विकिपुस्तक newikibooks https://ne.wikibooks.org/wiki/%E0%A4%AE%E0%A5%81%E0%A4%96%E0%A5%8D%E0%A4%AF_%E0%A4%AA%E0%A5%83%E0%A4%B7%E0%A5%8D%E0%A4%A0 MediaWiki 1.43.0-wmf.1 first-letter मीडिया विशेष वार्तालाप प्रयोगकर्ता प्रयोगकर्ता वार्ता विकिपुस्तक विकिपुस्तक वार्ता चित्र चित्र वार्ता मीडियाविकि मीडियाविकि वार्ता ढाँचा ढाँचा वार्ता मद्दत मद्दत वार्ता श्रेणी श्रेणी वार्ता पाकपुस्तक पाकपुस्तक वार्ता बालपुस्तक बालपुस्तक वार्ता विषय विषय र्ता TimedText TimedText talk मोड्युल मोड्युल वार्तालाप मुख्य पृष्ठ 0 1 15556 8070 2016-04-05T02:08:35Z Devraj poudel 1655 wikitext text/x-wiki {{मुख्य मिति}} __NOTOC__ __NOEDITSECTION__ <!--header--> <div style="width:100%; margin:0px; padding:0px 5px 5px 5px;"> <div style="clear:both; text-align:center; font-size:95%; margin:0em 1em 0em 1em;"> <div id="mf-overview">[[विकिपुस्तक:बारेमा|परिचय]] •</div> [[विकिपुस्तक:स्वशिक्षा|स्वशिक्षा]] • [[विकिपुस्तक:चौतारी|प्रश्न]] • [[मद्दत:सहायता|सहायता]] • [[विकिपुस्तक:कार्ड सूची कार्यालय|ब्राउज गर्नुहोस्]] </div> {{heading}} <div style="clear:both; margin:25px 0px 0px 0px; padding:0px;"> {| id="mp-content" style="width:100%; border-spacing:10px 0px;" | style="width:33%; padding:10px; vertical-align:top; background-color:#f1f5fc;" | {{मुख्य पृष्ठ परिचय}} | style="width:33%; padding:10px; vertical-align:top; background-color:#f1f5fc;" | <h2><imagemap>Image:Nuvola apps bookcase.svg|36px| [[विकिपुस्तक:छानिएका पुस्तकहरू]] desc none </imagemap> [[विकिपुस्तक:छानिएका पुस्तकहरू|छानिएका पुस्तकहरू]] </h2> {{मुख्य_पृष्ठ_छानिएका_पुस्तकहरू}} |}<br> {| id="mp-content" style="width:100%; border-spacing:10px 0px;" | style="width:33%; padding:10px; vertical-align:top; background-color:#ddddff;" | {{:मुख्य पृष्ठ/पुस्तक}} | style="width:33%; padding:10px; vertical-align:top; background-color:#ddddff;" | {{:मुख्य पृष्ठ/बालपुस्तक}} | style="width:33%; padding:10px; vertical-align:top; background-color:#ddddff;" | {{:मुख्य पृष्ठ/पकवान}} |} <br> <br></div> ==अक्षरदेखि पुस्तक खोज्नुहोस्== तल उपलब्ध अक्षरमा क्लिक गरेर कुनै पनि विकिपुस्तकमा उपलब्ध पुस्तकहरू खोज्न सक्नु हुन्छ..</br> <div style="background:#none; border-bottom:1px solid #cccff;>{{अक्षरबाट खोज्ने}}</div> ==भ्रातृपरियोजनाहरू== <!--bottom--> <div style="background:#fff; border-bottom:1px solid none; padding:0.2em 0.5em; font-size:100%; font-weight:#none;"> {{Sisterprojects}} </div> <!-- {{Interwiki Wikibooks}} --> ==अरुभाषामा विकिपुस्तकहरू== {{विकिपुस्तक भाषाहरू}} </div></div> [[श्रेणी:मुख्य पृष्ठ]] </div> 3zsdpujpb72haqopmjl0sbwxcvvbce1 मीडियाविकि:Sitenotice 8 654 15546 6953 2016-04-04T15:23:02Z Devraj poudel 1655 पृष्ठ खाली गरीयो wikitext text/x-wiki phoiac9h4m842xq45sp7s6u21eteeq1 विकिपुस्तक:About 4 1445 15798 3608 2016-10-29T12:16:44Z HakanIST 2790 fixing double redirect wikitext text/x-wiki #REDIRECT [[विकिपुस्तक:विकिपुस्तकको बारेमा]] 44lqnp7dsexrzbdz9paukqgmvv4g9nu विकिपुस्तक:General disclaimer 4 1446 3610 3606 2010-03-28T03:41:29Z Lofty abyss 313 nevermind wikitext text/x-wiki #REDIRECT [[Wikibooks:साधारण अस्विकारोक्ति]] 7hb3kt74a1ezxtlfe2n5mdav0wfaa90 विकिपुस्तक:प्रबन्धक अधिकारको लागि निवेदन/२०१०-२०१६ 4 1476 7566 7565 2016-03-06T18:21:12Z Devraj poudel 1655 wikitext text/x-wiki =Request for Adminship= == सिसअप आवेदनको लागि अनुमोदन == अभिवादन!<br/> मेरो नाम सरोज कुमार ढकाल हो ।म विकिपीडिया र यसका सम्बन्धित आयोजनाहरुमा केही वर्ष यता योगदान गर्दै आइरहेको छु । तर केहि समय यता केही जागरुक भएर लागेको छु । नेपाली विकिपीडियामा योगदान गर्ने मेरो रुचि हो । मेरा केहि योगदानहरुमा :<br/> #http://translatewiki.net मा विकिमीडिया अनुवाद (प्रयोगकर्ता नाम :सरोज कुमार ढकाल) #trategywiki मा India को taskforce member को रुपमा योगदान #नेपाली विकिपीडियामा योगदान #global account र अन्तरविकि योगदान थप #मैले धेरै स्थनियकरण(localization) आयोजनाहरुमा पनि भाग लिइसकेको छु । जस्तै उवुन्टु,गुगल(google in your language program) र DoKuwiki हुन् । #नेपाली, हिन्दी ,अङ्ग्रेजी र एस्परान्तो भषाको राम्रो ज्ञान <br/> मेरो बारेमा :<br/> * म अहिले कम्प्युटर विज्ञान तथा ईन्जिनियरिङ विषयको अन्तिम वर्षमा अध्ययनरत छु। *मलाई खुल्ला स्रोत(Open Source) र सफ्टवेयर स्वन्त्रता(Software Freedom) सम्बन्धी ज्ञान छ । *मालई प्रोग्रामिङ्ग र वेवको बारेमा धेरै ज्ञान छ । *म (परीक्षाको समयमा बाहेक) प्रतिदिन २ घन्टा समय दिन सक्छु। मलाई आशा छ तपाईहरुले आफ्नो दस्तखत र टिप्पणी साथै राखी मलाई अनुमोदित गर्नुहुने छ ।म नेपाली विकिपीडियालाई राम्रो स्थानमा पुर्‌याउन मद्दत गर्ने छु। <br/> जस्तै:(कृपया टिप्पणी तथा दस्तखत थप्दै जानुहोला ) ===Support=== # म समर्थन गर्दछु --------------------[[User:सरोज कुमार ढकाल|सरोज कुमार ढकाल]] १७:१६, २३ मार्च २०१० (UTC) # I support you.--[[User:गणेश पौडेल|गणेश पौडेल]] ०५:२९, ७ फेब्रुअरी २०११ (UTC) ===Oppose=== #म समर्थन गर्दिन ---------------------[[User:सरोज कुमार ढकाल|सरोज कुमार ढकाल]] १७:१६, २३ मार्च २०१० (UTC) {{done}} Vote closed --[[User:Jyothis|Jyothis]] १६:१०, २७ मार्च २०१० (UTC) =Bhawani Gautam= Hi i am an admin on nepali wikipedia and also want to work with nepali wikibooks. But it is very difiicult to contribute here without transliteration tool and some other gadgets.I have already done it for ne wikipedia, but donot have sysop access on this wikibooks. This wikibooks has no any admin. please support me.Thank you--[[User:Bhawani Gautam Rhk|Bhawani Gautam Rhk]] १२:०४, २५ अक्टोबर २०१० (UTC)]] ===Support=== # support given [[User:Parsu|Parsu]] १०:३३, २ फेब्रुअरी २०११ (UTC) # why not--[[User:Mayur|Mayur]] १३:५९, २ फेब्रुअरी २०११ (UTC) # I, also why not [[User:Pankajdhun|Pankajdhun]] १४:२७, २ फेब्रुअरी २०११ (UTC) # support [[User:रोहित रावत|रोहित रावत]] १७:१३, २ फेब्रुअरी २०११ (UTC) # I strongly support you--[[User:गणेश पौडेल|गणेश पौडेल]] ०५:३०, ७ फेब्रुअरी २०११ (UTC) # support --[[User:Aks|Aks]] ०७:२९, ११ फेब्रुअरी २०११ (UTC) ===Oppose=== =Application For Sysop= Hi i am an Sysop on Nepali wikipedia and also want to work with Nepali wikibooks. I found lots mistake in this Wikibooks but I can't correct them because I donot have sysop access on this wikibooks. So I'm applying for Sysop in this Wikibooks. please support me.Thank you - [[प्रयोगकर्ता:Nirmal Dulal|Nirmal Dulal]] ०५:११, ६ मे २०१३ (युटिसी(UTC)) ===Support=== *{{ठिक}} - [[प्रयोगकर्ता:Nirmal Dulal|Nirmal Dulal]] ०५:२५, ६ मे २०१३ (युटिसी(UTC)) *{{ठिक}} -[[प्रयोगकर्ता:Krish Dulal|Krish Dulal]] ०८:३०, ६ मे २०१३ (युटिसी(UTC)) *{{ठिक}} --[[प्रयोगकर्ता:Ganesh Paudel|Ganesh Paudel]] ०९:११, ६ मे २०१३ (युटिसी(UTC)) *{{ठिक}} -- [[प्रयोगकर्ता:RajeshPandey|RajeshPandey]] १०:०९, ६ मे २०१३ (युटिसी(UTC)) *{{ठिक}}-- --<small><span style="border:1px solid #0000ff;padding:1px;">[[User:राम प्रसाद जोशी|<b>आर॰पी॰जोशी</b>]][[User_talk:राम प्रसाद जोशी|<font style="color:red; background:green;"> &nbsp;कुरा गर्नुहोस्&nbsp;</font>]] </span></small> १३:०४, ६ मे २०१३ (युटिसी(UTC)) *{{ठिक}}-- [[User:Nepaboy|<span style="background:transparent;padding:4px;color:blue;text-shadow:grey 0.2em 0.2em 0.3em">&nbsp;'''Nepab☺y'''&nbsp;</span>]] [[user talk:nepaboy|(talk)]] ०७:४९, ८ मे २०१३ (युटिसी(UTC)) *{{ठिक}}--[[प्रयोगकर्ता:सरोज कुमार ढकाल|सरोज कुमार ढकाल]] #{{ठिक}} [[प्रयोगकर्ता:Shaswat Narendra|Shaswat Narendra]] ===Oppose=== == request for sysop == म नेपाली विकिपीडियामा सक्रिया प्रयोगकर्ता हूँ । हालमा नेपाली विकीपुस्तकमा कोही सक्रिय प्रयोगकर्ता नभएको र बर्बर्ता अधिक भएकोले यसको स्तर उन्नति एवं रेखदेखको लागि प्रबन्धक अधिकारको निवेदन गर्दछु । [[प्रयोगकर्ता:देवराज पौडेल|देवराज पौडेल]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:देवराज पौडेल|वार्ता]]) ०८:१६, १३ जनवरी २०१६ (युटिसी(UTC)) ==मत== * {{समर्थन}} -- स्वयं [[प्रयोगकर्ता:देवराज पौडेल|देवराज पौडेल]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:देवराज पौडेल|वार्ता]]) १६:१४, १३ जनवरी २०१६ (युटिसी(UTC)) *'''support''' one of my good friend in incubator.-[[प्रयोगकर्ता:BRPever|BRPever]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:BRPever|वार्ता]]) ०८:२१, १३ जनवरी २०१६ (युटिसी(UTC)) :requested at meta [https://meta.wikimedia.org/wiki/Steward_requests/Permissions here.]-[[प्रयोगकर्ता:BRPever|BRPever]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:BRPever|वार्ता]]) ०३:४४, २३ जनवरी २०१६ (युटिसी(UTC)) {{done}} सफल भयो rxndfr9m8bnlzz58b2o2qkwiut6egd1 ढाँचा:Wikivar 10 1478 4035 2770 2011-02-06T02:20:48Z Bhawani Gautam 342 wikitext text/x-wiki {| border="1" cellpadding="3" cellspacing="0" align="center" width="80%" | align="center" class="plainlinks" colspan="3" | [{{fullurl:template:wikivar|action=purge}} purge] &nbsp; [[commons:template:wikivar|commons:]] [[m:template:wikivar|m:]] [[n:template:wikivar|n:]] [[q:template:wikivar|q:]] [[s:template:wikivar|s:]] [[testwiki:template:wikivar|testwiki:]] [[w:template:wikivar|w:]] [[wikt:template:wikivar|wikt:]] '''[[special:SiteMatrix#en|?]]''' [[special:Version|version]] |- ! colspan="2" | variable ! generates |- | colspan="2" | common namespaces [-2 ... 15] | align="center" | used at all <span class="plainlinks">[http://www.mediawiki.org/ MediaWiki]</span> projects |- | <nowiki>{{ns:-2}}</nowiki> | <nowiki>{{ns:Media}}</nowiki> | &nbsp; {{ns:-2}} |- | <nowiki>{{ns:-1}}</nowiki> | <nowiki>{{ns:Special}}</nowiki> | &nbsp; {{ns:-1}} |- | colspan="2" | <nowiki>{{ns:0}}</nowiki> | &nbsp; <nowiki>{{MediaWiki:Blanknamespace}} = </nowiki><span dir="ltr">{{MediaWiki:Blanknamespace}}</span> |- | <nowiki>{{ns:1}}</nowiki> | <nowiki>{{ns:Talk}}</nowiki> | &nbsp; {{ns:1}} |- | <nowiki>{{ns:2}}</nowiki> | <nowiki>{{ns:User}}</nowiki> | &nbsp; {{ns:2}} |- | <nowiki>{{ns:3}}</nowiki> | <nowiki>{{ns:User_talk}}</nowiki> | &nbsp; {{ns:3}} |- | <nowiki>{{ns:4}}</nowiki> | <nowiki>{{ns:Project}}</nowiki> | &nbsp; {{ns:4}} |- | <nowiki>{{ns:5}}</nowiki> | <nowiki>{{ns:Project_talk}}</nowiki> | &nbsp; {{ns:5}} |- | <nowiki>{{ns:6}}</nowiki> | <nowiki>{{ns:Image}}</nowiki> | &nbsp; {{ns:6}} |- | <nowiki>{{ns:7}}</nowiki> | <nowiki>{{ns:Image_talk}}</nowiki> | &nbsp; {{ns:7}} |- | <nowiki>{{ns:8}}</nowiki> | <nowiki>{{ns:MediaWiki}}</nowiki> | &nbsp; {{ns:8}} |- | <nowiki>{{ns:9}}</nowiki> | <nowiki>{{ns:MediaWiki_talk}}</nowiki> | &nbsp; {{ns:9}} |- | <nowiki>{{ns:10}}</nowiki> | <nowiki>{{ns:Template}}</nowiki> | &nbsp; {{ns:10}} |- | <nowiki>{{ns:11}}</nowiki> | <nowiki>{{ns:Template_talk}}</nowiki> | &nbsp; {{ns:11}} |- | <nowiki>{{ns:12}}</nowiki> | <nowiki>{{ns:Help}}</nowiki> | &nbsp; {{ns:12}} |- | <nowiki>{{ns:13}}</nowiki> | <nowiki>{{ns:Help_talk}}</nowiki> | &nbsp; {{ns:13}} |- | <nowiki>{{ns:14}}</nowiki> | <nowiki>{{ns:Category}}</nowiki> | &nbsp; {{ns:14}} |- | <nowiki>{{ns:15}}</nowiki> | <nowiki>{{ns:Category_talk}}</nowiki> | &nbsp; {{ns:15}} |- | colspan="2" | custom namespaces [100 ff.] | align="center" | depending on the project |- | colspan="2" | <nowiki>{{ns:102}}</nowiki> | &nbsp; {{ns:102}} |- | colspan="2" | <nowiki>{{ns:103}}</nowiki> | &nbsp; {{ns:103}} |- | colspan="2" | <nowiki>{{ns:108}}</nowiki> | &nbsp; {{ns:108}} |- | colspan="2" | <nowiki>{{ns:109}}</nowiki> | &nbsp; {{ns:109}} |- | colspan="2" | <nowiki>{{ns:110}}</nowiki> | &nbsp; {{ns:110}} |- | colspan="2" | <nowiki>{{ns:111}}</nowiki> | &nbsp; {{ns:111}} |- | colspan="2" | <nowiki>{{ns:112}}</nowiki> | &nbsp; {{ns:112}} |- | colspan="2" | <nowiki>{{ns:113}}</nowiki> | &nbsp; {{ns:113}} |- ! colspan="2" | variable ! generates |- | colspan="2" | <nowiki>{{CURRENTDAY}}</nowiki> | &nbsp; {{CURRENTDAY}} |- | colspan="2" | <nowiki>{{CURRENTDAY2}}</nowiki> | &nbsp; {{CURRENTDAY2}} |- | colspan="2" | <nowiki>{{CURRENTDAYNAME}}</nowiki> | &nbsp; {{CURRENTDAYNAME}} |- | colspan="2" | <nowiki>{{CURRENTDOW}}</nowiki> | &nbsp; {{CURRENTDOW}} |- | colspan="2" | <nowiki>{{CURRENTMONTH}}</nowiki> | &nbsp; {{CURRENTMONTH}} |- | colspan="2" | <nowiki>{{CURRENTMONTHABBREV}}</nowiki> | &nbsp; {{CURRENTMONTHABBREV}} |- | colspan="2" | <nowiki>{{CURRENTMONTHNAME}}</nowiki> | &nbsp; {{CURRENTMONTHNAME}} |- | colspan="2" | <nowiki>{{CURRENTMONTHNAMEGEN}}</nowiki> | &nbsp; {{CURRENTMONTHNAMEGEN}} |- | colspan="2" | <nowiki>{{CURRENTTIME}}</nowiki> | &nbsp; {{CURRENTTIME}} |- | colspan="2" | <nowiki>{{CURRENTWEEK}}</nowiki> | &nbsp; {{CURRENTWEEK}} |- | colspan="2" | <nowiki>{{CURRENTYEAR}}</nowiki> | &nbsp; {{CURRENTYEAR}} |- | colspan="2" | <nowiki>{{FULLPAGENAME}}</nowiki> | &nbsp; {{FULLPAGENAME}} |- | colspan="2" | <nowiki>{{FULLPAGENAMEE}}</nowiki> | &nbsp; <span dir="ltr" >{{FULLPAGENAMEE}}</span> <sup><small>[[#1|1]]</small></sup> |- | colspan="2" | <nowiki>{{NAMESPACE}}</nowiki> | &nbsp; {{NAMESPACE}} |- | colspan="2" | <nowiki>{{NAMESPACEE}}</nowiki> | &nbsp; <span dir="ltr" >{{NAMESPACEE}}</span> <sup><small>[[#1|1]]</small></sup> |- | colspan="2" | <nowiki>{{NUMBEROFARTICLES}}</nowiki> | &nbsp; {{NUMBEROFARTICLES}} |- | colspan="2" | <nowiki>{{NUMBEROFFILES}}</nowiki> | &nbsp; {{NUMBEROFFILES}} |- | colspan="2" | <nowiki>{{PAGENAME}}</nowiki> | &nbsp; {{PAGENAME}} |- | colspan="2" | <nowiki>{{PAGENAMEE}}</nowiki> | &nbsp; <span dir="ltr" >{{PAGENAMEE}}</span> <sup><small>[[#1|1]]</small></sup> |- | colspan="2" | <nowiki>{{SUBPAGENAME}}</nowiki> | &nbsp; {{SUBPAGENAME}} |- | colspan="2" | <nowiki>{{SUBPAGENAMEE}}</nowiki> | &nbsp; <span dir="ltr" >{{SUBPAGENAMEE}}</span> <sup><small>[[#1|1]]</small></sup> |- | colspan="2" | '''<nowiki>{{REVISIONID}}</nowiki>''' | &nbsp; {{REVISIONID}} |- | colspan="2" | <nowiki>{{SCRIPTPATH}}</nowiki> | &nbsp; <span dir="ltr" >{{SCRIPTPATH}}</span> <sup><small>[[#1|1]]</small></sup> |- | colspan="2" | <nowiki>{{SERVER}}</nowiki> | &nbsp; {{SERVER}} |- | colspan="2" | <nowiki>{{SERVERNAME}}</nowiki> | &nbsp; {{SERVERNAME}} |- | colspan="2" | <nowiki>{{SITENAME}}</nowiki> | &nbsp; {{SITENAME}} |- | colspan="3" | <span dir="ltr" ><sup><small>[[#1|1]]</small></sup> this documentation displays this value [[w:en:LTR|LTR]] (left to right)</span> |}</span><noinclude> ---- This template can be used to trace the values of many [[m:Help:Magic words|magic words]]. Just insert <nowiki>{{wikivar}}</nowiki> at a page and make a preview. [[Category:Template documentation|{{PAGENAME}}]] </noinclude> bn62h1jzfvr8gzv2k304sqqbu4k6rhg गणतन्त्रको खेती: आन्दोलन कविता २०६३ 0 1644 3502 3233 2010-02-14T07:38:39Z Bhawani Gautam 342 wikitext text/x-wiki गणतन्त्रको खेती: आन्दोलन कविता २०६३ भाग – १ (वैशाख १३, ०६३ सम्म प्राप्त मत्र) (चैत्र २४, २०६२ देखि संचालित जनआन्दोलनको अभिलेख कविता सँगालो) [[Contents]] संयोजक नेपालीकविता डट कमको लागि विक्रम सुब्बा [[Category:राजनीति]] i6i5tci5ab6hsdjfzmfj6dj2d3ozf64 Main Page 0 1645 3046 2006-07-31T06:35:18Z Koavf 26 [[Main Page]] moved to [[मुख्य पृष्ठ]] wikitext text/x-wiki #REDIRECT [[मुख्य पृष्ठ]] cbyzugijsf5uo527szna2yi3svl6fkh नेपाली भाषा व्याकरण/पृष्ठभूमि र विषय सूचि 0 1777 17436 17051 2023-03-16T02:12:12Z 103.124.97.21 /* नेपाली भाषा व्याकरण */विवरण ठिक wikitext text/x-wiki Barna of o sentences in 5 words ==नेपाली भाषा व्याकरण== '''[[सम्पूर्ण नेपाली भाषा व्याकरण]] ] *[[सर्वनाम]] *[[विशेषण]] *[[काल]] *[[वाच्य ]] *[[पदवर्ग]] *[[शब्दभण्डार]] *[[कारक र विभक्ति]] *[[काल र पक्ष]] *[[प्रेरणार्थक]] *[[लिङ्ग, वचन, पुरुष र आदर]] [[श्रेणी:छानिएका पुस्तकहरू]] [[श्रेणी:नेपाली भाषा व्याकरण]] 60kfqxd10h0b5r5czz8s77o85kz5lhe नामपद 0 1778 17563 16509 2024-02-26T07:41:38Z 2001:999:50C:1B43:1C32:6C2B:6734:2BC9 wikitext text/x-wiki संसारमा भएको जुनसुकै पनि वस्तुलाई जनाउने शव्दलाई '''नामपद''' भनिन्छ। अर्को शब्दमा भन्दा व्यक्ति, भाव, जाति, द्रव्य वा पदार्थ तथा समूहविशषलाई जनाउने शब्द नाम हुन् । नामपदलाई संज्ञा पनि भनिन्छ । व्यक्तिवाचक, जातिवाचक, समूहवाचक, द्रव्यवाचक र भाववाचक गरी नाम पाँच किसिमका हुन्छन् । व्यक्ति वा वस्तु (प्राणी, पदार्थ, गुण, ठाउँ, धर्म) बुझाउने शब्दलाई नाम भन्दछन् । विशेषतः नामपदले वाक्यमा कर्ता, कर्म र पूरकका रूपमा आएर कार्य गर्ने गर्दछ । वाक्यमा आएको शब्द नामपद हो वा होइन भन्ने ठम्याउन निम्न कुरालार्इ ध्यान दिनुपर्दछ । १. नामपद वाक्यमा के, केले, केलार्इ, को, कसले, कसलार्इ प्रश्नको उत्तर आउने गर्दछ । २. धातुमा आइ, आइँ, याइँ, नु, .... आदि लागेर बन्ने शब्द । ३. नामिक पदमा ता प्रत्यय लागेर बन्ने शब्द । नामपदलार्इ समग्रमा निम्नानससार वर्गीकरणा गर्न सकिन्छः '''क) जातिवाचक:''' एउटै प्रकार वा जातका सबैलाई बुझाउने शब्दलाई जातिवाचक नाम भन्दछन्, जस्तै- मानिस, परेवा आदि । '''ख) व्यक्तिवाचक:''' कुनै एक वा विशेष व्यक्ति अथवा वस्तुलाई बुझाउने शब्दलाई व्यक्तिवाचक नाम भन्दछन्, जस्तै- राम, महाभारत आदि । '''ग) समूहवाचक नाम:''' व्यक्ति वा वस्तुको समुदायलाई बुझाउने शब्दलाई समूहवाचक नाम भन्दछन्, जस्तै- हुल, भेला, बथान आदि । '''घ) द्रव्यवाचक नाम:''' नाप वा तौल भएको पदार्थलाई बुझाउने शब्दलाई द्रव्यवाचक नाम भन्दछन्, जस्तै- सुन, चाँदी। पानी, काठ आदि । '''ङ) भाववाचक नाम:''' व्यक्ति वा वस्तुको गुणधर्म, दशा वा व्यापार बुझाउने शब्दलाई भाववाचक नाम भन्दछन्, जस्तै- दु:ख, सुख, साहस, जाडो आदि । [[श्रेणी:नेपाली भाषा व्याकरण]] huyil7ftvqyd7k9cnwyz4xy6tn1l9wg सर्वनाम 0 1779 17319 15528 2022-07-16T06:32:14Z 2400:1A00:B040:5E90:1904:2BCC:8604:69B8 wikitext text/x-wiki नामको सट्टामा प्रयोग हुने शब्दलाई '''सर्वनाम''' भनिन्छ । सर्वनाम शब्दले भाषालाई नामको पुनरोक्तिबाट बचाउँदै अभिव्यक्तिमा प्रभावकारिता ल्याउने, भानाइलाई छोटो, छरितो र मिठासयुक्त बनाउने काम गर्दछ । नाम वा नामपदसमूहको पुनरुक्ति रोक्न सट्टामा आउने शब्दलाई सर्वनाम भन्दछन् । उदाहरण को लागि कुनै, म, तिमी ऊ, यो, त्यो, हामी, उनी । नेपालीमा सर्वनामका निम्न प्रकारहरू छन्: '''क) व्यक्तिवाचक सर्वनाम:''' पुरुष वा व्यक्तिलाई जनाउने सर्वनाम व्यक्तिवाचक सर्वनाम हो । यस खालका सर्वनामहरू निम्नलिखित तीन प्रकारका हुन्छन्: '' अ) प्रथम पुरुषवाचक-'' प्रेषक(बोल्ने वा लेख्ने व्यक्ति) लाई बुझाउने सर्वनाम, जस्तै- म(एकवचन), हामी(बहुवचन) । '' आ) द्वितीय पुरुषवाचक -'' प्रापक(पढ्ने वा सुन्ने व्यक्ति ) लाई बुझाउने सर्वनाम, जस्तै- तँ(एकवचन), तिमी, तिमीहरू(बहुवचन) । '' इ) तृतीय पुरुषवाचक-'' प्रेषक र प्रापक बाहेक अरू कसैलाई बुझाउने सर्वनाम, जस्तै- यो, त्यो, ऊ(एकवचन), यी, यीनीहरू, ती, तिनीहरू,उनिहरू(बहुवचन) । आदरार्थी- यिनी, यी, तिनी, ती, उहाँ, उहाँहरू, उनी । आत्मवाचक- आफू, आफूहरू, आफूआफूहरू । पारस्परिक- एकअर्का, आपसआपस । निश्चयवाचक- निज, निजहरु, अरू, अरूहरू, सबै । '''ख) दर्शक सर्वनाम''' नजिक वा टाढाका व्यक्ति वा वस्तुलाई तोकेर बताउने सर्वनाम दर्शक सर्वनाम हो । यस खालका सर्वनामहरू निम्न दुई प्रकारका छन्: '' अ) समीपवाचक-'' निकटवर्ती वा उपस्थित व्यक्ति वा बस्तुलाई बताउने सर्वनाम, जस्तै- सामान्य- यो, यिनीहरू, यी । आदरार्थी- यी, यिनीहरू, यहाँ । ''आ) दूरवाचक-'' दूरवर्ती वा अनुपस्थित व्यक्ति वा वस्तुलाई बताउने सर्वनाम, जस्तै- सामान्य- त्यो, तिनीहरू, ती, ऊ, उनीहरू । आदरार्थी- ती, तिनी, उनी, उहाँ । '''ग) सम्बन्धवाचक सर्वनाम:''' वाक्यमा संबन्ध स्थापित गराउने सर्वनाम संबन्धवाचक सर्वनाम हो । यस खालका सर्वनामहरू निम्नलिखित दुई प्रकारका छन्, जस्तै- '' अ) निश्चयवाचक -'' ग्यात वा निश्चित व्यक्ति वा वस्तुलाई अथवा तिनको मात्रालाई बुझाउने सर्वनाम, जस्तै- मानवीय - जो, जोजो । अमानवीय - जे ,जेजे । दुवै - जुन । '' आ) अनिश्चयवाचक -'' अग्यात वा अनिश्चित व्यक्ति वा वस्तुलाई अथवा तिनको अवस्थालाई बुझाउने सर्वनाम, जस्तै- मानवीय - जोसुकै । अमानवीय - जेसुकै । दुवै - जुनसुकै । '''घ) प्रश्नवाचक सर्वनाम:''' कुनै व्यक्ति वा वस्तुका विषयमा प्रश्न व्यक्त गर्ने सर्वनाम प्रश्नवाचक सर्वनाम हो । यस खालका सर्वनामहरू निम्लिखित दुई प्रकारका हुन्छन्: ''अ) निश्चयवाचक -'' निश्चित व्यक्ति वा वस्तुबारे प्रश्न व्यक्त गर्ने सर्वनाम, जस्तै- मानवीय - को, कोको । अमानवीय - के, केके । दुवै - कुन, कुनकुन । ''आ) अनिश्चयवाचक -'' अनिश्चित व्यक्ति वा वस्तुबारे प्रश्न गर्ने सर्वनाम, जस्तै- मानवीय - कोही, कोहीकोही । अमानवीय - केही, केहीकेही । दुवै - कुनै, कुनैकुनै । [[श्रेणी:नेपाली भाषा व्याकरण]] qpp56olj5btle7rdz844f1jpxpseu4m विकिपुस्तक:Protected titles 4 1792 3265 3264 2007-08-16T11:09:25Z Herbythyme 42 1 wikitext text/x-wiki The following titles have been deleted, and/or protected to prevent re-creation: <!-- #Only administrators are able to list titles here. To request that a deleted title be protected, please list it, with the reason for #the request, at Wikibooks:Administrators' noticeboard # #Instructions for administrators: # #Delete the page to be protected. #Use {{Protected title}}, with the parameters #{{Protected title|pg=pagename|reason=reason|ns=namespace|talk=yes/no|commons=yes/no}}. Only the first parameter is required. --> == Spambot pages == *{{Protected title|pg=W/w/index.php}} *{{Protected title|pg=MediaWiki talk:Ipb expiry invalid/w/w/index.php}} *{{Protected title|pg=W/w/w/w/index.php}} *{{Protected title|pg=W/index.php}} *{{Protected title|pg=Main Page/|ns=Talk}} *{{Protected title|pg=Index.php}} *{{Protected title|pg=W/w/index.php|ns=Talk}} *{{Protected title|pg=Wikibooks/wiki/Discussion on the logo votes/w/index.php}} *{{Protected title|pg=Board of Trustees/w/index.php}} *{{Protected title|pg=Wikibooks talk:Bulletin board/w/index.php?title=Wikibooks:Bulletin board/w/index.php}} *{{Protected title|pg=Wikibooks talk:Bulletin board/|ns=Wikibooks talk}} *{{Protected title|pg=Talk:PhpBB/w/index.php?title=PhpBB/w/index.php}} *{{Protected title|pg=PhpBB/w/index.php?title=PhpBB/w/index.php}} *{{Protected title|pg=Main Page/index.php|ns=Talk}} *{{Protected title|pg=Aadlhasljdaskjfgsakhfgsdhfg sadjfgsdfhgsadfjgsfjgsadjgfsfgsdjf gsfdjgs gfsad|ns=Talk}} *{{Protected title|pg=Phorum/w/index.php|ns=Talk}} *{{Protected title|pg=Drawing board/|ns=Wikibooks talk}} *{{Protected title|pg=Comparison of Internet forum software/w/w/w/wiki/|ns=Talk}} *{{Protected title|pg=ROOT/|ns=Talk}} *{{Protected title|pg=North/w/index.php|ns=Talk}} *{{Protected title|pg=Zoroastrianism/|ns=Template talk}} *{{Protected title|pg=Obesity/w/Talk:Obesity/w/Talk:Obesity/w/Talk:Obesity/index.php|ns=Talk}} *{{Protected title|pg=Talk page/|ns=Wikibooks talk}} *{{Protected title|pg=SunStar Net/w/index.php|ns=User talk}} *{{Protected title|pg=World Social Forum/|ns=Talk}} *{{Protected title|pg=Preview/|ns=Talk}} *{{Protected title|pg=Comment/|ns=Talk}} *{{Protected title|pg=Send/|ns=Talk}} *{{Protected title|pg=Spamdexing/|ns=Talk}} *{{Protected title|pg=Edit summary/|ns=Help talk}} *{{Protected title|pg=Ans/Forum/w/w/index.php|ns=User talk}} *{{Protected title|pg=Invision Power Board/|ns=Talk}} *{{Protected title|pg=Internet forum/w/index.php|ns=Talk}} *{{Protected title|pg=Bulletin board system/|ns=Talk}} *{{Protected title|pg=W/w/index.php|ns=Talk}} *{{Protected title|pg=W/index.php|ns=Talk}} *{{Protected title|pg=Main Page/wiki/|ns=Talk}} *{{Protected title|pg=Bulletin board/wiki/Special:Whatlinkshere/Forum/w/w/w/index.php|ns=Wikibooks talk}} *'''{{:Bible Topics/w/index.php?title=Bible Topics/w/index.php}}''' *'''{{:Bible Topics/wiki/Wikibooks:Bulletin board/w/index.php?title=Talk:Bible Topics/wiki/Wikibooks:Bulletin board/w/index.php}}''' *{{Protected title|pg=W/wiki/Wikibooks:Bulletin board/w/index.php}} *{{Protected title|pg=HTML|ns=Talk}} *'''{{:Talk:Drugs:Fact and Fiction/w/w/index.php?title=Drugs:Fact and Fiction/w/w/index.php}}''' *{{Protected title|pg=Forum/w/w/w/w/index.php}} *{{Protected title|pg=How to frame a picture/w/index.php}} *{{Protected title|pg=Forum/w/w/w/wiki/Forum/w/w/w/w/index.php|ns=Talk}} *{{Protected title|pg=Bulletin board/w/index.php|ns=Wikibooks talk}} *{{Protected title|pg=Bulletin board/2006/|ns=Wikibooks talk}} *{{Protected title|pg=VBulletin/w/index.php}} *{{Protected title|pg=Forum/w/index.php}} *{{Protected title|pg=Forum/w/w/index.php?title=Forum/w/w/index.php|ns=Talk}} *{{Protected title|pg=Online linux connect/The internet:Linux style}} *{{Protected title|pg=Forum/w/w/w/w/w/index.php}} *{{Protected title|pg=Wikibooks:Bulletin board/w/index.php}} *{{Protected title|pg=Drugs:Fact and Fiction/w/w/index.php}} *{{Protected title|pg=Drugs:Fact and Fiction/Hydrocodone/w/index.php}} *{{Protected title|pg=Talk:Java Programming/index.php}} *{{Protected title|pg=False Friends of the Slavist/Russian/w/w/index.php}} *{{Protected title|pg=User talk:Essjay/w/index.php}} *{{Protected title|pg=Reoip}} *{{Protected title|pg=Forum/w/w/index.php}} *{{Protected title|pg=Forum/w/wiki/Forum/w/w/index.php}} *{{Protected title|pg=Forum/w/w/w/index.php}} *{{Protected title|pg=Phpbb/w/index.php}} fdwlwvhwu1yd4ngd1ufsfzqh2rj0x7s ढाँचा:Protected title 10 1793 3262 3261 2007-08-16T11:00:56Z Herbythyme 42 Protected "[[Template:Protected title]]" [edit=sysop:move=sysop] wikitext text/x-wiki <includeonly>'''{{#ifexist:{{#if:{{{ns|}}}|{{{ns}}}:}}{{{1|{{{pg}}}}}}|{{#ifeq:{{lc:{{{ns}}}}}|image|[[:Image:{{{1|{{{pg}}}}}}]]|[[{{#if:{{{ns|}}}|{{{ns}}}:}}{{{1|{{{pg}}}}}}]]}}|{{#ifeq:{{lc:{{{ns}}}}}|image|{{#ifeq:{{lc:{{{commons}}}}}|yes|[[:Commons:Image:{{{1|{{{pg}}}}}}|Image:{{{1|{{{pg}}}}}}]] <small>(Local page protected against creation; Commons image ''not'' affected.)</small>|[[Image:{{{1|{{{pg}}}}}}|1px]]}}|{{:{{#if:{{{ns|}}}|{{{ns}}}:|}}{{{1|{{{pg}}}}}}}}}}}} ·''' <span class="plainlinks">[{{fullurl:Special:Log|page={{urlencode:{{#if:{{{ns|}}}|{{{ns}}}:|}}{{{1|{{{pg}}}}}}}}}} activity log]</span>{{#ifeq:{{lc:{{{talk}}}}}|no||{{#if:{{{ns|}}}|{{#switch:{{lc:{{{ns}}}}}|talk|category talk|help talk|image talk|mediawiki talk|portal talk|template talk|user talk|wikibooks talk=|&#32;'''·''' [[{{{ns}}} talk:{{{1|{{{pg}}}}}}|talk page]]}}|&#32;'''·''' [[Talk:{{{1|{{{pg}}}}}}|talk page]]}}}}{{#if:{{{2|{{{reason|}}}}}}|&#32;— {{{2|{{{reason}}}}}}|}}{{#ifeq:{{lc:{{{commons}}}}}|yes|{{#ifeq:{{lc:{{{ns}}}}}|image|[[Image:{{{1|{{{pg}}}}}}|1px]]|}}}}{{#ifexist:{{#if:{{{ns|}}}|{{{ns}}}:}}{{{1|{{{pg}}}}}}|&#160;&#32;'''<span class="plainlinks"><font style="background: #ffff00" color="#000000">[http://en.wikibooks.org/w/index.php?title={{urlencode:{{#if:{{{ns|}}}|{{{ns}}}:|}}{{{1|{{{pg}}}}}}}}&action=delete Delete page] to enable cascading protection.</font></span>'''|}}</includeonly><noinclude>{{esoteric}} [[Category:Protection templates]] </noinclude> qtn1ljtz9pyhoeg9u9j6g2j0opkllwd ढाँचा:Delete 10 1796 16250 16249 2019-04-23T07:11:01Z Tulsi 1668 wikitext text/x-wiki {{db-meta |bot={{{bot|}}} |criterion=उपलब्ध नभएको |1={{#if:{{{1|}}} |&#32;, कारण: {{{1}}} |, तर {{red|कारण खुलाईएको छैन}} }} |2={{#if:{{{1|}}} |&#32;मान्य मापदण्डको लागि [[वि:शीघ्र मेट्नुपर्ने आधार|चाँडै मेटाउन छनोट]] हेर्नुहोस् । याद राख्नुहोस् तपाईंले दिएको कारण [[वि:शीघ्र मेट्नुपर्ने आधार|चाँडै मेटाउनु पर्ने पृष्ठको मापदण्ड]]मा पर्ने खालको हुनुपर्ने छ । यो ट्याग राख्नको लागि <tt><nowiki>{{db|</nowiki>1=''कारण''<nowiki>}}</nowiki></tt>को प्रयोग गर्न सक्नुहुन्छ । }} |note=यदि '''शीघ्र''' मेट्नको लागि कुनै कारण दिइएको छैन भने, यो सामग्री [[वि:पृष्ठ हटाउने नीति|अन्य मेटाउने प्रक्रियाहरू]] मार्फत यसलाई नामाङ्कन गर्नुहोस् । |temp=db-reason-notice |temp2={{!}}{{{1|कुनै कारण दिइएको छैन}}} |summary={{#if:{{{1|}}}|{{{1}}}|}} }} <includeonly> {{{category|[[श्रेणी:मेटाउनु पर्ने पृष्ठहरू|{{PAGENAME}}]]}}} </includeonly> <noinclude> {{documentation}} </noinclude> coo7ncbx30svfg6kr7l3ixduw6wu9gd श्रेणी:Candidates for speedy deletion 14 1800 6492 3276 2015-11-05T16:37:48Z Matiia 1565 पृष्ठ[[श्रेणी:मेटाउनु पर्ने पृष्ठहरू]]मा पठाइएको wikitext text/x-wiki #REDIRECT [[:श्रेणी:मेटाउनु पर्ने पृष्ठहरू]] 3u9zkrpad231brkdrxx0xxjoa0uq7yb भानुभक्तको रामायण 0 1801 15806 15086 2016-12-10T09:43:52Z अनुनाद सिंह 4083 wikitext text/x-wiki ''' भानुभक्त आचार्य''' *नेपालका आदिकवि हुन् । *उनका धेरै कृतिहरु प्रकाशित छन । *उनका प्राय कृतिहरु मोतीराम भट्ट द्वारा प्रकाशित गरिएका थिए । *(१) [[/बालकाण्ड|बालकाण्ड]] *(२) [[/अयोध्याकाण्ड|अयोध्याकाण्ड]] *(३) [[/अरण्यकाण्ड|अरण्यकाण्ड]] *(४) [[/किष्किन्धाकाण्ड|किष्किन्धाकाण्ड]] *(५) [[/सुन्दरकाण्ड|सुन्दरकाण्ड]] *(६) [[/युद्धकाण्ड|युद्धकाण्ड]] *(७) [[/उत्तरकाण्ड|उत्तरकाण्ड]] ==स्रोत== * [https://www.nepali.iitk.ac.in/ramayan?language=dv&field_chaptert_tid=7 नेपाली साइट] (आईआईटी कानपुर, भारत) [[category:धर्म]] [[श्रेणी:छानिएका पुस्तकहरू]] {{Wikipedia|रामायण}} q3h6wmkz8zc11romjweq89dyoaoqq04 विकिपुस्तक:Nospam 4 1802 3281 3280 2007-10-16T04:08:58Z Drini 36 Protected "[[Wikibooks:Nospam]]" [edit=sysop:move=sysop] [cascading] wikitext text/x-wiki == Pages locked from recreation == <center>'''Please add a translation for the instructions line.'''</center> : [en] '''Administrators:''' add a new line here to stop pages being created : [es] '''Administradores:''' añadan una nueva línea para evitar que una página vuelva a ser creada : [nl] '''Beheerders:''' voeg hier een nieuwe regel toe om het aanmaken van pagina's te voorkomen : [it] '''Amministratori:''' aggiungete una riga qui per impedire la creazione di altre pagine : [de] '''Administratoren:''' hier eine neue Zeile hinzufügen, um das Neueinstellen einer Seite zu verhindern * {{:*}} * {{:MediaWiki Talk:Ipb cant unblock}} * {{:MediaWiki Talk:Ipb cant unblock/}} * {{:MediaWiki Talk:Ipb cant unblock/index.php}} * {{:MediaWiki Talk:Ipb cant unblock/w/index.php}} * {{:MediaWiki Talk:Ipb cant unblock/w/w/index.php}} * {{:MediaWiki Talk:Ipb cant unblock/w/w/w/index.php}} * {{:MediaWiki Talk:Ipb cant unblock/w/w/w/w/w/index.php}} * {{:MediaWiki talk:Ipb already blocked/wiki/MediaWiki talk:Ipb already blocked/w/w/w/index.php}} * {{:MediaWiki talk:Ipb already blocked/wiki/MediaWiki talk:Ipb already blocked/w/w/w/w/index.php}} * {{:Talk:Main Page/}} * {{:Talk:Main Page/index.php}} * {{:Talk:Main Page/w/index.php}} * {{:Talk:Main Page/w/w/index.php}} * {{:Talk:Main Page/w/w/w/index.php}} * {{:Talk:Main Page/w/w/w/w/index.php}} * {{:Main Page/index.php}} * {{:Main Page/w/index.php}} * {{:Main Page/w/w/index.php}} * {{:Main Page/w/w/w/index.php}} * {{:Main Page/w/w/w/w/index.php}} * {{:Talk:Main Page/w/index.php?title=Main Page/w/index.php}} * {{:index.php}} * {{:W/index.php}} * {{:W/w/index.php}} * {{:W/w/w/index.php}} * {{:W/w/w/w/index.php}} * {{:W/w/w/w/w/w/index.php}} <!-- wiktionaries are case sensitive, but it won't hurt on other wikis, so again: --> * {{:w/index.php}} * {{:w/w/index.php}} * {{:w/w/w/index.php}} * {{:w/w/w/w/index.php}} * {{:w/w/w/w/w/w/index.php}} * {{:MediaWiki talk:Ipb expiry invalid}} * {{:MediaWiki talk:Ipb expiry invalid/}} * {{:MediaWiki talk:Ipb expiry invalid/index.php}} * {{:MediaWiki talk:Ipb expiry invalid/w/index.php}} * {{:MediaWiki talk:Ipb expiry invalid/w/w/index.php}} * {{:MediaWiki talk:Ipb expiry invalid/w/w/w/index.php}} * {{:MediaWiki talk:Ipb expiry invalid/w/w/w/w/index.php}} * {{:MediaWiki talk:Ipb expiry invalid/w/w/w/w/w/index.php}} * {{:MediaWiki talk:Ipb already blocked/index.php}} * {{:MediaWiki talk:Ipb already blocked/w/index.php}} * {{:MediaWiki talk:Ipb already blocked/w/w/index.php}} * {{:MediaWiki talk:Ipb already blocked/w/w/w/index.php}} * {{:MediaWiki talk:Ipb already blocked/w/w/w/w/index.php}} * {{:MediaWiki talk:Ipb already blocked/w/w/w/w/w/index.php}} * {{:MediaWiki talk:Ipb already blocked/wiki/MediaWiki talk:Ipb already blocked/w/w/index.php}} * {{:Talk:index.php}} * {{:Talk:w/index.php}} * {{:Talk:w/w/index.php}} * {{:Talk:w/w/w/index.php}} * {{:Talk:w/w/w/w/index.php}} * {{:Talk:W/index.php}} * {{:Talk:W/w/index.php}} * {{:Talk:W/w/w/index.php}} * {{:Talk:W/w/w/w/index.php}} * {{:MediaWiki talk:Ipb expiry invalid/wiki/MediaWiki talk:Ipb expiry invalid/w/index.php}} * {{:MediaWiki talk:Ipb expiry invalid/wiki/MediaWiki talk:Ipb expiry invalid/w/w/index.php}} * {{:MediaWiki talk:Ipb expiry invalid/wiki/MediaWiki talk:Ipb expiry invalid/w/w/w/index.php}} * {{:MediaWiki talk:Ipb expiry invalid/wiki/MediaWiki talk:Ipb expiry invalid/w/w/w/w/index.php}} * {{:MediaWiki talk:Ipb expiry invalid/w/index.php}} * {{:Talk:W/w/w/index.php?title=W/w/w/index.php}} * {{:Talk:W/w/w/w/index.php}} ====Spambot stuff ==== * {{:Can not be against traditional law}} * {{:divergent money}} * {{:divergent money and power}} * {{:eu american japon language friendship}} * {{:english usa divergent friendship}} * {{:get europe and usa science kind}} * {{:Get power and money divergent}} * {{:get science kind}} 3q4kydt08eaylbyda74hc8cthco7avp विशेषण 0 1851 17384 15529 2022-12-28T19:06:53Z 94.201.20.207 wikitext text/x-wiki विशेषणले कुनै पनि नाम अथवा सर्वनामको गुणको व्याख्या गर्दछ ।। [[श्रेणी:नेपाली भाषा व्याकरण]] dcljhpdy33iphee9na8q0h1nf8z5pqj ढाँचा:Softredirect 10 1888 6439 6438 2015-10-22T00:41:36Z Gangleri 21 improuved to [[:{{{1}}}|{{{2|{{{1}}}}}}]] using [[m:Soft redirect]]|soft redirect - added BiDi safety - LANG="en" dir="ltr" wikitext text/x-wiki [[Image:Redirectltr.png|#REDIRECT ]]<span class="redirectText" id="softredirect">[[:{{{1}}}|{{{2|{{{1}}}}}}]]</span><br /><span style="font-size:85%; padding-left:52px;" LANG="en" dir="ltr" >This page is a [[m:Soft redirect|soft redirect]].</span> 1ck76o1bo02hg51p6ohu2xow0xkifnl मुनामदन 0 1908 16338 15724 2020-02-16T05:44:03Z BikashDai 503 "हातका मैला सुनका थैला" हुनुपर्नेमा अन्यथा भएकोले सच्याईएको wikitext text/x-wiki कृतिको नाम : मुना मदन कृति : खण्डकाव्य रचनाकार/लेखक: लक्ष्मीप्रसाद देवकोटा प्रकाशक: ISBN: वितरण लाइसेन्स : <hr> ==समर्पण== हे मेरा भाइ ! हे मेरा बहिनी ! पहाड शहरमा,<br /> यो यौटा मेरो भक्तिको माला चढाएँ चरणमा ।<br /> अरु ता मैले के गर्न सक्थेँ ! अपढ(अज्ञानी,<br /> आँसुले भिजेको यो फूल गाँसेँ नजानी नजानी ।<br /> घाम र छाया(बीचमा फुल्यो मनको फूलबारी,<br /> सपनाभित्र फुलेको ल्याएँ बिपना ओसारी ।<br /> यिनको वास बिर्साइदिन्छ वरको परको,<br /> आँसु र हाँसो मिसाइदिन्छ सबका घरको ।,<br /> जो मैले गुँथेँ पहिर भाइ ! पहिर बहिनी !,<br /> प्रेमका गलामा नवैलिजाओस् भक्त हुँ म पनि ।,<br /> नेपाली माटो स्वर्गको किरण भरेर झन्क्यो मूल,,<br /> नेपाली वास्ना भएर निस्के अत्तर देशी फूल,,<br /> एकान्त वनमा फूलपरी रङ्गमा पस्सिए फुर्फुरी,,<br /> एक लहर टिपी चढाएँ, नाचून् छातीमा हरघरी ।,<br /> नदेख्ने वन कविको मन रङ्गले छर्किन्छ,,<br /> जीवनको छायादेशमा एउटा फूलबारी हुर्कन्छ,,<br /> आँसुको जाल डालीमा हाली विन्दुले रसाए,,<br /> कल्पने माली, अम्लान कुसुम,,<br /> एक डाली गुँथी, गलामा फाली,,<br /> जोड्दछु हात हे भाइ(बहिनी ! बास्नामा रसाए,,<br /> दिलमा खुशाए,<br /> स्वप्नाका धन नबाँडीकन हुँदैन खुशी मन,<br /> आनन्द मेरो लखगुना होला सकारे समर्पण !,<br /> ==सज्जनवर्गका प्रति== क्या राम्रो, मीठो नेपाली गाना झ्याउरे भनेको !,<br /> यो खेतभित्र बिरुवा रोपेँ नदेखि खनेको !,<br /> फुलेर जाओस् वैलेर जाओस् ईश्वर(इच्छा हो,,<br /> पयरपनि नकुल्च, भाइ ! यो मेरो भिक्षा हो ।,<br /> यो फलिजाओस् ! यो फैलिजाओस् ! वसन्त डाकन,,<br /> झ्याउरे भनी नगर हेलाँ हे प्यारा सज्जन !,<br /> नरम गररोस्, चरम(चुली उडाई पु¥याओस्,,<br /> निर्मल नाला(लहर जस्ता अगर चलाओस्,,<br /> पहाडछातीमा पो टम्मराओस् डाँडाले दोह¥याउन्,,<br /> मन र वन गुँजेर उठून्, छहरा छहराऊन्,,<br /> शहरभित्र एकान्त खोपी, यो गरोस् उज्यालो,<br /> झोपडीभित्र यसैले बालेस्, मनको दियालो;,<br /> नेपाली गेडा, नेपाली दाना, नेपाली रसले,<br /> भिजेको मीठो रसिलो गीत, नेपाली कसले,<br /> नेपाली भन्ने कसले त्यसै आँखा नै चिम्ललेला;,<br /> प्रतिभाबाट छहरा छुटे, हृदय नछोला ?,<br /> पर्वत, खाडी, फाँटमा चल्छ झयाउरेको लहरी,,<br /> स्वदेशी माटो जागेर बोल्छ सरलमा छहरी,,<br /> झुप्राका चरी, वनका परी, दिल भल बगाउँछन्,,<br /> मासा र मासा जनका भाषा हावालाई रँगाउँछन्,,<br /> नक्कली जीवन, कुटिल विद्या लिँदैन यसमा चाल,,<br /> भावका वशमा पग्लन्छ रसमा जनको दिलको छाल;,<br /> पहिलो कवि पर्वतको पानी निर्मल अधर,,<br /> हिमाल सारा सङ्गीत धारा प्रथम छरर ।ं,<br /> कराली टिपी जलबेली कल्क्यो जीवन(सागरलाई,<br /> बोलूँ कि बोलूँ फूल फुट्न खोजे बास्ना दी अधरलाई,,<br /> चरीले तर चुच्चाले च्यापी पहिलो पल्लव,,<br /> झर्नाको स्वर टिपेर कुर्लि प्रकृति गौरव,,<br /> तिनैका साथी नेपाली जाति घाम र पानीमा;,<br /> ढुक्कुरे मुटु सजीव भै कुर्ले भ्mयाउरे वाणीमा,,<br /> यो नीलो स्वर्ग पार्वती(माइती, छिरबिरे छाया(वन,,<br /> भत्केर आउँछ जीवनको तार कुर्लन्छ चरी मन,,<br /> प्रकृति(किरण रङ्ग भै दिलमा भावले छिर्केर,,<br /> झर्नाको शीतल शीकर उड्छ स्वरमा सिर्केर,,<br /> दुःख र सुख मिसेको रस जो जीवन कहिन्छ,,<br /> रसको धर्म लिएर पग्ली गीतमा बगिन्छ,,<br /> नेपाली सच्चा जातीय जीवन भ्mयाउरेमा बोल्दछ,,<br /> कोदाली(तालमा, हलाको फालमा नाचेर खुल्दछ,,<br /> नेपाली नसाभित्रको रगत पाउँदछ स्पन्दन,,<br /> यो प्रकृत छन्द(बीचमा सुन्दर रमाउँछ नन्दन,,<br /> जनको मुटुभित्रकी चरी स्वभावमा कुर्लन्छे,,<br /> जनको जीवन(नदीकी लहर यसैमा उर्लन्छे,,<br /> पहाडी वायुमण्डलको ध्वनि गोधुलि(वनको बोल,,<br /> हिमालमा हुर्की, फूलरङ्गले छिर्की, बास्निन्छ अनमोल,,<br /> श्रमको अमृत, प्रेमको पीयूष, जनको रसमा,,<br /> दुःख र सुखको कराली पथ, जल(ज्योति(सम्झना,,<br /> भ्mयाउरे हाम्रो जलको बाटो आँसुको कहानी,,<br /> झिल्झिले नाला लहरबेली रुलाइ र मुस्कानी,,<br /> जनको सच्चा साहित्य यही, जनको नाडी छन्द,<br /> कविता(देवी झर्दछिन् यहीँ प्रकृत लिई बन्ध,,<br /> जमीन यस्तो विशाल यहाँ न केही सह्यार,,<br /> यो नयाँ जमीन बटार्न कोर्न बन्दो छु तयार,,<br /> भ्mयाउरे कवि भनेर मेरो दुर्नाम ह्ुनेछ,,<br /> जनको प्यारको चन्द्रमालाई कलङ्क छुनेछ ।,<br /> युगल आर्को लिनेछ कोल्टो, भावना फिर्नेछ,,<br /> खुम्चेका दिल फुकेर जालान्, अन्धता मर्नेछ ।,<br /> मलाई सानो पातलो गाउँ पहाडी नालीमा,,<br /> मसिनो सानो वनचरी(कुर्लून् जल बोल्ने थलोमा,,<br /> शहरबाट सुदूर नीरमा मोहनी कुनामा,,<br /> गन्धर्व परी नेपाली कुर्लून्, प्रकृत टुनामा ।,<br /> हृदयले नै डो¥याई भाषा अर्थलाई मन्त्रेर,<br /> भावको टूना हालेर झिल्कोस् प्रकृतिमन्तिर ।<br /> मुटुको मलाई ढुकढुकी मीठो, कलेजा(कम्पन,<br /> जोवनको बोली सुरिलो मलाई, स्नायुको स्पन्दन ।<br /> पेशाले बिग्¥यो कविको धर्म, शब्दले मम्र्मघात,<br /> आत्मालाई झूटो बोलेको छन्द नाच्दछन् पारी रात ।<br /> यो मेरो सार्वजनिक शब्द सबैले सुन्नेछन्,<br /> आदिम तर नवीन चीजको वजन गुन्नेछन् ।<br /> यो सानो भ्mयाउरे गीतको कथा नजर लगाई,<br /> टुट र फूट माफ गर्नुहोला सज्जन ! मलाई !<br /> ==मदन भोट जाने बेलामा== मुना—<br /> नछाडी जानोस् हे मेरा प्राण ! अकेली मलाई,<br /> मनको वनमा ननिभ्ने गरी विरह जलाई !<br /> ननिभ्ने गरी विरह जलाई !<br /> लोचनका तारा ! हे मेरा प्यारा ! यो जोति बिलाए !<br /> के भनूँ ? भन्ने म केही थिइनँ विष नै पिलाए !<br /> प्यारा विष नै पिलाए !<br /> मनको कुरा गलामा अड्छ, अड्कन्छ गलामा,<br /> यो मेरो मुटु पचासबाजी धड्कन्छ पलामा,<br /> यो छाती मेरो चिरेर खोली नजर गराए,<br /> त्यो मन केही फर्कँदो होला, तस्वीर खुलाए,<br /> आँसुमा खस्छ मनको टुक्रा यो आँसु बोल्दैन,<br /> मनको कुरा मनमै बस्छ, छातीले खोल्दैन,<br /> प्यारा ! आँसुले बोल्दैन !<br /> मदन—<br /> हे मेरी मुना ! नभन त्यसो, जूनमा फुलेकी !<br /> फर्कन्छु फेरि म चाँडै भन्ने किन हो भुलेकी ?<br /> म बीसै दिन बसुँला ल्हासा, बाटामा बीसै दिन,<br /> चखेवा फेरि आउँछ उडी बिहान कुनै दिन,<br /> प्यारी ! भेटको बडा दिन !<br /> कि मरि छाड्यो, कि गरिछाड्यो मर्दको इरादा,<br /> नहाल प्यारी ! बाटामा मेरो आँसुको यो बाधा ।<br /> अनार (दाना दाँतका लहर खोलेर हाँसन,<br /> तिमीले हाँसे म हाँक्न सक्छु इन्द्रको आसन ।<br /> प्यारी ! बिदामा हाँसन ।<br /> मुना—<br /> हे मेरा राम ! हे मेरा कृष्ण ! जङ्गल पहाड,<br /> भीरका भोटे, वनका जन्तु, गाईको आहार<br /> रातमा सुर्जे, बिदामा हाँसो कसरी मिलाऊँ<br /> जाने नै भए नछाडी जानोस् साथमा सुहाऊँ !<br /> हजूरको गाथ, हजूरको माथ प्रीतिले समाऊँ !<br /> मदन—<br /> नभन त्यसो ! बुझन मुना ! थ्ुँगा झैँ त्यो पाउ,<br /> वनका काँडा, उकाला ठाडा, कसोरी लैजाऊँ ?<br /> हे नागकन्या ! पहाड नआऊ !<br /> ती यौटी आमा, लच्छिनकी बत्ती, नछाड सुसार,<br /> तीन बीस हिउँद खाएकी आमा टुहुरी नपार,<br /> ती हेरी बसून् यो चन्द्रमुहार !<br /> मुना—<br /> फुलेका केश गलेको जीउ आमाको मायाले,<br /> बाँधेन हरे ! हजूरको पाउ ! मायाको छायाले,<br /> हजूर ! आमाको मायाले !<br /> जङ्गली देश बेपारी वेश सङ्कट सहेर<br /> के मिल्छ हरे ! तिनलाई छाडी ल्हासामा गएर ?<br /> हातका मैला सुनका थैला, के गर्नु धनले ?<br /> साग र सिस्नु खाएको वेश आनन्दी मनले !<br /> हे मेरा प्यारा ! अमीरी मनले !<br /> मदन—<br /> हे मेरी प्यारी ! वचन तिम्रो गड्दछ मनमा,<br /> के गछर्यौ मुना ! यो सास अड्छ त्यै पापी धनमा ।<br /> ती आमालाई दूधको घुड्काले गला रसाऊँ,<br /> उनको यौटा पाटी र धाराको इच्छा पु¥याऊँ,<br /> यो हातलाई सुनको बाला दँदिलो सुहाऊँ,<br /> रिनले थोत्रो घरको जग बलियो बनाऊँ,<br /> भन्दैमा आशा मनमा उब्ज्यो, मनमा बिलायो,<br /> उचालिहालेँ पयर ऐले, इच्छाले उठायो ।<br /> ईश्वरमाथि, मुटु छ साथी जङ्घार तरुँला<br /> असल गर्दा झन् बिघ्न परे बाटैमा मरुँला<br /> पृथिवीपारि स्वर्गमा फेरि हे प्यारी ! भेटौँला !<br /> मुना—<br /> हे मेरा कृष्ण ! मुटुको गाँठो झन् कसी नबोल !<br /> तस्वीर खिच्छु मनमा तिम्रो मुहार अमोल !<br /> नफर्क प्यारा ! नलुकाऊ आँसु नयनमा ढल्मल !!<br /> ल्हासाकी ठिटी, आँखाकी छिटी सुनमा कुँदेकी,<br /> बुल्बुले बोली, गालाको बीच गुलाफ फुलेकी ।<br /> ची सबै खेलून् ती सबै नाचून् डाँडा र चहुरमा,<br /> मलाई बिर्से यो आँसु पिर्ला भन्नेछु म डरमा,<br /> सवारी हवस् अँध्यारो पारी घर शहरमा !<br /> रुनु नै बल पुग्दैन रोई आँसुले हजूरमा !<br /> अँध्यारोभित्र सम्झना बल्ली बिजुली—झलकमा<br /> आँसुको वर्षा हुनेछ शीतल दुःखीको पलकमाÞ<br /> Þपिंजराभित्र जलेकी चरी नबोली रुनेछ<br /> ठँुगेर डण्डी बत्तिई भने कहाँ पो हुनेछ !<br /> क्षण क्षण प्यारा हुनेछन् मेरो जलेका जीवन !<br /> खरानीबाट छिन्छिन बिउँती रुनेछ सम्झना !<br /> छहारी दिने रसिलो बादल झुकेको बिलाए<br /> शीतको दाना सुकेको फूल<br /> खङ्ग्रङ्ग भई सुकेर मूल<br /> वैलेर झर्ली नबाोली, बोली को सुन्ला उहाँ ए !<br /> प्यारा ! को सुन्ला यहाँ ए !<br /> सवारी होओस् भन्नै त प¥यो मुख थुनी मुटुको<br /> नरुँदी चरी पिउनेछ मरी आँसुको घुटुको<br /> कमलको मुटु खुम्चेर मर्छ<br /> भुमरा(दर्शन त्यसमा पर्छ<br /> तिरमिर छाया मुख बाउँछन् धुृइरा शीतले काँप्छ तन<br /> प्यारा ! शङ्काले काँप्छ मन !<br /> मदन—<br /> पुरुषको प्यारी, सङ्ग्राम संसार, विजय उसको सार !<br /> पौरुष विना पुरुष हुन्न तरबार विना धार !<br /> सङ्घर्षद्वारा बिजुली बल्छे विक्रमद्वारा दीप !<br /> तिमीलाई पाउन म दूर जान्छ्ु झन् आफ्m्नो समीप<br /> देहको न्यानो नजीकको प्यारी, आत्मालाई बिर्साउँछ<br /> चौमासको वियोग किन हो ज्ञानी तिमीलाई तर्साउँछ<br /> दूरतालाई गिज्याउँला हामी तिर्सना चढाई<br /> झन् तिखो प्यासले सँगसँगै ह्वौँला मुटुलाई मिलाई<br /> तिमी ता मेरी जीवन(ज्योति बाटाकी दियाली<br /> ननिभ्ने कहिल्यै, नछोड्ने कहिल्यै जीवन अँजाली<br /> तिमी छौ पर भन्ने यो डर मलाई हुँदैन<br /> हिमालपारि हिमालवारि<br /> कल्पने चरी भुरभुर गरी<br /> तिम्रो त्यो अमर प्यारको मुटु पङ्खले छुँदैन<br /> प्यारी ! पङ्खले छुँदैन !<br /> पुछ्नद्यौ आँसु नजरका दाना बरबर गुडे झन्<br /> पर्वत(खाडी सागरले छेक्छन् प्याराका जोडी कुन ?<br /> कालको वारि, कालको पारि एक वस्तु अमर छ<br /> दुइटा जोडी दिलको प्यार<br /> दुइटा आत्मा जोडिने तार<br /> देश र काल नाघेर चल्छ इश्वरको वर छ ।<br /> सँभाल मन ए मेरी जून ! यो छोटो बादल हो<br /> निर्मल आकाश उघ्रन्छ फेरि पखाली गाजल यो<br /> डाँडाको पारि उडेको चरो गुँडलाई बिर्सन्न<br /> पङ्खको चङ्गा प्यारको सूतले ताने के फर्कन्न ?<br /> प्यारी ! तानिए फर्कन्न ?<br /> नमान डर ईश्वर छ भर बुझाई बसे मन<br /> अँध्यारो हुन्न सधैँलाई प्यारी ! फर्केर आउला दिन !<br /> ==मदन भोट जान्छन्== डाँडा र काँडा, उकाला ठाडा जङ्घार हजार,<br /> भोटको बाटो ढुङ्गा र माटो नङ्गा र उजार,<br /> कुइरो डम्म, हिउँले टम्म त्यो विष फुलेको,<br /> सिम्सिमे पानी, बतास चीसो बरफ झैँ डुलेको ।<br /> मसाने खम्बा लामाका गुम्बा शिर गोल खौरेका,<br /> बाटामा जाने हात खुट्टा ताने, आगाले बौरेका ।<br /> बाटामा सही अनेक कष्ट लक्ष्यको टुनामा<br /> मदन ह्लासा झलझल देख्थे ब्यूँझिँदो स्वप्नमा<br /> कल्पना ल्याउँछे दूरको दृश्य जादूका जलप दी<br /> ल्हासाको शहर चम्कन्छ पथमा विचित्र झलक दी !<br /> स्याउला चीसा, ओछयान खासा जाडोले बज्ने दाँत,<br /> पकाई झिक्ता नखान पाई काँचाको काँचै भात ।८ <br /> बाटामा सही अनेक कष्ट लक्ष्यको टुनामा<br /> मदन ल्हासा झलमल देख्थे ब्यूँझिदो स्वप्नमा<br /> कल्पना ल्याउँछे दूरको दृश्य जादूका जलप दी<br /> ल्हासाको शहर चम्कन्छ पथमा विचित्र झलक दी ।<br /> आखिर ठूलो सुनको छाना साँझमा सुहायो,<br /> मैदानतिर पोतालामनि ल्हासा नै मुस्कायो ।<br /> आकाश छुने पहाडजस्तो सुनबुट्टे तामाको,<br /> सुनको छाना, दरबार अजङ् त्यो दले लामाको<br /> चौँरीको पर्दा, बुद्धको मूर्ति सुनमा कुँदेको,<br /> रङ्गीन ढुङ्गा, अप्सरा सारी बुट्टामा चुँदेको ।<br /> शीतल पानी, हरिया पात, हिउँका टाकुरा,<br /> शिरीष फूल फुलेको सेतो, रुखका आँकुरा ।<br /> कीचको खोला, लिङ्कोरको दृश्य, अम्बानको महल,<br /> यूतोक स्याम्पा, त्यो पुल राम्रो त्यो ल्हासा झलमल । <br /> ती हस्तिहाडसरिका सेता, भोटेनी भरखरका,<br /> आँखाका काला, नौनीका छाला, त्यो ल्हासा शहरका ।<br /> खौरेका शिर भोटेका गुरु, ती माला फिराई,<br /> गम्भीर चाला, गडेका आँखा अनौठा लगाई ।<br /> ‘ॐ मणिपद्मे ॐ मणिपद्मे’ भनेर हिँडेका,<br /> कपाल थापी आशीर्वाद मागी बटुवा बढेका ।<br /> त्यो नौलो गाउँ, त्यो नौलो ठाउँ, त्यो नौलो सडकमा,<br /> ल्हासाको शहर क्या लाग्दो रहर सुनको झलकमा !८८<br /> हिमालको आकाश किनारापारि बुद्घको शीतल घाम<br /> सुनौला बादल नगरी जस्तो गन्धर्व —परी —ग्राम,<br /> विपनाभन्दा सपना राम्रो यथार्थभन्दा भाव,<br /> स्वर्गमा यात्रा गरे झैं चले बबाटाको बिर्सी ताप,<br /> ल्हासाको झल्के सुनका छाना उनका आँखामा,<br /> रङ्गीन फल नौरङ्गी फुले उत्तरका शाखामा ।<br /> दुधले न्वाउँथिन् भोटकी रानी, फुलमा सुत्त थिइन्,<br /> हिमालको हिउँसँगैमा स्पधौ छालाले गर्दथिइन्,<br /> गुलाफसँग दाँजिनुपथ्र्यो ऐनामा गाला रे ।<br /> एक राज्य किन्ने गलामा उनको रत्नको माल रे ।<br /> फुलको मह सहेली टिप्थे वागमा छानेर,<br /> मणिको प्याला उचाली प्यूँथिन् आनन्द मानेर,<br /> तरंग यस्ता हजारौ चले मदनका मनमा<br /> सुनेको माथि कल्पना लागी रंगिलो क्षणमा ।<br /> बाटो त सा¥हो यमालो ठाडो कहीँ छ बित्ते भीर,<br /> कहीँ छ डोरी टाँगेको पूल कहाली रिङ्ने शिर;<br /> पातलो उचाईं धप्काउँदो फोक्सो मुटुलाई फोरेर<br /> गरल लीला पर्वतमाथि पर्वत चढेर<br /> तपस्वीलाई निर्माणनिम्ति चढाई कठोर<br /> हजारौं सही भएझैं विफल कष्ट भो अघोर<br /> बीचबीचमा तर अमोल झल्क्का पाइन्थे पथमा,<br /> नन्दन जस्ता फुलेका जङ्गल पहाडी पटमा,<br /> आश्चर्यजस्ता बिरामी फूल, बनेली प्रतिभा,<br /> प्रकृति उनलाई छक पारिदिन्थिन्, झल्काई मुटु वाः।<br /> बादलु देशमा टाकुरे गाउँ शेर्पाको विचित्र<br /> गर्जनतल, इन्द्रेनीतल,<br /> झुल्कन्छ घाम, तल छ जल<br /> माथि छ मानव स्वर्पुरमाझै चुलीमा पवित्र ।<br /> स्याम्बोमा स्याम्बो रमाइलो नाची कम्मर समाई,<br /> चरण फयाँकि बाँसुरी तालमा, अप्सरा लजाई,<br /> सभ्यता हाम्रो नेपाल राम्रो संस्कृति पवित्र,<br /> लुकेका स्वर्ग, समुच्च जाति यसमा छन् विचित्र ।<br /> पृथिवि भरमा क्वै जाति भए नेपाली के कम छ ?<br /> मनमन भन्थे मदन त्यहाँ यहाँ क्या जीवन छ ।<br /> हिमाल हाँक्ने तेजस्वी जाति स्वभाव तपस्वी,<br /> विश्वमा नेपाल विक्रम—तेजले हुनेछ यशस्वी ।<br /> कहीँ ता झर्ना नौधारे बनी आदिम गानाले,<br /> गुन्जायमान शीतल पर्वत शीकर दानाले ।<br /> अमृत जल त्यो भन्दा मीठो पृथ्वीमा पाइन्न,<br /> प्रकृति कहीँ यत्तिकी धनी शब्दले गाइन्न ।<br /> ढुङ्गाको दाँत,झन् तीखो बतास दाह्रा नै किटाउने,<br /> विचित्र जन्तु सैरने बन गोधूली—छायामा,<br /> कालीको बाहन फुकेर चर्ने मिर्गका कायामा ।<br /> कल्पनाभन्दा रङ्गिला पन्छी गजब वनको बोल<br /> शहरका सङ्गीत(कविताभन्दा बनेली अनमोल !<br /> जीवनको मीठो आनन्द चर्को हरियो हावामा<br /> उद्गार गरी थरी र थरी<br /> फुर्फुरी गर्ने भुर्भुरी लिने,<br /> उत्तम सिर्जन रङ्गीन चरी; सुन्दरका कायामा !<br /> पुष्ट र चिल्ला बनेली जीव विलास्ने छायामा !<br /> क्वै देवी थिइन् गहन वनमा, अमित सुन्दरी,<br /> भीषण काली क्रोधमा तर,<br /> नङ र चुच्चो लोहित हुँदी आँधीको भुमरी !<br /> कृष्ण र राधा झूलन खेल्ने लहरा फुलेका<br /> अत्तर बास्ने पत्तीका झुप्पा जहाँ छन् हिलका,<br /> सुन्दरताको विचित्र लोक जङ्गली एकलासमा,<br /> देखेर मदन गदगद हुन्थे विचित्र मिठासमा,<br /> मिर्गको पाठो कोमल चिल्लो फुर्फुरे शैशवमा,<br /> चाञ्चल्यको नै आनन्दस्वरुप फुर्केको रहरमा,<br /> इन्द्रेनीराज्य फुलारु बाक्ला जङ्गल नाघेर<br /> मदन चढे पर्वत ऊँचा हिमालमा लागेर,<br /> पर्वतराज पृथ्वीका ताज ओजस्वी हिमाल,<br /> काँधमा स्वर्ग बोकेर हेर्थे नीलिम नेपाल,<br /> दिनले लिँदा पहिलो झुल्को सगरमाथामा,<br /> उषाले बाल्थिन् लखबत्ती(चुह्ली सुनौला ज्वालामा,<br /> एकान्त त्याहाँ शासन गर्थे साम्राज्य सेतोमा<br /> तपस्या त्यहाँ शान्तिमा चढ्थिन् स्वर्गको बाटोमा,<br /> बिहानी लाली घसेर आउँदा प्रथम गुलाफ,<br /> सृष्टिको पैह्लो ललित रङ्ग धम्काउँथ्यो रवाफ,<br /> मानिसलाई चुनौती दिने हिउँका टाकुरा<br /> डुबुवा दिनले छोएर बल्थे<br /> प्रकृति(मन्दिर सुनौला गजूर धप्के झैँ हजारौँ !<br /> विशालताको रोमाञ्चकारी हिमाली स्वरुप,<br /> विभिन्न पाटे भएर झल्को दर्शाउँथ्यो अनूप ।<br /> करुणाजस्तो कोमल निर्मल हिउँको कया छ,<br /> भूभरको ऊँचा भएर भूमा पग्लिने माया छ ।<br /> रहस्य यौटा अवश्य राख्थ्यो स्वर्गिक चुली खास,<br /> उमा र शिव गर्दथे भूको टुपीमा ऊँचा वास ।<br /> सकलयुगको इतिहास जानी निश्चल तपस्वी,<br /> सागर भेटी बादल फ्याँक्थे<br /> आसिकजस्ता वर्षालु स्वरमा नेपालमा यशस्वी ।<br /> जूनले लस्दा हिमाल महल कान्तिलृ कोमल,<br /> चाँदनी स्वर्ग, चाँदिलो सपना<br /> अमृत(जलप(निवास बन्थ्यो उमाको शीतल,<br /> पीयूष(जलमा छायाको सार झल्के झैँ मञ्जुल ।<br /> एकान्तलाई त्योभन्दा ठूलो विलस थिएन,<br /> संसारी विष निभाउन शीतल<br /> तयोभन्दा र्को भूतलमा कहीँ स्थल नै थिएन,<br /> अनेक गङ्गा निर्झर नाला आँसु झैँ दयामा,<br /> पग्लेर स्वतः बर्बर झर्झर्<br /> तपस्वी लोचन हिमालीबाट झर्दथे दुनियँमा ।<br /> श्यामल धन नेपालको भन कसको वरदान ?<br /> जलडोरे अनेक सभ्यता युगका कसको प्रदान ?<br /> उच्च र गूढ भावको क्षेत्र हृदय सङ्लाउने,<br /> आश्चर्य के छ भारत खोज्थ्यो<br /> त्यो दिव्य मीठो आभास सधैँ आत्मालाई जगाउने ।<br /> उचाली आफ्नो मनको तह तरङ्ग उचाली<br /> हिमाल(प्रदेश पार गर्थे मदन हृदय उचाली ।<br /> धूपीका घारी सल्लका घारी पर्वत चढेका,<br /> हिमालका ज्यादा नजीकका शिशु ती हेर्थे बढेका ।<br /> पृथिवी अब पातलो उँचाइ लिएर नङ्गिन्छिन्,<br /> छ मास हिउँको सिरक ओढी छ मास फुङ्गिन्छिन् ।<br /> बतास भो तीखो, हिमाली श्वास सियो झैँ कडा भो,<br /> भोट जाने युवा हिउँको लामो लहरमा खडा भो ।<br /> बुर्बुरे चीनी हलाले छानी सल्लाको सियाभर,<br /> पवित्रताको पीठोको धूली पर्वतमा छरबर,<br /> शीतमा थियो अग्निको जलन पैताला जलाउने<br /> हावामा थियो पातलो पन फोक्सोलाई फुलाउने,<br /> बतासले दाह्रा किटेृर टोक्थ्यो साँझमा मुटुलाई<br /> भोटेली पोशाक दोचा र भुत्ले टोपीले उनलाई,<br /> सुकुटी चिया भेडाको धुली चौरी दुध गट्टाले<br /> बचाए बल्ल क्या कष्ट पाए बाटामा पठ्ठाले ।<br /> प्रकृति देवी मानिसप्रति क्रूर र निठुरी<br /> भएर जान्थिन् पठार पुग्दा पृथ्वीको जो धुरी ।<br /> उब्जनी छैन, खानलाई छैन, प्यून नदारत,<br /> बल्ल र तल्ल सँभाली सामल<br /> नेपाली साँघु भोटेको त्यो दल—<br /> सँगमा मदन जिनतिन चले कष्टको कडा पथ ।<br /> अनेक दुःख बाटामा सही देखेर उदेक<br /> एक मैन्हापछि मदन पुगे ल्हासाको नजीक ।<br /> अकेली मुना अत्यन्तै राम्री कमल झैँ फुलेकी,<br /> बादलको चाँदी किनारा छोई जून झैँ खुलेकी ।<br /> कलिला ओठ खोलेर हाँस्ता मोती नै बर्सन्थ्यो<br /> पसु की फलू झँै सुकेर गइन् आँसु नै बर्सन्थ्यो ।<br /> लाम्चिला आँखा पुछेर गर्थिन् सासूको सुसार<br /> कोठामा सुत्ता तकिया भिज्थ्यो चिन्ताले हजार,<br /> ती दिन लामा, ती रात लामा, ती दिन उदासी ।<br /> अँध्यारा रात, उज्याला रात जून नै उदासी ।<br /> भ्mयालमा आँसु मुनाको मन चिन्ताको आहारा ।<br /> स्वरमा आँसुको सिम्सिमे वर्षा मसिनो चले झैँ,<br /> एकान्तभित्र उठ्तछ गाना विरह बोले झैँ ।<br /> चिन्ताले लाखाँ लाग्दैन आँखा सपना प्यारो छ,<br /> सपनाभित्र उनलाई देखे उठ्न नै गा¥हो छ ।<br /> सपनाभित्र उडेन सास भनेर ती रुन्छिन्,<br /> दिनको दिन गुलाब जस्ती वैलेर रहन्छिन् ।<br /> मनको दुःख मनैमा राख्छिन् नबोली, छिपाई,<br /> छातीको शर, पन्छीको प्वाँख राख्तछ लुकाई ।<br /> उज्यालो हुन्छ दिनको अन्त्यमा बत्तीको धिप्धिप्मा,<br /> वैलिँदा फूल झन् हुन्छ राम्रो शरदको समीपमा ।<br /> बादलको कालो किनार चाँदी, झन् जुन उज्यालो,<br /> विदाको वदन झल्कन्छ मनमा दुःखको उज्यालो ।<br /> फूलमा खस्छन् शीतका आँसु आकाशमा वर्षाजल,<br /> रातका आँसु तारका ज्योति, टप्कनछन् महीतल ।<br /> गुलाब मीठो जरामा बन्छ कीराको आहार,<br /> शहरभित्र फुलेको फूल दुष्टको शिकार ।<br /> मानिसको हात निर्मल पानी हिलोले भर्दिन्छ,<br /> मानिसलाई बाटामा काँढा मानिस छर्दिन्छ ।<br /> अत्यन्त राम्री यी मुना हाम्री भ्mयालमा बसेकी,<br /> शहरको यौटा गुण्डाले देख्यो अप्सरा खसेकी ।<br /> भवानीलाई कातेर बत्ती बेयाद रहेकी,<br /> गालाको पाटा कानको लोती, कपाल घुम्रेकी,<br /> त्यो छड्के दर्शन पाएर उभियो पागलै भएर,<br /> घरको वर, घरको पर त्यो घुम्थ्यो गएर ।<br /> + + +<br /> गुलाबलाई देखेर राम्रो हे भाइ नछुनू !<br /> लोभले हेर्यो ; मोहनी गयो जङ्गली नहुनू !<br /> सिर्जनाभित्र रचना राम्रा नजरका जुहार !<br /> ईश्वरको हाँसो पाएका फूल छोएर नमारÞ<br /> Þभित्र छ आत्मा मसिनो तिनको पत्तीमा झल्केको<br /> भित्र छ तिनको मसिनो बास्ना हावामा बल्केको<br /> सुन्दर सूक्ष्म स्वरुपका टुना बाहिरी नजरमा,<br /> तनको लोभी गुमाउँछ आत्मा विलासको रहरमा ।<br /> गुलाफ आए सुहाउन पृथ्वी दिव्यका मुस्कानले<br /> बोलाउन आफ्ना आत्माले आत्मा सुन्दरको आह्वानले<br /> लोभको खस्रो निर्लज्ज हातले तिनलाई नछोऊ,<br /> लज्जाले खुम्ची भाग्दछ देही<br /> के माटोबाहेक हात लाग्ला केही ?<br /> मुस्कान देऊ फुस्कन देऊ बास्नामा मधुर,<br /> बास्नाले मात्र सौन्दर्य छोऊ<br /> आँखाको लोभ आँसुले धोऊ<br /> सिकाउलान् तिनलाई सुन्दरमा उठ्न गुलाबी बिहानले ।<br /> घरमा आई माउर लाई नैनीले मुस्काई,<br /> हाँसको फुल कुर्कुच्चा राम्रो त्यो भन्छे समाई,<br /> ‘कलिलो राम्रो हजूरको पाउ क्या चट्ट मिलेको !<br /> चीनियाँ पाउ, लक्ष्मीको जस्तो, कमलमा खुलेको !<br /> मोतीको दाँत, हीराको जात हजूरले हाँसेको !<br /> छ मैना भयो खसम हजूर ! गएको ह्लासामा ।<br /> बिस्र्यो है क्या र ? हजूरलाई तरुनी(खासामा ।<br /> यसरी छोडी गएको देखी दिल दुख्छ मलाई,<br /> नजर मात्रै मुखमा लाए हजार मर्नेछन्,<br /> भँमरा जस्तै डुलुवा खसम के कदर गर्नेछन् ?’<br /> मुनाको गाला, आगोको ज्वाला जलेर उदायो;<br /> आँखामा चम्क्यो बिजुली यौटा, चाँडै न ै हरायो ।<br /> खामोस खाई दयाले भन्छिन्, “हे नैनी भाउज्यू !<br /> म अरु जस्तो नठान बुझ्यौ हे नैनी भाउज्यू !<br /> यो कुरा गर अरुका कान, जो सुन्छन् लिई चाख,<br /> जोवनका हीरा शहरका कीरा, पाउँछ्यौ तिमी लाख ।<br /> चन्द्रमालाई खसाल तिमी, हिमाल उचाल,<br /> यो मेरो मन डगाऊँ भनी नरच यो जाल ।<br /> गुलाब जस्तो फुलेको दिल कोपिला हँुदैन,<br /> जो एकबाजि सुम्पियो बुभ्mयौ सो आफ्नो हँुदैन ।<br /> स्त्रीलाई जाँच चिताको ज्वाला पसेर निस्कँुला,<br /> त्यो पाउलाई समाई फेरि स्वर्गमा बसँुला ।<br /> यो चार दिनको कञ्चन चोला ईश्वरले सिँगारे,<br /> के भन्नु माथि बाबुको अघि हिलोले बिगारे ।<br /> दयाले नैनी ! ईश्वरले सिँगारे ।<br /> पापको भारी बोकेर फेरि उक्लनु कसोरी<br /> मनुष्य चोला गुमाए त्यसै फिर्दैन यसोरी,<br /> नैनी ! फिर्दैन यसोरी !<br /> स्त्रीजातिलाई सृष्टिको भार भविष्य जगत्को,<br /> आनन्द दिने सुगन्ध दिने पवित्र रगतको,<br /> सौन्दर्य हाम्रो जूनको जस्तो किरण पवित्र,<br /> जूनमा हुन्छ कलङ्क, हुन्न सतीको मनभित्र,<br /> मानिसहरुको मनको जगत् गर्दिन्छ पवित्र ।<br /> ती तिम्रा आँखा रसाई आए, परेला अडेको,<br /> आँसुका ढिका क्या राम्रो देखेँ अगाडि बढेको !<br /> हे नैनी दिदी ! मनको मैलो आँसुले पखाल्छ,<br /> आँसुका थोपा आफैँमा असे यो मन उचाल्छ ।<br /> यी मेरा कुरा गएर तिमी अरुमा सुनाऊ,<br /> आँसुका ढिका बनाई राम्रा खसाल्न लगाऊ,<br /> नभएदेखि सङ्घारवारि हे नैनी ! नआऊ !’Þ <br /> ‘बिराएँ हजूर, माफ रहोस् कसूर’ नैजीले जोडी हात,<br /> भुङ्ग्राले जल्यो उसको गाला<br /> मानव–आत्मा पतनमा पनि<br /> निदाइरहन्न लौ हेर ! चाला<br /> अन्तरले उसको के भोग्यो होला शरमको बज्रपात ।<br /> त्यो दिनपछि त्यो लागी भन्छन् कृष्णको भजनमा<br /> सुतनेलाई त्यस्तै जगाउने शक्ति सतको वचनमा,<br /> भाइ ! सतीको वचनमा !<br /> सिङ्डोङ्कारमाथि पहाडी चुच्चो आगो झैँ बल्दछ,<br /> त्यो ताशीलिङ्गा फूलको बारी हावामा झुल्दछ ।<br /> तलाउ लुक्याङ् चम्कन्छ तल, आकाशतर्फको,<br /> सुनले छाएको गुलाबी घर फोडाङमार्पोको<br /> चुङसुक्याङ् भन्ने सडक राम्रो, चूजिक्याङ् बगैँचा,<br /> अस्कानी पुल यूतोक स्याँपा घाँसका गलैँचा,<br /> फूलबुट्टे चउर घाँसका बगैँचा ।<br /> चम्किलो सुनको रङ्गिलो देश नौलो र उज्यालो,<br /> कस्तूरी(वास, सुनको रास, बाटो त उकालो,<br /> आएर बसी के जानु चाँडै नबुझी नौलो चाल,<br /> मित्यारी लाई मदन बसे घरको बिर्सी हाल ।<br /> छ मैना गयो, सात मैना गयो मन भो झसङ्ग<br /> ती मुना प्यारी, आमा बेचारी मन भो झसङ्ग<br /> मनमा आए लहर नाघी जङ्घार त¥यो पार,<br /> मनले उनको पखेटा हाल्यो उडेर गयो घर ।<br /> बसेको बस्यै घरमा पुगे आमा छन् बिरामी,<br /> मुनाका आँखा रोएर ठूला, नयन बदामी,<br /> लाम्चिला, ठूला नयन बदामी !<br /> घ्याङ्घुङे घण्टा गुम्बामा बज्यो, बादल झुम्मियो,<br /> पहाडमनि पहाडी छाया साँझमा लम्बियो ।<br /> बतास चीसो चम्केर आयो मनको तन्द्रामा,<br /> उठेर देखे भेडाको भुवा ओढेका चन्द्रमा ।<br /> उदासी जून, फिकामा गए मदन डेरामा,<br /> ती आमा नाचिन्, ती मुना नाचिन् आँखाको घेरामा ।<br /> त्यो रात त्यसै छर्लङ्ग गयो, ओछयान बिझायो,<br /> छातीमा केले थिचे झैँ लाग्यो आकाश रछायो ।Þ<br /> Þ छबीस दिन उज्याला पङ्ख िहिमालमा ब्यूँझेर<br /> पश्चिमी सुनको सागरपारि गएछन् उडेर<br /> गोसाइाकुण्डको धेरै नै पानी गङ्गामा बग्यो हो,<br /> ह्लासाको जादू घरले जित्यो<br /> नेपाल–खाडी निर–किल्लाभित्र स्वप्नमा अड्यो हो,<br /> साहुका साथ सिकेर किल्ली बेपारमा चलेथे<br /> तीन मैना चल्दा क्यै गुठिल जम्मा भएर फुलेथे<br /> कस्तुरी असल बिनाका बिना बटुली सह्यारे<br /> शिलाजित बूटी उत्तम केही बटुले त्यहाँ रे<br /> सुनका माल प्रशस्तै मिले लगाउँदा लगानी<br /> आपूmलाई चाहिनेसम्मको धन कमाए त्यहाँ नि !<br /> आखती केह िलगेका थिए एक लामा धनीको,<br /> दमको व्यथा निमन भयो भाग्य नै बनिगो,<br /> आपूmले उनले चिताएभन्दा रास थियो सुनको,<br /> नेपाल फर्की जानै भो इच्छा अब ता उनको<br /> लुकाई ग¥हांै सुनका थैली, कस्तूरी सह्यारी,<br /> ती बिदाबारी भएर हिँडे ईश्वर पुकारी ।<br /> +++<br /> ‘सपना मैले के देखेँ आज ? भैँसीले लघा¥यो,<br /> यो मुटु काँप्छ त्यो भैँसी सम्झी, हिलामा पछा¥यो,<br /> बज्यै ! भैँसीले लघा¥यो ।’<br /> ‘बुहारी मेरी ! शीतको सपना पिर्दैन खराब,<br /> खराब सपना त्यो बिर्सिजाऊ डरले नकाँप ।<br /> फुलेको शिर म थापिदिन्छु सबै त्यो खराब,<br /> हे छोरी जस्ती बुहारी मेरी ! त्यसरी नकाँप ।’<br /> ‘दाहिने आँखा फर्फर गर्छ मनमा लाग्यो पीर,<br /> कहाँ हो कहाँ मुटुमा दुख्छ, घुम्दछ मेरो शिर ।<br /> आमा र बाबु स्वर्गमा मेरा, टुहुरी अजान,<br /> हजूर नै आमा, हजूर नै बाबु, खोल्दछु मुहान,<br /> बज्यै ! मनको मुहान !’<br /> ‘कसैका माथि कुभलो हाम्रो मनमा बसेन,<br /> पापको छाया यो हाम्रो सानो घरमा घुसेन ।<br /> दैवले देख्छ सोझाको दर्द, दैवले हेर्दछ,<br /> दैवको बज्र ओर्लेर आए ममाथि पर्दछ,<br /> फुलेको केश, ममाथि पर्दछ !’<br /> ‘धेरै नै भयो खबर केही आएन ल्हासाको,<br /> चिठीको भर पर्दछ बस्नु, चिठीको आशाको ।’<br /> ‘बेपारीलाई कामको भीड फुर्सद पाएन,<br /> लेखूँला भन्दै भुलेको होला त्यसैले आएन,<br /> वनको बाटो डाँडा र काँडा, टाढा भै आएन ।’Þ<br /> Þ‘नमान पीर बुहारी मेरी पीरले सुहाएन’<br /> ‘तैपनि लाग्छ मनमा बादल, कुइरो धुरिन्छ;<br /> शङ्काका छाया नाचेर उड्छन् मन पीरले भरिन्छ;<br /> खराब कुरा नसोच्नु भन्छन् अफाल्दा फर्किन्छ<br /> मुटुमा चीसो पसेर आउँछ आँखिभौँ फड्किन्छ<br /> हजूर ! आँखिभौँ फड्किन्छ ।<br /> हजूर, हाम्रो अबला चोला आधार हुँदा दूर<br /> सुकेको पात भैmँ शीतको बेला,<br /> हिमाली सासमा काँपेर उठ्छ थरथर, गली नूर<br /> मुटुकी चरी छायाले डरी, भटभटी भुर्भुरी<br /> उडूँ कि बसूँ सरि छ जीवन हाँगामा फर्फरी<br /> हिमाललाई हे¥यो मन चीसो हुन्छ पर्वत है¥यौ नीर,<br /> हावाले छुँदा मन उडूँ भन्छ, के गरी रहूँ थिर ?<br /> हजूर ! के गरी रहूँ थिर ?’<br /> ‘नमान पीर बुहारी मेरी ! असलै हुनेछ,<br /> फूल झैं छोयौँ संसार हाम्ले,<br /> न मान्छे न त दैवले हाम्लाई काँडालै छुनेछ ।’<br /> ==(मदनलाई बाटामा हैजा लाग्छ)==<br> ‘नछाड मेरा हे साथीभाइ ! वनमा मलाई,<br> काग र गिद्धहरुको पापी शिकार बनाई ।<br> घरमा मेरी ती बूढी आमा, ती बूढी मर्नेछन्,<br> चन्द्रमा जस्ती ती मेरी मुना ठहरै पर्नेछन् ।<br> हे मेरा साथी ! हे मेरा भाइ ! म अझ मर्दिनँ,<br> कालको साथ लडेर उठ्छु वनमा मर्दिनँ,<br> यो घाँटी सुक्यो; यो छाती पोल्यो; यो आँसु पुछन,<br> अझ छ सास, अझ छ आस, यो दर्द बुझन ।<br> आशिष देलिन् ती बूढी आमा मलाई बचाओ !<br> मानिसको आँसु मानिसले पुछ्न्ु सबैको धर्म हो ।<br> यो घाँटी सुक्यो म पानी खान्नँ ! बिझायो यो घाँस,<br> घाँसको चोसा दयाले मर्छ; आँसुले पियास !’<br> ‘के गर्छौ भाइ ! टाढाको घर बाटाको जङ्गल,<br> यो हैजा हाम्ले कु¥हेर बसे हुँदैन मङ्गल ।<br> औषधिमूलो साथमा छैन यो माझ वनमा<br> ईश्वर सम्झी ईरश्वरै सम्झी रहे है मनमा ।<br> घर र बार सबैले छाडी जानु त पर्दछ,<br> अन्त्यको बेला ईश्वर सम्झे संसार तर्दछ ।’<br> हातले टेकी मदन उठे ती साथी गएछन्<br> पश्चिमतिर दिनका आँखा रगतमा डुबेछन् ।<br> वनमा फीका अँध्यारो चढ्यो, हावा नै निदायो<br> पन्छीले सारा बोल्न नै छाडे, जाडोले सतायो ।<br> दुर्दशा त्यस्तो, निठुरी सारा जङ्गल पहाड<br> निठुरी तारा जगतै सारा निठुरी उजाड ।<br> पुर्लुक्क पल्टे घाँसमा फेरि सुस्केरा दिएर,<br> घरको तस्बीर मनमा उठ्यो झन् गाढा भएर ।<br> ‘हे मेरी आमा ! मलाई तिमी सम्झँदिहोऊ नि !<br> हे मेरी मुना ! मलाई तिमी सम्झँदिहोऊ नि !<br> ईश्वर ! ईश्वर !! तँ मात्र मेरो वनमा साथी छस्,<br> मानिसभित्र ढुङ्गाको दिल तँ देख्ने माथि छस् ।<br> आगोको ज्वाला कताको होला ? डढेलो उठ्यो कि,<br> मरेकालाई झन् मार्न भनी डढेलो उठ्यो कि ?<br> नजीकै आयो मानिस यौटा लिएर चिराक<br> डाँकू पो हो कि ? भूत पो हो कि ? वनको खराब ।<br> पयोमा यौटा झुण्डेको सास के भर, के डर ?’<br> भएको बल गलाको पुग्छ चिराक पल्तिर ।<br> को रुन्छ, भनी भोटेले हेर्छ, देख्दछ बिरामी<br> मायाले भन्छ, ‘साथी र भाइ रहेछ हरामी ।<br> मेरो छ घर एक कोस पर, तिमी त मर्दैन,<br> म बोकी लान्छ, हुन्छ कि हुन्न ? फरक पर्दैन ।’<br> भोटेको पाउ समाई भन्छन् बिचरा मदन,<br> ‘ईश्वर मेरा हे भोटे दाइ ! क्या राम्रो वचन !<br> घरमा मेरी छन् बूढी आमा, ती सेतै फुलेकी,<br> घरमा मेरी जहान यौटी बत्ती झैँ बलेकी ।<br> मलाई आज बचाइदेऊ ईश्वरले हेर्नेछ<br> मानिसलाई मद्दत गर्ने स्वर्गमा पर्नेछ ।<br> क्षेत्रीको छोरो यो पाउ छुन्छ, घिनले छुँदैन;<br> मानिस ठूलो दिलले हुन्छ जातले हुँदैन ।’<br> बोकेर लग्यो भोटेले घर, ऊनमा बिसायो,<br> पानीको घुट्का पिलाइदियो दयाले रसायो ।<br> खोजेर ल्यायो वनको बूटी घोटेर पिलायो,<br> चौँरीको दूध पिलाईकन बलियो बनायो ।Þ<br> Þहिमालको बूटी विचित्र थियो जादूको दियो काम<br> त्यो भोटे दैव नभए कठै जान्थे ती परमधाम ।<br> वनका बीच घरेलु चिल्लो झुपडी टुमुक्क<br> गोबरमाटे —फूल टाटेपाटे,<br> वनको कोही देव र देवी घुस्ने झैं सुटुक्क,<br> हाँगाको टेको, हावाको छेको ढुङको गाहारो<br> मदनलाई लाग्यौ महलभन्दा धनी र पियारो,<br> भेडाको ऊनको बिछ्यौना नरम आढ्नालाई पाखी छ,<br> त्यहाँको जीवन वैकुण्ठ जस्तो उनको लागि छ,<br> मुस्कानमा छैन मान्छेको छुरी, वचनमा छैन विष,<br> हावामा छैन दूषण केही, मनमा राग रिस,<br> दारिद्र्य त्यहाँ क्या धनी थियो थोरैमा कति धेर ।<br> चाहिँदो रैछ के सुखलाई ? प्रकृति भएनेर ।<br> हरियो थियो आँखाको शीतल प्रकृति रङको धन<br> शहरमा भरी जीवन भन्छन् जीवन थियो वन !<br> नकली ज्ञान पोथीका भन्दा, फूल–पाना हँसिला<br> रङ्गिला पत्र प्रकृतिदेवी उल्टन्थिन् रसिला,<br> ईश्वरको ज्योति टल्कन्थ्यो त्यहीँ शीतका दानामा,<br> क्या बोल्थ्यो ईश्वर पखैरुबाट रङ्गनि गानामा !<br> पूmलको बोट उम्रेको हेरी मान्छेले पाउँथ्यो ज्ञान,<br> सुँघेर बास्ना लट्ठ भै आत्मा भोग्दथ्यो क्या निर्वाण<br> लामाको जीवन प्रकृतिबीचमा बनेली मुटुमा<br> बुद्धको टकले झिल्केको थियो निर्वाण–पथमा<br> पन्छी र पशुहरूको साथी अहिंसा विचारी<br> रूखको ढुकढुक, फूलको धड्कन,<br> ज्योतिका पथमा बीजको स्फुरण,<br> समस्त तिनको रहस्य जान्ने प्रकृति–पुजरी<br> रहेछ लामा एकान्ततामा विलासिरहेको<br> देख्तामा झुत्रो, भित्र त्यो कत्रो ! विशाल भएको<br> चौँरीलाई पाली, फलफूल हाली, बटुली जहान<br> पाल्दथ्यो यौटा आदर्श ढङ्लै कुटीमा सुबान<br> रहस्यमय अदृश्यसँग बसेको रमाई,<br> उदारताले हृदयद्वार जीवनलाई झिाई,<br> रोग र व्याधि निखार्न सक्ने मन्त्र र बूटीले,<br> मदन तङ्ग्री मोटाए पोसी त्यसका कुटीले,<br> हिउँले ब्रह्मा बनाइदिन्थे उसका कुमारी,<br> गालामा उषालालीले रङ्ग दिव्यले मुसारी,<br> वनकी देवी जस्ती थी छोरी बृद्धको पालाकी<br> उसको नाम थियो है लावा कोमल चालकी<br> कुमार उसको तेजिलो थियो फुचाको नामको<br> बर्षमा बा¥ह गजबकौ तर जेहेन र कामको,<br> पशु र पन्छी सबेको बोली मुठीले निकाली<br> भाले र पोथी लागाउथ्यो बोल्न विचित्र कला ली,<br> महीना बित्यो मदनको त्यहाँ प्रकृतिबचिमा<br> अचम्म मानी आनन्दमाथि हिमालनगीचमा<br> बाँसुरी मधुर बजाउँथ्यो फुचा रोएर सुन्थे ती,<br> सुरिलो गीत गाउँथी लावा बरबर बन्थे ती,<br> कलुषशून्य तिनको जीवन सत्युग समान<br> देखेर त्यहीँ बसूँ भैmँ लाग्यो सधैँ नै नजान<br> तैपनि मेघ दक्षिणको आयो नाघेर हिमाल<br> जलको कुइरो पातलो बनी,<br> ‘कोही छ रोइरहेको’ भनी,<br> सम्झना दिँदै अबोल बोलमा मसिनो जञ्जाल,<br> पन्छीको उठान मनले टिप्यो धराको घेरापार<br> घर जाने इच्छा दिलसँग बढ्यो फुटेन मुखको पार<br> वैशाख लाग्यो पल्लवमा पन्ना, पूmलमा इन्द्राणी<br> चरामा कलकल, साँझमा लाली,<br> ढुकुरमा कुकुर, डाँफेमा फुरफुर, क्वैलीमा सुवाणी,<br> नालामा छलफल, हिमालमा झलझल, हाँगामा फुर्फुर,<br> मुजूरमा ढाँचा, हरिणमा कन्याइ, मिर्गमा छुर्छुर,<br> लहरा हल्के हल्लेर फुल्की मधुम, गुनगुन भो !<br> नवीन मीठा कलकले वन शिशु–शिर छुनमुन भो,<br> वास्नाका कण दुगुर्न थाले, पोथीलाई बोलाउन,<br> शब्दले डाक्थ्यो मुटुको शब्द,<br> प्रश्नका साथ उत्तर लागे वनलाई गुञ्जाउन,<br> सृष्टिले नयाँ नाटक रचिन् आनन्द चञ्चल भो,<br> प्रमको राज्य हरियो भयो, जीवन हलचल भो,<br> पूर्णिमा आइन् हिमाल–भालमा बाटुली बनैर<br> अमृत थाली झिलमिल पाmली,<br> जादूको जाली शीतल हाली,<br> चराचर–दिलमा जलप लगाई हिमाल सपनेर,<br> वर भो यौटा द्यौथल सुन्दर जूनको जलपमा,<br> परीको संसार स्वप्नको मुहार शीतल झलकमा,<br> जुनेली पूmल फक्रेर आए हृदय खोलेर<br> पातला पात भै पारदर्शी जूनसँग बोलेर<br> बुद्धको थियो उत्सवको रात उज्यालो खुलेको<br> विशवमा शान्ति मनमा कान्ति,<br> चराचरलाई नवीन जीवन अमृत मिलेको<br> लामाले लियो बाँसुरी हातमा वनको बाँसुरी<br> जनको मन कुर्लने भन,<br> सङ्गीतको आत्मा अटाउँने खाक्रो प्वालसुरे बाँसुरी ।<br> टिरि र लिरि बाँसुरी बोल्यो अबोला बोलाई वन<br> लावा र फुचा हातपाउ फाली,<br> तालमा नाचे शरीर चाली,<br> बुद्धको जीवन–कथाको सारमा भावले नाच्यो मन,<br> गीत गाए तब लामाका जहान मिलेर वनमा<br> भोटेको छन्द दोसाँधे मिठास शब्दको बन्धमा<br> मदनको आत्मा बुद्धको लोकको मुक्तिमा रमायो<br> उनले टिपे तलको गाना हृदय रसायो–<br> ==गीत==<br> वैशाखको पूर्णिमा<br> हेर हो हिमाल जून !<br> रातको कालो वर्णमा<br> अमृतको यो थालीले<br> झलमल पार्ने कुन ?<br> स्याब्बो च्याङ्बा । स्याब्बो च्याङ्बी !<br> संसार मथ्दा जूनको नौनी स्वर्ग तर छ, सुखकोमा<br> दिन तारा(झुप्पे यो रुखमनि<br> कसले लायो धून ?<br> चूलीमा पुग्यो बाटो गुनी<br> आँधी नाची, पर्वत नाघी,<br> संसारलाई लाउन गुन ?<br> स्याब्बो च्याङ्बा ! स्याब्बो च्याङ्बी !<br> आफूलाई जित्ने संसार जित्छ निर्वाणभन्दा कीर्ति कुन ?<br> आकाश उनको छाती हो<br> करुणा धारा सुन<br> तारा आँखा राती हो,<br> माटी—जरामा बन्चरो दी<br> काललाई जित्ने कुन ?<br> स्याब्बो च्याङ्बा ! स्याब्बो च्याङ्बी !<br> अमृत झल्क्यो संसारमाथि हेर ! ऊ ज्योति ! हिमाल जून !<br> पानीले पा¥यो आकाश नीलो, पखाली तुवाँलो,<br> कौसीमा लाग्यो क्या राम्रो जून स्वर्गको उज्यालो ।<br> सिरिरि सिरि शीतल हावा, सुन्तला फुलेको,<br> क्या मीठो वास्ना मधुर मसिनो, जूनमा मिलेको ।<br> जूनको विमल –अमृत–जल– तलाउ–छायामा,<br> नरम, मधुर सरस, जगत्, जीवन झैँ मायामा ।<br> नीदले छोडेकी कोइली बोल्छे जुनेली रातमा,<br> जीवन देश बोले झैँ प्रीति मनका पातमा,<br> क्या मीठो त्यसको सुरिलो स्वर रातको कलिलो,<br> मनको तिर्सना सपनाभित्र घुसे झैँ रसिलो<br> गमलामाथि केँबरा झुल्छ, गुलाब बोल्दछ,<br> छायाको बुट्टा पर्खालमाथि ज्यूँदो झैँ चल्दछ ।<br> नीलो छ सारी ताराको पारी मुनाको गाथमा,<br> भावका जल–महल–लोचन कोमल छन् रातमा ।<br> चन्द्रमालाई चन्द्रमा हेर्छिन् कौसी र आकाश,<br> स्वर्गको अटाली हाँस्दिछिन् यौटी, यौटी छन् उदास ।<br> यो देश छैनन् उनका आँखा, मनका चित्रमा,<br> गडेको टक छ अरु देश जूनका भित्रमा ।<br> सम्झना झुम्मियो बादल जस्तो चन्द्रमा हराइन्,<br> विरह जस्तो अँध्यारोभित्र, एक आँसु चुहाइन्,<br> मुनाले बोलिन्, ‘हे मेरा कृष्ण ! मलाई भुल्यौ नि !<br> निठूरी मन लिएर भन, कसरी डुल्यौ नि ?<br> कृष्ण ! कसरी डुल्यौ नि ?<br> मुहार तिम्रो जुहार मेरो नजरको हरायो,<br> कुन पापी दैव आएर चोरी कुन देश फिरायो,<br> सम्झनालाई छायाले छकायो !<br> पहाडवारि पहाडपारि पर्दाले ढाकेको,<br> स्वरुप तिम्रो खालि छ मेरो मनमा जागेको,<br> झल्झली देखी विरह लागेको !<br> वचन तिम्रो तारमा मनको निदाइरहन्छ,<br> सम्झेर आयो झन्कन्छ भित्र, कहानी कहन्छ,<br> दुःखको कानमा सुखको कथा बजाइरहन्छ ।<br> पखेटा छैनन् उडेर जान चिडिया उडेका,<br> हेरेर बसी आँसुका थोपा गहमा छुटेका,<br> देखेनौ तिम्ले कतिका थिए छातीमा गुडेका !<br> किन हो किन, यो मेरो मन बादलले ढाक्दछ,<br> सियोको टुप्पा नदेख्ने गरी मुटुमा लाग्दछ,<br> प्राणको मेरो पखेरु रुन्छ पिँजडा परेको !<br> न उड्न पाई, न खोज्न पाई चिन्ताले पिरेको,<br> उडन पाए त्यो पाउमाथि लुटुपुट पर्नेछ<br> त्यो छातीमाथि गएर फेरि भुर्भुर गर्नेछ,<br> सधैँको निम्ति साथमा फिर्नेछ !<br> पैसाको यस्तो भुमरीभित्र किन हो पसेको ?<br> मनको धन छाडेर किन ल्हासामा बसेको ?<br> हे पैसा ! तैँले पासोमा पाछस् सिंह झैँ हृदय !<br> सोझाको सराप असलको विलाप, दुष्टको अभय !<br> पैसामा भुली बिर्सेको हो कि ? कसैले भुलायो ?<br> प्राणको मन छकाईकन अरुले डुलायो ?<br> बिर्सनुपर्ने यसरी होइन ! भमरासरी मन !<br> के भर त्यसको ? नलागोस् पाप पापी छ मेरो मन,<br> प्राण ! पापी छ मेरो मन !<br> पहाड त्यस्तो ! जङ्गल त्यस्तो पथरा प¥यौ कि ?<br> मलाई सम्झी दुःखमा नजर आँसुले भ¥यौ कि ?<br> प्यारा ! आँसुले भर्यौ कि ?<br> कपाल दुख्ता म आँसु पुछ्थेँ बिरामी भयौ कि ?<br> सुसार कसले गरेको होला ? अकेला थियौ कि ?<br> प्यारा ! अकेला थियौ कि ?<br> हावाले लगे मनको चिठी, मन रुने थिएन !<br> तिमी छौ पर, म रुन्छ् घर, बिन्ती नै पुगेन,<br> प्यारा ! रोएको पुगेन !<br> हे पशुपति ! हे गुह्येश्वरी ! प्याराको गाथमा,<br> नबसोस् ध्रूलो, नबिझोस् काँढा, मङ्गल होस् साथमा !’<br> मुनाले जोडिन् माथमा हात, हातमा लाग्यो जून,<br> भरिई आयो, भरिई आयो आँसुले नयन झन् !<br> ० ० ०<br> राता र नीला पहेँला फूल वनमा फुल्दछन्,<br> छिर्बिरे फूल, सुनौला फूल हावामा झुल्दछन् ।<br> दक्षिणतिर किनारातिर फड्केको बादल,<br> भोटेको घर मदनअघि नेपाल झलझल,<br> नेपालभित्र उज्यालो डाकी कुखुरा बासेको,<br> हिमालचूली बिहान खुली उत्तर हाँसेको !<br> पहाडहरुको नीरको माला नेपाल शहरको,<br> लुर्कन जस्ता रुखका लहर शिखर किनारको,<br> बादलवारि गुलाफ फुल्ने पूर्वको डाँडामा,<br> उज्यालो पाटा छायाका टाटा, पहाड टाढामा,<br> दूधका झर्ना झरेका सेता सतह गाढामा ।<br> दूबोको बारी त्यो टुँडिखेल रुखले घेरेको,<br> धररा उठी शहरमाथि गजूर भिरेको ।<br> आकाशलाई छातीमा राख्ने त्यो रानीपोखरी,<br> त्यो कान्तिपुरी, केँवराकेश उज्याला सुन्दरी,<br> साँझमा गाग्रो कटीमा राखी अँगालो हालेका,<br> मस्केर चल्ने लाजले बल्ने, कपूरमा ढालेका ।<br> विचित्र त्यस्ते त्यो चित्रकारी भ्mयाल र ढोकामा,<br> पीपल ठूलो बोलेर उठ्ने हावाको झोकामा ।<br> त्यो सानो घर पीपलनिर, भ्mयालमा मुनियाँ,<br> ती बूढी आमा, ती प्यारी मुना, मनका दुनियाँ ।<br> आमाको बोली, मुनाका आँखा, दिदीको रुलाइ,<br> कौसीको ज्रन, गमलामाथि फूलको झुलाइ ।<br> फर्केर हेर्छन् मदन फेरि भोटेको आँगन,<br> क्या राम्रा बच्चा, क्या राम्रा पाठा खेलमा मगन !<br> हेरेर फेरि भोटेका तर्फ मदन बोल्दछन्,<br> हृदयभित्र लुकेको इच्छा ओठले खोल्दछन्,<br> ‘हरियो भयो डाँडाको मुख फूल फूल्यो वनमा,<br> टाढाको घर झल्केर आयो हे दाज्ु ! मनमा ।<br> कलिलो राम्रो पालुवा होला नेपालमा लागेको,<br> त्यो आलुबखडा हाँसेको होला वसन्त पाएको,<br> हरियो चिल्लो जोबन होला वनमा जागेको !<br> वास्नाले मीठो चलेको होला हावाको लहर,<br> रुख र लहरा झुलेका होलान् सिहर सिहर,<br> खोलामा होलान् घाममा खेल्न छविला लहर !<br> ‘वसन्त लाग्यो ! वसन्त लाग्यो !’ भन्दी हो कोइली,<br /> <br>डुल्दी हो लिई अनेक रङ्गी फूलका सहेली,<br /> <br>दुई दिल मिली फुलेकी बेली, मगमग चमेली,<br /> <br>बगैँचाभित्र स्वर्ग नै होला हाँगाको हबेली,<br /> <br>जोबनका गालामा लाजको लाली फुलेको गुलाब,<br /> <br>पानामा सेता सुनका अक्षर, चम्पक किताब,<br /> <br>पहाड–किल्ला चूली उपल्ला श्रीपेच–सरोज,<br /> <br>रक्षाका निम्ति ती पशुपति मुटुमा विराज,<br /> <br>वीरको देश, धर्मको गादी, शक्तिको आँकुरा,<br /> <br>पछिको बढ्ती देखाई उठ्छन् हिउँका टाकुरा,<br /> <br>त्यो देशभित्र त्यो सानो घर, झल्झली फिर्दछ,<br /> <br>बिर्सेको रिन सम्झनाकन आँसुले तिर्दछ ।<br /> <br>सम्झँदिहुन् ती डाँडाकी ज्रन, आमाले मलाई,<br /> <br>वनको छेउ म टाढा बस्छु त्यो घर रुलाई,<br /> <br>तिमीले लायौ सधैँको गुन, म तिर्न सक्तिनँ,<br /> <br>सधैँको ऋणी, म तिर्न सक्तिनँ !<br /> <br>दुइटा मैला सुनका थेला वनमा गाडेको,<br /> <br>यौटा हो तिम्रो यौटा हो मेरो गुनले बाँडेको,<br /> <br>यो तिमी लेऊ बिदाइ देऊ, म घर हिँड्दछु,<br /> <br>यो तिम्रो गुन सधैँको सम्झी अगाडि बढ्दछु ।’<br /> <br>भोटेले भन्छ,‘के गर्छ मैले पहेँलो सुनले ?<br /> <br>रोपेर सुन उम्रन्न क्यार के गर्छ सुनले ?<br /> <br>रोपेर राख्यो, पछि पो खान्छ यो तिम्रो गुनले,<br /> <br>बालक मेरा यी छोराछोरी, आमाले छाडेको,<br /> <br>के गर्नु सुन ? के गर्नु धन ? दैवले चुँडेको,<br /> <br>यो केटाकेटी खाँदैन सुन, लाउँदैन गहना,<br /> <br>आकाशमाथि जहान मेरो बादल छ गहना !’<br /> <br>भोटेका बच्चा काखमा राखी, कपाल मुसारी,<br /> <br>पुछेर आँखा फूलको थुङ्गा केशमा घुसारी,<br /> पुछेर आँखा त्यो भोटेसँग मदन भन्दछन्,<br /> ‘बिदाको बेला आँसुले आँखा झन् भरी बन्दछन् ।<br /> गाहारो भयो छाडेर जान गुनको आँगन !<br /> दाज् ! केही त माग न !’<br /> भोटेले भन्छ, ‘मौकाले पायो त्यो गुन लाउन,<br /> गुनको सट्टा लिँदैन हामी, सम्झेर जाऊ न,<br /> आफैेले खन्छ आफैँले खान्छ, सित्तैमा छुँदैन,<br /> क्या दिन्छ तिम्ले ? क्या लिन्छ मैले ? मागेर लिँदैन ।<br /> च्याङ्बाको नाउँ सम्झेर जाऊ घरमा सुनाऊ;<br /> बूढीको आसिक यी केटाकेटीहरुमा पठाऊ ।’<br /> रोएर हिँडे, जङ्गलछेउ, अपढ, अजान, <br />त्यो भोटेभित्र देखेर त्यस्तो मनको मुहान, रोएर घर हिँडे ती मदन !<br /> ० ० ०<br /> मदनकी आमा, फुलेकी सेतै ओछयान परेकी,<br /> डाँडाकी जून, अन्त्यको दिन दुःखमा कुरेकी,<br /> सुकेको तेल घरकी बत्ती मधुरो भएकी<br /> अँध्यारो पारी धिपिक्कै जान तयार रहेकी ।<br /> छोराको म्ुख झल्झली देख्छिन्, ईश्वर पुकार्छिन्,<br /> मनको मन त्यो छोराकन, ईश्वर गुहार्छिन् ।<br /> भ्mयालको हावा फुलेको केश मुसारी हिँड्दछ,<br /> ल्हासाको तर्फ आमाको दिल बहाई बढ्दछ ।<br /> आँखामा छैन उनको आँसु शान्तिले छाएको,<br /> साँझको फिका जलमा अन्त्यको उज्यालो आएको,<br /> प्राणको टेका, कलको छेका, टाढाको छोरो छ,<br /> छोराको मुख हेरेर जाने मनको धोको छ ।<br /> जरोले तातो, पातला हात नसाले जेलेको,<br /> रसिला–आँखा–बुहारी–हात प्रेमले मिलेको ।<br /> कलिलो हात समाई भन्छिन्, ‘मेरी हे बुहारी !<br /> अब त बेला नजीकै आयो जानु छ उसपारि !<br /> के गछ्र्यौ रोई, नरोऊ बुहारी !<br /> सबैको बाटो यही हो नानी ! अमीर–फकीरको,<br /> यो माटो गई माटोमा मिल्छ दुःखको बगरको,<br /> शहर बस्नू, नफस्नू यसमा, दुःखको जञ्जाल !<br /> अन्त्यको बाटो उज्यालो हुने भक्ति नै सँगाल !<br /> फुलेको देखेँ वैलेको देखेँ जगत्को फूलबारी,<br /> दुःखमै चिनेँ ईश्वरलाई हे मेरी बुहारी !<br /> पृथिवीभित्र रोपेको बीउ स्वर्गमा फल्दछ,<br /> दिएको जति पृथिवीभित्र माथि नै मिल्दछ ।<br /> गरेको जति लिएर जान्छु, के जान्छ साथमा,<br /> सपनाभित्र पाएको धन ब्यूँझेको हातमा ।<br /> बिदाइ लिन्छु सबका साथ मदन आएन,<br /> त्यसलाई हेरी आँखाले आज चिम्लिन पाएन ।<br /> म मरिहाले मदनसँग यो भन्नू तिमीले,<br /> ‘नरुनू धेरै, भनेर गइन् अन्त्यमा बूढीले !’<br /> रोकेको दिल आँखामा खस्छ गलामा बोल्दछ,<br /> मुनाका छातीमा छोपेको शोक निसास्सी चल्दछ ।<br /> ‘हे मेरी बज्यै ! हे मेरी आमा !! यो अर्ती लिनेछु,<br /> हजूरको मीठो सम्झनालाई आँसुले धुनेछु ।<br /> अझ ता केही भएको छैन आराम हुनेछ,<br /> हजूरको धोको त्यो भेट यहाँ अवश्य पुग्नेछ !’<br /> बिचरी बूढी ती काँप्न थालिन्, कम्प भो विचित्र,<br /> बन्द भो बोली, मनमनै रह्यो वचन पवित्र ।<br /> कहिलेकाहीँ मुनाको हात छामेर ‘यहाँ छ’<br /> भनेर दिँदा बलले भन्थिन् ‘मदन कहाँ छ ?’<br /> कुतीमा यौटा पीपल ठूलो हावाले हल्लायो,<br /> हाँगामा आई कागले चुच्चो खोलेर करायो,<br /> छहारी बस्ने बटुवा हेर्थे टाढाको टाकुरा,<br /> चिउँडो थियो हातको माथि, घुँडामा पाखुरा ।<br /> हाँगाको काग ओह्र्लेर आयो, नजीकै करायो,<br /> नजर छड्के त्यो घाँटी कर्के गरेर करायो ।<br /> नजर फि¥यो, पसीना पुछी बोले ती बटुवा,<br /> ‘सुबोल् सुबोल् हे ! ठाउँ सरी बस्न, आकाश(डुलुवा !<br /> हेरेर आइसु ती आँखा तानी के मे शहर ?<br /> नेपाल खाल्डो छ कान्तिपुरमा घर त्यो सुग्घर ।<br /> माई छन् मेरी कपाल सेती, मुना छन् उज्याली,<br /> मलाई सन्चो छ भनी आइज पखेटा उचाली ।<br /> ‘नमान्नू धन्दा नमान्नू फिक्री’ भनेर सुनाई,<br /> गुँडमा फर्केस् बारीको यौटा हलुवावेद खाई !’<br /> उडेर गयो त्यो काग टाढा बुझे झैँ गरेर,<br /> ‘कागले बुझयो, उडेर गयो पुग्नेछ सबेर ।<br /> बुझदैनन् भाषा पन्छीको हाय ! ती दुई बिचरा !’<br /> भनेर हेरी नजर भरी उठे ती बिचरा !<br /> बिचरा मदन, नजर भरेर !<br /> ० ०<br /> शहरभित्र केको हो यस्तो वियोग विलाप ?<br /> पिल्पिले बत्ती भिजेका आँखा अलाप विलाप ।<br /> बज्रको झिल्का चड्केर गई आँधीको पुछार,<br /> हुन्हुन हावा बिलौना गर्छ साँझको सँघार ।<br /> कुक्कुर रुन्छ पिँढीमा बसी, अँध्यारो राति छ,<br /> औँसीको कालो आकाश(छाना घरको माथि छ ।<br /> पिल्पिले बत्ती धिप्धिप गर्ने अँध्यारो उज्यालो,<br /> अँध्यारोसँग मिसिएजस्तो टुकीको तुवाँलो ।<br /> रुखमा तप्क्यो आँसुको थोपा हुरीले भाँचेको,<br /> भुल्काले आँखा बाटुला लायो रुखमा भाँचेको ।<br /> कलिलो रुख पिटिक्क भाँचेको ।<br /> पिल्पिले बत्ती, भिजेका आँखा, भिजेका परेला;<br /> औँसी झैँ मुख किन हुन् त्यस्ता ती आँसु भरिला ?<br /> हा कठैबरी ! भिजेका परेला !<br /> सासूको सास घाँटीमा बज्छ अड्कन्छ गलामा,<br /> बुहारी मूच्र्छा इन्तु(न(चिन्तु माथिको तलामा,<br /> ती मुना कठै ! नीली भै पलामा !<br /> दाजु र भाइ छिमेकी रुन्छन्, अलाप विलाप,<br /> छातीमा हात, आँखामा आँसु, मनमा विलाप,<br /> बिजोग हरे ! बिजोग त्यस्तो ! दैवले देख्तैन,<br /> दैवले देखे कसरी हेर्छ ? कलम लेख्तैन !<br /> त्यो कालो सर्प बनाई मुटु कसरी उठायो ?<br /> मदन मरेको कसरी चिठी गुण्डाले पठायो ?<br /> सर्पको दाँतमा विषको थैलो, ईखको तिखो फल,<br /> मानिसभित्र झन् हुन्छ कालो मनमा हलाहल !<br /> ० ०<br /> ‘के देख्न आएँ ? हे मेरी आमा ! के देख्नुप¥यो नि ?<br /> हे मेरी आमा ! हे मेरी आमा ! यो छाती चि¥यौ नि !<br /> आमा ! यो छाती चि¥यौ नि !<br /> पापीको मुख हेर न आमा ! मलाई हेर न !<br /> म आएँ आमा ! म पापी आमा ! मलाई हेर न !<br /> आमा ! मलाई हेर न !<br /> किन नि टाढा हेरेको त्यस्तो ! म आएँ, म आएँ !<br /> नजर फेरि फिराऊ यता, रोएर कराएँ !<br /> रुन पाउमा म आएँ !<br /> मुटुमा गाँठो पारेर हेछर्यौ ! नजर फि¥यो नि !<br /> नछाड आमा ! फर्क न , फर्क, टुहुरो म¥यो नि !<br /> आमा ! टुहुरो म¥यो नि !<br /> म आएँ आमा ! म द्ुःख दिन कोखमा पसेको !<br /> बुढेसकाल छाडेर छुरी मुटुमा धसेको !<br /> छुरी मुटुमा धसेको !<br /> मदन भन्ने म पापी छोरो चिन्यौ कि चिनिनौ ?<br /> ‘आइछस् बाबू !’ भनेर हरे ! मुखले भनिनौ !<br /> आमा ! चिन्यौ कि चिनिनौ ?<br /> मुखले तिम्रो नबोले पनि आँखाले बोल्दछ !<br /> यो तिम्रो दशा देखेर आमा ! कलेजा जल्दछ !<br /> आमा ! कलेजा जल्दछ !<br /> सुसार तिम्रो गर्न नै मैले पापी भै पाइनँ !<br /> गरुँला भन्ने मनमै रह्यो, म अघि आइनँ !<br /> हरे ! म अघि आइनँ !<br /> क्या शान्ति छायो मुखमा तिम्रो ! हे आमा ! बोल न,<br /> अमृतजस्तो वचन तिम्रो हृदय खोल न !<br /> आमा ! एक फेरा बोल न !<br /> हे मेरी आमा ! मलाई हेरी नजर रसाए,<br /> कलिलो त्यस्तो हृदय मैले कसरी बिझाएँ ?<br /> आमा ! कसरी बिझाएँ ?<br /> सुनका थैला लिएर आएँ, चढाएँ पाउमा,<br /> पाटी र धारा बन्नेछ तिम्ले भनेको ठाउँमा,<br /> आमा ! भनेको ठाउँमा !<br /> कोपिलाभित्रै वैलायो आशा, हिउँले खँगा¥यो,<br /> दिलले दर्द नपोखी, हान्यो दैवले झटारो !<br /> फर्क न फर्क हे मेरी आमा ! माथि नै हेछर्यौ नि !<br /> उठाई औँला माथि नै आमा ! इशारा गछर्यौ नि !<br /> आमा ! कलेजा चिछ्र्यौ नि !<br /> लौन नि ! लौन !’ भनेर उठे मदन जुरुक्क,<br /> मूच्र्छामा परे पाउमा, देखी गलाको हिरिक्क !<br /> छाृराको मुख हेरेर गइन् कठै ! ती घुरुक्क ।<br /> हा कठैबरी ! ती बूढी घुरुक्क !<br /> ० ०<br /> ‘भन न भन हे मेरी दिदी ! ती मुना कहाँ छिन् ?<br /> आमाको यस्तो बिछोड पर्दा देख्तिनँ यहाँ झन् !’<br /> ‘हे मेरा भाइ ! ती मुना छैनन् यो तिम्रो घरमा,<br /> मावल जान ती बिदा भइन् बिछोड परेमा !<br /> ल्हासामा जाँदा बिछोड परेमा !’<br /> ‘स्वर्गमा गइन् ती मेरी आमा, तिम्लाई छाडेर,<br /> कसरी गइन् ती मेरी आमा, तिम्लाई छाडेर,<br /> कसरी गइन् बिचरीलाई टुहुरी पारेर ?’<br /> ‘बुहारी मध्ये कुँदेको हीरा भएर बिरामी,<br /> मागेर बिदा सबेैका साथ सा¥है नै बिरामी !<br /> भएर गइन् सा¥है नै बिरामी !’<br /> ‘कस्तो छ मेरी ती मुनालाई ? हेरेर को आयो ?<br /> पानीका घुट्का ती माग्दिहोलिन्, कसले पिलायो ?’<br /> हे प्यारा भाइ ! ती मुनालाई यो जल चाहिन्न,<br /> ती निकी भइन् निरोगी भइन्, औषधि चाहिन्न !<br /> हे प्यारा भाइ ! म हेर्न जान्थेँ, बाटो नै पाइन्न !’<br /> ‘ती निकी भए आउन्नन् किन ? यो मेरो अवस्था !’<br /> ‘खोज्दिहुन् तिनी आउनलाई ! पाउन्नन् ती रस्ता ।’<br /> ‘गजब लाग्छ यो कुरा सुन्दा मावली कहाँ छ ?’<br /> ‘बादलपारि, उज्यालो भारी मुलुक जहाँ छ !’<br /> ‘हे मेरी दिदी ! हे मेरी दिदी ! मुना छिन् भन न,<br /> ती मुना मेरी पृथिवीमाथि अझ छिन् भन न !<br /> मुना, अझ छिन् भन न !<br /> ‘पृथिवीवारि पृथिवीपारि ती मुना अझ छिन्,<br /> फूलमा हाँस्छिन्, जलमा नाच्छिन्, तारामा चम्किन्छिन् ।<br /> कोइलीकण्ठ बोल्दछ तिन्को, आँखा छ उज्यालो,<br /> शीतमा रुन्छिन्, उदास हुन्छिन् देखिन्छ तुवाँलो !’<br /> ‘मरेकी छैनन् ती मेरी मुना ज्यूँदी छिन् भन न !<br /> मावलभित्र छिन् मेरी मुना, आउँछिन् भन न !<br /> मावलभित्र छिन् मेरी मुना, आउँछिन् भन न !<br /> आशाकी जरा, मनकी चरा, मुना छिन् भन न !<br /> कुन दिन दिदी ! आउँछिन् भन न ?’<br /> ‘हे मेरा भाइ ! ती मुना छैनन् !! पृथिवीवारिमा,<br /> दुःखको लेश नहुने देश कल्पनापारिमा,<br /> टिपेर बस्छिन् सुखका फूल स्वर्गको बारीमा ।’<br /> ‘निठुरी दिदी ! निठुरी दिदी !! मा¥यौ नि मलाई !!!<br /> आशाको फूल यतिका दिन आँखामा झुलाई,<br /> कानमा मेरो विषको घुट्का घुटुक्क पिलाई,<br /> हे मेरी मुना ! हे मेरी मुना !! छाडेर गयौ नि !!!<br /> पूजाकी मन्दिर, प्राणकी जञ्जीर तिमी नै थियौ नि !<br /> हे मेरी प्राण ! तिमी नै थियौ नि !!<br /> प्राण ! छाडेर गयौ नि !!!<br /> दैवले हान्यो शिरमा मेरो निठुरी घनले,<br /> के गरी सहूँ ? के गरी रहूँ ? जीउँदो मनले !<br /> सहन सीमा नाघेको मनले !<br /> हे मेरी दिदी ! ती मुनालाई हेर्दछु एकै छिन्,<br /> ती मुनालाई डाक न दिदी ! हेर्दछु एकै छिन् !<br /> डाक न दिदी ! हेर्दछु एकै छिन् !<br /> हे मेरी मुना ! हे मेरी मुना !! ओह्र्लेर आऊ न !<br /> हे मेरी रानी ! मुहार तिम्रो म देख्न पाऊँ न !<br /> मुना ! ओह्र्लेर आऊ न !<br /> अँध्यारो भयो ! अँध्यारो भयो !! मनको बिलौना,<br /> उम्लेर आई घाँटीमा अड्क्यो मनको बिलौना !<br /> आँसुमा खस्यो मनको बिलौना !’<br /> ‘हे मेरा भाइ ! हे प्यारा भाइ !!’ ती दिदी भन्दछिन्,<br /> पछयौराछेउ पुछेर आँसु ती दिदी भन्दछिन्,<br /> ‘हे मेरा भाइ ! नगर त्यसो धीरज लेऊ न !<br /> आखिर जानु सबैले पर्छ, यो सम्झी लेऊ न !<br /> चार नै दिनको यो पापी चोला, यो मैलो गुमानी,<br /> आखिर छर्छ हावाले फेरि एक मुठी खरानी !<br /> बाबू ! एक मुठी खरानी !<br /> मासुको फूल वैलेर जान्छ मट्टीमा मिल्दछ,<br /> अरु नै फूल पृथिवीपारि स्वर्गमा फुल्दछ !<br /> सर्धैँको लागि स्वर्गमा फुल्दछ !<br /> सहन भनी जन्मन आयौँ हे बाबू ! सहन,<br /> दुःखमा हामी शोधिन आयौँ, दुःखमा रहन,<br /> आँसुको खोला न्हाई जान्छौँ वैकुण्ठ–भवन !’<br /> ‘हे मेरी दिदी ! सम्झेर आयो यो छाती चिरिन्छ,<br /> यो तातो घाउ नूनले पोल्छ झन् आँखा भरिन्छ !<br /> दिदी ! झन् आँखा भरिन्छ !<br /> मुनाको बोली, लाग्दछ गोली ! सम्झन्छ मनले,<br /> क्या मीठोसँग सम्झाई भन्थिन् ‘के गर्नु धनले ?’<br /> गलामा लाग्यो, मुटुमा घुस्यो अमृत–वचन,<br /> ‘साग र सिस्नु खाएको बेस आनन्दी मनले !’<br /> बसालिहाल्यो दैवको घनले !<br /> ईश्वर ! तैँले रचेर फेरि कसरी बिगारिस् ?<br /> सृष्टिको फूल रचेर त्यस्तो कसरी लतारिस् ?<br /> त्यो फूल हरे ! मलाई दिई कसरी पछारिस् ?<br /> हे दिदी ! मैले ती मुना देख्ता, मुनाको मुहार,<br /> ती मुना पनि मर्दछिन् भन्ने थिएन विचार !<br /> मुना ! छातीको जुहार !<br /> पृथिवीतिर नहेर मुना ! म पनि आउँछु<br /> आँखामा आँसु लिएर चिनो म भेट्न आउँछु,<br /> प्रेमको हीरा छुटेको तल, म लिई आउँछु ।<br /> कसरी खायो आगोले दिदी कमलको शरीर ?<br /> कसरी खायो निठुरी भई कमलको शरीर ?<br /> म कहाँ पाऊँ ती मुनालाई छातीमा लगाऊँ !<br /> खरानी तिनको मलाई द्यौन, छातीमा लगाऊँ !<br /> हे मेरी आमा ! हे मेरी मुना !! म यहाँ बस्तिनँ,<br /> म यहाँ अब बस्तिाँ आमा ! म यहाँ बस्तिनँ,<br /> म यहाँ अब बस्तिनँ म्ुना ! म यहाँ बस्तिनँ,<br /> ‘हे मेरा भाइ ! ती तिम्री मुना मरेकी छैनन् ती,<br /> ज्योतिको स्वरुप लिएर गइन् बगैँचा वसन्ती,<br /> स्वर्गका चरा गाउँछन् उनको मधुर जयन्ती !’<br /> ‘पर्दाले ढाक्यो, पर्दाले छेक्यो, हे दिदी ! मलाई !<br /> म रुने छैनँ, गएर भोलि भेटुँला तिनलाई,<br /> हे दैव ! पर्दा चाँडै नै उठा ! धन्य छ तँलाई !’<br /> मदन त्यसै थलामा परे, दुःखले वैलायो,<br /> वैद्यले आई उनको नाडी घोरिई समायो ।<br /> कफ र वायु बिग्रेछ भनी वैद्यले भन्दछ,<br /> अरुको कुरा नसुन्ने कान त्यो कुरा सुन्दछ ।<br /> मदन भन्छन्, ‘चरक पढ, सुश्रूत पल्टाऊ,<br /> मनको व्यथा रहन्छ कहाँ ? मलाई बताऊ,<br /> जिउने रोग मलाई लाग्यो, यो रोग हटाऊ ।<br /> मनको रोगको औषधि के हो ? मलाई बताऊ ।<br /> सम्झना भन्ने छटपटी हुन्छ, दर्शनपियास,<br /> झन् टाढा टाढा आँखाले हेर्छ पोल्दछ बतास,<br /> मगज घुम्छ भुँमरीभित्र मुटुमा दुख्तछ !<br /> लक्षण सारा बाहिरबाट मनमा लुक्तछ !’<br /> :वैद्यले हे¥यो, वैद्यले बुभ्mयो, त्यो वैद्य आएन, :मनको व्यथा कता हो कता ! औषधि पाएन । :दिनका दिन झन् सा¥हा भए बिचरा मदन, :जस्ताको तस्तै होशमा छन् ती, सफा छ वचन, ‘:हे मेरी दिदी ! यो घरजम तिमीले चलाऊ, :पाटी र धारा आमाको इच्छा तिमी नै पु¥याऊ । :सुसार गर्छिन् मुनाले माथि अकेली आमाको, :नछाडी जाऊन् सुसार अरु अकेली आमाको, :फुकाऊ तना, गङ्गाको जल देऊ न घुटुको, :आँैषधि छैन हे मेरी दिदी ! फुटेको मुटुको ।’ + ं+ + :बादल फाट्यो, चन्द्रमा हाँसी स्वर्गमा सुहाए, :साथमा तारा भएका शशी झयालमा चिहाए । :बादल मिल्यो, सधैँका निम्ति मदन निदाए, :भोलि ता फेरि छर्लङ्ग भयो श्रीसूर्य उदाए । ० ० :आँखाको धूलो पखालिहाल्यौ हे भाइ ! बहिनी ! :संसार हाम्ले बुभ्mनु नै पर्छ काँतर नबनी । :संसारलाई मुखमा हेरी कम्मर कसेर, :आकाशतिर पखेटा चालौँ पृथिवी बसेर, :खानु र पिउनु जीवन भए, जिउनु हरे ! के ? :पछिको आशा नभए कठै ! मानिस हरे ! के ? :पृथिवी बसी स्वर्गमा हेर्ने छन् हाम्रा नजर, :तल नै हेरी तल नै हेरी बिलौना नगर । :मनको बत्ती तनको बली स्वर्ग छ प्रसाद, :कर्ममै पुज ईश्वर भन्छ यो ‘लक्ष्मीप्रसाद ।’ [[Category:खण्डकाव्य]] [[श्रेणी:छानिएका पुस्तकहरू]] sads2q1353vcvbxgn32yl1l6adbzwba ढाँचा:Heading 10 1929 17155 7697 2021-02-10T03:21:56Z Minorax 4893 obs tag wikitext text/x-wiki <!-- BANNER ACROSS TOP OF PAGE --> {|id="mp-topbanner" style="background-Color:#none; Border: 2px Solid #none" | style="width:40%; color:#000;" | <!-- "स्वागतम्" --> <div style="font-size:162%; border:none; margin:0; padding:.1em; color:#000;"><br><div class="center">[[विकिपुस्तक|विकिपुस्तकमा]] स्वागत छ !</div></div> {| style="width:280px; border:none; background:none;" | style="width:280px; text-align:center; white-space:nowrap; color:#000;" |<span style="font-size:large;"><div style="top:+0.2em; font-size:100%;"> जोसुकैले सम्पादन गर्न सक्ने खुला विश्वकोष । <div style="top:+0.2em; font-size:100%;"> [[w:नेपाली|नेपाली]] विकिपुस्तकमा अहिले सम्म [[Special:Statistics|{{NUMBEROFPAGES}}]] पृष्ठहरू छन् । </div></span> |} <!-- "स्वागतम्" समाप्त --> <!-- स्वागत सन्देश --> |style"text-align:center; white-space:nowrap; color:#000;" | {{मुख्य_श्रेणी_तथा_पृष्ठहरू}} </div> <!-- स्वागत सन्देश समाप्त --> |} 36me4eiy1ei3xcgst1qbzl9djviprm7 श्रेणी:धर्म 14 1930 3488 2010-02-14T07:21:27Z Bhawani Gautam 342 '''धर्म''' सित सम्बन्धित पुस्तकहरुको सँगालो । को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki '''धर्म''' सित सम्बन्धित पुस्तकहरुको सँगालो । abobt29t5w2hpwg7bsb33ypb6ra9v17 श्रेणी:राजनीति 14 1931 3489 2010-02-14T07:23:28Z Bhawani Gautam 342 '''राजनीति''' सित सम्बन्धित पुस्तकहरुको सँगालो । को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki '''राजनीति''' सित सम्बन्धित पुस्तकहरुको सँगालो । mysiq4mkgtle6lkfc5mwhbqxvxglbm4 श्रेणी:निबन्ध 14 1932 3491 2010-02-14T07:27:53Z Bhawani Gautam 342 '''निबन्ध''' सित सम्बन्धित पुस्तकहरुको सँगालो । को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki '''निबन्ध''' सित सम्बन्धित पुस्तकहरुको सँगालो । ff9kgv4vj5a1d3u6uyov817ktfptnku श्रेणी:व्याकरण 14 1933 17063 3492 2020-10-15T08:59:44Z 43.245.86.56 आधार wikitext text/x-wiki ''व्याकरण''' सित सम्बन्धित पुस्तकहरुको सँगालो । आधार 22tiblk5z947jd10umlhwtz404es46n श्रेणी:कविता 14 1934 3493 2010-02-14T07:29:00Z Bhawani Gautam 342 '''कविता''' सित सम्बन्धित पुस्तकहरुको सँगालो । को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki '''कविता''' सित सम्बन्धित पुस्तकहरुको सँगालो । imwllpay2hhmdrek13qdktlot79gq4p श्रेणी:नाटक 14 1935 3494 2010-02-14T07:29:53Z Bhawani Gautam 342 '''नाटक''' सित सम्बन्धित पुस्तकहरुको सँगालो । को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki '''नाटक''' सित सम्बन्धित पुस्तकहरुको सँगालो । sqsbg8zhkslergl91o8axjr4t7m0q85 श्रेणी:कथा 14 1936 3495 2010-02-14T07:30:15Z Bhawani Gautam 342 '''कथा''' सित सम्बन्धित पुस्तकहरुको सँगालो । को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki '''कथा''' सित सम्बन्धित पुस्तकहरुको सँगालो । invsx04siwx2kdizev9ocu2577k7xog श्रेणी:विज्ञान 14 1937 17273 17272 2022-03-11T01:42:42Z Yug Tai 5567 wikitext text/x-wiki '''विज्ञान''' सित सम्बन्धित पुस्तकहरुको सँगालो । 8fi4rlbl7zdfvq07q8zulvqyxb70ld3 श्रेणी:जीवनी 14 1938 3497 2010-02-14T07:31:00Z Bhawani Gautam 342 '''जीवनी''' सित सम्बन्धित पुस्तकहरुको सँगालो । को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki '''जीवनी''' सित सम्बन्धित पुस्तकहरुको सँगालो । tqmjt3oqg0nbetqruh480j2j7ttlqzz श्रेणी:संस्कृति 14 1939 3498 2010-02-14T07:31:27Z Bhawani Gautam 342 '''संस्कृति''' सित सम्बन्धित पुस्तकहरुको सँगालो । को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki '''संस्कृति''' सित सम्बन्धित पुस्तकहरुको सँगालो । tpm13thcnh0lzsrrm4lcv0inf8lnhhm श्रेणी:इतिहास 14 1940 3499 2010-02-14T07:31:58Z Bhawani Gautam 342 ''इतिहास''' सित सम्बन्धित पुस्तकहरुको सँगालो । को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki ''इतिहास''' सित सम्बन्धित पुस्तकहरुको सँगालो । tvf59c1nz8ty57mbmdrxwps2u9ic3yj श्रेणी:पर्यावरण 14 1941 3500 2010-02-14T07:32:25Z Bhawani Gautam 342 '''पर्यावरण''' सित सम्बन्धित पुस्तकहरुको सँगालो । को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki '''पर्यावरण''' सित सम्बन्धित पुस्तकहरुको सँगालो । 9whb8inkirbfjcwzwgfzxgm0s4eoq9q ढाँचा:मुख्य पृष्ठ परिचय 10 1947 8035 7995 2016-03-22T01:26:42Z Devraj poudel 1655 wikitext text/x-wiki {|style="border:2px solid #none; width:100%;" cellpadding="5" cellspacing="5" |- | <h2><imagemap> Image:Nuvola apps hwinfo.png|32px default [[Help|Wikibooks Help]] desc none </imagemap> [[विकिपुस्तक]] परिचय</h2> '''[[मुख्य पृष्ठ|विकिपुस्तक]]''' एक [[w:Wikimedia|विकिमीडिया]] समुदाय हो, जो स्वतन्त्र '''[[Help:Contributing FAQ|जसले पनि सम्पादन गर्नपाउने]]''' पाठ्यपुस्तकहरुको निशुल्क पुस्तकालय हो । यदि तपाईं कुनै पनि विषयमा नयाँ पुस्तकको रचना गर्न चाहनुहुन्छ भनें विकिपुस्तकमा रच्न सक्नुहुनेछ। विकिपुस्तक जुलाई १०, २००३मा सुरुभएको हो ; त्यति बेलादेखि अहिले सम्म '''[[Special:Statistics|{{NUMBEROFARTICLES}} पृष्ठहरु]]''' कतिपय पुस्तक र कतिपय योगदानको कमीले अपूर्ण अवस्थामा छन् , सबै पाठ्यपुस्तकहरु तपाईँ जस्तै स्वयंसेवकहरुले निर्माण गर्नुभएको हो! <br> |} *[[ढाँचा:मुख्य पृष्ठ अन्वेषण|यी विषयमा]] पुस्तक बनाउनुहोस् । <br> * [[विकिपुस्तक:नयाँ पुस्तक|नयाँ पुस्तक]] बनाउनहोस्। <noinclude></noinclude> ejbxdp30pzpjh0zt556vn1sbzlu9d6k ढाँचा:Main Page navigation 10 1948 3564 3563 2010-03-24T17:08:37Z सरोज कुमार ढकाल 358 wikitext text/x-wiki {| style="border:0px; border-spacing:0px; padding:0px; margin:0px;" | colspan="2" style="background:#c6deff; border:1px solid #aab2ff; line-height:9px;" | &nbsp; |- | style="padding:0px; margin:0px" | {| style="border:1px solid gray; border-top:0px; margin:0px; padding:0px; font-size:95%;" |- <!----------- Subjects -----------------> | | style="text-align:center" | '''विषयहरु''' |-<!----------- Science ------------------> | [[File:Nuvola apps kalzium.svg|32x32px|link=Subject:Science]] | style="text-align:center" | '''[[Subject:Science|प्रकृति विज्ञान]]'''<br/><!-- -->[[Subject:Biology|जीव विज्ञान]] &ndash; <!-- -->[[Subject:Engineering|इन्जिनियरिङ्ग]] &ndash; <!-- -->[[Subject:Mathematics|गणीत]] &ndash; <!-- -->[[Subject:Health sciences|स्वास्थ्य विज्ञान]] &ndash; <!-- -->[[Subject:Physical sciences|भौतिक विज्ञान]] |-<!----------- Social Sciences ------------------> | [[File:Nuvola apps kuser.svg|32x32px|link=Subject:Social sciences]] | style="text-align:center" | '''[[Subject:Social sciences|सामाजिक विज्ञान]]'''<br/><!-- -->[[Subject:Anthropology|मानवशास्त्र]] &ndash; <!-- -->[[Subject:Business|व्यवस्थापन]] &ndash; <!-- -->[[Subject:Communication|सञ्चार]] &ndash; <!-- -->[[Subject:Economics|अर्थशास्त्र]] &ndash; <!-- -->[[Subject:Education|शिक्षा]] &ndash; <!-- -->[[Subject:Geography|भूगोल]] &ndash; <!-- -->[[Subject:Law|कानुन]] &ndash; <!-- -->[[Subject:Linguistics|भाषा विज्ञान]] &ndash; <!-- -->[[Subject:Political science|राजनीति शास्त्र]] &ndash; <!-- -->[[Subject:Psychology|मनोविज्ञान]] &ndash; <!-- -->[[Subject:Sociology|समाज शास्र]] |-<!---------- Computing -------------------------> | [[File:Nuvola apps display.png|32x32px|link=Subject:Computing]] | style="text-align:center" |'''[[Subject:Computing|गणन]]'''<br/><!-- -->[[Subject:Computer hardware|हार्डवेयर]] &ndash; <!-- -->[[Subject:Computer networking|सञ्जाल]] &ndash; <!-- -->[[Subject:Computer programming|कम्प्युटर प्रोग्रामिङ्ग]] &ndash; <!-- -->[[Subject:Computer science|कम्प्युटर विज्ञान]] &ndash; <!-- -->[[Subject:Computer software|सफ्टवेयर]] &ndash; <!-- -->[[Subject:Information technology|सूचना प्रविधि]] &ndash; <!-- -->[[Subject:Internet|इन्टरनेट]] &ndash; <!-- -->[[Subject:Open source|खुल्ला स्रोत]] |-<!---------- Humanities ---------------> |[[File:Nuvola_apps_kcoloredit.png|32x32px|link=Subject:Humanities]] | style="text-align:center" | '''[[Subject:Humanities|मानविकी]]'''<br/><!-- -->[[Subject:Fine arts|फाइन आर्ट]] &ndash; <!-- -->[[Subject:History|इतिहास]] &ndash; <!-- -->[[Subject:Languages|भाषाहरु]] &ndash; <!-- -->[[Subject:Literature|साहित्य]] &ndash; <!-- -->[[Subject:Philosophy|दर्शन]] &ndash; <!-- -->[[Subject:Religion|धर्म]] |-<!---------- Special Groups --------------------> |[[File:Gnome-globe.svg|32x32px|link=Subject:Miscellaneous]] | style="text-align:center" | '''[[Subject:Miscellaneous|अन्य]]'''<br/><!-- -->[[पकवान]] &ndash; <!-- -->[[Subject:Featured books|छानिएका पुस्तकहरु]] &ndash; <!-- -->[[Subject:Miscellaneous|अन्य]] &ndash; <!-- -->[[Subject:Standard curricula|स्तरीय पाठ्यक्रम ]] &ndash; <!-- -->[[विकिबगैँचा]] |} |} <div style="height:10px;">&nbsp;</div> {| style="border:0px; border-spacing:0px; padding:0px; margin:0px;" | colspan="2" style="background:#c6deff; border:1px solid #aab2ff; line-height:9px;" | &nbsp; |- | style="padding:0px; margin:0px" | {| style="border:1px solid gray; border-top:0px; margin:0px; padding:0px; font-size:95%;" |- <!----------- Bookshelves -----------------> | | style="text-align:center" | '''पुस्तक दराजहरु''' |-<!----------- Natural Sciences ------------------> | [[File:Nuvola apps kalzium.svg|32x32px|link=Wikibooks:Natural sciences department]] | style="text-align:center" | '''[[Wikibooks:Natural sciences department|प्राकृतिक विज्ञान विभाग ]]'''<br/><!-- -->[[Wikibooks:Biology bookshelf|जीव विज्ञान ]] &ndash; <!-- -->[[Wikibooks:Engineering bookshelf|इन्जिनियरिङ्ग]] &ndash; <!-- -->[[Wikibooks:Health science bookshelf|स्वास्थ्य]] &ndash; <!-- -->[[Wikibooks:Mathematics bookshelf|गणीत]] &ndash; <!-- -->[[Wikibooks:Natural sciences bookshelf|प्राकृतिक विज्ञान]] &ndash; <!-- -->[[Wikibooks:Chemistry bookshelf|रसायन शास्त्र]] &ndash; <!-- -->[[Wikibooks:Physics bookshelf|भौतिक शास्त्र]] |-<!----------- Social Sciences ------------------> | [[File:Nuvola apps kuser.svg|32x32px|link=Wikibooks:Social sciences department]] | style="text-align:center" | '''[[Wikibooks:Social Science department|समाजिक विज्ञान विभाग]]'''<br/><!-- -->[[Wikibooks:Business and economics bookshelf|व्यवस्थापन तथा अर्थशास्त्र ]] &ndash; <!-- -->[[Wikibooks:Education bookshelf|शिक्षा ]] &ndash; <!-- -->[[Wikibooks:History bookshelf|इतिहास ]] &ndash; <!-- -->[[Wikibooks:Languages bookshelf|भाषा]] &ndash; <!-- -->[[Wikibooks:Law bookshelf|कानुन]] &ndash; <!-- -->[[Wikibooks:Social sciences bookshelf|समाजिक विज्ञान]] |-<!---------- Computing -------------------------> | [[File:Nuvola apps display.png|32x32px|link=Wikibooks:Computing department]] | style="text-align:center" |'''[[Wikibooks:Computing department|गणन विभाग]]'''<br/><!-- -->[[Wikibooks:Computer science bookshelf|कम्प्युटर विज्ञान]] &ndash; <!-- -->[[Wikibooks:Computer software bookshelf|कम्प्युटर सफ्टवेयर ]] &ndash; <!-- -->[[Wikibooks:Domain-specific languages bookshelf|डोमेन-विशेष भाषाहरु]] &ndash; <!-- -->[[Wikibooks:Information technology bookshelf|सूचना प्रविधी]] &ndash; <!-- -->[[Wikibooks:Programming languages bookshelf|प्रोग्रामिङ्ग भाषा]] |-<!---------- Humanities and Arts ---------------> |[[File:Nuvola_apps_kcoloredit.png|32x32px|link=Wikibooks:Humanities and arts department]] | style="text-align:center" | '''[[Wikibooks:Humanities and arts department|मानाविकी तथा आर्टस् विभाग]]'''<br/><!-- -->[[Wikibooks:Arts bookshelf|आर्ट्स ]] &ndash; <!-- -->[[Wikibooks:Games and athletics bookshelf|खेलकुद तथा एथेलेटिक्स ]] &ndash; <!-- -->[[Wikibooks:Languages bookshelf|विदेशी भाषाहरु ]] &ndash; <!-- -->[[Wikibooks:History bookshelf|इतिहास]] &ndash; <!-- -->[[Wikibooks:Humanities bookshelf|मानविकी]] &ndash; <!-- -->[[Wikibooks:Language and literature bookshelf|भाषा तथा साहित्य ]] |-<!---------- Special Groups --------------------> |[[File:Gnome-globe.svg|32x32px|link=Wikibooks:Special groups department]] | style="text-align:center" | '''[[Wikibooks:Special groups department|विशेष समूह ]]'''<br/><!-- -->[[पकवान]] &ndash; <!-- -->[[Wikibooks:Featured books|छानिएका लेख ]] &ndash; <!-- -->[[Wikibooks:How-tos bookshelf|कसरी -गर्ने निर्देशिका ]] &ndash; <!-- -->[[Wikibooks:Study guides bookshelf|पठनपाठन निर्देशिका ]] &ndash; <!-- -->[[Wikibooks:Technology bookshelf|प्रविधी]] &ndash; <!-- -->[[विकीबगैँचा ]] |} |}<noinclude>[[Category:Wikibooks main page templates|Navigation]]</noinclude> 5zph65mqq8kb63yzspzrf8jdvgd6rjr ढाँचा:Main Page featured books 10 1949 3566 3565 2010-03-24T17:17:05Z सरोज कुमार ढकाल 358 wikitext text/x-wiki {| style="border:0px; border-spacing:0px; padding:0px; margin:0px;" id="featured books" | colspan="2" style="background:#FFD2CA; border:1px solid #aab2ff; line-height:9px;" | &nbsp; |- | align="center" style="border:1px solid gray; border-top:0px; border-bottom:0px; padding:0px;" | {| style="border:0px; margin:0px; border-spacing:5px" | <imagemap>Image:Nuvola apps bookcase.svg|36px default [[Wikibooks:Featured books|Wikibooks:छानिएका पुस्तकहरु]] desc none </imagemap> | <h2>[[WB:FB|छानिएका पुस्तकहरु]]<br><span style="font-size: 10pt;font-weight:normal;">सबै [[WB:FB|छानिएका पुस्तकहरु]]हेर्नुहोस् </span></h2> |} *[[भानुभक्तको रामायण]] *[[लक्ष्मी निबन्ध संग्रह]] *[[अन्तरमन्को यात्रा]] लेखक-जगदिश घिमिरे *[[लक्ष्मी कबिता संग्रह]] *[[मुनामदन - लक्ष्मीप्रसाद देबकोटा]] *[[दिव्योपदेश]] *[[गणतन्त्रको खेती: आन्दोलन कविता २०६३]] *[[नेपाली भाषा व्याकरण]] <center>'''[[:en:Wikibooks:PDF Versions|मुद्रणयोग्य PDF विकिपुस्तकहरु]]'''</center> [[:en:Media:Ada Programming.pdf|अदा प्रोग्रामिङ्ग]]&nbsp;<small>(३ भागहरु, २७१पृ)</small>&nbsp;&ndash; [[:en:Media:Basic Physics of Nuclear Medicine.pdf|Basic Physics of Nuclear Medicine]]&nbsp;<small>([[:en:Media:Basic Physics of Nuclear Medicine printable version.pdf|pr.]]) (९३पृ)</small>&nbsp;&ndash; [[:en:Media:Chess.pdf|Chess]]&nbsp;<small>([[:en:Media:Chess printable version.pdf|pr.]]) (८४पृ)</small>&nbsp;&ndash; [[:en:Media:Communication Theory.pdf|Communication Theory]]&nbsp;<small>([[:en:Media:Communication Theory printable version.pdf|pr.]]) (१२०पृ)</small>&nbsp;&ndash; [[:en:Media:Consciousness_studies.pdf|Consciousness studies]]&nbsp;<small>(२२९पृ)</small>&nbsp;&ndash; [[:en:media:French.pdf|French]]&nbsp;<small>(२३८पृ)</small>&nbsp;&ndash; [[:en:media:German.pdf|German]]&nbsp;<small>(२०२पृ)</small>&nbsp;&ndash; [[:en:Media:How_To_Build_A_Computer.pdf|How to build a computer]]&nbsp;<small>(५२पृ)</small>&nbsp;&ndash; [[:en:Media:Introduction_to_Paleoanthropology.pdf|Introduction to Paleoanthropology]]&nbsp;<small>(१२६पृ)</small>&nbsp;&ndash; [[:en:Media:Introduction_to_sociology.pdf|Introduction to sociology]]&nbsp;<small>(~२४०पृ)</small>&nbsp;&ndash; [[:en:Media:LaTeX.pdf|LaTeX]]&nbsp;<small>([[:en:Media:LaTeX printable version.pdf|pr.]]) (९०पृ)</small>&nbsp;&ndash; [[:en:Media:Learning Theories.pdf|Learning Theories]]&nbsp;<small>([[:en:Media:Learning Theories printable version.pdf|pr.]]) (१०४पृ)</small>&nbsp;&ndash; [[:en:Media:Fhsstphysics.pdf|Physics (Free High School Science Text)]]&nbsp;<small>(३९६पृ)</small>&nbsp;&ndash; [[:en:Media:Python Programming.pdf|Python Programming]]&nbsp;<small>(९२पृ)</small>&nbsp;&ndash; [[:en:Media:Rhetoric and Composition.pdf|Rhetoric and Composition]]&nbsp;<small>(१७२पृ)</small>&nbsp;&ndash; [[:en:Media:Special_relativity.pdf|Special Relativity]]&nbsp;<small>(८९पृ)</small>&nbsp;&ndash; [[:en:Media:UK_Constitution_and_Government.pdf|UK Constitution and Government]]&nbsp;<small>(५९पृ)</small>&nbsp;&ndash; [[:en:Media:Unilingua.pdf|Unilingua]]&nbsp;<small>(१८७पृ)</small>&nbsp;&ndash; [[:en:Media:US_History.pdf|US History]]&nbsp;<small>(१५८पृ)</small>&nbsp;&ndash; [[:en:Wikibooks:PDF Versions|सबै मुद्रणयोग्य PDF विकिपुस्तकहरु >>]] |- |} 0y7mrxq65pkxx1lu7slvshy9uaqfa9x ढाँचा:भातृ परियोजनाहरू 10 1950 7997 7996 2016-03-21T13:49:06Z Devraj poudel 1655 wikitext text/x-wiki '''{{SITENAME}}'''को सञ्चालन अमेरिकाको फ्लोरिडामा दर्ता भएको गैर-मुनाफा संस्था [http://wikimediafoundation.org/ विकिमीडिया फाउन्डेसन]ले गर्दछ, जसले अन्य बहुभाषिक र खुला-सामग्री परियोजनाहरू पनि सञ्चालन गर्दछ। {| align="center" cellpadding="2" width="100%" |- valign="top" | colspan="3" | '''भातृ परियोजनाहरू:''' |- | [[Image:Wikimedia-logo.svg|35px|<nowiki></nowiki>]] | [[m:Main Page|'''मेटा-विकि''']]<br/>सबै विकिमीडिया परियोजनाहरूको समन्वय | [[Image:Wikipedia-logo.png|35px|<nowiki></nowiki>]] | [[w:मुख्य पृष्ठ|'''विकिपीडिया''']]<br />खुला बहुभाषिक विश्‍वकोश | [[Image:Commons-logo.svg|35px|<nowiki></nowiki>]] |class=plainlinks| [http://commons.wikimedia.org/ '''विकिमीडिया कमन्स''']<br />साँझेदारी युक्त मिडिया भण्डार | [[Image:Wiktionary-logo.svg|35px|<nowiki></nowiki>]] |class=plainlinks| [http://ne.wiktionary.org/ '''विक्सनरी''']<br />खुला शब्दकोश |- | [[Image:Wikiquote-logo.svg|35px|<nowiki></nowiki>]] |class=plainlinks| [http://ne.wikiquote.org/ '''विकिकथन''']<br />कथनहरूको संग्रह | [[Image:Wikisource-logo.png|35px|<nowiki></nowiki>]] |class="plainlinks" | [http://en.wikisource.org/ '''विकिस्रोत''']<br />खुला-स्रोत कागजात | [[Image:Wikispecies-logo.png|35px|Wikispecies]] |class="plainlinks" | [http://wikispecies.org/ '''विकिप्रजाति''']<br />प्रजातिको सूचीकरण | [[Image:Wikinews-logo.png|35px|<nowiki></nowiki>]] | class="plainlinks" | [http://en.wikinews.org/ '''विकिसमाचार''']<br />खुला सामग्री समाचार |} qrg7ylt48a9msn9r95hy9au7pfq0g2y ढाँचा:Click 10 1951 3528 2010-03-23T05:57:09Z सरोज कुमार ढकाल 358 <includeonly><div style="position:relative; width:{{{width}}}; height:{{{height}}}; overflow:hidden;"><div style="position:absolute;... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <includeonly><div style="position:relative; width:{{{width}}}; height:{{{height}}}; overflow:hidden;"><div style="position:absolute; font-size:{{{height}}}; overflow:hidden; line-height:{{{height}}}; letter-spacing:{{{width}}};">[[{{{link}}}|<span title="{{{title|{{{link}}}}}}" style="text-decoration:none;">&nbsp; &nbsp;</span>]]</div>[[Image:{{{image}}}|{{{width}}}|{{{title|{{{link}}}}}}]] 7uw8h4168qvuvefic8xgcwsxzo2h5vd विषय:धर्म 106 1954 4281 4280 2011-06-15T16:29:48Z Bhawani Gautam 342 [[Subject:Religion]] लाई [[विषय:धर्म]]मा सारियो wikitext text/x-wiki धर्म विषयमा निम्न पूस्तकहरु राखिएका छन्। *[[श्रीमद् भागवत]] *[[भगवत् गीता]] *[[भानुभक्तको रामायण]] *[[रामगीता]] *[[दुर्गा सप्तसती]] 0qpg3tculi74r5dzzjot614vggr2toe ढाँचा:Pp-template 10 1956 12179 3547 2016-03-28T03:15:52Z Devraj poudel 1655 wikitext text/x-wiki <includeonly>{{pp-meta |type={{#switch:{{{demolevel|{{#ifeq:{{PROTECTIONLEVEL:edit}}-{{PROTECTIONLEVEL:move}}|-sysop|move|{{PROTECTIONLEVEL:edit}}}}}}} |semi |autoconfirmed=semi |administrator |full |sysop=indef |move=move |#default=indef<!--fallback value-->}} |small={{{small|yes}}} |demospace={{{demospace|}}} |demolevel={{#ifeq:{{PAGENAME}}/{{NAMESPACE}}|{{SUBPAGENAME}}/{{ns:Template}}|{{{demolevel|undefined}}}|{{#ifeq:{{lc:{{SUBPAGENAME}}}}|sandbox|sysop|{{{demolevel|undefined}}}}}}} |expiry=<!--not applicable--> |dispute=no |icon-text=This {{#ifeq:{{NAMESPACE}}|{{ns:6}}|image, included in a high-risk template or message,|high-risk template}} is indefinitely {{#switch:{{{demolevel|{{#ifeq:{{PROTECTIONLEVEL:edit}}-{{PROTECTIONLEVEL:move}}|-sysop|move|{{PROTECTIONLEVEL:edit}}}}}}} |semi |autoconfirmed=semi-protected from editing |move=move-protected |administrator |full |sysop |#default=<!--fallback value-->protected from editing}} to prevent vandalism. |reason-text=This {{#switch:{{NAMESPACE}} |{{ns:image}}=image, used in one or more [[Wikipedia:High-risk templates|high-risk templates]]{{#switch:{{{demolevel|{{PROTECTIONLEVEL:edit}}}}} |semi |autoconfirmed= |administrator |full |sysop=<nowiki> </nowiki>and/or [[Special:Allmessages|system messages]], |#default=<!--fallback value-->}} |#default=[[Wikipedia:High-risk templates|high-risk template]] }} has been [[Wikipedia:This page is protected|{{#switch:{{{demolevel|{{#ifeq:{{PROTECTIONLEVEL:edit}}-{{PROTECTIONLEVEL:move}}|-sysop|move|{{PROTECTIONLEVEL:edit}}}}}}} |semi |autoconfirmed=semi- |move=move- |administrator |full |sysop<!--uses default--> |#default=<!--fallback value-->}}protected]]{{#ifeq:{{PROTECTIONLEVEL:edit}}-{{PROTECTIONLEVEL:move}}|-sysop||<nowiki> </nowiki>from editing}} to prevent [[Wikipedia:Vandalism|vandalism]]. {{#switch:{{{demolevel|{{PROTECTIONLEVEL:edit}}}}} |semi |autoconfirmed= |administrator |full |sysop<!--uses default--> |#default={{#switch:{{NAMESPACE}}|{{ns:image}}=<br /><small>'''Do not move this image''' to [[commons:|Wikimedia Commons]].</small>}}}} |categories={{{categories|{{#ifeq:{{NAMESPACE}}|{{ns:10}}|{{#switch:{{{demolevel|{{#ifeq:{{PROTECTIONLEVEL:edit}}-{{PROTECTIONLEVEL:move}}|-sysop|move|{{PROTECTIONLEVEL:edit}}}}}}} |semi |autoconfirmed=[[Category:Wikipedia semi-protected templates|{{PAGENAME}}]]{{#ifeq:{{PROTECTIONLEVEL:move}}|sysop|[[Category:Wikipedia move-protected templates|{{PAGENAME}}]]}} |move=[[Category:Wikipedia move-protected templates|{{PAGENAME}}]] |administrator |full |sysop<!--uses default--> |#default=[[Category:wikibooks protected templates|{{PAGENAME}}]]<!--fallback value-->}}}}{{#ifeq:{{NAMESPACE}}|{{ns:6}}|[[Category:{{#switch:{{{demolevel|{{PROTECTIONLEVEL:edit}}}}} |semi |autoconfirmed=Semi-protected |administrator |full |sysop<!--uses default--> |#default=Protected<!--fallback value-->}} images|{{PAGENAME}}]]}}}}}}}</includeonly><noinclude> {{pp-template|categories=no}} <!-- Show the small version --> {{pp-template|small=no}} <!-- Show the large version --> {{Documentation}} <!-- Add categories and interwikis to the /doc subpage, not here! --> </noinclude> rk0bwbmpve4b8un6dgtzedpil3td9g3 ढाँचा:Pp-meta 10 1957 12670 3548 2016-04-02T03:53:41Z BRPever 1839 wikitext text/x-wiki {{#ifeq:{{#switch:{{lc:{{{type}}}}} |move=<!-- -->{{#ifeq: {{#switch:{{lc:{{{demolevel|undefined}}}}} |semi |autoconfirmed=autoconfirmed |administrator |full |sysop=sysop |undefined={{PROTECTIONLEVEL:move}} |#default=<!--fallback value: null -->}} |sysop|yes|no }} |create=<!-- -->{{#if: {{#switch:{{lc:{{{demolevel|undefined}}}}} |semi |autoconfirmed=autoconfirmed |administrator |full |sysop=sysop |undefined={{PROTECTIONLEVEL:create}} |#default=<!--fallback value: null -->}} |yes|no }} |#default<!--includes all other types-->=<!-- -->{{#if: {{#switch:{{lc:{{{demolevel|undefined}}}}} |semi |autoconfirmed=autoconfirmed |administrator |full |sysop=sysop |undefined={{PROTECTIONLEVEL:edit}} |#default=<!--fallback value: null -->}} |{{#ifeq:{{#switch:{{lc:{{{disallowlevel|}}}}} |semi |autoconfirmed=autoconfirmed |administrator |full |sysop=sysop |#default=<!--fallback value: null-->}} |{{#switch:{{lc:{{{demolevel|undefined}}}}} |semi |autoconfirmed=autoconfirmed |administrator |full |sysop=sysop |undefined={{PROTECTIONLEVEL:edit}} |#default=<!--fallback value: null -->}} |no|yes }} |no}} }}|yes|{{#ifeq:{{lc:{{{small|}}}}}|yes| <div class="metadata topicon" id="protected-icon" style="display:none; right:55px;">[[Image:{{{image|{{#switch:{{lc:{{{type}}}}} |full=Padlock.svg |semi=Padlock-silver-medium.svg |move=Padlock-olive.svg |indef=Padlock-red.svg |office=Padlock-black.svg |create=Padlock-skyblue.svg |#default=Transparent.gif }}}}}|20px|link={{{icon-link|Wikipedia:Protection policy#{{lc:{{{type}}}}}}}}|{{{icon-text|This {{pagetype|subjectspace=yes}} is {{#switch:{{lc:{{{type}}}}} |semi=semi- |move=move- |indef=permanently<nowiki> </nowiki> |create=creation- |office=<!--null, but should this have a special tag?--> |full |#default=<!--null--> }}protected{{#ifeq:{{lc:{{{type}}}}}|indef||{{#if:{{{expiry|}}}|<nowiki> </nowiki>until {{#time:F j, Y|{{{expiry}}}}}}}}}{{#if:{{{icon-reason|}}}|<nowiki> </nowiki>{{{icon-reason}}}}}.}}}]]</div> |<!-- else, not small --> {{mbox | demospace = {{{demospace|}}} | type = protection | image = [[Image:{{{image|{{#switch:{{lc:{{{type}}}}} |full=Padlock.svg |semi=Padlock-silver-medium.svg |move=Padlock-olive.svg |indef=Padlock-red.svg |office=Padlock-black.svg |create=Padlock-skyblue.svg |#default=Transparent.gif }}}}}|40px|{{{icon-text|This page is {{#switch:{{lc:{{{type}}}}} |semi=semi- |move=move- |indef=permanently<nowiki> </nowiki> |create=creation- |office=<!--null, but should this have a special tag?--> |full |#default=<!--null--> }}protected.}}}]] | text = '''{{{reason-text|{{#switch:{{lc:{{{type}}}}} |full=This page is currently [[Wikipedia:This page is protected|protected]] from editing |semi=Editing of this {{pagetype|subjectspace=yes}} by [[Wikipedia:User access levels#Autoconfirmed_users|new]] or [[Wikipedia:User access levels#Anonymous_users|unregistered]] users is currently [[Wikipedia:Protection policy|disabled]] |move=This {{pagetype|subjectspace=yes}} is currently [[Wikipedia:This page is protected|protected]] from [[Help:Moving a page|page moves]] |indef=This page is [[Wikipedia:This page is protected|protected]] from editing ''indefinitely'' |office=This {{pagetype|subjectspace=yes}} is currently [[Wikipedia:This page is protected|protected]] from editing |create=[[Help:Starting a new page|Recreation]] of this {{pagetype|subjectspace=yes}} [[Wikipedia:This page is protected|has been disabled]] }}{{#ifeq:{{lc:{{{type}}}}}|indef||{{#if:{{{expiry|}}}|&#32;until {{#time:F j, Y|{{{expiry}}}}}}}}}{{{reason<includeonly>|</includeonly>}}}.}}}'''<br /> {{{explanation-text|{{#ifeq:{{lc:{{{dispute}}}}}|yes|This protection is '''not''' an endorsement of the {{#ifeq:{{{type}}}|move|[{{fullurl:Special:Log|type=move&page={{FULLPAGENAMEE}}}} current title]|[{{fullurl:{{FULLPAGENAMEE}}|action=history}} current version]}}.}} See the [[Wikipedia:Protection policy|protection policy]] and [{{fullurl:Special:Log|type=protect&page={{FULLPAGENAMEE}}}} protection log] for more details. {{#switch:{{lc:{{{type}}}}} |full|indef=Please discuss any changes on the [[{{TALKPAGENAME}}|talk page]]; you may use the {{tlx|editprotected}} template to ask an [[Wikipedia:Administrator|administrator]] to make the edit if it is supported by [[Wikipedia:Consensus|consensus]]. {{#ifeq:{{NAMESPACE}}|{{ns:8}}<!--MediaWiki-->||You may also [[Wikipedia:Requests for page protection|request]] that this page be unprotected.}} |semi=If you cannot edit this {{pagetype|subjectspace=yes}} and you wish to make a change, you can {{#ifeq:{{NAMESPACE}}|{{TALKSPACE}}||[[Template:Editsemiprotected|request an edit]], [[{{TALKPAGENAME}}|discuss changes on the talk page]],}} [[Wikipedia:Requests for page protection#Current requests for unprotection|request unprotection]], [[Special:Userlogin|log in]], or <span class="plainlinks">[http://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Special:Userlogin&type=signup <span style="color:#002bb8;" title="Sign in / create account">create an account</span>]. |move=The page may still be edited but cannot be moved until unprotected. Please discuss any suggested moves on the [[{{TALKPAGENAME}}|talk page]] or at [[Wikipedia:Requested moves]]. You can also [[Wikipedia:Requests for page protection|request]] that the page be unprotected. |office=If you are able to edit this page, please discuss all changes and additions on the [[{{TALKPAGENAME}}|talk page]] first. '''Do not remove protection from this article unless you are authorized by the Wikimedia Foundation to do so.''' |create=Please see the {{#if:{{{xfd|}}}|'''[[{{{xfd}}}|deletion discussion]]''' or the}} [{{fullurl:Special:Log|type=delete&page={{FULLPAGENAMEE}}}} deletion log] for details of why this page was deleted. If you would like to create a page at this title, you must first [[Wikipedia:Requests for page protection|request]] for it to be unprotected, or contact the administrator who deleted the page for the deleted material to be restored. If unsuccessful, you can use [[Wikipedia:Deletion review|deletion review]]. }}}}} }} }}|[[Category:Wikibooks pages with incorrect protection templates]]}}<!--End if small--><includeonly>{{#ifeq:{{lc:{{{categories|no}}}}}|no||{{{categories|}}}}}</includeonly><noinclude> {{documentation}} <!-- Add categories and interwikis to the /doc subpage, not here! --> </noinclude> 3m2c747zv4s07q2trqe1lvbrtkcraqz ढाँचा:Documentation 10 1958 11359 11358 2016-03-27T01:15:39Z Devraj poudel 1655 [[:w:ढाँचा:Documentation]] बाट १७६ संशोधन(हरू) wikitext text/x-wiki {{#invoke:documentation|main|_content={{ {{#invoke:documentation|contentTitle}}}}}}<noinclude> <!-- Categories go on the /doc subpage, and interwikis go on Wikidata. --> </noinclude> o4ddn701tao1ufdnkxe1wdgz5b5ga84 ढाँचा:Documentation/core2 10 1959 16580 6360 2020-06-02T10:35:19Z Samuele2002 5002 wikitext text/x-wiki {{documentation/core | heading = {{{heading|¬}}} <!--Empty but defined means no header--> | heading-style = {{{heading-style|}}} | content = {{{content|}}} | link box = {{{link box|}}} <!--So "link box=off" works--> | docpage = {{#if: {{{1|}}} | {{{1|}}} | {{{docspace|{{NAMESPACE}}}}}:{{{template page|{{PAGENAME}}}}}/doc }} | doc exist = {{#ifexist: {{#if: {{{1|}}} | {{{1|}}} <!--Other docname fed--> | {{{docspace|{{NAMESPACE}}}}}:{{{template page|{{PAGENAME}}}}}/doc }} | yes }} | docname fed = {{#if: {{{1|}}} | yes }} | sandbox = {{{docspace|{{NAMESPACE}}}}}:{{{template page|{{PAGENAME}}}}}/sandbox | testcases = {{{docspace|{{NAMESPACE}}}}}:{{{template page|{{PAGENAME}}}}}/testcases | template page = {{NAMESPACE}}:{{{template page|{{PAGENAME}}}}} }}<noinclude> <!-- Add categories and interwikis to the /doc subpage, not here! --> </noinclude> rvt15jc9o32k714iwfpbg3jb4bvhfnm ढाँचा:Documentation/core 10 1960 16579 3551 2020-06-02T10:34:32Z Samuele2002 5002 wikitext text/x-wiki <!-- Start of green doc box --><div id="template-documentation" class="template-documentation iezoomfix"><!-- Add the heading at the top of the doc box: -->{{#ifeq: {{{heading|¬}}} | <!--Defined but empty--> | <!--"heading=", do nothing--> | <div style="padding-bottom: 3px; border-bottom: 1px solid #aaa; margin-bottom: 1ex;">{{ #if: {{{content|}}} | | <!--Add the [edit][purge] or [create] links--> <span class="editsection plainlinks" id="doc_editlinks">{{ #if: {{{doc exist|yes}}} | [[{{fullurl:{{{docpage|{{FULLPAGENAME}}/doc}}}|action=edit}} edit]] [{{purge|purge}}] | <!--/doc doesn't exist--> [[{{fullurl:{{{docpage|{{FULLPAGENAME}}/doc}}}| action=edit&preload={{ #ifeq: {{SUBJECTSPACE}} | {{ns:File}} | Template:Documentation/preload-filespace | Template:Documentation/preload }} }} create]] }}</span> }} <span style="{{#if: {{{heading-style|}}} | {{{heading-style|}}} | {{#ifeq: {{SUBJECTSPACE}} | {{ns:Template}} | font-weight: bold; font-size: 125% | font-size: 150% }} }}">{{#switch: {{{heading|¬}}} | ¬ = <!--"heading" not defined in this or previous level--> {{#switch: {{SUBJECTSPACE}} | {{ns:Template}} = [[Image:Template-info.svg|50px|alt=]] Template documentation | {{ns:File}} = Summary | #default = Documentation }} | #default = <!--"heading" has data or is empty but defined--> {{{heading|}}} }}</span></div> }}<!-- Load the /doc content: Note: The line breaks between this comment and the if-case and between the if-case and the following div are necessary so "=== Headings ===" at the start and end of docs are interpreted. --> {{#if: {{{content|}}} | {{{content|}}} | {{#if: {{{doc exist|yes}}} | {{ {{{docpage|{{FULLPAGENAME}}/doc}}} }} }} }} <div style="clear: both;"></div><!--So right or left floating items don't stick out of the doc box.--> </div><!--End of green doc box--><!-- Link box below for the doc meta-data: -->{{#if: <!--Check if we should show the link box--> {{#ifeq: {{{link box|}}} | off | | {{{doc exist|yes}}}{{ #switch: {{SUBJECTSPACE}} | {{ns:User}} | {{ns:Template}} = yes }} }} | {{fmbox | id = documentation-meta-data | image = none | style = background-color: #ecfcf4; | textstyle = font-style: italic; | text = {{#if: {{{link box|}}} | {{{link box}}} <!--Use custom link box content--> | {{#if: {{{doc exist|yes}}} | <!--/doc exists, link to it--> The above [[Wikipedia:Template documentation|documentation]] is [[Wikipedia:Transclusion|transcluded]] from [[{{{docpage|{{FULLPAGENAME}}/doc}}}]]. <small style="font-style: normal">([{{fullurl:{{{docpage|{{FULLPAGENAME}}/doc}}}|action=edit}} edit] &#124; [{{fullurl:{{{docpage|{{FULLPAGENAME}}/doc}}}|action=history}} history])</small> <br> }}<!-- Add links to /sandbox and /testcases when appropriate: -->{{#switch: {{SUBJECTSPACE}} | {{ns:User}} | {{ns:Template}} = Editors can experiment in this template's {{ #ifexist: {{{sandbox| {{FULLPAGENAME}}/sandbox }}} | [[{{{sandbox| {{FULLPAGENAME}}/sandbox }}}|sandbox]] <small style="font-style: normal">([{{fullurl: {{{sandbox| {{FULLPAGENAME}}/sandbox }}} | action=edit }} edit])</small> | sandbox <small style="font-style: normal">([{{fullurl: {{{sandbox| {{FULLPAGENAME}}/sandbox }}} | action=edit&preload=Template:Documentation/preload-sandbox }} create])</small> }} and {{ #ifexist: {{{testcases| {{FULLPAGENAME}}/testcases }}} | [[{{{testcases| {{FULLPAGENAME}}/testcases }}}|testcases]] <small style="font-style: normal">([{{fullurl: {{{testcases| {{FULLPAGENAME}}/testcases }}} | action=edit }} edit])</small> | testcases <small style="font-style: normal">([{{fullurl: {{{testcases| {{FULLPAGENAME}}/testcases }}} | action=edit&preload=Template:Documentation/preload-testcases }} create])</small> }} pages. <br> }}<!-- Show the cats and interwiki text, but not if "content" fed or "docname fed" since then it is unclear where to add the cats and interwikis. -->{{#if: {{{content|}}} {{{docname fed|}}} | | Please add categories and interwikis to the [[{{{docpage|{{FULLPAGENAME}}/doc}}}|/doc]] subpage. }}<!-- Show the "Subpages" link: -->{{#switch: {{SUBJECTSPACE}} | {{ns:File}} = <!--Don't show it--> | {{ns:Template}} = &#32;[[Special:PrefixIndex/{{{template page|{{FULLPAGENAME}}}}}/|Subpages of this template]]. | #default = &#32;[[Special:PrefixIndex/{{{template page|{{FULLPAGENAME}}}}}/|Subpages of this page]]. }} }}{{#ifexist:{{FULLPAGENAME}}/Print |</br>A [[Help:Books/for experts#Improving the book layout|print version]] of this template exists at [[/Print]]. If you make a change to this template, please update the print version as well.[[Category:Templates with print versions]] }} }} }}<!--End link box--><!-- Detect and report strange usage: -->{{#if: <!--Check if {{documentation}} is transcluded on a /doc or /testcases page--> {{#switch: {{SUBPAGENAME}} | doc | testcases = strange }} <!--More checks can be added here, just return anything to make the surrounding if-case trigger--> | <includeonly>[[Category:Wikipedia pages with strange ((documentation)) usage|{{main other|Main:}}{{FULLPAGENAME}}]]<!-- Sort on namespace --></includeonly> }}<noinclude> <!-- Add categories and interwikis to the /doc subpage, not here! --> </noinclude> 47tymzn7muc3mqyav2vfszpa0xqswj9 ढाँचा:Fmbox 10 1961 11390 7824 2016-03-27T01:15:41Z Devraj poudel 1655 [[:w:ढाँचा:Fmbox]] बाट ७ संशोधन(हरू) wikitext text/x-wiki <table id="{{{id|}}}" class="plainlinks fmbox {{#switch:{{{type|}}} | warning = fmbox-warning | editnotice = fmbox-editnotice | system <!-- system = default --> | #default = fmbox-system }} {{{class|}}}" style="{{{style|}}}"> <tr> {{#ifeq:{{{image|}}}|none | <!-- No image. --> | <td class="mbox-image"> {{#if:{{{image|}}} | {{{image}}} | [[File:{{#switch:{{{type|}}} | warning = Ambox warning pn.svg | editnotice = Information icon4.svg | system <!-- system = default --> | #default = Information icon4.svg }}|40x40px|link=|alt=]] }}</td> }} <td class="mbox-text" style="{{{textstyle|}}}"> {{{text}}} </td> {{#if:{{{imageright|}}} | <td class="mbox-imageright"> {{{imageright}}} </td> }} </tr> </table><!-- Detect and report usage with faulty "type" parameter: -->{{#switch:{{{type|}}} | <!-- No type fed, is also valid input --> | warning | editnotice | system = <!-- Do nothing, valid "type" --> | #default = <div style="text-align: center;">This message box is using an invalid "type={{{type|}}}" parameter and needs fixing.</div> }}<noinclude> {{documentation}} <!-- Add categories and interwikis to the /doc subpage, not here! --> </noinclude> 15f638q3x7g2of5w5fxgiwnclkf68du ढाँचा:Template other 10 1962 11404 7822 2016-03-27T01:15:41Z Devraj poudel 1655 [[:w:ढाँचा:Template_other]] बाट १३ संशोधन(हरू) wikitext text/x-wiki {{#switch: <!--If no or empty "demospace" parameter then detect namespace--> {{#if:{{{demospace|}}} | {{lc: {{{demospace}}} }} <!--Use lower case "demospace"--> | {{#ifeq:{{NAMESPACE}}|{{ns:Template}} | template | other }} }} | template = {{{1|}}} | other | #default = {{{2|}}} }}<!--End switch--><noinclude> {{documentation}} <!-- Add categories and interwikis to the /doc subpage, not here! --> </noinclude> cvkjlklng1pkwovf929h62cec6yrb8f ढाँचा:Ombox/core 10 1963 16577 3554 2020-06-02T10:33:57Z Samuele2002 5002 wikitext text/x-wiki <table class="plainlinks ombox {{#ifeq:{{{small}}}|yes|mbox-small}} {{#switch:{{{type|}}} | speedy = ombox-speedy | delete = ombox-delete | content = ombox-content | style = ombox-style | move = ombox-move | protection = ombox-protection | notice <!-- notice = default --> | #default = ombox-notice }}" style="{{{style|}}}"> <tr> {{#ifeq:{{{image|}}}|none | <!-- No image. Cell with some width or padding necessary for text cell to have 100% width. --><td class="mbox-empty-cell"></td> | <td class="mbox-image"> {{#if:{{{image|}}} | {{{image}}} | [[Image:{{#switch:{{{type|}}} | speedy = Imbox speedy deletion.png | delete = Imbox deletion.png | content = Imbox content.png | style = Edit-clear.svg | move = Imbox move.png | protection = Imbox protection.png | notice <!-- notice = default --> | #default = Imbox notice.png }} | {{#ifeq:{{{small|}}}|yes | 30x30px | 40x40px }}|link=|alt=]] }}</td> }} <td class="mbox-text" style="{{{textstyle|}}}"> {{{text}}} </td> {{#if:{{{imageright|}}} | {{#ifeq:{{{imageright|}}}|none | <!-- No image. --> | <td class="mbox-imageright"> {{{imageright}}} </td> }} }} </tr> </table><!-- Detect and report usage with faulty "type" parameter: -->{{#switch:{{{type|}}} | <!-- No type fed, is also valid input --> | speedy | delete | content | style | move | protection | notice = <!-- Do nothing, valid "type" --> | #default = <div style="text-align: center;">This message box is using an invalid "type={{{type|}}}" parameter and needs fixing.</div>[[Category:Wikipedia message box parameter needs fixing|{{main other|Main:}}{{FULLPAGENAME}}]]<!-- Sort on namespace --> }}<noinclude> {{documentation}} <!-- Add categories and interwikis to the /doc subpage, not here! --> </noinclude> eamyi7ukrdkjmsmmbtglr1fqfutch4f ढाँचा:Ombox 10 1964 16576 3555 2020-06-02T10:33:45Z Samuele2002 5002 wikitext text/x-wiki {{#ifeq:{{{small|}}}|yes | {{ombox/core | small = yes | type = {{{type|}}} | image = {{#if:{{{smallimage|}}}| {{{smallimage}}} | {{{image|}}} }} | imageright = {{#if:{{{smallimageright|}}} | {{{smallimageright}}} | {{{imageright|}}} }} | style = {{{style|}}} | textstyle = {{{textstyle|}}} | text = {{#if:{{{smalltext|}}}| {{{smalltext}}} | {{{text}}} }} }} | {{ombox/core | type = {{{type|}}} | image = {{{image|}}} | imageright = {{{imageright|}}} | style = {{{style|}}} | textstyle = {{{textstyle|}}} | text = {{{text}}} }} }}<noinclude> {{documentation}} <!-- Add categories and interwikis to the /doc subpage, not here! --> </noinclude> knbj68ay9une9wwc1mzy15ce981ivi2 विकिपुस्तक:चौतारी/२०१०-२०१६ 4 1965 15917 7657 2017-06-01T18:48:56Z CommonsDelinker 37 Replacing Wmf_logo_vert_pms.svg with [[File:Wikimedia_Foundation_logo_-_vertical_(2012-2016).svg]] (by [[:c:User:CommonsDelinker|CommonsDelinker]] because: [[:c:COM:FR|File renamed]]: Name that is less ambiguous, more harmonious with other Wikimedia Found wikitext text/x-wiki == Wikimania Scholarships == ''Please translate this message as appropriate''. The call for applications for Wikimania Scholarships to attend Wikimania 2010 in Gdansk, Poland (July 9-11) is now open. The Wikimedia Foundation offers Scholarships to pay for selected individuals' round trip travel, accommodations, and registration at the conference. To apply, visit the [[wm2010:Main Page|Wikimania 2010]] [[wm2010:Scholarships|scholarships information page]], click the secure link available there, and fill out the form to apply. For additional information, please visit the Scholarships information and FAQ pages: * [[wm2010:Scholarships|Scholarships]] * [[wm2010:Scholarships/FAQ|Scholarships FAQ]] Yours very truly, [[m:User:Cary Bass|Cary Bass]]</br> Volunteer Coordinator</br> Wikimedia Foundation == Call for image filter referendum == The Wikimedia Foundation, at the direction of the Board of Trustees, will be holding a vote to determine whether members of the community support the creation and usage of an opt-in personal image filter, which would allow readers to voluntarily screen particular types of images strictly for their own account. Further details and educational materials will be available shortly. The referendum is scheduled for 12-27 August, 2011, and will be conducted on servers hosted by a neutral third party. Referendum details, officials, voting requirements, and supporting materials will be posted at [[Meta:Image filter referendum]] shortly. Sorry for delivering you a message in English. Please help translate the pages on the referendum on Meta and join the [[mail:translators-l|translators mailing list]]. For the coordinating committee,<br /> [[m:User:Philippe (WMF)|Philippe (WMF)]]<br /> [[m:User:Cbrown1023|Cbrown1023]]<br/> [[m:User:Risker|Risker]]</br> [[m:User:Mardetanha|Mardetanha]]<br/> [[m:User:PeterSymonds|PeterSymonds]]<br/> [[m:User:Robertmharris|Robert Harris]] <!-- EdwardsBot 0090 --> == Terms of Use update == ''I apologize that you are receiving this message in English. Please help translate it.'' Hello, The Wikimedia Foundation is discussing changes to its Terms of Use. The discussion can be found at [[m:Talk:Terms of use|Talk:Terms of use]]. Everyone is invited to join in. Because the new version of [[m:Terms of use|Terms of use]] is not in final form, we are not able to present official translations of it. Volunteers are welcome to translate it, as German volunteers have done at [[:m:Terms of use/de]], but we ask that you note at the top that the translation is unofficial and may become outdated as the English version is changed. The translation request can be found at [[m:Translation requests/WMF/Terms of Use 2]] -- [[m:User:Mdennis (WMF)|Maggie Dennis, Community Liaison]] ०१:०७, २७ अक्टोबर २०११ (युटिसी(UTC)) <!-- EdwardsBot 0119 --> == Open Call for 2012 Wikimedia Fellowship Applicants == [[File:Wikimedia_Foundation_RGB_logo_with_text.svg|80px|right]] ''I apologize that you are receiving this message in English. Please help translate it.'' *Do you want to help attract new contributors to Wikimedia projects? *Do you want to improve retention of our existing editors? *Do you want to strengthen our community by diversifying its base and increasing the overall number of excellent participants around the world? The Wikimedia Foundation is seeking Community Fellows and project ideas for the Community Fellowship Program. A Fellowship is a temporary position at the Wikimedia Foundation in order to work on a specific project or set of projects. Submissions for 2012 are encouraged to focus on the theme of improving editor retention and increasing participation in Wikimedia projects. If interested, please submit a project idea or apply to be a fellow by January 15, 2012. Please visit https://meta.wikimedia.org/wiki/Wikimedia_Fellowships for more information. Thanks! --[[m:User:Sbouterse (WMF)|Siko Bouterse, Head of Community Fellowships, Wikimedia Foundation]] ०२:५७, २२ डिसेम्बर २०११ (युटिसी(UTC)) <small>Distributed via [[m:Global message delivery|Global message delivery]]. (Wrong page? [[m:Distribution list/Global message delivery|Fix here]].)</small> <!-- EdwardsBot 0139 --> == Announcing Wikipedia 1.19 beta == Wikimedia Foundation is getting ready to push out 1.19 to all the WMF-hosted wikis. As we finish wrapping up our code review, you can test the new version ''right now'' on [http://beta.wmflabs.org/ beta.wmflabs.org]. For more information, please read the [https://svn.wikimedia.org/viewvc/mediawiki/trunk/phase3/RELEASE-NOTES-1.19?view=markup release notes] or the [[mw:MediaWiki_1.19|start of the final announcement]]. The following are the areas that you will probably be most interested in: * [https://bugzilla.wikimedia.org/show_bug.cgi?id=33711#c2 Faster loading of javascript files makes dependency tracking more important.] * New common*.css files usable by skins instead of having to copy piles of generic styles from MonoBook or Vector's css. * The default user signature now contains a talk link in addition to the user link. * Searching blocked usernames in block log is now clearer. * Better timezone recognition in user preferences. * Improved diff readability for colorblind people. * The interwiki links table can now be accessed also when the interwiki cache is used (used in the API and the Interwiki extension). * More gender support (for instance in logs and user lists). * Language converter improved, e.g. it now works depending on the page content language. * Time and number-formatting magic words also now depend on the page content language. * Bidirectional support further improved after 1.18. Report any [http://labs.wikimedia.beta.wmflabs.org/wiki/Problem_reports problems] on the labs beta wiki and we'll work to address them before they software is released to the production wikis. '''Note''' that this cluster does have SUL but it is not integrated with SUL in production, so you'll need to create another account. You should avoid using the same password as you use here. — [[m:Global message delivery|Global message delivery]] १६:२५, १५ जनवरी २०१२ (युटिसी(UTC)) <!-- EdwardsBot 0145 --> == MediaWiki 1.19 == (Apologies if this message isn't in your language.) The Wikimedia Foundation is planning to upgrade MediaWiki (the software powering this wiki) to its latest version this month. You can help to test it before it is enabled, to avoid disruption and breakage. More information is available [[:mw:MediaWiki 1.19/Deployment announcement|in the full announcement]]. Thank you for your understanding. [[:m:user:guillom|Guillaume Paumier]], via the [[:m:Global message delivery|Global message delivery system]] <small>([[:m:Distribution list/Global message delivery|wrong page? You can fix it.]])</small>. १५:१२, १२ फेब्रुअरी २०१२ (युटिसी(UTC)) <!-- EdwardsBot 0154 --> == Update on IPv6 == [[File:Wikimedia_Foundation_RGB_logo_with_text.svg|80px|right]] (Apologies if this message isn't in your language. Please consider translating it, as well as '''[[m:Special:MyLanguage/IPv6 initiative/2012 IPv6 Day announcement|the full version of this announcement on Meta]]''') The Wikimedia Foundation is planning to do limited testing of IPv6 on June 2-3. If there are not too many problems, we may fully enable IPv6 on [http://www.worldipv6day.org/ World IPv6 day] (June 6), and keep it enabled. What this means for your project: *At least on June 2-3, 2012, you may see a small number of edits from IPv6 addresses, which are in the form "<code>2001:0db8:85a3:0000:0000:8a2e:0370:7334</code>". See e.g. [[w:en:IPv6 address]]. These addresses should behave like any other IP address: You can leave messages on their talk pages; you can track their contributions; you can block them. (See [[m:Special:MyLanguage/IPv6 initiative/2012 IPv6 Day announcement|the full version of this announcement]] for notes on range blocks.) *In the mid term, some user scripts and tools will need to be adapted for IPv6. *We suspect that IPv6 usage is going to be very low initially, meaning that abuse should be manageable, and we will assist in the monitoring of the situation. Read [[m:Special:MyLanguage/IPv6 initiative/2012 IPv6 Day announcement|the full version of this announcement]] on how to test the behavior of IPv6 with various tools and how to leave bug reports, and to find a fuller analysis of the implications of the IPv6 migration. --[[m:User:Eloquence|Erik Möller, VP of Engineering and Product Development, Wikimedia Foundation]] ०१:१४, २ जुन २०१२ (युटिसी(UTC)) <small>Distributed via [[m:Global message delivery|Global message delivery]]. (Wrong page? [[m:Distribution list/Global message delivery|Fix here]].)</small> <!-- EdwardsBot 0201 --> == 2011 Picture of the Year competition == <small>[[:commons:Commons:Picture of the Year/2011/Translations/mk|{{#language:mk}}]] • [[:commons:Commons:Picture of the Year/2011/Translations/no|{{#language:no}}]] • [[:commons:Commons:Picture of the Year/2011/Translations/pl|{{#language:pl}}]]</small> Dear Wikimedians, Wikimedia Commons is happy to announce that the ''2011 Picture of the Year competition'' is now open. We are interested in your opinion as to which images qualify to be the ''Picture of the Year 2011''. Any user registered at Commons or a Wikimedia wiki SUL-related to Commons [//toolserver.org/~pathoschild/accounteligibility/?user=&wiki=&event=24 with more than 75 edits before 1 April 2012 (UTC)] is welcome to vote and, of course everyone is welcome to view! Detailed information about the contest can be found [[:commons:Commons:Picture of the Year/2011/Introduction|at the introductory page]]. About 600 of the best of Wikimedia Common's photos, animations, movies and graphics were chosen &ndash;by the international Wikimedia Commons community&ndash; out of 12 million files during ''2011'' and are now called ''Featured Pictures''. From professional animal and plant shots to breathtaking panoramas and skylines, restorations of historically relevant images, images portraying the world's best architecture, maps, emblems, diagrams created with the most modern technology, and impressive human portraits, Commons ''Features Pictures'' of all flavors. For your convenience, we have sorted the images [[:commons:Commons:Picture of the Year/2011/Galleries|into topic categories]]. We regret that you receive this message in English; we intended to use banners to notify you in your native language but there was both, human and technical resistance. See you on Commons! --[[:commons:Commons:Picture of the Year/2011/Committee|Picture of the Year 2011 Committee]] १८:३१, ५ जुन २०१२ (युटिसी(UTC)) <small>Distributed via [[m:Global message delivery|Global message delivery]]. (Wrong page? [[m:Distribution list/Global message delivery|Fix here]].)</small> <!-- EdwardsBot 0205 --> == Mobile view as default view coming soon == [[File:Wikimedia_Foundation_RGB_logo_with_text.svg|80px|right]] ''(Apologies if this message isn't in your language. Please consider translating it, as well as the [[m:Special:MyLanguage/Mobile Projects/Mobile Gateway/Mobile homepage formatting|instructions on Meta]])'' The mobile view of this project and others will soon become the default view on mobile devices (except tablets). Some language versions of these projects currently show no content on the mobile home page, and it is a good time to do a little formatting so users get a mobile-friendly view, or to add to existing mobile content if some already exists. If you are an administrator, please consider helping with this change. There are [[m:Mobile Projects/Mobile Gateway/Mobile homepage formatting|instructions]] which are being translated. The proposed date of switching the default view is July 5. To contact the mobile team, email <tt>mobile-feedback-l[[File:At_sign.svg|17px|link=]]lists.wikimedia.org</tt>. --[[m:User:Pchang|Phil Inje Chang, Product Manager, Mobile, Wikimedia Foundation]] ०४:५१, २९ जुन २०१२ (युटिसी(UTC)) <small>Distributed via [[m:Global message delivery|Global message delivery]]. (Wrong page? [[m:Distribution list/Global message delivery|Fix here]].)</small> <!-- EdwardsBot 0217 --> == Help decide about more than $10 million of Wikimedia donations in the coming year == [[File:Wikimedia_Foundation_RGB_logo_with_text.svg|80px|right]] ''(Apologies if this message isn't in your language. Please consider translating it)'' Hi, As many of you are aware, the Wikimedia Board of Trustees recently initiated important changes in the way that money is being distributed within the Wikimedia movement. As part of this, a new community-led "[[m:Funds_Dissemination_Committee/Framework_for_the_Creation_and_Initial_Operation_of_the_FDC|Funds Dissemination Committee]]" (FDC) is currently being set up. Already in 2012-13, its recommendations will guide the decisions about the distribution of over 10 million US dollars among the Foundation, chapters and other [[m:Funds_Dissemination_Committee/Framework_for_the_Creation_and_Initial_Operation_of_the_FDC#Eligible_fund-seeking_entities|eligible entities]]. Now, seven capable, knowledgeable and trustworthy community members are sought to volunteer on the initial Funds Dissemination Committee. It is expected to take up its work in September. In addition, a community member is sought to be the [[m:Funds_Dissemination_Committee/Framework_for_the_Creation_and_Initial_Operation_of_the_FDC#FDC_Ombudsperson|Ombudsperson]] for the FDC process. If you are interested in joining the committee, read the [[m:Funds Dissemination Committee/Call for Volunteers|call for volunteers]]. Nominations are planned to close on August 15. --[[m:User:ASengupta_(WMF)|Anasuya Sengupta]], Director of Global Learning and Grantmaking, Wikimedia Foundation २०:१७, १९ जुलाई २०१२ (युटिसी(UTC)) <small>Distributed via [[m:Global message delivery|Global message delivery]]. (Wrong page? [[m:Distribution list/Global message delivery|Fix here]].)</small> <!-- EdwardsBot 0223 --> == Request for Comment: Legal Fees Assistance Program == [[File:Wikimedia_Foundation_RGB_logo_with_text.svg|80px|right]] ''I apologize for addressing you in English. I would be grateful if you could translate this message into your language.'' The Wikimedia Foundation is conducting a [[:m:Request_for_comment/Legal_Fees_Assistance_Program|request for comment]] on a [[:m:Legal_and_Community_Advocacy/Legal_Fees_Assistance_Program|proposed program]] that could provide legal assistance to users in specific support roles who are named in a legal complaint as a defendant because of those roles. We wanted to be sure that your community was aware of this discussion and would have a chance to participate in [[:m:Request_for_comment/Legal_Fees_Assistance_Program|that discussion]]. If this page is not the best place to publicize this request for comment, please help spread the word to those who may be interested in participating. (If you'd like to help translating the "request for comment", program policy or other pages into your language and don't know how the translation system works, please come by my user talk page at [[:m:User talk:Mdennis (WMF)]]. I'll be happy to assist or to connect you with a volunteer who can assist.) Thank you! --[[:m:User:Mdennis (WMF)|Mdennis (WMF)]]०२:०६, ६ सेप्टेम्बर २०१२ (युटिसी(UTC)) <small>Distributed via [[m:Global message delivery|Global message delivery]]. (Wrong page? [[m:Distribution list/Global message delivery|Fix here]].)</small> <!-- EdwardsBot 0245 --> == Wikidata is getting close to a first roll-out == [[File:Wikimedia_Foundation_RGB_logo_with_text.svg|80px|right]] (Apologies if this message isn't in your language.) As some of you might already have heard Wikimedia Deutschland is working on a new Wikimedia project. It is called [[m:Wikidata]]. The goal of Wikidata is to become a central data repository for the Wikipedias, its sister projects and the world. In the future it will hold data like the number of inhabitants of a country, the date of birth of a famous person or the length of a river. These can then be used in all Wikimedia projects and outside of them. The project is divided into three phases and "we are getting close to roll-out the first phase". The phases are: # language links in the Wikipedias (making it possible to store the links between the language editions of an article just once in Wikidata instead of in each linked article) # infoboxes (making it possible to store the data that is currently in infoboxes in one central place and share the data) # lists (making it possible to create lists and similar things based on queries to Wikidata so they update automatically when new data is added or modified) It'd be great if you could join us, test the [http://wikidata-test.wikimedia.de demo version], provide feedback and take part in the development of Wikidata. You can find all the relevant information including an [[m:Wikidata/FAQ|FAQ]] and sign-up links for our on-wiki newsletter on [[m:Wikidata|the Wikidata page on Meta]]. For further discussions please use [[m:Talk:Wikidata|this talk page]] (if you are uncomfortable writing in English you can also write in your native language there) or point [[m:User_talk:Lydia Pintscher (WMDE)|me]] to the place where your discussion is happening so I can answer there. --[[m:User:Lydia Pintscher (WMDE)|Lydia Pintscher]] १३:३१, १० सेप्टेम्बर २०१२ (युटिसी(UTC)) <small>Distributed via [[m:Global message delivery|Global message delivery]]. (Wrong page? [[m:Distribution list/Global message delivery|Fix here]].)</small> <!-- EdwardsBot 0248 --> == Upcoming software changes - please report any problems == [[File:Wikimedia_Foundation_RGB_logo_with_text.svg|80px|right]] <div dir=ltr> ''(Apologies if this message isn't in your language. Please consider translating it)'' All Wikimedia wikis - including this one - will soon be upgraded with new and possibly disruptive code. This process starts today and finishes on October 24 (see the [[mw:MediaWiki_1.21/Roadmap|upgrade schedule]] & [[mw:MediaWiki 1.21/wmf2|code details]]). Please watch for problems with: * revision diffs * templates * CSS and JavaScript pages (like user scripts) * bots * PDF export * images, video, and sound, especially scaling sizes * the CologneBlue skin If you notice any problems, please [[mw:How to report a bug|report problems]] at [[mw:Bugzilla|our defect tracker site]]. You can test for possible problems at [https://test2.wikipedia.org test2.wikipedia.org] and [https://mediawiki.org/ mediawiki.org], which have already been updated. Thanks! With your help we can find problems fast and get them fixed faster. [[mw:User:Sharihareswara (WMF)|Sumana Harihareswara, Wikimedia Foundation Engineering Community Manager]] ([[mw:User talk:Sharihareswara (WMF)|talk]]) ०३:०६, १६ अक्टोबर २०१२ (युटिसी(UTC)) P.S.: For the regular, smaller MediaWiki updates every two weeks, please [[mw:MediaWiki_1.21/Roadmap|watch this schedule]]. <small>Distributed via [[m:Global message delivery|Global message delivery]]. (Wrong page? [[m:Distribution list/Global message delivery|Fix here]].)</small> </div> <!-- EdwardsBot 0278 --> == Fundraising localization: volunteers from outside the USA needed == ''Please translate for your local community'' Hello All, The Wikimedia Foundation's Fundraising team have begun our 'User Experience' project, with the goal of understanding the donation experience in different countries outside the USA and enhancing the localization of our donation pages. I am searching for volunteers to spend 30 minutes on a Skype chat with me, reviewing their own country's donation pages. It will be done on a 'usability' format (I will ask you to read the text and go through the donation flow) and will be asking your feedback in the meanwhile. The only pre-requisite is for the volunteer to actually live in the country and to have access to at least one donation method that we offer for that country (mainly credit/debit card, but also real-time banking like IDEAL, E-wallets, etc...) so we can do a live test and see if the donation goes through. ''All volunteers will be reimbursed of the donations that eventually succeed'' (and they will be low amounts, like 1-2 dollars) By helping us you are actually helping thousands of people to support our mission of free knowledge across the world. Please sing up and help us with our 'User Experience' project! :) If you are interested (or know of anyone who could be) please email ppena@wikimedia.org. All countries needed (excepting USA)! Thanks!<br /> [[wmf:User:Ppena|Pats Pena]]<br /> Global Fundraising Operations Manager, Wikimedia Foundation Sent using [[m:Global message delivery|Global message delivery]], १७:१२, १७ अक्टोबर २०१२ (युटिसी(UTC)) <!-- EdwardsBot 0280 --> == Be a Wikimedia fundraising "User Experience" volunteer! == Thank you to everyone who volunteered last year on the Wikimedia fundraising 'User Experience' project. We have talked to many different people in different countries and their feedback has helped us immensely in restructuring our pages. If you haven't heard of it yet, the 'User Experience' project has the goal of understanding the donation experience in different countries (outside the USA) and enhancing the localization of our donation pages. I am (still) searching for volunteers to spend some time on a Skype chat with me, reviewing their own country's donation pages. It will be done on a 'usability' format (I will ask you to read the text and go through the donation flow) and will be asking your feedback in the meanwhile. The only pre-requisite is for the volunteer to actually live in the country and to have access to at least one donation method that we offer for that country (mainly credit/debit card, but also real time banking like IDEAL, E-wallets, etc...) so we can do a live test and see if the donation goes through. **All volunteers will be reimbursed of the donations that eventually succeed (and they will be very low amounts, like 1-2 dollars)** By helping us you are actually helping thousands of people to support our mission of free knowledge across the world. If you are interested (or know of anyone who could be) please email ppena@wikimedia.org. All countries needed (excepting USA)!! Thanks! [[m:User:Ppena (WMF)|Pats Pena]]<br/> Global Fundraising Operations Manager, Wikimedia Foundation : Sent using [[m:Global message delivery|Global message delivery]], २१:०९, ८ जनवरी २०१३ (युटिसी(UTC)) <!-- EdwardsBot 331 --> == Wikimedia sites to move to primary data center in Ashburn, Virginia. Read-only mode expected. == (Apologies if this message isn't in your language.) Next week, the Wikimedia Foundation will transition its main technical operations to a new data center in Ashburn, Virginia, USA. This is intended to improve the technical performance and reliability of all Wikimedia sites, including this wiki. There will be some times when the site will be in read-only mode, and there may be full outages; the current target windows for the migration are January 22nd, 23rd and 24th, 2013, from 17:00 to 01:00 UTC (see [http://www.timeanddate.com/worldclock/fixedtime.html?msg=Wikimedia+data+center+migration&iso=20130122T17&ah=8 other timezones] on timeanddate.com). More information is available [https://blog.wikimedia.org/2013/01/19/wikimedia-sites-move-to-primary-data-center-in-ashburn-virginia/ in the full announcement]. If you would like to stay informed of future technical upgrades, consider [[m:Tech/Ambassadors|becoming a Tech ambassador]] and [https://lists.wikimedia.org/mailman/listinfo/wikitech-ambassadors joining the ambassadors mailing list]. You will be able to help your fellow Wikimedians have a voice in technical discussions and be notified of important decisions. Thank you for your help and your understanding. [[:m:user:guillom|Guillaume Paumier]], via the [[:m:Global message delivery|Global message delivery system]] <small>([[:m:Distribution list/Global message delivery|wrong page? You can fix it.]])</small>. १५:३२, १९ जनवरी २०१३ (युटिसी(UTC)) <!-- EdwardsBot 0338 --> == Picture of the Year voting round 1 open == Dear Wikimedians, Wikimedia Commons is happy to announce that the 2012 Picture of the Year competition is now open. We're interested in your opinion as to which images qualify to be the Picture of the Year for 2012. Voting is open to established Wikimedia users who meet the following criteria: :# Users must have an account, at any Wikimedia project, which was registered '''before Tue, 01 Jan 2013 00:00:00 +0000''' [UTC]. :# This user account must have more than '''75 edits''' on '''any single''' Wikimedia project '''before Tue, 01 Jan 2013 00:00:00 +0000''' [UTC]. Please check your account eligibility at the [//toolserver.org/~pathoschild/accounteligibility/?user=&wiki=&event=27 POTY 2012 Contest Eligibility tool]. :# Users must vote with an account meeting the above requirements either on Commons or another SUL-related Wikimedia project (for other Wikimedia projects, the account must be attached to the user's Commons account through [[meta:Help:Unified login|SUL]]). Hundreds of images that have been rated Featured Pictures by the international Wikimedia Commons community in the past year are all entered in this competition. From professional animal and plant shots to breathtaking panoramas and skylines, restorations of historically relevant images, images portraying the world's best architecture, maps, emblems, diagrams created with the most modern technology, and impressive human portraits, Commons features pictures of all flavors. For your convenience, we have sorted the images into topic categories. Two rounds of voting will be held: In the first round, you can vote for as many images as you like. The first round category winners and the top ten overall will then make it to the final. In the final round, when a limited number of images are left, you must decide on the one image that you want to become the Picture of the Year. To see the candidate images just go to [[commons:Commons:Picture_of_the_Year/2012|the POTY 2012 page on Wikimedia Commons]]. Wikimedia Commons celebrates our featured images of 2012 with this contest. Your votes decide the Picture of the Year, so remember to vote in the first round by '''January 30, 2013'''. Thanks,<br /> the Wikimedia Commons Picture of the Year committee<br /> <small>This message was delivered based on [[:m:Distribution list/Global message delivery]]. Translation fetched from: [[:commons:Commons:Picture of the Year/2012/Translations/Village Pump/en]] -- [[प्रयोगकर्ता:Rillke|Rillke]] २३:५६, २२ जनवरी २०१३ (युटिसी(UTC))</small> == Help turn ideas into grants in the new IdeaLab == <div class="mw-content-ltr"> [[File:Wikimedia_Foundation_RGB_logo_with_text.svg|80px|right]] ''I apologize if this message is not in your language. Please help translate it.'' *Do you have an idea for a project to improve this community or website? *Do you think you could complete your idea if only you had some funding? *Do you want to help other people turn their ideas into project plans or grant proposals? Please join us in the [[m:Grants:IdeaLab|IdeaLab]], an incubator for project ideas and Individual Engagement Grant proposals. The Wikimedia Foundation is seeking new ideas and proposals for Individual Engagement Grants. These grants fund individuals or small groups to complete projects that help improve this community. If interested, please submit a completed proposal by February 15, 2013. Please visit https://meta.wikimedia.org/wiki/Grants:IEG for more information. Thanks! --[[m:User:Sbouterse (WMF)|Siko Bouterse, Head of Individual Engagement Grants, Wikimedia Foundation]] २०:४१, ३० जनवरी २०१३ (युटिसी(UTC)) <small>Distributed via [[m:Global message delivery|Global message delivery]]. (Wrong page? [[m:Distribution list/Global message delivery|Correct it here]].)</small> </div> <!-- EdwardsBot 0344 --> == Convert complex templates to Lua to make them faster and more powerful == <small>(Please consider translating this message for the benefit of your fellow Wikimedians)</small> Greetings. As you might have seen on the [https://blog.wikimedia.org/2013/03/11/lua-templates-faster-more-flexible-pages/ Wikimedia tech blog] or the [http://lists.wikimedia.org/pipermail/wikitech-ambassadors/2013-March/000171.html tech ambassadors list], a new functionality called "Lua" is being enabled on all Wikimedia sites today. [[mw:Lua|Lua]] is a scripting language that enables you to write faster and more powerful MediaWiki templates. If you have questions about how to convert existing templates to Lua (or how to create new ones), we'll be holding two support sessions on IRC next week: [http://www.timeanddate.com/worldclock/fixedtime.html?hour=02&min=00&sec=0&day=20&month=03&year=2013 one on Wednesday] (for Oceania, Asia & America) and [http://www.timeanddate.com/worldclock/fixedtime.html?hour=18&min=00&sec=0&day=22&month=03&year=2013 one on Friday] (for Europe, Africa & America); see [[m:IRC office hours]] for the details. If you can't make it, you can also get help at [[mw:Talk:Lua scripting]]. If you'd like to learn about this kind of events earlier in advance, consider becoming a [[m:Tech/Ambassadors|Tech ambassador]] by subscribing to the [https://lists.wikimedia.org/mailman/listinfo/wikitech-ambassadors mailing list]. You will also be able to help your fellow Wikimedians have a voice in technical discussions and be notified of important decisions. [[:m:user:guillom|Guillaume Paumier]], via the [[:m:Global message delivery|Global message delivery system]]. २०:११, १३ मार्च २०१३ (युटिसी(UTC)) <small>([[:m:Distribution list/Global message delivery|wrong page? You can fix it.]])</small> <!-- EdwardsBot 0379 --> == [[m:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders|Request for comment on inactive administrators]] == <small>(Please consider translating this message for the benefit of your fellow Wikimedians. Please also consider translating [[m:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders/Summary|the proposal]].)</small> <small>[[m:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders/Global message|Read this message in English]] / [[m:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders/Global message/ast|Lleer esti mensaxe n'asturianu]] / [[m:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders/Global message/bn|বাংলায় এই বার্তাটি পড়ুন]] / [[m:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders/Global message/ca|Llegiu aquest missatge en català]] / [[m:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders/Global message/da|Læs denne besked på dansk]] / [[m:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders/Global message/de|Lies diese Nachricht auf Deutsch]] / [[m:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders/Global message/egl|Leś cal mesag' chè in Emiliàn]] / [[m:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders/Global message/es|Leer este mensaje en español]] / [[m:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders/Global message/fi|Lue tämä viesti suomeksi]] / [[m:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders/Global message/fr|Lire ce message en français]] / [[m:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders/Global message/gl|Ler esta mensaxe en galego]] / [[m:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders/Global message/hi|हिन्दी]] / [[m:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders/Global message/hr|Pročitajte ovu poruku na hrvatskom]] / [[m:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders/Global message/id|Baca pesan ini dalam Bahasa Indonesia]] / [[m:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders/Global message/it|Leggi questo messaggio in italiano]] / [[m:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders/Global message/kn|ಈ ಸಂದೇಶವನ್ನು ಕನ್ನಡದಲ್ಲಿ ಓದಿ]] / [[m:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders/Global message/mt|Aqra dan il-messaġġ bil-Malti]] / [[m:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders/Global message/nb|norsk (bokmål)]] / [[m:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders/Global message/nl|Lees dit bericht in het Nederlands]] / [[m:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders/Global message/pl|Przeczytaj tę wiadomość po polsku]] / [[m:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders/Global message/ro|Citiți acest mesaj în română]] / [[m:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders/Global message/ru|Прочитать это сообщение на русском]] / [[m:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders/Global message/so|Farriintaan ku aqri Af-Soomaali]] / [[m:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders/Global message/sr|Pročitaj ovu poruku na srpskom (Прочитај ову поруку на српском)]] / [[m:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders/Global message/th|อ่านข้อความนี้ในภาษาไทย]] / [[m:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders/Global message/uk|Прочитати це повідомлення українською мовою]] / [[m:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders/Global message/vi|Đọc thông báo bằng tiếng Việt]] / [[m:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders/Global message/zh|使用中文阅读本信息。]]</small> Hello! There is [[m:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders|a new request for comment]] on Meta-Wiki concerning the removal of administrative rights from long-term inactive Wikimedians. Generally, this proposal from stewards would apply to wikis without an administrators' review process. We are also compiling a [[m:Talk:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders|list of projects]] with procedures for removing inactive administrators on the talk page of the request for comment. Feel free to add your project(s) to the list if you have a policy on administrator inactivity. All input is appreciated. The discussion may close as soon as 21 May 2013 (2013-05-21), but this will be extended if needed. Thanks, [[m:User:Billinghurst|Billinghurst]] <small>(thanks to all the [[m:Requests for comment/Activity levels of advanced administrative rights holders/Global message|translators]]!)</small> ०५:०४, २४ अप्रिल २०१३ (युटिसी(UTC)) :<small>Distributed via [[m:Global message delivery|Global message delivery]] (Wrong page? [[m:Distribution list/Global message delivery|You can fix it]].)</small> <!-- EdwardsBot 0430 --> == [en] Change to wiki account system and account renaming == <div class="mw-content-ltr"> Some accounts will soon be renamed due to a technical change that the developer team at Wikimedia are making. [[m:Single User Login finalisation announcement|More details on Meta]]. <small>(Distributed via [[m:global message delivery|global message delivery]] ०३:५७, ३० अप्रिल २०१३ (युटिसी(UTC)). Wrong page? [[m:Distribution list/Global message delivery|Correct it here]].)</small> </div> <!-- EdwardsBot 0437 --> == [en] Change to section edit links == <div class="mw-content-ltr"> The default position of the "edit" link in page section headers is going to change soon. The "edit" link will be positioned adjacent to the page header text rather than floating opposite it. Section edit links will be to the immediate right of section titles, instead of on the far right. If you're an editor of one of the wikis which already implemented this change, nothing will substantially change for you; however, scripts and gadgets depending on the previous implementation of section edit links will have to be adjusted to continue working; however, nothing else should break even if they are not updated in time. [[m:Change to section edit links|Detailed information and a timeline]] is available on meta. Ideas to do this all the way to 2009 at least. It is often difficult to track which of several potential section edit links on the far right is associated with the correct section, and many readers and anonymous or new editors may even be failing to notice section edit links at all, since they read section titles, which are far away from the links. <small>(Distributed via [[m:global message delivery|global message delivery]] १८:४७, ३० अप्रिल २०१३ (युटिसी(UTC)). Wrong page? [[m:Distribution list/Global message delivery|Correct it here]].)</small> </div> <!-- EdwardsBot 0438 --> == Tech newsletter: Subscribe to receive the next editions == <div style="width:auto; padding: 1em; background:#fdf6e3;" class="plainlinks" ><big>Latest '''[[m:Tech/News|<span style="color:#268bd2;">Tech news</span>]]''' from the Wikimedia technical community.</big> ''Please inform other users about these changes.''</div> <div style="width:auto; padding: 1em; border: 2px solid #fdf6e3;" class="plainlinks" > ;Recent software changes: ''(Not all changes will affect you.)'' * The latest version of MediaWiki (version [[mw:MediaWiki 1.22/wmf4|1.22/wmf4]]) was added to non-Wikipedia wikis on May 13, and to the English Wikipedia (with a Wikidata software update) on May 20. It will be updated on all other Wikipedia sites on May 22. [https://gerrit.wikimedia.org/r/gitweb?p=operations/mediawiki-config.git;a=commitdiff;h=ed976cf0c14fa3632fd10d9300bb646bfd6fe751;hp=c6c7bb1e5caaddf7325de9eef0e7bf85bcf5cc35] [http://lists.wikimedia.org/pipermail/wikitech-l/2013-May/069458.html] * A software update will perhaps result in temporary issues with images. Please [[m:Tech/Ambassadors|report any problems]] you notice. [http://lists.wikimedia.org/pipermail/wikitech-l/2013-May/069458.html] * MediaWiki recognizes links in twelve new [[:w:en:URI scheme|schemes]]. Users can now link to [[:w:en:SSH|SSH]], [[:w:en:XMPP|XMPP]] and [[:w:en:Bitcoin|Bitcoin]] directly from wikicode. [https://gerrit.wikimedia.org/r/gitweb?p=mediawiki/core.git;a=commitdiff;h=a89d623302b5027dbb2d06941a22372948757685] * VisualEditor was added to [[bugzilla:48430|all content namespaces]] on mediawiki.org on May 20. [http://lists.wikimedia.org/pipermail/wikitech-l/2013-May/069458.html] * A new extension ("TemplateData") was added to all Wikipedia sites on May 20. It will allow a future version of VisualEditor to [[bugzilla:44444|edit templates]]. [http://lists.wikimedia.org/pipermail/wikitech-l/2013-May/069458.html] * New sites: [[:voy:el:|Greek Wikivoyage]] and [[:wikt:vec:|Venetian Wiktionary]] joined the Wikimedia family last week; the total number of project wikis is now 794. [https://gerrit.wikimedia.org/r/gitweb?p=operations/mediawiki-config.git;a=commit;h=5d7536b403730bb502580e21243f923c3b79da0e] [https://gerrit.wikimedia.org/r/gitweb?p=operations/mediawiki-config.git;a=commit;h=43c9eebdfc976333be5c890439ba1fae3bef46f7] * The logo of 18 Wikipedias was changed to [[w:en:Wikipedia:Wikipedia_logos#The_May_2010_logo|version 2.0]] in a [http://lists.wikimedia.org/pipermail/wikimedia-l/2013-May/125999.html third group of updates]. [https://gerrit.wikimedia.org/r/gitweb?p=operations/mediawiki-config.git;a=commitdiff;h=4688adbe467440eea318eecf04839fdd9ffa0565] * The [[:commons:Special:UploadWizard|UploadWizard]] on Commons now shows links to the old upload form in 55 languages ([[:bugzilla:33513|bug 33513]]). [https://gerrit.wikimedia.org/r/gitweb?p=operations/mediawiki-config.git;a=commit;h=4197fa18a22660296d0e5b84820d5ebb4cef46d4] ;Future software changes: * The next version of MediaWiki (version 1.22/wmf5) will be added to Wikimedia sites starting on May 27. [http://lists.wikimedia.org/pipermail/wikitech-l/2013-May/069458.html] * An updated version of [[mw:Echo (Notifications)|Notifications]], with new features and fewer bugs, will be added to the English Wikipedia on May 23. [http://lists.wikimedia.org/pipermail/wikitech-l/2013-May/069458.html] * The [[m:Special:MyLanguage/Single User Login finalisation announcement|final version]] of the "single user login" (which allows people to use the same username on different Wikimedia wikis) is moved to August 2013. The software will [http://lists.wikimedia.org/pipermail/wikitech-ambassadors/2013-April/000217.html automatically rename] some usernames. [http://lists.wikimedia.org/pipermail/wikitech-ambassadors/2013-May/000233.html] * A [[m:Special:MyLanguage/Flow|new discussion system]] for MediaWiki, called "Flow", is under development. Wikimedia designers need your help to inform other users, [http://unicorn.wmflabs.org/flow/ test the prototype] and discuss the interface. [http://lists.wikimedia.org/pipermail/wikitech-l/2013-May/069433.html]. * The Wikimedia Foundation is hiring people to act as links between software developers and users for VisualEditor. [http://lists.wikimedia.org/pipermail/wikitech-ambassadors/2013-May/000245.html] </div> <div style="font-size:90%; font-style:italic; background:#fdf6e3; padding:1em;">'''[[m:Tech/News|Tech news]]''' prepared by [[m:Tech/Ambassadors|tech ambassadors]] and posted by [[m:Global message delivery|Global message delivery]] • [[m:Tech/News#contribute|Contribute]] • [[m:Tech/News/2013/21|Translate]] • [[m:Tech|Get help]] • [[m:Talk:Tech/News|Give feedback]] • [[m:Global message delivery/Targets/Tech ambassadors|Unsubscribe]] • २०:५८, २० मे २०१३ (युटिसी(UTC)) </div> <div style="float:left; background:#eee8d5; border: .2em solid #dc322f; border-left: .7em solid #dc322f; padding: 1em; "><span style="color:#dc322f;font-weight:bold;">Important note:</span> This is the first edition of the [[m:Tech/News|Tech News]] weekly summaries, which help you monitor recent software changes likely to impact you and your fellow Wikimedians. '''If you want to continue to receive the next issues every week''', please '''[[m:Global message delivery/Targets/Tech ambassadors|subscribe to the newsletter]]'''. You can subscribe your personal talk page and a community page like this one. The newsletter can be [[m:Tech/News/2013/21|translated into your language]]. You can also [[m:Tech/Ambassadors|become a tech ambassador]], [[m:Tech/News|help us write the next newsletter]] and [[m:Talk:Tech/News|tell us what to improve]]. Your feedback is greatly appreciated. [[m:user:guillom|guillom]] २०:५८, २० मे २०१३ (युटिसी(UTC))</div> <!-- EdwardsBot 0455 --> == Trademark discussion == Hi, apologies for posting this in English, but I wanted to alert your community to a discussion on Meta about potential changes to the Wikimedia Trademark Policy. Please translate this statement if you can. We hope that you will all participate in the discussion; we also welcome translations of the legal team’s statement into as many languages as possible and encourage you to voice your thoughts there. Please see the [[:m:Trademark practices discussion|Trademark practices discussion (on Meta-Wiki)]] for more information. Thank you! --[[:m:User:Mdennis_(WMF)|Mdennis (WMF)]] ([[:m:User talk:Mdennis_(WMF)|talk]]) <!-- EdwardsBot 0473 --> == Universal Language Selector to replace Narayam and WebFonts extensions == On June 11, 2013, the [[mw:Universal Language Selector|Universal Language Selector]] (ULS) will replace the features of Mediawiki extensions Narayam and WebFonts. The ULS provides a flexible way of configuring and delivering language settings like interface language, fonts, and input methods (keyboard mappings). Please read the [[m:Announcement Universal Language Selector|announcement on Meta-Wiki]] for more information. [[m:User talk:Runab WMF|Runab]] १४:१०, ५ जुन २०१३ (युटिसी(UTC)) ''(posted via [[m:Global message delivery|Global message delivery]])'' <!-- EdwardsBot 0474 --> == [[:m:Requests_for_comment/X!'s_Edit_Counter|X!'s Edit Counter]] == <div class="plainlinks mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr"> <small>(Sorry for writing in English. You can [[:m:Special:MyLanguage/Requests_for_comment/X!%27s_Edit_Counter/Summary|translate the proposal]].)</small> Should [[tools:~tparis/pcount|X!'s edit counter]] retain the opt-in requirement? Your input is strongly encouraged. [[:m:Requests_for_comment/X!'s_Edit_Counter|Voice your input here]].——[[:m:w:User:Cyberpower678|<span style="color:green;font-family:Neuropol">cyberpower]] [[:m:w:User talk:Cyberpower678|<sup style="color:purple;font-family:arnprior">Chat]]<sub style="margin-left:-4.4ex;color:purple;font-family:arnprior">Automation</sub> ०४:४९, २३ जुन २०१३ (युटिसी(UTC)) :<small>Distributed via [[:m:Global message delivery|Global message delivery]]. (Wrong page? [[:m:Distribution list/Global message delivery|Fix here]].)</small> </div> <!-- EdwardsBot 0505 --> == Pywikipedia is migrating to git == Hello, Sorry for English but It's very important for bot operators so I hope someone translates this. [[mw:PWB|Pywikipedia]] is migrating to Git so after July 26, SVN checkouts won't be updated If you're using Pywikipedia you have to switch to git, otherwise you will use out-dated framework and your bot might not work properly. There is a [[mw:Manual:Pywikipediabot/Gerrit|manual]] for doing that and a [https://blog.wikimedia.org/2013/07/23/pywikipediabot-moving-to-git-on-july-26/ blog post] explaining about this change in non-technical language. If you have question feel free to ask in [[mw:Manual talk:Pywikipediabot/Gerrit]], [https://lists.wikimedia.org/mailman/listinfo/pywikipedia-l mailing list], or in the [irc://irc.freenode.net/#pywikipediabot IRC channel]. Best [[mw:User:Ladsgroup|Amir]] <small>(via [[m:Global message delivery|Global message delivery]]).</small> १३:३५, २३ जुलाई २०१३ (युटिसी(UTC)) <!-- EdwardsBot 0534 --> == HTTPS for users with an account == Greetings. Starting on August 21 (tomorrow), all users with an account will be using [[m:w:en:HTTPS|HTTPS]] to access Wikimedia sites. HTTPS brings better security and improves your privacy. More information is available at [[m:HTTPS]]. If HTTPS causes problems for you, tell us [https://bugzilla.wikimedia.org on bugzilla], [[m:IRC|on IRC]] (in the <code>#wikimedia-operations</code> channel) or [[m:Talk:HTTPS|on meta]]. If you can't use the other methods, you can also send an e-mail to <code>https@wikimedia.org</code>. [[m:User:Greg (WMF)|Greg Grossmeier]] <small>(via the [[m:Global message delivery|Global message delivery]] system)</small>. १९:२८, २० अगस्त २०१३ (युटिसी(UTC)) <small>(wrong page? [[m:Distribution list/Global message delivery|You can fix it.]])</small> <!-- EdwardsBot 0560 --> == [[:m:Community Logo/Request for consultation|Request for consultation on community logo]] == <div class="plainlinks mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr"> [[File:Wikimedia Community Logo.svg|thumb|Request for consultation on this community logo]] First, I’d like to apologize for the English. If you can, please help to translate this for other members of your community. The legal team at the Wikimedia Foundation would greatly appreciate your input on the best way to manage the "community logo" (pictured here) to best balance protection of the projects with community support. Accordingly, they have created a “request for consultation” on Meta where they set out briefly some of the issues to be considered and the options that they perceive. [[:m:Community Logo/Request for consultation|Your input would be invaluable]] in helping guide them in how best to serve our mission. Thank you! --[[m:User:Mdennis|Mdennis]] ([[m:User talk:Mdennis|talk]]) <small>(via the [[m:Global message delivery|Global message delivery]] system)</small>. ०२:५६, २४ सेप्टेम्बर २०१३ (युटिसी(UTC)) <small>(wrong page? [[m:Distribution list/Global message delivery|You can fix it.]])</small> </div> <!-- EdwardsBot 0590 --> == [[mw:Echo|Notifications]] == [[File:Notifications-Flyout-Screenshot-08-10-2013-Cropped.png|thumb|300px|Notifications inform you of new activity that affects you -- and let you take quick action.]] ''(This message is in English, please translate as needed)'' Greetings! [[mw:Echo|Notifications]] will inform users about new activity that affects them on this wiki in a unified way: for example, this new tool will let you know when you have new talk page messages, edit reverts, mentions or links -- and is designed to augment (rather than replace) the watchlist. The Wikimedia Foundation's editor engagement team developed this tool (code-named 'Echo') earlier this year, to help users contribute more productively to MediaWiki projects. We're now getting ready to bring Notifications to almost all other Wikimedia sites, and are aiming for a 22 October deployment, as outlined in [[mw:Echo/Release_Plan_2013|this release plan]]. It is important that notifications is translated for all of the languages we serve. There are three major points of translation needed to be either done or checked: *[https://translatewiki.net/w/i.php?title=Special%3AMessageGroupStats&x=D&group=ext-echo#sortable:3=desc Echo on translatewiki for user interface] - you must have an account on translatewiki to translate *[https://translatewiki.net/w/i.php?title=Special%3AMessageGroupStats&x=D&group=ext-thanks#sortable:3=desc Thanks on translatewiki for user interface] - you must have an account on translatewiki to translate *[[mw:Help:Notifications|Notifications help on mediawiki.org]]. This page can be hosted after translation on mediawiki.org or we can localize it to this Wikipedia. You do not have to have an account to translate on mediawiki, but single-user login will create it for you there if you follow the link. :*[[mw:Echo/Release Plan 2013#Checklist|Checklist]] Please let us know if you have any questions, suggestions or comments about this new tool. For more information, visit [[mw:Echo_(Notifications)|this project hub]] and [[mw:Help:Notifications|this help page]]. [[m:User:Keegan (WMF)|Keegan (WMF)]] ([[m:User talk:Keegan (WMF)|talk]]) १९:०१, ४ अक्टोबर २०१३ (युटिसी(UTC)) :<small>(via the [[m:Global message delivery|Global message delivery]] system) (wrong page? [[m:Distribution list/Global message delivery|You can fix it.]])</small> <!-- EdwardsBot 0597 --> == Speak up about the trademark registration of the Community logo. == <div class="plainlinks mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr"> Hi all, Please join the consultation about the Community logo that represents Meta-Wiki: [[:m:Community Logo/Request for consultation]]. This community consultation was commenced on September 24. The following day, two individuals filed a legal opposition against the registration of the Community logo. The question is whether the Wikimedia Foundation should seek a collective membership mark with respect to this logo or abandon its registration and protection of the trademark. We want to make sure that everyone get a chance to speak up so that we can get clear direction from the community. We would therefore really appreciate the community's help in translating this announcement from English so that everyone is able to understand it. Thanks, [[m:User:Geoffbrigham|Geoff]] & [[m:User:YWelinder (WMF)|Yana]] २०:३६, ८ अक्टोबर २०१३ (युटिसी(UTC)) </div> <!-- EdwardsBot 0601 --> == Introducting Beta Features == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr"> ''(Apologies for writing in English. Please translate if necessary)'' We would like to let you know about [[mw:About_Beta_Features|Beta Features]], a new program from the Wikimedia Foundation that lets you try out new features before they are released for everyone. Think of it as a digital laboratory where community members can preview upcoming software and give feedback to help improve them. This special preference page lets designers and engineers experiment with new features on a broad scale, but in a way that's not disruptive. Beta Features is now ready for testing on [[mw:Special:Preferences#mw-prefsection-betafeatures|MediaWiki.org]]. It will also be released on Wikimedia Commons and MetaWiki this Thursday, 7 November. Based on test results, the plan is to release it on all wikis worldwide on 21 November, 2013. Here are the first features you can test this week: * [[mw:Multimedia/About_Media_Viewer|Media Viewer]] — view images in large size or full screen * [[mw:VisualEditor/Beta_Features/Formulae|VisualEditor Formulæ]] (for wikis with [[mw:VisualEditor|VisualEditor]]) — edit algebra or equations on your pages * [[mw:Typography_Update|Typography Refresh]] — make text more readable (coming Thursday) Would you like to try out Beta Features now? After you log in on MediaWiki.org, a small 'Beta' link will appear next to your 'Preferences'. Click on it to see features you can test, check the ones you want, then click 'Save'. Learn more on the [[mw:About_Beta_Features|Beta Features page]]. After you've tested Beta Features, please let the developers know what you think on [[mw:Talk:About_Beta_Features|this discussion page]] -- or report any bugs [http://wmbug.com/new?product=MediaWiki%20extensions&component=BetaFeatures here on Bugzilla]. You're also welcome to join [[m:IRC_office_hours#Upcoming_office_hours|this IRC office hours chat]] on Friday, 8 November at 18:30 UTC. Beta Features was developed by the Wikimedia Foundation's Design, Multimedia and VisualEditor teams. Along with other developers, they will be adding new features to this experimental program every few weeks. They are very grateful to all the community members who helped create this project — and look forward to many more productive collaborations in the future. Enjoy, and don't forget to let developers know what you think! [[m:User:Keegan (WMF)|Keegan (WMF)]] ([[m:User talk:Keegan (WMF)|talk]]) २०:२३, ५ नोभेम्बर २०१३ (युटिसी(UTC)) :<small>Distributed via [[m:Global message delivery|Global message delivery]] (wrong page? [[m:Distribution list/Global message delivery|Correct it here]])</small>, २०:२३, ५ नोभेम्बर २०१३ (युटिसी(UTC)) </div> <!-- EdwardsBot 0622 --> == Call for comments on draft trademark policy == <div class="plainlinks mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr"> Hi all, The Wikimedia legal team invites you to participate in the development of the new Wikimedia trademark policy. The [[:wmf:Trademark policy|current trademark policy]] was introduced in 2009 to protect the [[:wmf:Wikimedia trademarks|Wikimedia marks]]. We are now updating this policy to better balance permissive use of the marks with the legal requirements for preserving them for the community. The new draft trademark policy is ready for your review [[:m:Trademark policy|here]], and we encourage you to discuss it [[:m:Talk:Trademark policy|here]]. We would appreciate if someone would translate this message into your language so more members of your community can contribute to the conversation. Thanks, <br /> [[:m:User:YWelinder (WMF)|Yana]] & [[:m:User:Geoffbrigham|Geoff]] </div> <!-- EdwardsBot 0657 --> == Request for comment on Commons: Should Wikimedia support MP4 video? == ''I apologize for this message being only in English. Please translate it if needed to help your community.'' The Wikimedia Foundation's [[mw:Multimedia|multimedia team]] seeks community guidance on a proposal to support the [[w:MP4|MP4 video format]]. This digital video standard is used widely around the world to record, edit and watch videos on mobile phones, desktop computers and home video devices. It is also known as [[w:MP4|H.264/MPEG-4 or AVC]]. Supporting the MP4 format would make it much easier for our users to view and contribute video on Wikipedia and Wikimedia projects -- and video files could be offered in dual formats on our sites, so we could continue to support current open formats (WebM and Ogg Theora). However, MP4 is a patent-encumbered format, and using a proprietary format would be a departure from our current practice of only supporting open formats on our sites -- even though the licenses appear to have acceptable legal terms, with only a small fee required. We would appreciate your guidance on whether or not to support MP4. Our Request for Comments presents views both in favor and against MP4 support, based on opinions we’ve heard in our discussions with community and team members. [[commons:Commons:Requests for comment/MP4 Video|Please join this RfC -- and share your advice]]. All users are welcome to participate, whether you are active on Commons, Wikipedia, other Wikimedia project -- or any site that uses content from our free media repository. You are also welcome to join tomorrow's [[m:IRC_office_hours#Upcoming_office_hours|Office hours chat on IRC]], this Thursday, January 16, at 19:00 UTC, if you would like to discuss this project with our team and other community members. We look forward to a constructive discussion with you, so we can make a more informed decision together on this important topic. [[m:User:Keegan (WMF)|Keegan (WMF)]] ([[m:User talk:Keegan (WMF)|talk]]) ०६:४७, १६ जनवरी २०१४ (युटिसी(UTC)) <!-- Message sent by User:Keegan (WMF)@metawiki using the list at http://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Keegan_(WMF)/MP4_notice_targets&oldid=7105580 --> == Universal Language Selector will be enabled by default again on this wiki by 21 February 2014 == <div class="mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr"> On January 21 2014 the MediaWiki extension [[mw:Universal Language Selector|Universal Language Selector]] (ULS) was [[mw:Universal Language Selector/Announcement Jan2014|disabled]] on this wiki. A new preference was added for logged-in users to turn on ULS. This was done to prevent slow loading of pages due to ULS webfonts, a behaviour that had been observed by the Wikimedia Technical Operations team on some wikis. We are now ready to enable ULS again. The temporary preference to enable ULS will be removed. A [[commons:File:ULS-font-checkbox.png|new checkbox]] has been added to the Language Panel to enable/disable font delivery. This will be unchecked by default for this wiki, but can be selected at any time by the users to enable webfonts. This is an interim solution while we improve the feature of webfonts delivery. You can read the [[mw:Universal Language Selector/Announcement Feb2014|announcement]] and the [[mw:Universal Language Selector/Upcoming Development Plan|development plan]] for more information. Apologies for writing this message only in English. Thank you. [[m:User_talk:Runab WMF|Runa]] </div> <!-- Message sent by User:Runab WMF@metawiki using the list at http://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/ULS_Reenable_2014&oldid=7490703 --> == Amendment to the Terms of Use == <div class="plainlinks mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr"> Hello all, Please join a discussion about a [[:m:Terms of use/Paid contributions amendment|proposed amendment]] to the [[wmf:Terms of Use|Wikimedia Terms of Use]] regarding undisclosed paid editing and we encourage you to voice your thoughts there. Please translate this statement if you can, and we welcome you to translate the proposed amendment and introduction. Please see [[:m:Terms of use/Paid contributions amendment|the discussion on Meta Wiki]] for more information. Thank you! [[:m:User:Slaporte (WMF)|Slaporte (WMF)]] २२:००, २१ फेब्रुअरी २०१४ (युटिसी(UTC)) </div> <!-- Message sent by User:Jalexander@metawiki using the list at http://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&oldid=7499312 --> == Call for project ideas: funding is available for community experiments == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr"> [[File:IEG_key_blue.png|100px|right]] ''I apologize if this message is not in your language. Please help translate it.'' Do you have an idea for a project that could improve your community? [[m:Grants:IEG|Individual Engagement Grants]] from the Wikimedia Foundation help support individuals and small teams to organize experiments for 6 months. You can get funding to try out your idea for online community organizing, outreach, tool-building, or research to help make {{SITENAME}} better. In March, we’re looking for new project proposals. Examples of past Individual Engagement Grant projects: *[[m:Grants:IEG/Build_an_effective_method_of_publicity_in_PRChina|Organizing social media for Chinese Wikipedia]] ($350 for materials) *[[m:Grants:IEG/Visual_editor-_gadgets_compatibility|Improving gadgets for Visual Editor]] ($4500 for developers) *[[m:Grants:IEG/The_Wikipedia_Library|Coordinating access to reliable sources for Wikipedians]] ($7500 for project management, consultants and materials) *[[m:Grants:IEG/Elaborate_Wikisource_strategic_vision|Building community and strategy for Wikisource]] (€10000 for organizing and travel) '''[[m:Grants:IEG#ieg-applying|Proposals]] are due by 31 March 2014.''' There are a number of ways to [[m:Grants:IEG|get involved]]! Hope to have your participation, --[[m:User:Sbouterse (WMF)|Siko Bouterse, Head of Individual Engagement Grants, Wikimedia Foundation]] १९:४४, २८ फेब्रुअरी २०१४ (युटिसी(UTC)) </div> <!-- Message sent by User:AKoval (WMF)@metawiki using the list at http://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=IEG/MassMessageList&oldid=7675744 --> == Proposed optional changes to Terms of Use amendment == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr">Hello all, in response to some community comments in the discussion on the amendment to the Terms of Use on undisclosed paid editing, we have prepared two optional changes. Please [[m:Terms_of_use/Paid_contributions_amendment#Optional_changes|read about these optional changes on Meta wiki]] and share your comments. If you can (and this is a non english project), please translate this announcement. Thanks! [[m:User:Slaporte (WMF)|Slaporte (WMF)]] २१:५६, १३ मार्च २०१४ (युटिसी(UTC)) </div> <!-- Message sent by User:Jalexander@metawiki using the list at http://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&oldid=7592057 --> == Changes to the default site typography coming soon == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr"> This week, the typography on Wikimedia sites will be updated for all readers and editors who use the default "Vector" skin. This change will involve new serif fonts for some headings, small tweaks to body content fonts, text size, text color, and spacing between elements. The schedule is: * '''April 1st''': non-Wikipedia projects will see this change live * '''April 3rd''': Wikipedias will see this change live This change is very similar to the "Typography Update" Beta Feature that has been available on Wikimedia projects since November 2013. After several rounds of testing and with feedback from the community, this Beta Feature will be disabled and successful aspects enabled in the default site appearance. Users who are logged in may still choose to use another skin, or alter their [[Special:MyPage/vector.css|personal CSS]], if they prefer a different appearance. Local [[MediaWiki:Common.css|common CSS]] styles will also apply as normal, for issues with local styles and scripts that impact all users. For more information: * [[mw:Typography refresh|Summary of changes and FAQ]] * [[mw:Talk:Typography refresh|Discussion page]] for feedback or questions * [https://blog.wikimedia.org/2014/03/27/typography-refresh/ Post] on blog.wikimedia.org -- [[m:User:Steven (WMF)|Steven Walling]] (Product Manager) on behalf of the Wikimedia Foundation's [[mw:Design|User Experience Design]] team </div> <!-- Message sent by User:Steven (WMF)@metawiki using the list at http://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&oldid=7990801 --> == Using only [[commons:Special:MyLanguage/Commons:Upload Wizard|UploadWizard]] for uploads == [[Image:Commons-logo.svg|right|220px|alt=Wikimedia Commons logo]] <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr"> Hello! It was noted that on this wiki you have [[Special:Statistics|less than 10 local files]]. Presumably, you therefore don't have interest nor energies to have [[commons:Category:Licensing templates|hundreds templates]] with the [[mw:Multimedia/Media Viewer/Template compatibility|now required HTML]], even less a local [[m:EDP|EDP]]. However, this means that users here will experience a mostly broken and/or [[wmf:Resolution:Licensing policy|illegal]] uploading. I propose to * '''have [[Special:Upload|local upload]] [[commons:Commons:Turning off local uploads|restricted]]''' to the "{{int:group-sysop}}" group (for emergency uploads) and * the '''sidebar point to [[commons:Special:UploadWizard]]''', so that you can avoid local maintenance and all users can have a functioning, easy upload interface [[translatewiki:Special:Translate/ext-uploadwizard|in their own language]]. All registered users can upload on Commons and [[Special:ListFiles|existing files]] will not be affected. I'll get this done in one week from now. # If you disagree with the proposal, just [[m:User:Nemo bis/Unused local uploads|remove your wiki from the list]]. # To make the UploadWizard even better, please tell your experience and ideas on [[commons:Commons:Upload Wizard feedback]]. [[m:User:Nemo_bis|Nemo]] २०:३८, १९ मे २०१४ (युटिसी(UTC)) </div> <!-- Message sent by User:Nemo bis@metawiki using the list at http://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User_talk:Nemo_bis/Unused_local_uploads&oldid=8578536 --> == Media Viewer == <br> <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr"> Greetings, my apologies for writing in English. I wanted to let you know that [[mw:Multimedia/About Media Viewer|Media Viewer]] will be released to this wiki in the coming weeks. Media Viewer allows readers of Wikimedia projects to have an enhanced view of files without having to visit the file page, but with more detail than a thumbnail. You can try Media Viewer out now by turning it on in your [[Special:Preferences#mw-prefsection-betafeatures|Beta Features]]. If you do not enjoy Media Viewer or if it interferes with your work after it is turned on you will be able to disable Media Viewer as well in your [[Special:Preferences#mw-prefsection-rendering|preferences]]. I invite you to [[mw:Talk:Multimedia/About Media Viewer|share what you think]] about Media Viewer and how it can be made better in the future. Thank you for your time. - [[m:User:Keegan (WMF)|Keegan (WMF)]] २१:२९, २३ मे २०१४ (युटिसी(UTC)) <small>--This message was sent using [[m:MassMessage|MassMessage]]. Was there an error? [[m:Talk:MassMessage|Report it!]]</small> </div> </br> <!-- Message sent by User:Keegan (WMF)@metawiki using the list at http://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Keegan_(WMF)/MassMessage/Multimedia/Media_Viewer&oldid=8631315 --> == Media Viewer is now live on this wiki == <br> <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr"> [[File:Media_Viewer_Desktop_-_Large_Image_Opaque_Info.png|thumb|Media Viewer lets you see images in larger size]] Greetings— and sorry for writing in English, please translate if it will help your community, The Wikimedia Foundation's [[mw:Multimedia|Multimedia team]] is happy to announce that [[mw:Multimedia/About Media Viewer|Media Viewer]] was just released on this site today. Media Viewer displays images in larger size when you click on their thumbnails, to provide a better viewing experience. Users can now view images faster and more clearly, without having to jump to separate pages — and its user interface is more intuitive, offering easy access to full-resolution images and information, with links to the file repository for editing. The tool has been tested extensively across all Wikimedia wikis over the past six months as a [[Special:Preferences#mw-prefsection-betafeatures|Beta Feature]] and has been [[mw:Multimedia/Media_Viewer/Release_Plan#Timeline|released]] to the largest Wikipedias, all language Wikisources, and the English Wikivoyage already. If you do not like this feature, you can easily turn it off by clicking on "Disable Media Viewer" at the bottom of the screen, pulling up the information panel (or in your [[Special:Preferences#mw-prefsection-rendering|your preferences]]) whether you have an account or not. Learn more [[mw:Help:Multimedia/Media_Viewer#How_can_I_turn_off_this_feature.3F|in this Media Viewer Help page]]. Please let us know if you have any questions or comments about Media Viewer. You are invited to [[mw:Talk:Multimedia/About_Media_Viewer|share your feedback in this discussion on MediaWiki.org]] in any language, to help improve this feature. You are also welcome to [https://www.surveymonkey.com/s/media-viewer-1-all?c=announce-all take this quick survey in English], [https://www.surveymonkey.com/s/media-viewer-1-fr en français], [https://www.surveymonkey.com/s/media-viewer-1-es o español]. We hope you enjoy Media Viewer. Many thanks to all the community members who helped make it possible. - [[mw:User:Fabrice Florin (WMF)|Fabrice Florin (WMF)]] ([[m:User talk:Fabrice Florin (WMF)|talk]]) २१:५४, १९ जुन २०१४ (युटिसी(UTC)) <small>--This message was sent using [[m:MassMessage|MassMessage]]. Was there an error? [[m:Talk:MassMessage|Report it!]]</small> </div> <!-- Message sent by User:Keegan (WMF)@metawiki using the list at http://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Keegan_(WMF)/MassMessage/Multimedia/Media_Viewer&oldid=8631315 --> == Letter petitioning WMF to reverse recent decisions == The Wikimedia Foundation recently created a new feature, "superprotect" status. The purpose is to prevent pages from being edited by elected administrators -- but permitting WMF staff to edit them. It has been put to use in only one case: to protect the deployment of the Media Viewer software on German Wikipedia, in defiance of a clear decision of that community to disable the feature by default, unless users decide to enable it. If you oppose these actions, please add your name to this letter. If you know non-Wikimedians who support our vision for the free sharing of knowledge, and would like to add their names to the list, please ask them to sign an identical version of the letter on change.org. * [[:m:Letter to Wikimedia Foundation: Superprotect and Media Viewer|Letter to Wikimedia Foundation: Superprotect and Media Viewer]] * [http://www.change.org/p/lila-tretikov-remove-new-superprotect-status-and-permit-wikipedia-communities-to-enact-current-software-decisions-uninhibited Letter on change.org] -- [[:m:User:JurgenNL|JurgenNL]] ([[:m:User talk:JurgenNL|talk]]) १७:३५, २१ अगस्ट २०१४ (युटिसी(UTC)) <!-- Message sent by User:JurgenNL@metawiki using the list at http://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&oldid=9313374 --> == Process ideas for software development == <div class=”mw-content-ltr”> ’’My apologies for writing in English.’’ Hello, I am notifying you that a brainstorming session has been [[:m:Community Engagement (Product)/Process ideas|started on Meta]] to help the Wikimedia Foundation increase and better affect community participation in software development across all wiki projects. Basically, how can you be more involved in helping to create features on Wikimedia projects? We are inviting all interested users to voice their ideas on how communities can be more involved and informed in the product development process at the Wikimedia Foundation. It would be very appreciated if you could translate this message to help inform your local communities as well. I and the rest of [[:m:Community Engagement (Product)|my team]] welcome you to participate. We hope to see you on Meta. Kind regards, -- [[m:User:Rdicerb (WMF)|Rdicerb (WMF)]] [[m:User talk:Rdicerb (WMF)|talk]] २२:१५, २१ अगस्ट २०१४ (युटिसी(UTC)) <small>--This message was sent using [[m:MassMessage|MassMessage]]. Was there an error? [[m:Talk:MassMessage|Report it!]]</small> </div> <!-- Message sent by User:Keegan (WMF)@metawiki using the list at http://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&oldid=9313374 --> == Grants to improve your project == :''Apologies for English. Please help translate this message.'' Greetings! The [[:m:Grants:IEG|Individual Engagement Grants program]] is accepting proposals for funding new experiments from September 1st to 30th. Your idea could improve Wikimedia projects with a new tool or gadget, a better process to support community-building on your wiki, research on an important issue, or something else we haven't thought of yet. Whether you need $200 or $30,000 USD, Individual Engagement Grants can cover your own project development time in addition to hiring others to help you. *'''[[:m:Grants:IEG#ieg-apply|Submit your proposal]]''' *'''Get help''': In [[:m:Grants:IdeaLab|IdeaLab]] or an upcoming [[:m:Grants:IdeaLab/Events#Upcoming_events|Hangout session]] [[प्रयोगकर्ता:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] १६:५१, २ सेप्टेम्बर २०१४ (युटिसी(UTC)) <!-- Message sent by User:PEarley (WMF)@metawiki using the list at http://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:PEarley_(WMF)/Sandbox&oldid=9730503 --> == Meta RfCs on two new global groups == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr">Hello all, There are currently requests for comment open on meta to create two new global groups. The first is a group for members of the OTRS permissions queue, which would grant them autopatrolled rights on all wikis except those who opt-out. That proposal can be found at [[m:Requests for comment/Creation of a global OTRS-permissions user group]]. The second is a group for Wikimedia Commons admins and OTRS agents to view deleted file pages through the 'viewdeletedfile' right on all wikis except those who opt-out. The second proposal can be found at [[m:Requests for comment/Global file deletion review]]. We would like to hear what you think on both proposals. Both are in English; if you wanted to translate them into your native language that would also be appreciated. It is possible for individual projects to opt-out, so that users in those groups do not have any additional rights on those projects. To do this please start a local discussion, and if there is consensus you can request to opt-out of either or both at [[m:Stewards' noticeboard]]. Thanks and regards, [[m:User:Ajraddatz|Ajraddatz]] ([[m:User talk:Ajraddatz|talk]]) १८:०४, २६ अक्टोबर २०१४ (युटिसी(UTC))</div> <!-- Message sent by User:Ajraddatz@metawiki using the list at http://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&oldid=10024331 --> == Global AbuseFilter == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr">Hello, [[mw:Special:MyLanguage/Extension:AbuseFilter|AbuseFilter]] is a MediaWiki extension used to detect likely abusive behavior patterns, like pattern vandalism and spam. In 2013, [[m:Special:Mylanguage/Global AbuseFilter|Global AbuseFilters]] were enabled on a limited set of wikis including Meta-Wiki, MediaWiki.org, Wikispecies and (in early 2014) all the "[https://noc.wikimedia.org/conf/highlight.php?file=small.dblist small wikis]". Recently, global abuse filters were enabled on "[https://noc.wikimedia.org/conf/highlight.php?file=medium.dblist medium sized wikis]" as well. These filters are currently managed by stewards on Meta-Wiki and have shown to be very effective in preventing mass spam attacks across Wikimedia projects. However, there is currently no policy on how the global AbuseFilters will be managed although there are proposals. There is an ongoing [[m:Requests for comment/Global AbuseFilter|request for comment]] on policy governing the use of the global AbuseFilters. In the meantime, specific wikis can opt out of using the global AbuseFilter. These wikis can simply add a request to [[m:Global AbuseFilter/Opt-out wikis|this list]] on Meta-Wiki. More details can be found on [[m:Special:Mylanguage/Global AbuseFilter/2014 announcement|this page]] at Meta-Wiki. If you have any questions, feel free to ask on [[m:Talk:Global AbuseFilter|m:Talk:Global AbuseFilter]]. Thanks, [[m:User:PiRSquared17|PiRSquared17]], [[m:User:Glaisher|Glaisher]]</div> — १७:३६, १४ नोभेम्बर २०१४ (युटिसी(UTC)) <!-- Message sent by User:Glaisher@metawiki using the list at http://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_AbuseFilter/2014_announcement_distribution_list&oldid=10495115 --> == VisualEditor coming to this wiki as a Beta Feature == <div dir="ltr" class="me-content-ltr" lang="en"> [[File:VE_as_BetaFeature.png|right|350px]] ''Hello. Please excuse the English. I would be grateful if you translated this message!'' '''[[:mw:VE|VisualEditor]], a rich-text editor for MediaWiki, will soon be available on this wiki as a [[:mw:Beta Features|Beta Feature]]'''. The estimated date of activation is Wednesday, 26 November. To access it, you will need to visit the {{int:Prefs-betafeatures}} [https://meta.wikimedia.org/wiki/Special:Preferences#mw-prefsection-betafeatures page] after the deployment and tick the box next to "{{int:Visualeditor-preference-core-label}}". (If you have enabled the "{{int:Betafeatures-auto-enroll}}" option, VisualEditor will be automatically available for you.) There will also be a "{{int:Visualeditor-preference-language-label}}" that you can enable if you need it. Then, you just have to click on "{{int:Vector-view-edit}}" to start VisualEditor, or on "{{int:Visualeditor-ca-editsource}}" to edit using wikitext markup. You can even begin to edit pages with VisualEditor and then switch to the wikitext editor simply by clicking on its tab at any point, and you can keep your changes when doing so. [[:mw:Help:VisualEditor/VE as Beta Feature|A guide was just published at mediawiki.org]] so that you can '''learn how to support your community with this transition''': please read and translate it if you can! You will find all the information about the next steps there. Please report any suggestions or issues at [[:mw:VisualEditor/Feedback|the main feedback page]]. You will also receive the next issues of the multilingual monthly newsletter here on this page: if you want it delivered elsewhere, for example at your personal talk page, please add the relevant page [[:m:VisualEditor/Newsletter|here]]. Thanks for your attention and happy editing, [[:m:User:Elitre (WMF)|Elitre (WMF)]] १८:१२, २१ नोभेम्बर २०१४ (युटिसी(UTC)) </div> <!-- Message sent by User:Elitre (WMF)@metawiki using the list at http://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=VisualEditor/Newsletter/Sister_projects&oldid=10598554 --> == VisualEditor coming to this wiki as a Beta Feature (errata) == <div class="plainlinks mw-content-ltr" lang="it" dir="ltr"> ''Please notice the correct direct link to access {{int:Prefs-betafeatures}} [[:Special:Preferences#mw-prefsection-betafeatures|is this one]]. Thanks for your understanding! [[:m:User:Elitre (WMF)|Elitre (WMF)]] १८:३५, २१ नोभेम्बर २०१४ (युटिसी(UTC))'' </div> <!-- Message sent by User:Elitre (WMF)@metawiki using the list at http://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=VisualEditor/Newsletter/Sister_projects&oldid=10598554 --> == VisualEditor News #10—2014 == <div class="plainlinks mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr"> <div style="margin:0.5em;{{#switch:ltr|rtl=float:left;margin-left:0;|#default=float:right;margin-right:0;}}width:230px;border:1px solid #AAA;padding:0.5em"> [[File:VisualEditor-logo.svg|200x70px|center|frameless|alt=VisualEditor]] [[File:VisualEditor table editing add and remove columns.png|230x230px|center|frameless|alt=Screenshot showing how to add or remove columns from a table]] '''Did you know?''' <div class="thumbcaption" style="font-size:90%;"> Basic table editing is now available in VisualEditor. You can add and remove rows and columns from tables at the click of a button. [[:mw:VisualEditor/User guide|The user guide]] has more information about how to use VisualEditor. </div> </div> Since the last newsletter, the [[mw:VisualEditor|Editing Team]] has fixed many bugs and worked on table editing and performance. Their weekly status reports are posted [[mw:VisualEditor/status|on mediawiki.org]]. Upcoming plans are posted at the [[mw:VisualEditor/Roadmap|VisualEditor roadmap]]. '''VisualEditor was deployed to several hundred remaining wikis''' as an opt-in [[Special:Preferences#mw-prefsection-betafeatures|beta feature]] at the end of November, except for most Wiktionaries (which depend heavily upon templates) and all Wikisources (which await integration with [[mw:Extension:Proofread Page|ProofreadPage]]). === Recent improvements === Basic support for '''editing tables''' is now available. You can add and delete tables, add and remove rows and columns, set or remove a caption for a table, and merge cells together. To change the contents of a cell, double-click inside it. More features will be added in the coming months. In addition, VisualEditor now ignores broken, invalid <code class="mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr">rowspan</code> and <code class="mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr">colspan</code> elements, instead of trying to repair them. You can now use '''find and replace''' in VisualEditor, reachable through the tool menu or by pressing <kbd><code class="mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr">^ Ctrl</code></kbd>+<kbd><code class="mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr">F</code></kbd> or <kbd><code class="mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr">⌘ Cmd</code></kbd>+<kbd><code class="mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr">F</code></kbd>. You can now create and edit simple <code class="mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr"><nowiki><blockquote></nowiki></code> paragraphs for quoting and indenting content. This changes a "{{Int:Visualeditor-formatdropdown-format-paragraph}}" into a "{{Int:Visualeditor-formatdropdown-format-blockquote}}". Some '''new keyboard sequences''' can be used to format content. At the start of the line, typing "<code class="mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr">* </code>" will make the line a bullet list; "<code class="mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr">1.</code>" or "<code class="mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr">#</code>" will make it a numbered list; "<code class="mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr">==</code>" will make it a section heading; "<code class="mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr">: </code>" will make it a blockquote. If you didn't mean to use these tools, you can press undo to undo the formatting change. There are also two other keyboard sequences: "<code class="mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr"><nowiki>[[</nowiki></code>" for opening the link tool, and "<code class="mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr"><nowiki>{{</nowiki></code>" for opening the template tool, to help experienced editors. The existing standard keyboard shortcuts, like <kbd><code class="mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr">^ Ctrl</code></kbd>+<code class="mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr">K</code> to open the link editor, still work. If you add a category that has been redirected, then VisualEditor now adds its target. Categories without description pages show up as red. You can again create and edit '''galleries''' as wikitext code. === Looking ahead === The current VisualEditor design will be replaced with a '''new theme''' designed by the [[mw:Design|User Experience group]]. The new theme will be visible for desktop systems at mediawiki.org in late December and on other sites in early January. (You can see a developer preview of [[toollabs:oojs-ui/oojs-ui/demos/index.html#widgets-apex-vector-ltr|the old "Apex" theme]] and [[toollabs:oojs-ui/oojs-ui/demos/index.html#widgets-mediawiki-vector-ltr|the new "MediaWiki" one]] which will replace it.) The Editing team [[mw:Cite-from-id|plans to add '''auto-fill features''']] '''for citations''' in January. Planned changes to the media search dialog will make choosing between possible images easier. === Let's work together === * Share your ideas and ask questions at [[mw:VisualEditor/Feedback|mw:VisualEditor/Feedback]]. * Translations of the [[mw:Help:VisualEditor/User_guide|user guide]] for most languages are outdated. Only Ukrainian, Portuguese, Spanish, French, and Dutch translations are nearly current. Please help [https://www.mediawiki.org/w/index.php?title=Special:Translate&group=page-Help%3AVisualEditor%2FUser+guide&language=&action=page&filter= complete the current translations] for users who speak your language. * Talk to the Editing team during the [[:m:IRC office hours|office hours]] via [[:en:IRC|IRC]]. The next session is on Wednesday, 7 January 2015 at [http://www.timeanddate.com/worldclock/fixedtime.html?hour=22&min=00&sec=0&day=7&month=1&year=2015 22:00 UTC]. * File requests for language-appropriate "{{Int:visualeditor-annotationbutton-bold-tooltip}}" and "{{Int:visualeditor-annotationbutton-italic-tooltip}}" icons for the character formatting menu [https://phabricator.wikimedia.org/maniphest/task/create/?projects=PHID-PROJ-dafezmpv6huxg3taml24 in Phabricator]. * The design research team wants to see how real editors work. Please [https://jfe.qualtrics.com/form/SV_6R04ammTX8uoJFP sign up for their research program]. * If you would like to help with translations of this newsletter, please subscribe to the [[mail:translators-l|Translators mailing list]] or [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User_talk:Elitre_(WMF)&action=edit&section=new contact us] directly, so that we can notify you when the next issue is ready. Subscribe or unsubscribe at [[:m:VisualEditor/Newsletter|Meta]]. Thank you! — <span class="mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr">[[:m:User:Elitre (WMF)|Elitre (WMF)]]</span> </div> १८:५९, २६ डिसेम्बर २०१४ (युटिसी(UTC)) <!-- Message sent by User:Elitre (WMF)@metawiki using the list at http://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=VisualEditor/Newsletter/Wikis_with_VE&oldid=10823356 --> == VisualEditor News #1—2015 == <div class="plainlinks mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr"> [[File:VisualEditor-logo.svg|300px|right|frameless|alt=VisualEditor]] Since the last newsletter, the [[mw:VisualEditor|Editing Team]] has fixed many bugs and worked on VisualEditor's appearance, the coming Citoid reference service, and support for languages with complex input requirements. Status reports are posted [[mw:VisualEditor/status|on mediawiki.org]]. Upcoming plans are posted at the [[mw:VisualEditor/Roadmap|VisualEditor roadmap]]. The Wikimedia Foundation has named [[:mw:Wikimedia_Engineering/2014-15_Goals#Top_departmental_priorities_for_Q3_.28January-March_2015.29|its top priorities for this quarter]] (January to March). The first priority is making VisualEditor ready for deployment by default to all new users and logged-out users at the remaining large Wikipedias. You can help identify these requirements. <mark>There will be weekly '''triage meetings '''which''' will be open to volunteers''' beginning Wednesday, 11 February 2015 at [http://www.timeanddate.com/worldclock/fixedtime.html?iso=20150211T12&p1=224&ah=1 12:00 (noon) PST] (20:00 UTC). </mark> Tell Vice President of Engineering [[:foundation:User:Damon_Sicore_(WMF)|Damon Sicore]], Product Manager [[:mw:User:Jdforrester_(WMF)|James Forrester]] and other team members which bugs and features are most important to you. The decisions made at these meetings will determine what work is necessary for this quarter's goal of making VisualEditor ready for deployment to new users. The presence of volunteers who enjoy contributing MediaWiki code is particularly appreciated. Information about how to join the meeting will be posted at [[:mw:Talk:VisualEditor/Portal|mw:Talk:VisualEditor/Portal]] shortly before the meeting begins. Due to some breaking changes in MobileFrontend and VisualEditor, VisualEditor was not working correctly on the mobile site for a couple of days in early January. The teams apologize for the problem. === Recent improvements === The''' new design for VisualEditor''' aligns with MediaWiki's [[mw:Frontend standards group|Front-End Standards]] as led by the Design team. Several new versions of the [[mw:OOjs UI|OOjs UI]] library have also been released, and these also affect the appearance of VisualEditor and other MediaWiki software extensions. Most changes were minor, like changing the text size and the amount of white space in some windows. Buttons are consistently color-coded to indicate whether the action: * starts a new task, like opening the {{int:visualeditor-toolbar-savedialog}} dialog: <span style="background-color: #015ccc; color:white"> blue </span>, * takes a constructive action, like inserting a citation: <span style="background-color: #008c6d; color:white"> green </span>, * might remove or lose your work, like removing a link: <span style="background-color: #a7170f; color:white"> red </span>, or * is neutral, like opening a link in a new browser window: <span style="color: 757575"> gray </span>. The '''TemplateData editor''' has been completely re-written to use a different design based on the same OOjs UI system as VisualEditor. ([https://phabricator.wikimedia.org/T67815 T67815], [https://phabricator.wikimedia.org/T73746 T73746].) This change fixed a couple of existing bugs and improved usability. ([https://phabricator.wikimedia.org/T73077 T73077], [https://phabricator.wikimedia.org/T73078 T73078].) '''Search and replace''' in long documents is now faster. It does not highlight every occurrence if there are more than 100 on-screen at once.([https://phabricator.wikimedia.org/T78234 T78234].) Editors at the Hebrew and Russian Wikipedia requested the ability to use VisualEditor in the "Article Incubator" or drafts namespace. ([https://phabricator.wikimedia.org/T86688 T86688], [https://phabricator.wikimedia.org/T87027 T87027].) If your community would like '''VisualEditor enabled on another namespace''' on your wiki, then you can file a request in Phabricator. Please include a link to a community discussion about the requested change. === Looking ahead === The Editing team will soon add '''auto-fill features''' '''for citations'''. The '''[[mw:Citoid|Citoid service]]''' takes a [[w:URL|URL]] or [[w:en: Digital object identifier|DOI]] for a reliable source, and returns a pre-filled, pre-formatted bibliographic citation. After creating it, you will be able to change or add information to the citation, in the same way that you edit any other pre-existing citation in VisualEditor. Support for ISBNs, PMIDs, and other identifiers is planned. Later, editors will be able to contribute to the Citoid service's definitions for each website, to improve precision and reduce the need for manual corrections. We will need editors to help test the '''new design of the special character inserter''', especially if you speak Welsh, Breton, or another language that uses diacritics or special characters extensively. The new version should be available for testing next week. Please contact [[:en:User:Whatamidoing (WMF)|User:Whatamidoing (WMF)]] if you would like to be notified when the new version is available. After the special character tool is completed, VisualEditor will be deployed to all users at [[:mw:VisualEditor/Rollouts|Phase 5 Wikipedias]]. This will affect about 50 mid-size and smaller Wikipedias, including '''Afrikaans, Azerbaijani, Breton, Kyrgyz, Macedonian, Mongolian, Tatar, and Welsh'''. The date for this change has not been determined. === Let's work together === *Share your ideas and ask questions at [[mw:VisualEditor/Feedback|mw:VisualEditor/Feedback]]. *Please help [https://www.mediawiki.org/w/index.php?title=Special:Translate&group=page-Help%3AVisualEditor%2FUser+guide&language=&action=page&filter= complete translations of the user guide] for users who speak your language. *Join the weekly bug triage meetings beginning Wednesday, 11 February 2015 at [http://www.timeanddate.com/worldclock/fixedtime.html?iso=20150211T12&p1=224&ah=1 12:00 (noon) PST] (20:00 UTC); information about how to join the meeting will be posted at [[mw:Talk:VisualEditor/Portal]] shortly before the meeting begins, and you can also contact [[mw:User:Jdforrester (WMF)|James F.]] to learn more about this initiative. *Talk to the Editing team during the [[:m:IRC office hours|office hours]] via [[:en:IRC|IRC]]. The next session is on Thursday, 19 February 2015 at [http://www.timeanddate.com/worldclock/fixedtime.html?hour=19&min=00&sec=0&day=19&month=2&year=2015 19:00 UTC]. *Subscribe or unsubscribe at [[:m:VisualEditor/Newsletter|Meta]]. If you would like to help with translations of this newsletter, please subscribe to the [[mail:translators-l|Translators mailing list]] or [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User_talk:Elitre_(WMF)&action=edit&section=new contact us] directly, so that we can notify you when the next issue is ready. Thank you! — <span class="mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr">[[:m:User:Elitre (WMF)|Elitre (WMF)]]</span> </div> १८:३१, ५ फेब्रुअरी २०१५ (युटिसी(UTC)) <!-- Message sent by User:Elitre (WMF)@metawiki using the list at http://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=VisualEditor/Newsletter/Wikis_with_VE&oldid=10839689 --> == Wikidata is coming == (Sorry for writing in English. It'd be great if someone could translate this where necessary.) Hi everyone :) I am Wikidata's product manager. I wanted to reach out to you about Wikidata support for Wikibooks. Wikidata is storing structured data for Wikimedia projects (and others). These are for example things like the date of birth of a famous author or the height of a mountain. We are giving access to this data to all Wikimedia projects step by step. It is now Wikibooks' turn. As a first step you will be able to maintain your interwiki links on Wikidata. This means you no longer have to store them in the article text of each language. Instead they are stored just once on Wikidata together with all the other projects. (You will still be able to store them in the article text if you really want to but then they overwrite the links coming from Wikidata. Sometimes that is useful.) This first step should happen on February 24th. In the next step you will get access to all the other data on Wikidata. I do not have a date for that yet. I am looking forward to having you join the Wikidata family! If you have any questions please don't hesitate to reach out to me. There is a special page for you on Wikidata that will hopefully help you and is a good place to ask questions: [[d:Wikidata:Wikibooks]]. Cheers [[d:Lydia Pintscher (WMDE)|Lydia Pintscher (WMDE)]] १९:४१, ६ फेब्रुअरी २०१५ (युटिसी(UTC)) <!-- Message sent by User:Lydia Pintscher (WMDE)@metawiki using the list at http://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Lydia_Pintscher_(WMDE)/Distribution_List&oldid=11182355 --> == Wikidata support for interwiki links is here == Hey everyone :) (Sorry for writing in English. It'd be great if someone could translate where appropriate.) As previously announced we have enabled interwiki links via [[d:|Wikidata]] for Wikibooks last night. This means from now on you no longer have to maintain the links in the wikitext but can maintain them together with the links for Wikipedia, Commons, Wikivoyage, Wikisource, Wikinews and Wikiquote on Wikidata. You will still be able to keep them locally though if you want to. Local interwiki links will overwrite the ones from Wikidata. If you don't want any interwiki links from Wikidata on a particular page you can use the magic word <nowiki>{{noexternallanglinks}}</nowiki>. You do not yet have access to the other data on Wikidata like the date of birth of an author. That will come in a future deployment. I will let you know when I have a date for it. If you have any questions [[d:Wikidata:Wikibooks]] is a good first step. That is also a good place for any issues or bugs you encounter. I'm very happy to welcome you all to Wikidata! I hope it will become a great help for Wikibooks. Cheers Lydia -- [[d:User:Lydia Pintscher (WMDE)|Lydia Pintscher (WMDE)]] ०७:५८, २५ फेब्रुअरी २०१५ (युटिसी(UTC)) <!-- Message sent by User:Lydia Pintscher (WMDE)@metawiki using the list at http://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Lydia_Pintscher_(WMDE)/Distribution_List&oldid=11205771 --> == [Global proposal] m.{{SITENAME}}.org: {{int:group-all}} {{int:right-edit}} == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr"> [[File:Mediawiki-mobile-smartphone.png|thumb|MediaWiki mobile]] Hi, this message is to let you know that, on domains like {{CONTENTLANGUAGE}}.'''m'''.wikipedia.org, '''unregistered users cannot edit'''. At the Wikimedia Forum, where global configuration changes are normally discussed, a few dozens users [[m:Wikimedia Forum#Proposal: restore normal editing permissions on all mobile sites|propose to restore normal editing permissions on all mobile sites]]. Please read and comment! Thanks and sorry for writing in English, [[m:User:Nemo_bis|Nemo]] २२:३२, १ मार्च २०१५ (युटिसी(UTC)) </div> <!-- Message sent by User:Nemo bis@metawiki using the list at http://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&oldid=11428885 --> == Inspire Campaign: Improving diversity, improving content == This March, we’re organizing an Inspire Campaign to encourage and support new ideas for improving gender diversity on Wikimedia projects. Less than 20% of Wikimedia contributors are women, and many important topics are still missing in our content. We invite all Wikimedians to participate. If you have an idea that could help address this problem, please get involved today! The campaign runs until March 31. All proposals are welcome - research projects, technical solutions, community organizing and outreach initiatives, or something completely new! Funding is available from the Wikimedia Foundation for projects that need financial support. Constructive, positive feedback on ideas is appreciated, and collaboration is encouraged - your skills and experience may help bring someone else’s project to life. Join us at the Inspire Campaign and help this project better represent the world’s knowledge! :*[[:m:Grants:IdeaLab/Inspire|Inspire Campaign main page]] ''(Sorry for the English - please translate this message!)'' [[प्रयोगकर्ता:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] २०:०१, ४ मार्च २०१५ (युटिसी(UTC)) <!-- Message sent by User:PEarley (WMF)@metawiki using the list at http://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:PEarley_(WMF)/Inspire_Mass_Message&oldid=11457822 --> == SUL finalization update == <div class="mw-content-ltr"> Hi all,apologies for writing in English, please read [[m:Single_User_Login_finalisation_announcement/Schema_announcement|this page]] for important information and an update involving [[m:Help:Unified login|SUL finalization]], scheduled to take place in one month. Thanks. [[m:User:Keegan (WMF)|Keegan (WMF)]] ([[m:User talk:Keegan (WMF)|talk]]) १९:४६, १३ मार्च २०१५ (युटिसी(UTC)) </div> <!-- Message sent by User:Keegan (WMF)@metawiki using the list at http://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Keegan_(WMF)/Everyone_but_meta_and_de&oldid=11538208 --> == Stewards confirmation rules == Hello, I made [[:m:Requests_for_comment/Confirmation_of_stewards|a proposal on Meta]] to change the rules for the steward confirmations. Currently consensus to remove is required for a steward to lose his status, however I think it's fairer to the community if every steward needed the consensus to keep. As this is an issue that affects all WMF wikis, I'm sending this notification to let people know & be able to participate. Best regards, --<small>[[User:MF-Warburg|MF-W]]</small> १६:१३, १० अप्रिल २०१५ (युटिसी(UTC)) <!-- Message sent by User:MF-Warburg@metawiki using the list at http://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&oldid=11737694 --> == VisualEditor News #2—2015 == <div class="plainlinks mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr"> <div style="margin:0.5em;width:230px;{{#switch:ltr|rtl=float:left;margin-left:0;|#default=float:right;margin-right:0;}}border:1px solid #AAA;padding:0.5em;"> [[File:VisualEditor-logo.svg|200x70px|center|alt=VisualEditor]] '''Did you know?''' <div class="thumbcaption" style="font-size: 90%;"> With [[:mw:Citoid|Citoid]] in VisualEditor, you click the 'book with bookmark' icon and paste in the URL for a reliable source: [[File:Citoid in VisualEditor Screen Shot 2015-04-02.png|alt=Screenshot of Citoid's first dialog|centre|frameless|230x230px]] Citoid looks up the source for you and returns the citation results. Click the green "Insert" button to accept its results and add them to the article: [[File:Citoid results in VisualEditor Screen Shot 2015-04-02.png|alt=Screenshot of Citoid's initial results|centre|frameless|230x230px]] After inserting the citation, you can change it. Select the reference, and click the "Edit" button in the context menu to make changes. [[:mw:Special:MyLanguage/VisualEditor/User guide|The user guide]] has more information about how to use VisualEditor. </div></div> Since the last newsletter, the [[:mw:VisualEditor|Editing Team]] has fixed many bugs and worked on VisualEditor's performance, the [[:mw:Citoid|Citoid]] reference service, and support for languages with complex input requirements. Status reports are posted [[:mw:VisualEditor/changelog|on Mediawiki.org]]. The worklist for April through June is available [[phab:project/sprint/board/1113/|in Phabricator]]. The weekly '''task triage meetings''' continue to be open to volunteers, each Wednesday at [http://www.timeanddate.com/worldclock/fixedtime.html?iso=20150401T11&p1=224&am=30 11:00 (noon) PDT] (18:00 UTC). You do not need to attend the meeting to nominate a bug for consideration as a Q4 blocker. Instead, go to Phabricator and "associate" the [[phab:tag/editing_department_2014_15_q4_blockers/|Editing team's Q4 blocker project]] with the bug. Learn how to join the meetings and how to nominate bugs at [[:mw:Talk:VisualEditor/Portal|mw:Talk:VisualEditor/Portal]]. === Recent improvements === VisualEditor is now substantially faster. In many cases, opening the page in VisualEditor is now faster than opening it in the wikitext editor. The new system has improved the code speed by 37% and [[:mw:RESTBase|network speed]] by almost 40%. The Editing team is slowly adding '''auto-fill features''' '''for citations'''. This is currently available only at the French, Italian, and English Wikipedias. The '''[[:mw:Citoid|Citoid service]]''' takes a [[:en:URL|URL]] or [[:en:Digital object identifier|DOI]] for a reliable source, and returns a pre-filled, pre-formatted bibliographic citation. After creating it, you will be able to change or add information to the citation, in the same way that you edit any other pre-existing citation in VisualEditor. Support for [[:en:ISBN|ISBNs]], [[:en:PubMed#PubMed_identifier|PMIDs]], and other identifiers is planned. Later, editors will be able to improve precision and reduce the need for manual corrections by contributing to the Citoid service's definitions for each website. Citoid requires good [[:mw:Special:MyLanguage/Help:TemplateData|TemplateData]] for your citation templates. If you would like to request this feature for your wiki, please post a request in the [[phab:tag/citoid/|Citoid project on Phabricator]]. Include links to the TemplateData for the most important citation templates on your wiki. The '''special character inserter''' has been improved, based upon feedback from active users. After this, VisualEditor was made available to all users of Wikipedias on the [[:mw:VisualEditor/Rollouts|Phase 5]] list on 30 March. This affected 53 mid-size and smaller Wikipedias, including '''Afrikaans''', '''Azerbaijani''', '''Breton''', '''Kyrgyz''', '''Macedonian''', '''Mongolian''', '''Tatar''', and''' Welsh'''. Work continues to support languages with complex requirements, such as Korean and Japanese. These languages use [[w:input method editor|input method editors]] ("IMEs”). Recent improvements to cursoring, backspace, and delete behavior will simplify typing in VisualEditor for these users. The design for the image selection process is now using a "masonry fit" model. Images in the search results are displayed at the same height but at variable widths, similar to bricks of different sizes in a masonry wall, or the [[:mw:Special:MyLanguage/Help:Images#Mode parameter|"packed" mode in image galleries]]. This style helps you find the right image by making it easier to see more details in images. You can now '''drag and drop categories''' to re-arrange their order of appearance ​on the page. The pop-up window that appears when you click on a reference, image, link, or other element, is called the "context menu". It now displays additional useful information, such as the destination of the link or the image's filename. The team has also added an explicit "Edit" button in the context menu, which helps new editors open the tool to change the item. '''Invisible templates are marked by a puzzle piece icon''' so they can be interacted with. Users also will be able to see and edit HTML anchors now in section headings. Users of the TemplateData GUI editor can now set a string as an optional text for the 'deprecated' property in addition to boolean value, which lets you tell users of the template what they should do instead. ([https://phabricator.wikimedia.org/T90734 T90734]) === Looking ahead === The special character inserter in VisualEditor will soon use the same special character list as the wikitext editor. Admins at each wiki will also have the option of creating a custom section for frequently used characters at the top of the list. Instructions for customizing the list will be posted [[:mw:VisualEditor/Special_characters|at mediawiki.org]]. The team is discussing a test of VisualEditor with new users at the English Wikipedia, to see whether they have met their goals of making VisualEditor suitable for those editors. The timing is unknown, but might be relatively soon. ([https://phabricator.wikimedia.org/T90666 T90666]) === Let's work together === * Share your ideas and ask questions at [https://www.mediawiki.org/w/index.php?title=VisualEditor/Feedback&lqt_method=talkpage_new_thread mw:VisualEditor/Feedback]. * Can you translate from English into any other language? Please check [https://translatewiki.net/w/i.php?title=Special%3AMessageGroupStats&x=D&group=ext-visualeditor-ve&suppressempty=1 this list] to see whether more interface translations are needed for your language. [[m:User talk:Elitre (WMF)|Contact us]] to get an account if you want to help! * The design research team wants to see how real editors work. Please [https://jfe.qualtrics.com/form/SV_6R04ammTX8uoJFP sign up for their research program]. * File requests for language-appropriate "{{Int:visualeditor-annotationbutton-bold-tooltip}}" and "{{Int:visualeditor-annotationbutton-italic-tooltip}}" icons for the character formatting menu [https://phabricator.wikimedia.org/maniphest/task/create/?projects=PHID-PROJ-dafezmpv6huxg3taml24 in Phabricator]. Subscribe, unsubscribe or change the page where this newsletter is delivered at [[:m:VisualEditor/Newsletter|Meta]]. If you aren't reading this in your favorite language, then please help us with translations! Subscribe to the [[mail:translators-l|Translators mailing list]] or [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User_talk:Elitre_(WMF)&action=edit&section=new contact us] directly, so that we can notify you when the next issue is ready. Thank you! — <span class="mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr">[[:mw:User:Elitre (WMF)|Elitre (WMF)]]</span> </div> १९:४८, १० अप्रिल २०१५ (युटिसी(UTC)) <!-- Message sent by User:Keegan (WMF)@metawiki using the list at http://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=VisualEditor/Newsletter/Wikis_with_VE&oldid=11742174 --> == [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections 2015/Call for candidates|Nominations are being accepted for 2015 Wikimedia Foundation elections]] == ''This is a message from the [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections 2015/Committee|2015 Wikimedia Foundation Elections Committee]]. [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections 2015/MassMessages/Accepting nominations|Translations]] are available.'' [[File:Wikimedia Foundation logo - vertical (2012-2016).svg|100px|right]] Greetings, I am pleased to announce that nominations are now being accepted for the 2015 Wikimedia Foundation Elections. This year the Board and the FDC Staff are looking for a diverse set of candidates from regions and projects that are traditionally under-represented on the board and in the movement as well as candidates with experience in technology, product or finance. To this end they have [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections 2015/Call for candidates|published letters]] describing what they think is needed and, recognizing that those who know the community the best are the community themselves, the election committee is [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections 2015|accepting nominations]] for community members you think should run and will reach out to those nominated to provide them with information about the job and the election process. This year, elections are being held for the following roles: ''Board of Trustees''<br/> The Board of Trustees is the decision-making body that is ultimately responsible for the long term sustainability of the Foundation, so we value wide input into its selection. There are three positions being filled. More information about this role can be found at [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/Board elections/2015|the board elections page]]. ''Funds Dissemination Committee (FDC)''<br/> The Funds Dissemination Committee (FDC) makes recommendations about how to allocate Wikimedia movement funds to eligible entities. There are five positions being filled. More information about this role can be found at [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/FDC elections/2015|the FDC elections page]]. ''Funds Dissemination Committee (FDC) Ombud''<br/> The FDC Ombud receives complaints and feedback about the FDC process, investigates complaints at the request of the Board of Trustees, and summarizes the investigations and feedback for the Board of Trustees on an annual basis. One position is being filled. More information about this role can be found at [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/FDC Ombudsperson elections/2015|the FDC Ombudsperson elections page]]. The candidacy submission phase lasts from 00:00 UTC April 20 to 23:59 UTC May 5 for the Board and from 00:00 UTCApril 20 to 23:59 UTC April 30 for the FDC and FDC Ombudsperson. This year, we are accepting both self-nominations and nominations of others. More information on this election and the nomination process can be found on [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections 2015|the 2015 Wikimedia elections page on Meta-Wiki]]. Please feel free to post a note about the election on your project's village pump. Any questions related to the election can be posted on the talk page on Meta, or sent to the election committee's mailing list, board-elections -at- wikimedia.org On behalf of the Elections Committee,<br/> -Gregory Varnum ([[m:User:Varnent|User:Varnent]])<br/> Coordinator, [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections 2015/Committee|2015 Wikimedia Foundation Elections Committee]] ''Posted by the [[m:User:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] on behalf of the [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections 2015/Committee|2015 Wikimedia Foundation Elections Committee]], 05:03, 21 April 2015 (UTC) • [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections 2015/MassMessages/Accepting nominations|Translate]] • [[m:Talk:Wikimedia Foundation elections 2015|Get help]] <!-- Message sent by User:Varnent@metawiki using the list at http://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&oldid=11918510 --> == [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections 2015/MassMessages/FDC voting has begun|Wikimedia Foundation Funds Dissemination Committee elections 2015]] == [[File:Wikimedia Foundation RGB logo with text.svg|right|75px|link=m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections 2015/MassMessages/FDC voting has begun]] ''This is a message from the [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections 2015/Committee|2015 Wikimedia Foundation Elections Committee]]. [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections 2015/MassMessages/FDC voting has begun|Translations]] are available.'' [[m:Special:SecurePoll/vote/336|Voting has begun]] for [[m:Wikimedia Foundation elections 2015#Requirements|eligible voters]] in the 2015 elections for the ''[[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/FDC elections/2015|Funds Dissemination Committee]]'' (FDC) and ''[[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/FDC Ombudsperson elections/2015|FDC Ombudsperson]]''. Questions and discussion with the candidates for the ''[[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/FDC elections/2015/Questions|Funds Dissemination Committee]]'' (FDC) and ''[[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/FDC Ombudsperson elections/2015/Questions|FDC Ombudsperson]]'' will continue during the voting. Nominations for the ''[[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/Board elections/2015|Board of Trustees]]'' will be accepted until 23:59 UTC May 5. The ''[[m:Special:MyLanguage/Grants:APG/Funds Dissemination Committee|Funds Dissemination Committee]]'' (FDC) makes recommendations about how to allocate Wikimedia movement funds to eligible entities. There are five positions on the committee being filled. The ''[[m:Special:MyLanguage/Grants:APG/Funds Dissemination Committee/Ombudsperson role, expectations, and selection process|FDC Ombudsperson]]'' receives complaints and feedback about the FDC process, investigates complaints at the request of the [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation Board of Trustees|Board of Trustees]], and summarizes the investigations and feedback for the Board of Trustees on an annual basis. One position is being filled. The voting phase lasts from 00:00 UTC May 3 to 23:59 UTC May 10. '''[[m:Special:SecurePoll/vote/336|Click here to vote]].''' Questions and discussion with the candidates will continue during that time. '''[[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/FDC elections/2015/Questions|Click here to ask the FDC candidates a question]]. [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/FDC Ombudsperson elections/2015/Questions|Click here to ask the FDC Ombudsperson candidates a question]].''' More information on the candidates and the elections can be found on the [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/FDC elections/2015|2015 FDC election page]], the [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/FDC Ombudsperson elections/2015|2015 FDC Ombudsperson election page]], and the [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/Board elections/2015|2015 Board election page]] on Meta-Wiki. On behalf of the Elections Committee,<br/> -Gregory Varnum ([[m:User:Varnent|User:Varnent]])<br/> Volunteer Coordinator, [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections 2015/Committee|2015 Wikimedia Foundation Elections Committee]] ''Posted by the [[m:Special:MyLanguage/User:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] 03:45, 4 May 2015 (UTC) • [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections 2015/MassMessages/FDC voting has begun|Translate]] • [[m:Talk:Wikimedia Foundation elections 2015|Get help]] <!-- Message sent by User:Varnent@metawiki using the list at http://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&oldid=12082785 --> == [https://meta.wikimedia.org/wiki/Special:SecurePoll/vote/339?setlang=ne Wikimedia Foundation Board of Trustees elections 2015] == [[File:Wikimedia Foundation logo - vertical (2012-2016).svg|right|100px|link=metawiki:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections 2015/MassMessages/Board voting has begun]] ''This is a message from the [[metawiki:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections 2015/Committee|2015 Wikimedia Foundation Elections Committee]]. [[metawiki:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections 2015/MassMessages/Board voting has begun|Translations]] are available.'' [https://meta.wikimedia.org/wiki/Special:SecurePoll/vote/339?setlang=ne Voting has begun] for [[metawiki:Wikimedia Foundation elections 2015#Requirements|eligible voters]] in the 2015 elections for the ''[[metawiki:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/Board elections/2015|Wikimedia Foundation Board of Trustees]]''. Questions and discussion with the candidates for the ''[[metawiki:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/Board elections/2015/Questions|Board]]'' will continue during the voting. The ''[[metawiki:Wikimedia Foundation Board of Trustees|Wikimedia Foundation Board of Trustees]]'' is the ultimate governing authority of the Wikimedia Foundation, a 501(c)(3) non-profit organization registered in the United States. The Wikimedia Foundation manages many diverse projects such as Wikipedia and Commons. The voting phase lasts from 00:00 UTC May 17 to 23:59 UTC May 31. '''[https://meta.wikimedia.org/wiki/Special:SecurePoll/vote/339?setlang=ne Click here to vote].''' More information on the candidates and the elections can be found on the [[metawiki:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/Board elections/2015|2015 ''Board'' election page]] on Meta-Wiki. On behalf of the Elections Committee,<br/> -Gregory Varnum ([[metawiki:User:Varnent|User:Varnent]])<br/> Volunteer Coordinator, [[metawiki:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections 2015/Committee|2015 Wikimedia Foundation Elections Committee]] ''Posted by the [[metawiki:Special:MyLanguage/User:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] 17:20, 17 May 2015 (UTC) • [[metawiki:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections 2015/MassMessages/Board voting has begun|Translate]] • [[metawiki:Talk:Wikimedia Foundation elections 2015|Get help]] <!-- Message sent by User:Varnent@metawiki using the list at http://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&oldid=12206621 --> == Pywikibot compat will no longer be supported - Please migrate to pywikibot core == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr"> <small>Sorry for English, I hope someone translates this.</small><br /> [[mw:Special:MyLanguage/Manual:Pywikibot|Pywikibot]] (then "Pywikipediabot") was started back in 2002. In 2007 a new branch (formerly known as "rewrite", now called "core") was started from scratch using the MediaWiki API. The developers of Pywikibot have decided to stop supporting the compat version of Pywikibot due to bad performance and architectural errors that make it hard to update, compared to core. If you are using pywikibot compat it is likely your code will break due to upcoming MediaWiki API changes (e.g. [[phab:T101524|T101524]]). It is highly recommended you migrate to the core framework. There is a [[mw:Manual:Pywikibot/Compat deprecation|migration guide]], and please [[mw:Special:MyLanguage/Manual:Pywikibot/Communication|contact us]] if you have any problem. There is an upcoming MediaWiki API breaking change that compat will not be updated for. If your bot's name is in [https://lists.wikimedia.org/pipermail/wikitech-l/2015-June/081931.html this list], your bot will most likely break. Thank you,<br /> The Pywikibot development team, 19:30, 5 June 2015 (UTC) </div> <!-- Message sent by User:Ladsgroup@metawiki using the list at http://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&oldid=12271740 --> == Pywikibot compat will no longer be supported - Please migrate to pywikibot core == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr"> <small>Sorry for English, I hope someone translates this.</small><br /> [[mw:Special:MyLanguage/Manual:Pywikibot|Pywikibot]] (then "Pywikipediabot") was started back in 2002. In 2007 a new branch (formerly known as "rewrite", now called "core") was started from scratch using the MediaWiki API. The developers of Pywikibot have decided to stop supporting the compat version of Pywikibot due to bad performance and architectural errors that make it hard to update, compared to core. If you are using pywikibot compat it is likely your code will break due to upcoming MediaWiki API changes (e.g. [[phab:T101524|T101524]]). It is highly recommended you migrate to the core framework. There is a [[mw:Manual:Pywikibot/Compat deprecation|migration guide]], and please [[mw:Special:MyLanguage/Manual:Pywikibot/Communication|contact us]] if you have any problem. There is an upcoming MediaWiki API breaking change that compat will not be updated for. If your bot's name is in [https://lists.wikimedia.org/pipermail/wikitech-l/2015-June/081931.html this list], your bot will most likely break. Thank you,<br /> The Pywikibot development team, 19:30, 5 June 2015 (UTC) </div> <!-- Message sent by User:Ladsgroup@metawiki using the list at http://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&oldid=12271740 --> == VisualEditor News #3—2015 == <div class="plainlinks mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr"> <div style="margin:0.5em;width:230px;{{#switch:ltr|rtl=float:left;margin-left:0;|#default=float:right;margin-right:0;}}border:1px solid #AAA;padding:0.5em;"> [[File:VisualEditor-logo.svg|200x70px|center|alt=VisualEditor]] '''Did you know?''' <div class="thumbcaption" style="font-size: 90%;"> When you click on a link to an article, you now see more information: <br><br> [[File:VisualEditor-context menu-link tool.png|alt=Screenshot showing the link tool's context menu|centre|frameless|230x230px]] <br> The link tool has been re-designed: <br><br> [[File:VisualEditor link tool 2015.png|alt=Screenshot of the link inspector|centre|frameless|230x230px]] <br> There are separate tabs for linking to internal and external pages. [[:mw:Special:MyLanguage/VisualEditor/User guide|The user guide]] has more information about how to use VisualEditor. </div></div> Since the last newsletter, the [[mw:VisualEditor|Editing Team]] has created new interfaces for the link and citation tools and fixed many bugs and changed some elements of the design. Some of these bugs affected users of VisualEditor on mobile devices. Status reports are posted [[mw:VisualEditor/changelog|on mediawiki.org]]. The worklist for April through June is available [[phab:project/sprint/board/1113/|in Phabricator]]. A [[m:Research:VisualEditor's_effect_on_newly_registered_editors/May_2015_study|test of VisualEditor's effect on new editors]] at the English Wikipedia has just completed the first phase. During this test, half of newly registered editors had VisualEditor automatically enabled, and half did not. The main goal of the study is to learn which group was more likely to save an edit and to make productive, unreverted edits. Initial [[m:Research:VisualEditor's_effect_on_newly_registered_editors/May_2015_study#Results|results will be posted at Meta]] later this month. === Recent improvements === '''Auto-fill features''' '''for citations''' are available at a few Wikipedias through the '''[[:mw:Citoid|citoid service]]'''. Citoid takes a [[:en:URL|URL]] or [[:en:Digital object identifier|DOI]] for a reliable source, and returns a pre-filled, pre-formatted bibliographic citation. If Citoid is enabled on your wiki, then the design of the citation workflow changed during May. All citations are now created inside a single tool. Inside that tool, choose the tab you want ({{int:citoid-citeFromIDDialog-mode-auto}}, {{int: citoid-citeFromIDDialog-mode-manual}}, or {{int:citoid-citeFromIDDialog-mode-reuse}}). The cite button is now labeled with the word "{{int:visualeditor-toolbar-cite-label}}" rather than a book icon, and the autofill citation dialog now has a more meaningful label, "{{Int:Citoid-citeFromIDDialog-lookup-button}}", for the submit button. The '''link tool''' has been redesigned based on feedback from Wikipedia editors and user testing. It now has two separate sections: one for links to articles and one for external links. When you select a link, its pop-up context menu shows the name of the linked page, a thumbnail image from the linked page, Wikidata's description, and appropriate icons for disambiguation pages, redirect pages and empty pages (where applicable). Search results have been reduced to the first five pages. Several bugs were fixed, including a dark highlight that appeared over the first match in the link inspector. ([[phab:T98085|T98085]]) The '''special character inserter''' in VisualEditor now uses the same special character list as the wikitext editor. Admins at each wiki can also create a custom section for frequently used characters at the top of the list. Please read the instructions for customizing the list [[mw:VisualEditor/Special_characters|at mediawiki.org]]. Also, there is now a tooltip to describing each character in the special character inserter. ([[phab:T70425|T70425]]) Several improvements have been made to '''templates'''. When you search for a template to insert, the list of results now contains descriptions of the templates. The parameter list inside the template dialog now remains open after inserting a parameter from the list, so that users don’t need to click on "{{Int:visualeditor-dialog-transclusion-add-param}}" each time they want to add another parameter. ([[phab:T95696|T95696]]) The team added a '''new property for TemplateData''', "{{int: templatedata-doc-param-example}}", for template parameters. This optional, translatable property will show up when there is text describing how to use that parameter. ([[phab:T53049|T53049]]) The '''design''' of the main toolbar and several other elements have changed slightly, to be consistent with the MediaWiki theme. In the Vector skin, individual items in the menu are separated visually by pale gray bars. Buttons and menus on the toolbar can now contain both an icon and a text label, rather than just one or the other. This new design feature is being used for the cite button on wikis where the Citoid service is enabled. The team has released a long-desired improvement to the handling of '''non-existent images'''. If a non-existent image is linked in an article, then it is now visible in VisualEditor and can be selected, edited, replaced, or removed. === Let's work together === * Share your ideas and ask questions at [https://www.mediawiki.org/w/index.php?title=VisualEditor/Feedback&lqt_method=talkpage_new_thread mw:VisualEditor/Feedback]. * The weekly task triage meetings continue to be open to volunteers, usually on Wednesday at 12:00 (noon) PDT (19:00 UTC). Learn how to join the meetings and how to nominate bugs at [[:mw:VisualEditor/Weekly triage meetings|mw:VisualEditor/Weekly triage meetings]]. You do not need to attend the meeting to nominate a bug for consideration as a Q4 blocker, though. Instead, go to Phabricator and "associate" the [[phab:tag/editing_department_2014_15_q4_blockers/|VisualEditor Q4 blocker project]] with the bug. * If your Wikivoyage, Wikibooks, Wikiversity, or other community wants to have VisualEditor made available by default to contributors, then please contact [[:m:User:Jdforrester (WMF)|James Forrester]]. * If you would like to request the Citoid automatic reference feature for your wiki, please post a request in the [[phab:tag/citoid/|Citoid project on Phabricator]]. Include links to the [[:mw:Help:TemplateData|TemplateData]] for the most important citation templates on your wiki. *The team is planning the second VisualEditor-related "translathon" for July. Please follow [https://phabricator.wikimedia.org/T91108 this task on Phabricator] for details and updates! Announcements will follow in due course. Subscribe, unsubscribe or change the page where this newsletter is delivered at [[:m:VisualEditor/Newsletter|Meta]]. If you aren't reading this in your favorite language, then please help us with translations! Subscribe to the [[mail:translators-l|Translators mailing list]] or [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User_talk:Elitre_(WMF)&action=edit&section=new contact us] directly, so that we can notify you when the next issue is ready. Thank you! — <span class="mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr">[[:mw:User:Elitre (WMF)|Elitre (WMF)]]</span> </div>१०:४४, १३ जुन २०१५ (युटिसी(UTC)) <!-- Message sent by User:Elitre (WMF)@metawiki using the list at http://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=VisualEditor/Newsletter/Wikis_with_VE&oldid=12206605 --> == HTTPS == <div class="plainlinks mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr"> Apologies for writing in English. Hi everyone. Over the last few years, the Wikimedia Foundation has [http://blog.wikimedia.org/2013/08/01/future-https-wikimedia-projects/ been working] towards enabling [[m:Special:MyLanguage/HTTPS|HTTPS]] by default for all users, including unregistered ones, for better privacy and security for both readers and editors. This has taken a long time, as there were different aspects to take into account. Our servers haven't been ready to handle it. The Wikimedia Foundation has had to balance sometimes conflicting goals. [https://blog.wikimedia.org/2015/06/12/securing-wikimedia-sites-with-https/ Forced HTTPS] has just been implemented on all Wikimedia projects. Some of you might already be aware of this, as a few Wikipedia language versions were converted to HTTPS last week and the then affected communities were notified. Most of Wikimedia editors shouldn't be affected at all. If you edit as registered user, you've probably already had to log in through HTTPS. We'll keep an eye on this to make sure everything is working as it should. Do get in touch with [[:m:HTTPS#Help!|us]] if you have any problems after this change or contact me if you have any other questions. /[[:m:User:Johan (WMF)|Johan (WMF)]] </div> २२:००, १९ जुन २०१५ (युटिसी(UTC)) <!-- Message sent by User:Johan (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Johan_(WMF)/HTTPS_global_message_delivery&oldid=12471979 --> == HTTPS == <div class="plainlinks mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr"> Apologies for writing in English. Hi everyone. Over the last few years, the Wikimedia Foundation has [http://blog.wikimedia.org/2013/08/01/future-https-wikimedia-projects/ been working] towards enabling [[m:Special:MyLanguage/HTTPS|HTTPS]] by default for all users, including unregistered ones, for better privacy and security for both readers and editors. This has taken a long time, as there were different aspects to take into account. Our servers haven't been ready to handle it. The Wikimedia Foundation has had to balance sometimes conflicting goals. [https://blog.wikimedia.org/2015/06/12/securing-wikimedia-sites-with-https/ Forced HTTPS] has just been implemented on all Wikimedia projects. Some of you might already be aware of this, as a few Wikipedia language versions were converted to HTTPS last week and the then affected communities were notified. Most of Wikimedia editors shouldn't be affected at all. If you edit as registered user, you've probably already had to log in through HTTPS. We'll keep an eye on this to make sure everything is working as it should. Do get in touch with [[:m:HTTPS#Help!|us]] if you have any problems after this change or contact me if you have any other questions. /[[:m:User:Johan (WMF)|Johan (WMF)]] </div> ००:१५, २० जुन २०१५ (युटिसी(UTC)) <!-- Message sent by User:Johan (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Johan_(WMF)/HTTPS_global_message_delivery&oldid=12471979 --> == Proposal to create PNG thumbnails of static GIF images == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr"> [[File:(R)-3-phenyl-cyclohanone.gif|255px|thumb|The thumbnail of this gif is of really bad quality.]] [[File:(R)-3-phenyl-cyclohanone.png|255px|thumb|How a PNG thumb of this GIF would look like]] There is a [[w:c:Commons:Village_pump/Proposals#Create_PNG_thumbnails_of_static_GIF_images|proposal]] at the Commons Village Pump requesting feedback about the thumbnails of static GIF images: It states that static GIF files should have their thumbnails created in PNG. The advantages of PNG over GIF would be visible especially with GIF images using an alpha channel. (compare the thumbnails on the side) This change would affect all wikis, so if you support/oppose or want to give general feedback/concerns, please post them to the [[w:c:Commons:Village_pump/Proposals#Create_PNG_thumbnails_of_static_GIF_images|proposal page]]. Thank you. --[[w:c:User:McZusatz|McZusatz]] ([[w:c:User talk:McZusatz|talk]]) & [[प्रयोगकर्ता:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] ०५:०७, २४ जुलाई २०१५ (युटिसी(UTC)) </div> <!-- Message sent by User:-revi@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&oldid=12485605 --> == Proposal to create PNG thumbnails of static GIF images == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr"> [[File:(R)-3-phenyl-cyclohanone.gif|255px|thumb|The thumbnail of this gif is of really bad quality.]] [[File:(R)-3-phenyl-cyclohanone.png|255px|thumb|How a PNG thumb of this GIF would look like]] There is a [[w:c:Commons:Village_pump/Proposals#Create_PNG_thumbnails_of_static_GIF_images|proposal]] at the Commons Village Pump requesting feedback about the thumbnails of static GIF images: It states that static GIF files should have their thumbnails created in PNG. The advantages of PNG over GIF would be visible especially with GIF images using an alpha channel. (compare the thumbnails on the side) This change would affect all wikis, so if you support/oppose or want to give general feedback/concerns, please post them to the [[w:c:Commons:Village_pump/Proposals#Create_PNG_thumbnails_of_static_GIF_images|proposal page]]. Thank you. --[[w:c:User:McZusatz|McZusatz]] ([[w:c:User talk:McZusatz|talk]]) & [[प्रयोगकर्ता:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] ०९:३३, २४ जुलाई २०१५ (युटिसी(UTC)) </div> <!-- Message sent by User:-revi@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&oldid=12485605 --> == What does a Healthy Community look like to you? == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr"> [[File:Community Health Cover art News portal.png|300px|right]] Hi, <br> The Community Engagement department at the Wikimedia Foundation has launched a new learning campaign. The WMF wants to record community impressions about what makes a healthy online community. Share your views and/or create a drawing and take a chance to win a Wikimania 2016 scholarship! Join the WMF as we begin a conversation about Community Health. Contribute a drawing or answer the questions [[meta:Grants:Evaluation/Community Health learning campaign|on the campaign's page.]] === Why get involved? === '''The world is changing. The way we relate to knowledge is transforming.''' As the next billion people come online, the Wikimedia movement is working to bring more users on the wiki projects. The way we interact and collaborate online are key to building sustainable projects. How accessible are Wikimedia projects to newcomers today? Are we helping each other learn? <br/> Share your views on this matter that affects us all! <br> '''We invite everyone to take part in this learning campaign. Wikimedia Foundation will distribute one Wikimania Scholarship 2016 among those participants who are eligible.''' === More information === * All participants must have a registered user of at least one month antiquity on any Wikimedia project before the starting date of the campaign. * <span style="border-bottom:1px dotted"> All eligible contributions must be done until '''August 23, 2015 at <nowiki>23:59</nowiki> UTC''' </span> * <big> Wiki link: '''[[meta:Grants:Evaluation/Community Health learning campaign|Community Health learning campaign]]''' </big> * URL https://meta.wikimedia.org/wiki/Grants:Evaluation/Community_Health_learning_campaign * Contact: [[meta:user:MCruz (WMF)|María Cruz]] / Twitter: {{@}}WikiEval #CommunityHealth / email: eval{{@}}wikimedia{{dot}}org <br> Happy editing! <br> <br> [[प्रयोगकर्ता:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] २३:४३, ३१ जुलाई २०१५ (युटिसी(UTC)) </div> <!-- Message sent by User:MCruz (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&oldid=12909005 --> == What does a Healthy Community look like to you? == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr"> [[File:Community Health Cover art News portal.png|300px|right]] Hi, <br> The Community Engagement department at the Wikimedia Foundation has launched a new learning campaign. The WMF wants to record community impressions about what makes a healthy online community. Share your views and/or create a drawing and take a chance to win a Wikimania 2016 scholarship! Join the WMF as we begin a conversation about Community Health. Contribute a drawing or answer the questions [[meta:Grants:Evaluation/Community Health learning campaign|on the campaign's page.]] === Why get involved? === '''The world is changing. The way we relate to knowledge is transforming.''' As the next billion people come online, the Wikimedia movement is working to bring more users on the wiki projects. The way we interact and collaborate online are key to building sustainable projects. How accessible are Wikimedia projects to newcomers today? Are we helping each other learn? <br/> Share your views on this matter that affects us all! <br> '''We invite everyone to take part in this learning campaign. Wikimedia Foundation will distribute one Wikimania Scholarship 2016 among those participants who are eligible.''' === More information === * All participants must have a registered user of at least one month antiquity on any Wikimedia project before the starting date of the campaign. * <span style="border-bottom:1px dotted"> All eligible contributions must be done until '''August 23, 2015 at <nowiki>23:59</nowiki> UTC''' </span> * <big> Wiki link: '''[[meta:Grants:Evaluation/Community Health learning campaign|Community Health learning campaign]]''' </big> * URL https://meta.wikimedia.org/wiki/Grants:Evaluation/Community_Health_learning_campaign * Contact: [[meta:user:MCruz (WMF)|María Cruz]] / Twitter: {{@}}WikiEval #CommunityHealth / email: eval{{@}}wikimedia{{dot}}org <br> Happy editing! <br> <br> [[प्रयोगकर्ता:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] ०२:२०, १ अगस्ट २०१५ (युटिसी(UTC)) </div> <!-- Message sent by User:MCruz (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&oldid=12909005 --> == VisualEditor News #4—2015 == <div class="plainlinks mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr"> ''[[:m:Special:MyLanguage/VisualEditor/Newsletter/2015/August|Read this in another language]] • [[:m:VisualEditor/Newsletter|Subscription list for this multilingual newsletter]]'' <div style="margin:0.5em;width:230px;{{#switch:ltr|rtl=float:left;margin-left:0;|#default=float:right;margin-right:0;}}border:1px solid #AAA;padding:0.5em;"> [[File:VisualEditor-logo.svg|200x70px|center|alt=VisualEditor]] '''Did you know?''' <div class="thumbcaption" style="font-size: 90%;"> You can add quotations marks before and after a title or phrase with a single click. Select the relevant text. Find the correct quotations marks in the special character inserter tool (marked as Ω in the toolbar).<br><br> [[File:VisualEditor Special character inserter quotation 2.png|alt=Screenshot showing the special character tool, selected text, and the special character that will be inserted|centre|frameless|230px]] <br> Click the button. VisualEditor will add the quotation marks on either side of the text you selected.<br><br> [[File:VisualEditor Special character inserter quotation 3.png|alt=Screenshot showing the special character tool and the same text after the special character has been inserted|centre|frameless|230px]] <br> You can read and help translate [[:mw:Special:MyLanguage/VisualEditor/User guide|the user guide]], which has more information about how to use VisualEditor. </div></div> Since the last newsletter, the [[mw:VisualEditor|Editing Team]] have been working on mobile phone support. They have fixed many bugs and improved language support. They post weekly status reports [[mw:VisualEditor/changelog|on mediawiki.org]]. Their workboard is available [[phab:project/board/483/|in Phabricator]]. Their [[mediawikiwiki:VisualEditor/Current_priorities|current priorities]] are improving language support and functionality on mobile devices. === Wikimania === The team attended Wikimania 2015 in Mexico City. There they participated in the Hackathon and met with individuals and groups of users. They also made several presentations about [[c:File:How_we_made_VisualEditor_faster.pdf|VisualEditor]] and the [[:c:File:Wikimania_2015_–_Editing_Department_–_Beyond_Editing.pdf|future of editing]]. Following Wikimania, we announced winners for the [https://translatewiki.net/wiki/Project:VisualEditor/2015_Translathon VisualEditor 2015 Translathon]. Our thanks and congratulations to users ''Halan-tul'', ''Renessaince'', ''<span lang="ne" dir="ltr">जनक राज भट्ट</span> (Janak Bhatta)'', ''Vahe Gharakhanyan'', ''Warrakkk'', and ''Eduardogobi''. For '''interface messages''' (translated at [https://translatewiki.net translatewiki.net]), we saw the initiative affecting 42 languages. The average progress in translations across all languages was 56.5% before the translathon, and 78.2% after ('''+21.7%'''). In particular, Sakha improved from 12.2% to 94.2%; Brazilian Portuguese went from 50.6% to 100%; Taraškievica went from 44.9% to 85.3%; Doteli went from 1.3% to 41.2%. Also, while 1.7% of the messages were outdated across all languages before the translathon, the percentage dropped to 0.8% afterwards (-0.9%). For '''documentation messages''' (on mediawiki.org), we saw the initiative affecting 24 languages. The average progress in translations across all languages was 26.6% before translathon, and 46.9% after ('''+20.3%'''). There were particularly notable achievements for three languages. Armenian improved from 1% to 99%; Swedish, from 21% to 99%, and Brazilian Portuguese, from 34% to 83%. Outdated translations across all languages were reduced from 8.4% before translathon to 4.8% afterwards (-3.6%). [https://translatewiki.net/wiki/Project:VisualEditor/2015_Translathon#Graphs_(interface_messages_only) We published some graphs] showing the effect of the event on the Translathon page. We thank the translators for participating and the translatewiki.net staff for facilitating this initiative. === Recent improvements === '''Auto-fill features for citations''' can be enabled on each Wikipedia. The tool uses the '''[[:mw:Citoid|citoid service]]''' to convert a [[:en:URL|URL]] or [[:en:Digital object identifier|DOI]] into a pre-filled, pre-formatted bibliographic citation. You can see an animated GIF of the quick, [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/VisualEditor/GIFs#Auto-citing_a_source|simple process at mediawiki.org]]. So far, about a dozen Wikipedias have enabled the auto-citation tool. To enable it for your wiki, follow the [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/Citoid/Enabling_Citoid_on_your_wiki|instructions at mediawiki.org]]. Your wiki can customize the first section of the '''special character inserter''' in VisualEditor. Please follow the [[mw:Special:MyLanguage/VisualEditor/Special_characters|instructions at mediawiki.org]] to put the characters you want at the top. In other changes, if you need to fill in a [[:mw:CAPTCHA|CAPTCHA]] and get it wrong, then you can click to get a new one to complete. VisualEditor can now display and edit [[mediawikiwiki:Extension:Graph|Vega-based graphs]]. If you use the Monobook skin, VisualEditor's appearance is now more consistent with other software. === Future changes === The team will be changing the '''appearance of selected links''' inside VisualEditor. The purpose is to make it easy to see whether your cursor is inside or outside the link. When you select a link, the link label (the words shown on the page) will be enclosed in a faint box. If you place your cursor inside the box, then your changes to the link label will be part of the link. If you place your cursor outside the box, then it will not. This will make it easy to know when new characters will be added to the link and when they will not. On the English Wikipedia, 10% of newly created accounts are now offered both the visual and the wikitext editors. A [[m:Research:VisualEditor's_effect_on_newly_registered_editors/May_2015_study|recent controlled trial]] showed no significant difference in survival or productivity for new users in the short term. New users with access to VisualEditor were very slightly less likely to produce results that needed reverting. You can learn more about this by watching a video of the [[mediawikiwiki:Wikimedia_Research/Showcase#July_2015|July 2015 Wikimedia Research Showcase]]. The proportion of new accounts with access to both editing environments will be gradually increased over time. Eventually all new users have the choice between the two editing environments. === Let's work together === * Share your ideas and ask questions at [[:mw:VisualEditor/Feedback|mw:VisualEditor/Feedback]]. This feedback page is now using [[mw:Flow|Flow]] instead of LiquidThreads. * <mark>Can you read and type in Korean or Japanese?</mark> Language engineer [[mw:User:DChan (WMF)|David Chan]] needs people who know which tools people use to type in some languages. If you speak Japanese or Korean, you can help him test support for these languages. Please see the instructions at [[mw:VisualEditor/IME Testing#What to test|mediawiki.org]] if you can help. * If your wiki would like '''VisualEditor enabled on another namespace''', you can file a request in Phabricator. Please include a link to a community discussion about the requested change. * Please file requests for language-appropriate "{{Int:visualeditor-annotationbutton-bold-tooltip}}" and "{{Int:visualeditor-annotationbutton-italic-tooltip}}" icons for the styling menu [https://phabricator.wikimedia.org/maniphest/task/create/?projects=PHID-PROJ-dafezmpv6huxg3taml24 in Phabricator]. * The design research team wants to see how real editors work. Please [https://jfe.qualtrics.com/form/SV_6R04ammTX8uoJFP sign up for their research program]. * The weekly task triage meetings continue to be open to volunteers, usually on Tuesdays at 12:00 (noon) PDT (19:00 UTC). Learn how to join the meetings and how to nominate bugs at [[:mw:VisualEditor/Weekly triage meetings|mw:VisualEditor/Weekly triage meetings]]. You do not need to attend the meeting to nominate a bug for consideration as a Q1 blocker, though. Instead, go to Phabricator and "associate" the main [[phab:project/profile/483/|VisualEditor project]] with the bug. If you aren't reading this in your favorite language, then please help us with translations! Subscribe to the [[mail:translators-l|Translators mailing list]] or [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User_talk:Elitre_(WMF)&action=edit&section=new contact us] directly, so that we can notify you when the next issue is ready. Thank you! </div> —[[:mw:User:Elitre (WMF)|Elitre (WMF)]], २२:२८, १४ अगस्ट २०१५ (युटिसी(UTC)) <!-- Message sent by User:Elitre (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=VisualEditor/Newsletter/Wikis_with_VE&oldid=12980645 --> == How can we improve Wikimedia grants to support you better? == ''My apologies for posting this message in English. Please help translate it if you can.'' Hello, The Wikimedia Foundation would like your feedback about how we can '''[[m:Grants:IdeaLab/Reimagining WMF grants|reimagine Wikimedia Foundation grants]]''', to better support people and ideas in your Wikimedia project. Ways to participate: *Respond to questions on [[m:Grants talk:IdeaLab/Reimagining WMF grants|the discussion page of the idea]]. *Join a [[m:Grants:IdeaLab/Events#Upcoming_events|small group conversation]]. *Learn more about [[m:Grants:IdeaLab/Reimagining WMF grants/Consultation|this consultation]]. Feedback is welcome in any language. With thanks, [[m:User:I JethroBT (WMF)|I JethroBT (WMF)]], [[m:Community Resources|Community Resources]], Wikimedia Foundation. ([[m:Grants:IdeaLab/Reimagining WMF grants/ProjectTargets|''Opt-out Instructions'']]) <small>This message was sent by [[m:User:I JethroBT (WMF)|I JethroBT (WMF)]] through [[m:User:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]].</small> २३:०८, १८ अगस्ट २०१५ (युटिसी(UTC)) <!-- Message sent by User:I JethroBT (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Grants:IdeaLab/Reimagining_WMF_grants/ProjectTargets&oldid=13196071 --> == How can we improve Wikimedia grants to support you better? == ''My apologies for posting this message in English. Please help translate it if you can.'' Hello, The Wikimedia Foundation would like your feedback about how we can '''[[Grants:IdeaLab/Reimagining WMF grants|reimagine Wikimedia Foundation grants]]''', to better support people and ideas in your Wikimedia project. Ways to participate: *Respond to questions on [[Grants talk:IdeaLab/Reimagining WMF grants|the discussion page of the idea]]. *Join a [[Grants:IdeaLab/Events#Upcoming_events|small group conversation]]. *Learn more about [[Grants:IdeaLab/Reimagining WMF grants/Consultation|this consultation]]. Feedback is welcome in any language. With thanks, [[User:I JethroBT (WMF)|I JethroBT (WMF)]], [[Community Resources]], Wikimedia Foundation. ([[Grants:IdeaLab/Reimagining WMF grants/ProjectTargets|''Opt-out Instructions'']]) <small>This message was sent by {{user|I JethroBT (WMF)}} through [[User:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]].</small> ००:४६, १९ अगस्ट २०१५ (युटिसी(UTC)) <!-- Message sent by User:I JethroBT (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Grants:IdeaLab/Reimagining_WMF_grants/ProjectTargets&oldid=13196071 --> == Introducing the Wikimedia public policy site == Hi all, We are excited to introduce a new Wikimedia Public Policy site. The site includes resources and position statements on access, copyright, censorship, intermediary liability, and privacy. The site explains how good public policy supports the Wikimedia projects, editors, and mission. Visit the public policy portal: https://policy.wikimedia.org/ Please help translate the [[m:Public policy|statements on Meta Wiki]]. You can [http://blog.wikimedia.org/2015/09/02/new-wikimedia-public-policy-site/ read more on the Wikimedia blog]. Thanks, [[m:User:YWelinder (WMF)|Yana]] and [[m:User:Slaporte (WMF)|Stephen]] ([[m:User talk:Slaporte (WMF)|Talk]]) १८:१२, २ सेप्टेम्बर २०१५ (युटिसी(UTC)) ''(Sent with the [[m:MassMessage#Global_message_delivery|Global message delivery system]])'' <!-- Message sent by User:Slaporte (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Slaporte_(WMF)/Announcing_public_policy_site&oldid=13439030 --> == Introducing the Wikimedia public policy site == Hi all, We are excited to introduce a new Wikimedia Public Policy site. The site includes resources and position statements on access, copyright, censorship, intermediary liability, and privacy. The site explains how good public policy supports the Wikimedia projects, editors, and mission. Visit the public policy portal: https://policy.wikimedia.org/ Please help translate the [[m:Public policy|statements on Meta Wiki]]. You can [http://blog.wikimedia.org/2015/09/02/new-wikimedia-public-policy-site/ read more on the Wikimedia blog]. Thanks, [[m:User:YWelinder (WMF)|Yana]] and [[m:User:Slaporte (WMF)|Stephen]] ([[m:User talk:Slaporte (WMF)|Talk]]) १९:१५, २ सेप्टेम्बर २०१५ (युटिसी(UTC)) ''(Sent with the [[m:MassMessage#Global_message_delivery|Global message delivery system]])'' <!-- Message sent by User:Slaporte (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Slaporte_(WMF)/Announcing_public_policy_site&oldid=13439030 --> == Open call for Individual Engagement Grants == ''My apologies for posting this message in English. Please help translate it if you can.'' Greetings! The '''[[m:IEG|Individual Engagement Grants program]] is accepting proposals''' until September 29th to fund new tools, community-building processes, and other experimental ideas that enhance the work of Wikimedia volunteers. Whether you need a small or large amount of funds (up to $30,000 USD), Individual Engagement Grants can support you and your team’s project development time in addition to project expenses such as materials, travel, and rental space. *[[m:Grants:IEG#ieg-apply|'''Submit''' a grant request]] *[[m:Grants:IdeaLab|'''Get help''' with your proposal in IdeaLab]] or [[m:Grants:IdeaLab/Events#Upcoming_events|an upcoming Hangout session]] *[[m:Grants:IEG#ieg-engaging|'''Learn from examples''' of completed Individual Engagement Grants]] Thanks, [[m:User:I JethroBT (WMF)|I JethroBT (WMF)]], [[m:Community Resources|Community Resources]], Wikimedia Foundation. २०:५२, ४ सेप्टेम्बर २०१५ (युटिसी(UTC)) ([[m:User:I JethroBT (WMF)/IEG 2015 Targets|''Opt-out Instructions'']]) <small>This message was sent by [[m:User:I JethroBT (WMF)|I JethroBT (WMF)]] ([[m:User talk:I JethroBT (WMF)|talk]]) through [[m:User:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]].</small> <!-- Message sent by User:I JethroBT (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:I_JethroBT_(WMF)/IEG_2015_Targets&oldid=13476366 --> == Wikidata data access is coming == <div class="plainlinks mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr"> Hi everyone, Many Wikimedia projects already have access to [[d:|Wikidata]] and make good use of it to improve their content. You already have access to the interwiki link part of Wikidata. I wanted to let you know that your project will be among the next to receive access to the actual data on Wikidata. It is currently scheduled for September 22nd. From then on you can use data from Wikidata either via the property parser function or Lua. I hope we'll be able to support you well with structured data. If you have questions please come to [[d:Wikidata:Wikibooks]]. Cheers [[:d:User:Lydia Pintscher (WMDE)|Lydia Pintscher (WMDE)]] १६:१२, ९ सेप्टेम्बर २०१५ (युटिसी(UTC)) </div> <!-- Message sent by User:Lydia Pintscher (WMDE)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Lydia_Pintscher_(WMDE)/Distribution_List&oldid=13546514 --> == Wikidata data access is here == <div class="plainlinks mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr"> A while ago I announced that you'll be among the next projects to get access to Wikidata's data. This has now happened. You can access the data via a parser function (#property) and Lua. For more information and to ask questions please come to [[d:Wikidata:Wikibooks]]. I hope you'll be able to do great things with this and that it will make your life easier in the long-run. Cheers [[:d:User:Lydia Pintscher (WMDE)|Lydia Pintscher (WMDE)]] १५:४८, २२ सेप्टेम्बर २०१५ (युटिसी(UTC)) </div> <!-- Message sent by User:Lydia Pintscher (WMDE)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Lydia_Pintscher_(WMDE)/Distribution_List&oldid=13750444 --> == Only one week left for Individual Engagement Grant proposals! == (Apologies for using English below, please help translate if you are able.) '''There is still one week left to submit [[m:IEG|Individual Engagement Grant]] (IEG) proposals''' before the September 29th deadline. If you have ideas for new tools, community-building processes, and other experimental projects that enhance the work of Wikimedia volunteers, start your proposal today! Please encourage others who have great ideas to apply as well. Support is available if you want help turning your idea into a grant request. *[[m:Grants:IEG#ieg-apply|'''Submit''' a grant request]] *[[m:Grants:IdeaLab|'''Get help''' with your proposal in IdeaLab]] *[[m:Grants:IEG#ieg-engaging|'''Learn from examples''' of completed Individual Engagement Grants]] [[m:User:I JethroBT (WMF)|I JethroBT (WMF)]], [[m:Community Resources|Community Resources]] २१:०१, २२ सेप्टेम्बर २०१५ (युटिसी(UTC)) <!-- Message sent by User:I JethroBT (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:I_JethroBT_(WMF)/IEG_2015_Targets&oldid=13754911 --> == Reimagining WMF grants report == ''(My apologies for using English here, please help translate if you are able.)'' Last month, we asked for community feedback on [[m:Grants:IdeaLab/Reimagining WMF grants| a proposal to change the structure of WMF grant programs]]. Thanks to the 200+ people who participated! '''[[m:Grants:IdeaLab/Reimagining_WMF_grants/Outcomes| A report]]''' on what we learned and changed based on this consultation is now available. Come read about the findings and next steps as WMF’s Community Resources team begins to implement changes based on your feedback. Your questions and comments are welcome on [[m:Grants talk:IdeaLab/Reimagining WMF grants/Outcomes|the outcomes discussion page]]. With thanks, [[m:User:I JethroBT (WMF)|I JethroBT (WMF)]] १६:५७, २८ सेप्टेम्बर २०१५ (युटिसी(UTC)) <!-- Message sent by User:I JethroBT (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Grants:IdeaLab/Reimagining_WMF_grants/ProjectTargets&oldid=13850666 --> == VisualEditor News #5—2015 == <div class="plainlinks mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr"> ''[[m:VisualEditor/Newsletter/2015/October|Read this in another language]] • [[:m:VisualEditor/Newsletter|Subscription list for this multilingual newsletter]]'' <div style="margin:0.5em;width:230px;{{#switch:ltr|rtl=float:left;margin-left:0;|#default=float:right;margin-right:0;}}border:1px solid #AAA;padding:0.5em;"> [[File:VisualEditor-logo.svg|200x70px|center|alt=VisualEditor]] '''Did you know?''' <div class="thumbcaption" style="font-size: 90%;"> You can use the visual editor on smartphones and tablets.<br><br>[[File:Switching edit modes to VisualEditor on Mobile web.png|alt=Screenshot showing the menu for switching from the wikitext editor to the visual editor|centre|frameless|230x230px]]<br> Click the pencil icon to open the editor for a page. Inside that, use the gear menu in the upper right corner to "{{int:mobile-frontend-editor-switch-visual-editor}}". The editing button will remember which editing environment you used last time, and give you the same one next time. The desktop site will be switching to a system similar to this one in the coming months. <br><br>You can read and help translate [[:mw:VisualEditor/User guide|the user guide]], which has more information about how to use the visual editor. </div></div> Since the last newsletter, the [[mw:VisualEditor|VisualEditor Team]] has fixed many bugs, added new features, and made some small design changes. They post weekly status reports [[mw:VisualEditor/changelog|on mediawiki.org]]. Their workboard is available [[phab:project/board/483/|in Phabricator]]. Their [[mediawikiwiki:VisualEditor/Current_priorities|current priorities]] are improving support for languages like Japanese and Arabic, making it easier to edit on mobile devices, and providing rich-media tools for formulæ, charts, galleries and uploading. === Recent improvements === '''Educational features:''' The first time ever you use the visual editor, it now draws your attention to the {{Int:visualeditor-annotationbutton-link-tooltip}} and {{Int:visualeditor-toolbar-cite-label}} tools. When you click on the tools, it explains why you should use them. ([[Phab:T108620|T108620]]) Alongside this, the welcome message for new users has been simplified to make editing more welcoming. ([[Phab:T112354|T112354]]) More in-software educational features are planned. '''Links:''' It is now easier to understand when you are adding text to a link and when you are typing plain text next to it. ([[Phab:T74108|T74108]], [[Phab:T91285|T91285]]) The editor now fully supports ISBN, PMID or RFC numbers. ([[Phab:T109498|T109498]], [[Phab:T110347|T110347]], [[Phab:T63558|T63558]]) These [[:en:Help:Magic_links|"magic links"]] use a custom link editing tool. '''Uploads:''' Registered editors can now '''upload images''' and other media to Commons while editing. Click the new tab in the "{{int:visualeditor-toolbar-insert}} {{int:visualeditor-dialogbutton-media-tooltip}}" tool. You will be guided through the process without having to leave your edit. At the end, the image will be inserted. This tool is limited to one file at a time, owned by the user, and licensed under Commons's standard license. For more complex situations, the tool links to more advanced upload tools. You can also drag the image into the editor. This will be available in the wikitext editor later. '''Mobile:''' Previously, the visual editor was available on the mobile Wikipedia site only on tablets. Now, editors can use it on all devices regardless of size if they wish. ([[Phab:T85630|T85630]]) Edit conflicts were previously broken on the mobile website. Edit conflicts can now be resolved in both wikitext and visual editors. ([[Phab:T111894|T111894]]) Sometimes templates and similar items could not be deleted on the mobile website. Selecting them caused the on-screen keyboard to hide with some browsers. Now there is a new "{{int:Visualeditor-contextitemwidget-label-remove}}" button, so that these things can be removed if the keyboard hides. ([[Phab:T62110|T62110]]) You can also edit table cells in mobile now. '''Rich editing tools:''' You can now add and edit '''sheet''' '''music''' in the visual editor. ([[Phab:T112925|T112925]]) There are separate tabs for advanced options, such as MIDI and Ogg audio files. ([[Phab:T114227|T114227]], [[Phab:T113354|T113354]]) When editing '''formulæ''' and other blocks, errors are shown as you edit. It is also possible to edit some types of '''graphs'''; adding new ones, and support for new types, will be coming. On the '''English Wikipedia''', the visual editor is now automatically available to anyone who creates an account. The preference switch was moved to the normal location, under [[Special:Preferences]]. === Future changes === You will soon be able to '''switch from the wikitext to the visual editor''' after you start editing. ([[phab:T49779|T49779]]) Previously, you could only switch from the visual editor to the wikitext editor. Bi-directional switching will make possible a '''single edit tab.''' ([[phab:T102398|T102398]]) This project will combine the "{{int:vector-view-edit}}" and "{{int:visualeditor-ca-editsource}}" tabs into a single "{{int:vector-view-edit}}" tab, similar to the system already used on the mobile website. The "{{int:vector-view-edit}}" tab will open whichever editing environment you used last time. === Let's work together === * Share your ideas and ask questions at [[:mw:VisualEditor/Feedback|VisualEditor/Feedback]]. This feedback page uses [[mw:Flow|Flow]] for discussions. * <mark>Can you read and type in Korean or Japanese?</mark> Language engineer [[mw:User:DChan (WMF)|David Chan]] needs people who know which tools people use to type in some languages. If you speak Japanese or Korean, you can help him test support for these languages. Please see the instructions at [[mw:VisualEditor/IME Testing#What to test|What to test]] if you can help, and report it on Phabricator ([[phab:T110654|Korean]] - [[phab:T109818|Japanese]]) or on Wikipedia ([[:ko:위키백과:시각편집기/IME|Korean]] - [[:ja:Wikipedia:ビジュアルエディター/フィードバック/IME|Japanese]]). * Local admins can [[mediawikiwiki:Citoid/Enabling_Citoid_on_your_wiki|set up the Citoid automatic reference feature for your wiki]]. If you need help, then please post a request in the [[phab:tag/citoid/|Citoid project on Phabricator]]. Include links to the [[:mw:Help:TemplateData|TemplateData]] for the most important citation templates on your wiki. * The weekly task triage meetings are open to volunteers. Learn how to join the meetings and how to nominate bugs at [[:mw:VisualEditor/Weekly triage meetings|mw:VisualEditor/Weekly triage meetings]]. You do not need to attend the meeting to nominate a bug for consideration, though. Instead, go to Phabricator and "associate" the main [[phab:project/profile/483/|VisualEditor project]] with the bug. If you aren't reading this in your favorite language, then please help us with translations! Subscribe to the [[mail:translators-l|Translators mailing list]] or [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User_talk:Elitre_(WMF)&action=edit&section=new contact us] directly, so that we can notify you when the next issue is ready. Thank you! </div>—[[:mw:User:Elitre (WMF)|Elitre (WMF)]], १८:१७, ३० अक्टोबर २०१५ (युटिसी(UTC)) <!-- Message sent by User:Elitre (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=VisualEditor/Newsletter/Wikis_with_VE&oldid=14334116 --> == Community Wishlist Survey == <div class="plainlinks mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr"> Hi everyone! Apologies for posting in English. Translations are very welcome. The [[:m:Community Tech|Community Tech team]] at the Wikimedia Foundation is focused on building improved curation and moderation tools for experienced Wikimedia contributors. We're now starting a '''[[:m:2015 Community Wishlist Survey|Community Wishlist Survey]]''' to find the most useful projects that we can work on. For phase 1 of the survey, we're inviting all active contributors to submit brief proposals, explaining the project that you'd like us to work on, and why it's important. Phase 1 will last for 2 weeks. In phase 2, we'll ask you to vote on the proposals. Afterwards, we'll analyze the top 10 proposals and create a prioritized wishlist. While most of this process will be conducted in English, we're inviting people from any Wikimedia wiki to submit proposals. We'll also invite volunteer translators to help translate proposals into English. Your proposal should include: the problem that you want to solve, who would benefit, and a proposed solution, if you have one. You can submit your proposal on the Community Wishlist Survey page, using the entry field and the big blue button. We will be accepting proposals for 2 weeks, ending on November 23. We're looking forward to hearing your ideas! </div> <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr">Community Tech Team via [[प्रयोगकर्ता:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:MediaWiki message delivery|वार्ता]]) २१:५७, ९ नोभेम्बर २०१५ (युटिसी(UTC))</div> <!-- Message sent by User:Johan (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Johan_(WMF)/Target_lists/Global_distribution&oldid=14554458 --> == Wikimania 2016 scholarships ambassadors needed == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr"> Hello! [[wm2016:|Wikimania 2016]] scholarships will soon be open; by the end of the week we'll form the committee and we need your help, see [[wm2016:Special:MyLanguage/Scholarship committee|Scholarship committee]] for details. If you want to carefully review nearly a thousand applications in January, you might be a perfect committee member. Otherwise, you can '''volunteer as "ambassador"''': you will observe all the committee activities, ensure that people from your language or project manage to apply for a scholarship, translate '''scholarship applications written in your language''' to English and so on. Ambassadors are allowed to ask for a scholarship, unlike committee members. [[wm2016:Scholarship committee|Wikimania 2016 scholarships subteam]] १०:४८, १० नोभेम्बर २०१५ (युटिसी(UTC)) </div> <!-- Message sent by User:Nemo bis@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&oldid=14347818 --> == Harassment consultation == {{int:Please-translate}} The Community Advocacy team the Wikimedia Foundation has opened a consultation on the topic of '''harassment''' on [[m:Harassment consultation 2015|Meta]]. The consultation period is intended to run for one month from today, November 16, and end on December 17. Please share your thoughts there on harassment-related issues facing our communities and potential solutions. (Note: this consultation is not intended to evaluate specific cases of harassment, but rather to discuss the problem of harassment itself.) ::*[[m:Harassment consultation 2015|Harassment consultation 2015]] :Regards, [[m:Community Advocacy|Community Advocacy, Wikimedia Foundation]] <!-- Message sent by User:PEarley (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:PEarley_(WMF)/Inspire_Mass_Message&oldid=14684364 --> == [[m:Special:MyLanguage/Free Bassel/MassMessages/2015 Free Bassel banner straw poll|Your input requested on the proposed #FreeBassel banner campaign]] == ''This is a message regarding the [[:m:Special:MyLanguage/Free Bassel/Banner|proposed 2015 Free Bassel banner]]. [[m:Special:MyLanguage/Free Bassel/MassMessages/2015 Free Bassel banner straw poll|Translations]] are available.'' Hi everyone, This is to inform all Wikimedia contributors that a [[:m:Special:MyLanguage/Free Bassel/Banner/Straw poll|straw poll seeking your involvement]] has just been started on Meta-Wiki. As some of your might be aware, a small group of Wikimedia volunteers have proposed a banner campaign informing Wikipedia readers about the urgent situation of our fellow Wikipedian, open source software developer and Creative Commons activist, [[:w:Bassel Khartabil|Bassel Khartabil]]. An exemplary [[:m:Special:MyLanguage/Free Bassel/Banner|banner]] and an [[:m:Special:MyLanguage/Free Bassel/Banner|explanatory page]] have now been prepared, and translated into about half a dozen languages by volunteer translators. We are seeking [[:m:Special:MyLanguage/Free Bassel/Banner/Straw poll|your involvement to decide]] if the global Wikimedia community approves starting a banner campaign asking Wikipedia readers to call on the Syrian government to release Bassel from prison. We understand that a campaign like this would be unprecedented in Wikipedia's history, which is why we're seeking the widest possible consensus among the community. Given Bassel's urgent situation and the resulting tight schedule, we ask everyone to [[:m:Special:MyLanguage/Free Bassel/Banner/Straw poll|get involved with the poll and the discussion]] to the widest possible extent, and to promote it among your communities as soon as possible. (Apologies for writing in English; please kindly [[m:Special:MyLanguage/Free Bassel/MassMessages/2015 Free Bassel banner straw poll|translate]] this message into your own language.) Thank you for your participation! ''Posted by the [[:m:Special:MyLanguage/User:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] 21:47, 25 November 2015 (UTC) • [[m:Special:MyLanguage/Free Bassel/MassMessages/2015 Free Bassel banner straw poll|Translate]] • [[:m:Talk:Free Bassel/Banner|Get help]] <!-- Message sent by User:Varnent@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&oldid=14758733 --> == Community Wishlist Survey == <div class="plainlinks mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr"> Hi everyone! Apologies for posting this in English. Translations are very welcome. We're beginning the second part of the Community Tech team's '''[[:m:2015 Community Wishlist Survey/Voting|Community Wishlist Survey]]''', and we're inviting all active contributors to vote on the proposals that have been submitted. Thanks to you and other Wikimedia contributors, 111 proposals were submitted to the team. We've split the proposals into categories, and now it's time to vote! You can vote for any proposal listed on the pages, using the <nowiki>{{Support}}</nowiki> tag. Feel free to add comments pro or con, but only support votes will be counted. The voting period will be 2 weeks, ending on December 14. The proposals with the most support votes will be the team's top priority backlog to investigate and address. Thank you for participating, and we're looking forward to hearing what you think! Community Tech via </div> [[प्रयोगकर्ता:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:MediaWiki message delivery|वार्ता]]) १४:३९, १ डिसेम्बर २०१५ (युटिसी(UTC)) <!-- Message sent by User:Johan (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Johan_(WMF)/Target_lists/Global_distribution&oldid=14913494 --> == [[m:Special:MyLanguage/Wikipedia 15|Get involved in Wikipedia 15!]] == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr"> ''This is a message from the [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation|Wikimedia Foundation]]. [[m:Special:MyLanguage/Wikipedia 15/MassMessages/Get involved|Translations]] are available.'' [[File:International-Space-Station wordmark blue.svg|right|200px]] As many of you know, January 15 is Wikipedia’s 15th Birthday! People around the world are getting involved in the celebration and have started adding their [[m:Special:MyLanguage/Wikipedia 15/Events|events on Meta Page]]. While we are celebrating Wikipedia's birthday, we hope that all projects and affiliates will be able to utilize this celebration to raise awareness of our community's efforts. Haven’t started planning? Don’t worry, there’s lots of ways to get involved. Here are some ideas: * '''[[m:Special:MyLanguage/Wikipedia 15/Events|Join/host an event]]'''. We already have more than 80, and hope to have many more. * '''[[m:Special:MyLanguage/Wikipedia 15/Media|Talk to local press]]'''. In the past 15 years, Wikipedia has accomplished extraordinary things. We’ve made a [[m:Special:MyLanguage/Wikipedia 15/15 years|handy summary]] of milestones and encourage you to add your own. More resources, including a [[m:Special:MyLanguage/Wikipedia 15/Media#releases|press release template]] and [[m:Special:MyLanguage/Communications/Movement Communications Skills|resources on working with the media]], are also available. * '''[[m:Special:MyLanguage/Wikipedia 15/Material|Design a Wikipedia 15 logo]]'''. In place of a single icon for Wikipedia 15, we’re making dozens. Add your own with something fun and representative of your community. Just use the visual guide so they share a common sensibility. * '''[[m:Special:MyLanguage/Wikipedia 15/Events/Package#birthdaywish|Share a message on social media]]'''. Tell the world what Wikipedia means to you, and add #wikipedia15 to the post. We might re-tweet or share your message! Everything is linked on the [[m:Special:MyLanguage/Wikipedia 15|Wikipedia 15 Meta page]]. You’ll find a set of ten data visualization works that you can show at your events, and a [[c:Category:Wikipedia15 Mark|list of all the Wikipedia 15 logos]] that community members have already designed. If you have any questions, please contact [[m:User:ZMcCune (WMF)|Zachary McCune]] or [[m:User:JSutherland (WMF)|Joe Sutherland]]. Thanks and Happy nearly Wikipedia 15!<br /> -The Wikimedia Foundation Communications team ''Posted by the [[m:User:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]], २०:५८, १८ डिसेम्बर २०१५ (युटिसी(UTC)) • [[m:Wikipedia 15/MassMessages/Get involved|{{int:please-translate}}]] • [[m:Talk:Wikipedia 15|{{int:help}}]] </div> <!-- Message sent by User:GVarnum-WMF@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&oldid=15158198 --> == [[m:Special:MyLanguage/Wikipedia 15|Get involved in Wikipedia 15!]] == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr"> ''This is a message from the [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation|Wikimedia Foundation]]. [[m:Special:MyLanguage/Wikipedia 15/MassMessages/Get involved|Translations]] are available.'' [[File:International-Space-Station wordmark blue.svg|right|200px]] As many of you know, January 15 is Wikipedia’s 15th Birthday! People around the world are getting involved in the celebration and have started adding their [[m:Special:MyLanguage/Wikipedia 15/Events|events on Meta Page]]. While we are celebrating Wikipedia's birthday, we hope that all projects and affiliates will be able to utilize this celebration to raise awareness of our community's efforts. Haven’t started planning? Don’t worry, there’s lots of ways to get involved. Here are some ideas: * '''[[m:Special:MyLanguage/Wikipedia 15/Events|Join/host an event]]'''. We already have more than 80, and hope to have many more. * '''[[m:Special:MyLanguage/Wikipedia 15/Media|Talk to local press]]'''. In the past 15 years, Wikipedia has accomplished extraordinary things. We’ve made a [[m:Special:MyLanguage/Wikipedia 15/15 years|handy summary]] of milestones and encourage you to add your own. More resources, including a [[m:Special:MyLanguage/Wikipedia 15/Media#releases|press release template]] and [[m:Special:MyLanguage/Communications/Movement Communications Skills|resources on working with the media]], are also available. * '''[[m:Special:MyLanguage/Wikipedia 15/Material|Design a Wikipedia 15 logo]]'''. In place of a single icon for Wikipedia 15, we’re making dozens. Add your own with something fun and representative of your community. Just use the visual guide so they share a common sensibility. * '''[[m:Special:MyLanguage/Wikipedia 15/Events/Package#birthdaywish|Share a message on social media]]'''. Tell the world what Wikipedia means to you, and add #wikipedia15 to the post. We might re-tweet or share your message! Everything is linked on the [[m:Special:MyLanguage/Wikipedia 15|Wikipedia 15 Meta page]]. You’ll find a set of ten data visualization works that you can show at your events, and a [[c:Category:Wikipedia15 Mark|list of all the Wikipedia 15 logos]] that community members have already designed. If you have any questions, please contact [[m:User:ZMcCune (WMF)|Zachary McCune]] or [[m:User:JSutherland (WMF)|Joe Sutherland]]. Thanks and Happy nearly Wikipedia 15!<br /> -The Wikimedia Foundation Communications team ''Posted by the [[m:User:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]], २१:५८, १८ डिसेम्बर २०१५ (युटिसी(UTC)) • [[m:Wikipedia 15/MassMessages/Get involved|{{int:please-translate}}]] • [[m:Talk:Wikipedia 15|{{int:help}}]] </div> <!-- Message sent by User:GVarnum-WMF@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&oldid=15158198 --> == Password strength RFC == नमस्ते हामीले [[MediaWiki:Common.js]] सम्पादन गर्न सक्ने , चेकयुजर र ओभरसाइट अधिकार पहुँच भएका खाताहरूको पासवर्डले पुरा गर्नु पर्ने नियमहरूबारे मेटामा RFC सुरु गरेका छौँ। यस्ता खाताहरूको हाम्रो साइटमा एकदमै संवेदनशील पहुँच हुने हुनाले , खराब मानिसको हातमा यस्ता खाता पारेमा धेरै हानी पुग्न सक्छ । हालको नीति अनुसार पासवर्डहरू १ अक्षर भन्दा लामो भए पुग्छ । हामी यसलाई कम्तिमा पनि ८ अक्षार ( बाइट) को बनाउन चाहन्छौँ र एकदमै धेरै प्रयोगहुने पासवर्डहरू प्रयोगमा रोक लगाउन चाहन्छौँ । उच्च पहुँच भएका खाताहरूमा पासवर्ड आवश्यकताहरू परिवर्तन गरेर , विकिमिडिया विकिहरू सबैको लागि बढि सुरक्षित बनाउने आशा राखेकाछौँ। पुरा प्रस्ताव [[m:Requests for comment/Password policy for users with certain advanced permissions|यहाँ]] पढ्नुहोला र आफ्नो आवाज RFC मा राख्नुहोला । धन्यवाद (WMF सुरक्षा समूहको तर्फबाट) [[प्रयोगकर्ता:BWolff (WMF)|BWolff (WMF)]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:BWolff (WMF)|वार्ता]]) ०८:१८, २१ डिसेम्बर २०१५ (युटिसी(UTC)) == VisualEditor News #6—2015 == <div class="plainlinks mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr"> <div style="margin:0.5em;width:230px;{{#switch:ltr|rtl=float:left;margin-left:0;|#default=float:right;margin-right:0;}}border:1px solid #AAA;padding:0.5em;"> [[File:VisualEditor-logo.svg|200x70px|center|alt=The visual editor]] '''Did you know?''' <div class="thumbcaption" style="font-size: 90%;"> A new, simpler system for editing will offer a single Edit button. Once the page has opened, you can switch back and forth between visual and wikitext editing. [[File:VisualEditor single edit tab preference dialog.png|alt=Screenshot showing a pop-up dialog for switching from the wikitext editor to the visual editor|centre|frameless|230x230px]]<br> If you prefer having separate edit buttons, then you can set that option in your preferences, either in a pop-up dialog the next time you open the visual editor, or by going to [[Special:Preferences]] and choosing the setting that you want: <br><br>[[File:VisualEditor single edit tab in preferences 2015-12-18.png|alt=Screenshot showing a drop-down menu in Special:Preferences|centre|frameless|230x230px]] The current plan is for the default setting to have the Edit button open the editing environment you used most recently. <br><br>You can read and help translate [[:mw:VisualEditor/User guide|the user guide]], which has more information about how to use the visual editor. </div></div> ''[[m:VisualEditor/Newsletter/2015/December|Read this in another language]] • [[:m:VisualEditor/Newsletter|Subscription list for this multilingual newsletter]]'' Since the last newsletter, the [[mw:VisualEditor|visual editor team]] has fixed many bugs and expanded the mathematics formula tool. Their workboard is available [[phab:project/board/483/|in Phabricator]]. Their [[mediawikiwiki:VisualEditor/Current_priorities|current priorities]] are improving support for languages such as Japanese and Arabic, and providing rich-media tools for formulæ, charts, galleries and uploading. === Recent improvements === You can '''switch from the wikitext editor to the visual editor''' after you start editing. The '''LaTeX mathematics formula editor''' has been significantly expanded. ([[phab:T118616|T118616)]] You can see the formula as you change the LaTeX code. You can click buttons to insert the correct LaTeX code for many symbols. === Future changes === The '''single edit tab''' project will combine the "{{int:vector-view-edit}}" and "{{int:visualeditor-ca-editsource}}" tabs into a single "{{int:vector-view-edit}}" tab, like the system already used on the mobile website. ([[phab:T102398|T102398]], [[phab:T58337|T58337]]) Initially, the "{{int:vector-view-edit}}" tab will open whichever editing environment you used last time. Your last editing choice will be stored as a cookie for logged-out users and as an account preference for logged-in editors. Logged-in editors will be able to set a default editor in the {{int:prefs-editing}} tab of [[Special:Preferences]] in the drop-down menu about "{{int:visualeditor-preference-tabs}}". The visual editor will be offered to all editors at the following Wikipedias in early 2016: [[w:am:|Amharic]], [[w:bug:|Buginese]], [[w:cdo:|Min Dong]], [[w:cr:|Cree]], [[w:gv:|Manx]], [[w:hak:|Hakka]], [[w:hy:|Armenian]], [[w:ka:|Georgian]], [[w:pnt:|Pontic]], [[w:sh:|Serbo-Croatian]], [[w:ti:|Tigrinya]], [[w:xmf:|Mingrelian]], [[w:za:|Zhuang]], and [[w:zh-min-nan:|Min Nan]]. ([[phab:T116523|T116523]]) Please post your comments and the language(s) that you tested at [[:mw:Topic:St8y4ni42d0vr9cv|the feedback thread on mediawiki.org]]. The developers would like to know how well it works. Please tell them what kind of computer, web browser, and keyboard you are using. In 2016, the '''feedback pages''' for the visual editor on many Wikipedias will be redirected to mediawiki.org. ([[phab:T92661|T92661]]) === Testing opportunities === * Please try the new system for the '''single edit tab''' on [https://test2.wikipedia.org test2.wikipedia.org]. You can edit while logged out to see how it works for logged-out editors, or you can create a separate account to be able to set your account's preferences. <mark>Please share your thoughts about the single edit tab system at [[mediawikiwiki:Topic:Suspcq0bf5nd3gsd|the feedback topic on mediawiki.org]] or [https://jfe.qualtrics.com/form/SV_6R04ammTX8uoJFP sign up for formal user research]</mark> (type "single edit tab" in the question about other areas you're interested in). The new system has not been finalized, and your feedback can affect the outcome. The team particularly wants your thoughts about the options in Special:Preferences. The current choices in Special:Preferences are: ** {{int:visualeditor-preference-tabs-remember-last}}, ** {{int:visualeditor-preference-tabs-prefer-ve}}, ** {{int:visualeditor-preference-tabs-prefer-wt}}, and ** {{int:visualeditor-preference-tabs-multi-tab}}. (This is the current state for people already using the visual editor. None of these options will be visible if you have disabled the visual editor in your preferences at that wiki.) * <mark>Can you read and type in Korean or Japanese?</mark> Language engineer [[mw:User:DChan (WMF)|David Chan]] needs people who know which tools people use to type in some languages. If you speak Japanese or Korean, you can help him test support for these languages. Please see the instructions at [[mw:VisualEditor/IME Testing#What to test|What to test]] if you can help, and report it on Phabricator ([[phab:T110654|Korean]] - [[phab:T109818|Japanese]]) or on Wikipedia ([[:ko:위키백과:시각편집기/IME|Korean]] - [[:ja:Wikipedia:ビジュアルエディター/フィードバック/IME|Japanese]]). If you aren't reading this in your favorite language, then please help us with translations! Subscribe to the [[mail:translators-l|Translators mailing list]] or [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User_talk:Elitre_(WMF)&action=edit&section=new contact us] directly, so that we can notify you when the next issue is ready. {{int:Feedback-thanks-title}} </div> [[:mw:User:Elitre (WMF)|Elitre (WMF)]], ००:०६, २५ डिसेम्बर २०१५ (युटिसी(UTC)) <!-- Message sent by User:Elitre (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=VisualEditor/Newsletter/Wikis_with_VE&oldid=15165847 --> == VisualEditor News #6—2015 == <div class="plainlinks mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr"> <div style="margin:0.5em;width:230px;{{#switch:ltr|rtl=float:left;margin-left:0;|#default=float:right;margin-right:0;}}border:1px solid #AAA;padding:0.5em;"> [[File:VisualEditor-logo.svg|200x70px|center|alt=The visual editor]] '''Did you know?''' <div class="thumbcaption" style="font-size: 90%;"> A new, simpler system for editing will offer a single Edit button. Once the page has opened, you can switch back and forth between visual and wikitext editing. [[File:VisualEditor single edit tab preference dialog.png|alt=Screenshot showing a pop-up dialog for switching from the wikitext editor to the visual editor|centre|frameless|230x230px]]<br> If you prefer having separate edit buttons, then you can set that option in your preferences, either in a pop-up dialog the next time you open the visual editor, or by going to [[Special:Preferences]] and choosing the setting that you want: <br><br>[[File:VisualEditor single edit tab in preferences 2015-12-18.png|alt=Screenshot showing a drop-down menu in Special:Preferences|centre|frameless|230x230px]] The current plan is for the default setting to have the Edit button open the editing environment you used most recently. <br><br>You can read and help translate [[:mw:VisualEditor/User guide|the user guide]], which has more information about how to use the visual editor. </div></div> ''[[m:VisualEditor/Newsletter/2015/December|Read this in another language]] • [[:m:VisualEditor/Newsletter|Subscription list for this multilingual newsletter]]'' Since the last newsletter, the [[mw:VisualEditor|visual editor team]] has fixed many bugs and expanded the mathematics formula tool. Their workboard is available [[phab:project/board/483/|in Phabricator]]. Their [[mediawikiwiki:VisualEditor/Current_priorities|current priorities]] are improving support for languages such as Japanese and Arabic, and providing rich-media tools for formulæ, charts, galleries and uploading. === Recent improvements === You can '''switch from the wikitext editor to the visual editor''' after you start editing. The '''LaTeX mathematics formula editor''' has been significantly expanded. ([[phab:T118616|T118616)]] You can see the formula as you change the LaTeX code. You can click buttons to insert the correct LaTeX code for many symbols. === Future changes === The '''single edit tab''' project will combine the "{{int:vector-view-edit}}" and "{{int:visualeditor-ca-editsource}}" tabs into a single "{{int:vector-view-edit}}" tab, like the system already used on the mobile website. ([[phab:T102398|T102398]], [[phab:T58337|T58337]]) Initially, the "{{int:vector-view-edit}}" tab will open whichever editing environment you used last time. Your last editing choice will be stored as a cookie for logged-out users and as an account preference for logged-in editors. Logged-in editors will be able to set a default editor in the {{int:prefs-editing}} tab of [[Special:Preferences]] in the drop-down menu about "{{int:visualeditor-preference-tabs}}". The visual editor will be offered to all editors at the following Wikipedias in early 2016: [[w:am:|Amharic]], [[w:bug:|Buginese]], [[w:cdo:|Min Dong]], [[w:cr:|Cree]], [[w:gv:|Manx]], [[w:hak:|Hakka]], [[w:hy:|Armenian]], [[w:ka:|Georgian]], [[w:pnt:|Pontic]], [[w:sh:|Serbo-Croatian]], [[w:ti:|Tigrinya]], [[w:xmf:|Mingrelian]], [[w:za:|Zhuang]], and [[w:zh-min-nan:|Min Nan]]. ([[phab:T116523|T116523]]) Please post your comments and the language(s) that you tested at [[:mw:Topic:St8y4ni42d0vr9cv|the feedback thread on mediawiki.org]]. The developers would like to know how well it works. Please tell them what kind of computer, web browser, and keyboard you are using. In 2016, the '''feedback pages''' for the visual editor on many Wikipedias will be redirected to mediawiki.org. ([[phab:T92661|T92661]]) === Testing opportunities === * Please try the new system for the '''single edit tab''' on [https://test2.wikipedia.org test2.wikipedia.org]. You can edit while logged out to see how it works for logged-out editors, or you can create a separate account to be able to set your account's preferences. <mark>Please share your thoughts about the single edit tab system at [[mediawikiwiki:Topic:Suspcq0bf5nd3gsd|the feedback topic on mediawiki.org]] or [https://jfe.qualtrics.com/form/SV_6R04ammTX8uoJFP sign up for formal user research]</mark> (type "single edit tab" in the question about other areas you're interested in). The new system has not been finalized, and your feedback can affect the outcome. The team particularly wants your thoughts about the options in Special:Preferences. The current choices in Special:Preferences are: ** {{int:visualeditor-preference-tabs-remember-last}}, ** {{int:visualeditor-preference-tabs-prefer-ve}}, ** {{int:visualeditor-preference-tabs-prefer-wt}}, and ** {{int:visualeditor-preference-tabs-multi-tab}}. (This is the current state for people already using the visual editor. None of these options will be visible if you have disabled the visual editor in your preferences at that wiki.) * <mark>Can you read and type in Korean or Japanese?</mark> Language engineer [[mw:User:DChan (WMF)|David Chan]] needs people who know which tools people use to type in some languages. If you speak Japanese or Korean, you can help him test support for these languages. Please see the instructions at [[mw:VisualEditor/IME Testing#What to test|What to test]] if you can help, and report it on Phabricator ([[phab:T110654|Korean]] - [[phab:T109818|Japanese]]) or on Wikipedia ([[:ko:위키백과:시각편집기/IME|Korean]] - [[:ja:Wikipedia:ビジュアルエディター/フィードバック/IME|Japanese]]). If you aren't reading this in your favorite language, then please help us with translations! Subscribe to the [[mail:translators-l|Translators mailing list]] or [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User_talk:Elitre_(WMF)&action=edit&section=new contact us] directly, so that we can notify you when the next issue is ready. {{int:Feedback-thanks-title}} </div> [[:mw:User:Elitre (WMF)|Elitre (WMF)]], ०१:०६, २५ डिसेम्बर २०१५ (युटिसी(UTC)) <!-- Message sent by User:Elitre (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=VisualEditor/Newsletter/Wikis_with_VE&oldid=15165847 --> == Wikimania 2016 Scholarships - Deadline soon! == :{{int:Please-translate}} A reminder - applications for scholarships for Wikimania 2016 in Esino Lario, Italy, are closing soon! Please get your applications in by January 9th. To apply, visit the page below: :*[https://wikimania2016.wikimedia.org/wiki/Scholarships Wikimania 2016 Scholarships] [[User:PEarley (WMF)|Patrick Earley (WMF)]] via [[प्रयोगकर्ता:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:MediaWiki message delivery|वार्ता]]) ०१:४९, ५ जनवरी २०१६ (युटिसी(UTC)) <!-- Message sent by User:PEarley (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:PEarley_(WMF)/Mass_Message_-_large&oldid=15209973 --> == 2016 WMF Strategy consultation == :{{int:Please-translate}} Hello, all. The Wikimedia Foundation (WMF) has launched a consultation to help create and prioritize WMF strategy beginning July 2016 and for the 12 to 24 months thereafter. This consultation will be open, on Meta, from 18 January to 26 February, after which the Foundation will also use these ideas to help inform its Annual Plan. (More on our timeline can be found on that Meta page.) Your input is welcome (and greatly desired) at the Meta discussion, [[:m:2016 Strategy/Community consultation|2016 Strategy/Community consultation]]. Apologies for English, where this is posted on a non-English project. We thought it was more important to get the consultation translated as much as possible, and good headway has been made there in some languages. There is still much to do, however! We created [[:m:2016 Strategy/Translations]] to try to help coordinate what needs translation and what progress is being made. :) If you have questions, please reach out to me on my talk page or on the strategy consultation's talk page or by email to mdennis@wikimedia.org. I hope you'll join us! [[:m:User:Mdennis (WMF)|Maggie Dennis]] via [[प्रयोगकर्ता:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:MediaWiki message delivery|वार्ता]]) १९:०७, १८ जनवरी २०१६ (युटिसी(UTC)) <!-- Message sent by User:Mdennis (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:PEarley_(WMF)/Mass_Message_-_large&oldid=15253743 --> == VisualEditor News #1—2016 == <div class="plainlinks mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr"> ''[[:m:VisualEditor/Newsletter/2016/February|Read this in another language]] • [[:m:VisualEditor/Newsletter|Subscription list for this multilingual newsletter]]'' <div style="margin:0.5em;width:230px;{{#switch:ltr|rtl=float:left;margin-left:0;|#default=float:right;margin-right:0;}}border:1px solid #AAA;padding:0.5em;"> [[File:VisualEditor-logo.svg|200x70px|center|alt=The visual editor]] '''Did you know?''' <div class="thumbcaption" style="font-size: 90%;"> Among experienced editors, the visual editor's table editing is one of the most popular features. [[File:VisualEditor table menu move column.png|alt=Screenshot showing a pop-up menu for column operations in a table|centre|frameless|230x230px]] If you select the top of a column or the end of a row, you can quickly insert and remove columns and rows. Now, you can also rearrange columns and rows. Click "Move before" or "Move after" to swap the column or row with its neighbor. You can read and help translate [[:mw:VisualEditor/User guide|the user guide]], which has more information about how to use the visual editor.</div></div> Since the last newsletter, the [[:mw:VisualEditor/Portal|VisualEditor Team]] has fixed many bugs. Their workboard is available [[phab:project/board/483/|in Phabricator]]. Their [[:mw:VisualEditor/Current_priorities|current priorities]] are improving support for Japanese, Korean, Arabic, Indic, and Han scripts, and improving the single edit tab interface. === Recent changes === You can '''switch from the wikitext editor to the visual editor''' after you start editing. This function is available to nearly all editors at most wikis except the Wiktionaries and Wikisources. Many local '''feedback pages''' for the visual editor have been redirected to [[:mw:VisualEditor/Feedback]]. You can now re-arrange columns and rows in '''tables''', as well as copying a row, column or any other selection of cells and pasting it in a new location. The '''formula editor''' has two options: you can choose "Quick edit" to see and change only the LaTeX code, or "Edit" to use the full tool. The full tool offers immediate preview and an extensive list of symbols. === Future changes === The '''[[:mw:VisualEditor/Single edit tab|single edit tab]]''' project will combine the "{{int:vector-view-edit}}" and "{{int:visualeditor-ca-editsource}}" tabs into a single "{{int:vector-view-edit}}" tab. This is similar to the system already used on the mobile website. ([[phab:T102398|T102398]]) Initially, the "{{int:vector-view-edit}}" tab will open whichever editing environment you used last time. Your last editing choice will be stored as an account preference for logged-in editors, and as a cookie for logged-out users. Logged-in editors will have these options in the {{int:prefs-editing}} tab of [[Special:Preferences]]: * {{int:visualeditor-preference-tabs-remember-last}}, * {{int:visualeditor-preference-tabs-prefer-ve}}, * {{int:visualeditor-preference-tabs-prefer-wt}}, and * {{int:visualeditor-preference-tabs-multi-tab}}. (This is the state for people using the visual editor now.) The visual editor uses the same search engine as [[Special:Search]] to find links and files. This search will get better at detecting typos and spelling mistakes soon. These improvements to search will appear in the visual editor as well. The visual editor will be offered to all editors at most [[:mw:VisualEditor/Rollouts|"Phase 6" Wikipedias]] during the next few months. This will affect the following languages, amongst others: [[:w:ja: |'''Japanese''']], [[:w:ko:|'''Korean''']], [[:w:ur: |'''Urdu''']], [[:w:fa: |'''Persian''']], [[:w:ar: |'''Arabic''']], [[:w:ta: |'''Tamil''']], [[:w:mr: |'''Marathi''']], [[:w:ml: |'''Malayalam''']], [[:w:hi: |'''Hindi''']], [[:w:bn: |'''Bengali''']], [[:w:as: |'''Assamese''']], [[:w:th: |'''Thai''']], [[:w:arc: |'''Aramaic''']]. === Let's work together === * Please try out the newest version of the '''[[:mw:VisualEditor/Single edit tab|single edit tab]]''' on [[test2wiki:Special:Random|test2.wikipedia.org]]. You may need to restore the default preferences (at the bottom of [[test2wiki:Special:Preferences]]) to see the initial prompt for options. Were you able to find a preference setting that will work for your own editing? Did you see [[:c:File:VisualEditor single edit tab preference dialog.png|the large preferences dialog box]] when you started editing an article there? * <mark>Can you read and type in Korean, Arabic, Japanese, Indic, or Han scripts?</mark> Does typing in these languages feels natural in the visual editor? Language engineer [[:mw:User:DChan (WMF)|David Chan]] needs to know. Please see the instructions at [[:mw:VisualEditor/IME Testing#What to test]] if you can help. Please post your comments and the language(s) that you tested at [[:mw:Topic:St8y4ni42d0vr9cv|the feedback thread on mediawiki.org]]. * Learn how to improve the "automagical" [[:mw:citoid|citoid]] referencing system in the visual editor, by creating [[:en:Zotero|Zotero]] translators for popular sources in your language! Join the [https://lists.wikimedia.org/pipermail/wikitech-l/2016-February/084840.html Tech Talk about "Automated citations in Wikipedia: Citoid and the technology behind it"] with Sebastian Karcher on 29 February 2016. If you aren't reading this in your favorite language, then please help us with translations! Subscribe to the [[mail:translators-l|Translators mailing list]] or [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User_talk:Elitre_(WMF)&action=edit&section=new contact us] directly, so that we can notify you when the next issue is ready. {{int:Feedback-thanks-title}} </div> [[:mw:User:Elitre (WMF)|Elitre (WMF)]], २१:२१, २६ फेब्रुअरी २०१६ (युटिसी(UTC)) <!-- Message sent by User:Elitre (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=VisualEditor/Newsletter/Wikis_with_VE&oldid=15385167 --> euus808wkqmqsuizgbbsrq08j99pte4 ढाँचा:Donate 10 1966 6332 4224 2015-09-09T06:34:12Z Devraj poudel 1655 कही wikitext text/x-wiki यो विश्वकोश या यसका भातृ परियोजनाहरू तपाईको लागि उपयोगी लागेमा, [[:wmf:WMFJA085/ne|चन्दा दिने]] बारेमा अवश्य सोच्नुहोस् । यो मुख्यतया [[m:Wikimedia servers|सर्भर संयन्त्र ]] खरिद तथा सम्भारको लागि प्रयोग गरिन्छ । r762lsszbrtazxpo28khpzazs51rj1d ढाँचा:Done 10 1967 7117 6796 2016-02-13T15:17:58Z Devraj poudel 1655 wikitext text/x-wiki <span style="white-space:nowrap;">[[File:Yes check.svg|20px|Done]]&nbsp;'''{{{1|Done}}}'''</span><noinclude> [[Category:Image with comment templates|{{PAGENAME}}]] [[Category:Spam blacklist templates|{{PAGENAME}}]] </noinclude> ixpzn5bj30juovrd14zn68pf3ivfru9 ढाँचा:मुख्य पृष्ठ अन्वेषण 10 1968 6646 6645 2016-01-16T08:38:29Z Devraj poudel 1655 6645द्वारा पुनरावलोकन [[Special:Contributions/देवराज पौडेल|देवराज पौडेल]] ([[User talk:देवराज पौडेल|वार्तालाप]]) खारेज ग... wikitext text/x-wiki {| style="border:0px; border-spacing:0px; padding:0px; margin:0px;" | colspan="2" style="background:#c6deff; border:1px solid #aab2ff; line-height:9px;" | &nbsp; |- | style="padding:0px; margin:0px" | {| style="border:1px solid gray; border-top:0px; margin:0px; padding:0px; font-size:95%;" |- <!----------- Subjects -----------------> | | style="text-align:center" | '''विषयहरु''' |-<!----------- Science ------------------> | [[File:Nuvola apps kalzium.svg|32x32px|link=Subject:Science]] | style="text-align:center" | '''[[Subject:Science|प्रकृति विज्ञान]]'''<br/><!-- -->[[Subject:Biology|जीव विज्ञान]] &ndash; <!-- -->[[Subject:Engineering|इन्जिनियरिङ्ग]] &ndash; <!-- -->[[Subject:Mathematics|गणीत]] &ndash; <!-- -->[[Subject:Health sciences|स्वास्थ्य विज्ञान]] &ndash; <!-- -->[[Subject:Physical sciences|भौतिक विज्ञान]] |-<!----------- Social Sciences ------------------> | [[File:Nuvola apps kuser.svg|32x32px|link=Subject:Social sciences]] | style="text-align:center" | '''[[Subject:Social sciences|सामाजिक विज्ञान]]'''<br/><!-- -->[[Subject:Anthropology|मानवशास्त्र]] &ndash; <!-- -->[[Subject:Business|व्यवस्थापन]] &ndash; <!-- -->[[Subject:Communication|सञ्चार]] &ndash; <!-- -->[[Subject:Economics|अर्थशास्त्र]] &ndash; <!-- -->[[Subject:Education|शिक्षा]] &ndash; <!-- -->[[Subject:Geography|भूगोल]] &ndash; <!-- -->[[Subject:Law|कानुन]] &ndash; <!-- -->[[Subject:Linguistics|भाषा विज्ञान]] &ndash; <!-- -->[[Subject:Political science|राजनीति शास्त्र]] &ndash; <!-- -->[[Subject:Psychology|मनोविज्ञान]] &ndash; <!-- -->[[Subject:Sociology|समाज शास्र]] |-<!---------- Computing -------------------------> | [[File:Nuvola apps display.png|32x32px|link=Subject:Computing]] | style="text-align:center" |'''[[Subject:Computing|गणन]]'''<br/><!-- -->[[Subject:Computer hardware|हार्डवेयर]] &ndash; <!-- -->[[Subject:Computer networking|सञ्जाल]] &ndash; <!-- -->[[Subject:Computer programming|कम्प्युटर प्रोग्रामिङ्ग]] &ndash; <!-- -->[[Subject:Computer science|कम्प्युटर विज्ञान]] &ndash; <!-- -->[[Subject:Computer software|सफ्टवेयर]] &ndash; <!-- -->[[Subject:Information technology|सूचना प्रविधि]] &ndash; <!-- -->[[Subject:Internet|इन्टरनेट]] &ndash; <!-- -->[[Subject:Open source|खुल्ला स्रोत]] |-<!---------- Humanities ---------------> |[[File:Nuvola_apps_kcoloredit.png|32x32px|link=Subject:Humanities]] | style="text-align:center" | '''[[Subject:Humanities|मानविकी]]'''<br/><!-- -->[[Subject:Fine arts|फाइन आर्ट]] &ndash; <!-- -->[[Subject:History|इतिहास]] &ndash; <!-- -->[[Subject:Languages|भाषाहरु]] &ndash; <!-- -->[[Subject:Literature|साहित्य]] &ndash; <!-- -->[[Subject:Philosophy|दर्शन]] &ndash; <!-- -->[[Subject:Religion|धर्म]] |-<!---------- Special Groups --------------------> |[[File:Gnome-globe.svg|32x32px|link=Subject:Miscellaneous]] | style="text-align:center" | '''[[Subject:Miscellaneous|अन्य]]'''<br/><!-- -->[[पकवान]] &ndash; <!-- -->[[Subject:Featured books|छानिएका पुस्तकहरु]] &ndash; <!-- -->[[Subject:Miscellaneous|अन्य]] &ndash; <!-- -->[[Subject:Standard curricula|स्तरीय पाठ्यक्रम ]] &ndash; <!-- -->[[विकिबगैँचा]] |} |} <div style="height:10px;">&nbsp;</div> {| style="border:0px; border-spacing:0px; padding:0px; margin:0px;" | colspan="2" style="background:#c6deff; border:1px solid #aab2ff; line-height:9px;" | &nbsp; |- | style="padding:0px; margin:0px" | {| style="border:1px solid gray; border-top:0px; margin:0px; padding:0px; font-size:95%;" |- <!----------- Bookshelves -----------------> | | style="text-align:center" | '''पुस्तक दराजहरु''' |-<!----------- Natural Sciences ------------------> | [[File:Nuvola apps kalzium.svg|32x32px|link=Wikibooks:Natural sciences department]] | style="text-align:center" | '''[[Wikibooks:Natural sciences department|प्राकृतिक विज्ञान विभाग ]]'''<br/><!-- -->[[Wikibooks:Biology bookshelf|जीव विज्ञान ]] &ndash; <!-- -->[[Wikibooks:Engineering bookshelf|इन्जिनियरिङ्ग]] &ndash; <!-- -->[[Wikibooks:Health science bookshelf|स्वास्थ्य]] &ndash; <!-- -->[[Wikibooks:Mathematics bookshelf|गणीत]] &ndash; <!-- -->[[Wikibooks:Natural sciences bookshelf|प्राकृतिक विज्ञान]] &ndash; <!-- -->[[Wikibooks:Chemistry bookshelf|रसायन शास्त्र]] &ndash; <!-- -->[[Wikibooks:Physics bookshelf|भौतिक शास्त्र]] |-<!----------- Social Sciences ------------------> | [[File:Nuvola apps kuser.svg|32x32px|link=Wikibooks:Social sciences department]] | style="text-align:center" | '''[[Wikibooks:Social Science department|समाजिक विज्ञान विभाग]]'''<br/><!-- -->[[Wikibooks:Business and economics bookshelf|व्यवस्थापन तथा अर्थशास्त्र ]] &ndash; <!-- -->[[Wikibooks:Education bookshelf|शिक्षा ]] &ndash; <!-- -->[[Wikibooks:History bookshelf|इतिहास ]] &ndash; <!-- -->[[Wikibooks:Languages bookshelf|भाषा]] &ndash; <!-- -->[[Wikibooks:Law bookshelf|कानुन]] &ndash; <!-- -->[[Wikibooks:Social sciences bookshelf|समाजिक विज्ञान]] |-<!---------- Computing -------------------------> | [[File:Nuvola apps display.png|32x32px|link=Wikibooks:Computing department]] | style="text-align:center" |'''[[Wikibooks:Computing department|गणन विभाग]]'''<br/><!-- -->[[Wikibooks:Computer science bookshelf|कम्प्युटर विज्ञान]] &ndash; <!-- -->[[Wikibooks:Computer software bookshelf|कम्प्युटर सफ्टवेयर ]] &ndash; <!-- -->[[Wikibooks:Domain-specific languages bookshelf|डोमेन-विशेष भाषाहरु]] &ndash; <!-- -->[[Wikibooks:Information technology bookshelf|सूचना प्रविधी]] &ndash; <!-- -->[[Wikibooks:Programming languages bookshelf|प्रोग्रामिङ्ग भाषा]] |-<!---------- Humanities and Arts ---------------> |[[File:Nuvola_apps_kcoloredit.png|32x32px|link=Wikibooks:Humanities and arts department]] | style="text-align:center" | '''[[Wikibooks:Humanities and arts department|मानाविकी तथा आर्टस् विभाग]]'''<br/><!-- -->[[Wikibooks:Arts bookshelf|आर्ट्स ]] &ndash; <!-- -->[[Wikibooks:Games and athletics bookshelf|खेलकुद तथा एथेलेटिक्स ]] &ndash; <!-- -->[[Wikibooks:Languages bookshelf|विदेशी भाषाहरु ]] &ndash; <!-- -->[[Wikibooks:History bookshelf|इतिहास]] &ndash; <!-- -->[[Wikibooks:Humanities bookshelf|मानविकी]] &ndash; <!-- -->[[Wikibooks:Language and literature bookshelf|भाषा तथा साहित्य ]] |-<!---------- Special Groups --------------------> |[[File:Gnome-globe.svg|32x32px|link=Wikibooks:Special groups department]] | style="text-align:center" | '''[[Wikibooks:Special groups department|विशेष समूह ]]'''<br/><!-- -->[[पकवान]] &ndash; <!-- -->[[Wikibooks:Featured books|छानिएका लेख ]] &ndash; <!-- -->[[Wikibooks:How-tos bookshelf|कसरी -गर्ने निर्देशिका ]] &ndash; <!-- -->[[Wikibooks:Study guides bookshelf|पठनपाठन निर्देशिका ]] &ndash; <!-- -->[[Wikibooks:Technology bookshelf|प्रविधी]] &ndash; <!-- -->[[विकीबगैँचा ]] |} |}<noinclude>[[Category:Wikibooks main page templates|Navigation]]</noinclude> 5zph65mqq8kb63yzspzrf8jdvgd6rjr ढाँचा:मुख्य पृष्ठ छानिएका पुस्तक 10 1969 6736 6683 2016-01-23T18:55:45Z Devraj poudel 1655 wikitext text/x-wiki {| style="border:0px; border-spacing:0px; padding:0px; margin:0px;" id="featured books" | colspan="2" style="background:#FFD2CA; border:1px solid #aab2ff; line-height:9px;" | &nbsp; |- | align="center" style="border:1px solid gray; border-top:0px; border-bottom:0px; padding:0px;" | {| style="border:0px; margin:0px; border-spacing:5px" | <imagemap>Image:Nuvola apps bookcase.svg|36px default [[Wikibooks:Featured books|विकिपुस्तक:छानिएका पुस्तकहरु]] desc none </imagemap> | <h2>[[विकिपुस्तक:छानिएका पुस्तकहरू|छानिएका पुस्तकहरु]]<br><span style="font-size: 10pt;font-weight:normal;">सबै [[:श्रेणी:छानिएका पुस्तकहरू|छानिएका पुस्तकहरू]]हेर्नुहोस् </span></h2> |} [[पुस्तक/दुर्गा_सप्तसती|दुर्गा सप्तसती]][[Image:Durga.jpg|50px|center|दुर्गा भवानी]] *[[भानुभक्तको रामायण]] *[[पुस्तक/मेरो_अमेरिका_यात्रा|मेरो अमेरिका यात्रा]] *[[Init Magazine|इनिट पत्रिका]] *[[लक्ष्मी निबन्ध संग्रह]] *[[एस्पेरान्तो भाषा]] *[[अन्तरमन्को यात्रा]] लेखक-जगदिश घिमिरे *[[लक्ष्मी कबिता संग्रह]] *[[मुनामदन - लक्ष्मीप्रसाद देबकोटा]] *[[दिव्योपदेश]] *[[गणतन्त्रको खेती: आन्दोलन कविता २०६३]] *[[नेपाली भाषा व्याकरण]] <center>'''[[:en:Wikibooks:PDF Versions|मुद्रणयोग्य PDF विकिपुस्तकहरु]]'''</center> [[:en:Media:Ada Programming.pdf|अदा प्रोग्रामिङ्ग]]&nbsp;<small>(३ भागहरु, २७१पृ)</small>&nbsp;&ndash; [[:en:Media:Basic Physics of Nuclear Medicine.pdf|Basic Physics of Nuclear Medicine]]&nbsp;<small>([[:en:Media:Basic Physics of Nuclear Medicine printable version.pdf|pr.]]) (९३पृ)</small>&nbsp;&ndash; [[:en:Media:Chess.pdf|Chess]]&nbsp;<small>([[:en:Media:Chess printable version.pdf|pr.]]) (८४पृ)</small>&nbsp;&ndash; [[:en:Media:Communication Theory.pdf|Communication Theory]]&nbsp;<small>([[:en:Media:Communication Theory printable version.pdf|pr.]]) (१२०पृ)</small>&nbsp;&ndash; [[:en:Media:Consciousness_studies.pdf|Consciousness studies]]&nbsp;<small>(२२९पृ)</small>&nbsp;&ndash; [[:en:media:French.pdf|French]]&nbsp;<small>(२३८पृ)</small>&nbsp;&ndash; [[:en:media:German.pdf|German]]&nbsp;<small>(२०२पृ)</small>&nbsp;&ndash; [[:en:Media:How_To_Build_A_Computer.pdf|How to build a computer]]&nbsp;<small>(५२पृ)</small>&nbsp;&ndash; [[:en:Media:Introduction_to_Paleoanthropology.pdf|Introduction to Paleoanthropology]]&nbsp;<small>(१२६पृ)</small>&nbsp;&ndash; [[:en:Media:Introduction_to_sociology.pdf|Introduction to sociology]]&nbsp;<small>(~२४०पृ)</small>&nbsp;&ndash; [[:en:Media:LaTeX.pdf|LaTeX]]&nbsp;<small>([[:en:Media:LaTeX printable version.pdf|pr.]]) (९०पृ)</small>&nbsp;&ndash; [[:en:Media:Learning Theories.pdf|Learning Theories]]&nbsp;<small>([[:en:Media:Learning Theories printable version.pdf|pr.]]) (१०४पृ)</small>&nbsp;&ndash; [[:en:Media:Fhsstphysics.pdf|Physics (Free High School Science Text)]]&nbsp;<small>(३९६पृ)</small>&nbsp;&ndash; [[:en:Media:Python Programming.pdf|Python Programming]]&nbsp;<small>(९२पृ)</small>&nbsp;&ndash; [[:en:Media:Rhetoric and Composition.pdf|Rhetoric and Composition]]&nbsp;<small>(१७२पृ)</small>&nbsp;&ndash; [[:en:Media:Special_relativity.pdf|Special Relativity]]&nbsp;<small>(८९पृ)</small>&nbsp;&ndash; [[:en:Media:UK_Constitution_and_Government.pdf|UK Constitution and Government]]&nbsp;<small>(५९पृ)</small>&nbsp;&ndash; [[:en:Media:Unilingua.pdf|Unilingua]]&nbsp;<small>(१८७पृ)</small>&nbsp;&ndash; [[:en:Media:US_History.pdf|US History]]&nbsp;<small>(१५८पृ)</small>&nbsp;&ndash; [[:en:Wikibooks:PDF Versions|सबै मुद्रणयोग्य PDF विकिपुस्तकहरु >>]] |- |} qd9iirmalekofqlqd7nttlae9alfl0v ढाँचा:CategoryList 10 1971 3582 2010-03-27T18:57:21Z सरोज कुमार ढकाल 358 <div class="sortListInHTML">{{#tag:dynamicpagelist| category={{{1|{{{cat}}}}}} namespace={{{namespace|main}}} suppresserrors={{{erro... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <div class="sortListInHTML">{{#tag:dynamicpagelist| category={{{1|{{{cat}}}}}} namespace={{{namespace|main}}} suppresserrors={{{errors|true}}} shownamespace={{{full|false}}} }}</div><noinclude> ;Use: <nowiki>{{CategoryList|CATEGORY}}</nowiki> Creates a list of pages that are in CATEGORY. [[Category:DPL templates|{{PAGENAME}}]] </noinclude> jvwrs7q9z1keo5fvcj7dw7pncpf9j8j ढाँचा:Subjects 10 1972 3583 2010-03-27T18:58:50Z सरोज कुमार ढकाल 358 <includeonly>{{#ifeq:{{#titleparts:{{FULLPAGENAME}}}}|{{FULLBOOKNAME}}|<!-- this isn't a subpage --> {{#switch:{{NAMESPACE}}|Wikijun... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <includeonly>{{#ifeq:{{#titleparts:{{FULLPAGENAME}}}}|{{FULLBOOKNAME}}|<!-- this isn't a subpage --> {{#switch:{{NAMESPACE}}|Wikijunior|=[[Category:{{{bookcategory|{{BOOKNAME}}}}}| ]]}} {{#if:{{{1|}}}|[[Category:{{{1}}}|{{BOOKNAME}}]]|[[Category:Uncategorized modules|{{FULLCHAPTERNAME}}]]}} {{#if:{{{2|}}}|[[Category:{{{2}}}|{{BOOKNAME}}]]}} {{#if:{{{3|}}}|[[Category:{{{3}}}|{{BOOKNAME}}]]}} {{#if:{{{4|}}}|[[Category:{{{4}}}|{{BOOKNAME}}]]}} {{#if:{{{5|}}}|[[Category:{{{5}}}|{{BOOKNAME}}]]}} {{#if:{{{6|}}}|[[Category:{{{6}}}|{{BOOKNAME}}]]}} {{#if:{{{7|}}}|[[Category:{{{7}}}|{{BOOKNAME}}]]}} {{#if:{{{8|}}}|[[Category:{{{8}}}|{{BOOKNAME}}]]}} {{#if:{{{9|}}}|[[Category:{{{9}}}|{{BOOKNAME}}]]}} {{#if:{{{10|}}}|[[Category:{{{10}}}|{{BOOKNAME}}]]}}|<!-- this is a subpage --> {{#switch:{{NAMESPACE}}|Wikijunior|=[[Category:{{{bookcategory|{{BOOKNAME}}}}}|{{FULLCHAPTERNAME}}]]|#default= {{#if:{{{1|}}}|[[Category:{{{1}}}|{{FULLCHAPTERNAME}}]]|[[Category:Uncategorized modules|{{FULLCHAPTERNAME}}]]}} {{#if:{{{2|}}}|[[Category:{{{2}}}|{{FULLCHAPTERNAME}}]]}} {{#if:{{{3|}}}|[[Category:{{{3}}}|{{FULLCHAPTERNAME}}]]}} {{#if:{{{4|}}}|[[Category:{{{4}}}|{{FULLCHAPTERNAME}}]]}} {{#if:{{{5|}}}|[[Category:{{{5}}}|{{FULLCHAPTERNAME}}]]}} {{#if:{{{6|}}}|[[Category:{{{6}}}|{{FULLCHAPTERNAME}}]]}} {{#if:{{{7|}}}|[[Category:{{{7}}}|{{FULLCHAPTERNAME}}]]}} {{#if:{{{8|}}}|[[Category:{{{8}}}|{{FULLCHAPTERNAME}}]]}} {{#if:{{{9|}}}|[[Category:{{{9}}}|{{FULLCHAPTERNAME}}]]}} {{#if:{{{10|}}}|[[Category:{{{10}}}|{{FULLCHAPTERNAME}}]]}}}}}}</includeonly><noinclude> This template categorizes a book in up to 10 categories, plus the book category (this is automatic). The book category can be modified by setting the <code>bookcategory</code> variable. You can also use this on subpages of a book and it will only add the book category. {{tlx|{{PAGENAME}}|math|science|etc}}<br/> {{tlx|{{PAGENAME}}|<nowiki>bookcategory=book (book)</nowiki>|math|science|etc}} [[Category:Catalogue templates|{{PAGENAME}}]] </noinclude> a8nw90ye15brfwhgay2gygecx6aqvqg ढाँचा:Tlx 10 1973 7775 3584 2016-03-17T11:22:14Z BRPever 1839 पृष्ठलाई '<includeonly>{{{{{|safesubst:}}}#invoke:template|example}}{{{{{|safesubst:}}}#ifeq:{{{LANG|+}}}|{{{LANG|-}}}|Category:Pages needing tl up...' संग हटाइदै wikitext text/x-wiki <includeonly>{{{{{|safesubst:}}}#invoke:template|example}}{{{{{|safesubst:}}}#ifeq:{{{LANG|+}}}|{{{LANG|-}}}|[[Category:Pages needing tl updated]]}}{{{{{|safesubst:}}}#ifeq:{{{SISTER|+}}}|{{{SISTER|-}}}|[[Category:Pages needing tl updated]]}}{{{{{|safesubst:}}}#ifeq:{{{subst|+}}}|{{{subst|-}}}|[[Category:Pages needing tl updated]]}}</includeonly><noinclude> {{documentation}} </noinclude> s8ka91auad3igthhd2r9y1xbptffl7f ढाँचा:CategoryJunction 10 1974 3585 2010-03-27T19:02:48Z सरोज कुमार ढकाल 358 <div class="sortListInHTML">{{#tag:dynamicpagelist| category={{{1|{{{cat1}}}}}} category={{{2|{{{cat2}}}}}} namespace={{{namespace|m... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <div class="sortListInHTML">{{#tag:dynamicpagelist| category={{{1|{{{cat1}}}}}} category={{{2|{{{cat2}}}}}} namespace={{{namespace|main}}} suppresserrors={{{errors|true}}} shownamespace={{{full|false}}} }}</div><noinclude> ;Use: <nowiki>{{CategoryJunction|CAT_1|CAT_2}}</nowiki> Creates a list of pages that are in both CAT_1 and CAT_2 categories. [[Category:DPL templates|{{PAGENAME}}]] </noinclude> kbsihckq2spyv8tqd00sgkh5dvb7p6t ढाँचा:FULLCHAPTERNAME 10 1975 3586 2010-03-27T19:04:00Z सरोज कुमार ढकाल 358 <includeonly>{{#if:{{#titleparts:{{FULLPAGENAME}}||2}}|{{#titleparts:{{FULLPAGENAME}}||2}}|{{FULLPAGENAME}}}}</includeonly><noinclud... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <includeonly>{{#if:{{#titleparts:{{FULLPAGENAME}}||2}}|{{#titleparts:{{FULLPAGENAME}}||2}}|{{FULLPAGENAME}}}}</includeonly><noinclude> Returns the full name of a chapter or the book name if it isn't a chapter. [[Category:Magic word templates|{{PAGENAME}}]] </noinclude> r7pm75qbtaxrqogylclc3o69pwlr5tl ढाँचा:BOOKNAME 10 1976 3587 2010-03-27T19:05:41Z सरोज कुमार ढकाल 358 {{#titleparts:{{{1|{{PAGENAME}}}}}|1}}<noinclude>[[Category:Magic word templates|{{PAGENAME}}]]</noinclude> को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{#titleparts:{{{1|{{PAGENAME}}}}}|1}}<noinclude>[[Category:Magic word templates|{{PAGENAME}}]]</noinclude> 1u6ao09divp87ltfhw52jhocgwgfl4g एस्पेरान्तो भाषा 0 1977 3591 3590 2010-03-27T19:22:08Z सरोज कुमार ढकाल 358 wikitext text/x-wiki *[[एस्पेरान्तोको परिचय]] *[[एस्पेरान्तो व्याकरण]] 27cw4986g74n1xh9xkawsx4d58f364q एस्पेरान्तो व्याकरण 0 1978 4255 3933 2011-05-17T08:27:46Z 155.35.46.32 पृष्ठलाई '==वर्णमाला==' संग हटाइदै wikitext text/x-wiki ==वर्णमाला== fu2thheyy7nrjfd0kmgs0y92d3dtret विकिपुस्तक:Books/भाषाहरु/एस्पेरान्तो 4 1980 3594 2010-03-27T19:28:07Z सरोज कुमार ढकाल 358 {{saved_book}} == एस्पेरान्तो == :[[एस्पेरान्तोको परिचय]] :[[एस्प... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{saved_book}} == एस्पेरान्तो == :[[एस्पेरान्तोको परिचय]] :[[एस्पेरान्तो भाषा]] :[[एस्पेरान्तो व्याकरण]] [[Category:Books|एस्पेरान्तो]] lzvlowrl1751mxtbc08xna8qorii0hx मद्दत:Contributing FAQ 12 1981 3617 3616 2010-03-31T16:49:02Z सरोज कुमार ढकाल 358 /* Which spelling should I use? */ wikitext text/x-wiki {{WikibooksFAQ}} == योगदान == === के म विकि पुस्तकलाई मेरो व्यक्तिगत विकि बनाउनको निम्ति प्रयोग गर्न सक्छु ? === विकिपुस्तक पाठ्यपुस्तकहरुको लागि , नामांकित पाठ , निर्देशन सामग्री र निर्देशिका | यदि तपाईले कुनै कागजात बनाउनु भयो र मानिसहरुले त्यो कहाँ छ भन्ने जानुन भन्ने चाहनुहुन्छ , जस्तै कि तपाइले कुनै खुला स्रोत सफ्टवेयर जुन तपाइले निर्माण गर्न सहयोग गर्नु भएको छ , यो तपाईले अफ्नै विकिमा गर्नुपर्ने हुनसक्छ . |विकिपुस्तकमा एक पुस्तक निर्माण गर्नु पनि कुनै खराब उपय होइन| [[Wikibooks:विकिपुस्तक के हो ?]]मा विकिपुस्तकमा के गर्न उपयुक्त हुन्न भनेर हेर्नुहोस | === कसले सम्पादन गर्न सक्छन? === जसले पनि योगदान गर्न सक्छन, [[Help:Editing|सम्पादन गर्नुहोस्]] . तपाईलाई खाता खोल्न प्रोत्साहित गरिन्छ [[Help:Logging in|प्रवेश गर्नुहोस्]], तर यदि तपैलाई चाहना छैन भने खाता खोल्नु अनिवार्य छैन | ===मैले किन योगदान गरिरहनु पर्यो?=== : [[Help:Why contribute?|विकिपुस्तकमा किन योगदान गर्ने ?]]मा हेर्नुहोस | ===कसरी योगदान गर्ने?=== धेरै उपायहरु छन् | [[Help:Why contribute?|योगदान गर्ने उपायहरु]]. तपाइले [[Help:Editing|पृष्ठ सम्पादन गर्नुहोस् ]], [[WB:NEW|नयाँ पुस्तक या पृष्ठ निर्माण गर्नुहोस्]], [[Help:Publicity|विकिपुस्तकलाई सार्वजनिक करण गर्नुहोस्]], वा [[Foundation:Fundraising|चन्दा दिनुहोस]]| === कसरी चन्दा दिने? === विकिपुस्तकको संचालक संस्था, [[Wikimedia:|विकिमीडिया]]लाई कसरी चन्दा दिने भनेर जान्नको लागि , [[Wikimedia:Fundraising Donations|चन्दा उठान तथा दानमा हेर्नुहोस्]]। ===के मैले आफ्नो वास्तविक नाम दिइरहनु आवश्यक हुन्छ ?=== पर्दैन ।तपाईँले आफ्नो वास्तविक नाम दिइरहनु आवश्यक छैन ।कोही मानिसहरुले आफ्नो वास्तविक नाम दिन्छन, तर कोहि दिदैनन्,।कोही मानिस आफ्नो योगदान सबैले जानुन् भन्ने चाहन्छन ।कोही मानिस स्वतन्त्र ज्ञान आदानप्रदानलाई प्रोत्साहित गर्छन । ===मैले कसरी मेरो प्रयोगकर्ता नाम परिवर्तन गर्ने?=== तपाईले नाम परिवर्तनको लागि [[Wikibooks:Reading room/Administrative Assistance/Renaming]]मा आवेदन गर्न सक्नुहुन्छ । यस प्रक्रियाले तपाईका योगदानका श्रेय नयाँ खातामा सारिएको छ कि छैन भन्ने पनि निश्चित गर्छ । यदि तपाईलाई यसको मतलब छैन भने नयाँ खाताको श्रृजना गर्न सक्नुहुन्छ । ===के कुनै विषयमा छलफल या वादविवाद गर्न सकिन्छ?=== कुनै पनि पुस्तकको सुधार सम्बन्धी छलफल, पृष्ठहरु तथा विकिपुस्तक पनि स्वागत छ । प्राय छलफलहरु पृष्ठको [[Wikibooks:Talk page|छलफल]]पृष्ठमा ठाउँ लिन्छन । तपाईले [[Wikibooks:Reading room|अध्यन कोठा]] पनि विकिपुस्तक समूदायको बारेमा छलफलको लागि प्रयोग गर्न सक्नुहुन्छ । आरु कुनै छलफल[[v:|विकिभर्सिटी]]सँग सम्बन्धित हुन सक्छन । ===म कुन भाषा प्रयोग गर्न सक्छु?=== पुस्तकहरु तथा वार्तालापहरु नेपालीमा लेखिनु पर्ने छन् । कृयया अरू मानिसहरु जो नेपाली बुझ्दैनन् उनीहरुको लागि विकिपुस्तकका अरु भाषाका आयोजनाहरु प्रयोग गर्नुहोला । ===मैले कुन हिज्जे प्रयोग गर्ने?=== पुस्तकहरु सामान्य नेपली वर्णविन्यास नियम अनुसार लेखिनु पर्ने छ । तपाईले हाल चलन चल्तिमा रहेको हिज्जेको नियम प्रयोग गर्नु बेस हुन्छ । ===How do I spell-check a page?=== You can use an online spell checker such as [http://www.spellonline.com Spellonline], or paste the text into your favorite [[:w:text editor|text editor]] or [[:w:word processor|word processor]] first, edit and spell check there, and then paste back into your browser to preview. Additionally, some browsers include spelling correction for all text editing files. Such is the case of all Cocoa browsers for MacOS X (Safari, Camino, OmniWeb, etc) and Firefox. Please see the documentation for your particular browser/operating system to turn this option on. <!-- Note to admin: There are two MediaWiki spellcheckers that you could install. 1) [http://mirror.linuxquestions.org/pub/lq/lqwiki/ linuxquestions.org ] 2) [http://mcintosh.cjb.net/wiki/index.php/Spell_Checker mcintosh.cjb.net] --> ===I found works on the same subject, now what? === Books often have a unique scope, target audience, style, and method of teaching a subject. If two or more books are similar enough you can see what others think by suggesting a merger on the discussion page for one of the books or pages and leave a quick note with a link on the other discussion pages. If you know which book or page you would like to merge works into the discussion should be done on the discussion page for that book or page, and you should also add {{tlx|mergeto}} or {{tlx|mergefrom}} to the pages or books in question. You should use the [[Wikibooks:Decision making]] process to decide when or if you can merge them yourself. === Is there a standard convention for X? === : See the [[Wikibooks:Manual of Style|Manual of Style]] ===What file formats are supported?=== [[Commons:Help:SVG|SVG]] is preferred for diagrams, maps, and other non-photographic images. You can use [[w:JPEG|JPEG]] for photographs, and [[w:PNG|PNG]] for drawings. [[w:GIF|GIF]] can be used instead of PNG, but it is discouraged because of patent reasons. [[w:Ogg Vorbis|Ogg Vorbis]] is preferred for sound; [[w:MP3|MP3]] is tolerated but also discouraged for the same reason as GIF. === Why limit pages to 30 kilobytes in size? === Some people use dialup or use mobile devices which can drastically effect the length of time it will take to download and load a page longer then 30 kilobytes. Additionally some web browsers may have an upper limit on how much text can be placed into or edited in text boxes. === How do I undo vandalism or restore a previous version? === : See [[Wikibooks:How to revert a page to an earlier version]] and [[Wikibooks:Dealing with vandalism]] === What is Recent Changes, and what do the abbreviations there mean? === : Recent Changes lists all the edits that have been made over a given time period. See [[Help:Recent Changes]] for info. === Why are some links different from others? === Pages which have not yet been created or started either appear in red or include a question mark next to them depending on your [[Special:Preferences|preferences]]. Either way, you can click on that link and start a page with that name. Please search Wikibooks before starting new pages on a topic. Books may already have a page on the topic you wish to contribute to, or there may also be a book on the topic you wish to contribute to. See [[Wikibooks:Naming policy]] for information on how to name pages. ===What happens when two users edit a page at the same time?=== This is called an "edit conflict". The first person to click "Save page" has their changes saved. The second person will get a conflict screen that displays both versions in separate windows, along with a summary highlighting the differences (typically showing the edits of both users, except those which both have made exactly the same), and instructions on how you should proceed. It's virtually impossible to lose any data. === Can I lose my work mid-edit? === If your computer or web browser crashes mid-edit you may lose your work. Firefox can sometimes recover from this, and will not only return you to the last page you were at but include any changes you've made to text boxes. If the server is unresponsive, you can often recover your work by clicking the back button. To some extent, you may be able to guard against work loss by using a word or text editor. === Is there an easy way I can track changes? === If you are a logged-in user, on every page you will see a link that says "Watch this page". If you click on it, the page will be added to your [[Special:Watchlist|personal watchlist]]. Your watchlist will show you the latest changes on your watched pages. Every page also includes a rss and atom feed that anyone (even unregistered users) can subscribe to which can be used to keep track of a page's changes. === Can I adjust the number of changes shown by default? === Yes. The number of changes shown by default can be changed in your [[Special:Preferences|preferences]]. === Can I link to other websites? === Wikibooks is not a [[:w:web directory|web directory]]. Books should be reasonably self contained. External links should be relevant and support works, not replace works. The current convention is to place external links on dedicated page specifically for all links. However, sometimes links are placed within footnotes or in a separate section at the bottom of a page. See [[Help:Links]] for different ways to create external links. === A contributor is being unreasonable. Help! === : See [[Wikibooks:Staying cool when the editing gets hot]] and [[Wikibooks:Problem users]]. == Copyrights == === Can I copy works to Wikibooks that I got special permission for? === Unless you have permission to use textual works under the terms of the [[Wikibooks:GNU Free Documentation License|GNU Free Documentation License]], a similar and compatible license, or the work is in the [[w:public domain|public domain]], the work cannot be used on Wikibooks. So you may have to ask the copyright holder of the material to license it under GFDL (See [[Wikibooks:Boilerplate request for permission]]). Any other works must satisfy the requirements set out by [[Wikibooks:Media]]. === Can I copy public domain works that are reproduced in copyright works? === A copyright claim cannot be made provided the out-of-copyright work hasn't been altered. If it was in the public domain before they used it, it's still in the public domain afterward. === Does using a GIF image violate the GFDL because of its patent? === : ''Note: the [[:w:LZW|LZW]] patent owned by Unisys has expired on June 20, 2003 in the United States, and have also been expired in other countries since July 7, 2004. Some of the below may no longer be relevant'' Like all legal questions, however, there are still issues to be resolved, including other conflicting patents on the LZW algorithm, as well as data compression patents that may more generally apply. "Consult an attorney for more legal advice." :The LZW compression algorithm used with the [[:w:GIF|GIF]] format is patented . It is nevertheless legally permissable to produce gif's and release them under the GFDL, just like it is legal to produce a CD-ROM with GFDL material even though the CD-ROM format is patented. People who write or use gif creation programs are bound by the patent. There may also be separate licensing fees for distribution of patented multimedia data formats like GIF images, which if not in fact at least in philosophy violate the principles of the GFDL, preventing you from freely using the image or picture. That is why [[:w:free software|free software]] generally does not support the format anymore. That being said, we encourage Wikibookians to use the technically superior and patent-free [[:w:PNG|PNG]] format instead of GIF. === Works in Japan cannot be released into the public domain! What can I do?=== Technically, there is still expiration in Japan too. So if the works exceeded expiration term, they are considered public domain. Otherwise, they cannot be public domain. == Terminology == ''See also [[Wikibooks:Glossary]]'' ===What's the difference between a page and a module?=== : The term "page" encompasses all the material on Wikibooks, including instructional resource topics, talk pages, documentation, and special pages such as [[Special:Recentchanges|Recent Changes]]. "module" is a narrower term referring to a page containing an instructional resource entry. Thus, all modules are pages, but not all pages are modules. See [[Wikibooks:What is a module]] for more. ===What is an orphan?=== : An orphan is a module that no other module links to. These can still be found by searching Wikibooks, but it is preferable to find another module where a link can be added. You can find a list of orphan modules from [[Special:Lonelypages]]. ===What is a stub?=== : A stub on Wikibooks is a very short module, generally of one paragraph or less. Most people hate stubs, even though they are probably a necessary evil. Many excellent modules started out as short stubs. Existing stubs should be expanded into proper modules: there is a hand-made list at [[Wikibooks:Find or fix a stub]], and a generated list at [[special:Shortpages]]. If you want to write a stub module, there are some helpful suggestions on [[Wikibooks:The perfect stub module]] ===What is a minor edit? When should I use it?=== :When editing a page, a [[Help:Logging in|logged-in]] user has the option of flagging the edit as a "minor edit". When to use this is somewhat a matter of personal preference. The rule of thumb is that an edit of a page that is spelling corrections, formatting, and minor rearranging of text should be flagged as a "minor edit". A non minor edit is basically something that makes the entry worth relooking at for somebody who wants to watch the module rather closely, so any "real" change, even if it is a single word. If ''information'' is added to, or removed from a page then the edit should not be marked minor. :This feature is important, because users can choose to ''hide'' minor edits in their view of the Recent Changes page, to keep the volume of edits down to a manageable level. == Miscellaneous == === Wikibooks is great! How can I spread the word? === : See [[Wikibooks:Building Wikibooks membership]] for some ideas. ===Where do I find more information beyond this FAQ?=== : You can start by reading the introduction at [[Wikibooks:Welcome, newcomers]]. [[Help:Contents]] lists all the help pages that Wikibooks has. You may also find some books on Wikibooks helpful, such as [[Using Wikibooks]] or [[Editing Wikitext]]. Also try our new service of [http://www.911essay.com superiorpapers]. {{WikibooksFAQBottom}} [[Category:Wikibooks FAQ|Overview]] ckooq61su8g7po1wem3nlfdmvoht8kg ढाँचा:WikibooksFAQ 10 1982 3619 3618 2010-03-31T16:57:09Z सरोज कुमार ढकाल 358 wikitext text/x-wiki <br style="clear:both;"/> {|width="180" cellpadding="0" cellspacing="0" style="padding: 0.3em; float:right; margin-left:15px; border: 1px solid #999; border-right-width: 2px; border-bottom-width: 2px; background:#f4f4ff; text-align:center" | style="background-color: #ccf; font-size: 150%;" | विकिपुस्तक FAQ |- |style="padding: 0.3em"| यो लेख <br/> विकिपुस्तक [[Help:FAQ|एफएक्यु]]को एक खण्ड हो । |- |style="padding: 0.3em; font-family: sans-serif; font-size: 0.8em; background-color: #ccf"| FAQ पृष्ठहरु... |- |style="padding: 0.3em; line-height: 1.5em"| [[Help:Overview FAQ|पूरावलोकन]] <br/> [[Help:Readers' FAQ|पाठकहरु]]<br/> [[Help:Contributing FAQ|योगदान]] <br/> [[Help:Editing FAQ|सम्पादन]]<br /> [[Help:Administration FAQ|प्रवन्धन]] <br/> [[Help:Technical FAQ|प्राविधिक]] <br/> [[Help:Problems FAQ|समस्याहरु]] <br/> [[Help:Miscellaneous FAQ|थप]] <br/> |- |style="padding: 0.3em; font-family: sans-serif; font-size: 0.8em; background-color: #ccf"| निम्न पनि हेर्नुहोस्... |- |style="padding: 0.3em; line-height: 1.5em"| [[Help:Contents|सहायता पृष्ठ]] |}<noinclude>[[Category:Wikibooks FAQ]]</noinclude> 0hg2rb45b9zh5p5b061xtg96g9ypop6 विकिपुस्तक:विकिपुस्तकको बारेमा 4 1983 12355 11705 2016-04-01T01:24:41Z Devraj poudel 1655 Devraj poudel द्वारा [[विकिपुस्तक:बारेमा]] पृष्ठलाई [[विकिपुस्तक:विकिपुस्तकको बारेमा]] मा सारियो: सही wikitext text/x-wiki {{अनुवाद}} '''विकिपुस्तक''' [[w:open content|खुला सामग्री]]को संग्रह हो । [[w:textbook|पाठ्यपुस्तकहरु]] जो जि कोही, ''तपाई'' सहित, ले हरेक पृष्ठको माथि रहने सम्पादनमा थिचेर परिवर्तन गर्न सक्नुहुन्छ । योगदानकर्ताहरुको योगदानको श्रेय सधै रहने छ , साथै [[Wikibooks:GNU Free Documentation License|GNU स्वतन्त्र कागजात लाइसेन्स]] र [[Wikibooks:Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported License|Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 License]] ले तपाईले बुझाउनु भएको संस्करणहरु सधै स्वतन्त्र रुपमा बाडिने र पुन:निर्माण योग्य रहने निश्चित गर्छन । थपजानकारीको लागि [[विकिपुस्तक:प्रकाश अधिकार]] हेर्नुहोला ।विकिपुस्तक १० जुलाई २००३ देखि अनलाइन भएको हो । यो आयोजना सम्बन्धीको परिचय जो मुद्रण गरि पाठकहरुलाई [[सहायता:संग्रह|संग्रह]]को रुपमा बाँड्ने लक्ष राखिएको छ को लागि[[विकिपुस्तक:संग्रह प्राक्थान]]मा हेर्नुहोस् । ''द्रष्टव्य: विभिन्न विषयका विद्यार्थीहरुलाई पूर्णरुपमा सिकाई गराउन(विशेष रुपमा स्वास्थ्य विज्ञान),केही विकिपुस्तकहरु अभद्र र अश्लिल मानिने किसिमका हुनसक्छन ।थप जानकारीको लागि [[विकिपुस्तक:सामग्री अश्विकारोक्तीहरु|सामग्री अश्विकारोक्ती]] हेर्नुहोस् ।'' == विकिपुस्तकको बारेमा थप जानकारी == * [[Wikibooks:स्वागतम्|स्वागतम् , नवआगन्तुकहरु]] - नवआगन्तुकहरुलाई यो वेबसाइट कसरी प्रयोग गर्ने भन्ने साधारण जानकारी * [[Wikibooks:विकिपुस्तक के हो |विकिपुस्तक के हो ?]] - विकिपुस्तकले के समेट्छ के समेट्दैन * [[Wikibooks:विकिपुस्तकको इतिहास|विकिपुस्तकको इतिहास]] - यो आयोजनाको सुरुवातको बारेमा छोटो जानकारी * [[w:Wikibooks|विकिपुस्तक]], a [[w:Wikipedia|विकिपीडिया]] विकिपुस्तक र यसको इतिहास बारेको लेख । * [[w:Wikimedia|विकिमेडिया गुठी]],विकिपुस्तकको नाफा रहित पितृ संस्थाको बारेमा विकिपीडिया लेख । * [[Help:FAQ|बारम्बार सोधिएका प्रश्नहरु]] == विकिपुस्तक गहिराइमा== *[[Special:Recentchanges|नयाँ परिवर्तनहरु]], अहिले काम भइरहेका विभागहरु हेर्नुहोस् *[[Special:Randompage|कुनै एक लेख]] *[[Special:Newpages|नयाँ विभागहरु]] *[[Wikibooks:Reading room|पाठक कोठा]], आफूलाई परिचित गराउने तथा सहयोग माग्ने ठाउँ *[[Wikibooks:Featured books|छानिएका पुस्तकहरु]], विकिपुस्तकका उत्कृष्ठहरु == विकिपुस्तकमा योगदान == *[[Help:Starting a new page or book|कसरी नयाँ पुस्तक या पृष्ठ शृजना गर्ने]] *[[Help:Editing|कसरी पृष्ठ सम्पादन गर्ने]] *[[Help:किन योगदान गर्ने?]] *[[Help:Contents|सहायता पृष्ठहरु]] *[[Wikibooks:Policies and guidelines|योगदानको लागि निती तथा निर्देशिका]] *[[Wikibooks:Maintenance|विकिपुस्तक सम्भार]] - सफा तथा सम्भार गर्नुपर्ने लेखहरुको सुची == सम्पर्कमा रहन == * [[विकिपुस्तक:हामीलाई सम्पर्क गर्नुहोस]] * [[विकिपुस्तक:चौतारी|पाठक कोठा]], [[मद्दत:FAQ|FAQs]]या [[विकिपुस्तक:सहायता|सहायता पृष्ठ]]मा उत्तर नदिइएक प्रश्नहरु सोध्ने मन्च । * [[Wikibooks:Contact us#IRC|IRC च्यानलहरु]] - विकिपेडियनहरुसँग सजिलै पुग्ने उपाय * [[Wikibooks:Contact us#Mailing Lists|विकिपुस्तक पत्राचार सुची]] * [[Help:Contributing FAQ|विकिपुस्तककार]], विकिपुस्तकाका योगदानकर्ताहरुको सुची. * [[m:|Meta]], एक साइट जो विकिपुस्तकको साथमा काम गर्छ । यहाँ तपाईले विकिपुस्तकसँग सम्बन्धित कुनै शीर्षकमा छलफल तथा निवन्ध पेश गर्न सक्नुहुन्छ । *[[Wikibooks:पाठक कोठा/जानकारी बोर्ड|जानकारी बोर्ड]] नयाँ जानकारी हेर्ने ठाउँ == अरु विकिमेडिया आयोजनाहरु == *[[m:|Meta-wiki]], a wiki devoted to planning various Wikimedia projects. (See [[w:Wikipedia:Meta|Meta]] for background) *[[n:|Wikinews]], a free-content news source *[[w:|Wikipedia]], a multilanguage encyclopedia with supporting almanac-like information. (See [[w:Wikipedia|Wikipedia]] for background) *[[wikt:|Wiktionary]], a multilingual Wiki dictionary and thesaurus. (See [[w:Wiktionary|Wiktionary]] for background) *[[q:|Wikiquote]], a collection of quotations. (See [[w:Wikiquote|Wikiquote]] for background) *[[s:|Wikisource]], a collection of free source documents. (See [[w:Wikisource|Wikisource]] for background) *[[v:|Wikiversity]], a collection of free learning tools == निम्न पनि हेर्नुहोस् == * [http://www.wikibooks.org Wikibooks Portal] for a list of Wikibooks in other languages. * [[Help:Comparison of other Wiki projects]] for information on how to utilize Wikimedia's projects. * [[Wikibooks:Mirrors and forks]] - list of pages that copy our content (not always legally) * [[Wikibooks:Wikibooks in the media]] - for list of news articles that have mentioned Wikibooks. [[Category:Wikibooks|About]] [[de:Wikibooks:Über Wikibooks]] [[es:Wikilibros:Acerca de]] [[fr:Wikilivres:Wikilivres]] [[id:Wikibooks:Perihal]] [[it:Wikibooks:About]] [[ka:ვიკიწიგნები:შესახებ]] [[hu:Wikikönyvek/A Wikikönyvekről]] [[ms:Wikibooks:Perihal]] [[nl:Wikibooks:Info]] [[ja:Wikibooks:ウィキブックスについて]] [[pl:Wikibooks:O Wikibooks]] [[pt:Wikibooks:Sobre]] [[su:Wikibooks:Ngeunaan]] [[vi:Wikibooks:Giới thiệu]] eb7cqtl9ejpxqqrex33larq971g6tl0 विकिपुस्तक:साधारण अस्विकारोक्ति 4 1984 3651 3650 2010-04-02T21:04:19Z सरोज कुमार ढकाल 358 /* विकिपुस्तकले मान्य हुनाको कुनै पनि जीम्मेदारी लिदैन */ wikitext text/x-wiki <center> = '''वि<small>किपुस्तकले</small> मा<small>न्य</small> हु<small>नाको</small> कु<small>नै</small> प<small>नि</small> जी<small>म्मेदारी </small>लि<small>दैन</small>''' = </center> '''विकिपुस्तक''' एक खुल्ला सामग्री निर्देश स्रोत हो , जो, एक स्वयंसेवामुलक मानविय संगठन हो जसले मानविय ज्ञान विकास सम्बन्धी स्रोत शृजना गर्दछ । यसको स्वरुपले जो कोही जससँग इन्टरनेट र वेबब्राउजर छ उसले यहाँ पाइने सामग्रीलाई परिवर्तन गर्न सम्भव बनाएको छ । त्यसैले, तपाईलाई सुचित गरिन्छ कि यहाँ पाइने कुनै पनि सामग्री कुनै पनि विशेषज्ञको पुनरावलोक विना नै रहेका पनि हुनसक्छन , र पूर्ण र तथ्यपुरक जानकारी नदिन पनि सक्छन । यसको मतलब ''विकिपुस्तकमा'' तपाईँले कुनै पनि महत्वपूर्ण र तथ्यपुरक जानकारी पाउनु हुने छैन भन्न खोजिएको हैन, जसो भएपनि तर सुचित हुनुहोस् कि '''''विकिपुस्तक'' कुनै पनि जिम्मेदारी, कुनै पनि रुपमा, र यहाँ पाइने जानकारी मान्य छन् भनेर लिने छैन ।''' यो भर्खरै परिवर्तन भएको हुनसक्छ, हुल्याहा पन गरिएको हुनसक्छ वा जो कोहीले पनि परिवर्तन गरिएको हुनसक्छ जसको धारणा वा ज्ञान त्यससँग सम्बन्धित वा तटस्थ नहुन सक्छन् । ::'''कुनै पनि सम्पादकहरु, योगदान कर्ताहरु, प्रायोजकहरु, सिसअपहरु, वा अरु जो ''विकिपुस्तक '' सँग कुनै पनि रुपमा संलग्न रहेका हुनसक्छन कुनै पनि हालतमा तपाईँको लागि गलत वा अमिल्दो जानकारी जो कुनै पनि पृष्ठ वा यससँग जोडिएका वेब पृष्ठमा रहेका हुनसक्छन, त्यसको लागि जिम्मेदार रहने छैनन् ।''' कृपया ढुक्क हुनुहोस् कि यहाँ राखिएका जनकारी स्वतन्त्र हुन् भनेर, र कुनै पनि सम्झौता गरिएका छैनन् ,तपाईँ र धनी वा यो साइटका प्रयोगकर्ता बीच , धनी मतलब जसको सर्भरमा यी जानकारी राखिएका छन् , वयक्तिक रुपमा ''विकिपुस्तक'' योगदानजर्ताहरु, कुनै आयोजना प्रवन्धकहरु, सिसअप वा कुनै पनि ''कुनै पनि रुपमा संलग्न'' , यो या अन्य कुनै भातृ आयोजना सँग सम्बन्धित व्यक्ति जसको विरुद्ध सिकायत गर्दै हुनुहुन्छ । तपाईँलाई सिमित लाइसेन्स दिइन्छ कि तपाईले यहाँबाट जेसुकै पनि प्रतिलिपी गर्न सक्नुहुने छ; it does not create or imply any contractual or extracontractual liability on the part of ''Wikibooks'' or any of its agents, members, organizers or other users. कुनै पनि प्रकारको ट्रेडमार्क, सेवा चिन्ह, समूह चिन्ह, डिजाइम अधिकार, वयक्तिक अधिकारहरु तथा यस्तै प्रकारकाअधिकारहरु जो विकिपुस्तकमा खुलाइएका छन्, प्रयोग गरिएका वा सन्दर्भमा प्रयोग गरिएका छन् , ती सब तिनका धनीमा स्वामित्वमा रहेका हुनेछन् । यहाँ तिनीहरुको प्रयोगलेलाई साधारण रुपमा लेखमा प्रयोग गरिए भन्दा फरक मत आउने गरी प्रोग गरिने छैन जुन बिकिपुस्तक लेखहरु [[GNU Free Documentation License|GFDL]]लाइसेन्स योजना मातहत रहेका छन् । खुलाईएको बेला बाहेक विकिपुस्तक या विकिमेडिया साइटहरु कुनै पनि त्यस्ता चिन्ह स्वामित्वमा राख्नेहरुसँग सम्बन्धन राख्ने या व्यापारिक सम्बन्ध केही पनि रहेको हुने छैन ,विकिपुस्तकले जोगाइएका सामग्री प्रयोग गर्न अनुमति दिने छैन । '' तपाईको त्यसप्रकारको अनौपचारिक प्रयोग तपाईँको आफ्नै जोखिममा हुने छ ।'' Please note that the information found here may be in violation of the laws of the country or jurisdiction from where you are viewing this information. ''Wikibooks'' does not encourage the violation of any laws, but as this information is stored on a server in the State of [[w:Florida|Florida]] in the [[w:United States of America|United States of America]], it is being maintained in reference to the protections afforded to all under the [[w:United States Constitution|United States Constitution]]'s [[w:First Amendment|First Amendment]] and under the principles of the [[w:Universal Declaration of Human Rights|Universal Declaration of Human Rights]] of the [[w:United Nations|United Nations]]. The laws in your country may not recognize as broad a protection of free speech as the laws of the United States or the principles under the UN Charter, and as such, ''Wikibooks'' cannot be responsible for any potential violations of such laws should you link to this domain or use any of the information contained herein in anyway whatsoever. :'''<big>If you need specific advice (for example, medical, legal, financial, or risk management) please seek a professional who is licensed or knowledgeable in that area.</big>''' Read [[Wikibooks:Risk disclaimer]], [[Wikibooks:Medical disclaimer]], and [[Wikibooks:Legal disclaimer]] for specific disclaimers. :'''<big>Wikibooks is not uniformly peer reviewed; while readers may correct errors or remove erroneous suggestions they have no legal duty to do so and thus all information read here is without any implied warranty of fitness for any purpose or use whatsoever.</big>''' '''No consequential damages can be sought against ''Wikibooks''''', as it is a voluntary association of individuals developed freely to create various open source online educational, cultural and informational resources. '''This information is being given to you gratuitously''' and there is '''no agreement or understanding between you and ''Wikibooks''''' regarding your use or modification of this information beyond the <!--[[GNU Free Documentation License]]-->licence; neither is anyone at ''Wikibooks'' responsible should someone change, edit, modify or remove any information that you may post on ''Wikibooks'' or any of its associated projects. Thank you for spending the time to read this page, and please enjoy your experience at Wikibooks. [[es:Wikilibros:Limitación general de responsabilidad]] [[it:Wikibooks:General disclaimer]] [[ru:Викиучебник:Отказ от ответственности]] flbe1vt1jfjgpqxyh6o326qa8yq94mx ज्योतिष शास्त्र 0 1993 17052 16622 2020-09-20T17:41:08Z Learnerktm 1420 /* राशीहरु */ wikitext text/x-wiki :ज्योतिष शास्त्र जसलाई [ भबिष्य बताउने कला ] पनि भनिन्छ। यो विज्ञान 12 राशी, 27 नक्षत्र, 16 तिथी र 9 ग्रहमा आधारित छ। ज्योतिष शास्त्रका वास्तु शास्त्र, सामुन्द्रीक शास्त्र लगायत बिभिन्न भागहरू छन्।यो शास्त्र [[विद्या]] कहिलेबाट चलि आएको हो भन्ने कोही ठोस प्रमाण त रहेको छैन तर पनि यो विश्वको सबै भन्दा पुरानो [ विज्ञानले अहिले सम्म सहित साबित गर्न सकेको छैन] गरेको शास्त्र हो। ==राशीहरु== ज्योतिष शास्त्रमा राशि हरु १२ प्रकारका छन १ मेष २ व्रिष ३ मिथुन ४ कर्क ५ सिंह ६ कन्या ७ तुला ८ बिश्चिक ९ धनु १० मकर ११ कुम्भ १२ मिन यि १२ राशिका आफ़्ना आफ़्ना अलग अलग स्वरुप छन्। ==नक्षत्रहरु== ज्योतिष शास्त्रमा जम्म २७ नक्षत्रहरु छन र हाम्रो नेपालमा जन्मेका बच्चाहरु को जति पनि नाम राखिन्छ त्यो यिनै नक्षत्रको चरणका आधारमा राखिन्छ र राशि जुन १२ प्रकार्का छन ति यिनै नक्षत्रहरुको संयोग ले बनिएका हुन्छन. १ अश्वनि _चरणहरु _१ चु_२ चे चो ला २ भरणि चरणहरु लि लु ले लो ३ क्रितिका चरणहरु अ ई उ ए ४ रोहिणि चरणहरु ओ वा वी वू ५ म्रिगशिरा चरणहरु वे वो का कि ६ आद्रा चरणहरु कु घ ०५ छ ७ पुनर्वशु चरणहरु के को हा ही ८ पुश्य चरणहरु हु हे हो डा ९ अश्लेशा चरणहरु डि डु डे डो १० मघा चरणहरु मा मी मु मे ११ पुर्वफ़ाळ्गुनि चरणहरु मो टा टि टु १२ उत्तरा फ़ाल्गुनि चरणहरु टे टो पा पी १३ हस्त चरणहरु पु ष ण ठ १४ चित्रा चरणहरु पे पो रा ी १५ स्वाति चरणहरु रु रे रो ता १६ बिशखा चरणहरु ति तु ते तो १७ अनुराधा चरणहरु ना नि नु ने १८ ज्येश्ठा चरणहरु नो या यी यु १९ मूल चरणहरु ये यो भा भी २० पुर्वाषाढा चरणहरु भु धा फ़ा ढा २१ उत्त्राषाढा चरणहरु भे भो जा जी २२ श्रवण चरणहरु खि खु खे खो २३ धनिशठा चरणहरु गा गि गु गे २४ शतभिशा चरणहरु गो शा सि सु २५ पुर्व भाद्रपद चरणहरु से सो दा दी २६ उत्तरा भाद्रपद चरणहरु दु थ झ ०५ २७ रेवति चरणहरु दे दो चा ची यि २७ नछ्त्रका पनि आफ़्ना स्वरुप छन त्यसको बारेमा बिस्त्रीत अध्यन आगामि दिनमा सम्पादन गर्दै लानेछु . [http://www.shreepunya.com%20 किशोर नेपाल] ==ग्रहहरु== ग्रहहरु ९ वटा छन १-सूर्य २-चन्द्र ३-मंगल ४- बुध ५-गुरु ६-शुक्र ७-शनि ८- राहु ९- केतु ==तिथिहरु== प्रतिपदा, द्वितीया, त्रितीया, चतुर्थी, पचमी, षष्ठी, सप्तमी, अष्टमी, नवमी, दशमी, एकादशी, द्वादशी, त्रयोदशी, चतुर्दशी, पूर्णिमा, र अमावस्या (औशी), ==बाह्य लिङ्क== * http://www.shreepunya.com [[category:खगोल विज्ञान]] p480f0921rcjbx2nukx4oj6mb7uhl40 ढाँचा:Stub 10 1994 6373 6283 2015-09-11T10:47:04Z Devraj poudel 1655 wikitext text/x-wiki <div class="notice metadata" id="stub">[[Image:Wiki letter w.svg|left|32px| ]] ''यो सामाग्री ठुटो अथवा अपूर्ण अवस्थामा छ । <br />तपाँईसँग यो विषयको राम्रो जानकारी छ भने यसलाई <strong><span class="plainlinks">[{{SERVER}}{{localurl:{{NAMESPACE}}:{{PAGENAME}}|action=edit}} यहाँ क्लिक गरेर]</span></strong> विकि पूस्तकलाई मद्दत गर्न सक्नुहुन्छ।''</div> [[Category:अपूर्ण लेख]] <noinclude>''यो टेम्प्लेटले लेखहरूलाई [[:श्रेणी:अपूर्ण लेख]]मा आबद्ध गर्नेछ।'' </noinclude> <!-- Please keep this list in alphabetical order --> gxt0ounh9xgg55zswpc437ajfhbkz19 चित्र:Durga.jpg 6 1996 3667 2010-04-27T09:56:01Z Ram Prasad Joshee 375 दुर्गा भवानी wikitext text/x-wiki दुर्गा भवानी t6lsvabhg5f0l9b9vzjfjx3x4il3xil दुर्गा सप्तसती 0 1997 16351 3808 2020-03-30T13:26:17Z 202.51.88.222 wikitext text/x-wiki [[Image:Durga.jpg|200px|thumb|right|दुर्गा भवानी]] ---- =पुस्तक परिचय= दुर्गा सप्तसती एक स्तोत्र पाठ हो जो संस्कृत भाषामा मन्त्रहरु र माता चण्डी '''(दुर्गा देवी)''' को चरित्र कथा रहेको छ। यसै गरी यो पूस्तकमा दुर्गा पूजा विधी होमन विधि आदी कुराहरु लेखिएको छ। यो पूस्तकमा १३ वटा अध्यायहरु छन्। साथै यसमा जम्मा ७०० वटा श्लोकहरुमा चण्डी पाठ सम्पादन गरिएको छ। यसमा दुर्गा कवच, अर्गला स्तोत्र र किलक दुर्गा सप्तसती भन्दा पहिले समावेश गरिएको छ। ==पाठ विधी== हुनत दुर्गा सप्तसती कहिलै पनि कहिँ पनि शुभ समयमा पाठ गर्न सकिन्छ तै पनि आश्विन र चैत्रको नवरात्रमा चण्डीपाठको बिशेष महत्व छ। माता दुर्गाको भक्तहरुले बिहान स्नानादी गरेर पवित्र भै शुद्ध आसनमा बस्ने अनि साथमा गंगाजल अथवा शुद्ध जल, पूजन सामाग्री र दुर्गा सप्तसतीको पूस्तकलाई आफ्नो अगाडी काठको रातो कपडाले बह्रेको चौकीमा राख्ने। साथै अर्को चौकिमा माता दुर्गाको प्रतिमालाई विराजमान गराउने, साथै दुर्गा यन्त्र रेसमी रातो कपडामा स्थापित गर्ने, बायाँ तर्फ कलश स्थापना, धुप अगर बत्ती आदी तथा कलशको ठिक अगाडी पट्टी माटाको भाँडामा शुद्ध बालुवा हालेर जमराको लागी जौ बोइदिने। यसैगरी आफ्नो दायाँ पट्टी शुद्ध घिउको दिप प्रज्वलीत गरेर जलले भरिएको शंख राख्ने। मस्तकमा रुची अनुशार रातो चंदन अथवा रोलीको तिलक लगाएर बस्ने। त्यसपछी शुद्धीकोलागी आचमन गर्दा खेरी निम्न लिखित चार मन्त्रहरुको उच्चारण गर्ने। आफ्नो दायाँ हातको हत्केलामा जल लिएर मंत्र पढ्दै जल मुखमा लगाउने अथवा चाख्ने। त्यस पछी हात धुने। :<big>आचमन मन्त्रहरु-</big> *ॐ ऐँ आत्मतत्वं शोधयामि नम: स्वहा॥ '''(म आत्मतत्वलाई शुद्धी गर्दै छु, प्रणाम गर्छु र उसको स्तुती गर्दै छु)'''। *ॐ ह्रीँ विद्यातत्वं शोधयामि नम: स्वाह॥ '''(म आफ्नो ज्ञानलाई शुद्ध गर्दै छु, प्रणाम तथा स्तुती गर्छु)'''। *ॐ क्लीँ शिवतत्वं शोधयामि नम स्वाह॥ '''(म शिवतत्वलाई शुद्ध गर्छु, प्रणाम तथा स्तुती गर्दै छु)'''। *ॐ ह्रीँ क्लीँ सर्वतत्वं शोधयामि नम: स्वाह॥ '''(म ब्रह्म तत्वलाई शुद्ध गर्छु तथा प्रणाम गर्छु)'''। यती गरेर आचमन लिइ सके पछि औँलामा पवित्री '''(कुशको औँठी)''' धारण गरेर हातमा जल, फूल, अक्षता, लिएर दुर्गा सप्तसतीको पाठको उद्देश्यको उल्लेख गर्दै पाठ संकल्प गर्नु पर्छ। त्यस पछी ''दुर्गा सप्तसती'' को प्रारम्भ र अंतमा शापोद्धार तथा उत्किलन आदीको लागी निर्धारित मंत्रहरुको यथानिर्दिष्ट संख्यामा अथवा दुर्गा कल्पमा चण्डिकाशाप विमोचनको लागी निरुपित 18 मन्त्रहरुमा कुनै एक मन्त्रको 108 पटक जप गर्नु पर्छ। ==मन्त्रहरु== *ॐ श्रीँ बुद्धि स्वरुपिण्यै महिषासुरसैन्यनाशिन्यै ब्रह्मवशिष्ठविश्वामित्रशापाद् विमुक्ता भव। <big>शापोद्धार विषयक मन्त्र '''(सात पटक जप)'''</big> *ॐ ह्रीँ क्लीँ श्रीँ क्रां क्रीँ चण्डिकादेव्यै शापनाशानुग्रहं कुरु-कुरु स्वाहा। <big>उत्कीलन विषयक मंत्र '''(एक्काइस पटक जप)'''</big> *ॐ श्रीँ क्लीँ ह्रीँ सप्तसती चण्डिके उत्किलनं कुरु-कुरु स्वाह। <big>मृत सञ्जीवनी विद्या विषयक मन्त्र '''(सात पटक जप)'''</big> *ॐ ह्रीँ ह्रीँ वं वं ऐँ ऐँ मृत सञ्जीवनी विद्ये मृतमुत्थापयोत्थापय किँ ह्रिँ ह्रिँ वं स्वाह। यहाँ यो ध्यान दिनु पर्छकी सप्तसतीको पाठको प्रारम्भ र अंतमा शापोद्धारका मन्त्रहरुको सात पटक, उत्कीलन मन्त्रहरुको एक्काइस पटक, मृतसञ्जीवनी मन्त्रहरुको सात पटक अथवा दुर्गाकल्पका कुनै पनि मन्त्रको 108 पटक जप अनिवार्य छ। यो विधिलाई न अपनाएर गरिएको दुर्गा सप्तसती पाठको कुनै फल मिल्ने छैन। "दुर्गा सप्तसती" पाठ गर्ने ब्राह्मणको लागी आफ्नो तथा यजमानको हितार्थ शापविमोचन सम्बन्धी मन्त्रहरुको प्रति सावधान रहनु आवश्यक छ। यि मन्त्रहरुको पाठ बिना दुर्गा सप्तसतीको पाठ गरेमा ब्राह्मण र यजमान दुवैलाई क्षति हुन्छ यो एक निश्चीत एवं निर्धारीत सत्य हो। "दुर्गा सप्तसती" पाठबाट अभीष्ट लाभ पाउनको लागी पाठ पूर्व देवी कवच, अर्गला स्तोत्र तथा किलक को पाठ गर्नु पर्ने विधान पनि छ। यो सम्बन्धमा तन्त्र ग्रन्थमा भनिएको छ:- <big>कवच सप्तसतीको बीज रुप हो, अर्गला उसको शक्ती हो र किलक विध्न बाधाहरुको निरोधक हो।</big> यि तिनै पाठको साथमा गरिएको सप्तसती पाठ मात्र फलदायक हुन्छ। अत: प्रथम यी तिनवटै पाठ प्रस्तुत गरिएको छ। ==पाठ नियम== दुर्गा सप्तसती पाठकले केही खास नियमहरु पनि अपनाउनु पर्ने हुन्छन् जो यस प्रकार छन्:- *मनलाई एकाग्र गरेर माता अम्बाको ध्यान गर्दै श्रदापूर्वक पाठ गर्नु पर्छ। *पाठ मधुर स्वरमा गर्नु पर्छ। अक्षरहरुको उच्चारण स्पष्ट तथा यथासम्भव एकै लयमा हुनु पर्छ। *उच्चारणमा सिघ्रता गर्नु, पाठको गर्दा टाउको हल्लाउनु तथा पाठको बीचमा कसैसँग बातचीत गर्नु जस्ता दोषहरुलाई त्याग्नु पर्छ। *पाठ गर्दा अर्थलाई बुझेर देवीको महिमासँग पुलकित हुनु पर्छ। *पाठ कण्ठ भए पनि पूस्तकलाई अगाडि राख्नु पर्छ, जसले गर्दा विस्मरण तथा पाठको अशुद्धीबाट बचाउ हुन सक्छ। *यदी कुनै कारणवस पाठलाई बीचमा छोड्नु परेमा पाठलाई पुन: प्रारम्भबाट पढ्नु पर्ने हुन्छ। *अनिवार्य रुपले पाठ शुद्ध हुनु पर्छ। अशुद्ध गर्नाले पाठ गरेको आधा फल नष्ट हुन्छ। *प्रत्यक अध्यायको समाप्तीमा 'इती', 'वध', 'अध्याय', तथा 'समाप्त' जस्ता शब्दहरुको उच्चारण कहिल्यै पनि गर्नु हुदैन। प्रत्यक अध्यायको समाप्तीमा यस प्रकार भन्नु पर्छ:- श्रीमार्कण्डेयपुराणे सावर्णिके मन्वन्तरे देवीमाहत्म्ये '''(प्रथम:, द्वितीय:, तृतीय: आदि)''' ॐ तत्सत्। *सप्तसती स्तोत्रको पाठ मानसीक नभएर स्पष्ट शब्दमा हुनु पर्छ। *सप्तसती पाठलाई छिटो सिद्धाउने हतार तथा चित्त चंचलतामा नियन्त्रण राख्नु पर्छ। =हेर्नुहोस्= [[देवी कवच]] [[category:धर्म]] bqchhlttbw6d4vm2vkmo54g40g3sq74 श्रेणी:खगोल विज्ञान 14 1998 3681 3671 2010-05-06T02:20:46Z Ram Prasad Joshee 375 ब (व) wikitext text/x-wiki यो श्रेणीमा खगोल विज्ञान सम्बंधका पूस्तकहरु राखिने छन्। [[category:विज्ञान]] isvr73mf7atm9ylkgl9rzt8zzxcnquv विकिपुस्तक:सम्पर्क गर्नुहोस् 4 1999 6624 6622 2016-01-14T09:17:50Z Devraj poudel 1655 wikitext text/x-wiki '''तपाईलाई {{PAGENAME}}मा स्वागत छ''' । तपाईँ हामीलाई केही भन्दै हुनु हुन्छ? आउनुहोस् [[wikibooks:चौतारी|चौतारी]]मा क्लिक गरेर सम्पादन गरेर भन्नुहोस् आफ्नो सहि गर्न नभुल्नु होला। धन्यवाद । dlkbeckd3wpe2okfgjum3hulxjsnsha श्रेणी:Delete 14 2008 6491 6454 2015-11-05T16:27:23Z Matiia 1565 speedy deletion declined; not necessary wikitext text/x-wiki #REDIRECT [[:श्रेणी:मेटाउनु पर्ने पृष्ठहरू]] 3u9zkrpad231brkdrxx0xxjoa0uq7yb इनिट पत्रिका 0 2035 6420 5153 2015-09-28T17:40:55Z Devraj poudel 1655 देवराज पौडेल द्वारा [[Init Magazine]] पृष्ठलाई [[इनिट पत्रिका]] मा सारियो: अनुवाद wikitext text/x-wiki [[File:Natural_beauty_-_2014-05-09_13-56.jpg|thumbnail|natural beauty .]] <big> यो पुल्चोक क्याम्पस FOSS समुदायद्वारा प्रकाशित खुल्ला स्रोत तथा सफ्टवेर स्वतन्त्रतामा आधारित पत्रिका हो ।</big> <br>यसका हाल सम्म आठ संस्करणहरु प्रकाशित भइसकेका छन् । #पहिलो संस्करण [[http://ioefoss.ioelive.com/theinitmagazine/theinitmag01.pdf पिडिएफ]] #दोस्रो संस्करण [[http://ioefoss.ioelive.com/theinitmagazine/theinitmag02.pdf पिडिएफ]] #तेस्रो संस्करण [[http://ioefoss.ioelive.com/theinitmagazine/theinitmag03.pdf पिडिएफ]] #चौथो संस्करण [[http://ioefoss.ioelive.com/theinitmagazine/theinitmag04.pdf पिडिएफ]] #पाचौँ संस्करण [[http://ioefoss.ioelive.com/theinitmagazine/theinitmag05.pdf पिडिएफ]] #छैटौँ संस्करण [[http://ioefoss.ioelive.com/theinitmagazine/theinitmag06.pdf पिडिएफ]] #सातौँ संस्करण [[http://ioefoss.ioelive.com/theinitmagazine/theinitmag07.pdf पिडिएफ]] #आठौ संस्करण [[http://ioefoss.ioelive.com/theinitmagazine/theinitmag08.pdf पिडिएफ]] g6baf7py916k58wscud76245m1fguuf देवी कवच 0 2040 17545 6751 2023-12-08T06:55:19Z 122.15.136.197 /* मराठी अर्थ */ wikitext text/x-wiki <big>'''अथ देव्याः कवचम्''' </big><BR> ॐ अस्य श्री चण्डी कवचस्य .. <BR> ब्रह्मा ऋषिः . अनुष्टुप् छन्दः . चामुण्डादेवता <BR> अङ्गन्यासोक्तमातरो बीजम् . दिग्बन्धदेवतास्तत्त्वम् .<BR> श्रीजगदम्बाप्रीत्यर्थे सप्तशती पाठाङ्गत्वेन जपे विनियोगः ..<BR> <big>ॐ नमश्चण्डिकायै </big> <BR>मार्कण्डेय उवाच .<BR> ॐ यद्गुह्यं परमं लोके सर्वरक्षाकरं नृणाम् .<BR> यन्न कस्यचिदाख्यातं तन्मे ब्रूहि पितामह .. १..<BR> <big>ब्रह्मोवाच </big><BR> अस्ति गुह्यतमं विप्र सर्वभूतोपकारकम् .<BR> देव्यास्तु कवचं पुण्यं तच्छृणुष्व महामुने .. २..<BR> प्रथमं शैलपुत्री च द्वितीयं ब्रह्मचारिणी .<BR> तृतीयं चन्द्रघण्टेति कूष्माण्डेति चतुर्थकम् .. ३..<BR> पञ्चमं स्कन्दमातेति षष्ठं कात्यायनीति च .<BR> सप्तमं कालरात्रीति महागौरीति चाष्टमम् .. ४..<BR> नवमं सिद्धिदात्री च नवदुर्गाः प्रकीर्तिताः .<BR> उक्तान्येतानि नामानि ब्रह्मणैव महात्मना .. ५..<BR> अग्निना दह्यमानस्तु शत्रुमध्ये गतो रणे .<BR> विषमे दुर्गमे चैव भयात्तार्म शरणं गताः .. ६..<BR> न तेषां जायते किंचिदशुभं रणसंकटे .<BR> नापदं तस्य पश्यामि शोकदुःखभयं न हि .. ७..<BR> यैस्तु भक्त्या स्मृता नूनं तेषां वृद्धिः प्रजायते .<BR> ये त्वां स्मरन्ति देवेशि रक्षसे तान्न संशयः .. ८..<BR> प्रेतसंस्था तु चामुण्डा वाराही महिषासना .<BR> ऐन्द्री गजसमारूढा वैष्णवी गरुडासना .. ९..<BR> माहेश्वरी वृषारूढा कौमारी शिखिवाहना .<BR> लक्ष्मीः पद्मासना देवी पद्महस्ता हरि प्रिया .. १०..<BR> श्वेतरूपधरा देवी ईश्वरी वृषवाहना .<BR> ब्राह्मी हंससमारूढा सर्वाभरणभूषिता .. ११..<BR> इत्येता मातरः सर्वाः सर्वयोग समन्विताः .<BR> नानाभरणशोभाढ्या नानारत्नो पशोभिताः .. १२..<BR> दृश्यन्ते रथमारूढा देव्यः क्रोधसमाकुलाः .<BR> शङ्खं चक्रं गदां शक्तिं हलं च मुसलायुधम् .. १३..<BR> खेटकं तोमरं चैव परशुं पाशमेव च .<BR> कुन्तायुधं त्रिशूलं च शाङ्गर्मायुधमुत्तमम् .. १४..<BR> दैत्यानां देहनाशाय भक्तानामभयाय च .<BR> धारयन्त्यायुधानीत्थं देवानां च हिताय वै .. १५..<BR> नमस्तेऽस्तु महारौद्रे महाघोरपराक्रमे .<BR> महाबले महोत्साहे महाभयविनाशिनि .. १६..<BR> त्राहि मां देवि दुष्प्रेक्ष्ये शत्रूणां भयवद्धिर्नि .<BR> प्राच्यां रक्षतु मामैन्द्री आग्नेय्यामग्निदेवता .. १७..<BR> दक्षिणेऽवतु वाराही नैऋर्त्यां खड्गधारिणी .<BR> प्रतीच्यां वारुणी रक्षेद् वायव्यां मृगवाहिनी .. १८..<BR> उदीच्यां पातु कौमारी ऐशान्यां शूलधारिणी .<BR> ऊध्वर्म ब्रह्माणि मे रक्षेदधस्ताद् वैष्णवी तथा .. १९..<BR> एवं दश दिशो रक्षेच्चामुण्डा शववाहना .<BR> जया मे चाग्रतः पातु विजया पातु पृष्ठतः .. २०..<BR> अजिता वाम पाश्वेर् तु दक्षिणे चापराजिता .<BR> शिखामुद्योतिनी रक्षेदुमा मूध्निर् व्यवस्थिता .. २१..<BR> मालाधरी ललाटे च भ्रुवौ रक्षेद् यशस्विनी .<BR> त्रिनेत्रा च भ्रुवोर्मध्ये यमघण्टा च नासिके .. २२..<BR> शङ्खिनी चक्षुषोर्मध्ये श्रोत्रयोद्वार्रवासिनी .<BR> कपोलौ कालिका रक्षेत्कर्णमूले तु शाङ्करी .. २३..<BR> नासिकायां सुगन्धा च उत्तरोष्ठे च चर्चिका .<BR> अधरे चामृतकला जिह्वायां च सरस्वती .. २४..<BR> दन्तान् रक्षतु कौमरी कण्ठदेशे तु चण्डिका .<BR> घण्टिकां चित्रघण्टा च महामाया च तालुके .. २५..<BR> कामाक्षी चिबुकं रक्षेद् वाचं मे सर्वमङ्गला .<BR> ग्रीवायां भद्रकाली च पृष्ठवंशे धनुर्धरी .. २६..<BR> नीलग्रीवा बहिःकण्ठे नलिकां नलकूबरी .<BR> स्कन्धयोः खङ्गिनी रक्षेद् बाहू मे वज्रधारिणी .. २७..<BR> हस्तयोर्दण्डिनी रक्षेदम्बिका चाङ्गुलीषु च .<BR> नखाञ्छूलेश्वरी रक्षेत्कुक्षौरक्षेत्कुलेश्वरी .. २८..<BR> स्तनौरक्षेन्महादेवी मनःशोकविनाशिनी .<BR> हृदये ललिता देवी उदरे शूलधारिणी .. २९..<BR> नाभौ च कामिनी रक्षेद् गुह्यं गुह्येश्वरी तथा .<BR> पूतना कामिका मेढ्रं गुदे महिषवाहिनी .. ३०..<BR> कट्यां भगवती रक्षेज्जानुनी विन्ध्यवासिनी .<BR> जङ्घे महाबला रक्षेत्सर्वकामप्रदायिनी .. ३१..<BR> गुल्फयोर्नारसिंही च पादपृष्ठे तु तैजसी .<BR> पादाङ्गुलीषु श्री रक्षेत्पादाधस्तलवासिनी .. ३२..<BR> नखान् दंष्ट्राकराली च केशांश्चैवोध्वर्केशिनी .<BR> रोमकूपेषु कौबेरी त्वचं वागीश्वरी तथा .. ३३..<BR> रक्तमज्जावसामांसान्यस्थिमेदांसि पार्वती .<BR> अन्त्राणि कालरात्रिश्च पित्तं च मुकुटेश्वरी .. ३४..<BR> पद्मावती पद्मकोशे कफे चूडामणिस्तथा .<BR> ज्वालामुखी नखज्वालामभेद्या सर्वसन्धिषु .. ३५..<BR> शुक्रं ब्रह्माणि मे रक्षेच्छायां छत्रेश्वरी तथा .<BR> अहंकारं मनो बुद्धिं रक्षेन्मे धर्मधारिणी .. ३६..<BR> प्राणापानौ तथा व्यानमुदानं च समानकम् .<BR> वज्रहस्ता च मे रक्षेत्प्राणं कल्याणशोभना .. ३७..<BR> रसे रूपे च गन्धे च शब्दे स्पर्शे च योगिनी .<BR> सत्त्वं रजस्तमश्चैव रक्षेन्नारायणी सदा .. ३८..<BR> आयू रक्षतु वाराही धर्मं रक्षतु वैष्णवी .<BR> यशः कीर्तिं च लक्ष्मीं च धनं विद्यां च चक्रिणी .. ३९..<BR> गोत्रमिन्द्राणि मे रक्षेत्पशून्मे रक्ष चण्डिके .<BR> पुत्रान् रक्षेन्महालक्ष्मीर्भार्यां रक्षतु भैरवी .. ४०..<BR> पन्थानं सुपथा रक्षेन्मार्गं क्षेमकरी तथा .<BR> राजद्वारे महालक्ष्मीर्विजया सर्वतः स्थिता .. ४१..<BR> रक्षाहीनं तु यत्स्थानं वर्जितं कवचेन तु .<BR> तत्सर्वं रक्ष मे देवि जयन्ती पापनाशिनी .. ४२..<BR> पदमेकं न गच्छेत्तु यदीच्छेच्छुभमात्मनः .<BR> कवचेना वृतो नित्यं यत्र यत्रैव गच्छति .. ४३..<BR> तत्र तत्रार्थलाभश्च विजयः सार्वकामिकः .<BR> यं यं चिन्तयते कामं तं तं प्राप्नोति निश्चितम् .<BR> परमैश्वर्यमतुलं प्राप्स्यते भूतले पुमान् .. ४४..<BR> निर्भयो जायते मत्यर्म:: संग्रामेष्वपराजितः .<BR> त्रैलोक्ये तु भवेत्पूज्यः कवचेनावृतः पुमान् .. ४५..<BR> इदं तु देव्याः कवचं देवानामपि दुर्लभम् .<BR> यः पठेत्प्रयतो नित्यं त्रिसन्ध्यं श्रद्धयान्वितः .. ४६..<BR> दैवी कला भवेत्तस्य त्रैलोक्येष्वपराजितः .<BR> जीवेद् वर्षशतं साग्रमपमृत्युविवर्जितः .. ४७..<BR> नश्यन्ति व्याधयः सर्वे लूताविस्फोटकादयः .<BR> स्थावरं जङ्गमं चैव कृत्रिमं चापि यद्विषम् .. ४८..<BR> अभिचाराणि सर्वाणि मन्त्रयन्त्राणि भूतले .<BR> भूचराः खेचराश्चैवजलजाश्चोपदेशिकाः .. ४९..<BR> सहजा कुलजा माला डाकिनी शाकिनी तथा .<BR> अन्तरिक्षचरा घोरा डाकिन्यश्च महाबलाः .. ५०..<BR> ग्रहभूतपिशाचाश्च यक्षगन्धर्वराक्षसाः .<BR> ब्रह्मराक्षसवेतालाः कुष्माण्डा भैरवादयः .. ५१..<BR> नश्यन्ति दर्शनात्तस्य कवचे हृदि संस्थिते .<BR> मानोन्नतिर्भवेद् राज्ञस्तेजोवृद्धिकरं परम् .. ५२..<BR> यशसा वद्धर्ते सोऽपि कीर्ति मण्डितभूतले .<BR> जपेत्सप्तशतीं चण्डीं कृत्वा तु कवचं पुरा .. ५३..<BR> यावद्भूमण्डलं धत्ते सशैलवनकाननम् .<BR> तावत्तिष्ठति मेदिन्यां सन्ततिः पुत्र पौत्रिकी .. ५४..<BR> देहान्ते परमं स्थानं यत्सुरैरपि दुर्लभम् .<BR> प्राप्नोति पुरुषो नित्यं महामाया प्रसादतः .. ५५..<BR> लभते परमं रूपं शिवेन सह मोदते .. ॐ .. ५६..<BR> ==नेपाली अर्थ== ॐ चण्डिका देवीलाई नमस्कार छ। महर्षी मार्कण्डेयजीले भन्नुभयो- "हे पिताम्मह! जो यो संसारको गोप्य तत्व हो, जो आजसम्म कसैको साम्नेमा प्रकट भएको छैन, जो सबैको कल्याण रक्षा गर्ने खालको छ, यदी यस्तो कुनै उपाय छ भने मलाई सुनाउनुहोस्।" ब्रह्माजीले भने- हे महर्षि! यस्तो उपाय त देवी को पवित्र कवच नै छ, जो परम गोपनिय तथा सम्पूर्ण प्राणिहरुको उपकार गर्न सक्छ, हे मुने! उसलाई सुन। श्री दुर्गाजीका नौवटा रुप बताइएका छन्, जसलाई 'नवदुर्गा' भन्छन्। माताको पहिलो रुपको नाम शैलपुत्री हो, दोस्रो रुपको नाम ब्रह्मचारिणी हो, माताको तेस्रो रुप चन्द्रघण्टा हो, चौथो रुपको नाम कुष्माण्डा हो। पाँचौ रुपको नाम स्कन्धमाता हो. छैटौँ रुपको नाम कात्यायनी हो भने सातौँ रुपको नाम कालरात्री हो यसै गरी आठौँ रुपको नाम महागौरी हो माताको अंतिम तथा नवौँ रुपको नाम सिद्धीदात्री हो। नवदुर्गाका यी सबै नामहरु महात्मा ब्रह्माजी द्वारा प्रतिपादित भएका हुन्। यदी कुनै मनुष्य (दु:ख रुपी) अग्नीमा जलिरहेको छ, युद्ध भुमीमा शत्रुहरु द्वारा घेरिएको छ, घोर संकटमा फँसेको छ तथा यि भएहरुबाट आतुर भएको छ भने त्यो मनुष्य भगवती नवदुर्गाको शरणमा जावस्। जो माताको शरणमा जान्छन्। उनको कुनै अमंगल हुदैन। युद्धादिको समयमा संकट परेमा उनलाई कुनै विपत्ती देखिदैन र उनलाई शोक, दु:ख तथा भयबाट मुक्ती मिल्छ। जो श्रद्धा-भक्तिपूर्वक देवीको स्मरण गर्छन्, उनलाई निश्चय नै कल्याण एवं उन्नति प्राप्त हुन्छ। हे देवेश्वरी! जो तिम्रो चिन्तन '''(स्मरण)''' गर्छन्, उनलाई तिमी नि:संदेह रक्षा गर्छौ। माता चामुण्डाले प्रेतमा स्थान लिएकी छन्, बराही भैँसीमा चढेकी, ऐंद्री हात्तीमा चढेकी छन्, बैष्णवी गरुडमा चढेकी छन्। माहेश्वरी साँढे माथी चढेकी छन्, कौमारीले मयूरलाई आफ्नो बाहन बनाएकी छन्। भगवान विष्णुकी प्रिया लक्ष्मि जी कमलको फूलमा बसेर कमलको फूल हातमा लिएकी छन्। सेतो रुप धारण गर्ने देवी ईश्वरी गोरु माथी चढेकी छन्। सबै आभुषणले शोभीत भएकी देवी ब्रह्मी हाँसमाथी बसेकी छिन्। यस प्रकार यी सबै माताहरु सबै प्रकारका योग शक्तीहरुले सम्पन्न छन्। यी सबै देवीहरुका अतिरिक्त अरु पनि धेरै योग शक्तीले सम्पन्न देवीहरु छन्। जो अनेक अलंकारहरुले शोभीत, अनेक प्रकारका अमुल्य आभुषण र रत्नहरुले विभुषित छन्। सम्पूर्ण देवीहरु रथमा बसेकी छन्। क्रोधले आपुरित आफ्ना प्रिय भक्तहरुको रक्षा निमित्त शंख, चक्र, गदा, शक्ती, हलो र मुशल आफ्ना हातहरुमा लिएकी छन्। खेटक र तोमर तथा परशु एवं पाश, कुन्त, त्रिशुल तथा उत्तम शाङ्र्ग, धनुष यी सबै हतियारहरु देवी आफ्नो हातमा धारण गर्छिन्। दैत्यहरुको देहको नाशको लागी, भक्तहरुलाई अभय दानको लागी र देवताहरुको हितको लागी यी हतियारहरुको धारण गरेकी हुन्छन्। महा रौद्र रुप धारण गर्ने, अत्यन्त घोर पराक्रम भएकी. महाबली, महान उत्साही, अत्यन्त ठुलो भयको नास गर्ने हे देवी! तिमीलाई नमस्कार छ। कठिनाइमा दर्शन दिने भएकी, शत्रुहरुमा भय बढाउने भएकी, मेरो पूर्व तर्फ ऐँद्री देवीले रक्षा गर्नुहोस् आग्नय तर्फ अग्नी देवताले मेरो रक्षा गर्नुहोस्। दक्षिण तर्फ बराही देवीले रक्षा गर्नुहोस्, नैऋत्य तर्फ खड्ग धारण गर्ने देवीले रक्षा गर्नुहोस् मेरो पश्चिम तर्फ वारुणी देविले रक्षा गर्नुहोस् र वायव्यकोण तर्फ मृगवाहीनि देविले रक्षा गर्नुहोस्। उत्तरमा कौमारी र इशान तर्फ शुलधारिणी देविले रक्षा गर्नुहोस्। ब्राह्मणीले मेरो माथीबाट रक्षा गर्नुहोस् वैष्णवीले मेरो तलतिरबाट रक्षा गर्नुहोस्। यसै गरी शवको वाहन भएकी चामुण्डा देवीले मेरो दशवटै दिशाहरुमा रक्षा गर्नुहोस्। मेरो बायाँ तिर अजिता नामकी देवीले रक्षा गर्नुहोस्, दायाँ तर्फ अपराजिताले रक्षा गर्नुहोस्। ललाटमा मालाधारीले र यश्वस्विनीले आँखी भौँको रक्षा गर्नुहोस् अनि नाखको रक्षा यमघण्टा नाम गरेकी देवीले गर्नुस्। शंखिनीले आँखी भौँको बीचमा रक्षा गर्नुहोस्, कानमा द्वारवासिनी देवीले रक्षा गर्नुहोस्। कालिकाले गालाहरुको रक्षा गर्नुहोस् र शाङ्करीले कानको जराहरुमा रक्षा गर्नुहोस्। नाखमा सुघन्धा देवी र माथिल्लो ओठमा चर्चिका देवीले रक्षा गर्नुहोस्। अमृतकला तल्लो ओठको र सरस्वती देवी जिब्रोमा रक्षा गरुन्। दाँतमा कौमारी र घाँटीमा चण्डिका रक्षा गर्नुहोस्। गलाको घण्टीमा चित्रघण्टा, तालुमा महामाया रक्षा गर्नुहोस्। चिउडोको कामाक्षी, वाणीको सर्वमंगला, गलाको भद्रकाली, मेरुदण्डको धनुर्धरीले रक्षा गर्नुहोस्। घाँटीको बाहिरी भागमा निलग्रीवा र नसाहरुको नलकुबरी, कुमको खड्गिनी, पाखुराहरुको वज्रधारिणी रक्षा गर्नुहोस्। हातमा दण्डिनी र औँलाहरुको अम्बिका, नङ्को शुलेश्वरी, काखको नलेश्वरी देवी रक्षा गर्नुहोस्। यसै गरी मेरा दुवै स्थनहरुको महादेवीले रक्षा गर्नुहोस्, मनको शोक विनाशिनीले, हृदयको ललिता देविले, पेटको शुलधारीणीले रक्षा गर्नुहोस्। नाभीको कामिनी र मलद्वारको गुहेश्वरीले पुतना र कामिकाले लिङ्गको र महिषवाहीनिले गुदाको रक्षा गर्नुहोस्। भगवतीले कमरको र विन्ध्यवासिनी दुवै घुँडाहरुको रक्षा गर्नुहोस्। सम्पूर्ण कामनाहरु प्रदान गर्ने महाबला देवीले जंघाहरुको रक्षा गर्नुहोस्। दुबै गोलीगाँठाहरुको नारसिँही र पैतलाको पछाडीको भागको तेजस्वी देवीले रक्षा गर्नुहोस्। खुट्टाका औँलाहरु श्री देवी तल्यौटाहरुको तलवासिनी रक्षा गर्नुहोस्। नङको द्रष्टा कराली देवी र केशहरुको उर्ध्वकेशनी रक्षा गर्नुहोस्। रौँका जराहरुको कौवेरी, छालाको बागेश्वरी रक्षा गर्नुहोस्। रगत, मज्जा, बोसो, माशु तथा हाड, मेदको पार्वती, आन्ध्राहरुको कालरात्री, पित्तको मुकुटेश्वरी रक्षा गर्नुहोस्। मुलाधार पद्मकोषको पद्मावती, कफको चुडामणी, नङहरुका तेजको ज्वालामुखि, शरीरको समस्त सन्धिहरुको अभेद्या देवी रक्षा गर्नुहोस्। ब्रामणी देवी! तपाई मेरो वीर्यको र छायाको छत्रेश्वरी रक्षा गर्नुहोस्। मेरो अहंकार, मन, बुद्धिको धर्मधारीणीले रक्षा गर्नुहोस्। प्राण, अपान, व्यान, उदान र समान वायुको वज्रहस्ता देवीले रक्षा गर्नुहोस्। भगवती कल्याण शोभना मेरो प्राणहरुको रक्षा गर्नुहोस्। रस, रुप, गंध, शब्द, स्पर्शको विषयहरुमा योगिनी। सत्वगुण, रजोगुण, तमोगुणको नारायणी देवी रक्षा गर्नुहोस्। आयुको रक्षा वाराही गर्नुहोस् र वष्णवी धर्मको रक्षा गर्नुहोस्। यश र कर्तिको लक्ष्मीले, धन र विद्याको चक्रधारिणी रक्षा गर्नुहोस्। इन्द्राणी! तपाइ मेरा गोत्रको र चण्डिके! तपाई मेरा पशुहरुको रक्षा गर्नुहोस्। महालक्ष्मी छोराहरुको र भैरवी पत्नीको रक्षा गर्नुहोस्। मार्गमा शुभ गर्ने भएकी सुपथादेवी तथा मार्गको क्षेमकरी रक्षा गर्नुहोस्। राज्य द्वारमा महालक्ष्मी रक्षा गर्नुहोस् तथा चारै तर्फ व्याप्त रहेकी विजया देवी मेरो रक्षा गर्नुहोस्। हे पापनाशिनी देवी! जुन ठाउँ कवचमा उल्लेख नगरिएको अथवा रक्षा हिन छ, त्यसको रक्षा तपाई गर्नु किनकी तपाई विजयशालिनी र पापनाशिनी हुनुहुन्छ। यदी मनुष्य आफ्नो कल्याण चाहन्छ भने कवच पाठको बिना एक पाइलो पनि बाहिर नजावस्, कुनै यात्र नगरोस्। कवचको पाठ गरेर कुनै प्राणी कवचबाट सुरक्षित जहाँ-जहाँ पनी जान्छ त्यहाँ- त्यहाँ उसलाई धनको प्राप्ती तथा सम्पूर्ण ईछ्छाहरुको पुर्ती तथा सफलता मिल्छ। जसले यो अभिष्ट वस्तुको चिन्तन गर्छ, उसलाई ऐश्वर्य प्राप्त हुन्छ। कवच द्वारा मनुष्यले पृथ्वीमा परम सुख पाउँछ। कवचबाट सुरक्षित मनुष्य निर्भय हुन्छ। युद्धमा पराजय हुदैन, उ तिनै लोकहरुमा पूज्य हुन्छ। देवीको यो कवच देवताहरुको लागी पनि दुर्लभ छ। जो मनुष्य प्रतिदिन तिनवटै संध्यामा श्रद्धा-भक्तीपूर्वक यसको पाठ गर्छ, उसलाई देवी-कला प्राप्त हुन्छ तथा उ तिनवटै लोकहरुमा पराजित हुदैन र अकाल मृत्युको भयबाट रहित भएर सय बर्ष सम्म यो मर्त्यलोकमा आनन्दपूर्वक जीवित रहन्छ। उसका मकरा, दादुरा, कुष्ठरोग आदि सम्पूर्ण रोगहरु नष्ट हुन्छन्। कनेर, भांग, धतुरो, अफीम, आदी स्थावर विष, सर्प र बिछ्छी आदीले डषेर चढेको जंगम विष तथा रासायन पदार्थ द्वारा निर्मित कृत्रिम विष, यी सबै प्रकारका विषहरु दुर हुन्छन्। यिनको कुनै प्रभाव हुदैन। मारण मोहनादी समस्त आभिचारिक प्रयोग र यन्त्रहरु - मन्त्रहरुबाट हुने अरिष्ट प्रभाव--यि सबै कवचलाई हृदयमा धारण मात्र गर्ने मनुष्यलाई देख्ने बित्तिकै दुर हुन्छन्। यति मात्र हैन पृथ्वीमा विचरण गर्ने ग्राम देवता, आकाशचारी देव, विशेष जलबाट उत्पन्न एवं उपदेश मात्रले सिद्धी पाएका निम्न कोटीका देव, जन्मका साथ प्रकट हुने र कुलमा उत्पन्न भएका कुल देवता, माला '''(कंठमाला आदि)''' तथा डांकिनी, शाकिनी र आकाशमा विचरण गर्ने महाबली डांकिनीहरु त्यो मनुष्यलाई देखेर नै भाग्छन्। ग्रह, भुत, पिचास, यक्ष, गन्धर्व, राक्षस, ब्रह्मराक्षस, वेताल, कुष्माण्डा, भैरव आदि अनिष्टकारक देवता पनि हृदयमा कवच धारण गरिरहने मनुष्यलाई देख्ने बित्तिकै भाग्छन्। कवचधारी पुरुषले राज सम्मान र वृद्धि प्राप्त गर्छ र उसको तेजको वृद्धि हुन्छ। जसले कवचको पाठ गरेर फेरी सप्तसती चण्डिको पाठ गर्छ, त्यसको यश र कृतिमा वृदि हुन्छ। यस्तो मानिसको जब सम्म पृथ्वी रहन्छ तब सम्म सन्तान नाती पनाती आदी वंश परम्परा रहीरहन्छन्। माहामायाको कृपाले त्यो उस नित्य परम्पदलाई प्राप्त गर्ने छ जो देवताहरुको लागी पनि दुर्लभ छ। त्यो परम् दिव्य स्वरुप प्राप्त गर्छ। साथै कल्याणमयी शिवजीको साथमा परमानन्दको भागी हुन्छ। '''(श्री)''' देवी कवच पूर्ण भयो॥ ==हेर्नुहोस्== [[अर्गला स्तोत्र]] sinu0b80k2npa1c482rhyo6sgeid56h अर्गला स्तोत्र 0 2041 17309 3842 2022-06-28T14:22:54Z Umangkbhatt 5638 wikitext text/x-wiki <big>अर्गलास्तोत्रम् </big> श्री श्रीचण्डिकाध्यानम्<BR> ॐ बन्धूककुसुमाभासां पञ्चमुण्डाधिवासिनीम् .<BR> स्फुरच्चन्द्रकलारत्नमुकुटां मुण्डमालिनीम् ..<BR> त्रिनेत्रां रक्तवसनां पीनोन्नतघटस्तनीम् .<BR> पुस्तकं चाक्षमालां च वरं चाभयकं क्रमात् ..<BR> दधतीं संस्मरेन्नित्यमुत्तराम्नायमानिताम् .<BR> अथवा<BR> या चण्डी मधुकैटभादिदैत्यदलनी या माहिषोन्मूलिनी<BR> या धूम्रेक्षणचण्डमुण्डमथनी या रक्तबीजाशनी .<BR> शक्तिः शुम्भनिशुम्भदैत्यदलनी या सिद्धिदात्री परा<BR> सा देवी नवकोटिमूर्तिसहिता मां पातु विश्वेश्वरी ..<BR> <big> अथ अर्गलास्तोत्रम्</big><BR> ॐ नमश्वण्डिकायै<BR> <big>मार्कण्डेय उवाच </big><BR> ॐ जय त्वं देवि चामुण्डे जय भूतापहारिणि .<BR> जय सर्वगते देवि कालरात्रि नमोऽस्तु ते .. १..<BR> जयन्ती मङ्गला काली भद्रकाली कपालिनी .<BR> दुर्गा क्षमा शिवा धात्री स्वाहा स्वधा नमोऽस्तु ते .. २..<BR> मधुकैटभविध्वंसि विधातृवरदे नमः .<BR> रूपं देहि जयं देहि यशो देहि द्विषो जहि .. ३..<BR> महिषासुरनिर्नाशि भक्तानां सुखदे नमः .<BR> रूपं देहि जयं देहि यशो देहि द्विषो जहि .. ४..<BR> धूम्रनेत्रवधे देवि धर्मकामार्थदायिनि .<BR> रूपं देहि जयं देहि यशो देहि द्विषो जहि .. ५..<BR> रक्तबीजवधे देवि चण्डमुण्डविनाशिनि .<BR> रूपं देहि जयं देहि यशो देहि द्विषो जहि .. ६..<BR> निशुम्भशुम्भनिर्नाशि त्रिलोक्यशुभदे नमः .<BR> रूपं देहि जयं देहि यशो देहि द्विषो जहि .. ७..<BR> वन्दिताङ्घ्रियुगे देवि सर्वसौभाग्यदायिनि .<BR> रूपं देहि जयं देहि यशो देहि द्विषो जहि .. ८..<BR> अचिन्त्यरूपचरिते सर्वशत्रुविनाशिनि .<BR> रूपं देहि जयं देहि यशो देहि द्विषो जहि .. ९..<BR> नतेभ्यः सर्वदा भक्त्या चापर्णे दुरितापहे .<BR> रूपं देहि जयं देहि यशो देहि द्विषो जहि .. १०..<BR> स्तुवद्भ्यो भक्तिपूर्वं त्वां चण्डिके व्याधिनाशिनि .<BR> रूपं देहि जयं देहि यशो देहि द्विषो जहि .. ११..<BR> चण्डिके सततं युद्धे जयन्ति पापनाशिनि .<BR> रूपं देहि जयं देहि यशो देहि द्विषो जहि .. १२..<BR> देहि सौभाग्यमारोग्यं देहि देवि परं सुखम् .<BR> रूपं देहि जयं देहि यशो देहि द्विषो जहि .. १३..<BR> विधेहि देवि कल्याणं विधेहि विपुलां श्रियम् .<BR> रूपं देहि जयं देहि यशो देहि द्विषो जहि .. १४..<BR> विधेहि द्विषतां नाशं विधेहि बलमुच्चकैः .<BR> रूपं देहि जयं देहि यशो देहि द्विषो जहि .. १५..<BR> सुरासुरशिरोरत्ननिघृष्टचरणेऽम्बिके .<BR> रूपं देहि जयं देहि यशो देहि द्विषो जहि .. १६..<BR> विद्यावन्तं यशस्वन्तं लक्ष्मीवन्तञ्च मां कुरु .<BR> रूपं देहि जयं देहि यशो देहि द्विषो जहि .. १७..<BR> देवि प्रचण्डदोर्दण्डदैत्यदर्पनिषूदिनि .<BR> रूपं देहि जयं देहि यशो देहि द्विषो जहि .. १८..<BR> प्रचण्डदैत्यदर्पघ्ने चण्डिके प्रणताय मे .<BR> रूपं देहि जयं देहि यशो देहि द्विषो जहि .. १९..<BR> चतुर्भुजे चतुर्वक्त्रसंसुते परमेश्वरि .<BR> रूपं देहि जयं देहि यशो देहि द्विषो जहि .. २०..<BR> कृष्णेन संस्तुते देवि शश्वद्भक्त्या सदाम्बिके .<BR> रूपं देहि जयं देहि यशो देहि द्विषो जहि .. २१..<BR> हिमाचलसुतानाथसंस्तुते परमेश्वरि .<BR> रूपं देहि जयं देहि यशो देहि द्विषो जहि .. २२..<BR> इन्द्राणीपतिसद्भावपूजिते परमेश्वरि .<BR> रूपं देहि जयं देहि यशो देहि द्विषो जहि .. २३..<BR> देवि भक्तजनोद्दामदत्तानन्दोदयेऽम्बिके .<BR> रूपं देहि जयं देहि यशो देहि द्विषो जहि .. २४..<BR> भार्यां मनोरमां देहि मनोवृत्तानुसारिणीम् .<BR> रूपं देहि जयं देहि यशो देहि द्विषो जहि .. २५..<BR> तारिणि दुर्गसंसारसागरस्याचलोद्भवे .<BR> रूपं देहि जयं देहि यशो देहि द्विषो जहि .. २६..<BR> इदं स्तोत्रं पठित्वा तु महास्तोत्रं पठेन्नरः .<BR> सप्तशतीं समाराध्य वरमाप्नोति दुर्लभम् .. २७..<BR> .. इति श्रीमार्कण्डेयपुराणे अर्गलास्तोत्रं समाप्तम् ..<BR> ==नेपाली अर्थ== ॐ चण्डिका देवीलाई नमस्कार छ। महर्षि मार्कण्डयजी भन्नुहुन्छ-- जयन्ती, मंगला, काली, भद्रकाली, कपालिनी, दुर्गा, क्षमा, शिवा, धात्री, स्वाहा र स्वधा---संसारमा यि नामहरुले प्रसिद्ध, हे माता जगदम्बे! तिमीलाई मेरो नमस्कार छ। देवी चामुण्डे तिम्रो जय होस्। सम्पूर्ण प्राणिहरुको दु:ख र पिडा हरण गर्ने भएकी देवी! तिम्रो जय होस्। सबैमा व्याप्त रहने भएकी देवी! तिम्रो जय होस्। कालरात्री! तिमीलाई नमस्कार छ। मधु र कैठभ दैत्यहरुको नास गर्ने भएकी तथा ब्रह्माजीलाई वरदान दिने भएकी देवी, तिमिलाई नमस्कार छ। तपाई मलाई रुप, जय, यश दिएर मेरा शत्रुहरुको विनाश गर्नुहोस्। महिषासुर दानवको नाश गरेर भक्तहरूलाई सूख दिने भएकी हे देवी! तपाँईलाई नमस्कार छ। तपाँई मलाई रुप, जय र यश दिएर मेरा शत्रुको नास गर्नुहोस्। रक्तबीजको वध र चण्डमुण्डको विनास गर्ने भएकी देवी, तपाँईलाई नमस्कार छ। मलाई रुप दिनुहोस्, जय दिनुहोस्, यस दिनुहोस् र शत्रुहरूको नाश गर्नुहोस्। शुम्भ र निशुम्भ तथा धुम्रलोचनको नाश गर्ने भएकी देवी! तपाई मलाई रुप दिनुहोस्, जय दिनुहोस्, यश दिनुहोस् र मेरा शत्रुहरुको नाश गर्नुहोस्। वन्दनीय चरण भएकी, सबैलाई सौभाग्य दिने भएकी देवी! रुप दिनुहोस्, जय दिनुहोस्, यश दिनुहोस् र शत्रुको नाश गर्नुहोस्। हे देवी! तपाईका रुप र चरित्रहरु अचिन्त्य छन् तपाई सम्पूर्ण पापहरूको नाश गर्नु हुन्छ। मलाई रुप, जय र यश दिएर मेरा शत्रुहरूको विनाश गर्नुहोस्। पापहरूको नाश गर्ने भएकी हे चण्डिके! भक्तीले विनित भएका प्राणीहरूको लागी रुप, जय र यश दिएर शत्रुहरूको नाश गर्नुहोस्। व्याधीको नाश गर्ने भएकी हे चण्डिके! भक्ती पूर्वक तिम्रो अर्चना गर्नेहरूलाई रूप, जय र यश दिएर शत्रुहरूको नाश गर्नुहोस् ==हेर्नुहोस्== [[कीलक स्तोत्र]] 04knq96nhlk4e858dgms1qfop68ngf2 कीलक स्तोत्र 0 2042 3976 3776 2011-02-06T00:50:29Z Bhawani Gautam 342 wikitext text/x-wiki <big>'''कीलकस्तोत्रम्''' </big> ॐ नमश्चण्डिकायै <big>'''मार्कण्डेय उवाच'''</big> ॐ विशुद्धज्ञानदेहाय त्रिवेदीदिव्यचक्षुषे .<BR> श्रेयःप्राप्तिनिमित्ताय नमः सोमार्धधारिणे .. १..<BR> सर्वमेतद्विजानीयान्मन्त्राणामपि कीलकम् .<BR> सोऽपि क्षेममवाप्नोति सततं जप्यतत्परः .. २..<BR> सिद्ध्यन्त्युच्चाटनादीनि कर्माणि सकलान्यपि .<BR> एतेन स्तुवतां देवीं स्तोत्रवृन्देन भक्तितः .. ३..<BR> न मन्त्रो नौषधं तस्य न किञ्चिदपि विद्यते .<BR> विना जप्येन सिद्ध्येत्तु सर्वमुच्चाटनादिकम् .. ४..<BR> समग्राण्यपि सेत्स्यन्ति लोकशङ्कामिमां हरः .<BR> कृत्वा निमन्त्रयामास सर्वमेवमिदं शुभम् .. ५..<BR> स्तोत्रं वै चण्डिकायास्तु तच्च गुह्यं चकार सः .<BR> समाप्नोति स पुण्येन तां यथावन्निमन्त्रणाम् .. ६..<BR> सोऽपि क्षेममवाप्नोति सर्वमेव न संशयः .<BR> कृष्णायां वा चतुर्दश्यामष्टम्यां वा समाहितः .. ७..<BR> ददाति प्रतिगृह्णाति नान्यथैषा प्रसीदति .<BR> इत्थं रूपेण कीलेन महादेवेन कीलितम् .. ८..<BR> यो निष्कीलां विधायैनां चण्डीं जपति नित्यशः .<BR> स सिद्धः स गणः सोऽथ गन्धर्वो जायते ध्रुवम् .. ९..<BR> न चैवापाटवं तस्य भयं क्वापि न जायते .<BR> नापमृत्युवशं याति मृते च मोक्षमाप्नुयात् .. १०..<BR> ज्ञात्वा प्रारभ्य कुर्वीत ह्यकुर्वाणो विनश्यति .<BR> ततो ज्ञात्वैव सम्पूर्णमिदं प्रारभ्यते बुधैः .. ११..<BR> सौभाग्यादि च यत्किञ्चिद् दृश्यते ललनाजने .<BR> तत्सर्वं तत्प्रसादेन तेन जप्यमिदम् शुभम् .. १२..<BR> शनैस्तु जप्यमानेऽस्मिन् स्तोत्रे सम्पत्तिरुच्चकैः .<BR> भवत्येव समग्रापि ततः प्रारभ्यमेव तत् .. १३..<BR> ऐश्वर्यं तत्प्रसादेन सौभाग्यारोग्यमेव च .<BR> शत्रुहानिः परो मोक्षः स्तूयते सा न किं जनैः .. १४..<BR> चण्डिकां हृदयेनापि यः स्मरेत् सततं नरः .<BR> हृद्यं काममवाप्नोति हृदि देवी सदा वसेत् .. १५..<BR> अग्रतोऽमुं महादेवकृतं कीलकवारणम् .<BR> निष्कीलञ्च तथा कृत्वा पठितव्यं समाहितैः .. १६..<BR> <big>इति श्रीभगवत्याः कीलकस्तोत्रं समाप्तम् </big><BR> ==हेर्नुहोस्== [[प्रथम चरित]] 086c8ymhx1w47x4py8htb6h2cpifljb प्रथम चरित 0 2043 17263 4343 2022-02-21T03:11:58Z 2400:1A00:BD11:DAE4:F5E1:9661:3765:45DB wikitext text/x-wiki अथ प्रथमचरित्रम् महाकालीध्यानम् ॐ खड्गं चक्रगदेषुचापपरिधान् शूलं भुशुण्डीं शिरः<BR> शङ्खं सन्दधतीं करैस्त्रिनयनां सर्वाङ्गभूषावृताम् . <BR> नीलाश्मद्युतिमास्यपाददशकां सेवे महाकालिकाम् यामस्तौत्स्वपिते हरौ कमलजो हन्तुं मधुं कैटभम् ।। <BR> ॐ नमश्चण्डिकायै ॐ ऐं मार्कण्डेय उवाच .. १.. <BR> सावर्णिः सूर्यतनयो यो मनुः कथ्यतेऽष्टमः .<BR> निशामय तदुत्पत्तिं विस्तराद्गदतो मम .. २..<BR> महामायानुभावेन यथा मन्वन्तराधिपः . <BR> स बभूव महाभागः सावर्णिस्तनयो रवेः .. ३..<BR> स्वारोचिषेऽन्तरे पूर्वं चैत्रवंशसमुद्भवः . <BR> सुरथो नाम राजाभूत्समस्ते क्षितिमण्डले .. ४..<BR> तस्य पालयतः सम्यक् प्रजाः पुत्रानिवौरंसान् .<BR> बभूवुः शत्रवो भूपाः कोलाविध्वंसिनस्तदा .. ५.. <BR> तस्य तैरभवद्ध्युद्धमतिप्रबलदण्डिनः . <BR> न्यूनैरपि स तैर्युद्धे कोलाविध्वंसिभिर्जितः .. ६..<BR> ततः स्वपुरमायातो निजदेशाधिपोऽभवत् . <BR> आक्रान्तः स महाभागस्तैस्तदा प्रबलारिभिः .. ७..<BR> अमात्यैर्बलिभिर्दुष्टैर्दुर्बलस्य दुरात्मभिः . <BR> कोशो बलं चापहृतं तत्रापि स्वपुरे ततः .. ८..<BR> ततो मृगयाव्याजेन हृतस्वाम्यः स भूपतिः .<BR> एकाकी हयमारुह्य जगाम गहनं वनम् .. ९.. <BR> स तत्राश्रममद्राक्षीद्द्विजवर्यस्य मेधसः .<BR> प्रशान्तः श्वापदाकीर्णं मुनिशिष्योपशोभितम् .. १०..<BR> तस्थौ कञ्चित्स कालं च मुनिना तेन सत्कृतः .<BR> इतश्चेतश्च विचरंस्तस्मिन् मुनिवराश्रमे .. ११.. <BR> सोऽचिन्तयत्तदा तत्र ममत्वाकृष्टमानसः .. १२.. <BR> मत्पूर्वैः पालितं पूर्वं मया हीनं पुरं हि तत् . <BR> मद्धृत्तैस्तैरसद्वृत्तैर्धर्मतः .. १३.. <BR> न जाने स प्रधानो मे शूरो हस्ती सदामदः .<BR> मम वैरिवशं यातः कान् भोगानुपलप्स्यते .. १४..<BR> ये ममानुगता नित्यं प्रसादधनभोजनैः . <BR> अनुवृत्तिं ध्रुवं तेऽद्य कुर्वन्त्यन्यमहीभृताम् .. १५..<BR> असम्यग्व्ययशीलैस्तैः कुर्वद्भिः सततं व्ययम् .<BR> सञ्चितः सोऽतिदुःखेन क्षयं कोशो गमिष्यति .. १६..<BR> एतच्चान्यच्च सततं चिन्तयामास पार्थिवः .<BR> तत्र विप्राश्रमाभ्याशो वैश्यमेकं ददर्श सः .. १७..<BR> स पृष्टस्तेन कस्त्वं भो हेतुश्चागमनेऽत्र कः . <BR> सशोक इव कस्मात्त्वं दुर्मना इव लक्ष्यसे .. १८.. <BR> इत्याकर्ण्य वचस्तस्य भूपतेः प्रणयोदितम् .<BR> प्रत्युवाच स तं वैश्यः प्रश्रयावनतो नृपम् .. १९..<BR> वैश्य उवाच .. २०.. <BR> समाधिर्नाम वैश्योऽहमुत्पन्नो धनिनां कुले .<BR> पुत्रदारैर्निरस्तश्च धनलोभादसाधुभिः .. २१.. <BR> विहीनश्च धनैर्दारैः पुत्रैरादाय मे धनम् . <BR> वनमभ्यागतो दुःखी निरस्तश्चाप्तबन्धुभिः .. २२..<BR> सोऽहं न वेद्मि पुत्राणां कुशलाकुशलात्मिकाम् . <BR> प्रवृत्तिं स्वजनानां च दाराणां चात्र संस्थितः .. २३..<BR> किं नु तेषां गृहे क्षेममक्षेमं किं नु साम्प्रतम् .. २४.. <BR> कथं ते किं नु सद्वृत्ता दुर्वृताः किं नु मे सुताः .. २५.. <BR> राजोवाच .. २६.. <BR> यैर्निरस्तो भवाँल्लुब्धैः पुत्रदारादिभिर्धनैः .. २७..<BR> तेषु किं भवतः स्नेहमनुबध्नाति मानसम् .. २८.. <BR> वैश्य उवाच .. २९.. <BR> एवमेतद्यथा प्राह भवानस्मद्गतं वचः .<BR> किं करोमे न बध्नाति मम निष्ठुरतां मनः .. ३०..<BR> यैः सन्त्यज्य पितृस्नेहं धनलुभ्धैर्निराकृतः . <BR> पतिः स्वजनहार्दं च हादिर्तेष्वेव मे मनः .. ३१.. <BR> किमेतन्नाभिजानामि जानन्नपि महामते . <BR> यत्प्रेमप्रवणं चित्तं विगुणेष्वपि बन्धुषु .. ३२..<BR> तेषां कृते मे निःश्वासो दौर्मनस्यं च जायते .. ३३.. <BR> करोमि किं यन्न मनस्तेष्वप्रीतिषु निष्ठुरम् .. ३४.. <BR> मार्कण्डेय उवाच .. ३५.. <BR> ततस्तौ सहितौ विप्र तं मुनिं समुपस्थितौ .. ३६.. <BR> समाधिर्नाम वैश्योऽसौ स च पार्थिवसत्तमः .. ३७.. <BR> कृत्वा तु तौ यथान्यायं यथार्हं तेन संविदम् . <BR> उपविष्टौ कथाः काश्चिच्चक्रतुर्वैश्यपार्थिवौ .. ३८.. <BR> राजोवाच .. ३९.. <BR> भगवंस्त्वामहं प्रष्टुमिच्छाम्येकं वदस्व तत् .. ४०..<BR> दुःखाय यन्मे मनसः स्वचित्तायत्ततां विना .. ४१.. <BR> ममत्वं गतराज्यस्य राज्याङ्गेष्वखिलेष्वपि . <BR> जानतोऽपि यथाज्ञस्य किमेतन्मुनिसत्तम .. ४२..<BR> अयं च निकृतः पुत्रैर्दारैर्भृत्यैस्तथोज्झितः . <BR> स्वजनेन च सन्त्यक्तस्तेषु हार्दी तथाप्यति .. ४३..<BR> एवमेष तथाहं च द्वावप्यत्यन्तदुःखितौ . <BR> दृष्टदोषेऽपि विषये ममत्वाकृष्टमानसौ .. ४४..<BR> तत्केनैतन्महाभाग यन्मोहो ज्ञानिनोरपि . <BR> ममास्य च भवत्येषा विवेकान्धस्य मूढता .. ४५..<BR> ऋषिरुवाच .. ४६.. <BR> ज्ञानमस्ति समस्तस्य जन्तोर्विषयगोचरे .<BR> विषयाश्च महाभाग यान्ति चैवं पृथक्पृथक् .. ४७..<BR> दिवान्धाः प्राणिनः केचिद्रात्रावन्धास्तथापरे . <BR> केचिद्दिवा तथा रात्रौ प्राणिनस्तुल्यद्दष्टयः .. ४८..<BR> ज्ञानिनो मनुजाः सत्यं किन्तु ते न हि केवलम् . <BR> यतो हि ज्ञानिनः सर्वे पशुपक्षिमृगादयः .. ४९.. <BR> ज्ञानं च तन्मनुष्याणां यत्तेषां मृगपक्षिणाम् .<BR> मनुष्याणां च यत्तेषां तुल्यमन्यत्तथोभयोः .. ५०..<BR> ज्ञानेऽपि सति पश्यैतान् पतगाञ्छावचञ्चुषु . <BR> कणमोक्षादृतान् मोहात्पीडयमानानपि क्षुधा .. ५१..<BR> मानुषा मनुजव्याघ्र साभिलाषाः सुतान् प्रति . <BR> लोभात् प्रत्युपकाराय नन्वेतान् किं न पश्यसि .. ५२.. <BR> तथापि ममतावर्ते मोहगर्ते निपातिताः . <BR> महामायाप्रभावेण संसारस्थितिकारिणा .. ५३..<BR> तन्नात्र विस्मयः कार्यो योगनिद्रा जगत्पतेः . <BR> महामाया हरेश्चैषा तया सम्मोह्यते जगत् .. ५४.. <BR> ज्ञानिनामपि चेतंसि देवी भगवती हि सा . <BR> बलादाकृष्य मोहाय महामाया प्रयच्छति .. ५५..<BR> तया विसृज्यते विश्वं जगदेतच्चराचरम् . <BR> सैषा प्रसन्ना वरदा नृणां भवति मुक्तये .. ५६..<BR> सा विद्या परमा मुक्तेर्हेतुभूता सनातनी .. ५७.. <BR> संसारबन्धहेतुश्च सैव सर्वेश्वरेश्वरी .. ५८.. <BR> राजोवाच .. ५९.. <BR> भगवन् का हि सा देवी महामायेति यां भवान् .<BR> ब्रवीति कथमुत्पन्ना सा कर्मास्याश्च किं द्विज .. ६०..<BR> यत्प्रभावा च सा देवी यत्स्वरूपा यदुद्भवा .. ६१.. <BR> तत्सर्वं श्रोतुमिच्छामि त्वत्तो ब्रह्मविदां वर .. ६२.. <BR> ऋषिरुवाच .. ६३.. <BR> नित्यैव सा जगन्मूर्तिस्तया सर्वमिदं ततम् .. ६४.. <BR> तथापि तत्समुत्पत्तिर्बहुधा श्रूयतां मम .. ६५.. <BR> देवानां कार्यसिद्ध्यर्थमाविर्भवति सा यदा . <BR> उत्पन्नेति तदा लोके सा नित्याप्यभिधीयते .. ६६.. <BR> योगनिद्रां यदा विष्णुर्जगत्येकार्णवीकृते . <BR> आस्तीर्य शेषमभजत् कल्पान्ते भगवान् प्रभुः .. ६७..<BR> तदा द्वावसुरौ घोरौ विख्यातौ मधुकैटभौ . <BR> विष्णुकर्णमलोद्भूतौ हन्तुं ब्रह्माणमुद्यतौ .. ६८..<BR> स नाभिकमले विष्णोः स्थितो ब्रह्मा प्रजापतिः . <BR> दृष्ट्वा तावसुरौ चोग्रौ प्रसुप्तं च जनार्दनम् .. ६९.. <BR> तुष्टाव योगनिद्रां तामेकाग्रहृदयः स्थितः . <BR> विबोधनार्थाय हरेर्हरिनेत्रकृतालयाम् .. ७०.. <BR> विश्वेश्वरीं जगद्धात्रीं स्थितिसंहारकारिणीम् . <BR> निद्रां भगवतीं विष्णोरतुलां तेजसः प्रभुः .. ७१.. <BR> ब्रह्मोवाच .. ७२.. <BR> त्वं स्वाहा त्वं स्वधा त्वं हि वषट्कारः स्वरात्मिका .<BR> सुधा त्वमक्षरे नित्ये त्रिधामात्रात्मिका स्थिताः .. ७३.. <BR> अर्धमात्रा स्थिता नित्या यानुच्चार्याविशेषतः . <BR> त्वमेव सा त्वं सावित्री त्वं देवजननी परा .. ७४..<BR> त्वयैतद्धार्यते विश्वं त्वयैतत् सृज्यते जगत् . <BR> त्वयैतत् पाल्यते देवि त्वमत्स्यन्ते च सर्वदा .. ७५..<BR> विसृष्टौ सृष्टिरूपा त्वं स्थितिरूपा च पालने . <BR> तथा संहृतिरूपान्ते जगतोऽस्य जगन्मये .. ७६..<BR> महाविद्या महामाया महामेधा महास्मृतिः . <BR> महामोहा च भवती महादेवी महासुरी .. ७७.. <BR> प्रकृतिस्त्वं च सर्वस्य गुणत्रयविभाविनी . <BR> कालरात्रिर्महारात्रिर्मोहरात्रिश्च दारुणा .. ७८.. <BR> त्वं श्रीस्त्वमीश्वरी त्वं हीस्त्वं बुद्धिर्बोधलक्षणा . <BR> लज्जा पुष्टिस्तथा तुष्टिस्त्वं शान्तिः क्षान्तिरेव च .. ७९.. <BR> खड्गिनी शूलिनी घोर गदिनी चक्रिणी तथा . <BR> शङ्खिनी चापिनी बाणभुशुण्डीपरिघयुधा .. ८०.. <BR> सौम्या सौम्यतराशेषसौम्येभ्यस्त्वतिसुन्दरी . <BR> परापराणां परमा त्वमेव परमेश्वरी .. ८१.. <BR> <BR> यच्च किञ्चित्क्वचिद्वस्तु सदसद्वाखिलात्मिके . <BR> तस्य सर्वस्य या शक्त्तिः सा त्वं किं स्तूयसे मया .. ८२..<BR> यया त्वया जगत्स्रष्टा जगत्पातात्ति यो जगत् . <BR> सोऽपि निद्रावशं नीतः कस्त्वां स्तोतुमिहेश्वरः .. ८३..<BR> विष्णुः शरीरग्रहणमहमीशान एव च . <BR> कारितास्ते यतोऽतस्त्वां कः स्तोतुं शक्त्तिमान् भवेत् .. ८४..<BR> सा त्वमित्थं प्रभावैः स्वैरुदारैर्देवि संस्तुता . <BR> मोहयैतौ दुराधर्षावसुरौ मधुकैटभौ .. ८५.. <BR> प्रबोधं च जगत्स्वामी नीयतामच्युतो लघु .. ८६..<BR> बोधश्च क्रियतामस्य हन्तुमेतौ महासुरौ .. ८७.. <BR> ऋषिरुवाच .. ८८.. <BR> एवं स्तुता तदा देवी तामसी तत्र वेधसा .<BR> विष्णोः प्रबोधनार्थाय निहन्तुं मधुकैटभौ .. ८९..<BR> नेत्रास्यनासिकाबाहुहृदयेभ्यस्तथोरसः . <BR> निर्गम्य दर्शने तस्थौ ब्रह्मणोऽव्यक्तजन्मनः .. ९०..<BR> उत्तस्थौ च जगन्नाथस्तया मुक्तो जनार्दनः . <BR> एकार्णवेऽहिशयनात्ततः स ददृशे च तौ .. ९१..<BR> मधुकैटभौ दुरात्मानावतिवीर्यपराक्रमौ . <BR> क्रोधरक्तेक्षणावत्तुं ब्रह्माणं जनितोद्यमौ .. ९२..<BR> समुत्थाय ततस्ताभ्यां युयुधे भगवान् हरिः . <BR> पञ्चवर्षसहस्राणि बाहुप्रहरणो विभुः .. ९३.. <BR> तावप्यतिबलोन्मत्तौ महामायाविमोहितौ .. ९४.. <BR> उक्तवन्तौ वरोऽस्मत्तो व्रियतामिति केशवम् .. ९५.. <BR> श्रीभगवानुवाच .. ९६.. <BR> भवेतामद्य मे तुष्टौ मम वध्यावुभावपि .. ९७..<BR> किमन्येन वरेणात्र एतावद्धि वृतं मम .. ९८.. <BR> ऋषिरुवाच .. ९९.. <BR> वञ्चिताभ्यामिति तदा सर्वमापोमयं जगत् . <BR> विलोक्य ताभ्यां गदितो भगवान् कमलेक्षणः .. १००..<BR> आवां जहि न यत्रोर्वी सलिलेन परिप्लुता .. १०१.. <BR> ऋषिरुवाच .. १०२.. <BR> तथेत्युक्त्वा भगवता शङ्खचक्रगदाभृता .<BR> कृत्वा चक्रेण वै छिन्ने जघने शिरसी तयोः .. १०३..<BR> एवमेषा समुत्पन्ना ब्रह्मणा संस्तुता स्वयम् . <BR> प्रभावमस्या देव्यास्तु भूयः श्रृणु वदामि ते .. १०४.. ..<BR> इति श्रीमार्कण्डेयपुराणे सावर्णिके मन्वन्तरे देवीमाहात्म्ये मधुकैटभवधो नाम प्रथमोऽध्यायः<BR> ==हेर्नुहोस्== [[मध्य चरित]] mttdk8sppbedvt7zuo2r3d21e1tcwai मध्य चरित 0 2044 3796 3780 2010-07-07T10:07:43Z सरोज कुमार ढकाल 358 wikitext text/x-wiki अथ मध्यमचरितम् .. <BR> महालक्ष्मीध्यानम् ॐ अक्षस्रक्परशुं गदेषुकुलिशं पद्मं धनुः कुण्डिकां दण्डं शक्तिमसिं च चर्म जलजं घण्टां सुराभाजनम् . <BR> शूलं पाशसुदर्शने च दधतीं हस्तैः प्रवालप्रभां सेवे सैरिभमर्दिनीमिह महालक्ष्मीं सरोजस्थिताम् .. <BR> ॐ ऋषिरुवाच .. १..<BR> देवासुरमभूद्युद्धं पूर्णमब्दशतं पुरा .<BR> महिषेऽसुराणामधिपे देवानां च पुरन्दरे .. २..<BR> तत्रासुरैर्महावीर्यैर्देवसैन्यं पराजितम् . <BR> जित्वा च सकलान् देवानिन्द्रोऽभून्महिषासुरः .. ३..<BR> ततः पराजिता देवाः पद्मयोनिं प्रजापतिम् . <BR> पुरस्कृत्य गतास्तत्र यत्रेशगरुडध्वजौ .. ४.. <BR> यथावृत्तं तयोस्तद्वन्महिषासुरचेष्टितम् . <BR> त्रिदशाः कथयामासुर्देवाभिभवविस्तरम् .. ५.. <BR> सूर्येन्द्राग्न्यनिलेन्दूनां यमस्य वरुणस्य च . <BR> अन्येषां चाधिकारान्स स्वयमेवाधितिष्ठति .. ६.. <BR> स्वर्गान्निराकृताः सर्वे तेन देवगणा भुवि . <BR> विचरन्ति यथा मर्त्या महिषेण दुरात्मना .. ७..<BR> एतद्वः कथितं सर्वममरारिविचेष्टितम् . <BR> शरणं वः प्रपन्नाः स्मो वधस्तस्य विचिन्त्यताम् .. ८..<BR> इत्थं निशम्य देवानां वचांसि मधुसूदनः . चकार कोपं शम्भुश्च भ्रुकुटीकुटिलाननौ .. ९.. <BR> ततोऽतिकोपपूर्णस्य चक्रिणो वदनात्ततः . निश्चक्राम महत्तेजो ब्रह्मणः शङ्करस्य च .. १०.. <BR> अन्येषां चैव देवानां शक्रादीनां शरीरतः .<BR> निर्गतं सुमहत्तेजस्तच्चैक्यं समगच्छत .. ११..<BR> अतीव तेजसः कूटं ज्वलन्तमिव पर्वतम् . <BR> ददृशुस्ते सुरास्तत्र ज्वालाव्याप्तदिगन्तरम् .. १२..<BR> अतुलं तत्र तत्तेजः सर्वदेवशरीरजम् .<BR> एकस्थं तदभून्नारी व्याप्तलोकत्रयं त्विषा .. १३..<BR> यदभूच्छाम्भवं तेजस्तेनाजायत तन्मुखम् . <BR> याम्येन चाभवन् केशा बाहवो विष्णुतेजसा .. १४..<BR> सौम्येन स्तनयोर्युग्मं मध्यं चैन्द्रेण चाभवत् . <BR> वारुणेन च जङ्घोरू नितम्बस्तेजसा भुवः .. १५.. <BR> ब्रह्मणस्तेजसा पादौ तदङ्गुल्योऽर्कतेजसा .<BR> वसूनां च कराङ्गुल्यः कौबेरेण च नासिका .. १६..<BR> तस्यास्तु दन्ताः सम्भूताः प्राजापत्येन तेजसा . <BR> नयनत्रितयं जज्ञे तथा पावकतेजसा .. १७.. <BR> भ्रुवौ च सन्ध्ययोस्तेजः श्रवणावनिलस्य च . <BR> अन्येषां चैव देवानां सम्भवस्तेजसां शिवा .. १८.. <BR> ततः समस्तदेवानां तेजोराशिसमुद्भवाम् . <BR> तां विलोक्य मुदं प्रापुरमरा महिषार्दिताः .. १९..<BR> शूलं शूलाद्विनिष्कृष्य ददौ तस्यै पिनाकधृक् . <BR> चक्रं च दत्तवान् कृष्णः समुत्पाट्य स्वचक्रतः .. २०..<BR> शङ्खं च वरुणः शक्तिं ददौ तस्यै हुताशनः . <BR> मारुतो दत्तवांश्चापं बाणपूर्णे ततेषुधी .. २१.. <BR> वज्रमिन्द्रः समुत्पाट्य कुलिशादमराधिपः . <BR> ददौ तस्यै सहस्राक्षो घण्टामैरावताद्गजात् .. २२..<BR> कालदण्डाद्यमो दण्डं पाशं चाम्बुपतिर्ददौ . <BR> प्रजापतिश्चाक्षमालां ददौ ब्रह्मा कमण्डलुम् .. २३..<BR> समस्तरोमकूपेषु निजरश्मीन् दिवाकरः . <BR> कालश्च दत्तवान् खड्गं तस्याश्चर्म च निर्मलम् .. २४..<BR> क्षीरोदश्चामलं हारमजरे च तथाम्बरे . <BR> चूडामणिं तथा दिव्यं कुण्डले कटकानि च .. २५..<BR> अर्धचन्द्रं तथा शुभ्रं केयूरान् सर्वबाहुषु . <BR> नूपुरौ विमलौ तद्वद् ग्रैवेयकमनुत्तमम् .. २६..<BR> अङ्गुलीयकरत्नानि समस्तास्वङ्गुलीषु च . <BR> विश्वकर्मा ददौ तस्यै परशुं चातिनिर्मलम् .. २७.. <BR> अस्त्राण्यनेकरूपाणि तथाऽभेद्यं च दंशनम् . <BR> अम्लानपङ्कजां मालां शिरस्युरसि चापराम् .. २८..<BR> अददज्जलधिस्तस्यै पङ्कजं चातिशोभनम् . <BR> हिमवान् वाहनं सिंहं रत्नानि विविधानि च .. २९..<BR> ददावशून्यं सुरया पानपात्रं धनाधिपः . <BR> शेषश्च सर्वनागेशो महामणिविभूषितम् .. ३०..<BR> नागहारं ददौ तस्यै धत्ते यः पृथिवीमिमाम् . <BR> अन्यैरपि सुरैर्देवी भूषणैरायुधैस्तथा .. ३१.. <BR> सम्मानिता ननादोच्चैः साट्टहासं मुहुर्मुहुः . <BR> तस्या नादेन घोरेण कृत्स्नमापूरितं नभः .. ३२..<BR> अमायतातिमहता प्रतिशब्दो महानभूत् . <BR> चुक्षुभुः सकला लोकाः समुद्राश्च चकम्पिरे .. ३३..<BR> चचाल वसुधा चेलुः सकलाश्च महीधराः . <BR> जयेति देवाश्च मुदा तामूचुः सिंहवाहिनीम् .. ३४..<BR> तुष्टुवुर्मुनयश्चैनां भक्तिनम्रात्ममूर्तयः . <BR> दृष्ट्वा समस्तं संक्षुब्धं त्रैलोक्यममरारयः .. ३५..<BR> सन्नद्धाखिलसैन्यास्ते समुत्तस्थुरुदायुधाः . <BR> आः किमेतदिति क्रोधादाभाष्य महिषासुरः .. ३६..<BR> अभ्यधावत तं शब्दमशेषैरसुरैर्वृतः . <BR> स ददर्श ततो देवीं व्याप्तलोकत्रयां त्विषा .. ३७..<BR> पादाक्रान्त्या नतभुवं किरीटोल्लिखिताम्बराम् <BR> क्षोभिताशेषपातालां धनुर्ज्यानिःस्वनेन ताम् .. ३८..<BR> दिशो भुजसहस्रेण समन्ताद्व्याप्य संस्थिताम् .<BR> ततः प्रववृते युद्धं तया देव्या सुरद्विषाम् .. ३९.. <BR> शस्त्रास्त्रैर्बहुधा मुक्तैरादीपितदिगन्तरम् . <BR> महिषासुरसेनानीश्चिक्षुराख्यो महासुरः .. ४०..<BR> युयुधे चामरश्चान्यैश्चतुरङ्गबलान्वितः . <BR> रथानामयुतैः षड्भिरुदग्राख्यो महासुरः .. ४१..<BR> अयुध्यतायुतानां च सहस्रेण महाहनुः .<BR> पञ्चाशद्भिश्च नियुतैरसिलोमा महासुरः .. ४२..<BR> अयुतानां शतैः षड्भिर्बाष्कलो युयुधे रणे . <BR> गजवाजिसहस्रौघैरनेकैः परिवारितः .. ४३.. <BR> वृतो रथानां कोट्या च युद्धे तस्मिन्नयुध्यत . <BR> बिडालाख्योऽयुतानां च पञ्चाशद्भिरथायुतैः .. ४४.. <BR> युयुधे संयुगे तत्र रथानां परिवारितः . <BR> अन्ये च तत्रायुतशो रथनागहयैर्वृताः .. ४५..<BR> युयुधुः संयुगे देव्या सह तत्र महासुराः . <BR> कोटिकोटिसहस्रैस्तु रथानां दन्तिनां तथा .. ४६..<BR> हयानां च वृतो युद्धे तत्राभून्महिषासुरः . <BR> तोमरैर्भिन्दिपालैश्च शक्तिभिर्मुसलैस्तथा .. ४७..<BR> युयुधुः संयुगे देव्या खड्गैः परशुपट्टिशैः . <BR> केचिच्च चिक्षिपुः शक्तीः केचित् पाशांस्तथापरे .. ४८..<BR> देवीं खड्गप्रहारैस्तु ते तां हन्तुं प्रचक्रमुः . <BR> सापि देवी ततस्तानि शस्त्राण्यस्त्राणि चण्डिका .. ४९..<BR> लीलयैव प्रचिच्छेद निजशस्त्रास्त्रवर्षिणी . <BR> अनायस्तानना देवी स्तूयमाना सुरर्षिभिः .. ५०.. <BR> मुमोचासुरदेहेषु शस्त्राण्यस्त्राणि चेश्वरी . <BR> सोऽपि क्रुद्धो धुतसटो देव्या वाहनकेसरी .. ५१..<BR> चचारासुरसैन्येषु वनेष्विव हुताशनः . <BR> निःश्वासान् मुमुचे यांश्च युध्यमाना रणेऽम्बिका .. ५२..<BR> त एव सद्यस्सम्भूता गणाः शतसहस्रशः . <BR> युयुधुस्ते परशुभिर्भिन्दिपालासिपट्टिशैः .. ५३..<BR> नाशयन्तोऽसुरगणान् देवीशक्त्युपबृंहिताः . <BR> अवादयन्त पटहान् गणाः शङ्खांस्तथापरे .. ५४..<BR> मृदङ्गाश्च तथैवान्ये तस्मिन्युद्धमहोत्सवे . <BR> ततो देवी त्रिशूलेन गदया शक्तिवृष्टिभिः .. ५५..<BR> खड्गादिभिश्च शतशो निजघान महासुरान् . <BR> पातयामास चैवान्यान् घण्टास्वनविमोहितान् .. ५६..<BR> असुरान् भुवि पाशेन बद्ध्वा चान्यानकर्षयत् . <BR> केचिद् द्विधाकृतास्तीक्ष्णैः खड्गपातैस्तथापरे .. ५७..<BR> विपोथिता निपातेन गदया भुवि शेरते . <BR> वेमुश्च केचिद्रुधिरं मुसलेन भृशं हताः .. ५८..<BR> केचिन्निपतिता भूमौ भिन्नाः शूलेन वक्षसि . <BR> निरन्तराः शरौघेण कृताः केचिद्रणाजिरे .. ५९.. <BR> शल्यानुकारिणः प्राणान्मुमुचुस्त्रिदशार्दनाः . <BR> केषाञ्चिद्बाहवश्छिन्नाश्छिन्नग्रीवास्तथापरे .. ६०..<BR> शिरांसि पेतुरन्येषामन्ये मध्ये विदारिताः . <BR> विच्छिन्नजङ्घास्त्वपरे पेतुरुर्व्यां महासुराः .. ६१.. <BR> एकबाह्वक्षिचरणाः केचिद्देव्या द्विधाकृताः . <BR> छिन्नेऽपि चान्ये शिरसि पतिताः पुनरुत्थिताः .. ६२..<BR> कबन्धा युयुधुर्देव्या गृहीतपरमायुधाः . <BR> ननृतुश्चापरे तत्र युद्धे तूर्यलयाश्रिताः .. ६३..<BR> कबन्धाश्छिन्नशिरसः खड्गशक्त्यृष्टिपाणयः . <BR> तिष्ठ तिष्ठेति भाषन्तो देवीमन्ये महासुराः ..६४.. <BR> पातितै रथनागाश्वैरसुरैश्च वसुन्धरा . <BR> अगम्या साभवत्तत्र यत्राभूत् स महारणः .. ६५..<BR> शोणितौघा महानद्यस्सद्यस्तत्र विसुस्रुवुः . <BR> मध्ये चासुरसैन्यस्य वारणासुरवाजिनाम् .. ६६..<BR> क्षणेन तन्महासैन्यमसुराणां तथाम्बिका . <BR> निन्ये क्षयं यथा वह्निस्तृणदारुमहाचयम् .. ६७..<BR> स च सिंहो महानादमुत्सृजन् धुतकेसरः . <BR> शरीरेभ्योऽमरारीणामसूनिव विचिन्वति .. ६८.. <BR> देव्या गणैश्च तैस्तत्र कृतं युद्धं तथासुरैः . <BR> यथैषां तुष्टुवुर्देवाः पुष्पवृष्टिमुचो दिवि .. ६९.. ..<BR> इति श्रीमार्कण्डेयपुराणे सावर्णिके मन्वन्तरे देवीमाहात्म्ये महिषासुरसैन्यवधो नाम द्वितीयोऽध्यायः .. ..<BR> अथ तृतीयोऽध्यायः .. <BR> ऋषिरुवाच .. १.. <BR> निहन्यमानं तत्सैन्यमवलोक्य महासुरः .<BR> सेनानीश्चक्षुरः कोपाद्ययौ योद्धुमथाम्बिकाम् .. २..<BR> स देवीं शरवर्षेण ववर्ष समरेऽसुरः .<BR> यथा मेरुगिरेः श्रृङ्गं तोयवर्षेण तोयदः .. ३..<BR> तस्य छित्वा ततो देवी लीलयैव शरोत्करान् . <BR> जघान तुरगान्बाणैर्यन्तारं चैव वाजिनाम् .. ४..<BR> चिछेद च धनुः सद्यो ध्वजं चातिसमुच्छृतम् . <BR> विव्याध चैव गात्रेषु छिन्नधन्वानमाशुगैः .. ५.. <BR> स छिन्नधन्वा विरथो हताश्वो हतसारथिः . <BR> अभ्यधावत तं देवीं खड्गचर्मधरोऽसुरः .. ६.. <BR> सिंहमाहत्य खड्गेन तीक्ष्णधारेण मूर्धनि . <BR> आजघान भुजे सव्ये देवीमप्यतिवेगवान् .. ७..<BR> तस्याः खड्गो भुजं प्राप्य पफाल नृपनन्दन . <BR> ततो जग्राह शूलं स कोपादरुणलोचनः .. ८.. <BR> चिक्षेप च ततस्तत्तु भद्रकाल्यां महासुरः . <BR> जाज्वल्यमानं तेजोभी रविबिम्बमिवाम्बरात् .. ९..<BR> दृष्ट्वा तदापतच्छूलं देवी शूलममुञ्चत . <BR> तच्छूलं शतधा तेन नीतं स च महासुरः .. १०.. <BR> हते तस्मिन्महावीर्ये महिषस्य चमूपतौ . <BR> आजगाम गजारूढश्चामरस्त्रिदशार्दनः .. ११.. <BR> सोऽपि शक्तिं मुमोचाथ देव्यास्तामम्बिका द्रुतम् . <BR> हुङ्काराभिहतां भूमौ पातयामास निष्प्रभाम् .. १२..<BR> भग्नां शक्तिं निपतितां दृष्ट्वा क्रोधसमन्वितः . <BR> चिक्षेप चामरः शूलं बाणैस्तदपि साच्छिनत् .. १३.. <BR> ततः सिंहः समुत्पत्य गजकुम्भान्तरस्थितः . <BR> बाहुयुद्धेन युयुधे तेनोच्चैस्त्रिदशारिणा .. १४.. <BR> युध्यमानौ ततस्तौ तु तस्मान्नागान्महीं गतौ . <BR> युयुधातेऽतिसंरब्धौ प्रहरैरतिदारुणैः .. १५.. <BR> ततो वेगात् खमुत्पत्य निपत्य च मृगारिणा . <BR> करप्रहारेण शिरश्चामरस्य पृथक् कृतम् .. १६.. <BR> उदग्रश्च रणे देव्या शिलावृक्षादिभिर्हतः . <BR> दन्तमुष्टितलैश्चैव करालश्च निपातितः .. १७..<BR> देवी क्रुद्धा गदापातैश्चूर्णयामास चोद्धतम् . <BR> बाष्कलं भिन्दिपालेन बाणैस्ताम्रं तथान्धकम् .. १८..<BR> उग्रास्यमुग्रवीर्यं च तथैव च महाहनुम् . <BR> त्रिनेत्रा च त्रिशूलेन जघान परमेश्वरी .. १९.. <BR> बिडालस्यासिना कायात् पातयामास वै शिरः . <BR> दुर्धरं दुर्मुखं चोभौ शरैर्निन्ये यमक्षयम् .. २०..<BR> एवं संक्षीयमाणे तु स्वसैन्ये महिषासुरः . <BR> माहिषेण स्वरूपेण त्रासयामास तान् गणान् .. २१..<BR> कांश्चित्तुण्डाप्रहारेण खुरक्षेपैस्तथापरान् . <BR> लाङ्गूलताडितांश्चान्यान् श्रृङ्गाभ्यां च विदारितान् .. २२..<BR> वेगेन कांश्चिदपरान्नादेन भ्रमणेन च . <BR> निःश्वासपवनेनान्यान्पातयामास भूतले .. २३..<BR> निपात्य प्रमथानीकमभ्यधावत सोऽसुरः . <BR> सिंहं हन्तुं महादेव्याः कोपं चक्रे ततोऽम्बिका .. २४..<BR> सोऽपि कोपान्महावीर्यः खुरक्षुण्णमहीतलः . <BR> श्रृङ्गाभ्यां पर्वतानुच्चांश्चिक्षेप च ननाद च .. २५..<BR> वेगभ्रमणविक्षुण्णा मही तस्य विशीर्यत . <BR> लाङ्गूलेनाहतश्चाब्धिः प्लावयामास सर्वतः .. २६..<BR> धुतश्रृङ्गविभिन्नाश्च खण्डं खण्डं ययुर्घनाः . <BR> श्वासानिलास्ताः शतशो निपेतुर्नभसोऽचलाः .. २७..<BR> इति क्रोधसमाध्मातमापतन्तं महासुरम् . <BR> दृष्ट्वा सा चण्डिका कोपं तद्वधाय तदाकरोत् .. २८..<BR> सा क्षिप्त्वा तस्य वै पाशं तं बबन्ध महासुरम् . <BR> तत्याज माहिषं रूपं सोऽपि बद्धो महामृधे .. २९..<BR> ततः सिंहोऽभवत्सद्यो यावत्तस्याम्बिका शिरः . <BR> छिनत्ति तावत् पुरुषः खड्गपाणिरद्दश्यत .. ३०.. <BR> तत एवाशु पुरुषं देवी चिच्छेद सायकैः .<BR> तं खड्गचर्मणा सार्धं ततः सोऽभून्महागजः .. ३१..<BR> करेण च महासिंहं तं चकर्ष जगर्ज च . <BR> कर्षतस्तु करं देवी खड्गेन निरकृन्तत .. ३२..<BR> ततो महासुरो भूयो माहिषं वपुरास्थितः . <BR> तथैव क्षोभयामास त्रैलोक्यं सचराचरम् .. ३३..<BR> ततः क्रुद्धा जगन्माता चण्डिका पानमुत्तमम् . <BR> पपौ पुनः पुनश्चैव जहासारुणलोचना .. ३४.. <BR> ननर्द चासुरः सोऽपि बलवीर्यमदोद्धतः . <BR> विषाणाभ्यां च चिक्षेप चण्डिकां प्रति भूधरान् .. ३५..<BR> सा च तान्प्रहितांस्तेन चूर्णयन्ती शरोत्करैः . <BR> उवाच तं मदोद्धूतमुखरागाकुलाक्षरम् .. ३६.. <BR> देव्युवाच .. ३७.. <BR> गर्ज गर्ज क्षणं मूढ मधु यावत्पिबाम्यहम् . <BR> मया त्वयि हतेऽत्रैव गर्जिष्यन्त्याशु देवताः .. ३८..<BR> ऋषिरुवाच .. ३९..<BR> एवमुक्त्वा समुत्पत्य सारूढा तं महासुरम् .<BR> पादेनाक्रम्य कण्ठे च शूलेनैनमताडयत्.. ४०.. <BR> ततः सोऽपि पदाक्रान्तस्तया निजमुखात्ततः . <BR> अर्धनिष्क्रान्त एवासीद्देव्या वीर्येण संवृतः .. ४१.. <BR> अर्धनिष्क्रान्त एवासौ युध्यमानो महासुरः . <BR> तया महासिना देव्या शिरश्छित्त्वा निपातितः .. ४२..<BR> ततो हाहाकृतं सर्वं दैत्यसैन्यं ननाश तत् . <BR> प्रहर्षं च परं जग्मुः सकला देवतागणाः .. ४३.. <BR> तुष्टुवुस्तां सुरा देवीं सहदिव्यैर्महर्षिभिः . <BR> जगुर्गन्धर्वपतयो ननृतुश्चाप्सरोगणाः .. ४४.. ..<BR> इति श्रीमार्कण्डेयपुराणे सावर्णिके मन्वन्तरे देवीमाहात्म्ये महिषासुरवधो नाम तृतीयोऽध्यायः .. ..<BR> अथ चतुर्थोऽध्यायः ..<BR> ऋषिरुवाच .. १.. <BR> शक्रादयः सुरगणा निहतेऽतिवीर्ये तस्मिन्दुरात्मनि सुरारिबले च देव्या .<BR> तां तुष्टुवुः प्रणतिनम्रशिरोधरांसा वाग्भिः प्रहर्षपुलकोद्गमचारुदेहाः .. २.. <BR> देव्या यया ततमिदं जगदात्मशक्त्या निःशेषदेवगणशक्त्तिसमूहमूत्यार् . <BR> तामम्बिकामखिलदेवमहर्षिपूज्यां भक्त्या नताः स्म विदधातु शुभानि सा नः .. ३..<BR> यस्याः प्रभावमतुलं भगवाननन्तो ब्रह्मा हरश्च न हि वक्तुमलं बलं च .<BR> सा चण्डिकाखिलजगत्परिपालनाय नाशाय चाशुभभयस्य मतिं करोतु .. ४..<BR> या श्रीः स्वयं सुकृतिनां भवनेष्वलक्ष्मीः पापात्मनां कृतधियां हृदयेषु बुद्धिः . <BR> श्रद्धा सतां कुलजनप्रभवस्य लज्जा तां त्वां नताः स्म परिपालय देवि विश्वम् .. ५..<BR> किं वर्णयाम तव रूपमचिन्त्यमेतत् किञ्चातिवीर्यमसुरक्षयकारि भूरि .<BR> किं चाहवेषु चरितानि तवाति यानि सर्वेषु देव्यसुरदेवगणादिकेषु .. ६..<BR> हेतुः समस्तजगतां त्रिगुणापि दोषै- र्न ज्ञायसे हरिहरादिभिरप्यपारा . <BR> सर्वाश्रयाखिलमिदं जगदंशभूत- मव्याकृता हि परमा प्रकृतिस्त्वमाद्या .. ७..<BR> यस्याः समस्तसुरता समुदीरणेन तृप्तिं प्रयाति सकलेषु मखेषु देवि . <BR> स्वाहासि वै पितृगणस्य च तृप्तिहेतु- रुच्चार्यसे त्वमत एव जनैः स्वधा च .. ८..<BR> या मुक्त्तिहेतुरविचिन्त्यमहाव्रता त्वं अभ्यस्यसे सुनियतेन्द्रियतत्त्वसारैः . <BR> मोक्षार्थिभिर्मुनिभिरस्तसमस्तदोषै- र्विद्यासि सा भगवती परमा हि देवि .. ९..<BR> शब्दात्मिका सुविमलग्यर्जुषां निधान- मुद्गीथरम्यपदपाठवतां च साम्नाम् . <BR> देवी त्रयी भगवती भवभावनाय वातार् च सर्वजगतां परमातिर्हन्त्री .. १०..<BR> मेधासि देवि विदिताखिलशास्त्रसारा दुर्गासि दुर्गभवसागरनौरसङ्गा . <BR> श्रीः कैटभारिहृदयैककृताधिवासा गौरी त्वमेव शशिमौलिकृतप्रतिष्ठा .. ११..<BR> ईषत्सहासममलं परिपूर्णचन्द्र- बिम्बानुकारि कनकोत्तमकान्तिकान्तम् . <BR> अत्यद्भुतं प्रहृतमात्तरुषा तथापि वक्त्रं विलोक्य सहसा महिषासुरेण .. १२.. <BR> दृष्ट्वा तु देवि कुपितं भ्रुकुटीकराल- मुद्यच्छशाङ्कसदृशच्छवि यन्न सद्यः . <BR> प्राणान् मुमोच महिषस्तदतीव चित्रं कैर्जीव्यते हि कुपितान्तकदर्शनेन .. १३..<BR> देवि प्रसीद परमा भवती भवाय सद्यो विनाशयसि कोपवती कुलानि .<BR> विज्ञातमेतदधुनैव यदस्तमेत- न्नीतं बलं सुविपुलं महिषासुरस्य .. १४..<BR> ते सम्मता जनपदेषु धनानि तेषां तेषां यशांसि न च सीदति धर्मवर्गः . <BR> धन्यास्त एव निभृतात्मजभृत्यदारा येषां सदाभ्युदयदा भवती प्रसन्ना .. १५..<BR> धम्यार्णि देवि सकलानि सदैव कर्मा- ण्यत्यादृतः प्रतिदिनं सुकृती करोति . <BR> स्वर्गं प्रयाति च ततो भवती प्रसादा- ल्लोकत्रयेऽपि फलदा ननु देवि तेन .. १६..<BR> दुर्गे स्मृता हरसि भीतिमशेषजन्तोः स्वस्थैः स्मृता मतिमतीव शुभां ददासि . <BR> दारिद्र्यदुःखभयहारिणि का त्वदन्या सर्वोपकारकरणाय सदाद्रर्चित्ता .. १७.. <BR> एभिर्हतैर्जगदुपैति सुखं तथैते कुर्वन्तु नाम नरकाय चिराय पापम् . <BR> संग्राममृत्युमधिगम्य दिवं प्रयान्तु मत्वेति नूनमहितान्विनिहंसि देवि .. १८..<BR> दृष्ट्वैव किं न भवती प्रकरोति भस्म सर्वासुरानरिषु यत्प्रहिणोषि शस्त्रम् . <BR> लोकान्प्रयान्तु रिपवोऽपि हि शस्त्रपूता इत्थं मतिर्भवति तेष्वपि तेऽतिसाध्वी .. १९..<BR> खड्गप्रभानिकरविस्फुरणैस्तथोग्रैः शूलाग्रकान्तिनिवहेन दृशोऽसुराणाम् . <BR> यन्नागता विलयमंशुमदिन्दुखण्ड- योग्याननं तव विलोकयतां तदेतत् .. २०..<BR> दुर्वृत्तवृत्तशमनं तव देवि शीलं रूपं तथैतदविचिन्त्यमतुल्यमन्यैः . <BR> वीर्यं च हन्त्रु हृतदेवपराक्रमाणां वैरिष्वपि प्रकटितैव दया त्वयेत्थम् .. २१..<BR> केनोपमा भवतु तेऽस्य पराक्रमस्य रूपं च शत्रुभयकार्यतिहारि कुत्र .<BR> चित्ते कृपा समरनिष्ठुरता च दृष्टा त्वय्येव देवि वरदे भुवनत्रयेऽपि .. २२..<BR> त्रैलोक्यमेतदखिलं रिपुनाशनेन त्रातं त्वया समरमूर्धनि तेऽपि हत्वा . <BR> नीता दिवं रिपुगणा भयमप्यपास्तम् अस्माकमुन्मदसुरारिभवं नमस्ते .. २३..<BR> शूलेन पाहि नो देवि पाहि खड्गेन चाम्बिके . <BR> घण्टास्वनेन नः पाहि चापज्यानिस्स्वनेन च .. २४..<BR> प्राच्यां रक्ष प्रतीच्यां च चण्डिके रक्ष दक्षिणे . <BR> भ्रामणेनात्मशूलस्य उत्तरस्यां तथेश्वरि .. २५.. <BR> सौम्यानि यानि रूपाणि त्रैलोक्ये विचरन्ति ते . <BR> यानि चात्यन्तघोराणि तै रक्षास्मांस्तथा भुवम् .. २६..<BR> खड्गशूलगदादीनि यानि चास्त्रानि तेऽम्बिके . <BR> करपल्लवसङ्गीनि तैरस्मान्रक्ष सर्वतः .. २७.. <BR> ऋषिरुवाच .. २८.. <BR> एवं स्तुता सुरैर्दिव्यैः कुसुमैर्नन्दनोद्भवैः . <BR> अर्चिता जगतां धात्री तथा गन्धानुलेपनैः .. २९..<BR> भक्त्या समस्तैस्त्रिदशैर्दिव्यैर्धूपैः सुधूपिता . <BR> प्राह प्रसादसुमुखी समस्तान् प्रणतान् सुरान् .. ३०..<BR> देव्युवाच .. ३१..<BR> व्रियतां त्रिदशाः सर्वे यदस्मत्तोऽभिवाञ्छितम् .. ३२.. <BR> ददाम्यहमतिप्रीत्या स्तवैरेभिः सुपूजिता . देवा उचुः .. ३३..<BR> भगवत्या कृतं सर्वं न किञ्चिदवशिष्यते . <BR> यदयं निहतः शत्रुरस्माकं महिषासुरः .. ३४.. <BR> यदि चापि वरो देयस्त्वयाऽस्माकं महेश्वरि . <BR> संस्मृता संस्मृता त्वं नो हिंसेथाः परमापदः .. ३५..<BR> यश्च मत्यर्ः स्तवैरेभिस्त्वां स्तोष्यत्यमलानने . <BR> तस्य वित्तद्धिर्विभवैर्धनदारादिसम्पदाम् .. ३६.. <BR> वृद्धयेऽस्मत्प्रसन्ना त्वं भवेथाः सर्वदाम्बिके .. ३७.. <BR> ऋषिरुवाच .. ३८.. <BR> इति प्रसादिता देवैर्जगतोऽर्थे तथात्मनः .<BR> तथेत्युक्त्वा भद्रकाली बभूवान्तर्हिता नृप .. ३९..<BR> इत्येतत्कथितं भूप सम्भूता सा यथा पुरा . <BR> देवी देवशरीरेभ्यो जगत्त्रयहितैषिणी .. ४०..<BR> पुनश्च गौरीदेहा सा समुद्भूता यथाभवत् . <BR> वधाय दुष्टदैत्यानां तथा शुम्भनिशुम्भयोः .. ४१..<BR> रक्षणाय च लोकानां देवानामुपकारिणी . <BR> तच्छृणुष्व मयाख्यातं यथावत्कथयामि ते .. ४२.. ..<BR> इति श्रीमार्कण्डेयपुराणे सावर्णिके मन्वन्तरे देवीमाहात्म्ये शक्रादिस्तुतिर्नाम चतुर्थोऽध्यायः .. ..<BR> ==हेर्नुहोस्== [[उत्तम चरित]] nbnfubtwbnuv7kx1aqm4z70igh7khxw उत्तम चरित 0 2045 3797 3772 2010-07-07T10:35:13Z सरोज कुमार ढकाल 358 wikitext text/x-wiki अथ उत्तमचरितम्<br> अथ ध्यानम् घण्टाशूलहलानि शङ्खमुसले चक्रं धनुः<br> सायकं हस्ताब्जैर्दधतीं घनान्तविलसच्छीतांशुतुल्यप्रभाम् .<br> गौरीदेहसमुद्भवां त्रिजगतामाधारभूतां महा- पूर्वामत्रसरस्वतीमनुभजे शुम्भादिदैत्यार्दिनीम् .. .. <br> अथ पञ्चमोऽध्यायः .. <br> ॐ ऋषिरुवाच .. १.. <br> पुरा शुम्भनिशुम्भाभ्यामसुराभ्यां शचीपतेः .<br> त्रैलोक्यं यज्ञभागाश्च हृता मदबलाश्रयात् .. २..<br> तावेव सूर्यतां तद्वदधिकारं तथैन्दवम् . <br> कौबेरमथ याम्यं च चक्राते वरुणस्य च .. ३..<br> तावेव पवनर्द्धिं च चक्रतुर्वह्निकर्म च . <br> ततो देवा विनिर्धूता भ्रष्टराज्याः पराजिताः .. ४..<br> हृताधिकारास्त्रिदशास्ताभ्यां सर्वे निराकृताः . <br> महासुराभ्यां तां देवीं संस्मरन्त्यपराजिताम् .. ५..<br> तयास्माकं वरो दत्तो यथापत्सु स्मृताखिलाः . <br> भवतां नाशयिष्यामि तत्क्षणात्परमापदः .. ६.. <br> इति कृत्वा मतिं देवा हिमवन्तं नगेश्वरम् . <br> जग्मुस्तत्र ततो देवीं विष्णुमायां प्रतुष्टुवुः .. ७.. <br> देवा ऊचुः .. ८..<br> नमो देव्यै महादेव्यै शिवायै सततं नमः . <br> नमः प्रकृत्यै भद्रायै नियताः प्रणताः स्म ताम् .. ९..<br> रौद्रायै नमो नित्यायै गौर्यै धात्र्यै नमो नमः . <br> ज्योत्स्नायै चेन्दुरूपिण्यै सुखायै सततं नमः .. १०..<br> कल्याण्यै प्रणता वृद्ध्यै सिद्ध्यै कुर्मो नमो नमः . <br> नैऋत्यै भूभृतां लक्ष्मै शर्वाण्यै ते नमो नमः .. ११.. <br> दुर्गायै दुर्गपारायै सारायै सर्वकारिण्यै . <br> ख्यात्यै तथैव कृष्णायै धूम्रायै सततं नमः .. १२..<br> अतिसौम्यातिरौद्रायै नतास्तस्यै नमो नमः . <br> नमो जगत्प्रतिष्टायै देव्यै कृत्यै नमो नमः .. १३.. <br> या देवी सर्वभूतेषु विष्णुमायेति शब्दिता | <br> नमस्तस्यै नमस्तस्यै नमस्तस्यै नमो नमः || १४-१६||<br> या देवी सर्वभूतेषु चेतनेत्यभिधीयते | <br> नमस्तस्यै नमस्तस्यै नमस्तस्यै नमो नमः || १७-१९||<br> या देवी सर्वभूतेषु बुद्धिरूपेण संस्थिता | <br> नमस्तस्यै नमस्तस्यै नमस्तस्यै नमो नमः || २०-२२||<br> या देवी सर्वभूतेषु निद्रारूपेण संस्थिता | <br> नमस्तस्यै नमस्तस्यै नमस्तस्यै नमो नमः || २३-२५||<br> या देवी सर्वभूतेषु क्षुधारूपेण संस्थिता | <br> नमस्तस्यै नमस्तस्यै नमस्तस्यै नमो नमः || २६-२८||<br> या देवी सर्वभूतेषु छायारूपेण संस्थिता | <br> नमस्तस्यै नमस्तस्यै नमस्तस्यै नमो नमः || २९-३१||<br> या देवी सर्वभूतेषु शक्तिरूपेण संस्थिता | <br> नमस्तस्यै नमस्तस्यै नमस्तस्यै नमो नमः || ३२-३४||<br> या देवी सर्वभूतेषु तृष्णारूपेण संस्थिता | <br> नमस्तस्यै नमस्तस्यै नमस्तस्यै नमो नमः || ३५-३७||<br> या देवी सर्वभूतेषु क्षान्तिरूपेण संस्थिता | <br> नमस्तस्यै नमस्तस्यै नमस्तस्यै नमो नमः || ३८-४०||<br> या देवी सर्वभूतेषु जातिरूपेण संस्थिता | <br> नमस्तस्यै नमस्तस्यै नमस्तस्यै नमो नमः || ४१-४३||<br> या देवी सर्वभूतेषु लज्जारूपेण संस्थिता | <br> नमस्तस्यै नमस्तस्यै नमस्तस्यै नमो नमः || ४४-४६||<br> या देवी सर्वभूतेषु शान्तिरूपेण संस्थिता | <br> नमस्तस्यै नमस्तस्यै नमस्तस्यै नमो नमः || ४७-४९||<br> या देवी सर्वभूतेषु श्रद्धारूपेण संस्थिता | <br> नमस्तस्यै नमस्तस्यै नमस्तस्यै नमो नमः || ५०-५२||<br> या देवी सर्वभूतेषु कान्तिरूपेण संस्थिता | <br> नमस्तस्यै नमस्तस्यै नमस्तस्यै नमो नमः || ५३-५५||<br> या देवी सर्वभूतेषु लक्ष्मीरूपेण संस्थिता | <br> नमस्तस्यै नमस्तस्यै नमस्तस्यै नमो नमः || ५६-५८||<br> या देवी सर्वभूतेषु वृत्तिरूपेण संस्थिता | <br> नमस्तस्यै नमस्तस्यै नमस्तस्यै नमो नमः || ५९-६१||<br> या देवी सर्वभूतेषु स्मृतिरूपेण संस्थिता | <br> नमस्तस्यै नमस्तस्यै नमस्तस्यै नमो नमः || ६२-६४||<br> या देवी सर्वभूतेषु दयारूपेण संस्थिता | <br> नमस्तस्यै नमस्तस्यै नमस्तस्यै नमो नमः || ६५-६७||<br> या देवी सर्वभूतेषु तुष्टिरूपेण संस्थिता | <br> नमस्तस्यै नमस्तस्यै नमस्तस्यै नमो नमः || ६८-७०||<br> या देवी सर्वभूतेषु मातृरूपेण संस्थिता | <br> नमस्तस्यै नमस्तस्यै नमस्तस्यै नमो नमः || ७१-७३||<br> या देवी सर्वभूतेषु भ्रान्तिरूपेण संस्थिता | <br> नमस्तस्यै नमस्तस्यै नमस्तस्यै नमो नमः || ७४-७६||<br> इन्द्रियाणामधिष्ठात्री भूतानाञ्चाखिलेषु या | <br> भूतेषु सततं तस्यै व्याप्तिदेव्यै नमो नमः || ७७||<br> चितिरूपेण या कृत्स्नमेतद्व्याप्य स्थिता जगत् | <br> नमस्तस्यै नमस्तस्यै नमस्तस्यै नमो नमः || ७८-८०|| <br> स्तुता सुरैः पूर्वमभीष्टसंश्रया- त्तथा सुरेन्द्रेण दिनेषु सेविता . <br> करोतु सा नः शुभहेतुरीश्वरी शुभानि भद्राण्यभिहन्तु चापदः .. ८१..<br> या साम्प्रतं चोद्धतदैत्यतापितै- रस्माभिरीशा च सुरैर्नमस्यते . <br> या च स्मृता तत्क्षणमेव हन्ति नः सर्वापदो भक्त्तिविनम्रमूर्तिभिः .. ८२..<br> ऋषिरुवाच .. ८३..<br> एवं स्तवादियुक्त्तानां देवानां तत्र पार्वती .<br> स्नातुमभ्याययौ तोये जाह्नव्या नृपनन्दन .. ८४..<br> साब्रवीत्तान् सुरान् सुभ्रूर्भवद्भिः स्तूयतेऽत्र का .<br> शरीरकोशतश्चास्याः समुद्भूताऽब्रवीच्छिवा .. ८५.. <br> स्तोत्रं ममैतत्क्रियते शुम्भदैत्यनिराकृतैः . <br> देवैः समेतैः समरे निशुम्भेन पराजितैः .. ८६.. <br> शरीरकोशाद्यत्तस्याः पार्वत्या निःसृताम्बिका . <br> कौशिकीति समस्तेषु ततो लोकेषु गीयते .. ८७..<br> तस्यां विनिर्गतायां तु कृष्णाभूत्सापि पार्वती . <br> कालिकेति समाख्याता हिमाचलकृताश्रया .. ८८.. <br> ततोऽम्बिकां परं रूपं बिभ्राणां सुमनोहरम् . <br> ददर्श चण्डो मुण्डश्व भृत्यौ शुम्भनिशुम्भयोः .. ८९..<br> ताभ्यां शुम्भाप चाख्याता सातीव सुमनोहरा . <br> काप्यास्ते स्त्री महाराज भासयन्ती हिमाचलम् .. ९०..<br> नैव तादृक् क्वचिद्रूपं दृष्टं केनचिदुत्तमम् . <br> ज्ञायतां काप्यसौ देवी गृह्यतां चासुरेश्वर .. ९१..<br> स्त्रीरत्नमतिचार्वङ्गी द्योतयन्ती दिशास्त्विषा <br> सा तु तिष्ठति दैत्येन्द्र तां भवान् द्रष्टुमर्हति .. ९२..<br> यानि रत्नानि मणयो गजाश्वादीनि वै प्रभो . <br> त्रैलोक्ये तु समस्तानि साम्प्रतं भान्ति ते गृहे ..<br> ऐरावतः समानीतो गजरत्नं पुरन्दरात् . <br> पारिजाततरुश्चायं तथैवोच्चैःश्रवा हयः .. ९४..<br> विमानं हंससंयुक्त्तमेतत्तिष्ठति तेऽङ्गणे . <br> रत्नभूतमिहानीतं यदासीद्वेधसोऽद्भुतम् .. ९५ <br> निधिरेष महापद्मः समानीतो धनेश्वरात् . <br> किञ्जल्किनीं ददौ चाब्धिर्मालामम्लानपङ्कजाम् .. ९६..<br> छत्रं ते वारूणं गेहे काञ्चनस्नावि तिष्ठति . <br> तथाऽयं स्यन्दनवरो यः पुरासीत्प्रजापतेः .. ९७..<br> मृत्योरुत्क्रान्तिदा नाम शक्त्तिरीश त्वया हृता . <br> पाशः सलिलराजस्य भ्रातुस्तव परिग्रहे .. ९८.. <br> निशुम्भस्याब्धिजाताश्च समस्ता रत्नजातयः . <br> वह्निश्चापि ददौ तुभ्यमग्निशौचे च वाससी .. ९९..<br> एवं दैत्येन्द्र रत्नानि समस्तान्याहृतानि ते . <br> स्त्रीरत्नमेषा कल्याणी त्वया कस्मान्न गृह्यते .. १००..<br> ऋषिरुवाच .. १०१.. <br> निशम्येति वचः शुम्भः स तदा चण्डमुण्डयोः .<br> प्रेषयामास सुग्रीवं दूतं देव्या महासुरम् .. १०२.. <br> इति चेति च वक्त्तव्या सा गत्वा वचनान्मम . <br> यथा चाभ्येति सम्प्रीत्या तथा कार्यं त्वया लघु .. १०३..<br> स तत्र गत्वा यत्रास्ते शैलोद्देशोऽतिशोभने . <br> सा देवी तं ततः प्राह श्लक्ष्णं मधुरया गिरा .. १०४..<br> दूत उवाच .. १०५ <br> देवि दैत्येश्वरः शुम्भस्त्रैलोक्ये परमेश्वरः .<br> दूतोऽहं प्रेषितस्तेन त्वत्सकाशमिहागतः .. १०६..<br> अव्याहताज्ञः सर्वासु यः सदा देवयोनिषु . <br> निर्जिताखिलदैत्यारिः स यदाह शृणुष्व तत् .. १०७<br> मम त्रैलोक्यमखिलं मम देवा वशानुगाः . <br> यज्ञभागानहं सर्वानुपाश्नामि पृथक् पृथक् .. १०८.. <br> त्रैलोक्ये वररत्नानि मम वश्यान्यशोषतः . <br> तथैव गजरत्नं च हृतं देवेन्द्रवाहनम् .. १०९.. <br> क्षीरोदमथनोद्भूतमश्वरत्नं ममामरैः . <br> उच्चैःश्रवससंज्ञं तत्प्रणिपत्य समर्पितम् .. ११०..<br> यानि चान्यानि देवेषु गन्धर्वेषूरगेषु च . <br> रत्नभूतानि भूतानि तानि मय्येव शोभने .. १११.. <br> स्त्रीरत्नभूतां त्वां देवि लोके मन्यामहे वयम् . <br> सा त्वमस्मानुपागच्छ यतो रत्नभुजो वयम् .. ११२..<br> मां वा ममानुजं वापि निशुम्भमुरुविक्रमम् . <br> भज त्वं चञ्चलापाङ्गि रत्नभूतासि वै यतः .. ११३..<br> परमैश्वर्यमतुलं प्राप्स्यसे मत्परिग्रहात् . <br> एतद्बुद्ध्या समालोच्य मत्परिग्रहतां व्रज .. ११४..<br> ऋषिरुवाच .. ११५.. <br> इत्युक्त्ता सा तदा देवी गम्भीरान्तःस्मिता जगौ .<br> दुर्गा भगवती भद्रा ययेदं धार्यते जगत् .. ११६.. <br> देव्युवाच .. ११७.. <br> सत्यमुक्त्तं त्वया नात्र मिथ्या किञ्चित्वयोदितम्<br> त्रैलोक्याधिपतिः शुम्भो निशुम्भश्चापि तादृशः .. ११८..<br> किं त्वत्र यत्परिज्ञातं मिथ्या तत्क्रियते कथम् . <br> श्रूयतामल्पवुद्धित्वात्प्रतिज्ञा या कृता पुरा .. ११९.. <br> यो मां जयति सङ्ग्रामे यो मे दर्पं व्यपोहति . <br> यो मे प्रतिबलो लोके स मे भर्ता भविष्यति .. १२०..<br> तदागच्छतु शुम्भोऽत्र निशुम्भो वा महासुरः . <br> मां जित्वा किं चिरेणात्र पाणिं गृह्णातु मे लघु .. १२१..<br> दूत उवाच .. १२२.. <br> अवलिप्तासि मैवं त्वं देवि ब्रूहि ममाग्रतः .<br> त्रैलोक्ये कः पुमांस्तिष्ठेदग्रे शुम्भनिशुम्भयोः .. १२३..<br> अन्येषामपि दैत्यानां सर्वे देवा न वै युधि . <br> तिष्ठन्ति सम्मुखे देवि किं पुनः स्त्री त्वमेकिका .. १२४..<br> इन्द्राद्याः सकला देवास्तस्थुर्येषां न संयुगे . <br> शुम्भादीनां कथं तेषां स्त्री प्रयास्यसि सम्मुखम् .. १२५..<br> सा त्वं गच्छ मयैवोक्त्ता पार्श्वं शुम्भनिशुम्भयोः . <br> केशाकर्षणनिर्धूतगौरवा मा गमिष्यसि .. १२६.. <br> देव्युवाच .. १२७.. <br> एवमेतद् बली शुम्भो निशुम्भश्चातिर्वीर्यवान् .<br> किं करोमि प्रतिज्ञा मे यदनालोचिता पुरा .. १२८..<br> स त्वं गच्छ मयोक्त्तं ते यदेतत्सर्वमादृतः . <br> तदाचक्ष्वासुरेन्द्राय स च युक्त्तं करोतु यत् .. १२९.. <br> इति श्रीमार्कण्डेयपुराणे सावर्णिके मन्वन्तरे देवीमाहात्म्ये देव्या दूतसंवादो नाम पञ्चमोऽध्यायः .. ..<br> अथ षष्ठोऽध्यायः .. <br> ऋषिरुवाच .. १.. <br> इत्याकर्ण्य वचो देव्याः स दूतोऽमर्षपूरितः .<br> समाचष्ट समागम्य दैत्यराजाय विस्तरात् .. २..<br> तस्य दूतस्य तद्वाक्यमाकर्ण्यासुरराट् ततः . <br> सक्रोधः प्राह दैत्यानामधिपं धूम्रलोचनम् .. ३..<br> हे धूम्रलोचनाशु त्वं स्वसैन्यपरिवारतिः . <br> तामानय बलाद्दुष्टां केशाकर्षणविह्वलाम् .. ४.. <br> तत्परित्राणदः कश्चिद्यदि वोत्तिष्ठतेऽपरः . <br> स हन्तव्योऽमरो वापि यक्षो गन्धर्व एव वा .. ५.. <br> ऋषिरुवाच .. ६.. <br> तेनाज्ञप्तस्ततः शीघ्रं स दैत्यो धूम्रलोचनः . <br> वृतः षष्टया सहस्राणामसुराणां दृतं ययौ .. ७.. <br> स दृष्ट्वा तां ततो देवीं तुहिनाचलसंस्थिताम् . <br> जगादोच्चैः प्रयाहीति मूलं शुम्भनिशुम्भयोः .. ८.. <br> न चेत्प्रीत्याद्य भवती मद्भर्तारमुपैष्यति . <br> ततो बलान्नयाम्येष केशाकर्षणविह्वलाम् .. ९..<br> देव्युवाच .. १०.. <br> दैत्येश्वरेण प्रहितो बलवान्बलसंवृतः .<br> बलान्नयसि मामेवं ततः किं ते करोम्यहम् .. ११.. <br> ऋषिरुवाच .. १२.. <br> इत्युक्तः सोऽभ्यधावत्तामसुरो धूम्रलोचनः .<br> हुङ्कारेणैव तं भस्म सा चकाराम्बिका ततः .. १३..<br> अथ क्रुद्धं महासैन्यमसुराणां तथाम्बिकाम् . <br> ववर्ष सायकैस्तीक्ष्णैस्तथा शक्त्तिपरश्वधैः .. १४.. <br> ततो धुतसटः कोपात्कृत्वा नादं सुभैरवम् . <br> पपातासुरसेनायां सिंहो देव्याः स्ववाहनः .. १५..<br> कांश्चित्करप्रहारेण दैत्यानास्येन चापरान् . <br> आक्रान्त्या चाधरेणान्यान् स जघान महासुरान् .. १६.. <br> केषाञ्चित्पाटयामास नखैः कोष्ठानि केसरी . <br> तथा तलप्रहारेण शिरांसि कृतवान्पृथक् .. १७.. <br> विच्छिन्नवाहुशिरसः कृतास्तेन तथापरे . <br> पापौ च रुधिरं कोष्ठादन्येषां धुतकेसरः .. १८..<br> क्षणेन तद्बलं सर्वं क्षयं नीतं महात्मना . <br> तेन केसरिणा देव्या वाहनेनातिकोपिना .. १९..<br> श्रुत्वा तमसुरं देव्या निहतं धूम्रलोचनम् . <br> बलं च क्षयितं कृत्स्नं देवीकेसरिणा ततः .. २०..<br> चुकोप दैत्याधिपतिः शुम्भः प्रस्फुरिताधरः . <br> आज्ञापयामास च तौ चण्डमुण्डौ महासुरौ .. २१..<br> हे चण्ड हे मुण्ड बलैर्बहुलैः परिवारितौ . <br> तत्र गछतं गत्वा च सा समानीयतां लघु .. २२..<br> केशेष्वाकृष्य बद्ध्वा वा यदि वः संशयो युधि . <br> तदाशेषायुधैः सर्वैरसुरैर्विनिहन्यताम् .. २३.. <br> तस्यां हतायां दुष्टायां सिंहे च विनिपातिते . <br> शीग्रमागम्यतां बद्ध्वा गृहीत्वा तामथाम्बिकाम् .. २४..<br> इति श्रीमार्कण्डेयपुराणे सावर्णिके मन्वन्तरे देवीमाहात्म्ये धूम्रलोचनवधो नाम षष्ठोऽध्यायः .. ..<br> अथ सप्तमोऽध्यायः .. ऋषिरुवाच .. १.. आज्ञप्तास्ते ततो दैत्याश्चण्डमुण्डपुरोगमाः . <br> चतुरङ्गबलोपेता ययुरभ्युद्यतायुधाः .. २.. <br> दद्दृशुस्ते ततो देवीमीषद्धासां व्यवस्थिताम् . <br> सिंहस्योपरि शैलेन्द्रशृङ्गे महति काञ्चने .. ३.. <br> ते दृष्टा तां समादातुमुद्यमञ्चक्रुरुद्यताः . <br> आकृष्टचापासिधरास्तथान्ये तत्समीपगाः .. ४.. <br> ततः कोपं चकारोच्चैरम्बिका तानरीन्प्रति . <br> कोपेन चास्या वदनं मषीवर्णमभूत्तदा .. ५.. <br> भ्रुकुटीकुटिलात्तस्या ललाटफलकाद्दृतम् . <br> काली करालवदना विनिष्क्रान्तासिपाशिनी .. ६.. <br> विचित्रखट्वाङ्गधरा नरमालाविभूषणा . <br> द्वीपिचर्मपरीधाना शुष्कमांसातिभैरवा .. ७.. <br> अतिविस्तारवदना जिह्वाललनभीषणा . <br> निमग्नारक्त्तनयना नादापूरितदिङ्मुखा .. ८..<br> सा वेगेनाभिपतिता घातयन्ती महासुरान् . <br> सैन्ये तत्र सुरारीणामभक्षयत तद्बलम् .. ९.. <br> पार्ष्णिग्राहाङ्कुशग्राहियोधघण्टासमन्वितान् . <br> समादायैकहस्तेन मुखे चिक्षेप वारणान् .. १०.. <br> तथैव योधं तुरगै रथं सारथिना सह . <br> निक्षिप्य वक्त्रे दशनैश्चर्वयत्यतिभैरवम् .. ११..<br> एकं जग्राह केशेषु ग्रीवायामथ चापरम् . <br> पादेनाक्रम्य चैवान्यमुरसान्यमपोथयत् .. १२..<br> तैर्मुक्त्तानि च शस्त्राणि महास्त्राणि तथासुरैः . <br> मुखेन जग्राह रुषा दशनैर्मथितान्यपि .. १३.. <br> बलिनां तद्बलं सर्वमसुराणां दुरात्मनाम् . <br> ममर्दाभक्षयच्चान्यानन्यांश्चाताडयत्तथा .. १४.. <br> असिना निहताः केचित्केचित्खट्वाङ्गताडिताः . <br> जग्मुर्विनाशमसुरा दन्ताग्राभिहतास्तथा .. १५.. <br> क्षणेन तद्बलं सर्वमसुराणां निपातितम् . <br> दृष्ट्वा चण्डोऽभिदुद्राव तां कालीमतिभीषणाम् .. १६..<br> शरवर्षैर्महाभीमैर्भीमाक्षीं तां महासुरः . <br> छादयामास चक्रैश्च मुण्डः क्षिप्तैः सहस्रशः .. १७..<br> तानि चक्राण्यनेकानि विशमानानि तन्मुखम् . <br> बभुर्यथाऽर्कबिम्बानि सुबहूनि घनोदरम् .. १८.. <br> ततो जहासातिरुषा भीमं भैरवनादिनी . <br> काली करालवक्त्रान्तर्दुर्दर्शदशनोज्ज्वला .. १९..<br> उत्थाय च महासिंहं देवी चण्डमधावत . <br> गृहीत्वा चास्य केशेषु शिरस्तेनासिनाच्छिनत् .. २०..<br> अथ मुण्डोऽभ्यधावत्तां दृष्ट्वा चण्डं निपातितम् . <br> तमप्यपातयद्भूमौ सा खड्गाभिहतं रुषा .. २१.. <br> हतशेषं ततः सैन्यं दृष्ट्वा चण्डं निपातितम् . <br> मुण्डं च सुमहावीर्यं दिशो भेजे भयातुरम् .. २२ .. <br> शिरश्चण्डस्य काली च गृहीत्वा मुण्डमेव च . <br> प्राह प्रचण्डाट्टहासमिश्रमभ्येत्य चण्डिकाम् .. २३..<br> मया तवात्रोपहृतौ चण्डमुण्डौ महापशू . <br> युद्धयज्ञे स्वयं शुम्भं निशुम्भं च हनिष्यसि .. २४..<br> ऋषिरुवाच .. २५.. <br> तावानीतौ ततो दृष्ट्वा चण्डमुण्डौ महासुरौ .<br> उवाच कालीं कल्याणी ललितं चण्डिका वचः .. २६..<br> यस्माच्चण्डम् च मुण्डं च गृहीत्वा त्वमुपागता . <br> चामुण्डेति ततो लोके ख्याता देवी भविष्यसि .. २७..<br> इति श्रीमार्कण्डेयपुराणे सावर्णिके मन्वन्तरे देवीमाहात्म्ये चण्डमुण्डवधो नाम सप्तमोऽध्यायः .. .<br> --अथ: अष्टमोऽध्यायः .. <br> ऋषिरुवाच .. १.. <br> चण्डे च निहते दैत्ये मुण्डे च विनिपातिते .<br> बहुलेषु च सैन्येषु क्षयितेष्वसुरेश्वरः .. २.. <br> ततः कोपपराधीनचेताः शुम्भः प्रतापवान् . <br> उद्योगं सर्वसैन्यानां दैत्यानामादिदेश ह .. ३.. <br> अद्य सर्वबलैर्दैत्याः षडशीतिरुदायुधाः . <br> कम्बूनां चतुरशीतिर्निर्यान्तु स्वबलैर्वृताः .. ४..<br> कोटिवीर्याणि पञ्चाशदसुराणां कुलानि वै . <br> शतं कुलानि धौम्राणां निर्गच्छन्तु ममाज्ञया .. ५..<br> कालका दौर्हृदा मौर्याः कालिकेयास्तथासुराः . <br> युद्धाय सज्जा निर्यान्तु आज्ञया त्वरिता मम .. ६..<br> इत्याज्ञाप्यासुरपतिः शुम्भो भैरवशासनः . <br> निर्जगाम महासैन्यसहस्रैर्बहुभिर्वृतः .. ७.. <br> आयान्तं चण्डिका दृष्ट्वा तत्सैन्यमतिभीषणम् . <br> ज्यास्वनैः पूरयामास धरणीगगनान्तरम् .. ८..<br> ततः सिंहो महानादमतीव कृतवान्नृप . <br> घण्टास्वनेन तान्नादानम्बिका चोपबृंहयत् .. ९..<br> धनुर्ज्यासिंहघण्टानां नादापूरितदिङ्मुखा . <br> निनादैर्भीषणैः काली जिग्ये विस्तारितानना .. १०..<br> तं निनादमुपश्रुत्य दैत्यसैन्यैश्चतुर्दिशम् . <br> देवी सिंहस्तथा काली सरोषैः परिवारिताः .. ११.. <br> एतस्मिन्नन्तरे भूप विनाशाय सुरद्विषाम् . <br> भवायामरसिंहानामतिवीर्यबलान्विताः .. १२.. <br> ब्रह्मेशगुहविष्णूनां तथेन्द्रस्य च शक्तयः . <br> शरीरेभ्यो विनिष्क्रम्य तद्रूपैश्चण्डिकां ययुः .. १३.. <br> यस्य देवस्य तद्रूपं यथा भूषणवाहनम् . <br> तद्वदेव हि तच्छक्त्तिरसुरान्योद्धुमाययौ .. १४..<br> हंसयुक्तविमानाग्रे साक्षसूत्रकमण्डलुः . <br> आयाता ब्रह्मणः शक्तिर्ब्रह्माणी साभिधीयते .. १५..<br> माहेश्वरी वृषारूढा त्रिशूलवरधारिणी . <br> महाहिवलया प्राप्ता चन्द्ररेखाविभूषणा .. १६..<br> कौमारी शक्तिहस्ता च मयूरवरवाहना . <br> योद्धुमभ्याययौ दैत्यानम्बिका गुहरूपिणी .. १७..<br> तथैव वैष्णवी शक्तिर्गरुडोपरि संस्थिता . <br> शङ्खचक्रगदाशार्ङ्गखड्गहस्ताऽभ्युपाययौ .. १८.. <br> यज्ञवाराहमतुलं रूपं या बिभ्रतो हरेः . <br> शक्तिः साप्याययौ तत्र वाराहीं बिभ्रती तनुम् .. १९..<br> नारसिंही नृसिंहस्य बिभ्रती सदृशं वपुः . <br> प्राप्ता तत्र सटाक्षेपक्षिप्तनक्षत्रसंहतिः .. २०.. <br> वज्रहस्ता तथैवैन्द्री गजराजोपरि स्थिता . <br> प्राप्ता सहस्रनयना यथा शक्रस्तथैव सा .. २१..<br> ततः परिवृतस्ताभिरीशानो देवशक्तिभिः . <br> हन्यन्तामसुराः शीघ्रं मम प्रीत्याह चण्डिकाम् .. २२..<br> ततो देवीशरीरात्तु विनिष्क्रान्तातिभीषणा . <br> चण्डिका शक्तिरत्युग्रा शिवाशतनिनादिनी .. २३..<br> सा जाह धूम्रजटिलमीशानमपराजिता . <br> दूतस्त्वं गच्छ भगवन्पार्श्वं शुम्भनिशुम्भयोः .. २४..<br> ब्रूहि शुम्भं निशुम्भं च दानवावतिगर्वितौ . <br> ये चान्ये दानवास्तत्र युद्धाय समुपस्थिताः .. २५..<br> त्रैलोक्यमिन्द्रो लभतां देवाः सन्तु हविर्भुजः . <br> यूयं प्रयात पातालं यदि जीवितुमिच्छथ .. २६.. <br> बलावलेपादथ चेद्भवन्तो युद्धकाङ्क्षिणः . <br> तदागच्छत तृप्यन्तु मच्छिवाः पिशितेन वः .. २७..<br> यतो नियुक्तो दौत्येन<br> तया देव्या शिवः स्वयम् .<br> शिवदूतीति लोकेऽस्मिंस्ततः सा ख्यातिमागता .. २८.. <br> तेऽपि श्रुत्वा वचो देव्याः शर्वाख्यातं महासुराः . <br> अमर्षापूरिता जग्मुर्यतः कात्यायनी स्थिता .. २९.. <br> ततः प्रथममेवाग्रे शरशक्त्यृष्टिवृष्टिभिः . <br> ववर्षुरुद्धतामर्षास्तां देवीममरारयः .. ३०..<br> सा च तान् प्रहितान् बाणाञ्छूलशक्तिपरश्वधान् . <br> चिच्छेद लीलयाध्मातधनुर्मुक्त्तैर्महेषुभिः .. ३१.. <br> तस्याग्रतस्तथा काली शूलपातविदारितान् . <br> खट्वाङ्गपोथितांश्चारीन्कुर्वंती व्यचरत्तदा .. ३२.. <br> कमण्डलुजलाक्षेपहतवीर्यान् हतौजसः . <br> ब्रह्माणी चाकरोच्छत्रून्येन येन स्म धावति .. ३३..<br> माहेश्वरी त्रिशूलेन तथा चक्रेण वैष्णवी . <br> दैत्याञ्जघान कौमारी तथा शक्त्याऽतिकोपना .. ३४..<br> ऐन्द्री कुलिशपातेन शतशो दैत्यदानवाः . <br> पेतुर्विदारिताः पृथ्व्यां रुधिरौघप्रवर्षिणः .. ३५..<br> तुण्डप्रहारविध्वस्ता दंष्ट्राग्रक्षतवक्षसः . <br> वाराहमूर्त्या न्यपतंश्चक्रेण च विदारिताः .. ३६..<br> नखैर्विदारितांश्चान्यान् भक्षयन्ती महासुरान् . <br> नारसिंही चचाराजौ नादापूर्णदिगम्बरा .. ३७.. <br> चण्डाट्टहासैरसुराः शिवदूत्यभिदूषिताः . <br> पेतुः पृथिव्यां पतितांस्तांश्चखादाथ सा तदा .. ३८..<br> इति मात्रुगणं क्रुद्धं मर्दयन्तं महासुरान् .<br> दृष्ट्वाऽभ्युपायैर्विविधैर्नेशुर्देवारिसैनिकाः .. ३९.. <br> पलायनपरान्दृष्ट्वा दैत्यान्मातृगणार्दितान् .<br> योद्धुमभ्याययौ क्रुद्धो रक्तबीजो महासुरः .. ४०..<br> रक्तबिन्दुर्यदा भूमौ पतत्यस्य शरीरतः . <br> समुत्पतति मेदिन्यां तत्प्रमाणस्तदासुरः .. ४१.. <br> युयुधे स गदापाणिरिन्द्रशक्त्या महासुरः . <br> ततश्चन्द्रा स्ववज्रेण रक्तबीजमताडयत् .. ४२.. <br> कुलिशेनाहतस्याशु बहु सुस्राव शोणितम् . <br> समुत्तस्थुस्ततो योधास्तद्रूपास्तत्पराक्रमाः .. ४३.. <br> यावन्तः पतितास्तस्य शरीराद्रक्तबिन्दवः . <br> तावन्तः पुरुषा जातास्तद्वीर्यबलविक्रमाः .. ४४..<br> ते चापि युयुधुस्तत्र पुरुषा रक्तसम्भवाः . <br> समं मात्रुभिरत्युग्रशस्त्रपातातिभीषणम् .. ४५..<br> पुनश्च वज्रपातेन क्षतमस्य शिरो यदा . <br> ववाह रक्तं पुरुषास्ततो जाताः सहस्रशः .. ४६.. <br> वैष्णवी समरे चैनं चक्रेणाभिजघान ह . गदया ताडयामास ऐन्द्री तमसुरेश्वरम् .. ४७.. <br> वैष्णवीचक्रभिन्नस्य रुधिरस्रावसम्भवैः . <br> सहस्रशो जगद्व्याप्तं तत्प्रमाणैर्महासुरैः .. ४८..<br> शक्त्या जघान कौमारी वाराही च तथाऽसिना . <br> माहेश्वरी त्रिशूलेन रक्तबीजं महासुरम् .. ४९.. <br> स चापि गदया दैत्यः सर्वा एवाहनत् पृथक् . <br> मातॄः कोपसमाविष्टो रक्तबीजो महासुरः .. ५०.. <br> तस्याहतस्य बहुधा शक्तिशूलादिभिर्भुवि . <br> पपात यो वै रक्तौघस्तेनासञ्छतशोऽसुराः .. ५१..<br> तैश्चासुरास्रुक्सम्भूतैरसुरैः सकलं जगत् . <br> व्याप्तमासीत्ततो देवा भयमाजग्मुरुत्तमम् .. ५२..<br> तान् विषण्णान् सुरान् दृष्ट्वा चण्डिका प्राहसत्त्वरा . <br> उवाच कालीं चामुण्डे विस्तीर्णं वदनं कुरु .. ५३.. <br> मच्छस्त्रपातसम्भूतान् रक्तबिन्दून् महासुरान् . <br> रक्तबिन्दोः प्रतीच्छ त्वं वक्त्रेणानेन वेगिता .. ५४..<br> भक्षयन्ती चर रणे तदुत्पन्नान्महासुरान् . <br> एवमेष क्षयं दैत्यः क्षीणरक्तो गमिष्यति .. ५५..<br> भक्ष्यमाणास्त्वया चोग्रा न चोत्पत्स्यन्ति चापरे . <br> इत्युक्त्वा तां ततो देवी शूलेनाभिजघान तम् .. ५६.. <br> मुखेन काली जगृहे रक्तबीजस्य शोणितम् . <br> ततोऽसावाजघानाथ गदया तत्र चण्डिकाम् .. ५७..<br> न चास्या वेदनां चक्रे गदापातोऽल्पिकामपि . <br> तस्याहतस्य देहात्तु बहु सुस्राव शोणितम् .. ५८.. <br> यतस्ततस्तद्वक्रेण चामुण्डा सम्प्रतीच्छति . <br> मुखे समुद्गता येऽस्या रक्तपातान्महासुराः .. ५९..<br> तांश्चखादाथ चामुण्डा पपौ तस्य च शोणितम् .. ६०.. <br> देवी शूलेन वज्रेण बाणैरसिभिरृष्टिभिः . <br> जघान रक्तबीजं तं चामुण्डापीतशोणितम् .. ६१.. <br> स पपात महीप्रिष्ठे शस्त्रसङ्घसमाहतः . <br> नीरक्तश्च महीपाल रक्तबीजो महासुरः .. ६२..<br> ततस्ते हर्षमतुलमवापुस्त्रिदशा नृप . <br> तेषां मात्रुगणो जातो ननर्तासृङ्मदोद्धतः .. ६३..<br> इति श्रीमार्कण्डेयपुराणे सावर्णिके मन्वन्तरे देवीमाहात्म्ये रक्तबीजवधो नाम अष्टमोऽध्यायः .. ..<br> अथ नवमोऽध्यायः .. <br> राजोवाच .. १.. <br> <br> विचित्रमिदमार्ख्यातं भगवन् भवता मम . <br> देव्याश्चरितमाहात्म्यं रक्तबीजवधाश्रितम् .. २.. <br> भूयश्चेच्छाम्यहं श्रोतुं रक्तबीजे निपातिते . <br> चकार शुम्भो यत्कर्म निशुम्भश्चातिकोपनः .. ३..<br> ऋषिरुवाच .. ४.. <br> चकार कोपमतुलं रक्तबीजे निपातिते .<br> शुम्भासुरो निशुम्भश्च हतेष्वन्येषु चाहवे .. ५..<br> हन्यमानं महासैन्यं विलोक्यामर्षमुद्वहन् . <br> अभ्यधावन्निशुम्भोऽथ मुरव्ययासुरसेनया .. ६..<br> तस्याग्रतस्तथा पृष्ठे पार्श्वयोश्च महासुराः . <br> सन्दष्टौष्ठपुटाः क्रुद्धा हन्तुं देवीमुपाययुः .. ७.. <br> आजगाम महावीर्यः शुम्भोऽपि स्वबलैर्वृतः . <br> निहन्तुं चण्डिकां कोपात्कृत्वा युद्धं तु मातृभिः .. ८..<br> ततो युद्धमतीवासीद्देव्या शुम्भनिशुम्भयोः . <br> शरवर्षमतीवोग्रं मेघयोरिव वर्षतोः .. ९.. <br> चिच्छेदास्ताञ्छरांस्ताभ्यां चण्डिका स्वशरोत्करैः . <br> ताडयामास चाङ्गेषु शस्त्रौघैरसुरेश्वरौ .. १०.. <br> निशुम्भो निशितं खड्गं चर्म चादाय सुप्रभम् . <br> अताडयन्मूर्घ्नि सिंहं देव्या वाहनमुत्तमम् .. ११.. <br> ताडिते वाहने देवी क्षुरप्रेणासिमुत्तमम् . <br> निशुम्भस्याशु चिच्छेद चर्म चाप्यष्टचन्द्रकम् .. १२..<br> छिन्ने चर्मणि खड्गे च शक्त्तिं चिक्षेप सोऽसुरः . <br> तामप्यस्य द्विधा चक्रे चक्रेणाभिमुखागताम् .. १३.. <br> कोपाध्मातो निशुम्भोऽथ शूलं जग्राह दानवः . <br> आयान्तं मुष्टिपातेन देवी तच्चाप्यचूर्णयत् .. १४..<br> आविद्धयाथ गदां सोऽपि चिक्षेप चण्डिकां प्रति . <br> सापि देव्या त्रिशूलेन भिन्ना भस्मत्वमागता .. १५..<br> ततः परशुहस्तं तमायान्तं दैत्यपुङ्गवम् . <br> आहस्य देवी बाणौघैरपातयत भूतले .. १६.. <br> तस्मिन्निपतिते भूमौ निशुम्भे भीमविक्रमे . <br> भ्रातर्यतीव संक्रुद्धः प्रययौ हन्तुमम्बिकाम् .. १७..<br> स रथस्थस्तथात्युच्चैर्गृहीतपरमायुधैः . <br> भुजैरष्टाभिरतुलैर्व्याप्याशेषं वभौ नभः .. १८..<br> तमायान्तं समालोक्य देवी शङ्खमवादयत् . <br> ज्याशब्दं चापि धनुषश्चकारातीव दुःसहम् .. १९.. <br> पूरयामास ककुभो निजघण्टास्वनेन च . <br> समस्तदैत्यसैन्यानां तेजोवधविधायिना .. २०.<br>. ततः सिंहो महानादैस्त्याजितेभमहामदैः . <br> पूरयामास गगनं गां तथोपदिशो दश .. २१.. <br> ततः काली समुत्पत्य गगनं क्षमामताडयत् . <br> कराभ्यां तन्निनादेन प्राक्स्वनास्ते तिरोहिताः .. २२..<br> अट्टाट्टहासमशिवं शिवदूती चकार ह . <br> तैः शब्दैरसुरास्त्रेसुः शुम्भः कोपं परं ययौ .. २३..<br> दुरात्मंस्तिष्ठ तिष्ठेति व्याजहाराम्बिका यदा . <br> तदा जयेत्यभिहितं देवैराकाशसंस्थितैः .. २४.. <br> शुम्भेनागत्य या शक्तिर्मुक्ता ज्वालातिभीषणा . <br> आयान्ती वह्निकूटाभा सा निरस्ता महोल्कया .. २५.. <br> सिंहनादेन शुम्भस्य व्याप्तं लोकत्रयान्तरम् . <br> निर्घातनिःस्वनो घोरो जितवानवनीपते .. २६.. <br> शुम्भमुक्ताञ्छरान्देवी शुम्भस्तत्प्रहिताञ्छरान् . <br> चिच्छेद स्वशरैरुग्रैः शतशोऽथ सहस्रशः .. २७.. <br> ततः सा चण्डिका क्रुद्धा शूलेनाभिजघान तम् . <br> स तदाभिहतो भूमौ मूर्च्छितो निपपात ह .. २८.. <br> ततो निशुम्भः सम्प्राप्य चेतनामात्तकार्मुकः . <br> आजघान शरैर्देवीं कालीं केसरिणं तथा .. २९.. <br> पुनश्च कृत्वा बाहूनामयुतं दनुजेश्चरः . <br> चक्रायुधेन दितिजश्छादयामास चण्डिकाम् .. ३०..<br> ततो भगवती क्रुद्धा दुर्गा दुर्गातिर्नाशिनी . <br> चिच्छेद तानि चक्राणि स्वशरैः सायकांश्च तान् .. ३१..<br> ततो निशुम्भो वेगेन गदामादाय चण्डिकाम् . <br> अभ्यधावत वै हन्तुं दैत्यसेनासमावृतः .. ३२.. <br> तस्यापतत एवाशु गदां चिच्छेद चण्डिका . <br> खड्गेन शितधारेण स च शूलं समाददे .. ३३.. <br> शूलहस्तं समायान्तं निशुम्भममरार्दनम् . <br> हृदि विव्याध शूलेन वेगाविद्धेन चण्डिका .. ३४..<br> भिन्नस्य तस्य शूलेन हृदयान्निःसृतोऽपरः . <br> महाबलो महावीर्यस्तिष्ठेति पुरुषो वदन् .. ३५.. <br> तस्य निष्क्रामतो देवी प्रहस्य स्वनवत्ततः . <br> शिरश्चिच्छेद खड्गेन ततोऽसावपतद्भुवि .. ३६.. <br> ततः सिंहश्चखादोग्रदंष्ट्राक्षुण्णशिरोधरान् . <br> असुरांस्तांस्तथा काली शिवदूती तथापरान् .. ३७..<br> कौमारीशक्तिनिर्भिन्नाः केचिन्नेशुर्महासुराः . <br> ब्रह्माणीमन्त्रपूतेन तोयेनान्ये निराकृताः .. ३८.. <br> माहेश्वरीत्रिशूलेन भिन्नाः पेतुस्तथापरे . <br> वाराहीतुण्डघातेन केचिच्चूर्णाकृता भुवि .. ३९..<br> खण्डं खण्डं च चक्रेण वैष्णव्या दानवाः कृताः . <br> वज्रेण चैन्द्रीहस्ताग्रविमुक्तेन तथापरे .. ४०.. <br> केचिद्विनेशुरसुराः केचिन्नष्टा महाहवात् . <br> भक्षिताश्चापरे कालीशिवदूतीमृगाधिपैः .. ४१..<br> इति श्रिमार्कण्डेयपुराणे सावर्णिके मन्वन्तरे देवीमाहात्म्ये निशुम्भवधो नाम नवमोऽध्ययः ..<br> .. अथ दशमोऽध्यायः .. <br> ऋषिरुवाच .. १.. <br> निशुम्भं निहतं दृष्ट्वा भ्रातरं प्राणसम्मितम् . हन्यमानं बलं चैव शुम्भः क्रुद्धोऽब्रवीद्वचः .. २..<br> बलावलेपदुष्टे त्वं मा दुर्गे गर्वमावह . अन्यासां बलमाश्रित्य युद्ध्यसे यातिमानिनी .. ३.. <br> देव्युवाच .. ४.. <br> एकैवाहं जगत्यत्र द्वितीया का ममापरा .<br> पश्यैता दुष्ट मय्येव विशन्त्यो मद्विभूतयः .. ५..<br> ततः समस्तास्ता देव्यो ब्रह्माणीप्रमुखा लयम् . <br> तस्या देव्यास्तनौ जग्मुरेकैवासीतदाम्बिका .. ६.. <br> देव्युवाच .. ७.. <br> अहं विभूत्या बहुभिरिह रूपैर्यदास्थिता .<br> तत्संहृतं मयैकैव तिष्ठाम्याजौ स्थिरो भव .. ८..<br> ऋषिरुवाच .. ९.. <br> ततः प्रववृते युद्धं देव्याः शुम्भस्य चोभयोः . <br> पश्यतां सर्वदेवानामसुराणां च दारुणाम् .. १०.. <br> शरवर्षैः शितैः शस्त्रैस्तथास्त्रैश्रैव दारुणैः . <br> तयोर्युद्धमभूद्भूयः सर्वलोकभयङ्करम् .. ११.. <br> दिव्यान्यस्त्राणि शतशो मुमुचे यान्यथाम्बिका . <br> बभञ्च तानि दैत्येन्द्रस्तत्प्रतीघातकर्तृभिः .. १२.. <br> मुक्तानि तेन चास्त्राणि दिव्यानि परमेश्वरी . <br> बभञ्च लीलयैवोग्रहुङ्कारोच्चारणादिभिः .. १३.. <br> ततः शरशतैर्देवीमाच्छादयत सोऽसुरः . <br> सापि तत्कुपिता देवी धनुश्चिच्छेद चेषुभिः .. १४..<br> छिन्ने धनुषि दैत्येन्द्रस्तथा शक्तिमथाददे . <br> चिच्छेद देवी चक्रेण तामप्यस्य करे स्थिताम् .. १५..<br> ततः खड्गमुपादाय शतचन्द्रं च भानुमत् . <br> अभ्यदावतदा देवीं दैत्यनामधिपेश्वरः .. १६.. <br> तस्यापतत एवाशु खड्गं चिच्छेद चण्डिका . <br> धनुर्मुक्तैः शितैर्बाणैश्चर्म चार्ककरामलम् .. १७.. <br> हताश्वः ( ? ) स तदा दैत्यश्छिन्नधन्वा विसारथिः . <br> जग्राह मुद्गरं घोरमम्बिकानिधनोद्यतः .. १८.. <br> चिच्छेदापततस्तस्य मुद्गरं निशितैः शरैः . <br> तथापि सोऽभ्यधावतां मुष्टिमुद्यम्य वेगवान् .. १९..<br> स मुष्टिं पातयामास हृदये दैत्यपुङ्गवः . <br> देव्यास्तं चापि सा देवी तलेनोरस्यताडयत् .. २०..<br> तलप्रहाराभिहतो निपपात महीतले . <br> स दैत्यराजः सहसा पुनरेव तथोत्थितः .. २१..<br> उत्पत्य च प्रगृह्योच्चैर्देवीं गगनमास्थितः . <br> तत्रापि सा निराधारा युयुधे तेन चण्डिका .. २२..<br> नियुद्धं खे तदा दैत्यश्चण्डिका च परस्परम् . <br> चक्रतुः प्रथमं सिद्धमुनिविस्मयकारकम् .. २३.. <br> ततो नियुद्धं सुचिरं कृत्वा तेनाम्बिका सह . <br> उत्पाठ्य भ्रामयामास चिक्षेप धरणीतले .. २४.. <br> स क्षिप्तो धरणीं प्राप्य मुष्टिमुद्यम्य वेगतः . <br> अभ्यधावत दुष्टात्मा चण्डिकानिधनेच्छया .. २५..<br> तमायान्तं ततो देवी सर्वदैत्यजनेश्वरम् . <br> जगत्यां पातयामास भित्वा शूलेन वक्षसि .. २६..<br> स गतासुः पपातोर्व्यां देवी शूलाग्रविक्षतः . <br> चालयन् सकलां पृथ्वीं साब्धिद्वीपां सपर्वताम् .. २७..<br> ततः प्रसन्नमखिलं हते तस्मिन् दुरात्मनि . <br> जगत्स्वास्थ्यमतीवाप निर्मलं चाभवन्नभः .. २८..<br> उत्पातमेघाः सोल्का ये प्रागासंस्ते शं ययुः . <br> सरितो मार्गवाहिन्यस्तथासंस्तत्र पातिते .. २९.. <br> ततो देवगणाः सर्वे हर्षनिर्भरमानसाः . <br> बभूवुर्निहते तस्मिन् गन्धर्वा ललितं जगुः .. ३०..<br> अवादयंस्तथैवान्ये ननृतुश्चाप्सरोगणाः . <br> ववुः पुण्यास्तथा वाताः सुप्रभोऽभूद्दिवाकरः .. ३१.. <br> जज्वलुश्चाग्नयः शान्ताः शान्तदिग्जनितस्वनाः .. ३२.. <br> इति श्रीमार्कण्डेयपुराणे सावर्णिके मन्वन्तरे देवीमाहात्म्ये शुम्भवधो नाम दशमोऽध्यायः ..<br> .. अथ एकादशोऽध्यायः ..<br> ऋषिरुवाच .. १.. <br> देव्या हते तत्र महासुरेन्द्रे सेन्द्राः सुरा वह्निपुरोगमास्ताम् .<br> कात्यायनीं तुष्टुवुरिष्टलाभा- द्विकासिवक्त्राब्जविकासिताशाः<br> देवि प्रपन्नार्तिहरे प्रसीद प्रसीद मातर्जगतोऽखिलस्य . <br> प्रसीद विश्वेश्वरि पाहि विश्वं त्वमीश्वरी देवि चराचरस्य .. ३..<br> आधारभूता जगतस्त्वमेका महीस्वरूपेण यतः स्थितासि . <br> अपां स्वरूपस्थितया त्वयैत- दाप्यायते कुत्स्नमलङ्घयवीर्ये .. ४..<br> त्वं वैष्णवीशक्तिरनन्तवीर्या विश्वस्य बीजं परमासि माया . <br> सम्मोहितं देवि समस्तमेत- त्वं वै प्रसन्ना भुवि मुक्तिहेतुः .. ५..<br> विद्याः समस्तास्तव देवि भेदाः स्त्रियः समस्ताः सकला जगत्सु . <br> त्वयैकया पूरितमम्बयैतत् का ते स्तुतिः स्तव्यपरापरोक्तिः .. ६.. <br> सर्वभूता यदा देवी भुक्तिमुक्तिप्रदायिनी . <br> त्वं स्तुता स्तुतये का वा भवन्तु परमोक्तयः .. ७..<br> सर्वस्य बुद्धिरूपेण जनस्य हृदि संस्थिते . <br> स्वर्गापवर्गदे देवि नारायणि नमोऽस्तु ते .. ८..<br> कलाकाष्ठादिरूपेण परिणामप्रदायिनि . <br> विश्वस्योपरतौ शक्ते नारायणि नमोऽस्तु ते .. ९..<br> सर्वमङ्गलमाङ्गल्ये शिवे सर्वाथर्साधिके . <br> शरण्ये त्र्यम्बके गौरि नारायणि नमोऽस्तु ते .. १०.. <br> सृष्टिस्थितिविनाशानां शक्तिभूते सनातनि . <br> गुणाश्रये गुणमये नारायणि नमोऽस्तु ते .. ११..<br> शरणागतदीनार्तपरित्राणपरायणे . <br> सर्वस्यार्तिहरे देवि नारायणि नमोऽस्तु ते .. १२.. <br> हंसयुक्तविमानस्थे ब्रह्माणीरूपधारिणि . <br> कौशाम्भःक्षरिके देवि नारायणि नमोऽस्तु ते .. १३..<br> त्रिशूलचन्द्राहिधरे महावृषभवाहिनि . <br> माहेश्वरीस्वरूपेण नारायणि नमोऽस्तुते .. १४..<br> मयूरकुक्कुटवृते महाशक्तिधरेऽनघे . <br> कौमारीरूपसंस्थाने नारायणि नमोऽस्तु ते .. १५..<br> शङ्खचक्रगदाशार्ङ्गगृहीतपरमायुधे . <br> प्रसीद वैष्णवीरूपे नारायणि नमोऽस्तु ते .. १६..<br> गृहीतोग्रमहाचक्रे दंष्ट्रोद्धृतवसुन्धरे . <br> वराहरूपिणि शिवे नारायणि नमोऽस्तु ते .. १७..<br> नृसिंहरूपेणोग्रेण हन्तुं दैत्यान् कृतोद्यमे . <br> त्रैलोक्यत्राणसहिते नारायणि नमोऽस्तु ते .. १८..<br> किरीटिनि महावज्र सहस्रनयनोज्ज्वले . <br> वृत्रप्राणहरे चैन्द्रि नारायणि नमोऽस्तु ते .. १९..<br> शिवदूतीस्वरूपेण हतदैत्यमहाबले . <br> घोररूपे महारावे नारायणि नमोऽस्तु ते .. २०..<br> दंष्ट्राकरालवदने शिरोमालाविभूषणे . <br> चामुण्डे मुण्डमथने नारायणि नमोऽस्तु ते .. २१..<br> लक्ष्मि लज्जे महाविद्ये श्रद्धे पुष्टि स्वधे ध्रुवे . <br> महारात्रि महामाये नारायणि नमोऽस्तु ते .. २२.. <br> मेधे सरस्वति वरे भूति बाभ्रवि तामसि .<br> नियते त्वं प्रसीदेशे नारायणि नमोऽस्तुते .. २३..<br> सर्वस्वरूपे सर्वेशे सर्वेशक्तिसमन्विते . <br> भयेभ्यस्त्राहि नो देवि दुर्गे देवि नमोऽस्तु ते .. २४..<br> एतते वदनं सौम्यं लोचनत्रयभूषितम् . <br> पातु नः सर्वभूतेभ्यः कात्यायनि नमोऽस्तु ते .. २५..<br> ज्वालाकरालमत्युग्रमशेषासुरसूदनम् . <br> त्रिशूलं पातु नो भीतेर्भद्रकालि नमोऽस्तु ते .. २६..<br> हिनस्ति दैत्यतेजांसि स्वनेनापूर्य या जगत् . <br> सा घण्टा पातु नो देवि पापेभ्यो नः सुतानिव .. २७..<br> असुरामृग्वसापङ्कचचिंतस्ते करोज्ज्वलः . <br> शुभाय खड्गो भवतु चण्डिके त्वां नता वयम् .. २८..<br> रोगानशेषानपहंसि तुष्टा रुष्टा तु कामान् सकलानभीष्टान् . <br> त्वामाश्रितानां न विपन्नराणां त्वामाश्रिता ह्याश्रयतां प्रयान्ति .. २९..<br> एतत्कृतं यत्कदनं त्वयाद्य धर्मद्विषां देवि महासुराणाम् . <br> रूपैरनेकैर्बहुधात्ममूर्तिम् कृत्वाम्बिके तत्प्रकरोति कान्या .. ३०..<br> विद्यासु शास्त्रेषु विवेकदीपे- ष्वाद्येषु वाक्येषु च का त्वदन्या .<br> ममत्वगर्तेऽतिमहान्धकारे विभ्रामयत्येतदतीव विश्वम् .. ३१.. <br> रक्षांसि यत्रोग्रविषाश्च नागा यत्रारयो दस्युबलानि यत्र . <br> दावानलो यत्र तथाब्धिमद्ये तत्र स्थिता त्वं परिपासि विश्वम् .. ३२.. <br> विश्वेश्वरि त्वं परिपासि विश्वं विश्वात्मिका धारयसीति विश्वम् .<br> विश्वेशवन्द्या भवती भवन्ति विश्वाश्रया ये त्वयि भक्तिनम्राः .. ३३.. <br> देवि प्रसीद परिपालयनोर्इ- भीतेर्नित्यं यथासुरवधादधुनैव सद्यः . <br> पापानि सर्वजगतां प्रशमं नयाशु उत्पातपाकजनितांश्च महोपसर्गान् .. ३४..<br> प्रणतानां प्रसीद त्वं देवि विश्वार्तिहारिणि . <br> त्रैलोक्यवासिनामीड्ये लोकानां वरदा भव .. ३५.. <br> देव्युवाच .. ३६.. <br> वरदाहं सुरगणा वरं यन्मनसेच्छथ . <br> तं वृणुध्वं प्रयच्छामि जगतामुपकारकम् .. ३७.. <br> देवा ऊचुः .. ३८.. <br> सर्वाबाधाप्रशमनं त्रैलोक्यस्याखिलेश्वरि . <br> एवमेव त्वया कार्यमस्मद्वैरिविनाशनम् .. ३९..<br> देव्युवाच .. ४०..<br> वैवस्वतेऽन्तरे प्राप्ते अष्टाविंशतिमे युगे .<br> शुम्भो निशुम्भश्चैवान्यावुत्पत्स्येते महासुरौ ..४१.. <br> नन्दगोपगृहे जाता यशोदागर्भसम्भवा . <br> ततस्तौ नाशयिष्यामि विन्ध्याचलनिवासिनी .. ४२..<br> पुनरप्यतिरौद्रेण रूपेण पृथिवीतले . <br> अवतीर्य हनिष्यामि वैप्रचितांस्तु दानवान् .. ४३..<br> भक्षयन्त्याश्च तानुग्रान् वैप्रचितान् महासुरान् . <br> रक्ता दन्ता भविष्यन्ति दाडिमीकुसुमोपमाः .. ४४..<br> ततो मां देवताः स्वर्गे मर्त्यलोके च मानवाः . <br> स्तुवन्तो व्याहरिष्यन्ति सततं रक्तदन्तिकाम् .. ४५.. <br> भूश्च शतवार्षिक्यामनावृष्टयामनम्भसि . <br> मुनिभिः संस्तुता भूमौ सम्भविष्यामययोनिजा .. ४६.. <br> ततः शतेन नेत्राणां निरीक्षिष्यामि यन्मुनीन् . <br> कीर्तयिष्यन्ति मनुजाः शताक्षीमिति मां ततः .. ४७..<br> ततोऽहमखिलं लोकमात्मदेहसमुद्भवैः . <br> भरिष्यामि सुराः शाकैरावृष्टेः प्राणधारकैः .. ४८..<br> शाकम्भरीति विख्यातिं तदा यास्याम्यहं भुवि . <br> तत्रैव च वधिष्यामि दुर्गमाख्यं महासुरम् ..४९.. <br> दुर्गादेवीति विख्यातं तन्मे नाम भविष्यति . <br> पुनश्चाहं यदा भीमं रूपं कृत्वा हिमाचले .. ५०.. <br> रक्षांसि क्षययिष्यामि मुनीनां त्राणकारणात् . <br> तदा मां मुनयः सर्वे स्तोष्यन्त्यानम्रमूर्तयः .. ५१..<br> भीमादेवीति विख्यातं तन्मे नाम भविष्यति . <br> यदारुणाख्यस्त्रैलोक्ये महाबाधां करिष्यति .. ५२.. <br> तदाऽहं भ्रामरं रूपं कृत्वासङ्खयेयषट्पदम् . <br> त्रैलोक्यस्य हितार्थाय वधिष्यामि महासुरम् .. ५३..<br> भ्रामरीति च मां लोकास्तदा स्तोष्यन्ति सर्वतः . <br> इत्थं यदा यदा बाधा दानवोत्था भविष्यति .. ५४.. <br> तदा तदाऽवतीर्याहं करिष्याम्यरिसंक्षयम् .. ५५.. <br> इति श्रीमार्कण्डेयपुराणे सावर्णिके मन्वन्तरे देवीमाहात्म्ये नारायणिस्तुतिर्नाम एकादशोऽध्यायः .. ..<br> अथ द्वादशोऽध्यायः .. <br> देव्युवाच .. १.. <br> एभिः स्तवैश्च मां नित्यं स्तोष्यते यः समाहितः .<br> तस्याहं सकलां बाधां नाशयिष्याम्यसंशयम् .. २.. <br> मधुकैटभनाशं च महिषासुरगातनम् . <br> कीर्तयिष्यन्ति ये तद्वद्वधं शुम्भनिशुम्भयोः .. ३..<br> अष्टभ्यां च चतुर्दश्यां नवम्यां चैकचेतसः . <br> श्रोष्यन्ति चैव ये भक्त्या मम माहात्म्यमुतमम् .. ४..<br> न तेषां दुष्कृतं किञ्चिद्दुष्कृतोत्था न चापदः . <br> भविष्यति न दारिद्रयं न चैवेष्टवियोजनम् .. ५.. <br> शत्रुतो न भयं तस्य दस्युतो वा न राजतः . <br> न शस्त्रानलतोयौघात् कदाचित् सम्भविष्यति .. ६..<br> तस्मान्ममैतन्माहात्म्यं पठितव्यं समाहितैः . <br> श्रोतव्यं च सदा भक्त्या परं स्वस्त्ययनं हि तत् .. ७..<br> उपसर्गानशेषांस्तु महामारीसमुद्भवान् . <br> तथा त्रिविधमुत्पातं माहात्म्यं शमयेन्मम .. ८..<br> यत्रैतत्पठ्यते सम्यङ्नित्यमायतने मम . <br> सदा न तद्विमोक्ष्यामि सान्निध्यं तत्र मे स्थितम् .. ९..<br> बलिप्रदाने पूजायामग्निकार्ये महोत्सवे . <br> सर्वं ममैतच्चरितमुच्चार्यं श्राव्यमेव च .. १०..<br> जानताजानता वापि बलिपूजां तथा कृताम् . <br> प्रतीच्छिष्याम्यहं प्रीत्या वह्निहोमं तथाकृतम् .. ११..<br> शरत्काले महापूजा क्रियते या च वार्षिकी . <br> तस्यां ममैतन्माहात्म्यं श्रुत्वा भक्तिसमन्वितः .. १२..<br> सर्वाबाधाविनिर्मुक्तो धनधान्यसुतान्वितः . <br> मनुष्यो मत्प्रसादेन भविष्यति न संशयः .. १३..<br> श्रुत्वा ममैतन्माहात्म्यं तथा चोत्पतयः शुभाः .<br> पराक्रमं च युद्धेषु जायते निर्भयः पुमान् .. १४.. <br> रिपवः संक्षयं यान्ति कल्याणं चोपपद्यते . <br> नन्दते च कुलं पुंसां माहात्म्यं मम श्रृण्वताम् .. १५..<br> शान्तिकमणि सर्वत्र तथा दुःस्वप्नदर्शने . <br> ग्रहपीडासु चोग्रासु माहात्म्यं श्रृणुयान्मम .. १६..<br> उपसर्गाः शमं यान्ति ग्रहपीडाश्च दारुणाः . <br> दुःस्वप्नं च नृभिर्दृष्टं सुस्वप्नमुपजायते .. १७..<br> बालग्रिहाभिभूतानां बालानां शान्तिकारकम् . <br> सङ्घातभेदे च नृणां मैत्रीकरणमुतमम् .. १८.. <br> दुर्वृतानामशेषाणां बलहानिकरं परम् . <br> रक्षोभूतपिशाचानां पठनादेव नाशनम् .. १९..<br> सर्वं ममैतन्माहात्म्यं मम सन्निधिकारकम् . <br> पशुपुष्पार्ध्यधूपैश्च गन्धदीपैस्तथोतमैः .. २० .. <br> विप्राणां भौजनर्होमैः प्रोक्षणीयैरहर्निशम् . <br> अन्यैश्च विविधैर्भोगैः प्रदानैर्वत्सरेण या .. २१..<br> प्रीतिर्मे क्रियते सास्मिन्सकृत्सुचरिते श्रुते . <br> श्रुतं हरति पापानि तथारोग्यं प्रयच्छति .. २२.. <br> रक्षां करोति भूतेभ्यो जन्मनां कीर्तनं मम . <br> युद्धेषु चरितं यन्मे दुष्टदैत्यनिवर्हणम् .. २३.. <br> तस्मिञ्च्छ्रुते वैरिकृतं भयं पुंसां न जायते . <br> युष्माभिः स्तुतयो याश्च याश्च ब्रह्मर्षिभिः कृताः .. २४..<br> ब्रह्मणा च कृतास्तास्तु प्रयच्छन्ति शुभां मतिम् . <br> अरण्ये प्रान्तरे वापि दावाग्निपरिवारितः .. २५.. <br> दस्युभिर्वा वृतः शून्ये गृहीतो वापि शत्रुभिः . <br> सिंहव्याघ्नानुयातो वा वने वा वनहस्तिभिः .. २६..<br> राज्ञा क्रुद्धेन चाज्ञप्तो वध्यो बन्धगतोऽपि वा . <br> आधूर्णितो वा वातेन स्थितः पोते महार्णवे .. २७..<br> पतत्सु चापि शस्त्रेषु सङ्ग्रामे भृशदारुणे . <br> सर्वाबाधासु घोरासु वेदनाभ्यर्दितोऽपि वा .. २८..<br> स्मरन् ममैतच्चरितं नरो मुच्येत सङ्कटात् . <br> मम प्रभावात्सिंहाद्या दस्यवो वैरिणस्तथा .. २९.. <br> दूरादेव पलायन्ते स्मरतश्चरितं मम .. ३०.. <br> ऋषिरुवाच .. ३१.. <br> इत्युक्त्वा सा भगवती चण्डिका चण्डविक्रमा .<br> पश्यतामेव देवानां तत्रैवान्तरधीयत .. ३२.. <br> तेऽपि देवा निरातङ्काः स्वाधिकारान्यथा पुरा . <br> यज्ञभागभुजः सर्वे चक्रुर्विनिहतारयः .. ३३.. <br> दैत्याश्च देव्या निहते शुम्भे देवरिपौ युधि . <br> जगद्विध्वंसिनि तस्मिन् महोग्रेऽतुलविक्रमे .. ३४..<br> निशुम्भे च महावीर्ये शेषाः पातालमाययुः .. ३५.. <br> एवं भगवती देवी सा नित्यापि पुनः पुनः . <br> सम्भूय कुरुते भूप जगतः परिपालनम् .. ३६.. <br> तयैतन्मोह्यते विश्वं सैव विश्वं प्रसूयते . <br> सा याचिता च विज्ञानं तुष्टा ऋद्धिं प्रयच्छति .. ३७..<br> व्याप्तं तयैतत्सकलं ब्रह्माण्डं मनुजेश्वर . <br> महाकाल्या महाकाले महामारीस्वरूपया .. ३८.. <br> सैव काले महामारी सैव सृष्टिर्भवत्यजा . <br> स्थितं करोति भूतानां सैव काले सनातनी .. ३९..<br> भवकाले नृणां सैव लक्ष्मीर्वृद्धिप्रदा गृहे . <br> सैवाभावे तथालक्ष्मीर्विनाशायोपजायते .. ४०..<br> स्तुता सम्पूजिता पुष्पैर्धूपगन्धादिभिस्तथा . <br> ददाति वितं पुत्रांश्च मतिं धर्मे गतिं शुभाम् .. ४१..<br> इति श्रीमार्कण्डेयपुराणे सावर्णिके मन्वन्तरे देवीमाहात्म्ये फलस्तुतिर्नाम द्वादशोऽध्यायः .. ..<br> अथ त्रयोदशोऽध्यायः .. <br> ऋषिरुवाच .. १.. <br> एतते कथितं भूप देवीमाहात्म्यमुत्तमम् .. २..<br> एवम्प्रभावा सा देवी ययेदं धार्यते जगत् . <br> विद्या तथैव क्रियते भगवद्विष्णुमायया .. ३.. <br> तया त्वमेष वैश्यश्च तथैवान्ये विवेकिनः . <br> मोह्यन्ते मोहिताश्चैव मोहमेष्यन्ति चापरे .. ४..<br> तामुपैहि महाराज शरणं परमेश्वरीम् . <br> आराधिता सैव नृणां भोगस्वर्गापवर्गदा .. ५..<br> मार्कण्डेय उवाच .. ६.. <br> इति तस्य वचः श्रुत्वा सुरथः स नराधिपः . <br> प्रणिपत्य महाभागं तमृषिं संशितव्रतम् .. ७.. <br> निर्विण्णोऽतिममत्वेन राज्यापहरणेन च . <br> जगाम सद्यस्तपसे स च वैश्यो महामुने .. ८..<br> सन्दर्शनार्थमम्बाया नदीपुलिनसंस्थितः . <br> स च वैश्यस्तपस्तेपे देवीसूक्तं परं जपन् .. ९..<br> तो तस्मिन् पुलिने देव्याः कृत्वा मूर्तिं महीमयीम् . <br> अर्हणां चक्रतुस्तस्याः पुष्पधूपाग्नितर्पणैः .. १०.. <br> निराहारौ यताहारौ तन्मनस्कौ समाहितौ . <br> ददतुस्तौ बलिं चैव निजगात्रासृगुक्षितम् .. ११..<br> एवं समाराधयतोस्त्रिभिर्वर्षैर्यतात्मनोः . <br> परितुष्टा जगद्धात्री प्रत्यक्षं प्राह चण्डिका .. १२..<br> देव्युवाच .. १३.. <br> यत्प्राथ्यर्ते त्वया भूप त्वया च कुलनन्दन .. १४..<br> मतस्तत्प्राप्यतां सर्वं परितुष्टा ददामि तत् .. १५.. <br> मार्कण्डेय उवाच .. १६.. <br> ततो वव्रे नृपो राज्यमविभ्रंश्यन्यजन्मनि . <br> अत्र चैव निजं राज्यं जतशत्रुबलं बलात् .. १७..<br> सोऽपि वेश्यस्ततो ज्ञानं वव्रे निर्विण्णमानसः . <br> ममेत्यहमिति प्राज्ञः सङ्गविच्युतिकारकम् .. १८.. <br> देव्युवाच .. १९.. <br> स्वल्पैरहोभिर्नृपते स्वराज्यं प्राप्स्यते भवान् .. २०..<br> हत्वा रिपूनस्खलितं<br> तव तत्र भविष्यति .. २१..<br> मृतश्च भूयः सम्प्राप्य जन्म देवाद्विवस्वतः .. २२.. <br> सावर्णिको नाम मनुर्भवान्भुवि भविष्यति .. २३.. <br> वैश्यवर्य त्वया यश्च वरोऽस्मतोऽभिवाञ्छितः .. २४.. <br> तं प्रयच्छामि संसिद्ध्यै तव ज्ञानं भविष्यति .. २५.. <br> मार्कण्डेय उवाच .. २६.. <br> इति दत्वा तयोर्देवी यथाभिलषितं वरम् . <br> बभूवान्तर्हिता सद्यो भक्त्या ताभ्यामभिष्टुता .. २७..<br> एवं देव्या वरं लब्ध्वा सुरथः क्षत्रियर्षभः . <br> सूर्याज्जन्म समासाद्य सावर्णिभर्विता मनुः .. २८..<br> सावर्णिभर्विता मनुः क्लीं ओम् .. २९.. <br> इति श्रीमार्कण्डेयपुराणे सावर्णिके मन्वन्तरे देवीमाहात्म्ये सुरथवैश्ययोर्वरप्रदानं नाम त्रयोदशोऽध्यायः .. ३०..<br> श्रीसप्तशतीदेवीमाहात्म्यं समाप्तम् ॐ तत् सत् ॐ .. .. <br> ==हेर्नुहोस== [[अपराधक्षमापण स्तोत्र]] avv387tk2iwvsh97yzww4sb6vhbuov6 अपराधक्षमापण स्तोत्र 0 2046 3791 3790 2010-07-07T09:28:05Z सरोज कुमार ढकाल 358 wikitext text/x-wiki अथ अपराधक्षमापणस्तोत्रम् .. <br> ॐ अपराधशतं कृत्वा जगदम्बेति चोच्चरेत् .<br> यां गतिं समवाप्नोति न तां ब्रह्मादयः सुराः .. १..<br> सापराधोऽस्मि शरणं प्राप्तस्त्वां जगदम्बिके . <br> इदानीमनुकम्प्योऽहं यथेच्छसि तथा कुरु .. २.. <br> अज्ञानाद्विस्मृतेर्भ्रोन्त्या यन्न्यूनमधिकं कृतम् . <br> तत्सर्वं क्षम्यतां देवि प्रसीद परमेश्वरि .. ३.. <br> कामेश्वरि जगन्मातः सच्चिदानन्दविग्रहे . <br> गृहाणार्चामिमां प्रीत्या प्रसीद परमेश्वरि .. ४.. <br> सर्वरूपमयी देवी सर्वं देवीमयं जगत् . <br> अतोऽहं विश्वरूपां त्वां नमामि परमेश्वरीम् .. ५..<br> यदक्षरं परिभ्रष्टं मात्राहीनञ्च यद्भवेत् . <br> पूर्णं भवतु तत् सर्वं त्वत्प्रसादान्महेश्वरि .. ६..<br> यदत्र पाठे जगदम्बिके मया विसर्गबिन्द्वक्षरहीनमीरितम् .<br> तदस्तु सम्पूर्णतमं प्रसादतः सङ्कल्पसिद्धिश्व सदैव जायताम् .. ७..<br> यन्मात्राबिन्दुबिन्दुद्वितयपदपदद्वन्द्ववर्णादिहीनं <br> भक्त्याभक्त्यानुपूर्वं प्रसभकृतिवशात् व्यक्त्तमव्यक्त्तमम्ब .<br> मोहादज्ञानतो वा पठितमपठितं साम्प्रतं <br> ते स्तवेऽस्मिन् तत् सर्वं साङ्गमास्तां भगवति वरदे त्वत्प्रसादात् प्रसीद .. ८..<br> प्रसीद भगवत्यम्ब प्रसीद भक्तवत्सले . <br> प्रसादं कुरु मे देवि दुर्गे देवि नमोऽस्तु ते .. ९.. ..<br> इति अपराधक्षमापणस्तोत्रं समाप्तम्.. .. <br> अथ देवीसूक्त्तम् .. <br> ॐ अहं रुद्रेभिर्वसुभिश्वराम्यह- मादित्यैरुत विश्वदेवैः .<br> अहं मित्रावरुणोभा बिभर्म्यह- मिन्द्राग्नी अहमश्विनोभा .. १..<br> अहं सोममाहनसं बिभम्र्यहं त्वष्टारमुत पूषणं भगम् . <br> अहं दधामि द्रविणं हविष्मते सुप्राव्ये यजमानाय सुन्वते .. २..<br> अहं राष्ट्री सङ्गमनी वसूनां चिकितुषी प्रथमा यज्ञियानाम् . <br> तां भा देवा व्यदधुः पुरुत्रा भूरिस्थात्रां भूर्यावेशयन्तीम् .. ३.. <br> मया सो अन्नमत्ति यो विपश्यति यः प्राणिति य ईं शृणोत्युक्तम् .<br> अमन्तवो मां त उपक्षियन्ति श्रुधि श्रुत श्रद्धिवं ते वदामि .. ४.. <br> अहमेव स्वयमिदं वदामि जुष्टं देवेभिरुत मानुषेभिः . <br> यं कामये तं तमुग्रं कृष्णोमि तं ब्रह्माणं तमृषिं तं सुमेधाम् .. ५..<br> अहं रुद्राय धनुरा तनोमि ब्रह्मद्विषे शरवे हन्तवा उ . <br> अहं जनाय समदं कृष्णोम्यहं द्यावापृथिवी आ विवेश .. ६..<br> अहं सुवे पितरमस्य मूर्धन् मम योनिरप्स्वन्तः समुद्रे . <br> ततो वि तिष्टे भुवनानु विश्वो- तामूं द्यां वर्ष्मणोप स्पृशामि .. ७..<br> अहमेव वात इव प्र वाम्या- रभमाणा भुवनानि विश्वा . <br> परो दिवा पर एना पृथिव्यै- तावती महिना सं बभूव .. ८.. ..<br> इति ऋग्वेदोक्तं देवीसूक्तं समाप्तम् .. .. ॐ तत् सत् ॐ .. <br> .. देवि अपराध क्षमापन स्तोत्र .. .. <br> अथ देव्यपराधक्षमापनस्तोत्रम् .. <br> न मन्त्रं नो यन्त्रं तदपि च न जाने स्तुतिमहो न चाह्वानं ध्यानं तदपि च न जाने स्तुतिकथाः .<br> न जाने मुद्रास्ते तदपि च न जाने विलपनं परं जाने मातस्त्वदनुसरणं क्लेशहरणम् .. १.. <br> विधेरज्ञानेन द्रविणविरहेणालसतया विधेयाशक्यत्वात्तव चरणयोर्या च्युतिरभूत् . <br> तदेतत् क्षन्तव्यं जननि सकलोद्धारिणि शिवे कुपुत्रो जायेत क्वचिदपि कुमाता न भवति .. २..<br> पृथिव्यां पुत्रास्ते जननि बहवः सन्ति सरलाः परं तेषां मध्ये विरलतरलोऽहं तव सुतः . <br> मदीयोऽयं त्यागः समुचितमिदं नो तव शिवे कुपुत्रो जायेत क्वचिदपि कुमाता न भवति .. ३..<br> जगन्मातर्मातस्तव चरणसेवा न रचिता न वा दत्तं देवि द्रविणमपि भूयस्तव मया . <br> तथापि त्वं स्नेहं मयि निरुपमं यत्प्रकुरुषे कुपुत्रो जायेत क्वचिदपि कुमाता न भवति .. ४..<br> परित्यक्ता देवा विविधविधसेवाकुलतया मया पञ्चा शीतेरधिकमपनीते तु वयसि . <br> इदानीं चेन्मातस्तव यदि कृपा नापि भविता निरालम्बो लम्बोदरजननि कं यामि शरणम् .. ५..<br> श्वपाको जल्पाको भवति मधुपाकोपमगिरा निरातङ्को रङ्को विहरति चिरं कोटिकनकैः . <br> तवापर्णे कर्णे विशति मनु वर्णे फलमिदं जनः को जानीते जननि जननीयं जपविधौ .. ६.. <br> चिताभस्मालेपो गरलमशनं दिक्पटधरो जटाधारी कण्ठे भुजगपतिहारी पशुपतिः . <br> कपाली भूतेशो भजति जगदीशैकपदवीं भवानि त्वत्पाणिग्रहणपरिपाटीफलमिदम् .. ७..<br> न मोक्षस्याकांक्षा भवविभववाञ्छापि च न मे न विज्ञानापेक्षा शशिमुखि सुखेच्छापि न पुनः . <br> अतस्त्वां संयाचे जननि जननं यातु मम वै मृडानी रुद्राणी शिव शिव भवानीति जपतः .. ८.. <br> नाराधितासि विधिना विविधोपचारैः किं रुक्षचिन्तनपरैर्न कृतं वचोभिः . <br> श्यामे त्वमेव यदि किञ्चन मय्यनाथे धत्से कृपामुचितमम्ब परं तवैव .. ९..<br> आपत्सु मग्नः स्मरणं त्वदीयं करोमि दुर्गे करुणार्णवेशि . <br> नैतच्छठत्वं मम भावयेथाः क्षुधातृषार्ता जननीं स्मरन्ति .. १०..<br> जगदम्ब विचित्र मत्र किं परिपूर्णा करुणास्ति चेन्मयि . <br> अपराधपरम्परापरं न हि माता समुपेक्षते सुतम् .. ११.. <br> मत्समः पातकी नास्ति पापघ्नी त्वत्समा न हि . <br> एवं ज्ञात्वा महादेवि यथायोग्यं तथा कुरु .. १२.. ॐ ..<br> 8n52a9v5aekza09z9jlodjtwwl48yep पुस्तक:दुर्गा सप्तसती 0 2047 17222 17109 2021-09-29T17:22:09Z 2400:1A00:BD11:C3D8:BC9F:D67E:14C9:EB59 wikitext text/x-wiki {{saved_book}} दुर्गा भवानी नेपालिहरुको महान चााड विजय दशमिको सातौ दिन अर्थात फ़ुलपाति भनेर मनाईन्छ । यसदिन देवि कालारात्रि स्वारुपा दुर्गाको विशेष पुजा गरिन्छ। == दुर्गा सप्तसती == === दशैँमा पाठ गर्ने पुस्तक === '''विषयसूची''' :[[दुर्गा सप्तती|प्रथम पृष्ठ]] :[[देवी कवच]] :[[अर्गला स्तोत्र]] :[[कीलक स्तोत्र]] :[[प्रथम चरित]] :[[मध्य चरित]] :[[उत्तम चरित]] :[[अपराधक्षमापण स्तोत्र]] :[[सप्तसती पुस्तक श्रेय]] [[श्रेणी:छानिएका पुस्तकहरू]] 7ljt8qwtzpfmpsbr7p4rlek9enw5gt0 ढाँचा:Saved book 10 2048 12375 12374 2016-04-01T05:37:00Z Devraj poudel 1655 wikitext text/x-wiki {{ombox|image=[[File:Book_icoline.svg|40px]]|text='''यो विकिपुस्तक संग्रह हो !'''<br /> [ [{{fullurl:Special:Collection/load_collection/|colltitle={{FULLPAGENAMEE}}}} संग्रह खोल्ने] ] [ [{{fullurl:Special:Book |bookcmd=render_article&arttitle={{FULLPAGENAMEE}} }} पि.डि.एफ] ] [ [{{fullurl:Special:Book/order_collection/|colltitle={{FULLPAGENAMEE}}|partner=pediapress}}</span> छापिएको पुस्तकको रुपमा अनुरोध गर्नुहोस्]<!-- include this if external links are not marked by an icon [[Image:Icon_External_Link.png]]--> ] [ [[Help:Collections|सहायता]] ] }}<noinclude> This template is automatically included at the start of every new stored collection [[Category:Information templates|{{PAGENAME}}]] [[de:Template:Gespeicherte Sammlung]] [[nl:Sjabloon:Opgeslagen boek]] [[pl:Szablon:Zapisane książki]] </noinclude> mwoo737o1g5gx6zo3pl50spptsq2n0a सप्तसती पुस्तक श्रेय 0 2049 3788 2010-07-07T09:20:09Z सरोज कुमार ढकाल 358 Article Sources and Contributors<br> [[http://ne.wikibooks.org/w/index.php?oldid=3783 प्रथम पृष्ठ]] Contributors... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki Article Sources and Contributors<br> [[http://ne.wikibooks.org/w/index.php?oldid=3783 प्रथम पृष्ठ]] Contributors: Uttam prasad pandit, राम प्रसाद जोशी, सरोज कुमार ढकाल, 2 anonymous edits<br> [[http://ne.wikibooks.org/w/index.php?oldid=3774 देवी कवच]] Contributors: सरोज कुमार ढकाल<br> [[http://ne.wikibooks.org/w/index.php?oldid=3775 अर्गला स्तोत्र]]Contributors: सरोज कुमार ढकाल<br> [[http://ne.wikibooks.org/w/index.php?oldid=3776 कीलक स्तोत्र ]]Contributors: सरोज कुमार ढकाल<br> [[http://ne.wikibooks.org/w/index.php?oldid=3778 प्रथम चरित]]Contributors: सरोज कुमार ढकाल<br> [[http://ne.wikibooks.org/w/index.php?oldid=3780 मध्य चरित]]Contributors: सरोज कुमार ढकाल<br> [[http://ne.wikibooks.org/w/index.php?oldid=3772 उत्तम चरित]]Contributors: सरोज कुमार ढकाल<br> [[http://ne.wikibooks.org/w/index.php?oldid=3773 अपराधक्षमापण स्तोत्र]] Contributors: सरोज कुमार ढकाल<br> fbbfv55f7mypdde4dcpjhkohn6v7jwu ढाँचा:User ne-2 10 2053 3813 2010-07-08T01:54:01Z Raju Babu 362 {{userbox-level | level = 2 | id = [[Nepali language|ne]] | info = यो प्रयोगकर्ता '''[[:Categ... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{userbox-level | level = 2 | id = [[Nepali language|ne]] | info = यो प्रयोगकर्ता '''[[:Category:User ne|नेपाली]]''' भाषाको '''[[:Category:User ne-2|मध्यम]]''' स्तरको ज्ञान राख्नुहुन्छ। . | usercategory = User ne | usercategory2 = User ne-2 | nocat = {{{nocat|}}} }} 0mf3d5nnv75ntj91wrar4sea2nw2o0w ढाँचा:Userbox-level 10 2054 11697 11696 2016-03-28T01:06:28Z Devraj poudel 1655 [[:w:ढाँचा:Userbox-level]] बाट ५ संशोधन(हरू) wikitext text/x-wiki {{userbox | border-c = #{{#switch:{{{level}}}|0=B7B7B7|0a=B7B7B7|0b=FFB3B3|1=C0C8FF|2=77E0E8 |3=99B3FF|3a=99B3FF|3b=00FF00|4=CCCC00 |5=CC0000|5a=CC0000|5b=F99C99|#default=6EF7A7}} | id = {{nowrap|{{{id}}}{{#if:{{{level|}}}|{{#if:{{{level-br|}}}|<br>|-}}{{#switch:{{{level}}}|0|1|2|3|4|5|N={{{level}}}|0a|0b=0|3a|3b=3|5a|5b=5}}}}}} | id-c = #{{#switch:{{{level}}}|0=B7B7B7|0a=B7B7B7|0b=FFB3B3|1=C0C8FF|2=77E0E8 |3=99B3FF|3a=99B3FF|3b=00FF00|4=FFFF00 |5=FF0000|5a=FF0000|5b=F99C99|#default=6EF7A7}} | id-s = {{{id-s|14}}} | id-op = {{{id-op|}}} | info = {{{info}}} | info-c = #{{#switch:{{{level}}}|0=E8E8E8|0a=E8E8E8|0b=FFE0E8|1=F0F8FF|2=D0F8FF |3=E0E8FF|3a=E0E8FF|3b=90FF90|4=FFFF99 |5=FF5555|5a=FF5555|5b=F9CBC9|#default=C5FCDC}} | info-s = {{{info-s|8}}} | info-lh = {{{info-lh|1.25}}} | info-op = {{{info-op|}}} | usercategory = {{{usercategory|}}} | usercategory2 = {{{usercategory2|}}} | usercategory3 = {{{usercategory3|}}} | nocat = {{{nocat|}}} }}<noinclude> {{documentation}} </noinclude> nhlb6na7rpk81u0cwt2imzm61svanur ढाँचा:Userbox 10 2055 16589 11699 2020-06-02T10:59:53Z Samuele2002 5002 wikitext text/x-wiki <div style="float:{{{float|left}}}; border:{{{border-width|{{{border-s|1}}}}}}px solid {{{border-color|{{{1|{{{border-c|{{{id-c|#999}}}}}}}}}}}}; margin:1px;" class="wikipediauserbox {{{bodyclass|}}}"> {| cellspacing="0" style="width:238px; background:{{{info-background|{{{2|{{{info-c|#EEE}}}}}}}}};" {{#if:{{{logo|{{{3|{{{id|id}}}}}}}}}| ! style="width:{{{logo-width|{{{id-w|45}}}}}}px; height:{{{logo-height|{{{id-h|45}}}}}}px; background:{{{logo-background|{{{1|{{{id-c|#DDD}}}}}}}}}; text-align:{{{id-a|center}}}; font-size:{{{logo-size|{{{5|{{{id-s|14}}}}}}}}}pt; color:{{{logo-color|{{{id-fc|black}}}}}}; padding:{{{logo-padding|{{{id-p|0 1px 0 0}}}}}}; line-height:{{{logo-line-height|{{{id-lh|1.25em}}}}}}; vertical-align: middle; {{{logo-other-param|{{{id-op|}}}}}}" {{!}} {{{logo|{{{3|{{{id|id}}}}}}}}} }} | style="text-align:{{{info-a|left}}}; font-size:{{{info-size|{{{info-s|8}}}}}}pt; padding:{{{info-padding|{{{info-p|0 4px 0 4px}}}}}}; height:{{{logo-height|{{{id-h|45}}}}}}px; line-height:{{{info-line-height|{{{info-lh|1.25em}}}}}}; color:{{{info-color|{{{info-fc|black}}}}}}; vertical-align: middle; {{{info-other-param|{{{info-op|}}}}}}" {{#if:{{{info-class|}}}|class="{{{info-class}}}"}} | {{{info|{{{4|''info''}}}}}} |}</div>{{#if:{{{usercategory|}}}{{{usercategory2|}}}{{{usercategory3|}}}|{{cat handler |nocat = {{{nocat|}}} |subpage = {{#if:{{{nocatsubpages|}}}|no}} |user = {{#if:{{{usercategory|}}}|[[Category:{{{usercategory}}}]]}}{{#if:{{{usercategory2|}}}|[[Category:{{{usercategory2}}}]]}}{{#if:{{{usercategory3|}}}|[[Category:{{{usercategory3}}}]]}} |template = {{#if:{{{usercategory|}}}|[[Category:{{{usercategory}}}| {{BASEPAGENAME}}]]}}{{#if:{{{usercategory2|}}}|[[Category:{{{usercategory2}}}| {{BASEPAGENAME}}]]}}{{#if:{{{usercategory3|}}}|[[Category:{{{usercategory3}}}| {{BASEPAGENAME}}]]}} }}}}<noinclude> {{documentation}} </noinclude> md2u32eythtma8n6hm11lvn7unv0mzb ढाँचा:! 10 2056 4000 3818 2011-02-06T01:27:13Z Bhawani Gautam 342 wikitext text/x-wiki |<noinclude> {{documentation}} </noinclude> 5k2t0wngs61fowhp0dnnliv2w0bw0hn ढाँचा:Subt:unsigned 10 2058 3823 3822 2010-07-08T08:49:13Z Raju Babu 362 wikitext text/x-wiki <small>— यो [[विकिपीडिया:हस्ताक्षर|अहस्ताक्षरित]] टिप्पणी गर्ने हुन [[User:{{{1}}}|{{{1}}}]] ([[User talk:{{{1}}}|वार्ता]] • [[Special:Contributions/{{{1}}}|योगदान]]){{#if:{{{2|}}}|&#32;{{{2}}}|}}।</small><!-- Template:Unsigned --> <noinclude> [[Category: विकिपीडिया टेम्पलेट]] [[en:Template:Unisgned]] </noinclude> bu1cob78xtl1njdmuvqw9yz7eckz2eq काल 0 2085 17544 17543 2023-12-05T05:16:00Z 120.89.105.249 wikitext text/x-wiki क्रियाको समय बताउने शब्दलाई काल भनिन्छ भने कालले क्रियाको बिभिन्न अवस्था र समयलाई जनाउँछ । काल तीन प्रकारका हुन्छन् - १) वर्तमान काल २) भूतकाल ३) भविष्यत् काल == '''१) वर्तमान काल:-''' == कुनै क्रियापदले अहिलेको समयमा काम हुने, हुँदै गरेको र पूरा भएको बुझाएमा त्यस्तो क्रियापदको काललाई वर्तमान काल भनिन्छ । सामान्य, अपूर्ण र पूर्ण गरी यसका तीन पक्ष हुन्छन् । अ)सामान्य वर्तमान कुनै काम अहिलेको वर्तमान अवस्थामा हुने वा भइरहेको अवस्था जनाउने पूरा हुनु वा नहुनुका बारेमा केही नबताउने क्रियापद पक्षलाई सामान्य वर्तमान भनिन्छ। सामान्य वर्तमान पक्ष जनाउन धातुमा छु, छौ, छस् आदि प्रत्ययहरु जोडिन्छन्। उदाहरण: राम पढ्छ। आ)अपूर्ण वर्तमान वर्तमान समयमा कार्य भइरहेको अवस्थालाई अपूर्ण वर्तमान कालले जनाउँदछ। अपूर्ण वर्तमान पक्ष जनाउनको लागी धातुमा तै/ दै छु, तै/ दै छौ, तै/ दै छस् आदि प्रत्ययहरु जोडिन्छन्। उदाहरण: राम पढ्दै छ। इ )पूर्ण वर्तमान कुनै काम अहिलेको समयमा पूरा भएको तर त्यसको असर अहिले पनि बाँकी रहेको अवस्था बुझाउने क्रियापदलाई पूर्ण वर्तमान काल भनिन्छ। यस जनाउने क्रियापदको धातुमा एको छु, एका छौ आदि जोडिएको हुन्छ। उदाहरण: रामले पढेको छ। == '''२) भूतकाल:-''' == कुनै क्रियापदले बितिसकेको समयमा काम भएको, हुँदै गरेको, भइसकेको, पछि थाहा हुन आएको र हुने गरेको बुझाएमा त्यस्तो क्रियापदको काललाई भूतकाल भनिन्छ । सामान्य, पूर्ण, अपूर्ण, अज्ञात र अभ्यस्त गरी भूतकालका पाँच पक्ष हुन्छन् । ==बाह्य&nbsp;लिङ्कहरू== == '''३) भविष्यत् काल:-''' == जुन क्रियापदले पछि आउने सामान्य, अपूर्ण र पूर्ण समयलाई बुझाउँछ, त्यसलाई क्रियाको भविष्यत् काल भनिन्छ । भविष्यत् कालका सामान्य, अपूर्ण र पूर्ण गरी तीन पक्ष हुन्छन् । q99we8wq26um61pjp5wgobi34lggbqi अनुकरणात्मक शब्द 0 2086 17349 16137 2022-09-04T13:26:35Z पशुपती सहानी 5711 खलखल wikitext text/x-wiki कुनै आवाज,दृश्य वा क्रियाको तरिकालाई सहज किसिमले नक्कल गर्ने शब्दलाई अनुकरणात्मक शब्द भनिन्छ । नेपाली भाषाको आफ्नै मौलिक विशेषतालाई झल्काउने यस्ता अनुकरणात्मक शब्दहरू क्रियाविशेषण अन्तर्गत पर्दछन् । केही अनुकरणात्मक शब्दहरू र यससँग मेल खाने शब्दहरू तल दिइएका छन् । कलकल - पानी खानु भुसुक्क - बिर्सनु खुरूखुरू - हिड्नु डमडम - बज्नु गजक्क - पर्नु धपक्क - बल्नु झमक्क -साँझ पर्नु झ्वाम्म - हाम फाल्नु कुपुक्क - खानु गजधम्म - बस्नु मुसुक्क - हाँस्नु सिरसिर ‍- हावा चल्नु झुलुक्क - झुल्किनु भक्भकी - उम्लनु लटरम्म - फल्नु फटाफट - जानु, गर्नु थचक्क - बस्नु खलखल - पसिना बग्नु सुलुक्क - निल्नु सरासर - हिड्नु झनक्क - रिसाउनु डङडङ्ती - गन्हाउनु झल्याँस्स - बिउँझनु झमक्क - साँझ पर्नु ढकमक्क - फुल्नु पिटिक्क - भाँचिनु जुरूक्क - उठ्नु टप्प - टिप्नु भुतुक्क - हुनु पिच्च - थुक्नु गमक्क - गम्किनु कपाकप - खानु कुपुकुपु - खानु टक्रक्ल - राख्नु फ्यात्त - फ्याक्नु हुत्त - फ्याक्नु प्याट्ट - पिट्नु कुटुकुटु - हिड्नु चिटचिट - पसिना आउनु सुँक्कसुँक्क - रुनु चुर्लुम्म - डुब्नु तनक्क - कस्नु धुरुधुरु - रुनु मुसुमुसु - हाँस्नु फ्याट्ट - हिर्काउनु चस्चसी - घोच्नु भुर्र - उड्नु स्वाँस्वाँ - गर्नु पिलपिल - बत्ति बल्नु ठिङ्ग - उभिनु लहलह - झुल्नु भतभत - पोल्नु गमगम - बास्ना चल्नु मक्ख - खुसी हुनु इत्यादि । केही अनुकरणात्मक शब्दहरूको प्रयोग तल हेरौं- लटरम्म:- यो आँपको बोट त लटरम्म फलेको छ । लहलह:- खेतमा धानका बाला लहलह झुलिरहेका छन् । मक्ख:- उसको कर्के हेराइले होला उनी त मक्ख परिछन् । पिलपिल:- पर गाउँको एउटा घरमा बत्ती पिलपिल बलिरहेको छ । टलक्क:- बिहानीको घामले हिमाल टलक्क टल्किएको छ । भुर्र:- चरा भुर्र उड्यो । [[श्रेणी:नेपाली भाषा व्याकरण]] [[श्रेणी:छलफल]] 6bufbrt4upxcwbujw09z3ybhhz40svf पथिक प्रवासन 0 2104 3915 3911 2010-10-25T23:00:36Z Bhawani Gautam 342 wikitext text/x-wiki {{ ज्ञानबाकस पुस्तक | name = पथिक प्रवासन | title_orig = | translator = | image = [[File:पथिक प्रवासन.gif|150px]] | image_caption =पथिक प्रवासन' | author = पंचम अधिकारी | illustrator = | cover_artist = | country = [[नेपाल]] | language = [[नेपाली]] | series = [[यात्रा उपन्यास]] | subject = यात्रा उपन्यास | genre = साहित्यिक | publisher = जय प्रकाशन | pub_date = | english_pub_date = | media_type = | pages = १७५ पृष्टहरु | isbn = 978-9937-2-2654-7 (Nepal) | oclc = | preceded_by = | followed_by = }} नेपाली लेखक ''पंचम अधिकारी'' द्वारा लिखित यात्रा उपन्यास 'पथिक प्रवासन'(Pathik Pravasan) २०६७ सालमा जय प्रकाशनबाट प्रकाशित भएको हो । उपन्यासमा माओबादी द्वन्दको उत्कर्षका बेला विदेश पढ्न गएको एक जना नेपाली विध्दार्थीको कथा छ । नेपाली प्रवासी साहित्यमा 'कोशेढुगां' मानिएको यस उपन्यास पश्चिमी देशमा विदेशिएका थुप्रै विद्यार्थीका लागि यथार्थवादी कथन हो । नेपाली हावापानीमा हुर्किएको मुख्य पात्र, पथिकको युरोप यात्रा संघर्षपूर्ण बन्छ । पुस्तकले 'माओबादी जनयुद्धका कारण प्रभावित नेपाली युवा पुस्ता' को विद्रोही, आतुर र 'विदेश जाउँ' अनुभूतिलाई उजागर गरेको छ । [[en:Pathik Pravasan]] [[Category:उपन्यास]] qmd7u9enh7mahixwg7ty52xdeuohyhj ढाँचा:ज्ञानबाकस पुस्तक 10 2105 16590 3912 2020-06-02T11:06:46Z Samuele2002 5002 wikitext text/x-wiki {{Infobox |bodystyle=width:{{{infoboxwidth|{{{width|20em}}}}}}; |abovestyle=background:inherit; font-weight:bold; font-style:italic; |labelstyle=background:inherit; white-space:nowrap; |above= {{{name|{{PAGENAME}}}}} <span class="Z3988" title="ctx_ver=Z39.88-2004&rft_val_fmt={{urlencode:info:ofi/fmt:kev:mtx:book}}&rft.genre=book&rft.btitle={{urlencode:{{{name|}}}}}{{#if: {{{author|}}}|&rft.author={{urlencode:{{{author}}}}}}}{{#if: {{{last|}}}|&rft.aulast={{urlencode:{{{last}}}}}}}{{#if: {{{first|}}}|&rft.aufirst={{urlencode:{{{first}}}}}}}{{#if: {{{pub_date|{{{release_date|}}}}}}|&rft.date={{urlencode:{{{pub_date|{{{release_date}}}}}}}}}}{{#if: {{{publisher|}}}|&rft.pub={{urlencode:{{{publisher}}}}}}}{{#if: {{{location|}}}|&rft.place={{urlencode:{{{location}}}}}}}{{#if: {{{pages|}}}|&rft.pages={{urlencode:{{{pages}}}}}}}{{#if: {{{series|}}}|&rft.series={{urlencode:{{{series}}}}}}}{{#if: {{{oclc|}}}|&rft_id=info:oclcnum/{{{oclc}}}}}">&nbsp;</span> |image= {{{image|}}} |caption= {{{image_caption|}}} |label1= लेखक |data1= {{{author}}} |label2= मूल शीर्षक |data2= {{#if:{{{title_orig|}}}|''{{{title_orig}}}''}} |label3= अनुवादक |data3= {{{translator|}}} |label4= चित्रकार |data4= {{{illustrator|}}} |label5= मुखपृष्ठ रचनाकार |data5= {{{cover_artist|}}} |label6= देश |data6= {{{country|}}} |label7= भाषा |data7= {{{language|}}} |label8= शृंखला |data8= {{{series|}}} |label9= विषय |data9= {{{subject|}}} |label10= प्रकार |data10= {{{genre|}}} |label11= [[प्रकाशक]] |data11= {{{publisher|}}} |label12= प्रकाशन तिथि |data12= {{{pub_date|{{{release_date|}}}}}} |label13= नेपालीमा<br/>प्रकाशन |data13= {{{english_pub_date|{{{english_release_date|}}}}}} |label14= प्रकाशन माध्यम |data14= {{{media_type|}}} |label15= पृष्ठ |data15= {{{pages|}}} |label17= [[International Standard Book Number|आईएसबीएन]] |data17 = {{#if:{{{isbn|}}} | {{#iferror: {{#expr:{{{isbn}}}}} | {{{isbn}}} | [[Special:Booksources/{{{isbn}}}|{{{isbn}}}]] }} }} |label18= [[Online Computer Library Center|ओसीएलसी]] |data18= {{#if:{{{oclc|}}}| [http://worldcat.org/oclc/{{urlencode:{{{oclc}}}}} {{{oclc}}}] }} |label19= यो भन्दा पहिला |data19= {{#if:{{{preceded_by|}}}|''{{{preceded_by}}}''}} |label20= यस पछि |data20= {{#if:{{{followed_by|}}}|''{{{followed_by|}}}''}} }}<noinclude> {{documentation}} <noinclude> <pre> {{ ज्ञानबाकस पुस्तक | name = | title_orig = | translator = | image = | image_caption = | author = | illustrator = | cover_artist = | country = | language = | series = | subject = | genre = | publisher = | pub_date = | english_pub_date = | media_type = | pages = | isbn = | oclc = | preceded_by = | followed_by = }} </pre> mlhfqnfc2tezd733stx6lz7ky7ynqm6 ढाँचा:Infobox 10 2106 16575 3913 2020-06-02T10:33:27Z Samuele2002 5002 wikitext text/x-wiki <table class="infobox {{{bodyclass|}}}" cellspacing="5" style="width: 22em; text-align: left; font-size: 100%; line-height: 1.5em; {{{bodystyle|}}}"><!-- Caption -->{{#if:{{{title|}}}|<caption class="{{{titleclass|}}}" style="font-size: 125%; font-weight: bold; {{{titlestyle|}}}">{{{title}}}</caption>}} <!-- Header -->{{#if:{{{above|}}}|<tr><td colspan="2" class="{{{aboveclass|}}}" style="text-align:center; font-size: 125%; font-weight: bold; {{{abovestyle|}}}">{{{above}}}</td></tr>}}<!-- Image -->{{#if:{{{image|}}}|<tr><td colspan="2" class="{{{imageclass|}}}" style="text-align:center; {{{imagestyle|}}}"> {{{image}}} {{#if:{{{caption|}}}|<br /> <span style="{{{captionstyle|}}}">{{{caption}}} }}</span></td></tr>}}<!-- Row 1 -->{{#if:{{{header1|}}}|<tr><th colspan="2" style="text-align:center; {{{headerstyle|}}}">{{{header1|}}}</th></tr>| {{#if:{{{label1|}}}|{{#if:{{{data1|}}}|<tr><th style="{{{labelstyle|}}}">{{{label1|}}}</th><td class="{{{class1|}}}" style="{{{datastyle|}}}">{{{data1|}}}</td></tr>}}| {{#if:{{{data1|}}}|<tr><td colspan="2" class="{{{class1|}}}" style="text-align:center; {{{datastyle|}}}">{{{data1|}}}</td></tr>}} }} }}<!-- Row 2 -->{{#if:{{{header2|}}}|<tr><th colspan="2" style="text-align:center; {{{headerstyle|}}}">{{{header2|}}}</th></tr>| {{#if:{{{label2|}}}|{{#if:{{{data2|}}}|<tr><th style="{{{labelstyle|}}}">{{{label2|}}}</th><td class="{{{class2|}}}" style="{{{datastyle|}}}">{{{data2|}}}</td></tr>}}| {{#if:{{{data2|}}}|<tr><td colspan="2" class="{{{class2|}}}" style="text-align:center; {{{datastyle|}}}">{{{data2|}}}</td></tr>}} }} }}<!-- Row 3 -->{{#if:{{{header3|}}}|<tr><th colspan="2" style="text-align:center; {{{headerstyle|}}}">{{{header3|}}}</th></tr>| {{#if:{{{label3|}}}|{{#if:{{{data3|}}}|<tr><th style="{{{labelstyle|}}}">{{{label3|}}}</th><td class="{{{class3|}}}" style="{{{datastyle|}}}">{{{data3|}}}</td></tr>}}| {{#if:{{{data3|}}}|<tr><td colspan="2" class="{{{class3|}}}" style="text-align:center; {{{datastyle|}}}">{{{data3|}}}</td></tr>}} }} }}<!-- Row 4 -->{{#if:{{{header4|}}}|<tr><th colspan="2" style="text-align:center; {{{headerstyle|}}}">{{{header4|}}}</th></tr>| {{#if:{{{label4|}}}|{{#if:{{{data4|}}}|<tr><th style="{{{labelstyle|}}}">{{{label4|}}}</th><td class="{{{class4|}}}" style="{{{datastyle|}}}">{{{data4|}}}</td></tr>}}| {{#if:{{{data4|}}}|<tr><td colspan="2" class="{{{class4|}}}" style="text-align:center; {{{datastyle|}}}">{{{data4|}}}</td></tr>}} }} }}<!-- Row 5 -->{{#if:{{{header5|}}}|<tr><th colspan="2" style="text-align:center; {{{headerstyle|}}}">{{{header5|}}}</th></tr>| {{#if:{{{label5|}}}|{{#if:{{{data5|}}}|<tr><th style="{{{labelstyle|}}}">{{{label5|}}}</th><td class="{{{class5|}}}" style="{{{datastyle|}}}">{{{data5|}}}</td></tr>}}| {{#if:{{{data5|}}}|<tr><td colspan="2" class="{{{class5|}}}" style="text-align:center; {{{datastyle|}}}">{{{data5|}}}</td></tr>}} }} }}<!-- Row 6 -->{{#if:{{{header6|}}}|<tr><th colspan="2" style="text-align:center; {{{headerstyle|}}}">{{{header6|}}}</th></tr>| {{#if:{{{label6|}}}|{{#if:{{{data6|}}}|<tr><th style="{{{labelstyle|}}}">{{{label6|}}}</th><td class="{{{class6|}}}" style="{{{datastyle|}}}">{{{data6|}}}</td></tr>}}| {{#if:{{{data6|}}}|<tr><td colspan="2" class="{{{class6|}}}" style="text-align:center; {{{datastyle|}}}">{{{data6|}}}</td></tr>}} }} }}<!-- Row 7 -->{{#if:{{{header7|}}}|<tr><th colspan="2" style="text-align:center; {{{headerstyle|}}}">{{{header7|}}}</th></tr>| {{#if:{{{label7|}}}|{{#if:{{{data7|}}}|<tr><th style="{{{labelstyle|}}}">{{{label7|}}}</th><td class="{{{class7|}}}" style="{{{datastyle|}}}">{{{data7|}}}</td></tr>}}| {{#if:{{{data7|}}}|<tr><td colspan="2" class="{{{class7|}}}" style="text-align:center; {{{datastyle|}}}">{{{data7|}}}</td></tr>}} }} }}<!-- Row 8 -->{{#if:{{{header8|}}}|<tr><th colspan="2" style="text-align:center; {{{headerstyle|}}}">{{{header8|}}}</th></tr>| {{#if:{{{label8|}}}|{{#if:{{{data8|}}}|<tr><th style="{{{labelstyle|}}}">{{{label8|}}}</th><td class="{{{class8|}}}" style="{{{datastyle|}}}">{{{data8|}}}</td></tr>}}| {{#if:{{{data8|}}}|<tr><td colspan="2" class="{{{class8|}}}" style="text-align:center; {{{datastyle|}}}">{{{data8|}}}</td></tr>}} }} }}<!-- Row 9 -->{{#if:{{{header9|}}}|<tr><th colspan="2" style="text-align:center; {{{headerstyle|}}}">{{{header9|}}}</th></tr>| {{#if:{{{label9|}}}|{{#if:{{{data9|}}}|<tr><th style="{{{labelstyle|}}}">{{{label9|}}}</th><td class="{{{class9|}}}" style="{{{datastyle|}}}">{{{data9|}}}</td></tr>}}| {{#if:{{{data9|}}}|<tr><td colspan="2" class="{{{class9|}}}" style="text-align:center; {{{datastyle|}}}">{{{data9|}}}</td></tr>}} }} }}<!-- Row 10 -->{{#if:{{{header10|}}}|<tr><th colspan="2" style="text-align:center; {{{headerstyle|}}}">{{{header10|}}}</th></tr>| {{#if:{{{label10|}}}|{{#if:{{{data10|}}}|<tr><th style="{{{labelstyle|}}}">{{{label10|}}}</th><td class="{{{class10|}}}" style="{{{datastyle|}}}">{{{data10|}}}</td></tr>}}| {{#if:{{{data10|}}}|<tr><td colspan="2" class="{{{class10|}}}" style="text-align:center; {{{datastyle|}}}">{{{data10|}}}</td></tr>}} }} }}<!-- Row 11 -->{{#if:{{{header11|}}}|<tr><th colspan="2" style="text-align:center; {{{headerstyle|}}}">{{{header11|}}}</th></tr>| {{#if:{{{label11|}}}|{{#if:{{{data11|}}}|<tr><th style="{{{labelstyle|}}}">{{{label11|}}}</th><td class="{{{class11|}}}" style="{{{datastyle|}}}">{{{data11|}}}</td></tr>}}| {{#if:{{{data11|}}}|<tr><td colspan="2" class="{{{class11|}}}" style="text-align:center; {{{datastyle|}}}">{{{data11|}}}</td></tr>}} }} }}<!-- Row 12 -->{{#if:{{{header12|}}}|<tr><th colspan="2" style="text-align:center; {{{headerstyle|}}}">{{{header12|}}}</th></tr>| {{#if:{{{label12|}}}|{{#if:{{{data12|}}}|<tr><th style="{{{labelstyle|}}}">{{{label12|}}}</th><td class="{{{class12|}}}" style="{{{datastyle|}}}">{{{data12|}}}</td></tr>}}| {{#if:{{{data12|}}}|<tr><td colspan="2" class="{{{class12|}}}" style="text-align:center; {{{datastyle|}}}">{{{data12|}}}</td></tr>}} }} }}<!-- Row 13 -->{{#if:{{{header13|}}}|<tr><th colspan="2" style="text-align:center; {{{headerstyle|}}}">{{{header13|}}}</th></tr>| {{#if:{{{label13|}}}|{{#if:{{{data13|}}}|<tr><th style="{{{labelstyle|}}}">{{{label13|}}}</th><td class="{{{class13|}}}" style="{{{datastyle|}}}">{{{data13|}}}</td></tr>}}| {{#if:{{{data13|}}}|<tr><td colspan="2" class="{{{class13|}}}" style="text-align:center; {{{datastyle|}}}">{{{data13|}}}</td></tr>}} }} }}<!-- Row 14 -->{{#if:{{{header14|}}}|<tr><th colspan="2" style="text-align:center; {{{headerstyle|}}}">{{{header14|}}}</th></tr>| {{#if:{{{label14|}}}|{{#if:{{{data14|}}}|<tr><th style="{{{labelstyle|}}}">{{{label14|}}}</th><td class="{{{class14|}}}" style="{{{datastyle|}}}">{{{data14|}}}</td></tr>}}| {{#if:{{{data14|}}}|<tr><td colspan="2" class="{{{class14|}}}" style="text-align:center; {{{datastyle|}}}">{{{data14|}}}</td></tr>}} }} }}<!-- Row 15 -->{{#if:{{{header15|}}}|<tr><th colspan="2" style="text-align:center; {{{headerstyle|}}}">{{{header15|}}}</th></tr>| {{#if:{{{label15|}}}|{{#if:{{{data15|}}}|<tr><th style="{{{labelstyle|}}}">{{{label15|}}}</th><td class="{{{class15|}}}" style="{{{datastyle|}}}">{{{data15|}}}</td></tr>}}| {{#if:{{{data15|}}}|<tr><td colspan="2" class="{{{class15|}}}" style="text-align:center; {{{datastyle|}}}">{{{data15|}}}</td></tr>}} }} }}<!-- Row 16 -->{{#if:{{{header16|}}}|<tr><th colspan="2" style="text-align:center; {{{headerstyle|}}}">{{{header16|}}}</th></tr>| {{#if:{{{label16|}}}|{{#if:{{{data16|}}}|<tr><th style="{{{labelstyle|}}}">{{{label16|}}}</th><td class="{{{class16|}}}" style="{{{datastyle|}}}">{{{data16|}}}</td></tr>}}| {{#if:{{{data16|}}}|<tr><td colspan="2" class="{{{class16|}}}" style="text-align:center; {{{datastyle|}}}">{{{data16|}}}</td></tr>}} }} }}<!-- Row 17 -->{{#if:{{{header17|}}}|<tr><th colspan="2" style="text-align:center; {{{headerstyle|}}}">{{{header17|}}}</th></tr>| {{#if:{{{label17|}}}|{{#if:{{{data17|}}}|<tr><th style="{{{labelstyle|}}}">{{{label17|}}}</th><td class="{{{class17|}}}" style="{{{datastyle|}}}">{{{data17|}}}</td></tr>}}| {{#if:{{{data17|}}}|<tr><td colspan="2" class="{{{class17|}}}" style="text-align:center; {{{datastyle|}}}">{{{data17|}}}</td></tr>}} }} }}<!-- Row 18 -->{{#if:{{{header18|}}}|<tr><th colspan="2" style="text-align:center; {{{headerstyle|}}}">{{{header18|}}}</th></tr>| {{#if:{{{label18|}}}|{{#if:{{{data18|}}}|<tr><th style="{{{labelstyle|}}}">{{{label18|}}}</th><td class="{{{class18|}}}" style="{{{datastyle|}}}">{{{data18|}}}</td></tr>}}| {{#if:{{{data18|}}}|<tr><td colspan="2" class="{{{class18|}}}" style="text-align:center; {{{datastyle|}}}">{{{data18|}}}</td></tr>}} }} }}<!-- Row 19 -->{{#if:{{{header19|}}}|<tr><th colspan="2" style="text-align:center; {{{headerstyle|}}}">{{{header19|}}}</th></tr>| {{#if:{{{label19|}}}|{{#if:{{{data19|}}}|<tr><th style="{{{labelstyle|}}}">{{{label19|}}}</th><td class="{{{class19|}}}" style="{{{datastyle|}}}">{{{data19|}}}</td></tr>}}| {{#if:{{{data19|}}}|<tr><td colspan="2" class="{{{class19|}}}" style="text-align:center; {{{datastyle|}}}">{{{data19|}}}</td></tr>}} }} }}<!-- Row 20 -->{{#if:{{{header20|}}}|<tr><th colspan="2" style="text-align:center; {{{headerstyle|}}}">{{{header20|}}}</th></tr>| {{#if:{{{label20|}}}|{{#if:{{{data20|}}}|<tr><th style="{{{labelstyle|}}}">{{{label20|}}}</th><td class="{{{class20|}}}" style="{{{datastyle|}}}">{{{data20|}}}</td></tr>}}| {{#if:{{{data20|}}}|<tr><td colspan="2" class="{{{class20|}}}" style="text-align:center; {{{datastyle|}}}">{{{data20|}}}</td></tr>}} }} }}<!-- Row 21 -->{{#if:{{{header21|}}}|<tr><th colspan="2" style="text-align:center; {{{headerstyle|}}}">{{{header21|}}}</th></tr>| {{#if:{{{label21|}}}|{{#if:{{{data21|}}}|<tr><th style="{{{labelstyle|}}}">{{{label21|}}}</th><td class="{{{class21|}}}" style="{{{datastyle|}}}">{{{data21|}}}</td></tr>}}| {{#if:{{{data21|}}}|<tr><td colspan="2" class="{{{class21|}}}" style="text-align:center; {{{datastyle|}}}">{{{data21|}}}</td></tr>}} }} }}<!-- Row 22 -->{{#if:{{{header22|}}}|<tr><th colspan="2" style="text-align:center; {{{headerstyle|}}}">{{{header22|}}}</th></tr>| {{#if:{{{label22|}}}|{{#if:{{{data22|}}}|<tr><th style="{{{labelstyle|}}}">{{{label22|}}}</th><td class="{{{class22|}}}" style="{{{datastyle|}}}">{{{data22|}}}</td></tr>}}| {{#if:{{{data22|}}}|<tr><td colspan="2" class="{{{class22|}}}" style="text-align:center; {{{datastyle|}}}">{{{data22|}}}</td></tr>}} }} }}<!-- Row 23 -->{{#if:{{{header23|}}}|<tr><th colspan="2" style="text-align:center; {{{headerstyle|}}}">{{{header23|}}}</th></tr>| {{#if:{{{label23|}}}|{{#if:{{{data23|}}}|<tr><th style="{{{labelstyle|}}}">{{{label23|}}}</th><td class="{{{class23|}}}" style="{{{datastyle|}}}">{{{data23|}}}</td></tr>}}| {{#if:{{{data23|}}}|<tr><td colspan="2" class="{{{class23|}}}" style="text-align:center; {{{datastyle|}}}">{{{data23|}}}</td></tr>}} }} }}<!-- Row 24 -->{{#if:{{{header24|}}}|<tr><th colspan="2" style="text-align:center; {{{headerstyle|}}}">{{{header24|}}}</th></tr>| {{#if:{{{label24|}}}|{{#if:{{{data24|}}}|<tr><th style="{{{labelstyle|}}}">{{{label24|}}}</th><td class="{{{class24|}}}" style="{{{datastyle|}}}">{{{data24|}}}</td></tr>}}| {{#if:{{{data24|}}}|<tr><td colspan="2" class="{{{class24|}}}" style="text-align:center; {{{datastyle|}}}">{{{data24|}}}</td></tr>}} }} }}<!-- Row 25 -->{{#if:{{{header25|}}}|<tr><th colspan="2" style="text-align:center; {{{headerstyle|}}}">{{{header25|}}}</th></tr>| {{#if:{{{label25|}}}|{{#if:{{{data25|}}}|<tr><th style="{{{labelstyle|}}}">{{{label25|}}}</th><td class="{{{class25|}}}" style="{{{datastyle|}}}">{{{data25|}}}</td></tr>}}| {{#if:{{{data25|}}}|<tr><td colspan="2" class="{{{class25|}}}" style="text-align:center; {{{datastyle|}}}">{{{data25|}}}</td></tr>}} }} }}<!-- Row 26 -->{{#if:{{{header26|}}}|<tr><th colspan="2" style="text-align:center; {{{headerstyle|}}}">{{{header26|}}}</th></tr>| {{#if:{{{label26|}}}|{{#if:{{{data26|}}}|<tr><th style="{{{labelstyle|}}}">{{{label26|}}}</th><td class="{{{class26|}}}" style="{{{datastyle|}}}">{{{data26|}}}</td></tr>}}| {{#if:{{{data26|}}}|<tr><td colspan="2" class="{{{class26|}}}" style="text-align:center; {{{datastyle|}}}">{{{data26|}}}</td></tr>}} }} }}<!-- Row 27 -->{{#if:{{{header27|}}}|<tr><th colspan="2" style="text-align:center; {{{headerstyle|}}}">{{{header27|}}}</th></tr>| {{#if:{{{label27|}}}|{{#if:{{{data27|}}}|<tr><th style="{{{labelstyle|}}}">{{{label27|}}}</th><td class="{{{class27|}}}" style="{{{datastyle|}}}">{{{data27|}}}</td></tr>}}| {{#if:{{{data27|}}}|<tr><td colspan="2" class="{{{class27|}}}" style="text-align:center; {{{datastyle|}}}">{{{data27|}}}</td></tr>}} }} }}<!-- Row 28 -->{{#if:{{{header28|}}}|<tr><th colspan="2" style="text-align:center; {{{headerstyle|}}}">{{{header28|}}}</th></tr>| {{#if:{{{label28|}}}|{{#if:{{{data28|}}}|<tr><th style="{{{labelstyle|}}}">{{{label28|}}}</th><td class="{{{class28|}}}" style="{{{datastyle|}}}">{{{data28|}}}</td></tr>}}| {{#if:{{{data28|}}}|<tr><td colspan="2" class="{{{class28|}}}" style="text-align:center; {{{datastyle|}}}">{{{data28|}}}</td></tr>}} }} }}<!-- Row 29 -->{{#if:{{{header29|}}}|<tr><th colspan="2" style="text-align:center; {{{headerstyle|}}}">{{{header29|}}}</th></tr>| {{#if:{{{label29|}}}|{{#if:{{{data29|}}}|<tr><th style="{{{labelstyle|}}}">{{{label29|}}}</th><td class="{{{class29|}}}" style="{{{datastyle|}}}">{{{data29|}}}</td></tr>}}| {{#if:{{{data29|}}}|<tr><td colspan="2" class="{{{class29|}}}" style="text-align:center; {{{datastyle|}}}">{{{data29|}}}</td></tr>}} }} }}<!-- Row 30 -->{{#if:{{{header30|}}}|<tr><th colspan="2" style="text-align:center; {{{headerstyle|}}}">{{{header30|}}}</th></tr>| {{#if:{{{label30|}}}|{{#if:{{{data30|}}}|<tr><th style="{{{labelstyle|}}}">{{{label30|}}}</th><td class="{{{class30|}}}" style="{{{datastyle|}}}">{{{data30|}}}</td></tr>}}| {{#if:{{{data30|}}}|<tr><td colspan="2" class="{{{class30|}}}" style="text-align:center; {{{datastyle|}}}">{{{data30|}}}</td></tr>}} }} }}<!-- Row 31 -->{{#if:{{{header31|}}}|<tr><th colspan="2" style="text-align:center; {{{headerstyle|}}}">{{{header31|}}}</th></tr>| {{#if:{{{label31|}}}|{{#if:{{{data31|}}}|<tr><th style="{{{labelstyle|}}}">{{{label31|}}}</th><td class="{{{class31|}}}" style="{{{datastyle|}}}">{{{data31|}}}</td></tr>}}| {{#if:{{{data31|}}}|<tr><td colspan="2" class="{{{class31|}}}" style="text-align:center; {{{datastyle|}}}">{{{data31|}}}</td></tr>}} }} }}<!-- Row 32 -->{{#if:{{{header32|}}}|<tr><th colspan="2" style="text-align:center; {{{headerstyle|}}}">{{{header32|}}}</th></tr>| {{#if:{{{label32|}}}|{{#if:{{{data32|}}}|<tr><th style="{{{labelstyle|}}}">{{{label32|}}}</th><td class="{{{class32|}}}" style="{{{datastyle|}}}">{{{data32|}}}</td></tr>}}| {{#if:{{{data32|}}}|<tr><td colspan="2" class="{{{class32|}}}" style="text-align:center; {{{datastyle|}}}">{{{data32|}}}</td></tr>}} }} }}<!-- Row 33 -->{{#if:{{{header33|}}}|<tr><th colspan="2" style="text-align:center; {{{headerstyle|}}}">{{{header33|}}}</th></tr>| {{#if:{{{label33|}}}|{{#if:{{{data33|}}}|<tr><th style="{{{labelstyle|}}}">{{{label33|}}}</th><td class="{{{class33|}}}" style="{{{datastyle|}}}">{{{data33|}}}</td></tr>}}| {{#if:{{{data33|}}}|<tr><td colspan="2" class="{{{class33|}}}" style="text-align:center; {{{datastyle|}}}">{{{data33|}}}</td></tr>}} }} }}<!-- Row 34 -->{{#if:{{{header34|}}}|<tr><th colspan="2" style="text-align:center; {{{headerstyle|}}}">{{{header34|}}}</th></tr>| {{#if:{{{label34|}}}|{{#if:{{{data34|}}}|<tr><th style="{{{labelstyle|}}}">{{{label34|}}}</th><td class="{{{class34|}}}" style="{{{datastyle|}}}">{{{data34|}}}</td></tr>}}| {{#if:{{{data34|}}}|<tr><td colspan="2" class="{{{class34|}}}" style="text-align:center; {{{datastyle|}}}">{{{data34|}}}</td></tr>}} }} }}<!-- Row 35 -->{{#if:{{{header35|}}}|<tr><th colspan="2" style="text-align:center; {{{headerstyle|}}}">{{{header35|}}}</th></tr>| {{#if:{{{label35|}}}|{{#if:{{{data35|}}}|<tr><th style="{{{labelstyle|}}}">{{{label35|}}}</th><td class="{{{class35|}}}" style="{{{datastyle|}}}">{{{data35|}}}</td></tr>}}| {{#if:{{{data35|}}}|<tr><td colspan="2" class="{{{class35|}}}" style="text-align:center; {{{datastyle|}}}">{{{data35|}}}</td></tr>}} }} }}<!-- Row 36 -->{{#if:{{{header36|}}}|<tr><th colspan="2" style="text-align:center; {{{headerstyle|}}}">{{{header36|}}}</th></tr>| {{#if:{{{label36|}}}|{{#if:{{{data36|}}}|<tr><th style="{{{labelstyle|}}}">{{{label36|}}}</th><td class="{{{class36|}}}" style="{{{datastyle|}}}">{{{data36|}}}</td></tr>}}| {{#if:{{{data36|}}}|<tr><td colspan="2" class="{{{class36|}}}" style="text-align:center; {{{datastyle|}}}">{{{data36|}}}</td></tr>}} }} }}<!-- Row 37 -->{{#if:{{{header37|}}}|<tr><th colspan="2" style="text-align:center; {{{headerstyle|}}}">{{{header37|}}}</th></tr>| {{#if:{{{label37|}}}|{{#if:{{{data37|}}}|<tr><th style="{{{labelstyle|}}}">{{{label37|}}}</th><td class="{{{class37|}}}" style="{{{datastyle|}}}">{{{data37|}}}</td></tr>}}| {{#if:{{{data37|}}}|<tr><td colspan="2" class="{{{class37|}}}" style="text-align:center; {{{datastyle|}}}">{{{data37|}}}</td></tr>}} }} }}<!-- Row 38 -->{{#if:{{{header38|}}}|<tr><th colspan="2" style="text-align:center; {{{headerstyle|}}}">{{{header38|}}}</th></tr>| {{#if:{{{label38|}}}|{{#if:{{{data38|}}}|<tr><th style="{{{labelstyle|}}}">{{{label38|}}}</th><td class="{{{class38|}}}" style="{{{datastyle|}}}">{{{data38|}}}</td></tr>}}| {{#if:{{{data38|}}}|<tr><td colspan="2" class="{{{class38|}}}" style="text-align:center; {{{datastyle|}}}">{{{data38|}}}</td></tr>}} }} }}<!-- Row 39 -->{{#if:{{{header39|}}}|<tr><th colspan="2" style="text-align:center; {{{headerstyle|}}}">{{{header39|}}}</th></tr>| {{#if:{{{label39|}}}|{{#if:{{{data39|}}}|<tr><th style="{{{labelstyle|}}}">{{{label39|}}}</th><td class="{{{class39|}}}" style="{{{datastyle|}}}">{{{data39|}}}</td></tr>}}| {{#if:{{{data39|}}}|<tr><td colspan="2" class="{{{class39|}}}" style="text-align:center; {{{datastyle|}}}">{{{data39|}}}</td></tr>}} }} }}<!-- Row 40 -->{{#if:{{{header40|}}}|<tr><th colspan="2" style="text-align:center; {{{headerstyle|}}}">{{{header40|}}}</th></tr>| {{#if:{{{label40|}}}|{{#if:{{{data40|}}}|<tr><th style="{{{labelstyle|}}}">{{{label40|}}}</th><td class="{{{class40|}}}" style="{{{datastyle|}}}">{{{data40|}}}</td></tr>}}| {{#if:{{{data40|}}}|<tr><td colspan="2" class="{{{class40|}}}" style="text-align:center; {{{datastyle|}}}">{{{data40|}}}</td></tr>}} }} }}<!-- Row 41 -->{{#if:{{{header41|}}}|<tr><th colspan="2" style="text-align:center; {{{headerstyle|}}}">{{{header41|}}}</th></tr>| {{#if:{{{label41|}}}|{{#if:{{{data41|}}}|<tr><th style="{{{labelstyle|}}}">{{{label41|}}}</th><td class="{{{class41|}}}" style="{{{datastyle|}}}">{{{data41|}}}</td></tr>}}| {{#if:{{{data41|}}}|<tr><td colspan="2" class="{{{class41|}}}" style="text-align:center; {{{datastyle|}}}">{{{data41|}}}</td></tr>}} }} }}<!-- Row 42 -->{{#if:{{{header42|}}}|<tr><th colspan="2" style="text-align:center; {{{headerstyle|}}}">{{{header42|}}}</th></tr>| {{#if:{{{label42|}}}|{{#if:{{{data42|}}}|<tr><th style="{{{labelstyle|}}}">{{{label42|}}}</th><td class="{{{class42|}}}" style="{{{datastyle|}}}">{{{data42|}}}</td></tr>}}| {{#if:{{{data42|}}}|<tr><td colspan="2" class="{{{class42|}}}" style="text-align:center; {{{datastyle|}}}">{{{data42|}}}</td></tr>}} }} }}<!-- Row 43 -->{{#if:{{{header43|}}}|<tr><th colspan="2" style="text-align:center; {{{headerstyle|}}}">{{{header43|}}}</th></tr>| {{#if:{{{label43|}}}|{{#if:{{{data43|}}}|<tr><th style="{{{labelstyle|}}}">{{{label43|}}}</th><td class="{{{class43|}}}" style="{{{datastyle|}}}">{{{data43|}}}</td></tr>}}| {{#if:{{{data43|}}}|<tr><td colspan="2" class="{{{class43|}}}" style="text-align:center; {{{datastyle|}}}">{{{data43|}}}</td></tr>}} }} }}<!-- Row 44 -->{{#if:{{{header44|}}}|<tr><th colspan="2" style="text-align:center; {{{headerstyle|}}}">{{{header44|}}}</th></tr>| {{#if:{{{label44|}}}|{{#if:{{{data44|}}}|<tr><th style="{{{labelstyle|}}}">{{{label44|}}}</th><td class="{{{class44|}}}" style="{{{datastyle|}}}">{{{data44|}}}</td></tr>}}| {{#if:{{{data44|}}}|<tr><td colspan="2" class="{{{class44|}}}" style="text-align:center; {{{datastyle|}}}">{{{data44|}}}</td></tr>}} }} }}<!-- Row 45 -->{{#if:{{{header45|}}}|<tr><th colspan="2" style="text-align:center; {{{headerstyle|}}}">{{{header45|}}}</th></tr>| {{#if:{{{label45|}}}|{{#if:{{{data45|}}}|<tr><th style="{{{labelstyle|}}}">{{{label45|}}}</th><td class="{{{class45|}}}" style="{{{datastyle|}}}">{{{data45|}}}</td></tr>}}| {{#if:{{{data45|}}}|<tr><td colspan="2" class="{{{class45|}}}" style="text-align:center; {{{datastyle|}}}">{{{data45|}}}</td></tr>}} }} }}<!-- Row 46 -->{{#if:{{{header46|}}}|<tr><th colspan="2" style="text-align:center; {{{headerstyle|}}}">{{{header46|}}}</th></tr>| {{#if:{{{label46|}}}|{{#if:{{{data46|}}}|<tr><th style="{{{labelstyle|}}}">{{{label46|}}}</th><td class="{{{class46|}}}" style="{{{datastyle|}}}">{{{data46|}}}</td></tr>}}| {{#if:{{{data46|}}}|<tr><td colspan="2" class="{{{class46|}}}" style="text-align:center; {{{datastyle|}}}">{{{data46|}}}</td></tr>}} }} }}<!-- Row 47 -->{{#if:{{{header47|}}}|<tr><th colspan="2" style="text-align:center; {{{headerstyle|}}}">{{{header47|}}}</th></tr>| {{#if:{{{label47|}}}|{{#if:{{{data47|}}}|<tr><th style="{{{labelstyle|}}}">{{{label47|}}}</th><td class="{{{class47|}}}" style="{{{datastyle|}}}">{{{data47|}}}</td></tr>}}| {{#if:{{{data47|}}}|<tr><td colspan="2" class="{{{class47|}}}" style="text-align:center; {{{datastyle|}}}">{{{data47|}}}</td></tr>}} }} }}<!-- Row 48 -->{{#if:{{{header48|}}}|<tr><th colspan="2" style="text-align:center; {{{headerstyle|}}}">{{{header48|}}}</th></tr>| {{#if:{{{label48|}}}|{{#if:{{{data48|}}}|<tr><th style="{{{labelstyle|}}}">{{{label48|}}}</th><td class="{{{class48|}}}" style="{{{datastyle|}}}">{{{data48|}}}</td></tr>}}| {{#if:{{{data48|}}}|<tr><td colspan="2" class="{{{class48|}}}" style="text-align:center; {{{datastyle|}}}">{{{data48|}}}</td></tr>}} }} }}<!-- Row 49 -->{{#if:{{{header49|}}}|<tr><th colspan="2" style="text-align:center; {{{headerstyle|}}}">{{{header49|}}}</th></tr>| {{#if:{{{label49|}}}|{{#if:{{{data49|}}}|<tr><th style="{{{labelstyle|}}}">{{{label49|}}}</th><td class="{{{class49|}}}" style="{{{datastyle|}}}">{{{data49|}}}</td></tr>}}| {{#if:{{{data49|}}}|<tr><td colspan="2" class="{{{class49|}}}" style="text-align:center; {{{datastyle|}}}">{{{data49|}}}</td></tr>}} }} }}<!-- Row 50 -->{{#if:{{{header50|}}}|<tr><th colspan="2" style="text-align:center; {{{headerstyle|}}}">{{{header50|}}}</th></tr>| {{#if:{{{label50|}}}|{{#if:{{{data50|}}}|<tr><th style="{{{labelstyle|}}}">{{{label50|}}}</th><td class="{{{class50|}}}" style="{{{datastyle|}}}">{{{data50|}}}</td></tr>}}| {{#if:{{{data50|}}}|<tr><td colspan="2" class="{{{class50|}}}" style="text-align:center; {{{datastyle|}}}">{{{data50|}}}</td></tr>}} }} }}<!-- Row 51 -->{{#if:{{{header51|}}}|<tr><th colspan="2" style="text-align:center; {{{headerstyle|}}}">{{{header51|}}}</th></tr>| {{#if:{{{label51|}}}|{{#if:{{{data51|}}}|<tr><th style="{{{labelstyle|}}}">{{{label51|}}}</th><td class="{{{class51|}}}" style="{{{datastyle|}}}">{{{data51|}}}</td></tr>}}| {{#if:{{{data51|}}}|<tr><td colspan="2" class="{{{class51|}}}" style="text-align:center; {{{datastyle|}}}">{{{data51|}}}</td></tr>}} }} }}<!-- Row 52 -->{{#if:{{{header52|}}}|<tr><th colspan="2" style="text-align:center; {{{headerstyle|}}}">{{{header52|}}}</th></tr>| {{#if:{{{label52|}}}|{{#if:{{{data52|}}}|<tr><th style="{{{labelstyle|}}}">{{{label52|}}}</th><td class="{{{class52|}}}" style="{{{datastyle|}}}">{{{data52|}}}</td></tr>}}| {{#if:{{{data52|}}}|<tr><td colspan="2" class="{{{class52|}}}" style="text-align:center; {{{datastyle|}}}">{{{data52|}}}</td></tr>}} }} }}<!-- Row 53 -->{{#if:{{{header53|}}}|<tr><th colspan="2" style="text-align:center; {{{headerstyle|}}}">{{{header53|}}}</th></tr>| {{#if:{{{label53|}}}|{{#if:{{{data53|}}}|<tr><th style="{{{labelstyle|}}}">{{{label53|}}}</th><td class="{{{class53|}}}" style="{{{datastyle|}}}">{{{data53|}}}</td></tr>}}| {{#if:{{{data53|}}}|<tr><td colspan="2" class="{{{class53|}}}" style="text-align:center; {{{datastyle|}}}">{{{data53|}}}</td></tr>}} }} }}<!-- Row 54 -->{{#if:{{{header54|}}}|<tr><th colspan="2" style="text-align:center; {{{headerstyle|}}}">{{{header54|}}}</th></tr>| {{#if:{{{label54|}}}|{{#if:{{{data54|}}}|<tr><th style="{{{labelstyle|}}}">{{{label54|}}}</th><td class="{{{class54|}}}" style="{{{datastyle|}}}">{{{data54|}}}</td></tr>}}| {{#if:{{{data54|}}}|<tr><td colspan="2" class="{{{class54|}}}" style="text-align:center; {{{datastyle|}}}">{{{data54|}}}</td></tr>}} }} }}<!-- Row 55 -->{{#if:{{{header55|}}}|<tr><th colspan="2" style="text-align:center; {{{headerstyle|}}}">{{{header55|}}}</th></tr>| {{#if:{{{label55|}}}|{{#if:{{{data55|}}}|<tr><th style="{{{labelstyle|}}}">{{{label55|}}}</th><td class="{{{class55|}}}" style="{{{datastyle|}}}">{{{data55|}}}</td></tr>}}| {{#if:{{{data55|}}}|<tr><td colspan="2" class="{{{class55|}}}" style="text-align:center; {{{datastyle|}}}">{{{data55|}}}</td></tr>}} }} }}<!-- Row 56 -->{{#if:{{{header56|}}}|<tr><th colspan="2" style="text-align:center; {{{headerstyle|}}}">{{{header56|}}}</th></tr>| {{#if:{{{label56|}}}|{{#if:{{{data56|}}}|<tr><th style="{{{labelstyle|}}}">{{{label56|}}}</th><td class="{{{class56|}}}" style="{{{datastyle|}}}">{{{data56|}}}</td></tr>}}| {{#if:{{{data56|}}}|<tr><td colspan="2" class="{{{class56|}}}" style="text-align:center; {{{datastyle|}}}">{{{data56|}}}</td></tr>}} }} }}<!-- Row 57 -->{{#if:{{{header57|}}}|<tr><th colspan="2" style="text-align:center; {{{headerstyle|}}}">{{{header57|}}}</th></tr>| {{#if:{{{label57|}}}|{{#if:{{{data57|}}}|<tr><th style="{{{labelstyle|}}}">{{{label57|}}}</th><td class="{{{class57|}}}" style="{{{datastyle|}}}">{{{data57|}}}</td></tr>}}| {{#if:{{{data57|}}}|<tr><td colspan="2" class="{{{class57|}}}" style="text-align:center; {{{datastyle|}}}">{{{data57|}}}</td></tr>}} }} }}<!-- Row 58 -->{{#if:{{{header58|}}}|<tr><th colspan="2" style="text-align:center; {{{headerstyle|}}}">{{{header58|}}}</th></tr>| {{#if:{{{label58|}}}|{{#if:{{{data58|}}}|<tr><th style="{{{labelstyle|}}}">{{{label58|}}}</th><td class="{{{class58|}}}" style="{{{datastyle|}}}">{{{data58|}}}</td></tr>}}| {{#if:{{{data58|}}}|<tr><td colspan="2" class="{{{class58|}}}" style="text-align:center; {{{datastyle|}}}">{{{data58|}}}</td></tr>}} }} }}<!-- Row 59 -->{{#if:{{{header59|}}}|<tr><th colspan="2" style="text-align:center; {{{headerstyle|}}}">{{{header59|}}}</th></tr>| {{#if:{{{label59|}}}|{{#if:{{{data59|}}}|<tr><th style="{{{labelstyle|}}}">{{{label59|}}}</th><td class="{{{class59|}}}" style="{{{datastyle|}}}">{{{data59|}}}</td></tr>}}| {{#if:{{{data59|}}}|<tr><td colspan="2" class="{{{class59|}}}" style="text-align:center; {{{datastyle|}}}">{{{data59|}}}</td></tr>}} }} }}<!-- Row 60 -->{{#if:{{{header60|}}}|<tr><th colspan="2" style="text-align:center; {{{headerstyle|}}}">{{{header60|}}}</th></tr>| {{#if:{{{label60|}}}|{{#if:{{{data60|}}}|<tr><th style="{{{labelstyle|}}}">{{{label60|}}}</th><td class="{{{class60|}}}" style="{{{datastyle|}}}">{{{data60|}}}</td></tr>}}| {{#if:{{{data60|}}}|<tr><td colspan="2" class="{{{class60|}}}" style="text-align:center; {{{datastyle|}}}">{{{data60|}}}</td></tr>}} }} }}<!-- Row 61 -->{{#if:{{{header61|}}}|<tr><th colspan="2" style="text-align:center; {{{headerstyle|}}}">{{{header61|}}}</th></tr>| {{#if:{{{label61|}}}|{{#if:{{{data61|}}}|<tr><th style="{{{labelstyle|}}}">{{{label61|}}}</th><td class="{{{class61|}}}" style="{{{datastyle|}}}">{{{data61|}}}</td></tr>}}| {{#if:{{{data61|}}}|<tr><td colspan="2" class="{{{class61|}}}" style="text-align:center; {{{datastyle|}}}">{{{data61|}}}</td></tr>}} }} }}<!-- Row 62 -->{{#if:{{{header62|}}}|<tr><th colspan="2" style="text-align:center; {{{headerstyle|}}}">{{{header62|}}}</th></tr>| {{#if:{{{label62|}}}|{{#if:{{{data62|}}}|<tr><th style="{{{labelstyle|}}}">{{{label62|}}}</th><td class="{{{class62|}}}" style="{{{datastyle|}}}">{{{data62|}}}</td></tr>}}| {{#if:{{{data62|}}}|<tr><td colspan="2" class="{{{class62|}}}" style="text-align:center; {{{datastyle|}}}">{{{data62|}}}</td></tr>}} }} }}<!-- Row 63 -->{{#if:{{{header63|}}}|<tr><th colspan="2" style="text-align:center; {{{headerstyle|}}}">{{{header63|}}}</th></tr>| {{#if:{{{label63|}}}|{{#if:{{{data63|}}}|<tr><th style="{{{labelstyle|}}}">{{{label63|}}}</th><td class="{{{class63|}}}" style="{{{datastyle|}}}">{{{data63|}}}</td></tr>}}| {{#if:{{{data63|}}}|<tr><td colspan="2" class="{{{class63|}}}" style="text-align:center; {{{datastyle|}}}">{{{data63|}}}</td></tr>}} }} }}<!-- Row 64 -->{{#if:{{{header64|}}}|<tr><th colspan="2" style="text-align:center; {{{headerstyle|}}}">{{{header64|}}}</th></tr>| {{#if:{{{label64|}}}|{{#if:{{{data64|}}}|<tr><th style="{{{labelstyle|}}}">{{{label64|}}}</th><td class="{{{class64|}}}" style="{{{datastyle|}}}">{{{data64|}}}</td></tr>}}| {{#if:{{{data64|}}}|<tr><td colspan="2" class="{{{class64|}}}" style="text-align:center; {{{datastyle|}}}">{{{data64|}}}</td></tr>}} }} }}<!-- Row 65 -->{{#if:{{{header65|}}}|<tr><th colspan="2" style="text-align:center; {{{headerstyle|}}}">{{{header65|}}}</th></tr>| {{#if:{{{label65|}}}|{{#if:{{{data65|}}}|<tr><th style="{{{labelstyle|}}}">{{{label65|}}}</th><td class="{{{class65|}}}" style="{{{datastyle|}}}">{{{data65|}}}</td></tr>}}| {{#if:{{{data65|}}}|<tr><td colspan="2" class="{{{class65|}}}" style="text-align:center; {{{datastyle|}}}">{{{data65|}}}</td></tr>}} }} }}<!-- Row 66 -->{{#if:{{{header66|}}}|<tr><th colspan="2" style="text-align:center; {{{headerstyle|}}}">{{{header66|}}}</th></tr>| {{#if:{{{label66|}}}|{{#if:{{{data66|}}}|<tr><th style="{{{labelstyle|}}}">{{{label66|}}}</th><td class="{{{class66|}}}" style="{{{datastyle|}}}">{{{data66|}}}</td></tr>}}| {{#if:{{{data66|}}}|<tr><td colspan="2" class="{{{class66|}}}" style="text-align:center; {{{datastyle|}}}">{{{data66|}}}</td></tr>}} }} }}<!-- Row 67 -->{{#if:{{{header67|}}}|<tr><th colspan="2" style="text-align:center; {{{headerstyle|}}}">{{{header67|}}}</th></tr>| {{#if:{{{label67|}}}|{{#if:{{{data67|}}}|<tr><th style="{{{labelstyle|}}}">{{{label67|}}}</th><td class="{{{class67|}}}" style="{{{datastyle|}}}">{{{data67|}}}</td></tr>}}| {{#if:{{{data67|}}}|<tr><td colspan="2" class="{{{class67|}}}" style="text-align:center; {{{datastyle|}}}">{{{data67|}}}</td></tr>}} }} }}<!-- Row 68 -->{{#if:{{{header68|}}}|<tr><th colspan="2" style="text-align:center; {{{headerstyle|}}}">{{{header68|}}}</th></tr>| {{#if:{{{label68|}}}|{{#if:{{{data68|}}}|<tr><th style="{{{labelstyle|}}}">{{{label68|}}}</th><td class="{{{class68|}}}" style="{{{datastyle|}}}">{{{data68|}}}</td></tr>}}| {{#if:{{{data68|}}}|<tr><td colspan="2" class="{{{class68|}}}" style="text-align:center; {{{datastyle|}}}">{{{data68|}}}</td></tr>}} }} }}<!-- Row 69 -->{{#if:{{{header69|}}}|<tr><th colspan="2" style="text-align:center; {{{headerstyle|}}}">{{{header69|}}}</th></tr>| {{#if:{{{label69|}}}|{{#if:{{{data69|}}}|<tr><th style="{{{labelstyle|}}}">{{{label69|}}}</th><td class="{{{class69|}}}" style="{{{datastyle|}}}">{{{data69|}}}</td></tr>}}| {{#if:{{{data69|}}}|<tr><td colspan="2" class="{{{class69|}}}" style="text-align:center; {{{datastyle|}}}">{{{data69|}}}</td></tr>}} }} }}<!-- Row 70 -->{{#if:{{{header70|}}}|<tr><th colspan="2" style="text-align:center; {{{headerstyle|}}}">{{{header70|}}}</th></tr>| {{#if:{{{label70|}}}|{{#if:{{{data70|}}}|<tr><th style="{{{labelstyle|}}}">{{{label70|}}}</th><td class="{{{class70|}}}" style="{{{datastyle|}}}">{{{data70|}}}</td></tr>}}| {{#if:{{{data70|}}}|<tr><td colspan="2" class="{{{class70|}}}" style="text-align:center; {{{datastyle|}}}">{{{data70|}}}</td></tr>}} }} }}<!-- Row 71 -->{{#if:{{{header71|}}}|<tr><th colspan="2" style="text-align:center; {{{headerstyle|}}}">{{{header71|}}}</th></tr>| {{#if:{{{label71|}}}|{{#if:{{{data71|}}}|<tr><th style="{{{labelstyle|}}}">{{{label71|}}}</th><td class="{{{class71|}}}" style="{{{datastyle|}}}">{{{data71|}}}</td></tr>}}| {{#if:{{{data71|}}}|<tr><td colspan="2" class="{{{class71|}}}" style="text-align:center; {{{datastyle|}}}">{{{data71|}}}</td></tr>}} }} }}<!-- Row 72 -->{{#if:{{{header72|}}}|<tr><th colspan="2" style="text-align:center; {{{headerstyle|}}}">{{{header72|}}}</th></tr>| {{#if:{{{label72|}}}|{{#if:{{{data72|}}}|<tr><th style="{{{labelstyle|}}}">{{{label72|}}}</th><td class="{{{class72|}}}" style="{{{datastyle|}}}">{{{data72|}}}</td></tr>}}| {{#if:{{{data72|}}}|<tr><td colspan="2" class="{{{class72|}}}" style="text-align:center; {{{datastyle|}}}">{{{data72|}}}</td></tr>}} }} }}<!-- Row 73 -->{{#if:{{{header73|}}}|<tr><th colspan="2" style="text-align:center; {{{headerstyle|}}}">{{{header73|}}}</th></tr>| {{#if:{{{label73|}}}|{{#if:{{{data73|}}}|<tr><th style="{{{labelstyle|}}}">{{{label73|}}}</th><td class="{{{class73|}}}" style="{{{datastyle|}}}">{{{data73|}}}</td></tr>}}| {{#if:{{{data73|}}}|<tr><td colspan="2" class="{{{class73|}}}" style="text-align:center; {{{datastyle|}}}">{{{data73|}}}</td></tr>}} }} }}<!-- Row 74 -->{{#if:{{{header74|}}}|<tr><th colspan="2" style="text-align:center; {{{headerstyle|}}}">{{{header74|}}}</th></tr>| {{#if:{{{label74|}}}|{{#if:{{{data74|}}}|<tr><th style="{{{labelstyle|}}}">{{{label74|}}}</th><td class="{{{class74|}}}" style="{{{datastyle|}}}">{{{data74|}}}</td></tr>}}| {{#if:{{{data74|}}}|<tr><td colspan="2" class="{{{class74|}}}" style="text-align:center; {{{datastyle|}}}">{{{data74|}}}</td></tr>}} }} }}<!-- Row 75 -->{{#if:{{{header75|}}}|<tr><th colspan="2" style="text-align:center; {{{headerstyle|}}}">{{{header75|}}}</th></tr>| {{#if:{{{label75|}}}|{{#if:{{{data75|}}}|<tr><th style="{{{labelstyle|}}}">{{{label75|}}}</th><td class="{{{class75|}}}" style="{{{datastyle|}}}">{{{data75|}}}</td></tr>}}| {{#if:{{{data75|}}}|<tr><td colspan="2" class="{{{class75|}}}" style="text-align:center; {{{datastyle|}}}">{{{data75|}}}</td></tr>}} }} }}<!-- Row 76 -->{{#if:{{{header76|}}}|<tr><th colspan="2" style="text-align:center; {{{headerstyle|}}}">{{{header76|}}}</th></tr>| {{#if:{{{label76|}}}|{{#if:{{{data76|}}}|<tr><th style="{{{labelstyle|}}}">{{{label76|}}}</th><td class="{{{class76|}}}" style="{{{datastyle|}}}">{{{data76|}}}</td></tr>}}| {{#if:{{{data76|}}}|<tr><td colspan="2" class="{{{class76|}}}" style="text-align:center; {{{datastyle|}}}">{{{data76|}}}</td></tr>}} }} }}<!-- Row 77 -->{{#if:{{{header77|}}}|<tr><th colspan="2" style="text-align:center; {{{headerstyle|}}}">{{{header77|}}}</th></tr>| {{#if:{{{label77|}}}|{{#if:{{{data77|}}}|<tr><th style="{{{labelstyle|}}}">{{{label77|}}}</th><td class="{{{class77|}}}" style="{{{datastyle|}}}">{{{data77|}}}</td></tr>}}| {{#if:{{{data77|}}}|<tr><td colspan="2" class="{{{class77|}}}" style="text-align:center; {{{datastyle|}}}">{{{data77|}}}</td></tr>}} }} }}<!-- Row 78 -->{{#if:{{{header78|}}}|<tr><th colspan="2" style="text-align:center; {{{headerstyle|}}}">{{{header78|}}}</th></tr>| {{#if:{{{label78|}}}|{{#if:{{{data78|}}}|<tr><th style="{{{labelstyle|}}}">{{{label78|}}}</th><td class="{{{class78|}}}" style="{{{datastyle|}}}">{{{data78|}}}</td></tr>}}| {{#if:{{{data78|}}}|<tr><td colspan="2" class="{{{class78|}}}" style="text-align:center; {{{datastyle|}}}">{{{data78|}}}</td></tr>}} }} }}<!-- Row 79 -->{{#if:{{{header79|}}}|<tr><th colspan="2" style="text-align:center; {{{headerstyle|}}}">{{{header79|}}}</th></tr>| {{#if:{{{label79|}}}|{{#if:{{{data79|}}}|<tr><th style="{{{labelstyle|}}}">{{{label79|}}}</th><td class="{{{class79|}}}" style="{{{datastyle|}}}">{{{data79|}}}</td></tr>}}| {{#if:{{{data79|}}}|<tr><td colspan="2" class="{{{class79|}}}" style="text-align:center; {{{datastyle|}}}">{{{data79|}}}</td></tr>}} }} }}<!-- Row 80 -->{{#if:{{{header80|}}}|<tr><th colspan="2" style="text-align:center; {{{headerstyle|}}}">{{{header80|}}}</th></tr>| {{#if:{{{label80|}}}|{{#if:{{{data80|}}}|<tr><th style="{{{labelstyle|}}}">{{{label80|}}}</th><td class="{{{class80|}}}" style="{{{datastyle|}}}">{{{data80|}}}</td></tr>}}| {{#if:{{{data80|}}}|<tr><td colspan="2" class="{{{class80|}}}" style="text-align:center; {{{datastyle|}}}">{{{data80|}}}</td></tr>}} }} }}<!-- Below -->{{#if:{{{below|}}}|<tr><td colspan="2" style="text-align:center; {{{belowstyle|}}}">{{{below|}}}</td></tr>}}<!-- Tnavbar -->{{#if:{{{name|}}}|<tr><td style="text-align:right;" colspan="2">{{Tnavbar|{{{name}}}}}</td></tr>}} </table><noinclude> {{documentation}} <!-- Add categories and interwikis to the /doc subpage, not here! --> </noinclude> hkx7lnf48qw2kg49k0s0zag60hthcdz चित्र:पथिक प्रवासन.gif 6 2107 3914 2010-10-25T22:58:36Z Bhawani Gautam 342 wikitext text/x-wiki phoiac9h4m842xq45sp7s6u21eteeq1 श्रेणी:उपन्यास 14 2108 3916 2010-10-25T23:00:46Z Bhawani Gautam 342 . को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki . 6t9fg2gmch401ldtk8m7pyzz632ixbb मीडियाविकि:Sitesupport-url 8 2117 4630 4589 2013-02-07T01:34:50Z Pgehres (WMF) 637 Updating sidebar link to use subst:CONTENTLANGUAGE wikitext text/x-wiki //donate.wikimedia.org/wiki/Special:FundraiserRedirector?utm_source=donate&utm_medium=sidebar&utm_campaign=C13_ne.wikibooks.org&uselang=ne jbtlurwxur7iryzuani2aavumpnqvch नेपालीमा टाइप गर्ने तरिका 0 2132 3965 3964 2011-02-03T16:34:46Z Bhawani Gautam 342 wikitext text/x-wiki नेपाली टाइप गर्न सजिलो छ, तपाईले तल दिएको स्थानमा क्लिक गरेपछि नेपाली लेख्ने ठाउँ भेट्नु हुन्छ त्यसपछि त्यसलाई कपी (Copy) गरेर तपाईंले चाहेको ठाउँमा पेस्ट (Paste) गर्नुपर्छ, सर्वप्रथम तपाईंले टाइप गरेर कपी (Copy) गर्नुहोस् र अभ्यासकोलागि देब्रेपटिको '''प्रयोगस्थल'''मा क्लिक गर्नुहोस्, त्यसपछि परिवर्तन लेखेको ठाउँमा क्लिक गरेर त्यहाँ पेस्ट (Paste) गर्नुहोस् अनि संग्रह गरेर हेर्नुहोस् यसरी तपाईंले सजिलै टाइप गर्न र विकिपीडियामा लेखहरु लेख्न सक्नुहुन्छ। '''उदाहरण''' हेर्नुहोस् क लेख्न '''k''' टाइप गर्नुहोस् विष्णु लेख्न '''wishnu''' अथवा '''vishnu''' टाइप गर्नुहोस् राम लेख्न '''ram''' टाइप गर्नुहोस् जान्छु लेख्न '''janchu''' टाइप गर्नुहोस् रोमनमा टाइप गर्दा स्वतः नेपाली बन्छ जस्तै '''mero naam madan ho''' टाइप गर्दा '''मेरो नाम मदन हो''' बन्छ अब नेपालीमा टाइप गर्न '''[http://www.google.com/transliterate/Nepali यहाँ क्लिक गर्नुहोस्] र टाइप गरेपछि सेलेक्ट (Select) गरेर कपी गर्नुहोस् फर्केर यतै (Back) आई '''[http://ne.wikibooks.org/w/index.php?title=विकिबुक्स:प्रयोगस्थल&action=edit&section=new यहाँ क्लिक]''' गरेर पेस्ट (Paste) गर्नुहोस् अनि तल '''पूर्वावलोकन देखाउनुहोस्'''मा क्लिक गरेर हेर्नुहोस्, त्यसपछि '''संग्रह गर्नुहोस्'''मा क्लिक गरेर सुरक्षित गर्दा पनि हुन्छ। यसरी एक-दुइपल्ट अभ्यास गरेपछि निपुणता प्राप्त गर्न सकिन्छ। ==डाउनलोड गर्दा पनि हुन्छ== '''यदि सधैं आफ्नो कम्प्यूटरमा टाइप गर्नु परे [http://tdil.mit.gov.in/download/hwiter.htm यो लिंक]बाट डाउनलोड गरेर इन्स्टाल (Install) गर्न सक्नुहुन्छ र यो '''Microsft word''' वा '''Notepad''' वा '''Wordpad'''मा पनि टाइप गर्न सक्नुहुन्छ र टाइपगरेको कपी (Copy) गरेर विकिपीडियामा पेस्ट(Paste) गर्दा भइहाल्छ'' c21by4j3rzm78yfnk1bupobguezq9ow ढाँचा:सन्दर्भ 10 2139 3983 2011-02-06T00:58:28Z Bhawani Gautam 342 ==स्रोत== <div class="references-small" {{#if: {{{colwidth|}}}| style="-moz-column-width:{{{colwidth}}}; column-width:{{{c... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki ==स्रोत== <div class="references-small" {{#if: {{{colwidth|}}}| style="-moz-column-width:{{{colwidth}}}; column-width:{{{colwidth}}};" | {{#if: {{{1|}}}| style="-moz-column-count:{{{1}}}; column-count:{{{1}}} }}};" |}}> <references/></div><noinclude>{{protected template}}{{/doc}}</noinclude> khdtqxuyy2j693feuzw0wbjhg2lv14d पुराण 0 2140 5499 3984 2014-10-31T07:22:57Z Komal Prasad Pokharel 1182 /* महापुराणहरु */ wikitext text/x-wiki ===ब्रह्म पुराणहरु=== #[[ब्रह्म पुराण]] #[[ब्रह्माण्ड पुराण]] #[[ब्रह्मवैवर्त पुराण]] #[[मार्कण्डेय पुराण]] #[[भविष्य पुराण]] ===विष्णु पुराणहरु=== #[[विष्णु पुराण]] #[[श्रीमद्भागवत् पुराण]] #[[नारदेय पुराण]] #[[गरुड पुराण]] #[[पद्म पुराण]] #[[अग्नि पुराण]] ===शिव पुराणहरु=== #[[शिव पुराण]] #[[लिंग पुराण]] #[[स्कन्द पुराण]] #[[वायु पुराण]] ===महापुराणहरु=== {| class="wikitable sortable" |- ! पुराणहरुको नाम !! श्लोक संख्या !! टिप्पणी |- | [[अग्नि पुराण]] || १५,४०० श्लोकहरु || अग्निलार्इ मूल प्रतिपाद्य विषय बनाइएकाे यस पुराणमा शिवस्वरूपकाे विशेष वर्णन गरिएकाे पाइन्छ । यस अतिरिक्त विभिन्न ऋषिमहर्षिद्वारा स्थापित मान्यता र अग्निहरूका सम्बन्धमा पनि चर्चा भएकाे पाइन्छ । ५/६ दिनमा यसकाे पारायण गर्ने विधान छ । <ref>भण्डारी,माेहनप्रसाद र अन्य (सं.२०६६), '''पूर्वीय चिन्तन परम्परा''' काठमाडाैं ः विद्यार्थी प्रकाशन प्रा.लि.</ref> |- | [[भागवत् पुराण]] || १८,००० श्लोकहरु || सबैभन्दा बेसी पढिने र कथा सुनिने पुराण(सप्ताह लगाइने)<ref>{{Harvnb|Monier-Williams|1899|p=752}}, column 3, under the entry ''Bhagavata.''</ref> भगवान् कृष्णको महिमाको वर्णन र भक्तिको कथा [[भक्ति आन्दोलन]]<ref>{{Harvnb|Hardy|2001}}</ref> |- | [[भविष्य पुराण]] || १४,५०० श्लोकहरु || |- | [[ब्रह्म पुराण]] || २४,००० श्लोकहरु || उदाहरण |- | [[ब्रह्माण्ड पुराण]] || १२,००० श्लोकहरु || ललित सहस्रनाम यसमा छ |- | [[ब्रह्मवैवर्त पुराण]] || १८,००० श्लोकहरु || |- | [[गरुड पुराण]] || १९,००० श्लोकहरु || |- | [[हरिवंश पुराण]] || १६,००० श्लोकहरु || [[इतिहास]]को रुपमा मानिएको |- | [[कूर्म पुराण]] || १७,००० श्लोकहरु || |- | [[लिङ्ग पुराण]] || ११,००० श्लोकहरु || |- | [[मार्कण्डेय पुराण]] || ९,००० श्लोकहरु || [[देवी महात्म्यम्]], शक्तिको वर्णन |- | [[मत्स्य पुराण]] || १४,००० श्लोकहरु || उदाहरण |- | [[नारद पुराण]] || २५,००० श्लोकहरु || उदाहरण |- | [[पद्म पुराण]] || ५५,००० श्लोकहरु || उदाहरण |- | [[शिव पुराण]] || २४००० श्लोकहरु || उदाहरण |- | [[स्कन्द पुराण]] ||८१,१०० श्लोकहरु || सबैभन्दा लामो |- | [[वामन पुराण]] || १०,००० श्लोकहरु|| |- | [[वराह पुराण]] || १०,००० श्लोकहरु || |- | [[वायु पुराण]] || २४,००० श्लोकहरु || |- | [[विष्णु पुराण]] || २३,००० श्लोकहरु || |} ==सन्दर्भ== {{reflist}} q177c013ph2g256zmgn242ulaerfvvd ब्रह्म पुराण 0 2141 16215 3987 2019-02-18T15:22:35Z BRPever 1839 नभएको तस्वीर wikitext text/x-wiki {{ ज्ञानबाकस पुस्तक | name = '''ब्रह्म पुराण''' | title_orig = | translator = | image = | image_caption = [[गीताप्रेस गोरखपुर]]को आवरण पृष्ठ | author = वेदव्यास | illustrator = | cover_artist = | country = [[भारत]] | language = [[संस्कृत]] | series = [[पुराण]] | subject = [[विष्णु]], [[शिव]], [[ब्रह्मा]] [[भक्ति]] | genre = प्रथम वैदिक पुराण ग्रंथ | publisher = | pub_date = | english_pub_date = | media_type = | pages = १०,००० श्लोक | isbn = | oclc = | preceded_by = | followed_by = }} {{हिन्दुधर्म}} पुराणहरुको दिइएको सूचीमा यस पुराणलाई प्रथम स्थानमा राखिन्छ, यस पुराणमा सृष्टिको उत्पत्ति, पृथुको पावन चरित्र, सूर्य एवं चन्द्रवंशको वर्णन, श्रीकृष्ण-चरित्र, कल्पान्तजीवी मार्कण्डेय मुनिको चरित्र, तीर्थहरुको माहात्म्य एवं अनेक भक्तिपरक आख्यानहरुको सुन्दर चर्चा गरिएकोछ। भगवान् श्रीकृष्णको ब्रह्मरूपमा विस्तृत व्याख्या हुनको कारण यस ब्रह्मपुराणको नामले प्रसिद्ध छ। <ref>[http://www.gitapress.org/hindi/search_result.asp गीताप्रेस डाट ओरजी]</ref> यस पुराणमा साकार ब्रह्मको उपासनाको विधान छ। यसमा 'ब्रह्म' लाई सर्वोपरि मानाइएकोछ। यसीलिए यस पुराण लाई प्रथम स्थान दियाइएकोछ। पुराणहरु कोमाम्परा के अनुसार 'ब्रह्म पुराण'मा सृष्टि के समस्त लोकहरु र भारतवर्षको पनि वर्णन गरिएकोछ। कलियुगको वर्णन पनि यस पुराणमा विस्तार्सित उपलब्ध छ। <ref>[http://hi.bharatdiscovery.org/india/%E0%A4%AC%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%B9%E0%A5%8D%E0%A4%AE_%E0%A4%AA%E0%A5%81%E0%A4%B0%E0%A4%BE%E0%A4%A3 भारतकोष]</ref> ब्रह्मका आदि हुनको कारण यस पुराणलाई आदिपुरण पनि भनिन्छ। व्यास मुनि्ले यसलाई सर्वप्रथम लेखेकाहुन्। यसमा दस हजार श्लोक छन्। प्राचीन पवित्र भूमि नैमिष अरण्यमा व्यास शिष्य सूत मुनिले यो पुराण समाहित ऋषि वृन्दमा सुनाएका थिए। यसमा सृष्टि, मनुवंश, देव देवता, प्राणि, पृथ्वी, भूगोल, नरक, स्वर्ग, मंदिर, तीर्थ आदिको निरूपण छ। शिव-पार्वती विवाह, कृष्ण लीला, विष्णु अवतार, विष्णु पूजन, वर्णाश्रम, श्राद्धकर्म, आदिको विचार छ। <ref>[http://sai-ka-aangan.org/religious-books-references/~~~-678/?wap2 साईको आंगन,ब्रह्म पुराण]</ref> ==कथा एवं विस्तार== ;विस्तार :सम्पूर्ण 'ब्रह्म पुराण'मा २४६ अध्याय छन्। यसको श्लोक संख्या लगभग १०,००० छ। यस पुराणको कथा लोमहर्षण सूत जी एवं शौनक ऋषियहरुको संवादका माध्यमले वर्णित छ। यही कथा प्राचीनकालमा ब्रह्माले दक्ष प्रजापत्तिलाई सुनाएकाथे। <ref>[http://www.gitapress.org/hindi/search_result.asp गीताप्रेस डाट ओरजी, ब्रह्म पुराण]</ref> ;कथा :यो पुराण सब पुराणहरुमा प्रथम र धर्म अर्थ काम र मोक्ष लाई प्रदान गर्ने भनिएकोछ, यसभित्र नाना प्रकारका आख्यान छन्, देवता दानव र प्रजापतिहरुको उत्पत्ति यसै पुराणमा बताइएकोछ। लोकेश्वर भगवान सूर्यको पुण्यमय वंशको वर्णन गरिएकोछ, जो महापातकहरुको नाश भनी भनिएकोछ। यसमा नैं भगवान रामचन्द्रको अवतारको कथा छ, सूर्य वंश्को साथ चन्द्रवंशको वर्णन गरिएकोछ, श्रीकृष्ण भगवानको कथाको विस्तार यसैमा छ, पाताल र स्वर्ग लोकको वर्णन नरकहरुको विवरण सूर्यदेवको स्तुति कथा र पार्वती जीको जन्मको कथाको उल्लेख ग्रिएकोछ। दक्ष प्रजापतिको कथा र एकाम्रक क्षेत्रको वर्णन छ। पुरुषोत्तम क्षेत्रको विस्तारसित वर्णन गरिएकोछ, यसैमा श्रीकृष्ण चरित्रको विस्तारपूर्वक लेखिएकोछ, यमलोकको विवरण पितृहरुको श्राद्ध र त्यसको विवरण पनि यसै पुराणमा बताइएकोछ, वर्णहरु र आश्रमहरुको विवेचन पनि गरिएकोछ, योगहरुको निरूपण सांख्य सिद्धान्तहरुको प्रतिपादन ब्रह्मवादको दिग्दर्शन र पुराणको प्रशंसा गरिएकोछ। यस पुराणका दुइ भाग छन् । ==संदर्भ== <references/> ==बाहरी कडिहरु== * [http://www.vedpuran.com/# '''वेद-पुराण'''] - यहाँ चारहरु वेद एवं दस से अधिक पुराण हिन्दी अर्थ सहित उपलब्ध छन। *[http://is1.mum.edu/vedicreserve/puran.htm महर्षि प्रबंधन विश्वविद्यालय]-यहाँ सम्पूर्ण वैदिक साहित्य संस्कृतमा उपलब्ध छ्न्।। *[http://www.tdil.mit.gov.in/vedicjan04/hDefault.html ज्ञानामृतम्] - वेद, अरण्यक, उपनिषद् आदिमा सम्यक जानकारी *[http://www.aryasamajjamnagar.org/vedang.htm वेद एवं वेदांग] - आर्य समाज, जामनगर के जालघरमा सभी वेद एवं उनके भाष्य दिये हुए हैं। *[http://www.samaydarpan.com/july/pehal5.aspx जसको उदेश्य हो - '''वेद प्रचार'''] *[http://veda-vidya.com/puran.php वेद-विद्या_डॉट_कॉम] *[http://www.purana.wikidot.com पुराण] {{पुराण}} {{वैदिक साहित्य}} {{महाभारत}} {{रामायण}} {{हिन्दू धर्म}} [[Category:भारत]] [[Category:संस्कृत]] [[Category:धर्मग्रन्थ]] [[Category:हिन्दू धर्म]] [[Category:संस्कृत साहित्य]] [[Category:पुराण]] jisrlsr8a7bmzn6f8o31sgtqrae2mfp ढाँचा:हिन्दुधर्म 10 2142 16609 6251 2020-06-20T12:37:54Z CommonsDelinker 37 Replacing AUM_symbol,_the_primary_(highest)_name_of_the_God_as_per_the_Vedas.svg with [[File:Om_symbol.svg]] (by [[:c:User:CommonsDelinker|CommonsDelinker]] because: file renamed, redirect linked from other project). wikitext text/x-wiki {{Sidebar with heading backgrounds |name = हिन्दू शास्त्र |pretitle =<span style="background:transparent;padding:8px;color:blue;text-shadow:grey 0.4em 0.4em 0.6em">&nbsp;[[:category:धर्म|यस]] शृङ्खलाको एक भाग'''&nbsp;</span> |pretitlestyle = background:#FFC569;padding-top:0.5em; |title =<span style="background:transparent;padding:8px;color:green;text-shadow:grey 0.4em 0.4em 0.6em">&nbsp;'''हिन्दू शास्त्रहरु''' &nbsp;</span> |titlestyle = background:#FFC569;padding-top:0.1em; |image = [[Image:Om symbol.svg|80px|ओम्]] |headingstyle = background:#FFC569; |contentstyle = padding-bottom:1.0em; |heading1 = [[वेद]] |content1 = [[ऋग्वेद]]{{·}}[[यजुर्वेद]]<br/> [[सामवेद]]{{·}}[[अथर्ववेद]]<!-- --><div style="padding-top:0.3em;">''भेदहरु''<br/> [[संहितापाठ|संहिता]]{{·}}[[ब्राह्मण]]<br/> [[आरण्यक]]{{·}}[[उपनिषद]]</div> |heading2 = [[वेदांग]]हरु |content2 = [[शिक्षा]]{{·}}[[छन्दः]]<br/> [[व्याकरण]]{{·}}[[निरुक्त]]<br/> [[कल्प (वेदांग)|कल्प]]{{·}}[[ज्योतिष]] |heading3 = [[उपनिषद]] |content3 = ''ऋग्वेदीय''<br/> [[ऐतरेय उपनिषद्|ऐतरेय]]<!-- --><div style="padding-top:0.3em;">''यजुर्वेदीय''<br/> [[बृहदारण्यक उपनिषद|बृहदारण्यक]]{{·}}[[ईशा उपनिषद|ईशा]]<br/> [[तैत्तरीय उपनिषद|तैत्तरीय ]]{{·}}[[कठोपनिषद्|कठ]]<br/> [[श्वेताश्वतर उपनिषद|श्वेताश्वतर]]</div><!-- --><div style="padding-top:0.3em;">''सामवेदीय''<br/> [[छन्दोग्य उपनिषद्|छन्दोग्य]]{{·}}[[केन उपनिषद्|केन]]</div><!-- --><div style="padding-top:0.3em;">''अथर्ववेदीय''<br/> [[मुण्डक उपनिषद्|मुण्डक]]{{·}}[[मुण्डक्य उपनिषद्|मुण्डक्य]]<br/> [[प्रश्न उपनिषद्|प्रश्न]]</div> |heading4 = [[पुराण]]हरु |content4 = ''ब्रह्म पुराणहरु''<br/> [[ब्रह्म पुराण]]{{·}}[[ब्रह्माण्ड पुराण]]<br/> [[ब्रह्मवैवर्त पुराण]]<br/> [[मार्कण्डेय पुराण]]{{·}}[[भविष्य पुराण]]<!-- --><div style="padding-top:0.3em;">''विष्णु पुराणहरु''<br/> [[विष्णु पुराण]]{{·}}[[श्रीमद्भागवत् पुराण]]<br/> [[नारदेय पुराण]]{{·}}[[गरुड पुराण]]{{·}}[[पद्म पुराण]]{{·}}[[अग्नि पुराण]]</div><!-- --><div style="padding-top:0.3em;">''शिव पुराणहरु''<br/> [[शिव पुराण]]{{·}}[[लिंग पुराण]]<br/> [[स्कन्द पुराण]]{{·}}[[वायु पुराण]]</div> |heading5 = [[हिन्दू महाकाव्यहरु]] |content5 = [[रामायण]]<br /> [[महाभारत]] ([[भगवद्गीता]]) |heading6 =[[हिन्दू धर्मका शास्त्रहरु |अन्य शास्त्रहरु]] |content6 =[[मनुस्मृति]]<br/> [[अर्थशास्त्र]]{{·}}[[आगम ]]<br/> [[तन्त्रहरु]]{{·}}[[पञ्चरत्न]]<br/> [[सूत्रहरु]]{{·}}[[स्तोत्रहरु]]<br/> [[धर्मशास्त्र]]<br/> [[दिव्य प्रबन्ध]]<br/> [[तेवरम्]]<br/> [[रामचरितमानस]]<br/> [[योगवशिष्ठ]] |heading7 = शास्त्रका विभेद |content7 = [[श्रुति]]{{·}}[[स्मृति]] }}<noinclude> [[Category:हिन्दू धर्म]] [[Category:"Part of a series on" templates|{{PAGENAME}}]] [[ca:Plantilla:Texts indis]] [[en:Hindu scriptures]] [[ml:ഫലകം:ഹൈന്ദവഗ്രന്ഥങ്ങള്‍]] [[tl:Suleras:Kasulatang Hindu]] </noinclude> r38aam67wubj9gugfralp7s5ii2165i ढाँचा:Sidebar with heading backgrounds 10 2143 3989 2011-02-06T01:03:20Z Bhawani Gautam 342 {{Sidebar |name = {{{name|<noinclude>{{PAGENAME}}</noinclude>}}} |wraplinks = {{{wraplinks|}}} |class = {... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{Sidebar |name = {{{name|<noinclude>{{PAGENAME}}</noinclude>}}} |wraplinks = {{{wraplinks|}}} |class = {{{class|{{{bodyclass|}}}}}} |style = <noinclude>width:13.0em;</noinclude> {{{style|{{{bodystyle|}}}}}} |cellspacing = {{{cellspacing|0}}} |cellpadding = {{{cellpadding|0}}} |outertitle = {{{outertitle<includeonly>|</includeonly>}}} |outertitleclass = {{{outertitleclass|}}} |outertitlestyle = {{{outertitlestyle|}}} |topimage = {{#if:{{{topimage<includeonly>|</includeonly>}}} |{{{topimage}}} |&nbsp;}} |topimageclass = {{{topimageclass|}}} |topimagestyle = {{#if:{{{topimage<includeonly>|</includeonly>}}} |{{{topimagestyle|}}} |padding:0;line-height:0.4em;}} |topcaption = {{{topcaption<includeonly>|</includeonly>}}} |topcaptionstyle = {{{topcaptionstyle|}}} |pretitle = {{{pretitle<includeonly>|</includeonly>}}} |pretitlestyle = padding-top:0.2em; {{{pretitlestyle|}}} |title = {{{title<includeonly>|</includeonly>}}} |titleclass = {{{titleclass|}}} |titlestyle = background:{{{background|#ccf}}}; padding:0.2em 0.4em 0.2em; {{{titlestyle|}}} |image = {{{image<includeonly>|</includeonly>}}} |imageclass = {{{imageclass|}}} |imagestyle = padding:0.4em; {{{imagestyle|}}} |caption = {{{caption<includeonly>|</includeonly>}}} |captionstyle = {{{captionstyle|}}} |headingstyle = background:{{{background|#ddf}}}; padding:0.2em 0.4em 0.2em; {{{headingstyle|}}} |contentstyle = padding:0.3em 0.4em 0.6em; {{{contentstyle|}}} <!---Using 'above' to add small gap between title--- -------and heading1 if nothing else between:-------> |abovestyle = {{#if:{{{above|}}} | {{{abovestyle|}}} |padding:0; line-height:0.4em; }} |above = {{{above|}}}{{#if:{{{image<includeonly>|</includeonly>}}} | |{{#if:{{{title|}}} | {{#if:{{{heading1|}}} | {{#if:{{{above|}}}|<br />}}&nbsp;}} }} }} |heading1style = {{{heading1style|}}} |heading1 = {{{heading1<includeonly>|</includeonly>}}} |content1style = {{{content1style|}}} |content1 = {{{content1<includeonly>|</includeonly>}}} |heading2style = {{{heading2style|}}} |heading2 = {{{heading2<includeonly>|</includeonly>}}} |content2style = {{{content2style|}}} |content2 = {{{content2<includeonly>|</includeonly>}}} |heading3style = {{{heading3style|}}} |heading3 = {{{heading3<includeonly>|</includeonly>}}} |content3style = {{{content3style|}}} |content3 = {{{content3<includeonly>|</includeonly>}}} |heading4style = {{{heading4style|}}} |heading4 = {{{heading4|}}} |content4style = {{{content4style|}}} |content4 = {{{content4|<noinclude>................</noinclude>}}} |heading5style = {{{heading5style|}}} |heading5 = {{{heading5|}}} |content5style = {{{content5style|}}} |content5 = {{{content5|}}} |heading6style = {{{heading6style|}}} |heading6 = {{{heading6|}}} |content6style = {{{content6style|}}} |content6 = {{{content6|}}} |heading7style = {{{heading7style|}}} |heading7 = {{{heading7|}}} |content7style = {{{content7style|}}} |content7 = {{{content7|}}} |heading8style = {{{heading8style|}}} |heading8 = {{{heading8|}}} |content8style = {{{content8style|}}} |content8 = {{{content8|}}} |heading9style = {{{heading9style|}}} |heading9 = {{{heading9|}}} |content9style = {{{content9style|}}} |content9 = {{{content9|}}} |heading10style = {{{heading10style|}}} |heading10 = {{{heading10|}}} |content10style = {{{content10style|}}} |content10 = {{{content10|}}} |heading11style = {{{heading11style|}}} |heading11 = {{{heading11|}}} |content11style = {{{content11style|}}} |content11 = {{{content11|}}} |heading12style = {{{heading12style|}}} |heading12 = {{{heading12|}}} |content12style = {{{content12style|}}} |content12 = {{{content12|}}} |heading13style = {{{heading13style|}}} |heading13 = {{{heading13|}}} |content13style = {{{content13style|}}} |content13 = {{{content13|}}} |heading14style = {{{heading14style|}}} |heading14 = {{{heading14|}}} |content14style = {{{content14style|}}} |content14 = {{{content14|}}} |heading15style = {{{heading15style|}}} |heading15 = {{{heading15|}}} |content15style = {{{content15style|}}} |content15 = {{{content15|}}} |heading16style = {{{heading16style|}}} |heading16 = {{{heading16|}}} |content16style = {{{content16style|}}} |content16 = {{{content16|}}} |heading17style = {{{heading17style|}}} |heading17 = {{{heading17|}}} |content17style = {{{content17style|}}} |content17 = {{{content17|}}} |heading18style = {{{heading18style|}}} |heading18 = {{{heading18|}}} |content18style = {{{content18style|}}} |content18 = {{{content18|}}} |heading19style = {{{heading19style|}}} |heading19 = {{{heading19|}}} |content19style = {{{content19style|}}} |content19 = {{{content19|}}} |heading20style = {{{heading20style|}}} |heading20 = {{{heading20|}}} |content20style = {{{content20style|}}} |content20 = {{{content20|}}} |heading21style = {{{heading21style|}}} |heading21 = {{{heading21|}}} |content21style = {{{content21style|}}} |content21 = {{{content21|}}} |heading22style = {{{heading22style|}}} |heading22 = {{{heading22|}}} |content22style = {{{content22style|}}} |content22 = {{{content22|}}} |heading23style = {{{heading23style|}}} |heading23 = {{{heading23|}}} |content23style = {{{content23style|}}} |content23 = {{{content23|}}} |heading24style = {{{heading24style|}}} |heading24 = {{{heading24|}}} |content24style = {{{content24style|}}} |content24 = {{{content24|}}} |heading25style = {{{heading25style|}}} |heading25 = {{{heading25|}}} |content25style = {{{content25style|}}} |content25 = {{{content25|}}} |heading26style = {{{heading26style|}}} |heading26 = {{{heading26|}}} |content26style = {{{content26style|}}} |content26 = {{{content26|}}} |heading27style = {{{heading27style|}}} |heading27 = {{{heading27|}}} |content27style = {{{content27style|}}} |content27 = {{{content27|}}} |heading28style = {{{heading28style|}}} |heading28 = {{{heading28|}}} |content28style = {{{content28style|}}} |content28 = {{{content28|}}} |heading29style = {{{heading29style|}}} |heading29 = {{{heading29|}}} |content29style = {{{content29style|}}} |content29 = {{{content29|}}} |heading30style = {{{heading30style|}}} |heading30 = {{{heading30|}}} |content30style = {{{content30style|}}} |content30 = {{{content30|}}} |heading31style = {{{heading31style|}}} |heading31 = {{{heading31|}}} |content31style = {{{content31style|}}} |content31 = {{{content31|}}} |heading32style = {{{heading32style|}}} |heading32 = {{{heading32|}}} |content32style = {{{content32style|}}} |content32 = {{{content32|}}} |heading33style = {{{heading33style|}}} |heading33 = {{{heading33|}}} |content33style = {{{content33style|}}} |content33 = {{{content33|}}} |heading34style = {{{heading34style|}}} |heading34 = {{{heading34|}}} |content34style = {{{content34style|}}} |content34 = {{{content34|}}} |heading35style = {{{heading35style|}}} |heading35 = {{{heading35<includeonly>|</includeonly>}}} |content35style = {{{content35style|}}} |content35 = {{{content35<includeonly>|</includeonly>}}} |belowstyle = background:#ddf; padding-top:0.3em; {{{belowstyle|}}} |below = {{{below<includeonly>|</includeonly>}}} |navbar = {{{navbar|{{{tnavbar|}}}}}} |navbarstyle = padding-top:0.4em; {{{navbarstyle|{{{tnavbarstyle|}}}}}} |navbaroptions = {{{navbaroptions|{{{tnavbaroptions|}}}}}} }}<noinclude> {{documentation}} [[Category:Exclude in print]] </noinclude> jpvdsplh931mruwx0jqi9hyfstorpdx ढाँचा:Sidebar 10 2144 16586 3990 2020-06-02T10:56:21Z Samuele2002 5002 wikitext text/x-wiki <table class="vertical-navbox {{#if:{{{wraplinks|}}}|{{#ifeq:{{{wraplinks|}}}|true||nowraplinks}}|nowraplinks}} {{{class|}}} {{{bodyclass|}}}" cellspacing="5" <!-- -->style="float:right; clear:right; color:black; background:#f9f9f9; border:1px solid #aaa; <noinclude>width:22em;</noinclude> margin:0 0 1.0em 1.0em; padding:0.2em; border-spacing:0.4em 0; text-align:center; line-height:1.4em; font-size:88%; {{{style|}}} {{{bodystyle|}}}" <!-- -->cellpadding="{{{cellpadding|0}}}"><!-- ------------------------------ outertitle ------------------------------- -->{{#if:{{{outertitle<includeonly>|</includeonly>}}} | <caption class="{{{outertitleclass|}}}" style="padding-bottom:0.2em; font-size:125%; line-height:1.15em; font-weight:bold; {{{outertitlestyle|}}}">{{{outertitle}}}</caption><!-- -->}}<!-- ------------------------- topimage, topcaption -------------------------- -->{{#if:{{{topimage<includeonly>|</includeonly>}}} | <tr><td class="{{{topimageclass|}}}" style="padding:0.4em 0; {{{topimagestyle|}}}">{{{topimage}}}<!-- -->{{#if:{{{topcaption<includeonly>|</includeonly>}}} |<div style="padding-top:0.2em; font-size:85%; line-height:1.2em; {{{topcaptionstyle|}}}">{{{topcaption}}}</div>}}<!-- --></td></tr>}}<!-- --------------------------- pretitle, title ----------------------------- -->{{#if:{{{pretitle<includeonly>|</includeonly>}}} | <tr><td style="{{#if:{{{topimage<includeonly>|</includeonly>}}} |padding-top:0.2em; |padding-top:0.4em;}} font-size:85%; line-height:1.2em; {{{pretitlestyle|}}}">{{{pretitle}}}<!-- --></td></tr>}}<!-- -->{{#if:{{{title<includeonly>|</includeonly>}}} | <tr><th class="{{{titleclass|}}}" style="padding:0.2em 0.4em 0.2em; {{#if:{{{pretitle<includeonly>|</includeonly>}}} |padding-top:0;}} font-size:145%; line-height:1.15em; font-weight:bold; {{{titlestyle|}}}">{{{title}}}<!-- --></th></tr>}}<!-- --------------------------- image, caption ------------------------------ -->{{#if:{{{image<includeonly>|</includeonly>}}} | <tr><td class="{{{imageclass|}}}" style="padding:0.2em 0 0.4em; {{{imagestyle|}}}">{{{image}}}<!-- -->{{#if:{{{caption<includeonly>|</includeonly>}}} |<div style="padding-top:0.2em; font-size:85%; line-height:1.2em; {{{captionstyle|}}}">{{{caption}}}</div>}}<!-- --></td></tr>}}<!-- ------------------------------- above ----------------------------------- -->{{#if:{{{above<includeonly>|</includeonly>}}} |<tr><td style="padding:0.3em 0.4em 0.3em; font-weight:bold; {{{abovestyle|}}}">{{{above}}}<!---->}}<!-- --------------------------- sections 1 to 4 ----------------------------- -->{{#if:{{{heading1<includeonly>|</includeonly>}}} |<tr><td style="padding-top:0.2em; {{#if:{{{image<includeonly>|</includeonly>}}} |padding-top:0.4em;}} font-weight:bold; {{{headingstyle|}}} {{{heading1style|}}}"><!-- -->{{{heading1}}}<!-- --></td></tr>}}<!-- -->{{#if:{{{content1<includeonly>|</includeonly>}}} |<tr><td style="{{#if:{{{heading1|{{{heading<includeonly>|</includeonly>}}}}}} | |padding-top:0.2em;}} padding-bottom:0.2em; {{{contentstyle|}}} {{{content1style|}}}"><!-- -->{{{content1}}}<!-- --></td></tr>}}<!-- -->{{#if:{{{heading2<includeonly>|</includeonly>}}} |<tr><td style="padding-top:0.2em; font-weight:bold; {{{headingstyle|}}} {{{heading2style|}}}">{{{heading2}}}<!----></td></tr>}}<!-- -->{{#if:{{{content2<includeonly>|</includeonly>}}} |<tr><td style="padding-bottom:0.2em; {{{contentstyle|}}} {{{content2style|}}}">{{{content2}}}<!----></td></tr>}}<!-- -->{{#if:{{{heading3<includeonly>|</includeonly>}}} |<tr><td style="padding-top:0.2em; font-weight:bold; {{{headingstyle|}}} {{{heading3style|}}}">{{{heading3}}}<!----></td></tr>}}<!-- -->{{#if:{{{content3<includeonly>|</includeonly>}}} |<tr><td style="padding-bottom:0.2em; {{{contentstyle|}}} {{{content3style|}}}">{{{content3}}}<!----></td></tr>}}<!-- -->{{#if:{{{heading4|}}} |<tr><td style="padding-top:0.2em; font-weight:bold; {{{headingstyle|}}} {{{heading4style|}}}">{{{heading4}}}<!----></td></tr>}}<!-- -->{{#if:{{{content4<includeonly>|</includeonly>}}} |<tr><td style="padding-bottom:0.2em; {{{contentstyle|}}} {{{content4style|}}}">{{{content4<noinclude>|................</noinclude>}}}<!----></td></tr>}}<!-- --------------------------- section 5 onward ---------------------------- -->{{#if:{{{heading5|}}} |<tr><td style="padding-top:0.2em; font-weight:bold; {{{headingstyle|}}} {{{heading5style|}}}">{{{heading5}}}<!----></td></tr>}}<!-- -->{{#if:{{{content5|}}} |<tr><td style="padding-bottom:0.2em; {{{contentstyle|}}} {{{content5style|}}}">{{{content5}}}<!----></td></tr>}}<!-- -->{{#if:{{{heading6|}}} |<tr><td style="padding-top:0.2em; font-weight:bold; {{{headingstyle|}}} {{{heading6style|}}}">{{{heading6}}}<!----></td></tr>}}<!-- -->{{#if:{{{content6|}}} |<tr><td style="padding-bottom:0.2em; {{{contentstyle|}}} {{{content6style|}}}">{{{content6}}}<!----></td></tr>}}<!-- -->{{#if:{{{heading7|}}} |<tr><td style="padding-top:0.2em; font-weight:bold; {{{headingstyle|}}} {{{heading7style|}}}">{{{heading7}}}<!----></td></tr>}}<!-- -->{{#if:{{{content7|}}} |<tr><td style="padding-bottom:0.2em; {{{contentstyle|}}} {{{content7style|}}}">{{{content7}}}<!----></td></tr>}}<!-- -->{{#if:{{{heading8|}}} |<tr><td style="padding-top:0.2em; font-weight:bold; {{{headingstyle|}}} {{{heading8style|}}}">{{{heading8}}}<!----></td></tr>}}<!-- -->{{#if:{{{content8|}}} |<tr><td style="padding-bottom:0.2em; {{{contentstyle|}}} {{{content8style|}}}">{{{content8}}}<!----></td></tr>}}<!-- -->{{#if:{{{heading9|}}} |<tr><td style="padding-top:0.2em; font-weight:bold; {{{headingstyle|}}} {{{heading9style|}}}">{{{heading9}}}<!----></td></tr>}}<!-- -->{{#if:{{{content9|}}} |<tr><td style="padding-bottom:0.2em; {{{contentstyle|}}} {{{content9style|}}}">{{{content9}}}<!----></td></tr>}}<!-- -->{{#if:{{{heading10|}}} |<tr><td style="padding-top:0.2em; font-weight:bold; {{{headingstyle|}}} {{{heading10style|}}}">{{{heading10}}}<!----></td></tr>}}<!-- -->{{#if:{{{content10|}}} |<tr><td style="padding-bottom:0.2em; {{{contentstyle|}}} {{{content10style|}}}">{{{content10}}}<!----></td></tr>}}<!-- -->{{#if:{{{heading11|}}} |<tr><td style="padding-top:0.2em; font-weight:bold; {{{headingstyle|}}} {{{heading11style|}}}">{{{heading11}}}<!----></td></tr>}}<!-- -->{{#if:{{{content11|}}} |<tr><td style="padding-bottom:0.2em; {{{contentstyle|}}} {{{content11style|}}}">{{{content11}}}<!----></td></tr>}}<!-- -->{{#if:{{{heading12|}}} |<tr><td style="padding-top:0.2em; font-weight:bold; {{{headingstyle|}}} {{{heading12style|}}}">{{{heading12}}}<!----></td></tr>}}<!-- -->{{#if:{{{content12|}}} |<tr><td style="padding-bottom:0.2em; {{{contentstyle|}}} {{{content12style|}}}">{{{content12}}}<!----></td></tr>}}<!-- -->{{#if:{{{heading13|}}} |<tr><td style="padding-top:0.2em; font-weight:bold; {{{headingstyle|}}} {{{heading13style|}}}">{{{heading13}}}<!----></td></tr>}}<!-- -->{{#if:{{{content13|}}} |<tr><td style="padding-bottom:0.2em; {{{contentstyle|}}} {{{content13style|}}}">{{{content13}}}<!----></td></tr>}}<!-- -->{{#if:{{{heading14|}}} |<tr><td style="padding-top:0.2em; font-weight:bold; {{{headingstyle|}}} {{{heading14style|}}}">{{{heading14}}}<!----></td></tr>}}<!-- -->{{#if:{{{content14|}}} |<tr><td style="padding-bottom:0.2em; {{{contentstyle|}}} {{{content14style|}}}">{{{content14}}}<!----></td></tr>}}<!-- -->{{#if:{{{heading15|}}} |<tr><td style="padding-top:0.2em; font-weight:bold; {{{headingstyle|}}} {{{heading15style|}}}">{{{heading15}}}<!----></td></tr>}}<!-- -->{{#if:{{{content15|}}} |<tr><td style="padding-bottom:0.2em; {{{contentstyle|}}} {{{content15style|}}}">{{{content15}}}<!----></td></tr>}}<!-- -->{{#if:{{{heading16|}}} |<tr><td style="padding-top:0.2em; font-weight:bold; {{{headingstyle|}}} {{{heading16style|}}}">{{{heading16}}}<!----></td></tr>}}<!-- -->{{#if:{{{content16|}}} |<tr><td style="padding-bottom:0.2em; {{{contentstyle|}}} {{{content16style|}}}">{{{content16}}}<!----></td></tr>}}<!-- -->{{#if:{{{heading17|}}} |<tr><td style="padding-top:0.2em; font-weight:bold; {{{headingstyle|}}} {{{heading17style|}}}">{{{heading17}}}<!----></td></tr>}}<!-- -->{{#if:{{{content17|}}} |<tr><td style="padding-bottom:0.2em; {{{contentstyle|}}} {{{content17style|}}}">{{{content17}}}<!----></td></tr>}}<!-- -->{{#if:{{{heading18|}}} |<tr><td style="padding-top:0.2em; font-weight:bold; {{{headingstyle|}}} {{{heading18style|}}}">{{{heading18}}}<!----></td></tr>}}<!-- -->{{#if:{{{content18|}}} |<tr><td style="padding-bottom:0.2em; {{{contentstyle|}}} {{{content18style|}}}">{{{content18}}}<!----></td></tr>}}<!-- -->{{#if:{{{heading19|}}} |<tr><td style="padding-top:0.2em; font-weight:bold; {{{headingstyle|}}} {{{heading19style|}}}">{{{heading19}}}<!----></td></tr>}}<!-- -->{{#if:{{{content19|}}} |<tr><td style="padding-bottom:0.2em; {{{contentstyle|}}} {{{content19style|}}}">{{{content19}}}<!----></td></tr>}}<!-- -->{{#if:{{{heading20|}}} |<tr><td style="padding-top:0.2em; font-weight:bold; {{{headingstyle|}}} {{{heading20style|}}}">{{{heading20}}}<!----></td></tr>}}<!-- -->{{#if:{{{content20|}}} |<tr><td style="padding-bottom:0.2em; {{{contentstyle|}}} {{{content20style|}}}">{{{content20}}}<!----></td></tr>}}<!-- -->{{#if:{{{heading21|}}} |<tr><td style="padding-top:0.2em; font-weight:bold; {{{headingstyle|}}} {{{heading21style|}}}">{{{heading21}}}<!----></td></tr>}}<!-- -->{{#if:{{{content21|}}} |<tr><td style="padding-bottom:0.2em; {{{contentstyle|}}} {{{content21style|}}}">{{{content21}}}<!----></td></tr>}}<!-- -->{{#if:{{{heading22|}}} |<tr><td style="padding-top:0.2em; font-weight:bold; {{{headingstyle|}}} {{{heading22style|}}}">{{{heading22}}}<!----></td></tr>}}<!-- -->{{#if:{{{content22|}}} |<tr><td style="padding-bottom:0.2em; {{{contentstyle|}}} {{{content22style|}}}">{{{content22}}}<!----></td></tr>}}<!-- -->{{#if:{{{heading23|}}} |<tr><td style="padding-top:0.2em; font-weight:bold; {{{headingstyle|}}} {{{heading23style|}}}">{{{heading23}}}<!----></td></tr>}}<!-- -->{{#if:{{{content23|}}} |<tr><td style="padding-bottom:0.2em; {{{contentstyle|}}} {{{content23style|}}}">{{{content23}}}<!----></td></tr>}}<!-- -->{{#if:{{{heading24|}}} |<tr><td style="padding-top:0.2em; font-weight:bold; {{{headingstyle|}}} {{{heading24style|}}}">{{{heading24}}}<!----></td></tr>}}<!-- -->{{#if:{{{content24|}}} |<tr><td style="padding-bottom:0.2em; {{{contentstyle|}}} {{{content24style|}}}">{{{content24}}}<!----></td></tr>}}<!-- -->{{#if:{{{heading25|}}} |<tr><td style="padding-top:0.2em; font-weight:bold; {{{headingstyle|}}} {{{heading25style|}}}">{{{heading25}}}<!----></td></tr>}}<!-- -->{{#if:{{{content25|}}} |<tr><td style="padding-bottom:0.2em; {{{contentstyle|}}} {{{content25style|}}}"> {{{content25}}}<!----></td></tr>}}<!-- -->{{#if:{{{heading26|}}} |<tr><td style="padding-top:0.2em; font-weight:bold; {{{headingstyle|}}} {{{heading26style|}}}">{{{heading26}}}<!----></td></tr>}}<!-- -->{{#if:{{{content26|}}} |<tr><td style="padding-bottom:0.2em; {{{contentstyle|}}} {{{content26style|}}}">{{{content26}}}<!----></td></tr>}}<!-- -->{{#if:{{{heading27|}}} |<tr><td style="padding-top:0.2em; font-weight:bold; {{{headingstyle|}}} {{{heading27style|}}}">{{{heading27}}}<!----></td></tr>}}<!-- -->{{#if:{{{content27|}}} |<tr><td style="padding-bottom:0.2em; {{{contentstyle|}}} {{{content27style|}}}">{{{content27}}}<!----></td></tr>}}<!-- -->{{#if:{{{heading28|}}} |<tr><td style="padding-top:0.2em; font-weight:bold; {{{headingstyle|}}} {{{heading28style|}}}">{{{heading28}}}<!----></td></tr>}}<!-- -->{{#if:{{{content28|}}} |<tr><td style="padding-bottom:0.2em; {{{contentstyle|}}} {{{content28style|}}}">{{{content28}}}<!----></td></tr>}}<!-- -->{{#if:{{{heading29|}}} |<tr><td style="padding-top:0.2em; font-weight:bold; {{{headingstyle|}}} {{{heading29style|}}}">{{{heading29}}}<!----></td></tr>}}<!-- -->{{#if:{{{content29|}}} |<tr><td style="padding-bottom:0.2em; {{{contentstyle|}}} {{{content29style|}}}">{{{content29}}}<!----></td></tr>}}<!-- -->{{#if:{{{heading30|}}} |<tr><td style="padding-top:0.2em; font-weight:bold; {{{headingstyle|}}} {{{heading30style|}}}">{{{heading30}}}<!----></td></tr>}}<!-- -->{{#if:{{{content30|}}} |<tr><td style="padding-bottom:0.2em; {{{contentstyle|}}} {{{content30style|}}}">{{{content30}}}<!----></td></tr>}}<!-- -->{{#if:{{{heading31|}}} |<tr><td style="padding-top:0.2em; font-weight:bold; {{{headingstyle|}}} {{{heading31style|}}}">{{{heading31}}}<!----></td></tr>}}<!-- -->{{#if:{{{content31|}}} |<tr><td style="padding-bottom:0.2em; {{{contentstyle|}}} {{{content31style|}}}">{{{content31}}}<!----></td></tr>}}<!-- -->{{#if:{{{heading32|}}} |<tr><td style="padding-top:0.2em; font-weight:bold; {{{headingstyle|}}} {{{heading32style|}}}">{{{heading32}}}<!----></td></tr>}}<!-- -->{{#if:{{{content32|}}} |<tr><td style="padding-bottom:0.2em; {{{contentstyle|}}} {{{content32style|}}}">{{{content32}}}<!----></td></tr>}}<!-- -->{{#if:{{{heading33|}}} |<tr><td style="padding-top:0.2em; font-weight:bold; {{{headingstyle|}}} {{{heading33style|}}}">{{{heading33}}}<!----></td></tr>}}<!-- -->{{#if:{{{content33|}}} |<tr><td style="padding-bottom:0.2em; {{{contentstyle|}}} {{{content33style|}}}">{{{content33}}}<!----></td></tr>}}<!-- -->{{#if:{{{heading34|}}} |<tr><td style="padding-top:0.2em; font-weight:bold; {{{headingstyle|}}} {{{heading34style|}}}">{{{heading34}}}<!----></td></tr>}}<!-- -->{{#if:{{{content34|}}} |<tr><td style="padding-bottom:0.2em; {{{contentstyle|}}} {{{content34style|}}}">{{{content34}}}<!----></td></tr>}}<!-- ---------------------------- final section ------------------------------ -->{{#if:{{{heading35<includeonly>|</includeonly>}}} |<tr><td style="padding-top:0.2em; font-weight:bold; {{{headingstyle|}}} {{{heading35style|}}}">{{{heading35}}}<!----></td></tr>}}<!-- -->{{#if:{{{content35<includeonly>|</includeonly>}}} |<tr><td style="padding-bottom:0.2em; {{{contentstyle|}}} {{{content35style|}}}">{{{content35}}}<!----></td></tr>}}<!-- -------------------------------- below ---------------------------------- -->{{#if:{{{below<includeonly>|</includeonly>}}} |<tr><td style="padding:0.3em 0.4em 0.3em; font-weight:bold; {{{belowstyle|}}}">{{{below}}}<!----></td></tr>}}<!-- ------------------------------- navbar ---------------------------------- -->{{#switch:{{{navbar|{{{tnavbar<includeonly>|</includeonly>}}}}}} |none |off= |#default=<tr><td style="text-align:right; {{{navbarstyle|{{{tnavbarstyle|}}}}}}">{{navbar |{{{name|{{PAGENAME}}}}} |mini=1 |{{{navbaroptions|{{{tnavbaroptions|}}}}}}<!---->}}</td></tr><!-- -->}} </table><noinclude> {{Documentation}} <!--- Please add metadata (categories, interwikis) to the <includeonly> section at the bottom of Template:Sidebar/doc, not here - thanks! ----> </noinclude> 35bvkbsovof6uxgq26kotjqd4wvewyk ढाँचा:Navbar 10 2145 4042 4038 2011-02-06T02:50:17Z Bhawani Gautam 342 wikitext text/x-wiki <includeonly>{{#if:{{{nodiv|}}}|&nbsp;<span|<div}} class="noprint plainlinks navbar" style="background:none; padding:0; font-weight:normal;{{{fontstyle|}}}; font-size:xx-small; {{{style|}}}"><!-- -->{{#if:{{{mini|}}}{{{plain|}}}|<!--nothing-->|<!--else: -->This box:&#32;}}<!-- -->{{#if:{{{brackets|}}}|&#91;}}<!-- -->[[{{transclude|{{{1}}}}}|<span title="View this template" style="{{{fontstyle|}}}"><!-- -->{{#if:{{{mini|}}}|दे|view}}</span>]]<!-- -->&nbsp;<span style="font-size:80%;">•</span>&nbsp;[[{{TALKPAGENAME:{{transclude|{{{1}}}}}}}|<span title="Discuss this template" style="{{{fontstyle|}}}">{{#if:{{{mini|}}}|वा|talk}}</span>]]<!-- -->{{#if:{{{noedit|}}}|<!--nothing-->|<!--else: -->&nbsp;<span style="font-size:80%;">•</span>&nbsp;[{{fullurl:{{transclude|{{{1}}}}}|action=edit}}<span title="Edit this template" style="{{{fontstyle|}}};">{{#if:{{{mini|}}}|सं|edit}}</span>]<!-- -->}}<!-- -->{{#if:{{{brackets|}}}|]}}<!-- -->{{#if:{{{nodiv|}}}|<!--then: --></span>&nbsp;|<!--else: --></div>}}</includeonly><noinclude> {{documentation}} </noinclude> cof7ypdzhdw6vaoljvmhwhhutnol2zw ढाँचा:Sidebar with heading backgrounds/doc 10 2146 3992 2011-02-06T01:10:16Z Bhawani Gautam 342 {{Documentation subpage}} <!-- PLEASE ADD CATEGORIES AND INTERWIKIS AT THE BOTTOM OF THIS PAGE --> === Usage === === See also === ... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{Documentation subpage}} <!-- PLEASE ADD CATEGORIES AND INTERWIKIS AT THE BOTTOM OF THIS PAGE --> === Usage === === See also === * {{tl|Sidebar}} * {{tl|Sidebar with dividers}} * {{tl|Sidebar with collapsible lists}} <includeonly> <!-- CATEGORIES AND INTERWIKIS HERE, THANKS --> [[Category:Wikipedia metatemplates|Sidebar]] [[id:Templat:Sidebar with heading backgrounds]] [[ja:Template:Sidebar with heading backgrounds]] [[pt:Predefinição:Sidebar with heading backgrounds]] [[th:แม่แบบ:Sidebar with heading backgrounds]] </includeonly> hxlr2q6ehmkxd118ubkv6l7ecfjr2qr ढाँचा:Documentation subpage 10 2147 3993 2011-02-06T01:10:57Z Bhawani Gautam 342 <includeonly>{{#ifeq: {{lc:{{#titleparts:{{PAGENAME}}||-1}}}} | {{{override|doc}}} | <!-- doc page --> </includeonly>{{ #ifeq:... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <includeonly>{{#ifeq: {{lc:{{#titleparts:{{PAGENAME}}||-1}}}} | {{{override|doc}}} | <!-- doc page --> </includeonly>{{ #ifeq: {{{doc-notice|show}}} | show | {{ombox | type = notice | image = [[File:Edit-copy green.svg|40px|link=|alt=]] | text = '''This is a [[w:Wikipedia:Template documentation|documentation]] [[w:Wikipedia:Subpages|subpage]] for {{{1|[[:{{SUBJECTSPACE}}:{{#if:{{#titleparts:{{PAGENAME}}|-1}}|{{#titleparts:{{PAGENAME}}|-1}}|{{PAGENAME}}}}]]}}}''' <small>(see that page for the {{ #if: {{{text1|}}} | {{{text1}}} | {{ #ifeq: {{SUBJECTSPACE}} | {{ns:User}} | {{lc:{{SUBJECTSPACE}}}} template | {{ #if: {{SUBJECTSPACE}} | {{lc:{{SUBJECTSPACE}}}} | article }}}}}} itself)</small>.<br />It contains usage information, categories, and other content that are not part of the original {{ #if: {{{text2|}}} | {{{text2}}} | {{ #if: {{{text1|}}} | {{{text1}}} | {{ #ifeq: {{SUBJECTSPACE}} | {{ns:User}} | {{lc:{{SUBJECTSPACE}}}} template page | {{ #if: {{SUBJECTSPACE}} |{{lc:{{SUBJECTSPACE}}}} page|article}}}}}}}}. }} }}{{DEFAULTSORT:{{{defaultsort|{{PAGENAME}}}}}}}{{ #if: {{{inhibit|}}} | <!-- skip --> | [[Category:{{ #if: {{SUBJECTSPACE}} | {{SUBJECTSPACE}} | Article }} documentation<noinclude>| </noinclude>]] }}<includeonly> | <!-- if not on a /doc subpage, do nothing --> }}</includeonly><noinclude> {{documentation}} <!-- Add categories and interwikis to the /doc subpage, not here! --> </noinclude> b2x02dh0fgfvoi8buag0bck1rilztnb श्रेणी:Template documentation 14 2148 4642 4212 2013-03-16T14:05:35Z VolkovBot 231 r2.7.2) (रोबोट ले थप्दै: [[tr:Kategori:Şablon belgelemesi]] wikitext text/x-wiki {{categoryTOC}} [[Category:Template namespace templates]] [[en:Category:Template documentation]] [[ja:カテゴリ:テンプレート文書]] [[pl:Kategoria:Opisy szablonów]] [[pt:Categoria:Documentação das predefinições]] [[ru:Категория:Шаблоны:Документация]] [[tr:Kategori:Şablon belgelemesi]] [[zh:Category:模板說明文件]] j43kv17ljd1974w8iatkoul189amnna श्रेणी:Template namespace templates 14 2149 3995 2011-02-06T01:12:14Z Bhawani Gautam 342 [[Category:Namespace-specific templates]] [[Category:Metatemplates]] को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki [[Category:Namespace-specific templates]] [[Category:Metatemplates]] 8bypd9pr1jxm9gr31ekskbataxl13ae ढाँचा:Tl 10 2150 7553 4685 2016-03-06T16:53:58Z Devraj poudel 1655 wikitext text/x-wiki &#123;&#123;[[ढाँचा:{{{1}}}|{{{1}}}]]&#125;&#125;<noinclude> {{documentation}} <!-- Categories go on the / doc subpage and interwikis go on Wikidata. --> </noinclude> izkzcngngkdackh5nx86352x4d9mry1 ढाँचा:Tl/doc 10 2151 3997 2011-02-06T01:13:58Z Bhawani Gautam 342 {{Documentation subpage}} <includeonly>{{high-risk|3,000+}}</includeonly> <!-- PLEASE ADD CATEGORIES AND INTERWIKIS AT THE BOTTOM OF... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{Documentation subpage}} <includeonly>{{high-risk|3,000+}}</includeonly> <!-- PLEASE ADD CATEGORIES AND INTERWIKIS AT THE BOTTOM OF THIS PAGE --> __NOTOC__ The '''template link''' template is a simple [[w:Macro (computer science)|macro]] template used to display a template name as a link surrounded by braces, thus showing how the template name would be used in code. Its primary use is in instruction and documentation. A short example is that the code: ::<code><nowiki>{{tl|Example}}</nowiki></code> :generates ::{{tl|Example}} More complex variations are described below. ===Related templates=== {{tlx|tlx}} displays with the same enhanced presentation, and also expands several 'placeholder' parameters to generate a sample template call. ===Usage=== <pre> {{tl|Template name to display}} and {{tlx|Template name to display}} -- local link, just like tl. or {{tl|1==)}} -- use 1= where the template name contains an equals sign (as [[template:=)]] does). </pre> <includeonly> <!-- ADD CATEGORIES AND INTERWIKIS BELOW THIS LINE --> [[Category:Typing-aid templates|{{PAGENAME}}]] [[Category:Internal link templates|{{PAGENAME}}]] [[it:Template:Tl]] [[ka:თარგი:Tl]] [[uk:Шаблон:Tl]] </includeonly> 05hmjbe3ljzanw28toopeyvgjy5jiho ढाँचा:CategoryTOC 10 2152 3998 2011-02-06T01:20:52Z Bhawani Gautam 342 <table id="toc" class="toc plainlinks noprint" summary="Contents" align="center"> <tr><th>{{MediaWiki:Toc}}:</th><td><!-- -->{{#if:{... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <table id="toc" class="toc plainlinks noprint" summary="Contents" align="center"> <tr><th>{{MediaWiki:Toc}}:</th><td><!-- -->{{#if:{{{top|yes}}}|&nbsp;&nbsp;&nbsp; [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}}} Top]}}<!-- -->{{#ifeq:{{{numerals|group}}}|group|&nbsp;&nbsp;'''·'''&nbsp; [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=0}} 0–9]}}<!-- -->{{#ifeq:{{{numerals|group}}}|separate|&nbsp;&nbsp;'''·'''&nbsp; [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=0}} 0] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=1}} 1] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=2}} 2] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=3}} 3] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=4}} 4] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=5}} 5] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=6}} 6] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=7}} 7] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=8}} 8] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=9}} 9]}}<!-- -->{{#ifeq:{{{uppercase|yes}}}|yes|&nbsp;&nbsp;'''·'''&nbsp; [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=A}} A] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=B}} B] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=C}} C] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=D}} D] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=E}} E] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=F}} F] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=G}} G] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=H}} H] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=I}} I] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=J}} J] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=K}} K] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=L}} L] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=M}} M] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=N}} N] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=O}} O] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=P}} P] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=Q}} Q] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=R}} R] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=S}} S] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=T}} T] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=U}} U] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=V}} V] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=W}} W] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=X}} X] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=Y}} Y] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=Z}} Z]}}<!-- -->{{#ifeq:{{{lowercase|no}}}|yes|&nbsp;&nbsp;'''·'''&nbsp;[{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=a}} a] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=b}} b] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=c}} c] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=d}} d] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=e}} e] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=f}} f] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=g}} g] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=h}} h] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=i}} i] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=j}} j] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=k}} k] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=l}} l] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=m}} m] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=n}} n] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=o}} o] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=p}} p] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=q}} q] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=r}} r] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=s}} s] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=t}} t] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=u}} u] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=v}} v] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=w}} w] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=x}} x] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=y}} y] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=z}} z]}} </td></tr></table><noinclude> {{Documentation}} </noinclude> lk84dgz5mugex7p35hmrjj2pjq6q0eb ढाँचा:!/doc 10 2153 4001 2011-02-06T01:27:52Z Bhawani Gautam 342 {{documentation subpage}} <!-- EDIT TEMPLATE DOCUMENTATION BELOW THIS LINE --> {{high-risk|9,000+}} ===Usage=== This is an auxiliar... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{documentation subpage}} <!-- EDIT TEMPLATE DOCUMENTATION BELOW THIS LINE --> {{high-risk|9,000+}} ===Usage=== This is an auxiliary template allowing to encode "<code>|</code>" within template parameters. It is necessary if the character is used in wiki table syntax. In other cases it is better to use "<code>&amp;#124;</code>". This template cannot be used for putting the character as text in a wiki table; in that case, again, "<code>&amp;#124;</code>" can be used. Note that no special template is needed for "<code>!</code>" (exclamation mark). This is a '''high risk template''', and it cannot be substituted. ===See also=== *[[Template:!!]] *[[Template:!-]] *[[Template:-!]] <includeonly> <!-- ADD CATEGORIES BELOW THIS LINE --> [[Category:Template namespace templates|{{PAGENAME}}]] <!-- ADD INTERWIKIS BELOW THIS LINE --> </includeonly> 8o52vd98269f9a9ioflqthylemd0t6h ढाँचा:High-risk 10 2154 4002 2011-02-06T01:28:20Z Bhawani Gautam 342 {{ombox | type = content | text = '''This template is used on {{#if:{{{1|}}}|{{{1}}}|a very large number of}} pages.'''<br />To avo... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{ombox | type = content | text = '''This template is used on {{#if:{{{1|}}}|{{{1}}}|a very large number of}} pages.'''<br />To avoid large-scale disruption and unnecessary server load, any changes should first be tested in the [[Template:Template sandbox|template sandbox]] or a user subpage. The tested changes can then be added in one single edit to this template. Please consider discussing any changes on {{#if:{{{2|}}}|[[{{{2}}}]]|the [[{{#ifeq:{{SUBPAGENAME}}|doc| {{TALKSPACE}}:{{BASEPAGENAME}} | {{TALKPAGENAME}} }}|talk page]]}} before implementing them. }}<noinclude> {{Documentation}} <!-- Add categories and interwikis to the /doc subpage, not here! --> </noinclude> 5us5i8kst5bsxnrophkf7337i7j9h5s ढाँचा:Template sandbox 10 2155 4003 2011-02-06T01:29:02Z Bhawani Gautam 342 <includeonly>{{#switch:{{NAMESPACE}} |{{TALKSPACE}}= |Template={{#ifeq: {{{template-filing|}}} | deep |[[Category:{{BOOKNAME}}/Templ... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <includeonly>{{#switch:{{NAMESPACE}} |{{TALKSPACE}}= |Template={{#ifeq: {{{template-filing|}}} | deep |[[Category:{{BOOKNAME}}/Templates{{#if:{{#titleparts:{{PAGENAME}}||3}}|/{{#titleparts:{{PAGENAME}}|-1|2}}}}|{{{1|{{#if:{{CHAPTERNAME}}|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||-1}}}}}}} ]][[Category:Pages with deep filing]] |[[Category:{{BOOKNAME}}/Templates|{{{1|{{#titleparts:{{FULLPAGENAME}}||2}}}}} ]] }} |Category={{#ifeq: {{FULLCHAPTERNAME}} | {{FULLBOOKNAME}} | |[[Category:{{#titleparts:{{PAGENAME}}|-1}}|{{{1|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||-1}}}}} ]] {{#ifeq: {{FULLCHAPTERNAME}} | Templates | [[Category:Book-specific templates|{{{1|{{PAGENAME}}}}} ]] }} }} |#default={{#ifeq: {{{filing|}}} | deep |[[Category:{{#if:{{CHAPTERNAME}}|{{#titleparts:{{FULLPAGENAME}}|-1}}|{{FULLPAGENAME}}}}|{{{1|{{#if:{{CHAPTERNAME}}|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||-1}}}}}}} ]][[Category:Pages with deep filing]] |[[Category:{{FULLBOOKNAME}}|{{{1|{{#titleparts:{{FULLPAGENAME}}||2}}}}} ]] }} }}</includeonly><noinclude>{{documentation}}</noinclude> mjwb94g3rjkwis2kjfa4oi4jmuwcu56 ढाँचा:High-risk/doc 10 2156 4004 2011-02-06T01:30:00Z Bhawani Gautam 342 {{documentation subpage}} <!-- PLEASE ADD CATEGORIES AND INTERWIKIS AT THE BOTTOM OF THIS PAGE --> This is the {{tl|high-risk}} mes... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{documentation subpage}} <!-- PLEASE ADD CATEGORIES AND INTERWIKIS AT THE BOTTOM OF THIS PAGE --> This is the {{tl|high-risk}} message box. It is meant to be put at the top of the documentation for the most high-use (high-risk) templates. That is for templates used on 1,000 pages or more. For templates used on 2000 - 1,000 pages we instead recommend using {{tl|high-use}} which has a softer wording. === Usage === The template can be used as is. But it can also take some parameters: * First parameter is the number of pages. See [[tools:~dispenser/cgi-bin/embeddedincount.py]] to find out how many pages use a given template. * Second parameter is the name of some other talk page if you want discussion to be made there instead. But a better option might be to redirect the talkpage of your template to that other talkpage. Here are some examples: <pre> {{high-risk| 20,000+ | Wikibooks:Reading room/Technical Assistance }} </pre> {{high-risk| 20,000+ | Wikibooks:Reading room/Technical Assistance }} <pre> {{high-risk| 20,000+ }} </pre> {{high-risk| 20,000+ }} <pre> {{high-risk| | Wikibooks:Reading room/Technical Assistance }} </pre> {{high-risk| | Wikibooks:Reading room/Technical Assistance }} The full code for a /doc page top can look like this: <pre> {{documentation subpage}} {{high-risk| 20,000+ }} <!-- PLEASE ADD CATEGORIES AND INTERWIKIS AT THE BOTTOM OF THIS PAGE --> </pre> === See also === * {{tl|high-use}} – For the slightly less high-risk templates. * {{tl|intricate template}} * {{tl|pp-template}} – The protection template that usually is put on high-risk templates. <includeonly> <!-- CATEGORIES AND INTERWIKIS HERE, THANKS --> [[Category:Template namespace templates|{{PAGENAME}}]] </includeonly> mcpxyhie6d3eizaussn0pfuzs1z82mc ढाँचा:High-use 10 2157 4005 2011-02-06T01:30:31Z Bhawani Gautam 342 {{ombox | type = style | image = [[File:Emblem-important-yellow.svg|40x40px]] | text = '''This template is used on {{#if:{{{1|}}}... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{ombox | type = style | image = [[File:Emblem-important-yellow.svg|40x40px]] | text = '''This template is used on {{#if:{{{1|}}}|{{{1}}}|many}} pages''', and changes to it will be widely noticed. Please test any changes in the [[Template:Template sandbox|template sandbox]] or in a user subpage, and consider discussing changes at {{#if:{{{2|}}}|[[{{{2}}}]]|the [[{{#ifeq:{{SUBPAGENAME}}|doc| {{TALKSPACE}}:{{BASEPAGENAME}} | {{TALKPAGENAME}} }}|talk page]]}} before implementing them. }}<noinclude> {{Documentation}} <!-- Add categories and interwikis to the /doc subpage, not here! --> </noinclude> p2y5uypenhz6qphi5hyi97cc6dq1flh ढाँचा:High-use/doc 10 2158 4006 2011-02-06T01:31:01Z Bhawani Gautam 342 {{Documentation subpage}} <!-- PLEASE ADD CATEGORIES AND INTERWIKIS AT THE BOTTOM OF THIS PAGE --> This is the {{tl|high-use}} mess... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{Documentation subpage}} <!-- PLEASE ADD CATEGORIES AND INTERWIKIS AT THE BOTTOM OF THIS PAGE --> This is the {{tl|high-use}} message box. It is meant to be put at the top of the documentation for templates used on 200 - 1,000 pages. For templates used on 1,000 pages or more we instead recommend using {{tl|high-risk}} which has a stronger wording. === Usage === The template can be used as is. But it can also take some parameters: * First parameter is the number of pages. See [[tools:~dispenser/cgi-bin/embeddedincount.py]] to find out how many pages use your template. * Second parameter is the name of some other talk page if you want discussion to be made there instead. But a better option might be to redirect the talkpage of your template to that other talkpage. Here are some examples: <pre> {{high-use| 500+ | Wikibooks:Reading room/Technical Assistance }} </pre> {{high-use| 500+ | Wikibooks:Reading room/Technical Assistance }} <pre> {{high-use| 500+ }} </pre> {{high-use| 500+ }} <pre> {{high-use| | Wikibooks:Reading room/Technical Assistance }} </pre> {{high-use| | Wikibooks:Reading room/Technical Assistance }} The full code for a /doc page top can look like this: <pre> {{documentation subpage}} {{high-use| 500+ }} <!-- PLEASE ADD CATEGORIES AND INTERWIKIS AT THE BOTTOM OF THIS PAGE --> </pre> === See also === * {{tl|high-risk}} – For the most high-use (high-risk) templates. * {{tl|high-use}} – For the slightly less high-risk templates. * {{tl|intricate template}} * {{tl|pp-template}} – The protection template that usually is put on high-risk templates. <includeonly> <!-- CATEGORIES AND INTERWIKIS HERE, THANKS --> [[Category:Template namespace templates|{{PAGENAME}}]] </includeonly> 7ifmgooqmvxsycdxzb9sjplnnbkkafg ढाँचा:Intricate template 10 2159 4007 2011-02-06T01:31:37Z Bhawani Gautam 342 {{ombox | type = style | image = [[File:Ambox warning yellow.svg|40px|link=|alt=]] | text ='''This template employs intricate featur... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{ombox | type = style | image = [[File:Ambox warning yellow.svg|40px|link=|alt=]] | text ='''This template employs intricate features of template syntax.''' {{nowrap|{{{1|}}}}}<div style="font-size:95%; padding-bottom:2px;">You are encouraged to familiarize yourself with its setup and [[mw:Help:Extension:ParserFunctions|parser functions]] before editing the template. If your edit causes unexpected problems, please [[Help:Editing#Undo|undo]] it quickly. Remember that you can conduct experiments, and should test all improvements, in either the {{nowrap|{{#switch: {{#ifexist:{{FULLPAGENAME}}/sandbox |sandbox | {{#ifexist:{{FULLPAGENAME}}/Sandbox |Sandbox | {{#ifexist:{{FULLPAGENAME}}/test sandbox|test sandbox| {{#ifexist:{{FULLPAGENAME}}/Test sandbox|Test sandbox| {{#ifexist:{{FULLPAGENAME}}/test |test | {{#ifexist:{{FULLPAGENAME}}/Test |Test | }} }} }} }} }} }} | sandbox = [[Template:{{PAGENAME}}/sandbox |local /sandbox ]] | Sandbox = [[Template:{{PAGENAME}}/Sandbox |local /Sandbox ]] | test sandbox = [[Template:{{PAGENAME}}/test sandbox|local /test sandbox ]] | Test sandbox = [[Template:{{PAGENAME}}/Test sandbox|local /Test sandbox ]] | test = [[Template:{{PAGENAME}}/test |local /test ]] | Test = [[Template:{{PAGENAME}}/Test |local /Test ]] | #default = [[Template:Template sandbox |general template sandbox]] <!--ENDswitch-->}}<!--ENDnowrap-->}} or your user space before changing anything here.</div> }}<noinclude> {{documentation}} </noinclude> stas2hto98ra0kgcafbmldpzidg2tbj ढाँचा:Nowrap 10 2160 4008 2011-02-06T01:32:08Z Bhawani Gautam 342 <span style="white-space:nowrap;">{{{1}}}</span><noinclude>{{documentation}}<!--interwikis/categories go inside doc--></noinclude> को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <span style="white-space:nowrap;">{{{1}}}</span><noinclude>{{documentation}}<!--interwikis/categories go inside doc--></noinclude> t6i8ohuc1gfxpm2leno2txcihaxknea ढाँचा:Nowrap/doc 10 2161 4009 2011-02-06T01:32:37Z Bhawani Gautam 342 {{documentation subpage}} __NOTOC__ This is the {{tl|nowrap}} template. This template prevents word wraps (line breaks) in text and... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{documentation subpage}} __NOTOC__ This is the {{tl|nowrap}} template. This template prevents word wraps (line breaks) in text and links that contain spaces. === Usage === <pre> Lots of text {{nowrap|10 kg (22 lb)}} more text. </pre> It may render like this: :Lots of text 10 kg (22 lb) :more text. Or like this: :Lots of text :10 kg (22 lb) more text. But it will ''not'' render like this: :Lots of text 10 kg (22 :lb) more text. === Handling interpreted characters === [[Help:Template|Templates]] have problems to handle parameter data that contains equal signs "<code>=</code>" or vertical bars "<code>|</code>". In such cases consider using {{tl|nowrap begin}} + {{tl|nowrap end}} instead. But there are also workarounds: For text that includes an equal sign "=", precede the text with <code>1=</code>. For example: :<code><nowiki>{{nowrap|</nowiki>1=2 + 2 = 4}}</code> Which renders this: :{{nowrap|1=2 + 2 = 4}} For text that includes a vertical bar "|", escape the bar(s) with <code><nowiki>&amp;#124;</nowiki></code> or <code><nowiki>{{!}}</nowiki></code>. For instance like this: :<code><nowiki>{{nowrap|</nowiki>&amp;#124;2&amp;#124; < 3}}</code> Or like this: :<code><nowiki>{{nowrap|{{!}}2{{!}} < 3}}</nowiki></code> Which renders this: :{{nowrap|&#124;2&#124; < 3}} === Technical details === The actual code that does the job is this HTML+CSS code: :<code><nowiki><span style="white-space:nowrap;">This text will not wrap</span></nowiki></code> Spaces at the beginning or end of your text will fall outside the no-wrap tag in the rendered text due to MediaWiki rendering mechanisms. === See also === * {{tl|nowraplinks}} - Prevents wraps inside links and only allows wraps between the links and in normal text. Very useful for link lists and easy to use. <includeonly> <!-- ADD CATEGORIES BELOW THIS LINE --> [[Category:Text formatting templates|{{PAGENAME}}]] <!-- ADD INTERWIKIS BELOW THIS LINE --> </includeonly> 3f7pgwkgyiz1gnbt3eyw7hek6pozlxg ढाँचा:Nowrap end 10 2162 4010 2011-02-06T01:33:16Z Bhawani Gautam 342 <includeonly></span></includeonly><noinclude> {{documentation}} <!-- Add categories and interwikis to the /doc subpage, not here! -... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <includeonly></span></includeonly><noinclude> {{documentation}} <!-- Add categories and interwikis to the /doc subpage, not here! --> </noinclude> kwum1tk143w2m8d4z5oo48bef2jhq8m ढाँचा:Cat handler 10 2163 4011 2011-02-06T02:02:01Z Bhawani Gautam 342 {{#if: {{#ifeq: {{lc: {{{nocat|}}} }} | true | dontcat <!--"nocat=true", don't categorize--> }}{{#ifeq: {{lc: {{{categories... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{#if: {{#ifeq: {{lc: {{{nocat|}}} }} | true | dontcat <!--"nocat=true", don't categorize--> }}{{#ifeq: {{lc: {{{categories|}}} }} | no | dontcat }}{{#switch: {{lc: {{{category2|¬}}} }} | yes | ¬ = <!--Not defined--> | #default = dontcat <!--"category2 = no/'defined but empty'/'anything'"--> }}{{#switch: {{lc: {{{subpage|}}} }} | no = {{basepage subpage | | dontcat <!--"subpage=no" and on a subpage--> | page = {{{page|}}} <!--For testing--> }} | only = {{basepage subpage | dontcat <!--"subpage=only" and not on a subpage--> | page = {{{page|}}} <!--For testing--> }} }} | <!--Don't categorise (result was "dontcat" or "dontcatdontcat" and so on)--> | <!--Check blacklist--> {{#switch: {{#ifeq: {{lc: {{{nocat|}}} }} | false | <!--"nocat=false", skip blacklist check--> | {{#ifeq: {{lc: {{{categories|}}} }} | yes | <!--Skip blacklist check--> | {{#ifeq: {{lc: {{{category2|}}} }} | yes | <!--Skip blacklist check--> | {{cat handler/blacklist| page = {{{page|}}} }} <!--Check blacklist--> }} }} }} | hide = <!--Blacklist returned "hide", don't categorize--> | #default = <!--Check if any namespace parameter is defined--> {{#ifeq: h0#384!5nea+w9 | {{{all| {{{main| {{{talk| {{{user| {{{wikibooks| {{{file| {{{mediawiki| {{{template| {{{help| {{{category| {{{subject| {{{cookbook| {{{wikijunior| {{{other| h0#384!5nea+w9 }}} }}} }}} }}} }}} }}} }}} }}} }}} }}} }}} }}} }}} }}} | <!--No namespace parameters fed, basic usage--> {{namespace detect | main = {{{1|}}} | file = {{{1|}}} | help = {{{1|}}} | category = {{{1|}}} | subject = {{{1|}}} | cookbook = {{{1|}}} | wikijunior = {{{1|}}} | page = {{{page|}}} <!--For testing and demonstration--> }} | <!--Namespace parameters fed, advanced usage. If "data" is a number, return the corresponding numbered parameter, else return "data". --> {{{all|}}}{{cat handler/numbered | 1 = {{{1|}}} | 2 = {{{2|}}} | 3 = {{{3|}}} | 4 = {{{4|}}} | 5 = {{{5|}}} | 6 = {{{6|}}} | 7 = {{{7|}}} | 8 = {{{8|}}} | 9 = {{{9|}}} | 10 = {{{10|}}} | data = <!--Check what namespace, and return the data for it. Respecting empty parameters on purpose. --> {{namespace detect | main = {{{main| {{{other|}}} }}} | talk = {{{talk| {{{other|}}} }}} | user = {{{user| {{{other|}}} }}} | wikibooks = {{{wikibooks| {{{project| {{{other|}}} }}} }}} | file = {{{file| {{{image| {{{other|}}} }}} }}} | mediawiki = {{{mediawiki| {{{other|}}} }}} | template = {{{template| {{{other|}}} }}} | help = {{{help| {{{other|}}} }}} | category = {{{category| {{{other|}}} }}} | subject = {{{subject| {{{other|}}} }}} | cookbook = {{{cookbook| {{{other|}}} }}} | wikijunior = {{{wikijunior| {{{other|}}} }}} | other = {{{other|}}} <!--Namespace special or a new namespace--> | page = {{{page|}}} <!--For testing and demonstration--> }} }} }} }} }}<noinclude> {{documentation}} <!-- Add categories and interwikis to the /doc subpage, not here! --> </noinclude> nesmp5nghkmv4vorcp3rn4m24ozinvj ढाँचा:Namespace detect 10 2164 4012 2011-02-06T02:02:33Z Bhawani Gautam 342 {{#switch: {{lc: <!--Lower case the result--> <!--If no or empty "demospace" parameter then detect namespace--> ... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{#switch: {{lc: <!--Lower case the result--> <!--If no or empty "demospace" parameter then detect namespace--> {{#if:{{{demospace|}}} | {{{demospace}}} | {{#if:{{{page|}}} | <!--Detect the namespace in the "page" parameter--> {{#ifeq:{{NAMESPACE:{{{page}}} }}|{{TALKSPACE:{{{page}}} }} | talk | {{SUBJECTSPACE:{{{page}}} }} }} | <!--No "demospace" or "page" parameters, so detect actual namespace--> {{#ifeq:{{NAMESPACE}}|{{TALKSPACE}} | talk | {{SUBJECTSPACE}} }} }} }} }} <!-- Only one of the lines below will be executed --> <!-- Respecting empty parameters on purpose --> | main <!--"demospace=main" or {{SUBJECTSPACE}}={{ns:0}}=""--> | = {{{main| {{{other|}}} }}} | talk = {{{talk| {{{other|}}} }}} | user = {{{user| {{{other|}}} }}} | wikibooks = {{{wikibooks| {{{other|}}} }}} | file | image = {{{file| {{{image| {{{other|}}} }}} }}} | mediawiki = {{{mediawiki| {{{other|}}} }}} | template = {{{template| {{{other|}}} }}} | help = {{{help| {{{other|}}} }}} | subject = {{{subject| {{{other|}}} }}} | category = {{{category| {{{other|}}} }}} | wikijunior = {{{wikijunior| {{{other|}}} }}} | cookbook = {{{cookbook| {{{other|}}} }}} | other | #default = {{{other|}}} <!--"demospace=other" or a new namespace--> }}<!--End switch--><noinclude> {{documentation}} <!-- Add categories and interwikis to the /doc subpage, not here! --> </noinclude> le4hl9dqoim2dwe030ukjicw2e8eumq ढाँचा:Babel 10 2165 6929 6928 2016-02-05T05:15:27Z Devraj poudel 1655 wikitext text/x-wiki {| class="userboxes" style="float: {{{align|center}}}; margin-left: {{{left|1}}}em; margin-bottom: {{{bottom|0.5}}}em; width: {{{width|248}}}px; border: {{{bordercolor|#99B3FF}}} solid {{{solid|1}}}px; clear: {{{align|right}}}; color: {{{textcolor|#000000}}}; {{{extra-css|}}}" |- ! style="background-color: {{{color|inherit}}}; text-align: center" colspan="10" | {{{header|[[w:विकिपीडिया:babel|ब्याबेल]]}}} |- | style="vertical-align:middle !important" | {{#if:{{{1|}}}|{{User {{{1}}}}}|''You haven't set up any languages. Please see [[Template:Babel/doc]] for help.'' }}{{#if:{{{2|}}}|{{User {{{2}}}}} }}{{#if:{{{3|}}}|{{User {{{3}}}}} }}{{#if:{{{4|}}}|{{User {{{4}}}}} }}{{#if:{{{5|}}}|{{User {{{5}}}}} }}{{#if:{{{6|}}}|{{User {{{6}}}}} }}{{#if:{{{7|}}}|{{User {{{7}}}}} }}{{#if:{{{8|}}}|{{User {{{8}}}}} }}{{#if:{{{9|}}}|{{User {{{9}}}}} }}{{#if:{{{10|}}}|{{User {{{10}}}}} }}{{#if:{{{11|}}}|{{User {{{11}}}}} }}{{#if:{{{12|}}}|{{User {{{12}}}}} }}{{#if:{{{13|}}}|{{User {{{13}}}}} }}{{#if:{{{14|}}}|{{User {{{14}}}}} }}{{#if:{{{15|}}}|{{User {{{15}}}}} }}{{#if:{{{16|}}}|{{User {{{16}}}}} }}{{#if:{{{17|}}}|{{User {{{17}}}}} }}{{#if:{{{18|}}}|{{User {{{18}}}}} }}{{#if:{{{19|}}}|{{User {{{19}}}}} }}{{#if:{{{20|}}}|{{User {{{20}}}}} }}{{#if:{{{21|}}}|{{User {{{21}}}}} }}{{#if:{{{22|}}}|{{User {{{22}}}}} }}{{#if:{{{23|}}}|{{User {{{23}}}}} }}{{#if:{{{24|}}}|{{User {{{24}}}}} }}{{#if:{{{25|}}}|{{User {{{25}}}}} }}{{#if:{{{26|}}}|{{User {{{26}}}}} }}{{#if:{{{27|}}}|{{User {{{27}}}}} }}{{#if:{{{28|}}}|{{User {{{28}}}}} }}{{#if:{{{29|}}}|{{User {{{29}}}}} }}{{#if:{{{30|}}}|{{User {{{30}}}}} }}{{#if:{{{31|}}}|{{User {{{31}}}}} }}{{#if:{{{32|}}}|{{User {{{32}}}}} }}{{#if:{{{33|}}}|{{User {{{33}}}}} }}{{#if:{{{34|}}}|{{User {{{34}}}}} }}{{#if:{{{35|}}}|{{User {{{35}}}}} }}{{#if:{{{36|}}}|{{User {{{36}}}}} }}{{#if:{{{37|}}}|{{User {{{37}}}}} }}{{#if:{{{38|}}}|{{User {{{38}}}}} }}{{#if:{{{39|}}}|{{User {{{39}}}}} }}{{#if:{{{40|}}}|{{User {{{40}}}}} }}{{#if:{{{41|}}}|{{User {{{41}}}}} }}{{#if:{{{42|}}}|{{User {{{42}}}}} }}{{#if:{{{43|}}}|{{User {{{43}}}}} }}{{#if:{{{44|}}}|{{User {{{44}}}}} }}{{#if:{{{45|}}}|{{User {{{45}}}}} }}{{#if:{{{46|}}}|{{User {{{46}}}}} }}{{#if:{{{47|}}}|{{User {{{47}}}}} }}{{#if:{{{48|}}}|{{User {{{48}}}}} }}{{#if:{{{49|}}}|{{User {{{49}}}}} }}{{#if:{{{50|}}}|{{User {{{50}}}}} }}{{#if:{{{51|}}}|{{User {{{51}}}}} }}{{#if:{{{52|}}}|{{User {{{52}}}}} }}{{#if:{{{53|}}}|{{User {{{53}}}}} }}{{#if:{{{54|}}}|{{User {{{54}}}}} }}{{#if:{{{55|}}}|{{User {{{55}}}}} }}{{#if:{{{56|}}}|{{User {{{56}}}}} }}{{#if:{{{57|}}}|{{User {{{57}}}}} }}{{#if:{{{58|}}}|{{User {{{58}}}}} }}{{#if:{{{59|}}}|{{User {{{59}}}}} }}{{#if:{{{60|}}}|{{User {{{60}}}}} }}{{#if:{{{61|}}}|{{User {{{61}}}}} }}{{#if:{{{62|}}}|{{User {{{62}}}}} }}{{#if:{{{63|}}}|{{User {{{63}}}}} }}{{#if:{{{64|}}}|{{User {{{64}}}}} }}{{#if:{{{65|}}}|{{User {{{65}}}}} }}{{#if:{{{66|}}}|{{User {{{66}}}}} }}{{#if:{{{67|}}}|{{User {{{67}}}}} }}{{#if:{{{68|}}}|{{User {{{68}}}}} }}{{#if:{{{69|}}}|{{User {{{69}}}}} }}{{#if:{{{70|}}}|{{User {{{70}}}}} }}{{#if:{{{71|}}}|{{User {{{71}}}}} }}{{#if:{{{72|}}}|{{User {{{72}}}}} }}{{#if:{{{73|}}}|{{User {{{73}}}}} }}{{#if:{{{74|}}}|{{User {{{74}}}}} }}{{#if:{{{75|}}}|{{User {{{75}}}}} }}{{#if:{{{76|}}}|{{User {{{76}}}}} }}{{#if:{{{77|}}}|{{User {{{77}}}}} }}{{#if:{{{78|}}}|{{User {{{78}}}}} }}{{#if:{{{79|}}}|{{User {{{79}}}}} }}{{#if:{{{80|}}}|{{User {{{80}}}}} }}{{#if:{{{81|}}}|{{User {{{81}}}}} }}{{#if:{{{82|}}}|{{User {{{82}}}}} }}{{#if:{{{83|}}}|{{User {{{83}}}}} }}{{#if:{{{84|}}}|{{User {{{84}}}}} }}{{#if:{{{85|}}}|{{User {{{85}}}}} }}{{#if:{{{86|}}}|{{User {{{86}}}}} }}{{#if:{{{87|}}}|{{User {{{87}}}}} }}{{#if:{{{88|}}}|{{User {{{88}}}}} }}{{#if:{{{89|}}}|{{User {{{89}}}}} }}{{#if:{{{90|}}}|{{User {{{90}}}}} }}{{#if:{{{91|}}}|{{User {{{91}}}}} }}{{#if:{{{92|}}}|{{User {{{92}}}}} }}{{#if:{{{93|}}}|{{User {{{93}}}}} }}{{#if:{{{94|}}}|{{User {{{94}}}}} }}{{#if:{{{95|}}}|{{User {{{95}}}}} }}{{#if:{{{96|}}}|{{User {{{96}}}}} }}{{#if:{{{97|}}}|{{User {{{97}}}}} }}{{#if:{{{98|}}}|{{User {{{98}}}}} }}{{#if:{{{99|}}}|{{User {{{99}}}}} }}{{#if:{{{100|}}}|{{User {{{100}}}}} }}{{{special-boxes|}}} |}<noinclude> {{Documentation}} <!-- Add categories and interwikis to the /doc subpage, not here! --> </noinclude> 041w3giu8yz02otm7868dyikfc47mih ढाँचा:Babel/core 10 2166 4014 2011-02-06T02:03:44Z Bhawani Gautam 342 <includeonly>{{#if:{{{1|}}}|{{!}}- {{!}} {{#switch:{{{1}}}| ab-0 = {{babelold|ab|0}} | ab-1 = {{babelold|ab|1}} | ab-2 = {{babelold|... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <includeonly>{{#if:{{{1|}}}|{{!}}- {{!}} {{#switch:{{{1}}}| ab-0 = {{babelold|ab|0}} | ab-1 = {{babelold|ab|1}} | ab-2 = {{babelold|ab|2}} | ab-3 = {{babelold|ab|3}} | ab-4 = {{babelold|ab|4}} | ab-N | ab = {{babelold|ab|N}} | af-0 = {{babelold|af|0}} | af-1 = {{babelold|af|1}} | af-2 = {{babelold|af|2}} | af-3 = {{babelold|af|3}} | af-4 = {{babelold|af|4}} | af-N | af = {{babelold|af|N}} | akk-0 = {{babelold|akk|0}} | akk-1 = {{babelold|akk|1}} | akk-2 = {{babelold|akk|2}} | akk-3 = {{babelold|akk|3}} | akk-4 = {{babelold|akk|4}} | akk-N | akk = {{babelold|akk|N}} | als-0 = {{babelold|als|0}} | als-1 = {{babelold|als|1}} | als-2 = {{babelold|als|2}} | als-3 = {{babelold|als|3}} | als-4 = {{babelold|als|4}} | als-N | als = {{babelold|als|N}} | am-0 = {{babelold|am|0}} | am-1 = {{babelold|am|1}} | am-2 = {{babelold|am|2}} | am-3 = {{babelold|am|3}} | am-4 = {{babelold|am|4}} | am-N | am = {{babelold|am|N}} | an-0 = {{babelold|an|0}} | an-1 = {{babelold|an|1}} | an-2 = {{babelold|an|2}} | an-3 = {{babelold|an|3}} | an-4 = {{babelold|an|4}} | an-N | an = {{babelold|an|N}} | ang-0 = {{babelold|ang|0}} | ang-1 = {{babelold|ang|1}} | ang-2 = {{babelold|ang|2}} | ang-3 = {{babelold|ang|3}} | ang-4 = {{babelold|ang|4}} | ang-N | ang = {{babelold|ang|N}} | ar-0 = {{babelold|ar|0}} | ar-1 = {{babelold|ar|1}} | ar-2 = {{babelold|ar|2}} | ar-3 = {{babelold|ar|3}} | ar-4 = {{babelold|ar|4}} | ar-N | ar = {{babelold|ar|N}} | art-tsolyáni-0 = {{babelold|art-tsolyáni|0}} | art-tsolyáni-1 = {{babelold|art-tsolyáni|1}} | art-tsolyáni-2 = {{babelold|art-tsolyáni|2}} | art-tsolyáni-3 = {{babelold|art-tsolyáni|3}} | art-tsolyáni-4 = {{babelold|art-tsolyáni|4}} | art-tsolyáni-N | art-tsolyáni = {{babelold|art-tsolyáni|N}} | ary-0 = {{babelold|ary|0}} | ary-1 = {{babelold|ary|1}} | ary-2 = {{babelold|ary|2}} | ary-3 = {{babelold|ary|3}} | ary-4 = {{babelold|ary|4}} | ary-N | ary = {{babelold|ary|N}} | ase-0 = {{babelold|ase|0}} | ase-1 = {{babelold|ase|1}} | ase-2 = {{babelold|ase|2}} | ase-3 = {{babelold|ase|3}} | ase-4 = {{babelold|ase|4}} | ase-N | ase = {{babelold|ase|N}} | ast-0 = {{babelold|ast|0}} | ast-1 = {{babelold|ast|1}} | ast-2 = {{babelold|ast|2}} | ast-3 = {{babelold|ast|3}} | ast-4 = {{babelold|ast|4}} | ast-N | ast = {{babelold|ast|N}} | avk-0 = {{babelold|avk|0}} | avk-1 = {{babelold|avk|1}} | avk-2 = {{babelold|avk|2}} | avk-3 = {{babelold|avk|3}} | avk-4 = {{babelold|avk|4}} | avk-N | avk = {{babelold|avk|N}} | az-0 = {{babelold|az|0}} | az-1 = {{babelold|az|1}} | az-2 = {{babelold|az|2}} | az-3 = {{babelold|az|3}} | az-4 = {{babelold|az|4}} | az-N | az = {{babelold|az|N}} | bar-0 = {{babelold|bar|0}} | bar-1 = {{babelold|bar|1}} | bar-2 = {{babelold|bar|2}} | bar-3 = {{babelold|bar|3}} | bar-4 = {{babelold|bar|4}} | bar-N | bar = {{babelold|bar|N}} | bcc-0 = {{babelold|bcc|0}} | bcc-1 = {{babelold|bcc|1}} | bcc-2 = {{babelold|bcc|2}} | bcc-3 = {{babelold|bcc|3}} | bcc-4 = {{babelold|bcc|4}} | bcc-N | bcc = {{babelold|bcc|N}} | be-0 = {{babelold|be|0}} | be-1 = {{babelold|be|1}} | be-2 = {{babelold|be|2}} | be-3 = {{babelold|be|3}} | be-4 = {{babelold|be|4}} | be-N | be = {{babelold|be|N}} | ber-0 = {{babelold|ber|0}} | ber-1 = {{babelold|ber|1}} | ber-2 = {{babelold|ber|2}} | ber-3 = {{babelold|ber|3}} | ber-4 = {{babelold|ber|4}} | ber-N | ber = {{babelold|ber|N}} | bew-0 = {{babelold|bew|0}} | bew-1 = {{babelold|bew|1}} | bew-2 = {{babelold|bew|2}} | bew-3 = {{babelold|bew|3}} | bew-4 = {{babelold|bew|4}} | bew-N | bew = {{babelold|bew|N}} | bg-0 = {{babelold|bg|0}} | bg-1 = {{babelold|bg|1}} | bg-2 = {{babelold|bg|2}} | bg-3 = {{babelold|bg|3}} | bg-4 = {{babelold|bg|4}} | bg-N | bg = {{babelold|bg|N}} | bm-0 = {{babelold|bm|0}} | bm-1 = {{babelold|bm|1}} | bm-2 = {{babelold|bm|2}} | bm-3 = {{babelold|bm|3}} | bm-4 = {{babelold|bm|4}} | bm-N | bm = {{babelold|bm|N}} | bn-0 = {{babelold|bn|0}} | bn-1 = {{babelold|bn|1}} | bn-2 = {{babelold|bn|2}} | bn-3 = {{babelold|bn|3}} | bn-4 = {{babelold|bn|4}} | bn-N | bn = {{babelold|bn|N}} | bo-0 = {{babelold|bo|0}} | bo-1 = {{babelold|bo|1}} | bo-2 = {{babelold|bo|2}} | bo-3 = {{babelold|bo|3}} | bo-4 = {{babelold|bo|4}} | bo-N | bo = {{babelold|bo|N}} | bqi-0 = {{babelold|bqi|0}} | bqi-1 = {{babelold|bqi|1}} | bqi-2 = {{babelold|bqi|2}} | bqi-3 = {{babelold|bqi|3}} | bqi-4 = {{babelold|bqi|4}} | bqi-N | bqi = {{babelold|bqi|N}} | br-0 = {{babelold|br|0}} | br-1 = {{babelold|br|1}} | br-2 = {{babelold|br|2}} | br-3 = {{babelold|br|3}} | br-4 = {{babelold|br|4}} | br-N | br = {{babelold|br|N}} | bs-0 = {{babelold|bs|0}} | bs-1 = {{babelold|bs|1}} | bs-2 = {{babelold|bs|2}} | bs-3 = {{babelold|bs|3}} | bs-4 = {{babelold|bs|4}} | bs-N | bs = {{babelold|bs|N}} | bug-0 = {{babelold|bug|0}} | bug-1 = {{babelold|bug|1}} | bug-2 = {{babelold|bug|2}} | bug-3 = {{babelold|bug|3}} | bug-4 = {{babelold|bug|4}} | bug-N | bug = {{babelold|bug|N}} | ca-0 = {{babelold|ca|0}} | ca-1 = {{babelold|ca|1}} | ca-2 = {{babelold|ca|2}} | ca-3 = {{babelold|ca|3}} | ca-4 = {{babelold|ca|4}} | ca-N | ca = {{babelold|ca|N}} | ceb-0 = {{babelold|ceb|0}} | ceb-1 = {{babelold|ceb|1}} | ceb-2 = {{babelold|ceb|2}} | ceb-3 = {{babelold|ceb|3}} | ceb-4 = {{babelold|ceb|4}} | ceb-N | ceb = {{babelold|ceb|N}} | ckb-0 = {{babelold|ckb|0}} | ckb-1 = {{babelold|ckb|1}} | ckb-2 = {{babelold|ckb|2}} | ckb-3 = {{babelold|ckb|3}} | ckb-4 = {{babelold|ckb|4}} | ckb-N | ckb = {{babelold|ckb|N}} | co-0 = {{babelold|co|0}} | co-1 = {{babelold|co|1}} | co-2 = {{babelold|co|2}} | co-3 = {{babelold|co|3}} | co-4 = {{babelold|co|4}} | co-N | co = {{babelold|co|N}} | cps-0 = {{babelold|cps|0}} | cps-1 = {{babelold|cps|1}} | cps-2 = {{babelold|cps|2}} | cps-3 = {{babelold|cps|3}} | cps-4 = {{babelold|cps|4}} | cps-N | cps = {{babelold|cps|N}} | crh-0 = {{babelold|crh|0}} | crh-1 = {{babelold|crh|1}} | crh-2 = {{babelold|crh|2}} | crh-3 = {{babelold|crh|3}} | crh-4 = {{babelold|crh|4}} | crh-N | crh = {{babelold|crh|N}} | cs-0 = {{babelold|cs|0}} | cs-1 = {{babelold|cs|1}} | cs-2 = {{babelold|cs|2}} | cs-3 = {{babelold|cs|3}} | cs-4 = {{babelold|cs|4}} | cs-N | cs = {{babelold|cs|N}} | cu-0 = {{babelold|cu|0}} | cu-1 = {{babelold|cu|1}} | cu-2 = {{babelold|cu|2}} | cu-3 = {{babelold|cu|3}} | cu-4 = {{babelold|cu|4}} | cu-N | cu = {{babelold|cu|N}} | cy-0 = {{babelold|cy|0}} | cy-1 = {{babelold|cy|1}} | cy-2 = {{babelold|cy|2}} | cy-3 = {{babelold|cy|3}} | cy-4 = {{babelold|cy|4}} | cy-N | cy = {{babelold|cy|N}} | da-0 = {{babelold|da|0}} | da-1 = {{babelold|da|1}} | da-2 = {{babelold|da|2}} | da-3 = {{babelold|da|3}} | da-4 = {{babelold|da|4}} | da-N | da = {{babelold|da|N}} | de-0 = {{babelold|de|0}} | de-1 = {{babelold|de|1}} | de-2 = {{babelold|de|2}} | de-3 = {{babelold|de|3}} | de-4 = {{babelold|de|4}} | de-N | de = {{babelold|de|N}} | de-arz-0 = {{babelold|de-arz|0}} | de-arz-1 = {{babelold|de-arz|1}} | de-arz-2 = {{babelold|de-arz|2}} | de-arz-3 = {{babelold|de-arz|3}} | de-arz-4 = {{babelold|de-arz|4}} | de-arz-N | de-arz = {{babelold|de-arz|N}} | de-hess-0 = {{babelold|de-hess|0}} | de-hess-1 = {{babelold|de-hess|1}} | de-hess-2 = {{babelold|de-hess|2}} | de-hess-3 = {{babelold|de-hess|3}} | de-hess-4 = {{babelold|de-hess|4}} | de-hess-N | de-hess = {{babelold|de-hess|N}} | dlc-0 = {{babelold|dlc|0}} | dlc-1 = {{babelold|dlc|1}} | dlc-2 = {{babelold|dlc|2}} | dlc-3 = {{babelold|dlc|3}} | dlc-4 = {{babelold|dlc|4}} | dlc-N | dlc = {{babelold|dlc|N}} | dlm-0 = {{babelold|dlm|0}} | dlm-1 = {{babelold|dlm|1}} | dlm-2 = {{babelold|dlm|2}} | dlm-3 = {{babelold|dlm|3}} | dlm-4 = {{babelold|dlm|4}} | dlm-N | dlm = {{babelold|dlm|N}} | dsb-0 = {{babelold|dsb|0}} | dsb-1 = {{babelold|dsb|1}} | dsb-2 = {{babelold|dsb|2}} | dsb-3 = {{babelold|dsb|3}} | dsb-4 = {{babelold|dsb|4}} | dsb-N | dsb = {{babelold|dsb|N}} | el-0 = {{babelold|el|0}} | el-1 = {{babelold|el|1}} | el-2 = {{babelold|el|2}} | el-3 = {{babelold|el|3}} | el-4 = {{babelold|el|4}} | el-N | el = {{babelold|el|N}} | en-0 = {{babelold|en|0}} | en-1 = {{babelold|en|1}} | en-2 = {{babelold|en|2}} | en-3 = {{babelold|en|3}} | en-4 = {{babelold|en|4}} | en-N | en = {{babelold|en|N}} | eo-0 = {{babelold|eo|0}} | eo-1 = {{babelold|eo|1}} | eo-2 = {{babelold|eo|2}} | eo-3 = {{babelold|eo|3}} | eo-4 = {{babelold|eo|4}} | eo-N | eo = {{babelold|eo|N}} | es-0 = {{babelold|es|0}} | es-1 = {{babelold|es|1}} | es-2 = {{babelold|es|2}} | es-3 = {{babelold|es|3}} | es-4 = {{babelold|es|4}} | es-N | es = {{babelold|es|N}} | et-0 = {{babelold|et|0}} | et-1 = {{babelold|et|1}} | et-2 = {{babelold|et|2}} | et-3 = {{babelold|et|3}} | et-4 = {{babelold|et|4}} | et-N | et = {{babelold|et|N}} | eu-0 = {{babelold|eu|0}} | eu-1 = {{babelold|eu|1}} | eu-2 = {{babelold|eu|2}} | eu-3 = {{babelold|eu|3}} | eu-4 = {{babelold|eu|4}} | eu-N | eu = {{babelold|eu|N}} | eur-0 = {{babelold|eur|0}} | eur-1 = {{babelold|eur|1}} | eur-2 = {{babelold|eur|2}} | eur-3 = {{babelold|eur|3}} | eur-4 = {{babelold|eur|4}} | eur-N | eur = {{babelold|eur|N}} | fa-0 = {{babelold|fa|0}} | fa-1 = {{babelold|fa|1}} | fa-2 = {{babelold|fa|2}} | fa-3 = {{babelold|fa|3}} | fa-4 = {{babelold|fa|4}} | fa-N | fa = {{babelold|fa|N}} | fi-0 = {{babelold|fi|0}} | fi-1 = {{babelold|fi|1}} | fi-2 = {{babelold|fi|2}} | fi-3 = {{babelold|fi|3}} | fi-4 = {{babelold|fi|4}} | fi-N | fi = {{babelold|fi|N}} | fr-0 = {{babelold|fr|0}} | fr-1 = {{babelold|fr|1}} | fr-2 = {{babelold|fr|2}} | fr-3 = {{babelold|fr|3}} | fr-4 = {{babelold|fr|4}} | fr-N | fr = {{babelold|fr|N}} | fur-0 = {{babelold|fur|0}} | fur-1 = {{babelold|fur|1}} | fur-2 = {{babelold|fur|2}} | fur-3 = {{babelold|fur|3}} | fur-4 = {{babelold|fur|4}} | fur-N | fur = {{babelold|fur|N}} | fy-0 = {{babelold|fy|0}} | fy-1 = {{babelold|fy|1}} | fy-2 = {{babelold|fy|2}} | fy-3 = {{babelold|fy|3}} | fy-4 = {{babelold|fy|4}} | fy-N | fy = {{babelold|fy|N}} | ga-0 = {{babelold|ga|0}} | ga-1 = {{babelold|ga|1}} | ga-2 = {{babelold|ga|2}} | ga-3 = {{babelold|ga|3}} | ga-4 = {{babelold|ga|4}} | ga-N | ga = {{babelold|ga|N}} | gan-0 = {{babelold|gan|0}} | gan-1 = {{babelold|gan|1}} | gan-2 = {{babelold|gan|2}} | gan-3 = {{babelold|gan|3}} | gan-4 = {{babelold|gan|4}} | gan-N | gan = {{babelold|gan|N}} | gd-0 = {{babelold|gd|0}} | gd-1 = {{babelold|gd|1}} | gd-2 = {{babelold|gd|2}} | gd-3 = {{babelold|gd|3}} | gd-4 = {{babelold|gd|4}} | gd-N | gd = {{babelold|gd|N}} | gl-0 = {{babelold|gl|0}} | gl-1 = {{babelold|gl|1}} | gl-2 = {{babelold|gl|2}} | gl-3 = {{babelold|gl|3}} | gl-4 = {{babelold|gl|4}} | gl-N | gl = {{babelold|gl|N}} | grc-0 = {{babelold|grc|0}} | grc-1 = {{babelold|grc|1}} | grc-2 = {{babelold|grc|2}} | grc-3 = {{babelold|grc|3}} | grc-4 = {{babelold|grc|4}} | grc-N | grc = {{babelold|grc|N}} | gsw-0 = {{babelold|gsw|0}} | gsw-1 = {{babelold|gsw|1}} | gsw-2 = {{babelold|gsw|2}} | gsw-3 = {{babelold|gsw|3}} | gsw-4 = {{babelold|gsw|4}} | gsw-N | gsw = {{babelold|gsw|N}} | gu-0 = {{babelold|gu|0}} | gu-1 = {{babelold|gu|1}} | gu-2 = {{babelold|gu|2}} | gu-3 = {{babelold|gu|3}} | gu-4 = {{babelold|gu|4}} | gu-N | gu = {{babelold|gu|N}} | haw-0 = {{babelold|haw|0}} | haw-1 = {{babelold|haw|1}} | haw-2 = {{babelold|haw|2}} | haw-3 = {{babelold|haw|3}} | haw-4 = {{babelold|haw|4}} | haw-N | haw = {{babelold|haw|N}} | he-0 = {{babelold|he|0}} | he-1 = {{babelold|he|1}} | he-2 = {{babelold|he|2}} | he-3 = {{babelold|he|3}} | he-4 = {{babelold|he|4}} | he-N | he = {{babelold|he|N}} | hi-0 = {{babelold|hi|0}} | hi-1 = {{babelold|hi|1}} | hi-2 = {{babelold|hi|2}} | hi-3 = {{babelold|hi|3}} | hi-4 = {{babelold|hi|4}} | hi-N | hi = {{babelold|hi|N}} | hif-0 = {{babelold|hif|0}} | hif-1 = {{babelold|hif|1}} | hif-2 = {{babelold|hif|2}} | hif-3 = {{babelold|hif|3}} | hif-4 = {{babelold|hif|4}} | hif-N | hif = {{babelold|hif|N}} | hil-0 = {{babelold|hil|0}} | hil-1 = {{babelold|hil|1}} | hil-2 = {{babelold|hil|2}} | hil-3 = {{babelold|hil|3}} | hil-4 = {{babelold|hil|4}} | hil-N | hil = {{babelold|hil|N}} | hr-0 = {{babelold|hr|0}} | hr-1 = {{babelold|hr|1}} | hr-2 = {{babelold|hr|2}} | hr-3 = {{babelold|hr|3}} | hr-4 = {{babelold|hr|4}} | hr-N | hr = {{babelold|hr|N}} | hsb-0 = {{babelold|hsb|0}} | hsb-1 = {{babelold|hsb|1}} | hsb-2 = {{babelold|hsb|2}} | hsb-3 = {{babelold|hsb|3}} | hsb-4 = {{babelold|hsb|4}} | hsb-N | hsb = {{babelold|hsb|N}} | ht-0 = {{babelold|ht|0}} | ht-1 = {{babelold|ht|1}} | ht-2 = {{babelold|ht|2}} | ht-3 = {{babelold|ht|3}} | ht-4 = {{babelold|ht|4}} | ht-N | ht = {{babelold|ht|N}} | hu-0 = {{babelold|hu|0}} | hu-1 = {{babelold|hu|1}} | hu-2 = {{babelold|hu|2}} | hu-3 = {{babelold|hu|3}} | hu-4 = {{babelold|hu|4}} | hu-N | hu = {{babelold|hu|N}} | ia-0 = {{babelold|ia|0}} | ia-1 = {{babelold|ia|1}} | ia-2 = {{babelold|ia|2}} | ia-3 = {{babelold|ia|3}} | ia-4 = {{babelold|ia|4}} | ia-N | ia = {{babelold|ia|N}} | id-0 = {{babelold|id|0}} | id-1 = {{babelold|id|1}} | id-2 = {{babelold|id|2}} | id-3 = {{babelold|id|3}} | id-4 = {{babelold|id|4}} | id-N | id = {{babelold|id|N}} | io-0 = {{babelold|io|0}} | io-1 = {{babelold|io|1}} | io-2 = {{babelold|io|2}} | io-3 = {{babelold|io|3}} | io-4 = {{babelold|io|4}} | io-N | io = {{babelold|io|N}} | is-0 = {{babelold|is|0}} | is-1 = {{babelold|is|1}} | is-2 = {{babelold|is|2}} | is-3 = {{babelold|is|3}} | is-4 = {{babelold|is|4}} | is-N | is = {{babelold|is|N}} | it-0 = {{babelold|it|0}} | it-1 = {{babelold|it|1}} | it-2 = {{babelold|it|2}} | it-3 = {{babelold|it|3}} | it-4 = {{babelold|it|4}} | it-N | it = {{babelold|it|N}} | ja-0 = {{babelold|ja|0}} | ja-1 = {{babelold|ja|1}} | ja-2 = {{babelold|ja|2}} | ja-3 = {{babelold|ja|3}} | ja-4 = {{babelold|ja|4}} | ja-N | ja = {{babelold|ja|N}} | jv-0 = {{babelold|jv|0}} | jv-1 = {{babelold|jv|1}} | jv-2 = {{babelold|jv|2}} | jv-3 = {{babelold|jv|3}} | jv-4 = {{babelold|jv|4}} | jv-N | jv = {{babelold|jv|N}} | ka-0 = {{babelold|ka|0}} | ka-1 = {{babelold|ka|1}} | ka-2 = {{babelold|ka|2}} | ka-3 = {{babelold|ka|3}} | ka-4 = {{babelold|ka|4}} | ka-N | ka = {{babelold|ka|N}} | kab-0 = {{babelold|kab|0}} | kab-1 = {{babelold|kab|1}} | kab-2 = {{babelold|kab|2}} | kab-3 = {{babelold|kab|3}} | kab-4 = {{babelold|kab|4}} | kab-N | kab = {{babelold|kab|N}} | kk-0 = {{babelold|kk|0}} | kk-1 = {{babelold|kk|1}} | kk-2 = {{babelold|kk|2}} | kk-3 = {{babelold|kk|3}} | kk-4 = {{babelold|kk|4}} | kk-N | kk = {{babelold|kk|N}} | km-0 = {{babelold|km|0}} | km-1 = {{babelold|km|1}} | km-2 = {{babelold|km|2}} | km-3 = {{babelold|km|3}} | km-4 = {{babelold|km|4}} | km-N | km = {{babelold|km|N}} | knn-0 = {{babelold|knn|0}} | knn-1 = {{babelold|knn|1}} | knn-2 = {{babelold|knn|2}} | knn-3 = {{babelold|knn|3}} | knn-4 = {{babelold|knn|4}} | knn-N | knn = {{babelold|knn|N}} | ko-0 = {{babelold|ko|0}} | ko-1 = {{babelold|ko|1}} | ko-2 = {{babelold|ko|2}} | ko-3 = {{babelold|ko|3}} | ko-4 = {{babelold|ko|4}} | ko-N | ko = {{babelold|ko|N}} | ksh-0 = {{babelold|ksh|0}} | ksh-1 = {{babelold|ksh|1}} | ksh-2 = {{babelold|ksh|2}} | ksh-3 = {{babelold|ksh|3}} | ksh-4 = {{babelold|ksh|4}} | ksh-N | ksh = {{babelold|ksh|N}} | ku-0 = {{babelold|ku|0}} | ku-1 = {{babelold|ku|1}} | ku-2 = {{babelold|ku|2}} | ku-3 = {{babelold|ku|3}} | ku-4 = {{babelold|ku|4}} | ku-N | ku = {{babelold|ku|N}} | kv-0 = {{babelold|kv|0}} | kv-1 = {{babelold|kv|1}} | kv-2 = {{babelold|kv|2}} | kv-3 = {{babelold|kv|3}} | kv-4 = {{babelold|kv|4}} | kv-N | kv = {{babelold|kv|N}} | kw-0 = {{babelold|kw|0}} | kw-1 = {{babelold|kw|1}} | kw-2 = {{babelold|kw|2}} | kw-3 = {{babelold|kw|3}} | kw-4 = {{babelold|kw|4}} | kw-N | kw = {{babelold|kw|N}} | ky-0 = {{babelold|ky|0}} | ky-1 = {{babelold|ky|1}} | ky-2 = {{babelold|ky|2}} | ky-3 = {{babelold|ky|3}} | ky-4 = {{babelold|ky|4}} | ky-N | ky = {{babelold|ky|N}} | la-0 = {{babelold|la|0}} | la-1 = {{babelold|la|1}} | la-2 = {{babelold|la|2}} | la-3 = {{babelold|la|3}} | la-4 = {{babelold|la|4}} | la-N | la = {{babelold|la|N}} | lang-0 = {{babelold|lang|0}} | lang-1 = {{babelold|lang|1}} | lang-2 = {{babelold|lang|2}} | lang-3 = {{babelold|lang|3}} | lang-4 = {{babelold|lang|4}} | lang-N | lang = {{babelold|lang|N}} | lb-0 = {{babelold|lb|0}} | lb-1 = {{babelold|lb|1}} | lb-2 = {{babelold|lb|2}} | lb-3 = {{babelold|lb|3}} | lb-4 = {{babelold|lb|4}} | lb-N | lb = {{babelold|lb|N}} | lfn-0 = {{babelold|lfn|0}} | lfn-1 = {{babelold|lfn|1}} | lfn-2 = {{babelold|lfn|2}} | lfn-3 = {{babelold|lfn|3}} | lfn-4 = {{babelold|lfn|4}} | lfn-N | lfn = {{babelold|lfn|N}} | li-0 = {{babelold|li|0}} | li-1 = {{babelold|li|1}} | li-2 = {{babelold|li|2}} | li-3 = {{babelold|li|3}} | li-4 = {{babelold|li|4}} | li-N | li = {{babelold|li|N}} | lij-0 = {{babelold|lij|0}} | lij-1 = {{babelold|lij|1}} | lij-2 = {{babelold|lij|2}} | lij-3 = {{babelold|lij|3}} | lij-4 = {{babelold|lij|4}} | lij-N | lij = {{babelold|lij|N}} | lld-0 = {{babelold|lld|0}} | lld-1 = {{babelold|lld|1}} | lld-2 = {{babelold|lld|2}} | lld-3 = {{babelold|lld|3}} | lld-4 = {{babelold|lld|4}} | lld-N | lld = {{babelold|lld|N}} | lmo-0 = {{babelold|lmo|0}} | lmo-1 = {{babelold|lmo|1}} | lmo-2 = {{babelold|lmo|2}} | lmo-3 = {{babelold|lmo|3}} | lmo-4 = {{babelold|lmo|4}} | lmo-N | lmo = {{babelold|lmo|N}} | ln-0 = {{babelold|ln|0}} | ln-1 = {{babelold|ln|1}} | ln-2 = {{babelold|ln|2}} | ln-3 = {{babelold|ln|3}} | ln-4 = {{babelold|ln|4}} | ln-N | ln = {{babelold|ln|N}} | lo-0 = {{babelold|lo|0}} | lo-1 = {{babelold|lo|1}} | lo-2 = {{babelold|lo|2}} | lo-3 = {{babelold|lo|3}} | lo-4 = {{babelold|lo|4}} | lo-N | lo = {{babelold|lo|N}} | lt-0 = {{babelold|lt|0}} | lt-1 = {{babelold|lt|1}} | lt-2 = {{babelold|lt|2}} | lt-3 = {{babelold|lt|3}} | lt-4 = {{babelold|lt|4}} | lt-N | lt = {{babelold|lt|N}} | ltg-0 = {{babelold|ltg|0}} | ltg-1 = {{babelold|ltg|1}} | ltg-2 = {{babelold|ltg|2}} | ltg-3 = {{babelold|ltg|3}} | ltg-4 = {{babelold|ltg|4}} | ltg-N | ltg = {{babelold|ltg|N}} | lv-0 = {{babelold|lv|0}} | lv-1 = {{babelold|lv|1}} | lv-2 = {{babelold|lv|2}} | lv-3 = {{babelold|lv|3}} | lv-4 = {{babelold|lv|4}} | lv-N | lv = {{babelold|lv|N}} | mdf-0 = {{babelold|mdf|0}} | mdf-1 = {{babelold|mdf|1}} | mdf-2 = {{babelold|mdf|2}} | mdf-3 = {{babelold|mdf|3}} | mdf-4 = {{babelold|mdf|4}} | mdf-N | mdf = {{babelold|mdf|N}} | mg-0 = {{babelold|mg|0}} | mg-1 = {{babelold|mg|1}} | mg-2 = {{babelold|mg|2}} | mg-3 = {{babelold|mg|3}} | mg-4 = {{babelold|mg|4}} | mg-N | mg = {{babelold|mg|N}} | mi-0 = {{babelold|mi|0}} | mi-1 = {{babelold|mi|1}} | mi-2 = {{babelold|mi|2}} | mi-3 = {{babelold|mi|3}} | mi-4 = {{babelold|mi|4}} | mi-N | mi = {{babelold|mi|N}} | mk-0 = {{babelold|mk|0}} | mk-1 = {{babelold|mk|1}} | mk-2 = {{babelold|mk|2}} | mk-3 = {{babelold|mk|3}} | mk-4 = {{babelold|mk|4}} | mk-N | mk = {{babelold|mk|N}} | ml-0 = {{babelold|ml|0}} | ml-1 = {{babelold|ml|1}} | ml-2 = {{babelold|ml|2}} | ml-3 = {{babelold|ml|3}} | ml-4 = {{babelold|ml|4}} | ml-N | ml = {{babelold|ml|N}} | mn-0 = {{babelold|mn|0}} | mn-1 = {{babelold|mn|1}} | mn-2 = {{babelold|mn|2}} | mn-3 = {{babelold|mn|3}} | mn-4 = {{babelold|mn|4}} | mn-N | mn = {{babelold|mn|N}} | mr-0 = {{babelold|mr|0}} | mr-1 = {{babelold|mr|1}} | mr-2 = {{babelold|mr|2}} | mr-3 = {{babelold|mr|3}} | mr-4 = {{babelold|mr|4}} | mr-N | mr = {{babelold|mr|N}} | ms-0 = {{babelold|ms|0}} | ms-1 = {{babelold|ms|1}} | ms-2 = {{babelold|ms|2}} | ms-3 = {{babelold|ms|3}} | ms-4 = {{babelold|ms|4}} | ms-N | ms = {{babelold|ms|N}} | mt-0 = {{babelold|mt|0}} | mt-1 = {{babelold|mt|1}} | mt-2 = {{babelold|mt|2}} | mt-3 = {{babelold|mt|3}} | mt-4 = {{babelold|mt|4}} | mt-N | mt = {{babelold|mt|N}} | mu-0 = {{babelold|mu|0}} | mu-1 = {{babelold|mu|1}} | mu-2 = {{babelold|mu|2}} | mu-3 = {{babelold|mu|3}} | mu-4 = {{babelold|mu|4}} | mu-N | mu = {{babelold|mu|N}} | mwl-0 = {{babelold|mwl|0}} | mwl-1 = {{babelold|mwl|1}} | mwl-2 = {{babelold|mwl|2}} | mwl-3 = {{babelold|mwl|3}} | mwl-4 = {{babelold|mwl|4}} | mwl-N | mwl = {{babelold|mwl|N}} | mwv-0 = {{babelold|mwv|0}} | mwv-1 = {{babelold|mwv|1}} | mwv-2 = {{babelold|mwv|2}} | mwv-3 = {{babelold|mwv|3}} | mwv-4 = {{babelold|mwv|4}} | mwv-N | mwv = {{babelold|mwv|N}} | my-0 = {{babelold|my|0}} | my-1 = {{babelold|my|1}} | my-2 = {{babelold|my|2}} | my-3 = {{babelold|my|3}} | my-4 = {{babelold|my|4}} | my-N | my = {{babelold|my|N}} | mya-0 = {{babelold|mya|0}} | mya-1 = {{babelold|mya|1}} | mya-2 = {{babelold|mya|2}} | mya-3 = {{babelold|mya|3}} | mya-4 = {{babelold|mya|4}} | mya-N | mya = {{babelold|mya|N}} | mzn-0 = {{babelold|mzn|0}} | mzn-1 = {{babelold|mzn|1}} | mzn-2 = {{babelold|mzn|2}} | mzn-3 = {{babelold|mzn|3}} | mzn-4 = {{babelold|mzn|4}} | mzn-N | mzn = {{babelold|mzn|N}} | nap-0 = {{babelold|nap|0}} | nap-1 = {{babelold|nap|1}} | nap-2 = {{babelold|nap|2}} | nap-3 = {{babelold|nap|3}} | nap-4 = {{babelold|nap|4}} | nap-N | nap = {{babelold|nap|N}} | nb-0 = {{babelold|nb|0}} | nb-1 = {{babelold|nb|1}} | nb-2 = {{babelold|nb|2}} | nb-3 = {{babelold|nb|3}} | nb-4 = {{babelold|nb|4}} | nb-N | nb = {{babelold|nb|N}} | nds-0 = {{babelold|nds|0}} | nds-1 = {{babelold|nds|1}} | nds-2 = {{babelold|nds|2}} | nds-3 = {{babelold|nds|3}} | nds-4 = {{babelold|nds|4}} | nds-N | nds = {{babelold|nds|N}} | ne-0 = {{babelold|ne|0}} | ne-1 = {{babelold|ne|1}} | ne-2 = {{babelold|ne|2}} | ne-3 = {{babelold|ne|3}} | ne-4 = {{babelold|ne|4}} | ne-N | ne = {{babelold|ne|N}} | ngt-0 = {{babelold|ngt|0}} | ngt-1 = {{babelold|ngt|1}} | ngt-2 = {{babelold|ngt|2}} | ngt-3 = {{babelold|ngt|3}} | ngt-4 = {{babelold|ngt|4}} | ngt-N | ngt = {{babelold|ngt|N}} | nl-0 = {{babelold|nl|0}} | nl-1 = {{babelold|nl|1}} | nl-2 = {{babelold|nl|2}} | nl-3 = {{babelold|nl|3}} | nl-4 = {{babelold|nl|4}} | nl-N | nl = {{babelold|nl|N}} | nn-0 = {{babelold|nn|0}} | nn-1 = {{babelold|nn|1}} | nn-2 = {{babelold|nn|2}} | nn-3 = {{babelold|nn|3}} | nn-4 = {{babelold|nn|4}} | nn-N | nn = {{babelold|nn|N}} | no-0 = {{babelold|no|0}} | no-1 = {{babelold|no|1}} | no-2 = {{babelold|no|2}} | no-3 = {{babelold|no|3}} | no-4 = {{babelold|no|4}} | no-N | no = {{babelold|no|N}} | non-0 = {{babelold|non|0}} | non-1 = {{babelold|non|1}} | non-2 = {{babelold|non|2}} | non-3 = {{babelold|non|3}} | non-4 = {{babelold|non|4}} | non-N | non = {{babelold|non|N}} | nso-0 = {{babelold|nso|0}} | nso-1 = {{babelold|nso|1}} | nso-2 = {{babelold|nso|2}} | nso-3 = {{babelold|nso|3}} | nso-4 = {{babelold|nso|4}} | nso-N | nso = {{babelold|nso|N}} | oc-0 = {{babelold|oc|0}} | oc-1 = {{babelold|oc|1}} | oc-2 = {{babelold|oc|2}} | oc-3 = {{babelold|oc|3}} | oc-4 = {{babelold|oc|4}} | oc-N | oc = {{babelold|oc|N}} | pa-0 = {{babelold|pa|0}} | pa-1 = {{babelold|pa|1}} | pa-2 = {{babelold|pa|2}} | pa-3 = {{babelold|pa|3}} | pa-4 = {{babelold|pa|4}} | pa-N | pa = {{babelold|pa|N}} | pcd-0 = {{babelold|pcd|0}} | pcd-1 = {{babelold|pcd|1}} | pcd-2 = {{babelold|pcd|2}} | pcd-3 = {{babelold|pcd|3}} | pcd-4 = {{babelold|pcd|4}} | pcd-N | pcd = {{babelold|pcd|N}} | pdc-0 = {{babelold|pdc|0}} | pdc-1 = {{babelold|pdc|1}} | pdc-2 = {{babelold|pdc|2}} | pdc-3 = {{babelold|pdc|3}} | pdc-4 = {{babelold|pdc|4}} | pdc-N | pdc = {{babelold|pdc|N}} | pfl-0 = {{babelold|pfl|0}} | pfl-1 = {{babelold|pfl|1}} | pfl-2 = {{babelold|pfl|2}} | pfl-3 = {{babelold|pfl|3}} | pfl-4 = {{babelold|pfl|4}} | pfl-N | pfl = {{babelold|pfl|N}} | pl-0 = {{babelold|pl|0}} | pl-1 = {{babelold|pl|1}} | pl-2 = {{babelold|pl|2}} | pl-3 = {{babelold|pl|3}} | pl-4 = {{babelold|pl|4}} | pl-N | pl = {{babelold|pl|N}} | plm-0 = {{babelold|plm|0}} | plm-1 = {{babelold|plm|1}} | plm-2 = {{babelold|plm|2}} | plm-3 = {{babelold|plm|3}} | plm-4 = {{babelold|plm|4}} | plm-N | plm = {{babelold|plm|N}} | pms-0 = {{babelold|pms|0}} | pms-1 = {{babelold|pms|1}} | pms-2 = {{babelold|pms|2}} | pms-3 = {{babelold|pms|3}} | pms-4 = {{babelold|pms|4}} | pms-N | pms = {{babelold|pms|N}} | pnt-0 = {{babelold|pnt|0}} | pnt-1 = {{babelold|pnt|1}} | pnt-2 = {{babelold|pnt|2}} | pnt-3 = {{babelold|pnt|3}} | pnt-4 = {{babelold|pnt|4}} | pnt-N | pnt = {{babelold|pnt|N}} | pt-0 = {{babelold|pt|0}} | pt-1 = {{babelold|pt|1}} | pt-2 = {{babelold|pt|2}} | pt-3 = {{babelold|pt|3}} | pt-4 = {{babelold|pt|4}} | pt-N | pt = {{babelold|pt|N}} | pt-br-0 = {{babelold|pt-br|0}} | pt-br-1 = {{babelold|pt-br|1}} | pt-br-2 = {{babelold|pt-br|2}} | pt-br-3 = {{babelold|pt-br|3}} | pt-br-4 = {{babelold|pt-br|4}} | pt-br-N | pt-br = {{babelold|pt-br|N}} | qu-0 = {{babelold|qu|0}} | qu-1 = {{babelold|qu|1}} | qu-2 = {{babelold|qu|2}} | qu-3 = {{babelold|qu|3}} | qu-4 = {{babelold|qu|4}} | qu-N | qu = {{babelold|qu|N}} | rif-0 = {{babelold|rif|0}} | rif-1 = {{babelold|rif|1}} | rif-2 = {{babelold|rif|2}} | rif-3 = {{babelold|rif|3}} | rif-4 = {{babelold|rif|4}} | rif-N | rif = {{babelold|rif|N}} | ro-0 = {{babelold|ro|0}} | ro-1 = {{babelold|ro|1}} | ro-2 = {{babelold|ro|2}} | ro-3 = {{babelold|ro|3}} | ro-4 = {{babelold|ro|4}} | ro-N | ro = {{babelold|ro|N}} | roa-tara-0 = {{babelold|roa-tara|0}} | roa-tara-1 = {{babelold|roa-tara|1}} | roa-tara-2 = {{babelold|roa-tara|2}} | roa-tara-3 = {{babelold|roa-tara|3}} | roa-tara-4 = {{babelold|roa-tara|4}} | roa-tara-N | roa-tara = {{babelold|roa-tara|N}} | ru-0 = {{babelold|ru|0}} | ru-1 = {{babelold|ru|1}} | ru-2 = {{babelold|ru|2}} | ru-3 = {{babelold|ru|3}} | ru-4 = {{babelold|ru|4}} | ru-N | ru = {{babelold|ru|N}} | sa-0 = {{babelold|sa|0}} | sa-1 = {{babelold|sa|1}} | sa-2 = {{babelold|sa|2}} | sa-3 = {{babelold|sa|3}} | sa-4 = {{babelold|sa|4}} | sa-N | sa = {{babelold|sa|N}} | sag-0 = {{babelold|sag|0}} | sag-1 = {{babelold|sag|1}} | sag-2 = {{babelold|sag|2}} | sag-3 = {{babelold|sag|3}} | sag-4 = {{babelold|sag|4}} | sag-N | sag = {{babelold|sag|N}} | sah-0 = {{babelold|sah|0}} | sah-1 = {{babelold|sah|1}} | sah-2 = {{babelold|sah|2}} | sah-3 = {{babelold|sah|3}} | sah-4 = {{babelold|sah|4}} | sah-N | sah = {{babelold|sah|N}} | sc-0 = {{babelold|sc|0}} | sc-1 = {{babelold|sc|1}} | sc-2 = {{babelold|sc|2}} | sc-3 = {{babelold|sc|3}} | sc-4 = {{babelold|sc|4}} | sc-N | sc = {{babelold|sc|N}} | scn-0 = {{babelold|scn|0}} | scn-1 = {{babelold|scn|1}} | scn-2 = {{babelold|scn|2}} | scn-3 = {{babelold|scn|3}} | scn-4 = {{babelold|scn|4}} | scn-N | scn = {{babelold|scn|N}} | sco-0 = {{babelold|sco|0}} | sco-1 = {{babelold|sco|1}} | sco-2 = {{babelold|sco|2}} | sco-3 = {{babelold|sco|3}} | sco-4 = {{babelold|sco|4}} | sco-N | sco = {{babelold|sco|N}} | se-0 = {{babelold|se|0}} | se-1 = {{babelold|se|1}} | se-2 = {{babelold|se|2}} | se-3 = {{babelold|se|3}} | se-4 = {{babelold|se|4}} | se-N | se = {{babelold|se|N}} | ses-0 = {{babelold|ses|0}} | ses-1 = {{babelold|ses|1}} | ses-2 = {{babelold|ses|2}} | ses-3 = {{babelold|ses|3}} | ses-4 = {{babelold|ses|4}} | ses-N | ses = {{babelold|ses|N}} | sg-0 = {{babelold|sg|0}} | sg-1 = {{babelold|sg|1}} | sg-2 = {{babelold|sg|2}} | sg-3 = {{babelold|sg|3}} | sg-4 = {{babelold|sg|4}} | sg-N | sg = {{babelold|sg|N}} | sh-0 = {{babelold|sh|0}} | sh-1 = {{babelold|sh|1}} | sh-2 = {{babelold|sh|2}} | sh-3 = {{babelold|sh|3}} | sh-4 = {{babelold|sh|4}} | sh-N | sh = {{babelold|sh|N}} | shi-0 = {{babelold|shi|0}} | shi-1 = {{babelold|shi|1}} | shi-2 = {{babelold|shi|2}} | shi-3 = {{babelold|shi|3}} | shi-4 = {{babelold|shi|4}} | shi-N | shi = {{babelold|shi|N}} | si-0 = {{babelold|si|0}} | si-1 = {{babelold|si|1}} | si-2 = {{babelold|si|2}} | si-3 = {{babelold|si|3}} | si-4 = {{babelold|si|4}} | si-N | si = {{babelold|si|N}} | simple-0 = {{babelold|simple|0}} | simple-1 = {{babelold|simple|1}} | simple-2 = {{babelold|simple|2}} | simple-3 = {{babelold|simple|3}} | simple-4 = {{babelold|simple|4}} | simple-N | simple = {{babelold|simple|N}} | sk-0 = {{babelold|sk|0}} | sk-1 = {{babelold|sk|1}} | sk-2 = {{babelold|sk|2}} | sk-3 = {{babelold|sk|3}} | sk-4 = {{babelold|sk|4}} | sk-N | sk = {{babelold|sk|N}} | sl-0 = {{babelold|sl|0}} | sl-1 = {{babelold|sl|1}} | sl-2 = {{babelold|sl|2}} | sl-3 = {{babelold|sl|3}} | sl-4 = {{babelold|sl|4}} | sl-N | sl = {{babelold|sl|N}} | sli-0 = {{babelold|sli|0}} | sli-1 = {{babelold|sli|1}} | sli-2 = {{babelold|sli|2}} | sli-3 = {{babelold|sli|3}} | sli-4 = {{babelold|sli|4}} | sli-N | sli = {{babelold|sli|N}} | sma-0 = {{babelold|sma|0}} | sma-1 = {{babelold|sma|1}} | sma-2 = {{babelold|sma|2}} | sma-3 = {{babelold|sma|3}} | sma-4 = {{babelold|sma|4}} | sma-N | sma = {{babelold|sma|N}} | so-0 = {{babelold|so|0}} | so-1 = {{babelold|so|1}} | so-2 = {{babelold|so|2}} | so-3 = {{babelold|so|3}} | so-4 = {{babelold|so|4}} | so-N | so = {{babelold|so|N}} | sq-0 = {{babelold|sq|0}} | sq-1 = {{babelold|sq|1}} | sq-2 = {{babelold|sq|2}} | sq-3 = {{babelold|sq|3}} | sq-4 = {{babelold|sq|4}} | sq-N | sq = {{babelold|sq|N}} | sr-0 = {{babelold|sr|0}} | sr-1 = {{babelold|sr|1}} | sr-2 = {{babelold|sr|2}} | sr-3 = {{babelold|sr|3}} | sr-4 = {{babelold|sr|4}} | sr-N | sr = {{babelold|sr|N}} | st-0 = {{babelold|st|0}} | st-1 = {{babelold|st|1}} | st-2 = {{babelold|st|2}} | st-3 = {{babelold|st|3}} | st-4 = {{babelold|st|4}} | st-N | st = {{babelold|st|N}} | sux-0 = {{babelold|sux|0}} | sux-1 = {{babelold|sux|1}} | sux-2 = {{babelold|sux|2}} | sux-3 = {{babelold|sux|3}} | sux-4 = {{babelold|sux|4}} | sux-N | sux = {{babelold|sux|N}} | sv-0 = {{babelold|sv|0}} | sv-1 = {{babelold|sv|1}} | sv-2 = {{babelold|sv|2}} | sv-3 = {{babelold|sv|3}} | sv-4 = {{babelold|sv|4}} | sv-N | sv = {{babelold|sv|N}} | sv-vrm-0 = {{babelold|sv-vrm|0}} | sv-vrm-1 = {{babelold|sv-vrm|1}} | sv-vrm-2 = {{babelold|sv-vrm|2}} | sv-vrm-3 = {{babelold|sv-vrm|3}} | sv-vrm-4 = {{babelold|sv-vrm|4}} | sv-vrm-N | sv-vrm = {{babelold|sv-vrm|N}} | sw-0 = {{babelold|sw|0}} | sw-1 = {{babelold|sw|1}} | sw-2 = {{babelold|sw|2}} | sw-3 = {{babelold|sw|3}} | sw-4 = {{babelold|sw|4}} | sw-N | sw = {{babelold|sw|N}} | swg-0 = {{babelold|swg|0}} | swg-1 = {{babelold|swg|1}} | swg-2 = {{babelold|swg|2}} | swg-3 = {{babelold|swg|3}} | swg-4 = {{babelold|swg|4}} | swg-N | swg = {{babelold|swg|N}} | sxu-0 = {{babelold|sxu|0}} | sxu-1 = {{babelold|sxu|1}} | sxu-2 = {{babelold|sxu|2}} | sxu-3 = {{babelold|sxu|3}} | sxu-4 = {{babelold|sxu|4}} | sxu-N | sxu = {{babelold|sxu|N}} | te-0 = {{babelold|te|0}} | te-1 = {{babelold|te|1}} | te-2 = {{babelold|te|2}} | te-3 = {{babelold|te|3}} | te-4 = {{babelold|te|4}} | te-N | te = {{babelold|te|N}} | tet-0 = {{babelold|tet|0}} | tet-1 = {{babelold|tet|1}} | tet-2 = {{babelold|tet|2}} | tet-3 = {{babelold|tet|3}} | tet-4 = {{babelold|tet|4}} | tet-N | tet = {{babelold|tet|N}} | text-0 = {{babelold|text|0}} | text-1 = {{babelold|text|1}} | text-2 = {{babelold|text|2}} | text-3 = {{babelold|text|3}} | text-4 = {{babelold|text|4}} | text-N | text = {{babelold|text|N}} | th-0 = {{babelold|th|0}} | th-1 = {{babelold|th|1}} | th-2 = {{babelold|th|2}} | th-3 = {{babelold|th|3}} | th-4 = {{babelold|th|4}} | th-N | th = {{babelold|th|N}} | tl-0 = {{babelold|tl|0}} | tl-1 = {{babelold|tl|1}} | tl-2 = {{babelold|tl|2}} | tl-3 = {{babelold|tl|3}} | tl-4 = {{babelold|tl|4}} | tl-N | tl = {{babelold|tl|N}} | tokipona-0 = {{babelold|tokipona|0}} | tokipona-1 = {{babelold|tokipona|1}} | tokipona-2 = {{babelold|tokipona|2}} | tokipona-3 = {{babelold|tokipona|3}} | tokipona-4 = {{babelold|tokipona|4}} | tokipona-N | tokipona = {{babelold|tokipona|N}} | tr-0 = {{babelold|tr|0}} | tr-1 = {{babelold|tr|1}} | tr-2 = {{babelold|tr|2}} | tr-3 = {{babelold|tr|3}} | tr-4 = {{babelold|tr|4}} | tr-N | tr = {{babelold|tr|N}} | tt-0 = {{babelold|tt|0}} | tt-1 = {{babelold|tt|1}} | tt-2 = {{babelold|tt|2}} | tt-3 = {{babelold|tt|3}} | tt-4 = {{babelold|tt|4}} | tt-N | tt = {{babelold|tt|N}} | tzm-0 = {{babelold|tzm|0}} | tzm-1 = {{babelold|tzm|1}} | tzm-2 = {{babelold|tzm|2}} | tzm-3 = {{babelold|tzm|3}} | tzm-4 = {{babelold|tzm|4}} | tzm-N | tzm = {{babelold|tzm|N}} | ug-0 = {{babelold|ug|0}} | ug-1 = {{babelold|ug|1}} | ug-2 = {{babelold|ug|2}} | ug-3 = {{babelold|ug|3}} | ug-4 = {{babelold|ug|4}} | ug-N | ug = {{babelold|ug|N}} | uk-0 = {{babelold|uk|0}} | uk-1 = {{babelold|uk|1}} | uk-2 = {{babelold|uk|2}} | uk-3 = {{babelold|uk|3}} | uk-4 = {{babelold|uk|4}} | uk-N | uk = {{babelold|uk|N}} | uz-0 = {{babelold|uz|0}} | uz-1 = {{babelold|uz|1}} | uz-2 = {{babelold|uz|2}} | uz-3 = {{babelold|uz|3}} | uz-4 = {{babelold|uz|4}} | uz-N | uz = {{babelold|uz|N}} | vec-0 = {{babelold|vec|0}} | vec-1 = {{babelold|vec|1}} | vec-2 = {{babelold|vec|2}} | vec-3 = {{babelold|vec|3}} | vec-4 = {{babelold|vec|4}} | vec-N | vec = {{babelold|vec|N}} | vi-0 = {{babelold|vi|0}} | vi-1 = {{babelold|vi|1}} | vi-2 = {{babelold|vi|2}} | vi-3 = {{babelold|vi|3}} | vi-4 = {{babelold|vi|4}} | vi-N | vi = {{babelold|vi|N}} | vls-0 = {{babelold|vls|0}} | vls-1 = {{babelold|vls|1}} | vls-2 = {{babelold|vls|2}} | vls-3 = {{babelold|vls|3}} | vls-4 = {{babelold|vls|4}} | vls-N | vls = {{babelold|vls|N}} | vo-0 = {{babelold|vo|0}} | vo-1 = {{babelold|vo|1}} | vo-2 = {{babelold|vo|2}} | vo-3 = {{babelold|vo|3}} | vo-4 = {{babelold|vo|4}} | vo-N | vo = {{babelold|vo|N}} | wuu-0 = {{babelold|wuu|0}} | wuu-1 = {{babelold|wuu|1}} | wuu-2 = {{babelold|wuu|2}} | wuu-3 = {{babelold|wuu|3}} | wuu-4 = {{babelold|wuu|4}} | wuu-N | wuu = {{babelold|wuu|N}} | yi-0 = {{babelold|yi|0}} | yi-1 = {{babelold|yi|1}} | yi-2 = {{babelold|yi|2}} | yi-3 = {{babelold|yi|3}} | yi-4 = {{babelold|yi|4}} | yi-N | yi = {{babelold|yi|N}} | yo-0 = {{babelold|yo|0}} | yo-1 = {{babelold|yo|1}} | yo-2 = {{babelold|yo|2}} | yo-3 = {{babelold|yo|3}} | yo-4 = {{babelold|yo|4}} | yo-N | yo = {{babelold|yo|N}} | yue-0 = {{babelold|yue|0}} | yue-1 = {{babelold|yue|1}} | yue-2 = {{babelold|yue|2}} | yue-3 = {{babelold|yue|3}} | yue-4 = {{babelold|yue|4}} | yue-N | yue = {{babelold|yue|N}} | zh-0 = {{babelold|zh|0}} | zh-1 = {{babelold|zh|1}} | zh-2 = {{babelold|zh|2}} | zh-3 = {{babelold|zh|3}} | zh-4 = {{babelold|zh|4}} | zh-N | zh = {{babelold|zh|N}} | zh-classical-0 = {{babelold|zh-classical|0}} | zh-classical-1 = {{babelold|zh-classical|1}} | zh-classical-2 = {{babelold|zh-classical|2}} | zh-classical-3 = {{babelold|zh-classical|3}} | zh-classical-4 = {{babelold|zh-classical|4}} | zh-classical-N | zh-classical = {{babelold|zh-classical|N}} | zh-hans-0 = {{babelold|zh-hans|0}} | zh-hans-1 = {{babelold|zh-hans|1}} | zh-hans-2 = {{babelold|zh-hans|2}} | zh-hans-3 = {{babelold|zh-hans|3}} | zh-hans-4 = {{babelold|zh-hans|4}} | zh-hans-N | zh-hans = {{babelold|zh-hans|N}} | zh-hant-0 = {{babelold|zh-hant|0}} | zh-hant-1 = {{babelold|zh-hant|1}} | zh-hant-2 = {{babelold|zh-hant|2}} | zh-hant-3 = {{babelold|zh-hant|3}} | zh-hant-4 = {{babelold|zh-hant|4}} | zh-hant-N | zh-hant = {{babelold|zh-hant|N}} | zh-yue-0 = {{babelold|zh-yue|0}} | zh-yue-1 = {{babelold|zh-yue|1}} | zh-yue-2 = {{babelold|zh-yue|2}} | zh-yue-3 = {{babelold|zh-yue|3}} | zh-yue-4 = {{babelold|zh-yue|4}} | zh-yue-N | zh-yue = {{babelold|zh-yue|N}} | zza-0 = {{babelold|zza|0}} | zza-1 = {{babelold|zza|1}} | zza-2 = {{babelold|zza|2}} | zza-3 = {{babelold|zza|3}} | zza-4 = {{babelold|zza|4}} | zza-N | zza = {{babelold|zza|N}} | {{User {{{1}}}}} }} {{!}}- }} </includeonly><noinclude>[[Category:Template subpages|{{PAGENAME}]]</noinclude> 90nvtksplx8u3f0ewz7t0if5fh291aq श्रेणी:Template subpages 14 2167 4015 2011-02-06T02:04:21Z Bhawani Gautam 342 These are subpages of templates, where code has been split out for readability. They are placed in this category to unclutter the m... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki These are subpages of templates, where code has been split out for readability. They are placed in this category to unclutter the main template categories and show only the main templates that a user would call to perform a function. [[Category:Templates]] ibw44lrc71yw2vp1y5eo84lwvj7dflq श्रेणी:Templates 14 2168 4641 4640 2013-03-16T10:56:51Z VolkovBot 231 r2.7.2) (रोबोट ले थप्दै: [[et:Kategooria:Mallid]] wikitext text/x-wiki {{template category}} Useful links: * [[Wikibooks:Templates]] - List of useful templates, sorted by usage * [[Help:Templates]] - Help on using templates [[Category:Categories]] [[af:Kategorie:Sjablone]] [[az:Kateqoriya:Şablonlar]] [[bg:Категория:Шаблони]] [[bs:Kategorija:Šabloni]] [[ca:Categoria:Plantilles]] [[da:Kategori:Skabeloner]] [[de:Kategorie:Vorlage]] [[en:Category:Templates]] [[eo:Kategorio:Vikilibroj:Ŝablonoj]] [[es:Categoría:Plantillas]] [[et:Kategooria:Mallid]] [[fi:Luokka:Mallineet]] [[fr:Catégorie:Modèles]] [[gl:Categoría:Marcadores]] [[he:קטגוריה:תבניות]] [[hu:Kategória:Sablonok]] [[hy:Կատեգորիա:Կաղապարներ]] [[ia:Categoria:Patronos]] [[id:Kategori:Templat]] [[is:Flokkur:Snið]] [[it:Categoria:Template]] [[ja:カテゴリ:ウィキブックスのテンプレート]] [[ka:კატეგორია:თარგები]] [[ku:Kategorî:Şablon]] [[la:Categoria:Formulae]] [[lt:Kategorija:Šablonai]] [[ml:വർഗ്ഗം:ഫലകങ്ങൾ]] [[no:Kategori:Maler]] [[pl:Kategoria:Szablony]] [[ro:Categorie:Formate Wikipedia]] [[ru:Категория:Викиучебник:Шаблоны]] [[sq:Kategoria:Stampa]] [[sr:Категорија:Шаблони]] [[sv:Kategori:Mallar]] [[tr:Kategori:Şablonlar]] i1e2guxaf1qrhjz91aryai4tur8pzqk ढाँचा:Template category 10 2169 4017 2011-02-06T02:05:30Z Bhawani Gautam 342 {{Cmbox |type = notice |image = [[File:Curly Brackets.svg|44px|alt=|link=]] |text = <div> <table style="width:98%; background:non... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{Cmbox |type = notice |image = [[File:Curly Brackets.svg|44px|alt=|link=]] |text = <div> <table style="width:98%; background:none;" cellspacing="0"> <!-------------------- topic/description---------------------> {{#if:{{{topic|}}}{{{description|}}} | <tr style="background:#D5E4ED; font-size:1.2em; line-height:1.1em;"> <td style="border:1px solid #aaa; padding:0.4em"><!-- -->{{#if: {{{topic|}}} |'''Templates relating to {{{topic}}}.''' {{#if: {{{1| {{{description|}}} }}} | <br />}}}}<!-- -->{{#if: {{{1| {{{description|}}} }}} | <small>{{{1|{{{description|}}}}}}</small> }} </tr> }} <!------------------------------ type -------------------------------> <tr> <td style="line-height:1.3em;"><!-- -->{{#if:{{{type|}}} | <div style="padding-top:0.3em; font-size:95%;">'''The pages listed in this category are meant to be <!-- -->{{#switch:{{{type}}} |book = templates associated with a book.''' |conversion = templates that perform conversions.''' |external link = templates providing [[WB:LINK|external links]].''' |formatting = templates that provide formatting.''' |function = function templates''', i.e. templates that produce text, images, or other elements. |infobox = infobox templates.''' |meta = metatemplates.''' |navbox = [[Wikibooks:Templates/Navigation|navigational (navbox)]] templates.''' |stub = [[Wikibooks:Templates/Stubs|stub]] templates.''' |userbox = [[Wikibooks:Userboxes|userbox]] templates.''' |#default = {{{1|{{{description|}}}}}} ''' |{{{type}}} templates.''' }}<!--end switch type, the line above rather unclear [how?] --></div> | <div style="font-size:95%;">'''The pages listed in this category are [[Wikibooks:Templates|templates]].''' <div style="padding:0.15em 0; line-height:1.3em;">This page is part of [[:Category:Wikibooks administration|Wikibooks' administration]].</div></div> {{#if:{{{ALTTEXT|}}} |<br/><hr/>{{{ALTTEXT}}}<hr/>}} }} </table></div> }}<noinclude> {{documentation}} <!---Please add metadata (categories, interwikis) to the <includeonly> section at the bottom of the /doc subpage, not here; thank you.---> </noinclude> e5kh1g1pdjxdfib5m4zy8osidd473n9 ढाँचा:Cmbox 10 2170 16607 4018 2020-06-16T13:11:06Z CommonsDelinker 37 Replacing Ambox_Content.svg with [[File:Ambox_important.svg]] (by [[:c:User:CommonsDelinker|CommonsDelinker]] because: file renamed, redirect linked from other project). wikitext text/x-wiki <table class="plainlinks cmbox {{#switch:{{{type|}}} | speedy = cmbox-speedy | delete = cmbox-delete | content = cmbox-content | style = cmbox-style | move = cmbox-move | protection = cmbox-protection | notice <!-- notice = default --> | #default = cmbox-notice }}" style="{{{style|}}}"> <tr> {{#ifeq:{{{image|}}}|none | <!-- No image. Cell with some width or padding necessary for text cell to have 100% width. --><td class="mbox-empty-cell"></td> | <td class="mbox-image"> {{#if:{{{image|}}} | {{{image}}} | [[File:{{#switch:{{{type|}}} | speedy = Ambox warning pn.svg | delete = Ambox warning pn.svg | content = Ambox important.svg | style = Edit-clear.svg | move = Merge-split-transwiki default.svg | protection = Padlock-silver-medium.svg | notice <!-- notice = default --> | #default = Information icon4.svg }}|40x40px|link=|alt=]] }}</td> }} <td class="mbox-text" style="{{{textstyle|}}}"> {{{text}}} </td> {{#if:{{{imageright|}}} | <td class="mbox-imageright"> {{{imageright}}} </td> }} </tr> </table><!-- Detect and report usage with faulty "type" parameter: -->{{#switch:{{{type|}}} | <!-- No type fed, is also valid input --> | speedy | delete | content | style | move | protection | notice = <!-- Do nothing, valid "type" --> | #default = <div style="text-align: center;">This message box is using an invalid "type={{{type|}}}" parameter and needs fixing.</div> }}<noinclude> {{documentation}} <!-- Add categories and interwikis to the /doc subpage, not here! --> </noinclude> nznegjza8maus49ttek1wbirnlg0gdy ढाँचा:Cmbox/doc 10 2171 4019 2011-02-06T02:06:27Z Bhawani Gautam 342 {{Documentation subpage}} <!-- PLEASE ADD CATEGORIES AND INTERWIKIS AT THE BOTTOM OF THIS PAGE --> {{mbox templates}} This is the {{... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{Documentation subpage}} <!-- PLEASE ADD CATEGORIES AND INTERWIKIS AT THE BOTTOM OF THIS PAGE --> {{mbox templates}} This is the {{tl|cmbox}} or '''category message box''' meta-template. It is used to build message box templates for category pages. It offers several different colours, uses default images if no image parameter is given and it has some other features. This template works almost exactly like {{tl|ambox}} and uses the same parameters. === Usage === Simple usage example: <pre> {{cmbox | text = Some text.}} </pre> {{cmbox | text = Some text.}} Complex example: <pre> {{cmbox | type = style | image = [[Image:Emblem-question-yellow.svg|40px]] | style = width: 400px; | textstyle = color: red; font-weight: bold; font-style: italic; | text = The message body text. }} </pre> {{cmbox | type = style | image = [[Image:Emblem-question-yellow.svg|40px]] | style = width: 400px; | textstyle = color: red; font-weight: bold; font-style: italic; | text = The message body text. }} === Category message box types === The following examples use different '''type''' parameters but use no image parameters thus they use the default images for each type. {{cmbox | type = speedy | text = type=<u>speedy</u> – Speedy deletion templates. }} {{cmbox | type = delete | text = type=<u>delete</u> – Deletion templates. }} {{cmbox | type = content | text = type=<u>content</u> – Major warnings and problems. }} {{cmbox | type = style | text = type=<u>style</u> – Minor warnings and problems. }} {{cmbox | type = notice | text = type=<u>notice</u> – Notices and messages of any kind, both permanent and temporary. }} {{cmbox | type = move | text = type=<u>move</u> – Move, merge and split messages and proposals. }} {{cmbox | type = protection | text = type=<u>protection</u> – Protection templates when shown on a category page. }} === Other images === The default images shown above are mostly for convenience. In many cases it is more appropriate to use more specific images. These examples use the '''image''' parameter to specify an image other than the default images. {{cmbox | type = style | image = [[Image:Sub-arrows.svg|40px]] | text = type = style <br /> image = <nowiki>[[Image:Sub-arrows.svg|40px]]</nowiki> }} {{cmbox | type = move | image = [[Image:Redirect arrow.svg|52px]] | text = type = move <br /> image = <nowiki>[[Image:Redirect arrow.svg|52px]]</nowiki> }} === Special === Some other parameter combinations. {{cmbox | text = No type and no image given ('''default''') }} {{cmbox | image = none | text = No type and '''image=none''' – No image is used and the '''text''' uses the whole message box area. }} {{cmbox | image = [[Image:Gnome globe current event.svg|42px]] | imageright = [[Image:Nuvola apps bookcase.svg|40px]] | text = image = <nowiki>[[Image:Gnome globe current event.svg|42px]]</nowiki> <br /> imageright = <nowiki>[[Image:Nuvola apps bookcase.svg|40px]]</nowiki> }} {{cmbox | image = [[Image:Gnome globe current event.svg|42px]] | imageright = [[Image:Shuttle.svg|20px]] | text = '''This category lists articles about current and recent spaceflights.''' }} === Parameters === List of all parameters: <pre> {{cmbox | type = speedy / delete / content / style / notice / move / protection | image = none / [[Image:Some image.svg|40px]] | imageright = [[Image:Some image.svg|40px]] | style = CSS values | textstyle = CSS values | text = The message body text. }} </pre> '''type''' :If no '''type''' parameter is given the template defaults to type '''notice'''. That means it gets a blue background. '''image''' :'''No parameter''' = If no '''image''' parameter is given the template uses a default image. Which default image it uses depends on the '''type''' parameter. :'''An image''' = Should be an image with usual wiki notation. 40px - 50px width are usually about right depending on the image height to width ratio. (But the message box can handle images of any size.) For example: ::<code><nowiki>image = [[Image:Sub-arrows.svg|40px]]</nowiki></code> :'''none''' = Means that no image is used. '''imageright''' :'''No parameter''' = If no '''imageright''' parameter is given then no image is shown on the right side. :'''An image''' = Should be an image with usual wiki notation. 40px - 50px width are usually about right depending on the image height to width ratio. (But the message box can handle images of any size.) For example: ::<code><nowiki>imageright = [[Image:Nuvola apps bookcase.png|40px]]</nowiki></code> :'''Anything''' = Any other object that you want to show on the right side. '''style''' :An optional [[Cascading Style Sheets|CSS]] value used by the entire message box table. Without quotation marks <code>" "</code>. For example: ::<code>style = margin-bottom: 0.5em;</code> '''textstyle''' :An optional [[Cascading Style Sheets|CSS]] value used by the text cell. For example: ::<code>textstyle = text-align: center;</code> '''text''' :The message body text. === Technical details === If you need to use special characters in the text parameter then you need to escape them like this: <pre> {{cmbox | text = <div> Equal sign = and a start and end brace { } work fine as they are. But here is a pipe {{!}} and two end braces &lt;nowiki>}}&lt;/nowiki>. And now a pipe and end braces &lt;nowiki>|}}&lt;/nowiki>. </div> }} </pre> {{cmbox | text = <div> Equal sign = and a start and end brace { } work fine as they are. But here is a pipe {{!}} and two end braces <nowiki>}}</nowiki>. And now a pipe and end braces <nowiki>|}}</nowiki>. </div> }} This template uses the cmbox CSS classes in [[MediaWiki:Common.css/Mboxes.css]] for most of its looks, thus it is fully skinnable. Internally this meta-template uses HTML markup instead of wiki markup for the table code. That is the usual way we make meta-templates since wiki markup has several drawbacks. For instance it makes it harder to use [[m:Help:ParserFunctions|parser functions]] and special characters in parameters. === See also === {{Mbox templates see also}} <includeonly> <!-- CATEGORIES AND INTERWIKIS HERE, THANKS --> [[Category:Metatemplates|{{PAGENAME}}]] [[Category:Category namespace templates| ]] </includeonly> no47fn3oxpi7damffqremk3ltguqfeo ढाँचा:Mbox templates 10 2172 4020 2011-02-06T02:06:57Z Bhawani Gautam 342 {{Navbox | navbar = off | name = Mbox templates | state = off | style = width: auto; float: right; margin: 0em 0em 0em 1em; | title ... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{Navbox | navbar = off | name = Mbox templates | state = off | style = width: auto; float: right; margin: 0em 0em 0em 1em; | title = Message box <br> meta-templates | list1 = {{tlx|ambox}} &nbsp; ([[Template talk:ambox|t]]) | list2 = {{tlx|tmbox}} &nbsp; ([[Template talk:tmbox|t]]) | list3 = {{tlx|imbox}} &nbsp; ([[Template talk:imbox|t]]) | list4 = {{tlx|cmbox}} &nbsp; ([[Template talk:cmbox|t]]) | list5 = {{tlx|ombox}} &nbsp; ([[Template talk:ombox|t]]) | list6 = {{tlx|mbox}} &nbsp; ([[Template talk:mbox|t]]) | list7 = {{tlx|fmbox}} &nbsp; ([[Template talk:fmbox|t]]) }}<noinclude> {{documentation}} <!-- Add categories and interwikis to the /doc subpage, not here! --> </noinclude> a7fybbnv3hpn9c5r8o3raeas44apq9q ढाँचा:Navbox 10 2173 7498 4021 2016-03-06T08:44:02Z Devraj poudel 1655 पृष्ठलाई '<includeonly>{{#invoke:Navbox|navbox}}</includeonly> <noinclude> {{Documentation}} </noinclude>' संग हटाइदै wikitext text/x-wiki <includeonly>{{#invoke:Navbox|navbox}}</includeonly> <noinclude> {{Documentation}} </noinclude> 628mflhz6k2gxil41k41eqbkq7nu9y0 ढाँचा:Navbox/doc 10 2174 15932 4022 2017-06-12T18:57:18Z Xaosflux 1838 html tag cleanup wikitext text/x-wiki {{documentation subpage}} {{high-risk|1,000+}} {{Navbox suite}} This template allows a navigational template to be set up relatively quickly by supplying it one or more lists of links. It comes equipped with default styles that should work for most navigational templates. Changing the default styles is not recommended, but is possible. Using this template, or one of its "Navbox suite" sister templates, is highly recommended for standardization of navigational templates, and for ease of use. == Usage == Please remove the parameters that are left blank. <pre style="overflow:auto;">{{Navbox |bodyclass = |name = {{subst:PAGENAME}} |title = |titleclass = |image = |above = |group1 = |list1 = |group2 = |list2 = ... |group20 = |list20 = |below = }}</pre> == Parameter list == {{Navbox |name = Navbox/doc |state = uncollapsed |image = {{{image}}} |title = {{{title}}} |above = {{{above}}} |group1 = {{{group1}}} |list1 = {{{list1}}} |group2 = {{{group2}}} |list2 = {{{list2}}} |list3 = {{{list3}}} ''without {{{group3}}}'' |group4 = {{{group4}}} |list4 = {{{list4}}} |below = {{{below}}}<br/>See alternate navbox formats under: [[#Layout of table|''Layout of table'']] }} The navbox uses lowercase parameter names, as shown in the box (''at right''). The mandatory ''name'' and ''title'' will create a one-line box if other parameters are omitted. <br/> Notice "group1" (etc.) is optional, as are sections named "above/below". {{-}} The basic and most common parameters are as follows (see below for the full list): :<code>bodyclass -</code> applies an HTML <code>class</code> attribute to the entire navbox. :<code>name -</code> the name of the template. :<code>title -</code> text in the title bar, such as: <nowiki>Widget stuff</nowiki>. :<code>titleclass -</code> applies an HTML <code>class</code> attribute to the title bar. :<code>state - autocollapse, uncollapsed, collapsed</code>: the status of box expansion, where "autocollapse" hides stacked navboxes automatically. :<code>titlestyle - </code>a CSS style for the title-bar, such as: <code>background:gray;</code> :<code>groupstyle - </code>a CSS style for the group-cells, such as: <code>background:#eee;</code> :<code>image - </code>an optional right-side image, coded as the whole image. Typically it is purely decorative, so it should be coded as <code><nowiki>[[File:</nowiki><var>XX</var><nowiki>.jpg|90px|link=|alt=]]</nowiki></code>. :<code>imageleft - </code>an optional left-side image (code the same as the "image" parameter). :<code>above - </code>text to appear above the group/list section (could be a list of overall wikilinks). :<code>group<sub>n</sub> - </code>the left-side text before list-n (if group-n omitted, list-n starts at left of box). :<code>list<sub>n</sub> - </code>text listing wikilinks, often separated by middot templates, such as: [<nowiki><font/></nowiki>[A]]<code>{<nowiki><font/></nowiki>{·}}</code> [<nowiki><font/></nowiki>[B]] :<code>below - </code>optional text to appear below the group/list section. Further details, and complex restrictions, are explained below under section ''[[#Parameter descriptions|Parameter descriptions]]''. See some alternate navbox formats under: [[#Layout of table|''Layout of table'']]. == Parameter descriptions == The following is a complete list of parameters for using {{tl|Navbox}}. In most cases, the only required parameters are <code>name</code>, <code>title</code>, and <code>list1</code>, though [[#Child navboxes|child navboxes]] do not even require those to be set. {{tl|Navbox}} shares numerous common parameter names as its sister templates {{tl|Navbox with columns}} and {{tl|Navbox with collapsible groups}} for consistency and ease of use. Parameters marked with an asterisk <nowiki>*</nowiki> are common to all three master templates. === Setup parameters === :; ''name''<nowiki>*</nowiki> :: The name of the template, which is needed for the "v{{·}} d{{·}} e" ("view{{·}} discuss{{·}} edit") links to work properly on all pages where the template is used. You can enter <code><nowiki>{{subst:PAGENAME}}</nowiki></code> for this value as a shortcut. The name parameter is only mandatory if a <code>title</code> is specified, and the <code>border</code> parameter is not set. :; ''state''<nowiki>*</nowiki> <span style="font-weight:normal;">[<code>autocollapse, uncollapsed, collapsed, plain, off</code>]</span> :* Defaults to <code>autocollapse</code>. A navbox with <code>autocollapse</code> will start out collapsed if there are two or more tables on the same page that use other collapsible tables. Otherwise, the navbox will be expanded. For the technically minded, see [[MediaWiki:Common.js]]. :* If set to <code>collapsed</code>, the navbox will always start out in a collapsed state. :* If set to <code>plain</code>, the navbox will always be expanded with no [hide] link on the right, and the title will remain centered (by using padding to offset the <small>v • d • e</small> links). :* If set to <code>off</code>, the navbox will always be expanded with no [hide] link on the right, but no padding will be used to keep the title centered. This is for advanced use only; the "plain" option should suffice for most applications where the [show]/[hide] button needs to be hidden. :*If set to anything other than <code>autocollapse</code>, <code>collapsed</code>, <code>plain</code>, or <code>off</code> (such as "uncollapsed"), the navbox will always start out in an expanded state, but have the "hide" button. : To show the box when standalone (non-included) but then auto-hide contents when in an article, put "uncollapsed" inside &lt;noinclude> tags: :* <code>state = </code><nowiki><noinclude>uncollapsed</noinclude></nowiki> :* That setting will force the box visible when standalone (even when followed by other boxes), displaying "[hide]" but then auto-collapse the box when stacked inside an article. : Often times, editors will want a default initial state for a navbox, which may be overridden in an article. Here is the trick to do this: :*In your intermediate template, create a parameter also named "state" as a pass-through like this: :*<tt><nowiki>| state = {{{state<includeonly>|your_desired_initial_state</includeonly>}}}</nowiki></tt> :*The <nowiki><includeonly>|</nowiki> will make the template expanded when viewing the template page by itself. :; ''navbar''<nowiki>*</nowiki> :: Defaults to <code>Tnavbar</code>. If set to <code>plain</code>, the <small>v • d • e</small> links on the left side of the titlebar will not be displayed, and padding will be automatically used to keep the title centered. Use <code>off</code> to remove the <small>v • d • e</small> links, but not apply padding (this is for advanced use only; the "plain" option should suffice for most applications where a navbar is not desired). Note that it is highly recommended that one does not hide the navbar, in order to make it easier for users to edit the template, and to keep a standard style across pages. :; ''border''<nowiki>*</nowiki> :: ''See section below on using navboxes within one another for examples and a more complete description.'' If set to <code>child</code> or <code>subgroup</code>, then the navbox can be used as a borderless child that fits snuggly in another navbox. The border is hidden and there is no padding on the sides of the table, so it fits into the ''list'' area of its parent navbox. If set to <code>none</code>, then the border is hidden and padding is removed, and the navbox may be used as a child of another container (do not use the <code>none</code> option inside of another navbox; similarly, only use the <code>child</code>/<code>subgroup</code> option inside of another navbox). If set to anything else (default), then a regular navbox is displayed with a 1px border. An alternate way to specify the border to be a subgroup style is like this (i.e. use the first unnamed parameter instead of the named ''border'' parameter): :::<code><nowiki>{{Navbox|child</nowiki></code> ::::<code>... :::<code><nowiki>}}</nowiki></code> === Cells === :; ''title''<nowiki>*</nowiki> :: Text that appears centered in the top row of the table. It is usually the template's topic, i.e. a succinct description of the body contents. This should be a single line, but if a second line is needed, use <code><nowiki>{{-}}</nowiki></code> to ensure proper centering. This parameter is technically not mandatory, but using {{tl|Navbox}} is rather pointless without a title. :; ''group<sub>n</sub>''<nowiki>*</nowiki> :: (i.e. ''group1'', ''group2'', etc.) If specified, text appears in a header cell displayed to the left of ''list<sub>n</sub>''. If omitted, ''list<sub>n</sub>'' uses the full width of the table. :; ''list<sub>n</sub>''<nowiki>*</nowiki> :: (i.e. ''list1'', ''list2'', etc.) The body of the template, usually a list of links. Format is inline, although the text can be entered on separate lines if the entire list is enclosed within <code><nowiki><div> </div></nowiki></code>. At least one ''list'' parameter is required; each additional ''list'' is displayed in a separate row of the table. Each ''list<sub>n</sub>'' may be preceded by a corresponding ''group<sub>n</sub>'' parameter, if provided (see below). :; ''image''<nowiki>*</nowiki> :: An image to be displayed in a cell below the title and to the right of the body (the groups/lists). For the image to display properly, the ''list1'' parameter must be specified. The ''image'' parameter accepts standard wikicode for displaying an image, ''e.g.'': ::: <code><nowiki>[[File:</nowiki><var>XX</var><nowiki>.jpg|90px|link=|alt=]]</nowiki></code> :; ''imageleft''<nowiki>*</nowiki> :: An image to be displayed in a cell below the title and to the left of the body (lists). For the image to display properly, the ''list1'' parameter must be specified and no groups can be specified. It accepts the same sort of parameter that ''image'' accepts. :; ''above''<nowiki>*</nowiki> :: A full-width cell displayed between the titlebar and first group/list, i.e. ''above'' the template's body (groups, lists and image). In a template without an image, ''above'' behaves in the same way as the ''list1'' parameter without the ''group1'' parameter. :; ''below''<nowiki>*</nowiki> :: A full-width cell displayed ''below'' the template's body (groups, lists and image). In a template without an image, ''below'' behaves in the same way as the template's final ''list<sub>n</sub>'' parameter without a ''group<sub>n</sub>'' parameter. === Style parameters === Styles are generally not recommended as to maintain consistency among templates and pages in Wikipedia. However, the option to modify styles is given. :; ''style''<nowiki>*</nowiki> :: Specifies [[Cascading Style Sheets|CSS]] styles to apply to the template body. The parameter ''bodystyle'' also does the example same thing and can be used in place of this ''style'' parameter. This option should be used sparingly as it can lead to visual inconsistencies. Examples: ::: <code>style = background:#''nnnnnn'';</code> ::: <code>style = width:''N''&nbsp;[em/%/px or width:auto];</code> ::: <code>style = float:[''left/right/none''];</code> ::: <code>style = clear:[''right/left/both/none''];</code> :; ''basestyle''<nowiki>*</nowiki> :: CSS styles to apply to the ''title'', ''above'', ''below'', and ''group'' cells all at once. The style are not applied to ''list'' cells. This is convenient for easily changing the basic color of the navbox without having to repeat the style specifications for the different parts of the navbox. Examples: ::: <code>basestyle = background:lightskyblue;</code> :; ''titlestyle''<nowiki>*</nowiki> :: [[Cascading Style Sheets|CSS]] styles to apply to ''title'', most often the titlebar's background color: ::: <code><nowiki>titlestyle = background:</nowiki>''#nnnnnn'';</code> ::: <code><nowiki>titlestyle = background:</nowiki>''name'';</code> :; ''groupstyle''<nowiki>*</nowiki> :: CSS styles to apply to the ''groupN'' cells. This option overrides any styles that are applied to the entire table. Examples: ::: <code>groupstyle = background:#''nnnnnn'';</code> ::: <code>groupstyle = text-align:[''left/center/right''];</code> ::: <code>groupstyle = vertical-align:[''top/middle/bottom''];</code> :; ''group<sub>n</sub>style''<nowiki>*</nowiki> :: CSS styles to apply to a specific group, in addition to any styles specified by the ''groupstyle'' parameter. This parameter should only be used when absolutely necessary in order to maintain standardization and simplicity. Examples: ::: <code>group3style = background:red;color:white;</code> :; ''liststyle''<nowiki>*</nowiki> :: CSS styles to apply to all lists. Overruled by the ''oddstyle'' and ''evenstyle'' parameters (if specified) below. When using backgound colors in the navbox, see the [[#Intricacies|note below]]. :; ''list<sub>n</sub>style''<nowiki>*</nowiki> :: CSS styles to apply to a specific list, in addition to any styles specified by the ''liststyle'' parameter. This parameter should only be used when absolutely necessary in order to maintain standardization and simplicity. Examples: ::: <code>list5style = background:#ddddff;</code> :; ''listpadding''<nowiki>*</nowiki> :: A number and unit specifying the padding in each ''list'' cell. The ''list'' cells come equipped with a default padding of 0.25em on the left and right, and 0em on the top and bottom. Due to complex technical reasons, simply setting "liststyle=padding:0.5em;" (or any other padding setting) will not work. Examples: ::: <code>listpadding = 0.5em 0em; </code> (sets 0.5em padding for the left/right, and 0em padding for the top/bottom.) ::: <code>listpadding = 0em; </code> (removes all list padding.) :; ''oddstyle'' :; ''evenstyle'' ::Applies to odd/even list numbers. Overrules styles defined by ''liststyle''. The default behavior is to add striped colors (white and gray) to odd/even rows, respectively, in order to improve readability. These should not be changed except in extraordinary circumstances. :; ''evenodd'' <span style="font-weight:normal;"><code>[swap, even, odd, off]</code></span> :: If set to <code>swap</code>, then the automatic striping of even and odd rows is reversed. Normally, even rows get a light gray background for striping; when this parameter is used, the odd rows receive the gray striping instead of the even rows. Setting to <code>even</code> or <code>odd</code> sets all rows to have that striping color. Setting to <code>off</code> disables automatic row striping. This advanced parameter should only be used to fix problems when the navbox is being used as a child of another navbox and the stripes do not match up. Examples and a further description can be found in the section on child navboxes below. :; ''abovestyle''<nowiki>*</nowiki> :; ''belowstyle''<nowiki>*</nowiki> :: CSS styles to apply to the top cell (specified via the ''above'' parameter) and bottom cell (specified via the ''below'' parameter). Typically used to set background color or text alignment: ::: <code>abovestyle = background:#''nnnnnn'';</code> ::: <code>abovestyle = text-align:[''left/center/right''];</code> :; ''imagestyle''<nowiki>*</nowiki> :; ''imageleftstyle''<nowiki>*</nowiki> :: CSS styles to apply to the cells where the image/imageleft sits. These styles should only be used in exceptional circumstances, usually to fix width problems if the width of groups is set and the width of the image cell grows too large. Examples: ::: <code>imagestyle = width:5em;</code> ===== Default styles ===== The style settings listed here are those that editors using the navbox change most often. The other more complex style settings were left out of this list to keep it simple. Most styles are set in [[MediaWiki:Common.css]]. :<code>bodystyle = background:#fdfdfd; width:100%; vertical-align:middle;</code> :<code>titlestyle = background:#ccccff; padding-left:1em; padding-right:1em; text-align:center;</code> :<code>abovestyle = background:#ddddff; padding-left:1em; padding-right:1em; text-align:center;</code> :<code>belowstyle = background:#ddddff; padding-left:1em; padding-right:1em; text-align:center;</code> :<code>groupstyle = background:#ddddff; padding-left:1em; padding-right:1em; text-align:right;</code> :<code>liststyle = background:transparent; text-align:left/center;</code> :<code>oddstyle = background:transparent;</code> :<code>evenstyle = background:#f7f7f7;</code> Since ''liststyle'' and ''oddstyle'' are transparent odd lists have the color of the ''bodystyle'', which defaults to #fdfdfd (white with a hint of gray). A list has <code>text-align:left;</code> if it has a group, if not it has <code>text-align:center;</code>. Since only ''bodystyle'' has a vertical-align all the others inherit its <code>vertical-align:middle;</code>. === Advanced parameters === :; ''titlegroup'' :: This puts a group in the title area, with the same default styles as ''group<sub>n</sub>''. It should be used only in exceptional circumstances (usually advanced meta-templates) and its use requires some knowledge of the internal code of {{tl|Navbox}}; you should be ready to manually set up CSS styles to get everything to work properly if you wish to use it. If you think you have an application for this parameter, it might be best to change your mind, or consult the talk page first. :; ''titlegroupstyle'' :: The styles for the titlegroup cell. :; ''innerstyle'' :: A very advanced parameter to be used ''only'' for advanced meta-templates employing the navbox. Internally, the navbox uses an outer table to draw the border, and then an inner table for everything else (title/above/groups/lists/below/images, etc.). The ''style''/''bodystyle'' parameter sets the style for the outer table, which the inner table inherits, but in advanced cases (meta-templates) it may be necessary to directly set the style for the inner table. This parameter provides access to that inner table so styles can be applied. Use at your own risk. ====Microformats==== ;bodyclass : This parameter is inserted into the "class" attribute for the infobox as a whole. ;titleclass : This parameter is inserted into the "class" attribute for the infobox's title caption. This template supports the addition of microformat information. This is done by adding "class" attributes to various data cells, indicating what kind of information is contained within. To flag a navbox as containing [[w:hCard|hCard]] information about a person, for example, add the following parameter: <pre> |bodyclass = vcard </pre> ''and'' <pre> |titleclass = fn </pre> ''or'' (for example): <pre><nowiki> |title = The books of <span class="fn">Iain Banks</span> </nowiki></pre> ...and so forth. == Layout of table == Table generated by {{tl|Navbox}} '''without''' ''image'', ''above'' and ''below'' parameters (gray list background color added for illustration only): {{Navbox |name = Navbox/doc |state = uncollapsed |liststyle = background:silver; |title = {{{title}}} |group1 = {{{group1}}} |list1 = {{{list1}}} |group2 = {{{group2}}} |list2 = {{{list2}}} |list3 = {{{list3}}} ''without {{{group3}}}'' |group4 = {{{group4}}} |list4 = {{{list4}}} }} Table generated by {{tl|Navbox}} '''with''' ''image'', ''above'' and ''below'' parameters (gray list background color added for illustration only): {{Navbox |name = Navbox/doc |state = uncollapsed |liststyle = background:silver; |image = {{{image}}} |title = {{{title}}} |above = {{{above}}} |group1 = {{{group1}}} |list1 = {{{list1}}} |group2 = {{{group2}}} |list2 = {{{list2}}} |list3 = {{{list3}}} ''without {{{group3}}}'' |group4 = {{{group4}}} |list4 = {{{list4}}} |below = {{{below}}} }} Table generated by {{tl|Navbox}} '''with''' ''image'', ''imageleft'', ''lists'', and '''without''' ''groups'', ''above'', ''below'' (gray list background color added for illustration only): {{Navbox |name = Navbox/doc |state = uncollapsed |liststyle = background:silver; |image = {{{image}}} |imageleft = {{{imageleft}}} |title = {{{title}}} |list1 = {{{list1}}} |list2 = {{{list2}}} |list3 = {{{list3}}} |list4 = {{{list4}}} }} == Examples == <!--Please don't encourage folks to use <div>s within Navboxes as (unless handled carefully) they can negate liststyles/groupstyles/etc settings.--> === No image === <pre style="overflow:auto;"> {{Navbox | name = Navbox/doc | title = MSC Malaysia | group1 = Centre | list1 = Cyberjaya | group2 = Area | list2 = Klang Valley | group3 = Major landmarks | list3 = Petronas Twin Towers{{·}} Kuala Lumpur Tower{{·}} Kuala Lumpur Sentral{{·}} Technology Park Malaysia{{·}} Putrajaya{{·}} Cyberjaya{{·}} Kuala Lumpur International Airport | group4 = Infrastructure | list4 = Express Rail Link{{·}} KL-KLIA Dedicated Expressway | group5 = Prime applications | list5 = EGovernment]]{{·}} MyKad }} </pre> {{Navbox | name = Navbox/doc | state = uncollapsed | title = MSC Malaysia | group1 = Centre | list1 = Cyberjaya | group2 = Area | list2 = Klang Valley | group3 = Major landmarks | list3 = Petronas Twin Towers{{·}} Kuala Lumpur Tower{{·}} Kuala Lumpur Sentral{{·}} Technology Park Malaysia{{·}} Putrajaya{{·}} Cyberjaya{{·}} Kuala Lumpur International Airport | group4 = Infrastructure | list4 = Express Rail Link]]{{·}} KL-KLIA Dedicated Expressway | group5 = Prime applications | list5 = EGovernment]]{{·}} MyKad }} === With image, without groups === <pre style="overflow:auto;"> {{Navbox | name = Navbox/doc | title = MSC Malaysia | image = [[File:Flag of Malaysia.svg|80px|link=|alt=]] | list1 = Petronas Twin Towers{{·}} Kuala Lumpur Tower{{·}} Kuala Lumpur Sentral{{·}} Technology Park Malaysia{{·}} Putrajaya]]{{·}} Cyberjaya{{·}} Kuala Lumpur International Airport }} </pre> {{Navbox | name = Navbox/doc | title = MSC Malaysia | image = [[File:Flag of Malaysia.svg|80px|link=|alt=]] | list1 = Petronas Twin Towers{{·}} Kuala Lumpur Tower{{·}} Kuala Lumpur Sentral{{·}} Technology Park Malaysia{{·}} Putrajaya{{·}} Cyberjaya{{·}} Kuala Lumpur International Airport }} === With two images, without groups, multiple lists === <pre style="overflow:auto;"> {{Navbox | name = Navbox/doc | title = MSC Malaysia | image = [[File:Flag of Malaysia.svg|80px|link=|alt=]] | imageleft = [[File:Flag of Malaysia.svg|80px]] | list1 = Petronas Twin Towers{{·}} Kuala Lumpur Tower{{·}} Kuala Lumpur Sentral | list2 = Express Rail Link{{·}} KL-KLIA Dedicated Expressway | list3 = EGovernment{{·}} MyKad | list4 = Klang Valley }} </pre> {{Navbox | name = Navbox/doc | title = MSC Malaysia | image = [[File:Flag of Malaysia.svg|80px|link=|alt=]] | imageleft = [[File:Flag of Malaysia.svg|80px]] | list1 = Petronas Twin Towers{{·}} Kuala Lumpur Tower{{·}} Kuala Lumpur Sentral | list2 = Express Rail Link{{·}} KL-KLIA Dedicated Expressway | list3 = EGovernment{{·}} MyKad | list4 = Klang Valley }} === With image, groups, above, below === <pre style="overflow:auto;"> {{Navbox | name = Navbox/doc | title = MSC Malaysia | image = [[File:Flag of Malaysia.svg|80px|link=|alt=]] | above = Above text goes here | group1 = Centre | list1 = Cyberjaya | group2 = Area | list2 = Klang Valley | group3 = Major landmarks | list3 = Petronas Twin Towers{{·}} Kuala Lumpur Tower{{·}} Kuala Lumpur Sentral{{·}} Technology Park Malaysia{{·}} Putrajaya{{·}} Cyberjaya | group4 = Infrastructure | list4 = Express Rail Link{{·}} KL-KLIA Dedicated Expressway | group5 = Prime applications | list5 = EGovernment{{·}} MyKad | below = Website: [http://www.msc.com.my/ www.msc.com.my] }} </pre> {{Navbox | name = Navbox/doc | title = MSC Malaysia | image = [[File:Flag of Malaysia.svg|80px|link=|alt=]] | above = Above text goes here | group1 = Centre | list1 = Cyberjaya | group2 = Area | list2 = Klang Valley | group3 = Major landmarks | list3 = Petronas Twin Towers{{·}} Kuala Lumpur Tower{{·}} Kuala Lumpur Sentral{{·}} Technology Park Malaysia{{·}} Putrajaya{{·}} Cyberjaya | group4 = Infrastructure | list4 = Express Rail Link{{·}} KL-KLIA Dedicated Expressway | group5 = Prime applications | list5 = EGovernment{{·}} MyKad | below = Website: [http://www.msc.com.my/ www.msc.com.my] }} == Child navboxes == It is possible to place multiple navboxes within a single border with the use of the ''border'' parameter, or by specifying the first parameter to be "child". The basic code for doing this is as follows (which adds a subgroup for the first group/list area): <pre style="overflow:auto;"> {{Navbox |name = {{subst:PAGENAME}} |title = Title |group1 = [optional] |list1 = {{Navbox|child ...child navbox parameters... }} ... }} </pre> === Subgroups example === {{main|Template:Navbox subgroup}} This example shows how subgroups can be used. It is recommended that one uses {{tl|Navbox subgroup}}, but the same result can be reached by using {{tl|Navbox}} with <code>border = child</code> or the first unnamed parameter set to <code>child</code>. Note that the ''evenodd'' parameter is used to reverse striping in some of the subgroups in order to get all of the stripes to line up properly. If you wish to remove the striping altogether, you can set <code>liststyle = background:transparent;</code> in each of the navboxes. {{Navbox |name = Navbox/doc |image = [[File:Flag of the United States.svg|100px|link=|alt=]] |state = uncollapsed |title = Multiple Subgroup Example |above = Above |below = Below |group1 = Group1 |list1 = List1 |group2 = Group2 |list2 = {{Navbox|child |evenodd = swap |group1 = Group2.1 |list1 = List1 |group2 = Group2.2 |list2 = List2 |group3 = Group2.3 |list3 = List3 }} |group3 = Group3 |list3 = List3 |group4 = Group4 |list4 = {{Navbox|child |evenodd = swap |group1 = Group4.1 |list1 = List1 |group2 = Group4.2 |list2 = List2 |group3 = Group4.3 |list3 = List3 }} }} === Multiple show/hides in a single container === {{main|Template:Navbox with collapsible groups}} The example below is generated using a regular navbox for the main container, then its list1, list2, and list3 parameters each contain another navbox, with <code>border = child</code> set. Note that each of the child navboxes has its own VDE navbar; these could be hidden using <code>navbar = plain</code> for each of them, or by just leaving out the ''name'' parameter (child navboxes do not require the name parameter to be set, unlike regular navboxes). {{Navbox |name = Navbox/doc |title = [[File:Blason France moderne.svg|x17px|link=|alt=]] [[File:Flag of France.svg|x17px|link=|alt=]] Former French overseas empire |state = uncollapsed |list1 = {{Navbox|child |name = Former French colonies in Africa and the Indian Ocean |title = |Former French colonies in Africa and the Indian Ocean |groupstyle = background:lavender; |group1 = Mahgreb |list1 = Algeria{{·}} Morocco&nbsp;<small>(Arguin Island)</small>{{·}} Tunisia |group2 = French West Africa |list2 = Côte d'Ivoire{{·}} Dahomey{{·}} French Sudan{{·}} Guinea{{·}} Mauritania{{·}} Niger{{·}} Senegal{{·}} Upper Volta |group3 = &nbsp; |list3 = French Togoland{{·}} James Island |group4 = French Equatorial Africa |list4 = Chad{{·}} Gabon{{·}} Middle Congo{{·}} Oubangui-Chari |group5 = Comoros |list5 = Anjouan{{·}} Grande Comore{{·}} Mohéli |group6 = &nbsp; |list6 = French Somaliland (Djibouti){{·}} Madagascar{{·}} Ile de France{{·}} Seychelles }} |list2 = {{Navbox|child |name = Former French colonies in the Americas |titlestyle = |title = Former French colonies in the Americas |groupstyle = |list1 = New France&nbsp;&nbsp;<small>(Acadia&nbsp;• Louisiana&nbsp;• Canada&nbsp;• Terre&nbsp;Neuve) 1655 – 1763 </small> |list2 = Inini{{·}} Berbice{{·}} Saint-Domingue&nbsp;<small>(Haiti)</small>{{·}} Tobago{{·}} Virgin&nbsp;Islands{{·}} {{nowrap|France Antarctique}}{{·}} {{nowrap|France Équinoxiale}} |belowstyle = |below = French West India Company }} |list3 = {{Navbox|child |name = Former French colonies in Asia and Oceania |title = Former French colonies in Asia and Oceania |groupstyle = |group1 = French India |list1 = Chandernagor{{·}} Coromandel Coast{{·}} Madras{{·}} Malabar{{·}} Mahé{{·}} Pondichéry{{·}} Karaikal{{·}} Yanaon |group2 = French Indochina |list2 = Cambodia{{·}} Laos{{·}} Vietnam&nbsp;<small>(Annam&nbsp;• Cochinchina&nbsp;• Tonkin)</small> |group3 = Other Asian |list3 = Alaouites{{·}} Alexandretta-Hatay{{·}} Ceylon{{·}} Kwangchowan |group4 = Oceania |list4 = New Hebrides (Vanuatu) |belowstyle = |below = French East India Company }} }} == Relationship with other Navbox templates == This navbox template is specifically designed to work in conjunction two other sister templates: {{tl|Navbox with columns}} and {{tl|Navbox with collapsible groups}}. All three of these templates share common parameters for consistency and ease of use (such parameters are marked with a <sup>'''†'''</sup> in the complete parameter list above). Most importantly, all three of these templates can each be used as children of one another (by using the <code>border = child</code> parameter, or by specifying the first unnamed parameter to be <code>child</code> (i.e. use <code><nowiki>{{Navbox|child</nowiki></code>, <code><nowiki>{{Navbox with columns|child</nowiki></code>, or <code><nowiki>{{Navbox with collapsible groups|child</nowiki></code>). == Technical details == *This template uses CSS classes for most of its looks, thus it is fully skinnable. *Internally this meta template uses HTML markup instead of wiki markup for the table code. That is the usual way we make meta templates since wiki markup has several drawbacks. For instance it makes it harder to use [[m:Help:ParserFunctions|parser functions]] and special characters in parameters. *For more technical details see the CSS classes in [[MediaWiki:common.css]] and the collapsible table used to hide the box in [[MediaWiki:common.js]]. === Intricacies === *The 2px wide border between groups and lists is drawn using the border-left property of the list cell. Thus, if you wish to change the background color of the template (for example <code>bodystyle = background:purple;</code>), then you'll need to make the border-left-color match the background color (i.e. <code>liststyle = border-left-color:purple;</code>). If you wish to have a border around each list cell, then the 2px border between the list cells and group cells will disappear; you'll have to come up with your own solution. *The list cell width is initially set to 100%. Thus, if you wish to manually set the width of group cells, you'll need to also specify the liststyle to have width:auto. If you wish to set the group width and use images, it's up to you to figure out the CSS in the groupstyle, liststyle, imagestyle, and imageleftstyle parameters to get everything to work correctly. Example of setting group width: ::<code>groupstyle = width:10em;</code> ::<code>liststyle = width:auto;</code> *Adjacent navboxes have only a 1 pixel border between them (except in IE6, which doesn't support the necessary CSS). If you set the top or bottom margin of <code>style/bodystyle</code>, then this will not work. *The default margin-left and margin-right of the outer navbox table are set to "auto;". If you wish to use navbox as a float, you need to manually set the margin-left and margin-right values, because the auto margins interfere with the float option. For example, add the following code to use the navbox as a float: ::<code>style = width:22em;float:right;margin-left:1em;margin-right:0em;</code> == See also == * {{tl|Navbox subgroup}} – Allows for subgroups within a Navbox. * {{tl|Navbox with columns}} – Allows columns instead of groups/lists. * {{tl|Navbox with collapsible groups}} – Another variation. <includeonly> <!--Categories--> [[Category:Navbox (navigational) templates| ]] </includeonly> 3s0f5j6y6r4qfefga6yib7n1wptv90l ढाँचा:Navbox suite 10 2175 4023 2011-02-06T02:08:35Z Bhawani Gautam 342 {{Navbox |navbar = off |state = off |style = width:auto;float:right;margin:0em 0em 0em 1em; |title = Navbox suite |list1 = {{tl|Navb... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{Navbox |navbar = off |state = off |style = width:auto;float:right;margin:0em 0em 0em 1em; |title = Navbox suite |list1 = {{tl|Navbox}} |list2 = {{tl|Navbox subgroup}} |list3 = {{tl|Navbox with columns}} |list4 = {{tl|Navbox with collapsible groups}} }}<noinclude>[[Category:Template namespace templates|{{PAGENAME}}]]</noinclude> cs6ti334bmukoc5dit3ts8jjegwf3la ढाँचा:Navbox subgroup 10 2176 4024 2011-02-06T02:09:09Z Bhawani Gautam 342 {{Navbox |name = {{{name|}}} |state = {{{state|}}} |navbar = {{{navbar|}}} |border = {{#if:{{{border|}}}|{{{border}}}|child}} |titl... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{Navbox |name = {{{name|}}} |state = {{{state|}}} |navbar = {{{navbar|}}} |border = {{#if:{{{border|}}}|{{{border}}}|child}} |title = {{{title|}}} |above = {{{above|}}} |below = {{{below|}}} |image = {{{image|}}} |imageleft = {{{imageleft|}}} |group1 = {{#if:{{{group1|}}}|<div style="padding:{{{grouppadding|0em 0.75em;}}}">{{{group1}}}</div>}} |group2 = {{#if:{{{group2|}}}|<div style="padding:{{{grouppadding|0em 0.75em;}}}">{{{group2}}}</div>}} |group3 = {{#if:{{{group3|}}}|<div style="padding:{{{grouppadding|0em 0.75em;}}}">{{{group3}}}</div>}} |group4 = {{#if:{{{group4|}}}|<div style="padding:{{{grouppadding|0em 0.75em;}}}">{{{group4}}}</div>}} |group5 = {{#if:{{{group5|}}}|<div style="padding:{{{grouppadding|0em 0.75em;}}}">{{{group5}}}</div>}} |group6 = {{#if:{{{group6|}}}|<div style="padding:{{{grouppadding|0em 0.75em;}}}">{{{group6}}}</div>}} |group7 = {{#if:{{{group7|}}}|<div style="padding:{{{grouppadding|0em 0.75em;}}}">{{{group7}}}</div>}} |group8 = {{#if:{{{group8|}}}|<div style="padding:{{{grouppadding|0em 0.75em;}}}">{{{group8}}}</div>}} |group9 = {{#if:{{{group9|}}}|<div style="padding:{{{grouppadding|0em 0.75em;}}}">{{{group9}}}</div>}} |group10 = {{#if:{{{group10|}}}|<div style="padding:{{{grouppadding|0em 0.75em;}}}">{{{group10}}}</div>}} |group11 = {{#if:{{{group11|}}}|<div style="padding:{{{grouppadding|0em 0.75em;}}}">{{{group11}}}</div>}} |group12 = {{#if:{{{group12|}}}|<div style="padding:{{{grouppadding|0em 0.75em;}}}">{{{group12}}}</div>}} |group13 = {{#if:{{{group13|}}}|<div style="padding:{{{grouppadding|0em 0.75em;}}}">{{{group13}}}</div>}} |group14 = {{#if:{{{group14|}}}|<div style="padding:{{{grouppadding|0em 0.75em;}}}">{{{group14}}}</div>}} |group15 = {{#if:{{{group15|}}}|<div style="padding:{{{grouppadding|0em 0.75em;}}}">{{{group15}}}</div>}} |group16 = {{#if:{{{group16|}}}|<div style="padding:{{{grouppadding|0em 0.75em;}}}">{{{group16}}}</div>}} |group17 = {{#if:{{{group17|}}}|<div style="padding:{{{grouppadding|0em 0.75em;}}}">{{{group17}}}</div>}} |group18 = {{#if:{{{group18|}}}|<div style="padding:{{{grouppadding|0em 0.75em;}}}">{{{group18}}}</div>}} |group19 = {{#if:{{{group19|}}}|<div style="padding:{{{grouppadding|0em 0.75em;}}}">{{{group19}}}</div>}} |group20 = {{#if:{{{group20|}}}|<div style="padding:{{{grouppadding|0em 0.75em;}}}">{{{group20}}}</div>}} |list1 = {{{list1|}}} |list2 = {{{list2|}}} |list3 = {{{list3|}}} |list4 = {{{list4|}}} |list5 = {{{list5|}}} |list6 = {{{list6|}}} |list7 = {{{list7|}}} |list8 = {{{list8|}}} |list9 = {{{list9|}}} |list10 = {{{list10|}}} |list11 = {{{list11|}}} |list12 = {{{list12|}}} |list13 = {{{list13|}}} |list14 = {{{list14|}}} |list15 = {{{list15|}}} |list16 = {{{list16|}}} |list17 = {{{list17|}}} |list18 = {{{list18|}}} |list19 = {{{list19|}}} |list20 = {{{list20|}}} |style = {{{style|}}}{{{bodystyle|}}} |imageleftstyle = {{{imageleftstyle|}}} |imagestyle = {{{imagestyle|}}} |titlestyle = {{{titlestyle|}}} |basestyle = {{{basestyle|}}} |abovestyle = {{{abovestyle|}}} |belowstyle = {{{belowstyle|}}} |groupstyle = padding-left:0em;padding-right:0em;{{{groupstyle|}}} |liststyle = {{{liststyle|}}} |evenstyle = {{{evenstyle|}}} |oddstyle = {{{oddstyle|}}} |group1style = {{{group1style|}}} |group2style = {{{group2style|}}} |group3style = {{{group3style|}}} |group4style = {{{group4style|}}} |group5style = {{{group5style|}}} |group6style = {{{group6style|}}} |group7style = {{{group7style|}}} |group8style = {{{group8style|}}} |group9style = {{{group9style|}}} |group10style = {{{group10style|}}} |group11style = {{{group11style|}}} |group12style = {{{group12style|}}} |group13style = {{{group13style|}}} |group14style = {{{group14style|}}} |group15style = {{{group15style|}}} |group16style = {{{group16style|}}} |group17style = {{{group17style|}}} |group18style = {{{group18style|}}} |group19style = {{{group19style|}}} |group20style = {{{group20style|}}} |list1style = {{{list1style|}}} |list2style = {{{list2style|}}} |list3style = {{{list3style|}}} |list4style = {{{list4style|}}} |list5style = {{{list5style|}}} |list6style = {{{list6style|}}} |list7style = {{{list7style|}}} |list8style = {{{list8style|}}} |list9style = {{{list9style|}}} |list10style = {{{list10style|}}} |list11style = {{{list11style|}}} |list12style = {{{list12style|}}} |list13style = {{{list13style|}}} |list14style = {{{list14style|}}} |list15style = {{{list15style|}}} |list16style = {{{list16style|}}} |list17style = {{{list17style|}}} |list18style = {{{list18style|}}} |list19style = {{{list19style|}}} |list20style = {{{list20style|}}} |{{#if:{{{evenodd|}}}|evenodd|void}} = {{{evenodd|}}} |{{#if:{{{listpadding|}}}|listpadding|void}} = {{{listpadding|}}} }}<noinclude> {{template doc}} <!-- Add categories and interwikis to the /doc subpage, not here! --> </noinclude> p2p9mgudkk8llzyfhynzesx9t1m8fvu ढाँचा:Template doc 10 2177 4025 2011-02-06T02:09:36Z Bhawani Gautam 342 <!-- Automatically add {{pp-template}} to protected templates. -->{{template other | {{#ifeq: {{PROTECTIONLEVEL:move}} | sysop |... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <!-- Automatically add {{pp-template}} to protected templates. -->{{template other | {{#ifeq: {{PROTECTIONLEVEL:move}} | sysop | {{pp-template}} | {{#if: {{PROTECTIONLEVEL:edit}} | {{pp-template}} | <!--Not protected, or only semi-move-protected--> }} }} }}<!-- Start of green doc box. -->{{documentation/core2 | heading = {{{heading|¬}}} <!--Empty but defined means no header--> | heading-style = {{{heading-style|}}} | content = {{{content|}}} | link box = {{{link box|}}} <!--So "link box=off" works--> <!--Some namespaces must have the /doc in talk space--> | docspace = {{#switch: {{SUBJECTSPACE}} | {{ns:0}} | {{ns:File}} | {{ns:MediaWiki}} | {{ns:Category}} = {{TALKSPACE}} | #default = {{SUBJECTSPACE}} }} <!--For debug purposes--> | not-docspace = {{#switch: {{SUBJECTSPACE}} | {{ns:0}} | {{ns:File}} | {{ns:MediaWiki}} | {{ns:Category}} = {{SUBJECTSPACE}} | #default = {{TALKSPACE}} }} | 1 = {{{1|}}} <!--Other docname, if fed--> <!--The namespace is added in /core2--> | template page = {{#switch: {{SUBPAGENAME}} | sandbox | testcases = {{BASEPAGENAME}} | #default = {{PAGENAME}} }} }}<!--End of green doc box--><noinclude> <!-- Add categories and interwikis to the /doc subpage, not here! --> </noinclude> ohfsg2tcs94u3bmf2vpu5hh1njsn6uo ढाँचा:Navbox with columns 10 2178 4026 2011-02-06T02:10:22Z Bhawani Gautam 342 <includeonly>{{Navbox |name = {{{name|}}} |navbar = {{{navbar|}}} |state = {{{state|}}} |border = {{{border|{{{1|}}}}}} |title = {{... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <includeonly>{{Navbox |name = {{{name|}}} |navbar = {{{navbar|}}} |state = {{{state|}}} |border = {{{border|{{{1|}}}}}} |title = {{{title|}}} |above = {{{above|}}} |below = {{{below|}}} |image = {{{image|}}} |imageleft = {{{imageleft|}}} |style = {{{style|}}}{{{bodystyle|}}} |basestyle = {{{basestyle|}}} |titlestyle = {{{titlestyle|}}} |abovestyle = {{{abovestyle|}}} |belowstyle = {{{belowstyle|}}} |imagestyle = {{{imagestyle|}}} |imageleftstyle = {{{imageleftstyle|}}} |list1padding = 0px; |list1 = <!-- --><table cellspacing="0" class="navbox-columns-table" style="text-align:left;<!-- -->{{#if:{{{col1header|}}}{{{fullwidth|}}}|width:100%;<!-- -->|width:auto;margin-left:auto;margin-right:auto;}}{{{coltablestyle|}}}"><!-- --- Header row --- -->{{#if:{{{col1header|}}}|<tr><!-- --><td class="navbox-abovebelow" <!-- -->colspan={{{col1headercolspan|1}}} style="<!-- -->{{{colheaderstyle|}}}{{{col1headerstyle|}}}">'''{{{col1header}}}'''</td><!-- -->{{#if:{{{col2header|}}}|<td class="navbox-abovebelow" <!-- -->colspan={{{col2headercolspan|1}}} style="border-left:2px solid #fdfdfd;<!-- -->{{{colheaderstyle|}}}{{{col2headerstyle|}}}">'''{{{col2header}}}'''</td>}}<!-- -->{{#if:{{{col3header|}}}|<td class="navbox-abovebelow" <!-- -->colspan={{{col3headercolspan|1}}} style="border-left:2px solid #fdfdfd;<!-- -->{{{colheaderstyle|}}}{{{col3headerstyle|}}}">'''{{{col3header}}}'''</td>}}<!-- -->{{#if:{{{col4header|}}}|<td class="navbox-abovebelow" <!-- -->colspan={{{col4headercolspan|1}}} style="border-left:2px solid #fdfdfd;<!-- -->{{{colheaderstyle|}}}{{{col4headerstyle|}}}">'''{{{col4header}}}'''</td>}}<!-- -->{{#if:{{{col5header|}}}|<td class="navbox-abovebelow" <!-- -->colspan={{{col5headercolspan|1}}} style="border-left:2px solid #fdfdfd;<!-- -->{{{colheaderstyle|}}}{{{col5headerstyle|}}}">'''{{{col5header}}}'''</td>}}<!-- -->{{#if:{{{col6header|}}}|<td class="navbox-abovebelow" <!-- -->colspan={{{col6headercolspan|1}}} style="border-left:2px solid #fdfdfd;<!-- -->{{{colheaderstyle|}}}{{{col6headerstyle|}}}">'''{{{col6header}}}'''</td>}}<!-- -->{{#if:{{{col7header|}}}|<td class="navbox-abovebelow" <!-- -->colspan={{{col7headercolspan|1}}} style="border-left:2px solid #fdfdfd;<!-- -->{{{colheaderstyle|}}}{{{col7headerstyle|}}}">'''{{{col7header}}}'''</td>}}<!-- -->{{#if:{{{col8header|}}}|<td class="navbox-abovebelow" <!-- -->colspan={{{col8headercolspan|1}}} style="border-left:2px solid #fdfdfd;<!-- -->{{{colheaderstyle|}}}{{{col8headerstyle|}}}">'''{{{col8header}}}'''</td>}}<!-- -->{{#if:{{{col9header|}}}|<td class="navbox-abovebelow" <!-- -->colspan={{{col9headercolspan|1}}} style="border-left:2px solid #fdfdfd;<!-- -->{{{colheaderstyle|}}}{{{col9headerstyle|}}}">'''{{{col9header}}}'''</td>}}<!-- -->{{#if:{{{col10header|}}}|<td class="navbox-abovebelow" <!-- -->colspan={{{col10headercolspan|1}}} style="border-left:2px solid #fdfdfd;<!-- -->{{{colheaderstyle|}}}{{{col10headerstyle|}}}">'''{{{col10header}}}'''</td>}}<!-- -->{{#if:{{{col11header|}}}|<td class="navbox-abovebelow" <!-- -->colspan={{{col11headercolspan|1}}} style="border-left:2px solid #fdfdfd;<!-- -->{{{colheaderstyle|}}}{{{col11headerstyle|}}}">'''{{{col11header}}}'''</td>}}<!-- -->{{#if:{{{col12header|}}}|<td class="navbox-abovebelow" <!-- -->colspan={{{col12headercolspan|1}}} style="border-left:2px solid #fdfdfd;<!-- -->{{{colheaderstyle|}}}{{{col12headerstyle|}}}">'''{{{col12header}}}'''</td>}}<!-- -->{{#if:{{{col13header|}}}|<td class="navbox-abovebelow" <!-- -->colspan={{{col13headercolspan|1}}} style="border-left:2px solid #fdfdfd;<!-- -->{{{colheaderstyle|}}}{{{col13headerstyle|}}}">'''{{{col13header}}}'''</td>}}<!-- -->{{#if:{{{col14header|}}}|<td class="navbox-abovebelow" <!-- -->colspan={{{col14headercolspan|1}}} style="border-left:2px solid #fdfdfd;<!-- -->{{{colheaderstyle|}}}{{{col14headerstyle|}}}">'''{{{col14header}}}'''</td>}}<!-- -->{{#if:{{{col15header|}}}|<td class="navbox-abovebelow" <!-- -->colspan={{{col15headercolspan|1}}} style="border-left:2px solid #fdfdfd;<!-- -->{{{colheaderstyle|}}}{{{col15headerstyle|}}}">'''{{{col15header}}}'''</td>}}<!-- -->{{#if:{{{col16header|}}}|<td class="navbox-abovebelow" <!-- -->colspan={{{col16headercolspan|1}}} style="border-left:2px solid #fdfdfd;<!-- -->{{{colheaderstyle|}}}{{{col16headerstyle|}}}">'''{{{col16header}}}'''</td>}}<!-- -->{{#if:{{{col17header|}}}|<td class="navbox-abovebelow" <!-- -->colspan={{{col17headercolspan|1}}} style="border-left:2px solid #fdfdfd;<!-- -->{{{colheaderstyle|}}}{{{col17headerstyle|}}}">'''{{{col17header}}}'''</td>}}<!-- -->{{#if:{{{col18header|}}}|<td class="navbox-abovebelow" <!-- -->colspan={{{col18headercolspan|1}}} style="border-left:2px solid #fdfdfd;<!-- -->{{{colheaderstyle|}}}{{{col18headerstyle|}}}">'''{{{col18header}}}'''</td>}}<!-- -->{{#if:{{{col19header|}}}|<td class="navbox-abovebelow" <!-- -->colspan={{{col19headercolspan|1}}} style="border-left:2px solid #fdfdfd;<!-- -->{{{colheaderstyle|}}}{{{col19headerstyle|}}}">'''{{{col19header}}}'''</td>}}<!-- -->{{#if:{{{col20header|}}}|<td class="navbox-abovebelow" <!-- -->style="border-left:2px solid #fdfdfd;<!-- -->{{{colheaderstyle|}}}{{{col20headerstyle|}}}">'''{{{col20header}}}'''</td>}}<!-- --></tr>}}<!-- --- Main columns--- -->{{#if:{{{col1|}}}|{{#if:{{{col1header|}}}|<tr style="height:2px;"><td></td></tr>}}<!-- --><tr style="vertical-align:top;"><!-- -->{{#if:{{{col1header|}}}{{{col1footer|}}}{{{fullwidth|}}}|<!-- -->|{{#switch:{{{padding|}}}|off|0|0em|0px|0%|0;|0em;|0px;|0%;=<!-- -->|#default=<td style="width:{{{padding|5em}}};">&nbsp;&nbsp;&nbsp;</td>}}}}<!-- --><td style="padding:0px;<!-- -->{{{colstyle|}}};{{{oddcolstyle|}}};{{{col1style|}}};width:{{{col1width|{{{colwidth|10em}}}}}};"><div> {{{col1}}} </div></td>}}<!-- -->{{#if:{{{col2|}}}|<td style="border-left:2px solid #fdfdfd;padding:0px;<!-- -->{{{colstyle|}}};{{{evencolstyle|}}};{{{col2style|}}};width:{{{col2width|{{{colwidth|10em}}}}}};"><div> {{{col2}}} </div></td>}}<!-- -->{{#if:{{{col3|}}}|<td style="border-left:2px solid #fdfdfd;padding:0px;<!-- -->{{{colstyle|}}};{{{oddcolstyle|}}};{{{col3style|}}};width:{{{col3width|{{{colwidth|10em}}}}}};"><div> {{{col3}}} </div></td>}}<!-- -->{{#if:{{{col4|}}}|<td style="border-left:2px solid #fdfdfd;padding:0px;<!-- -->{{{colstyle|}}};{{{evencolstyle|}}};{{{col4style|}}};width:{{{col4width|{{{colwidth|10em}}}}}};"><div> {{{col4}}} </div></td>}}<!-- -->{{#if:{{{col5|}}}|<td style="border-left:2px solid #fdfdfd;padding:0px;<!-- -->{{{colstyle|}}};{{{oddcolstyle|}}};{{{col5style|}}};width:{{{col5width|{{{colwidth|10em}}}}}};"><div> {{{col5}}} </div></td>}}<!-- -->{{#if:{{{col6|}}}|<td style="border-left:2px solid #fdfdfd;padding:0px;<!-- -->{{{colstyle|}}};{{{evencolstyle|}}};{{{col6style|}}};width:{{{col6width|{{{colwidth|10em}}}}}};"><div> {{{col6}}} </div></td>}}<!-- -->{{#if:{{{col7|}}}|<td style="border-left:2px solid #fdfdfd;padding:0px;<!-- -->{{{colstyle|}}};{{{oddcolstyle|}}};{{{col7style|}}};width:{{{col7width|{{{colwidth|10em}}}}}};"><div> {{{col7}}} </div></td>}}<!-- -->{{#if:{{{col8|}}}|<td style="border-left:2px solid #fdfdfd;padding:0px;<!-- -->{{{colstyle|}}};{{{evencolstyle|}}};{{{col8style|}}};width:{{{col8width|{{{colwidth|10em}}}}}};"><div> {{{col8}}} </div></td>}}<!-- -->{{#if:{{{col9|}}}|<td style="border-left:2px solid #fdfdfd;padding:0px;<!-- -->{{{colstyle|}}};{{{oddcolstyle|}}};{{{col9style|}}};width:{{{col9width|{{{colwidth|10em}}}}}};"><div> {{{col9}}} </div></td>}}<!-- -->{{#if:{{{col10|}}}|<td style="border-left:2px solid #fdfdfd;padding:0px;<!-- -->{{{colstyle|}}};{{{evencolstyle|}}};{{{col10style|}}};width:{{{col10width|{{{colwidth|10em}}}}}};"><div> {{{col10}}} </div></td>}}<!-- -->{{#if:{{{col11|}}}|<td style="border-left:2px solid #fdfdfd;padding:0px;<!-- -->{{{colstyle|}}};{{{oddcolstyle|}}};{{{col11style|}}};width:{{{col11width|{{{colwidth|10em}}}}}};"><div> {{{col11}}} </div></td>}}<!-- -->{{#if:{{{col12|}}}|<td style="border-left:2px solid #fdfdfd;padding:0px;<!-- -->{{{colstyle|}}};{{{evencolstyle|}}};{{{col12style|}}};width:{{{col12width|{{{colwidth|10em}}}}}};"><div> {{{col12}}} </div></td>}}<!-- -->{{#if:{{{col13|}}}|<td style="border-left:2px solid #fdfdfd;padding:0px;<!-- -->{{{colstyle|}}};{{{oddcolstyle|}}};{{{col13style|}}};width:{{{col13width|{{{colwidth|10em}}}}}};"><div> {{{col13}}} </div></td>}}<!-- -->{{#if:{{{col14|}}}|<td style="border-left:2px solid #fdfdfd;padding:0px;<!-- -->{{{colstyle|}}};{{{evencolstyle|}}};{{{col14style|}}};width:{{{col14width|{{{colwidth|10em}}}}}};"><div> {{{col14}}} </div></td>}}<!-- -->{{#if:{{{col15|}}}|<td style="border-left:2px solid #fdfdfd;padding:0px;<!-- -->{{{colstyle|}}};{{{oddcolstyle|}}};{{{col15style|}}};width:{{{col15width|{{{colwidth|10em}}}}}};"><div> {{{col15}}} </div></td>}}<!-- -->{{#if:{{{col16|}}}|<td style="border-left:2px solid #fdfdfd;padding:0px;<!-- -->{{{colstyle|}}};{{{evencolstyle|}}};{{{col16style|}}};width:{{{col16width|{{{colwidth|10em}}}}}};"><div> {{{col16}}} </div></td>}}<!-- -->{{#if:{{{col17|}}}|<td style="border-left:2px solid #fdfdfd;padding:0px;<!-- -->{{{colstyle|}}};{{{oddcolstyle|}}};{{{col17style|}}};width:{{{col17width|{{{colwidth|10em}}}}}};"><div> {{{col17}}} </div></td>}}<!-- -->{{#if:{{{col18|}}}|<td style="border-left:2px solid #fdfdfd;padding:0px;<!-- -->{{{colstyle|}}};{{{evencolstyle|}}};{{{col18style|}}};width:{{{col18width|{{{colwidth|10em}}}}}};"><div> {{{col18}}} </div></td>}}<!-- -->{{#if:{{{col19|}}}|<td style="border-left:2px solid #fdfdfd;padding:0px;<!-- -->{{{colstyle|}}};{{{oddcolstyle|}}};{{{col19style|}}};width:{{{col19width|{{{colwidth|10em}}}}}};"><div> {{{col19}}} </div></td>}}<!-- -->{{#if:{{{col20|}}}|<td style="border-left:2px solid #fdfdfd;padding:0px;<!-- -->{{{colstyle|}}};{{{evencolstyle|}}};{{{col20style|}}};width:{{{col20width|{{{colwidth|10em}}}}}};"><div> {{{col20}}} </div></td>}}<!-- --- Footer row --- -->{{#if:{{{col1footer|}}}|<!-- -->{{#if:{{{col1|}}}{{{col1header|}}}|<tr style="height:2px"><td></td></tr>}}<tr><!-- --><td class="navbox-abovebelow" colspan={{{col1footercolspan|1}}} style="<!-- -->{{{colfooterstyle|}}};{{{col1footerstyle|}}}">'''{{{col1footer}}}'''</td><!-- -->{{#if:{{{col2footer|}}}|<td class="navbox-abovebelow" colspan={{{col2footercolspan|1}}} style="<!-- -->border-left:2px solid #fdfdfd;{{{colfooterstyle|}}};{{{col2footerstyle|}}}">'''{{{col2footer}}}'''</td>}}<!-- -->{{#if:{{{col3footer|}}}|<td class="navbox-abovebelow" colspan={{{col3footercolspan|1}}} style="<!-- -->border-left:2px solid #fdfdfd;{{{colfooterstyle|}}};{{{col3footerstyle|}}}">'''{{{col3footer}}}'''</td>}}<!-- -->{{#if:{{{col4footer|}}}|<td class="navbox-abovebelow" colspan={{{col4footercolspan|1}}} style="<!-- -->border-left:2px solid #fdfdfd;{{{colfooterstyle|}}};{{{col4footerstyle|}}}">'''{{{col4footer}}}'''</td>}}<!-- -->{{#if:{{{col5footer|}}}|<td class="navbox-abovebelow" colspan={{{col5footercolspan|1}}} style="<!-- -->border-left:2px solid #fdfdfd;{{{colfooterstyle|}}};{{{col5footerstyle|}}}">'''{{{col5footer}}}'''</td>}}<!-- -->{{#if:{{{col6footer|}}}|<td class="navbox-abovebelow" colspan={{{col6footercolspan|1}}} style="<!-- -->border-left:2px solid #fdfdfd;{{{colfooterstyle|}}};{{{col6footerstyle|}}}">'''{{{col6footer}}}'''</td>}}<!-- -->{{#if:{{{col7footer|}}}|<td class="navbox-abovebelow" colspan={{{col7footercolspan|1}}} style="<!-- -->border-left:2px solid #fdfdfd;{{{colfooterstyle|}}};{{{col7footerstyle|}}}">'''{{{col7footer}}}'''</td>}}<!-- -->{{#if:{{{col8footer|}}}|<td class="navbox-abovebelow" colspan={{{col8footercolspan|1}}} style="<!-- -->border-left:2px solid #fdfdfd;{{{colfooterstyle|}}};{{{col8footerstyle|}}}">'''{{{col8footer}}}'''</td>}}<!-- -->{{#if:{{{col9footer|}}}|<td class="navbox-abovebelow" colspan={{{col9footercolspan|1}}} style="<!-- -->border-left:2px solid #fdfdfd;{{{colfooterstyle|}}};{{{col9footerstyle|}}}">'''{{{col9footer}}}'''</td>}}<!-- -->{{#if:{{{col10footer|}}}|<td class="navbox-abovebelow" colspan={{{col10footercolspan|1}}} style="<!-- -->border-left:2px solid #fdfdfd;{{{colfooterstyle|}}};{{{col10footerstyle|}}}">'''{{{col10footer}}}'''</td>}}<!-- -->{{#if:{{{col11footer|}}}|<td class="navbox-abovebelow" colspan={{{col11footercolspan|1}}} style="<!-- -->border-left:2px solid #fdfdfd;{{{colfooterstyle|}}};{{{col11footerstyle|}}}">'''{{{col11footer}}}'''</td>}}<!-- -->{{#if:{{{col12footer|}}}|<td class="navbox-abovebelow" colspan={{{col12footercolspan|1}}} style="<!-- -->border-left:2px solid #fdfdfd;{{{colfooterstyle|}}};{{{col12footerstyle|}}}">'''{{{col12footer}}}'''</td>}}<!-- -->{{#if:{{{col13footer|}}}|<td class="navbox-abovebelow" colspan={{{col13footercolspan|1}}} style="<!-- -->border-left:2px solid #fdfdfd;{{{colfooterstyle|}}};{{{col13footerstyle|}}}">'''{{{col13footer}}}'''</td>}}<!-- -->{{#if:{{{col14footer|}}}|<td class="navbox-abovebelow" colspan={{{col14footercolspan|1}}} style="<!-- -->border-left:2px solid #fdfdfd;{{{colfooterstyle|}}};{{{col14footerstyle|}}}">'''{{{col14footer}}}'''</td>}}<!-- -->{{#if:{{{col15footer|}}}|<td class="navbox-abovebelow" colspan={{{col15footercolspan|1}}} style="<!-- -->border-left:2px solid #fdfdfd;{{{colfooterstyle|}}};{{{col15footerstyle|}}}">'''{{{col15footer}}}'''</td>}}<!-- -->{{#if:{{{col16footer|}}}|<td class="navbox-abovebelow" colspan={{{col16footercolspan|1}}} style="<!-- -->border-left:2px solid #fdfdfd;{{{colfooterstyle|}}};{{{col16footerstyle|}}}">'''{{{col16footer}}}'''</td>}}<!-- -->{{#if:{{{col17footer|}}}|<td class="navbox-abovebelow" colspan={{{col17footercolspan|1}}} style="<!-- -->border-left:2px solid #fdfdfd;{{{colfooterstyle|}}};{{{col17footerstyle|}}}">'''{{{col17footer}}}'''</td>}}<!-- -->{{#if:{{{col18footer|}}}|<td class="navbox-abovebelow" colspan={{{col18footercolspan|1}}} style="<!-- -->border-left:2px solid #fdfdfd;{{{colfooterstyle|}}};{{{col18footerstyle|}}}">'''{{{col18footer}}}'''</td>}}<!-- -->{{#if:{{{col19footer|}}}|<td class="navbox-abovebelow" colspan={{{col19footercolspan|1}}} style="<!-- -->border-left:2px solid #fdfdfd;{{{colfooterstyle|}}};{{{col19footerstyle|}}}">'''{{{col19footer}}}'''</td>}}<!-- -->{{#if:{{{col20footer|}}}|<td class="navbox-abovebelow" style="<!-- -->border-left:2px solid #fdfdfd;{{{colfooterstyle|}}};{{{col20footerstyle|}}}">'''{{{col20footer}}}'''</td>}}<!-- --></tr>}}<!-- --></tr></table> <!-- Allow a few additional groups/lists after columns --> |liststyle = {{{liststyle|}}} |list1style = background:transparent;color:inherit; |list3style = {{{list1style|}}} |list4style = {{{list2style|}}} |list5style = {{{list3style|}}} |list6style = {{{list3style|}}} |list7style = {{{list5style|}}} |list8style = {{{list6style|}}} |list3 = {{{list1|}}} |list4 = {{{list2|}}} |list5 = {{{list3|}}} |list6 = {{{list4|}}} |list7 = {{{list5|}}} |list8 = {{{list6|}}} |groupstyle = {{{groupstyle|}}} |group3style = {{{group1style|}}} |group4style = {{{group2style|}}} |group5style = {{{group3style|}}} |group6style = {{{group4style|}}} |group7style = {{{group5style|}}} |group8style = {{{group6style|}}} |group3 = {{{group1|}}} |group4 = {{{group2|}}} |group5 = {{{group3|}}} |group6 = {{{group4|}}} |group7 = {{{group5|}}} |group8 = {{{group6|}}} |oddstyle = {{{oddstyle|}}} |evenstyle = {{{evenstyle|}}} |{{#if:{{{evenodd|}}}|evenodd|void}} = {{{evenodd|}}} }}</includeonly><noinclude>{{documentation}}</noinclude> ih8tq02wow8tqkw1w6jqpec4b5i0frp ढाँचा:Navbox with columns/doc 10 2179 16602 16601 2020-06-02T12:31:05Z Samuele2002 5002 fix [[Special:LintErrors]] wikitext text/x-wiki {{documentation subpage}} {{Navbox suite}} A navigation box that presents its content in columns. Originally intended to provide a relatively straightforward means to align links prefixed by flag icons, e.g. in templates offering links to country articles. == Basic syntax == Only required parameters and ''colwidth'' included. <pre style="overflow:auto;"> {{Navbox with columns |name = {{subst:PAGENAME}} |title = |colwidth = <!--(to set a default width for each column, preferably in a proportional unit such as 'em'*)--> |col1 = |col2 = }} </pre> <div style="line-height:1.35em; font-size:90%;">*Using proportional units means the template should still be displayed correctly across a range of browser font-sizes. If ''colwidth'' not specified, a default 10em is used.</div> == Parameters == Required parameters in '''bold'''. Parameters marked with a cross'''<sup>†</sup>''' are parameters in common with the sister templates {{tl|Navbox}} and {{tl|Navbox with collapsible groups}}. A much more complete description of those parameters is available at {{tl|Navbox}}. === Setup parameters === :;name<sup>†</sup> ::The name of the template. The name of this template, for example, is "Navbox with columns". :;state<sup>†</sup> ::Possible values are <code>collapsed</code>, <code>uncollapsed</code>, <code>plain</code>, <code>off</code>, and the default <code>autocollapse</code>. See {{tl|Navbox}} for more information. :;''navbar''<sup>†</sup> ::Possible values are <code>plain</code>, <code>off</code>, and the default value of blank. See {{tl|Navbox}} for more information. :;''border''<sup>†</sup> ::Possible values are <code>child</code>, <code>none</code>, and the default value of blank. Set to <code>child</code> if you wish to use the navbox inside of another navbox; with this option, the child navbox is borderless and fits snuggly inside of its parent navbox. The parent navbox may be the list area of {{tl|Navbox}}, a columns of another {{tl|Navbox with columns}}, or a section of {{tl|Navbox with collapsible groups}}. See {{tl|Navbox}} for more information and examples. ===Basic data parameters=== :;'''''title'''''<sup>†</sup> ::The title of the template, displayed centered in the titlebar at the top of the template. :;''above''<sup>†</sup> ::Text or other elements to appear above the columns. :;''image''<sup>†</sup> ::Image to the right of all of the columns. :;''imageleft''<sup>†</sup> ::Image to the left of all of the columns. :;''below''<sup>†</sup> ::Text or other elements to appear below the columns. ===Style parameters=== :;''bodystyle''<sup>†</sup> ::CSS style/s to apply to the template's body (i.e. including space not used by columns) :;''titlestyle''<sup>†</sup> ::[[Cascading Style Sheets|CSS]] style/s to apply to titlebar; usually <code>background:''color''</code>. :;''abovestyle''<sup>†</sup> :;''belowstyle''<sup>†</sup> ::CSS style/s to apply to the ''above'' and ''below'' parameters, respectively. :;''basestyle''<sup>†</sup> ::CSS style/s to apply to the ''title'', ''above'', and ''below'', parameters, all at the same time. :;''imagestyle''<sup>†</sup> ::CSS style/s to apply to the ''image'' parameter. :;''imageleftstyle''<sup>†</sup> ::CSS style/s to apply to the ''imageleft'' parameter :;''colstyle'' ::CSS style/s to apply across all columns; if used, usually <code>background:''color''</code> per ''titlestyle'' above. :;''oddcolstyle'' :;''evencolstyle'' ::CSS style/s to apply to all odd/even-numbered columns, respectively. :;''col<sub>n</sub>style'' ::CSS style/s to apply to the n<sup>th</sup> column only. :;''colheaderstyle'' ::CSS style/s to apply to all column headers. :;''col<sub>n</sub>headerstyle'' ::CSS style/s to apply to the n<sup>th</sup> column header. :;''col<sub>n</sub>footerstyle'' ::CSS style/s to apply to the n<sup>th</sup> column footer cell. ===Columns parameters=== :;''colwidth'' ::Width, preferably in a proportional unit such as 'em', or as a percentage, used for each column whose width not specified by ''colNwidth'' below. Defaults to 10em. Examples: :::<code>colwidth = 15em</code> :::<code>colwidth = 25%</code> :;''fullwidth'' ::If set to anything, then the total width of the columns are scaled linearly to make the sum of the widths 100%. A rather advanced parameter, this usually need not be used and should be left blank. If a colheader or colfooter is used, then fullwidth is used automatically. Example: :::<code>fullwidth = true</code> :;''padding'' ::Padding before first column, preferably in a proportional unit. Defaults to 5em. Padding is disabled by setting it to 0 (or 0em, or 0%). :;''col<sub>n</sub>width'' ::The n<sup>th</sup> column's width (overrides ''colwidth'' above). :;'''''col<sub>n</sub>''''' ::The content of the n<sup>th</sup> column. If any columns are used, then <code>col1</code> is required. There can be a maximum of 20 columns. :;''col<sub>n</sub>header'' ::A header cell for the n<sup>th</sup> column that appears above the column. See below for examples. :;''col<sub>n</sub>footer'' ::A footer cell that appears below the n<sup>th</sup> column. :;''col<sub>n</sub>headercolspan ::A number specifying how many columns the n<sup>th</sup> column header should span. It defaults to 1. If it is greater than one, then do not specify column headers that it covers. For example, if <code>col1headercolspan = 3</code>, then leave <code>col2header</code> and <code>col3header</code> blank. :;''col<sub>n</sub>footercolspan'' ::A number specifying how many columns the n<sup>th</sup> column footer should span. It defaults to 1. If it is greater than one, then do not specify column footers that it covers. For example, if <code>col1footercolspan = 3</code>, then leave <code>col2footer</code> and <code>col3footer</code> blank. ===Additional groups/lists=== You may wish to add a few extra groups and/or lists below the columns. The following parameters are given to provide such functionality. See {{tl|Navbox}} for a more complete description of how they work, and for more examples. :;''group<sub>n</sub>''<sup>†</sup> ::Allows up to 6 additional groups to go along with the lists below the columns. :;''list<sub>n</sub>''<sup>†</sup> ::Allows up to 6 additional lists below the columns. :;''groupstyle<sup>†</sup>'' ::The general CSS style/s for the groups. :;''group<sub>n</sub>''style<sup>†</sup> ::CSS style/s for the n<sup>th</sup> group parameter. :;''liststyle''<sup>†</sup> ::The general CSS style/s for the lists. :;''list<sub>n</sub>style''<sup>†</sup> ::CSS style/s for the n<sup>th</sup> list parameter. :;''listpadding''<sup>†</sup> ::Amount of padding to have in each list cell. :; ''oddstyle'' :; ''evenstyle'' ::Applies to odd/even list numbers. Overrules styles defined by ''liststyle''. The default behavior is to add striped colors (white and gray) to odd/even rows, respectively, in order to improve readability. These should not be changed except in extraordinary circumstances. :; ''evenodd'' <span style="font-weight:normal;"><code>[swap, even, odd, off]</code></span> ::See {{tl|Navbox}} for description. == Examples == ===Basic example=== <pre style="overflow:scroll;"> {{Navbox with columns |name = East Asia Summit (EAS) |title = Member states of the East Asia Summit (EAS) |width = 18.25em |padding = 10em |above = ''This is where the <nowiki>{{{above}}}</nowiki> would appear.'' |col1 = AUS<br /> BRU<br /> CHN<br /> CAM |col2 = IND<br /> IDN<br /> JPN<br /> LAO |col3 = MAS<br /> MMR<br /> NZL<br /> PHI |col4width = 17em |col4 = SIN<br /> KOR<br /> THA<br /> VIE |below = '''Potential future members'''&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;TLS&nbsp;&nbsp;&nbsp;RUS }} </pre> {{Navbox with columns |name = East Asia Summit (EAS) |title = Member states of the East Asia Summit (EAS) |width = 18.25em |padding = 10em |above = ''This is where the <nowiki>{{{above}}}</nowiki> would appear.'' |col1 = AUS<br /> BRU<br /> CHN<br /> CAM |col2 = IND<br /> IDN<br /> JPN<br /> LAO |col3 = MAS<br /> MMR<br /> NZL<br /> PHI |col4width = 17em |col4 = SIN<br /> KOR<br /> THA<br /> VIE |below = '''Potential future members'''&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;TLS&nbsp;&nbsp;&nbsp;RUS }} ===Example with percentage widths=== <pre style="overflow:scroll;"> {{Navbox with columns | name = Plastics | title = Plastics | colwidth = 33% | colstyle = text-align: center | col1 = Polyethylene (PE)<br /> Polyethylene terephthalate (PET or PETE)<br /> Polyvinyl chloride (PVC)<br /> Polyvinylidene chloride (PVDC)<br /> Polylactic acid (PLA) | col2 = Polypropylene (PP)<br /> Polyamide (PA)<br /> Polycarbonate (PC)<br /> Polytetrafluoroethylene (PTFE)<br /> Polyurethane (PU) | col3 = Polystyrene (PS)<br /> Polyester<br /> Acrylonitrile butadiene styrene (ABS)<br /> Polymethyl methacrylate (PMMA)<br /> Polyoxymethylene (POM) }} </pre> {{Navbox with columns | name = Plastics | title = Plastics | state = uncollapsed | cols = 3 | colwidth = 33% | colstyle = text-align: center | col1 = Polyethylene (PE)<br /> Polyethylene terephthalate (PET or PETE)<br /> Polyvinyl chloride (PVC)<br /> Polyvinylidene chloride (PVDC)<br /> Polylactic acid (PLA) | col2 = Polypropylene (PP)<br /> Polyamide (PA)<br /> Polycarbonate (PC)<br /> Polytetrafluoroethylene (PTFE)<br /> Polyurethane (PU) | col3 = Polystyrene (PS)<br /> Polyester<br /> Acrylonitrile butadiene styrene (ABS)<br /> Polymethyl methacrylate (PMMA)<br /> Polyoxymethylene (POM) }} ===Example with col<sub>n</sub>header and col<sub>n</sub>footer=== The gray background for the columns is added for illustration only. {{Navbox with columns |name = Navbox with columns/doc |state = uncollapsed |title = col<sub>n</sub>header and col<sub>n</sub>footer example |colstyle = text-align:center;background:silver; |colwidth = 25% |col1header = col1header |col2header = col2header |col3header = col3header |col4header = col4header |col1 = col1 |col2 = col2 |col3 = col3 |col4 = col4 |col1footer = col1footer |col2footer = col2footer |col3footer = col3footer |col4footer = col4footer }} ===Example with col<sub>n</sub>header using col<sub>n</sub>headercolspan=== The gray background for the columns is added for illustration only. This example shows the col<sub>n</sub>headercolspan parameter being used, but you may also use col<sub>n</sub>footercolspan to adjust the span of the footer cells. {{Navbox with columns |name = Navbox with columns/doc |state = uncollapsed |title = col<sub>n</sub>header with col<sub>n</sub>colspan example |colstyle = text-align:center;background:silver; |col1header = col1header |col2header = col2header (colspan=2) |col4header = col4header |col5header = col5header (colspan=3) |col2headercolspan = 2 |col5headercolspan = 3 |col1 = col1 |col2 = col2 |col3 = col3 |col4 = col4 |col5 = col5 |col6 = col6 |col7 = col7 }} ===Example to illustrate most fields=== The gray background and centered text for the columns is for illustration only. The columns default to an off-white background and left text alignment. This example shows how you can use up to six additional groups/lists after the columns. {{Navbox with columns |name = Navbox with columns/doc |state = uncollapsed |title = Example to illustrate most fields |colstyle = text-align:center;background:silver; |col1 = col1 |col2 = col2 |col3 = col3 |col4 = col4 |col5 = col5 |col1header = col1header |col2header = col2header |col3header = col3header |col4header = col4header |col5header = col5header |col1footer = col1footer |col2footer = col2footer |col3footer = col3footer |col4footer = col4footer |col5footer = col5footer |group1 = group1 |group2 = group2 |group3 = group3 |group4 = group4 |group5 = group5 |group6 = group6 |list1 = list1 |list2 = list2 |list3 = list3 |list4 = list4 |list5 = list5 |list6 = list6 |above = above |below = below }} ==Using child navboxes== All three types of navbox templates, namely {{tl|Navbox}}, {{tl|Navbox with columns}}, and {{tl|Navbox with collapsible groups}}, can be nested inside of one another using the <code>border</code> parameter (which is common to all three). For complex templates, it may be necessary to use nesting to achieve a desired look. ===Nesting Navbox with columns in itself=== This example shows how one can nest multiple {{tl|Navbox with columns}} templates to get the right look. Edit this page to see the code. There is a main {{tl|Navbox with columns}} and two additional {{tl|Navbox with columns}} templates, with the "child" option set (see code). {{Navbox with columns |name = Navbox with columns/doc |state = uncollapsed |title = Subgroups with nesting |colstyle = text-align:center;background:silver; |col1width = 33% |col2width = 17% |col3width = 33% |col4width = 17% |col1header = Col1Header |col2header = Col2Header |col3header = Col3Header |col4header = Col4Header |col1 = {{Navbox with columns|child |colwidth = 50% |colstyle = text-align:center;background:silver; |col1header = Col1.1Header |col2header = Col1.2Header |col1 = Col1.1 |col2 = Col1.2 }} |col2 = Col2 |col3 = {{Navbox with columns|child |colwidth = 33% |colstyle = text-align:center;background:silver; |col1header = Col3.1Header |col2header = Col3.2Header |col3header = Col3.3Header |col1 = Col3.1 |col2 = Col3.2 |col3 = Col3.3 }} |col4 = Col4 }} ===Nesting other Navbox forms=== This example shows {{tl|Navbox}}, {{tl|Navbox with collapsible groups}} and {{tl|Navbox with columns}} all working together. Edit this page to see the code. Note that each of the child navboxes has the first parameter set to <code>child</code>. {{Navbox with collapsible groups |name = Navbox with collapsible groups |title = Navbox, Navbox with columns, and Navbox with collapsible groups together |selected = {{{1|}}} |group1 = The Scouting Movement |abbr1 = movement |list1 = Scouting{{·}}''Scouting for Boys''{{·}}Scout method{{·}}Scout Law{{·}}Scout Promise{{·}}Scout Motto{{·}}Wood Badge{{·}}Age groups in Scouting and Guiding{{·}}Cub Scout{{·}}Boy Scout{{·}}Rover Scout{{·}}Brownie{{·}}Girl Guiding and Girl Scouting{{·}}Ranger (Girl Guide){{·}}Jamboree{{·}}Scout Leader{{·}}WOSM{{·}}WAGGGS{{·}}Non-aligned organisations{{·}}Scouting controversy and conflict{{·}}Scouting in popular culture{{·}}List of Scouts{{·}}List of highest awards in Scouting |list2 = {{Navbox|child |title = [[French colonial empires|Former French colonies]] in [[Africa]] and the [[Indian Ocean]] |titlestyle = background# |groupstyle = background:lavender; |group1 = [[Mahgreb]] |list1 = [[French rule in Algeria|Algeria]]{{·}} [[French Morocco|Morocco]]&nbsp;<small>([[Arguin|Arguin Island]])</small>{{·}} [[History of Tunisia|Tunisia]] |group2 = French West Africa |list2 = Côte d'Ivoire{{·}} Dahomey{{·}} [[French Sudan]]{{·}} [[French Guinea|Guinea]]{{·}} Mauritania{{·}} Niger{{·}} Senegal{{·}} Upper Volta |group3 = Togo |list3 = French Togoland{{·}} James Island |group4 = French Equatorial Africa |list4 = Chad{{·}} Gabon{{·}} Middle Congo{{·}} Oubangui-Chari |group5 = Comoros |list5 = Anjouan{{·}} [[Grande Comore]]{{·}} [[Mohéli]] |group6 = Southern Africa |list6 = French Somaliland (Djibouti){{·}} Madagascar{{·}} Ile de France{{·}} Seychelles }} |group3 = Scouting in the United Kingdom |abbr3 = Scouting |list3 = The Scout Association{{·}}Girlguiding UK{{·}}Beaver Scouts{{·}}Cub Section (UK){{·}}Venture Scout{{·}}Explorer Scouts{{·}}Brownie (Girl Guides){{·}}Ranger (Girl Guide){{·}}Rainbow (Girl Guides){{·}}Scout Network{{·}}Chief Scout (United Kingdom){{·}}Scout Counties{{·}}Scout District{{·}}Scout Section (UK){{·}}Scout Activity Centre{{·}}Young Leaders |list4 = {{Navbox with columns|child |title = Navbox with columns nested in itself |colstyle = text-align:center; |col1width = 33% |col2width = 17% |col3width = 33% |col4width = 17% |col1header = Col1Header |col2header = Col2Header |col3header = Col3Header |col4header = Col4Header |col1 = {{Navbox with columns|child |colwidth = 50% |colstyle = text-align:center; |col1header = Col1.1Header |col2header = Col1.2Header |col1 = Col1.1 |col2 = Col1.2 }} |col2 = Col2 |col3 = {{Navbox with columns|child |colwidth = 33% |colstyle = text-align:center; |col1header = Col3.1Header |col2header = Col3.2Header |col3header = Col3.3Header |col1 = Col3.1 |col2 = Col3.2 |col3 = Col3.3 }} |col4 = Col4 }} }} == See also == * {{tl|Navbox}} &ndash; Allows groups/lists instead of columns * {{tl|Navbox subgroup}} &ndash; Allows subgroups * {{tl|Navbox with collapsible groups}} &ndash; Another variation. <includeonly> [[Category:Navbox (navigational) templates| ]] </includeonly> jh23ssjev61ixgqko8x4qm3lbj16pg9 ढाँचा:Navbox with collapsible groups 10 2180 4028 2011-02-06T02:11:27Z Bhawani Gautam 342 {{Navbox |name = {{{name|<noinclude>Navbox with collapsible groups</noinclude>}}} |navbar = {{{navbar|}}} |state = {{{state|<noinclu... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{Navbox |name = {{{name|<noinclude>Navbox with collapsible groups</noinclude>}}} |navbar = {{{navbar|}}} |state = {{{state|<noinclude>uncollapsed</noinclude>}}} |border = {{{border|{{{1|}}}}}} |title = {{{title<includeonly>|</includeonly>}}} |above = {{{above|}}} |below = {{{below|}}} |image = {{{image|}}} |imageleft = {{{imageleft|}}} |style = {{{style|}}}{{{bodystyle|}}} |basestyle = {{{basestyle|}}} |titlestyle = {{{titlestyle|}}} |abovestyle = {{{abovestyle|}}} |belowstyle = {{{belowstyle|}}} |imagestyle = {{{imagestyle|}}} |imageleftstyle = {{{imageleftstyle|}}} |bodyclass = {{{bodyclass|}}} |titleclass = {{{titleclass|}}} |list1 = {{#if:{{{group1<includeonly>|</includeonly>}}}{{{sect1|}}}{{{section1|}}} | {{Navbox|child |state = {{#ifeq:{{{selected}}}|{{{abbr1}}} |uncollapsed |{{{state1|collapsed}}}}} |titlestyle = {{{basestyle|}}};{{{groupstyle|}}}{{{secttitlestyle|}}}{{{group1style|}}}{{{sect1titlestyle|}}} |liststyle = {{{liststyle|}}}{{{contentstyle|}}}{{{list1style|}}}{{{content1style|}}} |title = {{{group1<includeonly>|</includeonly>}}}{{{sect1|}}}{{{section1|}}}<noinclude> or {{{section1}}} or {{{sect1}}}</noinclude> |list1 = {{{list1<includeonly>|</includeonly>}}}{{{content1|}}}<noinclude> or {{{content1}}}</noinclude> |image = {{{image1|}}} |imageleft = {{{imageleft1|}}} |{{#if:{{{listpadding|}}} |listpadding |void}} = {{{listpadding|}}} }} | {{{list1|}}}{{{content1|}}} }} |list2 = {{#if:{{{group2<includeonly>|</includeonly>}}}{{{sect2|}}}{{{section2|}}} | {{Navbox|child |state = {{#ifeq:{{{selected}}}|{{{abbr2}}} |uncollapsed |{{{state2|collapsed}}}}} |titlestyle = {{{basestyle|}}};{{{groupstyle|}}}{{{secttitlestyle|}}}{{{group2style|}}}{{{sect2titlestyle|}}} |liststyle = {{{liststyle|}}}{{{contentstyle|}}}{{{list2style|}}}{{{content2style|}}} |title = {{{group2<includeonly>|</includeonly>}}}{{{sect2|}}}{{{section2|}}}<noinclude> or {{{section2}}} or {{{sect2}}}</noinclude> |list1 = {{{list2<includeonly>|</includeonly>}}}{{{content2|}}}<noinclude> or {{{content2}}}</noinclude> |image = {{{image2|}}} |imageleft = {{{imageleft2|}}} |{{#if:{{{listpadding|}}} |listpadding |void}} = {{{listpadding|}}} }} | {{{list2|}}}{{{content2|}}} }} |list3 = {{#if:{{{group3<includeonly>|</includeonly>}}}{{{sect3|}}}{{{section3|}}} | {{Navbox|child |state = {{#ifeq:{{{selected}}}|{{{abbr3}}} |uncollapsed |{{{state3|collapsed}}}}} |titlestyle = {{{basestyle|}}};{{{groupstyle|}}}{{{secttitlestyle|}}}{{{group3style|}}}{{{sect3titlestyle|}}} |liststyle = {{{liststyle|}}}{{{contentstyle|}}}{{{list3style|}}}{{{content3style|}}} |title = {{{group3<includeonly>|</includeonly>}}}{{{sect3|}}}{{{section3|}}}<noinclude> or {{{section3}}} or {{{sect3}}}</noinclude> |list1 = {{{list3<includeonly>|</includeonly>}}}{{{content3|}}}<noinclude> or {{{content3}}}</noinclude> |image = {{{image3|}}} |imageleft = {{{imageleft3|}}} |{{#if:{{{listpadding|}}} |listpadding |void}} = {{{listpadding|}}} }} | {{{list3|}}}{{{content3|}}} }} |list4 = {{#if:{{{group4<includeonly>|</includeonly>}}}{{{sect4|}}}{{{section4|}}} | {{Navbox|child |state = {{#ifeq:{{{selected}}}|{{{abbr4}}} |uncollapsed |{{{state4|collapsed}}}}} |titlestyle = {{{basestyle|}}};{{{groupstyle|}}}{{{secttitlestyle|}}}{{{group4style|}}}{{{sect4titlestyle|}}} |liststyle = {{{liststyle|}}}{{{contentstyle|}}}{{{list4style|}}}{{{content4style|}}} |title = {{{group4<includeonly>|</includeonly>}}}{{{sect4|}}}{{{section4|}}}<noinclude> or {{{section4}}} or {{{sect4}}}</noinclude> |list1 = {{{list4<includeonly>|</includeonly>}}}{{{content4|}}}<noinclude> or {{{content4}}}</noinclude> |image = {{{image4|}}} |imageleft = {{{imageleft4|}}} |{{#if:{{{listpadding|}}} |listpadding |void}} = {{{listpadding|}}} }} | {{{list4|}}}{{{content4|}}} }} |list5 = {{#if:{{{group5<includeonly>|</includeonly>}}}{{{sect5|}}}{{{section|5}}} | {{Navbox|child |state = {{#ifeq:{{{selected}}}|{{{abbr5}}} |uncollapsed |{{{state5|collapsed}}}}} |titlestyle = {{{basestyle|}}};{{{groupstyle|}}}{{{secttitlestyle|}}}{{{group5style|}}}{{{sect5titlestyle|}}} |liststyle = {{{liststyle|}}}{{{contentstyle|}}}{{{list5style|}}}{{{content5style|}}} |title = {{{group5<includeonly>|</includeonly>}}}{{{sect5|}}}{{{section5|}}}<noinclude> or {{{section5}}} or {{{sect5}}}</noinclude> |list1 = {{{list5<includeonly>|</includeonly>}}}{{{content5|}}}<noinclude> or {{{content5}}}</noinclude> |image = {{{image5|}}} |imageleft = {{{imageleft5|}}} |{{#if:{{{listpadding|}}} |listpadding |void}} = {{{listpadding|}}} }} | {{{list5|}}}{{{content5|}}} }} |list6 = {{#if:{{{group6|}}}{{{sect6|}}}{{{section6|}}} | {{Navbox|child |state = {{#ifeq:{{{selected}}}|{{{abbr6}}} |uncollapsed |{{{state6|collapsed}}}}} |titlestyle = {{{basestyle|}}};{{{groupstyle|}}}{{{secttitlestyle|}}}{{{group6style|}}}{{{sect6titlestyle|}}} |liststyle = {{{liststyle|}}}{{{contentstyle|}}}{{{list6style|}}}{{{content6style|}}} |title = {{{group6|}}}{{{sect6|}}}{{{section6|}}} |list1 = {{{list6|}}}{{{content6|}}} |image = {{{image6|}}} |imageleft = {{{imageleft6|}}} |{{#if:{{{listpadding|}}} |listpadding |void}} = {{{listpadding|}}} }} | {{{list6|}}}{{{content6|<noinclude>''(...etc, to group11/sect11/section11 and list11/content11)''</noinclude>}}} }} |list7 = {{#if:{{{group7|}}}{{{sect7|}}}{{{section7|}}} | {{Navbox|child |state = {{#ifeq:{{{selected}}}|{{{abbr7}}} |uncollapsed |{{{state7|collapsed}}}}} |titlestyle = {{{basestyle|}}};{{{groupstyle|}}}{{{secttitlestyle|}}}{{{group7style|}}}{{{sect7titlestyle|}}} |liststyle = {{{liststyle|}}}{{{contentstyle|}}}{{{list7style|}}}{{{content7style|}}} |title = {{{group7|}}}{{{sect7|}}}{{{section7|}}} |list1 = {{{list7|}}}{{{content7|}}} |image = {{{image7|}}} |imageleft = {{{imageleft7|}}} |{{#if:{{{listpadding|}}} |listpadding |void}} = {{{listpadding|}}} }} | {{{list7|}}}{{{content7|}}} }} |list8 = {{#if:{{{group8|}}}{{{sect8|}}}{{{section8|}}} | {{Navbox|child |state = {{#ifeq:{{{selected}}}|{{{abbr8}}} |uncollapsed |{{{state8|collapsed}}}}} |titlestyle = {{{basestyle|}}};{{{groupstyle|}}}{{{secttitlestyle|}}}{{{group8style|}}}{{{sect8titlestyle|}}} |liststyle = {{{liststyle|}}}{{{contentstyle|}}}{{{list8style|}}}{{{content8style|}}} |title = {{{group8|}}}{{{sect8|}}}{{{section8|}}} |list1 = {{{list8|}}}{{{content8|}}} |image = {{{image8|}}} |imageleft = {{{imageleft8|}}} |{{#if:{{{listpadding|}}} |listpadding |void}} = {{{listpadding|}}} }} | {{{list8|}}}{{{content8|}}} }} |list9 = {{#if:{{{group9|}}}{{{sect9|}}}{{{section9|}}} | {{Navbox|child |state = {{#ifeq:{{{selected}}}|{{{abbr9}}} |uncollapsed |{{{state9|collapsed}}}}} |titlestyle = {{{basestyle|}}};{{{groupstyle|}}}{{{secttitlestyle|}}}{{{group9style|}}}{{{sect9titlestyle|}}} |liststyle = {{{liststyle|}}}{{{contentstyle|}}}{{{list9style|}}}{{{content9style|}}} |title = {{{group9|}}}{{{sect9|}}}{{{section9|}}} |list1 = {{{list9|}}}{{{content9|}}} |image = {{{image9|}}} |imageleft = {{{imageleft9|}}} |{{#if:{{{listpadding|}}} |listpadding |void}} = {{{listpadding|}}} }} | {{{list9|}}}{{{content9|}}} }} |list10 = {{#if:{{{group10|}}}{{{sect10|}}}{{{section10|}}} | {{Navbox|child |state = {{#ifeq:{{{selected}}}|{{{abbr10}}} |uncollapsed |{{{state10|collapsed}}}}} |titlestyle = {{{basestyle|}}};{{{groupstyle|}}}{{{secttitlestyle|}}}{{{group10style|}}}{{{sect10titlestyle|}}} |liststyle = {{{liststyle|}}}{{{contentstyle|}}}{{{list10style|}}}{{{content10style|}}} |title = {{{group10|}}}{{{sect10|}}}{{{section10|}}} |list1 = {{{list10|}}}{{{content10|}}} |image = {{{image10|}}} |imageleft = {{{imageleft10|}}} |{{#if:{{{listpadding|}}} |listpadding |void}} = {{{listpadding|}}} }} | {{{list10|}}}{{{content10|}}} }} |list11 = {{#if:{{{group11|}}}{{{sect11|}}}{{{section11|}}} | {{Navbox|child |state = {{#ifeq:{{{selected}}}|{{{abbr11}}} |uncollapsed |{{{state11|collapsed}}}}} |titlestyle = {{{basestyle|}}};{{{groupstyle|}}}{{{secttitlestyle|}}}{{{group11style|}}}{{{sect11titlestyle|}}} |liststyle = {{{liststyle|}}}{{{list11style|}}}{{{content11style|}}} |title = {{{group11|}}}{{{sect11|}}}{{{section11|}}} |list1 = {{{list11|}}}{{{content11|}}} |image = {{{image11|}}} |imageleft = {{{imageleft11|}}} |{{#if:{{{listpadding|}}} |listpadding |void}} = {{{listpadding|}}} }} | {{{list11|}}}{{{content11|}}} }} }}<noinclude> {{documentation}} </noinclude> 64grgd45738lv6aik783auupo6l4lm9 ढाँचा:Transclude 10 2181 4029 2011-02-06T02:11:55Z Bhawani Gautam 342 {{#switch: {{NAMESPACE: {{{1}}} }} |#default = {{FULLPAGENAME: {{{1}}} }} <!-- eg "User:Foo" --> |{{ns:0}} = {{#ifeq: {{NAMES... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{#switch: {{NAMESPACE: {{{1}}} }} |#default = {{FULLPAGENAME: {{{1}}} }} <!-- eg "User:Foo" --> |{{ns:0}} = {{#ifeq: {{NAMESPACE: {{{1}}} }} | {{NAMESPACE: Template{{{1}}} }} | Template:{{{1}}} <!-- no leading colon, eg "Foo" --> | {{PAGENAME: {{{1}}} }} <!-- leading colon, eg ":Foo", so we want the article --> }} }}<noinclude> {{documentation}} </noinclude> ob9m2b913drxlie5tgekieudupfrl9n ढाँचा:Navbox with collapsible groups/doc 10 2182 4030 2011-02-06T02:12:35Z Bhawani Gautam 342 {{documentation subpage}} <includeonly>{{Intricate template}}</includeonly> {{Navbox suite}} This template produces a navigational t... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{documentation subpage}} <includeonly>{{Intricate template}}</includeonly> {{Navbox suite}} This template produces a navigational template that has groups of relevant articles on a certain topic. All groups are hidden by default. However, with a parameter call, an individual group can be shown that has the other articles in the same group. == Usage == Please remove the parameters that are left blank. The template currently supports up to 10 groups/lists but more can be added if needed. You should use a minimum of two groups/lists; otherwise, use {{tl|Navbox}} instead. <pre>{{Navbox with collapsible groups |name = {{subst:PAGENAME}} |state = |selected = {{{1|}}} |title = |titlestyle = |groupstyle = |image = |group1 = |abbr1 = |list1 = |group2 = |abbr2 = |list2 = ... |group10 = |abbr10 = |list10 = }}</pre> == Parameters == This template shares many common parameters with its sister templates {{tl|Navbox}} and {{tl|Navbox with columns}}. The common parameters are marked with a cross<sup>'''†'''</sup>. Please refer to the documentation of {{tl|Navbox}} for more in depth descriptions and examples of those parameters. ===Setup parameters=== :;name<sup>†</sup> ::The name of the template. The name of this template, for example, is "Navbox with collapsible groups". :; ''state''<sup>†</sup> <span style="font-weight:normal;">[<code>autocollapse, uncollapsed, collapsed, plain, off</code>]</span> ::The initial state of the show/hide feature for the main title. See {{tl|Navbox}} for more information. Does not affect display or hiding of group items, see ''state<sub>n</sub>'', below. :;''navbar''<sup>†</sup> ::Possible values are <code>plain</code>, <code>off</code>, and the default value of blank. See {{tl|Navbox}} for more information. :;''border''<sup>†</sup> ::Possible values are <code>child</code>, <code>none</code>, and the default value of blank. Set to <code>child</code> if you wish to use the navbox inside of another navbox; with this option, the child navbox is borderless and fits snuggly inside of its parent navbox. The parent navbox may be the list area of {{tl|Navbox}}, the columns of a {{tl|Navbox with columns}}, or a list area of {{tl|Navbox with collapsible groups}}. See {{tl|Navbox}} for more information and examples. ===Basic data parameters=== :;'''''title'''''<sup>†</sup> ::The title of the template, displayed centered in the titlebar at the top of the template. :;''above''<sup>†</sup> ::Text or other elements to appear above groups/lists. :;''image''<sup>†</sup> ::Image to the right of all of the groups/lists. :;''imageleft''<sup>†</sup> ::Image to the left of all of the groups/lists. :;''below''<sup>†</sup> ::Text or other elements to appear below the groups/lists. ===Group/list parameters=== :; ''group<sub>n</sub>''<sup>†</sup> :: The title of each section. :; ''list<sub>n</sub>''<sup>†</sup> :: The content/wikilinks that will be shown in the group. Use dots or bullets as separators (see the [[#See also|See also]] section). A {{tl|Navbox}} or {{tl|Navbox with columns}} can optionally be used here with its <code>border = child</code> parameter set. If this is done, leave the corresponding group<sub>n</sub> blank, as the child navbox will already provide the collapsible feature. :; ''abbr<sub>n</sub>'' :: This is the abbreviation of the group. See <code>selected</code> parameter below to see how to use this parameter. This parameter is optional, but recommended. :; ''selected'' :: If the value of <code>selected</code> equals the value of <code>abbr<sub>n</sub></code>, then list<sub>n</sub> is uncollapsed and all other lists are collapsed. If <code>selected</code> is left blank, or if it does not match any <code>abbr<sub>n</sub></code>, then all groups are collapsed. Usually this parameter should be set to <tt><nowiki>{{{1|}}}</nowiki></tt>. Since this template is a base template for others, there has to be a way to pass the group parameter from the article, to the secondary template to this one. :; ''state<sub>n</sub>'' <span style="font-weight:normal;">[<code>autocollapse, uncollapsed, collapsed, plain, off</code>]</span> :: The initial collapsible state of list<sub>n</sub>. Set to collapsed by default. Overridden to uncollapsed if <code>selected</code> equals <code>abbr<sub>n</sub></code>. :; ''image<sub>n</sub>'' :: An image to appear in the list<sub>n</sub> content area on the right side. :; ''imageleft<sub>n</sub>'' :: An image to appear in the list<sub>n</sub> content area on the left side. ===Style parameters=== :;''bodystyle''<sup>†</sup> ::CSS style/s to apply to the entire template :;''titlestyle''<sup>†</sup> ::[[Cascading Style Sheets|CSS]] style/s to apply to titlebar; usually <code>background:''color''</code>. The color of wikilink text must be manually changed using span tags. For example use <code><nowiki>title = [[Main Page|<span style="color:ivory;">Main Page</span>]]</nowiki></code> to change the color of the link to ivory. The [show]/[hide] button and the vde link button use the color set in the titlestyle parameter. Here is an example of setting the titlestyle: :::<code>titlestyle = background:darkgreen;color:ivory;</code> :;''abovestyle''<sup>†</sup> :;''belowstyle''<sup>†</sup> ::CSS style/s to apply to the ''above'' and ''below'' parameters, respectively. :;''basestyle''<sup>†</sup> ::CSS style/s to apply to the ''title'', ''above'', ''below'', and ''group<sub>n</sub>'' parameters, all at the same time. :;''imagestyle''<sup>†</sup> ::CSS style/s to apply to the ''image'' parameter. Does not get applied to the image<sub>n</sub> parameters. :;''imageleftstyle''<sup>†</sup> ::CSS style/s to apply to the ''imageleft'' parameter. Does not get applied to the imageleft<sub>n</sub> parameters. :; ''groupstyle''<sup>†</sup> :: CSS style/s to apply to all group heading parameters. Visit [http://meyerweb.com/eric/tools/color-blend/ this website] to get a lighter color similar to the title background color. Example: :::<code>groupstyle = background:lightgreen;</code> :; ''group<sub>n</sub>''style<sup>†</sup> :: CSS style/s to apply to a specific group heading; overrides any CSS styles set in ''groupstyle''. :; ''liststyle''<sup>†</sup> :: CSS style/s to apply to all list content parameters. :; ''list<sub>n</sub>''style<sup>†</sup> :: CSS style/s to apply to specific list content parameters; overrides any CSS styles set in ''liststyle''. :; ''listpadding''<sup>†</sup> :: Padding to have in each list cell; defaults to 0.25em on the left/right and 0em on the top/bottom. == Examples == ===Basic example=== <pre style="overflow:scroll;"> {{Navbox with collapsible groups |name = University of Michigan |title = <span style="color:#FFD700;">The University of Michigan, Ann Arbor</span> |titlestyle = background:#00008B;color:#FFD700; |groupstyle = background:#FFD700;color:#00008B; |image = |selected = {{{1|}}} |state = collapsed |group1 = <span style="color:#00008B;">Academics</span> |abbr1 = academics |list1 = College of Engineering{{·}} College of Literature, Science and the Arts{{·}} Gerald R. Ford School of Public Policy{{·}} Law School{{·}} Medical School{{·}} Ross School of Business{{·}} School of Education{{·}} School of Information{{·}} School of Music, Theatre & Dance{{·}}School of Natural Resources and Environment{{·}} School of Public Health{{·}} Taubman College of Architecture and Urban Planning |group2 = <span style="color:#00008B;">Athletics</span> |abbr2 = athletics |list2 = Michigan Stadium{{·}} Crisler Arena{{·}} Yost Ice Arena{{·}} Michigan Wolverines{{·}} Football{{·}} UM-OSU Rivalry{{·}} Little Brown Jug{{·}} Paul Bunyan Trophy{{·}} Cold War |group3 = Campus |abbr3 = campus |list3 = Angell Hall Observatory{{·}} Burton Tower{{·}} The Diag{{·}} Dennison Building{{·}} Gerald R. Ford Presidential Library{{·}} Hill Auditorium{{·}} Lurie Tower{{·}} Matthaei Botanical Gardens{{·}} Michigan Union{{·}} Museums{{·}} Nichols Arboretum{{·}} UM Health System{{·}} University Library }} </pre> {{Navbox with collapsible groups |name = University of Michigan |title = <span style="color:#FFD700;">The University of Michigan, Ann Arbor</span> |titlestyle = background:#00008B;color:#FFD700; |groupstyle = background:#FFD700;color:#00008B; |image = |selected = {{{1|}}} |state = collapsed |group1 = <span style="color:#00008B;">Academics</span> |abbr1 = academics |list1 = College of Engineering{{·}} College of Literature, Science and the Arts{{·}} Gerald R. Ford School of Public Policy{{·}} Law School{{·}} Medical School{{·}} Ross School of Business{{·}} School of Education{{·}} School of Information{{·}} School of Music, Theatre & Dance{{·}}School of Natural Resources and Environment{{·}} School of Public Health{{·}} Taubman College of Architecture and Urban Planning |group2 = <span style="color:#00008B;">Athletics</span> |abbr2 = athletics |list2 = Michigan Stadium{{·}} Crisler Arena{{·}} Yost Ice Arena{{·}} Michigan Wolverines{{·}} Football{{·}} UM-OSU Rivalry{{·}} Little Brown Jug{{·}} Paul Bunyan Trophy{{·}} Cold War |group3 = Campus |abbr3 = campus |list3 = Angell Hall Observatory{{·}} Burton Tower{{·}} The Diag{{·}} Dennison Building{{·}} Gerald R. Ford Presidential Library{{·}} Hill Auditorium{{·}} Lurie Tower{{·}} Matthaei Botanical Gardens{{·}} Michigan Union{{·}} Museums{{·}} Nichols Arboretum{{·}} UM Health System{{·}} University Library }} ===Nesting other Navbox forms=== This example shows {{tl|Navbox}}, {{tl|Navbox with collapsible groups}} and {{tl|Navbox with columns}} all working together. Press the edit button for the section to view the code. Note that each of the child navboxes has the first parameter set to <code>child</code> {{Navbox with collapsible groups |name = Navbox with collapsible groups |title = Navbox, Navbox with columns, and Navbox with collapsible groups together |selected = {{{1|}}} |group1 = The Scouting Movement |abbr1 = movement |list1 = Scouting{{·}}''Scouting for Boys''{{·}}Scout method{{·}}Scout Law{{·}}Scout Promise{{·}}Scout Motto{{·}}Wood Badge{{·}}Age groups in Scouting and Guiding{{·}}Cub Scout{{·}}Boy Scout{{·}}Rover Scout{{·}}Brownie{{·}}Girl Guiding and Girl Scouting{{·}}Ranger (Girl Guide){{·}}Jamboree{{·}}Scout Leader{{·}}WOSM{{·}}WAGGGS{{·}}Non-aligned organisations{{·}}Scouting controversy and conflict{{·}}Scouting in popular culture{{·}}List of Scouts{{·}}List of highest awards in Scouting |list2 = {{Navbox|child |title = Former French colonies in Africa and the Indian Ocean |state = {{#ifeq:{{{1|}}}|french|uncollapsed|collapsed}} |titlestyle = background# |groupstyle = background:lavender; |group1 = Mahgreb |list1 = Algeria{{·}} Morocco&nbsp;<small>(Arguin Island)</small>{{·}} Tunisia |group2 = French West Africa |list2 = Côte d'Ivoire{{·}} Dahomey{{·}} French Sudan{{·}} Guinea{{·}} Mauritania{{·}} Niger{{·}} Senegal{{·}} Upper Volta |group3 = &nbsp; |list3 = French Togoland{{·}} James Island |group4 = French Equatorial Africa |list4 = Chad{{·}} Gabon{{·}} Middle Congo{{·}} Oubangui-Chari |group5 = Comoros |list5 = Anjouan{{·}} Grande Comore{{·}} Mohéli |group6 = &nbsp; |list6 = French Somaliland (Djibouti){{·}} Madagascar{{·}} Ile de France{{·}} Seychelles }} |group3 = Scouting in the United Kingdom |abbr3 = Scouting |list3 = The Scout Association{{·}}Girlguiding UK{{·}}Beaver Scouts{{·}}Cub Section (UK){{·}}Venture Scout{{·}}Explorer Scouts{{·}}Brownie (Girl Guides){{·}}Ranger (Girl Guide){{·}}Rainbow (Girl Guides){{·}}Scout Network{{·}}Chief Scout (United Kingdom){{·}}Scout Counties{{·}}Scout District{{·}}Scout Section (UK){{·}}Scout Activity Centre{{·}}Young Leaders |list4 = {{Navbox with columns|child |state = {{#ifeq:{{{1|}}}|coltest|uncollapsed|collapsed}} |title = Navbox with columns nested in itself |colstyle = text-align:center; |col1width = 33% |col2width = 17% |col3width = 33% |col4width = 17% |col1header = Col1Header |col2header = Col2Header |col3header = Col3Header |col4header = Col4Header |col1 = {{Navbox with columns|child |colwidth = 50% |colstyle = text-align:center; |col1header = Col1.1Header |col2header = Col1.2Header |col1 = Col1.1 |col2 = Col1.2 }} |col2 = Col2 |col3 = {{Navbox with columns|child |colwidth = 33% |colstyle = text-align:center; |col1header = Col3.1Header |col2header = Col3.2Header |col3header = Col3.3Header |col1 = Col3.1 |col2 = Col3.2 |col3 = Col3.3 }} |col4 = Col4 }} }} ===Nesting Navboxes to get more groups/lists=== You can conveniently nest Navboxes, including {{tl|Navbox with collapsible groups}}, to get an unlimited number of groups/lists. The following example uses one instance of {{tl|Navbox with collapsible groups}} to get the first 10 collapsible groups, a nested instance to get the next 10, and another nested instance to get the last 6. See the code to learn how it works. It is fairly simple to extend this to as many groups/lists as you like: {{Navbox with collapsible groups |name = {{PAGENAME}} |state = collapsed |title = Title |selected = {{{1|}}} |group1 = A |list1 = List A |group2 = B |list2 = List B |group3 = C |list3 = List C |group4 = D |list4 = List D |group5 = E |list5 = List E |group6 = F |list6 = List F |group7 = G |list7 = List G |group8 = H |list8 = List H |group9 = I |list9 = List I |list10 = {{Navbox with collapsible groups|child |selected = {{{1|}}} |group1 = J |list1 = List J |group2 = K |list2 = List K |group3 = L |list3 = List L |group4 = M |list4 = List M |group5 = N |list5 = List N |group6 = O |list6 = List O |group7 = P |list7 = List P |group8 = Q |list8 = List Q |group9 = R |list9 = List R |list10 = {{Navbox with collapsible groups|child |selected = {{{1|}}} |group1 = S |list1 = List S |group2 = T |list2 = List T |group3 = U |list3 = List U |group4 = V |list4 = List V |group5 = W |list5 = List W |group6 = X |list6 = List X |group7 = Y |list7 = List Y |group8 = Z |list8 = List Z }} }} }} == See also == * {{tl|Navbox}} - Basic navbox. * {{tl|Navbox with columns}} - Sister template that provides columns in a navbox * {{tl|Navbox subgroup}} - Allows the creation of subgroups within {{tl|Navbox}}. <includeonly> <!--Categories--> [[Category:Navbox (navigational) templates| ]] </includeonly> 2riavq747l4o0x79i5vqlsgz4icf6w0 ढाँचा:Esoteric 10 2184 4032 2011-02-06T02:17:10Z Bhawani Gautam 342 {{ombox | type = style | image = [[File:Ambox warning yellow.svg|40px|link=|alt=]] | text ='''This template employs intricate featur... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{ombox | type = style | image = [[File:Ambox warning yellow.svg|40px|link=|alt=]] | text ='''This template employs intricate features of template syntax.''' {{nowrap|{{{1|}}}}}<div style="font-size:95%; padding-bottom:2px;">You are encouraged to familiarize yourself with its setup and [[mw:Help:Extension:ParserFunctions|parser functions]] before editing the template. If your edit causes unexpected problems, please [[Help:Editing#Undo|undo]] it quickly. Remember that you can conduct experiments, and should test all improvements, in either the {{nowrap|{{#switch: {{#ifexist:{{FULLPAGENAME}}/sandbox |sandbox | {{#ifexist:{{FULLPAGENAME}}/Sandbox |Sandbox | {{#ifexist:{{FULLPAGENAME}}/test sandbox|test sandbox| {{#ifexist:{{FULLPAGENAME}}/Test sandbox|Test sandbox| {{#ifexist:{{FULLPAGENAME}}/test |test | {{#ifexist:{{FULLPAGENAME}}/Test |Test | }} }} }} }} }} }} | sandbox = [[Template:{{PAGENAME}}/sandbox |local /sandbox ]] | Sandbox = [[Template:{{PAGENAME}}/Sandbox |local /Sandbox ]] | test sandbox = [[Template:{{PAGENAME}}/test sandbox|local /test sandbox ]] | Test sandbox = [[Template:{{PAGENAME}}/Test sandbox|local /Test sandbox ]] | test = [[Template:{{PAGENAME}}/test |local /test ]] | Test = [[Template:{{PAGENAME}}/Test |local /Test ]] | #default = [[Template:Template sandbox |general template sandbox]] <!--ENDswitch-->}}<!--ENDnowrap-->}} or your user space before changing anything here.</div> }}<noinclude> {{documentation}} </noinclude> stas2hto98ra0kgcafbmldpzidg2tbj ढाँचा:Documentation/core/doc 10 2185 4033 2011-02-06T02:18:01Z Bhawani Gautam 342 {{Documentation subpage}} <!-- PLEASE ADD CATEGORIES AND INTERWIKIS AT THE BOTTOM OF THIS PAGE --> This is the {{tl|documentation/c... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{Documentation subpage}} <!-- PLEASE ADD CATEGORIES AND INTERWIKIS AT THE BOTTOM OF THIS PAGE --> This is the {{tl|documentation/core}} sub-template. Do not use this template directly, use {{tl|documentation}} instead. {{tl|documentation}} calls {{tl|documentation/core2}} which in turn calls this template. This template holds most of the code for {{tl|documentation}}, while {{tl|documentation}} and {{tl|documentation/core2}} do parameter preprocessing. Thus simplifying the code. === Technical details === This sub-template currently expects these parameters: <pre> {{documentation/core | heading = {{{heading|¬}}} <!--Note that the "¬" is necessary so we can detect the difference between empty and undefined--> | heading-style = {{{heading-style|}}} | content = {{{content|}}} <!--Text instead of a /doc page--> | link box = {{{link box|}}} <!--So "link box=off" works--> | docpage = <!--Full pagename of the doc page--> | doc exist = <!--"yes" if the doc page exists, empty string if not--> | docname fed = <!--"yes" if a docname was manually fed--> | sandbox = <!--Full pagename of the /sandbox--> | testcases = <!--Full pagename of the /testcases--> | template page = <!--Full pagename where the {{documentation}} template is placed, but without ending /sandbox or /testcases. Note: Unfortunately might not be the "correct" namespace if the template is in subject space and the {{documentation}} template is in talk space or the other way around.--> }} </pre> For more documentation see {{tl|documentation}}. <includeonly> <!-- CATEGORIES AND INTERWIKIS HERE, THANKS --> [[Category:Template documentation|{{PAGENAME}}]] </includeonly> qy38r199smhhsjkx3cd3dlnh3unvacw ढाँचा:Purge 10 2186 4034 2011-02-06T02:19:26Z Bhawani Gautam 342 <span class="noprint plainlinks purgelink">[{{fullurl:{{{page|{{FULLPAGENAME}}}}}|action=purge}} <span title="Purge this page">{{{1|... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <span class="noprint plainlinks purgelink">[{{fullurl:{{{page|{{FULLPAGENAME}}}}}|action=purge}} <span title="Purge this page">{{{1|Purge}}}</span>]</span><noinclude> {{documentation}} </noinclude> 830osaj62tvmlh6zq374ixtzbukxcih ढाँचा:· 10 2187 4036 2011-02-06T02:22:17Z Bhawani Gautam 342 <span style="font-weight:bold;">&nbsp;·</span> <noinclude> {{documentation}} <!-- Add categories and interwikis to the /doc subpage... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <span style="font-weight:bold;">&nbsp;·</span> <noinclude> {{documentation}} <!-- Add categories and interwikis to the /doc subpage, not here! --> </noinclude> aiv7vop1ouxt460ob7ln2l0ck44yfec ढाँचा:·/doc 10 2188 4037 2011-02-06T02:22:44Z Bhawani Gautam 342 {{Documentation subpage}} <!-- PLEASE ADD CATEGORIES AND INTERWIKIS AT THE BOTTOM OF THIS PAGE --> __NOTOC__ This is the '''bold mid... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{Documentation subpage}} <!-- PLEASE ADD CATEGORIES AND INTERWIKIS AT THE BOTTOM OF THIS PAGE --> __NOTOC__ This is the '''bold middot''' template, it looks like this: " '''&middot;''' ". It works similarly to the html+wiki markup sequence "<code>'''&amp;nbsp;<nowiki>'''&amp;middot;'''</nowiki>'''&nbsp;</code>". That is, a non-breaking space, a bolded middot and a normal space. {{tl|dot}} and {{tl|middot}} redirect here and can be used as alternative names for this template. This template is usually used for dotted lists, such as for link lists in navigation boxes. (For lists that have a font-size 80% or less of normal font-size, the bold middot "'''&middot;'''" becomes too small. Then use the [[Template:•|bullet]] "&bull;" instead.) This template is used when you want something smaller than a [[Template:•|bullet]] "&bull;", "&ndash;" or "&mdash;". === Normal usage === The recommended usage is to use ''no'' space before the template and one space after the template, like this: <nowiki>Salt{{&middot;}} Pepper</nowiki> The template can also be used with no space after it, but then the code does not wrap in the edit window thus making editing harder. Like this: <nowiki>Salt{{&middot;}}Pepper</nowiki> Both examples will render one space on each side of the dot, like this: :Salt '''&middot;''' Pepper If it line breaks then the line break will come ''after'' the dot, not before, like this: :Salt '''&middot;''' :Pepper For long dotted lists each list item can be put on its own line, with no spaces between each item and the template. Like this: <pre><nowiki> Salt{{&middot;}} Pepper{{&middot;}} Curry{{&middot;}} Saffron</nowiki></pre> (It doesn't matter if there are no or some spaces at the end of the lines, after the templates.) As before it will render one space on each side of the dots, like this: :Salt '''&middot;''' Pepper '''&middot;''' Curry '''&middot;''' Saffron And if it line breaks then the line break will come ''after'' one of the dots, not before, like this: :Salt '''&middot;''' Pepper '''&middot;''' :Curry '''&middot;''' Saffron When using the template to separate words in italics (typically lists of artworks in [[Template:navbox|navboxes]]), put it ''within the italics'' to display with proper spacing on both sides. Compare: <nowiki>''Salt''{{&middot;}} ''Pepper''</nowiki> <nowiki>''Salt{{&middot;}} Pepper''</nowiki> <!-- This smaller text size is necessary for the first example to "fail" as intended. --> <div style="font-size:90%"> :''Salt''{{·}} ''Pepper'' :''Salt{{·}} Pepper'' </div> (This also improves code brevity and clarity.) === Usage issues === Putting one or more spaces before the template will cause it to render differently, like these examples: <nowiki>Salt {{&middot;}}Pepper</nowiki> <nowiki>Salt {{&middot;}}Pepper</nowiki> <nowiki>Salt {{&middot;}} Pepper</nowiki> <nowiki>Salt {{&middot;}} Pepper</nowiki> Then it will render with ''two'' spaces before the dot, and one after, like this: :Salt &nbsp;'''&middot;''' Pepper] And if it line breaks it might break ''before'' the dot, like this: :Salt :'''&middot;''' Pepper Alternatively an <code>&amp;nbsp;</code> can be added before and after the template to create extra padding around the middot. === Technical details === The space before the dot is a non-breaking space. That means it will not line break and will not collapse together with normal spaces that come before the template. The space after the dot is a normal space. That means it wraps (allows line breaks) and it will collapse together with normal spaces that come after the template to form one single space. Under some circumstances dotted link lists misbehave. They might get unexpected line wraps or they might expand outside the box they are enclosed in. === Dot size reference list === {| style="text-align:center; background:transparent;" | style="width:1.7em;" | <small>&middot;</small> | style="text-align:left;" | &lt;small> middot |- | &middot; | style="text-align:left;" | middot |- | <small>'''&middot;'''</small> | style="text-align:left;" | &lt;small> bold middot |- | '''&middot;''' | style="text-align:left;" | bold middot |- | <small>&bull;</small> | style="text-align:left;" | &lt;small> bullet |- | &bull; | style="text-align:left;" | bullet |- | '''&bull;''' | style="text-align:left;" | bold bullet |- | &ndash; | style="text-align:left;" | ndash |- | &mdash; | style="text-align:left;" | mdash |} === See also === There are several other templates with similar functionality: * {{tl|•}} – Bullet "&bull;" is mostly used for dotted lists that use small font sizes. When making dotted lists you might need to handle proper word wrapping (line breaking): <includeonly> <!-- CATEGORIES AND INTERWIKIS HERE, THANKS --> [[Category:Typing-aid templates|{{PAGENAME}}]] </includeonly> bzdaev1zxj5shr4du8r7g23vws1uam4 ढाँचा:Navbar/doc 10 2189 4039 2011-02-06T02:34:07Z Bhawani Gautam 342 {{documentation subpage}} {{high-risk|6,000+}} <!---PLEASE ADD METADATA TO THE <includeonly> SECTION AT THE BOTTOM OF THIS PAGE---> ... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{documentation subpage}} {{high-risk|6,000+}} <!---PLEASE ADD METADATA TO THE <includeonly> SECTION AT THE BOTTOM OF THIS PAGE---> == Usage == ===General=== Copyable examples when inside a given [[Wikipedia:Navigation templates|template]] adds navbar navigational functionality: :<tt><nowiki>{{navbar|{{subst:PAGENAME}}|mini=1}}</nowiki></tt> :<tt><nowiki>{{navbar|{{subst:PAGENAME}}|plain=1}}</nowiki></tt> :<tt><nowiki>{{navbar|{{subst:PAGENAME}}|mini=1|nodiv=1}}</nowiki></tt> :<tt><nowiki>{{navbar|{{subst:PAGENAME}}|plain=1|nodiv=1}}</nowiki></tt> :<tt><nowiki>{{navbar|{{subst:PAGENAME}}|fontstyle=color:green}}</nowiki></tt> :The <code><nowiki>{{subst:PAGENAME}}</nowiki></code> will be substituted with the template's name when parsed by the servers. :<nowiki>{{navbar|navbar/doc}}</nowiki> gives: {{navbar|navbar/doc}} == Examples == ===Required parameters=== *<code><nowiki>{{navbar|Name of Template}}</nowiki></code> the template name is required. ===Optional parameters=== {| class="wikitable" ! Options !! Parameters !! Produces... |- | Normal || <code><nowiki>{{navbar|Template Name}}</nowiki></code> || {{navbar|navbar/doc}} |- | No "This box:" text. || <code><nowiki>{{navbar|Template Name|plain=1}}</nowiki></code> || {{navbar|navbar/doc|plain=1}} |- | Short version. || <code><nowiki>{{navbar|Template Name|mini=1}}</nowiki></code> || {{navbar|navbar/doc|mini=1}} |- | Good for "blending" into text. || <code><nowiki>{{navbar|Template Name|nodiv=1}}</nowiki></code> || Lorem {{navbar|navbar/doc|nodiv=1}} Ipsum |- |Blended, no "This box:" text. || <code><nowiki>{{navbar|Template Name|plain=1|nodiv=1}}</nowiki></code> || Lorem {{navbar|navbar/doc|plain=1|nodiv=1}} Ipsum |- |Blended, short version. || <code><nowiki>{{navbar|Template Name|mini=1|nodiv=1}}</nowiki></code> || Lorem {{navbar|navbar/doc|mini=1|nodiv=1}} Ipsum |- | For a color option. || <code><nowiki>{{navbar|Template Name|fontstyle=color:green}}</nowiki></code> || {{navbar|navbar/doc|fontstyle=color:green}} |- | With brackets. | <code><nowiki>{{navbar|Template Name|brackets=1}}</nowiki></code> | {{navbar|navbar/doc|brackets=1}} |} ===Prepackaged=== ;{{tl|Tnavbar-header}}: Positions <small>v • d • e</small> on the right edge of the line. <!--- PLEASE ADD METADATA TO THE <includeonly> SECTION HERE ---> <includeonly> [[Category:Internal link templates|{{PAGENAME}}]] </includeonly> rfdzz9fgoq622csed6xp0q5eifabelq ढाँचा:Tnavbar-header 10 2190 4040 2011-02-06T02:47:32Z Bhawani Gautam 342 <div style="text-align:center;position:relative;white-space:nowrap; {{#if:{{{fontcolor|}}}| color:{{{fontcolor}}};}}">{{{1}}}<!-- -... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <div style="text-align:center;position:relative;white-space:nowrap; {{#if:{{{fontcolor|}}}| color:{{{fontcolor}}};}}">{{{1}}}<!-- --><includeonly><!-- -->{{Navbar | 1 = {{{2}}} | {{#ifeq: {{{plain|}}} |<!--equals:-->1 |<!--then:-->plain |<!--else:-->mini }} = 1 | style = position:absolute; right:0; top:0; margin:0 5px; | {{#if: {{{fontcolor|}}} | fontstyle | NULL }} = color:{{{fontcolor}}}; }}</includeonly><!-- --><noinclude><div style="position: absolute; right: 0; top: 0; margin: 0 5px;">v • d • e</div></noinclude></div><noinclude> {{documentation}} <!-- Add cats and interwikis to the /doc subpage, not here! --> </noinclude> nbrge43pihnvz589cont62pegif4i9z ढाँचा:Tnavbar-header/doc 10 2191 4041 2011-02-06T02:48:03Z Bhawani Gautam 342 {{documentation subpage}} <!-- EDIT TEMPLATE DOCUMENTATION BELOW THIS LINE --> ==Usage== Simply place '''<nowiki>{{</nowiki>'''Tnavb... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{documentation subpage}} <!-- EDIT TEMPLATE DOCUMENTATION BELOW THIS LINE --> ==Usage== Simply place '''<nowiki>{{</nowiki>'''Tnavbar-header|Heading|Name of Template'''<nowiki>}}</nowiki>''' in the header area of a given template to add a centered heading with right justified <span style="font-size:xx-small;">'''v''' • '''d''' • '''e'''</span> navigational functionality. If there is need for a font color other than black, use '''<nowiki>{{</nowiki>'''Tnavbar-header|Heading|Name of Template|fontcolor=#[[w:Web colors|html color code]]'''<nowiki>}}</nowiki>''' instead. ===Parameters=== <hr/> ====''Mandatory''==== ; 1 : (the first unnamed parameter) Text that appears centered in the titlebar (the top bar). ; 2 : (the second unnamed parameter) The name of the template, which is needed for the "<span style="white-space:nowrap;">view • talk • edit</span>" links to work properly on all of the pages where the template is used on. You can enter <code><nowiki>{{subst:PAGENAME}}</nowiki></code> for this value as a shortcut. ====''Optional''==== ; plain : switched from v.d.e mode to view talk edit, if plain=1 is set. ; fontcolor : Specifies the title text color ==See also== ;{{tl|navbar}}: This template transcludes navbar; the source is more customizable. <includeonly> <!-- ADD CATEGORIES BELOW THIS LINE --> [[Category:Internal link templates|{{PAGENAME}}]] </includeonly> dxng4dfc6a1d5gyuhnii80aqtoqli9i ढाँचा:Main 10 2193 4044 2011-02-06T03:42:51Z Bhawani Gautam 342 :<span class="noprint">''Main page{{#if:{{{2|}}}|s}}: {{#if:{{{1<includeonly>|</includeonly>}}} |<!--then:-->[[:{{{1}}}|{{{l1|{{{1}}... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki :<span class="noprint">''Main page{{#if:{{{2|}}}|s}}: {{#if:{{{1<includeonly>|</includeonly>}}} |<!--then:-->[[:{{{1}}}|{{{l1|{{{1}}}}}}]] |<!--else:-->'''Error: [[Template:Main|Template must be given at least one page name]]''' }}{{#if:{{{2|}}}|{{#if:{{{3|}}}|, |&nbsp;and }} [[:{{{2}}}|{{{l2|{{{2}}}}}}]] }}{{#if:{{{3|}}}|{{#if:{{{4|}}}|, |,&nbsp;and }} [[:{{{3}}}|{{{l3|{{{3}}}}}}]] }}{{#if:{{{4|}}}|{{#if:{{{5|}}}|, |,&nbsp;and }} [[:{{{4}}}|{{{l4|{{{4}}}}}}]] }}{{#if:{{{5|}}}|{{#if:{{{6|}}}|, |,&nbsp;and }} [[:{{{5}}}|{{{l5|{{{5}}}}}}]] }}{{#if:{{{6|}}}|{{#if:{{{7|}}}|, |,&nbsp;and }} [[:{{{6}}}|{{{l6|{{{6}}}}}}]] }}{{#if:{{{7|}}}|{{#if:{{{8|}}}|, |,&nbsp;and }} [[:{{{7}}}|{{{l7|{{{7}}}}}}]] }}{{#if:{{{8|}}}|{{#if:{{{9|}}}|, |,&nbsp;and }} [[:{{{8}}}|{{{l8|{{{8}}}}}}]] }}{{#if:{{{9|}}}|{{#if:{{{10|}}}|, |,&nbsp;and }} [[:{{{9}}}|{{{l9|{{{9}}}}}}]] }}{{#if:{{{10|}}}|{{#if:{{{11|}}}|, |,&nbsp;and }} [[:{{{10}}}|{{{l10|{{{10}}}}}}]] }}{{#if:{{{11|}}}|{{#if:{{{12|}}}|, |,&nbsp;and }} [[:{{{11}}}|{{{l11|{{{11}}}}}}]] }}{{#if:{{{12|}}}|{{#if:{{{13|}}}|, |,&nbsp;and }} [[:{{{12}}}|{{{l12|{{{12}}}}}}]] }}{{#if:{{{13|}}}|{{#if:{{{14|}}}|, |,&nbsp;and }} [[:{{{13}}}|{{{l13|{{{13}}}}}}]] }}{{#if:{{{14|}}}|{{#if:{{{15|}}}|, |,&nbsp;and }} [[:{{{14}}}|{{{l14|{{{14}}}}}}]] }}{{#if:{{{15|}}}|,&nbsp;and [[:{{{15}}}|{{{l15|{{{15}}}}}}]] }}''{{#if:{{{16|}}}| &mdash; '''<br/>Error: [[Template:Main|Too many links specified (maximum is 15)]]''' }}</span><noinclude> {{documentation}} </noinclude> bwcii1y4q9ai3xmwipe7d7ffue7vrur ढाँचा:- 10 2194 4045 2011-02-06T03:43:54Z Bhawani Gautam 342 <br style="clear:both;" /><noinclude>{{documentation}}</noinclude> को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <br style="clear:both;" /><noinclude>{{documentation}}</noinclude> na9lai3gcfrb6vhonby2kgdepx0ui5e ढाँचा:-/doc 10 2195 4046 2011-02-06T03:44:20Z Bhawani Gautam 342 {{documentation subpage}} Use {{tl|{{BASEPAGENAME}}}} after any floating elements and before elements you do not wish to float toge... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{documentation subpage}} Use {{tl|{{BASEPAGENAME}}}} after any floating elements and before elements you do not wish to float together with the first set. This uses a line break, which may introduce an ugly extra blank line. If you want to avoid that, use {{tl|clear}} instead. == Details == {{tl|-}} contains the markup: <pre> <br style="clear:both" /> </pre> This causes any previously-established float to clear. The unusual name of this template is a mnemonic for an imaginary horizontal line, which separates floating elements above from those below. Some editors prefer the mnemonic {{tl|clr}} ("clear"), which simply redirects here. However, don't confuse {{tl|clr}} with {{tl|clear}}, which is a different template that uses <code><nowiki><div /></nowiki></code> instead of <code><nowiki><br /></nowiki></code> and so does not introduce an extra line break. == Examples== {| style="float: right; clear: right; background: none; border:1px solid black;" | A table floating right e.g. for an<br />infobox next to the ToC. For better<br />examples check out the links. Please<br />add missing <tt><nowiki>{{-}}</nowiki></tt> where necessary.<br />&#160;<br />This ugly table is only a quick example. |} === First === In the first example <tt><nowiki>{{-}}</nowiki></tt> after the word ''browser'' guarantees that the table doesn't float into the second example. * Cute, but less funny if it ''overlaps'' the next table or section, causing horizontal scrolling or worse depending on the browser.{{-}} {| style="float: right; clear: right; background: none; border:1px solid black;" | A table floating right e.g. for an<br />infobox next to the ToC. For better<br />examples check out the links. Please<br />add missing <tt><nowiki>{{-}}</nowiki></tt> where necessary.<br />&#160;<br />This ugly table is only a quick example. |} ---- === Second === In the second example the position of <tt><nowiki>{{-}}</nowiki></tt> is after the word ''but''. Note that it doesn't affect the left margin of the bullet '''*''' list, because it's used inside of it. * Cute, but{{-}}less funny if it ''overlaps'' the next table or section, causing horizontal scrolling or worse depending on the browser. {| style="float: right; clear: right; background: none; border:1px solid black;" | A table floating right e.g. for an<br />infobox next to the ToC. For better<br />examples check out the links. Please<br />add missing <tt><nowiki>{{-}}</nowiki></tt> where necessary.<br />&#160;<br />This ugly table is only a quick example. |} ---- === Third === The third example has a new line after the word ''but'' and <tt><nowiki>{{-}}</nowiki></tt> after the word ''browser''. * Cute, but less funny if it ''overlaps'' the next table or section, causing horizontal scrolling or worse depending on the browser.{{-}} {| style="float: right; clear: right; background: none; border:1px solid black;" | A table floating right e.g. for an<br />infobox next to the ToC. For better<br />examples check out the links. Please<br />add missing <tt><nowiki>{{-}}</nowiki></tt> where necessary.<br />&#160;<br />This ugly table is only a quick example. |} ---- === Fourth === The fourth example has <tt><nowiki>{{-}}</nowiki></tt> and a new line after the word ''but''. * Cute, but{{-}} less funny if it ''overlaps'' the next table or section, causing horizontal scrolling or worse depending on the browser. == See also == * {{tl|clearleft}}: Delays content until left column is complete. * {{tl|clearright}}: Delays content until right column is complete. * {{tl|clear}} <includeonly> <!-- ADD CATEGORIES BELOW THIS LINE --> [[Category:Float templates|{{PAGENAME}}]] <!-- ADD INTERWIKIS BELOW THIS LINE --> </includeonly> 9l7bn4hucjhux3u6pti112poq6ipv0y ढाँचा:Clearleft 10 2196 4047 2011-02-06T03:44:54Z Bhawani Gautam 342 <div style="clear:left; float:left;">{{{1|}}}</div><noinclude>{{documentation}}</noinclude> को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <div style="clear:left; float:left;">{{{1|}}}</div><noinclude>{{documentation}}</noinclude> nyewlx1w31zzknl7qt176490vk95rid ढाँचा:Clearleft/doc 10 2197 4048 2011-02-06T03:45:24Z Bhawani Gautam 342 {{documentation subpage}} Produces: <nowiki><div style="clear: left; float: left"></div></nowiki> === Usage === {{tl|clearleft}}:... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{documentation subpage}} Produces: <nowiki><div style="clear: left; float: left"></div></nowiki> === Usage === {{tl|clearleft}}: Makes leftward-clinging content appear below preceding leftward-clinging material. Text will likely be flowing on right side. Example usage: see the botched reference section display in [http://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Sarcophaga_africa&oldid=333445209 Sarcophaga africa before adding the template], and the [http://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Sarcophaga_africa&oldid=333446746 references display after adding the template]. === See also === * {{tl|clearright}}, to delay content until right side of page complete. * {{tl|clear}}, to delay content until both sides of page complete. * {{tl|-}}, similar to {{tl|clear}}, but technically different. <includeonly> <!-- ADD CATEGORIES BELOW THIS LINE --> [[Category:Float templates|{{PAGENAME}}]] <!-- ADD INTERWIKIS BELOW THIS LINE --> </includeonly> fdmpaluvdqhrr2646zjoy02mac0z5xo ढाँचा:Clearright 10 2198 4049 2011-02-06T03:45:52Z Bhawani Gautam 342 <div style="clear:right; float:right;">{{{1|}}}</div><noinclude>{{documentation}}</noinclude> को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <div style="clear:right; float:right;">{{{1|}}}</div><noinclude>{{documentation}}</noinclude> jzg7lymxf9hr196lo5ngbajtwst1uvl ढाँचा:Clearright/doc 10 2199 4051 4050 2011-02-06T03:47:08Z Bhawani Gautam 342 wikitext text/x-wiki {{documentation subpage}} === Usage === {{tl|clearright}}: Makes rightward-clinging content appear below preceding rightward-clinging material. Text will likely be flowing on left side. === See also === * {{tl|clearleft}}: Delays content until left column is complete. * {{tl|clear}}: Delays content until image display is complete. <includeonly> <!-- ADD CATEGORIES BELOW THIS LINE --> [[Category:Float templates|{{PAGENAME}}]] <!-- ADD INTERWIKIS BELOW THIS LINE --> </includeonly> n2bb5q1zh88gus8z5cmv0yjv1tqteg2 ढाँचा:Clear 10 2200 4052 2011-02-06T03:54:27Z Bhawani Gautam 342 <div style="clear: both"></div><noinclude>{{documentation}}</noinclude> को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <div style="clear: both"></div><noinclude>{{documentation}}</noinclude> jaabf7wcm14wgw815ggkx670v69i77e ढाँचा:Clear/doc 10 2201 4053 2011-02-06T03:54:56Z Bhawani Gautam 342 {{documentation subpage}} {{high-risk|2,000+}} This template adds <tt>&lt;div style="clear:both;"&gt;&lt;/div&gt;</tt>. {{tlx|clear... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{documentation subpage}} {{high-risk|2,000+}} This template adds <tt>&lt;div style="clear:both;"&gt;&lt;/div&gt;</tt>. {{tlx|clear}}: Makes content wait until existing content is completed in all columns. Often used to stop text from flowing next to unrelated images. ===Usage=== <nowiki>{{Clear}}</nowiki> The template may also be substituted, but as the markup provided will be confusing to many editors, and this template provides documentation for itself, there is little justification for substitution. ===Example without the {{tl|clear}} template=== [[File:HeidelbergTun.jpg|200px|left]] {{lorem}} ==== New section ==== See how this section starts at the right of the image, with the line actually overlapping the image <div style="clear:both;"></div> <!-- a genuine use of the template! --> === Example with the {{tl|clear}} template === [[File:HeidelbergTun.jpg|200px|left]] {{lorem}} '''{{tl|clear}}''' <div style="clear:both;"></div> ==== New section ==== See how this looks much better? === See also === * {{tl|clearleft}} delays content until left column is complete. * {{tl|clearright}} delays content until right column is complete. * {{tl|-}} is similar, but technically different. <includeonly> [[Category:Float templates|{{PAGENAME}}]] </includeonly> npc7rzor28r7un2wfu962zwbdhgsapi ढाँचा:Lorem 10 2202 4054 2011-02-06T03:55:30Z Bhawani Gautam 342 <includeonly>{{#switch:{{{1}}}|1|#default={{Lorem Ipsum}} |2={{Lorem Ipsum}}<br/><br/>{{Lorem Ipsum}}<br/> |3={{Lorem Ipsum}}<br/><b... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <includeonly>{{#switch:{{{1}}}|1|#default={{Lorem Ipsum}} |2={{Lorem Ipsum}}<br/><br/>{{Lorem Ipsum}}<br/> |3={{Lorem Ipsum}}<br/><br/>{{Lorem Ipsum}}<br/><br/>{{Lorem Ipsum}}<br/> |4={{Lorem Ipsum}}<br/><br/>{{Lorem Ipsum}}<br/><br/>{{Lorem Ipsum}}<br/><br/>{{Lorem Ipsum}}<br/> }}</includeonly><br/><noinclude>{{documentation}}</noinclude> oet6yx3pjwp79h6f85pqwyhrq6157rh ढाँचा:Lorem/doc 10 2203 4055 2011-02-06T03:55:58Z Bhawani Gautam 342 {{Documentation subpage}} <!-- PLEASE ADD CATEGORIES AND INTERWIKIS AT THE BOTTOM OF THIS PAGE --> Calls {{tl|Lorem Ipsum}} up to f... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{Documentation subpage}} <!-- PLEASE ADD CATEGORIES AND INTERWIKIS AT THE BOTTOM OF THIS PAGE --> Calls {{tl|Lorem Ipsum}} up to four times, delimited by line breaks. === Purpose === Provide a quick "boilerplate" filler text used solely as a template debugging aid, to examine wrapping, nesting, and margins or padding in template design and testing. === Usage === :<code><nowiki>{{Lorem|</nowiki>''number''<nowiki>}}</nowiki></code> :Here, <code>''number''</code> is the number of times to repeat the text (1, 2, 3, or 4) === Examples === ; <code><nowiki>{{Lorem|2}}</nowiki></code> {{Lorem|2}} === See also === * {{tl|Lorem Ipsum}}, the source of that Latin paragraph. <includeonly> <!-- Categories start here --> [[category:Typing-aid templates|{{PAGENAME}}]] <!-- Interwikis start here ---> </includeonly> lbn62pgxw13fn6qb5u32x1zn8dmx0fw ऋग्वेद 0 2204 4056 2011-02-06T11:19:35Z Bhawani Gautam 342 {{हिन्दुधर्म}} ऋग्वेद (संस्कृत ऋग् 'प्रशंसा' + वेद 'ज्... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{हिन्दुधर्म}} ऋग्वेद (संस्कृत ऋग् 'प्रशंसा' + वेद 'ज्ञान') [[सनातन धर्म]] अथवा [[हिन्दू धर्म]] उत्पतिको श्रोत, र संसारकै पहिलो धार्मिक [[ग्रन्थ]] हो [http://www.britannica.com/ebc/article?tocId=9376934]। यसमा १०१७ [[श्लोक]] छन्, जसमा [[देवता|देवताहरु]]को [[स्तुति]] छ। यसको रचना वैदिक संस्कृतमा गरिएको छ। ऋग्वेद १० किताब (मण्डला) हरुको श्रीङ्खला हो।<br/><br/> '''श्लोक''' १<br/> अग्निमीळे पुरोहितं यज्ञस्य देवं रत्वीजम | <br/> होतारं रत्नधातमम || <br/> अग्निः पूर्वेभिर्र्षिभिरीड्यो नूतनैरुत | <br/> स देवानेह वक्षति || <br/> अग्निना रयिमश्नवत पोषमेव दिवे-दिवे | <br/> यशसं वीरवत्तमम || <br/> अग्ने यं यज्ञमध्वरं विश्वतः परिभूरसि | <br/> स इद्देवेषु गछति || <br/> अग्निर्होता कविक्रतुः सत्यश्चित्रश्रवस्तमः | <br/> देवो देवेभिरा गमत || <br/> यदङग दाशुषे तवमग्ने भद्रं करिष्यसि | <br/> तवेत तत सत्यमङगिरः || <br/> उप तवाग्ने दिवे-दिवे दोषावस्तर्धिया वयम | <br/> नमो भरन्त एमसि || <br/> राजन्तमध्वराणां गोपां रतस्य दीदिविम | <br/> वर्धमानंस्वे दमे || <br/> स नः पितेव सूनवे.अग्ने सूपायनो भव | <br/> सचस्वा नः सवस्तये ||<br/><br/> '''श्लोक २'''<br/> वायवा याहि दर्शतेमे सोमा अरंक्र्ताः | <br/> तेषां पाहि शरुधी हवम || <br/> वाय उक्थेभिर्जरन्ते तवामछा जरितारः | <br/> सुतसोमा अहर्विदः || <br/> वायो तव परप्र्ञ्चती धेना जिगाति दाशुषे | <br/> उरूची सोमपीतये || <br/> इन्द्रवायू इमे सुता उप परयोभिरा गतम | <br/> इन्दवो वामुशन्ति हि || <br/> वायविन्द्रश्च चेतथः सुतानां वाजिनीवसू | <br/> तावा यातमुप दरवत || <br/> वायविन्द्रश्च सुन्वत आ यातमुप निष्क्र्तम | <br/> मक्ष्वित्था धिया नरा || <br/> मित्रं हुवे पूतदक्षं वरुणं च रिशादसम | <br/> धियं घर्ताचीं साधन्ता || <br/> रतेन मित्रावरुणाव रताव्र्धाव रतस्प्र्शा | <br/> करतुं बर्हन्तमाशाथे || <br/> कवी नो मित्रावरुणा तुविजाता उरुक्षया | <br/> दक्षं दधाते अपसम ||<br/><br/> '''श्लोक ३'''<br/> अश्विना यज्वरीरिषो दरवत्पाणी शुभस पती | <br/> पुरुभुजाचनस्यतम || <br/> अश्विना पुरुदंससा नरा शवीरया धिया | <br/> धिष्ण्या वनतं गिरः || <br/> दस्रा युवाकवः सुता नासत्या वर्क्तबर्हिषः | <br/> आ यातंरुद्रवर्तनी || <br/> इन्द्रा याहि चित्रभानो सुता इमे तवायवः | <br/> अण्वीभिस्तना पूतासः || <br/> इन्द्रा याहि धियेषितो विप्रजूतः सुतावतः | <br/> उप बरह्माणि वाघतः || <br/> इन्द्रा याहि तूतुजान उप बरह्माणि हरिवः | <br/> सुते दधिष्वनश्चनः || <br/> ओमासश्चर्षणीध्र्तो विश्वे देवास आ गत | <br/> दाश्वांसो दाशुषः सुतम || <br/> विश्वे देवासो अप्तुरः सुतमा गन्त तूर्णयः | <br/> उस्रा इवस्वसराणि || <br/> विश्वे देवासो अस्रिध एहिमायासो अद्रुहः | <br/> मेधं जुषन्त वह्नयः || <br/> पावका नः सरस्वती वाजेभिर्वाजिनीवती | <br/> यज्ञं वष्टु धियावसुः || <br/> चोदयित्री सून्र्तानां चेतन्ती सुमतीनाम | <br/> यज्ञं दधे सरस्वती || <br/> महो अर्णः सरस्वती पर चेतयति केतुना | <br/> धियो विश्वा वि राजति ||<br/> {{हिन्दू धर्म}} [[Category:वेद]] [[Category:भारतीय दर्शन]] [[Category:धर्मग्रन्थ]] [[Category:हिन्दू धर्म]] [[Category:धर्म]] 1qjn5hs9lvsn3zo1x655v1ibh14i5hr यजुर्वेद 0 2205 4057 2011-02-06T11:20:34Z Bhawani Gautam 342 {{हिन्दुधर्म}} '''यजुर्वेद''' चार [[वेद|वेदहरु]] मध्येको [... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{हिन्दुधर्म}} '''यजुर्वेद''' चार [[वेद|वेदहरु]] मध्येको [[हिन्दू धर्म]]को एउटा महत्त्वपूर्ण [[श्रुति]] [[धर्मग्रन्थ]] हो। यसमा यज्ञ-प्रक्रियाको निम्ति गद्य र पद्य मन्त्रहरु छन्। '''यजुर्वेद''' यजुस + वेद यो [[हिन्दू धर्म]]का चार पवित्रतम प्रमुख ग्रन्थहरुमा एउटा हो। यज्ञमा वाचन गरिने गद्यात्मक मन्त्रहरुलाई ‘यजुस’ भनिन्छ। यजुस नाममा नैं आधारित यस वेदको का नाम '''यजुस'''+'''वेद''' दुइ शव्दहरुको सन्धिले (यजुर्वेद) बनिएकोछ। यजुर्वेदका पद्यात्मक मन्त्र [[ॠग्वेद]] अथवा [[अथर्ववेद]]बाट लिएका छन्।<ref name="भारत कोष">[http://hi.bharatdiscovery.org/india/यजुर्वेद यजुर्वेद]।भारत कोषमा हेर्नुहोस्</ref> यसमा स्वतन्त्र पद्यात्मक मन्त्र धेरै कम छन्। यस वेदमा अधिकांशतः यज्ञ र हवनका नियम तथा विधान छन्, अतः यो ग्रन्थ कर्मकाण्ड प्रधान छ। जहाँ [[ॠग्वेद]]को रचना सप्त-सिन्धु क्षेत्रमा भएको थियो भनें यजुर्वेदको रचना [[कुरुक्षेत्र]]को प्रदेशमा भएको हो।<ref name="ब्रज">[http://hi.brajdiscovery.org/index.php?title=यजुर्वेद यजुर्वेद]।ब्रज डिस्कवरी</ref> कसै-कसैको मतानुसार यसको रचनाकाल १४०० से १००० ई.पू. मानिन्छ। यजुर्वेदका संहिताहरु लगभग अन्तमा रचिएका संहिताहरु हुन्, जो ईसा पूर्व द्वितीय सहस्राब्दि देखि प्रथम सहस्राब्दीको आरंभिक शताव्दीहरुमा लेखिएका हुन्।<ref name="भारत कोष"/> यस ग्रन्थद्वारा [[आर्य|आर्यहरु]]को सामाजिक तथा धार्मिक जीवनमाथि पूर्ण रुपमा असर परेको देखिन्छ। त्यस बेलाको वर्ण-व्यवस्था तथा वर्णाश्रमको झाँकी पनि यसैमा छ। यजुर्वेद संहितामा वैदिक कालका धर्मका कर्मकाण्ड आयोजनका साथै यज्ञ गर्नका निम्ति मन्त्रहरुको संग्रह छ। यजुर्वेदका दुइ शाखाहरु छन् : [[दक्षिण भारत]]मा प्रचलित [[कृष्ण यजुर्वेद]] र [[उत्तर भारत]]मा प्रचलित [[शुक्ल यजुर्वेद]] शाखा। यसमा कर्मकाण्डका धेरै यज्ञहरुको विवरण छः * [[अग्निहोत्र]] * [[अश्वमेध]] * [[वाजपेय]] * [[सोमयज्ञ]] * [[राजसूय]] * [[अग्निचयन]] [[ऋग्वेद]]का लगभग ६६३ मंत्र यथावत् यजुर्वेदमा सामेल गरिएकाछन्। यजुर्वेद वेदको एउटा यस्तो भागहो, जो आज पनि जन-जीवनमा आफ्नो स्थान कुनै न कुनै रूपमा बनाएकोछ।<ref name="विद्या">[http://www.veda-vidya.com/veda.php वेद]।वेद विद्या.कॉम</ref> संस्कारहरु एवं यज्ञीय कर्मकाण्डहरुका अधिकांश मन्त्र यजुर्वेदका नैं छन्।<ref name="सत्य">[http://search-satya.blogspot.com/2010/04/blog-post_21.html ब्रह्म के हो? जीव के हो? आत्मा के हो? ब्रह्मांण्डको उत्पत्ति कसरी भयो?]।सत्य को खोज</ref> == संप्रदाय, शाखाहरु अनि संहिताहरु == ;संप्रदाय यजुर्वेदाध्यायी परम्परामा दुइ सम्प्रदाय- ब्रह्म सम्प्रदाय अथवा कृष्ण यजुर्वेद र आदित्य सम्प्रदाय अथवा शुक्ल यजुर्वेद नैं प्रमुख छन्। ;संहिताहरु वर्तमानमा कृष्ण यजुर्वेदको शाखामा ४ संहिताहरु -तैत्तिरीय, मैत्रायणी, कठ र कपिष्ठल कठ मात्र उपलब्ध छन्। शुक्ल यजुर्वेदका शाखाहरुमा दुइ प्रधान संहिताहरु- १. मध्यदिन संहिता र २. काण्व संहिता नैं वर्तमान कालमा प्राप्य छन्। अचेल प्रायः उपलब्ध हुने यजुर्वेद मध्यदिन संहिता हो। यसमा ४० अध्याय, १९७५ कण्डिकाहरु (एक कण्डिका धेरै भागहरुमा यागादि अनुष्ठान कर्महरुमा प्रयुक्त भएको कारण यसमा धेरै मन्त्रहरु हुन्छन्।) तथा ३९८८ मन्त्र छन्। विश्वविख्यात [[गायत्री मंत्र]] (३६.३) तथा [[महामृत्युञ्जय मन्त्र]] (३.६०) यसमा छन्। ;शाखाहरु यजुर्वेद [[कर्मकाण्ड]]सित सम्बन्धित हो र यसमा विभिन्न यज्ञहरु (जस्तै [[अश्वमेध]])को वर्णन छ। यजुर्वेद पाठ अध्वुर्यद्वारा गरिन्छ| यजुर्वेद ५ शाखाहरुमा विभक्त छ- # काठक # कपिष्ठल # मैत्रियाणी # तैतीरीय # वाजसनेयी == पढ्नुहोस् == * [[वैदिक साहित्य]] * [[वैदिक काल]] * [[वैदिक धर्म]] * [[वैदिक संस्कृति]] * [[वैदिक कला]] * [[वैदिक संस्कृत]] [[Category:धर्म]] [[Category:समाज]] [[Category:हिन्दू धर्म]] [[Category:एशिया]] [[Category:भारत]] {{सन्दर्भ}} == बाहिरका कडीहरु == * [http://www.vedpuran.com/# '''वेद-पुराण'''] - यहाँ चार वेद एवं दशभन्दा अधिक पुराण हिन्दी अर्थ सहित उपलब्ध छन्। पुराणहरु यहाँ सुन्न सकिनेछ। * [http://is1.mum.edu/vedicreserve/puran.htm महर्षि प्रबंधन विश्वविद्यालय]-यहाँ सम्पूर्ण वैदिक साहित्य संस्कृतमा उपलब्ध छ। * [http://www.tdil.mit.gov.in/vedicjan04/hDefault.html ज्ञानामृतम्] - वेद, अरण्यक, उपनिषद् आदि पर सम्यक जानकारी * [http://www.aryasamajjamnagar.org/vedang.htm वेद एवं वेदांग] - आर्य समाज, जामनगरका जालघरमाथि सबै वेद एवं यिनको अर्थ दिइएकोछ। * [http://www.samaydarpan.com/july/pehal5.aspx जसको उद्देश्य हो - '''वेद प्रचार'''] * [http://veda-vidya.com/puran.php वेद-विद्या_डॉट_कॉम] jjf6017qdzrfppezi1aymwiw2ut3v2q सामवेद 0 2206 4067 4058 2011-02-06T11:32:42Z Bhawani Gautam 342 wikitext text/x-wiki {{हिन्दुधर्म}} सामवेद चार वेदमध्येको एक हो। {{stub}} [[category:दर्शन]] 0p9hozte2jow3v4xzoc29rlkbzmdkmi अथर्ववेद 0 2207 4066 4059 2011-02-06T11:31:39Z Bhawani Gautam 342 wikitext text/x-wiki {{हिन्दुधर्म}} '''अथर्व वेद''' चार वेदमध्येको एउटा हो। {{stub}} [[category:दर्शन]] cnqyo21qm8e9w29nra4pz9cg74daqwf ब्रह्माण्ड पुराण 0 2209 4064 4062 2011-02-06T11:30:52Z Bhawani Gautam 342 wikitext text/x-wiki {{हिन्दुधर्म}} ब्रह्माण्डको वर्णन गर्ने वायुले व्यास जीलाई दिएका यस बारह हजार श्लोकहरुको पुराणमा विश्वको पौराणिक भूगोल, विश्व खगोल, अध्यात्मरामायण आदि विषय छन्। हिंदू संस्कृतिको स्वाभाविक अनि स्पष्ट रूपरेखा वैदिक साहित्यमा सर्वाधिक पुराणहरूबाट नैं पाइन्छ, यद्यपि यो श्रेय वेदहरुलाई दिइन्छ। भनिन्छ कि वास्तवमा वेद पनि आफ्नो विषय व्याख्याकालागि पुराणहरुमाथि नैं आश्रित छन्। ==विस्तार== यो पुराण भविष्य कल्पहरु्ले युक्त र बारह हजार श्लोकहरुले युक्त छ, यसका चार पद छन्, पहिलो प्रक्रियापाद दोस्रो अनुषपाद तेस्रो उपोदघात र चौथो उपसंहारपाद हुन्। पहिलेका दुइ पादहरुलाई पूर्व भाग भनिन्छ, तृतीय पाद नैं मध्यम भाग हो, र चतुर्थ पादलाई उत्तम भाग भनिन्छ। पुराणहरुका विविध पाँच लक्षण 'ब्रह्माण्ड पुराण'मा उपलब्ध छन्। यस पुराणको प्रतिपाद्य विषय प्राचीन भारतीय ऋषि जावा द्वीप वर्तमानमा इण्डोनेशिया लिएर गएकाथिए। यस पुराणको अनुवाद वहांका प्राचीन कवि-भाषामा गरिएको थियो जो आज पनि उपलब्ध छ। ==कथा== पूर्व भागका प्रक्रिया पादमा पहिलो कर्तव्यको उपदेश नैमिषा आख्यान हिरण्यगर्भको उत्पत्ति र लोक रचना इत्यादि विषय वर्णित छ, द्वितीयभागमा कल्प तथा मन्वन्तरको वर्णन छ, तत्पश्चात लोकज्ञानमानुषी-सृष्टि-कथन रुद्रसृष्टि-वर्णन महादेव विभूति ऋषि सर्ग अग्निविजयकोलसदभाव-वर्णन प्रियवत वंशको वर्णन पृथ्वीको दैर्घ्य र विस्तार भारतवर्षको वर्णन फेरि अन्य वर्षहरुको वर्णन जम्बू आदि सात द्वीपहरुको परिचय तलका लोकहरु पातालहरुको वर्णन भूर्भुव: आदि माथिका लोकहरुको वर्णन ग्रहहरुको गतिको विश्लेषण आदित्यव्यूहको कथन देवग्रहानुकीर्तन भगवान शिवका नीलकण्ठ नाम बनेको कथन महादेवजीको वैभव अमावस्याको वर्णन युगत्वनिरूपण यज्ञप्रवर्त्तन अन्तिम दुइ युगहरुको कार्य युगका अनुसार प्रजाको लक्षण ऋषिप्रवर वर्णन वेदव्यसन वर्णन स्वायम्भुव मनवन्तरको निरूपण शेषमनवन्तरको कथन पृथ्वीदोहन चाक्षुषु र वर्तमान मनवन्तरका सर्गको वर्णन छ। मध्यभागका सप्तऋषि योरुको वर्णन प्रजापति वंशको निरूपण त्यसबाट देवता आदिको उत्पत्ति यसपछि विजय अभिलाषा र मरुद्गणहरुको उत्पत्तिको कथन छ। कश्यपका संतानहरुको वर्णन ऋषिवंश निरूपण पितृकल्पको कथन श्राद्धकल्पको कथन वैवस्त मनुको उत्पत्ति उनको सृष्टि मनुपुत्रहरुको वंश गान्धर्व निरूपण इक्ष्वाकु वंशको वर्णन रजिका अद्भुत चरित्र ययातिचरित यदुवंशनिरूपण कार्तवीर्यार्जुन चरित परशुरामचरित वृष्णिवंशको वर्णन सगरको उत्पत्ति भार्गवको चरित्र कार्तवीर्यार्जुन सम्बन्धी कथा, भार्गवको कथा शुक्राचार्यकृत इन्द्रको पवित्र स्तोत्र देवासुर संग्रामको कथा विष्णुमाहात्म्य बलिवंश निरूपण कलियुगमा हुने राजाहरुको चरित्र आदि लेखिएछ, यसपछि उत्तरभागका चौथो उपसंहारपादमा वैवस्त मनवन्तरको कथा लेखिएकोछ,जो कथा पहिला संक्षेपमा भनिएको त्यसपछि विस्तार्सित निरूपण गरिएकोछ। भविष्यमा खुने मनुहरुको कथा पनि बताइएकोछ, विपरीत कर्महरुबाट प्राप्त हुने नरकहरुको विवरण पनि लेखिएकोछ। यसपछि शिवधामको वर्णन छ, र सत्व आदि गुणहरुका सम्बन्धले जीवहरुको त्रिविधि गतिको निरूपण गरिएकोछ। यसपछि अन्वय तथा व्यातिरेकद्रिष्टिद्वारा अनिर्देश्य एवं अतर्क्य परब्रह्म परमात्माका स्वरूपको प्रतिपादन गरिएकोछ। ==बाह्य लिंक== * [http://www.vedpuran.com/# '''वेद-पुराण'''] *[http://is1.mum.edu/vedicreserve/puran.htm महर्षि प्रबंधन विश्वविद्यालय]- यहाँ सम्पूर्ण वैदिक साहित्य संस्कृतमा उपलब्ध छ। *[http://www.tdil.mit.gov.in/vedicjan04/hDefault.html ज्ञानामृतम्] - वेद, अरण्यक, उपनिषद् आदि पर सम्यक जानकारी *[http://www.aryasamajjamnagar.org/vedang.htm वेद एवं वेदांग] *[http://www.samaydarpan.com/july/pehal5.aspx '''वेद प्रचार'''] *[http://veda-vidya.com/puran.php वेद-विद्या_डॉट_कॉम] *[http://www.purana.wikidot.com पुराण] * [http://www.sub.uni-goettingen.de/ebene_1/fiindolo/gretil/1_sanskr/3_purana/brndp1_u.htm Brahmanda Purana, Purvabhaga text] * [http://www.sub.uni-goettingen.de/ebene_1/fiindolo/gretil/1_sanskr/3_purana/brndp2_u.htm Brahmanda Purana, MadhyaBhaga text] * [http://www.sub.uni-goettingen.de/ebene_1/fiindolo/gretil/1_sanskr/3_purana/brndp3_u.htm Brahmanda Purana, Uttarabhaga text] * [http://www.astrojyoti.com/BrahmandaPurana.htm Brahmanda Purana, summary] [[category:दर्शन]] {{सन्दर्भ}} np6b6v561xt3cav2u4bcp6gnk79fbic श्रेणी:दर्शन 14 2211 4069 4068 2011-02-06T11:34:46Z Bhawani Gautam 342 wikitext text/x-wiki [[Subject:Philosophy]] ktndt9bjcy2cc84clq8oqwl3kd7cvnn ढाँचा:User ne-0 10 2212 4301 4071 2011-06-28T23:26:08Z Dcljr 460 if you don't speak a language, you shouldn't be in the user category for that language wikitext text/x-wiki <div style="float:left;border:solid #ffb3b3 1px;margin:1px;"> <table cellspacing="0" style="width:238px;background:#ffe0e8;"><tr> <td style="width:45px;height:45px;background:#ffb3b3;text-align:center;font-size:14pt;">'''[[नेपाली भाषा|ne]]-0'''</td> <td style="font-size:8pt;padding:4pt;line-height:1.25em;">यो प्रयोगकर्ता '''[[:Category:User ne-0|आधारभूत स्तर]]'''मा पनि'''[[:Category:User ne|नेपाली]]''' भाषाको लागी अनजान हुनुहुन्छ।<br/> <noinclude>[[Category:User ne|{{PAGENAME}}]]</noinclude>[[Category:User ne-0|{{PAGENAME}}]]</td> </tr></table></div> 1fctct5jmqva3kzdbe74cjp1waegj4m ढाँचा:FULLBOOKNAME 10 2213 4072 2011-02-06T16:08:00Z Bhawani Gautam 342 <includeonly>{{#titleparts:{{{1|{{FULLPAGENAME}}}}}|1}}</includeonly><noinclude>{{documentation}}</noinclude> को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <includeonly>{{#titleparts:{{{1|{{FULLPAGENAME}}}}}|1}}</includeonly><noinclude>{{documentation}}</noinclude> p6elrbww9zt8w5vven8h68v7asswoj9 ढाँचा:FULLBOOKNAME/doc 10 2214 4073 2011-02-06T16:08:29Z Bhawani Gautam 342 {{Documentation subpage}} <!-- PLEASE ADD CATEGORIES AND INTERWIKIS AT THE BOTTOM OF THIS PAGE --> Returns the name of the book incl... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{Documentation subpage}} <!-- PLEASE ADD CATEGORIES AND INTERWIKIS AT THE BOTTOM OF THIS PAGE --> Returns the name of the book including the namespace. ===Usage=== Simply place <nowiki>{{FULLBOOKNAME}}</nowiki> on a page to get the output. Optionally specify a page as a parameter to see the output for a different page than the current one. :<tt><nowiki>{{FULLBOOKNAME|Page Name}}</nowiki></tt> ===Examples=== <tt>Wikijunior:Biology</tt> → <tt>{{FULLBOOKNAME|Wikijunior:Biology}}</tt> <tt>Chess/Puzzles/Directmates</tt> → <tt>{{FULLBOOKNAME|Chess/Puzzles/Directmates}}</tt> <tt>Wikijunior:Dinosaurs/Apatosaurus</tt> → <tt>{{FULLBOOKNAME|Wikijunior:Dinosaurs/Apatosaurus}}</tt> <tt>Category:Horticulture/Templates/Boxes</tt> → <tt>{{FULLBOOKNAME|Category:Horticulture/Templates/Boxes}}</tt> <tt>Wikijunior talk:Bugs/Shield Bug</tt> → <tt>{{FULLBOOKNAME|Wikijunior talk:Bugs/Shield Bug}}</tt> ===See also=== * {{tl|BOOKNAME}} * {{tl|ROOTBOOKNAME}} <includeonly> <!-- CATEGORIES AND INTERWIKIS HERE, THANKS --> [[Category:Magic word templates|{{PAGENAME}}]] </includeonly> iy7s1q529zdtqo8lwa0i9zgooajtqem मद्दत:विषयवस्तुहरू 12 2225 4102 2011-02-11T16:04:32Z Lal kumal 500 Kam को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki Kam 0rxud3y1s6xuoyntsp0kz2w86re58qr ढाँचा:Sitenotice 10 2233 7777 6960 2016-03-17T14:42:24Z Devraj poudel 1655 wikitext text/x-wiki {|Align="Center" Style="Background-Color:#f1f5fc; Border: 2px Solid #abd5f5" |- | |- Align="Center" |[[Image:Gnome-help.svg|20px]] '''नेपाली भाषाका अन्य दुई विकिहरू [[w:मुख्य पृष्ठ|विकिपीडिया]] र [[wikt:मुख्य पृष्ठ|विक्सनरी]]मा पनि योगदान गर्नुहोस्''',&nbsp; नयाँ हुनुहुन्छ [{{fullurl:Special:Mypage/प्रयोगस्थल}} मेरो प्रयोगस्थल]मा अभ्यास गर्नुहोस् &nbsp; |} cg5j62w4b6bqlkostfrixjncqj8hbka ढाँचा:नमस्ते 10 2234 7151 7150 2016-02-14T11:01:12Z Devraj poudel 1655 wikitext text/x-wiki {|style="border:2px solid blue; width:100%;" cellpadding="5" cellspacing="5" |- | [[File:Ezra_Cornell's_first_book.jpg|300px|right]] '''नमस्ते! {{PAGENAME}}''' ज्यू समस्त [[विकिपुस्तक]] समुदायको तर्फबाट तपाईंलाई [[मुख्य पृष्ठ|नेपाली विकिपुस्तक]]मा हार्दिक [[विकिपुस्तक:स्वागत/नव आगन्तुक|स्वागत]] छ। विकिपुस्तक एउटा खुला [[विश्वकोष]] हो जसमा विभिन्न विषयका जानकारीहरू संग्रहित हुन्छन्। *अहिले सम्म नेपाली विकिपुस्तक '''{{NUMBEROFARTICLES}}''' लेखहरू छन्। यसलाई बढाउन तपाइँ हामी सबैको योगदान आवश्यक रहेको छ। आउनुहोस् हामी सबै मिलेर नेपाली विकिपुस्तकलाई विश्वका अन्य प्रमुख भाषा जत्तिकै धनी बनाऔं। *विकिपुस्कतले कुनै पनि व्यक्तिलाई [[सम्पादन]] गर्ने अधिकार दिन्छ। तपाईं पनि यहाँ नयाँ लेख लेख्न अथवा भएका लेखमा थप्न सक्नुहुन्छ, तर विकिबुक्समा तपाईंको कुनै पनि [[विज्ञापन]] वा [[आत्मकथा]] स्वीकृत हुँदैन। *आफ्नो परिचय दिनकोलागि तपाईँको [[:user:{{PAGENAME}}|प्रयोगकर्ता पृष्ठ]] बनाउनुहोला। '''(परिचय दिनु आवश्यक छैन)''' * विकिबूक्समा नयाँ लेख लेख्न तथा भएका लेखहरू सम्पादन गर्न यहाँलाई केही अप्ठ्यारो परे अथवा केही प्रश्न, सुझाव, गुनासो आदि भएमा [[विकिपुस्तक:चौतारी|चौतारी]] पृष्ठ सम्पादन गरेर आफ्नो प्रश्न, सुझाव आदि प्रस्तुत गर्नु होला। *विकिबुक्स सम्बन्धि सामान्य जानकारीका लागि [[विकिपुस्तक:विकिपुस्तकको बारेमा|परिचय]] पृष्ठ हेर्नुहोस्। *कुनै सहयोग चाहिएमा [[विकिपुस्तक:सहायता|सहायता]] पृष्ठ हेर्नुहोस्। *प्रयोगको लागि [[विकिपुस्तक:प्रयोगस्थल|प्रयोगस्थल]] पृष्ठ हेर्नुहोस्। {|class="wikitable" style="background:#CBCFF4; border:0pix solid; text-align:left; width:50%;" |- |rowspan=5| [[file:Emoticon glad.svg|80px|center]] |bgcolor="CBCFF7"|[[Welcome|<font size="+1"> WELCOME</font>]] |- style="background:CBCFF5;" |[[विकिपुस्तक:नेपाली दूतावास|<font size="+1">Nepali Wikibooks Embassy</font>]] |- style="background:#CBCFF3;" |<font size="+1"> [[विकिपुस्तक:प्रयोगस्थल|प्रयोगस्थल]]</font> |- style="background:CBCFF6;" |<font size="+1"> [[विकिपुस्तक:चौतारी|चौतारी]] |- style="background:CBCFF7;" |<font size="+1"> [[मद्दत:सहायता विषयसूचि|सहायता]] |- |} *हामीलाई विश्वास छ तपाईंले एउटा विकिबुक्सको प्रयोगकर्ता बनेर यहाँका लेखहरू सम्पादन गर्न रमाईलो मान्नु हुनेछ। *कृपया वार्तालाप पृष्ठमा चारवटा वक्र (<nowiki>~~~~</nowiki>) प्रयोग गरि सहि गर्नुहोला। यसले वार्तालाप पृष्ठमा स्वत: तपाँईको नाम र मिति लेखिदिन्छ। मलाई सोध्नु परेमा मेरो वार्तालाप पृष्ठमा लेख्नु होला। *यदि तपाईँलाई विकिबुक्समा कुनै समस्या परेछ भने आफ्नो वार्तालाव पृष्ठमा '''<nowiki>{{helpme}}</nowiki>''' राख्नु होला। कसैले तपाईँको समस्याको समाधान बताउने छ। *अन्य समस्याको लागि [[Special:ListAdmins|प्रबन्धक]]हरू सँग सम्पर्क गर्नुहोला । <b>धन्यवाद!</b> </font> | |} <noinclude> यो टेम्प्लेट नेपाली विकिबुक्समा नयाँ प्रयोगकर्ताहरूको स्वागतको लागि बनाइएको हो। यसलाई बदल्नु परेमा पहिले [[{{TALKPAGENAME}}|यसको वार्ता पृष्ठ]] अथवा [[विकिबुक्स:चौतारी|चौतारीमा]] छलफल गर्नुहोला। [[category:विकिबुक्स]] </noinclude> 2t64yqarxacyohm4etj69iv477unlln ढाँचा:भवानी 10 2235 4137 4134 2011-02-12T09:38:35Z Bhawani Gautam 342 wikitext text/x-wiki '''[[User:Bhawani Gautam Rhk|भवानी]]'''<sup>[http://ne.wikibooks.org/w/index.php?title=User_talk:Bhawani_Gautam_Rhk&action=edit&section=new वार्तालाप]</sup> gh9dfo4xe8zdnvzheyhidud3r6i7a6u भवानी 0 2236 4415 4132 2011-12-06T22:14:01Z タチコマ robot 672 बोट: दुइपल्ट रिडाइरेक्ट लाइ [[प्रयोगकर्ता:Bhawani Gautam]] मा ठिक गर्दै wikitext text/x-wiki #REDIRECT [[प्रयोगकर्ता:Bhawani Gautam]] 6jsdx6eukhqns18o3ycbbn6zsm4ccpq अन्तरमन्को यात्रा 0 2254 4942 4192 2013-12-06T05:44:44Z Ganesh Paudel 396 wikitext text/x-wiki नेपाली साहित्यमा अन्तर्मन् को यात्रा मा जग्दिश घिमिरे ज्यु को लिखित् पुस्तक पड्न् पाउंदा धेरै खुसी लाग्यो/ जसले गर्दा म जस्ता कांचा पाठक हरुले समेत सजिलो,सरल भाषामा बुझने र इतिहास लाई ताजा बनाउनु भएको [[Category:आत्मकथा]] ip58s064kqvkrvgxbbuml86qol1avzn मीडियाविकि:Searchmenu-new 8 2266 4205 2011-03-07T11:53:59Z Bhawani Gautam 342 '''तपाईं यस विकिमा "[[:$1]]" शीर्षकको पुस्तक सृजना गर्न स... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki '''तपाईं यस विकिमा "[[:$1]]" शीर्षकको पुस्तक सृजना गर्न सक्नुहुन्छ।''' 8632eo3ly5oxoy65sg7fus5ga8wbq8m वैदिक काल 0 2271 4216 4213 2011-03-23T17:52:08Z Bhawani Gautam 342 wikitext text/x-wiki वेदको काललाई वैदिअक काल भनिन्छ d5varm0gmbak3fxq4kvpxw1zs2sm9nt सांस्कृतिक रूपान्तरण 0 2287 15625 4235 2016-04-07T03:28:10Z Devraj poudel 1655 [[विकिपुस्तक:हटक्याट|हटक्याट]]द्वारा [[श्रेणी:पिडिएफहरू]] जोडियो wikitext text/x-wiki [[file:Sanskritik_rupantaran.pdf |सांस्कृति रूपान्तरण PDF फर्म्याटमा]] - [[नारायण चँदारा]] [[श्रेणी:पिडिएफहरू]] d2sij19xhaz0dzfxd2h6hzbkum6mmlf चित्र:Sanskritik rupantaran.pdf 6 2288 4236 2011-04-19T08:25:17Z Ganesh Paudel 396 The author Narayan Prasad Chandara has provided written permission of using this book under open source license. wikitext text/x-wiki The author Narayan Prasad Chandara has provided written permission of using this book under open source license. kpd061q6k6mo39886h45mynms87cm1t मीडियाविकि:Statistics-users-active 8 2290 6869 4238 2016-01-30T17:10:41Z Devraj poudel 1655 wikitext text/x-wiki सक्रिय प्रयोगकर्ताहरू avuqe78cyq0br90czpo8hjx5795o2im ढाँचा:Pagetype 10 2291 16244 6919 2019-04-22T18:43:43Z BRPever 1839 wikitext text/x-wiki {{<includeonly>safesubst:</includeonly>#invoke:pagetype|main}}<noinclude> {{documentation}} <!-- Categories go on the /doc subpage, and interwikis go on Wikidata. --> </noinclude> lljnsh3xa96oyrio8us1qbonct9sq7b ढाँचा:वार्तालाप शीर्षक 10 2292 6924 6921 2016-02-05T01:45:42Z Devraj poudel 1655 wikitext text/x-wiki {{#ifeq:{{{bottom}}}|yes |{{tmbox |small = {{{small|}}} |image = none |style = text-align:center; |text = '''कृपया नयाँ चर्चा वार्तालाप पृष्ठको पुछारमा राख्नुहोला।''' }} }}{{#ifexpr:{{#ifeq:{{NAMESPACE}}|User talk|1|0}}*{{#ifeq:{{{disclaimer|}}}|yes|1|0}}| {{userpage}} }} <table {{#ifexpr:{{#ifeq:{{NAMESPACE}}|User talk|1|0}}*{{#ifeq:{{{disclaimer|}}}|yes|1|0}} |width="100%" align="center" cellspacing="3" style="border: 1px solid #c0c090; background-color:#FFCCEE; margin-bottom: 0px" |class="tmbox tmbox-notice plainlinks" id="talkheader" style="width: 80%; border-collapse: separate" }} ><tr> <th colspan=4 style="border-bottom: 1px solid #c0c090; width: 100%"> {{#ifeq:{{NAMESPACE}}|प्रयोगकर्ता वार्ता |यो प्रयोगकर्ता [[{{SUBJECTPAGENAME}}|{{PAGENAME}}]]को [[:en:Wikipedia:Talk page guidelines|वार्तालाप पृष्ठ हो]], यहाँ तपाईं उनलाई कुनै पनि सन्देश छोड़्न सक्नु हुन्छ |यस [[:en:Wikipedia:Talk page guidelines|वार्तालाप]] पृष्ठमा तपाईं {{#if:{{{wp|}}}|[[:{{SUBJECTPAGENAME}}|{{PAGENAME}}]] | [[:{{SUBJECTPAGENAME}}|{{PAGENAME}}]] {{pagetype}}}}को सुधार र यससित सम्बन्धित कुराहरू माथि चर्चा गर्न सक्नु हुन्छ }}।<br> [{{fullurl:{{TALKPAGENAMEE}}|action=edit&section=new}} नयाँ शीर्षक सुरु गर्नुहोस्]। '''[[:en:Wikipedia:Signatures|हस्ताक्षर]]''' र तारिक हाल्नलाई चारवटा टिल्ड (<code><nowiki>~~~~</nowiki></code>) टाइप गर्न नबिर्षिनु होस् ।</th> {{माथि जाने}} {{पुछारमा जाने}} </table><noinclude>{{documentation}}</noinclude> 4hvxr5uz50w12kxud07d2aw74bssx6g मीडियाविकि:Talkpageheader 8 2293 4241 2011-05-01T04:26:29Z Bhawani Gautam 342 {{वार्तालाप शीर्षक}} को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{वार्तालाप शीर्षक}} q1mrskggo8p8ga0ja4tia5phb989j40 विकिपुस्तक:प्रबन्धकहरू 4 2307 7442 7441 2016-03-03T02:10:03Z Devraj poudel 1655 देवराज पौडेल ले [[प्रबन्धकहरू]] मा पुनर्निर्देश नछोडि त्यसलाई [[विकिपुस्तक:प्रबन्धकहरू]] मा सारे... wikitext text/x-wiki [[File:Wikibooks_administrator.png|thumb|150px|right]] यो चित्रबाट थाह भएकै छकी प्रवन्धकको चिन्ह एक [[कुचो]] हो। यसको मतलब हुन्छ कि उनिहरु द्वारा गरिने काम, जसमा उनीहरु विकिबुक्सलाई एक स्वछ समाज बनाउने छन् साथै गल्तीहरुलाई हटाएर उसलाई सफा गर्छन्। यसले यो कुराको पनि जानकारी दिन्छ की प्रबन्धकहरुले आफुलाई विशेष व्यक्ति नमानेर आफुलाई आफ्नो समाजको एक सेवक मान्नु पर्छ। '''प्रवन्धक''' अंग्रेज़ीमा ''[[:en:Administrators|Administrators]]'' जसलाई ''एड्मिंस'' अथवा '''सिसप''' (सिस्टम चलाउने व्यक्ति) पनि भनिन्छ। विकिबुक्सको त्यो सम्पादक सदस्य हो जसलाई विकिबुक्स सिस्टमको केही जरूरी तथा प्रतिबंधित टूल्स या विशेष आदेशहरुलाई काम मा लिने अनुमति हुन्छ। जस्तै:- प्रवन्धक कुनै लेख अथवा पूष्ठलाई मेट्न सक्छन्, अन्य प्रयोगकर्ताहरुलाई प्रतिबंधित गर्न सक्छन्। कुनै लेख तथा पूष्ठलाई रक्षित गर्न सक्छन्। आदी = प्रवन्धकहरूको लागी निती तथा निर्देशन = अंग्रेजी विकिबुक्स '''(जो आजको सन्धर्भमा सबै भन्दा अगाडी छ)'''का अनुसार प्रबंधकहरूले पालना गर्नु पर्ने केही आवस्यक नियमहरू यस प्रकार रहेका छन् । == प्रवन्धक भन्ने कुनै ठुलो कुरा होईन == विकिबुक्सको प्रारम्भिक दिनहरुमा प्रत्यक सदस्य नै प्रवन्धकको रुपमा काम गर्दै थिए र उनलाई आज पनि गर्नु पर्छ। यो हमेशा मानिएको छ कि प्रवन्धक समाजको कुनै विशेष हिस्सा नभएर उसैको सदस्य हो। हेरौँ भने त विकिबुक्सको ज्यादातर प्रबंधनको कार्य कसैले पनि गर्न सक्छ। विकिबुक्सका संस्थापक जिम्बो वेल्सका अनुसार: " म यो भन्न चाहन्छु कि स्य्सोप बन्नु कुनै धेरै ठुलो कुरा हैन। मेरो मान्यता छ कि म उनिहरुलाई यो अधिकार दिनेछु जो कि केही समय देखि यहाँ सक्रिय छ। म प्रवन्धक शब्दको हव्वेलाई खतम गर्न चाहन्छु। यो त मात्र तकनीकी कुरा हो कि कसैलाई यहाँ को केही मुख्य तकनीकी कार्य गर्नाको लागी चुनिएको छ, सबैलाई हैन। म चाहदैन कि कसैले सोचोस् की प्रवन्धक पद कुनै विशेष तमगा हैन" - '''[[जिमी वेल्स]]''', विकिबुक्स.ओआरजीबाट लिएको यस पूरा कथनबाट यो मतलब लगाउन सकिन्छ कि तकनीकी कामहरुलाई जिम्मेवारीसँग र ठिक गर्नु जहाँ महत्त्वपूर्ण छ मात्र एक प्रवन्धक हुनु होइन। == प्रवन्धक बन्न के गर्नु पर्छ == विकिबुक्सको अनुसार कुनै खास नियम छैन जिसबाट कि कोही प्रवन्धक बन्न सक्छ अथवा सक्दैन। कुनै पनि व्याक्ती प्रवन्धक पदको लागी आवेदन दिन सक्छ। यसको पूर्वमा विकिबुक्समा अनुभवको साथै यहाँ उस माथी गर्न सकिने विशवास अथवा भरोसा हुनु आवश्यक छ। तैपनि उसको द्वारा पूर्वमा गरिएका कामहरुको अहमियत त छ नै। हर सम्पादकको नजरमा कुनै प्रत्याशीको बारेमा अलग-अलग विचार हुन सक्छ। उनिहरुको विशवास हासिल गर्नु र उनको तपाईको बारेमा विचारहरुमा निर्भर छ। नामांकनको लागी निवेदन गर्नु पहिले या कुनै अरु द्वारा गरिएको तपाईको नामांकनलाई स्वीकार्नु भन्द पहिले यो ध्यान दिनु कि प्रत्याशीलाई कम से कम केही महीना देखि विकिबुक्समा सक्रिय हुनै पर्छ, यहाँको कामहरुसँग परिचित हुनै पर्छ कि के कसरी गरिन्छ। राम्रो काम अथवा विकिबुक्सको नीति निर्देशहरुमा विशवास र उसलाई मान्नु पर्ने तथा समाजको विशवास हासिल गर्नु पर्छ। यदी तपाइ प्रवन्धकको सबै काइदा कानून र नीति निर्देशरनहरुसँग सहमत हुनुहुन्छ भने तपाई आफ्नो नामांकनको लागी निवेदनसँग सम्बंधित अधिक जानकारीको लागी [[विकिबुक्स:चौतारी|चौतारी]]मा जानुस्। नामांकन भै सके पछी उसको बारेमा समाज द्वारा यस बारेमा चर्चा हुनेछ। लगभग एक हप्ता पछी अथवा जस्तो प्रशासकको मनशाय हुन्छ यस चर्चालाई समाप्त गरेर उसमा निर्णय लिइने छ। लगभग यदी वार्ताहरुमा ७०% - ८०% भन्दा बढी प्रयोगकर्ताहरु प्रत्याशीको समर्थनमा चर्चा गर्छन् भने प्रशासक उसलाई प्रवन्धकको पदमा नामांकित गर्दिन्छन्। ध्यान दिनुहोला कुनै व्याक्ति द्वारा चाहे जती खाताहरु विकिबुक्समा बनाइएका हउन् तर उनमा मात्र एक नामलाई नै प्रवन्धकको अधिकार दिन सकिन्छ। एक पटक प्रवन्धक बनाइए पछी यो सधैको लागी हुन सक्छ। जब सम्म उसलाई कुनै विशेष कारण बाट हटाइदेन। अक्सर विकिबुक्सका नियमहरु तोडेमा अथवा आफ्नो अधिकारहरुको दुरूपयोग गरेमा प्रवन्धक पदबाट हटाउने काम हुन्छ। == कृपया सावधानी अपनाउनु होला == यदी तपाईलाई प्रवन्धक बनाइएछ भने तपाईलाई मिलेका नयाँ अधिकारहरुको उपयोग गर्नमा तपाईलाई विशेष सावधानी अपनाउनु पर्छ। खास गरेर लेखहरु र पानाहरुलाई मेट्न सक्नुका साथै आई. पी. ठेगानाका अनुसार सदस्यहरुमा प्रतिबन्ध लगाउनु तपाईको नयाँ अधिकार हो। तपाईलाई आफ्ना यी नयाँ अधिकाहरु लाई कसरी प्रयोग गर्ने, अथवा के गर्ने, के नगर्ने आदीको लागी यो निर्देशन हेर्नुहोला अथवा पुराना प्रवन्धकको पदमा कार्यरत सदस्यहरुसँग सल्ला लिनुहोला। लाज नमान्नुहोस्। प्रवन्धकका अधिकारहरुलाई प्रयोग गर्न तपाईको आफ्ने फैसलामा निर्भर गर्छ र यो सीख्न बुझ्नमा धेरै समय लाग्न सक्छ। कुन टूललाई कसरी र कहिले प्रयोग गर्न सकिन्छ अथवा कति समयको लागी। जस्तै:- पृष्ठ र लेखहरुलाई सुरक्षित गर्नु या कुनै प्रयोगकर्तालाई प्रतिबंधित गर्नु। नयाँ प्रवन्धकहरुलाई सलाह दिइन्छ कि उनी नयाँ मिलेको पदमा आराम-आरामले आफ्नो कामको शुरुआत गरुन्, बुझुन् अनि अगाडी बढुन्। एकै साथ सबै काम गर्नेको नीति न अपनाउनु। यो आशा पनि गरिन्छ कि प्रवन्धक आफ्नो खाताको सुरक्षामा विशेष ध्यान राख्नुहोला आफ्नो खाताको ताल्चा बलियो राख्नु जो कि बिगार्न अथवा भाँच्न न सकियोस्। साथै आफ्ना खाताहरुका साथ जोडिएका ईमेल ठेगानाको सुरक्षा पनि चाक चोबंध(मजबूत) राख्नु। == प्रवन्धकले कुन काममा मद्दत गर्न सक्छन् == प्रवन्धकको अधिकारहरुलाई विकिबुक्सको यि कामहरुलाई गर्नाको लागी विशेष रूपमा प्रयोग गर्न सकिने छ। * जुन घटनाहरुमा प्रवन्धकहरुको ध्यान चाहियो * तिन पटक लेख पूर्वत नियम तथा संपादन युद्घ * भेन्डालिजम विरोध * कपीराईट समस्या * छिटै मेट्न योग्य लेख * प्रवन्धन बेक्लोग == प्रवन्धकको आचरण == प्रवन्धकहरु बाट यो आशा गरिन्छ की उनिहरु सबैको लागी एक उदहारण प्रस्तुत गरुन् र हमेशा अरुसँग वार्तालाप गर्ने बेलामा नैतीकता र सहनसिलता अपनाउन्। प्रवन्धकहरु बाट यो पनि आशा गरिन्छ की उनीहरु विकिबुक्सका नियम मानुन् र आफ्ना कामहरुलाई उत्तम तरीकासँग गरुन्। कहिले कहिँ कुनै गल्ती हुन सक्छ, आखिर प्रवन्धक पनि मान्छे नै हुन् अथवा कहिले कहिँ गरेका गल्तिहरुलाई नकार्न सकिन्छ। हालांकि विकिबुक्सलाई भारी नोक्सान पुगाउने खालका गलतिहरुमा अथवा लगातार गलत निर्णय या कार्य गरेमा उनलाई यस पदबाट हटाउन पनि सकिने छ। प्रवन्धकहरुलाई अरु पुराना अनुभवी लेखकहरुसँग यस्तो व्यवहार गर्नु पर्छ जो की अन्य सदस्यहरुको लागी मिसाल बनोस्। प्रवन्धकहरुलाई यो ध्यान राख्नु पर्छ की विकिबुक्समा भै रहेको विकासको यस तिब्र यात्रामा उनको साथ यहाँ अरु पनि धेरै प्रवन्धक साथी छन्। यदी कुनै विषयमा उनलाई लाग्छ की उनी सही अथवा न्यायपूर्ण निर्णय लिन सकिरहेका छैनन् भने उनलाई अन्य साथिहरुसँग सहायता माग्नु पर्छ अनि उस विषयमा चौतारी र समाजमा चर्चा गराउनु पर्छ, यो नाहीं की उ आफ्नो मुढेबलमा निर्णय लेनाको चक्करमा गलत निर्णय लेवस्। === जिम्मेवारी === प्रवन्धक आफ्नो द्वारा गरिएका प्रबंधन कार्यहरुको लागी पुरा पुरा जिम्मेवार व्याक्ती हो। जस्तै की उनलाई दिइएका अधिकारहरु र टूल्सको उपयोग, जसबाट उनले अन्य संपादहरुलाई ठेस या हानि पुराउन सक्छ। जुन व्याक्तीसँग उनको जस्तै अधिकार छैन। कुनै पनि सम्पादक अथवा सदस्यलाई कुनै प्रवन्धक द्वारा गरिएको कामको आलोचना गर्ने पूरा हक छ जब तक की यो सम्मानजनक तरीकाले, अनुशासनको दायरामा र द्वेषको भावनाको तहत गरिदैन। प्रवन्धकहरु बाट यो आशा गरिन्छ की उनले गरेको यस्तो आलोचनालाई गलत भावमा न लिएर उनको पूरा जिम्मेवारी र अनुशासनको साथ जवाब दिउन् र यदी कुनै गल्ती भए उसलाई भित्री मनले स्विकार गरिहाल्ने। यस्तो प्रवन्धक जसले समाजले आफु माथी गरेको विश्वास घात गर्छ र जसको द्वारा पटक पटक गल्तिहरुले भरिएको व्यवहार हुन्छ उनलाई यस पदबाट हटाउन सकिने छ। यो उ कारण हो जो कि पूर्वमा अन्य भाषाको विकिबुक्समा कुनै प्रवन्धकलाई हटाइएको छ :- * पटक पटक गल्तिहरुलाई दोहराउने र गलत निर्णय लिने * विकिबुक्सका नियमहरुलाई तोड्नु * अन्य सदस्यहरुसँग वार्तालापको अभाव अथवा उनसँग राम्रो तरीकाले सम्मानजनक रूपको व्यवहार न गर्ने * नराम्रो मनले द्वेषमा कार्य गर्ने * अन्य कयौँ यस्ता कार्य गर्ने जो की विकिबुक्स प्रबंधनमा बाधा पार्न सक्छ। == प्रयोगकर्ताहरु द्वारा रिपोर्ट ( "प्रवन्धक अधिकारहरुको दुरुपयोग") == यदी कुनै सदस्यलाई लाग्छकी कुनै प्रवन्धकले उसको बिरुद्ध गलत निर्णय लिएको छ भने उसलाई उस प्रवन्धकसँग सीधा यस मसोदामा शिष्टाचारसँग बात गर्नु पर्छ र यस मसौदालाई सुलझाउनाको कोशिश गर्नु पर्छ। द्वेषमा अथवा गलत शब्दहरुको प्रयोग गर्नुबाट सदैव बच्नु पर्छ। हालांकि यदी दुवै पक्षमा यो मामला सुल्झेन भने यसलाई [[विकिबुक्स:चौतारी|चोतारी]]मा उठाउन सकिन्छ या अन्य प्रवन्धकहरुसँग यस बारेमा कुरा गर्नु पर्छ। तपाई उनलाई सिधै ईमेल पनि पठाउन सक्नु हुनेछ। (अन्य प्रवन्धकहरुको सूची तल हेर्नुहोस्) == प्रवन्धक टूल्स/अधिकारहरुको दुरूपयोग == आफ्नो प्रवन्धक टूल्स अथवा अधिकारहरुको दुरूपयोग एक घंभीर मामला हो र विकिबुक्सको नियमहरुको विरुद्ध हो। यो सबै अधिकार कुनै सदस्यहरुलाई विकिबुक्स सिस्टमका केही महतवपूर्ण काम गर्नाको लागी दिइन्छ। यिनलाई कुनै पनी सूरतमा दुरूपयोग हुन हुदैन। हर हालतमा इनलाई सोचेर बुझेर मात्र उपयोग गरौँ, गलत उपयोगको कारण यो वापस पनि लिन सकिने छ। आम स्थितिहरु जहाँ आफ्नो प्रवन्धक अधिकारहरुको प्रयोग गर्नबाट बच्नु पर्छ :- * जहाँ तपाई आफै यस्तो वार्तालाप अथवा रोपोर्टको हिस्सा हुनुहुन्छ। प्रबंधकहरुलाई यस्तो मामलामा आफ्नो अधिकारहरुका उपयोगबाट बच्नु पर्छ जसमा उनी आफै शामिल हउन्, उनमाथी आफ्नो अधिकारहरुको फाइदा उठाउनाको आरोप लाग्न सक्छ। यस्तोमा निर्णय कुनै अरुलाई लिन दिनुहोस्। * नियमहरुको विरुद्ध अधिकारहरुको उपयोग न गरौँ यदी विकिबुक्सका कुनै नियममा यो लेखेको छ की कुनै कामहरुमा अथवा कारणहरुमा प्रबंधकहरुलाई आफ्नो अधिकारहरु या टूल्स को उपयोग गर्न हुदैन, त न गर्नु नै वेस छ। केही मामलाहरुमा अपवादका तौरमा प्रयोग गर्नु भयो भने उसको पक्का कारण हुनु पर्छ र त्यो भन्दा पहिले चौतारीमा वार्तालाप गर्नु उचित होला। * अन्य प्रबंधकहरुका कार्यहरुका विरुद्ध कार्य कुनै पनि प्रबंधकलाई आफु जस्तै साथी प्रबंधक द्वारा गरिएको कार्यलाई बदल्नु या उसको विरुद्ध कारवाही गर्नबाट बच्नु पर्छ। जरूरी भएमा, पहिले बातचीत गरौँ अनि हेरौ असली मामला के हो। मिलीजुली कार्य गरौँ। * परिवर्तन गरिएको कार्यलाई फेरी पूनर्वत गर्ने यदी कुनै कामहरुलाई परिवर्तन गरिएको छ या कसैबाट कुनै अधिकार वापस लगि सकेको छ, भने बिना आम सल्लाहको उसलाई पूर्वत न गरौँ। सधैँ जसो आफै निर्णय लिनुबाट बच्नु होस् र जरूरी भएमा अन्य प्रबंधकहरुसँग सलाह लिनुहोस् अनि उनलाई निर्णय लिन दिनुहोस्। जरूरी छैन की तपाई हर मामलामा सही निर्णय लिन सक्नुहुन्छ, तर अन्य कोही जरूर लिन सक्छ। मिलीजुली कार्य गर्ऩु जरूरी छ। == गैर प्रबंधक == यो कुरा ध्यानमा राख्नु पर्छकी कुनै प्रबंधक द्वारा यदी कुनै सदस्य, लेख, पृष्ठ, विवाद आदिमा आफ्नो अधिकारहरुको उपयोग लिईयो, अनि यदी त्यो उचित, कार्यप्रणालीको अधीन, तथा संक्षिप्त छ भने त्यो उनै लेखहरु, पृष्ठ, विवादहरु र सदस्यहरुसँग अर्को यी अधिकारहरुको उपयोग गर्न सक्छ। यसबाट कुनै फरक पर्दैनकी त्यो पूर्वमा पनी यसैमा शामिल थियो। यो यसैले किनकी प्रबंधकको त काम नै यस्तै कार्य गर्नु हो। अँ यदी त्यो चाहे उ एक राम्रो व्यवहारका तहत यसलाई कुनै अरु प्रबंधकलाई गर्नको लागी सुम्पन सक्छ, तर यस्तो गर्नु जरूरी छैन। यदी मामला पहिले जस्तै छ र उनै कारणहरुको कारणले निरिक्षणमा आएको भए यो हुन सक्छकी प्रबंधकको निर्णय उस मामलामा पहिले जस्तै हूनुपर्छ। कुनै प्रबंधकको कुनै मामलामा अथवा सदस्यको साथ विवादमा केवल यसैल मान्न सकिदैन की उसल पहिले कहिलै उसलाई कुनै चेतावनी जारी गरेको थीयो जो की उसको द्वारा गरिएको कुनै यस्तो कामको कारण थीयो जसबाट कुनै विकिबुक्स नियम टूटेको थियो। यसबाट कुनै प्रबंधक द्वारा भविष्यमा यस्तो कुनै लेख या सदस्यको बिरुद्ध करवाईलाई द्वेषमा या "आफै सम्मिलित भएको आरोप" को तहत लिन सकिने छैन तैपनी, यदी यस्तो आसंका हुन सक्छकी यो सबै कुरा उठ्रन सक्छ, त्यसैले सब भन्दा राम्रो त यही होलाकी यस्तो मामलाहरुमा निर्णय कुनै अन्य प्रबंधक लिउन्, अथवा तपाई उनलाई यो कार्य दिदिनुहोस्। == प्रबंधकलाई हटाउने == यदी कुनै प्रबंधक आफ्नो अधिकारहरुको गलत उपयोग गर्छ र विकिबुक्सलाई हानि पुर्याउँछ भने उसलाई यस पदबाट हटाउन सकिने छ। प्रबंधहरुलाई मात्र विकिबुक्सका संस्थापक जिमी वेल्स अथवा मध्यस्था समिति द्वारा नै हटाउन सकिन्छ। यसका साथै यदी उनलाई पूर्ण प्रबंधनबाय न हटाए पनि उनका केही अधिकारहरु बन्द गर्न सकिने छ जसबाट विवाद उत्पन्न भयो। हालमा प्रबंधलाई मात्र जिम्मी वेल्स अथवा सटीवर्ड्स हटाउन सक्छन्। नेपाली विकिबुक्समा फिलहाल कुनै पनि सटीवर्ड छैनन्। === रिपोर्टहरुको निरस्तीकरण === प्रायः प्रबंधकहरु बाट भएका कुनै पनि वाद-विवादलाई वार्तालाप द्वारा सुलझाउनु पर्छ अथवा चौतारीमा चर्चा गर्नु पर्छ। तर यदी यो मामला कुनै भारी गल्ती सँग अथवा प्रबंधक द्वारा गरिएको क्षेती या द्वेष पूर्ण रवैया सँग सम्बन्धित छ भने त यस तरहले पनि ममला सुलझाउन सकिने छ। यस्तो मामलाहरुमा कुनै प्रबंधक द्वारा गरिएको कार्य माथी चर्चा गराउन सकिन्छ। यदी कुनै प्रयोगकर्तालाई प्रतिबंधित गरिएको छ भने उसले कुनै अन्य प्रयोगकर्ता द्वारा यो गराउन सक्छ। तपाई यस मामाला माथी सोझै प्रशासक सँग कुरा गर्न सक्नु हुन्छ र उनसँग तुरुन्त सहयोगको अपील गर्न सक्नु हुनेछ। === स्वैच्छिक हट्नु === कुनै पनी प्रबंधक आफैले आफुलाई दिइएका अधिकारुकलाई फिर्ता दिन सक्छ। साथै यदी यो अधिकार राम्रो स्थितिमा फिर्ता दिइएको होस् तर कुनै प्रकारको वाद विवादमा फिर्ता भएको नहोस्, कहिल्यै पनि उ व्याक्ती उनलाई पुनः प्राप्त गर्नको लागी मात्र प्रशाशकसँग अपिल गरोस्, यो उसलाई पुन: फिर्ता दिन सकिने छ। === आम सहमतिमा हट्नु === कतिपय प्रबंधकहरुले यो निर्णय लिन सक्ने छन् कि यदी जनमत बाट उनलाई हटाउनाको बिचार जाहेर हुन्छ भने उसले आफ्नो राजिनामा आफै दिने छ। यो निर्णय हर प्रबंधकको आफ्नु हुनुपर्छ यो आवश्यक छैन कि उसले यस्तो गर्नै पर्छ अथवा हर यस्तो जनमतमा हट्ने छन्। यदी उ व्यक्ती यस्तो गर्न चाहन्छ भने यसको लागी उनले स्टीवर्ड सँग सम्पर्क राखेर अपिल गर्नु पर्ने छ। === सेवानिवृत्त === यदी कुनै प्रबंधक कुनै निर्धारीत समय देखी सक्रिय हुनुहुन्न भने उनलाई गैरसक्रिय मान्न सकिन्छ अथवा वहाँ सेवानिवृत्त हुन सक्छन्। तर पनि जब सम्म वहाँले आफ्नो खाता विकिबुक्समा बंद गर्दैनन् अथवा आफ्नो अधिकार वापस दिदैनन् तब सम्म वहाँ प्रबंधक नै रहनु हुनेछ। == सुरक्षा == प्रबंधकहरूबाट यो आशा गरिन्छ कि वहाँहरु आफ्नो र विकिबुक्सको सुरक्षालाई ध्यानमा राख्दै र आफुलाई दिइएका विशेष अधिकाहरूको सुरक्षाको लागी आफ्नो विकिबुक्स खातामा ख़ास ध्यान दिउन्। उनलाई आफ्नो खाताहरूको सुरक्षा बढाउनको लागी उनको बलियो साँचो रोज्नु पर्छ। साथै यस्ता खाताहरुको साथमा जुड़ेका ईमेल ठेगानाहरूको पनि सुरक्षामा ध्यान दिनु आवस्यक छ। याद राख्नु कि यदी प्रबंधक आफ्नो खाताहरूको सुरक्षा गर्नमा अक्षम रहेमा अथवा यिनै कारणहरू बाट विकिबुक्सको सुरक्षामा कुनै ख़तरा उत्पन्न भएमा उनलाई यस पदबाट हटाउन सकिने छ। यस्तो निर्णय हमेशाको लागी हुन सक्छ। * '''कृपया ध्यान दिनुहोला:''' यो नियमावली अंग्रेजी तथा विकिबुक्स बाट प्रेरित सम्बंधित हो, तर आवस्यक छैन कि यो बिलकुल उस्तै हुन्छ। नेपाली विकिबुक्स एक अलग विकी प्रोजेक्ट हो अथवा यहाँ केही नियम र काइदा कानुन अलग हुन सक्छन्। यो नियमावली चौतारीमा वार्तालाप गरेर सर्व सम्मतिले बदल्न पनि सकिने छ। तपाईँको विकिबुक्स योगदानहरुलाई यो र यो जस्तै अन्य नियमावलिहरुको तहत गर्ने कोशिश गर्नु होला। = यो पनि हेर्नुहोस् = * [http://en.wikibooks.org/wiki/Wikibooks:Administrators अंग्रेजी विकिपुस्तकमा प्रबन्धक पृष्ठ] * [[विकिपुस्तक:विकिपुस्तकको बारेमा|विकिपुस्तकको बारेमा]] {{प्रबन्धकहरू}} gtsuw4v2n1s2rgn74jn58azemls1kk5 महाभारत खण्ड १ 0 2353 17568 16302 2024-03-23T07:06:10Z 27.34.59.15 /* बाहिरी कडिहरु */ wikitext text/x-wiki ==चन्द्रवंश देखि कुरुवंश सम्म को उत्पत्ति== पुराणहरुका अनुसार [[ब्रह्मा]]जीदेखि [[अत्रि]], अत्रिदेखि [[चंद्र|चन्द्रमा]], चन्द्रमादेखि [[बुध]], र बुधदेखि [[इला]]नन्दन [[पुरूरवा]]को जन्म भयो। पुरूरवादेखि आयु, [[आयु]]देखि राजा [[नहुष]], र नहुषदेखि [[ययाति]] उत्पन्न भए। ययातिदेखि [[पुरू]] भए। पूरूका वंशमा भरत र भरतका कुलमा राजा [[कुरु वंश|कुरु]] भए। कुरुका वंशमा [[शन्तनु]]को जन्म भयो । शन्तनुदेखि गंगानन्दन [[भीष्म]] उत्पन्न भए। उनका दुइ साना भाइ थिए - [[चित्रांगद]] र [[विचित्रवीर्य]]। यी दुर्इ भाइ [[सत्यवती]]का गर्भदेखि उत्पन्न भएका थिए। शन्तनु [[स्वर्ग|स्वर्गलोक]] गए पछि भीष्मले अविवाहित रहेर आफ्ना भाइ विचित्रवीर्यको राज्य सञ्चालन गरे । भीष्म महाभारतका एक प्रमुख पात्र हुन् । आफ्ना पिताले दिएकाे वचन पालना गर्न यिनले आजीवन ब्रह्मचर्यको व्रत लिएका थिए। यिनलाई इच्छामृत्यु को वरदान प्राप्त थियो। एक पल्ट [[हस्तिनापुर]] नरेश [[दुष्यन्त]] आखेट खेलन वन मा गये। जुन वन मा उनि शिकारको लागि गयेका थिए त्यसै वनमा कण्व ऋषि को आश्रम थियो। कण्व ऋषि को दर्शन गर्न को लागि महाराज दुष्यंत उनको आश्रम पुगे। पुकार गरे पछि एक अति लावण्यमयी कन्या आश्रम देखि निस्केर भने, “हे राजन्! महर्षि त तीर्थ यात्रामा गयेका छन्, तर तपाईंलाई यस आश्रम मा स्वागत छ।” कन्या को कुरा सुनेर महाराज दुष्यंत ले सोघे, “बालिके! तपाईं को हों?” बालिका ले भने, “मेरो नाम शकुन्तला हो र म कण्व ऋषि को छोरी हूँ।” कन्याको कुरा सुनर महाराज दुष्यंत आश्चर्यचकित भएर भने, “महर्षि त आजन्म ब्रह्मचारी हो फेरि तपाईं उनको पुत्री कसरि?” उनको प्रश्न को उत्तर मा शकुन्तलाले भने, “वास्तवमा मेरो माता-पिता मेनका र विश्वामित्र हुन्। मेरी माता ले मेरो जन्म हुदै नै मलाई वन मा छोडदिएका थिए जहाँ शकुन्त नामक पक्षी ले मेरी रक्षा गर्यो। त्यहिभएर मेरो नाम शकुन्तला रहन गयो। त्यसपछि कण्व ऋषि को दृष्टि म मा पर्‌यो र उनिले मलाई आफ्नो आश्रम मा लिएर आउनु भयो। उनले नै मेरो भरन-पोषण गरे। जन्म दिन वाला, पोषण गर्ने तथा अन्न दिन वाला – यो तिनै नै पिता हुन्। यस प्रकार कण्व ऋषि मेरो पिता भए।” शकुन्तला को वचनहरुलाई सुनेर महाराज दुष्यंत ले भने, “शकुन्तले! तिमी क्षत्रिय कन्या हो। तिम्रो सौन्दर्य देखेर मेरो हृदय तिमीलाई अर्पित गरिसकेको छु। यदि तिमीलाई कुनै प्रकार को आपत्ति छैन भने म तिमी संग विवाह गर्न चाहन्छु।” शकुन्तला पनि महाराज दुष्यंत मा मोहित भइसकेका थिए, अतः उनले आफ्नो स्वीकृति प्रदान गरिन्। दुवैले गन्धर्व विवाह गरे। केहि समय महाराज दुष्यंतले शकुन्तला संग वन मा नै व्यतीत गरे। फेरि एक दिन उनि शकुन्तलालाई भने, “प्रियतम! मलाई अब आफ्नो राजकार्य हेर्न को लागि हस्तिनापुर प्रस्थान गर्न छ। महर्षि कण्व तीर्थ यात्राभट फर्किए पछि म तिमीलाई यहाँ देखि विदा गराएर आफ्नो राजभवन मा लानेछु।” यति भनेर महाराजले शकुन्तलालाई आफ्नो प्रेम को प्रतीक को रूप मा आफ्नो स्वर्ण मुद्रिका दीएर हस्तिनापुर गये। एक दिन उनको आश्रम मा दुर्वासा ऋषि आए। महाराज दुष्यंत को विरहमा लीन भएको कारण शकुन्तलाले उनको आगमन को ज्ञान पनि पाएनन् र उनले दुर्वासा ऋषि को यथोचित स्वागत सत्कार गरेनन्। दुर्वासा ऋषि ले यसलाई आफ्नो अपमान सम्झेर , क्रोधित भइ भने, “बालिके! म तलाई शाप दिन्छु कि जसको ध्यान मा लीन भएर तैले मेरो निरादर गरेको छस्, त्यसले तलाई भूल्नेछ।” दुर्वासा ऋषि को शार्प सुनेर शकुन्तला को ध्यान टूट्यो र उनको चरणमा गिरेर क्षमा प्रार्थना गर्न लागीन्। शकुन्तला को क्षमा प्रार्थना देखि दुर्वासा ऋषि ले भने, “राम्रो यदि तेरे नजिकै उनको कुनै प्रेम चिन्ह हुनेछ भने त्यही चिन्ह हेरेर उसलाई तेरो याद आउनेछ।” महाराज दुष्यंतसङ्गको को सहवासबाट शकुन्तला गर्भवती भईन्। केहि समय पश्चात् कण्व ऋषि तीर्थ यात्रा देखि फर्के तब शकुन्तला ले उनलाई महाराज दुष्यंत संग आफ्नो गन्धर्व विवाह को विषय मा भने । यस मा महर्षि कण्व ले भने, “पुत्री! विवाहित कन्या पिता को घर मा रहन उचित छैन। अब तेरो पति को घर नै तेरो घर हो।” यति भनेर महर्षि ले शकुन्तलालाई आफ्नो शिष्योंसंग हस्तिनापुर पठाईदिए। बाटोमा एउटा सरोवरमा नुहाउदा महाराज दुष्यंतले दीएको शकुन्तला को अँगूठी, जुन कि प्रेम चिन्ह थियो, सरोवर मा खस्यो। त्यो अँगूठीलाई एक माछाले निलीदियो। महाराज दुष्यंत को नजिकै पुगएर कण्व ऋषि को शिष्यों ले शकुन्तला को उनको अगाडी खडी गरेर को कहा, “महाराज! शकुन्तला तपाईंको पत्नी छ, तपाईं यसलाई स्वीकार गर्नुहोस।” महाराज त दुर्वासा ऋषि को शाप को कारण शकुन्तला को विस्मृत गरेर चुके थिए। अतः उनले शकुन्तला को स्वीकार गरेन र उन मा कुलटा भएको लाँछन लगान लगे। शकुन्तला को अपमान होते नै आकाश मा जोरों को बिजुली कडक उठी र सबै को अगाडी उनको माता मेनका उसलाई उठयो ले गई। जस माछा ले शकुन्तला को अँगूठी को निगल लिएको थियो, एक दिन त्यो एक माझिहरु को जाल मा आ फँसी। जब माझिहरु ले उसलाई काटयो त उनको पेट अँगूठी निकली। माझिहरु ले उन अँगूठी को महाराज दुष्यंत को नजिकै भेंट को रूप मा भेज दिए। अँगूठी को देखते नै महाराज को शकुन्तला को स्मरण हो आयो र उनि आफ्नो कृत्य मा पश्चाताप गर्न लगे। महाराज ले शकुन्तला को धेरै ढुँढवाया किन्तु उनको ठेगाना हैन चला। केहि दिनहरु पछि देवराज इन्द्र को निमन्त्रण पाउएर देवासुर संग्राम मा उनको सहायता गर्न को लागि महाराज दुष्यंत इन्द्र को नगरी अमरावती गये। संग्राम मा विजय प्राप्त गर्न को पश्चात् जब उनि आकाश मार्ग देखि हस्तिनापुर लौट रहे थिए त मार्ग मा उनलाई कश्यप ऋषि को आश्रम दृष्टिगत भयो। उनको दर्शनहरुको लागि उनि वहाँ रुक गये। आश्रम मा एक सुन्दर बालक एक भयंकर सिंह संग खेल रहयो थियो। मेनका ले शकुन्तला को कश्यप ऋषि को नजिकै लाकर छोडयो थियो तथा त्यो बालक शकुन्तला को नै पुत्र थियो। उन बालक को देख गरेर महाराज को हृदय मा प्रेम को भावना उमड पडी। उनि उसलाई गोद मा उठाने को लागि अगाडी बढे त शकुन्तला को सखी चिल्ला उठी, “हे भद्र पुरुष! तपाईं यस बालक को न छुयें अन्यथा उनको भुजा मा बँधा काला डोरा साँप बनएर तपाईंलाई डस लेगा।” यो सुन गरेर पनि दुष्यंत स्वयं को न रोक सके र बालक को आफ्नो गोद मा उठयो लिया। अब सखी ले आश्चर्य देखि देख्यो कि बालक को भुजा मा बँधा काला गंडा पृथ्वी मा गिर गएको छ। सखी को ज्ञात थियो कि बालक को जब कहिल्यै पनि उनको पिता आफ्नो गोद मा लेगा त्यो काला डोरा पृथ्वी मा गिर जायेगा। सखी ले प्रसन्न हो गरेर समस्त वृतान्त शकुन्तला को सुनाया। शकुन्तला महाराज दुष्यंत को नजिकै आई। महाराज ले शकुन्तला को पहिचान लिया। उनले आफ्नो कृत्य को लागि शकुन्तला देखि क्षमा प्रार्थना गरे र कश्यप ऋषि को आज्ञा लिएर उसलाई आफ्नो पुत्र सहित आफ्नो साथ हस्तिनापुर ले आये। महाराज दुष्यंत र शकुन्तला को उन पुत्र को नाम भरत थियो। त्यस पछि उनि भरत महान प्रतापी सम्राट बने। ==बाहिरी कडिहरु== * [http://www.vedpuran.com/# '''वेद-पुराण'''] - चारै वेद एवं दस भन्दा अधिक पुराण हिन्दी अर्थ सहित उपलब्ध छन्। पुराणहरु लाई यहाँ सुना पनि जान सक्छ। *[http://is1.mum.edu/vedicreserve/puran.htm महर्षि प्रबंधन विश्वविद्यालय]-यहाँ सम्पूर्ण वैदिक साहित्य संस्कृत मा उपलब्ध छ। *[http://www.tdil.mit.gov.in/vedicjan04/hDefault.html ज्ञानामृतम्] - वेद, अरण्यक, उपनिषद् आदि मा सम्यक जानकारी *[http://www.aryasamajjamnagar.org/vedang.htm वेद एवं वेदांग] - आर्य समाज, जामनगर को जालघर मा सबै वेद एवं उनको भाष्य दिये भएका छन्। *[http://www.samaydarpan.com/july/pehal5.aspx जसको उदेश्य छ - '''वेद प्रचार'''] *[http://veda-vidya.com/puran.php वेद-विद्या_डट_कम] {{महाभारत कथा}} {{पुराण}} {{वैदिक साहित्य}} {{महाभारत}} {{रामायण}} {{हिन्दू धर्म}} [[श्रेणी:धर्मग्रन्थ]] [[श्रेणी:देवी-देवता]] [[श्रेणी:हिन्दू धर्म]] [[श्रेणी:संस्कृत साहित्य]] [[श्रेणी:पुराण]] [[श्रेणी:वेद]] [[श्रेणी:स्मृति]] [[श्रेणी:वैदिक धर्म]] [[श्रेणी:महाभारत कथा]] iw3dpv38ri4uca44cc0zgogoo4t558q महाभारत खण्ड ७ 0 2354 16289 4345 2019-08-31T07:07:47Z DARIO SEVERI 4701 This image was delete in the Commons - It not exist. wikitext text/x-wiki ==कर्ण को जन्म== धृतराष्ट्र, पाण्डु र विदुर को लालन पालन को भार भीष्म को माथि थियो। तिनै पुत्र ठूलो भए पछि विद्या-अध्ययन को लागि पठाियो। धृतराष्ट्र बल विद्या मा, पाण्डु धनुर्विद्या मा तथा विदुर धर्म र नीति मा निपुण भए। युवा भए पछि धृतराष्ट्र अन्धे भएको कारण राज्य को उत्तराधिकारी न बन सके। विदुर दासीपुत्र थिए यसैले पाण्डु को नै हस्तिनापुर को राजा घोषित गरियो। भीष्म ले धृतराष्ट्र को विवाह गांधार को राजकुमारी गांधारी लेएर दिए। गांधारी को जब ज्ञात भयो कि उनको पति अन्धा छ त उनले स्वयं आफ्नो आँखों मा पट्टी बाँध ली। उन्हीं दिनहरु यदुवंशी राजा शूरसेन को पोषित कन्या कुन्ती जब सयानी भए त पिता ले उसलाई घर आये हुये महात्माओं को सेवा मा लागयो दिए। पिता को अतिथिगृह मा जति पनि साधु-महात्मा, ऋषि-मुनि आदि आते, कुन्ती उनको सेवा मन लागयो गर गरेगर्दथ्यो। एक पल्ट वहाँ दुर्वासा ऋषि आ पहुँचे। कुन्ती ले उनको पनि मन लगाएर सेवा गर्यो। कुन्ती को सेवा ले प्रसन्न हो गरेर दुर्वासा ऋषि ले कहा, “पुत्री! म तुम्हारी सेवा ले अत्यन्त प्रसन्न भयो हूँ अतः तुझे एक यस्तो मन्त्र देता हूँ जसको प्रयोग ले तू जस देवता को स्मरण करेगी त्यो तत्काल तेरे समक्ष प्रकट हो गरेर तेरी मनोकामना पूर्ण गर्नेछ।” यस प्रकार दुर्वासा ऋषि कुन्ती को मन्त्र प्रदान गरेर को चले गये। एक दिन कुन्ती ले उन मन्त्र को सत्यता को जाँच गर्न को लागि एकान्त स्थान मा बस्एर उन मन्त्र को जाप करते हुये सूर्यदेव को स्मरण गर्यो। त्यसै क्षण सूर्यदेव वहा प्रकट हो गरेर बोले, “देवि! मलाई बताओ कि तिमी म देखि किस वस्तु को अभिलाषा करती हो। म तुम्हारी अभिलाषा अवश्य पूर्ण करूँगा।” यस मा कुन्ती ले कहा, “हे देव! मलाई आप लेकुनै पनि प्रकार को अभिलाषा छैन। मैले त केवल मन्त्र को सत्यता परखने को लागि नै उनको जाप गरेको छ।” कुन्ती को यिनी वचनहरुलाई सुन गरेर सूर्यदेव बोले, “हे कुन्ती! मेरो आना व्यर्थ सकिंदैन। म तिमीलाई एक अत्यन्त पराक्रमी तथा दानशील पुत्र प्रदान करता हूँ।” यति भन्एर सूर्यदेव अन्तर्ध्यान हो गये। कुन्ती ले लज्जावश यो कुरा कुनै देखि हैन कह सकी। समय आए पछि उनको गर्भ देखि कवच-कुण्डल धारण किये हुये एक पुत्र उत्पन्न भयो। कुन्ती ले उसलाई एक मंजूषा मा राखएर रात्रि बेला मा गंगा मा बहा दिए। त्यो बालक बहता भयो उन स्थान मा पुगयो जहाँ धृतराष्ट्र को सारथी अधिरथ आफ्नो अश्व को गंगा नदी मा जल पिला रहयो थियो। उनको दृष्टि कवच-कुण्डल धारी शिशु मा पडी। अधिरथ निःसन्तान थियो यसैले उनले बालक को आफ्नो छाती देखि लागयो लिया र घर ले गएर उसलाई आफ्नो पुत्र को जस्तो पालने लागयो। उन बालक को कान अति सुन्दर थिए यसैले उनको नाम कर्ण राखियो।कर्ण गंगाजी मा बहता भयो जा रहयो थियो कि महाराज धृतराष्ट्र को सारथी अधिरथ र उनको पत्न राधा ले उसलाई देख्यो र उसलाई गोद ले लिया र उनको लालन पालन गर्न लगे।कुमार अवास्था देखि नै कर्ण को रुचि आफ्नो पिता अधिरथ को समान रथ चलानबजाय युद्धकला मा अधिक थियो। कर्ण र उनको पिता अधिरथ आचार्य द्रोण देखि मिले जुन कि उन समय युद्धकला को सर्वश्रेष्ठ आचार्यहरुमा भन्दा एक थिए। द्रोणाचार्य उन समय कुरु राजकुमारहरुलाई शिक्षा दिए गर्थे। वहाँले कर्ण को शिक्षा दिन ले मना गर्‍यो किनकी कर्ण एक सारथी पुत्र थियो, र द्रोण केवल क्षत्रियहरुलाई नै शिक्षा दिए गर्थे। द्रोणाचार्य को असम्मति को उपरान्त कर्ण ले परशुराम देखि सम्पर्क गरे जुन कि केवल ब्राह्मणहरुलाई नै शिक्षा दिए गर्थे। कर्ण ले स्वयं को ब्राह्मण बताएर परशुराम देखि शिक्षा को आग्रह गर्यो। परशुराम ले कर्ण को आग्रह स्वीकार गरे र कर्ण को आफ्नो समान नै युद्धकला र धनुर्विद्या मा निष्णात गर्यो।कर्ण को उनको गुरु परशुराम र पृथ्वी माता देखि श्राप मिलयो थियो। कर्ण को शिक्षा आफ्नो अन्तिम चरण मा थियो। एक दोपहर को कुरा हो, गुरु परशुराम कर्ण को जंघा मा सिर राखएर विश्राम गरिहेका थिए। केहि अबेर पछि कहीं भन्दा एक बिच्छु आयो र उनको दोश्रो जंघा मा काटएर घाउ बनाउन लागयो। गुरु को विश्राम भंग ना हो यसैले कर्ण बिच्छु को टाढा ना हटाउएर उनको डंक को सहता रहयो। केहि अबेर मा गुरुजी को निद्रा टूटी, र वहाँले ं देख्यो को कर्ण को जांघ देखि धेरै रक्त बह रहेको छ । वहाँले ं भन्यो कि केवल कुनै क्षत्रिय मा नै यति सहनशीलता हुन सक्छ कि त्यो बिच्छु डंक को सह ले, ना कि कुनै ब्राह्मण मा, र परशुरामजी ले उसलाई मिथ्या भाषण को कारण श्राप दिए कि जब पनि कर्ण को उनको दी भए शिक्षा को सर्वाधिक आवश्यकता होगी, उसदिन त्यो उनको काम आएनगी। कर्ण, जुन कि स्वयं यो हैन जानता थियो कि त्यो किस वंश देखि छ, ले आफ्नो गुरु देखि क्षमा माँगी र भन्यो कि उनको स्थान मा यदि कुनै र शिष्य पनि होता त त्यो पनि यही करता। यद्यपि कर्ण को क्रोधवश श्राप दिए पछि उनलाई ग्लानि भए मा उनि आफ्नो श्राप फिर्ता हैन ले सकते थिए। तब वहाँले ं कर्ण को आफ्नो विजय नामक धनुष प्रदान गरे र उसलाई यो आशीर्वाद दिए कि उसलाई त्यो वस्तु मिलेगी जसलाई त्यो सर्वाधिक चाहन्छ - अमिट प्रसिद्धि। केहि लोककथाहरु मा में मानिन्छ कि बिच्छु को रुप मा स्वयं इन्द्र थिए, जुन उनको वास्तविक क्षत्रिय पहिचान को उजागर गर्न चाहते थिए। परशुरामजी को आश्रम देखि जाने को पश्चात, कर्ण केहि समय सम्म भटकता रहयो। यस समयमा त्यो 'शब्दभेदी' विद्या सीख रहयो थियो। अभ्यास को समयमा उनले एक गाई को बछडे को कुनै वनीय पशु समझ लिया र उन मा शब्दभेदी बाण चला दिए र बछडा़ मारा गया। तब उन गाई को स्वामी ब्राह्मण ले कर्ण को श्राप दिए कि जस प्रकार उनले एक असहाय पशु को मारा छ, वै लेनै एक दिन त्यो पनि मारा जाएगा जब त्यो सबै भन्दा अधिक असहाय हुनेछ र जब उनको सारा ध्यान आफ्नो शत्रु देखि कहीं अलग कुनै र काम मा हुनेछ। इस प्रकार कर्ण परशुराम को एक अत्यंत परिश्रमी र निपुण शिष्य बनयो।कर्ण [[दुर्योधन]] को आश्रय मा रहता थियो।गुरु द्रोणाचार्य ले आफ्नो शिष्यों को शिक्षा पूरी भए पछि हस्तिनापुर मा एक रंगभूमि को आयोजन करवाया। रंगभूमि मा अर्जुन विशेष धनुर्विद्या युक्त शिष्य प्रमाणित भयो। तब कर्ण रंगभूमी मा आयो र अर्जुन द्वारा गरियो करतबहरुलाई पार गरेर उसलाई द्वंद्वयुद्ध को लागि ललकारा। कब कृपाचार्य ले कर्ण को द्वंद्वयुद्ध को अस्वीकृत गर्‍यो र उस लेउनको वंश र साम्राज्य को विषय मा पूछा - किनकी द्वंद्वयुद्ध को नियमहरु को अनुसार केवल एक राजकुमार नै अर्जुन को, जुन हस्तिनापुर को राजकुमार थियो, द्वंद्वयुद्ध को लागि ललकार सकता थियो। तब कौरवों मा सबै भन्दा ज्येष्ठ दुर्योधन ले कर्ण को अंगराज घोषित गरे जसबाट त्यो अर्जुन देखि द्वंदयुद्ध को योग्य हो जाए। जब कर्ण ले दुर्योधन देखि पूछा कि त्यो उस लेयसको बदलामा के चाहन्छ, तब दुर्योधन ले भन्यो कि त्यो केवल यो चाहन्छ कि कर्ण उनको मित्र बन जाए। इस घटना पछि महाभारत को केहि मुख्य सम्बन्ध स्थापित हुए, जस्तै दुर्योधन र कर्ण को बीच सुदृढ सम्बन्ध बन्नुहोस, कर्ण र अर्जुन को बीच तीव्र प्रतिद्वंद्विता, र पाण्डवों तथा कर्ण को बीच वैमनस्य। कर्ण, दुर्योधन को एक निष्ठावान र सच्चा मित्र थियो।यद्यपि त्यो त्यस पछि दुर्योधन को खुश गर्न को लागि द्यूतक्रीडा मा भागीदारी गर्दछ, तर त्यो आरंभ देखि नै यसको विरुद्ध थियो। कर्ण शकुनि को रुचि गर्दैन थियो, र सदैव दुर्योधन को यही परमर्श देता कि त्यो आफ्नो शत्रुहरु को परास्त गर्न को लागि आफ्नो युद्ध कौशल र बाहुबल को प्रयोगएरे ना कि कुटिल चालहरुको। जब लाक्षागृह मा पाण्डवहरुलाई मारने को प्रयास विफल हुन्छ, तब कर्ण दुर्योधन को उनको कायरता को लागि डांटता छ, र भन्इन्छ कि कायरों को सबै चालें विफल नै हुन्छं र उसलाई सम्झिइन्छ कि उसलाई एक योद्धा को समान कार्य गर्नु पर्छ र उसलाई जुन केहि पनि प्राप्त गर्न छ, उसलाई आफ्नो वीरता द्वारा प्राप्त करे। चित्रांगद को राजकुमारी देखि विवाह गर्न मा पनि कर्ण ले दुर्योधन को सहायता गरेको थियो। आफ्नो स्वयंवर मा उनले दुर्योधन को अस्वीकार गर्‍यो र तब दुर्योधन उसलाई बलपूर्वक उठाएर लि्यो। तब वहाँ उपस्थित अन्य राजाहरु ले उनको पीछा गर्यो, तर कर्ण ले एक्लै नै उन सबैलाई परास्त गर्यो। परास्त राजाहरु मा जरासंध, शिशुपाल, दंतवक्र, साल्व, र रुक्मी इत्यादि थिए। कर्ण को प्रशंसा स्वरूप, जरसंध ले कर्ण को मगध को एक भाग दे दिए। भीम ले त्यस पछि श्रीकृष्ण को सहायता देखि जरासंध को परास्त गरे तर उस लेधेरै पहिले कर्ण ले उसलाई एक्लै परास्त गरेको थियो। कर्ण नै ले जरासंध को यस दुर्बलता को उजागर गरेको थियो कि उनको मृत्यु केवल उनको धड को खुट्टाहरु देखि चीर गरेर दुइ टुकडो मा बाँडएर हुन सक्छ। ==स्रोत== [http://sukhsagarse.blogspot.com सुखसागर] को सौजन्य से ==बाहिरी कडिहरु== * [http://www.vedpuran.com/# '''वेद-पुराण'''] - यहाँ चारै वेद एवं दस भन्दा अधिक पुराण हिन्दी अर्थ सहित उपलब्ध छन्। पुराणहरु लाई यहाँ सुना पनि जान सक्छ। *[http://is1.mum.edu/vedicreserve/puran.htm महर्षि प्रबंधन विश्वविद्यालय]-यहाँ सम्पूर्ण वैदिक साहित्य संस्कृत मा उपलब्ध छ। *[http://www.tdil.mit.gov.in/vedicjan04/hDefault.html ज्ञानामृतम्] - वेद, अरण्यक, उपनिषद् आदि मा सम्यक जानकारी *[http://www.aryasamajjamnagar.org/vedang.htm वेद एवं वेदांग] - आर्य समाज, जामनगर को जालघर मा सबै वेद एवं उनको भाष्य दिये भएका छन्। *[http://www.samaydarpan.com/july/pehal5.aspx जसको उदेश्य छ - '''वेद प्रचार'''] *[http://veda-vidya.com/puran.php वेद-विद्या_डट_कम] {{महाभारत कथा}} {{पुराण}} {{वैदिक साहित्य}} {{महाभारत}} {{रामायण}} {{हिन्दू धर्म}} [[श्रेणी:धर्मग्रन्थ]] [[श्रेणी:देवी-देवता]] [[श्रेणी:हिन्दू धर्म]] [[श्रेणी:संस्कृत साहित्य]] [[श्रेणी:पुराण]] [[श्रेणी:वेद]] [[श्रेणी:स्मृति]] [[श्रेणी:वैदिक धर्म]] [[श्रेणी:महाभारत कथा]] fn5scc3knc61ovxfs1xxyqfe6a7zeve महाभारत खण्ड ८ 0 2355 4346 2011-09-29T18:49:34Z सरोज कुमार ढकाल 358 ==एकलव्य को गुरु भक्ति== [[चित्र:एकलव्य.jpeg|thumb|right|250px|गुरु... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki ==एकलव्य को गुरु भक्ति== [[चित्र:एकलव्य.jpeg|thumb|right|250px|गुरु द्रोण को गुरुदक्षिणा मा आफ्नो अंगुठा भेंट करता एकलव्य।]] '''एकलव्य''' [[महाभारत]] को एक पात्र छ। त्यो हिरण्य धनु नामक निषाद को पुत्र थियो। एकलव्य को अप्रतिम लगन संग स्वयं सिकीएको धनुर्विद्या र गुरुभक्ति को लागि जानिन्छ। पिता को मृत्यु पछि त्यो श्रृंगबेर राज्य को शासक बनयो। अमात्य परिषद को मंत्रणा देखि उनले न केवल आफ्नो राज्य को संचालन गर्दछ, बल्कि निषाद भीलों को एक सशक्त सेना अझ नौसेना गठित गरेर को आफ्नो राज्य को सीमाओँ को विस्तार गर्यो। महाभारत मा वर्णित कथा को अनुसार एकलव्य धनुर्विद्या सिकन को उद्देश्य देखि [[द्रोणाचार्य]] को आश्रम मा आयो किन्तु निषादपुत्र भएको कारण द्रोणाचार्य ले उसलाई आफ्नो शिष्य बनाउन स्वीकार हैन गर्यो। निराश हो गरेर एकलव्य वन मा चला्यो। उनले द्रोणाचार्य को एक मूर्ति बनाए र उन मूर्ति को गुरु मानएर धनुर्विद्या को अभ्यास गर्न लागयो। एकाग्रचित्त देखि साधना करते हुये अल्पकाल मा नै त्यो धनु्र्विद्या मा अत्यन्त निपुण भयो। एक दिन [[पाण्डव]] तथा [[कौरव]] राजकुमार गुरु द्रोण संग [[आखेट]] को लागि त्यसै वन मा गये जहाँ एकलव्य आश्रम बनाएर धनुर्विद्या को अभ्यास गरिरहेको थियो। राजकुमारहरुको कुत्ता भटक गरेर एकलव्य को आश्रम मा जा पुगयो। एकलव्य को देख गरेर त्यो भौंकने लागयो। कुकुर को भौंकने भन्दा एकलव्य को साधना मा बाधा पर्िरहेको थियो अतः उनले आफ्नो बाणों देखि कुकुर को मुख बंद गर्यो। एकलव्य ले यस कौशल देखि बाण चलाये थिए कि कुकुर को कुनै प्रकार को चोट हैन लगी। कुकुर को फर्कनु मा कौरव, पांडव तथा स्वयं द्रोणाचार्य यो धनुर्कौशल देखेर दंग रहे र बाण चलान वाला को खोज गरदै एकलव्य को नजिकै पहुँचे। उनलाई यो जानेर र पनि आश्चर्य भयो कि द्रोणाचार्य को मानस गुरु मानएर एकलव्य ले स्वयं नै अभ्यास देखि यो विद्या प्राप्त को छ। कथा को अनुसार एकलव्य ले गुरुदक्षिणा को रूप मा आफ्नो अँगूठा काटएर द्रोणाचार्य को दे दिए थियो। यसको एक सांकेतिक अर्थ यो पनि हुन सक्छ कि एकलव्य को अतिमेधावी जानेर द्रोणाचार्य ले उसलाई बिना अँगूठे को धनुष चलान विशेष विद्या को दान दिए हो। भन्छन् कि अंगूठा कट जाने पछि एकलव्य ले [[तर्जनी]] र [[मध्यमा]] अंगुली को प्रयोगएर तीर चलान लागयो। यहीं देखि तीरंदाजी गर्न को आधुनिक तरिका को जन्म भयो। निःसन्देह यो राम्रो तरीका छ र आजकल तीरंदाजी त्यहि तरिका देखि हुन्छ। वर्तमान काल मा कुनै पनि व्यक्ति उन तरिका देखि तीरंदाजी गर्दैन जस्तो कि अर्जुन करता थियो। ==स्रोत== [http://sukhsagarse.blogspot.com सुखसागर] को सौजन्य से ==बाहिरी कडिहरु== * [http://www.vedpuran.com/# '''वेद-पुराण'''] - यहाँ चारै वेद एवं दस भन्दा अधिक पुराण हिन्दी अर्थ सहित उपलब्ध छन्। पुराणहरु लाई यहाँ सुना पनि जान सक्छ। *[http://is1.mum.edu/vedicreserve/puran.htm महर्षि प्रबंधन विश्वविद्यालय]-यहाँ सम्पूर्ण वैदिक साहित्य संस्कृत मा उपलब्ध छ। *[http://www.tdil.mit.gov.in/vedicjan04/hDefault.html ज्ञानामृतम्] - वेद, अरण्यक, उपनिषद् आदि मा सम्यक जानकारी *[http://www.aryasamajjamnagar.org/vedang.htm वेद एवं वेदांग] - आर्य समाज, जामनगर को जालघर मा सबै वेद एवं उनको भाष्य दिये भएका छन्। *[http://www.samaydarpan.com/july/pehal5.aspx जसको उदेश्य छ - '''वेद प्रचार'''] *[http://veda-vidya.com/puran.php वेद-विद्या_डट_कम] {{महाभारत कथा}} {{पुराण}} {{वैदिक साहित्य}} {{महाभारत}} {{रामायण}} {{हिन्दू धर्म}} [[श्रेणी:धर्मग्रन्थ]] [[श्रेणी:देवी-देवता]] [[श्रेणी:हिन्दू धर्म]] [[श्रेणी:संस्कृत साहित्य]] [[श्रेणी:पुराण]] [[श्रेणी:वेद]] [[श्रेणी:स्मृति]] [[श्रेणी:वैदिक धर्म]] [[श्रेणी:महाभारत कथा]] 2oupbfji1i7bpvkikngybkflextmoko महाभारत खण्ड ९ 0 2356 16175 16174 2018-09-17T16:48:32Z Bishaldev100 4201 /* खण्ड */ wikitext text/x-wiki ==लाक्षाग्रह षड्यंत्र== {{seealso|लाक्षागृह |बरनावा}} [[चित्र:Barnava_(1).JPG |thumb|right|300px|वार्णावत (वर्तमान [[बरनावा]]) स्थित लाक्षागृह को सुरक्षित अवशेष]] ==लाक्षाको दरबार== भीमको शारीरिक बल र अर्जुनको दक्षता देखेर दुर्योधनको इर्ष्या बढदै गयो । धुर्त कुटनिति गर्ने योजनामा दुर्योधनको दुष्ट सल्लाहकार मामा शकुनि थिए । धृतराष्ट्र बुद्धिमान थिए र भाइका छोराहरुलाई माया पनि गर्दथे । तर उनको मन दरो थिएन । कमजोर भएको कारणले पक्षपाति भएर आफ्ना छोराहरु तिर लागेका थिए । छोराहरुको लागि ठूला ठूला दुष्कर्महरु गरी जाना जानि कुमार्गमा हिँडने गर्दथे । पाण्डवहरुलाई मार्ने अनेक किसिमका उपायहरु खोज्न तिर दुर्योधन लागे । आफ्नो परिवारलाई महान पापबाट बचाउन खोज्ने बिदुरको गोप्य सहायताले पाणडवहरुले ज्यान बचाउन सकेका थिए । दुर्योधनको नजरमा पाण्डवहरु उपरको रिस यो थियो कि देशका जनताहरुले उनिहरुको प्रशंसा गर्ने र बेला कुबेला जहिले पनि युधिष्ठिरलाई नै राजा हुन योग्य भन्दथे, सो कुरा खुलम खल्ला प्रचार गर्दथे । जनताहरु जम्मा भएर बहस गर्ने गर्दथे । “धृतराष्ट्र जन्म अन्धो भएकोले कदापि राजा हुन सक्दैन, उनले राज्य हात पार्नु उचित छैन । भीष्मको राजा नहुने प्रण र सत्यबादी भएकाले राजा हुने छैन । त्यसकारण युधिष्ठिरलाई नै राजाको अभिषेक दिनु पर्छ । उनले मात्र न्याय पु-याइ कुरु बंशको राज्य चलाउन सक्छ । जनताहरुले जता ततै यस्ता कुरा गर्दथे ।” ती कुराहरु दुर्योधनको कानमा बिष जस्तो भयो । रिस उठाउने भयो । डाहले जलायो । ===धृतराष्ट्र दुर्योधन वार्ता=== उनि धृतराष्ट्र कहाँ गए । जनताको कुरालाई कडा संग प्रतिपाद गरी भन्न लागे –“पिताजी, जनताले सरोकार नभएको बकबासको कुरा गर्द छन् । तिनिहरुले भीष्म र तपाईँ जस्ता आदरणीय पुरुषको पनि कुनै सनमान राख्दैनन् । तिनीहरु भन्दछन् कि युधिष्ठिरलाई छिटै राजाको अभिषेक दिनु पर्छ । यसले हामीलाई बिपद आउने छ । तपाईँ अन्धो भएको कारणले गर्दा तपाईँलाई हटाई तपाईँका भाइ राजा भएका थिए । यदि युधिष्ठिर आफ्ना बाबुको ठाउँमा हुने भयो भने हामी कहाँ जाने ? हाम्रा सन्तानको के गति हुन्छ ? युधिष्ठिरका शेष पछि उनका छोरा,उनका छोरा पछि छोरा राजा हुने हुन्छ । हामीहरुलाई खान लाउन पनि उनिहरुको अधिनमा बस्नु पर्ने हुन्छ । त्यसरी बस्नु भन्दा त नरक मै बस्नु जाति हुन्छ” । यी कुराहरु सुनेर धृतराष्ट्रले गौर गरेर भने –“प्रिय छोरा, तिमीले भनेको कुरा ठिक हो । त्यसो भएता पनि, युधिष्ठिरले धर्मको बाटो छाड्ने छैन । त्यस्ले सबैलाई माया गर्छ । उनि सित स्वर्गबास भएको उनको बाबुको सबै उत्तम गुणहरु छन् । दुनियाँले उनको प्रशंसा गरेर उनलाई बलिया तुल्याउँछ । पाण्डुको भद्र ब्यबहारले गर्दा उनलाई प्रेम गर्ने राज्यका मंत्रिगणहरु सबै र सेनाध्यक्षहरुले पक्कै पनि उनको समर्थन गर्ने छन् । प्रजाहरुको हकमा, तिनीहरुले उनलाई आदर्श मान्दछन् । उनिहरुको बिरोध कुनै हालतमा पनि गर्न सक्दैनौ । यदि हामिले अन्याय ग-यौँ भने शहर बासिहरुले बिद्रोह गरी यात हामीलाई मार्ने छन् वा देश निकाला गर्ने छन् । हाम्रो खालि बदनाम मात्र हुने छ ।” दुर्योधनले जवाफ दिए –“तपाईँका डरहरु सबै निराधार छन् । भीष्मज्यू सर्बथा तटष्ठ रहनु हुन्छ । अस्वत्थामा मेरो भक्त छ । यसको माने उनका बुबा द्रोण र मामा कृपा पनि हाम्रो पक्षमा हुनेछ । बिदुर शक्तिशालि नभएको कारण उनले खुलम खुल्ला हाम्रो बिरोध गर्न सक्ने छैन । पाण्डवहरुलाई तुरुन्त वारणावत पठाई दिनुस् । म सत्य सत्य कुरा भन्दछु, मेरो दु:खको भाँडो भरी सकेको छ । अब म सहन सक्तिन । मेरो हृदय छिया छिया परेको छ, मलाई निदाउन नसक्ने तुल्याएको छ । मेरो जीवनलाई आँधि बेरी समान तुल्याको छ । पाण्डवहरुलाई वारणावत पठाए पछि हाम्रो पक्षलाई बलियो पार्ने काममा लाग्न सकिने छ” । ===धृतराष्ट्रलाई मनाउने प्रयास === त्यस पछि केही राजनितिज्ञहरुलाई आफ्नो पक्षमा कुरा गर्न दुर्योधनेले राजा कहाँ पठाए । कनिक भन्ने शकुनिको मन्त्रिले नेतृत्व गरेका थिए । उनले भने – “महाराज, पाण्डुका छोराहरु देखि होसियार हुनुस् । किनभने तिनीहरुको कल्याण र प्रभाव भन्नु तपाईँ र तपाईँका छोराहरुको विपद हो । तिनीहरु तपाईँका भाइका छोराहरु हुन् । नाताहरु भनेको जति नजिक र घनिष्ट हुन्छ उतिकै भयंकर बिपदको पनि हुन सक्छ । तिनिहरु धेरै शक्तिशालि छन् । रिशानि माफ होस्, राजा भनेको नामले मात्र होइन कामले पनि बलिया हुन पर्छ । कहिल्यै नदेखाएको बल प्रति कसैले पनि बिश्वास गर्दैन । राज काजका कार्यहरु गोप्य राख्नु पर्छ । दुनियाँलाई दिएको राम्रो योजनाको संकेट स्वरुप कार्यान्वयन प्रदान गरी हाल्नु पर्छ । दुष्टहरुलाई तुरुन्तै निर्मुल पारी हाल्नु पर्छ । किन भने, शरीरमा काँडाहरु रहन दियो भने तिनिहरुले अवश्य पनि घाउ पार्ने छन् । बलिया निर्बलिय सबै शत्रुहरुको नाश गर्नु पर्छ । लापरबाही भयो भने एउटा सानो झिल्काले पनि जंगललाई नाश गर्न सक्छ । बलिया शत्रुलाई चतु-याँईले नाश गर्नु पर्छ, उनिहरु माथि दया माया गर्नु मुर्ख्याँई हुनेछ । ओ राजा पाण्डुका छोराहरु देखि होस गर्नुस्, तिनिहरु धेरै शक्ति शालि छन्” । दुर्योधनले भने –“मैले धन र मान दिएर राजाका सेवकहरुको सदिक्षा किनि सकेको छु । मंत्रिगणहरुलाई हाम्रो पक्षमा गरी सकेको छु । यदि तपाईँले पाण्डवहरुलाई फकाइफुकाई जान मनाउनु भयो भने देश र सबै राज्य हाम्रो पक्षमा हुने छन् । यहाँ तिनीहरुको एउटा पनि मित्र हुने छैन । राज्य हाम्रो भै सके पछि हामीलाई हानी पु-याउने शक्ति उनिहरुमा हुने छैन । त्यस पछि उनिहरुलाई फिर्ता आउन दिन पनि सकिन्छ” । आफैले पत्याउन खोजेको कुरा धेरै जनाले भने पछि धृतराष्ट्रको मनमा हलचल मच्चियो । आफ्ना छोराहरुको पक्षमा सहमति जनाए । अब षदयन्त्र सफल मात्र बाँकि भयो । पाण्डवहरुले सुन्ने गरी मंत्रिगणले वारणावतको प्रशंसा गर्न थाले । त्यहाँ शिबको जात्रा धुमधाम संग मनाउन लागेको बयान गरे । हेर्न योग्य भएर मात्र होइन, त्यहाँका जनताहरु तिनिहरुको स्वागत गर्न उत्सुक भएको कारणले त्यहाँ गएर तिनिहरुले पक्कै पनि मेला हेर्नु पर्छ भने । बिशेष गरेर धृतराष्ट्रले पनि बताए पछि निशंका भएका पाण्डवहरुले सजिलै सित माने । भीष्म र अरु ठूलाबडाहरुसंग बिदावारी भै पाण्डवहरु वारणवत गए । दुर्योधनको हर्षको सिमाना रहेन । वारणावतमा कुन्ती र पाण्डवहरुलाई मार्ने योजना शकुनिसंग मिलेर बनाए । यसमा कर्णको सहमति थिएन । तिनिहरुले मंत्रि पुरोचनलाई बोलाउन पठाए । इमान्दारीका साथ कार्यान्वयन गर्न उनलाई बाध्य गराएर गोप्य रुपमा गर्नु पर्ने कामहरु बताए । पाण्डवहरु पुग्नु अगावै वारणावत पुगेर उनिहरुको स्वागतको लागि पुरोचनले एउटा सुन्दर दरबार बनाउन लगायो । भवन तयार गर्न जुट्, लाहा, घ्यू, तेल र बोसो जस्ता सजिलै सित सल्कने बस्तुहरुको प्रयोग गरेका थिए । गारोहरुमा लेपिएका बस्तुहरुमा पनि त्यस्तै बस्तुहरुको प्रयोग गरिएको थियो । उनले भवनको ठाउँ ठाउँमा आगोले सजिलै संग टिप्ने खालका बस्तुहरु राख्न लगाएका थिए । सब भन्दा सजिलै सित आगो सल्कने ठाउँमा निमन्त्रितहरु बस्ने र सुत्ने सामानहरु राखिएका थिए । शहरमा निडरका साथ बस्नको लागि आवश्यक प्रत्यक्ष सुबिधाहरुको राम्रो प्रबन्ध मिलाइएको थियो । पाण्डवहरु लाक्षा गृहमा बसे पछि मस्त निदाएको बेला आगो लगाई दिने योजना थियो । ==पाण्डवहरु बारणावत प्रस्थान== गन्य मान्यहरुसंग बिदा लिई र साथिहरुसंग अंकमाल गरी पाण्डवहरु बारणावत तिर प्रस्थान गरे । शहरबासीहरु केहि पर सम्म साथ लागि गए र खेदका साथ शहर फर्कि आए । युधिष्ठिरले मात्र बुझ्ने शब्दमा बिदुरले जनाउ दिइ बताए – “कठोर शत्रुको इरादा जस्ले अघिवाटै बुझ्दछ उनै मात्र बिपदबाट बच्ने हुन्छ । फलामका हतियार भन्दा तीखा हतियारहरु हुन्छन् । त्यसबाट बच्नको लागि बुद्धिमानले पहिलेबाट बिचार गर्छन् । जंगल सखाप पार्ने आगलागिले माटो भित्र बस्ने मुसा वा दुम्सिलाई केहि पनि क्षति पु-याउन सक्तैन । ज्ञानि मानिसले आफ्नो ग्रहगति जानेर आफ्ना सुख दु:ख थाहा पाउने हुन्छ” । दुर्योधनको गुप्त षदयन्त्र र त्यसबाट बच्ने उपायहरु युधिष्ठिरलाई मात्र संकेट दिने यस्को अर्थ थियो । बिदुरको कुराको अर्थ बुझेँ भनि युधिष्ठिरले जवाफ दिए । पछीबाट यो कुरा कुन्ती देबीलाई थाहा दिए । तिनिहरुले हर्षको उज्यालोमा आफ्नो यात्रा शुरु गरेको भएता पनि तिनीहरु अहिले दु:ख र चिन्ताको अँध्यारो बादलमा हिँडेका थिए । बारणावतका मानिसहरुले पाण्डवहरु आफ्नो देशमा आउने थाहा पाएर धेरै खुशि भए । र, उनिहरुलाई स्वागत गरे । तिनीहरुको लागि भवन बन्न लागि रहेको बेला केहि दिन अर्कैको घरमा पाण्डवहरु बसे । पुरोचनले बताएको बेला मात्र त्यस भवनमा सरे । त्यस भवनको नाम शिबम् राखेका थिए । त्यसको अर्थ समृद्ध हो । मृत्युको धरापलाई त्यस्तो नाम दिनु पनि दिक्क लाग्दो थियो । युधिष्ठिरले बिदुरको सुचना मनमा राखि भवनको कुना काप्चा सबै खूब ध्यान पूर्बक जाँच गरे । तुरुन्तै आगो सल्कने बस्तुबाट सो घर बनाइएको कुरामा कुनै पनि शंका भएन । युधिष्ठिरले भींमलाई भने –“हामीले यो भवन कालको धराप भनेर राम्ररी थाहा पाएका छौँ ता पनि यो कुरा पुरोचनलाई शंका उत्पन्न गराउनु हुन्न । हामी ठीक बेलामा उम्कनु पर्छ, शंकाको कुनै छेसका मात्र पनि दियौँ भने यहाँबाट उम्कन गाह्रो हुनेछ” । यसैले उनिहरु शंकाको कुनै पनि भान नपारी त्यस घरमा बसे । त्यसै बेला बिदुरले एउटा सुरुङ खन्ने मान्छे पठाई दिए । गोप्य भेट गरी उस्ले पाण्डवहरुलाई भने –“मैले लिई आएको सूचना बिदुरजीले तपाईँहरुलाई दिएको गोप्य जनाउ हो । तपाईँहरुको रक्षाको लागि सहायता गर्न उहाँले मलाई पठाउनु भएको हो” । त्यस उप्रान्त त्यस मानिसले पुरोचनलाई थाहै नदिएर गोप्य रुपमा धेरै दिन सम्म काम गरे । जमिन भित्र भित्रैबाट लाक्षा गृहबाट निस्कने एउटा सुरुङ तयार पारे । भवनको ढोका निरै पुरोचन बस्ने घर थियो । राति पाण्डवहरु सशस्र पहरा गर्दथे र दिनमा सुखानन्द भएको देखावटी स्वांग पारी जंगलको बाटोको जानकारी गर्न सिकार खेल्ने निहुले जंगल तिर जान्थे । पाणडवहरुले होशियारि साथ ज्यान लिने दुष्ट षडयन्त्रको जानकारी आफैमा राखे । उता पुरोचन सबै शंकालाई दबाउने गरी भयानक आगलागिलाई दुर्घटनाको भान गराउने चिन्तामा थिए । षडयन्त्रको कार्य पूरा नगरी उनि एक बर्ष सम्म प्रतिक्षामा नै रहे । ==पाण्डवहरु भाग्न सफल== अन्तमा पुरोचनलाई प्रसस्त समय प्रतिक्षामा बिति सक्यो भन्ने लाग्यो । सो कुरा युधिष्ठिरले पनि बुझे । भाइहरुलाई बोलाएर भने –“अब यहाँबाट भाग्ने बेला आयो नत्र कहिल्यै पनि जान नपाउने हुन्छ ”। त्यस दिन कुन्ती देबीले काम गर्ने मानिसहरुको (पाँचजना पुरुषहरु र एक जना आईमाई) लागि धुम धाम भोजन तयार गरिन् । राती उनिहरुलाई मस्त निद्रामा पार्ने कुन्तीको बिचार थियो । आधारातमा भीमले दरबारको कतिपय ठाउँहरुमा आगो सल्काई दिए । पाण्डवहरु अन्धकारमा बाटो पहिल्याई सुरुंगको बाटो गरी हतर पतर बाहिर निस्के । तत्कालै दरबार भरी डरलाग्दो भयानक आगलागि भयो । तर्सिएका नागरीकहरु केही शीप नलागि रोइकराई बिलौना गरी तुरुन्तै जम्मा भए । कोहि कोहिले आगो निभाउने प्रयास पनि गरे । केहि नलागेर सबै कराए –“हरे शिब, यो साँचैनै दुर्योधनको काम हो । उनले निष्पापी पाण्डवहरुलाई मारेछ” । दरबार सबै भष्म भयो । पुरोचन भाग्न नपाउँदै उनको डेरा पनि आगोले घेरको थियो । र, उनि आफै षडयन्त्रको सिकार भए । ==हस्तिनापुरमा खबर== बारणावतका जनताले हस्तिनापुरमा खबर पठाए । “पाण्डवहरु बसेका दरबार सबै बलेर खरानि भयो । त्यस्मा बसेकाहरु कोही पनि बचेर उमकेन” । धृतराष्ट्रको त्यति बेलाको मनको भावनालाई ब्यासले राम्ररी ब्याख्या गरेको छ । “गहिरो तलाउको पानी पीँढमा चीसो र माथि सतहमा तातो हुन्छ भने जस्तै धृतराष्ट्रको मन एकै चोटी तातो र चिसो दुबै भएको थियो । हर्षले न्यानो र दु:खले ठण्डा भएको थियो । पाण्डवहरु आगोमा जलेर भष्म भैसक्यो भन्ने ठानेर धृतराष्ट्र र उनका छोराहरुले शौच बार्ने काम गरे । राजकिय पोशाक फुकालेर शोक संतप्त परिबारले झैँ एक सरो पोशाक लगाएर गंगाजीमा गै विधिवत शौचको कार्य गरे । दिलै देखि शौच गरे जस्तो देखाउन कुनै पनि बाहिरिया बिधि छुटाएनन् । कुनै कुनैको बिचार भयो कि बिदुर अरुहरु जस्तो शोकमा परेका थिएनन् र आफ्नै दार्शनिक बिचारमा दुबेका छन् । पाण्डवहरु सकुशल बचेका थिए भन्ने बास्तविक कुरा उनलाई थाहा थियो । उनलाई दु:ख लागेको बेला उनको भित्री मनको नजरले पाण्डवहरुको दु:खमय यात्रा हेरि रहेका हुन्थे । भीष्म शोकमा दुबेको देखेर कसैले थाहा नहुने गरी बिदुरले उनलाई पाण्डवहरु सकुशल बचेर निस्कन सफल भएको कुरा बताएर ऊनलाई धैर्य गराए । ==पाण्डवहरुको दु:खमय यात्रा== आमा र दाज्यूभाइहरु रात भरिको जागाराम, चिन्ता र डरले शिथिल भएको भीमले देखे । त्यसकारण उनले आमालाई काँधमा, नकुल र सहदेबलाई पिठ्युँमा बोके अनि युधिष्ठिर र अर्जुनलाई हातले सहारा दिएर हिँडे । तिनीहरु गंगाजी पुगेको बेला उनिहरुको गोप्यता थाहा पाएका एकजना माझीको संरक्षणमा एउटा डुंगा तयार भएको पाए । तिनीहरुले अंधकार मै नदी पार गरे । भयंकर जंगलमा पालले ढाके जस्तै अन्धकारले ढाकेर जंगली जनावरको डरलाग्दो आवाज सुनेर तर्सि तर्सि रातभरी हिँडेका थिए । हिँडदा हिँड्दै हैरान भए । थकाइ र निद्राले सतायो । प्यासको सताइ सहन नसकेर तिनीहरु थचक्क बसे । कुन्ती देबीले भनिन् – “धृतराष्ट्रका छोराहरुले मलाई समात्ने भए पनि परबाह छैन, म खुट्टाहरु टनकाउने छु” । उनी तुरुन्तै सुतेर मस्त निदाइन । भीम त्यस घना जंगलमा पानी खोज्दै हिँडे । एउटा तलाउ भेटाए । माथिको लुगा भिजाए । कमलको पातको कचौरा बनाएर पानीले भरे । आफ्ना आमा र दाज्यु भाइहरुलाई पानी ल्याई दिए । अरुहरु दु:खलाई बिर्सेर चुप चाप सुते । भीम चाहिँ एक्लै जागा भएर गहिरिएर मनमनै बिचार गरे –“जंगलका बिरुवा-लहराहरु एक अर्कोलाई मिलेर सहायता गरेर बसेका छैनन् र ? यो दुष्ट धृतराष्ट्र र दुर्योधनले हामीलाई किन यसरी दु:ख दिनु परेको ? आफु निष्पाप भएका भीमले अरुहरुमा भएको पापको तरंगलाई बुझ्न सकेन अनि दु:खमा परे । पाण्डवहरु कयौँ दु:खहरु सहेर, कयौँ बिपदहरु टारेर हिँड्दै गरे । कहिँ कहिँ आमालाई बोकेर छिटो छिटो हिँड्थे । काहिले काँहिँ असह्य भए पछि आराम गर्दथे । ===ब्यास सितको भेट=== कहिले काँहि जवानिको बल निकाली, फूर्ति बढाइ आफु आफूमा मिली दौडने पनि गर्दथे । बाटोमा भगवान ब्यास सित तिनीहरुको भेट भयो । तिनीहरुले ढोग गरे । उनीबाट साहस र ज्ञानको कुरा पाए । कुन्तीले आफुहरुमा पर्न आएकोदु:खहरु उनलाई सुनाए । उनलाई धैर्य गरी ब्यासले भने –“कुनै पनि धर्मात्मा मानिस सँधै धर्मात्मा रहन सक्तैन । फेरि सबै पापीहरु सधैँ पापमा लोटपोट भएर बस्दैन । जीवन भनेको अल्झाउने माकुराको जालो हो । सत् असत् कार्य नगरेका यस लोकमा कोहि छैन । प्रत्यक जो सुकैले पनि आफ्नो कर्मको फल भोग्नु पर्छ । दु:ख नमनाउ” । त्यस पछि ब्यासले भने जस्तै तिनीहरुले ब्राह्मणको जस्तो लुगा लगाए । एकाचक्र देशको एउटा ब्राह्मणको घरमा डेरा गरी बसे । कुशल दिनलाई पर्खेर बसे । ==खण्ड == अघिल्लो खण्ड [[महाभारत खण्ड ८]] आउने खण्ड [[महाभारत खण्ड १०]] ==स्रोत== [http://sukhsagarse.blogspot.com सुखसागर] को सौजन्य से ==बाहिरी कडिहरु== * [http://www.vedpuran.com/# '''वेद-पुराण'''] - यहाँ चारै वेद एवं दस भन्दा अधिक पुराण हिन्दी अर्थ सहित उपलब्ध छन्। पुराणहरु लाई यहाँ सुना पनि जान सक्छ। *[http://is1.mum.edu/vedicreserve/puran.htm महर्षि प्रबंधन विश्वविद्यालय]-यहाँ सम्पूर्ण वैदिक साहित्य संस्कृत मा उपलब्ध छ। *[http://www.tdil.mit.gov.in/vedicjan04/hDefault.html ज्ञानामृतम्] - वेद, अरण्यक, उपनिषद् आदि मा सम्यक जानकारी *[http://www.aryasamajjamnagar.org/vedang.htm वेद एवं वेदांग] - आर्य समाज, जामनगर को जालघर मा सबै वेद एवं उनको भाष्य दिये भएका छन्। *[http://www.samaydarpan.com/july/pehal5.aspx जसको उदेश्य छ - '''वेद प्रचार'''] *[http://veda-vidya.com/puran.php वेद-विद्या_डट_कम] {{महाभारत कथा}} {{पुराण}} {{वैदिक साहित्य}} {{महाभारत}} {{रामायण}} {{हिन्दू धर्म}} [[श्रेणी:धर्मग्रन्थ]] [[श्रेणी:देवी-देवता]] [[श्रेणी:हिन्दू धर्म]] [[श्रेणी:संस्कृत साहित्य]] [[श्रेणी:पुराण]] [[श्रेणी:वेद]] [[श्रेणी:स्मृति]] [[श्रेणी:वैदिक धर्म]] [[श्रेणी:महाभारत कथा]] iofl78y7ddr78ta6mjxvvjjfx8xoz8q महाभारत खण्ड ६ 0 2357 4348 2011-09-29T18:53:49Z सरोज कुमार ढकाल 358 ==पाण्डु को राज्य अभिषेक== [[चित्र:Durvasa Shakuntala.jpg|thumb|right|200px|दु... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki ==पाण्डु को राज्य अभिषेक== [[चित्र:Durvasa Shakuntala.jpg|thumb|right|200px|दुर्वासा ऋषि द्वारा कुन्ती को मन्त्र शिक्षा ]] धृतराष्ट्र जन्म देखि नै अन्धे थिए अतः उनको ठाँउ मा पाण्डु को राजा बनाइयो,यसले धृतराष्ट्र को सदा आफ्नो नेत्रहीनता मा क्रोध आता र पाण्डु देखि द्वेषभावना होने लगती।पाण्डु ले सम्पूर्ण भारतवर्ष को जीतएर कुरु राज्य को सीमाओ को यवनहरु को देश सम्म विस्तार गर्यो।एक पल्ट राजा पाण्डु आफ्नो दुवै पत्निहरु - कुन्ती तथा माद्री - संग आखेट को लागि वन मा गये। वहाँ उनलाई एक मृग को मैथुनरत जोडयो दृष्टिगत भयो। पाण्डु ले तत्काल आफ्नो बाण देखि उन मृग को घाइते गर्यो। मरते हुये मृगरुपधारी निर्दोष ऋषि ले पाण्डु को शाप दिए, "राजन! तिम्रो समान क्रूर पुरुष यस संसार मा कुनै पनि हुनेछैन। तूने मलाई मैथुन को समय बाण मारा छ अतः जब कहिल्यै पनि तू मैथुनरत हुनेछ तेरी मृत्यु हो जायेगी।" इस शाप देखि पाण्डु अत्यन्त दुःखी हुये र आफ्नो रानियों देखि बोले, "हे देवियों! अब म आफ्नो समस्त वासनाओं को त्याग गरेर को यस वन मा नै रहूँगा तिमी मान्छे हस्तिनापुर लौट जाओ़" उनको वचनहरुलाई सुन गरेर दुवै रानियों ले दुःखी भएर कहा, "नाथ! हामी तपाईंको बिना एक क्षण पनि जीवित हैन रह सकतीं। तपाईं हामिलाई पनि वन मा आफ्नो साथ राखने कृपाउ गर्योजिये।" पाण्डु ले उनको अनुरोध को स्वीकार गरेर को उनलाई वन मा आफ्नो साथ रहन अनुमति दियो।यहि समयमा राजा पाण्डु ले अमावस्या को दिन ऋषि-मुनियहरुलाई ब्रह्मा जी को दर्शनहरुको लागि जाते हुये देखा। उनले उन ऋषि-मुनियों देखि स्वयं को साथ ले जाने को आग्रह गर्यो। उनको यस आग्रह मा ऋषि-मुनियों ले कहा, "राजन्! कुनै पनि निःसन्तान पुरुष ब्रह्मलोक जाने को अधिकारी हैन हो सकता अतः हामी तपाईंलाई आफ्नो साथ ले जाने मा असमर्थ छन्।"ऋषि-मुनियों को कुरा सुन गरेर पाण्डु आफ्नो पत्नी देखि बोले, "हे कुन्ती! मेरो जन्म लिन नै वृथा भइ रहेको छ किनकी सन्तानहीन व्यक्ति पितृ-ऋण, ऋषि-ऋण, देव-ऋण तथा मनुष्य-ऋण देखि मुक्ति हैन पा सकता के तिमी पुत्र प्राप्ति को लागि मेरी सहायता गरेर सकती हो?" कुन्ती बोली, "हे आर्यपुत्र! दुर्वासा ऋषि ले मलाई यस्तो मन्त्र प्रदान गरेको छ जसबाट म कुनै पनि देवता को आह्वान गरेर मनोवांछित वस्तु प्राप्त गरेर सकती हूँ। तपाईं आज्ञा गर्नुहोस म किस देवता को बुलाऊँ।" यस मा पाण्डु ले धर्म को आमन्त्रित गर्ने आदेश दिए। धर्म ले कुन्ती को पुत्र प्रदान गरे जसको नाम युधिष्ठिर राखियो। कालान्तर मा पाण्डु ले कुन्ती को पुनः दुइ पल्ट वायुदेव तथा इन्द्रदेव को आमन्त्रित गर्ने आज्ञा दी। वायुदेव देखि भीम तथा इन्द्र देखि अर्जुन को उत्पत्ति भए। तत्पश्चात् पाण्डु को आज्ञा देखि कुन्ती ले माद्री को उन मन्त्र को दीक्षा दी। माद्री ले अश्वनीकुमारहरुलाई आमन्त्रित गरे र नकुल तथा सहदेव को जन्म भयो।एक दिन राजा पाण्डु माद्री संग वन मा सरिता को तट मा भ्रमण गरिहेका थिए। वातावरण अत्यन्त रमणीक थियो र शीतल-मन्द-सुगन्धित वायु चलि रहेको थियो। सहसा वायु को झोंके देखि माद्री को वस्त्र उड गया। यसले पाण्डु को मन चंचल हो उठयो र उनि मैथुन मा प्रवृत हुये नै थिए कि शापवश उनको मृत्यु भयो। माद्री उनसंग सती भयो किन्तु पुत्रहरु को पालन-पोषण को लागि कुन्ती हस्तिनापुर फर्कए।वहा रहन वाला ऋषि मुनि पाण्ड्वो को राजमहल छोड् गरेर आ गये,ऋषि मुनि तथा कुन्ती को भन्ए पछि सबै ले पाण्ड्वो को पाण्डु को पुत्र मान लिया र उनको स्वागत गर्यो। ==स्रोत== [http://sukhsagarse.blogspot.com सुखसागर] को सौजन्य से ==बाहिरी कडिहरु== * [http://www.vedpuran.com/# '''वेद-पुराण'''] - यहाँ चारै वेद एवं दस भन्दा अधिक पुराण हिन्दी अर्थ सहित उपलब्ध छन्। पुराणहरु लाई यहाँ सुना पनि जान सक्छ। *[http://is1.mum.edu/vedicreserve/puran.htm महर्षि प्रबंधन विश्वविद्यालय]-यहाँ सम्पूर्ण वैदिक साहित्य संस्कृत मा उपलब्ध छ। *[http://www.tdil.mit.gov.in/vedicjan04/hDefault.html ज्ञानामृतम्] - वेद, अरण्यक, उपनिषद् आदि मा सम्यक जानकारी *[http://www.aryasamajjamnagar.org/vedang.htm वेद एवं वेदांग] - आर्य समाज, जामनगर को जालघर मा सबै वेद एवं उनको भाष्य दिये भएका छन्। *[http://www.samaydarpan.com/july/pehal5.aspx जसको उदेश्य छ - '''वेद प्रचार'''] *[http://veda-vidya.com/puran.php वेद-विद्या_डट_कम] {{महाभारत कथा}} {{पुराण}} {{वैदिक साहित्य}} {{महाभारत}} {{रामायण}} {{हिन्दू धर्म}} [[श्रेणी:धर्मग्रन्थ]] [[श्रेणी:देवी-देवता]] [[श्रेणी:हिन्दू धर्म]] [[श्रेणी:संस्कृत साहित्य]] [[श्रेणी:पुराण]] [[श्रेणी:वेद]] [[श्रेणी:स्मृति]] [[श्रेणी:वैदिक धर्म]] [[श्रेणी:महाभारत कथा]] 4wkvwqhg5q8pw7xnqo5qrj38rkvycl8 महाभारत खण्ड ५ 0 2358 4349 2011-09-29T18:55:59Z सरोज कुमार ढकाल 358 ==धृतराष्ट्र, पाण्डु तथा विदुर को जन्म को कथा== सत्य... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki ==धृतराष्ट्र, पाण्डु तथा विदुर को जन्म को कथा== सत्यवती को चित्रांगद र विचित्रवीर्य नामक दुइ पुत्र हुये। शान्तनु को स्वर्गवास चित्रांगद र विचित्रवीर्य को बाल्यकाल मा नै भएको थियो यसैले उनको पालन पोषण भीष्म ले गर्यो। भीष्म ले चित्रांगद को ठूलो भए पछि उनलाई राजगद्दी मा बिठा दिए तर केहि नै काल मा गन्धर्वों देखि युद्ध करते हुये चित्रांगद मारा गया। यस मा भीष्म ले उनको अनुज विचित्रवीर्य को राज्य सौंप दिए। अब भीष्म को विचित्रवीर्य को विवाह को चिन्ता भए। उन्हीं दिनहरु काशीराज को तीन कन्याओं, अम्बा, अम्बिका र अम्बालिका को स्वयंवर होने वाला थियो। उनको स्वयंवर मा गएर एक्लै नै भीष्म ले वहाँ आये समस्त राजाहरु को परास्त गर्‍यो र तिनै कन्याओं को हरण गरेर को हस्तिनापुर ले आये। ठूलो कन्या अम्बा ले भीष्म को भने कि त्यो आफ्नो तन-मन राजा शाल्व को अर्पित गरेर चुकी छ। उनको कुरा सुन गरेर भीष्म ले उसलाई राजा शाल्व को नजिकै भिजवा दिए र अम्बिका र अम्बालिका को विवाह विचित्रवीर्य संग करवा दिए। राजा शाल्व ले अम्बा को ग्रहण गरेन अतः त्यो हस्तिनापुर लौट गरेर आ गई र भीष्म देखि बोली, “हे आर्य! तपाईं मलाई हरेक गरेर लाये हो अतएव तपाईं म संग/भन्दा विवाह गर्नुहोस।” किन्तु भीष्म ले आफ्नो प्रतिज्ञा को कारण उनको अनुरोध को स्वीकार हैन गर्यो। अम्बा रुष्ट हो गरेर परशुराम को नजिकै गई र उन लेआफ्नो व्यथा सुना गरेर सहायता माँगी। परशुराम ले अम्बा देखि कहा, “हे देवि! तपाईं चिन्ता न गर्नुहोस, म तपाईंको विवाह भीष्म संग करवाउँगा।” परशुराम ले भीष्म को बुलावा पठायो किन्तु भीष्म उनको नजिकै हैन गये। यस मा क्रोधित भएर परशुराम भीष्म को नजिकै पहुँचे अझ दुइनों वीरहरुमा भयानक युद्ध छिड गया। दुवै नै अभूतपूर्व योद्धा थिए यसैले हार-जीत को फैसला हैन हो सका। आखिर देवताहरु ले हस्तक्षेप गरेर को यस युद्ध को बन्द करवा दिए। अम्बा निराश हो गरेर वन मा तपस्या गर्न चली गई। विचित्रवीर्य आफ्नो दुवै रानियों संग भोग विलास मा रत हो गये किन्तु दुवै नै रानियों देखि उनको कुनै सन्तान भएन र उनि क्षय रोग ले पीडित हो गरेर मृत्यु को प्राप्त हो गये। अब कुल नाश भएको भय देखि माता सत्यवती ले एक दिन भीष्म देखि कहा, “पुत्र! यस वंश को नष्ट हुन बाट बचान को लागि मेरी आज्ञा छ कि तिमी यिनी दुवै रानियों देखि पुत्र उत्पन्न करो।” माता को कुरा सुन गरेर भीष्म ले कहा, “माता! म आफ्नो प्रतिज्ञा कुनै पनि स्थिति मा भंग हैन गरेर सकता।” यो सुन गरेर माता सत्यवती को अत्यन्त दुःख भयो। अचानक उनलाई आफ्नो पुत्र वेदव्यास को स्मरण हो आयो। स्मरण गर्ने बित्तिकै वेदव्यास वहाँ उपस्थित हो गये। सत्यवती उनलाई देख गरेर बोलीं, “हे पुत्र! तिम्रो सबै भाइ निःसन्तान नै स्वर्गवासी हो गये। अतः मेरो वंश को नाश हुन बाट बचान को लागि म तिमीलाई आज्ञा देती हूँ कि तिमी उनको पत्निहरु संग सन्तान उत्पन्न करो।” वेदव्यास उनको आज्ञा मानएर बोले, “माता! तपाईं उन दुवै रानियों देखि कह दीजिये कि उनि एक वर्ष सम्म नियम-व्रत को पालन गरि रह्नुहोस तब उनको गर्भ धारण हुनेछ।” एक वर्ष व्यतीत भए पछि वेदव्यास सबै भन्दा पहिले ठूलो रानी अम्बिका को नजिकै गये। अम्बिका ले उनको छिटो देखि डर गरेर आफ्नो आँखा बन्द गरेर लिये। वेदव्यास लौट गरेर माता देखि बोले, “माता अम्बिका को ठूलो तेजस्वी पुत्र हुनेछ किन्तु आँखा बन्द गर्न को दोष को कारण त्यो अंधा हुनेछ।” सत्यवती को यो सुन गरेर अत्यन्त दुःख भयो र उन्हों ले वेदव्यास को सानो रानी अम्बालिका को नजिकै पठायो। अम्बालिका वेदव्यास को देख गरेर भय भन्दा पहेंलो पड गई। उनको कक्ष देखि फर्कनु मा वेदव्यास ले सत्यवती देखि कहा, “माता! अम्बालिका को गर्भ देखि पाण्डु रोग ले ग्रसित पुत्र हुनेछ।” यसले माता सत्यवती को र पनि दुःख भयो र उनले ठूलो रानी अम्बालिका को पुनः वेदव्यास को नजिकै जाने को आदेश दिए। यस पल्ट ठूलो रानी ले स्वयं न जा गरेर आफ्नो दासी को वेदव्यास को नजिकै भेज दिए। दासी ले आनन्दपूर्वक वेदव्यास देखि भोग गराए। यस पल्ट वेदव्यास ले माता सत्यवती को नजिकै आ गरेर कहा, “माते! यस दासी को गर्भ देखि वेद-वेदान्त मा पारंगत अत्यन्त नीतिवान पुत्र उत्पन्न हुनेछ।” यति भन्एर वेदव्यास तपस्या गर्न चले गये। समय आए पछि अम्बिका को गर्भ देखि जन्मांध धृतराष्ट्र, अम्बालिका को गर्भ देखि पाण्डु रोग ले ग्रसित पाण्डु तथा दासी को गर्भ देखि धर्मात्मा विदुर को जन्म भयो। ==स्रोत== [http://sukhsagarse.blogspot.com सुखसागर] को सौजन्य से ==बाहिरी कडिहरु== * [http://www.vedpuran.com/# '''वेद-पुराण'''] - यहाँ चारै वेद एवं दस भन्दा अधिक पुराण हिन्दी अर्थ सहित उपलब्ध छन्। पुराणहरु लाई यहाँ सुना पनि जान सक्छ। *[http://is1.mum.edu/vedicreserve/puran.htm महर्षि प्रबंधन विश्वविद्यालय]-यहाँ सम्पूर्ण वैदिक साहित्य संस्कृत मा उपलब्ध छ। *[http://www.tdil.mit.gov.in/vedicjan04/hDefault.html ज्ञानामृतम्] - वेद, अरण्यक, उपनिषद् आदि मा सम्यक जानकारी *[http://www.aryasamajjamnagar.org/vedang.htm वेद एवं वेदांग] - आर्य समाज, जामनगर को जालघर मा सबै वेद एवं उनको भाष्य दिये भएका छन्। *[http://www.samaydarpan.com/july/pehal5.aspx जसको उदेश्य छ - '''वेद प्रचार'''] *[http://veda-vidya.com/puran.php वेद-विद्या_डट_कम] {{महाभारत कथा}} {{पुराण}} {{वैदिक साहित्य}} {{महाभारत}} {{रामायण}} {{हिन्दू धर्म}} [[श्रेणी:धर्मग्रन्थ]] [[श्रेणी:देवी-देवता]] [[श्रेणी:हिन्दू धर्म]] [[श्रेणी:संस्कृत साहित्य]] [[श्रेणी:पुराण]] [[श्रेणी:वेद]] [[श्रेणी:स्मृति]] [[श्रेणी:वैदिक धर्म]] [[श्रेणी:महाभारत कथा]] 6y6kjl0msa55oxnhltkt39ev6s8bus4 महाभारत खण्ड ४ 0 2359 4350 2011-09-29T18:57:25Z सरोज कुमार ढकाल 358 ==कृपाचार्य तथा द्रोणाचार्य को कथा== गौतम ऋषि को पु... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki ==कृपाचार्य तथा द्रोणाचार्य को कथा== गौतम ऋषि को पुत्र को नाम शरद्वान थियो। उनको जन्म बाणों संग भएको थियो। उनलाई वेदाभ्यास मा जरा पनि रुचि थिएन र धनुर्विद्या देखि उनलाई अत्यधिक लगाव थियो। उनि धनुर्विद्या मा यति निपुण हो गये कि देवराज इन्द्र उन लेभयभीत रहन लगे। इन्द्र ले उनलाई साधना देखि डिगाने को लागि नामपदी नामक एक देवकन्या को उनको नजिकै भेज दिए। उन देवकन्या को सौन्दर्य को प्रभाव ले शरद्वान यति कामपीडित हुये कि उनको वीर्य स्खलित हो गरेर एक सरकंडे मा आ गिरा। त्यो सरकंडा दुइ भागहरु मा विभक्त भयो जसमध्ये एक भाग ले कृप नामक बालक उत्पन्न भयो र दोश्रो भाग ले कृपी नामक कन्या उत्पन्न भए। कृप पनि धनुर्विद्या मा आफ्नो पिता को समान नै पारंगत हुये। भीष्म जी ले इन्हीं कृप को पाण्डवों र कौरवों को शिक्षा-दीक्षा को लागि नियुक्त गरे र उनि कृपाचार्य को नाम ले विख्यात हुये। कृपाचार्य को द्वारा पाण्डवों तथा कौरवों को प्रारंभिक शिक्षा समाप्त भएको पश्चात् अस्त्र-शस्त्रों को विशेष शिक्षा को लागि भीष्म जी ले द्रोण नामक आचार्य को नियुक्त गर्यो। यिनी द्रोणाचार्य जी को पनि एक विशेष कथा हो। एक पल्ट भरद्वाज मुनि यज्ञ गरिहेका थिए। एक दिन उनि गंगा नदी मा स्नान गरिहेका थिए। वहाँ मा उनले घृतार्ची नामक एक अप्सरा को गंगा स्नान गरेर निकलते हुये देख लिया। उन अप्सरा को देख गरेर उनको मन मा काम वासना जागृत भए र उनको वीर्य स्खलित भयो जसलाई उनले एक यज्ञ पात्र मा रख दिए। कालान्तर मा त्यसै यज्ञ पात्र देखि द्रोण को उत्पत्ति भए। द्रोण आफ्नो पिता को आश्रम मा नै रहते हुये चारै वेदों तथा अस्त्र-शस्त्रों को ज्ञान मा पारंगत हो गये। द्रोण संग प्रषत् नामक राजा को पुत्र द्रुपद पनि शिक्षा प्राप्त गरिहेका थिए तथा दुवै मा प्रगाढ मैत्री भयो। उन्हीं दिनहरु माशुराम आफ्नो समस्त सम्पत्ति को ब्राह्मणहरुमा दान गरेर को महेन्द्राचल पर्वत मा तप गरिहेका थिए। एक पल्ट द्रोण उनको नजिकै पहुँचे र उन लेदान दिनहरु अनुरोध गर्यो। यस मा परशुराम बोले, “वत्स! तिमी विलम्ब देखि आये हो, मैले त आफ्नो सबै केहि पहिले देखि नै ब्राह्मणहरुलाई दान मा दे हालएको छ । अब मेरो नजिकै केवल अस्त्र-शस्त्र नै शेष बचे छन्। तिमी चाहो त उनलाई दान मा ले सकते हो।” द्रोण यही त चाहते थिए अतः उनले कहा, “हे गुरुदेव! तपाईंको अस्त्र-शस्त्र प्राप्त गरेर को मलाई अत्यधिक प्रसन्नता होगी, किन्तु तपाईं को मलाई यिनी अस्त्र-शस्त्रों को शिक्षा-दीक्षा देनी हुनेछ तथा विधि-विधान पनि बतान हुनेछ।” यस प्रकार परशुराम को शिष्य बनएर द्रोण अस्त्र-शस्त्रादि सहित समस्त विद्याहरु को अभूतपूर्व ज्ञाता हो गये। शिक्षा प्राप्त गर्न को पश्चात द्रोण को विवाह कृपाचार्य को बहिनी कृपी संग भयो। कृपी देखि उनको एक पुत्र भयो। उनको उन पुत्र को मुख देखि जन्म को समय अश्व को ध्वनि निकली यसैले उनको नाम अश्वत्थामा राखियो। कुनै प्रकार को राजाश्रय प्राप्त न भएको कारण द्रोण आफ्नो पत्नी कृपी तथा पुत्र अश्वत्थामा संग निर्धनता संग रहइरहेका थिए। एक दिन उनको पुत्र अश्वत्थामा दूध पीने को लागि मचल उठयो किन्तु आफ्नो निर्धनता को कारण द्रोण पुत्र को लागि गाई को दूध को व्यवस्था न गरेर सके। अकस्मात् उनलाई आफ्नो बाल्यकाल को मित्र राजा द्रुपद को स्मरण हो आयो जुन कि पाञ्चाल देश को नरेश बन चुके थिए। द्रोण ले द्रुपद को नजिकै गएर कहा, “मित्र! म तुम्हारा सहपाठी रहिसकेको हूँ। मलाई दूध को लागि एक गाई को आवश्यकता हो र तुम लेसहायता प्राप्त गर्ने अभिलाषा लिएर म तिम्रो नजिकै आयो हूँ।” यस मा द्रुपद आफ्नो पुरानी मित्रता को भूलकर तथा स्वयं को नरेश भएको अहंकार को वश मा आएर द्रोण मा बिगड उठे र कहा, “तिमीलाई मलाई आफ्नो मित्र बताते हुये लज्जा हैन आती? मित्रता केवल समान वर्ग को मान्छेमें हुन्छ, तिमी जस्तै निर्धन र म जस्तै राजा मा हैन।” अपमानित भएर द्रोण वहाँ देखि फर्किए र कृपाचार्य को घर गुप्त रूप ले रहन लगे। एक दिन युधिष्ठिर आदि राजकुमार जब बल खेलइरहेका थिए त उनको बल एक कुएँ मा जा गिरी। उधर देखि गुजरते हुये द्रोण देखि राजकुमारों ले बल को कुएँ देखि निकालन लिये सहायता माँगी। द्रोण ले कहा, “यदि तिमी मान्छे मेरो तथा मेरो परिवार को लागि भोजन को प्रबन्ध करो त म तुम्हारा बल निकाल दूँगा।” युधिष्ठिर बोले, “देव! यदि हाम्रो पितामह को अनुमति हुनेछ त तपाईं सदा को लागि भोजन पा सकेंगे।” द्रोणाचार्य ले तत्काल एक मुट्ठी सींक लिएर उसलाई मन्त्र देखि अभिमन्त्रित गरे अझ एक सींक देखि बल को छेंड्यो। फेरि दोश्रो सींक देखि बल मा फँ लेसींक को छेंड्यो। यस प्रकार सींक देखि सींक को छेदते हुये बल को कुएँ देखि निकाल दिए। इस अद्भुत प्रयोग को विषय मा तथा द्रोण को समस्त विषयहरु मा प्रकाण्ड पण्डित भएको विषय मा ज्ञात भए पछि भीष्म पितामह ले उनलाई राजकुमारों को उच्च शिक्षा को नियुक्त गरेर राजाश्रय मा ले लिया र उनि द्रोणाचार्य को नाम ले विख्यात हुये। ==स्रोत== [http://sukhsagarse.blogspot.com सुखसागर] को सौजन्य से ==बाहिरी कडिहरु== * [http://www.vedpuran.com/# '''वेद-पुराण'''] - यहाँ चारै वेद एवं दस भन्दा अधिक पुराण हिन्दी अर्थ सहित उपलब्ध छन्। पुराणहरु लाई यहाँ सुना पनि जान सक्छ। *[http://is1.mum.edu/vedicreserve/puran.htm महर्षि प्रबंधन विश्वविद्यालय]-यहाँ सम्पूर्ण वैदिक साहित्य संस्कृत मा उपलब्ध छ। *[http://www.tdil.mit.gov.in/vedicjan04/hDefault.html ज्ञानामृतम्] - वेद, अरण्यक, उपनिषद् आदि मा सम्यक जानकारी *[http://www.aryasamajjamnagar.org/vedang.htm वेद एवं वेदांग] - आर्य समाज, जामनगर को जालघर मा सबै वेद एवं उनको भाष्य दिये भएका छन्। *[http://www.samaydarpan.com/july/pehal5.aspx जसको उदेश्य छ - '''वेद प्रचार'''] *[http://veda-vidya.com/puran.php वेद-विद्या_डट_कम] {{महाभारत कथा}} {{पुराण}} {{वैदिक साहित्य}} {{महाभारत}} {{रामायण}} {{हिन्दू धर्म}} [[श्रेणी:धर्मग्रन्थ]] [[श्रेणी:देवी-देवता]] [[श्रेणी:हिन्दू धर्म]] [[श्रेणी:संस्कृत साहित्य]] [[श्रेणी:पुराण]] [[श्रेणी:वेद]] [[श्रेणी:स्मृति]] [[श्रेणी:वैदिक धर्म]] [[श्रेणी:महाभारत कथा]] mvru24qiw0pvi2db8eaetfkslymmb7g महाभारत खण्ड ३ 0 2360 4351 2011-09-29T18:58:39Z सरोज कुमार ढकाल 358 ==वेद व्यास को जन्म को कथा== प्राचीन काल मा सुधन्वा न... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki ==वेद व्यास को जन्म को कथा== प्राचीन काल मा सुधन्वा नाम को एक राजा थिए। उनि एक दिन आखेट को लागि वन गये। उनको जाने पछि नै उनको पत्नी रजस्वला भयो। उनले यस समाचार को आफ्नो शिकारी पक्षी को माध्यम ले राजा को नजिकै भिजवाया। समाचार पाउएर महाराज सुधन्वा ले एक दोने मा आफ्नो वीर्य निकालएर पक्षी को दे दिए। पक्षी उन दोने को राजा को पत्नी को नजिकै पुर्यान आकाश मा उड चला। मार्ग मा उन शिकारी पक्षी को एक दोश्रो शिकारी पक्षी मिल्यो। दुवै पंक्षिहरु मा युद्ध होने लागयो। युद्ध को समयमा त्यो दोना पक्षी को पंजे देखि छूट गरेर यमुना मा जा गिरा। यमुना मा ब्रह्मा को शाप देखि माछा बनी एक अप्सरा रहन्थ्यो। माछा रूपी अप्सरा दोने मा बहते हुये वीर्य को निगल गई तथा उनको प्रभाव ले त्यो गर्भवती भयो। गर्भ पूर्ण भए पछि एक निषाद ले उन माछा को आफ्नो जाल मा फँसा लिया। निषाद ले जब माछा को चीरा त उनको पेट भन्दा एक बालक तथा एक बालिका निकली। निषाद उन शिशुहरु लाई लिएर महाराज सुधन्वा को नजिकै गया। महाराज सुधन्वा को पुत्र न भएको कारण उनले बालक को आफ्नो नजिकै रख लिया जसको नाम मत्स्यराज भयो। बालिका निषाद को नजिकै नै रह गई र उनको नाम मत्स्यगंधा राखियो किनकी उनको अंगहरु देखि माछा को गंध निकलती थियो। उन कन्या को सत्यवती को नाम ले पनि जानिन्छ। ठूलो भए पछि त्यो नाउ खेने को कार्य गर्न लगी एक पल्ट पाराशर मुनि को उनको नाउ मा बस्एर यमुना पार गर्न पर्यो। पाराशर मुनि सत्यवती रूप-सौन्दर्य मा आसक्त हो गये र बोले, “देवि! म तिम्रो साथ सहवास गर्न चाहता हूँ।” सत्यवती ले कहा, “मुनिवर! तपाईं ब्रह्मज्ञानी हो र म निषाद कन्या। हमारा सहवास सम्भव छैन।” तब पाराशर मुनि बोले, “बालिके! तिमी चिन्ता मत करो। प्रसूति भए पछि पनि तिमी कुमारी नै रहोगी।” यति भन्एर उनले आफ्नो योगबल भन्दा चारै ओर घने कुहरे को जाल रच दिए र सत्यवती संग भोग गर्यो। तत्पश्चात् उसलाई आशीर्वाद देते हुये कहा, तिम्रो शरीर देखि जुन माछा को गंध निकलती छ त्यो सुगन्ध मा परिवर्तित हो जायेगी।” समय आए पछि सत्यवती गर्भ देखि वेद वेदांगहरुमा पारंगत एक पुत्र भयो। जन्म होते नै त्यो बालक ठूलो भयो र आफ्नो माता देखि बोला, “माता! तू जब कहिल्यै पनि विपत्ति मा मलाई स्मरण करेगी, म उपस्थित हो जाउँगा।” यति भन्एर उनि तपस्या गर्न को लागि द्वैपायन द्वीप चले गये। द्वैपायन द्वीप मा तपस्या गर्न तथा उनको शरीर को रंग काला भएको कारण उन्हे कृष्ण द्वैपायन भन्यो जाने लागयो। अगाडी हिड गरेर वेदहरुको भाष्य गर्न को कारण उनि वेदव्यास को नाम ले विख्यात हुये। ==स्रोत== [http://sukhsagarse.blogspot.com सुखसागर] को सौजन्य से ==बाहिरी कडिहरु== * [http://www.vedpuran.com/# '''वेद-पुराण'''] - यहाँ चारै वेद एवं दस भन्दा अधिक पुराण हिन्दी अर्थ सहित उपलब्ध छन्। पुराणहरु लाई यहाँ सुना पनि जान सक्छ। *[http://is1.mum.edu/vedicreserve/puran.htm महर्षि प्रबंधन विश्वविद्यालय]-यहाँ सम्पूर्ण वैदिक साहित्य संस्कृत मा उपलब्ध छ। *[http://www.tdil.mit.gov.in/vedicjan04/hDefault.html ज्ञानामृतम्] - वेद, अरण्यक, उपनिषद् आदि मा सम्यक जानकारी *[http://www.aryasamajjamnagar.org/vedang.htm वेद एवं वेदांग] - आर्य समाज, जामनगर को जालघर मा सबै वेद एवं उनको भाष्य दिये भएका छन्। *[http://www.samaydarpan.com/july/pehal5.aspx जसको उदेश्य छ - '''वेद प्रचार'''] *[http://veda-vidya.com/puran.php वेद-विद्या_डट_कम] {{महाभारत कथा}} {{पुराण}} {{वैदिक साहित्य}} {{महाभारत}} {{रामायण}} {{हिन्दू धर्म}} [[श्रेणी:धर्मग्रन्थ]] [[श्रेणी:देवी-देवता]] [[श्रेणी:हिन्दू धर्म]] [[श्रेणी:संस्कृत साहित्य]] [[श्रेणी:पुराण]] [[श्रेणी:वेद]] [[श्रेणी:स्मृति]] [[श्रेणी:वैदिक धर्म]] [[श्रेणी:महाभारत कथा]] 1u9j75wdxumbb95n4ieeri1fkgv3wvd महाभारत खण्ड २२ 0 2361 17370 4352 2022-11-05T13:46:50Z Bishaldev100 4201 /* यदुकुल को संहार */ wikitext text/x-wiki ==यदुकुल को संहार== महाभारतको युद्ध पश्चात् सान्तवना दिन को उद्देश्य देखि भगवान श्री कृष्णचन्द्र जी [[गांधारी]] को नजिकै गये। गांधारी आफ्नो सय पुत्रहरु को मृत्यु को शोक मा अत्यंत व्याकुल थियो। भगवान श्री कृष्णचन्द्र को देखते नै गांधारी ले क्रोधित भएर उनलाई श्राप दे दिए कि तिम्रो कारण ले जस प्रकार देखि मेरो सय पुत्रहरु को आपस मा लडेर को नाश भएको छ त्यसै प्रकार तिम्रो यदुवंश को पनि आपस मा एक दोश्रो को मारने को कारण नाश हो जायेगा। भगवान श्री कृष्णचन्द्र ले माता [[गांधारी]] को उन श्राप को पूर्ण गर्न को लागि यादवों को मति को फेर दिए। एक दिन अहंकार को वश मा आएर केहि यदुवंशी बालकों ले दुर्वासा ऋषि को अपमान गर्यो। यस मा दुर्वासा ऋषि ले शाप दे दिए कि यादव वंश को नाश हो जाये। उनको शाप को प्रभाव ले यदुवंशी पर्व को दिन प्रभास क्षेत्र मा आये। पर्व को हर्ष मा उनले अति नशालु मदिरा पी ली र मतवाला हो गरेर एक दोश्रो को मारने लगे। यस तरिका देखि भगवान श्री कृष्णचन्द्र को छोडेर एक पनि यादव जीवित न बचा। यस घटना पछि भगवान श्री कृष्णचन्द्र महाप्रयाण गरेर को स्वधाम चले जाने को विचार देखि सोमनाथ को नजिकै वन मा एक पीपल को वृक्ष को तल बस्एर ध्यानस्थ हो गये। जरा नामक एक बहेलिये ले भूलवश उनलाई हरिण समझ गरेर विषयुक्त बाण चला दिए जुन को उनको खुट्टा को तलुवे मा गएर लागयो र भगवान श्री कृष्णचन्द्र स्वधाम को पधार गये। ==पाण्डवहरुको स्वर्गगमन== [[चित्र:Mbharat12b.jpg|thumb|right|300px|पाण्डवहरुको स्वर्गगमन]] श्रीकृष्णचन्द्र देखि मिलन को लागि तथा भविष्य को कार्यक्रम निश्चित गर्न को लागि अर्जुन द्वारिकापुरी गये थिए। जब उनलाई गये धेरै महीनाहरु व्यतीत हो गये तब एक दिन धर्मराज युधिष्ठिर को विशेष चिन्ता भए। उनि भीमसेन देखि बोले – “हे भीमसेन! द्वारिका को समाचार लिएर भाइ अर्जुन अझै सम्म हैन लौटे। अझ यता काल को गति देखो, सम्पूर्ण भूतहरुमा उत्पात होने लगे छन्। नित्य अपशकुन हुन्छन्। आकाश मा उल्कापात होने लगे हो र पृथ्वी मा भूकम्प आने लगे छन्। सूर्य को प्रकाश मध्यम सा भएको छ र चन्द्रमा को इर्द गिर्द बारम्बार मण्डल बस्छन। आकाश को नक्षत्र एवं तारे परस्पर टकरा गरेर गिर रहे छन्। पृथ्वी मा बारम्बार बिजुली गिरती छ। ठूलो बडे बवण्डर उठएर अन्धकारमय भयंकर आंधी उत्पन्न गर्छन। सियारिन सूर्योदय को सम्मुख मुख गरेर चिल्ला रही छन्। कुकुर बिलाव बारम्बार रोते छन्। गधे, उल्लू, कौवे र कबूतर रात को कठोर शब्द गर्छन। गौएँ निरंतर आँसू बहाती छन्। घृत मा अग्नि प्रज्जवलित गर्ने शक्ति हैन रह गई छ। सर्वत्र श्रीहीनता प्रतीत हुन्छ। यिनी सबै कुराहरु लाई देख गरेर मेरो हृदय धडक रहेको छ । न जाने यो अपशकुन किस विपत्ति को सूचना दे रहे छन्। के भगवान श्रीकृष्णचन्द्र यस लोक को छोडेर चले गये या अन्य कुनै दुःखदाई घटना होने वाला है?” उसी क्षण आतुर अवस्था मा अर्जुन द्वारिका देखि फिर्ता आये। उनको आँखाहरु देखि अश्रु बह रहे थिए, शरीर कान्तिहीन थियो र घाँटी झुकी भए थियो। उनि आते नै धर्मराज युधिष्ठिर को चरणहरु मा गिर पडे। तब युधिष्ठिर ले डराउएर पूछा – “हे अर्जुन! द्वारिकापुरी मा हाम्रो सम्बंधी र बन्धु-बान्धव यादव मान्छे त प्रसन्न हो न? हाम्रो नाना शूरसेन तथा साना मामा वसुदेव त कुशल देखि हो न? हाम्रो मामी देवकी आफ्नो सातों बहिनी ीहरु तथा पुत्र-पौत्रादि सहित प्रसन्न त हो न? राजा उग्रसेन र उनको साना भाइ देवक त कुशल देखि हो न? प्रद्युम्न, अनिरुद्ध, साम्ब, ऋषभ आदि त प्रसन्न हो न? हाम्रो स्वामी भगवान श्रीकृष्णचन्द्र उद्धव आदि आफ्नो सेवकों सहित कुशल देखि त हो न? उनि आफ्नो सुधर्मा सभा मा नित्य आउछन् न? सत्यभामा, रुक्मिणी, जाम्वन्ती आदि उनको सोह्र सहस्त्र एक सय आठ पटरानियाँ त नित्य ठनकी सेवा मा लीन रहछ न? हे भाइ अर्जुन! तुम्हारी कान्ति क्षीण किन हो रही छ र तिमी श्रीहीन किन हो रहे हो?” धर्मराज युधिष्ठिर को प्रश्नहरु को बौछार देखि [[अर्जुन]] र पनि व्याकुल एवं शोकाकुल हो गये, उनको रंग फीका पर््यो, आँखाहरु देखि अविरल अश्रुधारा बहिनी ीहरु लगी, हिचकियाँ बँध गई, रुँधे कण्ठ देखि उनले भन्यो – “हे भ्राता! हाम्रो प्रियतम भगवान श्रीकृष्णचन्द्र ले हामिलाई ठग लिया, उनि हामिलाई त्याग गरेर यस लोक देखि चले गये। जसको कृपा देखि मेरो परम पराक्रम को अगाडी देवता पनि सिर हैन उठाउथे मेरो उन परम पराक्रम को पनि उनि आफ्नो साथ ले गये, प्राणहीन मुर्दे जस्तो गति भयो मेरी। म द्वारिका देखि भगवान श्रीकृष्णचन्द्र को पत्निहरु लाई हस्तिनापुर ला रहयो थियो किन्तु मार्ग मा थोडे देखि भीलों ले मलाई एक निर्बल को भाँति परास्त गर्यो। म उन अबलाहरुलाई रक्षा हैन गरेर सका। मेरी उनि नै भुजाएँ छन्, त्यहि रथ छ, त्यहि घोडा छन्, त्यहि गाण्डीव धनुष छ र त्यहि बाण हो जस देखि मैले ठूलो बडे महारथियों को सिर कुरा को कुरा मा उडा दिये थिए। जस अर्जुन ले कहिल्यै आफ्नो जीवन मा शत्रुओं देखि मुहकी हैन खाए थियो त्यहि अर्जुन आज कायरों को भाँति भीलों देखि पराजित भयो। उनको सम्पूर्ण पत्निहरु तथा धन आदि को भील मान्छे लूट ले गये र म निहत्थे को भाँति खडा देखता रह्यो। उन भगवान श्रीकृष्णचन्द्र को बिना मेरी सम्पूर्ण शक्ति क्षीण भयो छ। “तपाईंले जुन द्वारिका मा जस यादवों को कुशल पूछी छ, उनि समस्त यादव ब्राह्मणों को श्राप देखि दुर्बुद्धि अवस्था को प्राप्त हो गये थिए र उनि अति मदिरा पान गरेर को परस्पर एक दोश्रो को मारते मारते मृत्यु को प्राप्त हो गये। यो सबै उन्हीं भगवान श्रीकृष्णचन्द्र को लीला छ।” अर्जुन को मुख देखि भगवान श्रीकृष्णचन्द्र को स्वधाम गमन र सम्पूर्ण यदुवंशियों को नाश को समाचार सुन गरेर धर्मराज युधिष्ठिर ले तुरन्त आफ्नोएर्तवय निश्चित गर्‍यो र अर्जुन देखि बोले – “हे अर्जुन! भगवान श्रीकृष्णचन्द्र ले आफ्नो यस लौकिक शरीर देखि यस पृथ्वी को भार उतार गरेर उसलाई यस प्रकार त्याग दिए जस प्रकार कुनै काँटे देखि काँटा निकालन को पश्चात उन कोनहरुकोँटहरुलाई त्याग दिइन्छ। अब घोर कलियुग पनि आने वाला हो। अतः अब शीघ्र नै हामी मान्छेको स्वर्गारोहण गर्न पर्छ।” जब माता कुन्ती ले भगवान श्रीकृष्णचन्द्र को स्वधाम गमन को समाचार सुना त उनले भगवान श्रीकृष्णचन्द्र मा आफ्नो ध्यान लगाएर शरीर त्याग दिए। धर्मराज [[युधिष्ठिर]] ले आफ्नो महापराक्रमी पौत्र परीक्षित को सम्पूर्ण जम्बूद्वीप को राज्य दिएर हस्तिनापुर मा उनको राज्याभिषेक गरे र शूरसेन देश को राजा बनाएर मथुरापुरी मा अनिरुद्ध को पुत्र बज्र को राजतिलक गर्यो। तत्पश्चात् परमज्ञानी युधिष्ठिर ले प्रजापति यज्ञ गरे र भगवान श्रीकृष्णचन्द्र मा लीन भएर सन्यास ले लिया। उनले मान, अपमान, अहंकार तथा मोह को त्याग दिए र मन तथा वाणी को वश मा गर्यो। सम्पूर्ण विश्व उनलाई ब्रह्म रूप दृष्टिगोचर होने लागयो। उनले आफ्नो केश खोल दिये, राजसी वस्त्राभूषण त्याग गरेर चीर वस्त्र धारण गरेर को र अन्न जल को परित्याग गरेर मौनव्रत धारण गर्यो। यति गर्न पछि बिना कुनै तिर दृष्टि किये घर ले बाहिर उत्तर दिशा तिर हिड दिये।राजा संसार को अनित्यता को विचार गरेर द्रौपदी तथा भाइयहरुलाई साथ ले हिमालय को तर्फ महाप्रस्थान को पथ मा अग्रसर भए। उन महापथ मा क्रमश: द्रौपदी, सहदेव, नकुल, अर्जुन र भीमसेन एक-एक गरेर गिर पडे। यसले राजा शोकमग्न हो गये। तदनन्तर उनि [[इन्द्र]] को द्वारा लाये भएका रथ मा आरूढ हो (दिव्य रूप धारी) भाइयों सहित स्वर्ग को चले गये। वहाँ उनले दुर्योधन आदि सबै धृतराष्ट्रपुत्रहरु को देखा। तदनन्तर (उन मा कृपा गर्न को लागि आफ्नो धाम देखि पधारे हुए) भगवान् वासुदेव को पनि दर्शन गरे यसले उनलाई ठूलो प्रसन्नता भहरु यो मैले तिमीलाई महाभारत को प्रसंग सुनाया छ। जुन यसको पाठ गर्नेछ, त्यो स्वर्गलोक मा सम्मानित हुनेछ। ==स्रोत== [http://sukhsagarse.blogspot.com सुखसागर] को सौजन्य से ==बाहिरी कडिहरु== * [http://www.vedpuran.com/# '''वेद-पुराण'''] - यहाँ चारै वेद एवं दस भन्दा अधिक पुराण हिन्दी अर्थ सहित उपलब्ध छन्। पुराणहरु लाई यहाँ सुना पनि जान सक्छ। *[http://is1.mum.edu/vedicreserve/puran.htm महर्षि प्रबंधन विश्वविद्यालय]-यहाँ सम्पूर्ण वैदिक साहित्य संस्कृत मा उपलब्ध छ। *[http://www.tdil.mit.gov.in/vedicjan04/hDefault.html ज्ञानामृतम्] - वेद, अरण्यक, उपनिषद् आदि मा सम्यक जानकारी *[http://www.aryasamajjamnagar.org/vedang.htm वेद एवं वेदांग] - आर्य समाज, जामनगर को जालघर मा सबै वेद एवं उनको भाष्य दिये भएका छन्। *[http://www.samaydarpan.com/july/pehal5.aspx जसको उदेश्य छ - '''वेद प्रचार'''] *[http://veda-vidya.com/puran.php वेद-विद्या_डट_कम] {{महाभारत कथा}} {{पुराण}} {{वैदिक साहित्य}} {{महाभारत}} {{रामायण}} {{हिन्दू धर्म}} [[श्रेणी:धर्मग्रन्थ]] [[श्रेणी:देवी-देवता]] [[श्रेणी:हिन्दू धर्म]] [[श्रेणी:संस्कृत साहित्य]] [[श्रेणी:पुराण]] [[श्रेणी:वेद]] [[श्रेणी:स्मृति]] [[श्रेणी:वैदिक धर्म]] [[श्रेणी:महाभारत कथा]] 486dspbw7omvjloxh22zjjs8wgh7cif महाभारत खण्ड २१ 0 2362 4353 2011-09-29T19:02:01Z सरोज कुमार ढकाल 358 ==दुर्योधन वध र महाभारत युद्ध को समाप्ति== [[चित्र:Duryodh... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki ==दुर्योधन वध र महाभारत युद्ध को समाप्ति== [[चित्र:Duryodhna vadh.jpg|thumb|right|300px|भीमसेन द्वारा दुर्योधन को वध]] दुर्योधन को प्राय: सारा सेना युद्ध मा मारी गयी थियो। अन्ततोगत्वा उनको भीमसेन संग युद्ध भयो। उनले पाण्डव-पक्ष को पैदल आदि बहुत- लेसैनिकहरु को वध गरेर भीमसेन मा धावा गर्यो। उन समय गदा देखि प्रहार गरदै दुर्योधन को अन्य साना भाइ पनि भीमसेन को नै हात ले मारे गये आफ्नो राजा दुर्योधन को यस्तो दशा देखेर र आफ्नो पिता द्रोणाचार्य को मृत्यु को स्मरण गरेर अश्वत्थामा अधीर भयो। छुप गरेर त्यो पांडवहरु को शिविर मा पुगयो र घोर कालरात्रि मा कृपाचार्य तथा कृतवर्मा को सहायता देखि पांडवहरु को बचे हुये वीर महारथियहरुलाई मार हालयो। केवल यही हैन, उनले पांडवहरु को पाँचों पुत्रहरु को सिर पनि अश्वत्थामा ले काट डाले। अश्वत्थामा को यस कुकर्म को सबै ले निंदा को यहाँ सम्म कि दुर्योधन सम्म को पनि यो राम्रो हैन लागयो। पुत्रहरु को हत्या देखि दुखी द्रौपदी विलाप गर्न लगी। उनको विलाप को सुन गरेर अर्जुन ले उन नीच कर्म हत्यारे ब्राह्मण को सिर को काट हालने प्रतिज्ञा गर्यो। अर्जुन को प्रतिज्ञा सुन अश्वत्थामा भाग निकला। श्रीकृष्ण को सारथी बनाएर एवं आफ्नो गाण्डीव धनुष लिएर अर्जुन ले उनको पीछा गर्यो। अश्वत्थामा को कहीं पनि सुरक्षा हैन मिली त भय को कारण उनले अर्जुन मा ब्रह्मास्त्र को प्रयोगएर दिए। अश्वत्थामा ब्रह्मास्त्र को चलान त जानता थियो मा उसलाई लौटाना हैन जानता थियो। उस अति प्रचण्ड तेजोमय अग्नि को आफ्नो ओर आता देख अर्जुन ले श्रीकृष्ण देखि विनती गर्यो, “हे जनार्दन! तपाईं नै यस त्रिगुणमयी श्रृष्टि को रचने वाला परमेश्वर छन्। श्रृष्टि को आदि र अन्त मा तपाईं नै शेष रहछन। तपाईं नै आफ्नो भक्तजनों को रक्षा को लागि अवतार ग्रहण गर्छन। तपाईं नै ब्रह्मास्वरूप हो रचना गर्छन, तपाईं नै विष्णु स्वरूप हो पालन गर्छन र तपाईं नै रुद्रस्वरूप हो संहार गर्छन। तपाईं नै बतानुहोस कि यो प्रचण्ड अग्नि मेरी ओर कहाँ देखि आ रही छ र यसले मेरी रक्षा कसरि होगी?” श्रीकृष्ण बोले, “है अर्जुन! तिम्रो भय देखि व्याकुल भएर अश्वत्थामा ले यो ब्रह्मास्त्र तिमी मा छोडएको छ । यस ब्रह्मास्त्र देखि तिम्रो प्राण घोर संकट मा छ। त्यो अश्वत्थामा यसको प्रयोग त जानता छ किन्तु यसको निवारण देखि अनभिज्ञ छ। यसले बचने को लागि तिमीलाई पनि आफ्नो ब्रह्मास्त्र को प्रयोगएरना हुनेछ किन कि अन्य कुनै अस्त्र देखि यसको निवारण हैन हो सकता।” श्रीकृष्ण को यस मंत्रणा को सुनेर महारथी अर्जुन ले पनि तत्काल आचमन गरेर आफ्नो ब्रह्मास्त्र छोड दिए। दुवै ब्रह्मास्त्र परस्पर भिड गये र प्रचण्ड अग्नि उत्पन्न भएर तिनै लोकहरुलाई तप्त गर्न लगी। उनको लपटों भन्दा सारा प्रजा दग्ध होने लगी। यस विनाश को देखेर अर्जुन ले दोंनों ब्रह्मास्त्रहरुलाई लौटा गरेर शान्त गर्‍यो र झपट गरेर अश्वत्थामा को पकड गरेर बाँध लिया। श्रीकृष्ण बोले, “हे अर्जुन! धर्मात्मा, सोये हुये, असावधान, मतवाले, पागल, अज्ञानी, रथहीन, स्त्री तथा बालक को मारना धर्म को अनुसार वर्जित छ। यसले धर्म को विरुद्ध आचरण गरेको छ, सोये हुये निरपराध बालकों को हत्या को छ। जीवित रहेगा त पुनः पाप गर्नेछ। अतः तत्काल यसको वध गरेर र यसको कटा भयो सिर द्रौपदी को अगाडी राखएर आफ्नो प्रतिज्ञा पूरी करो।” श्रीकृष्ण को यिनी शब्दहरु लाई सुनने पछि पनि धीरवान अर्जुन को गुरुपुत्र मा दया नै आएको र उनले अश्वत्थामा को जीवित नै शिविर मा ले गएर द्रौपदी को अगाडी उपस्थित गर्यो। पशु को तरिका बँधे हुये गुरुपुत्र को देख गरेर ममतामयी द्रौपदी को कोमल हृदय पिघल गया। उनले गुरुपुत्र को नमस्कार गरे र उसलाई बन्धनमुक्त गर्न को लागि अर्जुन देखि कहा, “हे आर्यपुत्र! यो गुरुपुत्र तथा ब्राह्मण छन्। ब्राह्मण सदा पूजनीय हुन्छ र उनको हत्या गर्न पाप छ। तपाईंले यिनको पिता नै यिनी अपूर्व शस्त्रास्त्रहरुको ज्ञान प्राप्त गरेको छ। पुत्र को रूप मा आचार्य द्रोण नै तपाईंको सम्मुख बन्दी रूप मा खडे छन्। यिनीहरुका वध गर्न देखि यिनको माता कृपी मेरी तरिका नै कातर भएर पुत्र शोक मा विलाप करेगी। पुत्र ले विशेष मोह भएको कारण नै त्यो द्रोणाचार्य संग सती भएन। कृपी को आत्मा निरन्तर मलाई कोसेगी। यिनको वध गर्न देखि मेरो मृत पुत्र लौट गरेर त हैन आ सकते! अतः तपाईं यिनलाई मुक्त गरेर दीजिये।” द्रौपदी को यिनी न्याय तथा धर्मयुक्त वचनहरुलाई सुन गरेर सबै ले उनको प्रशंसा को किन्तु भीम को क्रोध शान्त भएन। यस मा श्रीकृष्ण ले कहा, “हे अर्जुन! शास्त्रहरु को अनुसार पतित ब्राह्मण को वध पनि पाप छ र आततायी को दण्ड न दिन पनि पाप छ। अतः तिमी त्यहि करो जुन उचित छ।” उनको कुरा को समझ गरेर अर्जुन ले आफ्नो तरवार ले अश्वत्थामा को सिर को केश काट डाले र उनको मस्तक को मणि निकाल ली। मणि निकल जाने देखि त्यो श्रीहीन भयो। श्रीहीन त त्यो त्यसै क्षण भएको थियो जब उनले बालकों को हत्या गरेको थियो किन्तु केश मुंड जाने र मणि निकल जाने देखि त्यो र पनि श्रीहीन भयो र उनको सिर झुक्यो। अर्जुन ले उसलाई त्यसै अपमानित अवस्था मा शिविर भन्दा बाहिर निकाल दिए। अश्वत्थामा को अपमानित गरेर शिविर देखि निकाल दिन को पश्चात सारा पाण्डव आफ्नो स्वजनहरुलाई जलदान गर्न को निमित्त धृतराष्ट्र तथा श्रीकृष्णचन्द्र को अगाडी गरेर को आफ्नो वंश को सम्पूर्ण स्त्रिहरु संग गंगा तट मा गये. स्त्रिहरु कुररी को भाँति विलाप करती भईएको, उनको शोक देखि व्याकुल भएर धर्मराज युधिष्ठिर अति दुखी हुये. धृतराष्ट्र, गांधारी, कुन्ती र द्रौपदी सबै आफ्नो पुत्रों, पौत्रों तथा स्वजनहरुको लागि शोक गर्न लगीं. उनको शोक को शमन को लागि श्रीकृष्ण ले धौम्य तथा वेदव्यास आदि मुनियों संग उन सबै को अनेक प्रकार को युक्तिहरु संग दृष्टांत दिएर सन्त्वाना दी र समझाया कि यो संसार नाशवान छ। जुन जन्मा छ उनको मृत्यु निश्चित छ, सबै काल को आधीन छन्, मृत्यु सबै को खाती छ। अतः मरे हुये मान्छेको लागि शोक गर्न व्यर्थ है स्वजनहरुलाई जलदान गर्न पछि अजातशत्रु धर्मराज युधिष्ठिर को हस्तिनापुर को राजा बनाइयो र उनको द्वारा तीन अश्वमेघ यज्ञ करवाये गये यस प्रकार युधिष्ठिर को शुभ्र यश तिनै लोकहरुमा फैल्यो केहि काल पछि श्रीकृष्ण ले द्वारिका जाने को विचार गरे र पाण्डवों देखि विदा लिएर तथा वेदव्यास आदि मुनियों को आज्ञा लिएर रथ मा बस्एर सात्यकि तथा उद्धव संग द्वारिका जाने को लागि प्रस्तुत हुये. त्यसै समय एक अपूर्व घटना भए. उनले देख्यो कि उनको वधू उत्तरा ले व्याकुल स्वर मा भन्यो कि मलाई बचाओ! मझे बचाओ!! मेरी रक्षा करो! तपाईं योग-योगेश्वर छन्। देवताहरु को पनि देवता हों। संसार को रक्षा गर्ने छन्। तपाईं सर्व शक्तिमान छन्। यो देखिये प्रज्ज्वलित लोहे को बाण मेरो गर्भ को नष्ट न गरेर दे. छ प्रभो! तपाईं नै मेरी रक्षा गर्न मा समर्थ छन्। ऐ लेकातर वचन सुन गरेर श्रीकृष्ण तुरन्त रथ देखि कूद पडे र बोले कि अश्वत्थामा ले पाण्डव वंश को नष्ट गर्न को लागि फेरि देखि ब्रह्मास्त्र को प्रयोग गरेको छ,जसबाट उत्तरा को गर्भ अत्य्न्त बल्न लगा,तर श्रीकृष्ण ले आफ्नो तप देखि शिशु को पुन‍र्जिवित गर्यो। जब धर्मराज युधिष्ठिर लौट गरेर आये र पुत्र जन्म को समाचार सुना त उनि अति प्रसन्न हुये र उनले असंख्यों गौ, गाँव, हात्ती, घोडे, अन्न आदि ब्राह्मणहरुलाई दान दिये। उत्तम ज्योतिषियहरुलाई बुला गरेर बालक को भविष्य को विषय मा प्रश्न पूछे। ज्योतिषियों ले भने कि त्यो बालक अति प्रतापी, यशस्वी तथा इच्क्ष्वाकु समान प्रजापालक, दानी, धर्मी, पराक्रमी र भगवान श्रीकृष्णचन्द्र को भक्त हुनेछ। एक ऋषि को शाप देखि तक्षक द्वारा मृत्यु भन्दा पहिले संसार को माया मोह को त्याग गरेर गंगा को तट मा श्री शुकदेव जी देखि आत्मज्ञान प्राप्त गर्नेछ। धर्मराज युधिष्ठिर ज्योतिषियों को द्वारा बताये गये भविष्यफल को सुन गरेर प्रसन्न हुये र उनलाई यथोचित दक्षिणा दिएर विदा गर्यो। त्यो बालक शुक्लपक्ष को चन्द्रमा को समान दिन प्रतिदिन बढन लागयो। उन्हीं दिनहरु धर्मराज युधिष्ठिर ले राजा मरुत को गडा भयो धन लाकर अश्वमेघ यज्ञ गर्यो। भगवान श्रीकृष्णचन्द्र को देख रेख-में यज्ञ निर्विघ्न सम्पन्न भयो। कृतवर्मा, [[कृपाचार्य]] तथा [[अश्वत्थामा]]- यो तीन कौरवपक्षीय वीर उन संग्राम देखि जीवित बचे। दोश्रो ओर पाँच [[पाण्डव]], [[सात्यकि]] तथा भगवान श्री[[कृष्ण]]-ये आठ नै जीवित रह सके; दोश्रो कुनै हैन बचे। उन समय सबै ओर अनाथा स्त्रिहरु को आर्तनाद व्याप्त हो रहयो थियो। [[भीम|भीमसेन]] आदि भाइयों संग गएर युधिष्ठिर ले उनलाई सान्त्वना दी तथा रणभूमि मा मारे गये सबै वीरहरुको दाह-संस्कार गरेर उनको लिये जलांजलि दे धन आदि को दान गर्यो।युद्ध समाप्ति को पश्चात, मृतक मान्छेको लागि अंत्येष्टी संस्कार गरे गइहेका थिए। तब माता कुंती ले आफ्नो पुत्रहरु देखि निवेदन गर्‌ गरे उनि कर्ण को लागि पनि सारा मृतक संस्कारहरुलाई गर्नुहोस। जब उनले यो भन्एर यसको विरोध गर्‌ गरे कर्ण एक सूद पुत्र हो, तब कुंती ले कर्ण को जन्म को रहस्य खोलयो। तब सबै पांडव भाइहरु को भ्रातृहत्या को पाप को कारण झटका लागइन्छ। युधिष्ठिर विशेष रूप ले आफ्नो माता मा रुष्ट हुन्छन् र उनलाई र समस्त नारी जाती को यो श्राप दिछन को उन समय पछि देखि स्त्रिहरु कुनै पनि भेद को छुपा हैन पाएंगी। युधिष्ठिर र दुर्योधन, दुवै कर्ण को अन्तिम संस्कार गर्न चाहते थिए। युधिष्ठिर को दावा यो थियो को चुँकि उनि कर्ण को कनिष्ट भ्राता हो यसैले यो अधिकार उनको छ। दुर्योधन को दावा यो थियो को युधिष्ठिर र अन्य पांडवहरु ले कर्न संग कहिल्यै पनि भ्रातृवत व्यवहार गरेन यसैले अब यस समय यस अधिकार को जताने काअ कुनै औचित्य छैन। तब श्रीकृष्ण मध्यस्थता करतें छ र युधिष्ठिर को यो सम्झिछन को दुर्योधन को मित्रता को बंधन अधिक सुदृढ छ यसैले दुर्योधन को कर्न को अन्तिम संस्कार गर्न दिए जाए। जब १८-दिन को युद्ध समाप्त हुन्छ, त श्रीकृष्ण, अर्जुन को उनको रथ देखि तल उतर जाने को लागि भन्छन्। जब अर्जुन उतर जान्छ त उनि उसलाई केहि दूरी मा ले जान्छन्। तब उनि हनुमानजी को रथ को ध्वज देखि उतर आने को संकेत गर्छन। जस्तै नै श्री हनुमान उन रथ देखि उतरते छन्, अर्जुन को रथ को अश्व जीवित नै जल जान्छन् र रथ मा विस्फोट हुन्छ। यो देखेर अर्जुन दहल उठइन्छ। तब श्रीकृष्ण उसलाई बताछन को पितामह भीष्म, गुरु द्रोण, कर्ण, र अश्वत्थामा को धातक अस्त्रों को कारण अर्जुन को रथ मा यो विस्फोट भएको छ। यो अब सम्म यसैले सुरक्षित थियो किनकी उन मा स्वयं उनको कृपा थियो र श्री हनुमान गर्‍यो शक्ति थियो जुन रथ अब सम्म यिनी विनाशकारी अस्त्रहरुलाई प्रभाव लाई सहन गरे भएका थियो। तत्पश्चात कुरुक्षेत्र मा शरशय्या मा आसीन शान्तनुनन्दन भीष्म को नजिकै गएर युधिष्ठिर ले उन लेसमस्त शान्तिदायक धर्म, राजधर्म (आपद्धर्म), मोक्ष धर्म तथा दानधर्म को कुराहरु सुनीं। फेरि उनि राजसिंहासन मा आसीन भए। यसपछि उन शत्रुमर्दन राजा ले [[अश्वमेध यज्ञ]] गरेर उनमा ब्राह्मणहरुलाई धेरै धन दान गर्यो। तदनन्तर [[द्वारका]] देखि लौटे भएका अर्जुन को मुख देखि मूसलकाण्ड को कारण प्राप्त भएका शाप देखि पारस्परिक युद्ध द्वारा यादवों को संहार को समाचार सुनेर युधिष्ठिर ले परीक्षित् को राजासन मा बिठाया र स्वयं भाइयों संग महाप्रस्थान गरेर स्वर्गलोक को चले गये। ==स्रोत== [http://sukhsagarse.blogspot.com सुखसागर] को सौजन्य से ==बाहिरी कडिहरु== * [http://www.vedpuran.com/# '''वेद-पुराण'''] - यहाँ चारै वेद एवं दस भन्दा अधिक पुराण हिन्दी अर्थ सहित उपलब्ध छन्। पुराणहरु लाई यहाँ सुना पनि जान सक्छ। *[http://is1.mum.edu/vedicreserve/puran.htm महर्षि प्रबंधन विश्वविद्यालय]-यहाँ सम्पूर्ण वैदिक साहित्य संस्कृत मा उपलब्ध छ। *[http://www.tdil.mit.gov.in/vedicjan04/hDefault.html ज्ञानामृतम्] - वेद, अरण्यक, उपनिषद् आदि मा सम्यक जानकारी *[http://www.aryasamajjamnagar.org/vedang.htm वेद एवं वेदांग] - आर्य समाज, जामनगर को जालघर मा सबै वेद एवं उनको भाष्य दिये भएका छन्। *[http://www.samaydarpan.com/july/pehal5.aspx जसको उदेश्य छ - '''वेद प्रचार'''] *[http://veda-vidya.com/puran.php वेद-विद्या_डट_कम] {{महाभारत कथा}} {{पुराण}} {{वैदिक साहित्य}} {{महाभारत}} {{रामायण}} {{हिन्दू धर्म}} [[श्रेणी:धर्मग्रन्थ]] [[श्रेणी:देवी-देवता]] [[श्रेणी:हिन्दू धर्म]] [[श्रेणी:संस्कृत साहित्य]] [[श्रेणी:पुराण]] [[श्रेणी:वेद]] [[श्रेणी:स्मृति]] [[श्रेणी:वैदिक धर्म]] [[श्रेणी:महाभारत कथा]] mrodrk2zkljwb1qq9no77qfb151xc44 महाभारत खण्ड २० 0 2363 16551 4354 2020-05-18T10:23:07Z CommonsDelinker 37 Removing [[:c:File:Arjunakaranbattle.jpg|Arjunakaranbattle.jpg]], it has been deleted from Commons by [[:c:User:Taivo|Taivo]] because: author's request on creation week. wikitext text/x-wiki ==कर्ण,शल्य र दुर्योधन वध== [[चित्|right|thumb|300px|कर्ण र अर्जुन को एक दोश्रो मा पर लक्ष्य गर्न ]] द्रोण ठूलो नै दुर्धर्ष थिए। उनि सम्पूर्ण क्षत्रियहरुको विनाश गरेर पाँच वें दिन मारे गये। दुर्योधन पुन: शोक देखि आतुर हो उठयो। उन समय कर्ण उनको सेना को कर्णधार भयो। पाण्डव-सेना को आधिपत्य अर्जुन को मिलयो। कर्ण र अर्जुन मा भाँति-भाँति को अस्त्र-शस्त्रों को मार-काट देखि युक्त महाभयानक युद्ध भयो, जुन देवासुर-संग्राम को पनि मात गर्ने थियो। कर्ण र अर्जुन को संग्राम मा कर्ण ले आफ्नो बाणों देखि शत्रु-पक्ष को बहुत- लेवीरहरुको संहार गरेर डाला; सत्रहवें दिन ले पहिले तक, कर्ण को युद्ध अर्जुन को अतिरिक्त सबै पांडवहरु देखि भयो। उनले महाबली भीम सहित यिनी पाण्डवहरुलाई एक-पर-एक रण मा परास्त पनि गरेको थियो। तर माता कुंती को दिए वचनानुसार उनले कुनै पनि पांडव को हत्या हैन गर्यो। सत्रहवें दिन को युद्ध मा आखिरकार त्यो घडी आ नै गई, जब कर्ण र अर्जुन आमने-सामने आ गए। यस शानदार संग्राम मा दुवै नै बराबर थिए। कर्ण को उनको गुरू परशुराम द्वारा विजय नामक धनुष भेंट स्वरूप दिए गएको थियो, जसको प्रतिरूप स्वयं विश्वकर्मा ले बनाया थियो। दुर्योधन को निवेदन मा पांडवहरु को मामा शल्य कर्ण को सारथी बनन को लागि तैयार भए। दरसल अर्जुन को सारथी स्वयं श्रीकृष्ण थिए, र कर्ण कुनै पनि मामला मा अर्जुन भन्दा कम ना हो यसको लागि शल्य देखि सारथी बनन निवेदन गरियो, किनकी उनको भित्र उनि सबै गुण थिए जुन एक योग्य सारथी मा होने चाहिए। रण को दौरान, अर्जुन को बाण कर्ण को रथ मा लगे र उनको रथ धेरै गज पछि खिसक गया। तर, जब कर्ण को बाण अर्जुन को रथ मा लगे त उनको रथ केवल केहि नै बालिश्त (हथेली जितनी दूरी) टाढा खिसका। इसपर श्रीकृष्ण ले कर्ण को प्रशंसा गर्यो। यस कुरा मा चकित भएर अर्जुन ले कर्ण को यस प्रशंसा को कारण पूछा, किनकी उनको बाण रथ को पछि खिसकानहरु मा अधिक प्रभावशाली थिए। तब कृष्ण ले भन्यो कि कर्ण को रथ मा केवल कर्ण र शल्य को भार छ, तर अर्जुन को रथ मा त स्वयं उनि र हनुमान विराजमान छ, र तब पनि कर्ण ले उनको रथ को केहि बालिश्त पछि खिसका दिए। यहि प्रकार कर्ण ले धेरै पल्ट अर्जुन को धनुष को प्रत्यंचा काट दी। तर हरेक पल्ट अर्जुन परेलि झपकते नै धनुष मा प्रत्यंचा चढा लेता। यसको लागि कर्ण अर्जुन को प्रशंसा गर्दछ र शल्य देखि भन्इन्छ कि त्यो अब समझा कि किन अर्जुन को सर्वश्रेष्ठ धनुर्धर भनिन्छ। कर्ण र अर्जुन ले दैवीय अस्त्रहरुलाई चलान को आफ्नो-आफ्नो ज्ञान को पूर्ण उपयोग गरदै धेरै लामो र घमासान युद्ध गर्यो। कर्ण द्वारा अर्जुन को सिर धड देखि अलग गर्न को लागि "नागास्त्र" को प्रयोग गरियो। तर श्रीकृष्ण द्वारा सही समय मा रथ को भूमि मा थोडा सा धँसा ल्याइयो जसबाट अर्जुन बच गया। यसले "नागास्त्र" अर्जुन को सिर को ठीक माथि देखि उनको मुकुट को छेदता भयो निस्कियो। नागास्त्र मा उपस्थित अश्वसेना नाग ले कर्ण देखि निवेदन गरे कि त्यो उन अस्त्र को दोबारा प्रयोगएरे ताकि यस पल्ट त्यो अर्जुन को शरीर को बेधता भयो निकल जाए, तर कर्ण माता कुंती को दिए वचन को पालन गरदै उन अस्त्र को पुनः प्रयोग ले मना गर्छ। धरती मा धं लेआफ्नो रथ को पाङ्ग्रा लाई निकालता कर्ण।यद्यपि युद्ध गतिरोधपूर्ण हो रहयो थियो तर कर्ण तब उलझ गयो जब उनको रथ को एक पहिया धरती मा धँस गयो (धरती माता को श्राप को कारण)। त्यो आफुलाई दैवीय अस्त्रों को प्रयोग मा पनि असमर्थ पाउइन्छ, जस्तो को उनको गुरु परशुराम को श्राप थियो। तब कर्ण आफ्नो रथ को पाङ्ग्रा लाई निकालन को लागि तल उतरता छ र अर्जुन देखि निवेदन गर्दछ को त्यो युद्ध को नियमहरु को पालन गरदै केहि अबेर को लागि उसपर बाण चलान बंद गरेर दे। तब श्रीकृष्ण, अर्जुन देखि भन्छन् कि कर्ण को कुनै अधिकार छैन को त्यो अब युद्ध नियमहरु र धर्म को कुरा करे, जबकि स्वयं उनले पनि अभिमन्यु वध को समय कुनै पनि युद्ध नियम र धर्म को पालन गरेको थिएन। उनले अगाडी भन्यो कि तब उनको धर्म कहाँ गएको थियो जब उनले दिव्य-जन्मा द्रौपदी को पूरी कुरु राजसभा को समक्ष वैश्या भन्यो थियो। द्युत-क्रीडा भवन मा उनको धर्म कहाँ गएको थियो। यसैले अब उसलाई कुनै अधिकार गरेनत्यो कुनै धर्म या युद्ध नियम को कुरा करे र उनले अर्जुन देखि भन्यो कि अझैएर्ण असहाय छ (ब्राह्मण को श्राप फलीभूत भयो) यसैले त्यो उनको वध करे। श्रीकृष्ण भन्छन् को यदि अर्जुन ले यस निर्णायक मोड मा अझैएर्ण को हैन मारा त संभवतः पांडव उसलाई कहिल्यै पनि हैन मार सकेंगे र यो युद्ध कहिल्यै पनि हैन जीतयो जा सकेगा। तब, अर्जुन ले एक दैवीय अस्त्र को उपयोग गरदै कर्ण को सिर धड देखि अलग गर्यो। कर्ण को शरीर को भूमि मा गिरने पछि एक ज्योति कर्ण को शरीर देखि निकली र सूर्य मा समाहित भयो। तब श्रीकृष्ण, अर्जुन देखि भन्छन् कि कर्ण को कुनै अधिकार छैन को त्यो अब युद्ध नियमहरु र धर्म को कुरा करे, जबकि स्वयं उनले पनि अभिमन्यु वध को समय कुनै पनि युद्ध नियम र धर्म को पालन गरेको थिएन। उनले अगाडी भन्यो कि तब उनको धर्म कहाँ गएको थियो जब उनले दिव्य-जन्मा द्रौपदी को पूरी कुरु राजसभा को समक्ष वैश्या भन्यो थियो। द्युत-क्रीडा भवन मा उनको धर्म कहाँ गएको थियो। यसैले अब उसलाई कुनै अधिकार गरेनत्यो कुनै धर्म या युद्ध नियम को कुरा करे र उनले अर्जुन देखि भन्यो कि अझैएर्ण असहाय छ (ब्राह्मण को श्राप फलीभूत भयो) यसैले त्यो उनको वध करे। श्रीकृष्ण भन्छन् को यदि अर्जुन ले यस निर्णायक मोड मा अझैएर्ण को हैन मारा त संभवतः पांडव उसलाई कहिल्यै पनि हैन मार सकेंगे र यो युद्ध कहिल्यै पनि हैन जीतयो जा सकेगा। तब, अर्जुन ले एक दैवीय अस्त्र को उपयोग गरदै कर्ण को सिर धड देखि अलग गर्यो। कर्ण को शरीर को भूमि मा गिरने पछि एक ज्योति कर्ण को शरीर देखि निकली र सूर्य मा समाहित भयो।।तदनन्तर राजा [[शल्य]] कौरव-सेना को सेनापति हुए, तर उनि युद्ध मा आधा दिन सम्म नै टिक सके। दोपहर होते-होते राजा युधिष्ठिर ले उनलाई मार दिए। ==स्रोत== [http://sukhsagarse.blogspot.com सुखसागर] को सौजन्य से ==बाहिरी कडिहरु== * [http://www.vedpuran.com/# '''वेद-पुराण'''] - यहाँ चारै वेद एवं दस भन्दा अधिक पुराण हिन्दी अर्थ सहित उपलब्ध छन्। पुराणहरु लाई यहाँ सुना पनि जान सक्छ। *[http://is1.mum.edu/vedicreserve/puran.htm महर्षि प्रबंधन विश्वविद्यालय]-यहाँ सम्पूर्ण वैदिक साहित्य संस्कृत मा उपलब्ध छ। *[http://www.tdil.mit.gov.in/vedicjan04/hDefault.html ज्ञानामृतम्] - वेद, अरण्यक, उपनिषद् आदि मा सम्यक जानकारी *[http://www.aryasamajjamnagar.org/vedang.htm वेद एवं वेदांग] - आर्य समाज, जामनगर को जालघर मा सबै वेद एवं उनको भाष्य दिये भएका छन्। *[http://www.samaydarpan.com/july/pehal5.aspx जसको उदेश्य छ - '''वेद प्रचार'''] *[http://veda-vidya.com/puran.php वेद-विद्या_डट_कम] {{महाभारत कथा}} {{पुराण}} {{वैदिक साहित्य}} {{महाभारत}} {{रामायण}} {{हिन्दू धर्म}} [[श्रेणी:धर्मग्रन्थ]] [[श्रेणी:देवी-देवता]] [[श्रेणी:हिन्दू धर्म]] [[श्रेणी:संस्कृत साहित्य]] [[श्रेणी:पुराण]] [[श्रेणी:वेद]] [[श्रेणी:स्मृति]] [[श्रेणी:वैदिक धर्म]] [[श्रेणी:महाभारत कथा]] 54tmowchynsdkm2d2shlne9i6l4ntsh महाभारत खण्ड २ 0 2364 4355 2011-09-29T19:09:05Z सरोज कुमार ढकाल 358 ==भीष्म को जन्म तथा भीष्म प्रतिज्ञा== एक पल्ट हस्तिन... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki ==भीष्म को जन्म तथा भीष्म प्रतिज्ञा== एक पल्ट हस्तिनापुर को महाराज गंगा को किनारा तपस्या गरिहेका थिए। उनको रूप-सौन्दर्य देखि मोहित हो गरेर गंगा जाँघ मा बैठ गई। गंगा ले कहा, "हे राजन्! म ऋषि को पुत्री गंगा हूँ र आप लेविवाह गर्न तपाईंको नजिकै आएको हूँ।" यस मा महाराज प्रतीप बोले, "गंगे! तिमी मेरी दहिनी जाँघ मा बैठी हो। पत्नी को त वामांगी हुनु चाहिये, दाहिने जाँघ त पुत्र को प्रतीक हो अतः म तिमीलाई आफ्नो पुत्रवधू को रूप मा स्वीकार करता हूँ।" यो सुन गरेर गंगा वहाँ देखि चली गई। अब महाराज प्रतीप ले पुत्र प्राप्ति को लागि घोर तप गर्न आरम्भ गर्यो। उनको तप को फलस्वरूप उनलाई पुत्र को प्राप्ति भए जसको नाम उनले शान्तनु राखयो। शान्तनु को युवा भए पछि उसलाई गंगा संग विवाह गर्ने आदेश दे महाराज प्रतीप स्वर्ग चले गये। पिता को आदेश को पालन गर्न को लागि शान्तनु ले गंगा को नजिकै गएर उन लेविवाह गर्न को लागि निवेदन गर्यो। गंगा बोलीं, "राजन्! म आपसंग विवाह त गरेर सकती हूँ किन्तु तपाईंलाई वचन दिन हुनेछ कि तपाईं मेरो कुनै पनि कार्य मा हस्तक्षेप हैन गर्नेछन्।" शान्तनु ले गंगा को कहे अनुसार वचन दिएर उन लेविवाह गर्यो। गंगा को गर्भ देखि महाराज शान्तनु को आठ पुत्र हुये जस मध्ये आठ को गंगा ले गंगा नदी मा ले जा गरेर बहा दिए र आफ्नो दिये हुये वचन मा बँधे भएको कारण महाराज शान्तनु केहि बोल न सके। जब गंगा को आठवाँ पुत्र भयो र त्यो उसलाई पनि नदी मा बहाने को लागि ले जाने लगी त राजा शान्तनु देखि रहयो न गयो र उनि बोले, "गंगे! तिमीले मेरो आठ पुत्रहरु लाई नदी मा बहा दिए किन्तु आफ्नो प्रतिज्ञा को अनुसार मैले केहि न भन्यो। अब तिमी मेरो यस आठवें पुत्र को पनि बहाने जा रही हो। म तुम लेप्रार्थना करता हूँ कि कृपा गरेर यसलाई नदी मा मत बहाओ।" यो सुन गरेर गंगा ले कहा, "राजन्! तपाईंले आफ्नो प्रतिज्ञा भंग गरेर दिएको छ यसैले अब म तपाईंको नजिकै हैन रह सकती।" यति भन्एर गंगा आफ्नो पुत्र संग अन्तर्ध्यान भयो। तत्पश्चात् महाराज शान्तनु ले छत्तीस वर्ष ब्रह्मचर्य व्रत धारण गरेर को व्यतीत गरेर दिये। फेरि एक दिन उनले गंगा को किनारा जा गरेर गंगा देखि कहा, "गंगे! आज मेरी इच्छा उन बालक को देखने को हो रही छ जसलाई तिमी आफ्नो साथ ले गई थीं।" गंगा एक सुन्दर स्त्री को रूप मा उन बालक संग प्रकट भयो र बोलीं, "राजन्! यो तपाईंको पुत्र हो तथा यसको नाम देवव्रत छ, यसलाई ग्रहण करो। यो पराक्रमी होने संग विद्वान पनि हुनेछ। अस्त्र विद्या मा यो परशुराम को समान हुनेछ।" महाराज शान्तनु आफ्नो पुत्र देवव्रत को पाउएर अत्यन्त प्रसन्न हुये र उसलाई आफ्नो साथ हस्तिनापुर लाकर युवराज घोषित गर्यो। एक दिन महाराज शान्तनु यमुना को तट मा घूमइरहेका थिए कि उनलाई नदी मा नाउ चलाते हुये एक सुन्दर कन्या दृष्टिगत भए। उनको अंग अंग ले सुगन्ध निकल रही थियो। महाराज ले उन कन्या देखि पूछा, "हे देवि! तिमी को हो?" कन्या ले भने , "महाराज! मेरो नाम सत्यवती छ र म निषाद कन्या हूँ।" महाराज उनको रूप यौवन मा रीझ गरेर तत्काल उनको पिता को नजिकै पहुँचे र सत्यवती संग आफ्नो विवाह को प्रस्ताव गर्यो। यस मा धींवर (निषाद) बोला, "राजन्! मलाई आफ्नो कन्या को आपसंग विवाह गर्न मा कुनै आपत्ति छैन तर तपाईंलाई मेरी कन्या को गर्भ देखि उत्पन्न पुत्र को नै आफ्नो राज्य को उत्तराधिकारी बनाउन हुनेछ।।" निषाद को यिनी वचनहरुलाई सुन गरेर महाराज शान्तनु चुपचाप हस्तिनापुर फर्किए। सत्यवती को वियोग मा महाराज शान्तनु व्याकुल रहन लगे। उनको शरीर दुर्बल होने लागयो। महाराज को यस दशा को देख गरेर देवव्रत को ठूलो चिंता भए। जब उनलाई मन्त्रियों को द्वारा पिता को यस प्रकार को दशा भएको कारण ज्ञात भयो त उनि तत्काल समस्त मन्त्रियों संग निषाद को घर जा पहुँचे र उनले निषाद देखि कहा, "हे निषाद! तपाईं सहर्ष आफ्नो पुत्री सत्यवती को विवाह मेरो पिता शान्तनु संग गरेर दें। म तपाईंलाई वचन देता हूँ कि तपाईंको पुत्री को गर्भ देखि जुन बालक जन्म लेगा त्यहि राज्य को उत्तराधिकारी हुनेछ। कालान्तर मा मेरी कुनै सन्तान तपाईंको पुत्री को सन्तान को अधिकार छीन न पाये यस कारण ले म प्रतिज्ञा करता हूँ कि म आजन्म अविवाहित रहूँगा।" उनको यस प्रतिज्ञा को सुन गरेर निषाद ले हात जोडएर कहा, "हे देवव्रत! तपाईंको यो प्रतिज्ञा अभूतपूर्व छ।" यति भन्एर निषाद ले तत्काल आफ्नो पुत्री सत्यवती को देवव्रत तथा उनको मन्त्रियों संग हस्तिनापुर भेज दिए। देवव्रत ले आफ्नो माता सत्यवती को लाकर आफ्नो पिता शान्तनु को सौंप दिए। पिता ले प्रसन्न भएर पुत्र ले कहा, "वत्स! तूने पितृभक्ति को वशीभूत भएर यस्तो प्रतिज्ञा को छ जस्तो कि न आज सम्म कुनै ले गरेको छ र न भविष्य मा गर्नेछ। म तुझे वरदान देता हूँ कि तेरी मृत्यु तेरी इच्छा देखि नै हुनेछ। तेरी यस प्रकार को प्रतिज्ञा गर्न को कारण तू भीष्म कहलायेगा र तेरी प्रतिज्ञा भीष्म प्रतिज्ञा को नाम ले सदैव प्रख्यात रहेगी।" उनको जस्तो वीर यस संसार मा र कुनै छैन। त्यो आफ्नो जीवनकाल मा कहिल्यै पनि कुनै भन्दा पनि परस्त भएन। यहाँ सम्म कि उनको गुरु र स्वयं विष्णु को अवतार भगवन परशुराम पनि उन ले२३ दिनहरु सम्म युद्ध गर्न पछि पनि उनलाई परस्त हैन गरेर सके. भीष्म ले आफ्नो पिता को सुखहरुको लागि राज सिंहासन को त्याग गर्यो। उनि संधै चाहते थिए को कौरव र पांडव मिल जुल गरेर रह्नुहोस तर उनको समस्त प्रयासहरु पछि पनि महाभारत को युद्ध भयो। चित्रांगद बाल्यावस्था मा नै चित्रांगद नाम वाला [[गन्धर्व]] को द्वारा मारे गये। फेरि भीष्म संग्राम मा विपक्षी को परास्त गरेर [[काशिराज]] को दुइ कन्याओं - [[अंबिका]] र [[अंबालिका]] को हरेक लाये। उनि दुवै विचित्रवीर्य को भार्याएँ भएं। केहि काल पछि राजा विचित्रवीर्य राजयक्ष्मा देखि ग्रस्त हो स्वर्गवासी हो गये। तब सत्यवती को अनुमति ले व्यासजी को द्वारा अम्बिका को गर्भ देखि राजा धृतराष्ट्र र अम्बालिका को गर्भ देखि पाण्डु उत्पन्न भए। [[धृतराष्ट्र]] ले गान्धारी को गर्भ देखि सय पुत्रहरु लाई जन्म दिए, जसमा [[दुर्योधन]] सबै भन्दा ठूलो थियो र पाण्डु को [[युधिष्टर]],[[भीम]],[[अर्जुन]],[[नकुल]],[[सहदेव]] आदि पांच पुत्र भए। ==स्रोत== [http://sukhsagarse.blogspot.com सुखसागर] को सौजन्य से ==बाहिरी कडिहरु== * [http://www.vedpuran.com/# '''वेद-पुराण'''] - यहाँ चारै वेद एवं दस भन्दा अधिक पुराण हिन्दी अर्थ सहित उपलब्ध छन्। पुराणहरु लाई यहाँ सुना पनि जान सक्छ। *[http://is1.mum.edu/vedicreserve/puran.htm महर्षि प्रबंधन विश्वविद्यालय]-यहाँ सम्पूर्ण वैदिक साहित्य संस्कृत मा उपलब्ध छ। *[http://www.tdil.mit.gov.in/vedicjan04/hDefault.html ज्ञानामृतम्] - वेद, अरण्यक, उपनिषद् आदि मा सम्यक जानकारी *[http://www.aryasamajjamnagar.org/vedang.htm वेद एवं वेदांग] - आर्य समाज, जामनगर को जालघर मा सबै वेद एवं उनको भाष्य दिये भएका छन्। *[http://www.samaydarpan.com/july/pehal5.aspx जसको उदेश्य छ - '''वेद प्रचार'''] *[http://veda-vidya.com/puran.php वेद-विद्या_डट_कम] {{महाभारत कथा}} {{पुराण}} {{वैदिक साहित्य}} {{महाभारत}} {{रामायण}} {{हिन्दू धर्म}} [[श्रेणी:धर्मग्रन्थ]] [[श्रेणी:देवी-देवता]] [[श्रेणी:हिन्दू धर्म]] [[श्रेणी:संस्कृत साहित्य]] [[श्रेणी:पुराण]] [[श्रेणी:वेद]] [[श्रेणी:स्मृति]] [[श्रेणी:वैदिक धर्म]] [[श्रेणी:महाभारत कथा]] iue9nhxlcy7dgovv888j6h54fw5t9xb महाभारत खण्ड १९ 0 2365 17473 16164 2023-05-22T21:16:00Z CommonsDelinker 37 Removing [[:c:File:Krishna_and_Pandavas_along_with_Narada_converse_with_Bhishma_who_is_on_bed_of_Arrows.jpg|Krishna_and_Pandavas_along_with_Narada_converse_with_Bhishma_who_is_on_bed_of_Arrows.jpg]], it has been deleted from Commons by [[:c:User:Jameslwoo wikitext text/x-wiki ==शान्ति दूत श्रीकृष्ण , युद्ध शुरुवात तथा श्रीकृष्णद्वारा अर्जुनलाई उपदेश == [[File:Avatars of Vishnu.jpg|thumb|श्रीकृष्ण को अर्जुन को विराट रुप प्रदर्शन|alt=श्रीकृष्ण अर्जुनलाई विराट रुपको प्दर्शन]] धर्मराज युधिष्ठिर आठ अक्षौहिणी सेनाको स्वामी भएर कौरवसंग युद्ध गर्न लाई तैयार भए। पहिले भगवान् श्रीकृष्ण परम क्रोधी दुर्योधन को नजिकै दूत बनएर गये। उनले एघार [[अक्षौहिणी]] सेना को स्वामी राजा दुर्योधन देखि भने - 'राजन्! तिमी युधिष्ठिर को आधा राज्य दे दुइ या उनलाई पाँच नै गाँव अर्पित गरेर दो; हैन त उनसंग युद्ध करो।' श्रीकृष्ण को कुरा सुनेर दुर्योधन ले कहा- 'म उनलाई सुई को चुच्चो को बराबर भूमि पनि हैन दूँगा; हाँ, उन लेयुद्ध अवश्य करूँगा।' ऐसा भन्एर त्यो भगवान् श्रीकृष्ण को बंदी बनाउन को लागि उद्यत भयो। उन समय राजसभा मा भगवान् श्रीकृष्ण ले आफ्नो परम दुर्धर्ष विश्वरूप को दर्शन गराएर दुर्योधन को भयभीत गर्यो। फेरि [[विदुर]] ले आफ्नो घर ले गएर भगवान् को पूजन र सत्कार गर्यो। तदनन्तर उनि युधिष्ठिर को नजिकै लौट गये र बोले-'महाराज! तपाईं दुर्योधन संग युद्ध कीजिये' युधिष्ठिर र दुर्योधन को सेनाहरु [[कुरुक्षेत्र]] को मैदान मा जा डटीं। आफ्नो विपक्ष मा पितामह भीष्म तथा आचार्य [[द्रोणाचार्य|द्रोण]] आदि गुरुजनहरुलाई देखेर अर्जुन युद्ध ले विरत हो गये, तब भगवान् श्रीकृष्ण ले उन लेकहा-"पार्थ! भीष्म आदि गुरुजन शोक को योग्य छैनन्। मनुष्य को शरीर विनाशशील छ, तर आत्मा को कहिल्यै नाश हैन होता। यो आत्मा नै परब्रह्म छ। 'म ब्रह्म हूँ'- यस प्रकार तिमी उन आत्मा को समझो। कार्य को सिद्धि र असिद्धि मा समानभाव देखि रहएर कर्मयोग को आश्रय ले क्षात्रधर्म को पालन करो।" श्रीकृष्ण को यस्तो भन्ए पछि अर्जुन रथारूढ हो युद्ध मा प्रवृत्त भए। उनले शंखध्वनि गर्यो। दुर्योधन को सेना मा सबै भन्दा पहिले पितामह भीष्म सेनापति भए। पाण्डवों को सेनापति [[शिखण्डी]] थिए। यिनी दुवै मा भारी युद्ध छिड गया। भीष्मसहित [[कौरव]] पक्ष को योद्धा उन युद्ध मा पाण्डव-पक्ष को सैनिकहरु मा प्रहार गर्न लगे र शिखण्डी आदि पाण्डव- पक्ष को वीर कौरव-सैनिकहरु को आफ्नो बाणहरुको निशाना बनाउन लगे। <br /> ==पहिलो दिनको युद्ध== दुशासनले कौरब सेना र भीमसेनले पाण्डव सेना हाँकेका थिए । युद्धको कोलाहल गुञ्जियो । आकाश थर्कियो । ढोलहरु, सिँगहरु, शंखहरु र बिकुलहरु खलबल हुने गरी बज्यो । कोलाहलले कान खायो । घोडाहरुले चित्कार गरे । उन्मत्त हाथीहरुले तीखो स्वर गरी बिकुल बजाए । लडाकुहरुले सिंहनाद गरेर आवाज निकाले । बाणहरु उज्वल उल्काहरु जस्तै आकाशबाट बर्सिन थाले । बाबु, छोरा, काका भतिजाहरुले पहिलेको प्रेम र सम्बन्धहरु बिर्सेर आफुमा आफुमा काटमार गर्न थाले । प्रचण्ड हत्या काण्ड भए ।<br> पहिलो दिनको मध्यान्ह कालमा पाण्डवसेनाहरु नराम्रो सित शिथिल बएका थिए । भीष्मको रथ जहाँ जहाँ गयो त्यहाँ त्यहाँ संहारको नृत्य जस्तै बञो । ===अभिमन्यु र पितामहबिचको युद्ध=== अभिमन्युले सो सहन सकेन र उनले पितामहलाई आक्रमण गरे । सबभन्दा जेठा र सबै भन्दा कान्छापितामहबिच युद्ध भएको बेला त्यस द्वन्द युद्ध हेर्न देवताहरु पनि आएका थिए । अभिमन्युको रथमा सुबर्णको कर्णिकार रुख देखिने ध्वजा उज्वल भएर फरफराएको थियो । उनको एउटा बाण कृतबर्मालाई लाग्यो, शल्यलाई पाँच चोटी र भीष्मलाई नै नौ चोटी लागेको थियो । तरबारको धार जस्तो भएको अभिमन्युको बाणहरु मध्य एउटा बाणले दुरमुखको सारथीलाई लाग्यो, उनको छेदन भएको टाउको जमिनमा गुट मुटिएको थियो । अर्को बाणले कृपको बाणलाई भाँचि दियो । तमाशा हेर्न आएका देबताहरुले अभिमन्युको पराक्रममा फूल बर्साएका थिए । भीष्म र अन्य बीरहरुले अभिमन्युको प्रशंसा गर्दै ठूलो स्वरले भन्यो –" साँचै नै धनन्जयको सुयोग्य पुत्र भएको रहेछ" । तद अन्तर कौरब सेनाहरुले त्यस वीर नवयुबक माथि संयुक्त आक्रमण गरे, तर उनिहरु सबैको अगाडि उनी अडिक भएर बसेका थिए । भीष्मले प्रहार गरेका सबै बाणहरुलाई अभिमन्युले काटेका थिए । उनले ताकेर हानेको एउटा बाणले ताडिको रुख भएको भीष्मको ध्वजालाई पतन गरिदिए । त्यो देखेर भीमले अति हर्ष गरेर वीर भतिजालाई आर्को प्रोत्साहन दिनको लागि सिँहनाद गरेका थिए ।<br> वीर बालकको बहादुरी देखेर पितामहलाई ठूलो हर्ष भयो । इच्छा नहुँदा नहुँदै पनि त्यस बालक माथि पूर्ण बल लगाएर भीष्मले आक्रमण गर्नु परेको थियो । त्यस नव युबक वीर अभिमन्युलाई भरोसा दिन बिराट, उनका छोरा उत्तर, द्रुपदका छोरा दृष्टद्युम्न र भीम आए । सबै मिलेर पितामहलाई आक्रमण गरे र भीष्मको ध्यान अभिमन्युबाट हटाए । ===उत्तरको बीरगति=== बिराटको छोरा उत्तरले हाथीमा आरोहण गरेर शल्य माथि भयानक आक्रमण गरे । शल्यका रथका घोडाहरु मरे । त्यसो भए पछि शल्यले उत्तरलाई गदाले प्रहार गरे । गदा उत्तरको छातिमा नै लाग्यो । उत्तरको गदा हातबाट खस्यो र उनि लडेर म-यो । तर हाथी हटेर गएन । त्यस्ले हमला गर्दै रह्यो । तर शल्यले त्यसको सूँढ काटी शरीरको धेरै ठाउँहरुमा बाणहरुले प्रहार गरे । अनी त्यो हाथी ठूलो स्वरले करायो र म-यो । शल्यले कृतबर्माको रथ चढेका थिए ।<br> ===श्वेतको बीरगति=== बिराटको जेठो छोरा श्वेतले आफ्नो भाइ उत्तर मरेको देखे । घ्यु होमेको आगो जस्तै उनको क्रोध उठ्यो । उनले शल्य तिर रथ बढायो । तुरुन्तै शल्यको सहायता गर्न रथ चढी सात जना बीरहरु आइपुगे । चारै तिर बाट उनिहरुले शैल्यको रक्षा गरेका थिए । श्वेत उपर उनिहरुले बाणहरु ओहि-याय । शस्त्रहरु बादलमा बिजुलि चम्के जस्तै चम्केका थिए । अपूर्ब सित श्वेतले आफ्नो रक्षा गरेका थिए । श्वेतले शत्रुका सबै बाणहरु बिचैमा रोकिदिएका थिए । उनि माथि प्रहार गरेका गदाहरु पनि सबै काटी दिएका थिए । श्वेतले देखाएको कार्य कुसलतामा दुबै पक्षका योद्धाहरु छक्क परेका थिए । सो बेला दुर्योधनले कुनै समय गुमाएन । शल्यलाई बचाउन फौजहरु पठाएदिए । त्यहाँ धुनधानको युद्ध भयो । हजारौँ सिपाहिहरुको नाश भयो । ध्वस्त भएका रथहरु र मरेका हाथी घोडाहरु अनगिन्ति थिए । दुर्योधनका मानिसहरुलाई भगाउन शवेत सफल भए । अघि बढेर भीष्मलाई आक्रमण गरे । श्वेतले भीष्मको झण्डा खसालिदिए । भीष्मले पनि श्वेतको घोडा र सारथिलाई मारिदिए । त्यस पछि तिनीहरुले परसपरमा गदा प्रहार गरी युद्ध गरे । श्वेतले गदा रिङ्ग्याएर भीष्म माथि प्रहार गरे । रथ चूर्ण भयो । तर पितामह गदा रथमा लाग्नु अगाडि नै त्यसो हुन्छ भनेर जानेर रथबाट हाम्फालेका थिए । जमिनबाटै धनुष कान सम्म खिचेर भीष्मले श्वेतलाई सांघातिक बाणले हमला गरे । श्वेतलाई सो बाणले लाग्यो र ढली म-यो । दुशासन सिँग फुकेर खुशि भै नाचे । त्यस पछि भीष्मले पाण्डव सेना माथि ठूलो आक्रमण गरे ।<br> प्रथम दिनको युद्धमा पाण्ढवहरुको फौजले ठूलो दु:ख पाएको थियो । यता धर्म पुत्रलाई ठूलो चिन्ता लागेको थियो भने उता दुर्योधनको खुशिको सिमाना थिएन । पाण्डवहरु कृष्ण कहाँ आएर दु:खको छलफलमा लागेका थिए । "भरतबंशका नायक" भनि कृष्णले युधिष्ठिरलाई भन्यो –'नडराउनुस, भगवानले तपाईँलाई बीर भ्राताहरु दिनु भएको छ । तपाईँ किन शंका उपशंका गर्नु हुन्छ ? । म छु, सत्यकि, बिराट, द्रुपद हुनु हुन्छ र दृष्टद्युम्न पनि छन् । तपाईँले दु:ख मान्नु पर्ने कारण केहि छैन । पूर्ब निश्चित शिकार भीष्मलाई पर्खि बसेका शिखण्डिलाई तपाईँले बिर्सनु भएको छ । युद्धमा भएका घटनाहरु देखेर वाक्क मानेर बाँचिरहने इच्छा भीष्ममा हराओस् र मर्ने इच्छा जागेर आउने दिनको प्रतिक्षा गर्नुस" कृष्णले युधिष्ठिरलाई यसरी धैर्य गराएका थिए ।<br> ==दोश्रो दिनको युद्ध == युद्धको पहिलो दिन पाण्डव सेनालाई नराम्रो भएकोले सेनामुख दृष्टद्युम्नले सो दोहरिन नदिन प्रकृयाहरुको तजबिज गरे । दोस्रो दिनमा धेरै राम्रो गरी सेनालाई युद्ध रचनामा मिलाए । आत्म बिश्वास पैदा गर्न सब थोक मिलाएको थियो । ===दुर्योधनको सम्बोधन=== प्रथम दिनमा सफल भएकोबाट गर्ब गरेका दुर्योधन सेनाको माझमा बसेर आफ्ना सेनाहरुलाई सम्बोधन गरेर भने –"युद्धका बीरहरु ! हाम्रो विजय निश्चित भएको छ । युद्ध गर । ज्यानको परवाह नगर ।" <br> दोस्रो दिन पनि भीष्मले हाँकेका कौरब सेनाले फेरि पाण्डव सेनालाई भयंकर आक्रमण गरी ठूलो क्षति पु-यायो र पाण्डवहरुको सेना रचना बिगारेका थिए । अर्जुनले सारथि कृष्णलाई हरेर भने –"यदि हामीहरु यसरि नै बस्यौँ भने पितामहले हाम्रो सम्पूर्ण सेनालाई नाश गर्ने छ । यदि हामीले भीष्मलाई मारेनौँ भने मलाई डर लागेको छ कि हामीले हाम्रो सेनालाई बचाउन सक्ने छैनौँ ।" कृष्णले भन्यो –"धनन्जय, त्यसो भए तयार होउ । पितामहको रथ त्यहिँ छ ।" ===भीष्म र अर्जुनको भिडन्त=== कृष्णले रथ भीष्म भए तिर दौडाए । रथ छिटो छिटो बढाएर भीष्मको रथ भए तिर लगे । पितामहले चुनौतिलाई स्वागत गर्न बाणहरु छोडे । सतर्क भएर पितामहको रक्षा गर्न र कहिल्यै उनलाई बिपदमा पर्न नदिन दुर्योधनले आफ्ना मानिसहरुलाई आदेश दिए । त्यसै अनुरूप तुरुन्तै लडाकुहरु पितामहलाई सहयोग गर्न पुगे । सबै मिलेर अर्जुनलाई आक्रमण गरे । कुनै कुराको परवाह नगरि अर्जुनले सबैको सामना गरे । सबैलाई थाहा भएकै कुरा हो कि अर्जुन सित टक्कर लिएर भिड्न सक्नेहरु तीन जना भीष्म, द्रोण र कर्ण मात्र थिए। भीष्मको सहायता गर्न आएका सबै लडहाकुहरुलाई बिचैमा रोकि दिए । यस बेला अर्जुनले आफ्नो धनुष यसरि धारण गरेका थिए कि त्यो देखेर सेनाका सबै सेनाध्यक्षहरुले प्रशंसा गरेका थिए । उनको रथ बिजुलि चम्के जस्तै चम्केर शत्रु पक्षका फौजहरुलाई छरपस्ट पारेर यताउता छिटो छिटो उफ्रेको जस्तो देखिएको थियो र सो देख्दा सबैको आँखा नै तिरमिराएको थियो । सो भिडन्त हेरी रहेका दुर्योधनको मुटुमा ढ्याङ्ग्रो बज्यो । भीष्म प्रति उनको बिश्वास डगमगायो । दुर्योधनले भन्यो – "हे गंगा पुत्र, तपाईँ र द्रोण जिवित भै लडिरहेको बेलामा पनि कृष्ण र अर्जुन मिलेर गरी रहेको यस भयंकर हमलाले हाम्रो सबै सेनालाई नाश गर्ने छ । मेरो सेवामा सबै भन्दा पक्का भएका मेरो मित्र कर्ण यस बेला तपाईँकै कारणले युद्धबाट अलग्ग भएर रहेको छ । तपाईले अर्जुनलाई नाश गर्ने कदम छिटै चाल्नु होला जस्तो मलाई लागेको छैन, मलाई शंका लागेको छ ।" भीष्म र अर्जुनको भिडन्त हेर्न देवताहरु आए । विश्वका सबै भन्दा महान योद्धाहरु यिनै दुईजना थिए । दुबैको रथहरु सेता घोडाहरु द्वारा तानिएका थिए । दुबै पक्षबाट अनगिन्ति बाणहरु बर्षाएका थिए । आकाशमा बाणहरुसंग बाणहरु जोतिएका थिए । कुनै बेला पितामहका बाणहरुले अर्जुन र माधवको छातिमा लागेको थियो । राता राता पलासको फूलहरु भरिएको हरियो फलामको रूख जस्तै कृष्ण उभिएको बेला बगिरहेको रगतले पहिलेको भन्दा शोभा झन बढेको थियो । प्रिय सारथिलाई बाण लागेको देखे पछि अर्जुनको क्रोध झन् बढ्यो र भीष्मलाई खूब ताकेर अर्जुनले बाण हाने । दुबै लडाकुहरु बराबरीका थिए । युद्ध धेरै बेर सम्म चलि रह्यो । ===द्रोण र दृष्टद्युम्नको बिचको युद्ध=== एकातिर त्यो महान दृष्य थियो भने आर्कोतिर द्रोण र दृष्टद्युम्नका बिच घमासान युद्ध भइरहेको थियो । द्रोणको आक्रमण शक्तिशालि थियो । दृष्टद्युम्न नराम्रोसित घाइते भएको थियो । तर उनले त्यतिकै साहस गरी बदला लिए । दाह्रा किटेर दृष्टद्युम्नले द्रोणलाई बाणहरु हाने, गदाहरुले प्रहार गरे । द्रोणले पनि ठूलो दक्षताका साथ आत्म रक्षा गरेका थिए । बाणहरुले उनलाई प्रहार गरेका तीखा तीखा हतियारहरु र ओजनदार गदाहरुलाई उनले आकाशमा नै रोकेर तोडफोड गरी दिएका थिए । धेरै पटक दृष्टद्युम्नको धनुष द्रोणले बाणहरु द्वारा भँचि दिएका थिए । द्रोणको एउटा बाणले पञ्चाल राजकुमार दृष्टद्युम्नको सारथिलाई मारि दिए । त्यसो भए पछि दृष्टद्युम्न गदा लिएर रथबाट हाम्फालेर पैदलै अघि बढ्यो । द्रोणले बाण हानेर त्यस गदालाई फुटाई दियो । अनि दृष्टद्युम्न तरबार झिकेर हात्तीको सिकार गर्ने सिँह झैँ उफ्रेर अघि बढे । तर द्रोणले उनलाई सिथिल पारी उनलाई अघि बढन रोकि दियो । तर त्यहि नै बेला भिमले दृष्टद्युम्नको दुरदशा देखेर द्रोण माथि बाणहरु बर्षाए, दृष्टद्युम्नलाई बचाएर रथमा राखेर लगेका थिए । ===भीमको पराक्रम=== दुर्योधनले सो देखेर भिमसेन सित भिडन कलिङ्गका फौजहरु पठाए । भीमले कलिङ्गका धेरै फौजहरुलाई मारि दिए । उनि काल जस्तै भएर शत्रु तिर गएर तिनीहरुलाई ढालि दिए । त्यो संहार यस्तो भयंकर थियो कि जम्मै फौज डरले काँपेका थिए । त्यो देखे पछि कलिङ्गहरुलाई बचाउन भीष्म आए । सत्यकि, अभिमन्यु र अरुहरु भीमको सहायता गर्न आइपुगे । सत्यकिको एउटा प्रहारले भीष्मको रथको सारथिलाई खसालि दियो, यस पश्चात भीष्मको रथका घोडाहरु यस्तो तर्से कि उनिहरुलाई नियन्त्रण गर्न असंभव भयो । उनका घोडाहरु बेतोडले दौडन थाले । भिष्मले थाम्न नसक्ने गरी रथलाई युद्ध स्थलबाट नदेखिने गरी दौडाएर लगे । भिष्मको रथ युद्ध स्थलबाट यसरी बपत्ता भएको देखेर पाण्डवहरु र अरुहरु जोशले उन्मत्त भए, दंग भए । यस अवसरको फायदा उठाएर पाण्डव पक्षकाहरुले कौरब सेना माथि भिषण आक्रमण गरे । ===दोश्रो दिनको विश्लेषण=== बिशेष गरी अर्जुनको पराक्रमले गर्दा यस दिन कौरब सेनाको ठूलो क्षति भएको थियो । कौरब सेनाका सेनापतिहरु अति बिचलित भए । तिनीहरुको अघिल्लो दिनको जोशहरु सबै हराएको थियो । दोस्रो दिनको युद्ध कहिले अन्त हुने हो भनि तिनिहरुले कौटुहल पूर्बक कहिले अस्ताउने होला भनि सूर्य तिर हेर्न लागेका थिए । पश्चिम दिशातिर घाम अस्ताउन लागे पछि भीष्मले द्रोणलाई भने –"अहिले हामीले युद्ध बन्द गर्नु राम्रो हुने छ । हाम्रा फौजहरु हतोत्साह भएर थाकेका छन् ।" पाण्डवहरुको पक्षमा धनन्जय र अरुहरु बाजा बजाएर हर्ष गरी आफ्नो शिबिर तिर लागे । पहिलो दिनमा पाण्डवहरुको अवस्था भए जस्तै दोश्रो दिनको युद्धमा कौरबहरुको अवस्था भएको थियो । कौरव र पाण्डव-सेना को त्यो युद्ध, देवासुर-संग्राम को समान जान पर्थ्यो। आकाश मा खडे भएर देखने वाला [[देवता|देवता]] को त्यो युद्ध ठूलो आनन्ददायक प्रतीत हो रहयो थियो। भीष्म ले दस दिनहरु सम्म युद्ध गरेर पाण्डवों को अधिकांश सेना को आफ्नो बाणों देखि मार गिराया। ==भीष्म द्रोण वध== दसवें दिन अर्जुन ले वीरवर भीष्म मा बाणों को ठूलो भारी वृष्टि गर्यो। यता [[द्रुपद]] को प्रेरणा देखि शिखण्डी ले पनि पानी बरसाने वाला मेघ को भाँति भीष्म मा बाणों को झडी लागयो दी। दुवै ओर को हाथीसवार, घुडसवार, रथी र पैदल एक-दोश्रो को बाणों देखि मारे गये। भीष्म को मृत्यु उनको इच्छा को अधीन थियो।जब पांडवहरु लाई यो समझ मा आ गयो को भीष्म को रहते त्यो यस युद्ध को हैन जीत सकते त श्रीकृष्ण को सुझाव मा उनले भीष्म पितामह देखि नै उनको मृत्यु को उपाय पूछा. उनले भन्यो कि जब सम्म मेरो हात मा शस्त्र छ तब सम्म महादेव को अतिरिक्त मलाई कुनै हैन हरीयो सकता. उनले ले नै पांडवहरु लाई सुझाव दिए कि शिखंडी को अगाडी गरेर युद्ध लडे. त्यो जानते थिए कि शिखंडी पूर्व जन्म मा अम्बा थियो यसैले त्यो उसलाई कन्या नै मानथे. १०वे दिन को युद्ध मा अर्जुन ले शिखंडी को अगाडी आफ्नो रथ मा बिठाया. शिखंडी को अगाडी देख गरेर भीष्म ले आफ्नो धनुष त्याग दिए। उनको शस्त्र त्यागने पछि अर्जुन ले उनलाई बाणो कि शय्या मा सुला दिए। उनि उत्तरायण को प्रतीक्षा मा भगवान् विष्णु को ध्यान र स्तवन गरदै समय व्यतीत गर्न लगे। भीष्म को बाण-शय्या मा गिर जाने पछि जब दुर्योधन शोक देखि व्याकुल हो उठा, तब आचार्य द्रोण ले सेनापतित्व को भार ग्रहण गर्यो। उधर हर्ष मनाती भए पाण्डवों को सेना मा धृष्टद्युम्न सेनापति भए। उन दुवै मा ठूलो भयंकर युद्ध भयो, जुन यमलोक को आबादी को बढाने वाला थियो।तेरहवे दिन को युद्ध मा, कौरव सेना को प्रधान सेनापति, गुरु द्रोणाचार्य द्वारा, युधिष्ठिर को बंदी बनाउन को लागि चक्रव्यूह/पद्मव्यूह को रचना गरियो। पाण्डव पक्ष मा केवल कृष्ण र अर्जुन नै चक्रव्यूह भेदन जानते थिए। तर उन दिन उनलाई त्रिगत नरेश बंधु युद्ध करते-करते चक्रव्यूह स्थल ले धेरै टाढा लिए। त्रिगत दुर्योधन को शासनाधीन एक राज्य थियो। अर्जुन पुत्र अभिमन्यु को चक्रव्यूह मा केवल प्रवेश गर्न आता थियो, उस लेनिकलना हैन, जसलाई उनले तब सुना थियो जब त्यो आफ्नो माता को गर्भ मा थियो र उनको पिता अर्जुन उनको माता को यो विधि सम्झिइरहेका थिए र बीच मा नै उनलाई नींद आ गई। तर जस्तै नै अभिमन्यु ले चक्रव्यूह मा प्रवेश गर्यो, सिन्धु नरेश - जयद्रथ ले प्रवेश मार्ग रोक लिया र अन्य पाण्डवहरुलाई भित्र प्रवेश हैन गर्न दिए। तब शत्रुचक्र मा अभिमन्यु एक्लो पर््यो। एक्लो भए पछि पनि त्यो वीरता देखि लडयो र उनले एक्लै नै कौरव सेना को ठूला-ठूला योद्धाहरु को परास्त गरे जिन्में स्वयं कर्ण, द्रोण र दुर्योधन पनि थिए। कर्ण र दुर्योधन ले गुरु द्रोण को निर्देशानुसार अभिमन्यु को वध गर्ने निर्णय लिया। कर्ण ले बाण चलाउनर अभिमन्यु को धनुष र रथ को एक पहिया तोड दिए जसबाट त्यो भूमि मा गिर पर्यो र अन्य कौरवों ले उसपर आक्रमण गर्यो। यस युद्ध मा अभिमन्यु मारा गया। युद्ध समाप्ति मा जब अर्जुन को यो ठेगाना लागइन्छ कि अभिमन्यु को मारे जाने मा जयद्रथ को सबै भन्दा ठूलो हात हो त त्यो प्रतिज्ञा लिइन्छ को अर्को दिन को सूर्यास्त हुन बाट पूर्व त्यो जयद्रथ को वध गरेर देगा अन्यथा अग्नि समाधि ले लेगा। चौदहवें दिन को युद्ध अविलक्षण रूप ले सूर्यास्त पछि सम्म चलता रहयो र भीमपुत्र घटोत्कच, जुन अर्ध-असुर थियो, कौरव सेनाहरु को ठूलो मात्रा मा संहार गरिरह्यो। सामान्यतया, असुर रात्री को समय धेरै अधिक शक्तिशाली हो जान्छन्। दुर्योधन र कर्ण ले वीरता देखि उनको सामना गरे र उस लेयुद्ध गर्यो। अंततः जब यो लागन लागयो कि त्यसै रात घटोत्कच सारा कौरव सेना को संहार गरेर देगा तो, दुर्योधन ले कर्ण देखि यो निवेदन गरे कि त्यो कुनै पनि प्रकार देखि यस समस्या ले छुटकारा दिलाए। कर्ण को विवश भएर शक्ति अस्त्र घटोत्कच मा चलान पर्यो। यो अस्त्र देवराज इंद्र द्वारा कर्ण को उनको दानपरायण्ता को सम्मान स्वरूप दिए गएको थियो (जब कर्ण ले आफ्नो कवच-कुंडल इंद्र को दान दे दिए थे)। तर कर्ण यस अस्त्र को प्रयोग केवल एक पल्ट गरेर सकता थियो, जसपछि यो अस्त्र इंद्र को नजिकै लौट जाएगा। यस प्रकार, शक्ति अस्त्र को प्रयोग घटोत्कच मा गर्न पछि त्यो यसलाई त्यस पछि अर्जुन मा ना गरेर सका। विराट र द्रुपद आदि राजा द्रोणरूपी समुद्र मा डूब गये।त्यस समय द्रोण काल को समान जान पर्थे। यति नै मा उनको कानहरु मा यो आवाज आयी कि 'अश्वत्थामा मारा गया'। यति सुन्ने नै आचार्य द्रोण ले [[अस्त्र शस्त्र]] त्याग दिये। यस्तो समय मा धृष्टद्युम्न को बाणों देखि आहत भएर उनि पृथ्वी मा गिर पडे। ==स्रोत== [http://sukhsagarse.blogspot.com सुखसागर] को सौजन्य से ==बाहिरी कडिहरु== * [http://www.vedpuran.com/# '''वेद-पुराण'''] - यहाँ चारै वेद एवं दस भन्दा अधिक पुराण हिन्दी अर्थ सहित उपलब्ध छन्। पुराणहरु लाई यहाँ सुना पनि जान सक्छ। *[http://is1.mum.edu/vedicreserve/puran.htm महर्षि प्रबंधन विश्वविद्यालय]-यहाँ सम्पूर्ण वैदिक साहित्य संस्कृत मा उपलब्ध छ। *[http://www.tdil.mit.gov.in/vedicjan04/hDefault.html ज्ञानामृतम्] - वेद, अरण्यक, उपनिषद् आदि मा सम्यक जानकारी *[http://www.aryasamajjamnagar.org/vedang.htm वेद एवं वेदांग] - आर्य समाज, जामनगर को जालघर मा सबै वेद एवं उनको भाष्य दिये भएका छन्। *[http://www.samaydarpan.com/july/pehal5.aspx जसको उदेश्य छ - '''वेद प्रचार'''] *[http://veda-vidya.com/puran.php वेद-विद्या_डट_कम] {{महाभारत कथा}} {{पुराण}} {{वैदिक साहित्य}} {{महाभारत}} {{रामायण}} {{हिन्दू धर्म}} [[श्रेणी:धर्मग्रन्थ]] [[श्रेणी:देवी-देवता]] [[श्रेणी:हिन्दू धर्म]] [[श्रेणी:संस्कृत साहित्य]] [[श्रेणी:पुराण]] [[श्रेणी:वेद]] [[श्रेणी:स्मृति]] [[श्रेणी:वैदिक धर्म]] [[श्रेणी:महाभारत कथा]] otx6vfcguz3cxnp9jpc2gdgl67bkogx महाभारत खण्ड १८ 0 2366 16153 4357 2018-09-16T16:12:40Z Bishaldev100 4201 wikitext text/x-wiki ==पाण्डवहरुको राज्य फिर्ताको आग्रह अझ दुइनो पक्षहरु को कृष्ण देखि सहायता को माग== राजा सुशर्मा तथा कौरवहरुलाई रणभूमि देखि भगा दिन पछि पाण्डवहरुले स्वयंलाई सार्वजनिक रूप ले प्रकट गरे । उनको वास्तविक परिचय पाएर राजा विराटको अत्यन्त प्रसन्नता भए र उनले आफ्नो पुत्री उत्तराको विवाह अर्जुनको पुत्र अभिमन्युसंग ठूलो नै धूमधाम संग गरे। यस विवाहमा श्री कृष्ण तथा बलरामसंग साथ अनेक ठूला-ठूला राजा-महाराजा पनि सम्मिलित हुये। अभिमन्यु को विवाह पश्‍चात् पाण्डवले आफ्नो राज्य फिर्ता लिने उद्‍देश्य देखि श्रीकृष्णलाई आफ्नो दूत बनाएर हस्तिनापुर पठाए। धृतराष्ट्रको राजसभामा यथोचित सत्कार र आसन पाउन पछि श्री कृष्ण बोले, “हे राजन्! पाण्डवले यहाँ उपस्थित सबै गुरुजनहरुलाई प्रणाम गर्दै भनेका छन् कि हामीले पूर्व गरेको करार अनुसार बाह्र वर्षको वनवास तथा एक वर्षको अज्ञातवास पूरा भएको छ। अब तपाईं हामिलाई दिएको वचन अनुसार हाम्रो आधा राज्य लौटा दीजिये।” श्री कृष्ण को वचनहरुलाई सुन गरेर वहाँ उपस्थित भीष्म, विदुर, द्रोण आदि गुरुजनों तथा परशुराम, कण्व आदि महर्षिगणों ले धृतराष्ट्र को समझाया कि उनि धर्म तथा न्याय को मार्ग मा चलते हुये पाण्डवहरुलाई उनको राज्य तत्काल लौटा दें। किन्तु उनको यस समझाइश को सुनेर दुर्योधन ले अत्यन्त क्रोधित भएर कहा, “ज्येष्ठ पुत्र भएको नाते यस राज्य मा मेरो पिता धृतराष्ट्र को अधिकार थियो किन्तु उनको अन्धत्व को लाभ उठाएर चाचा पाण्डु ले राजसिंहासन मा अधिकार गर्यो। म महाराज धृतराष्ट्र को ज्येष्ठ पुत्र हूँ अतः यस राज्य मा मेरो र केवल मेरो अधिकार हो। म पाण्डवहरुलाई राज्य त क्या, सुई को चुच्चो को बराबर पनि भूमि दिन को लागि तैयार हैन हूँ। यदि उनलाई आफ्नो राज्य फिर्ता चाहिये त उनि हम लेयुद्ध गरेर उसलाई प्राप्त गरेर लें।उपस्थित समस्त जनों को बारम्बार सम्झिन पछि पनि दुर्योधन आफ्नो कुरा मा अडिग रहयो र श्री कृष्ण फिर्ता पाण्डवों को नजिकै चले आये अझ दुइनों पक्षहरु मा युद्ध को तैयारी होने लगी। पाण्डवहरुलाई राज्य न दिन को आफ्नो निश्‍चय मा दुर्योधन को अड जाने को कारण दुवै पक्ष मा मध्य युद्ध निश्‍चित भयो तथा दुवै नै पक्ष आफ्नो लिये सहायता जुटाने मा लग गये। एक दिन दुर्योधन श्री कृष्ण देखि भावी युद्ध को लागि सहायता प्राप्त गर्न हेतु द्वारिकापुरी जा पुगयो। जब त्यो पुगयो उन समय श्री कृष्ण निद्रा मग्न थिए अतएव त्यो उनको सिरहाने जा बस्यो। यसको केहि नै अबेर पश्‍चात पाण्डुतनय अर्जुन पनि त्यहि कार्य देखि उनको नजिकै पहुँचे र उनलाई सोया देखेर उनको पैताने बैठ गये। जब श्री कृष्ण को निद्रा टूटी त पहिले उनको द‍ृष्टि अर्जुन मा पडी। अर्जुन देखि कुशल क्षेम सोध्नु को भगवान कृष्ण ले उनको आगमन को कारण पूछा। अर्जुन ले कहा, “भगवन्! म भावी युद्ध को लागि आप लेसहायता लिन आयो हूँ।” अर्जुन को यति भन्ने बित्तिकै सिरहाने बैटा भयो दुर्योधन बोल उठा, “हे कृष्ण! म पनि आप लेसहायता को लागि आयो हूँ। चूँकि म अर्जुन भन्दा पहिले आयो हूँ यसैले सहायता माँगने को पहिलो अधिकार मेरो छ।” दुर्योधन को वचन सुनेर भगवान कृष्ण ले घूमएर दुर्योधन को देख्यो र कहा, “हे दुर्योधन! मेरी द‍ृष्टि अर्जु मा पहिले पडी छ, र तिमी कहते हो कि तिमी पहिले आये हो। अतः मलाई तिमी दुवै को नै सहायता करनी पडेगी। म तिमी दुवै मा भन्दा एक को आफ्नो पूरी सेना दे दूँगा र दोश्रो संग म स्वयं रहूँगा। किन्तु म न त युद्ध करूँगा र न त शस्त्र धारण करूँगा। अब तिमी मान्छे निश्‍चय गरेर लो कि कि लेके चाहिये।” अर्जुन ले श्री कृष्ण को आफ्नो साथ राखने इच्छा प्रकट को जसबाट दुर्योधन प्रसन्न भयो किनकी त्यो त श्री कृष्ण को विशाल सेना लिन को लागि नै आएको थियो। यस प्रकार श्री कृष्ण ले भावी युद्ध को लागि दुर्योधन को आफ्नो सेना दियो र स्वयं पाण्डवों संग हो गये। दुर्योधन को जाने पछि श्री कृष्ण ले अर्जुन देखि पूछा, “हे पार्थ! मेरो युद्ध हैन को निश्‍चय पछि पनि तिमीले के सोच गरेर मलाई माँगा?” अर्जुन ले उत्तर दिए, “भगवन्! मेरो विश्‍वास छ कि जहाँ तपाईं हो वहीं विजय हो। र फेरि मेरी इच्छा छ कि तपाईं मेरो सारथी बने।” अर्जुन को कुरा सुनेर भगवान श्री कृष्ण ले उनको सारथी बनन स्वीकार गर्यो। ==स्रोत== [http://sukhsagarse.blogspot.com सुखसागर] को सौजन्य से ==बाहिरी कडिहरु== * [http://www.vedpuran.com/# '''वेद-पुराण'''] - यहाँ चारै वेद एवं दस भन्दा अधिक पुराण हिन्दी अर्थ सहित उपलब्ध छन्। पुराणहरु लाई यहाँ सुना पनि जान सक्छ। *[http://is1.mum.edu/vedicreserve/puran.htm महर्षि प्रबंधन विश्वविद्यालय]-यहाँ सम्पूर्ण वैदिक साहित्य संस्कृत मा उपलब्ध छ। *[http://www.tdil.mit.gov.in/vedicjan04/hDefault.html ज्ञानामृतम्] - वेद, अरण्यक, उपनिषद् आदि मा सम्यक जानकारी *[http://www.aryasamajjamnagar.org/vedang.htm वेद एवं वेदांग] - आर्य समाज, जामनगर को जालघर मा सबै वेद एवं उनको भाष्य दिये भएका छन्। *[http://www.samaydarpan.com/july/pehal5.aspx जसको उदेश्य छ - '''वेद प्रचार'''] *[http://veda-vidya.com/puran.php वेद-विद्या_डट_कम] {{महाभारत कथा}} {{पुराण}} {{वैदिक साहित्य}} {{महाभारत}} {{रामायण}} {{हिन्दू धर्म}} [[श्रेणी:धर्मग्रन्थ]] [[श्रेणी:देवी-देवता]] [[श्रेणी:हिन्दू धर्म]] [[श्रेणी:संस्कृत साहित्य]] [[श्रेणी:पुराण]] [[श्रेणी:वेद]] [[श्रेणी:स्मृति]] [[श्रेणी:वैदिक धर्म]] [[श्रेणी:महाभारत कथा]] dayg34v2r8u69l8908givoym4c2kxd3 महाभारत खण्ड १७ 0 2367 4358 2011-09-29T19:13:45Z सरोज कुमार ढकाल 358 ==कीचक वध तथा कौरवो को पराजय== पाण्डवहरुलाई मत्स्य ... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki ==कीचक वध तथा कौरवो को पराजय== पाण्डवहरुलाई मत्स्य नरेश विराट को राजधानी मा निवास करते हुये दस महिना व्यतीत हो गये। सहसा एक दिन राजा विराट को साला कीचक आफ्नो बहिनी सुदेष्णा देखि भेंट गर्न आयो। जब उनको द‍ृष्टि सैरन्ध्री (द्रौपदी) मा पडी त त्यो काम-पीडित हो उठयो तथा सैरन्ध्री भन्दा एकान्त मा मिलन को अवसर को ताक मा रहन लागयो। द्रौपदी पनि उनको कामुक द‍ृष्टि को भाँप गई। द्रौपदी ले महाराज विराट एवं महारानी सुदेष्णा देखि भन्यो पनि कि कीचक म मा कुद‍ृष्टि राखिन्छ, मेरो पाँच गन्धर्व पति हो, एक न एक दिन उनि कीचक को वध देंगे। किन्तु उन दुवै ले द्रौपदी को कुरा को कुनै परवाह न गर्यो। लाचार भएर एक दिन द्रौपदी ले भीमसेन को कीचक को कुद‍ृष्टि तथा कुविचार को विषय मा बता दिए। द्रौपदी को वचन सुनेर भीमसेन बोले, “हे द्रौपदी! तिमी उन दुष्ट कीचक को अर्द्धरात्रि मा नृत्यशाला मिलन संदेश दे दो। नृत्यशाला मा तिम्रो स्थान मा म गएर उनको वध गरेर दूँगा।” सैरन्ध्री ले बल्लभ (भीमसेन) को योजना को अनुसार कीचक को रात्रि मा नृत्यशाला मा मिलन संकेत दे दिए। द्रौपदी को यस संकेत ले प्रसन्न कीचक जब रात्रि को नृत्यशाला मा पुगयो त वहाँ मा भीमसेन द्रौपदी को एक साडी देखि आफ्नो शरीर र मुख ढँक गरेर वहाँ लेटे हुये थिए। उनलाई सैरन्ध्री समझकर कमोत्तेजित कीचक बोला, “हे प्रियतमे! मेरो सर्वस्व तिमी मा न्यौछावर छ। अब तिमी उठो र मेरो साथ रमण करो।” कीचक को वचन सुन्ने नै भीमसेन उछल गरेर उठ खडे हुये र बोले, “रे पापी! तू सैरन्ध्री हैन आफ्नो मृत्यु को समक्ष खडा छ। ले अब परस्त्री मा कुद‍ृष्टि हालने फल चख।” यति भन्एर भीमसेन लि गर्योचक को लात र घूँसों देखि मारना आरम्भ गर्यो। जस प्रकार प्रचण्ड आँधी वृक्षहरु लाई झकझोर डालती छ त्यसै प्रकार भीमसेन कीचक को धक्के मार-मार गरेर सारा नृत्यशाला मा घुमाने लगे। अनेक पल्ट उसलाई घुमा-घुमा गरेर पृथ्वी मा पटकने पछि आफ्नो भुजाओं देखि उनको गरदन को मरोडकर उसलाई पशु को मृत्यु मार हालयो। इस प्रकार कीचक को वध गरेर दिन पछि भीमसेन ले उनको सबै अंगहरु लाई तोड-मरोड गरेर उसलाई माँस को एक लोंदा बनयो दिए र द्रौपदी देखि बोले, “पांचाली! आएर देखो, मैले यस काम को कीडे को के दुर्गति गरेर दिएको छ।” उनको उन दुर्गति को देखेर द्रौपदी को अत्यन्त सन्तोष प्राप्त भयो। फेरि बल्लभ र सैरन्ध्री चुपचाप आफ्नो-आफ्नो स्थानहरु मा गएर सो गये। प्रातःकाल जब कीचक को वध को समाचार सबैलाई मिलयो त महारानी सुदेष्णा, राजा विराट, कीचक को अन्य भाइ आदि विलाप गर्न लगे। जब कीचक को शव को अन्त्येष्टि को लागि ले जाया जाने लागयो त द्रौपदी ले राजा विराट देखि लेकहा, “यसहरु म मा कुद‍ृष्टि राखने फल मिल्यो, अवश्य नै मेरो गन्धर्व पतिहरु ले यसको यो दुर्दशा को छ।” द्रौपदी को वचन सुन गरेर कीचक को भाइयों ले क्रोधित भएर कहा, “हाम्रो अत्यन्त बलवान भाइ को मृत्यु त्यहि सैरन्ध्री को कारण भए छ अतः यसलाई पनि कीचक को चिता संग जला दिन चाहिये।” यति भन्एर उनले द्रौपदी को जबरदस्ती कीचक को अर्थी संग बाँध को र श्मशान तिर ले जाने लगे। कंक, बल्लभ, वृहन्नला, तन्तिपाल तथा ग्रान्थिक को रूप मा वहाँ उपस्थित पाण्डवों देखि द्रौपदी को यो दुर्दशा देखी हैन जा रही थियो किन्तु अज्ञातवास को कारण उनि स्वयं को प्रकट पनि हैन गरेर सकते थिए। यसैले भीमसेन चुपके देखि परकोटे को लाँघकर श्मशान तिर दौड पडे र बाटोहरु मा कीचड तथा माटो को सारा अंगहरु मा लेप गर्यो। फेरि एक विशाल वृक्ष को उखालएर कीचक को भाइयों मा टूट पडे। तिनिहरुमध्ये कितनहरुलाई नै भीमसेन ले मार डाला, जुन शेष बचे उनि आफ्नो प्राण बचाएर भाग निकले। यसपछि भीमसेन ले द्रौपदी को सान्त्वना दिएर महल मा भेज दिए र स्वयं नहा-धोकर दोश्रो बाटोहरु देखि आफ्नो स्थान मा फर्किए।कीचक तथा उनको भाइयहरुको वध होते देखेर महाराज विराट सहित सबै मान्छे द्रौपदी देखि भयभीत रहन लगे। कीचक को वध को सूचना आँधी को तरिका फैल गई। वास्तव मा कीचक ठूलो पराक्रमी थियो र उस लेत्रिगर्त को राजा सुशर्मा तथा हस्तिनापुर को कौरव आदि डरते थिए। कीचक को मृत्यु भए पछि राजा सुशर्मा र कौरवगण विराट नगर मा आक्रमण गर्न को उद्‍देश्य भन्दा एक विशाल सेना गठित गर्यो। कौरवों ले सुशर्मा को पहिले चढाई गर्ने सल्लाह दी। उनको सल्लाह को अनुसार सुशर्मा ले उनको सल्लाह मानएर विराट नगर मा धावा बोल्एर उन राज्य को समस्त गौहरु को हडप लिया। यसले राज्य को सबै ग्वालाहरु ले राज सभा मा गएर गुहार लगाए, “हे महाराज! त्रिगर्त को राजा सुशर्मा हम लेसबै गौहरु को छीनकर आफ्नो राज्य मा लिये जाँदैछन्। तपाईं हाम्रो शीघ्र रक्षा गर्नुहोस।” त्यस समय सभा मा विराट र कंक आदि सबै उपस्थित थिए। राजा विराट ले निश्‍चय गरे कि कंक, बल्लभ, तन्तिपाल, ग्रान्थिक तथा उनको स्वयं को नेतृत्व मा सेना को युद्ध मा उतारा जाये। उनको यस योजना को अनुसार सबैले मिलेरराजा सुशर्मा को माथि धावा बोल दिए। छद्‍मवेशधारी पाण्डवों को पराक्रम को देखेर सुशर्मा को सैनिक आफ्नो-आफ्नो प्राण लिएर भागन लगे। सुशर्मा को धेरै उत्साह दिलाए पछि पनि उनि सैनिक फिर्ता आएर युद्ध गर्न को लागि तैयार थिएनन्। आफ्नो सेना को खुट्टा उखडते देखेर राजा सुशर्मा पनि भागन लागयो किन्तु पाण्डवों ले उसलाई घेर लिया। बल्लभ (भीमसेन) ले लात घूँसों देखि मार-मार गरेर उनको हड्डी पसली तोड हालयो। सुशर्मा को खूब मरम्मत गर्न पछि बल्लभ ले उसलाई उठाएर पृथ्वी मा पटक दिए। भूमि मा गिर गरेर त्यो जोर-जोर चिल्लाने लागयो। भीमसेन ले उनको एक न सुनी र उसलाई बाँधकर युधिष्ठिर को समक्ष प्रस्तुत गर्यो। सुशर्मा को द्वारा दासत्व स्वीकार गरे पछि धर्मराज युधिष्ठिर ले उसलाई छोड दिए। इधर दोश्रो ओर देखि कौरवों ले विराट नगर मा हमला बोल दिए। प्रजा राज सभा मा आएर रक्षा को लागि गुहार लगान लगी किन्तु उन समय त महाराज चारै पाण्डवों संग सुशर्मा देखि युद्ध गर्न चले गये थिए। महल मा केवल राजकुमार उत्तर नै थिए। प्रजा को रक्षा को लागि गुहार लगाते देख गरेर सैरन्ध्री (द्रौपदी) देखि रहयो न गयो र उनले राजकुमार उत्तर को कौरवों देखि युद्ध गर्न को लागि न जाते हुये देखेर खूब फटकारा। सैरन्ध्री को फटकार सुनेर राजकुमार उत्तर ले शेखी बघारते हुये कहा, “म युद्ध मा गएर कौरवहरुलाई अवश्य हरीयो देता किन्तु असमर्थ हूँ, किनकी मेरो नजिकै कुनै सारथी छैन।” उनको कुरा सुनेर सैरन्ध्री ले कहा, “राजकुमार! वृहन्नला धेरै निपुण सारथी छ र त्यो कुन्तीपुत्र अर्जुन को सारथी रह चुकी छ। तिमी उसलाई आफ्नो सारथी बनाएर युद्ध को लागि जाओ।” अन्ततः राजकुमार उत्तर वृहन्नला को सारथी बनाएर युद्ध को लागि निकला। उन दिन पाण्डवों को अज्ञातवास को समय समाप्त हो चुका थियो तथा उनको प्रकट भएको समय आयसकोका थियो। उर्वशी को शापवश मिली अर्जुन को नपुंसकता पनि खत्म हो चुगरेको थियो। अतः मार्ग मा अर्जुन ले उन श्मशान को नजिकै, जहाँ पाण्डवों ले आफ्नो अस्त्र-शस्त्र छुपाये थिए, रथ रोकयो र चुपके देखि आफ्नो हथियार ले लिये। जब उनको रथ युद्धभूमि मा पुगयो त कौरवों को विशाल सेना र भीष्म, द्रोण, कर्ण, अश्‍वत्थामा, दुर्योधन आदि पराक्रमी योद्धाहरु को देखेर राजकुमार उत्तर अत्यन्त डराउ्यो र बोला, “वृहन्नला! तिमी रथ फिर्ता ले चलो। म यिनी योद्धाहरु देखि मुकाबला हैन गरेर सकता।” वृहन्नला ले कहा, “हे राजकुमार! कुनै पनि क्षत्रियपुत्र को लागि युद्ध मा पीठ दिखाने देखि त राम्रो छ कि त्यो युद्ध मा वीरगति प्राप्त गरेर ले। उठाओ आफ्नो अस्त्र-शस्त्र र करो युद्ध।” किन्तु राजकुमार उत्तर मा वृहन्नला को वचनहरुको कुनै प्रभाव हैन पर्यो र त्यो रथ देखि कूद गरेर भागन लागयो। यस मा अर्जुन (वृहन्नला) ले लपक गरेर उसलाई पकड लिया र कहा, “राजकुमार! भयभीत भएको आवश्यकता छैन। मेरो होते हुये तुम्हारा कुनै पनि केहि हैन बिगाड सकता। आज म तिम्रो समक्ष स्वयं को प्रकट गरेर रहयो हूँ, म पाण्डुपुत्र अर्जुन हूँ, र कंक युधिष्ठिर, बल्लभ भीमसेन, तन्तिपाल नकुल तथा ग्रान्थिक सहदेव छन्। अब म यिनिहरुबाट युद्ध करूँगा, तिमी अब यस रथ को बागडोर संभालो।” यो वचन सुनेर राजकुमार उत्तर ले गद्‍गद् भएर अर्जुन को खुट्टा पकड लिया। के देवदत्त शंख को ध्वनि रणभूमि मा गूँज उठी। उन विशिष्ट ध्वनि को सुनेर दुर्योधन भीष्म देखि बोला, “पितामह! यो त अर्जुन को देवदत्त शंख को ध्वनि छ, अझै त पाण्डवहरुको अज्ञातवास समाप्त भएको छैन। अर्जुन ले स्वयं को प्रकट गर्‍यो यसैले अब पाण्डवहरुलाई पुनः बाह्र वर्ष को वनवास अझ एक वर्ष को अज्ञातवास भोगना हुनेछ।” दुर्योधन को वचन सुनेर भीष्म पितामह ले कहा, “दुर्योधन! कदाचित तिमीलाई ज्ञात छैन कि पाण्डव काल को गति जानने वाला छन्, बिना अवधि पूरी किये अर्जुन कहिल्यै अगाडी हैन आ सकता। मैले पनि गणना गरेर लिएको छ कि पाण्डवों को अज्ञातवास को अवधि पूर्ण भइ सकेको छ।” दुर्योधन एक दीर्घ निःश्‍वास छोडते हुये बोला, “अब जब अर्जुन को आना निश्‍चित हो चुका छ त पितामह! हामिलाई शीघ्र नै व्यूह रचना गरेर लिन चाहिये।” यस मा भीष्म ले कहा, “वत्स! तिमी एक तिहाई सेना लिएर गौओं संग विदा हो जाओ। शेष सेना को साथ लिएर हामी मान्छे यहाँ मा अर्जुन देखि युद्ध गर्नेछन्।” भीष्म पितामह को परामर्श को अनुसार दुर्योधन गौओं लाई लिएर एक तिहाई सेना संग हस्तिनापुर तिर हिड पर्यो। यो देखेर कि दुर्योधन रणभूमि देखि लौटकर जा रहेको छ अर्जुन ले आफ्नो रथ दुर्योधन को पछि दौडा दिए र भागते हुये दुर्योधन को मार्ग मा नै घेरकर आफ्नो असंख्य बाणों देखि उसलाई व्याकुल गर्यो। अर्जुन को बाणों देखि दुर्योधन को सैनिकहरु को खुट्टा उखड गये र उनि पीठ दिखा गरेर भाग गये। सारा गौएँ पनि रम्भाती भहरु विराट नगर को र भाग निकलीं। दुर्योधन को अर्जुन को बाणों देखि घेरिएको देखेर कर्ण, द्रोण, भीष्म आदि सबै वीर उनको रक्षा को लिय दौड पडे। कर्ण को अगाडी देख गरेर अर्जुन को क्रोध को पारावार न रहयो। उनले कर्ण मा यति बाण बरसाये कि उनको रथ, घोडे, सारथी सबै नष्ट भ्रष्ट हो गये र कर्ण पनि मैदान छोडेर भाग्यो। कर्ण को गए पछि भीष्म र द्रोण एक साथ अर्जुन मा बाण छोडन लगे किन्तु अर्जुन आफ्नो बाणों देखि बीच मा नै उनको बाणों को टुकडे-टुकडे गरेर दिथे। अन्ततः अर्जुन को बाणों देखि व्याकुल भएर सारा कौरव मैदान छोडेर भाग गये।कौरवों को यस प्रकार भागए पछि अर्जुन पनि विजयशंख बजाते हुये विराट नगर फर्किए। ==स्रोत== [http://sukhsagarse.blogspot.com सुखसागर] को सौजन्य से ==बाहिरी कडिहरु== * [http://www.vedpuran.com/# '''वेद-पुराण'''] - यहाँ चारै वेद एवं दस भन्दा अधिक पुराण हिन्दी अर्थ सहित उपलब्ध छन्। पुराणहरु लाई यहाँ सुना पनि जान सक्छ। *[http://is1.mum.edu/vedicreserve/puran.htm महर्षि प्रबंधन विश्वविद्यालय]-यहाँ सम्पूर्ण वैदिक साहित्य संस्कृत मा उपलब्ध छ। *[http://www.tdil.mit.gov.in/vedicjan04/hDefault.html ज्ञानामृतम्] - वेद, अरण्यक, उपनिषद् आदि मा सम्यक जानकारी *[http://www.aryasamajjamnagar.org/vedang.htm वेद एवं वेदांग] - आर्य समाज, जामनगर को जालघर मा सबै वेद एवं उनको भाष्य दिये भएका छन्। *[http://www.samaydarpan.com/july/pehal5.aspx जसको उदेश्य छ - '''वेद प्रचार'''] *[http://veda-vidya.com/puran.php वेद-विद्या_डट_कम] {{महाभारत कथा}} {{पुराण}} {{वैदिक साहित्य}} {{महाभारत}} {{रामायण}} {{हिन्दू धर्म}} [[श्रेणी:धर्मग्रन्थ]] [[श्रेणी:देवी-देवता]] [[श्रेणी:हिन्दू धर्म]] [[श्रेणी:संस्कृत साहित्य]] [[श्रेणी:पुराण]] [[श्रेणी:वेद]] [[श्रेणी:स्मृति]] [[श्रेणी:वैदिक धर्म]] [[श्रेणी:महाभारत कथा]] 83ugfv7ruek3ful4vdud4aaw5gjp9mt महाभारत खण्ड १६ 0 2368 17072 17071 2020-11-12T07:10:52Z विधान आचार्य 5085 /* युधिष्ठिरद्वारा दुर्योधनको रक्षा */ wikitext text/x-wiki ==युधिष्ठिरद्वारा दुर्योधनको रक्षा== गन्धमादन पर्वतस्थित कुबेरका महलमा चार वर्ष व्यतीत गरेपश्‍चात् पाण्डवहरू त्यहाँबाट प्रस्थान गरे । मार्गमा भेटिएका अनेक वनहरूमा रोकिँदै, ठाउँठाउँमा आफ्नो शौर्य र पराक्रमद्वारा दुष्टहरूको दमन गर्दै, ऋषि र ब्राह्मणहरूका सत्सङ्गबाट लाभ उठाउँदै उनीहरू द्वैतवन पुगे र त्यही स्थानमा वनवासको बाँकी अवधि बिताउने मनसुवा राखे । त्यसबेलासम्ममा वनवासको एघार वर्ष पूरा भइसकेको थियो। पाण्डवहरू द्वैतवनमा छन् भन्ने सूचना दुर्योधन तथा उसका दुष्ट मण्डली (दुःशासन, शकुनि, कर्ण आदि) लाई तिनका अनुचरहरूबाट प्राप्त भयो । त्यसपछि उनीहरू एकपल्ट फेरि त्यहाँ गएर पाण्डवहरूलाई मार्ने योजना बनाउन लागे। संयोगवश त्यसताका कौरवहरूका गौसम्पत्ति द्वैतवनमा नै थिए । आफ्नो गौसम्पत्ति इत्यादिको रेखदेख र निरीक्षण आदि गर्ने बहानामा दुर्योधनले धृतराष्ट्रबाट द्वैतवन जाने अनुमति लियो । तर तिनीहरूको भित्री योजना अर्कै थियो । योजनामुताबिक दुर्योधन र उसको दुष्ट मण्डली एक ठुलै फाैज लिएर द्वैतवनमा पुगे र त्यहीँ बसे । उनीहरू आफ्नो राजसी ठाँटबाट देखाएर पाण्डवहरूलाई डाहा होस भन्ने चाहन्थे । यसैले बहुमूल्य वस्त्र र गरगहना लगाएका दरबारिया स्त्रीहरू पनि तिनका साथैमा लगेका थिए । एक दिन जलविहारका लागि दुर्योधनको समूह तथा दरबारका महिलाहरूसँग द्वैतवनमा रहेको मनोरम तलाउमा गए। तर त्यहाँको त्यस तलाउमा स्वर्गका गन्धर्वराज चित्ररथ पहिलेदेखि नै आएर आफ्नो पत्नीहरू तथा अन्य स्त्रीहरूसहित भएर जलक्रीडा गरिरहेका थिए। चित्ररथका रक्षकहरूले दुर्योधनहरूलाई तलाउमा पस्न नदिएर भने, “यतिबेला गन्धर्वराज चित्ररथ आफ्ना पत्नीहरूसँग यस तलाउमा जलक्रीडा गर्दै हुनुहुन्छ, अतः उहाँ बाहिर नआइकन अरू कोही पनि तलाउमा जान सक्दैनन्।” चित्ररथका रक्षकहरूको यस्तो भनाइ सुनेर दुर्योधनले क्रोधित हुँदै भन्यो “तँ कोसित कुरा गरिराख्या छस्, चिन्छस् ? म हस्तिनापुरनरेश धृतराष्ट्रको महाबली पुत्र दुर्योधन हूँ। यो सरोवर हाम्रो राज्यको सीमाभित्रै पर्छ । जा, तँ गएर त्यो चित्ररथ भनाउँदोलाई भनी दे यस देशका युवराज स्वयं यहाँ जलविहार गर्न आउनुभएको छ र तिमीलाई तुरुन्त तलाउबाट बाहिर निस्कने आज्ञा दिनुभएको छ।” दुर्योधनको घमण्डले भरिएको सन्देश सुनेपछि गन्धर्वराज चित्ररथको पनि क्रोधको सीमा रहेन । उनको दुर्योधन तथा उसको टोलीसँग युद्ध भयो । दुर्योधनका टोली र सैनिकहरू केही समयसम्म त तै लडे, तर चित्ररथका बल र पराक्ररमका अगाडि तिनको जाेर चलेन । तिनीहरू सबै दुर्योधन तथा अन्य दरवारिया स्त्रीसमेतलाई त्यहीँ छोडेर भागे। चित्ररथले दुर्योधन र ती राजमहिलाहरूलाई बन्दी बनाए । दुर्योधनलाई छोडेर भागेका सैनिकले केही सीप नलागेपछि त्यहाँ नगिचैमा बसेका पाण्डवहरूकहाँ गएर दुर्योधन र ती दरबारिया स्त्रीहरूलाई चित्ररथका बन्धनबाट मुक्त गराइदिन बिन्ती बिसाए । त्यो सुनेर भीमसेनले प्रसन्न हुँदै युधिष्ठिरलाई भने, “दाजु! दुर्योधन हामीलाई आफ्नो राजसी वैभव देखाउन यहाँ आएको थियो। चित्ररथको गन्धर्व टोलीले दुर्योधनको दुर्दशा गरेर हाम्रै हितको काम गरेको छ। हजुरले कदापि त्यसलाई नछुटाइदिनु होला ।” यस्तो कुरा सुनेर युधिष्ठिरले भने, “हेर भाइ भीम! यो मान्छे हाम्रो शरणमा आयो, र शरणमा आएपछि मान्छेको रक्षा गर्नु क्षत्रियहरूको धर्म हो । फेरि जतिसकै दुष्ट स्वभाव भए पनि दुर्योधन आखिर अन्ततोगत्वा हाम्रो भाइ त हो नि । उससँग रहेका दरबारका महिलाहरू हाम्रै कुलका हुन् र तिनीहरूको निरादर वा बेइज्जती हुँदा हाम्रै कुल कलङ्कित हुनेछ । यसैले उचित के हुन्छ भने तिमी र अर्जुन गएर उनीहरूको रक्षा गर ।” आफ्ना दाजुको आज्ञा मानेर भीम र अर्जुनले तलाउका नजिकै गएर चित्ररथलाई युद्धका निमित्त हाँक दिए। उनको ललकार सुनेर चित्ररथ क्रोधित हुनुका सट्टामा मुस्कुराउँदै अर्जुनका नजिकै आए र भने, “हे पार्थ! म त तिम्रो साथी नै हूँ। वास्तवमा दुष्ट दुर्योधन आफ्नो सेना लिएर तिमी पाण्डवहरूलाई मार्न यहाँ आएको थियो। देवराज इन्द्रलाई यस कुराको सूचना मिलेको थियो, यसैले उहाँले पठाएर म यहाँ आएको हुँ । हे सखा! नीतिले के भन्छ भने यस्ता दुष्टलाई कहिल्यै क्षमा गर्नु हुँदैन, तर आफ्ना दाजुको आज्ञा मानेर यदि तिमी दुर्योधनलाई बन्धनबाट छुटाउन नै चाहन्छाै भने ल लग, यो र यससँग रहेका राजमहिलाहरूलाई म अहिल्यै छोडी दिन्छु।” यति भनेर चित्ररथले दुर्योधनसहित सबै कैदीहरूलाई मुक्‍त गरिदिए । यसपछि ती सबै धर्मराज युधिष्ठिरका सामुन्ने गएर हात जाेडी उभिए । ग्लानिले भरिएको दुर्योधनले पनि युधिष्ठिरलाई प्रणाम गरेर लज्जाले शिर झुकाउँदै सबै समूहसित आफ्नो बाटो लाग्यो । ==स्रोत== [http://sukhsagarse.blogspot.com सुखसागर] को सौजन्य से ==बाहिरी कडिहरु== * [http://www.vedpuran.com/# '''वेद-पुराण'''] - यहाँ चारै वेद एवं दस भन्दा अधिक पुराण हिन्दी अर्थ सहित उपलब्ध छन्। पुराणहरु लाई यहाँ सुना पनि जान सक्छ। *[http://is1.mum.edu/vedicreserve/puran.htm महर्षि प्रबंधन विश्वविद्यालय]-यहाँ सम्पूर्ण वैदिक साहित्य संस्कृत मा उपलब्ध छ। *[http://www.tdil.mit.gov.in/vedicjan04/hDefault.html ज्ञानामृतम्] - वेद, अरण्यक, उपनिषद् आदि मा सम्यक जानकारी *[http://www.aryasamajjamnagar.org/vedang.htm वेद एवं वेदांग] - आर्य समाज, जामनगर को जालघर मा सबै वेद एवं उनको भाष्य दिये भएका छन्। *[http://www.samaydarpan.com/july/pehal5.aspx जसको उदेश्य छ - '''वेद प्रचार'''] *[http://veda-vidya.com/puran.php वेद-विद्या_डट_कम] {{महाभारत कथा}} {{पुराण}} {{वैदिक साहित्य}} {{महाभारत}} {{रामायण}} {{हिन्दू धर्म}} [[श्रेणी:धर्मग्रन्थ]] [[श्रेणी:देवी-देवता]] [[श्रेणी:हिन्दू धर्म]] [[श्रेणी:संस्कृत साहित्य]] [[श्रेणी:पुराण]] [[श्रेणी:वेद]] [[श्रेणी:स्मृति]] [[श्रेणी:वैदिक धर्म]] [[श्रेणी:महाभारत कथा]] t7qxxdm2hdczi3m4si52gwskc1qhsqr महाभारत खण्ड १५ 0 2369 17542 17541 2023-11-15T12:48:31Z Quinlan83 5840 Restored revision 4360 by [[Special:Contributions/सरोज कुमार ढकाल|सरोज कुमार ढकाल]] ([[User talk:सरोज कुमार ढकाल|talk]]): Rb (TwinkleGlobal) wikitext text/x-wiki ==भीम द्वारा जयद्रथ को दुर्गति== एक पल्ट पाँचों पाण्डव आवश्यक कार्यवश बाहिर गये हुये थिए। आश्रम मा केवल द्रौपदी, उनको एक दासी र पुरोहित धौम्य नै थिए। त्यसै समय सिन्धु देश को राजा जयद्रथ, जुन विवाह को इच्छा देखि शाल्व देश जा रहयो थियो, उधर देखि निकला। अचानक आश्रम को द्वार मा खडी द्रौपदी मा उनको द‍ृष्टि पडी र त्यो उन मा मुग्ध हो उठयो। उनले आफ्नो सेना को वहीं रोकएर आफ्नो मित्र कोटिकास्य देखि कहा, “कोटिक! तनिक गएर ठेगाना लगाओ कि यो सर्वांग सुन्दरी को हो? यदि यो स्त्री मलाई मिल जाय त फेरि मलाई विवाह को लिया शाल्व देश जाने को के आवश्यकता हो?” मित्र को कुरा सुनेर कोटिकास्य द्रौपदी को नजिकै पुगयो र बोला, “हे कल्याणी! तपाईं को हों? कहीं तपाईं कुनै अप्सरा या देवकन्या त छैनन्?” द्रौपदी ले उत्तर दिए, “म जग विख्यात पाँचों पाण्डवों को पत्‍नी द्रौपदी हूँ। मेरो पति अझै आने नै वाला हो अतः तपाईं मान्छे उनको आतिथ्य सेवा स्वीकार गरेर यहाँ देखि प्रस्थान गर्नुहोस। तपाईं मान्छे लेप्रार्थना छ कि उनको आने सम्म तपाईं मान्छे कुटी को बाहिर विश्राम गर्नुहोस। म तपाईं मान्छेके भोजन को प्रबन्ध गर्छु।” कोटिकास्य ले जयद्रथ को नजिकै गएर द्रौपदी को परिचय दिए। परिचय जानने मा जयद्रथ ले द्रौपदी को नजिकै गएर कहा, “हे द्रौपदी! तिमी उन मान्छेकी पत्‍नी हो जुन वन मा मारे-मारे फिरते हो र तिमीलाई कुनै पनि प्रकार को सुख-वैभव प्रदान हैन गरेर पाते। तिमी पाण्डवहरुलाई त्याग गरेर म संग/भन्दा विवाह गरेर लो र सम्पूर्ण सिन्धु तथा सौबीर देश को राज्यसुख भोगो।” जयद्रथ को वचनहरुलाई सुन गरेर द्रौपदी ले उसलाई धेरै धिक्कारा किन्तु कामान्ध जयद्रध मा उनको धिक्कार को कुनै प्रभाव हैन पर्यो र उनले द्रौपदी को शक्‍तिपूर्वक खींचकर आफ्नो रथ मा बस्यो लिया। गुरु धौम्य द्रौपदी को रक्षा को लागि आये त उसलाई जयद्रथ ले उसलाई वहीं भूमि मा पटक दिए र आफ्नो रथ वहाँ देखि भगाने लागयो। द्रौपदी रथ मा विलाप गरिरहेको थियो र गुरु धौम्य पाण्डवहरुलाई पुकारते हुये रथ को पीछे-पीछे दौड रहे थिए। केहि समय पश्‍चात् जब पाण्डवगण फिर्ता लौटे त रोते-कलपते दासी ले उनलाई सारा वृतान्त कह सुनाया। सबै केहि जानने मा पाण्डवों ले जयद्रथ को पीछा गरे र शीघ्र नै उनको सेना सहित उसलाई घेर लिया। दुवै पक्षहरु मा घोर युद्ध होने लागयो। पाण्डवों को पराक्रम देखि जयद्रथ को सबै भाइ र कोटिकास्य मारे गये तथा उनको सेना रणभूमि छोडेर भाग निकली। सहदेव ले द्रौपदी सहित जयद्रथ को रथ मा अधिकार जम्मा लिया। जयद्रथ आफ्नो सेना को भागती देख गरेर स्वयं पनि पैदल नै भागन लागयो। सहदेव को छोडेर शेष पाण्डव भागते हुये जयद्रथ को पीछा गर्न लगे। भीम तथा अर्जुन ले लपक गरेर जयद्रथ को अगाडी देखि घेर लिया र उनको चोटी पकड ली। फेरि क्रोध मा आएर भीम ले उसलाई पृथ्वी मा पटक दिए र लात घूँसों देखि उनको मरम्मत गर्न लगे। जब भीम को मार देखि जयद्रथ अधमरा भयो त अर्जुन ले कहा, “भैया भीम! यसलाई प्राणहीन मत करो, यसलाई यसको कर्महरु को दण्ड हाम्रो ठूलो भाइ युधिष्ठिर देंगे।” अर्जुन को वचन सुनेर भीम ले जयद्रथ को कशहरुलाई आफ्नो अर्द्धचन्द्राकार बाणों देखि मूंडकर पाँच चोटी रख दी र उसलाई बाँधकर युधिष्ठिर को अगाडी प्रस्तुत गर्यो। धर्मराज ले जयद्रथ को धिक्कारते हुये कहा, “रे दुष्ट जयद्रथ! हामी चाहें त अझै तेरा वध गर्न सक्छन्ं किन्तु बहिनी दुःशला को वैधव्य को ध्यान मा राखएर हामी यस्तो हैन गर्नेछन्। जा तुझे मुक्‍त गर्यो।” यो सुनेर जयद्रथ कान्तिहीन हो, लज्जा देखि सिर झुकाये वहाँ देखि चला्यो। वहाँ देखि वन मा गएर जयद्रथ ले भगवान शंगर गर्‍यो घोर तपस्या गर्यो। उनको तपस्या देखि प्रसन्न भएर शंकर जी ले उसलाई वर माँगने को लागि भन्यो। यस मा जयद्रथ बोला, “भगवन्! म युद्ध मा पाँचों पाण्डवों मा विजय प्राप्त गर्ने वर माँगता हूँ।” यस मा भगवान शंकर ले आफ्नो असमर्थता प्रकट करते हुये जयद्रथ देखि कहा, “हे जयद्रथ! पाण्डव अजेय हो र यस्तो हुनु असम्भव छ। श्री कृष्ण नारायण को र अर्जुन नर को अवतार छन्। म अर्जुन को त्रिलोक विजय प्राप्त गर्ने वर एवं पाशुपात्यस्त्र पहिले नै प्रदान गरिसकेको हूँ। हाँ, तिमी अर्जुन को अनुपस्थिति मा एक पल्ट शेष पाण्डवहरुलाई अवश्य पछि हटा सकते हो।” यति भन्एर भगवान शंकर वहाँ देखि अन्तर्ध्यान हो गये र मन्दबुद्धि जयद्रथ पनि आफ्नो राज्य मा फिर्ता लौट आयो। ==स्रोत== [http://sukhsagarse.blogspot.com सुखसागर] को सौजन्य से ==बाहिरी कडिहरु== * [http://www.vedpuran.com/# '''वेद-पुराण'''] - यहाँ चारै वेद एवं दस भन्दा अधिक पुराण हिन्दी अर्थ सहित उपलब्ध छन्। पुराणहरु लाई यहाँ सुना पनि जान सक्छ। *[http://is1.mum.edu/vedicreserve/puran.htm महर्षि प्रबंधन विश्वविद्यालय]-यहाँ सम्पूर्ण वैदिक साहित्य संस्कृत मा उपलब्ध छ। *[http://www.tdil.mit.gov.in/vedicjan04/hDefault.html ज्ञानामृतम्] - वेद, अरण्यक, उपनिषद् आदि मा सम्यक जानकारी *[http://www.aryasamajjamnagar.org/vedang.htm वेद एवं वेदांग] - आर्य समाज, जामनगर को जालघर मा सबै वेद एवं उनको भाष्य दिये भएका छन्। *[http://www.samaydarpan.com/july/pehal5.aspx जसको उदेश्य छ - '''वेद प्रचार'''] *[http://veda-vidya.com/puran.php वेद-विद्या_डट_कम] {{महाभारत कथा}} {{पुराण}} {{वैदिक साहित्य}} {{महाभारत}} {{रामायण}} {{हिन्दू धर्म}} [[श्रेणी:धर्मग्रन्थ]] [[श्रेणी:देवी-देवता]] [[श्रेणी:हिन्दू धर्म]] [[श्रेणी:संस्कृत साहित्य]] [[श्रेणी:पुराण]] [[श्रेणी:वेद]] [[श्रेणी:स्मृति]] [[श्रेणी:वैदिक धर्म]] [[श्रेणी:महाभारत कथा]] j6p5amkudn8h8784s3nnybmm5squzr1 महाभारत खण्ड १४ 0 2370 4361 2011-09-29T19:18:02Z सरोज कुमार ढकाल 358 ==अर्जुन को दिव्यास्त्रों को प्राप्ति== पाण्डवों क... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki ==अर्जुन को दिव्यास्त्रों को प्राप्ति== पाण्डवों को वन जाने को समाचार जब द्रुपद, वृष्णि, अन्धक आदि सगे सम्बंधियहरुलाई मिलयो त उनको क्रोध को पारावार न रहयो। उनि सबै राजागण काम्यक वन मा पाण्डवों देखि भेंट गर्न आये, उनसंग वहाँ श्री कृष्ण पनि पधारे। उनले एक साथ मिलेरकौरवों मा आक्रमण गरेर दिनहरु योजना बनाए किन्तु युधिष्ठिर ले उनलाई समझाया, “हे नरेशों! कौरवों ले तेरह वर्ष पश्चात् हामिलाई आफ्नो राज्य लौटा दिनहरु वचन दिए छ, अतएव तपाईं मान्छेका कौरवों मा यस प्रकार आक्रमण गर्न कदापि उचित छैन।” युधिष्ठिर को वचनहरुलाई सुन गरेर उनले कौरवों मा आक्रमण को विचार त्याग दिए, किन्तु श्री कृष्ण ले प्रतिज्ञा को कि उनि भीमसेन र अर्जुन को द्वारा कौरवहरुको नाश करवा को नै रहेंगे। उन सबैको प्रस्थान को पछि उन लेमिलन को लागि वेदव्यास आये। पाण्डवों ले उनलाई यथोचित सम्मान तथा उच्चासन प्रदान गरे वेदव्यास जी ले पाण्डवों को कष्ट निवारणार्थ उनलाई प्रति-स्मृति नामक विद्या सिखाई। एक दिन मार्कणडेय ऋषि पनि पाण्डवों को यहाँ पधारे र उनको द्वारा गरिएको आदर-सत्कार देखि प्रसन्न भएर उनलाई आफ्नो राज्य फिर्ता पाउने आशीर्वाद दिए। इस प्रकार ऋषि-मुनियों को आशीर्वाद एवं वरदान देखि पाण्डवहरुको आत्मबल बढदै गयो। ठूलो भाइ युधिष्ठिर को कारण भीम र अर्जुन शान्त थिए किन्तु कौरवहरुको वध गर्न को आफ्नो संकल्प को उनि एक पल को लागि पनि हैन भुलाते थिए र अनेक प्रकार देखि आफ्नो शक्ति र संगठन को बढाने को प्रयास मा जुटे रहथे। पांचाली पनि भरी सभा मा गरिएको आफ्नो अपमान को एक क्षण को लागि पनि विस्मृत हैन गरेर पा रही थिए र भीम र अर्जुन को क्रोधाग्नि मा घृत हालने कार्य करती रहन्थ्यों। एक पल्ट वीरवर अर्जुन उत्तराखंड को पर्वतहरु लाई पार करते हुये एक अपूर्व सुन्दर वन मा जा पहुँचे। वहाँ को शान्त वातावरण मा उनि भगवान को शंगर गर्‍यो तपस्या गर्न लगे। उनको तपस्या को परीक्षा लिन को लागि भगवान शंकर एक भील को वेष धारण गरेर उन वन मा आये। वहाँ मा आए पछि भील रूपी शिव जी ले देख्यो कि एक दैत्य शूकर को रूप धारण गरेर तपस्यारत अर्जुन को घात मा छ। शिव जी ले उन दैत्य मा आफ्नो बाण छोड दिए। जस समय शंकर भगवान ले दैत्य को देखेर बाण छोडयो त्यसै समय अर्जुन को तपस्या टूटी र दैत्य मा उनको दृष्टि पडी। उनले पनि आफ्नो गाण्डीव धनुष उठाएर उन मा बाण छोड दिए। शूकर को दुवै बाण एक साथ लगे र उनको प्राण निकल गये। शूकर को मरए पछि भीलरूपी शिव जी र अर्जुन दुवै नै शूकर को आफ्नो बाण देखि मरयो भएको दावा गर्न लगे। दुवै को मध्य विवाद बढदै गयो र विवाद ले युद्ध को रूप धारण गर्यो। अर्जुन निरन्तर भील मा गाण्डीव देखि बाणों को वर्षा गरि रहे किन्तु उनको बाण भील को शरीर देखि टकरा-टकरा गरेर टूटि रहे र भील शान्त खडे हुये मुस्कुराता रहयो। अन्त मा उनको तरकश को सारा बाण समाप्त हो गये। यस मा अर्जुन ले भील मा आफ्नो तरवार ले आक्रमण गर्यो। अर्जुन को तरवार पनि भील को शरीर देखि टकरा गरेर दुइ टुकडे भयो। अब अर्जुन क्रोधित भएर भील देखि मल्ल युद्ध गर्न लगे। मल्ल युद्ध मा पनि अर्जुन भील को प्रहार देखि मूर्छित हो गये। थोडी अबेर पश्चात् जब अर्जुन को मूर्छा टूटी त उनले देख्यो कि भील अब पनि वहीं खडे मुस्कुरा रहेको छ । भील को शक्ति देख गरेर अर्जुन को अत्यन्त आश्चर्य भयो र उनले भील को मारने को शक्ति प्राप्त गर्न को लागि शिव मूर्ति मा पुष्पमाला डाली, किन्तु अर्जुन ले देख्यो कि त्यो माला शिव मूर्ति मा पर्न को स्थान मा भील को कण्ठ मा चली गई। यसले अर्जुन समझ गये कि भगवान शंकर नै भील को रूप धारण गरेर वहाँ उपस्थित हुये छन्। अर्जुन शंकर जी को चरणहरु मा गिर पडे। भगवान शंकर ले आफ्नो असली रूप धारण गर्‍यो र अर्जुन देखि कहा, “हे अर्जुन! म तुम्हारी तपस्या र पराक्रम देखि अति प्रसन्न हूँ र तिमीलाई पशुपत्यास्त्र प्रदान करता हूँ।” भगवान शंकर अर्जुन को पशुपत्यास्त्र प्रदान गरेर अन्तर्ध्यान हो गये। उनको पश्चात् वहाँ मा वरुण, यम, कुबेर, गन्धर्व र इन्द्र आफ्नो-आफ्नो वाहनहरु मा सवार हो गरेर आ गये। अर्जुन ले सबै देवताहरु को विधिवत पूजा गर्यो। यो देख गरेर यमराज ले कहा, “अर्जुन! तिमी नर को अवतार हो तथा श्री कृष्ण नारायण को अवतार छन्। तिमी दुवै मिलेरअब पृथ्वी को भार हल्का करो।” यस प्रकार सबै देवताहरु ले अर्जुन को आशीर्वाद र विभिन्न प्रकार को दिव्य एवं अलौकिक अस्त्र-शस्त्र प्रदान गरेर आफ्नो-आफ्नो लोकहरुलाई चले गये। ;अर्जुन को उर्वशी को शाप :अर्जुन को नजिकै ले आफ्नो लोक को फिर्ता जाते समय देवराज इन्द्र ले कहा, “हे अर्जुन! अझै तिमीलाई देवताहरु को अनेक कार्य सम्पन्न गर्न छन्, अतः तिमीलाई लिन को लागि मेरो सारथि आयेगा।” यसैले अर्जुन त्यसै वन मा रहएर प्रतीक्षा गर्न लगे। केहि काल पश्चात् उनलाई लिन को लागि इन्द्र को सारथि मातलि वहाँ पहुँचे र अर्जुन को विमान मा बिठाकर देवराज को नगरी अमरावती ले गये। इन्द्र को नजिकै पुगएर अर्जुन ले उनलाई प्रणाम गर्यो। देवराज इन्द्र ले अर्जुन को आशीर्वाद दिएर आफ्नो निकट आसन प्रदान गर्यो। अमरावती मा रहएर अर्जुन ले देवताहरु देखि प्राप्त हुये दिव्य र अलौकिक अस्त्र-शस्त्रों को प्रयोग विधि सिकयो र उन अस्त्र-शस्त्रहरुलाई चलान अभ्यास गरेर उन मा महारत प्राप्त गर्यो। फेरि एक दिन इन्द्र अर्जुन देखि बोले, “वत्स! तिमी चित्रसेन नामक गन्धर्व देखि संगीत र नृत्य को कला सीख लो।” चित्रसेन ले इन्द्र को आदेश पाउएर अर्जुन को संगीत र नृत्य को कला मा निपुण गर्यो। एक दिन जब चित्रसेन अर्जुन को संगीत र नृत्य को शिक्षा दिइरहेका थिए, वहाँ मा इन्द्र को अप्सरा उर्वशी आएको र अर्जुन मा मोहित भयो। अवसर पाउएर उर्वशी ले अर्जुन देखि कहा, “हे अर्जुन! तपाईंलाई देखेर मेरी काम-वासना जागृत भयो छ, अतः तपाईं कृपया मेरो साथ विहार गरेर मेरी काम-वासना को शान्त गर्नुहोस।” उर्वशी को वचन सुनेर अर्जुन बोले, “हे देवि! हाम्रो पूर्वज ले आप लेविवाह गरेर हाम्रो वंश को गौरव बढाया थियो अतः पुरु वंश को जननी भएको नाते तपाईं हाम्रो माता को तुल्य छन्। देवि! म तपाईंलाई प्रणाम करता हूँ।” अर्जुन को कुराहरु देखि उर्वशी को मन मा ठूलो क्षोभ उत्पन्न भयो र उनले अर्जुन देखि कहा, “तिमीले नपुंसकों जस्तै वचन कहे छन्, अतः म तिमीलाई शाप देती हूँ कि तिमी एक वर्ष सम्म पुंसत्वहीन रहोगे।” यति भन्एर उर्वशी वहाँ देखि चली गई। जब इन्द्र को यस घटना को विषय मा ज्ञात भयो त उनि अर्जुन देखि बोले, “वत्स! तिमीले जुन व्यवहार गरेको छ, त्यो तिम्रो योग्य नै थियो। उर्वशी को यो शाप पनि भगवान को इच्छा थियो, यो शाप तिम्रो अज्ञातवास को समय काम आयेगा। आफ्नो एक वर्ष को अज्ञातवास को समय नै तिमी पुंसत्वहीन रहोगे र अज्ञातवास पूर्ण भए पछि तिमीलाई पुनः पुंसत्व को प्राप्ति हो जायेगी।” ;अर्जुन को फिर्ताी :पाण्डवगण उत्तराखंड को अनेक मनमोहक द‍ृश्यहरुलाई देखते हुये ऋषि आर्ष्टिषेण को आश्रम मा आ पहुँचे। उनको यथोचित स्वागत सत्कार गर्न को पश्‍चात् महर्षि आर्ष्टिषेण बोले, “हे धर्मराज! तपाईं मान्छेको अब गन्धमादन पर्वत ले र अगाडी हैन जान पर्छ किनकी यसको अगाडी केवल सिद्ध तथा देवर्षिगण नै जान सकिन्छं। अतः तपाईं मान्छे अब यहीं रहएर अर्जुन को आने को प्रतीक्षा गर्नुहोस।” यस प्रकार पाण्डवों को मण्डली महर्षि आर्ष्टिषेण को आश्रम मा नै रहएर अर्जुन को आगमन को प्रतीक्षा गर्न लगे। उन प्रतीक्षा-काल मा भीम ले वहाँ निवास गर्ने समस्त दुष्टों र राक्षसहरुको अन्त गर्यो। उधर जब अर्जुन देवराज को पुरी अमरावती मा रहइरहेका थिए त एक दिन इन्द्र ले उन लेकहा, “हे पार्थ! यहाँ रहएर तिमी समस्त अस्त्र-शस्त्रादि विद्याहरु मा पारंगत हो चुके हो र तिम्रो जस्तो धनुर्धर यस जगत मा कदाचित नै कुनै दोश्रो हुनेछ। अब मा तिमी मेरो शत्रु निवातकवच नामक दैत्य देखि युद्ध गरेर उनको वध करो। यही तिम्रो लिये गुरुदक्षिणा होगी।” यति भन्न पछि इन्द्र ले अर्जुन को अमोघ कवच पहनाकर तथा आफ्नो दिव्य रथ मा बिठाकर अर्जुन को निवातकवच संग युद्ध को लागि भेज दिए। उन रथ मा बस्एर अर्जुन निवातकवच को नगरी मा पहुँचे जुन कि समुद्र मा बसा थियो। यो देखेर कि त्यो नगरी इन्द्र को पुरी अमरावती भन्दा पनि अधिक मनोरम थियो, अर्जुन आश्‍चर्यचकित रह गये। उनको आश्‍चर्य को निवारण गर्न को लागि इन्द्र को सारथी मातलि बोले, “हे अर्जुन! पहिले देवराज इन्द्र समस्त देवताहरु सहित त्यहि नगरी मा निवास गर्थे। किन्तु ब्रह्मा जी देखि वर प्राप्त गरेर निवातकवच अत्यन्त प्रबल भयो र इन्द्र मा विजय प्राप्त गर्‍यो फलस्वरूप देवराज को यस नगरी को छोडेर अमरावती मा जान पर्यो।” मात लि गर्‍यो कुरा सुनेर अर्जुन ले आफ्नो शंख को ध्वनि देखि उन नगरी को गुँजा दिए। शंख को ध्वनि सुनेर निवातकवच आफ्नो अस्त्र-शस्त्रों देखि सुसज्जित भएर अर्जुन देखि युद्ध गर्न आ गया। दुवै महारथियहरुमा घोर युद्ध होने लागयो र अन्त मा अर्जुन को हातमा निवातकवच मारा गया। निवातकवच को वध गरेर फिर्ता आए पछि देवराज इन्द्र ले उनको पराक्रम को भूरि-भूरि प्रशंसा करते हुये कहा, “हे पार्थ! अब यहाँ मा तपाईंको कार्य समाप्त भयो। तपाईंको भाइ गन्धमादन पर्वत मा तपाईंको प्रतीक्षा गर्दै छन्। चलिये म तपाईंलाई अब उनको नजिकै पुगयो दूँ।” इस प्रकार अर्जुन देवराज इन्द्र संग उनको रथ मा बस्एर गन्धमादन पर्वत मा आफ्नो भाइयों को नजिकै आ पहुँचे। धर्मराज युधिष्ठिर ले देवराज इन्द्र को विधिवत् पूजन गर्यो। अर्जुन पनि ऋषिगणों, ब्राह्मणों, युधिष्ठिर तथा भीमसेन को चरणस्पर्श गर्न को पश्‍चात् नकुल, सहदेव तथा मण्डली को अन्य सदस्यहरु देखि गले मिले। यसको पश्‍चात देवराज इन्द्र उन मण्डली को गन्धमादन पर्वत मा स्थित कुबेर को महल मा रहन व्यवस्था गरेर फिर्ता आफ्नो लोक चले गये। ==स्रोत== [http://sukhsagarse.blogspot.com सुखसागर] को सौजन्य से ==बाहिरी कडिहरु== * [http://www.vedpuran.com/# '''वेद-पुराण'''] - यहाँ चारै वेद एवं दस भन्दा अधिक पुराण हिन्दी अर्थ सहित उपलब्ध छन्। पुराणहरु लाई यहाँ सुना पनि जान सक्छ। *[http://is1.mum.edu/vedicreserve/puran.htm महर्षि प्रबंधन विश्वविद्यालय]-यहाँ सम्पूर्ण वैदिक साहित्य संस्कृत मा उपलब्ध छ। *[http://www.tdil.mit.gov.in/vedicjan04/hDefault.html ज्ञानामृतम्] - वेद, अरण्यक, उपनिषद् आदि मा सम्यक जानकारी *[http://www.aryasamajjamnagar.org/vedang.htm वेद एवं वेदांग] - आर्य समाज, जामनगर को जालघर मा सबै वेद एवं उनको भाष्य दिये भएका छन्। *[http://www.samaydarpan.com/july/pehal5.aspx जसको उदेश्य छ - '''वेद प्रचार'''] *[http://veda-vidya.com/puran.php वेद-विद्या_डट_कम] {{महाभारत कथा}} {{पुराण}} {{वैदिक साहित्य}} {{महाभारत}} {{रामायण}} {{हिन्दू धर्म}} [[श्रेणी:धर्मग्रन्थ]] [[श्रेणी:देवी-देवता]] [[श्रेणी:हिन्दू धर्म]] [[श्रेणी:संस्कृत साहित्य]] [[श्रेणी:पुराण]] [[श्रेणी:वेद]] [[श्रेणी:स्मृति]] [[श्रेणी:वैदिक धर्म]] [[श्रेणी:महाभारत कथा]] 6tdzp6eppu9rw5ofhjkjh9c5epmrp2t महाभारत खण्ड १३ 0 2371 4362 2011-09-29T19:19:09Z सरोज कुमार ढकाल 358 ==पाण्डवों को तीर्थयात्रा== दुःखी भएर उन्हीं को विष... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki ==पाण्डवों को तीर्थयात्रा== दुःखी भएर उन्हीं को विषय मा कुराहरु गरिहेका थिए कि वहाँ मा लोमश ऋषि पधारे। धर्मराज युधिष्ठिर ले उनको यथोचित आदर-सत्कार गरेर उच्चासन प्रदान गर्यो। लोमश ऋषि बोले, “हे पाण्डवगण! तपाईं मान्छे अर्जुन को चिन्ता छोड दीजिये। म अझै देवराज इन्द्र को नगरी अमरावती देखि आ रहयो हूँ। अर्जुन वहाँ मा सुखपूर्वक निवास गर्दै छन्। उनले भगवान शिव एवं अन्य देवताहरु को कृपा देखि दिव्य तथा अलौकिक अस्त्र-शस्त्र तथा चित्रसेन देखि नृत्य-संगीत कला को शिक्षा पनि प्राप्त गरेर लिएको छ। उनि अब निवात र कवच नामक असुरहरुको वध गरेर नै यहाँ आयेंगे। देवराज इन्द्र ले तपाईंको लिये यो संदेश पठाएको छ कि तपाईं पाण्डवगण अब तीर्थयात्रा गरेर आफ्नो आत्मबल मा वृद्धि गर्नुहोस। देवराज इन्द्र को दिये गये संदेश को अनुसार युधिष्ठिर आफ्नो भाइयों, पुरोहित धौम्य, लोमश ऋषि आदि को साथ लिएर तीर्थयात्रा को लागि हिड पडे। उनि मान्छे नैमिषारण्य, कन्या-तीर्थ, अश्व-तीर्थ, गौ-तीर्थ आदि मा दर्शन-स्नानादि करते हुये अगस्त्य ऋषि को आश्रम आ पहुँचे। लोमश ऋषि ले उन आश्रम को प्रशंसा करते हुये भने , “हे धर्मराज! यो अगस्त्य मुनि एवं उनको धर्मात्मा पत्नी लोपामुद्रा को पवित्र तपस्थली छ। एक पल्ट अगस्त्य मुनि यहाँ घूमते हुये पहुँचे त उनले एक गड्ढे मा आफ्नो पूर्वजहरु लाई उल्टे लटकते देखा। अगस्त्य मुनि को द्वारा उनको यस प्रकार देखि लटकने को कारण सोधे पछि पूर्वजहरु ले भने कि हे पुत्र! तिम्रो निःसंतान भएको कारण हामिलाई यो नरक कुण्ड मिलएको छ । यसैले शीघ्र आफ्नो विवाह गरेर पुत्र उत्पन्न करो, जसबाट हमारा उद्धार हो। पितृगणों को कुरा ले दुःखी भएर अगस्त्य एक सुयोग्य पत्नी को खोज मा निकले र विदर्भ देश को राजकुमारी लोपामुद्रा देखि विवाह गर्यो। जब अगस्त्य मुनि ले लोपामुद्रा को सौन्दर्य मा मुग्ध भएर पुत्रोत्पत्ति को अभिलाषा देखि उसलाई आफ्नो नजिकै आने को लागि भन्यो त लोपामुद्रा बोली कि हे स्वामी! म राजकुमारी हूँ यसैले तपाईंको मेरो साथ समागम पनि राजोचित ढंग देखि हुनु चाहिये। पहिले तपाईं धन को व्यवस्था गरेर को मेरो र स्वयं को लागि सुन्दर वस्त्र तथा स्वर्णाभूषण लिएर आइये। आफ्नो पत्नी को वाणी देखि प्रभावित भएर अगस्त्य मुनि धन माँगने को लागि राजा श्रुतर्वा, व्रघ्नश्व तथा इक्ष्वाकु वंशी त्रसदृस्यु को नजिकै गये किन्तु सबै राजाहरु को कोष खाली भएको कारण उन राजाहरु क्षमाप्रार्थना करते हुये ले अगस्त्य मुनि को धन दिन मा असमर्थता प्रकट गर्यो। निराश भएर अगस्त्य मुनि इल्वल नामक दैत्य को नजिकै पहुँचे। इल्वल दैत्य ले प्रसन्नता को सा उनलाई मुखमाँगा धन प्रदान गर्यो। धन प्राप्त गरेर अगस्त्य मुनि ले आफ्नो पत्नी को इच्छापूर्ति को र दृढस्यु नामक पुत्र उत्पन्न गर्यो। कालान्तर मा यो तीर्थस्थान अगस्त्याश्रम को नाम ले प्रसिद्ध भयो। त्यहि तीर्थस्थान मा स्नान गरेर परशुराम ले आफ्नो छिटो पुनः प्राप्त गरेको थियो। यसैले हे युधिष्ठिर! यहाँ स्नान गरेर तपाईं दुर्योधन को द्वारा छीने गये आफ्नो छिटो को पुनः प्राप्त कीजिये।” लोमश ऋषि को आदेशानुसार वहाँ स्नान-पूजा आदि गरेर युधिष्ठिर ले लोमश ऋषि देखि पूछा, “हे प्रभो! कृपा गरेर यो बतानुहोस कि परशुराम निस्तेज कसरि हुये थे?” लोमश ऋषि ले उत्तर दिए, “धर्मराज! दशरथनन्दन श्री राम जब शिव जी को धनुष को तोडएर सीता जी देखि विवाह गरेर आफ्नो पिता, भाइयों, बारातीगण आदि संग अयोध्या लौट रहे थिए त एक ठूलो जोरों को आँधी आएको जसबाट वृक्ष पृथ्वी मा गिरने लगे। तब राजा दशरथ को दृष्टि भृगुकुल को परशुराम मा पडी। उनको वेशभूषा ठूलो भयंकर थियो। तेजस्वी मुख मा ठूलो बडी जटायें बिखरी भए थिए आँखाहरु मा क्रोध को लालिमा थियो। कन्धे मा कठोर फरसा र हातमा मा धनुष बाण थिए। ऋषियों ले अगाडी बढएर उनको स्वागत गरे र यस स्वागत को स्वीकार गरेर उनि श्री रामचन्द्र देखि बोले़ “दशरथनन्दन राम! हामिलाई ज्ञात भएको छ कि तिमी ठूलो पराक्रमी हो र तिमीले शिव जी को धनुष को तोड हालएको छ र उसलाई तोडएर तिमीले अपूर्व ख्याति प्राप्त को छ। म तिम्रो लिये एक राम्रो धनुष लाया हूँ। यो धनुष साधारण छैन, जमदग्निकुमार परशुराम को छ। यस मा बाण चढाकर तिमी आफ्नो शौर्य को परिचय दो। तिम्रो बल र शौर्य को देखेर म तुम लेद्वन्द्व युद्ध करूँगा। परशुराम को कुरा सुनेर राजा दशरथ विनीत स्वर मा बोले, “भगवन्! तपाईं वेदविद् स्वाध्यायी ब्राह्मण छन्। क्षत्रियहरुको विनाश गरेर तपाईं धेरै पहिले नै आफ्नो क्रोध को शमन गरेर चुके छन्। यसैले हे ऋषिराज! तपाईं यिनी बालकहरुलाई अभय दान दीजिये।” किन्तु परशुराम जी ले दशरथ को अनुनय-विनय मा कुनै ध्यान न देते हुये राम देखि कहा, “राम! सम्भवतः तिमीलाई ज्ञात हुनेछैन कि संसार मा केवल दुइ नै धनुष सर्वश्रेष्ठ माने जान्छन्। सारा संसार उनको सम्मान गर्दछं विश्वकर्मा ले उनलाई स्वयं आफ्नो हातमा देखि बनाया थियो। तिनिहरुमध्ये पिनक नामक एक धनुष को देवताहरु ले भगवान शिव को दिए थियो। त्यहि धनुष देखि भगवान शिव ले त्रिपुरासुर को वध गरेको थियो। तिमीले त्यसै धनुष को तोड हालएको छ । दोश्रो दिव्य धनुष मेरो हात मा छ। यसलाई देवताहरु ले भगवान विष्णु को दिए थियो। यो पनि पिनक को भाँति नै शक्तिशाली छ। विष्णु ले भृगुवंशी ऋचीक मुनि को धरोहर को रूप मा त्यो धनुष दे दिए। वंशानुवंश रूप ले यो धनुष मलाई प्राप्त भएको छ। अब तिमी एक क्षत्रिय को नाते यस धनुष लाई लिएर यस मा बाण चढाओ र सफल भए पछि मेरो साथ द्वन्द्व युद्ध करो। परशुराम को द्वारा बार-बार ललकारे गए पछि रामचन्द्र बोले, “हे भार्गव! म ब्राह्मण समझकर तपाईंको अगाडी विशेष बोल हैन रहयो हूँ। किन्तु तपाईं मेरी यस विनशीलता को पराक्रमहीनता एवं कायरता समझकर मेरो तिरस्कार गर्दै छन्। लाइये, धनुष बाण मलाई दीजिये।” यो भन्एर उनले झपटते हुये परशुराम को हात ले धनुष बाण ले लिये। फेरि धनुष मा बाण चढाकर बोले, “हे भृगुनन्दन! ब्राह्मण भएको कारण तपाईं मेरो पूज्य छन्, यसैले यस बाण को म तपाईंको माथि हैन छोड सकता। तर धनुष मा चढने पछि यो बाण कहिल्यै निष्फल हैन जाता। यसको कहीं न कहीं उपयोग गर्न नै पर्दछ। यसैले यस बाण को द्वारा तपाईंको सर्वत्र शीघ्रतापूर्वक आने-जाने को शक्ति को नष्ट किये देता हूँ।” श्री राम को यो कुरा सुनेर शक्तिहीन देखि हुये परशुराम जी विनयपूर्वक भन्न लगे, “बाण छोडन भन्दा पहिले मेरी एक कुरा सुन लीजिये। क्षत्रियहरुलाई नष्ट गरेर जब मैले यो भूमि कश्यप जी को दान मा दिएको थियो त उनले म संग/भन्दा भन्यो थियो कि अब तिमीलाई पृथ्वी मा हैन रहन चाहिये किनकी तिमीले पृथ्वी को दान गरेको छ। तब देखि गुरुवर कश्यप जी को आज्ञा को पालन करता भयो म कहिल्यै रात्रि मा पृथ्वी मा निवास हैन करता। अतः हे राम! कृपा गरेर मेरी गमन शक्ति को नष्ट मत करो। म मन को समान गति ले महेन्द्र पर्वत मा चला जाउँगा। चूँकि यस बाण को प्रयोग निष्फल हैन जाता, यसैले तपाईं उन अनुपम लोकहरुलाई नष्ट गर्नु जस मा मेँने आफ्नो तपस्या देखि विजय प्राप्त को छ। तपाईंले जस सरलता ले यस धनुष मा बाण चढा दिए छ, उस लेमलाई विश्वास भएको छ कि तपाईं मधु राक्षस को वध गर्ने साक्षत विष्णु छन्।” परशुराम को प्रार्थना को स्वीकार गरेर राम ले बाण छोडेर उनको द्वारा तपस्या को बल मा अर्जित गरिएको समस्त पुण्यलोकहरुलाई नष्ट गर्‍यो र यसले परशुराम जी निस्तेज हो गये। फेरि परशुराम जी तपस्या गर्न को लागि महेन्द्र पर्वत मा चले गये। वहाँ उपस्थित सबै ऋषि-मुनियों सहित राजा दशरथ ले रामचन्द्र को भूरि भूरि प्रशंसा गर्यो। ==स्रोत== [http://sukhsagarse.blogspot.com सुखसागर] को सौजन्य से ==बाहिरी कडिहरु== * [http://www.vedpuran.com/# '''वेद-पुराण'''] - यहाँ चारै वेद एवं दस भन्दा अधिक पुराण हिन्दी अर्थ सहित उपलब्ध छन्। पुराणहरु लाई यहाँ सुना पनि जान सक्छ। *[http://is1.mum.edu/vedicreserve/puran.htm महर्षि प्रबंधन विश्वविद्यालय]-यहाँ सम्पूर्ण वैदिक साहित्य संस्कृत मा उपलब्ध छ। *[http://www.tdil.mit.gov.in/vedicjan04/hDefault.html ज्ञानामृतम्] - वेद, अरण्यक, उपनिषद् आदि मा सम्यक जानकारी *[http://www.aryasamajjamnagar.org/vedang.htm वेद एवं वेदांग] - आर्य समाज, जामनगर को जालघर मा सबै वेद एवं उनको भाष्य दिये भएका छन्। *[http://www.samaydarpan.com/july/pehal5.aspx जसको उदेश्य छ - '''वेद प्रचार'''] *[http://veda-vidya.com/puran.php वेद-विद्या_डट_कम] {{महाभारत कथा}} {{पुराण}} {{वैदिक साहित्य}} {{महाभारत}} {{रामायण}} {{हिन्दू धर्म}} [[श्रेणी:धर्मग्रन्थ]] [[श्रेणी:देवी-देवता]] [[श्रेणी:हिन्दू धर्म]] [[श्रेणी:संस्कृत साहित्य]] [[श्रेणी:पुराण]] [[श्रेणी:वेद]] [[श्रेणी:स्मृति]] [[श्रेणी:वैदिक धर्म]] [[श्रेणी:महाभारत कथा]] 2zgez9t6jiavkmhvz76ccvg03srcqxj महाभारत खण्ड १२ 0 2372 16291 16166 2019-08-31T07:10:25Z DARIO SEVERI 4701 This image was delete in the Commons - It not exist. wikitext text/x-wiki ==पाण्डवको विश्व विजय र उनको वनवास== सभी पाण्डव सबै प्रकार को विद्याहरु मा प्रवीण थिए।पाण्डवले सम्पूर्ण दिशाहरुमा विजय पाए र युधिष्ठिर राज्य गर्न लगे। मयनिर्मित सभा भवनमा अनेक वैचित्र्य थिए। दुर्योधन जब वहां घूम रहयो थियो तब उनलाई अनेक पल्ट स्थलमा जल गर्यो, जलमा स्थल गर्यो, पर्खालमा प्रवेशद्वारको र द्वारमा पर्खाल को भ्रांति भए। कहीं त्यो सीढी मा समतल को भ्रांति भएको कारण गिर गयो र कहीं पानी को स्थल समझ पानी मा भीग गया। यस्तै गरि एक बावली मा उनको गिर गए पछि युधिष्ठिर को अतिरिक्त शेष चारै पांडव हंसने लगे। दुर्योधन परिहासप्रिय थिएन। अत: ईर्ष्या, लज्जा आदि देखि जल उठयो। राजसूय यज्ञ मा राजा अनेक प्रकार को भेंट लिएर आये थिए। द्विजहरुमा प्रधान कुणिंद ले धर्मराज को भेंट मा एक शंख दिए, जुन अन्नदान गरे पछि स्वयं बज उठता थियो। उनको ध्वनि देखि वहां उपस्थित सबै राजा तेजोहीन तथा मूर्च्छित हो गये, मात्र धृष्टद्युम्न, पांडव, सात्यकि तथा आठवें श्रीकृष्ण धैर्यपूर्वक खडे रहे। दुर्योधन आदि को मूर्च्छित भए पछि पांडव आदि जोर-जोर देखि हंसने लगे तथा अर्जुन ले अत्यंत प्रसन्न भएर एक ब्राह्मण को पांच सय बैल समर्पित किये। युधिष्ठिर ले त्यो शंख अर्जुन को भेंटस्वरूप दे दिए। अनेक घटनाहरु देखि दुर्योधन चिढ गएको थियों अत: हस्तिनापुर जाँदा खेरि उनले मामा शकुनि संग पाण्डवहरु लाई हराएर उनको वैभव हस्तगत गर्ने एक युक्ति सोचीं शकुनि द्यूतक्रीडा मा निपुण था-युधिष्ठिर को शोख अवश्य थियो तर खेलन हैन आता थियो। अत उन सबैले मिलेरधृतराष्ट्र को मना लिया। विदुर को विरोध गरे पछि पनि धृतराष्ट्र ले त्यसै को इन्द्रप्रस्थ गएर युधिष्ठिर को आमन्त्रित गर्न को लागि कहा, साथ नै यो पनि भन्यो कि त्यो पांडवहरु लाई उनको योजना को विषय मा केहि न बताये। विदुर उनको संदेश लिएर पांडवहरु लाई आमन्त्रित गरेर आये। पांडवहरु को हस्तिनापुर मा पुगए पछि विदुर ले उनको एकांत मा संपूर्ण योजना ले अवगत गर्‍यो तथापि युधिष्ठिर ले चुनौती स्वीकार गर्‍यो तथा द्यूतक्रीडा मा उनि व्यक्तिगत समस्त दाव हारने पछि भाइयहरुलाई, स्वयं आफुलाई तथा अन्त मा द्रौपदी को पनि हार बैठे। विदुर ले भन्यो कि आफ्नो-अपको दांव मा हारने पछि युधिष्ठिर द्रौपदी को दांव मा लगान को अधिकारी हैन रह जाते, तर धृतराष्ट्र ले प्रतिकामी नामक सेवक को द्रौपदी को वहां ले आने को लागि पठायो। द्रौपदी ले उस लेयही प्रश्न गरे कि धर्मपुत्र ले पहिले को सा दांव हारा छ- स्वयं आफ्नो अथवा द्रौपदी का। दुर्योंधनले क्रुद्ध भएर दु:शासन (भाई) देखि भन्यो कि त्यो द्रौपदी को सभाभवन मा लिएर आये। युधिष्ठिर ले गुप्त रूप ले एक विश्वस्त सेवक को द्रौपदी को नजिकै पठायो कि यद्यपि त्यो रजस्वला छ तथा एक वस्त्र मा छ, त्यो त्यस्तो नै उठएर चली आये, सभा मा पूज्य वर्ग को अगाडी उनको उन दशा मा कलपते भएका पुगन दुर्योधन आदि को पापहरुलाई व्यक्त गर्न को लागि पर्याप्त हुनेछ। द्रौपदी सभा मा पहुंची त दु:शासन ले उसलाई स्त्री वर्ग तिर हैन जाने दिए तथा उनको बाल खींचकर कहा- 'हामीले तुझे जुए मा जीतएको छ । अत: तुझे आफ्नो दासियहरुमा रखेंगे।' द्रौपदी ले समस्त कुरुवंशियों को शौर्य, धर्म तथा नीति को ललकारा र श्रीकृष्ण को मन-ही-मन स्मरण गरेर आफ्नो लज्जा को रक्षा को लागि प्रार्थना गर्यो। सबै मौन रहे तर दुर्योधन को साना भाइ विकर्ण ले द्रौपदी को पक्ष लिदै भन्यो कि हारा भयो युधिष्ठिर उसलाई दांव मा हैन रख सकता थियो तर कुनै ले उनको कुरा हैन सुनी। कर्ण को उकसाने देखि दु:शासन ले द्रौपदी को निर्वस्त्रा गर्ने चेष्टा गर्यो। उधर विलाप करती भए द्रौपदी ले पांडवहरु तिर देख्यो त भीम ले युधिष्ठिर देखि भन्यो कि त्यो उनको हात जला दिन चाहन्छ, जिन लेउनले जुआ खेलयो थियो। अर्जुन ले उसलाई शान्त गर्यो। भीम ले शपथ ली कि त्यो दु:शासन को छाती को रगत पियेगा तथा दुर्योधन को जांघ को आफ्नो गदा देखि नष्ट गरेर डालेगा। द्रौपदी ले विकट विपत्ति मा श्रीकृष्ण को स्मरण गर्यो। श्रीकृष्ण को कृपा देखि अनेक वस्त्र वहां प्रकट भएका जिन लेद्रौपदी आच्छादित रही फलत: उनको वस्त्र खींचकर उतारते भएका पनि दु:शासन उसलाई नग्न हैन गरेर पाया। सभा मा बार-बार कार्य को अनौचित्य अथवा औचित्य मा विवाद छिड जान्थ्यो। दुर्योधन ले पांडवहरु लाई मौन देख 'द्रौपदी गर्यो, दांव मा हारे जाने' को कुरा ठीक छ या गलत, यसको निर्णय भीम, अर्जुन, नकुल तथा सहदेव मा छोड दिए। अर्जुन तथा भीम ले भन्यो कि जुन व्यक्ति स्वयं को दांव मा हरीयो चुका छ, त्यो कुनै अन्य वस्तु को दांव मा रख नै हैन सकता। धृतराष्ट्रले सभा को नब्ज पहिचानएर दुर्योधन को फटकारा तथा द्रौपदी देखि तीन वर मांगने को लागि भन्यो। द्रौपदी ले पहिले वर देखि युधिष्ठिर को दासभाव देखि मुक्ति मांगी ताकि भविष्य मा उनको पुत्र प्रतिविंध्य दास पुत्र न कहलाए। दोश्रो वर देखि भीम, अर्जुन नकुल तथा सहदेव गर्यो, शस्त्रों तथा रथ सहित दासभाव देखि मुक्ति मांगी। तेश्रो वर मांगने को लागि त्यो तैयार नै भएन, किनकी उनको अनुसार क्षत्रिय स्त्रिहरु दुइ वर मांगने को नै अधिकारिणी हुन्छं। धृतराष्ट्र ले उन लेसंपूर्ण विगत को भूलकर आफ्नो स्नेह बनाए राखन को लागि कहा, साथ नै उनलाई खांडव वन मा गएर आफ्नो राज्य भोगने को अनुमति धृतराष्ट्रले उनको खांडववन जाने देखि पूर्व, दुर्योधन को प्रेरणा से, उनलाई एक पल्ट फेरि देखि जुआ खेलन आज्ञा दिए । यो तय भयो कि एक नै सर्त राखयो जायेगा। पांडव अथवा धृतराष्ट्र पुत्रहरु मध्ये जुन पनि हार जायेंगे, उनि मृगचर्म धारण गरेर बाह्र वर्ष वनवास गर्नेछन् अझ एक वर्ष अज्ञातवास मा रहेंगे। उन एक वर्ष मा यदि उनलाई पहिचान ल्याइयो त फेरि भन्दा बाह्र वर्ष को वनवास भोगना हुनेछ। भीष्म, विदुर, द्रोण आदि को रोकए पछि पनि द्यूतक्रीडा भए जसमा पांडव हार गये, छली शकुनि जीत्यो। वनगमन भन्दा पहिले पांडवहरु ले शपथ ली कि उनि समस्त शत्रुओं को नाश गरेर नै चैन को सांस लेंगे। श्रीधौम्य (पुरोहित) को नेतृत्व मा पांडवहरु ले द्रौपदी को साथ ले वन को लागि प्रस्थान गर्यो। श्रीधौम्य साम मन्त्रहरुको गान गरदै अगाडी तिर बढे। उनि भन्एर गये थिए कि युद्ध मा कौरवों को मारे गए पछि उनको पुरोहित पनि त्यहि प्रकार साम गान गर्नेछन्। युधिष्ठिर ले आफ्नो मुख ढका भएको थियो (वे आफ्नो क्रुद्ध आँखाहरु देखि देखेर कुनै को भस्म हैन गर्न चाहते थे), भीम आफ्नो बाहु तिर देख रहयो थियो (आफ्नो बाहुबल को स्मरण गरिरहेको थियो), अर्जुन बालुवा बिखेरता जा रहयो थियो (ऐ लेनै भावी संग्राम मा त्यो वाणों को वर्षा गर्नेछ), सहदेव ले मुख मा माटो मली भए थियो। (दुर्दिन मा कुनै पहिचान न ले), नकुल ले बदन मा माटो मल रखी थियो (कुनै नारी उनको रूप मा आसक्त न हो), द्रौपदी ले बाल खोलएको थिए, उन्हीं देखि मुख ढककर विलाप गरिरहेको थियो (जस अन्याय देखि उनको त्यो दशा भए थियो, चौदह वर्ष पछि उनको परिणाम स्वरूप शत्रु-नारियों को पनि त्यहि दशा होगी, उनि आफ्नो सगे-संबंधियहरुलाई तिलांजलि देंगी वनवास को बारहवें वर्ष को पुरा भए पछि पाण्डवों ले अब आफ्नो अज्ञातवास को लागि मत्स्य देश को राजा विराट को यहाँ रहन योजना बनाए। उनले आफ्नो वेश बदलयो र मत्स्य देश तिर निकल पडे। मार्ग को एक भयानक वन को भित्र को एक श्मशान मा उनले आफ्नो अस्त्र-शस्त्रहरुलाई लुकाएर रख दिए र उनको माथि मनुष्यों को मृत शवों तथा हड्डिहरु लाई रख दिए जसबाट कि भय को कारण लाईई वहाँ न आ पाये। उनले आफ्नो छद्‍म नाम पनि रख लिये – जुन थिए जय, जयन्त, विजय, जयत्सेन र जयद्वल। किन्तु यो नाम केवल मार्ग को लागि थिए, मत्स्य देश मा उनि यिनी नामहरु लाई बदलएर दोश्रो नाम राखन वाला थिए। राजा विराट को दरबार मा पुगएर युधिष्ठिर ले कहा, “हे राजन्! म व्याघ्रपाद गोत्र मा उत्पन्न भयो हूँ तथा मेरो नाम कंक छ। म द्यूत विद्या मा निपुण हूँ। तपाईंको नजिकै तपाईंको सेवा गर्ने कामना लिएर उपस्थित भयो हूँ।” विराट बोले, “कंक! तिमी दर्शनीय पुरुष प्रतीत होते हो, म तिमीलाई पाउएर प्रसन्न हूँ। अतएव तिमी सम्मान पूर्वक यहाँ रहो।” उसपछि शेष पाण्डव राजा विराट को दरबार मा पहुँचे र बोले, “हे राजाधिराज! हामी सबै पहिले राजा युधिष्ठिर को सेवक थिए। पाण्डवों को वनवास भए पछि हामी तपाईंको दरबार मा सेवा को लागि उपस्थित हुये छन्। राजा विराट को द्वारा परिचय सोधे पछि सर्वप्रथम हात मा करछी-कढाई लिये हुये भीमसेन बोले, “महाराज! तपाईंको कल्याण हो। मेरो नाम बल्लभ छ। म भान्सा बनाउन कार्य उत्तम प्रकार देखि जानता हूँ। म महाराज युधिष्ठिर को रसोइया थियो।” सहदेव ले कहा, “महाराज! मेरो नाम तन्तिपाल छ, म गाई-बछडों को नस्ल पहिचानन मा निपुण हूँ र म महाराज युधिष्ठिर को गौशाला को देखभाल गर्‌एरता थियो।” नकुल बोले, “हे मत्स्याधिपति! मेरो नाम ग्रान्थिक छ, म अश्‍व विद्या मा निपुण हूँ। राजा युधिष्ठिर को यहाँ मेरो काम उनको अश्‍वशाला को देखभाल गर्न थियो।” महाराज विराट ले उन सबै को आफ्नो सेवा मा रख लिया। अन्त मा उर्वशी को द्वारा दिये गये शापवश नपुंसक बने, हाथीदांत को चूडियाँ पहने तथा सिर मा चोटी गूँथे हुये अर्जुन बोले, “हे मत्स्यराज! मेरो नाम वृहन्नला छ, म नृत्य-संगीत विद्या मा निपुण हूँ। चूँकि म नपुंसक हूँ यसैले महाराज युधिष्ठिर ले मलाई आफ्नो अन्तःपुर को कन्यायहरुलाई नृत्य र संगीत सिखाने को लागि नियुक्‍त गरेको थियो।” वृहन्नला को नृत्य-संगीत को प्रदर्शन मा मुग्ध भएर, उनको नपुंसकता को जाँच करवाने को पश्‍चात्, महाराज विराट ले उसलाई आफ्नो पुत्री उत्तरा को नृत्य-संगीत को शिक्षा को लागि नियुक्‍त गर्यो। इधर द्रौपदी राजा विराट को पत्‍नी सुदेष्णा को नजिकै गएर बोलीं, “महारानी! मेरो नाम सैरन्ध्री छ। म पहिले धर्मराज युधिष्ठिर को महारानी द्रौपदी को दासी को कार्य गर्दथ्यो किन्तु उनको वनवास चले जाने को कारण म कार्यमुक्‍त भयो हूँ। अब तपाईंको सेवा को कामना लिएर तपाईंको नजिकै आएको हूँ।” सैरन्ध्री को रूप, गुण तथा सौन्दर्य देखि प्रभावित भएर महारानी सुदेष्णा ले उसलाई आफ्नो मुख्य दासी को रूप मा नियुक्‍त गर्यो।इस प्रकार पाण्डवों ले मत्स्य देश को महाराज विराट को सेवा मा नियुक्‍त भएर आफ्नो अज्ञातवास को आरम्भ गर्यो। ==स्रोत== [http://sukhsagarse.blogspot.com सुखसागर] को सौजन्य से ==बाहिरी कडिहरु== * [http://www.vedpuran.com/# '''वेद-पुराण'''] - यहाँ चारै वेद एवं दस भन्दा अधिक पुराण हिन्दी अर्थ सहित उपलब्ध छन्। पुराणहरु लाई यहाँ सुना पनि जान सक्छ। *[http://is1.mum.edu/vedicreserve/puran.htm महर्षि प्रबंधन विश्वविद्यालय]-यहाँ सम्पूर्ण वैदिक साहित्य संस्कृत मा उपलब्ध छ। *[http://www.tdil.mit.gov.in/vedicjan04/hDefault.html ज्ञानामृतम्] - वेद, अरण्यक, उपनिषद् आदि मा सम्यक जानकारी *[http://www.aryasamajjamnagar.org/vedang.htm वेद एवं वेदांग] - आर्य समाज, जामनगर को जालघर मा सबै वेद एवं उनको भाष्य दिये भएका छन्। *[http://www.samaydarpan.com/july/pehal5.aspx जसको उदेश्य छ - '''वेद प्रचार'''] *[http://veda-vidya.com/puran.php वेद-विद्या_डट_कम] {{महाभारत कथा}} {{पुराण}} {{वैदिक साहित्य}} {{महाभारत}} {{रामायण}} {{हिन्दू धर्म}} [[श्रेणी:धर्मग्रन्थ]] [[श्रेणी:देवी-देवता]] [[श्रेणी:हिन्दू धर्म]] [[श्रेणी:संस्कृत साहित्य]] [[श्रेणी:पुराण]] [[श्रेणी:वेद]] [[श्रेणी:स्मृति]] [[श्रेणी:वैदिक धर्म]] [[श्रेणी:महाभारत कथा]] sq9yuy239qfwyxra2ex7zia6fzfmerk महाभारत खण्ड ११ 0 2373 16290 4364 2019-08-31T07:09:34Z DARIO SEVERI 4701 Visual wikitext text/x-wiki ==इन्द्रप्रस्थ को स्थापना== [[चित्र:MayaSabha.jpg|thumb|right|500px|पाण्ड्व श्रीकृष्ण संग खाण्डववन मा मय दानव तथा विश्वकर्मा द्वारा निर्मित इन्द्रप्रस्थ नगर को देखते हुए]] द्रौपदी स्वयंवर को पहिले विदुर को छोडेर सबै पाण्ड्वो को मृत समझने लगे र यस कारण धृतराष्ट्र ले यस कारण शकुनि को भन्ए पछि दुर्योधन को युवराज बनयो दिए।द्रौपदी स्वयंवर को तत्पश्चात दुर्योधन आदि को पाण्ड्वो को जीवित भएको ठेगाना चला।पाण्ड्वो ले कौरवों देखि आफ्नो राज्य मांगा तर गृहयुद्ध को संकट देखि बचने को लागि युधिष्ठर ले कौरवों द्वारा दिए खण्डहर स्वरुप खाण्डववन आधा राज्य को रुप मा प्राप्त गर्यो।पांडवहरु को पांचाल राजा द्रुपद को पुत्री द्रौपदी देखि विवाह उपरांत मित्रता पछि उनि काफी शक्तिशाली भएका थिए। तब हस्तिनापुर को महाराज धृष्टराष्ट्र ले उनलाई राज्य मा बुलाया। धृष्टराष्ट्र ले युधिष्ठिर को संबोधित गरदै कहा, “ हे कुंती पुत्र! आफ्नो भ्राताओं को संग जुन म कहता हुं, सुनो। तिमी खांडवप्रस्थ को वन को हटाउएर आफ्नो लागि एक शहर को निर्माण करो, जसबाट कि तिमीमा र मेरो पुत्रहरु मा कुनै अंतर ना रहे। यदि तिमी आफ्नो स्थान मा रहोगे, त तिमीलाई कुनै पनि क्षति हैन पुगयो पाएगा। पार्थ द्वारा रक्षित तिमी खांडवप्रस्थ मा निवास करो, र आधा राज्य भोगो।“ धृतराष्ट्र को कथनानुसार, पांडवहरु ले हस्तिनापुर देखि प्रस्थान गर्यो। आधा राज्य को आश्वासन संग उनले खांडवप्रस्थ को वनहरुलाई हटा दिए। उनको उपरांत पांडवहरु ले श्रीकृष्ण संग मय दानव को सहायता देखि उन शहर को सौन्दर्यीकरण गर्यो। त्यो शहर एक द्वितीय स्वर्ग को समान भयो। उसपछि सभि महारथियों तथा राज्यहरु को प्रतिनिधिहरु को उपस्थिति मा वहां श्रीकृष्ण द्वैपायन व्यास को सान्निध्य मा एक महान यज्ञ र गृहप्रवेश अनुष्ठान को आयोजन भयो। उसपछि, सागर जस्तो चौडी खाए देखि घिरा, स्वर्ग गगनचुम्बी चहारदीवारी देखि घेरिएको तथा चंद्रमा या सुकेका मेघों जस्तो श्वेत त्यो नगर नागों को राजधानी, भोगवती नगर जस्तो लागन लागयो। यसमा अनगिनत प्रासाद, असंख्य द्वार थिए, जुन प्रत्येक द्वार गरुड को विशाल फैले पंखों को तरिका खुला थिए। यस शहर को रक्षा पर्खाल मा मंदराचल पर्वत जस्तै विशाल द्वार थिए। यस शस्त्रों देखि सुसज्जित, सुरक्षित नगरी को दुश्मनहरु को एक बाण पनि खरौंच सम्म हैन सकता थियो। उनको पर्खालहरु मा तोपें र शतघ्नियां रखीं थीं, जस्तै दुमुंही सांप हुन्छन्। बुर्जियों मा सशस्त्र सेना को सैनिक लगे थिए। उन पर्खालहरु मा वृहत फलाम चक्र पनि लगे थिए। यहां को सडअकें चौडी र साफ थीं। उन मा दुर्घटना को कुनै भय थिएन। भव्य महलों, अट्टालिकाओं र प्रासादों देखि सुसज्जित यो नगरी इंद्र को अमरावती देखि प्रतिस्पर्धाएरती थीं। यस कारण नै यसलाई इंद्रप्रस्थ नाम दिए गएको थियो। यस शहर को सर्वश्रेष्ठ भाग मा पांडवहरु को महल स्थित थियो। यसमा कुबेर को समान खजाना र भंडार थिए। यति वैभव देखि परिपूर्ण यसलाई देखेर दामिनी को समान आँखाहरु चौधिया जाती थीं। “जब शहर बसा, त वहां ठूलो संख्या मा ब्राह्मण आए, जसको नजिकै सबै वेद-शास्त्र इत्यादि थिए, तथा सबै भाशाहरुमा पारंगत थिए। यहां सबै दिशाहरु देखि धेरै देखि व्यापारीगण पधारे। उनलाई यहां व्यापार गरेर द्न सम्पत्ति मिलन आशाहरु थीं। धेरै भन्दा कालोगढ वर्ग को मान्छे पनि यहां आ गरेर बस गए। यस शहर को घेरे हुए, धेरै सुंदर उद्यान थिए, जसमा असंख्य प्रजातिहरु को फल र फूल इत्यादि लगे थिए। यिनीहरुमा आम्र, अमरतक, कदंब अशोक, चंपक, पुन्नग, नाग, लकुचा, पनास, सालस र तालस को वृक्ष थिए। तमाल, वकुल र केतकी को महकते रुख थिए। सुंदर र पुष्पित अमलक, जसको शाखाहरु फलहरु देखि लदी भएको कारण झुकी रहन्थ्यों। लोध्र र सुंदर अंकोल वृक्ष पनि थिए। जम्बू, पाटल, कुंजक, अतिमुक्ता, करविरस, पारिजात अझ थुप्रों अन्य प्रकार को रुख बिरुवाहरु लगे थिए। अनेकों हरे भरे कुञ्ज यहां मयूर र कोकिल ध्वनियों देखि गूंजि रहथे। धेरै विलासगृह थिए, जुन कि शीशे जस्तै चमकदार थिए, र लताओं देखि ढंके थिए। यहां धेरै कृत्रिम टीले थिए, र जल देखि माथि सम्म भरे सरोवर र झीलें, कमल तडाग जसमा हंस र बत्तखें, चक्रवाक इत्यादि किल्लोल गरि रहथे। यहां धेरै सरोवरहरुमा धेरै देखि जलीय बिरुवाहरु को पनि भरमार थियो। यहां रहएर, शहर को भोगकर, पांडवहरु को खुशी दिनोंदिन बढती गई थियो। भीष्म पितामह र धृतराष्ट्र को आफ्नो प्रति दर्शित नैतिक व्यवहार को परिणामस्वरूप पांडवहरु ले खांडवप्रस्थ को इंद्रप्रस्थ मा परिवर्तित गर्यो|पाण्डुकुमार अर्जुन ले श्रीकृष्ण संग खाण्डववन खाण्डववन को जला दिए र [[इन्द्र]] को द्वारा को भए वृष्टि को आफ्नो बाणों को (छत्राकार) बाँध देखि निवारण गरदै अग्नि को तृप्त गर्यो।।वहा अर्जुन र कृष्ण जी ले समस्त देवताओ को युद्ध मा परास्त गर्यो।यसको फलस्वरुप अर्जुन ले [[अग्निदेव]] देखि दिव्य गाण्डीव धनुष र उत्तम रथ प्राप्त गरे र कृष्ण जी ले सुदर्शन चक्र प्राप्त गरे थियो। उनलाई युद्ध मा भगवान् कृष्ण-जस्तै सारथि मिले थिए तथा उनले आचार्य द्रोण देखि ब्रह्मास्त्र आदि दिव्य आयुध अझ कहिल्यै नष्ट न होने वाला बाण प्राप्त किये थिए।इन्द्र अप्ने पुत्र अर्जुन को वीरता देखेर अतिप्रसन्न भए। इन्द्र को भन्ए पछि देव शिल्पि विश्वकर्मा र मय दानव ले मिलेरखाण्डववन को इन्द्रपुरी जति भव्य नगर मा निर्मित गर्यो,ज लेइन्द्रप्रस्थ नाम दिइएको। ==स्रोत== [http://sukhsagarse.blogspot.com सुखसागर] को सौजन्य से ==बाहिरी कडिहरु== * [http://www.vedpuran.com/# '''वेद-पुराण'''] - यहाँ चारै वेद एवं दस भन्दा अधिक पुराण हिन्दी अर्थ सहित उपलब्ध छन्। पुराणहरु लाई यहाँ सुना पनि जान सक्छ। *[http://is1.mum.edu/vedicreserve/puran.htm महर्षि प्रबंधन विश्वविद्यालय]-यहाँ सम्पूर्ण वैदिक साहित्य संस्कृत मा उपलब्ध छ। *[http://www.tdil.mit.gov.in/vedicjan04/hDefault.html ज्ञानामृतम्] - वेद, अरण्यक, उपनिषद् आदि मा सम्यक जानकारी *[http://www.aryasamajjamnagar.org/vedang.htm वेद एवं वेदांग] - आर्य समाज, जामनगर को जालघर मा सबै वेद एवं उनको भाष्य दिये भएका छन्। *[http://www.samaydarpan.com/july/pehal5.aspx जसको उदेश्य छ - '''वेद प्रचार'''] *[http://veda-vidya.com/puran.php वेद-विद्या_डट_कम] {{महाभारत कथा}} {{पुराण}} {{वैदिक साहित्य}} {{महाभारत}} {{रामायण}} {{हिन्दू धर्म}} [[श्रेणी:धर्मग्रन्थ]] [[श्रेणी:देवी-देवता]] [[श्रेणी:हिन्दू धर्म]] [[श्रेणी:संस्कृत साहित्य]] [[श्रेणी:पुराण]] [[श्रेणी:वेद]] [[श्रेणी:स्मृति]] [[श्रेणी:वैदिक धर्म]] [[श्रेणी:महाभारत कथा]] t4vf2lvv0pzdysbx87g1u4suonjkf9y महाभारत खण्ड १० 0 2374 16178 16177 2018-09-17T17:01:08Z Bishaldev100 4201 /* द्रौपदी स्वयंवर */ wikitext text/x-wiki ==द्रौपदी स्वयंवर== [[File:DroptiSvayamvar1.jpg|thumb|अर्जुन द्वारा पांचाल सभा में मत्स्य भेदन]] पाण्डवहरु एकाचक्रपुरमा ब्राह्मणको भेष गरेर बसिरहेका बेला पाञ्चाल राजा द्रुपदका छोरी द्रौपदीको स्वयंबर हुने खबर त्यहाँ आई पुगे । एकाचक्रपुरमा धेरै जना ब्राह्मणहरुले पाञ्चाल देशमा रीतिरिवाजको ऊपहार पाउने आशा लिई राजकिय बिबाहको मेला तथा तमाशा हेर्न जाने योजना गरे । आमाको हैसियतले पाञ्चाल देशमा गएर द्रौपदीलाई ल्याउने छोराहरुको मनसायलाई कुन्तीले बुझिन् । कुन्तीले युधिष्ठिरलाई भनिन् – “हामीहरु यस देशमा बसेको धेरै दिन भैसकेको छ । अरु कहिँ जाने बिचार गर्ने बेला भएको छ । हामीले पत्याइ नलागे सम्म यहाँका पहाड र खोँचहरु हेरी सकेका छौँ । हामीलाई दिइएका भिक्षा पनि कम हूँदै गइरहेको छ । अब यहीँ रमाएर धेरै बस्नु ठिक हुँदैन । त्यस कारण हामी द्रुपद राज्यमा जाऔँ । त्यस राज्य निष्कपट र समृध्द शिल भएर नाम चलेको छ ।” कुन्ती सांसारिक ज्ञान तथा ब्यबहारमा कसै भन्दा कम थिइनन् । उनले छोराहरुको बिचार राम्रो संग बुझ्न सकिन् । छोराहरुलाई आफ्नो बिचार ब्यक्त गर्न अपठ्यारो परेको कुरालाई जानेर पनि गोप्य नै राख्न सफल भइन् । स्वयंबर हेर्न ब्राह्मणहरु बथान बथान भएर द्रुपद राज्यमा गए । पाण्डवहरु पनि ब्राह्मणको भेष गरी तिनीहरु संगै मिली गए । धेरै हिँडे पछि तिनीहरु पाञ्चाल देशको सुन्दर शहरमा पुगे । कुनै प्रतिष्ठा नभएका केही नजान्ने ब्राह्मणहरु जस्तै भएर एउटा कुम्हालेको घरमा डेरा गरी बसे । बाहिरबाट हेर्दा द्रुपद र द्रोण मिलेका जस्तो देखिन्थ्यो । तर द्रुपदले द्रोणबाट पाएको बेइज्जतिलाई कहिले पनि बिर्सेर छोडन सकेका थिएन । द्रुपदको एउटा इच्छा छोरीलाई अर्जुन सित बिबाह गर्नु थियो । द्रोणले अर्जुनलाई यस्तो माया गर्दथ्यो कि उनले आफ्नो शिष्यको ससुरालाई भयानक शत्रु भनि मान्न सक्तैन थियो । युद्ध भयो भने अर्जुनको ससुरा भएको कारणले द्रुपद सर्बथा बलिया हुन्थे । पाण्डवहरु वारणावतमा बिनाश भएको खबर सुनेको बेला उनले ठूलो दु:ख मानेका थिए । तर पछिबाट उनिहरु उम्केका थिए भन्ने हल्लाले उनलाई संचो भएको थियो । पाहुना घरहरुको बिचमा बिबाह स्थल राम्ररी सजाइएको थियो । अनेक ढाँचाका पाहुना घरहरु राम्रा राम्रा गरी बनाएका थिए । सर्ब साधारण जनताको मनोरन्जनको लागि मन बहलाउने दृष्य र तमाशाहरुको प्रबन्ध गरेका थिए । त्यहाँ चौध दिन सम्म लगातार उत्कृष्ट उत्सब भयो । बिबाह स्थलमा मजबुत फलामे धनुष राखिएको थियो । राजकुमारीको पाणी ग्रहण गर्न उमेदबारहरुले घुमिरहेको तारोमा राखिएको माछाको नानीमा पर्ने गरी तीर हान्नु पर्ने थियो । यस्को लागि अपूर्ब बल र दक्षता चाहिन्थ्यो । उनकी छोरी पाउनलाई सो कार्य गर्नु पर्नेछ भनि द्रुपदले घोषणा गरेका थिए । भारत बर्षका सबै ठाउँबाट धेरै बीर राजकुमारहरु त्यहाँ जम्मा भएका थिए । धृतराष्ट्रका छोराहरु, कर्ण, कृष्ण, शिशुपाल, जरासन्ध र सल्य पनि त्यहाँ थिए । [[पांचाल]]-राज्य मा अर्जुन को लक्ष्य-भेदन को कौशल देखि मत्स्यभेद भए पछि पाँचों पाण्डवों ले द्रौपदी को पत्नीरूप मा प्राप्त गर्यो।द्रौपदी पंच-कन्याहरुमा भन्दा एक छं जसलाई चिर-कुमारी भनिन्छ। जब पाण्डव तथा कौरव राजकुमारों को शिक्षा पूर्ण भयो त उनले द्रोणाचार्य को गुरु दक्षिणा दिन चाहा। द्रोणाचार्य को द्रुपद को द्वारा गरिएको आफ्नो अपमान को स्मरण हो आयो र उनले राजकुमारों देखि कहा, “राजकुमारों! यदि तिमी गुरुदक्षिणा दिन नै चाहते हो त पाञ्चाल नरेश द्रुपद को बन्दी बनाएर मेरो समक्ष प्रस्तुत करो। यही तिमी मान्छेकी गुरुदक्षिणा होगी।” गुरुदेव को यस प्रकार भन्ए पछि समस्त राजकुमार आफ्नो-आफ्नो अस्त्र-शस्त्र लिएर पाञ्चाल देश तिर चले। पाञ्चाल पुगए पछि अर्जुन ले द्रोणाचार्य देखि कहा, “गुरुदेव! तपाईं पहिले कौरवहरुलाई राजा द्रुपद देखि युद्ध गर्ने आज्ञा दीजिये। यदि उनि द्रुपद को बन्दी बनाउन मा असफल रहे त हामी पाण्डव युद्ध गर्नेछन्।” गुरु को आज्ञा मिलए पछि दुर्योधन को नेतृत्व मा कौरवों ले पाञ्चाल मा आक्रमण गर्यो। दुवै पक्षहरु को मध्य भयंकर युद्ध होने लागयो किन्तु अन्त मा कौरव परास्त हो गरेर भाग निकले। कौरवहरुलाई पलायन करते देख पाण्डवों ले आक्रमण आरम्भ गर्यो। भीमसेन तथा अर्जुन को पराक्रम को समक्ष पाञ्चाल नरेश को सेना हार गई। अर्जुन ले अगाडी बढएर द्रुपद को बन्दी बनयो लिया र गुरु द्रोणाचार्य को समक्ष ले आये। द्रुपद को बन्दी को रूप मा देख गरेर द्रोणाचार्य ले कहा, “हे द्रुपद! अब तिम्रो राज्य को स्वामी म भयो हूँ। म त तिमीलाई आफ्नो मित्र समझ गरेर तिम्रो नजिकै आएको थियो किन्तु तिमीले मलाई आफ्नो मित्र स्वीकार गरेको थिएन। अब बताओ के तिमी मेरी मित्रता स्वीकार करते हो?” द्रुपद ले लज्जा देखि सिर झुकयो लिया र आफ्नो भूल को लागि क्षमायाचना करते हुये बोले, “हे द्रोण! तपाईंलाई आफ्नो मित्र न मानन मेरी भूल थियो र उनको लिये अब मेरो हृदय मा पश्चाताप छ। म तथा मेरो राज्य दुवै नै अब तपाईंको आधीन छन्, अब तपाईंको जुन इच्छा हो गर्नुहोस।” द्रोणाचार्य ले कहा, “तिमीले भन्यो थियो कि मित्रता समान वर्ग को मान्छेमें हुन्छ। अतः म तुम लेबराबरी को मित्र भाव राखन को लागि तिमीलाई तुम्हारा आधा राज्य लौटा रहयो हूँ।” यति भन्एर द्रोणाचार्य ले गंगा नदी को दक्षिणी तट को राज्य द्रुपद को सौंप दिए र शेष को स्वयं रख लिया। कालान्तर मा पाण्वों ले धेरै अन्य विद्याहरु को अध्ययन गर्यो। भीमसेन ले बलराम को गुरू मानएर खम्भ-गदा आदि को शिक्षा प्राप्त गर्यो। यस समय सम्म युधिष्ठिर को गुणों कि प्रशंसा देश-देशान्तर मा होने लगी। समय आए पछि धृतराष्ट्र ले युधिष्ठिर को युवराज को पद मा आसीन गर्‍यो थियो। गुरु द्रोण देखि पराजित भएको उपरान्त महाराज द्रुपद अत्यन्त लज्जित हुये र उनलाई कुनै प्रकार देखि नीचा दि खान उपाय सोचने लगे। त्यहि चिन्ता मा एक पल्ट उनि घूमते हुये कल्याणी नगरी को ब्राह्मणों को बस्ती मा जा पहुँचे। वहाँ उनको भेंट याज तथा उपयाज नामक महान कर्मकाण्डी ब्राह्मण भाइयों देखि भए। राजा द्रुपद ले उनको सेवा गरेर उनलाई प्रसन्न गर्‍यो एवं उन लेद्रोणाचार्य को मारने को उपाय पूछा। उनको सोधे पछि ठूलो भाइ याज ले कहा, "यसको लिये तपाईं एक विशाल यज्ञ को आयोजन गरेर अग्निदेव को प्रसन्न कीजिये जसबाट कि उनि तपाईंलाई उनि महान बलशाली पुत्र को वरदान दिनुहोसगे।" महाराज ले याज र उपयाज देखि उनको कहे अनुसार यज्ञ करवाया। उनको यज्ञ देखि प्रसन्न हो गरेर अग्निदेव ले उनलाई एक यस्तो पुत्र दिए जुन सम्पूर्ण आयुध एवं कवच कुण्डल देखि युक्त थियो। उनको पश्चात् उन यज्ञ कुण्ड भन्दा एक कन्या उत्पन्न भए जसको आँखा खिले हुये कमल को समान देदीप्यमान थिए, भौहें चन्द्रमा को समान वक्र थिए तथा उनको वर्ण श्यामल थियो। उनको उत्पन्न होते नै एक आकाशवाणी भए कि यस बालिका को जन्म क्षत्रियों को सँहार र कौरवों को विनाश को हेतु भएको छ। बालक को नाम धृष्टद्युम्न एवं बालिका को नाम कृष्णा राखियो। पाण्डवहरुलाई एकचक्रा नगरी मा रहते केहि काल व्यतीत भयो त एक दिन उनको यहाँ भ्रमण करता भयो एक ब्राह्मण आयो। पाण्डवों ले उनको यथोचित सत्कार गरेर पूछा, “देव! तपाईंको आगमन कहाँ देखि भइ रहेको छ ?” ब्राह्मण ले उत्तर दिए, “म महाराज द्रुपद को नगरी पाञ्चाल देखि आ रहयो हूँ। वहाँ मा द्रुपद को कन्या द्रौपदी को स्वयंवर को लागि अनेक देशहरु को राजा-महाराजा पधारे हुये छन्।” पाण्डवों ले प्रश्न गर्यो, “हे ब्राह्मणोत्तम! द्रौपदी मा क्या-क्या गुण तथा विशेषताहरु हैं?” यस मा ब्राह्मण बोला, “पाण्डवगण! गुरु द्रोण देखि पराजित भएको उपरान्त महाराज द्रुपद अत्यन्त लज्जित हुये र उनलाई कुनै प्रकार देखि नीचा दि खान उपाय सोचने लगे। त्यहि चिन्ता मा एक पल्ट उनि घूमते हुये कल्याणी नगरी को ब्राह्मणों को बस्ती मा जा पहुँचे। वहाँ उनको भेंट याज तथा उपयाज नामक महान कर्मकाण्डी ब्राह्मण भाइयों देखि भए। राजा द्रुपद ले उनको सेवा गरेर उनलाई प्रसन्न गर्‍यो एवं उन लेद्रोणाचार्य को मारने को उपाय पूछा। उनको सोधे पछि ठूलो भाइ याज ले कहा, “यसको लिये तपाईं एक विशाल यज्ञ को आयोजन गरेर अग्निदेव को प्रसन्न कीजिये जसबाट कि उनि तपाईंलाई उनि महान बलशाली पुत्र को वरदान दिनुहोसगे।” महाराज ले याज र उपयाज देखि उनको कहे अनुसार यज्ञ करवाया। उनको यज्ञ देखि प्रसन्न हो गरेर अग्निदेव ले उनलाई एक यस्तो पुत्र दिए जुन सम्पूर्ण आयुध एवं कवच कुण्डल देखि युक्त थियो। उनको पश्चात् उन यज्ञ कुण्ड भन्दा एक कन्या उत्पन्न भए जसको आँखा खिले हुये कमल को समान देदीप्यमान थिए, भौहें चन्द्रमा को समान वक्र थिए तथा उनको वर्ण श्यामल थियो। उनको उत्पन्न होते नै एक आकाशवाणी भए कि यस बालिका को जन्म क्षत्रियों को सँहार र कौरवों को विनाश को हेतु भएको छ। बालक को नाम धृष्टद्युम्न एवं बालिका को नाम कृष्णा राखियो। द्रुपद ले धृष्टद्युम्न को शिक्षा को लागि द्रोणाचार्य को नजिकै भेज दिए र द्रोणाचार्य आफ्नो समस्त शत्रुता को त्याग गरेर उन बालक को विद्या प्रदान गर्न लगे। बालिका अब युवा भएर अत्यन्त लावण्यमयी भयो छ र त्यसै को स्वयंवर होने वाला हो। उस ब्राह्मण को प्रस्थान गर्न को पश्चात् पाण्डवों देखि भेंट गर्न वेदव्यास जी आ पहुँचे। वेदव्यास ले पाण्डवहरुलाई आदेश दिए कि तिमी मान्छे पाञ्चाल चले जाओ। वहाँ द्रुपद कन्या पाञ्चाली को स्वयंवर होने जा रहेको छ । त्यो कन्या तिमी मान्छेके सर्वथा योग्य छ किनकी पूर्व जन्म मा उनले भगवान शंगर गर्‍यो तपस्या गरेको थियो र उनको तपस्या देखि प्रसन्न हो गरेर शिव जी ले उसलाई अर्को जन्म मा पाँच उत्तम पति प्राप्त भएको वरदान दिए थियो। त्यो देविस्वरूपा बालिका सबै भाँति देखि तिमी मान्छेके योग्य नै छ। तिमी मान्छे वहाँ जा गरेर उसलाई प्राप्त करो। यति भन्एर वेद व्यास वहाँ देखि चले गये। पाञ्चाल देश को यात्रा करते-करते पाण्डव रात्रि को समय श्रायण तीर्थ मा पहुँचे। वहाँ मा गन्धर्वराज चित्ररथ आफ्नो स्त्रिहरु संग विहार गरिहेका थिए। पाण्डवहरुलाई आते देख चित्ररथ ले टाढा नै देखि कहा, “सावधान! यस समय यहाँ मा कुनै को पनि प्रवेश वर्जित छ किनकी रात्रि को समय जल मा पूर्ण रूप ले गन्धर्वहरुको अधिकार हुन्छ। तिमी मान्छे प्रातःकाल भएको पश्चात् नै यहाँ प्रवेश गरेर सकते हो।” चित्ररथ को वचनहरुलाई सुन गरेर अर्जुन क्रोधित भएर बोले, “अरे मूर्ख! नदी, पहाड, समुद्र मा कुनै को पनि कुनै अधिकार हैन होता। फेरि गंगा त सबैको माता छ, यिनी मा त कुनै को अधिकार हो नै हैन सकता।” अर्जुन को यस्तो भन्ए पछि चित्ररथ ले अर्जुन मा विषैले बाणों को बौछार गर्न आरम्भ गर्यो। उन विषैले बाणहरुको जवाब अर्जुन ले आग्नेय बाणों देखि दिए र चित्ररथ उनको बाणों को लागए पछि घाइते भएर भूमि मा गिर पडे। तत्काल अर्जुन उनको बालहरुलाई पकड गरेर उसलाई घसीटते हुये युधिष्ठिर को नजिकै ले गये। चित्ररथ को दुर्दशा देख गरेर कुम्भानसी नामक उनको पत्नी विलाप करती भए युधिष्ठिर को नजिकै पहुँची र आफ्नो पति को प्राणों को भिक्षा माँगने लगी। स्त्री को प्रार्थना देखि द्रवित हो गरेर युधिष्ठिर ले चित्ररथ को क्षपोथीन करते हुये मुक्त गर्यो। कान्तिहीन चित्ररथ ले पाण्डवों देखि क्षमायाचना करते हुये कहा, “म तपाईं मान्छेके बल-पौरुष देखि अत्यन्त प्रभावित भयो हूँ तथा आफ्नो भूल स्वीकार करता हूँ। यदि तपाईं मान्छेको स्वीकार हो त म आपसंग मित्रता गर्न चाहता हूँ।” पाण्डवों ले उनको मित्रता स्वीकार गर्यो। मित्रता भए पछि चित्ररथ ले पाण्डवहरुलाई चाक्षुसी विद्या को प्रयोग सिखाया जसबाट उनि सूक्ष्म देखि सूक्ष्म वस्तु को देख सकते थिए किन्तु उनि कुनै को दृष्टिगोचर हैन हो सकते थिए। यसको बदलामा अर्जुन ले गन्धर्वराज चित्ररथ को आग्नेयास्त्र को प्रयोग सिखाया। यसको पश्चात् चित्ररथ गन्धर्वलोक चले गये र पाण्डवों ले पाञ्चाल को लागि प्रस्थान गर्यो। मार्ग मा पाण्डवों को भेंट धौम्य नामक ब्राह्मण देखि भए र उनि उससंग ब्राह्मणहरुको वेश धर गरेर द्रुौपदी को स्वयंवर मा पहुँचे। स्वयंवर सभा मा अनेक देशहरु को राजा-महाराजा एवं राजकुमार पधारे हुये थिए। एक ओर श्री कृष्ण आफ्नो ठूलो भाइ बलराम तथा गणमान्य यदुवंशियों संग विराजमान थिए। वहाँ उनि ब्राह्मणों को पंक्ति मा जा गरेर बैठ गये। केहि नै अबेर मा राजकुमारी द्रौपदी हात मा वरमाला लिये आफ्नो भाइ धृष्टद्युम्न संग उन सभा मा पहुँचीं। धृष्टद्युम्न ले सभा को सम्बोधित करते हुये कहा, “हे विभिन्न देश ले पधारे राजा-महाराजाहरु एवं अन्य गणमान्य जनों! यस मण्डप मा बने स्तम्भ को माथि बने हुये उन घूमते हुये यंत्र मा ध्यान दीजिये। उन यन्त्र मा एक माछा लटकी भए छ तथा यंत्र संग घूमदैछ। तपाईंलाई स्तम्भ को तल रखे हुये तैलपात्र मा माछा को प्रतिबिम्ब को देखते हुये बाण चलाउनर माछा को आँखा को निशाना बनाउन छ। माछा को आँखा मा सफल निशाना लगान वाला देखि मेरी बहिनी द्रौपदी को विवाह हुनेछ।” एक पछि एक सबै राजा-महाराजा एवं राजकुमारों ले माछा मा निशाना साधनहरु को प्रयास गरे किन्तु सफलता हात न लगी र उनि कान्तिहीन भएर आफ्नो स्थान मा फर्किए। यिनी असफल मान्छेमें जरासंघ, शल्य, शिशुपाल तथा दुर्योधन दुःशासन आदि कौरव पनि सम्मिलित थिए। कौरवों को असफल भए पछि दुर्योधन को परम मित्र कर्ण ले माछा को निशाना बनाउन को लागि धनुष उठाया किन्तु उनलाई देख गरेर द्रौपदी बोल उठीं, “यो सूतपुत्र छ यसैले म यसको वरण हैन गरेर सकती।” द्रौपदी को वचनहरुलाई सुन गरएर्ण ले लज्जित हो गरेर धनुष बाण रख दिए। उनको पश्चात् ब्राह्मणों को पंक्ति देखि उठएर अर्जुन ले निशाना लगान को लागि धनुष उठयो लिया। एक ब्राह्मण को राजकुमारी को स्वयंवर को लागि उद्यत देख वहाँ उपस्थित जनहरुलाई अत्यन्त आश्चर्य भयो किन्तु ब्राह्मणों को क्षत्रियों भन्दा अधिक श्रेष्ठ भएको कारण ले उनलाई कुनै रोक न सका। अर्जुन ले तैलपात्र मा माछा को प्रतिबिम्ब को देखते हुये एक नै बाण देखि माछा को आँखा को भेद दिए। द्रौपदी ले अगाडी बढएर अर्जुन को गले मा वरमाला डाल दिए। एक ब्राह्मण को गले मा द्रौपदी को वरमाला डालते देख समस्त क्षत्रिय राजा-महाराजा एवं राजकुमारों ले क्रोधित हो गरेर अर्जुन मा आक्रमण गर्यो। अर्जुन को सहायता को लागि शेष पाण्डव पनि आ गये र पाण्डवों तथा क्षत्रिय राजाहरु मा घमासान युद्ध होने लागयो। श्री कृष्ण ले अर्जुन को पहिले नै पहिचान लिएको थियो, यसैले उनले बीच बचाव करको युद्ध लाई शान्त गरयो दिए। दुर्योधन ले पनि अनुमान लागयो लिया कि निशाना लगान वाला अर्जुन नै रहयो हुनेछ र उनको साथ दिन वाला शेष पाण्डव रहे होंगे। वारणावत को लाक्षागृह देखि पाण्डवों को बच निकलने मा उसलाई अत्यन्त आश्चर्य होने लागयो। पाण्डव द्रौपदी को साथ लिएर वहाँ पहुँचे जहाँ उनि आफ्नो माता कुन्ती संग निवास गरिहेका थिए। द्वार देखि नै अर्जुन ले पुकार गरेर आफ्नो माता देखि कहा, “माते! आज हामी मान्छे तपाईंको लिये एक अद्भुत् भिक्षा लिएर आये छन्।” उन मा कुन्ती ले भित्र देखि नै कहा, “पुत्रों! तिमी मान्छे आपस मा मिल-बाँट उनको उपभोग गरेर लो।” त्यस पछि यो ज्ञात भए पछि कि भिक्षा वधू को रूप मा छन्, कुन्ती को अत्यन्त पश्चाताप भयो किन्तु माता को वचनहरुलाई सत्य सिद्ध गर्न को लागि कुन्ती ले पाँचों पाण्डवहरुलाई पति को रूप मा स्वीकार गर्यो। पाण्डवों को द्रौपदी को साथ लिएर आफ्नो निवास मा पुगन को केहि काल पश्चात् उनको पीछे-पीछे कृष्ण पनि वहाँ मा आ पहुँचे। कृष्ण ले आफ्नो बुआ कुन्ती को चरणस्पर्श गरेर को आशीर्वाद प्राप्त गरे अझ सबै पाण्डवों देखि गले मिले। औपचारिकताएँ पूर्ण भएको पश्चात् युधिष्ठिर ले कृष्ण देखि पूछा, “हे द्वारिकाधीश! तपाईंले हाम्रो यस अज्ञातवास मा हामिलाई पहिचान कसरि लिया?” कृष्ण ले उत्तर दिए, “भीम र अर्जुन को पराक्रम को देखने को पश्चात् भला म तपाईं मान्छेको कसरि न पहचानता।” सबै देखि भेंट भेट गरेर कृष्ण वहाँ देखि आफ्नो नगरी द्वारिका चले गये। फिर पाँचों भाइयों ले भिक्षावृति देखि भोजन सामाग्री एकत्रित गरे र उसलाई लाकर माता कुन्ती को अगाडी रख दिए। कुन्ती ले द्रौपदी देखि कहा, “देवि! यस भिक्षा भन्दा पहिले देवताहरु को अंश निकालो। फेरि ब्राह्मणहरुलाई भिक्षा दो। तत्पश्चात् आश्रितहरुको अंश अलग करो। उसपछि जुन शेष बचे उनको आधा भाग भीम को र शेष आधा भाग हामी सबै को भोजन को लागि परोसो।” पतिव्रता द्रौपदी ले कुन्ती को आदेश को पालन गर्यो। भोजन को पश्चात् कुशासन मा मृगचर्म बिछा गरेर उनि सो गये। द्रौपदी माता को खुट्टाहरु तिर सोई। द्रौपदी को स्वयंवर को समय दुर्योधन संग नै साथ द्रुपद, धृष्तद्युम्न एवं अनेक अन्य मान्छेको संदेह भएको थियो कि उनि ब्राह्मण पाण्डव नै छन्। उनको परीक्षा गर्न को लागि द्रुपद ले धृष्टद्युम्न को पठाएर उनलाई आफ्नो राजप्रासाद मा बुलवा लिया। राजप्रासाद मा द्रुपद एवं धृष्टद्युम्न ले पहिले राजकोष को दिखाया किन्तु पाण्डवों ले वहाँ रखे रत्नाभूषणों तथा रत्न-माणिक्य आदि मा कुनै प्रकार को रुचि हैन दिखाई। किन्तु जब उनि शस्त्रागार मा गये त वहाँ रखे अस्त्र-शस्त्रों उन सबै ले धेरै अधिक रुचि प्रदर्शित गरे र आफ्नो रुचि को शस्त्रहरुलाई आफ्नो नजिकै रख लिया। उनको क्रिया-कलाप देखि द्रुपद को विश्वास भयो कि यो ब्राह्मण को रूप मा योद्धा नै छन्। द्रुपद ले युधिष्ठिर देखि पूछा, “हे आर्य! तपाईंको पराक्रम को देख गरेर मलाई विश्वास भएको छ कि तपाईं मान्छे ब्राह्मण छैनन्। कृपा गरेर तपाईं आफ्नो सही परिचय दीजिये।” उनको वचनहरुलाई सुन गरेर युधिष्ठिर ले कहा, “राजन्! तपाईंको कथन अक्षरशः सत्य छ। हामी पाण्डु-पुत्र पाण्डव छन्। म युधिष्ठिर हूँ र यो मेरो भाइ भीमसेन, अर्जुन, नकुल एवं सहदेव छन्। हाम्रो माता कुन्ती तपाईंको पुत्री द्रौपदी संग तपाईंको महल मा छन्।” युधिष्ठिर को कुरा सुन गरेर द्रुपद अत्यन्त प्रसन्न हुये र बोले, “आज भगवान ले मेरी सुन ली। म चाहता थियो कि मेरी पुत्री को विवाह पाण्डु को पराक्रमी पुत्र अर्जुन संग नै हो। म आज नै अर्जुन र द्रौपदी को विधिवत विवाह को प्रबन्ध करता हूँ।” यस मा युधिष्ठिर ले कहा, “राजन्! द्रौपदी को विवाह त हामी पाँचों भाइयों संग हुनु छ।” यो सुन गरेर द्रुपद आश्चर्यचकित हो गये र बोले, “यो कसरि सम्भव है? एक पुरुष को अनेक पत्निहरु अवश्य हुन सक्छं, किन्तु एक स्त्री को पाँच पति हो यस्तो त न कहिल्यै देख्यो गएको छ र न सुना नै गएको छ।” युधिष्ठिर ले कहा, “राजन्! न त म कहिल्यै मिथ्या भाषण करता हूँ र न त कुनै कार्य धर्म या शास्त्र को विरुद्ध करता हूँ। हाम्रो माता ले हामी सबै भाइयहरुलाई द्रौपदी को उपभोग गर्ने आदेश दिए छ र म माता को आज्ञा को अवहेलना कदापि हैन गरेर सकता।” त्यहि समयमा वहाँ मा वेदव्यास जी पधारे र उनले द्रुपद को द्रौपदी को पूर्व जन्म मा तपस्या देखि प्रसन्न हो गरेर शंकर भगवान को द्वारा पाँच पराक्रमी पति प्राप्त गर्न को वर दिनहरु कुरा बताए। वेदव्यास जी को वचनहरुलाई सुन गरेर द्रुपद को सन्देह समाप्त भयो र उनले आफ्नो पुत्री द्रौपदी को पाणिग्रहण संस्कार पाँचों पाण्डवों संग ठूलो धूमधाम संग गर्यो। यस विवाह मा विशेष कुरा यो भए कि देवर्षि नारद ले स्वयं पधार गरेर द्रौपदी को प्रतिदिन कन्यारूप हो जाने को आशीर्वाद दिए। पाण्डवों को जीवित होने तथा द्रौपदी संग विवाह भएको कुरा जोड भन्दा सबै ओर फैल गई। हस्तिनापुर मा यस समाचार को मिलए पछि दुर्योधन र उनको सहयोगिहरु को दुःख को पारावार न रहयो। उनि पाण्डवहरुलाई उनको राज्य लौटाना हैन चाहते थिए किन्तु भीष्म, विदुर, द्रोण आदि को द्वारा धृतराष्ट्र को सम्झिन तथा दबाव हालन को कारण उनलाई पाण्डवहरुलाई राज्य को आधा भाग दिन को लागि विवश हुनु पर््यो। विदुर पाण्डवहरुलाई बुला लाये, धृतराष्ट्र, द्रोणाचार्य, कृपाचार्य, विकर्ण, चित्रसेन आदि सबै ले उनको अगवानी को र राज्य को खाण्डव वन नामक भाग उनलाई दे दिइएको। पाण्डवों ले उन खाण्डव वन मा एक नगरी को स्थापना गरेर उनको नाम इन्द्रप्रस्थ राखयो तथा इन्द्रप्रस्थ को राजधानी बनाएर राज्य गर्न लगे। युधिष्ठिर को लोकप्रियता को कारण कौरवों को राज्य को अधिकांश प्रजाजन पाण्डवों को राज्य मा आएर बस गये। ==स्रोत== [http://sukhsagarse.blogspot.com सुखसागर] को सौजन्य से ==बाहिरी कडिहरु== * [http://www.vedpuran.com/# '''वेद-पुराण'''] - यहाँ चारै वेद एवं दस भन्दा अधिक पुराण हिन्दी अर्थ सहित उपलब्ध छन्। पुराणहरु लाई यहाँ सुना पनि जान सक्छ। *[http://is1.mum.edu/vedicreserve/puran.htm महर्षि प्रबंधन विश्वविद्यालय]-यहाँ सम्पूर्ण वैदिक साहित्य संस्कृत मा उपलब्ध छ। *[http://www.tdil.mit.gov.in/vedicjan04/hDefault.html ज्ञानामृतम्] - वेद, अरण्यक, उपनिषद् आदि मा सम्यक जानकारी *[http://www.aryasamajjamnagar.org/vedang.htm वेद एवं वेदांग] - आर्य समाज, जामनगर को जालघर मा सबै वेद एवं उनको भाष्य दिये भएका छन्। *[http://www.samaydarpan.com/july/pehal5.aspx जसको उदेश्य छ - '''वेद प्रचार'''] *[http://veda-vidya.com/puran.php वेद-विद्या_डट_कम] {{महाभारत कथा}} {{पुराण}} {{वैदिक साहित्य}} {{महाभारत}} {{रामायण}} {{हिन्दू धर्म}} [[श्रेणी:धर्मग्रन्थ]] [[श्रेणी:देवी-देवता]] [[श्रेणी:हिन्दू धर्म]] [[श्रेणी:संस्कृत साहित्य]] [[श्रेणी:पुराण]] [[श्रेणी:वेद]] [[श्रेणी:स्मृति]] [[श्रेणी:वैदिक धर्म]] [[श्रेणी:महाभारत कथा]] scnpbwubxauwes3n4y2f672xi9542ma ढाँचा:Bot 10 2399 4400 2011-11-22T22:06:53Z Wikitanvir 387 'Creating widely used bot template as it does not exist on this wiki. Feel free to translate this template in your local language or redirect it to the relative template if that already exists in a different name' wikitext text/x-wiki {| align="center" class="plainlinks" style="padding: 8px; border: 2px solid #000; width: 80%; text-align: justify;" |- valign="center" | [[File:Crystal Clear action run.svg|90px|left|link=]] || '''This user account is a [[m:en:Wikipedia:Bots|bot]], operated by [[User:{{{1}}}|{{{1}}}]] ([[User talk:{{{1}}}|talk]]).'''<br />It is not a [[m:en:Wikipedia:Sock puppetry|sock-puppet]], but rather an automated or semi-automated account for making repetitive edits that would be extremely tedious to do manually.<br />''Administrators: if this bot is malfunctioning or causing harm, please [{{fullurl:Special:Blockip|wpBlockAddress={{PAGENAMEE}}&wpBlockExpiry=indefinite&wpAnonOnly=0&wpEnableAutoblock=0&wpCreateAccount=0&wpBlockReason=Bot%20malfunctioning:%20}} block it].'' |}<noinclude> == Documentation == * Replace "Example" with your bot's username. {| class="wikitable" width="100%" |- ! width="150px" | Code ! Result |- | <code><nowiki>{{Bot|Example}}</nowiki></code> | {{Bot|Example}} |}</noinclude> if4ebu16c46qmqztdy0yaokehbekb5m विकिपुस्तक:Copyrights 4 2426 3605 2010-03-28T03:31:31Z Lofty abyss 313 content to be translated wikitext text/x-wiki All text is irrevocably licensed to the public under one or several liberal licenses, and is copyrighted by contributors to Wikibooks unless otherwise noted (for example; public domain text or other text where permission was given or obtained). Most of Wikibooks' text is dual licensed under the [[Wikibooks:Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported License|Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported License]] (CC-BY-SA) and the [[Wikibooks:GNU Free Documentation License|GNU Free Documentation License]] (GFDL) (unversioned, with no invariant sections, front-cover texts, or back-cover texts). Some text may be only available under CC-BY-SA and CC-BY-SA-compatible license and cannot be reused under GFDL; such text will be identified either on the page footer, in the page history, or the discussion page of the module that utilizes the text. Wikibooks content can be copied, modified, and redistributed if and only if the copied version is made available on the same terms to others and acknowledgment of the authors of the work used is included (a link back to the book or module is generally thought to satisfy the attribution requirement; see below for more details). Copied content will therefore remain free under appropriate license and can continue to be used by anyone subject to certain restrictions, most of which aim to ensure that freedom. To this end, * Permission is granted to copy, distribute and/or modify Wikibooks' text under the terms of the [[Wikibooks:Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported License|Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported License]] and, unless otherwise noted, the [[Wikibooks:GNU Free Documentation License|GNU Free Documentation License]]. unversioned, with no invariant sections, front-cover texts, or back-cover texts. * Content on Wikibooks is covered by [[Wikibooks:General disclaimer|disclaimers]]. The English text of the CC-BY-SA and GFDL licenses are the only legally binding restriction between authors and users of Wikibooks content. What follows is Wikibooks interpretation of CC-BY-SA and GFDL, as it pertains to the rights and obligations of users and contributors. == Contributors' rights and obligations == All creative works are copyrighted, by international agreement, unless either they fall into the public domain or their copyright is explicitly disclaimed. If you contribute text directly to Wikibooks, '''you irrevocably agree to license it to the public for reuse under CC-BY-SA and GFDL (unversioned, with no invariant sections, front-cover texts, or back-cover texts). You also agree to be credited by re-users, at minimum, through a hyperlink or URL to the page you are contributing to. See [[Foundation:Terms of Use|Terms of Use]] for details.''' Non-text media may be contributed under a variety of different licenses that support the general goal of allowing unrestricted re-use and re-distribution. See [[Wikibooks:Media]] for details. If you want to import text that you have found elsewhere or that you have co-authored with others, you can only do so if it is available under terms that are compatible with the CC-BY-SA license. You do not need to ensure or guarantee that the imported text is available under the GNU Free Documentation License. Furthermore, please note that you cannot import information which is available only under the GFDL. In other words, you may only import text that is (a) single-licensed under terms compatible with the CC-BY-SA license or (b) dual-licensed with the GFDL and another license with terms compatible with the CC-BY-SA license. If you are the sole author of the material, you must license it under both CC-BY-SA and GFDL. If the material, text or media, has been previously published and you wish to use it under appropriate license, you will need to verify copyright permission. If you are not a copyright holder, you will still need to verify copyright permission. '''Never''' use materials that infringe the copyrights of others. This could create legal liabilities and seriously hurt Wikibooks. If in doubt, write the content yourself, thereby creating a new copyrighted work which can be included without trouble. You retain copyright to materials you contribute to Wikibooks, text and media. Copyright is ''never'' transferred to Wikibooks. You can later republish and relicense them in any way you like. However, you can never retract or alter the license for copies of materials that you place here; these copies will remain so licensed until they enter the public domain when your copyright expires (currently some decades after an author's death). If you do not agree with these terms, then do not submit your work to Wikibooks. == Reusers' rights and obligations == The only Wikibooks content you should contact the Wikimedia Foundation about is the trademarked Wikibooks/Wikimedia logos, which are not freely usable without permission (members of the media, see [[Foundation:Press room]]). If you want to use other Wikibooks materials in your own books/articles/websites or other publications, you can do so, but only in compliance with the licensing terms. Please follow the guidelines below: ===Re-use of text=== ;Attribution: To re-distribute a text page in any form, provide credit to the authors either by including a) a hyperlink (where possible) or URL to the page or pages you are re-using, b) a hyperlink (where possible) or URL to an alternative, stable online copy which is freely accessible, which conforms with the license, and which provides credit to the authors in a manner equivalent to the credit given on this website, or c) a list of all authors. (Any list of authors may be filtered to exclude very small or irrelevant contributions.) This applies to text developed by the Wikibooks community. Text from external sources may attach additional attribution requirements to the work, which should be indicated on an module's face or on its talk page. For example, a page may have a banner or other notation indicating that some or all of its content was originally published somewhere else. Where such notations are visible in the page itself, they should generally be preserved by re-users. ;Copyleft/Share Alike: If you make modifications or additions to the page you re-use, you must license them under the Creative Commons Attribution-Share-Alike License 3.0 or later. ;Indicate changes: If you make modifications or additions, you must indicate in a reasonable fashion that the original work has been modified. If you are re-using the page in a wiki, for example, indicating this in the page history is sufficient. ;Licensing notice: Each copy or modified version that you distribute must include a licensing notice stating that the work is released under CC-BY-SA and either a) a hyperlink or URL to the text of the license or b) a copy of the license. For this purpose, a suitable URL is: http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/ '''For further information''', please refer to the [http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/legalcode legal code of the CC-BY-SA License]. For compatibility reasons, any page which does not incorporate text that is exclusively available under CC-BY-SA or a CC-BY-SA-compatible license is also available under the terms of the [http://www.gnu.org/copyleft/fdl.html GNU Free Documentation License]. In order to determine whether a page is available under the GFDL, review the page footer, page history, and discussion page for attribution of single-licensed content that is not GFDL-compatible. All text published before June 15th, 2009 on Wikibooks was released under the GFDL, and you may also use the page history to retrieve content published before that date to ensure GFDL compatibility. ===Re-use of non-text media=== Where not otherwise noted, non-text media files are available under various free culture licenses, consistent with the [[Wikibooks:Media]]. Please view the media description page for details about the license of any specific media file. === Non-free materials and special requirements === Wikibooks' materials may also include quotations, images, or other media under the U.S. Copyright law "fair use" doctrine. ''In Wikibooks'', such "fair use" material should be identified as from an external source by an appropriate method (on the image description page, or history page, as appropriate; quotations should be denoted with quotation marks or block quotation. This leads to possible restrictions on the use, outside of Wikibooks, of such "fair use" content retrieved from Wikibooks: this "fair use" content does not fall under the CC-BY-SA or GFDL license as such, but under the "fair use" (or similar/different) regulations in the country where the media are retrieved. == Linking to copyrighted works == Since most recently-created works are copyrighted, almost any book on Wikibooks which cites sources will link to copyrighted material. It is usually not necessary to obtain the permission of a copyright holder before linking to copyrighted material, just as an author of a dead-tree book does not need permission to cite someone else's work in their bibliography. Likewise, Wikibooks is not restricted to linking only to CC-BY-SA or open-source content. ==If you are the owner of Wikibooks-hosted content being used without your permission== If you are the owner of content that is being used on Wikibooks without your permission, then please contact our [[Wikibooks:Designated agent|Designated agent]] to have it permanently removed (blanking the page is not enough, it will still be in the page history). You may also blank the page and replace it with {{tlx|copyvio|''URL or place you published the text''}}. Either way, we will, of course, need some evidence to support your claim of ownership. This will produce the following content: {{copyvio|''URL or place you published the text''|example=yes}} In addition, this will automatically add the page to [[:Category:Copyright violations]] which is reviewed by administrators at Wikibooks. [[es:Wikilibros:Copyrights]] [[pl:Wikibooks:Prawa autorskie]] [[vi:Wikibooks:Quyền tác giả]] ibr87myk4zh5rg0vt3lev962hyili3i विकिपुस्तक:सामाजिक पोर्टल 4 2450 17531 17422 2023-10-04T04:40:27Z MediaWiki message delivery 1208 /* Announcing Indic Wikimedia Hackathon 2023 and Invitation to Participate */ नयाँ खण्ड wikitext text/x-wiki ==NeWikiPatrika New-Issue Draft Started == Hi Wikimedians, we have started drafting new release of WikiPatrika [[w:विकिपीडिया:WikiPatrika-ne/2012 March|विकिपीडिया:WikiPatrika-ne/2012 March]] . Which in future is targeted to be released in regular cycle of a month . We call all the Wikipedians to come and make appropriate improvements . प्यारा विकिमीडियनहरु, हामीले विकिपत्रिकको पछिल्लो संस्करणका लागि मस्यौदा तयार पार्ने कार्य सुरु गरेका छौँ [[w: विकिपीडिया:WikiPatrika-ne/2012 March|विकिपीडिया:WikiPatrika-ne/2012 March]] . जसलाई आगामी दिनहरुमा प्रत्येक महिनाको अन्तरालमा प्रकाशन गर्ने लक्ष्य लिइएको छ । सम्पूर्ण विकिपीडियनहरुलाई यस मुखपत्रमा आवाश्यक सुधार गर्न सहयोग गर्न अनुरोध गरिएको छ ।--[[प्रयोगकर्ता:सरोज कुमार ढकाल|सरोज कुमार ढकाल]] ०५:४४, २९ मार्च २०१२ (युटिसी(UTC)) == [Small wiki toolkits] Upcoming bots workshops: Understanding community needs == Greetings, as you may be aware that as part of [[:m:SWT_South_Asia|Small wiki toolkits - South Asia]], we conduct a workshop every month on technical topics to help small wikis. In February, we are planning on organizing a workshop on the topic of bots. Bots are automated tools that carry out repetitive, tedious and mundane tasks. To help us structure the workshop, we would like understand the needs of the community in this regard. Please let us know any of * a) repetitive/mundane tasks that you generally do, especially for maintenance *b) tasks you think can be automated on your wiki. Please let us your inputs on [[:m:Talk:SWT_South_Asia/Workshops#Upcoming_bots_workshops%3A_Understanding_community_needs|'''workshops talk page''']], before 7 February 2021. You can also let me know your inputs by [[Special:EmailUser/KCVelaga|emailing me]] or pinging me here in this section. Please note that you do not need to have any programming knowledge for this workshop or to give input. Regards, [[User:KCVelaga|KCVelaga]] १३:४५, २८ जनवरी २०२१ (नेपालको प्रमाणिक समय) <!-- Message sent by User:KCVelaga@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/South_Asia_Village_Pumps&oldid=20999902 --> == Call for feedback: WMF Community Board seats & Office hours tomorrow == ''(sorry for posting in English)'' Dear Wikimedians, The [[:m:Wikimedia_Foundation_Board_of_Trustees|Wikimedia Foundation Board of Trustees]] is organizing a [[:m:Wikimedia_Foundation_Board_of_Trustees/Call_for_feedback:_Community_Board_seats|'''call for feedback''']] about community selection processes between February 1 and March 14. Below you will find the problem statement and various ideas from the Board to address it. We are offering multiple channels for questions and feedback. With the help of a team of community facilitators, we are organizing multiple conversations with multiple groups in multiple languages. During this call for feedback we publish weekly reports and we draft the final report that will be delivered to the Board. With the help of this report, the Board will approve the next steps to organize the selection of six community seats in the upcoming months. Three of these seats are due for renewal and three are new, recently approved. '''Participate in this call for feedback and help us form a more diverse and better performing Board of Trustees!''' <u>'''Problems:'''</u> While the Wikimedia Foundation and the movement have grown about five times in the past ten years, the Board’s structure and processes have remained basically the same. As the Board is designed today, we have a problem of capacity, performance, and lack of representation of the movement’s diversity. This problem was identified in the Board’s 2019 governance review, along with recommendations for how to address it. To solve the problem of capacity, we have agreed to increase the Board size to a maximum of 16 trustees (it was 10). Regarding performance and diversity, we have approved criteria to evaluate new Board candidates. What is missing is a process to promote community candidates that represent the diversity of our movement and have the skills and experience to perform well on the Board of a complex global organization. Our current processes to select individual volunteer and affiliate seats have some limitations. Direct elections tend to favor candidates from the leading language communities, regardless of how relevant their skills and experience might be in serving as a Board member, or contributing to the ability of the Board to perform its specific responsibilities. It is also a fact that the current processes have favored volunteers from North America and Western Europe. Meanwhile, our movement has grown larger and more complex, our technical and strategic needs have increased, and we have new and more difficult policy challenges around the globe. As well, our Movement Strategy recommendations urge us to increase our diversity and promote perspectives from other regions and other social backgrounds. In the upcoming months, we need to renew three community seats and appoint three more community members in the new seats. What process can we all design to promote and choose candidates that represent our movement and are prepared with the experience, skills, and insight to perform as trustees? <u>'''Ideas:'''</u> The Board has discussed several ideas to overcome the problems mentioned above. Some of these ideas could be taken and combined, and some discarded. Other ideas coming from the call for feedback could be considered as well. The ideas are: *<u>Ranked voting system.</u> Complete the move to a single transferable vote system, already used to appoint affiliate-selected seats, which is designed to best capture voters’ preferences. *<u>Quotas.</u> Explore the possibility of introducing quotas to ensure certain types of diversity in the Board (details about these quotas to be discussed in this call for feedback). *<u>Call for types of skills and experiences.</u> When the Board makes a new call for candidates, they would specify types of skills and experiences especially sought. *<u>Vetting of candidates.</u> Potential candidates would be assessed using the Trustee Evaluation Form and would be confirmed or not as eligible candidates. *<u>Board-delegated selection committee.</u> The community would nominate candidates that this committee would assess and rank using the Trustee Evaluation Form. This committee would have community elected members and Board appointed members. *<u>Community-elected selection committee.</u> The community would directly elect the committee members. The committee would assess and rank candidates using the Trustee Evaluation Form. *<u>Election of confirmed candidates.</u> The community would vote for community nominated candidates that have been assessed and ranked using the Trustee Evaluation Form. The Board would appoint the most voted candidates. *<u>Direct appointment of confirmed candidates.</u> After the selection committee produces a ranked list of community nominated candidates, the Board would appoint the top-ranked candidates directly. <u>'''Call for feedback:'''</u> The [[:m:Wikimedia_Foundation_Board_of_Trustees/Call_for_feedback:_Community_Board_seats|call for feedback]] runs from February 1 until the end of March 14. We are looking for a broad representation of opinions. We are interested in the reasoning and the feelings behind your opinions. In a conversation like this one, details are important. We want to support good conversations where everyone can share and learn from others. We want to hear from those who understand Wikimedia governance well and are already active in movement conversations. We also want to hear from people who do not usually contribute to discussions. Especially those who are active in their own roles, topics, languages or regions, but usually not in, say, a call for feedback on Meta. You can participate by joining the [[:m:Wikimedia_Foundation_Board_of_Trustees/Call_for_feedback:_Community_Board_seats#How_to_participate|Telegram chat group]], and giving feedback on any of the talk pages on Meta-Wiki. We are welcoming the organisation of conversations in any language and in any channel. If you want us to organize a conversation or a meeting for your wiki project or your affiliate, please write to me. I will also reach out to communities and affiliates to soon have focused group discussions. An [[:m:Wikimedia_Foundation_Board_of_Trustees/Call_for_feedback:_Community_Board_seats/Conversations/2021-02-02_-_First_Office_Hour|'''office hour''']] is also happening '''tomorrow at 12 pm (UTC)''' to discuss this topic. Access link will be available 15 minutes before the scheduled time (please watch the office hour page for the link, and I will also share on mailing lists). In case you are not able to make it, please don't worry, there will be more discussions and meetings in the next few weeks. Regards, [[User:KCVelaga (WMF)|KCVelaga (WMF)]] १६:३१, १ फेब्रुअरी २०२१ (नेपालको प्रमाणिक समय) <!-- Message sent by User:KCVelaga (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/South_Asia_Village_Pumps&oldid=20999902 --> == [Small wiki toolkits] Bot workshop: 27 February == As part of the Small wiki toolkits (South Asia) initiative, we are happy to announce the second workshop of this year. The workshop will be on "[[:en:Wikipedia:Bots|bots]]", and we will be learning how to perform tasks on wiki by running automated scripts, about Pywikibot and how it can be used to help with repetitive processes and editing, and the Pywikibot community, learning resources and community venues. Please note that you do not need any technical experience to attend the workshop, only some experience contributing to Wikimedia projects is enough. Details of the workshop are as follows: *Date: 27 February *Timings: 15:30 to 17:00 (IST), 15:45 to 17:15 (NPT), 16:00 to 17:30 (BDT) *Meeting link: https://meet.google.com/vri-zvfv-rci | ''[https://calendar.google.com/event?action=TEMPLATE&tmeid=MGxwZWtkdDdhdDk0c2Vwcjd1ZGYybzJraWcgY29udGFjdEBpbmRpY21lZGlhd2lraWRldi5vcmc&tmsrc=contact%40indicmediawikidev.org click to add your Google Calendar].'' *Trainer: [[:m:User:JHernandez_(WMF)|Joaquin Oltra Hernandez]] Please sign-up on the registration page at https://w.wiki/yYg. Note: We are providing modest internet stipends to attend the workshops, for those who need and wouldn't otherwise be able to attend. More information on this can be found on the registration page. Regards, [[:m:Small_wiki_toolkits/South_Asia/Organization|Small wiki toolkits - South Asia organizers]], १०:११, १८ फेब्रुअरी २०२१ (नेपालको प्रमाणिक समय) <!-- Message sent by User:KCVelaga@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/South_Asia_Village_Pumps&oldid=20999902 --> == WMF Community Board seats: Upcoming panel discussions == As a result of the first three weeks of the [[:m:Wikimedia Foundation Board of Trustees/Call for feedback: Community Board seats|call for feedback on WMF Community Board seats]], three topics turned out to be the focus of the discussion. Additionally, a new idea has been introduced by a community member recently: Candidates resources. We would like to pursue these focus topics and the new idea appropriately, discussing them in depth and collecting new ideas and fresh approaches by running four panels in the next week. Every panel includes four members from the movement covering many regions, backgrounds and experiences, along with a trustee of the Board. Every panel will last 45 minutes, followed by a 45-minute open mic discussion, where everyone’s free to ask questions or to contribute to the further development of the panel's topics. *[[:m:Wikimedia Foundation Board of Trustees/Call for feedback: Community Board seats/Conversations/Topic panels/Topic panel: Skills for board work|Skills for Board work]] - [https://zonestamp.toolforge.org/1615572040 Friday, March 12, 18:00 UTC] *[[:m:Wikimedia Foundation Board of Trustees/Call for feedback: Community Board seats/Conversations/Topic panels/Topic panel: Support for candidates|Support for candidates]] - [https://zonestamp.toolforge.org/1615642250 Saturday, March 13, 13:30 UTC] *[[:m:Wikimedia Foundation Board of Trustees/Call for feedback: Community Board seats/Conversations/Topic panels/Topic panel: Board - Global Council - Hubs|Board - Global Council - Hubs]] - [https://zonestamp.toolforge.org/1615651214 Saturday, March 13, 16:00 UTC] *[[:m:Wikimedia Foundation Board of Trustees/Call for feedback: Community Board seats/Conversations/Topic panels/Topic panel: Regional diversity|Regional diversity]] - [https://zonestamp.toolforge.org/1615726800 Sunday, March 14, 13:00 UTC] To counter spamming, the meeting link will be updated on the Meta-Wiki pages and also on the [https://t.me/wmboardgovernanceannounce Telegram announcements channel], 15 minutes before the official start. Let me know if you have any questions, [[:m:User:KCVelaga (WMF)|KCVelaga (WMF)]], ०८:३६, १० मार्च २०२१ (नेपालको प्रमाणिक समय) <!-- Message sent by User:KCVelaga (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/South_Asia_Village_Pumps&oldid=20999902 --> == [Small wiki toolkits] Workshop on "Debugging/fixing template errors" - 27 March == As part of the Small wiki toolkits (South Asia) initiative, we are happy to announce the third workshop of this year. The workshop will be on "Debugging/fixing template errors", and we will learn how to address the common template errors on wikis (related but not limited to importing templates, translating them, Lua, etc.). <div class="plainlinks"> Details of the workshop are as follows: *Date: 27 March *Timings: 3:30 pm to 5:00 pm (IST), 15:45 to 17:15 (NPT), 16:00 to 17:30 (BST) *Meeting link: https://meet.google.com/cyo-mnrd-ryj | [https://calendar.google.com/event?action=TEMPLATE&tmeid=MjgzaXExcm9ha3RpbTBiaTNkajBmM3U2MG8gY29udGFjdEBpbmRpY21lZGlhd2lraWRldi5vcmc&tmsrc=contact%40indicmediawikidev.org ''click here to add this to your Google Calendar'']. *Trainer: [[:m:User:Jayprakash12345|Jay Prakash]] Please sign-up on the registration page at https://w.wiki/36Sg. prepare for the workshop in advance, we would like to gather all kinds of template errors (related but not limited to importing templates, translating them, Lua, etc.) that you face while working with templates on your wiki. If you plan to attend the workshop and would like your common issues related to dealing with templates addressed, share your issues using [https://docs.google.com/forms/d/e/1FAIpQLSfO4YRvqMaPzH8QeLeR6h5NdJ2B-yljeo74mDmAZC5rq4Obgw/viewform?usp=sf_link this Google Form], or [[:m:Talk:Small_wiki_toolkits/South_Asia/Workshops#Upcoming_workshop_on_%22Debugging_template_errors%22|under this section on the workshop's talk page]]. You can see examples of such errors at [[:c:Category:Lua script errors screenshots|this category]]. </div> Note: We are providing modest internet stipends to attend the workshops, for those who need and wouldn't otherwise be able to attend. More information on this can be found on the registration page. Regards, [[:m:Small_wiki_toolkits/South_Asia/Organization|Small wiki toolkits - South Asia organizers]], ०७:०१, १६ मार्च २०२१ (नेपालको प्रमाणिक समय) <!-- Message sent by User:KCVelaga@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/South_Asia_Village_Pumps&oldid=20999902 --> == [Small wiki toolkits] Workshop on "Designing responsive main pages" - 30 April (Friday) == As part of the Small wiki toolkits (South Asia) initiative, we would like to announce the third workshop of this year on “Designing responsive main pages”. The workshop will take place on 30 April (Friday). During this workshop, we will learn to design main pages of a wiki to be responsive. This will allow the pages to be mobile-friendly, by adjusting the width and the height according to various screen sizes. Participants are expected to have a good understanding of Wikitext/markup and optionally basic CSS. Details of the workshop are as follows: *Date: 30 April (Friday) *Timings: [https://zonestamp.toolforge.org/1619785853 18:00 to 19:30 (India / Sri Lanka), 18:15 to 19:45 (Nepal), 18:30 to 20:00 (Bangladesh)] *Meeting link: https://meet.google.com/zfs-qfvj-hts | to add this to your Google Calendar, please use [https://calendar.google.com/event?action=TEMPLATE&tmeid=NmR2ZHE1bWF1cWQyam4yN2YwZGJzYWNzbjMgY29udGFjdEBpbmRpY21lZGlhd2lraWRldi5vcmc&tmsrc=contact%40indicmediawikidev.org click here]. If you are interested, please sign-up on the registration page at https://w.wiki/3CGv. Note: We are providing modest internet stipends to attend the workshops, for those who need and wouldn't otherwise be able to attend. More information on this can be found on the registration page. Regards, [[:m:Small wiki toolkits/South Asia/Organization|Small wiki toolkits - South Asia organizers]], १५:५२, १९ अप्रिल २०२१ (नेपालको प्रमाणिक समय) <!-- Message sent by User:KCVelaga@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/South_Asia_Village_Pumps&oldid=20999902 --> == Call for Election Volunteers: 2021 WMF Board elections == Hello all, Based on an [[:m:Wikimedia Foundation Board of Trustees/Call for feedback: Community Board seats/Main report|extensive call for feedback]] earlier this year, the Board of Trustees of the Wikimedia Foundation Board of Trustees [[:m:Wikimedia_Foundation_Board_noticeboard/2021-04-15_Resolution_about_the_upcoming_Board_elections|announced the plan for the 2021 Board elections]]. Apart from improving the technicalities of the process, the Board is also keen on improving active participation from communities in the election process. During the last elections, Voter turnout in prior elections was about 10% globally. It was better in communities with volunteer election support. Some of those communities reached over 20% voter turnout. We know we can get more voters to help assess and promote the best candidates, but to do that, we need your help. We are looking for volunteers to serve as Election Volunteers. Election Volunteers should have a good understanding of their communities. The facilitation team sees Election Volunteers as doing the following: *Promote the election and related calls to action in community channels. *With the support from facilitators, organize discussions about the election in their communities. *Translate “a few” messages for their communities [[:m:Wikimedia Foundation elections/2021/Election Volunteers|Check out more details about Election Volunteers]] and add your name next to the community you will support [[:m:Wikimedia_Foundation_elections/2021/Election_Volunteers|'''in this table''']]. We aim to have at least one Election Volunteer, even better if there are two or more sharing the work. If you have any queries, please ping me under this message or [[Special:EmailUser/KCVelaga (WMF)|email me]]. Regards, [[:m:User:KCVelaga (WMF)|KCVelaga (WMF)]] ०५:२१, १२ मे २०२१ (नेपालको प्रमाणिक समय) <!-- Message sent by User:KCVelaga (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/South_Asia_Village_Pumps&oldid=20999902 --> == Candidates from South Asia for 2021 Wikimedia Foundation Board Elections == Dear Wikimedians, As you may be aware, the Wikimedia Foundation has started [[:m:Wikimedia_Foundation_elections/2021|elections for community seats]] on the Board of Trustees. While previously there were three community seats on the Board, with the expansion of the Board to sixteen seats last year, community seats have been increased to eight, four of which are up for election this year. In the last fifteen years of the Board's history, there were only a few candidates from the South Asian region who participated in the elections, and hardly anyone from the community had a chance to serve on the Board. While there are several reasons for this, this time, the Board and WMF are very keen on encouraging and providing support to potential candidates from historically underrepresented regions. This is a good chance to change the historical problem of representation from the South Asian region in high-level governance structures. Ten days after the call for candidates began, there aren't any [[:m:Wikimedia_Foundation_elections/2021/Candidates#Candidate_Table|candidates from South Asia]] yet, there are still 10 days left! I would like to ask community members to encourage other community members, whom you think would be potential candidates for the Board. While the final decision is completely up to the person, it can be helpful to make sure that they are aware of the election and the call for candidates. Let me know if you need any information or support. Thank you, [[:m:User:KCVelaga (WMF)|KCVelaga (WMF)]] १०:०३, १९ जुन २०२१ (नेपालको प्रमाणिक समय) <!-- Message sent by User:KCVelaga (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/South_Asia_Village_Pumps&oldid=20999902 --> == [Wikimedia Foundation elections 2021] Candidates meet with South Asia + ESEAP communities == Dear Wikimedians, As you may already know, the 2021 Board of Trustees elections are from 4 August 2021 to 17 August 2021. Members of the Wikimedia community have the opportunity to elect four candidates to a three-year term. After a three-week-long Call for Candidates, there are [[:m:Template:WMF_elections_candidate/2021/candidates_gallery|20 candidates for the 2021 election]]. This event is for community members of South Asian and ESEAP communities to know the candidates and interact with them. * The '''event will be on 31 July 2021 (Saturday)''', and the timings are: :* India & Sri Lanka: 6:00 pm to 8:30 pm :* Bangladesh: 6:30 pm to 9:00 pm :* Nepal: 6:15 pm to 8:45 pm :* Afghanistan: 5:00 pm to 7:30 pm :* Pakistan & Maldives: 5:30 pm to 8:00 pm * '''For registration and other details, please visit the event page at [[:m: Wikimedia Foundation elections/2021/Meetings/South Asia + ESEAP]]''' [[User:KCVelaga (WMF)|KCVelaga (WMF)]], १०:००, १९ जुलाई २०२१ (नेपालको प्रमाणिक समय) <!-- Message sent by User:KCVelaga (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/South_Asia_Village_Pumps&oldid=20999902 --> == 2021 WMF Board election postponed until August 18th == Hello all, We are reaching out to you today regarding the [[:m:Wikimedia Foundation elections/2021|2021 Wikimedia Foundation Board of Trustees election]]. This election was due to open on August 4th. Due to some technical issues with SecurePoll, the election must be delayed by two weeks. This means we plan to launch the election on August 18th, which is the day after Wikimania concludes. For information on the technical issues, you can see the [https://phabricator.wikimedia.org/T287859 Phabricator ticket]. We are truly sorry for this delay and hope that we will get back on schedule on August 18th. We are in touch with the Elections Committee and the candidates to coordinate the next steps. We will update the [[:m:https://meta.wikimedia.org/wiki/Talk:Wikimedia_Foundation_elections/2021|Board election Talk page]] and [https://t.me/wmboardgovernancechat Telegram channel] as we know more. Thanks for your patience, [[:m:User:KCVelaga (WMF)|KCVelaga (WMF)]], ०३:४९, ३ अगष्ट २०२१ (नेपालको प्रमाणिक समय) <!-- Message sent by User:KCVelaga@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/South_Asia_Village_Pumps&oldid=20999902 --> == The Wikimedia Foundation Board of Trustees Election is open: 18 - 31 August 2021 == Voting for the [[:m:Wikimedia Foundation elections/2021/Voting|2021 Board of Trustees election]] is now open. Candidates from the community were asked to submit their candidacy. After a three-week-long Call for Candidates, there are [[:m:Wikimedia_Foundation_elections/2021/Candidates#Candidate_Table|19 candidates for the 2021 election]]. The Wikimedia movement has the opportunity to vote for the selection of community and affiliate trustees. By voting, you will help to identify those people who have the qualities to best serve the needs of the movement for the next several years. The Board is expected to select the four most voted candidates to serve as trustees. Voting closes 31 August 2021. *[[:m:Wikimedia_Foundation_elections/2021/Candidates#Candidate_Table|Learn more about candidates]]. *[[:c:File:Wikimedia Foundation Board of Trustees.webm|Learn about the Board of Trustees]]. *[[:m:Wikimedia Foundation elections/2021/Voting|'''Vote''']] Read the [[:m:Wikimedia Foundation elections/2021/2021-08-18/2021 Voting Opens|full announcement and see translations on Meta-Wiki]]. Please let me know if you have any questions regarding voting. [[:m:User:KCVelaga (WMF)|KCVelaga (WMF)]], ०६:११, १८ अगष्ट २०२१ (नेपालको प्रमाणिक समय) <!-- Message sent by User:KCVelaga (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/South_Asia_Village_Pumps&oldid=21829177 --> == Universal Code of Conduct - Enforcement draft guidelines review == The [[:m:Universal_Code_of_Conduct/Drafting_committee#Phase_2|Universal Code of Conduct Phase 2 drafting committee]] would like comments about the enforcement draft guidelines for the [[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct|Universal Code of Conduct]] (UCoC). This review period is planned for 17 August 2021 through 17 October 2021. These guidelines are not final but you can help move the progress forward. The committee will revise the guidelines based upon community input. Comments can be shared in any language on the [[m:Talk:Universal Code of Conduct/Enforcement draft guidelines review|draft review talk page]] and [[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Discussions|multiple other venues]]. Community members are encouraged to organize conversations in their communities. There are planned live discussions about the UCoC enforcement draft guidelines: *[[wmania:2021:Submissions/Universal_Code_of_Conduct_Roundtable|Wikimania 2021 session]] (recorded 16 August) *[[m:Special:MyLanguage/Universal_Code_of_Conduct/2021_consultations/Roundtable_discussions#Conversation hours|Conversation hours]] - 24 August, 31 August, 7 September @ 03:00 UTC & 14:00 UTC *[[m:Special:MyLanguage/Universal_Code_of_Conduct/2021_consultations/Roundtable_discussions|Roundtable calls]] - 18 September @ 03:00 UTC & 15:00 UTC Summaries of discussions will be posted every two weeks [[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Drafting committee/Digest|here]]. Please let me know if you have any questions. [[User:KCVelaga (WMF)|KCVelaga (WMF)]], ०६:२४, १८ अगष्ट २०२१ (नेपालको प्रमाणिक समय) <!-- Message sent by User:KCVelaga (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/South_Asia_Village_Pumps&oldid=21829177 --> == [Reminder] Wikimedia Foundation elections 2021: 3 days left to vote == Dear Wikimedians, As you may already know, Wikimedia Foundation elections started on 18 August and will continue until 31 August, 23:59 UTC i.e. ~ 3 days left. Members of the Wikimedia community have the opportunity to elect four candidates to a three-year term. Here are the links that might be useful for voting. *[[:m:Wikimedia Foundation elections/2021|Elections main page]] *[[:m:Wikimedia Foundation elections/2021/Candidates|Candidates for the election]] *[[:m:Wikimedia Foundation elections/2021/Candidates/CandidateQ&A|Q&A from candidates]] *👉 [[:m:Wikimedia Foundation elections/2021/Voting|'''Voting''']] 👈 We have also published stats regarding voter turnout so far, you can check how many eligible voters from your wiki has voted on [[:m:Wikimedia Foundation elections/2021/Stats|this page]]. Please let me know if you have any questions. [[:m:User:KCVelaga (WMF)|KCVelaga (WMF)]], ०५:४०, २९ अगष्ट २०२१ (नेपालको प्रमाणिक समय) <!-- Message sent by User:KCVelaga (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/South_Asia_Village_Pumps&oldid=21829177 --> == Results of 2021 Wikimedia Foundation elections == Thank you to everyone who participated in the 2021 Board election. The Elections Committee has reviewed the votes of the 2021 Wikimedia Foundation Board of Trustees election, organized to select four new trustees. A record 6,873 people from across 214 projects cast their valid votes. The following four candidates received the most support: *Rosie Stephenson-Goodknight *Victoria Doronina *Dariusz Jemielniak *Lorenzo Losa While these candidates have been ranked through the community vote, they are not yet appointed to the Board of Trustees. They still need to pass a successful background check and meet the qualifications outlined in the Bylaws. The Board has set a tentative date to appoint new trustees at the end of this month. Read the [[:m:Wikimedia Foundation elections/2021/2021-09-07/2021 Election Results|full announcement here]]. [[प्रयोगकर्ता:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:MediaWiki message delivery|कुरा गर्ने]]) ०२:५६, ८ सेप्टेम्बर २०२१ (नेपालको प्रमाणिक समय) <!-- Message sent by User:KCVelaga (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/South_Asia_Village_Pumps&oldid=21829177 --> == Universal Code of Conduct EDGR conversation hour for South Asia == Dear Wikimedians, As you may already know, the [[:m:Universal Code of Conduct|Universal Code of Conduct]] (UCoC) provides a baseline of behaviour for collaboration on Wikimedia projects worldwide. Communities may add to this to develop policies that take account of local and cultural context while maintaining the criteria listed here as a minimum standard. The Wikimedia Foundation Board has ratified the policy in December 2020. The [[:m:Universal Code of Conduct/Enforcement draft guidelines review|current round of conversations]] is around how the Universal Code of Conduct should be enforced across different Wikimedia platforms and spaces. This will include training of community members to address harassment, development of technical tools to report harassment, and different levels of handling UCoC violations, among other key areas. The conversation hour is an opportunity for community members from South Asia to discuss and provide their feedback, which will be passed on to the drafting committee. The details of the conversation hour are as follows: *Date: 16 September *Time: Bangladesh: 5:30 pm to 7 pm, India & Sri Lanka: 5 pm to 6:30 pm, Nepal: 5:15 pm to 5:45 pm *Meeting link: https://meet.google.com/dnd-qyuq-vnd | [https://calendar.google.com/event?action=TEMPLATE&tmeid=NmVzbnVzbDA2Y3BwbHU4bG8xbnVybDFpOGgga2N2ZWxhZ2EtY3RyQHdpa2ltZWRpYS5vcmc&tmsrc=kcvelaga-ctr%40wikimedia.org add to your calendar] You can also attend the global round table sessions hosted on 18 September - more details can be found on [[:m:Universal Code of Conduct/2021 consultations/Roundtable discussions/Sep18Announcement|this page]]. [[प्रयोगकर्ता:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:MediaWiki message delivery|कुरा गर्ने]]) १०:४७, १० सेप्टेम्बर २०२१ (नेपालको प्रमाणिक समय) <!-- Message sent by User:KCVelaga (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/South_Asia_Village_Pumps&oldid=21829177 --> == Movement Charter Drafting Committee - Community Elections to take place October 11 - 24 == This is a short message with an update from the Movement Charter process. The call for candidates for the Drafting Committee closed September 14, and we got a diverse range of candidates. The committee will consist of 15 members, and those will be (s)elected via three different ways. The 15 member committee will be selected with a [[m:Special:MyLanguage/Movement Charter/Drafting Committee/Set Up Process|3-step process]]: * Election process for project communities to elect 7 members of the committee. * Selection process for affiliates to select 6 members of the committee. * Wikimedia Foundation process to appoint 2 members of the committee. The community elections will take place between October 11 and October 24. The other process will take place in parallel, so that all processes will be concluded by November 1. For the full context of the Movement Charter, its role, as well the process for its creation, please [[:m:Special:MyLanguage/Movement Charter|have a look at Meta]]. You can also contact us at any time on Telegram or via email (wikimedia2030@wikimedia.org). Best, [[User:RamzyM (WMF)|RamzyM (WMF)]] ०२:४६, २२ सेप्टेम्बर २०२१ (नेपालको प्रमाणिक समय) <!-- Message sent by User:RamzyM (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/South_Asia_Village_Pumps&oldid=21829177 --> == Voting period to elect members of the Movement Charter Drafting Committee is now open == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr"> <section begin="announcement-content"/>Voting for the election for the members for the Movement Charter drafting committee is now open. In total, 70 Wikimedians from around the world are running for 7 seats in these elections. '''Voting is open from October 12 to October 24, 2021.''' The committee will consist of 15 members in total: The online communities vote for 7 members, 6 members will be selected by the Wikimedia affiliates through a parallel process, and 2 members will be appointed by the Wikimedia Foundation. The plan is to assemble the committee by November 1, 2021. Learn about each candidate to inform your vote in the language that you prefer: <https://meta.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Movement_Charter/Drafting_Committee/Candidates> Learn about the Drafting Committee: <https://meta.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Movement_Charter/Drafting_Committee> We are piloting a voting advice application for this election. Click yourself through the tool and you will see which candidate is closest to you! Check at <https://mcdc-election-compass.toolforge.org/> Read the full announcement: <https://meta.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Movement_Charter/Drafting_Committee/Elections> '''Go vote at SecurePoll on:''' <https://meta.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Movement_Charter/Drafting_Committee/Elections> Best, Movement Strategy & Governance Team, Wikimedia Foundation <section end="announcement-content"/> </div> ०५:५०, १३ अक्टोबर २०२१ (नेपालको प्रमाणिक समय) <!-- Message sent by User:RamzyM (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/South_Asia_Village_Pumps&oldid=22177090 --> == Meet the new Movement Charter Drafting Committee members == :''[[m:Special:MyLanguage/Movement Charter/Drafting Committee/Elections/Results/Announcement|{{int:interlanguage-link-mul}}]] • [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Special:Translate&group=page-{{urlencode:Movement Charter/Drafting Committee/Elections/Results/Announcement}}&language=&action=page&filter= {{int:please-translate}}]'' The Movement Charter Drafting Committee election and selection processes are complete. * The [[m:Special:MyLanguage/Movement Charter/Drafting Committee/Elections/Results|election results have been published]]. 1018 participants voted to elect seven members to the committee: '''[[m:Special:MyLanguage/Movement Charter/Drafting Committee/Candidates#Richard_Knipel_(Pharos)|Richard Knipel (Pharos)]]''', '''[[m:Special:MyLanguage/Movement Charter/Drafting Committee/Candidates#Anne_Clin_(Risker)|Anne Clin (Risker)]]''', '''[[m:Special:MyLanguage/Movement Charter/Drafting Committee/Candidates#Alice_Wiegand_(lyzzy)|Alice Wiegand (Lyzzy)]]''', '''[[m:Special:MyLanguage/Movement Charter/Drafting Committee/Candidates#Micha%C5%82_Buczy%C5%84ski_(Aegis_Maelstrom)|Michał Buczyński (Aegis Maelstrom)]]''', '''[[m:Special:MyLanguage/Movement Charter/Drafting Committee/Candidates#Richard_(Nosebagbear)|Richard (Nosebagbear)]]''', '''[[m:Special:MyLanguage/Movement Charter/Drafting Committee/Candidates#Ravan_J_Al-Taie_(Ravan)|Ravan J Al-Taie (Ravan)]]''', '''[[m:Special:MyLanguage/Movement Charter/Drafting Committee/Candidates#Ciell_(Ciell)|Ciell (Ciell)]]'''. * The [[m:Special:MyLanguage/Movement_Charter/Drafting_Committee/Candidates#Affiliate-chosen_members|affiliate process]] has selected six members: '''[[m:Special:MyLanguage/Movement Charter/Drafting Committee/Candidates#Anass_Sedrati_(Anass_Sedrati)|Anass Sedrati (Anass Sedrati)]]''', '''[[m:Special:MyLanguage/Movement Charter/Drafting Committee/Candidates#%C3%89rica_Azzellini_(EricaAzzellini)|Érica Azzellini (EricaAzzellini)]]''', '''[[m:Special:MyLanguage/Movement Charter/Drafting Committee/Candidates#Jamie_Li-Yun_Lin_(Li-Yun_Lin)|Jamie Li-Yun Lin (Li-Yun Lin)]]''', '''[[m:Special:MyLanguage/Movement Charter/Drafting Committee/Candidates#Georges_Fodouop_(Geugeor)|Georges Fodouop (Geugeor)]]''', '''[[m:Special:MyLanguage/Movement Charter/Drafting Committee/Candidates#Manavpreet_Kaur_(Manavpreet_Kaur)|Manavpreet Kaur (Manavpreet Kaur)]]''', '''[[m:Special:MyLanguage/Movement Charter/Drafting Committee/Candidates#Pepe_Flores_(Padaguan)|Pepe Flores (Padaguan)]]'''. * The Wikimedia Foundation has [[m:Special:MyLanguage/Movement_Charter/Drafting_Committee/Candidates#Wikimedia_Foundation-chosen_members|appointed]] two members: '''[[m:Special:MyLanguage/Movement_Charter/Drafting_Committee/Candidates#Runa_Bhattacharjee_(Runab_WMF)|Runa Bhattacharjee (Runab WMF)]]''', '''[[m:Special:MyLanguage/Movement_Charter/Drafting_Committee/Candidates#Jorge_Vargas_(JVargas_(WMF))|Jorge Vargas (JVargas (WMF))]]'''. The committee will convene soon to start its work. The committee can appoint up to three more members to bridge diversity and expertise gaps. If you are interested in engaging with [[m:Special:MyLanguage/Movement Charter|Movement Charter]] drafting process, follow the updates [[m:Special:MyLanguage/Movement Charter/Drafting Committee|on Meta]] and join the [https://t.me/joinchat/U-4hhWtndBjhzmSf Telegram group]. With thanks from the Movement Strategy and Governance team,<br> [[User:RamzyM (WMF)|RamzyM (WMF)]] ०२:२७, २ नोभेम्बर २०२१ (नेपालको प्रमाणिक समय) <!-- Message sent by User:RamzyM (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/South_Asia_Village_Pumps&oldid=22177090 --> == Upcoming Call for Feedback about the Board of Trustees elections == :''You can find this message translated into additional languages on Meta-wiki.'' :''<div class="plainlinks">[[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation Board of Trustees/Call for feedback:2022 Board of Trustees election/Upcoming Call for Feedback about the Board of Trustees elections|{{int:interlanguage-link-mul}}]] • [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Special:Translate&group=page-{{urlencode:Wikimedia Foundation Board of Trustees/Call for feedback:2022 Board of Trustees election/Upcoming Call for Feedback about the Board of Trustees elections}}&language=&action=page&filter= {{int:please-translate}}]</div>'' The Board of Trustees is preparing a call for feedback about the upcoming Board Elections, from January 7 - February 10, 2022. While details will be finalized the week before the call, we have confirmed at least two questions that will be asked during this call for feedback: * What is the best way to ensure fair representation of emerging communities among the Board? * What involvement should candidates have during the election? While additional questions may be added, the Movement Strategy and Governance team wants to provide time for community members and affiliates to consider and prepare ideas on the confirmed questions before the call opens. We apologize for not having a complete list of questions at this time. The list of questions should only grow by one or two questions. The intention is to not overwhelm the community with requests, but provide notice and welcome feedback on these important questions. '''Do you want to help organize local conversation during this Call?''' Contact the [[m:Special:MyLanguage/Movement Strategy and Governance|Movement Strategy and Governance team]] on Meta, on [https://t.me/wmboardgovernancechat Telegram], or via email at msg[[File:At sign.svg|16x16px|link=|(_AT_)]]wikimedia.org. Reach out if you have any questions or concerns. The Movement Strategy and Governance team will be minimally staffed until January 3. Please excuse any delayed response during this time. We also recognize some community members and affiliates are offline during the December holidays. We apologize if our message has reached you while you are on holiday. Thank you, [[प्रयोगकर्ता:CSinha (WMF)|CSinha (WMF)]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:CSinha (WMF)|कुरा गर्ने]]) ०७:२८, २८ डिसेम्बर २०२१ (नेपालको प्रमाणिक समय) == Call for Feedback about the Board of Trustees elections is now open == <section begin="announcement-content" />:''[[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation Board of Trustees/Call for feedback: Board of Trustees elections/Call for Feedback about the Board of Trustees elections is now open|You can find this message translated into additional languages on Meta-wiki.]]'' :''<div class="plainlinks">[[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation Board of Trustees/Call for feedback: Board of Trustees elections/Call for Feedback about the Board of Trustees elections is now open|{{int:interlanguage-link-mul}}]] • [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Special:Translate&group=page-{{urlencode:Wikimedia Foundation Board of Trustees/Call for feedback: Board of Trustees elections/Call for Feedback about the Board of Trustees elections is now open}}&language=&action=page&filter= {{int:please-translate}}]</div>'' The Call for Feedback: Board of Trustees elections is now open and will close on 7 February 2022. With this Call for Feedback, the Movement Strategy and Governance team is taking a different approach. This approach incorporates community feedback from 2021. Instead of leading with proposals, the Call is framed around key questions from the Board of Trustees. The key questions came from the feedback about the 2021 Board of Trustees election. The intention is to inspire collective conversation and collaborative proposal development about these key questions. There are two confirmed questions that will be asked during this Call for Feedback: # What is the best way to ensure more diverse representation among elected candidates? ''The Board of Trustees noted the importance of selecting candidates who represent the full diversity of the Wikimedia movement. The current processes have favored volunteers from North America and Europe.'' # What are the expectations for the candidates during the election? ''Board candidates have traditionally completed applications and answered community questions. How can an election provide appropriate insight into candidates while also appreciating candidates’ status as volunteers?'' There is one additional question that may be presented during the Call about selection processes. This question is still under discussion, but the Board wanted to give insight into the confirmed questions as soon as possible. Hopefully if an additional question is going to be asked, it will be ready during the first week of the Call for Feedback. [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation Board of Trustees/Call for feedback: Board of Trustees elections|Join the conversation.]] Thank you,, Movement Strategy and Governance<section end="announcement-content"/> [[प्रयोगकर्ता:CSinha (WMF)|CSinha (WMF)]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:CSinha (WMF)|कुरा गर्ने]]) ०९:५१, १२ जनवरी २०२२ (नेपालको प्रमाणिक समय) == [Announcement] Leadership Development Task Force == Dear community members, The [[:m:Strategy/Wikimedia movement/2018-20/Recommendations/Invest in Skills and Leadership Development|Invest in Skill and Leadership Development]] Movement Strategy recommendation indicates that our movement needs a globally coordinated effort to succeed in leadership development. The [[:m:Community Development|Community Development team]] is supporting the creation of a global and community-driven [[:m:Leadership Development Task Force]] ([[:m:Leadership Development Task Force/Purpose and Structure|Purpose & Structure]]). The purpose of the task force is to advise leadership development work. The team seeks community feedback on what could be the responsibilities of the task force. Also, if any community member wishes to be a part of the 12-member task force, kindly reach out to us. The feedback period is until 25 February 2022. '''Where to share feedback?''' '''#1''' Interested community members can add their thoughts on the [[:m:Talk:Leadership Development Task Force|Discussion page]]. '''#2''' Interested community members can join a regional discussion on 18 February, Friday through Google Meet. '''Date & Time''' * Friday, 18 February · 7:00 – 8:00 PM IST ([https://zonestamp.toolforge.org/1645191032 Your Timezone]) ([https://calendar.google.com/event?action=TEMPLATE&tmeid=NHVqMjgxNGNnOG9rYTFtMW8zYzFiODlvNGMgY19vbWxxdXBsMTRqbnNhaHQ2N2Y5M2RoNDJnMEBn&tmsrc=c_omlqupl14jnsaht67f93dh42g0%40group.calendar.google.com Add to Calendar]) * Google Meet link: https://meet.google.com/nae-rgsd-vif Thanks for your time. Regards, [[प्रयोगकर्ता:CSinha (WMF)|CSinha (WMF)]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:CSinha (WMF)|कुरा गर्ने]]) ०८:२२, ९ फेब्रुअरी २०२२ (नेपालको प्रमाणिक समय) == Universal Code of Conduct (UCoC) Enforcement Guidelines & Ratification Vote == '''In brief:''' the [[:m:Universal Code of Conduct/Enforcement guidelines|revised Enforcement Guidelines]] have been published. Voting to ratify the guidelines will happen from [[:m:Universal Code of Conduct/Enforcement guidelines/Voting|7 March to 21 March 2022]]. Community members can participate in the discussion with the UCoC project team and drafting committee members on 25 February (12:00 UTC) and 4 March (15:00 UTC). Please [[:m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Conversations|sign-up]]. '''Details:''' The [[:m:Universal Code of Conduct]] (UCoC) provides a baseline of acceptable behavior for the entire Wikimedia movement. The UCoC and the Enforcement Guidelines were written by [[:m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Drafting committee|volunteer-staff drafting committees]] following community consultations. The revised guidelines were published 24 January 2022. '''What’s next?''' '''#1 Community Conversations''' To help to understand the guidelines, the [[:m:Special:MyLanguage/Movement Strategy and Governance|Movement Strategy and Governance]] (MSG) team will host conversations with the UCoC project team and drafting committee members on 25 February (12:00 UTC) and 4 March (15:00 UTC). Please [[:m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Conversations|sign-up]]. Comments about the guidelines can be shared [[:m:Talk:Universal Code of Conduct/Enforcement guidelines|on the Enforcement Guidelines talk page]]. You can comment in any language. '''#2 Ratification Voting''' The Wikimedia Foundation Board of Trustees released a [[:m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation Board noticeboard/January 2022 - Board of Trustees on Community ratification of enforcement guidelines of UCoC|statement on the ratification process]] where eligible voters can support or oppose the adoption of the enforcement guidelines through vote. Wikimedians are invited to [[:m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Enforcement guidelines/Voter information/Volunteer|translate and share important information]]. A [[:m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Enforcement guidelines/Voting|SecurePoll vote]] is scheduled from 7 March to 21 March 2022. [[:m:Universal Code of Conduct/Enforcement guidelines/Voter information#Voting%20eligibility|Eligible voters]] are invited to answer a poll question and share comments. Voters will be asked if they support the enforcement of the UCoC based on the proposed guidelines. Thank you. [[प्रयोगकर्ता:CSinha (WMF)|CSinha (WMF)]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:CSinha (WMF)|कुरा गर्ने]]) १५:१२, २२ फेब्रुअरी २०२२ (नेपालको प्रमाणिक समय) == <section begin="announcement-header" />The Call for Feedback: Board of Trustees elections is now closed <section end="announcement-header" /> == <section begin="announcement-content" />:''[[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation Board of Trustees/Call for feedback: Board of Trustees elections/Call for Feedback is now closed|You can find this message translated into additional languages on Meta-wiki.]]'' :''<div class="plainlinks">[[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation Board of Trustees/Call for feedback: Board of Trustees elections/Call for Feedback is now closed|{{int:interlanguage-link-mul}}]] • [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Special:Translate&group=page-{{urlencode:Wikimedia Foundation Board of Trustees/Call for feedback: Board of Trustees elections/Call for Feedback is now closed}}&language=&action=page&filter= {{int:please-translate}}]</div>'' The [[m:Wikimedia Foundation Board of Trustees/Call for feedback: Board of Trustees elections|Call for Feedback: Board of Trustees elections]] is now closed. This Call ran from 10 January and closed on 16 February 2022. The Call focused on [[m:Wikimedia Foundation Board of Trustees/Call for feedback: Board of Trustees elections/Discuss Key Questions#Questions|three key questions]] and received broad discussion [[m:Talk:Wikimedia Foundation Board of Trustees/Call for feedback: Board of Trustees elections/Discuss Key Questions|on Meta-wiki]], during meetings with affiliates, and in various community conversations. The community and affiliates provided many proposals and discussion points. The [[m:Wikimedia Foundation Board of Trustees/Call for feedback: Board of Trustees elections/Reports|reports]] are on Meta-wiki. This information will be shared with the Board of Trustees and Elections Committee so they can make informed decisions about the upcoming Board of Trustees election. The Board of Trustees will then follow with an announcement after they have discussed the information. Thank you to everyone who participated in the Call for Feedback to help improve Board election processes. Thank you, Movement Strategy and Governance<br /><section end="announcement-content" /> [[प्रयोगकर्ता:CSinha (WMF)|CSinha (WMF)]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:CSinha (WMF)|कुरा गर्ने]]) ०८:१८, ५ मार्च २०२२ (नेपालको प्रमाणिक समय) == UCoC Enforcement Guidelines Ratification Vote Begins (7 - 21 March 2022) == The ratification of the [[metawiki:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct|Universal Code of Conduct]] (UCoC) [[metawiki:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Enforcement guidelines|enforcement guidelines]] has started. Every eligible community member can vote. For instructions on voting using SecurePoll and Voting eligibility, [[metawiki:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Enforcement guidelines/Voter_information|please read this]]. The last date to vote is 21 March 2022. '''Vote here''' - https://meta.wikimedia.org/wiki/Special:SecurePoll/vote/391 Thank you, [[प्रयोगकर्ता:CSinha (WMF)|CSinha (WMF)]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:CSinha (WMF)|कुरा गर्ने]]) १७:१२, ७ मार्च २०२२ (नेपालको प्रमाणिक समय) == Universal Code of Conduct Enforcement guidelines ratification voting is now closed == : ''[[metawiki:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Enforcement guidelines/Vote/Closing message|You can find this message translated into additional languages on Meta-wiki.]]'' : ''<div class="plainlinks">[[metawiki:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Enforcement guidelines/Vote/Closing message|{{int:interlanguage-link-mul}}]] • [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Special:Translate&group=page-{{urlencode:Universal Code of Conduct/Enforcement guidelines/Vote/Closing message}}&language=&action=page&filter= {{int:please-translate}}]</div>'' Greetings, The ratification voting process for the [[metawiki:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Enforcement guidelines|revised enforcement guidelines]] of the [[metawiki:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct|Universal Code of Conduct]] (UCoC) came to a close on 21 March 2022. '''Over {{#expr:2300}} Wikimedians voted''' across different regions of our movement. Thank you to everyone who participated in this process! The scrutinizing group is now reviewing the vote for accuracy, so please allow up to two weeks for them to finish their work. The final results from the voting process will be announced [[metawiki:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Enforcement guidelines/Voting/Results|here]], along with the relevant statistics and a summary of comments as soon as they are available. Please check out [[metawiki:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Enforcement guidelines/Voter information|the voter information page]] to learn about the next steps. You can comment on the project talk page [[metawiki:Talk:Universal Code of Conduct/Enforcement guidelines|on Meta-wiki]] in any language. You may also contact the UCoC project team by email: ucocproject[[File:At_sign.svg|link=|16x16px|(_AT_)]]wikimedia.org Best regards, [[प्रयोगकर्ता:CSinha (WMF)|CSinha (WMF)]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:CSinha (WMF)|कुरा गर्ने]]) ०९:४४, २३ मार्च २०२२ (नेपालको प्रमाणिक समय) == Announcing Indic Hackathon 2022 and Scholarship Applications == Dear Wikimedians, we are happy to announce that the Indic MediaWiki Developers User Group will be organizing [[m:Indic Hackathon 2022|Indic Hackathon 2022]], a regional event as part of the main [[mw:Wikimedia Hackathon 2022|Wikimedia Hackathon 2022]] taking place in a hybrid mode during 20-22 May 2022. The event will take place in Hyderabad. The regional event will be in-person with support for virtual participation. As it is with any hackathon, the event’s program will be semi-structured i.e. while we will have some sessions in sync with the main hackathon event, the rest of the time will be upto participants’ interest on what issues they are interested to work on. The event page can be seen on [[m:Indic Hackathon 2022|this page]]. In this regard, we would like to invite community members who would like to attend in-person to fill out a [https://docs.google.com/forms/d/e/1FAIpQLSc1lhp8IdXNxL55sgPmgOKzfWxknWzN870MvliqJZHhIijY5A/viewform?usp=sf_link form for scholarship application] by 17 April, which is available on the event page. Please note that the hackathon won’t be focusing on training of new skills, and it is expected that applications have some experience/knowledge contributing to technical areas of the Wikimedia movement. Please post on the event talk page if you have any queries. [[प्रयोगकर्ता:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:MediaWiki message delivery|कुरा गर्ने]]) १८:३१, ७ अप्रिल २०२२ (नेपालको प्रमाणिक समय) <!-- Message sent by User:KCVelaga@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/South_Asia_Village_Pumps&oldid=23115331 --> == Join the South Asia / ESEAP Annual Plan Meeting with Maryana Iskander == Dear community members, In continuation of [[m:User:MIskander-WMF|Maryana Iskander]]'s [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation Chief Executive Officer/Maryana’s Listening Tour| listening tour]], the [[m:Special:MyLanguage/Movement Communications|Movement Communications]] and [[m:Special:MyLanguage/Movement Strategy and Governance|Movement Strategy and Governance]] teams invite you to discuss the '''[[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation Annual Plan/2022-2023/draft|2022-23 Wikimedia Foundation Annual Plan]]'''. The conversations are about these questions: * The [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia 2030|2030 Wikimedia Movement Strategy]] sets a direction toward "knowledge as a service" and "knowledge equity". The Wikimedia Foundation wants to plan according to these two goals. How do you think the Wikimedia Foundation should apply them to our work? * The Wikimedia Foundation continues to explore better ways of working at a regional level. We have increased our regional focus in areas like grants, new features, and community conversations. How can we improve? * Anyone can contribute to the Movement Strategy process. We want to know about your activities, ideas, requests, and lessons learned. How can the Wikimedia Foundation better support the volunteers and affiliates working in Movement Strategy activities? <b>Date and Time</b> The meeting will happen via [https://wikimedia.zoom.us/j/84673607574?pwd=dXo0Ykpxa0xkdWVZaUZPNnZta0k1UT09 Zoom] on 24 April (Sunday) at 07:00 UTC ([https://zonestamp.toolforge.org/1650783659 local time]). Kindly [https://calendar.google.com/event?action=TEMPLATE&tmeid=MmtjZnJibXVjYXYyZzVwcGtiZHVjNW1lY3YgY19vbWxxdXBsMTRqbnNhaHQ2N2Y5M2RoNDJnMEBn&tmsrc=c_omlqupl14jnsaht67f93dh42g0%40group.calendar.google.com add the event to your calendar]. Live interpretation will be available for some languages. Regards, [[प्रयोगकर्ता:CSinha (WMF)|CSinha (WMF)]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:CSinha (WMF)|कुरा गर्ने]]) १०:१६, १७ अप्रिल २०२२ (नेपालको प्रमाणिक समय) == Call for Candidates: 2022 Board of Trustees Election == Dear community members, The [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2022|2022 Board of Trustees elections]] process has begun. The [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia_Foundation_elections/2022/Announcement/Call_for_Candidates|Call for Candidates]] has been announced. The Board of Trustees oversees the operations of the Wikimedia Foundation. Community-and-affiliate selected trustees and Board-appointed trustees make up the Board of Trustees. Each trustee serves a three year term. The Wikimedia community has the opportunity to vote for community-and-affiliate selected trustees. The Wikimedia community will vote to elect two seats on the Board of Trustees in 2022. This is an opportunity to improve the representation, diversity, and expertise of the Board of Trustees. Kindly [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2022/Apply to be a Candidate|submit your candidacy]] to join the Board of Trustees. [[प्रयोगकर्ता:CSinha (WMF)|CSinha (WMF)]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:CSinha (WMF)|कुरा गर्ने]]) ०८:५५, २९ अप्रिल २०२२ (नेपालको प्रमाणिक समय) == <section begin="announcement-header" />Wikimedia Foundation Board of Trustees election 2022 - Call for Election Volunteers<section end="announcement-header" /> == <section begin="announcement-content" /> :''[[m:Special:MyLanguage/Movement Strategy and Governance/Election Volunteers/2022/Call for Election Volunteers|You can find this message translated into additional languages on Meta-wiki.]]'' :''<div class="plainlinks">[[m:Special:MyLanguage/Movement Strategy and Governance/Election Volunteers/2022/Call for Election Volunteers|{{int:interlanguage-link-mul}}]] • [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Special:Translate&group=page-{{urlencode:Movement Strategy and Governance/Election Volunteers/2022/Call for Election Volunteers}}&language=&action=page&filter= {{int:please-translate}}]</div>'' The Movement Strategy and Governance team is looking for community members to serve as election volunteers in the upcoming Board of Trustees election. The idea of the Election Volunteer Program came up during the 2021 Wikimedia Board of Trustees Election. This program turned out to be successful. With the help of Election Volunteers we were able to increase outreach and participation in the election by 1,753 voters over 2017. Overall turnout was 10.13%, 1.1 percentage points more, and 214 wikis were represented in the election. There were a total of 74 wikis that did not participate in 2017 that produced voters in the 2021 election. Can you help increase the participation even more? Election volunteers will help in the following areas: * Translate short messages and announce the ongoing election process in community channels * Optional: Monitor community channels for community comments and questions Volunteers should: * Maintain the friendly space policy during conversations and events * Present the guidelines and voting information to the community in a neutral manner Do you want to be an election volunteer and ensure your community is represented in the vote? Sign up [[m:Special:MyLanguage/Movement Strategy and Governance/Election Volunteers/About|here]] to receive updates. You can use the [[m:Special:MyLanguage/Talk:Movement Strategy and Governance/Election Volunteers/About|talk page]] for questions about translation.<br /><section end="announcement-content" /> [[प्रयोगकर्ता:CSinha (WMF)|CSinha (WMF)]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:CSinha (WMF)|कुरा गर्ने]]) १०:२३, १२ मे २०२२ (नेपालको प्रमाणिक समय) == Propose statements for the 2022 Election Compass == : ''[[metawiki:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2022/Announcement/Propose statements for the 2022 Election Compass| You can find this message translated into additional languages on Meta-wiki.]]'' : ''<div class="plainlinks">[[metawiki:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2022/Announcement/Propose statements for the 2022 Election Compass|{{int:interlanguage-link-mul}}]] • [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Special:Translate&group=page-{{urlencode:Wikimedia Foundation elections/2022/Announcement/Propose statements for the 2022 Election Compass}}&language=&action=page&filter= {{int:please-translate}}]</div>'' Hi all, Community members are invited to ''' [[metawiki:Special:MyLanguage/Wikimedia_Foundation_elections/2022/Community_Voting/Election_Compass|propose statements to use in the Election Compass]]''' for the [[metawiki:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2022|2022 Board of Trustees election.]] An Election Compass is a tool to help voters select the candidates that best align with their beliefs and views. The community members will propose statements for the candidates to answer using a Lickert scale (agree/neutral/disagree). The candidates’ answers to the statements will be loaded into the Election Compass tool. Voters will use the tool by entering in their answer to the statements (agree/neutral/disagree). The results will show the candidates that best align with the voter’s beliefs and views. Here is the timeline for the Election Compass: * July 8 - 20: Community members propose statements for the Election Compass * July 21 - 22: Elections Committee reviews statements for clarity and removes off-topic statements * July 23 - August 1: Volunteers vote on the statements * August 2 - 4: Elections Committee selects the top 15 statements * August 5 - 12: candidates align themselves with the statements * August 15: The Election Compass opens for voters to use to help guide their voting decision The Elections Committee will select the top 15 statements at the beginning of August. The Elections Committee will oversee the process, supported by the Movement Strategy and Governance (MSG) team. MSG will check that the questions are clear, there are no duplicates, no typos, and so on. Regards, Movement Strategy & Governance ''This message was sent on behalf of the Board Selection Task Force and the Elections Committee'' [[प्रयोगकर्ता:CSinha (WMF)|CSinha (WMF)]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:CSinha (WMF)|कुरा गर्ने]]) ०८:१५, १२ जुलाई २०२२ (नेपालको प्रमाणिक समय) == WikiConference India 2023: Initial conversations == Dear Wikimedians, Hope all of you are doing well. We are glad to inform you to restart the conversation to host the next WikiConference India 2023 after WCI 2020 which was not conducted due to the unexpected COVID-19 pandemic, it couldn't take place. However, we are hoping to reinitiate this discussion and for that we need your involvement, suggestions and support to help organize a much needed conference in February-March of 2023. The proposed 2023 conference will bring our energies, ideas, learnings, and hopes together. This conference will provide a national-level platform for Indian Wikimedians to connect, re-connect, and establish their collaboration itself can be a very important purpose on its own- in the end it will empower us all to strategize, plan ahead and collaborate- as a movement. We hope we, the Indian Wikimedia Community members, come together in various capacities and make this a reality. We believe we will take learnings from earlier attempts, improve processes & use best practices in conducting this conference purposefully and fruitfully. Here is a survey [https://docs.google.com/forms/d/e/1FAIpQLSfof80NVrf3b9x3AotDBkICe-RfL3O3EyTM_L5JaYM-0GkG1A/viewform form] to get your responses on the same notion. Unfortunately we are working with short timelines since the final date of proposal submission is 5 September. We request you please fill out the form by 28th August. After your responses, we can decide if we have the community need and support for the conference. You are also encouraged to add your support on [[:m:WikiConference_India_2023:_Initial_conversations|'''this page''']], if you support the idea. Regards, [[User:Nitesh Gill|Nitesh Gill]], [[User:Nivas10798|Nivas10798]], [[User:Neechalkaran|Neechalkaran]], ०६:३९, २४ अगष्ट २०२२ (नेपालको प्रमाणिक समय) <!-- Message sent by User:KCVelaga@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/South_Asia_Village_Pumps&oldid=23115331 --> == 2022 Board of Trustees Community Voting Period is now Open == <section begin="announcement-content" /> :''[[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2022/Announcement/The 2022 Board of Trustees election Community Voting period is now open| You can find this message translated into additional languages on Meta-wiki.]]'' :''<div class="plainlinks">[[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2022/Announcement/The 2022 Board of Trustees election Community Voting period is now open|{{int:interlanguage-link-mul}}]] • [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Special:Translate&group=page-{{urlencode:Wikimedia Foundation elections/2022/Announcement/The 2022 Board of Trustees election Community Voting period is now open}}&language=&action=page&filter= {{int:please-translate}}]</div>'' Dear community members, The Community Voting period for the [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2022|2022 Board of Trustees election]] is now open. Here are some helpful links to get you the information you need to vote: * Try the [https://board-elections-compass-2022.toolforge.org/ Election Compass], showing how candidates stand on 15 different topics. * Read the [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2022/Candidates|candidate statements]] and [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia_Foundation_elections/2022/Affiliate_Organization_Participation/Candidate_Questions|answers to Affiliate questions]] * [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2022/Apply to be a Candidate|Learn more about the skills the Board seeks]] and how the [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2022/Candidates|Analysis Committee found candidates align with those skills]] * [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia_Foundation_elections/2022/Campaign_Videos|Watch the videos of the candidates answering questions proposed by the community]]. If you are ready to vote, you may go to [[Special:SecurePoll/vote/Wikimedia_Foundation_Board_Elections_2022|SecurePoll voting page]] to vote now. '''You may vote from August 23 at 00:00 UTC to September 6 at 23:59 UTC.''' To see about your voter eligibility, please visit the [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia_Foundation_elections/2022/Voter_eligibility_guidelines|voter eligibility page]]. Regards, Movement Strategy and Governance ''This message was sent on behalf of the Board Selection Task Force and the Elections Committee''<br /><section end="announcement-content" /> [[प्रयोगकर्ता:CSinha (WMF)|CSinha (WMF)]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:CSinha (WMF)|कुरा गर्ने]]) १२:३७, २६ अगष्ट २०२२ (नेपालको प्रमाणिक समय) == The 2022 Board of Trustees election Community Voting is about to close == :''[[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2022/Announcement/The 2022 Board of Trustees election Community Voting is about to Close| You can find this message translated into additional languages on Meta-wiki.]]'' :''<div class="plainlinks">[[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2022/Announcement/The 2022 Board of Trustees election Community Voting about to Close|{{int:interlanguage-link-mul}}]] • [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Special:Translate&group=page-{{urlencode:Wikimedia Foundation elections/2022/Announcement/The 2022 Board of Trustees election Community Voting is about to Close}}&language=&action=page&filter= {{int:please-translate}}]</div>'' Hello, The Community Voting period of the 2022 Board of Trustees election started on August 23, 2022, and will close on September 6, 2022 23:59 UTC. There’s still a chance to participate in this election. If you did not vote, please visit the [[Special:SecurePoll/vote/Wikimedia_Foundation_Board_Elections_2022|SecurePoll voting page]] to vote now. To see about your voter eligibility, please visit the [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia_Foundation_elections/2022/Voter_eligibility_guidelines|voter eligibility page]]. If you need help in making your decision, here are some helpful links: * Try the [https://board-elections-compass-2022.toolforge.org/ Election Compass], showing how candidates stand on 15 different topics. * Read the [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2022/Candidates|candidate statements]] and [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2022/Affiliate_Organization_Participation/Candidate_Questions|answers to Affiliate questions]]. *[[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2022/Apply to be a Candidate|Learn more about the skills the Board seek]] and how the [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2022/Candidates|Analysis Committee found candidates align with those skills]] * [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia_Foundation_elections/2022/Campaign_Videos|Watch the videos of the candidates answering questions proposed by the community]]. Regards, Movement Strategy and Governance<section end="announcement-content" /> [[प्रयोगकर्ता:CSinha (WMF)|CSinha (WMF)]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:CSinha (WMF)|कुरा गर्ने]]) १३:०५, १ सेप्टेम्बर २०२२ (नेपालको प्रमाणिक समय) == WikiConference India 2023: Proposal to WMF == Hello everyone, We are happy to inform you that we have submitted the [[:m:Grants:Conference/WikiConference_India_2023|Conference & Event Grant proposal for WikiConference India 2023]] to the Wikimedia Foundation. We kindly request all the community members to go through the proposal -- including the community engagement survey report, program plan, venue and logistics, participation and scholarships, and the budget, and provide us with your suggestions/comments on the [[:m:Grants_talk:Conference/WikiConference_India_2023|talk page]]. You can endorse the proposal in the [[:m:Grants:Conference/WikiConference_India_2023#Endorsements|endorsements section]], please do add a rationale for supporting this project. According to the timeline of the Conference and Event Grants program, the community can review till 23 September 2022, post that we will start integrating all the received feedback to make modifications to the proposal. Depending on the response of community members, an IRC may be hosted next week, especially if there are any questions/concerns that need to be addressed. We reopened the survey form and if you are still interested in taking part in the survey and you have something in mind to share or want to become a part of the organizing team, please <span class="plainlinks">[https://docs.google.com/forms/d/e/1FAIpQLSfof80NVrf3b9x3AotDBkICe-RfL3O3EyTM_L5JaYM-0GkG1A/viewform fill out the form]</span> so we all can work together. Let us know if you have any questions. Regards, [[:m:User:Nitesh Gill|Nitesh Gill]], [[:m:User:Nivas10798|Nivas10798]], [[:m:User:Neechalkaran|Neechalkaran]], ०७:३५, १९ सेप्टेम्बर २०२२ (नेपालको प्रमाणिक समय) <!-- Message sent by User:KCVelaga@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/South_Asia_Village_Pumps&oldid=23719531 --> == विश्वव्यापी आचार संहिताको लागि संशोधित प्रवर्तन दिशानिर्देशहरूमा आगामी मतदान == <section begin="announcement-content" /> :''[[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Revised enforcement guidelines/Announcement/Voting 1|तपाईंले मेटा-विकीमा थप भाषाहरूमा अनुवाद गरिएको यो सन्देश फेला पार्न सक्नुहुन्छ।]]'' :''<div class="plainlinks">[[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Revised enforcement guidelines/Announcement/Voting 1|{{int:interlanguage-link-mul}}]] • [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Special:Translate&group=page-{{urlencode:Universal Code of Conduct/Revised enforcement guidelines/Announcement/Voting 1}}&language=&action=page&filter= {{int:please-translate}}]</div>'' सबैलाई नमस्ते, जनवरी २०२३ को मध्यमा, [[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct|विश्वव्यापी आचार संहिता]]का लागि [[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Revised enforcement guidelines|प्रवर्तन दिशानिर्देशहरू]] दोस्रो समुदाय-व्यापी प्रमाणीकरण मतदानबाट गुज्रनेछन्। यसले [[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Enforcement guidelines/Voting/Results|मार्च २०२२]] को मतदान अनुसरण गर्द छ, जसको नतिजा अधिकांश मतदाताहरूले प्रवर्तन दिशानिर्देशहरूलाई समर्थन गरेका थिए। मतदानको क्रममा, सहभागीहरूले महत्त्वपूर्ण सामुदायिक सरोकारहरूलाई हाइलाइट गर्न मद्दत गरे। बोर्डको [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation Community Affairs Committee|सामुदायिक मामिला समिति]]ले यी सरोकारका क्षेत्रहरूलाई समीक्षा गर्न अनुरोध गरेका थिए। स्वयंसेवक-नेतृत्वमा [[m:Special:MyLanguage/Universal_Code_of_Conduct/Drafting_committee#Revisions_Committee_members|संशोधन समिति]]ले सामुदायिक इनपुटको समीक्षा गर्न र परिवर्तनहरू गर्न कडा मेहनत गरे। तिनीहरूले प्रशिक्षण र पुष्टि आवश्यकताहरू, प्रक्रियामा गोपनीयता र पारदर्शिता, र कागजातको पढ्ने योग्यता र अनुवादयोग्यता जस्ता चिन्ताका क्षेत्रहरू अद्यावधिक गरे। संशोधित प्रवर्तन दिशानिर्देशहरू '''[[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Revised enforcement guidelines|यहाँ]]''' हेर्न सकिन्छ, र परिवर्तनहरूको तुलना '''[[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Revised enforcement guidelines/Comparison|यहाँ]]''' भेट्न सकिन्छ। '''कसरी गर्ने मतदान?''' प्रारम्भिक '''जनवरी १७, २०२३''' देखि, मतदान खुला हुनेछ। '''[[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Revised enforcement guidelines/Voter information|मेटा-विकीमा रहेको यो पृष्ठ]]'''ले सेक्योरपोल प्रयोग गरेर मतदान कसरी गर्ने बारे जानकारीको रूपरेखा दिन्छ। '''कसले मतदान गर्न सक्छ?''' यस मतदानको लागि चाहिने '''[[m:Special:MyLanguage/Universal_Code_of_Conduct/Revised enforcement_guidelines/Voter_information#Voting_eligibility|योग्यता आवश्यकताहरू]]''' विकिमिडिया बोर्ड अफ ट्रस्टीको चुनाव जस्तै छन्। मतदाता योग्यता बारे थप जानकारीको लागि मतदाता जानकारी पृष्ठ हेर्नुहोस्। यदि तपाईं एक योग्य मतदाता हुनुहुन्छ भने, तपाईंले मतदान सर्भरमा पहुँच गर्न आफ्नो विकिमिडिया खाता प्रयोग गर्न सक्नुहुन्छ। '''के हुन्छ मतदान गरी सकेपछि?''' मतहरू स्वयंसेवकहरूको स्वतन्त्र समूहद्वारा जाँच गरिनेछ, र परिणामहरू Wikimedia-l, आन्दोलन रणनीति फोरम, Diff र मेटा-विकीमा प्रकाशित गरिने छ। मतदाताहरूले फेरि मतदान गर्न र दिशानिर्देशहरूको बारेमा उनीहरूको चिन्ता साझा गर्न सक्षम हुनेछन्। प्रवर्तन दिशानिर्देशहरू कसरी अनुमोदन अथवा थप विकास गरिनुपर्छ भनेर ट्रस्टीहरूको बोर्डले समर्थन र उठाएका चिन्ताहरूको स्तरहरू हेर्नेछ। युसिओसी परियोजना टोलीको तर्फबाट,<section end="announcement-content" /> [[प्रयोगकर्ता:CSinha (WMF)|CSinha (WMF)]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:CSinha (WMF)|कुरा गर्ने]]) ०९:२९, ८ जनवरी २०२३ (नेपालको प्रमाणिक समय) == <section begin="announcement-header" />विश्वव्यापी आचार संहिताको लागि संशोधित प्रवर्तन दिशानिर्देशहरूमा मतदान अब खुला छन्<section end="announcement-header" /> == <section begin="announcement-content" /> :''[[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Revised enforcement guidelines/Announcement/Voting 2|तपाईंले मेटा-विकीमा थप भाषाहरूमा अनुवाद गरिएको यो सन्देश फेला पार्न सक्नुहुन्छ।]]'' :''{{subst:more languages}}'' सबैलाई नमस्ते, [[m:Special:MyLanguage/Universal_Code_of_Conduct/Revised_enforcement_guidelines|संशोधित विश्वव्यापी आचार संहिता प्रवर्तन दिशानिर्देशहरू]]का लागि [[m:Special:MyLanguage/Universal_Code_of_Conduct/Revised_enforcement_guidelines/Voting|मतदान अवधि]] अब खुला छ! मतदान दुई हप्ताको लागि खुला रहनेछ र '''जनवरी ३१, २०२३''' को '''२३.५९ युटिसी'''मा बन्द हुनेछ। कृपया मतदाता योग्यता जानकारी तथा मतदान कसरी गर्ने बारे विवरणहरूका लागि [[m:Special:MyLanguage/Universal_Code_of_Conduct/Revised_enforcement_guidelines/Voter_information|'''मेटा-विकीमा रहेको मतदाता जानकारी पृष्ठ''']] मा जानुहोस्। प्रवर्तन दिशानिर्देशहरू तथा मतदान प्रक्रियाका थप विवरणहरूको लागि, हाम्रो [[m:Special:MyLanguage/Universal_Code_of_Conduct/Revised_enforcement_guidelines/Announcement/Voting_1|अघिल्लो सन्देश]] हेर्नुहोस्। युसिओसी परियोजना टोलीको तर्फबाट, <section end="announcement-content" /> [[प्रयोगकर्ता:CSinha (WMF)|CSinha (WMF)]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:CSinha (WMF)|कुरा गर्ने]]) १०:५९, १७ जनवरी २०२३ (नेपालको प्रमाणिक समय) == Community feedback-cycle about updating the Wikimedia Terms of Use starts == <section begin="announcement-content" /> : ''[[metawiki:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation Legal department/2023 ToU updates/Office hours/Announcement|You can find this message translated into additional languages on Meta-wiki.]]'' : ''<div class="plainlinks">[[metawiki:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation Legal department/2023 ToU updates/Office hours/Announcement|{{int:interlanguage-link-mul}}]] • [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Special:Translate&group=page-{{urlencode:Wikimedia Foundation Legal department/2023 ToU updates/Office hours/Announcement|}}&language=&action=page&filter= {{int:please-translate}}]</div>'' Hello community members, [[metawiki:Special:MyLanguage/Wikimedia_Foundation_Legal_department|Wikimedia Foundation Legal Department]] is organizing a feedback-cycle with community members to discuss updating the Wikimedia Terms of Use. [[foundation:Special:MyLanguage/Terms of Use|The Terms of Use (ToU)]] are the legal terms that govern the use of websites hosted by the Wikimedia Foundation. We will be gathering your feedback on a draft proposal from February through April. The draft will be translated into several languages, with written feedback accepted in any language. This update comes in response to several things: * Implementing the Universal Code of Conduct. * Updating project text to the Creative Commons BY-SA 4.0 license. * Proposal for better addressing undisclosed paid editing. * Bringing the Terms of Use in line with current and recently passed laws affecting the Wikimedia Foundation, including the European Digital Services Act As part of the feedback cycle two office hours will be held: the first on 2 March and the second on 4 April. For further information, please consult: * The [[metawiki:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation Legal department/2023 ToU updates/Proposed update|proposed update of the ToU by comparison]] * The page for your [[metawiki:Talk:Terms of use|feedback]] * Information about [[metawiki:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation Legal department/2023 ToU updates/Office hours|the office hours]] On behalf of the Wikimedia Foundation Legal Team,<section end="announcement-content" /> [[प्रयोगकर्ता:CSinha (WMF)|CSinha (WMF)]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:CSinha (WMF)|कुरा गर्ने]]) ०८:१२, २२ फेब्रुअरी २०२३ (नेपालको प्रमाणिक समय) == Announcing Indic Wikimedia Hackathon 2023 and Invitation to Participate == Dear Wikimedians, The [[:m:Indic_MediaWiki_Developers_User_Group|Indic MediaWiki Developers User Group]] is happy to announce '''Indic Wikimedia Hackathon 2023 on 16-17 December 2023 in Pondicherry, India'''. The event is for everyone who contributes to Wikimedia’s technical spaces code developers, maintainers, translators, designers, technical writers and other related technical aspects. Along with that, contributors who don't necessarily contribute to technical spaces but have good understanding of issues on wikis and can work with developers in addressing them can join too. You can come with a project in mind, join an existing project, or create something new with others. The goal of this event is to bring together technical contributors from India to resolve pending technical issues, bugs, brainstorm on tooling ideas, and foster connections between contributors. We have scholarships to support participation of contributors residing in India. The '''scholarship form can be filled at https://docs.google.com/forms/d/e/1FAIpQLSd_Qqctj7I87QfYt5imc6iPcGPWuPfncCOyAd_OMbGiqxzxhQ/viewform?usp=sf_link and will close at 23:59 hrs on 15 October 2023 (Sunday) [IST].''' Please reach out to contact{{@}}indicmediawikidev.org if you have any questions or need support. Best, Indic MediaWiki Developers UG, ०४:४०, ४ अक्टोबर २०२३ (नेपालको प्रमाणिक समय) <!-- Message sent by User:KCVelaga@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/South_Asia_Village_Pumps&oldid=25696853 --> 1xubtpy0uwhyw5pmwq39pmax7oafyqy ब्रम्हाण्ड 0 2466 4503 2012-04-24T12:06:43Z 123.136.106.193 सम्पुर्ण ताराहरुको समुहलाई ब्रम्हाण्ड भनिन्छ को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki सम्पुर्ण ताराहरुको समुहलाई ब्रम्हाण्ड भनिन्छ ge1boae1vs0y04droy8dingfac9pi3g वाच्य 0 2481 15531 6266 2016-04-04T04:03:17Z Devraj poudel 1655 [[विकिपुस्तक:हटक्याट|हटक्याट]]द्वारा [[श्रेणी:नेपाली भाषा व्याकरण]] जोडियो wikitext text/x-wiki स्वर वर्णक लघु दीर्घ एक वचन बहु वचन स्वर वर्णक स्वर वर्णक अ ़ आ ा इ ि ई ी उ ु ऊ ू ऋ ृ ए े ऐ ै ओ ो औ ौ ------------------------------------------------------------------------------------ खंदेतर वर्ण अं ं अः ः [[श्रेणी:नेपाली भाषा व्याकरण]] ogpjal1jpr15t33qb16txbdaiwu7zbn विकिबगैचा 0 2576 4666 2013-05-03T05:59:48Z Ganesh Paudel 396 बाल साहित्य तथा अन्य बालबालिकाका लागि उपयोगी हु... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki बाल साहित्य तथा अन्य बालबालिकाका लागि उपयोगी हुने पुस्तकहरू यस श्रेणीमा रहनेछन्। tgsp99sltz4eh53vw2b6626fike0kgj ढाँचा:ठिक 10 2577 4671 2013-05-06T05:29:28Z Nirmal Dulal 507 &nbsp;[[Image:Yes check.svg|25px]]&nbsp;<noinclude> को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki &nbsp;[[Image:Yes check.svg|25px]]&nbsp;<noinclude> 2juxhim564xgyjseuqyjzs34jcqu936 ढाँचा:Subject page 10 2580 17571 4674 2024-04-16T12:27:17Z Nexovia 6258 wikitext text/x-wiki {{#switch:{{NAMESPACE}} |Subject |Template={{#invoke:TScope|override|Subject page/core|subject={{PAGENAME}}}} |#default={{#switch:{{{1}}} |mode={{{2|header}}} |description={{{description}}} |header={{#invoke:TScope|override|Subject page/core|subject={{PAGENAME:{{PAGENAME}}}}}} |#default=/{{{parent}}}/{{{parent2|}}} }}}}<noinclude> {{documentation}}</noinclude> mjd1iwaiytxb92d5m0kzn16gup9zlt0 ढाँचा:Subject page/core 10 2581 4675 2013-05-06T05:36:56Z Nirmal Dulal 507 <includeonly><span style="font-size:90%;">&lt; [[Subject:{{{parent}}}|{{{parent}}}]]<span style="float:right; font-size:90%">{{pu... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <includeonly><span style="font-size:90%;">&lt; [[Subject:{{{parent}}}|{{{parent}}}]]<span style="float:right; font-size:90%">{{purge|purge this page's server cache}}</span>{{#if: {{{parent2}}}|<br />&lt; [[Subject:{{{parent2}}}|{{{parent2}}}]]|}}</span> {{{!}} cellspacing="0" cellpadding="0" style="margin:0 0 4px 0; width:100%;" {{!}} style="width:100%; vertical-align:top; border:1px solid {{Robox/C2|{{{theme}}}}}; background-color:{{Robox/C1|{{{theme}}}}};" {{!}} {{image|{{{icon}}}|2={{{iconwidth}}}{{!}}right{{!}}link={{!}}alt=}} <div style="border-bottom:1px solid {{Robox/C2|{{{theme}}}}}; background-color:{{Robox/C3|{{{theme}}}}}; padding:0.2em 0.9em 0.2em 0.5em; font-size:120%; font-weight:bold; text-transform: capitalize;">{{PAGENAME}}</div><div style="padding:0.2em 0.5em 0.2em 0.5em;"> {{{description}}}</div> {{!}}} {{{!}} id="booklinks" cellspacing="0" cellpadding="0" style="width:100%; margin:0em; vertical-align:top; border:1px solid {{Robox/C2|{{{theme2}}}}}; background-color:{{Robox/C1|{{{theme2}}}}};" {{!}}- style="vertical-align:top; height:1%;" {{!}} rowspan="4" style="border-right:1px solid {{Robox/C2|{{{theme2}}}}}; padding:0.2em 0.5em 0.2em 0.5em; width:50%;" {{!}} ;<span style="font-size:90%;">Completed books</span> {{Subject page/booklist|cat=Completed books|namespace={{{namespace}}}|show all={{{show all staged}}}|maxcount={{{maxcount|}}}}} ;<span style="font-size:90%;">Books nearing completion</span> {{Subject page/booklist|cat=Books nearing completion|namespace={{{namespace}}}|show all={{{show all staged}}}|maxcount={{{maxcount|}}}}} ;<span style="font-size:90%;">Half-finished books</span> {{Subject page/booklist|cat=Half-finished books|namespace={{{namespace}}}|show all={{{show all staged}}}|maxcount={{{maxcount|}}}}} ;<span style="font-size:90%;">Partly developed books</span> {{Subject page/booklist|cat=Partly developed books|namespace={{{namespace}}}|show all={{{show all staged}}}|maxcount={{{maxcount|}}}}} ;<span style="font-size:90%;">Freshly started books</span> {{Subject page/booklist|cat=Freshly started books|namespace={{{namespace}}}|show all={{{show all staged}}}|maxcount={{{maxcount|}}}}} ;<span style="font-size:90%;">Unknown completion</span> {{Subject page/booklist|not=Books by completion status/all books|namespace={{{namespace}}}|show all={{{show all staged}}}|maxcount={{{maxcount|}}}}} {{!}} style="width:50%; height:1%; padding:0.2em 0.9em 0em 0.5em; border-bottom:1px solid {{Robox/C2|{{{theme2}}}}}; background-color:{{Robox/C3|{{{theme2}}}}}; font-size:110%; font-weight:bold;" {{!}} Subsections {{!}} style="height:1%; padding:0.2em 0.2em 0em 0.2em; border-bottom:1px solid {{Robox/C2|{{{theme2}}}}}; background-color:{{Robox/C3|{{{theme2}}}}}; text-align:right;" {{!}} [[File:Chart_organisation.svg|24px|link=]] {{!}}- style="vertical-align:top;" {{!}} colspan="2" style="height:1%; padding:0em 0.5em 0.2em 0.5em; vertical-align:top;" {{!}} {{DPL|cat1={{PAGENAME}}|namespace=Subject}} {{!}}- style="vertical-align:top;" {{!}} style="height:1%; padding:0.2em 0.9em 0em 0.5em; border-bottom:1px solid {{Robox/C2|{{{theme2}}}}}; border-top:1px solid {{Robox/C2|{{{theme2}}}}};background-color:{{Robox/C3|{{{theme2}}}}}; font-size:110%; font-weight:bold;" {{!}} Featured Books {{!}} style="height:1%; padding:0.2em 0.2em 0em 0.2em; border-bottom:1px solid {{Robox/C2|{{{theme2}}}}}; border-top:1px solid {{Robox/C2|{{{theme2}}}}}; background-color:{{Robox/C3|{{{theme2}}}}}; text-align:right;" {{!}} [[File:Nuvola filesystems services.svg|25px|link=]] {{!}}- style="vertical-align:top;" {{!}} colspan="2" style="vertical-align:top; padding:0em 0.5em 0.2em 0.5em;" {{!}} {{Subject page/booklist|cat=Featured books|namespace={{{namespace}}}|show all={{{show all featured}}}|maxcount={{{maxcount|}}}}} {{!}}} {{#ifeq:{{NAMESPACE}}|Subject|[[Category:{{{parent}}}]]{{#if:{{{parent2}}}|[[Category:{{{parent2}}}]]}}[[Category:Subject|{{PAGENAME}}]]{{pp-protected|small=yes}}{{#if:{{{allbooks page}}}|{{#if:{{parsable|{{Category:{{{allbooks page}}}}}}}| {{#ifexpr:{{#if:{{{maxcount|}}}|{{{maxcount}}}|200}} < {{PAGESINCAT:{{{allbooks page}}}}}|This subject page may need to request a larger maximum list length: it is {{#if:{{{maxcount|}}}|requesting maxcount={{{maxcount}}}|not requesting an explicit maxcount}}, but its allbooks category size is {{PAGESINCAT:{{{allbooks page}}}}}. {{Allbooks category/button|1={{FULLPAGENAME}}|2=action=edit|3=edit this page}}[[Category:Attention needed (allbooks)]]}} |This subject page's associated allbooks category isn't formatted correctly. {{Allbooks category/button|1=Category:{{{allbooks page}}}|2=action=edit&editintro=Template:Subjects/editintro_format&summary=noinclude|3=edit allbooks category}}[[Category:Attention needed (allbooks)]]}} |This subject page does not yet have an associated allbooks category. {{Allbooks category/button|1=Category:{{PAGENAME}}/all books|2=action=edit&editintro=Template:Allbooks_category/editintro_allbooks&preload=Template:Allbooks_category/preload_allbooks&summary=create|3=create allbooks category}}[[Category:Attention needed (allbooks)]]}}}}</includeonly><noinclude> {{documentation}}</noinclude> pw3bj1t4ntvq1yoiu0v4x0ok9j7cx3n ढाँचा:Subject page/booklist 10 2582 4676 2013-05-06T05:37:24Z Nirmal Dulal 507 {{#switch:{{{show all|}}} |split= {{DPL|cat1={{PAGENAME}}|cat2={{{cat|}}}|not1={{{not|}}}|namespace={{{namespace|}}}|stable={{{st... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{#switch:{{{show all|}}} |split= {{DPL|cat1={{PAGENAME}}|cat2={{{cat|}}}|not1={{{not|}}}|namespace={{{namespace|}}}|stable={{{stable|}}}|count={{{maxcount|}}}}} :<span style="font-size:80%;">In subsections:</span> {{DPL|cat1={{PAGENAME}}/all books|not1={{PAGENAME}}|cat2={{{cat|}}}|not2={{{not|}}}|namespace={{{namespace|}}}|stable={{{stable|}}}|count={{{maxcount|}}}}} |= {{DPL|cat1={{PAGENAME}}|cat2={{{cat|}}}|not1={{{not|}}}|namespace={{{namespace|}}}|stable={{{stable|}}}|count={{{maxcount|}}}}} |#default= {{DPL|cat1={{PAGENAME}}/all books|cat2={{{cat|}}}|not1={{{not|}}}|namespace={{{namespace|}}}|stable={{{stable|}}}|count={{{maxcount|}}}}} }}<noinclude> {{Documentation}}</noinclude> 68202ggahrlwoq9yl24yclabn61jifc ढाँचा:DPL 10 2583 4677 2013-05-06T05:37:55Z Nirmal Dulal 507 <includeonly>{{DPL/{{#if:{{{count|}}}|0|simple}}|increment=200|n=0|cat1={{{cat1|}}}|cat2={{{cat2|}}}|cat3={{{cat3|}}}|cat4={{{cat... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <includeonly>{{DPL/{{#if:{{{count|}}}|0|simple}}|increment=200|n=0|cat1={{{cat1|}}}|cat2={{{cat2|}}}|cat3={{{cat3|}}}|cat4={{{cat4|}}}|cat5={{{cat5|}}}|not1={{{not1|}}}|not2={{{not2|}}}|not3={{{not3|}}}|not4={{{not4|}}}|not5={{{not5|}}}|namespace={{{namespace|}}}|stable={{{stable|}}}|offset={{{offset|}}}|count={{{count|}}}|showerrors={{{showerrors|}}}|full={{{full|}}}|method={{{method|}}}|order={{{order|}}}|showdate={{{showdate|}}}|mode={{{mode|}}}}}</includeonly><noinclude>{{documentation}}</noinclude> stpguel4crv2x4e0l4l0qj7xd96l0m9 ढाँचा:DPL/simple 10 2584 4678 2013-05-06T05:38:20Z Nirmal Dulal 507 <includeonly>{{#tag:dynamicpagelist| {{#if:{{{cat1|}}}|category={{{cat1}}}}} {{#if:{{{cat2|}}}|category={{{cat2}}}}} {{#if:{{{cat... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <includeonly>{{#tag:dynamicpagelist| {{#if:{{{cat1|}}}|category={{{cat1}}}}} {{#if:{{{cat2|}}}|category={{{cat2}}}}} {{#if:{{{cat3|}}}|category={{{cat3}}}}} {{#if:{{{cat4|}}}|category={{{cat4}}}}} {{#if:{{{cat5|}}}|category={{{cat5}}}}} {{#if:{{{not1|}}}|notcategory={{{not1}}}}} {{#if:{{{not2|}}}|notcategory={{{not2}}}}} {{#if:{{{not3|}}}|notcategory={{{not3}}}}} {{#if:{{{not4|}}}|notcategory={{{not4}}}}} {{#if:{{{not5|}}}|notcategory={{{not5}}}}} {{#if:{{{namespace|}}}|namespace={{{namespace}}}}} {{#if:{{{offset|}}}|offset={{{offset}}}}} {{#if:{{{stable|}}}|stablepages={{{stable}}}|{{#if:{{{namespace|}}}|{{#ifeq:{{ns:{{{namespace}}}}}|Wikijunior|stablepages=only}}}}}} {{#if:{{{redirects|}}}|redirects={{{redirects}}}}} {{#if:{{{count|}}}|count={{{count}}}}} suppresserrors={{#if:{{{showerrors|}}}|false|true}} shownamespace={{#ifeq:{{{full}}}|false|false|{{#if:{{{full|}}}|true|{{#if:{{{namespace|}}}|false|true}}}}}} ordermethod={{#if:{{{method|}}}|{{{method}}}|categorysortkey}} order={{#if:{{{order}}}|{{{order}}}|ascending}} {{#if:{{{showdate|}}}|addfirstcategorydate=true}} {{#if:{{{mode|}}}|mode={{{mode}}}}} }}</includeonly><noinclude>{{documentation}}</noinclude> 52fq8uirdbmt363k09dck31ctqblqqk ढाँचा:Allbooks category/parent 10 2585 4679 2013-05-06T05:43:01Z Nirmal Dulal 507 <includeonly>{{#if:{{{parent}}}|{{#ifexist:Subject:{{{parent}}} |{{#if:{{parsable|{{Subject:{{{parent}}}}}}} |{{#ifexist:Categ... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <includeonly>{{#if:{{{parent}}}|{{#ifexist:Subject:{{{parent}}} |{{#if:{{parsable|{{Subject:{{{parent}}}}}}} |{{#ifexist:Category:{{{parent}}}/all books |[[Category:{{{parent}}}/all books]] |{{Allbooks category/error |Can't find expected parent allbooks page {{nowrap|<code>Category:{{{parent}}}/all books</code>}}. {{Allbooks category/button|1=Category:{{{parent}}}/all books|2=action=edit&editintro=Template:Allbooks_category/editintro_allbooks&preload=Template:Allbooks_category/preload_allbooks&summary=create|3=create allbooks parent}}.}}}} |{{Allbooks category/error |Format problem on parent subject page {{nowrap|<code>Subject:{{{parent}}}</code>}}. Please check that everything there, except the call to {{nowrap|{{tl|Subject page}}}} or {{nowrap|{{tl|Root subject}}}}, is &lt;noinclude&gt;d. {{Allbooks category/button|1=Subject:{{{parent}}}|2=action=edit&editintro=Template:Allbooks_category/editintro_format&summary=noinclude|3=edit Subject:{{{parent}}}}}}}}} |{{Allbooks category/error |Can't find expected parent subject page {{nowrap|<code>Subject:{{{parent}}}</code>}}. That parent page name is specified by page {{nowrap|<code>Subject:{{{subject}}}</code>}}, so if the parent name is incorrect, adjust it there (&nbsp;{{Allbooks category/button|1=Subject:{{{subject}}}|2=action=edit&editintro=Template:Allbooks_category/editintro_parent&summary=parentage|3=edit}}). If the parent page name is correct, please create the parent page (either {{Allbooks category/button|1=Subject:{{{parent}}}|2=action=edit&editintro=Template:Allbooks_category/editintro_regular&preload=Template:Allbooks_category/preload_regular&summary=create|3=create regular subject}} or {{Allbooks category/button|1=Subject:{{{parent}}}|2=action=edit&editintro=Template:Allbooks_category/editintro_root&preload=Template:Allbooks_category/preload_root&summary=create|3=create root subject}}).}}}}}}</includeonly><noinclude> {{Documentation}}</noinclude> ilmz2hq98jyjnkw9wm0h1zmhmdbo5yg ढाँचा:Robox/C1 10 2586 4680 2013-05-06T05:44:07Z Nirmal Dulal 507 <includeonly>{{#switch:{{{1|1}}} |1=<nowiki>#ffFcF1</nowiki> |2=MintCream |3=AliceBlue |4=MistyRose |5=LavenderBlush |6=Ivo... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <includeonly>{{#switch:{{{1|1}}} |1=<nowiki>#ffFcF1</nowiki> |2=MintCream |3=AliceBlue |4=MistyRose |5=LavenderBlush |6=Ivory |7=Azure |8=Seashell |9=<nowiki>#f6fff1</nowiki> |10=<nowiki>#f4faff</nowiki> |11=<nowiki>#FFF8FF</nowiki> |12=<nowiki>#FFF6F8</nowiki> |13=<nowiki>#F5F5FF</nowiki> |14=<nowiki>#ffffff</nowiki> |15=<nowiki>#f4eed7</nowiki> }}</includeonly><noinclude><!-- WARNING: DON'T INTRODUCE ANY NEWLINES INTO THIS TEMPLATE BY ACCIDENT!!!! -->This template specifies the background color of the body of a {{tl|Robox}}. [[Category:Template subpages|{{PAGENAME}}]] </noinclude> 9qsal8tck8t2boy9ab2xhwb5y2w5d6j ढाँचा:Robox 10 2587 17043 4681 2020-09-10T11:32:49Z CapricornxPisces 5064 पृष्ठ[[ढाँचा:रोबक्स]]मा पठाइएको wikitext text/x-wiki #REDIRECT [[ढाँचा:रोबक्स]] 8jmr1jn3cvp33zmvvnqb75sfjsbrayq ढाँचा:Robox/C2 10 2588 4683 4682 2013-05-06T05:45:38Z Nirmal Dulal 507 wikitext text/x-wiki <includeonly>{{#switch:{{{1|1}}} |1=<nowiki>#E39C79</nowiki> |2=ForestGreen |3=SteelBlue |4=IndianRed |5=MediumPurple |6=Gold |7=RoyalBlue |8=<nowiki>#E78A69</nowiki> |9=<nowiki>#71be3f</nowiki> |10=<nowiki>#4290bc</nowiki> |11=<nowiki>#C289C3</nowiki> |12=<nowiki>#C56B74</nowiki> |13=<nowiki>#8488DC</nowiki> |14=<nowiki>#aaaaaa</nowiki> |15=<nowiki>#2a62a1</nowiki> }}</includeonly><noinclude><!-- WARNING: DON'T INTRODUCE ANY NEWLINES INTO THIS TEMPLATE BY ACCIDENT!!!! -->This template specifies the colors for the border of a {{tl|Robox}}. [[Category:Template subpages|{{PAGENAME}}]] </noinclude> b1mvvav1gzkz6v8uirh75zn85efaama ढाँचा:Robox/C3 10 2589 4684 2013-05-06T05:46:02Z Nirmal Dulal 507 <includeonly>{{#switch:{{{1|1}}} |1=Wheat |2=LightGreen |3=LightSteelBlue |4=LightCoral |5=Thistle |6=<nowiki>#ff9</nowiki>... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <includeonly>{{#switch:{{{1|1}}} |1=Wheat |2=LightGreen |3=LightSteelBlue |4=LightCoral |5=Thistle |6=<nowiki>#ff9</nowiki> |7=LightSkyBlue |8=Peachpuff |9=<nowiki>#c0eaa6</nowiki> |10=<nowiki>#9AD4F6</nowiki> |11=<nowiki>#E6C6E6</nowiki> |12=<nowiki>#F4B8BF</nowiki> |13=<nowiki>#CED1FA</nowiki> |14=<nowiki>#e4e4e4</nowiki> |15=<nowiki>#9eb8d6</nowiki> }}</includeonly><noinclude><!-- WARNING: DON'T INTRODUCE ANY NEWLINES INTO THIS TEMPLATE BY ACCIDENT!!!! -->This template specifies the background color of the title bar of a {{tl|Robox}}. [[Category:Template subpages|{{PAGENAME}}]] </noinclude> 4lo41uxvhi7mvyvsdnvrld58a2tvecc प्रजनन प्रणाली 0 2590 4686 2013-05-06T06:08:41Z Nirmal Dulal 507 प्रजनन प्रणालीलाई समान्यतया दुई भागमा विभाजन गर... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki प्रजनन प्रणालीलाई समान्यतया दुई भागमा विभाजन गरिएकोछ । ==स्त्री प्रजनन प्रणाली== The female reproductive system undergoes changes every month from the menstrual system, which is caused by a variety of hormones that fluctuate over the average of 28 days. The hormones involved include lutenizing hormone and follicle stimulating hormone from the anterior pituitary. Prolactin will also play a role in increasing the size and production of the mammary glands during and after pregnancy. The eggs that start in a female were made when she was an embryo as primordial. From then, there will develop to become primary follicles. Secondary follicles build as the surrounding thecca tissue builds creating a granular layer. The journey of the egg starts from the ovary where it is released from the building of fluid pressure in the antrum. The secondary follicle will travel from the ovary to the oviduct where it is grabbed by cilia and then is moved from the oviduct's various regions - isthmus and ampulla. If fertilization is to occur, it will occur in the oviduct. From there it will enter the uterus and attach to the uterine lining formed by the endometrium's stratum basale. ==पुरूष प्रजनन प्रणाली== The male reproductive system starts with the sperm being produced at the seminiferous tubules of the testes. The seminiferous tubules are surrounded by supporting cells called Sertoli cells and Leydig cells. From the seminiferous tubules, sperm will travel to the epididymis to the vas defens. At the vas deferens, accessory glands like the bublourethral glands and the seminal vessicles will contribute additional fluids and nutrients to help maintain the life of the sperm. The penis has two main regions - the corpora spongiosum and the corpus cavernousum. These flank the urethra. Recall that the male urethra has three regions, the prostatic, membranous, and the spongy. At the tip of the penis is the glans, which may or may not be covered by the prepuce (also known as the foreskin). {{BookCat}} 9a1ibmuzpretary95a1an58tx0wyg8y ढाँचा:BookCat 10 2591 4687 2013-05-06T06:09:04Z Nirmal Dulal 507 <includeonly>{{#switch:{{NAMESPACE}} |{{TALKSPACE}}= |Template={{#ifeq: {{{template-filing|}}} | deep |Category:{{BOOKNAME}}/Te... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <includeonly>{{#switch:{{NAMESPACE}} |{{TALKSPACE}}= |Template={{#ifeq: {{{template-filing|}}} | deep |[[Category:{{BOOKNAME}}/Templates{{#if:{{#titleparts:{{PAGENAME}}||3}}|/{{#titleparts:{{PAGENAME}}|-1|2}}}}|{{{1|{{#if:{{CHAPTERNAME}}|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||-1}}}}}}} ]][[Category:Pages with deep filing]] |[[Category:{{BOOKNAME}}/Templates|{{{1|{{#titleparts:{{FULLPAGENAME}}||2}}}}} ]] }} |Category={{#ifeq: {{FULLCHAPTERNAME}} | {{FULLBOOKNAME}} | |[[Category:{{#titleparts:{{PAGENAME}}|-1}}|{{{1|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||-1}}}}} ]] {{#ifeq: {{FULLCHAPTERNAME}} | Templates | [[Category:Book-specific templates|{{{1|{{PAGENAME}}}}} ]] }} }} |#default={{#ifeq: {{{filing|}}} | deep |[[Category:{{#if:{{CHAPTERNAME}}|{{#titleparts:{{FULLPAGENAME}}|-1}}|{{FULLPAGENAME}}}}|{{{1|{{#if:{{CHAPTERNAME}}|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||-1}}}}}}} ]][[Category:Pages with deep filing]] |[[Category:{{FULLBOOKNAME}}|{{{1|{{#titleparts:{{FULLPAGENAME}}||2}}}}} ]] }} }}</includeonly><noinclude>{{documentation}}</noinclude> mjwb94g3rjkwis2kjfa4oi4jmuwcu56 महामृत्युञ्जय मन्त्र 0 2607 4724 2013-08-01T06:36:24Z 49.244.144.50 महामृत्युञ्जय मन्त्र ॐ त्र्यम्बकं यजामहे सुगन्... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki महामृत्युञ्जय मन्त्र ॐ त्र्यम्बकं यजामहे सुगन्धिं पुष्टिवर्धनम्। उर्वारुकमिव बन्धनान् मृत्योर्मुक्षीय मामृतात्॥ 56u58q4t58q0xoeg9vtdpt1luit2klu कोमलका कविताहरू 0 2656 15083 5063 2016-04-02T10:58:44Z Devraj poudel 1655 [[विकिपुस्तक:हटक्याट|हटक्याट]]द्वारा [[श्रेणी:छानिएका पुस्तकहरू]] जोडियो wikitext text/x-wiki :पुस्तकको नाम : कोमलप्रसाद पोखरेलका कविताहरू :प्रकाशन मितिः २०७० साल :प्रकाशकको नामः धर्मादेवी पोखरेल :ISBN: ===मुबायल गीता=== <br /> ::<big>भिरेर नित्य साथमा बजाइहिँड्छ गीत क्वै ::लिएर सेट हातमा लगाइहिँड्छ प्रीत क्वै । ::लगेर नित्य कानमा हलो जुवा त नार्छ क्वै, ::हजुर् हजुर् हवस् भनी घुमेर बात मार्छ क्वै ।।१।। <br /> ::यता गयो मुवायलै उता छ मान एसको, ::गरीब होस् तथा धनी यही छ सान देशको । ::छ क्लासमा मुवायलै छ जाँचमा मुबायल, ::लिएर नोट हातमा सफल हुने मुबायल ।।२।। <br /> ::छ सेट हातमा भने जुटाइ दिन्छ बर्बधु ::विवाह हुन्छ झट्ट नै लमी छ यो मुबायल । ::न पढ्नुपर्छ कत्ति नै छ सीम साथमा भने, ::असीम बन्छ इज्जतै भि¥यो मुबायलै भने ।।३।। <br /> ::स्वतन्त्र प्रेममा सधैँ खुला छ यो मुबायल, ::मिलिक्क देश नै धनी बनाउने मुबायल । ::गरीब खानले मरे त अन्न हो मुबायल, । ::असक्त रोगले मरे छ ओखती मुबायल ।।४।। <br /> ::छ घूस ख्वाउनै भने गरेर हेर डायल, ::छ देश मास्नुनै भने त अस्त्र हो मुबायल । ::उमेरले बुढो भए छ साथमा मुबायल, ::भने छछं गरी परी नचाउने मुबायल ।।५।। <br /> ::स्वकीय श्रीमती त्यसै लत्याउने मुबायल, ::पराय स्त्रीहरू स्वयं हत्याउने मुबायल । ::विभागमा पुग्यो भने रुँगाउने मुबायल, ::दिएन दच्छिना भने रुवाउने मुबायल ।।६।। <br /> ::कुनै कतै असुन्दरी र प्रौढ नै भए पनि , ::छ सेट हातमा भने भनिन्छ च्वाँक हुन् तिनी । ::युवाहरू पिछा गरी घुटुक्क गर्दछन् जब, ::यही नयाँ विकास हो भनी बुझे भयो अब ।।७।। ::कहीँ त शोडषीहरू हँसाउने मुबायल, ::कहीँ त एसमेसले फसाउने मुबायल । ::कि यौवना घरैभरी सजाउने मुबायल, ::कि ता विदेशमा लगी भजाउने मुबायल ।।८।। <br /> ::छ भात थालमा भने त दाल हो मुबायल, ::कतै धुसा न पाइने कतै सिरक् मुबाय । ::निदाउँदैन रातमा छ हातमा मुबायल, ::मुसार्छ सुम्सुम्याउदै भनी प्रिंये ? मुबायल ।।९।। <br /> ::यदाकदा घटी बढी भएछ भागमा भने, ::वरिष्ट दल्हरू स्वतः फुटाउने मुबायल । ::फुटे भनेर हर्ष क्यै नमान्नु रे‘छ बास्तब, ::हुटेलमा पसेभने जुटाउने मुबायल ।।१०।। <br /> ::सभा मिटिङ् जताततै घनक्क घन्कने यही, ::अनेक टोनमा बजी रनक्क रन्कने यही । ::कथा, पुराण आदिमा पसेभने त क्वै जब, ::टिटीँ टुटुँ गर्यो कि ता जरुक्क उठ्दछन् तब ।।११।। <br /> ::अज्ञात स्थानमा लगी करोड माग्छ यो कथम्, ::पुगेन माग लौ भने लिदैछ ज्यान यो स्वयम् । ::तथापि मानिसै न हो हुदैन कत्ति कायल, ::रहेछ जादुको छडी समान यो मुबायल ।।१३।। <br /> ::धनी छ देश भेषमा करोड रिन् छ केशमा, ::न खान क्यै छ साथमा तथापि सेट हातमा । ::युवा पति प्रदेशमा कि श्रीमती विदेशमा, ::लगी स्वतन्त्रले चराउदै छ यो मुबायल ।।१४।। <br /> ::कलेज जान्छ ठाँटमा लिएर सेट हातमा, ::तथापि ऊ गरीबझैँ कुुरा कथुर्छ बातमा । ::यदाकदा त दल्बलै लिएर हिंड्छ साथमा, ::पछि त्यही गरीव भै निशुल्क हुन्छ क्लासमा ।।१५।। <br /> ::चिठी बरा कता गइन् † यहाँ त सौतिनी पसी, ::रजाइँ गर्दछे सदा सुटुक्क काखमा बसी । ::न प्रेम पत्र लेखिने न ता कुनै घरायसी, ::सबै कुरा सिध्याउने रहुछ यो मुबायल ।।१६।। <br /> ::गएल हुन्छ टावर त्यसै सकिन्छ पावर, ::सधैँ छ व्यस्त सर्किट प्रतीक भो मुबायल । ::धुरुक्क पार्छ ब्लफ्कल प्रसस्त हुन्छ मिस्कल । ::कि भन्छ नित्य स्वीचफ व्यथा भयो मुबायल</big>।।१७।। -------------------------------------------------------------------------------------------------------- -------------------------------------------------------------------------------------------------------- <br /> <br /> ===आठौं आश्चर्य=== ::<big>धेरै सूरा हरतरहले छौँ सबै नै जुझारु । ::बैला भैँसी सरह उपमा नाम हाम्रो दुधालु । ::सीनो देख्ता झटपट गई खान हुन्छौं हुरुक्क । ::लेख्नै पर्ला अब गिनिजमा नाम हाम्रो खुरुक्क ।। १।। <br /> ::आँखा हाम्रा अति चहकिला रक्तका हक्त हुन् कि ! ::भाका हाम्रा अति गहकिला छल्नमा मस्त छन् ती । ::हाम्रो भित्री हृदय बनिएको छ पाषाण युक्त । ::लेख्नै पर्ला अब गिनिजमा नाम हाम्रो खुरुक्क ।।२।। <br /> ::बिहानीले प्रतिदिन नयाँ शब्द सञ्चार गर्छ । ::नेपालीका घरघर डुली मृत्यु उद्घाष भर्छ । ::काफल् पाक्ने शुभ खबर क्यै सुन्न पाइन्न झट्ट । ::लेख्नै पर्ला अब गिनिजमा नाम हाम्रो खुरुक्क ।।३।। <br /> ::निद्रा मेरी पनि त अहिले माइतै घस्किएकी । ::बूढो लोग्ने भनिकन उतै बस्न कम्मर कसेकी । ::छोरा भन्छन् उठ अब हिडौं बृद्ध आश्रम् खुरुक्क . ::लेख्नै पर्ला अब गिनिजमा नाम हाम्रो खुरुक्क ।।४।। <br /> ::अर्ती दिन्छौं अरुअरु मरे ब्रह्मज्ञानी भएर, । ::आफ्नो मर्दा सुधबुध कहाँ जान्छ हुन्छौं हुरुक्क, ::भन्छौं झुट्टो छ जगत स्वयं देह नासिन्छ हेर ! । ::लेख्नै पर्ला अब गिनिजमा नाम हाम्रो खुरुक्क ।।५।। <br /> ::निस्वार्थी छौं कतिपय कुरा श्वानवत् चल्छ हाम्रो . ::भिक्षार्थी छौं तब त अहिले नाम चल्दैछ राम्रो । ::अल्छी छैनौ तर प्रगतिको मार्ग छोड्यौं चटक्क, । ::लेख्नै पर्ला अब गिनिजमा नाम हाम्रो खुरुक्क ।।६।। <br /> ::भन्ने गर्छौं अब दु्रत गतिमा देश बढ्नेछ नित्य, । ::गर्नेगछौं हरतरहले ताण्डवी नग्न नृत्य । ::ठूला रे’छौं मनुज जसले बन्धु पार्यौ भुतुक्क, । ::लेख्नै पर्ला अब गिनिजमा नाम हाम्रो खुरुक्क ।।७।। <br /> ::त्यागी बन्दै कतिपय अहो ! पुग्दछौं माथि माथि, । ::भोगी बन्दै नव महलमा भुल्दछौं आङ्खनु साथी । ::हामी आ˚फैँ अधपतनमा जान हुन्छौं हुरुक्क । ::लेख्नै पर्ला अब गिनिजमा नाम हाम्रो खुरुक्क ।।८।। <br /> ::तृष्णा हाम्रो भुवनभरमा रे’छ अत्यन्त कामी, । ::आशा गर्छौं प्रतिपल यहाँ मात्र आङ्खनै सलामी । ::यस्तैयस्ता कुटिल मनमा बास को बस्न सक्छ । ::लेख्नै पर्ला अब गिनिजमा नाम हाम्रो खुरुक्क ।।९।। <br /> ::हुन्थे पुर्खा अघिअघि यहाँ शत्रुमारेर नामी, । ::ऐले ओड्छौं अनुज जनका रक्तको रामनामी ::हाम्रा सारा गतिमति यहाँ अल्पिएछन् चटक्क । ::लेख्नै पर्ला अब गिनिजमा नाम हाम्रो खुरुक्क</big>।।१०।। <br /> <br /> <br /> ===कवि बन्न खोज्दा=== ::<big>आजन्म घाँसी हुन घास काटियो ::चुरोटमा दैनिक नोट साटियो । ::कपाल दाह्री लटरम्म पालियो, ::तथापि फुर्दैन कवित्व, हारियो ।। <br /> ::बनी भवानीपति भस्म लाइयो, ::उमा सती जीवित देख्न पाइयो । ::त्यसो हुँदा भाव सर्ब गुमाइयो, ::तथापि फुर्दैन कवित्व, हारियो ।। <br /> ::उन्मुक्त बन्ने रहरै गरीकन, ::स्वच्छन्द आयामिक धार लीकन । ::सुराग्निमा देह सबै पगालियो, ::तथापि फुर्दैन कवित्व, हारियो ।। <br /> ::विरागमा राग थपी अनेकन, ::शून्यत्वमा क्लिष्ट मुछी मनैमन । ::पाण्डित्य शैली नव गाँस हालियो, ::तथापि फुर्दैन कवित्व, हारियो ।। <br /> ::बनी मपाईं कवि लेख्न थालियो, ::‘वरिष्ट’ यो शब्द अगाडि हालियो । ::गमक्क गम्की कविता सुनाइयो, ::तथापि फुर्दैन कवित्व, हारियो ।। <br /> ::चोरी कसैको कविता सुनाइयो, ::झन्डै पुरस्कार त्यसै पकाइयो । ::स्रष्टा महान् बन्न जुँगा मुसारियो, ::तथापि फुर्दैन कवित्व, हारियो ।। <br /> ::पक्वान्न पारी रस छन्द खाइयो, ::तथा अलङ्कार अनेक लाइयो । ::उपाधिका साथ अहं थुपारियो, ::तथापि फुर्दैन कवित्व, हारियो ।। <br /> ::प्रभातको शीतल स्वच्छ वातमा, ::उद्यानको सुनदर भाव साथमा । ::पन्छीहरू साथ स्वयं कराइयो ::तथापि फुर्दैन कवित्व, हारियो ।। <br /> ::वसन्तमा कोकिल गीत गाइयो, ::हेमन्तको शीत यथेष्ट खाइयो । ::अज्ञानको टिम्टिम दीप बालियो, ::तथापि फुर्दैन कवित्व, हारियो ।। ::यो राष्ट्रभाषा किन व्यर्थ सिक्नु छ, ::विदेशको आङ्गल भाव झिक्नु छ ::भनी स्वयं देश विदेश भ्याइयो, ::तथापि फुर्दैन कवित्व, हारियो ।। <br /> ::गरेर चिप्ला महतुल्य भाषण, ::ठगेर सोझा जनता जनार्दन । ::जादू गरी मन्तर फू बनाइयो, ::तथापि फुर्दैन कवित्व, हारियो ।। <br /> ::लामो पँहेलो त लुगा स्वयं भिरी, ::रुद्राक्ष मालाहरू छन् गलाभरि । ::निधार यो चन्दनले सिगारियो, ::तथापि फुर्दैन कवित्व, हारियो ।। <br /> ::गोष्ठीहरूमा दिनरात धाइयो, ::बिस्कुट् चिया मात्र प्रसस्त खाइयो । ::अर्धाङ्गिनीको भकुराइ पाइयो, ::तथापि फुर्दैन कवित्व, हारियो ।। <br /> ::गुफा हिमाली अनि कन्दरातिरै, ::कतै लुकेको छ कि यो कवित्व नै । ::भनेर खोज्दा अनुहार चाउरियो, ::तथापि फुर्दैन कवित्व, हारियो </big> <br /> <br /> ===म फर्केर आएँ युएस्से पुगेर=== <br /> <br /> '''<big>पृष्ठ भूमि</big>''' <br /> <br /> <big>थियो भित्र राष्ट्रीयता नै बगेको थिएँ मातृवात्सल्यले ओतिएको तथापि स्वयं स्वप्नवत् पौडिएर युएस्ए गएँ के न होला भनेर । <br /> <br /> कसैले भने त्यो त हो स्वर्ग लोक जहाँ छैन बन्दै गरीवी र भोक म फुर्कें फुरुक्कै कुरा यो सुनेर युएस्ए गएँ के न होला भनेर । <br /> <br /> पुरी हो धुरी त्यो छटा माधुरीको गृहश्वेत जादू छडी झैँ छ रे त्यो भनी हेर्नलाई बडो तम्सिएर युएस्ए गएँ के न होला भनेर । <br /> <br /> त्यहाँ चल्छ जादूगरी देवताको गए ल्याप्प टाँसिन्छ मान्छे यताको त्यताको प्रशंसैप्रशंसा सुनेर युएस्ए गएँ के न होला भनेर । <br /> <br /> न पैसा हुनेले भिसा किन्न सक्छ न नेता हुँ भन्ने त्यहाँ पुग्न सकछ कता स्वर्ण मौका म छाडूँ भनेर युएस्ए गएँ के न होला भनेर । <br /> <br /> यहाँ श्वेत आतङ्कमा बाँधिएको म सिन्कीसरी झन्झनै खाँदिएको हुनाले त्यहाँ हुन्छु फुक्का भनेर युएस्ए गएँ के न होला भनेर । <br /> <br /> बगेको छ त्याहाँ डलर् उर्लिएर सबै विश्व ढाक्दैछ झन् कुर्लिएर भनी खेल्न पौडी त्यसैमा डुबेर युएस्ए गएँ के न होला भनेर । <br /> <br /> महादेश सम्पन्नशाली छ जाहाँ जुनै देशको होस् पुगूँ भन्छ त्याहाँ म फुर्कें फुरुक्कै कुरा यो सुनेर युएस्ए गएँ के न होला भनेर । <br /> <br /> '''अनुभूति एक''' <br /> <br /> त्यहाँ देख्न पाइन्न मान्छे हिडेको जथाभाबि संसाझ टाउको गिंडेको यहाँझँ धुलो सुघ्न पाइन्न लेस म फर्केर आएँ त्यसैले स्वदेश । <br /> <br /> कुहेको सडेको छुनै हुन्न जान न पूर्वीय सप्र्याङ् गरी हुन्छ खान भने के गरी खानु मैले भनेर म फर्केर आएँ युएस्ए पुगेर । <br /> <br /> त्यहाँ पिउन पाइन्छ पाइन्न मात्न जथाभावि पाइन्न स्वास्नी समात्न त्यही लोकतन्त्रे खडेरी बुझेर म फर्केर आएँ युएस्ए पुगेर । <br /> <br /> न नारा उरालेर सातो लगार्छन् न गाडी डढाई त्यहाँ भस्म पार्छन् भने क्रान्तिमा देश तन्नं रहेछ भनी फर्किआएँ युएस्से पुगेर । <br /> <br /> त्यहाँ पढ्दछन् शास्त्रभित्रै डुबेर त्यसैले ठगी चीट शून्यै रहेछ यतै ज्ञान पाइन्छ पुस्तक सुँघेर भनी फर्किआएँ म आफ्नै स्वदेश । <br /> <br /> त्यहाँ घूसलाई सबै भूस मान्छन् सधैँ आफुलाई इमान्दार ठान्छन् बरू देश खाने यतै छन् भनेर म फर्केर आएँ युएस्ए पुगेर । <br /> <br /> उता भोटमा नोट साटिन्न कत्ति जहाँ ढाँटको खेत रोपिन्न रत्ति यतै यी कुरा गर्न मिल्ने भएर म फर्केर आएँ युएस्ए पुगेर । <br /> <br /> मिसेको दुई नम्बरी वस्तु मिल्छ ? भनी सोधियो खोजियो यत्रतत्र नपाए पछि व्यग्र सारै भएर म फर्केर आएँ युएस्ए पुगेर । <br /> <br /> न ता लड्न पाइन्छ त्यो देश भित्र इराकै पुगी भिड्नु पर्ने विचित्र घरैभित्र लड्ने र भिड्ने यतै छ भनी फर्किआएँ युएस्से पुगेर । <br /> <br /> म ता भोकमा रोगमा रत्तिएको विदेशी रिनैले सबै पोतिएको बसूँ के गरी त्यो डलर्मा डुबेर भनी फर्किआएँ युएस्से पुगेर । <br /> <br /> म चम्चे भरौटे भई लिम्छु दाम भनी खोजिहेरेँ कतै छैन काम त्यता चाकरी चाप्लुसी शून्य रे’छ म फर्केर आएँ त्यसैले स्वदेश । <br /> <br /> लफङ्गा र झल्ला कतै भेटिदैनन् जुवातास खेल्ने त झन् देखिदैनन् भने के गरी दिन् बिताऊँ भनेर म फर्केर आएँ युएस्ए पुगेर । <br /> <br /> छ बत्ती बलेको अहोरात्र नित्य दिवा सूर्यझैं निभ्न जान्दैन सत्य त्यहाँ लोडसेडिङ् सधैं जेलमा छ म फर्केर आएँ त्यसैले स्वदेश । <br /> <br /> हुँदैहुन्न खाई अघाई डकार्न न पाइन्छ इच्छानुसारै खकार्न कता छाड्नु संस्कार आफ्नो भनेर म फर्केर आएँ युएस्ए पुगेर । <br /> <br /> त्यहाँ छैन कानून नानी हकार्न कडा रेछ बन्देज स्वास्नी भकुर्न त्यसैले प्रजातन्त्र एतै रहेछ भनी फर्किआएँ युएस्से पुगेर । <br /> <br /> कदाचित् त्यहाँ बन्धुको घात हुन्न यहाझैं अनेकौ जहां जात हुन्न यतै जातिको यद्ध बढ््रदैछ धेर भनी फर्किआएँ युएस्से पुगेर । <br /> <br /> फुटानी लडाएर केही कथुर्ने अरूको सबै भाग आफैँ हसुर्ने प्रथाको खडेरी परेको बुझेर म फर्केर आएँ युएस्ए पुगेर । <br /> <br /> त्यहाँ खान पाइन्न सिन्की र ढिंडो न ता धानको भातले थाम्छ बींडो पिजाले गिजा सुन्निएला भनेर म फर्केर आएँ युएस्ए पुगेर । <br /> <br /> न जाँतो न ढिक्की न लिप्ने न पोत्ने पटक्कै त्यहाँ गर्नु पर्दैन रे’छ बुहारीहरू बिग्रलान् पो भनेर म फर्केर आएँ युएस्ए पुगेर । <br /> <br /> '''अनुभूति दुई''' <br /> <br /> अहा श्वान त्याहाँ बडो भाग्यमानी सधैं गोरिनीसाथ बित्ने जवानी दुधे बाल कोक्रो कठै रुङ्छ राती सदा बोतलै मात्र उस्को छ साथी । <br /> <br /> बिछट्टै त्यहाँ श्वानको हुन्छ मान यहाँ झैँ छि भन्ने हुदैहुन्न जान डलर्तिर्नु पर्ला कि आच्चे भनेर छिटै फर्किआएँ युएस्ए पुगेर । <br /> <br /> त्यहाँ एक लोग्ने प्रथा लागु छैन चितायो बितायो कसैले छुदैन मलाई त्यही रोग सर्ला भनेर छिटै फर्किआएँ युएस्से पुगेर । <br /> <br /> म छक्कै परें, ओठ चुम्छन् चरीले कटाक्षै गरी वाण हान्छन् परीले बुढो व्यास आपूm नबन्ने भएर छिटै फर्किआएँ युएस्से पुगेर । <br /> <br /> यता हेर्छु जोरै ढकुर् छन् घुमेका उता हेर्छु त्यस्तै चखेबा चुमेका म एक्लो परेबा बिजोडी भएर नसक्ने भएँ बस्न, आएँ फिरेर । <br /> <br /> नयाँ माल हेरेर चाखेर किन्छन् छिटै वाक्क मानेर मिल्काइदिन्छन् पुरानै बरू टिक्छ धेरै भनेर म फर्केर आएँ युएस्ए पुगेर । <br /> <br /> त्यता वस्तु पाल्ने कुरा रेछ गाह्रो थलामा सधैं लाजमर्ने चटारो सधैं कोरली उल्टिंदो मात्र रेछ त्यसैले त फर्कें म आफ्नै स्वदेश । <br /> <br /> बतासे फुलैबाट निस्कन्छ चल्ला त्यसैको त्यहाँ हुन्छ हल्ला र खल्ला न ता पर्छ कोरल्न ओथ्रा बसेर त्यसैले म फर्कें युएस्ए पुगेर । <br /> <br /> असाध्यै त्यहाँ वस्तु छाडा रहेछन् खुलेआम बाली त खाँदा रहेछन् यतै जोगिएला कि बाली भनेर म फर्केर आएँ युएस्ए पुगेर । <br /> <br /> त्यहाँ कोरलीका छ मासे बहर्छन् बिना रोक चर्ने सबैका रहर्छन् म नामर्द चर्नै नसक्ने भएर छिटै फर्किआएँ युएस्से पुगेर । <br /> <br /> डलर्मा पनि श्रीमती साट्न मिल्छ जथाभाबि गाला त्यहाँ चाट्न मिल्छ कतिन्जेल् बसूँ बन्द आँखा गरेर भनी फर्किआएँ युुएस्से पुगेर । <br /> <br /> नपुग्ने सधैँ किन्न चोलो र साडी त्यसैले त्यहाँ किन्नुपर्ने कवाडी नयाँ किन्न सक्ने हुती शून्य रे’छ म फर्केर आएँ त्यसैले स्वदेश । <br /> <br /> कतै देख्छु नारी लँगौटी कसेका कतै कट्टू मात्रै लगाई बसेका धनी देश भन्ने कुरै मात्र रे’छ म फर्केर आएँ त्यसैले स्वदेश । <br /> <br /> '''उपसंहार''' <br /> <br /> सबै नै त्यहाँ किन्न पाइन्छ जत्ति फुलाई भुँडी खान पाइन्छ कत्ति पटक्कै म पाउन्न आमा भनेर घरै फर्कि आएँ युएस्ए पुगेर</big> । <br /> <br /> <br /> <br /> ===के इलामे म हैन र ?=== :<big>बर्बोटेभित्रको गाऊँ तोरिबारी प्रसिद्ध छ, :त्यहीं नै जन्मिएँ हुर्कें के इलामे म हैन र ? <br /> :रामकान्त त्यहीं जन्मे डिल्लिराम पनि त्यहीं, :पिता राम त्यहींका हुन् के इलामे म हैन र ? <br /> :मैले पढें चुरेघाँटी टीकाराम थिए गुरु, :त्य जान्ने थोर छन् आज के इलामे म हैन र ? <br /> :काशीनाथ र गायत्री जान्दथे गुरु नारद, :परंधाम पुगेका छन् के इलामे म हैन र ? <br /> :मलाई चिन्दछन् वृक्ष खोला नाला सबै तर, :नचिन्दा व्यक्तिले आज के इलामे म हैन र ? <br /> :सारा जङ्गल बक्नेथ्यो इलामे हो भनीकन, :काटिए बेचिए देख्ने के इलामे म हैन र ? <br /> :चिर्बिच्र्यार्र गरी बोल्ने गौंथली प्रस्ट चिन्दथे :सन्तान मासियो तिन्को के इलामे म हैन र ? <br /> :झुप्रामा जन्म भो मेरो त्यहीं नै म बढें पनि, :ठुला महलका मात्र इलामे हुन् ? म हैन र ? <br /> :थिएँ भर्खरको लक्का जवान मत्यहाँ छँदा, :वसन्त सत्तरी काटें के इलामे म हैन र ? <br /> :घ्वाँईं डन्डिबियो खेल्ने गोरेटा धुलितस्थल, :पिचले थिचिएका छन् के इलामे म हैन र ? <br /> :ऐंसेलू क्यामुनू चुथ्रो मेरा बाल्य सखा सब, :कहाँ गए भेतिदैनन् के इलामे म हैन र ? <br /> :बिहेमा बज्दथ्यो पन्चैबाजा रन्की यतस्तत, :अहिले डर्रड्रं हुन्छ के इलामे म हैन र ? <br /> :पूजाआजा हुँदा जम्थ्यो लोकगीत र बालुन, :रिमिक्स् भा’छन् सबै आज के इलामे म हैन र ? <br /> :श्रुतिस्मृति यही भन्छ वसुधैव कुटुम्बकम् :झापामै वास मेरो छ के इलामे म हैन र ? <br /> :इलामे लाममा नाम लेखिएन भने पनि :आमा इलाम हुन् मेरी के इलामे म हैन र ?</big> ००० <br /> <br /> <br /> ===बोकाको दाइँ=== :<big>दाईँ गर्नुछ गोरु छैन घरमा बोकाहरू मात्र छन्, :उग्राएर बसी मुतेर सबले बर्बाद झन् पार्दछन् । :बोकाबाट गरेर आस यसरी बस्नै यहाँ सर्म भो, :बाख्रीका पछि लाग्नु मात्र यसको सारै ठुलो धर्म हो ।। <br/> :गाई दूध दिने बडा गजबको श्री कामधेनू थियो, :दिन्थ्यो दूध सदैव एकगतिले मन्ले चिताए पुग्यो । :मीठो दूध र भातले कि किन हो खाने सबै मात्तिए, :बोकाका मुखमा अटेन कि कसो खान्दानले पात्तिए ।। <br/> :आफ्नै दाजु र भाइ खूब झगडा गाई कुटी गर्दछन्, :हेर्चाहा छ कता कता त डुँडको घाँसै समेत् चोर्दछन् । :कल्चौँडो छ प्रयोजनै सब मिली बेजोडले तान्दछन्, :गाई हान्न समर्थ छैन सिंगले भन्ने कुरा जान्दछन् ।। <br/> :बाछो स्वस्थ शरीर सुन्दर थियो मारे यिनै दुष्टले, :बाछो मैहुँ भनेर तान्न मुखले थाले यिनै दुष्टले । :हल्सारो बिचरा कटै पशु न हो के बोल्न सक्थ्यो बरा, :खाली पेट लिएर आज कसरी फूँ गर्न सक्थ्यो बरा ।। <br/> :भाले बास्छ कुयाममा प्रकृतिको निद्रा बिथोल्ने गरी, :होसै गुम्दछ मध्य रात बिचमा भूकम्प आए सरी । :भाले यो घरको अजङ्ग कहिल्यै काटेर काटिन्न है, :मापाको छ कतै लगेर पनि यो सछेर सातिन्न है ।। <br/> :अको पीरछ साँधमा जखमले तल्लाघरे बस्दछ , :रातारात स्यं लुकेर उसले आली उँभो कस्दछ । :आफू मात्र गई भन्यो कि त त्यहाँ डाँका ठुला गर्दछ , :राखी पञ्च कुरा गर्यो यदि भने उल्टै झिक्दछ ।। <br/> :पाखा खेत जहाँ छ सानु घरको बारी त्यहीं पर्दछ, :बर्सेनी नपुगेर खान यतिले बेसाउनै पर्दछ । :साहूले पनि दिन्छ एकदिन ता घर्खेत मिल्ला भनी, :भाका नाघ्छ जसै खुरुक्क त्यसले सम्पूर्ण लेला पनि ।। <br/> :बस्नै यो घर भत्किएर अहिले सप्पै भताभुङ्ग भो, :आफ्नो घर्ब्यवहार आज सहसा जम्मै लथालिङ्ग भो । :बाजेले कति दुःखले श्रम गरी आर्जे म बेचूँ भने, :थामी खान बडा कठिन् हुनगयो साँच्चै नबेचूँ भने ।। <br/> :साथी हो म त पीरमा छु अहिले घर्बार यो लान्छ कि ! :कोही छैन सघाउने हृदयले अस्तित्व नै जान्छ कि ! :केही गर्नुछ लौ यही समय हो आऊ बचाऊ घर, :मेरा निम्ति तिमी सर्यौ अघि भने बच्नेछ तिम्रो घर ।।</big> २०६१।०८।२५ <br /> <br /> <br /> ===शव परिभाषण=== :<big>म विश्वासमा श्वास छोडी हिंडेको, :म विश्रान्तिमा शान्ति खोजी हिंडको । :लखेट्छौ तिमी शान्ति के हुन्छ राम्रो, :म छक्कै परेँ चाल देखेर तिम्रो ।। <br /> :सबै एक संझेर चिम्लन्छु आाखा, :रक हुन्न केही तराई र पाखा । :म पञ्चत्वमा लीन बाँची रहन्छु, :मरे झै तिमी प्रण साँची रहन्छौ ।। <br /> :तिमी बोल्छौ भ्यगुता बोल्छ एस्तै, :तिमी सास फेर्छौ खलाँती छ उस्तै । :म सासै न फेरी सदा ज्ञानमा छु, :म योगीसरी राष्ट्रको ध्यानमा छु ।। <br /> :म आफैं खरनी खुसीसाथ हुन्छु, :कि माटो भई उर्वरा धेर बन्छु । :तिमी स्र्ण एक्ले पचाएर हिड्छौ, :सधैँ दीनलाई ठटाएर हिड्छौ ।। <br /> :तिमी औठले छौ सदा साम्यवादी, :तथा आँतले छौ तिमी काम्यवादी । :मलाई त राजा र रैती समान, :सही सत्य यो वाक्य झूठो नठान ।। <br /> :कुनै दिन् तिमी गर्दथ्यौ वारिपारी, :सुलुक्कै निल्यौ जङ्गलै सा˚ पारी । :म एकै घना बाँसमा मख्ख पर्छु, :त्यही बाँसले घोच्दछौ छक्क पर्छु ।। <br /> :तिमी हन्तकारी बनी धेर खान्छौ, :करोडौं हुँदा अर्बमा चित्त लान्छौ । :भए एक मानो सँगै द्रव्य एक, :मलाई भने पुग्छ जन्मौँ अनेक ।। <br /> :कसैले कुनै दिन् गरे सानु गाली, :तिमी गर्जनेछौ नि देशै उचाली । :लगाएर आगो जलाए पुरे वा, :म हाँसी सही बस्छु घोचे थिचे वा ।। <br /> :सधैँ मस्त निद्रा म भोग्दै रहन्छु, :तथा शीत गर्मी खुसीले सहन्छु । :तिमी जाग्दछौ रातमा सत्रचोटि, :सिरी सम्पती जान्छ लागेर हो कि !</big> ००० <br /> <br /> <br /> <br /> ===जोबन गयो बैँस त गएन लै लै=== <br /> <br /> <br /> :<big>म नेता जिती भोट, बस्दैछु माथि, :म आनन्दले रम्छु नोटै समाति । :यता भोटदाता कुनै सम्झिएन, :गयो जोबनै बैंस जाँदैगएन ।। <br /> :कमी हुन्न याहाँ न ता हुन्छ खाँचो, :सधैं झूटलाई बनाएर साँचो । :गरें चर्तिकाला अभैm धित् मरेन, :गयो जोबनै बैंस जाँदैगएन ।। <br /> :सधैं लोभ लाग्नेछ बानी बसेको, :अहोरात्र देख्दैछु मान्छे खसेको । :तथापि स्वयं मर्छु भन्ने भएन, :गयो जोबनै बैंस जाँदैगएन ।। <br /> :म साँडे यता वा उता चर्न सक्ने, :सबै नै मरून् जे गरून् भोग गर्ने । :त्यही रोग लागेछ जाती भएन, :गयो जोबनै बैंस जाँदैगएन ।। <br /> :म मन्त्री बनी हक् जमाएर बस्छु, :किशोरी त्यहाँ एक भर्ती म गर्छु । :असत्ती छ यो मन् कसै थामिदैन, :गयो जोबनै बैंस जाँदैगएन ।। <br /> :म भेटेजति ख्वाप्प निल्दिन्छु आज, :बसी मेचमा ठस्ठसी राजकाज :गरें जोसमा होस केही रहेन, :गयो जोबनै बैंस जाँदैगएन ।। <br /> :म ता भोटमा ओठले गर्छु काम, :नजित्ने भए नोटले गर्छु काम । :म झैं धूर्त नेता कतै भेटिएन, :गयो जोबनै बैंस जाँदैगएन ।। <br /> :म खाऊँ मलाऊँ गरूँ मोजमस्ती, :लजाई बसून् काखमा म्यामजस्ती । :यही धङ्धङी आजसम्मै गएन, :गयो जोबनै बैंस जाँदैगएन ।। <br /> :म पाउन्नथें खान केरा कदाचित्, :पर्यो स्वर्ण मौका र खाएँ भकाभक् । :कति भ्याइयो होस केही भएन, :गयो जोबनै बैंस जाँदैगएन ।। <br /> :पखाला चल्यो टुर्र झन् टुर्र फेरि, :पस्यो अख्तियारी त्यहीं दाउ हेरी । :परें खोरमा चोरझैं क्यै चलेन, :गयो जोबनै बैंस जाँदैगएन ।। <br /> :कठै देश थारो छ लागेन बाली, :बहर् गड्गडीमा छ खाएर छाली । :बुढो गोरु ढुक्दैछ, बन्दैन काम, :गयो जोबनै बैंस जाँदैगएन ।। <br /> :गयो हेर्न मेला त्यहाँ इस्क गर्छन्, :स्वयं कोरली नै बहरसाथ चर्छन् । :कठै बृद्धको चित्त चोखो रहेन, :गयो जोबनै बैंस जाँदैगएन ।। <br /> :कसैले हजुर्बा भने चित्त दुख्छ, :बिना काम बाजे भने रीस उठ्छ । :धरोधर्म बुढो छु भन्ने भएन, :गयो जोबनै बैंस जाँदैगएन ।। <br /> :कसैले भने भाइ उफ्रेर नाच्छु, :मुसुक्कै गरी मन्दमुस्कान हाँस्छु । :हिऊँझैं भयो केश थाहै भएन, :गयो जोबनै बैंस जाँदैगएन ।। <br /> :जबानी छदा ऐसमा पात्तिएको, :घमण्डीपनाले थिएँ मात्तिएको । :झरे दाँत बत्तीस यो मन् झरेन, :गयो जोबनै बैंस जाँदैगएन ।। <br /> :म सानो छँदा बा सधैँ भन्नुहुन्थ्यो, :मजस्तो हुँदा चेत फिर्नेछ यस्को । :हजुर्बा भएँ चेत किञ्चित् फिरेन, :गयो जोबनै बैंस जाँदैगएन ।। <br /> :सहारा छ लाठी सधैँ एक साथी, :चिठीपत्रद्वारा बोलाउँदैछ माथि । :अझै के गरूँ यौनतृष्णा गएन, :गयो जोबनै बैंस जाँदैगएन ।।</big> <br /> <br /> ===मेरो राजिनामा=== :<big>आँखा स्वस्थ र स्वच्छ छन् तर यहाँ देख्नै नसक्ने भएँ, :हो यो सत्य भनेर तथ्य घटना लेख्नै नसक्ने भएँ । :नाङ्गो देश छ लाज आज सजिलै ढाक्नै नसक्ने भएँ, :मीठो हैन सिधो पिठो पनि यहाँ चाख्नै नसक्ने भएँ ।। :केही काम लिई कतै पनि म ता धाउनै नसक्ने भएँ, :कुर्सी घुम्दछ आँ गरी फनफनी ख्वाउनै नसक्ने भएँ । :अर्कालाई तिरेर अन्न घरमा हुल्नै नसक्ने भएँ, :गोजी शून्य छ साहुका नजिकमा डुल्नै नसक्ने भएँ ।। :खाऊँ दिन्भरिको सिकार तर यो खानै नसक्ने भएँ, :जाऊँ मन्दिर जान्छ देह मन ता लानै नसक्ने भएँ । :आशा बन्धनभित्र राख्नु कसरी थाम्नै नसक्ने भएँ, :आफ्नै बान्धवको मुटू पनि यहाँ छाम्नै नसक्ने भएँ ।। :को ज्ञानी शठ को भनी सहजले बुझ्नै नसक्ने भएँ, :बाछो सानु म साँडका अघिसरी जुध्नै नसक्ने भएँ । :अन्धाका पछि दौडँदै म त्यहाँ पुग्नै नसक्ने भएँ, :गोठालो हुँ तथापि गोठ कहिल्यै रुङ्नै नसक्ने भएँ ।। :उत्तर्दक्षिण पूर्व पश्चिम कतै भिड्नै नसक्ने भएँ, :माटाको महिमा बुझ्यो कि कसले चिन्नै नसक्ने भएँ । :निस्वार्थी अनि स्वच्छ छन् कि त कुनै, जान्नै नसक्ने भएँ, :आफ्नै हार्दिक मित्रलाई पनि ता छान्नै नसक्ने भएँ ।। :स्वप्नामा पनि कानले शुभ कुरा सुन्नै नसक्ने भएँ, :आफ्नै रक्त गनाउदोछ अरुता सुँघ्नै नसक्ने भएँ । :उस्बेला बरु बोल्दथें अब त झन् बोल्नै नसक्ने भएँ, :निस्फिक्री मनका व्यथा त कहिल्यै खोल्नै नसक्ने भएँ ।। :सत्तामा अरु मित्र नै किन नहुन् हेर्नै नसक्ने भएँ, :सत्ता चुम्बक नै रहेछ कि कसो छुट्नै नसक्ने भएँ । :अर्काका शिरको लिखा र त्यसको खुट्टा म देख्ने भएँ, :आफूभित्र अजङ्गका जखमले भैंसी नदेख्ने भएँ ।। :बोक्रे राष्ट्रियता सुगा रटनमा घोक्नै नसक्ने भएँ, :मेरा आत्मविरोधका स्वरहरू रोक्नै नसक्ने भएँ । :मैले मात्र विदेशका ऋण सबै बोक्नै नसक्ने भएँ, :देशै शून्य गरी विदेसिइसके छेक्नै नसक्ने भएँ ।। :त्रासैत्रास भएर पीर मनको पोख्नै नसक्ने भएँ, :आफ्नै रक्षकलाई भित्र मनले जोख्नै नसक्ने भएँ । :मेरा शैल हिमाल स्वच्छ कहिल्यै राख्नै नसक्ने भएँ, :किं कर्तव्य छु गुप्त अङ्ग अब ता ढाक्नै नसक्ने भएँ ।। :साँडे छन् अनगिन्ति, झन् गडगडी रोक्नै नसक्ने भएँ , :बाछी एक कठै ! बलात्कृत हुँदा छेक्नै नसक्ने भएँ । :आँखा हेर्नु सिबाय क्यै अरु कुरा गर्नै नसक्ने भएँ, :यै चालासित तड्पिएर सजिलै मर्नै नसक्ने भएँ ।। <br /> <br /></big> ===म र मेरो दैनिकी=== :<big>अति भाग्य विहीन भएर पनि, :जतिदुःख र कष्ट सहेर पनि । :किन कुन्नि सधैं अघि सर्दछु म, :हुँ वरिष्ठ भनी भर पर्दछु म ।। :कवि बन्न सधैं अघि सर्दछु म, :सिगडा र चिया पनि धोक्दछु म । :न त दौलत केही कमाउछु म, :न त औसर केही समाउँछु म ।। :यदि आसनमा लगिएन भने, :दिइएन उपाधि वरिष्ट भने । :तब झट्ट अरिष्ट बनेर स्वयम्, :कविता स्थल नै पनि छाड्दछु म ।। :पति वा गृहिणी न रिझाउँछु म, :मनभित्र पसेर बिझाउँछु म । :कलिलो मन चोर्न सिपालु छु म, :वचनामृतमा त कृपालु छु म ।। :सृजना अरुका न त सुन्दछु म, :कवि सर्जक छन् न त मान्दछु म । :कविता अघि वाचन गर्न तथा, :घर छड्कन मात्र रुचाउँछु म ।। :कहिं ता गजलामृत पढ्छु अनि, :कहि शब्द दुरूह थुपार्छु पनि । :कहिं शब्द र अर्थ लडाउँछु म, :तब वादविवाद बढाउँछु म ।। :कहिं भर्खरकी युवती बनिदै, :नवयौवन सिक्त गराउँछु म । :कहिं ता रतिको अवतार लिई, :महभित्र झिंगा त डुबाउँछु म ।। :कति खेत गरा बनिदै बनिदै, :भरिएछ निधार तथापि अझै । :छु वयस्क भनेर कपालभरि, :मल कृत्रिम नित्य लगाउँछु म ।। :कहिले दलका पछि लाग्दछु म, :कहिले बलका पछि लाग्दछु म । :जहिले सलका पछि लाग्छु अनि, :तहिले भकुराइ त भेट्छु पनि ।। :कवि आसनमा जब पुग्छु स्वयं, :तब भ्यागुति हुन्छ र फुल्छ अहम् । :नजिकै जब देख्छु दलाधिपति, :म त हुन्छु स्वतः परमाणु जति ।। :सुरु हुन्छ जसै दलको कविता, :कलको बलको छलको स्वकथा । :तब बुझ्छु स्वयं कवि हो बिचरा, :घरतर्फ म फिर्छु सुटुक्क अहा ! ००० </big> ===नेतालार्इ केही प्रश्न=== :<big>कहाँ थियो बास अघी म को थिएँ, :कसो हुँदा यो दरबारमा पुगें । :फिर्ने छु धेरै सुन साथ लीकन, :तँलाइ मालुम् छ कि यो कुरा मन ? :त्यहीं थियो वास बस्दथें जहाँ, :अघाँउजी खान म पाउँथें कहाँ । :मन्त्री हुनासाथ कसोरि भो धन, :तँलाइ मालुम् छ कि यो कुरा मन ? :बुढो भएँ केश सबै झरी गए, :बत्तीस उन्कै घरमा सरि गए । :तथापि यो बैंस बसीरनू किन, :तँलाइ मालुम् छ कि यो कुरा मन ? :अचार्य व्यासासनमा बसेका, :ती ब्रह्मचारी सबले गनेका । :मान्छे लुकी प्रीत लगाउँछन् किन, :तँलाइ मालुम् छ कि यो कुरा मन ? :विद्वान् धनी प्राज्ञ र वर्दिधारी, :भिरेर प्राध्पापकको उपाधि । :कनीकनी गेस पढाउँछन् किन, :तँलाइ मालुम् छ कि यो कुरा मन ? :जस्को छ सत्ता त्यसकै छ भत्ता, :चम्चे भरौटे उसका प्रयोक्ता । :तथापि आहारिस गर्दछन् किन, :तँलाइ मालुम् छ कि यो कुरा मन ? :उही कुलो खेत बिउ सबे उही, :उसै गरी रोपिदिए कतै कहीं । :उम्रन्न बीजादिक गर्भमा किन, :तँलाइ मालुम् छ कि यो कुरा मन ? :पत्नी घरै छ विदेशमा पति, :पठाउँछ प्राप्त कमाइ जे जति । :तथापि दिउसै लज धाउँने किन, :तँलाइ मालुम् छ कि यो कुरा मन ? :पत्नी सुशीला र मनोरमा अनि, :पतिव्रता झन् नवयौवना पनि । :छँदा छँदै पर्तिर धाउँछन् किन, :तँलाइ मालुम् छ कि यो कुरा मन ? :बोकाहरू मात्र सयौं हजारन, :छानेर लाए पनि धान झारन । :सकिन्न गोरु द्वय चाहियो किन, :तँलाइ मालुम् छ कि यो कुरा मन ? :मातापिता बृद्ध अशक्त भा’छन्, :सुपुत्र बृद्धाश्रम खोजिरा’छन् । :छोरा भएमा अब फुर्कने किन, :तँलाइ मालुम् छ कि यो कुरा मन ? :जोडी कुनै ढुक्कुरको अति प्रिय, :एकात्ममा रम्छ सधैं सधैं तर । :पत्नी बितेकै क्षण ल्याउनू किन, :तँलाइ मालुम् छ कि यो कुरा मन ? :बं बं गरी बंबुटिमा रमीकन, :लुगा पँहेला सबले भिरीकन । :ठिटाठिटी बोल्बम धाउँछन् किन, :तँलाइ मालुम् छ कि यो कुरा मन ? </big> [[Category:कविता संग्रह]] [[श्रेणी:छानिएका पुस्तकहरू]] drsmb1825pssiiqugfaj0upegaivx8k श्रेणी:कविता संग्रह 14 2667 4940 2013-12-06T05:42:46Z Ganesh Paudel 396 कविता संग्रहहरू को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki कविता संग्रहहरू cet66xgoumshco9c2f2ukon1m7y40ol श्रेणी:खण्डकाव्य 14 2668 4944 2013-12-06T05:56:13Z Ganesh Paudel 396 खण्डकाव्य को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki खण्डकाव्य rr377uw6hbctur9de469r507620w4bm श्रेणी:यात्रा संस्मरण 14 2676 4963 2013-12-09T07:40:26Z Ganesh Paudel 396 यात्रा संस्मरणहरू को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki यात्रा संस्मरणहरू hz1cc7ud88hk3i1phzvb70zftgmvm9r पद्म पुराण 0 2677 4964 2013-12-10T10:29:38Z 202.70.66.58 ५०००० श्र्लोक भएको यो पुराण दोश्रो सवै भन्दा ठूल... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki ५०००० श्र्लोक भएको यो पुराण दोश्रो सवै भन्दा ठूलो पूराण हो ofnamcoqjg62u6psnlmj7g10dxem4ul कविताहरू 0 2679 4993 2013-12-22T08:23:03Z Komal Prasad Pokharel 1182 Komal Prasad Pokharel द्वारा [[कविताहरू]] पृष्ठलाई [[कोमलका कविताहरू]] मा सारियो wikitext text/x-wiki #REDIRECT [[कोमलका कविताहरू]] 1g552jdtny00x445r59jop3l0oz1dmn सकस (उपन्यास) - जगदीश घिमिरे 0 2680 5019 2014-01-01T07:01:37Z Ganesh Paudel 396 कृतिको नाम : सकस विधा: उपन्यास लेखक: जगदीश घिमिरे प... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki कृतिको नाम : सकस विधा: उपन्यास लेखक: जगदीश घिमिरे प्रकाशक: सकस जगदीश घिमिरेले लेखेको सम्भवतः अन्तिम कृति हो। मल्टिपल माइलोमा क्यान्सरको उपचार गराइरहेका घिमिरेले त्यसैबेला यो उपन्यास लेखेका हुन्। mabibfon4nk8o071fpni4njptdtywm0 अर्को गोलार्द्धका मनहरू - सुलोचना मानन्धर धिताल 0 2683 5066 5065 2014-01-20T02:46:36Z Ganesh Paudel 396 wikitext text/x-wiki ==पुस्तकमा नअटाएका कुरा== ....उतै छोडेर आएँ भनेका सुन्दर मनहरू त अझै मेरा साथमै पो रहेछन् असल मान्छेका मनहरू! अर्को गोलार्द्धका मनहरू!! [[Category:यात्रा संस्मरण]] t23nqymjzj5twgi3vuw5m1w3pp7h5h2 लेखापरीक्षण 0 2726 5132 5131 2014-03-24T09:07:16Z Nirjal stha 1213 wikitext text/x-wiki == लेखापरीक्षणको परिचय == लेखापरीक्षण भन्नाले संस्थाको वित्तीय कारोवारको बाह्रय व्यक्तिबाट गराइने विशेष परीक्षणलाई जनाउने गर्दछ । लेखापरीक्षण गर्ने स्वतन्त्र व्यक्तिलाई लेखापरीक्षक भनिन्छ भने संस्थाको वित्तिय कारोवार जाँच गरी लेखापरीक्षकले आफ्नो प्रतिवेदन मार्फत सो वित्तीय विवरणले संस्थाको वित्तीय अवस्था तथा कार्यसम्पादनको यथार्थ चित्रण गर्दछ वा गर्दैन भन्ने बारेमा आफ्नो राय प्रकट गर्दछ । == ‍‍लेखापरीक्षणको उद्देश्यहरु == === १. राय प्रकट गर्ने === === २. ठगी तथा गल्तीहरु पत्ता लगाउने तथा सुझाव दिने === === ३. अन्य उद्देश्यहरु === 37n042fu6l3iuqvz7xv7pgy79ms1cz5 विकिपुस्तक:विकिपुस्तक के हो ? 4 2795 12660 7351 2016-04-01T15:36:13Z Devraj poudel 1655 Devraj poudel द्वारा [[विकिपुस्तक]] पृष्ठलाई [[विकिपुस्तक:विकिपुस्तक के हो ?]] मा सारियो: सही शीर्षक wikitext text/x-wiki '''स्वागतम्''' तपाईँलाई विकि पूस्तकालयमा स्वागत छ। विकिपुस्तक बहुभाषी वेबमा आधारित स्वतन्त्र र खुला पाठ्यपुस्तकहरुको नि:शुल्क पुस्तकालय हो । तपाईँ यहाँ नयाँ किताबहरु लेख्न सक्नु हुन्छ। पुराना लेखहरुलाई बढाउन सक्नु हुन्छ। हामीलाई आशा छ तपाईँ पक्कै पनि [[विकिपुस्तक]] सम्पादन रेखदेख कार्यलाई आफ्नो कर्तव्य सम्झेर रमाउनु हुने छ । विकिपूस्तकालय एक खुल्ला पूस्तकालय हो। हाल सम्म यो विकि पूस्तकालयमा पृष्ठहरू रहेका छन् । जसलाई तपाईँ [[विकिपुस्तक नीति]] अनुसार सम्पादन गर्न सक्नु हुने छ। हाल यो विकिपूस्तकालयमा {{NUMBEROFACTIVEUSERS}} जना [[special:ActiveUsers|प्रयोगकर्तारू]] सक्रीय रहेर आफ्नो योगदान दिदै आएका छन् । 7ggy692ym7rjorltzyujki4yfu3mffr ढाँचा:Wikipedia 10 2804 16232 16221 2019-03-17T01:42:07Z Bhupendra Shrestha 4815 wikitext text/x-wiki {{mbox-side|type=notice|image=wikipedia-logo.png|text= [[w:|विकिपिडिया]]मा {{sec link auto| w | {{{1| Special:Search/{{PAGENAME}} }}} | '''''{{{1|{{PAGENAME}}}}}''''' }}{{#if:{{{2|}}}|{{#if:{{{3|}}}|,|&nbsp; and}}&nbsp;{{sec link auto| w | Special:Search/{{{2}}} | '''''{{{2}}}''''' }}}}{{#if:{{{3|}}}|{{#if:{{{4|}}}|,|&nbsp; र}}&nbsp;{{sec link auto| w | Special:Search/{{{3}}} | '''''{{{3}}}''''' }}}}{{#if:{{{4|}}}|&nbsp; and {{sec link auto| w | Special:Search/{{{4}}} | '''''{{{4}}}''''' }}}}सँग सम्बन्धित थप जानकारी रहेको छ। }}<div style="width:250px; float:right; clear:right; margin:0px; margin-top:10px !important;"></div><noinclude> {{documentation}} </noinclude> rtz1p25qi0ch2stx7sen0twiuenfa03 ढाँचा:Wikipedia/doc 10 2805 5233 2014-06-19T17:08:07Z Nabin K. Sapkota 1171 {{Documentation subpage}} <!-- PLEASE ADD CATEGORIES AND INTERWIKIS AT THE BOTTOM OF THIS PAGE --> This template links to a page... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{Documentation subpage}} <!-- PLEASE ADD CATEGORIES AND INTERWIKIS AT THE BOTTOM OF THIS PAGE --> This template links to a page or pages on Wikipedia with additional information on a topic. === Usage === This template takes up to four parameters. If none are specified, the box will link to a search on Wikipedia using the current page's name. {{Wikipedia|Topic&nbsp;1}}{{tlx|Wikipedia|Topic 1}} gives {{clear}} ---- {{Wikipedia|Topic&nbsp;1|Topic&nbsp;2}}{{tlx|Wikipedia|Topic 1|Topic 2}} gives {{clear}} ---- {{Wikipedia|Topic&nbsp;1|Topic&nbsp;2|Topic&nbsp;3}}{{tlx|Wikipedia|Topic 1|Topic 2|Topic 3}} gives {{clear}} ---- {{Wikipedia|Topic&nbsp;1|Topic&nbsp;2|Topic&nbsp;3|Topic&nbsp;4}}{{tlx|Wikipedia|Topic 1|Topic 2|Topic 3|Topic 4}} gives {{clear}} === See also === * {{tl|Wikipedia category}} - for linking to a category instead <includeonly> <!-- CATEGORIES AND INTERWIKIS HERE, THANKS --> [[Category:Wikipedia link templates| ]] [[da:Template:Wikipedia]] [[de:Template:Wikipedia]] [[es:Template:Wikipedia]] [[fr:Template:Wikipedia]] [[ja:Template:Wikipedia]] [[ko:틀:위키백과]] [[pl:Template:Wikipedia]] [[pt:Template:Wikipedia]] [[ro:Template:Wikipedia]] [[ru:Template:Wikipedia]] [[fi:Template:Wikipedia]] [[vi:Tiêu bản:Wikipedia]] </includeonly> 3ru3t7uceng4ow9m164wi1bh6vd5523 ढाँचा:Mbox-side 10 2806 5234 2014-06-19T17:09:34Z Nabin K. Sapkota 1171 <table class="plainlinks noprint messagebox {{{type|notice}}}" style="width:250px; float:right; clear:right; margin:0px; margin-l... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <table class="plainlinks noprint messagebox {{{type|notice}}}" style="width:250px; float:right; clear:right; margin:0px; margin-left:10px;"> <tr style="vertical-align:middle;">{{#ifeq:{{{image|yes}}}|none |<!-- no image cell --> |<td style="padding:0.1em; text-align:center; vertical-align:middle; width:45px; border:none;"> {{#if:{{{image|}}}|[[Image:{{{image}}}|{{{size|40x40px}}}|link=]]|{{#switch:{{{type|notice}}} | warning = [[Image:Nuvola apps important.svg|{{{size|40x40px}}}|link=]] | serious = [[Image:Stop hand nuvola.svg|{{{size|40x40px}}}|link=]] | content = [[Image:Book important2.svg|{{{size|45x45px}}}|link=]] | style = [[Image:Applications-office.svg|{{{size|40x40px}}}|link=]] | merge = [[Image:Merge-split-transwiki default.svg|{{{size|40x40px}}}|link=]] | move = [[Image:Merge-split-transwiki default.svg|{{{size|40x40px}}}|link=]] | notice = [[Image:Warning icon WikiBooks.svg|{{{size|40x40px}}}|link=]] | growth = [[Image:Nuvola apps bookcase.svg|{{{size|40x40px}}}|link=]] | idea = [[Image:Dialog-information on.svg|{{{size|40x40px}}}|link=]] | query = [[Image:Emblem-question.svg|{{{size|40x40px}}}|link=]] | blank = <!-- empty image cell -->}}}}</td>}} <td style="{{{text style|color:black; text-align:left; vertical-align:middle; padding:0.5em; padding-left:0em; border:none;}}}"> {{{1|{{{msg|{{{text|Enter a message}}}}}}}}} </td></tr></table><noinclude>{{documentation}}</noinclude> sqzshy81a0z1bewsjiyas59niao0fw1 ढाँचा:Mbox-side/doc 10 2807 5235 2014-06-19T17:10:14Z Nabin K. Sapkota 1171 {{Documentation subpage}} {{high-risk|3,500+}} <!-- PLEASE ADD CATEGORIES AND INTERWIKIS AT THE BOTTOM OF THIS PAGE --> <include... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{Documentation subpage}} {{high-risk|3,500+}} <!-- PLEASE ADD CATEGORIES AND INTERWIKIS AT THE BOTTOM OF THIS PAGE --> <includeonly> <!-- CATEGORIES AND INTERWIKIS HERE, THANKS --> [[Category:Infobox templates|{{PAGENAME}}]] [[Category:Exclude in print|{{PAGENAME}}]] </includeonly> j6lqf23u1kzqlzjj8mbpes4i2zjjjzi ढाँचा:Sec link auto 10 2808 16584 5236 2020-06-02T10:55:44Z Samuele2002 5002 wikitext text/x-wiki {{#ifeq: {{SERVERNAME}} | secure.wikimedia.org | {{#switch: {{lc: {{{padlock|}}} }} | yes <!--Supress CSS icon, to not get double icon--> | no = <span class="plainlinks"> }}[{{sec link/secure url | project = {{{1|}}} | pagename = {{{2|}}} | lang = {{{lang|}}} | query = {{{query|}}} | anchor = {{{anchor|}}} }} {{sec link/text | project = {{{1|}}} | pagename = {{{2|}}} | text = {{{3|}}} | lang = {{{lang|}}} | query = {{{query|}}} | anchor = {{{anchor|}}} }}]{{#switch: {{lc: {{{padlock|}}} }} | no = </span> | yes = </span>[[File:Lock icon blue.gif|16x13px|link=]] }} | <!--Not on the secure server, make a normal link--> {{#if: {{{query|}}} {{{lang|}}} | <!--Make a full url link, needed when query or lang--> <span class="plainlinks">[{{sec link/normal url | project = {{{1|}}} | pagename = {{{2|}}} | lang = {{{lang|}}} | query = {{{query|}}} | anchor = {{{anchor|}}} }} {{sec link/text | project = {{{1|}}} | pagename = {{{2|}}} | text = {{{3|}}} | lang = {{{lang|}}} | query = {{{query|}}} | anchor = {{{anchor|}}} }}]</span> | <!--Make a normal link--> [[:{{sec link/normal link | project = {{{1|}}} | pagename = {{{2|}}} | anchor = {{{anchor|}}} }}|{{sec link/text | project = {{{1|}}} | pagename = {{{2|}}} | text = {{{3|}}} | anchor = {{{anchor|}}} }}]] }} }}<noinclude> {{documentation}} <!-- Add categories and interwikis to the /doc subpage, not here! --> </noinclude> 2xa69pq0ulnlit57udi41zacg2pkrgs ढाँचा:Sec link auto/doc 10 2809 5237 2014-06-19T17:19:29Z Nabin K. Sapkota 1171 {{Documentation subpage}} {{used in system}} <!-- PLEASE ADD CATEGORIES AND INTERWIKIS AT THE BOTTOM OF THIS PAGE --> This is th... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{Documentation subpage}} {{used in system}} <!-- PLEASE ADD CATEGORIES AND INTERWIKIS AT THE BOTTOM OF THIS PAGE --> This is the {{tl|sec link auto}} template. It creates a secure link only if the user is using the secure server, otherwise it makes a normal link. The link can be local or to any other Wikimedia project. It can for instance link to Wiktionary or the Portuguese Wikipedia. Secure links go through the Wikimedia [[Wikipedia:Secure server|secure server]], so they give you an encrypted connection between your browser and the Wikimedia servers. This template is mostly meant for links to other projects, since local links that use the normal wikilink notation "<code><nowiki>[[Page]]</nowiki></code>" are already automatically changed to secure links when using the secure server. But hardcoded local links such as "<code><nowiki>[http://en.wikipedia.org/wiki/Example?action=history Example history]</nowiki></code>" are not auto-changed. Then you can use this template to fix that. If you want to make a link that sends ''all'' users to the secure server, then instead use {{tl|sec link}}. For other secure link templates see the [[#See also|see also]] section below. === Usage === <code><nowiki>{{sec link auto| project | Pagename | text | lang = de }}</nowiki></code> This templates takes one or more parameters: * The first is the prefix of the Wikimedia project you want to link to. For instance "wiktionary" or "wikt" for Wiktionary, and "de" for the German Wikipedia. This parameter must always be fed. For the complete list of prefixes see [[Wikipedia:InterWikimedia links]], [[Special:SiteMatrix]] and {{sec link auto|meta|List of Wikipedias}}. * The second parameter is the full pagename you want to link to, such as "User:Example" or "São Paulo". If this parameter is omitted then this template links to the main page of the project. * The third parameter is the text that will be visible as the link. If this parameter is omitted the link address is instead shown. * There is also a named parameter "lang=". This parameter is usually not used. It takes a language prefix such as "de" or "pt". This enables to link to for instance the German version of Wiktionary. If this parameter is omitted, then this template links to the same language on the other project as you are on here. So if on the English Wikipedia, and you link to Wiktionary, per default you get a link to the English Wiktionary. To compare how the links on this page look and behave when using the secure server, follow this link: {{sec link| en | Template:Sec link auto | <nowiki>{{sec link auto}}</nowiki>}} And here's some examples: <pre> {{sec link auto| commons }} {{sec link auto| wikt }} {{sec link auto| de }} {{sec link auto| pt }} </pre> {{sec link auto| commons }} {{sec link auto| wikt }} {{sec link auto| de }} {{sec link auto| pt }} <pre> {{sec link auto| commons | São Paulo }} {{sec link auto| wikt | São Paulo }} {{sec link auto| de | São Paulo }} {{sec link auto| pt | São Paulo }} </pre> {{sec link auto| commons | São Paulo }} {{sec link auto| wikt | São Paulo }} {{sec link auto| de | São Paulo }} {{sec link auto| pt | São Paulo }} <pre> {{sec link auto| pt | São Paulo | São Paulo, in the Portuguese Wikipedia. }} </pre> {{sec link auto| pt | São Paulo | São Paulo, in the Portuguese Wikipedia. }} <pre> {{sec link auto| wikt | São Paulo | lang=pt }} {{sec link auto| lang=pt | wikt | São Paulo | São Paulo, in the Portuguese Wiktionary. }} </pre> {{sec link auto| wikt | São Paulo | lang=pt }} {{sec link auto| lang=pt | wikt | São Paulo | São Paulo, in the Portuguese Wiktionary. }} In the above example we fed "lang=pt" before the other parameters. That is okay since named parameters don't interfere with the numbering of unnamed parameters. === Anchors and queries === This template can also handle anchors and query parameters. Like this: <pre> {{sec link auto| en | Template:Sec link auto | anchor = See also }} {{sec link auto| en | Special:Search | query = search=secure+server&fulltext=Search&ns4=1&ns5=1 }} {{sec link auto| de | Wikipedia:Spielwiese | query = action=edit | Edit the German Wikipedia's sandbox }} </pre> {{sec link auto| en | Template:Sec link auto | anchor = See also }} {{sec link auto| en | Special:Search | query = search=secure+server&fulltext=Search&ns4=1&ns5=1 }} {{sec link auto| de | Wikipedia:Spielwiese | query = action=edit | Edit the German Wikipedia's sandbox }} When feeding query parameters you must manually change any spaces "<code>&nbsp;</code>" to plus signs "<code>+</code>". But feed anchors unchanged. === The padlock === When these links are seen from the secure server, then they all have a small padlock[[File:Lock icon blue.gif|16x13px]]. That padlock is automatically added to all https links by the global CSS in all Wikimedia projects. This template does not suppress that, since it makes it clearer when it is a secure link. But if you want to suppress the padlock, then there are two ways. Like this: <pre> {{sec link auto| padlock=no | pt | São Paulo }} <span class="plainlinks"> {{sec link auto| pt | São Paulo }} </span> </pre> {{sec link auto| padlock=no | pt | São Paulo }} <span class="plainlinks"> {{sec link auto| pt | São Paulo }} </span> Using "<code>padlock=no</code>" is easier for a single link. But when having many links then surrounding the whole area with "<code>&lt;span class="plainlinks">&lt;/span></code>" can be more convenient. Many templates such as the mboxes, navboxes and infoboxes use the "plainlinks" class since it also prevents the external link icon [[File:External.png|10x10px]]. Thus when this template is used inside such boxes it looses the padlock. Then you can turn on the padlock like this: <pre> {{sec link auto| padlock=yes | pt | São Paulo }} </pre> {{sec link auto| padlock=yes | pt | São Paulo }} Note: You will only see a padlock in the above example if you {{sec link| en | {{FULLPAGENAME}} | view this page }} from the secure server, since this template only makes secure links if you already are using the secure server. === Technical details === When you are connected to the secure server, then most local links in a project is automatically secure links. But hardcoded links and links to other projects are unfortunately not auto-changed to secure links. With this template you can work around that. This template doesn't handle the "[[bugzilla:]]" prefix, since it already points to a secure server. Some languages on Wikisource don't have their own language project, instead they are pages under the main "{{sec link auto| oldwikisource }}" address. For instance the Afrikaans main page on Wikisourse is not "<code><nowiki>{{sec link auto|wikisource|lang=af}}</nowiki></code>", but instead "<code><nowiki>{{sec link auto|oldwikisource|Tuisblad}}</nowiki></code>". This template internally uses the sub-templates {{tl|sec link/secure url}}, {{tl|sec link/normal url}}, {{tl|sec link/normal link}}, {{tl|sec link/text}} and {{tl|case preserving encode}}. Those sub-templates are also used by its sister templates. For more technical details see the [[Template talk:Sec link auto|talk page]]. === See also === {{sec link see also}} <includeonly> <!-- CATEGORIES AND INTERWIKIS HERE, THANKS --> [[Category:Interwiki link templates]] [[ar:قالب:رابط آمن آلي]] [[arc:ܩܠܒܐ:Sec link auto]] [[arz:قالب:Sec link auto]] [[as:সাঁচ:Sec link auto]] [[ceb:Plantilya:Sec link auto]] [[diq:Şablon:Sec link auto]] [[en:Template:Sec link auto]] [[gu:ઢાંચો:Sec link auto]] [[ja:Template:Sec link auto]] [[km:ទំព័រគំរូ:Sec link auto]] [[or:ଛାଞ୍ଚ:Sec link auto]] [[uk:Шаблон:Sec link auto]] [[ur:سانچہ:Sec link auto]] </includeonly> 0mmhf68um1gxspdn9hq9ahwc8f5s8sk ढाँचा:Sec link/normal link 10 2812 5243 2014-06-21T13:53:21Z सरोज कुमार ढकाल 358 {{#if: {{{project|}}} | {{{project}}}:{{#if: {{{lang|}}} | {{{lang}}}: }}{{{pagename|}}} | <!--No project, so a local link--... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{#if: {{{project|}}} | {{{project}}}:{{#if: {{{lang|}}} | {{{lang}}}: }}{{{pagename|}}} | <!--No project, so a local link--> {{#if: {{{pagename|}}} | {{{pagename}}} | {{MediaWiki:Mainpage}} <!--Main page name at the local project--> }} }}{{#if: {{{anchor|}}} | &#35;{{{anchor}}} }}<noinclude> {{documentation}} <!-- Add categories and interwikis to the /doc subpage, not here! --> </noinclude> ar6qnvwmaqdcz2o1wzb6onfrduqc4nf ढाँचा:Sec link/text 10 2813 5245 2014-06-21T13:59:01Z सरोज कुमार ढकाल 358 test wikitext text/x-wiki {{PAGENAME}} ql7em3iplcfeaiu8hvtxv0k9gq9mbec थाइ विमान र बैङ्कक उडान 0 2814 16344 5286 2020-03-11T10:16:11Z 27.34.70.151 wikitext text/x-wiki २०६३ आषाढ १८ गते प्रातः ५.१५ बजेको बसको टिकट अघिल्लै दिन काटिसकेको थियो । टिकट हातमा परेपछि मेरा मनमस्तिष्कमा अनेक किसिमका तरङ्गहरू उर्लिन थालिसकेका थिए । १७ गतेको रात म ओछ्यानमा पल्टिएँ मात्र, तर निद्रा पटक्कै परेन । सुरुङ्गा खोलानजिकै (मेरो घरको पूर्वपट्टि) ठूलो आवाजमा चट्याङ्ग पर्यो । त्यसको केहीबेरपछिदेखि घनघोर वर्षा हुन थाल्यो । कहिल्यै घर नछाडेको हुनाले मेरा मनमा, मेरा आँखामा त्यस्तै मुसलधारे वर्षा हुँदैछ भन्ने अनुभव गरें मैले । मलाई अमेरिका उडाउन साथमा कान्छी छोरी पुष्पा पनि सोही बसमा काठमाडौं जाँदै थिइन् । मन अत्यन्त असन्तुलित थियो । असन्तुलित मानसिकता बोकेरै भए पनि आषाढ १५ गते गणेशको विवाह सम्पन्न गर्न सफल भएको थिएँ । १८ गते बिहान ३ बजेदेखि नै घरमा चहलपहल बढेको थियो । तीन वर्षकी नातिनी अजिता पनि तीनै बजे उठेकी थिइन् । वास्तवमा ससाना शिशुहरूमा ईश्वरीय अंश विद्यमान हुन्छ भन्ने कुरा म आफैंले पनि अनुभव गरें । घरको रानो घर छाडेर हिंड्दैछ; यो कुरा अजिताका ब्रह्मले पनि थाहा पाएछ । मैले रुग्ण मनस्थितिमा लुगा लगाएँ । पुत्रबधू राधाले नास्ता ल्याएर मेरा अगाडि राखिदिइन् । बिछोडको पीडा खप्नुपर्छ भन्ने डरले मेरो बुभुक्षा भित्रबाट निस्किएर अघिनै कतै गइसकेको थियो तापनि जबर्जस्ती अलिकति नास्ता मुखमा लाएँ । त्यसैबेला अत्यन्त निन्याउरो अनुहारमा अजिताले भनिन् – ‘बुबा तपाईं कहाँ जान लाग्नु भाको?’ अजिताको शिशुप्रश्न सुनेर म अवाक् भएँ । भक्कानु फुटेर आयो । नास्ता मुखबाट छिरेन । के गर्ने र कसो गर्नेको द्वन्द्वमा फसें म । घरबाट बटा लागि हाल्नुको विकल्प थिएन मेरा लागि । अर्धाङ्गिनी धर्मातिर दृष्टि दिएँ । उनी रोइरहेकी थिइन् । पुत्रबधू राधाले डाँकै छोडिन् । नवदुलही दीपाको मुखाकृति पनि शोकमग्न थियो । नानू (अजिता) लाई एकपटक चुम्बन गरेर यताउति दृष्टि नदिई म घरबाट निस्किएँ । घरबाट निस्किंदै गर्दा मेरा अश्रुपूर्ण नयनले अनुभव गरे– घर रुँदै थियो, आँगन रुँदै थियो; नरिवलको बोट रुँदै थियो; गाईवस्तु रुँदै थिए । मैले मबाहेक अरु कसैलाई देखिन । मसँगै हिंडेकी पुष्पालाई र अगाडि नै भारीतारी बसमा चढाउन हिंडेका पुत्रद्वय तीर्थ र गणेशलाई पनि मैले देखिन । बस कतिबेर पर्खनु पर्यो, कसरी चढियो, अहँ केही थाहा भएन । एकैचोटि दमकमा गाडी रोकिंदा मात्र थाहा भयो म गाडीमा रहेछु, पुष्पा मेरै छेउमा बसेकी रहिछन् । भाग्यवस घरबाट हिँडेकै दिन बेलुका हामी काठमाडौं शान्तिनगर पुग्यौं । त्यहाँ लीला भाइको डेरा छ । उनी सानीमाका छोरा हुन् । सानीमा पनि त्यसबेला त्यहीं औषधि गर्दै हुनुहुन्थ्यो । उहाँको स्वस्थता मेरालागि प्रशन्नताको विषय बन्यो । सानीमासँग भेटहुँदा मैले २८ वर्षअघि परम सत्यमा लीन भइसक्नुभएकी मेरी आमा सम्झिएँ र आन्तरिक श्रद्धाञ्जलि अर्पण गरें । हवाइ टिकटको कारणबाट आषाढ १८ देखि ऐजन ३१ सम्म (१४ दिन) लीला भाइसँगै बस्यौं हामी । काठमाडौं जस्तो ठाउँमा डेरा लिएर बस्नु सारै कठिन छ, तर अनुजबधू गीताको बोली, व्यवहार, शिष्टाचार मेरा लागि अविस्मरणीय छ । म उनको हार्दिक प्रशंसा गर्छु । छोरी आयुषीको बालसुलभ क्रियाकलापले नानूको मायालाई ऋणात्मक बनाउन प्रसस्त सहयोग गरेको थियो । छोरी कृष्णाको प्रसव समय जुलाई १७, २००६ तोकिएको थियो, त्यसैले जुलाई १६ मै भर्जिनिया पुग्ने योजना बनाएर हवाइ टिकट लिएको थिएँ मैले । तर ऐजन ११ कै दिन नाति जन्मिएछ, ज्वाइँको फोनबाट अवगत गरें मैले । छोरीको प्रसव साधारण, असाधारण कस्तो रूपमा हुन्छ भन्ने कुराबाट म सर्वथा मुक्त भइसकेको थिएँ तापनि प्रसव हुनुअघि नै छोरीलाई भेट्ने धोको भने पूरा गर्न पाइएन । आषाढ ३१ गते बिहान १० बजे हामी त्रिभुवन विमानस्थल तर्फ लाग्यौं । काठमाडौं बैङ्ककको उडान समय दिउँसो १ बजेको थियो । अन्तर्राष्ट्रिय उडान भएकाले दुई घण्टाअघि नै विमानस्थल पुगिसक्नु पर्ने बाध्यताले हामी अलिक चाँडै प्रस्थान गर्यौं । ट्याक्सीमा सानीमा, लीला, गीता, पुष्पा, आयुषी र म समेत ६ जना थियौं । सात जना नआँट्ने हुनाले गणेश आचार्य (तीर्थका साला) हामीसँग जान सक्नुभएन । उहाँ मलाई बिदा गरेर शान्तिनगरबाटै फर्किनु भयो । ट्याक्सीले हामी ६ जनालाई अन्तर्राष्ट्रिय टर्मिनल भवनको बाहिरसम्म पुर्यायो । सबै ओर्लियौं । आँसुका घुड्का भित्रभित्रै निल्दै मालसामान कार्ट (ठेला) मा हालेर म लाममा उभिएँ । आफ्नो पालो आएपछि भित्र पसें । सामान एक्सरे मसिनमा स्क्यान गराएँ । पुनः पूर्ववत् कार्टमा हालेर ठेल्दै नबिल बैंकको काउन्टर अगाडि पुगें । यात्रु सेवाशुल्क ११३०।– लाग्दोरहेछ, बुझाएँ । यस किसिमको शुल्क लिनेमा नेपाल पहिलो र अन्तिम राष्ट्र रहेछ, यो कुरा पछि फर्किदा थाहा पाएँ मैले । जे होस् आवतजावत एकलाख चौध हजारमा अरु थपिएर एकलाख पन्ध्र हजार एकसय तीस भयो, राम्रै भयो । अँ नबिल बैंकबाट कार्ट ठेल्दै थाई काउन्टर नजिक ल्याएँ, लाइनमा उभिएँ अनि पालो आएपछि जोखाएँ । हवाइ कर्मचारीले अमेरिकाको डेलस विमानस्थलमा पुगेर आफ्ना दुई पोका सामान बुझ्ने दुईवटा रसिद र एउटा थाई बोर्डिङ् पास दियो । यति भएपछि मेरो प्रारम्भिक काम सकियो । तर बाहिर गएर सबैसँग बिदा मागेर आउने काम बाँकी नै भएकाले एक जना पुलिसलाई ‘एकछिन बाहिर जान पाऊँ न’ भनी बिन्ती गरें । बिन्तीले खुसी भएछ ऊ । ढाप मार्दै ‘जानुहोस्, जानुहोस्’ भन्यो । बाहिर आएँ । ‘अब म जाँदैछु’ भन्न सकिन । मन भरी मात्र भएन, छताछुल्ल भएर पोखियो पनि । म निथ्रुक्क भएँ । सानीमाले अश्रुपूर्णनयन र प्रकम्पित स्वरबाट आशीर्वाद दिनुभयो । मैले उहाँको आशीर्वाद शिरोपर गरें । त्यसबेला मलाई मेरी परमधामबासी माताले भनेको संझना भयो । म अलेली थाहा पाउँछु, उहाँ भन्नुहुन्थ्यो, ‘चहके बराल जोतिसिले भनेको हाम्रो ठूलेका गरदसा (ग्रह दशा) निकै राम्रा छन् अरे, ठूलो मान्छे हुने र ठूला देशाँ जाने ।’ मैले मनमनै भने “हो आमा, तपाईंले सुन्न र देख्न नपाए पनि तपाईंको इच्छा पूर्ण भयो । म हाई स्कूलको ‘हेड्मास्टर’ भएँ र त्यसैबाट निवृत्त भएँ । मेरो औकात अनुसार ठूलो मान्छे हुनु भनेको ‘हेड्मास्टर’ हुनु नै हो । आमा ! ठूलो देशमा पुग्ने कुरामा त मैले आफ्नो औकातको ३६० डिग्री पार गरेको छु । आशीर्वाद पाऊँ माते !” मैले आपूmलाई अलिक समालें । पुष्पा छोरीतिर दृष्टि दिंदा उनी अत्यन्त विह्वल अवस्थामा भएको पाएँ । गीता पनि अश्रुपूर्ण नयनमै थिइन् । अनुज लीलाको उज्ज्वल अनुहार औंसीको रातजस्तो भएको थियो । सबैको अनौठो अवस्था देखेर होला आयुषी पनि रुन्चेहाँसोमा थिइन् । ‘मनको कुरा मुखमा ल्याई क्यै भन्न सक्दिन’ भन्ने गीतको स्मरण गर्दै हातले मात्र बिदाको सङ्केत गरी ह्वाङ्ङ भएर दुलो परेको मनलाई जबर्जस्ती टाल्दै पुनः टर्मिनल भवनभित्र पसें । अरु जाँदै गरेको देखेर म पनि बिजुलीको भ¥याङ्बाट माथिल्लो तलामा गएँ । घरेलु टर्मिनलका तुलनामा त्यो टर्मिनल निकै ठूलो रहेछ । त्यहाँ नेपाली र विदेशी गरी निकै यात्रीहरू बसेका थिए । ती सबै मेरा लागि अपरिचित थिए । टर्मिनलको पश्चिम कुनामा मङ्गोल अनुहारका दम्पति र उनीहरूका दुईवटा साना छोरा थिए । छेउमा गएर उनीहरूको परिचय लिएँ । राई जातका तिनीहरूको नेपालको घर सोलु रहेछ । जन्म घर नेपाल भए पनि उनीहरूको कर्मक्षेत्र अमेरिका रहेछ र उनीहरू अमेरिकी नागरिक भइसकेका रहेछन् । ती दुई साना छोराहरू काठमाडौंको बोर्डिङ् स्कूलमा पढ्दा रहेछन् । त्यस बेला बोर्डिङ् स्कूल विदा भएकाले बाबुआमा दुवै जना आफ्ना नानीहरू लिन आएका रहेछन् । मलाई अचम्म लाग्यो र सोधें, “तपाईंहरू अमेरिकी नागरिकता पाइसकेको कुरा गर्नुहुन्छ, तर आफ्ना नानीहरूलाई काठमाडौंमै राखेर पढाउनु हुन्छ । के कारण होला ?” ती नानीहरूका बाबु चाहिँले भने, “हामीले फिलहाल अमेरिकाको नागरिकता लिएका छौं, तर नागरिकता पायौं भन्दैमा आफ्नो देश, आफ्नो धर्म, आफ्नो संस्कृतिलाई लात मार्नु हुदैन । आफ्नी आमालाई कसैले बिर्सन सक्छ ? आफ्नो पहिचान जसले बिर्सन्छ त्यो आफैं हराउँछ । आफ्नो पहिचान नहराओस् भनेर हामी आफू अमेरिकामा बसेपनि नानीहरू नेपालमै पढाउँछौं । बाह्र कक्षासम्म उनीहरू यहीं पढ्छन् । बाह्रकक्षा पास गरुन्जेलसम्ममा आफ्नो देश, धर्म र संस्कृतिसँग उनीहरू परिचित भइसकेका हुन्छन् । अब चाहेर पनि उनीहरूले यी कुराहरू छाड्न सक्तैनन्, उनीहरूले संसारको जुनसुकै कुनामा गएर पढ्दा पनि हुन्छ ।” ती व्यक्तिको यस्तो उच्चतम चाहना र अभिव्यक्ति सुनेर म नतमस्तक भएँ । मनमनै भनें, “धन्य तिम्रो देश, धर्म र संस्कृतिप्रतिको निष्ठा ! डलरमा डुबेर पनि तिमीले यस किसिमको पवित्र विचार राख्नुले तिमी वास्तविक रूपमै नेपाली प्रमाणित भयौ मेरा लागि ।” लगभग आधाघण्टा जति त्यस अध्यागमन कक्षमा बसेपछि अध्यागमन अधिकारीका काउन्टर अगाडि गएर म पनि लाममा उभिएँ । ‘जेजे बराजु स्वैस्वै स्वाहा’ भनेझैं मैले पनि मेरो पासपोर्ट जिम्मा लगाएँ । बिर्तामोडमा लाम लागेर बस्ने भुइँफुट्टा जोतिसिले भाग्य खुट्याउने निहुँमा भर्खरकी तरुनी केटीको कमलो हात सुमसुम्याए झैं त्यस अधिकारीले मेरो सुन्दर पासपोर्ट यताउति पल्टायो, मेरो अनुहारमा हेर्यो, उसका अगाडिको कम्प्युटरमा एकछिन खेल्यो र ‘डिपार्चर’ भन्ने टाँचा लगाएर फिर्ता दियो । अध्यागमनको काम सकिएपछि म सुरक्षा जाँच कक्षतिर अघि बढें । त्यहाँ राखेको एक्सरे यन्त्रले मेरो हाते बाकसको एक्सरे गर्यो । एकजना सुरक्षाकर्मीले मेरा जिउभरि हाते यन्त्र घुमायो । मलाई लाग्यो ऊ धामी हो र मेरो जोखाना खुट्याउँदै छ । त्यस किसिमको झारफुकपछि म जहाज कुर्ने कोठामा गएँ । मजस्ता चलानीको टाँचा लगाइएका महिला र पुरुषले खचाखच थियो त्यो कोठा । म त्यहाँ पुगेको पन्ध्र, बीस मिनेटपछि नेपालीका दुईजोडी (पतिपत्नी) त्यस कक्षमा पसे । पहिलो जोडी पसेको दश मिनेट जतिमा दोस्रो जोडी पसेको थियो । अत्यन्त प्रफुल्लित देखिने ती जोडी लामो विदेश यात्रामा अथवा धन आर्जनको उद्देश्य लिएर हिंडेका जस्ता थिएनन् । एकदम हाउभाउपूर्ण ढङ्गले गफ गरिरहेको देखेर म पनि तिनीहरूभन्दा अलिक वर्तिरको एउटा खाली कुर्सीमा गएर बसें । यसो हेरें एकजोडी मेरा चिरपरिचित रहेछन् । गफको अल्पविरामको अवसर छोपी मैले पछाडिबाट यसो कोट्याएँ परिचित जोडीका पुरुषपात्रलाई । उनी मतिर फर्किए र जुरुक्क उठे । अभिवादन गर्दै अर्को जोडीलाई मेरो परिचय यसरी गराए ‘उहाँ मेरो पनि गुरु, छोराको पनि गुरु’ । उनको त्यस किसिमको सौहाद्र्रता र शिष्टाचार देखेर म रोमाञ्चित भएँ, गौरवान्वित भएँ, शिक्षक हुनुको गरिमा सार्थक भएजस्तो लाग्यो । अबुझका लागि ‘खुर्पाको बिंड’ भए पनि बुझ्नेका लागि शिक्षक वास्तवमै ‘श्रीखण्ड’ रहेछ, त्यसबेला मैले यही कुरा अनुभूत गरें । मलाई त्यसरी परिचय गराउने व्यक्ति ‘नरेन्द्र पाठक’ हुन्, जसलाई मैले तेईस चौबीस सालतिर देवकोटा प्रा.वि. तुलसीबारी झापामा कक्षा ५ मा पढाउने सुअवसर पाएको थिएँ । उनी अत्यन्त मिजासिला र आज्ञाकारी थिए । थोरै समयमा पनि गुरु–शिष्यको प्रगाढ घनिष्ठता भएको थियो । ‘हुने बिरुवाको चिल्लो पात’ भने भैंm उनी आज सर्वोच्च अदातलको सह–महान्यायाधिवक्ता जस्तो उच्च एवं गरिमामय पदमा आसीन छन् । ‘फलेको वृक्षको हाँगो नझुकेको कहाँ छ र’ यस कविताको सार्थकता प्रमाणित भयो । गुरुको महिमा हृदयङ्गम गर्ने नरेन्द्र जस्ता शालीन व्यक्तिहरू नै आफ्नो परमलक्ष्य चुम्न सफल हुँदा रहेछन्, मैले शिक्षण प्रारम्भ गरेको ४५ वर्षपछि सो कुरा सिद्ध भयो । नरेन्द्रद्वारा मसँग परिचय गराइएको अर्को जोडीमा नेपाली सेनाका बहालवाला जर्नेल र उनकी श्रीमती थिए । ती दुवै जोडी सातदिने सेमिनारमा भाग लिन थाइल्याण्ड गएका रहेछन् । त्रिभुवन अन्तर्राष्ट्रिय विमानस्थलको टर्मिनल भवनमा रहेको त्यस यात्रीप्रतीक्षालयमा लगभग ४५ मिनेट जति बिताएपछि ट्रान्जिट गेट खुल्यो । टी.जी. ३२० जहाजमा यात्रा गर्ने सबै यात्री जर्याकजुरुक उठे र गेट अगाडि लाम लागे । लाममा सबभन्दा अघि नरेन्द्र, त्यसपछि उनकी श्रीमती अनि जर्नेल, उनकी श्रीमती र ‘म’को क्रममा उभियौं । आ–आफ्नो बोर्डिङ् पास देखाउँदै सबै अघि बढिरहेका थिए । म पनि सोही कुराको अनुसरण गरिरहेको थिएँ । अरुका मनमस्तिष्कमा के कस्ता भावनाहरू तरङ्गित हुँदै थिए म भन्न सक्दिन तर म भने हर्ष र विस्मयको द्वन्द्वमा तैरिरहेको थिएँ । म अमेरिकाको यात्रा गर्दै थिएँ, यस अर्थमा म केही हर्षित थिएँ भने आफ्नो ‘जननी जन्मभूमिश्च स्वर्गादपि गरीयसी’ लाई छाडेर धेरै टाढा जाँदै थिएँ, त्यसैले म विस्मयको अधिनस्थ थिएँ । मात्रागत हिसाबमा हर्षभन्दा विस्मय नै ज्यादा थियो । ट्रान्जिट गेटको थोरै पर्तिर विशालकाय थाई विमान मुख बाएर उभिएको थियो । एकएक गर्दै सबै यात्रीलाई त्यस जन्तुले निल्यो । हामी सबै टी.जी. ३२० को आहारा बन्यौ । सबैलाई निलिसक्ता पनि ऊ अभैm अघाएको थिएन, निकै बेरसम्म मुख बाइरहेको देखिन्थ्यो । आहारा सकिएको बुझेर करैले उसले आफ्नो मुख बन्द गर्‍यो । यानभित्र पस्दै गर्दा थाई सुन्दरी दुवैपटि उभिएर ‘अभिवादन र स्वागतम्’ भन्दैथिए । पूर्णिमाको चन्द्रजस्तो अनुहार भएका थाई परीहरू मलाई हेरेर त्यस्तरी मस्किएको देख्ता एकछिन भएपनि आपूmलाई भर्खरको युवकमा रूपान्तरित गर्ने सुअवसर प्राप्त भयो । मैले मेरो बोर्डिङ् पास यानसुन्दरीलाई देखाएँ । उनले ‘दिस वे’ भनेर जता जाने सङ्केत गरिन् म लुरुलुरु त्यतै गएँ । जहाजभित्र अर्कै संसार थियो, अर्कै वातावरण थियो । मैले कल्पना गरें ‘श्रीकृष्णले अर्जुनलाई देखाएको विश्वरूप सायद यस्तै थियो होला । फरक थियो भने एउटा मात्र फरक थियो । अर्जुनले श्रीकृष्णको मुखभित्र विश्वरूपको दर्शन गरेका थिए भने म ३२० जहाजको मुखभित्र विश्वरूप र झन्डै विश्वसुन्दरीको दर्शन गरिरहेको थिएँ । म आफ्नो सिटतिर अघि बढें । जाँदै गर्दा रमिता हेर्दै गएँ । यात्री बस्नका लागि जहाजका दुवै छेउतिर दुईदुई सिट र बाटो, बीचमा पाँचपाँच गरी चौडाइको एक लहरमा नौ जनाका लागि नौ सिटको व्यवस्था थियो त्यस यानमा । मेरा विचारमा त्यसमा लगभग तीनसय जना यात्री सजिलै अटाउन सक्छन् । कुनैबेला काठमाडौं–विराटनगर गर्ने ‘कस्मिक’ जहाज चढ्दा मलाई ‘बाफरे बाफ !’ भएको थियो, तर त्यस विमानका छेउमा ‘कस्मिक’ लाई तीन खुट्टा टेकाएर उभ्याउने हो भने ठूलो हात्तीका छेउमा भुइँ खन्ने हात्ती उभ्याएजस्तो देखिन्थ्यो होला । म अलेलि गर्दै अघि बढ्दै गएँ र मेरो बोर्डिङ्गपासमा ठेगिएको ३८ ‘ए’ सिटको नजिकै पुगें । आफ्नो हातेबाकस राख्नुपर्ने भयो । कहाँ राख्ने, कसरी राख्नेमा म अनभिज्ञ थिएँ । अरुको अनुसरण गर्नुसिवाय मेरा लागि दोस्रो उपाए थिएन । भाग्यवस ३८ ‘ए’ भन्दां अगाडिको एकजना मान्छे उठ्यो आफ्नो सामान थन्क्याउन । उसले सिटमाथि यसो बटन थिचेभैंm के गरेथ्यो जहाजको भित्री मुख फुत्त निस्कियो र आँ गर्‍योगर्‍यो । त्यस व्यक्तिले आफ्नो सामान त्यही मुखमा कोच्यो । मैले पनि उसकै सिको गरेर आफ्नो सामान त्यही मुखभित्र हालें । अझैं नअघाएर होला लगभग पाँच मिनेटसम्म त्यसले आफ्नो मुख बन्द गरेन । ‘आँ’ को ‘आँ’ नै गरिरह्यो । त्यतिकैमा पद्मकन्या क्याम्पसको शनिवासरीय पोसाकमा सजिएकी एक नवयुवती आइन् र मुखलाई यसो सुमसुम्याइन् । कछुवाले लुकाएभैंm त्यसले आफ्नो मुख सुलुत्त लुकायो । मैले सोचें अर्धनग्न युवतिका लज्जास्पद स्पर्शको प्रभावले उसले त्यसरी टाउको लुकाएको हुनुपर्छ । त्यो विशाल यानका दुई मुख थिए— भित्री र बाहिरी; मात्र आकारमा फरक, मात्र परिवेशमा फरक । बाहिरी मुखलाई भित्रको परिवेशमा र भित्री मुखलाई बाहिरको परिवेशमा राखेर अध्ययन, विश्लेषण गर्न सकिदैनथ्यो । त्यसैले ती मुख परिवेशका आधारमा मात्र भिन्न थिए । ती मुख व्यतिरेकी पनि थिएनन्, अर्थभेदक पनि थिएनन् । तिनीहरू मुखका उपरुप वा संकाय मात्र थिए, किनभने तिनीहरू परिपूरक वितरणका रूपमा आएका थिए । ती दुवै मुखको एउटै काम थियो भेटेजति र पेटमा आँटेजति खाने; तर नचबाउने, नपचाउने र भोक मरेपछि मुखैबाट ओकल्ने, जस्ताको तस्तै । यानका दुवै मुखको छोटो अध्ययन पछि म आफ्नो देशतिर फर्किएँ । यान जस्तै जत्ति खाएपनि नअघाउने एउटा नेपाली जनावरको संझना भयो । जहाजसँग त्यसको तुलना गर्न खोजेँ, तर पार लागेन । जहाजका मुख र त्यस जनावरका मुखमा कुनै किसिमको समानता देखिएन । जहाजका मुखले भेटेजति सबै खाएपनि नपचाई जस्ताको तस्तै ओकल्नु यसको अत्यन्त राम्रो गुण हो । यो ‘सन्तोषं परमं सुखम्’को आदर्शमा सधैंभरि भोकै बस्न पनि सक्छ; तर नेपाली जनावरका मुखले जति भेटे पनि खान्छ र ओकल्नु त परै जाओस् खाएको कुरा सूलीमा रूपान्तरित नभइन्जेल चपाइरहन्छ । यो भारत र अमेरिकाभन्दा पनि असन्तोषी छ । अर्को कुरा यस जनावरका दुई मुखको काम, कर्तव्य र अधिकारमध्ये कुनै एउटामा पनि समानता छैन । दुवै मुख व्यतिरेकी र अर्थभेदक छन् । यसको बाहिरी मुख देखाउने प्रयोजनका लागि मात्र हो भने अन्य सबै काम भित्री मुखले गर्छ । बाहिरी मुखले एकथोक अह्रायो भने भित्री मुखले अर्कैथोक गर्छ । बाहिरी मुखले मीठो मीठो चिज मात्र खान्छ । उसले खाने नमीठो चिज भनेको खोयाबिर्के मात्र हो । त्यसमा पनि सबै तह र तप्काको मिलाएर खान्छ । त्यसैले ऊ समावेशी भएको छ । भित्री मुखले ढुङ्गा, माटो, काठपात, खोलानाला केही पनि बाँकी राख्तैन । मेरो सिट झ्यालको छेऊमा थियो । म झ्यालबाट पृथ्वी माताको दर्शन गर्न ज्यादै लालायित थिएँ। तर ‘बल्लबल्ल पोइ आ’को म राँडलाई जरो आ’को’ भयो मेरा लागि । महाकवि कालिदासको दूतका रूपमा काम गर्ने मेघ मेरा निम्ति बाधक बन्यो । धर्ती मातालाई डम्म ढाकेर मेरो धोको पुरा गर्न दिएन उसले । जहाज हल्लिन र उफ्रिन छोडेपछि मैले अनुमान लगाएँ ऊ आफ्नो नियमित यानमार्गमा पुगेछ । अगाडिको भिडियो यन्त्रले सङकेत ग¥यो यान चालीस हजार फिटभन्दा माथि उड्दैछ । यानले आफ्नो बाटो लिनेबित्तिकै पेटीको बन्धनमा कसिएका यान परिचारिकाहरू अत्यन्त हर्षित एवं प्रफुल्ल मुद्रामा देखिए । उनीहरू किन यसरी एकाएक प्रफुल्लित भए ? भन्ने प्रश्नको उत्तर खोज्दा मैले थाहा पाएँ उनीहरू स्वतन्त्र भएछन्, उनीहरू बन्धनमुक्त भएछन् । मलाई लाग्यो मानो उनीहरू कृष्णद्वारा बन्धनमुक्त गराइएका पुराणकालीन राजकुमारी हुन् । पेटीको बन्धनबाट मुक्ति पाउनासाथ उनीहरूले खुसियालीमा पहिलो भोज लगाए । त्यो भोज चिसो पेय पदार्थको थियो । सुन्तलाको रस, कागतीको रस, कोक, बियर जस्ता चिजहरू पेय पदार्थका रूपमा वितरित थिए । उपर्युक्त पेयहरू वितरण गर्नुपूर्व नै बदामजस्ता देखिने ससाना प्याकेट सबैका हातमा थमाइएको थियो । सबैले आआफ्नो इच्छानुसारका पेय वस्तु लिएर ‘कुटुक–सुरुप’ प्रारम्भ गरेपछि त्यस यानको सो इकोनोमी कक्ष नै ‘कुटुक–सुरुप’को पर्याय बनेको जस्तो देखियो । मैले चाहिं सुन्तलाको रस समाएँ । यसअघि निकै पटक नेपालका बाख्रे जहाजमा यात्रा गरिसकेको हुनाले कम्मरमा सुरक्षा पेटी बाँध्न र सिट अगाडिको कृत्रिम टेवल खडा गर्न सानोसानो ठुटे पण्डित भइसकेको थिएँ । सम्बन्धित कामका लागि कसैको अनुसरण गर्नु परेन । आपैंmले मिलाएँ र सुन्तलाको ग्लास सोही कृत्रिम टेवलमा राखें । चस्मा लगाएर सो प्याकेटमा के लेखेको छ पढें । त्यो शाकाहारीले खाने शुद्ध बदाम रहेछ । म ढुक्क भएँ र ‘कटुक–सुरुप’ मा सामेल भएँ । नास्ता गरेको लगभग आधाघण्टा पछि एउटी परिचारिकाले मलाई कोट्याउँदै सोधिन्, “आर यु इन्डियन भेजिटेरियन ?” ‘येस आइ एम”, मैले भने । हवाइ टिकट बुकिङ् गर्दा ‘इन्डियन भेजिटेरियन’ लेखिदिन सुदर्शन सिटौलालाई भनेको थिएँ । यो विद्या मैले अर्कै गुरुबाट प्राप्त गरेको हुँ । टिकट बुकिङ् गर्नुभन्दा दुई दिनअघि म ‘मैनाली चियापसल’ नयाँ सडकमा निस्किएको थिएँ । संयोगवश लक्ष्मी मैनालीजीसँग भेट भयो । कुरा कुरैमा मैले अमेरिका जाँदैछु भन्ने कुरा बताएँ । मेरो कुरा सुनेपछि उहाँले भन्नुभयो, “कोमलजी, तपाईंहामीजस्ता शाकाहारीले लामो हवाइ यात्रा गर्दा सुरुमै बुद्धि पु¥याउनु पर्छ , नत्र मुस्किल पर्न सक्छ । मैले यो कुरा धेरै पटक भोगिसकेको छु । ‘शाकाहारी’ले टिकट गर्दै ‘इन्डियन भेजिटेरियन’ लेखाउनु पर्छ । यसो ग¥यो भने मात्र शुद्ध शाकाहारी भोजनको व्यवस्था हुन्छ । ‘भेजिटेरियन’ मात्र लेखियो भने त्यसलाई ‘एसियन भेजिटेरियन’ मानिन्छ । ‘एसियन भेजिटेरियन’लाई माछा र अन्डा पनि चल्छ ।” हवाइ परिचारिकाले सोधेको केहीबेरपछि शाकाहारी खानाको ताजा प्याकेट आयो । त्यसमा रोटी, उसिनेको साग, फलपूmलका प्रकार, पकौडी, पाउरोटी, नौनी घिउ, खारेको घिउ, मिठाइ, काँचो खोर्सानी, कागतीको टुक्रा जस्ता खाद्य पदार्थहरू फरक फरक रूपमा सिलबन्द थिए । एकपटक पुनः लक्ष्मीजीलाई आभार प्रकट गर्दै आपूmलाई उपयुक्त लाग्ने खाद्य पदार्थहरू ग्रहण गरें । शाकाहारीले खाइसकेपछि मात्र अरुका लागि खाना बाँडिने सदाशयता देखेर गौरवको अनुभूति भयो । जहाजमा खानापछि पुनः तातो पेय पदार्थ (हट् ड्रिङ्क) वितरण गरिंदो रहेछ । शायद त्यो मुखशुद्धिको अर्को तरिका होला । त्यहाँ बसेका अधिकांशले तातो पेयका रुपमा रक्सी (वाइन) नै समातेको देखियो । मेरा छेउछाउमा बस्नेमध्ये तातो कफी पिउने सायद म एकजना मात्र थिएँ, किनभने मेरा देब्रेतिर बस्ने एउटा मारवाडी युवकले समेत एकै सेकेण्डमा एक ग्लास कालो रङ्को ‘अथि’ चट् बनाएको थियो । झापाका रक्सीवाज सम्झेर मनमनै भनें, “माटाको ध्याम्पै रित्याउने खोयाबिर्केहरू मेरा ठाउँमा थिए भने कति मटक मार्थे होला । म कफी खाँदै थिएँ, नरेन्द्र भाइ रमिता हेर्दै त्यहीं आइपुगेछन् । ‘खाना भयो सर ?’ उनले भने । मैले मुन्टो हल्लाएर खाएको सङ्केत गरें । यसअघिसम्म मलाई कताकता अर्कै नयाँ संसारमा विचरण गर्दैछु भन्ने थियो, तर नरेन्द्रलाई देख्ने बित्तिकै मलाई सुरुङ्गाको संझना भयो; किनभने त्यस जहाजमा सुरुङ्गाका मात्रै हामी तीन जना थियौं । नरेन्द्र जोडीको सिट जहाजका टाउकातिर, जर्नेल जोडीको सिट जहाजको पुच्छरतिर, मेरो सिट जहाजको पेटतिर थियो । एकछिन मसँग गफ गरेर नरेन्द्र जर्साब बसेतिर गए । खाना खाइसकेपछि जहाजका सबै यात्रीको ध्यान भित्ताको भिडिओतिर आकर्षित भएको थियो । भिडिओले विभिन्न किसिमका मनोरञ्जनका साथै अन्य ज्ञानबर्धक खोराक पस्किरहेको थियो । भिडिओबाट देखाइएको थाइल्यान्डको जादुले त्यहाँ बस्ने सबैलाई मन्त्रमुग्ध बनाएको थियो । यसबाहेक थाइल्यान्डको शैक्षिक, सामाजिक, साँस्कृतिक आदि विषयहरू समेटिएको वृत्तचित्र पनि आकर्षणको केन्द्रविन्दु बनेको थियो । भिडिओबाट थाई राजपरिवारसम्बन्धी वृत्तचित्र पनि प्रसारण गरिंदो रहेछ । त्यहाँका राजा गाउँगाउँ गएर तल्लोस्तरका जनतालाई भेट्ने, कृषकहरूसँग आपूm स्वयं सहभागी हुनेजस्ता सामाजिक कार्यमा संलग्न हुँदारहेछन् । थाइ नरेशका यस किसिमका क्रियाकलापहरू देख्ता थाइ जनताले वास्तविक राजा पाएका रहेछन् जस्तो लाग्यो । सबैले मग्नमस्त भएर भिडिओमा दृष्टि दिइरहेकै बेला ‘अब बैंङ्कक पुग्न आधाघण्टा मात्र बाँकी छ’ भन्ने सूचना प्रसारित भयो । मैले ‘झ्याल खोलेर ऐनाबाट बाहिर चियाएँ । पहाड, जङ्गल, खेत, खोलानाला, आदिको सुन्दर दृश्य देखियो । काठमाडौंबाट झापा आउँदैछु कि भनी झसक्क भएँ म । मनमोहक दृश्यलाई देखेर घुटुक्क थुक निले आँखाले । जहाज जतिजति पृथ्वीको नजिक हुँदै जान्थ्यो दृश्यहरू त्यति त्यति मनमोहक बन्दै गए । आखिर त्यहाँको स्थानीय समयअनुसार बेलुका ३.१० बजे थाई जहाजले आफ्नो भूमिमा पाइला टेक्यो । मैले त्यो जहाजलाई एउटी निश्छल नेपाली मैतालु देखें, जो एक वर्षसम्म श्रीमान्का घर बसेर माइत आउँदै थिई । ऊ आफ्नो प्यारो जन्मघर पुग्न धेरै आतुर थिई र नै ऊ यसरी बर्सिका पोथ्रा नाघ्दै आफ्नी प्यारी आमा भेट्न र ‘सुक्तिसिन्धु’ मा वर्णन गरेभैंm आफ्ना दिदी, बहिनीहरूलाई नयाँ नयाँ अनुभवको पोको फुकाउन हस्याङ् र फस्याङ् गर्दै दगुरिरहेकी थिई । जहाज रोकिएर यात्रीहरू निस्कँदै गरेको दृश्यले कविशिरोमणि लेखनाथको निम्न लिखित कवितांशको स्मरण भयो : जत्ती निल्छ उती उकेल्दछ पनी, केही पचाउन्न त्यो । यै चालासित कल्पकल्प कहिल्यै खाई अघाउन्न त्यो । अरुसरह म पनि जहाजबाट बाहिरिएँ । के गर्ने र कसो गर्नेको मानसिक तनावमा म चाकाचुली खेलिरहेको थिएँ । त्यहाँ मलाई नरेन्द्र भाइको सहयोग अपरिहार्य जस्तै भएको थियो । त्यसैले जहाजबाट निस्किए पछि म उनको छायाँ बने । केहीबेर हिंडेपछि दुइवटा बाटा आए, एउटा सिधा अघि बढ्ने र अर्को देब्रेतर्फ लाग्ने । एउटा बाणले ‘ट्रान्जिट’ भनेर अगाडिको बाटोतिर जाने सङ्केत गरेको थियो भने ‘इमिग्रेसन’ भनेर अर्को बाणले पूर्वतिर देखाइ रहेको थियो । त्यहीँबाट बाटो छुट्टिन्थ्यो । मैले ट्रान्जिटतिर जानु पथ्र्यो भने नरेन्द्रहरूले इमिग्रेसनतिर जानुपथ्र्यो । अब मैले उनीहरूबाट छुट्टिने बेला भयो । त्यसैले म त्यसबेला काठमाडौंको गल्लीमा हराएको एउटा अबोध बालक भएको थिएँ । लगभग दश घण्टा बैंङ्ककको टर्मिनल भवनभित्र बिताउनु पर्ने र नयाँ यात्रीका लागि बैंङ्कक विमानस्थल निकै खतरा छ भन्ने कुराले मलाई ज्यादा सताएको थियो । काठमाडौं विमानस्थलको जहाज पर्खने कोठामा सेनाका जर्नेलले मलाई सुझाव दिदै भनेका थिए, “तपाईं नयाँ यात्री हुनुहुँदो रहेछ । बैङ्कक विमानस्थल निकै खतरा छ । त्यहाँ अरुभन्दा पनि नेपाली चोरहरूकै ज्यादा बिगबिगी छ । नेपाली चोरडाकाहरूले ट्रान्जिट कक्षभित्रै नेपाली यात्रीहरूलाई लुट्ने र ठग्नेजस्ता धेरै घटनाहरू हुने गरेका छन, त्यसैले आफ्नो सामान अरु कसैलाई रुङ्न पनि नलाउनु होला र अरुको सामान पनि आफूले नरुङ्नु होला । ‘यो सामान एकछिन रुङिदिनोस् न म ट्वाइलेट गएर आउँछु’ भनेर एउटाले. सामान जिम्मा लगाएर हिंड्छ । एकछिन पछि अर्कै व्यक्ति आउँछ र ‘यो मेरो सामान तैंले कहाँ चोरिस् ए बजिया?’ भनेर पुलिसलाई फोन गर्छ । वास्तवमा त्यो सामान उसकै हुन्छ र रुङ्ने मान्छे चोर ठहर्छ । त्यसैले विमानस्थलभित्र भइन्जेल ज्यादै होस् गर्नु होला ।” जर्नेलको कुराले मलाई एकातिर सतर्क गराएको थियो भने अर्कातिर मनको बाघले भित्रभित्रै कुटुकुटु खाँदै थियो । छुट्टिने बेलामा मैले नरेन्द्रको मुखतिर हेरें । उनले मेरो अनुहारमा कुन कुन कुराको अध्ययन गरे मैले थाहा पाइन तर उनले अरुलाई एकछिन त्यहीं बस्न लगाएर मलाई कोरियन काउन्टर भएको कक्षसम्म पुर्याइदिए । ‘भाइ भए भोरस (भरोस), गाई भए गोरस’ मेरो निमित्त चरितार्थ भयो । त्यस सहयोगलाई मैले ‘अविस्मरणीय’ र ‘अमूल्य’ भनेको छु ।</big> g7hf2w6oo9g8fb9y7yd85dugndxq7m4 बैङ्कक–कोरिया यात्रा 0 2815 5401 5287 2014-09-16T15:40:15Z Komal Prasad Pokharel 1182 wikitext text/x-wiki विश्वको अति व्यस्त विमानस्थलमा गनिने बैङ्कक विमानस्थलमा जुलाई १५ ता. बेलुका ६.१० बजे अमेरिका प्रस्थानको क्रममा म ओर्लिएको थिएँ । राती २ बजे मात्र सिओलका लागि विमान उड्ने भएकोः हुनाले मैले आठ घण्टा बैङ्कक विमानस्थल कुर्नु पर्ने भयो । सर्वप्रथम मैले कोरियन काउन्टर पत्ता लगाउनु थियो र एकएक गरी सो काउन्टर कहाँ छ भन्ने कुराको जानकारीका लागि प्रयास गरें । प्रयास असफल भएपछि यात्री बस्ने ठाउँमा गएर केही क्षण थकाइ मार्ने प्रयत्न गरें । गोलाकार रूपमा रहेका अनगिन्ती काउन्टरहरू सबैमा कर्मचारी व्यस्त थिए । उनीहरूका अगाडि सम्बन्धित काउन्टरको बोर्ड थियो । घुम्दै हेर्दा त्यहाँ कर्मचारी बेगरका दुईवटा काउन्टर देखें । ती काउन्टरका अगाडि बोर्ड राखिएका थिएनन् । यिनै दुई खाली काउन्टरमध्ये एउटा कोरियन काउन्टर हुनुपर्छ भन्ने अठोट गरी त्यसै अगाडि राखिएको कुर्सीमा गएर बसें । म बसेभन्दा केही पर तीनजना नेपाली युवक बीचमा कोलाको चिप्स राखेर धमाधम खाइरहेका थिए । एक मनले भन्यो–‘थाइल्याण्डमा नेपाली भेट्नु भनेको आफ्नै दाजुभाई भेट्नु जत्तिकै हो’ तर अर्को मनले त्यो कुराको प्रतिवाद गर्दै भन्यो बैङ्कक भनेको यस्तो खतरा ठाउँ हो जहाँ नेपालीले नेपालीलाई नै नराम्रोसँग ठग्छन्’ । मेरो मन प्रकाशको गतिमा सिलिगुडी (भारत) पुग्यो जहाँ अनेकौं पटक त्यहींका नेपालीले नेपालबाट जाने नेपालीको धोती न टोपी पारेका थिए । “तपाईंहरू कताबाट आउनुभएको अनि कता जाने,” मैले डराउँदै डराउँदै सोधें । तीनजनामध्ये उमेरमा अलिक सानु युवकबाट उत्तर आयो, “जापानबाट आएका काठमाडौं जाने” । मैले पनि आफ्नो गन्तव्य डराउँदै भनिदिएँ । उनीहरूले त्यहाँ चौधपन्ध्र घण्टा कुर्नुपर्ने रहेछ । स्वर्गका मुखेन्जी इन्द्रको बात भयो मेरो आठघण्टे कुराइ । कुर्ने बिमारबाट निकै छुट्कारा पाएको अनुभव गरें मैले । ‘लिनुहोस् न चिप्स् । हामी त अगाइसक्यौं, उही सानु केटाले भन्यो । उसको निश्छल एवं निष्कपट आग्रह देखेर उसको आग्रह टार्न सकिन, मैले पनि उनीहरूको साथ दिएँ । सर्वप्रथम खाएको कोलाको चिप्स, त्यो पनि पाकेका कोलाको । अत्यन्त स्वादिष्ट, अत्यन्त सुन्दर, गुलियो र रमरम नुनिलोको मिश्रणले यात्राको थकाइ एकछिन भएपनि मेटिएको अनुभव गरें मैले । खाइसकेपछि ती युवकहरू अलिक परको आराम कुर्सीमा गएर पल्टिए । एकैछिनमा ती केटाहरू ढुसुढुसु निदाएको देखेर मलाई आफ्नो जन्मजात प्रवृत्ति ‘ईष्र्या’ आङ्मा चढ्यो; तर के गर्नु म उनीहरूले गरेको प्रगतिमा पुग्नसक्ने स्थितिमा थिइन । मेरो हातमा दक्षिण कोरिया र अमेरिकाको बोर्डिङ्गपास नपरुन्जेल मैले तनन (टेन्सन)बाट छुट्कारा पाउने कुरै थिएन; किनभने तनन र निद्रा शान्ति संझौताभन्दा अघिका विद्रोही र सरकारी सेना जस्तै हुन् । यिनीहरूलाई एक शिविरमा बस्ने कल्पनासम्म पनि गर्न सकिदैन । मनले ठ्याम्मै मानेन र फेरि नजिकैको काउन्टरमा गएर सोधें, ‘उड् यु माइन्ड टेलिङ्ग मि द ओपनिङ्ग टाइम् अफू कोरियन काउन्टर् ?’ थाई युवतिले भनेको कुरा सबै प्रष्ट नबुझे पनि ‘कोरियन काउन्टर, एलभन ओक्लक्’ भनेको छर्लङ्ङ बुझें । अब भने निकै ढुक्क भई हाते बाकस सिरान लगाई एकछिन ढाड सोझ्याएँ । अझ पनि मन सशङ्कित नै छ त्यसैले परदेश गएको प्रेमीको आगमनको समाचार पाएकी प्रतीक्षारत प्रेमीकाझैँ घरि उठ्ने, घरि बस्ने, घरि ढल्कने र घरि हाते बाकसबाट केही खाजा झिकेर खाने काम भइरहन्छन् । मेरा मानससागरमा पुञ्जीभूत भावलहरीहरू बारंबार दिशा बदलेर छचल्किरहन्छन् । लहरभित्र डुब्न नदिइकन कुनै बेला पूर्वी तटमा हुत्याइदिन्छन् त कुनैबेला पश्चिमी तटको उराठलाग्दो बगरमाथि लडाइदिन्छन् । म एकाएक झस्कन्छु र घडीमा आँखा घुमाउँछु । काम गर्ने कामदारका निमित्त ज्यादै निष्ठुरी भई बिस्तारै हिंड्ने घडीको सूई मेरालागि पनि सोही गतिमा हिंडिरहेको छ; सायद उसले सोचेको होला यो पनि उही ड्याङ्को मुला हो । अमेरिका पुगेपछि उतै ज्यामी काम गर्छ, फर्कंदैन । यो घडीको एकलकाँटे सोचाइ मात्र थियो, म त्यसो किन गर्थें । आफ्नो कर्तव्यबाट कहिल्यै च्यूत नहुने भएकाले होला बल्लबल्ल घडीको सूईले १०.३० बजाएछ । मजस्ता अरु धेरै यात्री त्यहाँ रहेछन् भन्ने कुरा त्यसबेला मात्र थाहा भयो जब मेरो दृष्टि काउन्टर अगाडि लाम लागेर उभिएका यात्रीमाथि पर्यो । अरुहरूझैं म पनि हातमा राहदानी र टिकट लिएर लाममा खडा भएँ । आफ्नो पालो आएपछि कोरियन अध्यागमन अधिकारीले एकएक गरी मसँग सम्बन्धित कागजातहरू हेर्यो । कम्प्युटर खोलेर मेरो गन्तव्यको ठेगाना सबै भर्यो । यसो गरिरहेकै बेला अमेरिकन कारझैं बगिरहेका मेरा भावनाहरूभित्र एक छिन डुबुल्की लगाएँ । मान्छे मरेर गएपछि चित्रगुप्तले यसरी सोधसाध, केरकार गरी स्वर्ग या नरक कतातिर पठाउनुपर्ने हो पठाउँछ होला । सायद म पनि जिउँदै भौतिक युगको स्वर्ग भनेर चिनिने अमेरिका जाँदैछु र चित्रगुप्तको तराजुमा चढिरहेको छु । त्यस चित्रगुप्तले मलाई दुईवटा बोर्डिङ्ग पास दियो– बैङ्कक–सिओल र सिओल–डलास (वाशिङ्गटन डी. सी.) । त्यसपछि मेरा मानसिक छालहरू केही मत्थर भए । बोर्डिङ्ग पासमा बैंङ्कक–सिओलको गेट नं. ५४ थियो । अध्यागमन अधिकारीको इसारामा म स्वचालित भर्याङबाट माथिल्लो तलामा चढें । त्यहाँ पुगेपछि मैले आफूलाई नयाँ संसारमा प्रवेश गर्ने व्यक्तिका रूपमा पाएँ । हाम्रा धर्मशास्त्रमा लेखिएअनुसार स्वर्ग जाँदा बाटामा भेटिने सुरम्य नगरी यही हो कि जस्तो लाग्यो । महाराज युधिष्ठिर सजीवन स्वर्ग जाँदा बाटामा अत्यन्त सुन्दरी नगरबधू भेटिएका थिए र तिनले त्यसै नगरमा उनीहरूसँगै बस्न आग्रह गरेका थिए भन्ने पढेको थिएँ । त्यसो होला कि भन्ने डरले मैले निकै सतर्कता अपनाउनु पर्यो । त्यस विमानस्थलभित्रका बजारहरूमा यत्रतत्र अर्धनग्न सुन्दरीहरू कोही विपरीत लिङ्गीसँग, कोही समलिङ्गीसँग अनि कोही एकाकी रूपमा विचरण गरिरहेका देखिन्थे तर नगरबधू र नगरयुवति छुट्याइरहने कार्य मसँग सम्बन्धित थिएन । त्यहाँको अत्याधुनिक प्रविधियुक्त बजार व्यवस्थामा समाहित भएका विविध अत्याकर्षक दोकानहरू र त्यहाँ निर्बाध विचरण गर्ने नयाँ विश्वका मान्छेहरूलाई भारतको कटिहारमा कुल्लीहरूले जबर्जस्ती रेलका डिब्बाभित्र यात्रीहरू कोचरे जस्तै निदाउँरा आँखाभित्र कोचर्दै म अघि बढिरहेको थिएँ, मसँग सम्बन्धित ट्रान्जिट् गेट नं. ५४ को खोजीमा । महाभारत कालमा अर्जुनपुत्र अभिमन्युले लडाइँको चक्रव्यूह भेदन गरेझैं बहादुरीका साथ म अघि बढिरहेको थिएँ । म अझ अघि बढ्छ वाण (→) ले १—७७ गेट देखाउँछ । १—७७ भित्र पस्छु, केहीबेर अघि बढ्छु दुईतिर देखाउँछ बाणले — एकालितर १—२०, अर्कातिर २१—७७ । २१—७७ पछ्याउँदै केही पर पुग्छु । बीचबीचमा मेरा दायाँ र बायाँपट्टि विभिन्न भेषमा सजिएका नरनारीहरू, युवायुवतिहरू आआफ्ना इच्छानुसार सामान किन्न मस्त देखिन्छन् । कोही भने मस्तसँग होटेल, र चमेना घरमा स्वाद लिईलिई खाइरहेका हुन्छन् । मेरो अनुमानमा यस विमानस्थलमा प्रत्येक चौबीसघण्टामा लाखौं यात्रीहरूको आवतजावत हुन्छ । अझै पर पुगेपछि २१, २२, २३ एकातिर अनि २४—७७ अर्कातिर परेको देखियो । अझै पनि मैले आफ्नु नम्बर भुलेको छुइन त्यसैले २४—७७ पछ्याउँछु एउटा अबोध बालकले आफ्नो अभिभावकलाई पछ्याएझैं । अगाडि बढ्ने क्रममा फेरि देखिन्छ २४, २५, २६, २७ दायाँतिर अनि २८—७७ बायाँतिर । परेड खेल्ने सिपाहीझैं म बायाँ घुम्छु र अलिक पर पुग्न नपाउँदै ६१–७७ लाई दायाँ देखाइन्छ र २८–६० बाँयातिर, म त्यतै हुत्तिन्छु । हिंड्दा हिंड्दा खुट्टा कटकट भइसकेको छ । तर बारहात नाघेर भित्तामा हार्दा आफ्नै हविगत हुन्छ भन्ने बिर्सिएको थिएन । लाटाले पापा हेरेझैँ दुवैतिर हेर्दै लुरुलुरु बढ्छु अधि । त्यहाँ पनि सङ्केत दुवैतिर देखिन्छ । म ३६—५९ तिर लाग्छु । सीधा अगाडि ‘४५—५९’ मा आँखा पुग्छन् । अब चाहिं नेरनेर आइए छ कि जस्तो लाग्छ किनभने क्रमशः बजार क्षेत्र पातलिंदै गइरहेको देखिन्छ । ४५—५९ बाट म भित्र पस्न खोज्छु; तर भर्खरका थाई युवतिहरूले सरासर भित्र पस्न दिदैनन् । कारण बुझ्दा त्यहाँ सुरक्षा जाँच हुँदो रहेछ । उनीहरूको सङ्केत अनुसार पथरी भएको सिकिस्त बिरामी जस्तै मेरो हाते बाकसलाई एकसरे मसिनमुनि सुताएर म अलिक अघि बढ्छु । दुईवटी युवतिले मेरो सुरक्षा जाँच गर्छन् । एउटीको इसारामा म आफ्नो शिरको टोपी र पाउको जुत्ता खुरुक्क फुकाल्छु र आनेकाने नगरीकन दुवै हात माथि उठाउँछु छापामार लडाकुका अगाडि आत्मसमर्पण गरिरहेको एउटा निरीह प्रहरी झैं । स्वचालित बग्ने फिताबाट मेरो बाकस निकै पर पुगेर अडिएको देख्छु । अघि बढेर बाकस समाउँछु । एक्सरे रिपोर्टमा नेगेटिव स्टोन देखिएको एउटा बिरामी समान बाकस निकै हलुका भएको पाउँछु । सुरक्षा जाँच सकेर पुनः अघि बढछु म । दायाँतिर रहेको गेट नं. ५४ देखेपछि हराएको चीज प्राप्त भएझैं यात्री प्रतीक्षालय गएर ढुक्क भई बस्छु । मनमनै दक्षिण कोरिया पुगिने भइयो अब चैं भनेर एकछिन भए पनि कल्पनामा रुमल्लिन्छु । जहाज चढ्न प्रतीक्षारत यात्रीहरूले खचाखच त्यो कक्ष वातानुकुलित रहेछ । कोही परिवारसहित, कोही युगल अनि कोही साथीसँगीका साथ बसेका यात्रीहरूका बीचमा सायद फगत एक्लो म मात्र थिएँ । सबै आआफ्ना मस्तीमा भएको देख्छु म । एक जोडी गोरा जातिका युवक र युवति पनि त्यसै प्रतीक्षालयमा सुहागरातको पूर्वाङ्गमा संलग्न पाउँछु । अर्धनग्न युवतिले युवकको अधरामृत पान गरिरहेको देखेर कवि सिद्धिचरण श्रेष्ठको ‘उर्वशी’ खण्डकाव्यका यी हरफहरू एकाएक स्मृतिपटमा टल्किन्छन्— “काम उकास्ने वातावरण छ नीरव आधी रात सबेग अर्जुनलाई बहाउन इन्द्रिय सुखको बाढ ।” नेपालको नागरिकता जस्तै उनीहरू वंशज, जन्मसिद्ध, अङ्गीकृत, अस्थायीमध्ये कुन किसिमका लोग्नेस्वास्नी हुन् भन्ने कुरा मेरो चासोमा समावेश नभएकाले यहाँ म देखिजान्ने मात्र बनेको छु । त्यस कक्षको समग्र विहङ्गावलोकनपछि कल्पनाको वायुपङ्खी घोडामा सवार भई एकछिन भएपनि विचरण गर्छु । मेरी अर्धाङ्गिनी धर्मा टुप्लुक्क मेरा अगाडि आइपुग्छिन् । उनले पनि मेरो अधरामृत पान गरेर त्यो युवतिको सेखी झारिदिए हुन्थ्यो लागेर एउटै कुर्सीमा सँगै बसाउँछु र ती युवक र युवतिले सुन्ने गरी मेरो दुई हरफ कविता पढ्छु— धरोधर्म बूढो छु भन्ने भएन, गयो जीवनै बैंस जाँदैगएन । कविता सुनाइसकेपछि धर्माले झोलाबाट ऐना झिकेर दिन्छिन् र हाँस्तै हेर्ने संकेत गर्छिन् । ऐना हेर्ने बित्तिकै म आफूलाई साठी वर्षे बूढो पाउँछु । ‘छि !’ भनेर ऐना हटाउँदा त आफू ‘पुनर्मुसिको भव !’ एकातिर रातको बाह्र बजिसकेको छ भने अर्कातिर लगभग चार/पाँच किलोमिटर जति पैदल हिंडेर शरीर लखतरान, हत्तोहरान भएको छ । कोही नबसेको—मजस्तै पीडाबोधले सताइएको एउटा लामु आराम कुर्सीमा गएर बस्छु । मेरो एकल साथी हातेबाकसले मेरा निम्ति सञ्चय गरी राखेको अलिकति काजू र किस्मिस चपाउन थालेपछि आफ्नो सामन्ती मुखको स्वार्थीपना चस्स बिझाउँछ कट्टुसको काँडो पैतालामा बिझाएजस्तै । गोडाहरू निरन्तर दुःख गर्छन्, आँखाहरू दिनमा मात्र होइन राती आधारातसम्म पनि टुसुक्क नबसी आफ्नो कार्य गरिरहन्छन् तर मुखलाई नै हसुर्न चाहिने । बिचारा गरीव किसानहरू दिलो ज्यान दिएर खेती गर्छन् तर कमाइ भित्र्याएर मुख मिठ्याउने चाहिं सामन्तीहरू । म आफ्नो मुखलाई बराल महाजनसँग तुलना गर्छु । पहाड, हाम्रो गाउँका बराल महाजनले प्रत्येक वर्ष एक हज्जार मुरी धान थन्क्याउँथे । उनको खेती गर्ने सबै गरीव किसान हुन्थे । तीमध्ये एकजनाको कथा र व्यथामा मेरा भावनाहरू केन्द्रीकृत हुँदै छचल्किन्छन्— अकिञ्चन भएकै कारण बंमहादुर लिम्बू बराल महाजनको खेत कमाउन बाध्य थियो । पच्चीस पाथीको बिउजाने खेतमा मरेर पचास मुरी धान फल्थ्यो । पैंतीस मुरी ठेक्का तिरेर उभ्रिएको अलिकति धान पनि महाजनबाट खाएको धानको पच्चीसा ब्याज र त्यसको स्याज तिर्दा सबै सकिन्थ्यो । वर्षदिनसम्म दिनरात नभनी काम गर्नेको हातमा शून्य ! के गर्नु बराल महाजनको प्रतिनिधि भएकै कारण सामन्ती मुखलाई भूमिसुधार लगाउँ भने बंमहादुरका प्रतिनिधि हात, गोडा जस्ता अवयवहरूले कामै गर्न नसक्ने पो हुन् कि ! निद्राले अतपन्त पारिसकेको हुनाले आफ्नो निर्जीव एवं मूक सहयात्रीको काखमा टाउको राखेर ढल्किन्छु र भुसुक्कै निदाउँछु पनि । १२.३० मा निदाएको १.३० मा बिउँझिएँछु धन्न । १.४० भित्र जहाजमा पसिसक्नुपर्ने, अब दश मिनेट मात्र बाँकी छ घडीमा । १५० जना विद्यार्थी भएको कक्षामा शिक्षकले बेर्नु निस्किउन्जेल कराएर नाम बोलाए झैं माइकबाट मेरो नाम बोलाउँदै रहेछ । हस्याङ्फस्याङ् गर्दै उठछु र हातमा बोर्डिङ्ग पास लिएर नजिकैको काउन्टर अगाडि गएर उभिन्छु । कक्षा सुरुहुनासाथ पिसाब फेर्न बाहिर गएको विद्यार्थी कक्षा सकिने बेलामा ‘मे आइ कम इन सर ?’ भन्दै नीलो मुख लाएर ढोकामा उभिएझैं भएको छु म । काउन्टरमा भएका कोरियाली युवतिमध्ये एकजनालाई बोर्डिङ्ग पास दिएपछि अर्धकट्टी फर्किन्छ तुरुन्त । ती युवतिको सङ्केत अनुसार म हतार हतार साँगुरो चेपबाट केही पर हुँदै सुटुक्क के.इ. ६५४ जहाजभित्र प्रवेश गर्छु । स्वागतार्थ प्रवेशद्वारमा बसेकी रूपवती परिचारिकाको अभिवादनले एकछिन ‘अहम्’ को ज्वारभाटा उर्लन्छ । तेस्रो जनआन्दोलन पूर्वका राजाले राजनेताको धनुष्टङ्कारे जदौ फिर्काएझैं ठाडो घाँटी लगाएर परपर हेर्दै गम्भीर मुद्रामा परिचारिकाको अभिवादन फिर्काउन खोज्छु तर सक्दिन किन कि म हाँसीहाँसी सयौं विद्यार्थीहरूको नमस्ते फिर्काउने एउटा सामान्य शिक्षक हुँ त्यसैले परिचारिकाको अभिवादनको ब्याजसहित चुक्ता गर्न पछि पर्दिन म । अर्की परिचारिकाको सङ्केत पाएर म मेरो सिट नं. ५१ ‘जे’ तिर अघि बढ्छु । हेर्छु मेरो सिटबाहेक अन्य सबै सिटमा यात्रीहरू बसेर पेटी कसिसकेका । काठमाडौं—काँकरभिटा गर्ने बसमा भए आफ्नो सिटमा अर्कै बसिसकेको हुन्थ्यो; त्यतिमात्र होइन एकपटक काठमाडौंबाट विराटनगर जाने जहाजमा मेरो ठाउँमा अर्कैव्यक्ति बसेर गएको थियो, म नीलो न हरियो भएर जहाजबाट ओर्लिएर भोलिपल्टको जहाजमा गएको थिएँ । दलालहरूले जहाजको सिटभन्दा बढ्ता टिकट बिक्री गरिदिन्छन् र यात्रीलाई फसाद पार्छन् । म पनि थपक्क सिटमा बसेर पेटी कस्छु । त्यो सिट पनि झ्यालकै छेउमा थियो तर घाम मभन्दा अघिनै अमेरिका पुगिसकेकाले रमिता हेर्ने सौभाग्य मिलेन । काठमाडौं—बैङ्कक गर्ने थाई विमानभन्दा अझ विशाल । कुर्सी रखाइएको तरिका थाईको जस्तै— दाहिनेपट्टि दुईदुई कुर्सी र बाटो, बीचमा पाँचपाँच कुर्सी र बाटो अनि देब्रेपट्टि दुईदुई कुर्सी गरी एक लहरमा नौनौ वटा कुर्सी रहेछन् यसमा पनि । थाईभन्दा निकै ठूलो भएको हुनाले यसमा तीनसय पचहत्तर यात्री सजिलै अटाउन सक्थे । यात्रीहरूलाई सूचना र मनोरञ्जन प्रदान गर्न यत्रतत्र राखिएका भिडिओ सेट र राडारको उपयुक्त व्यवस्थाले पुष्पक विमानको आभास पाउन सकिन्थ्यो । राती दुई बजे सो यान सिओलका लागि उड्यो । यानसँगै म पनि भावहरूको अजस्र प्रवाहमा डुबुल्की मार्दै महासमुद्र माथिको सुदूर आकाशमा कतै हराइरहेको अनुभव गर्छु । केही नसंझौं भनी मनलाई दबाएर राखेपनि फुत्त भाग्छ मन । कहिले भट्टेडाँडामाथि बज्रिएको पाकिस्तानी जहाज कहिले होक्काइडो माथि आफैं बिस्फोट भएको जम्बो जेट, अनि कहिले घ्याम्पे डाँडामा ठोक्किएको थाई यान संझिएर रोमाञ्चित हुनपुग्छु । यत्तिकैमा अगाडिको भिडिओ सेटमा यान चालीस हज्जार फिटमाथि उड्दैछ भन्ने सङ्केत देखिन्छ । अब डाँडाकाँडामा ठोकिएर दुर्घटनामा नपरिने कुरामा विश्वस्त भएपनि महासमुद्रमा परिएला कि भन्ने संत्रास भने अझै विद्यमान छ । मेरो छेउको कुर्सीमा बस्ने जापानी अनुहार भएका व्यक्ति उठेर निकैबेर कतै हराउँछन् र टुप्लुक्क आइपुग्छन् । उडान समयभरि नै कोरियन लोकगीत र राष्ट्रिय गीतले जहाज गुन्जायमान हुँदा चराहरूको भाषा नबुझे पनि उनीहरूको बोली कर्णप्रिय भएझैँ मलाई पनि राम्रै लाग्छ । पूर्व उडानमा भन्दा अझ उत्कृष्ट पेयपदार्थहरू, जलपान र शुद्ध शाकाहारी खानाको समुचित व्यवस्थाले पहिलो पल्ट ससुराल गए भन्दा कम आनन्द भएको थिएन । छ, सात घण्टाको उडान भएपनि बीचमा दुइघण्टा जति निद्रालोकमा विचरण गर्ने मौका प्राप्त भएको हुनाले उडान समय पट्यारलाग्दो थिएन । जुलाई १६, २००६ का दिन बिहान स्थानीय समय अनुसार ठीक ८.२० बजे कोरियन विमानले आफ्नो माइतमा पदार्पण गर्यो । इन्चिअन विमानस्थलमा विमान अवतरण गर्नुभन्दा दश मिनेट पहिले मेरा दुईवटै आखाँले फुत्रुक्क हामफाले कोरियन महासागरमा । त्यहाँ उनीहरूले साठीवर्षे कचेरा साफ गरे शुद्ध नुनिलो पानीमा । अश्रुदानी पूर्ण भयो फेरि । ‘धन्य आँखा’ ! आफ्नै आँखाले धन्यवाद पाए, फूलमाला पाए, सम्मान पाए, दोसल्ला पाए अनि पाए पुरस्कार समेत । आफैँले स्थापना गरेको पुरस्कार सम्मान आफ्नै मान्छेलाई दिन पाउँदा खुसी हुने पुरस्कार–संस्थापकभन्दा पनि बढी खुसी भएको अनुभव गर्न पाएँ मैले । न्यूनतम पैतालीस वटा ट्रान्जिट गेट भएको सुन्दर एवं भव्य विमानास्थलभित्र सोद्धै खोज्दै आधा घण्टामा आफ्नो अमेरिका पुग्ने २१ नं. गेटकोः प्रतीक्षालयमा पुग्दा त्यहाँको प्रातः ८.५० भएको थियो ।</big> 7vdjxi6d004e98i7t3ndzgm7lhbkv17 पन्द्रघन्टे हवाइ यात्रा : केही अनुचिन्तनहरू 0 2816 5402 5288 2014-09-16T15:48:47Z Komal Prasad Pokharel 1182 wikitext text/x-wiki संसारका अति व्यस्त विमानस्थलहरूमध्ये दक्षिण कोरियाको इन्चिअन विमानस्थल पनि पर्दछ । सुन्दरताका दृष्टिले यो विमानस्थल ज्यादै सुसज्जित देखिन्छ, मानौ यो सम्पन्न परिवारबाट भर्खर अन्भाउन आँटेकी बेहुली हो । देश विदेशबाट निरन्तर ओर्लिने र उड्ने विमानमा आवतजावत गर्ने मान्छेहरू चाहिं बिहेमा आएका घर गाउँले र जन्ती हुन् । ‘बिहानीले दिनको सङ्केत गर्छ’ भने जस्तै यस विमानस्थलको अध्ययनबाट दक्षिण कोरियाको उन्नति र प्रगतिको सजिलै आँकलन गर्न सकिन्छ । वैज्ञानिक ढङ्गबाट निर्माण गरिएको यस विमानस्थलको बजार व्यवस्था निकै राम्रो छ । हाम्रो देशमा केवल मुखले मात्र महिलाको समान हक र अधिकारको कुरा हुन्छ तर त्यहाँ वास्तवमैं महिलालाई अति उच्च प्राथमिकता दिइएको पाइयो । चाहे विमानमा होस्, चाहे सुरक्षा जाँचमा होस्, चाहे बजारमा होस्, चाहे अध्यागमनमा होस् ९५% महिलाकै बाहुल्य देखियो । जहाँसुकै, जतासुकै चिटिक्क परेका युवतिहरू मन्दमुस्कानमा आफ्नो सेवा प्रदान गरिरहेका हुन्छन् । पहिलो पल्ट १६, जुलाई २००६ का दिन म त्यस विमानस्थलमा ओर्लिएको थिएँ ट्रान्जिट यात्रीका रूपमा । मैले बिहान ८.५० देखि १०.३० सम्म वासिङ्गटन डि.सि. को डेलास विमानस्थल जाने विमान कुर्नु थियो । सो विमानस्थल जानका लागि म २१ नं. गेटको प्रतीक्षालयमा पुगें र त्यहींको एउटा आराम कुर्सीमा बसें आराम गर्न । भित्तामा जडान गरिएका भिडिओ र टेलिभिजनका पर्दामा देखाइएका दृश्यहरू हेर्दै जबर्जस्ती आफ्नो ६÷७ घण्टा यानमा यात्रा गर्दाको थकाइ मेट्ने सुर कसेर एकछिन बसेपछि म आफैंभित्र हराउँदै गएँ चौधवर्षे ठिटो भएर मेरो प्यारो जन्मघर पुगें इलामको तोरीबारी । त्यसबेला तल पुवाखोलाको देवी थानको छेउमा हाम्रो सानो १० पाथी बिउ जाने खेत थियो । पचास वर्ष अघिको कुरा, बेंसीबाट धानपराल आफैंले पिठ्युँमा बोकेर घर ल्याउनुपथ्र्यो । आउँदा बाटो उकालो थियो धेरै उबडखाबड झन्नै वर्तमान नेपालको राजनीतिजस्तै । हिंडेका बेला खुट्टा जोगाएर हिंडनु पर्ने; नत्र कि ढुङ्गामा ठोकिने कि खाल्डामा पसेर खुट्टै भाँचिने । कपडाको धोक्रोमा हालेको दशपाथी धान म सजिलै बोकेर घर ल्याउँथें । आफ्नै कमाइबाट उब्जिएको त्यो धान मेरालागि अत्यन्त प्रिय थियो । म त्यही संझेर पनि खुशी हुँदै बोक्थें । खेतबाट केही तेर्सो हिंडेपछि मुलाबारी खोल्साबाट उकालो लाग्नुपथ्र्यो । निकै माथि आएपछि त्यहाँ एउटा बिसाउने ढुङ्गो थियो; किसानका पसिनाले सिञ्चित अत्यन्त रमणीय स्थान थियो त्यो । प्रत्येक भरियाले त्यहाँ आआफ्नो भारी बिसाएकै हुन्थ्यो । धान–पराल बोक्ने गाउँले युवा–युवति र अधबैंसे समेतले सुरिलो भाकामा गाएको लोकगीत, दोहोरी गीत मालसिरी आदिले सबैको थकाइ स्वतः हाँसो र आनन्दमा रूपान्तरित हुन्थ्यो । त्यसबेला भारी बोकी उकालो चढ्दाको थकाइसँग जहाजभित्र बसिरहँदा लागेको थकाइको तुलना गर्न खोजें सकिन र आफैंलाई प्रश्न गरें ‘के हात्ती र मुसाको तुलना हुन सक्छ ? भारी बोक्ताको थकाई मेरो प्राकृतिक थकाइ थियो र यथातथ्य रूपमा थकाइ मेटिएर कति आनन्दित र कति प्रफुल्लित हुन्थें म; तर यानमा चढेर यात्रा गर्दा लागेको थकाइ अत्यन्त कृत्रिम थियो र यसलाई अत्याधुनिक मनोरञ्जनद्वारा यत्किञ्चित् पनि मेट्न सकिंदैनथ्यो । जहाजमा यात्रा गर्ने अधिकांश यात्री खाने÷पिउने काममा मस्त देखिन्थे । नास्ता र पेय पदार्थहरू इच्छानुसार निकाल्न सकिन्थ्यो, तर मसँग कोरियन सिक्का नभएकाले म अरुझैं हातमुख जोर्ने तर्फ अग्रसर हुन सकिन । हुम्लाजुम्लाको पनि अनकन्टार ठाउँमा बस्ने नेपाली काठमाडौंको व्यस्त ठाउँमा पुग्दा वाल्ल परेजस्तै अवस्थामा थिएँ होला सायद त्यहाँ म । अर्को कुरा घरमा बिहान उठ्नासाथ दिसाबस्न जानुपथ्र्यो अनिवार्य रूपमा; तर त्यहाँ त्यतिबेलासम्म पनि दिसाले आफ्नो दिशा लिन सकेको थिएन । नयाँ संसारमा अलमलिने डरले सायद दिसाले बाहिर आउन आँट नगरेको होला । अर्को कुरा घरमा दिसा बस्नुपथ्र्यो भने त्यहाँ दिसा उठ्नुपथ्र्यो । दिसा नगरे पनि पिसाब त गर्नैपर्यो भनेर अलिक पर देखिएको ‘रेस्टरुम’भित्र पसें । पिसाब गरिसकेर हातधुने ठाउँतिर गएँ । त्यहाँ अरु यात्रीहरू धमाधम आउँदै हात धुँदै गर्थे, म भने अक्क न बक्क ! कलको टुटी यता घुमाउँछु पानी आउँदैन, उता घुमाउँछु पानी आउँदैन । उँभो तान्दा पो आउँछ कि भनी माथि तानेर यसो हात थापेको पितिक्क सावन हातमा झ¥यो । अब परेन फसाद ! क्याम्पसको उपप्राध्यापक भइखाएको व्यक्तिले अरुसँग पानी निकाल्न आएन भनेर सोध्नु कति लाजमर्दो हुन्छ ! अब अरुले के गर्छन् हेर्छु भनेर सावनसँगैको हात लिएर अलिक पर गएर एकछिन हेरें । कल नचलाईकनै हात धुन्छन् अरु मान्छेहरू ! म पुनः त्यहाँ गएँ र यसो पानी झर्ने ठाउँमा हात थापें, सलल्ल पानी आयो । बल्ल मैले छनक पाएँ मागेपछि मात्र त्यो धाराले पानी दिंदोरहेछ । वास्तवमा माग्ने व्यक्तिलाई अथवा आवश्यकता परेको व्यक्तिलाई दिनु चाहिं ठूलो धर्म हो । हाम्रो देशमा गरीबहरूले माग्दा उनीहरूका आवश्यक वस्तुहरू दिने परिपाटी भएको भए उनीहरूको कति कल्याण हुने थियो । सम्पत्ति हुने धनीमानीहरू नै माथि गएर राष्ट्रको ढिकुटीमा ‘आफ्नै हात जगन्नाथ’ गरी मस्ती गर्छन् । यस्ता ठाउँमा माग्नेको के गणना हुन्छ ! ‘माग्नेलाई आवश्यकताभन्दा बढी दिनुहुदैन’ भन्ने दृष्टान्त पनि त्यही कलधाराले दिइरहेको थियो । अँ ..... पानी आएपछि मैले मस्तसँग हातमुख धुएँ । वायुयान उड्नुभन्दा एकघण्टा अघि ट्रान्जिट् गेट् खुल्ने नियम रहेछ ९=३० बजे गेट् खुल्यो । हठात् यात्रीहरू ज¥याकजुरुक उठे शिक्षकको प्रवेशमा कक्षाकोठाका विद्यार्थीहरू उठेझैं । त्यसपछि क्रमशः यात्रीहरू काउन्टरअगाडि दुई समूहमा लाम लागे । कमिलाको ताँती दुलाभित्र पस्न लागिरहेको सुन्दरतम दृश्य हेरेर टोलाएभैंm म कल्पनामा पौडँदै अघि बढिरहेको थिएँ । एकएक गरी ती काल्पनिक कमिलाहरू यानको प्रवेशद्वारबाट ‘के.ई. ०९३ को जहाजभित्र समाहित भए । म पनि अन्य यात्रीसरह बिस्तारै अघि बढ्दै आफ्नो बोर्डिङ्गपासमा लेखिएको सिट नं. ‘५१ के’ छेउमा पुगें । यो सिट पनि झ्यालकै छेउमा पर्नु संयोग मात्र थिएन; बरु यो त मेरा मित्र सुदर्शन सिटौलाद्वारा प्रायोजित थियो । टिकट भइसकेपछि काठमाडौंका मेरा केही साथीहरूले मलाई भनेका थिए– “तपाईंले लगभग दशहज्जार रुपयाँ बढी तिर्नु भएछ” । तर सुदर्शनसँग मेरो केही गुनासो छैन, किनभने हर्पेको घिऊ पोखिएतापनि आफ्नै घरको आफ्नै साथीका भागमा पोखिएको थियो । ह्वेल माछाको जस्तो आकार भएको त्यो यान काठमाडौं–बैङ्कक उडान भर्ने ‘टि.जि. ३२० र बैङ्कक–सिओल उडान भर्ने ‘के.इ. ६५४ भन्दा पनि विशाल थियो । लाग्थ्यो, त्यो एउटा अजङ्गको ह्वेल माछा हो जसको देबे्र आँखाबाट यात्रीहरू सुलुक्क भित्र पस्थे र निस्कने द्वार पनि यही नै थियो । कुनैदिन तपाईंले त्यस यानबाट यात्रा गर्ने सौभाग्य पाउनुभो भने भित्र पस्नासाथ देब्रेपटि छेवैमा जहाजका परीहरू र अन्य कर्मचारी बस्ने ठाउ, सामान राख्ने दराजजस्तै चिटिक्क परेका कोठा र त्यसभन्दा अझ उता मुखपटि सञ्चालनकक्ष देख्न सक्नुहुनेछ । त्यहाँ क्याप्टेन र पाइलटजस्ता जहाजसञ्चालकहरू रहन्छन् । अब दाहिने हाततिर, सेनाले परेड खेलेभैंm, घुमेर अघि बढ्नुभयो भने तपाईंले यात्री कक्षमा प्रवेश भएको अनुभव गर्न सक्नुहुनेछ । त्यहाँ तपाईं जहाजको मुखबाट पुच्छरतिर जाँदैहुनुहुन्छ; तपाईंले सुरुमै प्रथमश्रेणीका यात्रीहरूका लागि रहेको कक्ष देख्नु हुनेछ । यो कक्षमा आरामदायी आधुनिक कुर्सीहरू जडान गरिएका छन् । भिडिओ÷कम्प्युटर जस्ता मनोरञ्जनका साधनहरू त सामान्य यात्रीका लागि पनि राखिएकाले त्यहाँ नराखिने कुरै भएन । जहाजमा अर्को तला पनि छ र त्यहाँ विशिष्ट श्रेणीका यात्रीहरू बस्छन् भन्ने कुरा परिचारिकासँग सोधेर तपाईंले पत्ता लगाउन सक्नुहुनेछ । प्रथम श्रेणीको कक्षबाट अझ अगाडि बढेपछि त्यहाँ विशाल लामो ‘इकोनोमी कक्ष’ देख्नुहुनेछ । यो अधिकांश यात्री बस्ने कक्ष हो र मेरो ‘५१ के’ कुर्सी पनि यही कक्षमा थियो । यस कक्षको सिट व्यवस्थापन यस्तो छ — सबै यात्री विमानको मुखतिर फर्किएर बस्नुपर्छ । बसाइका हिसाबले दाहिनेतिर र बायाँतिर तीनतीन सिटको लहर रहेको छ भने बीचमा चारचार सिटको लहर छ र यसका दायाँ र बायाँतिर यात्री हिड्ने बाटो छ । यसरी हेर्दा ३+४+३ गरी चौडाइपटिका एक लहरमा दश सिट छन् । प्रत्येक सिटका अगाडि भिडिओ जडान गरिएको छ, जसबाट तपाईं उडान समयभरि नै अनेक किसिमका मनोरञ्जन र सूचना प्राप्त गर्न सक्नुहुन्छ । अनुमानतः यस विमानमा ४७५ जति यात्री सजिलै अटाउन सक्छन् । सिटमा जडिएका भिडिओबाहेक प्रत्येक यात्रीले देख्नेगरी जहाजका भित्तामा पनि बृहत् आकारका भिडिओहरू जडित छन् । ती भिडिओहरूबाट एकै किसिमका सूचनाप्रद कार्यक्रमहरू आइरहेका हुन्छन् । त्यसको सञ्चालन विमानको केन्द्रीयप्रसारणबाटै हुन्छ । मेरो सिट ‘५१ के’ हो भनेर मैले अघि नै बताइसकें । अब म बस्ने तरखरमा छु । मेरो सिटभन्दा देब्रेतिर रहेका ५१ जे र ५१ आइ का यात्री म त्यहाँ पुग्नुभन्दा अघि नै बसिसकेका थिए । तपाईं भए के कस्तो सोच्नु हुन्थ्यो तर मैले त हाम्रै देशका मङ्गोल जातिका दाजुभाइ रहेछन् भनेर सारै खुसी भएँ । अमेरिका टेक्ता चाहिं साथीको दुःख भएन, ‘धन्न मेरो भाग्य’ जस्तो लागेर ‘नेपाल कुन ठाउँमा हो यहाँहरूको घर ?’ भन्नलाई ‘आँ’ मात्र के गरेको थिएँ एकजनाले अर्कोलाई भन्यो – के भन्यो मैले बुझिन । त्यतिबेला पो कसो नेपालीमा सोधिएन छ जस्तो लाग्यो । पछि बुझ्दा दुवै दक्षिण कोरियाली रहेछन् वासिङ्गटन डि.सि. जाने । ‘फुलबाट चल्ला कि चल्लाबाट फुल’ म टोलाएँ सुस्त मनस्थितिको विद्यार्थी जस्तो । एकछिनसम्म ‘कोरियाबाट मङ्गोलहरू नेपाल आएका हुन् वा नेपालका मङ्गोलहरू कोरिया गएका हुन् भन्ने कुरामा अन्यमनस्क भएर झल्याँस्स भएँ । ‘मङ्गोल’बाट ‘मङ्गोलिया’ समेत भएको छ भने यसमा मैले किन टाउको दुखाउने भन्ने कुरा संझदै आफ्नो सिट ओर्तिर बसेका यात्रीलाई भने — ‘इक्स्क्युज मि’ । उहिलेका आज्ञाकारी एवं गुरुभक्त विद्यार्थीले बसमा सिट नपाई उभिइरहेको आफ्नो शिक्षकका लागि हत्तपत्त सिट छोडिदिएझैं ती दुवै व्यक्ति सिटबाट ज¥याकजुरुक उठेर ओर्तिर आए । ‘थ्याङ्कस्’ भन्दै गमक्क परेर म आफ्नो सिटमा गएँ । यस यानमा भएका अघिल्ला र पछिल्ला सिट बीचको खाली ठाउँ काठमाडौं–काँकरभिटा गर्ने बसको भन्दा निकै फराकिलो छ । हाम्रो देशमा हो भने बसेको कोही उठ्दैन र आफु पनि भ्वाक्क लात्तले हान्दै आफ्नो सिटतिर जाँदा हुन्छ, तर शिष्टाचार पालना गर्ने ठाउँमा त्यसो हुँदैन– आफु पनि उठ्नैपर्छ, अरु पनि उठ्छन् । वास्तवमा त्यहाँ म एउटा अनजान विद्यार्थीझैं पाइलापाइलामा शिष्टाचारका पाठहरू सिक्तैथिएँ । आफ्नो सिटमा बसेर पेटी बाँधिसकेको केही क्षणमै यान बिस्तारै धावनमार्गमा अघि बढ्न थाल्यो । झ्यालको छेउमा भएकाले धावन मार्गका आसपास र अझै केही परसम्मका सुन्दरतम दृश्यहरू आँखाको नानीभित्र सुटुकसुटुक पस्तै थिए । सम्बन्धित धावनमार्गमा लाममा उभिएका सयौं यान देखेर म झल्झली सम्झिरहेको थिएँ ती यानहरू वास्तविक यान नभएर भाडाका निहुँमा कुटिएको एउटा विद्यार्थीका कारण पूर्वपश्चिम राजमार्गमा रोकिएका बस थिए अथवा यसो नभए तेलको भाउ प्रति लिटर पाँच रुपयाँ बढदा प्रति कि.मि. पाँच रुपैयाँ भाडा बढ्नुपर्छ भनी चक्काजाममा राखिएका बस थिए । धामीले ढ्याङ्ग्रो ठोक्ता ‘ढ्याङ् ढ्याङ्’को गति क्रमशः बढदै गएझैं यानको गति पनि अझ तीव्र हुँदै गइरहेको थियो । इलामको प्रसिद्ध तीर्थस्थल ‘माईपोखरी’ मा रमाइरहेका विभिन्न रङ्का र विभिन्न आकारका सुन्दर माछाझैं त्यस विमानस्थलमा एकत्रित यानहरूले आआफ्नै बन्धुबान्धवहरूमा काटाकाट र मारामार गर्ने तथाकथित मानिस भनाउँदाहरूलाई विश्वबन्धुत्वको पाठ पढाइरहेका थिए । तीव्रतम गति लिइसकेको यानले एकाएक धर्तीलाई छोड्न लाग्दा छारे रोगले भेटेको व्यक्तिलाई तीखो शब्दश्रवण र झिलिमिली दृश्यावलोकनबाट रोगले गाँजेझैं मलाई पनि पूर्वस्मृतिको बिमारले झम्ट्यो । म युवकमा प्रवेश गर्न लाग्दैको घटनावली झट्ट अगाडि आयो । इलामको मेरो जन्मघरदेखि केही माथि ‘बिब्ल्याँटे’ भन्ने स्थानमा दशैं, तिहारमा रोटेपिङ् र लिङ्गेपिङ्को मात्र भए पनि मेला लाग्थ्यो । त्यो मेला एक प्रकार तरुनी–तन्देरीका लागि मात्र थियो । दशैंतिहारजस्ता पर्वहरू रोटे पिङ्झैं प्रत्येक साल घुम्ने भएकाले आआफ्नो समयमा पिङ् खेल्ने पर्वहरू आउनेजाने गर्थे । २०१३ सालको दशैं र रोटेपिङ् मेरा स्मृतिपटमा अझै टाँसिएका छन् । त्यसबेला एउटी नितान्त अनभिज्ञ युवति रोटेपिङ्मा बसिछन् । माथि पुगेपछि उनले तलको कुरा सबै भुलिछन् हाम्रा नेताले कुर्सी पाएपछि तलका जनता भुलेझैं । माथि धुरीमा पुगेपछि तल झर्नैपर्छ भन्ने कटु थयार्थ कसैले भुल्नु हुदैन तर ती युवतिले भुलिन् । पिङ्को धुरीबाट तल झर्दा उनको मुटु चिउउव भएछ र सपनामा पिसाब गर्दा बिपनामा ओछ्यान बिग्रिन्छ नि, हो त्यस्तै नराम्रो दुर्घटना भयो । भ्रष्टाचारी नेता दोस्रो पटक पनि भोट जितेर सांसद भए जस्तै उनको पिर्का पुनः धुरीमा पुग्यो । तल झर्न लाग्दा बचेकुचेको ढिकुटी पनि सबै रित्तियो । त्यसबखत पिङ्मा बसेकाहरूलाई मात्र होइन तल रमिता हेर्न बसेका हामी जस्तालाई पनि घर फिर्किएर तिलकुशले “अपवित्र पवित्रो वा... ’ गर्नुपरेको थियो । मेरो स्मृति यथास्थितिमा आइपुग्दा टाँघन्डुब्बा, सुरुङ्गाको उबडखाबड बाटो पार गर्दै पूर्व–पश्चिम राजमार्ग पुगेर विर्तामोड अथवा विराटनगरतिर सलल्ल बग्ने यात्रीबसझैं आकाश मार्गको कच्ची उकालो पार गरी कोरियन ०९३ वायुयान लगभग चालीस हजार फिटभन्दा माथिको उचाइमा रहेको आफ्नो हवाइ मार्गमा समाहित भएकाले त्यहाँ मुटु चिउउव हुने अवस्था समाप्त भइसकेको थियो । यान आफ्नो धावन मार्गमा अत्यन्त द्रुतगतिमा उड्न थालेको केही समयपछि विमानभित्र एउटा स्वप्नवत् परिदृश्यको पर्दा उद्घाटित भयो । मैले अनुभूत गरें मानौ म वैवाहिक समारोहमा उपस्थित थिएँ । त्यहाँ मजस्ता धेरै धेरै जन्ती भोजमा सामेल भई मोज गर्न लागिरहेका थिए । यानपरीहरूले हाउभाउ कटाक्षका साथ खाद्य र पेय पदार्थका यथेष्ट परिकारहरू प्रदान गर्दै गर्दा मलाई लाग्यो म लगभग पैंतीस, चालीस वर्षअघि आफ्नो जन्मस्थलमा हुने गरेका परंपरित बिहेमा जन्तीका रूपमा सामेल भइरहेको थिएँ । सम्झन्छु ती विगतका दिनहरू, कसैको बिहेमा जन्त जान मरिहत्ते गर्ने मजस्ता ठिटाहरू एकदिनको पैदल यात्रा गर्नसम्म पछि पर्दैनथे । बिहान घामका झुल्कामा हिंडेर बेलुका घाम अस्ताएपछि बेहुलीघरमा पुग्दाको थकाइ र भोक धरानबाट एकभारी नुन बोकेर उकालो चढी बेलुका साँझमा वास बस्न लागेको थकित भरियाको भन्दा कम हुदैनथ्यो । डल्लैडल्ला भएका बारीमा टुक्रुक्क बसेर घन्टौं अघि टपरीमा पस्किएको चीसो भातमा मासको दाल, अलिकति साग, थोरै मूलाको थेवे, दुईवटा ससाना फुरौला र दुनामा हालेको एक पित्को घिऊ एकै ठाउँमा मुछेर सप्रयाङ् पार्दा अमृत भन्ने चीज अर्को छैन, यही हो भन्ने लाग्थ्यो । तर आज पाँचतारे होटलबाट आएको उच्चस्तरीय खानाले पनि त्यस किसिमको सन्तुष्टि दिन सकिरहेको थिएन । यस अघि मैले यात्रा गरेका कोरियाली र थाई वायुयानभन्दा यो यान धेरै कुरामा विशिष्ट थियो । प्रत्येक सिटका अगाडि जडान गरिएको भिडिओ सेट्बाट विविध मनोरञ्जनका साथै उडान गतिविधि (फ्लाइट् इन्फर्मेसन) समेत प्राप्त गर्न सकिन्थ्यो । खानापिना समाप्त भएपछि सबै यात्री आ–आफ्ना क्रियाकलापमा संलग्न भए । केही यात्री पुस्तक पढ्नमा मस्त देखिन्थे । मेरा दाहिनेतिर बीचको लहरको छेउको सिटमा बसेको एकजना युरोपेलीझैं लाग्ने व्यक्तिसँग लगभग सातवटा जति मोटामोटा पुस्तक थिए । सायद ती पुस्तक उपन्यास हुनुपर्छ । उसले एकएक गरी ती सबै पुस्तक पढिसकेजस्तो लाग्यो मलाई । बेलाबेला उङ्ने र बेलाबखत भिडिओ चलाउने बाहेक ऊ हरहमेसा पुस्तक मै घोरिएको देखिन्थ्यो । पुस्तक पढ्ने बाहेक केही यात्री उङ्ने काममा लागेका देखिन्थे भने अधिकांश यात्री अगाडिको भिडिओसँग जिस्किरहेका थिए मानौ उनीहरू हनिमुनमा संलग्न नव–विवाहित दम्पति हुन् । आफुलाई भने बख्ख लाटाले पापा हेरेभैंm अरु यात्रीतिर पल्याकपुलुक हेर्नुबाहेक केही आएन । मजस्तो पूर्व–कालिदासले छेवैका अपरिचित सहयात्रीलाई सोद्धा पनि ‘उसरठ’ भन्ने उत्तर आयो भने के गर्नु भनेर सोध्ने धृष्टता गरिन । यदाकदा केन्द्रीय प्रसारणबाट आएको मूकदृश्य (भिडिओ) हेरेर चित्त बुझाउनुबाहेक अरु केही गर्न सकिएन । पटकपटक ‘एयरफोन’ नलाएको पनि होइन तर त्यसलाई अंग्रेजी भाषामा मिलाउन आएन – पटक्कै आएन । लगभग पन्ध्र घण्टाको लामो हवाइयात्राका क्रममा विमानभित्र गरिएको अतिथि सत्कारलाई शुद्ध नेपाली शैलीको अतिथि सत्कारसँग व्यतिरेक गर्न खोजें मैले । नयाँ मैतालु लिएर पहिलो पटक ससुराल जाने ज्वाइँलाई गरिने सत्कार र यानमा गरिने सत्कारमा गहनतम अर्थतात्विक भिन्नता दृष्टिगत भएन । मात्र प्रयोजनपरक भेदका आधारमा पृथक्झैं लाग्ने ती दुवै सत्कारहरूको उद्देश्य बाह्य रूपमा एकै किसिमको छ भन्ने कुरा सजिलै अनुमान गर्न सकिन्थ्यो । “कर्मण्येवाधिकारस्ते मा फलेषु कदा च न’ को घेराभित्र अटाउन नसक्ने ती दुबै सत्कार फलको प्रसस्त आशा राखेर गरिएका सत्कार हुन् । त्यसो भएतापनि ती दुवैमा पृथक्ताभाष नभएको भने होइन । यसरी हेर्दा विमानको सत्कार सतही, व्यापारिक, बाह्य र स्वल्पकालीन हुन्छ भने ससुरालीको सत्कार उपर्युक्त विशेषताका अतिरिक्त गहन, व्यावहारिक, आन्तरिक र दीर्घकालीन पनि हुन्छ, तर वर्तमान समयका कथित ससुरालीले दिने सत्कारलाई हेर्ने हो भने विमानको सत्कारको पल्ला अझ भारी हुने देखिन्छ । विमान उडिरहेकै बेला पटकपटक भएका सूर्योदय र सूर्यास्तका दृश्यावलोकनले आपैंmले आपैंmलाई चिमोट्नु पर्ने परिस्थितिको सिर्जना भएको थियो । सोही अवस्थामा यानको भित्तामा राखिएका भिडिओ र टि.भि पर्दाबाट जहाज कति उचाइमा छ, कति माइलको गतिमा छ, गन्तव्यको दुरी कति छ र त्यहाँको मौसम कस्तो छ, सो दुरी पार गर्न कति समय लाग्छजस्ता विषयमा वारम्बार जानकारी प्रवाहित हुन थाल्यो । चौध घण्टा यात्रा पुरा भइसकेको र अब एक घण्टा समय लाग्ने कुरा पनि जानकारीमा आयो । झ्यालबाट तल पृथ्वीमाताको दर्शन गर्ने धोको अधुरै थियो । सोही धोको पुरा गर्न मैले झ्यालबाट तलतिर दृष्टि घुमाएँ । कतैकतै मात्र बादलका ढिस्काहरू खरायोका ससाना बच्चाझैं देखिए । हावाको प्रवाहद्वारा ढिस्काबाट छुट्टिंदै गरेका बादलका ससाना थेग्लाहरू सिमलको भुवाझैं यत्रतत्र उड्दै थिए । ती बादलका मनचिन्ते ढिस्कानाहरूलाई एकटकले हेरिरहँदा कहिले मान्छेका आकारमा, कहिले राक्षसका आकारमा, कहिले विभिन्न पशुपक्षीका आकारमा देख्न सकिन्थ्यो; अथवा यसो भनौ तिनीहरू आफुले चिताएको आकारमा देखिन्थे । बादलका ती ढिस्कनाहरूले मतिर हेरेर भन्दै थिए, ‘तिमी मान्छे भनाउँदाहरू यसरी नै प्रत्येक पल आफ्नो रूप र आकार फेरिरहन्छौ छेपाराले आफ्नो रङ् बदलेझैं ।’ अझ अघि बढ्दै जाँदा बादलका थेग्लाहरू क्रमशः अन्तध्र्यान हुँदैगए । मैले भद्रपुर–काठमाडौं उडानका क्रममा माथिबाट दृश्यावलोकन गरेका तराइ, पहाड, हिमालका रमणीय दृश्यहरूभन्दा नितान्त भिन्न दृश्यहरू दृष्टिगोचर भए त्यहाँ । एकै अनुहारका स्वप्न र सुषुप्तिलाई जेठो र माहिलोमा पर्गेल्न सकिन मैले । मेरा अक्षुण्ण दृष्टिमा लगातार जङ्गलका विशालतम फाँटहरू, तिनका बीचबीचमा रहेका असङ्ख्य ताल तलैयाहरू र कतै राक्षसाकारका हिमक्षेत्रहरू परिरहे । मानवबस्तीको किञ्चित् आभाससम्म प्राप्त गर्न नसकिने त्यो क्षेत्र देखेर म केही रोमाञ्चित पनि भएँ । बालबुद्धिको प्रमुख आतिथ्यमा भएको अन्तर्मानसिक सभामा मनले मन्तव्य दियो, “जङ्गल, ताल र हिमालको संयुक्त रूपनै ‘संयुक्त राज्य’ हो ।” आफ्नै मनले बोलेको कुरा मैले पत्याइदिएँ आफ्ना पार्टीका नेताको ढाँट कुरा तलका कार्यकर्ताले पत्याएझैं । मैले उद्धृत गरिसकें तालहरू असङ्ख्य थिए भनेर । ती तालहरमध्ये अधिकांश लघु आकारका थिए भने केही तालहरू बृहत् आकारका पनि थिए । बृहदाकारका केही तालहरूको जिउडाल हेर्दा ठ्याक्कै प्रशान्त महासागरजस्तै देखिन्थ्यो । संभवतः ती तालहरू उमेर पुगेपछि प्रशान्त महासागरलाई छोडेर त्यहाँ गई बसेका उसैका छोराछोरी हुन् । अमेरिकामा मानवजातिमा मात्र होइन समुद्रहरूमा पनि उमेर पुगेपछि बाबु–आमाको कमाइमा भर नपर्ने परम्परा रहेछ । अरु सबै कुरामा मानवजाति र समुद्रहरूमा समानता देखिए तापनि एउटा कुरा नितान्त पृथक् देखियो । त्यो के भने मान्छे अनिवार्य रूपमा परिवार नियोजन गर्दा रहेछन् तर समुद्रहरू चाहिं मुस्लिम धर्मावलम्बीझैं ‘बहु सन्तान अल्लाहका वरदान’ भनेर भक्कु छोराछोरी जन्माउँदा रहेछन् । एकपछि अर्को गर्दै बृहदाकारका तालहरूको दृश्यावलोकन गरेपछि मैले मेरो छेवैमा बसेको कोरियाली मूलको अमेरिकीसँग यसबारे आफ्नो जिज्ञासा राखें । उसले मेरो अगाडि राखिएको अमेरिकी मानचित्र पल्टाएर देखाउँदै मेरो उत्सुकता मेटायो । ‘लेक सुपेरियर’, ‘लेक मिचिगन’, ‘लेक हरन’, ‘लेक ओन्टारियो’ र ‘लेक इरि’ जस्ता बृहदाकारका लेकहरू अमेरिका र क्यानाडाको सीमामा पर्दा रहेछन् भन्ने कुरा मानचित्रबाट स्पष्ट भयो । ती लेकहरूमध्ये ‘लेक सुपेरियर’को अधिकांश भाग अमेरिकाभित्र र थोरै भाग क्यानाडाभित्र पर्दो रहेछ । त्यहाँका जङ्गल, ताल, नदीनाला आदिको हवाइ अवलोकन गर्दा थाहा भयो त्यहाँका यावत् प्राकृतिक वस्तुहरूमा कृत्रिमता मुखरित भएको छ । मैले अनुमान लगाएँ नेपालका प्राकृतिक सम्पदाहरू शतप्रतिशत प्राकृतिक भएर नै विदेशी पर्यटकहरू यसरी आकर्षित भएको हुनुपर्छ । कतै वर्गाकार, कतै वृत्ताकार, कतै आयताकार, कतै त्रिकोणाकार, कतै षट्कोणाकारमा टल्किने तालहरूको निर्मिति हेर्दा त्यहाँको प्रकृतिले विज्ञान र गणितका क्षेत्रमा पनि अग्रगति लिइसकेको कुरा छर्लङ्गियो । यति हुँदाहुँदै पनि नेपालका आध्यात्मिक तालहरूसँग त्यहाँका भौतिक तालहरूले खुलेर प्रतिष्पर्धा गर्न सक्लान् जस्तो लागेन । तालतलैया भएको क्षेत्र समाप्त भएर बस्ती तथा सहरी क्षेत्रमा प्रवेश गरेको केही समयमै विमान वासिङ्गटन डि.सि.को ‘डेलस’ अन्तर्राष्ट्रिय विमानस्थलमा अवतरण गर्यो । कतै सरल अनि कतै वृत्ताकार धावनमार्गमा विमान गुडिरहेका बेला म दार्जिलिङ्को तीन घुम्तीमा सर्पाकार रूपमा घुमिरहेको रेलको स्मरण गर्दै थिएँ, एकाएक ‘आँ’ गरेर मुख बाइरहेको ट्रान्जिट् गेटमा विमानले ल्याप्प आफ्नो मुख टँसायो । त्यो देखेर मलाई लाग्यो परस्पर ओठचुम्बनमा रमाउने अमेरिकी संस्कृति र त्यहाँको यान संस्कृति एकै किसिमको रहेछ । सबै यात्री विमानबाट धमाधम ओर्लिन थाले । म पनि विमान परिचारिकाको अभिवादन स्वीकार्दै अघि बढें । सोही क्रममा केही पर पुगेपछि एउटा वाणले ‘ट्रान्जिट्’ तिर देखायो भने अर्को वाणले ‘इमिग्रेगन’को सङ्केत गर्यो । म इमिग्रेसनतिर लागें । अलिक पर रहेको साँगुरो पुलबाट पार गरेपछि त्यहीं जोडिएको बसभित्र पुगिंदो रहेछ । बसमा टेक्नु अघि सुरक्षा जाँच भयो । सबै यात्री आइपुगेपछि बस निकै पर रहेको इमिग्रेसन कक्षतिर अघि बढ्यो र केहीबेरपछि सम्बन्धित कक्षमा पुगेर अडियो । अरुसँगै म पनि बसबाट ओर्लिएँ । अमेरिकी भूमिमा टेकेपछि अमेरिकी हावाले कानमा भन्यो, “तेरो मूल्यमा एकाएक बृद्धि भएको छ; तँ चौहत्तर प्रतिशतले महँगो भएको छस्; खवरदार, सस्तोतिर फर्किने विचार गर्लास् नि !” मैले सुनेको नसुन्यै गरें र इमिग्रेसन कक्षमा लाममा उभिएँ । आफ्नो पालो आयो । मैले पनि पासपोर्ट, हवाइटिकट र यानमा दिएको फारम इमिग्रेसन (अध्यागमन) अधिकारीलाई बुझाएँ । उसले अर्को फारम भरेर तुरुन्त ल्याउन निर्देशन दियो । यानभित्र दुईवटा फारम भर्नुपर्ने रहेछ, तर मलाई किन हो कोरियन केटीले एउटा मात्र फारम दिइछ, एउटा मात्र भरेको थिएँ । एक छेउमा बसेर अर्को फारम भरें । त्यो भन्सार फारम रहेछ । त्यसमा आफ्नो पोकाभित्र भएका वस्तुहरू, विशेषतः खाद्य पदार्थहरू भर्नुपर्दो रहेछ । घिउ, तेल, अचार, सिन्कीजस्ता वस्तुहरू मेरा बाकसमा थिए । यस्ता वस्तुहरू अमेरिका छिराउन पाइदैन । काठमाडौंमा मेरा धेरै साथीभाइले भनेका थिए डेलस विमानस्थलको भन्सारमा यस्ता वस्तुहरू सबै मिल्काइदिन्छ, लान दिदैन । मैले उक्त कुरा संझिएँ र फारममा खाद्य वस्तुहरू भर्ने कि नभर्ने भन्नेमा एकछिन अकमकिएँ । ‘आ, साँचो डग्दैन, झुटो तग्दैन; भर्छु नढाँटी’ भनेर रिठ्ठो नबिराई भरें । फारम बुझाएपछि सोको अध्ययन नै नगरी अध्यागमन अधिकारीले मेरो पासपोर्ट हेर्दै मलाई साध्यो “के तपाईं शिक्षण पेसामा आबद्ध हुनुहुन्छ ?” “हजुर, म शिक्षक हुँ,” मैले भनें । छिटो जानोस् र आफ्नो सामान बुझ्नुहोस्” उसले भन्यो । म सरासर अघि बढें र आफ्नो सामान बुझें । गौरवको अनुभव गर्दै मनमनै भने “धन्य शिक्षण पेसा !” ih05pgodyr7rvpjsx92x8k4yo7ga0qs भर्जिनिया, म्याग्दी र १९३ औं भानुजयन्ती 0 2817 5405 5404 2014-09-16T16:06:35Z Komal Prasad Pokharel 1182 wikitext text/x-wiki दार्जिलिङ र सिक्किम प्रान्तका प्रवासी नेपालीहरू अत्यन्त उत्साह, उमङ्ग र भक्तिभावपूर्वक प्रत्येक वर्ष भानुजयन्ती मनाउँछन् । उनीहरू यसलाई राष्ट्रिय पर्वका रूपमा लिन्छन् । धेरै ठाउँमा उनीहरूले भानुभक्तको प्रतिमा पनि स्थापना गरेका छन् । प्रवासी दाजुभाइ, दिदीबहिनीहरूकै सक्रियता र पहलमा भानुजयन्तीका दिन त्यहाँको सर्कारले सार्वजनिक विदाको घोषणा पनि गरेको छ । यस कुराको स्मरणले म नेपालको वंशज नागरिक निहुर्मुन्टी ‘न’ हुन्छु । मलाई आत्मग्लानीले पिरोल्छ, तर म एकजना निरीह मान्छेले के गर्न सक्छु, के भन्न सक्छु पिरोलिनु बाहेक । मैले भन्न सक्ने कुरा, गर्नसक्ने कुरा एकमात्र छ । म मनमनै भन्छु — ‘थुक्क ! हाम्रा देशका माथिल्लो ओहदामा बस्ने ठूलाबडा भनाउँदाहरूले डाडुमा पानी तताएर त्यसैमा डुबेर मर्नु नि !’ दार्जिलिङ र सिक्किममा भानुजयन्ती मनाउने गरेको कुरा मैले धेरै पटक सुनेको र एकदुई पटक देखेको कुरा हो । भानुजयन्ती दार्जिलिङ र सिक्किममा मात्र मनाउँछन् भन्ने गहिरो विश्वास बोकिरहेका बेला म अर्को ठाउँबाट पनि त्यसैगरी प्रभावित भएको छु । त्यो ठाउँ नजिक छैन । टाढा छ, धेरै टाढा, जहाँ दिउसो हुँदा यहाँ रात हुन्छ । त्यही दिन र रातको फरक भएका ठाउँका आप्रवासी नेपालीले भानुभक्तप्रति गरेका हार्दिक :श्रद्धाभावको कुरा हो यो । १६ जुलाई २००६ मध्यान्ह १२ बजे भर्जिनियाको डेलस अन्तर्राष्ट्रिय विमानस्थलको अवतरण कक्षबाट इमिग्रेसन पार गर्नासाथ गोपी (ज्वाइँ), उहाँको एकजना साथी र म कारबाट हुइँकियौ उडब्रिजतिर । जेफ्रिज आर डीसँग जोडिएको १४३०२ नं.को विशाल आवासभवनको एपार्टमेन्ट नं. ११०८ मा छोरी ज्वाइँको आवास छ । प्रतिघण्टा ५५ माइलको गतिमा गुडेको कारलाई डेरामा पुग्न लगभग ४५ मिनेट लाग्यो । छोरी कृष्णा, नाति अभिषेक र अमृतलाई आँखाले अघाउन्जेल पान गरेपछि मेरो चिरप्रतीक्षित इच्छा पूर्ण भयो । १०÷१५ मिनट थकाइ मारेपछि मैले थाहा पाएँ त्यसैदिन त्यहीं नजिकैको ‘लिसिल्भ्यानिया पार्क’ मा १९३औं भानुजयन्ती धुमधामका साथ सम्पन्न भइरहेको छ । त्यस दिन आइतबार परेको हुनाले भानुजयन्ती पनि त्यसै दिन मनाइएको रहेछ । कामको व्यस्तताले विदाको दिन भानुजयन्ती मनाउनु त्यहाँको बाध्यता हो भन्ने कुरा पछि थाहा पाइयो । ‘अन्तर्राष्ट्रिय नेपाली साहित्य समाज’ (अनेसास) द्वारा आयोजित भएको हुनाले पनि सो समारोह भव्य एवं महत्त्वपूर्ण थियो । म त्यहाँ पुग्ने कुरा थाहा पाएर अनेसासका संस्थापक अध्यक्ष होमनाथ सुवेदीले मलाईसमेत लिएर आउन गोपीजीलाई निम्ता दिइसक्नु भएको रहेछ । सो कुरा थाहा पाएपछि त मेरा भुईँमा खुट्टा रहेनन् । २३÷२४ घण्टे जेट यात्राबाट लागेको थकाइले एकाएक सुइँकुच्चा ठोकेछ । मैले छोटो स्नान गरें । चिया र बिस्कुटको नास्तापछि गोपीजी, म र नाति अभिषेक लाग्यौं भानुजयन्ती समारोह स्थलतिर । कार द्रुतगतिमा चिप्लिरहेको थियो । म नयाँ नयाँ रमणीय दृश्यहरूलाई आँखाका: नानीभित्र लुकाउँदै एकछिन भएपनि शोचमग्न भएँ । भानुभक्तलाई मैले सानैमा चिनेको थिएँ उनको ‘रामायण’ र ‘बधुशिक्षा’ का केही श्लोकबाट । मेरी मावलकी हजुर आमाले म आठ वर्षको छँदा सिकाएको निम्न लिखित श्लोक पनि झट्ट मेरा मगजमा आयो— '''साँचो बोल्नु नबोल्नु बात कहिल्यै झूटो भन्याको रति ।''' '''आखिर् मर्नु छ पाउनू छ उति फल् याहाँ गर्याको जति ।''' ‘बधुशिक्षा’ मेरी आमाले पनि हजुरआमाबाट श्रुतिका रूपमा कण्ठस्थ गरेका श्लोकहरू सुनाउनुहुन्थ्यो । विवाहमा भन्ने श्लोकको लयमा लामो लेग्रो तानेर भन्दा सारै मीठो सुनिन्थ्यो । यसरी भन्न मेरी आमा निरक्षर भए पनि सारै सिपालु हुनुहुन्थ्यो । हजुर आमा र आमाको प्रभाव परेर होला अहिले पनि मलाई भानुभक्तद्वारा प्रयुक्त छन्दहरू गाउन औधी मनपर्छ । मेरा पूर्वस्मृतिहरू तरङ्गित हुँदै एकै क्षणमा मलाई भेट्न आइपुगे । मलाई चैं काठमाडौंदेखि अत्यन्त द्रुतगतिमा उड्ने जहाजमा उड्दा पनि २४ घण्टा जति लागेको थियो; तर मेरा ५५ वर्ष अघिका स्मृतिहरू एक निमेषमा अमेरिका पुगे; प्रकाशको गतिलाई पनि जिते; छक्क परें म । अमेरिका पुग्नेबित्तिकै भानुजयन्तीमा भाग लिन पाउनु मेरा लागि लर्तरो कुरा थिएन । वास्तवमा म भानुभक्तको भक्त नै रहेछु जस्तो लाग्यो । यहाँ म भन्ने गर्थें भानुभक्तको पुनर्जन्म दार्जिलिङ र सिक्किममा भएको छ, तर त्यहाँ पुगेपछि मैले यताको कुरा भुसुक्कै बिर्सिएँछु । उतैको कुरामात्र स्मरणमा आएछ, ‘भानुभक्तले अमेरिकाको ‘ग्रिनकार्ड’ मात्र होइन नागरिकता नै लिएछन् । डलरको लोभ देखाएर राम्राराम्रा कवि, साहित्यकार, गायक, नेता, अभिनेता, अभिनेतृ सबै अमेरिकाले तानिसकेछ जस्तो लाग्यो । मनमा अनेक तर्कवितर्कहरू खेलाउँदा खेलाउँदै थाहै नपाई ‘लिसिल्भ्यानिया पार्क’ आइपुगेछ । म सानो देशको सानो मान्छे । सोच पनि सानै थियो । मनमनै विचार गर्दै थिएँ लिसिल्भ्यानिया पार्क रत्नपार्क जस्तै अथवा त्यो भन्दा अलिक ठूलो होला । बिघ्न भए वरिपरि कम्पाउन्ड वाल लगाएको होला । त्यहाँभित्र अलेलि फूलबारी होला । तरुनी तन्देरीले इस्क गर्ने ठाउँ र भुटेका मकै र भटमास खाँदै उग्राउने ठाउँ होला । त्यो भन्दा बढी भए देखीदेखी होइन अलिक छेलिएर कुकुरासनमा कम्पाउण्डवाल भिजाउने ठाउँ होला । अझ धेरै भए सार्वजनिक शौचालय पनि होला तर रत्नपार्कको जस्तो घुँडाघुँडा आउने सु र दैलै उघार्न नसकिने गरी भरिएको आची चाहिं अलिक नहोला, किनभने त्यो काठमाडौं थिएन, अमेरिका थियो । तर ती मेरा सबै अनुमानित कल्पनाहरू नेपालको वार्षिक बजेटजस्तै पचहत्तर प्रतिशत घाटा भए ।म एकछिन त वाल्ल परिरहें लाटाले पापा देखेजस्तै । केहीबेर पछि अलिक होस आयो, नियन्त्रित भएँ र आफैंले आफैंलाई प्रश्न गर्न थालें—“लौ भन् त तँ, यस पार्कमा कुन कुराको कमी छ ? पार्कको छेउमा विशाल पोटोम्याक नदी छैन कि ? त्यस नदीमा सवार गरी मनोरञ्जन प्राप्त गर्ने स्टिमरहरू छैनन् कि ? फुटबल, भलिबल र अन्य अमेरिकी खेलका लागि खेल मैदान छैनन् कि ? पोटोम्याक नदीको वरिपरि रमणीय जङ्गल छैन कि ? पिकनिक स्थल छैन कि ? सभासमारोहका लागि आवश्यक पर्ने घरहरू छैनन् कि ? गाडी पार्किङ् क्षेत्र छैन कि ? त्यहाँको वातावरण सुन्दर एवं शान्त छैन कि ? यसो नदी किनारमा आँखा घुमाउँदा भेडाबाख्रा, देउतेबोका र पठेक्रीझैं बैंसले मात्तिएका खैरे खैरेनी उन्मुक्त रुपमा नाङ्गै खर्किएका छैनन् कि ? के छैन ? म आफैंलाई उत्तर दिन्छु — ‘हो सबैथोक छ, चिताए जत्ति अथवा त्यो भन्दा पनि बढी । तर नदी किनार भए पनि बिहारी र नेपालीजस्तो लाम लागेर हग्ने र कुकुरासनमा तुर्क्याउने मान्छे ओखती लाग्छ भने पनि पाइँदैन । हामी १९३ औं भानुजयन्ती समारोहस्थल पुग्यौं । भर्खर भर्खर मात्र कार्यक्रम प्रारम्भ भएको रहेछ । साहित्यकार होमनाथ सुवेदीसँग नामले परिचय थियो तर अनुहारले थिएन । गोपीजी र मेरो कथासंग्रह अन्तर्व्यथा आजको मार्फत उहाँले मेरो परिचय पाइसक्नु भएको रहेछ । उहाँ विशेष अतिथिको आसनमा बस्नुभएको थियो । गोपीजीले कानमा गएर केही भन्नासाथ उहाँ जुरुक्क उठेर मलाई भेट्न आउनु भयो । परिचय पश्चात् उद्घोषकलाई मेरो नाम र परिचय टिपाउनुभो र मैले पनि नवआगन्तुक अतिथिका आसनमा बस्ने सौभाग्य पाएँ । अनेसासको आयोजनामा सो समारोह भएको हुनाले सभापतिको आसनमा अनेसासका सभापति मोहन सिटौला हुनुहुन्थ्यो भने प्रमुख अतिथिमा अमेरिकाका लागि नेपाली राजदूतावासका चार्ज डि. एफियर्स श्री रुद्रप्रसाद नेपाल हुनुहुन्थ्यो । त्यस क्षेत्रमा रहदै आउनु भएका अन्य व्यक्तित्वमा डा. बलराम अर्याल, भीम रेग्मी, एच. वि. भण्डारी, कमला प्रसाईं, कवि एवं निबन्धकार गोविन्द गिरी ‘प्रेरणा’ र अन्य धेरै महिला र पुरुषको उपस्थिति थियो । माला लगाएर फोटामा सजिएका भानुभक्तलाई मनमनै नमन गरें । वायुयानको धङ्धङी सँगुलै थियो । सोही कारणले हुनसक्छ बेलाबेला सिद्धिचरणलाईझैं ‘स्वप्न गगनबाट सुशीतलजल बर्सन्थ्यो रिमझिम’ । अमेरिकाभित्र पनि नेपाल रहेछ; म्याग्दी र रम्घा रहेछ भन्ने थाहा पाएर होला गर्वले हात्तीको जत्रै मुटूभयो । आदि कविको आफ्नै इच्छाले हुनसक्छ सो समारोहमा भानुभक्तकै जन्मस्थल छेउछाउका व्यक्तित्वहरूको उपस्थिति बढी थियो, उहाँहरू कै उत्साह र उमङ्ग बढी थियो सद्भावना, श्रद्धा र प्रेम बढी थियो । भानुभक्तका भक्त होमनाथ सुवेदीले आफ्नो मन्तव्यको क्रममा भानुभक्तको घर पुनर्निमाण गर्ने कुरा उठाउँदा र त्यसलाई उपस्थित सबैले तालीद्वारा समर्थन गर्दा मेरो मन थामिएन । आफ्नो दुई थोपा आँसूले मैले पनि होमनाथ सुवेदीको भनाइलाई साथ दिएँ । आर्थिक सहयोग भने पनि, जे भने पनि मेरा निम्ति त्यही अमूल्य थियो । त्यही अर्पिएँ आदि कविलाई । आदिकविको घर पुनर्निर्माण गर्ने भनेको के होला ? भन्ने कुरा मनमा उठ्यो । एकछिनमा त्यसको उत्तर थाहा पाएँ आदिकविको घर भनेको नेपाल हो । नेपालकै पुनर्निर्माण गर्ने भनेको होला जस्तो लाग्यो । अर्को मनले भन्यो आदिकविको सालिक तोड्नेहरूले यसो गर्न देलान् त ? ल एक छिनका लागि दिए अरे तर विदेशी सहयोग हसुर्न बानी परेका कावाहरूले भानुभक्तका लागि जुटाएको पवित्र सहयोग चप्काइदिए भने ! फेरि मन कुइँक्क घुम्यो र भन्यो, “आफ्नो देशको माया गर्ने देशभक्तहरू मिलेर सहयोगको सदुपयोग गर्नुपर्छ ।” आदिकविको जन्म जयन्तीमा काव्य चर्चा हुनु नितान्त जरुरी छ भन्ने कुरा आयोजकले राम्रोसँग बुझेका रहेछन्; किनभने समारोहको अधिकांश समय काव्य चर्चामै बितेको थियो । कवयत्री कमला प्रसाईंको कविता संग्रह ‘म बिनाको मेरो जीवन’ र कवि मोहन सिटौलाको कवितासंग्रह ‘नयाँ मुलुकको नाद’ को विमोचन सोही समारोहका आकर्षण थिए । कमला प्रसाईंका कविता आफ्नै दुःखसुखका अनुभव र अनुभूतिका झिल्का र थोपा हुन् भन्ने कुरा कवयत्री स्वयम्बाट थाहा पाउन सकियो भने ‘सिटौलाको कविता नितान्त नवीन र मौलिक बिम्ब विधानमा उनिएको छ’ भनेर समालोचक एच्.बि. भण्डारीले आफ्नो समालोचकीय टिप्पणीमा उल्लेख गर्नुभएको थियो । समारोहमा भएको प्रतियोगितात्मक खुला कवि गोष्ठीमा विभिन्न कविहरूले आआफ्ना कविता वाचन गर्नुभएको थियो । त्यहाँ तुङ्गनाथ उपाध्यायको ‘श्रद्धासुमन’ प्रथम, हस्त गौतमको ‘आमाको व्यथा’ द्वितीय र दिनेश त्रिपाठीको ‘शब्दहीन देश’ तृतीय घोषित भएका थिए । त्यसैगरी सोही अवसरमा खुला प्रतियोगितात्मक बाल कविता गोष्ठी पनि सम्पन्न भएको थियो । त्यसमा आशिष सिटौला, प्रसन्न सिटौला र अमित श्रेष्ठ क्रमशः पहिला, दोस्रा र तेस्रा भएका थिए । अप्रतियोगी कविका रूपमा कविता पाठ गर्ने अन्य कविहरूमा नारायण अधिकारी, कपिल सिटौला, डा. हरिराज भट्टराई, नितेश अधिकारी, कमला प्रसाईं, प्रेम संग्रौला, टीका पुन, गोविन्द गिरी ‘प्रेरणा’, कविन्द्र सिटौला, मधु शर्मा, कल्पना सुवेदी, मोहन सिटौला र म स्वयं पनि थिएँ । मैले आफूलाई त्यति कुशल कवि ठान्ने गरेको छुइन, तर त्यहाँ मैले सुनाएको ‘गयो जीवनै बैंस जाँदै गएन’ भन्ने छन्दोबद्ध कविताले निकै ठूलो प्रशंसा पायो । त्यहाँ उपस्थित सबैलाई घत लागेछ क्यार । अत्यन्त चाखपूर्वक मेरो कविता सुनेको पाएँ मैले । डा. हरिराज भट्टराईले त राम्रो, राम्रो धेरै राम्रो भनेर मलाई धाप पनि मार्नुभयो । त्यो समाचार भर्जिनिया र डि.सि. सबैतिर फैलिएछ । मलाई भेट्ने धेरैजसोले ‘तपाईंले भानुजयन्तीमा धेरै राम्रो कविता सुनाउनु भएछ नि, आफूले त सुन्न पाइएन !’ भनेर दुःख मनाउ गरेको पनि सुने । कवि एवं साहित्यकार होमनाथ सुवेदी र उहाँकी श्रीमती नन्दादेवी सुवेदीबाट त झन् धेरै प्रशंसा पाएको छु मैले । त्यसो त नेपालमा विशेष गरेर झापामा भएका गोष्ठीहरूमा पनि उक्त कविताले प्रशंसा पाएको छ,, ताली पाएको छ । जे होस् त्यो प्रशंसा र ताली मैले पाएको होइन कविताले पाएको हो, सोही कविताले पाएको हो । मैले प्रशंसा पाउने भए यसभन्दा अघि पनि निकै कविता लेखेको छु जस्तो लाग्छ, खोइ पाएँ प्रशंसा ? खोइ पाएँ ताली ? जे होस् एउटा कविता मात्र भए पनि यसो हेर्नुहुने भएछ । समुद्र पारी गएर पनि अलेली नाम कमाएर आयो । आफुले डलर कमाउन नसके पनि एउटा कविताले नाम अलिकति भए पनि कमायो । आफैंलाई स्यावास् । भानुजयन्तीको कुरा गर्दागर्दै कलम झन्नै ‘आफूजयन्ती’ तिर रड्किएछ । अँ उक्त कायक्रमको अर्को आकर्षण प्रतियोगितात्मक भलिबल खेल थियो । सो खेलका लागि बाल्टिमोर निवासी मोहन थापाले ‘अनेसास–भानुभक्त मेमोरियल गोरखबहादुर थापा रनर कप’ को व्यवस्था गर्नु भएको थियो । सो भलिबल खेल प्रतियोगितात्मक भए पनि अत्यन्त सौहाद्र्रपूर्ण भलिबल खेल थियो । छ्यात्छ्याती नेपालीले खेलेजस्तो, नेपालभित्रै खेलेजस्तो अनि भानुभक्तकै रम्घामा खेलेजस्तो खेल थियो त्यो । छेवैमा बगिरहेको ‘पोटोम्याक’ नदी बग्न छोडेर निर्निमेष गोल हेरिरहेको थियो । भलिबल खेलको मध्यान्तरको मौका छोपेर मैले केही क्षण पोटोम्याकतिर दृष्टि दिएँ । एकै छिनमा रूप बदल्यो त्यसले र फेवाताल बन्यो । हेर्दैथिएँ त्यो माईपोखरीमा रूपान्तरित भयो । वरिपरि जङ्गलैजङ्गलले घेरिएको ठ्याक्कै माईपोखरी, स्वच्छ जलले पूर्ण जलाशय । मेरा देशका फेवा, रारा, माईपोखरी र अन्य जलाशयभन्दा विशाल थियो त्यो; तर मेरा देशका नदी र तालहरूका छेउमा ‘मुटुभन्दा शरीर ठूलो’ जस्तै थियो ‘पोटोम्याक’ । धेरै फराकिलो क्षेत्रमा बग्ने र जङ्गलैजङ्गलका बीचमा देखिने हुनाले तालको अनुहारको नदी थियो ‘पोटोम्याक’ । गोरेहरूका बीचमा को पुलिङ्गी, को स्त्रीलिङ्गी, को उभयलिङ्गी, को समलिङ्गी छुट्याउन सानोसानो अनुसन्धाननै गर्नुपर्ने हुन्छ भने नदीको लिङ्गभेद गर्ने कुरा चन्द्रलोक पुग्नुभन्दा कठिन हो । लिङ्गभेद गर्ने देशको लिङ्गभेद भएको भाषा बोल्ने भएका नाताले ‘पोटोम्याक’को लिङ्ग छुट्याउन खोजें मैले । नेपालका अधिकांश नदीहरू— मेची, कनकाई, कोशी, नारायणी, गण्डकी, कर्णाली, भेरी, सेती, महाकाली स्त्रीलिङ्गी छन् भने फेवा, रारा, माईपोखरीजस्ता प्रसिद्ध तालहरू पनि स्त्रीलिङ्गीनै छन् । यिनीहरूको नाम सुन्नेबित्तिकै, स्मरण गर्नेबित्तिकै मनका अशुद्ध मयलहरू एकाएक स्वच्छ बन्दछन्, पवित्र बन्दछन् । मानसिक स्नानबाट पवित्र भएपछि दैहिक स्नानको आवश्यकता नै पर्दैन रहेछ । खैरेहरूले राखेको ‘पोटोम्याक’ नामले नदी संझाउने होइन बरु बिर्साउने काम गर्छ । तर जेहोस्, जस्तोहोस् जलाशय देखेपछि हाम्रो मन त्यसैत्यसै द्रवीभूत हुँदो रहेछ, त्यसै पग्लिएर आउँदो रहेछ; मनैले भए पनि चुर्लुम्म डुबेर स्नान गर्न मन लाग्दो रहेछ । त्यहाँ भौतिक रूपले मनोरञ्जनका लागि ‘पोटोम्याक’ प्रिय देखिन्छ तापनि हाम्रालागि त्यो पवित्र गङ्गा हो । नदी र जलाशयको प्राकृतिक महत्त्व नबुझ्नेहरूले हाम्रो देशका नदी र जलाशयहरू दूषित बनाएका छन् तर यस कुरामा अमेरिकीहरू हामीभन्दा सयौंगुणा अघि छन्, तर भौतिक रूपमा उनीहरू अघि भए पनि आध्यात्मिक रूपमा भने उनीहरू हामीभन्दा धेरै पछि छन् । म हाम्रा स्त्रीलिङ्गी नदीहरूको कुरा गर्दैथिएँ, मातृरूपा नदीहरूको कुरा गर्दै थिएँ । अंग्रेजहरूका नदीहरू हाम्रा नदीसँग तुलनीय छैनन् भन्दै थिएँ । वास्तवमा अंग्रेजका नदीहरू निर्जीव वस्तुहुन्, मात्र एच२ओ को सूत्रमा निर्मित द्रव पदार्थ । उनीहरूको शब्दकोशमै लिङ्गभेदक क्रियापद छैन भने नदी कसरी स्त्रीलिङ्गी होस् त । अंग्रेजी भाषाको कुरा देखेर मलाई हाम्रो नेपाली भाषाको कुरा गर्न मन लाग्छ । कति विशाल छ हाम्रो भाषा ! कतिसम्पन्न छ हाम्रो भाषा ! मलाई अलिकति भए पनि नेपाली भाषा र अंग्रेजी भाषाको तुलना गर्न मन लाग्छ — ‘मेरो छोरो आज आउँछ’, ‘मेरी छोरी आज आउँछे’, ‘मेरी आमा आज आउछिन्/आउनुहुन्छ/पाल्नुहुन्छ’, ‘मेरा बा आज आउँछन्/आउनुहुन्छ/पाल्नुहुन्छ’, यी चारै वाक्यका क्रियापदहरू लिङ्गव्यतिरेकी छन् र त्यसरी नै आदरव्यतिरेकी पनि । छोराका लागि आदररहित पुलिङ्गी क्रियापद प्रयोग भएको छ भने छोरीका लागि आदररहित स्त्रीलिङ्गी क्रियापद प्रयुक्त छ । त्यसैगरी ‘आमा’ र ‘बा’ का निमित्त प्रयुक्त सामान्य आदरार्थी क्रियापद ‘आउँछिन्’ र ‘आउँछन्’ मा अघिल्लो स्त्रीलिङ्गवाचक र पछिल्लो पुलिङ्गवाचक हो । यीबाहेक उच्चआदर र उच्चतम आदरका रूपमा प्रयुक्त ‘आउनुहुन्छ’ र ‘पाल्नुहुन्छ’ आमा बा दुवैका लागि उपयुक्त छन् । यी क्रियापदले नेपालमा आमाबाबुको उच्च सम्मान हुन्छ भन्ने कुरा पनि देखाउँछन् । पदसङ्गतिमा लिङ्ग र आदर नभएको हुनाले अंग्रेजी भाषा नेपालीको तुलनामा लङ्गडोजस्तै देखिन्छ । विश्वका सम्पन्न एवं शक्तिशाली देशका अधिकांश व्यक्तिले बोल्ने र अन्तर्राष्ट्रिय रूपमा मान्यता समेत पाएको अंग्रेजी भाषा लिङ्ग र आदरको अभावमा विपन्न भएको छ । यसोभन्दा कसैदेखि डराउनु पर्दैन । अंग्रेजी भाषामा लिङ्गव्यतिरेकी र आदरव्यतिरेकी क्रियापद नभएको कारणबाट उपर्युक्त चारैवटा वाक्यका निमित्त एउटै क्रियापद प्रयोग हुन्छ – ‘माइ सन कम्स् टुडे’; ‘माइ डट(र्) कम्स् टुडे’; ‘माइ मद(र्) कम्स् टुडे’; ‘माइ फाद(र्) कम्स् टुडे’ । यी वाक्यमा छोरो, छोरी, आमा र बाका लागि एउटै क्रियापद ‘कम्स्’ को सङ्गति भएको छ । यसरी हेर्दा अमेरिकामा कसैका छोरी, बुहारी र आमाहरू स्त्रीलिङ्गी छैनन् र आदरणीया पनि । अब मैले ‘पोटोम्याक’ खोलो स्त्रीलिङ्गी भएनभन्दा त्यसको अर्थ लाग्छ ! धन्न प्रकृतिदेवीले चाहिं त्यतापटि पनि दृष्टि दिएकै रहेछ, नत्र काग, रुप्पी, परेवा, चिलजस्ता पंक्षीहरूको लिङ्ग छुट्याउन नसकिएझैं अमेरिकी महिला र पुरुष छुट्याउन धौधौ पर्ने थियो र समलिङ्गी विवाहको वार्षिक बृद्धिदर धेरै माथि पुग्ने थियो । मध्यान्तरको समय व्यतीत हुनासाथ पुनः खेल चालु भयो । मेरा आँखाका नानीहरू ‘पोटोम्याक’बाट कुइँक्क घुमे खेलमैदानतिर । ‘काली गण्डकी ए’ र ‘काली गण्डकी बी’ का बीच भएको प्रतियोगितात्मक खेलमा जसले जिते पनि आखिर नेपाली कै विजय हुन्थ्यो र ‘काली गण्डकी’ कै विजय हुन्थ्यो । उडब्रिजको ‘लिसिल्भ्यानिया पार्क’ को त्यो खेलमैदान मेरा आँखामा नेपालमय बनेको थियो । खेलाडी को ? ‘नेपाली‘, दर्शक को ? ‘नेपाली’, आयोजक को ? ‘नेपाली’, प्रायोजक को ? ‘नेपाली’ । सबै प्रश्नको उत्तर एउटै थियो ‘नेपाली’ । त्यस खेलमा खेल्ने खेलाडीहरू पक्कै पनि नेपालका विभिन्न क्षेत्र, अञ्चल, जिल्लासँग सम्बन्धित होलान्, यो मेरो निजी भनाइ थियो । आफ्नो विचारको पुष्टिका निमित्त खेलाडीको परिचय जान्न चाहें मैले । दर्शकमध्ये एकजनासँग खेलाडीको नाम भएको कागज रहेछ, मागेर पढें र आफ्नो डायरीमा टिपें । मैले टिपेका नाममा ‘काली गण्डकी ए’ बाट खेल्ने खेलाडीको नाम यसप्रकार थियो ः १= मोहन थापा (क्याप्टन), ताकाम धारापानी, म्याग्दी, २= मोहन बानिया, बेनी, म्याग्दी ३. डम्बर कार्की, राखु, म्याग्दी, ४. निलम थापा, चिमखोला म्याग्दी, ५. लायन बूढा, रुकुम, ६. शक्ति रेग्मी, । त्यसैगरी ‘काली गण्डकी बी’ टिमबाट खेल्ने खेलाडीहरू यसप्रकार थिए ः १. राम तिलिजा (क्याप्टन), चिमखोला, म्याग्दी, २. टीका पुन, चिमखोला म्याग्दी; ३. लोकमान पुन, चिमखोला, म्याग्दी ४. गङ्गा पुन, दोवा म्याग्दी, ५. प्रेम लिम्बू, ह्वाकु, तेह्रथुम, ६. सुरेश लामा, नारायणगढ, चितवन । प्रस्तुत खेलमा खेम भट्टचन, म्याग्दीले अम्पायरको भूमिका निर्वाह गर्नुभएको थियो । अमेरिकाको एउटा सानो ठाउँमा अम्पायर समेत ९ जना खेलाडी म्याग्दीसँग सम्बन्धित हुनु मेरा लागि चानचुने कुरा थिएन । यसबाहेक समारोहमा उपस्थितमध्ये दुई जना –साहित्यकार होमनाथ सुवेदी र उहाँकी धर्मपत्नी म्याग्दीकै हुनुहुन्थ्यो । मैले नचिनेका अरु पनि हुनुहुन्थ्यो होला । यसरी हेर्दा सो आदिकवि जयन्ती मनाउनेमा मूलतः गण्डकीले र अंशतः म्याग्दीले अग्रस्थान ओगटेको थियो, यो मेरो नितान्त व्यक्तिगत हेराइ हो । त्यस समारोहमा उपस्थित सबैको उत्साह, उमङ्ग र श्रद्धाभाव देख्ता पछिपछि दार्जिलिङ् र सिक्किमलाई पनि अमेरिकाको यस क्षेत्रले उछिन्छ कि जस्तो लाग्यो । हुन त आदिकवि तनहुँ र म्याग्दीका मात्र होइनन् । उनी प्रत्येक देशवासीका हुन्, प्रत्येक गोर्खालीका हुन्, प्रत्येक प्रवासीका हुन् अनि प्रत्येक आप्रवासीका हुन् सबैलाई चेतना भया । तर भानुभक्तलाई आफ्नो बनाउने कार्यका लागि दार्जिलिङ, सिक्किम र भर्जिनियाका: साहित्यप्रेमी, संस्कृतिप्रेमी व्यक्तित्वहरूलाई हामीले गुरु थाप्नु पर्छ होला जस्तो लाग्छ । a80eq0ec7u8p2dshpdn99dzwiim7tnt मेरो अमेरिका यात्रा 0 2818 16233 8094 2019-03-17T01:48:04Z Bhupendra Shrestha 4815 /* मेरो अमेरिका यात्रा */ wikitext text/x-wiki {{saved_book | setting-papersize = A4 | setting-showtoc = 1 | setting-columns = 2 }} == मेरो अमेरिका यात्रा == {{पुस्तक विवरण | पुस्तकको नाम = '''मेरो अमेरिका यात्रा''' | लेखक = कोमलप्रसाद पोखरेल | प्रकाशक = धर्मादेवी पोखरेल | प्रकाशन मिति = वि.सं. २०६८ | कभर चित्र = KomalPrasadPokharel2068BS_MeroAmericaYatra.gif | ISBN No = 978-9937-2-3471-9 }} ==सबै एकै पृष्ठमा हेर्ने== [[मेरो अमेरिका यात्रा सम्पूर्ण]] ==विषय सूची== * :[[भूमिका-मेरो अमेरिका यात्रा]] <br> * :[[थाइ विमान र बैङ्कक उडान]] <br> * :[[बैङ्कक–कोरिया यात्रा]] <br> * :[[पन्द्रघन्टे हवाइ यात्रा : केही अनुचिन्तनहरू]] <br> * :[[भर्जिनिया, म्याग्दी र १९३ औं भानुजयन्ती]] <br> * :[[सुत्केरी व्यथा, पूर्वकल्पना र उत्तरआधुनिकता]] <br> * :[[नातिको न्वारान बाजेको हैरान]] <br> * :[[भूमिगत रेलयात्रा र बिचरा मूत्रथैली]] <br> * :[[अमेरिकी बसयात्रा र उदेकलाग्दा कुराहरू]] <br> * :[[अमेरिकी राजधानी : भिखमङ्गाको कहानी]] <br> * :[[हलौइन पर्व, पाकेको फर्सी, चकलेट देउसी]] <br> * :[[एस² आतङ्क र अमेरिकी प्रशासनको असफलता]] <br> * :[[अमेरिका, चुनाबी संस्कृति, वास्तविक अनुभूति]]<br> * :[[अत्याधुनिक चालक र उत्तरआधुनिक स मिल]] <br> [[श्रेणी: छानिएका पुस्तकहरू]] t06pd8ddj9krihlms22hogiw3df3dt1 सुत्केरी व्यथा, पूर्वकल्पना र उत्तरआधुनिकता 0 2819 5290 5260 2014-06-24T16:28:03Z सरोज कुमार ढकाल 358 wikitext text/x-wiki छोरी कृष्णाको प्रसुतीहुने समय जतिजति नजिकिंदै जान्थ्यो त्यतित्यति हाम्रो मन कुँडिंदै जान्थ्यो । मभन्दा पनि धर्मा अझ पीडित थिइन्; किनभने ब्याएको गाईलाई मात्र प्रसूतीजन्य पीडाबोध हुन्छ । पाँच, छ जना सन्तानको जन्म दिइसकेकी धर्माले तत्सम्बन्धमा आजका हल्का फुल्का पी.एच्.डी.भन्दा धेरै अनुभव प्राप्त गरेकी थिइन् । पढेर जान्नेभन्दा परेर जान्नेकोअनुभव कता हो कता माथि हुन्छ । एक पटक पनि नब्याएकी महिला प्रसूती विषयमा पी.एच.डी. नै किन नहोस् त्यसलाई वास्तविक प्रसूतीपीडाबोध हुदैन । त्यस्ता महिला डाक्टर र सामान्य पुरुषले प्रसूती महिलाप्रति सहानुभूति जनाउँदै ‘कठैबरी’ भन्नुमा वास्तविक भिन्नता छैन होला जस्तो लाग्छ । यसो भन्नुको तात्पर्य के हो भने छोरीका विषयमा मेराभन्दा बढ्ता पीर धर्मालाई भएको थियो । छोरी अमेरिकाजस्तो सर्वसम्पन्न देशमा बसेकी हुनाले हामीले त्यस्तो औधी चिन्ता लिनुपर्ने कुरा थिएन, तर ‘बाबुआमाको मन छोराछोरी माथि’ भन्ने कुरा ध्रुवसत्य जस्तै भएको हुनाले अमेरिकी सम्पन्नताका कुरा स्वतः ओझेलमा परेजस्ता भए । म पूर्वस्मृतिको नाउमा चढेर भूतकालिक महासागरमा हेलिन पुगें । विक्रम संवत् २०२६ मा ठूली छोरी कृष्णा जन्मिंदाको घटना मेरा स्मृतिपटमा आयो । त्यसबेला पनि म सुरुङ्गामै शिक्षण गर्थें । धर्मा दुईतीन महिनाअघि आफ्नो माइतघर लक्ष्मीपुर (इलाम) गएकी थिइन् । प्रसूतीबिमार लागेको दुई दिनपछि मैले थाहा पाएँ । विद्यालयमा बिदा लिएर तेस्रो दिन म लक्ष्मीपुर पुगें । म त्यहाँ पुग्दा उनी सिकिस्त भइसकेकी थिइन् । तीन दिनदेखि उनकी आमा र ठुल्यामाले उनको हेरविचार गर्दै आउनु भएको थियो तापनि असामान्य परिस्थितिले गर्दा उनलाई डाक्टरको उपचार आवश्यक थियो । म पुगेको भोलिपल्ट बिहान उनी अझ साह्र्रै भइन् । इलाम पुग्न पैदल चारघण्टा मात्र लाग्ने भए पनि दुर्गम भएकाले बोकेर त्यहाँ पुर्याउन असम्भव थियो । के गर्ने र के नगर्नेको द्वन्द्वबाट पीडित म किं कर्तव्यविमूढ भएँ । धर्माको आर्तनादले मेरो मुटुमा धाँजा पारिसकेको थियो । डाँको छोडेर रुन मन लाग्दालाग्दै पनि म सकिरहेको थिइन । किन सकिरहेको थिइन भन्ने कुरा पाठकले नै अनुमान लगाउन सक्नुहुनेछ । त्यसताका धर्माको कान्छो भाइ प्रकाश करफोक विद्यामन्दिरमा अध्ययन गर्थे । घरबाट धाउन टाढा भएकाले उनी आइतबारेमै डेरा गरी बस्थे । संयोगवस प्रकाश पनि म पुगेकै दिन घर आएका रहेछन् । प्रसवपीडाको चरम अवस्था देखेर उनलाई अब माल्दिदी बाँच्दिन भन्ने लागेछ । अर्काको दुःख हेरेर बस्न नसक्ने उनको स्वभाव अहिले पनि परिवर्तन भएको छैन । दिदीका छेउमा आएर उनी क्वाँक्वाँ रुन थाले । उनी भन्दैथिएँ – ‘माल्दिदीलाई हामी सबै भएर बचाउनु पर्छ, मर्न दिनु हुदैन ।’ नभन्दै धर्माको दिन आइपुगेको रहेनछ ससुरा बा तलाबाट तल ओर्लिनु भयो र सोध्नुभयो, ‘यो कान्छालाई पनि बेथा लाग्यो कि किन रुन्छ नाथे ?’ ‘माल्दिदी मर्ने भै’, अर्कापटि फर्केर प्रकाशले भने । त्यसबेलासम्म उहाँलाई त्यस्तो साह्रो बिमार लागेको छ भन्ने थाहा रहेनछ । उहाँले प्राकृतिक रूपमै बच्चा जन्मन्छ भन्ने ठान्नु भएको रहेछ र छोरासँग ठट्टा गर्नुभएको रहेछ । उहाँ अलिक ठट्यौलो स्वभावको हुनुहुन्थ्यो । धर्मकर्म भनेपछि भुतुक्क हुने उहाँ दयालु, समाजसेवी एवं अतिथिसेवापरायण हुनुहुन्थ्यो । ‘उमाकान्त दाहाल’ इलाम र झापाका लागि कुनै अपरिचित नाम होइन; उहाँलाई प्रायः सबैले चिन्थे । उहाँले अत्यन्त भावुक र संवेदनशील भएर भन्नु भयो, “तुरुन्त घोडा लिएर इलाम जानू र कम्पाउण्डर पूर्णलाल श्रेष्ठलाई लिएर आउनू ।” कमलकान्त दाइ (जेठान), म र रघुपति माल्दाइ घोडा कसेर इलामतिर लाग्यौं । एकदम चाँडोचाँडो हिंडेर गयौं । लगभग तीन घण्टामा इलाम पुगिएछ । कम्पाउन्डर पूर्णलाल आफ्नो दवाई दोकानमै रहेछन् । पूर्णलाल श्रेष्ठसँग मेरो सामान्य परिचय थियो । म उनलाई राम्रैसँग चिन्थे भने उनी चाहिं परिचय दिएपछि मात्र चिन्थे मलाई । मैले नमस्ते गर्दै भने, “एउटी महिला उपचारको अभावमा मृत्युसँग संघर्ष गरिरहेकी छे । उसको उद्धार गरी जीवनदान दिनुप¥यो पूर्णलाल दाइ ! भ्याउदिन नभन्दिनुहोला कृपया ।” त्यसै मौकामा कमल दाइले पनि अरु बेलीबिस्तार गर्दै अनुरोध गर्नुभयो । पूर्णलालले काइँकुइँ नगरी सामग्री र औषधिहरू झोलामा हाले । उनलाई घोडामा चढाएर हामी तुरुन्तै फर्कियौं । फर्केर आउँदा तीनघण्टा तीस मिनेट लागेछ । हामी बेलुकाको तीन बजे आइपुगेका थियौं । त्यसबेला धर्मा मृत्युको संघारमा थिइन् । उनलाई त्यस्तो बेहोस अवस्थामा पाउँदा मलाई उनी बाँच्छिन् जस्तो लागेन; तर पूर्णलालले पन्ध्र, बीस मिनेटभित्रै गर्भबाट शिशु निकाल्दै भने, धन्न आधा घण्टा छिटो भएको हुनाले आमा र शिशु दुवै बाँचे; नत्र दुवै मर्ने थिए । प्रसूती गराएको केहीबेरपछि धर्मा होसमा आइन् । उनले आँखा खोलेपछि हामी सबैका आँखाबाट हर्षाश्रुका धारा बगे । त्यसबेला मैले पूर्णलाललाई देवताका रूपमा हेरें । अभैm पनि म उनलाई संझने गर्छु । मनले उनको आदर सम्मान गर्छु । त्यसबेला धर्मा र छोरी कृष्णाको जीवन दान दिन सहयोग गर्ने प्रकाश भाइलाई मैले हृदयबाट आभार प्रकट गरें, धन्यवाद दिएँ । अभैm पनि म गुन संझिएर उनको प्रशंसा गर्छु । त्यस घटनामा सहयोगीको भूमिका निर्वाह गर्ने ससुरा (उमाकान्त दहाल) लाई सदासर्वदा नतमस्तक भएर श्रद्धासुमन अर्पण गर्छु र जीवनभर गरी नै रहन्छु । आफ्नै घरपरिवारसँग सम्बन्धित उक्त घटनाको आदि र मध्य दुवै दुःखद थिए तापनि यसको परिणाम सुखमय अथवा सुखान्त थियो । तर अचेल मैले देखी जानेका र सुनी जानेका प्रायः यस्ता प्रसुतीपरक घटनाको परिणाम अत्यन्त दुःखदायी बन्न पुगेको छ । गएका दुई वर्षभित्र भएका घटनाहरू अनगिन्ती छन्; तीमध्ये केही घटनाहरू यस्ता छन् जुन घटना मानसपटबाट कहिल्यै उड्दैनन्, कहिल्यै मेटिंदैनन् । स्थायी मसीका अक्षरभैंm जस्ताको तस्तै चहकिला भएर बसेका छन् । सुरुङ्गाजस्तो सुगम ठाउँमा पनि उप्रेती साइँलाकी जेठी बुहारीले प्रसूतीजन्य कारणबाट आफ्नो ज्यान गुमाउनु परेको कुरा संझेर म छक्क पर्नेगर्छु । अर्की एउटी गरीव परिवारकी महिलालाई हारगुहार गरी धरानको ठूलै अस्पतालमा समयमै पु¥याइएको भएता पनि भर्नाका लागि राख्नुपर्ने धरौटीको अभाव र त्यहाँका कर्मचारी, नर्स र डाक्टरसमेतका कारण इमर्जेन्सी वार्डभित्र पस्नै नपाई बाहिरै उनले मृत्यु वरण गरेकी थिइन् । यस्ता अनगिन्ती हृदयविदारक घटनाहरू संझेर मुटु छियाछिया हुन्छ । सुरुङ्गाकी कमला श्रेष्ठको कथा त्यस्तै हृदयविदारक छ । केही महिना अघिको कुरा हो उनलाई प्रसववेदनाले छोयो । सहन नसक्ने स्थितिमा पुगेपछि उनका अभिभावकले एम्बुलेन्समा हालेर घोपातिर लगे । जाँदाजाँदै सो एम्बुलेन्स केर्खामा पुगेपछि बन्दकर्ताका बन्दरनाइकेहरूले गाडीभित्र प्रसववेदनाले उचालिंदै पछारिंदै गरिरहेकी निर्दोष अवलालाई ढुङ्गाले हिर्काएर ठहरै पारे । नेपालमा घटेका यस्ता घटनाहरू संझिएपछि अमेरिकामा पनि यस्तै त होला नि जस्तो लागेर आउँछ । यस्तो लाग्नु स्वाभाविक पनि हो । हाम्रो देशमा अत्यधिक रूपमा बढ्दै गएको मातृमृत्युदरले मलाई ‘अगुल्टाले हानेको कुकुर बिजुली चम्किंदा तर्सिन्छ’ जस्तै बनाएको थियो । त्यसैले डाक्टरले दिएको समय (जुलाई १८, २००६) भन्दा अघि नै भर्जिनिया पुग्ने गरी म घरबाट बाटा लागेको थिएँ । तर ११ तारिखकै दिन छोरी प्रसूती भएको खबरले मेरो मन धेरै हल्का भएको थियो; म ढुक्क भएर त्यहाँ पुगेको थिएँ । त्यहाँ पुग्नासाथ सर्वप्रथम स्वास्थ्यसम्बन्धी विषयप्रति चासो दिएँ । त्यहाँको (अमेरिकाको) मातृ मृत्युदर र शिशु मृत्युदर थाहा पाएँ । यसबाहेक महिला र पुरुषको सरदर आयु कति रहेछ भन्ने कुरा पनि जानकारीमा आयो । अमेरिकाको मातृमृत्युदर प्रतिलाख ८.९ रहेछ भने शिशु मृत्युदर ६.९ भएको पाइयो । जब कि सोही अनुपातमा नेपालको मातृ मृत्युदर २८१ र शिशु मृत्युदर ४८ रहेको कुरा सम्बन्धित तथ्याङ्कले देखाएको छ । अमेरिका र नेपालका महिला र पुरुषको सरदर आयुमा पनि आकाश र जमिनको फरक देखिएको छ । त्यहाँका महिला र पुरुषको सरदर आयु क्रमशः ८० र ७५ छ भने नेपालका महिला र पुरुषको सरदर आयु ६३ मात्र छ । अझै निक्र्यौल गर्ने हो भने नेपालीको औसत आयु ६३ भन्दा तल झर्न सक्छ । अमेरिकाको मातृ मृत्युदर, शिशु मृत्युदर, औसत आयु र स्वास्थ्यसम्बन्धी अत्यन्त उच्च कोटिको व्यवस्था देखेर तत्सम्बन्धमा मैले यसअघि गरेका यावत् कल्पनाहरू गल्र्यामगुर्लुम भए भूकम्पद्वारा भत्किएको घरझैं । मैले सोचें जे भयो राम्रै भयो; मेरा पूर्वकल्पनाहरू एकाएक उत्तरआधुनिक बने । परम्परा ढल्नु, बिग्रनु र भताभुङ्ङ हुनु ‘उत्तर आधुनिकता’ हो; मैले सुनेको कुरा, पढेको कुरा, बुझेको कुरा सत्य सावित भयो । गम्म फुलेंर भ्यागुतो भएँ म । मेरा पूर्वानुमानहरू अमूर्त अथवा निराकार बने तापनि मैले भर्जिनियाका केही अस्पतालहरूको सामान्य अवलोकन गर्ने मौका पाएको थिएँ । त्यहाँका अस्पतालको प्रमुख विशेषता भनेको चित्ताकर्षक सरसफाइ र मनोरम वातावरण नै हो । अस्पतालको सरसफाइ र उपयुक्त वातावरण निर्माण गर्न अस्पताल–प्रशासनको मात्र प्रयासले संभव हुदैन, त्यसमा आम नागरिकको चेतना युक्त सहभागिता चाहिन्छ भन्ने कुरा प्रमाणित भयो । त्यहाँका अस्पताल र स्वास्थ्य–संस्थाहरू हाम्रा लागि वास्तविक भूस्वर्ग हुन् । अस्पताल परिसरभित्र पाइला टेक्नेवित्तिकै बिमारीले पचास प्रतिशत बिमार कम भएको अनुभव गर्छ । अस्पतालभित्र पसेपछि सबै कुरा बिर्सिएर त्यहीं बसिरहुँ जस्तो लाग्छ जब कि हाम्रा अस्पतालमा बिमारी लिएर जाने सारसँउंदो मानिस पनि सिकिस्त हुन्छ । अस्पतालबाट नबाहिरिउन्जेल ऊ पानी बेगरको जिउँदो माछो बन्छ । अमेरिकी अस्पतालका शैय्यामा रहेका बिमारीहरूको हेर्चाह अत्यन्त सतर्कताका साथ गरिन्छ । प्रसूतीजन्य बिमारबाट पीडित महिलाहरूको देखभालमा अझ बढी होसियारी अपनाइन्छ । शिशुको जन्म नभइन्जेल आमाको र गर्भाशयमा रहेका शिशुको मुटुको धड्कन, नाडी, रक्तचाप, पाठेघरको खुम्च्याइ आदि कुराहरूको बारम्बार नापजाँच भइरहन्छ । यस्तो कार्य मोनिटरद्वारा गरिन्छ । एकजना बिमारीका लागि न्यूनतम एक नर्स र आवश्यकता अनुसार वार्डमै डाक्टरको उपलब्धता त्यहाँका अस्पताल र स्वास्थ्यसंस्थाको अपरिहार्यता हो । त्यहाँका डाक्टर र नर्सहरूको मीठो मिजास, सदाशयता र आत्मीय व्यवहार बिमारीका निमित्त वास्तविक खोराक बन्न सक्छन् भन्ने कुरा त्यहाँका डाक्टर र नर्सले मात्र बुझेका रहेछन् । प्रसववेदना तीव्र हुने भए तापनि त्यहाँ नदुखाइकन सुत्केरी गराइने हुनाले सुत्केरीले यहाँ जस्तो प्रसववेदना र यसको पीडा भोग्नु् पर्दैन । छोरी कृष्णालाई सामान्य प्रसववेदनाले छोएपछि ९ जुलाई २००६ को बेलुका त्यहीं छेवैको ‘पोटोम्याक कम्युनिटी हस्पिटल’ मा लगेर भर्ना गराइएको थियो । दुई दिन राखेपछि ११ तारेखमा नाति जन्मिएको थियो । छोरीले कुनै किसिमको प्रसव पीडा भोग्नु परेको थिएन । जन्मिनेबित्तिकै शिशुको नाम राख्नुपर्ने हुँदा जन्म रजिष्टरमा उसको नाम ‘अमृत’ राखिएको थियो । जन्मदा ३.५ के.जी को बच्चा चारहप्तापछि ७ के.जी. को भएको थियो । यसरी चारहप्तामा ३.५ किलो वृद्धि भएको देखेर अस्पतालका नर्स र डाक्टरहरू छक्क परेका थिए । यसको प्रमुख कारण स्तनपान नै हो भन्ने बुझेपछि डाक्टरहरूले आमाको धेरैधेरै प्रशंसा गरेका थिए । अमेरिकामा स्तनपानलाई प्रोत्साहित गरिने भए तापनि प्रतिहजार १ जनाले पनि स्तनपान गराउँदैनन् । त्यसैले स्तनपान नगर्नेहरूमा ‘दूध गुनको बुद्धि’ भन्ने उक्ति लागु हुदैन । पशुपक्षी जस्तै नहुर्किउन्जेलसम्म मात्र छोराछोरीहरू आमाबाबुसँग बस्छन् । पखेटा लाग्नासाथ आमाबाबुसँग छोराछोरीको भेट बिरलै हुनेगर्छ । यसरी जन्मदिने आफ्नी आमालाई समेत चटक्क त्याग्नु आमाको स्तनपान नगरेकै कारणबाट भएको हुनसक्छ । अमेरिकामा स्वास्थ्य सेवा ज्यादै महँगो छ । एउटा साधारण प्रसूती गराउँदाको बिल लगभग १६ हजार अमेरिकी डलर अर्थात् १० लाख ४० हजार नेपाली रुपयाँसम्म आउँछ । बिमित गर्भवतीको शुल्क बिमा कम्पनीले बेहोर्छ भने आकस्मिक (इमर्जेन्सी) रूपमा भर्ना भएका गर्भवती वा अन्य विमारीले शुल्क तिर्नु पर्दैन, किनभने अमेरिकामा आकस्मिक सेवा निशुल्क हुन्छ । तर सामान्य अवस्थामा भर्नाभएका बिमारीको हकमा पूरा शुल्क लाग्छ । मैले अमेरिका गएर जानेबुझेसम्म के हो भने त्यहाँ अग्रिम शुल्क तिर्नु वा धरौटी राख्नु पर्दैन । अस्पतालमा भर्ना भएपछि बिमारीको जे जसरी उपचार हुनुपर्ने हो अस्पताल स्वयंले गर्छ । शैय्याबाट निस्कने बेलामा पनि उसले केही तिर्नुपर्दैन । ऊ सरासर आफ्नो घर या डेरामा जान सक्छ । सात दिनपछि हुलाकबाट बिल आउँछ । त्यसबेला मात्र आफ्नो उपचारमा कति शुल्क लागेछ भन्ने उसले थाहा पाउँछ । तिर्न सक्ने अवस्था छ भने उसले तिर्छ नत्र सम्बन्धित ठाउँमा गएर तिर्न नसक्ने कारणहरू देखाई निवेदन दिन्छ । स्वास्थ्य विभाग, संस्था वा अस्पतालले बुझ्दा वा अनुसन्धान गर्दा वास्तविक रूपमै ऊ तिर्न नसक्ने देखिएमा आंशिक मिनाहा वा पूर्ण मिनाहा पनि पाउन सक्छ । उसले तिर्नुपर्ने रकमलाई अलेलि गर्दै प्रत्येक महिना तिर्दैजान पनि पाउँछ । त्यहाँ कुनै गरीवले स्वास्थ्यसेवाबाट वञ्चित भएर ज्यान गुमाउनु पर्दैन; गरीवहरूका लागि यो उदाहरणीय एवं प्रशंसनीय व्यवस्था हो । सरकारी वा प्राइवेट जुनसुकै अस्पतालमा यो व्यवस्था लागु छ । के मात्र फरक हो भने बिमारीका लागि मिनाहा दिइएको रकम सर्कारले सम्बन्धित अस्पताललाई उपलब्ध गराउँछ । यहाँ हो भने हातमा पैसा नहुने बिमारी अस्पतालमा पस्नै नपाई बाहिरै मर्छ । धरौटी राख्नेसम्म पैसा भएको मदौरु अस्पताल वा नर्सिङ् होम छिर्नसम्म त पाउँछ तर त्यहाँका नर्स र डाक्टरले लेखिदिएको अनावश्यक दवाइ र परीक्षणको बिल तिर्न नसकेर अस्पताल वा नर्सिङ् होमको बन्धक भई त्यहीं कुहुन्छ । छोरी कृष्णा उडब्रिज (भर्जिनिया) को ‘पाटोम्याक कम्युनिटी हस्पिटल’ को ‘माटर्निटी वार्ड’मा सुत्केरी भएकी हुन् भन्ने कुरा यसभन्दा अघि पनि उल्लेख भइसकेको छ । यो प्राइवेट हस्पिटल हो । कृष्णालाई सुत्केरी गराउन लगभग साठी घण्टा (अढाइ दिन) त्यस अस्पतालमा राख्नु परेको थियो । त्यहाँ उनले एकदमै भरपर्दो सेवा पाएकी थिइन् । यति छोटो अवधिमै अस्पतालले सुत्केरीलाई स्वस्थ बनाउँदो रहेछ । जेठो नाति अभिषेक काठमाडौंको नामी एवं सुविधासम्पन्न सरकारी प्रसूतीगृहमा जन्मिएको थियो । यहाँको प्रसूतीसेवा र त्यहाँको प्रसूतीसेवाको राम्ररी तुलना गर्न पाइन् कृष्णाले । उनका अनुभवमा अमेरिकाको प्रसूतीसेवा नेपालकोभन्दा अधिकतम स्तरीय र भरपर्दो थियो । छोरी सुत्केरी भएको एक हप्तापछि ‘पोटोम्याक हस्पिटल’ले हुलाकबाट बिल पठायो । पन्ध्र हजार पाँचसय अमेरिकी डलर (नेपाली रुपयाँ दश लाख आठ हजार) को अजङ्गको बिल देखेर म झण्डै बेहोस भएँ । तीन वर्षदेखि अमेरिकामै बस्दै आएका भए तापनि त्यो बिलले छोरीज्वाइँलाई धेरै तर्सायो । वास्तवमै अकल्पनीय बिल थियो त्यो । यहाँ हो भने घरखेत बेच्दा पनि बिल तिर्न हम्मेहम्मे पर्छ । निकैबेरसम्म त्यो ‘जाइन्ट बिल’द्वारा भग्न मनस्थितिमा रह्यौं हामी सबै । नेपाली मानसिकताले अँठ्याएपछि सर्पले भ्यागुतो समातेजस्तै भएका थियौं हामी । एक घण्टापछि त्यस बिलरुपी विषले अलिक छोडेछ, हामी होसमा आयौं । तत्काल गोपीजी अस्पतालतिर दौडनु भयो । त्यहाँको सम्बन्धित विभागमा हाजिर हुनुभयो र अस्पतालको बिल तिर्न नसक्ने कुरा निवेदन गर्नुभयो । अस्पतालले एउटा फर्म दियो र आफ्नो आम्दानी खर्चको विवरणसहित सो फरम भरी एकहप्ताभित्र बुझाउन निर्देशन दियो । गोपीजीले अस्पतालबाट प्राप्त फारम भरी त्यसका साथमा आफ्नो वार्षिक आय–व्यय विवरण र शतप्रतिशत शुल्क मिनाहा पाऊँ भन्ने निवेदनसमेत नत्थी गरी अस्पतालमा बुझाउनु भयो । बुझाएको दुई हप्तापछि भर्जिनियाको स्वास्थ्य विभागबाट एउटा पत्र आयो । त्यस पत्रमा लेखिएको थियो ‘यहाँले तिर्नुपर्ने जम्मा बिलमध्ये ६ हजार डलर मात्र मिनाहा भएकाले सो बाहेकको रकम एकमुष्ट बुझाउनु होला; अथवा किस्ताबन्दीका रूपमा बुझाउने भए सम्बन्धित अस्पतालमा एक हप्ताभित्र उपस्थित भई संझौता गर्नुहोला ।’ यहाँ बुझ्नुपर्ने कुरा के छ भने अस्पताल स्वयंले कुनै पनि बिमारीको बिलको रकम मिनाहा दिंदैन । बिमारीका तर्पmबाट भरिएको फारम प्रमाणित गरी अस्पतालले अमेरिकी सरकारको सम्बन्धित विभाग वा अफिसमा पठाउँछ । त्यहाँ बिमारीको आर्थिक अवस्थाको जाँचबुझ वा अनुसन्धान गरी तिर्न नसक्ने ठहरेमा उसले तिर्नुपर्ने शुल्क सम्बन्धित अस्पतालमा अनुदानका रूपमा पठाउँछ । सरकारले जति रकम अस्पतालमा पठाउँछ त्यति मात्र मिनाहा भएको ठहर्छ । नौ हजार पाँचसय डलर तिर्नुपर्ने भएकाले गोपीजीले दोस्रो पटक अस्पताल गई पूर्ववत् आय–व्यय विवरणसाथ फारम पेस गर्नुभयो । अघिल्लो पटकभैंm दुई हप्ता पछि सम्बन्धित सरकारी कार्यालयबाट अर्को पत्र आयो । त्यसमा तीनहजार मिनाहा, छ हजार पाँचसय तिर्नुपर्ने लेखिएको थियो । गोपीजीले तेस्रो पटक पुनः पूर्ववत् फारम पेस गर्नुभयो । त्यसको दुई हप्ता पछि तीन हजार पाँचसय मिनाहा भई तीनहजार तिर्नु पर्ने भन्ने सर्कारी पत्र प्राप्त भयो । अभैm एकपटक फरम भर्छु भनेर उहाँले चौथो पटक पनि फारम भरेर सम्बन्धित अस्पतालमा पेस गर्नुभयो । दुई हप्तापछि पुनः पत्र आयो । यस पटक दुई हजार मिनाहा र एक हजार तिर्नुपर्ने भएछ । पाँचौ पटक पनि फारम भरेर पेस गरेको भए सो एक हजार डलर पनि मिनाहा हुन्थ्यो होला, तर उहाँले भर्नुभएन । अस्पताल गएर प्रतिमहिना पचास डलर तिर्ने संझौता गरेर आउनु भएछ । आकस्मिक रूपमा अमेरिकी अस्पतालमा भर्ना भएका प्रसूती र अन्य बिमारीको स्वास्थ्योपचार पूर्ण निशुल्क हुन्छ । यो कुरा स्पष्ट भइसकेको छ । यस बाहेक अन्य कुरामा पनि निःशुल्क हुँदो हो; तर मैले थाहा पाएको एउटा यथार्थ यहाँ उल्लेख गर्दैछु । राम छेत्री चार, पाँच वर्ष अघिदेखि भनिर्जनियामा बस्दै आएका आप्रवासी नेपाली हुन् । परारको साल राम कार्कीकी श्रीमती लक्ष्मी पनि कसोकसो गरेर विद्यार्थी भिसामा त्यहीं पुगिछिन् । उनको लोग्ने अवैध भए पनि उनी वैध थिइन् । प्रकृतिलाई वैध, अवैध छुट्याइरहन आवश्यक थिएन; उसले आफ्नो धर्म निर्वाह गर्यो । लक्ष्मी गर्भवती भइन् । त्यसको तीन महिनादेखि नियमित रूपमा अस्पताल गएर परीक्षण गराउनुपर्ने त्यहाँको नियम थियो । आफ्नो लोग्नेका साथ लागेर लक्ष्मी पहिलो पटक जचाउन अस्पताल पुगिन् । अस्पतालले ‘गर्भवती स्वास्थ्य परीक्षण कार्ड’ दियो भर्नका लागि । कार्डमा लोग्नेको नाम लेख्ने ठाउँ थियो । उसको नामसँगै अमेरिकी नागरिकता नम्बर, सामाजिक सुरक्षा कार्ड नम्बर, वर्क पर्मिट कार्ड नम्बर, भिसा नम्बरमध्ये कुनै एक त्यहाँ उल्लेख गर्नुपर्ने भयो । राम कार्कीसँग माथिको कुनै एक पनि नभएकाले त्यसदिन नजँचाई फर्किए उनीहरू । लोग्नेको नाउँ लेख्ने कि नलेख्ने भन्ने कुरामा उनीहरूलाई द्विविधा भयो । अमेरिकामै दुईवटा सन्तान जन्माइ सकेकी एउटी अनुभवी महिलासँग लक्ष्मीको सम्पर्क भयो । उनले आफ्ना सबै कुरा ती महिलालाई सुनाइन् । ती महिलाले भनिन् “तिम्रो भाग्य पल्टिने भो लक्ष्मी बहिनी । म तिमीलाई ‘दुवै हातमा लड्डु’ हुने उपाय बताइदिन्छु । मेरा दुईदुई जना नानी अस्पतालमा जन्मिए । उपाय थाहा नपाएर धेरै डलर खर्च गर्नु प¥यो, हुनसम्म भयो ।” ‘अँ दिदी भन्नु न त लोग्नेको ठाउँमा के लेख्नु ?” लक्ष्मीले भनिन् । ती महिलाले भनिन्, “लोग्नेको नाम लेख्नुपर्ने ठाउँमा कसैको नाम पनि नलेख्ने, मात्र ‘ब्वाइ फ्रेन्ड’ लेख्ने ।” महिलाको कुरा सुनेर लक्ष्मीको अनुहार अलिक बिग्रियो । महिलाले पुनः थपिन्, “के अनुहार बिगाछर्यौ बहिनी, यसभन्दा उत्तम कार्य अमेरिकामा सायदै होला । कथं अर्को बच्चा जन्मिने भो भने म पनि लोग्नेका ठाउँमा ‘ब्वाइ फ्रेन्ड’ नै लेख्छु । किन त्यसो गर्नुपर्यो भन्छ्यौ होला । हेर, त्यसो ग¥यौ भने अहिलेदेखि नजन्मिउन्जेलसम्म र जन्मिएपछि त्यो नानी अठार वर्ष नपुगुन्जेलसम्मको सबै खर्च सर्कारले नै बेहोर्छ । त्यति मात्र कहाँ हो र ! तिमीजस्तो विद्यार्थीले बतासे बच्चा जन्माउँदा त तिम्रो स्वास्थ्य उपचार मात्र निःशुल्क होइन तिम्रो पढाइ पनि निःशुल्क हुन्छ । बाबु बेगरको छोरा जन्माउने भनेर अस्पतालले तिमीलाई धन्यवाद, बधाइका साथै पुरस्कार पनि दिन्छ । कलेजले पार्टटाइम नोकरी पनि दिन्छ । नापैm नाफा, घाटा कतै छैन बतासे बच्चा जन्माउनेलाई । आफ्नो लोग्नेबाट बच्चा जन्माउनेलाई करैकर, बतासे बच्चा जन्माउनेलाई तरैतर छ यहाँ । सामाजिक मान्यता पनि अरुको भन्दा बढी, त्यसैले यहाँका महिलाहरू दुई, तीनवटा छोराछोरी जन्माएर मात्र आपूmले मन परेका सँग बिहे गर्छन् । कुरा जति गरे पनि त्यही हो । मैले आफ्नै बैनीजस्तो लागेर राम्रो अर्ती उपदेश गरेकी हुँ ।” भोलिपल्ट राम छेत्री र लक्ष्मी अस्पताल पुगे । रामले आफ्नै हातले आफ्नो नाम लेख्ने ठाउँमा ‘ब्वाइ फ्रेन्ड’ लेखे । कार्ड पेस गरेको एकछिनमा लक्ष्मी परीक्षण कक्षमा पसिन् । कार्ड पढिसक्नेबित्तिकै त्यहाँ रहेका तीन जना डक्टरले एकसाथ धन्यवाद र बधाइ दिए र पालैपालो गरेर लक्ष्मीका गालामा म्वाइ खाए । त्यसपछि उनको परीक्षणको श्री गणेश भयो र क्रमश; अघि बढ्यो । एक भेटमा लक्ष्मीले मसँग भनिन, “ म प्रसूती भएको अहिले एक वर्ष बितिसकेको छ तर मलाई उपाय बताउने दिदीको भनाइमा अलिकति पनि फरक परेको छैन ।”छोरी कृष्णाको प्रसुतीहुने समय जतिजति नजिकिंदै जान्थ्यो त्यतित्यति हाम्रंो मन कँुडिंदै जान्थ्यो । मभन्दा पनि धर्मा अझ पीडित थिइन्; किनभने ब्याएको गाईलाई मात्र प्रसूतीजन्य पीडाबोध हुन्छ । पाँच, छ जना सन्तानको जन्म दिइसकेकी धर्माले तत्सम्बन्धमा आजका हल्का फुल्का पी.एच्.डी.भन्दा धेरै अनुभव प्राप्त गरेकी थिइन् । पढेर जान्नेभन्दा परेर जान्नेकोअनुभव कता हो कता माथि हुन्छ । एक पटक पनि नब्याएकी महिला प्रसूती विषयमा पी.एच.डी. नै किन नहोस् त्यसलाई वास्तविक प्रसूतीपीडाबोध हुदैन । त्यस्ता महिला डाक्टर र सामान्य पुरुषले प्रसूती महिलाप्रति सहानुभूति जनाउँदै ‘कठैबरी’ भन्नुमा वास्तविक भिन्नता छैन होला जस्तो लाग्छ । यसो भन्नुको तात्पर्य के हो भने छोरीका विषयमा मेराभन्दा बढ्ता पीर धर्मालाई भएको थियो । छोरी अमेरिकाजस्तो सर्वसम्पन्न देशमा बसेकी हुनाले हामीले त्यस्तो औधी चिन्ता लिनुपर्ने कुरा थिएन, तर ‘बाबुआमाको मन छोराछोरी माथि’ भन्ने कुरा ध्रुवसत्य जस्तै भएको हुनाले अमेरिकी सम्पन्नताका कुरा स्वतः ओझेलमा परेजस्ता भए । म पूर्वस्मृतिको नाउमा चढेर भूतकालिक महासागरमा हेलिन पुगें । विक्रम संवत् २०२६ मा ठूली छोरी कृष्णा जन्मिंदाको घटना मेरा स्मृतिपटमा आयो । त्यसबेला पनि म सुरुङ्गामै शिक्षण गर्थें । धर्मा दुईतीन महिनाअघि आफ्नो माइतघर लक्ष्मीपुर (इलाम) गएकी थिइन् । प्रसूतीबिमार लागेको दुई दिनपछि मैले थाहा पाएँ । विद्यालयमा बिदा लिएर तेस्रो दिन म लक्ष्मीपुर पुगें । म त्यहाँ पुग्दा उनी सिकिस्त भइसकेकी थिइन् । तीन दिनदेखि उनकी आमा र ठुल्यामाले उनको हेरविचार गर्दै आउनु भएको थियो तापनि असामान्य परिस्थितिले गर्दा उनलाई डाक्टरको उपचार आवश्यक थियो । म पुगेको भोलिपल्ट बिहान उनी अझ साह्र्रै भइन् । इलाम पुग्न पैदल चारघण्टा मात्र लाग्ने भए पनि दुर्गम भएकाले बोकेर त्यहाँ पु¥याउन असम्भव थियो । के गर्ने र के नगर्नेको द्वन्द्वबाट पीडित म किं कर्तव्यविमूढ भएँ । धर्माको आर्तनादले मेरो मुटुमा धाँजा पारिसकेको थियो । डाँको छोडेर रुन मन लाग्दालाग्दै पनि म सकिरहेको थिइन । किन सकिरहेको थिइन भन्ने कुरा पाठकले नै अनुमान लगाउन सक्नुहुनेछ । त्यसताका धर्माको कान्छो भाइ प्रकाश करफोक विद्यामन्दिरमा अध्ययन गर्थे । घरबाट धाउन टाढा भएकाले उनी आइतबारेमै डेरा गरी बस्थे । संयोगवस प्रकाश पनि म पुगेकै दिन घर आएका रहेछन् । प्रसवपीडाको चरम अवस्था देखेर उनलाई अब माल्दिदी बाँच्दिन भन्ने लागेछ । अर्काको दुःख हेरेर बस्न नसक्ने उनको स्वभाव अहिले पनि परिवर्तन भएको छैन । दिदीका छेउमा आएर उनी क्वाँक्वाँ रुन थाले । उनी भन्दैथिएँ – ‘माल्दिदीलाई हामी सबै भएर बचाउनु पर्छ, मर्न दिनु हुदैन ।’ नभन्दै धर्माको दिन आइपुगेको रहेनछ ससुरा बा तलाबाट तल ओर्लिनु भयो र सोध्नुभयो, ‘यो कान्छालाई पनि बेथा लाग्यो कि किन रुन्छ नाथे ?’ ‘माल्दिदी मर्ने भै’, अर्कापटि फर्केर प्रकाशले भने । त्यसबेलासम्म उहाँलाई त्यस्तो साह्रो बिमार लागेको छ भन्ने थाहा रहेनछ । उहाँले प्राकृतिक रूपमै बच्चा जन्मन्छ भन्ने ठान्नु भएको रहेछ र छोरासँग ठट्टा गर्नुभएको रहेछ । उहाँ अलिक ठट्यौलो स्वभावको हुनुहुन्थ्यो । धर्मकर्म भनेपछि भुतुक्क हुने उहाँ दयालु, समाजसेवी एवं अतिथिसेवा परायण हुनुहुन्थ्यो । ‘उमाकान्त दाहाल’ इलाम र झापाका लागि कुनै अपरिचित नाम होइन; उहाँलाई प्रायः सबैले चिन्थे । उहाँले अत्यन्त भावुक र संवेदनशील भएर भन्नु भयो, “तुरुन्त घोडा लिएर इलाम जानू र कम्पाउण्डर पूर्णलाल श्रेष्ठलाई लिएर आउनू ।” कमलकान्त दाइ (जेठान), म र रघुपति माल्दाइ घोडा कसेर इलामतिर लाग्यौं । एकदम चाँडोचाँडो हिंडेर गयौं । लगभग तीन घण्टामा इलाम पुगिएछ । कम्पाउन्डर पूर्णलाल आफ्नो दवाई दोकानमै रहेछन् । पूर्णलाल श्रेष्ठसँग मेरो सामान्य परिचय थियो । म उनलाई राम्रैसँग चिन्थे भने उनी चाहिं परिचय दिएपछि मात्र चिन्थे मलाई । मैले नमस्ते गर्दै भने, “एउटी महिला उपचारको अभावमा मृत्युसँग संघर्ष गरिरहेकी छे । उसको उद्धार गरी जीवनदान दिनुप¥यो पूर्णलाल दाइ ! भ्याउदिन नभन्दिनुहोला कृपया ।” त्यसै मौकामा कमल दाइले पनि अरु बेलीबिस्तार गर्दै अनुरोध गर्नुभयो । पूर्णलालले काइँकुइँ नगरी सामग्री र औषधिहरू झोलामा हाले । उनलाई घोडामा चढाएर हामी तुरुन्तै फर्कियौं । फर्केर आउँदा तीनघण्टा तीस मिनेट लागेछ । हामी बेलुकाको तीन बजे आइपुगेका थियौं । त्यसबेला धर्मा मृत्युको संघारमा थिइन् । उनलाई त्यस्तो बेहोस अवस्थामा पाउँदा मलाई उनी बाँच्छिन् जस्तो लागेन; तर पूर्णलालले पन्ध्र, बीस मिनेटभित्रै गर्भबाट शिशु निकाल्दै भने, धन्न आधा घण्टा छिटो भएको हुनाले आमा र शिशु दुवै बाँचे; नत्र दुवै मर्ने थिए । प्रसूती गराएको केहीबेरपछि धर्मा होसमा आइन् । उनले आँखा खोलेपछि हामी सबैका आँखाबाट हर्षाश्रुका धारा बगे । त्यसबेला मैले पूर्णलाललाई देवताका रूपमा हेरें । अझै पनि म उनलाई संझने गर्छु । मनले उनको आदर सम्मान गर्छु । त्यसबेला धर्मा र छोरी कृष्णाको जीवन दान दिन सहयोग गर्ने प्रकाश भाइलाई मैले हृदयबाट आभार प्रकट गरें, धन्यवाद दिएँ । त्यस घटनामा सहयोगीको भूमिका निर्वाह गर्ने ससुरा (उमाकान्त दहाल) लाई सदासर्वदा नतमस्तक भएर श्रद्धासुमन अर्पण गर्छु र जीवनभर गरी नै रहन्छु । आफ्नै घरपरिवारसँग सम्बन्धित उक्त घटनाको आदि र मध्य दुवै दुःखद थिए तापनि यसको परिणाम सुखमय अथवा सुखान्त थियो । तर अचेल मैले देखी जानेका र सुनी जानेका प्रायः यस्ता प्रसुतीपरक घटनाको परिणाम अत्यन्त दुःखदायी बन्न पुगेको छ । गएका दुई वर्षभित्र भएका घटनाहरू अनगिन्ती छन्; तीमध्ये केही घटनाहरू यस्ता छन् जुन घटना मानसपटबाट कहिल्यै उड्दैनन्, कहिल्यै मेटिंदैनन् । स्थायी मसीका चहकिला अक्षर भएर बसेका छन् । सुरुङ्गाजस्तो सुगम ठाउँमा पनि उप्रेती साइँलाकी जेठी बुहारीले प्रसूतीजन्य कारणबाट आफ्नो ज्यान गुमाउनु परेको कुरा संझेर म छक्क पर्नेगर्छु । अर्की एउटी गरीव परिवारकी महिलालाई हारगुहार गरी धरानको ठूलै अस्पतालमा समयमै पु¥याइएको भएता पनि भर्नाका लागि राख्नुपर्ने धरौटीको अभाव र त्यहाँका कर्मचारी, नर्स र डाक्टरसमेतका कारण इमर्जेन्सी वार्डभित्र पस्नै नपाई बाहिरै उनले मृत्यु वरण गरेकी थिइन् । यस्ता अनगिन्ती हृदयविदारक घटनाहरू संझेर मुटु छियाछिया हुन्छ । सुरुङ्गाकी कमला श्रेष्ठको कथा त्यस्तै हृदयविदारक छ । केही महिना अघिको कुरा हो उनलाई प्रसववेदनाले छोयो । सहन नसक्ने स्थितिमा पुगेपछि उनका अभिभावकले एम्बुलेन्समा हालेर घोपातिर लगे । जाँदाजाँदै सो एम्बुलेन्स केर्खामा पुगेपछि बन्दकर्ताका बन्दरनाइकेहरूले गाडीभित्र प्रसववेदनाले उचालिंदै पछारिंदै गरिरहेकी निर्दोष अवलालाई ढुङ्गाले हिर्काएर ठहरै पारे । नेपालमा घटेका यस्ता घटनाहरू संझिएपछि अमेरिकामा पनि यस्तै त होला नि जस्तो लागेर आउँछ । यस्तो लाग्नु स्वाभाविक पनि हो । हाम्रो देशमा अत्यधिक रूपमा बढ्दै गएको मातृमृत्युदरले मलाई ‘अगुल्टाले हानेको कुकुर बिजुली चम्किंदा तर्सिन्छ’ जस्तै बनाएको थियो । त्यसैले डाक्टरले दिएको समय (जुलाई १८, २००६) भन्दा अघि नै भर्जिनिया पुग्ने गरी म घरबाट बाटा लागेको थिएँ । तर ११ तारिखकै दिन छोरी प्रसूती भएको खबरले मेरो मन धेरै हल्का भएको थियो; म ढुक्क भएर त्यहाँ पुगेको थिएँ । त्यहाँ पुग्नासाथ सर्वप्रथम स्वास्थ्यसम्बन्धी विषयप्रति चासो दिएँ । त्यहाँको (अमेरिकाको) मातृ मृत्युदर र शिशु मृत्युदर थाहा पाएँ । यसबाहेक महिला र पुरुषको सरदर आयु कति रहेछ भन्ने कुरा पनि जानकारीमा आयो । अमेरिकाको मातृमृत्युदर प्रतिलाख ८.९ रहेछ भने शिशु मृत्युदर ६.९ भएको पाइयो । जब कि सोही अनुपातमा नेपालको मातृ मृत्युदर २८१ र शिशु मृत्युदर ४८ रहेको कुरा सम्बन्धित तथ्याङ्कले देखाएको छ । अमेरिका र नेपालका महिला र पुरुषको सरदर आयुमा पनि आकाश र जमिनको फरक देखिएको छ । त्यहाँका महिला र पुरुषको सरदर आयु क्रमशः ८० र ७५ छ भने नेपालका महिला र पुरुषको सरदर आयु ६३ मात्र छ । अभैm निक्र्यौल गर्ने हो भने नेपालीको औसत आयु ६३ भन्दा तल झर्न सक्छ । अमेरिकाको मातृ मृत्युदर, शिशु मृत्युदर, औसत आयु र स्वास्थ्यसम्बन्धी अत्यन्त उच्च कोटिको व्यवस्था देखेर तत्सम्बन्धमा मैले यसअघि गरेका यावत् कल्पनाहरू गल्र्यामगुर्लुम भए भूकम्पद्वारा भत्किएको घरभैंm । मैले सोचें जे भयो राम्रै भयो; मेरा पूर्वकल्पनाहरू एकाएक उत्तरआधुनिक बने । परम्परा ढल्नु, बिग्रनु र भताभुङ्ङ हुनु ‘उत्तर आधुनिकता’ हो; मैले सुनेको कुरा, पढेको कुरा, बुझेको कुरा सत्य सावित भयो । गम्म फुलें भ्यागुतो फुलेभैंm । मेरा पूर्वानुमानहरू अमूर्त अथवा निराकार बने तापनि मैले भर्जिनियाका केही अस्पतालहरूको सामान्य अवलोकन गर्ने मौका पाएको थिएँ । त्यहाँका अस्पतालको प्रमुख विशेषता भनेको चित्ताकर्षक सरसफाइ र मनोरम वातावरण नै हो । अस्पतालको सरसफाइ र उपयुक्त वातावरण निर्माण गर्न अस्पताल–प्रशासनको मात्र प्रयासले संभव हुदैन, त्यसमा आम नागरिकको चेतना युक्त सहभागिता चाहिन्छ भन्ने कुरा प्रमाणित भयो । त्यहाँका अस्पताल र स्वास्थ्य–संस्थाहरू हाम्रा लागि वास्तविक भूस्वर्ग हुन् । अस्पताल परिसरभित्र पाइला टेक्नेवित्तिकै बिमारीले पचास प्रतिशत बिमार कम भएको अनुभव गर्छ । अस्पतालभित्र पसेपछि सबै कुरा बिर्सिएर त्यहीं बसिरहुँ जस्तो लाग्छ जब कि हाम्रा अस्पतालमा बिमारी लिएर जाने सारसँउंदो मानिस पनि सिकिस्त हुन्छ । अस्पतालबाट नबाहिरिउन्जेल ऊ पानी बेगरको जिउँदो माछो बन्छ । अमेरिकी अस्पतालका शैøयामा रहेका बिमारीहरूको हेर्चाह अत्यन्त सतर्कताका साथ गरिन्छ । प्रसूतीजन्य बिमारबाट पीडित महिलाहरूको देखभालमा अझ बढी होसियारी अपनाइन्छ । शिशुको जन्म नभइन्जेल आमाको र गर्भाशयमा रहेका शिशुको मुटुको धड्कन, नाडी, रक्तचाप, पाठेघरको खुम्च्याइ आदि कुराहरूको बारम्बार नापजाँच भइरहन्छ । यस्तो कार्य मोनिटरद्वारा गरिन्छ । एकजना बिमारीका लागि न्यूनतम एक नर्स र आवश्यकता अनुसार वार्डमै डाक्टरको उपलब्धता त्यहाँका अस्पताल र स्वास्थ्यसंस्थाको अपरिहार्यता हो । त्यहाँका डाक्टर र नर्सहरूको मीठो मिजास, सदाशयता र आत्मीय व्यवहार बिमारीका निमित्त वास्तविक खोराक बन्न सक्छन् भन्ने कुरा त्यहाँका डाक्टर र नर्सले मात्र बुझेका रहेछन् । प्रसववेदना तीव्र हुने भए तापनि त्यहाँ नदुखाइकन सुत्केरी गराइने हुनाले सुत्केरीले यहाँभैंm प्रसववेदना र यसको पीडा भोग्नु् पर्दैन । छोरी कृष्णालाई सामान्य प्रसववेदनाले छोएपछि ९ जुलाई २००६ को बेलुका त्यहीं छेवैको ‘पोटोम्याक कम्युनिटी हस्पिटल’ मा लगेर भर्ना गराइएको थियो । दुई दिन राखेपछि ११ तारेखमा नाति जन्मिएको थियो । माथि उल्लेख भएभैंm छोरीले कुनै किसिमको प्रसव पीडा भोग्नु परेको थिएन । जन्मिनेबित्तिकै शिशुको नाम राख्नुपर्ने हुँदा जन्म रजिष्टरमा उसको नाम ‘अमृत’ राखिएको थियो । जन्मदा ३.५ के.जी को बच्चा चारहप्तापछि ७ के.जी. को भएको थियो । यसरी चारहप्तामा ३.५ किलो वृद्धि भएको देखेर अस्पतालका नर्स र डाक्टरहरू छक्क परेका थिए । यसको प्रमुख कारण स्तनपान नै हो भन्ने बुझेपछि डाक्टरहरूले आमाको धेरैधेरै प्रशंसा गरेका थिए । अमेरिकामा स्तनपानलाई प्रोत्साहित गरिने भए तापनि प्रतिहजार १ जनाले पनि स्तनपान गराउँदैनन् । त्यसैले स्तनपान नगर्नेहरूमा ‘दूध गुनको बुद्धि’ भन्ने उक्ति लागु हुदैन । पशुपक्षीझैं नहुर्किउन्जेलसम्म मात्र छोराछोरीहरू आमाबाबुसँग बस्छन् । पखेटा लाग्नासाथ आमाबाबुसँग छोराछोरीको भेट बिरलै हुनेगर्छ । यसरी जन्मदिने आफ्नी आमालाई समेत चटक्क त्याग्नु आमाको स्तनपान नगरेकै कारणबाट भएको हुनसक्छ । अमेरिकामा स्वास्थ्य सेवा ज्यादै महँगो छ । एउटा साधारण प्रसूती गराउँदाको बिल लगभग १६ हजार अमेरिकी डलर अर्थात् १० लाख ४० हजार नेपाली रुपयाँसम्म आउँछ । बिमित गर्भवतीको शुल्क बिमा कम्पनीले बेहोर्छ भने आकस्मिक (इमर्जेन्सी) रूपमा भर्ना भएका गर्भवती वा अन्य विमारीले शुल्क तिर्नु पर्दैन, किनभने अमेरिकामा आकस्मिक सेवा निशुल्क हुन्छ । तर सामान्य अवस्थामा भर्नाभएका बिमारीको हकमा पूरा शुल्क लाग्छ । मैले अमेरिका गएर जानेबुझेसम्म के हो भने त्यहाँ अग्रिम शुल्क तिर्नु वा धरौटी राख्नु पर्दैन । अस्पतालमा भर्ना भएपछि बिमारीको जे जसरी उपचार हुनुपर्ने हो अस्पताल स्वयंले गर्छ । शैय्याबाट निस्कने बेलामा पनि उसले केही तिर्नुपर्दैन । ऊ सरासर आफ्नो घर या डेरामा जान सक्छ । सात दिनपछि हुलाकबाट बिल आउँछ । त्यसबेला मात्र आफ्नो उपचारमा कति शुल्क लागेछ भन्ने उसले थाहा पाउँछ । तिर्न सक्ने अवस्था छ भने उसले तिर्छ नत्र सम्बन्धित ठाउँमा गएर तिर्न नसक्ने कारणहरू देखाई निवेदन दिन्छ । स्वास्थ्य विभाग, संस्था वा अस्पतालले बुझ्दा वा अनुसन्धान गर्दा वास्तविक रूपमै ऊ तिर्न नसक्ने देखिएमा आंशिक मिनाहा वा पूर्ण मिनाहा पनि पाउन सक्छ । उसले तिर्नुपर्ने रकमलाई अलेलि गर्दै प्रत्येक महिना तिर्दैजान पनि पाउँछ । त्यहाँ कुनै गरीवले स्वास्थ्यसेवाबाट वञ्चित भएर ज्यान गुमाउनु पर्दैन; गरीवहरूका लागि यो उदाहरणीय एवं प्रशंसनीय व्यवस्था हो । सरकारी वा प्राइवेट जुनसुकै अस्पतालमा यो व्यवस्था लागु छ । के मात्र फरक हो भने बिमारीका लागि मिनाहा दिइएको रकम सर्कारले सम्बन्धित अस्पताललाई उपलब्ध गराउँछ । यहाँ हो भने हातमा पैसा नहुने बिमारी अस्पतालमा पस्नै नपाई बाहिरै मर्छ । धरौटी राख्नेसम्म पैसा भएको मदौरु अस्पताल वा नर्सिङ् होम छिर्नसम्म त पाउँछ तर त्यहाँका नर्स र डाक्टरले लेखिदिएको अनावश्यक दवाइ र परीक्षणको बिल तिर्न नसकेर अस्पताल वा नर्सिङ् होमको बन्धक भई त्यहीं कुहुन्छ । छोरी कृष्णा उडब्रिज (भर्जिनिया) को ‘पाटोम्याक कम्युनिटी हस्पिटल’ को ‘माटर्निटी वार्ड’मा सुत्केरी भएकी हुन् भन्ने कुरा यसभन्दा अघि पनि उल्लेख भइसकेको छ । यो प्राइवेट हस्पिटल हो । कृष्णालाई सुत्केरी गराउन लगभग साठी घण्टा (अढाइ दिन) त्यस अस्पतालमा राख्नु परेको थियो । त्यहाँ उनले एकदमै भरपर्दो सेवा पाएकी थिइन् । यति छोटो अवधिमै अस्पतालले सुत्केरीलाई स्वस्थ बनाउँदो रहेछ । जेठो नाति अभिषेक काठमाडौंको नामी एवं सुविधासम्पन्न सरकारी प्रसूतीगृहमा जन्मिएको थियो । यहाँको प्रसूतीसेवा र त्यहाँको प्रसूतीसेवाको राम्ररी तुलना गर्न पाइन् कृष्णाले । उनका अनुभवमा अमेरिकाको प्रसूतीसेवा नेपालकोभन्दा अधिकतम स्तरीय र भरपर्दो थियो । छोरी सुत्केरी भएको एक हप्तापछि ‘पोटोम्याक हस्पिटल’ले हुलाकबाट बिल पठायो । पन्ध्र हजार पाँचसय अमेरिकी डलर (नेपाली रुपयाँ दश लाख आठ हजार) को अजङ्गको बिल देखेर म झण्डै बेहोस भएँ । तीन वर्षदेखि अमेरिकामै बस्दै आएका भए तापनि त्यो बिलले छोरीज्वाइँलाई धेरै तर्सायो । वास्तवमै अकल्पनीय बिल थियो त्यो । यहाँ हो भने घरखेत बेच्दा पनि बिल तिर्न हम्मेहम्मे पर्छ । निकैबेरसम्म त्यो ‘जाइन्ट बिल’द्वारा भग्न मनस्थितिमा रह्यौं हामी सबै । नेपाली मानसिकताले अँठ्याएपछि सर्पले भ्यागुतो समातेजस्तै भएका थियौं हामी । एक घण्टापछि त्यस बिलरुपी विषले अलिक छोडेछ, हामी होसमा आयौं । तत्काल गोपीजी अस्पतालतिर दौडनु भयो । त्यहाँको सम्बन्धित विभागमा हाजिर हुनुभयो र अस्पतालको बिल तिर्न नसक्ने कुरा निवेदन गर्नुभयो । अस्पतालले एउटा फर्म दियो र आफ्नो आम्दानी खर्चको विवरणसहित सो फरम भरी एकहप्ताभित्र बुझाउन निर्देशन दियो । गोपीजीले अस्पतालबाट प्राप्त फारम भरी त्यसका साथमा आफ्नो वार्षिक आय–व्यय विवरण र शतप्रतिशत शुल्क मिनाहा पाऊँ भन्ने निवेदनसमेत नत्थी गरी अस्पतालमा बुझाउनु भयो । बुझाएको दुई हप्तापछि भर्जिनियाको स्वास्थ्य विभागबाट एउटा पत्र आयो । त्यस पत्रमा लेखिएको थियो ‘यहाँले तिर्नुपर्ने जम्मा बिलमध्ये ६ हजार डलर मात्र मिनाहा भएकाले सो बाहेकको रकम एकमुष्ट बुझाउनु होला; अथवा किस्ताबन्दीका रूपमा बुझाउने भए सम्बन्धित अस्पतालमा एक हप्ताभित्र उपस्थित भई संझौता गर्नुहोला ।’ यहाँ बुझ्नुपर्ने कुरा के छ भने अस्पताल स्वयंले कुनै पनि बिमारीको बिलको रकम मिनाहा दिंदैन । बिमारीका तर्पmबाट भरिएको फारम प्रमाणित गरी अस्पतालले अमेरिकी सरकारको सम्बन्धित विभाग वा अफिसमा पठाउँछ । त्यहाँ बिमारीको आर्थिक अवस्थाको जाँचबुझ वा अनुसन्धान गरी तिर्न नसक्ने ठहरेमा उसले तिर्नुपर्ने शुल्क सम्बन्धित अस्पतालमा अनुदानका रूपमा पठाउँछ । सरकारले जति रकम अस्पतालमा पठाउँछ त्यति मात्र मिनाहा भएको ठहर्छ । नौ हजार पाँचसय डलर तिर्नुपर्ने भएकाले गोपीजीले दोस्रो पटक अस्पताल गई पूर्ववत् आय–व्यय विवरणसाथ फारम पेस गर्नुभयो । अघिल्लो पटक ज दुई हप्ता पछि सम्बन्धित सरकारी कार्यालयबाट अर्को पत्र आयो । त्यसमा तीनहजार मिनाहा, छ हजार पाँचसय तिर्नुपर्ने लेखिएको थियो । गोपीजीले तेस्रो पटक पुनः पूर्ववत् फारम पेस गर्नुभयो । त्यसको दुई हप्ता पछि तीन हजार पाँचसय मिनाहा भई तीनहजार तिर्नु पर्ने भन्ने सर्कारी पत्र प्राप्त भयो । अभैm एकपटक फरम भर्छु भनेर उहाँले चौथो पटक पनि फारम भरेर सम्बन्धित अस्पतालमा पेस गर्नुभयो । फेरि दुई हप्तापछि पुनः पत्र आयो । यस पटक दुई हजार मिनाहा र एक हजार तिर्नुपर्ने भएछ । पाँचौ पटक पनि फारम भरेर पेस गरेको भए सो एक हजार डलर पनि मिनाहा हुन्थ्यो होला, तर उहाँले भर्नुभएन । अस्पताल गएर प्रतिमहिना पचास डलर तिर्ने संझौता गरेर आउनु भएछ । आकस्मिक रूपमा अमेरिकी अस्पतालमा भर्ना भएका प्रसूती र अन्य बिमारीको स्वास्थ्योपचार पूर्ण निशुल्क हुन्छ । यो कुरा स्पष्ट भइसकेको छ । यस बाहेक अन्य कुरामा पनि निःशुल्क हुँदो हो; तर मैले थाहा पाएको एउटा यथार्थ यहाँ उल्लेख गर्दैछु । राम छेत्री चार, पाँच वर्ष अघिदेखि भनिर्जनियामा बस्दै आएका आप्रवासी नेपाली हुन् । परारको साल राम कार्कीकी श्रीमती लक्ष्मी पनि कसोकसो गरेर विद्यार्थी भिसामा त्यहीं पुगिछिन् । उनको लोग्ने अवैध भए पनि उनी वैध थिइन् । प्रकृतिलाई वैध, अवैध छुट्याइरहन आवश्यक थिएन; उसले आफ्नो धर्म निर्वाह ग¥यो । लक्ष्मी गर्भवती भइन् । त्यसको तीन महिनादेखि नियमित रूपमा अस्पताल गएर परीक्षण गराउनुपर्ने त्यहाँको नियम थियो । आफ्नो लोग्नेका साथ लागेर लक्ष्मी पहिलो पटक जचाउन अस्पताल पुगिन् । अस्पतालले ‘गर्भवती स्वास्थ्य परीक्षण कार्ड’ दियो भर्नका लागि । कार्डमा लोग्नेको नाम लेख्ने ठाउँ थियो । उसको नामसँगै अमेरिकी नागरिकता नम्बर, सामाजिक सुरक्षा कार्ड नम्बर, वर्क पर्मिट कार्ड नम्बर, भिसा नम्बरमध्ये कुनै एक त्यहाँ उल्लेख गर्नुपर्ने भयो । राम कार्कीसँग माथिको कुनै एक पनि नभएकाले त्यसदिन नजँचाई फर्किए उनीहरू । लोग्नेको नाउँ लेख्ने कि नलेख्ने भन्ने कुरामा उनीहरूलाई द्विविधा भयो । अमेरिकामै दुईवटा सन्तान जन्माइ सकेकी एउटी अनुभवी महिलासँग लक्ष्मीको सम्पर्क भयो । उनले आफ्ना सबै कुरा ती महिलालाई सुनाइन् । ती महिलाले भनिन् “तिम्रो भाग्य पल्टिने भो लक्ष्मी बहिनी । म तिमीलाई ‘दुवै हातमा लड्डु’ हुने उपाय बताइदिन्छु । मेरा दुईदुई जना नानी अस्पतालमा जन्मिए । उपाय थाहा नपाएर धेरै डलर खर्च गर्नु प¥यो, हुनसम्म भयो ।” ‘अँ दिदी भन्नु न त लोग्नेको ठाउँमा के लेख्नु ?” लक्ष्मीले भनिन् । ती महिलाले भनिन्, “लोग्नेको नाम लेख्नुपर्ने ठाउँमा कसैको नाम पनि नलेख्ने, मात्र ‘ब्वाइ फ्रेन्ड’ लेख्ने ।” महिलाको कुरा सुनेर लक्ष्मीको अनुहार अलिक बिग्रियो । महिलाले पुनः थपिन्, “के अनुहार बिगाछर्यौ बहिनी, यसभन्दा उत्तम कार्य अमेरिकामा सायदै होला । कथं अर्को बच्चा जन्मिने भो भने म पनि लोग्नेका ठाउँमा ‘ब्वाइ फ्रेन्ड’ नै लेख्छु । किन त्यसो गर्नुपर्यो भन्छ्यौ होला । हेर, त्यसो गर्यो भने अहिलेदेखि नजन्मिउन्जेल र जन्मिएपछि त्यो नानी अठार वर्ष नपुगुन्जेल सबै खर्च सर्कारले नै बेहोर्छ । त्यति मात्र कहाँ हो र ! तिमीजस्तो विद्यार्थीले बतासे बच्चा जन्माउँदा त तिम्रो स्वास्थ्य उपचार मात्र निःशुल्क होइन तिम्रो पढाइ पनि निःशुल्क हुन्छ । बाबु बेगरको छोरा जन्माउने भनेर अस्पतालले तिमीलाई धन्यवाद, बधाइका साथै पुरस्कार पनि दिन्छ । कलेजले पार्टटाइम नोकरी पनि दिन्छ । नापैm नाफा, घाटा कतै छैन बतासे बच्चा जन्माउनेलाई । आफ्नो लोग्नेबाट बच्चा जन्माउनेलाई करैकर, बतासे बच्चा जन्माउनेलाई तरैतर छ यहाँ । सामाजिक मान्यता पनि अरुको भन्दा बढी, त्यसैले यहाँका महिलाहरू दुई, तीनवटा छोराछोरी जन्माएर मात्र आफुले मन परेका सँग बिहे गर्छन् । कुरा जति गरे पनि त्यही हो । मैले आफ्नै बैनीजस्तो लागेर राम्रो अर्ती उपदेश गरेकी हुँ ।” भोलिपल्ट राम छेत्री र लक्ष्मी अस्पताल पुगे । रामले आफ्नै हातले आफ्नो नाम लेख्ने ठाउँमा ‘ब्वाइ फ्रेन्ड’ लेखे । कार्ड पेस गरेको एकछिनमा लक्ष्मी परीक्षण कक्षमा पसिन् । कार्ड पढिसक्नेबित्तिकै त्यहाँ रहेका तीन जना डक्टरले एकसाथ धन्यवाद र बधाइ दिए र पालैपालो गरेर लक्ष्मीका गालामा म्वाइ खाए । त्यसपछि उनको परीक्षणको श्री गणेश भयो र क्रमश; अघि बढ्यो । एक भेटमा लक्ष्मीले मसँग भनिन, “ म प्रसूती भएको अहिले एक वर्ष बितिसकेको छ तर मलाई उपाय बताउने दिदीको भनाइमा अलिकति पनि फरक परेको छैन ।” g18hzfj2sr56dezj91f4okv1fuw5ox7 नातिको न्वारान बाजेको हैरान 0 2820 17210 5630 2021-08-28T13:48:52Z Minorax 4893 fx wikitext text/x-wiki छोरी कृष्णा र ज्वाइँ गोपी अमेरिकाको भर्जिनिया उड्ब्रिजमा बसेको नाता र छोरीबाट अर्को जयजन्म हुने निहुँबाट मैले अमेरिकाको प्रवेशाज्ञा सजिलै पाएको थिएँ । डाक्टरले छोरीलाई प्रसूतीको समय दिएको थियो जुलाई १८, २००६ को । यो समय ठीक भएको भए जुलाई १५ मा उडेर १६ मा पुग्नेथिएँ म; तर म उड्नै नपाई ११ तारिखकै दिन नाति अमृत जन्मियो । ‘गर्भको बात र सगरको बात कसैले पनि जान्दैन’ भन्ने उखान अमेरिका जस्तो ठाउँमा पनि सत्य सावित भयो । १६ ता. म अमेरिका पुगें । म पुग्दा नाति ६ दिनको भइसकेको थियो । त्यसको पाँच दिनपछि जुलाई २१ का दिन नामकरण संस्कार (न्वारान) गर्नुपर्ने भयो । अमेरिकामा हिन्दू मन्दिरबाहेक पुरोहित या पण्डित पाउन गाह्रो छ । मन्दिर टाढा छ भने सुत्केरीलाई त्यहाँ लान असंभव हुन्छ । त्यसैले अधिकांश व्यक्तिहरू डेरैमा लटरपटर गरी नाम राख्छन् । कुनै कुनै नेपालीले फोनबाट नेपालमा पुरोहितको बन्दवस्त गरी फोनैबाट बच्चाको न्वारान गर्ने काम गर्दछन् । २० डलरको फोन कार्डबाट मुख्यमुख्य कुरा गर्दा झन्नै भ्याउन पनि सकिन्छ । यसो गरेर पनि आफ्नो संस्कृतिको संरक्षण गर्नु राम्रो कुरा हो । तारानाथ शर्माले आफ्नो संस्कृति जोगाउन अमेरिकामा नेपाली शैलीको बिहे गराउन जोड गरेका थिए । उनले आफ्नो ‘पातालप्रवास’ भन्ने पुस्तकमा यसरी लेखेका छन् “मलाई बिहेको विधि जम्मै आउँदैन । म पुरोहित होइन । त्यसो भएतापनि मैले वेदका केही श्लोक सानैमा घोकेको थिएँ । म तिनको पाठ गर्नेछु । .............. उनले घोषणा गरेपछि जब म पाठ गर्न थाल्नेछु औठी साटासाट गर्ने, माला, सिन्दुर र पोते लगाइदिने नेपाली चलनहरू बेहुला र बेहुलीले क्रमैसित आपैंm गरून् । भेला भएका सबै अमेरिकाली पाहुनाले हाम्रो सांस्कृतिकताको सानै भए पनि परिचय पाउने छन् ।” (‘पातालप्रवास’ पृष्ठ ४८) बिहेकै सन्दर्भमा शर्मा अगाडि लेख्छन् — “सल्लाहअनुसार मैले धनसमशेरको अग्निस्थापनाबाट दुई तीन पृष्ठको पाठ गड्गडाएर गरें र त्यति नै बेला वल्लभ र आशाले एकअर्कालाई माला लगाइदिनुभयो, परस्पर औंठी साटासाट गर्नुभयो र वल्लभले आशालाई सिउँदामा सिन्दुर र गलामा पोते लगाइदिनु भयो । मैले वेदपाठ पनि सक्नु नेपाली बिहेको विधि पनि सकियो ।” (पूर्ववत् पृ. ५०) सात समुद्रपारि पुगेपछि थाहा भयो आफ्नो देश र आफ्ना संस्कृतिहरू झल्झली आँखाका अगाडि नाच्न थाल्दा रहेछन् । मसँग कर्मकाण्डको पुस्तक थियो, पढ्न पनि अलेलि जानेकै थियो भने आफ्नो प्रियतम संस्कृति छोड्ने कुरै भएन । २१ ता. बिहानैदेखि ज्वाइँ गोपी र म न्वारानका निमित्त जुट्यौं । नामकरण संस्कारका लागि नभइनहुने गोमुत्र बाहेक अरु सबै कुरा जुटिसकेको थियो । गोमुत्र पाउनु त्यहाँ संभव थिएन । अमेरिकामा पशुपालन गाउँ र शहरदेखि अन्यत्र, निकै टाढा गरिंदो रहेछ । एकान्त घाँसे भूमिमा पशुपालन गरिने त्यहाँको व्यवस्थाले मलाई पचास वर्षअधिको इलामको संझना भएको थियो । म आठ, दश वर्षको छँदा इलामको माईपोखरीदेखि उत्तरतिरका विशाल खर्कहरूमा त्यसरी नै गोठ राख्ने चलन मैले प्रत्यक्ष देखेको थिएँँ । घाँसैघाँस भएका खर्कहरूमा गोठ हुन्थे र निर्बन्धरूपमा गाईवस्तुहरू चरेर बेलुका फर्कन्थे गोठमा । गाईवस्तुहरूलाई साँच्चिकै लोकतन्त्र आएको थियो त्यसबेला । दिनभरि चरनमा अघाएर आएपछि आपैंm ढाटभित्र पस्थे वस्तुहरू । गलामा बन्धन नभएपछि पशु स्वतः बलियो हुँदोरहेछ, गाईहरूले धेरैधेरै दूध दिंदा रहेछन् । हाल अमेरिकाका गाइवस्तुहरू त्यही ५० वर्षअधिको सत्य युगमा रहेछन् । मसँग शालिग्राम (मातृभूमिको ढुङ्गो) र शप्तकोशी गङ्गाको पवित्र जल थियो । आफ्नो देशको पवित्र जल अचाउनु र देशको प्रतीक ढुङ्गो पुज्नु देशभक्तिको द्योतक हो । विदेशमा यसको सयौं गुना महत्त्व हुँदो रहेछ, मैले अनुभव गरें । त्यही मैले लगेको पवित्र जलले गोमूत्रको काम गर्यो त्यहाँ । अमेरिकामा आफ्नै नातिको न्वारानमा पुरोहित हुनपाउनु मेरालागि एउटा सौभाग्य नै थियो । यहाँ भए भरसक आँगनमा पीठाको रेखी हालेर अग्निस्थापन गरी नामकरण संस्कार सम्पन्न गरिन्थ्यो; तर अमेरिकामा त्यस्तो सम्भव थिएन । छोरी ज्वाइँ बसेको ठूलो एपार्टमेन्ट छ । त्यही एपार्टमेन्टको एउटा कोठामा नामकरण संस्कार गर्ने निधो भयो । अग्निस्थापनाको विधिविधान अनुसार त्यहाँ पनि पीठाको रेखी हालेर यज्ञस्थलको कल्पना र सोअनुसार निर्माण पनि गरियो । स्टिलको एउटा भाँडामा माटो भरी बीचमा राखेर हवन वेदी तयार गरियो । अग्निको विधिपूर्वक स्थापना र हवन नभई नामकरण संस्कार पूर्ण नहुने भएकाले पनि त्यसो गर्नु परेको हो । एपार्टमेन्टको छेवैमा जङ्गलभित्र चाहेअनुसार दाउरा पाइने हुनाले चिर्नु, काटनु केही परेन । भाँचेर नै काम चलाइयो । यसरी जङ्गल नजिकै नहुँदो हो त हवन गर्ने कार्य असम्भव नै हुनेथियो, तर राम्रो भयो, चिताएजस्तै । अग्निस्थापनापछि हवन प्रारम्भ भयो । धुवाँ धेरै नआओस् भनेर तिल, जौ र घिउको चरु तयार गरिएको थियो । प्रत्येक पटक एक तोलाका दरले हवन गर्नुपर्नेमा घटाएर आधा तोलाका दरले मात्र ‘ॐ स्वाहा’ का ध्वनिमा हवन कार्यलाई अघि बढाएँ मैले । हवन प्रारम्भ भएको १० मिनेट पनि भएको थिएन, त्यहाँ एकाएक अत्यन्त भयावह स्थिति उत्पन्न भयो— अलिअलि गर्दै धुवाँ भरिएछ कोठाभरि; अदृश्य ठाउँमा जडान गरिएको स्वचालित घण्टी (साइरन) बज्न थाल्यो अत्यन्त कर्कश आवाजमा । अनेक उपाय गर्दा पनि साइरन बज्न छाडेन । हवन गर्न बन्द गरियो, पङ्खा चलाइयो अहँ साइरन बन्द भएन । अब के गर्ने ? अब के हुन्छ ? भन्ने प्रश्नको उत्तर हामी कसैबाट पनि आउन सकेन । ज्वाइँ, छोरी दुवै आत्तिए । उनीहरूका लागि समेत यो सर्वथा नयाँ घटना थियो । म त झन् ५ दिन अघि मात्र अमेरिका टेकेको अबोध गाईप्राणी थिएँ त्यस घटनाका लागि । “आफ्नो एकछत्र वर्चस्व रहेको अमेरिका जस्तो महादेशमा एउटा हिन्दूको यत्रो आँट !” भनेर अमेरिकी ‘गड’ क्राइष्टले त विध्नबाधा पु¥याउन खोजेको होइन ! जस्तो लाग्यो एक मनमा । अर्को मनले भन्यो यो धुवाँको करामत हो । तर म त्यसबेला सिंहका सामु उभिएको घोडा झैं भएको थिएँ । साइरन बज्न थालेका पन्द्र मिनेटपछि दुई तलामुनि पटाङ्गिनीमा अनौठो दृश्य देखियो । एपार्टमेन्टको पूर्व र पश्चिम दुवैतिरबाट घण्टी बजाउँदै दुईवटा विशाल दमकल आएर रोकिए । दमकलसँगै सेनाको जस्तै पोसाक लगाएका १९ जना जति मानिस पनि दमकलबाट फुत्तफुत्त ओर्लिए । त्यो दृश्य देखेपछि म अझैं अधीर भएँ । एक त क्रिस्चियनहरूको देश, अर्को हाम्रो कारणबाट दुईदुई ओटा दमकल त्यहाँ आएका थिए । आगलागीको सङ्केत पाएर आएका ती दमकलको हर्जाना तिर्नुपर्ने भयो भने ‘धोती न टोपी’ भएर जेल बस्नुको विकल्प थिएन मेरा लागि । धोती फेरेर हवन गर्दै गरेको अवस्थामा जेल चलान गर्दा म धोतीसँगै हुने भएकाले ‘धोती न टोपी’ भन्ने उखानको पचास प्रतिशत ‘कन्सेसन’ पाउनेमा थोरै आशावादी थिएँ । यति डर लाग्यो भनेर साध्य छैन । ८५ के.जी. ओजन र चालीस इञ्च कम्मर भएको मेरो निकै मोटो शरीर एकै छिनमा घटेर ४५ के.जी.मा आएजस्तो लाग्यो । अघिसम्म टम्म कसिएको धोती फुत्रुक्क खस्लाजस्तो भयो । धन्न ऐना हेरिन । हेरेको भए आफ्नै अनुहार देखेर आफ्नै सातो जान बेर थिएन । ‘कहाँ जुठे, कहाँ जुठेकी आमा’ भने झैँ छोरी, ज्वाइँ र म तीनैजना मुखामुख गर्दैथियौं किंकर्तव्य विमूढ भएर । त्यही बेला बाहिरबाट ढ्वाक, ढ्वाक पारेको आवाज आयो । त्यो आवाज सुनेर म झन् अन्यमनस्क भएँ । ढ्वाकढ्वाकको आवाज ढोकाबाट आएको हो वा मेरो मुटुबाट; मैले पटक्कै छुट्याउन सकिन । ज्वाइँले छुट्याउनु भएछ, ढोका खोल्नुभयो । तीन जना अमेरिकी पसे र सरासर हवन कक्षमा आए । उनीहरू त्यहाँकोदृश्य देखेर ट्वाल्ल परे भने हामी उनीहरूलाई देखेर ट्वाल्ल पर्यौं । ट्वाल्लको द्वन्द्वात्मक स्थिति देखियो त्यहाँ । त्यसबेलासम्म पनि मन्दमन्द गतिमा साइरन बज्दै थियो प्राणजान लागेको व्यक्तिको धुकधुकीझैं । ती भित्र पसेका तीन जनामध्ये एकजनाले अलिक गम्भीर भएर सोध्यो, “कृपया यहाँहरू के गर्दै हुनुहुन्छ म जान्न सक्छु ?” ज्वाइँ अंग्रेजी बोल्न अभ्यस्त हुनुहुन्छ । जस्तै प्रश्नको पनि मिलाएर उत्तर दिन उहाँलाई आउँछ, त्यसैले मलाई अप्ठारो नपार्न उहाँ अघि सर्नुभयो उत्तर दिन । उहाँले उत्तरका लागि ‘आँ’ मात्र के गर्नुभएको थियो झट्ट त्यस प्रश्नकर्ताले मतिर सङ्केत ग¥यो र मलाई नै उत्तर दिन आग्रह गर्यो । अमेरिकीहरू जस्तै अवस्थामा पनि आग्रह गर्न नै रुचाउँछन् । सेतो धोती लगाएर अनौठो क्रियाकलापमा संलग्न भएको देखेर शायद मलाई नै साइरन बज्नुको कारक तत्वका रूपमा लियो होला उसले । न्यायालयको कठघरामा उभिएको अभियुक्तझैं कनीकुथी टुटेफुटेको अंग्रजीमा उत्तर दिंदै मैले भने— “अकोडिङ्. टु आउअ(र्) कल्चर(र्) वि आ(र्) गउइङ् टु पफोम ‘द सेरमनि अव् नेमिङ् द चाइल्ड’ । इट्ज् स्पेस्लि पफोमड् अन् द इलेभ्न्थ् डेइ आफ्ट(र्) बर्थ ।” मैले ‘यो हाम्रो संस्कृति हो’ भनेको सुन्नेबित्तिकै त्यो अमेरिकीको अनुहार एकाएक ग्रहणले छोडेको चन्द्रमाजस्तै देखियो । ऊ खुशी भएको देखेर मैले पनि अलिकति राहत पाएको अनुभव गरें । ‘हे प्रभु, यस आपत्तिबाट पार लगाइ देऊ है !’ भन्न आएछ यतिबेर पो ! यसअघि त आफ्ना इष्टदेव संझिने होस पनि गुम भएको थियो । त्यो अमेरिकीले यज्ञस्थल सहित हामी सबैको फोटो खिच्यो । मलाई ढाप मार्दै उसले भन्यो, “यसरी आफ्नो परंपरा र संस्कृतिको अनुसरण गर्नु ज्यादै राम्रो कुरा हो । आफ्नो परंपरा र संस्कृति कुनै हालतमा पनि छोड्नु नहुने रहेछ । भर्खर भर्खर मात्र हामीलाई सो कुराको ज्ञान आएको छ । हाम्रा अग्रजहरूले संस्कृतिको महŒव नबुझेर उपेक्षा गरेको कारणबाट आज हामीलाई अनुसन्धान गर्न ज्यादै मुस्किल परेको छ । कृपया तपाईंहरूले आफ्नो पहिचान गुमाउने भूल कहिल्यै नगर्नु होला ।” यति भन्दै उनीहरू तीनै जना कोठाबाट बाहिरिए । उनीहरू त्यहाँबाट बाहिरिएको निकै अघिदेखि साइरन बज्न छोडिसकेको थियो । हवनवेदीमा आगो निभ्न लागेको हुनाले समिधा थपेर पुनः अग्नि प्रज्वलित गरी हवन गर्न सुरु गरें मैले; तर यसपटक चरुको ठाउँमा घिउको मात्र हवन गरियो । यसो गर्दा धुवाँ पनि त्यति धेरै भएन र साइरन पनि बजेन । निर्बाध नामकरण संस्कार सम्पन्न भयो । मैले संझे नेपालमा त्यति भएको भए कुटाइ, थुनाइ, घुस खुवाइ र हर्जाना तिराइ पनि हुनेथियो । त्यति गर्दा पनि पिण्ड नछुटेर नेताका गोडामा तेल पनि लगाउनु पथ्र्यो । वास्तवमा अमेरिका धेरै कुरामा विश्वमै प्रशंसनीय रहेछ । न्वारानकै बेलुका, त्यही दिउसो आउने, दमकलको प्रमुखले फोन ग¥यो र भन्यो, “आगामी आइतबार म र मेरो भाइ तपाईंलाई भेट्न आउँदैछौं । कृपया दुई घण्टाजति समय दिन सक्नुहुन्थ्यो कि ?“ मैले ‘येस, ह्वाइ नट’ भने र ठीक एघार बजे आउने सल्लाह दिएँ । नभन्दै तोकिएको दिन र समयमा ऊ आफ्नो भाइलाई लिएर मलाई भेट्न आयो । उसले भाइको परिचय गरायो । मैले पनि आफ्नो परिचय दिएँ । म क्याम्पसको अध्यापक हुँ भन्ने थाहा पाएपछि ऊ अत्यन्त नतमस्तक भयो र उसले मलाई उसको भिजिटिङ्ग कार्ड दियो । त्यसबाट मैले थाहा पाएँ उसको नाम मिस्टर सी. स्टेवार्ड रहेछ । ऊ जर्ज म्यासन युनिभर्सिटीमा संस्कृति विषय लिएर पी.एच.डी. गर्दैरहेछ । यो कुरा थाहा पाएपछि मलाई अलिक चिसो पस्यो; कतै उसका संस्कृति सम्बन्धी प्रश्नहरू मेरा निमित्त अर्को ‘सुनामी’ त बन्ने होइनन्. ? यदि यसो भयो भने म उसका नजरमा कतिसम्म गिरुँला । शून्यसम्म गिरे त ठीकै थियो तर नेपाली जनताका नजरमा नेपालका नेता र मन्त्रीहरू गिरैझैं शून्यभन्दा पनि तल गिरें भने के होला ? जस्ता प्रश्नहरूले पिरोलिरहे । म अरु नै विषयमा मिस्टर स्टेवार्डसँग गफ गर्न चाहन्थें तर ऊ भने सँस्कृतिकै विषयमा प्रश्नहरू सोधेर आफ्ना जिज्ञासाहरू मेटाउन र उसको गहन अनुसन्धानको सन्दर्भ बनाउन चाहन्थ्यो । जुन कुरा नहोस् भन्ने कामना गरेको थिएँ आखिर त्यही कुरा नभई छोडेन । “यहाँ संस्कृतिप्रेमी भएको थाहा पाएर म ज्यादै खुसी छु । कृपया संस्कृतिबारे केही कुरा बताइ दिन सक्नुहुन्थ्यो कि ?” मन्दमुस्कानमा उसले प्रश्न गर्यो । उक्त प्रश्नले मलाई सारै अप्ठारो स्थितिमा पु¥यायो । राम्ररी उत्तर दिन अध्ययन छैन । लटरपटर उत्तर दिऊँ त बेइज्जत हुने – आफ्नो मात्र होइन आफ्नो देशकै बेइज्जत । आफू सँस्कृति भनेपछि हुरुक्क हुने मान्छे । अध्ययन बिनाको प्रेम फुस्रो प्रेम हुँदो रहेछ भन्ने कुरा बल्ल मात्र थाहा भयो । पश्चात्ताप गर्नुबाहेक अरु विकल्प थिएन आपूmसँग । एउटा सामान्य प्रश्नको उत्तर दिन नसकेर अमेरिकीसामु नतमस्तक बन्नु पर्ने कुरा मेरा लागि असह्य भयो । उक्त प्रश्नको उत्तर अवश्य खोज्नै पर्छ भनेर केही गम्भीर भएँ । झट्ट स्मृतिको सानो सुर्काउनी फुक्यो । मैले स्नातकमा एक विषय सँस्कृति लिएको थिएँ । परिभाषा रट्ने क्रममा एउटा संस्कृतको वाक्य पनि कण्ठस्थ गरेको थिएँ । झट्ट मस्तिष्क पटमा सो वाक्य झल्कियो “परम्परागता शोभमाना कृति संस्कृतिः ।” यही भनाइलाई अलिअलि फूलबुट्टा भरेर टुटेफुटेको अंग्रेजीमा प्रश्नको उत्तर दिएँ । मैले ठीक किसिमको उत्तर दिएँ कि दिइन मलाई थाहा भएन । तर मिस्टर स्टेवार्डका अनुहारमा उत्सुकताका रेखाहरू चमचमाएको देख्ता ‘केही त भनेछु कि क्या हो !’ जस्तो लाग्यो । ऊसँग अरु धेरै प्रश्न थिए त्यसैले अब उसले दोस्रो प्रश्न पनि सोधिहाल्छ भन्ठानेर उल्टै उसैलाई एउटा प्रश्न सोधें मैले, “कृपया संस्कृतिसम्बन्धी यहाँको धारणा पनि जान्न पाऊन ?” ऊ हामी नेपाली जस्तो मात्र थिएन् । ऊ त वास्तवमै कुशल अनुसन्धाता थियो । ऊ संस्कृतिको विज्ञ पनि थियो । मेरो प्रश्नको उत्तर दिने क्रममा बेलायतका नृतत्व शास्त्री इ.वि. टायलरले भनेको सन्दर्भ कोट्याउँदै उसले भन्यो, “मानवको सम्पूर्ण उपलब्धि नै सँस्कृति हो, किन कि संस्कृति भन्नु नै मानवले समाजको सदस्यका रूपमा उपार्जित ज्ञान, आस्था र विश्वास, कला, नीति र नैतिकता, चालचलन र अन्य सम्पूर्ण ग्राह्य बानी बेहोरा हुन् ।” ‘द वल्ड बुक इनसाइक्लोपेडिया’ नामक विश्वकोशको सन्दर्भ कोट्याउँदै उसले अगाडि भन्यो, “विस्तृत दृष्टिकोणले हेर्ने हो भने सँस्कृतिले सम्पूर्ण मानवीय विशिष्टतम क्रियाकलाप र मानिसको एक पुस्ताले अर्को पुस्तालाई छाड्दै गएको दैनिक जीवन र विभिन्न क्षेत्रका उपलब्धिहरूलाई जनाउँछ । त्यसैले संस्कृति भन्नाले भाषाको प्रयोग, विवाह, बालकको पालनपोषण, जीविकोपार्जन, शासन व्यवस्था, युद्ध, धार्मिक कार्यहरूमा संलग्नताजस्ता सम्पूर्ण क्रियाकलापहरू सम्मिलित हुन्छन् ।” हिन्दू वैदिक संस्कृतिका बारेमा पनि उसले अध्ययन गरेको हुनपर्दछ जस्तो लाग्यो । अब के सोध्ने हो भनेर डराउँदै थिएँ, उसले मुसुक्क हाँसेर सोध्यो “हिन्दू–वैदिक संस्कारका बारेमा कृपया केही प्रकाश पारिदिनुहुन्थ्यो कि ?” हिन्दू–वैदिक संस्कारका सम्बन्धमा मलाई अलेली ज्ञान भएको हुनाले उसले सोधेको उक्त प्रश्नबाट मलाई थोरै भए पनि राहत मिलेको अनुभव भयो । अंग्रेजी बोल्ने अभ्यास नभएकाले अभिव्यक्तिमा कठिनाइ त प्रसस्तै भयो नै तैपनि उसका प्रश्नको उत्तर दिनै पथ्र्यो, दिएँ । “मिस्टर स्टेवार्ड, म संस्कृति विषयको अध्येता, अनुसन्धाता केही होइन । मलाई यसको सामान्य परिचयसम्म मात्र आउँछ । हाम्रो संस्कृतिमा संस्कारको महŒवपूर्ण स्थान छ । संस्कार भनेको ‘शुद्धता’ हो । मेरा विचारमा यो भौतिक एवं आध्यात्मिक दुवै विषयसँग सम्बन्धित छ । प्रारम्भमा संस्कार धर्मपरक मात्र हो कि जस्तो थियो; तर वर्तमान समयमा यहाँ जस्ता अनुसन्धाता पाएर यसमा भौतिक एवं मनोवैज्ञानिक पक्षहरू पनि छन् भन्ने कुरा देखिन थालेको छ । वास्तवमा ‘संस्कार’ले शरीर र मनलाई मात्र शुद्धीकरण नगरेर नैतिकतालाई स्थिरता प्रदान पनि गर्दछ । प्रत्यक्ष वा परोक्ष दुवै रूपमा ‘संस्कार’ले सहयोग पुर्याउन सक्छ । हाम्रो हिन्दू–वैदिक संस्कारमा सोह्र संस्कारको उल्लेख पाइन्छ । सोह्र संस्कारमध्ये जन्मदेखि मृत्युपर्यन्त बाह्र संस्कार प्रमुख छन् । ती संस्कारहरूको सामान्य परिचय यहाँसमक्ष राख्न गइरहेको छु — #'''गर्भाधान संस्कार''' : यो गर्भाधान हुनुभन्दा पहिले गरिने वैदिक संस्कार हो । योग्य र असल सन्तान प्राप्तिका लागि यो संस्कार गरिन्छ । यस संस्कारले गर्भवती महिलालाई मनोवैज्ञानिक खोराक प्रदान गर्दछ । यसबाट गर्भको शिशुको चौतर्फी विकासमा समेत सहयोग पुग्ने देखिन्छ । यो वैज्ञानिक तथ्य बोकेको संस्कार हो, तर हाल यसको प्रचलन हराइसकेको छ भन्दा पनि हुन्छ । #'''पुंसवन संस्कार''' : प्रारम्भमा हाम्रो समाज पितृसत्तात्मक थियो । पितृसत्तात्मक समाजमा छोरीकोभन्दा छोराको बढी महत्त्व हुनु स्वाभाविक थियो । त्यसैले यस संस्कारकोे प्रारम्भ भएको हुनसक्छ । गर्भ रह्यो भन्ने कुरा निश्चित भइसकेपछि छोराको कामना राखी यो संस्कार गरिन्छ । हाल छोरा र छोरीमा भिन्नता नभएकाले यो संस्कार त्यति प्रचलनमा देखिदैन । #''' सीमन्तोन्नयन संस्कार''' : शिशुलाई गर्भैदेखि बौद्धिक र नैतिक ज्ञानसँग परिचित गराउनुपर्छ भन्ने धारणा राखेर गराइने यस संस्कारमा पनि प्रसस्त वैज्ञानिकता छ । गर्भधारणदेखि चौथो, छैटौं अथवा आठौं महिनामा गर्भवती महिलामा गरिने यस प्रकारको संस्कारले आमा मार्फत गर्भको शिशुमा समेत प्रभाव पार्ने कुरा विश्वसनीय छ । हाल कसैकसैले मात्र हाम्रो देशमा यो संस्कार गरेको पाइन्छ । #'''जातकर्म संस्कार''' : यो शिशु जन्मनासाथ गरिने संस्कार हो । यसमा नाल काट्ने, शिशुलाई नुहाउने, आमाको दूध सफा गरेर चुसाउने आदि कार्यहरू धार्मिक विधि अनुसार सम्पन्न गरिन्छ । यसबाहेक नवजात शिशुको सुस्वास्थ्य र दीर्धायुको शुभाशीर्वचन प्रदान गर्नुका साथै आमाको दूध शिशुका निम्त्ति अमृतमय बनोस् भन्ने कामना पनि गरिन्छ । यस संस्कारपछि आमाको मन प्रसन्न रहन्छ र प्रसन्नमना माताको दूध बालकका निमित्त अमृतसमान हुन्छ । यसरी यस संस्कारमा पनि प्रसस्त वैज्ञानिक तथ्यहरू पाउन सकिन्छ । तर यो संस्कार पनि अहिले ओझेल पर्दै गएको छ । #'''नामकर्म संस्कार''' : शिशु जन्मिएको एघारौं दिनमा अनेकौं देवीदेवताको पूजा, प्रार्थनाका साथ यो ‘संस्कार’ सम्पन्न गरिन्छ । यसमा मूलतः शिशुको नामकरण गर्ने कार्य गरिन्छ । चन्द्रवर्ष प्रणाली अन्तर्ग पर्ने जन्म–नक्षत्रको वर्णअनुसार नामकरण गरिन्छ । मिलेसम्म देवीदेवता तथा नामी व्यक्तित्वसँग जोडिएको नाम राखिन्छ । शिशुको सुस्वास्थ्य, दीर्घायु, बौद्धिक एवं नैतिक ज्ञानप्राप्ति, अग्निमा हवन गरी पर्यावरणशुद्धि जस्ता कुराको हार्दिक कामना गर्नु यस संस्कारसँग जोडिएका कुरा हुन् । अधिकांशले जेजस्तो रूपमा भए पनि यो संस्कार गर्दै गरेको पाइन्छ । #'''निष्क्रमण संस्कार''' : यो संस्कार शिशुको नामकर्मपछि गरिने संस्कार हो । यस संस्कारमा धार्मिक क्रियाकलापका साथै शिशुलाई सूर्यको दर्शन गराउने काम पनि गरिन्छ । शिशुलाई झुल्कँदो घाम देखाउनु; तपाउनु वैज्ञानिक दृष्टिले अत्यन्त उपयुक्त छ । बिहानीको घामबाट भिटामिन ‘डी’ लगायत अन्य आवश्यकीय तत्वहरू पनि पाइन्छन् । हिजोआज ‘नामकर्म’ कै दिन शिशुलाई सूर्य देखाइने हुनाले यस संस्कारको महत्व अलिक कम भएको पाइन्छ । #'''अन्नप्राशन संस्कार''' : जन्मिएको पाँच÷छ महिनामा शिशुलाई सर्वप्रथम अन्न खुवाइने संस्कारलाई ‘अन्नप्राशन संस्कार’ भनिन्छ । दिन, बार, बेला उपयुक्त ठह¥याई यो संस्कार सम्पन्न गरिन्छ । यस संस्कारले कम्तीमा पाँच महिनासम्म अनिवार्य रूपमा ‘बे्रस्ट फिडिङ्’ गराउनुपर्छ भन्ने सन्देश दिन्छ । ‘बे्रेस्ट फिडिङ्’ बाट बञ्चित आजका बालबालिकाहरू विभिन्न रोगका शिकार भएका छन् । विश्वभरका बालबालिकाका सम्बन्धित आमाहरूलाई कम्तीमा पाँच महिनासम्म आफ्नो स्तनपान गराएर आ–आफ्ना बालबालिकाहरूलाई स्वस्थ राख्न सन्देश दिने यस संस्कारको भूमिका महŒवपूर्ण छ । अझैसम्म यस संस्कारका अनुयायीहरू ‘पास्नी’ कै रूपमा भए पनि यसलाई पछ्याउँदै छन् । #'''कर्णबेध संस्कार''' : अन्नप्राशनपछि कुनै शुभ मुहूर्तमा गरिने संस्कारलाई ‘कर्णबेध’ संस्कार भनिन्छ । यसमा मुख्यतः दुवै कानमा वैदिक मन्त्रहरू पढेर सुनाइन्छ । यी दुवै कानले जीवनभर नराम्रो कुरा सुन्नु नपरोस् भन्ने भाव बोकेका हुन्छन् ती मन्त्रले । यसपछि दुवै कान छेडिन्छ र ‘यसबाहेक तिम्रा कान र शरीरका अन्य अङ्गहरूमा समेत कुनै किसिमको चोटपटक नलागोस्; यसैले टरोस्’ भन्ने शुभाशीर्वचन प्रदान गरिन्छ बच्चालाई । सो छेडाइले कानका निष्क्रिय स्नायुहरू सक्रिय बन्न सक्छन् । यसको वैज्ञानिक पक्ष हो यो । जे जस्तो रूपमा भए पनि आजसम्म यो संस्कार गरिंदै छ । #'''चूडाकर्म संस्कार''' : यो संस्कार मुख्यतया बालक तीन वर्षको लागेपछि गरिन्छ । यो कर्म गर्दा मस्तिष्कको संवेदनशील अङ्गलाई ढाक्ने गरी ठूलो टुप्पी राखेर अन्यत्र मुण्डन गरिन्छ । अझ टुप्पीको मुठोलाई शिखा (गाँठो) पारेपछि त त्यसले ढाकिएको संवेदनशील भाग अरु सुरक्षित बन्दछ । जाडो, गर्मीबाट मस्तिष्कलाई जोगाउन यसले सहयोग पु¥याउँछ । यस संस्कारले बालकको बौद्धिक एवं मानसिक विकासमा सहयोग पु¥याएको विश्वास गरिन्छ । अचेल यो संस्कार कसैले छुट्टै गर्छन् भने कसैले ब्रतबन्धसँगै गर्छन् । #'''उपनयन संस्कार''' : नैतिक आचरणमा संलग्न गराइने हुनाले यस संस्कारको नाम ‘उपनयन’ रह्यो भने व्रत र नियममा वटुकलाई बाँध्ने भएकाले यसलाई ‘व्रतबन्ध संस्कार’ पनि भनिन्छ । वटुक आठ वर्षको लागेपछि साधारणतया यो संस्कार गरिन्छ । दिन, बार तथा ग्रहादिको उपयुक्त समय र मुहूर्तमा सम्पन्न गरिने हुनाले उक्त समयभन्दा अघिपछि सर्न पनि सक्छ । धार्मिक विधिअनुसार सम्पन्न गरिने यस संस्कारमा तीन कार्य प्रमुख देखिन्छन् — यज्ञोपवीत धारण, गायत्री मन्त्रदान र वेदारम्भ । यी सबै कार्य गुरुद्वारा गरिन्छ र गराइन्छ । यति भएपछि वटुकको दोस्रो जन्म अर्थात् आध्यात्मिक जन्म (Spiritual birth) हुन्छ र ऊ ‘द्विज’ मा रूपान्तरित हुन्छ भन्ने विश्वास गरिन्छ । वेदाध्ययनमा पारङ्गत भएपछि मात्र वटुक ‘द्विज’ बाट ‘विप्र’ मा बढुवा हुन्छ । “जन्मना जायते शूद्रः संस्काराद्द्विज उच्यते, वेदपाठाद् भवेद् विप्र ब्रह्म जानाति ब्राह्मणः” भन्ने शास्त्रीय वचनद्वारा हिन्दुवैदिक सनातन धर्मले जातिप्रथा मान्दैन भन्ने स्पष्ट हुन्छ । संस्कारले नै ब्राह्मणसम्म पुग्ने मूल ढोका खुला भएको थाहा पाएर पनि बुझ पचाउनेहरू मात्र यस संस्कृति र संस्कारका विरोधी छन् । हाम्रो देशमा अभैm पनि यस संस्कारका अनुयायी धेरै छन् जसले ‘उपनयन संस्कार’ गरिल्याएका छन् । तर यज्ञोपवीत धारणपछि गरिने यससँग सम्बन्धित आवश्यकीय आचरणहरू दिनप्रतिदिन लोपोन्मुख बन्दैछन् । दुर्लभ वन्यजन्तु लोप भएभैंm यो पनि लोप भएर जाने पो हो कि ! भन्ने कुराको चिन्ता लिने बेला आएको छ । #'''विवाह संस्कार''' : अनेक जाति, अनेक भाषा र अनेक संस्कृतिका लागि अत्यन्त सम्पन्न मानिने हाम्रो देश नेपालमा विभिन्न किसिमका संस्कृति र संस्कारअनुसार वैवाहिक कार्यहरू हुने गर्छन् । हाम्रो देशमा गरिने विवाह संस्कारमध्ये हिन्दूवैदिक विवाह संस्कार प्रमुख रूपमा रहेको पाइन्छ । लगभग पाँचहजार वर्ष अघिदेखि चल्दै आएको हुनाले पनि यसको महŒव अधिक भएको हुनसक्छ । हाम्रो देशका धेरै जसोले हिन्दूवैदिक संस्कार गरिल्याएको पाइन्छ ।उपयुक्त बारबेला ठह¥याई शुभ मुहूर्तमा गरिने यस किसिमको विवाहमा ‘स्वयंवर’, ‘वाग्दान’, ‘वरणी’, ‘कन्यादान’ र सिन्दूरार्पण जस्ता पं्रमुख कार्यका अतिरिक्त अन्य विधिविधानहरू पनि सम्पन्न हुने गर्छन् । तर ती सबै कार्य उक्त पाँच कार्यका सहायक मात्र हुन् । ‘स्वयंवर’ मा कन्याले कुमारलाई वरण गर्ने हुनाले यसलाई उपयुक्त कुमारको छनोट गर्ने कार्यका रूपमा लिइन्छ । ‘स्वयंवर’ पछि ‘वाग्दान’ को कार्य हुन्छ । यसमा केटीका बाबुले केटाका बाबुलाई सम्मानपूर्वक, आदरपूर्वक ‘वाग्दान’ (वचन दिने काम) गर्छन् । ‘वाग्दान’ गर्दा केटीका बाबुले भन्छन् “मेरी छोरी ‘फलानी’ ले तपाईंका छोरा ‘फलाना’ लाई मनपराएर आफ्नो जीवनसाथीको रूपमा चयन गरेकी हुनाले मैले मेरी छोरी तपाईंका छोरालाई दिएँ । यसलाई बुहारीका रूपमा ग्रहण गर्नुहोला अनि आफ्नै छोरीका रूपमा व्यवहार गर्नु होला ।” यसपछि ‘वरणी’ को कार्य हुन्छ । यसमा ‘वर’ को स्वागत–सम्मान र पूजा गरिन्छ । यसलाई विवाहको श्रीगणेशका रूपमा लिइन्छ । यसमा पनि बधूका बाबुले ‘वर’लाई आफ्नी छोरी कन्यादानका रूपमा दिने कार्यका लागि ‘वरण’ गरेको कुरा निवेदन गर्दछन् । छोरी दान लिन योग्य व्यक्तिको वरण नै ‘वरणी’ हो । यसपछि ‘कन्यादान’ गरिन्छ । यो कार्य मुख्यतः कन्याका मातापिताद्वारा गरिन्छ । कायिक, वाचिक एवं मानसिक रूपमा महासङ्कल्प गरेर कन्यादान गरिन्छ । मातापिताले बेहुलीको हात बेहुलाका हातमा राखिदिनासाथ बेहुलाद्वारा बेहुलीका गलामा पोतेको माला पहिर्याइन्छ । कसैकसैले आफ्नो परम्पराअनुसार सुवर्ण माला पनि लगाइदिने गर्छन् । विवाहमा ‘कन्यादान’ सबैभन्दा प्रमुख कार्य हो । यसपछि, विवाहको अन्त्यतिर ‘सिन्दूरार्पण’ हुन्छ । सर्वप्रथम सिन्दूर बेहुलाले आफ्ना इष्टदेवमा अर्पण गर्छन् अनि बेहुलीका सिउँदोमा लगाइदिन्छन् । यसरी गलामा पोते र सिउँदोमा सिन्दूर परेपछि अघिसम्मकी कन्या अब विवाहिता हुन्छिन् । उक्त दुई चीजलाई विवाहित महिलाको सौभाग्यका रूपमा हेरिन्छ । शरीरमा यस्ता वैवाहिक चिह्नले विभूषित महिलालाई अन्य कुनै परपुरुषले नराम्रो दृष्टि दिन सक्दैन भन्ने विश्वास गरिन्छ ।विवाहमा पाठ गरिने वेदमन्त्रहरूद्वारा वर र वधूको मनमा गम्भीर मनोवैज्ञानिक प्रभाव पर्छ भन्ने कुरालाई विश्वास गर्न सकिन्छ । ‘तिमीलाई म मेरो हृदय अर्पण गर्छु, तिम्रो चित्तजस्तो छ मेरो चित्त पनि त्यस्तै बनोस्’ भन्ने भावका वेदमन्त्रहरू बेहुला स्वयंले पढेर बेहुलीलाई सुनाउँदै बेहुलीका हृदयमा आफ्नो हात राख्छन् । यसको मनोवैज्ञानिक असर पर्ने कुरामा कुनै शङ्का गर्ने ठाउँ देखिंदैन ।हिन्दु वैदिक विवाह संस्कारका तुलनामा पश्चिमेली गान्धर्व विवाह धेरै प्रत्युत्पादक देखिन्छ । एकै व्यक्तिले आफ्ना जीवनकालमा विवाह गर्दै छोडपत्र दिंदै गरेका अनगिन्ती घटनाहरू पश्चिमी मुलुकमा (यहाँको अमेरिकामा समेत) देखिएका छन् । मेरो यस भनाइबाट मिस्टर स्टेवार्ड निकै प्रभावित भएछ क्यार ! उसले मुस्कुराएर सहमतिको सङ्केत गर्यो । पछि बुझ्दा उसका आफ्नै बाबुले पटकपटक गरी पाँचवटी स्वास्नी भित्र्याउँदै पारपाचुके गर्दै गरेको रहेछ । तर अमेरिकीहरूका लागि यस्ता घटना सामान्य हुँदा रहेछन् । उसबाट अर्को कुरा पनि थाहा पाएँ, हाल अमेरिकी अदालतहरूमा पारपाचुके सम्बन्धी मुद्दाले ७५ प्रतिशत ठाउँ ओगटेका रहेछन् । #''' मृत्युसंस्कार''' : मृत्युसंस्कार हिन्दूवैदिक सनातनीहरूका लागि महत्वपूर्ण संस्कार हो । अधिकांशले यो संस्कार छोडेका छैनन् । हाम्रो धर्मसंस्कृतिमा चार किसिमबाट अन्त्येष्टि संस्कार गर्न सकिने कुराको उल्लेख पाइन्छ ता पनि हाम्रो देशमा मूलतः दुई किसिमबाट शवसंस्कार गरिन्छ — अग्निमा दाह गरेर अथवा जमिनमुनि समाधिस्थ गरेर । यी दुईमध्ये पनि धेरैले दाह संस्कार गर्छन । नदीमा बगाएर गरिने र मांसाहारी पशुपक्षीलाई खुवाएर गरिने संस्कारको प्रचलन यहाँ छैन भन्दा पनि हुन्छ । #'''दाहसंस्कार''' नदीमा गरिन्छ भने समाधिस्थ गर्दा अग्लो जमिनमा गरिन्छ । दाह संस्कारमा चिता पखालेपछि र समाधिस्थ गर्दा कार्य समाप्तिपछि क्रियापुत्रीद्वारा नदीमा सचैल स्नान गरिन्छ । त्यसपछि पुराना लुगा त्यागेर नयाँ तर शुद्ध सेतो वस्त्र धारण गरिन्छ । धारण गरिने वस्त्रका नाममा टाउकामा छोपो, लगौंटी र कम्मरमा बेर्ने धरो मात्र रहन्छ । शवसंस्कारका दिन क्रियापुत्रीले क्षत्रोपवास बस्नुपर्छ । त्यस दिन परिवारका अन्य सदस्यहरू – छोरी, बुहारी आदि सबैले क्षत्रोपवास बस्छन् । क्षत्रोपवास बस्दा शुद्ध फलफूलबाहेक केही भोजन गर्नु हुँदैन । क्रिया गर्ने व्यक्तिले दश दिनसम्म कोरामा बस्नुपर्छ, नुन बेगरको एक छाक हविष्य भोजन गर्नुपर्छ । यो आफ्ना पितृका लागि गरिने चान्द्रायण ब्रत हो । कसैलाई नछुनु, फाल्टु कुरा नबोल्नु, मृत आफन्तका असल कार्यहरूको स्मरण गर्नु यस ब्रतको अनिवार्य कार्य हो । वास्तवमा आफ्ना सम्पूर्ण ऐस आराम र जिव्रालाई प्रिय लाग्ने वस्तुहरूको त्याग गरेर ब्रत पूर्ण गरिन्छ । क्रिया नसकुन्जेल ब्रह्मचर्य ब्रतको पालना गर्नु पनि यसको अर्को महत्वपूर्ण पक्ष हो । आफन्तको मृत्यु भएको दिनदेखि दशौं दिनसम्म गरिने क्रिया (श्राद्ध) लाई नै ‘दशगात्र’ क्रिया भनिन्छ । पहिलो दिनदेखि दशौं दिनसम्म प्रत्येक दिन एकएक श्राद्ध गरिन्छ । यिनै दश श्राद्धको नाम ‘दशगात्र क्रिया’ हो । पञ्चत्वमा विलीन भएपछि निराकारमा परिणत भएको आफन्तको जीवलाई साकार रूपमा परिणत गराउने ‘प्राणप्रतिष्ठा’ हो यो । मन्दिरमा राखिएको प्रतिमाको ‘प्राणप्रतिष्ठा’ गरेजस्तै हो यो । ‘दशगात्र’ कर्मको संस्कृति पाँच हजार वर्ष पुरानो हो । वेदज्ञाता एवं पुराणहरूका रचनाकार व्यासद्वारा लिखित गरुड पुराणमा ‘दशगात्र क्रिया’को उल्लेख पाइन्छ । यसलाई ‘औध्र्वदेहिक क्रिया’ पनि भनिन्छ । विदेहलाई धार्मिक विधिविधानद्वारा देहमा रूपान्तरित गराइने भएकाले पनि यसलाई ‘औध्र्वदेहिक’ भनेको हो । ‘गरुड पुराण’मा उल्लेख भएअनुसार नै पहिलो दिनको पिण्डबाट शिर; दोस्रो दिनको पिण्डबाट नाक, कान, आँखा; तेस्रो दिनको पिण्डबाट गला, हात, वक्षस्थल; चौथो दिनको पिण्डबाट नाभि, लिङ्ग÷योनि, गुदद्वार; पाँचौ दिनको पिण्डबाट घुँडा, जाँघ, पाउहरू; छैटौं दिनको पिण्डबाट मुटु, प्राण र अन्य सन्धिहरू; सातौं दिनको पिण्डबाट सम्पूर्ण स्नायुप्रणाली; आठौं दिनको पिण्डबाट रौं र दाँतहरू; नवौं दिनको पिण्डबाट वीर्य र दशौं दिनको पिण्डबाट क्षुधा, तृषा, र समस्त आवश्यकीय तत्वहरू प्रतिष्ठापित गराइन्छ । यसरी मरेको व्यक्तिको जीवतत्वमा अङ्गप्रत्यङ्गको कामनाका साथ प्राणप्रतिष्ठा गरी पुनर्जीवन गराउने संस्कृति विश्वको कुनै संस्कृतिमा पनि छैन; त्यसैले हामी यसप्रति गर्व गर्छौं । मरेको व्यक्तिलाई जीवित बनाएर अग्रज एवं प्रातःस्मरणीय पितृहरूका स्तरमा प्रतिष्ठापित नगराएसम्म हामी विचलित हुन्छौं, दुःखी बन्छौं र हाम्रो मनोविज्ञान कुण्ठित हुन्छ । आफ्नो मनोविज्ञानलाई शुद्धीकरण गर्ने ‘दशगात्र’ संस्कार हामी छोड्न चाहदैनौं । अपवादका रूपमा कसैले छाड्यो भने त्यसको वास्ता पनि गर्दैनौं, त्यसलाई सजिलै पचाइदिन्छौं; तर यस संस्कृतिको लोप हुन नदिने कुरामा चैं हामीले सचेत हुनैपर्छ होला । हिन्दूवैदिक संस्कारका बारेमा मैले जानेबुझेका उपर्युक्त कुराहरु सुनाइसकेपछि स्टेवार्ड ज्यादै प्रफुल्लित देखियो । आभार एवं धन्यवादका बहुमुल्य डलरले परिपूर्ण भएँ म । उसले मेरा भनाइलाई विद्यावारिधिको सन्दर्भ बनाउने कुरा गरिरहँदा मैले आफ्नो अमेरिका यात्राको पूर्णाहुति भएको अनुभव गरें । अमेरिकाको एउटा कट्टर क्रिस्चियनले हिन्दूवैदिक संस्कारलाई यसरी महत्व दिनु मेरा निमित्त चानचुने कुरा थिएन । अरुको संस्कृतिप्रति पनि उत्तिकै गर्व गर्ने गहन अनुसन्धाता स्टेवार्डलाई मैले आफ्नो गच्छेअनुसार आभार प्रकट गरें, धन्यवाद पनि दिएँ । फेरि कुनै दिन भेट्ने वचनबद्धताका साथ गलामा गला मिलाएर स्टेवार्ड मबाट विदा भयो । 875uqx01ia9rksr1gfzs3dkuymf4gzr भूमिगत रेलयात्रा र बिचरा मूत्रथैली 0 2821 5293 5264 2014-06-24T16:37:54Z सरोज कुमार ढकाल 358 wikification wikitext text/x-wiki अक्टुबर ५, २००६ प्रातः सधैंभन्दा अलिक चाँडो म आफ्नो दैनिक नित्यकर्मबाट निवृत्त भएँ । छोरी कृष्णाले भोजन तयार गरिन् । भोक लाग्ने बेला भएको थिएन, तर सिन्कीको स्वादिष्ट रस र दही भएपछि मलाई भोक लाग्नु पर्दैन भोकलाई म लाग्छु । समयमै मुखमा बेराबारा नगरे पेन्टले पेट अँठ्याउन सक्तैन । अमेरिकामा डकारुन्जेल खानु हुदैन, त्यसैले अपानवायु चलुन्जेल खाएँ । सो दिन सबेरै भोजनमा सामेल हुनुको मुख्य प्रयोजन के थियो भने म मेरी आत्मीया चेली गोमा संग्रौलाको निमन्त्रणामा २०६३ बडा दशैंको टीका लगाइदिन र आशीर्वाद दिन आर्लिङ्टन जाँदै थिएँ । गोमाहरू पाँच दिन अघि मात्र डी.सी. बाट त्यहाँ सरेका थिए । गोमाको डेरा आर्लिङ्टनको ११औं स्ट्रिटमा थियो । त्यहाँ पुग्ने प्रसस्त बाटा (रुट) थिए तापनि दुईवटा बाटालाई मैले विकल्पका रूपमा लिएको थिएँ । एउटा बाटो उडब्रिजबाट फ्रान्कोनिया हुँदै जान्थ्यो भने अर्को बाटो उड्ब्रिजबाट मेरिफिल्ड हुँदै त्यहाँ पुग्थ्यो । फ्रान्कोनियाबाट जाँदा बस र रेल दुबै नचढी पुग्न सकिंदैनथ्यो भने अर्कोबाटो भएर जाँदा अलिक सजिलो पथ्र्यो; किनभने मेरिफिल्ड हुलाकमा ज्वाइँको नोकरी थियो । त्यहाँसम्म उहाँसँगै जान सकिन्थ्यो र त्यहाँबाट मेट्रो रेल समात्दा हुन्थ्यो । मैले मेरिफिल्डसम्म ज्वाइँसँगै जाने निश्चय गरें । ९ बजे ज्वाइँ र म मेरिफिल्ड प्रस्थान गर्यौं । ज्वाइँले कार हाँक्नु भयो । म उहाँकै छेउमा पेटी बाँधेर बसें । गाडी आफ्नो गन्तव्यतिर हुइँकियो । बिचबिचमा अनगिन्ती राता र निला बत्तीहरूको अवरोध र निरवरोधको द्वन्द्वमा पीडित हुँदै गाडी अघि बढ्यो । गाडी प्रत्येक चौबाटामा त्यसरी रोकिएको देख्ता राता र निला बत्तीलाई क्रमशः नेपालको बाटो बन्द गर्ने आन्दोलनकारी र बाटो खुलाउँदै हिड्ने सुरक्षाकर्मीमा अनुवाद गरें मैले । हाम्रो गाडी पचपन्न, साठीको गतिमा दाहिने लेनबाट गुडिरहेको थियो । सत्तरी, असी माइलको गतिमा हाँक्नेहरू देब्रे लेनबाट हाम्रो गाडीलाई उछिन्थे र पुनः सोही लेनमा आफ्नो गाडी हुल्थे । अमेरिकामा जाने र आउनेबाटाहरू अलगअलग हुन्छन् । एउटा बाटामा घटीमा दुई र बढीमा ६ लेन सम्म भएको पाइयो । हँकाइको गति जतिजति बढ्दै जान्छ त्यतित्यति गाडी देब्रे लेनतिर सर्दै जान्छ । बाटामा सयौं गाडीले उछिने होला तर हाम्रो गाडीले गति बढाएन; सामान्य गतिमा गुडिरह्यो । हामीलाई द्रुत गतिमा गाडी गुडाएर खतरा मोल्नु थिएन । हामी रमिता हेर्दै अघि बढिरह्यौं । मलाई लाग्यो ती सडकहरू हाम्रो पहाडमा गरैगरा पारेर बिराइएका अनगिन्ती खेत हुन् । चटक्क सिउँदो काडेर कपाल कोरेकी नेपाली युवतिझैं दुबैतिर जङ्गलैजङ्गल भएका अमेरिकी सडकको दृश्यले म ‘आफ्नै देशको आफ्नै जन्मस्थानतिर पो छु कि !’ एकछिन कल्पनामग्न भएँ । कसैले अमेरिका कस्तो छ ? भनी सोध्यो भने म भनौला, ‘अमेरिका सडकैसडकजस्तो छ ।’ यो मेरो मनोवाद थियो । वास्तवमा अमेरिकी विकासको मूर्तरुप नै अमेरिकी सडक हो भन्दा अत्युक्ति हुँदैन । उड्ब्रिजबाट मेरिफिल्ड पुग्ने छोटा सडकहरू प्रसस्त रहेछन् । सुदूर दक्षिणको फ्लोरिडा राज्यबाट आउने महासडक, जसलाई ९५ (नाइन्टी फाइव) भनिन्छ, उत्तर–दक्षिण यात्राका लागि अत्यन्त सोझो रहेछ । अन्यत्रबाट आएका गाडीहरू त्यसैमा समाहित भएर गुड्दा रहेछन् । ९५ र त्यस्तै अन्य महासडकहरूमा गुड्ने गाडीहरूको गति एकदम तीव्र हुन्छ । त्यस किसिमका सडकमा गुड्ने गाडीले राता र निला बत्तीको झन्झट बेहोर्नु पर्दैन । हाम्रो गाडी पनि ९५ नामको महासडकमा पसेर गुडेको भए लगभग आधा घण्टा जतिमा मेरिफिल्ड पुग्ने रहेछ; तर हामी कम गतिमा कुदाउन सकिने घुमाउरो सडकबाट गयौं । बाटो घुमाउरो र त्यसमा पनि ट्राफिक लाइटको अनुशरण गर्नुपर्ने कारणबाट बढी समय लाग्दो रहेछ । लगभग एकघण्टा जति लाग्यो हामीलाई मेरिफिल्ड पुग्न । ज्वाइँ नजानेको र बढी गतिमा गुडाउनु पर्ने सडकमा कहिल्यै आँट गर्नुहुन्न । वास्तवमा अमेरिका जस्तो ठाउँमा गाडी हाँक्ता मनमा डर राखेर हाक्नु एकदमै बुद्धिमानी हो । लगभग दस बजे हामी मेरिफिल्ड पुग्यौं । त्यहाँको ‘लि हाइवे’ को नजिकै ज्वाइँले काम गर्ने विशाल हुलाक कार्यालय रहेछ । त्यो हुलाक भर्जिनियाको सबभन्दा ठूलो हुलाक हो । त्यसमा चौबिसै घण्टा काम हुँदो रहेछ । अत्याधुनिक मेसिनबाट त्यस हुलाकमा चिठी प्रोसेसिङ कार्य हुँदो रहेछ । त्यस मेसिनले ठेगाना अनुसार चिठीहरूको वर्गीकरण गरी छुट्याउने कार्य गर्छ । त्यसरी छुट्याइएका चिठीहरू देशबिदेशतिर पठाउने काम गरिन्छ । त्यस हुलाकमा विभिन्न स्तरका कर्मचारीहरू कार्यरत छन् । तल्ला स्तरका कर्मचारीमध्ये कसैले मेसिनमा चिठीहाल्ने काम गर्छन् भने कसैले मेसिनद्वारा अस्वीकार गरिएका चिठीहरूको पुनव्र्यवस्था गर्ने कार्य गर्छन् । पुनव्र्यवस्था गर्दा मेसिनद्वारा अस्वीकार गरिएका चिठीहरूको ठेगाना अध्ययन गरी यथासम्भव सच्याउने काम हुन्छ र सच्याइएका चिठीहरू पुनः मेसिनमा लगाइन्छ । मेसिनले अमेरिकाको प्रत्येक राज्यमा जाने चिठीका साथै विश्वका प्रत्येक देशमा जाने चिठीहरूलाई बेग्लाबेग्लै छुट्याएर फरकफरक ठाउँमा थुप्रो लगाउँछ । ती चिठीहरूलाई सम्बन्धित ठाउँमा प्रेषण गर्ने काम कर्मचारीले गर्छन् । सयौं कर्मचारीले गर्न नसक्ने काम त्यस मेसिनले गर्छ । त्यस किसिमको मेसिन भर्खरभर्खरै तयार भएको रहेछ । त्यस हुलाकले अहिले परीक्षणका रूपमा कार्य गर्दै रहेछ । पछिपछि विश्वका अन्य मुलुकमा पनि त्यस किसिमको प्रविधि सुरु हुन सक्ने देखिन्छ । गाडीलाई हुलाक अगाडि पार्किङ् गराएर हामी त्यहीं नजिकैको ‘सेल ग्यास’ स्टेसनमा गयौं । त्यस ग्यास स्टेसनमा विराटनगरका भण्डारी काम गर्छन् । उनको नाम केदार भण्डारी हो । उमेरले पैंतीसे चालीसे जस्तो लाग्ने ती मान्छे अमेरिका पुगेर पनि स्वभावमा परिवर्तन नभएका नेपालीमा गनिन्छन् । वास्तवमै यस्ता नेपाली अमेरिकामा कमै हुनुपर्छ मेरा विचारमा । मेरा लागि उनी बिस्तारै बोल्ने मिजासिला नेपाली ठहरिए । अमेरिकामा बस्ने कुनै नेपाली त बोल्दा पनि पैसा लाग्छ जस्तो गर्दा रहेछन् । कुनै चाहिं फोन गर्छु भन्छन् तर पटक्कै गर्दैनन् । उनीहरूले फोन गर्नु त परै जाओस् आपूmले गर्दा पनि फोन उठाउँदैनन् । आफ्नै देशका नेपाली त यस्ता छन् भने भारतीय र पाकिस्तानी झन् कस्ता होलान् ! बरु एउटा ताइवानीले मलाई ‘आर यु इन्डियन ?’ भनेर सोद्धा मैले ‘नो आइ एम नट, आइ एम नेपाली’ भनेथें । त्यसपछि उसले मसँग हात मिलाउँदै भनेथ्यो, ‘थ्याङ्क्यु, यु बिलङ् टु द कन्ट्री अव माउन्ट एभरेस्ट ।’ आफू चाहिं भारतीय र पाकिस्तानी भेटेपछि आफ्नै दक्षिण एसियाका हुन् भनेर दाजुभाइजस्तो गर्यो तर अघि कताबाट छिनाइसक्या हुन्छ । प्रायः सबै ट्याक्सी ड्राइभर भारतीय र पाकिस्तानी मात्र भेटिन्छन् । कतै हिंड्दा उनीहरूको ट्याक्सीमा परिएछ र आफूलाई उनीहरूले दक्षिणएसियाली भनेर चिनेछन् भने ठग्नुसम्म ठग्छन् । अफगानी र इरानीहरू चाहिं अलिक असल हुँदा रहेछन् । मलाई ‘सेल ग्यास’ मा पुर्याएर ज्वाइँ हुलाकतिर लाग्नुभयो । म १२ बजेसम्म केदारसँग गफगाफ गरेर बसें । मलाई त्यहाँबाट मेट्रो रेल स्टेसन गएर रेल चढ्नु थियो । मैले केही सहयोगको अपेक्षा गरेर केदारलाई भने, “केदारजी, तपाईंलाई म यस ठाउँका लागि सर्वथा नयाँ हुँ भन्ने कुरा थाहा भइहाल्यो । त्यसमा पनि हामी एकै ठाउँका पर्यौं । मलाई रेलस्टेसनसम्म पुग्नका निमित्त केही उपाय गर्न सकिन्छ ?” “ठीकै छ, म केही उपाय गर्छु । म एउटा नक्सा बनाइदिन्छु, त्यही नक्सा हेरेर तपार्इं त्यहाँ सजिलै पुग्न सक्नुहुन्छ । यहाँबाट त्यस्तै १५, २० मिनेट लाग्ला त्यहाँ पुग्न ।” केदारले भने । म उनले बनाइदिएको हातेनक्सा बोकेर मेरिफिल्ड मेट्रो रेलस्टेसनतिर हिंडे । ‘लि हाइ वे’ पार गरेर म सिधै उत्तर–पूर्वतिर लागें । नक्साले मात्र नपुगेर बाटामा भेटिएका केही मानिसहरूलाई सोधपुछ गर्दै म अघि बढें । अघि बढ्ने क्रममा मेरा देब्रेतिर बाटाका किनारमा रोपिएका अमेरिकी वृक्षहरू मसँग झुम्मिए । कसैले कुमतिर, कसैले टाउकातिर सुम्सुम्याए । ती वृक्षहरू मेरालागि सर्वथा नयाँ थिए । सायद उनीहरूले पनि मलाई नयाँ विदेशी पर्यटक ठाने होला । नयाँ विदेशी पर्यटक देखेपछि नयाँसडक र वसन्तपुरतिरका ससाना केटादेखि लिएर असी पुगेर बसी खाने बेला भएकाहरूसम्म ठुटे अंग्रेजीमा खै के, खै के भन्दै बाटो छेकिरहेका हुन्छन्; डलर तान्न कोसिस गरिरहेका हुन्छन् । कसैकसैले त बिदेशी पाहुनाहरूसँग जवर्जस्ती गरेर पैसा धुत्छन् पनि । यी कुरा संझिएपछि मनमा कताकता चीसो भयो । यी वृक्षहरूले पनि मसँग डलर तान्न कोसिस त गर्दै छैनन् ? भनेर मनको बाघले झन्डै खायो । अझ अघि बढें । दाहिनेतिर लाममा बनिएका गगनचुम्बी भवनहरू थिए । एकछिन उभिएँ र ती सुन्दरतम महलहरूको प्राकृतिक डिजिटल फोटो लिएँ मसँग भएको दुई लेन्सको ओरिजिनल क्यामराबाट । अझै ती फोटोहरू मभित्र सुरक्षित छन् । ती महलहरू अत्यन्त सुन्दर र सफा थिए । तलबाट माथिहेर्दा हातले टोपी समाउनु पथ्र्यो । त्यहाँ भएका भवनहरूमध्ये अधिकतम एक्काइस तले सम्म थिए । मैले त्यसैबेला झट्ट संझिएँ बोस्टन ट्रेड सेन्टरमा भएको पचास तले भवनका छेउमा त्यो भवन एउटा बचरो मात्र थियो । मेरो स्मृति न्युयोर्कको ‘ट्विनटावर’ मा गएर ठोकियो । एक सय दस तलाको त्यो जोडी भवन कस्तो थियो होला ! आ, एकसय दस तलाका छेउमा एक्काईस तलाको के बखान गर्नु ! भन्दै पाइला अघि बढाएँ । अलिक अगाडि गएर देब्रे मोडिएपछि ‘मेरिफिल्ड मेट्रो रेल स्टेसन’ पुगियो । एक जना अमेरिकी केटाको सहयोगमा पैसा छिराएर टिकट निकाल्न सिकें । ‘कोर्ट हाउससम्मको भाडा २.५० डलर लाग्दो रहेछ । हातमा टिकट लिएर म अलिक अघि बढें । त्यहाँ चार, पाँचवटा साँगुरा छिर्ने बाटा थिए, जसका बीचबीचमा काठका स्वचालित आग्ला थिए । अरु मानिसले गरेभैंm मैले पनि आफू छिर्ने ढाटको दाहिनेतिरको दुलामा टिकट छिराएँ । बीचको बाटो थुन्ने स्वचालित आग्लो फुत्त खुल्यो, म त्यहींबाट छिरें । छिर्दै गर्दा टिकट पनि त्यही छेउबाट फुत्त निस्कियो । टिकट समात्तै म अधि बढें । त्यहाँका मान्छेछेक्ने ढाट (आग्ला) त्यति दरा पनि छैनन् र नाघ्न नसकिने अग्ला पनि छैनन् । जबर्जस्ती गर्ने हो भने नाघेर जान पनि सकिन्छ; तर त्यहाँ अनैतिक सोच वा विचार भएका मान्छे नै छैनन् जस्तो लाग्छ । मैले यसो विचार गरें, नेपाल र भारत जस्तो भए त्यस्ता ढाटसाट केही रहने थिएनन् । स्वास्नीको रिस समेत त्यहीं गएर पोख्ने थिए लोग्नेले । ‘कम्प्युटराइज्ड सिस्टम’ नै सबै भत्याङ्भुतुङ् हुने थियो । अमेरिका नैतिकता र जनउत्तरदायित्वमा अडेको देश रहेछ वास्तवमा । ढाटबाट केही पर दाहिने र देब्रे दुबैतिर विद्युत भर्याङ् थिए । म चढ्ने रेल दाहिनेतिर लाग्ने हुनाले म दाहिने भर्याङबाट तल झरें । त्यहाँका रेल मार्गहरू सहरीक्षेत्रमा अनिवार्यतः भूमिगत हुँदा रहेछन् भने ग्रामीण क्षेत्रमा वैकल्पिक रूपमा भूमिगत हुँदा रहेछन् । मेरिफिल्डको रेल स्टेसन भूमिगत थियो । वासिङ्गटन डि.सि.जस्ता जनघनत्वको चाप भएका शहरहरूमा त एकमुनि अर्को तह गर्दै तीन तहसम्मका भूमिगत रेलमार्ग हुँदा रहेछन् । म स्टेसनमा झरेको दस मिनेट पछि भिएना फेयरफ्याक्सतिरबाट ओरेन्ज लाइनको रेल आयो । रेल रोकिएको केही सेकेन्डभित्र स्वचालित ढोका खुल्यो । भित्रका यात्रीहरू अवतरण गरिसकेपछि बाहिरका यात्रीहरू पनि लाममा एकपछि अर्को गर्दै पसे । म पनि लाममा थिएँ, आफ्नो पालोमा पसें र गन्तव्यस्थानतिर मुख फर्काएर एउटा सुन्दर कुर्सी मा बसें । आफ्नो देशमा भूमिगत हुने मौका नपाए पनि पाताल लोकमा गएर भूमिगत हुने मौका पाएँ, त्यसैले अमेरिकाको भूमिगत यात्रा मेरा निमित्त चिरस्मरणीय रह्यो । रेलको ढोका स्वतः खुल्ने र बन्द हुने भएकाले त्यसबाट ओर्लिने र चढ्ने कार्य शीघ्रातिशीघ्र हुनुपर्दो रहेछ । कुनै यात्रीले ओर्लिन र उक्लिन विलम्ब गरेमा ऊ पछि पर्दोरहेछ । तर त्यहाँ कुनै कार्यमा पनि विलम्ब गर्नुहुदैन भन्ने कुरा सबैलाई थाहा भएकाले कसैलाई पनि विलम्बको रोगले छुँदो रहेनछ । म विलम्ब गर्ने देशको विलम्बप्रुफ व्यक्ति थिएँ तापनि त्यहाँको द्रुत वातावरणले मलाई विलम्ब गर्न दिएन । तर विलम्बका कारण रेल छुटिगए पनि अर्को रेलबाट जान सकिन्छ । अब मलाई कसैले ‘अमेरिकाको रेल कस्तो हुन्छ ?’ भनी प्रश्न गरेमा म भन्छु, ‘अमेरिकाको रेल अमेरिकाको जस्तै हुन्छ ।’ मैले अमेरिकी रेलयात्राको कुरा उठाउँदा तपाईंले भारतको कटिहार, बरौनी, समस्तीपुर, लखनउ जस्ता रेलजङसनको पुनःस्मरणगर्नुभयो होला र चारधाम गर्न हिंडेका नेपाली तीर्थयात्रीहरूलाई त्यहाँका ठग कुल्लीहरूले सजिलै रेल चढाइदिने निहुँमा मनग्गे पैसा धुतेर मालसामान कोचेझैं झ्यालबाट जबर्जस्ती कोचेका घटनाहरू, दृश्यहरू तपाईंका आँखाअगाडि नाच्न थाले होला । त्यसो हुनु स्वाभाविक पनि हो । तर म फेरि पनि भन्छु, म अमेरिकी रेलयात्राको कुरा गर्दैछु । त्यहाँका रेलमा चढ्दा कसैले कसैलाई ठेलमठेल गर्ने कुरा त परैजाओस् एकले अर्कोलाई छोएको सम्म पनि देखिएन । पहिला उक्लनेहरू खाली सिटमा बस्ने र पछि उक्लनेहरू सिट नपाए उभिने; यस्तो परम्परा रहेछ त्यहाँ । रेल चढ्नेहरू सबै आ–आफ्नै धुनमा थिए । कसैलाई कसैको मतलव थिएन । एकदम शान्त वातावरण, हल्ला पटक्कै थिएन । कोही गफ गर्नेहरू पनि कसैलाई बाधा नपर्ने गरी बिस्तारै गर्दैथिए । रेलभित्र पस्दा कसैले कसैलाई नछोइकन पसे पनि सिटमा बस्ने बित्तिकै केही विपरीत लिङ्गीहरूले एकअर्काको अधरामृतपान गर्ने कार्यको उद्घाटन गरिसकेका थिए । मैले त्यस डिब्बाभित्र दृष्टि घुमाएँ । कोही पुस्तक पढ्दै थिए, कोही पत्रिका पढ्दै थिए । कोही चाहिं मस्तसँग मोबाइलमा गफ गरिरहेका थिए; नेपालमा जस्तो छेरुन्जेल कराएर होइन, बिस्तारै । मेरिफिल्ड स्टेसन पार गरेपछि दुई स्टेसन अर्थात् ‘इस्ट फल्सचर्च’सम्म रेल जमिनमाथि नै गुड्यो । लिखका दुवैतर्पm रहेका वृक्षहरूले, जनआन्दोलन अघिका राजाको सवारीमा नेताहरूले स्वागत गरेभैंm, झुकेर स्वागत गरिरहेको दृश्य अत्यन्त मनमोहक थियो । त्यो दृश्य देखेपछि मेरो एक मनले भन्यो, ‘हाम्रो काठमाडौंमा पनि भूमिगत रेलको व्यवस्था भए गाडी जाममा पर्ने कुराको राम्रो समाधान हुन्थ्यो होला ।’ अर्को मनले भन्यो, ‘देशको सबै संपत्ति भ्रष्टाचारीलाई नै पुग्दैन, केले रेलमार्ग बन्छ र !’ ‘इस्टफल्स चर्च’ देखि ‘कोर्टहाउस’ सम्म जम्मा चारवटा स्टेसन रहेछन् । ती स्टेसनहरू पार नगरुन्जेलसम्म नै रेल भूमिगत मार्गबाट गुड्यो । भूमिगत मार्गमा पसेपछि रेलको गति तीव्र भयो । सो मार्गबाट यात्रा गरिरहँदा कुनै किसिमको दृश्यावलोकन गर्न नपाइए पनि रेलभित्रको अमेरिकी संसार हेर्दै मख्ख पर्ने कार्यमा म अरु सबैभन्दा अगुवा भएँ । प्रत्येक भूमिगत रेल स्टेसन अत्यन्त सुन्दर ढङ्गले निर्मित थियो । बत्तीको सुन्दर प्रकाशले भित्तामा लेखिएको स्टेसनको नाम प्रस्ट रूपमा परैबाट दृष्टिगोचर हुन्थ्यो । त्यसो त रेलभित्र पनि आउने स्टेसनका बारेमा बराबर उद्घोष गर्ने मात्र होइन विद्युतीय पर्दामा समेत देखाइदो रहेछ । यसबाहेक रेलको प्रत्येक डिब्बामा रेलमार्गको नक्सा टाँसिएको हुँदा आफू जानुपर्ने स्टेसन कुन हो र कति स्टेसनपछि त्यो आउँछ भन्ने कुरा नक्सा हेरेर जानकारी लिन सकिन्छ । अमेरिकी बसको तुलनामा अमेरिकी रेलमा यात्रा गर्नेको संख्या अधिक देखियो । रेलमा यात्रा गर्नेमा अधिकांश कर्मचारी र विद्यार्थी हुँदा रहेछन् । रेलयात्राको धित मरेकै थिएन क्लोरेन्डन स्टेसन आइपुगेछ । त्यस स्टेसनबाट रेल अगाडि बढ्ने बित्तिकै अगाडिको विद्युतीय पर्दामा ‘अब आउने स्टप ‘कोर्टहाउस’ हो’ भन्ने देखियो र कम्प्युटरकी अमेरिकन्नीले पनि सोही कुरा बोली । म सतर्क भएँ, किनभने अलिकति विलम्ब गर्ने बित्तिकै रेलले अर्को स्टपमा पुर्याउने डर थियो । भूमिगत रेलमार्गमा नयाँ यात्रीलाई कुन स्टपमा रेलको कतापटिको ढोका खुल्छ भन्ने कुरा थाहा नभएर पनि समस्या हुँदो रहेछ, त्यसैले त्यस विषयमा पनि चनाखो हुनपर्ने रहेछ । नत्र ओर्लिन विलम्ब भएर रेलको ढोका बन्द हुने डर हुँदो रहेछ । म रेल रोकिनुभन्दा अलिक अगाडि उठें र ढोकाका छेउमा गएर उभिएँ । ‘कोर्टहाउस’ आइपुगेछ, रेल रोकियो । दाहिनेतिरको ढोका खुल्यो । मैले सबैभन्दा अघि ओर्लिने अवसर पाएँ । त्यहाँ नजिकै रहेको छोटो सामान्य भर्याङ्बाट माथिल्लो तलामा गएँ । त्यस ठाउँमा ‘टिकट बुकिङ काउन्टर’’ र ‘टि.टि.आई’ को काम गर्ने ढाट थिए । ढाटमा टिकट छिराउने काममा ‘लाटा देशको गाँडो तन्देरी’ भइसकेको हुनाले त्यति समस्या परेन । टिकट छिराएँ, ढाट खुल्यो; पार भएँ । त्यहाँबाट सिधा अगाडि बढेपछि तल झर्ने र माथि उक्लिने दुइवटा विद्युत् भर्याङ् भेटिए । माथि उक्लिनेमा गोडा मात्र टेकाउनु पर्यो, उसैले बिस्तारै बगाएर माथि पुर्यायो । भर्याङ्को टुप्पामा पुगेर अलिकति हिंडेपछि एउटा बाणले ‘स्क्वायर प्लाजा’ को सङ्केत गर्यो । म त्यही वाणले संकेत गरेतिर लागें । पर अरु दुईवटा लामा भर्याङ् देखिए । उँभो बग्ने भर्याङमा चढेपछि त्यसले सूर्यको प्रकाश भए ठाउँमा पुर्यायो । बिजुलीको प्रकाशमा धेरैबेर यात्रा गरेर सूर्यको प्रकाशमा आएपछि सपनाबाट बिउँझेझैं भएँ । त्यस भर्याङ्ले ‘स्क्वायर प्लाजा’ पुर्यायो । दुवैतिर अग्ला अग्ला विशाल भवनहरू भएको त्यो प्लाजा रमणीय र आकर्षक पनि रहेछ । लगभग दिनको एक बजे म त्यस स्क्वायर प्लाजामा पुगेको थिएँ । एक बजेसम्ममा म त्यहाँ पुग्ने र सोही समयमा मलाई लिन कोपिला त्यहाँ आउने पूर्वसल्लाह भएको थियो गोमासँग । त्यहाँ पुग्नासाथ कोपिलाको खोजीमा मैले एक फन्को लगाएँ । कतै नदेखेपछि प्लाजाको पटाङ्गिनीमा रहेका फलामे कुर्सीमा उनको बाटो हेर्दै बसें । त्यहाँ मैले साढे तीन घण्टा कुर्नुपर्यो । दशैंको बेला भएपनि मौसम ओसिलो भएकाले निकै ठन्डा थियो । चार बजेसम्म पर्खंदा पनि कोपिला देखा परिनन् । त्यहाँको चिसो मौसमका कारण तीन घण्टाभन्दा अघिदेखि म लघुशङ्काद्वारा अत्यन्त पीडित थिएँ । हुँदाहुँदा म कहाँ हिंडेको, के गर्दैछु, कसलाई पर्खंदैछु जस्ता कुराहरू मेरा स्मृतिपटबाट अन्तध्र्यान भइसकेका थिए । मेरो स्मृति लघुशङ्काबाट कसरी छुट्कारा पाउने भन्ने कुरामा मात्र केन्द्रित भयो । मेरो एक मात्र कामना थियो मेरो मूत्र थैली बिन्लादेनको आत्मघाती चेलो नबनोस् । मैले एकछिन काठमाडौंको नयाँसडक छेउछाउका गल्लीहरू संझिएँ । मनमा गमे, ‘म त्यस विषम परिस्थितिमा नयाँसडकका गल्लीका छेउछाउमा भएको भए मान्छेसान्छेको वास्तै नगरी आँखा चिम्लिएर कुकुरासनमा च्यापबाट काँचा इँटा भिजाइदिने थिएँ । सजाय हुने थिएन, जेल जानुपर्ने थिएन । बिध्न भए देख्ने मान्छेले उनीहरूकै भाषामा गाली गर्थे होला, सराप्थे होला । सुन्या नसुन्यै गरेर आफ्नो काम सकी गल्लीतिर पस्दा भइजान्थ्यो । पुनः आफ्नो स्मृति प्लाजातिरै फिर्यो । यताउति आँखा घुमाएँ । न गल्ली, न च्याप, न काँचा इँटाले बनेका घर; नमोनास्ति केही थिएन त्यहाँ । भए पनि के गर्नु ! त्यो काठमाडौं थिएन, त्यो रत्नपार्क थिएन, त्यो न्युरोड थिएन । त्यो अमेरिका थियो । दुवैको सहमति भए त्यहाँ सयौं मान्छेका बीचमा गाला चुसाचुस गरे पनि कसैले केही भन्दैन । कसैले केही गर्दैन; तर बाहिर जथाभावि पिसाप गर्ने मानिसलाई हदैसम्मको सजाय हुन्छ, यो कुरा पक्का हो । स्याम्स क्लब, वालमार्ट, मल, ग्यासस्टेसन जस्ता ठाउँमा रेस्टरुमको अत्यन्त राम्रो व्यवस्था हुन्छ । मैले त्यसअघि निकै पटक ती रेस्टरुमको उपयोग गरेको थिएँ । तर त्यस प्लाजाका छेउछाउमा त्यस खालका कुनै पनि दोकान दृष्टिगत भएनन् । त्यहाँ दुई, तीनवटा ससाना कफी हाउस, एउटा बैङ्क, एउटा, ‘भिटामिन स्टोर’ लेखिएको दोकान र अरु बाहिर सटर लागेका विशाल भवनहरू मात्र थिए । ‘भिटामिन स्टोर’ बन्द थियो भने कफीहाउसमा काम गर्ने सबै महिला थिए । बैंकमा परिचय पत्र भएकालाई मात्र भित्र छिर्न दिएजस्तो लाग्यो । कफी दोकानमा काम गर्ने महिला चाइनिज वा कोरियनजस्ता थिए । आपूm नेपाली भएर होला ती महिलालाई रेस्टरुम उपलब्ध गराइमाग्न मुख लागेन । म पिसाबले असह्य भएर घरी बस्दै घरी उठ्दै गर्दै थिएँ, ‘भिटामिन स्टोर’ उघ्रियो । भित्रबाट दुईजना मान्छे एकैसाथ बाहिर निस्किए । मलाई लाग्यो ती मान्छे दोकानकै हुनुपर्छ । तिनै मान्छेलाई बिन्तीभाउ गरेर यस फालबाट उम्कनु पर्यो भनेर उनीहरूको छेउमा गएँ । मैले एकदम मिजासिलो स्वरमा भने, “हाइ एक्स्क्युज मि; उड् यु माइन्ड प्रोभाइडिङ मि द रेस्ट रुम, प्लिज ।” ती दुईमध्ये एउटा अफ्रिकी जस्तो थियो भने अर्को नेपाली अनुहारको स्पेनिस थियो । त्यो नेपाली जस्तो मान्छे बोलीले स्पेनिस भए पनि नेपालीभन्दा दशौं गुणा असल रहेछ । उसले आफ्नो कालो साथीलाई रेस्टरुम देखाउन अह्रायो । मैले हाम्रै नेपाली भाइलाई माथिको प्रश्न नेपालीमा सोधेको भए उसले भन्नेथियो, ‘अँ, यहाँ तिमेरुजस्तालाई अभर पर्ला कि भनेर हामीले ट्वाइलेट बनाइद्या छौ नि !” एउटाले अह्राएपछि अर्काले मलाई दोकान भित्रै बोलायो । म भित्र गएँ । उसले चावी झिक्यो र भित्र गोदाममा जाने ढोका खोल्यो । उसका पछिपछि म निकै परसम्म गएँ । त्यहाँ अत्यन्त सफा रेस्टरुम रहेछ । उसले मलाई देखायो र ऊ बाहिरियो । मैले निकै लामो समयसम्म निर्धक्क लघुशङ्का गरें । शरीर हल्का भयो, म आनन्दित भएँ । म बाहिर आएँ र ती दुबैलाई हार्दिक धन्यवाद भन्दै आभार पनि प्रकट गरें । मेरो चोला उठ्न लागेका बेला ज्यान बचाउने तिनीहरू मेरा लागि सदा स्मरणीय छन् । तिनीहरूको नाम र ठेगाना सोध्न मेरो बुद्धि पुगेन; नत्र उनीहरू पनि ऐतिहासिक बन्ने थिए । सुषुप्त अवस्थामा रहेको मेरो मानसिक तनाव रेस्टरुमको प्रयोगपछि पुनः यथास्थितिमा फर्कियो । तत्कालै घडीतिर आँखा पुगेछ, चार बजेर तीस मिनेट भएछ । त्यो स्थान मेरा निमित्त स्वप्नवत् थियो । त्यहाँ सबै नौला र सबै नयाँ अनुहार मात्र देखिन्थे । झापाका मान्छेले बैतडीको कुरा थाहा पाएझैं त्यहाँ पनि थाहा पाउँछन्, यो सोचाइ थियो; तर त्यहाँ दशौं स्ट्रिटमा स्थायी घर भएको मान्छेले एघारौं स्ट्रिट कता छ र कुन हो भन्ने थाहा पाउँदो रहेनछ । मानौं उसले एघारौं स्ट्रिट कुन हो भन्ने कुरा पढेकै छैन । उसले जे पढेको छ, त्यसमा ऊ पारङ्गत छ । हाम्रो देशमाफैं सबै विषयमा हात हालेर कुनै विषयमा पनि पूर्णता प्राप्त नगर्ने मान्छे त्यहाँ पाउन कठिन छ । मलाई एघारौं स्ट्रिट यतातिर छ भनेर कसैले बताउन सकेन; त्यसैले जुन बाटो आएको थिएँ त्यही बाटो त्यसरी नै उड्ब्रिज फर्कनुको विकल्प थिएन मेरा लागि । लिफ्ट्को प्रयोग गरेर तल भूमिगत रेलको टिकट कक्षतिर झरें । काउन्टरमा टिकटका लागि पैसा छिराउन आँट्तै थिएँ मेरा देब्रेतिर कसैले फोन गर्दै गरेको देखें । मलाई पनि हिड्ने बेलामा गोमालाई एक कल फोन गरेर हिडुँजस्तो लाग्यो । एकछिन पर्खें, टेलिफोन सेट खाली भयो । पच्चीस सेन्टका दुईवटा सिक्का छिराएँ; टेलिफोन अन भयो; गोमाको नम्बर डायल गरें । ‘हलो, गोमा ! म तिम्रो गुरु कोमल बोलेको । तिमीले बहिनीलाई ‘स्क्वायर प्लाजा’ पठाउँछु भनेर मलाई ढुक्क पार्यौ म यहाँ आएर साढे तीन घण्टा बस्दा पनि कोपिला आइनन् । यसरी अपरिचित ठाउँमा मान्छेको हरिबिजोक पार्नुहुन्छ नानी ? म उतै फर्किन तल रेल स्टेसनमा आएको छु । अब हिंड्छु पनि ।’ “सर ! एता सुन्नु न ! मलाई त ‘स्क्वायर प्लाजा’ गएँ तर सरसँग भेट भएन र आएँ’ पो भनी त फोनमा कोपिलाले । ए कस्ती केटी र’छे हँ ! सर ! म अहिले नै उसलाई फोन गरेर तुरुन्त त्यहाँ पठाउँछु । फरक पर्दैन सर, ऊ आइन भने म कामबाट बिदा मागेर पनि आउँछु । अब पन्द्र मिनेट मात्रै माथि गएर बस्दिनु न सर, बिन्ती” । गोमाका यी कुरा सुनेपछि मभित्र आशाको सानो टुसो पलायो । म फेरि अघिकै बाटो माथि गएँ । नभन्दै केहीछिन पछि कोपिला त्यहाँ आइपुगिन् । मैले निकै गम्भीर भएर आफ्ना गुनासा पोखें । उनले आपूm आएको तर भेट्न नसकी फर्केको कुरा बताइन् । उनले भनेको कुरा विश्वास नलागी नलागी पत्याइदिएँ । कोपिलाको साथ लागेर म उनीहरूको कोठामा पुगें । उनीहरू एकदम भव्य महलको पाँचौं तलामा बसेका रहेछन् । म उनीहरू बसेको वासिङ्टन डि.सि. को कोठामा पनि पुगेको थिएँ । त्यो भन्दा यो कोठा सुन्दर, फराक र आरामदयी पनि रहेछ । म पुग्दा सबै आआफ्ना काममा थिए । राती सात, आठ बजेतिर गोमा आइन् । अरु सबै बाह्रबजे आइपुगे । त्यस कोठाको अभिभावक त्रिलोचन प्रसाईं हुनुहुन्थ्यो । उहाँमा यावत् मानवीय गुणहरू रहेको पाएँ । गोमा जोडी, कोपिला जोडी र म समेत पाँच जनाको एउटा परिवार बन्यो । राती १२.३० तिर “आयुद्रोणसुते .......” र “जयन्ती मङ्गला काली ........” जस्ता पवित्र आशिष्द्वारा चारैजनाका निधारमा मैले टीका लगाएँ । त्यहाँ म वास्तविक पिता बनेको थिएँ, उनीहरू वास्तविक पुत्रपुत्रीका रूपमा आशीर्वाद ग्रहण गरिरहेका थिए । आर्लिङ्गटन एघारौं स्ट्रिटको त्यो कोठा दुर्गामन्दिर बनेको थियो भने हामी सबै दुर्गादेवीका अनन्यभक्तमा रूपान्तरित भएर आफूलाई बिर्सिरहेका थियौं । svhykkrk8mpzjb86xb63nn16plloyp5 अमेरिकी बसयात्रा र उदेकलाग्दा कुराहरू 0 2822 5294 5266 2014-06-24T16:38:57Z सरोज कुमार ढकाल 358 wikification wikitext text/x-wiki न्यु जर्सीको ‘बिरचिज एपार्टमेन्ट’ को कोठा नं. ११ ‘डी’ मा बस्नु, सुत्नु मेरा निम्ति पोखराको महेन्द्र गुफाभित्र एक्लै बस्नु र सुत्नुभन्दा कम थिएन । त्यहाँको १५ दिनको बसाइबाट उडब्रिज (भर्जिनिया) फर्कनुपूर्व मेरो अवस्था एउटा बाह्रवर्षे विवाहित नेपाली बालिका जस्तै थियो, जो आफ्नो पतिको घरमा एक वर्ष बिताएर निकै टाढा रहेकी आफ्नी आमालाई भेट्न माइत फर्कन लागिरहेकी छे । २६ सेप्टेम्बर, २००६ को बिहान सूर्योदयसँगै म उडब्रिज प्रस्थानका लागि ‘एक्जन ग्यास स्टेसन’ तिर आउँदै थिएँ । मेरा हातमा उही मेरो हाते बाकस मात्र थियो साथीका रूपमा । मेरो ठूलो झोला अघिल्लै दिन बेलुका उक्त स्टेसनमा पुगिसकेको थियो । अनगिन्ती कारहरू ओहरदोहर गर्ने बाटाका एक छेउमा मेरा गोडा हात्ती लम्काइमा थिए भने मेरा आँखा चाहिं सुन्दर वृक्ष र कलात्मक भवनका चारैतर्पm कुदिरहेका थिए । पन्ध्र दिन मात्र त्यस ठाउँमा बसेको भएता पनि म त्यस बाटोबाट निकै पटक ओहरदोहर गरिसकेको थिएँ । बिहानको कठ्याङ्ग्रिने ठन्डी भएपनि सबै रुखबिरुवाले मूक भाषामा कान हल्लाएर मेरो बिदाइ गरिरहेका थिए । अमेरिकीहरूझैं ‘हाई’ र ‘बाई’ मा अभ्यस्त भइसकेका त्यहाँका सडक र दुवै छेउका भवनहरूले पनि आ–आफ्नै किसिमले ‘हाई’, ‘बाई’ गर्दै होलान्, मलाई यस्तो लागिरहेको थियो । जातीय विभेदका दृष्टिले नहेर्ने हो भने त्यहाँको प्राकृतिक सुन्दरता र यहाँको प्राकृतिक सुन्दरतामा केही अन्तर छैन; तर मान्छेमा भएका प्रत्येक आँखाले जातीय विभेद छुट्याउन जानेको हुन्छ । फरक यत्ति छ कि अमेरिकी मान्छेका आँखाले कालो र सेतो मात्र छुट्याउँछ भने नेपाली आँखा धेरै चनाखो छ । यसले एउटै आँखाले चारजात छत्तीस वर्णलाई एकै हेराइमा दुधको दूध, पानीको पानी गरेर खुट्याउन सक्छ । अझ मधेसे, पहाडे, ठाडानाके, थेप्चानाके आदि इत्यादि छुट्याएर चौपट पनि गर्न सक्छ । म के के सोच्तै अघि बढिरहेको थिएँ । ‘एग्जन ग्यास स्टेसन’ अगाडि पुगेपछि झल्याँस्स भएँ शल्यक्रिया पछि बौरिएको मदौरुझैं । म पुग्दा मेरा युवा साथी (सानुकाजी सन्जेल) आफ्नो काममा व्यस्त थिए । म पुग्नासाथ उनले अघिल्लै दिन बन्दवस्त गरेको ट्याक्सीको एउटा कम्पनी (एलो क्याब्)मा पुनः फोन सम्पर्क गरे । अघिल्लो दिन ४० डलरमा फिलाडेल्फियासम्मका लागि बन्दवस्त गरी निधो समेत भएको ट्याक्सीले अहिले जाने बेलामा ६० डलरभन्दा कममा नजाने कुरा गर्यो । ‘वाफ रे वाफ अमेरिका !’ मैले टाउकामा हात राखें । ‘ल ठीक छ, ट्याक्सी लिएर आऊ’ भनेर ट्याक्सी बोलाइयो । एकै छिनमा बन्दवस्त गरेको ट्याक्सी त्यहाँ आइपुग्यो । हत्तपत्त गएर ड्राइभरसँग परिचय गरेको त भारतीय पो रहेछ । त्यो पनि बिहारी ! मेरो जिऊ त्यहीं रहे पनि मन भने कहिले जोगवनी–पूर्णियाँ, कहिले पानीट्याङ्की–सिलिगुडी गर्न थाल्यो । बिहार र बङ्गालका कङ्गाल ट्याक्सीवालाले सोझा नेपालीलाई हरेक तरहबाट ठग्ने कोसिस गरेको, पहिला बन्दवस्त गरेरै लगे पनि ओर्लिने बेलामा भाडाका निहुँमा भएभरका ट्याक्सी चालकदेखि रिक्सा चालकसम्म भेला भएर धुतधात गरेको जस्ता घटनाहरू आँखा अगाडि नाचे । मोरा बिहारीहरूले अमेरिकामा पुगेर पनि आफ्नो आनुवंशिक संस्कृति यथावत् राखेकोमा छक्क मात्र होइन तीन छक्क परें । पछि पत्ता लाग्यो अमेरिकामा ७५ प्रतिशत ट्याक्सी चालक भारती, पाकिस्तानी र इरानी रहेछन् । जस्तालाई तस्तै गर्नुपर्छ भन्ने कला मैले पनि केही जानेको थियो त्यसैले मैले ट्याक्सी ड्राइभरलाई भने, ‘तीस डालर से अधिक हम नही दे सकेंगे । होगा तो चलिए’ । ऊ रिसाएको भावमा फनक्क गाडी फर्काएर आएतिरै हुँइकियो । ‘हर्स पाइक’ नामको राजमार्गको छेवैमा यो ‘एग्जन ग्यास स्टेसन (सप) छ । यसको पश्चिमतिर एउटा मोटेल छ । त्यो मोटेल पनि एकजना भारतीय अमेरिकीको हो । विशेष गरी यस ठाउँमा जति ‘ग्यास स्टेसन’ छन् ती सबै भारतीय अमेरिकीहरूले सञ्चालन गरेको पाइन्छ । भारतीय अमेरिकीहरूले कम्पनीबाट आवधिक रूपमा लिजमा लिंदा रहेछन् र व्यक्तिगत जस्तो गरी सञ्चालन गर्दा रहेछन् ‘ग्यास स्टेसनहरू’ । माथि भनिएको मोटेल रमेश भासिनको निजी हो । त्यहाँ पुगेदेखि नै रमेशसँग मेरो परिचय भएको हो । उनी निकै असल व्यक्ति लाग्यो मलाई । उनलाई मैले ट्याक्सीवालाको बदमासी सुनाएँ । ‘क्याम्डेनबाट उडब्रिजको बस पाइन्छ । त्यहाँसम्म तपाईंलाई पुर्याइदिने जिम्मा मेरो’, उनले भने । रमेशले यति भनेपछि अन्धाले आँखा भेटेभन्दा धेरै खुसी भएँ म । त्यसपछि छोरी कृष्णालाई फोनबाट २७ ता. मात्र उडब्रिज आइपुग्ने कुराको जानकारी दिएँ । ठीक ५ बजे रमेश कार लिएर ग्यास स्टेसन आइपुगे । कारमा सानुकाजी र म चढ्यौं । क्यामडेन आइपुग्न झन्डै २५ मिनट जति लाग्यो । क्याम्डेन ओर्लिएपछि मैले केही गर्नु परेन । टिकट काट्ने काम उनीहरूले नै गरे । क्याम्डेनबाट उड्ब्रिज्को भाडा २६ डलर लिंदो रहेछ । टिकट तीन वटा थियो क्याम्डेन–फिलाडेल्फिया, फिलाडेल्फिया–वासिङ्गटन डी.सी., वासिङ्गटन–उड्ब्रिज् (भर्जिनिया) । मलाई बसमा चढाएर मात्र फर्कने सदाशयता सानुकाजी र रमेशले देखाएपछि म निकै ढुक्क भएँ, किनभने अमेरिकाको सर्वथा नयाँ ठाउँमा बस पर्खिएर चढ्न मलाई निकै कठिन पर्नेथियो । क्याम्डेन शहरको त्यो विशाल बस स्टेसन वास्तवमा भारतको निकै ठूलो रेल जक्सन जत्रै थियो । वि.सं. २०१६ सालमा मथुरा जाने क्रममा मैले विहार (भारत) को रेल जक्सन देखेको थिएँँ सर्वप्रथम । त्यसबेला मलाई रेल परिवर्तन गर्न महाभारत भएको थियो । थाइल्याण्डको विशाल हवाइ टर्मिनलको अनुभवले मलाई अमेरिकामा ठूलो सहयोग गर्यो । यस बस पार्कमा प्रत्येक तीन मिनेटमा लोकल र एक्स्प्रेस बसहरू आउने–जाने गर्दा रहेछन् । यसले मलाई रमाइलो लागिरहेको थियो भने मनको एक कुनामा अलेली डर र त्रास पनि पलाएको थियो । क्याम्डेन शहर निकै पुरानु र फिलाडेल्फियाको नजिकै भएको कारणबाट होला त्यहाँ लागुपदार्थ सेवन गर्नेहरूको संख्या निकै रहेछ । अधिकांश किशोर, किशोरीहरूले यो व्यवसाय समातेका हुँदा रहेछन् । त्यसमा पनि किशोरीको संख्या अत्यधिक । यिनीहरूले युवा अथवा प्रौढ जोसुकैसँग डलर भएको बुझे भने चिनेभैंm गरी मन्दमुस्कानमा झ्याप्प अँगालो हालेर गाला चुस्न थाले पछि नयाँ नौलो पुरुष ‘वाफरे वाफ’ मा लठ्ठिंदो रहेछ, अनि त्यसैबेला डलर चिलिम ! यो कुरा भर्खर मात्र रमेशले मलाई बताएका थिए । उनले सल्लाह दिंदै अगाडिको गोजीमा दश डलरभन्दा बढी नराख्न र कसैले देख्ने गरी पैसा नझिक्न भनेका थिए । नयाँ मान्छे हो भन्ने थाहा पाए भने जसरी पनि काम तमाम गर्दारहेछन् त्यस खाले मान्छेले । भारतको सिलिगुडी, कटिहार, बरुनी आदि ठाउँमा तीर्थयात्रीहरू लुटिएर, चोरिएर धोती न टोपी भएका कथाहरू मेरा स्मृतिपटमा पल्टिंदै गए । नेपालका ठूला शहरहरूमा नेपालीले नै काट्छन् नेपालीका पाकेटहरू, नेपालीद्वारा नै ठगिन्छन् नेपालीहरू । काठमाडौंको पशुपतिनाथको दर्शन गर्ने भक्तहरूलाई समेत छोड्दैनन् त्यहाँका चोर र ठगहरूले । बिचरा बाँदरले त हाकाहाकी खानेकुरा मात्र तान्छ, तर ठग र चोरहरू झुक्याएर ठगी र चोरी कार्य गर्छन् । भारतका पुलिसबाट पनि ठगिन्छन् नेपाली तीर्थ यात्रीहरू । आधा घण्टा जति पर्खिएपछि ‘ग्रे हाउन्ड’ कम्पनीको बस आइपुग्यो । यो अमेरिकाको राष्ट्रिय स्तरको विशाल बस कम्पनी रहेछ । यसको सेवा अमेरिकाभरि नै विस्तार भएको रहेछ । अमेरिकाका अधिकांश राज्यमा ‘ग्रे हाउन्ड’ कम्पनीको बस चल्दोरहेछ । हतारहतार सन्जेलले मेरो झोला डिकीमा हालिदिए । अमेरिकामा बस स्टेसनमा आइपुग्नासाथ गन्तव्यतिर हिंडिहाल्छ । यहाँभैंm घण्टौ कुर्नु पर्दैन । मैले दुवै साथीसँग हात मिलाएँ । सानु सञ्जेल र मेर।े सूर्यमा म समानता देख्थें, त्यसैले उनीसँग छुट्टिनु पर्दा मेरो गला एकाएक अवरुद्ध भएर आयो । बिछोड्को पीडा बोध गर्दै म गाडीभित्र पसें । गाडी सञ्चालनमै थियो; क्रमशः यसले अग्रगति लियो । बाहिरबाट सानु र रमेश हात हल्लाउँदै थिए । मैले पनि सिटबाट उठेर हात हल्लाएँ, हल्लाइरहें । उनीहरूले देखेदेखेनन् तर निकैबेरसम्म म हात हल्लाइरहेको रहेछु । यहाँ भए गाडीका प्रायः सबै यात्रीले खित्का छोड्थे होला तर धन्न अमेरिकामा थिएँँ । त्यहाँ जसले जे गरे पनि कसैले वास्ता गर्दैन । क्याम्डेनबाट फिलाडेल्फिया आइपुग्न १५ मिनिट लाग्यो बसलाई । बसपार्क बाहिर आएर बस रोकियो । अरु यात्रीभैंm म पनि बसबाट ओर्लिएर त्यहाँको ‘गे्र हाउन्ड’ बसपार्कभित्र पसें । यो बसपार्क क्याम्डेनको भन्दा अझ विशाल रहेछ । हवाइ जहाजको भैंm टर्मिनलको व्यवस्थाले भित्र पस्नासाथ अर्कै अनुभूति हुने । गेट् नं. १ देखि १२ सम्म भएको यस बसपार्कमा प्रत्येक गेटबाट तीन तीन मिनटमा बस आउने–जाने गरेको पाइयो । अधिकतम तीनवटा ट्रान्जिट (गेट) भएको हाम्रो त्रिभुवन अन्तर्राष्ट्रिय विमानस्थलको टर्मिनल भवनसँग तुलना गर्न खोज्दा हात्ती र हात्तीछाप चप्पलको संझना आयो । हवाइ यात्रीभैंm यहाँका बसयात्रीले पनि बसपार्क भित्रको काउन्टरमा टिकट लिएर आ–आफ्नो ट्रान्जिट गेटअगाडि यथा समयमा लाम लागेर उभिनु पर्छ । माइकबाट बारंबार गेट नम्बर, बस नम्बर, समय सारिणीको उद्घोष भइरहन्छ । टर्मिनलभित्रै मसिनमा खुद्रा पैसा (क्वाटर डलर) छिराएर आ–आफ्नो इच्छानुसार विविध पेय र खाजासमेत उपलब्ध गर्न सकिन्छ । कक्षको एक कुनामा तातो (चिया, कफी) र खाजा किनिखाने व्यवस्था पनि छ । प्रतीक्षारत यात्रीहरूका लागि बीचमा राखिएका फलामे कुर्सीको व्यवस्थाले त्यस कक्षलाई आधुनिक सुविधासम्पन्न कक्षका रूपमा लिन सकिन्छ । ६.२५ मा ‘ग्रे हाउन्ड’ बसपार्क पुगेको भएतापनि मैले लगभग चार घण्टा त्यहीं बिताउनु थियो । बसपार्कभित्रको यावत् गतिविधि हेर्दा क्याम्डेनभन्दा अझ खतरा रहेछ त्यो ठाउँ । फिलाडेल्फिया अमेरिकाको एउटा नामी र विशाल सहर मात्र होइन यो पूर्व राजधानी पनि हो । त्यसैले त्यहाँ झल्ला, लफङ्गा र लागुपदार्थ सेवन गर्ने मान्छेहरू (हिप्पीहरू) प्रसस्त पाइँदा रहेछन् । रमेश भासिनको सुझावलाई ध्यानमा राखी म निकै सतर्क भएको थिएँँ । गोरा जातिका अमेरिकीभन्दा कालाजातिका अमेरिकी बढी खतरा हुँदा रहेछन् । अर्धनग्न अवस्थाका किशोरीहरू, युवतिहरू र झ्यापुल्ले, कुन्डले, मुन्द्रे युवकहरू भित्र आउँदै घुम्दै अर्कापटिबाट बाहिर जाँदै फेरि आउँदै गरेको देख्ता पक्कै पनि यिनीहरू सिकारको खोजीमा हुनुपर्छ जस्तो लाग्यो मनमा । म बसुन्जेल त्यहाँ पुलिसको प्रवेश भएको पाइएन तर यदाकदा ‘ग्रे हाउन्ड’ कम्पनीको सुरक्षा गार्ड घुम्दै गरेको पाइन्थ्यो । लगभग दुईघण्टा बितिसकेपछि मलाई एउटा खटपटिले छोयो । त्यो खटपटिको प्रमुख कारण लघुशङ्का थियो । त्यहाँ आउने प्रत्येक यात्री आफ्नो झोला वा सामान साथैमा लिएर रेस्टरुम (ट्वाइलेट) भित्र पस्थे । मसँग ठूलो झोला (ब्याग) थियो । यो मेरा लागि घाँडो भयो । भित्र लिएर जान सकिदैन, बाहिर छोडेर जाँदा एउटाले टिपेर कुदाइ हाल्छ । म परें फसादमा ! अलेलि गर्दै पिसाब रोक्न नसक्ने अवस्थामा पुगें । मेरो संझनामा गतसालको घटना आलो भएर आयो । एक वर्षअघि म आफ्नो उपचारका क्रममा काठमाडौंको नर्भिक अस्पताल गएको थिएँँ । मेरा साथीभाइ सबै भन्ने गर्थे समयअनुसार चल्ने अस्पताल चैं नर्भिक मात्र हो । सबैभन्दा जान्ने डाक्टर ‘महप्रसाद’ हुन् भनेर मैले पनि उनैलाई जचाएँ । मेर।े छाती सुम्मुम्याएर उनले ‘अल्ट्रासाउन्ड’ गर्नुपर्छ भन्ने आदेश दिएका थिए । को नि के भएर हो भोलिपल्टै मेरो पालो परेछ । राती १२ बजेदेखि पिसाप नगरी पानी टन्न खाएर आउनु भन्ने उर्दी जारी भएको थियो । समय दिएको थियो भोलिपल्ट बिहान साढेसातको । सात बजे अस्पताल पुग्दा भुँडी फुलिसकेको थियो । पिसाबका साथमा ग्यास पनि थपिएको थियो । बिहान सातबजेदेखि पर्खिएको महप्रसाद डाक्टरको आगमन १२ बजे मात्र भयो । अब एक घण्टा जति अन्तरङ्ग सेवामा, पैंतालीस मिनेट जति गफमा, एक घण्टा जति मभन्दा अगाडिका बिमारीको अल्ट्रासाउन्डमा खर्च भएर बल्लबल्ल दुई पैतालीसमा मेरो पालो आयो । मेरो मूत्रथैली आत्मघातीले पेटमा राखेको पड्किनेअवस्थाको बम जस्तो भएको थियो । मलाईभित्र बोलाइयो र एउटा साँगुरो ओछ्यानमा सुताइयो । एउटी उमेरले छोरी साइनाले बहिनी (सिस्टर) ले भनिन्, ‘ल डाक्टर नआउन्जेल यहीं सुतिरहनू’ । उनले सुताएको लगभग बीस मिनेटपछिमात्र डाक्टर महप्रसादको सवारी भएको थियो । त्यसबेला मेरो चोला उठ्नै लागेको थिएन त ! ठूलो झोला कसैलाई हेर्दै गर्न लगाएर रेस्टरुममा जान पनि आँट आएन; किनभने त्यहाँ आउनेजाने व्यक्तिमा काला अमेरिकीहरूको संख्या अधिक थियो । केही गोरा जातिका यात्रीहरू पनि आउने जाने गर्थे तर झोला रुङ्न लगाएर म भित्र पसेकै बेला उनीहरूले लाममा बस्न जानुपर्ने भयो भने झोला गायव हुन सक्ने डर थियो । नेपालका राई लिम्बू जस्ता देखिने दुइवटी महिला पनि त्यसबेला त्यहाँ आएर बसेका थिएँ । म पनि आफ्नै दिदी बहिनीभैंm लागेर छेउकै कुर्सीमा गएर बसेपछि मात्र थाहा भएको थियो कि तिनीहरू अमेरिकी चिनियाँ रहेछन् । मलाई उनीहरू पराइ हुन् जस्तो लागेन, किन कि उनीहरू हाम्रै छिमेकी देशका बासिन्दा हुनुका साथै एसियावासी पनि थिए । अब मेरो बिमार जाति हुनेभयो भन्दै उनीहरू बसेको छेवैमा मेरो झोला ल्याएँ । एकछिन झोला रुँगिदिनोस्न भन्नलाई ‘आँ’ मात्र के गरेको थिएँँ ‘अट्लान्टिक् सिटी जाने यात्रीहरू ९ नं. गेटमा लाम लाग्ने’ भन्ने सूचना सुन्नेबित्तिकै उनीहरू जुरुक्क उठे र सम्बन्धित गेटतिर लागे । म ‘हस्स बुढी हरिया दाँत’ भएँ । अब यही नाथे झोलाले गर्दा मेरो चोला उठ्ने भयो भन्ने विचार गर्दै थिएँँ ‘ग्रेहाउन्ड बस स्टेसन क्लिनर’ को बिल्ला भिरेको एउटा काला जातिको मान्छेलाई देखें । उसले अलि लामो बिँड भएको (नेपालको पूर्वी पहाडका खेतमा बाहुसे गर्दा लगाउने फ्याउरी जस्तै) बुरुस हातमा लिएको थियो । हाम्रो देशमा भए पाइखाना सफा गर्ने व्यक्तिलाई अर्कै दृृष्टिले हेरिन सक्छ तर अमेरिकामा त एउटा अफिसर र ट्वाइलेट क्लिनरको मान्यताक्रम समान देखिन्छ । म जुरुक्क उठें र भने, ‘उड यु माइन्ड लुकिङ्ग दिस् ब्याग् फर् अ फिउ मिनिट्स्, प्लिज ?’ ‘य, वट् नट् मोर द्यान् थ्रि मिनिट्स्’, उसले उत्तर दियो । झोला उसका जिम्मा लगाएँ, हाते बाकस च्यापें अनि हत्त न पत्त पसें रेस्टरुमभित्र । नभन्दै तीन मिनिट नपुग्दै आफ्नो काम सकी बाहिरिएँ । ‘गुड्’, क्लिनरले भन्यो । ‘थ्याङ्क्यु वेरि मच्’, मैले भने । उसले पुनः थप्यो, ‘नो प्रोब्लम्’ । म पुनः अघि आपूm बसेकै ठाउँमा गएर बसें । केहीबेरमा एक जना उमेरले लगभग सत्तरी पार गरिसकेका गहुँगोरो देखिने अमेरिकी मेरो अगाडि रहेको सिटमा आएर बसे । उनले एउटा झोला भिरेको थियो र हातमा एउटा निकै मोटो पुस्तक बोकेको थियो । बस्नेबित्तिकै कतै नहेरी पुस्तकमै तल्लीन भए उनी । एक पन्ना पढिसकेपछि उनको दृष्टि मेरा अनुहारमा प¥यो “आर यु इन्डियन ?” उनले सोधे । “नो सर, आइम नट् यन्डियन, आइम नेपाली,” मैले भने । उनको अनुहारमा अस्पष्टताका भावरेखाहरू तरङ्गित भएको अनुभव गर्दै मैले थपें, “नेपाल स्ट्यान्ड्स् बिट्विन् चाइना एन्ड इन्डिया, इट् इज् द कन्ट्रि अफ ‘माउन्ट एभरेस्ट’ ।” मेरो कुरा सुनेपछि अत्यन्त उत्सुकतापूर्वक जुरुक्क उठेर उनले मसँग हात मिलाए । “यहाँको परिचय ?” “म पूर्वी नेपालको एउटा हाई स्कूलको निवृत्त हेड टिचर हुँ र क्याम्पसको कार्यरत प्राध्यापक पनि ।” उनले अझ उत्सुक हुँदै सोधे “तपाईँको पढाउने विषय ?” “नेपाली भाषा”, मैले भने । “म पनि निवृत्त प्राध्यापक हुँ । म फिलाडेल्फिया विश्वविद्यालयमा अंगेजी भाषा पढाउँथे”, उनले भने । मैले फेरि नेपाली तरिकाले उनको अभिवादन गरें । अमेरिकामा शिक्षण कार्य गर्ने र प्राध्यापन कार्य गर्ने सबैलाई अत्यन्त मर्यादित र सम्मानित व्यक्तित्वका रूपमा हेरिंदो रहेछ, त्यसैले उनले पनि मलाई आपूmजस्तै ठानेर सम्मान प्रकट गरे । उनीबाट मैले मनग्गे कुरा थाहा पाउने मौका पाएँ त्यस बसाइमा । अमेरिकाका शिक्षक र प्राध्यापकहरूलाई पार्टी र नेताको भूत कहिल्यै सवार हुँदो रहेनछ । उनीहरू स्वतन्त्र हुँदा रहेछन् । सरुवा, घटुवा, खोसुवा जस्ता रोगबाट उनीहरू मुक्त रहेछन् । त्यहाँ योग्य, सक्षम, अनुभवी र अनुसन्धानरत व्यक्तिले मात्र माथिल्लो श्रेणीमा बढुवा पाउँदो रहेछ । सम्बन्धित विषय वा पदका लागि तत्सम्बन्धी योग्य एवं सक्षम व्यक्तिको छनोट हुँदोरहेछ । कुनै पनि विश्वविद्यालय वा प्राज्ञिक संस्थाहरूमा अप्राज्ञिक व्यक्तिहरूको संलग्नता पटक्कै नहुँदो रहेछ त्यहाँ । त्यसो त त्यहाँका प्राध्यापकहरू पनि आफ्नो विषयमा अत्यन्त दक्ष एवं योग्य हुँदा रहेछन् । विश्वविद्यालय वा सो अन्तर्गतका क्याम्पसहरूमा कार्यरत प्राध्यापकले प्रतिवर्ष (अनिवार्यतः) न्यूनतम दुईवटा अनुसन्धानात्मक लेख (सम्बन्धित विषयमा) प्रकाशित गर्नुपर्दो रहेछ । तीस वर्ष अघिको नोट र गेसपेपरका भरमा प्राध्यापकले किमार्थ विद्यार्थी ठग्न पाउँदो रहेनछ । मेरो नाम र ठेगाना सोधेर ती प्राध्यापकले आफ्नो डायरीमा टिपे । मैले पनि उनको नाम र ठेगाना सोधेर मेरो सानो कापीमा टिपें । उनी न्यूजर्सी टन्र्भिलका बासिन्दा रहेछन् । उनको नाम ह्यारिस आर. रहेछ । कुराको क्रममा उनले एभरेस्ट चुम्ने ठूलो इच्छा हुँदाहुँदै पनि आपूm त्यहाँ पुग्न नपाएको र आफ्नो सदिच्छा अधुरै रहेकोमा निकै दुखमनाउ प्रकट गरे । उनले एभरेस्टबारे राखेका केही जिज्ञासाहरूलाई मैले जानेबुझेसम्म समाधान गर्ने कोसिस गरें । उनले आत्मसन्तुष्टिको भाव प्रकट गर्दै भने, “संसारको सबभन्दा अग्लो चुचुरो भएको देशमा बस्ने व्यक्तिले विश्वकै सम्पन्न र शक्तिशाली देशको भ्रमण गर्नु प्रशंसनीय काम हो । यहाँलाई मेरो तर्पmबाट र तमाम अमेरिकावासीका तर्पmबाट धन्यवाद छ, बधाइ छ” । धन्यवादका लागि मैले उनीप्रति आभार प्रकट गर्दै भनें, ‘यहाँजस्ता प्राज्ञिक व्यक्तित्वलाई “माउन्ट एभरेस्ट’का बारेमा, विशेष गरी मेरो देश ‘नेपाल’का बारेमा अमेरिका आएर पहिलो पटक बताउन पाएँ । यो मेरो अहोभाग्य हो । नेपाल फर्किएपछि आफ्ना साथीभाइहरूलाई सर्वप्रथम यही भेटका बारेमा सुनाउने छु ।’ यसपछि उनले मेरो भिडियो चित्र खिचे । सिनेमामा भएको चटके मित्रताजस्तै एकैछिनमा एक अमेरिकी प्राध्यापकसँग यसरी अपनत्वको भाव उर्लिनु इलाम तोरीबारीको सामान्य परिवारमा जन्मिएर झापाको एउटा देहातमा शिक्षण पेसा गर्ने मजस्तो व्यक्तिका लागि निकै महŒवपूर्ण कुरा भएको छ मेरा जीवनमा । उनको बसको समय भएछ । अङ्कमालपछि उनी ५ नं. गेटतिर लागे । अमेरिकाको राष्टपतिभन्दा पनि बढी सम्मानित र मर्यादित व्यक्तिलाई भेटेर यसरी हार्दिकता साटासाट गर्न पाएको यो क्षण मेरालागि अविस्मरणीय रहनेछ । घडीहेर्दा त्यसबेला ९ बज्न लागेको थियो । मैले आफ्नो टिकटतिर दृष्टि दिएँ । यसमा वासिङ्टन डी.सी. प्रस्थान गर्ने समय १०.१५ लेखिएको रहेछ । यस हिसाबमा मैले अभैm सवा घण्टा यही स्टेसनमा कुर्नुपर्ने हुन्छ । आठ नम्बर गेट अगाडि ८.३० देखि नै अलेलि गर्दै मान्छे लाम लाग्दै आएर अहिले टन्न भरिएका छन् । मेरो मनमा शङ्का पलायो, किनभने डी.सी. प्रस्थान गर्ने बस ८ नं. गेटमा लाग्छ भन्ने कुरा मैले थाहा पाइसकेको थिएँँ । परदेशको कुरा के कसो हो भनेर अलिक पर काउन्टरमा गएर मान्छेको लामतिर देखाउँदै सोधें — “ह्वेयरा दे गोइङ्ग ?” ‘डी.सी’, काउन्टरमा बस्ने केटीले भनी । “उड् यु माइन्ड् टेलिङ् मी द राइट् टाइम् फर् दिस् टिकिट् ?” टिकट देखाउँदै मैले भने । ‘य, प्लिज, फलो द लाइन’, कम्प्युटर हेरेर गोरीले भनी । म हतारहतार लाममा उभिएँ ठूलो झोला घिसार्दै । एकछिन ढिलो भएको भए म छुट्ने थिएँँ होला । ‘अमेरिकाजस्तो ठाउँमा पनि किन यस्तो भएको होला !’ मैले आफ्नै मनसँग सोधें । एकैछिनमा मेरो पालो आयो । म गेटबाट बाहिरिएँ । त्यहाँ एकजना टिकट कलेक्टर उभिएको रहेछ । मैले उसलाई टिकट दिएँ । एकप्रति च्यातेर उसले राख्यो र दुई प्रति मलाई नै दियो र ऊ त्यो गाडीमा गएर बस भन्यो । उसले देखाएको ‘ग्रे हाउन्ड’ कम्पनीको गाडीतिर गएँ, ठूलो झोला डिकीमा राखें र हाते बाकसका साथ गाडीमा चढें । यो गाडी अत्यन्त सुविधा सम्पन्न थियो तापनि चढ्दै गर्दा मन अलिक खिन्न भयो, किनभने यसको अगाडि ‘लोकल’ लेखिएको बोर्ड झुन्ड्याइएको थियो । फिलाडेल्फियाबाट डी.सी. पुग्न ६०÷६५ माइल प्रतिघन्टाको गतिमा गुड्ने गाडीलाई ३ घण्टा लाग्छ भन्ने कुरा मैले न्यू जर्सी जाँदा थाहा पाइसकेको थिएँँ । लोकल गाडीमा ३ घण्टाको ठाउँमा ५ घण्टा त लाग्ने नै भयो भन्ने लाग्यो । नेपालमा चल्ने बसहरूको चर्तिकला झलझलाकार भएर आयो । ‘नन् स्टप’ लेखिएका बसहरू ‘झन् स्टप’ हुनेगरेको, बस स्टपमा मात्र होइन यात्रीहरूको संख्या कम भएका बेला घरघर रोकिने गरेको, यात्रीहरू खचाखच भएका मौकामा (विशेष गरी दशैंमा) रोकिनुपर्ने ठाउँमा पनि नरोकिई यात्रीलाई अलपत्र पार्ने गरेको जस्ता कुराहरूले एकछिन सम्म मलाई मूक यात्री बनायो । कुनै बेला बिजुलीको महासागरभित्र, कुनै बेला सुरुङ्गको अर्ध अन्धकारभित्र, कुनै बेला नागवेली पुलमाथि हुँदै बस ९५ महाराजमार्गमा प्रवेश ग¥यो र बेरोकटोक ६५ को गतिमा हुइँकियो डी.सी.तिर । बीचमा बाल्टिमोर भन्ने अत्यन्त रमणीय ठाउँमा एक पटक रोकिएर ठीक १२ बजे राती यो वासिङ्गटन डी.सी.को ‘ग्रे हाउन्ड बस स्टेसन’ मा आइपुग्यो । मैले मनमनै भने, ‘धन्य अमेरिकी लोकल बस !’ 2jiiebd76mzfg3gdt5d7j7wh97m05sw अमेरिकी राजधानी : भिखमङ्गाको कहानी 0 2823 5296 5295 2014-06-24T16:42:15Z सरोज कुमार ढकाल 358 layout wikitext text/x-wiki सेप्टम्बर २६, २००६ को बेलुका ९ बजे फिलाडेल्फियाबाट प्रस्थान गरेको ग्रेहाउन्ड कम्पनीको बस राती १२ बजे वासिङ्गटन् डी.सी. स्थित उसैको आफ्नै बसपार्कमा आएर रोकियो । भोलिपल्ट बिहान ३ बजे मात्र सो बस भर्जिनियाको उडब्रिजतिर लाग्ने भएकाले मैले रातभरि बसकम्पनीकै यात्रीप्रतीक्षालयमा गुजारा गर्नुपर्ने भयो । यसरी अमेरिकाको बसयात्री प्रतीक्षालयमा रात बिताउनु मेरा निम्ति यो पहिलो र अविस्मरणीय घटना हो । दसैंको समय थियो तापनि झन्नै झन्नै खप्नै नसकिने किसिमको ठन्डीको अनुभव गरिरहेको थिएँ म । अधिकांश अमेरिकीहरू ठन्डीप्रेमी हुँदा रहेछन् किनकि त्यसबेलासम्म प्रतीक्षालयलाई उष्ण बनाउने तर्फ उनीहरूले कार्य गरेको पाइएन । चौधवटा ट्रान्जिट गेट भएको सो प्रतीक्षालय फिलाडेल्फियाको प्रतीक्षालयभन्दा अझै ठूलो देखिन्थ्यो । मलाई लाग्यो यसको टर्मिनल कक्षमा यात्रीहरूका लागि यथेष्ट सुविधाको प्रबन्ध मिलाइएको छ । वासिङ्गटन डी.सी.लाई चारैतिरबाट जोड्ने भूमिगत रेलमार्गसँग सम्बन्धित ‘युनियन स्टेसन’ नजिकै भएको कारणबाट पनि सो प्रतीक्षालय अत्यन्त व्यस्त रहेको हुनुपर्छ, मेरो विचारमा । रेल स्टेसनमा यात्रीप्रतीक्षालय नहुनाले पनि रातको समयमा बसप्रतीक्षालय खचाखच भएको हुनसक्छ । यसो हुनुको अर्को महत्त्वपूर्ण कारण के पनि देख्न सकिन्छ भने डी.सी. र त्यसको आसपासमा घरभाडा ज्यादै महँगो हुनाले ज्यालादारीमा काम गर्ने अधिकांश मान्छेका लागि भाडा लिएर बस्नु ‘आकाशको फल हुँदो रहेछ; किनभने सामान्य एपार्टमेन्टलाई पनि न्यूनतम मासिक पन्ध्रसय तिर्नुपर्दो रहेछ । त्यसमा पनि एक महिनाको भाडा अग्रिम धरौटीका रूपमा अनिवार्य बुझाउनुपर्ने भएकाले मासिक पन्ध्रसयसम्म मात्र आर्जन गर्नेका लागि दोकानमा खानु र प्रतीक्षालयमा रात कटाउनु बाध्यता नै रहेछ । एकजना ज्यालादारीमा काम गर्ने स्पेनिस केटाबाट थाहा भयो सो कुरा । वातावरण पनि चीसो, बस्ने आराम कुर्सी पनि चीसो भएका कारण मलाई रात काट्न हम्मेहम्मे परेको थियो; त्यसैले सुस्तमनस्थितिको मान्छेझैं घरि बस्तै, घरि उठ्तै, घरि यताउति घुम्दै गरेर नै म आफु अलिक बिसेक भएको अनुभव गर्थें । अर्को कुरा टन्न भात धोक्ने हामी नेपालीलाई जति नै कट्याङ्कुटुङ् खाए पनि, मुखै नबिसाई खाइरहे पनि खाएजस्तो नहुने, पेट खालीको खाली ! त्यसरी पेट खाली भएको थाहा पाएपछि एक्ली सालीलाई नाठो चरित्र भएको भिनाजुले ठ्याम्मै नछाडेजस्तै ग्यासले छाड्दो रहेनछ । त्यसमा पनि चिसोको अलिकति सहयोग पायो कि त चौपट ! बजारमा जरीबुटी बेच्नेले उँभो गानु, उँधो गानु, गोला गानु, सोला गानु भनेर फलाकेभैंm आफुलाई तारन्तार उँधो गानु गएर उखपात ! दोस्रो जनआन्दोलन दबाएझैं दबाउन खोजें । आन्दोलनले झन् उग्ररूप लियो । उग्रवादीहरूले बमद्वारा राजमार्ग फोरेछैं मेरो भुँडी फुट्यो भने मेरा निहुँले छेउछाउका निर्दोष अमेरिकी जनता त मर्ने होइनन् ! आदि इत्यादि तर्कहरू मनको पर्दामा आउन थाले । हुन त अमेरिकामा मान्छेका छेउमा ‘ड्याउ’ गरेर ‘डकार्नु’ र ‘ख्वाक्क’ गरेर ‘खकार्नु’ लाईजस्तो पूर्ण बन्देज ‘उँधो गानुलाई नभएको पाइयो । यसलाई त्यहाँ ‘भ्वाँक्कात्मक’ र ‘फुस्सात्मक’ गरी दुई किसिमले वर्गीकरण गरेको पाइयो । मान्छेकै बीचमा पनि पहिलो किसिमको गानु जान पाउने प्रावधान रहेछ त्यहाँ । साहित्यमा जस्तो यसमा पनि उहिल्यै उत्तरआधुनिकता आइसकेको रहेछ । मानव स्वास्थ्यका निमित्त पनि यस किसिमको प्रक्रियालाई महत्त्वपूर्ण मानिदो रहेछ । तर ‘फुस्सात्मक’ चाहिं मानव अधिकारवादीद्वारा पूर्ण प्रतिबन्धित देखियो । हामी नेपालीहरूको परम्परित संस्कारमा भने ‘पहिलोबाट लाज र डर अनि दोस्रोबाट सबैको नासिकाद्वार बन्द गर’ भन्ने कुरा चलिआएको पाइन्छ । मलाई यही ‘उँधो गानु’ को बिमारले बेलाबेला निकै सकस पाथ्र्यो र अभरै परेपछि सुटुक्क रेस्टरुममा गएर निर्धक्क सो गानुलाई प्रजातान्त्रिक अधिकार दिएर आउँथें । त्यस प्रतीक्षालयमा आएर बसेका र सुतेका केही मान्छेको अवस्था हेर्दा पक्कै पनि तिनीहरू आफ्नो निजी डेरा नभएका मान्छे नै हुनुपर्छ । मेरा आम्ने साम्ने रहेको एउटा कुर्सीमा एउटी युवति मस्तसँग बसेर निदाइ रहेकी थिई झोलामा टाउको अड्याएर । ज्याकेट लगाउँदा पनि मलाई जाडाको अनुभूति भइरहेको थियो । त्यस युवतिका शरीरमा एउटा ब्रेसियर र एउटा कट्टु थियो जसले अत्यन्त शोभा प्रदान गरेको थियो तापनि मेरा नेपाली आँखा लजाउलान् जस्तो गरे, म अलिक पर्तिरको कुर्सीमा गएर बसें । सात समुद्र पारिको बिरानो मुलुक भएर होला मेरो कविता– '''धरोधर्म बूढो छु भन्ने भएन, गयो जीवनै बैंस जाँदै गएन''' ले पनि त्यहाँ मलाई केही प्रभाव पार्न सकेन । डलरका छेउमा नेपाली रूपयाँको मूल्य नभएजस्तै मैले आफ्नो यस कवितालाई मूल्यहीन पाएँ । म बसेदेखि दश फिटजति दाहिनेतिर एकजना काला जातिको हेमानको व्यक्ति आराम कुर्सीमा ढल्किएर निदाइरहेको थियो । बसेका र उभिएका व्यक्तिहरूमध्ये दुई, तीन जना खैरे पनि थिए, जसमध्ये एउटी महिला पनि थिई । त्यो महिला उमेरले त्यस्तै उन्नाइस, बीसकी हुँदी हो । ऊ एकएक घण्टामा सिगरेट तान्थी । अमेरिकामा १६ वर्षभन्दा कम उमेरका किशोर किशोरीहरूलाई ध्रुम्रपान गर्न अमेरिकी कानुनले बन्देज लगाएको रहेछ । त्यति मात्र होइन सो उमेरका कसैलाई चुरोट बेचेको पाएमा बेच्ने समेत सजायको भागी बन्ने कानुनले धुम्रपान सेवनलाई न्यूनीकरण गर्न ठूलो मद्दत गरेको रहेछ । यस्तो हुँदाहुँदै पनि त्यहाँका असी प्रतिशत महिला ध्रुम्रपानमा अभ्यस्त रहेको पाइयो । कुर्सीमा निदाइरहेको माथि उल्लिखित अमेरिकीका छेउछाउमा भएका सबै मान्छे बेलाबेला खित्का छोडेर हाँसेको सुनिन्थ्यो र देखिन्थ्यो पनि । त्यसप्रतिको उत्सुकताले मलाई पनि डो¥यायो त्यतैतिर छेउमा गएँ । त्यो मान्छे केही छिन बिसाउँदै घुर्दै गर्दोरहेछ । मजा लाग्यो म पनि हाँस्ने समूहको सदस्य बन्न पुगें । नेपालीको घुराइभन्दा नितान्त भिन्न घुराइ भएकाले वास्तवमा त्यो अमेरिकी घुराइ थियो । आफु घुरेको नसुने पनि अरुहरू घुरेको मनग्गे सुनेको छु मैले । तर आजसम्म मैले सुन्दै गरेको घुराइसँग त्यसले अलिकति पनि मेल खाएन । बरु त्यस घुराइले पैंतीस वर्ष अघि कीर्तिपुरमा बी.एड. अध्ययन गर्दाको स्मरण गरायो । त्यसबेला एकजना ब्रिटानी शिक्षकले पढाउँदा भनेका थिएँ, “जहिले पनि शिक्षण ‘सिम्पल टु कम्प्लेक्स’ हुनुपर्छ । यसो भयो भने मात्र यो सरल एवं सम्प्रेषणीय हुन्छ ।” त्यस अमेरिकीको घुराइमा पनि मैले ‘सिम्पल टु कम्प्लेक्स’ नै पाएँ । सारै घत लाग्यो । मनमनै भने, ‘मेरा लागि यो दत्तात्रेय हो – प्रयोगात्मक रूपमा पाठ सिकाउने एउटा असल गुरु’ । सरलताबाट जटिलतातिर गएको त्यसको घुराइलाई मैले तीन तहमा वर्गीकरण गरेर अध्ययन गरें, जस्तै— सरल→जटिल→जटिलतम । उक्त तीन तहमा क्रमशः चितुवा घुराइ→बाघ घुराइ→सिंह घुराइ पाएँ मैले । यो नाटकको सैद्धान्तिक पक्षसँग पनि मिल्यो –आरम्भ→विकास →चरमोत्कर्ष । ध्वनिको हिसाबमा पनि बिस्तारो→सारो →अझ सारो गरी सरलताबाट जटिलतातिरै गएको पाइन्थ्यो भने मात्रागत हिसाबमा पनि स्पष्टतः ह्रस्व→दीर्घ→प्लूत उद्भाषित हुन्थ्यो । त्यसैगरी घुराइलाई वर्गगत आधारमा पनि पहिचान गर्न सकिन्थ्यो निम्न वर्ग→मध्यम वर्ग→पूँजीपति वर्ग । त्यति मात्र होइन उसको सिंह घुराइबाट राष्ट्रपति बुसको उत्तरआधुनिक शक्तिप्रदर्शनको चरमोत्कर्षको अनुमान लगाउन पनि सकिन्थ्यो । त्यस व्यक्तिको घुराइबाट मैले अर्को एउटा ज्ञान पनि पाएँ । चरमोत्कर्षमा पुगेपछि घुराइ स्वतः बन्द हुनु र पुनः आरम्भकै अवस्थामा आउनु प्राकृतिक नियम रहेछ र यो कटुसत्य पनि । चरमोत्कर्षमा पुगेर तल झरेको उसको घुराइले अलिक पर्तिर सेतो घरमा बसेका बुसलाई चाँडै तल झर्ने कुराको सङ्केत गरिरहेको थियो । रमितेहरूमध्येको एकजना मान्छे निकै ठट्यौलो स्वभावको थियो । ऊ अत्यन्त फुर्तिलो देखिन्थ्यो । ऊ भिडियो क्यामराद्वारा चारैतिरबाट त्यो घुर्ने मान्छेको चित्र लिन व्यस्त थियो । उसले दर्शक एवं स्रोताका रूपमा रहेका हामी सबैलाई आफ्नो भिडियोमा कैद ग¥यो । भिडियो खिच्ने काम सकिएपछि मैले उसको परिचय लिएँ । ‘ऊ न्युयोर्क टाइम्स्’ को सम्बाददाता रहेछ । अमेरिकाको जाडो र गर्मीलाई पनि डलरकै भाउमा हेर्दा हुने रहेछ । मलाई जाडाले निकै आच्छु आच्छु पारेका अवस्थामा त्यहाँ बसेका अधिकांश अमेरिकी हिउँ खाएर उग्राइरहेका थिए । मैले बैङ्ककबाट अमेरिका उडेपछि पत्ता लगाएको कुरा के हो भने पश्चिमी मुलुकका मान्छेहरू हिउँ भनेपछि हुरुक्कै हुँदारहेछन् । उम्रेदेखि खुम्रेसम्मलाई हिउँ नभई नहुने रहेछ । यतिसम्म थाहा पाइयो कि कफी पनि उनीहरू चीसै खाँदा रहेछन् हिउँ हालेर । हाम्रो देशमा घण्टी बजाउँदै हिउँ बेचिहिंड्ने बिहारीझैं त्यहाँ पनि ट्रकमा अथवा ठेल्ने गाडीमा हिऊँ बेच्दै गाउँ सहर गर्ने प्रसस्त मान्छेहरू हुँदा रहेछन् । हिउँ किन्ने गाहाकी भएका ठाउँमा पुगेपछि तिनीहरूले एकप्रकारको, केटाकेटीलाई मनपर्ने, मीठो धुन बजाउँदा रहेछन् । त्यस्तो धुन कानमा पर्नेबित्तिकै मसिना बालकहरू एक डलर पाऊँ, एक डलर पाऊँ भन्दै आआफ्ना आमा बाबु र अभिभावकसँग डलर माग्दा रहेछन् । कुनै हालतमा पनि नदिएर धर नपाइने, दिनै पर्ने । नदिए उनीहरू रोइदिने । कुनै पुलिसले केटाकेटी रोएको थाहा पाए अभिभावक वा बाबुआमाले जरिमाना तिर्नुपर्ने, त्यो पनि न्यूनतम पचास डलर ! त्यसैले एक डलर सजिलै पाउँछन् केटाकेटीले हिउँ खान । केटाकेटीका निहुँमा घरपरिवारका प्रौढहरू पनि हातमा एक डलर लिएर बाहिर निस्कन्छन् हिउँ खान । अमेरिका पुगेपछि नेपाली पनि अमेरिकीजस्तै हुँदारहेछन् । मेरो नाति अभिषेक हिउँ भनेपछि हुरुक्क हुन्छ । हिउँ बिक्रेताको धुन सुन्नेबित्तिकै उसका हातमा एक डलर नहाले उखपात गरेर कोठै उच्चाल्न खोज्छ रोएर । घरमा दश डलर पर्ने हिउँको बट्टै किनेर राखिदिएको छ तर प्रत्येक दिन एक डलर दिनै पर्छ उसलाई । पुलिसको झमेला खप्नु र डाँड तिर्नुभन्दा दैनिक एक डलर पर सार्नै राम्रो । मेरो निम्न लिखित कवितांशले पनि यसको अलिकति पुष्टि गर्नसक्छ ः ‘न पाइन्छ छोरा र छोरी हकार्न, कडा रे’छ बन्देज स्वास्नी भकुर्न । त्यसैले प्रजातन्त्र एतै रहेछ भनी फर्कि आएँ म आफ्नै स्वदेश ।’ घुराइसम्बन्धी हास्यमेला उठ्नउठ्न लागेपछि म पुनः अघि आफु बसेकै ठाउँमा आएर बसें । प्रतीक्षालयको उपयोग र उपभोग गर्न बानी परेकाहरू बस्ने बित्तिकै ठाडै निदाउँदा रहेछन् आरामदायक ओछ्यानमा सुतेभन्दा मीठो निद्रामा । म आपूmचाहिं त्यो अवसरबाट बञ्चित थिएँ । निदाउन त परै जाओस् उङ्नसम्म पनि मेरो अधिकार र कर्तव्यभन्दा बाहिरको कुरो थियो त्यहाँ । क्याम्डेन र फिलाडेल्फियाका बस प्रतीक्षालयमा जस्तो छ्यास्छ्यास्ती झल्लाहरूको उपस्थिति त्यहाँ देखिएन तापनि मनको एक छेउमा डर अलेलि लुकेर बसेको थियो । म बसेको कुर्सीबाट अन्दाजी दस फुटजति पछाडि चारपाँच जना अमेरिकी कोरली र त्यति नै सङ्ख्यामा बहर, जवान र छक्कडहरू चटारिएको अवस्थामा थिए जुन कुरा अमेरिकीहरूका निम्ति सामान्य ठहर्छ । पुलिङ्गी जनावरहरूको हाउभाउ हेर्दा हान्ने राँगोभैंm देखिन्थ्यो र त्यहाँ प्रसस्त शङ्का, उपशङ्का गर्ने ठाउँ पनि थियो । त्यस प्रतीक्षालयमा ‘टाइम इज मनी’ भनेर त्यसको राम्रो सदुपयोग गर्नेहरूको संख्या पनि कम थिएन तुलनात्मक रूपमा । मेरा बुझाइमा असी प्रतिशत अमेरिकीहरूले समयको महŒवलाई राम्ररी बुझेर सदुपयोग गरेका छन् । त्यस देशका मानिसहरू कति अध्ययनशील रहेछन् भन्ने कुराको ज्वलन्त उदाहरण पनि त्यही प्रतीक्षालयमा पाएँ मैले । एउटी स्पेनिस जस्तै लाग्ने गहुँगोरो वर्णकी अमेरिकी युवति राती १२ बजे म त्यहाँ पुग्दा पनि पढिरहेकी थिई र बिहान ६ बजे म त्यहाँबाट हिंड्दा पनि पढिरहेकी थिई । जहाँको तहीं बसेर एक इन्च पनि नहल्लिइकन घण्टौंसम्म पढ्न सक्नु मेरा लागि सारै ठूलो कुरो थियो । ऊ अत्यन्त गम्भीर देखिन्थी । बेलाबेला पुस्तकबाट केही कुरा टिपेर खातामा सार्दै गरेको पनि देखिन्थ्यो । छेवैमा बसेको मान्छेको सिंह घुराइमा अरुले खित्का छोडेका बेला त्यो पढन्ता मन्दमुस्कानमा हुन्थी । त्यसले उसको गहनतम अध्ययनमा यत्किञ्चित् पनि व्यवधान खडा भएजस्तो लागेन मलाई । नेपाली वा भारतीय विद्यार्थीले परीक्षाको अघिल्लो दिन मात्र यसरी पढ्छन्, किनभने तिनीहरू परीक्षामुखी हुन्छन् । तर अमेरिकीहरूको अध्ययनको मूल प्रयोजन ज्ञानआर्जन, योग्यता प्राप्ति हुँदोरहेछ त्यसैले उनीहरू आफ्नो विषयमा अत्यन्त दक्ष हुँदारहेछन् । आआफ्नो अध्ययनमा तल्लीन अरु दुईवटी युवति पनि थिए त्यहाँ । एउटी मेरो दायाँतिर बीचमा बसेकी थिई भने अर्की मेरो सीधा अगाडि भित्ताकै छेउको कुर्सीमा थिई । दाहिनेतिर बसेकी केटी ठ्याक्कै नेपालीजस्तै थिई –मङ्गोलियनमूलकी नेपालीजस्तै । उसका क्रियाकलापबाट ऊ कोरियाली र चिनियाँमा कुनै एक हुनुपर्छ । अन्दाजी सत्र, अठार वर्षभन्दा बढी उमेर नखाएकी सो युवति एक्लै थिई । तर ऊ नीडर र निर्धक्क देखिन्थी । एउटा सानो चकटीजस्तो वस्तुलाई कुर्सीमाथि ओछ्याएर पढ्न बसेकी सो महिला पालैपालो कहिले पद्मासनमा अनि कहिले वज्रासनमा हुन्थी । ध्यानमग्न भएर पढ्ने त्यस महिलालाईहेर्दा हाल चर्चाको शिखरमा पुगेका योगी रामदेवको प्रभाव त होइन ? जस्तो लाग्यो मलाई । यो कुरा स्वाभाविक पनि थियो; किनभने भर्जिनिया, मेरिल्यान्ड, न्युजर्सी, न्युयोर्क, वासिङ्गटन डी.सी. जस्ता ठाउँमा बस्ने अधिकांश नेपाली र भारतीयका साथै केही काला र गोरा अमेरिकीहरूले पनि आधुनिक पश्चिमी उपचार पद्धतिबाट वाक्क भई रामदेवको योगलाई अपनाउँदै गरेको कुरा सञ्चारमाध्यमबाट थाहा भएको थियो । भित्तामा सटाएर राखेको कुर्सीमा बसेकी युवति चाहिं गोरा जातिकै थिई । मेरा विचारमा ऊ अनुसन्धानमा संलग्न विद्यार्थी हुनुपर्छ; किनभने त्यस प्रतीक्षालयको भित्तामा रहेको बिजुलीको प्लकमा आफ्नो ‘ल्यापटप’ कम्प्युटर जोडेर धमाधम आफ्नो काम गरिरहेकी थिई । बेलाबेला उसले पुस्तकको सहयोग पनि लिने गर्थी । उसका कानमा सानो एयर फोन पनि थियो । यदाकदा कसैसँग कुरा गर्थी र त्यसलाई टाइप पनि गर्थी । सायद ऊ आफ्नो गाइडसँग परामर्श गर्थी र आफ्नो अनुसन्धानात्मक जिज्ञासाको समाधान प्राप्त गर्थी । त्यस प्रतीक्षालयमा मैले देखेका युवतित्रयका अध्ययन–अनुसन्धान सम्बन्धी क्रियाकलापबाट मैले के अनुभव गरें भने अमेरिकीहरू अत्यन्त अध्ययनशील भएकै कारण विज्ञान र प्रविधिको उत्कर्षमा पुगेका हुन् । यसबाट मैले मेरो तलको कवितामा यथार्थता मुखरित भएको पाएँ ः ‘त्यहाँ पढ्दछन् शास्त्रभित्रै डुबेर, कहाँ ज्ञान पाइन्छ पुस्तक सुँघेर । ठगी चीट संसार एतै रहेछ, भनी फर्किआएँ म आफ्नै स्वदेश ।’ अमेरिका विश्वकै धनी देश हो; विश्वका अधिकांश गरीव मुलुकलाई यसले सहयोग गरेको छ; अमेरिकीहरू पनि सबै धनी छन्; उनीहरूलाई सधैं दिइखान मात्र पुगेको छ भन्ने सोचाइले मेरो आँगनमा हुर्किएको नरिवलले जरा गाडेजस्तै जरा गाडेको थियो । तर एकाएक मेरा मनभित्रको रुखको जरालाई पश्चिमी हावाले हल्लाएझैं हल्लाइदिएको हुनाले ‘नमरी स्वर्ग देखिदैन’ भन्ने भनाइले चरितार्थ हुने मौका पायो । त्यहाँको रमझम र चहलपहलले भोक र थकाइलाई बिर्सिएकै बेला एकजना अमेरिकीले मेरा अगाडि आएर सोध्यो– ‘माफ गर्नोस्, तपाईं भारतीय हुनुहुन्छ !’ 'अहँ, म भारतीय होइन’ । 'त्यसोभए यहाँ कुन देशसँग सम्बन्धित हुनुहुन्छ त ?’ 'म नेपाली हुँ । विश्वको सर्वोच्च शिखर ‘माउन्ट एभरेस्ट’ मेरै देशमा पर्छ’ । 'यहाँ कहाँबाट आउनुभएको र कता जाँदै हुनुहुन्छ ?’ 'न्युजर्सीबाट आएको, भर्जिनियाको उड्ब्रिज जाँदैछु’ । 'त्यहाँ तपाईंको को छ ?’ 'छोरी, ज्वाइँ र नातिहरू’ । 'धेरैधेरै धन्यवाद, अनि यहाँको शुभनाम जान्न सक्छु ?’ 'किन नसक्नु, मलाई पोखरेल के.पी. भन्छन्’ । मिस्टर पोखरेल, अब मेरो परिचय सुन्नुहोस् । मेरो नाम जोसेफ एल्डर हो । म पश्चिम भर्जिनियाको पिटर्सवर्ग भन्ने ठाउँमा बस्ने गर्छु । म आफ्नै कामका निम्त्ति डी.सी. आएको थिएँ, तर हिजो मेरो पैसा मात्र होइन मसँग भएको डेविड/क्रेडिट कार्ड समेत हरायो । म बेखर्ची भएँ । मलाई मेरो ठाउँसम्म पुग्न पचास डलर लाग्छ । कृपया मेरालागि तपाईं अलिकति सहयोग गर्न सक्नुहुन्छ ?’ त्यस खाइलाग्दो माग्नेको अन्तिम प्रश्नले मलाई निरुत्तर बनायो । विश्वको सर्वसम्पन्न देशको राजधानीमा पनि माग्ने ! यो प्रश्न मेरा निम्ति अष्टआश्चर्यभन्दा कम भएन । त्यो माग्ने हाम्रो छिमेकी देश भारतको विहारी जस्तो थियो । विहारीले अमेरिका पुगेर पनि माग्न छोडेका रहेनछन् जस्तो लाग्यो मनभित्र । म उहिल्यै सुनेको एउटा हाँस उठ्दो किस्साको स्मरण गर्न पुगें — एकपटक अमेरिकी राष्ट्पतिले भारत भ्रमणको सिलसिलामा पटनाको कुनै उच्चस्तरीय होटलमा एक रात बिताएछन् । भोलिपल्ट प्रातः कालीन रमणीय दृश्य अवलोकन गर्ने क्रममा उनी पुगेछन् गङ्गा किनारमा । त्यहाँ उनले नितान्त अनौठो दृश्य देखेछन् र तीन छक्क परेछन् । बिहानको रमणीय एवं स्वास्थ्यप्रद वातावरणको अनुभव गर्न गएका राष्ट्रपतिलाई गङ्गा किनारैभरि हग्न बसेका बिहारीहरूको चर्तिकला देखेर झनक्क रीस उठेछ र मोवाइलबाट झपार्दै भनेछन् — ‘प्रधानमन्त्रीजी, तपाईंको देशका प्रत्येक मान्छेले एउटा राम्रो कला सिकेको रहेछ । बिहान बिहान पशु हुने र अरुबेला मान्छे हुने । कति राम्रो कला ! यसका लागि यहाँलाई धन्यवाद’ । अमेरिकी राष्ट्रपतिको कुरा सुनेर भारतीय प्रधानमन्त्री अवाक भएछन् र मनमनै भनेछन्, ‘लाखेस्’ । केही वर्षपछि भारतीय प्रधानमन्त्रीको पालो आएछ अमेरिका घुम्ने । पुरानो इख ताजै लिएर उनी अमेरिका पुगेछन् । पैंचो तिर्नु थियो, उनले पनि नदी किनारकै होटल रोजेछन् बस्न । भोलिपल्ट बिहानै भिडिओ क्यामरा सहित नदी किनार हेर्दै हिंडेछन् । उनका भाग्यले नभन्दै एकजना मान्छे हग्दै गरेको दृष्टिगोचर भएछ । उनका मनमा प्रतिशोधको भावना अत्यन्त प्रबल थियो त्यसैले केही विचारै नगरी भिडिओ क्यामराले फोटो लिई हतारहतार होटलमा फर्किएर राष्ट्रपतिलाई ‘इमरजेन्सी कल’ गरेछन् होटलमा आउन । ‘पाहुनालाई केही आपतबिपत परेछ क्यार’ भनेर ‘ह्वाइटहाउस’बाट तु. राष्ट्रपति त्यहाँ आइपुगेछन् । राष्ट्रपति आइपुग्नासाथ क्यामराको ‘सिन’ देखाउँदै प्रधान मन्त्रीले भनेछन्, ‘हेर्नुहोस् त यो केको चर्तिकला हो ?’ भि.डि.ओ.को सिन हेर्नुअधि अँध्यारो मुख लगाएका राष्ट्रपतिले हेरिसकेपछि खित्का छोडेर हाँसेछन् र भनेछन्, ‘अमेरिकामा आएर पनि आफ्नो संस्कृति नछाड्ने भारतीय राजदूतलाई धन्यवाद अनि त्यस देशको प्रधानमन्त्री तपाईंलाई पनि धन्यवाद ।’ राष्ट्रपतिका हातबाट थुत्त क्यामरा तानेर हेर्दा मात्र थाहा पाएछन् त्यो नदी किनारमा हग्ने आफ्नै देशको राजदूत बिहारीलाल महासेठ पो रहेछ ! अमेरीकाको एकसाताको भ्रमण छोट्याएर प्रधानमन्त्री भोलिपल्टै फर्किएछन् । यति नमीठो चोट अहिलेसम्म कुनै प्रधानमन्त्रीलाई परेको छैन रे । अँ माग्ने त्यो व्यक्ति बिहारी जस्तै थियो तर बिहारी नै हो भनेर ठोकुवा गर्न चाहिं मिलेन; किनभने अमेरिकामा अप्रमाणित कुरा बोल्न पाइदैन । बोल्यो भने मानहानीको मुद्दा लाग्नसक्छ । त्यसैले अमेरिकी पुलिसहरू यथातथ्य अनुसन्धान नगरी कसैलाई सोधपुछसम्म गर्दैनन् । अनुसन्धानपछि समातिएकालाई बरु यमराजले छोड्ला पुलिसले छोड्दैन । अमेरिकी पुलिसद्वारा समातिएको व्यक्ति कथं निर्दोष रहेछ भने समात्नेलाई मानहानीको मुद्दा लाग्छ र उसको जागिर सकिन्छ । अमेरिकामा अवैध आप्रवासीहरू धेरै रहनुको एउटा कारण यो पनि हो । उक्त मगन्तेलाई केही दिने र नदिनेको द्वन्द्वमा मुछिएकै बेला मेरो स्मृति मेरा पुराना दुई आत्मीय मित्रतिर दौडियो । त्यस मगन्तेको अनुहारको रङ्ग र मुखबाट आएको गन्धले शिक्षक चन्द्रशेखर बोसको स्मरण गरायो भने उसको बोलाइको ढङ्ग र मुखको गन्धले कवि एवं हास्यव्यङ्ग्यकार विष्णु ‘नवीन’ संझायो । यी दुवैजना पिएपछि अत्यन्त भावुक हुन्थे । चन्द्रशेखर पिएपछि गीता दर्शनकाबारेमा घन्टौ बोलिरहन सक्थे भने विष्णु ‘नवीन’ कवितामै कुरा गर्न मन पराउँथे । चन्द्रशेखरले पिउनका लागि मागेको मलाई थाहा छैन तर विष्णु ‘नवीन’ आफ्ना परिचित सबैसँग निर्धक्क माग्थे । झापाबाट इलाम जाँदैपिच्छे उनलाई पाँच रुपयाँ थमाउनै पथ्र्यो । नदिएर धरै नपाइने । ‘कोमलजी ?’ भनेर परैबाट बोलाएपछि रोकिएर गोजीमा हात हाल्न मेरो बानी परिसकेको थियो । उपर्युक्त दुवैजना मेरा सगोत्री हुन्— एकजना शिक्षक र एकजना कवि तथा हास्यव्यङ्ग्यकार । अहिले यस धर्तीमा उनीहरू नभए पनि स्मरण ताजै छ । त्यो मगन्ते चन्द्रशेखर जस्तै शिक्षक अथवा विष्णु ‘नवीन’ जस्तै कवि पनि हुन सक्छ । त्यसो हो भने मैले केही सहयोग गर्नैपर्छ, मैले अठोट गरें । उसलाई सोधें– ‘तपाईं शिक्षक हो ?’ ‘होइन’ । ‘साहित्यकार हो ?’ ‘होइन’ । ‘कवि हो त ?’ ‘त्यो पनि होइन’ । ‘त्यसो भए के हो त तपाईं ?’ ‘म अर्थोक केही नभएर एउटा सामान्य मानिस मात्र हुँ’ । त्यस मगन्तेका उपर्युक्त उत्तरहरूबाट ऊ माग्ने पेसामा संलग्न व्यक्ति हो भन्ने कुराको अनुमान गर्न सकिन्थ्यो; तर जे भए पनि ऊ सामान्य माग्ने नभएर ‘वरिष्ठ’ माग्ने थियो मेरा निमित्त; किनभने ऊ चानचुने देशको माग्ने नभएर अमेरिकी माग्ने थियो । यहाँ मैले ‘वरिष्ठ’ शब्दको अनिष्ट अर्थ गर्न खोजेको किमार्थ होइन, किनभने नेपाली रुपैयाँका तुलनामा डलरलाई ‘वरिष्ठ’ भन्न सकिएझैं नेपाली माग्नेका तुलनामा त्यो अमेरिकी माग्ने पनि ‘वरिष्ठ’ माग्ने हो भन्न खोजिएको मात्र हो । यस प्रयोगमा जेजस्तो भए पनि हिजोआज हाम्रो देशमा ‘वरिष्ठ’ शब्दको अत्यधिक अवमूल्यन हुने गरेको छ । एफ.एम.हरूको प्रादुर्भावबाट स्वास्थ्य क्षेत्रमा यसको धेरै अवमूल्यन भएको पाइन्छ । भर्खरै एम.बी.बी.एस. गरेर आएको आलो काँचो व्यक्ति होस् या झोला विश्वविद्यालयबाट डी.एच.एम.एस. को डिग्री लिएको होस् फार्मेसीसँग सम्पर्क गरेर एफ.एम. मा विज्ञापन पठाउने वित्तिकै ‘वरिष्ठ’ डक्टरको उपाधि पाउँछ, विशेषज्ञको उपाधि पाउँछ अनि अर्थोक पनि धेरै पाउँछ लाटा सोझा मान्छे भुल्याउने । यसबाहेक साउन भदौको खहरेझैं उर्लने तथाकथित कवि र साहित्यकारहरू पनि यस विशेषणका भोका हुन्छन् । साहित्य गोष्ठीहरूमा उनीहरूलाई यो विशेषण लगाउनै पर्छ नत्र पछि आफैंलाई धोका हुन्छ । त्यसैगरी अन्य सभा समारोहमा पनि ठुटे राजनीति गर्नेलाई, ठुटे नेतालाई, गेसपेपर पढाउने शिक्षक र लेक्चररलाई उनीहरूको नामको अगाडि ‘वरिष्ठ’, यो विशेषण लगाउनै पर्छ । ठुटे पण्डितलाई ‘वरिष्ठ विद्वान्’ भन्नै पर्छ । शास्त्रीसम्म पास नगरेको टपर्टुयाँ छ भने पनि होसियारपूर्वक उसका नामका अगाडि ‘आचार्य’ लगाउनै पर्छ, नत्र गोमन भएर डस्न सक्छ उसले । यसबाहेक पाँचपटकसम्म फेल भएको विद्यार्थीलाई त ‘वरिष्ठ’ मात्र होइन त्यसका पछि ‘होनहार’ ‘कर्णधार’ जस्ता धेरै विशेषण थप्न जान्नुपर्छ उद्घोषकले । अँ भोलि ढुङ्गामुडा खाने विचार भए ती विशेषणहरू नलगाई बोले पनि हुन्छ । हुँदाहुँदा अव त चारवटी स्वास्नी ल्याउनेलाई ‘वरिष्ठ पोइ’ र आफ्ना घरकालाई थपना राखेर अन्यत्र खेलोफड्को गर्नेलाई ‘वरिष्ठ जोई’ भन्नुपर्ने स्थिति आएको छ । यस्ता उदाहरण धेरै छन् । यहाँ लेखाजोखा गरेर साध्य छैन । भावातीत ध्यानी भएर मैले सोचें, त्यस माग्नेलाई केही न केही त दिनैपर्छ । ‘मौका आउँछ पर्खदैन त्यसमा चुक्ने महामुर्ख हो’ भन्ने कविताले पनि केही उत्प्रेरणा दियो । मजस्तो सामान्य मान्छेले वासिङ्गटन डी.सी.जस्तो ठाउँमा अमेरिकी मगन्तेलाई केही दिनु साधारण कुरा थिएन । मेरा लागि मात्र नभएर नेपालकै लागि यो गौरवको कुरा थियो । पूँजीपतिले सर्वहारासँग माग्नु, कृष्णजस्ताले सुदामासँग माग्नु, टाटा बिडलाले बनारसको गल्लीमा भीख माग्दै हिड्नेसँग माग्नु र त्यस व्यक्तिले मसँग माग्नु उस्तैउस्तै थियो मेरा लागि । मैले आफैंलाई भने, ‘तेरो देश, जनता र तँ स्वयं पनि सधैं उत्तानो हात पारेर माग्ने काममात्र कति गर्छौ ? कहिले काहिं घोप्टो हात पारेर दिन पनि त जान्नुपर्छ । दे अलिकति भएपनि, देश र जनताको प्रतिनिधित्व गर’ । वास्तवमा वर्षौंदेखि उत्तानो हातमा अभ्यस्त मेरो देश अशक्त मानसिकता बोकेको माग्नेझैं निर्निमेष बिदेश र बिदेशीतिर दुवै हात पसारेर लम्पसार थियो । जनताहरू विभिन्न चराचुरुङ्गी र जनावरहरूका स्वरमा ‘मधेस मलाई, पहाड मलाई, हिमाल मलाई, लिम्बुआन मलाई, खम्बुआन मलाई, जात मलाई, भात मलाई, भाषा मलाई, कुर्सी मलाई, बुर्कुसी मलाई, सातु मलाई, सत्ता मलाई’, भनेर आफ्नै देशभित्र आफैंले आफैंसँग मागिरहेको अवस्थामा मैले घोप्टो हात पारेर दिने कामको थालनी गरी यस माग्ने महारोगको थोरै भएपनि उपचार गर्नैपर्छ भनी गोजीबाट एक डलर झिकी त्यस माग्नेलाई थमाएँ । मलाई लाग्यो अमेरिकाले दिने एक वर्षको नेपाली सत्तरी करोड ऋणमध्ये रु ०.००००१% (प्रतिशत) ऋण नेपालीका टाउकाबाट घट्यो । मैले यो कुरा यहाँ उल्लेख गर्नु वर्तमान अमेरिकी राष्ट्रपतिका लागि समेत एउटा ठूलो हाँक हो । 7qsv81e5yn1nad907t6z158sv9460iz हलौइन पर्व, पाकेको फर्सी, चकलेट देउसी 0 2824 5270 2014-06-24T15:57:04Z सरोज कुमार ढकाल 358 ===हलौइन पर्व, पाकेको फर्सी, चकलेट देउसी=== <big>'''हलौइन''... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki ===हलौइन पर्व, पाकेको फर्सी, चकलेट देउसी=== <big>'''हलौइन''' पर्व अमेरिकाको एउटा महत्त्वपूर्ण राष्ट्रिय पर्व हो । महादेशभरि नै यसलाई धूमधामका साथ मनाइन्छ । यसको सुरुवात कहाँ, कहिले र कसरी भएको थियो भन्ने कुरा किंवदन्ती र लोककथामा आधारित छ । भनिन्छ यस सांस्कृतिक पर्वको प्रारम्भ सयौं वर्ष पहिले युरोपको कुनै एउटा गाउँमा भएको थियो । लोककथाअनुसार त्यहाँका गाउँलेहरू भूत, प्रेत, बोक्सी, डाइनीमा विश्वास गर्थे । उनीहरूले एक रात गाउँमा भूत पसेको विश्वास गरे । भूतप्रेतको असर ससाना नानीहरूमा बढी पर्छस त्यसले तर्सायो भने नानीहरू बिरामी पर्छन् भन्ने कुराले गाउँलेहरूका मनमस्तिष्कमा जरा गाडिसकेको थियो । भूतलाई खुसी पार्नुबाहेक उनीहरूसँग अन्य विकल्प थिएन । मध्य रातमा सबै गाउँले एक ठाउँमा भेला भए र भूत खुसी पार्ने उपाय निकाले । त्यसबेला उनीहरूसँग पाकेको फर्सी र नानीहरूले खाने मिठाइबाहेक केही थिएन । उनीहरूले फर्सी खोलेर भूतको आकृति बनाए, त्यसभित्र बत्ती बाले र नानीहरूले खाने मिठाइ पनि भूतलाई अर्पण गरे । हिजोआज हाम्रा गाउँघरमा भूत, प्रेत, बोक्सी मन्छाउन गरिने कार्यजस्तै थियो त्यो कार्य । हाम्रो भाषामा भन्ने हो भने उनीहरूले मध्यरातमा भूत मन्छाए र सुते । गाउँलेहरूको आतिथ्य देखेर भूत ज्यादै खुसी भयोस फेरि कहिल्यै आएन त्यस गाउँमा । त्यसरी त्यहाँका ससाना नानीहरू सदासदाका लागि सुरक्षित भए । त्यो रात ३१ अक्टुवरको रात थियो । भूतप्रेतबाट छुटकारा पाएको संझनामा प्रत्येक वर्ष ३१ अक्टोवरमा युरोप र अमेरिकाभरि ‘हलौइन’ पर्व मनाउने परम्परा बस्यो र आजसम्म आइपुग्दा यो अपरिहार्य सांस्कृतिक पर्व बनिसकेको छ । <br /> हिजोआज अमेरिकाका अधिकांश मानिसहरू भूतप्रेतमा विश्वास गर्दैनन्, तर उनीहरूले लोकसंस्कृति र लोकपरंपरा के हो भन्ने कुरा राम्ररी बुझेका छन् । लोकसंस्कृतिको जगेर्ना गर्न उनीहरू कटिबद्ध भएर लागेका पाइन्छन् । ‘हालौइन’ पर्व अमेरिकालीहरूका लागि मनोरञ्जनको महत्त्वपूर्ण साधन बनेको छ । हाँस उठ्दो पोसाक तथा भूतप्रेत, राक्षस आदिको आकृतिमा बनाइएको मुकुन्डो लगाएर मनोरञ्जन गर्न अमेरिकालीहरू औधी मन पराउँछन् । <br /> मूलतः ‘हलौइन’ ससाना केटाकेटी र सात कक्षासम्म पढ्ने विद्यार्थीको पर्व हो । हाम्रो भाषामा भन्नुपर्दा केटाकेटीहरूलाई ‘गाईजात्रे पोसाक’ र ‘मुकुण्डो’ आवश्यक हुन्छ मनोरञ्जनका निमित्त । इच्छा हुनेहरूले सो पोसाक लगाउँछन् तर लाउँनै पर्छ भन्ने छैंन । ३१ अक्टुवर आउनुभन्दा एक, डेढ महिना अघिदेखि नै ‘मल’, ‘साम्स् क्लब’, ‘पिबल्स्’ जस्ता व्यापारिक केन्द्रहरूमा ‘हलौइन’सँग सम्बन्धित विभिन्न प्रकारका सामग्रीहरू, जस्तै – पोसाक, मुकुन्डो, फर्सी, चकलेट, फलपूmल आदि बिक्रीका निमित्त सजिएका पाइन्छन् । चकलेट र फर्सीको बिक्री अत्यधिक रूपमा भएको पाइन्छ । त्यहाँ पाकेको फर्सी बिकेको देख्ता छक्क मात्र होइन तीन छक्कै लाग्न सक्छ । सपना हो कि बिपना हो भनेर छुट्याउन हम्मेहम्मे पर्छ । मेरा विचारमा सायद पचहत्तर प्रतिशत फर्सीको भण्डार रित्तिन्छ होला ‘हलौइन’ मा । खानका लागि होइन मनोरञ्जनका लागि किनिन्छ फर्सी । ‘हलौइन’ मनाउनेमा प्रतिपरिवार न्यूनतम एक फर्सी र कक्षा सातसम्म पढ्ने विद्यार्थीहरूमा प्रतिविद्यार्थी एक दाना फर्सीका दरले बिक्दा अमेरिकाभरि कति फर्सी बिक्री होला १ <br /> ‘हलौइन’ भन्दा छ, सात दिनअघि किनेको फर्सी छिनाले खोलिन्छ र भूतप्रेतको आकृति तयार गरिन्छ । परिवारका लागि ल्याइएको फर्सीमा आकृति बनाउने काम घरमा हुन्छ भने विद्यार्थीहरू फर्सी बोकेर विद्यालय जान्छन् र विद्यालयमै आकृति बनाउन सिक्छन् । आकृति बनाउने कलाको मूल्याङ्कन हुन्छ । त्यसपछि सम्बन्धित विद्यार्थीलाई नै फिर्ता दिइन्छ आकृति । ‘हलौइन’को रातमा यसको प्रयोग हुन्छ । फर्सीभित्र मम बत्ती बालेर अँध्यारामा राखिन्छ । अलिक परबाट हेर्दा देखिने दृश्यले प्रसस्त मनोरञ्जन प्रदान गर्दछ । ठ्याक्कै भूत जस्तो देखिने यो दृश्य हेर्न अत्यन्त उत्सुक हुन्छन् अमेरिकालीहरू । मनमा जे चितायो त्यही देखिने त्यस दृश्यलाई मनचिन्ते दृश्य पनि भन्न सकिन्छ । फर्सीको आकृतिभित्र बालिएको त्यो बत्ती एक प्रकारको लालटिनजस्तै होस त्यसैले अंग्रेजीमा त्यसलाई ‘ज्याकओ’ ल्यान्टर्न’ भनिन्छ । घरघरमा, डेराडेरामा, कतै बाहिर पनि ‘ज्याक ओ ल्यान्टर्न’ बालेर झिलिमिली पारेको देख्ता आपूmलाई पनि ‘देउसिरी राम’ भन्दै हिड्न मनलागेर आउनु स्वभाविकै हो । अर्को कुरा त्यसरी फर्सीको उपयोग अत्यधिक रूपमा भएको देखेर एउटा फर्सी पचास डलरसम्ममा बिक्नु त्यति ठूलो कुरा होइन रहेछ भन्ने पनि अनुभव भयो । <br /> अत्यधिक हास्यमय वातावरणमा ख्यालठट्टा समेत गरी मनोरञ्जन प्राप्त गर्नु यस पर्वको एउटा महत्त्वपूर्ण पक्ष हो । यस पर्वमा भाग लिने प्रमुख पात्र भनेका ससाना नानीहरू नै हुन् । उनीहरू आफूसमानका साथीभाइसँग हाँसखेल र ख्यालठट्टा नगरेर निकै बूढापाकासँग मात्र गर्न रुचाउँछन् । सम्बन्धित अभिभावकहरूले आआफ्ना नानीहरूलाई यस्तै सुझाव दिंदा रहेछन् । वास्तवमा बूढापाका बुझक्कड मात्र होइन सहनशील पनि हुन्छन् । उनीहरूले सांस्कृतिक पर्वको महत्त्व बुझेका हुन्छन् र नानीहरूको ख्याल ठट्टालाई सामान्य संझन्छन्, झगडा हुँदैनस तर भर्खरका आलाकाँचासँग ख्यालठट्टा गर्नु खतरनाक पनि हुनसक्छ । त्यसैकारणले होला अधिकांश युवतीहरू मरिहत्ते गरेर प्रौढसँग इस्क गर्न र लोखर्के घरजम गर्न रुचाउँछन् त्यहाँ । अनुभवी, भुक्तभोगी, परिपक्व व्यक्तिको कदर गर्न जान्ने अमेरिकाली युवतिहरूलाई नेपाली प्रौढहरूका तर्फबाट मुरीमुरी धन्यवाद दिन सके दिनेलाई पनि फलिफाप नै होला । <br /> विविध कारणबाट ‘हलौइन’ पर्वमा हाँसखेल र ख्यालठट्टा गर्न हिंड्ने उपयुक्त समय दिउँसो भए पनि केटाकेटीहरू राती हिंड्न रुचाउँछन्स किनभने सिंगारपेटार, रङ्गीचङ्गी पोसाक र मुकुन्डाहरू बिजुलीको उज्यालामा चम्किएर अधिकतम मनोरञ्जनात्मक देखिंदा रहेछन् । दिउँसो हिंड्नुपर्छ भन्ने अभिभावकको सुझाव यसमा चैं लागूभएको पाइएन । <br /> उत्साह र उमङ्गका साथ आएको ‘हलौइन २००६’ ले मेरो घर संझने बिमार ९होमसिक० लाई न्यूनीकरणतर्फ धकेली रहेको थियो । ‘जेफर्सन’ मार्गसँग जोडिएको १४३०२ को टाँचा लागेको विशाल आवासीय भवनको कोठा ११०८ मा एकवर्ष अघिदेखि बस्तै आएका ज्वाइँ–छोरी र दुई नातिका साथमा बसेर सामान्य रूपमैं भए पनि ‘हलौइन’सँग आत्मीयता गाँस्न अत्यन्त उत्सुक थिएँ म । अभिषेकको हजुर बा बन्ने सौभाग्य पाएका कारणबाट म त्यो पालातभूमि टेक्न पुगें । ‘हलौइन’सँग साठी वर्षे प्रेम साट्न पाउनुमा पनि नाति अभिषेककै ठूलो हात छ । ऊ नजिकैको मोरोस्को हिल इलिमेन्टरी स्कूलको विद्यार्थी हो । ऊ के।जी। मा अध्ययनरत छ । प्रत्येक दिन विद्यालयबाट आउँदा उसले झोलामा केही न केही ल्याएको हुन्छ । ‘हलौइन’ पर्वभन्दा सातदिन अगाडि नै स्कूलले ‘हलौइन’का बारेमा सामान्य जानकारी पठाएको थियो । पत्रमा स्कूलले ‘हलौइन’को सांस्कृतिक महत्त्व, यो कसरी मनाइन्छ र यसका निमित्त केके आवश्यक पर्छ भन्ने कुरा स्पष्टसँग उल्लेख गरेको थियो । त्यसबाट थाहा लाग्यो ‘हलौइन’का लागि तीनवटा चीजको व्यवस्था गर्नुपर्ने रहेछ अभिभावकले — पोसाक, मुकुन्डो र फर्सी । यी तीन चीजमा पनि सबभन्दा महत्त्वपूर्ण फर्सी नै हो । सांस्कृतिक चाड, पर्व स्वेच्छाले मानिने भएकाले उपर्युक्त चीजहरू किन्नै पर्ने बाध्यता भने थिएन तर सबैले किनिदिंदा रहेछन् आफ्ना बालबच्चाका खुसीका लागि । त्यो हाम्रो आफ्नो संस्कृति नभएर अर्काको संस्कृति भएता पनि आफ्नै जस्तो हुँदोरहेछ । अमेरिकाली पर्यटकहरू नेपाल आएका बेला च्याब्रुङ् नाचमा उफ्री उफ्री नाच्छन् । हाम्रा लागि ‘हलौइन’ त्यस्तै भयोस अभिषेकले पनि अरु अमेरिकाली सरह सबै सामान पायो अभिभावकबाट । <br /> ३१ अक्टुवरका दिन बिहानै उठेर अभिषेकले भन्यो, “बुबा, आज हामीलाई ‘हलौइन’ कार्यक्रममा स्कूलले पोटोम्याक नदी किनारमा लान्छ । तपाईं पनि आउनू ल त्यहाँ १ तपाईं आउनुभयो भने म पनि प्रोग्राममा मुकुन्डो लगाएर नाच्छु ।” “ल बाबा ल म आउँला भन्दै उसलाई धन्यवाद दिएँ । म अमेरिका पुगेकै दिन ‘भानु जयन्ती’ समारोहमा भाग लिन त्यसै ठाउँमा पुगेको थिएँ । अत्यन्त रमणीय स्थानमा फेरि पनि जाने मौका परेकाले र ‘हलौइन’लाई नजिकैबाट हेर्न पाइने भएकाले झन्नै बर्सीका बुटा नाघ्ने अवस्थामा पुगेको थिएँ म, तर गाडीको असुविधाका कारण नातिसँग सामेल हुन सकिन र ज्यादै दुःखित पनि बने । सधैंझैं बिहान ८।३० मा स्कूल बस आइपुग्ने हुनाले ८।१५ मा नै त्यस आवासीय भवनका विभिन्न एपार्टमेन्टमा बस्ने अभिभावकसँग सम्बन्धित केटाकेटीहरू भुरुरुरु निस्किन थाले । एकै छिनमा अगाडिको पटांगिनी भरियो । यो देख्ता मैले झलझली सम्झें – इलामको चोकबजारमा मारवाडीले प्रत्येक दिन धान, मकै आदि खाद्यान्न छर्दा वरिपरिका घरहरूमा बसेका माईथानका परेवाहरू चारो खान आउँथे र चोकबजार परेवाहरूको विशाल पोखरीमा परिणत हुन्थ्यो । चारो खाइसकेपछि परेवाहरू उडेर चोकबजारलाई रित्तो पारेझैं बस आइपुग्नासाथ पटाङ्गिनीलाई निस्तब्ध बनाएर विद्यार्थीहरू बसको मुखभित्र पसे । ती विद्यार्थीमध्ये अभिषेकले मात्र नेपालीको प्रतिनिधित्व गरेको थियो । त्यस स्कूल बसमा चढ्ने सबैले विभिन्न किसिमका मनोरञ्जनात्मक पोसाक लगाएका थिए । भर्खरै मात्र स्कूल जान थालेको भए पनि अभिषेक उसका कक्षाका साथीहरूँग राम्ररी नै घुलमिल भइसकेको थियो । किनभने ऊ अमेरिकी लवजमै अंग्रेजी बोल्न सक्थ्यो । बालकले उपयुक्त वातावरण पायो भने सजिलै जुनसुकै भाषा पनि सिक्न सक्ने रहेछ । त्यही आवासीय भवनको छिमेकी एपार्टमेन्टमा बस्ने एउटी काला जातिकी बालिका र अलिक पर्तिरको कोठामा बस्ने स्पेनिस भाषी बालिका बेलाबखत ठट्याक–ठुटुक गर्दा रहेछन् अभिषेकको विषयलाई लिएर । एउटी भन्दिरहिछे– ‘अभिषेक मेरो केटो साथी हो’ । अर्की झन् रिसाएर भन्दिरहिछे, ‘तेरो होइन मेरो हो’ । कोहीबेला त कुटाकुट नै पर्दो रहेछ । अभिषेक त्यसबेला ६ वर्ष लागेको मात्र थियो भने ती केटी त्यस्तै सात, साढे सातका हुँदाहुन् । मलाई त्यस बालसुलभ खेलले सानासाना कक्षामा पढ्ने नानीहरूले मध्यान्तरमा बेहुलाबेहुली भएर खेलेको संझना भयो । यसलाई विपरीत लिङ्गीप्रतिको सत्वगुणीय आकर्षण भन्न सकिन्छ । फ्राइडले यसलाई एक प्रकारको यौनतृप्ति हो भनेका छन् तापनि मेरो विचारमा यो एउटा बाललीला हुनुका साथै साना नानीहरूले खेल्ने अकिल्विष खेल होस तर अमेरिकामा १४÷१५ वर्ष पुग्दा पनि विपरीत लिङ्गीलाई साथ लिएर छोरीहरू हिडेनन् अथवा घरमा केटो साथी लिएर आएनन् भने बाबुआमा वा अभिभावकहरू छोरीको केही कमजोरी पो छ कि भनी सम्बन्धित डाक्टरको सल्लाह लिन पुग्दारहेछन् । <br /> ‘हलौइन’ समारोहमा भाग लिएर सदाभैंm अभिषेक आइपुग्यो । छोरी कृष्णा पनि आफ्नो नानी जिम्मा लिन अघि त्यहाँ पुगिसकेकी थिइनस किनभने बस चालकले सम्बन्धित अभिभावकलाई विद्यार्थी जिम्मा दिन पाएन भने विद्यार्थीलाई पुनः स्कूलमै लिएर जान्छ । अब अभिभावक स्कूलमै पुग्नुपर्छ आफ्नो नानी बुझ्न । नियम कडा भएको हुनाले कोही चुक्दैनन् त्यहाँ । नातिलाई लिएर दुई तला माथिको कोठामा छोरी आइपुगिन् । नाति झोला राखेर तल ओर्लियो । मैले उसको झोला खोदलें । स्कूलले दिएको कागजमा त्यस दिनको कार्यक्रममा केके भयो भन्ने कुरा लेखिएको रहेछ । नृत्य, गायन, खेलकुद र हास्यव्यङ्ग्यका कार्यक्रमहरू भएछन् । उक्त कार्यक्रममा प्रथम, द्वितीय, तृतीय हुने र पोसाकमा प्रथम, द्वितीय, तृतीय हुने छात्रछात्राहरूलाई स्कूल सुपरिटेन्डेन्ट ‘डा। स्टेभेन एल। वाल्ट्स्’ ले पुरस्कार वितरण गरेछन् । <br /> यसरी ३१ अक्टुवरका दिन अमेरिका महादेश र युरोपभरि भव्यताका साथ मनाइने ‘हलौइन’ पर्वलाई दृष्टिगत गर्दा उपर्युक्त देशहरूमा लोक संस्कृतिको महत्त्व कत्तिको रहेछ भन्ने कुरो मैले थाहा पाएँ । ‘अमेरिकी लोकसंस्कृतिबारे आफ्नो सोच’ नामक पुस्तकको पृष्ठ १९३ मा कर्ण शाक्य लेख्छन्, “होटेल स्टाफहरूले हरेक रात आगो बालेर क्याम्पफायर गरी परम्परागत शैलीका अमेरिकी लोकगीत गाएर पाहुनालाई रिझाउँछन् । अमेरिकाजस्तो अति आधुनिक देशमा पनि संस्कृतिलाई संरक्षण गर्दै पर्यटन उद्योग चलाएको देखेर नेपालजस्तो साँस्कृतिक सम्पदाले धनी मुलुकमा ‘कल्चरल टुरिजम’को संभावनाबारे मैले त्यसबेला अनुभव गरें ।” <br /> दिनभरि कार्यक्रममा सामेल भएको हुनाले नाति निकै गलेको छ जस्तो लागेको थियो मलाई । तर ससाना नानीहरूमा यो कुरा लागु हुँदोरहेनछ । ५।३० सम्म त ऊ तल खेलमै व्यस्त थियो । त्यसपछि सरासर माथि आयो र हतारहतार खाजा खाएर मुकुन्डो बोकी पुनः तल पटाङ्गिनीमा झर्यो । त्यसबेला बेलुकाको छ बजिसकेको थियो । त्यस आवास गृहमा बस्ने ६ देखि १० वर्षसम्मका बालबालिकाहरू एकएक गर्दै पटाङ्गिनीमा भेला भए । प्रत्येकका हातमा एउटा मुकुन्डो र एउटा प्लास्टिकको झोला थियो । ५/५ जनाको समूहमा बाडिए ती सबै खाले नानीहरू । नाति अभिषेक एउटा समूहमा सम्मिलित भयो । अरुजस्तै ऊ पनि अत्यन्त उत्सुक थियो र अत्यन्त प्रफुल्लित पनि । <br /> तिहारको अवसरमा देउसी भैलो खेल्दै घरघर हिंडेर नेपाली बालबालिकाहरूले आफ्नो संस्कृतिलाई उत्कर्षमा पुर्याएझैं अमेरिकामा पनि बालबालिकाहरूले नै ‘हलौइन’ पर्वको महत्त्वलाई उचाइमा पुर्याउँदा रहेछन् भन्ने कुरा केही छिनमै प्रमाणित भएको पाएँ मैले । प्रत्येक १५ मिनेटमा टोलीका टोली बालबालिका भट्याउँदै आउन थाले हामी बसेको एपार्टमेन्टमा । १०/११ बजे सम्ममा त्यस्तै १२/१५ टोली आए होला । त्यस आवासीय भवनबाहेक अन्यत्रका टोली पनि त्यहाँ आए भने त्यहाँका टोली पनि अन्यत्र गए होलान् । हाम्रो देउसी भैलोमा भट्याउने एकजना हुन्छ भने टोलीका अरु सबैले ‘देउसिरे’ वा ‘भैलीराम’ भन्छन्स तर यस ‘हलौइन’ पर्वमा टोलीका सबैले भट्याउँछन् । एकै स्वरमा सबैले यसो भन्छन् : <br /> '''Trick or Treat''' (ट्रिक अर् ट्रिट) <br /> '''Trick or Treat''', (ट्रिक अर् ट्रिट) <br /> '''Smell my feet''' (स्मेल् माइ फीट्) <br /> '''Give me Something''' (गिभ् मि समथिङ्) <br /> '''Good to Eat''' (गुड् टु इट्) <br /> यसरी भट्याएर झोला थापेपछि घर वा डेराका मुलीले यथाशक्ति चकलेट प्रत्येकका झोलामा हालिदिनुपर्छ । कम्तीमा एकएक मुठी र बढीमा एकएक अँजुली चकलेट दिंदारहेछन् । सामान्य चकलेटदेखि लिएर एकदम महँगो चकलेट पनि दिने गरिंदोरहेछ आ–आफ्नो गच्छेअनुसार । हाम्रो नेपालको देउसीमा पैसा, चामल, रोटीजस्ता कुराहरू दिने गरिन्छ भने ‘हलौइन’मा चकलेट मात्र दिइन्छ । बेलुका १० बजेसम्म डुलेर आउँदा ६/७ के।जी। चकलेट लिएर आएको थियो अभिषेकले । महिनौंसम्म पुग्यो त्यस चकलेटले उसलाई । <br /> राती १०/११ बजेसम्म पनि भट्याउँदै बालबालिकाहरू घुमेको देख्ता म आफ्नो बाल्यावस्थाको पवित्र स्मृति–गण्डकीमा स्नान गर्न पुगें । आफू आठ, नौ वर्षको छँदा जन्मघर इलाम तोरीबारीमा दिउँसो र रातभरि साथी भाइसँग देउसी खेल्थें म । मेरै उमेरका र मसँग मिल्ने केटाहरूका साथमा हाम्रो देउसी सुरु हुन्थ्यो । पहिले छर छिमेक, त्यसपछि गाउँ अनि पुवा खोला पारि वाफ्रुङ्, साखेजुङ्सम्म पुगेर देउसी खेल्थ्यौं हामी । देउसी खेल्ने प्रमुख उद्देश्य मनोरञ्जन नै हुन्थ्यो तापनि बालकपनले गर्दा होला पैसा र चामलमा अलेलि लोभ ता हुन्थ्यो नै । औंसी, परेवाको अन्धकारमय रातमा कतै लालटिन बालेर, कतै पुल्ठो बालेर अनि कतै अंध्यारैमा पनि निर्धक्क हिंड्ने गथ्र्यौं । अरुबेला राती बाहिर निस्किन डरलागे पनि तिहारमा डर कता भाग्थ्यो कता । त्यसबेलाको उत्साह, त्यसबेलाको उमङ्गलाई अहिले लेखाजोखा गर्न सकिदैन । अहा क्या मजा आउँथ्यो रातभरि – ‘लड्दै पड्दै – देउसीरे’, ‘ए घुँडा टेक्दै — देउसीरे’, ‘ए आएका हामी – देउसीरे’ भन्दै हिंड्दा । <br /> अमेरिकामा मनाइने ‘हलौइन’ पर्वलाई दृष्टिगत गर्दा मैले के पाएँ भने यस पर्वले नेपालका केही सांस्कृतिक पर्वहरूको झझल्को दिंदो रहेछ । एकातिरबाट हेर्दा यो हाम्रो दीपावली जस्तो देखिन्छ भने अर्कातिरबाट हेर्दा यो लाखेनाच र गाईजात्राजस्तो पनि लाग्छ । राति ‘ट्रिक अर् ट्रिटिङ’ मा सामेल भएर ससाना बालबालिकाहरू हिडेको देख्ता त देउसी, भैलोको बीचमै छु जस्तो लाग्छ । अलिक उत्ताउला खालका केटाकेटीहरू राती अर्काको बिगार गर्दै, अरुलाई मनपरि भन्दै पनि हिंड्दा रहेछन् । यसले तिजपछिको चौथीको पनि कताकता संझना गराउँछ । यसरी दृष्टिगत गर्दा नेपालका केही सांस्कृतिक पर्वहरूको कूलयोग जस्तो रहेछ ‘हलौइन’ पर्व</big> k8vxgm39fpk0fan38pa4u9qq3i8du0r एस² आतङ्क र अमेरिकी प्रशासनको असफलता 0 2825 5272 2014-06-24T15:58:05Z सरोज कुमार ढकाल 358 ===एस² आतङ्क र अमेरिकी प्रशासनको असफलता=== <big>बेलाबख... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki ===एस² आतङ्क र अमेरिकी प्रशासनको असफलता=== <big>बेलाबखत गफका क्रममा अमेरिकाको कुरा उठ्दा मेरा एकजना साथी भन्नेगर्थे, ‘वास्तवमा स्वच्छतासँग लुकामारी खेल्न रमाउनेले एकपटक अमेरिका पुग्नैपर्छ ।’ उनको यस किसिमको भनाइ सुनेर म ट्वाल्ल पर्थें र तन्द्रामा भएपनि अमेरिका पुगेर रमाउन कोसिस गर्थें । यसरी आफू कुनै दिन सँगुलै त्यहाँ पुग्छुहोला भन्ने दश मनमा एकमन पनि थिएन । तर “लेखला भावी मेटलाको आफ्नो आफ्नो लहना हो” भनझैं जुलाई १६, २००६ का दिन स्थानीय समय अनुसार दिउँसो १२ बजे मैले अमेरिकाको भर्जिनिया राज्यमा पाइला टेकें । महाभारतका युधिष्ठिर र म झन्नै उस्तै भयौं । फरक यत्ति छ उनी सँगुलै स्वर्ग पुगेका थिए भने म यही जिऊ लिएर पाताल पुगें । <br /> अमेरिका स्वच्छताकै महादेश रहेछस मैले पत्याएँ । मेरा साथीले ब्लफमै गफ गरेको भए पनि ठ्याक्कै मिल्यो । अपवादका रूपमा अफ्रिकी मूलका काला अमेरिकालीहरूको बस्ती, घर, डेरा आदि र त्यसको छेउछाउलाई छोडेर समग्र अमेरिकालाई ‘स्वच्छताकी रानी’ भन्न सकिन्छ । यो देश यसरी स्वच्छ रहनुका अनेक कारण हुनसक्छन्, तर मैले व्यक्तिगत रूपमा ठहर्याएको प्रमुख कारण भनेको ‘जीएच्’ को पलायन नै हो । भुटानबाट जबर्जस्ती लखेटिएका नेपालीझैं अमेरिकाबाट लखेटिएछन् ‘जीएच्’हरू । चम्चे भरौटेबाहेक सबै नेपालीलाई भुटानले खेदेछ । बिचरा लगाएको लुगाबाहेक केही लान पाएनछन् आफ्ना साथमा । अमेरिका यस मामलामा अलिक लचिलो भएछ । चम्चे, भरौटे लगायत सबैलाई लखेटे पनि ‘जीएच्’हरूले आफ्नो धनसम्पत्ति आफैंसँग लान पाएछन् । <br /> भुटानबाट लखेटिएका नेपालीहरू नेपालमा बस्तै आएका छन् शरणार्थीका रूपमा । यिनीहरूको जीवन ज्यादै कष्टकर रहेको छ । गरीव देशमा आएका गरीव शरणार्थी । कस्तो हालत होला उनीहरूलाई नै थाहा छ ,तर अमेरिकाबाट खेदिएका ‘जीएच्’हरूको हालत अत्यन्त राम्रो छ । उनीहरू दक्षिण एसियाका विपन्न देशहरूमा शरणार्थीकै रूपमा बस्दै आएका छन् तापनि आफूसँग प्रसस्त सम्पत्ति लिएर आएका हुनाले उनीहरू विपन्न देशका सम्पन्न ‘जीएच्’मा प्रतिष्ठापित भएका छन् । दक्षिण एसियामा बस्दै आएका अमेरिकाली ‘जीएच्’ शरणार्थीहरूमध्ये नेपालमा अलिक बढी होलान् । जति नै बढी भए पनि सर्कारले यिनीहरूको राम्रो बन्दवस्त मिलाएको छ । भुटानी शरणार्थीका लागि जस्तो ‘जीएच्’का लागि कुनै विदेशीसँग नेपालले हात पसार्नु परेको छैन । उपयुक्त वातावरण पाएर यहाँ ‘जीएच्’को विकास अत्यन्त द्रुत गतिमा भइरहेको छ । अन्य विकासको सूचकाङ्कले शून्यसँग मित्रता कायम गर्दैछ भने ‘जीएच्’ विकासको सूचकाङ्कले हजार प्रतिशतलाई चुम्बन गर्न आँटेको छ । दशौं पञ्चवर्षीय योजना पूरा हुँदा यसले आकाशलाई नै छुन बेर छैन । यो कुरा मैले मात्र भनेको होइन, विश्वस्वास्थ्य संगठनले पनि भनिसकेको छ । नेपालमा ‘जीएच्’ सम्पन्न र शक्तिशाली बन्नुमा यहाँका नेता, मन्त्री, कर्मचारी आदि जिम्मेवार छन् । आठदलको संयुक्त सर्कारले यिनीहरूलाई नेपालको नागरिक बनाइसकेको छ । हिमाली जिल्लातिर वसोवास गर्दै आएका केही ‘जीएच्’ले भूलवस नागरिकता नपाएको भए बेग्लै कुरा हो, तर काठमाडौं उपत्यका र तराईमा उमेर नपुगेका ‘जीएच्’ले पनि नागरिकता पाइसकेका छन् । यस हिसाबबाट हेर्दा नेपालका ‘जीएच्’लाई आत्मनिर्णयसहितको समानुपातिक चुनावबिना नै संघीय गणतन्त्र आइसकेको छ । संगठन विस्तार गर्ने कार्यमा निपुण भएकै कारण यिनीहरूले प्रगतिको लामो फड्को लगाइसकेको बुझिन्छ । <br /> अमेरिका एक सम्पन्न र शक्तिशाली देश हो । त्यहाँ विश्वका अधिकांश मुलुकबाट मानिस आएर बसेका छन् । तीमध्ये धेरैजसो अवैध आप्रवासी छन् । उनीहरू त्यहाँ निर्वाध घुम्छन, बस्छन्, काम गर्छन् । कसैले को रु के रु किन रु भनेर सोध्ने आँटै गर्दैन । अनाहकमा पुलिसले पनि सोध्न सक्तैन अमेरिकाली आप्रवासीलाई । पुलिसले अवैध भनेर शङ्का गरी सोध्यो र सोधिने मान्छे वैध रहेछ भने मानहानीमा मुद्दा लाग्न सक्छ पुलिसलाई, त्यसैले त्यहाँ आप्रवासीहरू सुरक्षित छन् । तर ‘जीएच्’ समूहको कुनै पनि सदस्यलाई जोसुकैले पक्डिन सक्छ । त्यति मात्र होइन उसले तत्काल मृत्युदण्ड पनि दिनसक्छ अवैध ‘जीएच्’लाई । नेपालमा झैं त्यहाँ कुनै ‘जीएच्’लाई कसैले लुकाई छिपाई राख्न पनि सक्दैन । राखेको पाइएमा हदैसम्मको सजाय पाउँछ राख्ने व्यक्ति, परिवार वा समाजले । पाँच महिना अमेरिका बस्दा एउटा सम्म ‘जीएच्’ देख्न, भेट्न नपाएपछि ‘जीएच्’प्रति अमेरिकाको व्यवहार कत्तिको कठोर रहेछ भन्ने कुरा पत्ता लाग्यो । <br /> ‘जीएच्’ समूहका प्राणीहरू त्यहाँबाट दक्षिण एसियातिर ‘फ्लाइ’ गर्दा आ–आफ्नो सम्पत्ति साथमै लिएर भाग्न सफल भएछन् भन्ने कुरा माथि नै उल्लेख भइसकेको छ । त्यसबेला बुद्धि पुर्याएकाले अहिले उनीहरूलाई छेलोखेलाइ भएको छ । आफूले खर्च गरेर उब्रिएको सम्पत्ति अरुलाई पनि बाँड्न भ्याएका छन् उनीहरूले । अमेरिकाले दक्षिण एसियालाई दिंदै गरेको सहायताभन्दा अरबौं गुणा बढी छ ‘जीएच्’ले दिंदै गरेको सहयोग । फेरि अमेरिकाको सहयोगमा स्वार्थको गन्ध आउँछ भने ‘जीएच्’ को सहयोग निस्वार्थपरक छ । ‘जीएच्’हरू फलको आशा नराखीकन सहयोग गर्छन र स्वतः फल पाउँछन् । ‘जीएच्’ समूहले नेपाललाई दिएको अतिरिक्त सहयोगमा नेता, मन्त्री, सांसद, कर्मचारी आदिले खेल्ने ‘जीएच्’दाउ पर्दछ । यसबाहेक लोग्नेले स्वास्नीसँग र स्वास्नीले लोग्नेसँग खेल्ने ‘जीएच्’दाउलाई पनि अवमूल्यन गर्न मिल्दैन । मपाईं बहादुरहरूको ‘जीएच्’ पाखुरा सुर्काइ पनि उनीहरूबाटै प्राप्त अनुदान हो । सहायताको रूपमा ‘जीएच्’दाउ पाएर त्यसैमा अभ्यस्त मान्छेहरू अमेरिका पुगे भने त्यहाँ पनि आफ्नो सम्पत्तिको सदुपयोग गर्न खोज्दा रहेछन् । सुरुमा त यस कुरामा निकै उदेक लागेको थियो तर संविधानसभा गठन भइसकेपछि पनि पार्टीनेताहरूको बानी बेहोरा उस्तै देखेपछि चित्त बुझाएँ । स्याललाई टाटेपांग्रे रङ लगाएर चितुवा बनाउन सकिदैन जस्तो लाग्यो । जे भएपनि अमेरिकामा ‘जीएच्’ र यससँग सम्बन्धित कुनै कुराको गुन्जायस देखिदैन । एक वाक्यमा भन्नुपर्दा अमेरिका ‘जीएच्’को महाशत्रु हो । यो भुटानभन्दा खतरनाक छस किनभने भुटानले त प्रजातन्त्रको चाहना गर्ने स्वाभिमानी नेपालीहरूलाई मात्र ट्रकमा खाँदीखाँदी मेची कटायो । राजाको गुणगान गर्ने नेपाली त अझै भुटानमै छन् । तर अमेरिकाले त चिनोबानो नरहने गरी देश निकाला गरेछ । अहिले ओखती लाग्छभन्दा पनि एउटा पिप्सो ‘जीएच्’ सम्म पाइदैन त्यहाँ । हिजोआज केही अमेरिकालीहरू भन्ने गर्छन् “नेपालीलाई लखेटेपछि भुटानलाई दशा लाग्योस ‘जीएच्’ खेदेपछि अमेरिकाको दशा भाग्यो ।” <br /> नेपालमा नानाथरीका साथीहरू छन् मेरा । के संयोग परेर हो साथीहरू सबै गफाडी मात्र छन् । कुनैले साँचो बोलून् त मरिजाऊँ । कोही कानबाट सियो छिराउन पाए मुखबाट फाली निकाल्छन् । कोही झुटो कुरालाई कोरीबाटी गरेर चिटिक्क सोह्रबर्षे जस्तै बनाउँछन् र मख्ख पार्छन् । अमेरिकाको कुरा कथ्ने एकजनाले भनेको कुरा चैं पुग्यो, फरक परेनस तर अर्को साथीको कत्थक भने छेकछन्दै मिलेन । उसले ठोकुवा गरेको थियो “अमेरिकामा जस्तो शान्ति विश्वको कुनै मुलुकमा छैन ।” होला, पक्कै होला भनेर मैले पत्याएको पनि थिएँस किनभने कुनै किसिमका समाचारले पनि अमेरिका अशान्त देश भनेर पुष्टि गरेको छैन । तर कुरा त्यसो होइन रहेछ, । त्यहाँ एउटा आतंककारी समूह सक्रिय रहेछ । अमेरिका पुगेकै दिनदेखि म पनि त्यस समूहको निसाना बन्न पुगें । त्यस समूहलाई ‘एस्२’ भनिदो रहेछ । नेपालमा कालीनाग, अथी भनेजस्तै हो त्यो नाम । रातभरि कामले थकित भएर सुतेका निरीह जनतालाई आतङ्कित तुल्याउने ‘एस्२’ जस्तो कट्टर आतङ्कवादी समूह आजसम्म मेरा नजरमा फेला पर्न सकेको छैन । जनतालाई आतङ्कित पार्ने त्यस समूहको आतङ्क–शैली तालिवानी सेना र सद्दाम हुसैन समर्थक इराकी सेनाको जस्तो छ । यसरी विचार गर्दा पक्कै पनि यो समूह अमेरिकी राष्ट्रपतिको प्रतिशोधमा उत्रिएको हुनुपर्छस तर यिनीहरूको आक्रमणबाट सर्वसाधारण जनता मारमा परेका छन् । त्यसो त देश द्वन्द्वमा पिसिएका बेला ठूलाबडा भनाउँदाहरूलाई ठाँगेले पनि छुदैन, सर्वसाधारण नै पिसिन्छन् । ‘उपियाँ फड्कियो जुम्राको घान’ भनेको यस्तै त होला नि <br /> अमेरिका जस्तो शान्तिपूर्ण देशमा किन र कसरी यस्तो भयङ्कर आतङ्ककारी समूह खडा भयो भन्ने बारेमा अमेरिकी द्वन्द्वविद्, गुप्तचरविभाग, सेना, वैज्ञानिक कसैले पनि गहिरिएर शोच–विचार, अध्ययन–अनुसन्धान गरेको पाइदैन । मेरो नितान्त व्यक्तिगत अनुसन्धानले के देखाएको छ भने ‘एस्²’ नामक आतङ्ककारी समूहको गठ्न हिन्दू पुनर्जन्ममा आधिरित छ । ‘मर्ने बेलामा जेजस्तो चिन्तन हुन्छ अर्को जन्ममा सोही अनुरूपको योनीमा सो जीव प्राप्त हुन्छ” भन्ने श्रीमद्भगवद्गीताको ८र६ ले यसको पुष्ट गरेको छ । प्रस्तुत सिद्धान्तको आलोकबाट हेर्दा उक्त आतङ्ककारी समूहका सदस्यहरू पूर्वजन्ममा तालिवानी लडाकू र सद्दाम समर्थक सेना थिए । तिनीहरूले राष्ट्रपति बुससँग कसरी प्रतिशोध लिने भन्ने चिन्तन गर्दागर्दै प्राण त्याग गरेका हुनाले यस जन्ममा तिनीहरू अमेरिकी ‘एस्²’ समूहका नामले आतङ्क मच्चाइरहेका छन् । ‘एस्²’ समूहका लडाकूहरू तालिमप्राप्त र युद्धकला निपुण छन् । तिनीहरूले हमला गर्ने समय रातको दशरएघार बजेदेखि तीन÷चार बजेसम्म मात्र हो । उक्त समयमा तिनीहरूको सक्रियता चरमोत्कर्षमा पुगेको हुन्छ । अमेरिकाको प्रत्येक घर ‘एस्²’ आतङ्ककारीका लागि अत्यन्त उपयुक्त छ, त्यसैले तिनीहरूको बेस क्याम्प घरभित्रै हुन्छस जङ्गलमा हुँदैन । तिनीहरू सबै किसिमका आक्रमण गर्छन् तर चन्दा आक्रमण गर्दैनन्, नत अपहरण नै गर्छन् । तिनीहरूको प्रमुख विशेषता के हो भने तिनीहरू दिनभर भूमिगत रहन्छन् र रातभर फौजी आक्रमण गर्दछन् । एम्बुसबाट जोगिन तिनीहरू शान्ति सेनाभन्दा कैयौं गुना चलाक छन् । राती सक्रिय रहने ‘एस्²’ लडाकूलाई अलिकति पनि नोक्सान पुर्याउन सक्दैनन् राती सुत्ने अमेरिकी सेनाले । जनताको उजुर सुनेपछि अमेरिकी सेना घरघर खटाइन्छन् । तर दिउँसो आएका सेनाले राती हिंड्ने लडाकूलाई के भेट्नु । एक दुई ठाउँमा एम्बुस् थापेर जान्छन्, तर आतङ्ककारीले ढाल बनाएर ल्याएका एक दुई सर्वसाधारणबाहेक अन्य कोही पनि हताहत हुँदैनन् त्यस एम्बुसबाट । अर्को कुरा अमेरिकी सेनाले राती गस्ती नगर्नु, त्यहाँका इन्जिनियरहरूले आतङ्ककारीलाई उपयुक्त हुने घरको डिजाइन गर्नु, एम्बुस बनाउने कम्पनीले दुई नम्बरी एम्बुस तयार गर्नु जस्ता कुराहरूलाई हेर्दा भित्रभित्रै यिनीहरू पनि अमेरिकी सरकारलाई असफल गराउन लागिपरेका त छैनन् रु जस्तो लाग्छ । <br /> ‘एस्२’ समूहको सैन्य व्यवस्थापन देखेर यो ज्यान तीनछक्क पर्यो । शिशु, सुत्केरी, बृद्ध समेत सबै तालिमप्राप्त, सबै लडाकु १ जन्मिनुअघि पेटमै तालिमप्राप्त शिशुहरूले जन्मिनेबित्तिकै सुतिरहेका निर्दोष जनताका कान र नाकमा सोझै आक्रमण गर्दारहेछन् । शिशुहरूसमेत यसरी युद्धमा लागेको देखेर अमेरिकी राजदूतदेखि झनक्क रिस उठ्यो । नेपालमा बालसैन्य भर्तीको कुरा उठाउने राजदूतले आफ्नो देशमा त्यस्तो उधुम मच्चिदा पनि ‘चुँ’सम्म नगर्नु वास्तवमा लाजमर्दो कुरा हो । '''आफ्ना आङमा भैंसी नदेख्ने, अर्काका आङको चम्कना देख्ने''' भनेको यही हो ।</big> ००० 8adqv9bcp7e6fjfyw7tu04ixfztp9in अमेरिका, चुनाबी संस्कृति, वास्तविक अनुभूति 0 2826 5274 2014-06-24T16:00:02Z सरोज कुमार ढकाल 358 ===अमेरिका, चुनाबी संस्कृति, वास्तविक अनुभूति=== <big>... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki ===अमेरिका, चुनाबी संस्कृति, वास्तविक अनुभूति=== <big>सानै उमेरदेखि राजनीतिपटि आफ्नो झुकाव रहेन । अलेली पढेपछि पढ्दै पढाउँदै गर्न थालेको हुनाले होला त्यतै रस भिजेछस शिक्षक भइयो । चुनावी आमसभाहरूमा भाग लिन भातपानी मात्र होइन ज्यानै फाल्न खोज्छन् मान्छेहरू, तर आफूलाई पटक्कै जाँगर चल्दैन । अँ भोट चैं खसालिन्छ । त्यो पनि सामान्य अवस्थामा मतदान भएको बेला मात्र । यो आफ्नो नानीदेखिको बानी हो । <br /> अमेरिका गएका बेला संयोगवश त्यहाँको मध्यावधि चुनाव परेछ । त्यहाँ चाहिं मेरो चुनावसम्बन्धी धारणाको पारो ह्वात्तै माथि पुग्यो, नेपालमा सुनको भाउ चुलीमा पुगेझैं । खोइ किन यस्तो भयो मजस्तो आफ्नै देशको चुनावमा नाक लाग्ने मान्छेलाई । निकै दिन गम्दा सानोतिनो रहस्य पत्ता लाग्यो । हाम्रो देशको चुनाव नाकै दुलो पर्नेगरी गनाउँछ । वाग्मती र विष्णुमतीको पानीले छेवै भेट्तैन चुनावलाई । तर अमेरिकामा चुनाव मगमगाउँछ पारिजातको मनमोहक सुगन्ध फैलाएर । बास्नाबाट नलोभिने को छ र संसारमा, म लोभिएँ । त्यहाँको चुनावका लागि म भ्रमरो भएँ । एउटै वस्तु यहाँ गनाउने र अमेरिकामा बास्ना आउने १ यस्ता कुरामा म अलिक गम्भीर भएँ । स्पष्ट हुन अधि बढें । <br /> पत्रपत्रिका, रेडियो, टेलिभिजन, इन्टरनेट र त्यहाँ धेरै वर्षदेखि बस्दै आएका अनुभवी नेपालीहरू मेरा जिज्ञासाका स्रोत बने । यी स्रोतहरूबाट अमेरिकी मध्यावधि चुनावको बाह्रखरीमा प्रवेश गर्ने अवसर प्राप्त भयो । म २००६ को मध्यावधि चुनावको कुरा गर्दैछु । त्यस चुनावमा तल्लो सदन (हाउस अफ रिप्रिजेन्टेटिव) को सबै पद (सिट) र सिनेटको एक तिहाइ पदमा प्रतिस्पर्धा हुँदै थियो । प्रस्तुत चुनाव राष्ट्रपतिको चारवर्षे कार्यकालका बीचमा हुने चुनाव होस त्यसकारण नै त्यसलाई मध्यावधि चुनाव भनिन्छ भन्ने कुरा थाहा भयो । मतदान अमेरिकी कांग्रेसका उपर्युक्त दुवै सदन अर्थात् प्रतिनिधि सभा र सिनेटका लागि हुँदै थियो । ४३५ सदस्यीय प्रतिनिधि सभाका सबै सदस्यले प्रत्येक दुई वर्षमा मतदाताको सामना गर्दारहेछन् भने १०० सदस्य भएको सिनेटमा चाहिं सो अवधिमा एक तिहाइ (३३) पदका लागि मात्र प्रतिस्पर्धा हुँदो रहेछ । अमेरिकी कांग्रेसका दुवै सदनमा प्रतिनिधि सभा निकै ठूलो छ । यसमा सिटको संख्या धेरै भएको हुनाले जनताको प्रतिनिधित्व पनि अधिक हुन्छ, त्यसैले जनताको विचार चाँडोचाँडो थाहा पाउनका लागि प्रत्येक दुई वर्षमा प्रतिनिधि सभा सदस्यले जनताकाबीच जानुपर्छ तर माथिल्लो सदनका सिनेटरको कार्यकाल ६ वर्षको भएकाले प्रत्येक दुई वर्षमा यसका एक तिहाइ सदस्यले मात्र चुनावको सामना गर्नुपर्ने रहेछ भन्ने कुरा थाहा भयो । <br /> काँग्रेसको नियन्त्रणका निमित्त ‘रिपब्लिकन’ र ‘डेमोक्रेटिक’ नामका दुई पार्टीका बीचमा मात्र चुनावी प्रतिस्पर्धा हुँदो रहेछ । सिनेटमा केही समयका लागि ‘डेमोक्रेटिक’ पार्टीको बहुमतलाई छोडेर १९९४ देखि (अमेरिकी) काँग्रेसमा ‘रिपब्लिकन’ पार्टीको वर्चस्व रहेको पाइयो । <br /> त्यत्रो विशाल महादेशका त्यतिबिघ्न मान्छे मात्र दुईवटा दलभित्र अटाउनु मेरा निम्ति, म एउटा नेपालीका निम्ति ठूलै आश्चर्य मान्नुपर्ने कुरा थियो । मैले विश्वको मानचित्र पल्टाएँ । त्यहाँ नेपाल खोज्न मलाई निकैबेर लाग्योस मैले मनमै भने, ‘वास्तवमा नेपाल सानै रहेछ ।’ अमेरिका हेरें, मात्र पचास राज्य भएको महादेश रहेछ त्यो, मात्र दुई पार्टी भएको महादेश रहेछ त्यो । विश्व मानचित्रमा एउटा सानो बिन्दु देखिने नेपालमा सयभन्दा बढी पार्टी ! म झन् छक्क परें । कसरी अटाएका छन् त्यत्रा विघ्न दल ! कल्पना अझ घनीभूत भयो । दलैदल, बदलैबदल, नेताहरू र तिनका फोहोरी खेल ! कसरी वहन गर्छ मेरो सानो देश ! कसरी अघि बढ्छ मेरो सानो नेपाल ! अहँ, यसको प्रगति असम्भव छ, किनभने दलको डङगुरभित्र थिचिएको मेरो देश, मलभित्र निस्सास्सिएको मेरो देश, जसको प्रगति र अग्रगति कल्पनातीत छस म चित्त बुझाँउछु । मैले ‘चुनाव’लाई एउटा ‘फोहोरी खेल’ का रूपमा परिभाषित गरेको थिएँ । चुनावमा स्वस्थ र स्वच्छ प्रतिस्पर्धा हुन्छ, यो मेरा मन मस्तिष्कमै थिएन । त्यसैले म चुनाव भनेपछि बाह्र हात पर बस्ने मान्छे हुँस तर त्यहाँ गएर चुनावको गतिविधि हेर्दा यो आफैंमा खराब होइन रहेछस राजनीति स्वयंमा फोहोरी खेल होइन रहेछ भन्ने लाग्यो । <br /> चुनाव हुनुअघि त्यहाँ पनि यसको प्रचारप्रसार हुन्छ तर एकदम बास्नादार प्रचारप्रसार, स्वच्छ प्रचारप्रसार । न नारा, न जुलुसस न गाली, न गलौजस कुनै कुरा देख्न पाइदैन त्यहाँ । चुनाव आयो भनेपछि कुनै व्यापारी, उद्योगपति, किसान कसैले पनि डराउनु पर्दैन । ‘चन्दा आतङ्क’ भन्ने शब्दनै छैन त्यहाँको शब्दकोशमा । यो मैले त्यहाँ थाहापाएको कुरा हो, यो मैले त्यहाँ बुझेको कुरा हो । <br /> अमेरिकाको चुनाव प्रचार गर्ने तरिका वैज्ञानिक रहेछ, अनि उत्कृष्ट पनि । रेडियो, टेलिभिजन, इन्टरनेट, पत्रपत्रिका जस्ता कुराहरू त्यहाँका चुनाव प्रचारका साधन रहेछन् । यीबाहेक प्रत्येक गाउँ, टोलमा बनेका चुनावप्रचार समितिहरू पनि साधनकै रूपमा परिचालित भएको पाइयो । गाउँ, टोलका प्रचारप्रसार समितिहरूले आआफ्ना गाउँ, टोलका मतदाताहरूलाई व्यक्तिगत रूपमा हुलाकबाट चिठी पठाउँदारहेछन् । ‘हाम्रो फलानो पार्टीको उमेदवार फलानालाई विजयी बनाउन सहयोग गरौंस सकिन्छ भने चुनाव प्रचारका निमित्त दशदेखि पचास डलरसम्म सहयोग पनि गरौं’ भन्ने कुरा पत्रमा लेखेको देखियो । उमेदवारले मतदातालाई पैसा दिएर भोट खरिद गर्ने ठाउँको मान्छेले ठीक विपरीत प्रक्रिया देखेपछि छक्क नपर्ने कुरै थिएन । त्यहाँ असल उमेदवारलाई मतदाताले जिताउँदा रहेछन्स तर हाम्रोमा असलले हार्छ, धनीले जित्छ । <br /> चुनावमा उमेदवारको प्रचार–प्रसार गर्ने दोस्रो तरिकामा ‘परिचय पुस्तिका’ रहेको पाइयो । सो पुस्तिकामा फोटो सहित उमेदवारको परिचय र उसले विगतमा गरेका समाजोपयोगी कार्यहरूको विवरण अभिटङ्कन गरिएको हुँदोरहेछ । सो ‘परिचय पुस्तिका’ सोझै मतदाताको हातमा नदिएर डिपार्टमेन्टल स्टोर, ग्यास स्टेसन, सेवन इलेभन, होटल, स्कूल, लाइब्रेरी आदिमा सम्बन्धित कामकै निमित्त निर्मित घर्रामा राखिंदो रहेछ । चुनावमा चाख राख्ने जो कोहीले सो पुस्तिका लगेर हेर्ने, पढ्ने काम गर्दा रहेछन् । <br /> अर्को माध्यम रेडियो र टेलिभिजन, जहाँबाट दुवै पार्टीका उमेदवारले पालैपालो जनतासमक्ष आआफ्ना कुरा राख्छन् र राखेको पनि सुनियो, देखियो । उमेदवारले आफ्ना मतदाता समक्ष कुरा राख्दा भावी योजनाका कुरा होइन विगतमा आफूले जनता र देशका लागि गरेका योगदानको कुरा बढी राख्छन् । उसले जितेपछि गरेका कार्यहरूको उल्लेख चाहिं अर्को चुनावमा गरिने रहेछ । वर्तमान समयको सबैभन्दा सजिलो र सबै मतदाताले प्राप्त गर्ने प्रचार साधन वेबसाइट भनिदो रहेछ । <br /> उपर्उल्लिखित ‘परिचय पुस्तिका’ लाई वेबसाइटमा हालेर प्रेषण गरेपछि प्रत्येक मतदाताले घरैमा बसीबसी इन्टरनेट मार्फत् उमेदवारको परिचय प्राप्त गर्ने यस किसिमको व्यवस्था ज्यादै सुन्दर लाग्योस तर दिनको ५र५ घण्टा मात्र बिजुली आउने हाम्रोजस्तो देशमा विद्युतीय सञ्चार माध्यम भालुको कन्पट हुनेरहेछ । <br /> उपर्युक्तबाहेक अर्को तरिका पनि रहेछ चुनाव प्रचारको । त्यो हो मतदान हुनुभन्दा दुई दिन अघि मात्र उमेदवारको चिन्ह अङ्कित ध्वजालाई काठका ससाना कप्टेरामा च्यापेर राजमार्ग अथवा सडकको दुवै किनारमा गाडने कार्य । एकापटिको किनारामा एउटा पार्टीको उमेदवारले र अर्कापटिको किनारामा अर्का पार्टीको उमेदवारले ध्वजा गाड्ने काम गरेको पाइयो । मतदानको भोलिपल्ट सबेरै आआफ्ना उमेदवारका ध्वजा सम्बन्धित कार्यकर्ताले उखेलेर लैजाँदा रहेछन् । कति राम्रो बानी, कति राम्रो व्यहोरा । <br /> अमेरिकाको चुनाव प्रचारको प्रशंसनीय शैली देखेर मलाई वेदव्यासको एउटा कथनको स्मरण भयो । व्यासले आफ्नो कथनमा भनेका छन् “गोकर्णो पण्डितो ज्ञानी धुन्धुकारी महाखलः ।” यस कथनमा ढालेर मैले त्यहाँको चुनावलाई हेरें । मलाई लाग्यो वास्तवमा अमेरिकाका उमेदवार, उनीहरूका कार्यकर्ता र जनता गोकर्ण हुन् । हारेर पनि जिते सरह देखिने त्यहाँका उमेदवार र तिनका कार्यकर्ता महान् हुन् र अनुकरणीय पनि । कोठाभित्र, हलभित्र, अफिसभित्र विजयोत्सव मनाउने त्यहाँका विजयी उमेदवार र टेलिभिजनको पर्दा अगाडि बसेर उत्सवमा सहभागी हुने त्यहाँका मतदाता कति शिक्षित र कति सचेत छन् भनेर साध्य छैन । त्यहाँका जनता भरसक राजनीतिमा भागै लिंदैनन्स लिइहाले भने पनि क्रुद्ध बनेर होइन बुद्ध बनेर लिन्छन्, शुद्ध बनेर लिन्छन् । यहाँछैं स्यालको हुइयाँका पछि लाग्दैनन् त्यहाँका सचेत जनताहरू । त्यहाँको स्वस्थ प्रतिस्पर्धा हेर्दा वास्तविक प्रजातन्त्र त्यहीं पो छ कि जस्तो अनुभूत गरें मैले । त्यहाँको राजनीति सारै मन पर्यो र मैले त्यसलाई बास्नादार चीज भनेको हुँ । <br /> ७ नोभेम्बर २००६ को प्रातः ६ बजेदेखि बेलुका ७ सम्म अमेरिकी मध्यावधि चुनाव हुँदैछ भन्ने थाहा पाएपछि म त्यहाँको मतदान अवलोकन गर्न अत्यन्त लालायित भएँ । मेरो अभीष्ट पूरा हुने, नहुने गोपी ज्वाईँका हातमा थियो । किनभने उडब्रिज ९भर्जिनिया० का मतदान केन्द्रमा पैदल हिडेर पुग्ने अवस्था थिएन र बसमा जान आउन पनि रुट नमिल्ने हुन सक्थ्यो । <br /> बिहान १० बजेतिर हामी डेराबाट निस्कियौं र त्यहाँका डिपार्टमेन्टल स्टोरतिर लाग्यौं । पालैपालो ३र४ वटा ठूला बजार चाहार्यौं । त्यसो गर्नुको प्रमुख उद्देश्य ती बजारहरूमा उपभोक्ताको चहलपहल दृष्टिगत गर्नु थियो । चुनाव अघिको चहलपहल र चुनावका दिनको चहलपहलमा तुलना गर्नु थियो । अमेरिकाका ख्यातिप्राप्त मल, वालमार्ट, साम्सक्लब, पिबल्सजस्ता विशाल बजारहरूमा यसअघि धेरै पटक घुम्न र किनमेल गर्न गोपीजीका साथ लागेर गइसकेको थिएँ । म जतिचोटि त्यहाँ पुगें, उपभोक्ताहरूको घुँइचो एकै अनुपातमा पाएँ । चुनावका दिन पक्कै पनि सधैंझैं चहलपहल हुदैन लागेर त्यसको निक्र्यौल गर्नु थियो, तर मेरो अनुमान९गेस०ले पूर्णतः फेल खायो । गेसपेपर पढेर जाँच दिने नेपाली विद्यार्थी भएँ म । किनभने त्यहाँ चुनावका दिन पनि चहलपहल यथावत् थियो, अलिकति पनि कमबेस थिएन । आश्चर्य मान्दै मैले गोपीजीलाई प्रश्न गरें, “हाम्रो देशमा त चुनावको दिन बजारै लाग्दैन, दोकानै बन्द हुन्छन् । दोकानेहरू पनि मतदातालाई ओगट्तै हुन्छन् बूढो गोरुले गाई ओगटे जस्तै । कुनैकुनैले त आफ्नो दोकानै मतदान केन्द्रतिर सार्छन् पहाडमा गाईवस्तुको थलो सारेजस्तो । अरुदिन मरिकुस्तै ठग्ने दोकानेहरू त्यस दिन त्यसै दिउँलाझैं गर्दै आफ्नो पार्टीलाई भोट माग्छन् । आफ्नो पार्टी नहुनेले आफन्तलाई भए पनि माग्छन् माग्छन् । तर यहाँ त न कसैका मुखबाट चुनावको कुरा सुनिन्छ, न उमेदवारको कुरा सुनिन्छ, न त पार्टीकै कुरा सुनिन्छ । अमेरिकामा सधैं यस्तै हो ?” <br /> “बुबा, यो त गरिखाने ठाउँ हो । राजनीति गर्ने, फोकटमा गफ चुट्ने, आफ्ना हाँडीमा अरुका मकै भुट्ने र भोट हाल्न जाने यहाँ कसलाई फुर्सद ! पच्चीस प्रतिशत पुगिसरी आउनेलाई अलेली चासो होला चुनावकोस अरुलाई वास्तै छैन । जसलाई चासो छ ती जान्छन्, भोट दिन्छन्, फर्किन्छन् । उहाँ जस्तो बेकामे मान्छे पाउन निकै मुस्किल पर्छ यहाँ । छुट्टीका दिन चुनाव परे पनि भोट दिन जादैनन्, बरु नयाँ ठाउँ घुम्न जान्छन् र रामरौस गरेर फर्किन्छन् । म पनि झन्नै पो त्यस्तै त्यस्तै हुन लागेको छु बुबा, अहिले” गोपी ज्वाइँले वास्तविक कुरा ओकल्नुभयो । <br /> मैले उहाँसँग मतदानकेन्द्र अवलोकन गर्ने इच्छा प्रकट गरें । विशेषतः त्यहाँ पुस्तकालय र विद्यालयमा मतदानकेन्द्र राखिंदो रहेछ । हामी वालमार्टबाट सोझै पुस्तकालयतर्फ लाग्यौं । वालेमार्टबाट डेरातिर आउने बाटैमा पर्छ एउटा सामुदायिक पुस्तकालय । पोटोम्याक अस्पतालको छेउमा रहेको सो पुस्तकालय सानो भएपनि सुन्दर र सुविधासम्पन्न छ । गोपीजी सो पुस्तकालयको सदस्य भएका नाताले म पनि चार पाँच पटक त्यस पुस्तकालयमा पुगेको छु र बिदेशी पर्यटकले प्राप्त गर्ने सुविधा पनि उपभोग गरेको छु । <br /> उक्त मतदानकेन्द्र अगाडिको पार्किङ् क्षेत्रमा चार, पाँच वटा गाडी मात्र थिए । त्यसैको एक छेउमा आफ्नो गाडी पार्किङ् गरेर हामी दुवै जना गाडीबाट उत्रियौं र मतदान केन्द्रको घेरादेखि अलिक पर बस्यौं । भोट नदिनेका लागि प्रवेश निषेध थियो त्यहाँ । बाहिरैबाट झन्डै एकघण्टा अवलोकन गर्यौं रमितेका रूपमा । बेलाबेला एक, दुई गाडी पार्किङ्मा आउँथे, मतदाताहरू भित्र पस्थे, भोट दिन्थे अनि तुरुन्तै फर्किन्थे । न त्यहाँ भीड थियो, न त्यहाँ चोरी चाप्लुसी नै थियो । न होहल्ला, न बुथकब्जा, न आतङ्क, न असुरक्षा केही थिएन त्यस मतदान केन्द्रमा । मैले नेपालको मतदानकेन्द्र संझिएँ र त्यहाँको मतदान केन्द्रपटि फर्किएर मनमनै भने,, ‘तिमी अमेरिकीहरू यस मामलामा वास्तवमै अनुकरणीय रहेछौ, अनुशरणीय रहेछौ । तिमीहरूको देश स्वस्थ प्रतिस्पर्धाको देश रहेछ । दक्षिण एसियामा यस किसिमको संस्कार कहिले आउला !’ एकघण्टा पछि हामी त्यहाँबाट अर्को मतदान केन्द्रमा गयौं । त्यो मतदानकेन्द्र ‘मोरोस्को हिल इलिमेन्टरी स्कूल’मा थियो । त्यो स्कूल हाम्रो नाति अभिषेक पढ्ने स्कूल हो । त्यस स्कूलमा पनि म अभिभावकका नाताले तीन, चार पटक पुगेको छु । अत्यन्त रमणीय स्थानमा निर्मित त्यस स्कूलको अध्ययन अध्यापन निकै स्तरीय छ । यो मेरो आफ्नो निजी अनुभव हो । त्यहाँ पनि स्कूल कम्पाउण्डभित्रसम्म मात्र पुग्न सक्यौं र आधा घण्टाजति बसेर अवलोकन गर्यौं । पुस्तकालयको चुनावी गतिविधि र त्यस स्कूलको चुनावी गतिविधिमा अलिकति पनि पृथक्ता ठम्याउन सकिएन । <br /> प्रत्येक मतदान केन्द्रमा कम्प्युटरको प्रयोग गरी मतदान गर्ने कार्य हुँदोरहेछ । प्रत्येक केन्द्रमा पाँचदेखि दश वटासम्म कम्प्युटरको प्रयोग गर्न सकिने भए पनि एकैपटक सबै कम्प्युटरको प्रयोग भएको पाइएन । एकजना अमेरिकी मतदातालाई गोपीजीले मतदाताको न्यून उपस्थितिका बारेमा सोद्धा उसले भन्यो, ‘डेमोक्रेटिक उमेदवारलाई जिताउन यस पटक अघिल्लो चुनावमाभन्दा बढी मतदाता भोट हाल्न आएका छन् ।’ यस्तो उपस्थिति पनि धेरै भयो भने थोरै उपस्थिति चाहिं कस्तो थियो होला, जस्तो लाग्यो । हामी त्यहाँबाट फिर्यौं । हामी बसेको भवनको पहिलो तलाको एउटा एपार्टमेन्टमा ‘क्यारोल ए। बुस’ नामको अमेरिकी बस्तथ्यो । क्यारोल पनि गोपीजीले काम गर्ने ‘स्याम्स क्लब’ नामको डिपार्टमेन्टल स्टोरमा नै काम गर्दोरहेछस त्यसैले गोपीजीको राम्रो चिनाजानी रहेछ उससँग, ‘हाइ’ र ‘बाइ’ को मित्रताभन्दा अलिक गहिरो । सोही नाताले म पनि उसको साथी बन्न पुगें । त्यो मान्छे निकै अध्ययनशील रहेछ, हिमखिम बढेपछि थाहा भयो । मलाई लाग्यो अमेरिकी राजनीतिको राम्रो ज्ञान भएको मान्छे हो क्यारोल । उसबाट अमेरिका सम्बन्धी निकै कुरा अवगत गर्न पाएँ मैले । अमेरिकी राजनीतिप्रति मेरो आकर्षण बढ्ने प्रमुख कारक क्यारोल नै हो । अमेरिकी चुनाव र तत्सम्बन्धी कुराहरूको एउटा प्रमुख स्रोत हो क्यारोल । चुनावकै सन्दर्भमा एकदिन मैले क्यारोलसँग प्रश्न राख्दै भने, “अमेरिकाको ‘एब्सेन्टी भोटिङ्’का बारेमा जान्ने इच्छा थियो मिस्टर क्यारोल, कसो गरुँ'' <br /> क्यारोलले दिएको जानकारीका आधारमा र अन्य केही अमेरिकी दैनिक पत्रिकाका आधारमा मैले ‘एब्सेन्टी भोटिङ्’ सम्बन्धी सामान्य जानकारी पाएँ । <br /> कुनै पनि मतदाताले मतदानबाट वञ्चित हुनपरोस् भन्ने उद्देश्य राखी व्यवस्था गरिएको ‘एब्सेन्टी भोटिङ्’ त्यहाँको देश, काल, वातावरणसँग मेल खाने किसिमको छ । त्यो व्यवस्था चुनावको दिन मतदान केन्द्रमा गएर भोट हाल्न नसक्ने मतदाताका निमित्त अत्यन्त उपयोगी छ, मैले यस्तो अनुभव गरें । <br /> वास्तवमा मतदातालाई देवतातुल्य मानिदो रहेछ त्यहाँ । त्यसैले होला ‘एब्सेन्टी भोटिङ्’मा पनि दुई किसिमको व्यवस्था गरेको रहेछ — एउटा ‘एब्सेन्टी बाइ मेल’ र अर्को ‘एब्सेन्टी इन पर्सन’ । पहिलो किसिमको ‘एब्सेन्टी भोट’ दिन चाहने पञ्जीकृत मतदाताले चुनाव हुनुभन्दा दश महिना अघिदेखि ‘जेनरल रजिष्ट्रार’को कार्यालयबाट आवेदन फारम मगाई भरेर पठाउने प्रावधान रहेछ । मतपत्र प्राप्त गर्नका लागि भरेर पठाइने सो आवेदन फारम चुनाव हुनुभन्दा पाँच दिन अघिसम्ममा सम्बन्धित कार्यालयमा पुगिसक्नु पर्दो रहेछ । प्राप्त आवेदनको छानविन गरी सम्बन्धित कार्यालयले मतदाताका नाममा मतपत्र पठाउँदो रहेछ । मतदाताद्वारा आफ्नो मत जाहेर गरिएको सो मतपत्र चुनाव हुने दिन बेलुका ७।०० बजेसम्ममा जेनरल रेजिष्ट्रारको कार्यालयमा पुगिसक्नु पर्ने, अन्यथा मत गणनामा सो मतपत्र समावेश नहुने रहेछ । मेलद्वारा गरिने यस भोटमा यसमा हुलाक, इमेल, फ्याक्समध्ये कुनै एक साधनको प्रयोग गर्न सकिन्छ । फारम मगाउनेदेखि भोट दिनेसम्म सबै काम उपर्युक्त साधनमध्ये कुनै एकबाट गर्नुपर्ने रहेछ । <br /> ‘एब्सेन्टी इन पर्सन’ भनिने दोस्रो प्रकारको भोट चाहिं मतदाता स्वयंले तोकिएको समयभित्र तोकिएको ठाउँमा गएर दिइने भोट रहेछ । यसमा पञ्जीकृत मतदाताले चुनाव हुनुभन्दा ४५ दिन अघिदेखि चुनावको अघिल्लो शनिवारसम्म ‘जेनेरल रेजिष्ट्रार’को कार्यालयमा ‘एब्सेन्टी इन पर्सन’ भोटका लागि आवेदन दिन सक्तारहेछन । आवेदन स्वीकृत भएका मतदाताले चुनावको अघिल्लो शनिबारदेखि चुनाव हुने दिनको बेलुका ७ बजेसम्म मतदान गर्न सक्ने व्यवस्था रहेछ । विभिन्न तरिकाबाट मतदान दिन पाउने व्यवस्था गरेर अमेरिकाले एउटा राम्रो नमुना प्रस्तुत गरेको रहेछ । मतदानलाई ‘सर्वजन हिताय, सर्वजन सुखाय’ का रूपमा लिनुलाई लोकोपयोगी कार्य मान्न सकिन्छ । कुनै पनि असमर्थले सजिलै भोट हाल्न सक्ने यस किसिमको व्यवस्था अनुकरणीय देखिन्छ । अशक्तताको वर्गीकरण पनि व्यावहारिक एवं वैज्ञानिक लाग्छ । <br /> शारीरिक रूपमा अशक्त वा अस्वस्थ र उसको हेर्चाह गर्ने व्यक्ति, अध्ययनरत विद्यार्थी र उसको अभिभावक, संस्थागत व्यापारी अथवा व्यक्तिगत व्यापारका लागि देशविदेश डुलिरहने व्यक्ति र आफ्नो निजी बिदा उपभोगका लागि यात्रा गर्न निस्किएका व्यक्ति आदिले ‘एब्सेन्टी भोटिङ्’को सुविधा पाउँदा रहेछन् । त्यसरी नै बिहान ६ देखि बेलुका ७ सम्म खटेर ११ घण्टाभन्दा बढी काम गर्ने व्यक्ति, धार्मिक कारणबाट भोट हाल्न जान असमर्थ व्यक्ति, पोसाकधारी नोकरीमा संलग्न व्यक्ति उक्त भोटिङ् सुविधाका हकदार बन्न सक्दा रहेछन् । उपर्युक्त बाहेक अस्थायी रूपमा अमेरिका बाहिर बसेका व्यक्ति र मतदान केन्द्रका अधिकृत एवं कर्मचारी समेतले सो भोटिङ्मा सामेल हुनसक्ने प्रावधान रहेछ । <br /> अन्तश्चक्षुबाट दृष्टिगत गर्दा के देख्न सकिन्छ भने अमेरिकीहरूको चुनावी सँस्कृति निकै स्वतन्त्र, स्वस्थ र शुद्ध छ । त्यहाँका राजनेता र तिनका कार्यकर्ताहरूले चुनावलाई सरल र सहज रूपमा लिंदा रहेछन् । “संपत्तौ च विपत्तौ च महतामेकरूपता” भन्ने पूर्वीय सदुक्तिलाई आत्मसात गर्ने अमेरिकीहरूले ‘पराजय’को अर्थ राम्ररी बुझेका रहेछन् । <br /> हाम्रो दक्षिण एसियाका जनता चुनाव जतिजति नजिकिंदै जान्छ त्यतित्यति डर र त्रासले आक्रान्त बन्दै जान्छन् । चुनावको पिण्ड नछुटुन्जेल उनीहरूले सुखको सास फेर्न पाउँदैनन्स तर अमेरिकामा चुनाव आउनु र जानुले जनतालाई कुनै प्रकारको पृथक्ताभास दिन सक्दैन । भलै अन्य केही कुराहरूमा अमेरिकीहरू विश्वमै प्रत्यालोचित छन् तर पनि उनीहरूको चुनावी संस्कृति अनुकरणीय एवं अनुशरणीय देखिन्छ ।</big> ००० nfd9mgukmdwva65hbbi0hijkfkqdyhd अत्याधुनिक चालक र उत्तरआधुनिक स मिल 0 2827 5277 2014-06-24T16:01:30Z सरोज कुमार ढकाल 358 ===अत्याधुनिक चालक र उत्तरआधुनिक स मिल=== <big>अन्तर्र... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki ===अत्याधुनिक चालक र उत्तरआधुनिक स मिल=== <big>अन्तर्राष्ट्रिय नेपाली साहित्य समाजको आयोजनामा भएको ९७ औं देवकोटा जयन्ती समारोह मेरा निम्ति एक अविस्मरणीय क्षणका रूपमा रहेका छ । प्रस्तुत समारोह भर्जिनियास्थित जर्ज म्यासन युनिभर्सिटी पुस्तकालयको अत्याधुनिक एवं सुन्दर कक्षमा सम्पन्न भएको थियो । <br /> अन्तर्राष्ट्रिय नेपाली साहित्य समाजका अन्य पदाधिकारी र सदस्यहरूसँग मेरो त्यति राम्रो परिचय नभए पनि समाजका संस्थापक अध्यक्ष साहित्यकार एवं कवि होमनाथ सुवेदीसँग भने निकटतम सम्बन्ध स्थापित भइसकेको थियो । उहाँ साहित्यकार भनेपछि हुरुक्क हुने सहृदयी व्यक्तित्वका रूपमा परिचित हुनुहुन्छ । उहाँद्वारा नै मैले उपर्युक्त समारोहमा उपस्थित हुने निम्तो पाएको थिएँ । उहाँले नै मलाई सो समारोहमा लाने कुरा फोनबाट गर्नुभएको थियो । <br /> २३ अक्टुबर २००६ (लक्ष्मीपूजा)का दिन अपराह्न १.१५ बजे मलाई लिन म बसेको एपार्टमेन्टमा उहाँ र उहाँकी धर्मपत्नी नन्दादेवी सुवेदी आइपुग्नुभयो । सोभन्दा अघि नै म तयार भई दुई तलामुनि रहेको पटाङ्गिनीमा ओर्लिइसकेको थिएँ । सुवेदी दम्पती अगाडिको सिटमा बस्नुभएको थियो, म पछाडिको सिटमा बसें । तब एकाएक त्यो रातो कार अघि बढ्यो डि.सि.मेट्रो एरियाको स्प्रिङ्फिल्डतिर । गाडी केही पर नपुगुन्जेलसम्म म आफ्नै धुनमा थिएँ, केही थाहा पाइन । अर्को सडकमा गाडी समाहित भएपछि मात्र मलाई थाहा भयो चालकका ठाउँमा नन्दादेवी सुवेदी हुनुहुँदो रहेछ । केही दिनअधि उहाँबाटै थाहा पाएको थिएँ उहाँ भर्खर गाडी चलाउन सिक्दै हुनुहुन्छ । म हठात् अर्कै मनस्थितिमा पौडिन पुगें । ‘के मेरो दिन पुग्न लागेको हो ?’ आफैंलाई प्रश्न गरें मैले । यत्तिकैमा ‘यसो गर, उसो गर, ब्रेक हान, दाहिने लेनतिर मोडेर गति अलिक कम गर, अब देब्रे लेनतिर छिराएर गति बढाऊ’ जस्ता सिकाइका वाक्यहरू सुनेपछि त झन् हंसले ठाउँ छोड्यो । <br /> असंख्य ट्राफिक बत्तीहरू पार गर्दै, कतै ट्राफिक जाममा पर्दै गाडी निर्वाध अघि बढिरहेको थियो । अगाडि हेर्दा अर्को गाडीसँग ठोकिनै लागेको देखिन्थ्यो भने पछाडि हेर्दा कमिलाका ताँतीझैं गुडेका गाडीले ड्याम्म दिन लागेको जस्तो देखिन्थ्यो । छातीमा हात राखें, भित्र कतकता चस्स बिझायो । छोरी कृष्णा, ज्वाइँ र नातिहरूको सम्झना आयो । देश, जिल्ला हुँदै सुरुङ्गा घरमै आइपुग्यो बिझाएको मन । सबैथोक सबैतिरबाट एकैचोटि बिझाएपछि चोला उठ्नै लागेको अनुभव गरें मैले । कान र आँखा बन्द गरेर कारमा छु भन्ने बिर्सन खोजें; के बिर्सिन्थ्यो, झन् उखपात ! बाँदर नसंझनु भन्दा झन्झन् संझिएर उखरमाउलो भएझैं । नेपालमा यस किसिमको सङ्कट परेको भए धरोधर्म गुड्दै गरेको गाडीबाट सडकमा हाम फाल्थें । परिणाम, दुबै हातमा लड्डू— आफू स्वतः सहिद हुने र परिवारका हातमा दस लाख ! तर दुःखको कुरा म अमेरिकामा थिएँ । त्यहाँ त दुबै हातमा लड्डू होइन विष पर्ने कुरा प्रायः निश्चित थियो । विदेशी भूमिमा मर्नु एउटा विष थियो भने दाहकर पाँच हजार डलर तिर्नुपर्ने संझनाले बढी ऐंठन गरेको थियो । <br /> मनको सानो टुक्राले भन्यो, ‘आ .... लेखला भाबी मेटला को ?” अमेरिकै आएर सकिन लेखेको रहेछ भने ठीकै छ । मेरो जेष्ठपुत्र सूर्य पनि गाडी दुर्घटनामा नै गएको हो । आज त्यसैको एककुन्द्रो मेटिन आँटेको होला ! अर्को मनले भन्यो, ‘छोरो त धेरै भाग्यमानी रहेछ, आफ्नै मातृभूमिमा विलीन भयो । तँ अभागी चाहिँ ...... !” झन्नै मुखबाट शब्द उम्किन खोज्यो । म झस्किएँ । बाटो केही खुला भएका बेला होमनाथजी मसँग बात मार्नुहुन्थ्यो । म पनि उहाँको कुरामा सहभागी हुन्थें; तर झपझप निदाउन लागेको मान्छेको जस्तो थियो मेरो बोली । म के बोल्दै थिएँ आपैंm बुझ्दिन थिएँ भने सुवेदीजीले के बुझ्नुभयो अहिले म भन्न सक्दिन ! मैले यसो अनुमान लगाएँ गाडी ९५ नं. को उत्तरदक्षिण महाराजमार्गमा पसिसकेछ । ज्वाइँ गोपीबाट मैले त्यसअघि नै थाहा पाइसकेको थिएँ यस किसिमका राजमार्गमा सिकारुले गाडी कुदाउनु यमराजको निम्तोमा जानु हो । न्यूनतम सत्तरी माइल (११२ कि.मि.) प्रतिघण्टाका गतिमा कुदाउनुपर्ने ठाउँमा ६२ वर्षे सिकारुको हँकाइ ! मलाई कस्तो भएको थियो होला तपाईं आफैं अनुमान गर्न सक्नुहुन्छ । त्यस महाराजमार्गमा कमीलाका ताँती जस्तै घुइँकिएका गाडीहरूको रमिता मैले आकासे पुलबाट निकै पटक हेरिसकेको थिएँ । गोपी ज्वाइँ मलाई बेलाबखत भन्ने गर्नुहुन्थ्यो, ‘बुबा, मैले गाडी चलाउन थालेको तीन वर्ष भयो तर अझै म ९५ राजमार्गमा कुदाउन सक्दिन । बरु घुमाउरै होस् ट्राफिक बत्ती भएका बाटातिरैबाट चलाउँछु । ट्राफिक जाममा परिन्छ, अलिक ढिलो हुन्छ तर दुर्घटनाको संभावना कम हुन्छ । किन भने त्यहाँ ४०/४५ माइलको गतिमा कुदाउन पाइन्छ ।” ज्वाइँले भनेका कुरा संझिएपछि म झन् विचलित हुन पुगें । नेपालका जनता फँसेभन्दा अझ बढी म द्वन्द्वको भुमरीमा फसें । लाग्यो म मर्नु र बाँच्नुको दोसाँधमा छु । <br /> गोजी छामें । राहदानी निकालेर हेरें । वेवारिसे नहुने कुराले बीसको उन्नाइस भयो । जननी र जन्मभूमिको पुनःस्मरण गरें । अरुको आस्थालाई अन्धविश्वास भन्नेहरूले पनि यस्तो अवस्थामा यसै गर्लान् । यो मेरो निजी विचार हो । <br /> “पोखरेलजी, आइपुगियो । ओर्लिने होइन ?” यस्तो वाक्य कानभित्र पस्यो । म फेरि झस्किएँ । आफूलाई सम्हाल्दै आँखा खोलें । सपत्नी होमनाथ गाडी बाहिर निस्किसक्नु भएको रहेछ । लाजले भुतुक्क हुँदै म बाहिरिएँ । “६२ वर्षे नयाँ सिकारु चालकले यति राम्ररी गाडी हाँकेर यहाँसम्म ल्याइपुर्याउनु मेरा लागि आठौं आश्चर्य हो । धेरै धेरै धन्यवाद ।” मेरा थुकबिनाका मुखबाट यस्तै भनाइ निस्कियो । “एक्सिडेन्ट नगराई मेरो ज्यान बचाइदिएकोमा धन्यवाद भन्नुहोस् न पोखरेलजी” सुवेदीजीले हाँस्तै भन्नु भयो । म पनि हाँसे, नन्दा सवेदी पनि हाँस्नुभयो । मेरो सन्त्रासको पर्दा अघि नै खुलेछ भनेर म केही नबोली उभिएँ । दम्पती अघि लाग्नुभयो अनि म पनि पछि लागें । केही क्षणपछि हामी तीनैजना समारोह कक्षमा प्रवेश ग¥यौं, त्यहाँ प्रा.डा. पवन र म गफ गर्न थाल्यौं । <br /> “यहाँको शुभनाम प्राडा पवन होइन ।” यो मेरा पहिलो प्रश्न थियो प्राडालाई । <br /> “हजूर, नेपालमा मलाई यसै भन्थे ।” मेरो पहिलो प्रश्नको उत्तर उनले यसरी दिएका थिए । <br /> “यहाँ त नेपालको एउटा नाम चलेको क्याम्पसको प्राध्यापक हुनुहुन्थ्यो, कहिले आउनुभयो अमेरिका ?” मैले यस्तो जिज्ञासा राखेको थिएँ । <br /> “त्यस्तै छ–सात वर्ष भयो” शङ्कामिश्रित भावमा उनले उत्तर दिएका थिए । <br /> “सपरिवार कि एक्लै ?” मैले फेरि सोधेको थिएँ । <br /> “श्रीमती, दुई छोरा र म चारजना छौं ।” थोरै निधार खुम्च्याउँदै उनले भनेका थिए । <br /> म अनावश्यक प्रश्नहरू गरिरहेको थिएँ भन्ने भावरेखाहरू प्राडाका अनुहारमा अध्ययन गर्न सकिन्थ्यो । <br /> “तपाइँको शुभ नाम ?” मन नलागेरै भए पनि प्रश्न मिल्काए उनले । <br /> “मलाई .... पङ्कज ‘आत्रेय’ भनेर बोलाइन्छ” मैले भनें । <br /> “ओ.के. ! तपाइँ हास्यव्यङ्ग्यकार पङ्कज हो त ।” आश्चर्य मिश्रित स्वरमा उनले भने । <br /> “हजूर, म यहाँको घरमा धेरैचोटि पुगेको छु । मैले यहाँलाई मेरा केही पुस्तकहरू पनि दिएको छु । अमेरिका आएपछि सरका आँखा पनि कुइरा भएछन् । मलाई त्यस्तै लाग्यो । जेहोस् ! मैले सरलाई चिनें । मलाई यसमै गौरव छ ।” मैले भनें । <br /> “अनि तपाईं अमेरिका आइपुग्नुभएको कति भयो ?” उनले भने । <br /> “लगभग दुई महिना” अलिक गम्भीर भावमा मैले उत्तर दिएँ । <br /> “यहाँको बसाइ ?” उत्सुकतापूर्ण प्रश्न थियो उनको । <br /> “उड्ब्रीजमा छोरीज्वाइँ छन्, त्यहीँ बस्तैछु । अमेरिका आगमनको मेरो उद्देश्य पशुपतिको दर्शन मात्र हो, सिद्राको व्यापार होइन ।” मैले यो कुरा भनिरहँदा प्राडाको अनुहार अलिक कस्तोकस्तो भएको थियो । प्राडा पवन र मेरो त्यति मात्र कुराकानी हुनसक्यो, किनभने त्यस बेलासम्ममा कविगोष्ठी प्रारम्भ हुने समय भइसकेको थियो । जर्ज म्यासन युनिभर्सिटी पुस्तकालयको सुन्दर एवम् भव्य सभाकक्ष खचाखच थियो । भर्जिनिया, मेरिल्यान्ड, वासिङ्टन डीसी क्षेत्रका मात्र होइन त्यहाँ न्यूयोर्क तथा बोस्टोनदेखिका कवि एवम् साहित्यकारहरू उपस्थित थिए । <br /> कविगोष्ठी भव्यताकासाथ सम्पन्न भयो । नेपालकै कविगोष्ठी जस्तो थियो त्यो । सो गोष्ठीमा वाचन गरिएका अधिकांश कविताले नेपाली माटो ओडेका थिए । कविताका भावहरूको अतिरिक्त बोल थियो– “नेपालीहरू अमेरिका गएर बस्नु रहर होइन बाध्यता हो” । कवितामा प्रस्फुटित अन्तर्वस्तुहरू मन छुने किसिमका थिए । तर तिनीहरूको प्राकृतिकता र कृत्रिमता खुट्याउन सकिएन । आफ्नो देशलाई चट्ट माया मार्नेहरूको राष्ट्रप्रेमलाई कुन तहमा राख्न सकिन्छ ? यसको उत्तर खोज्न म असमर्थप्राय भइसकेको थिएँ । <br /> आफ्ना अनियन्त्रित मानसतरङ्गहरूलाई एकाकार गर्न खोजेँ मैले । त्यसबेला एउटा सूत्र मेराअगाडि खडा भयो । मेरा मानसिक रङ्गमन्चमा पवनको कथानक नाच्न थाल्यो । प्राडाबारे मेरा सामुन्ने अथाह प्रश्नहरू उपस्थित भए । तीमध्ये केही प्रश्नहरूले प्रमुखता पाए । प्रश्नहरूको मस्यौदा यस्तो थियो— “प्राडा पवन आफ्नो सम्मानित पेसा छोडेर किन अमेरिका आए ? उनले श्रीमती ल्याए पनि छोराहरू किन ल्याए ? उनले र उनका परिवारका प्रत्येक सदस्यले अँगालेको पेसा डलरमुखी मात्र छ कि सम्मानित पनि छ ? ... आदि” <br /> यी प्रश्नहरूका साथमा प्राडाको पूर्व कथाको एउटा सानो रिल पनि बेरिएर आयो मेरा आँखाअगाडि । प्राडा अमेरिका आउनुभन्दा पहिले म दुई–तीन पटक काठमाडौंको उनको महलमा पुगेको थिएँ । उनको आफ्नै १५ कोठे महल थियो । त्यसबेला व्यस्त सहरमा भएको त्यस भव्य महलको चार कोठाबाहेक सबै भाडामा लागेका थिए । उनीबाहेक अरु दुई जना पनि स्थायी नोकरीमै संलग्न थिए । पवित्रा माध्यमिक द्वितीय श्रेणीकी शिक्षिका थिइन् भने जेठो छोरो प्रकाश राष्ट्र बैंकको आठौं श्रेणीको अधिकृत थियो । कान्छो आकाश नोकरीमा संलग्न नभए पनि उसले पुलचोकबाट सिभिल इन्जिनियरिङ सक्नै लागेको थियो । पवित्राका माइती धनाढ्य राणा खानदानका व्यक्ति भएकाले ऐस, आराम गर्न र सुविधा उपभोग गर्नमा उनी बनको काँडा थिइन् । काठमाडौंजस्तो ठाउँमा उनले दुईवटा नोकर–चाकर राखेका थिए । शिक्षण कार्यबाहेक पवित्राले ओरको सिन्को पर सार्न जानेको छैन भन्थे उनलाई चिन्नेजान्ने मान्छेहरू । वास्तवमा शिक्षण पेसा पवित्राको दिन काट्ने साधन मात्र थियो । मैले सुनेको चितवनतिर उनको २५ विघा जग्गा आफ्नो पेवा थियो रे । यी सबै कुरा हेरेर मैले त्यसबेला प्राडालाई एउटा सम्पन्न प्राध्यापकमा गणना गरको थिएँ । उनका साथीहरू भन्थे– “पवनलाई सरस्वती र लक्ष्मी दुबैले उत्तिकै माया गरेका छन् ।” गोष्ठी सकिनासाथ सबै कवि एवम् साहित्यकार गोष्ठीकक्षबाट बाहिरिन थाले । प्रा.डा. बाहिर निस्कँदै गर्दा मैले पुनः उनको हात समाएँ । <br /> ‘यहाँसँग पुनः केही थप जिज्ञासा राख्न सकिन्थ्यो कि ?” भन्ने मेरो प्रश्नको उत्तरमा उनले भने— “सकिन्छ, किन नसक्नु ?” उनको शब्दशक्तिमा आलस्यको जलप लागेको थियो । <br /> “यहाँ राष्ट्रिवादी तथा देशभक्त हुनुहुन्छ भन्ने कुरा यहाँको कविताले देखाइसकेको छ । यो कुरा कवितामा मात्र सीमित छ कि यहाँको अन्तरात्माले नै बकेको हो, प्रष्ट हुन पाउँन”, मैले भनेँ । <br /> “आत्रेयजी ! अन्तरात्मामा नभएको कुरा कवितामा आउन सक्छ र ?” प्रतिप्रश्न गरे उनले । <br /> “हजूर, कथनी र करनी एकै भए कविता अन्तरात्माबाटै बोलेको हुन्छ तर ....” मेरो कुरा टुङ्गिन नपाँउँदै उनी जंगिए– “के तर ?.......” <br /> “तर त्यत्रो सम्मानित प्राध्यापक पेसा छाडेर तपाइँ किन अमेरिका हानिनुभयो ?” मैले भनेँ । मेरो सोधाइबाट उनको रक्तप्रवाह किन्चित शिथिल भएजस्तो देखियो । आफ्नो स्वरलाई नरम बनाउँदै उनले भने–“सुरुमा त ..... म पर्यटककै रूपमा यहाँ आएको थिएँ । किमार्थ पनि बसुँला भन्ने सोच थिएन ।” <br /> “अनि यत्रा वर्षसम्म यहाँ तापाइँलाई केले अँठ्यायो ? कस्तो खालको चुम्बकले आकर्षण ग¥यो श्रीमती र छोराहरूलाई समेत ?” <br /> “खै ....” दिग्दारीको भावमा उनले भने । लाग्थ्यो साँचो कुरा उनको रुद्रघन्टीमा आएर अड्किएको थियो । <br /> “अच्छा, अब तपाइँ नढाँटी भन्नोस् तपाइँ यहाँ कस्तो खालको पेसामा संलग्न हुनुहुन्छ ?” केही उत्तेजित भएकोजस्तो भावमा मैले भनें । मेरो सोधाइबाट उनी एकछिन स्तम्भितजस्ता देखिए र ईष्र्या घोलिएको भनाइ अघि सारे— “अमेरिकामा शत्रुलाई पनि यस्तो प्रश्न सोध्नु हुँदैन । आ... छाड्नुहोस् यस्ता उरन्ठेउला कुरा ।” <br /> “मेरो जिज्ञासाको समाधान नहुन्जेलसम्म यहाँलाई सापले भ्यागुतो पक्डिएझैं पार्छ यसले । यो कुरा बुझेर उम्कने चेष्टा नगर्नुहोला ।” अझ सारो हात अँठ्याउँदै भनें मैले । केही नलाग्ने देखेर उनले पुनः मुख खोले । भित्रैदेखि खोले या बाहिर मात्र भन्नेतर्फ म गइन । <br /> “पङ्कजजी, तपाईंलाई किन ढाँट्नु ? म मेरील्यान्डमा जी–स्टेसनमास्टर गर्छु ।” उनले भने । उनको भनाइमा केही छलछाम थियो कि भन्ने कुरा उनको मुखमुद्राले देखाइरहेको थियो । उनी नेपाली भाषाको प्राध्यापक भएकाले पक्कै पनि उनको भनाइ अभिधात्मक थिएन । ‘... अमेरिकामा शत्रुलाई पनि पेसा सोध्नु हुँदैन’ भन्ने उनका भनाइ उक्त कुराको प्रमाण थियो । जे भए पनि मजस्तो भर्खर मात्र अमेरिका टेकेको नेपालीका लागि अभिधात्मक अर्थमा भनेको हो भने प्राडाले ..... जी–स्टेसनमास्टर भएर काम गर्नु ठीकै थियो । <br /> “ए, अमेरिकाजस्तो ठाउँमा आएर पनि सरले राम्रै पेसा भेट्टाउनुभएको रहेछ । अनि गुरुमाचाहिँ के गर्नु हुन्छ नि ?” वास्तविक कुरा पग्रिन्छ कि भन्ने मनसायद्वारा मैले सोधेँ । <br /> “उनी ..... पेडियाट्रिक नर्स’ छिन् । पेसा एकप्रकार राम्रै छ भन्नुपर्यो र खान, बस्न, सुत्न अफिसले नै दिन्छ । हप्तामा एक दिन पनि हाम्रो भेट हुन हम्मेहम्मे पर्छ । बाल अस्पताल न हो सारै बिजी छिन् ।” आत्मसन्तुष्टिको भाव प्रकट गर्दै उनले भने । उनका हाउभाउबाट कृत्रिमताको आभास पाउन सकिन्थ्यो । <br /> छोराहरूका बारेमा मैले सोध्नै परेन । उनले आफैं भने– “छोराहरू उत्तरआधुनिक भइसकेका हुनाले धेरै दिसम्म उनका लागि उत्तरआधुनिक नोकरी खोजियो । जहाँ इच्छा तहाँ उपाय भने जस्तै उनका लागि उपयुक्त नोकरी पनि भेटियो । उत्तरआधुनिक नोकरी, त्यसमा पनि एउटै दरबन्दीमा दुबै जनाले काम पाउनु मेरालागि कम खुसीको कुरा रहेन ।” <br /> साहित्यमा आएको उत्तरआधुनिकता नै नबुझेका मान्छेलाई .... नोकरीमा उत्तरआधुनिकता भन्ने कुराले मलाई कुहिरोको काग बनायो । कुहिराबाट बाहिर निस्कन प्रयत्न गर्दै मैले भनें— “हम्रो नेपालमा त साहित्य, सङ्गीत, कला आदिमा मात्र उत्तरआधुनिकता भित्रिएको चर्चा परिचर्चा सुनेको थिएँ । अमेरिकामा त काममा पनि उत्तरआधुनिकता आइसकेछ । अँ कस्तो काम (नोकरी)लाई उत्तरआधुनिक काम भन्छन् सर ?” प्राडाले उत्तरआधुनिक कामलाई यसरी परिभाषित गरे—“उनीहरू फिलहाल भर्जिनिया राज्यको फेयरफ्याक्स काउन्टीको उत्तरआधुनिक स–मिलमा काम गर्दैछन् । यो काउन्टी अमेरिकाको मात्र होइन विश्वकै सबभन्दा धनी काउन्टी हो र यहाँको उत्तरआधुनिक स–मिल पनि विश्वमै पहिलो हो ।” <br /> “यसका केही विशेषता पनि जान्न पाइन्थ्यो कि ?” मैले भनें । <br /> “पङ्कजजी ! उत्तरआधुनिक काम भनेको धेरै राम्रो कुरा रहेछ । धेरै कुरामा सुविधा हुनु यसको महत्त्वपूर्ण पक्ष हो । साहित्यमा जस्तै यसमा पनि कुनै नियम, सिद्धान्त, टायम–टेबल भन्ने कुरा नमोनास्ति हुँदोरहेछ । यसमा वर्ष, महिना, घन्टा, हिसाब लागु हुँदैन । यसमा त पटकको हिसाबमा बेतन मिल्छ । सामान्यतया बिहान एक पटक अनि बेलुका एक पटक काममा खटनुपर्छ तर मेसिनमा गडबडी भएका बेलाचाहिँ अरु पाँचसात पटकसम्म पनि ओभरटायम खट्नुपर्छ । त्यस्तो खटाइ भनेको आठपाँच मात्र पर्नसक्छ । .... ‘खाईलाई तीन लात्ती’ भनेझैं खान बस्न सबै कम्पनीकै । बिदाचाहिँ मेसिननै बन्द भयो भने मात्र नत्र पाइँदैन । नभेटी नहुने भएमा समय मिलाएर हामी दुबैजना छोरा भेट्न स–मिलमै पुग्छौं । अमेरिकाको बिजी लाइफ यस्तै हो ।” <br /> “पङ्जजी ! अझै गफ सकिएन ?” पछाडिबाट कोट्याउँदै कवि सुवेदीले भने । <br /> म हत्तपत्त कवि सुवेदीको रातो कारमा गएर बसेँ । हामी उड्ब्रिजतिर फर्कियौं । गफको सिलसिलामा कवि सुवेदीलाई मैले सोधें— “जी–स्टेसनमास्टर भनेको के हो सुवदीजी ?” <br /> “किन ?” उल्टै प्रतिप्रश्न गरे उनले । <br /> “प्राडा पवनले गरेको नोकरी कुन किसिमको रहेछ भनेर जान्न मात्र चाहेको” मैले भनें । <br /> “तपाईंलाई उनले कस्तो नोकरी गरेजस्तो लाग्यो त ?” <br /> “मेरो विचारमा उनी रेलको या बसको स्टेसनमास्टरमध्ये कुनै एक हुनुपर्छ ।” <br /> एकछिनको मन्दमुस्कानपछि कवि सुवेदीले भने– “जी–स्टेसन भनेको ग्यास स्टेसन हो । उनी ग्यास स्टेसनमा काम गर्ने कर्मचारी हुन् । उनको दर्जा नेपालमा पेट्रोल पम्पमा तेल भर्ने कामदार जस्तै हो । नेपालबाट भर्खरभर्खर आउने मान्छेलाई यसै गरी ढाँट्छन् सबैले । नेपालमा पो प्राडा त, अमेरिकामा भुत्राको प्राडा । यहाँ ग्यास स्टेसनमा काम गर्नेले रेस्टरुम (चर्पी) सफा गर्नेदेखि लिएर आइपर्ने सबै काम गर्नुपर्छ ।” <br /> नेपालका प्राडाहरू अमेरिका भनेपछि कति हुरुक्क हुँदारहेछन्, उनीहरूको राष्ट्रवाद साँच्चिकै कवितामा मात्र हुँदोरहेछ भन्ने कुराको अलेली हेक्का भयो मलार्इ । <br /> मैले अर्को प्रश्न राखें– “सुवेदीजी ! पेडियाट्रिक नर्स भनेको कस्तो पेसा हो ?” <br /> “पवित्रा के गर्दैछिन् भन्न खोज्नुभएको होइन तपाईंले ?” सुवेदीजीले अर्को प्रतिप्रश्न गरे । <br /> “हजूर ।” <br /> “उनी एउटा भारतीय मुलको अमेरिकी सेठको घरमा तीनजना नानी हेर्ने काम गर्छिन् ।” <br /> “अनि नर्स किन भने त प्राडाले ?” <br /> “नानीहरूलाई हेर्ने, बोक्ने, खुवाउने, सुताउने, आची पुछपाछ गर्नेलाई धाई (नर्स) नभनेर अरु के भन्ने त ।” मेरा विचारमा प्राडाले ठीकै भनेका हुन् । <br /> यस भनाइले मलाई तुरुन्त काठमाडौं पुर्यायो । धनाढ्य, सम्मानित श्रीमान् तथा प्रसस्त नोकरचाकर राखेर देशको राजधानीजस्तो ठाउँमा बसेकी पवित्रा गुरुमा अहिले स्वर्गमा छन् कि नरकमा ? भन्ने प्रश्नको द्वन्द्वमा फसें म । म आपैंmले आफैंलाई प्रश्न गरें— “के डलर मात्र सबैथोक हो ?” <br /> कल्पनाबाट यथास्थितिमा फर्किंदा हामी चढेको गाडी लगभग सत्तरी माइल प्रतिघन्टाको गतिमा बगिरहेको थियो । ९५ महामार्ग भएर हामी उत्तरबाट दक्षिणतिर जाँदै थियौं । बेलुकाको नौ बज्न लागेकोले त्यस महामार्गमा ओहोरदोहोर गर्ने असंख्य गाडीहरूलाई देखेपछि इलाम तोरीबारीको घना बाँसघारीभित्र झल्याकझिलिक र मल्याकमिलिक गर्ने जूनकिरीको महासागरभित्र छु कि जस्तो लाग्यो मलाई । कवि सुवेदी स्वयंले यस पटक गाडी हाँकेकोले म निर्धक्क थिएँ र ढुक्क पनि । मसँग अझै एउटा जिज्ञासा बाँकी रहेकाले पुनः कवि सुवेदीतिर प्रश्नको झटारो हानें । <br /> “कविजी, घर पुग्न पनि लागियो अब एउटा कुराचैं सोध्नैपर्यो । अँ, प्राडाका दुबै छोरा उत्तरआधुनिक स–मिलमा काम गर्छन् रे । उत्तरआधुनिक स–मिल भनेका कस्तो खाले मिल होला ?” <br /> “पङ्कजजी, यसको उत्तर गाडीभित्र दिन मिल्दैन, पुलिसले अहिल्यै समात्छ । म मात्र होइन तपाईं नयाँ मान्छे पनि पक्डाउ खानुहुन्छ, त्यसैले मेरा घरमा पुगेपछि म यसको उत्तर दिन्छु ।” <br /> केहीबेरको निस्तब्धतापछि कवि सुवेदीको घर आइपुग्यो । हामी गाडीबाट ओर्लियौं । छोटो आराम र चिसो पेय पदार्थ ग्रहणपश्चात् मैले अघिकै उत्तरआधुनिक स–मिलसम्बन्धी प्रश्न पुनः दोहोर्याएँ । <br /> “स–मिल भनेको के हो यो त थाहा छ होइन ?” <br /> “अमेरिकाको थाहा नभए पनि नेपालको स–मिल चाहिँ थाहा छ । मेरै छिमेकी हेमनारायणले पनि स–मिल चलाएको छ, मिल चलेका बेला कानै फुट्लाझैं हुन्छ ।” <br /> “आच्छा दुई आरावालले मूढो ठड्याएर आराकाटेको देख्नुभा’छ ?” <br /> “किन नदेख्नु, मैले आफ्नै घरमा बिहारी आरावाल लगाएर काठ चिराएको छु ।” <br /> “ल, त्यसो भए तपाईं स्पष्टसँग बुझ्नुहुन्छ । प्राडाका दुबै छोरा बिहारी आरावालले जस्तै आराकाट्ने काम गर्छन् । फरक यति छ बिहारीले उँभोबाट काट्छन् भने यिनीहरू उँधोबाट काट्छन् ।” <br /> “कसरी ?” मैले सोधें । <br /> “यही भर्जिनियाँको फेयरफ्याक्स काउन्टीमा एउटा धेरै धनी भारतीय मूलको अमेरिकी सेठ बस्छ । त्यसका हजूर बा नै भारतबाट यहाँ आएर बसेका रे । कालान्तरमा धनसम्पत्ति बढ्दै जाँदा त्यसको शरीर पनि बढ्दै गएर हेमानको भएको छ । लगभग तीन क्वीन्टलभन्दा बढी । ज्यादै मोटो बङ्गुरकट भएका कारण उसका हात पनि टाङमुनि पुग्न नसक्ने भएछन् । अब के भयो त भन्नुहोला; उसलाई नोकरचाकरको आवश्यकता पर्नगयो । सुताउने, उठाउने, नुहाउने, धुवाउने, खुवाउनेजस्ता विविध कामका लागि कर्मचारीहरूको दरबन्दी सिर्जना गर्यो उसले । सो दरबन्दीमध्ये प्राडाका छोराहरूले पनि नोकरी भेटे । उनीहरूको काम रेस्टरुमभित्र मात्र पर्दछ । सामान्यतया, बिहान र बेलुका दुई पटक मात्र । सेठको पेट फुलेको र ‘अथि’को गेट खुलेको बेला उनीहरूले ओभरटाइम काम पनि पाउँछन् ।” <br /> “कविजी, तपाईंको भनाइले मलाई रिँगटा लाग्यो । उनीहरू गर्छन् चाहिँ के ?” <br /> मेरो प्रश्नको उत्तर कविले यसरी दिए— “सेठ रेस्टरुम (चर्पी) भित्र पस्नासाथ उनीहरू बाहिर तैनाथ बस्छन् बैंकको गार्डझैं । भित्रबाट आची सकिएको साङ्केतिक घन्टी बज्छ अनि उनीहरू भित्र पस्छन् । सावधानीपूर्वक ट्वाइलेट क्लोथ पानीमा भिजाउँछन् र सेठका टाङमुनि छिराउँछन् र कपडाको एक छेउ एक भाइले अर्को छेउ अर्को भाइले अँठ्याएर आरा काट्दै पानीमा चोब्दै गर्छन् । अब भन्नुहोस् त यसलाई उत्तरआधुनिक स–मिल नभनेर के भन्ने ?” <br /> “हा ... हा ... हा ... हा ...” म हाँसे कति हो कति ? हाँस्ताहाँस्ता राल सिँगान नै भयो । कवि र कवि पत्नी पनि पेट मिचीमिची हाँसे धेरै बेरसम्म । मैले मनमनै भनें– “हाँसो प्रभावित कक्ष, हाँस्ने पात्रहरू र हाँसोको उद्भव केन्द्र” सबै नै उत्तरआधुनिक हुन् सम्बन्धित समालोचकका चेतना भया ।”</big> <div align="center"> -०००- ib1x4bhg3qhu4ops738ehwqw5f57ihd भूमिका-मेरो अमेरिका यात्रा 0 2828 15737 8111 2016-07-28T09:28:41Z प्रज्ञा बज्राचार्य 4025 wikitext text/x-wiki [[चित्र:KomalPrasadPokharel2068BS MeroAmericaYatra.gif|tumb|right]] <big>'''मेरो अमेरिका यात्रा'''को पठन गर्दा</big> झापामै मेरो आँखाको अप्रेसन गराएपछि र [[:W:ne:नेपाल प्रज्ञा प्रतिष्ठान|नेपाल प्रज्ञा प्रतिष्ठान]] पुनःजीवन्त बनेको थाहा पाएपछि मलाई काठमाडौं एकपटक पुगेरै छाड्ने धुन चलेको बेलामा पूर्वाञ्चल दैनिकका प्रधान सम्पादक मदन ढकालले यही २०६७ असारको १० गतेतिर फोन गर्नु भयो— कोमलप्रसाद पोखरेलजीको प्रकाशोन्मुख पुस्तकका लागि तपाईंले एउटा भूमिका लेखिदिनु पर्यो । मैले मानिन । किनभने असार २१ मा मलाई प्रस्थान नै गर्नु थियो । उब्रेका आठदस दिन पनि अन्य कामले ओगटिसकेका थिए । मदन ढकालजीले पनि मेरा कुरा एक कानले सुनेर अर्का कानले उडाइदिनु भएछ । त्यसको २/३ दिनपछि त्रिफला राष्ट्रिय पुस्तकालय धुलाबारीको बैठकमा म जस्तै आमन्त्रित साहित्यकार बनी उहाँहरू पनि आउनु भयो र त्यहाँ त्यो प्रस्ताव पुनः मेरा अगाडि राखियो । पाण्डुलिपिसहित म काठमाडौं जाने र छोटो मन्तव्य लेखी यथाशक्य छिटो त्यो मन्तव्य र पाण्डुलिपि झापा पठाइदिने शर्तमा हाम्रा कुराकानी मिले । अहिले म, त्यही मन्तव्य लेख्न बसेको छु— भक्तपुर जडीबुटी क्षेत्रको नरेफाँटको विपिनकेशर प्रसाईंको घरमा । <br /> कोमलप्रसाद पोखरेलले आफ्नो सिङ्गो जीवन अध्यापन,प्राध्यापन र साहित्यिक क्षेत्रमा लगानी गर्दै आउनु भएको देखिन्छ । यस कथनलाई उहाँले २०२२ सालदेखि अहिलेसम्म नै शिक्षण संस्थामा बसेर निरवच्छिन्न सेवा गर्दै आएको तथ्य र २०५१ सालदेखि २०६० सालभित्रमा एउटा कवितासंग्रह (२०५१), एउटा निबन्धसंग्रह (२०५२) र एउटा कथासंग्रह (२०६०) प्रकाशित गरिसक्दासमेत ghghghचित्त नबुझाई प्रकाशोन्मुख दोस्रो निबन्धसंग्रहको पाण्डुलिपि तयार गरी मेरा हातमा राखिदिएको नयाँ तथ्यले प्रमाणित गर्दछ । अन्तर्मुखी चरित्रका मानिस हुनाले उहाँका प्रकाशित कृतिझैं अप्रकाशित कृति कति होलान् त्यससम्बन्धमा यसै भन्न सकिएन । त्यस सम्बन्धमा अंग्रेजी साहित्यको इतिहासको रोम्यान्टिक धाराका श्रष्टा एवं निर्माता दुबै भन्न र मान्न सकिने स्यामुअल टेलर, कलरिजले आङ्खना कटुआलोचक वर्डस्वर्थ लगायत सबैको मुख थुन्न लिटेरिया बायोग्राफियामा लेखेका निम्न पङ्क्तिको आशय स्मरण गर्नु र मौन बस्नु नै उचित पर्ने देखिन्छ । प्रकारान्तरले त्यस प्रख्यात पुस्तकमा यस्तो राय प्रकट गरिएको छ : लेखकले जेजति सार्वजनिक गर्दछ, पाठकले त्यसकै सीमाभित्र रहेर, उसको लेखाजोखा गरिदिनु पर्छ । ऊ के के गर्न सक्थ्यो वा गर्न सक्दैनथ्यो भन्ने कुरा उसका नितान्त निजी विषय हुन् । (By what I have done should I be judged by my follow men, what I could have done is a question of my own concience) एस.टी. कोलरिज (S.T. Coleridge) । अतः लेखकलाई थप कोट्याउने काम नगरौं । हामी पनि प्राप्ति मै चित्त बुझाऔं भन्छु । लेखकको प्रकाशोन्मुख कृतिको नाम राखिएको छ– मेरो अमेरिका यात्रा । यस कृतिमा तेह्रवटा निबन्ध पारिएका छन् । तिनको सूचि निम्न प्रकारले प्रस्तुत गर्न सकिन्छ ः # थाइ विमान र बैंङ्कक उडान # बैङ्कक–कोरिया यात्रा # पन्ध्रघण्टे हवाइ–यात्रा : केही अनुचिन्तनहरू # भर्जिनिया, म्याग्दी र १९३ औं भानुजयन्ती # सुत्केरीब्यथा, पूर्वकल्पना र उत्तरआधुनिकता # नातिको न्वारान, बाजेको हैरान : दमकलको उपस्थिति र वैदिक संस्कृति # भूमिगत रेलयात्रा र बिचरो मूत्रथैली # अमेरिकी बसयात्रा र उदेकलाग्दा कुराहरू # अमेरिकी राजधानी : भिखमङ्गाको कहानी # ‘हलौइन’ पर्व, पाकेको फर्सी र चकलेट—द्यौसी # ‘एस’२ आतङ्क र अमेरिकी प्रशासनको असफलता # अमेरिका : चुनावी संस्कृति र वास्तविक अनुभूति # अत्याधुनिक चालक र उत्तरआधुनिक स–मिलfdfdfdf प्रस्तुत निबन्धसंग्रहको आकारप्रकार एवं व्यक्तित्व यिनै तेह्रवटा निबन्धका आधारमा निर्मित हुन पुगेको पाइन्छ । हाम्रो नेपाली साहित्यमा २०२० सालयता धेरै नै ठूलो परिवर्तन आएको देखिन्छ— त्यसमा पनि खास गरेर लेखन प्रविधिको क्षेत्रमा । शारदाकालिक नेपालमा महाकवि देवकोटाले आङ्खना पूर्ववर्ती प्रबन्धकारलाई किनार लगाए अनि प्रबन्ध तयार गर्न प्रयोग हुँदै आएको भाले गद्यलाई परित्याग गरी पोथी गद्यको प्रयोग गरी निबन्ध लेख्ने नयाँ युगको सूत्रपात गरे । उनले खनेको त्यही राजमार्ग टेकेर शङ्कर लामिछाने, ह्दयचन्द्रसिंह प्रधान, केशवराज पिंडाली, भैरव अर्याल, डा. तारानाथ शर्मा, कृष्णचन्द्रसिंह प्रधान लगायत अनेक निबन्धकारले त्यस साहित्यिक विधालाई उत्कर्षसम्म पुर्‍याएको देख्न पाइन्छ । पहिलेका प्रबन्ध साहित्यका सीमारेखा भत्काउँदै अग्रगति प्राप्त गरिरहेको निबन्ध साहित्य निर्बन्ध हुन भने सकिरहेको थिएन । २०२० सालपछि भने हाम्रो साहित्यको निबन्ध विधा एउटा स्वतन्त्र विधा रहेन, साहित्यका सारा विधाका साँधसीमाना भत्केझैं यसले पनि आफ्ना साँधसीमानाको परित्याग गर्यो र आफ्नो लीला प्रकट गर्न थाल्यो । प्रश्न उठछ : हाम्रा कोमलप्रसाद पोखरेलजीले तयार गरेको यो निबन्धसङ्ग्रहमा विभिन्न रूपमा प्रकट हुने आधुनिकोत्तर निबन्धकारिताका त्यस्ता चरित्र एवं गुण विद्यमान् छन् कि छैनन् ? यस प्रश्नको उत्तर निकाल्नु पर्दा मैले यस पुस्तकमा परेका तेह्रवटा निबन्ध विषयीपरक एवं भावप्रधान छन् कि छैनन् अर्थात् अर्का शब्दमा भन्नुपर्दा मेरुदण्ड विहीन प्रकृतिका छन् कि छैनन् भन्ने कुरा पत्ता लगाउनै पर्ने भयो । एतदर्थ मैले सिङ्गै पुस्तकलाई तेह्र परिच्छेद भएको एउटा आधुनिकोत्तर उपन्यास सम्झेर पहिलो पठन गर्ने अनि दोस्रो पाठमा चाहिं आ–आफ्ना स्वतन्त्र अस्तित्व भएका तेह्रवटा निबन्धको सँगालो मानेर आफू खुशी पूर्व र परको सम्बन्ध विच्छेद गराएर पठन गर्ने निर्णय गरें । यी दुवै प्रकारले पाण्डुलिपिको पठन गर्दा एकातिर मैले एउटा आधुनिकोत्तर उपन्यास पढ्दाको चरम तृप्ति तथा आनन्द पनि भोग्न पाएँ भने अर्कातिर स्वतन्त्र निबन्धको सङ्गालो अनुरूप आफू खुशी अडिई–अडिई निकै दिन लगाएर निबन्ध पढ्दाको चरम तृप्ति र आनन्द पनि भोग्न पाएँ । मलाई रोमाञ्च भयो । यस सङ्ग्रहका श्रष्टा कोमलप्रसाद पोखरेलका कलमले यस्तो क्षमता प्रदर्शन गर्ने शक्ति देखाउँदा म मुग्ध बन्न पुगें । अतः यस सङ्ग्रहका पाठकले पनि मैले जस्तै यस सङ्ग्रहका दुवै लीला हेर्न र चरम तृप्ति एवं आनन्द भोग्न चाहनुहुन्छ भने मेरो अनुसरण अवश्य गर्नुहोस् भन्ने आग्रह गर्दछु । मैले नेपाली भाषामा लेखिएको यस्तो लीला प्रकट गर्ने शक्ति भएको अर्को निबन्ध सङ्ग्रह पढ्न पाएको छैन र यस सङग्रहका रचनाकारको प्रशंसा गर्दछु । स्वतःस्पूर्त ! धन्य भएको छ लेखनी ! धन्य हुनभएको छ लेखक ! यस सग्रहलाई उपन्यास मानेर पढे पनि, स्वतन्त्र निबन्धको सङ्गालो मानेर पढे पनि समग्र रचनाका एउटै नायक सर्वव्याप्त रहेको पाइन्छ । त्यस्तै समग्र रचना पनि एउटै मुलुक अमेरिकामा केन्द्रित रहेको पाइन्छ । यस सङ्ग्रहका नायकले ६४ वर्षको उमेर खाइसक्न लागेको अनि उहाँको व्यक्तित्व पनि पूरै नेपाली संस्कार एवं संस्कृतिमा ढालिएको पाइन्छ, बालकृष्ण समको प्रख्यात नाटक मुकुन्द–इन्दिराको उत्तिकै प्रख्यात पात्र भवदेवको जस्तै । यस सङ्ग्रहका श्रष्टा पनि भवदेव जस्तै आफूलाई अरुमाथि नलाद्ने अनि अरुलाई पनि आफूमाथि लादिन नदिने प्रवृत्तिका पाइन्छन् । सर्वत्र लेखकको त्यस्तो लौह–संस्कृतिको उदारता कायमै रहेको फेला पर्छ । पहिलो निबन्धले यथार्थ सत्यलाई खोल्छ र भन्छ ः कोमलप्रसाद पोखरेल अर्थात् यस निबन्धसङ्ग्रहका रचनाकारकी छोरी कृष्णा र ज्वाइँ गोपी आफ्ना प्रथम पुत्र अभिषेकका साथ अमेरिकामा बसेका छन् । अमेरिकाको स्वास्थ्य विभागले छोरी कृष्णा जुलाई १८ मा सुत्केरी हुने कुरा बताएकोले हाम्रा लेखक जुलाई १६ मै त्यहाँ पुग्ने आतुरताले पिरोलिएर काठमाडौं हिड्नु हुन्छ र तदनुसार नै टिकटको व्यवस्था मिलाउन सफल पनि बन्नुहुन्छ । उहाँका आँखामा बारम्बार एउटै चित्र नाच्छ । उहिले उहाँकी पत्नी धर्माले कृष्णालाई जन्मदिंदा इलामका कम्पाउण्डर पूर्णलाल श्रेष्ठलाई आफ्नो ससुराली घर लक्ष्मीपुर (करफोक क्षेत्र)मा ल्याउन र पत्नीको प्राण जोगाउन समर्थ भएको यथार्थ पोखरेलका आँखामा झल्झली नाचिरहन्थ्यो । छोरी कृष्णालाई त्यस्तै अभर पर्यो भने ?– उहाँको मन साह्रै–साह्रै आत्तिन्थ्यो । त्यस्तैमा छोरीले तोकिएको तिथिभन्दा सातदिन अगाडि नै पुत्र जन्माउन सफल भएको समाचार आउँछ र लेखकलाई त्यस पिरोलोबाट मुक्ति मिल्यो तापनि नातिको न्वारान गर्ने, अमेरिका बसेका आफ्ना शिष्य–शिष्यालाई अनि अन्यान्य नेपाली नरनारीलाई पनि भेट्ने अभिलाषा उहाँका मनमा उत्पन्न हुन थाले । उहाँ जान्न इच्छुक बन्न थाल्नुभयो— त्यहाँ गएर बसेका नेपालीले आफ्नो भाषा र संस्कृतिलाई जोगाएर राख्ने प्रयत्न गरेका छन् कि छैनन् ? छन् भने त्यस सुखद् पक्षलाई आफैंले देखेर भोगेर किन तृप्त नबन्ने ? उहाँ काठमाडौंमा यात्राको प्रतीक्षामा बसेकै बेला कृष्णाले पीडाको अनुभव नै नगरिकन अस्पतालमा सन्तानोत्पादन गरेको समाचारले उहाँको मनमा अमेरिकाप्रति नयाँ जिज्ञासा जन्माएको छ । अतः उहाँ जान्न चाहनुहुन्छ ः के अमेरिकाले आफ्नो मुलुकको प्राकृतिक जगत्लाई सुरक्षित राख्न सकेको छ ? अमेरिकी राष्ट्रले अन्य राष्ट्रबाट आएर बसेका विभिन्न राष्ट्रिय समूहलाई आ–आफ्नै पहिचान जोगाएर बस्ने र बाँच्ने अधिकार दिएको छ कि छैन ? विश्वको सबैभन्दा धनी र शक्तिशाली मानिने त्यो मुलुकमा भिखमङ्गा छन् कि छैनन् ? त्यहाँ अविकसित मुलुकमा जस्तो कसैले रातदिन आतङ्कवादीको कहर सहनु परेको छ कि छैन् ? त्यहाँका स्थास्थ्य केन्द्र, आवास, भूमिगत रेल र बसको व्यवस्था के कस्तो छ ? हाम्रा पछौटे मुलुकमा जस्तो त्यहाँका बासिन्दाले अग्निप्रकोपमा पर्नु र सर्वस्व गुमाउनु पर्छ कि पर्दैन ? आदीत्यादि । लेखकको छोटो बसाइमा यी सबै प्रश्नको उत्तर प्राप्त गर्नु असम्भवप्राय कुरा थियो तापनि कोमलप्रसाद पोखरेलले ती सबै प्रश्नको उत्तर निकालेर ती तेह्रवटा निबन्धमा राखिदिएको अनुभव गर्न पाइन्छ मात्र होइन, आफूजस्तै परिवारबाट अलग भएर कहिल्यै विदेशभ्रमणमा ननिस्केको मानिसले अमेरिकातर्फको उडानको क्रममा होस् अथवा त्यहाँका भूमिगत रेलयात्रा अथवा बसयात्रा गर्दा नै किन नहोस् कतै अल्मलिनु नपरोस् भन्ने पक्षलाई पनि शिखरनाथ भाष्यले समेत नभेट्ने गरी तिनै निबन्धमा गाभिदिएको देख्न पाइन्छ । लेखकको समयको सदुपयोग गर्ने अद्भूत क्षमताले अनि सरल, प्राञ्जल र निष्कपट एवं निश्च्छल अभिव्यक्तिले पाठकलाई मन्त्रमुग्ध तुल्याउँछ । एकसयभन्दा केही बढी पृष्ठ भएको पुस्तकलाई एकै बैठकमा कति बेला पढिसकियो थाहा नै पाइँदैन । पुस्तक अमेरिका— यात्रासँग सम्बन्धित देखिन्छ । हाम्रा कोमलप्रसाद पोखरेल भने नेपालको पूर्वाञ्चल क्षेत्रका प्रख्यात हास्यव्यङ्ग्यकार हुनुहुन्छ । अतः प्रश्न उठ्छ ः लेखकले तीनचार महिनाकै समयसम्म भए पनि हास्यव्यङ्ग्यको लेखनीमा प्रयोग नगरी कसरी मनलाई कज्याएर राख्न सके होलान् ? राख्न सकेनन् भने यस पुस्तकमा हास्यव्यङ्ग्यको प्रयोग कत्तिको भएको छ ? यस्ता प्रश्नको उत्तर निकाल्न अग्रसर बन्दा सर्वप्रथम मेरो ध्यान निम्न बुँदाप्रति केन्दित हुन पुग्यो: # अमेरिका उडानको प्रतीक्षामा बस्दा पोखरेलको मन साह्रै नै उद्विग्न अवस्थामा रहेको देखिन्छ । तन काठमाडौंमै रहे पनि मन चाँहि छिनछिनमा अमेरिका पुग्थ्यो आङ्खनी छोरीलाई भेट्न । # अमेरिकी स्वास्थ्यकर्मीका भविष्यवाणिका विपरीत तोकिएको दिनभन्दा सातदिन अगाडि नै छोरीले प्रसव पीडाको अनुभव नै नगरी छोरो जन्माएको समाचार सुन्न पाउँदा पिताको मन केही हल्का अवश्य भयो, पूर्णतः चिन्तामुक्त बन्न सकेको चाहिं देख्न पाइदैन । # पोखरेल अन्यान्य प्राध्यापक जस्तो विदेशयात्रा गर्ने अनुभवी व्यक्ति नभएर आङ्खनै परिवारको घेरोभित्र रही जीवनका ६४ बसन्त काट्ने व्यक्तित्व देखिनुहुन्छ । काठमाडौंबाट बैङ्ककसम्म उड, त्यहाँ ओर्ल, केही घण्टा प्रतीक्षालयमा बस, पुनः बैङ्कक–कोरियाको लागि कोरियाली विमानमा चढ, त्यहाँ पनि केही घण्टा प्रतीक्षालयमै बिताउ अनि बल्ल अमेरिकी जेट विमानमा चढ र छोरी–ज्वाइँको निवास भएको ठाउँमा पुग्ने एक्लो र अनुभवहीन व्यक्तिका लागि त्यो यात्रा एउटा कठोर परीक्षा नै थियो । त्यस्तो अवस्थामा, विविध प्रकारका व्यवधान सहदै लक्ष्यसम्म पुग्नुपर्ने बाध्यतालाई भोग्नुपर्दा जोसुकै किन नहोस् उसको मन अन्यौलको भुमरी चक्रमा फस्छ नै, आत्तिन्छ नै । # अमेरिका पुगेपछि पनि त्यहाँ अत्यन्त व्यस्त जीवन बिताइरहेका आफ्ना छोरी–ज्वाइँले अमेरिका देखाइदेलान् भन्ने आशा हाम्रा लेखकलाई छैन । त्यहाँ जेजति भूमिगत रेलअथवा बसबाट यात्रा गर्नुपर्ला त्यो सबै आङ्खनै बुतामा गर्न सक्नुपर्छ भन्ने कुराको पूर्वज्ञान लेखकलाई छ । त्यसबाट पनि चिन्तारहित स्वस्थ मन त हुन नपाउने नै भयो । प्रस्तुत बुँदाहरूका आधारमा अवलोकन गर्दा त्यस्तो अस्थिर, अन्योलग्रस्त एवं चिन्तायुक्त जीवन बिताइरहेका लेखकका मनमा हास्य–व्यङ्ग्यात्मक लेख निबन्ध लेख्नका लागि आवश्यक सामग्री जुटाउने रहर जाग्थ्यो नै कहाँबाट ? स्मरणीय छ आत्मविश्वासले परिपूर्ण स्वस्थ मन र मष्तिस्क नभएको व्यक्तिले त्यस्ता निबन्ध तयार गर्नका लागि न सामग्री नै सङ्कलन गर्न सक्छ न निबन्ध लेख्न नै । तर खुसीको कुरो के देख्न पाइन्छ भने यस सङ्ग्रहका लेखकले अमेरिका पाइला टेकेकै दिन १९३ औं भानुजयन्ती समारोहमा सहभागी हुन पाउनाले, नातिको न्वारान गर्ने पुरोहित बन्दा भएको काण्ड वापत दण्ड पाउनुको सट्टा आङ्खनो साँस्कृतिक पहिचान राख्न प्रोत्साहित गर्दा, अमेरिकामा पुगेपछि उत्पन्न हुनसक्ने अन्यान्य व्यवधानलाई पनि सहजै नाघ्दै र पन्छाउँदै जाँदा लेखकको मनमा आत्मविश्वास उत्पन्न भएछ क्यार, त्यहाँबाट फर्केर आएपछि उहाँले तयार गरेको यस सङ्ग्रहमा हामी तीनवटा हास्यप्रधान निबन्ध र दुईवटा व्यङ्ग्य प्रधान निबन्ध पढ्न पाउँछौं । ती पाँचवटा निबन्धले हाउडीपुराणका लेखकलाई पूर्वाञ्चल क्षेत्रको सीमाबाट ह्वात्तै उकासेर राष्ट्रव्यापी, अन्तराष्ट्रियताव्यापी हास्यव्यङ्ग्यकारको स्थान प्रदान गरेको देख्न पाइन्छ । व्यङ्ग्यप्रधान ‘एस. आतङ्क र अमेरिकी प्रशासनको असफलता’ भन्ने लेखले हाम्रा पोखरेललाई जुरुक्कै उचालेर एकातिर पत्तालप्रवासका लेखक डा. तारानाथ शर्मासँग र अर्कातिर भैरव अर्यालसँग कुम जोरेर उभिने योग्यता प्रदान गरेको अनुभव प्राप्त हुन्छ । त्यस्तै यस सङ्ग्रहमा परेका उहाँका हास्यप्रधान ‘नातिको न्वारान बाजेको हैरान : दमकल उपस्थिति, वैदिक संस्कृति’, ‘अमेरिकी राजधानी : भिखमङ्गाको कहानी ’, ‘हलौइन’ पर्व, पाकेको फर्सी र चकलेट–द्यौसी’ र ‘आधुनिक चालक र उत्तरआधुनिक स–मिल’ नामक चारवटा निबन्धले पनि लेखकको व्यक्तित्वलाई ह्वात्तै उकासेको देख्न पाइन्छ । लाग्छ, सन्त शैलीमा लेखिएका यी चारवटा निबन्ध नेपाली हास्य–व्यङ्ग्यको क्षेत्रका अभिनव र अमूल्य प्राप्ति हुन् । अझ प्रतीकात्मक शैलीमा (जी.एच.= झिंगा, र एस२ = साना साङ्ला) लेखिएको एस आतङ्क र अमेरिकी प्रशासनको असफलता भन्ने निबन्धको त जति प्रशंसा गर्दा पनि मलाई लाग्छ, त्यो थोरै नै ठहरिन्छ । अमेरिकाले भिंmगा उन्मूलन अभियानमा पूर्ण सफलता प्राप्त गरे पनि साङ्ला उन्मूलन अभियानमा चाहिं पूरै असफलता बेहोर्नु परेछ भन्ने सन्देश प्रदान गर्ने यो निबन्धका लागि निश्चय नै लेखक धन्य बन्नु भएको छ भन्न करै लाग्छ । यस सङ्ग्रहको पहिलो, दोस्रो, तेस्रो, सातौं र आठौं निबन्ध विशुद्ध यात्रा निबन्ध हुन् भने बाँकी आठवटामध्ये पाँचवटा हास्यव्यङ्ग्यसँग अनि अन्य तीनवटा चाँहि लेखकका निजी एवं आन्तरिक पीडा, नेपाली भाषा साहित्य र अमेरिकी राजनीतिसँग सम्बन्धित देखिन्छन् । लेखकले यात्रा निबन्धलाई अत्यन्त रोचक र रसिलो ढङ्गले प्रस्तुत गर्ने क्रममा कहिल्यै विदेशयात्रामा ननिस्केको व्यक्तिले कसरी जेट विमानको यात्रा, अमेरिकाका भूमिगत रेलयात्रा अनि बसयात्रालाई निर्विघ्न गर्न समर्थ बन्दछ भन्ने पक्षको समेत सटीक चित्र उतारिदिएको देख्न पाइन्छ । अतः यी सबै यात्रा निबन्ध साहित्यका पाठकलाई अत्यन्त रोचक र रसपूर्ण लाग्छन् नै । साहित्यको स सुन्दा काँडा उम्रने व्यक्तिलाई पनि काठमाडौं–बैङ्कक, बैङ्कक–कोरिया, बैङ्कक–अमेरिका अथवा अमेरिकाको भूमिमगत रेल अथवा बसको यात्रा गरेको छैन तर गर्नु छ भने अत्यन्त उपयोगी ठहरिने छन् भन्ने कुरामा शङ्का गर्ने ठाउँ पाइँदैन । अर्को कुरा यस सङ्ग्रहमा परेका प्रथम दुईवटा निबन्ध बाहेक बाँकी एघारवटा निबन्धले लेखकको भवदेव–व्यक्तित्वलाई अगि सारेर एकातिर नेपाली साँस्कृतिक व्यक्तित्वलाई अनि अर्कातिर अमेरिकाको साँस्कृतिक व्यक्तित्वलाई आम्ने–साम्ने उभयाएर तिनका सम एवं विषम चरित्रको चित्र उतारेर हाम्रा सामुन्नेमा राखिदिएको छ– थपका चित्र आफैं बोल्छन् जिज्ञासु पाठकसँग । लाग्छ, निःसङ्ग भावले अलग्ग उभिएका लेखकका मनमा अनावश्यक हस्तक्षेप गर्ने रहर वा जाँगर छँदैछैन । त्यसो त यस सङ्ग्रहको प्राप्ति नितान्त ताजा र नौलो लाग्छ । रोचक छ, आस्वाद्य छ । नेपाली साहित्यलाई यस्ता नयाँ शैली र उपलब्धिपूर्ण निबन्धसङ्ग्रह प्रदान गर्ने कोमलप्रसाद पोखरेलको म ह्दयदेखि नै सराहना गर्दछु । मलाई पूर्ण आशा एवं विश्वास छ, नेपाली साहित्यिक जगत्ले यस सङ्ग्रहको दिल खोलेर स्वागत गर्ने छ अनि यस सङ्ग्रहलाई सबैले किनेर पढ्नेछन् । मलाई त्यस्तो लाग्छ, किनभने पुस्तक पठनीय पनि छ अनि त्यस्तै सङ्ग्रहणीय पनि । एकचोटि पढेर धीत मर्दैन, बारम्बार पढ्न मन लाग्छ । इति । गणेशबहादुर प्रसाईँ हाल काठमाडैां</big> २०६७ असार ३२ गते cqfnec607dngqqxslmuz6ezjgf5d90t कनकाई प्रवाह 0 2906 15652 7039 2016-04-13T07:56:55Z Komal Prasad Pokharel 1182 /* कवि भानुभक्त अाचार्य.... */ wikitext text/x-wiki '''कनकाई प्रवाह''' चौथो तरङ्ग भानु विशेषाङ्क प्रकाशक : कनकाई प्रतिभा प्रतिष्ठान सुरुङ्गा, झापा प्रकाशन साल : २०७१ सर्वाधिकार : प्रकाशकमा प्रकाशित संख्या : ५०० कम्प्युटर : मैनाली डेक्सटप पब्लिकेसन, सुरुङ्गा मुद्रण : दुर्गा अफसेट सुरुड्डा, झापा सहयोग रु. : १५० ISBN : 978-9937-2-8399-1 '''सम्पादक मण्डल''' कोमलप्रसाद पोखरेल जीवनाथ सुवेदी कुलेन्द्र मैनाली विष्णुप्रसाद कोइराला डा.पुण्यप्रसाद पौड्याल '''व्यवस्थापन समूह''' जनार्दन उप्रेती बुद्धदेवप्रसादघिमिरे गोविन्दघिमिरे कुबेर संग्रौला तीर्थराज खरेल सूर्यप्रसाद अधिकारी प्रेम प्रभात ------------------------------------------------------------------------------- '''सम्पादकीय''' साहित्यलाई भाषिक कला भनिन्छ । कला प्रकटीकरणका विभिन्न माध्यममध्ये भाषिक प्रस्तुतिका रूपमा साहित्य सिर्जिन्छ । व्यावहारिक अभिव्यक्तिमा पनि अनौपचारिक रूपमा कलात्मक प्रस्तुति हुन्छ । तर त्यसलाई साहित्य भनिदैन । श्रोता र वक्ताको सहभागितामा वा औपचारिक अभिव्यक्तिका रूपमा कुनै विषयवस्तु, विचार वा भावनालाई गद्यात्मक वा पद्यात्मक तथा वर्णनात्मक, संवादात्मक, प्रस्तोताबाट सोझै वा पात्र र घटनाका माध्यमबाट कलात्मक ढङ्गले प्रकट गरिँदा साहित्य बन्छ । अभिव्यक्तिगत माध्यमका कारणबाट नै साहित्यका कविता, नाटक, आख्यान र निबन्ध आदि प्रकार हुन्छन् । यसरी वक्ता वा प्रस्तोता र श्रोता वा ग्रहिताको सहभावसँगै हितकारी अभिव्यक्ति हुने भएकाले त्यसलाई साहित्य भनियो भने त्यो कलात्मक हुने भएकाले साहित्यलाई भाषिक कला भनिएको हो । नेपाली साहित्याकाशमा साहित्यिक ताराहरू निकै पहिलादेखि नै जगमगाएको कुरा साहित्यिक इतिहासले औंल्याएको छ तापनि विक्रमको उन्नाइसौं शताब्दीमा भानुको उदय भएपछि त्यो आकाश झलमल्ल भएको कुरा भानुजत्तिकै छर्लङ्ग छ । त्यो भानु जसलाई हामी भानुभक्त आचार्य भनेर चिन्छौं, भौतिक वा शारीरिक रूपमा वि.सं. १८७१ मा उदाएर वि.सं. १९२५ अस्ताएको भए पनि उसका किरणहरूले नेपाली साहित्यकाशलाई आलोकित पारिरहेकै छन् । यस कारण भानुभक्तलाई नेपाली साहित्यका प्रारम्भकर्ताका रूपमा आदिकवि वा प्रथम नोपाली साहित्यकार भन्न मिल्दैन तापनि गुणस्तर, सङ्ख्या, लोकप्रियता, सर्वत्र छरिएर रहेका नेपालीको जानकारीमा आएको ख्याति आदि कारणले उनलाई आदिकवि भनिएको कुरा बिलकुलै अनुचित लाग्दैन । यस आधारमा भानुभक्तलाई नेपाली साहित्यका आदिकवि भनियो वा उनी आदिकविका रूपमा चिनिए; यो कुरा ठिकै छ तर यस सन्दर्भमा पूर्ववर्ती नेपाली साहित्यकारको अस्तित्वलाई कायम राख्नु, उनीहरूको योगदानको महत्त्वलाई स्विकार्नु र उनीहरूलाई आदरपूर्वक सम्झनु पनि उत्तिकै आवश्यक छ । उक्त कुराका साथै भानुभक्तका कृतिगत विशेषताका आधारमा उनी सहज वा प्राकृत कवि, आशुकवि, मौलिकता वा नेपालीपन अथवा आफ्नो छुट्टैपन भएका कवि पनि हुन् । उनले आफ्नो समयका व्यावहारिक, मानव–स्वभावगत र चरित्रगत, सामाजिक, राजनीतिक वा प्रशासनिक आदि होची अर्घेलीप्रति कविताका माध्यमबाट बडो तिखो तर मिठो ढङ्गले व्यङ्ग्य गरेका छन् । तत्कालीन सामाजिक, राजनीतिक र प्रशासनिक परिवेश तथा परम्परागत मान्यताका कारण वधूशिक्षा, प्रश्नोत्तरमाला र फुटकर कविताका कतिपय प्रसङ्गमा केही पुराना विचारले उनका रचनामा ठाउँ पाए पनि बडो असहज परिवेशमा सहज ढङ्गले आफूलाई जोगाएर सचेतताका साथ कवितामा कलम चलाउनु नै भानुको प्रतिभाको वैशिष्ट्य, महŒवपूर्ण खुबी एवम् साहित्यिक योगदान हो भन्ने कुरा मान्नै पर्छ । नेपाली साहित्यको भक्तिधारा त भानुको प्रभाव क्षेत्र नै हो भने रामायण, भक्तमाला, प्रश्नोत्तरमाला उनका मूल कृति हुन् । नेपाली समाजको धार्मिक आस्था, सांस्कृतिक मान्यता, भाषिक विकास र एकीकरण तथा साहित्यिक उन्नयनका निम्ति भानुभक्तको रामायण अभिन्न वस्तु एवम् आदरणीय उपलब्धि बन्न गएको छ । यसका साथै भक्तमालामा सकाम भक्तिको अभिव्यक्ति भए पनि आध्यात्मिक भावना तथा विचार प्रवाहमा यसको प्रशंसनीय भूमिका र अविस्मरणीय देन रहेको छ । प्रश्नोत्तरमालाका जीवनोपयोगी सूक्तिहरूले समाजलाई सही मार्ग निर्देशन गरेको पाइन्छ । जसरी भौगोलिक आकाश र धरतीलाई आलोकित गर्ने भानुका किरणमा कतिपय हानिकारक तत्त्वहरू रहे पनि जीवनदायी वा आवश्यक तŒवहरू नै बढी रहेका हुन्छन्, त्यसै गरी नेपाली साहित्याकाशमा झलमलाएर नेपाली साहित्यिक धरतीलाई आलोकित गर्ने भानुका केही किरणहरू कताकता हानिकारक लागे पनि मात्रागत दृष्टिले भन्नुपर्दा साहित्यिक जीवनदायी र आवश्यक तŒवहरू नै बढी रहेको पाइन्छ । त्यसैले जसरी भानुका किरणका नकारात्मक तत्त्वबाट बच्तै सकारात्मक तत्त्वहरूबाट ऊर्जा ग्रहण गरी जीवन र व्यवहारमा उपयोग गरिन्छ र सारा प्राणी, वनस्पतिजगत् जीवित रहन्छ, त्यसै गरी हाम्रा भानुका साहित्यिक किरणका नकारात्मक पक्षलाई पनि तत्कालीन सामाजिक मान्यताको उपजका रूपमा स्विकार्दै र सकारात्मक प्रेरणा लिँदै उनका जुन किरणले नेपाली साहित्यको माध्यमिक काललाई समेत छिचोलेर आधुनिक कालसम्म सकारात्मक वा सृजनात्मक प्रभाव पारेको छ, त्यसलाई भने आदरपूर्वक ग्रहण गरेर सदुपयोग गर्दै अघि बढ्नु बुद्धिमानी हुन्छ । अन्त्यमा भानुभक्तको द्विशतवार्षिकीका अवसरमा उनीप्रति हार्दिक श्रद्धाञ्जलि अर्पण गर्दछौं । सम्पादक मण्डल ------------------------------------------------------------------------------- '''प्रकाशकीय''' मानव समाजमा विविध गतिविधि हुने गर्दछन् । मान्छे समाजसेवा गर्न तथा आत्मप्रकाशन गर्न समेत अभिप्रेरित भई विविध सङ्घसंस्थामा संलग्न रहेर, कोही राजनीतिक दल वा समूहमा आबद्ध भएर, कोही साहित्य–कला आदि क्षेत्रमा सम्बद्ध भएर वा अन्य विभिन्न क्षेत्रमा लागेर क्रियाशील हुन चाहन्छ । यस्तै विविध क्षेत्रका क्रियाकलापले समाज गतिशील, क्रियाशील तथा परिचित बनेको हुन्छ । समाजमा यस्ता क्षेत्रहरू कुनै प्रत्यक्ष वा तत्काल प्रभाव पार्ने हुन्छन् भने कुनै गतिविधिले तत्काल सृजनाको प्रेरणा दिए पनि भविष्यमा मात्र प्रभावकारी उपलब्धि दिने खालका हुन्छन् । साहित्यिक गतिविधिले यस्तै वर्तमानमा सृजनात्मक प्रेरणा दिने र भविष्यमा मात्र प्रभावकारी उपलब्धि दिने गर्छ । झापाको सुरुङ्गामा वि.सं. २०५१ मा स्थापित कनकाई प्रतिभा प्रतिष्ठानको पनि उक्त विविध क्षेत्रमा क्रियाशील मानवलाई सृजनात्मक प्रेरणा दिने उद्देश्य रहेको छ । यसले सुरुमा केही अन्य गतिविधिका प्रयासहरू पनि गर्यो भने हाल प्रकाशनका माध्यमबाट आफ्नो अस्तित्वलाई कायम राख्ने प्रयास गर्दै आएको छ । यस क्रममा यसले वि.सं. २०५६ मा विविध विधाको सामूहिक सङ्कलनका रूपमा कनकाई प्रवाहको पहिलो तरङ्ग, वि.सं. २०६० मा कथा विशेषाङ्कका रूपमा दोस्रो तरङ्ग र वि.सं. २०६८ मा विविध विधाको सामूहिक सङ्कलनका रूपमा तेस्रो तरङ्ग प्रकाशित गर्यो । हाल कनकाई प्रवाहको चौथो तरङ्गलाई भानु विशेषाङ्कका रूपमा प्रकाशित गर्न लागिएको हो । नेपाली साहित्यका आदिकवि भानुभक्त आचार्यको द्विशतवार्षिकीका अवसरमा यस कनकाई प्रवाहको चौथो तरङ्गलाई यस रूपमा पाठकसमक्ष समर्पण गर्न पाउँदा यो प्रतिष्ठान हर्षित भएको छ । प्रस्तुत तरङ्गलाई आदिकवि भानुभक्त आचार्यप्रति सम्झना र सम्मान प्रकट गर्ने तथा भानुसम्बन्धी खोजमूलक र जानकारीमूलक बनाउने हाम्रो लक्ष्य के कति सफल भयो ? विज्ञ पाठकहरूले त्यसको मूल्याङ्कन गर्नु नै हुने छ । भानुभक्त आचार्य नेपाली साहित्यको प्राथमिक कालका विशिष्ट प्रतिभा हुन् । उनी सामान्य कवि मात्र नभएर नेपाल राष्ट्र, नेपाली जाति र समाजको उन्नति प्रगति चाहने युगद्रष्टा र नेपाली भाषाका महान् स्रष्टा हुन् । भानुभक्तको आदिकवित्वका सम्बन्धमा प्रश्नहरू उठाइएका छन् र उनी आदिकवि हुन् वा होइनन् ? भन्ने तर्कवितर्कहरू चलेका छन् । वास्तवमा उनी आदिकवित्वका तर्कवितर्कभन्दा धेरै माथि छन् । उनले आदिकवि हुनलाई रामायण लेखेका र काव्य कृति रचना गरेका पनि होइनन् । उनले जुन समयमा नेपाली भाषा र साहित्यको उत्थान हुने कार्य गरे त्यो आदिकवित्वभन्दा माथि र महान् छ । उनका कार्यले नेपाली भाषालाई जनमानसमा स्थापित गराउनका साथै साहित्य स्रष्टालाई प्रेरणा दिएको हुनाले भानुभक्त नेपाली जातिका गौरव हुन् र अविस्मरणीय व्यक्तित्व हुन् । नेपाली भाषा–साहित्यका यस्ता महान् कवि भानुको उदयको पहिलो शताब्दी उनका कृतिहरूको प्रकाशनमा बित्यो । दोस्रो शताब्दी उनका कृतिहरूको समीक्षा, समालोचना, कवित्वसम्बन्धी व्याख्या, विश्लेषण एवम् तर्कवितर्कमा बित्यो । अब तेस्रो शताब्दीमा भने उनको उच्च मूल्याङ्न र उनका कार्यको उचित सम्मान हुनुपर्छ । भानु द्विशतवार्षिकीको अवसरमा ‘भानु विशेषाङ्क’को प्रकाशन गर्ने हाम्रो उत्कट अभिलाषा हुँदाहुँदै पनि आर्थिक अभावले हामीलाई निराश तुल्याइरहेको अवस्थामा पुस्तक छपाइ सम्बन्धी सम्पूर्ण आर्थिक व्ययभार वहन गरी महत्त्वपूर्ण सहयोग उपलब्ध गराउने रुद्र–गौरी, श्री–अम्बिका ओली प्रतिष्ठानप्रति यो संस्था हार्दिक आभारका साथ कृतज्ञता प्रकट गर्दछ । यस विशेषाङ्कका लागि लेख रचना प्रदान गरी सहयोग पुर्याउनुहुने सम्पूर्ण लेखक, समीक्षक तथा साहित्यकारहरूमा प्रतिष्ठान हार्दिक कृतज्ञता ज्ञापन गर्दछ । यो विशेषाङ्क प्रकाशनका लागि गठित व्यवस्थापन समूह र सम्पादन समूहमा रहेर जिम्मेवारी तथा सक्रियताका साथ व्यवस्थापन एवम् सम्पादन कार्यमा खट्नुहुने सम्पूर्ण महानुभावलाई यो प्रतिष्ठान धन्यवाद नदिइरहन सक्तैन । त्यस्तै आफ्ना आजीवन संरक्षक, आजीवन सल्लाहकार तथा आजीवन सदस्यहरूप्रति प्रतिष्ठान आभार प्रकट गर्दछ । त्यसै गरी क्ष्क्द्यल् प्राप्त गर्न सहयोग गर्नुहुने गोपीकृष्ण खनाल, पत्रिका छपाइ कार्यमा संलग्न दुर्गा अफसेट प्रेस सुरुङ्गाका प्रोपाइटर अनुषा मैनाली र मेसिन अपरेटर नारायण पोखरेललाई पनि प्रतिष्ठान धन्यवाद ज्ञापन गर्दछ । :कनकाई प्रतिभा प्रतिष्ठान :सुरुङ्गा, कनकाई नगरपालिका, :झापा ------------------------------------------------------------------------------- == भानुभक्त अाचार्य == === भानुभक्त आचार्य : व्यक्ति र कृतिको सङ्क्षिप्त चर्चा === '''विषय प्रवेश''' नेपाली साहित्यमा वि.सं. १८२६ बाट लेख्य कविताको आरम्भ भएको पाइन्छ । सुरुमा वीरधारा र वि.सं. १८७१÷७२ देखि भक्तिधाराका कविताहरू लेखिए । भक्तिधारमा पनि कृष्णभक्तिधारा, रामभक्तिधारा र निर्गुण भक्तिधाराको परम्परा अघिबढेको देखिन्छ । भानुभक्त आचार्य (१८७१—१९२५) ले रामभक्ति धारामा नेतृत्वदायी ढङ्गले कलम चलाए भने सिङ्गै प्राथमिक कालका केन्द्रीय कविका रूपमा भूमिका निर्वाह गरे । उनको प्रभाव भने माध्यमिक काल र आधुनिक कालको सुरुमा समेत परेको पाइन्छ । पहिलादेखि नै नेपाली कविता–काव्य लेखिँदै आएको भए पनि भानुभक्तले सिङ्गो रामायण नेपाली भाषामा लेखेका थिए भने अन्य धार्मिक, नैतिक÷औपदेशिक, सामाजिक तथा हास्यव्यङ्ग्यात्मक कविता समेत सृजना गरेका छन् । तुलनात्मक रूपमा पूर्ववर्ती कविभन्दा प्रभावशाली कलम चलाउनका साथै पछि मोतीरामका पालामा रामायण लगायत अन्य कृतिहरू प्रकाशित भएर प्रचार हुँदा भानुभक्त नेपाली जनमानसमा नेपाली कवि र महाकाव्यकारका रूपमा चिनिन पुगे । यसका साथै साहित्य प्रेमीको माग अनुसार शासकले समेत उनलाई आदिकविको उपाधि दिए । त्यसकारण भानुभक्त नेपाली साहित्यका आदिकविका रूपमा स्थापित भए । यसरी नेपाली साहित्यका पहिला कवि तथा महाकाव्यकार भएर भानुभक्त आचार्य आदिकवि भएका होइनन् तर स्तरीयता, प्रकाशन, प्रसिद्धि र उपाधि प्राप्तिका आधारमा आदिकवि भएका हुन् । उनले रामायणबाहेक भक्तमाला, प्रश्नोत्तरमाला, वधूशिक्षा तथा फुटकर रचनाहरू सृजना गरेका छन् । यस लेखमा यिनै भानुभक्तको सामान्य परिचय र उनका कृतिहरूको अतिसङ्क्षिप्त चर्चा गर्ने जमर्को गरिएको छ । '''व्यक्ति भानुभक्तबारे सङ्क्षिप्त चर्चा''' भानुभक्त आचार्यको जन्म वि. सं १८७१ असार २९ गते आइतबार तनहुँ जिल्लाको चुँदी रम्घा गाउँमा भएको हो । माता धर्मावती देवी र पिता धनञ्जय आचार्यका एकमात्र सुपुत्र भानुभक्तको शिक्षा परम्परागत रूपमा बाजे श्रीकृष्ण आचार्यबाटै प्रारम्भ भएको हो । मेधावी बालकका रूपमा उनी सानैदेखि पढाइमा रुचि राखेर सफल हुँदै गएका हुन् भन्ने कुरा संस्कृत साहित्य र व्याकरण तथा ज्योतिष शास्त्रमा समेत पारङ्गत भएका र उनको कृतित्व एवम् कवित्व शक्तिबाट पनि स्पष्ट हुन्छ । नेपाली साहित्यको इतिहासमा भानुभक्तको अतुलनीय योगदान रहेको कुरा निर्विवाद छ । उनको रामायण र फुटकर रचनाहरू लालित्य र स्वादले भरिपूर्ण छन् । उनका काव्य स्वदेशी जनजिब्रोमा मात्र नभई प्रवासी नेपालीहरूमा समेत अतिप्रिय रहेका छन् । वि. सं १९४८ मा मोतीराम भट्टले भनुभक्तको जीवनचरित्र लेखी छपाए र उनलाई आदिकविको मान्यता पनि उनै मोतीराम भट्टका प्रयासले प्राप्त भएको हो भन्ने भनाइ पाइन्छ । जे भएपनि भानुभक्त आचार्य धार्मिक र नैतिक चेतना भएका प्रखर कवि थिए । समाजलाई नैतिक आदर्शतिर उन्मुख गराउनु उनको मुख्य उद्देश्य थियो । यसै व्रmममा उनले संस्कृतको अध्यात्म रामायणको अनुवाद कार्य प्रारम्भ गरे । वि.सं. १९९८ मा बालकाण्ड लेखे । उनले १९०७ देखि १९०९ सम्म पाल्पा दरवारमा खरिदार पदमा जागिर खाए । त्यहाँ कार्यरत पल्टनलाई तलब बाँड्ने काम उनैको थियो । पछि बही (हिसाबकिताब) बुझाउन नसक्दा उनी थुनामा समेत परे । चार महिनाको जेल अवधिमा जेलभित्रै अयोध्याकाण्ड, अरण्यकाण्ड, किष्किन्धाकाण्ड र सुन्दरकाण्ड तयार पारे । वि.सं.१९१० मा युद्धकाण्ड र उत्तरकाण्डको रचना गरे । त्यसै गरी भक्तमाला र प्रश्नोत्तरमालाको रचना पनि गरे । वि.सं.१९१९ मा वधूशिक्षा लेखे र १९२५ मा रामगीता (रामायणको उत्तरकाण्ड) को रचना गरे । यस अतिरिक्त भानुक्तका प्रशस्त फुटकर कविताहरू पनि लिखित/प्रकाशित छन् । यति मात्र होइन भानुभक्तले जगद्गुरु शङ्कराचार्यका अनेक पद्यलाई नेपालीमा अवतरण गराएका छन् । उनलाई अध्यात्मतिर अभिप्रेरित गर्ने पूर्वीय वेदान्त दर्शनका गुरु ग्रन्थ नै हुन् । उनका प्रश्नोत्तर, भक्तमाला जस्ता रचनामा शङ्कराचार्यका वैदान्तिक पद्यको अति ठुलो प्रभाव छ र उनले शङ्कराचार्यलाई आफ्ना वैदान्तिक ज्ञान र दर्शनका आदर्श मानेका छन् भन्ने कुरा भानुभक्त र शङ्कराचार्य दुवैका रचनाको अध्ययन गर्दा स्पष्ट हुन्छ । भानुभक्तले व्यास, वाल्मीकि, वेद, पुराण तथा उपनिषद्लाई पनि आदर्श मानेका छन् । त्यही आदर्शलाई आधार बनाएर उनले आफ्ना कृति निर्माण गरेका छन् । कतिपय विद्वान्ले उनका रचनालाई अनूदित मानेका छन् भने धेरैले मौलिक मानेका छन् । भानुभक्तको रामायण अध्यात्म रामायणको अनुवाद हो र उनका अन्य रचना मौलिक हुन् भन्ने कुरा नेपाली समालोचनामा रूढ भइसकेको छ । तथापि अनूदित होस् वा मौलिक भानुभक्तका कृतिहरूले नेपाली साहित्यमा ठूलो योदान गरेको कुरा निर्विवाद छ । नेपाली साहित्यका धरोहर भानुभक्त आचार्यलाई आदिकवि, आदर्श कवि मात्र नभई खण्डकाव्यकार र महाकाव्यकारका रूपमा पनि चिनिन्छ । उनी लोकप्रसिद्धि, प्रकाशन र उपाधि दिइएका हिसाबले पनि नेपाली साहित्यका प्रथम महाकाव्यकार तथा आदिकवि हुन् । उनको देहावसान वि.सं. १९२५ मा आफ्नै घर तनहुँमा भयो । '''भानुभक्तका काव्यकृतिबारे सङ्क्षिप्त चर्चा''' १.'''रामायण''' भानुभक्तीय रामायण (१८९८—१९१० लेखनकाल) लाई प्रचारप्रसार, लोकप्रसिद्धि, लोकप्रियता तथा प्रकाशनका दृष्टिले प्रथम नेपाली महाकाव्य मानिएको छ । उनले व्यासकृत संस्कृतको अध्यात्म रामायणको नेपालीपन दिएर मौलिकताका साथ भावानुवाद गरी नेपाली जनमानसमा शार्दूलविक्रीडित लगायतका शास्त्रीय छन्दलाई जातीय सङ्गीतको लोकप्रियता प्रदान गरेका छन् । उनको यस कृतिलाई वि.सं. १९४२ मा मोतीराम भट्टको सत्प्रयासबाट प्रकाशनमा ल्याइएको हो । अध्यात्म रामायण सातकाण्ड र विभिन्न सर्गमा विभाजित भएपनि भानुभक्तले सर्ग हटाएर सात काण्ड र १३१८ श्लोकमा श्लोकानुवाद गरेका छन् । अध्यात्म रामायण सम्पूर्ण अनुष्टुप छन्दमा लेखिएको छ भने भानुभक्तीय रामायण शादूलविक्रीडिडित (१०४५ श्लोक), शिखरिणी (२९ श्लोक), स्रग्धरा (३५ श्लोक), इन्द्रबज्रा (३३ श्लोक), मालिनी (३६ श्लोक), वसन्ततिलका (१३८ श्लोक), स्वागता (१ श्लोक) र द्रुतविलम्बित (१ श्लोक) छन्दमा रचना गरिएको छ । पात्र र परिवेशलाई नेपाली पन दिएर सुमधुर नेपाली भाषाको प्रयोग गरिएको हुँदा लालित्यपूर्ण र स्वादिलो बन्न गएकाले भानुभक्तीय रामायणमा मौलिकता पाइन्छ । रामभक्तिको रसास्वादन गर्न पाइने उक्त कृति ऐतिहासिक, सांस्कृतिक, धार्मिक, आध्यात्मिक मात्र नभई साहित्यिक महŒव बोकेको अनि पूर्ण मौलिक नभए पनि नेपाली महाकाव्यको जग बसाल्न र नेपाली भाषाको एकीकरणका साथ प्रचारमा विशिष्ट योगदान प्रदान गर्न सफल भएको छ । सात काण्ड भएको भानुभक्तको रामायणको अति सङ्क्षिप्त कथावस्तु निम्नलिखित अनुसार छ ः * बालकाण्ड वशिष्ठ र ऋष्यश्रृङ्ग ऋषिद्वारा यज्ञ गराएपछि बुढेसकालमा अयोध्याका राजा दशरथका तिन रानीमध्ये कौशल्याबाट राम, कैकेयीबाट भरत र सुमित्राबाट लक्ष्मण तथा शत्रुघ्न गरी चारजना छोराहरू जन्मन्छन् । ऋषि विश्वामित्रले दशरथका चार भाइ छोराहरूमध्ये राम र लक्ष्मणलाई मागेर आश्रममा लिएर जान्छन् । ऋषिसँग आश्रम गएका रामले सुबाहु, ताडका आदि राक्षस–राक्षसीसँग युद्ध गरी मारिदिन्छन् । उनी विविध पराव्रmम गर्दै जनकपुर पुगी देशदेशावरबाट आएका पराव्रmमी र वीरहरूले उचाल्न र हल्लाउनसम्म नसकेको शिवधनु भाँची जनक राजाकी छोरी सीतासँग विवाह गर्छन् । त्यहीं रामका भाइहरूको पनि विवाह हुन्छ र प्रशस्त दाइजोका साथ छोरा बुहारीहरू साथमा लिई राजा दशरथ अयोध्या फर्केर राज्य गर्छन् । * अयोध्याकाण्ड अयोध्यामा रामको राज्याभिषेक गर्ने तयारी गर्दैगर्दा मन्थराको कुरा सुनेर रानी कैकेयीले राजा दशरथसँग रामलाई चौध वर्ष वनवासको माग गर्दछिन् । पूर्वसर्त अनुसार त्यो माग पूरा गर्न बाध्य भएका बाबु दशरथ र आमा कौशल्यालाई सम्झाएर राम सीता र लक्ष्मणका साथ वनवास जान्छन् । पछि लागेका नगरवासीलाई फर्काएर उनीहरू गुरु वाल्मीकि आदिसँग भेट गर्दै चित्रकुट पर्वतमा गई बस्तछन् । यता पुत्रशोकले राजा दशरथको मृत्यु हुन्छ । मावलीबाट फर्केका भरतले बाबुको काजक्रिया गर्दछन् । भरत आमा कैकेयीसँग रिसाएर रामलाई फर्काउन चित्रकुटतर्फ लाग्छन् । दाजु राम र गुरु वशिष्ठले सम्झाएपछि रामका खराउ लिई फर्कन्छन् र प्रतिनिधि भएर अयोध्यामा राज्य गर्छन् । * अरण्यकाण्ड वनमा राम विराध आदि राक्षसहरू मार्दै र अत्रि, सरभङ्ग, अगस्ति आदि ऋषिहरूलाई भेट्दै पञ्चवटीमा गएर बस्छन् । राम र लक्ष्मणदेखि मोहित भएर आएकी सुर्पणखाको लक्ष्मणद्वारा नाक काटिन्छ भने रामद्वारा त्रिशिर, दूषण र खर नामका राक्षसहरू मारिन्छन् । रावणले अराएकाले मारिच सुनको मृग भएर राम र सीताका अगाडि उफ्रिन थाल्छ । त्यो देखेर सीताका आग्रहले राम त्यसका पछि लाग्छन् र लक्ष्मण पनि त्यतै दगुरेपछि जोगी भएर आएको रावणले सीतालाई हरण गरी लिएर जान्छ । जटायुबाट सीतालाई रावणले हरण गरेको खबर पाएपछि राम र लक्ष्मण सीताको खोजी गर्ने व्रmममा कबन्ध आदि राक्षसलाई मारेर शवरीलाई भेटी ऋष्यमुक पर्वततिर लाग्दछन् । * किष्किन्धाकाण्ड आफ्ना दाजु बालिका डरले भागेर ऋष्यमुक पर्वतमा गई बसेका सुग्रीवसँग राम मित लगाउँछन् । रामले किष्किन्धाका राजा बालिलाई मारेर सुग्रीवलाई राज्य दिलाउँछन् । वर्षा त्यहीं बितेपछि सुग्रीवले वानर वीरहरूलाई सीताको खोजीमा सबैतिर पठाउँछन् । दक्षिणतर्फ हनुमान, जाम्बवान, अङ्गद आदिलाई पठाइन्छ र उनीहरू समुद्रको किनारमा पुगेपछि बुढो गिद्ध सम्पातिको सल्लाह अनुसार समुद्र नाघेर लङ्का जान हनुमान तयार हुन्छन् । * सुन्दरकाण्ड हनुमान समुद्र माथिबाट उडेर लङ्का पुग्दछन् । बाटामा रोक्न आएकी सुरसा र लङ्का पुग्नासाथ ढोकामा बाधा हाल्न पुगेकी लङ्किनी जस्ता राक्षसीहरूलाई पन्छाएर हनुमान सीता भए ठाउँमा पुग्छन् । रामले चिनो पठाएको औंठी सीतालाई दिई सीताबाट रामका लागि चिनो चूडामणि लिएर हनुमान लङ्का घुम्छन् । त्यहाँका केही बगैंचाहरू भत्काउनका साथै राक्षसहरूलाई मार्न थालेपछि हनुमान समातिन्छन् । त्यसपछि हनुमानको पुच्छरमा आगो लगाइन्छ र त्यही आगाले लङ्कापुरी जलाएर खरानी बनाएपछि पुच्छर समुद्रमा चोबी निभाएर आफ्ना साथीहरूका साथ हनुमान किष्किन्धा पुगी रामलाई सबै खबर सुनाउँछन् । * युद्धकाण्ड सेनासहित सुग्रीवका साथ राम समुद्र किनारमा पुग्छन् र तिनै सुग्रीवका सेनाका सहायताले समुद्रमा पुल हाली लङ्का पुगेर रावणको भाइ विभीषण समेतको सहयोगले इन्द्रजित, कुम्भकर्ण लगायत रावणलाई समेत मारेर विभीषणलाई राज्य दिएपछि ससैन्य सुग्रीव तथा अन्य हितचिन्तकहरू, सीता र लक्ष्मणसहित राम अयोध्या फर्कन्छन् । त्यसपछि पुरस्कार र आशीर्वादका साथ सुग्रीव हनुमान आदिलाई बिदा गरी राम राज्य गर्न लाग्छन् । * उत्तरकाण्ड राम अयोध्यामा राज्य गरेर बसेका हुन्छन् । विभिन्न ऋषिहरू आउँदै रामसँग भेट गर्दै उनका महिमा गाउँदै बिदा हुन्छन् । राम पनि सबैलाई उचित आदर सत्कार गर्दछन् । अर्काले लगेकी स्वास्नी फर्काएर ल्याएको भन्ने आपूmमाथि लागेको आरोप सुनेपछि गर्भवती सीतालाई वनमा लगी वाल्मीकिका आश्रम नजिकै छोडेर आउन राम लक्षणलाई अराउँछन् । वाल्मीकि आश्रममा सीताका दुई छोरा लव र कुशको जन्म हुन्छ । आश्रममै उनीहरूको लालनपालन भई हुर्कन्छन् । यता राम पनि राजोचित यज्ञादि गर्दै रामराज्य चलाउँछन् । कालान्तरमा छोराहरूसहित सीतालाई बोलाउँछन् । रामसँग भेट भएपछि सीता पृथ्वीसँग बाटो मागेर बिदा हुन्छिन् । राम पनि छोरालाई राज्य दिएर सरयुको पानीको बाटो भएर बिदा हुन्छन् । उपर्युक्त कथावस्तुलाई सहयोग गर्न विभिन्न उपकथाहरू पनि प्रशस्तै आएका छन् । तर भानुभक्तले ती उपकथाहरूलाई ज्यादै सङ्क्षिप्त र अत्यावश्यक रूपमा मात्र ग्रहण गरेका छन् । त्यसैले कथावस्तुमा अनावश्यक विस्तार भएको पाइँदैन । संस्कृतको अध्यात्म रामायणको कथावस्तुलाई भानुभक्तले सङ्क्षेप गरी प्रशस्त मौलिकता प्रदान गरेकाले नेपालीपन पाइन्छ । ठाउँठाउँमा अलौकिक घटनाहरू घट्ताघट्तै पनि यस कथावस्तुमा स्वाभाविकता र काव्यात्मकता ल्याउनमा भानुभक्तको कवित्वको खुबी वा विशेषता झल्किन्छ । रामायणबाहेक भानुभक्तले भक्तमाला, प्रश्नोत्तरी, वधूशिक्षा र विभिन्न फुटकर कविता पनि रचना गरेका छन् भन्ने कुरा माथि नै उल्लेख गरिसकिएको छ । २.'''भक्तमाला''' (वि.सं.१९२२ तिर, रचनाकाल) भानुभक्त आचार्य नेपाली साहित्यको प्राथमिक कालीन रामभक्ति धारा र सम्पूर्ण भक्ति धाराकै प्रमुख तथा केन्द्रीय कवि हुन् । उनले भक्तमालामा भक्तलाई भक्तिरसमा चुर्लुम्म डुबाएका छन् । यस कृतिमा कविले वेदान्ती चेतनाले भरिपूर्ण नैतिक तथा आध्यात्मिक अभिव्यक्ति दिएका छन् । यस संसारबाट सहज पार तर्नका लागि हरिको नाम जप्नुभन्दा ठूलो अरु केही छैन भनेर विषयको मोहजाललाई त्यागी प्रभुको शरणमा परे उनै प्रभुले मुक्ति दिलाउने छन् भन्दै र ज्ञान मार्गभन्दा भक्तिमार्ग नै सहज हुने कुराको अभिव्यक्ति दिएका छन् । ३.'''प्रश्नोत्तरमाला''' (वि.सं.१९१०तिर) भानुभक्त आचार्यको प्रश्नोत्तरमाला शङ्कराचार्यको मणिरत्नमालाको छायानुवाद भएपनि कविको मौलिकताका साथ प्रश्नोत्तर ढाँचामा लेखिएको छ । यस कवितामा मानव जीवनसँग सम्बन्धित आध्यात्मिक, नैतिक र व्यावहारिक पक्षको ज्ञान दिइएको छ भने विद्याको महŒव झल्काइएको छ । यसमा परोपकार र सेवा भावलाई महŒव दिइएको छ भने भौतिक सांसारिक पक्षलाई तुच्छ ठान्दै लौकिक जीवन र परिवार–जनप्रति उपेक्षा भाव व्यक्त भएको महसुस हुन्छ । यसमा एकातिर विद्याको महŒव बताउँदा आमासमान भनी नारीलाई सम्मान गरेको पाइन्छ भने अर्कातिर सांसारिक दुःखमा फँसाउने प्रमुख कारणका रूपमा वर्णन गरेर नारीलाई हुनसम्म हेला गरिएको छ । यस कवितामा नारीप्रतिको असमान र हेय दृष्टि प्रकट भएका केही उदाहरण हेरौं ः :कुन् मूल ढोका छ नरक् कि ? नारी, लान्छे नरक् मोह ठूलो फिँजारी । :को छन् सुराझैं अति मोह गन्र्या ? स्त्री जान्नु तस्तै गरि चित्त हन्र्या । :साङ्ला कउन् हुन् सबलाई बाँध्न्या ? स्त्री हुन् सदा पाउ समाइराख्न्या । :अमृत्सरी अघि भई पछि वीष बन्न्या, कुन् हो ? स्त्रि हुन् किन अरु चिजलाइ भन्न्या ? यस्ता अभिव्यक्तिमा नारी र पुरुष दुवैमा सबल र दुर्बल पक्षलाई औंल्याएर समान दृष्टि राखिएको भए पण्डिताः समदर्शिनः भन्ने विचार सार्थक हुने थियो । यसले लिङ्गभेदयुक्त समाजलाई अझ टेवा दिएको देखिन्छ । ४.'''वधूशिक्षा''' (वि.सं. १९१९) नेपाली साहित्यका मूर्धन्य कविका रूपमा प्रतिष्ठित भानुभक्त आचार्यका मौलिक लघु रचनामध्ये वधूशिक्षा पनि चर्चित कृति हो । एक समय आफ्ना मित्र तारापतिका घरमा कवि वास बस्न पुगेछन् । त्यस घरका नारीहरूको दन्तबझान सुनेपछि उनलाई रातभर निद्रा परेनछ र छोरी–बुहारीलाई नैतिक शिक्षा दिलाई आदर्श बन्न तालिम दिने उद्देश्यले वधूशिक्षाको रचना गरेको भन्ने उल्लेख पाइन्छ । यसमा भनिएका सरसफाइ, नैतिकता, अनुशासन, सहनशीलता आदरभाव आदि त राम्रा कुरा हुन् । यस्ता कुराबारे थाहा नभएर पनि घरपरिवार र समाजमा असमझदारिता उत्पन्न हुन्छ । तर ती सब कुरा नारीलाई मात्र नभएर यथोचित व्यवहारको शिक्षा नारीपुरुष दुवैलाई उत्तिकै आवश्यक हुन्छ । यहाँ नारीलाई नै शिक्षित गराउने उद्देश्य कविजीको भए पनि तत्कालीन सामाजिक मान्यताका कारणले होला यत्तिका बौद्धिक कविमा पनि लैङ्गिक भेदयुक्त दृष्टि रहेको बुझिन्छ । भानुभक्त आचार्य चोखो मिठो ह्दयस्पर्शी नेपाली भाषाशैली र सुमधुर छन्द प्रवाहको कुशलता भएका कवि तथा महाकाव्यकार हुन् । उनले नेपाली भाषामा एकरूपता ल्याउन र त्यसलाई लोकप्रिय बनाउन विशिष्ट योगदान त गरेका छन् । तर उनको नारीप्रतिको दृष्टिकोण भने ज्यादै नै सङ्कुचित रहेको देखिन्छ । वधूशिक्षामा उनले नारीलाई दोस्रो दर्जा दिएका छन् । उपदेशका नाममा नारीलाई बुहारी र पत्नीका रूपमा नभई दासी वा कमारीका रूपमा प्रस्तुत गरिएको छ । नैतिक शिक्षा प्रदान गर्ने हैसियतले उपदेश गर्नु ठिक छ तर नारीलाई घरकी नोकर्नी र चरणकी दासीभन्दा माथि राख्न नसक्नु आदिकविको बौद्धिक दरिद्रता हो भन्दा फरक नपर्ला । जस्तै ः :छिनिसकि सब धन्दा सासुको पाउ मिच्दी, :उँघिकन बिखबर् भै पाउ मिच्दै त ढल्दी । :टहल गरि टहल्ले सासुलाई रिझाई, :पतिसित तब जाओस् स्त्री टहल् गर्नलाई ।। यस पद्यबाट नै भानुभक्तले नारीप्रति कस्तो मान्यता लिएर उनीहरूलाई कुन दर्जामा राखेका छन् भन्ने कुरा प्रस्ट हुन्छ । नेपाली भाषा–साहित्यमा धेरै ठूलो योगदान गरेर समादरणीय बनेका भानुभक्त वधूशिक्षामा र प्रश्नोत्तरमाला लगायत अन्य कविताका नारीसम्बन्धी प्रसङ्गहरूमा समेत पूरै रूढिवादी तथा पुरुषवादी सोचले थिचिएका सङ्कीर्ण देखिन्छन् । यसको उदाहरण आफूले बहुविवाह गरेर नारीलाई अर्ती दिएको कुरा देखिन्छ । जस्तै ः :सौताको रिस गर्नु पाप छ बहुत् एकै दुवैका पति, :मर्दामा पनि जानुपर्छ जसले मीलेर सङ्गै सती । यसरी भानुभक्त आचार्य पुरुषले चाहिँ जतिवटी पत्नी बनाए पनि हुने, आफैंमाथि सौता हालिदिएर पाप र धर्मको पाठ पढाउने र त्यही नारीलाई अर्ती दिएर आफू महान् बन्ने पुरुषवादी सामाजिक मान्यताका पक्षपाती देखिन्छन् । यी लघु रचनाबाहेक कवि भानुभक्त आचार्यले अन्य थुप्रै फुटकर कविता समेत रचना रचना गरेका छन् । उनका फुटकर रचनाको सङ्ख्या र कालका बारेमा निश्चित गर्न सकिँदैन तापनि पहिलाका सूचकहरूले जे जति जानकारी दिए त्यसैका आधारमा केही कविताबारे चर्चा गर्न सकिन्छ । भानुभक्त आशुकवि थिए । उनी कुनै पनि प्रश्नको उत्तर कवितामै दिन सक्थे भन्ने कुरा उनका विभिन्न फुटकर कविताबाट बुझ्न सकिन्छ । ५.'''भानुभक्त आचार्यका फुटकर रचनाहरू''' उनका प्रकाशनमा आएका ३९ वटा फुटकर कविताको सामान्य विवरण निम्नलिखित छ ः *एकपटक एक जना मानिसले भानुभक्तलाई चिन्ने उत्कण्ठाले प्रश्न गर्दा यस कविता मार्फत जवाफ दिएका थिए ः :पाहाड्को अति बेस देश् तनहुँमा श्रीकृष्ण ब्राह्मण् थिया, :खुप् सच्चा कुल आर्यवंशि हुन गै सत्कर्ममा मन् दिया । :विद्यामा पनि जो धुरन्धर भई शिक्षा मलाई दिया, :इन्को नाति म भानुभक्त भनि हुँ यो जानि चिह्नी लिया । * जग्गा सम्बन्धी मुद्दा लिएर काठमाडौं पुगेर त्यहाँको चालचलन र रमणीय वातावरण देखेर मन प्रसन्न हुँदा भानुभक्तले कान्तिपुरको वर्णन गरी ‘अमरावती कान्तिपुरी नगरी’ नामक पाँच श्लोके कविता लेखेका छन् : * बालाजीको वर्णन गरी दुई श्लोके ‘यति दिन पछि...’ कविता लेखिएको छ । * सरकारी जागिर खाएको बेला बही (हिसाकिताब) बुझाउन नसक्ता पाँच महिना जेल परेको अवस्थामा दिग्दारी प्रकट गरेर श्री ३ कम्यान्डर इन चिफ जनरललाई चढाउन रचना गरेको कविता यस प्रकार छ : :रोज्रोज् दर्शन पाउँछु चरणको ताप् छैन मन्मा कछु, :रात्भर् नाच् पनि हेर्छु खर्च नगरी ठूला चयन्मा म छु, :लामखुट्ट्या उपिञा उडुस् यि सँगि छन् इन्कै लहडमा बसी, :लाम्खुट्ट्याहरु गाउँछन् इ उपियाँ नाच्छन् म हेर्छु बसी । * पाँच महिनासम्म कुमारी चोकमा थुनिनुपर्दा कम्यान्डर इनचिफ कृष्णबहादुरलाई चढाउन व्यङ्ग्यात्मक कविता लेखिएको देखिन्छ । जस्तै ः :जागिर् छैन धनी म छैन घरको केवल् कोदालो खनी, :खान्थ्याँ दुक्ख गरेर चाकरि ग¥याँ मान् पाउँला की भनी, :एक् मन् चित्त लगाइ चाकरि गर्याँ खूसी भया छन् हरि, :मान्माथी पनि भुक्तमान् थपि दिया कैल्ह्यै नखोस्न्या गरी । * छोरो रामनाथको व्रतबन्ध गर्ने समयमा आपूm जेलमा भएकाले चुँदी रम्घा घर जानका लागि बिन्तीपत्र चढाउने सन्दर्भमा तिन श्लोके फुटकर रचना गरेको पाइन्छ,जस्तै ः :चालिस् वर्ष भयाँ म पुत्र पनि एक् मात्रै छ आठ् वर्षको :आयो काल् व्रतबन्धको नजिकमा बेला त हो हर्षको :क्यारूँ आज प¥याँ म ता विपतमा एक्लो यहाँ छु फगत्, :कुन् पाठ्ले व्रतबन्ध पार् गरुँ म फेर् मान्छू अँध्यारो जगत् । * त्यसै गरी व्रतबन्ध सिध्याएर कुमारीचोक हाजिर हुनुपर्ने भएको हुँदा दुई श्लोके कवितात्मक विन्तीपत्र लेखी जनरल कृष्ण बहादुरलाई पठाएको पाइन्छ । * उपर्युक्त कुरा झुटो ठहरे ऐनबमोजिम सहुँला, तोकेको भन्दा हजार गुना तिरौंला भनी दुई श्लोके विन्तीपत्र लेखेका छन् । * मुद्दा टाँगिदा काठमाडौं अदालतमा बिन्ती लेखिएको कविता हो :न मृत्यू टन्र्या हो यसरि झगडामा अघि सरी, :न कोटिन्को मालिक् हुनु छ घरमा दौलथ भरी, :बिहक्मा दिन् जान्छन् तब मन बुझाऊँ म कसरी, :कृपा राखी ख्वामित् अब छिनिदिनोस् हुन्छ जसरी । * छिटो मुद्दा किनारा होस् भनी कार्यालयका कर्मचारीलाई लेखिएको कविता यस्तो छ ः :बिन्ती डिट्ठा बिचारीसित म कति गरूँ चुप् रहन्छन् नबोली, :बोल्छन् ता ख्याल् ग¥या झैं अनि पछि दिनदिन् भन्दछन् भोलिभोली, :की ता सक्दीन भन्नु कि तब छिनिदिनू क्यान भन्छन् इ भोली, :भोलीभोली हुँदैमा सब घर बितिगो बक्सियोस् आज झोली । * भानुभक्त कतै घुम्न जाँदा एक जनाले मकै भुटेर खाजा खान दिँदा मकैसँग खाने सितन नदेखेर बनाएको श्लोक हो ः :असल मुङ्ग्रे केरा कि त महि हवस् बेस अमिलो :कि ता सेता मूला कित बरु हवस् साग उसको :असल् हुन्थ्यो धूप्मा नतर यसरी खानु कसरी :भुटी ल्यायौ थाल्मा मकइ तिमिले क्यान यसरी । * कलाधर ब्राह्मणलाई मन्त्र सुनाउन उनको घर जाँदा रिस्ती नदीको किनारमा पर्ने गजाधर सोतीका घरमा वास मागेका तर वास नपाई निराश भएर रुखमुनि रात काटेका भानुभक्तले भोलिपल्ट ‘गजाधर सोतीकी...’ कविता लेखेको भनिन्छ । * एक दिन भानुभक्त ज्योतिषिका घरमा पढेर फर्किंदा बाटाको चौतारीमा बसी सुकेका बाँसका पातमा आफ्ना ग्रहबारे जन्मकुण्डलीमा घोरिँदा ‘ति शालीवाहन्का...’ आदि दुई श्लोके कविता लेखेका थिए । * पाणिनिको व्याकरण अनुसार विसर्गको लोप नगर्नुपर्नेमा किन गरियो ? भनी पाल्पाली मित्रलाई उल्लुको संज्ञा दिएर भानुभक्तले चिठीका रूपमा ‘खर् अक्षर् पर भै...’ आदि दुई श्लोके कविता लेखेका हुन् भनिएको छ । * ‘बिर्के टोपी...’ कविता सुब्बा धर्मदत्तको अनुरोधमा पाल्पाली मित्रलाई पठाइदिनका लागि लेखिएको हो । नरनाथका अनुसार पाल्पाली मित्रका छोरालाई माग भए बमोजिमको एउटा बिर्के टोपी सुब्बा धर्मदत्तले पहिल्यै पठाइदिएका तर त्यो टोपी सानो भयो र अर्को पठाइदिनु भनी पाल्पाली मित्रले पुनः अनुरोध गरी चिट्ठी पाठाएकाले सोही चिठीको उत्तरस्वरूप यो कविता लेखिएको हो । * धर्मदत्तको अनुरोधमा भानुभक्तले लेखिदिएका कवितात्मक चिठीहरू प्राप्त गरेपछि पाल्पाली मित्रले पनि नेपाली र संस्कृत भाषाको मिश्रणमा कवितात्मक चिठी लेखी धर्मदत्तलाई पठाएका हुन् । त्यसको जवाफ लेख्न धर्मदत्तले भानुभक्तलाई अराएका हुँदा ‘भाषा श्लोक...’ आदि एक श्लोके कविता लेखिएको हो । पहिलो अध्ययनमा पाल्पाली मित्रले भाषा विवाद प्रसङ्गलाई अघि बढाएकाले भानुभक्तले जवाफस्वरूप यो कविता रचेका हुन् । * एकपटक भानुभक्तका ससुराली खलकका घरका दुई भाइमध्ये भाइचाहिँले कमारो किनी ल्याएको, एकदिन भाउजूले उक्त कमारोलाई घाँस काट्न रुखमा चढाएपछि रुखबाट झरी केही दिनमा मरेको, मरेपछि भाइले कमाराको विघो मागेको र दाइले विघो दिन नमानेपछि कचहरी बस्न पुगेको थियो । त्यसै समय भानुभक्त पनि कचहरीमा सामेल हुन पुगेकाले ‘जस्द्वारा जसले जहाँ...’ कविताको रचना गरेका थिए । आफ्नो प्रारब्धले मरेको हुँदा विघो दिनुलिनु नहुने खालको निर्णय दिई यसै कविताका आधारमा दुवै झगडियालाई शान्त पारेका थिए भन्ने पाइन्छ । * काठमाडौं मखनटोलका आफ्ना एक मित्रका बाबु परलोक भएपछि ती मित्रले पढ्न छोडेर ऐस आराम गरेको देख्दा भानुभक्तलाई यसले भविष्यमा निश्चय नै दुःख पाउँछ भनी उसलाई समयमै सचेत गराउन यो कविता लेखिएको भनिन्छ ः न पोथी पात्रा छन् न कलम मस्यानी छ सँगमा, सधैं हुक्का नारी थरकि फिँजि खेल्छौ चयनमा कती बिर्ता तिम्म्रो छ कति छ धन दौलथ् यस घरी उडायौ आज्र्याको जति अब गया बाबु त मरी । * विवाहमा जन्त गएका बखत अन्ताक्षरीमा सामेल भएका आफ्ना भतिजा मेघनाथले ‘ढ’ बाट सुरु भई ‘ढ’ मा नै अन्त्य हुने श्लोक बनाइदिन अनुरोध गरेकाले भानुभक्तले ‘ढोटा छन् सब् कुरा...’ श्लोक बनाइदिएका थिए । * ‘क’ बाट उठ्ने शरीरका बीस अङ्गको नामलाई भानुभक्तले विवरणात्मक रूपमा कविता बनाएका छन् । जस्तै ः केश् कञ्चेट् कुहुनू कपाल् र कलेजो काखी करङ् कन्सिरी, कान्यागूजि र कुर्कुचा कटि र कान् कम्मर् र कापा पनी, कान्छिउम्लि र काँध कुम् पनि भया कण्ढो र कोखो समेत्, कम्पारो जियमा कदेखि उठन्या बिस्थोक् इनै हुन् बुझ * गणेश चौथीका दिन पूजा गर्दा क्रमशः चढाइने पूmल र पातहरूको विवरण कवितामा दिएर यही व्रmमले पूजा गर्दा त्रुटि समेत नहुने उल्लेख गरिएको छ । * भानुभक्तले दाद खटिरा आदिमा लगाउने मलम बनाउन जानेका र सबैले सिकी बनाएर लगाउन सकून् भनी त्यसको विवरण कवितामा दिएका थिए । * भानुभक्त चौतारामा बसिरहेका बेला चौताराकै नजिक खेलिरहेका केटाहरूलाई उपदेश दिने सन्दर्भमा ‘पढ्नू गुन्नू...’ कविता लेखिएको हो भनिन्छ । * आफ्नो घर र शरीर सफा सुग्घर गर्न नसक्ने गाउँले अशिक्षित नारीलाई सचेत गराउन ‘कतै खरानी...’ कविता रचना भएको मानिन्छ । * कौडीको दाउ नचिनेको तर खेल्न रहर गर्ने, आफ्नो दाउ परेका बेला अरुले हैन भनेर नोक्सान पार्न नसकून् भनेर सजिलाको लागि ‘तिन् सात्...’ कविता बनाइदिएका हुन् भन्ने पाइन्छ । * भानुभक्तले पासा, र कौडी खेल्दा एकै दिनमा साठी रुपयाँ हारेछन् र बेलुकी घरमा आएर आफ्नी श्रीमतीलाई त्यस दिनको जुवाको परिणम हाँसेर सुनाउँदा ‘तान्यो एग्घारबाटै...’ कविता तयार भएको हो । * भानुभक्तले आफ्नै छिमेकीका घरमा सौताहरू आआफ्ना बल प्रयोग गरी लडिरहेको देखेर तिनीहरूलाई छुट्याई त्यसै घटनाको फलस्वरूप यो कविता लेखेको हुँदा उनले बटै, तित्रा, केही समय मात्र लड्ने तर सौता सधैं लडिरहने भन्ने दृष्टान्त दिएका छन् । * भानुभक्तको यो कविता श्रृङ्गार रसको कविता हो । यस कविताका दुई पाउ मात्र भानुभक्तले लेखेका हुन् र अरु मोतीराम भट्टले थपेका हुन् भन्ने भनाइ छ । भानुभक्त काठमाडौं भएका बेला घरकी गृहलक्ष्मी खुसी होऊन् भनी श्रृङ्गार रसको कविता लेखी पत्नीलाई पठाएको कुरा उल्लेख छ । * १९१० तिर काठमाडौंमा एकजना रहिसलाई भेट्न जाँदा भानुभक्तले उसको बैठक कोठामा बन्दुक राखेको देखेर उसलाई कवितामार्पmत सोधेछन् र रहिसले फलाम बेच्न नहुने कुरो भनेछ र पछिल्ला दुई पाउभन्दा भानुभक्तलाई बन्दुक प्राप्त भएको कुरा उल्लेख छ । * भानुभक्त चुँदी रम्घा भएका बेलामा एउटा झगडियाले भानुभक्तलाई साक्षी राखेको र अदालतबाट म्याद आएपनि पोखरा जान अनुकूल नमिलेकाले एक महिनापछि आउनेछु भन्ने अर्जी लेखी पोखरा अदालत पठाउनु पर्दा ‘स्वतिश्री...’ कविताको रचना हुन भएको हो । * काठमाडौं गएका बखत घर फर्कने दिन कर्णेल शिवशङ्कर उपाध्याय घिमिरेलाई भेट गर्न जाँदा भेट हुन नसकेपछि ‘आयेंथ्याँ...’ कविता लेखी उनका परिवारलाई छाडेर आएका थिए भन्ने उल्लेख पाइन्छ । * हिउँदमा ससुराली जाँदा कुर्लुङ बेंसीमा चामुनारायण पन्त नामक घाँसीसँग भेट भयो । त्यस घाँसीले काटेको घाँस बेचेर बचेको पैसाले कुवा खनाएर कीर्ति राख्ने कुरा गरेको सुनेपछि उसैको प्रेरणाले ‘भर जन्म घाँस...’ कविता लेखेको भन्ने प्रसङ्ग आएको छ । * ससुराली गाउँका ठिटाहरूले भानुभक्त कविता लेख्न सक्ने भएको कुरा थाहा पाएर आफ्नो गाउँको पनि कविता लेखिदिन अनुरोध गरेपछि उनले ससुराली गाउँ मानुङको वर्णन गर्दै कविता बनाइदिएका भनिन्छ । जस्तै ः :मानुङ्को सरि गाउँ उत्तम ठुलो लागेन काहीं पनि :बस्नालाइ रमाइला अति चिसो आऊँछ हावा पनि :घर्मा नै बसि फेर् हिमालयजिको वाराहिजीको पनि :शुक्ला दक्षिण तर्फ उत्तर दिशा माहेन्द्रि दर्शन् पनि * १९२१ म चुँदी खोलामा ठूलो बाढी आएर बाँध भत्काएपछि सबै मोहीहरू जम्मा भई छलफल गर्दा गिरिधारी पनि सहमत भएको थियो । पछि काठमाडौंबाट दौडाहा टोली आउँदा गिरिधारीले कुलामुनिको खेत टापु पारिदियो भनी भानुभक्तका नाममा उजुरी हालेछ । दौडाहा टोली झगडा परेको ठाउँमै जाँच्न पुगेछ । भानुभक्तले बाँध कुलाको सम्बन्धमा आफ्ना ब्यहोरा ‘ख्वामित् यस्...’ कवितामा व्यक्त गरेका छन् । * गिरीधारीले कुलामनिको खेतलाई टापु बनाएको कुरा झुट भएको र गिरिधारीको धेरै नोक्सान नभएकाले यसै सन्दर्भमा भानुभक्तले आफ्नो कुरा राख्दा ‘लुच्चा हुन्...’ कविता बन्न पुगेको हो । * गिरिधारीले झुट बोलेर अघिल्लो जन्मको पापमाथि अझ पाप थपेको, हरिलाई विश्वास गरेर थिचोमिचो नगर्नु भन्ने सन्देश दिँदा ‘अघिल्ला जन्मैमा...’ कविता बन्न गएको हो । * ‘क्वै उठ्छन्...’ कविता भानुभक्तले लोकको चाला देखी लहडमा बनाएको एक श्लोक हो । यसमा धन नै मुख्य कल्याणको साधन हो भन्ने भावनाले कसैको ह्दयमा पनि स्थान नपाओस् भन्ने आशय प्रकट गरेको देखिन्छ । * १९२४ सालको अन्त्यतिर कामविशेषले काठमाडौं गएका बेला बिरामी परेका र मुक्तिदायक पवित्र तीर्थस्थल काठमाडौंमा मरे पनि राम्रै हुन्छ भन्ने विचार स्फुरण भएको अवस्थामा भानुभक्तले ‘यत्ती छन्...’ कविता बनाएको भन्ने उल्लेख पाइन्छ । * अन्त्यमा भानुभक्तले भोलि सबैका शिरमाथि यमको लाठी बज्रने निश्चित छ भनी हरिभजन गर्ने सुझाव दिएर वैराग्य भावको कविता लेखेका छन् । जस्तै ः :क्याले भुल्छौ जगत्मा नरहरु बहुतै दुःखले पक्रिएका, :सब्का शिर्माथि लाठी दिन–दिन यमका वज्र नै टक्रिएका, :देख्छौ सुन्छौ कहन्छौ अझ हरि नभजी वित्तमै चित्त लायौ, :ताप् होला खुप् मरण्मा हरि भज नभजी व्यर्थ सब् दिन् बितायौ । यसरी यी फुटकर कविता हेर्दा कवि भानुभक्त आचार्यमा भाषा व्याकरण, ज्योतिष, सामाजिक व्यवहार आदिको ज्ञान र कवित्व शक्ति बेजोड थियो भन्ने त प्रस्ट हुन्छ नै उनले आफ्ना कवितामा तत्कालीन नोपाली समाजको झलक उतारेको पाइन्छ । त्यस बेलाको प्रशासनिक क्रियाकलाप, मुद्दामामला, मान्छेका स्वभाव र चरित्र, स्थानीय झलक जस्ता विविध प्रसङ्ग उक्त कवितामा अभिलिखित भएको देखिन्छ । ६.'''निष्कर्ष''' भानुभक्त आचार्य नेपाली कविता परम्पराको प्राथमिक काल, रामभक्ति धारा र समग्र भक्तिधाराका केन्द्रीय कवि एवम् नेपाली जातिका जातीय कवि हुन् । उनले नेपाली साहित्यको इतिहासमा अतुलनीय योगदान गरेका छन् । संस्कृतको अध्यात्म रामायणलाई नेपाली भाषामा मौलिकताका साथ श्लोकानुवाद गरी नेपाली जनमानसमा रामभक्तिको आस्वादन गराएका छन् भने शास्त्रीय छन्दलाई जातीय सङ्गीतको लोकप्रियता प्रदान गरेका छन् । उनको भक्तमाला कवितामा आध्यात्मिक चेतना र हार्दिक भक्ति भाव पोखिएको छ । उनले प्रश्नोत्तरमाला कवितामार्फत नैतिक आदर्शको सन्देश दिँदै विद्याको महŒवमाथि पनि प्रकाश पारेका छन् । सामाजिक अनुशासन, सामाजिक चेतना तथा हास्य अनि व्यङ्ग्यले भरिएका वधूशिक्षा र फुटकर रचनाजस्ता मौलिक कृतिको सृजना गरी भानुले आफ्ना सृष्टिरूपी किरणले नेपाली साहित्यलाई प्रकाशित गरी आपूmलाई स्वनामधन्य साबित गरेका छन् । चन्द्रमामा दाग देखिएझैं वधूशिक्षा, प्रश्नोत्तरमाला जस्ता केही रचनामा नारीप्रतिको दृष्टिकोण उपेक्षित देखिए पनि तत्कालीन सामाजिक संस्कारका अगुवा भएकैले त्यसो भएको हुन सक्छ । यसबाहेक तत्कालीन नेपाली शासन व्यवस्था, राजनीतिक तथा सामाजिक अवस्था, शिक्षा र चेतनाको अभावको स्थितिजस्तो असहज परिस्थितिमा पनि भानुभक्त आचार्यले नेपाली साहित्यमा दिएको देन अमूल्य, अतिमहŒवपूर्ण, स्मरणीय तथा प्रशंसनीय मान्नुपर्छ । <ref>आचार्य, भानुभक्त. (२०५०). '''भानुभक्तको रामायण'''. काठमाडौं ः साझा प्रकाशन ।</ref><ref>गौतम, लक्ष्मणप्रसाद (२०७१÷३÷७). ‘'''भानुभक्त र शङ्कराचार्य'''’, गोरखापत्र. (दैनिक) काठमाडौं ः गोरखापत्र संस्थान पृ.क</ref><ref>ढकाल, मतिप्रसाद (सम्पा.). (२०६४). '''भानुभक्तका लघुरचनाहरू'''. नवलपरासी ः आस्था आगम प्रकाशन</ref> <ref>नेपाल, ज्ञानमणि (२०५९). '''नेपाली साहित्यमा आदिकविको समस्या'''. काठमाडौं ः माधवप्रसाद धिताल, इतिहासविकास समिति ।</ref> <ref>भट्ट, मोतीराम. (२०५१). '''कवि भानुभक्तको जीवनचरित्र'''. काठमाडौं ः साझा प्रकाशन ।</ref> कमलादेवी भण्डारी कनकाई नपा.–४, झापा ------------------------------------------------------------------------------- === भानुभक्तीय रामायण र यसको संरचना === भानुभक्त आचार्य (१८७१—१९२६) का कवितात्मक छिटाद्वारा सिञ्चित नेपाली भाषा र साहित्य आज फुल्न र फल्न थालिसकेको छ । आफुभन्दा अघि अरू कवि हुँदाहुँदै पनि उनले आदिकविको सम्मान पाइरहेका छन् । खुकुरीका भरमा नेपाललाई नेपाल बनाई नेपाली राष्ट्रमा एकताको स्थापना गर्ने पृथ्वीनारायण शाह र हातमा कलम लिएर नेपाली भाषा र साहित्यको एकीकरण गरी विश्वसाहित्यमै नेपाली भाषाको परिचय स्थापित गराउने भानुभक्त आचार्य दुबै हाम्रा प्रातःस्मरणीय एवं बन्दनीय हुन् । भानुभक्त त्यस्ता व्यक्तित्व हुन् जसले एउटा घाँसीको सत्प्रेरणाबाट अध्यात्मरामायणको अनुवाद गरी नेपालीहरूलाई भानुभक्तीय रामायण प्रदान गरेका छन् र नेपाली संसारमा अति लोकप्रिय एवं धन्य बनेका छन् । वास्तवमा रामायण धर्म, अर्थ, काम र मोक्षजस्ता कुराको अमृतमय रूप हो भने भानुभक्तीय रामायण श्री रामको आदर्श, भ्रातृप्रेम एवं भक्तिको मानसरोवर हो । वस्तुतः भानुभक्तीय रामायण शाश्वत जीवनमूल्यहरूको कोसे ढुुङ्गा हो, अथवा भनाैं नेपाली संस्कृतिको शाश्वत नियम तथा परम्परा आधारशिला हो । व्यक्ति, समाज एवं राष्ट्रलाई समुन्नत बनाउनका निमित्त यस किसिमका साहित्यिक कृतिहरू सहायक हुन्छन् । भानुभक्तीय रामायण एक यस्तो कृति हो जसमा सत्यं शिवं सुन्दरम्को आदर्श प्रकट भएको छ । भानुभक्तको साहित्यिक दृष्टिकोण कलापरक नभएर जीवनपरक रहेको देखिन्छ । उनको रामायण कुनै वाद वा सम्प्रदायसँग आबद्ध रहेको पाइँदैन । भानुले लोकमङ्गलको भावनालाई सर्वोपरि राखेर सामाजिक मर्यादा कायम गर्दै रामायणको रचना गरेका छन् । नेपाली माटोमा चलिआएका परम्परित धर्म र संस्कृतिबिच समन्वयकारी भूमिका निर्वाह गरेका कारण भानुभक्तीय रामायण अत्यधिक लोकप्रिय बनेको देखिन्छ । भारतमा अहिले पनि भानुभक्त र उनको रामायणले त्यहाँ भएका सम्पूर्ण नेपाली जातजातिलाई एकसूत्रमा बाँधेको छ । भानुभक्तीय रामायण एउटा गहिरो महासागर हो तापनि स्थाली पुलाक न्यायले निम्नलिखित आधारमा यसको स्थूल अध्ययन गर्ने जमर्को गरिएको छ ः १.'''बनोट/संरचना''' कृतिमा पाइने अङ्क, दृश्य, अध्याय, सर्ग, काण्ड आदि जस्ता लघु घटकहरूको कुल योगलाई बनोट वा संरचना भनिन्छ । शैलीविज्ञानले यिनै साना घटकहरूको वर्णन–विश्लेषण गरी कृतिको अमूर्त बनोटलाई मूर्त पार्ने काम गर्छ । शैलीविज्ञानका अध्येताहरूको भनाइका आधारमा प्रगीतात्मक, नाटकीय र आख्यानात्मक गरी तिन किसिमका संरचना हुन्छन् । यी तिनमध्ये कथाकथन भएको संरचना आख्यानात्मक संरचना हो । यसमा प्रयुक्त कथावस्तुको आदि, मध्य, अन्त सहजै पहिचान गर्न सकिन्छ । यसमा चरित्रचित्रणको पर्याप्तता पनि रहन्छ । विषयवस्तुगत विविधता र वर्णनगत विस्तारले गर्दा आख्यानात्मक संरचना भएको कविता लामो आकारको हुन्छ । भानुभक्तीय रामायण, अध्यात्म रामायण, रामचरितमानस जस्ता कृतिहरू आख्यानात्मक संरचनामा आबद्ध रहेका पाइन्छन् । निम्नलिखित तालिकाबाट अध्यात्मरामायण र भानुभक्तीय रामायणकोे संरचना पहिल्याउन सकिन्छ ः {| class="wikitable" |- ! क्र.सं. !! काण्ड/रामायणकाे नाम !! अध्यात्म रामायण !! भानुभक्तीय रामायण |- | १ || बालकाण्ड || सर्ग/खण्ड - ७, श्लाेक ३९१ || सर्ग/खण्ड ७, श्लाेक १३२ |- |२||अयाेध्याकाण्ड||सर्ग/खण्ड -९ श्लाेक ७२८ || सर्ग/खण्ड ९, श्लाेक १२३ |- | ३ || अरण्यकाण्ड || सर्ग/खण्ड - १० श्लाेक ५१६ || सर्ग/खण्ड १०, श्लाेक १२२ |- | ४ || किष्किन्धाकाण्ड || सर्ग/खण्ड - ९ श्लाेक ५६० || सर्ग/खण्ड ९ श्लाेक १४३ |- | ५ || सुन्दरकाण्ड || सर्ग/खण्ड ५ श्लाेक ३२७ || सर्ग/खण्ड ५ श्लाेक १५९ |- | ६ || युद्धलङ्का/काण्ड || सर्ग/खण्ड - १६ श्लाेक १११६ || सर्ग/खण्ड १६, श्लाेक ३८१ |- | ७ || उत्तरकाण्ड || सर्ग/खण्ड - ९ श्लाेक ६११ || सर्ग/खण्ड ९, श्लाेक २५७ |} २. '''बुनोट''' बनोटका पर्याधार (फ्रेम) मा पाइने लघुघटकहरूको कार्य र एउटा घटकको अर्का घटकसँग हुने सम्बन्धलाई बुनोट भनिन्छ । यो लघु, सीमित वा खण्डात्मक साहित्यिक प्रभावको तह हो । बनोट अमूर्त हुन्छ भने बुनोट मूर्त हुन्छ । बुनोटका घटकहरूमध्ये भानुभक्तीय रामायणमा प्रयुक्त छन्द, रस र अलङ्कारको निम्नानुसार सामान्य विश्लेषण गरिएको छ ः २.१ '''छन्द''' छन्द भनेको ढाँचा हो । छन्द शब्दले आनन्द दिने वस्तुलाई बुझाउँछ । छन्दकाव्य भनेको पद्यकाव्य हो, किनभने छन्द शब्द पद्यको पर्यायवाची मानिन्छ । जुन रचना स्वर र लयका आधारमा वर्ण र मात्राको निश्चत संख्या र विश्रामको नियमले नियमित हुन्छ, त्यसलाई छन्द भनिन्छ । यस परिभाषाले छन्द काव्यको अनिवार्य वस्तु हो र छन्दले आनन्द प्रदान पनि गर्दछ भन्ने कुराको पुष्टि गर्दछ । नेपाली साहित्यको काव्यधाराको अध्ययनबाट के देखिन्छ भने नेपाली साहित्यमा छन्दको बीज प्राथमिक कालमा अङ्कुरित भएर आधुनिक कालमा पल्लवित एवं पुष्पित हुँदै अद्यावधि अविच्छिन्न रूपमा काव्यको स्थायी सम्पदा बन्दै आएको छ । यसरी हेर्दा प्राथमिक कालीन कविहरूमा भानुभक्त आचार्य नै यस्ता कवि हुन् जसले रामायणमा वार्णिक छन्दको विस्तृत एवं व्यापक प्रयोग गरेर यसको गरिमा बढाएका छन् । रससिद्ध कविका लागि छन्दको बन्धन रहँदैन तापनि छन्द गतिको मर्यादा र सजीवताको द्योतक भएको हुनाले रामचरितमानसमा तुलसीदासले पनि आत्मानुभूतिको जीवन्त गतिमय प्रवाहलाई छन्दको मर्यादाभित्र समावेश गराएर विभिन्न छन्दको प्रयोग गरेका छन् । पूर्वीय वाङ्मयका विशाल ग्रन्थहरू र अहिलेसम्म देखिएका अधिकांश महाकाव्यहरू छन्दमै लेखिएका पाइन्छन् । आफ्नो रामायणमा भानुभक्त आचार्यले अध्यात्म रामायणमा अत्यधिक प्रयोग भएको अनुष्टुप् छन्दको प्रयोग नगरी उनका पूर्ववर्ती वसन्त जैसीले प्रयोग गरेको शार्दूलविक्रीडित छन्द र उनी स्वयंले बालक कालमा प्रयोग गरेको शिखरिणी छन्दलाई अधिकतम प्रयोगमा ल्याएका छन् । यी दुईमा पनि सबैभन्दा धेरै ठाउँमा र सबैभन्दा धेरै श्लोकहरूमा शार्दूलविक्रीडित छन्दको प्रयोग भएको छ । यो छन्द नेपालीहरूको जनजिब्रामा टाँसिएको अत्यन्त लोकप्रिय छन्दका रूपमा परिचित छ । रामायणलाई मुखाग्र गरेर मेला–पात, भात–भान्सा, ढिकी–जाँतो, बिहा–बटुलो, पूजा–आजाका अवसरमा यत्रतत्र सर्वत्र गाइएको र गाइने यस छन्दलाई छन्दको राजा मान्न सकिन्छ । गणका रूपमा म स ज स त त गुरु हुने उन्नाइस अक्षरे यस छन्दका प्रत्येक पाउको सातौँ र बाह्रौँ अक्षरमा विश्राम हुन्छ । रामायण महात्म्य, राम–वशिष्ठ संबाद, बालकाण्ड र अयोध्याकाण्डका विभिन्न प्रसङ्ग, तथा अरण्यकाण्ड, किष्किन्धाकाण्ड, सुन्दरकाण्ड, युद्धकाण्ड एवं उत्तरकाण्डका विविध प्रसङ्गमा समेत यस छन्दको प्रयोग भएको पाइन्छ । यसरी हेर्दा भानुभक्तीय रामायणमा शार्दूलविक्रीडित छन्दको प्रयोग अधिकतम रूपमा भएको पाइन्छ । यस रामायणमा प्रयोग भएको दोस्रो छन्द शिखरिणी हो । यो कुरा माथि पनि भनिएको छ । सत्र अक्षरको एक पाउ हुने, गणमा य म न स भ लघु–गुरु हुने र छैटौँ र एघारौँ अक्षरमा विश्राम हुने यो छन्द बालकाण्डको राम–कौशल्या संवादमा र अयोध्याकाण्ड, किष्किन्धाकाण्ड, युद्धकाण्डमा समेत आंशिक रूपमा प्रयोग भएको पाइन्छ । यस छन्दले काव्यलाई अति रुचिकर बनाउँनाका साथै सरसता पनि प्रदान गर्दछ । धेरैजसो करुणरसप्रधान घटनाहरूमा यसको प्रयोग भएको छ । यसको एउटा उदाहरण यसप्रकार छ— गयो खान्या बेला मकन त मिल्यो राज्य वनको भरत्ले राज् पाया यहिं बसि गरुन् राज्य जनको । बिदा बक्स्या जावस् खुशिसित म जान्याछु वनमा म चाँडै फिन्र्याछू बिरह नहवस् कत्ति मनमा (अयोध्याकाण्ड २५) । भानुभक्तीय रामायणमा वसन्ततिलका छन्दको पनि प्रयोग भएको छ । यो चौध अक्षरको एक पाउ हुने, गण समूहमा त भ ज ज गुरु गुरु हुने र आठ अक्षरमा विश्राम हुने छन्द हो । उदाहरणका लागि तलको श्लोकलाई लिन सकिन्छ— जस्को पुजा तुलसि पत्र चढाइ गर्छन् उस्ता पनी त भवसागर पार तर्छन् । यी ता उनै प्रभुजिका दुत हुन् त काहाँ सक्नू छ वर्णन गरी यिनको त याहाँ । यो छन्द अंशतः अयोध्याकान्ड, अरण्यकाण्ड, सुन्दरकाण्ड, युद्धकाण्ड र उत्तरकाण्डमा प्रयोग भएको पाइन्छ । भानुभक्तीय रामायणमा प्रयोग भएको अर्को छन्द स्रग्धरा हो । यसमा एक्काइस अक्षरको एक पाउ र चार पाउको एक श्लोक हुन्छ । गण समूहमा म र भ न य य य हुने र प्रत्येक सात अक्षरमा विश्राम हुने यो छन्द बालकाण्ड र अरण्यकाण्डमा प्रयोग भएको पाइन्छ । यसको एउटा उदाहरण— डेरा देखी भरत्जी तहिं नजिक गया पाउका छाप देख्या श्रीराम्का पाउका छाप् चिह्निकन खुशिले माथले ताहिँ टेक्या । भन्छन् धन्यै रह्याँछू सहज नमिलन्या पाउका छाप देख्याँ ब्रह्माजीले नपाउ्नू छ त पनि सहजै माथले आज टेक्याँ ( अयोध्याकाण्ड ८८) ।। पन्द्र अक्षरको एक पाउ हुने र चार पाउको एक श्लोक हुने मालिनी छन्दको गण समूहमा न न म य य हुन्छ भने प्रत्येक पाउको सातौं र आठांै अक्षरमा विश्राम हुन्छ । यो छन्द विशेष गरी सुन्दरताको वर्णनमा प्रयोग भएको पाइन्छ र भानुभक्तले पनि लङ्का शहरको सुन्दरताको वर्णनमा यस छन्दको प्रयोग गरेका छन्, जस्तै— घर पनि सुनकै छन् गल्लि जो छन् सुनैका मणिजडित हुनाले झन् असल् छन् कुनैका । घुमि घुमिकन हे¥याँ सब् बगैंचा तलाऊ सहजसित कसैको केही लाग्दैन दाऊ (युद्धकाण्ड ११) एघार अक्षर हुने, गण समूहमा त त ज गु गु हुने र पाचौँ र छैटाँै अक्षरमा विश्राम हुने इन्द्रवज्रा छन्द भानुभक्तीय रामायणको बालकाण्ड, अयोध्याकाण्ड र युद्धकाण्डमा अंशतः प्रयोग भएको पाएन्छ । यसको एउटा उदाहरण— ईश्वर् तिमी हौ रघुनाथ् इ भाई लक्ष्मण त शेष् हुन् करुणा जनाई । भूभार हर्नाकन जन्म लीयौ यो रुप् भजन् गर्न बनाइदीयौ (युद्धकाण्ड १९४) ।। यसरी भानुभक्तीय रामायणमा छ वटा छन्दहरूको सफल प्रयोग भएको पाइन्छ । भानुभक्तका उत्तरवर्ती कविहरूमा पनि उपर्युक्त छन्दहरूको प्रभाव अझैसम्म पनि यथावत् रूपमा परिरहेको छ । २.२ '''रस''' रामायण विभिन्न रसमा आप्लावित भगवद्गाथा किंवा महापुरुषको गाथा भएकाले यसमा विभिन्न किसिमका रसको बोध र व्यञ्जना हुन्छ नै । भानुभक्तीय रामायणमा योजनाबद्ध किसिमले रसविन्यास भएको पाइँदैन । यसमा जे जति रसानुभूति र रस योजना रहेको छ त्यो मूलबाटै स्थानान्तरित भएर आएको छ । यसमा विभिन्न रसको परिपाक पाइन्छ तापनि मूलतः वीरता प्रदर्शनका कार्यहरू नै बढी भएकाले वीर र रौद्र रसले स्थान पाउनु स्वाभाविक र आवश्यक देखिन्छ । यति हुँदाहुँदै पनि रामायणमा करुण रसको मर्मस्पर्शी पक्ष महŒवपूर्ण मानिन्छ । कवि करुण रसमा भिजेका छन् । कविका केही अनुभूतिहरू मूलसँग मिलेका पाइन्छन् भने केही अनुभूतिहरू निजी रूपमा पनि आएका देखिन्छन् । सीताको वनवास प्रसङ्गमा चाहिं करुण रसको आभास मात्र पाइन्छ । भरतको विलाप, दशरथको पुत्रशोक तथा मन्दोदरी, कौशल्या र तारा विलापको प्रसङ्ग भने करुण रसमा पुरै आप्लावित रहेको छ । त्यसैगरी सुन्दरकाण्डमा करुण रसको सुन्दर परिपाक भएको देखिन्छ । रावणको भयले ग्रस्त सीताको करुणाजनक मूर्ति र वेदनापूर्ण अवस्थाको चित्रण भानुभक्तले यसरी गरेका छन्— भोकी मैलि निन्याउरी न त कपाल् को¥याकि सब्केश् उसै । लट्टा मात्र ध¥याकि खालि भुमिमा रुँदै बस्याकी यसै ।। राम्राम्राम् यति मात्र बोलि रहँदी देख्या र साना भई । पात्का अन्तरमा लुक्या ति हनुमान् रुख्का उपर्मा गई ।। समग्रमा भानुभक्तीय रामायण भक्ति रसमा मुछिएको महाकाव्य हो । ईश्वर विषयक प्रेमको कारणबाट मानव हृदयमा उत्पन्न हुने रसलाई नै भक्ति रस भनिन्छ । ईश्वरप्रतिको आत्मिक अनुराग भक्ति रसको स्थायीभाव हो । तैत्तिरीय उपनिषद् भन्छ—रसो वै सः । रसोह्येवायं लब्ध्वा आनन्दी भवति । अर्थात् त्यो(ब्रह्म) नै रस हो । रसलाई पाएर नै त्यो आनन्दमग्न हुन्छ । सुप्रसिद्ध गौडीय वैष्णव आचार्य रूपगोस्वामीले भक्ति रसलाई रसतत्व प्रदान गरेको पाइन्छ । उनको कृति हरिभक्तिरसामृत सिन्धुमा भक्तिरसलाई शास्त्रीय रूप प्रदान गरिएको छ । उनले भक्ति रसलाई मूल रस र अन्य नव रसलाई भक्ति रसमा अन्तर्निहित रस मानेका छन् । त्यसैगरी मधुसूदन सरस्वती (१६०० इ)ले पनि भक्ति रसलाई शास्त्रीय रूप प्रदान गरेको पाइन्छ । निर्गुणोपासक र सगुणोपासक दुबै प्रकारका भक्तहरूले आआफ्ना हृदयको भावना आआफ्ना उपास्यप्रति व्यक्त गर्दै गरिएको रचनालाई भक्ति साहित्य भनिन्छ । यस्ता साहित्य पद्यात्मक र गद्यात्मक दुबै किसिमका हुन सक्छन् । यस्ता रचनाहरू साहित्यको उत्कर्षका लागि भन्दा पनि कसरी आदर्शमय आध्यात्मिक जीवन जिउनुपर्छ भन्ने कुरा सञ्चार गर्न प्रस्तुत गरिएका हुन्छन् । यसरी हेर्दा भानुभक्तीय रामायण उपल्लो दर्जाको भक्ति साहित्य हो । यसले रामको आदर्शमय आध्यात्मिक जीवनको अनुसरण र अनुकरण गर्नुपर्छ भन्ने महŒवपूर्ण सन्देश प्रवाह गरेको छ । २.३ '''अलङ्कार''' अलङ्कार भनेको गहना हो । काव्यमा गहना भनेको भाषागत काव्यसौन्दर्य हो । अलङ्कारकाव्य वा साहित्यको अभिव्यक्ति पक्षसँग सम्बन्धित शिल्प–सौन्दर्यको चमत्कृति प्रदान गर्ने तŒव हो तर कतिपय सन्दर्भमा साहित्यका रसध्वनि जस्ता आन्तरिक तŒवसँग पनि अभेद्य रूपमा संश्लिष्ट भएर देखा पर्न सक्ने प्रवृत्ति यसमा हुन्छ । अलङ्कारलाई मूलतः शब्दालङ्कार र अर्थालङ्कारमा विभाजन गरी अध्ययन गर्ने गरेको पाइन्छ । भानुभक्तीय रामायणमा शब्दालङ्कारको अन्त्यानुप्रास अलङ्कार यत्रतत्र सर्वत्र प्रयोग भएको पाइन्छ । यस रामायणको प्रमुख आलङ्कारिक विशेषता भनेको नै अन्त्यानुप्रासको सुन्दर प्रयोग हो । यसबाहेक कतैकतै छेकानुप्रासको प्रयोग पनि भएको देखिन्छ, जस्तै— भ्रमरहरू लताका फूलमा हल्ली हल्ली घुनुनु घुनुनु गर्दै हिंड्दछन् बल्लि बल्लि (सुन्दरकाण्ड ः १६) भानुभक्तीय रामायणमा अर्थालङ्कारका सुन्दर प्रयोगहरू प्रशस्तै पाइन्छन् । यसबाट काव्यमा प्राकृतिक सुन्दरता थपिएको पाइन्छ । अर्थालङ्कारका केही उदाहरण यसप्रकार छन्— राग् द्वेष्का भेल चल्छन् भँवरि सरि यि युग् घुम्दछन् बीचमाहाँ । पुत्रादि मत्स्यभैmँ छन् रिस पनि वडवानल् सरीको छ ताहाँ ।। कामैको जाल् छ ठूलो तर पनि बलियो तेहि जाल्लाइ फारी । संसार्–सागर् सहज्मा तरिकन हरिथ्यैं बस्न जानेछु पारी (युद्धकाण्ड २४४) ।। उपर्युद्धृत कवितांशको पहिलो र दोस्रो हरफका श्यामाङ्कित पदहरूले अर्थालङ्कार अन्तर्गत उपमा अलङ्कार प्रकट गरेका छन् भने चौथो हरफका श्यामाङ्कित पदमा रूपक अलङ्कार मुखरित भएको छ । रूपक अलङ्कारको अर्को सुन्दर उदाहरण हेरौं— यस्ता बात् गरि राम् गया भनि सबै विस्तार् सुनाया जसै । कौसल्या दशरथ्जिलाइ रिसले वाक्–वाण् बजारिन् तसै (अरण्यकाण्ड ः १६) भानुभक्तीय रामायण छन्द प्रयोगका दृष्टिले उच्चकोटिको कृति रहेको पाइन्छ भने रस र अलङ्कार प्रयोगमा पनि यसले समकालीन काव्यकृतिहरूलाई उछिनेकै देखिन्छ । यसपछि आएका काव्यकृतिका लागि यसले राम्रो मार्ग निर्देश गरेको छ । यसलाई नेपाली साहित्यको कोसे ढुङ्गाका रूपमा लिन सकिन्छ ।<ref>६. उपाध्याय, केशवप्रसाद (२०३१), प्राथमिक कालीन कवि र काव्यप्रवृत्ति, काठमाडौं ः साझा प्रकाशन । </ref><ref>७. दाहाल, खेम (गरिमा, असार ः २०५२), भानुभक्तीय रामायणमा प्रयुक्त मुख्य छन्दहरू एवं तिनको प्रभाव, काठमाडौं ः साझा प्रकाशन । </ref> <ref>८. प्रधान, हृदयचन्द्रसिंह (२०२१), नेपाली काव्य र उसका प्रतिनिधि कवि, काठमाडौं ः रत्न पुस्तक भन्डार ।</ref> <ref>९. भण्डारी, पारसमणि र माधवप्रसाद पौडेल (दो.सं.२०६३), साहित्यशास्त्र र नेपाली समालोचना, काठमाडौं ः विद्यार्थी पुस्तक भण्डार ।</ref> <ref>१०. मिश्र, डिल्लिराम (गरिमा, भदौ ः २०६८), आरम्भकालीन नेपाली भाषा साहित्यको स्वरूप र कवि भानुभक्त, काठमाडौं ः साझा प्रकाशन ।</ref> <ref>११. लुइटेल, खगेन्द्रप्रसाद (२०६०), कविता सिद्धान्त र नेपाली कविताको इतिहास, काठमाडौं ः नेपाल राजकीय प्रज्ञा प्रतिष्ठान ।</ref> <ref>१२. शर्मा, मोहनराज र खगेन्द्रप्रसाद लुइटेल (दो.सं.२०६३), पूर्वीय र पाश्चात्य साहित्य सिद्धान्त, काठमाडौं ः विद्यार्थी पुस्तक भण्डार ।</ref> <ref>१३. शर्मा, मोहनराज (२०४८), शैली विज्ञान, काठमाडौं ः नेपाल राजकीय प्रज्ञा प्रतिष्ठान ।</ref> <ref>१४. —————————(२०५५) समकालीन समालोचना सिद्धन्त र प्रयोग, काठमाडौं ः नेपाल राजकीय प्रज्ञा प्रतिष्ठान ।</ref> <ref>१५. श्रेष्ठ, रमेश (दो.सं.२०४९), नेपाली कविताको प्रवृत्ति, काठमाडौं ः साझा प्रकाशन ।</ref> कोमलप्रसाद पोखरेल सहप्राध्यापक कनकाई बहुमुखी क्याम्पस सुरुङ्गा, ------------------------------------------------------------------------------- === भानुभक्तका दुई फुटकर पद्यमा हास्य–व्यङ्ग्य === सारकथन (बदकतचबअत) ‘भानुभक्तका दुई पद्यमा हास्य–व्यङ्ग्य’ शीर्षकको प्रस्तुत लेख आदिकवि भानुभक्त आचार्यका दुईवटा फुटकर पद्यमा पाइने हास्य–व्यङ्ग्यको अध्ययन–विश्लेषणमा केन्द्रित छ । अध्ययनका क्रममा हास्य–व्यङ्ग्य सम्बन्धी स्थापित पूर्वीय एवम् पाश्चात्य सिद्धान्तका आधारमा भानुभक्तका उपर्युक्त पद्यमा पाइने हास्य–व्यङ्ग्यको विश्लेषण गरी विश्लेषणबाट प्राप्त निष्कर्षका साथै विश्लेषणका आधारमा प्रस्तुत पद्यद्वयका स्रष्टाको हास्य–व्यङ्ग्यगत प्राप्तिको निरूपण समेत गरिएको छ । स्थापित मान्यताका आधारमा गरिएको प्रस्तुत अध्ययन मूलतः व्याख्या–विश्लेषणात्मक अध्ययन विधिमा आधारित छ । प्रस्तुत लेखमा नेपाली हास्य–व्यङ्ग्य सृजनाको प्रथम प्रहरमै देखा परेका भानुभक्त आचार्यले विश्लेषित पद्यका माध्यमबाट नेपाली हास्य–व्यङ्ग्य फाँटलाई शिष्टता र अपेक्षित उचाइ प्रदान गरेको निष्कर्ष निकालिएको छ । १. '''हास्य–व्यङ्ग्यको सैद्धान्तिक चिनारी''' हास्य–व्यङ्ग्य साहित्यको एक प्रवृत्तिविशेष हो । ‘हास्य’ र ‘व्यङ्ग्य’ दुई नितान्त भिन्न पदहरूको योगबाट ‘हास्य–व्यङ्ग्य’ यो समस्त पद बनेको छ । ‘हास्य र व्यङ्ग्य’ अथवा ‘हास्य पनि व्यङ्ग्य पनि’ यो विग्रहबाट द्वन्द्व समास भई बनेको यस शब्दको प्रयोग पाठकलाई हँसाउँदै हँसाउँदै जीवन जगत्का विसङ्गति–विकृतिमाथि मर्मवेधी ढङ्गबाट प्रहार गर्दै सुधारको सन्देश प्रवाह गर्ने साहित्यिक रचनाविशेषका तात्पर्यमा गर्ने गरिन्छ । साहित्यमा यस प्रकारका रचनाको एउटा छुट्टै फाँट नै छ, त्यसैले कसै कसैले हास्य–व्यङ्ग्यलाई एउटा अलग्गै विधाविशेष पनि मान्ने गरेको देखिन्छ । हास्य–व्यङ्ग्य छुट्टै विधा हो वा होइन यो अलग्गै बहसको विषय बन्दै गर्ला । त्यसलाई एकातिर पन्छाएर भन्नुपर्दा पनि हास्य–व्यङ्ग्यले हँसाउँदै मनोरञ्जनपूर्ण ढङ्गबाट विषयवस्तुको आस्वाद गराउने वा सुधारको चेतना दिने हुनाले साहित्यमा यस फाँटको एउटा छुट्टै महŒव भने रहेको छ नै । हास्य र व्यङ्ग्य पृथक् कुरा भए पनि साहित्यका सन्दर्भमा यी सहचरका रूपमा रहेका छन् । आ–आफ्नो व्युत्पत्ति अनुसार ‘हास्य’ ले हाँस्न योग्य, हँसाउने खाले, हाँसो उठ्तो आदि अर्थ दिन्छ भने ‘व्यङ्ग्य’ बाट आउने व्युत्पत्तिगत अर्थ व्यक्त गर्न योग्य, व्यक्त गरिने कुरो आदि हुन्छ । हास्य–व्यङ्ग्य रचनाका सन्दर्भमा ‘हास्य’ शब्दको प्रयोग उही तात्पर्यमा भए पनि ‘व्यङ्ग्य’ शब्दको भने छेडपेच वा कटाक्ष जस्ता अलि भिन्न तात्पर्यमा हुने गरेको पाइन्छ । त्रिपाठी (२०५१ ः ८६) का अनुसार व्यङ्ग्यको एउटा अर्थ उपहास वा आक्षेप पनि मानिएको देखिन्छ । सामान्य अर्थका दृष्टिले मात्र होइन यिनका स्वभाव, क्रियाकलाप, लक्षण आदि समेत पृथक् छन्, तापनि आधुनिक साहित्यमा यी दुवै कुरा सहचरका रूपमा आउने गर्दछन् । खास गरी पश्चिमी साहित्यमा हास्य र व्यङ्ग्यको समन्वित प्रयोग प्राचीन युगदेखि नै हुँदै आएको देखिन्छ । सुखान्त नाटकहरू यसका राम्रा प्रमाण हुन् । यस प्रकार हास्य र व्यङ्ग्य भिन्न कुरा भए पनि साहित्यको प्रस्तुत प्रकारका सन्दर्भमा यी दुवै एक–अर्काका सहयात्री मात्र नभई परिपूरकका रूपमा नै रहेका देखिन्छन् । व्यङ्ग्यविनाको हास्यमा असङ्गतिको चित्रण र संशोधनको शक्ति नहुने र हास्यविनाको व्यङ्ग्य बढी विषाक्त, कटु र खतरा हुने त्रिपाठी (२०३५) को भनाइले यी दुईबिचको यही परिपूरक सम्बन्धलाई सङ्केत गर्दछ । हास्य र व्यङ्ग्यको सम्बन्धबारेको अधिकारी (२०६५ ः ११) को यो भनाइ पनि उल्लेख्य देखिन्छ ः तीक्ष्ण वेधकता व्यङ्ग्यको आधारभूत गुण हो । हास्यको जलपले त्यसलाई अझ तिखो बनाई समाजका उखुन्डा र अडबाङ्गा परिस्थितिलाई छिमल्न सहयोग गर्छ भने व्यङ्ग्यले हास्यलाई बौद्धिकता दिएर सोद्देश्य एवम् परिष्कृत बनाई विशिष्ट तुल्याउँछ । यसप्रकार हास्य र व्यङ्ग्यभित्र रहने यिनै विविध गुणहरूको समवेत उपस्थितिबाट हास्य–व्यङ्ग्य रचना सोद्देश्य र प्रभावकारी बनेको हुन्छ भने यही नै हास्य–व्यङ्ग्य रचनाको विशिष्टता र लोकप्रियताको कारण पनि बनेको देखिन्छ । पूर्वमा हास्यलाई रसको रूपमा लिँदै यसका स्मित, हसित, विहसित, उपहसित, अपहसित र अतिहसित गरी ६ प्रकार मानिएको छ भने यीमध्ये स्मित र हसितलाई उत्तम, विहसित र उपहसितलाई मध्यम र अपहसित र अतिहसितलाई अधम प्रकृतिका हास्यका वर्गमा राखिएको छ । व्यङ्ग्य भने ध्वनन वा व्यञ्जना व्यापारका रूपमा समग्र साहित्यकै आत्माका रूपमा रहने हुँदा यसलाई हास्यसँग जोडेर हेर्ने परम्परा पूर्वमा रहेको भेटिँदैन तापनि वर्तमान सन्दर्भमा छेडपेच वा कटाक्षको तात्पर्यमा प्रयोग गरिने व्यङ्ग्यतŒव भने हास्यरसकै उपकारक वा सहयोगी तŒवका रूपमा हास्यभित्रै समायोजित भएर आएको देखिन्छ । हास्य र व्यङ्ग्यलाई एकै ठाउँमा राखेर हेर्ने परम्परा पश्चिमबाटै उदाएको हो । पश्चिमी समाजमा शिष्ट साहित्यको उदय हुनुभन्दा अघिदेखि नै हास्य–व्यङ्ग्यको परम्परा रहँदै आएको पाइन्छ (त्रिपाठी, २०५१ ः १२१) । पश्चिमी परम्परामा हास्य–व्यङ्ग्यसँग सम्बद्ध रचनाप्रकारलाई ह्युमर (हास्य), सटायर (व्यङ्ग्य), विट (वाग्वैदग्ध्य), आइरनी (व्याजोक्ति÷वक्रोक्ति), प्यारोडी (नक्कल), फार्स (प्रहसन), जोक (ठट्यौली), क्यारिकेचर (स्वाङ) आदि वर्गमा राखेर हेर्ने गरिन्छ । यीमध्ये ह्युमर, प्यारोडी, फार्स, जोक, क्यारिकेचर जस्ता रचना हास्यतŒवप्रधान हुन्छन् भने अरूमा धेरथोर मात्रामा व्यङ्ग्यतŒवको प्रमुखता रहने गर्दछ । नेपाली साहित्यको प्राथमिक कालदेखि नै हास्य–व्यङ्ग्यले प्रश्रय पाउँदै आएको देखिन्छ । प्रथमतः शक्तिबल्लभ अज्र्यालको ‘हास्यकदम्ब’ (१८५५) नाटक लगायत ‘साँढ्याको कवित्त’ आदि फुटकर रचनामा समेत हास्य–व्यङ्ग्यको सचेत रूपमा प्रयोग भएको देखिन्छ भने त्यसलाई उचाइ र स्तरीयता दिने काम प्राथमिक कालकै भानुभक्त आचार्यबाट भएको देखिन्छ । भानुभक्तको मूलतः भक्तिरसका कवि भए पनि परिधीय प्रवृत्तिका रूपमा उनले हास्य–व्यङ्ग्यलाई समेत आत्मसात् गरेको देखिन्छ । लगभग दुई सवा दुईसय वर्ष लामो नेपाली हास्य–व्यङ्ग्य साहित्यको इतिहासका प्रारम्भकर्ताकै रूपमा शक्तिबल्लभ र भानुभक्त देखा पर्दछन् । यस लेखमा यिनै दुई स्रष्टामध्येका कवि भानुभक्तका निम्नलिखित दुई फुटकर पद्यमा पाइने हास्य–व्यङ्ग्को विश्लेषण गरिएको छ । २. '''समीक्ष्य पद्यको मूल पाठ''' पद्य १ ः रोज् रोज् दर्शन पाउँछू चरणको ताप् छैन मन्मा कछू रात् भर्नाच् पनि हेर्छु खर्च नगरी ठूला चयन्मा म छू । लाम्खुट्या उपिञा उडुस् इ सँगी छन् यिन्कै लहर्मा बसी लाम्खुट्याहरू गाउँछन् इ उपिञा नाच्छन् म हेर्छू बसी । पद्य २ ः जागिर्छैन धनी म छैन घरको केवल् कुदालो खनी खान्थ्याँ दुःख गरेर चाकरी ग¥याँ मान पाउँला की भनी एक् मन् चित्त लगाई चाकरी ग¥याँ खूसी भयाछन् हरि मान्माथी पनि भुक्तमान् थपिदिया कैल्ह्यै न खोस्न्या गरी (भट्ट, २०६८ ः १५ मा सङ्कलित) । '''३. प्रस्तुत पद्यमा पाइने हास्य–व्यङ्ग्य तत्त्वकाे विश्लेषण''' पद्य १ को सामान्य÷अभिधा अर्थ सकारात्मक वा सामान्य रहेको छ । यहाँ कवि÷वक्ताले चरणको दर्शन सधैं पाइरहेको, मनमा कुनै ताप सन्ताप नरहेको, रातभर नाच हेरेर मनोरञ्जन गर्न पनि पाउने गरेको, साथीका रूपमा लाम्खुट्टे, उपियाँ उडुस रहेको र लाम्खुट्टेको गायन तथा उपियाँको नाच हेरेर आफू बसिरहेको भन्ने देखिन्छ । यसै गरी पद्य २ मा पनि यस्तै सामान्यार्थ व्यक्त भएको देखिन्छ । यस पद्यमा कवि÷वक्ता जागिर नभएको, आफू धनी पनि नभएको, कोदालो खनेर दुःख गरेर जीविकोपार्जन गरिरहेको अवस्थामा मान प्राप्तिको आशाले चाकरी गर्न थालेकोमा एक मन चित्त लगाएर चाकरी गर्दा हरि (भगवान्) खुसी भएर कहिल्यै पनि नखोस्ने गरी मानमाथि पनि भुक्तमान थपिदिएको भन्ने सामान्य÷अभिधा÷वाच्यार्थ व्यक्त छ । अभिधा÷वाच्यार्थका तहबाट हेर्ने हो भने प्रस्तुत दुवै पद्यमा हाँसो उठ्तो वा कतै छेडपेच वा कटाक्ष गरिएको कुनै अवस्था देखिँदैन । सतही अर्थमा दुवै पद्यले कवि÷वक्ताले भोगेको सामान्य स्थितिको चित्रण गर्दछन् । त्यसैले दुवै पद्य अभिधार्थमा हास्य–व्यङ्ग्ययुक्त देखिँदैनन् । अतः यी पद्यमा पाइने हास्य–व्यङ्ग्य तŒवलाई अर्थको अर्को (ध्वन्यात्मक÷व्यञ्जनात्मक) तहमा पुग्दा मात्र फेला पार्न सकिन्छ । प्रस्तुत पद्यको उक्त भित्री अर्थात् ध्वन्यात्मक÷व्यञ्जनात्मक अर्थको तहमा पुग्नका लागि यी पद्यको रचनाको प्रसङ्ग के हो भन्ने थाहा पाउनु आवश्यक हुन्छ । उक्त दुई पद्यको रचनाप्रसङ्ग के हो भन्ने कुरा यो भानुभक्तको जीवनीसम्बन्धी विवरणबाट स्पष्ट हुन्छ ः इन् ताक् कवि भानुभक्ताचार्यजी स्वस्तिश्रीमद्राजकुमारकुमारात्मज श्री ३ कम्यान्डर–इन–चीफ् जनरल कृष्णबहादुर जङ्ग राणाको चाकरी गर्दथे र विक्रमीय सम्वत् १९०७ सालका वैशाख मासमा मदेश्को जागिर पाई गये तर भानुभक्त कवि ऐ सम्वत् १९०९ मा खोस्सिये र कागत्पत्र बुझाउन भनी नेपाल् कुमारीचोक्मा आई कागतपत्र आफूले २ वर्ष काम् गरेको खर्चा आम्दानी समेत्को स्याह बुझाउँदा केही बाँकी सर्कारिया लागेछ र ५ मैन्हासम्म कुमारीचोकमा थुनियेछन् । ... यस् सन्सारमा स्वतंत्र रहनुजतिको आनन्द केही छैन । परतंत्रमा रहनुजतिको दुक्ख केही छैन, उस्माथि पनि प्रायः कविहरू ता धन् जन् मान् मर्यादा क्यै पनि नलिई केवल स्वतन्त्रतामा रहन खोज्दछन् । भानुभक्तले यसरी ५ मैन्हासम्म थुनिदा निज कविजीका मनमा कस्तो भयो होला, यस्को दुरुस्त बयान् कलम्ले लेख्न सकिदैन । कदाचित् एक २ घडी युग् जस्ता भये हुनन्; भर्दिन कोठाका दलिन् गनी काट्नुपर्यो होला । कसै सित बोल्चाल् होला कि भन्ने आशा सपनामा पनि भयेन होला, कैह्लै बोल्चाल् होस् तपनि केवल बहीपत्र बुझाउँदा भयो होला । तेस बखत्को बोल्चाल् के बोल्चाल्; बहीपत्र स्याह कागत् बुझ्नेहरूको जो मिजाज् हुंछ म के लेखूँ । यसरी एक्लै बस्ता बस्ता बडा दिक्दारीमा परी श्री ३ कम्यान्डर इन्चीफ जनरल कृष्णबहादुरका हजूरमा कवि भानुभक्ताचार्यले लेखी चढाई पठायाको श्लोक् यो हो (भट्ट, २०६८ ः १४) । उपर्युक्त विवरणबाट प्रस्तुत दुवै पद्यको रचना भानुभक्तले आफू कुमारी चोकमा थुनिँदाका बखत गरेको देखिन्छ । मदेसतिरको जागिरको स्याहाश्रेस्ता नमिलेपछि थुनामा परेका भानुभक्तले पाँच महिना बन्दी जीवन बिताउनु परेको थियो । एउटा स्वतन्त्र पन्छी झैं विचरण गर्ने कविले जेलभित्रको उकुसमुकुसिँदो वातावरणमा लामखुट्टे, उपियाँ र उडुसको लहरमा दिनरात बिताउनु परेको दिग्दारी व्यक्त गर्न र अझ आफ्ना मालिक श्री ३ जनरल कृष्णबहादुर राणामा समेत जाहेर गरी क्षमादानको लालसाले ठट्यौली पारामा पद्य १ को रचना गरेको देखिन्छ । यो विवरण स्पष्ट भइ सकेपछि अब भने पद्यको आन्तरिक मर्म र त्यसभित्रको हास्य एवम् व्यङ्ग्यचेत पनि खुलस्त हुन्छ । यहाँ पद्य १ को पहिलो पंंक्तिमा चरणको दर्शन पाएको र मनमा ताप (पीडा) नभएको कुरो व्यक्त भएको छ । जेलमा कोचिएर एकाकी जीवन बिताउने व्यक्तिले आफ्ना मालिकको चरणको दर्शन पाउनु र मनमा पीडा नहुनु विपरीत कुरा हो । यहाँ कविको भनाइ सोझो नभएर व्याजोक्तिपूर्ण रहेको छ । कवि÷वक्ताले जे भनेका छन् त्यसको आशय भने ठिक विपरीत रहेको छ । मालिकको दर्शन पनि नपाएको र मन सन्तापपूर्ण रहेको स्थिति नै वक्ताको सही आशय हो । यस्तो स्थितिलाई पाश्चात्य साहित्यमा आइरनी (व्याजोक्ति) भनिएको पाइन्छ । यस प्रकार यहाँ कविले आइरनी (व्याजोक्तिपूर्ण) शैलीबाट हास्य सिर्जना गर्न खोजिएको देखिन्छ । भावबाट प्रतिभाव व्यञ्जित हुनु (अधिकारी, २०६५ ः ७) वा वक्ताको बोलाइको उल्टो आशय बुझिने लक्ष्यार्थको प्रधानता (भट्टराई, २०५७ ः २९) हुने अभिव्यक्ति शैली नै आइरनी हो । त्यही शैलीको प्रयोगबाट कविले प्रस्तुत पद्यको यस पाउमा हास्य तत्त्वको उद्भावना गराएका छन् । पद्यको दोस्रो पंक्तिमा खर्च नगरी रातभर नाच हेर्न पाएको र आफू ठुलो चयन (आनन्द) मा रहेको स्थिति दर्साइएको छ । खर्च नगरी नाच हेर्न पाएको प्रसङ्ग हँस्सी दिल्लगीको रूपमा आएको छ । खर्च नगरी हेरिएको नाच भनेको लाम्खुट्टे उपियाँको ताण्डव हो । यहाँ कवि÷वक्ता थुनामा रहेको हुनाले त्यही लाम्खुट्टे र उपियाँको चर्तिकलालाई विना खर्चको नाचगान भन्ने सङ्केत गरिएको छ । यसलाई कवि÷वक्ताले हँस्सी दिल्लगीका रूपमा व्यक्त गरेको देखिन्छ । दिल्लगीपूर्ण ढङ्गबाट आफ्ना मालिक समक्ष आफूलाई उपहास्य देखाएर मालिकलाई रिझाउने अभिप्राय कविको देखिन्छ । हास्योत्पत्तिको यो स्थिति पाश्चात्य हास्य–व्यङ्ग्य साहित्यको फार्स (प्रहसन) का नजिक देखिन्छ । हँस्सी दिल्लगीको प्रधानता रहनु फार्सको चिनारी हो (अधिकारी, २०६५ ः ८) । दोस्रै पंक्तिको ठुला चयनमा रहेको अवस्थाले स्थितिवैपरीत्यलाई देखाउँछ । यहाँ कवि÷वक्ताले उल्टो स्थितिको चित्रणद्वारा आफ्नो वास्तविक अवस्थालाई देखाउन खोजेका छन् । यहाँ कवि÷वक्ताले आफ्नो दुर्दशाको व्याजोक्तिपूर्ण अर्थात् विपरीत कथनको प्रयोगद्वारा आफैंलाई आलम्बन बनाएर हास्यको सृजना गरेको देखिन्छ । यसर्थ यहाँ पनि प्रस्तुतिको आइरनी शैलीको प्रयोग भएको देखिन्छ । पद्य १ को तेस्रो र चौथो पाउमा पनि ठट्यौलो ढङ्गबाट कवि÷वक्ताले आफ्नो स्थितिको वर्णन गर्दै हास्यको सृजना गरेको देखिन्छ । यहाँ थुनाभित्र सँगी (साथी÷सहचर) का रूपमा लाम्खुट्टे, उपियाँ र उडुस रहेको दर्साइएको छ भने आफ्नो अपकार गर्ने लाम्खुट्टे उपियाँ आदिलाई साथी (उपकार गर्ने) का रूपमा चित्रण गरेर प्रच्छन्न वैपरीत्यको स्थितिबाट हास्योत्पत्ति गरिएको छ । यहाँ पनि कवि÷वक्ता आफैं आलम्बन बनेर व्याजोक्ति कथनका माध्यमबाट हास्य सृजना गरिएको छ । यो प्रस्तुति शैली फार्स र आइरनीको नजिक रहेको देखिन्छ । पद्यको चौथो पाउमा लाम्खुट्टेलाई गायक उपियाँलाई नर्तक र आफूलाई दर्शकका रूपमा चित्रण गर्दै हँसी–दिल्लगीलाई नै माध्यम बनाइएको छ भने यसबाट जेलकोठरीभित्रको परिस्थितिलाई प्रस्तुत गर्दै हास्यको सृजना गरिएको छ । लाम्खुट्टेको गुनगुन आवाजलाई गायन र उपियाँको फड्काइ÷उफ्राइलाई नाचका रूपमा चित्रण गर्नु ठट्यौली वा हँसी–दिल्लगी नै हो । यही हँस्सी–दिल्लगीका माध्यमबाट कवि÷वक्ताले आफू हास्यको आलम्बन बनेर आफ्नो त्यही दुर्दशामाथि व्यङ्ग्य गर्दै यहाँ कविले यो स्थितिबाट उन्मुक्तिको आकांक्षाका साथ आफ्ना मालिकको मन छुने प्रयास गरेको बुझिन्छ । पद्य २ पनि भानुभक्त थुनामा रहँदै लेखिएको हो । यो भानुभक्तका छोराको व्रतबन्धको समय आएकाले व्रतबन्ध गर्न पाऊँ भनी श्री ३ लाई बिन्ती चढाउन लेखिएको चार श्लोकी पद्यबद्ध बिन्तिपत्रको पहिलो श्लोक हो (भट्ट, २०६८) । यस पद्यमा कविले आफैंमाथि व्यङ्ग्य गरेका छन् । नदुखेको कपाल केजाति गरेर दुखाउनु भने जस्तै आफ्नो सुतीखेती गरेर गुजारा चलाइरहेका बेलामा मान–सम्मानको लालचले गर्दा उल्टै भुक्तमान् खप्नु परेको प्रसङ्ग यस पद्यमा आएको छ । अर्का तर्फ आफू हास्यको आलम्बन बनेर आफैंमाथि ‘खाइस् !’ को भावमा कटाक्ष गरेझैं गरी श्री ३ को निर्विवेकी व्यवहारमाथि पनि यस पद्यले व्यङ्ग्य गरेको छ । यस पद्यका प्रथम दुई पाउले कवि÷वक्ताको सामान्य स्थितिको चित्रण–वर्णन गरे पनि पछिल्ला दुई पंक्ति हास्य एवम् व्यङ्ग्यचेतका दृष्टिले निकै शक्तिशाली देखिन्छन् । पद्यको तेस्रो पंक्तिमा एक मन चित्त लगाई चाकरी गरेकाले हरि खुसी भएछन् भनिएको छ । प्रस्तुत “खूसी भयाछन् हरि” पदावलीले दिने विपरीत अर्थात् “हरि बेखुस भएछन् वा रिसाएछन्” भन्ने तात्पर्यबाट हास्य सिर्जना भएको छ भने यहीँनेर ‘हरि’ को रूपमा रहेको कविका मालिक श्री ३ कृष्णबहादुर राणाको निर्विवेकीपनमाथि पनि व्यङ्ग्य प्रहार भएको छ । त्यही निर्विवेकीपनकै कारण प्रस्तुत पंक्तिबाट इमान्दार भएर एक मन चित्त लगाई चाकरी गर्ने आफूमाथि भुक्तमान अर्थात् हैरानी÷दुःख थपिदिएको हो भन्ने तात्पर्य बुझिन्छ । अर्कातर्फ कवि/वक्ताले प्रत्यक्ष रूपमा चाहिँ हरि (भगवान्) लाई अगाडि सारेर मालिक राणालाई भने प्रत्यक्ष रूपमा लक्ष्यित नगरी परोक्ष ढङ्गले मात्र छेड हानेको देखिन्छ । अर्थात्् यस पद्यमा कविले खप्नु परेको भुक्तमान हरि बेखुस भएको कारणले हो भनेर परोक्ष अर्थात् व्याजोक्तिपूर्ण प्रस्तुतिका माध्यमबाट हास्य सिर्जना गर्दै निर्विवेकी माकिलमाथि व्यङ्ग्य समेत प्रहार गरेका छन् । यहाँ पनि हास्य सृजनाका लागि कविले व्याजोक्तिपूर्ण आइरनी शैलीकै अनुसरण गरेको देखिन्छ । प्रस्तुत पद्यद्वयमा प्रयुक्त हास्यलाई पूर्वीय सन्दर्भबाट हेर्दा पहिलो पद्य विहसित वर्गको हास्य प्रकारका रूपमा रहेको देखिन्छ । यस पद्यमा कवि÷वक्ताले चरणको दर्शन पाइ रहेको, मनमा कुनै सन्ताप नरहेको, सित्तैमा नाचगान हेर्न पाएको जस्ता सकारात्मक स्थितिको चित्रण गरेर आफ्नो त्यस विपरीत स्थितिको आभास गराउन खोजेका छन् । यस प्रकारको विरोधाभास÷भाग्यवैपरीत्य÷ स्थितिविपर्ययबाट नै कविले यहाँ हास्यको सृजना गरेका छन् । यस प्रकारको स्थितिवैपरीत्य वा भाग्यवैपरीत्यबाट सृजित हुने हाँसोबाट आलम्बनको मार्मिक अवस्था प्रकट हुने अवस्था हास्यको विहसित स्थिति हो (अधिकारी, २०६५ ः ४) । यस पद्यमा कवि भानुभक्तले आफ्नो कैदी अवस्थाको दुःखपूर्ण एवम् मार्मिक क्षणलाई यस्तै स्थितिविपर्ययका माध्यमबाट देखाएका हुनाले यहाँ यसै विहसित वर्गको हास्यको उत्पत्ति भएको देखिन्छ । हास्य सृष्टिको आधार वा आलम्बन कवि÷वक्ता स्वयम् नै हुने हास्यलाई स्वसमुत्थ (आफैंलाई आधार बनाइने) भनिन्छ (त्रिपाठी, २०५१ ः ११३) । यस पद्यमा पनि कवि÷वक्ता स्वयम्ले भोगेको परिस्थिति वा अवस्थालाई हास्य उत्पत्तिको कारण बनाइएको छ । यस कारण यहाँ स्वसमुत्थ प्रकृतिको हास्यको उपस्थिति रहेको देखिन्छ । दोस्रो पद्यमा पनि कविले आफैंलाई हास्य सृजनाको आधार वा आलम्बन बनाएका छन्, यसर्थ यहाँ पनि स्वसमुत्थ प्रकृतिकै हास्यको अवस्था देखिन्छ । यस पद्यमा पनि कवि÷वक्ताको दुर्दशा नै हास्यको कारण भए पनि हास्यको स्थिति भने फरक देखिन्छ । यहाँ कवि–वक्ता अघिल्लो पद्यमा झैं नियतिवस नभई आफ्नै दुर्बुद्धिका कारण दुर्गतिमा फँसेका देखिन्छन् । दुःख सुख जसै तसै जीवन निर्वाह गरिरहेको अवस्थामा खुब मान खोज्ने हुँदा भुक्तमान (दुर्गति) मा परें भन्ने कवि÷वक्ताको आशय प्रस्तुत पद्यमा व्यक्त भएको छ । अघिल्लो पद्यमा आलम्बनको दुर्गतिको कारण अन्यत्र रहेको देखिन्छ भने यस पद्यमा आलम्बन आफ्नै कारणबाट दुर्गतिमा फसेको देखिन्छ । अतः यहाँ ‘कठै !’ को भाव नभएर ‘खुच्चिङ्’ को भाव व्यक्त भएको छ । यसरी आलम्बन नियतिले भन्दा पनि आफ्नै नियत वा मूर्खताले हास्यपात्र बनेको स्थिति अतिहसित वर्गको हास्य हो (अधिकारी, २०६५ ः ४) । यस पद्यमा पनि यही स्थिति रहेको हुनाले यहाँ अतिहसित वर्गको हास्य सृजना भएको देखिन्छ । ४. '''निष्कर्ष''' प्रस्तुत अध्ययनका आधारबाट हेर्दा पाश्चात्य दृष्टिकोण अनुसार विपरीत आशय व्यक्त गरिने आइरनी (व्याजोक्ति) तथा हस्सी दिल्लगीका माध्यमबाट हास्य सृजना तथा छेडपेच गर्ने फार्स शैलीको प्रयोग गरेर रचनाको अभीष्ट पुरा गर्ने हास्य–व्यङ्ग्य शैली हास्य–व्यङ्ग्यकार भानुभक्तले अपनाएको देखिन्छ । यहाँ कविले कतै आफैंलाई, कतै आफ्ना मालिकको निर्विवेकी व्यवहारलाई र कतै कुमारीचोकको आफू थुनिएको परिवेशलाई हास्य एवम् व्यङ्ग्य सृजनाको आश्रय वा आलम्बन बनाएको देखिन्छ । पूर्वीय दृष्टिकोणबाट हेर्दा हास्यको आलम्बन÷आधार आफैंलाई बनाएको हुनाले स्वसमुत्थ प्रकारको हास्यको उपस्थिति देखिन्छ भने हास्यका स्वभाव अनुसार भने विपरीत स्थितिको चित्रणबाट हास्य उत्पन्न गरिएकाले प्रथम पद्यमा विहसित वर्गको र आफ्नै कारणबाट दुर्गतिमा परेको चित्रण गरिएकाले दोस्रो पद्यमा अतिहसित वर्गको हास्यको स्थिति देखिन्छ । व्यङ्ग्यचेतका दृष्टिले हेर्दा कविले कतै आफ्नै नियतिलाई, कतै आफूले भोगेको विषम परिस्थितिलाई र कतै व्यक्तिविशेषका निर्विवेकी व्यवहारलाई व्यङ्ग्यको तारो बनाएका छन् । सतही रूपमा कविले आफैं हास्य र व्यङ्ग्यको आश्रय बनेर आफैंमाथि हाँसो सृजना गरेका छन् भने परोक्ष ढङ्गबाट तत्कालीन विषम स्थिति र मानवीय कमजोरीमाथि कटाक्ष गरेका छन् । दुवै पद्यमा हास्य र व्यङ्ग्यको अन्योन्याश्रय सम्बन्ध रहेको देखिन्छ । विशेषतः व्याजोक्तिपूर्ण कथनपद्धति एवम् स्थितिवैपरीत्यको प्रदर्शन हास्य र व्यङ्ग्य दुवैको उत्पत्तिका कारण बनेर हास्यले व्यङ्ग्यलाई र व्यङ्ग्यले हास्यलाई परस्पर समृद्ध तुल्याएका छन् । आफ्नै दुर्भाग्यलाई कोसेजस्तो गरी अनि अलौकिक तत्त्वलाई दोसेजस्तो गरी छलपूर्ण ढङ्गबाट आफ्नै अन्नदाताको अविवेकीपनमाथि गरिएको छेडखानी कवि भानुभक्तको अद्वितीय कलाकारिताको नमुना भएको छ । हास्योत्पत्तिका दृष्टिले पहिलो पद्य र व्यङ्ग्यका दृष्टिले दोस्रो पद्य नेपाली हास्य–व्यङ्ग्यकै बेजोड नमुना बनेका छन् । पहिलो पद्यमा हास्यका माध्यमबाट कविको व्यङ्ग्यचेत प्रकट भएको छ भने दोस्रोमा कविको व्यङ्ग्यचेत अत्यन्त प्रखर र कलापूर्ण बनेर हास्यका साथ देखिएको छ । अर्थात् पहिलो पद्यमा पहिले हास्य अनि पछिबाट व्यङ्ग्यबोध हुन्छ भने पछिल्लो पद्यमा व्यङ्ग्यबोध नै हास्योत्पत्तिको कारकका रूपमा देखिन्छ । नेपाली हास्य–व्यङ्ग्य सृजनाको मिर्मिरे प्रहरमै उदाएका कवि भानुभक्त मूलतः भक्तिचेतनाकै कवि भए पनि उनी हास्य–व्यङ्ग्य फाँटका समेत सशक्त स्रष्टाका रूपमा चिनिन्छन् । केही फुटकर हास्य–व्यङ्ग्यात्मक पद्य मात्र सृजना गरेका भानुभक्तले उसै बेला नेपाली हास्य–व्यङ्ग्यको उत्कृष्ट र उदात्त स्वरूप प्रस्तुत गरेर यस फाँटलाई चिनाइसकेको कुरा प्रस्तुत दुई पद्यको अध्ययनबाटै स्पष्ट हुन्छ । समग्रमा भन्नुपर्दा लेख्य÷शिष्ट नेपाली साहित्यको परम्पराको थालनीसँगसँगै थालिएको हास्य–व्यङ्ग्य सृजनाको परम्पराका आदिपुरुष नै नभए पनि नेपाली हास्य–व्यङ्ग्य साहित्यलाई अपेक्षित उचाइ दिने क्रममा कवि भानुभक्त आचार्यको योगदान महत्त्वपूर्ण रहेको छ । केही फुटकर रचनामै मात्र सीमित रहे पनि उनले नेपाली हास्य–व्यङ्ग्यलाई जुन शिष्टता र उचाइ दिए त्यही नै यस परम्पराको महत्त्वपूर्ण आधारशिला बनेर रहेको देखिन्छ । <ref>अधिकारी, गंगाप्रसाद. २०६५. अभिवीक्षण. भद्रपुर ः श्रीमती कान्ता अधिकारी</ref> <ref>त्रिपाठी, वासुदेव. २०३५. “हास्य–व्यङ्ग्य परिचर्चा”. रचना. १५/४</ref> <ref>............... २०५१. “हास्य–व्यङ्ग्यको सैद्धान्तिक सन्दर्भतर्फ” प्रज्ञा. पूर्णाङ्क ८० ।</ref> <ref>भट्ट, मोतीराम. २०६८. कवि भानुभक्तको जीवनचरित्र. (संस्क. चौथो) ललितपुर ः साझा प्रकाशन । </ref> <ref>भट्टराई, भरतकुमार. २०५७. हास्य–व्यङ्ग्य सिद्धान्त. काठमाडौं ः श्रीमती रमा भट्टराई । </ref> गङ्गाप्रसाद अधिकारी सहप्राध्यापक मेची बहुमुखी क्याम्पस भद्रपुर, ------------------------------------------------------------------------------- == भानुभक्तको प्रेरणाको स्रोत घाँसी == वि.सं. १८७१ साल आषाढ २९ गतेका दिन चुदी रम्घा भन्ने ठाउँमा एउटा नक्षत्रको उदय भयो जो नेपाली भाषा साहित्यको आकाशमा कहिल्यै अस्ताएन । अस्ताएरै गए पनि त्यो नक्षत्रको प्रकाश कहिल्यै धुमिल भएन । त्यही प्रकाशको गोरेटोबाट लाखौलाख नेपाली साहित्यका अनुरागी आजसम्म र पछि अनन्त अनन्तसम्म पार गरिरहेका छन् र गरिरहने छन् । उनकै अथक प्रयत्नले नेपाली भाषा खस र पर्वते भाषाबाट नेपालको राष्ट्र भाषाको सम्मानमा पुगेको हो । आज नेपालको राष्ट्र भाषा संसारकै विकसित भाषाहरूको हरफमा गनिने गरी विकसित अवस्थामा पुगेको छ । यही भाषाको माध्यमबाट ठुला ठुला महाकाव्य, काव्यहरूबाट नेपाली भाषा साहित्यको भण्डार टम्म भरिएको छ । यो हामी नेपाली भाषीहरूको निम्ति अत्यन्तै गौरवको विषय बन्न पुगेको छ । भानुभक्तको समयमै राजा पृथ्वी नारायण शाह नेपालको एकीकरण गर्ने क्रममा साना साना बाइसे चौबिसे राज्यहरू मिलाएर एउटै ठूलो नेपाल राज्य निर्माण गर्ने क्रममा कीर्तिपुर लगायत पश्चिम र पूर्वका रजौटाहरूलाई जितेर नेपाल राष्ट्रमा मिलाउदै थिए र एउटै विशाल राज्यको निर्माणमा लागेका थिए । यसरी हेर्दा एकातिर कवि भानुभक्त आचार्य नेपालको भाषा साहित्यको इतिहासमा आदि कविका रूपमा सम्मानित छन् भने अर्कातिर हेर्दा श्री ५ पृव्यीनारायण शाह नेपालको शाह वंशको इतिहासमा राष्ट्र निर्माताको रूपमा सम्मानित छन् । यी दुवै महापुरुषहको योगदानले आज नेपाल संसारकै सामु सम्मानित र गौरवान्वित बन्न पुगेको छ । यहाँ आदिकवि भानुभक्त आचार्यको जन्मोत्सवको सन्दर्भ परेकोले उनकै बारेमा छोटो चर्चा गरिन्छ । भानुभक्तको जन्म १८७१ साल आषाढ २९ गते कास्कीको तनहुँको चुदी रम्घा भन्ने ठाउँमा भएको थियो । बालककालमा उनको अक्षरारम्भ उनकै बाजे श्रीकृष्ण आचार्यबाट भएको कुरा उनको जीवनीबाट थाहा लाग्छ । उनको बुबाको नाम धनञ्जय आचार्य थियो । भानुभक्त युवावस्थामा पुगेपछि एक दिन गाउँमा कतै गइरहेका थिए । संयोगवश एउटा घाँस काटेर जीवन यापन गर्ने घाँसीसँग उनको भेट भयो । कुरै कुरामा घाँसीले “जीवन क्षणभङ्गुर छ र खान लाउन त सबैले गरेकै हुन्छन् । संसारमा जन्म लिएपछि पछिसम्म कीर्ति रहने काम गर्नु पर्छ बाउन नानी ! म पनि घाँस बेचेको पैसाले बिहान बेलुकाको छाक टार्छु र बाँकी पैसाले एउटा कीर्ति रहोस् भन्नका खातिर एउटा कुवा खनाएर तिर्खाएका बटुवाहरूले आँतभरि तिर्खा मेट्न पानी पिऊन् भन्ने सोच राखेको छु” भनेपछि उनीभित्र रहेको कवित्वको प्रस्फुटन भएछ र तत्काल यसरी उनको कवित्व छताछुल्ल भएछ । भर् जन्म घाँस तिर मन् दिई धन् कमायो, नाम् क्यै रहोस् पछि भनेर कुवा खनायो । घाँसी दरिद्र घरको तर बुद्धि कस्तो, मो भानुभक्त धनी भैकन आज यस्तो । मेरा इनार न त सत्तल पाटी क्यै छन्, जो चीज बीजहरू छन् घरभित्र नै छन् । यो घाँसीले कसरी आज दिए छ अर्ती, धिकार हो मकन बस्नु नराखी कीर्ति । यो नै भानुभक्तको पहिलो कविता हो भनिएको छ । पछि उनीबाट वधू शिक्षा, भक्तमाला, प्रश्नोत्तर आदि काव्यहरूको सिर्जना भए । सबभन्दा महŒवपूर्ण कुरा उनले नेपाली भाषामा रामायणको उल्था गरी हामीलाई एउटा अमूल्य ग्रन्थ छाडेर गए । उनी आशुकवि पनि थिए भनिएको छ । तत्काल कविता सिर्जना गरी कवितामा जवाफ दिन सक्ने उनको खुबी थियो । उनका मित्र गजाधरकी श्रीमती र निजकै बुहारीको वादविवाद सुनेर तत्काल वधू शिक्षाको रचना गर्न सक्ने क्षमता उनले देखाए । उनले कविताबाटै प्रभाव पारेर सीपाहीसँग बन्दुक मागेको प्रसङ्ग र डिठ्ठा विचारीलाई कवितैबाटै व्यङ्ग्य गरेको प्रसङ्गले उनको कवित्व प्रखर थियो भन्न सकिन्छ । आज रामायण समस्त नेपाल र भारतको दार्जिलिङ्ग, सिक्किम, भुटान, आसाम, बर्मा कहाँ गाइदैन र ? तर आज हामी नेपालीहरूले यस्ता अमूल्य निधि नेपालका राष्ट्रिय विभूतिलाई बिर्सदै गएका हौं कि ? यो विचारणीय कुरा छ । “जुनसुकै बादलमा चाँदीको घेरा हुन्छ” भनेझैं जो सुकैसँग पनि एउटा न एउटा क्षमता हुन्छ भनिएको छ । जसरी आदि कवि बाल्मीकिको क्षमता बाटा हिँड्ने बटुवाले प्रस्फुटन गराएर संस्कृत भाषामा रामायण लेखियो, त्यस्तै स्त्रीलम्पट तुलसी दासको क्षमता निजकै श्रीमतीबाट प्रस्फुटन भएर हिन्दी भाषामा रामायण लेखियो त्यसरी नै एउटा गरिब घाँसीको प्रेरणाबाट भानुभक्तको कवित्वको क्षमता प्रस्फुटन भएर नेपाली भाषामा रामायण लेखियो । गंगाराम खनाल ------------------------------------------------------------------------------- == नेपाल एकीकरणका अर्का योद्धा भानुभक्त आचार्य == आजको अस्तित्ववादी युगमा मान्छेले आफ्नो छुट्टै पहिचानको खोजी गर्ने कुरा एक किसिमको युगीन मानवीय प्रवृत्ति मानिन्छ । यो प्रवृत्ति आदिम युगदेखि निरन्तर बढ्दै आएको देखिन्छ । यसका लागि मान्छेले अनेकौं अनौठा गतिविधिहरू समेत बेलाबखत गर्ने गर्दछन् । त्यस्ता गतिविधिहरू मध्ये राजनीतिक, गतिविधि अलि बढी विध्वंसात्मक पनि हुन सक्छन् । सामाजिक, सांस्कृतिक, धार्मिक, शैक्षिक आदि अन्य गतिविधिहरू भने सूक्ष्म गतिले विकसित हुँदै जान्छन् अनि निरन्तर रूपमा विस्तारित र परिवर्तित हुँदै अनेकौं प्रक्रियाहरूमा देखिने गर्दछन् । अस्तित्व रक्षाका लागि मान्छेले आवश्यक परिवेश आफू बाँचेको समाजमा नै बनाउँछ । त्यसका लागि पहिले त सामाजिक विकास निर्माणका कार्यहरूमा जुट्दछ अनि पछि राष्ट्र निर्माणमा जुटेको हुन्छ । उता अनेकौं तरिकाले समाजको संरचना बनेको हुँदा त्यस अनुरूप नै मान्छेले आपूm, आफ्नो परिवार, वंश, जाति हुँदै समयान्तरमा अनेकौं तह तथा तप्का पार गरी बल्ल राष्ट्रिय समाजको विकास निर्माणमा जुट्न पुगेको हुन्छ । यस क्रममा जति धेरै व्यक्तिहरूको भूमिका रहन्छ समाज त्यति नै गतिशील हुन्छ । त्यति नै धार्मिक, सांस्कृतिक, नैतिक, शैक्षिक आदि अन्यान्य पक्षको भूमिका बढ्दै गएको हुन्छ । ती सबै पक्षको एकता कायम गर्ने गराउने बाह्य कडीहरू पनि हुन्छन् । त्यसमा पहिलो भाषा हो भने दोस्रो धर्म अनि तेस्रो चाहिँ विचार हो । यी सबैको समुचित तालमेल मिल्यो भने मात्र समाज निर्माणमा कुनै व्यवधान उत्पन्न हुन सक्दैन र उत्पन्न भइहाल्यो भने पनि समाधान उन्मुख हुन सक्छ । समयको अन्तरालमा यस किसिमका कार्यहरू सम्पन्न गर्दै जाँदा तत्कालै कुनै न कुनै व्यक्तिले कुनै न कुनै पद्धति अपनाएर अगुवाइ गर्न पुग्दछ । यो संसारमा असल र महान् कार्य गर्नेहरूमध्ये सबैको नाम अग्र पक्तिमा नआउन पनि सक्छ । यसरी ओझेलमा पर्न गएका महान् पुरुषहरूको नाम प्रकाशमा ल्याउनु र मूल्याङ्कनका लागि सार्वजनिक गर्नु सचेत नागरिकरको मूल कर्तव्य हुन आउँछ । नेपालको इतिहास पढ्ने हरेक व्यक्तिले पृथ्वीनारायण शाहलाई नेपाल एकीकरणका अगुवा तथा विशाल नेपालका निर्माता भनी पढ्दछन् । एउटा राष्ट्र भन्ने बित्तिकै त्यहाँको भूगोल र प्रशासनका अतिरिक्त जन अनुमोदित भाषा, साहित्य, संस्कृति, सामाजिक चालचलन, रीतिरिवाज आदिका विभिन्न मौलिक पक्षहरू पनि बुझ्नु पर्दछ । पृथ्वीनारायण शाहले यस राष्ट्रको राजनीतिक र प्रशासनिक एकीकरणमा अगुवाइ गरेको पक्का हो तर भाषिक, साहित्यिक, सामाजिक, सांस्कृतिक रीतिरिवाज आदि अन्य पक्षको एकीकरणमा उनको भूमिका कति रह्यो ? त्यसमा अन्य व्यक्तिको भूमिका छ कि छैन ? भन्ने विषयमा आजसम्म त्यति धेरै खोजी भएको छैन । त्यसको श्रेय भानुभक्त आचार्यलाई पनि जान्छ भन्ने यो लेखकीय विचार हो र यसमा कुनै आश्चर्य मान्नु पर्दैन पनि । विश्वका जुनसुकै समाजको संस्कृति र सभ्यताको विकास सम्बन्धित धर्म सापेक्ष हुने गरेको देखिन्छ । तिनै धर्मावलम्बीहरूले आफु अनुकूल समाजिक सभ्यताको विकास गर्न जे जस्ता नीति नियमहरू अपनाएर पालन गर्दै आएका हुन्छन् त्यसै अनुरूपले सांस्कृतिक परम्परा कायम हुदै जान्छ । त्यस अनुरूप नै सम्बन्धित धर्मग्रन्थ र आध्यात्मिक चिन्तनका कुराहरू पनि विकसित हुदै जाने कुरा स्वाभाविक हो । तिनै धार्मिक ग्रन्थहरूमा वर्णित विचार व्याख्याका आधामा जागेको आध्यात्मिक आस्था र विश्वासलाई त्यस समाजले अपनाएको हुन्छ । समाजका मान्छेको मन जितेको हुन्छ । नेपाली समाजको मौलिक सभ्यता र संस्कृति हेर्ने हो भने हिन्दु र बुद्ध धर्म सापेक्ष रहेको देखिन्छ । ऐतिहासिक दृष्टिले हेर्ने हो भने प्राचीन नेपालका पश्चिमी क्षेत्रका नागवंशी राज्यकाल होस् या उपत्यकाका गोपाल वंशी, किराँतवशी, लिच्छवी वंशी र मल्ल वंशी राज्यकाल होस् त्यहाँ हिन्दु र बुद्ध धर्ममा आश्रित सभ्यता तथा संस्कृतिको पालन भएको पाइन्छ । उता तराईतिरका सेन वंशी वा तिरहुत वंशी राज्यकालमा होस् वा गोरखा हुँदै काठमाडौं प्रवेश गरेको शाह वंशी राज्य कालमा होस् त्यहाँ पनि हिन्दु र बुद्ध धर्मकै आश्रयमा सभ्यता संस्कृति मौलाएको देखिन्छ । अहिलेसम्म नेपालमा जुनसुकै वंशको शासन रहे पनि हिन्दु र बुद्ध धर्मले नै यहाँको सभ्यता संस्कृतिको संवद्र्धनमा प्राथमिकता पाएको पाइन्छ । नेपाली समाजको त्यो दीर्घ परम्परागत आस्था र विश्वासपूर्ण संस्कृतिलाई अहिलेसम्म कुनै पनि भौगोलिक, प्रशासनिक, जातीय, वर्गीय विभाजनले बिथोलेको समेत देखिएको छैन । जातीय विविधता र सामाजिक एकता अनि भाषिक तथा सांस्कृतिक सद्भावलाई उपर्युक्त विभिन्न शासकहरूले निरन्तर कायम राख्दै आएका हुन् । यही धार्मिक तथा सांस्कृतिक मौलिकता खोजी गर्दै जाँदा हिन्दु धर्म सापेक्ष नेपाली राष्ट्रिय संस्कृति फेला पर्दछ । यस परम्पराले अरु धर्म संस्कृतिका अनुयायीलाई कुनै व्यवधान उत्पन्न नगरी सहभावका रूपमा अघि बढाउँदै आएको लामो इतिहास फेला पर्दछ । त्यसैले त धेरै पहिले (नेपालको स्वतन्त्र अस्तित्व कायम हुनुभन्दा पनि पहिले) देखि यस समाज र राष्ट्रमा हिन्दु धर्म ग्रन्थ वेद, गीता, महाभारत, रामायण आदिको निकै महŒव रहँदै आएको हो । यस कुरालाई आधार बनाई भानुभक्त आचार्यले नेपालको सामाजिक इतिहासमा भाषिक, साहित्यिक र सांस्कृतिक एकीकरण गरेका हुन् । यस कार्यमा उनलाई पनि एकीकरण अभियानका एक अग्रणी महान् व्यक्तित्वको रूपमा स्थापित भएको पुष्टि गर्नु आवश्यक ठानिएको छ । तनहुँ जिल्लाको रम्घा निवासी श्रीकृष्ण आचार्यका नाति र धनञ्जय आचार्यका छोरा भई (भानु विशेषाङ्क २०२८) वि.सं.१८७१साल असार २९मा जन्मिएका भानुभक्त आचार्यले त्यस कुलको भानु मात्र होइन नेपाल राष्ट्रकै भानु बन्ने सौभाग्य पाएको देखिन्छ । बाजे श्रीकृष्ण आचार्यकै पालन पोषण र शिक्षादीक्षामा हुर्किएका भानुभक्त त्यसबेलाको चलन अनुसार वनारसमा गएर अध्यात्म रामायणको गहिरो अध्ययन गरे । त्यसलाई आफ्नो गरिखाने आधारमा मात्र सीमित नराखी राष्ट्रिय उन्नतिको नै आधार बनाए । त्यसबेला भानुभक्तको परिवार त्यस गाउँमा धनी मानिन्थ्यो । मज्दुरी गर्ने ठूले घाँसीसँग एक दिन भेट हुँदा उनलाई जुन किसिमको प्रेरणा दियो त्यो भानुभक्तको पारिवारिक जीवनमा मात्र होइन राष्ट्रकै जीवनमा महत्वपूर्ण प्रेरणा बन्न पुगेको देखिन्छ । पृथ्वीनारायण शाहलाई बिसे नगर्चीले एक रुपियाँको ढ्याक थमाएर राज्यभरिका जनताबाट एकएक रुपियाँ उठाएमा हतियार किन्न र एकीकरण अभियानमा सशक्त भएर जुट्न बल पुग्छ भन्ने प्रेरणा दिए जस्तै भानुभक्तलाई पनि त्यस समाजमा मामुलीे मानिएको ठूले घाँसीले भाषा, साहित्य, धर्म संस्कृतिको विकास र सम्वद्र्धन गर्दै त्यसका माध्यमबाट राष्ट्र निर्माणको लागि जुट्ने प्रेरणा प्रदान गरेको रहेछ, भन्ने प्रमाणित हुन जान्छ । त्यसैले भानुभक्त यसो भन्न पुग्दछन् ः— भरजन्म घाँसतिर मन् दिई धन् कमायो नाम् क्यै रहोस् पछि भनेर कुवा खनायो । घाँसी दरिद्र घरको तर बुद्धि कस्तो मो भानुभक्त धनी भैकन आज यस्तो ।। यस सिलोकका आधारमा हेर्ने हो भने भानुभक्त अलि हुनेखाने परिवारका व्यक्ति हुन् र ठुले घाँसी त्यसबेला पनि घाँस दाउरा लगायतका कार्यहरूमा राजगारी गरि हिड्ने निम्न आर्थिक आवस्थाको व्यक्ति हो । त्यस अवस्थामा हुँदा समेत बुद्धिले फराकिलो मानिएको त्यस व्यक्तिलाई भानुभक्तले गुरु स्विकारेको बुझिन्छ । घाँसीकै गुरुमन्त्र पाएका भानुभक्तले जे जति काम गरेका छन् त्यसले उनको व्यक्तिगत नाम कमाउने कुरामा मात्र सीमित नभएर वंशको उत्थान, समाजको एकीकरण, त्यसबेला बोलीचालीमा सीमित रहेको नेपाली (तत्कालीन गोरखाली) भाषा र साहित्यको उन्नति, नेपाली मौलिक धर्म संस्कृतिको एकीकरण र संवद्र्धन जस्ता बहुमुखी कार्य सम्पन्न हुन पुगेको देखिन्छ । उनको भाषिक र साहित्यिक योगदानको चार्चा गर्ने व्यक्तित्वहरूको संंख्या पनि औसतमा पक्कै न्यून रहेको छ । आदिकविका रूपमा (विवादित भए पनि ) भने उनको नाम अलि अग्र भागमा नै रहेको मान्नु पर्दछ । बाल्यकालदेखि आफ्नै बाजेको सङ्गतमा पाएको हिन्दु संस्कृति अनुरूप अध्यात्म रामायणको अध्ययन गरी मौका पाउना साथ त्यसलाई सरल र सरस तरिकाले नेपाली भाषामा अनुवाद गरेका हुन् । हुन पनि त्यस बेला भारतमा समेत तुलसीकृत रामायण चर्चामा आइसको थियो । उता नेपालको इतिहासमा मध्यकालको अन्त्यतिर सिङ्गो नेपाली (तत्कालीन गोर्खाली जाति,संस्कृति, समाज र राष्ट्र) को पहिचान कायम गरी त्यसको संरक्षण गर्न ज्यादै कठिन थियो । एकातिर विदेशीका कुनियतपूर्ण विस्तारवादी नीतिका कारण कुनै पनि बेला देशको कुनै भूभाग गुम्न सक्ने सम्भावना ज्वलन्त रूपमा थियो । अर्कोतिर मुलुकभित्रकै विभिन्न जातजातिका राजा रजौटाहरू आपसमा झैझगडा वैमन्यताले रुग्ण बनिसकेका थिए । ढिलो भएमा गृहयुद्धधको भुङ्ग्रोमा हालेर विस्तारवादी छिमेकी शासकले नेपालको नामोनिसान नरहने अवस्था टड्कारो रूपमा खड्किसकेको थियो । यस पृष्ठभूमिमा गोरखाका पृथ्वीनारायण शाहले जुन राजनीतिक र प्रशासनिक क्षेत्रमा अगुवाइ गरे त्यसको सबैतिर चर्चा भइसकेको छ । त्यतिले सम्पूर्ण नेपाली समाज, भाषा, साहित्य र संस्कृतिको एकीकरण भइनसकेको हुँदा त्यो अपुरो काम भानुभक्त आचार्यले गरेका हुन् । उनले तत्कालीन जन सम्पर्कको गोरखाली भाषा र परम्परादेखि चलिआएको हिन्दु तथा बुद्ध धर्मावलम्बीहरू दुवैले मान्दै आएको नेपालीको खाँटी समाजिक, सांस्कृतिक रीतिरिवाजको एकीकरण गरे भने नेपाली (गोरखाली) भाषा साहित्यका क्षेत्रको त अगुवाइ नै गरेको देखिन्छ । अर्को शब्दमा भन्दा भाषिक र साहित्यिक माध्यमबाट उनले राष्ट्रको एकीकरण गरेको देखिन्छ । तसर्थ भानुभक्त पनि एकीकरण आभियानका अर्का अगुवा हुन् । यसैले गर्दा राष्ट्रिय विभूतिमा उनको नाम अहिले पनि अग्र पक्तिमा छँदैछ । दुःखको कुरा आजसम्म राष्ट्रनिर्माताका रूपमा उनलाई अथ्र्याउने काम भएको त्यति पाइन्न । यो अहिलेसम्म लुकेको, चर्चामा व्यापक रूपले आइनसकेको विषय हो,भन्ने यस कलमकारको ठम्याइ हो ।<ref> भानु, भानुभक्त विशेषाङ्क, साझा प्रकाशन २०२८ </ref> गंगाराम ढुंगेल सह प्राध्यापक, मेची क्याम्पस, भद्रपुर ------------------------------------------------------------------------------- == बधुशिक्षाको केन्द्रीयतामा भानुभक्तको सङ्क्षिप्त कैरन == तनहूँ जिल्लाको रम्घा नामक प्रकृतिरभिमता गाउँमा आजभन्दा दुईसय वर्ष अगाडि कवि भानुभक्त आचार्यको जन्म भएको थियो । भानुभक्तका बुडाउ श्रीकृष्ण आचार्यका ६ भाइ छोराहरूमध्ये जेठा धनञ्जय आचार्यका एकलौते पुत्र भानुभक्त आचार्य सम्बत् १९७१ असार २९ गतेका दिन जन्मेका थिए । भानुभक्तको जन्म सम्पन्न परिवारमा भएको थियो । पिता धनञ्जय आचार्य सरकारी जागीरे भएकाले घरमा बस्न प्रायः भ्याउँदैन थिए । अतः भानुभक्तलाई शिक्षादीक्षा दिने काम विद्वान् बुडाउ श्रीकृष्ण आचार्यबाट श्रीगणेश भयो । भानुभक्त बाह्र वर्ष पुग्दा नपुग्दै श्रीकृष्ण आचार्यको निधन भएको हुँदा भानुभक्तका उच्च शिक्षाका सम्पूर्ण ढोकाहरू बन्द भए । सामान्य संस्कृत पढेका भानुभक्त बाजेको निधन पछि ज्योतिष पढ्न प्रवृत्त भए । तर उनले हिम्मत भने हारेनन् । आर्थिक रूपले सम्पन्न भए तापनि भानुभक्त थप आर्जनका निम्ति कर्मकाण्डीय पुरेतका रूपमा जजमानी गर्न थाले । बाजेको परलोक गमनले भानुका जीवनमा ठूलो उथलपुथल ल्यायो । एक दिन भानुभक्त खोला–किनारमा शीतल तापेर थकाइ मारिरहेका बेला एउटा घाँसीसँग भेट भयो । वार्तालाप पछि त्यस घाँसीले घाँस बेचेर प्राप्त रकमबाट इनार बनाएर कीर्ति आर्जन गर्ने कुरा थाहा पाएर उनी भावुक भए । घाँसीसँगको साक्षात्कारले भानुभक्तका जीवनमा महान् परिवर्त आयो । फलतः उनी आज नेपालमा मात्र होइन विश्वप्रसिद्ध हुन पुगे । भानुभक्तमा भएको प्रतिभालाई घाँसीले उद्घाटित गरिदियो । भानुभक्त आशु कवि भएको हुनाले तत्काल एउटा कविता लेखे । त्यस कविताका दुई सिलोक हेरौं — भर् जन्म घाँसतिर मन्–दिइ धन् कमायो । नाम् क्यै रहोस् पछि भनेर कुवा खनायो ।। घाँसी दरिद्र घरको तर बुद्धि कस्तो । मो भानुभक्त धनि भैकन आज यस्तो ।। मेरा इनार न त सत्तल पाटि क्यै छन् । जे धन् र चीजहरू छन् घरभित्र नै छन् ।। तेस् घाँसीले कसरी आज दिएछ अर्ति । धिक्कार हो मकन बस्नु नराखि कीर्ति ।। घाँसीसँगका भेटले भाुभक्तमा जीवनमा केही काम गरौं भन्ने उत्साह जाग्यो । त्यही दिव्य प्रेरणाले गर्दा उनी साहित्यको माध्यमबाट कीर्ति आर्जन गर्न थाले । उनले वि.सं. १९२६ सम्ममा ‘रामगीता’ भाषानुवाद गरे भन्ने कुरा मोतीराम भट्टले भानुको जीवन चरित्रमा लेखेका छन् । मोतीराम भट्टका भनाइअनुसार वि.सं. १९०६ मा जग्गा विषयक झगडामा लगभग २७ वर्षको उमेरमा उनी काठमाडौं पुगे । तर कवि भएपछि प्रथम पल्ट उनी काठमाडौं पुग्दा बालाजु देखेर भावुक भए । उनका तरुण मस्तिष्कबाट तलको कविता उब्ज्यो — यति दिनपछि मैले आज बालाजि देख्याँ । पृथिवि तल भरीमा स्वर्ग हो जानि लेख्याँ । वरिपरि लहरामा भूmलि बस्न्या चरा छन् । मधुर बचन बोली मन् लिंदा क्या सुरा छन् ।।१।। यहाँ बसेर कविता यदि गर्न पाउँ । यस् देखि सोख अरुथोक म के चिताउँ । यसमाथि झन् असल सुन्दरि एक नचाउँ खैचेर इन्द्रकन स्वर्ग यहीं बनाऊँ ।।२।। सायद त्यसै समयमा नवयुवक कविले काठमाडौंको झिलिमिलि, खवाइ, लवाइ, जीवनशैली तथा मसक्क मस्केर गमक्क गम्केका उदितयौवना सुन्दरी रमणीहरूलाई देखे । नयाँ कविका लेखनीले चुप लागेर मानेन र नै तलको कविता बह्यो– चपला अबलाहरु एक् सुरमा गुनकेसरिको फुल ली सिरमा हिंडन्या सखि लीकन ओरिपरि अमरावति कान्तिपुरी नगरी वयगत रूपमा पर्गेल्दा भानुभक्त श्रृङ्गारिक कविका रूपमा पनि प्रस्तुत भएका देखिन्छन् । हुन त श्रृङ्गार मानव जीवनको अपरित्यज्य तŒव भएको हुँदा हाम्रा कवि भानुभक्त पनि यसका अपवाद किन हुन्थे र । उनको श्रृङ्गारिक कविताको एक नमुना होरौं– विन्ती एक म गर्दछु सुन प्रिये प्रीती निरन्तर् रहोस् ताहाँको मन पींजरा म मुनिया यै चाल् सदाकाल् रहोस् । भानुभक्तको यस प्रकारको तरुनी फकाउने खालको महाश्रृङ्गारिक कविताले उनका उत्तराधिकारी अर्का तन्नेरी कवि मोतीराम भट्टलाई पनि श्रृङ्गार तर्पm प्रवृत्त हुन प्रेरित ग¥यो । परिणामतः मोतीरामले पनि आफ्ना समय वयमा प्रशस्त श्रृङ्गारिक कविता, काव्य वा गजल लेखेर नेपाली साहित्य मन्दिरमा अर्पित गरे । भानुभक्त काठमाडौंमा किन गएका हुन् भन्ने विषयमा मोतीराम भट्टको र बाबुराम आचार्यको मत बाझिएको देखिन्छ । मोतीरामका अनुसार उनी वि.सं. १९०६ मा जग्गा बापतको मुद्दा छिन्नको निम्ति काठमाडौं पुगेर त्यहीं उनले बालाजी देखे, कविता लेखे । कान्तिपुरीलाई स्वर्गसँग तुलना गरे र सहरमा स्वतन्त्र डुल्ने तरुनीलाई अप्सरासँग दाँजे । तर इतिहास शिरोमणि बाबुरामका विचारमा नोकरीको तलासमा नै तिनी काठमाडौं गएका थिए र त्यसै समयमा कविता लेखे । जे होस् भानुभक्त जीवन धान्नको निम्ति जागिर खोज्न थाले र पाल्पाको पल्टन गोस्वाराको दफ्तरमा पहिला मेजर र अनि खरदार भए । त्यस समय मेजरको दर्जा राइटर बराबरको हुन्थ्यो । बाबुराम आचार्यका अनुसार सम्बत् १९०३ मा जङ्गबहादुरका भाइ कृष्णबहादुर राणा पाल्पाली फौजमा कमाण्डर भएर गएका थिए । त्यहाँ भानुभक्तले कृष्णबहादुरको चाकरी गरेर रिझाउने मौका पाए । तर वि.सं. १९०७ मा केदार नरसिंह राणा पाल्पामा कमाण्डर भएर गएको हुँदा कृष्णबहादुर काठमाडौं फर्के । त्यसको केही समयपछि नै भानुभक्तको जागीर खोसियो र उनी हिसाब किताब बुझाउन काठमाडौं गए । नियमानुसार हिसाब बुझाउन नसकेसम्मलाई या त जमानत दिनुपथ्र्यो या सो नसकेको खण्डमा थुनुवा बन्नु पर्दथ्यो । यसरी नै भानुभक्त वि.सं. १९०८ मा पाँच महिनासम्म कुमारीचोक अड्डामा नजरबन्द रहे । त्यसै समयमा उनले पहिले लेखेको रामायणको बालकाण्डको संशोधन गरे । समय प्रशस्त भएको हुँदा रामायणका अरु काण्डहरू पनि लेखेर सके । उनले कृष्णबहादुर राणालाई लेखेको मनोरञ्जक पद्यबाट उनी बिरामी हुँदा नजरबन्दीबाट छोडिए पनि । ती तल लेखिए अनुसार छन्— रोज् रोज् दर्शन पाउँछु चरणको ताप् छैन मन्मा कछू । रात् भर् नाच् पनि हेर्छु खर्च नगरी ठूला चयन्मा म छू ।। लामखुट्ट्या उपिञा उडुस् इ सँगि छन् इन्कै लहड्मा बसी । लाम्खुट्ट्याहरु गाउँछन् इ उपिञा नाच्छन् म हेर्छु बसी ।। व्यर्थैमा म कुमारीचोक थुनिया वाहाँ बिरामी भई । आयाथ्याँ घरमा व्यथा अति बढ्यो ठूलो बिपत्ती सही । काट्याँ दिन् अब सञ्च भो अझ पनी थुन्छन् त मेरो गति अर्को छैन दया रहोस् हजुरको मेरा त ख्वामित् पति ।। शरिर छ अति कच्चा अन्न जल्ले रह्याको । विनति गरुँ कती यो देहमा जो भयाको ।। बहुत फजिति पायाँ रोगले ग्रस्त पारी । शरिर हुन गयो ठिक् पूर्व झैं फेरि भारी ।। जागिर खाएकै काणले त्यत्रो पीडा सहनु परेको कारणले गर्दा भानुभक्तलाई पुनः जागिर खान रुचि भएन । उनले थुनामुक्त हुने मात्र याचना गरे । उपर्युक्त विन्तिमय कविता सुनेर प्रसन्नचित्त कृष्णबहादुर राणाद्वारा वि.सं. १९१० को हिँउदमा भानुभक्तले उन्मुक्ति पाए भनी मोतीराम भट्टको विचार छ । तर बाबुरामको विचारमा त्यो कविता छुट्कारा पाउने आशयको थिएन । भानुभक्तलाई आफू धनी अर्थात् कुलीन भएकोमा गर्व थियो । भानुभक्तले आफ्ना कुलको गौरव बखान्दै आफ्नो परिचय यसरी दिएको हेर्दा बाबुरामको तर्क उचित हो कि जस्तो लाग्छ – पाहाड्को अतिवेश देश् तनहुमा श्रीकृष्ण ब्राह्मण् थिया । खुब् उच्चा कुल आर्यवंशी हुन गै सत्कर्ममा मन् दिया ।। विद्यामा पनि जो धुरन्धर भई शिक्षा मलाई दिया । इन्को नाति म भानुभक्त भनि हुँ यो जानि चिन्ही लिया ।। उपर्युक्त श्लोकबाट के कुरा प्रस्ट हुन्छ भने भानुभक्त कुलीन थिए । उनी आफ्नो परिचय दिंदा बाबुको नाम नलिएर केवल बुडाउको मात्र लिने गर्थे । अर्थात् भानु आफ्ना बुडाउलाई ईश्वर समान नमन गर्ने गर्थे । कविवर मोतीराम भट्टले भानुभक्तका कृति, विशेषतः रामायण खोजेर प्रकाशित गरिदिए । उनले भानुभक्तलाई ‘आदिकवि’को फेटा पनि गुथाइ दिए । महाकवि लक्ष्मीप्रसाद देवकोटाले पनि त्यस कुरालाई समर्थन गर्दै ‘नेपाली हे प्रथम ध्वनि’ भनेर भानुको भारी प्रशंसा गरे । उनले भानुभक्तलाई ‘नेपाली साहित्यका सर्वश्रेष्ठ पुरुष’ भनेर शाब्दिक अभिनन्दन समेत गरे । आज आएर कतिपय विद्वान् समालोचकहरूको टाउको दुखेको छ–भानुभक्त आदिकवि भएको विषयलाई लिएर । उनीहरूको भनाइमा भानुभक्त जन्मिनुभन्दा अगाडि पनि यदुनाथ पोख्रेल, वसन्त शर्मा, पतञ्जलि गजुरेल आदि कविहरूले कविता कृति लेखिसकेका थिए । प्रसिद्ध विद्वान् बालचन्द्र शर्माका शब्दमा “जन्म अथवा रचनाको मितिबाट आदि कविको विचार हुन्न । कुनै मत, विचार वा परम्पराको प्रणेता वा आदि पुरुष यस्तो व्यक्ति मानिन्छ जसले देखाएको बाटोमा पछिका व्यक्ति पूर्ण चेतनाका साथ हिँडून् । आदि कवि त्यो हुन सक्तछ जसलाई पछिको कवि परम्पराले आदर गरोस् र उसको व्यक्तिगत मर्यादालाई जानी, बुझी, संझी र अध्ययन गरी त्यसबाट प्रेरणा प्राप्त गरी पछ्याओस् । भानुभन्दा अघिका कविहरूको मूल्य पनि केवल यसै कारण छ कि ती भानुभक्तभन्दा अघि आए ।” वस्तुतः भानुभक्त हाम्रा प्रथम ध्वनि, सुन्दर शुव्रm तारा तथा आदिकवि हुन् । “मो भानुभक्त धनि भैकन आज यस्तो” यो छन्दमा ‘म’ का ठाउँमा ‘मो’ लेखिएको कारणले उक्त छन्द भानुभक्तको होइन कि भनी शङ्का गर्न थालिएको छ । त्यसको कारण के हो भने भानुभक्त ‘म’ मात्र लेख्ने गर्थे । तर मोती रामले चाहिँ एक ठाउमा ‘मो’ को प्रयोग गरेको देखेर उक्त छन्द मोतीरामले नै लेखेको हुन सक्छ भनेर कतिपय विज्ञ समालोचकहरू आशङ्का व्यक्त गर्दछन् । साहित्यका पारखी बालचन्द्र शर्माका शब्दमा –“भानुभक्तले ‘म’ को निमित्त कहीँ पनि ‘मो’ लेखेका छैनन् तर भट्टजीले भने आफ्नो भानुभक्तको जीवन–चरित्रको विज्ञप्तिमा कवि भानुभक्ताचार्यका भतिजा रामदत्तकन मो अनेकानेक धन्यवाद दिन्छु ।” लेखेका छन् त्यसकारण उक्त दुई सिलोक मोतीरामले नै लेखेका हुन सक्छन् भनी कतिपय समालोचकको आशङ्का पाइन्छ । उनीहरूको के पनि भनाइ छ भने तनहूँमा त्यस समयमा घाँस बिक्री गर्ने कार्य असम्भव प्राय थियो । त्यस कारणले पनि घाँसीको कल्पना मोतीरामले मनोरञ्जनका निम्ति मात्र गरेका हुन् । यस विषयमा मेरो चाहिँ पृथक मत छ । उपर्युक्त श्लोकांश वसन्ततिलका छन्दमा लेखिएको हो । सो छन्दमा त, भ, ज, ज, गु, गु गण हुनु अनिवार्य छ । ‘मभानु’ लेख्ता जगण हुन्छ । ‘त’ गण बनाउनका निम्ति ‘म’ लाई (ो) दिएर ‘मो भानु’ बनाएको हुन सक्छ । छन्द शास्त्रले भन्छ– ‘वरम् मासं मसं कुर्यात् छन्दो भङ्गम् नकारयेत्’ अर्थात् मासलाई मस बनाउनु राम्रो तर छन्दभङ्ग गर्नु नराम्रो हो । अतः भानुभक्तले पनि छन्दभङ्ग हुने डरले ‘म’ लाई ‘मो’ बनाएको हुन सक्छ । एउटा ओकार (ो)को निउँ झिकेर भानुभक्तको छन्दलाई मोतीराको भनी आरोप लगाउनु उचित होइन जस्तो लाग्छ । अब आयो घाँसको कुरा । हो, तनहूँमा आज पनि घाँसको बजार छैन तर त्यस समयमा घाँस बिक्यो । कुनै धनिक व्यक्ति थियो होला । उसका छोरा विद्यार्जन गर्न अन्यत्र गएका थिए होला । घरमा गाई पालेको थियो होला । एक जना गरिब मान्छेलाई दिनको एक भारी घाँस देऊ, मासिक केही रूपैयाँ दिन्छु भन्यो होला । त्यसै घाँस काटेर धनी मानिसका घरमा पु¥याउने मानिससँग भानुभक्तको भेट भयो होला । त्यस व्यक्तिलाई भनुभक्तले ‘घाँसी’ नामकरण गरे होला । कविता कवि भानुभक्तले नै लेखेका हुन् जस्तो लाग्छ । आफ्ना मित्र तारापतिका घरमा पाउना लाग्न जाँदा भानुभक्तले रातभरि सासूबुहारीको बाजा–बाज सुने । उनलाई बुहारीकै अर्घेल्याइँ लागेछ । अतः बुहारी वर्गलाई अनुशासित बनाउने उद्देश्यले ‘वधू शिक्षा’ लेखे । रातभरि सासू–बुहारीका दन्तबझानले गर्दा निद्रा नलागेको हुँदा त्यसै रात १७ सिलोके वधूशिक्षा लेखे । त्यही वधू शिक्षामा बुहारीहरूले के–के काम गर्नु पर्छ र के के गर्नु हुन्न भन्ने कुरा सविस्तार लेखिएको छ । भोलिपल्ट खाना खाएर हिँडने बेलामा तारापतिसित बिदा भई कवि भानुभक्तले वधूशिक्षा नामक एक काव्य दिए । त्यपछि तारापतिलाई उपदेशात्मक तीन श्लोकको एक कविता दिएर बाटा लागे । त्यसमा यस्तो लेखिएको छ— एक् थोक् भन्छु नमान्नु दुःख मनमा हे मित्र तारापति । तिम्रा ई जति छन् जहानहरू ता लड्न्या रह्याछन् अति ।। सून्या दन्तबझान आज घरको कर्कर् ग¥याको उसै । भर्रात् जाग्रत भैंm भयो मकनता लागैन आँखा कसै ।। धन् इज्जत् र कमाइ देख्छु बढिया छैनन् कुनै चिज् कमि । बूहारी यदि कर्कशा हुन गया क्या घर् गरौला तिमी ? साह्रै झोंक उठ्यो मलाई र वधू शिक्षा बनायाँ पनी । यस्ले पत्नी बुहारि छोरिहरूका तालिम् गरौला भनी ।। हुन त म अतिथी हूँ यस् बिना क्या छ खाँचो तर पनि त म भन्छू मित्र हौ जानि साँचो ।। घर चतुरईँ गर्छन् बुद्धिमान्ले अगाडि बखत चुकिदिंदामा हुन्छ काहाँ पछाडि आज हाम्रा शिक्षित वा अर्ध शिक्षित महिला वर्गका मुखमा एउटा श्लोकको आधा झुण्डिएको छ त्यो हो – “हाँस्नु ठीक हुँदैन नारी जनले वेश्या हुन्याँ हाँस्दछन् । लौ वेश्या नहउन् तथापि घरको काम्दाम् सबै नास्दछन् ।। त्यो उद्धरण सुनेर हाम्रा दिदी–बहिनीहरू रिसले मुर्मुरिन्छन् । उनीहरू वधूशिक्षाका रचयिता आजभन्दा १४७ वर्ष पहिले नै स्वर्गलोक पुगेका राम्रा कवि भानुभक्ताचार्यलाई अभिशंसा गर्दछन् । उपर्युक्त श्लोकाद्र्ध असली वधू शिक्षामा नभएको र महान् कविले व्यर्थमा गाली पाएको हुँदा सत्य–तथ्य पत्ता लाउनु जरुरी देखिन्छ । दक्षिण एसियाकै सर्वश्रेष्ठ विद्वान् प्रा. बालकृष्ण पोखरेलद्वारा लिखित ‘नेपाली भाषा र साहित्य’ शीर्षकबद्ध पोस्तकमा वधूशिक्षा बारे चित्तबुझ्दो विवरण तुलनात्मक रूपमा दिइएको पाइन्छ । प्राध्यापक श्री पोखरेलका अनुसार – “हालै वीर पुस्तकालयमा एउटा सत्र सिलोके वधू शिक्षा पाइएको छ । पुस्तकालयको लगतमा यस वधूशिक्षालाई भानुभक्तको मानिएको छ । वीर पुस्तकालयको सत्र सिलोके वधू शिक्षाको अन्त्यमा “सम्बत् १९१३ साल मिति श्रावण वदि २ रोज ७ शुभम्’ लेखिएको छ । यसरी आजसम्म पाइएका प्रमाणहरूलाई केलाउँदा यी दुई (सत्र सिलोके र तेत्तीस सिलोके) वधूशिक्षामा ६ वर्षको जेठ–कान्छी देखिन्छ । — तेत्तीस सिलोके कान्छो तर सत्र सिलोके चाहिँ जेठो । यसले के टुङ्गो लाग्छ भने मोतीरामकृत भानुभक्तको जीवनीमा वर्णित केही खुजुरा कविताहरू अवश्य पनि मोतीरामकै हातका रचना हुन् । निसन्देह मोतीरामले निकै नजिकको स्रोतबाट भानुभक्त बारे समाचार संग्रह गरेका थिए । त्यही समाचारको भरमा नै स्वयम् भानुभक्त भएर कतिपय रचना प्रस्तुत गर्न मोतीराम सफल भएका हुन् ।” प्राध्यापक पोखरेल पुनः थप्छन् –“आफ्ना रचनालाई भाुभक्तका नाममा छपाए बापत मोतीराम केही ठाउँमा पक्रा परिसकेको हुनाले के आवाज उठ्न सक्छ भने ३३ सिलोके वधूशिक्षाको रचना पनि मोतीरामले नै गरेको हुनुपर्छ । मोतीरामले भानुभक्तका मौलिक वधूशिक्षाको नाम मात्र सुनेका थिए होला । उनले भरसक उक्त वधूशिक्षा फेला पार्ने चेष्टा गरे होला । तर जब सफलता मिलेन स्वयं नै एउटा वधूशिक्षा लेख्न तत्पर भए होला । आखिर भानुभक्तकृत मौलिक वधूशिक्षालाई सधैँको लागि लुप्त ठहराएर उनले आपूmले लेखेको वधूशिक्षालाई नै भानुभक्तको नाममा छपाए होला ।” तेत्तिस सिलोके वधूशिक्षा चाहिँ मोतीरामले नै लेखेको ठहरिन्छ । किन भने एउटै व्यक्तिले ६ वर्षको अन्तरालमा एउटै विषयमा दुईवटा काव्य लेख्न असम्भव छ । अतः ६ वर्ष पहिले लेखिएको कारणले गर्दा सत्र सिलोके वधूशिक्षा चाहिँ भानुभक्तले लेखेको हो । भानुभक्तकृत सत्र सिलोके वधूशिक्षामा “हाँस्नु ठीक हुँदैन नारी जनले वेश्या हुन्या हाँस्तछन्’ भन्ने श्लोक नै छैन । वस्तुतः हाम्रा दिदी–बहिनीहरूले कैयौं वर्षदेखि भानुभक्तलाई गर्दै आएको गाली फिर्ता लिनुपर्छ । सत्र सिलोके वधूशिक्षाका सत्रैवटा सिलोकहरू शङ्का निवारणार्थ तल प्रस्तुत गरिएका छन् – पैल्हे ता घरका बुहारी जति छन् नित्त्यै सबेरै उठी । प्रातः कृत्य गरुन् र मान्य जति छन् तिन्का चरण्मा परुन् ।। आपूस्मा पनि ढोगभेट षुसिभै गर्दै गरुन् सब्जना । श्री लम्बोदरको स्मरण् कन गरुन् कां गर्न कम्मर कसुन् ।।१।। पूजाको सरजाम वेस् गरि गरून् श्री देवता छन् जहाँ भिक्षुक् विप्र अतीथिलाई दिनदिन् सन्तुष्ट गर्दै रहुन् ।। ब्रत् पूजा उपवास आदि जति छन् संझुन् र गर्दै गरुन् गर्नु एक बखत् अवश्य छ भनि श्री धर्म चर्चा गरुन् ।।२।। अ‍ैना हेरि निधारमा पति हुन्या सिन्दूर टीका धरुन् । पातिब्रत्य बडो वुझी पुरुषका सेवा टहल्मा रहुन् ।। चर्णामृत् पनि पाउको दिन दिनै पाउन् बडा भक्तिले । केही काम अह्राउँदा पुरुषको आज्ञा न लंघन् गरुन् ।।३।। सासूले कहिया बमोजिम गरी डर् मानी धन्दा गरुन् । चाकर्लाई अदप् गरी टहलमा हाजीर राषुन् सधैँ ।। आफुस्मा रिसराग कोहि नगरुन् मिल्जुल् सबैले गरुन् । कां गर्दा सबलाई जित्न म सकुँ भंन्या परस्पर् धरुन् ।।४।। भान्साको सरजाम नित्य जति हो जाउन् भँडार्मा झिकुन् । तर्कारीहरू बेसबेस बटुली काटी केलायी दिउन् ।। जेठाज्यू ससुरा पती देवरको इच्छा भयाको कुरो । षान्या वेस बनायि चट्पट गरी भोजन् तयारी गरुन् ।।५।। षादाषेरि अदप् भई वसिरहुन् कल्मल् नगर्नु भनुन् । केही थप्नु पर्या जुरुक्क नि उठी थप्थाप गर्दै रहुन् ।। आमाज्यू फुपुसासु नन्द गुरुमा इत्यादि आया भन्या । भोजन् पान सुपारी सप् कन दियी सन्मान तिन्को गरुन् ।।६।। भाँडा वर्तन यत्रतत्र छरिया संभार गर्दै गरुन् । सप् ठाऊँ कसिङर् बढारि लिपनू भन्दै अह्राउँदै गरुन् ।। चूल्हो चौकि अध्यानु भत्कन गया टाल्दै बनाउँदै रहन् । अन्नादी छरिया पनी सब मिली टिप्तै उठाउँदै रहुन् ।।७।। कोही मानु मुठी फुल्याउन भनी छल्कारले आउछन् । सासु छेउ नसोधि केहि नदिउन् चेष्टा विचार्दै रहुन् ।। कोही चोर्न भनी ठुलो मुटु गरी आउँछन् बडा जुक्तिले । ताला कूचि बहुत् यतन्सित धरी संभार गर्दै गरुन् ।।८।। सासू छेउ गयी कपाल दिनदिन् कोरी र बाटी दिउन् । भोक् लाग्यो कि भनी सुध्याइ तनको षान्या तयारी गरुन् ।। सौताको रिसराग कत्ति नगरौं क्या हुन्छ तस्ले भनी । मन्मा पाप नराषि मिल्जुल गरी बोल्चाल गर्दै गरुन् ।।९।। केटाकेटी गमार छन् भने पनि झर्को नमानुन् सधंै भोका छन् कि भनी षुवाउन लगी तिन्को उदर् भर्दिउन् ।। घर् छोडि पनि यत्रतत्र नहिडुन् आलस्य छोडि दिउन् । बोल्नू नम्र भई कसैसित पनि भूmटो नबोल्न्या गरुन् ।।१०।। खानू पर्छ भनी दुना र टपरी षुट्तै रहुन् हातले । गर्नू पर्छ सबेर आरति भनी तस्को सराजां गरुन् ।।११।। चाड्बाड् आइ पुग्यो भन्या सब कुरो निर्वाह तिन्ले गरुन् । लोभी चित्त पनी बहूत नगरुन् गाल् पर्छ भंन्या बुझुन् ।। सन्ध्याकाल पर्या पछि बषतमा बत्ती जगाइ दिउन् । राती षानु पिनू सकुन् र घरको ढोका लगाऊ भनुन् ।।१२।। ताल्चा षोलि भँडारमा पनि पसी मूसा चमार्छ भनी । छोप्नु छाप्नु गरुन् र सासुसित गै सेवा चरण्मा गरुन् ।। सासूछेउ विदा हुउन् र पति छन् आफ्ना जजस्का जहाँ । जाउन् पान सुपारि तिन्कन दिई हुक्का समाती रहुन् ।।१३।। हुक्का षाइ सक्यापछी चरणमा जाउन् र सेवा गरुन् । कोही दुःख पुकार गर्नुछ भन्या कर् जोरि विन्ती गरुन् ।। मद्र्दन् गर्नु पर्या पती चरणमा संझुन् र गर्दै गरुन् । आफ्ना शील स्वभावले पुरुषका मन् पर्न दिन् दिन् सकुन् ।।१४।। आँषाले पतिका नजर कन बुझुन् निद्रा पर्यो कि भनि । ढोका बन्द गरुन् र धैर्य मनले जाइ पलङ्मा चढुन् ।। नाना ख्याल अनेक बात रसका ठट्टा चमत्कारमा । क्रीडा भोग विलास सुन्दर गरी निद्रा समाध्मा पुगुन् ।।१५।। यस् रित्ले गृहकृत्य गर्न सकन्या जस्का बुहारी हउन् । यो सन्सारमहाँ बडो यश धरी बैकुण्ठ धांमा पुगुन् ।। बाबाको महतारिको र ससुरा सासूहरूको पनि । नाऊँ बेस चलाई तिन्सित सँधै आशीष माग्न्या हउन् ।।१६।। ब्रह्मा विष्णु महेश आदि सुरले नाना मुनिले पनि । तत्पर बेस कृपा गरुन् र घरमा कैल्हे नछोडि बसुन् ।। नाना धान्य अनेक वित्त सबले घर् पूर्ण दिन्दिन् रहोस् । लक्ष्मीवास गरुन् सदा गृहविषे आपैmँ बडा हर्षले ।।१७।। भानुभक्तले अध्यात्म रामायण, प्रश्नोत्तरमाला, भक्तमाला, रामगीता आदि काव्य–महाकाव्यको कुशलतापूर्वक अनुवाद गरेर नेपाली साहित्यलाई समृद्ध बनाए । वधू शिक्षा लेखेर बुहारी, छोरी, पत्नी अर्थात् सम्पूर्ण महिला वर्गलाई अनुशासन पढाए । हुन त आजको युगमा वधू शिक्षा त्यति लाभप्रद देखिँदैन, तर नारीहरूलाई उद्दण्डताबाट जोगाउन एउटा अचुक बौद्धिक अस्त्र भएको छ त्यो । वधूशिक्षामा नारीहरूलाई दासीकै रूपमा हेरिएको देखिन्छ । तर यो भानुभक्तको दोष होइन । साहित्य समाजको ऐना भएको हुँदा वधूशिक्षाका माध्यमबाट त्यस युगको सामाजिक अवस्था र नारीहरूको निरीहता देख्न सकिन्छ । सती प्रथाले नराम्ररी गाँजेको बर्बर युगमा बुहारीहरू कसरी दिन काट्ता हुन् ! नारीहरूले छाती खोलेर रुनसम्म पनि त्यस युगमा पाउदैन थिए । बुहारीहरूको सबभन्दा विषालु शत्रु सौता हो तर त्यस युगमा सौतासँग पनि मन नपरी नपरी बोल्चाल गर्नु पर्ने बाध्यता देखिन्छ । अतः वधू शिक्षा लेखेर भानुभक्तले नेपाली मात्रलाई ठूलो गुन लगाएका छन् । त्यसैले त मोतीराम भट्ट र लक्ष्मीप्रसाद देवकोटा समेतले भूरिभूरि प्रशंसा गरेका छन् । नेपाली साहित्यको इतिहासमा विभिन्न दृष्टिकोणले भानुभक्तलाई अध्ययन गरिएको छ । नेपाली साहित्यमा भानुको कति देन छ, त्यसको परख गर्ने अधिकार प्रत्येक नेपालीलाई छ । भानुभक्तका विषयमा नचाहिँदो खोचे थापेर विवाद झिकियो भने नेपाली साहित्यमा स्थिरता आउँदैन । साहित्यमा स्थिरता नै नआएपछि विश्व साहित्यका तुलनामा यो कमजोर ठहरिने छ । भानुभक्तका बारेमा स्वस्थ मूल्याङ्कन हुनु अत्यावश्यक छ । भानुभक्तले सर्वप्रथम पूर्ण महाकाव्य लेखेर नेपाली साहित्य मन्दिरमा चढाए । त्यस पवित्र कार्यले गर्दा उनले ठूलो बाजी जिते । सन्तान–दरसन्तानले पवित्र मनले युगौंसम्म स्मरण गर्नुपर्ने महान् कीर्तिस्तम्भ खडा गरे । रामायणले भानुभक्तलाई अमर बनाएको छ । भानुभक्तले श्री रामचन्द्र जस्तो मर्यादा पुरुषोत्तमलाई आफ्ना काव्यको नायक बनाए । अतः उनले प्रत्येक नेपालीलाई रामजस्तो मर्यादित, लक्ष्मण र भरत जस्तो भ्रातृभक्त तथा सीता जस्ती अग्निपरीक्ष उत्तीर्ण नारीको चरित्र पस्केर त्यस्तै बन्न सिकाए, प्रेरित गरे । यहाँका स्त्रीहलाई रामजस्तो पुत्र र सीता जस्ती पुत्री जन्माउन प्रेरणा दिए । रावण जस्तो संसार विजयी सैन्यबल भएका पराक्रमी वीरलाई पनि धैर्य र एकताको बलले गर्दा सामान्य वानर सेनाका भरमा पनि विजय गर्न सकिन्छ भन्ने सोदाहरण उद्घोष गरे । यसरी अध्ययन मनन गर्दा भानुभक्तद्वारा भाषा, मर्यादावाद, धार्मिक प्रेरणा मात्र युगले पाएन तर उनको साधनाद्वारा युग सुहाउँदो कल्याण पथ पनि पायो । भानुभक्तीय अध्यात्म रामायणले लोकप्रियता पाएको मुख्य कारण त्यसभित्र भएको मौलिकता, सरलता र लालित्य हुन् । साहित्यिक प्रतिभा र कलात्मक दृष्टिकोणले भानुभक्त अन्तर्राष्ट्रिय जातिमा रामायणको औषधि पिएर बाँचेका हुन् । यो महाकाव्य (रामायण) लाई सारा नेपालीहरू पूmल–पात, चन्दन–अक्षताले पूजा गर्दछन् । यसले नेपाली जनजीवनमा सङ्गीत, आध्यात्मिकता, भौतिक ज्ञान प्रदान गरेको छ । भानुभक्तकृत रामायण सम्पूर्ण नेपालीको मन जित्न सफल भएको छ । आज नेपालमा मात्र होइन सारा संसारमा जहाँ जहाँ नेपालीको वास छ, रामायण सिरानीमुनि भेटिन्छ । यही लोकप्रियताले भानुभक्त आदिकवि भए, अमर भए र सफल भए । यस्ता महापुरुषको जन्म शताब्दीमा एक जनाको मात्र सम्भव हुन्छ । हाम्रो राष्ट्रिय, धार्मिक, सांस्कृतिक एवं जातीय जीवनमा आदिकवि भानुभक्ताचार्यको यस्तै बहुविध व्यक्तित्व मौलाएको छ । इति । <ref>बृहत् समालोचना । सं. शिव प्रधान</ref><ref>साझा समालोचना सं. कृष्णचन्द्रसिंह प्रधान</ref><ref>नेपाली भाषा र साहित्य ले. प्रा. बालकृष्ण पोखरेल</ref> गोपाल संग्रौला सुरुङ्गा, झापा ------------------------------------------------------------------------------- == कवि भानुभक्त अाचार्य....== '''विषय परिचय''' भानुभक्त आचार्य (१८७१–१९२५) नेपाली कविता इतिहासका चर्चित व्यक्ति हुन् । उनको आगमन पूर्वका कविताका तुलनामा उनको कविता सिर्जना धेरै सरल र स्वाभाविक रूपमा प्रस्तुत भएको पाइन्छ । आचार्यको प्रारम्भिक शिक्षा घरमै प्राप्त भएको देखिन्छ । साहित्य, व्याकरण, ज्योतिष जस्ता विषयहरूको अध्ययनले पूर्णता पायो । तत्कालीन शिक्षा आर्जनको मूल उद्देश्य नै पुराण वाचन र टिप, चिना बनाउन सक्ने हुनु थियो । उनी बारै वर्षको उमेरदेखि ज्योतिषको मर्म बुझ्ने भएका हुनाले तीक्ष्ण स्वभावका मेधावी व्यक्तिका रूपमा परिचित भए । भानुभक्तलाई बाइस वर्षको उमेरमा जीवनमा केही गर्नुपर्छ भत्रे प्रेरणा घाँसीबाट प्राप्त भएको बुझिन्छ । घाँसीले सम्पत्तिको न्यून आर्जनबाट पनि बचत गरी कुवा खनाएर कालान्तरसम्म कीर्ति राख्न खोजेको बुझेपछि भानुभक्त जीवनमा केही नयाँ काम गर्नुपर्छ भत्रे प्रेरणा जागेर नै रामायणको नेपालीमा अनुवाद गर्न लागे । रामायणको बालकाण्ड, अयोध्याकाण्ड, किष्किन्धाकाण्ड, सुन्दरकाण्ड, युद्ध तथा उत्तरकाण्ड आदि काण्डहरूको अनुवाद एघार वर्ष अवधिमा पुरा भयो । उनले रामायणको अनुवादपछि भक्तमाला, प्रश्नोत्तरमाला, वधूशिक्षा, रामगीता र फुटकर कविता आदिको रचना गरेको देखिन्छ । यिनै कविताका आधारमा भानुभक्त आचार्यका प्राप्तिहरूलाई नियाल्ने प्रयास गरिएको छ । आध्यात्मिकता भानुभक्त आचार्यको लेखनी मूलतः आध्यात्मिक पक्षतर्फ केन्द्रित रहेको छ । उनले ईश्वरीय भक्ति प्राप्ति हेतु रामायणको अनुवाद गरेको देखिन्छ । कलियुग पृथ्वीमा प्रवेश गरे पश्चात् धार्मिक मूल्य–मान्यता समाप्त भएर मानिसमा जाति धर्म समाप्त भई भ्रष्ट प्रवृत्तिको विकास भएका अवस्थामा रामायणबाट मात्र पाप समाप्त भएर लोकहित हुने प्रसङ्गको वर्णन गरिएको छ । रामायणको पूजा, पाठ गर्नाले मानिस पाप मुक्त भई भवसागरबाट मोक्ष हुने मान्यताको चर्चा रहेको पाइन्छ । भानुभक्तले रामायणको अनुवाद गर्ने मूल उद्देश्य नेपाली जनमानसमा मर्यादा पुरुषोत्तम रामको गुण गायन गर्नु हो । नेपालीको धार्मिक संस्कार र भक्तिभावनामा निहित रामचरित्रलाई प्रस्तुत गर्ने भानुभक्त प्रथम जातीय कवि हुन् (रिसालः २०४५ः ३६) । पद्यका माध्यमबाट अनुवाद गरी भक्ति भाव जाग्रत गराइएको छ । यहाँ रामायणको महŒव यसरी वर्णन गरिएको छ ः– संसार पार् तर्नलाइ सबकन सजिलो साँघु झै भै रह्याको । जानी यसलाइ जो ता जनहरू बहुतै प्रेमले पाठ गर्छन् । संसारका सौख्य सब् भोग् गरि कन दुनियाँ सब् सहज पार तर्दछन् ।। उत्तरकाण्ड, श्लो. २५७, पृ. २२३, रामायणको अध्ययन, चिन्तनले इह लोकबाट पार तर्ने सेतुको काम गर्दछ । यस्तो ग्रन्थको अध्ययनद्वारा सुख भोग गर्दै व्यक्ति मोक्ष हुने विश्वास गरिएबाट भानुभक्तमा आध्यात्मिक कवि–व्यक्तित्व रहेको स्पष्ट हुन्छ । जुन तŒव वा व्यक्तिद्वारा ब्रह्माण्डको सृष्टि भयो त्यसैबाट विकास र विनाश पनि हुन्छ । भानुभक्तीय रामायणले नेपाली जनमानसमा जुन प्रभाव पा¥यो त्यसको बहुआयामिक महŒवलाई विर्सन सकिन्न । जनताले रामायणद्वारा आस्थाका केन्द्र रामलाई पाए । रामायणले नेपालभित्र मात्र नभई बाहिरका नेपालीहरूलाई पनि भाषिक एकताको सूत्रमा उनेको छ । आचार्यले प्रयोग गरेका छन्दमा नेपाली हृदयको भाका गाँसिएको हुन्छ । उनको रामायणका साथै अन्य रचनामा व्यक्त भाव, विचारले नेपाली मनोभावना पोखेको हुन्छ (पराजुलीः २०५६ः ११०) । यहाँ स्रष्टाको यो सुन्दर रचना अनित्य रहेकाले त्यसदेखि अलग रहेको अदृश्य संसार नै शाश्वत सत्य रहेको हुँदा त्यसै सत्ता र शक्तिको चिन्तन गर्नु नै मुख्य कर्म हो भन्ने आध्यात्मिक दर्शन प्रस्तुत भएको पाइन्छ । भानुभक्त आचार्यले भक्तमाला लघु काव्यमा आध्यात्मिक चिन्तन प्रस्तुत गरेका छन् । यहाँको म पात्र (स्वयं कवि) ले पृथ्वीमा जन्म लिएपछि सांसारिक विषय परित्याग गरी सीतारामको भजन गर्ने बचनबद्धता प्रकट गरेको छ । कवि मानिसले सांसारिक मोहमा डुबेर ईश्वर स्तुति गर्न भुलेको देख्दछन् । उनले सीतारामको नित्यनिरन्तर स्मरण गर्ने प्रतिज्ञा गरेका छन् । जीवनमा ईश्वरको वास्ता नगर्नु र मृत्युपछि यमराजसँग प्रार्थना गर्नुमा कुनै अर्थ हुंदैन भन्ने धारणा प्रस्तुत छ । बाल्यकाल खेल्दै व्यतीत हुने, यौवन मोहमा र बृद्धावस्था वेवास्ता गर्दै व्यक्ति सधैं भक्ति मार्गबाट अलग हुन सक्छ । जीवन सधैं सुखमा रमाउँदै गरे पनि मृत्युपछि यमलोक पुग्दा मात्र पश्चाताप गर्नु राम्रो होइन । बेलैमा ईश्वर भक्ति गरे मात्र देहको सार्थकता रहन सक्ने धारणा व्यक्त भएको छ । विषयभोगमै लिप्त रही ईश्वर भक्तिबाट विमुख भएर नारकीय यातना भोग्नुभन्दा समय छँदै आध्यात्मिक मार्गमा लाग्न सक्नुपर्छ भनिएको छ । मानव जीवन सुखसयलका लागि मात्र होइन । उसले नैतिक गोरेटोमा लागेर मनलाई हरि गायनमा लगाउन सक्नुपर्छ । मानव देह प्राप्त गर्न धेरै कठिन छ । यसलाई ब्रह्मचरणको ध्यानमा केन्द्रित गराए मात्र आत्माले मुक्ति पाउँछ । घडी, दिन, पक्ष, मास, ऋतु, अयन गर्दै अघि बढ्ने समयले मानव आयु क्षीण गराइरहेको हुन्छ । त्यसलाई मनन गर्दा मात्र सत्मार्गमा लाग्न सकिने कविको विचार रहेको छ । संसारमा धन–संपत्ति सञ्चय गर्ने कैयौं ठुलाबडा शासकहरूको जीवन अजरामर हुन सकेको छैन । आपूmलाई वीर ठान्ने पुरुषहरू पनि कालका मुखमा पर्दछन् । भौतिक उन्नति गर्ने व्यक्तिभन्दा अज्ञानमै भए पनि ईश्वर स्मरण गर्नेहरू नै भवसागर तर्न सफल भएका छन् । अजामिल जस्ता पातकीलाई पनि भगवानले कृपा गरेका छन् भन्ने कविको विचार प्रस्तुत छ । उनको भौतिक उन्नतिमा भन्दा आध्यात्मिक उन्नतिमा लाग्नु पर्छ भन्ने मुख्य सार रहेको छ । मनुष्य योनीमा यदि हरि भज्यो ता जन त¥यो अवश्यै फन्दामा हरिकन नभज्न्या पछि प¥यो । भक्तमाला श्लो.९, संसारमा दैवी माया बलवान भएको बुझेर हरिशरणमा मन लगाउँदा ईश्वरीय कृपादृष्टि प्राप्त हुन्छ भन्ने धारणा म पात्रद्वारा व्यक्त गरिएको छ । यो पद्य बाइस श्लोकमा संरचित लघुकाव्य हो । यो शिखरिणी छन्दमा रचिएको छ । यहाँ भानुभक्तले आध्यात्मिक विषयलाई सरल रूपमा प्रस्तुत गरेका छन् नैतिक सन्देश भानुभक्त आचार्यले रामायण, वधूशिक्षा, प्रश्नोत्तर आदिका माध्यमबाट नैतिक सन्देश दिएका छन् । रामायणभित्रका प्रायः सबै काण्डमा नीति, आचरणको व्याख्या गरिएको छ । कौशल्या र दशरथले सन्तान प्राप्तिका निम्ति ईश्वर भक्ति गरेपछि खुसी भएर म तिमीहरूको सन्तान हुँला भनी भगवानले दिएको वचन पूरा गर्न रामको जन्म भएको देखिन्छ । यहाँ रामले वशिष्ठ गुरु र माता–पिताको वचनलाई पूर्ण पालन गरेका छन् । उनी मान्य जन र शास्त्रीय वचन पालना गर्ने नैतिक आचरण भएका व्यक्ति हुन् । उनले बाल्यावस्थादेखि पछिसम्म सधैं नीतिसम्मत व्यवहार देखाएका छन् । भानुभक्तीय रामायणमा राम आदर्श र नैतिक चरित्र भएका पात्र हुन् । नैतिक आचरण गर्ने आदर्श राजकुमार, आदर्श शिष्य, आदर्श पुत्र, आदर्श पति, मर्यादा पुरुषोत्तम राम, ईश्वरीय शक्तिप्राप्त व्यक्तिका रूपमा चिनिन्छन् । रामको चरित्र मान्य जनले भनेका मात्र नभई सबैको अनुनयलाई स्वीकार गर्ने व्यक्ति हुन् । कैकेयीले रामलाई वनबास र भरतलाई राज्य दिनुपर्छ भनी दशरथसँग वरदान मागेपछि असमञ्जसमा परेका दशरथलाई अप्ठ्यारोमा नपार्न आपूm वनबास जान तयार भएका छन् । उनी चौध वर्षसम्म वनमा बसेर मान्य जनको आज्ञा, नैतिक आचरण पालना गर्ने व्यक्ति हुन् । त्यसैगरी सीता र लक्ष्मणको चरित्र पनि नैतिकतायुक्त छ । सीता कर्तव्य परायण नारी भएकी हुँदा रामसँगै वनबास गएकी छन् । उनी रावणको अपहरणमा पर्दा मृत्युवरण गर्न तयार भइन् तर मनमा नैतिकता विपरीत कुरा पनि सोचिनन् । उनले आदर्श हिन्दू नारीमा हुने पातिव्रत्य आचरण पालन गरेकी छन् । रामले लोकलज्जाबाट बच्न सीतालाई परित्याग गरेको देखिन्छ । रामायणमा लक्ष्मणका साथै भरत, हनुमान जस्ता चरित्रहरूका माध्यमबाट नैतिक सन्देश दिइएको छ । भानुभक्त आचार्यले वधूशिक्षाका माध्यमबाट नारीलाई नैतिक शिक्षा दिएका छन् । उनीहरूमा नैतिक आचरण र कर्तव्य पालन हुनुपर्छ भन्ने चिन्तन प्रस्तुत छ । भानुभक्त नारीहरूले आफ्ना पति, सासू, ससुरा, गुरु आदि मान्यजनको सेवा, सत्कार गर्नुपर्छ भनी नैतिक सन्देश दिने कवि हुन् । नेपाली संस्कृति भानुभक्त आचार्यले रामायण रचनाका क्रममा शब्दानुवाद नभई भावानुवादलाई अँगाल्दा नेपाली संस्कृतिको झलक प्रस्तुत गरेका छन् । उनले नारीहरूमा रहने सौतेनी डाहको चित्रण गरेको देखिन्छ । कैकेयीले आफ्नो छोरालाई अयोध्याको राजा बनाउने चाहनाले छल–प्रपञ्च रचेर दशरथलाई बाध्य गराई आफ्नो मनोकाङ्क्षा पूरा गर्न खोजेको देखिन्छ । वनबास लागेका राम–सीताको अवस्था देखेर गुहका मनमा चिन्ता उत्पत्र हुन्छ । राजा हुन लागेका व्यक्तिले वनमा दुःख भोग्नु प¥यो भन्ने कुराले उनलाई सताउँछ । कोही विदा भएर जानलाग्दा घरबाट परसम्म जाने र छुटिसकेपछि पनिविदा हुने व्यक्तिलाई हेरिरहने र देखिन छाडेपछि फर्किने नेपालीे चलन रहेको देखिन्छ । रामायणमा सारथी बनेर सुमन्त्रले रामसीतालाई परसम्म पु¥याउन गएर विदा भएपछि पनि देखिंदासम्म हेरेको सङ्केत पाइन्छ । यहाँ थाहा नपाइ छोरा, बुहारी परदेश लागेको सुन्दा आमामा हुने पीडा कौशल्यामा रहेको देखिन्छ । राम वन गइसकेपछि भरतलाई राज्य गर्न वशिष्ठ गुरुले आज्ञा गर्दा आफ्नो स्वार्थ पूरा गर्न रामलाई वन पठाएर आपूmले राज्य ग¥यो भनी दुर्नाम चल्ने कुराले भरत सजग बनेका छन् । इज्जतको ख्याल गर्ने मानिसहरू स्वार्थका पछि लाग्दैनन् भत्रे भरतको व्यवहारबाट देखाइएको छ । राम–लक्ष्मणका नजिकमा शूर्पणखा गएर पति वरण गर्न खोज्दा लक्ष्मणले त्यसको नाककान काटेर पठाए । त्यसै समयदेखि नै नेपाली समाजमा नाक काट्नुलाई इज्जत जानुसँग जोडेर हेरेको देखिन्छ । नारी चाहना सबै पतिहरूले पूरा गरिदिन्छन् । सुवर्णरूपी मृग मारिचको लीला देखेर आकर्षित सीताको इच्छा पूरा गर्न राम त्यो मिर्ग लिन गए । नारीहरू वास्तविकता नबुझी अर्कालाई लाञ्छना लगाउन जान्दछन् भन्ने कुरा सीताले लक्ष्मणलाई राम खोज्न पठाएबाट स्पष्ट हुन्छ । सीताले लक्ष्मणलाई गाली गरेको र भाउजूको वचन सहन नसकी रामसँग जादा सीताको अपहरण भई रामायणको घटना गतिशील बनेको छ । नारीहरू वास्तविकताको बोध गर्न नसक्दा दुःखको सिकार बन्दछन् भन्ने देखिन्छ । यसरी भानुभक्त आचार्यले नेपाली संस्कृतिको सङ्केत रामायणमा गराएका छन् । सामाजिक पक्ष भानुभक्तले आपूm बाँचेको सामाजिक अवस्थाको चित्रण गरेका छन् । उनको रामायण लोकप्रिय बन्नमा मौलिकताको प्रभाव रहेको छ । उनले अनुवाद गर्दा मौलिकतालाई अँगाले । भानुभक्त कहीँ मूलमा भएको भाव वा कथाप्रसङ्ग टिपेर स्वतन्त्र पद्यरचना गर्द छन्, कहीँ भाव थपेर पद्यलाई श्रुतिमधुर र आकर्षक पारेका छन् । रामायणमा मौलिकपन दिनु आचार्यको निजी पक्ष हो (प्रधानः २०४८ः ४) । उनले रामायण, वधूशिक्षा र केही फुटकर कविताहरूमा समाजको चित्रण गरेका छन् । रामायणमा अयोध्याको समाज, राम वनबासका क्रममा देखिएको ऋषि समाज र लङ्काको राक्षस समाज रहेको देखिन्छ । तत्कालीन अयोध्याको समाज नेपाली समाज जस्तै रहेको सङ्केत मिल्दछ ।वैवाहिक जीवन पुत्रोत्पादनका लागि हो भन्ने मान्यता रहेको अवस्थामा दशरथ तीनवटी पत्नीबाट पुत्र लाभ हुन नसक्दा दुःखित बनेका देखिन्छन् । वशिष्ठ गुरुले यज्ञद्वारा पुत्र प्राप्ति हुने बताएपछि दशरथले पनि सोही अनुसार गर्दा सन्तान प्राप्त भए । बुहारीले सासू, ससुराको सम्मान गर्नुपर्छ भन्ने मान्यतालाई पनि देखाइएको छ । समाजमा अर्को व्यक्ति सम्मानित भएको देख्दा ईष्र्या हुन्छ । राम विवाहपछि अयोध्या फर्किरहेका अवस्थामा परशुराम आपूm सर्वश्रेष्ठ भएको घमन्ड देखाउदै क्रोधित बनेका देखिन्छन् । बालिको अन्याय, अत्याचारले वन्य समाजलाई त्रसित बनाएको छ । त्यसको अन्यायबाट सुग्रीव भागेर अलगै बसेबाट शक्तिका अगाडि निरीह व्यक्तिहरू लुकेरमात्र बाँचेका हुन्छन् भन्ने देखिन्छ । भानुभक्तले लङ्काको राक्षस समाजको चित्रण गरेका छन् । हनुमानले रावणको वगैंचा नष्ट गर्न लाग्दा रावणपुत्र इन्द्रजितले ब्रह्मपाशमा पारेर दरबारमा ल्यायो । हनुमान बाँधिएको सुनेर सारा लङ्काबासी खुसी भएको उदाहरणः– ‘बाँध्याका हनुमान देखि सहरै सम्पूर्ण खूसी भयो ।’ लङ्काको सहरीया समाजलाई हनुमानले आतङ्कित बनाएको देखिन्छ । यसरी रामायणका विविध समाजको चित्रण गरिएको छ ।भानुभक्त आचार्यले फुटकर कवितामा पनि उनले देखे, बुझेका समाजको चित्रण गरेकाछन् । काठमाडौं उपत्यकाभित्रको समाज हाँसीखुसी रहेको उल्लेख पाइन्छ । यहाँ भौतिक सुखसुविधा भोगी समाज प्रस्तुत छ ।त्यसैले मानसिक सन्तुष्ट भएको कुरा यसरी उल्लेख गरिएको छ । ‘खुसी छन् बहुतै मनमा दुनियाँ’ यस पद्यमा तत्कालीन कान्तिपुर सहरलाई स्वर्ग, भोट, लन्डन, चीनसँग तुलना गरिएको छ ।आचार्यले ब्राह्मण समाजमा छोरको व्रतबन्ध सानैमा गर्ने मान्यता रहेको उल्लेख गर्दै विदा पाउँ भनी तत्कालीन शासकसँग बिन्ती गरेका छन् । कर्मचारी तन्त्रमा ढिलासुस्ती भानुभक्तका समयमा पनि रहेको देखिन्छ । कवितामा जनताको काम आज होइन भोलि भनेर पन्छिने कर्मचारीका प्रवृत्तिको व्यङ्ग्य गरिएको छ । यसरी रामायण कालीन समाजलाई नेपाली समाज जस्तै गरी चित्रण गरिएको छ । यहाँ भानुभक्तले आफैंले देखे, भोगे जस्तै समाजको चित्रण गरेका छन् । प्रकृति–चित्रण नेपाली कविता परम्परामा भानुभक्तले सुन्दर प्रकृतिको चित्रण गरेका छन् । उनले रामायणका अरण्यकाण्डमा वन, वन्य जन्तु, नदी, तलाउ आदिको वर्णन गरेका छन् । किष्किन्धाकाण्डमा राम वर्षाकालभरि प्रवर्षण गरिएको शिखरमा रहेको गुफामा बसेका देखिन्छन् । उनी त्यहाँ फलफुल खाँदै आनन्दले बसेको प्रसङ्ग यसरीउल्लेख गरिएको छ ः– फलफुल तहिं खचित् थियो नजिकमै थियो तलाउ पनि । देख्दा मन् खुसी भो तहाँ प्रभुजिको बस्न्यै जगा हो भनी ।। पृ. ८०, रावणले सीता अपहरण गरेर लङ्का सहरको सुन्दर प्राकृतिक स्थानमा राखेको देखिन्छ । अशोक वाटिकामा सिंसपाको रुखका फेदमा सीतालाई राखिएको छ । त्यही वगंैचामा हनुमान पुगेर सीतालाई भेटेको र रावणको दरबार परिसरका वोट, वगैंचा उखेलेको प्रसङ्ग रहेको छ । भानुभक्त आचार्यले रामायणका अतिरिक्त बालाजु वर्णनका क्रममा यसरी प्राकृतिक सुन्दरताको वयान गरेका छन् ः– यति दिनपछि मैले आज बालाजि देख्याँ । पृथिवि तलभरीमा स्वर्ग हो जानि लेख्याँ ।। वरिपरि लहरामा भूmलि बस्न्या चरा छन् । मधुर वचन बोली मन् लिंदा क्या सुरा छन् ।। भानुभक्तले कवितामा बालाजु वरिपरि रहेको वन–जङ्गल र त्यहाँका पक्षीहरूको माधुर्य गुञ्जनको वर्णन गरेका छन् । उनलाई त्यस्तो प्रकृतियुक्त सुन्दर स्थान देख्दा स्वर्गीय भूमि झैं लाग्दछ । यही कविताबाटै नेपाली कविता इतिहासमा प्रकृति चित्रण गर्ने परम्पराको थालनी भएको मान्न सकिन्छ ।कवि प्राकृतिक सुन्दरतामै भावस्फुरण हुने ठान्दछन् । बालाजुमै बसेर कविता सिर्जना गर्ने चाहना प्रकट गर्दछन् । उनी पनि भौतिक सुखभन्दा प्राकृतिक सुख बढी आनन्ददायी हुने ठान्दछन् । कविताको सहज रचना अन्यत्रका तुलनामा बढी प्राकृतिक स्थलमा नै हुन सक्ने धारणा व्यक्त भएको छ । यसरी कविले कवितामा प्रकृतिको उपस्थितिलाई महŒव दिएका छन् । भाषा–शैली भानुभक्त आचार्य आफ्ना काव्य–कवितामा सरल, सहज भाषा–शैलीको प्रयोग गर्दछन् । उनी आगन्तुक शब्दलाई अँगाल्दैनन् । सामाजिक जीवनमा प्रचलित भाषालाई लयबद्ध तुल्याउने कुशल शिल्पी हुन् । उनको यो शिल्प पक्ष आकर्षक भएका कारण रामायण र अन्य कविताहरू जीवन्त बत्र पुगेका छन् । समालोचक चूडामणि रेग्मीका अनुसार भानुभक्त छन्द अनुकूल शब्द प्रयोग गर्ने कवि हुन् । उनले कवितामा तत्कालीन समाजले प्रयोग गर्ने भाषालाई अँगालेका छन् ।उनका समयमा नेपाली भाषामा व्याकरणको निर्माण भइसकेको थिएन । आचार्यले कविता–काव्य रचना गर्नु पूर्व छन्द साधना गरेका होइनन् । रामायणका पद्य रचनाक्रममा आफ्नै किसिमको लय, ढाँचालाई प्रस्तुत गरेका छन् । रमायणकै शैली भक्तमालामा पनि प्रयोग भएको छ । उनी विशिष्ट शैली प्रयोग गर्ने कविका रूपमा चिनिन्छन् (रेग्मीः २०६२ः १७) । उनले एउटै शब्दलाई पनि छन्द मिलाउन कतै ह्रस्व, कतै दीर्घ र कतै खुट्टा काटेको देखिन्छ । त्यसैले भानुभक्त भाषालाई जनजिभ्रामा भिज्ने किसिमको प्रयोग गर्दछन् । जस्तै कतै पनि र कतै पनी प्रयोग गर्दछन् । कविको यही सरलताकै कारण काव्यकृतिहरू नेपाली जनगलामा अडिएका छन् । निष्कर्ष भानुभक्त आचार्य नेपाली कविता–काव्य इतिहासमा विशिष्ट स्थान बनाएका व्यक्ति हुन् । उनको सिर्जनायात्रा घाँसीको प्रेरणाबाट आरम्भ भएको पाइन्छ । रामायणको नेपालीमा भावानुवाद गरेर आध्यात्मिक चिन्तन प्रस्तुत गरेका छन् । कविता सरल, सहज पद्यात्मक भाषामा प्रस्तुत छन् । उनले तत्कालीन सामाजिक जनजिभ्रोमा आधारित भाषामा रामायणको रचना गरेको हुँदा निकै लोकप्रियता प्राप्त गरे । शास्त्रीय छन्द लोक लयका माध्यमबाट प्रस्तुत भएको हुँदा के साक्षर, के निरक्षर सबैका गलाबाट अलापिदै आएको पाइन्छ ।भानुभक्तले रामायणको अनुवाद गरेर नेपाली समाजमा रामभक्ति धारा फैलाएर चम्काउने कार्य गरेका छन् । उनको आध्यात्मिक चिन्तन मोक्ष प्राप्त गर्नुपर्छ भन्ने धारणामा केन्द्रित छ । भानुभक्तले कविता, काव्यका माध्यमद्वारा समाजलाई नैतिक सन्देश दिएका छन् । गजाधर सोतीकी श्रीमतीले जस्तो अतिथिलाई तिरस्कार होइन, सत्कार गर्नुपर्छ भन्ने शिक्षा दिएको देखिन्छ । तारापतिका घरमा जस्तो बुहारीले सासूसँग झगडा होइन सबै मान्य जनप्रति सत्कार गर्नुपर्ने सन्देश पनि दिइएको छ । उनी नेपाली संस्कार, रीतिरिवाजलाई कवितामा प्रस्तुत गर्ने कवि हुन् । रामायण, भक्तमाला, वधूशिक्षा र फुटकरकवितामा नेपाली समाजको चित्रण गरिएको छ । प्राकृतिक सुन्दरतालाई समेत कवितामा स्थान दिएको पाइन्छ । उनी प्रकृतिको सौम्य, शान्त, रमणीय दृश्यबाट नयाँ सिर्जनाको जन्म हुन्छ भन्ने कविका रूपमा चिनिन्छन् । यसरी भानुभक्त आचार्य सरल, सहज भाषा–शैलीका कवि हुन् । उनका कविताले सिङ्गो नेपाली समाजलाई प्रभावित एवम् आकर्षित तुल्याएको छ । उनी मौलिक र स्वभाविक स्रष्टाका रूपमा परिचित छन् । :डा. ठाकुरप्रसाद पोख्रेल :सहप्राध्यापक मेची बहुमुखी क्याम्पस, भद्रपुर '''सन्दर्भ–सामग्री''' आचार्य, भानुभक्त, २०५२, भानुभक्तको रामायण, चौथो सं., लालितपुरः साझाप्रकाशन । तुफान, प्ररा, २०६२, आदिकवि भानुभक्त संक्षिप्त चर्चा, अनावरण, व.१, अं.१, (झापा, आदिकवि भानुभक्त आचार्य प्रतिमा निर्माण समिति) । पराजुली, ठाकुरप्रसाद, २०५६, नेपाली साहित्यको परिक्रमादो.सं., ललितपुरः साझाप्रकाशन । प्रधान, प्रतापचन्द्र, २०४८, केही कृति केही स्मृति, दो.सं., लालितपुरः साझाप्रकाशन । रिसाल, राममणि, २०४५, नेपाली काव्य र कवि, तेस्रो संं., ललितपुरः साझाप्रकाशन । रेग्मी, चूडामणि, २०६२, भक्तमालामा शिखरिणी, अनावरण, व.१, अं.१, (झापा, आदिकवि भानुभक्त आचार्य, प्रतिमा निर्माण समिति) । rx5q5vh800y4nhhc3iqz4gx92ucdzfg श्रेणी:नेपाली व्याकरण 14 2910 5481 2014-10-06T05:14:07Z सरोज कुमार ढकाल 358 नेपाली व्याकरण श्रेणी को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki नेपाली व्याकरण श्रेणी 3qxqry7zflr83mw7ychn7rygm7oq3zs सेतो बाघ 0 2924 5501 2014-11-02T09:40:08Z सुबास लामा 1434 सेतो बाघ डाईमण्ड शमशेर व्दारा लेखित राणाकालिन अ... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki सेतो बाघ डाईमण्ड शमशेर व्दारा लेखित राणाकालिन अबस्थाको चित्रण गरिएकोएक बहुचर्चित उपन्यास हो l h6vsokmdwsovcwm1t0751byp85itose बिषय:जीव विज्ञान 0 3028 5635 2014-11-07T14:40:29Z Learnerktm 1420 जीव विज्ञान पृथ्वीमा रहेका सम्पुर्ण जीवत प्राणी... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki जीव विज्ञान पृथ्वीमा रहेका सम्पुर्ण जीवत प्राणीहरुको अध्ययन गर्ने विज्ञान हो । यश विषयमा हाल निम्न पुस्तकहरु छन् । mkar0gi0hhxk80oz7g8n2egelvmj8al गृह पृष्ठ 0 3287 5966 5965 2015-03-23T17:18:26Z सरोज कुमार ढकाल 358 पृष्ठ[[मुख्य पृष्ठ]]मा पठाइएको wikitext text/x-wiki #REDIRECT [[मुख्य_पृष्ठ]] io26uxz1d1qsmwl51orxtml1rp07iba मगर भाषा सिकौँ 0 3292 15962 5971 2017-07-29T14:34:42Z Learnerktm 1420 wikitext text/x-wiki मगर भाषा सिक्नका लागि यो पुस्तक तयार गरिदैँ छ । तपाईंलाई हार्दिक स्वागत!!! [https://en.m.wikibooks.org/wiki/Magar_Language यहाँ क्लिक गर्नुहोस् ] [[श्रेणी:भाषा]] co7ksi1vz1o6ph3b2qw89uyxo051ygf श्रेणी:भाषा 14 3293 5972 2015-03-28T02:48:49Z Learnerktm 1420 [[Subject:Linguistics]] को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki [[Subject:Linguistics]] f0hhi7zs9slxw9uaqsui61w2cuqx54i संस्कृत भाषा सिकौं 0 3294 5974 5973 2015-03-28T04:38:32Z Learnerktm 1420 wikitext text/x-wiki संस्कृत भाषा शिक्षणमा यहाँलाइ स्वागत छ । ==पुस्तकको बारे== ==पाठहरु== पाठ १ [[श्रेणी:भाषा]] 5z88s53oazjte5is2iucm6lsvsbz9zj विभक्ति 0 3328 7980 6110 2016-03-21T05:45:02Z Devraj poudel 1655 Devraj poudel ले [[बिभक्ति]] मा पुनर्निर्देश नछोडि त्यसलाई [[विभक्ति]] मा सारेको हो: सही शीर्षक wikitext text/x-wiki बिभक्तिहरु नाम शब्दसंग जोडिएर आउने अक्षरहरु हुन् । यिनीहरु नाम शब्दहरुका पछाडी गाँसिएर आउने पुछ्रे अक्षरहरु हुन् । जस्तै:- रामको घर नवलपरासी जिल्लाको कावासोती भन्ने ठाँऊमा छ । दिइएको उदाहरणमा कर्ता 'राम' नाम शब्दसंग अन्त्यमा जोडिएर आएको अक्षर 'को' बिभक्ति हो । बिभक्ति निम्न प्रकारहरुका हुन्छन्:- krmn8opm7jef7qt8oygdkt5s6yk2jt3 डेभिड लुइस 0 3334 6144 2015-07-18T05:30:48Z Mishrarabi 1734 == जाक लुइस डेभिड == जाक लुइस डेभिड ( [ [https://en.wikipedia.org/wiki/Jacques-Lo... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki == जाक लुइस डेभिड == जाक लुइस डेभिड ( [ [https://en.wikipedia.org/wiki/Jacques-Louis_David Jacques Louis David]] ३० अगस्ट १७४८ - २९ डिसेम्बर १८२५) फ्रान्सेली क्रान्ति ताकाका प्रसिद्द कलाकारका र राजनीतिज्ञ हुन । उनि फ्रान्सको राज्यक्रान्तीमा त्यहाँको राजतन्त्र बिरोधी थिए । त्यसताका जनतालाई उनको चित्रले ठुलो प्रभाव पारेको थियो । सन् १७९२ मा उनि फ्रेन्च रास्ट्रीय लोकसभामा चुनिए र कला क्षेत्रमा उनको दवदवा बढ्यो । उनले फ्रेन्च चित्रकलामा ग्रीक रोमन शैलीलाई पुनर्जीवित गरे र उनि कलाकारितामा नव शास्त्रीयवादका प्रणेता मानिन्छन । विकिपिडिया अंग्रेजी <ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Jacques-Louis_David</ref> 99kkw6tolh991e3bfayn6qe86gryafi प्रारम्भिक कीट विज्ञान 0 3335 6240 6239 2015-07-25T12:38:39Z Learnerktm 1420 wikitext text/x-wiki यो पुस्तक कीट सम्बनधि जानकारि लिन इच्छुकहरुलाई स्वागत गर्दछ । नेपाली विकिपुस्तकमा रहेपनि यस पुस्तकका पाठहरू भने अंग्रेजीमा नै रहेका छन्; आगामी दिनहरूमा पुस्तकका पृष्ठहरुमा नेपाली शब्दहरु पनि मिलाउन सकियोस् भन्नाले यसो गरिएको छ । पुस्तकलाई सम्पादन गर्न सबैलाई स्वागत छ तर अनावश्यक वा अनपयुक्त सम्पादनहरु भने नगरिदिनुहोला । सुझाव र सल्लाह वार्ता पृष्ठमा राख्न सकिनेछ । ==विषयसूचि== # [[प्रारम्भिक कीट विज्ञान/१]] #[[प्रारम्भिक कीट विज्ञान/२]] #[[प्रारम्भिक कीट विज्ञान/३]] #[[प्रारम्भिक कीट विज्ञान/४]] #[[प्रारम्भिक कीट विज्ञान/५]] #[[प्रारम्भिक कीट विज्ञान/६]] #[[प्रारम्भिक कीट विज्ञान/७]] #[[प्रारम्भिक कीट विज्ञान/८]] #[[प्रारम्भिक कीट विज्ञान/९]] #[[प्रारम्भिक कीट विज्ञान/१०]] #[[प्रारम्भिक कीट विज्ञान/११]] #[[प्रारम्भिक कीट विज्ञान/१२]] #[[प्रारम्भिक कीट विज्ञान/१३]] #[[प्रारम्भिक कीट विज्ञान/१४]] #[[प्रारम्भिक कीट विज्ञान/१५]] #[[प्रारम्भिक कीट विज्ञान/१६]] #[[प्रारम्भिक कीट विज्ञान/१७]] #[[प्रारम्भिक कीट विज्ञान/१८]] #[[प्रारम्भिक कीट विज्ञान/१९]] #[[प्रारम्भिक कीट विज्ञान/२०]] #[[प्रारम्भिक कीट विज्ञान/२१]] #[[प्रारम्भिक कीट विज्ञान/२२]] #[[प्रारम्भिक कीट विज्ञान/२३]] #[[प्रारम्भिक कीट विज्ञान/२४]] #[[प्रारम्भिक कीट विज्ञान/२५]] #[[प्रारम्भिक कीट विज्ञान/२६]] #[[प्रारम्भिक कीट विज्ञान/२७]] ==अन्य जानकारी == [[श्रेणी:विज्ञान]] 86dlnd9kn9j4yeeyjebopqi3jsetuaq इन्टोमोलोजि 0 3336 6243 6150 2015-07-26T23:12:42Z タチコマ robot 672 बोट: दोहोरो अनुप्रेषणलाई [[प्रारम्भिक कीट विज्ञान]]मा ठिक गर्दै wikitext text/x-wiki #REDIRECT [[प्रारम्भिक कीट विज्ञान]] 53wr49efmushi6etepsezeygphumobc कीट विग्यान 0 3337 6152 2015-07-24T08:27:41Z Learnerktm 1420 Learnerktm द्वारा [[कीट विग्यान]] पृष्ठलाई [[प्रारम्भिक कीट विज्ञान]] मा सारियो: अझ उपयुक्त शिर्षक wikitext text/x-wiki #REDIRECT [[प्रारम्भिक कीट विज्ञान]] 53wr49efmushi6etepsezeygphumobc ढाँचा:FlowMention 10 3367 6253 2015-08-03T23:36:01Z Flow talk page manager 1744 /* Automatically created by Flow */ wikitext text/x-wiki @[[प्रयोगकर्ता:{{{1|Example}}}|{{{2|{{{1|Example}}}}}}]] 8r2cfnixw0rrab7esoy8h35s16svk4o श्रीमद्भगवद्गीता प्रथम अध्याय 0 3371 17372 16559 2022-11-24T07:03:13Z 2400:1A00:B1C0:B7F1:1C64:8E1A:DA39:613C /* यो पनि हेर्नु होस् */ wikitext text/x-wiki {{saved book}} [[Image:Krishna_Arjuna_Gita.jpg|200px|right|thumb|कृष्ण अर्जुन संबाद भगवद्गीता]] =श्रीमद्भगवद्गीता अध्याय एक= अर्जुन विषादयोग ===धृतराष्ट्र उवाच=== <br /> धर्मक्षेत्रे कुरुक्षेत्रे समवेता युयुत्सवः । <br /> मामकाःपण्डवाश्चैव किमकुर्वत सञ्जय ।।१।। <br /> अर्थ <br /> धृतराष्ट्रले सोधे— हे सञ्जय, धर्मक्षेत्ररुपी कुरुक्षेत्रमा युद्धका इच्छाले जम्मा भएका मेरा छोराहरु र पाण्डुका छोराहरुले के गरे ?१। ===सञ्जय उवाच=== <br /> दृष्ट्वा तु पाण्डवानीकं व्यूढं दुर्याेधनस्तदा । <br /> आचार्यमुपसंगम्य राजा वचनमब्रवीत् ।।२।। <br /> अर्थ <br /> सञ्जयले भने— राजा दुर्याेधनले त्यसबेला व्यूहाकारमा सजाएको पाण्डव सेनालाई देखेर आचार्य द्रोणको नजीकमा पुगेर यसो भने–।।२।। <br /> पश्यैतां पाण्डुपुत्रणामाचार्यं महतीं चमूम् । <br /> व्यूढां द्रुपद पुत्रेण तव शिष्येण धीमता ।।३।। <br /> अर्थ <br /> हेर्नुहोस् आचार्य, तपाईंको ज्यादै बाठो शिष्य राजा द्रुपदको छोरो धृष्टद्युम्नले पाण्डवको सैन्यलाई व्यूहाकारमा सजाएको छ । <br /> अत्र शूरा महेष्वासा भीमार्जुनसमा युधि । <br /> युयुधानो विराटश्च द्रुपदश्च महारथः।।४।। <br /> अर्थ <br /> यहा“ (पाण्डवको सेनामा) भीमसेन र अर्जुन बराबरका ठूला धनुर्धारी वीरहरु छन््— युयुधान, विराट, महारथी—द्रुपद– <br /> धृष्टकेतुश्चेकितानःकाशिराजस्व वीर्यवान् । <br /> पुरुजित्कुन्तिभोजस्च शैव्यश्च नरपुङ्गवः ।।५।। <br /> अर्थ <br /> धृष्टकेतु, चेकितान, बलवान् काशीराज, (राजा) पुरुजित, कुन्तीभोज, नरश्रेष्ठ शैव्य <br /> युधामन्युश्च विक्रान्त उत्तमौजाश्च वीर्यवान् । <br /> सौभद्रो द्रौपदेयाश्च सर्व एव महारथः ।।६।। <br /> अर्थ <br /> पराक्रमी—युधामन्यु, बलशाली—उत्तमौजा, सुभद्रापुत्र अभिमन्यु, र द्रौपदीका पांच छोरा यी सवका सब महारथी हुन् ।।३–६।। <br /> अस्माकं तु विशिष्टा ये तान्निबोध द्विजोत्तम । <br /> नायका मम सैन्यस्य संज्ञार्थं तान् ब्रवीमि ते ।।७।। <br /> अर्थ <br /> तर हे आचार्य, हामीहरुतर्फका पनि मुख्य मुख्य योद्धाहरुलाई हेर्नुहोस् । तपाईंको जानकारीका लागि तिनीहरुको नाम भन्दछु । <br /> भवान्भीष्मश्च कर्णश्च कृपश्च समितिञ्जयः । <br /> अश्वत्थामा विकर्णश्च सौमदत्तिस्तथैव च ।।८।। <br /> अर्थ <br /> हजुर, भीष्मपितामह, कर्ण, युद्धविजयी—कृ<br /> <br /> पाचार्य, अश्वत्थामा, विकर्ण तथा भूरिश्रवा यी हाम्रो पक्षका मुख्य मुख्य योद्धाहरु हुन् । <br /> अन्ये च बहवः शूरा मदर्थे त्यक्तजीविताः । <br /> नानाशस्त्रप्रहरणाः सर्वे युद्धविशारदाः ।।९।। <br /> अर्थ <br /> यी बाहेक अरु पनि अनेक वीरहरु छन् ती सबै मेरो निम्ति ज्यान हत्केलामा राखेर युद्ध गर्दैछन् । र अनेक शस्त्रास्त्रले सुसज्जित तथा युद्धकलामा दक्ष छन् ।।७–९।। <br /> अपर्याप्तं तदस्माकं बलं भीष्माभिरक्षितम् । <br /> <br /> पर्याप्तं त्विदमेतेषां बलं भीमाभिरक्षितम् ।। १० ।। <br /> अर्थ <br /> भीष्मद्वारा रक्षित हाम्रो सेना अपर्याप्त छ तर भीमसेनद्वारा रक्षित उताको त्यो सेना पर्याप्त छ ।।१०।। <br /> <br /> अयनेषु च सर्वेषु यथाभागमवस्थिता ः। <br /> भीष्मेवाभिरक्षन्तु भवन्तः सर्व एव हि ।।११।। <br /> अर्थ <br /> तपाईंहरु सबैले युद्धका सबै अयन (मोर्चा) हरुमा आआफ्नो भागमा रहेर सबैतिरबाट भीष्मजीको नै रक्षा गर्नुहोस् । <br /> अनि, प्रतापशाली कुरुकुल वृद्ध भीष्मजीले दुर्योधनलाई खुशी गराउन उच्चस्वरले गर्जेर शंख बजाउनु भयो । <br /> तस्य संजनयन्हर्षं कुरुवृद्ध पितामहः । <br /> सिंहनादं विनयाद्यौच्चै शंखं दध्मौ प्रतापवान् ।। १२।। <br /> ततः शंखाश्च भेर्यश्च पणावानकगोमुखाः । <br /> सहसैवाभ्यहन्यन्त स शब्दस्तुमुलोऽभवत् ।।१३।। <br /> अर्थ <br /> भीष्मजीले यसरी शंखध्वनि गरेपछि कौरव सैन्यमा शंख, नगरा, ढोल,मृदंग, नर्सिङ्गा आदि युद्धका सबै बाजाहरु सहसा बजे जसले डरलाग्दो आवाज भयो ।।११–१३।। <br /> (पाण्डवहरुद्वारा शंखनाद) <br /> ततः श्वेतैर्हयैर्युक्ते महति स्यन्दने स्थितौ । <br /> माधवः पाण्डवश्चैव दिव्यौ शङ्खौ प्रदध्मतुः ।। १४।। <br /> अर्थ <br /> कौरव सैन्यमा रणभेरी बजेपछि सेतो घोडाले युक्त रथमा बसेर श्रीकृष्ण र अर्जुन दुवैले उच्चस्वरले दिव्य शंखहरु बजाए । <br /> पाञ्चजन्यं हृषीकेशो देवदत्तं धनञ्जय ः । <br /> पौण्ड्रं दध्मौ महाशङ्खं भीमकर्मा वृकोदर ः ।।१५।। <br /> अनन्तविजयं राजा कुन्तीपुत्रो युधिष्ठिरः । <br /> नकुलः सहदेवश्च सुघोषमणिपुष्पकौ ।। १६।। <br /> काश्यश्च परमेष्वास शिखण्डी च महारथः <br /> धृष्टद्युम्नो विराटश्च सात्यकिश्चापराजिताः ।।१७।। <br /> द्रुपदो द्रौपदेयाश्च सर्वशः पृथिवीपते । <br /> सौभद्रश्च महाबाहुः शंखान्दध्मुः पृथक् पृथक् ।। १८।। <br /> स घोषो धार्तराष्ट्राणां ह्दयानि व्यदारयत् । <br /> नभश्व पृथिवीं चैव तुमुलो व्यनुनादयन् ।। १९।। <br /> अर्थ <br /> हृषीकेश (श्रीकृष्ण) ले पाञ्चजन्य, अर्जुनले देवदत्त, उग्रकर्म गर्ने भीमसेनले पौण्ड्र नामक महाशंख बजाए । <br /> कुन्तीपुत्र राजा युधिष्ठिरले अनन्तविजय, नकुलले सुघोष र सहदेवले मणिपुष्पक नाम गरेको शंख बजाए । <br /> हे राजन, ठूला धनुर्धारी—काशीराज, महारथी—शिखण्डी, (सेनापति) धृष्टद्युम्न, राजा– विराट्, अजेय—सात्यकि, राजा—द्रुपद्, द्रौपदीका पा“च पुत्र, तथा वीर अभिमन्यु यी सबैले आआफ्ना शंख बजाए । <br /> पाण्डवहरुको शंखध्वनिले आकाश, पृथ्वी सबै गुञ्जायमान भयो । यस आवाजले धृतराष्ट्रका सन्तानहरुको हृदय विदीर्ण भयो ।।१४–१९।। <br /> अथ व्यवस्थितान् दृष्ट्वा धार्तराष्ट्रान् कपिध्वजः । <br /> प्रवृत्ते शस्त्रसंपाते धनुरुद्यम्य पाण्डवः ।। २०।। <br /> हृषीकेशं तदा वाक्यमिदमाह महीपते । <br /> अर्थ <br /> हे राजन, दुवै सेनापट्टि रणसूचक शंखनाद भइसकेपछि कपिध्वज अर्जुनले कौरवलाई युद्धका निम्ति तयार देखे । अनि आफुले पनि युद्ध गर्न तयारी साथ हातमा धनु उचालेर श्रीकृष्णलाई यी कुरा <br भने—।।२०।। <br /> ==अर्जुन उवाच== <br /> सेनयोरुभयोर्मध्ये रथं स्थापय मेऽच्युत ।।२१।। <br /> यावदेतान्निरीक्षेऽहं योद्धुकामानवस्थितान् । <br /> कैर्मया सह योद्धव्यमस्मिन् रणसमुद्यमे ।। २२ ।। <br /> योत्स्यमानानवेक्षेऽहं य एतेऽत्र समागताः । <br /> धार्तराष्ट्रस्य दुर्बुद्धेर्युद्धे प्रियचिकीर्षव ः ।।२३।। <br /> अर्थ <br /> अर्जुनले भने– हे अच्युत, युद्धका इच्छाले यहा“ आमने सामने भएका दुवै सेनाको बीचमा मेरो रथलाई लगेर अड्याउनुहोस् । यस युद्धमा मैले कुन कुनसंग युद्ध गर्नु पर्ने रहेछ ? दुर्बुद्धि दुर्योधन र <br /> उसको भलो चाहनेहरु जो जो यहा“ आएका छन् । ती सबै लडाकु वीरहरुलाई मैले राम्ररी हेर्छु ।।२१–२३।। <br /> सञ्जय उवाच <br /> एवमुक्तो ह्षीकेषो गुडाकेशेन भारत । <br /> सेनयोरुभयोर्मध्ये स्थापयित्वा रथोत्तमम् ।२४। <br /> भीष्मद्रोणप्रमुखतः सर्वेषां च महीक्षिताम् । <br /> उवाच पार्थ, पश्यैतान्समवेतान्कुरुनिति ।२<br /> ५। <br /> अर्थ <br /> सञ्जयले भने— हे भारत, अर्जुनले यस्तो भनेपछि श्रीकृष्णले दुवै सेनाको माझमा उत्तम रथलाई अड्याएर भीष्म, द्रोण तथा सबै राजाहरुका अगाडि यस्तो भन्नु भयो— हे पार्थ, जम्मा भएका यी कौरवहरुलाई हेर ।।२४–२५।। <br /> तत्रापश्यत्स्थिान्पार्थः पितृनथ पितामहान् । <br /> आचार्यान्मातुलान्भ्रातृन्पुत्रान्पौत्रान्सखींस्तथा ।।२६।। <br /> श्वशुरान् सुहृदश्चैव सेनयोरुभयोरपि । <br /> तान्समीक्ष्य स कौतन्यः सर्वान्बन्धूनवस्थितान् २७।। <br /> कृपया परयाऽऽविष्टोविषीदन्निदमब्रवीत् । <br /> अर्थ <br /> (श्रीकृष्णले यस्तो भनेपछि) अर्जुनले दुवै सेनामा उभिएका (भूरिश्रवादि) काकाहरु, (भीष्म—सोमदत्तादि) हजुरबाबाहरु, (द्रोण–कृपादि) आचार्यवर्ग, (शल्य—शकुनि आदि) मामाहरु, (दुर्याेधनादि) भाइहरु, (लक्ष्मणादि) पुत्रहरु र नातिहरु, (अश्वत्थामा—जयद्रथादि) सहपाठी साथीहरु, (द्रुपदादि) ससुुराहरु तथा (कृतवर्मा—भगदत्तादि) मित्रहरुलाई देखे । एवं प्रकार दुवै सेनामा खडा भएका आफ्ना ती बन्धुवर्गलाई देखेर अर्जुनलाई साह्रै करुणा लाग्यो र दुःखित भएर यो कुरा भने– ।।२६,२७।। <br /> दृष्ट्वेमं स्वजनं कृष्ण, युयुत्सं समुपस्थितम् ।।२८।। <br /> सीदन्ति मम गात्राणि मुखं च परिशुष्यति । <br /> वेपथुश्च शरीरे मे रोमहर्षश्च जायते ।।२९।। <br /> गाण्डीवं स्रंसते हस्तात्त्वक्चैव परिदह्यते । <br /> न च शक्नोेम्यवस्थातुं भ्रमतीव च मे मनः ।।३०।। <br /> अर्थ <br /> अर्जुनले भने– हे कृष्ण, युद्ध गर्ने इच्छाले अगाडि उभिएका आफन्तीहरु देखेर मेरो अंग शिथिल हुन्छन् । मुख सुक्छ । शरीर जिरिङ्ग गराउ“छ । शरीर थर्थर कामिरहेको छ । छाला भत्भती पोल्छ । राम्ररी अडिन सकिरहेको छैन । मन पनि अत्यन्त अस्थिर र भ्रमपूर्ण भइरहेको छ ।।२८–३०।। <br /> निमित्तानि च पश्यामि विपरीतानि केशव । <br /> न च श्रेयोऽनुपश्यामि हत्वा स्वजनमाहवे ।।३१।। <br /> अर्थ <br /> हे केशव, साइतहरु पनि उल्टा देख्दछु । यस कारणले पनि युद्धमा आफ्ना बन्धुवर्गलाई हत्या गरेर म कल्याण देख्दिन ।।३१।। <br /> (अर्जुनको मोह र त्यसबाट उत्पन्न विषाद) <br /> <br /> न काङ्क्षे विजयं कृष्ण, न च राज्यं सुखानि च । <br /> किं नो राज्येन गोविन्द, किं भोगैर्जीवितेन वा ।।३२।। <br /> येषामर्थे काङिक्षतं नो राज्यं भोगाः सुखानि च । <br /> त इमेऽवस्थिता युद्धे प्राणांस्त्यक्वा धनानि च ।।३३।। <br /> आचार्याः पितरः पुत्रास्तथैव च पितामहाः । <br /> मातुलाः श्वशुराः पौत्राः श्यालाः सम्बन्धिनस्तथा ।।३४।। <br /> एतान्न हन्तुमिच्छामि घ्नतोऽपि मधुसूदन । <br /> अपि त्रैलोक्यराज्यस्य हेतोः किं नु महीकृते ।।३५।। <br /> निहत्य धार्तराष्ट्रान्नः का प्रीतिः स्याज्जनार्दन । <br /> पापमेवाश्रयेदस्मान्हत्वैतानाततायिनः ।।३६।। <br /> तस्मान्नार्हा वयं हन्तुं धार्तराष्ट्रान्स्वबान्धवान् । <br /> स्वजनं हि कथं हत्वा सुखिनः स्याम् माधव ।। ३७।। <br /> यद्यप्येते नपश्यन्ति लोभोपहत चेतसः । <br /> कुलक्षयकृतं दोषं मित्रद्रोहे च पातकम् ।।३८।। <br /> अर्थ <br /> हे कृष्ण, म विजय, राज्य तथा सुख केही पनि चाहन्न । किनभने हे गोविन्द, हामीलाई राज्यले के हुन्छ ? भोगहरुले के हुन्छ ? अथवा बांच्नाले पनि के हुन्छ ? जसका निम्ति हामीलाई राज्य, भोग, तथा सुखहरु चाहिएका छन् तिनै आचार्य, काका, भतिजा, बाजे, मामा, ससुरा, नाती, साला तथा अरु सम्बन्धीहरु प्राण र धनको पनि आशा छाडेर युद्धमा आएका छन् । हे भगवान्, यिनीहरु मलाई मार्दछन् भने पनि मारुन्, तर म पृथ्वीको त के कुरा ? तीनलोक अर्थात् स्वर्ग, मत्र्य, र पातालको रजाई मिल्छ भने पनि मार्न चाहन्न“ । हे जनार्दन, कौरवहरुलाई मारेर हामीलाई के आनन्द होला ? यी अत्याचारीहरुलाई मारेर हामीलाई त केवल पाप मात्र लाग्ला । त्यस कारण, आफ्ना बन्धु धृतराष्ट्रका सन्तान मार्नु उचित छैन । किनभने हे माधव, आत्मीयजनलाई नै मारे पछि हामी कसरी सुखी हुन्छौं ? यद्यपि उनीहरुको आ“खा लोभले टालिदिएको छ र उनीहरुले कुलनाश र मित्र द्रोहको पाप देखिरहेका छैनन् । तर हामीले यो सबै जानी जानी यस पापबाट मुक्त हुने प्रयास गर्नु पर्दैन ? अर्थात् पर्छ ।।३२–३८।। <br /> कथं न ज्ञेयमस्माभिः पापादस्मान्निवर्तितुम् । <br /> कुलक्षय कृतं दोषं प्रपश्यद्भिर्जनार्दन ।।३९।। <br /> कुलक्षय प्रणश्यन्ति कुलधर्माः सनातना ः । <br /> धर्मे नष्टे कुलं कृत्स्नमधर्मोद्रभिभवत्युत ।।४०।। <br /> अधर्माभिभवात्कृष्ण प्रदूष्यन्ति कुलस्त्रियः । <br /> स्त्रीषु दुष्टासु वाष्र्णेय जायते वर्णसंकरः ।।४१।। <br /> संकरो नरकायैव कुलघ्नानां कुलस्य च । <br /> पतन्ति पितरो ह्येषां लुप्तपिण्डोदकक्रियाः ।।४२।। <br /> दोषैरेतैः कुलघ्नानां वर्णसङ्रकारकैः । <br /> उत्साद्यन्ते जातिधर्माः कुलधर्माश्च शाश्वतः ।।४३।। <br /> उत्सन्न कुलधर्माणां मनुष्याणां जनार्दन । <br /> नरकेद्रनियतं वासो भवतीत्यनुशुश्रम् ।। ४४।। <br /> अहो वत् महत्पापं कर्तुंव्यवसिता वयम् । <br /> यद्राज्यसुखलोभेन हन्तुं स्वजनमुद्यताः ।।४५।। <br /> <br /> यदि मामप्रतीकारमशस्त्रं शस्त्रपाणयः । <br /> धार्तराष्ट्रा रणे हन्युस्तन्मे क्षेमतरं भवेत् ।।४६।। <br /> अर्थ <br /> कुल नाश भएपछि सनातन कुलधर्म नाश हुन्छन् । अर्थात् समग्र कुल अधर्मले ग्रसित हुन्छ । कुलमा अधर्म फैलिएपछि कुलीन स्त्रीहरु पनि दूषित हुन जान्छन् । अनि स्त्री दूषित भए पछि संकर सन्तानहरु उत्पन्न हुन्छन् । <br /> कुलघातीको कुलमा उत्पन्न भएको वर्णसंकर केवल नरकको हेतु हुन्छ । यिनका पितृहरु श्राद्ध तर्पण क्रिया लुप्त भएर नरकमा खस्दछन् । वर्ण संकर बनाउने कुलघातीका यी दोषहरुले जातिधर्म र परम्परादेखि चलिआएका कुलधर्म पनि नाश हुन्छन् । <br /> हे जनार्दन, कुलधर्म नाश भएका मनुष्यहरुको धेरै कालसम्म नरकमा बास हुन्छ भन्ने कुरा (गुरु पूर्वजहरुका मुखबाट) हामीले सुनेका छौं । अहो, कति दुख लाग्ने कुरा हो । राज्यसुखका लोभले आफ्नै परिवारलाई मार्न तत्पर भएका हामीले कस्तो ठूलो अपराध गर्न थालेका रहेछौं । <br /> (युद्ध त प्रारम्भ भयो, अब केवल तिमीमाथि शस्त्र प्रहार हुन मात्रै बा“की छ, अब तिमी के गर्छौ ? यसको जवाफ अर्जुनले दिन्छन्–) <br /> यदि हातमा शस्त्र लिएका कौरवहरुले प्रतिकार शून्य, निःशस्त्र मलाई युद्धमा मारे भने त्यो मार्नु मेरो निम्ति सारै असल हुनेछ ।।३८–४६।। ===सञ्जय उवाच=== <br /> एवमुक्त्वार्जुनः संख्ये रथोपस्थ उपाशिवत् । <br /> विसृज्य सशरं चापं शोकसंविग्नमानसः ।।४७।। <br /> अर्थ <br /> सञ्जयले भने— अर्जुनले युद्धका बीचमा यस्तो भनेर अस्त्र शस्त्र विसर्जन गरे अनि शोकले खिन्न मानसिकतासाथ रथका पछाडि बसे ।।४७।। <br /> ॐ तत्सत् इति श्रीमद्भगवद्गीतासूपनिषत्सु बह्मविद्यायां योगशास्त्रे श्रीकृष्णार्जुन संवादे अर्जुनविषादयोगो नाम प्रथमोऽध्यायः।। <br /> यस्ता प्रकारले श्रीमद्भागवद्गीता रुपी उपनिषद्मा ब्रह्मविद्या अन्तर्गतको योगशास्त्रमा श्रीकृष्ण–अर्जुन संवाद अन्तर्गतको अर्जुनविषाद योग नाम गरेको पहिलो अध्याय समाप्त भयो । <br /> ==यो पनि हेर्नु होस्== सञ्जय उवाच। dlcdh2szwi1unrw5qokll4f62a0zpzk ढाँचा:ठुटो 10 3372 6278 2015-09-07T10:21:31Z Devraj poudel 1655 पृष्ठ[[ढाँचा:Stub]]मा पठाइएको wikitext text/x-wiki #redirect [[ढाँचा:stub]] l8e5v720j4sq2zihcxmwblld7w96k6u श्रेणी:अपूर्ण लेख 14 3373 6284 2015-09-07T10:39:55Z Devraj poudel 1655 <nowiki>{{Stub}} अथवा {{ठुटो}} </nowiki>प्रयोग भएका लेखहरु यश श्रे... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <nowiki>{{Stub}} अथवा {{ठुटो}} </nowiki>प्रयोग भएका लेखहरु यश श्रेणीमा समावेस छन् । ido1d6er2felgjc9m3e7wreneghhphm विकिपुस्तक:प्रयोगकर्ताहरू 4 3375 6595 6466 2016-01-01T18:00:57Z Matiia 1565 speedy deletion declined: not necessary wikitext text/x-wiki #Redirect [[विशेष:ActiveUsers]] my7d5vd57yjsob262zmanbwa57m99pc ढाँचा:Db-meta 10 3378 16246 6904 2019-04-23T06:42:43Z Tulsi 1668 Updated From [[:ne:Special:Permalink/701123|newiki]] wikitext text/x-wiki {{#ifeq: {{{raw|}}} | yes <!-- If raw=yes, include a short deletion message with no message box --> | <b>{{ucfirst:{{{1}}}}}<!-- -->{{#if: {{{2|}}} | ।</b>&#32;<i>{{{2}}}</i>। <b> | ।&#32;}}<!-- -->{{#ifeq:{{{criterion}}} | उपलब्ध नभएको | | [[वि:शीघ्र मेट्नुपर्ने आधार#{{uc:{{{criterion}}}}}|शीमे {{uc:{{{criterion}}}}}]] हेर्नुहोस् । }}</b><!-- -->{{#if: {{{rationale|}}} | &#32;<span style="color:red; font-weight:bold;">{{{rationale}}}</span> }}<!-- -->|<includeonly>__NOINDEX__</includeonly>{{Mbox | type = speedy | image = none | style = font-size:95%; | text = <b>यो {{Pagetype|subjectspace=yes}} {{#if:{{{bot|}}}|was tagged by [[User:{{{bot}}}|{{{bot}}}]], because it}} [[वि:शीघ्र मेट्नुपर्ने आधार|चाँडै मेटाउनु पर्ने पृष्ठ]]को सूचीमा परेको छ र &nbsp;नामाङ्कनको लागि निम्न कारण दिइएको छ:<center> {{{1}}}{{#if:{{{2|}}}|।</b>&#32;{{{2}}} ।<b>| ।&#32;}}{{#ifeq:{{{criterion}}}|उपलब्ध नभएको||</center>पर्याप्त जानकारीको लागि हेर्नुहोस्: [[वि:शीघ्र मेट्नुपर्ने आधार#{{uc:{{{criterion}}}}}|शीमे {{uc:{{{criterion}}}}}]]।}}</b><span id="delete-reason" style="display:none">{{urlencode:{{#ifeq:{{{criterion}}}|उपलब्ध नभएको||[[वि:शीमे#{{uc:{{{criterion}}}}}|{{uc:{{{criterion}}}}}]]:}} {{{summary|}}}}}</span><span id="delete-criterion" style="display:none">{{uc:{{{criterion}}}}}</span>{{#if:{{{rationale|}}}|&#32;<span style="color:red; font-weight:bold;">{{{rationale}}}</span>}} यदि यो {{Pagetype|subjectspace=yes}} चाँडै मेटाउने आधारको मापदण्ड भित्र नपरेको खण्डमा, {{#ifeq:{{{self}}}|yes|यो सूचना हटाउनुहोला|अथवा तपाईँ यसमा पर्याप्त सुधार गर्न सक्नुहुन्छ भने यो सूचना हटाउनुहोला तर '''यदि यो {{#ifeq:{{NAMESPACE}}|File|तपाईँले अपलोड गरेको फाइल|तपाईँले सृजना गरेको लेख}} हो भने तपाईँ आफैले यो सूचना नहटाउनुहोला''' । यदि यो तपाईँले {{#ifeq:{{NAMESPACE}}|File|यो फाइल अपलोड गर्नु|पृष्ठ बनाउनु}} भएको हो र तपाईँ यसलाई मेटाउनु पर्ने कुरामा सहमत हुनुहुन्न भने तल रहेको '''मेटाउन सहमत छैन''' बटन थिच्नुहोला र वार्तालापमा आफ्नो विचार व्यक्त गर्नुहोला । अथवा तपाईँ सिधै [[{{TALKPAGENAME}}|वार्तालाप]]मा गई आफ्नो कुरा राख्न वा आफ्नो कुराको प्रतिक्रिया हेर्न सक्नुहुनेछ । {{#tag: inputbox | type=commenttitle default=मेटाउन सहमत छैन preload=Template:Hangon preload {{#switch:{{uc:{{{criterion|उपलब्ध नभएको}}}}}|सा३|सा१०|सा११|सा१२|ले१|ले२|ले३|ले७|ले९|ले१०|अ३|फा१|फा२|फा३|फा४|फा५|फा६|फा७|फा८|फा९|फा१०|फा११|श्रे१|ढाँ२|ढाँ३={{uc:{{{criterion}}}}}|#default=generic}} hidden=yes page={{#titleparts:{{TALKPAGENAME}}|255}} buttonlabel= आफ्नो विचार राख्न यहाँ थिच्नुहोस् break=no }} एकपटक यो सूचना राखिसकेपछि यदि यो लेख अनुपयुक्त छ वा निश्चित रूपमा चाँडै मेटाउनु पर्ने पृष्ठको मापदण्डमा पर्न आउँछ भने कुनै पनि समयमा प्रबन्धक वा प्रशासकद्वारा यो पृष्ठ मेटाउन सकिनेछ । {{#ifeq:{{NAMESPACE}}|{{TALKSPACE}}||{{#ifexist:{{TALKPAGENAME}}|{{Hang on/notice3}}|<div class="verbose">{{Hang on/notice2}}</div>}}}}}} <!--Space for other notes --> {{#if:{{{notes|}}}|{{{notes}}}</small><br>}}<!-- --><small><span class="sysop-show">'''[[वि:प्रबन्धकहरू|प्रबन्धकहरू]]को लागि सूचना''': कृपया [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|wpReason={{urlencode:{{{summary|}}} {{#ifeq:{{{criterion}}}|उपलब्ध नभएको||([[वि:शीमे#{{uc:{{{criterion}}}}}|शीमे {{uc:{{{criterion}}}}}]])}}}}&action=delete}} यो पृष्ठ मेटाउनु]भन्दा पहिले [[Special:Whatlinkshere/{{FULLPAGENAME}}|लिङ्कहरू]], [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|action=history}} इतिहास] ([{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|diff=0}} अन्तिम]), र [{{fullurl:Special:Log|page={{FULLPAGENAMEE}}}} लगहरू] हेर्नुहोला {{#if:{{{bot|}}}|, यो पृष्ठ एक [[वि:बोटहरू|बोट]]द्वारा ट्याग गरिएको थियो}}{{#if:{{{anote|}}}|{{{anote}}}|।}} साथै गुगल: [[google:{{urlencode:{{PAGENAME}}}}|वेब]] तथा [[tools:~mzmcbride/redirector/googlearchivesearch/{{PAGENAME}}|समाचार]] पनि हेर्नुहोला ।</span><br/>यस पष्ठलाई [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|diff=cur}} अन्तिम सम्पादन] {{#if: {{REVISIONUSER}} |[[{{ns:2}}:{{REVISIONUSER}}|{{REVISIONUSER}}]] {{toolbar|1=[[Special:Contributions/{{REVISIONUSER}}|योगदान]]|2=[[Special:Log/{{REVISIONUSER}}|लग]]}}ले&nbsp;}} {{#time:H:i|{{REVISIONTIMESTAMP}}}} युटिसीमा {{#if:{{REVISIONUSER}}|गर्नु|भएको}} भएको हो । ([{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|action=purge}} {{time ago|{{REVISIONTIMESTAMP}}}}])</small> <!-- -->{{#if:{{{temp|}}}| :<small>''कृपया लेखकको वार्तालाप पृष्ठमा यो [[सहायता:ढाँचा|ढाँचा]] राख्न नबिर्सनुहोला:''</small> :''<small><code><nowiki>{{subst:</nowiki>[[Template:{{{temp}}}|{{{temp}}}]]<nowiki>|</nowiki>{{FULLPAGENAME}}<nowiki>|header=1</nowiki>{{{temp2|}}}<nowiki>}} </nowiki>{{#ifeq:{{{sig|x}}}|x|<nowiki>~~~~</nowiki>}}</code></small>'' }}<!-- -->{{#if:{{{image|}}}|</td><td style="text-align:center;padding:0;font-size:x-small;">[[{{#if:{{{wiki|}}}|{{{wiki}}}:}}Image:{{{image}}}|150x175px]]<br/>''[[:{{#if:{{{wiki|}}}|{{{wiki}}}:}}Image:{{{image}}}|{{{image}}}]]''}}<!-- -->}} }} <noinclude> {{Documentation}} <!-- Add categories and interwikis to the /doc subpage, not here! --> </noinclude> fhu6asoqmkg003t99tzoxsaig0ek4gc ढाँचा:Mbox 10 3379 6308 6295 2015-09-08T12:32:27Z Devraj poudel 1655 wikitext text/x-wiki {{#invoke:Message box|mbox}} <noinclude> {{documentation}} <!-- Categories go on the /doc subpage, and interwikis go on Wikidata. --> </noinclude> 1c3h5nudcvyutugpth6m3aoeahx1ek7 मोड्युल:Message box 828 3380 6296 2015-09-08T10:00:03Z Devraj poudel 1655 -- This is a meta-module for producing message box templates, including -- {{mbox}}, {{ambox}}, {{imbox}}, {{tmbox}}, {{ombox}},... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो Scribunto text/plain -- This is a meta-module for producing message box templates, including -- {{mbox}}, {{ambox}}, {{imbox}}, {{tmbox}}, {{ombox}}, {{cmbox}} and {{fmbox}}. -- Load necessary modules. require('Module:No globals') local getArgs local categoryHandler = require('Module:Category handler')._main local yesno = require('Module:Yesno') -- Get a language object for formatDate and ucfirst. local lang = mw.language.getContentLanguage() -------------------------------------------------------------------------------- -- Helper functions -------------------------------------------------------------------------------- local function getTitleObject(...) -- Get the title object, passing the function through pcall -- in case we are over the expensive function count limit. local success, title = pcall(mw.title.new, ...) if success then return title end end local function union(t1, t2) -- Returns the union of two arrays. local vals = {} for i, v in ipairs(t1) do vals[v] = true end for i, v in ipairs(t2) do vals[v] = true end local ret = {} for k in pairs(vals) do table.insert(ret, k) end table.sort(ret) return ret end local function getArgNums(args, prefix) local nums = {} for k, v in pairs(args) do local num = mw.ustring.match(tostring(k), '^' .. prefix .. '([1-9]%d*)$') if num then table.insert(nums, tonumber(num)) end end table.sort(nums) return nums end -------------------------------------------------------------------------------- -- Box class definition -------------------------------------------------------------------------------- local MessageBox = {} MessageBox.__index = MessageBox function MessageBox.new(boxType, args, cfg) args = args or {} local obj = {} -- Set the title object and the namespace. obj.title = getTitleObject(args.page) or mw.title.getCurrentTitle() -- Set the config for our box type. obj.cfg = cfg[boxType] if not obj.cfg then local ns = obj.title.namespace -- boxType is "mbox" or invalid input if ns == 0 then obj.cfg = cfg.ambox -- main namespace elseif ns == 6 then obj.cfg = cfg.imbox -- file namespace elseif ns == 14 then obj.cfg = cfg.cmbox -- category namespace else local nsTable = mw.site.namespaces[ns] if nsTable and nsTable.isTalk then obj.cfg = cfg.tmbox -- any talk namespace else obj.cfg = cfg.ombox -- other namespaces or invalid input end end end -- Set the arguments, and remove all blank arguments except for the ones -- listed in cfg.allowBlankParams. do local newArgs = {} for k, v in pairs(args) do if v ~= '' then newArgs[k] = v end end for i, param in ipairs(obj.cfg.allowBlankParams or {}) do newArgs[param] = args[param] end obj.args = newArgs end -- Define internal data structure. obj.categories = {} obj.classes = {} return setmetatable(obj, MessageBox) end function MessageBox:addCat(ns, cat, sort) if not cat then return nil end if sort then cat = string.format('[[Category:%s|%s]]', cat, sort) else cat = string.format('[[Category:%s]]', cat) end self.categories[ns] = self.categories[ns] or {} table.insert(self.categories[ns], cat) end function MessageBox:addClass(class) if not class then return nil end table.insert(self.classes, class) end function MessageBox:setParameters() local args = self.args local cfg = self.cfg -- Get type data. self.type = args.type local typeData = cfg.types[self.type] self.invalidTypeError = cfg.showInvalidTypeError and self.type and not typeData typeData = typeData or cfg.types[cfg.default] self.typeClass = typeData.class self.typeImage = typeData.image -- Find if the box has been wrongly substituted. self.isSubstituted = cfg.substCheck and args.subst == 'SUBST' -- Find whether we are using a small message box. self.isSmall = cfg.allowSmall and ( cfg.smallParam and args.small == cfg.smallParam or not cfg.smallParam and yesno(args.small) ) -- Add attributes, classes and styles. self.id = args.id self:addClass( cfg.usePlainlinksParam and yesno(args.plainlinks or true) and 'plainlinks' ) for _, class in ipairs(cfg.classes or {}) do self:addClass(class) end if self.isSmall then self:addClass(cfg.smallClass or 'mbox-small') end self:addClass(self.typeClass) self:addClass(args.class) self.style = args.style self.attrs = args.attrs -- Set text style. self.textstyle = args.textstyle -- Find if we are on the template page or not. This functionality is only -- used if useCollapsibleTextFields is set, or if both cfg.templateCategory -- and cfg.templateCategoryRequireName are set. self.useCollapsibleTextFields = cfg.useCollapsibleTextFields if self.useCollapsibleTextFields or cfg.templateCategory and cfg.templateCategoryRequireName then self.name = args.name if self.name then local templateName = mw.ustring.match( self.name, '^[tT][eE][mM][pP][lL][aA][tT][eE][%s_]*:[%s_]*(.*)$' ) or self.name templateName = 'Template:' .. templateName self.templateTitle = getTitleObject(templateName) end self.isTemplatePage = self.templateTitle and mw.title.equals(self.title, self.templateTitle) end -- Process data for collapsible text fields. At the moment these are only -- used in {{ambox}}. if self.useCollapsibleTextFields then -- Get the self.issue value. if self.isSmall and args.smalltext then self.issue = args.smalltext else local sect if args.sect == '' then sect = 'This ' .. (cfg.sectionDefault or 'page') elseif type(args.sect) == 'string' then sect = 'This ' .. args.sect end local issue = args.issue issue = type(issue) == 'string' and issue ~= '' and issue or nil local text = args.text text = type(text) == 'string' and text or nil local issues = {} table.insert(issues, sect) table.insert(issues, issue) table.insert(issues, text) self.issue = table.concat(issues, ' ') end -- Get the self.talk value. local talk = args.talk -- Show talk links on the template page or template subpages if the talk -- parameter is blank. if talk == '' and self.templateTitle and ( mw.title.equals(self.templateTitle, self.title) or self.title:isSubpageOf(self.templateTitle) ) then talk = '#' elseif talk == '' then talk = nil end if talk then -- If the talk value is a talk page, make a link to that page. Else -- assume that it's a section heading, and make a link to the talk -- page of the current page with that section heading. local talkTitle = getTitleObject(talk) local talkArgIsTalkPage = true if not talkTitle or not talkTitle.isTalkPage then talkArgIsTalkPage = false talkTitle = getTitleObject( self.title.text, mw.site.namespaces[self.title.namespace].talk.id ) end if talkTitle and talkTitle.exists then local talkText = 'Relevant discussion may be found on' if talkArgIsTalkPage then talkText = string.format( '%s [[%s|%s]].', talkText, talk, talkTitle.prefixedText ) else talkText = string.format( '%s the [[%s#%s|talk page]].', talkText, talkTitle.prefixedText, talk ) end self.talk = talkText end end -- Get other values. self.fix = args.fix ~= '' and args.fix or nil local date if args.date and args.date ~= '' then date = args.date elseif args.date == '' and self.isTemplatePage then date = lang:formatDate('F Y') end if date then self.date = string.format(" <small>''(%s)''</small>", date) end self.info = args.info end -- Set the non-collapsible text field. At the moment this is used by all box -- types other than ambox, and also by ambox when small=yes. if self.isSmall then self.text = args.smalltext or args.text else self.text = args.text end -- Set the below row. self.below = cfg.below and args.below -- General image settings. self.imageCellDiv = not self.isSmall and cfg.imageCellDiv self.imageEmptyCell = cfg.imageEmptyCell if cfg.imageEmptyCellStyle then self.imageEmptyCellStyle = 'border:none;padding:0px;width:1px' end -- Left image settings. local imageLeft = self.isSmall and args.smallimage or args.image if cfg.imageCheckBlank and imageLeft ~= 'blank' and imageLeft ~= 'none' or not cfg.imageCheckBlank and imageLeft ~= 'none' then self.imageLeft = imageLeft if not imageLeft then local imageSize = self.isSmall and (cfg.imageSmallSize or '30x30px') or '40x40px' self.imageLeft = string.format('[[File:%s|%s|link=|alt=]]', self.typeImage or 'Imbox notice.png', imageSize) end end -- Right image settings. local imageRight = self.isSmall and args.smallimageright or args.imageright if not (cfg.imageRightNone and imageRight == 'none') then self.imageRight = imageRight end end function MessageBox:setMainspaceCategories() local args = self.args local cfg = self.cfg if not cfg.allowMainspaceCategories then return nil end local nums = {} for _, prefix in ipairs{'cat', 'category', 'all'} do args[prefix .. '1'] = args[prefix] nums = union(nums, getArgNums(args, prefix)) end -- The following is roughly equivalent to the old {{Ambox/category}}. local date = args.date date = type(date) == 'string' and date local preposition = 'from' for _, num in ipairs(nums) do local mainCat = args['cat' .. tostring(num)] or args['category' .. tostring(num)] local allCat = args['all' .. tostring(num)] mainCat = type(mainCat) == 'string' and mainCat allCat = type(allCat) == 'string' and allCat if mainCat and date and date ~= '' then local catTitle = string.format('%s %s %s', mainCat, preposition, date) self:addCat(0, catTitle) catTitle = getTitleObject('Category:' .. catTitle) if not catTitle or not catTitle.exists then self:addCat(0, 'Articles with invalid date parameter in template') end elseif mainCat and (not date or date == '') then self:addCat(0, mainCat) end if allCat then self:addCat(0, allCat) end end end function MessageBox:setTemplateCategories() local args = self.args local cfg = self.cfg -- Add template categories. if cfg.templateCategory then if cfg.templateCategoryRequireName then if self.isTemplatePage then self:addCat(10, cfg.templateCategory) end elseif not self.title.isSubpage then self:addCat(10, cfg.templateCategory) end end -- Add template error categories. if cfg.templateErrorCategory then local templateErrorCategory = cfg.templateErrorCategory local templateCat, templateSort if not self.name and not self.title.isSubpage then templateCat = templateErrorCategory elseif self.isTemplatePage then local paramsToCheck = cfg.templateErrorParamsToCheck or {} local count = 0 for i, param in ipairs(paramsToCheck) do if not args[param] then count = count + 1 end end if count > 0 then templateCat = templateErrorCategory templateSort = tostring(count) end if self.categoryNums and #self.categoryNums > 0 then templateCat = templateErrorCategory templateSort = 'C' end end self:addCat(10, templateCat, templateSort) end end function MessageBox:setAllNamespaceCategories() -- Set categories for all namespaces. if self.invalidTypeError then local allSort = (self.title.namespace == 0 and 'Main:' or '') .. self.title.prefixedText self:addCat('all', 'Wikipedia message box parameter needs fixing', allSort) end if self.isSubstituted then self:addCat('all', 'Pages with incorrectly substituted templates') end end function MessageBox:setCategories() if self.title.namespace == 0 then self:setMainspaceCategories() elseif self.title.namespace == 10 then self:setTemplateCategories() end self:setAllNamespaceCategories() end function MessageBox:renderCategories() -- Convert category tables to strings and pass them through -- [[Module:Category handler]]. return categoryHandler{ main = table.concat(self.categories[0] or {}), template = table.concat(self.categories[10] or {}), all = table.concat(self.categories.all or {}), nocat = self.args.nocat, page = self.args.page } end function MessageBox:export() local root = mw.html.create() -- Add the subst check error. if self.isSubstituted and self.name then root:tag('b') :addClass('error') :wikitext(string.format( 'Template <code>%s[[Template:%s|%s]]%s</code> has been incorrectly substituted.', mw.text.nowiki('{{'), self.name, self.name, mw.text.nowiki('}}') )) end -- Create the box table. local boxTable = root:tag('table') boxTable:attr('id', self.id or nil) for i, class in ipairs(self.classes or {}) do boxTable:addClass(class or nil) end boxTable :cssText(self.style or nil) :attr('role', 'presentation') if self.attrs then boxTable:attr(self.attrs) end -- Add the left-hand image. local row = boxTable:tag('tr') if self.imageLeft then local imageLeftCell = row:tag('td'):addClass('mbox-image') if self.imageCellDiv then -- If we are using a div, redefine imageLeftCell so that the image -- is inside it. Divs use style="width: 52px;", which limits the -- image width to 52px. If any images in a div are wider than that, -- they may overlap with the text or cause other display problems. imageLeftCell = imageLeftCell:tag('div'):css('width', '52px') end imageLeftCell:wikitext(self.imageLeft or nil) elseif self.imageEmptyCell then -- Some message boxes define an empty cell if no image is specified, and -- some don't. The old template code in templates where empty cells are -- specified gives the following hint: "No image. Cell with some width -- or padding necessary for text cell to have 100% width." row:tag('td') :addClass('mbox-empty-cell') :cssText(self.imageEmptyCellStyle or nil) end -- Add the text. local textCell = row:tag('td'):addClass('mbox-text') if self.useCollapsibleTextFields then -- The message box uses advanced text parameters that allow things to be -- collapsible. At the moment, only ambox uses this. textCell:cssText(self.textstyle or nil) local textCellSpan = textCell:tag('span') textCellSpan :addClass('mbox-text-span') :wikitext(self.issue or nil) if not self.isSmall then textCellSpan:tag('span') :addClass('hide-when-compact') :wikitext(self.talk and (' ' .. self.talk) or nil) :wikitext(self.fix and (' ' .. self.fix) or nil) end textCellSpan:wikitext(self.date and (' ' .. self.date) or nil) if not self.isSmall then textCellSpan :tag('span') :addClass('hide-when-compact') :wikitext(self.info and (' ' .. self.info) or nil) end else -- Default text formatting - anything goes. textCell :cssText(self.textstyle or nil) :wikitext(self.text or nil) end -- Add the right-hand image. if self.imageRight then local imageRightCell = row:tag('td'):addClass('mbox-imageright') if self.imageCellDiv then -- If we are using a div, redefine imageRightCell so that the image -- is inside it. imageRightCell = imageRightCell:tag('div'):css('width', '52px') end imageRightCell :wikitext(self.imageRight or nil) end -- Add the below row. if self.below then boxTable:tag('tr') :tag('td') :attr('colspan', self.imageRight and '3' or '2') :addClass('mbox-text') :cssText(self.textstyle or nil) :wikitext(self.below or nil) end -- Add error message for invalid type parameters. if self.invalidTypeError then root:tag('div') :css('text-align', 'center') :wikitext(string.format( 'This message box is using an invalid "type=%s" parameter and needs fixing.', self.type or '' )) end -- Add categories. root:wikitext(self:renderCategories() or nil) return tostring(root) end -------------------------------------------------------------------------------- -- Exports -------------------------------------------------------------------------------- local p, mt = {}, {} function p._exportClasses() -- For testing. return { MessageBox = MessageBox } end function p.main(boxType, args, cfgTables) local box = MessageBox.new(boxType, args, cfgTables or mw.loadData('Module:Message box/configuration')) box:setParameters() box:setCategories() return box:export() end function mt.__index(t, k) return function (frame) if not getArgs then getArgs = require('Module:Arguments').getArgs end return t.main(k, getArgs(frame, {trim = false, removeBlanks = false})) end end return setmetatable(p, mt) 1nbepkek2p3qm3ehkl961fpyrvvricc मोड्युल:No globals 828 3381 6297 2015-09-08T10:05:13Z Devraj poudel 1655 local mt = getmetatable(_G) or {} function mt.__index (t, k) if k ~= 'arg' then error('Tried to read nil global ' .. tostring(... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो Scribunto text/plain local mt = getmetatable(_G) or {} function mt.__index (t, k) if k ~= 'arg' then error('Tried to read nil global ' .. tostring(k), 2) end return nil end function mt.__newindex(t, k, v) if k ~= 'arg' then error('Tried to write global ' .. tostring(k), 2) end rawset(t, k, v) end setmetatable(_G, mt) gggsv54pq7f94l3up48hr91qtxnskdm मोड्युल:Category handler 828 3382 6298 2015-09-08T10:07:17Z Devraj poudel 1655 -------------------------------------------------------------------------------- --... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो Scribunto text/plain -------------------------------------------------------------------------------- -- -- -- CATEGORY HANDLER -- -- -- -- This module implements the {{category handler}} template in Lua, -- -- with a few improvements: all namespaces and all namespace aliases -- -- are supported, and namespace names are detected automatically for -- -- the local wiki. This module requires [[Module:Namespace detect]] -- -- and [[Module:Yesno]] to be available on the local wiki. It can be -- -- configured for different wikis by altering the values in -- -- [[Module:Category handler/config]], and pages can be blacklisted -- -- from categorisation by using [[Module:Category handler/blacklist]]. -- -- -- -------------------------------------------------------------------------------- -- Load required modules local yesno = require('Module:Yesno') -- Lazily load things we don't always need local mShared, mappings local p = {} -------------------------------------------------------------------------------- -- Helper functions -------------------------------------------------------------------------------- local function trimWhitespace(s, removeBlanks) if type(s) ~= 'string' then return s end s = s:match('^%s*(.-)%s*$') if removeBlanks then if s ~= '' then return s else return nil end else return s end end -------------------------------------------------------------------------------- -- CategoryHandler class -------------------------------------------------------------------------------- local CategoryHandler = {} CategoryHandler.__index = CategoryHandler function CategoryHandler.new(data, args) local obj = setmetatable({ _data = data, _args = args }, CategoryHandler) -- Set the title object do local pagename = obj:parameter('demopage') local success, titleObj if pagename then success, titleObj = pcall(mw.title.new, pagename) end if success and titleObj then obj.title = titleObj if titleObj == mw.title.getCurrentTitle() then obj._usesCurrentTitle = true end else obj.title = mw.title.getCurrentTitle() obj._usesCurrentTitle = true end end -- Set suppression parameter values for _, key in ipairs{'nocat', 'categories'} do local value = obj:parameter(key) value = trimWhitespace(value, true) obj['_' .. key] = yesno(value) end do local subpage = obj:parameter('subpage') local category2 = obj:parameter('category2') if type(subpage) == 'string' then subpage = mw.ustring.lower(subpage) end if type(category2) == 'string' then subpage = mw.ustring.lower(category2) end obj._subpage = trimWhitespace(subpage, true) obj._category2 = trimWhitespace(category2) -- don't remove blank values end return obj end function CategoryHandler:parameter(key) local parameterNames = self._data.parameters[key] local pntype = type(parameterNames) if pntype == 'string' or pntype == 'number' then return self._args[parameterNames] elseif pntype == 'table' then for _, name in ipairs(parameterNames) do local value = self._args[name] if value ~= nil then return value end end return nil else error(string.format( 'invalid config key "%s"', tostring(key) ), 2) end end function CategoryHandler:isSuppressedByArguments() return -- See if a category suppression argument has been set. self._nocat == true or self._categories == false or ( self._category2 and self._category2 ~= self._data.category2Yes and self._category2 ~= self._data.category2Negative ) -- Check whether we are on a subpage, and see if categories are -- suppressed based on our subpage status. or self._subpage == self._data.subpageNo and self.title.isSubpage or self._subpage == self._data.subpageOnly and not self.title.isSubpage end function CategoryHandler:shouldSkipBlacklistCheck() -- Check whether the category suppression arguments indicate we -- should skip the blacklist check. return self._nocat == false or self._categories == true or self._category2 == self._data.category2Yes end function CategoryHandler:matchesBlacklist() if self._usesCurrentTitle then return self._data.currentTitleMatchesBlacklist else mShared = mShared or require('Module:Category handler/shared') return mShared.matchesBlacklist( self.title.prefixedText, mw.loadData('Module:Category handler/blacklist') ) end end function CategoryHandler:isSuppressed() -- Find if categories are suppressed by either the arguments or by -- matching the blacklist. return self:isSuppressedByArguments() or not self:shouldSkipBlacklistCheck() and self:matchesBlacklist() end function CategoryHandler:getNamespaceParameters() if self._usesCurrentTitle then return self._data.currentTitleNamespaceParameters else if not mappings then mShared = mShared or require('Module:Category handler/shared') mappings = mShared.getParamMappings(true) -- gets mappings with mw.loadData end return mShared.getNamespaceParameters( self.title, mappings ) end end function CategoryHandler:namespaceParametersExist() -- Find whether any namespace parameters have been specified. -- We use the order "all" --> namespace params --> "other" as this is what -- the old template did. if self:parameter('all') then return true end if not mappings then mShared = mShared or require('Module:Category handler/shared') mappings = mShared.getParamMappings(true) -- gets mappings with mw.loadData end for ns, params in pairs(mappings) do for i, param in ipairs(params) do if self._args[param] then return true end end end if self:parameter('other') then return true end return false end function CategoryHandler:getCategories() local params = self:getNamespaceParameters() local nsCategory for i, param in ipairs(params) do local value = self._args[param] if value ~= nil then nsCategory = value break end end if nsCategory ~= nil or self:namespaceParametersExist() then -- Namespace parameters exist - advanced usage. if nsCategory == nil then nsCategory = self:parameter('other') end local ret = {self:parameter('all')} local numParam = tonumber(nsCategory) if numParam and numParam >= 1 and math.floor(numParam) == numParam then -- nsCategory is an integer ret[#ret + 1] = self._args[numParam] else ret[#ret + 1] = nsCategory end if #ret < 1 then return nil else return table.concat(ret) end elseif self._data.defaultNamespaces[self.title.namespace] then -- Namespace parameters don't exist, simple usage. return self._args[1] end return nil end -------------------------------------------------------------------------------- -- Exports -------------------------------------------------------------------------------- local p = {} function p._exportClasses() -- Used for testing purposes. return { CategoryHandler = CategoryHandler } end function p._main(args, data) data = data or mw.loadData('Module:Category handler/data') local handler = CategoryHandler.new(data, args) if handler:isSuppressed() then return nil end return handler:getCategories() end function p.main(frame, data) data = data or mw.loadData('Module:Category handler/data') local args = require('Module:Arguments').getArgs(frame, { wrappers = data.wrappers, valueFunc = function (k, v) v = trimWhitespace(v) if type(k) == 'number' then if v ~= '' then return v else return nil end else return v end end }) return p._main(args, data) end return p letwavu3yvlayfzew66uuwixmwebq5b मोड्युल:Yesno 828 3383 16247 6299 2019-04-23T06:54:33Z Tulsi 1668 Update Scribunto text/plain -- Function allowing for consistent treatment of boolean-like wikitext input. -- It works similarly to the template {{yesno}}. return function (val, default) -- If your wiki uses non-ascii characters for any of "yes", "no", etc., you -- should replace "val:lower()" with "mw.ustring.lower(val)" in the -- following line. val = type(val) == 'string' and val:lower() or val if val == nil then return nil elseif val == true or val == 'yes' or val == 'y' or val == 'true' or val == 't' or val == 'on' or tonumber(val) == 1 then return true elseif val == false or val == 'no' or val == 'n' or val == 'false' or val == 'f' or val == 'off' or tonumber(val) == 0 then return false else return default end end swdskn7svew8i9wuydn9uj5l3r2ghcs मोड्युल:Arguments 828 3384 16248 6920 2019-04-23T06:55:20Z Tulsi 1668 Update as per newiki Scribunto text/plain -- This module provides easy processing of arguments passed to Scribunto from -- #invoke. It is intended for use by other Lua modules, and should not be -- called from #invoke directly. local libraryUtil = require('libraryUtil') local checkType = libraryUtil.checkType local arguments = {} -- Generate four different tidyVal functions, so that we don't have to check the -- options every time we call it. local function tidyValDefault(key, val) if type(val) == 'string' then val = val:match('^%s*(.-)%s*$') if val == '' then return nil else return val end else return val end end local function tidyValTrimOnly(key, val) if type(val) == 'string' then return val:match('^%s*(.-)%s*$') else return val end end local function tidyValRemoveBlanksOnly(key, val) if type(val) == 'string' then if val:find('%S') then return val else return nil end else return val end end local function tidyValNoChange(key, val) return val end local function matchesTitle(given, title) local tp = type( given ) return (tp == 'string' or tp == 'number') and mw.title.new( given ).prefixedText == title end local translate_mt = { __index = function(t, k) return k end } function arguments.getArgs(frame, options) checkType('getArgs', 1, frame, 'table', true) checkType('getArgs', 2, options, 'table', true) frame = frame or {} options = options or {} --[[ -- Set up argument translation. --]] options.translate = options.translate or {} if getmetatable(options.translate) == nil then setmetatable(options.translate, translate_mt) end if options.backtranslate == nil then options.backtranslate = {} for k,v in pairs(options.translate) do options.backtranslate[v] = k end end if options.backtranslate and getmetatable(options.backtranslate) == nil then setmetatable(options.backtranslate, { __index = function(t, k) if options.translate[k] ~= k then return nil else return k end end }) end --[[ -- Get the argument tables. If we were passed a valid frame object, get the -- frame arguments (fargs) and the parent frame arguments (pargs), depending -- on the options set and on the parent frame's availability. If we weren't -- passed a valid frame object, we are being called from another Lua module -- or from the debug console, so assume that we were passed a table of args -- directly, and assign it to a new variable (luaArgs). --]] local fargs, pargs, luaArgs if type(frame.args) == 'table' and type(frame.getParent) == 'function' then if options.wrappers then --[[ -- The wrappers option makes Module:Arguments look up arguments in -- either the frame argument table or the parent argument table, but -- not both. This means that users can use either the #invoke syntax -- or a wrapper template without the loss of performance associated -- with looking arguments up in both the frame and the parent frame. -- Module:Arguments will look up arguments in the parent frame -- if it finds the parent frame's title in options.wrapper; -- otherwise it will look up arguments in the frame object passed -- to getArgs. --]] local parent = frame:getParent() if not parent then fargs = frame.args else local title = parent:getTitle():gsub('/sandbox$', '') local found = false if matchesTitle(options.wrappers, title) then found = true elseif type(options.wrappers) == 'table' then for _,v in pairs(options.wrappers) do if matchesTitle(v, title) then found = true break end end end -- We test for false specifically here so that nil (the default) acts like true. if found or options.frameOnly == false then pargs = parent.args end if not found or options.parentOnly == false then fargs = frame.args end end else -- options.wrapper isn't set, so check the other options. if not options.parentOnly then fargs = frame.args end if not options.frameOnly then local parent = frame:getParent() pargs = parent and parent.args or nil end end if options.parentFirst then fargs, pargs = pargs, fargs end else luaArgs = frame end -- Set the order of precedence of the argument tables. If the variables are -- nil, nothing will be added to the table, which is how we avoid clashes -- between the frame/parent args and the Lua args. local argTables = {fargs} argTables[#argTables + 1] = pargs argTables[#argTables + 1] = luaArgs --[[ -- Generate the tidyVal function. If it has been specified by the user, we -- use that; if not, we choose one of four functions depending on the -- options chosen. This is so that we don't have to call the options table -- every time the function is called. --]] local tidyVal = options.valueFunc if tidyVal then if type(tidyVal) ~= 'function' then error( "bad value assigned to option 'valueFunc'" .. '(function expected, got ' .. type(tidyVal) .. ')', 2 ) end elseif options.trim ~= false then if options.removeBlanks ~= false then tidyVal = tidyValDefault else tidyVal = tidyValTrimOnly end else if options.removeBlanks ~= false then tidyVal = tidyValRemoveBlanksOnly else tidyVal = tidyValNoChange end end --[[ -- Set up the args, metaArgs and nilArgs tables. args will be the one -- accessed from functions, and metaArgs will hold the actual arguments. Nil -- arguments are memoized in nilArgs, and the metatable connects all of them -- together. --]] local args, metaArgs, nilArgs, metatable = {}, {}, {}, {} setmetatable(args, metatable) local function mergeArgs(tables) --[[ -- Accepts multiple tables as input and merges their keys and values -- into one table. If a value is already present it is not overwritten; -- tables listed earlier have precedence. We are also memoizing nil -- values, which can be overwritten if they are 's' (soft). --]] for _, t in ipairs(tables) do for key, val in pairs(t) do if metaArgs[key] == nil and nilArgs[key] ~= 'h' then local tidiedVal = tidyVal(key, val) if tidiedVal == nil then nilArgs[key] = 's' else metaArgs[key] = tidiedVal end end end end end --[[ -- Define metatable behaviour. Arguments are memoized in the metaArgs table, -- and are only fetched from the argument tables once. Fetching arguments -- from the argument tables is the most resource-intensive step in this -- module, so we try and avoid it where possible. For this reason, nil -- arguments are also memoized, in the nilArgs table. Also, we keep a record -- in the metatable of when pairs and ipairs have been called, so we do not -- run pairs and ipairs on the argument tables more than once. We also do -- not run ipairs on fargs and pargs if pairs has already been run, as all -- the arguments will already have been copied over. --]] metatable.__index = function (t, key) --[[ -- Fetches an argument when the args table is indexed. First we check -- to see if the value is memoized, and if not we try and fetch it from -- the argument tables. When we check memoization, we need to check -- metaArgs before nilArgs, as both can be non-nil at the same time. -- If the argument is not present in metaArgs, we also check whether -- pairs has been run yet. If pairs has already been run, we return nil. -- This is because all the arguments will have already been copied into -- metaArgs by the mergeArgs function, meaning that any other arguments -- must be nil. --]] if type(key) == 'string' then key = options.translate[key] end local val = metaArgs[key] if val ~= nil then return val elseif metatable.donePairs or nilArgs[key] then return nil end for _, argTable in ipairs(argTables) do local argTableVal = tidyVal(key, argTable[key]) if argTableVal ~= nil then metaArgs[key] = argTableVal return argTableVal end end nilArgs[key] = 'h' return nil end metatable.__newindex = function (t, key, val) -- This function is called when a module tries to add a new value to the -- args table, or tries to change an existing value. if type(key) == 'string' then key = options.translate[key] end if options.readOnly then error( 'could not write to argument table key "' .. tostring(key) .. '"; the table is read-only', 2 ) elseif options.noOverwrite and args[key] ~= nil then error( 'could not write to argument table key "' .. tostring(key) .. '"; overwriting existing arguments is not permitted', 2 ) elseif val == nil then --[[ -- If the argument is to be overwritten with nil, we need to erase -- the value in metaArgs, so that __index, __pairs and __ipairs do -- not use a previous existing value, if present; and we also need -- to memoize the nil in nilArgs, so that the value isn't looked -- up in the argument tables if it is accessed again. --]] metaArgs[key] = nil nilArgs[key] = 'h' else metaArgs[key] = val end end local function translatenext(invariant) local k, v = next(invariant.t, invariant.k) invariant.k = k if k == nil then return nil elseif type(k) ~= 'string' or not options.backtranslate then return k, v else local backtranslate = options.backtranslate[k] if backtranslate == nil then -- Skip this one. This is a tail call, so this won't cause stack overflow return translatenext(invariant) else return backtranslate, v end end end metatable.__pairs = function () -- Called when pairs is run on the args table. if not metatable.donePairs then mergeArgs(argTables) metatable.donePairs = true end return translatenext, { t = metaArgs } end local function inext(t, i) -- This uses our __index metamethod local v = t[i + 1] if v ~= nil then return i + 1, v end end metatable.__ipairs = function (t) -- Called when ipairs is run on the args table. return inext, t, 0 end return args end return arguments 5qx9tzlul9ser30uxj9nbasjt92cevn मोड्युल:Message box/configuration 828 3385 6301 2015-09-08T10:13:48Z Devraj poudel 1655 -------------------------------------------------------------------------------- -- Message box configur... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो Scribunto text/plain -------------------------------------------------------------------------------- -- Message box configuration -- -- -- -- This module contains configuration data for [[Module:Message box]]. -- -------------------------------------------------------------------------------- return { ambox = { types = { speedy = { class = 'ambox-speedy', image = 'Ambox warning pn.svg' }, delete = { class = 'ambox-delete', image = 'Ambox warning pn.svg' }, content = { class = 'ambox-content', image = 'Ambox important.svg' }, style = { class = 'ambox-style', image = 'Edit-clear.svg' }, move = { class = 'ambox-move', image = 'Merge-split-transwiki default.svg' }, protection = { class = 'ambox-protection', image = 'Padlock-silver-medium.svg' }, notice = { class = 'ambox-notice', image = 'Information icon4.svg' } }, default = 'notice', allowBlankParams = {'talk', 'sect', 'date', 'issue', 'fix', 'subst', 'hidden'}, allowSmall = true, smallParam = 'left', smallClass = 'mbox-small-left', substCheck = true, classes = {'metadata', 'plainlinks', 'ambox'}, imageEmptyCell = true, imageCheckBlank = true, imageSmallSize = '20x20px', imageCellDiv = true, useCollapsibleTextFields = true, imageRightNone = true, sectionDefault = 'article', allowMainspaceCategories = true, templateCategory = 'Article message templates', templateCategoryRequireName = true, templateErrorCategory = 'Article message templates with missing parameters', templateErrorParamsToCheck = {'issue', 'fix', 'subst'} }, cmbox = { types = { speedy = { class = 'cmbox-speedy', image = 'Ambox warning pn.svg' }, delete = { class = 'cmbox-delete', image = 'Ambox warning pn.svg' }, content = { class = 'cmbox-content', image = 'Ambox important.svg' }, style = { class = 'cmbox-style', image = 'Edit-clear.svg' }, move = { class = 'cmbox-move', image = 'Merge-split-transwiki default.svg' }, protection = { class = 'cmbox-protection', image = 'Padlock-silver-medium.svg' }, notice = { class = 'cmbox-notice', image = 'Information icon4.svg' } }, default = 'notice', showInvalidTypeError = true, classes = {'plainlinks', 'cmbox'}, imageEmptyCell = true }, fmbox = { types = { warning = { class = 'fmbox-warning', image = 'Ambox warning pn.svg' }, editnotice = { class = 'fmbox-editnotice', image = 'Information icon4.svg' }, system = { class = 'fmbox-system', image = 'Information icon4.svg' } }, default = 'system', showInvalidTypeError = true, classes = {'plainlinks', 'fmbox'}, imageEmptyCell = false, imageRightNone = false }, imbox = { types = { speedy = { class = 'imbox-speedy', image = 'Ambox warning pn.svg' }, delete = { class = 'imbox-delete', image = 'Ambox warning pn.svg' }, content = { class = 'imbox-content', image = 'Ambox important.svg' }, style = { class = 'imbox-style', image = 'Edit-clear.svg' }, move = { class = 'imbox-move', image = 'Merge-split-transwiki default.svg' }, protection = { class = 'imbox-protection', image = 'Padlock-silver-medium.svg' }, license = { class = 'imbox-license licensetpl', image = 'Imbox license.png' -- @todo We need an SVG version of this }, featured = { class = 'imbox-featured', image = 'Cscr-featured.svg' }, notice = { class = 'imbox-notice', image = 'Information icon4.svg' } }, default = 'notice', showInvalidTypeError = true, classes = {'imbox'}, usePlainlinksParam = true, imageEmptyCell = true, below = true, templateCategory = 'File message boxes' }, ombox = { types = { speedy = { class = 'ombox-speedy', image = 'Ambox warning pn.svg' }, delete = { class = 'ombox-delete', image = 'Ambox warning pn.svg' }, content = { class = 'ombox-content', image = 'Ambox important.svg' }, style = { class = 'ombox-style', image = 'Edit-clear.svg' }, move = { class = 'ombox-move', image = 'Merge-split-transwiki default.svg' }, protection = { class = 'ombox-protection', image = 'Padlock-silver-medium.svg' }, notice = { class = 'ombox-notice', image = 'Information icon4.svg' } }, default = 'notice', showInvalidTypeError = true, classes = {'plainlinks', 'ombox'}, allowSmall = true, imageEmptyCell = true, imageRightNone = true }, tmbox = { types = { speedy = { class = 'tmbox-speedy', image = 'Ambox warning pn.svg' }, delete = { class = 'tmbox-delete', image = 'Ambox warning pn.svg' }, content = { class = 'tmbox-content', image = 'Ambox important.svg' }, style = { class = 'tmbox-style', image = 'Edit-clear.svg' }, move = { class = 'tmbox-move', image = 'Merge-split-transwiki default.svg' }, protection = { class = 'tmbox-protection', image = 'Padlock-silver-medium.svg' }, notice = { class = 'tmbox-notice', image = 'Information icon4.svg' } }, default = 'notice', showInvalidTypeError = true, classes = {'plainlinks', 'tmbox'}, allowSmall = true, imageRightNone = true, imageEmptyCell = true, imageEmptyCellStyle = true, templateCategory = 'Talk message boxes' } } sno6n1xfs9tjkgq8ig1fffrbhwdydm8 मोड्युल:Category handler/data 828 3386 6302 2015-09-08T12:25:12Z Devraj poudel 1655 -- This module assembles data to be passed to [[Module:Category handler]] using -- mw.loadData. This includes the configuration d... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो Scribunto text/plain -- This module assembles data to be passed to [[Module:Category handler]] using -- mw.loadData. This includes the configuration data and whether the current -- page matches the title blacklist. local data = require('Module:Category handler/config') local mShared = require('Module:Category handler/shared') local blacklist = require('Module:Category handler/blacklist') local title = mw.title.getCurrentTitle() data.currentTitleMatchesBlacklist = mShared.matchesBlacklist( title.prefixedText, blacklist ) data.currentTitleNamespaceParameters = mShared.getNamespaceParameters( title, mShared.getParamMappings() ) return data k26mwixuaeijisfddb0sxkg82iux8v4 मोड्युल:Category handler/config 828 3387 6303 2015-09-08T12:27:02Z Devraj poudel 1655 -------------------------------------------------------------------------------- -- [[Module:Category handler]] config... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो Scribunto text/plain -------------------------------------------------------------------------------- -- [[Module:Category handler]] configuration data -- -- Language-specific parameter names and values can be set here. -- -- For blacklist config, see [[Module:Category handler/blacklist]]. -- -------------------------------------------------------------------------------- local cfg = {} -- Don't edit this line. -------------------------------------------------------------------------------- -- Start configuration data -- -------------------------------------------------------------------------------- -------------------------------------------------------------------------------- -- Parameter names -- -- These configuration items specify custom parameter names. -- -- To add one extra name, you can use this format: -- -- -- -- foo = 'parameter name', -- -- -- -- To add multiple names, you can use this format: -- -- -- -- foo = {'parameter name 1', 'parameter name 2', 'parameter name 3'}, -- -------------------------------------------------------------------------------- cfg.parameters = { -- The nocat and categories parameter suppress -- categorisation. They are used with Module:Yesno, and work as follows: -- -- cfg.nocat: -- Result of yesno() Effect -- true Categorisation is suppressed -- false Categorisation is allowed, and -- the blacklist check is skipped -- nil Categorisation is allowed -- -- cfg.categories: -- Result of yesno() Effect -- true Categorisation is allowed, and -- the blacklist check is skipped -- false Categorisation is suppressed -- nil Categorisation is allowed nocat = 'nocat', categories = 'categories', -- The parameter name for the legacy "category2" parameter. This skips the -- blacklist if set to the cfg.category2Yes value, and suppresses -- categorisation if present but equal to anything other than -- cfg.category2Yes or cfg.category2Negative. category2 = 'category2', -- cfg.subpage is the parameter name to specify how to behave on subpages. subpage = 'subpage', -- The parameter for data to return in all namespaces. all = 'all', -- The parameter name for data to return if no data is specified for the -- namespace that is detected. other = 'other', -- The parameter name used to specify a page other than the current page; -- used for testing and demonstration. demopage = 'page', } -------------------------------------------------------------------------------- -- Parameter values -- -- These are set values that can be used with certain parameters. Only one -- -- value can be specified, like this: -- -- -- -- cfg.foo = 'value name' -- -- -------------------------------------------------------------------------------- -- The following settings are used with the cfg.category2 parameter. Setting -- cfg.category2 to cfg.category2Yes skips the blacklist, and if cfg.category2 -- is present but equal to anything other than cfg.category2Yes or -- cfg.category2Negative then it supresses cateogrisation. cfg.category2Yes = 'yes' cfg.category2Negative = '¬' -- The following settings are used with the cfg.subpage parameter. -- cfg.subpageNo is the value to specify to not categorise on subpages; -- cfg.subpageOnly is the value to specify to only categorise on subpages. cfg.subpageNo = 'no' cfg.subpageOnly = 'only' -------------------------------------------------------------------------------- -- Default namespaces -- -- This is a table of namespaces to categorise by default. The keys are the -- -- namespace numbers. -- -------------------------------------------------------------------------------- cfg.defaultNamespaces = { [ 0] = true, -- main [ 6] = true, -- file [ 12] = true, -- help [ 14] = true, -- category [100] = true, -- portal [108] = true, -- book } -------------------------------------------------------------------------------- -- Wrappers -- -- This is a wrapper template or a list of wrapper templates to be passed to -- -- [[Module:Arguments]]. -- -------------------------------------------------------------------------------- cfg.wrappers = 'Template:Category handler' -------------------------------------------------------------------------------- -- End configuration data -- -------------------------------------------------------------------------------- return cfg -- Don't edit this line. 6ga9hbq2pdwalsvx68i53dmbr421rq5 मोड्युल:Category handler/shared 828 3388 6304 2015-09-08T12:27:56Z Devraj poudel 1655 -- This module contains shared functions used by [[Module:Category handler]] -- and its submodules. local p = {} function p.mat... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो Scribunto text/plain -- This module contains shared functions used by [[Module:Category handler]] -- and its submodules. local p = {} function p.matchesBlacklist(page, blacklist) for i, pattern in ipairs(blacklist) do local match = mw.ustring.match(page, pattern) if match then return true end end return false end function p.getParamMappings(useLoadData) local dataPage = 'Module:Namespace detect/data' if useLoadData then return mw.loadData(dataPage).mappings else return require(dataPage).mappings end end function p.getNamespaceParameters(titleObj, mappings) -- We don't use title.nsText for the namespace name because it adds -- underscores. local mappingsKey if titleObj.isTalkPage then mappingsKey = 'talk' else mappingsKey = mw.site.namespaces[titleObj.namespace].name end mappingsKey = mw.ustring.lower(mappingsKey) return mappings[mappingsKey] or {} end return p omlsnhudxz6juptvtxz7ns97jutbzc5 मोड्युल:Category handler/blacklist 828 3389 6305 2015-09-08T12:28:40Z Devraj poudel 1655 -- This module contains the blacklist used by [[Module:Category handler]]. -- Pages that match Lua patterns in this list will not... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो Scribunto text/plain -- This module contains the blacklist used by [[Module:Category handler]]. -- Pages that match Lua patterns in this list will not be categorised unless -- categorisation is explicitly requested. return { '^Main Page$', -- don't categorise the main page. -- Don't categorise the following pages or their subpages. -- "%f[/\0]" matches if the next character is "/" or the end of the string. '^Wikipedia:Cascade%-protected items%f[/\0]', '^User:UBX%f[/\0]', -- The userbox "template" space. '^User talk:UBX%f[/\0]', -- Don't categorise subpages of these pages, but allow -- categorisation of the base page. '^Wikipedia:Template messages/.*$', '/[aA]rchive' -- Don't categorise archives. } ne8sdldor304iu81gnqa05p401j3exc मोड्युल:Namespace detect/data 828 3390 16243 6306 2019-04-22T18:43:23Z BRPever 1839 update Scribunto text/plain -------------------------------------------------------------------------------- -- Namespace detect data -- -- This module holds data for [[Module:Namespace detect]] to be loaded per -- -- page, rather than per #invoke, for performance reasons. -- -------------------------------------------------------------------------------- local cfg = require('Module:Namespace detect/config') local function addKey(t, key, defaultKey) if key ~= defaultKey then t[#t + 1] = key end end -- Get a table of parameters to query for each default parameter name. -- This allows wikis to customise parameter names in the cfg table while -- ensuring that default parameter names will always work. The cfg table -- values can be added as a string, or as an array of strings. local defaultKeys = { 'main', 'talk', 'other', 'subjectns', 'demospace', 'demopage' } local argKeys = {} for i, defaultKey in ipairs(defaultKeys) do argKeys[defaultKey] = {defaultKey} end for defaultKey, t in pairs(argKeys) do local cfgValue = cfg[defaultKey] local cfgValueType = type(cfgValue) if cfgValueType == 'string' then addKey(t, cfgValue, defaultKey) elseif cfgValueType == 'table' then for i, key in ipairs(cfgValue) do addKey(t, key, defaultKey) end end cfg[defaultKey] = nil -- Free the cfg value as we don't need it any more. end local function getParamMappings() --[[ -- Returns a table of how parameter names map to namespace names. The keys -- are the actual namespace names, in lower case, and the values are the -- possible parameter names for that namespace, also in lower case. The -- table entries are structured like this: -- { -- [''] = {'main'}, -- ['wikipedia'] = {'wikipedia', 'project', 'wp'}, -- ... -- } --]] local mappings = {} local mainNsName = mw.site.subjectNamespaces[0].name mainNsName = mw.ustring.lower(mainNsName) mappings[mainNsName] = mw.clone(argKeys.main) mappings['talk'] = mw.clone(argKeys.talk) for nsid, ns in pairs(mw.site.subjectNamespaces) do if nsid ~= 0 then -- Exclude main namespace. local nsname = mw.ustring.lower(ns.name) local canonicalName = mw.ustring.lower(ns.canonicalName) mappings[nsname] = {nsname} if canonicalName ~= nsname then table.insert(mappings[nsname], canonicalName) end for _, alias in ipairs(ns.aliases) do table.insert(mappings[nsname], mw.ustring.lower(alias)) end end end return mappings end return { argKeys = argKeys, cfg = cfg, mappings = getParamMappings() } ojp6d3pc8mql5nufaqdg576c9so3479 मोड्युल:Namespace detect/config 828 3391 6307 2015-09-08T12:30:35Z Devraj poudel 1655 -------------------------------------------------------------------------------- -- Namespace detect configura... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो Scribunto text/plain -------------------------------------------------------------------------------- -- Namespace detect configuration data -- -- -- -- This module stores configuration data for Module:Namespace detect. Here -- -- you can localise the module to your wiki's language. -- -- -- -- To activate a configuration item, you need to uncomment it. This means -- -- that you need to remove the text "-- " at the start of the line. -- -------------------------------------------------------------------------------- local cfg = {} -- Don't edit this line. -------------------------------------------------------------------------------- -- Parameter names -- -- These configuration items specify custom parameter names. Values added -- -- here will work in addition to the default English parameter names. -- -- To add one extra name, you can use this format: -- -- -- -- cfg.foo = 'parameter name' -- -- -- -- To add multiple names, you can use this format: -- -- -- -- cfg.foo = {'parameter name 1', 'parameter name 2', 'parameter name 3'} -- -------------------------------------------------------------------------------- ---- This parameter displays content for the main namespace: -- cfg.main = 'main' ---- This parameter displays in talk namespaces: -- cfg.talk = 'talk' ---- This parameter displays content for "other" namespaces (namespaces for which ---- parameters have not been specified): -- cfg.other = 'other' ---- This parameter makes talk pages behave as though they are the corresponding ---- subject namespace. Note that this parameter is used with [[Module:Yesno]]. ---- Edit that module to change the default values of "yes", "no", etc. -- cfg.subjectns = 'subjectns' ---- This parameter sets a demonstration namespace: -- cfg.demospace = 'demospace' ---- This parameter sets a specific page to compare: cfg.demopage = 'page' -------------------------------------------------------------------------------- -- Table configuration -- -- These configuration items allow customisation of the "table" function, -- -- used to generate a table of possible parameters in the module -- -- documentation. -- -------------------------------------------------------------------------------- ---- The header for the namespace column in the wikitable containing the list of ---- possible subject-space parameters. -- cfg.wikitableNamespaceHeader = 'Namespace' ---- The header for the wikitable containing the list of possible subject-space ---- parameters. -- cfg.wikitableAliasesHeader = 'Aliases' -------------------------------------------------------------------------------- -- End of configuration data -- -------------------------------------------------------------------------------- return cfg -- Don't edit this line. 1o6ozz56i8q0xgyl6xa41n2v7kelhli ढाँचा:Hang on/notice2 10 3392 17304 6903 2022-06-13T04:39:23Z Minorax 4893 fix lint wikitext text/x-wiki <div class="center"><span style="color:red;"><span class="plainlinks">लेखकलाई अनुरोध: तपाईँले अहिले सम्म {{#ifeq:{{NAMESPACE}}|{{ns:0}}|article&nbsp;}}{{#ifeq:{{NAMESPACE}}|{{ns:File}}|file&nbsp;}} वार्तालापमा प्रतिक्रिया दिनु भएको छैन । यदि तपाईँ यो पृष्ठ मेटाउने कार्यको विरुद्धमा हुनुन्छ भने माथिको बटन थिचेर यो पृष्ठलाई किन नमेटने भन्ने विषयमा [{{fullurl:{{TALKPAGENAME}}|action=edit}} वार्तालापमा आफ्नो सन्देश] छोड्न सक्नुहुनेछ ।<br /><small>यदि तपाईँले वार्तापृष्ठमा सन्देस छोड्नुभएको छ तर त्यो हालसम्म पनि देखिएको छैन भने यो '''[{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|action=purge}} पृष्ठको क्याच]'''लाई सफा पार्नुहोस ।</small></span></span></div> 46h806klb4i22o1m4q4hxam5baj119g ढाँचा:Red 10 3393 6311 2015-09-08T12:47:20Z Devraj poudel 1655 <span style="color:red">{{{1}}}</span><noinclude> <!-- Add categories and interwikis to the /doc subpage, not here! --> {{Documen... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <span style="color:red">{{{1}}}</span><noinclude> <!-- Add categories and interwikis to the /doc subpage, not here! --> {{Documentation}}</noinclude> 1es809w5zp0fo3m9k9dwhi7uveszt4d ढाँचा:Toolbar 10 3394 6312 2015-09-08T12:49:39Z Devraj poudel 1655 <span class="plainlinks {{{class|}}}" style="{{{style|}}}">(<!-- -->{{#if:{{{1|}}}|{{{1}}}}}<!-- -->{{#if:{{{2|}}}|{{int:{{{sepa... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <span class="plainlinks {{{class|}}}" style="{{{style|}}}">(<!-- -->{{#if:{{{1|}}}|{{{1}}}}}<!-- -->{{#if:{{{2|}}}|{{int:{{{separator|pipe}}}-separator}}{{{2}}}}}<!-- -->{{#if:{{{3|}}}|{{int:{{{separator|pipe}}}-separator}}{{{3}}}}}<!-- -->{{#if:{{{4|}}}|{{int:{{{separator|pipe}}}-separator}}{{{4}}}}}<!-- -->{{#if:{{{5|}}}|{{int:{{{separator|pipe}}}-separator}}{{{5}}}}}<!-- -->{{#if:{{{6|}}}|{{int:{{{separator|pipe}}}-separator}}{{{6}}}}}<!-- -->{{#if:{{{7|}}}|{{int:{{{separator|pipe}}}-separator}}{{{7}}}}}<!-- -->{{#if:{{{8|}}}|{{int:{{{separator|pipe}}}-separator}}{{{8}}}}}<!-- -->{{#if:{{{9|}}}|{{int:{{{separator|pipe}}}-separator}}{{{9}}}}}<!-- -->{{#if:{{{10|}}}|{{int:{{{separator|pipe}}}-separator}}{{{10}}}}}<!-- -->{{#if:{{{11|}}}|{{int:{{{separator|pipe}}}-separator}}{{{11}}}}}<!-- -->{{#if:{{{12|}}}|{{int:{{{separator|pipe}}}-separator}}{{{12}}}}}<!-- -->{{#if:{{{13|}}}|{{int:{{{separator|pipe}}}-separator}}{{{13}}}}}<!-- -->{{#if:{{{14|}}}|{{int:{{{separator|pipe}}}-separator}}{{{14}}}}}<!-- -->{{#if:{{{15|}}}|{{int:{{{separator|pipe}}}-separator}}{{{15}}}}}<!-- -->{{#if:{{{16|}}}|{{int:{{{separator|pipe}}}-separator}}{{{16}}}}}<!-- -->{{#if:{{{17|}}}|{{int:{{{separator|pipe}}}-separator}}{{{17}}}}}<!-- -->{{#if:{{{18|}}}|{{int:{{{separator|pipe}}}-separator}}{{{18}}}}}<!-- -->{{#if:{{{19|}}}|{{int:{{{separator|pipe}}}-separator}}{{{19}}}}}<!-- -->{{#if:{{{20|}}}|{{int:{{{separator|pipe}}}-separator}}{{{20}}}}}<!-- -->)</span><noinclude> {{documentation}} </noinclude> 9f7oe22tcoe9hutt8ui9vycexc2b7so ढाँचा:मुख्य मिति 10 3396 15994 15993 2018-01-21T13:03:46Z Pitambar Bhattarai 1757 स्टाइल/लेआउट त्रुटिहरू सुधार wikitext text/x-wiki <div style="position:absolute; height:-44px; right:5px; text-align:right;"> <span style="color:#979797;">आजः </span><span style="font-size:100%; color:#0360ad;">'''{{इतिहासमा आज/नेपाली मिति/२०७४}}''', '''{{हिजो३|56}}'''</span> <span {{#ifexpr: {{#time:N|now|sg}} = 6 |style="color:red;" |style="color:green;"}} >({{CURRENTDAYNAME}})</span> </br> <span style="font-size:90%;"> {{CURRENTDAY}} {{CURRENTMONTHNAME}}, {{CURRENTYEAR}} </span> </div> da0m6bpey4mhbukwspya0ykapwkkg8d ढाँचा:इतिहासमा आज/नेपाली मिति/२०७२ 10 3397 15657 15647 2016-04-13T11:48:46Z Devraj poudel 1655 Devraj poudel ले [[ढाँचा:इतिहासमा आज/नेपाली मिति/२०७३]] मा पुनर्निर्देश नछोडि त्यसलाई [[ढाँचा:इतिहासमा आज/... wikitext text/x-wiki {{इतिहासमा आज/मिति |१४ अप्रिल = १ बैशाख |१५ अप्रिल = २ बैशाख |१६ अप्रिल = ३ बैशाख |१७ अप्रिल = ४ बैशाख |१८ अप्रिल = ५ बैशाख |१९ अप्रिल = ६ बैशाख |२० अप्रिल = ७ बैशाख |२१ अप्रिल = ८ बैशाख |२२ अप्रिल = ९ बैशाख |२३ अप्रिल = १० बैशाख |२४ अप्रिल = ११ बैशाख |२५ अप्रिल = १२ बैशाख |२६ अप्रिल = १३ बैशाख |२७ अप्रिल = १४ बैशाख |२८ अप्रिल = १५ बैशाख |२९ अप्रिल = १६ बैशाख |३० अप्रिल = १७ बैशाख |१ मे = १८ बैशाख |२ मे = १९ बैशाख |३ मे = २० बैशाख |४ मे = २१ बैशाख |५ मे = २२ बैशाख |६ मे = २३ बैशाख |७ मे = २४ बैशाख |८ मे = २५ बैशाख | ९, मे = २६ बैशाख | १०, मे = २७ बैशाख | ११, मे = २८ बैशाख | १२, मे = २९ बैशाख | १३, मे = ३० बैशाख | १४, मे = ३१ बैशाख | १५, मे = १ जेष्ठ | १६, मे = २ जेष्ठ | १७, मे = ३ जेष्ठ | १८, मे = ४ जेष्ठ | १९, मे = ५ जेष्ठ | २०, मे = ६ जेष्ठ | २१, मे = ७ जेष्ठ | २२, मे = ८ जेष्ठ | २३, मे = ९ जेष्ठ | २४, मे = १० जेष्ठ | २५, मे = ११ जेष्ठ | २६, मे = १२ जेष्ठ | २७, मे = १३ जेष्ठ | २८, मे = १४ जेष्ठ | २९, मे = १५ जेष्ठ | ३०, मे = १६ जेष्ठ | ३१, मे = १७ जेष्ठ | १, जुन = १८ जेष्ठ | २, जुन = १९ जेष्ठ | ३, जुन = २० जेष्ठ | ४, जुन = २१ जेष्ठ | ५, जुन = २२ जेष्ठ | ६, जुन = २३ जेष्ठ | ७, जुन = २४ जेष्ठ | ८ , जुन = २५ जेष्ठ | ९ , जुन = २६ जेष्ठ | १० , जुन = २७ जेष्ठ | ११ , जुन = २८ जेष्ठ | १२ , जुन = २९ जेष्ठ | १३ , जुन = ३० जेष्ठ | १४ , जुन = ३१ जेष्ठ | १५ , जुन = ३२ जेष्ठ | १६ , जुन = १ आषाढ | १७ , जुन = २ आषाढ | १८ , जुन = ३ आषाढ | १९ , जुन = ४ आषाढ | २० , जुन = ५ आषाढ | २१ , जुन = ६ आषाढ | २२ , जुन = ७ आषाढ | २३ , जुन = ८ आषाढ | २४ , जुन = ९ आषाढ | २५ , जुन = १० आषाढ | २६ , जुन = ११ आषाढ | २७ , जुन = १२ आषाढ | २८ , जुन = १३ आषाढ | २९ , जुन = १४ आषाढ | ३० , जुन = १५ आषाढ | १ , जुलाई = १६ आषाढ | २ , जुलाई = १७ आषाढ | ३ , जुलाई = १८ आषाढ | ४ , जुलाई = १९ आषाढ | ५ , जुलाई = २० आषाढ | ६ , जुलाई = २१ आषाढ | ७, जुलाई = २२ आषाढ | ८, जुलाई = २३ आषाढ | ९, जुलाई = २४ आषाढ | १०, जुलाई = २५ आषाढ | ११, जुलाई = २६ आषाढ | १२, जुलाई = २७ आषाढ | १३, जुलाई = २८ आषाढ | १४, जुलाई = २९ आषाढ | १५, जुलाई = ३० आषाढ | १६, जुलाई = ३१ आषाढ | १७, जुलाई = ०१, श्रावण | १८, जुलाई = ०२, श्रावण | १९, जुलाई = ०३, श्रावण | २०, जुलाई = ०४, श्रावण | २१, जुलाई = ०५, श्रावण | २२, जुलाई = ०६, श्रावण | २३, जुलाई = ०७, श्रावण | २४, जुलाई = ०८, श्रावण | २५, जुलाई = ०९, श्रावण | २६, जुलाई = १०, श्रावण | २७, जुलाई = ११, श्रावण | २८, जुलाई = १२, श्रावण | २९, जुलाई = १३, श्रावण | ३०, जुलाई = १४, श्रावण | ३१, जुलाई = १५, श्रावण <!-- अगस्त महिना --> | १, अगस्त = १६, श्रावण | २, अगस्त = १७, श्रावण | ३, अगस्त = १८, श्रावण | ४, अगस्त = १९, श्रावण | ५, अगस्त = २०, श्रावण | ६, अगस्त = २१, श्रावण | ७, अगस्त = २२, श्रावण | ८, अगस्त = २३, श्रावण | ९, अगस्त = २४, श्रावण | १०, अगस्त = २५, श्रावण | ११, अगस्त = २६, श्रावण | १२, अगस्त = २७, श्रावण | १३, अगस्त = २८, श्रावण | १४, अगस्त = २९, श्रावण | १५, अगस्त = ३०, श्रावण | १६, अगस्त = ३१, श्रावण | १७, अगस्त = ३२, श्रावण | १८, अगस्त = १, भदौ | १९, अगस्त = २, भदौ | २०, अगस्त = ३, भदौ | २१, अगस्त = ४, भदौ | २२, अगस्त = ५, भदौ | २३, अगस्त = ६, भदौ | २४, अगस्त = ७, भदौ | २५, अगस्त = ८, भदौ | २६, अगस्त = ९, भदौ | २७, अगस्त = १०, भदौ | २८, अगस्त = ११, भदौ | २९, अगस्त = १२, भदौ | ३०, अगस्त = १३, भदौ | ३१, अगस्त = १४, भदौ <!-- सेप्टेम्बर महिना --> | १, सेप्टेम्बर = १५, भदौ | २, सेप्टेम्बर = १६, भदौ | ३, सेप्टेम्बर = १७, भदौ | ४, सेप्टेम्बर = १८, भदौ | ५, सेप्टेम्बर = १९, भदौ | ६, सेप्टेम्बर = २०, भदौ | ७, सेप्टेम्बर = २१, भदौ | ८, सेप्टेम्बर = २२, भदौ | ९, सेप्टेम्बर = २३, भदौ | १०, सेप्टेम्बर = २४, भदौ | ११, सेप्टेम्बर = २५, भदौ | १२, सेप्टेम्बर = २६, भदौ | १३, सेप्टेम्बर = २७, भदौ | १४, सेप्टेम्बर = २८, भदौ | १५, सेप्टेम्बर = २९, भदौ | १६, सेप्टेम्बर = ३०, भदौ | १७, सेप्टेम्बर = ३१, भदौ | १८, सेप्टेम्बर = १, असोज | १९, सेप्टेम्बर = २, असोज | २०, सेप्टेम्बर = ३, असोज | २१, सेप्टेम्बर = ४, असोज | २२, सेप्टेम्बर = ५, असोज | २३, सेप्टेम्बर = ६, असोज | २४, सेप्टेम्बर = ७, असोज | २५, सेप्टेम्बर = ८, असोज | २६, सेप्टेम्बर = ९, असोज | २७, सेप्टेम्बर = १०, असोज | २८, सेप्टेम्बर = ११, असोज | २९, सेप्टेम्बर = १२, असोज | ३०, सेप्टेम्बर = १३, असोज | ३१, सेप्टेम्बर = १४, असोज <!-- अक्टोबर महिना --> | १, अक्टोबर = १५, असोज | २, अक्टोबर = १६, असोज | ३, अक्टोबर = १७, असोज | ४, अक्टोबर = १८, असोज | ५, अक्टोबर = १९, असोज | ६, अक्टोबर = २०, असोज | ७, अक्टोबर = २१, असोज | ८, अक्टोबर = २२, असोज | ९, अक्टोबर = २३, असोज | १०, अक्टोबर = २४, असोज | ११, अक्टोबर = २५, असोज | १२, अक्टोबर = २६, असोज | १३, अक्टोबर = २७, असोज | १४, अक्टोबर = २८, असोज | १५, अक्टोबर = २९, असोज | १६, अक्टोबर = ३०, असोज | १७, अक्टोबर = १, कार्तिक | १८, अक्टोबर = १, कार्तिक | १९, अक्टोबर = २, कार्तिक | २०, अक्टोबर = ३, कार्तिक | २१, अक्टोबर = ४, कार्तिक | २२, अक्टोबर = ५, कार्तिक | २३, अक्टोबर = ६, कार्तिक | २४, अक्टोबर = ७, कार्तिक | २५, अक्टोबर = ८, कार्तिक | २६, अक्टोबर = ९, कार्तिक | २७, अक्टोबर = १०, कार्तिक | २८, अक्टोबर = ११, कार्तिक | २९, अक्टोबर = १२, कार्तिक | ३०, अक्टोबर = १३, कार्तिक | ३१, अक्टोबर = १४, कार्तिक <!-- नोभेम्बर महिना --> | १, नोभेम्बर = १५, कार्तिक | २, नोभेम्बर = १६, कार्तिक | ३, नोभेम्बर = १७, कार्तिक | ४, नोभेम्बर = १८, कार्तिक | ५, नोभेम्बर = १९, कार्तिक | ६, नोभेम्बर = २०, कार्तिक | ७, नोभेम्बर = २१, कार्तिक | ८, नोभेम्बर = २२, कार्तिक | ९, नोभेम्बर = २३, कार्तिक | १०, नोभेम्बर = २४, कार्तिक | ११, नोभेम्बर = २५, कार्तिक | १२, नोभेम्बर = २६, कार्तिक | १३, नोभेम्बर = २७, कार्तिक | १४, नोभेम्बर = २८, कार्तिक | १५, नोभेम्बर = २९, कार्तिक | १६, नोभेम्बर = ३०, कार्तिक | १७, नोभेम्बर = १, मंसिर | १८, नोभेम्बर = २, मंसिर | १९, नोभेम्बर = ३, मंसिर | २०, नोभेम्बर = ४, मंसिर | २१, नोभेम्बर = ५, मंसिर | २२, नोभेम्बर = ६, मंसिर | २३, नोभेम्बर = ७, मंसिर | २४, नोभेम्बर = ८, मंसिर | २५, नोभेम्बर = ९, मंसिर | २६, नोभेम्बर = १०, मंसिर | २७, नोभेम्बर = ११, मंसिर | २८, नोभेम्बर = १२, मंसिर | २९, नोभेम्बर = १३, मंसिर | ३०, नोभेम्बर = १४, मंसिर <!-- डिसेम्बर महिना --> | १, डिसेम्बर = १५, मंसिर | २, डिसेम्बर = १६, मंसिर | ३, डिसेम्बर = १७, मंसिर | ४, डिसेम्बर = १८, मंसिर | ५, डिसेम्बर = १९, मंसिर | ६, डिसेम्बर = २०, मंसिर | ७, डिसेम्बर = २१, मंसिर | ८, डिसेम्बर = २२, मंसिर | ९, डिसेम्बर = २३, मंसिर | १०, डिसेम्बर = २४, मंसिर | ११, डिसेम्बर = २५, मंसिर | १२, डिसेम्बर = २६, मंसिर | १३, डिसेम्बर = २७, मंसिर | १४, डिसेम्बर = २८, मंसिर | १५, डिसेम्बर = २९, मंसिर | १६, डिसेम्बर = १, पौष | १७, डिसेम्बर = २, पौष | १८, डिसेम्बर = ३, पौष | १९, डिसेम्बर = ४, पौष | २०, डिसेम्बर = ५, पौष | २१, डिसेम्बर = ६, पौष | २२, डिसेम्बर = ७, पौष | २३, डिसेम्बर = ८, पौष | २४, डिसेम्बर = ९, पौष | २५, डिसेम्बर = १०, पौष | २६, डिसेम्बर = ११, पौष | २७, डिसेम्बर = १२, पौष | २८, डिसेम्बर = १३, पौष | २९, डिसेम्बर = १४, पौष | ३०, डिसेम्बर = १५, पौष | ३१, डिसेम्बर = १६, पौष <!-- जनवरी महिना --> | १, जनवरी = १७, पौष | २, जनवरी = १८, पौष | ३, जनवरी = १९, पौष | ४, जनवरी = २०, पौष | ५, जनवरी = २१, पौष | ६, जनवरी = २२, पौष | ७, जनवरी = २३, पौष | ८, जनवरी = २४, पौष | ९, जनवरी = २५, पौष | १०, जनवरी = २६, पौष | ११, जनवरी = २७, पौष | १२, जनवरी = २८, पौष | १३, जनवरी = २९, पौष | १४, जनवरी = ३०, पौष | १५, जनवरी = १, माघ | १६, जनवरी = २, माघ | १७, जनवरी = ३, माघ | १८, जनवरी = ४, माघ | १९, जनवरी = ५, माघ | २०, जनवरी = ६, माघ | २१, जनवरी = ७, माघ | २२, जनवरी = ८, माघ | २३, जनवरी = ९, माघ | २४, जनवरी = १०, माघ | २५, जनवरी = ११, माघ | २६, जनवरी = १२, माघ | २७, जनवरी = १३, माघ | २८, जनवरी = १४, माघ | २९, जनवरी = १५, माघ | ३०, जनवरी = १६, माघ | ३१, जनवरी = १७, माघ <!-- फेब्रुअरी महिना --> | १, फेब्रुअरी = १८, माघ | २, फेब्रुअरी = १९, माघ | ३, फेब्रुअरी = २०, माघ | ४, फेब्रुअरी = २१, माघ | ५, फेब्रुअरी = २२, माघ | ६, फेब्रुअरी = २३, माघ | ७, फेब्रुअरी = २४, माघ | ८, फेब्रुअरी = २५, माघ | ९, फेब्रुअरी = २६, माघ | १०, फेब्रुअरी = २७, माघ | ११, फेब्रुअरी = २८, माघ | १२, फेब्रुअरी = २९, माघ | १३, फेब्रुअरी = १, फाल्गुण | १४, फेब्रुअरी = २, फाल्गुण | १५, फेब्रुअरी = ३, फाल्गुण | १६, फेब्रुअरी = ४, फाल्गुण | १७, फेब्रुअरी = ५, फाल्गुण | १८, फेब्रुअरी = ६, फाल्गुण | १९, फेब्रुअरी = ७, फाल्गुण | २०, फेब्रुअरी = ८, फाल्गुण | २१, फेब्रुअरी = ९, फाल्गुण | २२, फेब्रुअरी = १०, फाल्गुण | २३, फेब्रुअरी = ११, फाल्गुण | २४, फेब्रुअरी = १२, फाल्गुण | २५, फेब्रुअरी = १३, फाल्गुण | २६, फेब्रुअरी = १४, फाल्गुण | २७, फेब्रुअरी = १५, फाल्गुण | २८, फेब्रुअरी = १६, फाल्गुण | २९, फेब्रुअरी = १७, फाल्गुण <!-- मार्च महिना --> | १ मार्च = १८ फाल्गुण | २ मार्च = १९ फाल्गुण | ३ मार्च = २० फाल्गुण | ४ मार्च = २१ फाल्गुण | ५ मार्च = २२ फाल्गुण | ६ मार्च = २३ फाल्गुण | ७ मार्च = २४ फाल्गुण | ८ मार्च = २५ फाल्गुण | ९ मार्च = २६ फाल्गुण | १० मार्च = २७ फाल्गुण | ११ मार्च = २८ फाल्गुण | १२ मार्च = २९ फाल्गुण | १३ मार्च = ०१ चैत्र | १४ मार्च = ०२ चैत्र | १५ मार्च = ०३ चैत्र | १६ मार्च = ०४ चैत्र | १७ मार्च = ०५ चैत्र | १८ मार्च = ०६ चैत्र | १९ मार्च = ०७ चैत्र | २० मार्च = ०८ चैत्र | २१ मार्च = ०९ चैत्र | २२ मार्च = १० चैत्र | २३ मार्च = ११ चैत्र | २४ मार्च = १२ चैत्र | २५ मार्च = १३ चैत्र | २६ मार्च = १४ चैत्र | २७ मार्च = १५ चैत्र | २८ मार्च = १६ चैत्र | २९ मार्च = १७ चैत्र | ३० मार्च = १८ चैत्र | ३१ मार्च = १९ चैत्र <!-- अप्रिल महिना --> | १ अप्रिल = १९ चैत्र | २ अप्रिल = २० चैत्र | ३ अप्रिल = २१ चैत्र | ४ अप्रिल = २२ चैत्र | ५ अप्रिल = २३ चैत्र | ६ अप्रिल = २४ चैत्र | ७ अप्रिल = २५ चैत्र | ८ अप्रिल = २६ चैत्र | ९ अप्रिल = २७ चैत्र | १० अप्रिल = २८ चैत्र | ११ अप्रिल = २९ चैत्र | १२ अप्रिल = ३० चैत्र }} 53a8xdx9or62oyiylxn7fwznb4xnvti ढाँचा:इतिहासमा आज/मिति 10 3398 7432 6329 2016-03-01T08:28:27Z Devraj poudel 1655 wikitext text/x-wiki {{{{{CURRENTDAY}} {{CURRENTMONTHNAME}}}}} 1c8vn2g5nwhp0lwpjvovbemv38r6rgm ढाँचा:हिजो३ 10 3399 6325 2015-09-09T02:09:32Z Devraj poudel 1655 {{#switch:2 |#default={{#time:Y|{{{1|1}}} year}} }} को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{#switch:2 |#default={{#time:Y|{{{1|1}}} year}} }} qowjk2ctg1zrsj0wjpsq6dh0atu7gf0 ढाँचा:Hang on/notice3 10 3404 17303 6453 2022-06-13T04:39:19Z Minorax 4893 fix lint wikitext text/x-wiki <div class="center"><span style="color:green;"><span class="plainlinks">'''प्रवन्धकहरूलाई सुझाव:''' कृपया मेटाउने पूर्व यो {{pagetype|subjectspace=yes}}को [[{{TALKPAGENAME}}|वार्तालाप]]मा भएका कुराहरू राम्रोसँग अध्ययन गर्नुहोला ।</span></span></div> 6lnq6jx5l8pw7bw9x7e492gbe19c7ba ढाँचा:समर्थन 10 3405 6344 2015-09-10T02:26:16Z Devraj poudel 1655 [[File:Symbol support vote.svg|15px|link=]]&nbsp;'''<span style="color:green; text-weight:900;">समर्थन</span>'''<noin... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki [[File:Symbol support vote.svg|15px|link=]]&nbsp;'''<span style="color:green; text-weight:900;">समर्थन</span>'''<noinclude>{{Documentation|Template:Polling template}}</noinclude> 83oz0zaqjhiz12eiozqidv2vhp2oajp ढाँचा:Support 10 3406 6346 6345 2015-09-10T02:28:28Z Devraj poudel 1655 पृष्ठ[[ढाँचा:समर्थन]]मा पठाइएको wikitext text/x-wiki #Redirect [[ढाँचा:समर्थन]] i2evn6blqerz4ip9ywxofvb0gzzdz90 ढाँचा:विरोध 10 3407 6349 2015-09-10T03:10:07Z Devraj poudel 1655 {{#switch: {{#titleparts:{{FULLPAGENAME}}|1|1}}<!-- Root page of full pagename, including namespace but excluding all subpage lev... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{#switch: {{#titleparts:{{FULLPAGENAME}}|1|1}}<!-- Root page of full pagename, including namespace but excluding all subpage levels These pages (and all their subpages) don't want an icon for their votes. --> |Proposals for closing projects |Requests for new languages = |#default=[[File:Symbol oppose vote.svg|15px|विरोध]]&nbsp; }}<b>{{{विरोध|विरोध}}}</b><noinclude>{{Documentation|Template:Oppose/doc}}</noinclude> 2qjobhdrjgov90o4qh2hq1n0cvt0w1d ढाँचा:Oppose/layout 10 3408 6351 2015-09-10T03:11:45Z Devraj poudel 1655 पृष्ठ[[ढाँचा:विरोध]]मा पठाइएको wikitext text/x-wiki #Redirect [[ढाँचा:विरोध]] hbg8e0bi9p49hzufw2qeumyjqbtd7iq ढाँचा:माथि जाने 10 3413 6367 2015-09-10T18:21:55Z Devraj poudel 1655 <div style="position: absolute; bottom: .1em; right: 1.0em; border: 1px solid #a9a9a9; background: #fff;" class="boilerplate meta... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <div style="position: absolute; bottom: .1em; right: 1.0em; border: 1px solid #a9a9a9; background: #fff;" class="boilerplate metadata plainlinks"><small>[[#top|&nbsp;सिरानमा जानुहोस्&nbsp;]]</small></div> g1yjogm2b0w93t54k091gyla9rrbvaf ढाँचा:पुछारमा जाने 10 3414 6368 2015-09-10T18:23:07Z Devraj poudel 1655 <div style="position: absolute; top: 3.4em; right: 1.0em; border: 1px solid #a9a9a9; background: #fff;" class="boilerplate metada... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <div style="position: absolute; top: 3.4em; right: 1.0em; border: 1px solid #a9a9a9; background: #fff;" class="boilerplate metadata plainlinks"><small>[[#footer|&nbsp;पुछारमा जानुहोस् &nbsp;]]</small></div> __TOC__ dz95ae62gc3u86ekpanswpoqslvtv7m अष्टाध्यायी 0 3415 6372 6370 2015-09-11T10:45:13Z Devraj poudel 1655 wikitext text/x-wiki '''अष्टाध्यायी''' पाणिनि द्वारा विरचित एक व्याकरणको सूत्रमाला हो । {{ठुटो}} ==पृष्ठभूमी== # [[प्रथम अध्याय]] kji0xka9kuoacnuls3pcy4erl54n0cz चाणक्यनीति 0 3416 16208 16207 2019-02-10T05:06:32Z Tulsi 1668 16207द्वारा पुनरावलोकन [[Special:Contributions/27.34.28.92|27.34.28.92]] ([[User talk:27.34.28.92|वार्तालाप]]) खारेज गर्नुहोस wikitext text/x-wiki '''चाणक्यनीति''' {{अनुवाद}} ==सन्क्षिप्त भूमिका== [[file:Chanakya_artistic_depiction.jpg |200px|thumb|नीतिकार चाणक्य]] '''चाणक्य नीति''' [[w:चाणक्य|चाणक्य]]द्वारा नीति नियम सम्बन्धी अनेक कुराहरु लेखिएको ग्रन्थ हो । अरु कुनै ग्रन्थमा नपाइने विषयहरु रहेकाले यो पूरा विश्वभरमा पढ्ने गरिन्छ; यसमा आदर्श व्यवहार यथार्थको सुन्दर तरिकाले समन्वय गरिएको छ । ==विषय सूचि== {{अनुवाद}} * [[चाणक्यनीति सम्पूर्ण|सबै अध्यायहरू]] * [[चाणक्यनीति प्रथम अध्याय]] * [[चाणक्यनीति द्वितीय अध्याय]] * [[चाणक्यनीति तृतीय अध्याय]] * [[चाणक्यनीति चतुर्थ अध्याय]] * [[चाणक्यनीति पञ्चम अध्याय]] * [[चाणक्यनीति षष्ठ अध्याय]] * [[चाणक्यनीति सप्तम अध्याय]] * [[चाणक्यनीति अष्टौ अध्याय]] * [[चाणक्यनीति नवौ अध्याय]] * [[चाणक्यनीति दशौ अध्याय]] * [[चाणक्यनीति एगारौ अध्याय]] * [[चाणक्यनीति बाह्रौ अध्याय]] * [[चाणक्यनीति तेह्रौ अध्याय]] * [[चाणक्यनीति चौदहौ अध्याय]] * [[चाणक्यनीति पन्द्रहौ अध्याय]] <ref>[https://sa.wikibooks.org/wiki/चाणक्यनीतिः|संस्कृत पद्य]</ref> ==बाह्य सामग्रीहरू== ==सन्दर्भ सामग्री== {{reflist}} [[श्रेणी:छानिएका पुस्तकहरू]] 76z334k24az5gqcwxfm2qr7abjdc05j गीता भाष्य (रामानुज) 0 3418 6378 2015-09-11T16:42:21Z Devraj poudel 1655 '''गीता भाष्य ''' रामानुजाचार्य द्वारा श्रीमद्भगव... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki '''गीता भाष्य ''' रामानुजाचार्य द्वारा [[श्रीमद्भगवद्गीता]] मा गरिएको एक व्याख्यात्मक ग्रन्थ हो । {{ठुटो}} ==पृष्ठभूमि== [[प्रथम अध्याय]] kxuz6kccjw8aj61zrvdylys2oe5n97n मनुस्मृति 0 3419 6379 2015-09-11T16:50:04Z Devraj poudel 1655 '''मनुस्मृति''' महर्षि मनुद्वारा विरचित हिन्दू धर्... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki '''मनुस्मृति''' महर्षि मनुद्वारा विरचित हिन्दू धर्म सम्बन्धी एक महत्वपूर्ण संस्कृत भाषाको नियम कानून सम्बन्धी पुस्तक हो ।{{ठुटो}} ==पृष्ठभूमी== *[[प्रथम अध्याय]] 6r68fihmiax6saz1dxzwynjmqiuppan छन्द 0 3420 15085 15084 2016-04-02T11:00:14Z Devraj poudel 1655 [[विकिपुस्तक:हटक्याट|हटक्याट]]द्वारा [[श्रेणी:छानिएका पुस्तकहरू]] जोडियो wikitext text/x-wiki "छंदस" वेदको अर्को नाम हो। वर्णहरू रमात्राहरूको गेय व्यवस्थालाई '''छन्द''' भनिन्छ। यहि अर्थमा पद्य शब्दको प्रयोग पनि गरिन्छ। भाषामा शब्द र शब्दहरूमा वर्ण र स्वर रहन्छ। निश्चित विधानबाट सुव्यवस्थित गर्दा छन्दको नाम दिइन्छ। छन्द भनेको ध्वनिहरूको समष्टि हो। सानो सानो अथवा सानो ठुलो ध्वनिहरू जब एउटा व्यवस्थामा सामंजस्य प्राप्त गर्दछ तब यस्तोलाई शास्त्रीय नाम छन्द दिइन्छ। जबमात्रा अथवा वर्णहरूको संख्या, विराम, गति, लय तथा तुक आदि हरको नियम सँग युक्त कुनै रचना हुन्छ, यस्तोलाई छन्द अथवा [[पद्य]] भनिन्छ। यसैलाई वृत्त पनि भनिन्छ। ==शब्द बयान== छन्दस् शब्द 'छद' धातु बाट बनिएको छ। यस्को धातुगत व्युत्पत्तिमूलक अर्थ हुन्छ - 'जो आफ्नो इक्षाले चल्छ'। अत: छन्द शब्दको मूलमा गतिको भाव हुन्छ। यस प्रकार, छन्दको परिभाषा 'जब वर्णहरू यामात्राहरूको नियमित संख्याको विन्यासबाट यदि आह्लाद पैदा हुन्छ, तब यस्तोलाई छंद भनिन्छ'। ==इतिहास== छन्दको सर्वप्रथम उल्लेख [[ऋग्वेद]]मा गरिएको छ। यदी [[गद्य]]को नियम व्याकरण हो भने, [[पद्य]]को नियम छंद शास्त्र हो। = छन्दमामात्राको गिनती - गणको प्रकार र गणना = छन्दमामात्राको गिनती *अ इ उ क पि तु: १मात्रा *आ ई ऊ ए ऐ ओ औ अं अः का पी तूको: २मात्रा उदाहरण: :सत्य ‍= 'स' (१), आधा 'त' (१), र 'य' (१)मात्रा = ३मात्र :अंत = 'अं' (२) र 'त' (१)मात्रा = ३मात्रा :समर्पण = 'स' (१), 'म+र' (२), 'प' (१), 'ण' (१) = ५मात्रा :अतः = 'अ' (१), र 'तः' (२) = ३मात्रा :रास्ता = 'रा' (२), आधि 'स' (०), र 'ता' (२) = ४मात्रा। परंतु यदि 'रास्ता' लाई 'रासता' बोले वा लेखे, तब बीचको 'स' (१)मात्रा = ५मात्रा। छन्दमा गणको प्रकार र गणना :सूत्र :- यमा ता रा ज भा न स ल गा #'य'गण = यमा ता = लघु गुरू गुरू = १ २ २ #'म'गण =मा ता रा = गुरू गुरू गुरू = २ २ २ #'त'गण = ता रा ज = गुरू गुरू लघु = २ २ १ #'र'गण = रा ज भा = गुरू लघु गुरू = २ १ २ #'ज'गण = ज भा न = लघु गुरू लघु = १ २ १ #'भ'गण = भा न स = गुरू लघु लघु = २ १ १ #'न'गण = न स ल = लघु लघु लघु = १ १ १ #'स'गण = स ल गा = लघु लघु गुरू = १ १ २ *'ल'को मतलब लघु यानि १मात्रा *'गा'को मतलब गुरू यानि २मात्रा ==मात्रा र वर्णको आधारमा छन्दको विभाजन== छन्दहरूको विभाजनमात्राहरूको र वर्णहरूको चरण-भेद-सम्बन्धि विभिन्न संख्याहरूमा आधारित हुन्छ। यस कारणले छन्दको प्रकार: #सम: सम छन्दहरूमा छन्दको चारवटै चरणहरूमा वर्णस्वरसंख्या समान रहन्छ। #विशम: विषम छन्दको चारवटै चरणहरूमा वर्णहरू र स्वरहरूको संख्या असमान रहन्छ। यो वर्ण परस्पर फरक हुन्छ। वर्णहरू रमात्राहरूको केही निश्चित संख्याको पछाडी बहुसंख्यक वर्णहरू र स्वरहरूले युक्त छन्दलाई दंडक भनिन्छ। यस्को प्रकारहरू धेरै छन्। #अर्धसम: अर्धसमको पहिलो, तेस्रो र दोस्रो तथा चौथोंमा वर्णस्वर संख्या समान रहन्छ। ==स्वतंत्र वा मिश्रितको आधारमा छन्दको विभाजन== #स्वतंत्र छन्द: स्वतंत्र छन्द एकै छन्द विशेष नियमबाट बनिएको हुन्छ। #मिश्रित छन्द: २ प्रकारको हुन्छ। ##जब २ छन्दहरूको चरण एक आपसमा मिलेको हुन्छ। प्राय: यो अलग-अलग देखिन्छ तर प्राय फरक देखिंदैन। ##जब २ स्वतंत्र छन्दको स्थान-स्थानमा राखिन्छ र कैलेकाँई उनिहरूलाई मिलाउने प्रयत्न गरिन्छ। जस्तै: कुंडलिया छन्द, एउटा दोहा र ४ पद रोलालाई मिलाएर बन्द छ। ==यतिको आधारमा छन्दको विभाजन== #यत्यात्मक: निश्चित वर्णहरू यामात्राहरूमा यति राखीन्छ। यो छन्द प्राय: दीर्घाकारी हुन्छ। जस्तै: दोहा, कवित्त आदि। #अयत्यात्मक: जुन छन्दहरूमा चौपाई, द्रुत, विलंबित जस्तो छन्द आउँछ भने। यतिको विचार गरेर गणात्मक वृत्तहरूमा पनि गणहरूो बीचमा यति राखीन्छ। जस्तै:मालिनी। ==वैदिक र लौकिक छन्द विभाजन== #वैदिक छन्द: जस्को प्रयोंग वेदहरूमा गरिएको छ। यसमा ह्रस्व, दीर्घ, प्लुत और स्वरित, यो चार प्रकारको स्वरहरूको विचार गरिन्छ। र "अनुष्टुप" इत्यादि। वैदिक छन्द "अपौरुषेय"मानिन्छ। #लौकिक छन्द: यस्को प्रयोग वेदमा नगरेर सामान्य लोक वा जनसमुदायमा गरिन्छ। यो छन्द कुनै निश्चित नियममा आधारित नभएर ताल र लयमा आधारित रहन्छ। === पिङ्गलको आधारमा छन्द विभाजन === पिङ्गलले विभिन्न छन्दका बारेमा बताए। यी छन्द तीन थरी छन् #[[वार्णिक छन्द]]: छन्दमा [[वर्ण]]हरूको संख्या र, लघु र दीर्घको क्रमहरू निश्चित हुन्छ। गणको सम्बन्ध वार्णिक छन्दसँग हुन्छ। #[[मात्रिक छन्‍द]]:मात्रिक छन्दमामात्राहरूको गन्ती गरिन्छ। यो छन्दमा [[वर्ण]]हरूको संख्या र, लघु र दीर्घको क्रमहरू निश्चित हुँदैन। यो छंदमा सबै चरणहरूकोमात्राको संख्याहरू समान हुन्छ। #[[वर्णमात्रा छन्द]]: यो छन्दमा वर्णिक वामात्रिक रोकटोक हुँदैन। ====छन्दको अंग ==== #[[चरण]]: छन्दको प्रत्येक पंक्तिलाई चरण या पाउ या पद भनिन्छ। अरु नाम: पद, पाद, पाउ। #[[वर्ण]]: एकै स्वर हुने ध्वनिलाई वर्ण भनिन्छ। #[[मात्रा]]: कुनै वर्ण या ध्वनिको उच्चारण समयलाईमात्रा भनिन्छ। #[[संख्या र क्रम]]: वर्ण र मात्राहरूको गणनालाई संख्या भनिन्छ। लघु-गुरूको स्थान निर्धारणलाई क्रम भनिन्छ। #[[गण]] (गणको सम्बन्ध वार्णिक छन्दसँग छ।) #[[गति]]: छन्दलाई पढ्दा हुने लयलाई गति भनिन्छ। #[[यति (छन्द)]]: छन्दमा स्वास लिन राेकिने ठाउँलाई यति वा विराम भनिन्छ। #[[तुक]]: एउटै उच्चारण हुने शब्दहरूको प्रयोगलाई तुक भनिन्छ ====छन्दको प्रकार (पिङ्गल): ==== {{Columns-list|3| #[[अनुष्टुप् छन्द]] #[[विद्युन्माला छन्द]] #[[इन्द्रवज्रा छन्द]] #[[उपेन्द्रवज्रा छन्द]] #[[उपजाति छन्द]] #[[वंशस्थ छन्द]] #[[स्रग्विणी छन्द]] #[[स्वागता छन्द]] #[[भुजङ्गप्रयात छन्द]] #[[तोटक छन्द]] #[[द्रुतविलम्बित छन्द]] #[[वसन्ततिलका छन्द]] #[[मालिनी छन्द]] #[[पञ्चचामर छन्द]] #[[मन्दाक्रान्ता छन्द]] #[[चित्रवतीहरिणी छन्द]] #[[चित्रलेखा छन्द]] #[[शिखरिणी छन्द]] #[[शार्दूलविक्रीडित छन्द]] #[[स्रग्धरा छन्द]] #[[आर्या छन्द]] #[[शालिनी छन्द]] #[[ललिता छन्द]] #[[पृथ्वी छन्द]] #[[मञ्जुभाषिणी छन्द]] }} ==छन्दमा संगीत== प्राय: सबै छन्द कुनै न कुनै रूपमा गेय हुन्छ। राग र रागिनीवाला सबै पद छंदहरूमा भन्न सकिंदैन। त्यसैले "गीति" नामबाट कतिपय पदहरू रचिएको छ। प्राय: संगीतात्मक पदहरूमा स्वरको आरोह र अवरोहमा लघु वर्णलाई दीर्घ, दीर्घलाई लघु र अल्प लघु गरिन्छ। =बाह्य कडि= <references/> * रेकर्डिङस्हरु: [http://home.wlu.edu/~lubint/texts/index.htm H. V. Nagaraja Rao (ORI, Mysore)], [http://pantheon.yale.edu/~asd49/meters.html Ashwini Deo], [http://www.mywhatever.com/sanskrit/chant/index.html Ram Karan Sharma], [https://www.youtube.com/watch?v=CNnUhll0zzA&#t=300s Arvind Kolhatkar] * [http://www.pallawa.com.np/2011/10/16005/ पल्लव साहित्यिक ई-पत्रिका] [[श्रेणी:गजल]] [[श्रेणी:साहित्य]] [[श्रेणी:गीत]] [[श्रेणी:वेद]] [[श्रेणी:संस्कृत]] [[श्रेणी:छानिएका पुस्तकहरू]] p358nxmeefwirpk3v838l718iax2u0s उपनिषद 0 3421 6381 2015-09-11T16:57:46Z Devraj poudel 1655 '''उपनिषद्''' [[हिन्दू धर्म]]को एक महत्त्वपूर्ण श्रु... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki '''उपनिषद्''' [[हिन्दू धर्म]]को एक महत्त्वपूर्ण [[श्रुति]] [[धर्मग्रन्थ]] हो। यसमा [[ईश्वर|परमेश्वर]], परमात्मा-[[ब्रह्म]] तथा [[आत्म]]को स्वभाव र सम्बन्धका बारेमा [[दर्शनशास्त्र|दार्शनिक]] तथा ज्ञानपूर्वक वर्णन दिईएको छ। यसलाई [[वेद]]को आध्यात्मिक पक्षको सहायकको रूपमा मान्न सकिन्छ। उपनिषद् सम्पूर्ण [[भारतीय दर्शन]]हरू जस्तै [[वेदान्त]], [[जैन धर्म]] तथा [[बुद्ध धर्म|बौद्ध धर्म]]को मूल ग्रन्थ हो। उपनिषद्हरू १०८ वटा छन्। ती मध्ये पहिला १० वटालाई प्रमुख उपनिषद् मानिन्छन्। == शब्द बनौट == ''उपनिषद्'' [[संस्कृत]]का दुई शब्दहरू ''उप'' तथा ''निषद'' मिलेर बनेको हो। संस्कृतमा ''उप''को अर्थ हुन्छ ''नजीकै'' र ''निषद''को अर्थ हुन्छ ''बस्नु''। त्यसैले शाब्दिक रूपमा ''उपनिषद्''ले नजीकै बस्नु भन्ने जनाउँछ। ''उपनिषद्''ले गुरु शिक्षा प्रचलन अनुसार गुरुको नजीकै बसेर ज्ञान प्राप्त गर्ने भन्ने जनाउँछ। साधारण शब्दकोषमा ''उपनिषद्'' लाई ''अध्यात्मिक ज्ञान''को रूपमा परिभाषित गरेको पाइन्छ। [[आदि शंकराचार्य]]ले ''उपनिषद्''लाई ''आत्मज्ञान'' अथवा ''ब्रम्हज्ञान'' बराबर भएको बताएका छन्। == परिचय == बेद्मा चार प्रभाग हुन्छन् | ति हुन:- संहिता, ब्राह्मण, आरण्य र उपनिषद् | * संहितामा बैदिक देव् देवीको स्तुति र मन्त्र छन् । * ब्राह्मण बैदिक कर्म काण्ड सङ्ग सम्बन्धित छ| * आरण्यकमा कर्मकाण्ड र यज्ञ आदिको रूपक कथा एवम ब्याख्या छन् । * अन्त्यमा उपनिषद्मा बैदिक दर्शनको सार प्रस्तुत गरिएका छन् । बेदको अन्त्यमा आउने हुनाले यसलाई '''बेदान्त''' पनि भनिन्छ | हरेक उपनिषद्हरू चार वेदहरू([[ऋग्वेद]], [[यजुर्वेद]], [[सामवेद]], [[अथर्ववेद]])सँग सम्बन्धित छन्। बैदिक शिक्षालयका शाखाहरूमा उपनिषद् मौखिक रूपमा सिकाउँदै आईएको थियो। सबैभन्दा लामो [[बृहदारण्यक]] उपनिषद् र सबैभन्दा पुरानो [[छान्दोग्य]] उपनिषद् हो। उपनिषद् [[संस्कृत भाषा]]मा लेखिएको छ र यसमा प्रयोग भएको भाषालाई पछिल्लो [[वैदिक सँस्कृत]] भन्ने गरिन्छ। सबैभन्दा पुराना उपनिषद्हरू पद्यको रूपमा लेखिएका छन्। ती उपनिषद्हरू सातौं देखि आठौं ई. पू.मा लेखिएको मानिन्छ। पछि गएर उपनिषद्का थुप्रै श्रृङ्खलाहरू गद्यको रूपमा लेखिएका छन् जस्तै [[ईश]], [[मान्डुक्य]], [[कठ]] आदि। ई. सं. १६५६मा भारतीय मुगल सम्राट [[शहाजहाँ]]का पुत्र [[दारा शिखो]]ले उपनिषद्लाई संस्कृतबाट [[फारसी]] भाषामा अनुवाद गर्न लगाए जसलाई फारसीमा उपनेखत भनिन्छ। ई. सं. १८०२ देखि १८०४ सम्म Abraham-Hyacinthe Anquetil Du Perronले फारसी भाषा बाट ल्याटिन भाषामा अनुवाद गरे। उक्त अनुवादमा ग्रिक, ल्याटिन, फारसी, अरबी र संस्कृतको अनौठो समिश्रण भेटिन्छ। == हिन्दू धर्ममा उपनिषद्को स्थान == वैदिक ज्ञाताहरू वेदलाई कवितात्मक लयमा लेखिएको मन्त्र अथवा [[संहिता]] मान्दछन्। वेदान्तमा मुख्य रूपले [[आरण्यक]] तथा उपनिषद्हरू पर्दछन्। उपनिषद्ले मुख्य रूपमा वैदिक श्लोकहरूमा उल्लेखित सम्पूर्ण आध्यात्मिक विचारहरू अँगाल्दछन्। उपनिषद्‌बाट सम्पूर्ण हिन्दू तथा भारतीय दर्शन धेरै हद सम्म प्रभावित छन्। यसमा आस्था राख्नेहरूले उपनिषद् केवल दार्शनिक मात्र नभैकन [[ध्यान]] तथा आध्यात्मिक ज्ञानको श्रोतको रूपमा मान्दछन्। == दर्शन == [[अद्वेत वेदान्त]]मा उपनिषद्को सारंश एक वाक्यांमा लेखिएको छ : तत् त्वं असि (तिमी त्यही हौ)। र निचोडमा निराकार व्रह्म तथा आत्म एकै हुन् भनिएको छ। उपनिषद्ले ओम् शब्द एक आलौकिक शब्द भएको भन्ने सबैभन्दा राम्रो तरिकाले परिभाषित गरेको छ र यसले उत्पन्न गराउने कम्पनले परमात्मा सँग एक गराउँदछ भन्ने उल्लेख गरेको छ। ईशा उपनिषद्ले आत्मको बारेमा यसरी उल्लेख गरेको छ : <br /> जसले आत्ममा सम्पूर्ण जीवहरू देख्दछ तथा सम्पूर्ण जीवहरूमा आत्म, आत्मबाट कहिल्यै हट्दैन। <br /> ओम् शान्ति शान्ति शान्ति यो मन्त्र, जसले आलौकिक शान्तिको निम्ता गर्दछ, उपनिषद्मा सबैभन्दा पहिले भेटिन्छ। सुफि दर्शनमा उपनिषद्को निकै प्रभाव परेको हुनाले यसलाई हिन्दू तथा [[इस्लाम धर्म]]को सेतुको रूपमा पनि मान्न सकिन्छ। == मुख्य उपनिषद्हरू == प्रचलनमा दुई सय भन्दा बढि उपनिषद्हरू भएपनि दार्शनिक आदि शंकराचार्यले एघारवटामा मात्र विश्लेशण गरेका छन्। आदि शंकराचार्यले गरेका विश्लेषणहरूनै सबैभन्दा पुराना र मौलिक मानिन्छन्। मुक्तिका उपनिषद्‌मा १०८ उपनिषद्हरूको उल्लेख गरिएको छ। उपनिषद् [[हिन्दू धर्म]]को आध्यात्मिक तथा दार्शनिक पक्षको आधार स्तमभ पनि मान्न सकिन्छ। पुराना उपनिषद्हरू मध्ये [[ऐतरेय]] र [[कौषीतकि]] ऋग्वेद सँग सम्बन्धित छन् भने [[केन]] तथा [[छान्दोग्य उपनिषद्]] [[सामवेद]] सँग सम्बन्धित छन्। त्यस्तै ईश, [[तैत्तिरीय]] र [[बृहदारण्यक उपनिषद्]] [[यजुर्वेद]] सँग अनि [[प्रश्न]] र [[मुण्डक]] [[अथर्ववेद]] सँग सम्बन्धित छन्। यसका साथै [[मुण्डक]], [[कठ]] महत्वपूर्ण उपनिषद्हरू मध्ये पर्दछन्। * [[उपनिषद् सूची]] == सम्बन्धित लेखहरू == * [[हिन्दू धर्म]] * [[वेद]] * [[संस्कृत]] == बाहिरी लिंकहरू == * [http://wikisource.org/wiki/उपनिषद् Wikisourceमा सम्पूर्ण १०८ उपनिषद्हरू उपलब्ध छन् ।] [[श्रेणी:हिन्दू धर्म]] [[श्रेणी:धर्मग्रन्थ]] [[श्रेणी:संस्कृत]] f4we8ry88vf3b8jvofm50nulf9sdprp उपनिषद् सूची 0 3422 6382 2015-09-11T16:59:18Z Devraj poudel 1655 {{Wikify|date=जुन २०११}} {{Orphan|date=जुन २०११}} देहायका १०८ उपिनष... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{Wikify|date=जुन २०११}} {{Orphan|date=जुन २०११}} देहायका १०८ उपिनषद्हरूको सूची मुक्तिक उपनिषद्मा १:३०-३९ दिइएको छ| यी १०८ उपिनषद्हरूलाई निम्न बमोजिम बर्गीकरण गरिएको छ : १९ उपिनषद् शुक्ल यजुर्वेदमा | यिनको शान्तिपाठ पूर्णमदः...बाट आरम्भ हुन्छ | ३२ उपिनषद कृष्ण यजुर्वेदमा |यिनको शान्तिपाठ सहनाववतु...बाट आरम्भ हुन्छ | १६ उपिनषद् सामवेदमा |यिनको शान्तिपाठ आप्यायन्तु...बाट आरम्भ हुन्छ | ३१ उपिनषद् अथर्ववेदमा |यिनको शान्तिपाठ भद्रं कर्णेभिः ...बाट आरम्भ हुन्छ | १० उपिनषद् ऋग्वेदमा |यिनको शान्तिपाठ वण्मे मनिस ...बाट आरम्भ हुन्छ | यी १०८ उपिनषद् वाहेक कतै कतै अन्य ४ उपिनषद्को पनि उल्लेख गरिएको पाइन्छ | ती हुन् :-नारायण, नृसिंह, रामतापनी तथा गोपाल == सूची== *१.ईश = शुक्ल यजुर्वेद, मुख्य उपनिषद् *२.[[केन उपनिषद्]] = साम वेद, मुख्य उपनिषद् *३.कठ उपनिषद् = कृष्ण यजुर्वेद, मुख्य उपनिषद् *४.[[प्रश्‍न उपनिषद्]] = अथर्व वेद, मुख्य उपनिषद् *५.मुण्डक उपनिषद् = अथर्व वेद, मुख्य उपनिषद् *६.माण्डुक्य उपनिषद् = अथर्व वेद, मुख्य उपनिषद् *७.तैत्तिरीय उपनिषद् = कृष्ण यजुर्वेद, मुख्य उपनिषद् *८.ऐतरेय उपनिषद् = ऋग् वेद, मुख्य उपनिषद् *९.[[छान्दोग्य उपनिषद्]] = साम वेद, मुख्य उपनिषद् *१०.[[बृहदारण्यक उपनिषद्]] = शुक्ल यजुर्वेद, मुख्य उपनिषद् *११.ब्रह्म उपनिषद् = कृष्ण यजुर्वेद, संन्यास उपनिषद् *१२.कैवल्य उपनिषद् = कृष्ण यजुर्वेद, शैव उपनिषद् *१३.जाबाल उपनिषद् (यजुर्वेद) = शुक्ल यजुर्वेद, संन्यास उपनिषद् *१४.श्वेताश्वतर उपनिषद् = कृष्ण यजुर्वेद, सामान्य उपनिषद् *१५.हंस उपनिषद् = शुक्ल यजुर्वेद, योग उपनिषद् *१६.आरुणेय उपनिषद् = साम वेद, संन्यास उपनिषद् *१७.गर्भ उपनिषद् = कृष्ण यजुर्वेद, सामान्य उपनिषद् *१८.नारायण उपनिषद् = कृष्ण यजुर्वेद, वैष्णव उपनिषद् *१९.परमहंस उपनिषद् = शुक्ल यजुर्वेद, संन्यास उपनिषद् *२०.अमृत-बिन्दु उपनिषद् = कृष्ण यजुर्वेद, योग उपनिषद् *२१.अमृत-नाद उपनिषद् = कृष्ण यजुर्वेद, योग उपनिषद् *२२.अथर्व-शिर उपनिषद् = अथर्व वेद, शैव उपनिषद् *२३.अथर्व-शिख उपनिषद् =अथर्व वेद, शैव उपनिषद् *२४.मैत्रायणि उपनिषद् = साम वेद, सामान्य उपनिषद् *२५.कौषीतकि उपनिषद् = ऋग् वेद, सामान्य उपनिषद् *२६.बृहज्जाबाल उपनिषद् = अथर्व वेद, शैव उपनिषद् *२७.नृसिंहतापनी उपनिषद् = अथर्व वेद, वैष्णव उपनिषद् *२८.कालाग्निरुद्र उपनिषद् = कृष्ण यजुर्वेद, शैव उपनिषद् *२९.मैत्रेयि उपनिषद् = साम वेद, संन्यास उपनिषद् *३०.सुबाल उपनिषद् = शुक्ल यजुर्वेद, सामान्य उपनिषद् *३१.क्षुरिक उपनिषद् = कृष्ण यजुर्वेद, योग उपनिषद् *३२.मान्त्रिक उपनिषद् = शुक्ल यजुर्वेद, सामान्य उपनिषद् *३३.सर्व-सार उपनिषद् = कृष्ण यजुर्वेद, सामान्य उपनिषद् *३४.निरालम्ब उपनिषद् = शुक्ल यजुर्वेद, सामान्य उपनिषद् *३५.शुक-रहस्य उपनिषद् = कृष्ण यजुर्वेद, सामान्य उपनिषद् *३६.वज्रसूचि उपनिषद् = साम वेद, सामान्य उपनिषद् *३७.तेजो-बिन्दु उपनिषद् = कृष्ण यजुर्वेद, संन्यास उपनिषद् *३८.नाद-बिन्दु उपनिषद् = ऋग् वेद, योग उपनिषद् *३९.ध्यानबिन्दु उपनिषद् = कृष्ण यजुर्वेद, योग उपनिषद् *४०.ब्रह्मविद्या उपनिषद् = कृष्ण यजुर्वेद, योग उपनिषद् *४१.योगतत्त्व उपनिषद् = कृष्ण यजुर्वेद, योग उपनिषद् *४२.आत्मबोध उपनिषद् = ऋग् वेद, सामान्य उपनिषद् *४३.परिव्रात् उपनिषद् (नारदपरिव्राजक) = अथर्व वेद, संन्यास उपनिषद् *४४.त्रिषिखि उपनिषद् = शुक्ल यजुर्वेद, योग उपनिषद् *४५.सीता उपनिषद् = अथर्व वेद, शाक्त उपनिषद् *४६.योगचूडामणि उपनिषद् = साम वेद, योग उपनिषद् *४७.निर्वाण उपनिषद् = ऋग् वेद, संन्यास उपनिषद् *४८.मण्डलब्राह्मण उपनिषद् = शुक्ल यजुर्वेद, योग उपनिषद् *४९.दक्षिणामूर्ति उपनिषद् = कृष्ण यजुर्वेद, शैव उपनिषद् *५०.शरभ उपनिषद् = अथर्व वेद, शैव उपनिषद् *५१.स्कन्द उपनिषद् (त्रिपाड्विभूटि) = कृष्ण यजुर्वेद, सामान्य उपनिषद् *५२.महानारायण उपनिषद् = अथर्व वेद, वैष्णव उपनिषद् *५३.अद्वयतारक उपनिषद् = शुक्ल यजुर्वेद, संन्यास उपनिषद् *५४.रामरहस्य उपनिषद् = अथर्व वेद, वैष्णव उपनिषद् *५५.रामतापणि उपनिषद् = अथर्व वेद, वैष्णव उपनिषद् *५६.वासुदेव उपनिषद् = साम वेद, वैष्णव उपनिषद् *५७.मुद्गल उपनिषद् = ऋग् वेद, सामान्य उपनिषद् *५८.शाण्डिल्य उपनिषद् = अथर्व वेद, योग उपनिषद् *५९.पैंगल उपनिषद् = शुक्ल यजुर्वेद, सामान्य उपनिषद् *६०.भिक्षुक उपनिषद् = शुक्ल यजुर्वेद, संन्यास उपनिषद् *६१.महत् उपनिषद् = साम वेद, सामान्य उपनिषद् *६२.शारीरक उपनिषद् = कृष्ण यजुर्वेद, सामान्य उपनिषद् *६३.योगशिखा उपनिषद् = कृष्ण यजुर्वेद, योग उपनिषद् *६४.तुरीयातीत उपनिषद् = शुक्ल यजुर्वेद, संन्यास उपनिषद् *६५.संन्यास उपनिषद् = साम वेद, संन्यास उपनिषद् *६६.परमहंस-परिव्राजक उपनिषद् = अथर्व वेद, संन्यास उपनिषद् *६७.अक्षमालिक उपनिषद् = ऋग् वेद, शैव उपनिषद् *६८.अव्यक्त उपनिषद् = साम वेद, वैष्णव उपनिषद् *६९.एकाक्षर उपनिषद् = कृष्ण यजुर्वेद, सामान्य उपनिषद् *७०.अन्नपूर्ण उपनिषद् = अथर्व वेद, शाक्त उपनिषद् *७१.सूर्य उपनिषद् = अथर्व वेद, सामान्य उपनिषद् *७२.अक्षि उपनिषद् = कृष्ण यजुर्वेद, सामान्य उपनिषद् *७३.अध्यात्मा उपनिषद् = शुक्ल यजुर्वेद, सामान्य उपनिषद् *७४.कुण्डिक उपनिषद् = साम वेद, संन्यास उपनिषद् *७५.सावित्रि उपनिषद् = साम वेद, सामान्य उपनिषद् *७६.आत्मा उपनिषद् = अथर्व वेद, सामान्य उपनिषद् *७७.पाशुपत उपनिषद् = अथर्व वेद, योग उपनिषद् *७८.परब्रह्म उपनिषद् = अथर्व वेद, संन्यास उपनिषद् *७९.अवधूत उपनिषद् = कृष्ण यजुर्वेद, संन्यास उपनिषद् *८०.त्रिपुरातपनि उपनिषद् = अथर्व वेद, शाक्त उपनिषद् *८१.देवि उपनिषद् = अथर्व वेद, शाक्त उपनिषद् *८२.त्रिपुर उपनिषद् = ऋग् वेद, शाक्त उपनिषद् *८३.कठरुद्र उपनिषद् = कृष्ण यजुर्वेद, संन्यास उपनिषद् *८४.भावन उपनिषद् = अथर्व वेद, शाक्त उपनिषद् *८५.रुद्र-हृदय उपनिषद् = कृष्ण यजुर्वेद, शैव उपनिषद् *८६.योग-कुण्डलिनि उपनिषद् = कृष्ण यजुर्वेद, योग उपनिषद् *८७.भस्म उपनिषद् = अथर्व वेद, शैव उपनिषद् *८८.रुद्राक्ष उपनिषद् = साम वेद, शैव उपनिषद् *८९.गणपति उपनिषद् = अथर्व वेद, शैव उपनिषद् *९०.दर्शन उपनिषद् = साम वेद, योग उपनिषद् *९१.तारसार उपनिषद् = शुक्ल यजुर्वेद, वैष्णव उपनिषद् *९२.महावाक्य उपनिषद् = अथर्व वेद, योग उपनिषद् *९३.पञ्च-ब्रह्म उपनिषद् = कृष्ण यजुर्वेद, शैव उपनिषद् *९४.प्राणाग्नि-होत्र उपनिषद् = कृष्ण यजुर्वेद, सामान्य उपनिषद् *९५.गोपाल-तपणि उपनिषद् = अथर्व वेद, वैष्णव उपनिषद् *९६.कृष्ण उपनिषद् = अथर्व वेद, वैष्णव उपनिषद् *९७.याज्ञवल्क्य उपनिषद् = शुक्ल यजुर्वेद, संन्यास उपनिषद् *९८.वराह उपनिषद् = कृष्ण यजुर्वेद, संन्यास उपनिषद् *९९.शात्यायनि उपनिषद् = शुक्ल यजुर्वेद, संन्यास उपनिषद् *१००.हयग्रीव उपनिषद् (१००) = अथर्व वेद, वैष्णव उपनिषद् *१०१.दत्तात्रेय उपनिषद् = अथर्व वेद, वैष्णव उपनिषद् *१०२.गारुड उपनिषद् = अथर्व वेद, वैष्णव उपनिषद् *१०३.कलि-सन्तारण उपनिषद् = कृष्ण यजुर्वेद, वैष्णव उपनिषद् *१०४.जाबाल उपनिषद् (सामवेद) = साम वेद, शैव उपनिषद् *१०५.सौभाग्य उपनिषद् = ऋग् वेद, शाक्त उपनिषद् *१०६.सरस्वती-रहस्य उपनिषद् = कृष्ण यजुर्वेद, शाक्त उपनिषद् *१०७.बह्वृच उपनिषद् = ऋग् वेद, शाक्त उपनिषद् *१०८.मुक्तिक उपनिषद् (१०८) = शुक्ल यजुर्वेद, सामान्य उपनिषद् [[श्रेणी:धर्म]] [[hi:उपनिषद् सूची]] [[sa:उपनिषद्]] 6w5m0yxjjvtcbfdlon21mva1gf8fb5c छान्दोग्य उपनिषद् 0 3423 6383 2015-09-11T17:01:59Z Devraj poudel 1655 [[सामवेद]]को कौथुम संहिताकौ ब्राह्मण ग्रन्थका अन्... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki [[सामवेद]]को कौथुम संहिताकौ ब्राह्मण ग्रन्थका अन्तिम आठ अध्यायहरूको नाम '''छान्दोग्योपनिषद्''' हो । कौथुम [[ब्राह्मण]]को अन्तिम दश अध्यायलाई छान्दोग्य ब्राह्मण पनि भनिन्छ । प्रस्तुत उपनिषदमा अनेक विद्या, ओंकार, ब्रह्मचर्य, गृहस्थ, वानप्रस्थ, आदिका साथै गायत्री उपासना, अध्यात्म शिक्षा, सृष्टि, ब्रह्मोपासना जस्ता विषयहरूको विषद वर्णन पाइन्छ ।<ref> शर्मा, गोपीकृष्ण (दो.सं.२०५३), '''[[संस्कृत]] [[साहित्य]]को रूपरेखा''' काठमाडौं : अभिनव प्रकाशन</ref> {{ठुटो}} == सन्दर्भ सूची == {{reflist}} [[श्रेणी:धर्म]] [[श्रेणी:उपनिषद]] [[श्रेणी:वेद]] [[श्रेणी:हिन्दु धर्म]] [[श्रेणी:धर्मग्रन्थ]] [[श्रेणी:संस्कृत]] hutdp6rot4umvgqaf7ul41erd0di7f4 बृहदारण्यक उपनिषद् 0 3424 6384 2015-09-11T17:03:18Z Devraj poudel 1655 आकारका दृष्टिले यो सबैभन्दा ठुलो उपनिषद् हो । यो... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki आकारका दृष्टिले यो सबैभन्दा ठुलो उपनिषद् हो । यो शतपथ ब्राह्मणको एक अंश हो । महर्षि याज्ञवल्क्य यस उपनिषद्का तत्त्वज्ञ उपदेष्टा हुन् , यसमा नीतिपरक, ब्रह्मपरक, सृष्टिपरक विषयहरूको विषद विवेचन पाइन्छ । सबै प्राणीका हृदयमा एउटै परमात्माको निवास छ र त्यो अमर एवं अविनाशी छ भन्ने कुरा पनि यसले उद्घोष गरेको छ ।<ref name="">शर्मा, गोपीकृष्ण (दो.सं.२०५३), '''[[संस्कृत]] [[साहित्य]]को रूपरेखा''' काठमाडौं : अभिनव प्रकाशन</ref> {{ठुटो}} [[श्रेणी:धर्म]] [[श्रेणी:उपनिषद्]] [[श्रेणी:वेद]] [[श्रेणी:हिन्दु धर्म]] [[श्रेणी:धर्मग्रन्थ]] [[श्रेणी:संस्कृत]] == सन्दर्भ सूची == {{reflist}} 8aub8jv19677goa658d0bxfhvukqgcp अक्षमालिकोपनिषद 0 3425 8036 6385 2016-03-22T02:20:55Z Devraj poudel 1655 /* यो पनि हेर्नुहोस् */ wikitext text/x-wiki '''अक्षमालिका उपनिषद''' [[ऋग्वेद|ॠग्वेद]] शाखा को अन्तर्गतमा पर्ने एक [[उपनिषद्|उपनिषद]] हो। येसमा प्रजापति ब्रह्मा र कुमार कार्तिकेय को प्रश्नोत्तर प्रस्तुत गरिएको छ। येसमा सबैभन्दा पहिला 'अक्षमाला' को विषय मा जिज्ञासा गरियेको छ। यो के हो, येसको कतिवटा लक्षण छन्, कति भेद छन्, कति सूत्रहरु छन्? जस्ता प्रस्नाका उत्तर यो उपनिषदमा पाईन्छ। == विवरण == {{ठुटो}} == सन्दर्भ सामग्रीहरू == {{reflist}} == यो पनि हेर्नुहोस् == {{उपनिषद}} == बाह्य लिङ्कहरू == * [http://www.celextel.org/upanishads/rig_veda/akshamalika.html Aksha Malika Upanishad] (अङ्ग्रेजी अनुवाद) * [http://navbharattimes.indiatimes.com/articleshow/2337876.cms उपनिषदों ने आत्मनिरीक्षण का मार्ग बताया] === मूल ग्रन्थ === * [http://sanskrit.gde.to/doc_upanishhat/ Upanishads at Sanskrit Documents Site] * [http://www.swargarohan.org/Upanishad/main.htm पीडीईएफ् प्रारूप, देवनागरी मा अनेक उपनिषद] * [http://www.sub.uni-goettingen.de/ebene_1/fiindolo/gretil.htm#Upan GRETIL] * [http://titus.uni-frankfurt.de/indexe.htm?/texte/texte.htm TITUS] === अनुवाद === * [http://www.sacred-texts.com/hin/upan/index.htm Translations of major Upanishads] * [http://www.bharatadesam.com/spiritual/upanishads/aitareya_upanishad.php 11 principal Upanishads with translations] * [http://www.sankaracharya.org Translations of principal Upanishads at sankaracharya.org] * [http://www.tititudorancea.com/z/vedanta.htm Upanishads and other Vedanta texts] * [http://www.kavitakosh.org/mridul.htm डॉ मृदुल कीर्ति द्वारा उपनिषदो को हिन्दी काव्य रूपान्तरण] * [http://www.celextel.org/108upanishads/ Complete translation on-line into English of all 108 Upaniṣad-s] [not only the 11 (or so) major ones to which the foregoing links are meagerly restricted]-- lacking, however, diacritical marks [[श्रेणी:धर्म]] [[श्रेणी:उपनिषद]] [[श्रेणी:वेद]] [[श्रेणी:हिन्दु धर्म]] [[श्रेणी:धर्मग्रन्थ]] [[श्रेणी:संस्कृत]] 3c6sqqbcuqvxo231q2za8nbpsymoph5 ढाँचा:उपनिषद 10 3426 6386 2015-09-11T17:07:29Z Devraj poudel 1655 {{Navbox | name = उपनिषद | title = [[उपनिषद ]] |image=चित्र:Hindu religious books.gif|100px... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{Navbox | name = उपनिषद | title = [[उपनिषद ]] |image=[[चित्र:Hindu religious books.gif|100px]] |bodystyle = background:white; width:100%; vertical-align:middle; |titlestyle = background-color:#CCCCFF; |groupstyle = background-color:#CCCCFF;width:15% |state = <includeonly>collapsed</includeonly> |group1 = ॠग्वेदीय <br />उपनिषद |list1 = [[अक्षमालिकोपनिषद]]{{*}} [[आत्मबोधोपनिषद]]{{*}} [[ऐतरेयोपनिषद]]{{*}} [[कौषीतकि ब्राह्मणोपनिषद]]{{*}} [[नादबिन्दुपनिषद]]{{*}} [[निर्वाणोपनिषद]]{{*}} [[बहवृचोपनिषद]]{{*}} [[मृदगलोपनिषद]]{{*}} [[राधोपनिषद]]{{*}} [[सौभाग्यलक्ष्म्युपनिषद]] |group2 = '''शुक्ल यजुर्वेदीय <br />उपनिषद''' |list2 =[[अद्वयतारकोपनिषद]]{{*}} [[अध्यात्मोपनिषद]]{{*}} [[ईशावास्योपनिषद]]{{*}} [[जाबालोपनिषद]]{{*}} [[तुरीयातीतोपनिषद]]{{*}} [[त्रिशिखिब्राह्मणोपनिषद]]{{*}} [[निरालम्बोपनिषद]]{{*}} [[परमहंसोपनिषद]]{{*}} [[पैंगलोपनिषद]]{{*}} [[बृहदारण्यकोपनिषद]]{{*}} [[भिक्षुकोपनिषद]]{{*}} [[मन्त्रिकोपनिषद]]{{*}} [[याज्ञवल्क्योपनिषद]]{{*}} [[शाट्यायनीयोपनिषद]] {{*}} [[शिवसंकल्पोपनिषद]]{{*}} [[सुबालोपनिषद]]{{*}} [[हंसोपनिषद]] |group3 = '''कृष्ण यजुर्वेदीय <br />उपनिषद''' |list3 = [[अक्षि उपनिषद]]{{*}} [[अमृतनादोपनिषद]]{{*}} [[कठोपनिषद]]{{*}} [[कठरूद्रोपनिषद]]{{*}} [[कलिसन्तरणोपनिषद]]{{*}} [[कैवल्योपनिषद]]{{*}} [[कालाग्निरूद्रोपनिषद]]{{*}} [[चाक्षुषोपनिषद]]{{*}} [[क्षुरिकोपनिषद]]{{*}} [[तैत्तिरीयोपनिषद]]{{*}} [[दक्षिणामूर्ति उपनिषद]]{{*}} [[ध्यानबिन्दु उपनिषद]]{{*}} [[नारायणोपनिषद]]{{*}} [[रूद्रहृदयोपनिषद]]{{*}} [[शारीरिकोपनिषद]]{{*}} [[शुकरहस्योपनिषद]]{{*}} [[श्वेताश्वतरोपनिषद]] |group4 = '''सामवेदीय <br />उपनिषद''' |list4 =[[आरूणकोपनिषद]]{{*}} [[केनोपनिषद]]{{*}} [[कुण्डिकोपनिषद]]{{*}} [[छान्दोग्य उपनिषद्]]{{*}} [[जाबाल्युपनिषद]]{{*}} [[जाबालदर्शनोपनिषद]]{{*}} [[महोपनिषद्]]{{*}} [[मैत्रेय्युग्पनिषद]]{{*}} [[योगचूडाण्युपनिषद]]{{*}} [[रूद्राक्षजाबालोपनिषद]]{{*}} [[वज्रसूचिकोपनिषद]]{{*}} [[संन्यासोपनिषद]]{{*}} [[सावित्र्युपनिषद]] |group5 = अथर्ववेदीय <br />उपनिषद |list5 = [[अथर्वशिर उपनिषद]]{{*}} [[गणपति उपनिषद]]{{*}} [[गोपालपूर्वतापनीयोपनिषद]]{{*}} [[नृसिंहोत्तरतापनीयोपनिषद]]{{*}} [[नारदपरिव्राजकोपनिषद]]{{*}} [[परब्रह्मोपनिषद]]{{*}} [[प्रश्नोपनिषद]]{{*}} [[महावाक्योपनिषद]]{{*}} [[माण्डूक्योपनिषद]]{{*}} [[मुण्डकोपनिषद]]{{*}} [[श्रीरामपूर्वतापनीयोपनिषद]]{{*}} [[शाण्डिल्योपनिषद]]{{*}} [[सीता उपनिषद]]{{*}} [[सूर्योपनिषद]] |group6 = |list6 = }} <noinclude>[[श्रेणी:उपनिषद]]</noinclude> 2id8xoqfl5pyskj2bfn97xtxp5okxg4 ढाँचा:* 10 3427 6387 2015-09-11T17:09:01Z Devraj poudel 1655 <span style="white-space:nowrap">{{{1|}}} <small>•</small></span> को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <span style="white-space:nowrap">{{{1|}}} <small>•</small></span> 1szk86lzblrd03fd8a56h1s2qa692v2 आत्मबोधोपनिषद 0 3428 6388 2015-09-11T17:10:15Z Devraj poudel 1655 '''आत्मबोधोपनिषद''' [[ऋग्वेद|ॠग्वेदीय]] शाखा को अन्तर... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki '''आत्मबोधोपनिषद''' [[ऋग्वेद|ॠग्वेदीय]] शाखा को अन्तर्गत एक [[उपनिषद्|उपनिषद]] हो। यो उपनिषद [[संस्कृत भाषा]]मा लिखित छ। येसको रचियता वैदिक काल को ऋषिहरु हुन् भन्ने मानिन्छ तर मुख्यत [[व्यास (ऋषि)|वेद व्यास]]लाई उपनिषदहरुको लेखक मानिन्छ। ==विवरण== {{ठुटो}} ==यो पनि हेर्नुहोस्== {{उपनिषद}} ==सन्दर्भ सामग्रीहरू== {{reflist}} ==बाह्य लिङ्कहरू== * [http://navbharattimes.indiatimes.com/articleshow/2337876.cms उपनिषदले आत्मनिरीक्षणको मार्ग बतायो] === मूल ग्रन्थ === * [http://sanskrit.gde.to/doc_upanishhat/ Upanishads at Sanskrit Documents Site] * [http://www.swargarohan.org/Upanishad/main.htm पीडीईएफ् प्रारूप, देवनागरी मा अनेक उपनिषद] * [http://www.sub.uni-goettingen.de/ebene_1/fiindolo/gretil.htm#Upan GRETIL] * [http://titus.uni-frankfurt.de/indexe.htm?/texte/texte.htm TITUS] === अनुवाद === * [http://www.sacred-texts.com/hin/upan/index.htm Translations of major Upanishads] * [http://www.bharatadesam.com/spiritual/upanishads/aitareya_upanishad.php 11 principal Upanishads with translations] * [http://www.sankaracharya.org Translations of principal Upanishads at sankaracharya.org] * [http://www.tititudorancea.com/z/vedanta.htm Upanishads and other Vedanta texts] * [http://www.kavitakosh.org/mridul.htm डॉ मृदुल कीर्ति द्वारा उपनिषदोको हिन्दी काव्य रूपान्तरण] * [http://www.celextel.org/108upanishads/ Complete translation on-line into English of all 108 Upaniṣad-s] [not only the 11 (or so) major ones to which the foregoing links are meagerly restricted]-- lacking, however, diacritical marks [[श्रेणी:धर्म]] [[श्रेणी:उपनिषद]] [[श्रेणी:वेद]] [[श्रेणी:हिन्दु धर्म]] [[श्रेणी:धर्मग्रन्थ]] [[श्रेणी:संस्कृत]] s4ayibds7x8y56j3kefjit6i1d3rfhk ढाँचा:Reflist 10 3429 6389 2015-09-12T07:38:42Z Devraj poudel 1655 <div class="reflist <!-- -->{{#if: {{{1|}}} | {{#iferror: {{#ifexpr: {{{1|1}}} > 1 }} | references-column-width... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <div class="reflist <!-- -->{{#if: {{{1|}}} | {{#iferror: {{#ifexpr: {{{1|1}}} > 1 }} | references-column-width | references-column-count references-column-count-{{#if:1|{{{1}}}}} }} | {{#if: {{{colwidth|}}} | references-column-width }} }}" style="<!-- -->{{#if: {{{1|}}} | {{#iferror: {{#ifexpr: {{{1|1}}} > 1 }} | {{column-width|{{#if:1|{{{1}}}}}}} | {{column-count|{{#if:1|{{{1}}}}}}} }} | {{#if: {{{colwidth|}}} | {{column-width|{{{colwidth}}}}} }} }} list-style-type: <!-- -->{{{liststyle|{{#switch: {{{group|}}} | upper-alpha | upper-roman | lower-alpha | lower-greek | lower-roman = {{{group}}} | #default = decimal}}}}};"> {{#tag:references|{{{refs|}}}|group={{{group|}}}}}</div><noinclude> {{documentation}}</noinclude> f3apxyfsq3ms5u18bf7m8mihj4dfed0 ढाँचा:स्रोत 10 3430 6390 2015-09-12T07:40:31Z Devraj poudel 1655 पृष्ठ[[ढाँचा:Reflist]]मा पठाइएको wikitext text/x-wiki #Redirect [[ढाँचा:Reflist]] sgi3bt0yw6jeoamhi1b21k7jlngam55 ढाँचा:Cite web 10 3431 6391 2015-09-12T07:44:23Z Devraj poudel 1655 <includeonly>{{Citation/core |Citation class=web |Surname1 = {{{last|{{{surname|{{{last1|{{{surname1|{{{author1|{{{author|{{{... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <includeonly>{{Citation/core |Citation class=web |Surname1 = {{{last|{{{surname|{{{last1|{{{surname1|{{{author1|{{{author|{{{authors|}}}}}}}}}}}}}}}}}}}}} |Surname2 = {{{last2|{{{surname2|{{{author2|}}}}}}}}} |Surname3 = {{{last3|{{{surname3|{{{author3|}}}}}}}}} |Surname4 = {{{last4|{{{surname4|{{{author4|}}}}}}}}} |Surname5 = {{{last5|{{{surname5|{{{author5|}}}}}}}}} |Surname6 = {{{last6|{{{surname6|{{{author6|}}}}}}}}} |Surname7 = {{{last7|{{{surname7|{{{author7|}}}}}}}}} |Surname8 = {{{last8|{{{surname8|{{{author8|}}}}}}}}} |Surname9 = {{{last9|{{{surname9|{{{author9|}}}}}}}}} |Given1 = {{{first1|{{{given1|{{{first|{{{given|}}}}}}}}}}}} |Given2 = {{{first2|{{{given2|}}}}}} |Given3 = {{{first3|{{{given3|}}}}}} |Given4 = {{{first4|{{{given4|}}}}}} |Given5 = {{{first5|{{{given5|}}}}}} |Given6 = {{{first6|{{{given6|}}}}}} |Given7 = {{{first7|{{{given7|}}}}}} |Given8 = {{{first8|{{{given8|}}}}}} |Given9 = {{{first9|{{{given9|}}}}}} |Authorlink1 = {{{author-link|{{{author1-link|{{{authorlink|{{{authorlink1|}}}}}}}}}}}} |Authorlink2 = {{{author2-link|{{{authorlink2|}}}}}} |Authorlink3 = {{{author3-link|{{{authorlink3|}}}}}} |Authorlink4 = {{{author4-link|{{{authorlink4|}}}}}} |Authorlink5 = {{{author5-link|{{{authorlink5|}}}}}} |Authorlink6 = {{{author6-link|{{{authorlink6|}}}}}} |Authorlink7 = {{{author7-link|{{{authorlink7|}}}}}} |Authorlink8 = {{{author8-link|{{{authorlink8|}}}}}} |Authorlink9 = {{{author9-link|{{{authorlink9|}}}}}} |Coauthors = {{{coauthor|{{{coauthors|}}}}}} |Other = {{{others|}}} |EditorSurname1 = {{{editor-last|{{{editor-surname|{{{editor1-last|{{{editor1-surname|{{{editor|{{{editors|}}}}}}}}}}}}}}}}}} |EditorSurname2 = {{{editor2-last|{{{editor2-surname|}}}}}} |EditorSurname3 = {{{editor3-last|{{{editor3-surname|}}}}}} |EditorSurname4 = {{{editor4-last|{{{editor4-surname|}}}}}} |EditorGiven1 = {{{editor-first|{{{editor-given|{{{editor1-first|{{{editor1-given|}}}}}}}}}}}} |EditorGiven2={{{editor2-first|{{{editor2-given|}}}}}} |EditorGiven3={{{editor3-first|{{{editor3-given|}}}}}} |EditorGiven4={{{editor4-first|{{{editor4-given|}}}}}} |Editorlink1={{{editor-link|{{{editor1-link|}}}}}} |Editorlink2={{{editor2-link|}}} |Editorlink3={{{editor3-link|}}} |Editorlink4={{{editor4-link|}}} |Year={{#if:{{{year|}}}|{{{year}}} <!-- attempt to derive year from date, if possible --> |{{#if: {{{date|}}} |{{#iferror: {{#time:Y|{{{date|}}} }} |{{#iferror:{{#time:Y|{{{publication-date|einval}}} }}||{{#time:Y|{{{publication-date|}}} }}}} |{{#time:Y|{{{date|}}} }} }} |{{{publication-date|}}} <!-- last resort --> }} }} |Date = {{#if:{{{date|}}}|{{{date}}}|{{{day|}}} {{{month|}}} {{#if:{{{year|}}}|{{{year}}}|{{{publication-date|}}}}}}} |Title={{{work|}}} |TransTitle={{{trans_title|}}} |At = {{#if: {{{page|}}}|{{#if:{{{nopp|}}}||p.&nbsp;}}{{{page}}} |{{#if: {{{pages|}}}|{{#if:{{{nopp|}}}||pp.&nbsp;}}{{{pages}}} |{{{at|}}}}} }} |IncludedWorkTitle = {{ #if:{{{title|}}} |{{{title}}} |{{ #if:{{{trans_title|}}} | |{{citation error|nocat={{{template doc demo|}}}|no <code>&#124;title&#61;</code> specified|Cite web}} }} }} |IncludedWorkURL = {{#if:{{{archiveurl|}}} |{{#ifeq: {{{deadurl|}}} | no | {{{url|}}} | {{{archiveurl|}}} }} |{{{url|}}} }} |Publisher = {{{publisher|}}} |AccessDate={{{access-date|{{{accessdate|}}}}}} |PublicationPlace = {{{location|}}} |language = {{{language|}}} |format = {{{format|}}} |Series={{{series|{{{version|}}}}}} |ID={{{id|{{{ID|}}}}}} |ARXIV={{{arxiv|}}} |ASIN={{{asin|{{{ASIN|}}}}}} |ASIN-TLD={{{asin-tld|}}} |BIBCODE={{{bibcode|}}} |DOI={{{doi|{{{DOI|}}}}}} |DoiBroken={{{doi_inactivedate|{{{doi_brokendate|}}}}}} |ISBN={{{isbn|{{{ISBN|}}}}}} |ISSN={{{issn|{{{ISSN|}}}}}} |JFM={{{jfm|{{{JFM|}}}}}} |JSTOR={{{jstor|{{{JSTOR|}}}}}} |LCCN={{{lccn|{{{LCCN|}}}}}} |MR={{{mr|{{{MR|}}}}}} |OCLC={{{oclc|{{{OCLC|}}}}}} |OL={{{ol|{{{OL|}}}}}} |OSTI={{{osti|{{{OSTI|}}}}}} |PMC={{{pmc|{{{PMC|}}}}}} |PMID={{{pmid|{{{PMID|}}}}}} |RFC={{{rfc|{{{RFC|}}}}}} |SSRN={{{ssrn|{{{SSRN|}}}}}} |ZBL={{{zbl|}}} |quote = {{{quote|}}} |Ref={{{ref|}}} |laysummary = {{{laysummary|}}} |laysource = {{{laysource|}}} |laydate = {{{laydate|}}} |ArchiveURL = {{{archiveurl|}}} |OriginalURL = {{{url|}}} |ArchiveDate= {{{archivedate|}}} |DeadURL = {{{deadurl|}}} |template doc demo={{{template doc demo|}}} |AuthorMask = {{{authormask|{{{author-mask|}}}}}} |NameSep = {{{author-name-separator|,}}}&#32; |AuthorSep = {{#ifeq:{{{author-separator|}}}|;|&#059;|{{{author-separator|&#059;}}}}}&#32; |Trunc = {{{display-authors|8}}} |amp = {{{lastauthoramp|}}} |PS={{#if:{{{quote|}}}||{{{postscript|.}}}}} |Sep = {{#ifeq:{{{separator|{{{seperator}}} }}}|;|&#059;|{{{separator|{{{seperator|.}}} }}} }} }}{{#if:{{{accessdaymonth|}}}{{{accessmonthday|}}}{{{accessday|}}}{{{accessmonth|}}}{{{accessyear|}}}{{{day|}}}{{{access-date|}}}{{{dateformat|}}}{{{accessed|}}}|[[Category:Pages containing cite templates with deprecated parameters|{{NAMESPACE}} {{PAGENAME}}]]}}</includeonly><noinclude> {{Documentation}} </noinclude> ck07ktxxfr5i7htv33r8lf7wuo7sv8m ढाँचा:LQT Moved thread stub converted to Flow 10 3447 6422 2015-10-02T20:07:06Z Flow talk page manager 1744 /* Automatically created by Flow */ wikitext text/x-wiki This post by {{{author}}} was moved on {{{date}}}. You can find it at [[{{{title}}}]]. e5j16chw2130kmdotptl65jvxa6lw5w ढाँचा:LQT page converted to Flow 10 3448 6423 2015-10-02T20:07:06Z Flow talk page manager 1744 /* Automatically created by Flow */ wikitext text/x-wiki Previous page history was archived for backup purposes at <span class='flow-link-to-archive'>[[{{{archive}}}]]</span> on {{#time: Y-m-d|{{{date}}}}}. njhr9sbh7lx81p2xfwikn7amdd3n1zn ढाँचा:Archive for converted LQT page 10 3449 6424 2015-10-02T20:07:07Z Flow talk page manager 1744 /* Automatically created by Flow */ wikitext text/x-wiki This page is an archived LiquidThreads page. '''Do not edit the contents of this page'''. Please direct any additional comments to the [[{{{from}}}|current talk page]]. nigyidinm7czjt0s9dq851dwhckapia ढाँचा:LQT post imported with supressed user 10 3450 6425 2015-10-02T20:07:07Z Flow talk page manager 1744 /* Automatically created by Flow */ wikitext text/x-wiki This revision was imported from LiquidThreads with a suppressed user. It has been reassigned to the current user. 1pswkbcu7hauadd98nklgf3pku080ee ढाँचा:LQT post imported with different signature user 10 3451 6426 2015-10-02T20:07:07Z Flow talk page manager 1744 /* Automatically created by Flow */ wikitext text/x-wiki ''This post was posted by [[User:{{{authorUser}}}|{{{authorUser}}}]], but signed as [[User:{{{signatureUser}}}|{{{signatureUser}}}]].'' gr9xg2oo9p9alcaf8usi587bcmsi65s ढाँचा:Wikitext talk page converted to Flow 10 3452 6427 2015-10-02T20:07:07Z Flow talk page manager 1744 /* Automatically created by Flow */ wikitext text/x-wiki Previous discussion was archived at <span class='flow-link-to-archive'>[[{{{archive}}}]]</span> on {{#time: Y-m-d|{{{date}}}}}. ccusakfp9y2sl227h5sbt4ok1ptcsxi ढाँचा:Archive for converted wikitext talk page 10 3453 6428 2015-10-02T20:07:07Z Flow talk page manager 1744 /* Automatically created by Flow */ wikitext text/x-wiki This page is an archive. '''Do not edit the contents of this page'''. Please direct any additional comments to the [[{{{from|{{TALKSPACE}}:{{BASEPAGENAME}}}}}|current talk page]]. hd1xxik7k0u7gcb9oq9ddgh20zmhpy4 विचार विज्ञान 0 3456 17475 17192 2023-05-28T03:24:44Z Omnathpokh1 5284 wikitext text/x-wiki '''विचार विज्ञान''' श्री १००८ ब्रह्मवित् परमहंस योगी सच्चिदानन्द सरस्वती (खप्तड बाबा) [[चित्र:Bichar bigyan.jpg|thumb|विचार विज्ञान]] '''विषय सूची''' १ विचार के हो ? २ विचार कहाँबाट उत्पन्न हुन्छ ? ३ विचारहरूको रूप र रङ्ग ४ राम्रा विचार र नराम्रा विचार ५ विचार–शक्ति ६ शरीरमाथि विचारको प्रभाव ७ स्वास्थ्यमाथि विचारको प्रभाव ८ विचार परिवर्तन ९ विचार र भावनामा भेद १० विचारबाट सर्व–कार्य सिद्धि '''विचार के हो ?''' विचारमाथि विचार गनुभन्दा पहिले त यी प्रश्न नै उत्पन्न हुन्छन्– विचार के हो ? कहाँबाट उत्पन्न हुन्छ ? तथा विचारहरुको के प्रभाव पर्दछ ? विचारहरुमा कति शक्ति छ ? विचारको स्वरुप के हो ? के रङ्ग हो ? विचारहरुलाई बदल्ने उपाय के हो ? र त्यसबाट के लाभ हुन्छ ? वस्तुतः विचारहरुको विशेष रुप हुन्छ र रङ्ग पनि । यसै प्रकारले तिनमा जीवन शक्ति पनि हुन्छ । विचार तत्व अदृश्य छ र चर्म चक्षुद्वारा त्यो देख्न सकिदैन तापनि विचारहरुको उत्पत्ति परमाणुमय हुन्छ र ती परमाणु यति सूक्ष्म हुन्छन् भने तिनीहरुभन्दा सूक्ष्म र बेगवान् अन्य वस्तु संसारमा नै छैन । जुन वस्तु जति सूक्ष्म हुन्छ, त्यसको बल पनि उत्ति नै बढी हुन्छ । सबभन्दा सूक्ष्म हुनाको कारणले बिजुली आदि सारा वस्तुहरुभन्दा पनि विचारको नै बल बढी मानिएको छ । जड वस्तुभन्दा चेतन र सूक्ष्म वस्तुमा सदैव नै अधिक बल हुन्छ । जस्तो ढुङ्गाभन्दा माटो सूक्ष्म छ र माटोमा ढुङ्गभन्दा पनि अधिक बल छ । ढुङ्गभन्दा माटोमा जडता कम छ, त्यसैले ढुङ्गाको अपेक्षा माटोमा जीवनशक्ति धेरै छ । माटोभन्दा पानी अधिक सूक्ष्म छ, पातलो छ त्यसैले त्यो भन्दा पानी ज्यादा उपयोगी र बलवान्र छ । पानीभन्दा बाफ सूक्ष्म छ र बाफभन्दा वायु सूक्ष्म छ, बलवान् छ । वायुभन्दा आकाश अर्थात् शब्द सूक्ष्म छ र शब्दको गतिभन्दा प्रकाशको बल धेरै छ । प्रकाशको भन्दा विजुलीको बल बडी र सूक्ष्म छ । तर विजुलीभन्दा पनि विचारहरुको बल अति सुक्ष्म छ । यद्यपि विचारभन्दा पनि सूक्ष्मतर वस्तुहरु जगत्मा छन् तर तिनको ज्ञान हामीहरुलाई भएको छैन । यसैल जगत्का सबै वस्तुहरुभन्दा विचार र बुद्धि अति सुक्ष्म र बलवान् भएको वर्णन उपनिषदहरुमा गरिएको छ ः– “इनिद्रयेभ्यः परं मनो मनसः सत्वमुत्तमम् । सत्वादपि महानात्मा महतोऽऽव्यक्तमुत्ततम् ।। अव्यक्तस्तु परः पुरुषो व्यापकोऽविङ्ग एव च ।” इन्द्रियहरु भन्दा पर मन छ, मनभन्दा पर बुद्धि छ, बुद्धिभन्दा महत्तत्व पर छ र महतत्वभन्दा अब्यक्त नाम प्रकृति पर छ प्रकृतिभन्दा पुरुष पर छ , यसरी एकभन्दा अर्को बढी सूक्ष्म र बलवान् छ । एक अमेरिकी विद्वानले के लेखेका छन् भने प्रकाशको गति एक सेकेण्डमा १,८६,००० माइल भए झै विचारको गतिको प्रवाह ४०,००० नीलदेखि सत्तरी हजार नील माइलसम्म हुन्छ । विचारशक्तिका लहरहरुलाई दिनमा सूर्यका किरणहरुले खण्ड खण्ड गरिदिन्छन्, जसबाट तिनको गतिमा केही अवरोध (रोकावट) हुन जान्छ । रात्रिको समय वा अन्धकारमा विचार शक्तिको वेग तीव्र हुन जान्छ र यस वेगलाई कोही रोक्न पनि सक्दैन । पाश्चात्य देशहरुमा यस विद्याको दिनदिनै उन्नति भइरहेछ र यसको सहायताले ठूला–ठूला डाक्टर अनेक कठिन रोगहरुको उपचार पनि गरिरहेछन् । ठूलो हर्षको कुरा के छ भने हाम्रा ऋषिमुनिहरुको विद्याको अनुशरण पश्चिमि मानिसहरुद्वारा बढो तीब्रताका साथ भइरहेछ । अतः हामीहरुले पनि घोर निद्राबाट विउँझेर आफ्ना पूर्वजहरुद्वारा सम्पादित विद्यालाई पुनः विकसित गर्नु पर्दछ, जवबाट हाम्रो सर्वाङ्गीण उन्नति हुन सकोस् । '''विचारको वेग''' विचार विजुलीभन्दा पनि अधिक वेगवान् छ । विजुली एक सेकेण्डमा सात पटक पृथ्वीको परिक्रमा गर्नसक्छ तर विचारहरुको गति त्योभन्दा पनि तीब्र छ, किनभने विचारहरुका परमाणु बिजुलीभन्दा पनि अति सूक्ष्म र बलवान् हुन्छन् । बिजुली आदि तत्वहरुभन्दा बिचारको शक्ति अधिक चैतन्य तथा विशेष गति भएको छ । त्यसैले विचारहरुलाई आफ्नो नजीकै खिच्न तथा टाढा पठाउनमा ज्यादा श्रम पर्दैन । प्रत्येक बस्तुका चार अवस्थाहरु हुन्छन् – दृढ, तरल, वाष्पमाय र तेजोमय । दृढ बस्तुमा कम्पनको गति मन्द तथा तरल र वाष्पमयमा तीब्र र तीब्रतर हुन्छ । यसैलाई सृष्टिक्रम भन्दछन् । चतुर्थ अवस्था प्रकाशमय (Radiant) छ । कम्पनको साधारण प्रभावबाट शब्द उत्पन्न हुन्छ । उनै कम्पनहरुको तीब्र प्रभावले रङ्गहरुको रुप धारण गर्दछ र कम्पनहरुका भेदबाट रङ्ग प्रकाशमा पल्टन्छ । यी चार अवस्थाहरु बाहेक अरु पनि स्थूल र सूक्ष्म अवस्थाहरु छन् जसलाई देख्ने शक्ति हाम्रा स्थूल इन्द्रियहरुमा छैन तर विज्ञानले तिनको पत्ता लगाउन आरम्भ गरेको छ । क्लार्क माक्सबेल (Clark Maxwell) ले आफ्नो विद्युत्–चुम्बक तरङ्गहरु (Electro Magnetic Theory) मा भनेका छन् कि ताप, प्रकाश, विद्युत आदि जुन सबै शक्तिहरुको विकास हामी चारैतिर देख्दछौं, ती सबै विद्युत–चुम्बक तरङ्गहरु (Electro-Magnetic Waves) हुन् । तरङ्गाकारम नै यी एक स्थानबाट दोस्रो स्थानमा जान्छन् । यी तरङ्गहरु कसम चल्छन् वा कसका तरङ्गहरु हुन ? यस प्रश्नको उत्तर दिनका लागि वैज्ञानिकहरुले इथर (आकाशतत्व) नामक एक काल्पनिक पदार्थको अस्तित्व स्वीकार गरेर सबै पार्थिव शक्तिहरुलाई आकाशतत्वकै तरङ्ग मानिलिएका छन् । इथरका शक्तिहरुको लम्बाइको अनुसार नै विभिन्न शक्तिहरु बन्दछन् । जसको लम्बाई अधिक छ ती ताप (Heat) का तरङ्गहरु हुन्, त्यसभन्दा छोटो प्रकाश र त्यसभन्दा पनि छोटो अति बैजनी रश्मिहरु (Ultra-Voilet Rays) हुन जुन यी अति–बैजनी रश्मिहरुभन्दा पनि छोटा छन्, ती नै रज्जन रश्मि (X-rays) हुन् । जुन अझ पनि साना छन् ती गामारश्मि (Gamarays) हुन् र जुन सबैभन्दा साना छन् तीनको नाम हृयाण्ड रश्मि (Cosmic Rays) हो । यी ब्रह्माण्ड रश्मिहरु विश्वमा सर्वत्र विद्यमान छन् । जहाँ सूर्यको प्रकाश पुग्न सक्दैन त्यहाँ पनि यी रश्मिहरुको अस्तित्व छ । जड (Matter) परमाणुहरुको जस्तै शक्तिका पनि सूक्ष्म गुच्छा हुन्छन् । जर्मन बैज्ञानिक माक्र्स पाँकले यी गुच्छाहरुको नाम क्वण्ट वा युनिट दिएका छन् । यी इकाइ नै शक्तिका सबैभन्दा साना वा क्षुद्रतम अंश अथवा परमाणु हुन् । यिनको आकृति शक्तिका तरङ्गहरुको लम्बाई माथि निर्भर गर्दछ । लम्बाई बढी हुनाले इकाइहरुको आकार अथवा शक्तिको परिमाण कम हुन्छ र तरङ्गहरु जति साना हुन्छन् तिनका इकाइको शक्तिको परिमाण उत्ति नै बढी हुन्छ । जड (Matter) र शक्ति (Energy) दुवैका नै परमाणु वा क्षुद्रतम अंश हुन्छन् र यी एक अर्कासँग मिल्न वा भिन्न रहन सक्छन् । शक्तिको स्वरुप तरङ्ग भएर पनि जड (Matter) का साथ सम्बन्ध स्थापनाको समय यो गुच्छाकार (Bundless) बनेर यातायात गर्दछ । यी गुच्छाहरुको नाम नै (Quantums) हो । '''विचारको परिणति हाम्रो जीवन''' जव हाम्रा विचार बाहिरतिर जान्छन् तब ती खालि हावामा उडदैनन् । ती हाम्रो दशालाई स्थिर परिवर्तित गर्नमा एवं धनवान् वा दरिद्र बनाउनमा हाम्रा कार्यहरुलाई सिद्ध वा नाश गर्नमा मुख्य कारण हुन्छन् । यदि हामीले आफ्ना विचारहरुलाई उचित मार्गमा चलाउन जान्यौं र चलाउन सक्यौं भने समस्त दुःखहरुबाट छुटकारा पाई हामी परमानन्दमय जीवन व्यतित गर्न सक्दछौ । हाम्रो मनमा आउने प्रत्येक विचार वाण सरह हुन्छ । आफूमा भएको शक्ति र तीव्रता अनुसार अरुको हृदयमा गएर त्यसले असर पार्छ र फर्केर हामीमाथि आफ्नो राम्रो–नराम्रो प्रभाव पार्छ । त्यसैले आफ्नो मनमा उत्तम विचारहरुलाई स्थान देऊ किनभने ती बिचार शीघ्रनै तिम्रा बाह्य जीवनको उत्तम अवस्थाका रुपमा प्रकट हुनेछन् । आफ्नो आत्मिक–शक्तिलाई आफ्नो बशमा राख । यसो गर्नाले तिमी आफ्नो बाह्य जीवनलाई जस्तो चाह्यो उस्तै बनाउन सक्नेछौ । जिज्ञासु र विषयीमा के अन्तर छ भने एउटा आफ्ना इन्द्रियहरुलाई बशमा राख्दछ र अर्को इन्द्रियहरुका बशमा हुन्छ । जो आफ्नो मनलाई उपयोगी, बलवान् र प्रसन्नचित्त राख्न चाहन्छ त्यसले अनिष्टकारक, घृणित र अपवित्र विचारहरुलाई कहिल्यै मनमा आउन नदेओस् । यदि तिमी क्रोध, मोह, लोभ, ईश्र्या वा अन्य यस्तै नै वासनाहरुका अधीन रहेर उत्तम अवस्थाको इच्छा गर्दछौ भने यो असम्भव छ । तिमीले नीच विचार गरेर पनि आफ्नो स्वास्थ्य ठीक रहोस् भन्ने ठान्दछौं भने त्यो कदापि हुन सक्दैन । योगीहरुको सिद्धान्त के छ भने विचार पनि एउटा परमबलवती शक्ति हो र विचारहरुद्वारा जे चाह्यो त्यही हुनसक्छ । विचार र भाव नै सब अङ्गहरुलाई पुष्ट बनाएर राख्न सक्छन् । यदि एउटा बाहुको व्यायाम विना विचारको र दोस्रो बाहुको व्यायाम गर्दा मेरो बाहुलीको बल खूवै वढिरहेछ भन्ने विचारका साथ गरियो भने पन्ध्र दिन पछि दुवै बाहुलीको बल शक्तिमापक यन्त्रले नाप्दा विचार पूर्वक व्यायाम गरिएको बाहुलीको बल अधिक पाइने छ । यसैले शक्तिको विचार गर्नाले शक्ति बढ्दछ, यो निश्चित रुपले सिद्ध छ । '''विचार – बल''' परमात्माले मानिसलाई विचार–बल नामक एउटा अद्भुत वस्तु दिएको छ । सैकडौ मानिसहरुले यस बलद्वारा कठिनभन्दा कठिन कार्य गरिसकेका छन् । विचारको दृढता नै मनुष्यलाई ईश्वर बनाउन समर्थ हुन सक्छ । तर त्यो विचार साँचो र दृढ हुनुपर्छ । विचारहरुको प्रभाव र महत्व यति विधि छ भने तिनलाई बलवान् र दृढ बनाउने चेष्टा अवश्य गर्नुपर्छ । विचार एकपछि दोस्रो, दोस्रोपछि तेस्रो यस प्रकारले उठ्ने गर्दछन् । तिनमध्ये कुनै त लय हुन जान्छन् तर जो दृढ हुन्छन् ती सफलता प्राप्त नगरुन्जेल लय हुँदैनन् । यसै प्रकार केही दृढ विचार नराम्रा पनि हुन्छन् । चोर जब चोरी गर्दछ तब त्यो निन्दित कार्य पनि उसका विचारको नै फल हो । व्यभिचारी र बालकहरुका विचारहरुमा पनि दृढता हुन्छ तर त्यसलाई विचारको संज्ञा दिइँदैन । स्वार्थहीन विचारहरुलाई सत्यमय वा उत्तम विचार भन्नु अनुचित नहोला । दृढ विचार ती हुन् जो मन, वाणी र कर्मका साथै सात्विकता, निःस्वार्थपन तथा सत्यताले पनि युक्त हुन्छन् । यस्ता विचारलाई नै शास्त्रहरुमा विचार संज्ञा दिइएको छ । अन्य स्वार्थी तथा निन्द्य तामसी विचारहरुको निन्द्य विचार संज्ञा छ । यसैले उत्तम सात्विक विचार नै कल्याणकारी छन् । नराम्रा विचारहरुको कारण मानसिक दुर्बलता हो । त्यसैले दृढ शुद्ध विचारका लागि मन शुद्ध र दृढ हुनु अत्यन्त आवश्यक छ । विचार कुनै अदृश्य वस्तु होइन, बरु एक वास्तविक तत्व हो । जब हामी आफ्ना विचारहरुलाई कार्यरुपमा परिणत गर्दछौं । तब एउटा शक्तिलाई कार्यमा लगाउँदछौं । विचारको बललाई कसैले निरोध गर्न सक्दैन । विचार सब शास्त्रहरुभन्दा ठूलो छ । जसलाई परमात्माले मानिसका हातमा दिइराखेको छ । तै पनि हामी सदा नराम्रा विचारहरुका फन्दामा अल्झिई पराधीनताको गीत गाउँदछौं । यसैले सदा राम्रा विचारहरुलाई मनमा ल्याउने अभ्यास गर्नुपर्दछ, यसबाट नराम्रा विचार आफ से आफ नष्ट हुन्छन्, किनभने राम्रा विचार अविनाशी हुन्छन् । नराम्रा विचार अन्धकारका समान हुन् । हामीले प्रकाशलाई उपस्थित ग¥यौभने अन्धकार स्वयं भाग्नेछ । तिमीले आफ्नो शरीरमाथि आफ्ना विचारहरुको प्रभाववारे कहिल्यै विचार गरेनौ । आफ्ना राम्रा नराम्रा विचारहरुलाई आफ्नो मनमा अवाध (वेरोकतोक) घुस्न दिएका छौ यसैले ती आफ्ना इच्छानुसार तिम्रो शरीरमा प्रवेश गरी फेरि बाहिर निस्कने गर्दछन् र तिम्रा मस्तिष्कमा राम्रा वा नराम्रा चिन्ह छोडी जान्छन् तर यस कुरामाथि तिमीले कहिल्यै, किञ्चित् ध्यानसम्म पनि दिएका छैनौ । अब के कुरा राम्रोसँग निश्चय गरिहाल भने तिम्रा विचार पदार्थ रूपमा परिणत हुनजान्छन् र तिम्रो बाह्य रूप तिम्रा विचारहरुको तुल्य नै हुन्छ । एउटा योगीको भनाइ छ – जस्तो माथि उस्तै तल, जस्तो भित्र उस्तै बाहिर । तिम्रा आन्तरिक रूप तिम्रा विचार नै हुन र बाहिरी रुप उनैका प्रतिबिम्ब हुन् । राम्रा विचारबाट नै राम्रो अनुभव– शक्ति बढ्दछ । राम्रो अनुभव–शक्तिबाट हामी आफ्ना समग्र दुर्बलताहरुलाई हटाउन सक्छौ र दुर्बलकारी बाह्य प्रभावहरुको शक्तिबाट बाहिर हुन सक्छौ, अप्रभावित हुनसक्छौ । विचारहरु फ्याँक्नाले जत्ति आघात पुग्दछ, ढुङ्गा आदि फ्याँक्दा उत्ति आघात पुग्दैन । त्यसैले कसैलाई विचारद्वारा आघात पु¥याउनु नीच कर्म हो । अतः जब कसैसँग विचारविनिमय गर्छौ तब दया, आरोग्य र आनन्दको नै विचार देऊ, किनभने मनुष्य जस्तो विचार गर्दछ त्यो तत्काल त्यस्तै बन्दछ । जस्तो यदि कसैलाई मार्ने विचार ग¥यौ भने मार्ने क्रिया पहिले आफूभित्र उत्पन्न हुन्छ र यदि सुधार्ने विचार ग¥यौ भने सुधार्ने क्रिया पहिले आफ्नो मनमा हुन्छ र तत्क्षण हामी उस्तै बनी पनि हाल्छौं । यस विषयमा पछि सविस्तार वर्णन गरिनेछ । यदि तिमी आनन्द, आरोग्य, ऐश्वर्य प्राप्त गर्न चाहन्छौ भने विचारहरुलाई शुद्ध बनाउने अभ्यास गर । तिम्रा विचार जब उत्तम र उचित मार्गमा चल्न थाल्नेछन् तब तिम्रो तेज, बल, आरोग्य र ऐश्वर्य आफ से आफ बढ्न थाल्नेछ । त्यसबाट तिमीलाई अत्यन्त आनन्द र असीम शान्ति प्रतीत हुन थाल्नेछ र तिम्रो जन्म सफल हुन जानेछ । विचार भिन्न–भिन्न प्रकृतिका हुन्छन् । हामी तिनलाई राम्रा नराम्रा दुई श्रेणीमा विभक्त गर्न सक्छौ । प्रथम कोटिमा विश्वास, प्रेम, धैर्य, आनन्द, आशा, दया, स्नेह, पवित्रता र साहसको गणना हुन्छ । यदि हामीमा यी गुण छन् र हामी तिनलाई काममा ल्याउँछौ भने शरीरको विधानमा ती हामीलाई स्वस्थ र बलिष्ठ बनाउनमा सहायक हुने कुरा प्रतीत हुनेछ । दोस्रो कोटिमा घृणा, दुःख, विकलता, अधीरता, क्रोध, निष्ठुरता, अपवित्रता, कातरता र निराशा आदि पर्दछन् । मनुष्यमा यी मध्ये एक वा दुई दुर्गुण मात्र पनि शारीरिक स्वास्थ्य नाश गर्न र असमयमा बुढ्याइँ ल्याउनमा समर्थ हुन्छन् । क्रोधको प्रत्येक उत्थान आयुलाई घटाउने र रोग बढाउने हुन्छ । यसै प्रकारले धैर्य, प्रेमादिको प्रत्येक कार्यले आयु बढाउँछ र शरीरलाई स्वस्थ र बलिष्ठ बनाउँछ । '''इच्छाशक्ति – निरोगी रहने उपाय''' आफ्ना रोगीलाई प्रसन्नताको भावनामा बशीभूत गराउने आवश्यकता प्रत्येक चिकित्सकलाई अनुभव हुन्छ किनभने रोगीले एक पटक स्वस्थ हुने आशा छोड्यो कि फेरि निको हुन कठिन हुन जान्छ । यस्तै नै सब औषधीहरूमा स्वास्थ्यको आशा नै बलवान् औषधी हो । प्रेम केवल मानसिक शान्तिको मात्र होइन, शारीरिक रोगको पनि असल वैद्य हो । विश्वास, धैर्य र आनन्दको विषयमा पनि यही भन्न सकिन्छ । सवै वैद्यक ग्रन्थहरुमा स्वास्थ्यको एक साधारण स्वीकृतिको शतांशभन्दा पनि अधिक बलशाली कुनै औषधी छैन । अन्जानमा स्वीकार गरेको कुराले पनि प्रभाव नपारी रहँदैन तर एक ज्ञानवान् पुरुषद्वारा जानेर गरेको कुरा प्रतिज्ञाको नामले अटल हुन जान्छ । विचारका तरङ्ग अबाध र असीम हुन्छन् । जबसम्म कुनै मुख्य विचार दृढ रूपमा टिकाई त्यसका कम्पनले अरू कम्पनहरूलाई दबाइन्न, त्यस बेलासम्म मानिस बिनाबहनाको डुङ्गा सदृश यताउति बगिरहन्छ र कुनै पनि कार्य गर्न योग्य हुँदैन । त्यसैले एउटा कार्यलाई समाप्त गरेर नै अर्को आरम्भ गर्नु पर्दछ । यसबाट कार्यसिद्धिको साथसाथै काम पनि धेरै हुन्छ । यदि बीचमा कुनै अन्य विचार उठ्यो भने त्यसलाई दृढतापूर्वक मनबाट निकालिदिनु पर्दछ । सबभन्दा राम्रो रीति के हो भने त्यस विचारलाई बिर्सेर त्यसको स्थानमा कुनै अन्य विचार गरियोस्, यसबाट नराम्रा विचार स्वयं नष्ट हुन जानेछन् । त्यसैले सधैं के प्रयत्न गर्नुपर्छ भने तिमी विचारको बशमा नपर तर विचार तिम्रा बशमा होऊन् । प्रिय मित्रहरु । अब तिमीहरु आफ्नो मनबाट असन्तोष र निराशाका भावनाहरुलाई निकालिदेओ र मुख—मण्डलमा मृदु–हास्यका भावहरूलाई धारण गर, सदा प्रसन्नचित्त रहने गर । प्रेम र सहानुभूतिका भाव मनमा धारण गर । सदैव सोझो हिँड्ने र सोझो बस्ने अभ्यास गर जसले तिम्रो छाती बाहिरतिर निक्लिरहोस् र फोक्सोले पूर्णलय वायु लिन सकोस् । अनि त तिमीलाई होच्याउन सक्ने संसारमा कोही हुने छैन । यस कुरालाई दृढतासाथ धारण गर । संसारमा जति महापुरुष भएका छन्, सबले यस नियमलाई पालन गरेका हुन् । प्रत्येक व्यक्तिमा हुनुपर्ने सबभन्दा ठूलो कुरा चरित्र बल हो । सच्चरित्र भएको व्यक्तिमा लागि कुनै पनि कार्य दुर्लभ छैन । हाम्रो देशमा जो ठूला–ठूला ऋषि–मुनि भएका थिए ती सबैले चरित्र–बलबाट नै उच्चपद प्राप्त गरेका थिए । भविश्यमा उन्नत हुन चाहने प्रत्येक व्यक्तिले कुनै एक निर्णित कार्यमा सब विचारहरुलाई कसरी लगाउने भनी सिक्नु आवश्यक छ । यो कुरा केवल विचारद्वारा नै सिद्ध हुनसक्छ र विचारहरूबाट नै सब अङ्ग–प्रत्यङ्गहरूलाई एक सूत्रमा बाँध्न सकिन्छ । तर कुनै पनि कुरा सोचेर मात्र पूरा हुन सक्दैन, सोचेको अनुसार कार्य पनि गर्नु पर्दछ । जस्तो कोही वीणाको नजीक बसेर म यसलाई बजाउनमा कुशलता प्राप्त गरूँ भन्ने केवल विचार गर्छ भने त्यसबाट नै उसलाई कुशलता प्राप्त हुन सक्दैन । विचारको साथसाथै उसले वीणा बजाउने अभ्यास पनि गर्नुपर्छ, जसबाट उसका विचारहरु कार्यरूपमा परिणत हुन सकून् । यसैले पहिलो कुरा विचार उत्पन्न हुनु हो र दोस्रो कुरा विचारलाई कार्यरुपमा परिणत गर्नु हो । '''उत्तम विचारले भाग्य निर्माण''' विचारमा एकाग्रता हुनु जरूरी छ । यसैले एकाग्रतापूर्वक जुन कुराको विचार गर्छौ, त्यसमा तिमीलाई सफलता अवश्य होला । तिम्रा मनमा जस्ता विचार उत्पन्न हुन्छन्, उस्तै नै कार्यमा तिमी प्रवृत्त हुन्छौ । तिम्रा सब कार्य विचारहरू माथि निर्भर छन् । विचारहरूको परिणामबाट तिमी कहिल्यै पनि बच्न सक्दैनौ । संसारमा जो एकाग्रता र शान्तिले गर्दा सफलतापूर्वक हुन नसक्ने कुनै कामै छैन आत्मिक–शक्तिलाई सावधानी र बुद्धिमानीले उपयोगमा ल्याउँदा प्राप्त हुन नसक्ने कुनै पर्दाथ नै छैन । यसैले सदैव आफ्नो मनमा उत्तम विचार ग¥यौ भने ती विचार शीघ्र नै तिम्रो बाह्य जीवनमा उत्तम आवस्थाहरूका रूपमा प्रकट हुनेछन् । सदैव शुद्ध विचार गर्नाले नै आत्म–शक्ति र सर्वज्ञता प्रकट हुन्छ भन्ने कुरा निश्चय गर । तिमीले अल्पज्ञ हुनाले प्रायः मलिन र अशुद्ध विचार नै ग¥यौ यसैले अब शुद्ध, उत्तम विचार गर्ने नै अभ्यास गर । कुनै व्यक्ति भाग्य, भाग्य भनी चिच्याउँछ र ऊ ठान्दछ त्यो उसको सामथ्र्यभन्दा बाहिर छ । तर यथार्थमा मनुष्य आफ्नो भाग्यको स्वयं निर्माता हो किनभने जस्तो उसको विचार हुन्छ उस्तै नै उसका सव कार्य पनि ती विचारहरूको अनुकुल नै हुनेछन् । यदि मानिसले सही ढङ्गले विचार गर्न सिक्यो भने भाग्य उसको हातका कठपुतली बन्ने छ । '''विचारद्वारा सुखी बन्न सकिन्छ''' सुखका बाहेक अन्य विचारहरूलाई मनमा आउन नै नदेऊ, किनभने मनमा सदैव जस्तो सोचिरहन्छौ उस्तै दशा प्राप्त हुन्छ । जुन वस्तुको सदा ध्यान रहन्छ उही वस्तु आफूतिर आकर्षित हुन्छ । यदि कोही धेरै दीन दशामा पुगेको छ भने उसको हिनताको कारण उसका विचार नै हुन्छन् । मनमा उठ्न लागेका विचार नै भविष्यका बीज हुन्छन् । दुःख र दरिद्रताका विचार दुःख र दरिद्रतालाई बढाउँछन् । सुखका विचार मनमा दृढ नगरी कोही सुखी हुन सक्दैन । मन खेत समान हो । त्यसमा केही न केही विचार उत्पन्न हुँदै रहन्छ । कुनै पनि विचार सुख वा दुःख दिने हुन्छ । यस कुरामा ध्यान राख्यौ भने तिम्रो जीवन सुध्रिने छ । यदि तिमी दुःखी छौ, दरिद्र छौ भने त्यसमा कसैको दोष छैन । दोष तिमीभित्र नै छ । त्यसलाई खोजि निकाल्नु तिम्रो नै काम हो । त्यसैले सदा आफ्नो मनलाई हेरिराख । तिम्रा मनमा दुःखदायक र अपवित्र विचार पस्न नपाऊन्, यसबाट तिम्रो उन्नति होला । आफ्नो अवस्थालाई देखेर आफू नै आश्चर्य मान्न थाल्नेछौ । मानिस भन्दछन्– ईश्वर आफ्ना भक्तहरूलाई दरिद्र बनाउँछ । त्यो कुरो ठीक होइन किनभने ईश्वरले कसैलाई दरिद्र बनाउँदैन, नत मूर्ख नै बनाउँछ, न धनवान्, न बलवान्, न विद्वान् नै बनाउँछ । ईश्वर त परम दयालु छ, सबको इच्छा पूर्ण गर्नेवाला छ, जो जस्तो इच्छा गर्दछ र जसका मनमा जस्ता विचार उत्पन्न हुन्छन्, तदनुसार ईश्वर उसलाई फल दिन्छ । जो जस्तो विचार गर्दछ, त्यो उस्तै बन्दछ । गीता – ‘श्रद्धामयोऽयं पूरुषः यो यच्छूद्धः सः एव सः’ – यसैले जस्तो हुने इच्छा छ । आफूलाई उस्तै नै मान । दुई र दुई मिलेर चार हुनु जति सत्य छ । उति नै यो सिद्धान्त पनि सत्य छ, अनुभूत छ । हेर र अनुभव गर । अलिकति विचार गर्दैमा तिमीलाई थाहा हुनेछ पूर्ण परमात्माले अपूर्ण संसारको सृष्टि किन गथ्र्यो । सम्पूर्ण विश्व र जीव दिव्य नियमका बशीभूत छन् । नियम विरुद्ध कार्य गर्नाले मानिसलाई परिणाममा कण्ट हुन्छ । प्रत्येक भूलले गर्दा जीवलाई कष्ट सहन गर्नुपर्ने हुन्छ । उसलाई नियमको उलङ्घन गरेको दष्ड मिल्दछ । तर ऊ आफ्नो दुःखको आफू नै कारण छ । तात्पर्य के हो भने मानिस पूर्ण हुनाको लागि नै बनाइएको हो तर स्वयं आफ्नो भूलले कष्ट भोगिरहेछ । '''शरीर मरे पनि विचार मर्दैन''' शरीरको नाश हुँदैमा विचारहरूको नाश हुँदैन । त्यसैले मरेपछि जब फेरि दोस्रो जन्म हुन्छ, पूर्वजन्ममा गरिएका राम्रा नराम्रा विचार नै उसलाई सुख दुःख दिन्छन् । जो विचार बारम्बार पुष्टताले गरिन्छ, त्यसलाई यदि कार्य पूर्तिको लागि तत्काल समय मिलेन भने पनि पछि जब समय मिल्दछ तब विचार पुनः मनमा उत्पन्न भई आफ्नो इच्छानुसार काम गराउँछ । जुन काम नगरौं भन्ने इच्छा छ, त्यसलाई लाचार भएर गर्नु पर्दछ । जस्तो कसैले धेरै दिनसम्म चोरीको विचार गरेको छ तर उसलाई चोरी गर्ने अवसर मिलेको छैन र पछिबाट कुनै सत्सङ्गमा गएर उसले आफ्नो चाल–चलन सुधार्न धेरै सावधानी राख्न लाग्यो र पहिले गरिएका चोरीका विचारहरूको स्मरणद्वारा पश्चाताप गरेर उसले अब म कहिल्यै चोरी गर्नेछैन भनी निश्चय ग¥यो भने पनि समय पाएर पूर्वमा गरिएका चोरीका विचारहरूले उसको मन लोभ्याउँछन् र इच्छा नभएर एवं चोरी नगर्ने पूर्ण निश्चय गरेर पनि उसबाट चोरी भई नै हाल्छ । किनभने उसका ती विचार मरेका छैनन् । यसैले जब तिनका सहायक विचार मिल्दछन् तब ती बलात् चोरी गराइदिन्छन् । यसै प्रकार पूर्वमा गरिएको विचारहरूबाट अन्य जन्ममा पनि मानिस लाचार भएर उही काम गर्दछ । विचारहरूमा यति ठूलो बल छ । शरीर नष्ट हुँदैमा विचार नष्ट हुँदैन । विचारहरूलाई विकसित गर्ने उपाय के हो भने जसरी एउटै मार्गमा गाडीहरू लगातार दौडिरहने गरे भने मार्गमा गाडीका पाङ्ग्राहरूको चिन्ह बन्दछ र इनारमा डोरीको घोटाइले ढुङ्गामा चिन्ह बन्दछ । त्यसैगरी एउटै विचार बारम्बार पुष्टताले गरिएको छ भने मस्तिष्कमा त्यस प्रकारका परमाणु पुष्ट हुनजान्छन् र ज्ञानतन्तुहरूलाई त्यस अनुकूल चल्ने स्वभाव पर्न जान्छ । यसैले शरीर र मनका परिश्रमबिना सब कार्य आफ से आफ हुने गर्दछन् । जब एक पटक एक प्रकारका विचारमाथि एकाग्रता गरिन्छ, तब त्यो विचार प्रष्ट हुनजान्छ । त्यसबाट फेरि अन्य विचार गर्नु सहज हुनजान्छ । जसरी नित्य व्यायाम गर्नाले शरीर पुष्ट हुन्छ । उसरी नै नित्य विचार गर्नाले विचार शक्ति पुष्ट हुन्छ । विचार–शक्तिलाई पुष्ट पार्नु छ भने एउटै प्रकारका विचार पुष्टताले बारम्बार गर्नु पर्दछ । यस्तै प्रकारले नराम्रा विचारहरूलाई नाश गर्न जान्यौं भने हामी धेरै नै सरलता र शीघ्रतासाथ उन्नति गर्न सक्छौ. किनभे नराम्रा विचार नै हामीलाई साना–साना कुरामा अल्झाइराख्दछन् । यसैले हामी अगाडि बढ्न पाउँदैनौं । जसरी दुर्गन्धित स्थानलाई शुद्ध गर्नका लागि सुगन्धित बस्तु छर्कनु पर्दछ र शीत निवृत्तिको लागि उष्ण औषधी सेवन गर्नु पर्दछ । उसरी नै खराब विचारहरूलाई नष्ट गर्नका लागि राम्रा विचार पुष्टतासाथ गर्नु पर्दछ । क्रोधका विचारहरूको नाशको लागि शान्त विचार एकाग्रताले गर्नु पर्दछ र लोभका विचारहरूको निवृत्यर्थ सन्तोष र उदारताको विचार अधिकताले गर्नु पर्दछ । द्वेषको विचारका नाशको लागि प्रेमको विचार र अभिमानको विचारको नाशका लागि नम्रताका विचार तथा भयका विचारका नाशको लागि निर्भयताको विचार गर्नु पर्दछ । यस्तै नै नराम्रा विचारका विरोधी तत्तत् शुभ विचारहरूलाई बढाउनु पर्दछ । यसैलाई योगशास्त्रमा प्रतिपक्ष भावना ‘तँत्प्रतिषेधार्थ प्रतिपक्ष भावनम्’(Counter- thought) भनेको छ । जब किसान आफ्नो खेतमा रोपेको खेतीलाई सुकाउन चाहन्छ तब ंिसंचाइ गर्न बन्द गरिदिन्छ । यसबाट त्यो बालीको आफ से आफ रोकिन्छ र खेती सुक्न जान्छ । त्यस्तै नै आफ्नो मनमा जमेका नराम्रा विचारहरूलाई नष्ट गर्नु छ भने तिनलाई सिँच्न बन्द गरिदिनु पर्छ अर्थात् त्यस प्रकारका विचारहरूलाई मनमा आउनै दिनु हुँदैन; यदि आइहाल्यो भने तिनलाई तत्काल निकालिदिनु पर्दछ । जस्तो पानी विना वृक्ष थोरै कालमा सुकेर जान्छ उस्तै नै नराम्रा विचारहरूलाई सहायता नमिल्नाले थोरै समयमा ती स्वयं नष्ट हुन्छन् । यसैले खराब विचारलाई उठ्नै नदिनु तथा त्यसका विरुद्ध मनमा राम्रा विचारहरूलाई स्थान दिनाले नराम्रा विचार अतिशिघ्र नष्ट हुन जानेछन् । मानिस नराम्रा विचार धेरै गर्छ र राम्रा विचार ज्यादै कम । यसबाट भय, सन्ताप, रोग, निराशादि अनेक व्याधिहरू देखा पर्दछन् किनभने सबै प्रकारका दुःख नराम्रा विचारबाट उत्पन्न हुन्छन् । राम्रो विचार गर्नमा जति श्रम पर्दछ उत्ति नै श्रम नराम्रो विचार गर्नमा पनि पर्दछ । '''राम्रा विचारले नराम्राको परिहार''' राम्रो विचार गर्नु अति सरल कार्य हो तापनि हामी राम्रा विचार गर्दैनौ । यसको कारण के हो भने हामीलाई नराम्रो विचार गर्ने बानी परिसकेको छ । त्यसैले राम्रा विचार गर्नमा बाधा पार्दछ । कुनै खेतमा बेकामको घाँसले ढाकेको छ भने त्यसमा राम्रा फलदार वृक्ष उम्रन सक्दैनन् । त्यसैले चतुर माली ती बेकम्मा घाँसका जरालाई खनेर निकालिदिन्छ । उस्तै नै हाम्रो मनरूपी खेतमा नराम्रा विचाररूपी घाँसले गहिरो जार गाडिसकेको छ । त्यसैले हामी सहजै राम्रा विचार गर्न सक्दैनौं । यसैले नराम्रा विचारहरूको जरालाई उखेलेर उत्तम फलदार वृक्षहरूलाई जमाउनु पर्दछ । ठूला वृक्षहरूको जरा धेरै गहिरो हुन्छ र जङ्गली घाँसहरुको जरा माथि नै हुन्छ । नराम्रा विचार जङ्गली घाँस समान हुन् र उत्तम विचार फलदार वृक्ष समान हुन् । भगवान्ले गीतामा भन्नु भएको छ– पाप काठ समान हो र ज्ञान अग्नि समान हो । काठ धेरै छ र अग्नि थोरै भए पनि सब काठहरूलाई भस्म गरिदिन्छ । उस्तै अलिकति उत्तम विचार भए तापनि त्यसले धेरै दिनका नराम्रा विचारहरूलाई नाश गरिदिन्छ । उत्तम विचारहरूको महिमा शास्त्रवेत्ताहरूले वर्णन गरेका छन् । नराम्रा विचार धेरै छन् र राम्रा विचार थोरै छन् भने पनि उत्तम विचारहरूको बल बढेर जान्छ र उत्तम विचारहरूले हजारौं नराम्रा विचारहरूको नाश गरिदिन्छ । पञ्चाक्षरी, षडाक्षरी, द्वादशाक्षरी आदि मन्त्रोच्चारणले मानिस ठूला–ठूला पापाहरूबाट मुक्त भएका छन् । यसै गरी मानिसहरूले जीवनभरि दुष्ट विचार गरेको भए पनि श्रद्धापूर्वक राम्रा विचार गर्न थाले भने थोरै समयमा उनीहरूको कल्याण हुन सक्छ । यसैैले आजन्म नराम्रा विचार गरिए भने अब थोरै जस्तो राम्रा विचारहरूबाट के होला भनी कदापि निराश हुनु हुदैन । नराम्रा विचारभन्दा राम्रा विचारहरूमा ठूलो बल हुन्छ । उत्तम विचारहरूलाई मन, बचन, कर्मले तन्मय भएर अतिशय प्रेमले गर्नु पर्दछ । त्यस बेला नराम्रा विचारहरूलाई किञ्चित मात्र पनि आउन दिनु हुँदैन । तर आजकल प्राय धेरैजसोले जुन प्रकारका् विचार गर्दछन्, त्यो पनि जान्नु आवश्यक छ । '''विचारद्वारा धन प्राप्ति''' यस विषयमा केही विद्वानहरू के भन्दछन् भने एकातिर हामी धन प्राप्तिको इच्छा गर्दछौ र अर्कातिर के पनि मान्दछौ भने धन प्राप्ति त प्रारब्धको अधीन छ । यसैले धन प्राप्तिको इच्छा हुँदाहुँदै पनि ती धन प्राप्तिका लागि अधिक विचार गर्दैनन्, उल्टो गरीबीको विचार नै अधिक गर्दछन् अर्थात् धन नष्ट होला, जागीर छुट्ला या व्यापार चलेन भने हामी के गरौला, यस्ता नाना चिन्तामा परिरहनाले गरीबी र चिन्ताका विचार बढ्छन् र धन प्राप्तिका विचार दबिन्छन् । प्रकृतिको नियम के छ भने गरीबीका विचारले मनलाई दरिद्र राखेर कोही धनी हुन सक्दैन । तर आश्चर्य के छ भने हामीलाई धनी बन्नु छ तैपनि हामी गरीबीको विचारमा डुबिरहन्छौ । जस्तै फलाना मानिसको धन नाश भयो त्यसैले धेरै दुःखी छ । उस्तै ने हाम्रो धन गयो भने हाम्रो के होला ? फलानो मानिस धेरै धनी थियो, नोकरी छुटेपछि उसलाई कसैले चिन्दैन, त्यस्तै हाम्रो हाल भएमा हामी के गरौंला ? छोराहरूको बिहा गर्नु छ, उनीहरूलाई जातिका अनुसार खर्च गर्नका लागि कर्जा लिनु पर्ला । घर पनि खराब भयो, यसलाई फेरि बनाउनु पर्ने छ । स्वास्नीको गहनाको कुरा आयो भने सुन्या नसुन्यै जस्तै गरिदिन्छौ अथवा अघिबाट नै भनिदिन्छौ हामी गरीब छौं । मित्रहरूसँग भन्ने गछौं हामी गरीब छौं । यस प्रकार हामी सदैव नै गरीबीका विचारमा डुबिरहन्छौं । त्यसमाथि पनि धनी हुन चाहन्छौं । यो कसरी हुन सक्छ ? त्यसैले यदि धनी हुनु छ भने सदैव धनको नै विचार गर्नु पर्दछ । धनवान्हरूका जीवन चरित्र पढ्नु पर्दछ । धनवान्हरूका मनमा जस्तो उदारता रहन्छ उस्तै उदारता आफ्नो विचारमा ल्याउनु पर्दछ साथै धनवान्हरूले पहिले कति परिश्रम गरे अथवा धन प्राप्तिका लागि उनले कस्ता कस्ता क्लेश उठाए ती क्लेशहरूलाई र जिम्मेवारीलाई उठाउन उद्यत हुनु तथा धन प्राप्ति विषयक युक्तिहरू र चातुर्यको सम्पादन गर्नु एवं दरिद्रताको विचार कुनै समय पनि मनमा आउन नदिनु– यही धन प्राप्तिको सरल साधन हो । '''विचारद्वारा रोग निवृत्ति''' विचारहरूको बलबाट नै रोगहरूको वृद्धि र निवृत्ति पनि हुन जान्छ । उपर्युक्त रीतिबाट विचारहरूद्वारा जसरी दरिद्रता दूर गरिन्छ उस्तै गरी नाना प्रकारको रोग पनि विचारहरूबाट दूर गर्न सकिन्छ । यसलाई रोग निवृक्तिको उपाय पनि मान्नु पर्दछ किनभने जगत्मा प्रायः सबै नै मानिस रोगग्रस्त हुनजान्छन् । यसमा कुनै रोग त सामान्य औषधीले नै कुनै स्वतः नै निवृत्ति भैरहेछन् । रोग उत्पन्न गर्नु र नष्ट गर्नु हाम्रो नै हातमा छ किनभने ईश्वरको इच्छा छ सब जीव निरोगी र सुखी रहून् । रोग मानिसको भूलले नै हुन्छ त्यसैले सर्वप्रथम भूललाई सुधार्नु पर्दछ । त्यसको उपाय केवल आरोग्यताको विचार नै हो । जब घरमा छोरा–छोरी बिरामी हुन्छन् तब नारीहरू रोग र भयको विचार धेरै गर्दछन् र उनका विचारबाट नै छोरा–छोरी समेत मर्दछन् । मैले आफैँले देखेको छु नारीहरू छोरा छोरीहरूलाई रोगबाट बचाउनका लागि जति उपाय गर्दछन्, छोरा–छोरी उत्ति नै चाँडो मर्दैछन् । यसको कारण केवल उनका विचार नै हुन् । ती सदा कस्तो विचार गर्दछन्, भने फलानी स्त्रीका चार छोरा दुई वर्ष बीचमा मरे । अब पाँचौं भएको छ जसको ऊ खुबै हेरचाह राख्दछे तैपनि त्यो धेरै क्षीण भैसक्यो, बाँच्ने आशा छैन, डाक्टरले जवाफ दिइसकेको छ । यहाँ विचार गर्नु पर्ने कुरा के छ भने त्यो छोरो पनि हप्ता दिनमा म¥यो । यदि यो सारा विचारहरूको नै प्रभाव हो भने यस्तो किन हुन्छ ? यस्तो तर्क–वितर्क गर्ने धेरै छन् । आफ्ना छोरा—छोरी बाँचिरहून् भन्न् सबै आमाले चाहन्छन् । यस विचारमा जति बल छ त्यसभन्दा धेरै बल अति स्नेह गर्ने अज्ञानी माताहरूमाथि मलिन विचारहरूको हुन्छ । ती आफ्ना बालकका लागि आफ्नो मनमा सधै के डर लिइरहन्छन् भने उसलाई कहीं कुनै रोग नलागोस्, कहीं नलडोस, कसैले कहीं उडाई नलैजाओस् । टोलम खेलिरहन्छ कहीं कुकुरले नटोकोस्, यो बिरामी छ, यसको रोग मेटिने हो वा होइन, कसैको नजर नलागोस् । यदि मरे म के गरौंला यस्ता भयका विचार नै सदा तिनको आँखा अगाडि नाचिरहेका हुन्छन् । यी विचारहरूद्वारा माताहरू केटा–केटीलाई बिरामी गराइदिन्छन् । रोगका लागि ती बाहिरी उपायहरू त गर्दछन् तर हृदय बिग्रेको हुनाले बाहिरी उपाय किञ्चित् पनि लाभकारी हुँदैन किनभने बालकहरूलाई राम्रो गर्नका लागि जति विचार ती गर्दछन् त्यसबाट बालक झन् बिरामी हुन्छन् । स्मरण रहोस्– जहाँ परस्पर विरोधी विचारहरूको जम्काभेट हुन्छ, उहाँ दुबैबो बल घट्दछ । तिनमा जो बलवान् छ उसैको जय हुन्छ । जस्तो धेरै दूधमा अलिकति पनि अमिलो प¥यो भने दूध फाट्दछ उस्तै धेरै राम्रा विचारहरूलाई पनि अलिकति नराम्रा विचारले बिगारिदिन्छन् र असल विचारहरूको बल कम हुनजान्छ । त्यसैले आमाका राम्रा विचार कम हुनाले निर्बल हुने र नराम्रा विचार धेरै र बलवान् हुनाले बालकहरू बिरामी हुन्छन् र मर्दछन् । त्यसैले यदि बालकहरूलाई निरोग र चिरञ्जीवी राख्नु छ भने सदैव शुभ विचार गर्नु पर्दछ । '''रोगीसँगको व्यवहार कस्तो हुनुपर्दछ ?''' रोगीलाई हेर्न जानेले रोगीलाई अरू रोगीहरूका कुरा सुनाएर उसको रोगलाई अरू झैँ बढाइदिन्छन् । यस्तै जब हामीहरूलाई कुनै रोग लाग्छ भने हामी त्यस रोगका विषयमा नै विचार गर्ने गर्दछौं । यस्तो रोगबाट कस कसको हानि भएको छ ? यदि हाम्रो आँखा दुखेको छ भने आफ्ना इष्ट–मित्रहरू जस जसका आँखा दुखेका छन् उनकै कुरा गर्दछौं र मनमनै डराउने गर्दछौ कि हाम्रा काका तथा हाम्रा मित्रका आँखा ऐलेसम्म निको भएनन् र हाम्रो छिमेकीको आँखा त बिग्रिहाल्यो उस्तै नै हाम्रो पनि दशा भएका हामी के गरौंला ? जब हाम्रो आँखा दुख्छ, तब कत्ति मानिसका आँखा निको भएको भए यसको विचार गर्दैनौं तर जसको आँखा खराब भयो उनैको हिसाब लगाइरहन्छौं र हाम्रो बिमारीमा जो मित्रादिहरू हालखबर सोध्न आउँछन् ती पनि उल्टो विचार नै हाम्रो मनमा भर्दछन् । यसरी नै हिजोआज नारीहरू पनि रोगलाई फैलाउने काम गर्दछन् । जस्तो कि जो बिरामी छ उस कहाँ गएर बडो स्नेहले भन्छन् ओहो ? तिमीलाई त कडा ज्वरो छ, यस्तै ज्वरो मेरो बालाई आएको थियो; त्यसैले गर्दा उहाँ तीन दिनमा गइहाल्नु भयो । हाम्रो छिमेकमा एउटा साहू छ, उसको भरखरै बिहे भएको छ । उसलाई पनि यस्तै ज्वरो आउँछ । डाक्टरले आशा छैन भनिसकेको छ । हेरौं के हुन्छ ? हिजो–आज त ज्वरो बडो विषलु आउँछ, यसैले भाइ, अलि विचार राख्नू । यस्ता अनेक शङ्काहरु ती रोगीका मनमा बीज रूपले जमाइदिन्छन् । यस्तै प्रकारले पुरुषहरूमा पनि एक जना आएर के भन्दछ भने– यस्तो ज्वरोमा त खोकी नभई छाड्दैन । मेरो भाइलाई यस्तै ज्वरो आएको थियो र तुरून्त खोकी लागिहाल्यो । तेस्रो के भन्दछ भने– खोकी लागेसम्म त ठीक छ तर छाती समालेर राख्नु पर्दछ । डाक्टरले के भन्दछ भने यस्तो ज्वरोमा फोक्सो सुनिन्छ । चौथो के भन्दछ भने– यो डाक्टरले निको पार्न सक्दैन, यसबाट धेरै रोगीले धोका खाएका छन् । यो भन्दा धेरै फीस लिने डाक्टर बोलाउनु पर्दछ । यस्ता कुराहरू रोगीको नजिकै बसेर गर्दछन् तर यसको के परिणाम होला यस कुराको तिनीहरू कत्ति पनि विचार गर्दैनने र यी कुराहरूको रोगीमाथी कस्तो विषालु प्रभाव पर्ला भन्ने कुरा सोच्दैनन्, चाँडै निको हुनुको बदला उसको रोग झन् बढेर पनि जान्छ, किनभने रोगले निर्बल हुनाको कारण मस्तिष्क धेरै निर्बल हुनजान्छ त्यसैले रोगी स्वतः केही विचार गर्न सक्दैन । जे पनि सुन्दछ उसलाई चाँडै पक्रिहाल्छ, जसको परिणाम धेरै नराम्रो हुन्छ । त्यसैले आफ्नो वा अर्काको रोग घटाउनु छ भने उसको नजिकमा रोग र रोगीको कुरा कहिल्यै गर्नु हुँदैन, बरु उसलाई धैर्य र चाँडै नै सञ्चो हुने कुरा सुनाउनु नै अत्यन्त हितकर हुनसक्छ । '''विचारबाट रोग हटाउने उपाय''' हाम्रो शरीरमा कुनै प्रकारको रोग आफ्नो मनोज्ञानले आउँदैन, बरु जब हामी उसलाई बोलाउँछौ तब ऊ डराई–डराई आउँछ । किनभने हामी रोगको विचार धेर गर्दछौं अर्थात् रोगको इच्छा गरेर नै रोगलाई बोलाउँछौ, अतः रोग आउँछ । यसैले प्राचीन ऋषिहरूले के सिद्ध गरेका छन् भने परम कृपालु परमेश्वरले हाम्रो शरीरको रचना यस्तो गरेको छ कि त्यसमा कुनै प्रकारको रोग इच्छाबिना स्वतः आउन सक्दैन । हाम्रो शरीरमा जे रोग आउँछ त्यसलाई हाम्रो प्रश्वासले बाहिर निकालिदिन्छ । यसै प्रकार धेरै जस्तो रोग पसिनाबाट निस्कन्छ । कति त मूत्रद्वारा निस्कन्छन् । कतिलाई जठरागिलने भस्म गरिदिन्छ, कैयौं त मन तथा बुद्धिको बलबाट नष्ट हुन्छन् र अरू कैयौं रोग हाम्रा नराम्रा विचारहरूले गर्दा शरीरलाई नष्ट पार्न सफल हुन्छन् । ईश्वरको इच्छा के छ मानिस सदा निरोगी र सुन्दर रहून् तथा जबसम्म पूर्ण ज्ञान प्राप्त हुँदैन, तबसम्म उसको उन्नति हुँदै रहोस् र यसैले हाम्रो शरीरमा कुनै रोग पनि आफ्से आफ आउन सक्दैन, किनभने हाम्रो शरीरमा आउँदा उसको सत्कार हुँदैन, बरु उसले लडाइँ गर्नु पर्दछ, तीतो औषधी पिउनु पर्दछ । त्यसैले हामीले चाह्यौ भने रोग सहज रीतिबाट हटाउन सकिन्छ । रोगहरूलाई हटाउनु शरीरको स्वाभाविक धर्म हो । यसमा प्रकृतिको केही विरोध छैन । यसैले आफ्नो ज्ञान र आत्म–बलबाट हामी भारी रोगलाई पनि बडो सरलतासाथ निवृत्त गर्न सक्छौ । यस्तो भएर पनि हामी रोगी रहन्छौ भने यसमा कसको दोष छ ? हाम्रो नै त दोष हो । जगत्मा जे जति रोग छन् ती सब मानिसहरूका भूलका नै फल हुन् । यदि भूलहरूलाई सुधार्यौ भने हामी धेरै जसो रोग हटाउन सक्छौं । यसैले महात्माहरू के भन्दछन् भने तिम्रो भाग्यको सुधार तिम्रै हातमा छ । तिमीले चाहेमा सब रोगादि दुःखहरूलाई हटाउन सक्छौं । '''नराम्रा विचारको दूरगामी प्रभाव''' नराम्रा विचार गर्नाले आफ्नो मात्र हानि नभई अरूको पनि हानि हुन्छ र त्यसको प्रभाव धेरै टाढासम्म पुग्न सक्दछ । कसैले आफ्नो छोरामाथि सामान्य अपराधमा क्रोध ग¥यो भने त्यो क्रोधको विचार त्यहाँबाट निक्लेर अगाडि बढ्छ । बाटामा अरूको क्रोधक विचारसँग मिलेर झन् स्पष्ट हुन्छ । त्यसपछि त्यो विचार घुम्दा फिर्दा कुनै अन्य देशको मानिसको मस्तिष्कमा गएर पस्यो, त्यो आफ्नस् पत्नीसँग झगडा गरिरहेथ्यो अनि उसले क्रोधको सनकमा आफ्नी पत्नीलाई धेरै पिट्यो । तर जब उसको क्रोध शान्त भयो तब उसलाई बडो पश्चात्ताप र आश्चर्य भयो कि सामान्य जस्तो अपराधमा मैले पत्नीलाई यतिबिधि किन पिटें ? अलिकति कुरा बिग्य्रो या कुनै खास कामले ढिला भयो त्यसका लागि यति ठूलो दष्ड किन दिएँ ? इत्यादि । उसलाई जब क्रोध उठेको थियो तब उसको इच्छा पत्नीलाई केही हप्काउनु मात्र थियो । किनभने उसबाट फेरि यस्तो भूल नहोस् । तर हप्काउनुको बदला यत्रो मारपीट गर्नाको कारण उ पनि जान्दैनथ्यो । अरू मानिसको क्रोधको विचार उसको क्रोधको विचारसँग मिल्न गएकोले उसको क्रोधको बल बढ्यो । सारांशमा प्रत्येक विचारले आफ्ना सजातीय विचारलाई आफूतिर खिच्दछ । यसैले जहाँ क्रोधका विचार रहन्छन् त्यहाँ अरूले गरेका क्रोधका विचार पाएर मिल्दछन् । यस्तै गरी विषय वासना आदिको विषयमा पनि जान्नु पर्दछ । यस्तै नै जहाँ परमात्माका दया, सत्य, अहिंसा, प्रेम, ज्ञानका विचार हुन्छन् त्यहाँ त्यही जातिका विचार आई मिल्दछन् । यसरी पहिलेका साना विचार पुष्ट भएर प्रत्येक विचार आफ्ना जातिका विचारलाई स्वाभाविक रीतिले खिच्दछन् । यस कुरालाई प्रत्येक मनुष्य बुझ्न सक्दैन । जसले विचारहरूको शक्ति, विचारको प्रभाव तथा रहस्य, स्वभाव र विचारशक्तिको महिमालाई जान्दैनन् उनका मनमा यो कुरा आउन सक्दैन । तैपनि शुभेच्छाको अभ्यास गर्नाले कालान्तरमा यो विषय स्वतः बुझिने सङ्कल्प छ । यो जगत् सङ्कल्पबाट नै भएको हो । सङ्कल्पले नै स्थित छ । यसबाट सङ्कल्पद्वारा के गर्न सकिंदैन त भनी थाहा हुन्छ । शुरूमा जो अखण्ड आनन्द स्वरूप थियो । त्यसैले आफ्नो सङ्कल्पबाट नै दबेर आफ्नो अनन्तलाई बिस्र्यो र आफूलाई परिमित मान्न थाल्यो । यसबाट के सिद्ध हुन्छ भने सङ्कल्पमा विचित्र सामथ्र्य छ । सङ्कल्पले के गर्न सक्दैन ? यही अखण्ड परमात्मा आफ्नो अद्व्रैत रूपलाई बिर्सेर आफूलाई नाना–योनिहरूमा देख्दै कतै सुखी, कतै दुःखी हुनलाग्यो र आफ्नो चैतन्य स्वरूपलाई भुलेर आफूलाई कर्ता–भोक्ता मान्न लाग्यो । यही नै सङ्कल्प वा विचार को चमत्कार हो । '''शुभ–सङ्कल्प उन्नतिको हेतु''' उन्नति–मार्गको मूल–मन्त्र शुभ–सङ्कल्प हो । सङ्कल्पबाट नै यस जगत्को उत्पत्ति र स्थिति छ । यो रहस्य जसलाई ज्ञान भएको छ त्यो उन्नतिको मार्गमा धेरै शीघ्रताले चल्न सक्छ । मार्गमा कठिनाइहरू धेरै आउँछन् तर ती कठिनाइहरू उसलाई हानिकारक हुँदैनन् । उसलाई यस लोकमा दुःखले सताउँदैन । उसलाई यो लोक र परलोक दुवै सुखदायी हुनजान्छन् । यो जगत् सङ्कल्पमय छ, सङ्कल्पबाट नै उत्पन्न भएको छ, यो कुरा जान्नेलाई दुःखको सामना कम्ती गर्न पर्दछ । जब यो निश्चय हुन जान्छ कि जति सुख दुःख छन्, ती हाम्रा नै सङ्कल्पहरूका फल हुन् भने त्यो दुःख अधिक दुःखदायी हुन सक्दैन । आफ्नै हातबाट जो चोट लाग्छ, त्यो त्यति दुःखदायी हुँदैन, तर त्यति नै चोट अर्काको हातबाट लाग्यो भने अधिक दुःखदायी प्रतीत हुन्छ । सङ्कल्पबाट विश्वको उत्पत्ति मान्नेलाई यसबाट दुःख हुँदैन वा कम हुन्छ किनभने ऊ जान्दछ जुन सङ्कल्पहरूबाट यस दुःखको प्राप्ति हुन्छ उनका विरोधी सङ्कल्पहरू (विचारहरू) गर्नाले पूर्व सङ्कल्पहरूको बल क्षीण हुनजान्छ । यही ज्ञान धर्मशास्त्रको जग हो यसै तत्वका अनुसार काम्य कर्मका नाना प्रयोग र अनेक प्रकारको उपासना उल्लेख गरिएको छ । यी सबको एउटै तत्व दृष्टिगोचर हुन्छ । त्यो के हो भने अनुकूल सङ्कल्पहरूलाई उत्पन्न गर्नु र पूर्वका प्रतिकूल सङ्कल्पहरूलाई त्याग गर्नु । कर्म उपासनाको रहस्य यदि हेरियो भने सुखमा बाधा पर्ने कर्महरू जीवबाट अज्ञानवश हुन गएका देखिन्छन् । अतः दुःखका विरोधी सङ्कल्प श्रद्धापूर्वक स्थापित गर्नु पर्दछ । जसबाट यही काम हुन्छ । सङ्कल्पको सीधा सुदृढीकरण मन्त्रजपबाट नै हुन्छ; यसैले भगवान्ले पनि गीतामा भन्नु भएको छ । ‘यज्ञानां जप यज्ञोऽस्मि’ अर्थात् सब यज्ञहरूमा म जप यज्ञ हुँ । हाम्रा सब सुख दुःखहरूको कारण अज्ञान हो । सङ्कल्प उठ्ने बित्तिकै अज्ञानले आफ्नो सङ्कल्पमा दबेर जीव–भावको प्राप्ति हुन्छ । अज्ञान नै आफ्नो रूप बदलेर जीवको लागि दुःखदायी हुन्छ । यसैले दुःख निवृत्ति गर्नका लागि दुःखका विरोधी सङ्कल्प (विचार) गर्नु नै परम हितकर छ । शास्त्रहरूमा दुःख निवृत्तिको उपाय केवल ज्ञान प्राप्ति नै जनाइएको छ । “ज्ञानादेव तु कैवल्य” अर्थात् ज्ञानबाट नै दुःख निवृत्ति र कैवल्य वा मोक्षको प्राप्ति मानिएको छ । यस ज्ञान प्राप्तिको अर्थ दृढ सङ्कल्प नै हो । गायत्री जपबाट नै कार्यसिद्धि हुन्छ । यसमा द्विजाति ब्राह््रमण, क्षेत्रिय, वैश्य मात्रको अधिकार छ । यसैले आफ्नो अधिकारानुसार गुरु मुखबाट अन्य मन्त्रहरू पनि ग्रहण गरी जप गर्नाले उक्त दृढ सङ्कल्पको पूर्ति हुनसक्छ र ज्ञानको अधिकारी पनि अवश्य हुन सक्छ, यसमा अणुमात्र पनि सन्देह छैन । जसले शुभ–सङ्कल्प वा शुभ–विचारहरूलाई निरन्तर आफ्नो मनमा स्थान दिनेछन् तिनले अवश्य आफ्ना प्रत्येक इष्ट कार्यको सिद्धि गर्नेछन् । यसमा किञ्चित पनि सन्देह छैन । यस विषयमा मेरो पूर्ण विश्वास छ । मैले अनेकौ पटक दृढ सङ्कल्प र दृढ विचारहरूका प्रभावहरूलाई स्वतः अनुभव गरेको छु र यी कुरा पूर्वका हाम्रा महर्षिगण तथा आधुनिक पाश्चात्य तत्व चिन्तकहरूद्वारा पनि प्रत्यक्ष प्रमाणभूत छन् । '''शुभ–विचारबाट शुभ–परिणाम''' हामीले आफ्ना विचारहरूको परिणाम र अरूमाथि असर गर्ने शक्ति र आफ्ना हृदयमा अरूको विचार उत्पन्न हुने सामथ्र्य आदि सब दशाहरूलाई यथार्थ रूपमा थाहा पायौं भने कहिल्यै दुःख, पाप, रोग वा मृत्युको विचार गर्ने छैनौं । दुःख निराशाका विचार गर्नाले स्वतः आफ्नो कति हानि हुन्छ, यस कुरालाई यदि हामीले राम्रोसँग बुझ्न सक्यौं भने तर्सिरहने छैनौं । यस विषयमा ज्ञानवान् सूक्ष्मदर्शी के भन्दछन् भने विचारले राम्रो वा नराम्रो असर नदेखाई छाड्दैन । जस्तो सानो वरको बीजबाट विशाल वृक्ष बन्न जान्छ, उस्तै नै सानो विचारको महान् फल हुन्छ । यदि यस्तो नभए हामी आफ्नो जीवन कहिल्यै सुधार्न सक्दैनौं तथा मोक्षको प्राप्ति गर्न सक्दैनौं । तर दयालु परमात्माको कृपा छ हाम्रो कुनै विचारलाई ऊ खेर जान दिंदैन, बरु व्याजमा स्याज सहित बढाउँछ । जस्तो पानीको एउटा सानो धाराबाट नदी बन्दछ उस्तै नै एउटा सानो जस्तो विचारबाट भावनाहरू बन्न जान्छन् र तिनै भावनाहरूको बलबाट मनुष्य नरबाट नारायण हुन सक्छ । त्यसैले सदा शुभविचार गर्नु पर्दछ र कुनै प्रकारको भय, दुःख, निराशा, रोगादिको विचार गर्नु हुँदैन । '''निराशाको विचारले हानि''' एउटा मानिस सदा निराशपूर्ण विचार गर्ने गर्दथ्यो । कुनै कार्य सिद्ध हुन योग्य हुँदाहुँदै पनि त्यो के ठान्दथ्यो भने त्यो काम सिद्ध हुनु असम्भव छ । कहीं बाहिर जान योग्य भएर पनि आफ्नो मनमा के सोच्दथ्यो भने म उहाँ जान सक्ने होइन । उसका मित्र उत्तम भएर पनि कारणवस केही भनाभन हुन गएमा ऊ आफ्नो मनमा के सोच्दथ्यो भने यी धेरै खराब हुन्, मेरा विषयमा कुनै सहायता गर्ने होइनन् द्रव्य प्राप्तिको सम्बन्धमा कस्तो सोच्दथ्यो भने यस काममा केही पनि पाइने होइन । यो काम राम्रो प्रतीत हुन्छ । तर यसमा घाटा नभइरहने होइन । यस प्रकार प्रत्येक विषयमा त्यो सदा निराशाको नै विचार गर्ने गर्दथ्यो । यसले जति सुविधा भए पनि त्यो दुःखी नै रहन्थ्यो । उसको धर्म भावना पनि अधूरो नै थियो । उसलाई आफूद्वारा कुनै कार्य–पूर्ति वा सिद्धिको विश्वास हुँदैन थियो । उसको मनमा निराशाको विचार धेरै दृढ भइसकेको थियो । उसको विचार उसबाट निस्केर घुम्दा–फिर्दा एउटा विद्यार्थीको मस्तिष्कमा प्रविष्ट भयो । उसको परीक्षा हुने समय थियो । तर उसैबेला त्यो बिरामी प¥यो । उसलाई के प्रतीत हुनथाल्यो भने यसपटक मैले ठीकसँग पढिन त्यसकारण म पास हुन सक्दिन । त्यसैले यस वर्ष मैले परीक्षा दिनु भएन । यत्तिकैमा उसको मनमा त्यो निराशावादीका विचार आएर घुम्यो, उसले हिम्मत हा¥यो र उस्तै नै विचार गर्नलाग्यो अब म पास हुने छैन । असल बुद्धिमान विद्यार्थी आफ्नो मनको दुर्बलताले गर्दा फेल भयो । त्यो केवल निराशाको कारणले नै भयो । फेरि त्यस विचारले त्यहाँबाट पनि फैलेर अरू धेरैको हानि ग¥यो । यसबाट पाठकगणले बुझे होलान् एउटा सानो विचारबाट अन्त्यमा यस्तो नराम्रो परिणाम हुन्छ जसको अनुमानसम्म पनि गर्न सकिँदैन । त्यसैले आफ्नो मनमा नराम्रो विचार आउन नपाओस् भन्ने कुरामा विशेष ध्यान राख्नुपर्दछ । '''विचार–बल''' याद राख विचार कुनै सानो वस्तु होइन । विचारहरूमा ठूलो बल छ । यस समान दोस्रो कुनै बलवान् वस्तु छैन । परम कृपालु ईश्वरले हामीमाथि यतिसम्म कृपा गरी यस्तो ठूलो बल हामीलाई दिएका छन् । यसै बलले गरेर मनुष्यत्व उत्तम बनेको हो । यसले आफ्ना विचारहरूलाई उत्तम बनाएर आफ्नो वशमा गर्नु पर्दछ तथा तिनलाई आफ्नो इच्छानुसार डो¥याउनु पनि पर्दछ । यदि हामीलाई यस्तो पर्न आयो भने हामी आफ्नो जीवनका कतिपय दुःखहरूलाई हटाउन सक्छौं । अर्थात् आफ्ना दुःखहरूलाई हटाउनका लागि विचारका बललाई बढाउनु पर्दछ । यही उपाय आत्मोन्नति र सर्व–शक्तिमान् ईश्वरको ज्ञान तथा प्रेमको प्राप्तिको हो । विचारहरूको कस्तो स्वभाव छ भने हामी जस्तो विचार धेरै जसो गर्दछौं, उस्तै नै हाम्रो कार्य हुन्छ । हामीले दुःखका विचार धेरै गरेका छौँ भने चारैतिर भयको नै कारण देखा पर्नेछन् । उस्तै नै विरामी तथा मृत्युको विचार नै अधिक गछौं भने रोग र मृत्यु नै शीघ्र आउँछन् किनभने विचारहरूको प्रभाव कहिल्यै व्यर्थ जाँदैन । यति मात्र होइन केही समय पनि हाम्रा विचार फेरिऊन् तैपनि पहिले गरिएका विचारहरूको प्रभाव नष्ट हुँदैन, बरु केही समय ती दुःख दिई नै रहन्छन् । हामीले नचाहे तापनि बलपूर्वक आएर बारम्बार क्लेश दिने गर्दछन् । विचारको शक्ति आफ्ना अधिनमा आइसकेपछि तिनको प्राप्ति, वृद्धि र संचय गर्नाका लागि विशेष परिश्रम गर्नु पर्दैन । जसरी दम दिनाले घडी आठ दिन वा चौबीस घण्टा चल्ने गर्दछ र आवश्यकता अनुसार इन्जिनमा कोइला पानी दिनाले त्यो सैकडौं माइल दुगुर्दछ त्यही शक्ति विचारहरूमा पनि हुन्छ । तिम्रा विचार सदैव रचना गर्दछन् । तिनबाट जस्तो रचना गराउँछौ उस्तै नै रचना ती गर्नेछन् । यसमाथि पनि यदि तिनको रचना तिमीलाई राम्रो लागेन भने यसमा तिनको केही दोष छैन किनभने तिनका शिक्षक तिमी नै हौ । तिमीले जस्तो शिक्षा दिएका छौ ती उस्तै रचना गर्दछन् । परमात्माले नियम निर्माण गरेको छ जसलाई भङ्ग गर्न ऊ आफू पनि समर्थ छैन । अपूर्णताको जिम्मेदारी तिमीमा नै छ । तिमीले अज्ञानतावश ती नियमहरूलाई पालन गरेनौ जसलाई पालन नगर्दा दुःख र दुर्भाग्य, रोग, शोक, वृद्धावस्था र मृत्युसम्म हुन जान्छ । विचार गर्ने विधि बडो सरल छ । यदि तिमीलाई धनको इच्छा छ भने सदैव विश्वलाई धनले भरिएको हेर । आरोग्यता चाहिन्छ भने सदैव आफूलाई आरोग्य मान, प्रेम चाहन्छौ भने आफ्नो मनमा प्रेमको विचार गर । जुन बस्तुको इच्छा छ उसैमाथि आफ्नो विचार केन्द्रित गर । तर स्मरण राख कि आज धनको, भोलि दरिद्रताको विचार गर्नाले दुवै आफ्नो–आफ्नो फल दिन्छन् । यो पनि स्मरण राख कि बिना उद्योग विश्वभण्डारबाट केही मिल्न सक्दैन । विचारहरूको कम्पन बाहिर, भित्र सबैतिर भइरहन्छ । एउटा विचारको असर मानिसको अङ्ग–प्रत्यङ्गमा हुन्छ । विचारको आभास मनुष्यको मुख मण्डलमा, नेत्रमा चालमा, रङ्ग–ढङ्ग र प्रत्येक क्रियामा प्रतीत हुनलाग्दछ । '''विचार कहाँबाट उत्पन्न हुन्छ ?''' विचारहरू मस्तिष्कबाट उत्पन्न हुन्छ । मस्तिष्क केन्द्र नै विचारहरूको माध्यम यन्त्र हो । अन्य यन्त्रहरूको अपेक्षा मस्तिष्क अधिक शक्तिशाली र पूर्ण छ । मस्तिष्कमा कति प्रचण्ड शक्ति छ भने यसको वर्णन हुन सक्दैन यद्यपि यो शान्त र स्थिर प्रतीत हुन्छ तैपनि यस केन्द्रबाट विचारहरू बाहिर निस्कन्छन् । यी विचारहरूको उत्पत्ति इच्छको तीव्र र सामान्य रूपमाथि निर्भर गर्दछ । '''मस्तिष्क वर्णन''' मस्तिष्क दुई गोलाद्र्धहरूमा बनेको छ । यी दुवैको बीचमा एउटा गहिरो (चिरा) छ । ठूलो मस्तिष्कमा श्वेत वर्णको पदार्थ भरिएको हुन्छ र मज्जाको चारैतिर धुस्रो वर्णको एक स्तर छ । त्यसमा गाँठा जस्ता बनेका हुन्छन् । यी सबै रक्तवाहिनी नाडीहरूले बनेको एउटा जालोले ढाकिएका हुन्छन् । यसैलाई मस्तिष्क भन्दछन् । वैज्ञानिकहरूको भनाइ के छ भने मस्तिष्कको एक भाग गर्धनबाट ढाडको हड्डीभित्र कम्मरसम्म गएको छ । यसैले शरीरका प्रत्येक अङ्गहरूमा मस्तिष्कबाट बाह्र जोडा स्नायु निक्लेर जडिएका छन् । मस्तिष्कको एक भागमा अनुभव, इच्छा, बुद्धि आदिको स्थान छ । मस्तिष्कको यस भागलाई हानि पुग्नाले मानसिक कार्य गर्ने सामथ्र्य धेरै न्यून हुन जान्छ । मस्तिष्कको तल्लो तहबाट बाह्र जोडा नाडीहरू निक्लन्छन् । तिनमा एक जोडालाई कपालको नाडी भन्दछन् । प्रत्येक जोडाले शरीरमा इन्द्रियहरूलाई ज्ञान दिन्छ । तिनमा एक जोडा गन्धको ज्ञान, दोस्रो दृष्टिको, तेस्रो जोडा आँखाको पुतली हल्लाउने, चौथो र पाँचौको सम्बन्ध ती पुठ्ठाहरूसँग छ, जो आँखाको पुतलीलाई चलाउने गर्दछन् । सातौं मुख मण्डलको पुठ्ठालाई चलाउँदछ् । आठौं कानमा लागेको छ, नवौं जिब्रोले स्वाद दिनमा सहायक छ । दशौं । एघारौं कण्ठ, हृदय, आमाशय तथा पित्तासयलाई सूत्र पठाउँछन् र बाह्रौं जिब्रोले बोल्नमा सहायक हुन्छ । '''मस्तिष्क शक्ति''' मानिस सांसारिक वस्तुहरूको अनुभव पाँच ज्ञानेन्द्रियबाट गर्दछ । उसका सूक्ष्म नाडीहरू मस्तिष्कसँग मिलेका छन् जसको अनुभव पाँचै इन्द्रियहरू गर्दछन् । तिनको सूचना तत्काल नै मस्तिष्कलाई हुन्छ । यी इन्द्रियहरू आफ्नो–आफ्नो काम गर्दछन् तथा सांसारिक सुखका मुख्य साधन हुन् । यसैले हामीले यी पाँचै इन्द्रियहरूलाई सरल र स्वच्छ राख्नु परमावश्यक छ । एक इन्द्रियको काम दोस्रो इन्द्रियले गर्न सक्दैन । आँखाले सुन्न सक्दैन, कानले देख्न सक्तैन । सामथ्र्यभन्दा अधिक काम लिनाले इन्द्रियहरू माथि आघात पुग्दछ । यसैले जब इन्द्रियहरूमाथि आघात हुन्छ, मस्तिष्कलाई सन्देश पुग्नमा ढिलो लाग्दैन किनभने मस्तिष्कबाट सब नाडीहरूको जाल निक्लेर सब शरीरमा फैलिएको छ । माथिल्लो त्वचा, रौं, नङ आदिलाई छोडेर शरीरको कुनै भाग नाडीहरूले रहित छैन । जबसम्म मस्तिष्क कुनै कुराको सूचनालाई ग्रहण गर्दैन, तबसम्म प्राणीहरूलाई ती विषयको ज्ञान हुँदैन । शरीरको कुनै अङ्गमा विपत्ति परेमा मस्तिष्कबाट नै सहायता मिल्दछ । यदि अँध्यारोमा खुट्टा मुनि कुनै डोरी आदि प¥यो भने सर्प त होइन भनी शङ्का उत्पन्न हुन्छ । त्यसबेला मस्तिष्कमा ठूलो हलचल मच्चिन्छ । त्यस विपत्तिलाई हटाउनका लागि कतिपय अङ्गहरूलाई एकसाथ के आज्ञा हुन्छ भने अँध्यारोमा शीघ्र हेर्ने उद्योग गर । खुट्टालाई के आज्ञा हुन्छ भने शीघ्र नै अलग हट । हृदयलाई आज्ञा भयो भने ऊ तीव्रताले धडकिन थाल्छ । हातहरूलाई छडी आदि लिएर सावधान हुने आज्ञा मिल्छ । यसप्रकार जब मस्तिष्कबाट आज्ञा प्रसार हुन्छ, तब सब अङ्गहरू आ–आफ्नो कार्यमा तत्पर हुन जान्छन् । यसबाट के सिद्ध हुन्छ भने मस्तिष्क सब अङ्गहरूमा मुख्य अङ्ग हो । मस्तिष्कको सहायता नभए मृत्यु हुने सम्भव छ । मस्तिष्क बनाउनलाई शुद्ध रक्तको आवश्यकता हुन्छ । मानिस जो पदार्थ खान्छ त्यो पाकस्थलीमा पित्ताग्निबाट पाक्दछ । त्यसको स्थूल भाग मल भएर बाहिर निक्लन्छ र सूक्ष्म भाग रक्त बनेर शरीरको पोषण गर्दै मासु बन्दछ र मासुबाट मेदा र त्यसबाट अस्थि (हाड) र अस्थिबाट मज्जा फेरि त्यसको पनि सूक्ष्म भागबाट वीर्य बन्दछ । त्यसैले सूक्ष्म भाग बनाउने सात्विक पदार्थ धेरै खानु पर्दछ, जसबाट शुद्ध रक्त अधिक बनोस् किनभने मस्तिष्कको श्रम अथवा मानसिक उद्योगले रक्तको शक्ति घट्दछ र रक्त हृदयबाट मस्तिष्कतिर प्रवाहित हुन्छ । ठूला–ठूला महात्मा एवं बुद्धिमान् पुरुष वीर्यको रक्षा गर्दागर्दै पनि निर्बल प्रतीत हुन्छन् । यसको कारण यही नै हो कि तिनले मस्तिष्कबाट धेरै काम लिनु पर्दछ, जसबाट रक्तादि पोषक भाग विचार शक्तिको साथ अधिक खर्च हुन्छ । रात दिनको पढाइको कामले विद्यार्थीको शारीरिक बल पनि नष्ट प्रायः हुन जान्छ किनभने चिन्ता, भय आदि विचारको कारण रक्तको गति मन्द हुन जान्छ र रक्तको कमी भयो भने बल कहाँबाट बढोस् ? तर बुद्धिमान् मनुष्यहरूको मस्तिष्क बडो बलबान् हुन्छ, जो भिन्न–भिन्न प्रकारको अनुभवलाई उत्पन्न गर्दछ । अतः यदि मस्तिष्कबाट धेरै काम लिइन्छ भने यसबाट निर्बलता पनि अवश्य हुन सक्छ । मस्तिष्कलाई बलवान् बनाउने खाद्य पदार्थ तीन प्रकारका हुन्छन्; सत्वगुणी, रजोगुणी र तमोगुणी । यिनमा पनि सत्वगुणी पदार्थको धेरैजसो भाग मस्तिष्क–बलवर्धक छ । रजोगुणी पदार्थले शरीरमा एक प्रकारको जोश वा वेग उत्पन्न गर्दछन् तर मस्तिष्कको शक्तिलाई शीघ्र व्यय गरिदिन्छन् । यसैप्रकार तमोगुणी पदार्थ केवल मेदा भएर शरीरलाई मोटो गराउँछन् तर मस्तिष्कलाई धेरै प्रकारको हानि पु¥याउँछन् किनभने शरीरलाई मोटो गर्ने पदार्थ मस्तिष्कलाई कहिल्यै बल वृद्धि गर्न सक्तैनन् । यसैले सदा सत्वगुणी पदार्थहरूको नै सेवन गर्नु पर्दछ । जस्तो दूध, घिउ, चामल, गहुँ, जौ, केरा, अंगूर, स्याउ आदि नाना प्रकारका फल तथा वनस्पति आदि हल्का पदार्थ भोजन गर्नु धेरै हितकारी हुन्छ । '''मस्तिष्कको निर्बलताको कारण''' अनुचित भोजन, अशुद्ध वायु सेवन, मलिन वस्त्र धारण तथा शरीरलाई मलिन राख्नु, अधिक विचार गर्नु, यी कार्यहरूबाट र मादक पदार्थ सेवन, साँघुरो (कसिएका) बस्त्र, साँघुरो जुत्ता लगाउनाले मस्तिष्कमाथि धेरै बोझ पर्दछ । अधिक व्यायाम गर्नु वा किञ्चित पनि व्यायाम नगर्नुबाट पनि पनि मस्तिष्क निर्बल हुन्छ । धेरै हो–हल्लाको बीचमा बसेर र कमर झुकाएर पढ्नाले मस्तिष्कलाई धेरै हानि पुग्दछ । उस्तै नै भोक लाग्दा व्यायाम गर्नाले तथा भोजन गरेर तत्काल लेख्न पढ्ने वा विशेष विचार गर्नाले पनि मस्तिष्क र आमाशय दुवैलाई हानि पुग्दछ किनभने भोजन पचाउनका लागि आमाशय रक्तलाई आफूतिर खिंच्दछ र मानसिक कार्य गर्नाको लागि मस्तिष्क रक्तलाई आफूतिर खिंच्दछ र मानसिक कार्य गर्नाको लागि मस्तिष्क रक्तलाई आफूतिर खिँच्दछ । त्यसैले भोजन गरेर तत्काल कुनै कार्य गर्नु राम्रो होइन । त्यस्तै मासु, अमिलो, पीरो, रूक्ष(रूखो) अन्न तथा सडे गलेको बासी अन्न र ढिलो पच्ने भोजन तथा अफिम, गाँजा, भाङ, ताडी, तमाखु, सिरका आदिको सेवन तथा अति मैथुन, हस्त मैथुन, काम, क्रोध, लोभ, मोह, मद आदि कार्य मस्तिष्कलाई हानि पु¥याउने हुन्छन् । धेरै लेख्ने, पढ्ने, राति धेरै जागा बस्ने र नियम विरुद्ध कार्य गर्नाले, मानसिक रोगहरूले स्वास्थ्यमाथि ध्यान नदिनाले र विचार सम्बन्धी कार्य धेरै गर्नाले असहय विक्षिप्तता रोग, बौलाहापन आदि उत्पन्न हुन जान्छ । शिरमा पीडा, निद्रा कम आउनु, स्मरण शक्ति घट्नु, रिङ्गटा लाग्नु, अरूचि, मन्दाग्नि, स्वप्नावस्थामा वीर्यपातादि लक्षण प्रथम अवस्थाका हुन् । केही दिनपछि रोगीको स्वभाव पनि बदलिन्छ । क्रोध र चिड्चिडाहट बढ्छ । मुखको कान्ति घट्दै जान्छ र प्रत्येक कार्यमा आलस्य आदि लक्षणहरूबाट प्रकृति सूचना दिन्छ “अब तिमीले सम्हालिनु आवश्यक छ ।” यदि रोगी यतिमा पनि चेतेन भने रोग बढ्दै आँखामा निर्बलता आइहाल्छ र प्रमेह, नपुंसकता, पक्षाघात, लकवा, मलावरोध, अग्निमान्द्य, शरीरको पहेंलोपना आदि भयङ्कर रोग भएर जीवनलाई नष्ट प्रायः गरिदिन्छन् । यसैले प्रथम अवस्थामा नै यसको उपाय गर्नु पर्दछ । '''मस्तिष्कको निर्बलता निवृत्तिका उपाय''' मस्तिष्कको निर्बलताबाट सब काम अधुरै हुन्छन् । अतः मस्तिष्कलाई बलवान् बनाउनका लागि परीक्षित केही प्रयोग तल दिइन्छन् । यसमा सर्वप्रथम शारीरिक स्वास्थ्यको आवश्यकता हुन्छ र स्वास्थ्य ठीक राख्न नियमित आहार–विहार अर्थात जहाँसम्म हुन्छ सब काम नियमपूर्वक गर्नु पर्दछ । जस्तो ब्रह्ममुहूर्तमा उठ्नु, शैच–स्नान, व्यायाम, भोजन, वायु सेवन, शयन आदि नियमपूर्वक उपयुक्त रीतिले गर्नु आदि नियमानुकूलताको मस्तिष्कमाथि विशेष प्रभाव पर्दछ । मस्तिष्कको शक्तिलाई घटाउने तमोगुणी वा रजोगुणी पदार्थको सेवन गर्नु हुँदैन । मादक–पदार्थ विशेषतः बुद्धि र मस्तिष्कलाई हानिकारक छन् । काम, क्रोध, लोभ आदिलाई त्यागेर शान्ति धारण गर्नु तथा सन्ध्या–बन्दना र प्राणायाम गर्नु तथा दया, धर्म, परोपकार आदि गुणहरूलाई धारण गर्नु परमोपयोगी छ । यस प्रकार निम्न लिखित क्रियाहरू पनि यसमा धेरै सहायक सिद्ध भएका छन् । सोझो उभिएर शिरलाई जहाँसम्म हुन्छ पछाडि झुकाउ, यसबाट छाती र पेटको भाग माथि उठेको हुन्छ र शिर तल हुन्छ । दोस्रो रीति– आफ्नो हातले जमीनमा टेकेर भित्ताको सहारा लिई शिर तल पाउ माथि गरेर उभिनु । यस क्रियालाई योगशास्त्रमा विपरीत करणी भनेको छ । यी क्रियाहरूबाट मस्तिष्क, छाती, ग्रीवा, हृदय, बाहु, मेरुदण्ड आदि सब अङ्गहरूको बल बढ्छ र ती पुष्ट हुन्छन् । यसरी सब शरीर नै बलवान् हुन्छ । यी अङ्गहरूमा बढी महत्वका नाडीहरू हुन्छन् जो अद्भुत कार्य गर्दछन् । मेरूदण्ड निर्बल रहनाले मस्तिष्क पनि निर्बल रहन्छ किनभने यस भागमा मस्तिष्क मुनि ती नसा छन् जो मस्तिष्कलाई बलवान् बनाउँछन् र साथै शरीरको पाचन शक्तिलाई पुष्ट गरेर अन्य अङ्गहरूलाई बलवान् बनाउनमा सहायक हुन्छन् । कण्ठको मध्य–भागमा एउटा यस्तो ग्रन्थि छ जसलाई जालन्धर बन्ध (Thyroid gland)भनिन्छ । यसमाथि दबाब पर्नाले प्राणहरूको निरोध हुन्छ र मेरूदण्ड तथा मस्तिष्कका कैयौं भागहरूमा तीव्र प्रभाव पर्दछ । '''मस्तिष्कलाई बलवान् बनाउने उपायहरू''' १. निम्नलिखित औषधीहरू पनि मस्तिष्कलाई बलवान् बनाउन र स्मरण शक्ति वर्धनमा परमोपयोगी सिद्ध भएका छन् । यसैले पाठकगणहरूको लाभार्थ लेखिन्छः मुगाभस्म, सारश्वत घृत, ब्राह्मी आरिष्ट, ब्राह्मी तेल, सारश्वत चूर्ण, सारश्वतारिष्ट, मालकङ्गनीको तेल, कागजी बदाम आदि फलहरूको बलानुसार युक्तिपूर्वक सेवन गर्नु पर्दछ । पाठकहरूको लाभार्थ र सर्वजन उपकारार्थ मेरो आफ्नै कति पटकको अनुभव तथा अरूमाथि अनुभव गरिएको प्रयोग पनि यहाँ लेखिन्छ जसबाट निर्बल मस्तिष्कवालाहरूले पनि लाभ उठाउन सकून् । ब्राह्मी १ तोला, बच ६ मासा, मिठो कुठ ६ मासा, फर्सीको बियाँ २ तोला, उस्तरबद्दूस ९ मासा, धनियाँ ९ मासा, गोरखमुडी ९ मासा, गुलाफको फूल १ तोला, बदामको गुदी १० दाना, मालकङ्गनी १ तोला, वंशलोचन २ तोला, सानो सुकुमेलको दाना १ तोला, मिस्री १० तोला सबलाई पिनेर ९ मासा औषधी चाँदीको बर्क (तपक) १ वा सुनको बर्क (तपक) १, मलाई वा मखन दुई तोलामा मिलाएर खानाले मस्तिष्कको निर्बंलता अवश्य दूर हुन्छ । २. तिमी आफू नै आफ्नो चरित्रका निर्माता हौ । संकल्प–शक्तिले नै मनुष्को चरित्रलाई अद्भुत रीतिबाट बनाउँछ । मस्तिष्कमा अटुट शक्ति भरिएको छ । मस्तिष्क नै सांसारिक सिद्धिहरूको कारखाना हो । कष्ट सहन गर्नाको लागि यदि संकल्प–शक्ति दृढ छ भने मस्तिष्कलाई चाहे जस्तो ढाल्न सकिन्छ बारम्बार अभ्यास गर्नाले नै इच्छा–शक्तिलाई उत्तेजना मिल्दछ र मस्तिष्कको केन्द्र बलवान् भएर चाहिएको इष्ट कार्यमा प्रवृत्त गर्न सकिन्छ । जस्तो मनको शासन शरीरमाथि हुन्छ, उस्तै नै इच्छाको शासन पनि मनमाथि हुन्छ । इच्छा आत्म–संयमको लागि आत्म–शक्ति हो तैपनि आत्माले यस कुराको निर्णय गर्नु पर्दछ कि कुन रीतिबाट यस शक्तिलाई प्रयोग गर्ने । इच्छाशक्तिलाई आफ्नो अधिकारमा गर्नु परमावश्यक छ । '''इच्छा–शक्ति''' संसारमा इच्छा–शक्ति संकल्पमा परिवर्तन हुन जान्छ । संकल्पबाट मनुष्य र मनुष्यबाट संकल्प हुन्छ । मानिसको इच्छा–शक्तिले नै भाग्यलाई बनाउँछ र त्यही नै जित्ने शक्ति पनि हो । विजयको भावना जीवनको सबै कार्य र व्यवहारमा तबसम्म धारणा गर्नु पर्दछ जबसम्म आत्म–शक्ति आत्मविश्वासमा स्थिररूपले परिणत हुँदैन । जब मनमा विपरीत भावना उठ्छ, तब त्यसलाई बिल्कुल झुट्टा सम्झ । यस रीतिबाट सदा उदासीन भावहरूलाई दूर गर्न सक्नेछौ । एकान्तमा बसेर मनलाई शान्त गर र पूर्वोत्त उत्तेजित भावहरूमा प्रवृत्ति गरेर उत्साहित र आनन्दित भएर निम्नलिखित भावना गर । केही समयसम्म यी भावनाहरूलार्य मनमा सञ्चार हुन देऊ– “म सिद्धिको लागि सिद्ध हुँ । म अवश्यमेव सिद्धिलाई प्राप्त गर्ने छु । मैले सिद्धि प्राप्त गरिसकेको छु ।” '''मानसिक स्वतन्त्रता''' मानसिक स्वतन्त्रता मनुष्यको सबभन्दा ठूलो जित हो । सदा यही ध्यान गर्नु पर्दछ कि मैले दुःखहरूलाएै नष्ट गरिदिएँ, म स्वतन्त्र आत्मा हुँ । प्रातः काल एकान्तमा शरीरलाई स्थिर र मनलाई शान्त गरेर उपयुक्त भावनालाई मनमा बारम्बार धारणा गर र साथसाथै के कुराको निश्चय गर भने चुम्बकको समान इच्छा–शक्तिलाई साध्ना लागि मैले दृढ संकल्प गरेको छु । यस अभ्यासलाई चाहे जुन समयमा पनि गर्न सक्छौं । जो भइराखेको छ, त्यसको वास्ता नगर, सोझो उभिएर गहिरो श्वास लेऊ र भित्र आफूमा महाशक्तिको भावना गर । “म समर्थ छु, जुनसुकै काम पनि जब म हातमा लिनेछु त्यसलाई अवश्य पूरा गर्ने छु ।” यस मन्त्रलाई पूर्ण शक्ति र आत्म–संयमका साथ दिनमा धेरै पटक जप गर । यदि स्थिरता साथ यसलाई उपदेश मानेर अभ्यास ग¥यौभने इच्छा–शक्ति, आकर्षक–शक्ति, मानसिक–शक्ति र व्यावहारिक योग्यताको विकास, आफ्नो तथा अरूको लागि पनि गर्न सक्छौ । गर्नु, नगर्नु तिम्रो हातमा छ । “यादृशी भावना यस्य सिद्धि र्भवति तादृशी ।” त्यसको लागि यत्न गर । त्यसमाथि विचार गर, यत्न गर, काम गर, तत्पर होऊ, आशा राख, तिम्रो इच्छा–पूर्ति शीघ्र होला । जति शीघ्रता र निश्चयले मन त्यसमा लाग्नेछ, उति नै शीघ्रतासाथ कार्य सिद्धि हुनेछ, यसमा किञ्चित पनि सन्देह छैन । गरेर हेर । जो आत्मविजय गर्दछ, उसलाई सर्ववस्तु सुलभ हुन जान्छ । उद्योगी मनुष्यलाई अवसरको कमी हुँदैन । विचारहरूको उत्पत्ति स्थान मणिपूरक चक्र हो । जहाँबाट परावाणी उत्पन्न हुन्छ, उहींबाट शुभाशुभ विचार उत्पन्न भएर सूक्ष्म नाडीहरूद्वारा जब मस्तिष्कमा पुग्दछ, तब त्यसको स्पष्ट ज्ञान उत्पन्न हुन्छ । यस्तै इच्छा–शक्ति, ज्ञान–शक्ति, क्रिया–शक्ति आदिको केन्द्र पनि मणिपूरक चक्र हो । विद्युत शक्ति उत्पादनका लागि ठूला–ठूला यन्त्रहरूको आवश्यकता हुन्छ । तर हाम्रो सानो जस्तो विचार–शक्ति यन्त्रबाट कम्पन, ताप, शब्द, प्रकाश र लौह चुम्बकवत् मानसिक–शक्ति, इच्छा–शक्ति, प्रेम, क्रोध, बुद्धि, बल आदि कति शक्तिहरू उत्पन्न हुन्छन् । '''मस्तिष्कको एक अर्कामा प्रभाव''' जब मस्तिष्कमा प्रेम, विरोध, प्रशंसा वा निन्दाको लहर उठ्दछ, तव त्यसले अर्काको मस्तिष्कमाथि आफ्नो प्रभाव पार्दछ । पहिलाको मस्तिष्कको प्रभावबाट दोस्राको मस्तिष्कमा प्रेम वा वैरभावना उत्पन्न हुन जान्छ । यदि तिमी कसैसँग प्रेम गछौं भने ऊ पनि तिमीसँग प्रेम गर्ला र शत्रुता गर्छौ भने शत्रुता गर्ला । धेरै जसो देखिएको छ कि जस्तो विचार तिम्रो मस्तिष्कमा अर्काको प्रति उत्पन्न हुन्छ, ठीक उस्तै विचार उसको मनमा तिमीप्रति पनि उठेको हुन्छ । मनको सम्बन्ध मस्तिष्कसँग छ र मस्तिष्कको भित्र जो आकाशको भाग छ त्यसमा पहिले विचार उत्पन्न हुन्छ । मस्तिष्काकाश महाकाशको व्यष्टिरूपको अवयव हो । जब विचार वा इच्छा यस मस्तिष्काकाशमा फैलिन्छ, तब त्यहाँबाट वायुद्वारा महाकाशमा फैलिन जान्छ अर्थात् इच्छा–शक्तिका सूक्ष्म धाराहरू मस्तिष्कको पर्दालाई पार गरेर अधिक बलवान् भएभने शीघ्र बाहिर निक्लेर बडो बेगले महाकाशमा फैलिन्छन् र यदि इच्छा–शक्ति निर्बल भ एभने कठिनाइले पर्दा पार गरेर आस–पासमा हराउँछन् । '''मानसिक शक्ति''' जब मनन क्रियामा मस्तिष्कले चेष्टा गर्दछ तब स्थूल मस्तिष्कमा पांशुवर्णवाला प्रकृतिका रन्धहरूको वृद्धि हुन्छ । मृत्युपछि पशु शरीरको परीक्षा गर्नाले के प्रतीत हुन्छ भने विचारशील पुरुपहरूको मस्तिष्क अरूको अपेक्षा अधिक ठूलो मात्र होइन त्यसमा आवृत्तिहरूको (Grooves) संख्या पनि धेरै हुन्छ । यी आवृत्तिहरूबाट पांशुवर्णवाला मज्जातन्तुगत प्रकृतिलाई, जो मन क्रियाको समीपवर्ती यन्त्र हो, धेरै ज्यादा स्थान मिल्दछ । यसैगरी स्थूल शरीर र स्थूल मस्तिष्क व्यायामद्वारा विकसित हुन्छन् । अतः जो तिनलाई उन्नत र पुष्ट गर्न चाहन्छन् उनले निरन्तर प्रतिदिन मानसिक शक्तिहरूको उन्नति र वृद्धिका लागि मनन–क्रियाको अभ्यास गर्नु पर्दछ । यसबाट स्वाभाविक शक्तिहरू पनि धेरै चाँडो उन्नत हुन्छन् र तिनको प्रभाव मानसिक तथा शारीरिक विकासहरूमाथि धेरै बेगले पर्दछ । यो अभ्यास नियमबद्ध हुनु पर्दछ, जसबाट यसको प्रभाव पूरा–पूरा भएपछि मानसिक शक्तिको वृद्धि हुन्छ र जीवनका साधारण प्रश्नहरूमाथि पूर्वापेक्षा अधिकतर विचार गर्नमा सरलता र सामथ्र्य प्राप्त हुन्छ । नीति एक न्यायशील वेतनाध्यक्ष हो । यो सबैलाई उति नै दिन्छ, जति उसले कमाएको छ । एक कौडी पनि त्यो अधिक दिँदैन । यसैले जो उन्नत दिव्य शक्तिरूप वेतन लिन चाहन्छन् उनले गूढ विचारद्वारा त्यसलाई प्राप्त गर्नु पर्दछ जिज्ञासुहरूलाई जुन विषयमा रुचि छ त्यस विषयको एउटा ग्रन्थ खोज्नु पर्दछ, जसको कर्ता योग्य पुरुष होस् र जसमा नयाँ–नयाँ गूढ विचार हुन् । यस्ता पुस्तकको एक दुई वचन सुस्त–सुस्त पढेर एकाग्र चित्तले गूढ विचार गर । तर जति समयसम्म विचार गर्छौ त्यसभन्दा दुई गुणा समयसम्म मनन गर्नु धेरै उत्तम छ किनभने पढ्नाको प्रयोजन केवल नयाँ –नयाँ विचारहरू र युक्तिहरूलाई प्राप्त गर्नु नै होइन बरू मानसिक शक्तिहरूलाई पुष्टि दिनु पनि हो । त्यसैले आधा घण्टा प्रतिदिन यस अभ्यासमा लाग्नु पर्दछ । तर नव–शिक्षकको लागि चौथाइ घण्टा (पन्त्र मिनेट) पनि धेरै छ किनभने एकाग्रतापूर्वक गूढ विचार गर्दा पहिले पहिले थकाइ महसूस हुन्छ । '''एकाग्र चित्त र त्यसको शक्ति''' मानिसका मनमा सदैव नयाँ विचार उत्पन्न हुँदै रहन्छन् । मानसशास्त्र वेत्ताहरूले के सिद्ध गरेका छन् भने मानिस जो श्वास लिन्छ ती प्रत्येक श्वासमा तीन–तीन नयाँ विचार उत्पन्न हुन्छन् । अर्थात एक मिनेटमा ४८ देखि ५४ सम्म नयाँ विचार उन्पन्न हुन्छन् । बन्दुकमा छर्रा भरेर छोड्नाले चारैतिर फैलेर कुनै पुरा परिणाम हुँदैन तर उनै छर्राको गोली बनाएर छोड्नाले भयङ्कर परिणाम हुन्छ । वायु, जल, वाष्प, विद्युत, अग्नि आदिका परमाणु जबसम्म भिन्न–भिन्न भएर फैलिरहन्छन् तबसम्म तिनमा केही पनि शक्ति देखा पर्दैन तर तिनलाई एकत्र गर्नाले तिनमा अद्भुत शक्ति उत्पन्न भई तिनबाट ठूला–ठूला अशक्य काम पनि लिन सकिन्छ । उस्तै नै विचारहरूको शक्ति पनि अपरिमित, अप्रतिहत र अप्रतक्र्य छ तर जबसम्म ती अनेक विषयहरूमा फैलिरहन्छन् तबसम्म तिनको केही पनि फल हुँदैन । तर यदि तिनको ध्यानद्वारा निरोध गरियोस् अर्थात् ती विचारहरूको प्रवाहलाई रोकेर एउटै बस्तुमागि स्थिर गरिन्छ भने तिनमा अद्भुत शक्ति उत्पन्न भएर साधक जुन वस्तुको कल्पना गर्दछ त्यो उसको संकल्पबाट मात्र प्राप्त हुन सक्छ । छान्दोग्य उपनिषदमा भनिएको छ । “यं यं काम कामयते सो ऽ स्यसंकल्पादेव समतिष्ठति”– एकाग्रचित्तले मानिस जुन वस्तुको कामना गर्दछ त्यो वस्तु संकल्पबाट मात्र पनि उसलाई प्राप्त हुन्छ । '''ध्यानशक्ति''' ध्यानद्वारा भिन्न–भिन्न विषयहरूको विचारबाट मनको चञ्चलता निवृत्त भएर त्यसलाई चाहे जुन विषयमा पनि स्थिर गर्ने अभ्यास दृढ हुन जान्छ । जहाँ मन स्थिर भयो त्यहाँ विचारहरूको संयम आफ से आफ हुन जान्छ किनभने मनबाट नै विचार गरिन्छ र विचारहरूको संयमबाट मन केन्द्रिभूत भएर ती विचार जसमाथि झर्दछन् अर्थात् मनको स्थिरताको विचार संयमद्वारा इच्छा सिद्धिको अमोध उपाय हो । तर यदि सूक्ष्म दृष्टिले हे¥यौ भने के ज्ञात हुनेछ भने, विचारहरूमा जुन शक्ति छ त्यो प्राणको शक्ति नै हो अर्थात् प्राण–शक्तिबाट नै विचार शक्तिमान् भएका छन् वा हुन्छन् । विचारहरूको स्फुरणमा प्राण–शक्तिका निरन्तर गतिरूप परमाणु भरिएका छन् । ती मरमाणुहरू पदार्थहरूको संयोग वियोगका विधायक हुन् र त्यस्तै नै कार्याकार्य विधायक हुन् । अग्निलाई शिथिल गर्नु, जललाई पत्थर बनाइदिनु, पृथ्वीलाई कम्पन गरिदिनु, वायुलाई स्तम्भित गरिदिनु आदि सब केवल विचारहरूका नै प्रभाव हुन् । प्रत्येक जड वा चेतन पदार्थहरूको अणुहरूमा विचार–शक्ति हुन्छ तर मानिसमा यो शक्ति धेरै छ । यसैले ऊ सबलाई पादाक्रान्त गर्न सक्दछ । '''विचार, मन र श्वास पारस्परिक सम्बन्ध''' शरीर जड छ तैपनि त्यसमा व्याप्त प्राण–शक्ति निरन्तर गतिमान् छन् । तिनको ध्यानबाट विचार–संयमद्वारा निरोध गरेर मानिस असाध्य कार्य पनि सिद्ध गर्न सक्छ र अलौकिक सिद्धिहरू प्राप्त गर्न सक्छ । ध्यानले निरुद्ध गरिएको प्राण–शक्तिको विचार–रूपबाट हुने सुक्ष्मातिसूक्ष्म स्फुरण पनि हिमालय पर्वतलाई प्रवाही बनाउन सक्दछ । पृथ्वीको कण–कण अलग गरेर हावामा उडाउन सक्छ एवं आकाशलाई निरवकाश बनाएर ग्रह ताराहरूलाई तल खसाल्न सक्छ । ध्यानद्वारा विचारहरूको संयम जति दृढ हुन्छ, उत्ति नै अधिक प्राण–शक्तिको निरोध दृढ भएर उसका स्फुरण शक्ति उत्पन्न हुन्छ । त्यस स्फुरण शक्तिको जति जति केन्द्रीभवन हुँदै जान्छ उति उति त्यो शक्ति तीब्र भएर इच्छा–शक्तिको अनुसार सबलाई आकर्षण गरेर कार्य सम्पादन गर्दछ किनभने प्राण–शक्ति अद्भुत आकार्षण शक्ति हो । मन नै विचार हो र विचार नै मन हो एवं श्वास लिनु नै विचार गर्नु हो र विचार गर्नु नै श्वास लिनु हो । बिनाविचारको मानिस श्वास लिन सक्दैन र बिनाश्वासको विचार गर्न सक्दैन अर्थात् मन, विचार र श्वासको यस्तो घनिष्ठ सम्बन्ध छ कि यसबाट कुनै एकको संयमले तीनौटैको संयम भएर प्राण–शक्तिको स्पन्दन प्रतीत हुन्छ । अर्थात् यी तीनौटै अव्यक्त शक्तिका नै व्यक्त रूप हुन् तर माथि भने अनुसार प्रथम प्राणायामद्वारा श्वासको निरोध गरेबिना सबको लागि आरम्भदेखि नै ध्यानद्वारा मात्र मन र विचारहरूको संयम गर्नु कठिन मात्र होइन अशक्य पनि छ । परमात्माले मानिसलाई मस्तिष्क प्रदान गरेको छ । मस्तिष्कस्थित ज्ञान शक्तिलाई प्राप्त गर्नाले अद्भुत कुराहरू थाहा हुन्छन् । जो मनलाई विकसित गर्दछन् र स्थिर गर्दछन् ती भूत, भविष्यत्का कुरा भन्न सक्दछन् । यसैले तिमी शान्त रहन सिक । दिनभरि शान्त रहने अभ्यास ग¥यौ भने सब सिद्धिहरू प्राप्त हुनेछन् । '''ओजस्''' एकजना विद्वानको के भनाइ छ भने मस्तिष्कमा नै ओजस पनि छ जो पूर्ण शक्तिको भण्डार हो । मस्तिष्कमाथि जहाँ शिखा स्थान छ उहीं सब नाडीहरूको केन्द्र स्थान छ । ओजस् पीतवर्णको हुन्छ । सब नाडी समूह यसै ओजस्मा पौड्ने गर्दछन् । ओजस् एक प्रकारको धातु हो । जो मानिस ब्रह्माचर्यलाई राम्रोसँग पालन गर्दछ, उसमा ओजस् शक्ति धेरै हुन्छ । त्यो तेजस्वी, बलवान् र पुरुषार्थी हुन्छ । उसको मुख तेजले दन्किरहन्छ । उसको वाणी आकर्षक तथा रसिलो हुन्छ । उको नेत्रमा विशेष प्रकारको तेज हुन्छ । यदि कुनै हिंस्रक पशुलाई त्यो आफ्ना् सतेज नेत्रले हेरोस् त त्यस पशुलाई उसमाथि आक्रमण गर्ने साहस हुँदैन । यसको अतिरिक्त ओजस्–पूर्ण व्यक्तिको चारैतिर एक प्रकारको प्रकाश फैलिने गर्दछ । मस्तिष्क नै ओजस् रहने स्थान हो । यसै मस्तिष्कमा नाडीहरूको एउटा समूह छ यसलाई ब्रह्मारन्ध्र भन्दछन् । जो यस ब्रह्मारन्ध्रमा ध्यान गर्दछ त्यो आफ्नो जीवनको अन्तिम लक्ष्य जन्म मरणको चक्रबाट छुटकारा पाउँछ । यस मस्तिष्कलाई प्रकृतिले सबैतिरबाट सुरक्षित गरिराखेको छ । यसैले हामीले पनि ओजस् उत्पन्न गरेर यसको रक्षा गर्नु पर्दछ । जो कामी, क्रोधीर विषयी हुन्छ उसमा ओजस्, बल,पराक्रम हुँदैन । उसको मस्तिष्क निर्बल हुन्छ । यसैले मस्तिष्कलाई कहिल्यै बिग्रन दिन हुँदैन । '''आहारबाट मस्तिष्कमा पर्ने प्रभाव''' आहारबाट रक्त र रक्तबाट ज्ञान–तन्तु बन्दछन् । ज्ञान–तन्तुहरूबाट विचार बन्दछन् । यसैले सदैव सात्विक भोजन गर्नु पर्दछ । आहार जीवन स्थिर राख्नको लागि गर्नु पर्दछ, स्वादको लागि होइन । गरिष्ट र चट्पटे अमिलो, रूक्ष भोजन आदि गर्नु हुँदैन । आहारको कमीले मस्तिष्क निर्बल हुन जान्छ र अधिकताले त्यसमा जडता आउँछ; त्यसैले हितकर र परिमित भोजन गर्नु पर्दछ । व्यायाम आफ्नो बलानुसार अवश्य गर्नु पर्दछ । यसबाट सब शरीरको सङ्गठन होस् । अति काम, क्रोध, लोभ, मोह मस्तिष्कलाई उत्तेजित गर्दछन् । त्यसैले यिनबाट बच्नु पर्दछ, जसबाट तिनको अनिष्ट परिणाम मस्तिष्कमा हुन नपाओस् । नसोधी, नबुझी मुखबाट कुनै कुरा ननिकाल । राम्रोसँग सुनेर, बुझेर बोल्ने प्रयत्न गर । जहाँसम्म हुन्छ बोल्ने कम र काम धेरै गर्ने गर्नु पर्दछ । सदा अन्तर–बाह्य पवित्र राख । आफ्ना विचार शुद्ध र पवित्र राख । पवित्रता र शान्तिको विचारहरूबाट मस्तिष्कमा ओजस् उत्पन्न हुन्छ । मस्तिष्कको प्रथभ भाग बुद्धि सम्बन्धी काम गर्दछ र सानो मस्तिष्क जो मेरूदण्डको छेउ हो, त्यो इच्छानुवर्तिनी मांस–पेशीहरूलाई गति प्रदान गर्नछ । अनुचित भाव तथा विचारहरूलाई मस्तिष्कमा प्रवेश हुन नदेऊ । दृढता साथ मनमनै भन “हे मलिन विचारहरू हो ! तिम्रो लागि यहाँ कुनै स्थान (ठाउँ) छैन यसैले जाऊ, गइहाल ।” ती तत्काल गइहाल्नेछन्, लोप हुनेछन् । '''शुद्ध विचारको अभ्यास''' सन्ध्याकाल वा रात्रिको अन्धकारमा आँखा चिम्लेर आफूभित्र नियाल र जे–जे त्रुटिहरू तिमीभित्र छन् तिनलाई निकाल्ने प्रयत्न गर । जे कुरा तिमी चाहन्छौ त्यसको मनमा कल्पना गर । बारम्बार यस्तो चिन्तन गर्नाले मस्तिष्कमा तिनको ध्यान चिरस्थायी हुन जाने छ र जीवनमा भित्रभित्रै परिवर्तन हुन लाग्नेछ । नित्य उच्च विचार वा वाक्य सावधानीले चुन र तिनलाई कष्ठस्थ गर । फेरि साधन गर्ने बेला तिनको स्मरण गर र हेर कि कष्ठस्थ छ कि छैन । जब त्यो विचार वा वाक्य मस्तिष्कमा स्थिर हुन जान्छ अरू नयाँ भावहरूको संग्रह गर । जुन मनुष्यहरूले तिमीलाई हानि पु¥याए, तिम्रो निन्दा गरे अथवा जो तिम्रा शत्रु छन्, उनका व्यवहारहरूलाई बिल्कुल बिर्सिदेऊ । उनका अनिष्टकारी प्रभावहरूलाई आफ्नो मस्तिष्कमा ग्रहण हुन नदेऊ । उनका प्रति दया र क्षमाका विचारहरूलाई प्रेरित गर, कहिल्यै कसैको निन्दा नगर, ग¥यौ भने त्यसको नराम्रो असर तिमीमा नपरी रहने छैन । एकान्तमा बसेर १० मिनेटसम्म आँखा चिम्लेर मस्तिष्कमा पीतवर्णको ज्योतिको ध्यान गर, यसबाट तिम्रो मस्तिष्कमा ओजस्को वृद्धि भई मस्तिष्क बलवान् हुनेछ । आँखाको सामुन्ने पहेंलो रङ्गको ज्योतिको ध्यान ग¥यौ भने तिम्रो देहको आलस्य घटेर बुद्धि विकास हुनेछ । काम, क्रोध, चिन्ता, निराशा, भय, मोह, उद्वेग आदि विकरहरूबाट प्राणहरूको गति तिव्र हुन जान्छ । त्यसमा जीवन–शक्तिको ह्रास भएर मृत्युसम्म हुन जान्छ । यसैले सब विचारहरू र भावहरूलाई त्यागेर सदा उच्च र शुद्ध भावनै मनमा राख्नु पर्दछ । '''विचारहरूको रूप र रङ्ग''' अनुभवी महात्माहरू के भन्दछन् भने जगत्को प्रत्येक जड वस्तुको जसरी आकार र रङ्ग हुन्छ उसरी नै विचारहरूको पनि रङ्ग र आकार हुन्छ । तर विचार सूक्ष्म छन्, यसैले उनको र रङ्ग र आकार हुन्छ । तर विचार सूक्ष्म छन्, यसैले उनको आकार र रङ्ग यी बाहिरी नेत्रहरूबाट देखिदैनन् । केवल जसको अन्तर्दृष्टि छ, उनैलाई देखा पर्छ । रूप– १. एउटी केटी आफ्नो पाल्तु पक्षीको मृत्युमा विलाप गरिरहेकी थिई, त्यसै समय उसको फोटो लिइयो । मृत पक्षीको फोटो पिजरा सहित प्लेटमा आयो । २. एउटी स्त्री आफ्नो मृत बालकको शोकमा तल्लीन भएर बसेकी थिई । उसको फोटो लिइयो, मरेको बालकको फोटो चित्र–प्लेटमा आयो । ३. एउटा सिपाही आफ्नो मनमा गरूड पक्षीको चिन्तन गर्दै थियो, उसको फोटो लिइयो । प्लेटमा सुन्दर पक्षीको आकार प्रकट भयो । यी मानसिक चित्र एकत्रित विचारहरूबाट बन्दछन् । यसबाट के सिद्ध हुन्छ भने जसरी बिजुलीद्वारा बेटारबाट खबरहरू दिइन्छन् उसरी हामी आफ्नो मित्रलाई ऊ चाहे जति टाढा होस्–मानसिक सन्देश कुनै यन्त्रबिना दिन सक्छौं । यसबाट के सिद्ध हुन्छ भने विचार शक्ति अथवा इच्छा शक्ति लौह–चुम्बकको समान प्रभावशाली शक्ति हो । विचारहरूको असर केवल फोटो प्लेटमा चित्र बनाउन मात्र होन विज्ञानबाट यो पनि ज्ञात भएको छ कि विचारको बेला मस्तिष्कमा विद्युत उत्पन्न हुन्छ । यसको असर पनि मिकनांतिसी सुईद्वारा नापिएको छ । जहाँ बिजुली हुन्छ त्यहाँ आकाशका परमाणुहरूमा कम्पन हुन्छ । यसैले संकल्पद्वारा प्रत्येक मनुष्य आकाशमा परमाणुहरूको गतिलाई बदलिदिन्छ । परमाणुहरूको गति बदलिनाले आकाशमा रूप बन्दछन् । यी रूपहरूलाई संकल्प–रूप भन्दछन् । ती रूप आकाशमा परमाणुहरूद्वारा बन्नाको काराण चर्म–चक्षुहरूद्वारा देखिदैंन् । जस्तो संकप हुन्छ, उसको उस्तै नै रूप हुन्छ र यसैको अनुसार रूपको रङ्ग पनि हुन्छ । आकाशमा संकल्पद्वारा नाना प्रकारका रूप बन्दछन्, यी रूपहरूको बाह्य–रेखा कहिले स्पष्ट र कहिले अस्पष्ट हुन्छ । संकल्प जति बढी तीव्रता हुन्छ, उत्ति नै स्पष्ट रेखा पनि उसको हुन्छ । यदि संकल्प दृढ निश्चययुक्त छ भने त्यसको रूपले पनि एउटा विशेष आकार धारण गर्दछ । मनमा कुनै लक्ष्य निश्चित संकल्प आकाशमा कम्पन त उत्पन्न गर्छ, तर त्यसको रूप स्पष्ट नबन्ला । प्रेममय भावले उत्पन्न भएका संकल्पबाट सुन्दर फूलहरूका आकार बन्दछन् र भक्ति भाव तथा ईश्वरबाट सुन्दर फूलहरूका आकार बन्दछन् र भक्ति भाव तथा ईश्वराराधनाले गुंबजका समान कमलाकार रूप बन्दछन् । क्रोध र हिंसाको संकल्पबाट छुरा र बरछीका आकार बन्दछन् र आकाशको प्रवाह यी रूपहरूलाई धारणा गरेर ध्येय पुरुषतिर जान्छ र उसलाई मानसिक उपाधि गरेर आफ्नो प्रभाव पार्दछ । संकल्पका नाना प्रकारका चित्र उसको तेजोमय बन्दछ, जो कि प्रत्येक मनुष्यको चारैतिर दुई–दुई फीट फैलिरहन्छ । '''रङ्ग''' यी नै विचारहरूको लघुता र पुष्टताका अनुसार रङ्ग र आकार पक्का, कच्चा र अधूरा पनि हुन्छन् तथा न्यूनाधिक समयसम्म टिक्छन् अर्थात् यदि कुनै विचार बारम्बार लक्ष्यपूर्वक गरिएको छ भने त्यसको आकार धेरै राम्रो र पूरा हुन्छ तथा त्यसको रङ्ग पनि पक्का हुन्छ । यसैले त्यो विचार पनि धेरै दिनसम्म रहन्छ तथा जो विचार हल्का रूपले र थोरै कालसम्म मात्र गरिन्छ त्यसको रङ्ग कच्चा हुन्छ । यसैले त्यो थोरै नै कालसम्म रहन्छ र पछि मेटिएर जान्छ । भक्ति विषयक विचारको रङ्ग आकाशवत् आसमानी हुन्छ । त्यसको आकार विविध पुष्पहरू, सुन्दर लताहरूको जस्तो हुन्छ । जुन प्रकारको भक्ति छ, उस्तै प्रकारको पुष्पहरूको जस्तो आकार हुन्छ । कमलको फूल, बेलीको फूल, चमेलीको फूल वा धतूर आदिको फूलको आकार जस्तो भक्तिका विचारहरूको पनि आकार हुन्छ । यस्तै नै यदि कुनै कामोद्वेगबाट विचारको उत्पत्ति भएको छ भने त्यसको रूपमा लाल रङ्ग धेरै हुनसक्छ किनभने कामोद्वेगले सारा शरीरको रक्त क्षुभित भएर एक प्रकारको सनसनी शरीरमा फैलिन्छ । यसैले ती विचारहरूको रङ्ग पनि लाल हुनु अवश्यम्भावी छ । यदि तर्क वितर्कयुक्त विचार छन् भने तिनमा पहेंलो रङ्ग धेरै हुनसक्छ । प्रेम र भक्तियुक्त विचारहरू भए पछि त्यसको रङ्ग गुलाबी जस्तो हुन्छ । यदि विचारहरूमा स्वार्थपरता अधिक छ भने त्यसमा हरियो रङ्ग प्रधान हुन्छ । यदि संकल्प क्रोधयुक्त छ भने त्यसको रङ्ग कालो र लाल हुन्छ । त्यो क्रोधी मानिसको तेज ९ब्गचब० बाट निक्लेर आकाश मार्गबाट त्यस मानिसतिर जान्छ जसमाथि क्रोध गरिएको हो र उसलाई हानि पु¥याउँछ । यसप्रकार जस्तो विचारहरूमा जस्तो भावना हुन्छ, उस्तै नै रङ्ग त्यस रूपमा आउँछ । मन्त्र–शास्त्रहरूमा पूजा–पाठ, कर्मकाण्ड, उपासनादिको मर्यादा बाँधिएको छ । त्यो पनि यसै नियमको अनुसार हो । मन्त्र–शास्त्रहरूमा देवताहरूका रूप, वर्ण, छन्द, ऋषि आदि भिन्न भिन्न वर्णन गरिएका छन् र उनका सिद्धान्तानुसार मन्त्र–सिद्धिका लागि मन्त्रहरूका छन्द, ऋषि, देवता, वर्ण र रूपको ध्यन तथा विनियोग पनि जपभन्दा पूर्व गर्नु अत्यन्त आवश्यकीय छ । तर हामीहरू आफ्नो मूर्खतावश उक्त ध्यानादिलाई गोरख–धन्धा र मिथ्या कल्पना भनिदिने गर्दछौं । जुन संकल्प एक पटक मनमा आएर बिलाउँछ त्यसको रूप धेरै चाँडो नष्ट हुनजान्छ तर स्थिर संकल्प मनमा दीर्घकालसम्म बनिरहन्छ र बारम्बार चिन्तन गर्नाले दृढ हुन जान्छ । यो कुरा कोरा कल्पना मात्र वा निर्बल चित्तको भ्रम होइन, अनुभव सिद्ध हो । हिजो आज अमेरिकादि पश्चिमी देश–निवासीहरूले विचारहरूको आकारको फोटो लिएका छन् र विचारहरूका रङ्गहरूका विषयमा धेरैजसो पुस्तकहरूमा वर्णन पनि गरिएको छ । विस्तार भयले यहाँ केवल दिग्दर्शन मात्र गराइएको छ । राम्रा विचारहरूको रङ्ग धेरै सुन्दर र प्रकाशमान हुन्छ जसरी रेडियमको प्रत्येक परमाणु सदैव प्रकाशमान रहन्छ र त्यसबाट तेज सधैं निक्लिरहन्छ, उसरी नै विचारका परमाणुको चारैतिर एक प्रकारको स्वभाविक तेज तथा रङ्ग हुन्छ । यसका धेरै जस्ता परमाणु मिलेर प्रकाशमान र सुन्दर प्रतीत हुन्छन् । तिनले आफ्नो प्रकाशको अनुसार हामीमाथि प्रभाव पार्दछन् । यसबाट जब कुनै नवीन विचार मनमा आउँछ तब हाम्रो मनमा एक प्रकारको उज्यालो जस्तो हुन जान्छ । त्यस प्रकारको गर्मी हाम्रो मस्तिष्कमा पुग्न जान्छ । जसरी विजुलीबाट हाम्रो शरीरमा सन्सनाहट उत्पन्न हुन्छ, उसरी नै नयाँ विचारको प्रकाशले हामीमा कुनै नयाँ चेतना आउँछ । यी सब विचारहरूको प्रभावबाट नै हुन्छ । विचारका परमाणु छन् । यसैले योगी तथा मानसिक शक्ति भएका मानिस विचारहरूलाई असली रूप–रङ्गसहित देख्न र बुझ्न सक्दछन् । '''राम्रा विचार र नराम्रा विचार''' '''राम्रा र नराम्रा विचार आफ्ना जातिका अनुसार आफूतिर खिच्दछन्''' एक जातिका पदार्थ आफ्ना सजातीय पदार्थलाई आफूतिर खिच्ने र परस्पर मिल्ने हुन्छन् । जसरी एक देशको तेल अर्का देशको तेलमा बिनापरिश्रम नै मिल्न जान्छ र पानीमा पानी मिलिजान्छ उसरी नै राम्रो विचार आफ्ना सजातीय राम्रा विचारहरूसँग मिल्दछन् र एक दोस्रालाई परस्पर आफूतिर पनि खिच्दछन् । यसैले सानो जस्तो विचार पनि पछि गएर बलवान् हुन जान्छ । यसै प्रकार नराम्रा विचार पनि आफूतिर नराम्रा विचारहरूलाई खिचेर उनमा मिल्न जान्छन् । तर नराम्रा विचार राम्रा विचारमा मिल्दैनन् तथा राम्रा विचार नराम्रा विचारमा मिल्दैनन् । जस्तो पतिव्रता र वेश्याको मित्रता हुँदैन । उस्तै राम्रा विचारहरूको नराम्रा विचारहरूका साथ सम्मिलित हुँदैन किनभने पतिब्रतालाई वेश्याको संगत रुच्दैन र वेश्यालाई पतिव्रताको संगत रुच्दैन । राम्रा र नराम्रा विचारहरूको विषयमा पनि यही जान्नु पर्दछ । यसैले यदि हामीले राम्रा विचार ग¥यौँ भने हाम्रो नजिक राम्रो विचार आउने छन् र नराम्रो विचार ग¥यौँ भने नराम्रो विचार हाम्रो नजिक आउलान् । हाम्रो मनमा विचारहरूलाई खिच्ने स्वाभाविक शक्ति छ । पृथ्वीमा जड पदार्थहरूलाई खिच्ने स्वाभाविक शक्ति भए झैं मनलाई पनि विचारहरूलाई खिच्नमा विशेष परिश्रम पर्दैन । जसरी चुम्बकमा फलाम स्वतः खिचिन्छ उसरी नै शुद्ध अन्तःकरणमा राम्रा विचार र मलिन अन्तः करणमा नराम्रा विचार आफ से आफ खिचिन्छन् यो अन्तः करणको स्वभाव हो । यसैले हामीलाई त्यसमा विशेष परिश्रम पर्दैन तर तिनका नियमहरूलाई जानेर आफ्ना चरित्र शुद्ध गर्नु पर्दछ । '''विचारको सामथ्र्य''' हाम्रो मनमा धेरै टाढाका विचार खिच्ने सामथ्र्य छ । केवल यति नै होइन, अझै दुरबिनको जस्तो धेरै टाढा स्थित वस्तुलाई हेर्ने सामथ्र्य पनि हाम्रो मनमा छ । यसै शक्तिको बलबाट धेरैजसो महात्माहरू आफ्नो कुटीमा बसी–बसी ब्रह्माण्डका जान्नयोग्य सब कुराहरूलाई जान्न सक्थे र आफ्ना विचारहरूलाई अन्यत्र पठाउन सक्थे । उही शक्ति हामी सबैभित्र छ । तर दुर्वासनाको कारण मन मलिन हुनाले त्यो शक्ति विकसित हुँदैन । यसैले जसरी हुन्छ आफ्नो मनलाई शुद्ध गरेर ती शक्तिहरूलाई विकसित गर्नु पर्दछ । जस्तो फोनोग्राफ बाहिरको शब्दलाई ग्रहण गरी बाहिर निकालि दिन्छ, उस्तै नै मनमा अरूको विचार ग्रहण गर्ने तथा बाहिर निकाल्ने स्वाभाविक शक्ति छ । बेतारको तार पठाउनलाई आफ्नो अगाडि अग्लो स्थानमा दुइटा यन्त्र एउटै प्रकारका लगाइन्छन् । एउटा यन्त्र जहाँबाट तार पाउनु छ वहाँ हुन्छ र दोस्रो जहाँ तार लिनु छ वहाँ हुन्छ । यी दुवै यन्त्र एउटै प्रकारका हुन्छन्, तिनमा किञ्चित पनि भेद हुँदैन । एउटा यन्त्रमा जे क्रिया हुन्छ, उही दोस्रोमा पनि हुन्छ । यसबाट संकेतका चिन्हहरूद्वारा सन्देश बुझ्न सक्छौं । यस्तै नै जसको विचार जान्नु छ या जसलाई विचार पठाउनु छ, ती दुवैको मन शुद्ध र प्रबल शुभेच्छायुक्त छ भने धेरै चाँडो र सरलता साथ एक दोस्राको विचार जान्न सक्छौं तथा बाह्य सहायताको बिना नै धेरै टाढासम्म विचारलाई पठाउन सक्छौं । यस्तो गर्नमा मनलाई विशेष परिश्रम पर्दैन । यो त स्वाभाविक धर्म हो तर अज्ञानवश तुच्छ स्वार्थको कारण प्रकृतिका नियम नबुझ्नाले हामीले यी सब महाशक्तिहरूलाई गुमाइदिएका छौं । यी सब कुरालाई जानेर र पूर्ण तवरले बुझेर आफ्नो मनलाई पवित्र राख्नु पर्दछ । पवित्रताको मूल कारण शुभेच्छा हो । यसैले सदैव शुभेच्छा र शुभ विचार नै गर्नु पर्दछ । '''अरूका मनको विचार जान्ने तथा आफ्ना विचार अरूका मनमा पठाउने नियम''' हिजो आज मनमा मलिनताको यस्तो तह जमेको छ कि त्यसमा मल, विक्षेप, राग, द्वेष आदि कैयौं दोष भरिएका छन् । यसमा जति शुभेच्छा राख्नु पथ्र्यो उति नहुनाको कारण हामी त्यसबाट टाढा रहन्छौं । यसैले हामीले सर्वप्रथम शुभेच्छाद्वारा आफ्नो मन शुद्ध गर्नु पर्दछ । मनमा उठ्ने संकल्प–विकल्पहरूलाई रोकेर स्थिर गरे पछि नै बाहिरका उत्तम विचार आउन सक्छन् । जस्तो स्थिर पानीमा प्रतिविम्ब पर्दछ, त्यो सफा देखिन्छ र बगिरहेको पानीमा प्रतिविम्ब सफा देखा पर्दैन उस्तै नै हाम्रो चित्तवृत्ति स्थिर र मन एकाग्र होस् तब मात्र हामी दोस्राका विचार लिन सक्छौं र सामुन्नेको मानिसको मन पनि एकाग्र होस् तब आफ्नो विचार उसमा पु¥याउन सक्छौं । यस्तै नै ब्रह्माण्डका शुभ विचारहरूलाई आफूतिर खिच्नु छ र आफ्ना शुभ विचारहरूलाई अर्काको नजिक पु¥याउनु छ भने पहिले आफ्नो मनलाई एकाग्र गर्न सिक्नु पर्दछ किनभने चञ्चल मनमा बाहिरका उच्च विचार आउन सक्दैनन् । मनमा जो संकल्प–विकल्परूपी, लहरहरू मनलाई फर्काएर एउटा महान् उद्देश्यमा यसलाई लगाउनु पर्दछ । मानव–विज्ञान वेत्ताहरूका मतानुसार मनबाट उत्पन्न प्रत्येक विचार स्वभावानुसार आफ्नो स्थान खोज्छ र त्यहाँ पुगेर आफ्नो उत्पत्ति स्थानमा फर्केर आउँछ । प्राणी मात्रको मन एउटै सू्त्रमा गुँथिएका छन् र परस्पर एक अर्कामाथि पार्दछन् । स्वाथीएर्् र नराम्रा विचार जहाँ जान्छन् त्यहाँ नराम्रो असर फैलाउँछन् र पवित्र विचार दुःखी हृदयमा शान्ति र आनन्द बढाउने हुन्छन् । यदि तिमी राम्रा विचार गर्छौ भने संसारमा सबैतिरबाट राम्रा विचार तिमीकहाँ आफ से आफ आउन थाल्ने छन् । यसैले सर्वप्रथम आफ्नो मनमाथि अधिकार जमाऊ । तब तिमी जस्तो बन्न चाहन्छौ उस्तै बन्ने छौ । आफ्नो मनलाई वशमा नगरी पूर्ण शक्ति र स्थिर शान्ति प्राप्त गर्ने दोस्रो उपायै छैन । राम्रा विचार सूक्ष्म परमाणुले बनेको कारणमाथि रहन्छन् । यसैले तिनलाई खिच्नमा विशेष परिश्रम पर्दछ र नराम्रा विचार जडतायुक्त हुन्छन् यसैले तल रहन्छन् र सहजैमा भेटिन्छन् । विचारहरूका रूप र आकार पनि हुन्छन् । आकार वान् तथा रूपवान् वस्तु चाहे जति सूक्ष्म होस् त्यसमा केही वजनवाला वस्तु तल रहन्छ र आरोग्यवद्र्धक शुद्ध वायु माथि आकाशमा रहन्छ । अनुभवीहरू के भन्दछन् भने जसरी राम्रो निर्मल जल समुद्रको माथि रहन्छ र खराब जल तल फेदमा रहन्छ उसरी नै उत्तम विचार सूक्ष्म हुनाको कारण माथि रहन्छन् र नीच विचार हीन हुनाको कारण तल रहन्छन् । यसैले जो नराम्रा विचार गर्दछन् उनलाई नराम्रा विचारहरूबाट तत्काल सहायता मिल्दछ किनभने नराम्रा विचार जड्तायुक्त हुने र तल अथवा हाम्रा आसपासमा रहने हुनाले बिना परिश्रम र नबोलाएर नै पनि आफ से आफ दौडी आउँछन् । यस प्रकार जति नराम्रा विचार हामी गर्दर्छौ उत्ति नै अधिक हाम्रो हानि हुनेछ । यसैले सदा के लक्ष्य राख्नु पर्दछ भने एउटा पनि नराम्रो विचार मनमा उत्पन्न हुन नपाओस् । आकाशतत्वमा छरिएका अरूका राम्रा नराम्रा विचार आफूतिर खिच्ने रीति यो हो कि यदि हामी राम्रो विचार गर्छौ भने राम्रा विचार मनमा आउनेछन् र नराम्रा विचार ग¥र्यौ भने नराम्रा विचार शीघ्रतासाथ हामी कहाँ आउनेछन् । यसैले सदा राम्रो विचार गर्नु पर्दछ । प्रकृतिको नियम के छ भने सूक्ष्म वस्तु सूक्ष्मतिर खिचिन्छ र जड वस्तु जडतिर । पवित्रतिर पवित्र, पापीतिर पापी खिचिन्¥र्यौ भने नराम्रा विचार शीघ्रतासाथ हामी कहाँ आउनेछन् । यसैले सदा राम्रो विचार गर्नु पर्दछ । प्रकृतिको नियम के छ भने सूक्ष्म वस्तु सूक्ष्मतिर खिचिन्छ र जड वस्तु जडतिर । पवित्रतिर पवित्र, पापीतिर पापी खिचिन्छ । यदि उच्च श्रेणीका सूक्ष्म विचारहरूलाई आफूतिर खिच्नु छ भने आफ्नो मनलाई सर्वप्रथम सूक्ष्म बनाउनु पर्दछ किनभने जब मन सूक्ष्म प्रभाव ग्रहण गर्न योग्य हुन्छ तब मात्र सूक्ष्म बनाउनु पर्दछ किनभने जब मन सूक्ष्म प्रभाव ग्रहण गर्न योग्य हुन्छ तब मात्र सूक्ष्म विचारहरूलाई पक्रन सक्छ । जस्तो बेतारको तार पठाउने कल एउटा स्थानमा छ र दोस्रो स्थानमा उस्तै नै दोस्रो कल राखेको छ भने त्यो एउटाले दोस्राको प्रभाव सहजैमा ग्रहण गर्न सक्दछ र यदि एकातिरको कल बिग्रेको छ भने दोस्रो ठाउँबाट आएको सन्देश लिन सक्दैन । यसै प्रकार आकाश–तत्वमा गुप्त रूपले असख्य राम्राा विचार भरिएका छन् । उसको कल त सफा नै छ तर हाम्रो मनरूपी कल उस्तो सफा हुँदैन, यसैले माथिको कलबाट आएको सन्देश–रूपी तार भित्र लिन सक्दैन, यसैले माथिको कलबाट आएको सन्देश–रूपी तार भित्र लिन सक्दैनौं । अतः मनरूपी कललाई हामीले सर्वप्रथम सफा गर्नु पर्दछ । यसका लागि हामीहरूको सात्विक आहार र पवित्रता तथा शुद्ध–आचरण, सत्यता र सत्यभाषणादिको अभ्यास हुनु पर्दछ । '''विचारको पारस्परिक सम्बन्ध''' जस्ता हाम्रा विचार हुन्छन् उस्तै नै अरूका विचार हामी आफूतिर खिच्न सक्छौं र दुवै एक समान विचारका हुन जान्छौं र हामीमा परस्पर प्रेम हुन जान्छ किनभने समान धर्म भएकाहरूमा नै परस्पर एकता हुन्छ । हामी कुनै एक मार्गमा विचारहरूलाई स्थापित गरेर नियन्त्रित विचारहरूको आह्वान गर्दछौं । जब हामी प्रसन्नता, सुखदर्शितातिर विचार गर्दछौं तब दोस्राका उस्तै नै विचारहरूका लहरलाई आकर्षित गर्दछौं । थोरै नै कालमा हामीलाई चारैतिरबाट प्रसन्नताका विचार आउन लागेका देखा पर्दछन् । यस्तै नै यदि हामीले निराशाका विचारहरूलाई आफूमा रहन दियौं भने उस्तै विचार हाम्रो मनमा सबैतिर बाट आउने छन् किनभने क्रोध, ईष्र्या, द्वेषका विचार आफ्नै सदृश विचारहरूलाई आकर्षित गर्दछन् । जो बल्दो आगोमा इन्धन हाल्ने काम गर्दछन् ती नीच वृत्तिहरूका अग्निलाई प्रज्वलित गर्दछन् । प्रेमका विचारले अरूका प्रेमका विचारहरूलाई आकर्षित गरेर प्रेमलाई बढाउँछन् । केवल यसै प्रकार अरूका विचार हामीमाथि असर मात्र नपारी सूचना (suggestion) द्वारा पनि दोस्रोका विचार र भाव, इङ्गित, आकार, चेष्टा, मुख र शब्दहरूबाट जो भावनाको वृत्ति उत्पन्न हुन्छ उनैको सदृश कार्य गर्ने वृत्ति मनमा उत्पन्न गर्दछन् । यदि हामी उदासीन स्वभावका मानिसको संगत गछौं भने सूचना (suggestion) को नियमानुसार हामीलाई पनि उसका मानसिक दोषलाई ग्रहण गर्ने इच्छा हुनेछ जब हामी उसका गुण–दोषलाई विचार गरेर ग्रहण वा त्याग गर्नेछौं । यसै प्रकार हामी प्रसन्नतालाई पनि प्रसन्न चित्तले संगतिद्वारा धारण गर्न सक्छौं । यसैले हामी मानिसहरूका संगतले तिनबाट निक्लेको विचार धारालाई ग्रहण गछौं, उसैका चाल, रहन–सहन स्वभावका अनुभवहरूलाई ग्रहण गछौं । तर जो सूचना (suggestion) का नियमहरूमाथि प्रभुत्व राख्न र तत्व र क्रियाहरूलाई जान्नेछ त्यो निषेधात्मक संकेतद्वारा तिनका प्रभावहरूबाट बच्न सक्छ । जस्तो–फलानो विचार गइहालोस वा भस्म होओस् भने अवश्य दूर हुनेछ । अनेक मानिस परस्परका गुण–दोषहरूलाई उच्च र नीच स्वभावहरूलाई संगतबाट ग्रहण गर्दछन् । कसैको संगतबाट मन विकल हुन जान्छ किनभने उसका मनमा अश्रद्धा, अविश्वास, शङ्का आदि भरिएको हुन्छ भने कसैको शरीरबाट स्वास्थ्यको ओजस् निस्कन्छ, जसबाट शारीरिक स्वास्थ्य बढ्दछ । यदि सदुगुण प्राप्त गर्नुछ भने मनलाई शिक्षा दिएर आफ्नो वशीभूत गर र अरूका विचारहरूको प्रभावलाई सूचनाद्वारा ग्रहण वा त्याग गर । जब मन कुनै उद्देश्यमा लागिरहन्छ तब उसको सर्वशक्ति त्यस उद्देश्यको प्राप्तितिर लागिरहन्छ त्यसबेला मन हजारौं रीतिबाट त्यस मानसिक भावनालाई वस्तुरूपमा प्राप्त गर्ने भावना गर्ने गर्दछ । मानसिक कार्यको अधिकांश भाग गुप्त मनमा रहन्छ । यसैले जुन कार्य पूर्तिको इच्छा छ त्यस कार्य वा वस्तुलाई सदैव आफूकहाँ नै भइरहेको कल्पना मनमा धारण गर्नु पर्दछ । एउटा विद्वानको भनाइ छ जो आफ्नो बाहुबलबाट कुनै कार्यलाइृ सम्पादन गर्नका लागि पूर्ण विश्वासले प्रवृत्त हुन्छ त्यसले अवश्य त्यस कार्यलाई सम्पादन गरिहाल्छ किनभने पूर्ण विश्वास गर्नु कार्य–सिद्धि गर्नु समान नै हो । अर्का विद्वानको भनाइ छ– प्रबल कामना असम्भवलाई पनि सम्भव गरी छोड्छ । उत्साह तथा हौसला यस कुराको भविष्यवाणी हो कि त्यो मानिस कहाँसम्म कार्य गर्न सक्छ । यसैले हे सज्जनहरू हो । वीरता र धैर्यले सबै कार्य सिद्ध हुन सक्छन् । त्यसैले पुरुषार्थ ग¥यो भने शीघ्र सफलता हुनेछ । गरेर हेर । '''विचार शक्ति''' पहिले के कुरा जान्नुपर्दछ भने विचारहरूमा कति शक्ति छ । भयका विचारहरूले एकै रातमा रौं सेता हुन जान्छन् । कुनै अपराधीलाई प्राणदण्ड दिइएको थियो । ऊसँग डाक्टरले भन्यो हामी यो परीक्षा गर्न चाहन्छौं– मानिसको शरीरबाट कति रगत निक्ले पछि पनि त्यो जीवित रहन सक्छ । त्यसपछि उसको आँखामा पट्टी बाँधेर अँध्यारो कोठामा उसमाथि प्रयोग गरियो । यद्यपि उसको शरीरबाट थोरैनै रगत निकालिएको थियो तर डाक्टरले उसलाई यस्तो प्रतीत गरायो शरीरबाट धेरै रगत निस्किसक्यो र यसै भयको कारणले बिहानी हुँदा नहुँदै त्यो मरिहाल्यो । यो दृष्टान्तबाट विचारहरूको शक्ति समझमा आउन सक्छ । विचार शक्तिको परीक्षा गर्नका लागि एउटा डाक्टरले एक यन्त्र तयार गरेको छ– एउटा काँचको पात्रमा सियो सदृश एउटा मसिनो तार लगाइएको छ । मनलाई एकाग्र गरेर केही बेरसम्म विचार शक्तिको प्रभाव त्यसमाथि पर्नाले सियो हल्लिन थाल्छ । यदि इच्छा–शक्ति निर्बल छ भने त्यसमा केही पनि हलचल हुँदैन । विचार शक्तिको गति बिजुलीभन्दा पनि तीव्र छ । पृथ्वीको एक कुनाबाट दोस्रो कुनासम्म एक सेकेण्डको सोह्रौ भागमा १२,००० माइलसम्म विचार जान सक्छ । विचार शक्ति अपूर्व छ । विचारहरू आत्मशक्तिले ओत–प्रोत छन् । तिम्रो मनमा आउने प्रत्येक विचारमा बिजुलीको समान प्रचण्ड शक्ति विद्यमान छ । तिमी चाहे जस्तै भयङ्कर स्थितिमा भए तापनि आफ्नो जीवनलाई अधिकाधिक उन्नत गर्ने प्रयत्न गर । तिम्रा ध्यानमा आउने सर्वोत्तम मनोभावलाई आफ्नो मनमा धारण गर । केवल दृढ विचार–शक्तिको प्रभावबाट नै आफूमा अद्भुत परिवर्तन गर्न सक्ने छौ । जब तिम्रो भोजनको समय हुन्छ र तिमीलाई भोक लागेको छैन भने के भावना गर भने सारा दिन उपवास गरेको हुनाले आफूलाई बडो जोडसँग भोक लागेको छ । यसको यथार्थ कल्पना गर्नाले तिमीलाई जोडको भोक लाग्ला । भोजन गर्ने बेला के भावना राख भने तिमी अति स्वादिष्ट भोजना गरिरहेछौ । यस भावनाले यसै बेला पाचन क्रियामा जुन रसहरूको आवश्यकता छ ती द्रवीभूत भएर भोजनलाई शीघ्र पचाइदिने छन् । कल्पना गर तिमीमा अपूर्व मेघा–शक्ति र स्मरण–शक्ति छ । धारणा शक्तिद्वारा तिमी स्मृति–मेधावान् अवश्य बन्न जानेछौ र धेरै बुद्धिमान र तेजस्वी पनि बन्न सक्ने छौ । अनुभव गरेर हेर । विचार–शक्तिबाट नै हामी खस्छौ र उठछौ, उभिन्छौ र हिडदछौ । विचारको तीव्र शक्तिले नै सब कार्य हुन्छन् । जो आफ्ना विचारहरूमाथि अनिधार जमाउँछ, त्यो आफ्नो मनोवेगमाथि पनि शासन गर्न सक्छ । त्यो हर्ष, प्रेम र शक्तिले भरिएका तन्तु–जान बुनिरहन्छ । जो आफ्नो उच्च लक्ष्यलाई अखण्ड सत्य–ज्योतिमा परिवर्तित गरिदिन्छ त्यो आफ्ना विचारहरूको अनुभवले बृद्धलाई युवा र रोगीलाई निरोगी बनाउन सक्छ । मानिस जस्तो विचार आफ्नो मनमा गर्दछ उस्तै नै त्यसको फल हुन्छ । यदि ती विचार यथार्थ छन् भने सब जीव–कोश (cells) उस्तै नै कार्य गर्न लागिहाल्छन् । “म सबथोक गर्नसक्छु”–यो विश्वास सदा राख्नाले सब जीव–कोश (cells) तिमीलाई उस्तै नै बनाइदिनेछन् तर यदि तिमीलाई आफ्नो योग्यतामा सन्देह हुन्छ अब तिम्रो बृद्धावस्था आइपुग्यो । अतः अब तिमी निर्बल हुन जानेछौ भने यस्तो विचारहरूलाई धेरै दिनसम्म गर्दै रहनाले वृद्धावस्था र निर्बलता अवश्य आइहाल्नेछ । प्रायः नाटकहरूमा देखिएको छ स्त्री–भेषधारी, संगीत–प्रिय नट धेरैसमयसम्म युवा बनिरहन्छन् र उस्तै नै हाउभाउ गरी आचरण गर्दछन् । मनका जति अप्रिय अवस्थाहरू छन् ती सक बृद्धावस्था उत्पन्न गर्ने र शक्तिलाई नष्ट गर्नेवाला हुन् । यसैले अप्रिय अवस्थालाई कहिल्यै आफ्नो मनमा उत्पन्न हुन दिनु हुँदैन । हामी प्रत्येक मानिसलाई देखेर उसको विचारलाई जान्न सक्छौं । उदास या प्रसन्नचित्त मुख देख्नाले नै यो कुरा थाहा हुन्छ । यसैले हामी सदैव जसरी अरूको विचारहरूलाई बुझ्दछौं उसरी नै आफ्नो विचारलाई पनि बुझ्ने नै उद्योग गर्नुपर्दछ । यदि हाम्रो मनमा भय, चिन्ता लागिरहन्छ भने हामी अवश्य नै खस्तै जानेछौं । हाम्रो जीवन तुच्छ र तुच्छतर बन्दै जानेछ । यस्तो दशामा ती विचाहरूलाई बदलिदिनु पर्दछ । जुन विचारहरूद्वारा हाम्रो जीवन सुख शान्तिले उन्नतिको मार्गमा प्रवृत्त हुन्छ उनै विचारहरूलाई मनमा ल्याउनु पर्दछ । विचार वास्तवमा शक्तिमान र प्रभावशाली हुन्छन् । हाम्रो प्रत्येक विचारमा राम्रो वा नराम्रो प्रभाव हुन्छ । यदि हामी कसैलाई घृणा गछौं भने हामी आफ्नो शरीरबाट एक प्रकारको विष निकाल्दछा । जो हाम्रो चारैतिर फैलिन्छ तथा समीपवर्ती प्राणीहरूलाई हानि पु¥याउँछ । यस्तै नै जब हामी कसैसँग प्रेम गर्दछौं भने ऊ प्रति सहायता र कृपाको विचार पठाउँछौ, यसले उसको चारैतिर फैलेर उसलाई सहायता र शान्तिछ प्रदान गर्दछन् । शक्ति त्यसलाई भन्दछन् जो अरूलाई गति प्रदान गरोस् । अरूलाई चलाउने विचार–शक्ति हो । यसैले सारा संसारलाई चलाइरहेछ । यस्ता विचार जहाँबाट उत्पन्न हुन्छन् त्यो मन हो र जुन यन्त्रद्वारा मनबाट विचार निकालिन्छ त्यो मस्तिष्क हो । विचारहरूलार्य कोही देख्न सक्दैन, न कसैले आजसम्म देखेको छ तर विचारको अद्भुत शक्तिलाई सबैले स्वीकार गरेका छन् । विचारले नै रचना गर्दछन्, भेद गर्दछन्, बनाउँछन् र नाश पनि गर्दछन् । '''मन–शक्तिको चमत्कार''' अमेरिका र इङ्गलैण्डका विद्वान् डाक्टर के सिद्ध गर्दैछन् भने मन–शक्ति अर्थात् विचार शक्ति औषधीको अपेक्षा अधिक बलवान् छ । जुन रोगहरूमा ठूला–ठूला डाक्टर, वैद्य, हकिम घुँडा टेकिदिन्छन् तिनमा मन–शक्तिले आफ्नो चमत्कारिक प्रभाव देखाउँछ र रोगीलाई बलपूर्वक मृत्यु–मुखबाट छुटाएर अचम्ममा पारिदिन्छ । ठूला—ठूला रोगहरूलाई पनि मनले शीघ्र राम्रो गरिदिन्छ । यसैकारण मनसँग भन हाम्रो यो रोग शीघ्र हटोस् । यदि विश्वासपूर्वक भन्यौ भने रोग अवश्य दूर हुन जानेछ । यसको प्रभाव अवश्य पर्दछ तर सुस्त पर्दछ । अतः ढिला भो भनेर निराश हुनुहुँदैन नित्य उठ्दा बस्ता, सुत्दा—जाग्दा रोग हटोस् भन्ने भावना गर यो भावना वा इच्छाले नै रोगहरूलाई हटाइदिनेछ । योग—चिकित्सामा लेखेको छ कि शीर यन्त्र हो यसलाई जस्तो बनाउन चाहान्छौ त्यो उस्तै नै बन्न जानेछ । विचारहरूमा रचना गर्ने शक्ति छ । यसैले मानिसका जस्ता विचार हुन्छन् उस्तै नै उसको उन्नति या अनति हुन्छ । जुन विद्यार्थीको मन सदा उत्साहपूर्ण हुन्छ तथा जसको मनमा सदा ठूलो हुने लालसा रहन्छ र जो लेखक, ठूलो बक्ता वा ठूलो अधिकारी हुन चाहन्छ तथा जसको मन सदा ठूलो वस्तुहरूको रचना गर्ने गर्दछ त्यो वास्तवमा ठूलो नै हुन्छ । == मनलाई दास बनाऊ, मालिक होइन == अध्यात्म–शास्त्रको अटल नियम छ कि यदि एउटै प्रकारको विचार धेरै कालसम्म बुद्धिमा रह्यो भने त्यस मानिसको बुद्धि त्यसैको अनुरूप हुन जानेछ । त्यो उस्तै नै कार्य गर्नलाग्नेछ । मानिसका राम्रा, नराम्रा कार्य यसै प्रकारका हुन्छन् । संयोगबश कुनै नराम्रो विचार कसैको मनमा आउन जान्छ तब त्यसमाथि एकाग्रतापूर्वक मनन गर्नाले अन्जानमा नै त्यस विचारका साथ उसको संगत हुन जान्छ र उसको बुद्धि उस्तै नै हुन जान्छ र विवश भएर ऊ त्यस विचार अधीन हुन पुगी खराब कर्म गर्दछ । तर यसै तत्वलाई जानेर यदि मानिस राम्रा विचारहरूको उपयोग गर्छ भने जीवन जस्तो चाह्यो उस्तो बनाउन सक्छ । मानिस स्थूल सृष्टिमा परतन्त्र भए पनि आन्तरिक–सृष्टिमा पूर्ण स्वतन्त्र छ । त्यो चाहे जस्तो विचार गर्नका लागि स्वतन्त्र छ । मन हाम्रो दास हो, यसैले उसले हाम्रै अधीनमा चल्नु पर्दछ । यदि त्यो हाम्रा वशमा छैन भने त्यसलाई वशमा ल्याउनु पर्दछ । त्यसको उपाय के हो भने प्रथमतः मनको स्वभाव कस्तो छ र ऊ कस्तो काम गर्दछ, यो विचार गर्नु पर्दछ । मनलाई जस्तो कुरा सिकाइन्छ, उस्तै नै ऊ सिक्छ । छिटो होस् या ढिलो होस्, सिक्छ अवश्य । यसमा किञ्चित मात्र पनि सन्देह छैन, एक पटक अभ्यासमा लगाएपछि उसले जस्तो सिकेको छ उस्तै नै गर्दछ । उसलाई बश गर्न शुरू शुरूमा सफलता हुँदैन भने पनि निराश हुनु हुँदैन । कालान्तरमा अभ्यासको दृढताले ऊ तिम्रो भनाइ अनुसार काम गर्नलाग्नेछ । जस्तो विचार तिमी गर्न चाहान्छौ, मन उस्तै नै विचार गर्न लाग्ने छ तर नराम्रा विचारहरूबाट मनलाई हटाउनु छ भने नराम्रा विचारहरूका साथ मनको संगत हुन दिनु हुँदैन । नराम्रा भावहरूलाई कुनै पनि रूपमा मनमा आउन नदेऊ । कुनै अशुभ विचार आउँछ भने तत्काल कुनै राम्रो विचारतिर वा आत्मसंयमतिर वा कुनै आत्म–संयमी महात्मातिर अथवा आत्म चिन्तनमा मनलाई लगाउनु पर्दछ । यस रीतिले नराम्रा विचारलाई रोक्न सकिन्छ । यस्तै सब असद् विचार दूर गर्न सकिन्छ र तिनलाई शुद्ध र प्रभावशाली बनाउन सकिन्छ । यस रीतिलाई बुझेर काममा लगायो भने त्यो मानिस क्रम–क्रमले उच्च आदर्शका अनुसार उन्नति गर्नसक्दछ । यस कार्यको सिद्धिका निम्ति दुई कुरामा बिशेष ध्यान राख्नु पर्दछ । एउटा हो आदर्शमाथि ध्यान र दोस्रो आदर्शको विरुद्ध काम नगर्नु । क्षण भंगूर सुखहरूमाथि दृष्टि दिएर आफ्नो आदर्शको विरुद्ध कहिल्यै चल्नु हुँदैन । भनेको पनि छ ः– “हठ न छुटे, छुटे बरू देहा” (हठ न छुटोस्, छुटोस् बरू देह) यसले प्रारम्भिक कार्यबाट निराश हुनु हुँदैन ।् स्वभावलाई बदल्नु सहज कुरो होइन, जो शीघ्र नै बदलियोस् । यसमा समयको आवश्यकता छ । जसै जसै अभ्यास बढ्दै जानेछ, उसै उसै शक्ति पनि बढ्दै जानेछ । अभ्यासबाट के हुन सक्दैन ? कठिनभन्दा कठिन कार्य पनि लगातार दृढ अभ्यासले अवश्य सिद्ध हुन जान्छ । यसमा कत्ति पनि सन्देह छैन । विचारहरूमा शक्ति एकाग्रताले उत्पन्न हुन्छ । प्रत्येक मनुष्यको आसपास आकाशमा राम्रा नराम्रा विचार घुमिफिरी रहन्छन् । जसको मन अशिक्षित छ, ती नराम्रा विचारहरूलाई आफूतिर खिच्दछन् जसको परिणाम भय, शोक, चिन्ता, उद्वेग आदि हुन्छन् । वास्तवमा मनलाई स्वतन्त्र छोडिदिनाले मनुष्यको जति अनिष्ट हुन्छ उति अरू कुनै कारणबाट हुँदैन । == मौनशक्ति == बजारमा गएर हे¥यौँ भने मानिसहरूको मुखमा उनका मनको अवस्था स्पष्ट देखिन्छ । कसैको अनुहार चिन्ताले मलीन छ भने कसैको भयले उद्विग्न र कसैको शोकले उदासीन प्रतीत होला । यी सबको कारण आफ्ना आन्तरिक विचारहरू नै हुन् । विचारहरूको शक्ति बुझ्नाले मानिस चाहे जस्तो उन्नति गर्न सक्छ । मानिसको परिस्थिति र मित्र–शत्रु आदिको कारण अरू कोही होइन केवल उसका निजी विचार नै हुन् । राम्रा विचार सुख र नराम्रा विचार दुःख दिने हुन्छन् । भलाइ गर्ने इच्छामा नै महान् शक्ति भरिएको हुन्छ । त्यो शक्ति अन्जानमा गुप्त रूपबाट आफ्नो कार्य गर्दछ । यसैलाई मौन शक्ति पनि भन्दछन् । दुई मानिस परस्परको विश्वासले संसारमा यात्रा गर्दछन् र कही कही दुई मनुष्यमा सन्देह उत्पन्न हुन जान्छ, यो सब उसै मौन शक्तिको कारण हो । विचारहरूलाई कहिल्यै निष्फल नसम्झ, सबै विचार केही न केही फल अवश्य उत्पन्न गर्दछन् । यसैले आफ्ना विचारहरूलाई सदा सावधानीले हेर्दै रहने गर कि ती उत्तम र सर्वोत्तम फल उत्पन्न गर्नेवाला हुन् वा होइनन् । यसभन्दा बढी आनन्दको साधन दोस्रो कुनै छैन । अदृष्ट सहायता सब कालमा, सब गाउँमा, सबकालागि सदा तयार छ । त्यसलाई प्राप्त गर्न जुन योग्यताको आवश्यकता छ त्यसलाई बुझेर प्राप्तिको अभ्यास ग¥यौ भने सब बस्तुहरू आफ्नो इच्छानुसार स्वयं पाउन सक्ने छौ । एउटा विद्वान्को भनाइ छ– विचार जति शक्तिशाली हुन्छ, उति कुनै बस्तु संसारमा शक्तिशाली सिद्ध हुँदैन । जो मानिस हितकारी विषयहरूमाथि उचित रीतिले विचार गर्न सक्दछन्, ती कुनै न कुनै दिन संसारको महान् उपकार गरेर सफल मनोरथ अवश्य हुनेछन् । हामी जो पनि विचार गर्दछौँ उसको हामीले सदा ध्यान राख्नु पर्दछ । हामी वायुलाई देख्न सक्दैनौँ तर जान्दछौ कि वायु छ । सूर्यको किरणहरूबाट सरोवरको जल वाफ भएर आकाशतिर जान्छ, हामी त्यसलाई देख्न सक्दैनौँ । यसरी नै विचारलाई हामी स्थूल नेत्रद्वारा देख्न सक्दैनौँ । वायु र जलको लहरहरूको समान विचारहरूको पनि लहरहरू वा तरङ्गहरू हुन्छन् । जस्ता हाम्रा विचार छन् उस्तै नै विचारहरूलाई हामी आफूतिर आकर्षित गर्नेगछौँ । यदि हामी विचारहरूलाई स्थूल नेत्रले देख्नसक्ने भए हामीलाई एक मानिसबाट दोस्रो मानिसतिर गइरहेका अगणित विचारका तरङ्गहरू देखा पर्ने गर्थे र यो पनि ज्ञात हुन्थ्यो कि एउटा सज्जन–परोपकारी मानिसका विचार–तरङ्गहरू अन्य कुनै यस्तै प्रकृतिको मानिसका विचार–तरङ्गहरूसँग सर्वथा मिल्दाजुल्दा छन् । यस्तै नै निराशा क्रोधयुक्त मानिसका विचरा–तरङ्गहरू पनि सर्वथा समान हुन्छन् । वायुमा गएर यी समान तरङ्गहरू उठ्दछन् ती उस्तै नै तरङ्गहरूलाई सहायता पु¥याउँछन् र वलवान बनाउँछन् । यो सत्य हो कि विचार गर्ने शक्ति सब मानिसहरूमा हुन्छ तर सबै अवसरमा र सबै ठाउँमा सर्वजन त्यस शक्तिलाई काममा ल्याउँदैनन् । धेरै जस्तो मानिस मोटो कुरामा पनि आफ्नो विचार शक्तिलाई काममा ल्याउँदैनन् वा ल्याउन सक्दैनन् । अगाडि बढेर विचार–शक्तिद्वारा ती आफ्नो भावनालाई विचारमा परिणत गर्ने कष्टसम्म उठाउँदैनन् । किनभने यस्ता मानिसहरूमा विचार शक्ति सुतिरहेको हुन्छ । विचारवान् हुन यस शक्तिलाई जगाउने आवश्यकता छ । जति धेरै विचार गर्ने अभ्यास हुन्छ उति नै विचार शक्ति जागृत हुन्छ किनभने विचार गर्ने शक्ति स्वाभाविक विचार गर्नले नै आउँछ । यदि इच्छा तीब्र छ भने मानिसले विचार गर्दा गर्दा कपिल, कणाद आदिको जस्तो आफ्नो सब जीवन विचारमय बनाउन सक्दछ । परमात्माले मानिसलाई ऐश्वर्ययुक्त बनाएर उसलाई आफ्नो शक्तिको एक अंश प्रदान गरेको छ । यदि मानिस त्यस् अंशको सदुपयोग गर्छ भने जे चाहयो सो प्राप्त गर्न सक्छ । उसंग विश्व भण्डारको साँचो छ । यदि ऊ त्यसको उचित उपयोग गर्छ भने जस्तो सुन–चाँदीलाई गलाएर साँचामा ढाल्न सकिन्छ उस्तै नै त्यस सर्वशक्तिको अंशबाट यथोचित लाभ उठाउनका लागि ऊ आफ्नो विचारहरूलाई उच्च र दृढ बनाओस् । जस्ता विचार होलान् उस्तै नै त्यस शक्तिको उपयोग र फल होला । '''जस्तो विचार उस्तै फल''' कुनै पदार्थको उत्पत्तिको पूर्व त्यसको मानसिक चित्र अस्तिस्वमा आउँछ । हवाईजहाज, मोटर, रेलगाडी आदि बस्तुहरू एक्कासी बनेका होइनन् । पहिलेदेखि नै वैज्ञानिकहरूले तिनको विचार गरेका थिए र दृढतापूर्वक परिश्रम गरेपछि तिनले आफ्ना विचारहरूलाई कार्यरूपमा ल्याउन सकेका हुन् । दृढ विचारको अर्थ हो विचार र त्यसलाई कार्य रूपमा ल्याउने इच्छा र उद्योग । जुन विचार निर्बल हुन्छन् र जसमा तीब्र इच्छा हुँदैन ती विचार होइनन् कल्पना मात्र हुन् । एउटा वैज्ञानिकले एउटा नवीन विष बनाउने विचार ग¥यो र तदर्थ कार्य पनि आरम्भ गरिहाल्यो भने त्यसको त्यो सङ्कल्प पूरा भएने भने पनि उसले बनाएको पदार्थ विषाक्त त अवश्य होला–अमृत हुँदैन किनभने विचार नै जब खराब हुन्छन् तब फल राम्रो कहाँबाट हुन सक्छ । जस्तो बीज रोपिएको छ उस्तै नै फल लाग्छ । यदि हामीले नित्य हुने कार्य माथि मुहूर्तभर मात्र विचार ग¥यौँ भने ज्ञात हुन्छ प्रत्येक कार्य गर्नुभन्दा पूर्व हामी त्यसको विचार गर्दछौँ । जुन कार्य हामी झट्ट गरि हाल्दछौँ त्यो पनि हामी अचानक गर्दैनौँ । त्यसको पनि विचार पहिले मस्तिष्कमा उठ्दछ अनि हामी उसै क्षण त्यस कार्यलाई गरिहाल्दछौँ । मस्तिष्कमा विचार नउठी मानिस कुनै कार्य गर्न सक्दैन, यो स्वयं सिद्ध–सत्य छ । कति मानिस यस्ता हुन्छन् जसको बुद्धि पापमय हुँदैन । ती व्यभिचारादि कुकर्म छोड्ने प्रतिज्ञा गर्दछन् र त्यसलाई पालना गर्ने पूर्ण इच्छा पनि उनमा हुन्छ तर फेरि पनि ती उनै पापहरूमा कहिलेकाही लिप्त हुन जान्छन् । यस्ता मानिस प्रायः यही सम्झन्छन् कि दैववश वा स्वभाववश ती पाप गर्दछन् । तर यस्तो सम्झनु महाभूल हो र उनको भ्रम हो । शान्तिपूर्वक विचार गरेमा तिनलाई ज्ञात होला ती दैववश या स्वभाववश प्रतिज्ञा भङ्ग गर्दैनन् तर विपरीत विचारहरूको कारणले नै तिनको अधपतन हुन्छ । प्रतिज्ञा गरेर पनि तिनका मस्तिष्कमा उस्तै नै विचार आउने गर्दछन् र त्यस बखत ती आफूलाई यस्तो भनेर भुलाउने गर्दछन् यी विचारहरूबाट के हुन्छ ? हामीले त प्रतिज्ञा गरेका छौ अब हामी कुकर्म गर्ने छैनौ इत्यादि । तर वास्तवमा तीनै विचारहरूको प्रभावबाट ती कुकर्म गर्दछन् किनभने ती विचार उसका गुप्त मन (Sub-Concious mind) मा अङ्कित हुन्छन् र समय पाएर फलिभूत हुन्छन् । यसैले कुनै पनि नराम्रो कामबाट बच्नका लागि नराम्रा विचारहरूलाई नै मनमा आउन नदेऊ । '''खराब संगतका अशुभ भावहरूबाट बच्ने उपाय''' बार्तालाप होस् वा नहोस्, संगतको असर अवश्य गर्छ । विचारहरूको प्रभाव समीपस्थ मानिसमाथि यस्तो हुन्छ कि साधारणतया त्यसलाई जान्नु कठिन छ । नराम्रो संगबाट सदा बच्नु पर्दछ तर सर्वथा बच्नु कठिन छ । यात्रामा, व्यवहारमा दुष्ट संगतबाट बच्नका लागि आफ्ना प्राणहरूको गतिलाई सुधार्नु पर्दछ । प्रथम पूरक गर्ने बेला यो भावना गर कि, ‘म शुद्ध, बुद्ध, मुक्त हुँ’ र रेचक गर्दा यो भावना गर कि, ‘मेरो हृदयबाट प्रेम र शक्तिले भरिएका धाराहरू निक्लेर मेरो शरीरको आसपास विचारजन्य तेजको गोलाकार आवरण बनिरहेछ ।’ यस्तो दृढ भावनाको साथ लगातार सात पटक पूरक, रेचक गर्नाले यस्तो पक्का आवरण तयार हुनेछ हामीमाथि अरूका अशुद्ध भावहरूको किञ्चित प्रभाव पर्ने छैन । यस्तै प्रकारले सुत्ने बेला पनि यही आवरण बनाइयो भने खराब स्वप्नहरूबाट कहिल्यै क्लेश हुने छैन र निद्रा पनि राम्रो लाग्ने छ । तिमी त्यस समयसम्म निर्बल र दीन दशामा रहन्छौ जबसम्म तुच्छ र नीच विचारहरूका अधीन रहन्छौ । तिमीले आफ्नो मनमा उच्च भावहरूलाई र उच्च आकांक्षाहरूलाई स्थान दिनु पर्दछ । तिमीले वासनाको वशीभूत हुनु हुँदैन र न त्यसको दास नै बन्नु हुन्छ । आफ्ना उत्तम विचारहरूले त्यसलाई दवाएर आफ्नो बशमा गर्नु र आफ्नो दास बनाउनु पर्दछ । यदि तिमीले आफ्ना इन्द्रियहरूलाई आफ्नो बशमा ग¥यौ र तिनमाथि आफ्नो पूर्ण स्वामित्व जमायौ भने ती इन्द्रियहरू तिम्रा दास भएर रहने छन् र तिम्रो सेवा गर्नेछन् । मानिसहरूमा एक प्रकारको पाशविक शक्ति रहन्छ जो समय समयमा बदलिँदै रहन्छ । क्रोधको आवेशमा मानिस अन्धो हुन्छ जसबाट त्यसले मनुष्यत्वलाई तिलाञ्जलि दिन्छ । यदि मानिस त्यस पाशविक शक्तिमाथि अधिकार गर्छ र त्यसलाई आफ्नो वशमा गरेर उचित रीतिबाट काममा ल्याउँछ भने ईश्वरीय बललाई शीघ्र प्राप्त गर्न सक्छ । नराम्रा विचारहरूमा अद्भुत शक्ति छ । हेर, मानिसलाई प्राणभन्दा अधिक प्यारो कुनै वस्तु छैन । धन, आदर त के पृथ्वीका समस्त बस्तुहरू पनि प्राणको शतांशकी बराबर पनि हुन सक्दैनन् । यो जानेर नै शास्त्रहरूमा भनेको छ । “आत्मार्थे पृथिवीं त्यजेत्” आत्माको लागि पृत्वीलाई त्यागोस् । जुन प्राण फेरि पाउन सकिदैन त्यसलाई मानिस स्वयं बाहिर निकालिदिन उद्यत हुन्छ । यसको कारण केवल निराशाका विचार नै हुन् अर्थात् आत्मघात गर्ने मानसिक विचार केवल निराशाबाट नै उत्पन्न हुन्छन् । '''आशा र निराशा''' संसारमा नित्य पाँच सय आत्मघातका बलिदान लिएर निराशा राक्षसी स्वस्थ भएर बसिदिए त कुनै हानि थिएन, तर संसारमा नित्य पाँच सय मानिसले आत्मघात गर्छन् भने पाँच लाख मनुष्य निराशाले केही समयको लागि या आजन्मको लागि पागल पनि हुन्छन् होलान् । ती पाँच निराशा राक्षसीका सारा विवादहरूले संसार नै शून्य प्रतीत हुन्छ । यसैले ती रातलाई दिन बनाउने गर्दछन् अर्थात् उनलाई नै नत रात्रिमा निद्रा न दिनमा चैन मिल्दछ । निराशाले पागल भएर सताइएका निद्रा–रहित तडफडराइरहेका मानिसलाई देखेर आत्मघात निको जस्तो लाग्दछ र भन्दछन् तात्कालिक मृत्यु राम्रो हो तर दुर्दशा सहन सकिंदैन । प्रत्येक मानिसलाई आत्म सामर्थको पूरा पहिचान होओस् र कसैमाथि पनि निराशाको सानो प्रसंग पनि नआओस्, इश्वरसँग यही हाम्रो हार्दिक प्रार्थना छ । सवार्थ सिद्धि गर्ने आशा हो र सर्वार्थनाशक उसकी बहिनी निराशा हो । यसको केवल एउटै उत्तम उपाय छ– पुरुषार्थ । धैर्यपूर्वक आत्मविश्वासले पुरूषार्थ गर्नु परमोत्तम उपाय हो र यसबाट आशाको बृद्धि र निराशाको ह्रास गर्नु परमोत्तम उपाय हो । यसबाट आशाको बृद्धि र निराशाको ह्रास हुन सक्छ । यसैले भगवान्ले गीतामा प्रतिज्ञापूर्वक भन्नुभएको छ– “अनन्याश्चिन्तयन्तो मां ये जनाः पर्युपासते । तेषां नित्याभियुक्तानां योग क्षेमं वहाम्यहम्” ।। जो हामीलाई अनन्य भएर भज्दछ उसको योग क्षेम हामी वहन गर्दछौँ अर्थात् अप्राप्य बस्तुको प्राप्ति र प्राप्त बस्तुको रक्षा हामी स्वयं गर्दछौँ । यस्तो वचन दिने ईश्वरमाथि निष्ठा राख्न निराशाबाट मुक्त हुन चाहने मानिस मात्रले यत्न गर्नु पर्दछ । ईश्वरमाथि तिम्रो निष्ठा छैन यसैले तिमी निराशाबाट मुक्त भई शिर उठाएर हिड्न सक्दैनौ । भगवान्ले गीतामा जो वाक्य भन्नुभएको छ त्यो केवल एकपटक पढ्नलाई भन्नुभएको होइन । भगवान्ले प्रत्येक मानिसलाई वचन पूर्ण गर्ने सामथ्र्य पनि दिएको छ । यसैले उठ, दृढ निश्चयले पुरुषार्थपूर्वक आफ्नो अभिष्टको सिद्धि गरेर निराशालाई समूल नाश गर । आत्मविश्वास तथा मानस–शास्त्रका सरल नियमहरूलाई चिनेर यिनका बलले प्रत्येक मानिस निराशालाई निवारण गर्ने अधिकार प्राप्त गर्न सक्दछ । '''खराब सङ्गत''' मानिसलाई केवल निराशाबाट नै सर्व क्लेश सहनुपर्ने होइन । अझ उसका सहकारी कार्य नराम्रा विचार र नराम्रा सङ्गत पनि हुन् जसबाट ठूलो हानि सहनु पर्दछ । यसैले तिनलाई जान्ने आवश्यकता छ । नराम्रा विचारहरूको वर्णन धेरै भइसक्यो अब खराब संगतको वर्णन पनि आवश्यक छ– खराब ठाउँ, खराब अन्न, फोहोर ग्रन्थ जसमा अश्लील ब्रह्मचर्यनाशक र उत्तेजना बढाउने विषय छन्, नराम्रो दृश्य, नराम्रो कुरो, अशुद्ध वातावरण जहाँ रक्सीवाज, बेश्यागामी, जुवाडी, चोर आदि रहन्छन्– यी सबै कुराहरू खराब सङ्गतमा सम्मिलित छन् । लगातार नराम्रो संगत र नराम्रा परमाणुहरूबाट जब भित्रका राम्रा परमाणु दब्छन्, तब नराम्रा कुराहरू स्वाभाविकतया राम्रो लाग्ने गर्दछन् । जस्तो मन हुन्छ, उस्तै नै दृष्टि हुन्छ । जस्तो दृष्टि हुन्छ, उस्तै नै दृश्य देखा पर्दछ । सच्चा साधुलाई सब साधु नै देखा पर्दछन् । चोरलाई चोर नै, कामीलाई सब कामी नै देखिन्छन् र लोभीलाई सब लोभी नै देखा पर्दछन् । नराम्रो वातावरणमा रहँदा–रहँदा चित्तको स्वभाव नराम्रो हुन जान्छ, फेरि उसमा नराम्रा सङ्कल्प उठ्न लाग्छन् । जसको चित्तमा नराम्रा सङ्कल्प उठ्दछन् त्यसभन्दा ठूलो अपराधी कोही हुँदैन किनभने ऊ आफ्ना नराम्रा सङ्कल्पहरूलाई फैलाएर अरूलाई पनि नराम्रो बनाउँछ । चित्तमा सदा सत्–सङ्कल्प रहनु पर्दछ यसका लागि सत्संग, सद्ग्रन्थ पाठ, सत्कर्म, सद्गुरु सेवा आदिको आवश्यकता छ । जसको चित्त सत्–सङ्कल्पले भरिएको छ, उही सुखी र परोपकारी हुन्छ किनभने उही आफ्नो सत्सङ्कल्पहरूबाट अरूलाई सन्मार्गमा लगाउन सक्छ । तिम्रो चित्तमा कहिल्यै नराम्रो कल्पना आउन सक्दैन–तिमी आफूलाई पवित्र छु भन्ने निश्चय गर । भगवान्को कृपाले तिम्रो हृदय पवित्र भइहाल्छ । भगवान्को अभयहस्त सदा तिम्रो शिरमा छ उसको छत्रछायाँमा पापताप तिम्रो नजिक आउन सक्दैन । '''केही अनमोल उपदेश''' प्रतिदिन केही समय एकान्तमा बिताऊ, मौन रहने गर । वाणीको मौन पनि बडो लाभकारी छ । यी दुवै भगवद्–ध्यान र नाम–स्मरणमा अति सहायक छन् । वाणीको संयम गरेर अनावश्यक कुरो कहिल्यै नगर तथा कसैको निन्दा र चुक्ली पनि नगर न त स्तुति नै गर । कठोर बचन नबोल, असत्य तथा अरूको अहित गर्ने शब्द कहिल्यै नबोल । मनमा भय, अशान्ति द्वेष, विषाद्लाई कहिल्यै आउन नदेऊ । भगवान्को दया अथवा आत्माको पवित्रता र नित्यता माथि विश्वास गरेर सदा शान्त, निर्भय र प्रसन्न रहने उद्योग गर । उत्तेजनाबाट सदा बच्ने गर । धैर्य कहिल्यै नछोड, उत्तेजना र अधैर्यले शारीरिक र मानसिक रोग उत्पन्न हुन्छन्, जसबाट छुट्नु कठिन हुन जान्छ । कसैको अनादर नगर तथा कसैलाई घृणा पनि नगर र कसैको चित्त नदुखाऊ । स्वयं सहू, तर स्वार्थबश कसैलाई कष्ट नदेऊ, कुनै राम्रो काममा सधैँ लागिराख, कसैको चित्त नतोड । अरूलाई उत्साह दिइराख र यथासंभव उसको राम्रो काममा सहायता गर । निर्धन, दीन–दुःखी, रोगी र आतुरहरूमा भगवान्को बिशेष रूपलाई देखेर उनको सेवा गर र बडो आदर तथा प्रेमपूर्वक तीसँग भेटेर यथाशक्ति उनको दुःख हटाउन सहायता गर र प्रभुको भजनमा जहाँसम्म हुन सक्छ आफ्नो समय लगाऊ । हृदयको सरलतामा देवत्व र ऋषित्व छ र कपटमा असुरत्व छ यसैले मनलाई सरल स्वभाववाला बनाऊ । यदि युक्तिले कुरो बन्दैन भने चिन्ता छैन तर निश्चय राख कि कपट, चातुरीले आफूलाई बुद्धिमान सिद्ध गर्नेहरू भन्दा तिमी निश्चय नै उच्च स्थितिमा छौ । एउटा महात्माको भनाइ छ– हिजोआज धेरैजसो मानिस मीठो चापलुसी कुरा गर्न त जान्दछन् तर मनमा भने दम्भ, कपट भरिएको छ । पहिलेका मानिस उति बोल्न जान्दैनथे तर तिनको हृदय सरल थियो, ती आफ्नो दोष लुकाउन जान्दैनथे । दम्भी, कपटी बनेर सुहाउँदो कुरा बोल्ने सभ्यको अपेक्षा सरल ग्रामीण बन्नु सच्चा उन्नतिको लक्षण हो । सरलतामा पवित्रता र कपटमा अपवित्रता छ । कपटी मानिस जति अरूलाई हानि पु¥याउँछ त्यसभन्दा बढी त्यो आफ्नो हानि गर्दछ । आफ्ना पापहरूलाई नलुकाऊ र पुण्यहरूलाई प्रकट नगर । लुकाउनाले पाप बढ्ने छन् र प्रकट गर्नाले पाप घट्ने छन्, उस्तै नै पुण्य प्रकट गर्नाले घट्ने छन् र लुकाउनाले पुण्य बढ्ने छन् । पुण्यलाई कपूरको भाति जान । यदि बोतलको मुख खोलेर राख्यो भने त्यो (कपुर) उडेर जान्छ । पाप नराम्रो बस्तु हो, यसैले पापलाई लुकाएर राख्यो भने भित्रै बिष उत्पन्न गरेर हृदयका सब शुद्ध भावहरूलाई नष्ट गरि दिनेछ । जीवनको एक क्षणलाई पनि मूल्यवान् जानेर बडो सावधानीले प्रत्येक क्षणलाई भगवत्–चिन्तन गर्दै लोकहितको कार्यमा बिताऊ । अहित केवल शरीर या बाणीबाट नै हुँदैन मनले पनि हुन्छ । तिम्रो मनमा नराम्रा विचार आयोभने जान अब तिमी आफ्नो र अरूको समेत अहित गर्ने भयौ । यसैले नराम्रो विचार कहिल्यै मनमा आउन नदेऊ । यदि पूर्व संस्कारवश आइहाल्यो भने त्यसलाई तत्काल नै बाहिर निकालिदेऊ, नराम्रो विचारलाई क्षणभर पनि मनमा टिक्न नदेऊ । विचार दुई प्रकारका हुन्छन्, राम्रा या नराम्रा । राम्रा विचार–सत्य–भाषण, दया, क्षमा, परोपकार, ईश्वरको आराधना आदि हुन् र नराम्रा विचार–असत्य, भाषण, क्रोध, निर्दयता, दोस्रालाई दुःख दिनु अपकार गर्नु, स्वार्थपरता आदि हुन् । राम्रा विचारहरूको प्रभाव मनमाथि राम्रो हुन्छ र नराम्रा विचारहरूको नराम्रो प्रभाव हाम्रो मनमा र शरीरमाथि पर्दछ तथा समीप रहनेहरूमा सँगै रहनेहरूमा एवं टोल छिमेकीहरूमा पनि पर्दछ । यसको बर्णन तल क्रमैले सविस्तार गरिनेछ । जहाँसम्म हाम्रा विचारहरूको पहुँच छ त्यहाँसम्म जगत्लाई हामी सदा प्रभावित गर्दछौ र त्यसबाट हामी पनि प्रभावित हुँदै रहन्छौ । विचारहरूको कम्पनले जो क्षणभरमा हजारौ कोश जान सक्छन्–विचित्र घटनाहरू निरन्तर भइरहन्छन् । जस्तो कसैको पुत्र अमेरिकामा पढ्दछ् भने जुन समय त्यो आफ्नो पुत्रको सम्बन्धमा विचरा गर्दछ ठीक त्यही समय पुत्रको मनमा पनि पिताका सम्बन्धमा विचार उठ्न लाग्दछ । यसको कारण पूर्वोक्त विचारका कम्पन नै हुन् । यिनको ज्ञान प्राप्त गर्नाले विस्मयकारक रहस्यमय ग्रन्थिको उद्घाटन हुन्छ । सद्–विचारहरूलाई मनमा ल्याउनाले मानिस दुष्कर्महरूबाट बच्न सक्छ । जब मानिस आफ्नो मनमा दुष्ट विचारहरूलाई स्थान दिन्छ भने त्यो तामसी बृत्तिको अनुभव गर्न लाग्दछ । यदि कोही सदा नराम्रो विचार राख्दछ, तिनैको चिन्तन गर्दछ र तिनैलाई मनमा धारण गर्छ भने उसलाई आफ्नो स्वभाव र प्रवृत्ति बदल्नमा बडो कठिनाई प्रतीत हुनेछ । प्रत्येक मानिस अभ्यासद्वारा आफ्नो विचार र बाणीमा आशातीत सुधार गर्न सक्छ । हाम्रो अन्तरात्मामा हाम्रा भावनाहरूको धेरै नै प्रभाव पर्दछ । यदि हाम्रा भाव शुद्ध छन् भने हाम्रो अन्तरात्मा हामीलाई दुष्ट कार्यहरूतिर जाँदा सचेत गर्दछ र हाम्रा भाव नराम्रा छन् र हामीले आफ्नो अन्तरात्मालाई सोध्यौ भने हाम्रो अन्तरात्मा हामीलाई त्यसलाई गर्ने नगर्ने परिणाम सम्झाउन लाग्नेछ । जो धेरै कालदेखि खराब भावनामा परिहेछन् उनीहरू अन्तरात्माको त्यो शब्दलाई सुन्दैनन् किनभने भावहरूको हो–हल्लामा उसको शब्द दबेर जान्छ । कैयौ यस्ता मानिस पनि देखिन्छन् जसलाई आफू रोगी भन्न तथा आफ्नो दुःखलाई अरूभन्दा बढाएर भन्नमा सुख प्रतीत हुन्छ । यसको परिणाम केही समय त प्रतीत हुँदैन तर बारम्बार रोगी हुने कुरा गर्दा–गर्दा र मन कल्पित क्लेशहरूको वर्णन गर्दा–गर्दा भावनानुसार ती रोगी अवश्य हुन जान्छन् । धेरै जसो मानिस वृथा नै यता उताका कुरा गरेर आफ्नो जीवन बिताईदिन्छन् । शुद्ध भावनाद्वारा ती आफ्नो जीवन आनन्दपूर्ण बनाउन सक्थे । यसैले मानिसलाई उचित त सदा सज्जनहरूको अनुसरण गर्नु र उनका नित्यका व्यवहारबाट शिक्षा ग्रहण गर्नुहुन्छ । जसका विचार सदा पवित्र रहन्छन् र जो सदा अपवित्र विचार राख्दछन् ती दुवैको तुलना गरेर हेर । नीच श्रेणीका मानिसहरूको जीवन जेलखाना र पागलखानामा नै व्यतीत हुन्छ तथा तिनको प्रभाव ती नरहँदा पनि कस्तो मधुर र स्थिर हुन्छ । श्रेष्ठ पुरुषहरूको यही भनाइ छ– हामीले जस्तो विचार मनमा आउन दियौ भने केही समय पश्चात् हाम्रो शरीर, हाम्रो आचार, व्यवहारादि उस्तै प्रकारका हुन लाग्ने छन् । मानिसका विचारहरूको प्रभाव उसको स्वास्थ्य र अङ्गहरूको बनावटमाथि धेरै पर्दछ । मन नै मार्दछ, मनै जिलाउँछ र मनमा नै रोगहरूको जरो हुन्छ । '''विचार–बल''' यदि विचारहरू अशुद्ध छन् भने रोग आएर दबाउँछ । लापरवाही र आत्मविश्वास नगर्नाको कारण नै रोगले सताउँछन् । एउटा गरीब चिठ्ठामा सय रूपयाँ पुरस्कार मिलेको समाचार सुनेर एकदम प्रसन्नतापूर्वक मग्न हुनपुग्छ, उसको मुखमा लाली फैलिन्छ र शरीरमा स्फूर्ति प्रतीत हुन्छ । उस्तै नै जब एउटा बालक दोस्रो बालकलाई जिस्क्याउँछ भने तत्काल् उसको मुखमा श्यामता आउँछ । क्रोधले मानिसका नेत्र लाल हुन्छन्, हृदयमा जलन उत्पन्न हुन्छ, रक्त उम्लिन लाग्छ । भयले मानिसको मृत्युसम्म हुन जान्छ । चिन्ता चिताको सदृश जिउँदै पोलेर मार्दछ । नराम्रो खबर सुन्दैमा भोक बिलाउँछ र तत्काल उद्विग्नता एवं विकलता हुन जान्छ । एउटा पुरुष धेरै दिनदेखि हृदय रोगले पीडित थियो, दिन–दिन उसको प्रकृति बिग्रिदै जान्थ्यो, खानको लागि हल्का र शीघ्र पच्ने भोजन उसलाई दिइन्थ्यो । तर जब उसले भूकम्पको दिन बगलको होटलमा आगलागीको समाचार सुन्यो तब उसलाई अग्निबाट आफ्नो सामान जोगाउनका लागि यस्तो बेग उत्पन्न भयो कि उसले सात पल्ट आफ्ना बहुमूल्य सामान माथिल्लो तलाबाट तल ल्यायो र ऊ एक्लैले नै धेरै जसो सामान आगोबाट जोगायो । विचारहरूको आन्दोलनमा केही पनि शक्ति छैन भनी मान्ने मानिसहरू भन्लान् कि पाइलो पनि हिड्न नसक्नेमा यति शक्ति कहाँबाट आयो । फेरि उसै क्षणदेखि उसलाई सञ्चो हुन लाग्यो । उसको जठराग्नि पनि प्रबल भएर कडा भोजन पचाउनमा पनि समर्थ भइगयो । दोस्रो दृष्टान्त– एउटी बृद्धा स्त्री पक्षाघातले धेरै बर्षदेखि पीडित थिई । भूकम्पको बखत जब सब मानिस आफ्नो आफ्नो ज्यान बचाउनका लागि भाग्न लागे तब त्यस बृद्धाको मनमा पनि आफ्नो ज्यान बचाउनका लागि विचारको यस्तो प्रबल बेग उत्पन्न भयो कि मोडिएका अङ्गहरूमा एकदम स्फूर्ति सञ्चार भई बिछ्यौनाबाट उठेर सबैकासाथ माथिबाट ओर्लेर ऊ भाग्न थाली । त्यस दिनदेखि फेरि कहिल्यै पनि पक्षाघातको व्यथा उसलाई भएन । त्यो बृद्धाको शरीरमा नबीन रक्त प्रवाह आरम्भ हुन गयो । यस्तो स्थितिमा कसैले भन्न सक्छ भनेर विचारहरूमा केही पनि बल छैन । i13rgi3fiikpojth1cqtim9du548hu6 शब्द सम्बन्धी 0 3457 6437 2015-10-12T05:55:49Z Dipendra G.C. 1782 कुनै एक अक्षर वा एक भन्दा बढि अक्षर जसले अर्थ दिन... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki कुनै एक अक्षर वा एक भन्दा बढि अक्षर जसले अर्थ दिन्छ त्यसैलाई शब्द भनिन्छ । शब्द बिभिन्न प्रकारका आधारमा बिभाजन गरीएको छ बनोटका आधारमा शब्दलाई दुई भागमा बिभाजन गरीएको छ १) मुल शब्द २) व्युत्पन्न शब्ध j3g51fy00vmy6ktzv9vkv6clqwexkgn श्रेणी:मेटाउनु पर्ने पृष्ठहरू 14 3462 16572 6448 2020-06-02T10:32:26Z Samuele2002 5002 +__EXPECTUNUSEDCATEGORY__ wikitext text/x-wiki __EXPECTUNUSEDCATEGORY__ यो श्रेणीमा मेटाउनु पर्ने पृष्ठहरू छन् । cyglpz2p2e0ipq8clyd0jo7julwc8tq ढाँचा:Infobox user 10 3473 6551 2015-12-11T01:31:32Z Devraj poudel 1655 {{Infobox | bodyclass = vcard | bodystyle = {{#if:{{{fontcolor|}}}|color: {{{fontcolor}}};}} {{#if:{{{width|}}}|width: {{{wid... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{Infobox | bodyclass = vcard | bodystyle = {{#if:{{{fontcolor|}}}|color: {{{fontcolor}}};}} {{#if:{{{width|}}}|width: {{{width}}};}} {{#if:{{{tablecolor|}}}|background-color: {{{tablecolor}}}}} | headerstyle = {{#if:{{{color|}}}|background-color: {{{color}}}}} | abovestyle = {{#if:{{{color|}}}|background-color: {{{color}}}}} | title = <includeonly>{{#if:{{{color|}}}||{{BASEPAGENAME}} {{#if:{{{status|}}}|<br /><small>{{{status}}}</small>}}}}</includeonly> | above = {{#if:{{{color|}}}|{{BASEPAGENAME}} {{#if:{{{status|}}}|<br /><small>{{{status}}}</small>}}}} | image = {{#if:{{{image|}}}|[[File:{{{image|}}}|{{{image_width|238px}}}|{{{image_caption|}}}]]}} | caption = {{{image_caption|}}} | label1 = नाम | data1 = {{{name|}}} | class1 = fn | label2 = [[Name&nbsp;at&nbsp;birth]] | data2 = {{{birthname|}}} | class2 = nickname | label3 = लिङ्ग | data3 = {{{gender|}}} | label4 = जन्म&nbsp;मिति | data4 = {{{birthdate|}}} | label5 = जन्म&nbsp;स्थान | data5 = {{{birthplace|}}} | label6 = हाल&nbsp;बसोबास | data6 = {{{location|}}} | class6 = label | label7 = देश | data7 = {{#if:{{{country|}}}|{{flag|{{{country}}}}}}} | label8 = समय&nbsp;रेखा | data8 = {{{timezone|}}} | label9 = हालको&nbsp;समय | data9 = {{{current_time|}}} | label10 = नागरिकता | data10 = {{{nationality|}}} | class10 = category | label11 = जातियता | data11 = {{{ethnicity|}}} | class11 = category | label12 = Race | data12 = {{{race|}}} | class12 = category | label13 = उचाई | data13 = {{{height|}}} | label14 = तौल | data14 = {{{weight|}}} | label15 = कपाल | data15 = {{{hair|}}} | label16 = आँखा | data16 = {{{eyes|}}} | label17 = [[रक्त&nbsp;समुह]] | data17 = {{{blood_type|}}} | label18 = यौनिकता | data18 = {{{sexuality|}}} | class18 = category | label19 = [[Intelligence quotient|IQ]] | data19 = {{{iq|{{{IQ|}}}}}} | label20 = [[Myers-Briggs Type Indicator|Personality&nbsp;type]] | data20 = {{{personality_type|}}} | class20 = category | header21 = {{#if:{{{marital status|}}}{{{spouse|}}}{{{girlfriend|}}}{{{boyfriend|}}}{{{children|}}}{{{siblings|}}}{{{pets|}}}|परिवार तथा आफन्त}} | label22 = वैवाहिक&nbsp;स्थिति | data22 = {{{marital status|}}} | class22 = category | label23 = जिवनसाथी | data23 = {{{spouse|{{{partner|{{{relationship|}}}}}}}}} | label24 = प्रेमिका | data24 = {{{girlfriend|}}} | label25 = प्रेमी | data25 = {{{boyfriend|}}} | label26 = सन्तान | data26 = {{{children|}}} | label27 = Siblings | data27 = {{{siblings|}}} | label28 = Pets | data28 = {{{pets|}}} | header29 = {{#if:{{{occupation|}}}{{{employer|}}}{{{education|}}}{{{college|}}}{{{university|}}}{{{highschool|}}}|शिक्षा तथा पेशा}} | label30 = पेशा | data30 = {{{occupation|}}} | class30 = role | label31 = Employer | data31 = {{{employer|}}} | class31 = org | label32 = शिक्षा | data32 = {{{education|}}} | label33 = कलेज | data33 = {{{college|}}} | label34 = विश्वबिद्यालय | data34 = {{{university|}}} | label35 = उच्च माध्यामिक बिद्यालय | data35 = {{{highschool|}}} | header36 = {{#if:{{{hobbies|}}}{{{religion|}}}{{{politics|}}}{{{aliases|}}}{{{movies|}}}{{{books|}}}|शोख, मनपर्ने तथा विश्वास}} | label37 = Hobbies | data37 = {{{hobbies|}}} | label38 = धर्म | data38 = {{{religion|}}} | class38 = category | label39 = राजनिति | data39 = {{{politics|}}} | label40 = [[उपनाम]] | data40 = {{{aliases|}}} | class40 = nickname | label41 = चलचित्र&nbsp;तथा&nbsp;प्रश्तुतिहरु | data41 = {{{movies|{{{shows|}}}}}} | label42 = पुस्तक | data42 = {{{books|}}} | header43 = {{#if:{{{interests|}}}|रुचीहरु}} | data44 = {{#if:{{{interests|}}}|<div style="text-align: left"> {{{interests|}}} </div>}} | header45 = {{#if:{{{website|}}}{{{blog|}}}{{{email|}}}{{{ICQ|}}}{{{AIM|}}}{{{GTalk|}}}{{{MSN|}}}{{{Yahoo|}}}{{{.Mac|}}}{{{IRC|}}}|सम्पर्क विबरण}} | label46 = वेभसाईट | data46 = {{{website|}}} | label47 = ब्लग | data47 = {{{blog|}}} | label48 = ईमेल | data48 = {{{email|}}} | label49 = [[ICQ]] | data49 = {{#if:{{{icq|{{{ICQ|}}}}}}|[http://people.icq.com/people/about_me.php?uin={{{ICQ}}} {{{ICQ}}}]}} | label50 = [[AOL Instant Messenger|AIM]] | data50 = {{{aim|{{{AIM|}}}}}} | label51 = [[GTalk]] | data51 = {{{gtalk|{{{GTalk|}}}}}} | label52 = [[Extensible Messaging and Presence Protocol|XMPP]] | data52 = {{{jabber|{{{Jabber|{{{XMPP|}}}}}}}}} | label53 = [[स्काइप]] | data53 = {{{skype|{{{Skype|}}}}}} | label54 = [[MSN]] | data54 = {{{msn|{{{MSN|}}}}}} | label55 = [[याहू]] | data55 = {{{yahoo|{{{Yahoo|}}}}}} | label56 = .Mac | data56 = {{{mac|{{{.Mac|}}}}}} | label57 = जि प्लस | data57 = {{{google+|{{{Google+|}}}}}} | label58 = [[फेसबुक]] | data58 = {{{facebook|{{{Facebook|}}}}}} | label59 = [[MySpace]] | data59 = {{{myspace|{{{MySpace|}}}}}} | label60 = [[ट्विटर]] | data60 = {{{twitter|{{{Twitter|}}}}}} | label61 = [[YouTube]] | data61 = {{{youtube|{{{YouTube|}}}}}} | header62 = {{#if:{{{signature|}}}|हस्ताक्षर}} | data63 = {{{signature|{{{Signature|}}}}}} | header64 = {{#if:{{{permissions|}}}|<span class="plainlinks">[http://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Special:ListUsers&limit=1&username={{ROOTPAGENAMEE}} Permissions]</span>}} | data65 = {{#if:{{{permissions|}}}|{{{permissions|}}}}} | header66 = {{#if:{{{subpages|}}}|[[Special:Prefixindex/User:{{BASEPAGENAMEE}}|{{BASEPAGENAME}} subpages]]}} | data67 = {{#if:{{{subpages|}}}|<div style="text-align: left"> {{{subpages|}}} </div>}} | header68 = {{#if:{{{userboxes|}}}|प्रयोगकर्ता बाकस}} | data69 = {{#if:{{{userboxes|}}}| <table cellspacing=0 cellpadding=0 style="background: transparent; vertical-align: middle !important; text-align: center; font-size: 95%; color: {{{fontcolor|black}}}; margin: auto"> <tr><td> {{{userboxes|}}} </td></tr> </table> }} }} <noinclude>{{Documentation}}</noinclude> g07mjwr1p3wwsi29ylcffbd6fapd7od ढाँचा:Flag 10 3475 6558 2015-12-11T06:39:17Z Devraj poudel 1655 {{country data {{{1|}}}|flag/core|name={{{name|{{{1|}}}}}}|variant={{{variant|{{{2|}}}}}}|size={{{size|}}}}}<noinclude>{{document... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{country data {{{1|}}}|flag/core|name={{{name|{{{1|}}}}}}|variant={{{variant|{{{2|}}}}}}|size={{{size|}}}}}<noinclude>{{documentation}}</noinclude> ofumtldgk38cy4vntgy93o2oniuxo2q ढाँचा:Country data 10 3476 6559 2015-12-11T06:40:44Z Devraj poudel 1655 {{ {{{1}}} | alias = | flag alias = Flag placeholder.svg | name = | size = {{{size|}}} | border= }}<noinclude> {{documentation}}... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{ {{{1}}} | alias = | flag alias = Flag placeholder.svg | name = | size = {{{size|}}} | border= }}<noinclude> {{documentation}} </noinclude> evw7oa5o8rbb30yip7tytpwc5z4elsy ढाँचा:Country data नेपाल 10 3477 6560 2015-12-11T06:47:25Z Devraj poudel 1655 {{ {{{1<noinclude>|country showdata</noinclude>}}} | alias = नेपाल | flag alias = Flag of Nepal.svg | border = | size =... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{ {{{1<noinclude>|country showdata</noinclude>}}} | alias = नेपाल | flag alias = Flag of Nepal.svg | border = | size = {{{size|}}} | name = {{{name|}}} | altlink = {{{altlink|}}} <noinclude> | redir1 = NPL | redir2 = NEP </noinclude> }}<noinclude> </noinclude> dyzllj7c7czakhxu4u1ynwqq3h23zal ढाँचा:Country showdata 10 3478 6561 2015-12-11T06:50:19Z Devraj poudel 1655 <includeonly> __NOEDITSECTION__ {{pp-template}} <div class="template-documentation"> <div style="font-size: 1.5em; border-bottom:... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <includeonly> __NOEDITSECTION__ {{pp-template}} <div class="template-documentation"> <div style="font-size: 1.5em; border-bottom: 1px solid #aaa;"><span class="mw-headline">Template documentation</span></div> ''This is the documentation for '''Template:{{PAGENAME}}'''. It is automatically generated by [[Template:Country showdata]]'' <tt>Template:{{PAGENAME}}</tt> is an internal data container not intended to be transcluded directly. It is used indirectly by templates such as <tt>[[Template:flag|flag]]</tt>, <tt>[[Template:flagicon|flagicon]]</tt>, and others. For a more thorough discussion of the flag template system, including parameters not described here, please see [[Wikipedia:WikiProject Flag Template]]. '''''Please <span class="plainlinks">[{{fullurl:{{FULLPAGENAMEE}}|action=purge}} purge the cache]</span> after making any changes to this template.''''' [[Image:{{{flag alias|Sin bandera.svg}}}|thumb|{{#ifexist: {{{alt attribute}}} | See also: [[{{{alt attribute}}}]] |{{#ifexist: Flag of {{{alias}}} | See also: [[Flag of {{{alias}}}]] | }} }}]] ==Standard parameters== {| class="wikitable" ! Parameter name !! Value !! Meaning |- | <tt>alias</tt> | {{#if: {{{alias|}}} | <tt>{{{alias}}}</tt> | <span style="color:red">'''undefined!'''</span> }} | Main article name ([[{{{alias}}}]]) {{#if: {{{shortname alias|}}} | <tr> <td><tt>shortname alias</tt></td> <td><tt>{{{shortname alias}}}</tt></td> <td>''(optional)'' Display name to be used for the wikilink, if <tt>alias</tt> is a disambiguated article name, for example</td> </tr> }} |- | <tt>flag alias</tt> | {{#if: {{{flag alias|}}} | <tt>{{{flag alias}}}</tt> | <span style="color:red">'''undefined!'''</span> }} | Image name ([[:Image:{{{flag alias}}}]], shown above right) {{#if: {{{alt attribute|}}} | <tr> <td><tt>alt attribute</tt></td> <td><tt>{{{alt attribute}}}</tt></td> <td>''(optional)'' [[alt attribute]] for flag image</td> </tr> }} |} {{#if: {{{var1|{{{flag alias-naval|}}}}}} | ==Flag variants== {{#ifexist: {{{alt attribute}}} | {{details|{{{alt attribute}}}}} | {{#ifexist: Flag of {{{alias}}} | {{details|Flag of {{{alias}}}}} | }} }} <table class="wikitable"> <tr><th>Label</th><th>Flag image (40px)</th><th>Image name</th></tr> {{#if: {{{var1|}}} | <tr><td><tt>{{{var1}}}</tt></td><td align=center>[[Image:{{{flag alias-{{{var1}}}}}}|40px|border]]</td><td><tt>{{{flag alias-{{{var1}}}}}}</tt></td></tr> }}<!-- -->{{#if: {{{var2|}}} | <tr><td><tt>{{{var2}}}</tt></td><td align=center>[[Image:{{{flag alias-{{{var2}}}}}}|40px|border]]</td><td><tt>{{{flag alias-{{{var2}}}}}}</tt></td></tr> }}<!-- -->{{#if: {{{var3|}}} | <tr><td><tt>{{{var3}}}</tt></td><td align=center>[[Image:{{{flag alias-{{{var3}}}}}}|40px|border]]</td><td><tt>{{{flag alias-{{{var3}}}}}}</tt></td></tr> }}<!-- -->{{#if: {{{var4|}}} | <tr><td><tt>{{{var4}}}</tt></td><td align=center>[[Image:{{{flag alias-{{{var4}}}}}}|40px|border]]</td><td><tt>{{{flag alias-{{{var4}}}}}}</tt></td></tr> }}<!-- -->{{#if: {{{var5|}}} | <tr><td><tt>{{{var5}}}</tt></td><td align=center>[[Image:{{{flag alias-{{{var5}}}}}}|40px|border]]</td><td><tt>{{{flag alias-{{{var5}}}}}}</tt></td></tr> }}<!-- -->{{#if: {{{var6|}}} | <tr><td><tt>{{{var6}}}</tt></td><td align=center>[[Image:{{{flag alias-{{{var6}}}}}}|40px|border]]</td><td><tt>{{{flag alias-{{{var6}}}}}}</tt></td></tr> }}<!-- -->{{#if: {{{var7|}}} | <tr><td><tt>{{{var7}}}</tt></td><td align=center>[[Image:{{{flag alias-{{{var7}}}}}}|40px|border]]</td><td><tt>{{{flag alias-{{{var7}}}}}}</tt></td></tr> }}<!-- -->{{#if: {{{var8|}}} | <tr><td><tt>{{{var8}}}</tt></td><td align=center>[[Image:{{{flag alias-{{{var8}}}}}}|40px|border]]</td><td><tt>{{{flag alias-{{{var8}}}}}}</tt></td></tr> }}<!-- -->{{#if: {{{var9|}}} | <tr><td><tt>{{{var9}}}</tt></td><td align=center>[[Image:{{{flag alias-{{{var9}}}}}}|40px|border]]</td><td><tt>{{{flag alias-{{{var9}}}}}}</tt></td></tr> }}<!-- -->{{#if: {{{flag alias-naval|}}} | <tr><td><tt>naval</tt></td><td align=center>[[Image:{{{flag alias-naval}}}|40px|border]]</td><td><tt>{{{flag alias-naval}}}</tt></td></tr> }}<!-- -->{{#if: {{{flag alias-air force|}}} | <tr><td><tt>air force</tt></td><td align=center>[[Image:{{{flag alias-air force}}}|40px|border]]</td><td><tt>{{{flag alias-air force}}}</tt></td></tr> }}<!-- --></table> }} {{#if: {{{flag alias-naval|}}} | ==Naval ensign== This template includes a [[Maritime flag|naval ensign]] flag variant that can be used with [[Template:Navy]]: * <tt><nowiki>{{navy|</nowiki>{{{templatename|{{{alias}}}}}}<nowiki>}}</nowiki></tt> → {{navy|{{{templatename|{{{alias}}}}}}}} * <tt><nowiki>{{flagicon|</nowiki>{{{templatename|{{{alias}}}}}}<nowiki>|naval}}</nowiki></tt> → {{flagicon|{{{templatename|{{{alias}}}}}}|naval}} }} {{#if: {{{flag alias-air force|}}} | ==Air force ensign== This template includes an air force ensign flag variant that can be used with [[Template:Air force]]: * <tt><nowiki>{{air force|</nowiki>{{{templatename|{{{alias}}}}}}<nowiki>}}</nowiki></tt> → {{air force|{{{templatename|{{{alias}}}}}}}} * <tt><nowiki>{{flagicon|</nowiki>{{{templatename|{{{alias}}}}}}<nowiki>|air force}}</nowiki></tt> → {{flagicon|{{{templatename|{{{alias}}}}}}|air force}} }} {{#if: {{{redir1|}}} | ==Redirect aliases== This template can also be used via an ''alias'' name (implemented as a redirect to this template):<!-- --><table class="wikitable"><!-- --><tr><th>Alias name</th><th>{{tlx|flag|''alias''}} output</th><th>{{tlx|flagcountry|''alias''}} output</th></tr> {{#if: {{{redir1|}}} | <tr><td><tt>{{{redir1}}} (</tt><span class="plainlinks">[{{fullurl:Template:देश {{{redir1}}}|redirect=no}} view]</span><tt>)</tt></td><td>{{flag|{{{redir1}}}}}</td><td>{{flagcountry|{{{redir1}}}}}</td></tr> }}<!-- -->{{#if: {{{redir2|}}} | <tr><td><tt>{{{redir2}}} (</tt><span class="plainlinks">[{{fullurl:Template:देश आँकडाहरु {{{redir2}}}|redirect=no}} view]</span><tt>)</tt></td><td>{{flag|{{{redir2}}}}}</td><td>{{flagcountry|{{{redir2}}}}}</td></tr> }}<!-- -->{{#if: {{{redir3|}}} | <tr><td><tt>{{{redir3}}} (</tt><span class="plainlinks">[{{fullurl:Template:देश आँकडाहरु {{{redir3}}}|redirect=no}} view]</span><tt>)</tt></td><td>{{flag|{{{redir3}}}}}</td><td>{{flagcountry|{{{redir3}}}}}</td></tr> }}<!-- -->{{#if: {{{redir4|}}} | <tr><td><tt>{{{redir4}}} (</tt><span class="plainlinks">[{{fullurl:Template:देश आँकडाहरु {{{redir4}}}|redirect=no}} view]</span><tt>)</tt></td><td>{{flag|{{{redir4}}}}}</td><td>{{flagcountry|{{{redir4}}}}}</td></tr> }}<!-- -->{{#if: {{{redir5|}}} | <tr><td><tt>{{{redir5}}} (</tt><span class="plainlinks">[{{fullurl:Template:देश आँकडाहरु {{{redir5}}}|redirect=no}} view]</span><tt>)</tt></td><td>{{flag|{{{redir5}}}}}</td><td>{{flagcountry|{{{redir5}}}}}</td></tr> }}<!-- --></table> }} ==Example usage== * <tt><nowiki>{{झन्डा|</nowiki>{{{templatename|{{{alias}}}}}}<nowiki>}}</nowiki></tt> → {{झन्डा|{{{templatename|{{{alias}}}}}}}} * <tt><nowiki>{{flagicon|</nowiki>{{{templatename|{{{alias}}}}}}<nowiki>}}</nowiki></tt> → {{flagicon|{{{templatename|{{{alias}}}}}}}}<!-- -->{{#if: {{{shortname alias|}}} | * <tt><nowiki>{{देश झन्डा|</nowiki>{{{templatename|{{{alias}}}}}}<nowiki>}}</nowiki></tt> → {{देश झन्डा|{{{templatename|{{{alias}}}}}}}} }}<!-- -->{{#if: {{{var1|}}} | ;Using a flag variant * <tt><nowiki>{{flag|</nowiki>{{{templatename|{{{alias}}}}}}<nowiki>|</nowiki>{{{var1}}}<nowiki>}}</nowiki></tt> → {{flag|{{{templatename|{{{alias}}}}}}|{{{var1}}}}} * <tt><nowiki>{{flagicon|</nowiki>{{{templatename|{{{alias}}}}}}<nowiki>|</nowiki>{{{var1}}}<nowiki>}}</nowiki></tt> → {{flagicon|{{{templatename|{{{alias}}}}}}|{{{var1}}}}} }}<!-- -->{{#if: {{{redir1|}}} | ;Using a redirect alias * <tt><nowiki>{{flagicon|</nowiki>{{{redir1}}}<nowiki>}}</nowiki></tt> → {{flagicon|{{{redir1}}}}} * <tt><nowiki>{{flagcountry|</nowiki>{{{redir1}}}<nowiki>}}</nowiki></tt> → {{flagcountry|{{{redir1}}}}} * <tt><nowiki>{{flag|</nowiki>{{{redir1}}}<nowiki>}}</nowiki></tt> → {{flag|{{{redir1}}}}} }} {{#if: {{{related1|}}} | ==Related templates== Please see the following related <tt>country_data</tt> templates: *[[Template:देश आँकडाहरु {{{related1}}}]]<span style="position:absolute; left:32em;">{{flag|{{{related1}}}}}</span><!-- -->{{#if: {{{related2|}}} | *[[Template:देश आँकडाहरु {{{related2}}}]]<span style="position:absolute; left:32em;">{{flag|{{{related2}}}}}</span> }}<!-- -->{{#if: {{{related3|}}} | *[[Template:देश आँकडाहरु {{{related3}}}]]<span style="position:absolute; left:32em;">{{flag|{{{related3}}}}}</span> }}<!-- -->{{#if: {{{related4|}}} | *[[Template:देश आँकडाहरु {{{related4}}}]]<span style="position:absolute; left:32em;">{{flag|{{{related4}}}}}</span> }}<!-- -->{{#if: {{{related5|}}} | *[[Template:देश आँकडाहरु {{{related5}}}]]<span style="position:absolute; left:32em;">{{flag|{{{related5}}}}}</span> }}<!-- -->}} {{#ifexist: Template:{{PAGENAME}}/doc | ==Other information== {{/doc}} }} [[Category:देश आँकडाहरु ढाँचा|{{{templatename|{{{alias}}}}}}]] {{#if: {{{shortname alias|}}} | [[Category:Country data templates with distinct shortname|{{{templatename|{{{alias}}}}}}]] }} {{#ifeq: {{PAGENAME}} | देश आँकडाहरु {{{alias}}} | | {{#ifeq: {{PAGENAME}} | देश आँकडाहरु {{{shortname alias}}} | | [[श्रेणी:Country data templates with distinct template name]] }} }} </div> </includeonly><noinclude>{{documentation}}</noinclude> n5ilc8u208nqlo43hfnvtgnqc1dt1j4 ढाँचा:Country data Nepal 10 3479 6563 2015-12-11T06:53:12Z Devraj poudel 1655 {{ {{{1<noinclude>|country showdata</noinclude>}}} | alias = नेपाल | flag alias = Flag of Nepal.svg | border = | size =... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{ {{{1<noinclude>|country showdata</noinclude>}}} | alias = नेपाल | flag alias = Flag of Nepal.svg | border = | size = {{{size|}}} | name = {{{name|}}} | altlink = {{{altlink|}}} <noinclude> | redir1 = NPL | redir2 = NEP </noinclude> }}<noinclude> </noinclude> dyzllj7c7czakhxu4u1ynwqq3h23zal ढाँचा:Flag/core 10 3480 6564 2015-12-11T06:55:00Z Devraj poudel 1655 <span class="flagicon">File:{{{flag alias-{{{variant}}}|{{{flag alias}}}}}}|{{#if:{{{size|}}}|{{{size}}}|22x20px}}|{{{border-{{... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <span class="flagicon">[[File:{{{flag alias-{{{variant}}}|{{{flag alias}}}}}}|{{#if:{{{size|}}}|{{{size}}}|22x20px}}|{{{border-{{{variant}}}|{{{border|border}}}}}} |alt=|link=]]&nbsp;</span>[[{{{alias}}}|{{{name}}}]]<noinclude>{{documentation}}</noinclude> 4hhjp33rr98y6xgpuxz0fhj80s6pwp0 सेढाई वंश 0 3481 6689 6574 2016-01-23T03:09:56Z Devraj poudel 1655 देवराज पौडेल द्वारा [[सेढाई]] पृष्ठलाई [[सेढाई वंश]] मा सारियो: सहि नाम wikitext text/x-wiki सेढाई सम्बन्धि खोज,नया खवर,जात वंश परम्परा र अन्य जात लेखि रहनु भएका दाज्यू भाई बान्धव छोरी चेलीले आफनो पुस्तौनी कहि कतै पाउनु भएमा स्रोत खुलाई harisedhayn@gmail.com पठाई दिनु हुन सादाr अनुरोध छ। आफनो परिचय पनि साथमा राखि दिनु होला । धन्यवाद । Rishi Aangira:- Angiras: ५८३.उषो भद्रेभिरा गहि दिवश्चिद्रोचनादधि । वहन्त्वरुणप्सव उप त्वा सोमिनो गृहम् ॥१॥ हे देवी उषे! द्युलोक के दीप्तिमान स्थान से कल्याणकारी मार्गो द्वारा आप यहाँ आयें। अरुणिम वर्ण के अश्व आपको सोमयाग करनेवाले के घर पहुँचाएँ॥१॥ ५८४.सुपेशसं सुखं रथं यमध्यस्था उषस्त्वम् । तेना सुश्रवसं जनं प्रावाद्य दुहितर्दिवः ॥२॥ हे आकाशपुत्री उषे ! आप जिस सुन्दर सुखप्रद रथ पर आरूढ़ है, उसी रथ से उत्तम हवि देने वाले याजक की सब प्रकार से रक्षा करें॥२॥ ५८५.वयश्चित्ते पतत्रिणो द्विपच्चतुष्पदर्जुनि । उषः प्रारन्नृतूँरनु दिवो अन्तेभ्यस्परि ॥३॥ हे देदीप्यमान उषादेवि! आपके आकाशमण्डल पर उदित होने के बाद मानव पशु एवं पक्षी अन्तरिक्ष मे दूर दूर तक स्वेच्छानुसार विचरण करते हुए दिखायी देते हैं॥३॥ ५८६.व्युच्छन्ती हि रश्मिभिर्विश्वमाभासि रोचनम् । तां त्वामुषर्वसूयवो गीर्भिः कण्वा अहूषत ॥४॥ हे उषादेवी ! उदित होते हुए आप अपनी किरणो से सम्पूर्ण विश्व को प्रकाशित करती हैं। धन की कामना वाले कण्व वंशज आपका आवाहन करते हैं॥४॥ ५६७.सह वामेन न उषो व्युच्छा दुहितर्दिवः । सह द्युम्नेन बृहता विभावरि राया देवि दास्वती ॥१॥ हे आकाशपुत्री उषे! उत्तम तेजस्वी,दान देने वाली, धनो और महान ऐश्वर्यों से युक्त होकर आप हमारे सम्मुख प्रकट हों, अर्थात हमे आपका अनुदान- अनुग्रह होता रहे॥१॥ ५६८.अश्वावतीर्गोमतीर्विश्वसुविदो भूरि च्यवन्त वस्तवे । उदीरय प्रति मा सूनृता उषश्चोद राधो मघोनाम् ॥२॥ अश्व, गौ आदि (पशुओं अथवा संचारित होने वाली एवं पोषक किरणों) से सम्पन्न धन्य धान्यों को प्रदान करने वाली उषाएँ प्राणिमात्र के कल्याण के लिए प्रकाशित हुई हैं। हे उषे! कल्याणकारी वचनो के साथ आप हमारे लिए उपयुक्त धन वैभव प्रदान करें॥२॥ ५६९.उवासोषा उच्छाच्च नु देवी जीरा रथानाम् । ये अस्या आचरणेषु दध्रिरे समुद्रे न श्रवस्यवः ॥३॥ जो देवी उषा पहले भी निवास कर चुकी हैं, वह रथो को चलाती हुई अब भी प्रकट हो। जैसे रत्नो की कामना वाले मनुष्य समुद्र की ओर मन लगाये रहते हैं; वैसे ही हम देवी उषा के आगमन की प्रतिक्षा करते हैं॥३॥ ५७०.उषो ये ते प्र यामेषु युञ्जते मनो दानाय सूरयः । अत्राह तत्कण्व एषां कण्वतमो नाम गृणाति नृणाम् ॥४॥ हे उषे! आपके आने के समय जो स्तोता अपना मन, धनादि दान करने मे लगाते है, उसी समय अत्यन्त मेधावी कण्व उन मनुष्यों के प्रशंसात्मक स्तोत्र गाते हैं॥४॥ ५७१.आ घा योषेव सूनर्युषा याति प्रभुञ्जती । जरयन्ती वृजनं पद्वदीयत उत्पातयति पक्षिणः ॥५॥ उत्तम गृहिणी स्त्री के समान सभी का भलीप्रकार पालन करने वाली देवी उषा जब आयी है, तो निर्बलो को शक्तिशाली बना देती हैं, पाँव वाले जीवो को कर्म करने के लिए प्रेरित करती है और पक्षियों को सक्रिय होने की प्रेरणा देती है॥५॥ ५७२.वि या सृजति समनं व्यर्थिनः पदं न वेत्योदती । वयो नकिष्टे पप्तिवांस आसते व्युष्टौ वाजिनीवति ॥६॥ देवी उषा सबके मन को कर्म करने के लिए प्रेरित करती हैं तथा धन इच्छुको को पुरुषार्थ के लिए भी प्रेरणा देती है। ये जीवन दात्री देवी उषा निरन्तर गतिशील रहती हैं। हे अन्नदात्री उषे! आपके प्रकाशित होने पर पक्षी अपने घोसलों मे बैठे नही रहते॥६॥ ५७३.एषायुक्त परावतः सूर्यस्योदयनादधि । शतं रथेभिः सुभगोषा इयं वि यात्यभि मानुषान् ॥७॥ हे देवी उषा सूर्य के उदयस्थान से दूरस्थ देशो को भी जोड़ देती हैं। ये सौभाग्यशालिनी देवी उषा मनुष्य लोक की ओर सैंकड़ो रथो द्वारा गमन करती हैं॥७॥ ५७४.विश्वमस्या नानाम चक्षसे जगज्ज्योतिष्कृणोति सूनरी । अप द्वेषो मघोनी दुहिता दिव उषा उच्छदप स्रिधः ॥८॥ सम्पूर्ण जगत इन देवी उषा के दर्शन करके झुककर उन्हे नमन करता है। प्रकाशिका, उत्तम मार्गदर्शिका, ऐश्वर्य सम्पन्न आकाश पुत्री देवी उषा, पीड़ा पहुँचाने वाले हमारे बैरियों को दूर हटाती हैं॥८॥ ५७५.उष आ भाहि भानुना चन्द्रेण दुहितर्दिवः । आवहन्ती भूर्यस्मभ्यं सौभगं व्युच्छन्ती दिविष्टिषु ॥९॥ हे आकाशपुत्री उषे! आप आह्लादप्रद दीप्ती से सर्वत्र प्रकाशित हों। हमारे इच्छित स्वर्ग-सुख युक्त उत्त्म सौभाग्य को ले आयें और दुर्भाग्य रूपी तमिस्त्रा को दूर करें॥९॥ ५७६.विश्वस्य हि प्राणनं जीवनं त्वे वि यदुच्छसि सूनरि । सा नो रथेन बृहता विभावरि श्रुधि चित्रामघे हवम् ॥१०॥ हे सुमार्ग प्रेरक उषे! उदित होने पर आप ही विश्व के प्राणियो का जीवन आधार बनती हैं। विलक्षण धन वाली, कान्तिमती हे उषे! आप अपने बृहत रथ से आकर हमारा आवाह्न सुनें॥१०॥ ५७७.उषो वाजं हि वंस्व यश्चित्रो मानुषे जने । तेना वह सुकृतो अध्वराँ उप ये त्वा गृणन्ति वह्नयः ॥११॥ हे उषादेवि! मनुष्यो के लिये विविध अन्न-साधनो की वृद्धि करें। जो याजक आपकी स्तुतियाँ करते है, उनके इन उत्तम कर्मो से संतुष्ट होकर उन्हें यज्ञीय कर्मो की ओर प्रेरित करें॥११॥ ५७८.विश्वान्देवाँ आ वह सोमपीतयेऽन्तरिक्षादुषस्त्वम् । सास्मासु धा गोमदश्वावदुक्थ्यमुषो वाजं सुवीर्यम् ॥१२॥ हे उषे! सोमपान के लिए अंतरिक्ष से सब देवों को यहाँ ले आयें। आप हमे अश्वों, गौओ से युक्त धन और पुष्टिप्रद अन्न प्रदान करें॥१२॥ ५७९.यस्या रुशन्तो अर्चयः प्रति भद्रा अदृक्षत । सा नो रयिं विश्ववारं सुपेशसमुषा ददातु सुग्म्यम् ॥१३॥ जिन देवी उषा की दीप्तीमान किरणे मंगलकारी प्रतिलक्षित होती हैं, वे देवी उषा हम सबके लिए वरणीय, श्रेष्ठ, सुखप्रद धनो को प्राप्त करायें॥१३॥ ५८०.ये चिद्धि त्वामृषयः पूर्व ऊतये जुहूरेऽवसे महि । सा न स्तोमाँ अभि गृणीहि राधसोषः शुक्रेण शोचिषा ॥१४॥ हे श्रेष्ठ उषादेवि! प्राचीन ऋषि आपको अन्न और संरक्षण प्राप्ति के लिये बुलाते थे। आप यश और तेजस्विता से युक्त होकर हमारे स्तोत्रो को स्वीकार करें॥१४॥ ५८१.उषो यदद्य भानुना वि द्वारावृणवो दिवः । प्र नो यच्छतादवृकं पृथु च्छर्दिः प्र देवि गोमतीरिषः ॥१५॥ हे देवी उषे! आपने अपने प्रकाश से आकाश के दोनो द्वारों को खोल दिया है। अब आप हमे हिंसको से रक्षित, विशाल आवास और दुग्धादि युक्त अन्नो को प्रदान करें॥१५॥ ५८२.सं नो राया बृहता विश्वपेशसा मिमिक्ष्वा समिळाभिरा । सं द्युम्नेन विश्वतुरोषो महि सं वाजैर्वाजिनीवति ॥१६॥ हे देवी उषे! आप हमें सम्पूर्ण पुष्टिप्रद महान धनो से युक्त करें, गौओं से युक्त करें। अन्न प्रदान करने वाली, श्रेष्ठ हे देवी उषे! आप हमे शत्रुओं का संहार करने वाला बल देकर अन्नो से संयुक्त करें॥१६॥ ४११.ह्वयाम्यग्निं प्रथमं स्वस्तये ह्वयामि मित्रावरुणाविहावसे । ह्वयामि रात्रीं जगतो निवेशनीं ह्वयामि देवं सवितारमूतये ॥१॥ कल्याण की कामना से हम सर्वप्रथम अग्निदेव की प्रार्थना करते हैं। अपनी रक्षा के लिए हम मित्र और वरुण देवों को बुलाते हैं। जगत को विश्राम देने वाली रात्रि और सूर्यदेव का हम अपनी रक्षा के लिए आवाहन करते है॥१॥ ४१२.आ कृष्णेन रजसा वर्तमानो निवेशयन्नमृतं मर्त्यं च । हिरण्ययेन सविता रथेना देवो याति भुवनानि पश्यन् ॥२॥ सवितादेव गहन तमिस्त्रा युक्त अंतरिक्ष पथ मे भ्रमण करते हुए, देवो और मनुष्यो को यज्ञादि श्रेष्ठ कर्मो मे नियोजित करते है। वे समस्त लोकों को देखते(प्रकाशित करते) हुए स्वर्णिम (किरणो से युक्त) रथ से आते है॥२॥ ४१३.याति देवः प्रवता यात्युद्वता याति शुभ्राभ्यां यजतो हरिभ्याम् । आ देवो याति सविता परावतोऽप विश्वा दुरिता बाधमानः ॥३॥ स्तुत्य सवितादेव ऊपर चढ़ते हुए और फिर नीचे उतरते हे निरंतर गतिशील रहते हैं। वे सविता देव तमरूपी पापों को नष्ट कररे हुए अतिदूर से उस यज्ञशाला मे श्वेत अश्वो के रथ पर आसीन होकर आते हैं॥३॥ ४१४.अभीवृतं कृशनैर्विश्वरूपं हिरण्यशम्यं यजतो बृहन्तम् । आस्थाद्रथं सविता चित्रभानुः कृष्णा रजांसि तविषीं दधानः ॥४॥ सतत परिभ्रमणशील, विविध रूपो मे सुशोभित, पूजनिय,अद्भूत रश्मि-युक्त सवितादेव गहन तमिस्त्रा को नष्ट करने के निमित्त प्रचण्ड सामर्थ्य को धारण करते हैं तथा स्वर्णिम रश्मियों से युक्त रथ पर प्रतिष्ठित होकर आतें हैं॥४॥ ४१५.वि जनाञ्छ्यावाः शितिपादो अख्यन्रथं हिरण्यप्रउगं वहन्तः । शश्वद्विशः सवितुर्दैव्यस्योपस्थे विश्वा भुवनानि तस्थुः ॥५॥ सूर्यदेव के अश्व श्वेत पैर वाले है, वे स्वर्णरथ को वहन करते है और मानवो को प्रकाश देते हैं। सर्वदा सभी लोको के प्राणी सवितादेव के अंक मे स्थित है अर्थात उन्ही पर आश्रित है॥५॥ ४१६.तिस्रो द्यावः सवितुर्द्वा उपस्थाँ एका यमस्य भुवने विराषाट् । आणिं न रथ्यममृताधि तस्थुरिह ब्रवीतु य उ तच्चिकेतत् ॥६॥ तीनो लोंको मे द्यावा और पृथिवी ये दोनो लोक सूर्य के समीप है अर्थात सूर्य से प्रकाशित है। एक अंतरिक्ष लोक यमदेव का विशिष्ट द्वार रूप है। रथ के धूरे की कील के समान सूर्यदेव पर ही सब लोक (नक्षत्रादि) अवलम्बित है। जो यह रहस्य जाने, वे सबको बतायें॥६॥ ४१७.वि सुपर्णो अन्तरिक्षाण्यख्यद्गभीरवेपा असुरः सुनीथः । क्वेदानीं सूर्यः कश्चिकेत कतमां द्यां रश्मिरस्या ततान ॥७॥ गम्भीर, गतियुक्त, प्राणरूप, उत्तम प्रेरक, सुन्दर दीप्तिमान सूर्यदेव अंतरिक्षादि हो प्रकाशित करते हैं। ये सूर्यदेव कहां रहते है ? उनकी रश्मियां किस आकाश मे होंगी ? यह रहस्य कौन जानता है?॥७॥ ४१८.अष्टौ व्यख्यत्ककुभः पृथिव्यास्त्री धन्व योजना सप्त सिन्धून् । हिरण्याक्षः सविता देव आगाद्दधद्रत्ना दाशुषे वार्याणि ॥८॥ हिरण्य दृष्टि युक्त(सुनहली किरणो से युक्त) सवितादेव पृथ्वी की आठो दिशाओ, उनसे युक्त तीनो लोको, सप्त सागरो आदि को आलोकित करते हुए दाता(हविदाता) के लिए वरणीय विभूतियां लेकर यहां आएं॥८॥ ४१९.हिरण्यपाणिः सविता विचर्षणिरुभे द्यावापृथिवी अन्तरीयते । अपामीवां बाधते वेति सूर्यमभि कृष्णेन रजसा द्यामृणोति ॥९॥ स्वर्णिम रश्मियों रूपी हाथो से युक्त विलक्षण द्रष्टा सवितादेव द्यावा और पृथ्वी के बीच संचरित होते है। वे रोगादि बाधाओं को नष्ट कर अन्धकारनाशक दीप्तियों से आकाश को प्रकाशित करते हैं॥९॥ ४२०.हिरण्यहस्तो असुरः सुनीथः सुमृळीकः स्ववाँ यात्वर्वाङ् । अपसेधन्रक्षसो यातुधानानस्थाद्देवः प्रतिदोषं गृणानः ॥१०॥ हिरण्य हस्त (स्वर्णिम तेजस्वी किरणो से युक्त) प्राणदाता कल्याणकारक, उत्तम सुखदायक, दिव्यगुण सम्पन्न सूर्यदेव सम्पूर्ण मनुष्यो के समस्त दोषो को, असुरो और दुष्कर्मियो को नष्ट करते(दूर भगाते) हुए उदित होते है। ऐसे सूर्यदेव हमारे लिए अनुकूल हो॥१०॥ ४२१.ये ते पन्थाः सवितः पूर्व्यासोऽरेणवः सुकृता अन्तरिक्षे । तेभिर्नो अद्य पथिभिः सुगेभी रक्षा च नो अधि च ब्रूहि देव ॥११॥ हे सवितादेव! आकाश मे आपके ये धूलरहित मार्ग पूर्व निश्चित है। उन सुगम मार्गो से आकर आज आप हमारी रक्षा करें तथा हम (यज्ञानुष्ठान करने वालों) को देवत्व से युक्त करें॥११॥ ऋग्वेद-संहिता - प्रथम मंडल सूक्त ३४ ऋषि - हिरण्यस्तूप अङ्गिरस। देवता -अश्विनीकुमार । छन्द - जगती, ९,१२ त्रिष्टुप ३९९.त्रिश्चिन्नो अद्या भवतं नवेदसा विभुर्वां याम उत रातिरश्विना । युवोर्हि यन्त्रं हिम्येव वाससोऽभ्यायंसेन्या भवतं मनीषिभिः ॥१॥ हे ज्ञानी अश्विनीकुमारो! आज आप दोनो यहां तीन बार(प्रातः,मध्यान्ह,सायं) आयें। आप के रथ और दान बड़े महान है। सर्दी की रात एवं आतपयुक्त दिन के समान आप दोनो का परस्पर नित्य सम्बन्ध है। विद्वानो के माध्यम से आप हमे प्राप्त हों॥१॥ ४००.त्रयः पवयो मधुवाहने रथे सोमस्य वेनामनु विश्व इद्विदुः । त्रय स्कम्भास स्कभितास आरभे त्रिर्नक्तं याथस्त्रिर्वश्विना दिवा ॥२॥ मधुर सोम को वहन करने वाले रथ मे वज्र के समान सुदृढ़ पहिये लगे हैं। सभी लोग आपकी सोम के प्रति तीव्र उत्कंठा को जानते है। आपके रथ मे अवलम्बन के लिये तीन खम्बे लगे हैं। हे अश्विनीकुमारो ! आप उस रथ से तीन बार रात्री मे और तीन बार दिन मे गमन करते है॥२॥ ४०१.समाने अहन्त्रिरवद्यगोहना त्रिरद्य यज्ञं मधुना मिमिक्षतम् । त्रिर्वाजवतीरिषो अश्विना युवं दोषा अस्मभ्यमुषसश्च पिन्वतम् ॥३॥ हे दोषो को ढंकने वाले अश्विनीकुमारो! आज हमारे यज्ञ मे दिन मे तीन बार मधुर रसों से सिंचन करें। प्रातः , मध्यान्ह एवं सांय तीन प्रकार के पुष्टिवर्धक अन्न हमे प्रदान करें॥३॥ ४०२.त्रिर्वर्तिर्यातं त्रिरनुव्रते जने त्रिः सुप्राव्ये त्रेधेव शिक्षतम् । त्रिर्नान्द्यं वहतमश्विना युवं त्रिः पृक्षो अस्मे अक्षरेव पिन्वतम् ॥४॥ हे अश्विनीकुमारो! हमारे घर आप तीन बार आयें। अनुयायी जनो को तीन बार सुरक्षित करें उन्हे तीन बार तीन विशिष्ट ज्ञान करायें। सुखप्रद पदार्थो को तीन बार हमारी ओर पहुंचाये। बलप्रदायक अन्नो को प्रचुर परिमाण मे देकर हमे सम्पन्न करें॥४॥ ४०३.त्रिर्नो रयिं वहतमश्विना युवं त्रिर्देवताता त्रिरुतावतं धियः । त्रिः सौभगत्वं त्रिरुत श्रवांसि नस्त्रिष्ठं वां सूरे दुहिता रुहद्रथम् ॥५॥ हे अश्विनीकुमारो! आप दोनो हमारे लिए तीन बार धन इधर लायें। हमारी बुद्धि को तीन बार देवो की स्तुति मे प्रेरित करें। हमे तीन बार सौभाग्य और तीन बार यश प्रदान करें। आपके रथ मे सूर्य पुत्री (उषा) विराजमान हैं॥५॥ ४०४.त्रिर्नो अश्विना दिव्यानि भेषजा त्रिः पार्थिवानि त्रिरु दत्तमद्भ्यः । ओमानं शंयोर्ममकाय सूनवे त्रिधातु शर्म वहतं शुभस्पती ॥६॥ हे शुभ कर्मपालक अश्विनीकुमारो ! आपने तीन बार हमे(द्युस्थानीय) दिव्य औषधियां, तीन बार पार्थिव औषधियां तथा तीन बार जलौषधियां प्रदान की हैं। हमारे पुत्र को श्रेष्ठ सुख और संरक्षण दिया है और तीन धातुओ(वात-पित्त-कफ) से मिलने वाला सुख, आरोग्य एवं ऐश्वर्य प्रदान किया है॥६॥ ४०५.त्रिर्नो अश्विना यजता दिवेदिवे परि त्रिधातु पृथिवीमशायतम् । तिस्रो नासत्या रथ्या परावत आत्मेव वातः स्वसराणि गच्छतम् ॥७॥ हे अश्विनीकुमारो! आप नित्य तीन बार यजन योग्य हैं। पृथ्वी पर स्थापित वेदी के तीन ओर आसनो पर बैठें। हे असत्यरहित रथारूढ़ देवो ! प्राणवायु और आत्मा के समान दूर स्थान से हमारे यज्ञो मे तीन बार आयें॥७॥ ४०६.त्रिरश्विना सिन्धुभिः सप्तमातृभिस्त्रय आहावास्त्रेधा हविष्कृतम् । तिस्रः पृथिवीरुपरि प्रवा दिवो नाकं रक्षेथे द्युभिरक्तुभिर्हितम् ॥८॥ हे अश्विनीकुमारो! सात मातृभूत नदियो के जलो से तीन बार तीन पात्र भर दिये है। हवियो को भी तीन भागो मे विभाजित किया है। आकाश मे उपर गमन करते हुए आप तीनो लोको की दिन और रात्रि मे रक्षा करते हौं॥८॥ ४०७.क्व त्री चक्रा त्रिवृतो रथस्य क्व त्रयो वन्धुरो ये सनीळाः । कदा योगो वाजिनो रासभस्य येन यज्ञं नासत्योपयाथः ॥९॥ हे सत्यनिष्ठ अश्विनीकुमारो ! आप जिस रथ द्वारा यज्ञस्थल मे पहुंचते है, उस तीन छोर वाले रथ के तीन चक्र कहां है ? एक ही आधार पर स्थापित होने वाले तीन स्तम्भ कहां है ? और अति शब्द करने वाले बलशाली(अश्व या संचालक यंत्र) को रथ के साथ कब जोड़ा गया था ?॥९॥ ४०८.आ नासत्या गच्छतं हूयते हविर्मध्वः पिबतं मधुपेभिरासभिः । युवोर्हि पूर्वं सवितोषसो रथमृताय चित्रं घृतवन्तमिष्यति ॥१०॥ हे सत्यशील अश्विनीकुमारो ! आप यहां आएं। यहां हवि की आहुतियां दी जा रही हैं। मधु पीने वाले मुखों से मधुर रसो का पान करें। आप के विचित्र पुष्ट रथ को सूर्यदेव उषाकाल से पूर्व, यज्ञ के लिए प्रेरित करते है॥१०॥ ४०९.आ नासत्या त्रिभिरेकादशैरिह देवेभिर्यातं मधुपेयमश्विना । प्रायुस्तारिष्टं नी रपांसि मृक्षतं सेधतं द्वेषो भवतं सचाभुवा ॥११॥ हे अश्विनीकुमारो! आप दोनो तैंतीस देवताओ सहित हमारे इस यज्ञ मे मधुपान के लिए पधांरे। हमारी आयु बढा़ये और हमारे पापो को भलीं-भांति विनष्ट करें। हमारे प्रति द्वेष की भावना को समाप्त करके सभी कार्यो मे सहायक बने॥११॥ ४१०.आ नो अश्विना त्रिवृता रथेनार्वाञ्चं रयिं वहतं सुवीरम् । शृण्वन्ता वामवसे जोहवीमि वृधे च नो भवतं वाजसातौ ॥१२॥ हे अश्विनीकुमारो! त्रिकोण रथ से हमारे लिये उत्तम धन-सामर्थ्यो को वहन करें। हमारी रक्षा के लिए आवाहनो को आप सुने। युद्ध के अवसरो पर हमारी बल-वृद्धी का प्रयास करें॥१२॥ ऋग्वेद-संहिता - प्रथम मंडल सूक्त ३३ [ऋषि - हिरण्यस्तूप अङ्गिरस। देवता - इन्द्र। छन्द - त्रिष्टुप] ३८४.एतायामोप गव्यन्त इन्द्रमस्माकं सु प्रमतिं वावृधाति । अनामृणः कुविदादस्य रायो गवां केतं परमावर्जते नः ॥१॥ गौऔ को प्राप्त करने की कामना से युक्त मनुष्य इन्द्रदेव के पास जायें। ये अपराजेय इन्द्रदेव हमारे लिए गोरूप धनो को बढा़ने की उत्तम बुद्धि देंगे। वे गौओ की प्राप्ति का उत्तम उपाय करेंगें॥१॥ ३८५.उपेदहं धनदामप्रतीतं जुष्टां न श्येनो वसतिं पतामि । इन्द्रं नमस्यन्नुपमेभिरर्कैर्य स्तोतृभ्यो हव्यो अस्ति यामन् ॥२॥ श्येन पक्षी के वेगपूर्वक घोंसले मे जाने के समान हम उन धन दाता इन्द्रदेव के समीप पहुंचकर स्तोत्रो से उनका पूजन करते है। युद्ध मे सहायता के लिए स्तोताओ द्वारा बुलाये जाने पर अपराजेय इन्द्रदेव अविलम्ब पहुंचते है॥२॥ ३८६.नि सर्वसेन इषुधीँरसक्त समर्यो गा अजति यस्य वष्टि । चोष्कूयमाण इन्द्र भूरि वामं मा पणिर्भूरस्मदधि प्रवृद्ध ॥३॥ सब सेनाओ के सेनापति इन्द्रदेव तरकसो को धारण कर गौओ एवं धन को जीतते हैं। हे स्वामी इन्द्रदेव! हमारी धन-प्राप्ति की इच्छा पूरी करने मे आप वैश्य की तरह विनिमय जैसा व्यवहार न करें॥३॥ ३८७.वधीर्हि दस्युं धनिनं घनेनँ एकश्चरन्नुपशाकेभिरिन्द्र । धनोरधि विषुणक्ते व्यायन्नयज्वानः सनकाः प्रेतिमीयुः ॥४॥ हे इन्द्रदेव! आपने अकेले ही अपने प्रचण्ड वज्र से धनवान दस्यु वृत्र का वध किया। जब उसके अनुचरो ने आपके उपर आक्रमण किया, तब यज्ञ विरोधी उन दानवो को आपने दृढ़तापूरवक नष्ट कर दिया ॥४॥ ३८८.परा चिच्छीर्षा ववृजुस्त इन्द्रायज्वानो यज्वभि स्पर्धमानाः । प्र यद्दिवो हरिव स्थातरुग्र निरव्रताँ अधमो रोदस्योः ॥५॥ हे इन्द्रदेव! याजको से स्पर्धा करनेवाले अयाज्ञिक मुंह छिपाकर भाग गये। हे अश्व-अधिष्ठित इन्द्रदेव! आप युद्ध मे अटल और प्रचण्ड सामर्थ्य वाले है। आपने आकाश, अंतरिक्ष और पृथ्वी से धर्म-व्रतहीनो को हटा दिया है॥५॥ ३८९.अयुयुत्सन्ननवद्यस्य सेनामयातयन्त क्षितयो नवग्वाः । वृषायुधो न वध्रयो निरष्टाः प्रवद्भिरिन्द्राच्चितयन्त आयन् ॥६॥ उन शत्रुओ ने इन्द्रदेव की निर्दोष सेना पर पूरी शक्ति से प्रहार किया, फिर भी हार गये। उनकी वही स्थिति हो गयी, जो शक्तिशाली वीर से युद्ध करने पर नपुंसक की होती है। अपनी निर्बलता स्वीकार करते हुये वे सब इन्द्रदेव से दूर चले गये॥६॥ ३९०.त्वमेतान्रुदतो जक्षतश्चायोधयो रजस इन्द्र पारे । अवादहो दिव आ दस्युमुच्चा प्र सुन्वत स्तुवतः शंसमावः ॥७॥ हे इन्द्रदेव! आपने रोने या हंसने वाले इन शत्रुओ को युद्ध करके मार दिया, दस्यु वृत्र को ऊंचा उठाकर आकाश से नीचे गिराकर जला दिया। आपने सोमयज्ञ करनेवालो और प्रशंसक स्तोताओ की रक्षा की॥७॥ ३९१.चक्राणासः परीणहं पृथिव्या हिरण्येन मणिना शुम्भमानाः । न हिन्वानासस्तितिरुस्त इन्द्रं परि स्पशो अदधात्सूर्येण ॥८॥ उन शत्रुओ ने पृथ्वी के उपर पना आधिपत्य स्थापित किता और स्वार्ण-रत्नादि से सम्पन्न हो गये, परन्तु वे इन्द्रदेव के साथ युद्ध मे ठहर ना सके। सूर्यदेव के द्वारा उन्हे दूर कर दिया गया॥८॥ ३९२.परि यदिन्द्र रोदसी उभे अबुभोजीर्महिना विश्वतः सीम् । अमन्यमानाँ अभि मन्यमानैर्निर्ब्रह्मभिरधमो दस्युमिन्द्र ॥९॥ हे इन्द्रदेव! आपने अपनी सामर्थ्य से द्युलोक और भूलोक का चारो ओर से उपयोह किया। हे इन्द्रदेव~ आपने अपने अनुचरो द्वारा विरोधियों पर विजय प्राप्त की। आपने मन्त्र शक्ति से(ज्ञान पूर्वक किये गये प्रयासो से) शत्रु पर विजय प्राप्त की॥९॥ ३९३.न ये दिवः पृथिव्या अन्तमापुर्न मायाभिर्धनदां पर्यभूवन् । युजं वज्रं वृषभश्चक्र इन्द्रो निर्ज्योतिषा तमसो गा अदुक्षत् ॥१०॥ मेघ रूप वृत्र के द्वारा रोक लिये जाने के कारण जो जल द्युलोक से पृथ्वी पर नहीं बरस सके एवं जलो के अभाव से भूमी श्स्यश्यामला न हो सकी, तब इन्द्रदेव ने अपने जाज्वल्यमान वज्र से अन्धकार रूपी मेघ को भेदकर गौ के समान जल का दोहन किया॥१०॥ ३९४.अनु स्वधामक्षरन्नापो अस्यावर्धत मध्य आ नाव्यानाम् । सध्रीचीनेन मनसा तमिन्द्र ओजिष्ठेन हन्मनाहन्नभि द्यून् ॥११॥ जल इन ब्रीहि यवादि रूप अन्न वृद्धि के लिये (मेघो से) बरसने लगे। उस समय नौकाओ के मार्ग पर (जलो मे) वृत्र बढ़ता रहा। इन्द्रदेव ने अपने शक्ति साधनो द्वारा एकाग्र मन से अल्प समयावधि मे ही उस वृत्र को मार गिराया॥११॥ ३९५.न्याविध्यदिलीबिशस्य दृळ्हा वि शृङ्गिणमभिनच्छुष्णमिन्द्रः । यावत्तरो मघवन्यावदोजो वज्रेण शत्रुमवधीः पृतन्युम् ॥१२॥ इन्द्रदेव ने गुफा मे सोये हुए वृत्र के किलो को ध्वस्त करके उस सींगवाले शोषक वृत्र को क्षत-विक्षत कर दिया। हे ऐश्वर्यशाली इन्द्रदेव ! आपने सम्पूर्ण वेग और बल से शत्रु सेना का विनाश किया॥१२॥ ३९६.अभि सिध्मो अजिगादस्य शत्रून्वि तिग्मेन वृषभेणा पुरोऽभेत् । सं वज्रेणासृजद्वृत्रमिन्द्रः प्र स्वां मतिमतिरच्छाशदानः ॥१३॥ इन्द्रदेव का तीक्ष्ण और शक्तिशाली वज्र शत्रुओ को लक्ष्य बनाकर उनके किलों को ध्वस्त करता है। शत्रुओ को वज्र से मारकर इन्द्रदेव स्वयं अतीव उत्साहित हुए॥१३॥ ३९७.आवः कुत्समिन्द्र यस्मिञ्चाकन्प्रावो युध्यन्तं वृषभं दशद्युम् । शफच्युतो रेणुर्नक्षत द्यामुच्छ्वैत्रेयो नृषाह्याय तस्थौ ॥१४॥ हे इन्द्रदेव! ’कुत्स’ ऋषि के प्रति सेन्ह होने से आपने उनकी रक्षा की और अपने शत्रुओ के साथ युद्ध करबे वाले श्रेष्ठ गुणवान ’दशद्यु’ ऋषि की भी आपने रक्षा की। उस सहमय अश्वो के खुरो से धूल आकाश तक फैल गई, तब शत्रुभय से जल मे छिपने वाले ’श्वैत्रेय’ नामक पुरुष की रक्षाकर आपने उसे जल से बाहर निकाला॥१४॥ ३९८.आवः शमं वृषभं तुग्र्यासु क्षेत्रजेषे मघवञ्छ्वित्र्यं गाम् । ज्योक्चिदत्र तस्थिवांसो अक्रञ्छत्रूयतामधरा वेदनाकः ॥१५॥ हे धनवान इन्द्रदेव ! क्षेत्र प्राप्ति की इच्छा से सशक्त जल-प्रवाहो मे घिरने वाले ’श्वित्र्य’(व्यक्तिविशेष) की आपने रक्षा की। वहीं जलो मे ठहरकर अधिक समय तक आप शत्रुओ से युद्ध करते रहे। उन शत्रुओ को जलो के नीचे गिराकर आपने मार्मिक पीड़ा पहुंचायी॥१५॥ ऋग्वेद-संहिता - प्रथम मंडल सूक्त ३२ [ऋषि - हिरण्यस्तूप अङ्गिरस। देवता - इन्द्र। छन्द - त्रिष्टुप] ३६९.इन्द्रस्य नु वीर्याणि प्र वोचं यानि चकार प्रथमानि वज्री । अहन्नहिमन्वपस्ततर्द प्र वक्षणा अभिनत्पर्वतानाम् ॥१॥ मेघो को विदिर्ण कर पानी बरसाने वाले, पर्वतिय नदियो ले तटो को निर्मित करने वाले वज्रधारी, पराक्रमी इन्द्रदेव के कार्य वर्णनीय है। उन्होने जो प्रमुख वीरतापूरण कार्य किये , वे ये ही हैं॥१॥ ३७०.अहन्नहिं पर्वते शिश्रियाणं त्वष्टास्मै वज्रं स्वर्यं ततक्ष । वाश्रा इव धेनवः स्यन्दमाना अञ्जः समुद्रमव जग्मुरापः ॥२॥ इन्द्रदेव के लिये त्वष्टादेव ने शब्द चालित वज्र का निर्माण किया, उसी से इन्द्रदेव ने मेघो को विदिर्ण कर जल बरसाया। रंभाती हुयी गौओ के समान वे जलप्रवाह वेग से समुद्र की ओर चले गये॥२॥ ३७१.वृषायमाणोऽवृणीत सोमं त्रिकद्रुकेष्वपिबत्सुतस्य । आ सायकं मघवादत्त वज्रमहन्नेनं प्रथमजामहीनाम् ॥३॥ अतिबलशाली इन्द्रदेव ने सोम को ग्रहण किया। यज्ञ मे तीन विशिष्ट पात्रो मे अभिषव किये हुये सोम का पान किया। ऐश्वर्यवान इन्द्रदेव ने बाण और वज्र को धारण कर मेघो मे प्रमुख मेघ को विदीर्ण किया॥३॥ ३७२.यदिन्द्राहन्प्रथमजामहीनामान्मायिनाममिनाः प्रोत मायाः । आत्सूर्यं जनयन्द्यामुषासं तादीत्ना शत्रुं न किला विवित्से ॥४॥ हे इन्द्रदेव ! आपने मेघो मे प्रथम उत्पन्न मेघ को वेध दिया। मेघरूप मे छाये धुन्ध(मायावियो) को दूर किया, फिर आकाश मे उषा और सूर्य को प्रकट किया। अब कोई भी अवरोधक शत्रु शेष न रहा॥४॥ ३७३.अहन्वृत्रं वृत्रतरं व्यंसमिन्द्रो वज्रेण महता वधेन । स्कन्धांसीव कुलिशेना विवृक्णाहिः शयत उपपृक्पृथिव्याः ॥५॥ इन्द्रदेव ने घातक दिव्य वज्र से वृत्रासुर का वध किया। वृक्ष की शाखाओ को कुल्हाड़े से काटने के समान उसकी भुजाओ को काटा ऐर तने की तरह इसे काटकर भूमि पर गिरा दिया॥५॥ ३७४.अयोद्धेव दुर्मद आ हि जुह्वे महावीरं तुविबाधमृजीषम् । नातारीदस्य समृतिं वधानां सं रुजानाः पिपिष इन्द्रशत्रुः ॥६॥ अपने को अप्रतिम योद्धा मानने वाले मिथ्या अभिमानी वृत्र ने महाबली, शत्रुवेधक, शत्रुनाशक इन्द्रदेव को ललकारा और इन्द्रदेव के आघातो को सहन न कर गिरते हुये नदियो के किनारो को तोड़ दिया॥६॥ ३७५.अपादहस्तो अपृतन्यदिन्द्रमास्य वज्रमधि सानौ जघान । वृष्णो वध्रिः प्रतिमानं बुभूषन्पुरुत्रा वृत्रो अशयद्व्यस्तः ॥७॥ हाथ और पांव के कट जाने पर भी वृत्र ने इन्द्रदेव से युद्ध करने का प्रयास किया। इन्द्रदेव ने उसके पर्वत सदृश कन्धो पर वज्र का प्रहार किया। इतने पर भी वह वर्षा करने मे समर्थ इन्द्रदेव के सम्मुख वह डटा रहा। अन्ततः इन्द्रदेव के आघातो से ध्वस्त होकर भूमि पर गिर पड़ा॥७॥ ३७६.नदं न भिन्नममुया शयानं मनो रुहाणा अति यन्त्यापः । याश्चिद्वृत्रो महिना पर्यतिष्ठत्तासामहिः पत्सुतःशीर्बभूव ॥८॥ जैसे नदी की बाढ़ तटो को लांघ जाती है है, वैसे ही मन को प्रसन्न करने वाले जल(जल अवरोधक) वृत्र को लांघ जाते है। जिन जलो को ’वृत्र’ ने अपने बल से आबद्ध किया था, उन्ही के नीचे ’वृत्र’ मृत्युशय्या पर पड़ा सो रहा है॥८॥ ३७७.नीचावया अभवद्वृत्रपुत्रेन्द्रो अस्या अव वधर्जभार । उत्तरा सूरधरः पुत्र आसीद्दानुः शये सहवत्सा न धेनुः ॥९॥ वृत्र की माता शुककर वृत्र का संरक्षण करने लगी, इन्द्रदेव के प्रहार से बचाव के लिये वह वृत्र पर सो गयी. फिर भी इन्द्रदेव ने नीचे से उस पर प्रहार किया। उससमय माता ऊपर और पुत्र नीचे था, जैसे गाय अपने बछड़े के साथ सोती है॥९॥ ३७८.अतिष्ठन्तीनामनिवेशनानां काष्ठानां मध्ये निहितं शरीरम् । वृत्रस्य निण्यं वि चरन्त्यापो दीर्घं तम आशयदिन्द्रशत्रुः ॥१०॥ एक स्थान पर न रुकने वाले अविश्रांत (मेघरुप) जल-प्रवाहो के मध्य वृत्र का अनाम शरीर छिपा रहता है। वह दिर्घ निद्रा मे पड़ा रहता है, उसके ऊपर जल प्रवाह बना रहता है॥१०॥ ३७९.दासपत्नीरहिगोपा अतिष्ठन्निरुद्धा आपः पणिनेव गावः । अपां बिलमपिहितं यदासीद्वृत्रं जघन्वाँ अप तद्ववार ॥११॥ ’पणि’ नामक असुर ने जिस प्रकार गौओ अथवा किरणो को अवरूद्ध कर रखा था, उसी प्रकार जल-प्रवाहो को अगतिशील वृत्र ने रोक रखा था। वृत्र का वध कर वे प्रवाह खोल दिये गये॥११॥ ३८०.अश्व्यो वारो अभवस्तदिन्द्र सृके यत्त्वा प्रत्यहन्देव एकः । अजयो गा अजयः शूर सोममवासृजः सर्तवे सप्त सिन्धून् ॥१२॥ हे इन्द्रदेव! जब कुशल योद्धा वृत्र ने वज्र पर प्रहार किया, तब घोड़े की पूंछ हिलाने के तरह , बहुत आसानी से आपने अविचलित भाव से उसे दूर कर दिया। हे महाबली इन्द्रदेव ! सोम और गौओ को जीतकर आपने (वृत्र के अवरोध को नष्ट कर) गंगादि सरिताओ को प्रवाहित किया॥१२॥ ३८१.नास्मै विद्युन्न तन्यतुः सिषेध न यां मिहमकिरद्ध्रादुनिं च । इन्द्रश्च यद्युयुधाते अहिश्चोतापरीभ्यो मघवा वि जिग्ये ॥१३॥ युद्ध मे वृत्रद्वारा प्रेरित भीषण विद्युत, भयंकर मेघ गर्जन, जल और हिम वर्षा भी इन्द्रदेव को रोक नही सके। वृत्र के प्रचण्ड घातक प्रयोग भी निरर्थक हुए। उस युद्ध मे असुर के कर प्रहार को इन्द्रदेव ने निरस्त करके उसे जीत लिया॥१३॥ ३८२.अहेर्यातारं कमपश्य इन्द्र हृदि यत्ते जघ्नुषो भीरगच्छत् । नव च यन्नवतिं च स्रवन्तीः श्येनो न भीतो अतरो रजांसि ॥१४॥ हे इन्द्रदेव! वृत्र का वध करते समय यदि आपके हृदय मे भय उत्पन्न होता तो किस दूसरे वीर को असुर वध के लिये देखते ? ऐसा करके आपने निन्यानबे (लगभग सम्पूर्ण) जल प्रवाहो को बाज पक्षी की तरह सहज ही पार कर लिया॥१४॥ ३८३.इन्द्रो यातोऽवसितस्य राजा शमस्य च शृङ्गिणो वज्रबाहुः । सेदु राजा क्षयति चर्षणीनामरान्न नेमिः परि ता बभूव ॥१५॥ हाथो मे वज्रधारण करने वाले इन्द्रदेव मनुष्य, पधु आदि सभी स्थावर-जंगम प्राणियो के राजा है। शान्त एवं क्रूर प्रकृति के सभी प्राणी उनके चारो ओर उसी प्रकार रहते है, जैसे चक्र की नेमि के चारो ओर उससे ’अरे’ होते है॥१५॥ ऋग्वेद-संहिता - प्रथम मंडल सूक्त ३१ [ऋषि -हिरण्यस्तूप अंङ्गिरस। देवता- अग्नि। छन्द जगती ८,१६,१८ त्रिष्टुप।] ३५१.त्वमग्ने प्रथमो अङ्गिरा ऋषिर्देवो देवानामभवः शिवः सखा । तव व्रते कवयो विद्मनापसोऽजायन्त मरुतो भ्राजदृष्टयः ॥१॥ हे अग्निदेव! आप सर्वप्रथम अंगिरा ऋषि के रूप मे प्रकट हुये, तदनन्तर सर्वद्रष्टा, दिव्यतायुक्त, कल्याणकारी और देवो के सर्वश्रेष्ठ मित्र के रूप मे प्रतिष्ठित हुए। आप के व्रतानुशासन से मरूद गण क्रान्तदर्शी कर्मो के ज्ञाता और श्रेष्ठ तेज आयुधो से युक्त हुये है॥१॥ ३५२.त्वमग्ने प्रथमो अङ्गिरस्तमः कविर्देवानां परि भूषसि व्रतम् । विभुर्विश्वस्मै भुवनाय मेधिरो द्विमाता शयुः कतिधा चिदायवे ॥२॥ हे अग्निदेव! आप अंगिराओ मे आद्य और शिरोमणि है। आप देवताओ के नियमो को सुशोभित करते है। आप संसार मे व्याप्त तथा दो माताओ वाले दो अरणियो से समुद्भूत होने से बुद्धिमान है। आप मनुष्यों के हितार्थ सर्वत्र विद्यमान रहते हैं॥२॥ ३५३.त्वमग्ने प्रथमो मातरिश्वन आविर्भव सुक्रतूया विवस्वते । अरेजेतां रोदसी होतृवूर्येऽसघ्नोर्भारमयजो महो वसो ॥३॥ हे अग्निदेव! आप ज्योतिर्मय सूर्यदेव के पूर्व और वायु के भी पूर्व आविर्भूत हुए। आपके बल से आकाश और पृथ्वी कांप गये। होता रूप मे वरण किये जाने पर आपने यज्ञ के कार्य का संपादन किया। देवो का यजनकार्य पूर्ण करने के लिये आप यज्ञ वेदी पर स्थापित हुए ॥३॥ ३५४.त्वमग्ने मनवे द्यामवाशयः पुरूरवसे सुकृते सुकृत्तरः । श्वात्रेण यत्पित्रोर्मुच्यसे पर्या त्वा पूर्वमनयन्नापरं पुनः ॥४॥ हे अग्निदेव! आप अत्यन्त श्रेष्ठ कर्म वाले है। आपने मनु और सुकर्मा-पुरूरवा को स्वर्ग के आशय से अवगत कराया। जब आप मातृ पितृ रूप दो काष्ठो के मंथन से उत्पन्न हुये, तो सूर्यदेव की तरह पूर्व से पश्चिम तक व्याप्त हो गये॥४॥ ३५५.त्वमग्ने वृषभः पुष्टिवर्धन उद्यतस्रुचे भवसि श्रवाय्यः । य आहुतिं परि वेदा वषट्कृतिमेकायुरग्रे विश आविवाससि ॥५॥ हे अग्निदेव! आप बड़े बलिष्ठ और पुष्टिवर्धक है। हविदाता, स्त्रुवा हाथ मे लिये स्तुति को उद्यत है, जो वषटकार युक्त आहुति देता है, उस याजक को आप अग्रणी पुरुष के रूप मे प्रतिष्ठित करते है॥५॥ ३५६.त्वमग्ने वृजिनवर्तनिं नरं सक्मन्पिपर्षि विदथे विचर्षणे । यः शूरसाता परितक्म्ये धने दभ्रेभिश्चित्समृता हंसि भूयसः ॥६॥ हे विशिष्ट द्रष्टा अग्निदेव! आप पापकर्मियो का भी उद्धार करते है। बहुसंख्यक शत्रुओ का सब ओर से आक्रमण होने पर भी थोड़े से वीर पुरुषो को लेकर सब शत्रुओ को मार गिराते है॥६॥ ३५७.त्वं तमग्ने अमृतत्व उत्तमे मर्तं दधासि श्रवसे दिवेदिवे । यस्तातृषाण उभयाय जन्मने मयः कृणोषि प्रय आ च सूरये ॥७॥ हे अग्निदेव! आप अपने अनुचर मनुष्यो को दिनप्रतिदिन अमरपद का अधिकारी बनाते है, जिसे पाने की उत्कट अभिलाषा देवगण और मनुष्य दोनो की करते रहते है। वीर पुरुषो को अन्न और धन द्वारा सुखी बनाते हैं॥७॥ ३५८.त्वं नो अग्ने सनये धनानां यशसं कारुं कृणुहि स्तवानः । ऋध्याम कर्मापसा नवेन देवैर्द्यावापृथिवी प्रावतं नः ॥८॥ हे अग्निदेव! प्रशंसित होने वाले आप हमे धन प्राप्त करने की सामर्थ्य दें। हमे यशस्वी पुत्र प्रदान करें। नये उत्साह के साथ हम यज्ञादि कर्म करें। द्यावा, पृथ्वी और देवगण सब प्रकार से रक्षा करें॥८॥ ३५९.त्वं नो अग्ने पित्रोरुपस्थ आ देवो देवेष्वनवद्य जागृविः । तनूकृद्बोधि प्रमतिश्च कारवे त्वं कल्याण वसु विश्वमोपिषे ॥९॥ हे निर्दोष अग्निदेव! सब देवो मे चैतन्य रूप आप हमारे मातृ पितृ (उत्पन्न करने वाले) हैं। आप ने हमे बोध प्राप्त करने की सामर्थ्य दी, कर्म को प्रेरित करने वाली बुद्धि विकसित की। हे कल्याणरूप अग्निदेव ! हमे आप सम्पूर्ण ऐश्वर्य भी प्रदान करें॥९॥ ३६०.त्वमग्ने प्रमतिस्त्वं पितासि नस्त्वं वयस्कृत्तव जामयो वयम् । सं त्वा रायः शतिनः सं सहस्रिणः सुवीरं यन्ति व्रतपामदाभ्य ॥१०॥ हे अग्निदेव! आप विशिष्ट बुद्धि-सम्पन्न, हमारे पिता रूप, आयु प्रदाता और बन्धु रूप है। आप उत्तमवीर, अटलगुण सम्पन्न, नियम-पालक और असंख्यो धनो से सम्पन्न है॥१०॥ ३६१.त्वामग्ने प्रथममायुमायवे देवा अकृण्वन्नहुषस्य विश्पतिम् । इळामकृण्वन्मनुषस्य शासनीं पितुर्यत्पुत्रो ममकस्य जायते ॥११॥ हे अग्निदेव! देवताओ ने सर्वप्रथम आपको मनुष्यो के हित के लिये राजा रूप मे स्थापित किया। तपश्चात जब हमारे (हिरण्यस्तूप ऋषि) पिता अंगिरा ऋषि ने आपको पुत्र रूप मे आविर्भूत किया, तब देवतओ ने मनु की पुत्री इळा को शासन-अनुशासन(धर्मोपदेश) कर्त्री बनाया॥११॥ ३६२.त्वं नो अग्ने तव देव पायुभिर्मघोनो रक्ष तन्वश्च वन्द्य । त्राता तोकस्य तनये गवामस्यनिमेषं रक्षमाणस्तव व्रते ॥१२॥ हे अग्निदेव! आप वन्दना के योग्य है। आप रक्षण साधनो से धनयुक्त हमारी रक्षा करें। हमारी शारीरिक क्षमता को अपनी सामर्थ्य से पोषित करें। शीघ्रतापूर्वक संरक्षित करने वाले आप हमारे पुत्र-पौत्रादि और गवादि पशुओं के संरक्षक हों॥१२॥ ३६३.त्वमग्ने यज्यवे पायुरन्तरोऽनिषङ्गाय चतुरक्ष इध्यसे । यो रातहव्योऽवृकाय धायसे कीरेश्चिन्मन्त्रं मनसा वनोषि तम् ॥१३॥ हे अग्निदेव आप याजको के पोषक है, जो सज्जन हविदाता आपको श्रेष्ठ, पोषक हविष्यान्न देते है, आप उनकी सभी प्रकार से रक्षा करते हैं। आप साधको(उपासको) की स्तुति हृदय से स्वीकार करते है॥१३॥ ३६४.त्वमग्न उरुशंसाय वाघते स्पार्हं यद्रेक्णः परमं वनोषि तत् । आध्रस्य चित्प्रमतिरुच्यसे पिता प्र पाकं शास्सि प्र दिशो विदुष्टरः ॥१४॥ हे अग्निदेव! आप स्तुति करने वाले ऋत्विजो को धन प्रदान करते गौ। आप दुर्बलो को पिता रूप मे पोषण देनेवाले और अज्ञानी जनो को विशिष्ट ज्ञान प्रदान करने वाले मेधावी है॥१४॥ ३६५.त्वमग्ने प्रयतदक्षिणं नरं वर्मेव स्यूतं परि पासि विश्वतः । स्वादुक्षद्मा यो वसतौ स्योनकृज्जीवयाजं यजते सोपमा दिवः ॥१५॥ हे अग्निदेव! आप पुरुषार्थी यजमानो की कवच रूप मे सुरक्षा करते है। जो अपने घर मे मधुर हविष्यान्न देकर सुखप्रद यज्ञ करता है वह घर स्वर्ग की उपमा के योग्य होता है॥१५॥ ३६६.इमामग्ने शरणिं मीमृषो न इममध्वानं यमगाम दूरात् । आपिः पिता प्रमतिः सोम्यानां भृमिरस्यृषिकृन्मर्त्यानाम् ॥१६॥ हे अग्निदेव! आप यज्ञ कर्म करते समय हुई हमारी भूलों को क्षमा करे, जो लोग यज्ञ मार्ग से भटक गये है, उन्हे भी क्षमा करें। आप सोमयाग करने वाले याजको के बन्धु और पिता है। सद्बुद्धि प्रदान करनेवाले ऐर ऋषिकर्म के कुशल प्रणेता है॥१६॥ ३६७.मनुष्वदग्ने अङ्गिरस्वदङ्गिरो ययातिवत्सदने पूर्ववच्छुचे । अच्छ याह्या वहा दैव्यं जनमा सादय बर्हिषि यक्षि च प्रियम् ॥१७॥ हे पवित्र अंगिरा अग्निदेव! (अंगो मे व्याप्त अग्नि) आप मनु, अंगिरा(ऋषि), ययाति जैसे पुरुषो के साथ देवो को ले जाकर यज्ञ स्थल पर सुशोभित हों। उन्हे कुश के आसन पर प्रतिष्ठित करते हुये सम्मानित करें॥१७॥ ३६८.एतेनाग्ने ब्रह्मणा वावृधस्व शक्ती वा यत्ते चकृमा विदा वा । उत प्र णेष्यभि वस्यो अस्मान्सं नः सृज सुमत्या वाजवत्या ॥१८॥ हे अग्निदेव! इन मंत्र रूप स्तुतियों से आप वृद्धि को प्राप्त करें। अपनी शक्ति या ज्ञान से हमने जो यजन किया है, उससे हमे ऐश्वर्य प्रदान करें। बल बढाने वाले अन्नो के साथ शुभ मति से हमे सम्पन्न करें॥१८॥ नोट: सेढाई बन्धुहरु लाई सहयोग होस भनी यो लेख (source) जस्ताको तस्तै अध्यायानको लागि प्रस्तुत छ । सेढाई कन्य कब्जि ब्राम्हण जात: ब्राह्मण (बाहुन) का नेपाली थरहरू उपाध्याय, ढकाल, गौडेल, रेग्मी,घिमिरे, बराल, पौडेल, अधिकारी, गुरागांइ, पोख्रेल, धिताल, चाम्लागांइ, देवकोटा, (चौलागाई) अर्याल, गौतम, तिमील्सिना, त्रिपाठी, न्यौपाने, भट्टराई, दाहाल, कोइराला, नेपाल, खनाल, तिवारी, जैसी , गैरे, भण्डारी, कंडेल,पाण्डे, उप्रेती, आचार्य,सिग्देल, पन्थि, प्याकुरेल, पराजुली, तिमिल्सीना, सेढाई, गौली, कंडेल, उप्रेती, तिवारी, पन्थ, पाठक आदि हुन। नेपालको इतिहास अनुसार भारतको बिभिन्न ठाउँहरू भारत उतराखंडको पिथुरागढ़, कुमाउ, बनारस आदि ठाउँहरू बाट ब्राह्मणहरू (बाहुन)को नेपाल प्रवेश भएको थियो। त्यसकारणले ब्राह्मण(बाहुन) समाजमा आ-आफ्ना पुर्खौली ठाउँको नाम जोडेर बोलाउने चलन छ। स:संवर्त,सत्याल,साङपाङ,सापकोटा,सिंखडा,सिग्देल,सिजापति,सिलवाल,सिवाङ,सुनार,सुयल (घर्ती),सुयल (थापा),सुवेदी,सेढाई,सोडारी सेढाई र धार्मिक आस्था :- हाम्रा पिता पूर्खा पश्चिम पहाडका बदरी नाथ क्षेत्रको कुमाउ गढवाल बाट आएका र इशभक्तिमा अहोरात्र खटि मठ मंन्दिरका पुजारी,राज ज्योतिष थिए। यसर्थ उनिहरु ओउमकार परिवारका रसधै कला धर्म वंश र परमपरामा यथोचित सम्मानीत भएको तथ्य स्वरुप संम्झना पुन अर्पण गर्दे भावि पुस्तामा जानकारी राख्दछु।उहाहरुले अपनत्तोव्त राखेको तिथि परम्परा यस प्रकार थिए । तिथि _चन्द्रमाको कला_:- चन्द्रमाको कला नाप्ने इकाइलाई तिथि भनिन्छ ।एक तिथिको कोणिय दुरी १२ डिग्रीको आकाशीय क्षेत्र पर्न आउँछ । एक चान्द्र महिनामा ३० वटा तिथि छन् । साधारणतय एक तिथिको समय पृथ्वीको गति अनुसार चन्द्रकलाको भोगकाल ६० घडी (२४ घण्टा) निर्धारण गरिएको छ । तापनि चन्द्रमा सूर्य र पृथ्वीको आ–आफ्नै किसिमको गति अनुसार स्थितिमा आउने कोणिय फरक को कारणबाट कलाको समयमा अन्तर आएको हो । सो अनुसार तिथिको समयमा फरक ११ घडीसम्म पर्न आउँछ । खगोलिए पिण्डको नियमित गति अनुसार चन्द्रमाको कला मध्यदिन, मध्यरात अथवा जुनसुकै समयमा पनि बदलिन सक्छ । गणितिय पक्षबाट तिथिको भोगकाल जे जस्तो समयमा भए पनि सूर्योदय भएको समयमा जुन तिथिको कला रहन्छ, उही समयदेखि उक्त तिथिमा गरिने कर्मकाण्ड, पूजा आराधना आदि गर्ने परम्परा छ । कलाको हिसाबले तिथिको समय समाप्त भै सकेपछि पनि उक्त तिथिमा पूजा, आराधना तथा उपवास, व्रत आदि गरिरहेका हुन्छौ । नारद पुराण अनुसार हरेक तिथिमा गरिने सकाम कर्म (काम्य कर्म)हरु कुन कलामा कुन कुन देवी तथा देवताहरुको पूजा आराधना गर्ने भन्ने विषयमा निम्न अनुसार वर्णन गरिएको छ । परेवा तिथि:- चैत्र महिनाको शुक्ल पक्ष प्रतिपदा तिथिमा सूर्यदयको सँगसगै ब्रहाले जगतको सृष्टि गर्न सुरु गरे । प्रतिपदामा ब्रहामाको पूजा गर्ने । जेष्ठ महिनाको शुक्ल प्रतिपदामा कनेर रुखको पूजा गर्ने । आश्विन शुक्ल प्रतिपदामा असोक वृक्षको पूजा गर्ने । चैत्र महिनाको शुक्ल दितियमा ब्राही शक्तिको साथ ब्रहाको पूजा गर्ने । बैशाख शुक्ल तृतिया (अक्षय तृतिया) मा लक्ष्मी सहित जगत गुरु भगवान विष्णुको पूजा आरधना गर्ने । चैत्र महिनाको चतुर्थी तिथिमा वासुदेव स्वरुपका श्री गणेशको पूजा, आरधना गर्ने । सबै महिनाको चतुर्थी तिथिमा गणेशको पूजा गर्दा कल्याणदायक हुने छ । चैत्र शुकल पक्षको पंञ्चमी तिथिलाई मत्स्य जयन्ती भनिन्छ । यहि तिथिमा मत्स्य अवतार भएको हो । यसलाई श्रीपंञ्चमी पनि भनिन्छ । लक्ष्मी र शेषनागको पूजा, वन्दना गर्ने । बैशाख पंञ्चमी तिथिमा नागगण सहित शेषनागको पूजा, स्तुति गर्ने हरेक महिनाको शुक्ल पक्ष र कृष्ण पक्षका पंञ्चमीमा पितृ र नागको पूजा गर्नु कल्याणकारी हुन्छ षष्टी तिथि:- चैत्र महिनाको शुक्ल षष्टी र बैशाख महिनाको शुक्ल षष्टीमा भगवान षडानन् (कार्तिकेय) कुमारको व्रत गर्नुृ पर्छ । जेष्ठ शुक्ल षष्टीमा सूर्य भगवानको पूजा गर्ने , आषाढ शुक्ल षष्टीमा स्कन्दव्रत (गणेश) को पूजा गर्ने, भाद्र महिनाको षष्टीलाई चन्दन षष्टी मानिएको छ । यसमा देवीको पूजा गर्ने । आश्विन शुक्ल षष्टीमा कात्यानी देवीको पूजा गर्ने । मार्ग शुक्ल षष्टीलाई चम्पाषष्टी पनि भनिन्छ । भगवान विश्वेश्वरको पूज ागर्ने । पौष शुक्ल षष्टीमा भगवान दिनेश उत्पति भएका हुन् । माघ शुक्ल षष्टीलाई वरुण षष्टी भनिन्छ । भगवान विष्णु स्वरुप वरुण देवताको पूजा गर्ने ।फाल्गुन शुक्ल षष्टीमा भगवान पशुपतिको मृणमयी मूर्ति बनाएर पूजा गर्ने । वर्ष भरिको सम्पूर्ण सप्तमी तिथिमा सूर्य भगवानको पूजा, आरधना गर्ने गरिन्छ । अष्टमी तिथि चैत्र शुक्ल अष्टमी तिथि दुर्गा भवानीको जन्म दिन हो । रात्रीमा देवीको पूजा गर्ने विधान भएको हुनाले उक्त दिनलाई महाअष्टमी पनि भनिन्छ । बैशाख शुक्ल अष्टमीमा अपराजित देवीको पूजा गर्नु । जेष्ट कृष्ण पक्ष अष्टमीमा भगवान त्रिलोचन को पूजा ,आरधना गर्नु । जेष्ट शुक्ल अष्टमीमा देवीको पूजा गर्नु । असार शुक्ल अष्टमीमा वेसार मिसाएको पानीले नुहाउनु , देवीलाई पनि नुहाइदिनु, मौन भोजन गर्नु । श्रावण शुक्ल अष्टमीमा देवीलाई यजन गरेर दुधले नुहाउनु । श्रावण कृष्ण अष्टमी देखि औंसि सम्म दशाफल नामक व्रत गरिन्छ । उपवास व्रतका शंकल्प पछि कालीतुलसीको दश वटा पातबाट कृष्णाय नम, विस्णवे नम, अनन्ताय नम, गोविन्दाय नम, गरुड ध्वजाय नम, दामोदराय नम, ऋषि केशाय नम, पद्यनाभाय नम, हरेय नम, प्रभवे नम, आदि नामको उच्चारण गर्दै हरेक दिन श्री कृष्ण को पूजा आरधना गर्नु । यो व्रत दश वर्ष सम्म निरन्तर गर्दा कल्याणदायक हुन्छ । श्री कृष्ण जन्मअष्टमीको जस्तो ठूलो व्रत अरु कुनै छैन । भाद्र शुक्ल अष्टमीमा राधाको व्रत गर्नु । यसलाई दुर्वा अष्टमीव्रत पनि भनिन्छ । यही तिथि देखि १६ दिन सम्म महालक्ष्मीको व्रत गर्नु । पूजा आश्विन कृष्ण अष्टमी सम्म रहन्छ । आश्विन शुक्ल अष्टमीलाई महाअष्टमी भनिन्छ । यसमा दुर्गाको पूजा गर्ने विधान छ । कात्र्तिक कृष्ण पक्षको अष्टमीलाई कर्काष्टमी भनिन्छ । यो तिथिमा भगवान शंकरको पूजा गर्नु । मार्ग कृष्ण अष्टमीलाई अनुधा अष्टमी भनिन्छ । अनध र अनुधा (पति, पत्नी) को प्रतिमा बनाएर पूजा गर्नु उत्तम पुत्र प्राप्त हुन्छ । मार्ग शुक्लाष्टमी मा काला भैरवको पूजा गर्नु । पौष शुक्ल अष्टमीमा गरीएको अष्टकासंज्ञक श्राद्धले पितृलाई एक वर्ष सम्म सन्तुष्ट गराउछ , शिवको पूजा गर्नु । माघ कृष्ण अष्टमीमा भद्रकाली देवीको पूजा गर्नु । माघ शुक्ल अष्टमीमा भिष्मलाई तर्पण गर्नु । फाल्गुण कृष्ण अष्टमीमा भिमा देवीको पूजा गर्नु, विधि पुर्वक शिव र पार्वतिको पूजा गर्नु । नवमी तिथि:- चैत्र शुक्ल नवमीमा भगवान श्रीरामाको पूजा, आरधना गरिन्छ । बैशाखको दुवै पक्षको नवमी चण्डीका देवीको पूजा गर्नु । जेष्ठ शुक्ल नवमीमा उमा देवीको पूजा गर्नु । असारको दुवै पक्षको नवमी को रातमा हतियारमा सवार भएकी शुक्ल वर्ण इन्द्राणी देवीको पूजा गर्नु । श्रावण महिनाको दुवै पक्षको नवमीमा कौमारी चन्द्रीकाको पूजा गर्नु । भाद्र शुक्ल नवमीलाई नन्दा नवमी भनिन्छ । दुर्गा देवीको पूजा गर्नु । कात्र्तिक शुक्ल नवमीलाई अक्षय नवमी भनिन्छ । यो तिथिमा पिपलको फेदमा बसेर देवता , ऋषि र पितृ लाई विधि पूर्वक तर्पण गर्नु , सूर्य लाई अध्र्य दिनु । ब्राह््मण भोजन गराउनु । मार्ग शुक्ल नवमीलाई नन्दिनी नवमी भनिन्छ, जगदम्बा भवानीको पूजा गर्नु । पौष शुक्ल नवमीमा महामायाको पूजा गर्नु । माघ शुक्ल नवमीलाई महानन्दा भनिन्छ । यसमा गरेका सम्पूर्ण कर्मको फल अक्षय हुन्छन्, आनान्द भगवानको पूजा गर्नु । दशमी तिथि:- चैत्र शुक्ल दशमीमा धर्मराजको पूजा गर्नु । विष्णु भगवानको पनि पूजा गरिन्छ , नदीहरुमा जहनु सर्वश्रेष्ठ नदी हो । जहनु पुत्री (गंगा) जेष्ठ शुक्ल दशमीमा पृथ्वीमा आएकी हुन, यसलाई दशहरा भनिन्छ । जेष्ठ शुक्ल पक्ष, हस्ता नक्षत्र बुधवार, दशमी तिथि गरकरण, आनान्द, व्यातिपात योगहरु कन्या राशिमा चन्द्रमा, वृर्ष राशिमा सूर्य यी दश योगलाई महान पूण्यमयी मानिएको छ । दश योगबाट भएको दशमी तिथिलाई दशहरा भनिन्छ । दशहरामा गंगा नदीमा स्नान गर्नु । श्रावण शुक्ल दशमी सम्पुर्ण आशा र कामनाहरुको पुरा गर्ने हुन । भगवान शंकरको पूजा गर्नु । भाद्रपद शुक्ल दशमीमा दशावतार व्रत गरिन्छ । मत्स्य, कूर्म। बराह, नृसिह, त्रिविक्रम(बामन), परशुराम, राम, कृष्ण, वुद्ध, कल्की अवतारहरुको सुनको मुर्ति बनाएर विधि पूर्वक पूजा गर्नु । आश्विन शुक्ल दशमीलाई विजय दशमी भनिन्छ । राम, लक्ष्मण, भरत र शत्रुधन को पूजा गर्नुृ । कार्तिक शुक्ल दशमीमा सार्वभौम व्रत गर्नु, गणेशको पूजा गर्नु । मार्ग शुक्ल दशमीमा आरोग्य व्रतको आचरण गर्नु । पौष शुक्ल दशमीमा विश्व देवताको पूजा गर्नु । विश्व देवता दश छन । क्रतु, दक्ष, वसू, सत्य, काल, काम, मुनि, गुरु, विप्र, राम आदि हुन । माघ शुक्ल दशमीमा अंगिरा आदि दश देवताको पूजा गर्नु । अंगिरा दश छन(आत्मा, आयु, मन, दक्ष, मद, प्राण, वहिषर््मान, गबिष्ट, दत्त, सत्य हुन । फाल्गुण शुक्ल दशमीमा चौध यमहरुको पूजा गर्नु । यमहरु क्रमश यम, धर्मराज, मृत्यु अन्नत, वैवस्वत, काल,सर्व भूत , क्षय, औदुम्बर, दघ्न, नील, परमेष्टी, वृकोदर, चित्र र चित्रगुप्त आदि हुन । एकादशी तिथि:- दुवै पक्षको एकादशीमा निराहार रहेर एकाग्र चित्त भई विभिन्न प्रकारको फुलमालाले सजि सजाउ भएको मण्डप बनाउनु । स्नान, उपवास, र इन्द्रिय संयम पूर्वक श्रद्धा र एकाग्रचित्त भई विभिन्न प्रकारको उपचार, जप, होम, प्रदछिण, स्तोत्रपाठ, दण्डवत प्रणाम का साथै मनमा लमाइलो लाग्ने जय जयकार शब्दबाट श्री विष्णु भगवानको पूजा आरधना गर्नु र रातमा जाग्रम बस्नु । चैत्र शुक्ल एकादशीको व्रत र द्धादशीमा बासुदेवको पूजा गर्नु । बैशाख कृष्ण एकादशीको नाम वरुथिनी हो । भगवान मधुसूदनको पूजा गर्नु । जेष्ट कृष्ण एकादशीलाई अपरा भनिन्छ । भगवान त्रिविक्रमको पूजा गर्नु । जेष्ट शुक्ल एकादशीलाई निर्जला भनिन्छ । भगवान ऋषिकेशको पूजा गर्नु । आषाढ कृष्ण एकादशीलाई योगिनी भनिन्छ । भगवान नारायणको पूजा गर्नु । आषाढ शुक्ल एकादशीमा भगवान विष्णुको पुना गर्नु । श्रावण कृष्ण एकादशीलाई कामीका भनिन्छ । भगवान श्रीधरको पूजा गर्नु । कामनाहरुको व्रतलाई कामीका भनीएको हो । श्रावण शुक्ल एकादशी लाई पुत्रदा भनिन्छ । भगवान जनार्दनको पूजा गर्नु । भाद्र कृष्ण एकादशीलाई अजा भनिन्छ । भगवान उपेन्द्रको पूजा गर्नु । भाद्र श्ुक्ल एकादशीलाई पद्य भनिन्छ । भगवान बामनको पूजा गर्नु । आश्विन कृष्ण एकादशीलाई इन्द्रिरा भनिन्छ । भगवान पद्यनाभको पूजा गरिन्छ । आश्विन शुक्ल एकादशीलाई पापा۪ड्ढुश भनिन्छ । भगवान विष्णुको पूजा गरिन्छ । कात्र्तिक कृष्ण एकादशीलाई रमा भनिन्छ । भगवान केशवको पूजा अर्चना गर्नु । कात्तिक शुक्ल एकादशीलाई प्रबोधिनी भनिन्छ । भगवान श्रीदामोदर को पूजा गर्नु । मार्गकृष्ण एकादशीलाई उत्पन्न भनिन्छ । भगवान श्रीकृष्णको पूजा गर्नु । मार्गशुक्ल एकादशीलाई मोक्षदा भनिन्छ । भगवान अनन्तको पूजा गर्नु । पौष कृष्ण एकादशीलाई सफला भनिन्छ । भगवान अच्यूतको पूजा गर्नु । पौष शुक्ल एकादशीलाई पूत्रदा भनिन्छ । सुदर्शन चक्रधारी विष्णुको पूजा गर्नु ।माघ कृण्ष्ण एकादशीलाई षढतिला भनिन्छ , भगवान वैकुण्डको पूजा गर्नु । माघ शुक्ल एकादशीको नाम जया हो । भगवान श्रीपतिको पूजा गर्नु । फाल्गुण कृष्ण एकादशीको नाम विजय हो । भगवान योगेश्वरको पूजा गर्नु । फाल्गुण शुक्ल एकादशीलाई आमलकी भनिन्छ । भगवान पूण्डरीकाक्ष को पूजा गर्नु । चैत्र कृष्ण एकादशीलाई पापमोचनी भनिन्छ । भगवदान गोविन्दको पूजा गर्नु । द्वादशी तिथि:- चैत्र शुक्ल द्वादशीमा मदनव्रत को आचरण गर्नु । कामस्वरुप भगवान अच्यूतको पूजा गर्नु । यसलाई मदन द्वादशी वा भर्तृद्वादशी ्को व्रत भनिन्छ । बैशाख शुक्ल द्वादशी मा भगवान माधवको पूजा गर्नु । जेष्ट शुक्ल द्वादशीमा त्रिविक्रम भगवानको पूजा गर्नु । आषाढ शुक्ल द्वादशीमा भगवान विष्णुको पूजा गर्नु । श्रावण शुक्ल द्वादशीमा भगवान श्रीधरको पूजा गर्नु । भाद्र शुक्ल द्वादशीमा भगवान वामनको पूजा गर्नु । आश्विन शुक्ल द्वादशीमा भगवान पद्यनाभको पूजा गर्नु । कात्र्तिक कृष्ण द्वादशी लाई गोवत्स द्वादशी भनिन्छ । कात्तिक शुक्ल द्वादशीमा भगवान दामोदरको पूजा गर्नु । मार्ग शुक्ल द्वादशीमा परम्उत्तम साध्यव्रत को पालना गर्नु । मनोभाव, प्राण, नर, अपान, वीर्यवान, चिति, हय, नय, हंस, नारायण, विभू, र प्रभू यी १२ साध्यगण हुन । १२ आदित्य – धाता, मित्र, अर्यामा, पूषा, शक्र, अंश, वरुण, भग, त्वस्टा, विवस्वान, सविता र विष्णु यी १२ लाई आदित्य भनिन्छ । माघशुक्ल द्वादशीमा शालीग्रामको पूजा गर्नु । फाल्गुण शुक्ल द्वादशीमा हरिको पूजा आरधना गर्नु । त्रिस्पृशा, उन्मीलनी, पक्षवर्धिनि , वञ्जली, जया, विजया , जयन्ति र अपराजीत आदि नामका द्वादशीलाई महा द्वादशी भनिन्छ । यी द्वादशीहरुमा क्रमश गोविन्द, बासुदेव, संकर्षण, प्रधुम्र, अनिरुद्र , गदाधर, बामन, नारायणहरुको पूजा आराधाना गर्नु संसार बन्धनबाट मुक्ति पाईन्छ । त्रयोदशी तिथि चंैत्र कृष्ण त्रयोदशी शनिवार सहित छ भने महावारुणी मानिएको छ , यसैमा शुभयोग, शतभिषा नक्षत्र र शनिवार संयुक्त भएमा महा महावारुणीको नाउँबाट प्रख्यात छ , यसमा गंगा स्नान गर्नु । जेष्ट शुक्ल त्रयोदशीमा दुर्भाग्यशम व्रत गरिन्छ । गंगा नदीमा स्नान गरी मदार, आँक र रातोकनेर जातको वनस्पितीलाई पूजा गर्दै सूर्यलाई नमस्कार गर्नु, यसबाट दुर्भाग्यको नाश हुन्छ । आषाढ शुक्ल त्रयोदशीमा उपबासको साथ शिव र पार्वतीको पूजा गर्नु । ५ वर्ष सम्म व्रतको पालन गर्दा जन्म , जन्मान्तर सम्म दाम्पत्य सुख प्राप्त भईरहन्छ । भाद्र शुक्ल त्रयोदशीको व्रतलाई गोत्रिरात्र व्रत भनिन्छ । भगवान लक्ष्मीनारायणको पूजा गर्नु । आश्विन शुक्ल त्रयोदशीमा भगवान शंकरले उत्पति गर्नु भएको अशोक वृक्षको पूजा गर्नु । नारीको कोख सफल हुन्छ । कात्तिक कृष्ण त्रयोदशीमा एक समय भोजन गरेर यमराजको पूजा गर्नु । भगवान शिवको प्रार्थाना गर्नु । पौष शुक्ल त्रयोदशीमा अच्यूतको पूजा गर्नु । माघ शुक्ल त्रयोदशीबाट ३ दिन सम्म माघस्नानको व्रत गरिन्छ । माघमा प्रयागतिर्थमा ३ दिन स्नान गर्दा ठूलो पूण्य प्राप्त हुन्छ । फाल्गुण शुक्ल त्रयोदशीमा भगवान जगन्नाथको पूजा गर्नु । हरेक महिनाको त्रयोदशीमा उपवासको साथ भगवान कुवेरको पूजा आरधना गर्नु ,पृथ्वीमा कुवेर सरह धनी हुन पाईन्छ । चर्तुुदशी तिथि:- बैशाख कृष्ण चर्तुुदशीमा बेलपत्र सहित शिवलिङ्गको पूजा गर्नु । धन र सन्तान वृद्धिको लागि हरेक महिनाको कृष्ण चर्तुुदशीमा शिवको व्रत गर्नु । बैशाख शुक्ल चर्तुुदशीमा भगवान नृसिहको पूजा गर्नु । ॐ कारेश्वरको यात्रा तथा दर्शन गनु । जेष्ट शुक्ल चर्तुुदशीमा पञ्चाग्नि को सेवन गर्दै साँझमा सूवर्णले सिंगारिएको गाई दान गर्नु , यसलाई रुद्रव्रत भनिन्छ । आषाढ शुक्ल चर्तुुदशीमा ठाउँ र समय अनुकुल उत्पति भएको फूलबाट भगवान शिवको पूजा गर्नु । श्रावण शुक्ल चर्तुुदशीमा पवित्ररोपण गर्नु भाद्र शुक्ल चर्तुुदशीमा भगवान अनन्तको पूजा आरधना गर्नु । आश्विन कृष्ण चर्तुुदशीमा विष, हतियार, जल, अग्नि, सर्प, हिंसक जनावर र बज्रपातबाट मरेका मानिस तथा ब्रह हत्यारा पुरुषको लागि एकोद्धिष्टको विधि अनुसार श्रद्धा गर्नु , उसैदिन तर्पण , गोग्रास, कुकुरबली, काकबली, दिएर आँचमान गरेपछि भाई, बन्धुहरुको साथमा भोजन गर्नु । आश्विन शुक्ल चर्तुुदशीमा धर्मराजको पूजा गर्नु । कात्तिक कृष्ण चर्तुुदशीमा चन्द्रोदयाको समयमा शरीरमा तेल र बुकुवा लगाएर स्नान गर्नु, धर्मराजको पूजा गर्नु, भगवान विश्वनाथ र शिव लिङ्घको पूजा गर्नु , पञ्चगव्य खानु (कपिला गाईको पिसाब, काली गाईको गोवर, सेती गाईको दुध, रातो गाईको दहि, कबरी गाईको घ्यू, र कुशको टुक्रा) मार्ग शुक्ल चर्तुुदशीमा शिवको व्रत गरिन्छ । पौष शुक्ल चर्तुुदशीमा बिरुपाक्ष व्रत गरिन्छ , भगवान शिव कपर्देस्वर को पूजा आरधना गर्नु । माघ कृष्ण चर्तुुदशीमा १४ वटा नाम गरेका यमराज लाई तर्पण गर्नु, खिचडी खानु । फाल्गुण कृष्ण चर्तुुदशीामा गरिने व्रतलाई शिवरात्री व्रत भनिन्छ । दिन र रात निर्जल उपबासबाट भगवान शिव र शिव लिङ्गको पूजा गर्नु । फाल्गुण शुल्क चर्तुुदशीमा दुर्गा देवीको पूजा आराधना गर्नु । चैत्र कृष्ण चर्तुुदशीमा उपबास बसेर केदार तिर्थको जल पिउनाले अश्वमेघ यज्ञको समान फल प्राप्त हुन्छ । पुर्णिमा तिथि:- चैत्रको पूर्णिमा लाई मन्वादि तिथि भनिन्छ , चन्द्रमाको पूजा गर्ने । बैशाख पूर्णिमा मा धर्मराजको व्रत गर्ने । यसमा व्राहणलाई दिइएको दान रुपी द्रव्य दाता लाई नै प्राप्त हुन्छ । जेष्ट पूर्णिमा मा वर वृक्षको साथमा रहने सावित्री देवीको पूजा गर्ने , जसलाई वट सावित्री व्रत भनिन्छ् । व्रतालु नारी चिरकाल सम्म सौभाग्यवती रहनेछिन् । आषाढको पूर्णिमा लाई गोपद्य व्रत भनिन्छ । भगवान श्री हरिको ध्यान गर्नु, जसबाट इहलोक र परलोकमा भोग, ऐश्वर्य प्राप्त हुन्छ । श्रावण पूर्णिमा मा वेदका उपकर्महरुको विषयमा वर्णन गरिन्छ । यर्जुवेदी व्राहण, देवता , ऋषि र पितृलाई तर्पण गर्नु पर्छ । ऋग्वेदी हरुको लागि चर्तु्दशीको दिन, सामवेदी हरुको लागि भाद्र महिनाको हस्ता नक्षत्रमा विधिपुर्वक रक्षा विधान अनुसार गर्नुपर्छ । भाद्र पूर्णिमा मा उमा महेश्वर र देवराज इन्द्रको व्रत गरिन्छ । यसलाई शक व्रत पनि भनिन्छ । धन, धान्य, भोग, ऐश्वर्य को चाहाना राख्ने वाला धनी व्यक्ति ले हरेक वर्ष यो व्रत गर्नु पर्छ । आश्विन पूर्णिमालाई कोजागर व्रत भनिन्छ । रातभर जागृत अवस्थामा रहेर विभिन्न सामाग्रीका साथ लक्ष्मीको पूजा आरधाना गर्ने र वाहणलाई दान दिनु, लक्ष्मीले समृद्धि प्रदान गर्छिन । कार्तिक पूर्णिमा मा वाहण तत्वको प्राप्त गर्न र सम्पूर्ण शत्रु माथि विजय प्राप्त गर्नको लागि कार्तिकेय को दर्शन , पूजा आरधना गरिन्छ । यसै पूर्णिमा मा वृषोसर्ग व्रत र नक्तव्रत गर्दां रुद्रलोक प्राप्त हुन्छ । मार्ग पूर्णिमा मा शान्त स्वाभाव भएको व्राहणलाई ४ सेर नून दान गर्नु, लक्ष्मीको प्यारो भएर दरिद्रको नाश गर्नाको लागि योव्रत गरिन्छ । माघ पूर्णिमा को दिन आफ्नो गच्छे अनुसार तिल, जुत्ता, कपडाको साथ खाद्य सामाग्री हरु दान गर्दा स्वर्गलोकमा सुखी रहन्छ, भगवान शंकरको विधि पूर्वक पूजा गरिन्छ । फाल्गुण पूर्णिमा मा विधि पूर्वक चिता बनाएर होलीका दहन गरिन्छ । औंसी तिथि :- औसी (अमावास्या) को व्रत पितृको लागि अत्यान्त प्यारो हुन्छ । बैशाख औसीमा पितृको पूजा पार्वण विधिबाट धन , वैभव अनुसार श्रद्धा व्राहण भोजन, गाई दान गर्दा सबै औसीको लागि पूण्यदायक हुन्छ । जेष्ट औसिमा व्रहा(सावित्रीको व्रत गरिन्छ । जेष्ट पूर्णिमा को अनुसार समान विधि मानिएको छ । अषाढ, श्रावण र भाद्र महिनाको औसीमा पितृ श्राद्ध , दान, होम र देवताको पूजा गर्दा पुण्य अक्षय हुन्छ । भाद्र औसी लाई कुशेऔसी भनिन्छ । तिलबारीमा उत्पति भएको कुशलाई ब्रहा मन्त्रले आमन्त्रीत गरी हँ फट् को उच्चारणको साथ कुशलाई उखेल्नु र सबै किसिमको कार्यमा प्रयोग गर्नु । ब्रहाको मन्त्र(विरिञ्चिना सहोत्पन्न परमेष्ठी निसर्गत, नुद ,सर्वाणि पापानि दर्भ स्वस्तिकरो भव ।। आश्विनको औसी मा गंगा नदीमा वा गयामा पितृको लागि श्रद्धा तर्पण गर्दा मोक्षदायक हुन्छ । कार्तिकको औसी मा घर आँगन, बगैचा जतासुकै बत्ती बालेर लक्ष्मीको पूजा गर्नु । पशुलाई पनि तेल लगाई पूजा गर्नु । मार्ग औसी मा पितृको श्रद्धा तर्पण ब्रहाण भोजन गराउनु । पौष र माघको औसी मा पितृ श्राद्धको फल अधिक मानिएको छ । फाल्गुणको औसी मा श्रवण व्यातीपात र सूर्यको योग भएमा श्रद्धा र ब्रहाण भोजनबाट गया भन्दा बढी फल प्राप्ति हुन्छ । सोमबारको औसीमा गरिएको दानले सम्पूर्ण फल दिनेवला हुन्छन् । यसमा गरेको श्रद्धाबाट अधिक फल प्राप्त हुन्छ । सबै तिथिमा गरिने व्रतका विशेष विधिहरु हुन्छन् । जसलाई अन्य विभिन्न पुराणहरुमा वर्णन गरिएको छ । व्रत तथा उपवास बस्दा आफ्नो शरीरको भौतिक क्षमता अनुसार निराहार , जलाहार, तथा फलाहार मध्ये जसबाट शरीर र आत्मालाई सन्तुष्टि प्रदान गर्छ , उसैलाई उपयोग गरौंँ। सबै किसीमका तिथिमा देवी तथा देवताहरुको पूजा , अर्चना , होम आदिमा ब्रहणलाई आमन्त्रण गरी विधि पूर्वक आवश्यक सामाग्रीका साथ काम्यकर्मादि गराउनु । शुद्ध आचरणमा बस्नु , कन्या, कुमारी र ब्राहण तथा दीनदुखी लाई यथासक्दो दान दक्षिणा र भोजन गराउनु । एकादशीको व्रत बस्नु पर्दा दशमीको दिन साँझको खाना एक छाक, एकादशीको दिन बिहान र साँझ दुबै छाक खाना नखाई उपबास सहित द्धादशीको दिन मध्यान्नमा व्रतको समाप्ति गरी खाना खानु । दान, दक्षिणा समर्पण गर्दा पारिवारिक आयस्रोत को हैसियतलाई ध्यान दिँदै यथासक्दो पत्रमं, पुस्पमं तथा द्रव्यमं जो सामु छ उसैलाई श्राद्ध भक्तिका साथ स्मर्पण गर्नु । कुनै पनि देवी तथा देवताहरुको पूजा आरधना आदि का काम्यकर्महरु गर्नु पर्दा पुनर्जन्म लिदै जन्म र मरणको चक्रमा रमाउनको लागि सकाम कर्म र पुनर्जन्मको चाहाना नलिने हो , मोक्ष नै प्राप्त गर्ने हो भने निश्काम कर्म भक्ति भावको साथ गर्नुपर्छ । मानिस शक्तिको सन्तान भएको कारण बाट जवानी अवस्थामा जे जस्तो सोचाईमा जीवनको निर्वाहा गरेता पनि वृद्ध अवस्थामा प्रवेश गर्दा हाम्रो मन तथा मस्तिष्कले सँधै शान्तिको नै कामना गरिरहेको हुन्छ । ईश्वरको प्रार्थाना गर्दा कुनै पनि तिथि र मितिको आवश्यकता पर्दैन । समस्त प्राणी जगतमा माया गर्ने र ईश्वर प्रति भक्ति भाव दर्शाउने सज्जनको लागि जीवन भरका सबै समयहरु पूण्यवान तिथिको रुपमा रहेका छन् । 5ng0kozo433k3sjv2sujyxo60x1rpxs ढाँचा:Userbox-level/doc 10 3488 6613 2016-01-14T02:07:54Z Devraj poudel 1655 {{Documentation subpage}} <!-- PLEASE ADD CATEGORIES AND INTERWIKIS AT THE BOTTOM OF THIS PAGE --> === Usage === <pre> {{userbox... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{Documentation subpage}} <!-- PLEASE ADD CATEGORIES AND INTERWIKIS AT THE BOTTOM OF THIS PAGE --> === Usage === <pre> {{userbox-level | level = 0|1|2|3|4|5 (optional) | id = id text or image | id-s = id text size (optional) | id-op = id other parameter (CSS) (optional) | info = info text | info-s = info text size (optional) | info-lh = info text line CSS height (optional) | info-op = info other parameter (CSS) (optional) | usercategory = user category (optional) | usercategory2 = user category (optional) }} </pre> Also note that the 0, 3 & 5 levels have a choice of two different colour schemes which can be specified by using the a or b suffix, for example <tt>level = 3b</tt>. === Examples === <table style="background:transparent;"> <tr><td><pre>{{userbox-level | id = awk | info = This user is a '''AWK''' user. }}</pre></td><td> {{userbox-level | id = awk | info = This user is a '''AWK''' user. }}</td></tr> <tr><td><pre>{{userbox-level | level = 1 | id = awk | id-s = 10 | info = This user is a '''beginning AWK''' programmer. }}</pre></td><td> {{userbox-level | level = 1 | id = awk | id-s = 10 | info = This user is a '''beginning AWK''' programmer. }}</td></tr> <tr><td><pre>{{userbox-level | level = 2 | id = awk | id-s = 10 | info = This user is a '''intermediate AWK''' programmer. }}</pre></td><td> {{userbox-level | level = 2 | id = awk | id-s = 10 | info = This user is a '''intermediate AWK''' programmer. }}</td></tr> <tr><td><pre>{{userbox-level | level = 3 | id = awk | id-s = 10 | info = This user is a '''advanced AWK''' programmer. }}</pre></td><td> {{userbox-level | level = 3 | id = awk | id-s = 10 | info = This user is a '''advanced AWK''' programmer. }}</td></tr> <tr><td><pre>{{userbox-level | level = 3b | id = awk | id-s = 10 | info = This user is a '''advanced AWK''' programmer. }}</pre></td><td> {{userbox-level | level = 3b | id = awk | id-s = 10 | info = This user is a '''advanced AWK''' programmer. }}</td></tr> <tr><td><pre>{{userbox-level | level = 4 | id = awk | id-s = 10 | info = This user is a '''expert AWK''' programmer. }}</pre></td><td> {{userbox-level | level = 4 | id = awk | id-s = 10 | info = This user is a '''expert AWK''' programmer. }}</td></tr> <tr><td><pre>{{userbox-level | level = 5 | id = awk | id-s = 10 | info = This user is a '''expert AWK''' programmer. }}</pre></td><td> {{userbox-level | level = 5 | id = awk | id-s = 10 | info = This user is a '''expert AWK''' programmer. }}</td></tr> <tr><td><pre>{{userbox-level | level = 5b | id = awk | id-s = 10 | info = This user is a '''expert AWK''' programmer. }}</pre></td><td> {{userbox-level | level = 5b | id = awk | id-s = 10 | info = This user is a '''expert AWK''' programmer. }}</td></tr> </table> <br clear="all"/> === See also === *{{tl|userbox}} *{{tl|userbox-r}} *{{tl|userbox-2}} <includeonly> <!-- CATEGORIES AND INTERWIKIS HERE, THANKS --> [[Category:User namespace templates]] </includeonly> onxzkigckxl4y7mmkmftu27okcgb4iz ढाँचा:Cat handler/numbered 10 3489 16573 6614 2020-06-02T10:32:56Z Samuele2002 5002 wikitext text/x-wiki {{#iferror: {{#expr: 1 + {{{data|}}} }} | {{{data|}}} <!--Not a number, return "data" as is--> | {{{ {{{data|}}} |}}} <!--"data" is a number, return that numbered parameter--> }}<noinclude> {{documentation}} <!-- Add categories and interwikis to the /doc subpage, not here! --> </noinclude> hpeb3p7jiwllj60szun6pfksjsmwivz ढाँचा:Cat handler/blacklist 10 3490 6615 2016-01-14T02:11:33Z Devraj poudel 1655 <noinclude>'''Actual code of this blacklist:'''<pre></noinclude>{{if pagename <!-- Start of blacklist --> | Wikipedia:Template m... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <noinclude>'''Actual code of this blacklist:'''<pre></noinclude>{{if pagename <!-- Start of blacklist --> | Wikipedia:Template messages/* = hide <!-- Don't categorise on its subpages --> | /archiv* = hide <!-- Don't categorise on /archive pages --> <!-- Don't categorise on centralised cascade page or its subpages --> | Wikipedia:Cascade-protected items/+ = hide | Main Page = hide <!-- Don't categorise the main page --> <!-- End of blacklist --> | page = {{{page|}}} <!-- Never change this one, see the doc --> }}<noinclude></pre> {{documentation}} <!-- Add categories and interwikis to the /doc subpage, not here! --> </noinclude> k21zoakcpvsjxz4mwo2lpu5dpl0xnzv ढाँचा:Userbox-r 10 3491 6616 2016-01-14T02:13:21Z Devraj poudel 1655 <div style="float:{{{float|left}}}; border:{{{border-width|{{{border-s|1}}}}}}px solid {{{border-color|{{{1|{{{border-c|{{{id-c|#... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <div style="float:{{{float|left}}}; border:{{{border-width|{{{border-s|1}}}}}}px solid {{{border-color|{{{1|{{{border-c|{{{id-c|#999}}}}}}}}}}}}; margin:1px;" class="wikipediauserbox {{{bodyclass|}}}"> {| cellspacing="0" style="width:238px; background:{{{info-background|{{{2|{{{info-c|#EEE}}}}}}}}};" | style="text-align:{{{info-align|{{{info-a|left}}}}}}; font-size:{{{info-size|{{{info-s|8}}}}}}pt; padding:{{{info-padding|{{{info-p|0 4px 0 4px}}}}}}; line-height:{{{info-line-height|{{{info-lh|1.25em}}}}}}; color:{{{info-color|{{{info-fc|black}}}}}}; vertical-align:middle; {{{info-other-param|{{{info-op|}}}}}}" | {{{info|{{{4|''info''}}}}}} ! style="width:{{{logo-width|{{{id-w|45}}}}}}px; height:{{{logo-height|{{{id-h|45}}}}}}px; background:{{{logo-background|{{{1|{{{id-c|#DDD}}}}}}}}}; text-align:{{{id-a|center}}}; font-size:{{{logo-size|{{{5|{{{id-s|14}}}}}}}}}pt; color:{{{logo-color|{{{id-fc|black}}}}}}; padding:{{{logo-padding|{{{id-p|0 0 0 1px}}}}}}; line-height:{{{logo-line-height|{{{id-lh|1.25em}}}}}}; vertical-align:middle; {{{logo-other-param|{{{id-op|}}}}}}" | {{{logo|{{{3|{{{id|id}}}}}}}}} |}</div>{{#if:{{{usercategory|}}}{{{usercategory2|}}}{{{usercategory3|}}}|{{cat handler |nocat = {{{nocat|}}} |user = {{#if:{{{usercategory|}}}|[[Category:{{{usercategory}}}]]}}{{#if:{{{usercategory2|}}}|[[Category:{{{usercategory2}}}]]}}{{#if:{{{usercategory3|}}}|[[Category:{{{usercategory3}}}]]}} |template = {{#if:{{{usercategory|}}}|[[Category:{{{usercategory}}}| {{PAGENAME}}]]}}{{#if:{{{usercategory2|}}}|[[Category:{{{usercategory2}}}| {{PAGENAME}}]]}}{{#if:{{{usercategory3|}}}|[[Category:{{{usercategory3}}}| {{PAGENAME}}]]}} }}}}<noinclude> {{documentation}} </noinclude> 6sup647nyp32364d4kby1zpo6j8wrij ढाँचा:Userbox-2 10 3492 6617 2016-01-14T02:14:34Z Devraj poudel 1655 <div style="float:{{{float|left}}}; border:{{{9|{{{border-s|1}}}}}}px solid {{{1|{{{border-c|{{{id1-c|#999999}}}}}}}}}; margin: 1... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <div style="float:{{{float|left}}}; border:{{{9|{{{border-s|1}}}}}}px solid {{{1|{{{border-c|{{{id1-c|#999999}}}}}}}}}; margin: 1px;" class="wikipediauserbox {{{bodyclass|}}}"> {| cellspacing="0" style="width: 238px; background: {{{2|{{{info-c|#eeeeee}}}}}};" ! style="width:{{{id1-w|45}}}px; height:{{{id-h|45}}}px; background: {{{1|{{{id1-c|#dddddd}}}}}}; text-align: center; font-size: {{{id1-s|14}}}pt; line-height:{{{id1-lh|1.25em}}}; color: {{{id1-fc|black}}}; vertical-align:middle; padding:{{{id1-p|0 1px 0 0}}}; {{{id1-op|}}}" | {{{3|{{{id1|id1}}}}}} | style="text-align:{{{info-a|left}}}; font-size: {{{info-s|8}}}pt; color: {{{8|{{{info-fc|black}}}}}}; padding: {{{info-p|0 4px 0 4px}}}; line-height: {{{info-lh|1.25em}}}; vertical-align:middle; {{{info-op|}}}" | {{{4|{{{info|''info''}}}}}} ! style="width:{{{id2-w|45}}}px; height:{{{id-h|45}}}px; background: {{{7|{{{id2-c|{{{1|{{{id1-c|#dddddd}}}}}}}}}}}}; text-align: center; font-size: {{{id2-s|14}}}pt; line-height:{{{id2-lh|1.25em}}}; color: {{{id2-fc|black}}}; vertical-align:middle; padding:{{{id2-p|0 0 0 1px}}}; {{{id2-op|}}}" | {{{5|{{{id2|id2}}}}}} |}</div>{{#if:{{{usercategory|}}}{{{usercategory2|}}}{{{usercategory3|}}}|{{cat handler |nocat = {{{nocat|}}} |user = {{#if:{{{usercategory|}}}|[[Category:{{{usercategory}}}]]}}{{#if:{{{usercategory2|}}}|[[Category:{{{usercategory2}}}]]}}{{#if:{{{usercategory3|}}}|[[Category:{{{usercategory3}}}]]}} |template = {{#if:{{{usercategory|}}}|[[Category:{{{usercategory}}}| {{PAGENAME}}]]}}{{#if:{{{usercategory2|}}}|[[Category:{{{usercategory2}}}| {{PAGENAME}}]]}}{{#if:{{{usercategory3|}}}|[[Category:{{{usercategory3}}}| {{PAGENAME}}]]}} }}}}<noinclude> {{documentation}} </noinclude> 0celvr3bog1uthb43az5eskpcv3si09 विकिपुस्तक:Contact us 4 3494 6623 2016-01-14T09:15:08Z Devraj poudel 1655 देवराज पौडेल द्वारा [[Wikibooks:Contact us]] पृष्ठलाई [[Wikibooks:सम्पर्क गर्नुहोस्]] मा सारियो: नेपाली भाषा wikitext text/x-wiki #REDIRECT [[Wikibooks:सम्पर्क गर्नुहोस्]] aw94ejylju5p0cc3or3l2a5aj77apa5 ढाँचा:User en-1 10 3495 6626 2016-01-15T16:29:11Z Devraj poudel 1655 {{userbox-level || border-c = Blue | id-c = #6ef7a7 | style = "width:30px;height:30px;" | id = अङ्ग्रेजी भ... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{userbox-level || border-c = Blue | id-c = #6ef7a7 | style = "width:30px;height:30px;" | id = [[अङ्ग्रेजी भाषा|en-1]] | info = This user knows '''[[:Category:User en-1|basic]]''' '''[[:Category:User en|English]]'''. | usercategory = User En | usercategory2 = User En-1 }}<noinclude> [[Category:User en|{{PAGENAME}}]][[Category:User en-1|{{PAGENAME}}]]</td> </tr></table></div> <noinclude> </noinclude> sxxqqvo7ajpaav6e90hazyjwqsx0lxb ढाँचा:User hi-3 10 3496 6627 2016-01-15T16:31:34Z Devraj poudel 1655 {{userbox-level | level = 3b | id = [[Hindi language|Hi]] | info = यह सदस्य ''':Category:User hi|ह... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{userbox-level | level = 3b | id = [[Hindi language|Hi]] | info = यह सदस्य '''[[:Category:User hi|हिन्दी]]''' भाषा में '''[[:Category:User hi-3|प्रवीण]]''' है। | usercategory = User hi | usercategory2 = User hi-3 }}<noinclude><br clear="all"/> == Usage == *Please note, if your browser does not properly display the Devanagari script characters, please see [http://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:Enabling_complex_text_support_for_Indic_scripts#Windows_95.2C_98.2C_ME_and_NT Upgrading your computer's Devanagari fonts] instructions. *'''DO NOT''' copy the source of this userbox. Otherwise you risk putting your userpage in a miscategorization, and/or generating duplicate templates/userboxes. *Put this Userbox on your userpage like this:{{[[Template:{{BASEPAGENAME}}|{{BASEPAGENAME}}]]}} *Put this userbox in Babel like this <nowiki>{{Babel|hi-3}}</nowiki> *This template will automatically add your page to the following categories: **[[:Category:User hi]] **[[:Category:User hi-3]] {{languages|Hindi|hi|#=3}} <!-- PLEASE ADD CATEGORIES BELOW THIS LINE, THANKS. --> <!-- PLEASE ADD INTERWIKIS BELOW THIS LINE, THANKS. --> </noinclude> kl8jr25l82n4kaaz71ze6jjddc8qgfy विकिपुस्तक:Babel 4 3497 6628 2016-01-15T16:35:25Z Devraj poudel 1655 ब्याबेल प्रयोकर्ताको भाषिक क्षमताहरूलाई सहजरू... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki ब्याबेल प्रयोकर्ताको भाषिक क्षमताहरूलाई सहजरूपमा जानकारीमा ल्याउन र कुनै पनि प्रयोगकर्ताको भाषिक क्षमताका आधारमा मूल्याङ्कन गर्न सजिलो पार्नको लागि प्रयोग गरिन्छ । kq3byz5n120sh158pk6tzvoj9o6hqi8 ढाँचा:User hi-0 10 3498 6631 2016-01-15T16:46:45Z Devraj poudel 1655 {{userbox-level | level = 0 | id = [[Standard Hindi|hi]] | info = इस सदस्य को ''':Category:User... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{userbox-level | level = 0 | id = [[Standard Hindi|hi]] | info = इस सदस्य को '''[[:Category:User hi|हिन्दी]]''' नहीं आती है (या तो इनको हिन्दी समझने में बहुत मुश्किल होती है) }}<noinclude> {{languages|Hindi|hi}} [[Category:User templates hi|hi-0]] </noinclude> ba7cxpmhy7pl3ioeq1q5a3gsdwoy9fs ढाँचा:User hi-1 10 3499 6632 2016-01-15T16:47:28Z Devraj poudel 1655 <div style="float:left;border:solid #99B3FF 1px;margin:1px"> {| cellspacing="0" style="width:238px;background:#E0E8FF" | style="w... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <div style="float:left;border:solid #99B3FF 1px;margin:1px"> {| cellspacing="0" style="width:238px;background:#E0E8FF" | style="width:45px;height:45px;background:#99B3FF;text-align:center;font-size:14pt" | '''[[हिन्दी|hi-1]]''' | style="font-size:8pt;padding:4pt;line-height:1.25em" | यह सभ्य '''[[:Category:User hi|हिन्दी]]''' भाषामें प्रारंभिक कक्षा का प्रदान कर सकते हैं। [[Category:User hi|{{PAGENAME}}]] [[Category:User hi-1|{{PAGENAME}}]] |}</div> btbi9xqofjudj9q7qaqcppvjkpojiwc ढाँचा:User hi-2 10 3500 6633 2016-01-15T16:48:06Z Devraj poudel 1655 {{userbox-level | level = | id = [[हिन्दी|Hi]]-2 | info = यह सदस्य''':Category:User hi-... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{userbox-level | level = | id = [[हिन्दी|Hi]]-2 | info = यह सदस्य'''[[:Category:User hi-2|मध्यम स्तरकी]]''' '''[[:Category:User hi|हिन्दी]]''' भाषा जानते है। | usercategory = User hi | usercategory2 = User hi-2 }}<noinclude><br clear="all"/> == Usage == *Please note, if your browser does not properly display the Devanagari script characters, please see [http://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:Enabling_complex_text_support_for_Indic_scripts#Windows_95.2C_98.2C_ME_and_NT Upgrading your computer's Devanagari fonts] instructions. *'''DO NOT''' copy the source of this userbox. Otherwise you risk putting your userpage in a miscategorization, and/or generating duplicate templates/userboxes. *Put this Userbox on your userpage like this:{{[[Template:{{BASEPAGENAME}}|{{BASEPAGENAME}}]]}} *Put this userbox in Babel like this <nowiki>{{Babel|hi-2}}</nowiki> *This template will automatically add your page to the following categories: **[[:Category:User hi]] **[[:Category:User hi-2]] {{languages|Hindi|hi|#=2}} <!-- PLEASE ADD CATEGORIES BELOW THIS LINE, THANKS. --> <!-- PLEASE ADD INTERWIKIS BELOW THIS LINE, THANKS. --> </noinclude> agz0rex9nccwinw3clkq4tz20suudjt ढाँचा:User hi-4 10 3501 6634 2016-01-15T16:49:01Z Devraj poudel 1655 <div style="float:right;border:solid #6ef7a7 1px;margin:1px;"> <table cellspacing="0" style="width:238px;background:#c5fcdc;"><t... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <div style="float:right;border:solid #6ef7a7 1px;margin:1px;"> <table cellspacing="0" style="width:238px;background:#c5fcdc;"><tr> <td style="width:45px;height:45px;background:#6ef7a7;text-align:center;font-size:14pt;">'''[[हिन्दी भाषा|hi]]'''</td> <td style="font-size:8pt;padding:4pt;line-height:1.25em;">यह सदस्य '''[[:Category:User hi-4|मातृभाषा]]''' के बराबर '''[[:Category:User hi|हिन्दी]]''' जानते हेँ।<br/> <noinclude> [[Category:User hi|{{PAGENAME}}]][[Category:User hi-4|{{PAGENAME}}]]</noinclude></td> </tr></table></div> 67ecnwc2aepceut37jfnpu1hiyvyb7i ढाँचा:User hi-N 10 3502 6635 2016-01-15T16:49:44Z Devraj poudel 1655 {{userbox-level | level = | id = [[Standard Hindi|hi]]-N | info = इस सदस्य की ''':Category:User... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{userbox-level | level = | id = [[Standard Hindi|hi]]-N | info = इस सदस्य की '''[[:Category:User hi|मातृभाषा]]''' '''[[:Category:User hi-N|हिन्दी]]''' है।<br/>This user is a '''[[:Category:User hi-N|native]]''' speaker of '''[[:Category:User hi|Hindi]]'''. | usercategory = User hi-N | nocat = {{{nocat|}}} }}<noinclude> {{clear}} ---- Please note, if your browser does not properly display the Devanagari script characters, please see [[Wikipedia:Enabling complex text support for Indic scripts#Windows 95, 98, ME and NT|Upgrading your computer's Devanagari fonts]] instructions. {{documentation|Template:User x/doc}} [[uk:Шаблон:User hi-N]] </noinclude> drqwnjq2h1vmvdgsgz5zzsjt814s5y3 ढाँचा:User en-0 10 3503 6637 2016-01-15T16:53:29Z Devraj poudel 1655 <div style="float:left; border:solid #FFB3B3 1px;margin:1px"> {| cellspacing="0" style="width:238px; background:#FFE0E8" |- | sty... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <div style="float:left; border:solid #FFB3B3 1px;margin:1px"> {| cellspacing="0" style="width:238px; background:#FFE0E8" |- | style="width:45px; height:45px; background:#FFB3B3; text-align:center; font-size:14pt" | '''[[अङ्ग्रेजी भाषा|en]]-0''' | style="font-size:8pt; padding:4pt; line-height:1.25em" | This person '''[[:Category:User en-0|does not understand]] [[:Category:User en|English]]''' (or understands it with considerable difficulties). [[Category:User en-0]] |} </div><noinclude>[[Category:User en|0]] </noinclude> ehztovpbda1aaqndrf08vqzgdvx1vb7 ढाँचा:User en-2 10 3504 6638 2016-01-15T16:54:22Z Devraj poudel 1655 <div style="float:right;border:solid #6ef7a7 1px;margin:1px;"> <table cellspacing="0" style="width:238px;background:#c5fcdc;"><tr... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <div style="float:right;border:solid #6ef7a7 1px;margin:1px;"> <table cellspacing="0" style="width:238px;background:#c5fcdc;"><tr> <td style="width:45px;height:45px;background:#6ef7a7;text-align:center;font-size:14pt;"> '''[[अङ्ग्रेजी भाषा|en]]-2'''</td> <td style="font-size:8pt;padding:4pt;line-height:1.25em;">This user has '''[[:Category:User en-2|intermediate]]''' knowledge of '''[[:Category:User en|English]]'''. <br/> [[Category:User en|{{PAGENAME}}]][[Category:User en-2|{{PAGENAME}}]]</td> </tr></table></div> <noinclude> </noinclude> e48ayjsootu566xq951fzxiz029qoiv ढाँचा:User en-3 10 3505 6639 2016-01-15T16:55:16Z Devraj poudel 1655 {{userbox-level | level = 3b || border-c = Blue | id-c = #40D0FF | style = "width:30px;height:30px;" | id = अङ्ग्र... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{userbox-level | level = 3b || border-c = Blue | id-c = #40D0FF | style = "width:30px;height:30px;" | id = [[अङ्ग्रेजी भाषा|en]] | info = This user is able to contribute with an '''advanced level''' of '''English'''. }} <noinclude> [[Category:User en|{{PAGENAME}}]] [[Category:User en-3|{{PAGENAME}}]] </noinclude> 8hrkml7zfcui8doqqk1k615g23mppjv ढाँचा:User en-4 10 3506 6640 2016-01-15T16:56:08Z Devraj poudel 1655 <div style="float:right;border:solid #6ef7a7 1px;margin:1px;"> <table cellspacing="0" style="width:238px;background:#c5fcdc;"><tr... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <div style="float:right;border:solid #6ef7a7 1px;margin:1px;"> <table cellspacing="0" style="width:238px;background:#c5fcdc;"><tr> <td style="width:45px;height:45px;background:#6ef7a7;text-align:center;font-size:14pt;"> '''[[अङ्ग्रेजी भाषा|en]]-4'''</td> <td style="font-size:8pt;padding:4pt;line-height:1.25em;">This user is able to contribute with a '''[[:Category:User en-4|nearly native level]]''' of '''[[:Category:User en|English]]'''. <br/> [[Category:User en|{{PAGENAME}}]][[Category:User en-4|{{PAGENAME}}]]</td> </tr></table></div><noinclude> </noinclude> hctbkw30u6laxk1b8us6i1hrpymaxcz ढाँचा:User en-N 10 3507 6641 2016-01-15T16:56:57Z Devraj poudel 1655 <div style="float:right;border:solid #6ef7a7 1px;margin:1px;"> <table cellspacing="0" style="width:238px;background:#c5fcdc;"><tr... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <div style="float:right;border:solid #6ef7a7 1px;margin:1px;"> <table cellspacing="0" style="width:238px;background:#c5fcdc;"><tr> <td style="width:45px;height:45px;background:#6ef7a7;text-align:center;font-size:14pt;"> '''[[English language|en]]'''</td> <td style="font-size:8pt;padding:4pt;line-height:1.25em;">This user is '''[[:Category:User en-N|native speaker]]''' of the '''[[:Category:User en|English language]]''' <br/> [[Category:User en|{{PAGENAME}}]][[Category:User en-N|{{PAGENAME}}]]</td> </tr></table></div> tjque3yl67gcbnujt6g2fxwk9sj7xbz ढाँचा:If pagename 10 3508 6642 2016-01-15T16:57:42Z Devraj poudel 1655 {{#if:x <!--Remove surrounding whitespace--> | <!--Check for match with full pagename--> {{{ {{#if:{{{page|}}}| {{{page|}}} |... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{#if:x <!--Remove surrounding whitespace--> | <!--Check for match with full pagename--> {{{ {{#if:{{{page|}}}| {{{page|}}} | {{FULLPAGENAME}} }} <!--Has data, or is empty but defined--> | <!--Check for match with "User:Somepage/+"--> {{{ {{#titleparts:{{#if:{{{page|}}}| {{{page|}}} | {{FULLPAGENAME}} }}|1|1}}/+ | <!--Else, are we on a subpage or a basepage?--> {{#if:{{#titleparts:{{#if:{{{page|}}}| {{{page|}}} | {{FULLPAGENAME}} }}|0|2}} | <!--We are on a subpage, check for match with "User:Somepage/*"--> {{{ {{#titleparts:{{#if:{{{page|}}}| {{{page|}}} | {{FULLPAGENAME}} }}|1|1}}/* | <!--Check for match with "Somepage/*"--> {{{ {{#titleparts:{{#if:{{{page|}}}| {{PAGENAME:{{{page|}}}}} | {{PAGENAME}} }}|1|1}}/* | <!--Check for match with "/something"--> {{{ /{{#titleparts:{{#if:{{{page|}}}| {{{page|}}} | {{FULLPAGENAME}} }}|0|-1}} | <!--Check for match with "/somethin*"--> {{{ /{{lc: {{padleft:|8| {{#titleparts:{{#if:{{{page|}}}| {{{page|}}} | {{FULLPAGENAME}} }}|0|-1}}# }} }}* | <!--Check for match with "/someth*"--> {{{ /{{lc: {{padleft:|6| {{#titleparts:{{#if:{{{page|}}}| {{{page|}}} | {{FULLPAGENAME}} }}|0|-1}}# }} }}* | <!--Check for match with "/some*"--> {{{ /{{lc: {{padleft:|4| {{#titleparts:{{#if:{{{page|}}}| {{{page|}}} | {{FULLPAGENAME}} }}|0|-1}}# }} }}* <!--Pad with # so "/a" doesn't match "/aaaa*"--> | {{{subpage| {{{other|}}} }}} <!--Respecting empty parameter on purpose--> }}} }}} }}} }}} }}} }}} | <!--We are on a basepage, check for match with "Somepage"--> {{{ {{#if:{{{page|}}}| {{PAGENAME:{{{page|}}}}} | {{PAGENAME}} }} | {{{basepage| {{{other|}}} }}} <!--Respecting empty parameter on purpose--> }}} }} <!--End if, are we on a subpage or a basepage?--> }}} }}} }}<noinclude> {{documentation}} <!-- Add categories and interwikis to the /doc subpage, not here! --> </noinclude> f6ui44rhtrrzwpz6jioqm0fgkeg8gdf विकिपुस्तक:सबै छानिएका पुस्तकहरू 4 3510 6662 2016-01-22T17:07:15Z Devraj poudel 1655 '''छानिएका पुस्तकहरू ''' को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki '''छानिएका पुस्तकहरू ''' cakkothqkx85ape1yi8k4i11xaiyepc विकिपुस्तक:T173070चौतारी 4 3514 6810 6688 2016-01-28T02:49:03Z Devraj poudel 1655 wikitext text/x-wiki '''विकिपुस्तक चौतारी'''मा तपाई लाई स्वागत छ । यो पृष्ठको पृष्ठभुमि तथा विविध प्राविधिक विषय मिलाउनु हुन सक्नु हुन्छ । ==छलफल== a70e6m9g1qdjy2y747lx1hmvntx4dqv ढाँचा:Sr-request 10 3517 6698 6697 2016-01-23T04:39:18Z Devraj poudel 1655 wikitext text/x-wiki <div class="plainlinks"> {{Status|{{#if:{{{Status|}}}|{{{Status}}}|मत राखिदैं...}}|review={{{review|}}}}} * {{#switch:{{lc:{{{domain}}}}} |global=<span style="white-space:nowrap;"><!-- -->Global user: [[प्रयोगकर्ता:{{{user name|user name}}}|{{{user name|user name}}}]] (<small><!-- -->[[sulutil:{{{user name}}}|sulutil]] • <!-- -->[[luxo:{{{user name}}}|edits]] • <!-- -->[[Special:CentralAuth/{{{user name}}}|CA]] • <!-- -->[{{fullurl:Special:GlobalGroupMembership/{{{user name}}}|wpKnownWiki=metawiki}} global groups] • <!-- -->[http://toolserver.org/~erwin85/xcontribs.php?user={{{user name}}} crosswiki-ness] • <!-- -->[http://toolserver.org/~pathoschild/crossactivity/?user={{{user name}}} crossactivity]<!-- --></small>)</span><!--End of global option--> |#default=<span style="white-space:nowrap;"><!-- -->विकि: [http://ne.wikibooks.org ne.wikibooks.org] (<small><!-- -->[http://toolserver.org/~pathoschild/stewardry/?wiki=ne.wikibooks stewardry] • <!-- -->[http://ne.wikibooks.org/wiki/special:listusers/bureaucrat list 'crats] • <!-- -->{{#if:{{bot policy|ne.wikibooks}}|[http://ne.wikibooks.org/wiki/Project:Bot_policy bot policy]{{#switch:{{bot policy|ne.wikibooks}}|aaa=<sub style="background:#FCC;">[no global bots]</sub>|gb=<sub style="background:#FCC;">[no automatic approval]</sub>|null=<sub style="background:#FCC;">[no automatic approval, no global bots]</sub>}}|<s>no [[Bot policy|standard bot policy]]</s>}}</small>)<!--end bot policy mess -->{{#if:{{{user name|}}}|<!-- -->* प्रयोगकर्ता: {{sr-user|ne.wikibookds|{{{user name}}}}}}}</span><!--end default--> }}<!--end switch--> {{#if:{{{वार्ता|}}}|* वार्ता: {{{discussion}}}}} </div> <noinclude>{{documentation}}</noinclude> d8c9jnrg0qf624gktmw4qpy7purjrq0 ढाँचा:Status 10 3518 6699 2016-01-23T04:43:10Z Devraj poudel 1655 <includeonly><div>{{{prefix|Status:&nbsp;}}}<span style="background:#{{#switch:{{lc:{{{1}}}}}|+|done=0C0|-|not done=C00|CCC}};">&... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <includeonly><div>{{{prefix|Status:&nbsp;}}}<span style="background:#{{#switch:{{lc:{{{1}}}}}|+|done=0C0|-|not done=C00|CCC}};">&emsp;&emsp;</span> '''{{{2|{{#switch:{{lc:{{{1}}}}}|done=Done|not done=Not done|{{{1|In progress}}}}}}}}'''</div>{{#ifeq:{{{review|no}}}|yes|[[Category:Requests for review|{{PAGENAME}}]]}}</includeonly><noinclude> {{documentation}} </noinclude> totna2iipn7ef5ft8d25bcq31fcukgv ढाँचा:Sr-user 10 3519 6702 6701 2016-01-23T06:47:53Z Devraj poudel 1655 wikitext text/x-wiki <includeonly>[http://{{{1}}}.org/w/index.php?title=User:{{urlencode:{{{2}}}}} {{{2}}}] (<small><!-- -->[http://{{{1}}}.org/w/index.php?title=User_talk:{{urlencode:{{{2}}}}} talk] • <!-- -->[http://{{{1}}}.org/w/index.php?title=Special:Contributions/{{urlencode:{{{2}}}}} edits] • <!-- -->[http://{{{1}}}.org/w/index.php?title=Special:Log&page=User:{{urlencode:{{{2}}}}} logs] • <!-- -->[[sulutil:{{{2}}}|sulutil]] <!-- -->{{#ifeq:{{{domain|}}}|global|| • <!-- -->[http://ne.wikibooks.org/w/index.php?title=विशेष%3AUserRights&user=User:{{urlencode:{{{2}}}}} UserRights] • <!-- -->[[विकिपुस्तक:प्रबन्धक अधिकारको लागि निवेदन|वार्ता]] • <!-- -->[[Special:CentralAuth/{{{2}}}|CentralAuth]]}} • <!-- -->[http://{{{1}}}.org/wiki/Special:Emailuser/{{urlencode:{{{2}}}}} email]<!-- --></small>)</includeonly><noinclude> {{sr-user|ne.wikibooks|Example}} == Use == <pre> {{sr-user|ne.wikipedia|Example}} </pre> [[Category:Steward requests]]</noinclude> pdn63mdwnc1ndstpt2jm4hu96v78lj7 ढाँचा:Sr-request/doc 10 3520 6703 2016-01-23T06:52:39Z Devraj poudel 1655 {{Documentation subpage}} ==Usage== The particular usage should be documented on each request page. Generally, the template has... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{Documentation subpage}} ==Usage== The particular usage should be documented on each request page. Generally, the template has two modes: local (for access on one wiki), and global (for global access). The status can be 'done' or 'not done', or any other value which will be displayed with the gray 'in progress' colour. {| |- | <pre>{{sr-request |status = |domain = ne.wikibooks |Botmaster = |Bot's name = |List of botflags on others wikipedias = |Purpose = |user name = Foo |discussion= [[Example]] }}</pre> | {{sr-request |status = |domain = ne.wikibooks |Botmaster = |Bot's name = |List of botflags on others wikipedias = |Purpose = |user name = Foo |discussion= [[Example]] }} |- | <pre>{{sr-request |status = |domain = ne.wikibooks |Botmaster = |Bot's name = |List of botflags on others wikipedias = |Purpose = |user name = Foo |discussion= [[Example]] }}</pre> | {{sr-request |status = |domain = ne.wikibooks |Botmaster = |Bot's name = |List of botflags on others wikipedias = |Purpose = |user name = Foo |discussion= [[Example]] }} |} <!-- template categories and interwiki links --> <includeonly> [[Category:Steward requests]] </includeonly> h4pl10lrmnwb06imsm3w0wy7r6lz6l0 ढाँचा:Non-free poster 10 3521 6704 2016-01-23T07:10:40Z Devraj poudel 1655 <!-- Non-free license tag, based on Template:Image-license-fairuse -->{{imbox | type = license | image = Image:Fair... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <!-- Non-free license tag, based on Template:Image-license-fairuse -->{{imbox | type = license | image = [[Image:Fair use movie poster.svg|52px|Copyrighted]] | imageright = | text = यो चित्र '''पोस्टर'''बाट लिइएको हो र यसको प्रतिलिपि अधिकार सम्भवतः यसको प्रकाशक वा रचनाकारसँग छ । यो मान्ने गरिन्छ कि '''सानो पारिएको वा कम-रिजोल्यूसन भएको '''चित्र *'''चलचित्र, समारोह, आदिसँग जरूरी जानकारी दिनका निमित्त''' प्रयोग गर्न सकिनेछ * यसलाई [[नेपाली विकिपुस्तक]] माथि अमेरिकी गैर-मुनाफा [[wmf:Home|विकिमीडिया फाउन्डेसन]]को सर्भरमा, यसको '''तार्किक उपयोगलाई''' अमेरिकी प्रतिलिपि अधिकार कानूनको अन्तर्गत लिन सकिनेछ । '''यसको विकिपीडियामा वा अन्य कुनै ठाउँमा गरिएको उपयोगलाई प्रतिलिपि अधिकार उल्लङ्घन मान्न सकिनेछ ।''' अधिक जानकारीको लागि हेर्नुहोस [[:en:Wikipedia:Non-free content|विकिपीडिया गैर मुक्त वस्तुहरू]] ।<br /> '''अपलोडकर्तालाई निर्देशन''': कृपया विस्तारमा गैर-मुक्त उपयोगको जानकारी सहित कार्यको '''स्रोत''' वा प्रतिलिपि अधिकार जानकारी पनि जोड्नुहोला । }}{{image other | [[Category:गैर-मुक्त पोस्टरहरू|{{PAGENAME}}]] }}{{Non-free media}}<noinclude> {{documentation}} </noinclude> p2jx3glnzri9lmeobquqymryjxvq96v ढाँचा:Imbox 10 3522 16574 6705 2020-06-02T10:33:15Z Samuele2002 5002 wikitext text/x-wiki <table class="plainlinks" style="margin: 4px 10%; border-collapse: collapse; background: #fbfbfb; {{#switch:{{{type|}}} | speedy = border: 3px solid #b22222; background: #fee; | delete = border: 3px solid #b22222; | content = border: 3px solid #f28500; | style = border: 3px solid #f4c430; | move = border: 3px solid #9932cc; | protection = border: 3px solid #bba; | license = border: 3px solid #88a; background: #f7f8ff; | featured = border: 3px solid #cba135; | notice <!-- notice = default --> | #default = border: 3px solid #1e90ff; }} {{{style|}}}"> <tr> {{#ifeq:{{{image|}}}|none | <!-- No image. Cell with some width or padding necessary for text cell to have 100% width. --><td style="border: none; padding: 1px;"></td> | <td style="border: none; padding: 2px 0px 2px 0.9em; text-align: center;"> {{#if:{{{image|}}} | {{{image}}} | {{#switch:{{{type|}}} | speedy = [[Image:Imbox speedy deletion.png|40x40px]] | delete = [[Image:Ambox deletion.png|40x40px]] | content = [[Image:Imbox content.png|40x40px]] | style = [[Image:Imbox style.png|40x40px]] | move = [[Image:Imbox move.png|40x40px]] | protection = [[Image:Imbox protection.png|40x40px]] | license = [[Image:Imbox license.png|40x40px]] | featured = [[Image:Imbox featured.png|40x40px]] | notice <!-- notice = default --> | #default = [[Image:Imbox notice.png|40x40px]] }} }}</td> }} <td style="border: none; padding: 0.25em 0.9em; width: 100%; {{{textstyle|}}}"> {{{text}}} </td> {{#if:{{{imageright|}}} | <td style="border: none; padding: 2px 0.9em 2px 0px; text-align: center;"> {{{imageright}}} </td> }} </tr> </table><noinclude> {{Documentation}} <!-- Add categories and inter-wikis to the /doc subpage, not here! --> </noinclude> qtpir5t8uynxsrhynbnnvuun89n4eul ढाँचा:Image other 10 3523 6706 2016-01-23T07:13:32Z Devraj poudel 1655 {{#switch: <!--If no or empty "demospace" parameter then detect namespace--> {{#if:{{{demospace|}}} | {{lc: {{{demospace}}... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{#switch: <!--If no or empty "demospace" parameter then detect namespace--> {{#if:{{{demospace|}}} | {{lc: {{{demospace}}} }} <!--Use lower case "demospace"--> | {{#ifeq:{{NAMESPACE}}|{{ns:6}} | file | other }} }} | file | image = {{{1|}}} | other | #default = {{{2|}}} }}<!--End switch--><noinclude> {{Documentation}} <!-- Add categories and interwikis to the /doc subpage, not here! --> </noinclude> 19tqbvmuftf9lvu4r4wqwlcotcme99a ढाँचा:Non-free media 10 3524 8128 6707 2016-03-24T02:03:00Z Devraj poudel 1655 [[:w:ढाँचा:Non-free_media]] बाट ३ संशोधन(हरू) wikitext text/x-wiki {{file other <!-- Only categorise when on image pages. --> | [[Category:सबै गैर-मुक्त मीडिया|{{PAGENAME}}]] }}<noinclude> {{Documentation}} <!-- Add categories and interwikis to the /doc subpage, not here! --> </noinclude> cranf5k4f9h8olqnnm8p03cs2s1wbk8 ढाँचा:File other 10 3525 8124 6708 2016-03-24T02:02:59Z Devraj poudel 1655 [[:w:ढाँचा:File_other]] बाट १ संशोधन(हरू) wikitext text/x-wiki {{#switch: <!--If no or empty "demospace" parameter then detect namespace--> {{#if:{{{demospace|}}} | {{lc: {{{demospace}}} }} <!--Use lower case "demospace"--> | {{#ifeq:{{NAMESPACE}}|{{ns:6}} | file | other }} }} | file | image = {{{1|}}} | other | #default = {{{2|}}} }}<!--End switch--><noinclude> {{Documentation}} <!-- Add categories and interwikis to the /doc subpage, not here! --> </noinclude> 19tqbvmuftf9lvu4r4wqwlcotcme99a विकिपुस्तक:स्वनिर्धारित प्रयोगकर्ताहरू 4 3526 6710 6709 2016-01-23T07:57:48Z Devraj poudel 1655 wikitext text/x-wiki ==स्वनिर्धारित प्रयोगकर्ताहरू== विकिपुस्तकका '''स्वनिर्धारित प्रयोगकर्ताहरू''' ती दर्ता भएका प्रयोगकर्ताहरू हुन् । जसले '''अर्धसुरक्षित''' पृष्ठहरूलाइ सम्पादन गर्न सक्छन् । यो अधिकार यस्ता प्रयोगकर्ताहरूलाई १० सम्पादनहरू वा सदस्यता लिएको ४ दिनपछि प्राप्त हुन्छ । यस वर्गमा रहेका प्रयोगकर्ताहरुको अधिकारहरू निम्नलिखित छन् :- * स्वत:स्थापित प्रयोगकर्ताको व्यवहार गर्न सक्नुहुन्छ (autoconfirmed) * क्याप्चामा नगई क्याप्चाको उपयोग गर्नका लागि विवश गर्न सक्नुहुन्छ (skipcaptcha) * पुस्तकहरूलाई सामुदायिक पृष्ठका रूपमा संग्रह गर्न सक्नुहुन्छ (collectionsaveascommunitypage) * पुस्तकहरूलाई प्रयोक्ता-पृष्ठका रूपमा संग्रह गर्न सक्नुहुन्छ (collectionsaveasuserpage) * पहिले देखिनै विकिमा बनेका ढाँचाहरूलाई पुनर्लेखन गर्न सक्नुहुन्छ (reupload) * पृष्ठहरूका नाम परिवर्तन गर्न सक्नुहुन्छ । (move) * चित्र अपलोड गर्न सक्नुहुन्छ (upload) [http://ne.wikibooks.org/wiki/विशेष:Log/newusers नयाँ प्रयोगकर्ताहरूको सूची] [[श्रेणी:प्रयोगकर्ता अधिकार-स्तर]] b30t5uwz81032jel69yuz00jk0jl68x ढाँचा:Ping 10 3527 6714 6711 2016-01-23T08:31:49Z Devraj poudel 1655 पृष्ठ[[ढाँचा:Reply to]]मा पठाइएको wikitext text/x-wiki #REDIRECT [[ढाँचा:Reply to]] 604lakhcmcaxz6pilz5egj85889canz ढाँचा:Reply to/doc 10 3528 6712 2016-01-23T08:28:04Z Devraj poudel 1655 {{documentation subpage}} {{template shortcut|re|ping}} == Usage == This template takes advantage of the user mention Wikiped... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{documentation subpage}} {{template shortcut|re|ping}} == Usage == This template takes advantage of the user mention [[Wikipedia:Notifications|notification]] to ping the user(s) you are replying to in a discussion (so you don't have to use the {{tl|talkback}} template). It works on any talk page or Wikipedia namespace page. This template is particularly helpful in discussions that are not threaded, to indicate which user's comment is referenced. If you feel that this template unnecessarily personalizes the discussion, you may still use the {{tl|talkback}} template on the user's talk page to indicate that you have replied to a comment. ''Note that it isn't necessary to use this template to ping the user if you are already linking to the username from your post.'' {{red|The edit that adds this template '''must''' be signed with new signature tildes, or the notification(s) will not work. See [[Wikipedia:Notifications]] for more information.}} === Single recipient === Use the following syntax: <nowiki>{{reply to|Username}} Message text. ~~~~</nowiki> For example, "{{tlf|Reply to|Jimbo Wales}}" generates "{{Reply to|Jimbo Wales}}". The comment must be signed and belong to a section in order for the notification to work. === Multiple recipients === You can reply to up to 7 people at once. Use the following syntax: <nowiki>{{reply to|User1|User2|User3|User4|User5|User6|User7}} Message text. ~~~~</nowiki> For example, <code><nowiki>{{reply to|Example|Jimbo Wales}}</nowiki></code> will produce: {{reply to|Example|Jimbo Wales}} === Customise punctuation === By default, the template will insert a colon after the final name. To change this, specify the required character using the {{para|p}} parameter. For example: :"{{tlf|reply to|Example|3=p=—}}" produces "{{reply to|Example|p=—}}" The parameter omits leading or trailing spaces. Use <code>&amp;nbsp;</code> instead. For example: :"{{tlf|reply to|Example|3=p=&amp;nbsp;–}} Text message" produces "{{reply to|Example|p=&nbsp;–}} Text message" To simply remove the colon, use the parameter with an empty value: :"{{tlf|reply to|Example|3=p=}}" produces "{{reply to|Example|p=}}" === Bugs === Sometimes, when the recipient's username contains a equal sign, for example <code><nowiki>{{reply to|test=test}}</nowiki></code>, it will show<br /> {{reply to|test=test}} <br /> To fix this, simply add 1= at the beginning of the username, 2= at the second username, 3= at the third username and so on. == Aliases == * {{Tlx|Re}} * {{Tlx|Yo}} * {{Tlx|Ping}} * {{Tlx|Reply}} * {{Tlx|Mention}} * {{Plain link|url={{fullurl:Special:WhatLinksHere/Template:Reply to|hidelinks=1&hidetrans=1}}|name=''Complete list of (Alias) redirects''}}<!-- checks WhatLinksHere to template, not doc--> == Related templates == * {{tl|tiny ping}} – Almost identical to this template, and based upon this template, but displaying a much smaller text note * {{tl|user link}} – Links to a single user's page (without the @ sign and colon) * {{tl|noping}} – Links a user's name without triggering the echo notification system * {{tl|to}} – Uses "To " (with a space) at the beginning instead of the @ sign <includeonly> <!-- Categories for template go here. --> [[Category:Username internal link templates]] </includeonly> 5yfvd602qtokqi9fshkdd12sj3yknid ढाँचा:Reply to 10 3529 6713 2016-01-23T08:29:54Z Devraj poudel 1655 {{#if:{{{1|<noinclude>$</noinclude>}}} |@:{{#ifeq:{{NAMESPACE:{{{1}}} }}|प्रयोगकर्ता||प्रयोग... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{#if:{{{1|<noinclude>$</noinclude>}}} |@[[:{{#ifeq:{{NAMESPACE:{{{1}}} }}|प्रयोगकर्ता||प्रयोगकर्ता:}}{{{1|उदाहरण}}}|{{PAGENAME:{{{1|उदाहरण}}}}}]]{{#if:{{{2|}}} |, [[:{{#ifeq:{{NAMESPACE:{{{2}}} }}|प्रयोगकर्ता||प्रयोगकर्ता:}}{{{2}}}|{{PAGENAME:{{{2}}}}}]]{{#if:{{{3|}}} |, [[:{{#ifeq:{{NAMESPACE:{{{3}}} }}|प्रयोगकर्ता||प्रयोगकर्ता:}}{{{3}}}|{{PAGENAME:{{{3}}}}}]]{{#if:{{{4|}}} |, [[:{{#ifeq:{{NAMESPACE:{{{4}}} }}|प्रयोगकर्ता||प्रयोगकर्ता:}}{{{4}}}|{{PAGENAME:{{{4}}}}}]]{{#if:{{{5|}}} |, [[:{{#ifeq:{{NAMESPACE:{{{5}}} }}|प्रयोगकर्ता||प्रयोगकर्ता:}}{{{5}}}|{{PAGENAME:{{{5}}}}}]]{{#if:{{{6|}}} |, [[:{{#ifeq:{{NAMESPACE:{{{6}}} }}|प्रयोगकर्ता||प्रयोगकर्ता:}}{{{6}}}|{{PAGENAME:{{{6}}}}}]]{{#if:{{{7|}}} |, [[:{{#ifeq:{{NAMESPACE:{{{7}}} }}|प्रयोगकर्ता||प्रयोगकर्ता:}}{{{7}}}|{{PAGENAME:{{{7}}}}}]] }} }} }} }} }} }}{{{p|:}}} |{{error| Reply to ढाँचामा त्रुटि: प्रयोगकर्ता नाम दिइएन । प्रयोगगर्नका लागी हेतु [[ढाँचा: Reply to]] हेर्नुहोस्।}} }}<noinclude> {{documentation}} </noinclude> qgjj5dkjzjxxjhir2b7bvlr4imnng5v ढाँचा:Re 10 3530 6715 2016-01-23T08:32:17Z Devraj poudel 1655 पृष्ठ[[ढाँचा:Reply to]]मा पठाइएको wikitext text/x-wiki #REDIRECT [[ढाँचा:Reply to]] 604lakhcmcaxz6pilz5egj85889canz ढाँचा:Yo 10 3531 6716 2016-01-23T08:32:30Z Devraj poudel 1655 पृष्ठ[[ढाँचा:Reply to]]मा पठाइएको wikitext text/x-wiki #REDIRECT [[ढाँचा:Reply to]] 604lakhcmcaxz6pilz5egj85889canz ढाँचा:Reply 10 3532 6717 2016-01-23T08:32:43Z Devraj poudel 1655 पृष्ठ[[ढाँचा:Reply to]]मा पठाइएको wikitext text/x-wiki #REDIRECT [[ढाँचा:Reply to]] 604lakhcmcaxz6pilz5egj85889canz ढाँचा:Mention 10 3533 6718 2016-01-23T08:32:58Z Devraj poudel 1655 पृष्ठ[[ढाँचा:Reply to]]मा पठाइएको wikitext text/x-wiki #REDIRECT [[ढाँचा:Reply to]] 604lakhcmcaxz6pilz5egj85889canz ढाँचा:Para 10 3534 6719 2016-01-23T08:34:48Z Devraj poudel 1655 <code class="nowrap" {{#if:{{{plain|}}}|style="border:none;background-color:inherit;color:inherit;"}}>&#124;{{#if:{{{1|}}}|{{{1}}... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <code class="nowrap" {{#if:{{{plain|}}}|style="border:none;background-color:inherit;color:inherit;"}}>&#124;{{#if:{{{1|}}}|{{{1}}}&#61;}}{{{2|}}}</code><noinclude> {{Documentation}} <!--Categories and interwikis go near the bottom of the /doc subpage.--> </noinclude> byvvhmp41qjgp4713oxicsdwzjqb1b0 ढाँचा:Plain link 10 3535 6720 2016-01-23T08:35:29Z Devraj poudel 1655 <span class="plainlinks">[{{{1|{{{URL|{{{url}}}}}}}}} {{{2|{{{NAME|{{{name|}}}}}}}}}]</span><noinclude> {{documentation}} </noinc... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <span class="plainlinks">[{{{1|{{{URL|{{{url}}}}}}}}} {{{2|{{{NAME|{{{name|}}}}}}}}}]</span><noinclude> {{documentation}} </noinclude> fn6ujc5hx8g3i9z3yn25psek965rnq7 ढाँचा:Error 10 3536 6721 2016-01-23T08:37:24Z Devraj poudel 1655 <{{#switch:{{lc:{{{tag}}}}} |p=p |span=span |div=div |#default=strong }} class="error">{{{message|{{{1}}}}}}</{{#switch:{{lc:... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <{{#switch:{{lc:{{{tag}}}}} |p=p |span=span |div=div |#default=strong }} class="error">{{{message|{{{1}}}}}}</{{#switch:{{lc:{{{tag}}}}} |p=p |span=span |div=div |#default=strong }}><noinclude> {{documentation}} </noinclude> i2wv9e4pgvw4a63gum8jbw7stcovrhf ढाँचा:Template shortcut 10 3537 6722 2016-01-23T08:38:43Z Devraj poudel 1655 <table class="shortcutbox shortcutbox-template plainlinks noprint" style="{{#switch:{{{clear|}}} |true=clear:{{{float|righ... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <table class="shortcutbox shortcutbox-template plainlinks noprint" style="{{#switch:{{{clear|}}} |true=clear:{{{float|right}}}; |left|right|both=clear:{{{clear|}}}; |#default=}}<!-- -->{{#ifeq:{{{float|}}}|left |float:left;margin:{{{top|0.3em}}} 1.0em 0.3em 0.3em; |float:right;margin:{{{top|0.3em}}} 0.3em 0.3em 1.0em;}}<!-- -->border:1px solid #aaa;background:#fff;padding:3px;text-align:center;"><!-- --><tr><th style="font-size:85%;border:none;background:transparent;"> {{#if:{{{redirect|}}} |Redirect |Shortcut}}{{#if:{{{2|}}}|s}} <div class="plainlist" style="font-size:120%;font-family:monospace;"> <!--- Note: {{#if:true...}} in the following removes whitespace accompanying a parameter: ---> * &#123;&#123;{{{pre|}}}{{#ifexist:Template:{{{1}}} |[{{fullurl:Template:{{{1}}}|redirect=no}} {{#if:true|{{{1}}}}}] |[[Template:{{{1|{{PAGENAME}}}}}|{{#if:true|{{{1|{{PAGENAME}}}}}}}]]}}&#125;&#125;<!-- -->{{#if:{{{2|}}} | * &#123;&#123;{{{pre2|}}}{{#ifexist:Template:{{{2}}} |[{{fullurl:Template:{{{2}}}|redirect=no}} {{#if:true|{{{2}}}}}] |[[Template:{{{2}}}|{{#if:true|{{{2}}}}}]]}}&#125;&#125;<!-- -->}}{{#if:{{{3|}}} | * &#123;&#123;{{{pre3|}}}{{#ifexist:Template:{{{3}}} |[{{fullurl:Template:{{{3}}}|redirect=no}} {{#if:true|{{{3}}}}}] |[[Template:{{{3}}}|{{#if:true|{{{3}}}}}]]}}&#125;&#125;<!-- -->}}{{#if:{{{4|}}} | * &#123;&#123;{{{pre4|}}}{{#ifexist:Template:{{{4}}} |[{{fullurl:Template:{{{4}}}|redirect=no}} {{#if:true|{{{4}}}}}] |[[Template:{{{4}}}|{{#if:true|{{{4}}}}}]]}}&#125;&#125;<!-- -->}}{{#if:{{{5|}}} | * &#123;&#123;{{{pre5|}}}{{#ifexist:Template:{{{5}}} |[{{fullurl:Template:{{{5}}}|redirect=no}} {{#if:true|{{{5}}}}}] |[[Template:{{{5}}}|{{#if:true|{{{5}}}}}]]}}&#125;&#125;<!-- -->}}{{#if:{{{6|}}} | * &#123;&#123;{{{pre6|}}}{{#ifexist:Template:{{{6}}} |[{{fullurl:Template:{{{6}}}|redirect=no}} {{#if:true|{{{6}}}}}] |[[Template:{{{6}}}|{{#if:true|{{{6}}}}}]]}}&#125;&#125;<!-- -->}}{{#if:{{{7|}}} | * &#123;&#123;{{{pre7|}}}{{#ifexist:Template:{{{7}}} |[{{fullurl:Template:{{{7}}}|redirect=no}} {{#if:true|{{{7}}}}}] |[[Template:{{{7}}}|{{#if:true|{{{7}}}}}]]}}&#125;&#125;<!-- -->}}{{#if:{{{8|}}} | * &#123;&#123;{{{pre8|}}}{{#ifexist:Template:{{{8}}} |[{{fullurl:Template:{{{8}}}|redirect=no}} {{#if:true|{{{8}}}}}] |[[Template:{{{8}}}|{{#if:true|{{{8}}}}}]]}}&#125;&#125;<!-- -->}}{{#if:{{{9|}}} | * &#123;&#123;{{{pre9|}}}{{#ifexist:Template:{{{9}}} |[{{fullurl:Template:{{{9}}}|redirect=no}} {{#if:true|{{{9}}}}}] |[[Template:{{{9}}}|{{#if:true|{{{9}}}}}]]}}&#125;&#125;<!-- -->}}{{#if:{{{10|}}} | * &#123;&#123;{{{pre10|}}}<!-- -->{{#ifexist:Template:{{{10}}} |[{{fullurl:Template:{{{10}}}|redirect=no}} {{#if:true|{{{10}}}}}] |[[Template:{{{10}}}|{{#if:true|{{{10}}}}}]]}}&#125;&#125;<!-- -->}}<!-- --></div><!-- --></th></tr> </table><noinclude>{{Documentation}}</noinclude> nhy6dimx5ewzhyuee7gz8zbj9t1vwjl ढाँचा:Tlf 10 3538 6723 2016-01-23T08:40:39Z Devraj poudel 1655 <span class="nowrap">&#123;&#123;{{#if:{{{1|}}}|{{{1}}}| tlf&#124;...}}<!-- -->{{#ifeq:{{{2|x}}}|{{{2|}}}| &#124;{{{2}}} | }}<!--... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <span class="nowrap">&#123;&#123;{{#if:{{{1|}}}|{{{1}}}| tlf&#124;...}}<!-- -->{{#ifeq:{{{2|x}}}|{{{2|}}}| &#124;{{{2}}} | }}<!-- -->{{#ifeq:{{{3|x}}}|{{{3|}}}| &#124;{{{3}}} | }}<!-- -->{{#ifeq:{{{4|x}}}|{{{4|}}}| &#124;{{{4}}} | }}<!-- -->{{#ifeq:{{{5|x}}}|{{{5|}}}| &#124;{{{5}}} | }}<!-- -->{{#ifeq:{{{6|x}}}|{{{6|}}}| &#124;{{{6}}} | }}<!-- -->{{#ifeq:{{{7|x}}}|{{{7|}}}| &#124;{{{7}}} | }}<!-- -->{{#ifeq:{{{8|x}}}|{{{8|}}}| &#124;{{{8}}} | }}<!-- -->{{#ifeq:{{{9|x}}}|{{{9|}}}| &#124;{{{9}}} | }}<!-- -->&#125;&#125;</span><noinclude> {{documentation}} <!-- Add categories and interwikis to the /doc sub-page, not here! --> </noinclude> mz6t9o5pdzfguxfj2q86tiqdtff1jpr ढाँचा:Oppose 10 3539 6731 6730 2016-01-23T14:26:11Z Devraj poudel 1655 पृष्ठ[[ढाँचा:विरोध]]मा पठाइएको wikitext text/x-wiki #REDIRECT [[ढाँचा:विरोध]] 3ikhcj7w5z77a6d28zsp4cb5pyk0aen ढाँचा:ConvertDigit 10 3540 6732 2016-01-23T17:47:20Z Devraj poudel 1655 <includeonly>{{#if:{{{1|}}}|{{#switch:{{{1}}} |1=१ |2=२ |3=३ |4=४ |5=५ |6=६ |7=७ |8=८ |9=९ |0=० |-1=० |inco... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <includeonly>{{#if:{{{1|}}}|{{#switch:{{{1}}} |1=१ |2=२ |3=३ |4=४ |5=५ |6=६ |7=७ |8=८ |9=९ |0=० |-1=० |incorrect required parameter 1=''month''!}}|Missing required parameter 1=''month''!}}</includeonly><noinclude> {{documentation}} </noinclude> 1m1qa9dlmc1vivjuoztmyyfhf8ohvt8 ढाँचा:En2nedigit 10 3541 6733 2016-01-23T17:49:34Z Devraj poudel 1655 {{ #ifexpr: {{{1}}} > 9999 | OUT OF RANGE | {{#ifexpr: {{{1}}} > 999 | {{ConvertDigit|{{#expr: {{{1}}}/1000 -0.5 round 0}}... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{ #ifexpr: {{{1}}} > 9999 | OUT OF RANGE | {{#ifexpr: {{{1}}} > 999 | {{ConvertDigit|{{#expr: {{{1}}}/1000 -0.5 round 0}}}}{{ConvertDigit|{{#expr: {{{1}}} mod 1000 /100 -0.5 round 0}}}}{{ConvertDigit|{{#expr: {{{1}}} mod 100 /10 -0.5 round 0}}}}{{ConvertDigit|{{#expr: {{{1}}} mod 10 -0.5 round 0}}}} | {{#ifexpr: {{{1}}} > 99 | {{ConvertDigit|{{#expr: {{{1}}}/100 -0.5 round 0}}}}{{ConvertDigit| {{#expr: {{{1}}} mod 100 /10 -0.5 round 0}}}}{{ConvertDigit| {{#expr: {{{1}}} mod 10 -0.5 round 0}}}} | {{#ifexpr: {{{1}}} > 9 | {{ConvertDigit|{{#expr: {{{1}}}/10 -0.5 round 0}}}}{{ConvertDigit|{{#expr: {{{1}}} mod 10 -0.5 round 0}}}} | {{ConvertDigit|{{{1}}}}} }} }} }} }}<noinclude> {{documentation}} </noinclude> gzo6kfjpq7x8uy3e6k9g6cjmoj3gync ढाँचा:Howtoedit 10 3542 6734 2016-01-23T17:54:22Z Devraj poudel 1655 {{#ifeq:{{NAMESPACE}}|{{TALKSPACE}}|यदि तपाईं यसमा परिवर्तन गर्न चाहनु... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{#ifeq:{{NAMESPACE}}|{{TALKSPACE}}|यदि तपाईं यसमा परिवर्तन गर्न चाहनु हुन्छ भने गर्न सक्नु हुनेछ|कृपया परिवर्तन बारे छलफल गर्नुहोस् [[{{TALKPAGENAME}}|वार्ता पृष्ठ]]मा अथवा}} [[Wikipedia:Requests for page protection|सुरक्षा रद्द गर्न निवेदन गर्नुहोस]]। {{#ifeq:{{NAMESPACE}}|{{TALKSPACE}}||तपाईं {{[[Template:editprotected|editprotected]]}} प्रयोग गर्न सक्नुहुन्छ। [[{{TALKPAGENAME}}|वार्ता पृष्ठ]]मा कुनै प्रबन्धकसंग सम्पादनको लागि सोध्नुहोस्।}}<noinclude> {{hprotected}} [[Category:Templates using ParserFunctions|{{PAGENAME}}]] </noinclude> mox21x5f6ts0ov0n4gnee8f3clegnj9 मीडियाविकि:Edittools 8 3543 7363 6947 2016-02-23T15:57:45Z Devraj poudel 1655 wikitext text/x-wiki {{Edittools}} aoxgagk0a5j0f5mp3a218vn8e4snuvs मीडियाविकि:SITENAME 8 3544 11157 6747 2016-03-26T06:43:16Z Devraj poudel 1655 wikitext text/x-wiki {{SITENAME}} 6lhkpyuz7qquhjjm7hyb9oem51h3g1z मीडियाविकि:Vector.css 8 3545 6748 2016-01-24T21:33:41Z Devraj poudel 1655 /*hide sitesub on main page*/ body.page-मुख्य पृष्ठ #siteSub { display: none !important;} /*Display स्... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो css text/css /*hide sitesub on main page*/ body.page-मुख्य पृष्ठ #siteSub { display: none !important;} /*Display स्वतन्त्र विश्वकोषबाट*/ #siteSub { display: inline; } /*Places co-ords on top right corner, just below the title border. Co-ords may overlap with protection topicon */#coordinates { position: absolute; top: 0em; right: 0em; float: right; padding-top: 0.2em; line-height: 0.6em; text-align: right; text-indent: 0; font-size: 86%; text-transform: none; white-space: nowrap; } .longitude, .latitude { white-space: nowrap; font-size: 111%;/*increases size of numbers in comparison to hindi text*/ } /* Bullets for Good and Featured interwiki links */ li.GA { list-style-image: url(//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/42/Monobook-bullet-ga.png); } li.FA { list-style-image: url(//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d4/Monobook-bullet-star.png); } /* Main page typography fixes */ h3.mp { padding-right: 1em;/* Needed for opera and safari on windows 7 */ } kpbb2jfu52lsgx88bfqx1duis6x5uj7 मीडियाविकि:Licenses 8 3547 6750 2016-01-25T03:59:44Z Devraj poudel 1655 *subst:लार|मलाई कुनै लाइसेन्सको जानकारी छैन *subst:लार|कु... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki *subst:लार|मलाई कुनै लाइसेन्सको जानकारी छैन *subst:लार|कुनै वेबसाइट|मलाई यो चित्र इन्टरनेटमा कतैबाट मिल्यो *subst:Permission from license selector|यस चित्रको मालिकले मलाई यो चित्रलाई विकिपीडियाको लागि उपयोग गर्ने अनुमति दिएको छ *subst:Non-commercial from license selector|यस चित्रको मालिकले मलाई यो चित्रलाई व्यापार रहित र/ शिक्षा प्रदान गर्नका लागि उपयोग गर्ने अनुमति दिएको छ * तपाईंको आफ्नो कार्य: ** अनुमति प्राप्ति पछी गैर व्यावसायिक उपयोग, व्यावसायिक उपयोग, र संसोधन अनुमति र शेयर अलाइक गर्न दिने: *** self|cc-by-sa-3.0|GFDL|migration=redundant|तपाईं स्वयंले बनाएको चित्र अथवा तपाईं यस चित्रको मालिक हुनुहुन्छ, बहु लाइसेन्स सहित CC-BY-SA-3.0 आर GFDL *** self|cc-by-sa-3.0,2.5,2.0,1.0|तपाईं स्वयंले बनाएको चित्र, बहु लाइसेन्स सहित CC-BY-SA-3.0 आर GFDL *** self|cc-by-sa-3.0|तपाईं स्वयंले बनाएको चित्र, क्रिएटिभ कमन्स एट्रीब्युसन-शेयर अलाइक ३.० ** अनुमति प्राप्ति पछी गैर व्यावसायिक उपयोग, व्यावसायिक उपयोग, र संसोधन गर्न दिने: *** self|cc-by-3.0|अतपाईं स्वयंले बनाएको चित्र, क्रिएटिभ कमन्स एट्रीब्युसन ३.० ** विना अधिकार: *** self|cc-zero|तपाईं स्वयंले बनाएको चित्र, सार्वजनिक डोमेनमा सिसि-जिरो लाइसेन्स अन्तर्गत जारी * मुक्त लाइसेन्स: ** cc-by-sa-3.0|क्रिएटिभ कमन्स एट्रीब्युसन-शेयर अलाइक ३.० ** cc-by-3.0|क्रिएटिभ कमन्स एट्रीब्युसन ३.० * सार्वजनिक डोमेन: ** प्रतिलिपि अधिकार रद्द: *** PD-old|लेखकके मृत्यु १०० वर्ष पहिले *** PD-art|- फोटो दुई लेखकद्वारा तयार पारिएको जसको मृत्यु १०० वर्ष पहिले भइसकेको *** PD-US|संयुक्त राज्य अमेरिकामा प्रदर्शित १९२३ भन्दा पूर्व ** प्रतिलिपि अधिकारद्वारा मुक्त: *** PD-USGov|संयुक्त राज्य अमेरिका सरकार एजेन्सीको कार्य *** PD-text|Simple typefaces, individual words or geometric shapes *** PD-textlogo|Logos with only simple typefaces, individual words or geometric shapes * Unacceptable fair use: **subst:autodate|AutoReplaceable fair use people|Fair use image of a living person **subst:autodate|AutoReplaceable fair use buildings|Fair use image of an existing building * Non-free / fair use - read WP:NONFREE before using any of the following tags: ** Non-free computer icon|कम्प्युटर आइकन ** Non-free logo|लोगो ** Non-free audio sample|सांगीतिक नमूना ** Non-free promotional|प्रचार सामग्री ** Non-free stamp|Fair use postage stamp, where copyright depends on country *** Non-free USGov-USPS stamp|- U.S. postage stamp from 1978 or later ** Non-free currency|Image of currency that may be copyrighted ** Non-free historic image|Historically significant fair use (deceased persons or historic events) ** Covers: *** Non-free album cover|Album or single cover *** Non-free board game cover|Board game cover *** Non-free book cover|Book cover *** Non-free comic|Comic book stuff *** Non-free video cover|DVD, Blu-Ray Disc, videotape, etc. cover *** Non-free game cover|Video game cover *** Non-free magazine cover|Magazine cover (can only be used in the article about the magazine) *** Non-free newspaper image|Newspaper cover ** Posters: *** Non-free poster|Any kind of poster ** Screenshots: *** Non-free film screenshot|Movie screenshot *** Non-free television screenshot|TV screenshot *** Non-free game screenshot|Computer game or video game screenshot *** Non-free music video screenshot|Music video or music promo screenshot *** Non-free software screenshot|Software screenshot **** Non-free Microsoft screenshot|- Screenshot of a Microsoft product **** Non-free software screenshot|Screenshots of Windows software|- Windows software screenshot **** Non-free software screenshot|Screenshots of Mac software|- Mac OS software screenshot **** Non-free software screenshot|Screenshots of Linux software|- Linux software screenshot *** Non-free web screenshot|Website layout screenshot **** wikipedia-screenshot|Wikipedia web page screenshot 4i0h2wg50zo82ovc2o7mxf4uz9p0do0 मीडियाविकि:Centralnotice-project-lang 8 3548 6752 2016-01-25T12:49:36Z Devraj poudel 1655 आयोजनाको भाषा को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki आयोजनाको भाषा 9osmtum6qmcy1phc9q90iqlk7k91310 मीडियाविकि:Centralnotice-project-name 8 3549 6753 2016-01-25T13:06:06Z Devraj poudel 1655 आयोजनाको नाम को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki आयोजनाको नाम 41akwau0naez8wy93nkapb77i4hx2uk मीडियाविकि:Group-sysop 8 3550 6754 2016-01-25T13:33:13Z Devraj poudel 1655 प्रबन्धकहरू को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki प्रबन्धकहरू 88typqm3xujk8r5vyfqku39l0jot8q8 मीडियाविकि:Protect-level-sysop 8 3551 6755 2016-01-25T13:38:10Z Devraj poudel 1655 प्रबन्धकहरूलाई मात्र अनुमति दिने को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki प्रबन्धकहरूलाई मात्र अनुमति दिने s8cjr49rcov8qsoo36kr3xhjb6dr1sg मीडियाविकि:Import-logentry-interwiki-detail 8 3552 6756 2016-01-25T13:48:50Z Devraj poudel 1655 $2 बाट $1 संशोधन(हरू) को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki $2 बाट $1 संशोधन(हरू) cbechwhcais27rns6ubmzpv5wjjm5es मीडियाविकि:Gadgets-definition 8 3553 17538 15918 2023-10-26T06:00:28Z Krinkle 346 Maintenance: remove ineffective rights=purge (all users have this) for HotCat, not needed on this wiki since it isn't enabled by default wikitext text/x-wiki ==editing-gadgets== * HotCat[ResourceLoader|rights=edit]|HotCat.js ==display-gadgets== * purgetab[ResourceLoader|dependencies=mediawiki.util]|purgetab.js * CommentsInLocalTime[ResourceLoader]|CommentsInLocalTime.js * UTCLiveClock[ResourceLoader]|UTCLiveClock.js * LocalLiveClock[ResourceLoader]|LocalLiveClock.js * SocialMedia[ResourceLoader|default]|SocialMedia.js * mySandbox[ResourceLoader|rights=createpage|dependencies=mediawiki.util]|mySandbox.js aj3958q820uixr5frjpebwike8hqadf मीडियाविकि:Gadget-HotCat.js 8 3554 6759 2016-01-26T10:03:26Z Devraj poudel 1655 window.hotcat_translations_from_commons = true; /* This imports the latest version of HotCat from Commons. HotCat is a gadget... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो javascript text/javascript window.hotcat_translations_from_commons = true; /* This imports the latest version of HotCat from Commons. HotCat is a gadget to make changes to categories much easier. Full documentation can be found at http://commons.wikimedia.org/wiki/Help:Gadget-HotCat */ mw.loader.load( '//commons.wikimedia.org/w/index.php?title=MediaWiki:Gadget-HotCat.js&action=raw&ctype=text/javascript' ); 050rn29344h01x3e9o7x0k5vcs4cj2v मीडियाविकि:Gadget-HotCat 8 3555 11129 11128 2016-03-24T15:47:45Z Devraj poudel 1655 wikitext text/x-wiki [[:en:w:WP:HC|Hot Cat]]: कुनै पनि पृष्ठमा सजिलै सुझावहरूको मद्दतले श्रेणीहरू जोड्नुहोस् , हटाउनुहोस् वा परिवर्तन गर्नुस् [ [[:File:Hotcat-Hindi.png|उदाहरण]] ] jfbw6gy897q1gsup4hf0b1gznmxsh74 मीडियाविकि:Gadget-HotCat.js/local defaults 8 3556 7244 7238 2016-02-16T16:15:17Z Devraj poudel 1655 wikitext text/x-wiki // <source lang="javascript"> if (typeof (HotCat) != 'undefined') { HotCat.messages.cat_removed = '[[श्रेणी:$1]] हटाइयो'; HotCat.messages.template_removed = '{{[[श्रेणी:$1]]}} हटाइयो'; HotCat.messages.cat_added = '[[श्रेणी:$1]] जोडियो'; HotCat.messages.cat_keychange = '[[श्रेणी:$1]] को लागि नयाँ sortkey: '; HotCat.messages.cat_notFound = 'श्रेणी "$1" पाइएन'; HotCat.messages.cat_exists = 'श्रेणी "$1" पहिलेदेखि छ; फेरि जोडिएन'; HotCat.messages.cat_resolved = ' (पुनर्निर्देशन [[श्रेणी:$1]] resolved)'; HotCat.messages.uncat_removed = '{{uncategorized}} हटाइयो'; HotCat.messages.prefix = '[[विकिपुस्तक:हटक्याट|हटक्याट]]द्वारा '; HotCat.messages.using = ''; //un-needed HotCat.messages.multi_change = '$1 श्रेणीहरु'; HotCat.messages.commit = 'संग्रह गर्नुहोस्'; HotCat.messages.ok = 'OK'; HotCat.messages.cancel = 'Cancel'; HotCat.messages.multi_error = 'Could not retrieve the page text from the server. Therefore, your category changes ' +'cannot be saved. We apologize for the inconvenience.' HotCat.categories = 'श्रेणीहरु'; HotCat.disambig_category = null; //un-needed HotCat.redir_category = 'विकिपुस्तक श्रेणी अनुप्रेषित'; //HotCat.uncat_regexp = null; fix this later with uncategorised and श्रेणीहीन //HotCat.template_regexp = '[Tt][Ee][Mm][Pp][Ll][Aa][Tt][Ee]|[Vv][Oo][Rr][Ll][Aa][Gg][Ee]'; auto //HotCat.template_categories = {}; fix later HotCat.engine_names.searchindex = 'Search index'; HotCat.engine_names.pagelist = 'Page list'; HotCat.engine_names.combined = 'Combined search'; HotCat.engine_names.subcat = 'Subcategories'; HotCat.engine_names.parentcat = 'Parent categories'; HotCat.tooltips.change = 'परिवर्तन गर्ने'; HotCat.tooltips.remove = 'हटाउने'; HotCat.tooltips.add = 'नयाँ श्रेणी जोड्ने'; HotCat.tooltips.restore = 'Undo changes'; HotCat.tooltips.undo = 'Undo changes'; HotCat.tooltips.down = 'Open for modifying and display subcategories'; HotCat.tooltips.up = 'Open for modifying and display parent categories'; HotCat.multi_tooltip = 'अनेक श्रेणीहरु परिवर्तन गर्ने'; } // end if // </source> i9fepvddd3cknkrt1ocgb4xn87mqrjw मीडियाविकि:Gadget-section-editing-gadgets 8 3557 6763 2016-01-26T13:34:52Z Devraj poudel 1655 सम्पादन उपकरणहरू को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki सम्पादन उपकरणहरू 3ch28hyuhellghlsl9jwz34s2rc0fbr मीडियाविकि:Gadget-section-display-gadgets 8 3558 6764 2016-01-26T13:36:19Z Devraj poudel 1655 प्रदर्शित उपकरणहरू को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki प्रदर्शित उपकरणहरू i0ia4vi41i20ytaw3q519eom83fi8n4 मीडियाविकि:Gadget-section-language-gadgets 8 3559 6765 2016-01-26T13:37:25Z Devraj poudel 1655 भाषा उपकरणहरू को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki भाषा उपकरणहरू r0w9twx6mlzrpvf1cdd3jh6wrgvkzch मीडियाविकि:Gadget-markAdmins.css 8 3560 6766 2016-01-26T13:46:35Z Devraj poudel 1655 .adminMark { font-weight: bold; background-image:none !important; } को साथमा पृष्ठ शृजना भयो css text/css .adminMark { font-weight: bold; background-image:none !important; } o5mf12jbndsiomr13abhhz5hde6mfnt मीडियाविकि:Gadget-section-advanced 8 3561 6767 2016-01-26T13:49:41Z Devraj poudel 1655 स्तरीय उपकरणहरू को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki स्तरीय उपकरणहरू sluh5m0dnv1jjv8q65zrb26r2woyjpl मीडियाविकि:Gadget-section-other 8 3562 6768 2016-01-26T13:56:29Z Devraj poudel 1655 अन्य उपकरणहरू को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki अन्य उपकरणहरू k7rksjbg0pzxymt8zsowod4bga6dy8y मीडियाविकि:Previewnote 8 3563 6769 2016-01-26T14:08:21Z Devraj poudel 1655 <strong>यो केवल पूर्वावलोकन मात्र हो; परिवर्तनहरू सङ्... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <strong>यो केवल पूर्वावलोकन मात्र हो; परिवर्तनहरू सङ्ग्रह गरिसकिएको छैन!</strong> a6ahsqszym30swuqv4pwycyc58oj8zs मीडियाविकि:Gadget-purgetab 8 3564 6770 2016-01-26T14:12:13Z Devraj poudel 1655 पृष्ठको शीर्ष भागमा एक "*" बटन हाल्ने, जसको सहायताल... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki पृष्ठको शीर्ष भागमा एक "*" बटन हाल्ने, जसको सहायताले पृष्ठको क्यास सजिलै खाली गर्न सकियोस 0x1mxbg3xkgbg1t29bmfkkeiw9hq1ej मीडियाविकि:Grouppage-sysop 8 3566 6772 2016-01-26T14:25:55Z Devraj poudel 1655 {{ns:project}}:प्रबन्धकहरू को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{ns:project}}:प्रबन्धकहरू pv9ua7ogqddsewnfcjj6m2m05kcloai मीडियाविकि:Uploadtext 8 3568 6774 2016-01-26T14:43:51Z Devraj poudel 1655 <div style="font-size:125%; background: #FFFFFF; border: 1px solid #AAA; padding: 10px;" class="plainlinks plainlinks2"> File:I... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <div style="font-size:125%; background: #FFFFFF; border: 1px solid #AAA; padding: 10px;" class="plainlinks plainlinks2"> [[File:Icon - upload photo.svg|60px|left|link=]] यो पृष्ठ नेपाली विकिपुस्तकमा चित्र एवं अन्य फाइलहरु अपलोड गर्नका लागि हो। प्रश्न सोध्नका लागि '''[[विकिपुस्तक:चौतारी|चौतारी]]'''को प्रयोग गर्नुहोस्। यदि तपाईं फाइललाई सार्वजनिक क्षेत्रमा अथवा जिएनयू फ्री डक्यूमेन्टेशन लाइसेन्स वा क्रियेटिभ कमन्स लाइसेन्सका अन्तर्गत अपलोड गर्नुहुन्छ, भने ती लाइसेन्सहरु फिर्ता लिन सकिदैन। </div> <div style="font-size:150%; background: #dce9fd; border: 1px solid #AAA; padding: 10px;" class="plainlinks plainlinks2"> [[File:Commons-logo.svg|left|90px|link=http://commons। wikimedia। org]] '''के तपाई कुनै [[:en:Free content|खुल्ला स्रोतको]] चित्र वा मिडिया फाइल अपलोड गर्नुहुँदैछ?'''<br /> कृपया त्यसलाई '''[[:commons:|विकिमिडिया कमन्स]]'''मा '''[[Commons:Special:UploadWizard|अपलोड गर्नुहोस्]]'''।<br /> ---- <span style="font-size:80%; line-height:125%;">कमन्स खुल्ला चित्रहरु एवं मिडियाको एउटा केन्द्रीय संग्रह हो। यसमाथि अपलोड गरिएका फाइलहरुको प्रयोग [[:en:Wikipedia:Wikimedia Commons|विकिमिडियाको अन्य परियोजनाहरु]]मा पनि गर्न सकिन्छ।<br/>कमन्सको फाइलको प्रयोग त्यसरी नै गर्न सकिन्छ जसरी नेपाली विकिपीडियामा अपलोड गरिएको कुनै फाइलको प्रयोग गरिन्छ।</span> </div> <div style="font-size:125%; background: #FFFFFF; border: 1px solid #AAA; padding: 10px;" class="plainlinks plainlinks2"> यदि तपाईं विकिपुस्तकका [[:en:Wikibooks:Image use policy|चित्र नीतिहरु]]सित राम्रोसित परिचित हुनुहुन्छ अनि कुन चाहीँ लाइसेन्स लागू हुन्छ भन्ने कुरा जान्नुहुन्छ भने सिधै '''[http://ne.wikipedia.org/wiki/विशेष:Upload#.E0.A4.AB.E0.A4.BE.E0.A4.87.E0.A4.B2_.E0.A4.85.E0.A4.AA.E0.A4.B2.E0.A5.8B.E0.A4.A1 अपलोड फारम]'''मा जानुहोस्। <div style="line height:1। 2em" id="autoconfirmedusers"> [[File:Questionmark copyright.svg|right|160px]] '''मिडिया कहाँको अथवा कसको हो?''' * यो [[/आफ्नो कार्य|पूर्णतया मैले बनाएको कार्य हो]] * यो [{{fullurl:Special:Upload|uselang=ne-withpermission&wpUploadDescription={{चित्र_जानकारी%0A+|विवरण++++=+%0A+|स्रोत+++++++++=+%0A+|मिति+++++++++++=+%7E%7E%7E%7E%7E%0A+|रचयिता+++++++++=+%0A+|अनुमति+++++=+%0A+|अन्य_संस्करण+=+%0A}}}} कुनै अन्य द्वारा बनाइएको कार्य हो र यसको रचनाकारले यसलाई खुल्ला लाइसेन्स अन्तर्गत अपलोड गर्ने अनुमति दिएकोछ] * यो [{{fullurl:Special:Upload|uselang=ne-usgov&wpUploadDescription={{चित्र_जानकारी%0A+|विवरण++++=+%0A+|स्रोत+++++++++=+%0A+|मिति+++++++++++=+%7E%7E%7E%7E%7E%0A+|रचयिता+++++++++=+%0A+|अनुमति+++++=+%0A+|अन्य_संस्करण+=+%0A}}}} संयुक्त राज्य अमेरिकाको संघीय सरकार(US federal government) द्वारा बनाएको कार्य हो]। यसमा संयुक्त राज्य अमेरिकाको राज्य अथवा लोकल सरकारहरु तथा नेपाल सरकार अथवा अन्य राष्ट्रका सरकारहरु समावेश छैनन्। * यो [[/Flickr|Flickr बाट लिएको कार्य हो]] र यसका रचनाकारले यसलाई खुल्ला लाइसेन्सका अन्तर्गत जारी गरेकोछ।<br /> * यो [{{fullurl:Special:Upload|uselang=ne-nonfree&wpUploadDescription={{गैर-मुफ्त%20प्रयोग%20औचित्य%0A+|लेख+++++++++++=+%0A+|विवरण+++++++=+%0A+|स्रोत++++++++++++=+%0A+|प्रयोग्यभाग+++++++++++=+%0A+|कम_रिजोलुशन++++=+%0A+|उद्देश्य+++++++++++=+%0A+|प्रतिस्थापन_योग्य++++=+%0A+|अन्य_जानकारी+=+%0A}}}} एउटा प्रचार फोटो] हो, जो कुनै विज्ञापन, प्रेस किट वा समान स्रोतबाट लिइएको हो। *यो [{{fullurl:Special:Upload|uselang=ne-nonfree&wpUploadDescription={{गैर-मुफ्त%20प्रयोग%20औचित्य%0A+|लेख+++++++++++=+%0A+|विवरण+++++++=+%0A+|स्रोत++++++++++++=+%0A+|प्रयोग्यभाग+++++++++++=+%0A+|कम_रिजोलुशन++++=+%0A+|उद्देश्य+++++++++++=+%0A+|प्रतिस्थापन_योग्य++++=+%0A+|अन्य_जानकारी+=+%0A}}}} एउटा गैर मुक्त उचित उपयोग चित्र हो] * यो [{{fullurl:Special:Upload|uselang=ne-nonfree-albumcover&wpUploadDescription={{%E0%A4%97%E0%A4%BC%E0%A5%88%E0%A4%B0%20%E0%A4%AE%E0%A5%81%E0%A4%95%E0%A5%8D%E0%A4%A4%20%E0%A4%AA%E0%A5%8B%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%9F%E0%A4%B0%20%E0%A4%89%E0%A4%AA%E0%A4%AF%E0%A5%8B%E0%A4%97%20%E0%A4%94%E0%A4%9A%E0%A4%BF%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%AF%0A%3C!--%20REQUIRED%20--%3E%0A|Article=%0A|Use=+%3C!--Choose:+Infobox+%2F+Header+%2F+Section+%2F+Other+--%3E%0A%3C!--%20HIGHLY%20RECOMMENDED%20--%3E%0A|Source=%0A%3C!--%20ADDITIONAL%20INFORMATION%20--%3E%0A|Name=%20%0A|Artist=%20%0A|Label=%20%0A|Graphic%20Artist=%20%0A|Item=%20%0A|Type=%20%0A|Website=%20%0A|Owner=%20%0A|Commentary=%20%0A%3C!--%20OVERRIDE%20FIELDS%20--%3E%0A|Description=%20%0A|Portion=%20%0A|Low_resolution=%20%0A|Purpose=%0A|Replaceability=%20%0A|other_information=%20%0A}}}} एल्बम अथवा सिंगलको कवर हो] * यो [{{fullurl:Special:Upload|uselang=ne-nonfree-poster&wpUploadDescription={{%E0%A4%97%E0%A4%BC%E0%A5%88%E0%A4%B0%20%E0%A4%AE%E0%A5%81%E0%A4%95%E0%A5%8D%E0%A4%A4%20%E0%A4%AA%E0%A5%8B%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%9F%E0%A4%B0%20%E0%A4%89%E0%A4%AA%E0%A4%AF%E0%A5%8B%E0%A4%97%20%E0%A4%94%E0%A4%9A%E0%A4%BF%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%AF%0A+|Article+++++++++++=+%0A+|Use+++++++++++++++=+%3C!--Choose:+Infobox+%2F+Header+%2F+Section+%2F+Other+--%3E%0A+|Media+++++++++++++=+%0A%3C!--+ADDITIONAL+INFORMATION+--%3E%0A+|Name++++++++++++++=+%0A+|Distributor+++++++=+%0A+|Publisher+++++++++=+%0A+|Graphic+artist++++=+%0A+|Type++++++++++++++=+%0A+|Website+++++++++++=+%0A+|Owner+++++++++++++=+%0A+|Commentary++++++++=+%0A+%3C!--+OVERRIDE+FIELDS--%3E+%0A+|Description+++++++=+%0A+|Source++++++++++++=+%0A+|Portion+++++++++++=+%0A+|Low+resolution++++=+%0A+|Purpose+++++++++++=+%3C!--+Must+be+specified+if+Use+is+not+Infobox+%2F+Header+%2F+Section+--%3E%0A+|Replaceability++++=+%0A+|Other+information+=+%0A}}}} एउटा गैर मुक्त पोस्टर हो] * यो [{{fullurl:Special:Upload|uselang=ne-nonfree&wpUploadDescription={{subst:MSI%0A+|song%20title%20=%0A+|song%20length%20=%0A+|reduced%20quality?%20=%20%3C!--%20defaults%20to%20%22yes%22%20--%3E%0A+|album%20article%20title%20=%0A+|songwriter(s)%20=%0A+|performer(s)%20=%0A+|producer(s)%20=%0A+|copyright%20year%20=%0A+|record%20company%20=%0A+|article%20title%20=%0A+}}}} गीतहरु अडियो नमूना हो] * यो एउटा किताब, DVD, अखबार, पत्रिका वा समान स्रोतको [{{fullurl:Special:Upload|uselang=ne-nonfree&wpUploadDescription={{Non-free%20use%20rationale%0A+|Article+++++++++++=+%0A+|Description+++++++=+%0A+|Source++++++++++++=+%0A+|Portion+++++++++++=+%0A+|Low_resolution++++=+%0A+|Purpose+++++++++++=+%0A+|Replaceability++++=+%0A+|other_information+=+%0A}}}} मुखपृष्ठ(कवर) अथवा अन्य पृष्ठ हो] * यो फिल्म, टिभी कार्यक्रम, कम्प्यूटर गेम, वेबसाइट, कम्प्युटर प्रोग्राम, म्यूजिक भिडियो इत्यादिबाट लिएको [{{fullurl:Special:Upload|uselang=hi-screenshot&wpUploadDescription={{Non-free%20use%20rationale%0A+|Article+++++++++++=+%0A+|Description+++++++=+%0A+|Source++++++++++++=+%0A+|Portion+++++++++++=+%0A+|Low_resolution++++=+%0A+|Purpose+++++++++++=+%0A+|Replaceability++++=+%0A+|other_information+=+%0A}}}} स्क्रीनशट] हो * यो कुनै [{{fullurl:Special:Upload|uselang=ne-nonfree-logo&wpUploadDescription={{logo%20fur%0A%3C!--%20REQUIRED%20--%3E%0A+|Article+++++++++++=+%0A+|Use+++++++++++++++=+Org%0A%3C!--%20HIGHLY%20RECOMMENDED%20--%3E%0A+|Source++++++++++++=+%0A%3C!--%20ADDITIONAL%20INFORMATION%20--%3E%0A+|Used%20for++++++++++=+%0A+|Owner+++++++++++++=+%0A+|Website+++++++++++=+%0A+|History+++++++++++=+%0A+|Commentary++++++++=+%0A%3C!--%20OVERRIDE%20FIELDS%20--%3E%0A+|Description+++++++=+%0A+|Portion+++++++++++=+%0A+|Low_resolution++++=+%0A+|Purpose+++++++++++=+%0A+|Replaceability++++=+%0A+|other_information+=+%0A}}}}%0A{{non-free%20logo}} संगठन], [{{fullurl:Special:Upload|uselang=hi-nonfree-logo&wpUploadDescription={{logo%20fur%0A%3C!--%20REQUIRED%20--%3E%0A+|Article+++++++++++=+%0A+|Use+++++++++++++++=+Brand%0A%3C!--%20HIGHLY%20RECOMMENDED%20--%3E%0A+|Source++++++++++++=+%0A%3C!--%20ADDITIONAL%20INFORMATION%20--%3E%0A+|Used%20for++++++++++=+%0A+|Owner+++++++++++++=+%0A+|Website+++++++++++=+%0A+|History+++++++++++=+%0A+|Commentary++++++++=+%0A%3C!--%20OVERRIDE%20FIELDS%20--%3E%0A+|Description+++++++=+%0A+|Portion+++++++++++=+%0A+|Low_resolution++++=+%0A+|Purpose+++++++++++=+%0A+|Replaceability++++=+%0A+|other_information+=+%0A}}}}%0A{{non-free%20logo}} ब्रान्ड], [{{fullurl:Special:Upload|uselang=hi-nonfree-logo&wpUploadDescription={{logo%20fur%0A%3C!--%20REQUIRED%20--%3E%0A+|Article+++++++++++=+%0A+|Use+++++++++++++++=+Product%0A%3C!--%20HIGHLY%20RECOMMENDED%20--%3E%0A+|Source++++++++++++=+%0A%3C!--%20ADDITIONAL%20INFORMATION%20--%3E%0A+|Used%20for++++++++++=+%0A+|Owner+++++++++++++=+%0A+|Website+++++++++++=+%0A+|History+++++++++++=+%0A+|Commentary++++++++=+%0A%3C!--%20OVERRIDE%20FIELDS%20--%3E%0A+|Description+++++++=+%0A+|Portion+++++++++++=+%0A+|Low_resolution++++=+%0A+|Purpose+++++++++++=+%0A+|Replaceability++++=+%0A+|other_information+=+%0A}}}}%0A{{non-free%20logo}} उत्पादन], [{{fullurl:Special:Upload|uselang=hi-nonfree-logo&wpUploadDescription={{logo%20fur%0A%3C!--%20REQUIRED%20--%3E%0A+|Article+++++++++++=+%0A+|Use+++++++++++++++=+Public%20facility%0A%3C!--%20HIGHLY%20RECOMMENDED%20--%3E%0A+|Source++++++++++++=+%0A%3C!--%20ADDITIONAL%20INFORMATION%20--%3E%0A+|Used%20for++++++++++=+%0A+|Owner+++++++++++++=+%0A+|Website+++++++++++=+%0A+|History+++++++++++=+%0A+|Commentary++++++++=+%0A%3C!--%20OVERRIDE%20FIELDS%20--%3E%0A+|Description+++++++=+%0A+|Portion+++++++++++=+%0A+|Low_resolution++++=+%0A+|Purpose+++++++++++=+%0A+|Replaceability++++=+%0A+|other_information+=+%0A}}}}%0A{{non-free%20logo}} सार्वजनिक सुविधा], वा [{{fullurl:Special:Upload|uselang=hi-nonfree-logo&wpUploadDescription={{logo%20fur%0A%3C!--%20REQUIRED%20--%3E%0A+|Article+++++++++++=+%0A+|Use+++++++++++++++=+Org%0A%3C!--%20HIGHLY%20RECOMMENDED%20--%3E%0A+|Source++++++++++++=+%0A%3C!--%20ADDITIONAL%20INFORMATION%20--%3E%0A+|Used%20for++++++++++=+%0A+|Owner+++++++++++++=+%0A+|Website+++++++++++=+%0A+|History+++++++++++=+%0A+|Commentary++++++++=+%0A%3C!--%20OVERRIDE%20FIELDS%20--%3E%0A+|Description+++++++=+%0A+|Portion+++++++++++=+%0A+|Low_resolution++++=+%0A+|Purpose+++++++++++=+%0A+|Replaceability++++=+%0A+|other_information+=+%0A}}}}%0A{{non-free%20logo}} अन्य वस्तु]को लोगो हो * यो [{{fullurl:Special:Upload|uselang=ne-nonfree&wpUploadDescription={{Non-free%20use%20rationale%0A+|Article+++++++++++=+%0A+|Description+++++++=+%0A+|Source++++++++++++=+%0A+|Portion+++++++++++=+%0A+|Low_resolution++++=+%0A+|Purpose+++++++++++=+%0A+|Replaceability++++=+%0A+|other_information+=+%0A}}}} डाक टिकट अथवा मुद्राको चित्र हो] * यो [{{fullurl:Special:Upload|uselang=ne-internet&wpUploadDescription={{Information%0A+|Description++++=+%0A+|Source+++++++++=+%0A+|Date+++++++++++=+%7E%7E%7E%7E%7E%0A+|Author+++++++++=+%0A+|Permission+++++=+%0A+|other_versions+=+%0A}}}} इन्टरनेटबाट लिएको चित्र हो]<br /> * '''[{{fullurl:Special:Upload|wpUploadDescription={{Information%0A+|Description++++=+%0A+|Source+++++++++=+%0A+|Date+++++++++++=+%7E%7E%7E%7E%7E%0A+|Author+++++++++=+%0A+|Permission+++++=+%0A+|other_versions+=+%0A}}}} अन्य फाइलहरु]''' * [[विकिपीडिया:अपलोड/अज्ञात|मलाई यसको रचनाकार तथा यसमा कुन लाइसेन्स लागू हुन्छ भन्ने कुराको जानकारी छैन]] * [[विकिपुस्तक:अपलोड/अन्य विकिपीडिया|यो कुनै अर्को भाषाको विकिपीडियाबाट लिएको फाइल हो]] </div> <div style="display: none" id="newusers"> [[File:Symbol wait। svg|left|80px]] You must be an [[Wikipedia:Autoconfirmed users|autoconfirmed user]] logged in here on the [[Wikipedia:About|English Wikipedia]] before you can upload files directly to this project। If the image you are attempting to upload is [[WP:C|free content]], please consider uploading it instead to the [[commons:Welcome|Wikimedia Commons]] as explained above; it can then be displayed directly on all [[Wikimedia]] projects, including here on the English Wikipedia। Alternatively, requests for image uploads can be made at [[Wikipedia:Images for upload]]। </div> </div> ==फाइल अपलोड== फाइल उर्ध्वभरण गर्न निम्न फारम प्रयोग गर्नुहोस्। हेर्नुहोस्- पहिला उर्ध्वभरण गरिएका [[Special:FileList|फाइलहरुको सूची]] , पुनः उर्ध्वभरण गरिएका [[Special:Log/upload|उर्ध्वभरण लग]]मा , मेटिएका फाइलहरु [[Special:Log/delete|मेटिएको लग]]मा। पृष्ठमा फाइल संलग्न गर्न तल दिएका फारमहरुमध्ये एउटामा लिङ्क गराउनुहोस्: * '''<tt><nowiki>[[</nowiki>{{ns:file}}<nowiki>:File.jpg]]</nowiki></tt>'''पूर्ण आकारको फाइल प्रयोग गर्न * '''<tt><nowiki>[[</nowiki>{{ns:file}}<nowiki>:File.png|200px|thumb|left|alt text]]</nowiki></tt>''' 200 पिक्सलको देब्रेपटि मार्जिन गरेर फाइलको वर्णनसहित प्रयोग गर्न * '''<tt><nowiki>[[</nowiki>{{ns:media}}<nowiki>:File.ogg]]</nowiki></tt>''' फाइल नदेखाई सिधै फाइलसित लिङ्क गरि प्रयोग गर्नका लागि as7a33l86cq1bqktao6wxvt1252h87j मीडियाविकि:Gadget-mySandbox.js 8 3569 15640 15639 2016-04-11T03:56:33Z Devraj poudel 1655 javascript text/javascript /* _____________________________________________________________________________ * | | * | === WARNING: GLOBAL GADGET FILE === | * | Changes to this page affect many users. | * | Please discuss changes on the talk page or on [[WT:Gadget]] before editing. | * |_____________________________________________________________________________| */ /** * Add a "My sandbox" link to the personal portlet menu. * Dependencies: mediawiki.util, mediawiki.Title, mediawiki.Uri * * @source mediawiki.org/wiki/Snippets/MySandbox * @version 2 */ ( function ( mw, $ ) { $( document ).ready( function () { var conf, title, url; // Costomize/Translate this to your needs conf = { subpageName: 'प्रयोगस्थल', portletLabel: 'प्रयोगस्थल', portletTooltip: 'तपाईंको प्रयोगस्थलमा जानुहोस', editintroPagename: 'ढाँचा:User_sandbox', preloadPagename: 'Template:User_sandbox/preload' }; // Don't alter the code below // Use Special:MyPage (as opposed to mw.user.getName()) so that it // works for logged-out users as well. title = new mw.Title( 'Special:MyPage/' + conf.subpageName ); url = new mw.Uri( title.getUrl() ); url.extend({ }); mw.util.addPortletLink( 'p-personal', url, conf.portletLabel, 'pt-mysandbox', conf.portletTooltip, null, '#pt-preferences' ); }); }( mediaWiki, jQuery ) ); 6k90kebhfthm5fvejlkpz7ry6a1qpw2 मीडियाविकि:Group-import-member 8 3570 6776 2016-01-26T15:06:16Z Devraj poudel 1655 {{GENDER:$1|आयातकर्ता}} को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{GENDER:$1|आयातकर्ता}} f0dl0p5lz205nc4tjbb51ks9h8in7mq मीडियाविकि:Group-transwiki 8 3571 6777 2016-01-26T15:07:34Z Devraj poudel 1655 ट्रान्सविकि आयातकर्ताहरू को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki ट्रान्सविकि आयातकर्ताहरू 9veeuqec9o93bsbyzyfpo01fwrzcsvm मीडियाविकि:Coll-download as 8 3572 6778 2016-01-26T15:37:18Z Devraj poudel 1655 पिडिएफको रूपमा डाउनलोड गर्नुस को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki पिडिएफको रूपमा डाउनलोड गर्नुस q0mwnzsiuua9q92y8eadc0qz9g9nk4o मीडियाविकि:Wikibase-rc-hide-wikidata 8 3575 6789 2016-01-27T08:00:22Z Devraj poudel 1655 $1 विकिडाटा को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki $1 विकिडाटा c0gzsxo4jo44c0xs6u9lwj1c2hqbaag मीडियाविकि:Signature 8 3576 6797 2016-01-27T13:17:55Z Devraj poudel 1655 [[{{ns:user}}:$1|$2]] ([[{{ns:user_talk}}:$1|कुरा गर्ने]]) को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki [[{{ns:user}}:$1|$2]] ([[{{ns:user_talk}}:$1|कुरा गर्ने]]) my3d6xzdpolsbm76cdmxueoy0omjtgq मीडियाविकि:Skinpreview 8 3577 6798 2016-01-27T13:21:03Z Devraj poudel 1655 (पुर्वावलोकन) को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki (पुर्वावलोकन) 1ns9crzbkhevzn30kyu21htgwhwv131 मीडियाविकि:Talkpagelinktext 8 3578 6799 2016-01-27T13:29:58Z Devraj poudel 1655 कुरा गर्ने को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki कुरा गर्ने pkeo2me3fmdk92eiazfwp6rbqhl8y9j मीडियाविकि:Upload 8 3579 6800 2016-01-27T13:34:24Z Devraj poudel 1655 फाइल अपलोड को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki फाइल अपलोड gijy6mqszkftwty7ljbz5pzzt9pev5q मीडियाविकि:Preferences 8 3580 6801 2016-01-27T20:01:57Z Devraj poudel 1655 रोजाईहरू को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki रोजाईहरू b2plfat8w5hwky636swbjjtvgo15x5k मीडियाविकि:Tooltip-pt-preferences 8 3581 6802 2016-01-27T20:03:55Z Devraj poudel 1655 मेरा अभिरुचिहरू को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki मेरा अभिरुचिहरू c230c23r2gndclnitpjeywzqr6sa8j9 मीडियाविकि:Mypreferences 8 3582 6803 2016-01-27T20:06:02Z Devraj poudel 1655 मेरा अभिरुचिहरू को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki मेरा अभिरुचिहरू c230c23r2gndclnitpjeywzqr6sa8j9 मीडियाविकि:Mycontris 8 3584 6805 2016-01-27T20:12:04Z Devraj poudel 1655 मेरो योगदान को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki मेरो योगदान jqys8qbyl3vgsty4u05faqbzzopsaox मीडियाविकि:Gadget-mySandbox 8 3586 6807 2016-01-27T20:18:56Z Devraj poudel 1655 आफ्नो व्यक्तिगत उपकरणहरूमा "मेरो प्रयोगस्थल" ना... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki आफ्नो व्यक्तिगत उपकरणहरूमा "मेरो प्रयोगस्थल" नामक लिङ्क जोड्ने inur4483hjzyfu1nqtyigev971bjxng ढाँचा:My sandbox 10 3587 6808 2016-01-27T20:29:29Z Devraj poudel 1655 {{userbox |bodyclass=plainlinks |id=[[File:Kalabrien Ricadi Sandwellen 2129.jpg|40px]] |info={{#if:{{{1|}}}|User:{{{1|}}}/sandb... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{userbox |bodyclass=plainlinks |id=[[File:Kalabrien Ricadi Sandwellen 2129.jpg|40px]] |info={{#if:{{{1|}}}|[[User:{{{1|}}}/sandbox|My sandbox]]|[{{fullurl:Special:Mypage/प्रयोगस्थल|action=edit&preload=Template:User_Sandbox/preload}} मेरो प्रयोगस्थल]}} |info-a=center }}<noinclude> {{documentation}} </noinclude> ew1la1m2it13t41itg2558fbw5uvvqa मीडियाविकि:Showpreview 8 3588 6809 2016-01-27T20:39:27Z Devraj poudel 1655 पूर्वावलोकन हेर्ने को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki पूर्वावलोकन हेर्ने g8u86hb2dhkxqdzh4xkhv31sfnr0of9 मीडियाविकि:Group-ipblock-exempt 8 3590 6813 2016-01-28T15:57:24Z Devraj poudel 1655 आईपी रोक माफी को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki आईपी रोक माफी fejv28aim8ihy4mxy1qaqv7o160a7vo मीडियाविकि:Group-ipblock-exempt-member 8 3591 6814 2016-01-28T15:59:08Z Devraj poudel 1655 {{GENDER:$1|आईपी रोक माफी}} को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{GENDER:$1|आईपी रोक माफी}} 2qj1egcohjrqer8ez1r6qeu6row7aji मीडियाविकि:Deletereason-dropdown 8 3592 7300 6831 2016-02-21T01:46:45Z Devraj poudel 1655 wikitext text/x-wiki *मेट्नका सामान्य कारणहरू ** लेखकको अनुरोध ** कपिराइट उल्लंघन ** बर्बरता (Vandalism) ** आत्म कथा ** अनावश्यक वा गलत शीर्षक ** विकिपुस्तकको दुरुपयोग गरेको ** अङ्ग्रेजी वा अन्य भाषामा बनाइएको लेख वा शीर्षक ** शीर्षक मात्र भएको लेख ** सन्दर्भ बिनाको लेख ** शीर्षकको हिज्जे नमिलेको ** व्याकरणीय अशुद्धता ** यस नामको लेख पहिलेदेखि बनेको ** टुटेको अनुप्रेषण ** परिक्षणको लागि बनाइएको ** अन्य n77ccamqkyty0j0pwekhrzb5qxt5ygo मीडियाविकि:Pagetitle 8 3593 6816 2016-01-28T17:04:11Z Devraj poudel 1655 $1 - विकिपुस्तक को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki $1 - विकिपुस्तक 3kd6y2io5d3b5y9lfwbsacpez1m9lg5 मीडियाविकि:Sidebar 8 3594 7353 7072 2016-02-23T06:37:40Z Devraj poudel 1655 wikitext text/x-wiki * navigation ** mainpage|मुख्य पृष्ठ ** portal-url|portal ** currentevents-url|currentevents ** recentchanges-url|recentchanges ** randompage-url|कुनै एउटा पुस्तक ** helppage|help ** sitesupport-url|दान *SEARCH *सहायता ** Helppage|help ** w:नेपालीमा_कसरी_टाइप_गर्ने|नेपालीमा कसरी लेख्ने ** विकिपुस्तक:चौतारी|चौतारी ** विकिपुस्तक:प्रयोगस्थल|प्रयोगस्थल ** विशेष:AllPages/| वर्णानुक्रम अनुसार लेख खोज्ने ** श्रेणी:stub|अपूर्ण पृष्ठहरू 5py58ga6bymbmn9ebng8ujp191hxkfs मीडियाविकि:Randompage 8 3595 7352 6825 2016-02-23T06:35:14Z Devraj poudel 1655 wikitext text/x-wiki कुनै एउटा पुस्तक iz6qynicm7bsxxwfjwe9jrq51nfsfta मीडियाविकि:Searchbutton 8 3596 6826 2016-01-28T17:58:45Z Devraj poudel 1655 खोज्ने को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki खोज्ने g1t016qwgvtbi1habg887p3xlhg4yvi मीडियाविकि:Searcharticle 8 3597 6827 2016-01-28T18:00:53Z Devraj poudel 1655 जाने को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki जाने 36gelwihjiuhhyrh9onq9a5eqs6d822 मीडियाविकि:Vector-simplesearch-search 8 3599 6830 2016-01-28T18:13:07Z Devraj poudel 1655 खोज्ने को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki खोज्ने g1t016qwgvtbi1habg887p3xlhg4yvi मीडियाविकि:Filesource 8 3600 6832 2016-01-28T18:26:42Z Devraj poudel 1655 स्रोत को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki स्रोत i81ct2wn9o7s5id1xct8b027jhki1mp मीडियाविकि:Blockedoriginalsource 8 3601 6833 2883 2016-01-28T18:31:01Z Devraj poudel 1655 wikitext text/x-wiki '''$1''' को स्रोत तल देखाइएको छ: e8i8qwl2hwbl12jc5xcualr7vwcib0u मीडियाविकि:Anontalk 8 3602 6836 6835 2016-01-28T18:50:40Z Devraj poudel 1655 wikitext text/x-wiki यस आइपिको बारेमा कुरागर्ने 0v4rm33na6nrxkp3dwzimt9qsyw3wvp ढाँचा:मुख्य श्रेणी तथा पृष्ठहरू 10 3603 7100 7076 2016-02-13T07:22:44Z Devraj poudel 1655 wikitext text/x-wiki {|border="0" cellspacing="0" cellpadding="0" width="100%" style="margin:.6em 0;background:none;" |-valign="top" | * [[विकिपुस्तक|विकिपुस्तक के हो ?]] | *[[:Category:धर्म|धर्म]] *[[:Category:विज्ञान|विज्ञान]] *[[:Category:निबन्ध|निबन्ध]] | *[[:Category:कथा|कथा]] *[[:Category:नाटक|नाटक]] *[[:Category:व्याकरण|व्याकरण]] | *[[:Category:जीवनी|जीवनी]] *[[:Category:कविता|कविता]] *[[:Category:राजनीति|राजनीति]] | *[[:Category:संस्कृति|संस्कृति]] *[[:Category:इतिहास|इतिहास]] *[[:Category:पर्यावरण|पर्यावरण]] |} 1xgf7r4kwx7mi7tb61735v2azifi988 श्रेणी:Stub 14 3604 6849 2016-01-29T01:48:34Z Devraj poudel 1655 पृष्ठ[[श्रेणी:अपूर्ण लेख]]मा पठाइएको wikitext text/x-wiki #REDIRECT [[श्रेणी:अपूर्ण लेख]] 0wvx9236poy9flsi7zm620lakydpjge मीडियाविकि:Create-this-page 8 3606 6856 2016-01-29T06:00:48Z Devraj poudel 1655 यो पृष्ठ सृजना गर्नुहोस् को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki यो पृष्ठ सृजना गर्नुहोस् jt0jvbv9i8zuftuokpe5cjufogbt7my मीडियाविकि:Recentchangestext 8 3607 16303 16240 2019-09-29T14:46:09Z Stanglavine 4725 - obsolete ([[phab:T220447]]) - [[m:GS|global sysop]] action wikitext text/x-wiki {|style="border:1px solid #e4dec4; background:#fff; margin-bottom:5px;" width=100% cellpadding=1 |-valign="top" {|style="background:#none;" width=100% |-valign="top" |align="right"|'''लेख सूची:''' |align="left" | [[विशेष:Allpages|सम्पूर्ण पृष्ठहरू]] • [[विशेष:Newpages|नयाँ पृष्ठहरू]] • [[विशेष:Ancientpages|पुराना पृष्ठहरू]] • [[विशेष:Longpages|लामा पृष्ठहरू]] • [[विशेष:Shortpages|छोटा पृष्ठहरू]] • [[:Category:Stub|अपूर्ण पृष्ठहरू]] • [[विशेष:Lonelypages|एक्ला पृष्ठहरू]] • [[विशेष:Uncategorizedpages|अश्रेणीकृत पृष्ठहरू]] • [[विशेष:Uncategorizedcategories|अवर्गीकृत श्रेणी]] • [[:Category:मेटाउनु पर्ने पृष्ठहरू|चाँडै मेटाउनु पर्ने पृष्ठ]] ({{PAGESINCATEGORY:मेटाउनु पर्ने पृष्ठहरू}}) •[[विशेष:AbuseLog|दुरुपयोग लग]] • [[विशेष:NewFiles|नयाँ चित्रहरू]] • [{{fullurl:Special:Recentchanges|hideliu=1&hideanons=0}} IP ठेगानाका योगदानहरू] • |-valign="top" |align="right"|'''भातृयोजना:''' |align="left" |[[m:Special:Recentchanges|मेटा]] • [[w:Special:Recentchanges|विकिपीडिया]] • [[wikt:Special:Recentchanges|विक्सनरी]] • [[commons:Special:Recentchanges|कमन्स]] • |- valign="top" align=left |align="right"|'''तथ्याङ्क:''' |align="left"| [[Special:Statistics|जम्मा लेखहरू]] ({{NUMBEROFARTICLES}}) • [[Special:Statistics|जम्मा सम्पादन]] ({{NUMBEROFEDITS}}) • [[Special:ListFiles|जम्मा चित्रहरू]] ({{NUMBEROFFILES}}) • [[Special:Statistics|पञ्जीकृत प्रयोगकर्ताहरू]] ({{NUMBEROFUSERS}}) • [[Special:Statistics|सक्रिय प्रयोगकर्ताहरू]] ({{NUMBEROFACTIVEUSERS}}) • | |} [[af:Special:RecentChanges]] [[ang:Special:RecentChanges]] [[ar:Special:RecentChanges]] [[az:Special:RecentChanges]] [[be:Special:RecentChanges]] [[bg:Special:RecentChanges]] [[bn:Special:RecentChanges]] [[bs:Special:RecentChanges]] [[ca:Special:RecentChanges]] [[cs:Special:RecentChanges]] [[cv:Special:RecentChanges]] [[cy:Special:RecentChanges]] [[da:Special:RecentChanges]] [[de:Special:RecentChanges]] [[el:Special:RecentChanges]] [[en:Special:RecentChanges]] [[eo:Special:RecentChanges]] [[es:Special:RecentChanges]] [[et:Special:RecentChanges]] [[eu:Special:RecentChanges]] [[fa:Special:RecentChanges]] [[fi:Special:RecentChanges]] [[fr:Special:RecentChanges]] [[fy:Special:RecentChanges]] [[gl:Special:RecentChanges]] [[he:Special:RecentChanges]] [[hi:Special:RecentChanges]] [[hr:Special:RecentChanges]] [[hu:Special:RecentChanges]] [[hy:Special:RecentChanges]] [[ia:Special:RecentChanges]] [[id:Special:RecentChanges]] [[ie:Special:RecentChanges]] [[is:Special:RecentChanges]] [[it:Special:RecentChanges]] [[ja:Special:RecentChanges]] [[ka:Special:RecentChanges]] [[kk:Special:RecentChanges]] [[km:Special:RecentChanges]] [[ko:Special:RecentChanges]] [[ku:Special:RecentChanges]] [[ky:Special:RecentChanges]] [[la:Special:RecentChanges]] [[li:Special:RecentChanges]] [[lt:Special:RecentChanges]] [[mg:Special:RecentChanges]] [[mk:Special:RecentChanges]] [[ml:Special:RecentChanges]] [[mr:Special:RecentChanges]] [[ms:Special:RecentChanges]] [[nl:Special:RecentChanges]] [[no:Special:RecentChanges]] [[oc:Special:RecentChanges]] [[pa:Special:RecentChanges]] [[pl:Special:RecentChanges]] [[pt:Special:RecentChanges]] [[ro:Special:RecentChanges]] [[ru:Special:RecentChanges]] [[sa:Special:RecentChanges]] [[si:Special:RecentChanges]] [[sk:Special:RecentChanges]] [[sl:Special:RecentChanges]] [[sq:Special:RecentChanges]] [[sr:Special:RecentChanges]] [[su:Special:RecentChanges]] [[sv:Special:RecentChanges]] [[ta:Special:RecentChanges]] [[te:Special:RecentChanges]] [[tg:Special:RecentChanges]] [[th:Special:RecentChanges]] [[tl:Special:RecentChanges]] [[tr:Special:RecentChanges]] [[tt:Special:RecentChanges]] [[uk:Special:RecentChanges]] [[ur:Special:RecentChanges]] [[uz:Special:RecentChanges]] [[vi:Special:RecentChanges]] [[vo:Special:RecentChanges]] [[zh-min-nan:Special:RecentChanges]] [[zh:Special:RecentChanges]] k8fzj231r5qwlnar1k16ti23kt9ntqn मीडियाविकि:Pageinfo-toolboxlink 8 3608 6858 2016-01-29T10:55:34Z Devraj poudel 1655 पृष्ठको विवरण को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki पृष्ठको विवरण 7kj17hivi0petg7fd0jk16wci1n39no मीडियाविकि:Abusefilter-topnav-import 8 3610 6861 2016-01-30T11:39:42Z Devraj poudel 1655 आयात फिल्टर को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki आयात फिल्टर 5qzqp60hpay7qtux1z0shywaxxokgug मीडियाविकि:Cancel 8 3612 6863 2016-01-30T11:44:51Z Devraj poudel 1655 रद्द गर्ने को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki रद्द गर्ने nwgdcim0phydz3knvd9l6fy7npqcy2d श्रेणी:विकिपरियोजना 14 3613 6866 2016-01-30T13:23:29Z Devraj poudel 1655 विकिपुस्तकमा अहिले सम्म कुनै परियोजना छैन । को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki विकिपुस्तकमा अहिले सम्म कुनै परियोजना छैन । 25ytuzclkihhbk74lhoc3qqoyde0oo4 श्रेणी:मुख्य पृष्ठ 14 3614 6868 2016-01-30T17:06:53Z Devraj poudel 1655 '''मुख्य पृष्ठ''' को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki '''मुख्य पृष्ठ''' db4fcc0252egme9dqvadc0d2lvvken5 मीडियाविकि:Gadget-dropdown-menus.js 8 3615 17162 17161 2021-02-20T17:02:25Z Ladsgroup 1103 Maintenance: Replacing legacy global variable ([[phab:T72470]]) javascript text/javascript /********************************************************************* ** ***WARNING: GLOBAL GADGET FILE*** ** ** any changes to this file will affect many users ** ** please discuss changes on the talk page or at ** ** [[Wikipedia talk:Gadget]] before editing ** ** (consider dropping the script author a note as well...) ** ** ** ********************************************************************** ** Script: Drop-down menus ** ** Version: 4.51g ** ** Author: Haza-w ** ** Modifier & Maintainer: Bhawani Gautam ** ** ** *********************************************************************/ // "Fail gracefully" if skin not supported switch (skin) { case 'modern': case 'monobook': case 'vector': // Global variables var _cactions = { admin: mw.config.get('wgUserGroups').join().indexOf('sysop') > -1 ? true : false, areqs: [], hovms: skin == 'vector' ? 50 : 400, menus: [], mouse: null, pname: encodeURIComponent(mw.config.get('wgPageName')), timer: [], vectr: skin == 'vector' ? true : false }; // Process XMLHttpRequests function xhr(request,url,orsc) { with (request) { open('GET',url,true); onreadystatechange = orsc; send(null); } } // Find absolute position of element function findPos(eid,offset) { var obj = document.getElementById(eid), pos = [0,0]; do with (obj) { pos[0] += offsetLeft; pos[1] += offsetTop; } while (obj = obj.offsetParent); pos[0] += offset[0]; pos[1] += offset[1]; return pos; } // Create menu div element function createMenu(mid,vectorise,html) { var menu = document.createElement('div'); with (menu) { id = 'opt-' + mid; className = 'ca-menu'; style.display = 'none'; } menu.onmouseover = function () {showMenu('opt-'+mid)}; menu.onmouseout = function () {hideMenu('opt-'+mid)}; var elements = { ul: document.createElement('ul'), li: null, a: null, txt: null }; with (elements) { for (var i = 0; i < html.length; i++) if (html[i].length) { li = document.createElement('li'); li.id = html[i][0]; a = document.createElement('a'); a.href = html[i][2]; txt = document.createTextNode(html[i][1]); a.appendChild(txt); li.appendChild(a); ul.appendChild(li); } menu.appendChild(ul); } document.body.appendChild(menu); if (vectorise) createTab(mid); return 'opt-' + mid; } // Create cactions LI tab function createTab(mid) { var mtitle = mid[0].toUpperCase() + mid.substr(1); if (_cactions.vectr) { var cid = 'p-' + mid; var elements = { div: document.createElement('div'), h5: document.createElement('h5'), span: document.createElement('span'), a: document.createElement('a'), txt: null }; with (elements) { div.id = cid; div.className = 'vectorMenu extraMenu'; txt = document.createTextNode(mtitle); span.appendChild(txt); h5.appendChild(span); a.href = '#'; a.onmouseover = function () {showMenu('opt-'+mid,findPos(cid,[0,40]))}; a.onmouseout = function () {hideMenu('opt-'+mid)}; span = document.createElement('span'); txt = document.createTextNode(mtitle); span.appendChild(txt); a.appendChild(span); h5.appendChild(a); div.appendChild(h5); document.getElementById('right-navigation').insertBefore(div,document.getElementById('p-search')); } } else { var cid = 'ca-' + mid; var elements = { li: document.createElement('li'), a: document.createElement('a'), txt: document.createTextNode(mtitle) }; with (elements) { li.id = cid; a.href = '#'; a.onmouseover = function () {showMenu('opt-'+mid,findPos(cid,[-10,20]))}; a.onmouseout = function () {hideMenu('opt-'+mid)}; a.appendChild(txt); li.appendChild(a); document.getElementById('p-cactions').getElementsByTagName('div')[0].getElementsByTagName('ul')[0].appendChild(li); } } } // CSS hide elements function hideElements(elements,conditionals) { if (typeof(conditionals) == 'undefined') { for (var i = 0; i < elements.length; i++) if (document.getElementById(elements[i])) document.getElementById(elements[i]).style.display = 'none'; } else for (var i = 0; i < elements.length; i++) if (document.getElementById(elements[i])) { document.getElementById(elements[i]).style.display = 'none'; if (conditionals[i]) document.getElementById(conditionals[i]).style.display = 'none'; } } // Show/hide menu functions function showMenu(mid,pos) { with (_cactions) { mouse = mid; if (pos) for (var i = 0; i < menus.length; i++) { if (timer[menus[i]]) { clearTimeout(timer[menus[i]]); timer[menus[i]] = null; } if (mid.replace(/-[^-]+$/,'') == menus[i]) continue; document.getElementById(menus[i]).style.display = 'none'; } if (!timer[mid]) with (document.getElementById(mid).style) { display = ''; if (pos) { left = pos[0]+'px'; top = pos[1]+'px'; } } else { clearTimeout(timer[mid]); timer[mid] = null; } } } function hideMenu(mid) { with (_cactions) { if (mid == mouse.replace(/-[^-]+$/,'')) timer[mid] = null; if (timer[mid]) { timer[mid] = null; document.getElementById(mid).style.display = 'none'; if (mid == mouse && mid.search(/opt-.*-/) != -1) document.getElementById(mid.replace(/-[^-]+$/,'')).style.display = 'none'; } else timer[mid] = setTimeout('hideMenu(\''+mid+'\');',hovms); } } // Delink element function removeLink(eid) { var element = document.getElementById(eid); if (!element.getElementsByTagName('a').length) return false; var a = element.getElementsByTagName('a')[0]; element.appendChild(a.removeChild(a.firstChild)); element.removeChild(a); element.className = 'ca-disabled'; } // User options hook $(function () { switch (mw.config.get('wgNamespaceNumber')) { case 2: case 3: _cactions['uname'] = encodeURIComponent(mw.config.get('wgTitle').split('/')[0].replace(/ /g,'_')); } if (mw.config.get('wgCanonicalSpecialPageName') == 'Contributions') for (var i = 0, hl; hl = document.getElementById('contentSub').getElementsByTagName('a')[i]; i++) { if (hl.href.indexOf('user=') > -1) { _cactions['uname'] = hl.href.split('user=')[1].split('&amp;')[0]; break; } } if (_cactions.uname) { with (_cactions) { menus[menus.length] = createMenu('प्रयोगकर्ता',true,Array( ['c-u-logs', 'प्रयोगकर्ता लग>', '#'] , ['c-u-rfx', 'RfX सितको लिङ्क>', '#'] , ['c-u-blocks', 'रोकावट लग >', '#'] , ['c-u-contribs', 'योगदान', mw.config.get('wgScript')+'?title=Special:Contributions/'+uname+'&action=view'] , ['c-u-editcount', 'सम्पादन तथ्यांक', 'http://toolserver.org/~soxred93/count/index.php?lang=en&wiki=wikipedia&name='+uname.replace(/_/g,'+')] , ['c-u-editsum', 'सम्पादन सारांश', 'http://toolserver.org/~soxred93/editsummary/index.php?lang=en&wiki=wikipedia&name='+uname.replace(/_/g,'+')] , ['c-u-wcuser', 'सम्पादन विश्लेषण', 'http://en.wikichecker.com/user/?l=all&t='+uname] , ['c-u-sul', 'वैश्विक खाताहरु', 'http://toolserver.org/~vvv/sulutil.php?user='+uname] , ['c-u-subpages', 'उपपृष्ठ', mw.config.get('wgScript')+'?title=Special:PrefixIndex/User:'+uname+'/&action=view'] , ['c-u-email', 'प्रयोगकर्तालाई ईमेल पठाउने', mw.config.get('wgScript')+'?title=Special:EmailUser/'+uname+'&action=view'] , ['c-u-groups', 'प्रयोगकर्ता समूह', mw.config.get('wgScript')+'?title=Special:ListUsers&action=view&limit=1&username='+uname] , ['c-u-rightslog', 'प्रयोगकर्ता अधिकार लग', mw.config.get('wgScript')+'?title=Special:Log&action=view&type=rights&page=User:'+uname] )); menus[menus.length] = createMenu('प्रयोगकर्ता-लगहरु',false,Array( ['c-ul-logs', 'सबै सार्वजनिक चिट्ठाहरु', mw.config.get('wgScript')+'?title=Special:Log&action=view&user='+uname] , ['c-ul-blocks', 'ब्लक सूची', mw.config.get('wgScript')+'?title=Special:Log&action=view&type=block&user='+uname] , ['c-ul-deletes', 'हटाउने सूची', mw.config.get('wgScript')+'?title=Special:Log&action=view&type=delete&user='+uname] , ['c-ul-moves', 'स्थानान्तरण सूची', mw.config.get('wgScript')+'?title=Special:Log&action=view&type=move&user='+uname] , ['c-ul-patrols', 'अवलोकन सूची', mw.config.get('wgScript')+'?title=Special:Log&action=view&type=patrol&user='+uname] , ['c-ul-protects', 'सुरक्षा सूची', mw.config.get('wgScript')+'?title=Special:Log&action=view&type=protect&user='+uname] , ['c-ul-uploads', 'अपलोड्स', mw.config.get('wgScript')+'?title=Special:Log&action=view&type=upload&user='+uname] , ['c-ul-rights', 'प्रयोगकर्ता अधिकार', mw.config.get('wgScript')+'?title=Special:Log&action=view&type=rights&user='+uname] )); menus[menus.length] = createMenu('प्रयोगकर्ता-rfx',false,Array( ['c-ux-rfa', 'RfAs', mw.config.get('wgScript')+'?title=Special:PrefixIndex/Wikipedia:Requests_for_adminship/'+uname+'&action=view'] , ['c-ux-rfb', 'RfBs', mw.config.get('wgScript')+'?title=Special:PrefixIndex/Wikipedia:Requests_for_bureaucratship/'+uname+'&action=view'] , ['c-ux-rfar', 'RfAr', mw.config.get('wgScript')+'?title=Wikipedia:Requests_for_arbitration/'+uname+'&action=view'] , ['c-ux-rfc', 'RfC', mw.config.get('wgScript')+'?title=Wikipedia:Requests_for_comment/'+uname+'&action=view'] , ['c-ux-rfcu', 'RfCU', mw.config.get('wgScript')+'?title=Wikipedia:Requests_for_checkuser/Case/'+uname+'&action=view'] , ['c-ux-spi', 'SPI', mw.config.get('wgScript')+'?title=Wikipedia:Sockpuppet_investigations/'+uname+'&action=view'] )); menus[menus.length] = createMenu('प्रयोगकर्ता-रोक',false,Array( admin? ['c-ub-block', 'प्रयोगकर्तालाई रोक्ने', mw.config.get('wgScript')+'?title=Special:BlockIP/'+uname+'&action=view'] :[] , admin? ['c-ub-unblock', 'प्रयोगकर्ता रोक रद्द गर्ने', mw.config.get('wgScript')+'?title=Special:IPBlockList&action=unblock&ip='+uname] :[] , ['c-ub-ipblock', 'ब्लक सूची हेर्ने', mw.config.get('wgScript')+'?title=Special:IPBlockList&action=view&ip='+uname] , ['c-ub-blocklog', 'ब्लक लग', mw.config.get('wgScript')+'?title=Special:Log&action=view&type=block&page=User:'+uname] )); if (sajax_init_object() && true) { if (uname.search(/(?:\d{1,3}\.){3}\d{1,3}/) == 0) { areqs['ip'] = new sajax_init_object(); xhr(areqs['ip'],wgScriptPath+'/api.php?format=json&action=query&list=blocks&bkusers='+uname+'&bkprop=id&xhr='+Math.random(),function () { with (areqs['ip']) if (readyState == 4 && status == 200) { var api = eval('('+responseText+')'); if (api.query.blocks.length) { hideElements(['c-ub-block']); document.getElementById('c-ub-ipblock').getElementsByTagName('a')[0].style.color = '#EE1111'; } else { hideElements(['c-ub-unblock']); removeLink('c-ub-ipblock'); } } } ); } else { areqs['user'] = new sajax_init_object(); xhr(areqs['user'],wgScriptPath+'/api.php?format=json&action=query&list=users&ususers='+uname+'&usprop=blockinfo|groups&xhr='+Math.random(),function () { with (areqs['user']) if (readyState == 4 && status == 200) { var api = eval('('+responseText+')'); with (api.query.users[0]) { if (typeof(missing) != 'undefined') hideElements(['ca-user']); else { if (typeof(blockedby) != 'undefined') { hideElements(['c-ub-block']); document.getElementById('c-ub-ipblock').getElementsByTagName('a')[0].style.color = '#EE1111'; } else { hideElements(['c-ub-unblock']); removeLink('c-ub-ipblock'); } if (typeof(groups) == 'undefined' || groups.join().indexOf('sysop') == -1) hideElements(['c-ul-blocks','c-ul-deletes','c-ul-protects','c-ul-rights']); } } } } ); areqs['rfa'] = new sajax_init_object(); xhr(areqs['rfa'],wgScriptPath+'/api.php?format=json&action=query&list=allpages&apprefix=Requests_for_adminship%2F'+uname+'&apnamespace=4&aplimit=1&xhr='+Math.random(),function () { with (areqs['rfa']) if (readyState == 4 && status == 200) { var api = eval('('+responseText+')'); if (!api.query.allpages.length) removeLink('c-ux-rfa'); } } ); areqs['rfb'] = new sajax_init_object(); xhr(areqs['rfb'],wgScriptPath+'/api.php?format=json&action=query&list=allpages&apprefix=Requests_for_bureaucratship%2F'+uname+'&apnamespace=4&aplimit=1&xhr='+Math.random(),function () { with (areqs['rfb']) if (readyState == 4 && status == 200) { var api = eval('('+responseText+')'); if (!api.query.allpages.length) removeLink('c-ux-rfb'); } } ); areqs['uspace'] = new sajax_init_object(); xhr(areqs['uspace'],wgScriptPath+'/api.php?format=json&action=query&list=allpages&apprefix='+uname+'%2F&apnamespace=2&aplimit=1&xhr='+Math.random(),function () { with (areqs['uspace']) if (readyState == 4 && status == 200) { var api = eval('('+responseText+')'); if (!api.query.allpages.length) removeLink('c-u-subpages'); } } ); } areqs['rfx'] = new sajax_init_object(); xhr(areqs['rfx'],wgScriptPath+'/api.php?format=json&action=query&titles=Wikipedia:Requests_for_arbitration/'+uname+'|Wikipedia:Requests_for_comment/'+uname+'|Wikipedia:Requests_for_checkuser/Case/'+uname+'|Wikipedia:Sockpuppet_investigations/'+uname+'&letype=block&letitle=User:'+uname+'&prop=info&xhr='+Math.random(),function () { with (areqs['rfx']) if (readyState == 4 && status == 200) { var api = eval('('+responseText+')'); for (i in api.query.pages) switch (api.query.pages[i].title.split('/')[0]) { case 'Wikipedia:Requests for arbitration': if (typeof(api.query.pages[i].missing) != 'undefined') removeLink('c-ux-rfar'); break; case 'Wikipedia:Requests for comment': if (typeof(api.query.pages[i].missing) != 'undefined') removeLink('c-ux-rfc'); break; case 'Wikipedia:Requests for checkuser': if (typeof(api.query.pages[i].missing) != 'undefined') removeLink('c-ux-rfcu'); break; case 'Wikipedia:Sockpuppet investigations': if (typeof(api.query.pages[i].missing) != 'undefined') removeLink('c-ux-spi'); break; } } } ); areqs['ublocks'] = new sajax_init_object(); xhr(areqs['ublocks'],wgScriptPath+'/api.php?format=json&action=query&list=logevents&letype=block&letitle=User:'+uname+'&lelimit=1&xhr='+Math.random(),function () { with (areqs['ublocks']) if (readyState == 4 && status == 200) { var api = eval('('+responseText+')'); if (!api.query.logevents.length) removeLink('c-ub-blocklog'); } } ); } else hideElements(['c-ub-ipblock','c-ul-blocks','c-ul-deletes','c-ul-protects','c-ul-rights']); } hideElements(['t-contributions','t-log','t-emailuser']); document.getElementById('c-u-logs').onmouseover = function () {showMenu('opt-user-logs',findPos('c-u-logs',[40,0]))}; document.getElementById('c-u-logs').onmouseout = function () {hideMenu('opt-user-logs')}; document.getElementById('c-u-logs').style.fontWeight = 'bold'; document.getElementById('c-u-rfx').onmouseover = function () {showMenu('opt-user-rfx',findPos('c-u-rfx',[40,0]))}; document.getElementById('c-u-rfx').onmouseout = function () {hideMenu('opt-user-rfx')}; document.getElementById('c-u-rfx').style.fontWeight = 'bold'; document.getElementById('opt-user-rfx').style.width = '50px'; document.getElementById('c-u-blocks').onmouseover = function () {showMenu('opt-user-blocks',findPos('c-u-blocks',[40,0]))}; document.getElementById('c-u-blocks').onmouseout = function () {hideMenu('opt-user-blocks')}; document.getElementById('c-u-blocks').style.fontWeight = 'bold'; if (_cactions.uname.search(/(?:\d{1,3}\.){3}\d{1,3}/) == 0) hideElements(['c-u-logs','c-ux-rfa','c-ux-rfb','c-u-editcount','c-u-editsum','c-u-wcuser','c-u-subpages','c-u-email','c-u-groups','c-u-rightslog']); } } ); // Page options hook $(function () { if (!mw.config.get('wgCanonicalSpecialPageName')) { with (_cactions) { menus[menus.length] = createMenu('पृष्ठ ',true,Array( ['c-p-logs', 'पृष्ठ लग >', '#'], wgArticleId? ['c-p-history', 'इतिहास', mw.config.get('wgScript')+'?title='+pname+'&action=history'] :[] , wgArticleId? ['c-p-move', 'स्थानान्तरण गर्ने', mw.config.get('wgScript')+'?title=Special:Movepage/'+pname+'&action=view'] :[] , !vectr? ['c-p-watch', 'अवलोकन सूचीमा हाल्ने', mw.config.get('wgScript')+'?title='+pname+'&action=watch'] :[] , !vectr? ['c-p-unwatch', 'अवलोकन सूचीबाट हटाउने', mw.config.get('wgScript')+'?title='+pname+'&action=unwatch'] :[] , admin? ['c-p-protect', 'सुरक्षित गर्ने', mw.config.get('wgScript')+'?title='+pname+'&action=protect'] :[] , admin? ['c-p-unprotect', 'सुरक्षा खारेज गर्ने', mw.config.get('wgScript')+'?title='+pname+'&action=unprotect'] :[] , admin? ['c-p-delete', 'पृष्ठ हटाउने', mw.config.get('wgScript')+'?title='+pname+'&action=delete'] :[] , admin? ['c-p-undelete', 'पुनर्स्थापित गर्ने', mw.config.get('wgScript')+'?title=Special:Undelete/'+pname+'&action=view'] :[] , wgArticleId? ['c-p-diff', 'भर्खरको अन्तर', mw.config.get('wgScript')+'?title='+pname+'&action=view&diff='+wgCurRevisionId] :[] , wgArticleId? ['c-p-editzero', 'प्रयोगकर्ता पृष्ठ सम्पादन', mw.config.get('wgScript')+'?title='+pname+'&action=edit&section=0'] :[] , wgArticleId? ['c-p-wcpage', 'पृष्ठ विश्लेषण', 'http://en.wikichecker.com/article/?a='+pname] :[] , ['c-p-purge', 'क्याश खाली गर्ने', mw.config.get('wgScript')+'?title='+pname+'&action=purge'] )); menus[menus.length] = createMenu('पृष्ठ-लगहरु',false,Array( ['c-pl-logs', 'सबै पृष्ठ लग', mw.config.get('wgScript')+'?title=Special:Log&action=view&page='+pname] , ['c-pl-deletes', 'हटाउने सूची', mw.config.get('wgScript')+'?title=Special:Log&type=delete&page='+pname] , ['c-pl-moves', 'स्थानान्तरण सूची', mw.config.get('wgScript')+'?title=Special:Log&action=view&type=move&page='+pname] , wgArticleId? ['c-pl-patrols', 'अवलोकनमा राखिएका पृष्ठ', mw.config.get('wgScript')+'?title=Special:Log&action=view&type=patrol&page='+pname] :[] , ['c-pl-protects', 'सुरक्षित गरिएका पृष्ठ', mw.config.get('wgScript')+'?title=Special:Log&action=view&type=protect&page='+pname] , mw.config.get('wgNamespaceNumber') == 6? ['c-pl-uploads', 'अपलोड लग', mw.config.get('wgScript')+'?title=Special:Log&action=view&type=upload&page='+pname] :[] )); } hideElements(['ca-protect','ca-unprotect','ca-delete','ca-undelete','ca-history','ca-move'],['c-p-unprotect','c-p-protect','c-p-undelete','p-c-delete']); if (!_cactions.vectr) hideElements(['ca-watch','ca-unwatch'],['c-p-unwatch','c-p-watch']); document.getElementById('c-p-logs').onmouseover = function () {showMenu('opt-page-logs',findPos('c-p-logs',[40,0]))}; document.getElementById('c-p-logs').onmouseout = function () {hideMenu('opt-page-logs')}; document.getElementById('c-p-logs').style.fontWeight = 'bold'; } } ); } favov0b6zqtiy1me563o7hc0divoyfw ढाँचा:अक्षरबाट खोज्ने 10 3616 7036 6876 2016-02-11T13:10:38Z Devraj poudel 1655 wikitext text/x-wiki '''खोज्नुहोस्''' {|align=center cellspacing=0 cellpadding=0 style="border:2px solid #e1eaee; border-collapse:separate;font-size:120%" |- |style="background:#F1FAFF; line-height:120%; border:1px solid #C6E4F2; border-left:0; border-top:0; padding:0px 5px 0px 5px;"|[[Special:Allpages/०|०-९]] |style="background:#EAF6FD; line-height:120%; border:1px solid #C6E4F2; border:1px solid #C6E4F2; border-left:0; border-top:0; padding:0px 5px 0px 5px;"|[[Special:Allpages/अ|अ]] |style="background:#F1FAFF; line-height:120%; border:1px solid #C6E4F2;border:1px solid #C6E4F2; border-left:0; border-top:0; padding:0px 5px 0px 5px;"|[[Special:Allpages/आ|आ]] |style="background:#EAF6FD; line-height:120%; border:1px solid #C6E4F2; border:1px solid #C6E4F2; border-left:0; border-top:0; padding:0px 5px 0px 5px;"|[[Special:Allpages/इ|इ]] |style="background:#F1FAFF; line-height:120%; border:1px solid #C6E4F2;border:1px solid #C6E4F2; border-left:0; border-top:0; padding:0px 5px 0px 5px;"|[[Special:Allpages/ई|ई]] |style="background:#EAF6FD; line-height:120%; border:1px solid #C6E4F2; border:1px solid #C6E4F2; border-left:0; border-top:0; padding:0px 5px 0px 5px;"|[[Special:Allpages/उ|उ]] |style="background:#F1FAFF; line-height:120%; border:1px solid #C6E4F2;border:1px solid #C6E4F2; border-left:0; border-top:0; padding:0px 5px 0px 5px;"|[[Special:Allpages/ऊ|ऊ]] |style="background:#EAF6FD; line-height:120%; border:1px solid #C6E4F2; border:1px solid #C6E4F2; border-left:0; border-top:0; padding:0px 5px 0px 5px;"|[[Special:Allpages/ए|ए]] |style="background:#F1FAFF; line-height:120%; border:1px solid #C6E4F2;border:1px solid #C6E4F2; border-left:0; border-top:0; padding:0px 5px 0px 5px;"|[[Special:Allpages/ऐ|ऐ]] |style="background:#EAF6FD; line-height:120%; border:1px solid #C6E4F2; border:1px solid #C6E4F2; border-left:0; border-top:0; padding:0px 5px 0px 5px;"|[[Special:Allpages/ओ|ओ]] |style="background:#F1FAFF; line-height:120%; border:1px solid #C6E4F2;border:1px solid #C6E4F2; border-left:0; border-top:0; padding:0px 5px 0px 5px;"|[[Special:Allpages/औ|औ]] |style="background:#EAF6FD; line-height:120%; border:1px solid #C6E4F2; border:1px solid #C6E4F2; border-left:0; border-top:0; padding:0px 5px 0px 5px;"|[[Special:Allpages/अं|अं]] |style="background:#F1FAFF; line-height:120%; border:1px solid #C6E4F2;border:1px solid #C6E4F2; border-left:0; border-top:0; padding:0px 5px 0px 5px;"|[[Special:Allpages/क|क]] |style="background:#EAF6FD; line-height:120%; border:1px solid #C6E4F2; border:1px solid #C6E4F2; border-left:0; border-top:0; padding:0px 5px 0px 5px;"|[[Special:Allpages/ख|ख]] |style="background:#F1FAFF; line-height:120%; border:1px solid #C6E4F2;border:1px solid #C6E4F2; border-left:0; border-top:0; padding:0px 5px 0px 5px;"|[[Special:Allpages/ग|ग]] |style="background:#EAF6FD; line-height:120%; border:1px solid #C6E4F2; border:1px solid #C6E4F2; border-left:0; border-top:0; padding:0px 5px 0px 5px;"|[[Special:Allpages/घ|घ]] |style="background:#F1FAFF; line-height:120%; border:1px solid #C6E4F2;border:1px solid #C6E4F2; border-left:0; border-top:0; padding:0px 5px 0px 5px;"|[[Special:Allpages/ङ|ङ]] |style="background:#EAF6FD; line-height:120%; border:1px solid #C6E4F2; border:1px solid #C6E4F2; border-left:0; border-top:0; padding:0px 5px 0px 5px;"|[[Special:Allpages/च|च]] |style="background:#F1FAFF; line-height:120%; border:1px solid #C6E4F2;border:1px solid #C6E4F2; border-left:0; border-top:0; padding:0px 5px 0px 5px;"|[[Special:Allpages/छ|छ]] |style="background:#EAF6FD; line-height:120%; border:1px solid #C6E4F2; border:1px solid #C6E4F2; border-left:0; border-top:0; padding:0px 5px 0px 5px;"|[[Special:Allpages/ज|ज]] |style="background:#F1FAFF; line-height:120%; border:1px solid #C6E4F2;border:1px solid #C6E4F2; border-left:0; border-top:0; padding:0px 5px 0px 5px;"|[[Special:Allpages/झ|झ]] |style="background:#EAF6FD; line-height:120%; border:1px solid #C6E4F2; border:1px solid #C6E4F2; border-left:0; border-top:0; padding:0px 5px 0px 5px;"|[[Special:Allpages/ञ|ञ]] |style="background:#F1FAFF; line-height:120%; border:1px solid #C6E4F2;border:1px solid #C6E4F2; border-left:0; border-top:0; padding:0px 5px 0px 5px;"|[[Special:Allpages/ट|ट]] |style="background:#EAF6FD; line-height:120%; border:1px solid #C6E4F2; border:1px solid #C6E4F2; border-left:0; border-top:0; padding:0px 5px 0px 5px;"|[[Special:Allpages/ठ|ठ]] |style="background:#F1FAFF; line-height:120%; border:1px solid #C6E4F2;border:1px solid #C6E4F2; border-left:0; border-top:0; padding:0px 5px 0px 5px;"|[[Special:Allpages/ड|ड]] |style="background:#EAF6FD; line-height:120%; border:1px solid #C6E4F2; border:1px solid #C6E4F2; border-left:0; border-top:0; padding:0px 5px 0px 5px;"|[[Special:Allpages/ढ|ढ]] |style="background:#F1FAFF; line-height:120%; border:1px solid #C6E4F2; border-left:0; border-top:0; border-right:0; padding:0px 5px 0px 5px;"|[[Special:Allpages/ण|ण]] |- |style="background:#EAF6FD; line-height:120%; border:1px solid #C6E4F2; border-left:0; border-top:0; border-bottom:0; padding:0px 5px 0px 5px;"|[[Template:परिमार्जित परिवाहक|परिमार्जित]] |style="background:#F1FAFF; line-height:120%; border:1px solid #C6E4F2; border:1px solid #C6E4F2; border-left:0; border-top:0; border-bottom:0; padding:0px 5px 0px 5px;"|[[Special:Allpages/त|त]] |style="background:#EAF6FD; line-height:120%; border:1px solid #C6E4F2;border:1px solid #C6E4F2; border-left:0; border-top:0; border-bottom:0; padding:0px 5px 0px 5px;"|[[Special:Allpages/थ|थ]] |style="background:#F1FAFF; line-height:120%; border:1px solid #C6E4F2; border:1px solid #C6E4F2; border-left:0; border-top:0; border-bottom:0; padding:0px 5px 0px 5px;"|[[Special:Allpages/द|द]] |style="background:#EAF6FD; line-height:120%; border:1px solid #C6E4F2;border:1px solid #C6E4F2; border-left:0; border-top:0; border-bottom:0; padding:0px 5px 0px 5px;"|[[Special:Allpages/ध|ध]] |style="background:#F1FAFF; line-height:120%; border:1px solid #C6E4F2; border:1px solid #C6E4F2; border-left:0; border-top:0; border-bottom:0; padding:0px 5px 0px 5px;"|[[Special:Allpages/न|न]] |style="background:#EAF6FD; line-height:120%; border:1px solid #C6E4F2;border:1px solid #C6E4F2; border-left:0; border-top:0; border-bottom:0; padding:0px 5px 0px 5px;"|[[Special:Allpages/प|प]] |style="background:#F1FAFF; line-height:120%; border:1px solid #C6E4F2; border:1px solid #C6E4F2; border-left:0; border-top:0; border-bottom:0; padding:0px 5px 0px 5px;"|[[Special:Allpages/फ|फ]] |style="background:#EAF6FD; line-height:120%; border:1px solid #C6E4F2;border:1px solid #C6E4F2; border-left:0; border-top:0; border-bottom:0; padding:0px 5px 0px 5px;"|[[Special:Allpages/ब|ब]] |style="background:#F1FAFF; line-height:120%; border:1px solid #C6E4F2; border:1px solid #C6E4F2; border-left:0; border-top:0; border-bottom:0; padding:0px 5px 0px 5px;"|[[Special:Allpages/भ|भ]] |style="background:#EAF6FD; line-height:120%; border:1px solid #C6E4F2;border:1px solid #C6E4F2; border-left:0; border-top:0; border-bottom:0; padding:0px 5px 0px 5px;"|[[Special:Allpages/म|म]] |style="background:#F1FAFF; line-height:120%; border:1px solid #C6E4F2; border:1px solid #C6E4F2; border-left:0; border-top:0; border-bottom:0; padding:0px 5px 0px 5px;"|[[Special:Allpages/य|य]] |style="background:#EAF6FD; line-height:120%; border:1px solid #C6E4F2;border:1px solid #C6E4F2; border-left:0; border-top:0; border-bottom:0; padding:0px 5px 0px 5px;"|[[Special:Allpages/र|र]] |style="background:#F1FAFF; line-height:120%; border:1px solid #C6E4F2; border:1px solid #C6E4F2; border-left:0; border-top:0; border-bottom:0; padding:0px 5px 0px 5px;"|[[Special:Allpages/ल|ल]] |style="background:#EAF6FD; line-height:120%; border:1px solid #C6E4F2;border:1px solid #C6E4F2; border-left:0; border-top:0; border-bottom:0; padding:0px 5px 0px 5px;"|[[Special:Allpages/व|व]] |style="background:#F1FAFF; line-height:120%; border:1px solid #C6E4F2; border:1px solid #C6E4F2; border-left:0; border-top:0; border-bottom:0; padding:0px 5px 0px 5px;"|[[Special:Allpages/श|श]] |style="background:#EAF6FD; line-height:120%; border:1px solid #C6E4F2;border:1px solid #C6E4F2; border-left:0; border-top:0; border-bottom:0; padding:0px 5px 0px 5px;"|[[Special:Allpages/ष|ष]] |style="background:#F1FAFF; line-height:120%; border:1px solid #C6E4F2; border:1px solid #C6E4F2; border-left:0; border-top:0; border-bottom:0; padding:0px 5px 0px 5px;"|[[Special:Allpages/स|स]] |style="background:#EAF6FD; line-height:120%; border:1px solid #C6E4F2;border:1px solid #C6E4F2; border-left:0; border-top:0; border-bottom:0; padding:0px 5px 0px 5px;"|[[Special:Allpages/ह|ह]] |style="background:#F1FAFF; line-height:120%; border:1px solid #C6E4F2; border:1px solid #C6E4F2; border-left:0; border-top:0; border-bottom:0; padding:0px 5px 0px 5px;"|[[Special:Allpages/क्ष|क्ष]] |style="background:#EAF6FD; line-height:120%; border:1px solid #C6E4F2;border:1px solid #C6E4F2; border-left:0; border-top:0; border-bottom:0; padding:0px 5px 0px 5px;"|[[Special:Allpages/त्र|त्र]] |style="background:#F1FAFF; line-height:120%; border:1px solid #C6E4F2; border:1px solid #C6E4F2; border-left:0; border-top:0; border-bottom:0; padding:0px 5px 0px 5px;"|[[Special:Allpages/ज्ञ|ज्ञ]] |style="background:#EAF6FD; line-height:120%; border:1px solid #C6E4F2;border:1px solid #C6E4F2; border-left:0; border-top:0; border-bottom:0; padding:0px 5px 0px 5px;"|[[Special:Allpages/ऋ|ऋ]] |style="background:#F1FAFF; line-height:120%; border:1px solid #C6E4F2; border:1px solid #C6E4F2; border-left:0; border-top:0; border-bottom:0; padding:0px 5px 0px 5px;"|[[Special:Allpages/ॠ়|ॠ]] |style="background:#EAF6FD; line-height:120%; border:1px solid #C6E4F2;border:1px solid #C6E4F2; border-left:0; border-top:0; border-bottom:0; padding:0px 5px 0px 5px;"|[[Special:Allpages/ॐ|ॐ]] |style="background:#F1FAFF; line-height:120%; border:1px solid #C6E4F2; border:1px solid #C6E4F2; border-left:0; border-top:0; border-bottom:0; padding:0px 5px 0px 5px;"|[[Special:Allpages/श्र|श्र]] |style="background:#EAF6FD; line-height:120%; border:1px solid #C6E4F2;border:1px solid #C6E4F2; border-left:0; border-top:0; border-bottom:0; padding:0px 5px 0px 5px;"|[[Special:Allpages/अः|अः]] |} <!-- * <span style="font-size:120%"> [[Special:Allpages/Category:!|!]] [[Special:Allpages/Category:०|०-९]] [[Special:Allpages/Category:अ|अ]] [[Special:Allpages/Category:आ|आ]] [[Special:Allpages/Category:इ|इ]] [[Special:Allpages/Category:ई|ई]] [[Special:Allpages/Category:उ|उ]] [[Special:Allpages/Category:ऊ|ऊ]] [[Special:Allpages/Category:ए|ए]] [[Special:Allpages/Category:ऐ|ऐ]] [[Special:Allpages/Category:ओ|ओ]] [[Special:Allpages/Category:औ|औ]] [[Special:Allpages/Category:अं|अं]] [[Special:Allpages/Category:अः|अः]] [[Special:Allpages/Category:क|क]] [[Special:Allpages/Category:ख|ख]] [[Special:Allpages/Category:ग|ग]] [[Special:Allpages/Category:घ|घ]] [[Special:Allpages/Category:ङ|ङ]] [[Special:Allpages/Category:च|च]] [[Special:Allpages/Category:छ|छ]] [[Special:Allpages/Category:ज|ज]] [[Special:Allpages/Category:झ|झ]] [[Special:Allpages/Category:ञ|ञ]] [[Special:Allpages/Category:ट|ट]] [[Special:Allpages/Category:ठ|ठ]] [[Special:Allpages/Category:ड|ड]] [[Special:Allpages/Category:ढ|ढ]] [[Special:Allpages/Category:ण|ण]] [[Special:Allpages/Category:त|त]] [[Special:Allpages/Category:थ|थ]] [[Special:Allpages/Category:द|द]] [[Special:Allpages/Category:ध|ध]] [[Special:Allpages/Category:न|न]] [[Special:Allpages/Category:प|प]] [[Special:Allpages/Category:फ|फ]] [[Special:Allpages/Category:ब|ब]] [[Special:Allpages/Category:भ|भ]][[Special:Allpages/Category:म|म]] [[Special:Allpages/Category:य|य]] [[Special:Allpages/Category:र|र]] [[Special:Allpages/Category:ल|ल]] [[Special:Allpages/Category:व|व]] [[Special:Allpages/Category:श|श]] [[Special:Allpages/Category:ष|ष]] [[Special:Allpages/Category:ह|ह]] [[Special:Allpages/Category:क्ष|क्ष]] [[Special:Allpages/Category:त्र|त्र]] [[Special:Allpages/Category:ज्ञ|ज्ञ]] [[Special:Allpages/Category:ऋ|ऋ]] [[Special:Allpages/Category:ॠ|ॠ]] [[Special:Allpages/Category:ॐ|ॐ]] [[Special:Allpages/Category:श्र|श्र]]</span> --> a9qennspbqdgu5ejkmzzatzrojl7uyq ढाँचा:User 10 3617 12193 6884 2016-03-29T06:05:47Z Devraj poudel 1655 [[:w:ढाँचा:User]] बाट ३ संशोधन(हरू) wikitext text/x-wiki <includeonly>{{safesubst:#invoke:user|main}}</includeonly><noinclude> <!-- -- Use the automatic documentation from [[Template:User-multi/template]]. -- Some parameters must be blank, but not absent, to work correctly. -- -->{{User-multi/template | User = | Project = | Lang = | separator = | 1 = t | 2 = c | demo = | span = no | doc = yes }} <!-- Categories go on the /doc subpage, and interwikis go on Wikidata. --> </noinclude> g1iphi7z826sr9ar0omd8w1lx0sm6yy मोड्युल:User 828 3618 6886 2016-02-01T05:50:53Z Devraj poudel 1655 --[=[ -- This module implements {{user}}. {{user}} is a high-use template, sometimes -- with thousands of transclusions on a page... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो Scribunto text/plain --[=[ -- This module implements {{user}}. {{user}} is a high-use template, sometimes -- with thousands of transclusions on a page. This module optimises the -- template's performance by reducing the number of parameters called from -- wikitext, while still allowing all the features provided by -- [[Module:UserLinks]]. It is about twice as fast as the version of {{user}} -- that called the {{user-multi}} template from wikitext. --]=] local mUserLinks = require('Module:UserLinks') local mShared = require('Module:UserLinks/shared') local yesno = require('Module:Yesno') local p = {} local function validateArg(arg) -- Validates one argument. Whitespace is stripped, and blank arguments -- are treated as nil. if not arg then return nil end arg = arg:match('^%s*(.-)%s*$') if arg ~= '' then return arg else return nil end end function p.main(frame) -- Grab the user, project and lang args from wikitext. local argKeys = { user = { 1, 'User', 'user' }, project = { 2, 'Project', 'project' }, lang = { 3, 'Lang', 'lang' } } local origArgs = frame:getParent().args local args = {} for argKey, t in pairs(argKeys) do for i, origArgKey in ipairs(t) do local value = origArgs[origArgKey] value = validateArg(value) if value then args[argKey] = value -- If we have found a value, break the loop. For the average -- invocation this saves two argument lookups. break end end end -- Generate options. Some of these need wikitext args also. local options = { span = false, separator = validateArg(origArgs.separator) or 'dot', isDemo = yesno(validateArg(origArgs.demo)) } -- Input the codes directly. This saves two argument lookups for each -- invocation. local codes = {'t', 'c'} -- Plug the data into [[Module:UserLinks]]. local snippets = mUserLinks.getSnippets(args) local links = mUserLinks.getLinks(snippets) local success, result = pcall(mUserLinks.export, codes, links, options) if success then return result else return mShared.makeWikitextError(result, options.isDemo) end end return p tj1l9rxbmjibxp392xv31zrrotkybg3 ढाँचा:User-multi/template 10 3619 6887 2016-02-01T05:54:16Z Devraj poudel 1655 <span id="Example">[[User:Example|Example]]&nbsp;{{#if:{{{sup|}}} |<sup> }}{{toolbar |style={{#if:{{{small|}}}|font-size: 90%}}... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <span id="Example">[[User:Example|Example]]&nbsp;{{#if:{{{sup|}}} |<sup> }}{{toolbar |style={{#if:{{{small|}}}|font-size: 90%}} |separator={{{separator|dot}}} |1={{user-multi/{{{1|}}}|user=Example}} |2={{user-multi/{{{2|}}}|user=Example}} |3={{user-multi/{{{3|}}}|user=Example}} |4={{user-multi/{{{4|}}}|user=Example}} |5={{user-multi/{{{5|}}}|user=Example}} |6={{user-multi/{{{6|}}}|user=Example}} |7={{user-multi/{{{7|}}}|user=Example}} |8={{user-multi/{{{8|}}}|user=Example}} |9={{user-multi/{{{9|}}}|user=Example}} |10={{user-multi/{{{10|}}}|user=Example}} }}{{#if:{{{sup|}}} |</sup> }}</span>{{ombox |text=This is the <nowiki>{{</nowiki>{{BASEPAGENAME}}<nowiki>}}</nowiki> user link template. It uses the [[Template:User-multi]] super template.{{User-multi/template/check |code={{{1|}}} }}{{User-multi/template/check |code={{{2|}}} }}{{User-multi/template/check |code={{{3|}}} }}{{User-multi/template/check |code={{{4|}}} }}{{User-multi/template/check |code={{{5|}}} }}{{User-multi/template/check |code={{{6|}}} }}{{User-multi/template/check |code={{{7|}}} }}{{User-multi/template/check |code={{{8|}}} }}{{User-multi/template/check |code={{{9|}}} }}{{User-multi/template/check |code={{{10|}}} }} }}{{#ifeq:{{{doc<noinclude>|yes</noinclude>}}}|yes |{{documentation |content= This is a user link template for use internally on Wikipedia. === Usage === The username can be defined via a named or an unnamed parameter, i.e. * <code><nowiki>{{</nowiki>{{BASEPAGENAME}}<nowiki>|User=USERNAME}}</nowiki></code> or * <code><nowiki>{{</nowiki>{{BASEPAGENAME}}<nowiki>|USERNAME}}</nowiki></code> === Examples === * <code><nowiki>{{</nowiki>{{BASEPAGENAME}}<nowiki>|Jimbo Wales}}</nowiki></code> → {{ {{BASEPAGENAME}}|User=Jimbo Wales}} In cases of usernames which contain = sign, the former syntax should be used, e.g. * <code><nowiki>{{</nowiki>{{BASEPAGENAME}}<nowiki>|User=Billbailey=legend}}</nowiki></code> → {{ {{BASEPAGENAME}}|User=Billbailey=legend}} === Parameters === * ''User'' is a required parameter, e.g. {{para|User|Jimbo Wales}} {{#ifeq:{{{Project|¬}}}|¬| |* ''Project'' defines a [[Wikipedia:Wikimedia sister projects|Wikimedia sister project]] to be used instead of the English Wikipedia, the correct code for the [[Help:Interlanguage links|interlanguage]] or [[Help:Interwikimedia links|interwiki]] link should be used, e.g. {{para|Project|simple}} }}{{#ifeq:{{{small|¬}}}|¬| |* ''small'' causes a smaller text to be used, e.g. {{para|small|yes}} }}{{#ifeq:{{{separator|¬}}}|¬| |* ''separator'' defines the symbol used to separate different links, e.g. {{para|separator|pipe}}. The default is a dot. }}{{#ifeq:{{{sup|¬}}}|¬| |* ''sup'' controls whether the output is in superscript, e.g. {{para|sup|yes}}. }} {{#ifexist:{{FULLPAGENAME}}/doc|{{{{FULLPAGENAME}}/doc}}}} {{Signatures}} |link box=This documentation is automatically generated by [[Template:User-multi/template]]. <br>Any [[WP:CAT|categories]], [[WP:ILL|interlanguage links]] and documentation specific to this template should be added to the template's [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}/doc|action=edit&preload=Template:Category_interwiki/preload}} /doc] subpage. }} }}<includeonly>{{#ifeq:{{SUBPAGENAME}}|sandbox||[[श्रेणी:Username internal link templates]]}}</includeonly> 2vmdpzs9f6vsn6jcwf51hjzn04edlbm ढाँचा:User-multi 10 3620 6888 2016-02-01T05:56:10Z Devraj poudel 1655 <includeonly>{{ {{{|safesubst:}}}#invoke:UserLinks|main}}</includeonly><noinclude> {{documentation}} </noinclude> को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <includeonly>{{ {{{|safesubst:}}}#invoke:UserLinks|main}}</includeonly><noinclude> {{documentation}} </noinclude> 4s3u88z3fj8sf1ou5q0m450s6mo94ap ढाँचा:User-multi/ 10 3621 6889 2016-02-01T05:57:48Z Devraj poudel 1655 [[:{{{Project|}}}:User talk:{{{user}}}|talk]] को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki [[:{{{Project|}}}:User talk:{{{user}}}|talk]] fqhgad5sdslspgya94isvbayam3zfr7 मोड्युल:UserLinks 828 3622 6890 2016-02-01T06:01:55Z Devraj poudel 1655 -------------------------------------------------------------------------------- -- UserLinks... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो Scribunto text/plain -------------------------------------------------------------------------------- -- UserLinks -- -- This module creates a list of links about a given user. It can be used on -- -- its own or from a template. See the /doc page for more documentation. -- -------------------------------------------------------------------------------- -- Require necessary modules local yesno = require('Module:Yesno') -- Lazily initialise modules that we might or might not need local mExtra -- [[Module:UserLinks/extra]] local mArguments -- [[Module:Arguments]] local mToolbar -- [[Module:Toolbar]] local mCategoryHandler -- [[Module:Category handler]] local mTableTools -- [[Module:TableTools]] local interwikiTable -- [[Module:InterwikiTable]], loaded with mw.loadData -- Load shared helper functions local mShared = require('Module:UserLinks/shared') local raiseError = mShared.raiseError local maybeLoadModule = mShared.maybeLoadModule local makeWikitextError = mShared.makeWikitextError local makeWikilink = mShared.makeWikilink local makeUrlLink = mShared.makeUrlLink local makeFullUrlLink = mShared.makeFullUrlLink local message = mShared.message local p = {} -------------------------------------------------------------------------------- -- Link table -------------------------------------------------------------------------------- function p.getLinks(snippets) --[=[ -- Get a table of links that can be indexed with link codes. The table -- returned is blank, but links are added to it on demand when it is -- indexed. This is made possible by the metatable and by the various link -- functions, some of which are defined here, and some of which are defined -- at [[Module:UserLinks/extra]]. --]=] local links, linkFunctions = {}, {} ---------------------------------------------------------------------------- -- Link functions -- -- The following functions make the links from the link codes and the user -- data snippets. New link functions should be added below the existing -- functions. -- -- For documentation on how to add new link functions, please see -- [[Module:UserLinks#Adding new links]]. ---------------------------------------------------------------------------- function linkFunctions.u(snippets) -- User page return makeWikilink( snippets.interwiki, 2, snippets.username, snippets.username ) end function linkFunctions.t(snippets) -- User talk page return makeWikilink( snippets.interwiki, 3, snippets.username, message('display-talk') ) end function linkFunctions.c(snippets) -- Contributions return makeWikilink( snippets.interwiki, -1, 'Contribs/' .. snippets.username, message('display-contributions') ) end function linkFunctions.ct(snippets) -- Edit count return makeUrlLink( { host = 'tools.wmflabs.org', path = '/xtools-ec/', query = { user = snippets.username, project = snippets.toolLang .. '.' .. snippets.projectLong .. '.org' } }, message('display-count') ) end function linkFunctions.m(snippets) -- Page moves return makeWikilink( snippets.interwiki, -1, 'Log/move/' .. snippets.username, message('display-moves') ) end function linkFunctions.l(snippets) -- Logs return makeWikilink( snippets.interwiki, -1, 'Log/' .. snippets.username, message('display-logs') ) end function linkFunctions.bl(snippets) -- Block log return makeFullUrlLink( snippets.interwiki, -1, 'Log/block', {page = 'User:' .. snippets.username}, message('display-blocklog') ) end function linkFunctions.bls(snippets) -- Blocks return makeWikilink( snippets.interwiki, -1, 'Log/block/' .. snippets.username, message('display-blocks') ) end function linkFunctions.bu(snippets) -- Block user return makeWikilink( snippets.interwiki, -1, 'Block/' .. snippets.username, message('display-blockuser') ) end function linkFunctions.ca(snippets) -- Central auth return makeWikilink( snippets.interwiki, -1, 'CentralAuth/' .. snippets.username, message('display-centralauth') ) end function linkFunctions.dc(snippets) -- Deleted contribs return makeWikilink( snippets.interwiki, -1, 'DeletedContributions/' .. snippets.username, message('display-deletedcontributions') ) end function linkFunctions.e(snippets) -- Email return makeWikilink( snippets.interwiki, -1, 'EmailUser/' .. snippets.username, message('display-email') ) end function linkFunctions.es(snippets) -- Edit summaries return makeUrlLink( { host = 'tools.wmflabs.org', path = '/xtools/editsummary/index.php', query = { name = snippets.username, lang = snippets.toolLang, wiki = snippets.projectLong } }, message('display-editsummaries') ) end function linkFunctions.del(snippets) -- Deletions return makeWikilink( snippets.interwiki, -1, 'Log/delete/' .. snippets.username, message('display-deletions') ) end function linkFunctions.lu(snippets) -- List user return makeFullUrlLink( snippets.interwiki, -1, 'ListUsers', {limit = 1, username = snippets.username}, message('display-listuser') ) end function linkFunctions.sul(snippets) -- SUL return makeWikilink( nil, nil, 'sulutil:' .. snippets.username, message('display-sul') ) end function linkFunctions.tl(snippets) -- Target logs return makeFullUrlLink( snippets.interwiki, -1, 'Log', {page = mw.site.namespaces[2].name .. ':' .. snippets.username}, message('display-targetlogs') ) end function linkFunctions.efl(snippets) -- Edit filter log return makeFullUrlLink( snippets.interwiki, -1, 'AbuseLog', {wpSearchUser = snippets.username}, message('display-abuselog') ) end function linkFunctions.pr(snippets) -- Protections return makeWikilink( snippets.interwiki, -1, 'Log/protect/' .. snippets.username, message('display-protections') ) end function linkFunctions.rl(snippets) -- User rights return makeWikilink( snippets.interwiki, -1, 'Log/rights/' .. snippets.username, message('display-rights') ) end function linkFunctions.ren(snippets) -- Renames return makeWikilink( snippets.interwiki, -1, 'Log/renameuser/' .. snippets.username, message('display-renames') ) end function linkFunctions.rfa(snippets) -- Requests for adminship return makeWikilink( nil, -1, 'PrefixIndex/' .. message('page-rfa') .. '/' .. snippets.username, message('display-rfa') ) end function linkFunctions.api(snippets) -- API user data return makeUrlLink( { host = snippets.fullDomain, path = '/w/api.php', query = { action = 'query', list = 'users', usprop = 'groups|editcount', ususers = snippets.username } }, message('display-api') ) end function linkFunctions.up(snippets) -- Uploads return makeWikilink( snippets.interwiki, -1, 'ListFiles/' .. snippets.username, message('display-uploads') ) end ---------------------------------------------------------------------------- -- End of link functions ---------------------------------------------------------------------------- -- Define the metatable that memoizes the link functions, and fetches link -- functions from [[Module:UserLinks/extra]] if necessary. -- Lazily initialise the extraLinkFunctions table. We only want to load -- [[Module:UserLinks/extra]] as necessary, so it has a low transclusion -- count. local extraLinkFunctions -- Define functions for shared code in the metatable. local function validateCode(code) -- Checks whether code is a valid link code - i.e. checks that it is a -- string and that it is not the blank string. Returns the code if -- the check passes, and nil if not. if type(code) == 'string' and code ~= '' then return code else return nil end end local function getExtraLinkFunctions() -- Loads the table of extra link functions from the /extra module. -- If there is a problem with loading it, return false. We use the -- distinction between false and nil to record whether we have already -- tried to load it. if extraLinkFunctions ~= nil then return extraLinkFunctions end if mExtra == nil then -- If loading the module fails, maybeLoadModule returns false. -- Here we use the distinction between false and nil to record -- whether we have already tried to load the /extra module. mExtra = maybeLoadModule('Module:UserLinks/extra') end if type(mExtra) == 'table' and type(mExtra.linkFunctions) == 'table' then extraLinkFunctions = mExtra.linkFunctions else extraLinkFunctions = false end return extraLinkFunctions end local function memoizeExtraLink(code, func) local success, link = pcall(func, snippets) if success and type(link) == 'string' then links[code] = link return link end return nil end -- Define the metatable. setmetatable(links, { __index = function (t, key) local code = validateCode(key) if not code then raiseError( message('error-malformedlinkcode'), message('error-malformedlinkcode-section') ) end local linkFunction = linkFunctions[code] local link if linkFunction then link = linkFunction(snippets) links[code] = link else extraLinkFunctions = getExtraLinkFunctions() if extraLinkFunctions then local extraLinkFunction = extraLinkFunctions[code] if type(extraLinkFunction) == 'function' then link = memoizeExtraLink(code, extraLinkFunction) end end end if link then return link else raiseError( message('error-invalidlinkcode', code), message('error-invalidlinkcode-section') ) end end, __pairs = function () extraLinkFunctions = getExtraLinkFunctions() if extraLinkFunctions then for code, func in pairs(extraLinkFunctions) do if validateCode(code) and type(func) == 'function' then memoizeExtraLink(code, func) end end end -- Allow built-in functions to overwrite extra functions. for code, func in pairs(linkFunctions) do local link = func(snippets) links[code] = link end return function (t, key) return next(links, key) end end }) return links end -------------------------------------------------------------------------------- -- User data snippets -------------------------------------------------------------------------------- function p.getSnippets(args) --[=[ -- This function gets user data snippets from the arguments, and from -- [[Module:InterwikiTable]]. The data is loaded as necessary and memoized -- in the snippets table for performance. -- -- Snippets default to the blank string, '', so they can be used in -- concatenation operations without coders having to worry about raising -- errors. Because of this, the local functions snippetExists and -- getSnippet have been written to aid people writing new snippets. These -- functions treat the blank string as false. It is not necessary to return -- the blank string from a snippet function, as nil and false values are -- automatically converted into the blank string by the metatable. -- -- If you add a new snippet, please document it at -- [[Module:UserLinks#Adding new links]]. --]=] local snippets, snippetFunctions = {}, {} setmetatable(snippets, { __index = function (t, key) local snippetFunction = snippetFunctions[key] if snippetFunction then snippets[key] = snippetFunction() or '' return snippets[key] else raiseError( message('error-nosnippet', key), message('error-nosnippet-section') ) end end }) -- Define helper functions for writting the snippet functions. local function snippetExists(key) -- We have set the metatable up to make snippets default to '', so we -- don't have to test for false or nil. return snippets[key] ~= '' end local function getSnippet(key) local ret = snippets[key] if ret == '' then return nil else return ret end end -- Start snippet functions. function snippetFunctions.username() -- The username. local username = args.user or args.User return username or raiseError( message('error-nousername'), message('error-nousername-section') ) end function snippetFunctions.usernameHtml() -- The username html-encoded. Spaces are encoded as pluses. return mw.uri.encode(snippets.username) end function snippetFunctions.project() -- The project name. -- Also does the work for snippetFunctions.interwikiTableKey, and adds -- the project value to snippets.lang if it is a valid language code. local project = args.Project or args.project if not project then return nil end local projectValidated, interwikiTableKey = p.validateProjectCode(project) if not projectValidated then if mw.language.isKnownLanguageTag(project) then if not snippetExists('lang') then snippets.lang = project end else raiseError( message('error-invalidproject', project), message('error-invalidproject-section') ) end end snippets.interwikiTableKey = interwikiTableKey return project end function snippetFunctions.interwikiTableKey() -- The key for the project in Module:InterwikiTable. -- Relies on snippetFunctions.project to do the real work. local temp = snippets.project -- required; puts key in snippets table return rawget(snippets, 'interwikiTableKey') end function snippetFunctions.toolProject() -- The short project code for use with toolserver or labs. It is always -- present, even if the "project" argument is absent. The default value -- is the "snippet-project-default" message. local project = getSnippet('project') if not project then return message('snippet-project-default') else return project end end function snippetFunctions.projectLong() -- The long form of the project name, e.g. "wikipedia" or "wikibooks". local key = getSnippet('interwikiTableKey') if not key then return message('snippet-projectlong-default') end interwikiTable = interwikiTable or mw.loadData('Module:InterwikiTable') local prefixes = interwikiTable[key].iw_prefix -- Using prefixes[2] is a bit of a hack, but should find the long name -- most of the time. return prefixes[2] or prefixes[1] end function snippetFunctions.lang() -- The language code. local lang = args.lang or args.Lang if not lang then return nil end if mw.language.isKnownLanguageTag(lang) then return lang else raiseError( message('error-invalidlanguage', lang), message('error-invalidlanguage-section') ) end end function snippetFunctions.toolLang() -- The language code for use with toolserver or labs tools. It is always -- present, even if the "lang" argument is absent. The default value is -- the "snippet-lang-default" message. return getSnippet('lang') or message('snippet-lang-default') end function snippetFunctions.interwiki() -- The interwiki prefix, consisting of the project and language values, -- separated by colons, e.g. ":wikt:es:". local project = getSnippet('project') local lang = getSnippet('lang') if not project and not lang then return nil end local ret = {} ret[#ret + 1] = project ret[#ret + 1] = lang return table.concat(ret, ':') end function snippetFunctions.fullDomain() -- The full domain name of the site, e.g. www.mediawiki.org, -- en.wikpedia.org, or ja.wikibooks.org. local fullDomain local lang = getSnippet('toolLang') local key = getSnippet('interwikiTableKey') if key then interwikiTable = interwikiTable or mw.loadData('Module:InterwikiTable') local domain = interwikiTable[key].domain local takesLangPrefix = interwikiTable[key].takes_lang_prefix if takesLangPrefix then fullDomain = lang .. '.' .. domain else fullDomain = domain end else fullDomain = lang .. '.wikipedia.org' end return fullDomain end -- End snippet functions. If you add a new snippet function, please -- document it at [[Module:UserLinks#Adding new links]]. return snippets end function p.validateProjectCode(s) -- Validates a project code, by seeing whether it is present in -- [[Module:InterwikiTable]]. If it is present, returns the code and the -- InterwikiTable key for the corresponding site. If not present, -- returns nil for both. interwikiTable = interwikiTable or mw.loadData('Module:InterwikiTable') for key, t in pairs(interwikiTable) do for i, prefix in ipairs(t.iw_prefix) do if s == prefix then return s, key end end end return nil, nil end -------------------------------------------------------------------------------- -- Main functions -------------------------------------------------------------------------------- local function makeInvokeFunction(funcName) -- Makes a function that can be accessed from #invoke. This is only required -- for functions that need to access arguments. return function (frame) mArguments = require('Module:Arguments') local args = mArguments.getArgs(frame) return p[funcName](args) end end p.main = makeInvokeFunction('_main') function p._main(args) -- The main function. This is the one called from [[Template:User-multi]], -- via p.main. local options = p.getOptions(args) local snippets = p.getSnippets(args) local codes = p.getCodes(args) local links = p.getLinks(snippets) -- Overload the built-in Lua error function to generate wikitext errors -- meant for end users to see. This makes things harder to debug when -- real errors occur, but it is the only realistic way to show wikitext -- errors and and still have sane code when using metatables, etc. local success, result = pcall(p.export, codes, links, options) if success then return result else return makeWikitextError(result, options.isDemo) end end function p.getOptions(args) -- Gets the options from the args table, so that we don't have to pass -- around the whole args table all the time. local options = {} options.isDemo = yesno(args.demo) or false options.toolbarStyle = yesno(args.small) and 'font-size: 90%;' or nil options.sup = yesno(args.sup, true) options.separator = args.separator options.span = args.span return options end function p.getCodes(args) -- Gets the link codes from the arguments. The codes aren't validated -- at this point. mTableTools = maybeLoadModule('Module:TableTools') local codes if mTableTools then codes = mTableTools.compressSparseArray(args) else codes = {} for i, code in ipairs(args) do codes[i] = code end end return codes end function p.export(codes, links, options) -- Make the user link. local userLink = links.u -- If we weren't passed any link codes, just return the user link. if #codes < 1 then return userLink end -- Make the toolbar. mToolbar = require('Module:Toolbar') local toolbarArgs = {} for i, code in ipairs(codes) do local link = links[code] toolbarArgs[#toolbarArgs + 1] = link end toolbarArgs.style = options.toolbarStyle toolbarArgs.separator = options.separator or 'dot' toolbarArgs.span = options.span local toolbar = mToolbar.main(toolbarArgs) -- Apply the sup option. if options.sup then toolbar = '<sup>' .. toolbar .. '</sup>' end -- If we are transcluding, add a non-breaking space, but if we are substing -- just use a normal space local space = mw.isSubsting() and ' ' or '&nbsp;' return userLink .. space .. toolbar end -------------------------------------------------------------------------------- -- Single link function -------------------------------------------------------------------------------- p.single = makeInvokeFunction('_single') function p._single(args) -- Fetches a single link from the link table. local options = p.getOptions(args) local snippets = p.getSnippets(args) local links = p.getLinks(snippets) local code = args[1] local success, link = pcall(p.exportSingle, links, code) if success then return link else return makeWikitextError(link, options.isDemo) end end function p.exportSingle(links, code) -- If any errors occur, they will probably occur here. This function -- exists purely so that all the errors that will occur in p._single can -- be handled using a single pcall. if not code then raiseError( message('error-nolinkcode'), message('error-nolinkcode-section') ) end return links[code] end -------------------------------------------------------------------------------- -- Link table -------------------------------------------------------------------------------- function p.linktable() -- Returns a wikitext table of link codes, with an example link for each -- one. This function doesn't take any arguments, so it can be accessed -- directly from wiki pages without using makeInvokeFunction. local args = {user = 'Example'} local snippets = p.getSnippets(args) local links = p.getLinks(snippets) -- Assemble the codes and links in order local firstCodes = {'u', 't', 'c'} local firstLinks, firstCodesKeys = {}, {} for i, code in ipairs(firstCodes) do firstCodesKeys[code] = true firstLinks[#firstLinks + 1] = {code, links[code]} end local secondLinks = {} for code, link in pairs(links) do if not firstCodesKeys[code] then secondLinks[#secondLinks + 1] = {code, link} end end table.sort(secondLinks, function(t1, t2) return t1[1] < t2[1] end) local links = {} for i, t in ipairs(firstLinks) do links[#links + 1] = t end for i, t in ipairs(secondLinks) do links[#links + 1] = t end -- Output the code table in table format local ret = {} ret[#ret + 1] = '{| class="wikitable plainlinks sortable"' ret[#ret + 1] = '|-' ret[#ret + 1] = '! ' .. message('linktable-codeheader') ret[#ret + 1] = '! ' .. message('linktable-previewheader') for i, t in ipairs(links) do local code = t[1] local link = t[2] ret[#ret + 1] = '|-' ret[#ret + 1] = "| '''" .. code .. "'''" ret[#ret + 1] = '| ' .. link end ret[#ret + 1] = '|}' return table.concat(ret, '\n') end return p hzks82pr8q71itlyuc9zojx2f5kmq9n मोड्युल:UserLinks/shared 828 3623 6891 2016-02-01T06:05:00Z Devraj poudel 1655 -- This module stores functions that are shared between [[Module:UserLinks]] -- and [[Module:UserLinks/extra]]. -- Load data and... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो Scribunto text/plain -- This module stores functions that are shared between [[Module:UserLinks]] -- and [[Module:UserLinks/extra]]. -- Load data and define often-used variables local cfg = mw.loadData('Module:UserLinks/config') local namespaces = mw.site.namespaces -- Lazily initialise modules that we may or may not need local mCategoryHandler -- Define namespaces for which links need to be escaped with the colon trick. -- See [[w:en:Help:Colon trick]]. local colonNamespaces = { [6] = true, -- File [14] = true, -- Category } local p = {} function p.maybeLoadModule(s) -- Attempts to load the module s. If it succeeds, returns the module; -- otherwise, returns false. local success, mdl = pcall(require, s) if success then return mdl else return false end end function p.raiseError(message, section, level) -- Raises an error using the Lua error function. The error message is -- designed to be caught with pcall and then passed to p.makeWikitextError. -- The section, if specified, is the section name on a help page that gives -- help to users about that particular error. if section then message = message .. '|' .. section end if not level or level == 0 then level = 0 else level = level + 1 end error(message, level) end function p.makeWikitextError(encodedMessage, demo) local errorMessage, section = mw.ustring.match(encodedMessage, '^(.-)|(.*)$') errorMessage = errorMessage or encodedMessage -- If not a demo, get the error category link and pass it through -- [[Module:Category handler]]'s blacklist. local category if not demo then category = string.format( '[[%s:%s]]', namespaces[14].name, p.message('error-config-category') ) mCategoryHandler = p.maybeLoadModule('Module:Category handler') if mCategoryHandler then -- Categorise all namespaces, but not blacklisted pages. category = mCategoryHandler.main{all = category} end end category = category or '' -- Format the error message and the section link. local formattedError if section then formattedError = p.message( 'error-config-message-help', errorMessage, section ) else formattedError = p.message( 'error-config-message-nohelp', errorMessage ) end -- Return the error message and the category inside html error tags. return string.format( '<strong class="error">%s</strong>%s', formattedError, category ) end local function formatPage(interwiki, namespace, page) -- Formats an interwiki, a namespace and a page into a wikilink-ready -- string. The interwiki and namespace are optional. If a namespace is -- specified, it should be a valid key to mw.site.namespaces. The page -- parameter is required. local ret = {} interwiki = interwiki or '' if interwiki ~= '' or colonNamespaces[namespace] then ret[#ret + 1] = ':' end ret[#ret + 1] = interwiki if interwiki ~= '' then ret[#ret + 1] = ':' end if namespace then local nsTable = namespaces[namespace] if not nsTable then error('"' .. tostring(namespace) .. '" is not a valid namespace key', 2) end ret[#ret + 1] = nsTable.name if namespace ~= 0 then ret[#ret + 1] = ':' end end ret[#ret + 1] = page return table.concat(ret) end local function formatDisplay(s) -- Replaces spaces in a string with "&nbsp;" to make sure they don't wrap. -- Don't replace anything if we are substing, as we generally don't want -- to use "&nbsp;" in that case. if mw.isSubsting() then return s else return s:gsub(' ', '&nbsp;') end end function p.makeWikilink(interwiki, namespace, page, display) -- Creates a wikilink. The interwiki, namespace and display parameters are -- optional. If a namespace parameter is specified it must be a valid key -- to mw.site.namespaces. local formattedPage = formatPage(interwiki, namespace, page) if display then display = formatDisplay(display) return string.format('[[%s|%s]]', formattedPage, display) else return string.format('[[%s]]', formattedPage) end end local function formatUrlLink(url, display) -- Formats a URL link with an optional display parameter. if display then display = formatDisplay(display) return string.format('[%s %s]', url, display) else return string.format('[%s]', url) end end function p.makeUrlLink(s, display) -- Makes a URL link with an optional display parameter. The first input -- may be any valid input to mw.uri.new. local url = mw.uri.new(s) url = tostring(url) return formatUrlLink(url, display) end function p.makeFullUrlLink(interwiki, namespace, page, query, display) -- Makes a link to the full URL of a page. The interwiki, namespace, query -- and display parameters are optional. If a namespace parameter is -- specified it must be a valid key to mw.site.namespaces. The query -- parameter can be a string or a table as specified in the mw.uri library. local formattedPage = formatPage(interwiki, namespace, page) local url = mw.uri.fullUrl(formattedPage, query) url = tostring(url) return formatUrlLink(url, display) end function p.message(key, ...) -- Returns the message with the given key from [[Module:UserLinks/config]]. -- Extra parameters are substituted in the message for keys $1, $2, $3, etc. local msg = cfg[key] if not msg then p.raiseError( 'No message found with key "' .. tostring(key) .. '"', 'No message found', 2 ) end local noArgs = select('#', ...) if noArgs < 1 then return msg else local msg = mw.message.newRawMessage(msg, ...) return msg:plain() end end return p 4ip0unmi46c2n70fh8uahxfo8uub792 मोड्युल:UserLinks/config 828 3624 6892 2016-02-01T06:06:37Z Devraj poudel 1655 -------------------------------------------------------------------------------- -- UserLinks configur... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो Scribunto text/plain -------------------------------------------------------------------------------- -- UserLinks configuration -- -- This module provides configuration and localisation messages for -- -- [[Module:UserLinks]]. See the comments in the code below for explanations -- -- of what each message does. -- -------------------------------------------------------------------------------- local cfg = {} -- Don't edit this line. -------------------------------------------------------------------------------- -- Display values -- -- These messages are the display values for the user links. These are the -- -- most visible messages in the module. They should be short, but -- -- descriptive. Spaces are automatically escaped with &nbsp;, so there is no -- -- need to add any &nsbp; values here. -- -------------------------------------------------------------------------------- -- The user talk page. cfg['display-talk'] = 'talk' -- The user's contributions. cfg['display-contributions'] = 'contribs' -- The user's edit count, using the edit count tool on WMF Labs. cfg['display-count'] = 'count' -- Log of the user's page moves. cfg['display-moves'] = 'page moves' -- All the user's logged actions. cfg['display-logs'] = 'logs' -- The user's block log. cfg['display-blocklog'] = 'block log' -- Blocks that the user has performed. cfg['display-blocks'] = 'blocks' -- Link to the interface where the user can be blocked. cfg['display-blockuser'] = 'block user' -- CentralAuth, the global account manager for the user. cfg['display-centralauth'] = 'central auth' -- The user's deleted contributions. cfg['display-deletedcontributions'] = 'deleted contribs' -- Likn to email the user. cfg['display-email'] = 'email' -- Analysis of the user's edit summaries, using the tool on WMF Labs. cfg['display-editsummaries'] = 'edit summaries' -- Deletions that the user has performed. cfg['display-deletions'] = 'deletions' -- The user's entry on [[Special:ListUsers]]. cfg['display-listuser'] = 'list user' -- A display of the user's global contributions, using the sulutil: interwiki -- prefix. cfg['display-sul'] = 'global contribs' -- All logs of actions performed on the user or their user page. cfg['display-targetlogs'] = 'target logs' -- Log of times the user has triggered the AbuseFilter (also known as the -- edit filter). cfg['display-abuselog'] = 'edit filter log' -- Page protections that the user has performed. cfg['display-protections'] = 'protections' -- Log of rights changes that the user has performed. cfg['display-rights'] = 'rights' -- Log of username changes that the user has performed. cfg['display-renames'] = 'renames' -- Link to a list of the user's requests for adminship. cfg['display-rfa'] = 'RfA' -- Data about the user from the MediaWiki Web API. cfg['display-api'] = 'api' -- List of the user's local file uploads. cfg['display-uploads'] = 'uploads' -------------------------------------------------------------------------------- -- Page names -- -- Page names used in formatting some of the user links. -- -------------------------------------------------------------------------------- -- The base page for a request for adminship link. This assumes that the link -- is of the format [[Base page/username]]. If your wiki uses a different -- format, consider adding a new link at [[Module:UserLinks/extra]], or you can -- leave a message at [[w:en:Template talk:User-multi]] to ask the module -- developers how best to deal with it. cfg['page-rfa'] = 'Wikipedia:Requests for adminship' -------------------------------------------------------------------------------- -- Error messages -- -- The following are error messages that may occur when the module is run. -- -- These are the more common error messages that are localisable; other, -- -- rarer error messages may be raised from other modules or directly from -- -- Lua. The messages ending with "section" are the section names on a help -- -- page that give advice to users who encounter the error. The help page is -- -- defined in the 'error-config-message-help' message. -- -------------------------------------------------------------------------------- -- The module didn't detect a username from the "user" or "User" parameters. -- This could be because no username was specified, or because the user used a -- positional parameter and their username contains an equals sign, -- e.g. {{user|John=Smith}}, rather than {{user|1=John=Smith}}. cfg['error-nousername'] = 'no username detected' cfg['error-nousername-section'] = 'No username detected' -- The input to the "project" or "Project" arguments wasn't a valid interwiki -- prefix or a valid language code. $1 is the code that was input to the module. cfg['error-invalidproject'] = '"$1" is not a valid project or language code' cfg['error-invalidproject-section'] = 'Not a valid project or language code' -- The input to the "lang" or "Lang" arguments wasn't a valid interwiki -- prefix or a valid language code. $1 is the code that was input to the module. cfg['error-invalidlanguage'] = '"$1" is not a valid language code' cfg['error-invalidlanguage-section'] = 'Not a valid language code' -- The user didn't specify any link codes. This is only an error when using the -- "single" function to return a single link; the "main" function includes a -- user page link by default. cfg['error-nolinkcode'] = 'no link code specified' cfg['error-nolinkcode-section'] = 'No link code specified' -- The link code passed to the module was malformed. This means it was either -- not a string value or it was the blank string. cfg['error-malformedlinkcode'] = 'malformed link code detected' cfg['error-malformedlinkcode-section'] = 'Malformed link code detected' -- No link function exists for the code specified, so the module cannot make -- the link. $1 is the code that was passed to the module. cfg['error-invalidlinkcode'] = '"$1" is not a valid link code' cfg['error-invalidlinkcode-section'] = 'Not a valid link code' -- The snippets table was accessed, but there was no value for the key it was -- accessed with. This is not usually visible by end users; it is probably a -- mistake in one of the link functions in [[Module:UserLinks/extra]]. $1 is the -- key that was passed to the module. cfg['error-nosnippet'] = 'no snippet exists for the key "$1"' cfg['error-nosnippet-section'] = 'No snippet exists' -------------------------------------------------------------------------------- -- Error configuration -- -- Configuration for the display of the error messages. -- -------------------------------------------------------------------------------- -- The error message used when a section link is available. $1 is the error -- message, and $2 is the name of the section. cfg['error-config-message-help'] = '[[Template:User-multi|User-multi]] error:' .. ' $1 ([[Template:User-multi#$2|help]]).' -- The error message used when ano section link is available. $1 is the error -- message. cfg['error-config-message-nohelp'] = '[[Template:User-multi|User-multi]] error:' .. ' $1.' -- The name of the error category. Pages are put in this category if any errors -- are encountered. cfg['error-config-category'] = 'UserLinks transclusions with errors' -------------------------------------------------------------------------------- -- Snippet defaults -- -- Some of the snippets require default values when the user doesn't specify -- -- "project" or "lang" arguments. Those default values are stored here. -- -------------------------------------------------------------------------------- -- The short project interwiki prefix. cfg['snippet-project-default'] = 'w' -- The long project interwiki prefix. cfg['snippet-projectlong-default'] = 'wikipedia' -- The MediaWiki language code for the wiki. cfg['snippet-lang-default'] = 'en' -------------------------------------------------------------------------------- -- Link table headers -- -- The headers used in the table of links used on documentation pages. -- -------------------------------------------------------------------------------- -- The link code. cfg['linktable-codeheader'] = 'Code' -- The link preview. cfg['linktable-previewheader'] = 'Preview' -------------------------------------------------------------------------------- -- End configuration -- -------------------------------------------------------------------------------- return cfg -- Don't edit this line. 2aj2z9qf90670nr6cx96sbafy4kmjrx मोड्युल:UserLinks/extra 828 3625 6893 2016-02-01T06:07:48Z Devraj poudel 1655 -------------------------------------------------------------------------------- -- This module holds extra link functions for us... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो Scribunto text/plain -------------------------------------------------------------------------------- -- This module holds extra link functions for use with [[Module:UserLinks]]. -- -- It is intended for experimenting with new link functions that will eventually -- be added to the main module code. -- -- Since this module is transcluded in only a small number of pages, changes -- should cause little server overhead and should propagate quickly. -- -- Link functions using the same link code as a function in the main module will -- be ignored; please give your function a unique code. -------------------------------------------------------------------------------- -- Load shared helper functions local mShared = require('Module:UserLinks/shared') local raiseError = mShared.raiseError local makeWikitextError = mShared.makeWikitextError local makeWikilink = mShared.makeWikilink local makeUrlLink = mShared.makeUrlLink local makeFullUrlLink = mShared.makeFullUrlLink local message = mShared.message local linkFunctions = {} function linkFunctions.coibot(snippets) -- COIBot report return makeWikilink( nil, 4, 'WikiProject Spam/UserReports/' .. snippets.username, 'COIBot' ) end function linkFunctions.ggl(snippets) -- Google search for the username return makeUrlLink( { host = 'www.google.com', path = '/search', query = {q = snippets.username}, }, 'Google' ) end function linkFunctions.http(snippets) -- To see if an IP is serving a web page return makeUrlLink( { protocol = 'http', host = snippets.username }, 'http' ) end function linkFunctions.msg(snippets) -- New message on user talk page return makeFullUrlLink( snippets.interwiki, 3, snippets.username, { action = 'edit', section = 'new', }, 'message' ) end function linkFunctions.rbl(snippets) -- Realtime blacklists return makeUrlLink( { protocol = 'https', host = 'www.robtex.com', path = '/rbls/' .. snippets.username .. '.html', }, 'RBLs' ) end function linkFunctions.rdns(snippets) -- Reverse DNS lookup return makeUrlLink( { protocol = 'http', host = 'www.dnswatch.info', path = '/dns/dnslookup', query = { la = 'en', host = snippets.username, submit = 'Resolve' } }, 'RDNS' ) end function linkFunctions.sbx(snippets) -- User sandbox return makeWikilink( snippets.interwiki, 2, snippets.username .. '/sandbox', 'sandbox' ) end function linkFunctions.sfs(snippets) -- StopForumSpam return makeUrlLink( { protocol = 'http', host = 'www.stopforumspam.com', path = '/search/' .. snippets.username, }, 'StopForumSpam' ) end function linkFunctions.sul2(snippets) -- Global contribs, Luxo's tool return makeUrlLink( { host = 'tools.wmflabs.org', path = '/guc/index.php', query = { user = snippets.username, lang = snippets.toolLang } }, 'global contribs' ) end function linkFunctions.uc(snippets) -- User creation return makeWikilink( snippets.interwiki, -1, 'Log/newusers/' .. snippets.username, 'user creation' ) end function linkFunctions.whois(snippets) -- WHOIS information for IPs return makeUrlLink( { protocol = 'https', host = 'www.robtex.com', path = '/ip/' .. snippets.username .. '.html', fragment = 'whois' }, 'WHOIS' ) end function linkFunctions.wlh(snippets) -- Links to user page (what links here) return makeWikilink( snippets.interwiki, -1, 'WhatLinksHere/' .. mw.site.namespaces[2].name .. ':' .. snippets.username, 'links to user page' ) end return {linkFunctions = linkFunctions} 69qqb2n2cpa7xomc9n488q83gb939i7 ढाँचा:प्रयोगस्थल 10 3626 6897 2016-02-01T06:21:13Z Devraj poudel 1655 <includeonly>{{pp-meta |type=indef |small={{{small|}}} |demospace={{{demospace|}}} |expiry=<!--not applicable--> |dispute=no |ico... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <includeonly>{{pp-meta |type=indef |small={{{small|}}} |demospace={{{demospace|}}} |expiry=<!--not applicable--> |dispute=no |icon-text=This {{#ifeq:{{NAMESPACE}}|{{ns:6}}|image, included in a high-risk template or message,|high-risk template}} is indefinitely protected from editing to prevent vandalism. |reason-text=This {{#switch:{{NAMESPACE}} |{{ns:image}}=image, used in one or more [[Wikibooks:High-risk templates|high-risk templates]] and/or [[Special:Allmessages|system messages]], |#default=[[Wikibooks:High-risk templates|high-risk template]] }} has been [[Wikibooks:This page is protected|protected]] from editing to prevent [[Wikibooks:Vandalism|vandalism]]. {{#switch:{{NAMESPACE}}|{{ns:image}}=<br /><small>'''Do not move this image''' to [[commons:|Wikimedia Commons]].</small>}} |categories={{{categories|[[Category:Protected templates|{{PAGENAME}}]]}}}}}</includeonly><noinclude> {{pp-template|categories=no}} <!-- Show the large version --> {{pp-template|small=yes}} <!-- Show the small version --> {{Documentation}} <!-- Add categories and interwikis to the /doc subpage, not here! --> </noinclude> b944yw5l6kbonlky0ubilhb12r47mh3 मीडियाविकि:Blocklist-by 8 3627 6900 2016-02-01T16:51:14Z Devraj poudel 1655 रोक लगाउने प्रबन्धक को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki रोक लगाउने प्रबन्धक 0tmcitcafidwz7ffqhyize08ksqpz29 ढाँचा:Time ago 10 3629 16588 6905 2020-06-02T10:57:03Z Samuele2002 5002 wikitext text/x-wiki {{#switch: {{#expr: <!--WHAT 'ORDER OF MAGNITUDE' IS THE OFFSET?--> {{#ifexpr: floor( abs( {{#time:xnU}} - {{#time:xnU| {{{1|}}} }} ) / 120 ) | 1 | 0 }}+ {{#ifexpr: floor( abs( {{#time:xnU}} - {{#time:xnxnU| {{{1|}}} }} ) / 7200 ) | 1 | 0 }}+ {{#ifexpr: floor( abs( {{#time:xnU}} - {{#time:xnxnU| {{{1|}}} }} ) / 172800 ) | 1 | 0 }}+ {{#ifexpr: floor( abs( {{#time:xnU}} - {{#time:xnxnU| {{{1|}}} }} ) / 5356800 ) | 1 | 0 }}+ {{#ifexpr: floor( abs( {{#time:xnU}} - {{#time:xnxnU| {{{1|}}} }} ) / 63115200 ) | 1 | 0 }} }} | 0 = {{en2nedigit|{{#expr: floor( abs( {{#time:xnU}} - {{#time:xnU| {{{1|}}} }} ) / 1 ) }}}} सेकेन्ड | 1 = {{en2nedigit|{{#expr: floor( abs( {{#time:xnU}} - {{#time:xnU| {{{1|}}} }} ) / 60 ) }}}} मिनेट | 2 = {{en2nedigit|{{#expr: floor( abs( {{#time:xnU}} - {{#time:xnU| {{{1|}}} }} ) / 3600 ) }}}} घण्टा | 3 = {{en2nedigit|{{#expr: floor( abs( {{#time:xnU}} - {{#time:xnU| {{{1|}}} }} ) / 86400 ) }}}} दिन | 4 = {{en2nedigit|{{#expr: floor( abs( {{#time:xnU}} - {{#time:xnU| {{{1|}}} }} ) / 2678400 ) }}}} महिना | 5 = {{en2nedigit|{{#expr: floor( abs( {{#time:xnU}} - {{#time:xnU| {{{1|}}} }} ) / 31557600 ) }}}} वर्ष }}{{#ifexpr: {{#time:xnU}} - {{#time:xnU| {{{1|}}} }} >= 0 | &#32;अघि | &nbsp;पहिले }}<noinclude> {{documentation}} </noinclude> nzfmwbzqba7pehptqtlrsyj5ww2sqpv ढाँचा:Db-meta/doc 10 3630 6906 2016-02-03T04:22:00Z Devraj poudel 1655 {{Documentation subpage}} {{template sandbox notice}} <!-- PLEASE ADD CATEGORIES AND INTERWIKIS AT THE BOTTOM OF THIS PAGE --> =... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{Documentation subpage}} {{template sandbox notice}} <!-- PLEASE ADD CATEGORIES AND INTERWIKIS AT THE BOTTOM OF THIS PAGE --> ===Usage=== This template is a meta-template used to create the other [[CAT:SDT|speedy deletion templates]] used for nominating pages for [[WP:CSD|speedy deletion]]. '''Do not''' attempt to use this template directly on articles. For a generic speedy deletion template, see {{tlx|db}}. ===Syntax=== <pre> {{db-meta |bot={{{bot|}}} |criterion= |1= |2= |temp= |summary= }}</pre> Where: *<tt>criterion</tt> is the Criterion number from [[Wikipedia:Speedy deletion criteria]]. '''Do not''' create a CSD template which does not already have a CSD criterion, or it will ''itself'' be deleted under [[WP:CSD#T2|CSD T2]]! *<tt>1</tt> is the text which will go in bold immediately after "may qualify for speedy deletion". Note that there is no space between the word "deletion" and the parameter - if you want to continue the sentence without punctuation, use an HTML space (&amp;#32;) to prevent the template 'eating' the leading space. A trailing full stop is ''already'' included in db-meta, so don't add it to this parameter *<tt>2</tt> is the text which appears in italics after <tt>1</tt>. This should be a complete sentence, minus trailing punctuation (a full stop is included in db-meta). *<tt>temp</tt> is the [[Wikipedia:user warning template|user warning template]] which corresponds to the CSD criterion. For instance, {{tlx|db-a1}} uses [[Template:empty-warn]], so passes the parameter {{para|temp|empty-warn}}. All such warning templates should be categorised at [[:Category:CSD warning templates]] *<tt>summary</tt> is the brief summary which will be preloaded into the deletion confirmation screen. There is no need to include the CSD criterion as this is added automatically. === Other notes === *All CSD templates based ''directly'' on db-meta should ideally use {{tlx|db doc}} for centralised documentation. *For templates which have variants, like {{tlx|db-g6}} and {{tlx|db-a7}}, it is recommended to base the variants ''on those templates'', rather than directly on db-meta. For instance, {{tlx|db-band}} calls {{tlx|db-a7}} which in turn calls db-meta, rather than db-band calling db-meta directly. *All CSD templates using db-meta produce two invisible spans which may be useful for client-side java script: **<code><nowiki><div id="delete-criterion"></div></nowiki></code> contains only the CSD criterion ("A1", "P2", "R3", etc) **<code><nowiki><div id="delete-reason"></div></nowiki></code> contains a complete, legible deletion log summary which is suitable for preloading into the deletion confirmation screen. <includeonly> <!-- CATEGORIES AND INTERWIKIS HERE, THANKS --> [[Category:Speedy deletion templates|*Meta]] [[Category:Wikipedia metatemplates|{{PAGENAME}}]] [[Category:Wikipedia templates which apply NOINDEX]] [[ru:Шаблон:Deletebecause]] </includeonly> qyj7qoxdfm43d7x1rdfwrvp1tes86eq मोड्युल:Pagetype 828 3631 16245 6908 2019-04-22T18:50:25Z BRPever 1839 update per newp Scribunto text/plain ---------------------------------------------------------------------------------------------------- -- -- -- PAGETYPE -- -- -- -- This is a meta-module intended to replace {{pagetype}} and similar templates. It -- -- automatically detects namespaces, and allows for a great deal of customisation. -- -- It can easily be ported to other wikis by changing the values in the configuration -- -- table. -- -- -- ---------------------------------------------------------------------------------------------------- local cfg = {} ---------------------------------------------------------------------------------------------------- -- Configuration data -- -- This module can be localised for other wikis by using the configuration parameters below. -- ---------------------------------------------------------------------------------------------------- -- This table holds the values to use for "main=true", "user=true", etc. Keys to this table should -- be namespace parameters that can be used with [[Module:Namespace detect]]. cfg.pagetypes = { ['main'] = 'प्रमुख पृष्ठ', ['user'] = 'प्रयोगकर्ता पृष्ठ', ['project'] = 'परियोजना पृष्ठ', ['wikipedia'] = 'विकिपीडिया पृष्ठ', ['wp'] = 'परियोजना पृष्ठ', ['file'] = 'फाइल', ['image'] = 'चित्र', ['mediawiki'] = 'मिडियाविकी', ['template'] = 'ढाँचा', ['help'] = 'मद्दत', ['category'] = 'श्रेणी', ['portal'] = 'पोर्टल', ['book'] = 'पुस्तक', ['draft'] = 'ड्राफ्ट', ['education program'] = 'शैक्षिक कार्यक्रम', ['timedtext'] = 'पृष्ठ समय पाठ', ['module'] = 'मोड्युल', ['talk'] = 'वार्ता', ['special'] = 'विशेष पृष्ठ', ['media'] = 'मिडिया' } -- This table holds the names of the namespaces to be looked up from cfg.pagetypes by default. cfg.defaultNamespaces = {'main', 'file', 'template', 'category', 'module', 'book'} -- This table holds the names of the namespaces to be looked up from cry.pagetypes if cfg.defaultnsExtended is set. cfg.extendedNamespaces = {'main', 'user', 'project', 'file', 'mediawiki', 'template', 'category', 'help', 'portal', 'module', 'book', 'draft'} -- The parameter name to set which default namespace values to be looked up from cfg.pagetypes. cfg.defaultns = 'defaultns' -- The value of cfg.defaultns to set all namespaces, including talk. cfg.defaultnsAll = 'all' -- The value of cfg.defaultns to set the namespaces listed in cfg.extendedNamespaces cfg.defaultnsExtended = 'extended' -- The value of cfg.defaultns to set no default namespaces. cfg.defaultnsNone = 'none' -- The parameter name to use for disambiguation pages page. cfg.dab = {'dab', 'बहुविकल्पी'} -- This table holds the different possible aliases for disambiguation-class pages. These should be lower-case. cfg.dabAliases = {'बहुविकल्पी', 'disambig', 'disamb', 'dab'} -- The default value for disambiguation pages. cfg.dabDefault = 'पृष्ठ' -- The parameter name to use for N/A-class page. cfg.na = 'na' -- This table holds the different possible aliases for N/A-class pages. These should be lower-case. cfg.naAliases = {'na', 'n/a'} -- The default value for N/A-class pages. cfg.naDefault = 'पृष्ठ' -- The parameter name to use for redirects. cfg.redirect = 'अनुप्रेषित' -- The default value to use for redirects. cfg.redirectDefault = 'अनुप्रेषित' -- The parameter name for undefined namespaces. cfg.other = 'अन्य' -- The value used if the module detects an undefined namespace. cfg.otherDefault = 'पृष्ठ' ---------------------------------------------------------------------------------------------------- -- End configuration data -- ---------------------------------------------------------------------------------------------------- -- Load required modules. local getArgs = require('Module:Arguments').getArgs local yesno = require('Module:Yesno') local nsDetectModule = require('Module:Namespace detect') local nsDetect = nsDetectModule._main local getParamMappings = nsDetectModule.getParamMappings local getPageObject = nsDetectModule.getPageObject local p = {} local function checkPagetypeInput(namespace, val) -- Checks to see whether we need the default value for the given namespace, and if so gets it from the pagetypes table. local ret = yesno(val, val) -- Returns true/false for "yes", "no", etc., and returns val for other input. if ret and type(ret) ~= 'string' then ret = cfg.pagetypes[namespace] end return ret end local function getPagetypeFromClass(class, param, aliasTable, default) -- Gets the pagetype from a class specified from the first positional parameter. param = yesno(param, param) if param ~= false then -- Check for classes unless they are specifically disallowed. for _, alias in ipairs(aliasTable) do if class == alias then if type(param) == 'string' then return param else return default end end end end end local function getNsDetectValue(args) -- Builds the arguments to pass to [[Module:Namespace detect]] and returns the result. -- First, get the default values. local ndArgs = {} local defaultns = args[cfg.defaultns] if defaultns == cfg.defaultnsAll then ndArgs = cfg.pagetypes else local defaultnsArray if defaultns == cfg.defaultnsExtended then defaultnsArray = cfg.extendedNamespaces elseif defaultns == cfg.defaultnsNone then defaultnsArray = {} else defaultnsArray = cfg.defaultNamespaces end for _, namespace in ipairs(defaultnsArray) do ndArgs[namespace] = cfg.pagetypes[namespace] end end -- Add custom values passed in from the arguments. These overwrite the defaults. -- The possible argument names are fetched from [[Module:Namespace detect]] automatically in case new namespaces are added. -- Although we accept namespace aliases as parameters, we only pass the local namespace name as a parameter to [[Module:Namespace detect]]. -- This means that the "image" parameter can overwrite defaults for the File: namespace, which wouldn't work if we passed the parameters through separately. local mappings = getParamMappings() for ns, paramAliases in pairs(mappings) do local paramName = paramAliases[1] for i = #paramAliases, 1, -1 do -- Iterate backwards along the array so that any values for the local namespace names overwrite those for namespace aliases. local paramAlias = paramAliases[i] local ndArg = checkPagetypeInput(paramAlias, args[paramAlias]) if ndArg == false then -- If any arguments are false, convert them to nil to protect against breakage by future changes to [[Module:Namespace detect]]. ndArgs[paramName] = nil elseif ndArg then ndArgs[paramName] = ndArg end end end -- Check for disambiguation-class and N/A-class pages in mainspace. if ndArgs.main then local class = args[1] if type(class) == 'string' then -- Put in lower case so e.g. "Dab" and "dab" will both match. class = mw.ustring.lower(class) end local dab = getPagetypeFromClass(class, args[cfg.dab], cfg.dabAliases, cfg.dabDefault) if dab then ndArgs.main = dab else local na = getPagetypeFromClass(class, args[cfg.na], cfg.naAliases, cfg.naDefault) if na then ndArgs.main = na end end end -- If there is no talk value specified, use the corresponding subject namespace for talk pages. if not ndArgs.talk then ndArgs.subjectns = true end -- Add the fallback value. This can also be customised, but it cannot be disabled. local other = args[cfg.other] other = yesno(other, other) -- We will ignore true/false/nil results from yesno here, but using it anyway for consistency. if type(other) == 'string' then ndArgs.other = other else ndArgs.other = cfg.otherDefault end -- Allow custom page values. ndArgs.page = args.page return nsDetect(ndArgs) end local function detectRedirects(args) local redirect = args[cfg.redirect] redirect = yesno(redirect, redirect) -- Returns true/false for "yes", "no", etc., and returns redirect for other input. if redirect == false then return end -- Detect redirects unless they have been explicitly disallowed with "redirect=no" or similar. local pageObject = getPageObject(args.page) -- If we are using subject namespaces elsewhere, do so here as well. if pageObject and not yesno(args.talk, true) then pageObject = getPageObject(pageObject.subjectNsText .. ':' .. pageObject.text) end -- Allow custom values for redirects. if pageObject and pageObject.isRedirect then if type(redirect) == 'string' then return redirect else return cfg.redirectDefault end end end function p._main(args) local redirect = detectRedirects(args) if redirect then return redirect else return getNsDetectValue(args) end end function p.main(frame) local args = getArgs(frame) return p._main(args) end return p b0ge81ig2ntgxro23xiyj8ns0748qls मोड्युल:Pagetype/config 828 3632 6909 2016-02-03T04:29:15Z Devraj poudel 1655 -------------------------------------------------------------------------------- -- Module:Pagetype configuratio... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो Scribunto text/plain -------------------------------------------------------------------------------- -- Module:Pagetype configuration data -- -- This page holds localisation and configuration data for Module:Pagetype. -- -------------------------------------------------------------------------------- local cfg = {} -- Don't edit this line. -------------------------------------------------------------------------------- -- Start configuration data -- -------------------------------------------------------------------------------- -- This table holds the values to use for "main=true", "user=true", etc. Keys to -- this table should be namespace parameters that can be used with -- [[Module:Namespace detect]]. cfg.pagetypes = { ['main'] = 'article', ['user'] = 'user page', ['project'] = 'project page', ['wikipedia'] = 'project page', ['wp'] = 'project page', ['file'] = 'file', ['image'] = 'file', ['mediawiki'] = 'interface page', ['template'] = 'template', ['help'] = 'help page', ['category'] = 'category', ['portal'] = 'portal', ['book'] = 'book', ['draft'] = 'draft', ['education program'] = 'education program page', ['timedtext'] = 'Timed Text page', ['module'] = 'module', ['topic'] = 'topic', ['gadget'] = 'gadget', ['gadget definition'] = 'gadget definition', ['talk'] = 'talk page', ['special'] = 'special page', ['media'] = 'file', } -- This table holds the names of the namespaces to be looked up from -- cfg.pagetypes by default. cfg.defaultNamespaces = { 'main', 'file', 'template', 'category', 'module', 'book' } -- This table holds the names of the namespaces to be looked up from -- cfg.pagetypes if cfg.defaultnsExtended is set. cfg.extendedNamespaces = { 'main', 'user', 'project', 'file', 'mediawiki', 'template', 'category', 'help', 'portal', 'module', 'book', 'draft' } -- The parameter name to set which default namespace values to be looked up from -- cfg.pagetypes. cfg.defaultns = 'defaultns' -- The value of cfg.defaultns to set all namespaces, including talk. cfg.defaultnsAll = 'all' -- The value of cfg.defaultns to set the namespaces listed in -- cfg.extendedNamespaces cfg.defaultnsExtended = 'extended' -- The value of cfg.defaultns to set no default namespaces. cfg.defaultnsNone = 'none' -- The parameter name to use for disambiguation pages page. cfg.dab = 'dab' -- This table holds the different possible aliases for disambiguation-class -- pages. These should be lower-case. cfg.dabAliases = { 'disambiguation', 'disambig', 'disamb', 'dab' } -- The default value for disambiguation pages. cfg.dabDefault = 'page' -- The parameter name to use for N/A-class page. cfg.na = 'na' -- This table holds the different possible aliases for N/A-class pages. These -- should be lower-case. cfg.naAliases = {'na', 'n/a'} -- The default value for N/A-class pages. cfg.naDefault = 'page' -- The parameter name to use for redirects. cfg.redirect = 'redirect' -- The default value to use for redirects. cfg.redirectDefault = 'redirect' -- The parameter name for undefined namespaces. cfg.other = 'other' -- The value used if the module detects an undefined namespace. cfg.otherDefault = 'page' -------------------------------------------------------------------------------- -- End configuration data -- -------------------------------------------------------------------------------- return cfg -- Don't edit this line nsjvdnxzxja6ehw5fddooj4hmniipbh विकिपुस्तक:T173070प्रबन्धकहरू 4 3633 6910 2016-02-03T06:23:52Z Devraj poudel 1655 पृष्ठ[[Wikibooks:प्रबन्धकहरू]]मा पठाइएको wikitext text/x-wiki #REDIRECT [[Wikibooks:प्रबन्धकहरू]] p32ei8bdeap5j5nrx2n1tw2zln6w8p9 चित्र:Newikibooks.png 6 3634 6915 2016-02-03T09:05:52Z Devraj poudel 1655 wikitext text/x-wiki phoiac9h4m842xq45sp7s6u21eteeq1 मोड्युल:Namespace detect 828 3635 6916 2016-02-04T05:23:17Z Devraj poudel 1655 --[[ -------------------------------------------------------------------------------- --... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो Scribunto text/plain --[[ -------------------------------------------------------------------------------- -- -- -- NAMESPACE DETECT -- -- -- -- This module implements the {{namespace detect}} template in Lua, with a -- -- few improvements: all namespaces and all namespace aliases are supported, -- -- and namespace names are detected automatically for the local wiki. The -- -- module can also use the corresponding subject namespace value if it is -- -- used on a talk page. Parameter names can be configured for different wikis -- -- by altering the values in the "cfg" table in -- -- Module:Namespace detect/config. -- -- -- -------------------------------------------------------------------------------- --]] local data = mw.loadData('Module:Namespace detect/data') local argKeys = data.argKeys local cfg = data.cfg local mappings = data.mappings local yesno = require('Module:Yesno') local mArguments -- Lazily initialise Module:Arguments local mTableTools -- Lazily initilalise Module:TableTools local ustringLower = mw.ustring.lower local p = {} local function fetchValue(t1, t2) -- Fetches a value from the table t1 for the first key in array t2 where -- a non-nil value of t1 exists. for i, key in ipairs(t2) do local value = t1[key] if value ~= nil then return value end end return nil end local function equalsArrayValue(t, value) -- Returns true if value equals a value in the array t. Otherwise -- returns false. for i, arrayValue in ipairs(t) do if value == arrayValue then return true end end return false end function p.getPageObject(page) -- Get the page object, passing the function through pcall in case of -- errors, e.g. being over the expensive function count limit. if page then local success, pageObject = pcall(mw.title.new, page) if success then return pageObject else return nil end else return mw.title.getCurrentTitle() end end -- Provided for backward compatibility with other modules function p.getParamMappings() return mappings end local function getNamespace(args) -- This function gets the namespace name from the page object. local page = fetchValue(args, argKeys.demopage) if page == '' then page = nil end local demospace = fetchValue(args, argKeys.demospace) if demospace == '' then demospace = nil end local subjectns = fetchValue(args, argKeys.subjectns) local ret if demospace then -- Handle "demospace = main" properly. if equalsArrayValue(argKeys.main, ustringLower(demospace)) then ret = mw.site.namespaces[0].name else ret = demospace end else local pageObject = p.getPageObject(page) if pageObject then if pageObject.isTalkPage then -- Get the subject namespace if the option is set, -- otherwise use "talk". if yesno(subjectns) then ret = mw.site.namespaces[pageObject.namespace].subject.name else ret = 'talk' end else ret = pageObject.nsText end else return nil -- return nil if the page object doesn't exist. end end ret = ret:gsub('_', ' ') return ustringLower(ret) end function p._main(args) -- Check the parameters stored in the mappings table for any matches. local namespace = getNamespace(args) or 'other' -- "other" avoids nil table keys local params = mappings[namespace] or {} local ret = fetchValue(args, params) --[[ -- If there were no matches, return parameters for other namespaces. -- This happens if there was no text specified for the namespace that -- was detected or if the demospace parameter is not a valid -- namespace. Note that the parameter for the detected namespace must be -- completely absent for this to happen, not merely blank. --]] if ret == nil then ret = fetchValue(args, argKeys.other) end return ret end function p.main(frame) mArguments = require('Module:Arguments') local args = mArguments.getArgs(frame, {removeBlanks = false}) local ret = p._main(args) return ret or '' end function p.table(frame) --[[ -- Create a wikitable of all subject namespace parameters, for -- documentation purposes. The talk parameter is optional, in case it -- needs to be excluded in the documentation. --]] -- Load modules and initialise variables. mTableTools = require('Module:TableTools') local namespaces = mw.site.namespaces local cfg = data.cfg local useTalk = type(frame) == 'table' and type(frame.args) == 'table' and yesno(frame.args.talk) -- Whether to use the talk parameter. -- Get the header names. local function checkValue(value, default) if type(value) == 'string' then return value else return default end end local nsHeader = checkValue(cfg.wikitableNamespaceHeader, 'Namespace') local aliasesHeader = checkValue(cfg.wikitableAliasesHeader, 'Aliases') -- Put the namespaces in order. local mappingsOrdered = {} for nsname, params in pairs(mappings) do if useTalk or nsname ~= 'talk' then local nsid = namespaces[nsname].id -- Add 1, as the array must start with 1; nsid 0 would be lost otherwise. nsid = nsid + 1 mappingsOrdered[nsid] = params end end mappingsOrdered = mTableTools.compressSparseArray(mappingsOrdered) -- Build the table. local ret = '{| class="wikitable"' .. '\n|-' .. '\n! ' .. nsHeader .. '\n! ' .. aliasesHeader for i, params in ipairs(mappingsOrdered) do for j, param in ipairs(params) do if j == 1 then ret = ret .. '\n|-' .. '\n| <code>' .. param .. '</code>' .. '\n| ' elseif j == 2 then ret = ret .. '<code>' .. param .. '</code>' else ret = ret .. ', <code>' .. param .. '</code>' end end end ret = ret .. '\n|-' .. '\n|}' return ret end return p j7kygz1y56jpz4doq0m2c6x1td5d8ar मीडियाविकि:Protectedpagewarning 8 3636 6923 2016-02-04T10:50:30Z Devraj poudel 1655 <strong>सूचना: यस पृष्ठलाई सुरक्षित गरिएको छ यसकारण प... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <strong>सूचना: यस पृष्ठलाई सुरक्षित गरिएको छ यसकारण प्रबन्धकको विशेषाधिकार प्राप्त प्रयोगकर्ताहरूले मात्र यसलाई सम्पादन गर्न सक्छन् । </strong> सन्दर्भको लागि नविनतम लग प्रविष्टि तल दिइएको छ: cfkaginxoy0dktecaolkc8urdfnbr88 मीडियाविकि:Group-sysop-member 8 3637 6925 2016-02-05T04:51:47Z Devraj poudel 1655 {{GENDER:$1|प्रबन्धक}} को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{GENDER:$1|प्रबन्धक}} idertnnuza1w1z5w3o2g6y4e5naqbwe ढाँचा:User ne-1 10 3638 6931 2016-02-05T05:20:52Z Devraj poudel 1655 <div style="float:left;border:solid #6ef7a7 1px;margin:1px;"> <table cellspacing="0" style="width:238px;background:#c5fcdc;"><tr>... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <div style="float:left;border:solid #6ef7a7 1px;margin:1px;"> <table cellspacing="0" style="width:238px;background:#c5fcdc;"><tr> <td style="width:45px;height:45px;background:#6ef7a7;text-align:center;font-size:14pt;">'''[[नेपाली भाषा|ne]]'''</td> <td style="font-size:8pt;padding:4pt;line-height:1.25em;">यो प्रयोगकर्ता '''[[:Category:User ne-1|आधारभूत स्तर]]'''को '''[[:Category:User ne|नेपाली]]''' जान्नु हुन्छ।<br/> [[Category:User ne|{{PAGENAME}}]][[Category:User ne-1|{{PAGENAME}}]]</td> </tr></table></div><noinclude> </noinclude> 1mkofsttdikd907xdlvw6ksr7tutjh4 ढाँचा:User ne-3 10 3639 6932 2016-02-05T05:21:26Z Devraj poudel 1655 <div style="float:right;border:solid #6ef7a7 1px;margin:1px;"> <table cellspacing="0" style="width:238px;background:#c5fcdc;"><tr... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <div style="float:right;border:solid #6ef7a7 1px;margin:1px;"> <table cellspacing="0" style="width:238px;background:#c5fcdc;"><tr> <td style="width:45px;height:45px;background:#6ef7a7;text-align:center;font-size:14pt;">'''[[नेपाली भाषा|ne]]'''</td> <td style="font-size:8pt;padding:4pt;line-height:1.25em;"> प्रयोगकर्ता '''[[:Category:User ne-3|अग्रिम स्तर]]'''को '''[[:Category:User ne|नेपाली]]''' जान्नु हुन्छ।<br/> [[Category:User ne|{{PAGENAME}}]][[Category:User ne-3|{{PAGENAME}}]]</td> </tr></table></div> bsjy9si0abp5q92i1tbxkklf04kob2x ढाँचा:User ne-4 10 3640 6933 2016-02-05T05:23:21Z Devraj poudel 1655 <div style="float:right;border:solid #6ef7a7 1px;margin:1px;"> <table cellspacing="0" style="width:238px;background:#c5fcdc;"><tr... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <div style="float:right;border:solid #6ef7a7 1px;margin:1px;"> <table cellspacing="0" style="width:238px;background:#c5fcdc;"><tr> <td style="width:45px;height:45px;background:#6ef7a7;text-align:center;font-size:14pt;">'''[[नेपाली भाषा|ne]]'''</td> <td style="font-size:8pt;padding:4pt;line-height:1.25em;">यो प्रयोगकर्ता '''[[:Category:User ne-4|मातृभाषा जस्तै]]''' '''[[:Category:User ne|नेपाली]]''' जान्नु हुन्छ।<br/> [[Category:User ne|{{PAGENAME}}]][[Category:User ne-4|{{PAGENAME}}]]</td> </tr></table></div> 09cmpx5t82uzis0be5jxg3bglv4qdwg ढाँचा:User ne-N 10 3641 6934 2016-02-05T05:23:49Z Devraj poudel 1655 {{userbox | border-c = Black | style="width:45px;height:45px;background:#6ef7a7;text-align:center;font-size:14pt; | id = '''... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{userbox | border-c = Black | style="width:45px;height:45px;background:#6ef7a7;text-align:center;font-size:14pt; | id = '''[[नेपाली भाषा|Ne]]''' | id-c = #009FC6 | info =प्रयोगकर्ता '''[[:Category:User ne|नेपाली]]''' भाषाको '''[[:Category:User ne-N|मातृभाषी]]''' हुनुहुन्छ । | info-c = pink | info-op = text-align:center; }}<noinclude> [[Category:User ne|{{PAGENAME}}]][[Category:User ne-N|{{PAGENAME}}]]</td> </tr></table></div> 7gery4v9prsy49871idlrva70mcgxpn ढाँचा:User sa-1 10 3642 6936 2016-02-05T05:46:02Z Devraj poudel 1655 <div style="float:left;border:solid #C0C8FF 1px;margin:1px"> <table cellspacing="0" style="width:238px;background:#F0F8FF"><tr> <... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <div style="float:left;border:solid #C0C8FF 1px;margin:1px"> <table cellspacing="0" style="width:238px;background:#F0F8FF"><tr> <td style="width:60px;height:45px;background:#C0C8FF;text-align:center;font-size:14pt">'''[[संस्कृत|sa]]-1'''</td> <td style="font-size:8pt;padding:4pt;line-height:1.25em"> एषः उपयोजकः [[:Category:User sa-0|सरल]]-[[:Category:User sa|संस्कृते]] लिखितुं शक्नोति. <noinclude>[[Category:User sa|{{PAGENAME}}]][[Category:User sa-1|{{PAGENAME}}]]</noinclude> </td> </tr></table></div> ds4lzmhfhqcs7dgnkq3xcitehv1iuwz ढाँचा:User sa-2 10 3643 6937 2016-02-05T05:47:06Z Devraj poudel 1655 <div style="float:left;border:solid #C0C8FF 1px;margin:1px"> <table cellspacing="0" style="width:238px;background:#F0F8FF"><tr> <... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <div style="float:left;border:solid #C0C8FF 1px;margin:1px"> <table cellspacing="0" style="width:238px;background:#F0F8FF"><tr> <td style="width:45px;height:45px;background:#C0C8FF;text-align:center;font-size:14pt">'''[[संस्कृत|sa]]-2'''</td> <td style="font-size:8pt;padding:4pt;line-height:1.25em"> एषः उपयोजकः [[:Category:User sa-2|मध्यम]][[:Category:User sa|संस्कृते]] लिखितुं शक्नोति । [[Category:User sa|{{PAGENAME}}]] [[Category:User sa-2|{{PAGENAME}}]]</td> </tr></table></div> boi9icv5w7gxbrheaehc7hu1siw2gln ढाँचा:User sa-3 10 3644 6939 2016-02-05T05:49:54Z Devraj poudel 1655 <div style="float:left;border:solid #C0C8FF 1px;margin:1px"> <table cellspacing="0" style="width:238px;background:#F0F8FF"><tr> <... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <div style="float:left;border:solid #C0C8FF 1px;margin:1px"> <table cellspacing="0" style="width:238px;background:#F0F8FF"><tr> <td style="width:45px;height:45px;background:#C0C8FF;text-align:center;font-size:14pt">'''[[संस्कृत|sa]]-3'''</td> <td style="font-size:8pt;padding:4pt;line-height:1.25em"> एषः उपयोजकः [[:Category:User sa-3|उत्तम]] [[:Category:User sa|संस्कृते]] लिखितुं शक्नोति. [[Category:User sa|{{PAGENAME}}]] [[Category:User sa-3|{{PAGENAME}}]]</td> </tr></table></div> opsdyozroljezd0uutmjy71if9g7qu1 मीडियाविकि:Tagline 8 3646 6943 2016-02-06T04:59:36Z Devraj poudel 1655 नेपाली विकिपुस्तकबाट, स्वतन्त्र पुस्तकालय को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki नेपाली विकिपुस्तकबाट, स्वतन्त्र पुस्तकालय 301hj25w93c2crvp0qdhghz438gx5ix मीडियाविकि:Mypage 8 3648 6950 2016-02-07T10:45:51Z Devraj poudel 1655 मेरो पृष्ठ को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki मेरो पृष्ठ h4cazm8qvj0sbevbazpcqrg2s4paano विकिपुस्तक:T173070प्रयोगस्थल 4 3649 7005 7002 2016-02-11T01:26:33Z 36.252.1.158 wikitext text/x-wiki {{मुख्य मिति}} {{Heading}} __NOTOC__ __NOEDITSECTION__ {| style="border:0px; border-spacing:0px; padding:2px; clear:both;" | valign="top" style="width:50%;" | {| style="border:0px; border-spacing:0px; padding:0px 2px;" | valign="top" | {{प्रयोग२}} |- |} | valign="top" | {{प्रयोग}} | |} <br></div> jzmwlb7akauubjo8eshk2agyxew2tlb ढाँचा:स्वागत 10 3650 6980 2016-02-10T19:10:01Z Devraj poudel 1655 पृष्ठ[[ढाँचा:नमस्ते]]मा पठाइएको wikitext text/x-wiki #REDIRECT [[ढाँचा:नमस्ते]] hntm9knxou5srdaq2tb8tgkncpczgpa ढाँचा:Welcome 10 3651 6981 2016-02-10T19:13:21Z Devraj poudel 1655 पृष्ठ[[ढाँचा:नमस्ते]]मा पठाइएको wikitext text/x-wiki #REDIRECT [[ढाँचा:नमस्ते]] hntm9knxou5srdaq2tb8tgkncpczgpa ढाँचा:मुख्य पृष्ठ छानिएका पुस्तकहरू 10 3652 17049 8010 2020-09-16T16:03:41Z Milanbhandari38 1822 wikitext text/x-wiki {{छानिएका पुस्तकहरू होल्डर | पुस्तक१ = [[पुस्तक:दुर्गा सप्तसती|दुर्गा सप्तसती]] | पुस्तक२ = [[नेपाली भाषा व्याकरण]] | पुस्तक३ = [[महाभारत]] | पुस्तक४= | पुस्तक५= [[कनकाई प्रवाह]] | पुस्तक६= [[कोमलका कविताहरू]] | पुस्तक७= [[सांस्कृतिक रूपान्तरण]](पिडिएफ ) | पुस्तक८= [[पुस्तक:मेरो अमेरिका यात्रा|मेरो अमेरिका यात्रा]] | पुस्तक९= [[ज्योतिष शास्त्र]] | पुस्तक१० = [[चाणक्यनीति]] | पुस्तक११ = [[श्रीमद्भगवद्गीता पृष्ठभूमि|श्रीमद्भगवद्गीता]] | पुस्तक१२= | पुस्तक१३ = [[मुनामदन]] | पुस्तक१४ = [[भानुभक्तको रामायण]] | पुस्तक१५= [[प्रारम्भिक कीट विज्ञान]] | पुस्तक१६= [[छन्द]] | पुस्तक१७= [[विचार विज्ञान]] }} </div></div></div> nk0unhxuip9hwf3c983ntvvaix2az5b ढाँचा:प्रयोग२ 10 3653 7004 7003 2016-02-10T21:55:00Z Devraj poudel 1655 wikitext text/x-wiki {|style="border:2px solid #aaddaa; width:100%;" cellpadding="5" cellspacing="5" |- | <h2><imagemap> Image:Nuvola apps hwinfo.png|32px default [[Help|Wikibooks Help]] desc none </imagemap> [[विकिपुस्तक]]मा [[Wikibooks:Welcome|स्वागतम्]]!</h2> '''[[मुख्य पृष्ठ|विकिपुस्तक]]''' एक [[w:Wikimedia|विकिमीडिया]] समुदाय हो, जो स्वतन्त्र '''[[Help:Contributing FAQ|जसले पनि सम्पादन गर्नपाउने]]''' पाठ्यपुस्तकहरुको निशुल्क पुस्तकालय हो । यदि तपाईं कुनै पनि विषयमा नयाँ पुस्तकको रचना गर्न चाहनुहुन्छ भनें विकिपुस्तकमा रच्न सक्नुहुनेछ। विकिपुस्तक जुलाई १०, २००३मा सुरुभएको हो ; त्यति बेलादेखि अहिले सम्म '''[[Special:Statistics|{{NUMBEROFARTICLES}} पृष्ठहरु]]''' कतिपय पुस्तक र कतिपय योगदानको कमीले अपूर्ण अवस्थामा छन् , सबै पाठ्यपुस्तकहरु तपाईँ जस्तै स्वयंसेवकहरुले निर्माण गर्नुभएको हो!<br> * कुनै प्रश्न तथा टिप्पणीहरु छन? [[विकिपुस्तक:चौतारी|हामीलाई सम्पर्क गर्नुहोस्]]। * कसरी सुरूगर्ने भन्ने छरितो जानकारी चाहिन्छ? हाम्रो [[विकिपुस्तक:स्वागत पृष्ठ|स्वागत पृष्ठ]] हेर्नुहस् । * सिक्नुहोस्, [[विकिपुस्तक:प्रयोगस्थल|प्रयोगस्थल]]मा प्रयोग गर्नुहोस्, मजा लिनुहोस्, [[en:WB:BOLD|साहसी हुनुहोस्]] र शुभकामना! |} {| style="margin: auto; width:100%; text-align:center;" class="plainlinks" | style="width:33%;" | [[Image:Other languages icon.svg|88px]]<br/>[http://www.wikibooks.org अरु भाषाहरुमा]/[[en:Wikibooks:FAQ|एफएक्यु]]</small> | style="width:33%; padding-left: 10px;" | <span style="font-size:x-large">[[विकिबगैचा]]</span><br/>बालबालिकाको लागि पुस्तकहरु | style="width:33%; padding-left: 10px;" | <span style="font-size:x-large">[[पाकपुस्तक:पकवानहरू|पकवान]]</span><br/>पाककला सम्बन्धी जानकारी |} <noinclude>[[Category:Wikibooks main page templates|Introduction]]</noinclude> 0109plgxa2b1m99v6nplrjpmentzo17 ढाँचा:Sisterprojects 10 3654 7006 2016-02-11T03:19:05Z Devraj poudel 1655 पृष्ठ[[ढाँचा:भातृ परियोजनाहरू]]मा पठाइएको wikitext text/x-wiki #REDIRECT [[ढाँचा:भातृ परियोजनाहरू]] raagalawm7pxgxaf0kx0p4zhz83v0f3 ढाँचा:छानिएका पुस्तकहरू होल्डर 10 3655 17156 7323 2021-02-10T03:25:17Z Minorax 4893 obs tag wikitext text/x-wiki '''<div class="center">[[:श्रेणी:छानिएका पुस्तकहरू|सबै छानिएका पुस्तकहरू]]</div>''' {|border="0" cellspacing="0" cellpadding="0" width="100%" style="margin:.6em 0;background:none;" |-valign="top" | * {{{पुस्तक१}}} * {{{पुस्तक२}}} * {{{पुस्तक३}}} * {{{पुस्तक४}}} * {{{पुस्तक५}}} * {{{पुस्तक६}}} * {{{पुस्तक७}}} * {{{पुस्तक८}}} | * {{{पुस्तक९}}} * {{{पुस्तक१०}}} * {{{पुस्तक११}}} * {{{पुस्तक१२}}} * {{{पुस्तक१३}}} * {{{पुस्तक१४}}} * {{{पुस्तक१५}}} * {{{पुस्तक१६}}} |} <div class="center">[{{fullurl:ढाँचा:मुख्य_पृष्ठ_छानिएका_पुस्तकहरू|action=edit}} सम्पादन गर्ने]</div><br> ::'''[[:en:Wikibooks:PDF Versions|अंग्रेजी भाषाका सबै मुद्रणयोग्य पिडिएफ विकिपुस्तकहरू>>]] ''' </div></div></span><br> dqw4zpbxol38bra8blcbi5uk7mj7cz8 दान सूक्त 0 3656 7056 7055 2016-02-12T01:28:00Z Devraj poudel 1655 /* =ऋचाहरू */ wikitext text/x-wiki '''दानसूक्त''' (१०.१२७) का ऋषि अंगिरस हुन् । यसको छन्द त्रिष्टुप जगती हो । संस्कृत शब्द दानको अर्थ हुन्छ– दिनु, वितरण गर्नु, भुक्तानी गर्नु, पुरस्कार दिनु । आधुनिक अर्थशास्त्रमा उत्पादनका साधनहरुको पारिश्रमिकलाई जुन शब्द प्रयोग गरिन्छ, त्यो दानसंग मिल्छ । उत्पादनका साधनहरुले आफ्नो योगदान अनुसार प्राप्त गर्ने प्रतिफल (ज्याला) लाई अर्थशास्त्रमा रिवार्ड (पुरस्कार) भन्ने गरिन्छ । यस अर्थमा पनि यो सूक्त आर्थिक अवधारणायुक्त छ । यस सूक्तमा नौवटा ऋचा छन् । यस अनुसार– ===ऋचाहरू=== १. देवताहरुले सबै प्राणीहरुलाई भोकको रुपमा (मात्र) मृत्यु प्रदान गरेका गरेका होइनन् । भोजन गर्दा पनि प्राणीहरु मर्छन् । दान दिनेको धन समाप्त हु“दैन । दान नदिनेलाई कसैले पनि सुखी बनाउन सक्दैन । २. अन्न भएको जुन व्यक्तिले भोको याचकलाई अगाडि देख्दा पनि आफ्नो मनलाई कठोर राख्छ, र त्यस भोको मानिसका अगाडि (आफुले मात्र) भोजन गर्छ, उसलाई कसैले पनि सुख दिन सक्दैन । ३. जो दुर्बल व्यक्ति अन्नको चाहनामा घुम्छ, उसलाई अन्न दिनेलाई नै दाता भनिन्छ । यस्तो दाताले यज्ञको पर्याप्त फल पाउछ र शत्रुहरुमा पनि मित्र भेटाउछ । ४. जसले सधैं साथ रहने र सेवा गर्ने मित्रहरुलाई पनि अन्न प्रदान गर्दैन, त्यो मित्र होइन । यस्तो मानिसको नजीक नरहनु नै बेश । उसको घर घर होइन, त्यस्तो घरबाट टाढा गइहाल्नु पर्छ । ५.याचना गर्नेलाई धन हुनेले धन अवश्य दिनु पर्छ । यस्तो धनीले धर्मरुपी लामो मार्ग प्राप्त गर्छ । जसरी रथको चक्का तलमाथि घुम्छ, त्यसै गरी धन सम्पत्ति एक व्यक्तिबाट अर्कोमा गइरहन्छ । ६. मनमा दानको भावना नराख्ने कंजुसले व्यर्थमा नै अन्न प्राप्त गर्छ । यस्ता व्यक्तिकालागि भोजन (विष समान) उसको मृत्यु समान हुन्छ । जसले न देवताहरुलाई पोषण प्रदान गर्छ, न बन्धुबान्धवहरुलाई खुवाउछ, यस्तो एक्लै भोजन गर्ने व्यक्तिले पापको अन्न खान्छ । ७. हलोले खेतीको काम गर्दै अन्न उब्जाउछ, उसले मार्गहरुमा हिंड्दै आफ्ना कार्यहरुले अन्न उत्पन्न गर्छ, जसरी मन्त्र जान्ने व्यक्ति मन्त्र नजान्ने भन्दा श्रेष्ठ छ, त्यसै गरी दान दिने व्यक्ति, दान नदिने भन्दा श्रेष्ठ हुन्छ । ८.सम्पत्तिको एक पद हुने दुइ पदहरु हुने कहा, दुइ पदहुने तीन पद हुने कहा, र तीनपदहुने त्यसभन्दा बढी हुने कहा जान्छ । यसरी क्रमशः सानो ठूलोसंग जान्छ । ९.उस्तै भए पनि हाम्रा दुइ हातको उत्पादन शक्ति एक समान छैन, एउटै आमाबाट उत्पन्न हुने दुइ गाईले समान दूध उत्पादन गर्दैनन् । जुम्ल्याहा भाईको श्रम क्षमता एकनास हुदैन । एकै परिवारका दुइ व्यक्तिले बराबर दान (खर्च) गर्दैनन् । [[चित्र:दान सूक्त|thumbnail|दान सूक्त ]] विषय वस्तु माथि भनिएको अर्थ व्याख्याबाट यस सूक्तमा निम्नलिखित विषय वस्तु रहेको स्पष्ट हुन्छ– १. मानिसको तीव्रतम आवश्यकता भोक हो । भोकमरी मृत्युको कारण भए तापनि त्यो एक मात्र कारण होइन । २. भोकोलाई भोजन उपलब्ध गराउनु भनेको सन्तुष्टि अधिकतम गराउनु हो । ३. क्षमता अनुसार भोजन हुनेले भोजन र अन्य सक्षम व्यक्तिले भोजन प्रदान गर्ने क्षमता (धन वा रोजगार) प्रदान गर्नु पर्छ । यसरी आर्थिक असमानता घटाउन सकिन्छ । ४. उपभोगको क्रियाकलापलाई प्रोत्साहन गर्नु नै अर्थव्यवस्थाको विकास हो । जसले भोकोलाई अन्न, धन, दिन्न त्यो समाजको शत्रु हो । ५.जसका जरुरी आवश्यकता पूरा भएका छैनन्, सक्षम सामाजिक व्यक्तिले उसको आवश्यकता पूरा गर्ने व्यवहार गर्नु पर्छ । ६.समाजका हितमा खर्च नगर्ने व्यक्ति सामाजिक व्यक्ति होइन । ७. हलोले अन्न उत्पादनमा योगदान गरे जस्तै दान (खर्च) गर्नाले पनि उत्पादनमा वृद्धि हुन्छ । ८.आर्थिक क्रियाकलाप तीव्र हु“दै गए पछि अर्थव्यवस्था क्रमशः एक पद (क्षेत्र), दुइ पद, र अझ उच्च पदमा विकसित हु“दै जान्छ । ९.दुइ श्रमको उत्पादन क्षमता एक नासको हु“दैन त्यसै गरी दुइ उपभोक्ताको उपभोग (खर्च) क्षमता एक नासको हु“दैन । 184mekonissz4uicogtnk8hazvh2l1r महाभारत 0 3659 17562 17561 2024-02-15T13:37:38Z Rammanifol 6292 थप संपादन wikitext text/x-wiki महाभारत महाभारत हिन्धुधर्मालम्बीहरुको एक पवित्र ग्रन्ध हो जसका लेखक वेदवास मुनि हुनुहुन्थ्यो। द्वावपरयुगमा कौरव वंश र पाण्डव वंश विचमा भएको भिषण युद्धलाई महाभारत भनिन्छ। भगवान श्रीकृष्णले धर्मको रक्षा र पाप अर्थात अधर्मको संङ्गारका लागी महाभारतको युद्ध रच्नुभएको थियो। जसमा विशवभरका राजा माहाराजा र राजकुमारले भाग लिएका थिए।यो १८ दिन चलेको थियो।अन्तत पाण्डवहरुको विजयसंगै यो युद्धको समापन भएको थियो। महाभारत युद्ध भारतको कुरुक्षेत्रमा भएको थियो। महाभारत युद्धको मुख्य सन्देश। यो कर्मयुगमा जन्म लिईसकेपछि मानिस सफल हुन निरन्तर अर्जुनले जस्तो मिहीनेत गर्नुपर्छ। माहाभारतमा कौरव पक्षमा भिष्म पितामा, दोर्णचार्य, शुक्रचार्य, कर्ण, अशोस्थामा, कृपाचार्य, कौरव १०० भाई , द्वारीकाका विशाल सेना, जयद्रत जस्ता सुरविरहरु भएतापनि पाण्डवले नै जित हासिल गरे किनकि पाण्डवहरु सत्वान र धर्मवान थिए। त्यसैले न्याय र धर्म जतिसुकै कमजोर भएपनि एकदिन न्यायकै जित हुन्छ। कौडा खेलबाट हारजित सुरु भएर विनाशमा गई अन्त्य भयो यानीकी जुवातास कौडा मानवविनाशको तत्व हो। द्राैपदीकाे चीर हरण गर्नाले प्रतिशोध र विनाश निम्त्याएको थियो।यसबाट नारीको अपमानले युद्ध र विनासलाई निमन्त्रणा दिन्छ भन्ने जानिन्छ। महाभारतको युद्धले सम्बन्ध रगतले नभई कर्मले मिल्छ भनेर कुन्ती पुत्र कर्ण र दुर्योधनको मित्रताले पुष्टी गर्छ। धर्म सधै अजय हुन्छ भनेर महाभारतमा भगवान श्रीकृष्णको भगवत र युद्धपरिणाम ले जनाउछ। महाभारत युद्धले युद्ध दुवै पक्षका लागी हानिकारक हुन्छ भनेर सिकाउछ। महाभारत युद्ध एक भिषण युद्ध थियो जुन युद्धले कलियुगको समयलाई ज्ञान प्रदान गर्नका लागि भगवान द्धारा रचिएको।भनिन्छ द्धावपरयुग जस्तै कलियुगपनी भिषण युद्ध संगै सकिन्छ। अशोक पाठक संपादन राम मणि भट्टराई ===विषय सूचीहरू=== * [[महाभारत खण्ड १]] * [[महाभारत खण्ड २]] * [[महाभारत खण्ड ३]] * [[महाभारत खण्ड ४]] * [[महाभारत खण्ड ५]] * [[महाभारत खण्ड ६]] * [[महाभारत खण्ड ७]] * [[महाभारत खण्ड ८]] * [[महाभारत खण्ड ९]] * [[महाभारत खण्ड ११]] * [[महाभारत खण्ड १२]] * [[महाभारत खण्ड १३]] * [[महाभारत खण्ड १४]] * [[महाभारत खण्ड १५]] * [[महाभारत खण्ड १६]] * [[महाभारत खण्ड १७]] * [[महाभारत खण्ड १८]] * [[महाभारत खण्ड १९]] * [[महाभारत खण्ड २०]] * [[महाभारत खण्ड २१]] * [[महाभारत खण्ड २२]] [[श्रेणी:छानिएका पुस्तकहरू]] [[श्रेणी:धर्म]] lm38mpeaqfvsjwirxam5sk7omsxuzon ढाँचा:अनुवाद 10 3660 17062 7063 2020-10-11T08:37:20Z Minorax 4893 fix [[Special:LintErrors/obsolete-tag]] wikitext text/x-wiki <div class="center">'''''यस{{PAGENAME}}को पुस्तक अथवा केही भाग अरुभाषामा लेखिएको छ यसलाई नेपाली भाषामा अनुवाद गर्न सहयोग गर्नुहोस्'''''</div> o3lni1xc6bwa0goa8k1mh3xgy40cgmm श्रेणी:छानिएका पुस्तकहरू 14 3661 7067 2016-02-12T07:23:27Z Devraj poudel 1655 '''छानिएका पृष्ठहरू''' को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki '''छानिएका पृष्ठहरू''' 57z0vwpa208sy7s7u1poalyt3v2hgxr विकिपुस्तक:छानिएका पुस्तकहरू 4 3662 7074 7073 2016-02-12T09:03:11Z Devraj poudel 1655 wikitext text/x-wiki '''छानिएका पुस्तकहरू''' पूर्ण रूपले सम्पन्न तथा सर्वाधिकारमुक्त पुस्तकलाई मुख्य पृष्ठमा राख्नको लागि हो । qwmi63seuitccpmtuwv475ng6ye8a4b विकिपुस्तक:प्रयोगस्थल 4 3663 17556 15997 2024-01-16T20:24:48Z CommonsDelinker 37 Replacing Wilcox.jpg with [[File:Child_reading_(Jessie_Willcox_Smith).jpg]] (by [[:c:User:CommonsDelinker|CommonsDelinker]] because: [[:c:COM:FR|File renamed]]: artist's name is misspelled). wikitext text/x-wiki __NOTOC__ __NOEDITSECTION__ <div style="font-size: 120%; line-height: 1.5"> {| cellspacing=3 width="100%" | colspan=2 bgcolor="#fffffc" style="border:1px solid #cfcfcf;padding:1em;padding-top:0.5em;padding-bottom:0em;"| [[File:Child reading (Jessie Willcox Smith).jpg|right|150px|border|link=]] <div style="Font-size: 120%"> === Welcome to Wikijunior! === </div> <!-- alternative: [[File:Child reading at Brookline Booksmith.jpg|right|316px|border]] --> The aim of this project is to produce age-appropriate non-fiction books for children from birth to age 12. These books are richly illustrated with photographs, diagrams, sketches, and original drawings. Wikijunior books are produced by a worldwide community of writers, teachers, students, and young people all working together. The books present factual information that is verifiable. You are invited to join in and write, edit, and rewrite each module and book to improve its content. Our books are distributed free of charge under the terms of the Creative Commons Attribution-ShareAlike License. Please see ''[[Wikibooks:What is Wikijunior|What is Wikijunior?]]'' for more information about this project. |- style="vertical-align:top" | style="background-color:#def; border:1px solid #339; padding:1em; padding-top:0.5em;"| {{Wikijunior search}}<br /> ---- === Titles === There are more than a dozen Wikijunior books and hundreds of sections within those books being readied for publication. {| cellpadding="0" border="0" cellspacing="0" style="background:transparent;" | [[File:Ancient_Civilizations_Spine.png|link=Wikijunior:Ancient Civilizations]] | [[File:Animal_Alphabet_Spine.png|link=Wikijunior:Animal Alphabet]] | [[File:Biology Spine.svg|link=Wikijunior:Biology]] | [[File:Big_Cats_Spine.png|link=Wikijunior:Big Cats]] | [[File:Bugs_Spine.png|link=Wikijunior:Bugs]] | [[File:Dinosaurs_Spine.png|link=Wikijunior:Dinosaurs]] | [[File:Europe book cover.png|link=Wikijunior:Europe]] | [[File:Elements_Spine.png|link=Wikijunior:The Elements]] | [[File:Geometry_Spine.png|link=Geometry for Elementary School]] | [[File:How_Things_Work_Spine.png|link=Wikijunior:How Things Work]] | [[File:Human_Body_Spine.png|link=Wikijunior:Human Body]] | [[File:Kings_and_Queens_of_England_Spine.png|link=Wikijunior:Kings and Queens of England]] | [[File:Languages_Spine.png|link=Wikijunior:Languages]] | [[File:Solar_System_Spine.png|link=Wikijunior:Solar System]] | [[File:South_America_Spine.png|link=Wikijunior:South America]] | [[File:US_Charters_of_Freedom_Spine.png|link=Wikijunior:United States Charters of Freedom]] |} ==== Discovery and innovation ==== [[Wikijunior:The Elements|The Elements]] &mdash; [[Wikijunior:Big Book of Fun Science Experiments|Fun Science Experiments]] &mdash; [[Wikijunior:How Things Work|How Things Work]] ==== The natural world ==== {{nowrap|[[Wikijunior:Big Cats|Big Cats]]}} &mdash; {{nowrap|[[Wikijunior:Biology|Biology]]}} &mdash; {{nowrap|[[Wikijunior:Bugs|Bugs]]}} &mdash; {{nowrap|[[Wikijunior:Dinosaurs|Dinosaurs]]}} &mdash; {{nowrap|[[Wikijunior:Human Body|Human Body]]}} &mdash; {{nowrap|[[Wikijunior:Solar System|Solar System]]}} ==== Our world of people ==== {{nowrap|[[Wikijunior:Ancient Civilizations|Ancient Civilizations]]}} &mdash; {{nowrap|[[Wikijunior:Kings and Queens of England|Kings and Queens of England]]}} &mdash; {{nowrap|[[Wikijunior:Languages|Languages]]}} &mdash; {{nowrap|[[Wikijunior:United States Charters of Freedom|United States Charters of Freedom]]}} &mdash; {{nowrap|[[Wikijunior:World War II|World War II]]}} &mdash; {{nowrap|[[Wikijunior:World at Work|World at Work]]}} ==== Geography ==== {{nowrap|[[Wikijunior:Europe|Europe]]}} &mdash; {{nowrap|[[Wikijunior:South America|South America]]}} &mdash; {{nowrap|[[Wikijunior:World Heritage Sites|World Heritage Sites]]}} &mdash; {{nowrap|[[Wikijunior:Asia|Asia]]}} ==== School time ==== {{nowrap|[[Geometry for Elementary School]]}} ==== Pre-readers ==== {{nowrap|[[Wikijunior:Alphabet|Alphabet]]}} &mdash; {{nowrap|[[Wikijunior:Animal Alphabet|Animal Alphabet]]}} &mdash; {{nowrap|[[Wikijunior:Object Alphabet|Object Alphabet]]}} &mdash; {{nowrap|[[Wikijunior:Classic_Alphabet_Coloring_Book|Classic Alphabet Coloring Book]]}} &mdash; {{nowrap|[[Wikijunior:Colors|Colors]]}} &mdash; {{nowrap|[[Wikijunior:Flower Alphabet|Flower Alphabet]]}} &mdash; {{nowrap|[[Wikijunior:Food Alphabet|Food Alphabet]]}} &mdash; {{nowrap|[[Wikijunior:Maze and Drawing Book|Maze & Drawing Book]]}} &mdash; {{nowrap|[[Wikijunior:Numbers from 1 to 20|Numbers from 1 to 20]]}} &mdash; {{nowrap|[[Wikijunior:Small_Numbers|Small Numbers]]}} &mdash; {{nowrap|[[Wikijunior:Skateboard Alphabet Coloring Pages|Skateboard Alphabet Coloring Pages]]}} &mdash; {{nowrap|[[Wikijunior:Tell Time Clock Coloring Book|Tell Time Clock Coloring Book]]}} &mdash; {{nowrap|[[Wikijunior:Valentines Hearts Alphabet Coloring Book|Valentines Hearts Alphabet Coloring Book ]]}} ---- [[Wikijunior:All Books|Additional Wikijunior books]] are under development. | style="background-color:#fec; border:1px solid #f82; padding:1em; padding-top:0.5em;"| === All for <span style="color:blue">K</span><span style="color:red">I</span><span style="color:green">D</span><span style="color:magenta">S</span> === Wikijunior has some great books for you to read. But you can also help ''writing'' books! If you know something about a subject and want to share it with others, just click on the link that says "edit" and type in what you want to say. It's that easy! === Helping out === ''It's easy to get started. Just click on an edit button and begin writing! We encourage you to [[Wikibooks:Be bold|be bold]] and edit articles.'' If you want ideas on what to do, you can consider: * Look through our [[Wikijunior:All Books|full collection]] of books and add content where you can. * Start a class project to write a new book or contribute to an existing, developing one. * Tell us how we're doing on the [[Help:Talk page|talk page]]. * Fact-check a page. * Check articles for grammar, style, and spelling. * Monitor the {{Plain link|{{fullurl:Special:RecentChanges|namespace=110}}|recent changes}} to Wikijunior pages. There's a [[WJ:SG|Wikijunior Style Guide]] with suggestions for how to write great Wikijunior content. === Discussions === You can discuss the project at the [[Talk:Wikijunior|Wikijunior talk page]] or one of the [[Wikibooks:Reading room|Wikibooks reading rooms]] to get a broader audience. To chat about Wikijunior on IRC, use [irc://irc.freenode.net/wikibooks Freenode] or join #wikibooks on [http://www.freenode.net/ Freenode]. ---- |- | style="background-color:#dfd; border:1px solid #393; padding:1em; padding-top:0.5em;" colspan="2" | {| style="background-color:inherit; width: 100%" |style="vertical-align:top" | | {{Wikijunior Article of the Month}} |} |} </div> {{mbox|type=notice|image=[[File:Warning icon WikiBooks.svg|40px]]|text='''Thank you for visiting Wikijunior!''' Readers of Wikijunior are served the latest ''reviewed'' version of a page. With this feature enabled, vandalism should not be seen as often by readers. ''Please adjust the "edit review" settings in your [[Special:Preferences|preferences]] to always show the latest version of content pages, if you do not want this.'' We hope you will enjoy using this resource as much as we've enjoyed making it.}} {{pp-protected|small=yes}} [[Category:Subject:Wikijunior| ]] [[ar:ويكي الأطفال]] [[az:Vikiuşaq]] [[bn:উইকিশৈশব]] [[bs:Wiki junior]] [[ca:Viquillibres:Viquijúnior]] [[de:Wikijunior]] [[eo:Vikilibroj:Librobretaro:Porinfanaj libroj]] [[es:Wikichicos]] [[fa:ویکی‌کودک]] [[fr:Wikijunior]] [[id:Wikijunior]] [[it:Portale:Wikijunior]] [[ms:Wikijunior]] [[nl:Wikijunior]] [[ja:Wikijunior:メインページ]] [[pl:Wikijunior]] [[pt:Wikijúnior]] [[ro:Wikijunior]] [[fi:Wikijunior]] [[zh:Wikijunior:维基儿童]] [[ang:Wicigeonga]] [[pa:Wikijunior]] [[tr:Vikiçocuk]] paytti61ag0ldulapmdddlxoquimjxb ढाँचा:मुख्यपृष्ठ विषयहरू 10 3664 7917 7915 2016-03-20T08:43:51Z Devraj poudel 1655 wikitext text/x-wiki {| style="width:40%; color:#000;" | |- valign="top" | colspan="3" | |- | [[File:Nuvola apps kalzium.svg|32x32px|link=Subject:Science]] | style="text-align:center" | '''[[विषय:प्रकृति विज्ञान|प्रकृति विज्ञान]]''' <br> | [[File:Nuvola apps kuser.svg|32x32px|link=विषय:सामाजिक विज्ञान]] | style="text-align:center" | '''[[विषय:सामाजिक विज्ञान|सामाजिक विज्ञान]]'''<br/> | [[File:Nuvola apps display.png|32x32px|link=विषय:संगणक]] | style="text-align:center" |'''[[विषय:संगणक |गणन]]'''<br/> | [[File:Nuvola_apps_kcoloredit.png|32x32px|link=विषय:मानवता]] | style="text-align:center" |'''[[विषय:मानवता |मानविकी]]'''<br/> |[[File:Gnome-globe.svg|32x32px|link=Subject:Miscellaneous]] | style="text-align:center" | '''[[Subject:Miscellaneous|अन्य]]'''<br/> | style="text-align:center" | <span style="font-size:5"><h2>[[ढाँचा:मुख्य पृष्ठ अन्वेषण|अरू पनि]]''</h2> </span> </br> |} 0ltqqikapzb1bwpy3wzx6gfckijs6tu विकिपुस्तक:स्वागतम् 4 3665 15722 7093 2016-06-29T18:43:42Z タチコマ robot 672 बोट: दोहोरो अनुप्रेषणलाई [[ढाँचा:नमस्ते]]मा ठिक गर्दै wikitext text/x-wiki #REDIRECT [[ढाँचा:नमस्ते]] hntm9knxou5srdaq2tb8tgkncpczgpa पाकपुस्तक:पकवानहरू 102 3666 7369 7122 2016-02-24T11:42:25Z Devraj poudel 1655 wikitext text/x-wiki '''पकवान''' विभिन्न खाद्य परिकार बनाउने कला सम्बन्धी पुस्तकहरूको लागि यो एउटा विकिपुस्तक विशेष परियोजना हो । तपाई कुनै पनि परिकार राम्रो संग तयार गर्ने विधिको जानकार भए त्यो विधि यहाँ लेखेर एउटा विकिपुस्तक सुरक्षित गर्नु होस । हामीलाई तपाई जस्तै सहयोगी व्यक्तिको प्रतिक्षा छ । nvecc9odju35pywqig4iz1laecv5jc1 ढाँचा:भयो 10 3667 7118 2016-02-13T15:19:10Z Devraj poudel 1655 <span style="white-space:nowrap;">[[File:Yes check.svg|20px|Done ]]&nbsp;'''{{{1|भयो}}}'''</span><noinclude> Category:Im... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <span style="white-space:nowrap;">[[File:Yes check.svg|20px|Done ]]&nbsp;'''{{{1|भयो}}}'''</span><noinclude> [[Category:Image with comment templates|{{PAGENAME}}]] [[Category:Spam blacklist templates|{{PAGENAME}}]] </noinclude> ckxqbk789iyxcqt8bqzjzm14erb92wg ढाँचा:विशेष परियोजनाहरू 10 3668 7686 7685 2016-03-15T17:07:25Z Biplab Anand 1630 wikitext text/x-wiki {| style="margin: auto; width:100%; text-align:center;" class="plainlinks" | style="width:33%;" | [[Image:Other languages icon.svg|88px]]<br/> <span style="font-size:x-large"> [http://www.wikibooks.org अन्य भाषाहरूमा]</span>([[:en:wikibooks:FAQ|बढी सोधिने प्रश्नहरू]])</small> | style="width:33%; padding-left: 10px;" | <span style="font-size:x-large">[[विकिबगैचा]]</span><br/>बालबालिकाको लागि पुस्तकहरू | style="width:33%; padding-left: 10px;" | <span style="font-size:x-large">[[पाकपुस्तक:पकवानहरू|पकवान]]</span><br/>पाककला सम्बन्धी जानकारी |} nqdslu6d8eq2g9rhcng946h0lsbg0pv मीडियाविकि:Protect-dropdown 8 3669 7149 2016-02-14T07:36:54Z Devraj poudel 1655 *सामान्य सुरक्षाका कारणहरु ** अत्यधिक बर्बरता देख... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki *सामान्य सुरक्षाका कारणहरु ** अत्यधिक बर्बरता देखिएकोले ** अत्यधिक अचाहिंदा सन्देस प्राप्त भएकोले ** जवाबी सम्पादन-झगडा भएकोले ** अधिकतम खोलिने पृष्ठ भएकोले ** लामो पृष्ठ भएकोले ** महत्वपूर्ण पृष्ठ भएकोले ** बर्बरता बचाउनु पर्ने भएकोले ** मेटिएको पृष्ठलाई पटक पटक बनाएकोले ** प्रयोगकर्ताको निजी सदस्य पृष्ठ 17ksdg0g15w3lm58ewg7zh8asc077wa चाणक्यनीति प्रथम अध्याय 0 3670 16603 16142 2020-06-05T01:13:31Z 113.199.251.109 /* नेपाली अनुवाद २ */ wikitext text/x-wiki ==प्रथमोऽध्यायः== ===नेपाली अनुवाद १=== प्रणम्य शिरसा विष्णुं त्रैलोक्याधिपतिं प्रभुम् ।<br> नानाशास्त्रोद्धृतं वक्ष्ये राजनीतिसमुच्चयम् ।।१।। <br> : स्वर्ग पृथ्वी र पातालका स्वामी भगवान् विष्णुको चरणमा शीर झुकाई प्रणाम गर्छु , र राजनीतिको ती सिद्धान्तहरूको वर्णन गर्छु , जो अनेक ग्रन्थहरूबाट एकगरिएको छ ।। ===नेपाली अनुवाद २=== <br> अधीत्येदं यथाशास्त्रं नरो जानाति सत्तमः ।<br> धर्मोपदेशं विख्यातं कार्याऽकार्य शुभाऽशुभम् ।।२।।<br> ===नेपाली अनुवाद=== <br> तदहं संप्रवक्ष्यामि लोकानां हितकाम्यया ।<br> येन विज्ञानमात्रेण सर्वज्ञत्वं प्रपद्यते ।।३।।<br> ===नेपाली अनुवाद=== <br> मूर्खशिष्योपदेशेन दुष्टास्त्रीभरणेन च ।<br> दुःखितै सम्प्रयोगेण पण्डिताेऽप्यवसीदति ।।४।।<br> ===नेपाली अनुवाद=== <br> दुष्टाभार्या शठं मित्रं भृत्यश्चोत्तरदायकः ।<br> ससर्पे च गृहे वासो मृत्युरेव नः संशयः ।।५।।<br> ===नेपाली अनुवाद=== <br> आपदर्थे धनं रक्षेद्दारान् रक्षेध्दनैरपि ।<br> आत्मानं सततं रक्षेद्दारैरपि धनैरपि ।।६।।<br> ===नेपाली अनुवाद=== <br> आपदार्थे धनं रक्षेच्छ्रीमतां कुत अापदः ।<br> कदाचिच्चलते लक्ष्मीःसंचितोऽपिविनश्यति ।।७।। ===नेपाली अनुवाद=== <br> यस्मिन् देशे न सम्मानो न वृत्तिर्न च बान्धवः ।<br> न च विद्यागमऽप्यस्ति वासस्तत्र न कारयेत् ।।८।।<br> ===नेपाली अनुवाद=== <br> धनिकः श्रोत्रियो राजा नदी वैद्यस्तु पञ्चमः ।<br> पञ्च यत्र न विद्यन्ते न तत्र दिवसं वसेत् ।।९।।<br> ===नेपाली अनुवाद=== <br> लोकयात्रा भयं लज्जा दाक्षिण्यं त्यागशीलता ।<br> पञ्च यत्र न विद्यन्ते न कुर्य्यात्तत्र सड्गतिम् ।।१०।।<br> ===नेपाली अनुवाद=== <br> जानीयात् प्रेषणे भृत्यान् बान्धवान् व्यसनागमे ।<br> मित्रं चापत्तिकाले तु भार्यां च विभवक्षये ।।११।।<br> ===नेपाली अनुवाद=== <br> आतुरे व्यसने प्राप्ते दुर्भिक्षे शत्रुसंकटे ।<br> राजद्वारे श्मशाने च यस्तिष्ठति स बान्धवः ।।१२।।<br> ===नेपाली अनुवाद=== <br> यो ध्रुवाणि परित्यज्य अध्रुवं परिषेवते ।<br> ध्रुवाणि तस्य नश्यन्ति अध्रुवं नष्टमेव हि ।।१३।।<br> ===नेपाली अनुवाद=== <br> वरयेत्कुलजां प्राज्ञो विरूपामपि कन्यकाम् ।<br> रूपशीलां न नीचस्य विवाहः सद्रॄशे कुले ।।१४।।<br> ===नेपाली अनुवाद=== <br> नदीनां शस्त्रपाणीनां नखीनां श्रृड्गिणां तथा ।<br> विश्वासो नैव कर्तव्यः स्त्रीषुराजकुलेषु च ।।१५।।<br> ===नेपाली अनुवाद=== <br> विषादप्यमृतं ग्राह्यममेध्यादपि काञ्चनम् ।<br> नीचादप्युत्तमां विद्यांस्त्रीरत्नं दुष्कुलादपि ।।१६।।<br> ===नेपाली अनुवाद=== <br> स्त्रीणां द्विगुण आहारो लज्जा चापि चतुर्गणा ।<br> साहसं षड्गुणं चैव कामश्चाष्टगुणः स्मृत ।।१७।।<br> ===नेपाली अनुवाद=== <br> 8qwtldgz1g27vh6n45ae7ajche0fw8e ढाँचा:मनपर्ने परिकार 10 3671 7319 7315 2016-02-22T01:21:12Z Devraj poudel 1655 wikitext text/x-wiki {|style="border:2px solid #C0C0C0; width:100%;" cellpadding="5" cellspacing="5" |- | <h2><imagemap> Image:Nuvola apps hwinfo.png|32px default [[विकिपुस्तक:पकवानहरू]] desc none </imagemap>विकिपुस्तक पकवानहरू</h2> {{मनपर्ने परिकार होल्डर}} |} 2fqm5nupcutgfk5o3inc4z9w8phnxzv ढाँचा:मनपर्ने परिकार होल्डर 10 3672 7287 7282 2016-02-20T11:36:25Z Devraj poudel 1655 wikitext text/x-wiki [[:श्रेणी:पकवानहरू|सबै पकवानहरू]] {{#if:{{{चित्र|}}}|[[चित्र:{{{चित्र|}}}|200px]]}}<br> {{#If:{{{पृष्ठनाम|}}}|[[{{{पृष्ठनाम}}}]]}}, {{#If: {{{संक्षिप्त विवरण|}}}|{{{संक्षिप्त विवरण}}}}}...<br> <center>{{#if:[[:चित्र:{{{चित्र|}}}|{{{चित्र}}}}|तस्वीर श्रेय]]}}</center> </div> nong37jk8rgkj3nqetywz2gsf13hci3 ढाँचा:पुस्तक विवरण 10 3673 8090 7198 2016-03-23T05:39:17Z Devraj poudel 1655 wikitext text/x-wiki ''' {{#if: {{{पुस्तकको नाम|}}}|{{{पुस्तकको नाम|}}}</tr> }}''' <br/> {{#if:{{{लेखक|}}}|लेखक: {{{लेखक|}}}</tr> }} <br/> {{#if:{{{प्रकाशक|}}}|प्रकाशक: {{{प्रकाशक|}}}</tr> }} <br/> {{#if:{{{प्रकाशन मिति|}}}| प्रकाशन मिति: {{{प्रकाशन मिति|}}}</tr>}} [[चित्र:{{{कभर चित्र}}}|200px|right]] <br/> {{#if:{{{ISBN No|}}}|ISBN No: {{{ISBN No}}} </tr>}} {{#if:{{{सर्वाधिकार|}}}| सर्वाधिकार: {{{सर्वाधिकार|}}} </tr>}} <br/> 4bymhv5zx6qno57d09wfb6aar6ochw0 ढाँचा:File title 10 3674 7561 7560 2016-03-06T17:56:25Z Devraj poudel 1655 7560द्वारा पुनरावलोकन [[Special:Contributions/देवराज पौडेल|देवराज पौडेल]] ([[User talk:देवराज पौडेल|वार्तालाप]]) खारेज ग... wikitext text/x-wiki {{ {{{|safesubst:}}}#if: {{{1|}}} | {{ {{{|safesubst:}}}#ifeq: {{{{{|safesubst:}}}NAMESPACE:{{{1|}}}}} | {{{{{|safesubst:}}}ns:File}} | {{{{{|safesubst:}}}FULLPAGENAME:{{{1|}}}}} | {{{{{|safesubst:}}}ns:File}}:{{{{{|safesubst:}}}#if:X|{{{1|}}}}} }} | }}<noinclude> {{documentation}} </noinclude> 4wuvi4n2trlyqqn4g5n494nye9mu2m9 ढाँचा:Image 10 3675 7204 2016-02-15T17:56:44Z Devraj poudel 1655 {{#if: {{{1|}}} | {{{prefix|}}}{{#ifeq: {{str left|{{{1|}}}}} | [ | {{{1}}} <!-- Full image syntax --> | {{file title|{{{... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{#if: {{{1|}}} | {{{prefix|}}}{{#ifeq: {{str left|{{{1|}}}}} | [ | {{{1}}} <!-- Full image syntax --> | [[{{file title|{{{1|}}} }}{{#ifeq: {{{alt|a}}} | {{{alt|b}}} | {{!}}alt={{{alt}}} }}{{#ifeq: {{{link|a}}} | {{{link|b}}} | {{!}}link={{{link}}} }}{{#ifeq: {{{upright|a}}} | {{{upright|b}}} | {{!}}upright={{{upright}}} }}{{#ifeq: {{{2|a}}} | {{{2|b}}} | {{!}}{{{2}}} }}{{#ifeq: {{{3|a}}} | {{{3|b}}} | {{!}}{{{3}}} }}{{#ifeq: {{{4|a}}} | {{{4|b}}} | {{!}}{{{4}}} }}{{#ifeq: {{{5|a}}} | {{{5|b}}} | {{!}}{{{5}}} }}{{#ifeq: {{{6|a}}} | {{{6|b}}} | {{!}}{{{6}}} }}]] }}{{{postfix|}}} | <!-- Empty first parameter --> }}<noinclude> {{documentation}} </noinclude> 0u085xklwbzy5cy8ohiv86rur23el27 ढाँचा:मुख्य पृष्ठ पकवान 10 3676 7212 7211 2016-02-16T01:52:02Z Devraj poudel 1655 wikitext text/x-wiki {{मनपर्ने परिकार होल्डर | चित्र = | पृष्ठ नाम = | संक्षिप्त = }} lbk8ueq5qut4fryqljgb6l9xrm9leuj मीडियाविकि:Gadget-section-link-gadgets 8 3682 7221 2016-02-16T04:52:09Z Devraj poudel 1655 Link gadgets को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki Link gadgets 361ngf0napcn346ieuxr6fvfn77pkr6 मीडियाविकि:Gadget-section-other-gadgets 8 3683 7222 2016-02-16T04:54:13Z Devraj poudel 1655 Other Gadgets को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki Other Gadgets 8ezhozk9sa5glvhnf32t1ad8mzjl9no मीडियाविकि:Gadget-section-book-gadgets 8 3684 7267 7223 2016-02-18T16:15:33Z Devraj poudel 1655 wikitext text/x-wiki पुस्तक निर्माण उपकरण 66f3wnuga1afoxasw9bcz1aangwrynn मीडियाविकि:Gadget-SocialMedia.js 8 3685 17157 17104 2021-02-12T11:35:57Z Ladsgroup 1103 Maintenance: Replacing legacy global variable ([[phab:T72470]]) javascript text/javascript /* * Adds option to share link to the current page in social networks and email * Written by [[:he:User:ערן]] * */ $(document).ready(function(){ var pageurl = "//ne.wikibooks.org/wiki/" + mw.config.get('wgPageName'); var shortcut = wgArticleId.toString(36); var shortLink = $('#t-shorturl a').attr('href'); var tinyUrl = (typeof shortLink === "string") ? shortLink.substring(2) : "(error)"; if (typeof tinyUrl === "undefined") tinyUrl = location.href; var socialShares= [ { 'title':'इमेल', 'url':'mailto:?subject='+encodeURIComponent(mw.config.get('wgPageName').replace(/ /g,'_'))+'&body=http:'+mw.config.get('wgServer')+'/wiki/'+encodeURIComponent(mw.config.get('wgPageName').replace(/ /g,'_')), 'img':'//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/42/Icon_External_Link_E-Mail.png' }, { 'title':'फेसबुक', 'url':'http://www.facebook.com/sharer.php?u=http:'+mw.config.get('wgServer')+'/wiki/'+encodeURIComponent(mw.config.get('wgPageName').replace(/ /g,'_'))+'&t='+encodeURIComponent(mw.config.get('wgPageName').replace(/ /g,'_')), 'img':'//upload.wikimedia.org/wikinews/en/5/55/Facebook.png' }, { 'title':'ट्विटर', 'url':'http://twitter.com/?status='+encodeURIComponent('मैले विकिपुस्तकबाट पढे, राम्रो छ: ' + mw.config.get('wgTitle') +' ' +tinyUrl +' #newikibooks @WikimediaNepal' ), 'img':'//upload.wikimedia.org/wikinews/en/f/f7/Twitter.png' } ]; try { var whatLinksItem= $( "#t-whatlinkshere" ); if ( !whatLinksItem.length) return; var shareText=$( "<span>सेयर गर्ने: </span>" ); $(socialShares).each(function(){ var socialSpan= $( "<span></span>" ); var socialA= $( '<a></a>',{href:this.url,title:this.title} ); if(this.title!='इमेल') socialA.click(function(){ window.open(this.href,'सेयर गर्ने','toolbar=0,status=0,resizable=1,width=550,height=400'); return false; }); var socialImg= $( '<img />', {'src': this.img}); socialA.append(socialImg); socialSpan.append(socialA); shareText.append(socialSpan); }); var item = $( "<li></li>",{id:'t-socialShare'} ); item.append( shareText); whatLinksItem.before ( item); } catch(e) { return; // lets just ignore what's happened } }); 6bqyg5o64vwgdrdyoqsblen47oz4hi7 मीडियाविकि:Gadget-SocialMedia 8 3686 7242 2016-02-16T16:08:30Z Devraj poudel 1655 यस उपकरणको प्रयोग गरेर विकिपुस्तकको पृष्ठहरूला... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki यस उपकरणको प्रयोग गरेर विकिपुस्तकको पृष्ठहरूलाई सामाजिक सञ्जालमा सेयर गर्न सकिन्छ htl2m6ibsxy5370gvgndzdoiuardoxw मीडियाविकि:Gadget-section-admin-gadgets 8 3692 7266 2016-02-18T16:10:51Z Devraj poudel 1655 सीसप उपकरण को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki सीसप उपकरण lle9zpy1qveq2nqj5ngjt93cua0hrhe मीडियाविकि:Gadget-section-tab-gadgets 8 3693 7268 2016-02-18T16:16:49Z Devraj poudel 1655 ट्याब उपकरण को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki ट्याब उपकरण etq3w5domhxcu9iubfcie15e4e23z17 मीडियाविकि:Gadget-UTCLiveClock.js 8 3694 7270 2016-02-18T16:32:35Z Devraj poudel 1655 mw.loader.load ( '//www.mediawiki.org/w/index.php?title=MediaWiki:Gadget-UTCLiveClock.js&action=raw&ctype=text/javascript' ); को साथमा पृष्ठ शृजना भयो javascript text/javascript mw.loader.load ( '//www.mediawiki.org/w/index.php?title=MediaWiki:Gadget-UTCLiveClock.js&action=raw&ctype=text/javascript' ); t3yu3i608hxvrs9kmogqtw6gbfz6plu विकिपुस्तक:हटक्याट 4 3695 7275 7274 2016-02-19T01:17:08Z Devraj poudel 1655 पृष्ठ[[w:विकिपीडिया:हटक्याट]]मा पठाइएको wikitext text/x-wiki #REDIRECT [[w:विकिपीडिया:हटक्याट|हटक्याट]] dk5ylraorrko4b53zdda8e6dnquz0ng मैथडोलजीस 0 3697 7292 2016-02-20T14:38:39Z 202.70.67.39 == परिचय == == १.१ शोधको अर्थ == अंग्रेजी शब्द रिसर्च Res... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki == परिचय == == १.१ शोधको अर्थ == अंग्रेजी शब्द रिसर्च Researchको अर्थ हुन्छ– पुनः खोजी गर्नु, थीसिस Thesis को अर्थ हुन्छ– कुनै अवधारणा प्रस्तुत गर्नु र डिजर्टेशन Dissertation को अर्थ हुन्छ निश्चित बाटोमा हिंड्नु । नेपाली शब्द शोधको अर्थ हुन्छ– परिष्कार गर्नु । संकलित तथ्य, सूचना, जानकारीलाई परिष्कार (शोध) गरेर मात्र अध्ययन प्रतिवेदन तयार गरिन्छ । त्यसैले यसलाई शोध भनिन्छ । शोधमा कुनै तथ्य, घटना, वा सिद्धान्तको बारम्बार खोजी र विश्लेषण गरिएको हुन्छ त्यसैले यसलाई अनुसन्धान पनि भनिन्छ । शोधलाई नै वैज्ञानिक विधि पनि भनिन्छ । जुन विधि प्रयोग गर्दा अध्ययन र विश्लेषण ठोस, विवादरहित र तथ्यपूर्ण हुन्छन् त्यस विधिलाई वैज्ञानिक शोध विधि भनिन्छ । वैज्ञानिक शोध विधिका प्रक्रियाहरु यस प्रकार व्यक्त गर्न सकिन्छ– * १. यस प्रक्रियामा कुनै घटनाको ध्यानपूर्वक र धैर्यपूर्वक निरीक्षण गरिन्छ । * २. निरीक्षणको साथसाथै वा त्यसको तुरुन्तै पछि अभिनति नराखीकन संक्षिप्त तर सम्पूर्ण रुपमा त्यसको वर्णन गरिन्छ । * ३. यसमा कार्यकारण विश्लेषण गरिन्छ । कुन कारण र कुन परिणाम हो त्यस बारेमा चिन्तन गरिन्छ । * ४.प्रयोगीकरण वैज्ञानिक शोध विधिको प्रमुख प्रक्रिया हो । प्राप्त परिणामहरुलाई पुनः प्रयोग गरेर सत्यापित गर्न सकिन्छ । यद्यपि अर्थशास्त्र र अन्य सामाजिक र व्यावहारिक विषयका चलराशिहरुलाई प्रयोगशालामा ल्याएर नियन्त्रित अवस्थामा प्रयोग गर्न सकिंदैन तर विश्लेषकले चलराशिहरुलाई अनियन्त्रित अवस्थामा नै प्रयोगपूर्ण अध्ययन गर्न सक्छ । उसको अवलोकन दृष्टि वैज्ञानिक जस्तो तटस्थ हुनुपर्छ । वर्तमान निष्कर्षका आधारमा भविष्यवाणी गर्ने आधार पनि प्रयोगले प्रदान गर्छ । * ५. कुनै घटना किन भयो यसको व्याख्या गर्नका लागि एक पूर्वकल्पनाको प्रयोग गर्न सकिन्छ जसलाई प्राक्कल्पना वा हाइपोथिसीस ९जथउयतजभकष्क० भनिन्छ । यदि पूर्वकल्पना अर्थात् घटनाको अनुमान सही छ भने प्रयोग गर्दा त्यो प्रमाणित हुन जान्छ । * ६. कुनै घटनाको तथ्य विश्लेषण गर्ने दुइ प्रमुख प्रविधि छन्– घटनाको पूर्वानुमान गर्ने (निगमन) अथवा ज्ञात तथ्यहरुको आधारमा अज्ञातको विश्लेषण गर्ने (आगमन) । यस प्रकार वैज्ञानिक शोध विधिमा आगमन, निगमन वा दुवै विधिको संयुक्त प्रयोग गरिन्छ । * ७. वैज्ञानिक शोध विधिको एक महत्त्वपूर्ण विशेषता गणितको प्रयोग गर्नु हो । यदि प्राप्त तथ्यको तहसम्म पुग्न मानवीय ज्ञानेन्द्रिय सक्षम छैनन् भने त्यस अवस्थामा गणितको प्रयोग गर्नु उपयुक्त हुन्छ । आधुनिक अर्थशास्त्रमा गणितको प्रयोगमा वृद्धि हुने एक कारण यही हो । * ८. बाह्य जटिल जगतका अनेक चलराशिलाई अध्ययन गर्न गाह्रो भएकोले त्यसको काल्पनिक प्रतिरुप बनाएर विश्लेषण गरिन्छ । यसलाई मोडेल निर्माण गर्नु भनिन्छ । * ९. वैज्ञानिक शोध विधिको एक महत्त्वपूर्ण विशेषता के भने शोधार्थीको दृष्टिकोण वैज्ञानिक हुनुपर्छ । विस्तृत सोचाईका साथ खोजको भावनालाई हृदयङ्गम गर्नु नै सही दृष्टिकोण हो । पक्षपातरहित भावले निष्कर्ष प्राप्त गर्नु नै वैज्ञानिक दृष्टिकोण हुनु हो । === १. शोधको उद्देश्य === शोधका तीन मुख्य उद्देश्य हुन्छन्– * १.कुनै घटना किन घटित भयो त्यसको कारण पत्ता लगाउनु * २.घटनाको पूर्वानुमान गर्न सक्नु * ३.घटनाहरुमा नियन्त्रण गर्नु घटनाको अर्थ त्यो प्राकृतिक सत्यता हो जसको बारेमा मानिसलाई रुचि छ । कुनै वस्तुको रंग, गन्ध, मानव व्यवहार, यी सबैमा आउने परिवर्तनलाई नै घटना भनिएको हो । कुनै घटना बुझ्नु भनेको त्यस घटनाको पूर्वानुमान गर्ने क्षमता प्राप्त गर्नु हो । मैले फलानोलाई चिनेको छु भन्नुको अर्थ हो– निश्चित परिस्थितिमा उसले के गर्न सक्छ भन्ने कुरा मैले अनुमान गर्न सक्छु । रुघा रोग बारे मैले जान्दछु भनेको रोगको लक्षण र त्यसलाई कसरी नियन्त्रित गर्न सकिन्छ भन्ने कुरा मलाई जानकारी छ । प्राकृतिक घटना सरल हुन्छ । त्यसैले त्यसको पूर्वानुमान सरल छ । तर अर्थशास्त्र जस्ता सामाजिक र व्यावहारिक विज्ञानहरुको पूर्वानुमान केही जटिल हुन्छ । कुनै मानिसको आय स्तरको अनुमान गर्नु एक जटिल कुरा हो । किनभने यो उसको सामाजिक, वंश परम्परागत, अर्जित आय, शैक्षिक स्तर, विशिष्ट सीप, मानसिक स्तर, आयु संरचना लगायत अनेक कुराहरुमा भर पर्छ । घटनाहरुमा नियन्त्रण वैज्ञानिक विधिको सबभन्दा महŒवपूर्ण उद्देश्य हो । जे जति घटनाहरुमा फंक्शनल सम्बन्ध स्थापित गर्न सकिन्छ ती सबैमा नियन्त्रित अध्ययनका सम्भावनाहरु हुन्छन् । यसको प्रचलित उदाहरण अर्थशास्त्रको माग फंक्शन हो । === २. अर्थशास्त्रमा शोधका प्रकारहरु=== अर्थशास्त्रमा गरिने शोध यस प्रकार छन् ==== १. मौलिक शोध र प्रायोगिक शोध–==== मौलिक शोध भनेको नै ज्ञानको खोजी गर्नु हो । यस्तो शोध कुनै व्यावहारिक समस्याका समाधानको लागि नभइ केवल ज्ञानार्जन गर्ने वा ज्ञानमा वृद्धि गर्ने कामसंग सम्बन्धित छ । यसको प्रमुख उद्देश्य शोधका निष्कर्षलाई सामान्यीकरण गर्नु वा पुरानो सिद्धान्तलाई असत्य सिद्ध गरी नया“ सिद्धान्त प्रतिपादित गर्नु हो । अधिकांश प्राज्ञिक शोध अध्ययनको उद्देश्य सैद्धान्तिक वा मौलिक प्रकारको हुन्छ । <br /> कुनै सामाजिक घटना के हो, किन भएको हो ? कहां भएको हो ? यस घटनाका कारक तत्व के हुन् ? जस्ता क्षेत्रमा यो शोध केन्द्रित हुन्छ । उदाहरणका लागि माल्थसको जनसंख्या सिद्धान्तको उद्देश्य तत्काल प्रचलित विलियम गोडविनका आशावादी विचारलाई असत्य सिद्ध गर्नु थियो । यस कार्यका लागि उनले विगतका तथ्याङ्क संकलन र विश्लेषण गरी त्यसलाई गणितीय स्वरुपमा परिवर्तन पनि गरे । <br /> प्रायोगिक शोधलाई व्यावहारिक शोध वा अनुप्रयुक्त शोध भन्न सकिन्छ । यस शोधको उद्देश्य समाजमा देखिएका समस्याहरुको कारण पत्ता लागाई त्यसको समाधानका उपायहरु प्रस्तुत गर्नु हो । अर्का शब्दमा मानिसका व्यावहारिक समस्याहरुको समाधानमा केन्द्रित शोधलाई प्रायोगिक शोध भनिन्छ । संघसंस्थाहरुले संचालन गर्ने शोधहरु यसै प्रकृतिका हुन्छन् । यद्यपि शोधको उद्देश्य अनुरुप शोध मौलिक वा प्रायोगिक हुन सक्छन् तर दुवै एक अर्काका परिपूरक हुन्छन् । व्यावहारिक शोधहरु नया“ सिद्धान्त निर्माणमा सहयोगी हुन्छन् भने सैद्धान्तिक शोधका निष्कर्षले समस्या समाधानका लागि उपकरण प्रदान गर्छन् । आइन्स्टीनको मास इनर्जी रुपान्तरण धेरै समयसम्म सिद्धान्त नै रह्यो तर पछि त्यसैका आधारमा परमाणु बमको प्रयोग सफल भयो । === २. परिमाणात्मक शोध र गुणात्मक शोध–=== यद्यपि सबै शोधहरुमा गुणात्मक र परिमाणात्मक व्याख्या र विश्लेषण हुने गर्छन् तथापि त्यस्ता शोधलाई परिमाणात्मक शोध भनिन्छ जसमा शोध क्षेत्रका विवरणहरुलाई संख्यात्मक जानकारीको रुपमा संकलन र विश्लेषण गर्न सकिन्छ । यस्ता विवरणहरुको औसत, प्रमाप विचलन, सहसम्बन्ध, प्रतिपगमन विश्लेषण, काल श्रेणी विश्लेषण गरेर निष्कर्ष प्राप्त गर्न सकिन्छ । यस्ता शोधमा प्राक्कल्पनाको तथ्याङ्कीय परीक्षण गर्न सकिन्छ । अर्थशास्त्रमा सामान्यतः परिमाणात्मक शोधलाई प्राथमिकता दिइन्छ किनभने यस्ता सूचनाको तालिका, रेखाचित्र, ग्राफ वा अन्य तथ्याङ्कीय विश्लेषण गर्न सकिन्छ । आर्थिक मोडेलिङ्गका लागि पनि संख्यात्मक सूचना नै बढी उपयोगी हुन्छन् । माइक्रो अर्थशास्त्र, म्याक्रो अर्थशास्त्र, राष्ट्रिय आयको नाप, फर्मको सन्तुलन, ज्याला निर्धारण, उत्पादनका सिद्धान्त जस्ता अनेक शोध परिमाणात्मक हुन्छन् । <br /> ती सबै सूचना जसको निरीक्षण गर्न सकिन्छ तर नाप गर्न सकिंदैन तिनीहरुलाई गुणात्मक तथ्य भनिन्छ । जस्तै सुन्दरता, ईमानदारी, अनुशासन इत्यादि । मानवीय व्यवहारका अनेक क्षेत्र केवल विवरणात्मक वा गुणात्मक हुन्छन् । मानिसले कुनै कुरा मन पराउ“छ, कुनै मन पराउ“दैन, कुनै बढी मन पराउ“छ र कुनै कम मनपराउ“छ । यस्ता सबै शोध गुणात्मक प्रकृतिका हुन्छन् । यद्यपि सबै गुणात्मक शोधमा तथ्याङ्कीय प्रविधिको उपयोग गर्न सकिंदैन तर केही गुणात्मक तथ्यको तथ्याङ्कीय विश्लेषण गर्न सकिन्छ । मध्यिका, बहुलक, कोटि क्रम सहसम्बन्ध, काईवर्ग परीक्षण इत्यादि गुणात्मक विश्लेषण हुन् । === ३. सहसम्बन्ध र कार्यकारण तुलना=== दुइ वा दुइभन्दा बढी चलराशिहरु बीचको सम्बन्धलाई सामाजिक र प्राकृतिक शोधहरुमा सहसम्बन्धको रुपमा व्याख्या गरिन्छ । केवल दुई चलराशिको सम्बन्धलाई सहसम्बन्ध र दुई भन्दा बढी चलराशिहरुको सम्बन्धलाई आंशिक सहसम्बन्धको रुपमा व्याख्या गर्न सकिन्छ । अन्य चलराशिहरुलाई स्थिर मानेर केवल एउटा चलराशिको सहसम्बन्ध पत्ता लगाउन सकिन्छ । उदाहरणका लागि मागलाई प्रभावपार्ने तत्त्वहरुमा वस्तुको मूल्य, उपभोक्ताको आय, रुचि आदि तत्त्व हुन्छन् । तर अन्य कुराहरुलाई स्थिर मानेर मागलाई मूल्यसंग सम्बन्ध अध्ययन गरिन्छ भने त्यो दुइ चलराशि सहसम्बन्ध हुन्छ । सहसम्बन्धलाई तथ्याङ्कीय वा फंक्शनल सहसम्बन्धको रुपमा व्याख्या गर्न सकिन्छ । सहसम्बन्ध धनात्मक वा ऋणात्मक हुन सक्छ । शून्य सहसम्बन्ध छ भने दुइ चलराशिबीच सम्बन्ध छैन भन्ने बुझिन्छ । <br /> दुइ चलराशिमा सहसम्बन्ध भएमा दुवैमा कार्यकारण सम्बन्ध पनि स्थापित गर्न सकिन्छ । अर्थात् एउटा चलाराशिलाई स्वतन्त्र र अर्कोलाई आश्रित मान्ने हो भने दुवैमा कार्य कारण सहसम्बन्ध स्थापित हुन्छ । दुईका बीचको सम्बन्ध प्रक्रियालाई नै फंक्शन भनिन्छ । यसैलाई कार्यकारण तुलना पनि भनिन्छ । <br /> कुनै समस्याको उत्तर उसको कार्यकारण सम्बन्धको आधारमा प्राप्त गरिन्छ । कुनै विशेष व्यवहार, परिस्थिति वा घटना घटित गराउने तŒव के के हुन सक्छन् भन्ने कुराको विश्लेषण नै कार्यकारण शोध हो । कार्यकारण सम्बन्धको व्याख्या गर्ने सरलतम विधि सहसम्बन्ध व्याख्या हो । प्रतिपगमनले दुइ चलराशिहरुमा फंक्शनल सम्बन्ध स्थापित गर्छ । * क) कार्यकारण अध्ययन र अन्य अध्ययनबीच तुलना– अन्य अध्ययन र कार्यकारण तुलनाबीच अन्तर निम्नलिखित छन्– * १. ऐतिहासिक अध्ययनमा पनि कार्यकारण तुलना गरिन्छ तर त्यसमा विगत घटनाको तुलना हुन्छ भने यस विधिमा वर्तमानको तुलना गरिन्छ । * २. वर्णनात्मक विधिमा वस्तु स्थिति (स्टेटस) अध्ययन गरिन्छ भने यसमा कार्य र कारणको अध्ययन गरिन्छ । * ३.प्रयोगात्मक विधिमा चलराशिहरुको अध्ययन गर्न नियन्त्रित परिस्थिति निर्माणको प्रयास गरिन्छ तर यस विधिमा नियन्त्रणको प्रयास गरिंदैन त्यसैले यस विधिलाई अनियन्त्रि प्रयोगात्मक शोध पनि भनिन्छ । * ख) कार्यकारण विधिको आवश्यकता– <br /> १.कार्यकारण सम्बन्ध जान्न प्रयोगात्मक विधि गरिन्छ, जसमा अन्य चलराशि स्थिर र एउटा मात्र परिवर्तनशील हुन्छ । तर सामाजिक घटनाहरुको जटिल परिस्थितिमा अन्य चलराशिहरुलाई स्थिर राख्न वा परिवर्तन गर्न सकिंदैन । कुनै पनि शोधकर्ताले सामाजिक, आर्थिक, पारिवारिक वा मानसिक अवस्था सबैलाई एक साथ परिवर्तन गर्न सक्दैन । यदि कुनै एउटा चलको प्रभाव अध्ययन गर्दा अन्य चलराशिहरुको भिन्नतालाई संगसंगै अध्ययन गरिन्छ भने यस विधिको आवश्यकता पर्छ । <br /> २. प्रयोगशाला विधि सबै अवस्थामा संभव छैन । जस्तै कुनै समुदायको अध्ययन, दुर्घटना र यसका विभिन्न परिस्थितिको अध्ययन अनियन्त्रित रुपमा मात्र गर्न सकिन्छ । कार बनाउने कारखानाले सांच्चैको मान्छे राखेर दुर्घटना गराउन मिल्दैन । <br /> ३. साम्प्रदायिक संघर्षको अध्ययन गर्न ती सबै परिस्थिति उत्पन्न गर्न मिल्दैन । जे अवस्था छ त्यसैलाई तुलनात्मक अध्ययन गर्ने हो । <br /> ४. मानिसको रोगको अध्ययन गर्न मानिसहरुलाई फेरि बिरामी बनाउन मिलदैन तर वर्तमान अवस्थाबाट विगतका घटनाको विश्लेषण गर्न सकिन्छ । जस्तै, क्रिकेट टीमका ११ जना खेल्नका लागि अन्यत्र गए । भाग लिएका मध्ये नं ३, ५, र ९ नम्बरका खेलाडीहरु बिरामी परे । डाक्टरले अन्य परिस्थिति यथावत राखेर के जान्ने प्रयास गर्छ भने तीन जनाले कुन कुरा यस्तो खाए जुन अरुले खाएनन् । मानौं उनीहरुले आइसक्रीम पनि खाएका रहेछन् भने यसको अर्थ के हो भने आइसक्रीम उनीहरुको रोगको कारण हुन सक्छ । वर्तमान अवस्थाबाट विगतको विश्लेषण गरिने भएकोले यसलाई पश्चोन्मुखी विधि ex-post facto पनि भनिन्छ । * ग) कार्यकारण विधिका प्रकार– अर्थशास्त्रमा निम्नलिखित कार्यकारण सम्बन्धको अध्ययन गर्न सकिन्छ– * माग र मूल्यको अध्ययन * आय र मागको अध्ययन * उत्पादन र लागतको अध्ययन * आय र शैक्षिक स्तरको सम्बन्ध * मुद्राको मात्रा र क्रयशक्तिको सम्बन्ध * घ) कार्यकारण विधिका चरण * १. कुनै एक परिस्थितिसंग सम्बन्धित तत्वहरुको संकलन, जहां कुनै खास घटना भयो (अन्य तत्वहरु नलिने) । * २. त्यसै प्रकारको अर्को एक यस्तो विगतको परिस्थिति अध्ययन गर्ने जहां त्यो घटना घटित भएन । * ३. दुवैको तुलना गर्ने * ४. निष्कर्ष प्राप्त गर्ने । == १.२. अर्थशास्त्रमा शोधको क्षेत्र र आवश्यकता== सामाजिक शास्त्रहरुमा एक वैज्ञानिक विषयको रुपमा अर्थशास्त्रको जन्म र विकास भएको २३८ वर्ष मात्र भएको छ । तर नोबेल पुरस्कार जस्तो प्रतिष्ठित पुरस्कार विज्ञान र साहित्य बाहेक केवल एक सामाजिक विषयमा वितरण गरिन्छ, त्यो हो अर्थशास्त्र । आर्थिक पत्रकारितामा विशेष योगदान गरे बापत महेशचन्द्र रेग्मीलाई प्रतिष्ठित म्यागसेसे पुरस्कार प्रदान गरिएको छ । हिन्दु अर्थशास्त्रको रुपरेखा ग्रन्थ रचना गरे बापत नवराज चालिसेलाई मदन पुरस्कार प्रदान गरिएको छ । यी सबै कुराले अर्थशास्त्रको क्षेत्रमा शोधको महत्त्व र सान्दर्भिकता स्पष्ट हुन्छ । एडम स्मिथको पुस्तक वेल्थ अफ् नेशन्सको प्रकाशनपछि अर्थशास्त्र विभिन्न चरणमा विकसित भएको छ । प्रत्येकलाई अर्थशास्त्रको एक विशिष्ट सम्प्रदाय मान्दै आर्थिक विचारधाराको विश्लेषण गरिन्छ । यस आधारमा स्याम्युल्सनले एडम स्मिथ, जे एस मिल, अल्फ्रेड मार्शल, जे एम केन्स आदिको आर्थिक योगदानलाई अर्थशास्त्रको मूल प्रवाह मानेका छन् । अर्थशास्त्रको विचारधारालाई सम्प्रदाय भनिन्छ । सामान्यतया यी सम्प्रदायलाई वणिकवाद, प्रकृतिवाद, शास्त्रीय (क्लासीकल), नवशास्त्रीय, समाजवादी, संस्थानवादी, उपयोगितावादी, गणितीय, केन्सीयन, केन्सोत्तर, मुद्रावादी, नया शास्त्रीय आदि विभिन्न सम्प्रदायमा विभाजन गरेर आर्थिक विचारधारा तथा सिद्धान्तको अध्ययन गरिन्छ । <br /> घरेलु प्रबन्धको शास्त्रका रुपमा सुरु भएको यो विषय आज एक विशिष्ट शास्त्र बनेको छ र यसलाई व्यष्टि, समष्टि, वास्तविक, आदर्श, शिक्षा, स्वास्थ्य, वातावरण, ग्रामीण, शहरी इत्यादि शब्दस“ग जोडेर अनेक प्रकारका नया“ विषय वस्तुमाथि शोध गरिएका छन् । यी विषयमध्ये कतिपयले प्रतिष्ठित नोबेल पुरस्कार पनि प्राप्त गरिसकेका छन् । जसको श्रेय अर्थशास्त्रमा गरिने शोधलाई नै जान्छ । आधुनिक अर्थशास्त्रमा नया“ शब्द, नया“ अवधारणा, र भौतिक विज्ञानमा जस्तै जटिल प्रविधिको प्रयोग हुनुमा यस विषयमा हुने गरेको निरन्तर शोध नै प्रमुख कारण हो । विगत पचास वर्षमा सबभन्दा बढी अर्थशास्त्रीय शोध सं.रा.अ.मा भएका छन् र नोबेले पुरस्कारले सबभन्दा बढी पुरस्कृत हुनेमा पनि अमेरिकी अर्थशास्त्रीहरु नै रहेका छन् । यस कुराले अर्थशास्त्रमा गरिने शोधको महत्त्वलाई स्पष्ट गर्छ । अर्थशास्त्रमा निम्नलिखित उद्देश्यका लागि शोध गरिन्छ– * १. पुराना सिद्धान्तहरुको पुष्टि गर्न । * २. नया“ सिद्धान्त निर्माण गर्न । * ३. सिद्धान्तहरु संशोधन गर्न । * ४.पुराना सिद्धान्तहरुको सान्दर्भिकता परीक्षण गर्न । * ५. सिद्धान्त र व्यवहारमा पाइने विरोधाभास व्याख्या गर्न । * ६. आर्थिक विकासका विविध पक्ष अध्ययन गर्न । == १.५. विश्वसनीयता र प्रामाणिकता == शोधका लागि शोध तथ्याङ्क संकलन प्राथमिक कार्य हो । तथ्याङ्कलाई प्रस्तुतिकरण र विश्लेषण गर्नु अघि निम्नलिखित कुराहरु माथि विचार गर्नु पर्छ * १. विश्वसनीयता– कुनै शोध निष्कर्ष विश्वसनीय हुनका लागि त्यो वैज्ञानिक आधारमा विश्लेषण र परीक्षण गरिएको हुनुपर्छ । त्यसो भयो भने परिणाम स्थिर र संगत हुन्छन् । यदि शोधबाट प्राप्त परिणाम स्थिर र संगत प्राप्त हुन्छन् भने शोधमा विश्वसनीयता भएको मानिन्छ । यस्ता परिणामहरु भविष्यमा पनि उपयोगी हुन्छन् र अन्य कसैले पनि तिनीहरुको संगतता परीक्षण गर्न सक्छ । शोध परिणामको विश्वसनीयतालाई प्रभावित पार्ने सबभन्दा प्रमुख तत्व त्यसको मापन हो । यदि माप विश्वसनीय छ भने प्राप्त तथ्याङ्कको विश्वसनीयता हुन्छ । विश्वसनीय तथ्याङ्कहरुमा उचित प्रविधिहरुको प्रयोग गर्न सकिन्छ यसले परिणाम शुद्ध र वास्तविक प्राप्त हुन्छन् । जसलाई पुनः पुनः परीक्षण गर्दा पनि संगत परिणाम प्राप्त भइरहन्छन् यसका साथै यी परिणामहरु जुनसुकैले परीक्षण गरेर प्रामाणिकता सिद्ध गर्न सक्छ । कुनै पनि शोध निष्कर्ष त्यसबेलासम्म उपयोगी मानिंदैन जसबसम्म त्यसका निष्कर्षको विश्वसनीयता प्रमाणित हु“दैन । विश्वसनीयताका निम्नलिखित तीन आधार हुन्छन् <br /> क. स्थिरता– अहिले प्राप्त गरिएको निष्कर्षमा स्थिरता हुनु पर्छ । आज निकालिएका निष्कर्ष भविष्यमा पनि त्यही हुनु पर्छ । यदि अहिले निकालिएका निष्कर्ष भविष्यका लागि उपयोगी हु“दैनन् भने शोधको औचित्य हराउ“छ । <br /> ख.संगतता– एउटाले निकालेको निष्कर्ष उ आफैंले फेरि प्रयोग गर्दा वा अरु कसैले त्यसबारेमा प्रयोग गर्दा एउटै निष्कर्ष प्राप्त हुनु पर्छ । फरक फरक निष्कर्ष प्राप्त भए भने परिणामलाई संगत भनिंदैन । <br /> ग. पुनः परीक्षणीयता– कुनै एउटाले जुन निष्कर्ष प्राप्त गरेको छ, ऊ आफैंले पुनः परीक्षण गर्न अथवा अर्काले त्यस परीक्षणलाई दोहोर्याएर निरीक्षण गर्न सक्ने हुनुपर्छ । आफैंले दोहोर्याएर प्रयोग गर्न नसक्ने वा अर्काले प्रयोगलाई पुनः परीक्षण गर्न नसक्ने भएमा त्यसलाई वैज्ञानिक शोध भनिंदैन । मनोविज्ञानलाई विज्ञानको दर्जा प्राप्त हुने कारण प्रयोगहरुको पुनः परीक्षणीयता नै हो । === विश्वसनीयताको जाच === शोध निष्कर्षको विश्वसनीयता जा“च गर्न शोध वैज्ञानिकहरुले निम्नलिखित विधिहरु प्रतिपादन गरेका छन् <br /> १. परीक्षण पुनः परीक्षण विधि– यदि कुनै परीक्षणलाई निश्चित समयान्तरालमा पुनः सम्पन्न गरिन्छ र त्यस पछि प्राप्त परिणामलाई पहिलेको परिणाम, आवृत्ति, निष्कर्ष इत्यादिसंग तुलना गरिन्छ तथा यसरी तुलना गर्दा समयान्तराल, प्रयोगको विधि, आवृत्ति, र मापनका स्केल इत्यादिलाई ध्यानमा राख्दै दुवैका निष्कर्ष र चलराशिहरुका सहसम्बन्ध गणना गरिन्छ । यसरी सहसम्बन्ध गणना गर्दा परीक्षण र पुनः परीक्षणका निष्कर्षमा उच्चस्तरीय सहसम्बन्ध प्राप्त हुन्छ भने शोध निष्कर्षलाई विश्वसनीय भनिन्छ । यसरी गरिएको परीक्षणलाई विश्वसनीयता गुणांक भन्ने चलन छ । यदि निश्चित एकाईद्वारा एउटै प्रयोगलाई बारम्बार परीक्षण गर्दा निष्कर्षमा संगतता रहन्छ भने परिणामलाई विश्वसनीय मानिन्छ । यसको विपरीत परस्पर विरोधाभासी परिणामा प्राप्त भएमा निष्कर्ष विश्वसनीय हु“दैनन् । <br /> २. वैकल्पिक स्वरुप विधि– विश्वसनीयता परीक्षण गर्ने अर्को तरीका के भने एउटै प्रयोगलाई वैकल्पिक वा समानान्तर तरीकाले सम्पन्न गर्ने । अलग अलग विधिबाट प्राप्त भएका अलग अलग परिणामको सापेक्षिक तुलना गर्ने । यदि मापन र साधन इत्यादिको सापेक्षतामा दुवै परिणाममा उच्चस्तरीय सहसम्बन्ध देखिन्छ भने परिणाम विश्वसनीय मानिन्छ । <br /> ३. अर्ध विभाजन विधि– यस विधिमा समान प्रतिदर्शहरुमा वैकल्पिक परीक्षणहरु गरिंदैन बरु परीक्षण प्रतिदर्शलाई आधा आधा गरी दुइ भागमा विभाजन गरिन्छ । यस पछि प्रत्येक उपविभागमा <br अलग अलग सोही परीक्षण दोहोर्याइन्छ । अनि प्रत्येक उपविभाजनको निष्कर्ष अध्ययन गरिन्छ । र प्रत्येक उप विभाजनका परीक्षणको निष्कर्षलाई समग्रका परीक्षणको निष्कर्षसंग तुलना गरिन्छ । यदि प्रत्येक उपविभाजनको निष्कर्ष र समग्रको निष्कर्ष आपसमा मल्छि भने त्यस निष्कर्षलाई विश्वसनीय भनिन्छ । संक्षेपमा, शोध निष्कर्षको विश्वसनीयता शोधको विश्लेषणका लागि गरिएको प्रविधिमा भर पर्दछ । === प्रामाणिकता === जुन कुराको शोध गरिन्छ त्यसको माप कति वैज्ञानिक र स्तरीय छ यसलाई प्रामाणिकताको आधारमा मूल्याङ्कन गरिन्छ । शोध निष्कर्ष प्रामाणिक हुन प्रयोग गरिएका उपकरण र नापहरु नै प्रामाणिक, र विश्वसनीय हुनु पर्छ । अप्रामाणिक उपकरण, प्रविधि र नापहरुले प्राप्त गरिएका निष्कर्ष प्रामाणिक हुन सक्दैनन् । उदाहरणका लागि कुनै मानिसको लम्बाई साढे तीन हात छ भन्नु भन्दा १६० से.मी. भन्नु बढी प्रामाणिक हुन्छ । त्यसै गरी औसत मानका लागि मध्यिका वा बहुलकको तुलनामा मध्यक बढी प्रामाणिक मानिन्छ । प्रामाणिकताको जाच गर्नु अघि तथ्याङ्कका बारेमा निम्नलिखित विचार गर्नु पर्छ * क) तिनीहरु वर्तमान शोधको उद्देश्य अनुरुप छन् कि छैनन् * ख) तथ्याङ्कमा निष्पक्षताको मात्रा कति छ * ग) तिनीहरुमा प्रयोग गरिएको समयावधि उचित छ कि छैन * घ) नापको एकाई र गणना प्रविधि वैज्ञानिक छ कि छैन === प्रामाणिकताको जाच === प्रामाणिकता जाच गर्न शोध वैज्ञानिकहरुले प्रतिपादन गरेका विधहरु यस प्रकार छन् <br /> १.तार्किकता– कुनै क्षेत्रको विद्वानद्वारा जुन सिद्धान्त प्रतिपादित गरिएको छ त्यसै सिद्धान्तको आधारमा शोध निष्कर्षहरु जा“च गरिएका छन् भने त्यसलाई तार्किक प्रामाणिकता भनिन्छ । कुनै प्रामाणिक सिद्धान्तबाट जा“च गरिएको निष्कर्ष पनि प्रामाणिक छ त्यसैले सामान्यतः स्वीकार्य छ भन्ने मानिन्छ । <br /> २. विशेषज्ञहरुबाट स्वीकृत–यदि धेरै जना विशेषज्ञले कुनै निष्कर्षलाई विभिन्न दृष्टिकोणले अध्ययन गरी त्यो प्रामाणिक छ भन्ने निष्कर्ष प्रदान गर्छन् भने त्यस निष्कर्षको प्रामाणिकता स्थापित हुन्छ । उदाहरणका लागि कुनै भवन निर्माण गर्दा इञ्जिनीयर, सिकर्मी, डकर्मी आदिले आआफ्नो विचारले त्यसलाई प्रमाणित गर्छन् । यसरी भवनको प्रामाणिकतामा सबैको सामूहिक योगदान हुन्छ । <br /> ३. स्वतन्त्र मापदण्ड– कुनै निष्कर्षलाई विभिन्न, स्वतन्त्र र अलग अलग मापदण्डहरुको आधारमा परीक्षण गर्दा यदि एउटै परिणाम प्राप्त भयो अथवा उच्चतम सहसम्बन्ध निर्धारित भयो भने निष्कर्षलाई प्रामाणिक भन्नु पर्दछ । सामान्तः त्यस अर्थशास्त्रीय सिद्धान्तलाई स्वीकार गरिन्छ जुन शाब्दिक विवरण, तालिकामा प्रस्तुतिकरण र रेखाचित्रीय व्याख्या यी सबैबाट प्रमाणित हुन गर्छ । == १.६.सामाजिक विज्ञान र प्राकृतिक विज्ञान == ज्ञानार्जन सम्बन्धित सबै विषयलाई दुइभागमा विभाजन गरिन्छ– प्राृकतिक विज्ञान र मानवीय विज्ञान । <br /> १. प्राकृतिक विज्ञान–जुन विज्ञानले प्रकृति र यससंग सम्बन्धित घटनाहरुमा कारण र परिणामको विश्लेषण गर्छ त्यसलाई प्राकृतिक विज्ञान भनिन्छ । जस्तै– भूगोल, भौतिक विज्ञान, रसायन विज्ञान, खगोलशास्त्र इत्यादि । <br /> २. मानव विज्ञान– मानवीय व्यवहारको अध्ययन गर्ने विज्ञानलाई मानव विज्ञान भनिन्छ । यसलाई तीन भागमा विभाजन गर्न सकिन्छ– * क) सामाजिक विज्ञान– यस्ता विषयहरु जसमा मानवीय व्यवहारलाई सामाजिक दृष्टिकोणले अध्ययन गरिन्छ तिनीहरुलाई सामाजिक विज्ञान भनिन्छ । यद्यपि प्रत्येक मानव विज्ञानको व्यक्तिगत र सामाजिक पक्ष हुने गर्छ तथापि यस अन्तर्गत मुख्यतः अर्थशास्त्र, इतिहास, समाजशास्त्र, शिक्षा जस्ता विषयहरु । * ख) व्यक्तिगत विज्ञान– यस्ता विषयहरु जसमा व्यक्तिगत मानवीय व्यवहारको अध्ययन गरिन्छ, सामाजिक पक्षको होइन, तिनीहरुलाई व्यक्तिगत विज्ञान भनिन्छ । यस अन्तर्गत मुख्यतः मानव शरीर विज्ञान र मनोविज्ञान जस्ता विषयहरु पर्दछन् । * ग) व्यावहारिक विज्ञान– ती सबै विज्ञान जुन मानवीय व्यवहारका सामान्य, अतिसामान्य र अधिसामान्य पक्षसंग सम्बन्धित हुन्छन्, लाई व्यावहारिक विज्ञान भनिन्छ । शिक्षा, मनोविज्ञान, सामाजिक मनोविज्ञान, ज्ञानशास्त्र, मानव संसाधन व्यवस्थापन जस्ता विषयहरु व्यावहारिक विज्ञान हुन् । अर्थशास्त्रको त्यो विभाग जसमा मुख्यतः मानवीय व्यवहारको अध्ययन गरिन्छ त्यसलाई व्यावहारिक अर्थशास्त्र भनिन्छ । केही उदाहरणहरु यस प्रकार छन् * क) मागको सिद्धान्त * ख) उपयोगिताको सिद्धान्त * ग) उपभोगको मनोवैज्ञानिक नियम * घ) बचतको सिद्धान्त * ङ) श्रमको पूर्ति रेखा * च) नाफाको सिद्धान्त * छ) मुद्राको परिमाण सिद्धान्त, इत्यादि । यद्यपि प्राकृतिक विज्ञान र सामाजिक विज्ञान दुवैमा वैज्ञानिक विधिको प्रयोग गरिन्छ तथापि प्राकृतिक र सामाजिक विज्ञानमा केही आधारभूत अन्तरहरु छन् । यो अन्तर तिनीह्रुको नियन्त्रित प्रयोग र एक चलराशि मान्यतामा आधारित छ । == १.७.अर्थशास्त्रमा विधि प्रणालीका चरण == शोध (अनुसन्धान) एक सुव्यवस्थित प्रक्रिया भएकोले यसलाई क्रमबद्ध र चरणगत रुपमा सम्पन्न गर्नु पर्दछ । शोधका चरणहरुलाई मुख्यतः निम्नलिखित प्रकारले वर्गीकरण गर्न सकिन्छ– * १. समस्या चयन– शोधको शीर्षक छनौट गर्नु * २. प्राक्कल्पना निर्माण * ३. शोध प्रस्ताव लेखन– शोधको प्रारम्भिक रुपरेखा शोध समितिलाई प्रस्तुत गर्नु * ४. शोध तथ्याङ्क संकलन– शोध विषयसंग सम्बन्धित गुणात्मक र परिमाणात्मक जानकारी संकलन गर्नु * ५. शोधको रुपरेखा र विधि * ६. तथ्य र सूचनाको संकलन * ७. संकलित सामग्रीको विश्लेषण र व्याख्या * ८. निष्कर्ष र सामान्यीकरण * ९. प्राक्कल्पना परीक्षण * १०. प्रतिवेदन लेखन– औपचारिक रुपमा मस्यौदा लेखन (संशोधन, साफी गर्नु) र अन्तिम रुप दिनु । * प्राप्त ज्ञानको तथ्य परीक्षण गर्न, ज्ञानलाई अद्यावधिक गर्न, सान्दर्भिकता परीक्षण गर्ने एक मात्र विधि शोध पद्धति हो । कौटिलीय अर्थशास्त्रमा आन्वीक्षिकीलाई यस प्रकार परिभाषित गरिएको छ– यस विद्याले सबै विद्यालाई प्रकाशित गर्छ, सबै समस्याहरुको समाधानका लागि उपकरण र सिद्धान्त प्रदान गर्छ । यसबाट शोध विज्ञान सबै विज्ञानहरुको पनि विज्ञान हो भन्ने स्पष्ट हुन्छ । == सन्दर्भ सूची== केर्लिंंगर एफ एन, सन् १९७३, फाउन्डेशन अफ बिहेभरल रिसर्च, वाशिंगटन ः होल्ट रिनहार्ट एन्ड विन्स्टन । ज्ञवाली, बाबु राम, सन् २०११, मेथोडोलोजीकल इस्युज इन ओरिएन्टल इकोनोमिक्स, स्वतन्त्रता १(१) बुटवल ः डेमोक्रेट टीचर्स एसोसिएशन अफ् बुटवल मल्टिपल क्याम्पस । पाउपर, कार्ल, सन् १९६३, कन्जेक्चर्स एन्ड रेफुटेशन्स, द ग्रोथ अफ साइन्टिफिक नोलेज । राय, पारसनाथ, सन् १९९१, अनुसन्धान परिचय, आगरा ः लक्ष्मीनारायण अग्रवाल । रेग्मी, दानराज, वि.सं.२०६९, पाश्चात्य अनुसन्धान पद्धतिको रुपरेखा, अनुसन्धान प्रकाश, बसन्तपुर ः नेपाल संस्कृत विश्वविद्यालय । विद्याभूषण, एस सी, सन् २००२, द हिस्ट्री अफ इन्डियन लजिक– एन्शेन्ट, मेडिएभल, एन्ड मोडर्न स्कूल्स, देल्ही ः मोतीलाल बनारसीदास । e1ulk63azfmc2qemcep565y5robmow2 पाकपुस्तक:T173070सेलरोटी 102 3698 15580 15553 2016-04-05T16:38:44Z Biplab Anand 1630 /* बनाउने विधि */ wikitext text/x-wiki {{recipe summary | category = गुलियो पकवानहरू | servings = ६ | time = ३०-६० मिनेट | difficulty = 3<!-- Should if provided contain a number between 1 and 5 --> | image = [[Image:Sel_Roti.jpg|300px]] | energy = १५००-२१०० केजे (३५८-५०२ किक्या) प्रति व्यक्ति | note = }} '''सेलरोटी''' चामलको पिठोबाट निर्मित एउटा नेपालमा पाईने एउटा खाद्य परिकार हो । यसलाई तिहार विशेष पर्व पूजा विवाह धार्मिक कार्यमा विशेष महत्व मानिन्छ । ==सामग्रीहरू== * ताइचिनी चामलको पिठो १ किलो * पकाउनलाई तेल अथवा घीउ पुग्ने गरी * पिठोमा राख्ने घीउ १०० ग्राम * चिनी १०० ग्राम * दूध १ चिया गिलास उमालेको ==बनाउने विधि== चामलको पिठोमा घीउ, चिनी र दूध राखेर १० मिनेट माड्ने । अब पानी मिसाएर बाक्लो लेदो बनाउने । अब एउटा ताईमा वा कराईमा तेल तताउने । यो रोटी पकाउँदा आगोको आँच अलि बढी हुनुपर्छ । तपाईँको सजिलो अनुसार कचौरा, सोली, हातले सेलको आकार दिएर दुवैतर्फ राम्रोसँग पाक्ने गरी पकाउने । सेल पकाउँदा कसैकसैले आकार राम्रो बनाउनको लागि कराईमा बाक्लो कचौरा पनि राख्ने गर्दछन् । यसरी कचौरा राख्दा सेलको आकार बिग्रिँदैन ।<ref>[http://commanderpost.com/index.php?option=newsDetail&newsId=11958&catId=9]</ref> ==सन्दर्भ सामग्रीहरू== {{reflist}} {{wikipedia|सेलरोटी}} [[श्रेणी:पकवानहरू]] jnhnkum33b1tjwwlt5uq6e6wf12ldxl पाकपुस्तक:खिर 102 3699 15645 11162 2016-04-12T08:03:50Z Devraj poudel 1655 Devraj poudel द्वारा [[खिर]] पृष्ठलाई [[पाकपुस्तक:खिर]] मा सारियो: सही wikitext text/x-wiki [[चित्र:Kheer.jpg|right|thumb|खिर]] '''खिर''' दूधमा चामल हालेर तयार गरिने एक प्रकारको खाद्य परिकार हो ।यसको नेपाली समाजमा विशेष महत्व छ । ==सामग्रीहरू== * दूध ५ कप, <br> * घिउ २ चम्चा, <br> * भिजाएको चामल २ चम्चा, * अलैंची तथा सुकमेलको धूलो २ सानो चम्चा, * कोरेको नरिवल २ चम्चा, * सजाउनका लागि काजु, * काजी बदाम, * किसमिस, * केशर तथा स्वादअनुसार चिनी ==बनाउने विधि== सबैभन्दा पहिले एउटा भाँडोमा दूध उमाल्ने । दूध उम्लिएपछि भिजाएर राखेको चामल हालेर विस्तारै चलाईरहने । जबसम्म चामल र दूधको मिश्रण मिल्दैन तबसम्म चलाईरहने । दूध र चामल लपक्क मिलेपछि चिनी र दुई चम्चा घिउ हाल्ने । त्यसमा अलैंची र सुकमेलको धूलो तथा कोरेको नरिवल राखेर चलाउने । त्यसपछि एउटा बाउलमा खीर खन्याएर काजु, किसमिस, काजी बदाम तथा केशरले सजाउने। तयार भएको खीरलाई रूपमा तात्तातै वा चिसो बनाएर खान सकिन्छ । ==सन्दर्भ सामग्रीहरू== {{reflist}} {{विकिपीडिया}} [[श्रेणी:पकवानहरू]] tpwxcbyeu2tx81x1yeotojcsnxsl0j7 तिलको लड्डू 0 3700 17558 11146 2024-01-27T08:31:11Z Gaurav Dhwaj Khadka 6286 wikitext text/x-wiki '''तीलको लड्डू''' [[w:तिल|तिल]]लाई भुटेर सकरमा मिसाई बनाइने एक प्रकारको खाद्य परिकार हो । यो सानो १ वा दुई इन्चको डल्लो हुन्छ । [[File:Sesame Seeds Ladoo.jpg|thumb|तीलको लड्डू]] ==इतिहास== ==बनाउने विधि== ==सन्दर्भ सामग्रीहरू== {{reflist}} {{विकिपीडिया}} [[श्रेणी:पकवानहरू]] eo94k19x1e87w5s4r5k5zf8ieoir4ii गुन्द्रुक 0 3701 7406 7405 2016-02-26T17:22:07Z BRPever 1839 [[विकिपुस्तक:हटक्याट|हटक्याट]]द्वारा [[श्रेणी:खाद्य परिकार]] जोडियो wikitext text/x-wiki '''गुन्द्रुक''' तोरीको साग रायोको साग मुलाको सागबाट तयार गरिने एक प्रकारको खाद्य परिकार हो । यसलाई हाम्रो घरगाउँमा नेपालको रास्ट्रीय तरकारी पनि भनिने गर्छ। ==इतिहास== यति नै समय भनेर निश्चित छैन , तर नेपाली समाज को प्रारम्भ लाई मान्न सकिन्छ ।यो साग बाट तयार पारिने एक प्रकार को सुख्खा वस्तु हो । यो मुख्य तय तरकारि का रुपमा प्रयोग गरिन्छ। ==बनाउने विधि== पहिला साग लाई ओइलाउने गरि घाम मा सुकाएर त्यस पछि खाडल वा वट्टा मा खादेर हाली सकेर छोप्ने । यसरी छोपेको केहि समय पछि वा दुई तिन हप्ता पछाडि निकालेर सुकाए पछि एक प्रकार को कडा वस्तु को आकार तयार हुन्छ । ==सन्दर्भ सामग्रीहरू== {{reflist}} [[श्रेणी:खाद्य परिकार]] pkdq2convrn7p62kah69b9aa5fnnv0g अर्थशास्त्रीय विधिप्रणाली 0 3702 17381 17380 2022-12-10T22:33:52Z Superpes15 5282 [[Special:Contributions/2001:D08:1029:6F05:1:2:8043:2B78|2001:D08:1029:6F05:1:2:8043:2B78]] ([[User talk:2001:D08:1029:6F05:1:2:8043:2B78|वार्तालाप]])द्वारा [[User:103.213.127.153|103.213.127.153]]द्वारा गरिएको पछिल्लो संशोधनतर्फ उल्टाइएका सम्पादनहरू wikitext text/x-wiki ==अध्याय एक- परिचय== ज्ञान मात्र एक यस्तो क्षेत्र हो जसमा अर्थशास्त्रको उत्पादन ह्रास नियम लागू हु“दैन । त्यसैले भनिन्छ विद्ययाSमृतमश्नुते । तर यसलाई निरन्तर परिष्कार र अद्यावधिक गरिरहनु भने पर्छ किनभने ज्ञानमा पनि समयको प्रभाव पर्छ । ज्ञान उही भए पनि देश, काल र परिस्थिति अनुरुप त्यसलाई बुझ्ने र बुझाउनेहरुको आर्थिक, सामाजिक, मनोवैज्ञानिक र बौद्धिक अवस्थामा अन्तर हुन्छ । यसले गर्दा बुझाउने तरीका र प्रविधिमा पनि सोही अनुसार परिष्कार गर्दै जानुपर्छ । रिसर्च मेथोडोलोजी यसै परिष्कारको नाम हो । त्यसैले उच्च अध्ययनमा रिसर्च मेथोडोलोजी (शोध पद्धति) सबैका लागि अनिवार्य छ । <br /> शोध केवल सैद्धान्तिक अध्ययनको विषय वस्तु मात्र होइन । यो वर्तमान संसारका व्यावहारिक समस्या समाधानका लागि मार्गदर्शक यन्त्र पनि हो । परिवर्तनशील र जटिल संरचनायुक्त संसारमा विद्यमान समस्याको तथ्यपूर्ण, वैज्ञानिक र व्यावहारिक समाधान शोध अनुसन्धानबाट मात्र प्राप्त हुन सक्छ । त्यसलाई वैज्ञानिक बनाउन निश्चित पद्धति आवश्यक पर्छ । यसको प्रयोग गरेर प्रत्येक निर्णयकर्ताले समाजको हितका लागि आवश्यक ज्ञान पत्ता लगाउनु पर्ने हुन्छ । त्यसैले सरकार, गैरसरकारी संस्था, समुदाय, सामाजिक संघ संस्था, व्यावसायिक प्रतिष्ठान सबैले शोध कार्य गराइरहेका हुन्छन् । यस कार्यले नै शोधलाई व्यावहारिक रुपमा उपयोगी बनाएकाो छ । <br /> यद्यपि यस पुस्तकमा शैक्षिक शोधमा ध्यान केन्द्रित गरिएको छ तर यसमा बताइएका विधिहरु गैरसरकारी र निजी क्षेत्रको शोध कार्यलाई पनि यथावत उपयोगी छन् । पुस्तकमा अर्थशास्त्र र यस्तै अन्य सामाजिक र व्यावहारिक विज्ञानहरुका लागि आवश्यक पद्धतिको सरल परिचय प्रस्तुत गरिएको छ । <br /> शोध विधिका लागि नेपाली शब्दको अभाव अनुभव गरिएको समयमा सरल र प्राविधिक शब्दको अधिकतम शब्द प्रयोग गर्ने प्रयास यस पुस्तकमा गरिएको छ । <br /> अर्थशास्त्रीहरुले वैज्ञानिक खोजका लागि परिमाणात्मक मापन र अर्थमिति जस्ता प्रविधिको विकास गरेका छन् । आर्थिक क्षेत्रका शोधलाई सजिलो र तथ्यपरक बनाउन कम्प्युटर प्रोग्रामहरु समेत विकसित भएका छन् । यी सबै कुराहरु ध्यानमा राखी यस पुस्तकलाई तयार गरिएको छ । त्यसैले यो पुस्तक अर्थशास्त्रीहरुका लागि विशेष हाते पुस्तिका हो भन्न सकिन्छ । र यसबाट शोधार्थीहरु लाभान्वित हुने छन् भन्ने विश्वास लिइएको छ । <br /> पुस्तकबारे शिक्षक र विद्यार्थीहरुका सुझावहरु स्वागत गरिने छ । किनभने सुधारको पथ अन्तहीन हुन्छ । * डा. बाबु राम ज्ञवाली * त्रिभुवन विश्वविद्यालय * अर्थशास्त्र विभाग, बुटवल बहुमुखी क्याम्पस * वि.सं.२०७२ === शोधको अर्थ === अर्थशास्त्रको विधि प्रणाली वा अर्थशास्त्रीय रिसर्च मेथोडलजीसको अर्थ हो , अर्थशास्त्रको शोध विधि । शैक्षिक क्षेत्रमा शोधका लागि विविध शब्दको प्रयोग हुन्छ । शोध विधिको प्रयोग केही नयां भएकोले नेपाली भाषामा यस विषयका नेपाली शब्दहरु कम प्रचलनमा छन् । त्यसैले प्रारम्भमा केही शब्दहरुबारे चर्चा गर्नु उपयुक्त हुन्छ । अंग्रेजी शब्द रिसर्च च्भकभबचअजको अर्थ हुन्छ– पुनः खोजी गर्नु, थीसिस त्जभकष्क को अर्थ हुन्छ– कुनै अवधारणा प्रस्तुत गर्नु र डिजर्टेशन म्ष्ककभचतबतष्यल को अर्थ हुन्छ निश्चित बाटोमा हिंड्नु । नेपाली शब्द शोधको अर्थ हुन्छ– परिष्कार गर्नु । संकलित तथ्य, सूचना, जानकारीलाई परिष्कार ९शोध० गरेर मात्र अध्ययन प्रतिवेदन तयार गरिन्छ । त्यसैले यसलाई शोध भनिन्छ । शोधमा कुनै तथ्य, घटना, वा सिद्धान्तको बारम्बार खोजी र विश्लेषण गरिएको हुन्छ त्यसैले यसलाई अनुसन्धान पनि भनिन्छ । शोधलाई नै वैज्ञानिक विधि पनि भनिन्छ । जुन विधि प्रयोग गर्दा अध्ययन र विश्लेषण ठोस, विवादरहित र तथ्यपूर्ण हुन्छन् त्यस विधिलाई वैज्ञानिक शोध विधि वभनिन्छ । वैज्ञानिक शोध विधिका प्रक्रियाहरु यस प्रकार व्यक्त गर्न सकिन्छ– * १। यस प्रक्रियामा कुनै घटनाको ध्यानपूर्वक र धैर्यपूर्वक निरीक्षण गरिन्छ । * २। निरीक्षणको साथसाथै वा त्यसको तुरुन्तै पछि अभिनति नराखीकन संक्षिप्त तर सम्पूर्ण रुपमा त्यसको वर्णन गरिन्छ । * ३। यसमा कार्यकारण विश्लेषण गरिन्छ । कुन कारण र कुन परिणाम हो त्यस बारेमा चिन्तन गरिन्छ । * ४।प्रयोगीकरण वैज्ञानिक शोध विधिको प्रमुख प्रक्रिया हो । प्राप्त परिणामहरुलाई पुनः प्रयोग गरेर सत्यापित गर्न सकिन्छ । यद्यपि अर्थशास्त्र र अन्य सामाजिक र व्यावहारिक विषयका चलराशिहरुलाई प्रयोगशालामा ल्याएर नियन्त्रित अवस्थामा प्रयोग गर्न सकिंदैन तर विश्लेषकले चलराशिहरुलाई अनियन्त्रित अवस्थामा नै प्रयोगपूर्ण अध्ययन गर्न सक्छ । उसको अवलोकन दृष्टि वैज्ञानिक जस्तो तटस्थ हुनुपर्छ । वर्तमान निष्कर्षका आधारमा भविष्यवाणी गर्ने आधार पनि प्रयोगले प्रदान गर्छ । * ५। कुनै घटना किन भयो यसको व्याख्या गर्नका लागि एक पूर्वकल्पनाको प्रयोग गर्न सकिन्छ जसलाई प्राक्कल्पना वा हाइपोथिसीस ९जथउयतजभकष्क० भनिन्छ । यदि पूर्वकल्पना अर्थात् घटनाको अनुमान सही छ भने प्रयोग गर्दा त्यो प्रमाणित हुन जान्छ । * ६। कुनै घटनाको तथ्य विश्लेषण गर्ने दुइ प्रमुख प्रविधि छन्– घटनाको पूर्वानुमान गर्ने ९निगमन० अथवा ज्ञात तथ्यहरुको आधारमा अज्ञातको विश्लेषण गर्ने ९आगमन० । यस प्रकार वैज्ञानिक शोध विधिमा आगमन, निगमन वा दुवै विधिको संयुक्त प्रयोग गरिन्छ । * ७। वैज्ञानिक शोध विधिको एक महत्त्वपूर्ण विशेषता गणितको प्रयोग गर्नु हो । यदि प्राप्त तथ्यको तहसम्म पुग्न मानवीय ज्ञानेन्द्रिय सक्षम छैनन् भने त्यस अवस्थामा गणितको प्रयोग गर्नु उपयुक्त हुन्छ । आधुनिक अर्थशास्त्रमा गणितको प्रयोगमा वृद्धि हुने एक कारण यही हो । * ८। बाह्य जटिल जगतका अनेक चलराशिलाई अध्ययन गर्न गाह्रो भएकोले त्यसको काल्पनिक प्रतिरुप बनाएर विश्लेषण गरिन्छ । यसलाई मोडेल निर्माण गर्नु भनिन्छ । * ९। वैज्ञानिक शोध विधिको एक महत्त्वपूर्ण विशेषता के भने शोधार्थीको दृष्टिकोण वैज्ञानिक हुनुपर्छ । विस्तृत सोचाईका साथ खोजको भावनालाई हृदयङ्गम गर्नु नै सही दृष्टिकोण हो । पक्षपातरहित भावले निष्कर्ष प्राप्त गर्नु नै वैज्ञानिक दृष्टिकोण हुनु हो । ===१। शोधको उद्देश्य === शोधका तीन मुख्य उद्देश्य हुन्छन्– * १।कुनै घटना किन घटित भयो त्यसको कारण पत्ता लगाउनु * २।घटनाको पूर्वानुमान गर्न सक्नु * ३।घटनाहरुमा नियन्त्रण गर्नु घटनाको अर्थ त्यो प्राकृतिक सत्यता हो जसको बारेमा मानिसलाई रुचि छ । कुनै वस्तुको रंग, गन्ध, मानव व्यवहार, यी सबैमा आउने परिवर्तनलाई नै घटना भनिएको हो । कुनै घटना बुझ्नु भनेको त्यस घटनाको पूर्वानुमान गर्ने क्षमता प्राप्त गर्नु हो । मैले फलानोलाई चिनेको छु भन्नुको अर्थ हो– निश्चित परिस्थितिमा उसले के गर्न सक्छ भन्ने कुरा मैले अनुमान गर्न सक्छु । रुघा रोग बारे मैले जान्दछु भनेको रोगको लक्षण र त्यसलाई कसरी नियन्त्रित गर्न सकिन्छ भन्ने कुरा मलाई जानकारी छ । <br /> प्राकृतिक घटना सरल हुन्छ । त्यसैले त्यसको पूर्वानुमान सरल छ । तर अर्थशास्त्र जस्ता सामाजिक र व्यावहारिक विज्ञानहरुको पूर्वानुमान केही जटिल हुन्छ । कुनै मानिसको आय स्तरको अनुमान गर्नु एक जटिल कुरा हो । किनभने यो उसको सामाजिक, वंश परम्परागत, अर्जित आय, शैक्षिक स्तर, विशिष्ट सीप, मानसिक स्तर, आयु संरचना लगायत अनेक कुराहरुमा भर पर्छ । घटनाहरुमा नियन्त्रण वैज्ञानिक विधिको सबभन्दा महŒवपूर्ण उद्देश्य हो । जे जति घटनाहरुमा फंक्शनल सम्बन्ध स्थापित गर्न सकिन्छ ती सबैमा नियन्त्रित अध्ययनका सम्भावनाहरु हुन्छन् । यसको प्रचलित उदाहरण अर्थशास्त्रको माग फंक्शन हो । === २। अर्थशास्त्रमा शोधका प्रकारहरु === अर्थशास्त्रमा गरिने शोध यस प्रकार छन् ==== १। मौलिक शोध र प्रायोगिक शोध– ==== मौलिक शोध भनेको नै ज्ञानको खोजी गर्नु हो । यस्तो शोध कुनै व्यावहारिक समस्याका समाधानको लागि नभइ केवल ज्ञानार्जन गर्ने वा ज्ञानमा वृद्धि गर्ने कामसंग सम्बन्धित छ । यसको प्रमुख उद्देश्य शोधका निष्कर्षलाई सामान्यीकरण गर्नु वा पुरानो सिद्धान्तलाई असत्य सिद्ध गरी नया“ सिद्धान्त प्रतिपादित गर्नु हो । अधिकांश प्राज्ञिक शोध अध्ययनको उद्देश्य सैद्धान्तिक वा मौलिक प्रकारको हुन्छ । <br /> कुनै सामाजिक घटना के हो, किन भएको हो रु कहां भएको हो रु यस घटनाका कारक तत्व के हुन् रु जस्ता क्षेत्रमा यो शोध केन्द्रित हुन्छ । उदाहरणका लागि माल्थसको जनसंख्या सिद्धान्तको उद्देश्य तत्काल प्रचलित विलियम गोडविनका आशावादी विचारलाई असत्य सिद्ध गर्नु थियो । यस कार्यका लागि उनले विगतका तथ्याङ्क संकलन र विश्लेषण गरी त्यसलाई गणितीय स्वरुपमा परिवर्तन पनि गरे । <br /> प्रायोगिक शोधलाई व्यावहारिक शोध वा अनुप्रयुक्त शोध भन्न सकिन्छ । यस शोधको उद्देश्य समाजमा देखिएका समस्याहरुको कारण पत्ता लागाई त्यसको समाधानका उपायहरु प्रस्तुत गर्नु हो । अर्का शब्दमा मानिसका व्यावहारिक समस्याहरुको समाधानमा केन्द्रित शोधलाई प्रायोगिक शोध भनिन्छ । संघसंस्थाहरुले संचालन गर्ने शोधहरु यसै प्रकृतिका हुन्छन् । यद्यपि शोधको उद्देश्य अनुरुप शोध मौलिक वा प्रायोगिक हुन सक्छन् तर दुवै एक अर्काका परिपूरक हुन्छन् । व्यावहारिक शोधहरु नया“ सिद्धान्त निर्माणमा सहयोगी हुन्छन् भने सैद्धान्तिक शोधका निष्कर्षले समस्या समाधानका लागि उपकरण प्रदान गर्छन् । आइन्स्टीनको मास इनर्जी रुपान्तरण धेरै समयसम्म सिद्धान्त नै रह्यो तर पछि त्यसैका आधारमा परमाणु बमको प्रयोग सफल भयो । ==== २। परिमाणात्मक शोध र गुणात्मक शोध==== यद्यपि सबै शोधहरुमा गुणात्मक र परिमाणात्मक व्याख्या र विश्लेषण हुने गर्छन् तथापि त्यस्ता शोधलाई परिमाणात्मक शोध भनिन्छ जसमा शोध क्षेत्रका विवरणहरुलाई संख्यात्मक जानकारीको रुपमा संकलन र विश्लेषण गर्न सकिन्छ । यस्ता विवरणहरुको औसत, प्रमाप विचलन, सहसम्बन्ध, प्रतिपगमन विश्लेषण, काल श्रेणी विश्लेषण गरेर निष्कर्ष प्राप्त गर्न सकिन्छ । यस्ता शोधमा प्राक्कल्पनाको तथ्याङ्कीय परीक्षण गर्न सकिन्छ । अर्थशास्त्रमा सामान्यतः परिमाणात्मक शोधलाई प्राथमिकता दिइन्छ किनभने यस्ता सूचनाको तालिका, रेखाचित्र, ग्राफ वा अन्य तथ्याङ्कीय विश्लेषण गर्न सकिन्छ । आर्थिक मोडेलिङ्गका लागि पनि संख्यात्मक सूचना नै बढी उपयोगी हुन्छन् । माइक्रो अर्थशास्त्र, म्याक्रो अर्थशास्त्र, राष्ट्रिय आयको नाप, फर्मको सन्तुलन, ज्याला निर्धारण, उत्पादनका सिद्धान्त जस्ता अनेक शोध परिमाणात्मक हुन्छन् । <br /> ती सबै सूचना जसको निरीक्षण गर्न सकिन्छ तर नाप गर्न सकिंदैन तिनीहरुलाई गुणात्मक तथ्य भनिन्छ । जस्तै सुन्दरता, ईमानदारी, अनुशासन इत्यादि । मानवीय व्यवहारका अनेक क्षेत्र केवल विवरणात्मक वा गुणात्मक हुन्छन् । मानिसले कुनै कुरा मन पराउ“छ, कुनै मन पराउ“दैन, कुनै बढी मन पराउ“छ र कुनै कम मनपराउ“छ । यस्ता सबै शोध गुणात्मक प्रकृतिका हुन्छन् । यद्यपि सबै गुणात्मक शोधमा तथ्याङ्कीय प्रविधिको उपयोग गर्न सकिंदैन तर केही गुणात्मक तथ्यको तथ्याङ्कीय विश्लेषण गर्न सकिन्छ । मध्यिका, बहुलक, कोटि क्रम सहसम्बन्ध, काईवर्ग परीक्षण इत्यादि गुणात्मक विश्लेषण हुन् । ==== ३। सहसम्बन्ध र कार्यकारण तुलना ==== दुइ वा दुइभन्दा बढी चलराशिहरु बीचको सम्बन्धलाई सामाजिक र प्राकृतिक शोधहरुमा सहसम्बन्धको रुपमा व्याख्या गरिन्छ । केवल दुई चलराशिको सम्बन्धलाई सहसम्बन्ध र दुई भन्दा बढी चलराशिहरुको सम्बन्धलाई आंशिक सहसम्बन्धको रुपमा व्याख्या गर्न सकिन्छ । अन्य चलराशिहरुलाई स्थिर मानेर केवल एउटा चलराशिको सहसम्बन्ध पत्ता लगाउन सकिन्छ । उदाहरणका लागि मागलाई प्रभावपार्ने तत्त्वहरुमा वस्तुको मूल्य, उपभोक्ताको आय, रुचि आदि तत्त्व हुन्छन् । तर अन्य कुराहरुलाई स्थिर मानेर मागलाई मूल्यसंग सम्बन्ध अध्ययन गरिन्छ भने त्यो दुइ चलराशि सहसम्बन्ध हुन्छ । सहसम्बन्धलाई तथ्याङ्कीय वा फंक्शनल सहसम्बन्धको रुपमा व्याख्या गर्न सकिन्छ । सहसम्बन्ध धनात्मक वा ऋणात्मक हुन सक्छ । शून्य सहसम्बन्ध छ भने दुइ चलराशिबीच सम्बन्ध छैन भन्ने बुझिन्छ । <br /> दुइ चलराशिमा सहसम्बन्ध भएमा दुवैमा कार्यकारण सम्बन्ध पनि स्थापित गर्न सकिन्छ । अर्थात् एउटा चलाराशिलाई स्वतन्त्र र अर्कोलाई आश्रित मान्ने हो भने दुवैमा कार्य कारण सहसम्बन्ध स्थापित हुन्छ । दुईका बीचको सम्बन्ध प्रक्रियालाई नै फंक्शन भनिन्छ । यसैलाई कार्यकारण तुलना पनि भनिन्छ । <br /> कुनै समस्याको उत्तर उसको कार्यकारण सम्बन्धको आधारमा प्राप्त गरिन्छ । कुनै विशेष व्यवहार, परिस्थिति वा घटना घटित गराउने तŒव के के हुन सक्छन् भन्ने कुराको विश्लेषण नै कार्यकारण शोध हो । कार्यकारण सम्बन्धको व्याख्या गर्ने सरलतम विधि सहसम्बन्ध व्याख्या हो । प्रतिपगमनले दुइ चलराशिहरुमा फंक्शनल सम्बन्ध स्थापित गर्छ । * कार्यकारण अध्ययन र अन्य अध्ययनबीच तुलना– अन्य अध्ययन र कार्यकारण तुलनाबीच अन्तर निम्नलिखित छन्– * १। ऐतिहासिक अध्ययनमा पनि कार्यकारण तुलना गरिन्छ तर त्यसमा विगत घटनाको तुलना हुन्छ भने यस विधिमा वर्तमानको तुलना गरिन्छ । * २। वर्णनात्मक विधिमा वस्तु स्थिति ९स्टेटस० अध्ययन गरिन्छ भने यसमा कार्य र कारणको अध्ययन गरिन्छ । * ३।प्रयोगात्मक विधिमा चलराशिहरुको अध्ययन गर्न नियन्त्रित परिस्थिति निर्माणको प्रयास गरिन्छ तर यस विधिमा नियन्त्रणको प्रयास गरिंदैन त्यसैले यस विधिलाई अनियन्त्रि प्रयोगात्मक शोध पनि भनिन्छ । * कार्यकारण विधिको आवश्यकता– १।कार्यकारण सम्बन्ध जान्न प्रयोगात्मक विधि गरिन्छ, जसमा अन्य चलराशि स्थिर र एउटा मात्र परिवर्तनशील हुन्छ । तर सामाजिक घटनाहरुको जटिल परिस्थितिमा अन्य चलराशिहरुलाई स्थिर राख्न वा परिवर्तन गर्न सकिंदैन । कुनै पनि शोधकर्ताले सामाजिक, आर्थिक, पारिवारिक वा मानसिक अवस्था सबैलाई एक साथ परिवर्तन गर्न सक्दैन । यदि कुनै एउटा चलको प्रभाव अध्ययन गर्दा अन्य चलराशिहरुको भिन्नतालाई संगसंगै अध्ययन गरिन्छ भने यस विधिको आवश्यकता पर्छ । <br /> २। प्रयोगशाला विधि सबै अवस्थामा संभव छैन । जस्तै कुनै समुदायको अध्ययन, दुर्घटना र यसका विभिन्न परिस्थितिको अध्ययन अनियन्त्रित रुपमा मात्र गर्न सकिन्छ । कार बनाउने कारखानाले सांच्चैको मान्छे राखेर दुर्घटना गराउन मिल्दैन । <br /> ३। साम्प्रदायिक संघर्षको अध्ययन गर्न ती सबै परिस्थिति उत्पन्न गर्न मिल्दैन । जे अवस्था छ त्यसैलाई तुलनात्मक अध्ययन गर्ने हो । <br /> ४। मानिसको रोगको अध्ययन गर्न मानिसहरुलाई फेरि बिरामी बनाउन मिलदैन तर वर्तमान अवस्थाबाट विगतका घटनाको विश्लेषण गर्न सकिन्छ । जस्तै, क्रिकेट टीमका ११ जना खेल्नका लागि अन्यत्र गए । भाग लिएका मध्ये नं ३, ५, र ९ नम्बरका खेलाडीहरु बिरामी परे । डाक्टरले अन्य परिस्थिति यथावत राखेर के जान्ने प्रयास गर्छ भने तीन जनाले कुन कुरा यस्तो खाए जुन अरुले खाएनन् । मानौं उनीहरुले आइसक्रीम पनि खाएका रहेछन् भने यसको अर्थ के हो भने आइसक्रीम उनीहरुको रोगको कारण हुन सक्छ । वर्तमान अवस्थाबाट विगतको विश्लेषण गरिने भएकोले यसलाई पश्चोन्मुखी विधि भह(उयकत ाबअतय पनि भनिन्छ । * कार्यकारण विधिका प्रकार– अर्थशास्त्रमा निम्नलिखित कार्यकारण सम्बन्धको अध्ययन गर्न सकिन्छ– * माग र मूल्यको अध्ययन * आय र मागको अध्ययन * उत्पादन र लागतको अध्ययन * आय र शैक्षिक स्तरको सम्बन्ध * मुद्राको मात्रा र क्रयशक्तिको सम्बन्ध * कार्यकारण विधिका चरण * १। कुनै एक परिस्थितिसंग सम्बन्धित तत्वहरुको संकलन, जहां कुनै खास घटना भयो ९अन्य तत्वहरु नलिने० । * २। त्यसै प्रकारको अर्को एक यस्तो विगतको परिस्थिति अध्ययन गर्ने जहां त्यो घटना घटित भएन । * ३। दुवैको तुलना गर्ने * ४। निष्कर्ष प्राप्त गर्ने । ==== १।२। अर्थशास्त्रमा शोधको क्षेत्र र आवश्यकता ==== सामाजिक शास्त्रहरुमा एक वैज्ञानिक विषयको रुपमा अर्थशास्त्रको जन्म र विकास भएको २३८ वर्ष मात्र भएको छ । तर नोबेल पुरस्कार जस्तो प्रतिष्ठित पुरस्कार विज्ञान र साहित्य बाहेक केवल एक सामाजिक विषयमा वितरण गरिन्छ, त्यो हो अर्थशास्त्र । आर्थिक पत्रकारितामा विशेष योगदान गरे बापत महेशचन्द्र रेग्मीलाई प्रतिष्ठित म्यागसेसे पुरस्कार प्रदान गरिएको छ । हिन्दु अर्थशास्त्रको रुपरेखा ग्रन्थ रचना गरे बापत नवराज चालिसेलाई मदन पुरस्कार प्रदान गरिएको छ । यी सबै कुराले अर्थशास्त्रको क्षेत्रमा शोधको महत्त्व र सान्दर्भिकता स्पष्ट हुन्छ । एडम स्मिथको पुस्तक वेल्थ अफ् नेशन्सको प्रकाशनपछि अर्थशास्त्र विभिन्न चरणमा विकसित भएको छ । प्रत्येकलाई अर्थशास्त्रको एक विशिष्ट सम्प्रदाय मान्दै आर्थिक विचारधाराको विश्लेषण गरिन्छ । यस आधारमा स्याम्युल्सनले एडम स्मिथ, जे एस मिल, अल्फ्रेड मार्शल, जे एम केन्स आदिको आर्थिक योगदानलाई अर्थशास्त्रको मूल प्रवाह मानेका छन् । अर्थशास्त्रको विचारधारालाई सम्प्रदाय भनिन्छ । सामान्यतया यी सम्प्रदायलाई वणिकवाद, प्रकृतिवाद, शास्त्रीय classical, नवशास्त्रीय, समाजवादी, संस्थानवादी, उपयोगितावादी, गणितीय, केन्सीयन, केन्सोत्तर, मुद्रावादी, नया शास्त्रीय आदि विभिन्न सम्प्रदायमा विभाजन गरेर आर्थिक विचारधारा तथा सिद्धान्तको अध्ययन गरिन्छ । <br /> घरेलु प्रबन्धको शास्त्रका रुपमा सुरु भएको यो विषय आज एक विशिष्ट शास्त्र बनेको छ र यसलाई व्यष्टि, समष्टि, वास्तविक, आदर्श, शिक्षा, स्वास्थ्य, वातावरण, ग्रामीण, शहरी इत्यादि शब्दस“ग जोडेर अनेक प्रकारका नया“ विषय वस्तुमाथि शोध गरिएका छन् । यी विषयमध्ये कतिपयले प्रतिष्ठित नोबेल पुरस्कार पनि प्राप्त गरिसकेका छन् । जसको श्रेय अर्थशास्त्रमा गरिने शोधलाई नै जान्छ । आधुनिक अर्थशास्त्रमा नया“ शब्द, नया“ अवधारणा, र भौतिक विज्ञानमा जस्तै जटिल प्रविधिको प्रयोग हुनुमा यस विषयमा हुने गरेको निरन्तर शोध नै प्रमुख कारण हो । विगत पचास वर्षमा सबभन्दा बढी अर्थशास्त्रीय शोध सं।रा।अ।मा भएका छन् र नोबेले पुरस्कारले सबभन्दा बढी पुरस्कृत हुनेमा पनि अमेरिकी अर्थशास्त्रीहरु नै रहेका छन् । यस कुराले अर्थशास्त्रमा गरिने शोधको महत्त्वलाई स्पष्ट गर्छ । अर्थशास्त्रमा निम्नलिखित उद्देश्यका लागि शोध गरिन्छ– * १। पुराना सिद्धान्तहरुको पुष्टि गर्न । * २। नया“ सिद्धान्त निर्माण गर्न । * ३। सिद्धान्तहरु संशोधन गर्न । * ४।पुराना सिद्धान्तहरुको सान्दर्भिकता परीक्षण गर्न । * ५। सिद्धान्त र व्यवहारमा पाइने विरोधाभास व्याख्या गर्न । * ६। आर्थिक विकासका विविध पक्ष अध्ययन गर्न । === १।५। विश्वसनीयता र प्रामाणिकता === शोधका लागि शोध तथ्याङ्क संकलन प्राथमिक कार्य हो । तथ्याङ्कलाई प्रस्तुतिकरण र विश्लेषण गर्नु अघि निम्नलिखित कुराहरु माथि विचार गर्नु पर्छ * १। विश्वसनीयता– कुनै शोध निष्कर्ष विश्वसनीय हुनका लागि त्यो वैज्ञानिक आधारमा विश्लेषण र परीक्षण गरिएको हुनुपर्छ । त्यसो भयो भने परिणाम स्थिर र संगत हुन्छन् । यदि शोधबाट प्राप्त परिणाम स्थिर र संगत प्राप्त हुन्छन् भने शोधमा विश्वसनीयता भएको मानिन्छ । यस्ता परिणामहरु भविष्यमा पनि उपयोगी हुन्छन् र अन्य कसैले पनि तिनीहरुको संगतता परीक्षण गर्न सक्छ । शोध परिणामको विश्वसनीयतालाई प्रभावित पार्ने सबभन्दा प्रमुख तत्व त्यसको मापन हो । यदि माप विश्वसनीय छ भने प्राप्त तथ्याङ्कको विश्वसनीयता हुन्छ । विश्वसनीय तथ्याङ्कहरुमा उचित प्रविधिहरुको प्रयोग गर्न सकिन्छ यसले परिणाम शुद्ध र वास्तविक प्राप्त हुन्छन् । जसलाई पुनः पुनः परीक्षण गर्दा पनि संगत परिणाम प्राप्त भइरहन्छन् यसका साथै यी परिणामहरु जुनसुकैले परीक्षण गरेर प्रामाणिकता सिद्ध गर्न सक्छ । कुनै पनि शोध निष्कर्ष त्यसबेलासम्म उपयोगी मानिंदैन जसबसम्म त्यसका निष्कर्षको विश्वसनीयता प्रमाणित हु“दैन । विश्वसनीयताका निम्नलिखित तीन आधार हुन्छन् '''क। स्थिरता'''– अहिले प्राप्त गरिएको निष्कर्षमा स्थिरता हुनु पर्छ । आज निकालिएका निष्कर्ष भविष्यमा पनि त्यही हुनु पर्छ । यदि अहिले निकालिएका निष्कर्ष भविष्यका लागि उपयोगी हु“दैनन् भने शोधको औचित्य हराउ“छ । '''ख।संगतता–''' एउटाले निकालेको निष्कर्ष उ आफैंले फेरि प्रयोग गर्दा वा अरु कसैले त्यसबारेमा प्रयोग गर्दा एउटै निष्कर्ष प्राप्त हुनु पर्छ । फरक फरक निष्कर्ष प्राप्त भए भने परिणामलाई संगत भनिंदैन । '''ग। पुनः परीक्षणीयता'''– कुनै एउटाले जुन निष्कर्ष प्राप्त गरेको छ, ऊ आफैंले पुनः परीक्षण गर्न अथवा अर्काले त्यस परीक्षणलाई दोहोर्याएर निरीक्षण गर्न सक्ने हुनुपर्छ । आफैंले दोहोर्याएर प्रयोग गर्न नसक्ने वा अर्काले प्रयोगलाई पुनः परीक्षण गर्न नसक्ने भएमा त्यसलाई वैज्ञानिक शोध भनिंदैन । मनोविज्ञानलाई विज्ञानको दर्जा प्राप्त हुने कारण प्रयोगहरुको पुनः परीक्षणीयता नै हो । ==== विश्वसनीयताको जाच==== शोध निष्कर्षको विश्वसनीयता जा“च गर्न शोध वैज्ञानिकहरुले निम्नलिखित विधिहरु प्रतिपादन गरेका छन् १। परीक्षण पुनः परीक्षण विधि– यदि कुनै परीक्षणलाई निश्चित समयान्तरालमा पुनः सम्पन्न गरिन्छ र त्यस पछि प्राप्त परिणामलाई पहिलेको परिणाम, आवृत्ति, निष्कर्ष इत्यादिसंग तुलना गरिन्छ तथा यसरी तुलना गर्दा समयान्तराल, प्रयोगको विधि, आवृत्ति, र मापनका स्केल इत्यादिलाई ध्यानमा राख्दै दुवैका निष्कर्ष र चलराशिहरुका सहसम्बन्ध गणना गरिन्छ । यसरी सहसम्बन्ध गणना गर्दा परीक्षण र पुनः परीक्षणका निष्कर्षमा उच्चस्तरीय सहसम्बन्ध प्राप्त हुन्छ भने शोध निष्कर्षलाई विश्वसनीय भनिन्छ । यसरी गरिएको परीक्षणलाई विश्वसनीयता गुणांक भन्ने चलन छ । यदि निश्चित एकाईद्वारा एउटै प्रयोगलाई बारम्बार परीक्षण गर्दा निष्कर्षमा संगतता रहन्छ भने परिणामलाई विश्वसनीय मानिन्छ । यसको विपरीत परस्पर विरोधाभासी परिणामा प्राप्त भएमा निष्कर्ष विश्वसनीय हु“दैनन् । ?दच रश्र २। वैकल्पिक स्वरुप विधि– विश्वसनीयता परीक्षण गर्ने अर्को तरीका के भने एउटै प्रयोगलाई वैकल्पिक वा समानान्तर तरीकाले सम्पन्न गर्ने । अलग अलग विधिबाट प्राप्त भएका अलग अलग परिणामको सापेक्षिक तुलना गर्ने । यदि मापन र साधन इत्यादिको सापेक्षतामा दुवै परिणाममा उच्चस्तरीय सहसम्बन्ध देखिन्छ भने परिणाम विश्वसनीय मानिन्छ । ?दच रश्र ३। अर्ध विभाजन विधि– यस विधिमा समान प्रतिदर्शहरुमा वैकल्पिक परीक्षणहरु गरिंदैन बरु परीक्षण प्रतिदर्शलाई आधा आधा गरी दुइ भागमा विभाजन गरिन्छ । यस पछि प्रत्येक उपविभागमा ?दच अलग अलग सोही परीक्षण दोहोर्याइन्छ । अनि प्रत्येक उपविभाजनको निष्कर्ष अध्ययन गरिन्छ । र प्रत्येक उप विभाजनका परीक्षणको निष्कर्षलाई समग्रका परीक्षणको निष्कर्षसंग तुलना गरिन्छ । यदि प्रत्येक उपविभाजनको निष्कर्ष र समग्रको निष्कर्ष आपसमा मल्छि भने त्यस निष्कर्षलाई विश्वसनीय भनिन्छ । संक्षेपमा, शोध निष्कर्षको विश्वसनीयता शोधको विश्लेषणका लागि गरिएको प्रविधिमा भर पर्दछ । ===प्रामाणिकता===. जुन कुराको शोध गरिन्छ त्यसको माप कति वैज्ञानिक र स्तरीय छ यसलाई प्रामाणिकताको आधारमा मूल्याङ्कन गरिन्छ । शोध निष्कर्ष प्रामाणिक हुन प्रयोग गरिएका उपकरण र नापहरु नै प्रामाणिक, र विश्वसनीय हुनु पर्छ । अप्रामाणिक उपकरण, प्रविधि र नापहरुले प्राप्त गरिएका निष्कर्ष प्रामाणिक हुन सक्दैनन् । उदाहरणका लागि कुनै मानिसको लम्बाई साढे तीन हात छ भन्नु भन्दा १६० से।मी। भन्नु बढी प्रामाणिक हुन्छ । त्यसै गरी औसत मानका लागि मध्यिका वा बहुलकको तुलनामा मध्यक बढी प्रामाणिक मानिन्छ । प्रामाणिकताको जाच गर्नु अघि तथ्याङ्कका बारेमा निम्नलिखित विचार गर्नु पर्छ क० तिनीहरु वर्तमान शोधको उद्देश्य अनुरुप छन् कि छैनन् ख० तथ्याङ्कमा निष्पक्षताको मात्रा कति छ ग० तिनीहरुमा प्रयोग गरिएको समयावधि उचित छ कि छैन घ० नापको एकाई र गणना प्रविधि वैज्ञानिक छ कि छैन ====प्रामाणिकताको जाच==== प्रामाणिकता जाच गर्न शोध वैज्ञानिकहरुले प्रतिपादन गरेका विधहरु यस प्रकार छन् <big>तार्किकता–</big> <br /> कुनै क्षेत्रको विद्वानद्वारा जुन सिद्धान्त प्रतिपादित गरिएको छ त्यसै सिद्धान्तको आधारमा शोध निष्कर्षहरु जा“च गरिएका छन् भने त्यसलाई तार्किक प्रामाणिकता भनिन्छ । कुनै प्रामाणिक सिद्धान्तबाट जा“च गरिएको निष्कर्ष पनि प्रामाणिक छ त्यसैले सामान्यतः स्वीकार्य छ भन्ने मानिन्छ । <big>विशेषज्ञहरुबाट स्वीकृत–</big><br /> <br /> यदि धेरै जना विशेषज्ञले कुनै निष्कर्षलाई विभिन्न दृष्टिकोणले अध्ययन गरी त्यो प्रामाणिक छ भन्ने निष्कर्ष प्रदान गर्छन् भने त्यस निष्कर्षको प्रामाणिकता स्थापित हुन्छ । उदाहरणका लागि कुनै भवन निर्माण गर्दा इञ्जिनीयर, सिकर्मी, डकर्मी आदिले आआफ्नो विचारले त्यसलाई प्रमाणित गर्छन् । यसरी भवनको प्रामाणिकतामा सबैको सामूहिक योगदान हुन्छ । <br /> <big>स्वतन्त्र मापदण्ड</big> <br /> कुनै निष्कर्षलाई विभिन्न, स्वतन्त्र र अलग अलग मापदण्डहरुको आधारमा परीक्षण गर्दा यदि एउटै परिणाम प्राप्त भयो अथवा उच्चतम सहसम्बन्ध निर्धारित भयो भने निष्कर्षलाई प्रामाणिक भन्नु पर्दछ । सामान्तः त्यस अर्थशास्त्रीय सिद्धान्तलाई स्वीकार गरिन्छ जुन शाब्दिक विवरण, तालिकामा प्रस्तुतिकरण र रेखाचित्रीय व्याख्या यी सबैबाट प्रमाणित हुन गर्छ । ===१।६।सामाजिक विज्ञान र प्राकृतिक विज्ञान=== <br /> ज्ञानार्जन सम्बन्धित सबै विषयलाई दुइभागमा विभाजन गरिन्छ– प्राृकतिक विज्ञान र मानवीय विज्ञान । <br /> === १। प्राकृतिक विज्ञान– === जुन विज्ञानले प्रकृति र यससंग सम्बन्धित घटनाहरुमा कारण र परिणामको विश्लेषण गर्छ त्यसलाई प्राकृतिक विज्ञान भनिन्छ । जस्तै– भूगोल, भौतिक विज्ञान, रसायन विज्ञान, खगोलशास्त्र इत्यादि । === २। मानव विज्ञान– === मानवीय व्यवहारको अध्ययन गर्ने विज्ञानलाई मानव विज्ञान भनिन्छ । यसलाई तीन भागमा विभाजन गर्न सकिन्छ– <br /> <big>सामाजिक विज्ञान–</big> यस्ता विषयहरु जसमा मानवीय व्यवहारलाई सामाजिक दृष्टिकोणले अध्ययन गरिन्छ तिनीहरुलाई सामाजिक विज्ञान भनिन्छ । यद्यपि प्रत्येक मानव विज्ञानको व्यक्तिगत र सामाजिक पक्ष हुने गर्छ तथापि यस अन्तर्गत मुख्यतः अर्थशास्त्र, इतिहास, समाजशास्त्र, शिक्षा जस्ता विषयहरु । <br /> <big>व्यक्तिगत विज्ञान–</big> <br /> यस्ता विषयहरु जसमा व्यक्तिगत मानवीय व्यवहारको अध्ययन गरिन्छ, सामाजिक पक्षको होइन, तिनीहरुलाई व्यक्तिगत विज्ञान भनिन्छ । यस अन्तर्गत मुख्यतः मानव शरीर विज्ञान र मनोविज्ञान जस्ता विषयहरु पर्दछन् । <br /> <big>व्यावहारिक विज्ञान–</big> <br /> ती सबै विज्ञान जुन मानवीय व्यवहारका सामान्य, अतिसामान्य र अधिसामान्य पक्षसंग सम्बन्धित हुन्छन्, लाई व्यावहारिक विज्ञान भनिन्छ । शिक्षा, मनोविज्ञान, सामाजिक मनोविज्ञान, ज्ञानशास्त्र, मानव संसाधन व्यवस्थापन जस्ता विषयहरु व्यावहारिक विज्ञान हुन् । अर्थशास्त्रको त्यो विभाग जसमा मुख्यतः मानवीय व्यवहारको अध्ययन गरिन्छ त्यसलाई व्यावहारिक अर्थशास्त्र भनिन्छ । केही उदाहरणहरु यस प्रकार छन् <br /> * मागको सिद्धान्त * उपयोगिताको सिद्धान्त * उपभोगको मनोवैज्ञानिक नियम * बचतको सिद्धान्त * श्रमको पूर्ति रेखा * नाफाको सिद्धान्त * मुद्राको परिमाण सिद्धान्त, इत्यादि । यद्यपि प्राकृतिक विज्ञान र सामाजिक विज्ञान दुवैमा वैज्ञानिक विधिको प्रयोग गरिन्छ तथापि प्राकृतिक र सामाजिक विज्ञानमा केही आधारभूत अन्तरहरु छन् । यो अन्तर तिनीह्रुको नियन्त्रित प्रयोग र एक चलराशि मान्यतामा आधारित छ । ===१।७।अर्थशास्त्रमा विधि प्रणालीका चरण === शोध research एक सुव्यवस्थित प्रक्रिया भएकोले यसलाई क्रमबद्ध र चरणगत रुपमा सम्पन्न गर्नु पर्दछ । शोधका चरणहरुलाई मुख्यतः निम्नलिखित प्रकारले वर्गीकरण गर्न सकिन्छ– * १। समस्या चयन– शोधको शीर्षक छनौट गर्नु * २। प्राक्कल्पना निर्माण * ३। शोध प्रस्ताव लेखन– शोधको प्रारम्भिक रुपरेखा शोध समितिलाई प्रस्तुत गर्नु * ४। शोध तथ्याङ्क संकलन– शोध विषयसंग सम्बन्धित गुणात्मक र परिमाणात्मक जानकारी संकलन गर्नु * ५। शोधको रुपरेखा र विधि * ६। तथ्य र सूचनाको संकलन * ७। संकलित सामग्रीको विश्लेषण र व्याख्या * ८। निष्कर्ष र सामान्यीकरण * ९। प्राक्कल्पना परीक्षण * १०। प्रतिवेदन लेखन– औपचारिक रुपमा मस्यौदा लेखन ९संशोधन, साफी गर्नु० र अन्तिम रुप दिनु । <br /> प्राप्त ज्ञानको तथ्य परीक्षण गर्न, ज्ञानलाई अद्यावधिक गर्न, सान्दर्भिकता परीक्षण गर्ने एक मात्र विधि शोध पद्धति हो । कौटिलीय अर्थशास्त्रमा आन्वीक्षिकीलाई यस प्रकार परिभाषित गरिएको छ– यस विद्याले सबै विद्यालाई प्रकाशित गर्छ, सबै समस्याहरुको समाधानका लागि उपकरण र सिद्धान्त प्रदान गर्छ । यसबाट शोध विज्ञान सबै विज्ञानहरुको पनि विज्ञान हो भन्ने स्पष्ट हुन्छ । =अध्याय दुई, शोधको प्रारुप र प्रकार= शोधको डिजाइन निर्माण गर्नु भनेको त्यसको स्वरुप, ढाचा, वा रुपरेखा निश्चित गर्नु हो । यस अन्तर्गत त्यसको सैद्धान्तिक पक्षमाथि विचार गर्दै कुन आधारमा शोध अध्ययनलाई व्यावहारिक रुपमा पूर्णता दिने हो सो बारेमा विचार गरिन्छ । ==२.१.सैद्धान्तिक स्वरुप== कुनै स्थानको यात्रा गर्नु अघि जे जसरी हामीले त्यसका विविध पक्षबारे विचार गर्छौं । यस योजनालाई नै शोधको सैद्धान्तिक स्वरुप वा रुपरेखा भनिन्छ । यस अन्तर्गत निम्नलिखित प्रश्नहरु बारे विचार गर्नु पर्छ–<br /> * १. कुन कुराको शोध गर्ने ? * २. यसको उद्देश्य के हो ? * ३. कुन स्थानमा अध्ययन गर्ने ? * ४. शोधका लागि आवश्यक तथ्याङ्क कसरी उपलब्ध हुनसक्छन् ? * ५. शोधका एकाई के हुन ? सम्पूर्ण समष्टि वा प्रतिदर्श ? * ६. शोध अध्ययन कति समयमा पूरा गर्नु पर्छ ? * ७. तथ्याङ्क संकलनका लागि कुन विधि प्रयोग गर्ने ? * ८. तथ्याङ्क प्रशोधन, विश्लेषण, र परीक्षणका लागि कुन विधि प्रयोग गर्ने ? * ९. प्रतिवेदन लेखनको प्रक्रिया के हुने ? * १०. कति खर्चमा शोध कार्य सम्पन्न गर्ने ? एउटा उदाहरणद्वारा शोधको सैद्धान्तिक रुपरेखा बनाउने प्रक्रियालाई स्पष्ट गर्न सकिन्छ– * १. सर्वप्रथम आफ्नो रुचि र दक्षता भएका क्षेत्रको समस्या पहिल्याउने । मानौं समस्या महिलाको पुनरुत्पादन व्यवहारलाई प्रभावित पार्ने तत्वको खोजीसंग सम्बन्धित छ । यो नै समस्याको प्रारम्भ बिन्दु हो जसको समाधानहरु पत्ता लगाउनु छ । * २. अब प्रजननतालाई प्रभावित पार्ने विभिन्न तत्वहरुमा त्यस समस्यालाई विभाजित गर्ने । जस्तै, * क) आय र प्रजननता * ख) सामाजिक स्तर र प्रजननता * ग) शिक्षा र प्रजननता, * घ) व्यक्तिगत रुचि * ङ) संस्कृति र परम्परा * च) जनसांख्यिक तत्व– काम संरचना, आयु संरचना, विवाहको उमेर इत्यादि । * ३. यी मध्ये कुनै एक छनौट गर्ने । मानौं आय र प्रजननता बीचको सम्बन्ध छनौट गरिएको छ । * ४. अब प्रश्नहरु निर्माण गर्ने, जस्तै * क) के आयमा वृद्धि वा कमी गर्दा प्रजननतामा प्रभाव पर्छ ? * ख) आयमा वृद्धिको प्रजननतामा धेरै वा थोरै कस्तो प्रभाव पर्छ ? * ग) आयमा समान वृद्धिको प्रभाव धनी र गरीबको प्रजननतामा बराबर पर्छ कि फरक फरक ? * घ) आय बाहेक प्रजननतामा प्रभाव पार्ने अरु कुरा के के छन् ? * ५. अब उद्देश्यहरु निर्धारण गर्ने – * क ) आय र प्रजनन दर बीचको सम्बन्ध निर्धारित गर्नु * ख) आय वृद्धि दर र प्रजनन दर बीचको सहसम्बन्ध मात्रा परिकलन गर्नु * ग ) प्रजननतामा प्रभाव पार्ने अन्य तŒवहरु पत्ता लगाउनु * नोट– उद्देश्य चयन गर्दा अस्पष्ट र अनिर्धारित शब्दावली प्रयोग गर्नु हुदैन । जस्तै अध्ययन गर्नु, विवरण दिनु, जान्नु को सट्टा खोजी गर्नु, निर्धारित गर्नु जस्ता निश्चित क्रियाकलाप शब्दावली प्रयोग गर्नु पर्छ । * ६. अब यस विषय वस्तु बारे विचार गर्ने * क) के यी उद्देश्य अनुरुप शोध अध्ययन गर्न सकिन्छ ? * ख¬ के शोध अध्ययनका लागि आफुलाई उपलब्ध समय पर्याप्त छ ? * ग) विश्लेषणका लागि तथ्याङ्क प्राप्त गर्न समय, श्रम, र साधन पर्याप्त छ ? * घ) शोध अध्ययनको क्षेत्रमा आफ्नो पूर्व जानकारी, प्राविधिक जानकारी, र उपकरण प्रयोगको स्तर के छ ? * ङ) अध्ययन र विश्लेषणका लागि पुस्तक, प्रकाशन, लेख, रचना पर्याप्त छन् ? निम्नलिखित चित्रमा यस रुपरेखालाई संक्षिप्त गरिएको छ । चित्र २.१. समस्या, प्राक्कल्पना र उद्देश्य निर्धारण गर्ने तरीका यति गरिसके पछि शीर्षक छनौट यस प्रकार हुनसक्छ– <big>शीर्षक– महिलाको पुनरुत्पादन व्यवहार र आय वृद्धि बीचको सम्बन्ध</big> यस पछि शोधार्थीले आफुले चयन गरेका शीर्षक अनुरुपको शोधको प्रकार छनौट गर्छ, शोधका उद्देश्य, प्रँक्कल्पना, उद्देश्य लगायतका कुराहरुको एक रुपरेखा बनाउछ । जसलाई शोध प्रस्ताव भनिन्छ । ==२.२.शोधको योजना== शोधको योजना वा रुपरेखा भनेको त्यो योजना हो, जसलाई आधार मानेर सम्पूर्ण शोध कार्य सञ्चालन गरिन्छ । अर्थात् यस भित्र के कस्तो प्रकारको शोध गर्ने हो ? अर्थात् शोध सैद्धान्तिक छ वा व्यावहारिक ? गुणात्मक छ वा परिमाणात्मक ? त्यसका तथ्याङ्कहरु कसरी संकलन गर्ने हो ? समष्टिबाट संकलन गर्ने कि साम्पलबाट ? तथ्याङ्क प्राथमिक हुन् कि द्वितीयक ? विश्लेषणका विधि र उपकरणहरु के के प्रयोग गर्ने ? सामग्री अवलोकन र पुनरावलोकनको सूचीमा कुन कुन पुस्तक, जर्नल र अन्य सामग्री समावेश गर्ने ? यी सबै कुराहरु विचार गर्ने कामलाई नै शोध योजना भनिन्छ । शोध प्रस्तावमा शोध योजनाको उल्लेख गरिएको हुन्छ । ==२.३.सामाजिक शोधका प्रकार== शोधको प्रयोजन, उद्देश्य, र विधिका आधारमा शोध केही मुख्य सामाजिक शोध विधिहरु यस प्रकार छन्– ===१. ऐतिहासिक शोध=== इतिहासको अर्थ हुन्छ विगत घटनाहरुको विवरण । तसर्थ विगतका तथ्य, घटना वा प्रमाणको आधारमा वर्तमानमा शोध अध्ययन गर्ने विधिलाई ऐतिहासिक शोध भनिन्छ । ऐतिहासिक सामग्रीका विशेषताहरु यस प्रकार छन्– * १. ऐतिहासिक सामग्री बन्द अन्तराल प्रकृतिका हुन्छन् अर्थात् जे जति र जस्ता छन् त्यही सामग्री हो । त्यसमा भर परेर अध्ययन गर्नु पर्छ । त्यसमा कुनै किसिमको थपघट गर्न पाईंदैन । * २. प्राचीन अभिलेख र अवशेष सामग्री नै ऐतिहासिक अध्ययनका आधार हुन्छन् । यस अन्तर्गतका सामग्रीका स्रोतहरु यस प्रकारका हुन्छन् । * प्राथमिक स्रोत– * निम्नलिखित स्रोतलाई प्राथमिक स्रोत भनिन्छ– * क) वंशावली, * ख) लोक कथा, * ग) चित्रकला, * घ) जनश्रुति, * ङ) सिक्का, * च) अभिलेख, * छ) वृत्तान्त । * द्वितीयक स्रोत– * निम्नलिखित स्रोतलाई द्वितीयक स्रोत भनिन्छ– * क) जानकार व्यक्ति, * ख) लेख, * ग) शोध लेख । ऐतिहासिक शोध विधिको प्रयोग गरी समाजको वैज्ञानिक विश्लेषण गर्ने प्रथम व्यक्ति समाजशास्त्री अगस्ट कोम्टे हुन् । कोम्टे पछि समाजको वैज्ञानिक विश्लेषण गर्ने अर्का समाजशास्त्री दुर्खीम हुन् । ती दुवैले प्रयोग गरेको विधिलाई तार्किक तथ्यवाद भनिन्छ । वर्तमान समयमा सृष्टि सिद्धान्तको प्रतिपादन गर्न वैज्ञानिक स्टीफेन हकिङ्ले यसै विधिको प्रयोग गरेका छन् । जनकलाल शर्माको हाम्रो समाज पुस्तकमा ऐतिहासिक विधिको राम्रो प्रयोग गरिएको छ । ऐतिहासिक विधिको वैज्ञानिक विश्लेषण गर्ने दार्शनिकहरुमा तीन जनाको नाम प्रमुख छ– कार्ल माक्र्स, इमाइल दुर्खीम, र म्याक्स वेबर । माक्र्सले समाज विकासको आर्थिक व्याख्या, दुर्खीमले समाज विकासको मनोवैज्ञानिक प्रभाव, र वेबरले समाज विकासमा सांस्कृतिक प्रभावको व्याख्या गरेका छन् । ===२. प्रयोगात्मक शोध=== शोधको वैज्ञानिक विधि भनेको नै प्रयोगात्मक विधि हो । मानव हितका लागि सबभन्दा बढी प्रयोग मनोविज्ञान र चिकित्सा क्षेत्रमा गरिएका छन् । उदाहरणका लागि वाटसनले पशुहरुमा गरेको प्रयोग, एविंघासका स्मृति र विस्मृतिका नियम, पवलवको उत्तेजना प्रतिक्रिया नियम, थोर्नडाइकको प्रयास र भूल सिद्धान्त, कोहलरको प्रत्यक्षीकरण नियम, वेबर र फेख्नरको मनोभौतिकी, कैटेलको प्रतिक्रिया काल, क्याननको संवेगात्मक प्रतिक्रिया तथा लेसलीको बानी बेहोरा निर्माणका प्रयोगहरु । ==== १. मुख्य मान्यता– ==== प्रयोग त्यो विधि हो जसमा दुइ वा बढी चलराशि बीच कार्य कारण सम्बन्ध प्रदर्शित हुने आशा गर्न सकिन्छ । यो अर्थशास्त्री जे एस मिलको एक चलराशि नियम (बिध या कष्लनभि खबचष्बदभि० मान्यतामा आधारित छ । मिलका अनुसार– यदि दुइ समान परिस्थितिहरुमध्ये एउटामा त्यो घटना घटित हुन्छ र अर्कोमा घटित हुदैन भने यी दुइ घटना विवरणका आधारमा कारण र परिणामको व्याख्या गरिन्छ । प्रयोगात्मक शोधले के कुरा व्याख्या गर्छ भने यदि अन्य चलराशिहरु वा अन्य कुराहरु यथावत राखेर प्रयोगात्मक चलमा परिवर्तन गर्ने हो भने कुन परिणाम प्राप्त हुन्छ । सामाजिक विज्ञानमा यो विधि प्राकृतिक विज्ञानबाट लिइएको छ । ==== २. प्रयोगात्मक विधिका विशेषताहरु ==== * १. यो एक चलराशि मान्यतामा आधारित छ । * २. जहां जहां चलराशिहरुमा नियन्त्रण गर्न सकिन्छ ती सबै क्षेत्रमा यो विधि सफलतापूर्वक लागू हुन्छ । * ३. सबै मानवीय परिस्थितिमा सम्बन्धित चलराशिहरुलाई नियन्त्रण गर्न सकिंदैन । त्यसैले सबै समस्याहरुको प्रयोगात्मक अध्ययन गर्न सकिंदैन । * ४. मौलिक, प्रयोगात्मक, र क्रियात्मक शोधहरुमा प्रयोगात्मक विधिको प्रयोग गर्न सकिन्छ । * ५. सामाजिक विज्ञानहरुमा मानवता सम्बन्धी दृष्टिकोण र नैतिकता सम्बन्धी दृष्टिकोणले प्रयोगमा बाधा उत्पन्न गर्छ । यो कठिनाई प्राकृतिक विज्ञानमा पाईंदैन । * ६. अर्थशास्त्र, शिक्षा, मनोविज्ञान र समाजशास्त्रमा प्रयोगात्मक विषय खोजी गर्न कठिन छ । त्यस माथि सहयोग प्राप्त गर्न अझै कठिन छ । * ३.मुख्य शब्दहरु– प्रयोगात्मक विधिमा प्रयुक्त हुने प्रमुख शब्दावली यस प्रकार छ– * क) स्वतन्त्र चलराशि- कुनै औषधि, कुनै शिक्षण विधि, कुनै पाठ्य पुस्तक इत्यादि हुन सक्छन् । यो प्रयोगकर्ताको नियन्त्रणमा हुन्छ । मनोविज्ञानका प्रयोगमा यसलाई स्टीमुलेटिङ्ग वेरिएबल - उत्तेजक चलराशि. पनि भनिन्छ । उत्तेजक चलराशिले संग्राहकलाई उत्तेजित गराउन सक्छ । जस्तै– प्रकाश बढाइदिनु, आवाज परिवर्तन गर्नु, सामाजिक वातावरणको समस्या समाधानमा प्रभाव पर्नु । जैविक चलराशि भनेका शारीरिक र मानसिक लक्षणहरु हुन् जस्तै लिंग, लम्बाई आंखाको रंग, बुद्धि, शैक्षिक स्तर इत्यादि । अर्थशास्त्रमा ती सबै चलराशिलाई स्वतन्त्र चलराशि भनिन्छ जसलाई ग्राफ कागजको एक्स अक्षमा देखाउन सकिन्छ । उदाहरणका लागि मूल्य स्वतन्त्र चलराशि हो जसको माग मात्रामा प्रभाव पर्छ । * ख) आश्रित चलराशि - त्यो चलराशि जुन स्वतन्त्र चलराशिको व्यवहारले प्रभावित हुन्छ, लाई आश्रित चलराशि भनिन्छ । मूल्यको माग मात्रामा प्रभाव, औषधिको स्वास्थ्यमा प्रभाव, शिक्षण विधि र पाठ्य पुस्तकको प्राप्तांकमा प्रभाव आश्रित चलराशि हुन्छ । बाह्य चलराशि– यसलाई इन्टरवीनिंग वेरिएबल वा अलमलाउने चलराशि पनि भनिन्छ । आश्रित चलराशिको मापन– अर्थशास्त्रीय चलराशिको मापनमा सबभन्दा प्रमुख नाप मुद्रा हो । यस बाहेक यूटिल्स, श्रम संख्या, प्रतिशत, अनुपात, दरको रुपमा पनि नाप गर्न सकिन्छ । केही उदाहरणहरु यस प्रकार छन्– * १. मूल्यमा परिवर्तन हु“दा मागमा कतिले परिवर्तन हुन्छ, त्यसको अनुपात नाप गर्ने । * २. आयमा वृद्धि हुंदा उपभोग खर्चमा कति वृद्धि वा कमी हुन्छ त्यसको प्रतिशत नाप लिने । * ३. रोटीको मात्रा थप गर्दा उपयोगिता कतिले फरक पर्छ त्यसको अनुमानित संख्या यूटिल्समा लेख्ने । * ४. उत्पादनमा वृद्धि गर्दा लागतको मात्रामा कति परिवर्तन हुन्छ त्यसको नाप रुपैयांमा लिने । * ५. ज्यालामा वृद्धि हुंदा मानिसले कति समय थप काम गर्न इच्छुक छ त्यो समय घण्टामा नाप गर्ने । * ६. श्रमिकको संख्यामा वृद्धि गर्दा कुल उत्पादनमा कतिले परिवर्तन भएको छ त्यसको नाप गर्ने ? * ग) फंक्शन Function- स्वतन्त्र र आश्रित चलराशिको सम्बन्ध जुन व्यवहारले सम्बन्धित हुन्छ, त्यसलाई फंक्शन भनिन्छ । यो गणितको एक शाखा क्यालकुलसबाट लिइएको शब्द हो । उदाहरणका लागि मूल्य र मागको सम्बन्धलाई यस प्रकार व्यक्त गरिन्छ– D=f(P, Y) P= price, Y= income मूल्यको प्रभाव माग मात्रामा के कति पर्छ भन्ने कुरा अध्ययन गर्दा आयले अलमलाई दिन सक्छ । त्यसैले अध्ययन अवधिमा त्यसलाई स्थिर मानिन्छ । आयलाई स्थिर मान्दा मूल्य परिवर्तनको माग मात्रामा के कस्तो प्रभाव पर्छ, त्यस सम्बन्धलाई फंक्शन भनिन्छ । यदि दुइ समूहमा पोषणको प्रभाव पत्ता लगाउनु छ भने बालकहरुको दुइ समूह बनाएर एक समूहमा एउटा पोषक तत्त्व बढी खान दिने र अन्य कुराहरु दुवै समूहमा बराबर बराबर खान दिने । यदि पोषक तत्त्व दिइएका बालकहरुको औसत तौल, उचाई वा स्वास्थ्य अर्को समूहको भन्दा बढी हुन्छ भने पोषक तत्त्व प्रभावकारी छ भन्ने स्पष्ट हुन्छ । तसर्थ यस्ता प्रयोगमा दुइ समूह हुन्छन्–जसमा विशेष व्यवहार (प्रयोग) गरिन्छ र जसमा यो व्यवहार गरिंदैन । ====प्रयोगात्मक विधिका चरण==== * १. समस्यासंग सम्बन्धित साहित्यको सर्वेक्षण * २. समस्याको छनौट र परिभाषीकरण * ३. प्राक्कल्पना निर्माण, र पदहरुको व्याख्या * ४. प्रयोगात्मक योजनाको निर्माण यसमा निम्नलिखित कुरा पर्दछन् * (क) सम्बन्धित चलहरु तथा नियन्त्रणको व्यवस्था * (ख) प्रयोगात्मक डिजाइनको निर्माण * (ग) प्रतिदर्शको छनौट, समूह वर्गीकरण, र प्रयोगात्मक क्रिया * (घ) प्रयोगका निष्कर्षको मापन गर्न उपयुक्त उपकरण र त्यसको विश्वसनीयता निश्चित गर्नु * (ङ) तथ्याङ्क संकलन गर्ने विधि निश्चित गर्नु * (च) शून्य प्राक्कल्पना * ५. प्रयोग गर्नु * ६. तथ्याङ्क संकलन र तालिकीकरण * ७. प्राप्त परिणाम मापन * ८. विश्लेषण र व्याख्या * ९. निष्कर्ष * १०. निष्कर्षलाई विधिवत प्रतिवेदनमा लेख्नु * ====फाइदाहरु==== * १. यसले कारण र परिणामको स्पष्ट व्याख्या गर्छ * २. अन्य कुनै पनि विधिभन्दा यो विधि बढी प्रामाणिक हुन्छ * ३. प्राक्कल्पना परीक्षणको सबभन्दा राम्रो विधि * ४.अध्ययनमा सरलता * ५. उच्च विश्वसनीयता ====बेफाइदाहरु==== * १. कृत्रिमता, त्यसैले व्यावहारिक विषयमा कम उपयोगी * २. बाह्य चलराशि र अवरोधक चलराशिको प्रभावलाई पूर्णतया हटाउन नसकिने * ३. सामाजिक विषयमा अत्यल्प प्रयोग * ४. सामाजिक विषयमा सीमित प्रतिदर्श छनौट गर्न कठिन * ५. सामाजिक विषयमा शोध प्रारुप छनौट र निर्माण गर्न असुविधा ===३. खोजमूलक शोध=== ती सबै शोध जसको उद्देश्य कुनै अज्ञात कारणको खोजी गर्नु हो तिनीहरुलाई खोजमूलक शोध भनिन्छ । गहनाको स्वरुप नबिगारिकन असल स्वर्णको वास्तविक मात्रा पत्ता लगाउने प्रयासमा आकीमिडिजको प्लवनको नियम निर्माण भएको थियो । तर एक्स रे तथा कम्पयुटर ओवेनको खोजी आकस्मिक रुपमा भएको थियो । अर्थशास्त्रका अनेक सिद्धान्त यस विधिमा आधारित रहेर खोजी गरिएका छन् । उपभोक्ताको बचत सिद्धान्त, गिफन गुड्सको सिद्धान्त, ग्रेशमको नियम, केन्सको समर्थ मागको नियम इत्यादि सिद्धान्तहरुको निर्माण कुनै विशेष समाधान खोजीका लागि नै भएको हो । खोजमूलक शोधको महत्त्वपूर्ण विशेषता के हो भने यसमा प्राक्कल्पना गरिंदैन । समस्याको विश्लेषण र त्यसको समाधान खोजी गर्दै जfदा जुन समाधान सर्वाधिक उपयुक्त हुन्छ त्यो नै यसको निष्कर्ष हुन्छ । यस विधिका मुख्य चरणहरु निम्नलिखित छन्– * १. समस्याको पहिचान * २. समस्याको विस्तृत अध्ययन * ३. तथ्याङ्क संकलन * ४. प्रयोग * ५. विश्लेषण * ६. निष्कर्ष * ७. सामान्यीकरण ===४. वर्णनात्मक शोध === व्यावहारिक विज्ञानहरुमा शोध गर्न वर्णनात्मक विधि सबभन्दा महŒवपूर्ण हुन्छ । त्यसैले यसको व्यापक प्रयोग गरिन्छ । बेस्टका अनुसार– वर्णनात्मक शोधले के छ भन्ने कुराको वर्णन गर्छ । परिस्थिति वा सम्बन्ध जुन अहिले विद्यमान छ, अभ्यास जुन चालू छ, विश्वास, अभिवृत्ति वा विचारधारा जुन अहिले देखिएका छन्, प्रक्रियाहरु जुन संचालित छन् अथवा नयां प्रवृत्तिहरु जुन विकसित हुन लागेका छन् त्यस प्रकारका कुराहरुसंग यसको सम्बन्ध हुन्छ । यस विधिलाई सर्वे, स्टेटस सर्वे र नर्मेटिभ ट्रेन्ड सर्वे पनि भनिन्छ । तर यसको अर्थ अन्य शोधमा यसको प्रयोग हुंदैन भन्ने होइन । सबै शोधहरुमा थोरै धेरै वर्णन गर्नै पर्छ । * १. अन्य शोधसंग अन्तर– * क) ऐतिहासिक शोधले भूतकालको वर्णन गर्छ । वर्णनात्मक वा सर्वेले वर्तमानको । ख) प्रयोगात्मक शोधले नियन्त्रित रुपमा दुइ चलराशिको कार्य कारणको अध्ययन गर्छ । तर वर्णनात्मक शोधले विषयको अवस्थितिलाई स्पष्टसंग व्यक्त गर्छ । ==== २.वर्णनात्मक शोधको आवश्यकता र महत्व– ==== कुनै समस्याको समाधान गर्नु अघि त्यससंग राम्ररी परिचित हुनु आवश्यक हुन्छ । व्यावहारिक शोध जस्तै शिक्षा शोधको सुरुमा कुनै घटना, विवरण, वा विषयको सम्बन्ध स्पष्ट गर्न यस विधिको प्रयोग हुने गथ्र्यो । विद्यार्थी, विद्यालय, प्रशासन, पाठ्यक्रम, वा कुनै शिक्षण विधि समस्याको समाधान गर्नु अघि शोधकर्ताको मनमा पहिलो प्रश्न के हुन्छ भने यो समस्या के हो ? कस्तो हो ? अहिले त्यो के कस्तो अवस्थामा छ ? वर्तमान दशा, क्रिया, अभिवृत्ति, र स्थितिको विषयमा ज्ञान प्राप्त गर्नु यसको मूल उद्देश्य हो । वर्णनात्मक शोधको उद्देश्य यस प्रकार छ * १. वर्तमान स्थितिको स्पष्टीकरण तथा भावी योजना र परिवर्तनमा सहायता * २. भावी शोधका लागि प्राथमिक सहायता, जसले शोध अझ नियन्त्रित र वस्तुगत बनाउन सकियोस् * ३. मानव व्यवहार सम्बन्धी विभिन्न पक्षको जानकारी * ४. मनोवैज्ञानिक विशेषताहरु जानकारी लिंदै, व्यवहार सम्बन्धी योजना बनाउनु, * ३. विशेषताहरु– * १. एकै समयमा थुप्रै चलराशिहरुको जानकारी प्राप्त गर्नु, * २. यो क्रस सेक्शन प्रकृतिको हुन्छ, * ३. व्यक्ति विशेषसंग सम्बन्ध नभएर पूरै जनसंख्यासंग सम्बन्धित हुन्छ, * ४.समस्या स्पष्ट र परिभाषित हुन्छ, * ५. उद्देश्य विशिष्ट हुन्छ, * ६. विशिष्ट र कल्पनापूर्ण योजना आवश्यक हुन्छ, * ७. तथ्याङ्कको विश्लेषणमा सावधानी राख्नु पर्छ, * ८. नियमको निर्धारण नभइ समस्याको समाधान उद्देश्य हुन्छ, * ९. गुणात्मक वा संख्यात्मक दुवै प्रकारको वर्णन हुनसक्छ, * १०.सरल वा कठिन वर्णन हुनसक्छ, * ११. व्याख्यात्मक वा गणितीय वर्णन हुनसक्छ । ===५.व्याख्यात्मक शोध=== व्याख्यात्मक शोध वर्णनात्मक जस्तै भए तापन यसमा थोरै अन्तर हुन्छ । वर्णनात्मक शोधमा कुनै घटना र त्यससंग सम्बन्धित चलराशिको सर्सर्ती वर्णन गरिन्छ वा विश्लेषण प्रस्तुत गरिन्छ । तर व्याख्यात्मक शोधमा प्रत्यके चलराशिको विस्तृत विवरण प्रस्तुत गरिन्छ । यसमा चलराशि वा घटनाको विस्तृत व्याख्या गर्ने क्रममा शोधकर्ताले आफ्नो सीप र योग्यता पनि प्रयोग गर्नु पर्छ । यसको अर्थ के हो भने शोधकर्ताले विभिन्न चलराशिको आपसी सम्बन्ध र त्यसले गर्दा उत्पन्न परिस्थितिलाई राम्ररी बुझ्ने प्रयास मात्र गर्छ । उसको उद्देश्य चलराशिहरुमा नियन्त्रण गर्ने हुदैन । उसले ती चलराशिका सम्बन्धको आधारमा भावी अनुमान गर्ने प्रयास पनि गरेको हुदैन । यसका लागि तथ्याङ्कलाई मध्यक, मध्यिका, बहुलक, सूचक अंकमा रुपान्तरण गर्न सकिन्छ । वा तथ्याङ्कलाई रेखा चित्रमा व्यक्त गर्न सकिन्छ । यी सबै क्रियाबाट कुनै एक वा बढी चलराशिको बारेमा विस्तृत ज्ञान प्राप्त हुन्छ । ====वर्णनात्मक र व्याख्यात्मक शोधमा अन्तर==== * १. दुवै शोधमा वर्णन गर्नु आवश्यक हुन्छ तर व्याख्यात्मक शोधमा चलराशिहरुका सहायक चलराशिहरुको बारेमा पनि विस्तृत वर्णन गरिएको हुन्छ । * २. समस्यालाई चर्चामा ल्याउने उद्देश्य राखिएको हुन्छ । * ३. वर्णनात्मक विधिमा कुनै समस्याको वर्णन मात्र गरिएको हुन्छ । तर व्याख्यात्मक विधिमा वर्णनका साथै घटनाको कारण र अन्य सम्बन्धित कुराहरुको मूल्यांकन पनि गरिन्छ । ===६. पश्चोन्मुखी शोध=== पश्चोन्मुखी प्रयोगात्मक विधिको ठीक विपरीत प्रक्रिया हो । यस विधिमा आश्रित चलराशिको माध्यमबाट स्वतन्त्र चलराशिको व्यवहार विश्लेषणको प्रयास गरिन्छ । सामाजिक विज्ञानहरुमा नियन्त्रित प्रयोग हुन सक्दैन । तथापि अन्य चलराशिलाई स्थिर मानेर केवल एउटा चलराशिको प्रभाव अध्ययन गरिन्छ । तर पश्चोन्मुखी शोधमा परिणामका आधारमा स्वतन्त्र चलराशिको अध्ययन को प्रयास गरिन्छ । यस अर्थमा यो विधि त्यति वैज्ञानिक छैन । त्यसैले यस विधिको प्रभावकारिता पनि कम छ । तथापि व्यावहारिक विज्ञानहरुमा आश्रित चलराशिको व्यवहारलाई आधारित मानेर अध्ययन गरिन्छ । एउटा उदाहरणद्वारा पश्चोन्मुखी शोधको व्याख्या गर्न सकिन्छ । मूल्य र मागको कारण र परिणाम सम्बन्धमा मूल्य स्वतन्त्र चलराशि र माग आश्रित चलराशि हो । अब मागको परिवर्तनलाई आधार मानेर त्यसमा कुन कुन तत्त्वले प्रभाव पार्छन् भनेर अध्ययन गरिन्छ भने त्यस अध्ययनलाई पश्चोन्मुखी भनिन्छ । यो कार्यकारण सम्बन्ध विधि जस्तै हो । त्यसैले यी दुवै विधिलाई एउटै मानिन्छ । ===७. कार्यमूलक शोध=== कार्यमूलक शोधलाई नया विचार मानिन्छ । यसलाई लोकप्रिय बनाउने काम प्रोफेसर स्टीफेन एम कोरेले गरेका हुन् । कोरेका अनुसार, कार्यमूलक शोध त्यो प्रक्रिया हो जसले व्यावहारिक कार्यकर्ताहरुले वैज्ञानिक विधिले आफ्ना समस्याहरुको अध्ययन, आफ्ना निर्णय र क्रियाकलापमा निर्देशन र सुधार प्राप्त गर्छन् । मानवीय व्यवहारसंग प्रत्यक्ष सम्बन्धित क्षेत्रहरुमा यो शोध ज्यादै उपयोगी छ । जस्तै विद्यार्थीको शिक्षण सिकाइमा देखिएका समस्या, सामाजिक विषमताका समस्या, उपभोक्ताहरुको रुचि परिवर्तनसंग सम्बन्धित समस्या इत्यादि । कार्यमूलक शोधलाई निम्नलिखित विशेषताहरुद्वारा स्पष्ट गर्न सकिन्छ– * १. यस शोधमा व्यावहारिक क्रियाकलापहरुमा दैनिक बेहोर्नु पर्ने समस्याको बारेमा अध्ययन गरिन्छ । * २. त्यसमा लागेका शिक्षक, अभिभावक, निरीक्षक, उपभोक्ता, समाजसुधारक, व्यवस्थापक आदिमा शोध गरिन्छ । * ३. दैनिक समस्याहरुको अध्ययन व्यवहारमा चलिआएको क्रियाकलापमा सुधार र विकासका दृष्टिले गरिन्छ । * ४. सबै कार्यकर्ताले वैज्ञानिक दृष्टिले क्रियाकलाप गर्छन् । पूर्वाग्रह र पक्षपातबाट बच्ने प्रयास गर्छन् । * ५. क्रियाकलापमा प्रजातान्त्रिक मूल्यलाई प्रोत्साहन दिइन्छ । * ६. कार्यमूलक व्यवहारले कार्यकर्ताहरुलाई चेतना प्राप्त हुन्छ । उनीहरु आफ्ना समस्याहरु प्रति बढी संवेदनशील हुन्छन् र समाधान हेतु प्रयास पनि गर्छन् । * ७. उनीहरुले वस्तुगत भइ निरन्तर अध्ययन र सुधार गरिरहन्छन् । ====कार्यमूलक शोधका विभिन्न चरण==== * १. समस्याको पहिचान र सीमांकन– हामीले दिन प्रतिदिन अनेक समस्याहरु बेहोरिरहेका हुन्छौं । तर त्यसता समस्याहरु प्रति सामान्यतः सचेत पनि हु“दैनौं र ती घटनाहरु प्रति वैज्ञानिक दृष्टिले विचार पनि गरेका हु“दैनौं । यस प्रकारको शोध गर्नु अघि शोधकर्ताले कुन कुरा समस्या हो र यसका सीमा के हुन् भन्ने निधो गर्नु पर्छ । उदाहरणका लागि विद्यार्थीहरुले होम वर्क पूरा नगर्ने एक सामान्य समस्या हो । अब केवल कक्षा १० का विद्यार्थीहरुले कुन विषयको होम वर्क पूरा गर्छन् र कुनको पूरा गर्दैनन् । त्यस समस्यालाई लिने । मानौं विद्यार्थीहरुले गणित र सामाजिक विषयको होम वर्क पूरा गदैनन् । यसरी समस्याको पहिचान र सीमांकन गर्नु पर्छ । * २. समस्याका कारणको विश्लेषण– समस्या पहिचान भइसकेपछि त्यसका कारणहरु खोजी गर्नु पर्छ । कारणको खोजीमा निम्नलिखित कुराहरु ध्यानमा राख्नु पर्छ * क) जुन कारणहरु पहिचान गरिएको छ तिनीहरु तर्क संगत छन् कि छैनन् ? * ख) समस्याका कारणहरु परीक्षण गर्न सकिन्छ कि सकिंदैन । * ग) कारणहरु वास्तविक छन् कि भ्रमपूर्ण छन् ? * घ) कारणहरु वास्तविक छन् भन्ने कुरा विभिन्न दृष्टिकोणले परीक्षण गर्नु पर्छ । * ङ) कारणहरुमा कसको नियन्त्रण छ ? कारणहरुको निर्धारण गरे पछि तिनीहरुको समाधानका उपायहरु विचार गर्न सजिलो हुन्छ । * ३. कार्यमूलक प्राक्कल्पना निर्माण–कार्यमूलक शोधको तेस्रो चरणमा आवश्यक प्राक्कल्पनाहरु निर्माण गरिन्छ । यसका दुइ भाग हुन्छन्– * क) लक्ष्य, र * ख) लक्ष्य प्राप्त गर्ने विधि । * अर्थात् प्राक्कलप्ना निर्धारण गर्दा लक्ष्य र क्रियाकलापबारे एक साथ विचार गर्नु उपयुक्त हुन्छ । उदाहरणका लागि सामाजिक विषयको होम वर्क पूरा नगरेको समस्या हो भने यसको प्राक्कल्पना के हुन सक्छ भने विद्यार्थीहरुको रुचिलाई ध्यानमा राख्दै उनीहरुले इच्छा गरे जति होम वर्क दिने गरेमा यसमा सुधार आउ“छ । * ४. कार्यमूलक प्राक्कल्पनाको रुपरेखा तयार गर्नु– यो कार्यमूलक शोधको ज्यादै महत्त्वपूर्ण चरण हो । यस अन्तर्गत प्राक्कल्पना परीक्षणको रुपरेखा वा प्रारुप निर्धारण गर्नु पर्छ । रुपरेखा तयार गर्दा के कुरा ध्यानमा राख्नु पर्छ भने शोध पनि भइरहोस र विद्यालयका कार्यहरु पनि यथावत सुचारु रुपले नियमित रुपले पूरा हुन बाधा नपरोस् । यसले फाइदा के हुन्छ भने क्रियाकलापमा वैज्ञानिकता हुन्छ, निश्चित परिणामको ज्ञान प्राप्त हुन्छ, तथा त्रुटि र कमजोरीहरुको जानकारी प्राप्त हुन्छ । त्यसैले निम्नलिखित कुराहरुमा विचार गर्नु पर्छ– * क) क्रियाकलापको विवरण, * ख) ती क्रियाकलापहरु कसरी पूरा गर्ने * ग) यसका लागि कुन कुन साधनहरुको आवश्यकता हुन्छ * घ) कति समय र कति धन खर्च हुन्छ, इत्यादि । * यस पछि होम वर्क पूरा नभएको बारे निम्नलिखित रुपरेखा निर्माण गर्नु पर्छ * क) यदि सामाजिक विषयलाई अन्तिम पीरियडमा नराखेर त्यसभन्दा अगावै राख्ने हो भने त्यसमा विद्यार्थी नियमित हुनेछन्् । यसले उनीहरुलाई अध्ययनमा रुचि भइ होम वर्क पूरा गर्न सघाउने छ । * ख) सामाजिक विषयमा नियमित कक्षा कार्य दिने गरेमा विद्यार्थीहरुले होमवर्कमा रुचि लिने छन् । * ग) विद्यार्थीहरुलाई बढी रुचि हुने र कम रुचि हुने क्षेत्र छुट्टयाएर बढी रुचि हुने क्षेत्र विद्यार्थीहरुलाई पूरा गर्न लगाउने र कम रुचि भएका क्षेत्रमा कक्षा कार्य दिने, इत्यादि । * यस पछि निम्नलिखित कार्यहरु गर्नु पर्ने हुन्छ– * क) कक्षा कार्य नियमित गर्न लगाउने, * ख) पीरियडको समय परिवर्तन गर्ने, * ग) होम वर्क दिने विधिमा सुधार गर्ने, * घ) यस विषयमा विद्यार्थी र विषय शिक्षकहरुको राय लिने, * ङ) यसका लागि तीन महिनाको समय लाग्ने छ र खर्च केही हुने छैन । * तालिका २.४. कार्यमूलक शोधमा प्राथमिकता क्रमको निर्धारण सम्भावितकारण-प्रमाण-सुधार गर्न सकिन्छ ?-प्राथमिकता क्रम क छैन सकिंदैन .... ख छ छैन .... ग छ सकिन्छ प्रथम घ छ सकिंदैन ... ङ छ सकिन्छ द्वितीय ==== ५. मूल्यांकन–==== यो कार्यमूलक शोधको अन्तिम चरण हो । क्रियाकलाप सम्पन्न गरिसकेपछि शोधकर्ताले निश्चित रुपमा के भन्न सक्छ भने यस कार्यमूलक प्रणालीबाट लक्ष्य प्राप्त भयो वा भएन । यसै आधारमा भावी योजनामा सुधारको कार्य गरिन्छ । मूल्यांकनमा वस्तुनिष्ठता हुनु अवश्यक छ । यसका लागि निरीक्षण, मतावली, प्रश्नावली, अन्तर्वार्ता, चेक लिस्ट, रेटिंग स्केल, र तथ्याङ्कीय विधि इत्यादि आधारमा मूल्यांकन गरिन्छ । यी उपकरण प्रयोग गर्दा तिनीहरुको विश्वसनीयता र प्रामाणिकतामा ध्यान दिनु पर्छ । ===८. सर्वेक्षण अध्ययन === समस्याहरुको समाधान गर्न शिक्षाशास्त्री, समाजशास्त्री, मनोवैज्ञानिक उद्योगपति, अर्थशास्त्री, सरकार सबैले सर्वेक्षण गर्छन् । आर्थिक सर्वेक्षण, शैक्षिक सर्वेक्षण इत्यादि । उनीहरुले वर्तमान अवस्था वा क्रियाको सार्थकता पुष्टि गर्न वा वर्तमान अवस्था वा क्रियामा सुधार ल्याउन त्यससंग सम्बन्धित तथ्यांक संकलन गर्छन् । केही सर्वेक्षण विधि यस प्रकार छन्– * १. जीवनस्तर सर्वेक्षण * २. रोजगार विश्लेषण * ३. औद्योगिक सर्वेक्षण * ४. जनमत सर्वेक्षण * ५. समुदाय सर्वेक्षण * ६. आर्थिक सर्वेक्षण सर्वेक्षणमा तथ्यांक प्राप्त गर्ने तरीकाहरु * ज्ञ। निरीक्षण * द्द। प्रश्नावली * घ। साक्षात्कार * द्ध। प्रामाणिकता परीक्षण * छ। मूल्य सूची * ट। मूल्यांकन मापदण्ड, रेटिंग स्केलर इत्यादि * क) सर्वेक्षण विधिका सामान्य चरणहरु * 1 शोध समस्याको कथन * 2। सर्वेक्षण वा वर्णन योग्य समस्या हो कि होइन निश्चित गर्नु * 3। उचित सर्वेक्षण विधिको छनौट * 4। उद्देश्यहरुको छनौट * 5। निम्नलिखित कुराहरु निर्धारण गर्नु, * 1. तथ्याङ्क प्राप्त गर्ने साधनको उपलब्धता, * 2. कति समयमा साधन प्राप्त हुनसक्छन्, * 3. के उपकरण कसरी प्राप्त गर्न सकिन्छ सो को जानकारी * 6। प्रस्तावित सर्वेक्षणको अनुमान * 7। प्रतिदर्शको छनौट * 8। साम्पल भए ठीक प्रतिनिधिमूलक छन् कि छैनन् * 10। जुन कुराको सर्वे गर्ने हो त्यसको निश्चय गर्नु * 11 तथ्याङ्क, त्यो प्राप्त गर्ने साधन आदिको निर्धारण गरिसकेपछि सर्वेक्षण सफलताको अन्तिम अनुमान * 12। तथ्याङ्क प्राप्त गर्ने तयारी * 13। तथ्याङ्क संकलन * 14। विश्लेषण * 15। प्रतिवेदन– वर्णनात्मक, तुलनात्मक, मूल्यांकनात्मक * 16। निष्कर्ष * ख) सर्वेक्षणमा आवश्यक तथ्याङ्क * १. उपभोक्ताका सुविधाहरु– वस्तुको उपलब्धता, अनुपलब्धता, उत्पादन समस्या, नाफाको अवस्था इत्यादि । * २. उपभोक्तासंग सम्बन्धित जानकारी– नाम, आयु, लिंग, शिक्षा स्तर, सामाजिक आर्थिक अवस्था, सेवा अवधि, उनीहरुले पाउने सुविधा इत्यादि । * ३. उपभोक्ताहरुको प्रकृति– क. उनीहरुको व्यवहार, रुचि, सम्पर्क, ख. उनीहरुको सामाजिक आर्थिक अवस्था, ग. उनीहरुको स्वास्थ्य, ज्ञान, शैक्षिक अवस्था, उपभोगको सामान्य र असामान्य व्यवहार, घ. स्वास्थ्य, भोजन, बोलीचाली सम्बन्धी व्यवहार, ङ. बजारमा जाने नियमतिता, अनियमितता, उपभोगमा नियमितता, अनियमितता, इत्यादि । =अध्याय तीन- शोध प्रस्ताव लेखन= व्यावहारिक रुपमा ज्ञानको भण्डार पुस्तक र पुस्तकालयहरुमा नै संरक्षित छ । ==३.१. शोध प्रस्तावका अंग== कुन विधिबाट समस्या विश्लेषण गर्ने भन्ने कुरा स्पष्ट भइसकेपछि शोध समितिमा सम्बन्धित विभागले तोकेको ढांचामा प्रस्ताव प्रस्तुत गर्नु पर्छ । शोध प्रस्ताव शोध प्रतिवेदनको प्रारम्भिक ढांचा हो । प्रायः सबै निकाय वा विभागहरुले आआफ्नो ढांचा निर्माण गरेका हुन्छन् । तथापि त्यसका विभिन्न भागहरु आपसमा अन्तर्सम्बन्धित हुन्छन् । शोध प्रस्ताव तयार गर्दा शोध समस्याको संक्षिप्त परिचय, सम्भावित शोध समस्याको संक्षिप्त कथन, शोधका सम्भावित उद्देश्य, प्राक्कल्पना, पूर्वकार्यको संक्षिप्त समीक्षा, शोध विधि, शोधकार्यको औचित्य वा महत्त्व, शोध सीमाहरु, लागत, र समयावधि उल्लेख गर्न सकिन्छ । हुनत, शैक्षिक शोधमा समयावधि र लागत शीर्षक आवश्यक हु“दैन तर सरकारी, गैर सरकारी अनुसन्धान र लघु अनुसन्धानहरुमा भने यसलाई अनिवार्यतः उल्लेख गर्नु पर्ने प्रावधान हुन्छ । यी सबै विषय वस्तुलाई केवल तीन भागमा विभाजन गर्न पनि सकिन्छ– <br /> १. प्रारम्भिक भाग, <br /> २. मूल भाग– <br /> <br /> क) साहित्यको संक्षिप्त अवलोकन, <br /> ख) प्रस्तावित शोध विधि, <br /> ग) शोध प्रबन्धको रुपरेखा (अध्याय विभाजन), <br /> ३. अन्तिम भाग (सन्दर्भ ग्रन्थ) त्रि.वि.वि. अर्थशास्त्र विभागको शोध प्रस्तावमा निम्नलिखित पांच मुख्य विषय वस्तु स्पष्ट गरिएको हुनु पर्छ– * १. शीर्षक छनौट, * २. समस्याको पहिचान, * ३. सम्बन्धित साहित्यको समीक्षा, * ४. शोध विधि, * ५. सन्दर्भ ग्रन्थ । शोध प्रस्तावमा समावेश गर्नुपर्ने विषय वस्तु निम्नलिखित छन्– ===३.१.१ शोध समस्या पहिचान=== शोधको प्रारम्भिक प्रस्थान बिन्दु नै शोध समस्याको पहिचान गर्नु हो । शोध गर्ने विद्यार्थीहरुले आफ्ना साथी, निर्देशक वा अनुभवी व्यक्तिसंग यही सोध्छन्– कुन शीर्षकमा शोध गरुं ? बढी जिज्ञासा राख्नेहरुलाई निर्देशकहरुले कुन क्षेत्रमा गर्ने हो त्यो स्पष्ट गर्न भन्दछन् । यसपछि विद्यार्थी विषय खोज्न हिंड्छन् । उसलाई कति खेर के लाग्छ भने जुन विषयमा हात हाल्न चाहन्छ त्यस प्रत्येक विषयमा अरुले कार्य गरिसकेका छन् । अर्को विषयमा हात हाल्न खोज्दा कुनै सामग्री फेलापर्दैन । अंध्यारोमा कालो बिरालो खोजे झैं विद्यार्थी रनभुल्ल पर्छन् । यस्तो समस्या बेहोर्ने विद्यार्थीहरुलाई निर्देशकहरुले पनि राम्ररी बाटो देखाउन सक्दैनन् । लक्ष्य निश्चित भएकालाई बाटो देखाउन जति सजिलो हुन्छ, समस्यामा रनभुल्ल परेकालाई त्यति नै कठिन हुन्छ । उसले निर्देशकको प्रत्येक कुरा बुझ्नमा कठिनाई अनुभव गर्छ । हुन त, उसका अगाडि समस्याहरुको कुनै कमी हुंदैन तर उ त्यसको पहिचान गर्न छनौट गर्नमा आफुलाई पूर्णतः असमर्थ महसुस गर्छ । वास्तवमा यस्तो समयमा नै कुशल निर्देशकको आवश्यकता हुन्छ तर शोधार्थीले कुशल निर्देशक प्राप्त गर्ने समय त्यो हुंदैन । यस समस्याबाट पार पाउने एक मात्र उपाय भनेको साहित्यको गम्भीर अवलोकन र पुनरावलोकन गर्नु हो । आफ्नो रुचिकर क्षेत्रका शोध ग्रन्थहरुले केही मात्रामा सहयोग गर्न सक्छन् तर त्यति मात्र पर्याप्त हुंदैन । एउटा उदाहरणद्वारा समस्या निर्धारणलाई स्पष्ट गर्न सकिन्छ– मानवीय आवश्यकता अनन्त हुन्छन् र त्यसलाई पूरा गर्ने साधन सीमित हुन्छन् । मानव जीवनको यही प्रमुख आर्थिक समस्या हो । यो नै दुर्लभताको समस्या पनि हो, अर्थात्, अनन्त आवश्यकता– दुर्लभ साधन = समस्या उत्पत्ति यस समस्यालाई दुइ प्रकारले समाधान गर्न सकिन्छ– क) यदि आवश्यकता यथावत छन् र साधन परिवर्तनशील छन् भने साधन उपलब्ध हुनासाथ आवश्यकता पूरा हुन जान्छन् । अर्थात् समस्याको समाधान भयो । ख) यदि साधन स्थिर छन् भने कुन साधनले कुन आवश्यकता पूरा गर्ने भन्ने समस्या उत्पन्न हुन जान्छ । यसलाई छनौटको समस्या भनिन्छ । अर्थशास्त्रको मूल विषय वस्तु नै छनौटको समस्या हो । अर्थशास्त्रको यस समस्यालाई अर्थशासत्रको उत्पत्तिको आार भनिन्छ । शोध समस्या उत्पत्तिको आधार पनि यही हो । समस्याको प्रारम्भ त्यस परिस्थितिबाट हुन जान्छ जसलाई हामीले अनुभव गरिरहेका हुन्छौं । यदि हामीले अनुभव गरिरहेका परिस्थितिमा केही बाधा छन् भने त्यो नै समस्या हो । यस्ता समस्या हामीले दैनिक जीवनमा बेहोर्छौं तर समस्याबाट तर्केर हिंड्छौं । अर्कातिर जिज्ञासु व्यक्तिले प्रत्येक क्षेत्रमा समस्या देख्छ र त्यसलाई समाधानको आवश्यकता अनुभव गर्छ । अर्थात् उसमा रचनात्मक असन्तोषको प्रवृत्ति हुन्छ । यस रचनात्मक असन्तोषले उसमा शोध गर्ने प्रवृत्ति उत्पन्न हुन जान्छ । यदि कुनै वैज्ञानिक आफ्ना शोध कार्यबाट, शिक्षक आफ्ना विद्यार्थीहरुको प्रगतिबाट, अर्थशास्त्री आर्थिक विकासको प्रवृत्तिबाट, चिकित्सक रोग निदानका तरीकाबाट, सामाजिक कार्यकर्ता सामाजिक विषमताहरुबाट असन्तुष्ट छ भने अवश्य पनि उसलाई समाधान गर्ने बारेमा चिन्तनशील हुनु पर्ने छ । यस चिन्तनलाई वैज्ञानिक रुप प्रदान गर्ने प्रयास नै उसका लागि शोधको ढोका उघारिनु हो । समस्याको पहिचान गर्ने कुनै एक उपाय छैन । सभ्यताको इतिहास साक्षी छ, कैयौं आविष्कार आकस्मिक भएका छन् । विज्ञानमा गुरुŒवाकर्षणको सिद्धान्त, अर्थशास्त्रमा गिफेन गुड्सको सिद्धान्त, तथ्याङ्कशास्त्रमा प्राक्कल्पना परीक्षणको सिद्धान्त, कार्बनिक रसायनमा यौगिकहरुको संरचना सिद्धान्त, इञ्जिनीयरिंगमा बाफका शक्तिको सिद्धान्त आदि आकस्मिक रुपमा पत्ता लागेका सिद्धान्त हुन् । तर सबै समस्याहरु यसै गरी समाधान हुंदैनन् । मलेरिया रोगको औषधि खोज्न रोनाल्ड रौसले वर्षौ मेहनत गरेका हुन् । म्याडम क्युरीले युरेनियमको आविष्कार गर्न आफ्नो जीवन बलिदान गरिन् । बाबुराम आचार्य नेपालको इतिहासका अदृश्य पाना खोज्ने क्रममा आंखा गुमाउन पुगे र पनि अरुको सहायताले अध्ययन जारी राखे । सी भी रमनले बिरुवामा रहेको चेतना पत्ता लगाउने क्रममा गिलासमा राखेको तरललाई विष हो भन्ने चेतावनीका बावजूद पनि खान हिचकिचाएनन् । इलियास हावेले सिउने कल र वाटरम्यानले फाउन्टन पेनको आविष्कार गरे । मानव जीवनलाई सजिलो र गुणस्तरीय बनाउनका लागि शयौं वर्षदेखि दार्शनिक, वैज्ञानिक, अर्थशास्त्री, शिक्षाशास्त्री, र समाजशास्त्रीहरुले आफ्नो समयका समस्याहरुको अध्ययन र विश्लेषण गरेका छन् । एडम स्मिथले राष्ट्रको धनसम्पत्तिमा वृद्धि गर्ने उपाय पत्ता लगाउन र केन्सले मन्दीको कारणले उत्पन्न बेरोजगारी समस्या समाधान गर्न गहन अध्ययन गरेर समाधान प्रस्तुत गरेका हुन् । माल्थसले जनसंख्याका समस्याको समाधान गर्न आफ्नो जीवनकालमा अत्यन्त ठूलो आलोचना बेहोर्नु पर्यो । सिन्धु सभ्यताका मानिसहरुले टांक, तामाको रुलर, स्केल जस्ता कुराको आविष्कार गरेका थिए । वराहमिहिरले गहिरो कुवां खनाएर नक्षत्र अध्ययन गरे तर गेलीलियोले नक्षत्र हेर्न दूरबीनको आविष्कार गरे । चीनका मानसिले कागज, छपाई र गन पाउडर आविष्कार गरे । बांग्लादेशका मानिसले मलमलको कपडा, नेपाली वास्तुकारले पगेडा शैलीका मन्दिर र चैत्य आविष्कार गरे । जापानमा जनसंख्याको चाप बढे पछि दुइतल्ले ओछ्यान् आविष्कार भयो । यसरी मानव समाजले समस्या बेहोर्दा समाधान पत्ता लगाउ“दै आएको छ । कुनै पनि व्यक्तिले आफ्नो सामान्य क्षमता प्रयोग गरेर समाधान गर्न सक्ने प्रश्न नै शोध समस्या हो । यो निम्नलिखित कारणले उत्पन्न हुनसक्छ– १. यदि कुनै व्यक्तिले आफ्ना समस्याको तर्कयुक्त समाधान वर्तमान ज्ञानको संकलनबाट प्राप्त गर्न सक्दैन भने समस्या उत्पन्न हुनजान्छ । उदाहरणका लागि वर्तमान औषधिले निदान हुन नसक्दा रोगको नयां औषधि खोजी हुन्छ । एम एन श्रीनिवासले संस्कृतिकरणबाट समाज रुपान्तरको विधि पत्ता लगाए । केन्सले आर्थिक मन्दी र बेरोजगारीको समाधानका विधि पत्ता लगाए । २. कहिलेकाहीं विरोधी परिणामबाट उत्पन्न असन्तोष समस्याको कारण बन्न सकछ । जस्तै यू आकारको औसत लागत रेखा बनाउदा ज्याकब वाइनर भन्ने अर्थशास्त्रीले प्रत्येक अल्पकालीन औसत लागत रेखाको न्यूनतम बिन्दु दीर्घकालीन लागत रेखामा स्पर्शी हुन्छ भन्ने मानेका थिए । तर पछिका अर्थशास्त्रीहरुले यसलाई गलत प्रमाणित गरे । तथा केवल एक मात्र अल्पकालीन औसत लागत रेखाको न्यूनतम बिन्दुले दीर्घकालीन औसत लागत रेखाको न्यूनतम बिन्दुलाई स्पर्श गर्छ भन्ने कुरा प्रमाणित गरे । समुद्री जहाजहरुले कुनै कुनै स्थानमा प्रकाशस्तम्भको प्रकाश नदेखिने समस्या पछि प्रकाशको तरंग सिद्धान्त प्रतिपादन भयो । ३. कहिले काहीं कुनै नया तथ्य यस्तो हुन्छ जसको समाधान प्राप्त भइसकेको हुंदैन । यसलाई समस्याको रुपमा व्याख्या गर्न सकिन्छ । म्याक्स वर्दामरको फाइ फेनोमिना phi phenomena लाई मनोविज्ञानमा दृष्टिभ्रमको एक राम्रो उदाहरण मानिएको छ । बाफ पानीमा रुपान्तरण हुंदा त्यसमा तौल उत्पन्न किन हुन्छ ? यस बारेमा वैज्ञानिकहरु लामो समयसम्म अलमलमा थिए । पछि उनीहरु गड पार्टिकल वा हिग्स–बोसोन पार्टिकलले गर्दा तौल उत्पन्न हुन्छ भन्ने निष्कर्षमा पुगे । अर्थशास्त्रमा लामो समयसम्म पूजीपति र उद्यमीमा अन्तर स्पष्ट हुनसकेको थिएन । पछि मार्शलले संयुक्त पू“जी कम्पनीको उदाहरण दिएर लगानीकर्ता र जोखिम वहनकर्ताको अन्तर स्पष्ट गरे । वस्तुको मूल्य लागतले निर्धारण गर्छ कि उपयोगिताले ? भन्ने विवाद नै मूल्य निर्धारणको माग र पूर्तिको सिद्धान्त प्रतिपादन हुन गयो । सारांशमा मानवीय कल्याणका लागि हुने जिज्ञासा नै शोध समस्या हो । यसको उत्पत्ति कसरी हुन्छ भन्ने कुरा भने गौण हो । <br /> समस्याहरु प्रशस्त छन् । तिनीहरुको कमी छैन । कुन चाहिं समस्या शीर्षक छनौट गर्ने ? यसका लागि निम्नलिखित कुराहरुलाई ध्यानमा राख्नु पर्छ– * क) शोधकर्ताको रुचि * ख) शोधकर्ताको योग्यता र क्षमता * ग) समस्याको सैद्धान्तिक र व्यावहारिक उपयोगिता * घ) भाषा वा तथ्यको रुपमा परिभाषित गर्न सकिने उदाहरणका लागि यदि शोध समस्या महिलाको आय स्तरले प्रजननतामा पारेको प्रभाव अध्ययन गर्नु हो भने शोध शीर्षक वा समस्या हुन सक्छ– महिलाको आय स्तर र प्रजननता बीच सम्बन्ध । हुन त शोध शीर्षक नै शोध समस्याको संक्षिप्त कथन हो । तर आवश्यक परेमा यसलाई छुट्टै शीर्षकमा वर्णन गर्न सकिन्छ । त्यस समस्यासंग मनमा गम्भीर रुपले उत्पन्न भएका प्रश्नहरु नै शोध समस्या हुन्छन् । त्यसैले यी प्रश्नवाचक बन्दछन् । प्रश्न भित्रै रहे पनि सबै सुरुमा स्पष्ट रुपमा व्यक्त नभएका हुन सक्छन् । केही अभ्यास पछि शोध समस्यामा केन्द्रित राखेर प्रश्न बन्न सक्छन् । महिलाको आय स्तर प्रजननता बीच सम्बन्ध शीर्षक समस्याका निम्नलिखित प्रश्न हुन सक्छन्– * क) के आयमा वृद्धि वा कमी गर्दा प्रजननतामा प्रभाव पर्छ ? * ख) आयमा वृद्धिको प्रजननतामा धेरै वा थोरै कस्तो प्रभाव पर्छ ? * ग) आयमा समान वृद्धिको प्रभाव धनी र गरीबको प्रजननतामा बराबर पर्छ कि फरक फरक ? इत्यादि । ===३.१.३. प्राक्कल्पना=== प्राक्कल्पना एक अस्थायी कथन हो, जसको पुष्टि हुन बा“की छ । त्यसैले यसलाई प्रमाणित नभएको सिद्धान्त भनिन्छ । कुनै विषयमा हामीले गरेको यो एक प्रकारको पूर्वानुमान हो जुन साहित्य पुनरावलोकनबाट प्राप्त तथ्य र सूचनाहरुमा आधारित हुन्छ । केर्लिंगरका अनुसार– दुइ वा दुइभन्दा बढी चलराशिहरु बीचको सम्बन्ध बताउने कथनलाई प्राक्कल्पना भनिन्छ । यी चलराशिहरुलाई आश्रित र स्वतन्त्र चल राशिमा विभक्त गरिन्छ । यद्यपि यी चलराशिहरु गणितीय रुपमा व्यक्त गर्न सक्ने हुन पनि सक्छन् र नहुन पनि सक्छन् । तर सबै प्राक्कल्पनाहरुमा निम्नलिखित सम्बन्ध पाइन्छ– * १. एकाई– आश्रित चल, जसको बारेमा सूचना ग्रहण गरिन्छ । * २. चल– स्वतन्त्र चल, जसको बारेमा सूचना प्राप्त गरिएको छ । * ३. मूल्य वा सम्बन्ध– यी दुवैका बीचमा प्राप्त हुनसक्ने कार्यकारण सम्बन्ध । * अर्थशास्त्र विषयका शोधमा प्राक्कल्पना दिने प्रचलन छ । समस्या समाधानको मार्ग प्रदर्शन गर्न, समस्यालाई सुनिश्चित गर्न, चलराशि छनौट गर्न, दुइ वा सोभन्दा बढी चलराशिबीच सम्बन्ध बताउन, साम्पल लिएर गरेका शोध, दुइ साम्पलको अन्तर जा“च गर्न, प्राक्कल्पनालाई परीक्षण योग्य बनाउन, प्राक्कल्पना (हाइपोथीसिस) गरिएको हुन्छ । अस्थायी रुपले सत्य मानिएको कल्पना नै प्राक्कल्पना हो । यो एक प्रकारको पूर्वकल्पना वा प्रमाणित नभइसकेको सिद्धान्त हो । असल प्राक्कल्पनामा निम्नलिखित गुण हुनु पर्दछ– * – प्राक्कल्पना प्रमाणित हुन सक्नुपर्छ * – प्राक्कल्पना विशिष्ट हुनुपर्छ * – त्यसका स्वतन्त्र र आश्रित चलराशि स्पष्ट परिभाषित र मापनीय हुनुपर्छ * – तथ्याङ्क वा सूचना उपलब्ध हुनुपर्छ * – विश्लेष ण र परीक्षणका उपकरणहरु उपलब्ध हुनुपर्छ । <br /> के सबै विज्ञानहरुमा प्राक्कल्पना अनिवार्य छ ? के न्यूटनको प्रसिद्ध गुरुत्वाकर्षण सिद्धान्त र आइन्स्टाइनको सापेक्षता सिद्धान्तका पछाडि पनि प्राक्कल्पना थियो ? यसको उत्तर हो थिएन । प्राकृतिक विज्ञानहरुमा प्राक्कल्पनाको प्रयोगले विशेष महŒव राख्दैन । गुणात्मक शोधका अधिकांश पक्षमा प्राक्कल्पना आवश्यक मानिंदैन । विशेष गरी घटना क्रिया विज्ञान, नृशास्त्रीय विज्ञान, ग्राउण्डेड सिद्धान्तमा प्राक्कल्पना गरिएको हु“दैन । तथापि प्राक्कल्पना निर्माण नगरिकन शोध कार्य अगाडि बढ्न अलि कठिन हुन्छ भन्न सकिन्छ । उदाहरणका लागि कुनै रोगीको रोग निदान गर्नु अघि चिकित्सकले रोगका लक्षणहरुको आधारमा विभिन्न प्राक्कल्पना गर्न सक्छ । अनि यस आधारमा रोग पत्ता लगाएर औषधि सिफारिश गर्दछ । प्राकृतिक विज्ञानहरुमा कार्यकारण सिद्धान्त एक चलराशि मान्यतामा आधारित हुन्छ । त्यसैले प्राक्कल्पनाले विशेष स्थान नराख्न सक्छ । तर सामाजिक विज्ञानहरुमा कुनै एक घटनाका अनेक कारण हुन सक्छन् । त्यसैले प्राक्कल्पना पनि विविध प्रकारका हुन्छन् । जस्तै– * – घोषणा गर्ने खालको प्राक्कल्पना * – शून्य अन्तर प्राक्कल्पना * – प्रश्न गरिने प्राक्कल्पना यदि समस्या बढी जटिल छ वा प्रयोगात्मक छ भने केवल एक प्राक्कल्पना गर्नु नै उपयुक्त हुन्छ तर सर्वेक्षण वा वर्णनात्मक समस्यामा भने अनेक प्राक्कल्पनाहरु निर्माण गरिएका हुन्छन् । संक्षेपमा, प्राक्कल्पनाको निर्माण समस्याको प्रकृतिमा भर पर्छ । माग, मूल्य, पूरक र प्रतिस्थापन वस्तुको मूल्य, र उपभोक्ताको आयको एउटा उदाहरणद्वारा प्राक्कल्पना निर्माणको विधि स्पष्ट गर्न सकिन्छ– D=f(P,Y,Cs) D भनेको वस्तुको माग, P भनेको सोही वस्तुको मूल्य, Cs भनेको पूरक र प्रतिस्थापन वस्तुको मूल्य Y भनेको उपभोक्ताको मौद्रिक आय f भनेको माग र यी चलराशिका बीचको सम्बन्ध । यहा D आश्रित चलराशि हो भने P,Cs,Y लाई स्वतन्त्र चलराशि भनिन्छ । यी सबै चलराशिको अलग अलग प्रभाव हुन्छ । यी सबै कुरासंग मागको सम्बन्ध जटिल भएकोले अन्यलाई स्थिर मान्दै कुनै एक (मानौं मूल्य) को मात्र प्रभाव अध्ययन गर्न सकिन्छ । शून्य प्राक्कल्पना ः मूल्यमा वृद्धि हुदा मागमा केही प्रभाव पर्दैन । वैकल्पिक प्राक्कल्पना ः मूल्यमा वृद्धि हुदा मागमा प्रभाव पर्छ । समस्या, प्राक्कल्पना र समाधानमा सम्बन्ध यदि कुनै समस्याको समाधानका लागि एकभन्दा बढी प्राक्कल्पना निर्माण गरिएका छन् भने त्यसमा जुन प्राक्कल्पनाले समस्याको समाधान प्रस्तुत गर्छ त्यसलाई स्वीकृत गरिन्छ र अन्यलाई अस्वीकृत गरिन्छ । तालिका ३.१. समस्या, प्राक्कल्पना र समाधानमा सम्बन्ध प्राक्कल्पना- समस्या समाधान -अस्वीकृत/स्वीकृत प्राक्कल्पना १ समस्या समाधान प्रस्तुत गर्न सकेन प्राक्कल्पना अस्वीकृत प्राक्कल्पना २ समस्या समाधान प्रस्तुत गर्न सकेन प्राक्कल्पना अस्वीकृत प्राक्कल्पना ३ समस्या समाधान प्रस्तुत गर्न सक्यो प्राक्कल्पना स्वीकृत ===३.१.४. सामग्री संकलन र सम्बन्धित साहित्यको समीक्षा=== आफुले शोध गर्नु अघि सम्बन्धित विषयमा थोरै धेरै अध्ययन गर्नु आवश्यक हुन्छ । किनभने केही अध्ययन नगरी शोध समस्या नै स्पष्ट हु“दैन । जति अध्ययन गरिन्छ त्यति शोध समस्या स्पष्ट हुदै जान्छ । आफुले अध्ययन गरेका सामग्रीहरुको सार प्रस्तुत गर्दै आफुले त्यसमा थप्न चाहेको कुरालाई यस खण्डमा प्रस्तुत गर्नु पर्छ । <br /> ज्ञान अनन्त हुन्छ तर यो कहिल्यै पनि शून्यबाट प्रारम्भ हुदैन । जोन बेस्टले भनेका छन्– व्यावहारिक रुपमा ज्ञानको भण्डार पुस्तक र पुस्तकालयहरुमा नै संरक्षित छ । अन्य सामग्रीभन्दा ज्ञान के कारणले फरक छ भने यसको विगतमा अभिलेख र सञ्चय गरिएको हुन्छ र यस कोषमा निरन्तर वृद्धि हुने गर्छ । <br /> ज्ञानको प्रत्येक क्षेत्रमा केही नकेही कार्य अग्रजहरुले गरेका हुन्छन् । सबै कुरा हाम्रो जानकारीमा नहुन पनि सक्छ । तर आफुले पाएको जानकारीलाई अवश्य उल्लेख गर्नु पर्छ । आफ्नो विषय वस्तु हेरी यो खण्ड विस्तृत वा संक्षिप्त हुन सक्छ । <br /> शोध प्रस्ताव प्रस्तुत गरिसकेपछि शोधार्थीको ध्यान तथ्य, सूचना, र आफ्नो क्षेत्रका बढीभन्दा बढी जानकारी संकलन र अध्ययन गर्ने तर्फ जान्छ । तर साहित्य अवलोकन शोध प्रस्ताव तयार गर्ने समयमा पनि उपयोगी हुन्छ । यस प्रकार साहित्य अवलोकन निम्नलिखित दुइ कारणले उपयोगी छ– * १. यदि शोधार्थीलाई आफ्ना विषयबारे स्पष्ट जानकारी छैन । अथवा शोध समस्याबारे स्पष्ट हुन सकिरहेको छैन भने साहित्यको अवलोकन र पुनरावलोकनले ध्यान केन्द्रित गर्न सहयोग गर्छ । सुरुमा अध्ययनको क्षेत्र विस्तृत हुन्छ । त्यसपछि क्रमशः अध्ययन क्षेत्र संकुचित गराउ“दै जान पनि यसले मद्दतले गर्छ । * २. तर यदि शोधार्थीलाई शोध शीर्षक र समस्याबारे स्पष्टता छ भने साहित्य अवलोकन भावी मार्गदर्शनका लागि उपयोगी हुन्छ । अध्ययनको उद्देश्य प्रतिवेदन तयार गर्नका लागि त्यसको प्रयोगहुन्छ । <br /> कति साहित्य अवलोकन गर्ने यो शोधको क्षेत्र, उद्देश्य, शोधार्थीको पह“ुच र योग्यता जस्ता कुराहरुमा भर पर्छ । किनभने शोधार्थीले शोधका लागि अनेक पुस्तक, जर्नल, श्रव्य दृश्य सामग्री इत्यादि संकलन गर्नुपर्छ । तर सबै सामग्री भविष्यमा उपयोगी नहुन पनि सक्छ । त्यसैले शोधार्थीले मुख्य सामग्री र सहायक सामग्री गरी विभाजन गर्दै जानु पर्छ । यस छनौटका लागि शोध निर्देशक र विशेषज्ञको राय सहयोगी हुन सक्छ । <br /> सामग्री संकलन गर्दा ध्यानमा राख्नु पर्ने कुराहरु यस प्रकार छन्– <br /> क) प्राप्त सामग्री कति महŒवपूर्ण छ ? <br /> ख) शोध समस्या र उद्देश्यसंग त्यसको कति तालमेल छ ? <br /> ग) शोध समस्यासंग प्रत्यक्ष अप्रत्यक्ष के कति सम्बन्ध छ ? <br /> घ) मार्गदर्शनमा कति लाभदायक हुनसक्छ ? <br /> यति कुरा ध्यानमा राखेर साहित्य अध्ययन र सामग्री संकलन गर्नु पर्छ । ==== साहित्य समीक्षा ==== शोध शीर्षक छनौट हुनासाथ आफ्नो जानकारीलाई शीघ्र अवलोकन गर्नु पर्छ । यस क्रममा केही सामग्री थप्न वा अनावश्यक केही सामग्री हटाउन सकिन्छ । सम्बन्धित सामग्रीको गम्भीर र तुलनात्मक अध्ययनले शोधार्थीलाई आफ्ना उद्देश्य संशोधन वा परिवर्तन गरिदिनसक्छ । किनभने उसका अवधारणाहरु स्पष्ट हु“दै जान्छन् । शोधार्थीले आफ्नो जानकारीलाई पुस्तक, पत्रिका, शब्दकोश, पारिभाषिक कोश, विश्वकोश, अनुसन्धान प्रतिवेदन, पुराना पाण्डुलिपि, इन्टरनेट, शोध प्रबन्ध आदिको अध्ययन गर्दै विषय विशेषज्ञ र शोध निर्देशकको सहयोगले निरन्तर अद्यावधिक गरिरहनु पर्छ । शोध अध्ययनका केही स्रोतहरु निम्नलिखित छन्– ==== प्रकाशित पुस्तक र पुस्तिका==== प्रकाशित स्रोतहरुमा पुस्तक, ग्रन्थ, पुस्तिका, पर्चा, पैम्फलेट इत्यादि पर्दछन् । यी मध्ये केही पुस्तकालयमा केही संग्रहलायमा र कतिपय स्तरीय पुस्तक पसलहरुमा किन्न पाइन्छन् । तर कुनै पुस्तक वा पुस्तिकालाई आफ्नो अध्ययनमा समावेश गर्नु अघि प्रत्येक ग्रन्थको सूची अवलोकन गर्नु पर्छ । सर्वप्रथम आफ्ना शोध क्षेत्रसंग मिल्दो जुल्दो शीर्षक भएका पुस्तकहरु संकलन गर्नु पर्छ । तर केवल शीर्षकको भर गर्नु हुंदैन । त्यसैले पुस्तक भित्रको विषय वस्तु पनि सर्सर्ती हेर्नु पर्छ । त्यसमा सम्बन्धित अध्यायका शीर्षक, उपशीर्षक र उदाहरणहरुमध्ये कुन उपयोगी छ त्यो छुट्टयाउनु पर्छ । यदि विषय वस्तुबाट राम्ररी स्पष्ट हुन सकेन भने पुस्तकको अनुक्रमणिकामा आफ्ना शोधका अवधारणाहरु के कति प्रयोग भएका छन् ? त्यो अवलोकन गरेर कुन कुन पुस्तक शोधमा समावेश गर्ने र कुनलाई स्थगित राख्ने भनेर निक्र्यौल गर्नु पर्छ । यदि पुस्तकहरु पुस्तकालयबाट प्राप्त गर्ने हो भने पुस्तकालयका नियमहरुबारे परिचित हुनुपर्छ । कुन पुस्तक वितरणमा हुन्छ ,कुन सन्दर्भ पुस्तक हुन्छ ? कुन पुस्तकलाई कहां कसरी व्यवस्थित गरिएको छ ? त्यसको कोड नम्बरबाट पत्ता लगाउने तरीका जस्ता कुरा जान्नु पर्छ । जुन पुस्तकालयमा बसेर अध्ययन गर्ने सुविधा छ, त्यहा“ आफ्नो डेस्क बनाएर संकलन र अध्ययन गर्न सकिन्छ । अथवा पुस्तक दराजबाट निकालेर पुनः कसरी प्राप्त गर्ने भन्ने कुरा जानीराख्नु अध्ययनलाई सजिलो बनाउने तरीका हो । किनभने राम्ररी अध्ययन नगरी शोध लेखन सुचारु हुनै सक्दैन । <br /> इतिहास, राजनीतिशास्त्र, संस्कृति, समाजशास्त्र जस्ता विषयमा समय समयमा प्रकाशित गरिएका पर्चा पैम्पलेट, भित्ते लेखनका वाक्य जस्ता सामग्री पनि प्रयोग हुन सक्छ । शोध पत्रिका– शोध पत्रिकाहरु शोधार्थीका लागि ज्यादै उपयोगी हुन्छन् । यी शोध कार्यलाई नै केन्द्रित भएर लेखिएका हुन्छन् । प्रायः शोधार्थीले शोध क्रममा र शोध समापन पछि लेखेका हुन्छन् । त्यसैले सबभन्दा नया“ शोध पत्रिकालाई अध्ययनमा समावेश गर्दा त्यसका प्राविधिक पक्षहरुबारे पनि जानकारी हुन्छ । इन्टरनेटमा पनि शोध पत्रिकाहरु वा शोध लेखहरु राखिएका हुन्छन् । तिनीहरुको पनि उपयोग गर्न सकिन्छ । ==== अप्रकाशित स्रोत ==== अप्रकाशित स्रोतहरुमा शोध प्रतिवेदन, अप्रकाशित लेख, पत्र, अभिलेख, पाण्डुलिपिहरु पर्दछन् । यस्ता सामग्री कहिले काहीं प्रकाशित सामग्रीभन्दा पनि बढी महत्त्वपूर्ण हुन जान्छन् । यस्ता सामग्रीले निम्नलिखित योगदान गर्छन्– * क) शोधलाई निश्चित स्वरुप दिन * ख) शीर्षकलाई अन्तिम रुप दिन * ग) शोध विधि निर्धारण गर्न * घ) थप शोध सामग्री संकलन गर्न ==== श्रव्य दृश्य सामग्री ==== यस अन्तर्गत क्यासेट, अडियो र विडीयो सामग्री, चित्र जस्ता कुराहरु पर्दछन् । इन्टरनेटमा राखिएका यूट्युबलाई पनि प्रयोग गर्न सकिन्छ । चलचित्र डाक्युमेन्ट्री, रेडियो र टी भीका समाचार सामग्री, टी भी सीरियल हुन सक्छन् । आधुनिक समयमा मोबाइलमा अनेक कार्यक्रमहरु हुन्छन् । यिनको श्रव्य दृश्य सामग्री अध्ययनमा प्रयोग गर्न सकिन्छ तर त्यसलाई प्रमाणको रुपमा सुरक्षित राख्नु पर्छ । ==== साहित्य समीक्षाको महत्त्व ==== साहित्य संकलन र पुनरावलोकनको महत्त्व यस प्रकार छ– * यसले शोधकार्यको अनावश्यक पुनरावृत्ति हुनबाट बचाउछ * रुचिको अध्ययन क्षेत्र छनौट गर्न सहयोग गर्छ * शोध समस्यालाई गहन गराउ“छ * शोधविधि छनौट गर्न सहयोग गर्छ * अन्य व्यक्तिले गरेका शोध कार्यको विधि र विषयसंग तुलना गर्न सहयोग गर्छ * कम समयमा काम सम्पन्न गर्न सहयोग गर्छ * प्राक्कल्पना निर्धारण गर्न सघाउ“छ * शोध अध्ययनका चलराशि पहिल्याउन सबिन्छ * चलराशिहरुबीच सम्बन्ध अनुमान गर्न सकिन्छ * अध्ययनका क्षेत्रको प्रकृति विश्लेषण गर्न सकिन्छ * तथ्य विश्लेषण गर्न सकिन्छ * निष्कर्षको प्रामाणिकता पुष्टि गर्न सकिन्छ * आफ्ना क्षेत्रमा गहन अध्ययन गर्न सघाउ“छ ===३.१.५. शोध विधि=== शोध विधिमा यस चरणको ठूलो महत्त्व छ किनभने जति वैज्ञानिक विधिले शोध कार्य गरिन्छ, प्राप्त निष्कर्ष पनि त्यति नै तथ्यपूर्ण, व्यावहारिक र वैज्ञानिक हुन्छन् । त्यसेले यसलाई शोध प्रारुप वा रिसर्च डिजाइन पनि भनिन्छ । शोध विधिका दुइ मुख्य पक्ष हुन्छन् * १. शोधार्थीले आफुले गर्न आंटेको शोधका लागि के कस्ता तथ्याङ्क प्रयोग गर्ने हो सो स्पष्ट गर्नु पर्छ । तथ्याङ्क प्राप्त गर्ने केही मुख्य विधिहरु यस प्रकार छन् * क) संगणना विधि, * ख) प्रतिदर्श विधि, * स्रोतका आधारमा तथ्याङ्क यस प्रकार छन् * ग) प्राथमिक तथ्याङ्क, * घ) द्वितीयक तथ्याङ्क, * गुणका आधारमा तथ्याङ्क यस प्रकार छन् * ङ) गुणात्मक तथ्याङ्क, * च) परिमाणात्मक तथ्याङ्क * शोध विधिमा यस चरणको ठूलो महतव छ किनभने जति वैज्ञानिक विधिले शोध कार्य गरिन्छ, प्राप्त निष्कर्ष पनि त्यति नै तथ्यपूर्ण, व्यावहारिक र वैज्ञानिक हुन्छन् । त्यसेले यसलाई शोध प्रारुप वा रिसर्च डिजाइन पनि भनिन्छ । शोध विधिका दुइ मुख्य पक्ष हुन्छन् * २. संकलन गरिएका तथ्यको आधारमा विश्लेषण र व्याख्याका विधिहरु तय गर्नु पर्छ । यस अन्तर्गत निम्नलिखित विधिहरुको प्रयोग गर्न सकिन्छ * क) मध्यक, मध्यिका, बहुलक इत्यादि औसत, * ख) औसतबाट विचरणशीलता, मध्यक विचलन, प्रमाप विचलन, * ग) सहसम्बन्ध, प्रतिपगमन । * ३. प्राप्त निष्कर्षहरुको परीक्षण गरिन्छ जसलाई प्राक्कल्पना परीक्षण गर्नु भनिन्छ । ===१. शोध तथ्याङ्का प्रकार=== शोध अनुसन्धान क्रममा समस्याको निर्धारण र शोध प्रस्ताव बुझाएपछिको सबभन्दा प्राथमिक कार्य नै तथ्याङ्क संकलन हो । तथ्याङ्क संकलनलाई दुइ प्रकारले वर्गीकरण गर्न सकिन्छ– १. सूचनाको आधारमा, र २. शोध क्षेत्रको आधार ====१. सूचनाको आधारमा==== सूचनाको आधारमा शोध तथ्याङ्कलाई दुई भागमा विभाजन गर्न सकिन्छ– <br /> (क) प्राथमिक तथ्याङ्क– प्राथमिक तथ्याङ्क भनेका ती तथ्याङ्क हुन् जसलाई शोधार्थीले प्रथम पटक शोधको उद्देश्य अनुरुप संकलन र विश्लेषण गरेको छ । त्यसैले यी तथ्याङ्क मौलिक र शोध अनुरुप भएकोले यसमा त्रुटि र विभ्रमहरु ज्यादै कम हुन्छन् । गुणात्मक शोधमा प्रायः प्राथमिक तथयाङ्कको उपयोग गरिन्छ । <br /> (ख) द्वितीयक तथ्याङ्क जुन तथ्याङ्क एक पटक प्रयोग भइ सकेका हुन्छन् तिनीहरुलाई नै दोस्रो पटक प्रयोग गरिन्छ भने ती द्वितीयक तथ्याङ्क हुन्छन् । यस्ता तथ्याङ्क तुलना गर्न, परीक्षण गर्न वा पुरानो शोधको त्रुटि सच्याउन वा नयां सिद्धान्त विकसित गर्न प्रयोग गर्न सकिन्छ । द्वितीयक तथ्याङक प्रयोग गर्दा शोधार्थी ज्यादै सतर्क हुनपर्छ र मौलिक स्रोतबाट ती तथ्याङ्कको परीक्षण गर्नु पर्छ । अन्यथा निष्कर्ष भ्रमात्मक हुन सक्छ । परिमाणात्मक शोधमा प्रायः द्वितीयक तथ्याङ्कको प्रयोग हुने गर्छ । शोधको प्रकृति र उद्देश्य हेरी यस्ता तथ्याङ्क प्रकाशित वा अप्रकाशित स्रोतबाट जम्मा गर्न सकिन्छ । ====२. शोध क्षेत्रको आधारमा==== प्राथमिक तथ्याङ्क वा द्वितीयक तथ्याङ्क यी दुवै समष्टि वा प्रतिदर्शबाट प्राप्त गर्न सकिन्छ । यस आधारमा तथ्याङ्कका निम्नलिखित स्रोतहरु हुन्छन्– <br /> (क) समष्टि - शोध अध्ययनको एकाई भएको सम्पूर्ण क्षेत्रलाई पपुलेशन ९एयउगबितष्यल०, युनिवर्स ९गलष्खभचकभ०, वा प्रतिदर्श क्षेत्र ९कबmउभि कउबअभ० भनिन्छ । उदाहरणका लागि कुनै विद्यालयका विद्यार्थीहरुको संख्यालाई सम्पूर्ण समष्टि भनिन्छ । यसमध्ये हामीले अध्ययन गर्न चाहेको विद्यार्थी संख्यालाई परिभाषित समष्टि भनिन्छ । यदि हामीले अध्ययन गर्न चाहेको कक्षा १० विज्ञानका विद्यार्थी हुन् भने यस उदाहरणमा विद्यालय वृहत् समष्टि हो । कक्षा १० समष्टि हो भने शोधको क्षेत्र कक्षा १० विज्ञान विषयका विद्यार्थी परिभाषित समष्टि हो । शोध अध्ययनका लागि समष्टिलाई तीन आधारमा वर्गीकरण गर्न सकिन्छ– ==== सीमित र असीमित समष्टि ==== यदि कुनै परिभाषित समष्टिका सम्बन्धित चलहरुको संख्या निश्चित छ भने त्यसलाई सीमित समष्टि भनिन्छ । यस्तो संख्या धेरै हुन सक्छ जस्तै कुनै देशको जनसंख्या अथवा थोरै हुनसक्छ– जस्तै पाचवटा प्राकृतिक संख्या १,२,३,४,५ इत्यादि । जुन समष्टिको संख्या अनिश्चित छ भने त्यसलाई असीमित समष्टि भनिन्छ । उदाहरणका लागि नयां जन्मिएका शिशुहरुको संख्या, बिरुवामा पातको संख्या, सिक्काहरुको चितपट Head-Tail संख्या इत्यादि । यद्यपि व्यावहारिक जीवनमा हामीले सीमित समष्टिबारे विचार गर्छौं तथापि सीमिति र असीमित समष्टिको अन्तर के कारणले महत्त्वपूर्ण छैन भने प्रतिदर्श चयनौट गरेर अध्ययन गर्दा दुवैको अन्तर समाप्त हुन जान्छ । ==== समरुप र विषमरुप समष्टि ==== समरुप समष्टिमा रहेका सबै एकाईहरुको विशेषता र स्वरुप एकै प्रकारको हुन्छ । उदाहरणका लागि कुनै समष्टिमा रहेका दश वटा एकाई यस प्रकार छन्– ३, ३,३, ३,३, ३,३, ३,३, ३ । यो समरुप समष्टि हो । किनभने सबै एकाइ ३ छन् । रगतको प्रत्येक थोपामा एउटै विशेषता हुन्छ, पुलाउमा चामलको प्रत्येक सीता एउटै हुन्छ । यस्तो अवस्थामा प्रतिदर्शको समष्टिसंग तुलनात्मक परीक्षण गर्नु अनावश्यक हुन्छ । जुन समष्टिको प्रत्येक एकाई असमान छ त्यसलाई विषमरुप समष्टि भनिन्छ । यो अन्तर स्वरुप, आकार, विशेषता अनेक प्रकारको हुन सक्छ । जस्तै कुनै समष्टिमा केवल पांच अंक छन् १ २ ३ ४ ५ । यसमा प्रत्येक एकाईको विशेषता अर्कोभन्दा फरक छ । कक्षा १० मा पढ्ने विद्यार्थीको आइ क्युका तथ्याङ्क विषमरुप समष्टि हुन्छ किनभने प्रत्येक बालकको आइ क्यु अर्कासंग फरक हुन्छ । अर्थशास्त्र, मनोविज्ञान, शिक्षा, समाजशास्त्रका समष्टिहरु यसै प्रकारका हुन्छन् । ==== वास्तविक र काल्पनिक समष्टि ==== जुन समष्टिका चलराशि वा संख्याहरु वास्तविक हुन्छन् अर्थात् ती सबै तथ्याङ्क वास्तविक आधारमा प्राप्त गरिएका हुन्छन् ती सबै समष्टिलाई वास्तविक समष्टि भनिन्छ । यस्तो समष्टि सीमित, असीमित अथवा समरुप वा विषमरुप हुनसक्छ। यस अघि व्याख्या गरिएका समष्टिहरु सबै वास्तविक समष्टिका उदाहरणहरु हुन् । तर कहिले काहीं समष्टिको कल्पना मात्र गरिन्छ भने यस्ता समष्टिलाई काल्पनिक समष्टि भनिन्छ । सामान्य वितरण, स्टुडेन्टको टी वितरण, द्विपद वितरण इत्यादि वितरण काल्पनिक वितरण हुन्छन् । <br /> (ख) प्रतिदर्श साम्पल शब्द ग्रीक exemplum बाट बनेको छ । समष्टिबाट प्राप्त गरिएका केही प्रतिनिधि एकाईहरुलाई प्रतिदर्श, साम्पल, बान्की, वा उदाहरण भनिन्छ । संस्कृत शब्द प्रतिदर्शको अर्थ हुन्छ प्रत्यक्ष गर्नु । जसले समष्टिलाई प्रत्यक्ष गर्छ, त्यो नै प्रतिदर्श हो । त्यसैले प्रतिदर्शलाई सानो समष्टि small universe पनि भन्न सकिन्छ । हुनत, यसलाई नमूना पनि भनिन्छ तर मोडेल (नमूना) र साम्पल (नमूना) दुइ भिन्न अवधारणा भएकाले प्रतिदर्श नै उचित प्राविधिक शब्द हुन्छ । प्रतिदर्श छनौट गर्ने तथ्याङ्कीय विधिलाई प्रतिचयन वा प्रतिदर्शन भनिन्छ । प्रतिदर्शका विशेषता, जस्तै मध्यकलाई यसै आधारमा प्रतिदर्शज भन्न सकिन्छ । ==३.१.६.विश्लेषणका उपकरण== तथ्याङ्कको प्रकृति, उपलब्धता, शुद्धता तथा शोधार्थीको योग्यता, सीप, र कम्प्युटर प्रविधिको प्रयोगका आधारमा तथ्याङ्क विश्लेषणका अनेक उपकरणहरु प्रयोग गर्न सकिन्छ । यी सबै उपकरणहरु म्’ख्यतः तथ्याङ्कका पुस्तकहरुबाट प्राप्त गर्न सकिन्छ । शोधको विषय वस्तु फरक प्रवृत्तिको भएमा शोधार्थी आफुले पनि नया“ उपकरणको विकास गर्न सक्छन् । तर प्रमापित उपकरण प्रयोग गरिएमा निष्कर्ष पनि प्रमापित बन्छ । केही मुख्य विश्लेषण विधि र उपकरणहरु यस प्रकार छन्– * १. शाब्दिक विश्लेषण * २. तालिकामा प्रस्तुतिकरण * ३. रेखाचित्र वा लेखाचित्रमा प्रस्तुतिकरण * ३. औसत प्रवृत्तिको मापन * ४. विचरणशीलताको मापन * ५. सहसम्बन्धको मापन * ६. भावी प्रवृत्तिको अनुमान, इत्यादि । ==३.१.७. शोधको औचित्य== शोधको कथनले नै यसको औचित्य पनि स्पष्ट हुन जान्छ । तर यदि त्यसमा स्पष्ट हुन सकेन भने यसलाई एक अलग शीर्षकमा व्याख्या गरेर स्पष्ट गर्न सकिन्छ । शोधका सैद्धान्तिक वा व्यावहारिक महत्त्व हुन सक्छन् । त्यस शोधले ज्ञानको वा व्यावहारिक समस्याको समाधानका लागि गर्ने सम्भावित योगदानलाई यसमा स्पष्ट गर्नु पर्छ । ==३.१.८. शोधका सीमाहरु == शोध कथन, शोधको उद्देश्य, र शोधको विधिमा उल्लेख गरिएका कुरा मात्र शोध अध्ययनको क्षेत्र र विषय वस्तु हुन्छ । यस बाहेकका कुराहरु शोध अध्ययन गरिंदैन । यसैलाई शोधको सीमा भनिन्छ । उदाहरणका लागि अर्थशास्त्रको विषय वस्तु आर्थिक क्रियाकलाप भने पछि अनार्थिक क्रियाकलाप यसको सीमा हुन जान्छ । यदि शोधको सीमालाई स्पष्ट सीमाङ्कन गर्नु भए अलग शीर्षकमा वयाख्या गर्नु पर्छ । ==३.१.९.सन्दर्भ == शोध प्रस्ताव तयार पार्दा जे जति सामग्री प्रयोग गरिएको हुन्छ त्यसको क्रमशः उल्लेख गर्नु पर्छ । सन्दर्भसूची वर्णानुसार अकारादिक्रममा निर्धारित ढाचामा उल्लेख गर्नु पर्छ । यसका ए पी ए र एम एल ए लगायतका अनेक पद्धतिहरु छन् । तथापि ए पी ए बढी लोकप्रिय हुदै गएको छ । जुन पद्धति प्रयोग गरेपनि लेखाईमा सबै स्थानमा सोही पद्धति प्रयोग गर्नु पर्छ । त्यसमा भिन्नता ल्याउनु हुदैन । ए पी ए र एम एल ए दुवै विधि प्रचलित छन् । ma37cj65vmsj4tfpdtpqilj64m8llnp श्रीमद्भगवद्गीता पृष्ठभूमि 0 3705 17373 15817 2022-12-04T02:28:27Z 103.167.233.74 /* सन्दर्भ सामग्री */ wikitext text/x-wiki [[चित्र:Krishna_Arjuna_Gita.jpg|200px|right]] ==पृष्ठभूमी== '''श्रीमद्भागवत गीता'''हिन्दू धर्मका पवित्रतम ग्रन्थहरूमा एक हो ।यो ऐतिहासिक हिन्दूग्रन्थ [[महाभारत]]को भीष्म पर्वबाट लिएको एक सानो ग्रन्थ हो । यसमा १८ अध्याय छन् । यसलाई मोक्षशास्त्र पनि भनिन्छ । भगवद्गीता अनुमानत आज भन्दा लगभग ५००० हजार बर्ष पहिला अर्थात कलियुगको आरम्भमा कुरुक्षेत्र नामको युद्ध भूमिमा कृष्णले गीताको उपदेश अर्जुनलाई दिएका थिए । यो संजय र धृतराष्ट्रको संवादमा प्रश्नोत्तर प्रकारले लेखिएको छ यसमा १८ अध्याय छन् भने ७०० सौ पद्यात्मक संस्कृतश्लोक छन् । यसमा अनुष्टुप छन्दको अधिक प्रयोग भएको छ । स्तुति आदि पद्यमा अन्य छन्दको पनि प्रयोग गरिएको छ यसको प्रथम अध्यायमा अर्जुनले खेद व्यक्त गरेको हुनाले अर्जुन विषादयोग अध्याय भनिएको छ । यस्तै प्रकारले अर्जुन र कृष्णको संवाद अनुसार अन्य अध्यायको पनि नाम राखिएको छ यसमा एकेश्वरवाद, कर्म योग, ज्ञानयोग, भक्ति योगको अध्याय क्रम अनुसार सुन्दर ढंगले चर्चा भएकोछ । यो ऐतिहासिक ग्रन्थ [[महाभारत]]को [[भीष्म पर्व|भीष्मपर्व]] अन्तर्गत दिइएको [[उपनिषद्|उपनिषद]] हो यसमा अनित्य देह भन्दा नित्य आत्मा को निरूपण गरिएकोछ। यसलाई मोक्ष ग्रन्थ पनि भनिएको छ । {{विकिपीडिया|गीता}} ==सन्दर्भ सामग्री== {{reflist}} महेश संस्कृत गुरुकुलम् द्वारा प्रकाशित श्रीमद्भगवद्गीता ==अध्यायहरू बानाउने वा सम्पादन गर्ने == * [[श्रीमद्भगवद्गीता गीता महात्म्य]] * [[श्रीमद्भगवद्गीता प्रथम अध्याय]] * [[श्रीमद्भगवद्गीता द्वितीय अध्याय]] * [[श्रीमद्भगवद्गीता तृतीय अध्याय]] * [[श्रीमद्भगवद्गीता चतुर्थ अध्याय]] * [[श्रीमद्भगवद्गीता पञ्चम अध्याय ]] * [[श्रीमद्भगवद्गीता षष्ठ अध्याय ]] * [[श्रीमद्भगवद्गीता सप्तम अध्याय ]] * [[श्रीमद्भगवद्गीता अष्ट अध्याय]] * [[श्रीमद्भगवद्गीता नव अध्याय]] * [[श्रीमद्भगवद्गीता दशौ अध्याय]] * [[श्रीमद्भगवद्गीता एकादश अध्याय]] * [[श्रीमद्भगवद्गीता द्वादश अध्याय]] * [[श्रीमद्भगवद्गीता त्रयोदश अध्याय]] * [[श्रीमद्भगवद्गीता चतुर्दश अध्याय]] * [[श्रीमद्भगवद्गीता पञ्चदश अध्याय]] * [[श्रीमद्भगवद्गीता षोडश अध्याय]] * [[श्रीमद्भगवद्गीता सप्तदश अध्याय]] * [[श्रीमद्भगवद्गीता अष्टादश अध्याय]] * [[श्रीमद्भगवद्गीता/विशेष योगदानकर्ताहरू]] [[श्रीमद्भगवद्गीता|सम्पूर्ण गीता ]] [[श्रेणी:छानिएका पुस्तकहरू]] 9a46oy95klky2hduug5u32muzyiplhi ढाँचा:विकिपीडिया 10 3706 16231 7335 2019-03-17T01:41:09Z Bhupendra Shrestha 4815 wikitext text/x-wiki #REDIRECT[[ढाँचा:Wikipedia]] l51k47zpl9dexlgw2k5x19619jh67mf श्रीमद्भगवद्गीता/विशेष योगदानकर्ताहरू 0 3707 17396 17395 2023-01-12T16:17:15Z 2400:1A00:B1C0:BFEA:D950:3E29:FC8B:C689 /* योगदान गर्ने प्रयोगकर्ता */ wikitext text/x-wiki ==योगदान गर्ने प्रयोगकर्ता== '''श्रीमद्भगवद्गीता'''मा आफ्नो अमुल्य योगदान दिने प्रयोगकर्ताहरू यस प्रकार छन् । * बाबुराम ज्ञवाली - गीता महात्म्य * बाबु राम ज्ञवाली - पहिलो अध्याय * बाबु राम ज्ञवाली - दोस्रो अध्याय * बाबु राम ज्ञवाली - तृतीय अध्याय * बाबु राम ज्ञवाली - चौथो अध्याय * बाबु राम ज्ञवाली - 5 औ अध्याय * बाबु राम ज्ञवाली - 6 औ अध्याय * बाबु राम ज्ञवाली - 7 औ अध्याय * बाबु राम ज्ञवाली - 8 औ अध्याय * बाबु राम ज्ञवाली - 9 औ अध्याय * बाबु राम ज्ञवाली - 10 औ अध्याय * बाबु राम ज्ञवाली - 11 औ अध्याय * बाबु राम ज्ञवाली - 12 औ अध्याय * बाबु राम ज्ञवाली - 13 औ अध्याय * बाबु राम ज्ञवाली - 14 औ अध्याय * बाबु राम ज्ञवाली - 15 औ अध्याय * बाबु राम ज्ञवाली - 16 औ अध्याय * बाबु राम ज्ञवाली - 17 औ अध्याय * बाबु राम ज्ञवाली - 18 औ अध्याय '''लोक लयात्मक गीता''' श्रीमद्भगवद्गीताका १८ वटै अध्यायका सम्पूर्ण श्लोकहरुलाई झ्याउरे छन्द (मुना मदन जस्तै) मा सजिलै वाचन गर्न सकिने ।* लेखक : जनकराज शर्मा रेग्मी * प्रकाशक : कल्पना रेग्मी * सम्पादक : किरणराज रेग्मी * मुद्रण : म्याक्सवेल प्रिन्टस् प्रा लि नेपालगन्ज * मुल्य : ३०० रुपैयाँ ने रु * सम्पर्क नं. ९८४८०२६०७१ (सम्पादक) 2un8rsrh7b5thuqc1epu9g1jp52a0qy चाणक्यनीति द्वितीय अध्याय 0 3708 8013 7368 2016-03-21T16:49:30Z Devraj poudel 1655 Devraj poudel ले [[चाणक्यनीति/द्वितीय अध्याय]] मा पुनर्निर्देश नछोडि त्यसलाई [[चाणक्यनीति द्वितीय अध्याय... wikitext text/x-wiki ==द्वितीयोऽध्यायः== अनृतं साहसं माया मूर्खत्वमतिलोभिता ।<br> अशौचत्वं निर्दयत्वं स्त्रीणांदोषाःस्वभावजाः ।।१।।<br> '''अर्थ''' :असत्य , साहसी , माया, मुर्खत्व, अतिलोभी, अशुद्धता,निर्दयी, स्त्रीहरूको जन्म जात स्वभाव हो । <br> भोज्यं भोजनशक्तिश्च रतिशक्तिर्वराङ्गना ।<br> विभवो दानशक्तिश्च नाऽल्पस्य तपसः फलम् ।।२।।<br> ''अर्थ''' : खान पानको सुविधा हुनु र त्यसको सामर्थ्य हुनु भोग विलासमा सामर्थ्य हुनुका साथैत्यसको लागि सुन्दर स्त्री मिल्नु धन सम्पत्ति भएर गरीब दुखिलाई दान दिन सक्नु यो सानो कुरा होइन यसको लागि पूर्व जन्मको या यही जन्मको ठुलो तपको फल हो । ===अर्थ=== <br> यस्य पुत्रो वशीभूतो भार्या छन्दानुगामिनी ।<br> विभवे यश्च सन्तुष्टस्तस्य स्वर्ग इहैव हि ।।३।।<br> <br> ते पुत्रा ये पितुर्भक्ताः स पिता यस्तु पोषकः ।<br> तन्मित्रंयत्रविश्वासःसा भार्या यत्र निर्वृतिः ।।४।।<br> <br> परोक्षे कार्य्यहन्तारं प्रत्यक्षे प्रियवादिनम्।।<br> वर्ज्जयेत्तादृशं मित्रं विषकुम्भम्पयोमुखम् ।।५।।<br> <br> न विश्वसेत्कुमित्रे च मित्रे चापि न विश्वसेत् ।<br> कदाचित्कुपितं मित्रं सर्वगुह्यं प्रकाशयेत् ।।६।।<br> <br> मनसा चिन्तितं कार्यं वचसा न प्रकाशयेत् ।<br> मंत्रेण रक्षयेद् गूढं कार्य्यं चापि नियोजयेत् ।।७।।<br> <br> कष्टञ्च खलु मूर्खत्वं कष्टं च खलु यौवनम् ।<br> कष्टात् कष्टतरं चैव परगेहे निवासनम् ।।८।।<br> <br> शैले शैले न माणिक्यं मौक्तिकं न गजे गजे ।<br> साधवो नहि सर्वत्र चन्दनं न वने वने ।।९।।<br> <br> पुत्राश्च विविधैः शीलैर्नियोज्याः सततं बुधैः ।<br> नीतिज्ञाः शीलसम्पन्ना भवन्ति कुलपूजिताः ।।१०।।<br> <br> माता शत्रुः पिता वैरी येन बालो न पाठितः ।<br> न शोभते सभामध्ये हंसमध्ये वको यथा ।।११।।<br> <br> लालनाद् बहवो दोषास्ताडनाद् बहवो गुणाः ।<br> तस्मात्पुत्रं च शिष्यं च ताडयेन्नतुलालयेत् ।।१२।।<br> <br> श्लोकेन वा तदर्धेन पादेनैकाक्षरेण वा ।<br> अवन्घ्यं दिवसं कुर्याद्दानाध्ययनकर्मभिः ।।१३।।<br> <br> कान्ता वियोगः स्वजनापमानि ।<br> ऋणस्य शेषं कुनृपस्य सेवा ।।<br> दरिद्रभावो विषमा सभा च ।<br> विनाग्निना ते प्रदहन्ति कायम् ।।१४।।<br> <br> नदीतीरे च ये वृक्षाः परगेहेषु कामिनी ।<br> मंत्रिहीनाश्च राजानः शीघ्रं नश्यन्त्यसंशयम् ।।१५।।<br> <br> बलं विद्या च विप्राणां राज्ञां सैन्यबलं तथा ।<br> बलंवित्तञ्चवैश्यानां शूद्राणां परिचर्यिका ।।१६।।<br> <br> निर्धनं पुरुषं वेश्या प्रजा भग्नं नृपं त्यजेत् ।<br> खगा वीतफलं वृक्षं भुक्त्वाचाभ्यागतोगृहम् ।।१७।।<br> <br> गृहीत्वा दक्षिणां विप्रास्त्यजन्ति यजमानकम् ।<br> प्राप्तविद्या गुरुं शिष्या दग्धारण्यं मृगास्तथा ।।१८।।<br> <br> दुराचारी दुरादृष्टिर्दुरावासी च दुर्जनः ।<br> यन्मैत्रीक्रियते पुम्भिर्नरःशीघ्रं विनश्यति ।।१९।।<br> <br> समाने शोभते प्रीतिः राज्ञि सेवा च शोभते ।<br> वाणिज्यंव्यवहारेषु स्त्री दिव्या शोभते गृहे ।।२०।।<br> <br> <br> <br> <br> <br> 3ksv10i0yo22zi4hd6mzrk4mwvy0mo5 मीडियाविकि:Nstab-main 8 3709 7354 2016-02-23T06:41:04Z Devraj poudel 1655 पुस्तक को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki पुस्तक 4vlcr0z6t5p68hqlq1wkkfjpqkqvvx3 मीडियाविकि:Newarticletext 8 3710 15559 7357 2016-04-05T02:37:00Z Devraj poudel 1655 पृष्ठलाई '{{Newarticletext}}' संग हटाइदै wikitext text/x-wiki {{Newarticletext}} 61cyawan60twz30gjdt7fuohic5ef5k ढाँचा:Edittools 10 3711 7364 7362 2016-02-23T15:59:12Z Devraj poudel 1655 "[[ढाँचा:Edittools]]" लाई सुरक्षित गरियो: अधिकतम खोलिने पृष्ठ भएकोले ([सम्पादन गर्ने=नयाँ तथा दर्ता भएका प... wikitext text/x-wiki <!-- Text here will be shown below edit and upload forms. --> <!--* @authors: Mayur Kumar ([[user:mayur]]) * @date 2010-07-26 * License: GPLv3, CC-BY-SA 3.0 * Any user is free to modify it as per license(this tool is supported by some java scripts)--> <!-- Please don't translate this page with sub pages (it will render support of that menu for your language very likely unmaintainable) --> <div id="specialchars" class="my-buttons" style="margin-top:10px; border:1px solid #aaaaaa; padding:1px; text-align:center; font-size:110%;" title="Click on the wanted special character."> <!-- विकिविन्यास अनुभाग --> <p class="specialbasic" id="विकिविन्यास">&nbsp; <charinsert>{{ठुटो}}</charinsert> · <charinsert>{{subst:नमस्ते}}-&nbsp;~~~~</charinsert>· <charinsert>{{test|+}}-&nbsp;~~~~</charinsert>· <charinsert>{{IPNotice|+}}-&nbsp;~~~~</charinsert> · <charinsert>-&nbsp;~~~~</charinsert>· <charinsert>{{delete|+}}</charinsert> · <charinsert>{{wikify}}</charinsert> · <charinsert>[[wikt:|]]</charinsert> · <charinsert>{{Notability}}</charinsert> · <charinsert>{{subst:Copyvio}}-&nbsp;~~~~</charinsert> · <charinsert>{{अनुवाद}}</charinsert> · <charinsert>{{merge|+}}</charinsert> · <charinsert>{{for|+}}</charinsert> · <charinsert>{{about|+}}</charinsert> · <charinsert>{{otheruses4}}</charinsert> · <charinsert>{{subst:NoticeIP|+}}</charinsert> · <charinsert>{{सही}}</charinsert> · <charinsert>{{गलत}}</charinsert> · <charinsert>[[चित्र:+|thumb|right|250px|]]</charinsert> · <charinsert>[[:en:+]]</charinsert> · <charinsert>{{मुख्य|+}}</charinsert> · <charinsert>=+=</charinsert> · <charinsert>[+]</charinsert> · <charinsert>[[+|]]</charinsert> · <charinsert>– —</charinsert> · <charinsert><math>+</math></charinsert> · <charinsert>… ~ | ° &nbsp;</charinsert> · <charinsert><ref<nowiki> </nowiki>name="">+</ref></charinsert> · <charinsert>==यो&nbsp;पनि&nbsp;हेर्नुहोस्==&#10;</charinsert> <charinsert>==सन्दर्भ&nbsp;सामग्रीहरू==&#10;{{reflist}}</charinsert> · <charinsert>==बाह्य&nbsp;लिङ्कहरू==&#10;</charinsert> <charinsert>*{{official|+}}</charinsert> · <charinsert>[[श्रेणी:+]]</charinsert> · <charinsert>{{catmore|+}}</charinsert> · <charinsert>{{subst:Template+}}</charinsert> · <charinsert>{{nolicense|+}}</charinsert> · <charinsert>{{delete&nbsp;file}}</charinsert> · </p> <!-- गणित अनुभाग --> <p class="specialbasic" id="गणित" style="display:none"> <charinsert>≠ ≤ ≥ < > ≡ ≈ ≅ ∝ </charinsert> · <charinsert> − × ÷ ± ⊥ ⊕ ⊗ ∗ </charinsert> · <charinsert> … ¼ ½ ¾ ¹ ² ³ ° ‰ </charinsert> · <charinsert> ∂ ∫ ∑ ∞ ∏ √ ∇ </charinsert> · <charinsert> ← → ↔ ⇐ ⇒ ⇔ </charinsert> · <charinsert> ⌈ ⌉ ⌊ ⌋ </charinsert> · <charinsert> ¬ ∧ ∨ ∃ ∀ </charinsert> · <charinsert> ∈ ∉ ∋ ∅ ⊆ ⊇ ⊃ ⊂ ⊄ ∪ ∩ ℵ </charinsert> '''सरल''': <charinsert>^{+} </charinsert> · <charinsert> _{+} </charinsert> · <charinsert> \sqrt[+]{} </charinsert> · <charinsert> \frac{+}{} </charinsert> · <charinsert> \int_{+}^{} </charinsert> · <charinsert> \lim_{+\rightarrow} </charinsert> · <charinsert> \sum_{+=}^{} </charinsert> · <charinsert> &nbsp; </charinsert> '''अदर्श प्रकार्य''': <charinsert>\sin{+} \cos{+} \tan{+} </charinsert> · <charinsert>\cot{+} \sec{+} \csc{+} </charinsert> · <charinsert>\exp{+} \ln{+} \log{+} </charinsert> · <charinsert>\sinh{+} \cosh{+} \tanh{+} \coth{+} </charinsert> · <charinsert>\arcsin{+} \arccos{+} \arctan{+} </charinsert> '''डायक्रिटिक्स''': <charinsert>\acute{+} \breve{+} \check{+} \grave{+} \tilde{+}</charinsert><br/> </p> <!-- चित्र लाईसेन्स विकल्प --> <p class="specialbasic" id="लाईसेन्स विकल्प">&nbsp; <charinsert>{{अ-चित्र}}</charinsert> · </p> <!-- देवनागरी अनुभाग --> <p class="specialbasic" id="देवनागरी" style="display:none"> <charinsert>अ आ इ ई उ ऊ ऋ ॠ ऌ ॡ ए ऐ ऐ ओ ऒ ऑ औ क क़ ख ख़ ग ग़ घ ङ च छ ज झ ञ ट ठ ड ड़ ढ ढ़ ण त थ द ध न प फ ब भ म य र ल व श ष स ह ़ ् ा ि ी ु ू ृ ॄ ॢ ॣ े ै ो ॊ ॉ ौ ी ं ँ ः ्र र् ज्ञ त्र क्ष ॐ ॑ ॒ ॓ ॔ ऽ ॰ । ॥ ० १ २ ३ ४ ५ ६ ७ ८ ९</charinsert> </p> <!-- पंजाबी अनुभाग --> <p class="specialbasic" id="पंजाबी" style="display:none"> <charinsert>ਅ ਆ ਇ ਈ ਉ ਊ ਏ ਐ ਓ ਔ ਕ ਖ ਗ ਘ ਙ ਚ ਛ ਜ ਝ ਞ ਟ ਠ ਡ ਢ ਣ ਤ ਥ ਦ ਧ ਨ ਪ ਫ ਬ ਭ ਮ ਯ ਰ ਲ ਲ਼ ਵ ਸ਼ ਸ ਹ ◌਼ ◌ਾ ਿ◌ ◌ੀ ਖ਼ ਗ਼ ਜ਼ ੜ ਫ਼ ੦ ੧ ੨ ੩ ੪ ੫ ੬ ੭ ੮ ੯ ੲ ੳ ੴ</charinsert> </p> <!-- गुजराती अनुभाग --> <p class="specialbasic" id="गुजराती" style="display:none"> <charinsert>અ આ ઇ ઈ ઉ ઊ ઋ એ ઍ ઐ ઓ ઑ ઔ ક ખ ગ ઘ ઙ ચ છ જ ઝ ઞ ટ ઠ ડ ઢ ણ ત થ દ ધ ન પ ફ બ ભ મ ય ર લ ળ વ શ ષ સ હ ઽ ◌ા િ◌ ◌ી ◌ૉ ◌ો ◌ૌ ૐ ૠ ૦ ૧ ૨ ૩ ૪ ૫ ૬ ૭ ૮ ૯</charinsert> </p> <!-- बांग्ला अनुभाग --> <p class="specialbasic" id="बांग्ला" style="display:none"> <charinsert>অ আ ই ঈ উ ঊ এ ঐ ও ঔ ঋ । া ি ী ু ূ ে ো ৈ ৌ ৃ ্‌ ্য ক খ গ ঘ ঙ চ ছ জ ঝ ঞ ট ঠ ড ঢ ণ ত থ দ ধ ন প ফ ব ভ ম য র ল ব শ স ষ হ ড় ঢ় য় ং ঃ ঁ ৎ জ্ঞ ঞ্চ ঞ্ছ ঙ্গ ক্ষ হ্ম ১ ২ ৩ ৪ ৫ ৬ ৭ ৮ ৯ ০</charinsert> </p> <!-- तमिल अनुभाग --> <p class="specialbasic" id="तमिल" style="display:none"> <charinsert>அ ஆ இ ஈ உ ஊ எ ஏ ஐ ஒ ஓ ஔ க ங ச ஜ ஞ ட ண த ந ன ப ம ய ர ற ல ள ழ வ ஷ ஸ ஹ ா ி ூ ெ ே ை ொ ோ ௌ ௗ ௧ ௨ ௩ ௪ ௫ ௬ ௭ ௮ ௯ ௰ ௱ ௲</charinsert> </p> <!-- तेलुगू अनुभाग --> <p class="specialbasic" id="तेलुगू" style="display:none"> <charinsert>అ ఆ ఇ ఈ ఉ ఊ ఋ ఌ ఎ ఏ ఐ ఒ ఓ ఔ క ఖ గ ఘ ఙ చ ఛ జ ఝ ఞ ట ఠ డ ఢ ణ త థ ద ధ న ప ఫ బ భ మ య ర ఱ ల ళ వ శ ష స హ ు ూ ృ ౄ ొ ో ౌ ౠ ౡ ౦ ౧ ౨ ౩ ౪ ౫ ౬ ౭ ౮ ౯</charinsert> </p> <!-- कन्नड़ अनुभाग --> <p class="specialbasic" id="कन्नड़" style="display:none"> <charinsert>ಅ ಆ ಇ ಈ ಉ ಊ ಋ ಌ ಎ ಏ ಐ ಒ ಓ ಔ ಕ ಖ ಗ ಘ ಙ ಚ ಛ ಜ ಝ ಞ ಟ ಠ ಡ ಢ ಣ ತ ಥ ದ ಧ ನ ಪ ಫ ಬ ಭ ಮ ಯ ರ ಱ ಲ ಳ ವ ಶ ಷ ಸ ಹ ಾ ಿ ೀ ು ೂ ೃ ೄ ೆ ೇ ೈ ೊ ೋ ೌ ್ ೕ ೖ ೞ ೠ ೡ ೦ ೧ ೨ ೩ ೪ ೫ ೬ ೭ ೮ ೯</charinsert> </p> <!-- मलयालम अनुभाग --> <p class="specialbasic" id="मलयालम" style="display:none"> <charinsert>അ ആ ഇ ഈ ഉ ഊ ഋ ഌ എ ഏ ഐ ഒ ഓ ഔ ക ഖ ഗ ഘ ങ ച ഛ ജ ഝ ഞ ട ഠ ഡ ഢ ണ ത ഥ ദ ധ ന പ ഫ ബ ഭ മ യ ര റ ല ള ഴ വ ശ ഷ സ ഹ ാ ി ീ ു ൂ ൃ െ േ ൈ ൌ ് ൗ ൠ ൡ ൦ ൧ ൨ ൩ ൪ ൫ ൬ ൭ ൮ ൯</charinsert> </p> <!-- उर्दू अनुभाग --> <p class="specialbasic" id="उर्दू" style="display:none"> <charinsert>ا آ أ ٱ إ ب پ ت ٹ ث ج چ ح خ د ڈ ذ ر ڑ ز ژ س ش ص ض ط ظ ع غ ف ق ک گ ل م ن و ہ ھ ء ی ے ۓ ي ۂ ة ؤ ؟ ٫ ،</charinsert> </p> <!-- अरबी अनुभाग --> <p class="specialbasic" id="अरबी" style="display:none"> <span dir="rtl" style="font-size:120%;"> <charinsert>ا ب ت ث ج ح خ د ذ ر ز س ش ص ض ط ظ ع غ ف ق ك ل م ن ه و ي</charinsert> · <charinsert>ﺍ ﺑ ﺗ ﺛ ﺟ ﺣ ﺧ ﺩ ﺫ ﺭ ﺯ ﺳ ﺷ ﺻ ﺿ ﻃ ﻇ ﻋ ﻏ ﻓ ﻗ ﻛ ﻟ ﻣ ﻧ ﻫ ﻭ ﻳ</charinsert> · <charinsert>ﺍ ﺒ ﺘ ﺜ ﺠ ﺤ ﺨ ﺪ ﺬ ﺮ ﺰ ﺴ ﺸ ﺼ ﻀ ﻄ ﻈ ﻌ ﻐ ﻔ ﻘ ﻜ ﻠ ﻤ ﻨ ﻬ ﻮ ﻴ</charinsert> · <charinsert>ﺎ ﺐ ﺖ ﺚ ﺞ ﺢ ﺦ ﺪ ﺬ ﺮ ﺰ ﺲ ﺶ ﺺ ﺾ ﻂ ﻆ ﻊ ﻎ ﻒ ﻖ ﻚ ﻞ ﻢ ﻦ ﻪ ﻮ ﻲ</charinsert> · <charinsert>ء- ّ- ْ- ً- ِ- آ أ إ ة ؤ ئ ى</charinsert> · <charinsert>پ چ ژ گ ﭪ &#1696; ۰ ۱ ۲ ۳ ٤ ٥ ٦ ٧ ۸ ۹</charinsert> </span> </p> <!-- लेटिन अनुभाग --> <p class="specialbasic" id="लातिन" style="display:none"> <charinsert>Á á Ć ć É é Í í Ó ó Ś ś Ú ú Ý ý Ǿ ǿ </charinsert> · <charinsert>À à È è Ì ì Ò ò Ù ù </charinsert> · <charinsert> â Ĉ ĉ Ê ê Ĝ ĝ Ĥ ĥ Î î Ĵ ĵ Ô ô ŝ Ŝ Û û </charinsert> · <charinsert>Ä ä Ë ë Ï ï Ö ö Ü ü ÿ </charinsert> · <charinsert>à ã Ñ ñ Õ õ </charinsert> · <charinsert>Å å </charinsert> · <charinsert>Ç ç </charinsert> · <charinsert>Č č Š š ŭ </charinsert> · <charinsert>Ł ł </charinsert> · <charinsert>Ő ő Ű ű </charinsert> · <charinsert>Ø ø </charinsert> · <charinsert>Ā ā Ē ē Ī ī Ō ō Ū ū </charinsert> · <charinsert>ß </charinsert> · <charinsert>Æ æ Œ œ </charinsert> · <charinsert>Ð ð Þ þ |</charinsert> </p> <!-- यूनानी अनुभाग --> <p class="specialbasic" id="यूनानी" style="display:none" > <charinsert>Α Ά Β Γ Δ Ε Έ Ζ Η Ή Θ Ι Ί Κ Λ Μ Ν Ξ Ο Ό Π Ρ Σ Τ Υ Ύ Φ Χ Ψ Ω Ώ</charinsert> · <charinsert>α ά β γ δ ε έ ζ η ή θ ι ί κ λ μ ν ξ ο ό π ρ σ ς τ υ ύ φ χ ψ ω ώ</charinsert> </p> <!-- आइपीए अनुभाग आरम्भ --> <p class="specialbasic" id="आई॰पी॰ए" style="display:none"> <charinsert> ʈ ɖ ɟ ɡ ɢ ʡ ʔ </charinsert> · <charinsert> ɸ ʃ ʒ ɕ ʑ ʂ ʐ ʝ ɣ ʁ ʕ ʜ ʢ ɦ </charinsert> · <charinsert> ɱ ɳ ɲ ŋ ɴ </charinsert> · <charinsert> ʋ ɹ ɻ ɰ </charinsert> · <charinsert> ʙ ʀ ɾ ɽ </charinsert> · <charinsert> ɫ ɬ ɮ ɺ ɭ ʎ ʟ </charinsert> · <charinsert> ɥ ʍ ɧ </charinsert> · <charinsert> ɓ ɗ ʄ ɠ ʛ </charinsert> · <charinsert> ʘ ǀ ǃ ǂ ǁ </charinsert> · <charinsert> ɨ ʉ ɯ </charinsert> · <charinsert> ɪ ʏ ʊ </charinsert> · <charinsert> ɘ ɵ ɤ </charinsert> · <charinsert> ɚ </charinsert> · <charinsert> ɛ ɜ ɝ ɞ ʌ ɔ </charinsert> · <charinsert> ɐ ɶ ɑ ɒ </charinsert> · <charinsert> ʰ ʷ ʲ ˠ ˤ ⁿ ˡ </charinsert> · <charinsert> ˈ ˌ ː ˑ </charinsert> </p> <!-- अन्य यूरोपीय भाषाई अनुभाग --> <p class="specialbasic" id="सिरिलिक" style="display:none"> <charinsert>А Б В Г Д Ђ Е Ё Ж З Ѕ И Й Ј К Л Љ М Н Њ О П Р С Т Ћ У Ф Х Ц Ч Џ Ш Щ Ъ Ы Ь Э Ю Я </charinsert> · <charinsert>а б в г д ђ е ё ж з ѕ и й ј к л љ м н њ о п р с т ћ у ф х ц ч џ ш щ ъ ы ь э ю я </charinsert> </p> <p class="specialbasic" id="कैटलन" style="display:none"> <charinsert>Á á À à Ç ç É é È è Ë ë Í í Ï ï Ó ó Ò ò Ö ö Ú ú Ù ù</charinsert> </p> <p class="specialbasic" id="चॅक" style="display:none"> <charinsert>Á á Č č Ď ď É é Ě ě Í í Ň ň Ó ó Ř ř Š š Ť ť Ú ú Ů ů Ý ý Ž ž</charinsert> </p> <p class="specialbasic" id="इस्परान्तो" style="display:none"> <charinsert>Ĉ ĉ Ĝ ĝ Ĥ ĥ Ĵ ĵ Ŝ ŝ Ŭ ŭ</charinsert> </p> <p class="specialbasic" id="एस्टोनियाई" style="display:none"> <charinsert>Č č Š š Ž ž Õ õ Ä ä Ö ö Ü ü</charinsert> </p> <p class="specialbasic" id="फ़्रान्सीसी" style="display:none"> <charinsert>À à  â Ç ç É é È è Ê ê Ë ë Î î Ï ï Ô ô Œ œ Ù ù Û û Ü ü Ÿ ÿ</charinsert> </p> <p class="specialbasic" id="जर्मन" style="display:none"> <charinsert>Ä ä Ö ö Ü ü ß</charinsert> </p> <p class="specialbasic" id="हवाईयन" style="display:none"> <charinsert>Ā ā Ē ē Ī ī Ō ō Ū ū ʻ</charinsert> </p> <p class="specialbasic" id="हिब्रू" style="display:none"> <charinsert>א ב ג ד ה ו ז ח ט י כ ך ל מ ם נ ן ס ע פ ף צ ץ ק ר ש ת ־ ״ ׳</charinsert> </p> <p class="specialbasic" id="हंगैरियाई" style="display:none"> <charinsert>Ő ő Ű ű</charinsert> </p> <p class="specialbasic" id="आइसलैण्डिक" style="display:none"> <charinsert>Á á Ð ð É é Í í Ó ó Ú ú Ý ý Þ þ Æ æ Ö ö</charinsert> </p> <p class="specialbasic" id="इतालवी" style="display:none"> <charinsert>Á á À à É é È è Í í Ì ì Ó ó Ò ò Ú ú Ù ù</charinsert> </p> <p class="specialbasic" id="लातवियाई" style="display:none"> <charinsert>Ā ā Č č Ē ē Ģ ģ Ī ī Ķ ķ Ļ ļ Ņ ņ Š š Ū ū Ž ž</charinsert> </p> <p class="specialbasic" id="लिथुआनियाई" style="display:none"> <charinsert>Ą ą Č č Ę ę Ė ė Į į Š š Ų ų Ū ū Ž ž</charinsert> </p> <p class="specialbasic" id="माल्टी" style="display:none"> <charinsert>Ċ ċ Ġ ġ Ħ ħ Ż ż</charinsert> </p> <p class="specialbasic" id="उहिलेको अंग्रेज़ी" style="display:none"> <charinsert>Ā ā Æ æ Ǣ ǣ Ǽ ǽ Ċ ċ Ð ð Ē ē Ġ ġ Ī ī Ō ō Ū ū Ƿ ƿ Ȳ ȳ Þ þ Ȝ ȝ</charinsert> </p> <p class="specialbasic" id="पिनयिन" style="display:none"> <charinsert>Á á À à Ǎ ǎ Ā ā É é È è Ě ě Ē ē Í í Ì ì Ǐ ǐ Ī ī Ó ó Ò ò Ǒ ǒ Ō ō Ú ú Ù ù Ü ü Ǔ ǔ Ū ū Ǘ ǘ Ǜ ǜ Ǚ ǚ Ǖ ǖ</charinsert> </p> <p class="specialbasic" id="पोलिश" style="display:none"> <charinsert>ą Ą ć Ć ę Ę ł Ł ń Ń ó Ó ś Ś ź Ź ż Ż</charinsert> </p> <p class="specialbasic" id="पुर्तगाली" style="display:none"> <charinsert>Á á À à  â à ã Ç ç É é Ê ê Í í Ó ó Ô ô Õ õ Ú ú Ü ü</charinsert> </p> <p class="specialbasic" id="रोमाजी" style="display:none"> <charinsert>Ā ā Ē ē Ī ī Ō ō Ū ū</charinsert> </p> <p class="specialbasic" id="रोमानियाई" style="display:none"> <charinsert>Ă ă  â Î î Ş ş Ţ ţ</charinsert> </p> <p class="specialbasic" id="स्कैण्डिनेवियाई" style="display:none"> <charinsert>À à É é Å å Æ æ Ä ä Ø ø Ö ö</charinsert> </p> <p class="specialbasic" id="सर्बियाई" style="display:none"> <charinsert>А а Б б В в Г г Д д Ђ ђ Е е Ж ж З з И и Ј ј К к Л л Љ љ М м Н н Њ њ О о П п Р р С с Т т Ћ ћ У у Ф ф Х х Ц ц Ч ч Џ џ Ш ш</charinsert> </p> <p class="specialbasic" id="स्पेनी" style="display:none"> <charinsert>Á á É é Í í Ñ ñ Ó ó Ú ú Ü ü ¡ ¿</charinsert> </p> <p class="specialbasic" id="तुर्कभाषा" style="display:none"> <charinsert>Ç ç Ğ ğ İ ı Ö ö Ş ş Ü ü  â Î î Û û</charinsert> </p> <p class="specialbasic" id="भियतनामी" style="display:none"> <charinsert>À à Ả ả Á á Ạ ạ à ã Ă ă Ằ ằ Ẳ ẳ Ẵ ẵ Ắ ắ Ặ ặ  â Ầ ầ Ẩ ẩ Ẫ ẫ Ấ ấ Ậ ậ Đ đ È è Ẻ ẻ Ẽ ẽ É é Ẹ ẹ Ê ê Ề ề Ể ể Ễ ễ Ế ế Ệ ệ Ỉ ỉ Ĩ ĩ Í í Ị ị Ì ì Ỏ ỏ Ó ó Ọ ọ Ò ò Õ õ Ô ô Ồ ồ Ổ ổ Ỗ ỗ Ố ố Ộ ộ Ơ ơ Ờ ờ Ở ở Ỡ ỡ Ớ ớ Ợ ợ Ù ù Ủ ủ Ũ ũ Ú ú Ụ ụ Ư ư Ừ ừ Ử ử Ữ ữ Ứ ứ Ự ự Ỳ ỳ Ỷ ỷ Ỹ ỹ Ỵ ỵ Ý ý</charinsert> </p> <p class="specialbasic" id="वेल्श" style="display:none"> <charinsert>Á á À à  â Ä ä É é È è Ê ê Ë ë Ì ì Î î Ï ï Ó ó Ò ò Ô ô Ö ö Ù ù Û û Ẁ ẁ Ŵ ŵ Ẅ ẅ Ý ý Ỳ ỳ Ŷ ŷ Ÿ ÿ</charinsert> </p> <p class="specialbasic" id="यिड्डीश" style="display:none"> <charinsert> א אַ אָ ב בֿ ג ד ה ו וּ װ ױ ז זש ח ט י יִ ײ ײַ כ ך כּ ל ל+ מ ם נ ן ס ע ע+ פ פּ פֿ ף צ ץ ק ר ש שׂ תּ ת ׳ ״ ־ </charinsert> </p> </div> 88ursxk2s14plinbql3tcx0owuok292 विकिपुस्तक:चौतारी 4 3714 17567 17566 2024-03-15T00:01:11Z MediaWiki message delivery 1208 /* तपाईंको विकि चाँडै पढ्ने मात्र हुनेछ */ नयाँ खण्ड wikitext text/x-wiki '''चौतारीमा आफ्नो कुरा राख्नलाई [http://ne.wikibooks.org/w/index.php?title=विकिपुस्तक:चौतारी&action=edit&section=new यहाँ] थिच्नुहोस''' {{चौतारी/स्वागत}} {{archive box| * [[/२०१०-२०१६|२०१०-२०१६ सम्मका अभिलेख]] |search=yes }} ==नेपाली विकिपुस्तक चौतारी== {{Discussion top}} ==Enable Import feature on Nepali Wikibooks== Please enable Import feature on Nepali Wikibooks from Nepali Wikipedia (newiki), Hindi Wikipedia (hiwiki), English Wikipedia (enwiki) and Wikimedia Commons. It will help us to import template,modules and mediawiki file from those wiki. I would like to please all user to give their support or oppose for the proposal.--[[प्रयोगकर्ता:बिप्लब आनन्द|बिप्लब आनन्द]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:बिप्लब आनन्द|कुरा गर्ने]]) १०:४८, १३ मार्च २०१६ (युटिसी(UTC)) ===Support=== * {{समर्थन}} --[[प्रयोगकर्ता:बिप्लब आनन्द|बिप्लब आनन्द]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:बिप्लब आनन्द|कुरा गर्ने]]) १०:४८, १३ मार्च २०१६ (युटिसी(UTC)) * {{समर्थन}} --[[प्रयोगकर्ता:BRPever|BRPever]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:BRPever|कुरा गर्ने]]) ११:००, १३ मार्च २०१६ (युटिसी(UTC)) * {{समर्थन}} --[[प्रयोगकर्ता:Devraj poudel|Devraj poudel]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:Devraj poudel|कुरा गर्ने]]) ११:०२, १३ मार्च २०१६ (युटिसी(UTC)) * {{समर्थन}} --[[User:Tulsi Bhagat|'''तुल्सी भगत''']] [[User_talk:Tulsi Bhagat|(<small>'''वार्तालाप'''</small>)]] ०६:२४, १४ मार्च २०१६ (युटिसी(UTC)) ===Oppose=== ===Comment=== * [https://phabricator.wikimedia.org/T129831 Bug Filled]-- {{done}} on phab {{Discussion bottom}} {{Discussion top}} == Proposal for Importer User Group on Nepali Wikibooks == I purpose Importer user group for Nepali Wikibooks. Assigning this group membership to trustable user will import template, modules etc. Most of the wiki have this user group already. The user group should add and remove by administrators. I would like to please all user to give their support or oppose for the proposal.--[[प्रयोगकर्ता:बिप्लब आनन्द|बिप्लब आनन्द]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:बिप्लब आनन्द|कुरा गर्ने]]) १०:४८, १३ मार्च २०१६ (युटिसी(UTC)) ===Support=== * {{समर्थन}} --[[प्रयोगकर्ता:बिप्लब आनन्द|बिप्लब आनन्द]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:बिप्लब आनन्द|कुरा गर्ने]]) १०:४८, १३ मार्च २०१६ (युटिसी(UTC)) * {{समर्थन}} --[[प्रयोगकर्ता:BRPever|BRPever]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:BRPever|कुरा गर्ने]]) ११:००, १३ मार्च २०१६ (युटिसी(UTC)) * {{समर्थन}} --[[प्रयोगकर्ता:Devraj poudel|Devraj poudel]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:Devraj poudel|कुरा गर्ने]]) ११:०३, १३ मार्च २०१६ (युटिसी(UTC)) * {{समर्थन}} --[[User:Tulsi Bhagat|'''तुल्सी भगत''']] [[User_talk:Tulsi Bhagat|(<small>'''वार्तालाप'''</small>)]] ०६:२५, १४ मार्च २०१६ (युटिसी(UTC)) ===Oppose=== ===Comment=== * [https://phabricator.wikimedia.org/T129832 bug filled]-- have to ask steward for this right. {{Discussion bottom}} [[श्रेणी:आयोजना पृष्ठहरू]] [[श्रेणी:विकिपुस्तक]] == Open Call for Individual Engagement Grants == [[File:IEG barnstar 2.png|right|100px]] {{int:Please-translate}}: Greetings! The '''[[m:Special:MyLanguage/IEG|Individual Engagement Grants (IEG) program]] is accepting proposals''' until April 12th to fund new tools, research, outreach efforts, and other experiments that enhance the work of Wikimedia volunteers. Whether you need a small or large amount of funds (up to $30,000 USD), IEGs can support you and your team’s project development time in addition to project expenses such as materials, travel, and rental space. *[[m:Special:MyLanguage/Grants:IEG#ieg-apply|'''Submit''' a grant request]] or [[m:Special:MyLanguage/Grants:IdeaLab|'''draft''' your proposal]] in IdeaLab *[[m:Special:MyLanguage/Grants:IdeaLab/Events#Upcoming_events|'''Get help''' with your proposal]] in an upcoming Hangout session *[[m:Special:MyLanguage/Grants:IEG#ieg-engaging|'''Learn from examples''' of completed Individual Engagement Grants]] With thanks, [[m:User:I JethroBT (WMF)|I JethroBT (WMF)]] १५:४७, ३१ मार्च २०१६ (युटिसी(UTC)) <!-- Message sent by User:I JethroBT (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:I_JethroBT_(WMF)/IEG_2015_Targets&oldid=15490024 --> {{Discussion top}} ::{{Done}} ==New namespaces and aliases for ne.wikibooks== We need three new namespace for ne.wikibooks. They are as follows:</br> 'पाकपुस्तक' (Cookbook), 'बालपुस्तक' (Wikijunior) and 'विषय' (Subject) also their respective talk parts 'पाकपुस्तक वार्ता' (Cookbook talk) 'बालपुस्तक वार्ता' (Wikijunior talk) and 'विषय वार्ता' (Subject talk) then, we need following aliases with some priority 'Wikibooks' => NS_PROJECT, 'Wikibooks talk' => NS_PROJECT_TALK, 'Cookbook' => 'पाकपुस्तक' 'Cookbook talk' => 'पाकपुस्तक वार्ता' 'Wikijunior' => 'बालपुस्तक' 'Wikijunior talk' => 'बालपुस्तक वार्ता' 'Subject' => 'विषय' 'Subject talk' => 'विषय वार्ता' and following aliases with lesser priority 'विपु' => NS_PROJECT, 'विपु वा' => NS_PROJECT_TALK, 'प्र' => NS_USER, 'प्र वा' => NS_USER_TALK, 'ढाँ' => NS_TEMPLATE, 'ढाँ वा' => NS_TEMPLATE_TALK, 'श्रे' => NS_CATEGORY, 'श्रे वा' => NS_CATEGORY_TALK, I would like to please all user to give their support or oppose for the proposal. ===Support=== * {{Support}} --[[प्रयोगकर्ता:बिप्लब आनन्द|बिप्लब आनन्द]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:बिप्लब आनन्द|कुरा गर्ने]]) ११:२५, १ अप्रिल २०१६ (युटिसी(UTC)) * {{Support}} --[[User:Tulsi Bhagat|'''तुल्सी भगत''']] [[User_talk:Tulsi Bhagat|(<small>'''वार्तालाप'''</small>)]] १४:३३, १ अप्रिल २०१६ (युटिसी(UTC)) * {{Support}} --[[प्रयोगकर्ता:BRPever|BRPever]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:BRPever|कुरा गर्ने]]) १४:५५, १ अप्रिल २०१६ (युटिसी(UTC)) * {{समर्थन}} [[प्रयोगकर्ता:Devraj poudel|Devraj poudel]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:Devraj poudel|कुरा गर्ने]]) १५:०३, १ अप्रिल २०१६ (युटिसी(UTC)) ===Oppose=== ===Comments=== पकवानपुस्तक अलिक धेरै अक्षरमा भएकोले यसलाई पाकपुस्तक बनाउदा कस्तो होला । जस्तै प्रयोगमा पाकशाला छ भने पाकपुस्तक पनि हुनु पर्ने । [[प्रयोगकर्ता:Devraj poudel|Devraj poudel]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:Devraj poudel|कुरा गर्ने]]) १५:०२, १ अप्रिल २०१६ (युटिसी(UTC)) : सहमत छु र त्यसै अनुरुप म फ्याबमा टिकेट काटदैछु ।--[[प्रयोगकर्ता:बिप्लब आनन्द|बिप्लब आनन्द]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:बिप्लब आनन्द|कुरा गर्ने]]) १०:३२, ३ अप्रिल २०१६ (युटिसी(UTC)) {{tracked|T131754|resolved}} {{Discussion bottom}} == Server switch 2016 == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr"> The [[foundation:|Wikimedia Foundation]] will be testing its newest data center in Dallas. This will make sure Wikipedia and the other Wikimedia wikis can stay online even after a disaster. To make sure everything is working, the Wikimedia Technology department needs to conduct a planned test. This test will show whether they can reliably switch from one data center to the other. It requires many teams to prepare for the test and to be available to fix any unexpected problems. They will switch all traffic to the new data center on '''Tuesday, 19 April'''.<br/> On '''Thursday, 21 April''', they will switch back to the primary data center. Unfortunately, because of some limitations in [[mw:Manual:What is MediaWiki?|MediaWiki]], all editing must stop during those two switches. We apologize for this disruption, and we are working to minimize it in the future. '''You will be able to read, but not edit, all wikis for a short period of time.''' *You will not be able to edit for approximately 15 to 30 minutes on Tuesday, 19 April and Thursday, 21 April, starting at 14:00 UTC (15:00 BST, 16:00 CEST, 10:00 EDT, 07:00 PDT). If you try to edit or save during these times, you will see an error message. We hope that no edits will be lost during these minutes, but we can't guarantee it. If you see the error message, then please wait until everything is back to normal. Then you should be able to save your edit. But, we recommend that you make a copy of your changes first, just in case. ''Other effects'': *Background jobs will be slower and some may be dropped. Red links might not be updated as quickly as normal. If you create an article that is already linked somewhere else, the link will stay red longer than usual. Some long-running scripts will have to be stopped. *There will be a code freeze for the week of 18 April. No non-essential code deployments will take place. This test was originally planned to take place on March 22. April 19th and 21st are the new dates. You can [[wikitech:Switch Datacenter#Schedule for Q3 FY2015-2016 rollout|read the schedule at wikitech.wikimedia.org]]. They will post any changes on that schedule. There will be more notifications about this. '''Please share this information with your community.''' /[[m:User:Whatamidoing (WMF)|User:Whatamidoing (WMF)]] ([[m:User talk:Whatamidoing (WMF)|talk]]) २१:०७, १७ अप्रिल २०१६ (युटिसी(UTC)) </div> <!-- Message sent by User:Johan (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Tech/Server_switch_2016/Delivery_list&oldid=15533827 --> == Compact Language Links enabled in this wiki today == {{int:Please-translate}} <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr"> [[File:Compact-language-links-list.png|thumb|Screenshot of Compact Language Links interlanguage list]] [[:mw:Universal_Language_Selector/Compact_Language_Links|Compact Language Links]] has been available as a beta-feature on all Wikimedia wikis since 2014. With compact language links enabled, users are shown a much shorter list of languages on the interlanguage link section of an article (see image). Based on several factors, this shorter list of languages is expected to be more relevant for them and valuable for finding similar content in a language known to them. More information about compact language links can be found in [[:mw:Universal_Language_Selector/Compact_Language_Links|the documentation]]. From today onwards, compact language links has been enabled as the default listing of interlanguage links on this wiki. Using the button at the bottom, you will be able to see a longer list of all the languages the article has been written in. The setting for this compact list can be changed by using the checkbox under ''User Preferences -> Appearance -> Languages'' The compact language links feature has been tested extensively by the Wikimedia Language team, which developed it. However, in case there are any problems or other feedback please let us know on the [[:mw:Talk:Universal_Language_Selector/Compact_Language_Links|project talk page]] or on this discussion thread. It is to be noted that on some wikis the presence of an existing older gadget that was used for a similar purpose may cause an interference for compact language list. We would like to bring this to the attention of the admins of this wiki. Full details are on [[phab:T131455|this phabricator ticket]] (in English). Due to the large scale enablement of this feature, we have had to use [[:m:Global_message_delivery|MassMessage]] for this announcement and as a result it is only written in English. We will really appreciate if this message can be translated for other users of this wiki. Thank you. On behalf of the Wikimedia Language team: [[:mw:User:Runab_WMF|Runa Bhattacharjee (WMF)]] ([[mw:User talk:Runab_WMF|talk]]) ०७:०४, २४ जुन २०१६ (युटिसी(UTC)) </div> <!-- Message sent by User:Runab WMF@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/ULS_Compact_Links/24_June&oldid=15720673 --> == Editing News #2—2016 == <div class="plainlinks mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr"> ''[[m:Special:MyLanguage/VisualEditor/Newsletter/2016/June|Read this in another language]] • [[:m:VisualEditor/Newsletter|Subscription list for this multilingual newsletter]]'' <div style="float:right;width:230px;{{#switch:ltr|rtl=float:left;margin-left:0;|#default=float:right;margin-right:0;}}margin-left:1em;border-style:solid;border-width:1px;padding:1em;"> [[File:VisualEditor-logo.svg|200px|center|alt=VisualEditor]]'''Did you know?''' <div class="thumbcaption" style="font-size: 90%;"> It's quick and easy to insert a references list. [[File:VisualEditor References List Insert Menu-en.png|alt=Screenshot showing a dropdown menu with many items|center|frameless|150px]] Place the cursor where you want to display the references list (usually at the bottom of the page). Open the "{{int:visualeditor-toolbar-insert}}" menu and click the "{{int:cite-ve-dialogbutton-referenceslist-tooltip}}" icon (three books). If you are using several groups of references, which is relatively rare, you will have the opportunity to specify the group. If you do that, then only the references that belong to the specified group will be displayed in this list of references. Finally, click "{{int:visualeditor-dialog-action-insert}}" in the dialog to insert the {{int:cite-ve-dialogbutton-referenceslist-tooltip}}. This list will change as you add more footnotes to the page. You can read and help translate [[:mw:Special:MyLanguage/VisualEditor/User guide|the user guide]], which has more information about how to use the visual editor.</div></div> Since the last newsletter, the [[:mw:Special:MyLanguage/VisualEditor|VisualEditor Team]] has fixed many bugs. Their workboard is available [[phab:project/board/483/|in Phabricator]]. Their [[:mw:VisualEditor/Current_priorities|current priorities]] are improving support for Arabic and Indic scripts, and adapting the visual editor to the needs of the Wikivoyages and Wikisources. === Recent changes === The visual editor is now available to all users at most [[Wikivoyage:|Wikivoyages]]. It was also enabled for all contributors at the French Wikinews. The '''[[:mw:Special:MyLanguage/VisualEditor/Single edit tab|single edit tab]]''' feature combines the "{{int:vector-view-edit}}" and "{{int:visualeditor-ca-editsource}}" tabs into a single "{{int:vector-view-edit}}" tab. It has been deployed to several Wikipedias, including Hungarian, Polish, English and Japanese Wikipedias, as well as to all Wikivoyages. At these wikis, you can change your settings for this feature in the "{{int:prefs-editing}}" tab of [[Special:Preferences]]. The team is now reviewing the feedback and considering ways to improve the design before rolling it out to more people. === Future changes === The "{{int:Savearticle}}" button will say "{{int:Publishpage}}". This will affect both the visual and wikitext editing systems. More [[M:Editing/Publish|information is available on Meta]]. The visual editor will be offered to all editors at the remaining [[:mw:VisualEditor/Rollouts|"Phase 6" Wikipedias]] during the next few months. The developers want to know whether typing in your language feels natural in the visual editor. Please post your comments and the language(s) that you tested at [[:mw:Topic:St8y4ni42d0vr9cv|the feedback thread on mediawiki.org]]. This will affect several languages, including: [[:w:ar: |'''Arabic''']], [[:w:hi: |'''Hindi''']], [[:w:th: |'''Thai''']], [[:w:ta: |'''Tamil''']], [[:w:mr: |'''Marathi''']], [[:w:ml: |'''Malayalam''']], [[:w:ur: |'''Urdu''']], [[:w:fa: |'''Persian''']], [[:w:bn: |'''Bengali''']], [[:w:as: |'''Assamese''']], [[:w:arc: |'''Aramaic''']] and others. The team is working with the volunteer developers who power Wikisource to provide the visual editor there, for opt-in testing right now and eventually for all users. ([[phab:T138966|T138966]]) The team is working on a modern wikitext editor. It will look like the visual editor, and be able to use the citoid service and other modern tools. This new editing system may become available as a Beta Feature on desktop devices around September 2016. You can read about this project in a [[mediawikiwiki:Special:MyLanguage/VisualEditor/Roadmap/Update_2016-06-23|general status update on the Wikimedia mailing list]]. === Let's work together === * Do you teach new editors how to use the visual editor? Did you help [[:mw:Citoid/Enabling Citoid on your wiki|set up the Citoid automatic reference feature for your wiki]]? Have you written or imported [[:mw:Special:MyLanguage/Help:TemplateData|TemplateData]] for your most important citation templates? <mark>Would you be willing to help new editors and small communities with the visual editor? Please sign up for the new [[:mw:Help:VisualEditor/Community Taskforce|'''VisualEditor Community Taskforce''']].</mark> * Learn how to improve the "automagical" [[:mw:citoid|citoid]] referencing system in the visual editor, by creating [[w:en:Zotero|Zotero]] translators for popular sources in your language! Watch the [[Mw:Citoid/Zotero's Tech Talk|Tech Talk by Sebastian Karcher]] for more information. If you aren't reading this in your preferred language, then please help us with translations! Subscribe to the [[mail:translators-l|Translators mailing list]] or [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User_talk:Elitre_(WMF)&action=edit&section=new contact us] directly, so that we can notify you when the next issue is ready. {{int:Feedback-thanks-title}} </div> [[:m:User:Elitre (WMF)]], १७:२०, ३ जुलाई २०१६ (युटिसी(UTC)) <!-- Message sent by User:Elitre (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=VisualEditor/Newsletter/Wikis_with_VE&oldid=15741003 --> == Save/Publish == <div class="plainlinks mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr"> The [[:mw:Editing|Editing]] team is planning to change the name of the [https://translatewiki.net/w/i.php?title=Special:Translations&namespace=8&message=Savearticle “<bdi>{{int:Savearticle}}</bdi>”] button to [https://translatewiki.net/w/i.php?title=Special:Translations&namespace=8&message=Publishpage “'''<bdi>{{int:Publishpage}}</bdi>'''”] and [https://translatewiki.net/w/i.php?title=Special:Translations&namespace=8&message=Publishchanges “'''<bdi>{{int:Publishchanges}}</bdi>'''”]. “<bdi>{{int:Publishpage}}</bdi>” will be used when you create a new page. “<bdi>{{int:Publishchanges}}</bdi>” will be used when you change an existing page. The names will be consistent in all editing environments.[https://phabricator.wikimedia.org/T131132][https://phabricator.wikimedia.org/T139033] This change will probably happen during the week of 30 August 2016. The change will be announced in [[:m:Special:MyLanguage/Tech/News|Tech News]] when it happens. If you are fluent in a language other than English, please check the status of translations at translatewiki.net for [https://translatewiki.net/w/i.php?title=Special:Translations&namespace=8&message=Publishpage “'''<bdi>{{int:Publishpage}}</bdi>'''”] and [https://translatewiki.net/w/i.php?title=Special:Translations&namespace=8&message=Publishchanges “'''<bdi>{{int:Publishchanges}}</bdi>'''”]. The main reason for this change is to avoid confusion for new editors. Repeated user research studies with new editors have shown that some new editors believed that [https://translatewiki.net/w/i.php?title=Special:Translations&namespace=8&message=Savearticle “<bdi>{{int:Savearticle}}</bdi>”] would save a private copy of a new page in their accounts, rather than permanently publishing their changes on the web. It is important for this part of the user interface to be clear, since it is difficult to remove public information after it is published. We believe that the confusion caused by the “<bdi>{{int:Savearticle}}</bdi>” button increases the workload for experienced editors, who have to clean up the information that people unintentionally disclose, and report it to the functionaries and stewards to suppress it. Clarifying what the button does will reduce this problem. Beyond that, the goal is to make all the wikis and languages more consistent, and some wikis made this change many years ago. The [[:m:Legal|Legal team]] at the Wikimedia Foundation supports this change. Making the edit interface easier to understand will make it easier to handle licensing and privacy questions that may arise. Any help pages or other basic documentation about how to edit pages will also need to be updated, on-wiki and elsewhere. On wiki pages, you can use the wikitext codes <code><nowiki>{{int:Publishpage}}</nowiki></code> and <code><nowiki>{{int:Publishchanges}}</nowiki></code> to display the new labels in the user's preferred language. For the language settings in [[Special:Preferences|your account preferences]], these wikitext codes produce “<bdi>{{int:Publishpage}}</bdi>” and “<bdi>{{int:Publishchanges}}</bdi>”. Please share this news with community members who teach new editors and with others who may be interested. </div> [[m:User:Whatamidoing (WMF)|Whatamidoing (WMF)]] ([[m:User talk:Whatamidoing (WMF)|talk]]) १८:०४, ९ अगस्ट २०१६ (युटिसी(UTC)) <!-- Message sent by User:Quiddity (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&oldid=15790914 --> == फोटो हाल्न नसकेको == आँफूले हालेको पोस्टमा आवश्यक फोटो हाल्न सकिन == RevisionSlider == <div class="plainlinks mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr"> From September 13th on, [[mw:Special:MyLanguage/Extension:RevisionSlider|RevisionSlider]] will be available as a [[mw:Special:MyLanguage/Beta Features|beta feature]] in your wiki. The RevisionSlider adds a slider view to the diff page, so that you can easily move between revisions. The feature fulfills a wish from the [[m:WMDE Technical Wishes|German Community’s Technical Wishlist]]. Everyone is invited to test the feature and we hope that it will serve you well in your work! </div> [[user:Birgit Müller (WMDE)|Birgit Müller (WMDE)]] १५:०८, १२ सेप्टेम्बर २०१६ (युटिसी(UTC)) <!-- Message sent by User:Birgit Müller (WMDE)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=WMDE_Technical_Wishes/Technical_Wishes_News_list_2&oldid=15903627 --> == Grants to improve your project == ''{{int:Please-translate}}:'' Greetings! The [[:m:Grants:Project|Project Grants program]] is currently accepting proposals for funding. There is just over a week left to submit before the October 11 deadline. If you have ideas for software, offline outreach, research, online community organizing, or other projects that enhance the work of Wikimedia volunteers, start your proposal today! Please encourage others who have great ideas to apply as well. Support is available if you want help turning your idea into a grant request. *'''[[:m:Grants:Project/Apply|Submit a grant request]]''' *'''Get help''': In [[:m:Grants:IdeaLab|IdeaLab]] or an upcoming [[:m:Grants:Project#Upcoming_events|Hangout session]] *'''Learn from examples''' of completed [[:m:Grants:IEG#ieg-engaging|Individual Engagement Grants]] or [[:m:Grants:PEG/Requests#Grants_funded_by_the_WMF_in_FY_2015.E2.80.9316|Project and Event Grants]] [[m:User:I JethroBT (WMF)|I JethroBT (WMF)]] ([[m:User talk:I JethroBT (WMF)|talk]]) २०:११, ३० सेप्टेम्बर २०१६ (युटिसी(UTC)) <!-- Message sent by User:I JethroBT (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:I_JethroBT_(WMF)/IEG_2015_Targets&oldid=15939807 --> == Creative Commons 4.0 == Hello! I'm writing from the Wikimedia Foundation to invite you to give your feedback on a proposed move from CC BY-SA 3.0 to a CC BY-SA 4.0 license across all Wikimedia projects. The consultation will run from October 5 to November 8, and we hope to receive a wide range of viewpoints and opinions. Please, if you are interested, [[meta:Special:MyLanguage/Terms of use/Creative Commons 4.0|take part in the discussion on Meta-Wiki]]. ''Apologies that this message is only in English. [[meta:Special:MyLanguage/Terms of use/Creative Commons 4.0/MassMessage|This message can be read and translated in more languages here]].'' [[User:JSutherland (WMF)|Joe Sutherland]] ([[User talk:JSutherland (WMF)|talk]]) ०१:३५, ६ अक्टोबर २०१६ (युटिसी(UTC)) <!-- Message sent by User:JSutherland (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:JSutherland_(WMF)/MassMessage/1&oldid=15962252 --> == Editing News #3—2016 == <div class="plainlinks mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr"> ''[[:m:Special:MyLanguage/VisualEditor/Newsletter/2016/October|Read this in another language]] • [[:m:VisualEditor/Newsletter|Subscription list for this multilingual newsletter]]'' <div style="float:right;width:230px;{{#switch:ltr|rtl=float:left;margin-left:0;|#default=float:right;margin-right:0;}}margin-left:1em;border-style:solid;border-width:1px;padding:1em;"> [[File:VisualEditor-logo.svg|200px|center|alt=VisualEditor]]'''Did you know?''' <div class="thumbcaption" style="font-size: 90%;"> Did you know that you can easily re-arrange columns and rows in the visual editor? [[File:VisualEditor table editing menu.png|alt=Screenshot showing a dropdown menu with options for editing the table structure|center|frameless|232x232px]] Select a cell in the column or row that you want to move. Click the arrow at the start of that row or column to open the dropdown menu (shown). Choose either "Move before" or "Move after" to move the column, or "Move above" or "Move below" to move the row. You can read and help translate [[:mw:Special:MyLanguage/VisualEditor/User guide|the user guide]], which has more information about how to use the visual editor. </div></div> Since the last newsletter, the [[:mw:Special:MyLanguage/VisualEditor|VisualEditor Team]] has mainly worked on a new wikitext editor. They have also released some small features and the new map editing tool. Their workboard is available [[phab:project/board/483/|in Phabricator]]. You can find links to the list of work finished each week at [[:mw:VisualEditor/Weekly triage meetings|mw:VisualEditor/Weekly triage meetings]]. Their [[:mw:VisualEditor/Current_priorities|current priorities]] are fixing bugs, releasing the 2017 wikitext editor as a [[mediawikiwiki:Beta_Features|beta feature]], and improving language support. === Recent changes === *You can now set text as small or big.[https://phabricator.wikimedia.org/T53613] *Invisible templates have been shown as a puzzle icon. Now, the name of the invisible template is displayed next to the puzzle icon.[https://phabricator.wikimedia.org/T141861] A similar feature will display the first part of hidden HTML comments.[https://phabricator.wikimedia.org/T147089] *Categories are displayed at the bottom of each page. If you click on the categories, the dialog for editing categories will open.[https://phabricator.wikimedia.org/T145267] *At many wikis, you can now add [[mediawikiwiki:Maps|maps]] to pages. Go to the Insert menu and choose the "Maps" item. The Discovery department is adding more features to this area, like geoshapes. You can read more at mediawiki.org.[https://www.mediawiki.org/wiki/Wikimedia_Discovery#Maps] *The "Save" button now says "Save page" when you create a page, and "Save changes" when you change an existing page.[https://phabricator.wikimedia.org/T139033] In the future, the "{{int:Savearticle}}" button will say "{{int:Publishpage}}". This will affect both the visual and wikitext editing systems. More [[:m:Editing/Publish|information is available on Meta]]. *Image galleries now use a visual mode for editing. You can see thumbnails of the images, add new files, remove unwanted images, rearrange the images by dragging and dropping, and add captions for each image. Use the "Options" tab to set the gallery's display mode, image sizes, and add a title for the gallery.[https://phabricator.wikimedia.org/T45037] === Future changes === The visual editor will be offered to all editors at the remaining 10 [[:mw:VisualEditor/Rollouts|"Phase 6" Wikipedias]] during the next month. The developers want to know whether typing in your language feels natural in the visual editor. Please post your comments and the language(s) that you tested at [[:mw:Topic:St8y4ni42d0vr9cv|the feedback thread on mediawiki.org]]. This will affect several languages, including [[:w:th:|'''Thai''']], [[:w:my:|'''Burmese''']] and [[:w:arc:|'''Aramaic''']]. The team is working on a modern wikitext editor. The [[Mw:2017 wikitext editor|2017 wikitext editor]] will look like the visual editor and be able to use the citoid service and other modern tools. This new editing system may become available as a Beta Feature on desktop devices in October 2016. You can read about this project in a [[:mw:Special:MyLanguage/VisualEditor/Roadmap/Update_2016-06-23|general status update on the Wikimedia mailing list]]. === Let's work together === * Do you teach new editors how to use the visual editor? Did you help [[:mw:Citoid/Enabling Citoid on your wiki|set up the Citoid automatic reference feature for your wiki]]? Have you written or imported [[:mw:Special:MyLanguage/Help:TemplateData|TemplateData]] for your most important citation templates? <mark>Would you be willing to help new editors and small communities with the visual editor? Please sign up for the new [[:mw:Help:VisualEditor/Community Taskforce|'''VisualEditor Community Taskforce''']].</mark> *If you aren't reading this in your preferred language, then please help us with translations! Subscribe to the [[mail:translators-l|Translators mailing list]] or [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User_talk:Elitre_(WMF)&action=edit&section=new contact us] directly, so that we can notify you when the next issue is ready. {{int:Feedback-thanks-title}} —[[:mw:User:Elitre (WMF)|Elitre (WMF)]] </div> १७:४९, १५ अक्टोबर २०१६ (युटिसी(UTC)) <!-- Message sent by User:Elitre (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=VisualEditor/Newsletter/Wikis_with_VE&oldid=15960088 --> == Password reset == ''I apologise that this message is in English. [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Special:Translate&group=page-Security%2FPassword+reset&language=&action=page&filter= {{int:Centralnotice-shared-help-translate}}]'' We are having a problem with attackers taking over wiki accounts with privileged user rights (for example, admins, bureaucrats, oversighters, checkusers). It appears that this may be because of weak or reused passwords. Community members are working along with members of multiple teams at the Wikimedia Foundation to address this issue. In the meantime, we ask that everyone takes a look at the passwords they have chosen for their wiki accounts. If you know that you've chosen a weak password, or if you've chosen a password that you are using somewhere else, please change those passwords. Select strong passwords – eight or more characters long, and containing letters, numbers, and punctuation. [[m:User:JSutherland (WMF)|Joe Sutherland]] ([[m:User talk:JSutherland (WMF)|{{int:Talkpagelinktext}}]]) / [[प्रयोगकर्ता:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:MediaWiki message delivery|कुरा गर्ने]]) ००:००, १४ नोभेम्बर २०१६ (युटिसी(UTC)) <!-- Message sent by User:JSutherland (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:JSutherland_(WMF)/MassMessage/1&oldid=16060701 --> == Adding to the above section (Password reset) == Please accept my apologies - that first line should read "[https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Special:Translate&group=page-Security%2FPassword+reset&language=&action=page&filter= Help with translations!]". [[m:User:JSutherland (WMF)|Joe Sutherland (WMF)]] ([[m:User talk:JSutherland (WMF)|talk]]) / [[प्रयोगकर्ता:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:MediaWiki message delivery|कुरा गर्ने]]) ००:११, १४ नोभेम्बर २०१६ (युटिसी(UTC)) <!-- Message sent by User:JSutherland (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:JSutherland_(WMF)/MassMessage/1&oldid=16060701 --> == Help test offline Wikipedia == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr">Hello! The Reading team at the Foundation is looking to support readers who want to take articles offline to read and share later on their phones - a use case we learned about from [[m:New_Readers/Findings|deep research earlier this year]]. We’ve built a few prototypes and are looking for people who would be interested in testing them. If you’d like to learn more and give us feedback, '''[[m:New Readers/Offline|check out the page on Meta]]'''! [[User:JSutherland (WMF)|Joe Sutherland (WMF)]] ([[User talk:JSutherland (WMF)|talk]]) २०:०८, २९ नोभेम्बर २०१६ (युटिसी(UTC))</div> <!-- Message sent by User:JSutherland (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:JSutherland_(WMF)/MassMessage/1&oldid=16111517 --> == New way to edit wikitext == <div class="plainlinks mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr"> '''Summary''': There's a new opt-in Beta Feature of a [[:mw:2017 wikitext editor|wikitext mode for the visual editor]]. Please [[Special:Preferences#mw-prefsection-betafeatures|go try it out]]. We in the Wikimedia Foundation's Editing department are responsible for making editing better for all our editors, new and experienced alike. We've been slowly improving [[:mw:VisualEditor|the visual editor]] based on feedback, user tests, and feature requests. However, that doesn't work for all our user needs: whether you need to edit a wikitext talk page, create a template, or fix some broken reference syntax, sometimes you need to use wikitext, and many experienced editors prefer it. Consequently, we've planned a "wikitext mode" for the visual editor for a long time. It provides as much of the visual editor's features as possible, for those times that you need or want wikitext. It has the same user interface as the visual editor, including the same toolbar across the top with the same buttons. It provides access to the [[:mw:citoid|citoid service]] for formatting citations, integrated search options for inserting images, and the ability to add new templates in a simple dialog. Like in the visual editor, if you paste in formatted text copied from another page, then formatting (such as bolding) will automatically be converted into wikitext. All wikis now have access to this mode as a [[:mw:Beta Features|Beta Feature]]. When enabled, it replaces your existing [[:mw:Editor|wikitext editor]] everywhere. If you don't like it, you can reverse this at any time by turning off the Beta Feature in your preferences. We don't want to surprise anyone, so it's strictly an ''opt-in-only'' Beta Feature. It won't switch on automatically for anyone, even if you have previously checked the box to "{{Int:Betafeatures-auto-enroll}}". The new wikitext edit mode is based on the visual editor, so it requires JavaScript (as does the [[:mw:Extension:WikiEditor|current wikitext editor]]). It doesn't work with gadgets that have only been designed for the older one (and ''vice versa''), so some users will miss gadgets they find important. We're happy to [[:mw:VisualEditor/Gadgets|work with gadget authors to help them update their code to work]] with both editors. We're not planning to get rid of the current main wikitext editor on desktop in the foreseeable future. We're also not going to remove the existing ability to edit plain wikitext without JavaScript. Finally, though it should go without saying, if you prefer to continue using the current wikitext editor, then you may so do. This is an early version, and we'd love to know what you think so we can make it better. Please leave feedback about the new mode [[:mw:2017 wikitext editor/Feedback|on the feedback page]]. You may write comments in any language. Thank you. </div> [[:mw:User:Jdforrester (WMF)|James Forrester]] (Product Manager, Editing department, Wikimedia Foundation) --१९:३२, १४ डिसेम्बर २०१६ (युटिसी(UTC)) <!-- Message sent by User:Elitre (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&oldid=15942009 --> == Review of initial updates on Wikimedia movement strategy process == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr"> ''Note: Apologies for cross-posting and sending in English. [[m:Strategy/Wikimedia movement/2017/Updates/Initial announcements review|Message is available for translation on Meta-Wiki]].'' The Wikimedia movement is beginning a movement-wide strategy discussion, a process which will run throughout 2017. For 15 years, Wikimedians have worked together to build the largest free knowledge resource in human history. During this time, we've grown from a small group of editors to a diverse network of editors, developers, affiliates, readers, donors, and partners. Today, we are more than a group of websites. We are a movement rooted in values and a powerful vision: all knowledge for all people. As a movement, we have an opportunity to decide where we go from here. This movement strategy discussion will focus on the future of our movement: where we want to go together, and what we want to achieve. We hope to design an inclusive process that makes space for everyone: editors, community leaders, affiliates, developers, readers, donors, technology platforms, institutional partners, and people we have yet to reach. There will be multiple ways to participate including on-wiki, in private spaces, and in-person meetings. You are warmly invited to join and make your voice heard. The immediate goal is to have a strategic direction by Wikimania 2017 to help frame a discussion on how we work together toward that strategic direction. Regular updates are being sent to the [[mail:Wikimedia-l|Wikimedia-l mailing list]], and posted [[m:Strategy/Wikimedia_movement/2017/Updates|on Meta-Wiki]]. Beginning with this message, monthly reviews of these updates will be sent to this page as well. [[m:Strategy/Wikimedia movement/2017/Updates/Signup|Sign up]] to receive future announcements and monthly highlights of strategy updates on your user talk page. Here is a review of the updates that have been sent so far: * [[m:Strategy/Wikimedia movement/2017/Updates/15 December 2016 - Update 1 on Wikimedia movement strategy process|Update 1 on Wikimedia movement strategy process]] (15 December 2016) ** Introduction to process and information about budget spending resolution to support it * [[m:Strategy/Wikimedia movement/2017/Updates/23 December 2016 - Update 2 on Wikimedia movement strategy process|Update 2 on Wikimedia movement strategy process]] (23 December 2016) ** Start of search for Lead Architect for movement strategy process * [[m:Strategy/Wikimedia movement/2017/Updates/8 January 2017 - Update 3 on Wikimedia movement strategy process|Update 3 on Wikimedia movement strategy process]] (8 January 2017) ** Plans for strategy sessions at upcoming Wikimedia Conference 2017 * [[m:Strategy/Wikimedia movement/2017/Updates/11 January 2017 - Update 4 on Wikimedia movement strategy process|Update 4 on Wikimedia movement strategy process]] (11 January 2017) ** Introduction of williamsworks * [[m:Strategy/Wikimedia movement/2017/Updates/2 February 2017 - Update 5 on Wikimedia movement strategy process|Update 5 on Wikimedia movement strategy process]] (2 February 2017) ** The core movement strategy team, team tracks being developed, introduction of the Community Process Steering Committee, discussions at WikiIndaba conference 2017 and the Wikimedia movement affiliates executive directors gathering in Switzerland * [[m:Strategy/Wikimedia movement/2017/Updates/10 February 2017 - Update 6 on Wikimedia movement strategy process|Update 6 on Wikimedia movement strategy process]] (10 February 2017) ** Tracks A & B process prototypes and providing feedback, updates on development of all four Tracks More information about the movement strategy is available on the [[m:Strategy/Wikimedia movement/2017|Meta-Wiki 2017 Wikimedia movement strategy portal]]. ''Posted by [[m:Special:MyLanguage/User:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] on behalf of the [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation|Wikimedia Foundation]], २०:३०, १५ फेब्रुअरी २०१७ (युटिसी(UTC)) • [[m:Special:MyLanguage/Strategy/Wikimedia movement/2017/Updates/Initial announcements review|{{int:please-translate}}]] • [[m:Talk:Strategy/Wikimedia movement/2017/Updates|Get help]]'' </div> <!-- Message sent by User:GVarnum-WMF@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&oldid=16297862 --> == महाभारत == यस शिर्षकमा धेरै अशूद्ध र बाक्याँशहरू.अपुरा छन । म यसलाई सुधार गनँ चाहन्छू कसरी हुन्छ। == Overview #2 of updates on Wikimedia movement strategy process == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr"> ''Note: Apologies for cross-posting and sending in English. [[m:Special:MyLanguage/Strategy/Wikimedia movement/2017/Updates/Overview 2 of updates on Wikimedia movement strategy process|This message is available for translation on Meta-Wiki]].'' As we mentioned last month, the Wikimedia movement is beginning a movement-wide strategy discussion, a process which will run throughout 2017. This movement strategy discussion will focus on the future of our movement: where we want to go together, and what we want to achieve. Regular updates are being sent to the [[mail:Wikimedia-l|Wikimedia-l mailing list]], and posted [[m:Special:MyLanguage/Strategy/Wikimedia_movement/2017/Updates|on Meta-Wiki]]. Each month, we are sending overviews of these updates to this page as well. [[m:Special:MyLanguage/Strategy/Wikimedia movement/2017/Updates/Signup|Sign up]] to receive future announcements and monthly highlights of strategy updates on your user talk page. Here is a overview of the updates that have been sent since our message last month: * [[m:Special:MyLanguage/Strategy/Wikimedia movement/2017/Updates/16 February 2017 - Update 7 on Wikimedia movement strategy process|Update 7 on Wikimedia movement strategy process]] (16 February 2017) ** Development of documentation for Tracks A & B * [[m:Special:MyLanguage/Strategy/Wikimedia movement/2017/Updates/24 February 2017 - Update 8 on Wikimedia movement strategy process|Update 8 on Wikimedia movement strategy process]] (24 February 2017) ** Introduction of Track Leads for all four audience tracks * [[m:Special:MyLanguage/Strategy/Wikimedia movement/2017/Updates/2 March 2017 - Update 9 on Wikimedia movement strategy process|Update 9 on Wikimedia movement strategy process]] (2 March 2017) ** Seeking feedback on documents being used to help facilitate upcoming community discussions More information about the movement strategy is available on the [[m:Special:MyLanguage/Strategy/Wikimedia movement/2017|Meta-Wiki 2017 Wikimedia movement strategy portal]]. ''Posted by [[m:Special:MyLanguage/User:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] on behalf of the [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation|Wikimedia Foundation]], १९:४३, ९ मार्च २०१७ (युटिसी(UTC)) • [[m:Strategy/Wikimedia movement/2017/Updates/Overview 2 of updates on Wikimedia movement strategy process|{{int:please-translate}}]] • [[m:Talk:Strategy/Wikimedia movement/2017/Updates|Get help]]'' </div> <!-- Message sent by User:GVarnum-WMF@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&oldid=16350625 --> == We invite you to join the movement strategy conversation (now through April 15) == <div class="plainlinks mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr"><div class="plainlinks"> : ''This message, "[[mailarchive:wikimediaannounce-l/2017-March/001383.html|We invite you to join the movement strategy conversation (now through April 15)]]", was sent through multiple channels by [[m:User:GVarnum-WMF|Gregory Varnum]] on 15 and 16 of March 2017 to village pumps, affiliate talk pages, movement mailing lists, and MassMessage groups. A similar message was sent by [[m:User:Nicole_Ebber_(WMDE)|Nicole Ebber]] to organized groups and their mailing lists on 15 of March 2017. This version of the message is available for translation and documentation purposes'' Dear Wikimedians/Wikipedians: Today we are starting a broad discussion to define Wikimedia's future role in the world and develop a collaborative strategy to fulfill that role. You are warmly invited to join the conversation. There are many ways to participate, by joining an existing conversation or starting your own: [[m:Special:MyLanguage/Strategy/Wikimedia_movement/2017/Track_A|Track A (organized groups)]]: Discussions with your affiliate, committee or other organized group (these are groups that support the Wikimedia movement). Track B (individual contributors): [[m:Special:MyLanguage/Strategy/Wikimedia_movement/2017/Cycle_1|On Meta]] or your [[m:Special:MyLanguage/Strategy/Wikimedia_movement/2017/Participate|local language or project wiki]]. This is the first of three conversations, and it will run between now and April 15. The purpose of cycle 1 is to discuss the future of the movement and generate major themes around potential directions. What do we want to build or achieve together over the next 15 years? We welcome you, as we create this conversation together, and look forward to broad and diverse participation from all parts of our movement. * [[m:Special:MyLanguage/Strategy/Wikimedia_movement/2017|Find out more about the movement strategy process]] * [[m:Special:MyLanguage/Strategy/Wikimedia_movement/2017/Toolkit/Discussion_Coordinator_Role|Learn more about volunteering to be a Discussion Coordinator]] Sincerely, Nicole Ebber (Track A Lead), Jaime Anstee (Track B Lead), & the [[m:Special:MyLanguage/Strategy/Wikimedia_movement/2017/People|engagement support teams]]</div></div> ०५:०९, १८ मार्च २०१७ (युटिसी(UTC)) <!-- Message sent by User:GVarnum-WMF@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Strategy/Wikimedia_movement/2017/Updates/Global_message_delivery&oldid=16453957 --> == [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2017/Updates/Start of the 2017 Wikimedia Foundation Board of Trustees elections|Start of the 2017 Wikimedia Foundation Board of Trustees elections]] == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr"> ''Please accept our apologies for cross-posting this message. [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2017/Updates/Start of the 2017 Wikimedia Foundation Board of Trustees elections|This message is available for translation on Meta-Wiki]].'' [[File:Wikimedia-logo black.svg|right|150px|link=m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2017]] On behalf of the Wikimedia Foundation Elections Committee, I am pleased to announce that self-nominations are being accepted for the [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia_Foundation_elections/2017/Board_of_Trustees/Call_for_candidates|2017 Wikimedia Foundation Board of Trustees Elections]]. The [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation Board of Trustees|Board of Trustees]] (Board) is the decision-making body that is ultimately responsible for the long-term sustainability of the Wikimedia Foundation, so we value wide input into its selection. More information about this role can be found [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2017/Board of Trustees|on Meta-Wiki]]. Please read the [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2017/Board of Trustees/Call for candidates|letter from the Board of Trustees calling for candidates]]. '''The [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2017/Board of Trustees/Candidates|candidacy submission phase]] will last from April 7 (00:00 UTC) to April 20 (23:59 UTC).''' '''We will also be accepting questions to ask the candidates from April 7 to April 20. [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2017/Board of Trustees/Questions|You can submit your questions on Meta-Wiki]].''' Once the questions submission period has ended on April 20, the Elections Committee will then collate the questions for the candidates to respond to beginning on April 21. The goal of this process is to fill the '''three community-selected seats''' on the Wikimedia Foundation Board of Trustees. The election results will be used by the Board itself to select its new members. The full schedule for the Board elections is as follows. All dates are '''inclusive''', that is, from the beginning of the first day (UTC) to the end of the last. * April 7 (00:00 UTC) – April 20 (23:59 UTC) – '''Board nominations''' * April 7 – April 20 – '''Board candidates questions submission period''' * April 21 – April 30 – '''Board candidates answer questions''' * May 1 – May 14 – '''Board voting period''' * May 15–19 – '''Board vote checking''' * May 20 – '''Board result announcement goal''' In addition to the Board elections, we will also soon be holding elections for the following roles: * '''Funds Dissemination Committee (FDC)''' ** There are five positions being filled. More information about this election will be available [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2017/Funds Dissemination Committee|on Meta-Wiki]]. * '''Funds Dissemination Committee Ombudsperson (Ombuds)''' ** One position is being filled. More information about this election will be available [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2017/Funds Dissemination Committee Ombudsperson|on Meta-Wiki]]. Please note that this year the Board of Trustees elections will be held before the FDC and Ombuds elections. Candidates who are not elected to the Board are explicitly permitted and encouraged to submit themselves as candidates to the FDC or Ombuds positions after the results of the Board elections are announced. More information on this year's elections can be found [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2017|on Meta-Wiki]]. Any questions related to the election can be posted on the [[m:Talk:Wikimedia Foundation elections/2017|election talk page on Meta-Wiki]], or sent to the election committee's mailing list, <tt dir="ltr" style="white-space:nowrap;font-size:12px;line-height:1.5">board-elections[[File:At sign.svg|15x15px|middle|link=|alt=(at)]]wikimedia.org</tt>. On behalf of the Election Committee,<br /> [[m:User:KTC|Katie Chan]], Chair, [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections committee|Wikimedia Foundation Elections Committee]]<br /> [[m:User:JSutherland (WMF)|Joe Sutherland]], Community Advocate, Wikimedia Foundation ''Posted by [[m:Special:MyLanguage/User:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] on behalf of the [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections committee|Wikimedia Foundation Elections Committee]], ०३:३६, ७ अप्रिल २०१७ (युटिसी(UTC)) • [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2017/Updates/Start of the 2017 Wikimedia Foundation Board of Trustees elections|{{int:please-translate}}]] • [[m:Talk:Wikimedia Foundation elections/2017|Get help]]''</div> <!-- Message sent by User:GVarnum-WMF@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&oldid=16441214 --> == Read-only mode for 20 to 30 minutes on 19 April and 3 May == <div class="plainlinks mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr"><div class="plainlinks"> [[:m:Special:MyLanguage/Tech/Server switch 2017|Read this message in another language]] • {{int:please-translate}} The [[foundation:|Wikimedia Foundation]] will be testing its secondary data center in Dallas. This will make sure that Wikipedia and the other Wikimedia wikis can stay online even after a disaster. To make sure everything is working, the Wikimedia Technology department needs to conduct a planned test. This test will show whether they can reliably switch from one data center to the other. It requires many teams to prepare for the test and to be available to fix any unexpected problems. They will switch all traffic to the secondary data center on '''Wednesday, 19 April 2017'''. On '''Wednesday, 3 May 2017''', they will switch back to the primary data center. Unfortunately, because of some limitations in [[mw:Manual:What is MediaWiki?|MediaWiki]], all editing must stop during those two switches. We apologize for this disruption, and we are working to minimize it in the future. '''You will be able to read, but not edit, all wikis for a short period of time.''' *You will not be able to edit for approximately 20 to 30 minutes on Wednesday, 19 April and Wednesday, 3 May. The test will start at [https://www.timeanddate.com/worldclock/fixedtime.html?iso=20170419T14 14:00 UTC] (15:00 BST, 16:00 CEST, 10:00 EDT, 07:00 PDT, 23:00 JST, and in New Zealand at 02:00 NZST on Thursday 20 April and Thursday 4 May). *If you try to edit or save during these times, you will see an error message. We hope that no edits will be lost during these minutes, but we can't guarantee it. If you see the error message, then please wait until everything is back to normal. Then you should be able to save your edit. But, we recommend that you make a copy of your changes first, just in case. ''Other effects'': *Background jobs will be slower and some may be dropped. Red links might not be updated as quickly as normal. If you create an article that is already linked somewhere else, the link will stay red longer than usual. Some long-running scripts will have to be stopped. *There will be code freezes for the weeks of 17 April 2017 and 1 May 2017. Non-essential code deployments will not happen. This project may be postponed if necessary. You can [[wikitech:Switch Datacenter#Schedule for 2017 switch|read the schedule at wikitech.wikimedia.org]]. Any changes will be announced in the schedule. There will be more notifications about this. '''Please share this information with your community.''' /<span dir=ltr>[[m:User:Whatamidoing (WMF)|User:Whatamidoing (WMF)]] ([[m:User talk:Whatamidoing (WMF)|talk]])</span> </div></div>[[प्रयोगकर्ता:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:MediaWiki message delivery|कुरा गर्ने]]) १७:३४, ११ अप्रिल २०१७ (युटिसी(UTC)) <!-- Message sent by User:Johan (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&oldid=16545942 --> == [https://meta.wikimedia.org/wiki/Special:SecurePoll/vote/341?setlang={{CONTENTLANG}} Voting has begun in 2017 Wikimedia Foundation Board of Trustees elections] == <div class="plainlinks mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr">[[File:Wikimedia-logo black.svg|{{#switch:{{CONTENTLANG}}|ar=left|he=left|right}}|125px|link=m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2017/Updates/Board voting has begun]]''This is a message from the [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections committee|Wikimedia Foundation Elections Committee]]. [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2017/Updates/Board voting has begun|Translations]] are available.'' [https://meta.wikimedia.org/wiki/Special:SecurePoll/vote/341?setlang={{CONTENTLANG}}&uselang={{CONTENTLANG}} Voting has begun] for [[m:Wikimedia Foundation elections/2017#Requirements|eligible voters]] in the 2017 elections for the ''[[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2017/Board of Trustees|Wikimedia Foundation Board of Trustees]]''. The [[m:Wikimedia Foundation Board of Trustees|Wikimedia Foundation Board of Trustees]] is the ultimate governing authority of the Wikimedia Foundation, a 501(c)(3) non-profit organization registered in the United States. The Wikimedia Foundation manages many diverse projects such as Wikipedia and Commons. The voting phase lasts from 00:00 UTC May 1 to 23:59 UTC May 14. '''[https://meta.wikimedia.org/wiki/Special:SecurePoll/vote/341?setlang={{CONTENTLANG}}&uselang={{CONTENTLANG}} Click here to vote].''' More information on the candidates and the elections can be found on the [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2017/Board of Trustees|2017 Board of Trustees election page]] on Meta-Wiki. On behalf of the Elections Committee,<br/> [[m:User:KTC|Katie Chan]], Chair, [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections committee|Wikimedia Foundation Elections Committee]]<br/> [[m:User:JSutherland (WMF)|Joe Sutherland]], Community Advocate, Wikimedia Foundation ''Posted by the [[m:Special:MyLanguage/User:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] • [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2017/Updates/Board voting has begun|Translate]] • [[m:Talk:Wikimedia Foundation elections/2017|Get help]]</div> १९:१४, ३ मे २०१७ (युटिसी(UTC))'' <!-- Message sent by User:GVarnum-WMF@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&oldid=16683836 --> == Beta Feature Two Column Edit Conflict View == <div class="plainlinks mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr"> From May 9, the [[mw:Special:MyLanguage/Help:Two_Column_Edit_Conflict_View|Two Column Edit Conflict View]] will be available as a [[mw:Special:MyLanguage/Beta Features|beta feature]] on all wikis. The Two Column Edit Conflict View is a new interface for the edit conflict resolution page. It highlights differences between the editor's and the conflicting changes to make it easy to copy and paste pieces of the text and resolve the conflict. The feature fulfils a request for a more user-friendly edit conflict resolution from the [[m:WMDE Technical Wishes|German Community’s Technical Wishlist]]. Everyone is invited to test the feature and we hope that it will serve you well! </div> [[m:user:Birgit Müller (WMDE)|Birgit Müller (WMDE)]] १४:४१, ८ मे २०१७ (युटिसी(UTC)) <!-- Message sent by User:Birgit Müller (WMDE)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=WMDE_Technical_Wishes/Technical_Wishes_News_list_2&oldid=16712264 --> == Editing News #1—2017 == <div class="plainlinks mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr"> ''[[:m:Special:MyLanguage/VisualEditor/Newsletter/2017/May|Read this in another language]] • [[:m:VisualEditor/Newsletter|Subscription list for this multilingual newsletter]]'' <div style="float:right;width:230px;{{#switch:ltr|rtl=float:left;margin-left:0;|#default=float:right;margin-right:0;}}margin-left:1em;border-style:solid;border-width:1px;padding:1em;"> [[File:VisualEditor-logo.svg|200px|center|alt=VisualEditor]]'''Did you know?''' <div class="thumbcaption" style="font-size: 90%;"> Did you know that you can review your changes visually? [[File:VisualEditor visual diff tool - visual diff.png|alt=Screenshot showing some changes to an article. Most changes are highlighted with text formatting.|center|frameless|245x245px]]When you are finished editing the page, type your edit summary and then choose "{{Int:visualeditor-savedialog-label-review}}". In visual mode, you will see additions, removals, new links, and formatting highlighted. Other changes, such as changing the size of an image, are described in notes on the side. [[File:VisualEditor visual diff tool - toggle button.png|alt=Toggle button showing visual and wikitext options; visual option is selected.|center|frameless|220x220px]] Click the toggle button to switch between visual and wikitext diffs. [[File:VisualEditor visual diff tool - wikitext diff.png|alt=Screenshot showing the same changes, in the two-column wikitext diff display.|center|frameless|245x245px]] The wikitext diff is the same diff tool that is used in the wikitext editors and in the page history. You can read and help translate [[:mw:Special:MyLanguage/VisualEditor/User guide|the user guide]], which has more information about how to use the visual editor. </div></div> Since the last newsletter, the [[:mw:VisualEditor|VisualEditor Team]] has spent most of their time supporting [[:mediawikiwiki:2017_wikitext_editor|the 2017 wikitext editor mode]] which is available inside the visual editor as a Beta Feature, and adding [[:mediawikiwiki:VisualEditor/Diffs|the new visual diff tool]]. Their workboard is available [[:phab:project/board/483/|in Phabricator]]. You can find links to the work finished each week at [[:mw:VisualEditor/Weekly triage meetings|mw:VisualEditor/Weekly triage meetings]]. Their [[:mw:VisualEditor/Current_priorities|current priorities]] are fixing bugs, supporting the 2017 wikitext editor as a [[:mw:Beta Features|beta feature]], and improving the visual diff tool. === Recent changes === *A '''new wikitext editing mode''' is available as a Beta Feature on desktop devices. The [[:mw:2017 wikitext editor|2017 wikitext editor]] has the same toolbar as the visual editor and can use the citoid service and other modern tools. Go to [[Special:Preferences#mw-prefsection-betafeatures]] to enable the {{Int:Visualeditor-preference-newwikitexteditor-label}}. * A new '''[[:mediawikiwiki:VisualEditor/Diffs|visual diff tool]]''' is available in VisualEditor's visual mode. You can toggle between wikitext and visual diffs. More features will be added to this later. In the future, this tool may be integrated into other MediaWiki components. [https://phabricator.wikimedia.org/T143350] * The team have added [[:mediawikiwiki:Editing/Projects/Columns_for_references|multi-column support for lists of footnotes]]. The <code><nowiki><references /></nowiki></code> block can automatically display long lists of references in columns on wide screens. This makes footnotes easier to read. You can [https://phabricator.wikimedia.org/maniphest/task/edit/form/1/?projects=Cite,VisualEditor,Wikimedia-Site-requests&title=Convert%20reference%20lists%20over%20to%20`responsive`%20on%20XXwiki&priority=10&parent=159895 '''request multi-column support'''] for your wiki. [https://phabricator.wikimedia.org/T33597] * You can now use your web browser's function to switch typing direction in the new wikitext mode. This is particularly helpful for RTL language users like Urdu or Hebrew who have to write JavaScript or CSS. You can use Command+Shift+X or Control+Shift+X to trigger this. [https://phabricator.wikimedia.org/T153356] * The way to switch between the visual editing mode and the wikitext editing mode is now consistent. There is a drop-down menu that shows the two options. This is now the same in desktop and mobile web editing, and inside things that embed editing, such as Flow. [https://phabricator.wikimedia.org/T116417] * The {{Int:visualeditor-categories-tool}} item has been moved to the top of the {{Int:visualeditor-pagemenu-tooltip}} menu (from clicking on the "hamburger" icon) for quicker access. [https://phabricator.wikimedia.org/T74399] There is also now a "Templates used on this page" feature there. [https://phabricator.wikimedia.org/T149009] * You can now create <code><nowiki><chem></nowiki></code> tags (sometimes used as <code><nowiki><ce></nowiki></code>) for chemical formulas inside the visual editor. [https://phabricator.wikimedia.org/T153365] * Tables can be set as collapsed or un-collapsed. [https://phabricator.wikimedia.org/T157989] * The {{Int:visualeditor-specialcharacter-button-tooltip}} menu now includes characters for Canadian Aboriginal Syllabics and angle quotation marks (‹› and ⟨⟩) . The team thanks the volunteer developer, [[:S:en:User:Tpt|Tpt]]. [https://phabricator.wikimedia.org/T108626] * A bug caused some section edit conflicts to blank the rest of the page. This has been fixed. The team are sorry for the disruption. [https://phabricator.wikimedia.org/T154217] * There is a new keyboard shortcut for citations: <code>Control</code>+<code>Shift</code>+<code>K</code> on a PC, or <code>Command</code>+<code>Shift</code>+<code>K</code> on a Mac. It is based on the keyboard shortcut for making links, which is <code>Control</code>+<code>K</code> or <code>Command</code>+<code>K</code> respectively. [https://phabricator.wikimedia.org/T99299] === Future changes === * The team is working on a syntax highlighting tool. It will highlight matching pairs of <code><nowiki><ref></nowiki></code> tags and other types of wikitext syntax. You will be able to turn it on and off. It will first become available in VisualEditor's built-in wikitext mode, maybe late in 2017. [https://phabricator.wikimedia.org/T101246] * The kind of button used to {{Int:Showpreview}}, {{Int:showdiff}}, and finish an edit will change in all WMF-supported wikitext editors. The new buttons will use [[Mw:OOjs UI|OOjs UI]]. The buttons will be larger, brighter, and easier to read. The labels will remain the same. You can test the new button by editing a page and adding <code>&ooui=1</code> to the end of the URL, like this: https://www.mediawiki.org/wiki/Project:Sandbox?action=edit&ooui=1 The old appearance will no longer be possible, even with local CSS changes. [https://phabricator.wikimedia.org/T162849] * The [[:mediawikiwiki:File:Edit_toolbar_-_2.png|outdated 2006 wikitext editor]] will be removed later this year. It is used by approximately 0.03% of active editors. See [[:mw:Editor|a list of editing tools on mediawiki.org]] if you are uncertain which one you use. [https://phabricator.wikimedia.org/T30856] *If you aren't reading this in your preferred language, then please help us with translations! Subscribe to the [[mail:translators-l|Translators mailing list]] or [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User_talk:Elitre_(WMF)&action=edit&section=new contact us] directly, so that we can notify you when the next issue is ready. {{int:Feedback-thanks-title}} —[[:mw:User:Elitre (WMF)|Elitre (WMF)]] </div> १८:०५, १२ मे २०१७ (युटिसी(UTC)) <!-- Message sent by User:Elitre (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=VisualEditor/Newsletter/Wikis_with_VE&oldid=16160401 --> == RevisionSlider == <div class="plainlinks mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr"> [[mw:Special:MyLanguage/Extension:RevisionSlider|RevisionSlider]] will be available as a default feature for all users on all wikis from May 17. The RevisionSlider adds a slider view to the diff page so that you can easily move between revisions. The slider view is collapsed by default, and will load by clicking on it. It can also be turned off entirely in the user preferences. RevisionSlider has been a default feature on German, Arabic and Hebrew Wikipedia for 6 months and a beta feature on all wikis for 8 months. The feature fulfills a wish from the [[m:WMDE Technical Wishes|German Community’s Technical Wishlist]]. Thanks to everyone who tested RevisionSlider and gave valuable feedback to improve the feature! We hope that RevisionSlider will continue to serve you well in your work. </div> [[m:user:Birgit Müller (WMDE)|Birgit Müller (WMDE)]] १४:४४, १६ मे २०१७ (युटिसी(UTC)) <!-- Message sent by User:Birgit Müller (WMDE)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=WMDE_Technical_Wishes/Technical_Wishes_News_list_2&oldid=16715712 --> == [[m:Special:MyLanguage/Strategy/Wikimedia movement/2017/Cycle 2|Join the next cycle of Wikimedia movement strategy discussions (underway until June 12)]] == <div class="plainlinks mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr"> :''[[m:Special:MyLanguage/Strategy/Wikimedia movement/2017/Updates/Cycle 2 discussions launch|Message is available for translation on Meta-Wiki]]'' [[File:Wikimedia-logo.svg|{{#switch:{{CONTENTLANG}}|ar=left|he=left|right}}|150px]] The Wikimedia movement strategy core team and working groups have completed reviewing the more than 1800 thematic statements we received from the first discussion. They have identified [[m:Special:MyLanguage/Strategy/Wikimedia movement/2017/Cycle 2|5 themes that were consistent across all the conversations]] - each with their own set of sub-themes. These are not the final themes, just an initial working draft of the core concepts. You are invited to [[m:Special:MyLanguage/Strategy/Wikimedia movement/2017/Participate|join the online and offline discussions taking place]] on these 5 themes. This round of discussions will take place between now and June 12th. You can discuss as many as you like; we ask you to participate in the ones that are most (or least) important to you. Here are the five themes, each has a page on Meta-Wiki with more information about the theme and how to participate in that theme's discussion: * [[m:Special:MyLanguage/Strategy/Wikimedia movement/2017/Cycle 2/Healthy, Inclusive Communities|Healthy, Inclusive Communities]] * [[m:Special:MyLanguage/Strategy/Wikimedia movement/2017/Cycle 2/The Augmented Age|The Augmented Age]] * [[m:Special:MyLanguage/Strategy/Wikimedia movement/2017/Cycle 2/A Truly Global Movement|A Truly Global Movement]] * [[m:Special:MyLanguage/Strategy/Wikimedia movement/2017/Cycle 2/The Most Respected Source of Knowledge|The Most Respected Source of Knowledge]] * [[m:Special:MyLanguage/Strategy/Wikimedia movement/2017/Cycle 2/Engaging in the Knowledge Ecosystem|Engaging in the Knowledge Ecosystem]] On the [[m:Special:MyLanguage/Strategy/Wikimedia movement/2017/Participate|movement strategy portal on Meta-Wiki]], you can find more information about each of these themes, their discussions, and how to participate. ''Posted by [[m:Special:MyLanguage/User:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] on behalf of the [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation|Wikimedia Foundation]] • [[m:Special:MyLanguage/Strategy/Wikimedia movement/2017/Updates/Cycle 2 discussions launch|{{int:please-translate}}]] • [[m:Talk:Strategy/Wikimedia movement/2017/Updates|Get help]]''</div> २१:०९, १६ मे २०१७ (युटिसी(UTC)) <!-- Message sent by User:GVarnum-WMF@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Strategy/Wikimedia_movement/2017/Updates/Global_message_delivery&oldid=16773425 --> == [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2017/Updates/Start of the 2017 Wikimedia Foundation Funds Dissemination Committee elections|Start of the 2017 Wikimedia Foundation Funds Dissemination Committee elections]] == <div class="plainlinks mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr">[[File:Wikimedia-logo black.svg|{{#switch:{{CONTENTLANG}}|ar=left|he=left|right}}|125px|link=m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2017/Updates/Start of the 2017 Wikimedia Foundation Funds Dissemination Committee elections]] :''[[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2017/Updates/Start of the 2017 Wikimedia Foundation Funds Dissemination Committee elections|Translations of this message are available on Meta-Wiki]].'' On behalf of the Wikimedia Foundation Elections Committee, we are pleased to announce that self-nominations are being accepted for the [[m:Wikimedia Foundation elections/2017/Funds Dissemination Committee/Call for candidates|2017 Wikimedia Foundation Funds Dissemination Committee]] and [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2017/Funds Dissemination Committee Ombudsperson|Funds Dissemination Committee Ombudsperson]] elections. Please read the letter from the Wikimedia Foundation calling for candidates at [[m:Wikimedia Foundation elections/2017/Funds Dissemination Committee/Call for candidates|on the 2017 Wikimedia Foundation elections portal]]. ''Funds Dissemination Committee''<br /> The Funds Dissemination Committee (FDC) makes recommendations about how to allocate Wikimedia movement funds to eligible entities. There are five positions being filled. More information about this role can be found at [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2017/Funds Dissemination Committee|the FDC elections page]]. ''Funds Dissemination Committee Ombudsperson''<br /> The Funds Dissemination Committee Ombudsperson receives complaints and feedback about the FDC process, investigates complaints at the request of the Board of Trustees, and summarizes the investigations and feedback for the Board of Trustees on an annual basis. One position is being filled. More information about this role can be found at [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2017/Funds Dissemination Committee Ombudsperson|the FDC Ombudsperson elections page]]. '''The [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2017/Funds Dissemination Committee/Candidates|candidacy submission phase]] will last until May 28 (23:59 UTC).''' '''We will also be accepting questions to ask the candidates until May 28. [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2017/Funds Dissemination Committee/Questions|You can submit your questions on Meta-Wiki]].''' Once the questions submission period has ended on May 28, the Elections Committee will then collate the questions for the candidates to respond to. The goal of this process is to fill the '''five community-selected seats''' on the Wikimedia Foundation Funds Dissemination Committee and the '''community-selected ombudsperson'''. The election results will be used by the Board itself to make the appointments. The full schedule for the FDC elections is as follows. All dates are '''inclusive''', that is, from the beginning of the first day (UTC) to the end of the last. * May 15 (00:00 UTC) – May 28 (23:59 UTC) – '''Nominations''' * May 15 – May 28 – '''Candidates questions submission period''' * May 29 – June 2 – '''Candidates answer questions''' * June 3 – June 11 – '''Voting period''' * June 12–14 – '''Vote checking''' * June 15 – '''Goal date for announcing election results''' More information on this year's elections can be found at [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2017|the 2017 Wikimedia Foundation elections portal]]. Please feel free to post a note about the election on your project's village pump. Any questions related to the election can be posted on [[m:Talk:Wikimedia Foundation elections/2017|the talk page on Meta-Wiki]], or sent to the election committee's mailing list, <tt dir="ltr" style="white-space:nowrap;font-size:12px;line-height:1.5">board-elections[[File:At sign.svg|15x15px|middle|link=|alt=(at)]]wikimedia.org</tt>. On behalf of the Election Committee,<br /> [[m:User:KTC|Katie Chan]], Chair, [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections committee|Wikimedia Foundation Elections Committee]]<br /> [[m:User:JSutherland (WMF)|Joe Sutherland]], Community Advocate, Wikimedia Foundation ''Posted by the [[m:Special:MyLanguage/User:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] • [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2017/Updates/Start of the 2017 Wikimedia Foundation Funds Dissemination Committee elections|Translate]] • [[m:Talk:Wikimedia Foundation elections/2017|Get help]]''</div> २१:०५, २३ मे २०१७ (युटिसी(UTC)) <!-- Message sent by User:GVarnum-WMF@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&oldid=16804695 --> == Improved search in deleted pages archive == {{int:please-translate}} During Wikimedia Hackathon 2016, the [[mw:Wikimedia_Discovery|Discovery]] team [https://phabricator.wikimedia.org/T109561 worked] on one of the items on the 2015 community wishlist, namely [[m:2015_Community_Wishlist_Survey/Search#Provide_a_means_of_searching_for_deleted_pages|enabling searching the archive of deleted pages]]. This feature is now ready for production deployment, and will be enabled on all wikis, except Wikidata. Right now, the feature is behind a feature flag - to use it on your wiki, please go to the <code>Special:Undelete</code> page, and add <code>&fuzzy=1</code> to the URL, like this: https://test.wikipedia.org/w/index.php?title=Special%3AUndelete&fuzzy=1. Then search for the pages you're interested in. There should be more results than before, due to using ElasticSearch indexing (via the CirrusSearch extension). We plan to enable this improved search by default on all wikis soon (around August 1, 2017). If you have any objections to this - please raise them with the Discovery team via [http://mailto:discovery@lists.wikimedia.org email] or on this announcement's discussion page. Like most Mediawiki configuration parameters, the functionality can be configured per wiki. Once the improved search becomes the default, you can still access the old mode using <code>&fuzzy=0</code> in the URL, like this: https://test.wikipedia.org/w/index.php?title=Special%3AUndelete&fuzzy=0 Please note that since Special:Undelete is an admin-only feature, this search capability is also only accessible to wiki admins. {{Int:Feedback-thanks-title}} [[m:User:CKoerner (WMF)|CKoerner (WMF)]] ([[m:User talk:CKoerner (WMF)|talk]]) १८:३९, २५ जुलाई २०१७ (युटिसी(UTC)) <!-- Message sent by User:CKoerner (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:CKoerner_(WMF)/Archive_search_announce/Distribution_list&oldid=17036927 --> == Accessible editing buttons == <div class="plainlinks mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr">The MediaWiki developers have been slowly improving the accessibility of the user interface. The next step in this transition will change the appearance of some buttons and may break some outdated (non-updated or unmaintained) user scripts and gadgets. You can see and use the [https://www.mediawiki.org/wiki/Project:Sandbox?action=submit&ooui=0 old] and [https://www.mediawiki.org/wiki/Project:Sandbox?action=submit&ooui=1 new] versions now. Most editors will only notice that some buttons are slightly larger and have different colors. <gallery mode="nolines" caption="Comparison of old and new styles" heights="240" widths="572"> File:MediaWiki edit page buttons accessibility change 2017, before.png|Buttons before the change File:MediaWiki edit page buttons accessibility change 2017, after.png|Buttons after the change </gallery> However, this change also affects some user scripts and gadgets. Unfortunately, some of them may not work well in the new system. <mark>If you maintain any user scripts or gadgets that are used for editing, please see '''[[:mw:Contributors/Projects/Accessible editing buttons]]''' for information on how to test and fix your scripts. Outdated scripts can be tested and fixed now.</mark> This change will probably reach this wiki on '''Tuesday, 1 August 2017'''. Please leave a note at [[:mw:Talk:Contributors/Projects/Accessible editing buttons]] if you need help.</div> --[[m:User:Whatamidoing (WMF)|Whatamidoing (WMF)]] ([[m:User talk:Whatamidoing (WMF)|talk]]) १६:५७, २७ जुलाई २०१७ (युटिसी(UTC)) <!-- Message sent by User:Quiddity (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Whatamidoing_(WMF)/Sandbox&oldid=17043399 --> == New print to pdf feature for mobile web readers == <div class="plainlinks mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr"> '''New print to pdf feature for mobile web readers''' The Readers web team will be deploying a new feature this week to make it [[mw:Reading/Web/Projects/Mobile_PDFs|easier to download PDF versions of articles on the mobile website]]. Providing better offline functionality was one of the highlighted areas from [[m:New_Readers/Offline|the research done by the New Readers team in Mexico, Nigeria, and India]]. The teams created a prototype for mobile PDFs which was evaluated by user research and community feedback. The [[m:New_Readers/Offline#Concept_testing_for_mobile_web|prototype evaluation]] received positive feedback and results, so development continued. For the initial deployment, the feature will be available to Google Chrome browsers on Android. Support for other mobile browsers to come in the future. For Chrome, the feature will use the native Android print functionality. Users can choose to download a webpage as a PDF. [[mw:Reading/Web/Projects/Print_Styles#Mobile_Printing|Mobile print styles]] will be used for these PDFs to ensure optimal readability for smaller screens. The feature is available starting Wednesday, Nov 15. For more information, see [[mw:Reading/Web/Projects/Mobile_PDFs|the project page on MediaWiki.org]]. {{Int:Feedback-thanks-title}} </div> [[m:User:CKoerner (WMF)|CKoerner (WMF)]] ([[m:User talk:CKoerner (WMF)|talk]]) २२:०७, २० नोभेम्बर २०१७ (युटिसी(UTC)) <!-- Message sent by User:CKoerner (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:CKoerner_(WMF)/Mobile_PDF_distribution_list&oldid=17448927 --> == How to see about topic == Can i see about nepal == Editing News #1—2018 == <div class="plainlinks mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr"> ''[[m:VisualEditor/Newsletter/2018/February|Read this in another language]] • [[m:VisualEditor/Newsletter|Subscription list for this multilingual newsletter]]'' <div style="float:right;width:270px;margin-left:1em;border-style:solid;border-width:1px;padding:1em;"> [[File:VisualEditor-logo.svg|200px|center]] '''Did you know?'''<div class="thumbcaption" style="font-size: 90%;"> Did you know that you can now use the [[mw:Special:MyLanguage/VisualEditor/Diffs|visual diff tool]] on any page? [[File:Wikitext diff paragraph move correcting vandalism 2018.png|alt=Screenshot showing some changes, in the two-column wikitext diff display|center|frameless|250px]] Sometimes, it is hard to see important changes in a wikitext diff. This screenshot of a wikitext diff (click to enlarge) shows that the paragraphs have been rearranged, but it does not highlight the removal of a word or the addition of a new sentence. If you [[Special:Preferences#mw-prefsection-betafeatures|enable the Beta Feature]] for "{{Int:visualeditor-preference-visualdiffpage-label}}", you will have a new option. It will give you a new box at the top of every diff page. This box will let you choose either diff system on any edit. [[File:VisualEditor visual diff tool - toggle button.png|alt=Toggle button showing visual and wikitext options; visual option is selected|center|frameless|200px]] Click the toggle button to switch between visual and wikitext diffs. In the visual diff, additions, removals, new links, and formatting changes will be highlighted. Other changes, such as changing the size of an image, are described in notes on the side. [[File:Visual diff paragraph move correcting vandalism 2018.png|alt=Screenshot showing the same changes to an article. Most changes are highlighted with text formatting.|center|frameless|250px]] This screenshot shows the same edit as the wikitext diff. The visual diff highlights the removal of one word and the addition of a new sentence. You can read and help translate [[mw:Special:MyLanguage/Help:VisualEditor/User guide|the user guide]], which has more information about how to use the visual editor. </div></div> Since [[m:VisualEditor/Newsletter/2017/May|the last newsletter]], the [[mw:Editing|Editing Team]] has spent most of their time supporting [[mw:2017 wikitext editor|the 2017 wikitext editor mode]], which is available inside the visual editor as a Beta Feature, and improving [[mw:VisualEditor/Diffs|the visual diff tool]]. Their work board is available [[phab:project/view/3236/|in Phabricator]]. You can find links to the work finished each week at [[mw:VisualEditor/Weekly triage meetings]]. Their [[mw:Editing team/Current priorities|current priorities]] are fixing bugs, supporting the 2017 wikitext editor, and improving the visual diff tool. ===Recent changes=== *The '''[[mw:2017 wikitext editor|2017 wikitext editor]]''' is [[Special:Preferences#mw-prefsection-betafeatures|available as a Beta Feature]] on desktop devices. It has the same toolbar as the visual editor and can use the citoid service and other modern tools. The team have been comparing the performance of different editing environments. They have studied how long it takes to open the page and start typing. The study uses data for more than one million edits during December and January. Some changes have been made to improve the speed of the 2017 wikitext editor and the visual editor. Recently, the 2017 wikitext editor opened fastest for most edits, and the 2010 WikiEditor was fastest for some edits. More information will be posted at [[mw:Contributors/Projects/Editing performance]]. *The '''[[mw:VisualEditor/Diffs|visual diff tool]]''' was developed for the visual editor. It is now available to all users of the visual editor and the 2017 wikitext editor. When you review your changes, you can toggle between wikitext and visual diffs. You can also [[Special:Preferences#mw-prefsection-betafeatures|enable the new Beta Feature]] for "Visual diffs". The Beta Feature lets you use the visual diff tool to view other people's edits on page histories and [[Special:RecentChanges]]. [https://phabricator.wikimedia.org/T167508] *[[mw:Special:MyLanguage/Extension:CodeMirror|'''Wikitext syntax highlighting''']] is available as a Beta Feature for both [[mw:2017 wikitext editor|the 2017 wikitext editor]] and the 2010 wikitext editor. [https://phabricator.wikimedia.org/T101246] *The [[mw:Citoid|citoid service]] automatically translates URLs, DOIs, ISBNs, and PubMed id numbers into wikitext citation templates. It is very popular and useful to editors, although it can be a bit tricky to set up. <mark>Your wiki can have this service. Please [[mw:Special:MyLanguage/Citoid/Enabling Citoid on your wiki|read the instructions]]. You can [[phab:T127354|ask the team to help you enable citoid at your wiki]]</mark>. ===Let's work together=== *The team will talk about editing tools at an upcoming [[m:Wikimedia Foundation metrics and activities meetings|Wikimedia Foundation metrics and activities meeting]]. *Wikibooks, Wikiversity, and other communities may have the visual editor made available by default to contributors. If your community wants this, then please contact [[mw:User talk:Deskana (WMF)|Dan Garry]]. *The <code><nowiki><references /></nowiki></code> block can [[mw:Special:MyLanguage/Contributors/Projects/Columns for references|automatically display long lists of references in columns]] on wide screens. This makes footnotes easier to read. You can [https://phabricator.wikimedia.org/maniphest/task/edit/form/1/?projects=Cite,VisualEditor,Wikimedia-Site-requests&title=Convert%20reference%20lists%20over%20to%20`responsive`%20on%20XXwiki&priority=10&parent=159895 '''request multi-column support'''] for your wiki. [https://phabricator.wikimedia.org/T33597] *If you aren't reading this in your preferred language, then please help us with translations! Subscribe to the [[mail:translators-l|Translators mailing list]] or [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User_talk:Elitre_(WMF)&action=edit&section=new contact us] directly. We will notify you when the next issue is ready for translation. {{Int:Feedback-thanks-title}} —[[mw:User:Elitre (WMF)|Elitre (WMF)]] </div> २०:५६, २ मार्च २०१८ (युटिसी(UTC)) <!-- Message sent by User:Elitre (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=VisualEditor/Newsletter/Wikis_with_VE&oldid=17790200 --> == AdvancedSearch == <div class="plainlinks mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr"> From May 8, [[mw:Special:MyLanguage/Help:Extension:AdvancedSearch|AdvancedSearch]] will be available as a [[mw:Special:MyLanguage/Beta Features|beta feature]] in your wiki. The feature enhances the [[Special:Search|search page]] through an advanced parameters form and aims to make [[m:WMDE_Technical_Wishes/AdvancedSearch/Functional_scope|existing search options]] more visible and accessible for everyone. AdvancedSearch is a project by [[m:WMDE Technical Wishes/AdvancedSearch|WMDE Technical Wishes]]. Everyone is invited to test the feature and we hope that it will serve you well in your work! </div> [[m:User:Birgit Müller (WMDE)|Birgit Müller (WMDE)]] १४:५३, ७ मे २०१८ (युटिसी(UTC)) <!-- Message sent by User:Birgit Müller (WMDE)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=WMDE_Technical_Wishes/Technical_Wishes_News_list_2&oldid=17995461 --> == Update on page issues on mobile web == <div class="plainlinks mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr"> '''Update on page issues on mobile web''' {{int:please-translate}} Hi everyone. The [[mw:Reading/Web/Team|Readers web team]] has recently begun working on exposing issue templates on the mobile website. Currently, details about issues with page content are generally hidden on the mobile website. This leaves readers unaware of the reliability of the pages they are reading. The goal of this project is to improve awareness of particular issues within an article on the mobile web. We will do this by changing the visual styling of page issues. So far, we have [[mw:Reading/Web/Projects/Mobile Page Issues|drafted a proposal on the design and implementation]] of the project. We were also able to run [[mw:Reading/Web/Projects/Mobile Page Issues/Research Results|user testing on the proposed designs]]. The tests so far have positive results. Here is a quick summary of what we learned: * The new treatment increases awareness of page issues among participants. This is true particularly when they are in a more evaluative/critical mode. * Page issues make sense to readers and they understand how they work * Readers care about page issues and consider them important * Readers had overwhelmingly positive sentiments towards Wikipedia associated with learning about page issues Our next step would be to start implementing these changes. We wanted to reach out to you for any concerns, thoughts, and suggestions you might have before beginning development. Please [[mw:Reading/Web/Projects/Mobile Page Issues|visit the project page]] where we have more information and mockups of how this may look. Please [[mw:Talk:Reading/Web/Projects/Mobile Page Issues|leave feedback on the talk page]]. </div> [[m:User:CKoerner (WMF)|CKoerner (WMF)]] ([[m:User talk:CKoerner (WMF)|talk]]) २०:५८, १२ जुन २०१८ (युटिसी(UTC)) <!-- Message sent by User:CKoerner (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:CKoerner_(WMF)/Sandbox&oldid=18120916 --> == Global preferences are available == <div class="plainlinks mw-content-ltr" lang="ne" dir="ltr"> वैश्विक अभिरूचीहरू अब उपलब्ध छन्, तपाईँले नयाँ [[Special:GlobalPreferences|वैश्विक अभिरूची पृष्ठ]] मा गएर त्यसको निर्धारण गर्नुहोस् ।थप जानकारी र [[mw:Help:Extension:GlobalPreferences|उपयोग जानकारीको लागि mediawiki.org भ्रमण गर्नुहोस् ]] र [[mw:Help talk:Extension:GlobalPreferences|सुझाव दिनुहोस्]] । -- [[User:Keegan (WMF)|Keegan (WMF)]] ([[m:User talk:Keegan (WMF)|talk]]) </div> १९:१९, १० जुलाई २०१८ (युटिसी(UTC)) <!-- Message sent by User:Keegan (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&oldid=17968247 --> == New user group for editing sitewide CSS / JS == <div class="plainlinks mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr"> ''({{int:please-translate}})'' Hi all! To improve the security of our readers and editors, permission handling for CSS/JS pages has changed. (These are pages like <code dir="ltr">MediaWiki:Common.css</code> and <code dir="ltr">MediaWiki:Vector.js</code> which contain code that is executed in the browsers of users of the site.) A new user group, <code dir="ltr">[[m:Special:MyLanguage/Interface administrators|interface-admin]]</code>, has been created. Starting four weeks from now, only members of this group will be able edit CSS/JS pages that they do not own (that is, any page ending with <code dir="ltr">.css</code> or <code dir="ltr">.js</code> that is either in the <code dir="ltr">MediaWiki:</code> namespace or is another user's user subpage). You can learn more about the motivation behind the change [[m:Special:MyLanguage/Creation of separate user group for editing sitewide CSS/JS|here]]. Please add users who need to edit CSS/JS to the new group (this can be done the same way new administrators are added, by stewards or local bureaucrats). This is a dangerous permission; a malicious user or a hacker taking over the account of a careless interface-admin can abuse it in far worse ways than admin permissions could be abused. Please only assign it to users who need it, who are trusted by the community, and who follow common basic password and computer security practices (use strong passwords, do not reuse passwords, use two-factor authentication if possible, do not install software of questionable origin on your machine, use antivirus software if that's a standard thing in your environment). Thanks! <br/><span dir="ltr">[[m:User:Tgr|Tgr]] ([[m:User talk:Tgr|talk]]) १७:४४, ३० जुलाई २०१८ (युटिसी(UTC)) <small>(via [[m:Special:MyLanguage/Global_message_delivery|global message delivery]])</small></span> </div> <!-- Message sent by User:Tgr@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Tgr/massmessage-T139380-ifadmin&oldid=18255968 --> == Editing of sitewide CSS/JS is only possible for interface administrators from now == ''({{int:please-translate}})'' <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr"> Hi all, as [[m:Special:MyLanguage/Creation of separate user group for editing sitewide CSS/JS/announcement 2|announced previously]], permission handling for CSS/JS pages has changed: only members of the <code>[[m:Special:MyLanguage/Interface administrators|interface-admin]]</code> ({{int:group-interface-admin}}) group, and a few highly privileged global groups such as stewards, can edit CSS/JS pages that they do not own (that is, any page ending with .css or .js that is either in the MediaWiki: namespace or is another user's user subpage). This is done to improve the security of readers and editors of Wikimedia projects. More information is available at [[m:Special:MyLanguage/Creation of separate user group for editing sitewide CSS/JS|Creation of separate user group for editing sitewide CSS/JS]]. If you encounter any unexpected problems, please contact me or file a bug. Thanks!<br /> [[m:User:Tgr|Tgr]] ([[m:User talk:Tgr|talk]]) १२:४०, २७ अगस्ट २०१८ (युटिसी(UTC)) <small>(via [[m:Special:MyLanguage/Global_message_delivery|global message delivery]])</small> </div> <!-- Message sent by User:Tgr@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&oldid=18258712 --> == Read-only mode for up to an hour on 12 September and 10 October == <div class="plainlinks mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr"><div class="plainlinks"> [[:m:Special:MyLanguage/Tech/Server switch 2018|Read this message in another language]] • {{int:please-translate}} The [[foundation:|Wikimedia Foundation]] will be testing its secondary data centre. This will make sure that Wikipedia and the other Wikimedia wikis can stay online even after a disaster. To make sure everything is working, the Wikimedia Technology department needs to do a planned test. This test will show if they can reliably switch from one data centre to the other. It requires many teams to prepare for the test and to be available to fix any unexpected problems. They will switch all traffic to the secondary data center on '''Wednesday, 12 September 2018'''. On '''Wednesday, 10 October 2018''', they will switch back to the primary data center. Unfortunately, because of some limitations in [[mw:Manual:What is MediaWiki?|MediaWiki]], all editing must stop when we switch. We apologize for this disruption, and we are working to minimize it in the future. '''You will be able to read, but not edit, all wikis for a short period of time.''' *You will not be able to edit for up to an hour on Wednesday, 12 September and Wednesday, 10 October. The test will start at [https://www.timeanddate.com/worldclock/fixedtime.html?iso=20170503T14 14:00 UTC] (15:00 BST, 16:00 CEST, 10:00 EDT, 07:00 PDT, 23:00 JST, and in New Zealand at 02:00 NZST on Thursday 13 September and Thursday 11 October). *If you try to edit or save during these times, you will see an error message. We hope that no edits will be lost during these minutes, but we can't guarantee it. If you see the error message, then please wait until everything is back to normal. Then you should be able to save your edit. But, we recommend that you make a copy of your changes first, just in case. ''Other effects'': *Background jobs will be slower and some may be dropped. Red links might not be updated as quickly as normal. If you create an article that is already linked somewhere else, the link will stay red longer than usual. Some long-running scripts will have to be stopped. *There will be code freezes for the weeks of 10 September 2018 and 8 October 2018. Non-essential code deployments will not happen. This project may be postponed if necessary. You can [[wikitech:Switch Datacenter#Schedule for 2018 switch|read the schedule at wikitech.wikimedia.org]]. Any changes will be announced in the schedule. There will be more notifications about this. '''Please share this information with your community.''' /<span dir=ltr>[[m:User:Johan (WMF)|User:Johan(WMF)]] ([[m:User talk:Johan (WMF)|talk]])</span> </div></div> १३:३३, ६ सेप्टेम्बर २०१८ (युटिसी(UTC)) <!-- Message sent by User:Johan (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&oldid=18333489 --> == The Community Wishlist Survey == <div class="plainlinks mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr"><div class="plainlinks"> The Community Wishlist Survey. {{Int:Please-translate}}. Hey everyone, The Community Wishlist Survey is the process when the Wikimedia communities decide what the Wikimedia Foundation [[m:Community Tech|Community Tech]] should work on over the next year. The Community Tech team is focused on tools for experienced Wikimedia editors. You can post technical proposals from now until 11 November. The communities will vote on the proposals between 16 November and 30 November. You can read more on the [[m:Special:MyLanguage/Community Wishlist Survey 2019|wishlist survey page]]. <span dir=ltr>/[[m:User:Johan (WMF)|User:Johan (WMF)]]</span></div></div> ११:०६, ३० अक्टोबर २०१८ (युटिसी(UTC)) <!-- Message sent by User:Johan (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&oldid=18458512 --> == Editing News #2—2018 == <div class="plainlinks mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr"> ''[[metawiki:VisualEditor/Newsletter/2018/October|Read this in another language]] • [[m:VisualEditor/Newsletter|Subscription list for this multilingual newsletter]]'' <div style="float:right;width:270px;margin-left:1em;border-style:solid;border-width:1px;padding:1em;"> [[File:VisualEditor-logo.svg|200px|center]] '''Did you know?''' <div class="thumbcaption" style="font-size: 90%;"> Did you know that you can use the visual editor on a mobile device? [[File:Mobile editing watchlist star editing pencil.png|alt=Screenshot showing the location of the pencil icon|center|frameless|250px]] Tap on the pencil icon to start editing. The page will probably open in the wikitext editor. You will see another pencil icon in the toolbar. Tap on that pencil icon to the switch between visual editing and wikitext editing. [[File:Visual editing mobile switch wikitext.png|alt=Toolbar with menu opened|center|frameless|250px]] Remember to publish your changes when you're done. You can read and help translate [[mw:Special:MyLanguage/Help:VisualEditor/User guide|the user guide]], which has more information about how to use the visual editor.</div></div> Since the last newsletter, the [[mw:Editing|Editing Team]] has wrapped up most of their work on the [[mw:2017 wikitext editor|2017 wikitext editor]] and [[mw:VisualEditor/Diffs|the visual diff tool]]. The team has begun investigating the needs of editors who use mobile devices. Their work board is available [[phab:project/view/3236/|in Phabricator]]. Their [[mw:Wikimedia Audiences/2018-19 Q2 Goals#Contributors|current priorities]] are fixing bugs and improving mobile editing. === Recent changes === *The Editing team has published an [[mw:Mobile editing using the visual editor report|initial report about mobile editing]]. *The Editing team has begun a design study of visual editing on the mobile website. New editors have trouble doing basic tasks on a smartphone, such as adding links to Wikipedia articles. You can [[c:File:Visual Editor Heuristic - Results.pdf|read the report]]. *The Reading team is working on a [[mw:Reading/Web/Advanced mobile contributions|separate mobile-based contributions project]]. *The 2006 wikitext editor is [[mw:Contributors/Projects/Removal of the 2006 wikitext editor|no longer supported]]. If you used [[:File:Edit toolbar - 2.png|that toolbar]], then you will no longer see any toolbar. You may choose another editing tool in your [[Special:Preferences#mw-prefsection-editing|editing preferences]], [[Special:Preferences#mw-prefsection-gadgets|local gadgets]], or [[Special:Preferences#mw-prefsection-betafeatures|beta features]]. *The Editing team described the history and status of [[mw:Extension:VisualEditor|VisualEditor]] in [[m:Wikimedia monthly activities meetings/2018-03|this recorded public presentation]] (starting at 29 minutes, 30 seconds). *The Language team released [[mw:Content translation/V2|a new version of Content Translation]] (CX2) last month, on [[foundationsite:2018/09/30/international-translation-day/|International Translation Day]]. It integrates the visual editor to support templates, tables, and images. It also produces better wikitext when the translated article is published. [https://wikimediafoundation.org/2018/09/30/content-translation-version-two/] === Let's work together === * The Editing team wants to improve visual editing on the mobile website. <mark>Please read [[mw:Visual-based mobile editing/Ideas/October 2018|their ideas]] and tell the team what you think would help editors who use the mobile site.</mark> *The [[m:Community Wishlist Survey 2019|Community Wishlist Survey]] begins next week. *If you aren't reading this in your preferred language, then please help us with translations! Subscribe to the [[mail:translators-l|Translators mailing list]] or [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User_talk:Elitre_(WMF)&action=edit&section=new contact us] directly. We will notify you when the next issue is ready for translation. {{int:Feedback-thanks-title}} —[[mw:User:Whatamidoing (WMF)|Whatamidoing (WMF)]] ([[mw:User talk:Whatamidoing (WMF)|talk]]) </div> १४:१७, २ नोभेम्बर २०१८ (युटिसी(UTC)) <!-- Message sent by User:Johan (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=VisualEditor/Newsletter/Wikis_with_VE&oldid=17790200 --> == Change coming to how certain templates will appear on the mobile web == <div class="plainlinks mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr"> '''Change coming to how certain templates will appear on the mobile web''' {{int:please-translate}} [[File:Page_issues_-_mobile_banner_example.jpg|thumb|Example of improvements]] Hello, In a few weeks the Readers web team will be changing how some templates look on the mobile web site. We will make these templates more noticeable when viewing the article. We ask for your help in updating any templates that don't look correct. What kind of templates? Specifically templates that notify readers and contributors about issues with the content of an article – the text and information in the article. Examples like [[wikidata:Q5962027|Template:Unreferenced]] or [[Wikidata:Q5619503|Template:More citations needed]]. Right now these notifications are hidden behind a link under the title of an article. We will format templates like these (mostly those that use Template:Ambox or message box templates in general) to show a short summary under the page title. You can tap on the "Learn more" link to get more information. For template editors we have [[mw:Recommendations_for_mobile_friendly_articles_on_Wikimedia_wikis#Making_page_issues_(ambox_templates)_mobile_friendly|some recommendations on how to make templates that are mobile-friendly]] and also further [[mw:Reading/Web/Projects/Mobile_Page_Issues|documentation on our work so far]]. If you have questions about formatting templates for mobile, [[mw:Talk:Reading/Web/Projects/Mobile_Page_Issues|please leave a note on the project talk page]] or [https://phabricator.wikimedia.org/maniphest/task/edit/form/1/?projects=Readers-Web-Backlog file a task in Phabricator] and we will help you. {{Int:Feedback-thanks-title}} </div> [[m:User:CKoerner (WMF)|CKoerner (WMF)]] ([[m:User talk:CKoerner (WMF)|talk]]) १९:३५, १३ नोभेम्बर २०१८ (युटिसी(UTC)) <!-- Message sent by User:CKoerner (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&oldid=18543269 --> == Community Wishlist Survey vote == <div class="plainlinks mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr"><div class="plainlinks"> The Community Wishlist Survey. {{Int:Please-translate}}. Hey everyone, The Community Wishlist Survey is the process when the Wikimedia communities decide what the Wikimedia Foundation [[m:Community Tech|Community Tech]] should work on over the next year. The Community Tech team is focused on tools for experienced Wikimedia editors. The communities have now posted a long list of technical proposals. You can vote on the proposals from now until 30 November. You can read more on the [[m:Special:MyLanguage/Community Wishlist Survey 2019|wishlist survey page]]. <span dir=ltr>/[[m:User:Johan (WMF)|User:Johan (WMF)]]</span></div></div> १८:१३, २२ नोभेम्बर २०१८ (युटिसी(UTC)) <!-- Message sent by User:Johan (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&oldid=18543269 --> == Advanced Search == <div class="plainlinks mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr"> [[m:WMDE_Technical_Wishes/AdvancedSearch|Advanced Search]] will become a default feature on your wiki on November 28. This new interface allows you to perform specialized searches on the [[Special:Search|search page]], even if you don’t know any [[mw:Special:MyLanguage/Help:CirrusSearch|search syntax]]. Advanced Search originates from the [[m:WMDE_Technical_Wishes|German Community’s Technical Wishes project]]. It's already a default feature on German, Arabic, Farsi and Hungarian Wikipedia. Besides, more than 40.000 users across all wikis have tested the beta version. Feedback is welcome on the [[mw:Help talk:Extension:AdvancedSearch|central feedback page]].</div> [[m:User:Johanna Strodt (WMDE)|Johanna Strodt (WMDE)]] ([[m:User talk:Johanna Strodt (WMDE)|talk]]) ११:०३, २६ नोभेम्बर २०१८ (युटिसी(UTC)) <!-- Message sent by User:Johanna Strodt (WMDE)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=WMDE_Technical_Wishes/Technical_Wishes_News_list_2&oldid=18363910 --> == New Wikimedia password policy and requirements == <div class="plainlinks mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr"> {{int:please-translate}} The Wikimedia Foundation security team is implementing a new [[m:Password policy|password policy and requirements]]. [[mw:Wikimedia_Security_Team/Password_strengthening_2019|You can learn more about the project on MediaWiki.org]]. These new requirements will apply to new accounts and privileged accounts. New accounts will be required to create a password with a minimum length of 8 characters. Privileged accounts will be prompted to update their password to one that is at least 10 characters in length. These changes are planned to be in effect on December 13th. If you think your work or tools will be affected by this change, please let us know on [[mw:Talk:Wikimedia_Security_Team/Password_strengthening_2019|the talk page]]. {{Int:Feedback-thanks-title}} </div> [[m:User:CKoerner (WMF)|CKoerner (WMF)]] ([[m:User talk:CKoerner (WMF)|talk]]) २०:०३, ६ डिसेम्बर २०१८ (युटिसी(UTC)) <!-- Message sent by User:CKoerner (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&oldid=18639017 --> == Invitation from Wiki Loves Love 2019 == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr"> {{int:please-translate}} [[File:WLL Subtitled Logo (transparent).svg|right|frameless]] Love is an important subject for humanity and it is expressed in different cultures and regions in different ways across the world through different gestures, ceremonies, festivals and to document expression of this rich and beautiful emotion, we need your help so we can share and spread the depth of cultures that each region has, the best of how people of that region, celebrate love. [[:c:Commons:Wiki Loves Love|Wiki Loves Love (WLL)]] is an international photography competition of Wikimedia Commons with the subject love testimonials happening in the month of February. The primary goal of the competition is to document love testimonials through human cultural diversity such as monuments, ceremonies, snapshot of tender gesture, and miscellaneous objects used as symbol of love; to illustrate articles in the worldwide free encyclopedia Wikipedia, and other Wikimedia Foundation (WMF) projects. The theme of 2019 iteration is '''''Celebrations, Festivals, Ceremonies and rituals of love.''''' Sign up your affiliate or individually at [[:c:Commons:Wiki Loves Love 2019/Participants|Participants]] page. To know more about the contest, check out our [[:c:Commons:Wiki Loves Love 2019|Commons Page]] and [[:c:Commons:Wiki Loves Love 2018/FAQ|FAQs]] There are several prizes to grab. Hope to see you spreading love this February with Wiki Loves Love! Kind regards, [[:c:Commons:Wiki Loves Love 2018/International Team|Wiki Loves Love Team]] Imagine... the sum of all love! </div> --[[प्रयोगकर्ता:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:MediaWiki message delivery|कुरा गर्ने]]) १०:१३, २७ डिसेम्बर २०१८ (युटिसी(UTC)) <!-- Message sent by User:Tiven2240@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&oldid=18639017 --> == FileExporter beta feature == <div class="plainlinks mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr"> [[File:Logo for the beta feature FileExporter.svg|thumb|Coming soon: the beta feature [[m:WMDE_Technical_Wishes/Move_files_to_Commons|FileExporter]]]] A new beta feature will soon be released on all wikis: The [[m:WMDE_Technical_Wishes/Move_files_to_Commons|FileExporter]]. It allows exports of files from a local wiki to Wikimedia Commons, including their file history and page history. Which files can be exported is defined by each wiki's community: '''Please check your wiki's [[m:WMDE_Technical_Wishes/Move_files_to_Commons/Configuration file documentation|configuration file]]''' if you want to use this feature. The FileExporter has already been a beta feature on [https://www.mediawiki.org mediawiki.org], [https://meta.wikimedia.org meta.wikimedia], deWP, faWP, arWP, koWP and on [https://wikisource.org wikisource.org]. After some functionality was added, it's now becoming a beta feature on all wikis. Deployment is planned for January 16. More information can be found [[m:WMDE_Technical_Wishes/Move_files_to_Commons|on the project page]]. As always, feedback is highly appreciated. If you want to test the FileExporter, please activate it in your [[Special:Preferences#mw-prefsection-betafeatures|user preferences]]. The best place for feedback is the [[mw:Help_talk:Extension:FileImporter|central talk page]]. Thank you from Wikimedia Deutschland's [[m:WMDE Technical Wishes|Technical Wishes project]]. </div> [[User:Johanna Strodt (WMDE)|Johanna Strodt (WMDE)]] ०९:४१, १४ जनवरी २०१९ (युटिसी(UTC)) <!-- Message sent by User:Johanna Strodt (WMDE)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=WMDE_Technical_Wishes/Technical_Wishes_News_list_all_village_pumps&oldid=18782700 --> == No editing for 30 minutes on 17 January == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr">You will '''not be able to edit''' the wikis for up to 30 minutes on '''[https://www.timeanddate.com/worldclock/fixedtime.html?iso=20190117T07 17 January 07:00 UTC]'''. This is because of a database problem that has to be fixed immediately. You can still read the wikis. Some wikis are not affected. They don't get this message. You can see which wikis are '''not''' affected [[:m:User:Johan (WMF)/201901ReadOnlyPage|on this page]]. Most wikis are affected. The time you can not edit might be shorter than 30 minutes. /[[User:Johan (WMF)|Johan (WMF)]]</div> १८:४९, १६ जनवरी २०१९ (युटिसी(UTC)) <!-- Message sent by User:Johan (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Johan_(WMF)/201901ReadOnly/Targets5&oldid=18789235 --> == Talk to us about talking == <div class="plainlinks mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr"> [[File:OOjs_UI_icon_speechBubbles-rtl.svg|alt="icon depicting two speech Bubbles"|frameless|right|120px]] The Wikimedia Foundation is planning a [[mw:Talk pages consultation 2019|global consultation about communication]]. The goal is to bring Wikimedians and wiki-minded people together to improve tools for communication. We want all contributors to be able to talk to each other on the wikis, whatever their experience, their skills or their devices. We are looking for input from as many different parts of the Wikimedia community as possible. It will come from multiple projects, in multiple languages, and with multiple perspectives. We are currently planning the consultation. We need your help. '''We need volunteers to help talk to their communities or user groups.''' You can help by hosting a discussion at your wiki. Here's what to do: # First, [[mw:Talk pages consultation 2019/Participant group sign-up|sign up your group here.]] # Next, create a page (or a section on a Village pump, or an e-mail thread – whatever is natural for your group) to collect information from other people in your group. This is not a vote or decision-making discussion: we are just collecting feedback. # Then ask people what they think about communication processes. We want to hear stories and other information about how people communicate with each other on and off wiki. Please consider asking these five questions: ## When you want to discuss a topic with your community, what tools work for you, and what problems block you? ## What about talk pages works for newcomers, and what blocks them? ## What do others struggle with in your community about talk pages? ## What do you wish you could do on talk pages, but can't due to the technical limitations? ## What are the important aspects of a "wiki discussion"? # Finally, please go to [[mw:Talk:Talk pages consultation 2019|Talk pages consultation 2019 on Mediawiki.org]] and report what you learned from your group. Please include links if the discussion is available to the public. '''You can also help build the list of the many different ways people talk to each other.''' Not all groups active on wikis or around wikis use the same way to discuss things: it can happen on wiki, on social networks, through external tools... Tell us [[mw:Talk pages consultation 2019/Tools in use|how your group communicates]]. You can read more about [[mw:Talk pages consultation 2019|the overall process]] on mediawiki.org. If you have questions or ideas, you can [[mw:Talk:Talk pages consultation 2019|leave feedback about the consultation process]] in the language you prefer. Thank you! We're looking forward to talking with you. </div> [[user:Trizek (WMF)|Trizek (WMF)]] १५:०१, २१ फेब्रुअरी २०१९ (युटिसी(UTC)) <!-- Message sent by User:Trizek (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&oldid=18639017 --> == Read-only mode for up to 30 minutes on 11 April == <div class="plainlinks mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr"><div class="plainlinks"> <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr">You will '''not be able to edit''' most Wikimedia wikis for up to 30 minutes on '''[https://www.timeanddate.com/worldclock/fixedtime.html?iso=20190411T05 11 April 05:00 UTC]'''. This is because of a hardware problem. You can still read the wikis. You [[phab:T220080|can see which wikis are affected]]. The time you can not edit might be shorter than 30 minutes. /[[User:Johan (WMF)|Johan (WMF)]]</div></div></div> १०:५६, ८ अप्रिल २०१९ (युटिसी(UTC)) <!-- Message sent by User:Johan (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&oldid=18979889 --> == Wikimedia Foundation Medium-Term Plan feedback request == {{int:please-translate}} <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr">The Wikimedia Foundation has published a [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia_Foundation_Medium-term_plan_2019|Medium-Term Plan proposal]] covering the next 3–5 years. We want your feedback! Please leave all comments and questions, in any language, on [[m:Talk:Wikimedia_Foundation_Medium-term_plan_2019|the talk page]], by April 20. {{Int:Feedback-thanks-title}} [[m:User:Quiddity (WMF)|Quiddity (WMF)]] ([[m:User talk:Quiddity (WMF)|talk]]) १७:३५, १२ अप्रिल २०१९ (युटिसी(UTC))</div> <!-- Message sent by User:Quiddity (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&oldid=18998727 --> == Multilingual Shared Templates and Modules == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr">Hello ne-wiki community! ({{int:please-translate}}) I recently organized a project to share templates and modules between wiki projects and languages. It allows modules and templates to be “language-neutral”, and store all text translations on Commons. This means that it is enough to copy/paste a template without any changes, and update the translations separately. If someone fixes a bug or adds a new feature in the original module, you can copy/paste it again without any translation work. My bot ''DiBabelYurikBot'' can help with copying. This way users can spend more time on content, and less time on updating and copying templates. Please see [[mw:WP:TNT|project page]] for details and ask questions on talk page. P.S. I am [[meta:Affiliate-selected_Board_seats/2019/Nominations/Yuri_Astrakhan_(yurik)|currently running]] for the Wikimedia board, focusing on content and support of multi-language communities. If you liked my projects like maps, graphs, or this one, I will be happy to receive your support. (any [[meta:Affiliate-selected_Board_seats/2019/Eligible_entities|registered user group]] can vote). Thank you! --[[User:Yurik|Yurik]] ([[mw:User talk:Yurik|🗨️]]) ०४:२०, १२ मे २०१९ (युटिसी(UTC))</div> == Indic Wikimedia Campaigns/Contests Survey == Hello fellow Wikimedians, Apologies for writing in English. Please help me in translating this message to your language. I am delighted to share a survey that will help us in the building a comprehensive list of campaigns and contests organized by the Indic communities on various Wikimedia projects like Wikimedia Commons, Wikisource, Wikipedia, Wikidata etc. We also want to learn what's working in them and what are the areas that needs more support. If you have organized or participated in any campaign or contest (such as Wiki Loves Monuments type Commons contest, Wikisource Proofreading Contest, Wikidata labelathons, 1lib1ref campaigns etc.), we would like to hear from you. You can read the Privacy Policy for the Survey [https://foundation.wikimedia.org/wiki/Indic_Wikimedia_Campaigns_and_Contests_Survey_Privacy_Statement here] Please find the link to the Survey at: '''https://forms.gle/eDWQN5UxTBC9TYB1A''' P.S. If you have been involved in multiple campaigns/contests, feel free to submit the form multiple times. Looking forward to hearing and learning from you. <small>-- [[User:SGill (WMF)|SGill (WMF)]] sent using [[प्रयोगकर्ता:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:MediaWiki message delivery|कुरा गर्ने]]) ०६:०९, २५ जुन २०१९ (युटिसी(UTC))</small> <!-- Message sent by User:SGill (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:SGill_(WMF)/MassMessage_List&oldid=19169935 --> == Few pages needs to be cleaned up after maintenance == ''Sorry for writing in English.'' Hello, after [[:phab:T173070|recent maintenace]] that was done on your wiki, a few of pages that were previously inaccessible are accessible again. Some of those pages couldn't be fixed, because their name was taken by another page. For that reason, I've moved those pages to start with <code>T173070</code>. I'd like ask you to review those pages, move them to correct title or delete them, if they are no longer needed. You can find the list of pages that needs maintenance in the [[:phab:P8677|output of the maintenance script]]. If you need any help with this, please feel free to [[:m:User talk:Martin Urbanec|contact me]]. Best regards, --[[User:Martin Urbanec|Martin Urbanec]] ([[User talk:Martin Urbanec|talk]]) २१:१५, २७ जुन २०१९ (युटिसी(UTC)) <!-- Message sent by User:Martin Urbanec@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Martin_Urbanec/sand&oldid=19175709 --> == Editing News #1—July 2019 == <div class="plainlinks mw-content-ltr" lang="ne" dir="ltr"> ''[[m:VisualEditor/Newsletter/2019/July|यो अर्को भाषामा पढ्नुहोस्]] • [[m:VisualEditor/Newsletter|यस बहुभाषिक समाचार पत्रको लागि ग्राह्यता गर्ने सूची]]'' <div style="float:right;width:270px;margin-left:1em;border-style:solid;border-width:1px;padding:1em;"> [[File:VisualEditor-logo.svg|200px|center]] <big>'''के तपाईँलाई थाह छ?'''</big> <div class="thumbcaption" style="font-size: 90%;"> के मोबाइल उपकरणहरूमा भिजुअल एडिटर प्रयोग गर्न सकिन्छ भन्ने तपाईँलाई थाह थियो? हरेक लेखको माथि सिसाकलम प्रतिमा रहेको हुन्छ। सिसाकलम प्रतिमा [[File:OOjs UI icon edit-ltr.svg|frameless|16x16px]] मा क्लिक गरेर सम्पादन शुरू गर्न सकिन्छ '''<big>कार्ड सम्पादन गर्नुहोस्</big>''' [[File:EditCards-v.20.png|alt=Toolbar with menu opened|center|frameless|250px]] मोबाइल भिजुअल एडिटरमा '''लिङ्कहरू सम्पादन गर्नको लागि सम्पादन कार्ड''' यस्तो देखिन्छ। तपाईँले प्रोटोटाइप यहाँ प्रयास गर्न सक्नुहुन्छ : '''[[mw:Topic:V394zwrigth8ii7c|📲 कार्ड सम्पादन गर्न प्रयास गर्नुहोस्]]।''' </div></div> [[mw:Editing|सम्पादन]] जानकारीपत्रमा पुनः स्वागत् छ। [[m:VisualEditor/Newsletter/2018/October|पछिल्लो जानकारी पत्र देखि]] पछि समूहले [[mw:VisualEditor on mobile|मोबाइल भिजुअल एडिटर]]को लागि दुई विशेषताहरू सार्वजनिक गरिसक्यो र तीन नयाँ विशेषताहरूमा काम गर्न शुरु गरेको छ। यो सबै कार्य समूहको [[m:Wikimedia Foundation Annual Plan/2018-2019/Audiences#Outcome 3: Mobile Contribution|मोबाइल वेबमा सम्पादन सरल बनाउने]] लक्ष्यको हिस्सा हो। समूहले हाल सार्वजनिक गरिएको नयाँ सुविधाबारे कुरा गर्नु पहिले, हामीसँग तपाईँको लागि एउटा प्रश्न छ: <strong>तपाईँले लिङ्कलाई बदल्ने या थप्ने कुनै नयाँ तरिका अपनाउन चाहनुहुन्छ?</strong> यदि चाहनुहुन्छ भने, हामीलाई तपाईँको धारणाको आवश्यकता छ! भिन्न विकिपिडियाहरूमा तपाईँले यो मोबाइल भिजुअल एडिटरमा यो नयाँ औजार प्रयोग गर्न सक्नुहुन्छ। <em>यी निर्देशनहरू पालना गर्नुहोस् र हामीसँग तपाईँको अनुभव बाँढ्नुहोस्:</em> <strong>[[mw:Topic:V394zwrigth8ii7c|📲 सम्पादन कार्ड प्रयास गर्नुहोस्]].</strong> === हालका संस्करणहरू === मोबाइल भिजुअल एडिटर एक सरल सम्पादन औजार हो जसलाई मोबाइल र ट्याब्लेटमा [[mw:Reading/Web/Mobile#About|मोबाइल साइट]] चलाउँदा प्रयोग गर्न सकिन्छ। समपादन समूहले हालमात्रै मोबाइल भिजुअल एडिटरलाई सुधार गर्न दुई नयाँ सुविधा सार्वजनिक गरेको छ: # [[mw:VisualEditor on mobile/Section editing|खण्ड सम्पादन]] #* यसको उदेश्य सम्पादकहरूलाई आफ्नो सम्पादनमा ध्यान जाओस् भन्ने हो। #* समूहले यसबारेमा A/B परीक्षणको माध्यमबाट अध्ययन गर्‍यो। [[mw:VisualEditor on mobile/Section editing#16 June 2019|This test showed]] that contributors who could use section editing were '''1% more likely to publish''' the edits they started than people with only full-page editing. # [[mw:VisualEditor on mobile#March 1, 2019|ओभरले खोल्ने]] #* The purpose is to smooth the transition between reading and editing. Section editing and the new loading overlay are '''now available to everyone''' using the mobile visual editor. === नयाँ र सक्रिय परियोजना === हाम्रा सक्रिय परियोजनाको सूची यहाँ छ। [[mw:Help:Watching pages|Watch]] these pages to learn about project updates and to share your input on new designs, prototypes and research findings. *[[mw:VisualEditor on mobile/Edit cards|कार्ड सम्पादन गर्नुहोस्]]: This is a clearer way to add and edit links, citations, images, templates, etc. in articles. तपाईँले यो अहिले प्रयास गर्न सक्नुहुन्छ। <em>यहाँ जानुहोस् र कसरी भन्ने हेर्नहोस्</em> [[mw:Topic:V394zwrigth8ii7c|📲 <em>सम्पादन कार्ड प्रयास गर्नुहोस्</em>]]. *[[mw:VisualEditor on mobile/Toolbar refresh|मोबाइल टुलबार पुनःताजगी]]: This project will learn if contributors are more successful when the editing tools are easier to recognize. *[[mw:VisualEditor on mobile/VE mobile default|मोबाइल भिजुअल एडिटर उपलब्धता]]: यो A/B परीक्षण कार्य: ''के नयाँ सम्पादकहरू जसले भिजुअल एडिटर प्रयोग गर्छन् उनीहरू बढी सफल छन्?'' हामी [[mw:VisualEditor on mobile/VE mobile default#26 June 2019 %E2%80%93 Participating wikis and test start date|२० विकिपिडियाहरू]] सँग सहकार्य गरेर प्रश्नको जवाफ खोजीरहेकाछौँ। *[[mw:VisualEditor on mobile/Usability improvements|उपयोगिता सुधार]]: यस आयोजनाले मोबाइल भिजुअल एडिटर प्रयोग गर्न सहज पार्नेछ। यसको लक्ष्य सम्पादनकर्ताहरू सम्पादनमा ध्यानकेन्द्रित गर्न सक्षम पार्ने र सम्पादन औजारमा अझ बढी आत्माविश्वासी बनाउने हो। === अगाडि हेर्नुहोस् === * '''विकिमेनिया:''' सम्पादन समूहका धेरै सदस्यहरू अगस्त २०१९ मा [[wmania:|विकिमेनिया]] मा सहभागी हुनेछन्। उनीहरूले [[wmania:2019:Community Growth/Visual editing on mobile: An accessible editor for all|समूदाय वृद्धि स्थानमा]] मोबाइल सम्पादन सम्बन्धि सत्रको नेतृत्व गर्नेछन् । समपादनलाई कसरी राम्रो पार्न सकिन्छ भन्ने बारेमा समूहसँग कुरा गर्नुहोस् । * '''Talk Pages:''' In the coming months, the Editing Team will begin [[mw:Talk pages consultation 2019|improving talk pages]] and communication on the wikis. === थप जान्नुहोस् === The [[mw:VisualEditor on mobile|VisualEditor on mobile]] is a good place to learn more about the projects we are working on. The team wants to talk with you about anything related to editing. If you have something to say or ask, please leave a message at [[mw:Talk:VisualEditor on mobile|Talk:VisualEditor on mobile]]. [[user:PPelberg (WMF)|PPelberg (WMF)]] ([[mw:user_talk:PPelberg (WMF)|talk]]) & [[User:Whatamidoing (WMF)|Whatamidoing (WMF)]] ([[mw:user_talk:Whatamidoing (WMF)|talk]]) </div> १८:३२, २३ जुलाई २०१९ (युटिसी(UTC)) <!-- Message sent by User:Trizek (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=VisualEditor/Newsletter/Wikis_with_VE&oldid=19175117 --> == Update on the consultation about office actions == Hello all, Last month, the Wikimedia Foundation's Trust & Safety team [[:en:Wikipedia:Village_pump_(policy)/Archive_152#Announcement_of_forthcoming_temporary_and_partial_ban_tool_consultation|announced]] a future consultation about partial and/or temporary [[m:Special:MyLanguage/office actions|office actions]]. We want to let you know that the '''draft version''' of this consultation has now been [[:m:Office_actions/Community_consultation_on_partial_and_temporary_office_actions/draft|posted on Meta]]. This is a '''draft'''. It is not intended to be the consultation itself, which will be posted on Meta likely in early September. Please do not treat this draft as a consultation. Instead, we ask your assistance in forming the final language for the consultation. For that end, we would like your input over the next couple of weeks about what questions the consultation should ask about partial and temporary Foundation office action bans and how it should be formatted. '''[[:m:Talk:Office_actions/Community_consultation_on_partial_and_temporary_office_actions/draft|Please post it on the draft talk page]]'''. Our goal is to provide space for the community to discuss all the aspects of these office actions that need to be discussed, and we want to ensure with your feedback that the consultation is presented in the best way to encourage frank and constructive conversation. Please visit [[:m:Office_actions/Community_consultation_on_partial_and_temporary_office_actions/draft|the consultation draft on Meta-wiki]] and leave your comments on the draft’s talk page about what the consultation should look like and what questions it should ask. Thank you for your input! -- The [[m:Special:MyLanguage/Trust and Safety|Trust & Safety team]] ०८:०३, १६ अगस्ट २०१९ (युटिसी(UTC)) <!-- Message sent by User:Trizek (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Non-Technical_Village_Pumps_distribution_list&oldid=19175143 --> == New tools and IP masking == <div class="plainlinks mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr"><div class="plainlinks"> <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr"> Hey everyone, The Wikimedia Foundation wants to work on two things that affect how we patrol changes and handle vandalism and harassment. We want to make the tools that are used to handle bad edits better. We also want to get better privacy for unregistered users so their IP addresses are no longer shown to everyone in the world. We would not hide IP addresses until we have better tools for patrolling. We have an idea of what tools ''could'' be working better and how a more limited access to IP addresses would change things, but we need to hear from more wikis. You can read more about the project [[m:IP Editing: Privacy Enhancement and Abuse Mitigation|on Meta]] and [[m:Talk:IP Editing: Privacy Enhancement and Abuse Mitigation|post comments and feedback]]. Now is when we need to hear from you to be able to give you better tools to handle vandalism, spam and harassment. You can post in your language if you can't write in English. [[User:Johan (WMF)|Johan (WMF)]]</div></div></div> १४:१८, २१ अगस्ट २०१९ (युटिसी(UTC)) <!-- Message sent by User:Johan (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Johan_(WMF)/Tools_and_IP_message/Distribution&oldid=19315232 --> == The consultation on partial and temporary Foundation bans just started == <div class="plainlinks mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr"> <div class="plainlinks"> Hello, In a [[:en:Wikipedia:Community_response_to_the_Wikimedia_Foundation%27s_ban_of_Fram/Official_statements#Board_statement|recent statement]], the Wikimedia Foundation Board of Trustees [[:en:Wikipedia:Community_response_to_the_Wikimedia_Foundation%27s_ban_of_Fram/Official_statements#Board_statement|requested that staff hold a consultation]] to "re-evaluat[e] or add community input to the two new office action policy tools (temporary and partial Foundation bans)". Accordingly, the Foundation's Trust & Safety team invites all Wikimedians [[:m:Office actions/Community consultation on partial and temporary office actions/09 2019|to join this consultation and give their feedback]] from 30 September to 30 October. How can you help? * Suggest how partial and temporary Foundation bans should be used, if they should (eg: On all projects, or only on a subset); * Give ideas about how partial and temporary Foundation bans should ideally implemented, if they should be; and/or * Propose changes to the existing Office Actions policy on partial and temporary bans. We offer our thanks in advance for your contributions, and we hope to get as much input as possible from community members during this consultation! </div> </div>-- [[user:Kbrown (WMF)|Kbrown (WMF)]] १७:१३, ३० सेप्टेम्बर २०१९ (युटिसी(UTC)) <!-- Message sent by User:Trizek (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&oldid=19302497 --> == Feedback wanted on Desktop Improvements project == <div class="plainlinks mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr"> {{Int:Please-translate}} {{int:Hello}}. The Readers Web team at the WMF will work on some [[mw:Special:MyLanguage/Reading/Web/Desktop Improvements|improvements to the desktop interface]] over the next couple of years. The goal is to increase usability without removing any functionality. We have been inspired by changes made by volunteers, but that currently only exist as local gadgets and user scripts, prototypes, and volunteer-led skins. We would like to begin the process of bringing some of these changes into the default experience on all Wikimedia projects. We are currently in the research stage of this project and are looking for ideas for improvements, as well as feedback on our current ideas and mockups. So far, we have performed interviews with community members at Wikimania. We have gathered lists of previous volunteer and WMF work in this area. We are examining possible technical approaches for such changes. We would like individual feedback on the following: * Identifying focus areas for the project we have not yet discovered * Expanding the list of existing gadgets and user scripts that are related to providing a better desktop experience. If you can think of some of these from your wiki, please let us know * Feedback on the ideas and mockups we have collected so far We would also like to gather a list of wikis that would be interested in being test wikis for this project - these wikis would be the first to receive the updates once we’re ready to start building. When giving feedback, please consider the following goals of the project: * Make it easier for readers to focus on the content * Provide easier access to everyday actions (e.g. search, language switching, editing) * Put things in logical and useful places * Increase consistency in the interface with other platforms - mobile web and the apps * Eliminate clutter * Plan for future growth As well as the following constraints: * Not touching the content - no work will be done in terms of styling templates or to the structure of page contents themselves * Not removing any functionality - things might move around, but all navigational items and other functionality currently available by default will remain * No drastic changes to the layout - we're taking an evolutionary approach to the changes and want the site to continue feeling familiar to readers and editors Please give all feedback (in any language) at [[mw:Talk:Reading/Web/Desktop Improvements|mw:Talk:Reading/Web/Desktop Improvements]] After this round of feedback, we plan on building a prototype of suggested changes based on the feedback we receive. You’ll hear from us again asking for feedback on this prototype. {{Int:Feedback-thanks-title}} [[mw:User:Quiddity (WMF)|Quiddity (WMF)]] ([[mw:User talk:Quiddity (WMF)|talk]]) </div> ०७:१४, १६ अक्टोबर २०१९ (युटिसी(UTC)) <!-- Message sent by User:Quiddity (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Quiddity_(WMF)/Global_message_delivery_split_1&oldid=19462889 --> == Editing News #2 – Mobile editing and talk pages == <div class="plainlinks mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr"> <em>[[m:VisualEditor/Newsletter/2019/October|Read this in another language]] • [[m:VisualEditor/Newsletter|Subscription list for this multilingual newsletter]]</em> Inside this newsletter, the [[mw:Editing|Editing team]] talks about their work on the [[mw:Mobile visual editor|mobile visual editor]], on [[mw:Talk pages project|the new talk pages project]], and at [[wikimania:|Wikimania 2019]]. === Help === <strong>What talk page interactions do you remember?</strong> Is it a story about how someone helped you to learn something new? Is it a story about how someone helped you get involved in a group? Something else? Whatever your story is, we want to hear it! Please tell us a story about how you used a talk page. <mark>Please share a link to a memorable discussion, or describe it on the <strong>[[mw:Topic:V8d91yh8gcg404dj|talk page for this project]]</strong>.</mark> The team wants your examples. These examples will help everyone develop a shared understanding of what this project should support and encourage. === Talk pages project === The [[mw:Talk pages consultation 2019|Talk Pages Consultation]] was a global consultation to define better tools for wiki communication. From February through June 2019, more than 500 volunteers on 20 wikis, across 15 languages and multiple projects, came together with members of the Foundation to create a product direction for a set of discussion tools. The [[mw:Talk pages consultation 2019/Phase 2 report|Phase 2 Report]] of the Talk Page Consultation was published in August. It summarizes the product direction the team has started to work on, which you can read more about here: [[mw:Talk pages project|Talk Page Project project page]]. The team needs and wants your help at this early stage. They are starting to develop the first idea. Please add your name to the [[mw:Talk pages project#Getting involved|<strong>"Getting involved"</strong>]] section of the project page, if you would like to hear about opportunities to participate. === Mobile visual editor === The Editing team is trying to make it simpler to edit on mobile devices. The team is changing the [[mw:VisualEditor on mobile|visual editor on mobile]]. If you have something to say about editing on a mobile device, please leave a message at [[mw:Talk:VisualEditor on mobile|Talk:VisualEditor on mobile]]. ==== [[mw:VisualEditor on mobile/Edit cards|Edit Cards]] ==== [[File:Edit Cards-before-v3-comparison.png|thumb|486x486px|What happens when you click on a link. The new Edit Card is bigger and has more options for editing links.]] * On 3 September, the Editing team released [[:File:Edit Cards comparison v2 and v3.png|version 3 of Edit Cards]]. Anyone could use the new version in the mobile visual editor. * There is an [[:File:Edit Cards comparison v2 and v3.png|updated design]] on the Edit Card for adding and modifying links. There is also a new, [[mw:VisualEditor on mobile/Edit cards#2 September 2019 - v3 deployment timing|combined workflow for editing a link's display text and target]]. * Feedback: You can try the new Edit Cards by opening the mobile visual editor on a smartphone. Please post your feedback on the [[:mw:Topic:V5rg0cqmikpubmjj|Edit cards talk page]]. ==== [[mw:VisualEditor on mobile/Toolbar refresh|Toolbar]] ==== [[File:Toolbar-comparison-v1.png|thumb|486px|The editing toolbar is changing in the mobile visual editor. The old system had two different toolbars. Now, all the buttons are together. [[mw:Topic:V79x6zm8n6i4nb56|Tell the team what you think about the new toolbar]].]] * In September, the Editing team updated the mobile visual editor's editing toolbar. Anyone could see these changes in the mobile visual editor. ** <em>One toolbar:</em> All of the editing tools are located in one toolbar. Previously, the toolbar changed when you clicked on different things. **<em>New navigation:</em> The buttons for moving forward and backward in the edit flow have changed. **<em>Seamless switching:</em> an [[phab:T228159|improved workflow]] for switching between the visual and wikitext modes. * Feedback: You can try the refreshed toolbar by opening the mobile VisualEditor on a smartphone. Please post your feedback on the [[mw:Topic:V79x6zm8n6i4nb56|Toolbar feedback talk page]]. === Wikimania === The Editing Team attended [[wmania:2019:Program|Wikimania 2019]] in Sweden. They led a session on [[wmania:2019:Community Growth/Visual editing on mobile: An accessible editor for all|the mobile visual editor]] and a session on [[wmania:2019:Community Growth/After Flow: A new direction for improving talk pages|the new talk pages project]]. They tested [[mw:VisualEditor on mobile/Toolbar refresh#v1 prototype|two]] new [[mw:VisualEditor on mobile/Edit cards#v3 prototype|features]] in the mobile visual editor with contributors. You can read more about what the team did and learned in [[mw:VisualEditor on mobile#Wikimania Stockholm: Overview|the team's report on Wikimania 2019]]. === Looking ahead === * <strong>Talk Pages Project:</strong> The team is thinking about the first set of proposed changes. The team will be working with a few communities to pilot those changes. The best way to stay informed is by adding your username to the list on the project page: [[mw:Talk pages project#Getting involved|<strong>Getting involved</strong>]]. * <strong>Testing the mobile visual editor as the default:</strong> The Editing team plans to post results before the end of the calendar year. The best way to stay informed is by adding the project page to your watchlist: [[mw:VisualEditor on mobile/VE mobile default|<strong>VisualEditor as mobile default project page</strong>]]. * <strong>Measuring the impact of Edit Cards:</strong> This study asks whether the project helped editors add links and citations. The Editing team hopes to share results in November. The best way to stay informed is by adding the project page to your watchlist: [[mw:VisualEditor on mobile/Edit cards|<strong>Edit Cards project page</strong>]]. – [[User:PPelberg (WMF)|PPelberg (WMF)]] ([[mw:User talk:PPelberg (WMF)|talk]]) & [[User:Whatamidoing (WMF)|Whatamidoing (WMF)]] ([[mw:User talk:Whatamidoing (WMF)|talk]]) </div> ११:१३, २९ अक्टोबर २०१९ (युटिसी(UTC)) <!-- Message sent by User:Johan (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Johan_(WMF)/Target_lists/VE_201910/6&oldid=19500852 --> == Community Wishlist 2020 == [[File:Magic Wand Icon 229981 Color Flipped.svg|right|48px]] <div class="plainlinks mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr"> The '''[[m:Special:MyLanguage/Community Wishlist Survey 2020|2020 Community Wishlist Survey]]''' is now open! This survey is the process where communities decide what the [[m:Community Tech|Community Tech]] team should work on over the next year. We encourage everyone to submit proposals until the deadline on '''November 11, 2019''', or comment on other proposals to help make them better. '''This year, we’re exclusively focusing on smaller projects (i.e., Wikibooks, Wiktionary, Wikiquote, Wikisource, Wikiversity, Wikispecies, Wikivoyage, and Wikinews).''' We want to help these projects and provide meaningful improvements to diverse communities. If you’re a member of any of these projects, please participate in the survey! To submit proposals, see the guidelines on the [[m:Special:MyLanguage/Community Wishlist Survey 2020#Guidelines|survey page]]. You can write proposals in any language, and we will translate them for you. Thank you, and we look forward to seeing your proposals! </div> [[:m:user:IFried (WMF)|IFried (WMF)]] १९:३०, ४ नोभेम्बर २०१९ (युटिसी(UTC)) <!-- Message sent by User:Trizek (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Trizek_(WMF)/sandbox/temp_MassMessage_list&oldid=19523495 --> == Wiki Loves Folklore == [[File:WLL Subtitled Logo (transparent).svg|100px|right|frameless]] '''Hello Folks,''' Wiki Loves Love is back again in 2020 iteration as '''[[:c:Commons:Wiki Loves Folklore|Wiki Loves Folklore]]''' from 1 February, 2020 - 29 February, 2020. Join us to celebrate the local cultural heritage of your region with the theme of folklore in the international photography contest at [https://commons.wikimedia.org/w/index.php?title=Special:UploadWizard&campaign=wllove Wikimedia Commons]. Images, videos and audios representing different forms of folk cultures and new forms of heritage that haven’t otherwise been documented so far are welcome submissions in Wiki Loves Folklore. Learn more about the contest at [[m:Wiki Loves Folklore|Meta-Wiki]] and [[:c:Commons:Wiki Loves Folklore|Commons]]. '''Kind regards,'''<br/> [[:c:Commons:Wiki Loves Folklore/International Team|'''Wiki Loves Folklore International Team''']]<br/> <small>&mdash;&nbsp;[[User:Tulsi Bhagat|<font color="black">'''Tulsi Bhagat'''</font>]] <small>([[Special:Contributions/Tulsi Bhagat|<font color="black">contribs</font>]] &#124; [[User talk:Tulsi Bhagat|<font color="black">talk</font>]])</small><br/> sent using [[प्रयोगकर्ता:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:MediaWiki message delivery|कुरा गर्ने]]) ०६:१५, १८ जनवरी २०२० (युटिसी(UTC))</small> <!-- Message sent by User:Tulsi Bhagat@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Tiven2240/wll&oldid=19716850 --> == Wikimedia 2030: Movement Strategy Community conversations are here! == Dear Affiliate Representatives and community members, <br> The launch of our final round of community conversation is finally here! We are excited to have the opportunity to invite you to take part. <br> The recommendations have been published! Please take time over the next five weeks to review and help us understand how your organization and community would be impacted.<br> '''What Does This Mean?'''<br> The [[:m:Strategy/Wikimedia movement/2018-20/Recommendations|core recommendations document]] has now been published on Meta in Arabic, English, French, German, Hindi, Portuguese, and Spanish. This is the result of more than a year of dedicated work by our working groups, and we are pleased to share the evolution of their work for your final consideration. <br> In addition to the recommendations text, you can read through key documents such as [[:m:Strategy/Wikimedia movement/2018-20/Recommendations/Principles|Principles]], [[:m:Strategy/Wikimedia movement/2018-20/Recommendations/Process|Process]], and [[:m:Strategy/Wikimedia movement/2018-20/Recommendations/Writers' Reflections|the Writer’s Reflections]], which lend important context to this work and highlight the ways that the recommendations are conceptually interlinked.<br> We also have a [[:m:Strategy/Wikimedia movement/2018-20/Recommendations/Cover note|brief Narrative of Change]] [5] which offers a summary introduction to the recommendations material. <br> '''How Is My Input Reflected In This Work?'''<br> Community input played an important role in the drafting of these recommendations. The core recommendations document reflects this and cites community input throughout in footnotes. I also encourage you to take a look at our [[:m:Strategy/Wikimedia movement/2018-20/Recommendations/Community input|community input summaries]]. These texts show a further analysis of how all of the ideas you shared last year through online conversations, affiliate meetings, and strategy salons connect to recommendations. Many of the community notes and reports not footnoted in the core recommendations document are referenced here as evidence of the incredible convergence of ideas that have brought us this far.  <br> '''What Happens Now?'''<br> Affiliates, online communities, and other stakeholders have the next five weeks to discuss and share feedback on these recommendations. In particular, we’re hoping to better understand how you think they would impact our movement - what benefits and opportunities do you foresee for your affiliate, and why? What challenges or barriers would they pose for you? Your input at this stage is vital, and we’d like to warmly invite you to participate in this final discussion period.<br> We encourage volunteer discussion co-ordinators for facilitating these discussions in your local language community on-wiki, on social media, informal or formal meet ups, on-hangouts, IRC or the village pump of your project. Please collect a report from these channels or conversations and connect with me directly so that I can be sure your input is collected and used. Alternatively, you can also post the feedback on the meta talk pages of the respective recommendations. After this five week period, the Core Team will publish a summary report of input from across affiliates, online communities, and other stakeholders for public review before the recommendations are finalized. You can view our updated [https://meta.wikimedia.org/wiki/Strategy/Wikimedia_movement/2018-20/Frequently_asked_questions#/media/File:Community_Conversations_Timeline,_January_to_March_2020.png timeline] here as well as an updated [https://meta.wikimedia.org/wiki/Strategy/Wikimedia_movement/2018-20/Frequently_asked_questions#Movement_Strategy_Community_Conversations_in_Early_2020 FAQ section] that addresses topics like the goal of this current period, the various components of the draft recommendations, and what’s next in more detail. <br> Thank you again for taking the time to join us in community conversations, and we look forward to receiving your input. (Please help us by translating this message into your local language). Happy reading! [[User:RSharma (WMF)|RSharma (WMF)]] [[प्रयोगकर्ता:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:MediaWiki message delivery|कुरा गर्ने]]) २१:३१, २० जनवरी २०२० (युटिसी(UTC)) <!-- Message sent by User:RSharma (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:RSharma_(WMF)/southasian_Mass_Message&oldid=19732371 --> == Movement Learning and Leadership Development Project == Hello The Wikimedia Foundation’s Community Development team is seeking to learn more about the way volunteers learn and develop into the many different roles that exist in the movement. Our goal is to build a movement informed framework that provides shared clarity and outlines accessible pathways on how to grow and develop skills within the movement. To this end, we are looking to speak with you, our community to learn about your journey as a Wikimedia volunteer. Whether you joined yesterday or have been here from the very start, we want to hear about the many ways volunteers join and contribute to our movement. To learn more about the project, [[:m:special:MyLanguage/Movement Learning and Leadership Development Project|please visit the Meta page]]. If you are interested in participating in the project, please complete [https://docs.google.com/forms/d/e/1FAIpQLSegM07N1FK_s0VUECM61AlWOthwdn5zQOlVsa2vaKcx13BwZg/viewform?usp=sf_link this simple Google form]. Although we may not be able to speak to everyone who expresses interest, we encourage you to complete this short form if you are interested in participating! -- [[user:LMiranda (WMF)|LMiranda (WMF)]] ([[user talk:LMiranda (WMF)|talk]]) १९:००, २२ जनवरी २०२० (युटिसी(UTC)) <!-- Message sent by User:Trizek (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Trizek_(WMF)/sandbox/temp_MassMessage_list&oldid=19738989 --> == Additional interface for edit conflicts on talk pages == ''Sorry, for writing this text in English. If you could help to translate it, it would be appreciated.'' You might know the new interface for edit conflicts (currently a beta feature). Now, Wikimedia Germany is designing an additional interface to solve edit conflicts on talk pages. This interface is shown to you when you write on a discussion page and another person writes a discussion post in the same line and saves it before you do. With this additional editing conflict interface you can adjust the order of the comments and edit your comment. We are inviting everyone to have a look at [[m:WMDE Technical Wishes/Edit Conflicts#Edit conflicts on talk pages|the planned feature]]. Let us know what you think on our [[mw:Help talk:Two Column Edit Conflict View|central feedback page]]! -- For the Technical Wishes Team: [[m:User:Max Klemm (WMDE)|Max Klemm (WMDE)]] १४:१५, २६ फेब्रुअरी २०२० (नेपालको प्रमाणिक समय) <!-- Message sent by User:Max Klemm (WMDE)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=WMDE_Technical_Wishes/Technical_Wishes_News_list_all_village_pumps&oldid=19845780 --> == Editing news 2020 #1 – Discussion tools == <div class="plainlinks mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr"> <em>[[m:VisualEditor/Newsletter/2020/April|Read this in another language]] • [[m:VisualEditor/Newsletter|Subscription list for this multilingual newsletter]]</em> [[File:TalkPages-Reply-v1.0.png|thumb|300px|alt=Screenshot showing what the Reply tool looks like|This early version of the Reply tool automatically signs and indents comments.]] The [[mw:Editing|Editing team]] has been working on [[mw:Talk pages project|the talk pages project]]. The goal of the talk pages project is to help contributors communicate on wiki more easily. This project is the result of the [[mw:Talk pages consultation 2019|Talk pages consultation 2019]]. [[File:TalkPages-Reply-v2.0.png|thumb|300px|alt=Reply tool improved with edit tool buttons|In a future update, the team plans to test a tool for easily linking to another user's name, a rich-text editing option, and other tools.]] The team is building a [[mw:Talk pages project/replying|new tool for replying]] to comments now. This early version can sign and indent comments automatically. <strong>Please [[mw:Talk pages project/replying/prototype testing#Reply%20version%201.0|test the new Reply tool]].</strong> *On 31 March 2020, the new {{Int:discussiontools-replylink}} tool was offered as a [[mw:Beta Feature|Beta Feature]] editors at four Wikipedias: [[w:ar:Special:Preferences#mw-prefsection-betafeatures|Arabic]], [[w:nl:Special:Preferences#mw-prefsection-betafeatures|Dutch]], [[w:fr:Special:Preferences#mw-prefsection-betafeatures|French]], and [[w:hu:Special:Preferences#mw-prefsection-betafeatures|Hungarian]]. If your community also wants early access to the new tool, contact [[User:Whatamidoing (WMF)]]. *The team is planning some upcoming changes. <strong>Please [[mw:Talk pages project/replying#Version%202.0|review the proposed design]] and share your thoughts on the talk page.</strong> The team will test features such as: **an easy way to mention another editor ("pinging"), **a rich-text visual editing option, and **other features identified through user testing or recommended by editors. To hear more about Editing Team updates, please add your name to the [[mw:Talk pages project#Get involved|<strong>"Get involved"</strong>]] section of the project page. You can also watch [[File:MediaWiki Vector skin blue star watchlist icon.svg|frameless|16px]] these pages: [[mw:Talk pages project|the main project page]], [[mw:Talk pages project/Updates|Updates]], [[mw:Talk pages project/replying|Replying]], and [[mw:Talk pages project/replying/prototype testing|User testing]]. – [[user:PPelberg (WMF)|PPelberg (WMF)]] ([[mw:User talk:PPelberg (WMF)|talk]]) & [[User:Whatamidoing (WMF)|Whatamidoing (WMF)]] ([[mw:User talk:Whatamidoing (WMF)|talk]]) </div> १९:२८, ८ अप्रिल २०२० (नेपालको प्रमाणिक समय) <!-- Message sent by User:Quiddity (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Quiddity_(WMF)/sandbox3&oldid=19967063 --> == नेपाली उखान टुक्काहरु == हाम्रो राम्रो नेपाली, मिठो नेपाली केही प्रचलित नेपाली उखान टुक्काहरु, भाग- २ मिती:- ४ वैशाख २०७७ तदनुसार १६ अप्रिल २०२० सुदन भट्टराई उपाध्याय द्वारा संकलित। १. काग कराउँदै छ, पिना सुक्दै छ, अर्थात भन्ने भन्दै गर्छन, आफ्नो काम छोडनु हुन्न । २. कानो गोरुलाई औंसी न पुर्णे,अर्थात दृष्टि नभए राम्रो नराम्रो केही थाहा हुन्न। ३. कुकूरको पुच्छर बार्ह वष्र ढुङ्ग्रोमा हाले पनि बङ्गा को बाङ्गै, अर्थात नसुध्रिने मान्छेलाई जे गरे पनि हुन्न। ४. कालो अक्षर भैँसी बराबर, अर्थात लेखपढ गर्न नजान्नु। ५. कुरो र कुलो जता लग्यो उतै जान्छ, अर्थात कुरा र प्रसङ्ग जतातिर पनि मोडन सकिने हुन्छ। ६. खाने पिउने रामे, चोट पाउने पामे भनेको अर्थ बिराम गर्ने एउटा, सजाय पाउने अर्को। ७. खाने मुखलाई जुङ्गाँले छेक्दैन, अर्थ काम गर्न चाहनेलाई कुनै बाधाले रोक्न सक्दैन । ८. गाई मारी गधा पोस्नु, अर्थात असललाई छोडेर नजातिलाई खुवाउनु। ९. घिउ केमा पोखियो? भागैमा, भनेको ------- पर्ने ठाउँमा पर्नु, उचित ठाउँमा पर्नु । १०. घाँटी हेरी हाड निल्नु, तात्पर्य अवस्था हेरी काम गर्नु। ११. घोडा चढने लड्छ, अर्थात काम गर्दा बिग्रन पनि सक्छ। १२. चटपटे साँढेका तीन ठाँउमा डाम, अर्थात धेरै मातिंदाखेरि दुख: पाईन्छ । १३. चिप्ला मुखको धमिलो पेट, भनेको अर्थ मुखले एक थोक भनी कामले अर्को थोक गर्नु। १४. छन गेडी सबै मेरी छैनन् गेडी सबै टेढी, तात्पर्य आफुँसङ्ग भए सबै आफन्त र नभए सबै बिराना। १५. जति जोगी आए कानै चिरिएका, को अर्थ सबै उस्तै, काम नदिने। १६. जुन गोरुको सिङ छैन उसको नाम तीखे, अर्थ गुण र योग्यता बिनानै लायकी ठान्नु। १७. जहाँ स्त्री उहीं श्री , तात्पर्य आइमाई भएको ठाँउमा सह हुन्छ। १८.जुन थालमा खानु त्यही थालमा चुठ्नु, को अर्थ गुणको बदला अवगुण गर्नु वा कृतघ्न नबन्नु । १९. जोईको जुङाँ, पोइ न पोते, सातु न सोप्र्याक,कोसा खाँदै सुसेल्दै को अर्थ, कुनै काममा पनि नमिल्नु। २०. जोगिको घरमा संन्यासी पाहुना, भन्नुको अर्थ, जो सित छैन उसैकहाँ माग्न आउने। साभार ग्रन्थकार:- पुष्करशमशेर ज. ब. राणा द्वारा राम्रो नेपाली, मिठो को “नेपाली उखान टुक्काहरु” [[प्रयोगकर्ता:Sudan Bhattarai Upadhaya|Sudan Bhattarai Upadhaya]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:Sudan Bhattarai Upadhaya|कुरा गर्ने]]) ०५:५७, १८ अप्रिल २०२० (नेपालको प्रमाणिक समय) == The 2030 movement strategy recommendations are here! == Greetings! We are pleased to inform that the [[:m:Strategy/Wikimedia_movement/2018-20/Recommendations|2030 movement strategy recommendations]] have been published on Meta-wiki. Over the last two years, our movement has worked tirelessly to produce these ideas to change our shared future. Many of you participated in the online conversations, hosted strategy salons, attended regional events, and connected with us in-person at Wikimania. These contributions were invaluable, and will help make our movement stronger for years to come. <br> The finished set of 10 recommendations emphasizes many of our core values, such as equity, innovation, safety, and coordination, while tasking us jointly to turn this vision into a reality. These recommendations clarify and refine the previous version, which was published in January this year. They are at a high strategic level so that the ideas are flexible enough to be adapted to different global and local settings and will allow us to navigate future challenges. Along with the recommendations, we have outlined 10 underlying [[:m:Strategy/Wikimedia_movement/2018-20/Recommendations/Movement_Strategy_Principles|principles]], [[:m:Wikimedia_movement/2018-20/Recommendations/Summary|a narrative of change]], and a [[:m:Strategy/Wikimedia_movement/2018-20/Recommendations/Glossary|glossary]] of key terms for better context.<br> The recommendations are available in numerous languages, including Arabic, German, Hindi, English, French, Portuguese, and Spanish for you to read and share widely. We encourage you to read the recommendations in your own time and at your own pace, either [[:m:Strategy/Wikimedia_movement/2018-20/Recommendations|online]] or in a [https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Wikimedia_2030_Movement_Strategy_Recommendations_in_English.pdf PDF]. There are a couple of other formats for you to take a deeper dive if you wish, such as a one-page summary, slides, and office hours, all collected on Meta. If you would like to comment, you are welcome to do so on the Meta talk pages. However, please note that these are the final version of the recommendations. No further edits will be made. This final version of the recommendations embodies an aspiration for how the Wikimedia movement should continue to change in order to advance that direction and meet the Wikimedia vision in a changing world. <br> In terms of next steps, our focus now shifts toward implementation. In light of the cancellation of the Wikimedia Summit, the Wikimedia Foundation is determining the best steps for moving forward through a series of virtual events over the coming months. We will also be hosting live [[:m:Strategy/Wikimedia_movement/2018-20/Recommendations#Join_the_movement_strategy_office_hours|office hours]] in the next coming few days, where you can join us to celebrate the Strategy and ask questions! Please stay tuned, and thank you once again for helping to drive our movement forward, together. [[User:RSharma (WMF)|RSharma (WMF)]] <!-- Message sent by User:RSharma (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:RSharma_(WMF)/southasian_Mass_Message&oldid=20082498 --> == Editing news 2020 #2 == <div class="plainlinks mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr"> <em>[[m:Special:MyLanguage/VisualEditor/Newsletter/2020/June|Read this in another language]] • [[m:Special:MyLanguage/VisualEditor/Newsletter|Subscription list for this multilingual newsletter]]</em> [[File:TalkPages-Reply-v2.0.png|alt=Mockup of the new reply feature, showing new editing tools|thumb|400x400px|The new features include a toolbar. [[mw:Talk:Talk pages project/replying|What do you think should be in the toolbar?]]]] This issue of the [[mw:Special:MyLanguage/Editing|Editing]] newsletter includes information the [[mw:Special:MyLanguage/Talk pages project|Talk pages project]], an effort to help contributors communicate on wiki more easily. * [[mw:Special:MyLanguage/Talk pages project/replying|<strong>Reply tool</strong>]]: This is available as a Beta Feature at the four partner wikis (Arabic, Dutch, French, and Hungarian Wikipedias). The Beta Feature is called "{{int:discussiontools-preference-label}}". The Beta Feature will get [[mw:Special:MyLanguage/Talk pages project/replying#Version%202.0|new features]] soon. The new features include writing comments in a new visual editing mode and pinging other users by typing <code>@</code>. You can [[mw:Special:MyLanguage/Talk pages project/replying/prototype testing#Reply%20tool%20version%202.0|test the new features]] on the [[mw:Special:MyLanguage/Beta Cluster|Beta Cluster]] now. Some other wikis will have a chance to try the Beta Feature in the coming months. * [[mw:Special:MyLanguage/New requirements for user signatures|<strong>New requirements for user signatures</strong>]]: Soon, users will not be able to save invalid custom signatures in [[Special:Preferences]]. This will reduce signature spoofing, prevent page corruption, and make new talk page tools more reliable. Most editors will not be affected. * [[mw:Special:MyLanguage/Talk pages project/New discussion|<strong>New discussion tool</strong>]]: The Editing team is beginning work on a simpler process for starting new discussions. You can [[mw:Special:MyLanguage/Talk pages project/New discussion#Design|see the initial design on the project page]]. * [[m:Special:MyLanguage/Research:Usage of talk pages|<strong>Research on the use of talk pages</strong>]]: The Editing team worked with the [[mw:Special:MyLanguage/Wikimedia Research|Wikimedia research team]] to study how talk pages help editors improve articles. We learned that new editors who use talk pages make more edits to the main namespace than new editors who don't use talk pages. – [[User:Whatamidoing (WMF)|Whatamidoing (WMF)]] ([[User talk:Whatamidoing (WMF)|talk]]) </div> २०:३६, १७ जुन २०२० (नेपालको प्रमाणिक समय) <!-- Message sent by User:Trizek (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Trizek_(WMF)/sandbox/temp_MassMessage_list&oldid=20184676 --> == Feedback on movement names == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr"> {{int:Hello}}. Apologies if you are not reading this message in your native language. {{int:please-translate}} if necessary. {{Int:Feedback-thanks-title}} There are a lot of conversations happening about the future of our movement names. We hope that you are part of these discussions and that your community is represented. Since 16 June, the Foundation Brand Team has been running a [https://wikimedia.qualtrics.com/jfe/form/SV_9G2dN7P0T7gPqpD survey] in 7 languages about [[m:Special:MyLanguage/Communications/Wikimedia brands/2030 movement brand project/Naming convention proposals|3 naming options]]. There are also community members sharing concerns about renaming in a [[m:Special:MyLanguage/Community open letter on renaming|Community Open Letter]]. Our goal in this call for feedback is to hear from across the community, so we encourage you to participate in the survey, the open letter, or both. The survey will go through 7 July in all timezones. Input from the survey and discussions will be analyzed and published on Meta-Wiki. Thanks for thinking about the future of the movement, --[[:m:Talk:Communications/Wikimedia brands/2030 movement brand project|The Brand Project team]], १९:५२, २ जुलाई २०२० (नेपालको प्रमाणिक समय) ''Note: The survey is conducted via a third-party service, which may subject it to additional terms. For more information on privacy and data-handling, see the [[foundation:Special:MyLanguage/Naming Convention Proposals Movement Feedback Survey Privacy Statement|survey privacy statement]].'' </div> <!-- Message sent by User:Elitre (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Elitre_(WMF)/All_wikis_June_2020&oldid=20238848 --> == Editing news 2020 #3 == <div class="plainlinks mw-content-ltr" lang="ne" dir="ltr"> == सम्पादन समाचार २०२० #३ == <em>[[m:VisualEditor/Newsletter/2020/July|यो अर्को भाषामा पढ्नुहोस्]] • [[m:VisualEditor/Newsletter|यस बहुभाषिक समाचार पत्रको लागि ग्राह्यता गर्ने सूची]]</em> [[File:50M@2x.png|thumb|alt=निलो रिबनको साथमा एउटा सुनको तारा र ५० मि शब्द|डेस्कटपमा <strong> ५० लाख सम्पादनहरू </strong> भन्दा बढी सम्पादनहरू भिजुअल सम्पादक प्रयोग गरेर बनाइएको छ।|400px]] सात वर्ष अघि यसै महिनामा, [[mw:Editing team| सम्पादन टोली]]ले प्रायःसबै सम्पादकहरूलाई भिजुअल सम्पादक प्रदान गर्‍यो। त्यसपछि,सम्पादकहरूले धेरै कोशेढुङ्गाहरू पार गरिसकेका छन्। * डेस्कटपमा <strong> ५० लाख सम्पादनहरू</strong> भन्दा बढी सम्पादनहरू भिजुअल सम्पादक प्रयोग गरेर बनाइएको छ। * More than <strong>2 million new articles</strong> have been created in the visual editor. More than 600,000 of these new articles were created during 2019. * The visual editor is <strong>increasingly popular</strong>. The proportion of all edits made using the visual editor has increased every year since its introduction. * In 2019, <strong>35% of the edits by newcomers</strong> (logged-in editors with ≤99 edits) used the visual editor. This percentage has <strong>increased every year</strong>. * Almost <strong>5 million edits on the mobile site</strong> have been made with the visual editor. Most of these edits have been made since the Editing team started improving the [[mw:Mobile visual editor|mobile visual editor]] in 2018. * On 17 November 2019, the [https://discuss-space.wmflabs.org/t/first-edit-made-to-wikipedia-from-outer-space/2254 <strong>first edit from outer space</strong>] was made in the mobile visual editor. 🚀 👩‍🚀 * Editors have made more than <strong>7 million edits in the 2017 wikitext editor</strong>, including starting <strong>600,000 new articles</strong> in it. The [[mw:2017 wikitext editor|2017 wikitext editor]] is VisualEditor's built-in wikitext mode. You can [[Special:Preferences#mw-prefsection-betafeatures|enable it in your preferences]]. [[User:Whatamidoing (WMF)|Whatamidoing (WMF)]] ([[User talk:Whatamidoing (WMF)|वार्ता]]) </div> १२:५६, ९ जुलाई २०२० (नेपालको प्रमाणिक समय) <!-- Message sent by User:Elitre (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=VisualEditor/Newsletter/Wikis_with_VE&oldid=20232673 --> == Announcing a new wiki project! Welcome, Abstract Wikipedia == <div class="plainlinks mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr"> Hi all, It is my honor to introduce Abstract Wikipedia, a new project that has been unanimously approved by the Wikimedia Foundation Board of Trustees. Abstract Wikipedia proposes a new way to generate baseline encyclopedic content in a multilingual fashion, allowing more contributors and more readers to share more knowledge in more languages. It is an approach that aims to make cross-lingual cooperation easier on our projects, increase the sustainability of our movement through expanding access to participation, improve the user experience for readers of all languages, and innovate in free knowledge by connecting some of the strengths of our movement to create something new. This is our first new project in over seven years. Abstract Wikipedia was submitted as a project proposal by Denny Vrandečić in May 2020 <ref>[[m:Special:MyLanguage/Abstract Wikipedia|Abstract Wikipedia]]</ref> after years of preparation and research, leading to a detailed plan and lively discussions in the Wikimedia communities. We know that the energy and the creativity of the community often runs up against language barriers, and information that is available in one language may not make it to other language Wikipedias. Abstract Wikipedia intends to look and feel like a Wikipedia, but build on the powerful, language-independent conceptual models of Wikidata, with the goal of letting volunteers create and maintain Wikipedia articles across our polyglot Wikimedia world. The project will allow volunteers to assemble the fundamentals of an article using words and entities from Wikidata. Because Wikidata uses conceptual models that are meant to be universal across languages, it should be possible to use and extend these building blocks of knowledge to create models for articles that also have universal value. Using code, volunteers will be able to translate these abstract “articles” into their own languages. If successful, this could eventually allow everyone to read about any topic in Wikidata in their own language. As you can imagine, this work will require a lot of software development, and a lot of cooperation among Wikimedians. In order to make this effort possible, Denny will join the Foundation as a staff member in July and lead this initiative. You may know Denny as the creator of Wikidata, a long-time community member, a former staff member at Wikimedia Deutschland, and a former Trustee at the Wikimedia Foundation <ref>[[m:User:Denny|User:Denny]]</ref>. We are very excited that Denny will bring his skills and expertise to work on this project alongside the Foundation’s product, technology, and community liaison teams. It is important to acknowledge that this is an experimental project, and that every Wikipedia community has different needs. This project may offer some communities great advantages. Other communities may engage less. Every language Wikipedia community will be free to choose and moderate whether or how they would use content from this project. We are excited that this new wiki-project has the possibility to advance knowledge equity through increased access to knowledge. It also invites us to consider and engage with critical questions about how and by whom knowledge is constructed. We look forward to working in cooperation with the communities to think through these important questions. There is much to do as we begin designing a plan for Abstract Wikipedia in close collaboration with our communities. I encourage you to get involved by going to the project page and joining the new mailing list <ref>[[mail:abstract-wikipedia|Abstract Wikipedia mailing list]]</ref>. We recognize that Abstract Wikipedia is ambitious, but we also recognize its potential. We invite you all to join us on a new, unexplored path. Yours, Katherine Maher (Executive Director, Wikimedia Foundation) <references/> </div> <small>Sent by [[:m:User:Elitre (WMF)]] १९:५६, ९ जुलाई २०२० (नेपालको प्रमाणिक समय) - '''[[:m:Special:MyLanguage/Abstract Wikipedia/July 2020 announcement]]''' </small> <!-- Message sent by User:Elitre (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Elitre_(WMF)/All_wikis_June_2020&oldid=20265886 --> == Technical Wishes: FileExporter and FileImporter become default features on all Wikis == <div class="plainlinks mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr"> The [[m:WMDE_Technical_Wishes/Move_files_to_Commons|FileExporter and FileImporter]] will become a default features on all wikis until August 7, 2020. They are planned to help you to move files from your local wiki to Wikimedia Commons easier while keeping all original file information (Description, Source, Date, Author, View History) intact. Additionally, the move is documented in the files view history. How does it work? Step 1: If you are an auto-confirmed user, you will see a link "Move file to Wikimedia Commons" on the local file page. Step 2: When you click on this link, the FileImporter checks if the file can in fact be moved to Wikimedia Commons. These checks are performed based on the wiki's [[m:WMDE_Technical_Wishes/Move_files_to_Commons/Configuration_file_documentation|configuration file]] which is created and maintained by each local wiki community. Step 3: If the file is compatible with Wikimedia Commons, you will be taken to an import page, at which you can update or add information regarding the file, such as the description. You can also add the 'Now Commons' template to the file on the local wiki by clicking the corresponding check box in the import form. Admins can delete the file from the local wiki by enabling the corresponding checkbox. By clicking on the 'Import' button at the end of the page, the file is imported to Wikimedia Commons. If you want to know more about the [[m:WMDE_Technical_Wishes/Move_files_to_Commons|FileImporter extension]] or the [[m:WMDE_Technical_Wishes|Technical Wishes Project]], follow the links. --For the Technical Wishes Team: </div>[[User:Max Klemm (WMDE)|Max Klemm (WMDE)]] ०९:१३, ६ अगष्ट २०२० (नेपालको प्रमाणिक समय) <!-- Message sent by User:Max Klemm (WMDE)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=WMDE_Technical_Wishes/Technical_Wishes_News_list_all_village_pumps&oldid=20343133 --> == Important: maintenance operation on September 1st == <div class="plainlinks mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr"><div class="plainlinks"> [[:m:Special:MyLanguage/Tech/Server switch 2020|Read this message in another language]] • [[:m:Special:MyLanguage/Tech/Server switch 2020|{{int:please-translate}}]] The [[foundation:|Wikimedia Foundation]] will be testing its secondary data centre. This will make sure that Wikipedia and the other Wikimedia wikis can stay online even after a disaster. To make sure everything is working, the Wikimedia Technology department needs to do a planned test. This test will show if they can reliably switch from one data centre to the other. It requires many teams to prepare for the test and to be available to fix any unexpected problems. They will switch all traffic to the secondary data centre on '''Tuesday, September 1st 2020'''. Unfortunately, because of some limitations in [[mw:Manual:What is MediaWiki?|MediaWiki]], all editing must stop while the switch is made. We apologize for this disruption, and we are working to minimize it in the future. '''You will be able to read, but not edit, all wikis for a short period of time.''' *You will not be able to edit for up to an hour on Tuesday, September 1st. The test will start at [https://www.timeanddate.com/worldclock/fixedtime.html?iso=20200901T14 14:00 UTC] (15:00 BST, 16:00 CEST, 10:00 EDT, 19:30 IST, 07:00 PDT, 23:00 JST, and in New Zealand at 02:00 NZST on Wednesday September 2). *If you try to edit or save during these times, you will see an error message. We hope that no edits will be lost during these minutes, but we can't guarantee it. If you see the error message, then please wait until everything is back to normal. Then you should be able to save your edit. But, we recommend that you make a copy of your changes first, just in case. ''Other effects'': *Background jobs will be slower and some may be dropped. Red links might not be updated as quickly as normal. If you create an article that is already linked somewhere else, the link will stay red longer than usual. Some long-running scripts will have to be stopped. *There will be code freezes for the week of September 1st, 2020. Non-essential code deployments will not happen. This project may be postponed if necessary. You can [[wikitech:Switch Datacenter#Schedule for 2018 switch|read the schedule at wikitech.wikimedia.org]]. Any changes will be announced in the schedule. There will be more notifications about this. '''Please share this information with your community.''' </div></div> <span dir=ltr>[[m:User:Trizek (WMF)|Trizek (WMF)]] ([[m:User talk:Trizek (WMF)|talk]])</span> १३:४८, २६ अगष्ट २०२० (नेपालको प्रमाणिक समय) <!-- Message sent by User:Trizek (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&oldid=20384955 --> == Invitation to participate in the conversation == <div class="plainlinks mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr"> ''{{int:Hello}}. Apologies for cross-posting, and that you may not be reading this message in your native language: translations of the following announcement may be available on '''[[:m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Draft review/Invitation (long version)|Meta]]'''. {{int:please-translate}}. {{Int:Feedback-thanks-title}}'' We are excited to share '''[[:m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Draft review|a draft of the Universal Code of Conduct]]''', which the Wikimedia Foundation Board of Trustees called for earlier this year, for your review and feedback. The discussion will be open until October 6, 2020. The UCoC Drafting Committee wants to learn which parts of the draft would present challenges for you or your work. What is missing from this draft? What do you like, and what could be improved? Please join the conversation and share this invitation with others who may be interested to join, too. To reduce language barriers during the process, you are welcomed to translate this message and the [[:m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Draft review|Universal Code of Conduct/Draft review]]. You and your community may choose to provide your opinions/feedback using your local languages. To learn more about the UCoC project, see the [[:m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct|Universal Code of Conduct]] page, and the [[:m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/FAQ|FAQ]], on Meta. Thanks in advance for your attention and contributions, [[:m:Talk:Trust_and_Safety|The Trust and Safety team at Wikimedia Foundation]], १७:५५, १० सेप्टेम्बर २०२० (नेपालको प्रमाणिक समय) </div> <!-- Message sent by User:Elitre (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Universal_Code_of_Conduct/Draft_review/Invitation_(long_version)/List&oldid=20440292 --> == Wiki of functions naming contest == <div class="plainlinks mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr"> {{int:Please-translate}} {{int:Hello}}. Please help pick a name for the new Wikimedia wiki project. This project will be a wiki where the community can work together on a library of [[m:Special:MyLanguage/Abstract_Wikipedia/Wiki_of_functions_naming_contest#function|functions]]. The community can create new functions, read about them, discuss them, and share them. Some of these functions will be used to help create language-independent Wikipedia articles that can be displayed in any language, as part of the Abstract Wikipedia project. But functions will also be usable in many other situations. There will be two rounds of voting, each followed by legal review of candidates, with voting beginning on 29 September and 27 October. Our goal is to have a final project name selected on 8 December. If you would like to participate, then '''[[m:Special:MyLanguage/Abstract Wikipedia/Wiki of functions naming contest|please learn more and vote now]]''' at meta-wiki. {{Int:Feedback-thanks-title}} --[[m:User:Quiddity (WMF)|Quiddity (WMF)]]</div> २१:२६, २९ सेप्टेम्बर २०२० (नेपालको प्रमाणिक समय) <!-- Message sent by User:Quiddity (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Quiddity_(WMF)/Global_message_delivery_split_6&oldid=20492312 --> == Call for feedback about Wikimedia Foundation Bylaws changes and Board candidate rubric == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr"> {{int:Hello}}. Apologies if you are not reading this message in your native language. {{Int:Please-translate}}. Today the Wikimedia Foundation Board of Trustees starts two calls for feedback. One is about changes to the Bylaws mainly to increase the Board size from 10 to 16 members. The other one is about a trustee candidate rubric to introduce new, more effective ways to evaluate new Board candidates. The Board welcomes your comments through 26 October. For more details, [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation Board noticeboard/October 2020 - Call for feedback about Bylaws changes and Board candidate rubric|check the full announcement]]. {{Int:Feedback-thanks-title}} [[m:User:Qgil-WMF|Qgil-WMF]] ([[m:User talk:Qgil-WMF|talk]]) १७:०९, ७ अक्टोबर २०२० (नेपालको प्रमाणिक समय) </div> <!-- Message sent by User:Elitre (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Elitre_(WMF)/Board2&oldid=20519857 --> == Regional Call for South Asia - Oct. 30 == Hi everyone. The time has come to put Movement Strategy into work and we need your help. We are inviting South Asian communities, Indian Wikimedians, and anyone else interested to join a region-focused conversation on Movement Strategy and implementation. Please join us on '''Friday Oct. 30 at 19.30 / 7:30 pm IST''' ([http://meet.google.com/qpn-xjrm-irj Google Meet]). The purpose of the meeting is to get prepared for global conversations, to identify priorities for implementation in 2021, and to plan the following steps. There are [[m:Strategy/Wikimedia_movement/2018-20/Recommendations | 10 recommendations]] and they propose multiple [[m:Strategy/Wikimedia movement/2018-20/Transition/List of Initiatives | 45 initiatives]] written over two years by many Wikimedians. It is now up to communities to decide which ones we should work on together in 2021, starting with [[m:Strategy/Wikimedia_movement/2018-20/Transition/Prioritization_events | local and regional conversations]]. Global meetings will take place later in November when we will discuss global coordination and resources. More information about the global events will be shared soon. * What is work you’re already doing that is aligned with Movement Strategy? * What are priorities for you in 2021? * What are things we should all work on globally? We would not be able to grow and diversify as a movement if communities from South Asia are not meaningfully involved in implementing the recommendations. Join the conversation with your questions and ideas, or just come to say hi. See you on Friday October 30. ''A translatable version of this message [[m:User:CKoerner (WMF)/Regional Call for South Asia - Oct. 30|can be found on Meta]]''. [[m:User:MPourzaki (WMF)|MPourzaki (WMF)]] ([[m:User talk:MPourzaki (WMF)|talk]]) १७:२४, १९ अक्टोबर २०२० (नेपालको प्रमाणिक समय) <!-- Message sent by User:CKoerner (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:RSharma_(WMF)/southasian_Mass_Message&oldid=20551394 --> == Important: maintenance operation on October 27 == <div class="plainlinks mw-content-ltr" lang="ne" dir="ltr"><div class="plainlinks"> [[:m:Special:MyLanguage/Tech/Server switch 2020|यो सन्देश अर्को भाषामा पढ्नुहोस्]] • [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Special:Translate&group=page-Tech%2FServer+switch+2020&language=&action=page&filter= {{int:please-translate}}] [[foundation:|विकिमेडिया फाउन्डेसन]]ले सेकेन्डरी डाटा सेन्टरको परिक्षण गर्दैछ। यसबाटविकिपिडिया तथा अन्य विकिमेडियाका परियोजनाहरू कुनै प्रकोप पछि पनि अनलाइन रहन सक्ने निश्चित हुन्छ। सबै काम गरिरहेको छ भनि निश्चित गर्नको लागि विकिमिडिया टेक्नोलोजी विभागले योजना गरिएको परीक्षण गर्नु पर्छ। यो परीक्षणले तिनीहरू एक डेटा सेन्टरबाट अर्कोमा विश्वसनीय रूपमा स्विच गर्न सक्दछन् भन्ने कुरा देखाउँछ। यसको लागि परीक्षणको लागि तयारी गर्न धेरै टोलीहरू आवश्यक पर्दछ र कुनै अप्रत्याशित समस्याहरू समाधान गर्न उपलब्ध हुन। उनीहरूले सबै ट्राफिकलाई '''२७ अक्टोबर २०२०, मंगलबार'''मा प्राथमिक डेटा केन्द्रमामा स्विच गर्नेछन्। दुर्भाग्यवस,[[mw:Manual:What is MediaWiki?|मिडियाविकी]]मा भएका केही सीमितताहरूको कारणले गर्दा हामीले स्विच गर्दा सबै सम्पादन कार्यहरू बन्द हुनेछन्। हामी यो अवरोधको लागि माफी चाहन्छौं, र हामी भविष्यमा यसलाई न्यूनिकरण गर्नको लागि काम गरिरहेका छौं। '''तपाईहरूले सबै विकीहरू पढ्न सक्नुहुनेछ तर सम्पादन गर्न सक्नुहुन्न।''' *मंगलबार २७ अक्टोबर १ घण्टाको लागि तपाईले सम्पादन गर्न सक्नुहुनेछैन। यो परीक्षण [https://zonestamp.toolforge.org/1603807200 14:00 UTC] (14:00 WET, 15:00 CET, 10:00 EDT, 19:30 IST, 07:00 PDT, 23:00 JST, न्युजिल्याण्डमा 03:00 NZDT २८ अक्टुबर, बुधबार) मा सुरू हुनेछ। *यो समयमा यदि तपाइँ सम्पादन वा सङ्ग्रह गर्न कोशिस गर्नुहुन्छ भने, तपाइँले त्रुटि सन्देश देख्नुहुनेछ। हामी आशा गर्छौँ कि यो मिनेटहरूमा कुनै पनि सम्पादन हराउने छैन तर हामी यसको ग्यारेन्टी दिन सक्दैनौँ। यदि तपाइँ त्रुटि सन्देश देख्नुहुन्छ भने कृपया सबै सामान्य अवस्थामा नफर्कँदासम्म प्रतीक्षा गर्नुहोस् । त्यसपछि भए तपाईले आफ्नो सम्पादन सङ्ग्रह गर्न सक्नुहुनेछ। तर पनि यस अवस्थामा हामी तपाइँको परिवर्तन सङ्ग्रह गर्नु पूर्व यसलाई कपी गर्न सुझाव दिन्छौँ। '' अन्य प्रभावहरू '': *पृष्ठभूमीका कार्यहरू सुस्त हुनेछन् तथा केहि छुट्न पनि सक्नेछन्। रातो लिङ्कहरू सामान्य अवस्था भन्दा छिटो अद्यावधिक हुन सक्दैन। यदी तपाइँले पहिले कुनै अरू लेखसँग जोडिएको एउटा लेख बनाउनु हुन्छ भने लिङ्क सामान्य अवस्था भन्दा लामो समयसम्म रातो रहनेछ। केहि लामो समयदेखि चलिरहेको स्क्रिप्टहरू रोक्नु पर्छ। *२ अक्टुबर २०२० मा सप्ताहको लागि कोड फ्रिज हुनेछ। अनावश्यक कोड डिप्लोयमेन्ट हुने छैन। आवश्यक परेमा यो परियोजना स्थगित हुन सक्छ। तपाइँ [[wikitech:Switch_Datacenter#Schedule_for_2020_switch|wikitech.wikimedia.org मा कार्यक्रम बारे पढ्न सक्नुहुन्छ]]। कुनै पनि परिवर्तन बारे कार्यक्रम तालिकामा घोषणा गरिनेछ। त्यहाँ यसका बारे थप सूचनाहरू हुनेछन्। यो कार्य सुरु हुनुभन्दा ३० मिनेट अघि सबै विकीमा एउटा ब्यानर प्रदर्शित हुनेछ। '''कृपया तपाइँको समुदायलाई यो जानकारी बाँड्नुहोस्।'''</div></div> -- <span dir=ltr>[[m:User:Trizek (WMF)|Trizek (WMF)]] ([[m:User talk:Trizek (WMF)|talk]])</span> १७:१०, २१ अक्टोबर २०२० (नेपालको प्रमाणिक समय) <!-- Message sent by User:Trizek (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&oldid=20519839 --> == Wiki of functions naming contest - Round 2 == <div class="plainlinks mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr"> {{int:Hello}}. Reminder: Please help to choose the name for the new Wikimedia wiki project - the library of functions. The finalist vote starts today. The finalists for the name are: <span lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr">Wikicode, Wikicodex, Wikifunctions, Wikifusion, Wikilambda, Wikimedia Functions</span>. If you would like to participate, then '''[[m:Special:MyLanguage/Abstract Wikipedia/Wiki of functions naming contest/Names|please learn more and vote now]]''' at Meta-wiki. {{Int:Feedback-thanks-title}} --[[m:User:Quiddity (WMF)|Quiddity (WMF)]] </div> २२:१०, ५ नोभेम्बर २०२० (नेपालको प्रमाणिक समय) <!-- Message sent by User:Quiddity (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&oldid=20564572 --> == [[m:Special:MyLanguage/Community Wishlist Survey 2021/Invitation|Community Wishlist Survey 2021]] == <div class="plainlinks mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr"> [[File:Magic Wand Icon 229981 Color Flipped.svg|thumb|48px]] The '''[[m:Special:MyLanguage/Community Wishlist Survey 2021|2021 Community Wishlist Survey]]''' is now open! This survey is the process where communities decide what the [[m:Community Tech|Community Tech]] team should work on over the next year. We encourage everyone to submit proposals until the deadline on '''{{#time:j xg|2020-11-30|{{PAGELANGUAGE}}}}''', or comment on other proposals to help make them better. The communities will vote on the proposals between {{#time:j xg|2020-12-08|{{PAGELANGUAGE}}}} and {{#time:j xg|2020-12-21|{{PAGELANGUAGE}}}}. The Community Tech team is focused on tools for experienced Wikimedia editors. You can write proposals in any language, and we will translate them for you. Thank you, and we look forward to seeing your proposals! </div> <span lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr">[[m:user:SGrabarczuk (WMF)|SGrabarczuk (WMF)]]</span> १८:०९, २० नोभेम्बर २०२० (नेपालको प्रमाणिक समय) <!-- Message sent by User:SGrabarczuk (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:SGrabarczuk_(WMF)/sandbox/1&oldid=20689939 --> == Wikidata descriptions changes to be included more often in Recent Changes and Watchlist == <div class="plainlinks mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr"> ''Sorry for sending this message in English. Translations are available on [[m:Special:MyLanguage/Announcements/Announcement Wikidata descriptions in watchlist|this page]]. Feel free to translate it in more languages!'' As you may know, you can include changes coming from Wikidata in your Watchlist and Recent Changes ([[Special:Preferences#mw-prefsection-watchlist|in your preferences]]). Until now, this feature didn’t always include changes made on Wikidata descriptions due to the way Wikidata tracks the data used in a given article. Starting on December 3rd, the Watchlist and Recent Changes will include changes on the descriptions of Wikidata Items that are used in the pages that you watch. This will only include descriptions in the language of your wiki to make sure that you’re only seeing changes that are relevant to your wiki. This improvement was requested by many users from different projects. We hope that it can help you monitor the changes on Wikidata descriptions that affect your wiki and participate in the effort of improving the data quality on Wikidata for all Wikimedia wikis and beyond. Note: if you didn’t use the Wikidata watchlist integration feature for a long time, feel free to give it another chance! The feature has been improved since the beginning and the content it displays is more precise and useful than at the beginning of the feature in 2015. If you encounter any issue or want to provide feedback, feel free to use [[Phab:T191831|this Phabricator ticket]]. Thanks! [[:d:User:Lea Lacroix (WMDE)|Lea Lacroix (WMDE)]] १४:३९, ३० नोभेम्बर २०२० (नेपालको प्रमाणिक समय) </div> <!-- Message sent by User:Lea Lacroix (WMDE)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Lea_Lacroix_(WMDE)/wikis&oldid=20728482 --> == 2020 Coolest Tool Award Ceremony on December 11th == <div class="plainlinks mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr"> Hello all, The ceremony of the 2020 [[m:Coolest_Tool_Award|Wikimedia Coolest Tool Award]] will take place virtually on Friday, December 11th, at 17:00 GMT. This award is highlighting tools that have been nominated by contributors to the Wikimedia projects, and the ceremony will be a nice moment to show appreciation to the tools developers and maybe discover new tools! You will find more information [[m:Coolest_Tool_Award|here]] about the livestream and the discussions channels. Thanks for your attention, [[:d:User:Lea Lacroix (WMDE)|Lea Lacroix (WMDE)]] १०:५५, ७ डिसेम्बर २०२० (नेपालको प्रमाणिक समय) </div> <!-- Message sent by User:Lea Lacroix (WMDE)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&oldid=20734978 --> == Community Wishlist Survey 2021 == <div class="plainlinks mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr"> [[File:Magic Wand Icon 229981 Color Flipped.svg|thumb|48px]] '''We invite all registered users to vote on the [[m:Special:MyLanguage/Community Wishlist Survey 2021|2021 Community Wishlist Survey]]. You can vote from now until {{#time:j xg|2020-12-21|en}} for as many different wishes as you want.''' In the Survey, wishes for new and improved tools for experienced editors are collected. After the voting, we will do our best to grant your wishes. We will start with the most popular ones. We, the [[m:Special:MyLanguage/Community Tech|Community Tech]], are one of the [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation|Wikimedia Foundation]] teams. We create and improve editing and wiki moderation tools. What we work on is decided based on results of the Community Wishlist Survey. Once a year, you can submit wishes. After two weeks, you can vote on the ones that you're most interested in. Next, we choose wishes from the survey to work on. Some of the wishes may be granted by volunteer developers or other teams. '''[[m:Special:MyLanguage/Community Wishlist Survey 2021/Tracking|You can view and vote all proposals here.]]''' We are waiting for your votes. Thank you! </div> [[user:SGrabarczuk (WMF)|SGrabarczuk (WMF)]] ००:५२, १५ डिसेम्बर २०२० (नेपालको प्रमाणिक समय) <!-- Message sent by User:SGrabarczuk (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:SGrabarczuk_(WMF)/sandbox/1&oldid=20689939 --> == Moving Wikimania 2021 to a Virtual Event == <div class="mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr"> [[File:Wikimania_logo_with_text_2.svg|right|alt=Wikimania's logo.|75px]] ''{{int:Hello}}. Apologies if you are not reading this message in your native language. {{Int:Please-translate}}. {{Int:Feedback-thanks-title}}'' [[:m:Wikimania 2021|Wikimania will be a virtual event this year]], and hosted by a wide group of community members. Whenever the next in-person large gathering is possible again, [[:m:ESEAP Hub|the ESEAP Core Organizing Team]] will be in charge of it. Stay tuned for more information about how ''you'' can get involved in the planning process and other aspects of the event. [https://lists.wikimedia.org/pipermail/wikimedia-l/2021-January/096141.html Please read the longer version of this announcement on wikimedia-l]. ''ESEAP Core Organizing Team, Wikimania Steering Committee, Wikimedia Foundation Events Team'', १५:१५, २७ जनवरी २०२१ (नेपालको प्रमाणिक समय) </div> <!-- Message sent by User:Elitre (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Elitre_(WMF)/Wikimania21&oldid=21014617 --> == Project Grant Open Call == This is the announcement for the [[m:Grants:Project|Project Grants program]] open call that started on January 11, with the submission deadline of February 10, 2021.<br> This first open call will be focussed on Community Organizing proposals. A second open call focused on research and software proposals is scheduled from February 15 with a submission deadline of March 16, 2021.<br> For the Round 1 open call, we invite you to propose grant applications that fall under community development and organizing (offline and online) categories. Project Grant funds are available to support individuals, groups, and organizations to implement new experiments and proven ideas, from organizing a better process on your wiki, coordinating a campaign or editathon series to providing other support for community building. We offer the following resources to help you plan your project and complete a grant proposal:<br> * Weekly proposals clinics via Zoom during the Open Call. Join us for [[m:Grants:Project|#Upcoming_Proposal_Clinics|real-time discussions]] with Program Officers and select thematic experts and get live feedback about your Project Grants proposal. We’ll answer questions and help you make your proposal better. We also offer these support pages to help you build your proposal: * [[m:Grants:Project/Tutorial|Video tutorials]] for writing a strong application<br> * General [[m:Grants:Project/Plan|planning page]] for Project Grants <br> * [[m:Grants:Project/Learn|Program guidelines and criteria]]<br> Program officers are also available to offer individualized proposal support upon request. Contact us if you would like feedback or more information.<br> We are excited to see your grant ideas that will support our community and make an impact on the future of Wikimedia projects. Put your idea into motion, and [[m:Grants:Project/Apply|submit your proposal]] by February 10, 2021!<br> Please feel free to get in touch with questions about getting started with your grant application, or about serving on the Project Grants Committee. Contact us at projectgrants{{at}}wikimedia.org. Please help us translate this message to your local language. [[प्रयोगकर्ता:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:MediaWiki message delivery|कुरा गर्ने]]) ०८:००, २८ जनवरी २०२१ (नेपालको प्रमाणिक समय) <!-- Message sent by User:RSharma (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&oldid=20808431 --> == Wiki Loves Folklore 2021 is back! == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr"> {{int:please-translate}} [[File:Wiki Loves Folklore Logo.svg|right|150px|frameless]] You are humbly invited to participate in the '''[[:c:Commons:Wiki Loves Folklore 2021|Wiki Loves Folklore 2021]]''' an international photography contest organized on Wikimedia Commons to document folklore and intangible cultural heritage from different regions, including, folk creative activities and many more. It is held every year from the 1st till the 28th of February. You can help in enriching the folklore documentation on Commons from your region by taking photos, audios, videos, and [https://commons.wikimedia.org/w/index.php?title=Special:UploadWizard&campaign=wlf_2021 submitting] them in this commons contest. Please support us in translating the [[:c:Commons: Wiki Loves Folklore 2021|project page]] and a [https://meta.wikimedia.org/wiki/Special:Translate?group=Centralnotice-tgroup-wikiloveslove2020&language=en&filter=%21translated&action=translate|one-line banner message] to help us spread the word in your native language. '''Kind regards,''' '''Wiki loves Folklore International Team''' [[प्रयोगकर्ता:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:MediaWiki message delivery|कुरा गर्ने]]) १३:२५, ६ फेब्रुअरी २०२१ (नेपालको प्रमाणिक समय) </div> <!-- Message sent by User:Tiven2240@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Tiven2240/wll&oldid=21073884 --> == Proposal: Set two-letter project shortcuts as alias to project namespace globally == <div lang="en" dir="ltr"> {{int:please-translate}} Hello everyone, I apologize for posting in English. I would like to inform everyone that I created a new global request for comment (GRFC) at Meta Wiki, which may affect your project: [[:m:Requests for comment/Set short project namespace aliases by default globally]]. In this GRFC, I propose that two-project shortcuts for project names will become a default alias for the project namespace. For instance, on all Wikipedias, WP will be an alias to the Wikipedia: namespace (and similar for other projects). Full list is available in the GRFC. This is already the case for Wikivoyages, and many individual projects asked for this alias to be implemented. I believe this makes it easier to access the materials in the project namespace, as well as creating shortcuts like <tt>WP:NPOV</tt>, as well as helps new projects to use this feature, without having to figure out how to request site configuration changes first. As far as I can see, {{SITENAME}} currently does not have such an alias set. This means that such an alias will be set for you, if the GRFC is accepted by the global community. I would like to ask all community members to participate in the request for comment at Meta-Wiki, see [[:m:Requests for comment/Set short project namespace aliases by default globally]]. Please feel free to [[:m:User talk:Martin Urbanec|ask me]] if you have any questions about this proposal. Best regards,<br /> --[[:m:User:Martin Urbanec|Martin Urbanec]] ([[:m:User talk:Martin Urbanec|talk]]) १४:१२, १८ फेब्रुअरी २०२१ (नेपालको प्रमाणिक समय) </div> <!-- Message sent by User:Martin Urbanec@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Martin_Urbanec/MassMessage&oldid=21125035 --> == Wikifunctions logo contest == <div class="plainlinks mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr"> {{Int:Hello}}. Please help to choose a design concept for the logo of the new Wikifunctions wiki. Voting starts today and will be open for 2 weeks. If you would like to participate, then '''[[m:Special:MyLanguage/Abstract Wikipedia/Wikifunctions logo concept/Vote|please learn more and vote now]]''' at Meta-Wiki. {{Int:Feedback-thanks-title}} --[[m:User:Quiddity (WMF)|Quiddity (WMF)]]</div> ०१:४५, २ मार्च २०२१ (नेपालको प्रमाणिक समय) <!-- Message sent by User:Quiddity (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&oldid=21087740 --> == Universal Code of Conduct – 2021 consultations == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr"> === Universal Code of Conduct Phase 2 === {{int:please-translate}} The [[:wmf:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct|'''Universal Code of Conduct (UCoC)''']] provides a universal baseline of acceptable behavior for the entire Wikimedia movement and all its projects. The project is currently in Phase 2, outlining clear enforcement pathways. You can read more about the whole project on its [[:m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct|'''project page''']]. ==== Drafting Committee: Call for applications ==== The Wikimedia Foundation is recruiting volunteers to join a committee to draft how to make the code enforceable. Volunteers on the committee will commit between 2 and 6 hours per week from late April through July and again in October and November. It is important that the committee be diverse and inclusive, and have a range of experiences, including both experienced users and newcomers, and those who have received or responded to, as well as those who have been falsely accused of harassment. To apply and learn more about the process, see [[:m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Drafting committee|Universal Code of Conduct/Drafting committee]]. ==== 2021 community consultations: Notice and call for volunteers / translators ==== From 5 April – 5 May 2021 there will be conversations on many Wikimedia projects about how to enforce the UCoC. We are looking for volunteers to translate key material, as well as to help host consultations on their own languages or projects using suggested [[:m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/2021 consultations/Discussion|key questions]]. If you are interested in volunteering for either of these roles, please [[:m:Talk:Universal Code of Conduct/2021 consultations|contact us]] in whatever language you are most comfortable. To learn more about this work and other conversations taking place, see [[:m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/2021 consultations|Universal Code of Conduct/2021 consultations]]. -- [[User:Xeno (WMF)|Xeno (WMF)]] ([[User talk:Xeno (WMF)|talk]]) २१:४५, ५ अप्रिल २०२१ (नेपालको प्रमाणिक समय) </div> <!-- Message sent by User:MNadzikiewicz (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:MNadzikiewicz_(WMF)/Without_Russian,_Polish_and_translated/1&oldid=21302384 --> == Line numbering coming soon to all wikis == <div class="plainlinks mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr"> [[File:Technical_Wishes_–_Line_numbering_-_2010_wikitext_editor.png|thumb|Example]] From April 15, you can enable line numbering in some wikitext editors - for now in the template namespace, coming to more namespaces soon. This will make it easier to detect line breaks and to refer to a particular line in discussions. These numbers will be shown if you enable the syntax highlighting feature ([[mw:Special:MyLanguage/Extension:CodeMirror|CodeMirror extension]]), which is supported in the [[mw:Special:MyLanguage/Extension:WikiEditor|2010]] and [[mw:Special:MyLanguage/2017 wikitext editor|2017]] wikitext editors. More information can be found on [[m:WMDE Technical Wishes/Line Numbering|this project page]]. Everyone is invited to test the feature, and to give feedback [[m:talk:WMDE Technical Wishes/Line Numbering|on this talk page]]. </div> -- [[m:User:Johanna Strodt (WMDE)|Johanna Strodt (WMDE)]] १५:०९, १२ अप्रिल २०२१ (नेपालको प्रमाणिक समय) <!-- Message sent by User:Johanna Strodt (WMDE)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=WMDE_Technical_Wishes/Technical_Wishes_News_list_all_village_pumps&oldid=21329014 --> == Suggested Values == <div class="plainlinks mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr"> From April 29, it will be possible to suggest values for parameters in templates. Suggested values can be added to [[mw:Special:MyLanguage/Help:TemplateData|TemplateData]] and will then be shown as a drop-down list in [[mw:Special:MyLanguage/Help:VisualEditor/User guide|VisualEditor]]. This allows template users to quickly select an appropriate value. This way, it prevents potential errors and reduces the effort needed to fill the template with values. It will still be possible to fill in values other than the suggested ones. More information, including the supported parameter types and how to create suggested values: [[mw:Help:TemplateData#suggestedvalues|[1]]] [[m:WMDE_Technical_Wishes/Suggested_values_for_template_parameters|[2]]]. Everyone is invited to test the feature, and to give feedback [[m:Talk:WMDE Technical Wishes/Suggested values for template parameters|on this talk page]]. </div> [[m:User:Timur Vorkul (WMDE)|Timur Vorkul (WMDE)]] १४:०८, २२ अप्रिल २०२१ (नेपालको प्रमाणिक समय) <!-- Message sent by User:Timur Vorkul (WMDE)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=WMDE_Technical_Wishes/Technical_Wishes_News_list_all_village_pumps&oldid=21361904 --> == Universal Code of Conduct News – Issue 1 == <section begin="ucoc-newsletter"/> <div style = "line-height: 1.2"> <span style="font-size:200%;">'''विश्वव्यापी आचार संहिता समाचार'''</span><br> <span style="font-size:120%; color:#404040;">'''अङ्क १, सन् २०२१ जुन'''</span><span style="font-size:120%; float:right;">[[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Newsletter/1|'''पूरा सामचारपत्र पढ्नुहोस्''']]</span> ---- [[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct|विश्वव्यापी आचार संहिता]] समाचारको पहिलो अङ्कमा यहाँलाई स्वागत छ! यो समाचारपत्रले विकिमिडियनहरूलाई नयाँ संहिताको विकासमा संलग्न भइ राख्न मद्दत गर्दछ र प्रासङ्गगिक समाचार, अनुसन्धान, र युसिओसी सम्बन्धित आउँदो समाचारहरूको वितरण गर्दछ। कृपया ध्यान दिनुहोस्, यो युसिओसी समाचार पत्रको पहिलो अङ्क हो जुन सबै पाठकहरू र परियोजनाहरूमा पहलको घोषणाको रूपमा वितरण गरिएको छ। यदि तपाईँले भविष्यका अङ्कहरू आफ्नो वार्तालाप पृष्ठ, चौतारी, वा कुनै उपयुक्त पृष्ठहरूमा पाउन चाहनुहुन्छ भने तपाईँले [[m:Special:MyLanguage/Global message delivery/Targets/UCoC Newsletter Subscription|यहाँ सदस्यता]] लिन सक्नुहुनेछ। तपाईँ हामीलाई यहाँकै भाषामा समाचारपत्रका अङ्कहरू अनुवाद गरेर यो समाचार फैलाउन र नयाँ नीतिहरूको बारेमा हाम्रो प्रिय समुदायलाई जागरूक र सुरक्षित राख्न सक्नुहुन्छ। यदि तपाईँले मस्यौदा अङ्कलाई अगावै अनुवाद गर्न जानकारी चाहनुहुन्छ भने कृपया [[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Newsletter/Participate|यहाँ तपाईँ आफ्नो नाम थप्नुहोस्]]। यहाँको सहभागिताको लागि धेरै धेरै धन्यवाद दिन चाहन्छौ। </div><div style="margin-top:3px; padding:10px 10px 10px 20px; background:#fffff; border:2px solid #808080; border-radius:4px; font-size:100%;"> * '''सम्बद्ध परामर्श''' – सबै आकार र प्रकारका विकिमिडिया सम्बद्ध समूहहरूलाई सन् २०२१ मार्च र अप्रिल भरि युसिओसी सम्बद्ध परामर्शमा भाग लिन आमन्त्रित गरिएको थियो। ([[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Newsletter/1#sec1|पढ्न जारी राख्नुहोस्]]) * '''२०२१ प्रमुख परामर्श''' – विकिमिडिया फाउन्डेसनले व्यापक विकिमिडिया समुदायबाट युसिओसी कार्यान्वयनको बारेमा अनुरोध गर्नको लागि सन् २०२१ अप्रिल र मे महिनामा प्रवर्तन कुञ्जी प्रश्नहरू परामर्शको आयोजन गरेको थियो। ([[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Newsletter/1#sec2|पढ्न जारी राख्नुहोस्]]) * '''गोलमेच बैठक छलफल''' – युसिओसी सहजकर्ता टोलीले सन् २०२१ मे महिनामा ९० मिनेट लामो दुई वटा सार्वजनिक गोलमेच बैठक छलफल आयोजना गरेको थियो जसमा युसिओसी कुञ्जी प्रवर्तनका प्रश्नहरूको बारेमा छलफल गरिएको थियो। थप छलफल निर्धारित छन्। ([[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Newsletter/1#sec3|पढ्न जारी राख्नुहोस्]]) * '''दोस्रो चरणको मस्यौदा समिति''' – युसिओसी दोस्रो चरणको लागि मस्यौदा समितिले सन् २०२१ मे १२ मा काम सुरु गरेको थियो। तिनीहरूको कामको बारेमा थप पढ्नुहोस्। ([[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Newsletter/1#sec4|पढ्न जारी राख्नुहोस्]]) * '''डिफ ब्लग्स''' – युसिओसी सहजकर्ताहरूले पहिलो अंशमा भएका स्थानीय सामुदायिक परामर्शको बेला प्रत्येक समुदायबाट चाखलाग्दो खोज र अन्तर्दृष्टिमा आधारित धेरै ब्लग लेखहरू लेखेका थिए। ([[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Newsletter/1#sec5|पढ्न जारी राख्नुहोस्]])</div><section end="ucoc-newsletter"/> </div> <!-- Message sent by User:SOyeyele (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:SOyeyele_(WMF)/Announcements/Nepali&oldid=21570495 --> == Wikimania 2021: Individual Program Submissions == [[File:Wikimania logo with text 2.svg|right|200px]] Dear all, Wikimania 2021 will be [[:wikimania:2021:Save the date and the Core Organizing Team|hosted virtually]] for the first time in the event's 15-year history. Since there is no in-person host, the event is being organized by a diverse group of Wikimedia volunteers that form the [[:wikimania:2021:Organizers|Core Organizing Team]] (COT) for Wikimania 2021. '''Event Program''' - Individuals or a group of individuals can submit their session proposals to be a part of the program. There will be translation support for sessions provided in a number of languages. See more information [[:wikimania:2021:Submissions/Guidelines#Language Accessibility|here]]. Below are some links to guide you through; * [[:wikimania:2021:Submissions|Program Submissions]] * [[:wikimania:2021:Submissions/Guidelines|Session Submission Guidelines]] * [[:wikimania:2021:FAQ|FAQ]] Please note that the deadline for submission is 18th June 2021. '''Announcements'''- To keep up to date with the developments around Wikimania, the COT sends out weekly updates. You can view them in the Announcement section [[:wikimania:2021:Announcements|here]]. '''Office Hour''' - If you are left with questions, the COT will be hosting some office hours (in multiple languages), in multiple time-zones, to answer any programming questions that you might have. Details can be found [[:wikimania:2021:Organizers#Office hours schedule|here.]] Best regards, [[प्रयोगकर्ता:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:MediaWiki message delivery|कुरा गर्ने]]) ०४:१८, १६ जुन २०२१ (नेपालको प्रमाणिक समय) On behalf of Wikimania 2021 Core Organizing Team <!-- Message sent by User:Bodhisattwa@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/VisualEditor/Newsletter/Wikis_with_VE&oldid=21597568 --> == Editing news 2021 #2 == <div class="plainlinks mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr"> <em>[[m:Special:MyLanguage/VisualEditor/Newsletter/2021/June|Read this in another language]] • [[m:VisualEditor/Newsletter|Subscription list for this multilingual newsletter]]</em> [[File:Reply Tool A-B test comment completion.png|alt=Junior contributors comment completion rate across all participating Wikipedias|thumb|296x296px|When newcomers had the Reply tool and tried to post on a talk page, they were more successful at posting a comment. ([https://wikimedia-research.github.io/Reply-tools-analysis-2021/ Source])]] Earlier this year, the Editing team ran a large study of [[mw:Talk pages project/Replying|the Reply Tool]]. The main goal was to find out whether the Reply Tool helped [[mw:Talk pages project/Glossary|newer editors]] communicate on wiki. The second goal was to see whether the comments that newer editors made using the tool needed to be reverted more frequently than comments newer editors made with the existing wikitext page editor. The key results were: * Newer editors who had automatic ("default on") access to the Reply tool were [https://wikimedia-research.github.io/Reply-tools-analysis-2021/ more likely] to post a comment on a talk page. * The comments that newer editors made with the Reply Tool were also [https://wikimedia-research.github.io/Reply-tools-analysis-2021/ less likely] to be reverted than the comments that newer editors made with page editing. These results give the Editing team confidence that the tool is helpful. <strong>Looking ahead</strong> The team is planning to make the Reply tool available to everyone as an opt-out preference in the coming months. This has already happened at the Arabic, Czech, and Hungarian Wikipedias. The next step is to [[phab:T280599|resolve a technical challenge]]. Then, they will deploy the Reply tool first to the [[phab:T267379|Wikipedias that participated in the study]]. After that, they will deploy it, in stages, to the other Wikipedias and all WMF-hosted wikis. You can turn on "{{int:discussiontools-preference-label}}" [[Special:Preferences#mw-prefsection-betafeatures|in Beta Features]] now. After you get the Reply tool, you can change your preferences at any time in [[Special:Preferences#mw-prefsection-editing-discussion]]. –[[User:Whatamidoing (WMF)|Whatamidoing (WMF)]] ([[User talk:Whatamidoing (WMF)|talk]]) </div> १४:१४, २४ जुन २०२१ (नेपालको प्रमाणिक समय) <!-- Message sent by User:Elitre (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/VisualEditor/Newsletter/Wikis_with_VE&oldid=21624491 --> == Server switch == <div class="plainlinks mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr"><div class="plainlinks"> [[:m:Special:MyLanguage/Tech/Server switch 2020|Read this message in another language]] • [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Special:Translate&group=page-Tech%2FServer+switch+2020&language=&action=page&filter= {{int:please-translate}}] The [[foundation:|Wikimedia Foundation]] tests the switch between its first and secondary data centers. This will make sure that Wikipedia and the other Wikimedia wikis can stay online even after a disaster. To make sure everything is working, the Wikimedia Technology department needs to do a planned test. This test will show if they can reliably switch from one data centre to the other. It requires many teams to prepare for the test and to be available to fix any unexpected problems. <!-- They will switch all traffic back to the primary data center on '''Tuesday, October 27 2020'''. --> Unfortunately, because of some limitations in [[mw:Manual:What is MediaWiki?|MediaWiki]], all editing must stop while the switch is made. We apologize for this disruption, and we are working to minimize it in the future. '''You will be able to read, but not edit, all wikis for a short period of time.''' *You will not be able to edit for up to an hour on Tuesday, 29 June 2021. The test will start at [https://zonestamp.toolforge.org/1624975200 14:00 UTC] (07:00 PDT, 10:00 EDT, 15:00 WEST/BST, 16:00 CEST, 19:30 IST, 23:00 JST, and in New Zealand at 02:00 NZST on Wednesday 30 June). *If you try to edit or save during these times, you will see an error message. We hope that no edits will be lost during these minutes, but we can't guarantee it. If you see the error message, then please wait until everything is back to normal. Then you should be able to save your edit. But, we recommend that you make a copy of your changes first, just in case. ''Other effects'': *Background jobs will be slower and some may be dropped. Red links might not be updated as quickly as normal. If you create an article that is already linked somewhere else, the link will stay red longer than usual. Some long-running scripts will have to be stopped. *There will be code freezes for the week of June 28. Non-essential code deployments will not happen. This project may be postponed if necessary. You can [[wikitech:Switch_Datacenter#Schedule_for_2021_switch|read the schedule at wikitech.wikimedia.org]]. Any changes will be announced in the schedule. There will be more notifications about this. A banner will be displayed on all wikis 30 minutes before this operation happens. '''Please share this information with your community.'''</div></div> [[user:SGrabarczuk (WMF)|SGrabarczuk (WMF)]] ०१:१९, २७ जुन २०२१ (नेपालको प्रमाणिक समय) <!-- Message sent by User:SGrabarczuk (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&oldid=21463754 --> == उम्मेदवारहरुको आन्दोलन चार्टर ड्राफ्टि समितिको आह्वान == आन्दोलन रणनीतिले [[:m:Special:MyLanguage/Movement_Charter/Drafting_Committee|आन्दोलन चार्टर ड्राफ्टि समितिको लागि उम्मेदवारहरूको लागि आह्वानको]] घोषणा गर्यो। आह्वान 2 अगस्त, 2021 मा खुल्छ, र 1 सेप्टेम्बर , 2021 मा बन्द हुन्छ। समितिले [[:m:Special:MyLanguage/Movement_Charter/Drafting_Committee/Diversity_and_Expertise_Matrices|विकिमिडिया आन्दोलनमा विविधता]]को प्रतिनिधित्व गर्ने अपेक्षा गरिएको छ। विविधतामा लिङ्ग, भाषा, भूगोल र अनुभव समावेश छ। यसमा परियोजना, सहयोगी र विकिमिडिया फाउन्डेसनमा सहभागिता रहेको छ। सदस्य बन्न अंग्रेजी प्रवाह आवश्यक छैन । आवश्यक परेमा अनुवाद र व्याख्या समर्थन प्रदान गरिन्छ। सदस्यहरूले सहभागिता लागत अफसेट गर्न भत्ता पाउनेछन्। यो प्रत्येक दुई महिनामा US$100 हो। हामी निम्न केही [[:m:Special:MyLanguage/Movement_Charter/Drafting_Committee#Role_Requirements|सीप]] भएका मानिसहरूको खोजीमा छौं: * सहयोगी भएर कसरी लेख्ने जान्नु। (प्रदर्शन गरिएको अनुभव एक प्लस हो) * सम्झौताहरू फेला पार्न तयार हुनु। * समावेशीकरण र विविधतामा ध्यान दिनु। * सामुदायिक परामर्शको ज्ञान हुनु । * अन्तरसांस्कृतिक संचार अनुभव हुनु। * गैर-नाफा वा समुदायहरूमा सुशासन वा संगठनको अनुभव हुनु । * विभिन्न पार्टीहरूसँग सम्झौता गर्ने अनुभव हुनु। समितिको सुरुवात 15 जनाबाट हुने अपेक्षा गरिएको छ । यदि 20 वा सो भन्दा बढी उम्मेद्वारहरू छन् भने, मिश्रित निर्वाचन र छनोट प्रक्रिया हुनेछ । यदि त्यहाँ 19 वा सो भन्दा कम उम्मेदवार छन् भने निर्वाचन बिना नै निर्वाचनको प्रक्रिया हुन्छ । <div class="mw-translate-fuzzy"> के तपाईं विकिमीडियालाई यस महत्वपूर्ण भूमिकामा अगाडि बढाउन मद्दत गर्नुहुन्छ? [[:m:Special:MyLanguage/Movement_Charter/Drafting_Committee#Candidate_Statements|यो पृष्ठ]] आफ्नो उम्मेदवारी पेश गर्नुहोस् । कृपया प्रश्नहरूको सँग wikimedia.org रणनीति2030{{मा}} सम्पर्क गर्नुहोस् । </div> [[प्रयोगकर्ता:Xeno (WMF)|Xeno (WMF)]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:Xeno (WMF)|कुरा गर्ने]]) ००:१२, ३ अगष्ट २०२१ (नेपालको प्रमाणिक समय) <!-- Message sent by User:Xeno (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Xeno_(WMF)/Delivery/Wikibooks&oldid=21828257 --> == The 2022 Community Wishlist Survey will happen in January == <div class="plainlinks mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr"> Hello everyone, We hope all of you are as well and safe as possible during these trying times! We wanted to share some news about a change to the Community Wishlist Survey 2022. We would like to hear your opinions as well. Summary: <div style="font-style:italic;"> We will be running the [[m:Special:MyLanguage/Community Wishlist Survey|Community Wishlist Survey]] 2022 in January 2022. We need more time to work on the 2021 wishes. We also need time to prepare some changes to the Wishlist 2022. In the meantime, you can use a [[m:Special:MyLanguage/Community Wishlist Survey/Sandbox|dedicated sandbox to leave early ideas for the 2022 wishes]]. </div> === Proposing and wish-fulfillment will happen during the same year === In the past, the [[m:Special:MyLanguage/Community Tech|Community Tech]] team has run the Community Wishlist Survey for the following year in November of the prior year. For example, we ran the [[m:Special:MyLanguage/Community Wishlist Survey 2021|Wishlist for 2021]] in November 2020. That worked well a few years ago. At that time, we used to start working on the Wishlist soon after the results of the voting were published. However, in 2021, there was a delay between the voting and the time when we could start working on the new wishes. Until July 2021, we were working on wishes from the [[m:Special:MyLanguage/Community Wishlist Survey 2020|Wishlist for 2020]]. We hope having the Wishlist 2022 in January 2022 will be more intuitive. This will also give us time to fulfill more wishes from the 2021 Wishlist. === Encouraging wider participation from historically excluded communities === We are thinking how to make the Wishlist easier to participate in. We want to support more translations, and encourage under-resourced communities to be more active. We would like to have some time to make these changes. === A new space to talk to us about priorities and wishes not granted yet === We will have gone 365 days without a Wishlist. We encourage you to approach us. We hope to hear from you in the [[m:Special:MyLanguage/Talk:Community Wishlist Survey|talk page]], but we also hope to see you at our bi-monthly Talk to Us meetings! These will be hosted at two different times friendly to time zones around the globe. We will begin our first meeting '''September 15th at 23:00 UTC'''. More details about the agenda and format coming soon! === Brainstorm and draft proposals before the proposal phase === If you have early ideas for wishes, you can use the [[m:Special:MyLanguage/Community Wishlist Survey/Sandbox|new Community Wishlist Survey sandbox]]. This way, you will not forget about these before January 2022. You will be able to come back and refine your ideas. Remember, edits in the sandbox don't count as wishes! === Feedback === * What should we do to improve the Wishlist pages? * How would you like to use our new [[m:Special:MyLanguage/Community Wishlist Survey/Sandbox|sandbox?]] * What, if any, risks do you foresee in our decision to change the date of the Wishlist 2022? * What will help more people participate in the Wishlist 2022? Answer on the [[m:Special:MyLanguage/Talk:Community Wishlist Survey|talk page]] (in any language you prefer) or at our Talk to Us meetings. </div> [[user:SGrabarczuk (WMF)|SGrabarczuk (WMF)]] ([[user talk:SGrabarczuk (WMF)|talk]]) ००:२३, ७ सेप्टेम्बर २०२१ (नेपालको प्रमाणिक समय) <!-- Message sent by User:SGrabarczuk (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&oldid=21980442 --> == Server switch == <div class="plainlinks mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr"><div class="plainlinks"> [[:m:Special:MyLanguage/Tech/Server switch|Read this message in another language]] • [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Special:Translate&group=page-Tech%2FServer+switch&language=&action=page&filter= {{int:please-translate}}] The [[foundation:|Wikimedia Foundation]] tests the switch between its first and secondary data centers. This will make sure that Wikipedia and the other Wikimedia wikis can stay online even after a disaster. To make sure everything is working, the Wikimedia Technology department needs to do a planned test. This test will show if they can reliably switch from one data centre to the other. It requires many teams to prepare for the test and to be available to fix any unexpected problems. They will switch all traffic back to the primary data center on '''Tuesday, 14 September 2021'''. Unfortunately, because of some limitations in [[mw:Manual:What is MediaWiki?|MediaWiki]], all editing must stop while the switch is made. We apologize for this disruption, and we are working to minimize it in the future. '''You will be able to read, but not edit, all wikis for a short period of time.''' *You will not be able to edit for up to an hour on Tuesday, 14 September 2021. The test will start at [https://zonestamp.toolforge.org/1631628049 14:00 UTC] (07:00 PDT, 10:00 EDT, 15:00 WEST/BST, 16:00 CEST, 19:30 IST, 23:00 JST, and in New Zealand at 02:00 NZST on Wednesday, 15 September). *If you try to edit or save during these times, you will see an error message. We hope that no edits will be lost during these minutes, but we can't guarantee it. If you see the error message, then please wait until everything is back to normal. Then you should be able to save your edit. But, we recommend that you make a copy of your changes first, just in case. ''Other effects'': *Background jobs will be slower and some may be dropped. Red links might not be updated as quickly as normal. If you create an article that is already linked somewhere else, the link will stay red longer than usual. Some long-running scripts will have to be stopped. * We expect the code deployments to happen as any other week. However, some case-by-case code freezes could punctually happen if the operation require them afterwards. This project may be postponed if necessary. You can [[wikitech:Switch_Datacenter|read the schedule at wikitech.wikimedia.org]]. Any changes will be announced in the schedule. There will be more notifications about this. A banner will be displayed on all wikis 30 minutes before this operation happens. '''Please share this information with your community.'''</div></div> [[user:SGrabarczuk (WMF)|SGrabarczuk (WMF)]] ([[user talk:SGrabarczuk (WMF)|<span class="signature-talk">{{int:Talkpagelinktext}}</span>]]) ००:४५, ११ सेप्टेम्बर २०२१ (नेपालको प्रमाणिक समय) <!-- Message sent by User:SGrabarczuk (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&oldid=21980442 --> == Talk to the Community Tech == [[File:Magic Wand Icon 229981 Color Flipped.svg|{{dir|{{pagelang}}|left|right}}|frameless|50px]] [[:m:Special:MyLanguage/Community Wishlist Survey/Updates/2021-09 Talk to Us|Read this message in another language]] • [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Special:Translate&group=page-Community_Wishlist_Survey/Updates/2021-09_Talk_to_Us&language=&action=page&filter= {{int:please-translate}}] Hello! As we have [[m:Special:MyLanguage/Community Wishlist Survey/Updates|recently announced]], we, the team working on the [[m:Special:MyLanguage/Community Wishlist Survey|Community Wishlist Survey]], would like to invite you to an online meeting with us. It will take place on [https://www.timeanddate.com/worldclock/fixedtime.html?iso=20210915T2300 '''September 15th, 23:00 UTC'''] on Zoom, and will last an hour. [https://wikimedia.zoom.us/j/89828615390 '''Click here to join''']. '''Agenda''' * [[m:Special:MyLanguage/Community Wishlist Survey 2021/Status report 1#Prioritization Process|How we prioritize the wishes to be granted]] * [[m:Special:MyLanguage/Community Wishlist Survey/Updates|Why we decided to change the date]] from November 2021 to January 2022 * Update on the [[m:Special:MyLanguage/Community Wishlist Survey 2021/Warn when linking to disambiguation pages|disambiguation]] and the [[m:Special:MyLanguage/Community Wishlist Survey 2021/Real Time Preview for Wikitext|real-time preview]] wishes * Questions and answers '''Format''' The meeting will not be recorded or streamed. Notes without attribution will be taken and published on Meta-Wiki. The presentation (first three points in the agenda) will be given in English. We can answer questions asked in English, French, Polish, and Spanish. If you would like to ask questions in advance, add them [[m:Talk:Community Wishlist Survey|on the Community Wishlist Survey talk page]] or send to sgrabarczuk@wikimedia.org. [[m:Special:MyLanguage/User:NRodriguez (WMF)|Natalia Rodriguez]] (the [[m:Special:MyLanguage/Community Tech|Community Tech]] manager) will be hosting this meeting. '''Invitation link''' * [https://wikimedia.zoom.us/j/89828615390 Join online] * Meeting ID: 898 2861 5390 * One tap mobile ** +16465588656,,89828615390# US (New York) ** +16699006833,,89828615390# US (San Jose) * [https://wikimedia.zoom.us/u/kctR45AI8o Dial by your location] See you! [[User:SGrabarczuk (WMF)|SGrabarczuk (WMF)]] ([[User talk:SGrabarczuk (WMF)|<span class="signature-talk">{{int:Talkpagelinktext}}</span>]]) ०३:०३, ११ सेप्टेम्बर २०२१ (नेपालको प्रमाणिक समय) <!-- Message sent by User:SGrabarczuk (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&oldid=21980442 --> == Wiki Loves Folklore is back! == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr"> {{int:please-translate}} [[File:Wiki Loves Folklore Logo.svg|right|150px|frameless]] You are humbly invited to participate in the '''[[:c:Commons:Wiki Loves Folklore 2022|Wiki Loves Folklore 2022]]''' an international photography contest organized on Wikimedia Commons to document folklore and intangible cultural heritage from different regions, including, folk creative activities and many more. It is held every year from the '''1st till the 28th''' of February. You can help in enriching the folklore documentation on Commons from your region by taking photos, audios, videos, and [https://commons.wikimedia.org/w/index.php?title=Special:UploadWizard&campaign=wlf_2022 submitting] them in this commons contest. You can also [[:c:Commons:Wiki Loves Folklore 2022/Organize|organize a local contest]] in your country and support us in translating the [[:c:Commons:Wiki Loves Folklore 2022/Translations|project pages]] to help us spread the word in your native language. Feel free to contact us on our [[:c:Commons talk:Wiki Loves Folklore 2022|project Talk page]] if you need any assistance. '''Kind regards,''' '''Wiki loves Folklore International Team''' --[[प्रयोगकर्ता:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:MediaWiki message delivery|कुरा गर्ने]]) १३:१५, ९ जनवरी २०२२ (नेपालको प्रमाणिक समय) </div> <!-- Message sent by User:Tiven2240@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Tiven2240/wlf&oldid=22560402 --> == Subscribe to the This Month in Education newsletter - learn from others and share your stories == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr"> Dear community members, Greetings from the EWOC Newsletter team and the education team at Wikimedia Foundation. We are very excited to share that we on tenth years of Education Newsletter ([[m:Education/News|This Month in Education]]) invite you to join us by [[m:Global message delivery/Targets/This Month in Education|subscribing to the newsletter on your talk page]] or by [[m:Education/News/Newsroom|sharing your activities in the upcoming newsletters]]. The Wikimedia Education newsletter is a monthly newsletter that collects articles written by community members using Wikimedia projects in education around the world, and it is published by the EWOC Newsletter team in collaboration with the Education team. These stories can bring you new ideas to try, valuable insights about the success and challenges of our community members in running education programs in their context. If your affiliate/language project is developing its own education initiatives, please remember to take advantage of this newsletter to publish your stories with the wider movement that shares your passion for education. You can submit newsletter articles in your own language or submit bilingual articles for the education newsletter. For the month of January the deadline to submit articles is on the 20th January. We look forward to reading your stories. Older versions of this newsletter can be found in the [[outreach:Education/Newsletter/Archives|complete archive]]. More information about the newsletter can be found at [[m:Education/News/Publication Guidelines|Education/Newsletter/About]]. For more information, please contact spatnaik{{@}}wikimedia.org. ------ <div style="text-align: center;"><div style="margin-top:10px; font-size:90%; padding-left:5px; font-family:Georgia, Palatino, Palatino Linotype, Times, Times New Roman, serif;">[[m:Education/Newsletter/About|About ''This Month in Education'']] · [[m:Global message delivery/Targets/This Month in Education|Subscribe/Unsubscribe]] · [[m:MassMessage|Global message delivery]] · For the team: [[User:ZI Jony|<span style="color:#8B0000">'''ZI Jony'''</span>]] [[User talk:ZI Jony|<sup><span style="color:Green"><i>(Talk)</i></span></sup>]], {{<includeonly>subst:</includeonly>#time:l G:i, d F Y|}} (UTC)</div></div> </div> <!-- Message sent by User:ZI Jony@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:ZI_Jony/MassMessage/Awareness_of_Education_Newsletter/List_of_Village_Pumps&oldid=21244129 --> == Wiki Loves Folklore is extended till 15th March == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr">{{int:please-translate}} [[File:Wiki Loves Folklore Logo.svg|right|frameless|180px]] Greetings from Wiki Loves Folklore International Team, We are pleased to inform you that [[:c:Commons:Wiki Loves Folklore|Wiki Loves Folklore]] an international photographic contest on Wikimedia Commons has been extended till the '''15th of March 2022'''. The scope of the contest is focused on folk culture of different regions on categories, such as, but not limited to, folk festivals, folk dances, folk music, folk activities, etc. We would like to have your immense participation in the photographic contest to document your local Folk culture on Wikipedia. You can also help with the [[:c:Commons:Wiki Loves Folklore 2022/Translations|translation]] of project pages and share a word in your local language. Best wishes, '''International Team'''<br /> '''Wiki Loves Folklore''' [[प्रयोगकर्ता:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:MediaWiki message delivery|कुरा गर्ने]]) ०४:५०, २२ फेब्रुअरी २०२२ (नेपालको प्रमाणिक समय) </div> <!-- Message sent by User:Rockpeterson@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&oldid=22754428 --> == Coming soon == <div class="plainlinks mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr"> === Several improvements around templates === Hello, from March 9, several improvements around templates will become available on your wiki: * Fundamental improvements of the [[Mw:Special:MyLanguage/Help:VisualEditor/User guide#Editing templates|VisualEditor template dialog]] ([[m:WMDE Technical Wishes/VisualEditor template dialog improvements|1]], [[m:WMDE Technical Wishes/Removing a template from a page using the VisualEditor|2]]), * Improvements to make it easier to put a template on a page ([[m:WMDE Technical Wishes/Finding and inserting templates|3]]) (for the template dialogs in [[Mw:Special:MyLanguage/Help:VisualEditor/User guide#Editing templates|VisualEditor]], [[Mw:Special:MyLanguage/Extension:WikiEditor#/media/File:VectorEditorBasic-en.png|2010 Wikitext]] and [[Mw:Special:MyLanguage/2017 wikitext editor|New Wikitext Mode]]), * and improvements in the syntax highlighting extension [[Mw:Special:MyLanguage/Extension:CodeMirror|CodeMirror]] ([[m:WMDE Technical Wishes/Improved Color Scheme of Syntax Highlighting|4]], [[m:WMDE Technical Wishes/Bracket Matching|5]]) (which is available on wikis with writing direction left-to-right). All these changes are part of the “[[m:WMDE Technical Wishes/Templates|Templates]]” project by [[m:WMDE Technical Wishes|WMDE Technical Wishes]]. We hope they will help you in your work, and we would love to hear your feedback on the talk pages of these projects. </div> - [[m:User:Johanna Strodt (WMDE)|Johanna Strodt (WMDE)]] १२:३८, २८ फेब्रुअरी २०२२ (नेपालको प्रमाणिक समय) <!-- Message sent by User:Johanna Strodt (WMDE)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=WMDE_Technical_Wishes/Technical_Wishes_News_list_all_village_pumps&oldid=22907463 --> == Wiki Loves Folklore 2022 ends tomorrow == [[File:Wiki Loves Folklore Logo.svg|right|frameless|180px]] International photographic contest [[:c:Commons:Wiki Loves Folklore 2022| Wiki Loves Folklore 2022]] ends on 15th March 2022 23:59:59 UTC. This is the last chance of the year to upload images about local folk culture, festival, cuisine, costume, folklore etc on Wikimedia Commons. Watch out our social media handles for regular updates and declaration of Winners. ([https://www.facebook.com/WikiLovesFolklore/ Facebook] , [https://twitter.com/WikiFolklore Twitter ] , [https://www.instagram.com/wikilovesfolklore/ Instagram]) The writing competition Feminism and Folklore will run till 31st of March 2022 23:59:59 UTC. Write about your local folk tradition, women, folk festivals, folk dances, folk music, folk activities, folk games, folk cuisine, folk wear, folklore, and tradition, including ballads, folktales, fairy tales, legends, traditional song and dance, folk plays, games, seasonal events, calendar customs, folk arts, folk religion, mythology etc. on your local Wikipedia. Check if your [[:m:Feminism and Folklore 2022/Project Page|local Wikipedia is participating]] A special competition called '''Wiki Loves Falles''' is organised in Spain and the world during 15th March 2022 till 15th April 2022 to document local folk culture and [[:en:Falles|Falles]] in Valencia, Spain. Learn more about it on [[:ca:Viquiprojecte:Falles 2022|Catalan Wikipedia project page]]. We look forward for your immense co-operation. Thanks Wiki Loves Folklore international Team [[प्रयोगकर्ता:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:MediaWiki message delivery|कुरा गर्ने]]) १४:४०, १४ मार्च २०२२ (नेपालको प्रमाणिक समय) <!-- Message sent by User:Rockpeterson@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&oldid=22754428 --> == Coming soon: Improvements for templates == <div class="plainlinks mw-content-ltr" lang="en" dir="ltr"> <!--T:11--> [[File:Overview of changes in the VisualEditor template dialog by WMDE Technical Wishes.webm|thumb|Fundamental changes in the template dialog.]] Hello, more changes around templates are coming to your wiki soon: The [[mw:Special:MyLanguage/Help:VisualEditor/User guide#Editing templates|'''template dialog''' in VisualEditor]] and in the [[mw:Special:MyLanguage/2017 wikitext editor|2017 Wikitext Editor]] (beta) will be '''improved fundamentally''': This should help users understand better what the template expects, how to navigate the template, and how to add parameters. * [[metawiki:WMDE Technical Wishes/VisualEditor template dialog improvements|project page]], [[metawiki:Talk:WMDE Technical Wishes/VisualEditor template dialog improvements|talk page]] In '''syntax highlighting''' ([[mw:Special:MyLanguage/Extension:CodeMirror|CodeMirror]] extension), you can activate a '''colorblind-friendly''' color scheme with a user setting. * [[metawiki:WMDE Technical Wishes/Improved Color Scheme of Syntax Highlighting#Color-blind_mode|project page]], [[metawiki:Talk:WMDE Technical Wishes/Improved Color Scheme of Syntax Highlighting|talk page]] Deployment is planned for May 10. This is the last set of improvements from [[m:WMDE Technical Wishes|WMDE Technical Wishes']] focus area “[[m:WMDE Technical Wishes/Templates|Templates]]”. We would love to hear your feedback on our talk pages! </div> -- [[m:User:Johanna Strodt (WMDE)|Johanna Strodt (WMDE)]] ११:१४, २९ अप्रिल २०२२ (नेपालको प्रमाणिक समय) <!-- Message sent by User:Johanna Strodt (WMDE)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=WMDE_Technical_Wishes/Technical_Wishes_News_list_all_village_pumps&oldid=23222263 --> == <span lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr">Editing news 2022 #1</span> == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr"> <section begin="message"/><i>[[metawiki:VisualEditor/Newsletter/2022/April|Read this in another language]] • [[m:VisualEditor/Newsletter|Subscription list for this multilingual newsletter]]</i> [[File:Junior Contributor New Topic Tool Completion Rate.png|thumb|New editors were more successful with this new tool.]] The [[mw:Special:MyLanguage/Help:DiscussionTools#New discussion tool|New topic tool]] helps editors create new ==Sections== on discussion pages. New editors are more successful with this new tool. You can [[mw:Talk pages project/New topic#21 April 2022|read the report]]. Soon, the Editing team will offer this to all editors at the 20 Wikipedias that participated in the test. You will be able to turn it off at [[Special:Preferences#mw-prefsection-editing-discussion]].<section end="message"/> </div> [[User:Whatamidoing (WMF)|Whatamidoing (WMF)]] १८:५५, २ मे २०२२ (नेपालको प्रमाणिक समय) <!-- Message sent by User:Quiddity (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/VisualEditor/Newsletter/Wikis_with_VE&oldid=22019984 --> == Results of Wiki Loves Folklore 2022 is out! == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr"> {{int:please-translate}} [[File:Wiki Loves Folklore Logo.svg|right|150px|frameless]] Hi, Greetings The winners for '''[[c:Commons:Wiki Loves Folklore 2022|Wiki Loves Folklore 2022]]''' is announced! We are happy to share with you winning images for this year's edition. This year saw over 8,584 images represented on commons in over 92 countries. Kindly see images '''[[:c:Commons:Wiki Loves Folklore 2022/Winners|here]]''' Our profound gratitude to all the people who participated and organized local contests and photo walks for this project. We hope to have you contribute to the campaign next year. '''Thank you,''' '''Wiki Loves Folklore International Team''' --[[प्रयोगकर्ता:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:MediaWiki message delivery|कुरा गर्ने]]) १६:१२, ४ जुलाई २०२२ (नेपालको प्रमाणिक समय) </div> <!-- Message sent by User:Tiven2240@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Non-Technical_Village_Pumps_distribution_list&oldid=23454230 --> == Bot policy == Hello. To facilitate [[:m:Special:MyLanguage/Stewards|steward]] granting of bot access, I suggest implementing the [[m:Special:MyLanguage/Bot policy|standard bot policy]] on this wiki. In particular, this policy allows stewards to automatically flag known interlanguage linking bots (if this page says that is acceptable) or bots that fix double redirects. The policy also enables [[m:Bot policy#Global_bots|global bots]] on this wiki (if this page says that is acceptable), which are trusted bots that will be given bot access on every wiki that allows global bots. This policy makes bot access requesting much easier for local users, operators, and stewards. To implement it we only need to create a redirect to this page from [[Project:Bot policy]], and add a line at the top noting that it is used here. If you use or prefer to use a dedicated project page for handling bot flag requests, that is also acceptable. Please read [[m:Special:MyLanguage/Bot policy|the text at Meta-Wiki]] before commenting. If you object, please say so; I hope to implement in two weeks if there is no objection, since it is particularly written to streamline bot requests on wikis with little or no community interested in bot access requests. Thank you for your consideration. --'''[[User:Rschen7754|Rs]][[User talk:Rschen7754|chen]][[Special:Contributions/Rschen7754|7754]]''' ०६:०४, १ अगष्ट २०२२ (नेपालको प्रमाणिक समय) == The Vector 2022 skin as the default in two weeks? == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr"> [[File:Wikimania 2022 Vector (2022) Presentation.pdf|thumb|The slides for our presentation at Wikimania 2022|page=26]] Hello. I'm writing on behalf of the [[mw:Reading/Web|Wikimedia Foundation Web team]]. '''In two weeks, we would like to make the Vector 2022 skin the default on this wiki.''' We have been working on it for the past three years. So far, it has been the default on more than 30 wikis, including sister projects, all accounting for more than 1 billion pageviews per month. On average [[phab:T317529#8246686|87% of active logged-in users]] of those wikis use Vector 2022. It would become the default for all logged-out users, and also all logged-in users who currently use Vector legacy. Logged-in users can at any time switch to [[Special:Preferences#mw-prefsection-rendering|any other skins]]. No changes are expected for users of these skins. <div style="width:100%; margin:auto;"><gallery widths="220" heights="150" mode="packed" caption="Top of an article"> Screenshot Historia da moeda do Tíbet - 2022-09-22 - Vector 2010 top.png|Vector legacy (current default) Screenshot Historia da moeda do Tíbet - 2022-09-22 - Vector 2022 top.png|Vector 2022 </gallery><gallery widths="220" heights="150" mode="packed" caption="A section of an article"> Screenshot Historia da moeda do Tíbet - 2022-09-22 - Vector 2010 scrolled.png|Vector legacy (current default) Screenshot Historia da moeda do Tíbet - 2022-09-22 - Vector 2022 scrolled.png|Vector 2022 </gallery></div> === About the skin === '''[Why is a change necessary]''' The current default skin meets the needs of the readers and editors as these were 13 years ago. Since then, new users have begun using Wikimedia projects. [https://diff.wikimedia.org/2022/08/18/prioritizing-equity-within-wikipedias-new-desktop/ The old Vector doesn't meet their needs.] '''[Objective]''' The objective for the new skin is to make the interface more welcoming and comfortable for readers and useful for advanced users. It draws inspiration from previous requests, the [[metawiki:Special:MyLanguage/Community_Wishlist_Survey|Community Wishlist Surveys]], and gadgets and scripts. The work helped our code follow the standards and improve all other skins. [[phab:phame/post/view/290/how_and_why_we_moved_our_skins_to_mustache/|We reduced PHP code in Wikimedia deployed skins by 75%]]. The project has also focused on making it easier to support gadgets and use APIs. '''[Changes and test results]''' The skin introduces a [[mw:Special:MyLanguage/Reading/Web/Desktop Improvements/Features|series of changes]] that improve readability and usability. The new skin does not remove any functionality currently available on the Vector skin. * The sticky header makes it easier to find tools that editors use often. It decreases scrolling to the top of the page by 16%. * The new table of contents makes it easier to navigate to different sections. Readers and editors jumped to different sections of the page 50% more than with the old table of contents. It also looks a bit different on talk pages. * The new search bar is easier to find and makes it easier to find the correct search result from the list. This increased the amount of searches started by 30% on the wikis we tested on. * The skin does not negatively affect pageviews, edit rates, or account creation. There is evidence of increases in pageviews and account creation across partner communities. '''[Try it out]''' Try out the new skin by going to the appearance tab in [[Special:Preferences#mw-prefsection-rendering|your preferences]] and selecting Vector 2022 from the list of skins. === How can editors change and customize this skin? === It's possible to configure and personalize our changes. We support volunteers who create new gadgets and user scripts. Check out [[mw:Special:MyLanguage/Reading/Web/Desktop Improvements/Repository|our repository]] for a list of currently available customizations, or add your own. === Our plan === '''If no large concerns are raised, we plan on deploying in the week of October 3, 2022'''. If your community would like to request more time to discuss the changes, hit the button and write to us. We can adjust the calendar. <div style="text-align: center;">[[mw:Talk:Reading/Web/Desktop Improvements|<span class="plainlinks mw-ui-button">Request for more time to discuss the change</span>]]</div> If you'd like ask our team anything, if you have questions, concerns, or additional thoughts, please ping me here or write on the [[mw:Talk:Reading/Web/Desktop Improvements|talk page of the project]]. We will gladly answer! Also, [[mw:Reading/Web/Desktop Improvements/Frequently asked questions|see our FAQ]]. Thank you! [[mw:User:SGrabarczuk (WMF)|SGrabarczuk (WMF)]] ([[mw:User talk:SGrabarczuk (WMF)|talk]]) ०४:१४, २२ सेप्टेम्बर २०२२ (नेपालको प्रमाणिक समय) </div> <!-- Message sent by User:SGrabarczuk (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:SGrabarczuk_(WMF)/sandbox/MM/Varia&oldid=23838600 --> == Community Wishlist Survey 2023 opens in January == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr"> ''{{int:Please-translate}}'' (There is [[m:Community Wishlist Survey 2023 opens in January|a translatable version of this message on MetaWiki]]) {{int:Hello}} The [[m:Community Wishlist Survey 2023|'''Community Wishlist Survey (CWS) 2023''']], which lets contributors propose and vote for tools and improvements, starts next month on Monday, [https://zonestamp.toolforge.org/1674496831 23 January 2023, at 18:00 UTC] and will continue annually. We are inviting you to share your ideas for technical improvements to our tools and platforms. Long experience in editing or technical skills is not required. If you have ever used our software and thought of an idea to improve it, this is the place to come share those ideas! The dates for the phases of the Survey will be as follows: * Phase 1: Submit, discuss, and revise proposals – Monday, Jan 23, 2023 to Sunday, Feb 6, 2023 * Phase 2: WMF/Community Tech reviews and organizes proposals – Monday, Jan 30, 2023 to Friday, Feb 10, 2023 * Phase 3: Vote on proposals – Friday, Feb 10, 2023 to Friday, Feb 24, 2023 * Phase 4: Results posted – Tuesday, Feb 28, 2023 If you want to start writing out your ideas ahead of the Survey, you can start thinking about your proposals and draft them in [[m:Community Wishlist Survey/Sandbox|the CWS sandbox]]. We are grateful to all who participated last year. See you in January 2023! </div> {{int:Feedback-thanks-title}} <bdi lang="en" dir="ltr">Community Tech, [[m:User:STei (WMF)|STei (WMF)]]</bdi> १६:४४, १५ डिसेम्बर २०२२ (नेपालको प्रमाणिक समय) <!-- Message sent by User:Sannita (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Community_Wishlist_list_for_non-Wikipedias&oldid=24239678 --> == Global ban for PlanespotterA320/RespectCE == Per the [[m:Global bans|Global bans]] policy, I'm informing the project of this request for comment: [[m:Requests for comment/Global ban for PlanespotterA320 (2) ]] about banning a member from your community. Thank you.--[[User:Lemonaka|Lemonaka]] ([[User talk:Lemonaka|talk]]) 21:40, 6 February 2023 (UTC) <!-- Message sent by User:Zabe@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Lemonaka/Massmessagelist&oldid=24501599 --> == Editing news 2023 #1 == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr"> <section begin="message"/><i>[[m:Special:MyLanguage/VisualEditor/Newsletter/2023/February|Read this in another language]] • [[m:Special:MyLanguage/VisualEditor/Newsletter|Subscription list for this multilingual newsletter]]</i> This newsletter includes two key updates about the [[mw:Special:MyLanguage/Editing team|Editing]] team's work: # The Editing team will finish adding new features to the [[mw:Special:MyLanguage/Talk pages project|Talk pages project]] and deploy it. # They are beginning a new project, [[mw:Special:MyLanguage/Edit check|Edit check]]. <strong>Talk pages project</strong> [[File:Page Frame Features on desktop.png|alt=Screenshot showing the talk page design changes that are currently available as beta features at all Wikimedia wikis. These features include information about the number of people and comments within each discussion.|thumb|300px|Some of the upcoming changes]] The Editing team is nearly finished with this first phase of the [[mw:Special:MyLanguage/Talk_pages_project|Talk pages project]]. Nearly all [[mw:Special:MyLanguage/Talk pages project/Usability|new features]] are available now in the [[Special:Preferences#mw-prefsection-betafeatures|Beta Feature for {{int:discussiontools-preference-label}}]]. It will show information about how active a discussion is, such as the date of the most recent comment. There will soon be a new "{{int:skin-action-addsection}}" button. You will be able to turn them off at [[Special:Preferences#mw-prefsection-editing-discussion]]. Please [[mw:Special:MyLanguage/Talk:Talk_pages_project/Usability#c-PPelberg_(WMF)-20230215001000-Feedback:_Proposed_Revisions_to_%22Add_topic%22_button|tell them what you think]]. [[File:Daily edit completion rates mobile talk pages.png|thumb|300px|Daily edit completion rate by test group: DiscussionTools (test group) and MobileFrontend overlay (control group)]] An A/B test for [[mw:Special:MyLanguage/Talk pages project/Mobile|{{int:discussiontools-preference-label}} on the mobile site]] has finished. Editors were [[mw:Special:MyLanguage/Talk_pages_project/Mobile#Status_Updates|more successful with {{int:discussiontools-preference-label}}]]. The Editing team is enabling these features for all editors on the mobile site. <strong>New Project: Edit Check</strong> The Editing team is beginning [[mw:Special:MyLanguage/Edit check|a project to help new editors of Wikipedia]]. It will help people identify some problems before they click "{{int:publishchanges}}". The first tool will encourage people to add references when they add new content. Please [[mw:Special:MyLanguage/Help:Watchlist|watch]] that page for more information. You can [[mw:Special:MyLanguage/Editing_team/Community_Conversations#20230303|join a conference call on 3&nbsp;March&nbsp;2023]] to learn more.<section end="message"/> </div> –[[User:Whatamidoing (WMF)|Whatamidoing (WMF)]] ([[User talk:Whatamidoing (WMF)|{{int:Talkpagelinktext}}]]) २३:२४, २२ फेब्रुअरी २०२३ (नेपालको प्रमाणिक समय) <!-- Message sent by User:Quiddity (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/VisualEditor/Newsletter/Wikis_with_VE&oldid=24611966 --> == Your wiki will be in read only soon == <section begin="server-switch"/><div class="plainlinks"> [[:m:Special:MyLanguage/Tech/Server switch|यो सन्देश अर्को भाषामा पढ्नुहोस्]] • [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Special:Translate&group=page-Tech%2FServer+switch&language=&action=page&filter= {{int:please-translate}}] [[foundation:|विकिमेडिया फाउन्डेसन]]ले सेकेन्डरी डाटा सेन्टरको परिक्षण गर्दैछ। यसबाटविकिपिडिया तथा अन्य विकिमेडियाका परियोजनाहरू कुनै प्रकोप पछि पनि अनलाइन रहन सक्ने निश्चित हुन्छ। सबै काम गरिरहेको छ भनि निश्चित गर्नको लागि विकिमिडिया टेक्नोलोजी विभागले योजना गरिएको परीक्षण गर्नु पर्छ। यो परीक्षणले तिनीहरू एक डेटा सेन्टरबाट अर्कोमा विश्वसनीय रूपमा स्विच गर्न सक्दछन् भन्ने कुरा देखाउँछ। यसको लागि परीक्षणको लागि तयारी गर्न धेरै टोलीहरू आवश्यक पर्दछ र कुनै अप्रत्याशित समस्याहरू समाधान गर्न उपलब्ध हुन। <span class="mw-translate-fuzzy">उनीहरूले सबै ट्राफिकलाई '''{{#time:j xg|2023-03-01|ne}}'''मा प्राथमिक डेटा केन्द्रमामा स्विच गर्नेछन्।</span> यो परीक्षण '''[https://zonestamp.toolforge.org/{{#time:U|2023-03-01T14:00|en}} {{#time:H:i e|2023-03-01T14:00}}]''' मा सुरू हुनेछ। दुर्भाग्यवस,[[mw:Manual:What is MediaWiki?|मिडियाविकी]]मा भएका केही सीमितताहरूको कारणले गर्दा हामीले स्विच गर्दा सबै सम्पादन कार्यहरू बन्द हुनेछन्। हामी यो अवरोधको लागि माफी चाहन्छौं, र हामी भविष्यमा यसलाई न्यूनिकरण गर्नको लागि काम गरिरहेका छौं। '''तपाईहरूले सबै विकीहरू पढ्न सक्नुहुनेछ तर सम्पादन गर्न सक्नुहुन्न।''' *{{#time:l j xg Y|2023-03-01|ne}} लागि तपाईले सम्पादन गर्न सक्नुहुनेछैन। *यो समयमा यदि तपाइँ सम्पादन वा सङ्ग्रह गर्न कोशिस गर्नुहुन्छ भने, तपाइँले त्रुटि सन्देश देख्नुहुनेछ। हामी आशा गर्छौँ कि यो मिनेटहरूमा कुनै पनि सम्पादन हराउने छैन तर हामी यसको ग्यारेन्टी दिन सक्दैनौँ। यदि तपाइँ त्रुटि सन्देश देख्नुहुन्छ भने कृपया सबै सामान्य अवस्थामा नफर्कँदासम्म प्रतीक्षा गर्नुहोस् । त्यसपछि भए तपाईले आफ्नो सम्पादन सङ्ग्रह गर्न सक्नुहुनेछ। तर पनि यस अवस्थामा हामी तपाइँको परिवर्तन सङ्ग्रह गर्नु पूर्व यसलाई कपी गर्न सुझाव दिन्छौँ। '' अन्य प्रभावहरू '': *पृष्ठभूमीका कार्यहरू सुस्त हुनेछन् तथा केहि छुट्न पनि सक्नेछन्। रातो लिङ्कहरू सामान्य अवस्था भन्दा छिटो अद्यावधिक हुन सक्दैन। यदी तपाइँले पहिले कुनै अरू लेखसँग जोडिएको एउटा लेख बनाउनु हुन्छ भने लिङ्क सामान्य अवस्था भन्दा लामो समयसम्म रातो रहनेछ। केहि लामो समयदेखि चलिरहेको स्क्रिप्टहरू रोक्नु पर्छ। * <span lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr">We expect the code deployments to happen as any other week.</span> <span lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr">However, some case-by-case code freezes could punctually happen if the operation require them afterwards.</span> * <span lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr">[[mw:Special:MyLanguage/GitLab|GitLab]] will be unavailable for about 90 minutes.</span> आवश्यक परेमा यो परियोजना स्थगित हुन सक्छ। तपाइँ [[wikitech:Switch_Datacenter|wikitech.wikimedia.org मा कार्यक्रम बारे पढ्न सक्नुहुन्छ]]। कुनै पनि परिवर्तन बारे कार्यक्रम तालिकामा घोषणा गरिनेछ। त्यहाँ यसका बारे थप सूचनाहरू हुनेछन्। यो कार्य सुरु हुनुभन्दा ३० मिनेट अघि सबै विकीमा एउटा ब्यानर प्रदर्शित हुनेछ। '''कृपया तपाइँको समुदायलाई यो जानकारी बाँड्नुहोस्।'''</div><section end="server-switch"/> <span dir=ltr>[[m:User:Trizek (WMF)|Trizek (WMF)]] ([[m:User talk:Trizek (WMF)|{{int:talk}}]])</span> २१:२०, २७ फेब्रुअरी २०२३ (नेपालको प्रमाणिक समय) <!-- Message sent by User:Trizek (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&oldid=24390465 --> == <span lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr">Wikimania 2023 Welcoming Program Submissions</span> == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr"> <section begin="wikimania-program-submissions"/>[[File:Wikimania Singapore Logo.svg|right|frameless]]Do you want to host an in-person or virtual session at Wikimania 2023? Maybe a hands-on workshop, a lively discussion, a fun performance, a catchy poster, or a memorable lightning talk? [[wmania:Special:MyLanguage/2023:Program/Submissions|'''Submissions are open until March 28''']]. The event will have dedicated hybrid blocks, so virtual submissions and pre-recorded content are also welcome. If you have any questions, please join us at an upcoming conversation on March 12 or 19, or reach out by email at wikimania@wikimedia.org or on Telegram. More information on-wiki.<section end="wikimania-program-submissions"/> </div> <!-- Message sent by User:CKoerner (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&oldid=24390465 --> == Your wiki will be in read-only soon == <section begin="server-switch"/><div class="plainlinks"> [[:m:Special:MyLanguage/Tech/Server switch|यो सन्देश अर्को भाषामा पढ्नुहोस्]] • [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Special:Translate&group=page-Tech%2FServer+switch&language=&action=page&filter= {{int:please-translate}}] [[foundation:|विकिमेडिया फाउन्डेसन]]ले सेकेन्डरी डाटा सेन्टरको परिक्षण गर्दैछ। यसबाटविकिपिडिया तथा अन्य विकिमेडियाका परियोजनाहरू कुनै प्रकोप पछि पनि अनलाइन रहन सक्ने निश्चित हुन्छ। सबै काम गरिरहेको छ भनि निश्चित गर्नको लागि विकिमिडिया टेक्नोलोजी विभागले योजना गरिएको परीक्षण गर्नु पर्छ। यो परीक्षणले तिनीहरू एक डेटा सेन्टरबाट अर्कोमा विश्वसनीय रूपमा स्विच गर्न सक्दछन् भन्ने कुरा देखाउँछ। यसको लागि परीक्षणको लागि तयारी गर्न धेरै टोलीहरू आवश्यक पर्दछ र कुनै अप्रत्याशित समस्याहरू समाधान गर्न उपलब्ध हुन। <span class="mw-translate-fuzzy">उनीहरूले सबै ट्राफिकलाई '''{{#time:j xg|2023-04-26|ne}}'''मा प्राथमिक डेटा केन्द्रमामा स्विच गर्नेछन्।</span> यो परीक्षण '''[https://zonestamp.toolforge.org/{{#time:U|2023-04-26T14:00|en}} {{#time:H:i e|2023-04-26T14:00}}]''' मा सुरू हुनेछ। दुर्भाग्यवस,[[mw:Manual:What is MediaWiki?|मिडियाविकी]]मा भएका केही सीमितताहरूको कारणले गर्दा हामीले स्विच गर्दा सबै सम्पादन कार्यहरू बन्द हुनेछन्। हामी यो अवरोधको लागि माफी चाहन्छौं, र हामी भविष्यमा यसलाई न्यूनिकरण गर्नको लागि काम गरिरहेका छौं। '''तपाईहरूले सबै विकीहरू पढ्न सक्नुहुनेछ तर सम्पादन गर्न सक्नुहुन्न।''' *{{#time:l j xg Y|2023-04-26|ne}} लागि तपाईले सम्पादन गर्न सक्नुहुनेछैन। *यो समयमा यदि तपाइँ सम्पादन वा सङ्ग्रह गर्न कोशिस गर्नुहुन्छ भने, तपाइँले त्रुटि सन्देश देख्नुहुनेछ। हामी आशा गर्छौँ कि यो मिनेटहरूमा कुनै पनि सम्पादन हराउने छैन तर हामी यसको ग्यारेन्टी दिन सक्दैनौँ। यदि तपाइँ त्रुटि सन्देश देख्नुहुन्छ भने कृपया सबै सामान्य अवस्थामा नफर्कँदासम्म प्रतीक्षा गर्नुहोस् । त्यसपछि भए तपाईले आफ्नो सम्पादन सङ्ग्रह गर्न सक्नुहुनेछ। तर पनि यस अवस्थामा हामी तपाइँको परिवर्तन सङ्ग्रह गर्नु पूर्व यसलाई कपी गर्न सुझाव दिन्छौँ। '' अन्य प्रभावहरू '': *पृष्ठभूमीका कार्यहरू सुस्त हुनेछन् तथा केहि छुट्न पनि सक्नेछन्। रातो लिङ्कहरू सामान्य अवस्था भन्दा छिटो अद्यावधिक हुन सक्दैन। यदी तपाइँले पहिले कुनै अरू लेखसँग जोडिएको एउटा लेख बनाउनु हुन्छ भने लिङ्क सामान्य अवस्था भन्दा लामो समयसम्म रातो रहनेछ। केहि लामो समयदेखि चलिरहेको स्क्रिप्टहरू रोक्नु पर्छ। * <span lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr">We expect the code deployments to happen as any other week.</span> <span lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr">However, some case-by-case code freezes could punctually happen if the operation require them afterwards.</span> * <span lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr">[[mw:Special:MyLanguage/GitLab|GitLab]] will be unavailable for about 90 minutes.</span> आवश्यक परेमा यो परियोजना स्थगित हुन सक्छ। तपाइँ [[wikitech:Switch_Datacenter|wikitech.wikimedia.org मा कार्यक्रम बारे पढ्न सक्नुहुन्छ]]। कुनै पनि परिवर्तन बारे कार्यक्रम तालिकामा घोषणा गरिनेछ। त्यहाँ यसका बारे थप सूचनाहरू हुनेछन्। यो कार्य सुरु हुनुभन्दा ३० मिनेट अघि सबै विकीमा एउटा ब्यानर प्रदर्शित हुनेछ। '''कृपया तपाइँको समुदायलाई यो जानकारी बाँड्नुहोस्।'''</div><section end="server-switch"/> <bdi lang="en" dir="ltr">[[User:MediaWiki message delivery|MediaWiki message delivery]]</bdi> ००:४१, २१ अप्रिल २०२३ (नेपालको प्रमाणिक समय) <!-- Message sent by User:UOzurumba (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Non-Technical_Village_Pumps_distribution_list&oldid=24748237 --> == <span lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr">Seeking volunteers for the next step in the Universal Code of Conduct process</span> == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr"> <section begin="announcement-content" /> :''<div class="plainlinks">[[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/U4C Building Committee/Nominations/Announcement|{{int:interlanguage-link-mul}}]] • [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Special:Translate&group=page-{{urlencode:Universal Code of Conduct/U4C Building Committee/Nominations/Announcement}}&language=&action=page&filter= {{int:please-translate}}]</div>'' Hello, As follow-up to [https://lists.wikimedia.org/hyperkitty/list/wikimedia-l@lists.wikimedia.org/message/IOMVS7W75ZYMABQGOQ2QH2JAURC3CHGH/ the message about the Universal Code of Conduct Enforcement Guidelines] by Wikimedia Foundation Board of Trustees Vice Chair, Shani Evenstein Sigalov, I am reaching out about the next steps. I want to bring your attention to the next stage of the Universal Code of Conduct process, which is forming a building committee for the Universal Code of Conduct Coordinating Committee (U4C). I invite community members with experience and deep interest in community health and governance to nominate themselves to be part of the U4C building committee, which needs people who are: * Community members in good standing * Knowledgeable about movement community processes, such as, but not limited to, policy drafting, participatory decision making, and application of existing rules and policies on Wikimedia projects * Aware and appreciative of the diversity of the movement, such as, but not limited to, languages spoken, identity, geography, and project type * Committed to participate for the entire U4C Building Committee period from mid-May - December 2023 * Comfortable with engaging in difficult, but productive conversations * Confidently able to communicate in English The Building Committee shall consist of volunteer community members, affiliate board or staff, and Wikimedia Foundation staff. The Universal Code of Conduct has been a process strengthened by the skills and knowledge of the community and I look forward to what the U4C Building Committee creates. If you are interested in joining the Building Committee, please either [[m:Special:MyLanguage/Universal_Code_of_Conduct/U4C_Building_Committee/Nominations|sign up on the Meta-Wiki page]], or contact ucocproject[[File:At sign.svg|16x16px|link=|(_AT_)]]wikimedia.org by May 12, 2023. '''[[m:Special:MyLanguage/Universal_Code_of_Conduct/U4C_Building_Committee|Read more on Meta-Wiki]]'''. Best regards,<br /><section end="announcement-content" /> </div> [[User:Xeno (WMF)|Xeno (WMF)]] १९:००, २६ अप्रिल २०२३ (नेपालको प्रमाणिक समय) <!-- Message sent by User:Xeno (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&oldid=24941045 --> == <span lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr">Selection of the U4C Building Committee</span> == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr"> <section begin="announcement-content" /> The next stage in the Universal Code of Conduct process is establishing a Building Committee to create the charter for the Universal Code of Conduct Coordinating Committee (U4C). The Building Committee has been selected. [[m:Special:MyLanguage/Universal_Code_of_Conduct/U4C_Building_Committee|Read about the members and the work ahead on Meta-wiki]].<section end="announcement-content" /> </div> -- [[m:Special:MyLanguage/Universal_Code_of_Conduct/Project|UCoC Project Team]], ०४:२०, २७ मे २०२३ (नेपालको प्रमाणिक समय) <!-- Message sent by User:RamzyM (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&oldid=25018085 --> == <span lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr"> Announcing the new Elections Committee members</span> == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr"> <section begin="announcement-content" /> :''[[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections committee/Nominatons/2023/Announcement - new members|You can find this message translated into additional languages on Meta-wiki.]]'' :''<div class="plainlinks">[[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections committee/Nominatons/2023/Announcement - new members|{{int:interlanguage-link-mul}}]] • [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Special:Translate&group=page-{{urlencode:Wikimedia Foundation elections committee/Nominatons/2023/Announcement - new members}}&language=&action=page&filter= {{int:please-translate}}]</div>'' Hello there, We are glad to announce [[listarchive:list/wikimedia-l@lists.wikimedia.org/message/4TALOUFPAP2VDBR27GKRVOP7IGQYU3DB/|the new members and advisors of the Elections Committee]]. The [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia_Foundation_elections_committee|Elections Committee]] assists with the design and implementation of the process to select Community- and Affiliate-Selected trustees for the Wikimedia Foundation Board of Trustees. After an open nomination process, the strongest candidates spoke with the Board and four candidates were asked to join the Elections Committee. Four other candidates were asked to participate as advisors. Thank you to all the community members who submitted their names for consideration. We look forward to working with the Elections Committee in the near future. On behalf of the Wikimedia Foundation Board of Trustees,<br /><section end="announcement-content" /> </div> [[m:User:RamzyM (WMF)|RamzyM (WMF)]] १७:५९, २८ जुन २०२३ (नेपालको प्रमाणिक समय) <!-- Message sent by User:RamzyM (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&oldid=25018085 --> == <span lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr">Review the Charter for the Universal Code of Conduct Coordinating Committee</span> == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr"> <section begin="announcement-content" /> :''<div class="plainlinks">[[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/U4C Building Committee/Announcement - Review|{{int:interlanguage-link-mul}}]] • [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Special:Translate&group=page-{{urlencode:Universal Code of Conduct/U4C Building Committee/Announcement - Review}}&language=&action=page&filter= {{int:please-translate}}]</div>'' Hello all, I am pleased to share the next step in the [[foundation:Special:MyLanguage/Policy:Universal Code of Conduct|Universal Code of Conduct]] work. The [[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Coordinating Committee/Charter|Universal Code of Conduct Coordinating Committee (U4C) draft charter]] is now ready for your review. The [[foundation:Special:MyLanguage/Policy:Universal Code of Conduct/Enforcement guidelines|Enforcement Guidelines]] require a [[foundation:Special:MyLanguage/Policy:Universal_Code_of_Conduct/Enforcement_guidelines#4.5_U4C_Building_Committee|Building Committee]] form to draft a charter that outlines procedures and details for a global committee to be called the [[foundation:Special:MyLanguage/Policy:Universal_Code_of_Conduct/Enforcement_guidelines#4._UCoC_Coordinating_Committee_(U4C)|Universal Code of Conduct Coordinating Committee (U4C)]]. Over the past few months, the U4C Building Committee worked together as a group to discuss and draft the U4C charter. The U4C Building Committee welcomes feedback about the draft charter now through 22 September 2023. After that date, the U4C Building Committee will revise the charter as needed and a community vote will open shortly afterward. Join the conversation during the [[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/U4C Building Committee#Conversation hours|conversation hours]] or on [[m:Talk:Universal Code of Conduct/Coordinating Committee/Charter|Meta-wiki]]. Best,<br /><section end="announcement-content" /> </div> [[m:User:RamzyM (WMF)|RamzyM (WMF)]], on behalf of the U4C Building Committee, १५:३५, २८ अगष्ट २०२३ (नेपालको प्रमाणिक समय) <!-- Message sent by User:RamzyM (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&oldid=25392152 --> == तपाईंको विकि चाँडै पढ्ने मात्र हुनेछ == <section begin="server-switch"/><div class="plainlinks"> [[:m:Special:MyLanguage/Tech/Server switch|यो सन्देश अर्को भाषामा पढ्नुहोस्]] • [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Special:Translate&group=page-Tech%2FServer+switch&language=&action=page&filter= {{int:please-translate}}] <span class="mw-translate-fuzzy">[[foundation:|विकिमेडिया फाउन्डेसन]]ले सेकेन्डरी डाटा सेन्टरको परिक्षण गर्दैछ।</span> यसबाटविकिपिडिया तथा अन्य विकिमेडियाका परियोजनाहरू कुनै प्रकोप पछि पनि अनलाइन रहन सक्ने निश्चित हुन्छ। सबै काम गरिरहेको छ भनि निश्चित गर्नको लागि विकिमिडिया टेक्नोलोजी विभागले योजना गरिएको परीक्षण गर्नु पर्छ। यो परीक्षणले तिनीहरू एक डेटा सेन्टरबाट अर्कोमा विश्वसनीय रूपमा स्विच गर्न सक्दछन् भन्ने कुरा देखाउँछ। यसको लागि परीक्षणको लागि तयारी गर्न धेरै टोलीहरू आवश्यक पर्दछ र कुनै अप्रत्याशित समस्याहरू समाधान गर्न उपलब्ध हुन। उनीहरूले सबै ट्राफिकलाई '''{{#time:j xg|2023-09-20|ne}}'''मा प्राथमिक डेटा केन्द्रमामा स्विच गर्नेछन्। यो परीक्षण '''[https://zonestamp.toolforge.org/{{#time:U|2023-09-20T14:00|en}} {{#time:H:i e|2023-09-20T14:00}}]''' मा सुरू हुनेछ। दुर्भाग्यवस,[[mw:Special:MyLanguage/Manual:What is MediaWiki?|मिडियाविकी]]मा भएका केही सीमितताहरूको कारणले गर्दा हामीले स्विच गर्दा सबै सम्पादन कार्यहरू बन्द हुनेछन्। हामी यो अवरोधको लागि माफी चाहन्छौं, र हामी भविष्यमा यसलाई न्यूनिकरण गर्नको लागि काम गरिरहेका छौं। '''तपाईहरूले सबै विकीहरू पढ्न सक्नुहुनेछ तर सम्पादन गर्न सक्नुहुन्न।''' *{{#time:l j xg Y|2023-09-20|ne}} लागि तपाईले सम्पादन गर्न सक्नुहुनेछैन। *यो समयमा यदि तपाइँ सम्पादन वा सङ्ग्रह गर्न कोशिस गर्नुहुन्छ भने, तपाइँले त्रुटि सन्देश देख्नुहुनेछ। हामी आशा गर्छौँ कि यो मिनेटहरूमा कुनै पनि सम्पादन हराउने छैन तर हामी यसको ग्यारेन्टी दिन सक्दैनौँ। यदि तपाइँ त्रुटि सन्देश देख्नुहुन्छ भने कृपया सबै सामान्य अवस्थामा नफर्कँदासम्म प्रतीक्षा गर्नुहोस् । त्यसपछि भए तपाईले आफ्नो सम्पादन सङ्ग्रह गर्न सक्नुहुनेछ। तर पनि यस अवस्थामा हामी तपाइँको परिवर्तन सङ्ग्रह गर्नु पूर्व यसलाई कपी गर्न सुझाव दिन्छौँ। '' अन्य प्रभावहरू '': *पृष्ठभूमीका कार्यहरू सुस्त हुनेछन् तथा केहि छुट्न पनि सक्नेछन्। रातो लिङ्कहरू सामान्य अवस्था भन्दा छिटो अद्यावधिक हुन सक्दैन। यदी तपाइँले पहिले कुनै अरू लेखसँग जोडिएको एउटा लेख बनाउनु हुन्छ भने लिङ्क सामान्य अवस्था भन्दा लामो समयसम्म रातो रहनेछ। केहि लामो समयदेखि चलिरहेको स्क्रिप्टहरू रोक्नु पर्छ। * हामी अन्य कुनै हप्तामा कोडहरू डिप्लोइमेन्ट हुने आशा गर्छौं। <span lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr">However, some case-by-case code freezes could punctually happen if the operation require them afterwards.</span> * <span lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr">[[mw:Special:MyLanguage/GitLab|GitLab]] will be unavailable for about 90 minutes.</span> आवश्यक परेमा यो परियोजना स्थगित हुन सक्छ। तपाइँ [[wikitech:Switch_Datacenter|wikitech.wikimedia.org मा कार्यक्रम बारे पढ्न सक्नुहुन्छ]]। कुनै पनि परिवर्तन बारे कार्यक्रम तालिकामा घोषणा गरिनेछ। त्यहाँ यसका बारे थप सूचनाहरू हुनेछन्। यो कार्य सुरु हुनुभन्दा ३० मिनेट अघि सबै विकीमा एउटा ब्यानर प्रदर्शित हुनेछ। '''कृपया तपाइँको समुदायलाई यो जानकारी बाँड्नुहोस्।'''</div><section end="server-switch"/> [[User:Trizek (WMF)|Trizek_(WMF)]] ([[m:User talk:Trizek (WMF)|talk]]) ०९:२३, १५ सेप्टेम्बर २०२३ (नेपालको प्रमाणिक समय) <!-- Message sent by User:Trizek (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Non-Technical_Village_Pumps_distribution_list&oldid=25018086 --> == <span lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr">== Opportunities open for the Affiliations Committee, Ombuds commission, and the Case Review Committee ==</span> == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr"> <section begin="announcement-content" /> <div style="margin:.2em 0 .5em;margin-{{#switch:{{PAGELANGUAGE}}|ar|arc|ary|arz|azb|bcc|bgn|ckb|bqi|dv|fa|fa-af|glk|ha-arab|he|kk-arab|kk-cn|ks|ku-arab|ms-arab|mzn|pnb|prd|ps|sd|ug|ur|ydd|yi=right|left}}:3ex;"> [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation Legal department/Committee appointments/Announcement/Short|''You can find this message translated into additional languages on Meta-wiki.'']] ''<span class="plainlinks">[[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation Legal department/Committee appointments/Announcement/Short|{{int:interlanguage-link-mul}}]] • [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Special:Translate&group=page-{{urlencode:Wikimedia Foundation Legal department/Committee appointments/Announcement/Short}}&language=&action=page&filter= {{int:please-translate}}]</span>''</div> Hi everyone! The [[m:Special:MyLanguage/Affiliations Committee|Affiliations Committee]] (AffCom), [[m:Special:MyLanguage/Ombuds_commission|Ombuds commission]] (OC), and the [[m:Special:MyLanguage/Trust_and_Safety/Case_Review_Committee|Case Review Committee]] (CRC) are looking for new members. These volunteer groups provide important structural and oversight support for the community and movement. People are encouraged to nominate themselves or encourage others they feel would contribute to these groups to apply. There is more information about the roles of the groups, the skills needed, and the opportunity to apply on the [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation Legal department/Committee appointments|'''Meta-wiki page''']]. On behalf of the Committee Support team,<br /><section end="announcement-content" /> </div> <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr"> ~ [[m:User:Keegan (WMF)|Keegan (WMF)]] ([[m:User talk:Keegan (WMF)|talk]]) १६:४१, ९ अक्टोबर २०२३ (नेपालको प्रमाणिक समय) </div> <!-- Message sent by User:Keegan (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&oldid=25570445 --> == <span lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr">Review and comment on the 2024 Wikimedia Foundation Board of Trustees selection rules package</span> == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr"> <section begin="announcement-content" /> :''[[m:Special:MyLanguage/wiki/Wikimedia Foundation elections/2024/Announcement/Rules package review - short| You can find this message translated into additional languages on Meta-wiki.]]'' :''<div class="plainlinks">[[m:Special:MyLanguage/wiki/Wikimedia Foundation elections/2024/Announcement/Rules package review - short|{{int:interlanguage-link-mul}}]] • [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Special:Translate&group=page-{{urlencode:wiki/Wikimedia Foundation elections/2024/Announcement/Rules package review - short}}&language=&action=page&filter= {{int:please-translate}}]</div>'' Dear all, Please review and comment on the Wikimedia Foundation Board of Trustees selection rules package from now until 29 October 2023. The selection rules package was based on older versions by the Elections Committee and will be used in the 2024 Board of Trustees selection. Providing your comments now will help them provide a smoother, better Board selection process. [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2024|More on the Meta-wiki page]]. Best, Katie Chan <br> Chair of the Elections Committee<br /><section end="announcement-content" /> </div> ०१:१२, १७ अक्टोबर २०२३ (नेपालको प्रमाणिक समय) <!-- Message sent by User:RamzyM (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&oldid=25570445 --> == The Vector 2022 skin as the default in two weeks? == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr"> ''[[mw:Special:MyLanguage/Reading/Web/Desktop Improvements/Updates/2023-10 for sister projects|Read this in your language]] • <span class=plainlinks>[https://mediawiki.org/w/index.php?title=Special:Translate&group=page-Reading%2FWeb%2FDesktop+Improvements%2FUpdates%2F2023-10+for+sister+projects&language=&action=page&filter= {{Int:please-translate}}]</span> • Please tell other users about these changes'' Hello. I'm writing on behalf of the [[mw:Reading/Web|Wikimedia Foundation Web team]]. '''In two weeks, we would like to make the Vector 2022 skin the default on this wiki.''' [[File:Desktop Improvements - how to enable globally.png|thumb|[[Special:GlobalPreferences|{{int:globalpreferences}}]]]] '''If you prefer keeping the current skin''' select "Vector legacy (2010)" on [[Special:GlobalPreferences#mw-prefsection-rendering|the appearance tab of the global preferences]] and save the change. We encourage you to give the new skin a try, though. Since I last came to you with this question, many things have changed. The skin is now the default on most Wikipedias, and all logos are done! We have also made some tweaks in the skin itself. Below is the text I've sent to you once, but I'm sending it again, just slightly edited, for those who haven't seen it. If you know what this is about, jump straight to the section "Our plan": <div style="margin-left:.5em; border-left:3px dotted #a2a9b1; padding-left:.5em;"> It would become the default for all logged-out users, and also all logged-in users who currently use Vector legacy as a [[Special:Preferences#mw-prefsection-rendering|local]] (but not global) preference. Logged-in users can at any time switch to any other skin. No changes are expected for these skins. <div style="width:100%; margin:auto;"><gallery widths="250" heights="180" mode="packed" caption="Top of an article"> Screenshot Historia da moeda do Tíbet - 2022-09-22 - Vector 2010 top.png|Vector legacy (current default) Screenshot Historia da moeda do Tíbet - 2022-09-22 - Vector 2022 top.png|Vector 2022 </gallery><gallery widths="250" heights="180" mode="packed" caption="A section of an article"> Screenshot Historia da moeda do Tíbet - 2022-09-22 - Vector 2010 scrolled.png|Vector legacy (current default) Screenshot Historia da moeda do Tíbet - 2022-09-22 - Vector 2022 scrolled.png|Vector 2022 </gallery></div> === About the skin === [[File:Wikimania 2022 Vector (2022) Presentation.pdf|thumb|Slides to our Wikimania 2022 presentation. [https://www.youtube.com/watch?v=yC-ItaXDe2A You may also listen to the recording on YouTube (in English)].]] '''[Why is a change necessary]''' When the current default skin was created, it reflected the needs of the readers and editors as these were 14 years ago. Since then, new users have begun using the Internet and Wikimedia projects in different ways. [[wmfblog:2022/08/18/prioritizing-equity-within-wikipedias-new-desktop/|The old Vector does not meet their needs]]. '''[Objective]''' The objective for the Vector 2022 skin is to make the interface more welcoming and comfortable for readers and useful for advanced users. It introduces a series of changes that aim to improve problems new and existing readers and editors were having with the old skin. It draws inspiration from previous user requests, the [[metawiki:Special:MyLanguage/Community_Wishlist_Survey|Community Wishlist Surveys]], and gadgets and scripts. The work helped our code follow the standards and improve all other skins. [[phab:phame/post/view/290/how_and_why_we_moved_our_skins_to_mustache/|The PHP code in the other available skins has been reduced by 75%]]. The project has also focused on making it easier to support gadgets and use APIs. [[File:Screenshot of the Vector-2022 skin's fullscreen toggle.png|thumb]] '''[Changes in a nutshell]''' The skin introduces changes that improve readability and usability. The new skin does not remove any functionality currently available on the Vector skin. * The limited width and pin-able menus allow to adjust the interface to the screen size, and focus on editing or reading. Logged-in and logged-out users may use a toggle button to keep the full width, though. * The sticky header makes it easier to find tools that editors use often. It decreases scrolling to the top of the page by 16%. * The new table of contents makes it easier to navigate to different sections. Readers and editors jump to different sections of the page 50% more than with the old table of contents. It also looks a bit different on talk pages. * The new search bar is easier to find and makes it easier to find the correct search result from the list. This increased the amount of searches started by 30% on the tested wikis. * The skin does not negatively affect pageviews, edit rates, or account creation. There is evidence of increases in pageviews and account creation across partner communities. '''[Customize this skin]''' It's possible to configure and personalize our changes. We support volunteers who create new gadgets and user scripts. Check out [[mw:Special:MyLanguage/Reading/Web/Desktop Improvements/Repository|the repository]] for a list of currently available customizations and changes, or add your own. </div> === Our plan === '''If no large concerns are raised, we plan on deploying on 31 October'''. If you'd like to ask our team anything, if you have questions, concerns, or additional thoughts, please comment in any language. If this is the first comment to my message, make sure to ping me. We will gladly answer! Also, check out [[mw:Reading/Web/Desktop Improvements/Frequently asked questions|our FAQ]]. Thank you! [[User:SGrabarczuk (WMF)|SGrabarczuk (WMF)]] ([[User talk:SGrabarczuk (WMF)|<span class="signature-talk">कुरा गर्ने</span>]]) २३:५२, १८ अक्टोबर २०२३ (नेपालको प्रमाणिक समय) </div> <!-- Message sent by User:SGrabarczuk (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:SGrabarczuk_(WMF)/sandbox/MM/Varia&oldid=25764915 --> == <span lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr">(New) Feature on [[mw:Special:MyLanguage/Help:Extension:Kartographer|Kartographer]]: Adding geopoints via QID</span> == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr"> <section begin="Body"/>Since September 2022, it is possible to create geopoints using a QID. Many wiki contributors have asked for this feature, but it is not being used much. Therefore, we would like to remind you about it. More information can be found on the [[M:WMDE_Technical_Wishes/Geoinformation/Geopoints via QID|project page]]. If you have any comments, please let us know on the [[M:Talk:WMDE Technical Wishes/Geoinformation/Geopoints via QID|talk page]]. – Best regards, the team of Technical Wishes at Wikimedia Deutschland <section end="Body"/> </div> [[M:User:Thereza Mengs (WMDE)|Thereza Mengs (WMDE)]] १२:३१, १३ डिसेम्बर २०२३ (नेपालको प्रमाणिक समय) <!-- Message sent by User:Thereza Mengs (WMDE)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=WMDE_Technical_Wishes/Technical_Wishes_News_list_all_village_pumps&oldid=25955829 --> == Do you use Wikidata in Wikimedia sibling projects? Tell us about your experiences == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr"> ''Note: Apologies for cross-posting and sending in English.'' Hello, the '''[[m:WD4WMP|Wikidata for Wikimedia Projects]]''' team at Wikimedia Deutschland would like to hear about your experiences using Wikidata in the sibling projects. If you are interested in sharing your opinion and insights, please consider signing up for an interview with us in this '''[https://wikimedia.sslsurvey.de/Wikidata-for-Wikimedia-Interviews Registration form]'''.<br> ''Currently, we are only able to conduct interviews in English.'' The front page of the form has more details about what the conversation will be like, including how we would '''compensate''' you for your time. For more information, visit our ''[[m:WD4WMP/AddIssue|project issue page]]'' where you can also share your experiences in written form, without an interview.<br>We look forward to speaking with you, [[m:User:Danny Benjafield (WMDE)|Danny Benjafield (WMDE)]] ([[m:User talk:Danny Benjafield (WMDE)|talk]]) 08:53, 5 January 2024 (UTC) </div> <!-- Message sent by User:Danny Benjafield (WMDE)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Global_message_delivery/Targets/WD4WMP/ScreenerInvite&oldid=26027495 --> == Reusing references: Can we look over your shoulder? == ''Apologies for writing in English.'' The Technical Wishes team at Wikimedia Deutschland is planning to [[m:WMDE Technical Wishes/Reusing references|make reusing references easier]]. For our research, we are looking for wiki contributors willing to show us how they are interacting with references. * The format will be a 1-hour video call, where you would share your screen. [https://wikimedia.sslsurvey.de/User-research-into-Reusing-References-Sign-up-Form-2024/en/ More information here]. * Interviews can be conducted in English, German or Dutch. * [[mw:WMDE_Engineering/Participate_in_UX_Activities#Compensation|Compensation is available]]. * Sessions will be held in January and February. * [https://wikimedia.sslsurvey.de/User-research-into-Reusing-References-Sign-up-Form-2024/en/ Sign up here if you are interested.] * Please note that we probably won’t be able to have sessions with everyone who is interested. Our UX researcher will try to create a good balance of wiki contributors, e.g. in terms of wiki experience, tech experience, editing preferences, gender, disability and more. If you’re a fit, she will reach out to you to schedule an appointment. We’re looking forward to seeing you, [[m:User:Thereza Mengs (WMDE)| Thereza Mengs (WMDE)]] <!-- Message sent by User:Thereza Mengs (WMDE)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=WMDE_Technical_Wishes/Technical_Wishes_News_list_all_village_pumps&oldid=25956752 --> == <span lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr">Vote on the Charter for the Universal Code of Conduct Coordinating Committee</span> == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr"> <section begin="announcement-content" /> :''[[m:Special:MyLanguage/wiki/Universal Code of Conduct/Coordinating Committee/Charter/Announcement - voting opens|You can find this message translated into additional languages on Meta-wiki.]] [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Special:Translate&group=page-{{urlencode:wiki/Universal Code of Conduct/Coordinating Committee/Charter/Announcement - voting opens}}&language=&action=page&filter= {{int:please-translate}}]'' Hello all, I am reaching out to you today to announce that the voting period for the [[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Coordinating Committee|Universal Code of Conduct Coordinating Committee]] (U4C) Charter is now open. Community members may [[m:Special:MyLanguage/Universal_Code_of_Conduct/Coordinating_Committee/Charter/Voter_information|cast their vote and provide comments about the charter via SecurePoll]] now through '''2 February 2024'''. Those of you who voiced your opinions during the development of the [[foundation:Special:MyLanguage/Policy:Universal_Code_of_Conduct/Enforcement_guidelines|UCoC Enforcement Guidelines]] will find this process familiar. The [[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Coordinating Committee/Charter|current version of the U4C Charter]] is on Meta-wiki with translations available. Read the charter, go vote and share this note with others in your community. I can confidently say the U4C Building Committee looks forward to your participation. On behalf of the UCoC Project team,<section end="announcement-content" /> </div> [[m:User:RamzyM (WMF)|RamzyM (WMF)]] १८:०७, १९ जनवरी २०२४ (नेपालको प्रमाणिक समय) <!-- Message sent by User:RamzyM (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&oldid=25853527 --> == <span lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr">Last days to vote on the Charter for the Universal Code of Conduct Coordinating Committee</span> == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr"> <section begin="announcement-content" /> :''[[m:Special:MyLanguage/wiki/Universal Code of Conduct/Coordinating Committee/Charter/Announcement - voting reminder|You can find this message translated into additional languages on Meta-wiki.]] [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Special:Translate&group=page-{{urlencode:wiki/Universal Code of Conduct/Coordinating Committee/Charter/Announcement - voting reminder}}&language=&action=page&filter= {{int:please-translate}}]'' Hello all, I am reaching out to you today to remind you that the voting period for the [[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Coordinating Committee|Universal Code of Conduct Coordinating Committee]] (U4C) charter will close on '''2 February 2024'''. Community members may [[m:Special:MyLanguage/Universal_Code_of_Conduct/Coordinating_Committee/Charter/Voter_information|cast their vote and provide comments about the charter via SecurePoll]]. Those of you who voiced your opinions during the development of the [[foundation:Special:MyLanguage/Policy:Universal_Code_of_Conduct/Enforcement_guidelines|UCoC Enforcement Guidelines]] will find this process familiar. The [[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Coordinating Committee/Charter|current version of the U4C charter]] is on Meta-wiki with translations available. Read the charter, go vote and share this note with others in your community. I can confidently say the U4C Building Committee looks forward to your participation. On behalf of the UCoC Project team,<section end="announcement-content" /> </div> [[m:User:RamzyM (WMF)|RamzyM (WMF)]] १६:५९, ३१ जनवरी २०२४ (नेपालको प्रमाणिक समय) <!-- Message sent by User:RamzyM (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&oldid=25853527 --> == <span lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr">Announcing the results of the UCoC Coordinating Committee Charter ratification vote</span> == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr"> <section begin="announcement-content" /> :''[[m:Special:MyLanguage/wiki/Universal Code of Conduct/Coordinating Committee/Charter/Announcement - results|You can find this message translated into additional languages on Meta-wiki.]] [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Special:Translate&group=page-{{urlencode:wiki/Universal Code of Conduct/Coordinating Committee/Charter/Announcement - results}}&language=&action=page&filter= {{int:please-translate}}]'' Dear all, Thank you everyone for following the progress of the Universal Code of Conduct. I am writing to you today to announce the outcome of the [[m:Special:MyLanguage/Universal_Code_of_Conduct/Coordinating_Committee/Charter/Voter_information|ratification vote]] on the [[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Coordinating Committee/Charter|Universal Code of Conduct Coordinating Committee Charter]]. 1746 contributors voted in this ratification vote with 1249 voters supporting the Charter and 420 voters not. The ratification vote process allowed for voters to provide comments about the Charter. A report of voting statistics and a summary of voter comments will be published on Meta-wiki in the coming weeks. Please look forward to hearing about the next steps soon. On behalf of the UCoC Project team,<section end="announcement-content" /> </div> [[m:User:RamzyM (WMF)|RamzyM (WMF)]] १८:२३, १२ फेब्रुअरी २०२४ (नेपालको प्रमाणिक समय) <!-- Message sent by User:RamzyM (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&oldid=26160150 --> == <span lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr"> Report of the U4C Charter ratification and U4C Call for Candidates now available</span> == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr"> <section begin="announcement-content" /> :''[[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Coordinating Committee/Election/2024/Announcement – call for candidates| You can find this message translated into additional languages on Meta-wiki.]] [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Special:Translate&group=page-{{urlencode:Universal Code of Conduct/Coordinating Committee/Election/2024/Announcement – call for candidates}}&language=&action=page&filter= {{int:please-translate}}]'' Hello all, I am writing to you today with two important pieces of information. First, the [[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Coordinating Committee/Charter/Vote results|report of the comments from the Universal Code of Conduct Coordinating Committee (U4C) Charter ratification]] is now available. Secondly, the call for candidates for the U4C is open now through April 1, 2024. The [[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Coordinating Committee|Universal Code of Conduct Coordinating Committee]] (U4C) is a global group dedicated to providing an equitable and consistent implementation of the UCoC. Community members are invited to submit their applications for the U4C. For more information and the responsibilities of the U4C, please [[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Coordinating Committee/Charter|review the U4C Charter]]. Per the charter, there are 16 seats on the U4C: eight community-at-large seats and eight regional seats to ensure the U4C represents the diversity of the movement. Read more and submit your application on [[m:Special:MyLanguage/Universal Code of Conduct/Coordinating Committee/Election/2024|Meta-wiki]]. On behalf of the UCoC project team,<section end="announcement-content" /> </div> [[m:User:RamzyM (WMF)|RamzyM (WMF)]] १६:२५, ५ मार्च २०२४ (नेपालको प्रमाणिक समय) <!-- Message sent by User:RamzyM (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&oldid=26276337 --> == <span lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr"> Wikimedia Foundation Board of Trustees 2024 Selection</span> == <div lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr"> <section begin="announcement-content" /> : ''[[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2024/Announcement/Selection announcement| You can find this message translated into additional languages on Meta-wiki.]]'' : ''<div class="plainlinks">[[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2024/Announcement/Selection announcement|{{int:interlanguage-link-mul}}]] • [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Special:Translate&group=page-{{urlencode:Wikimedia Foundation elections/2024/Announcement/Selection announcement}}&language=&action=page&filter= {{int:please-translate}}]</div>'' Dear all, This year, the term of 4 (four) Community- and Affiliate-selected Trustees on the Wikimedia Foundation Board of Trustees will come to an end [1]. The Board invites the whole movement to participate in this year’s selection process and vote to fill those seats. The [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections committee|Elections Committee]] will oversee this process with support from Foundation staff [2]. The Board Governance Committee created a Board Selection Working Group from Trustees who cannot be candidates in the 2024 community- and affiliate-selected trustee selection process composed of Dariusz Jemielniak, Nataliia Tymkiv, Esra'a Al Shafei, Kathy Collins, and Shani Evenstein Sigalov [3]. The group is tasked with providing Board oversight for the 2024 trustee selection process, and for keeping the Board informed. More details on the roles of the Elections Committee, Board, and staff are here [4]. Here are the key planned dates: * May 2024: Call for candidates and call for questions * June 2024: Affiliates vote to shortlist 12 candidates (no shortlisting if 15 or less candidates apply) [5] * June-August 2024: Campaign period * End of August / beginning of September 2024: Two-week community voting period * October–November 2024: Background check of selected candidates * Board's Meeting in December 2024: New trustees seated Learn more about the 2024 selection process - including the detailed timeline, the candidacy process, the campaign rules, and the voter eligibility criteria - on [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2024|this Meta-wiki page]], and make your plan. '''Election Volunteers''' Another way to be involved with the 2024 selection process is to be an Election Volunteer. Election Volunteers are a bridge between the Elections Committee and their respective community. They help ensure their community is represented and mobilize them to vote. Learn more about the program and how to join on this [[m:Special:MyLanguage/Wikimedia Foundation elections/2024/Election Volunteers|Meta-wiki page]]. Best regards, [[m:Special:MyLanguage/User:Pundit|Dariusz Jemielniak]] (Governance Committee Chair, Board Selection Working Group) [1] https://meta.wikimedia.org/wiki/Special:MyLanguage/Wikimedia_Foundation_elections/2021/Results#Elected [2] https://foundation.wikimedia.org/wiki/Committee:Elections_Committee_Charter [3] https://foundation.wikimedia.org/wiki/Minutes:2023-08-15#Governance_Committee [4] https://meta.wikimedia.org/wiki/Wikimedia_Foundation_elections_committee/Roles [5] Even though the ideal number is 12 candidates for 4 open seats, the shortlisting process will be triggered if there are more than 15 candidates because the 1-3 candidates that are removed might feel ostracized and it would be a lot of work for affiliates to carry out the shortlisting process to only eliminate 1-3 candidates from the candidate list.<section end="announcement-content" /> </div> [[User:MPossoupe_(WMF)|MPossoupe_(WMF)]]१९:५६, १२ मार्च २०२४ (नेपालको प्रमाणिक समय) <!-- Message sent by User:MPossoupe (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Global_message_delivery&oldid=26349432 --> == तपाईंको विकि चाँडै पढ्ने मात्र हुनेछ == <section begin="server-switch"/><div class="plainlinks"> [[:m:Special:MyLanguage/Tech/Server switch|यो सन्देश अर्को भाषामा पढ्नुहोस्]] • [https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Special:Translate&group=page-Tech%2FServer+switch&language=&action=page&filter= {{int:please-translate}}] <span class="mw-translate-fuzzy">[[foundation:|विकिमेडिया फाउन्डेसन]]ले सेकेन्डरी डाटा सेन्टरको परिक्षण गर्दैछ।</span> यसबाटविकिपिडिया तथा अन्य विकिमेडियाका परियोजनाहरू कुनै प्रकोप पछि पनि अनलाइन रहन सक्ने निश्चित हुन्छ। उनीहरूले सबै ट्राफिकलाई '''{{#time:j xg|2024-03-20|ne}}'''मा प्राथमिक डेटा केन्द्रमामा स्विच गर्नेछन्। यो परीक्षण '''[https://zonestamp.toolforge.org/{{#time:U|2024-03-20T14:00|en}} {{#time:H:i e|2024-03-20T14:00}}]''' मा सुरू हुनेछ। दुर्भाग्यवस,[[mw:Special:MyLanguage/Manual:What is MediaWiki?|मिडियाविकी]]मा भएका केही सीमितताहरूको कारणले गर्दा हामीले स्विच गर्दा सबै सम्पादन कार्यहरू बन्द हुनेछन्। हामी यो अवरोधको लागि माफी चाहन्छौं, र हामी भविष्यमा यसलाई न्यूनिकरण गर्नको लागि काम गरिरहेका छौं। '''तपाईहरूले सबै विकीहरू पढ्न सक्नुहुनेछ तर सम्पादन गर्न सक्नुहुन्न।''' *{{#time:l j xg Y|2024-03-20|ne}} लागि तपाईले सम्पादन गर्न सक्नुहुनेछैन। *यो समयमा यदि तपाइँ सम्पादन वा सङ्ग्रह गर्न कोशिस गर्नुहुन्छ भने, तपाइँले त्रुटि सन्देश देख्नुहुनेछ। हामी आशा गर्छौँ कि यो मिनेटहरूमा कुनै पनि सम्पादन हराउने छैन तर हामी यसको ग्यारेन्टी दिन सक्दैनौँ। यदि तपाइँ त्रुटि सन्देश देख्नुहुन्छ भने कृपया सबै सामान्य अवस्थामा नफर्कँदासम्म प्रतीक्षा गर्नुहोस् । त्यसपछि भए तपाईले आफ्नो सम्पादन सङ्ग्रह गर्न सक्नुहुनेछ। तर पनि यस अवस्थामा हामी तपाइँको परिवर्तन सङ्ग्रह गर्नु पूर्व यसलाई कपी गर्न सुझाव दिन्छौँ। '' अन्य प्रभावहरू '': *पृष्ठभूमीका कार्यहरू सुस्त हुनेछन् तथा केहि छुट्न पनि सक्नेछन्। रातो लिङ्कहरू सामान्य अवस्था भन्दा छिटो अद्यावधिक हुन सक्दैन। यदी तपाइँले पहिले कुनै अरू लेखसँग जोडिएको एउटा लेख बनाउनु हुन्छ भने लिङ्क सामान्य अवस्था भन्दा लामो समयसम्म रातो रहनेछ। केहि लामो समयदेखि चलिरहेको स्क्रिप्टहरू रोक्नु पर्छ। * हामी अन्य कुनै हप्तामा कोडहरू डिप्लोइमेन्ट हुने आशा गर्छौं। <span lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr">However, some case-by-case code freezes could punctually happen if the operation require them afterwards.</span> * <span lang="en" dir="ltr" class="mw-content-ltr">[[mw:Special:MyLanguage/GitLab|GitLab]] will be unavailable for about 90 minutes.</span> आवश्यक परेमा यो परियोजना स्थगित हुन सक्छ। तपाइँ [[wikitech:Switch_Datacenter|wikitech.wikimedia.org मा कार्यक्रम बारे पढ्न सक्नुहुन्छ]]। कुनै पनि परिवर्तन बारे कार्यक्रम तालिकामा घोषणा गरिनेछ। त्यहाँ यसका बारे थप सूचनाहरू हुनेछन्। यो कार्य सुरु हुनुभन्दा ३० मिनेट अघि सबै विकीमा एउटा ब्यानर प्रदर्शित हुनेछ। '''कृपया तपाइँको समुदायलाई यो जानकारी बाँड्नुहोस्।'''</div><section end="server-switch"/> [[user:Trizek (WMF)|Trizek (WMF)]], ००:०१, १५ मार्च २०२४ (नेपालको प्रमाणिक समय) <!-- Message sent by User:Trizek (WMF)@metawiki using the list at https://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=Distribution_list/Non-Technical_Village_Pumps_distribution_list&oldid=25636619 --> 9sm64oxe5yw8n19mirv3n3ibp4zszqx श्रीमद्भगवद्गीता द्वितीय अध्याय 0 3716 8003 7418 2016-03-21T15:37:52Z Devraj poudel 1655 Devraj poudel ले [[श्रीमद्भगवद्गीता/द्वितीय अध्याय]] मा पुनर्निर्देश नछोडि त्यसलाई [[श्रीमद्भगवद्गीता द... wikitext text/x-wiki =श्रीमद्भगवद्गीता अध्याय दुई= ==सञ्जय उवाच== <br /> तं तथा कृपयाविष्टमश्रुपूर्णाकुलेक्षणम् । <br /> विषीदन्तमिदं वाक्यमुवाच मधुसूदनः ।।१।। <br /> सञ्जयले भने– <br /> गहभरी आ“सु गरी बिचरो बनेका अर्जनुलाई मधुसूदन (कृष्ण) ले यो कृपापूर्ण वचन भन्नुभयो ।।१।। ==श्रीभगवानुवाच== <br /> कृतस्त्वा कश्मलमिदं विषमे समुपस्थितम् । <br /> अनार्यजुष्टमस्र्वग्यमकीर्तिकरमर्जुन ।। २ ।। <br /> क्लैव्यं मा स्म गमः पार्थ नैतत्त्वयुपपद्यते । <br /> क्षुद्रं हृदयदौर्बल्यं त्यक्त्वोत्तिष्ठ परन्तप ।। ३ ।। श्रीभगवान्ले भन्नुभयो– हे अर्जुन, यस विषम परिस्थितिमा अनार्यले गर्ने, अस्वर्गप्रद तथा अकीर्तिकारक कामकुरा तिमीलाई कहांबाट आयो ?२।। हे पार्थ, कायरता नदेखाउ । तिमीलाई यो सुहाउने कुरा होइन । हे परन्तप, हृदयको क्षुद्र दुर्बलतालाई त्याग अनि, (युद्धका लागि) उठ ।।३।। ==अर्जुन उवाच== <br /> कथं भीष्ममहं सङ्ख्ये द्रोणं च मधुसूदन । <br /> इषुभिः प्रतियोत्स्यामि पूजार्हावरिसूदन ।। ४।। <br /> गुरूनहत्वा हि महानुभावान्, श्रेयो भोक्तुं भैक्षमपीह लोके । <br /> हत्वार्थकामांस्तु गुरूनिहैव, भुञ्जीय भोगान्रुधिरप्रदिग्धान् ।। ५ ।। <br /> न चैतद्विद्मः कतरन्नोगरीयो, यद्वा जयेम यदि वा नो जयेयुः । <br /> यानेव हत्वा न जिजीविषामस्तेऽवस्थिताः प्रमुखे धार्तराष्ट्राः ।।६।। <br /> कार्पण्यदोषोपहतस्वभावः, पृच्छामि त्वां धर्मसम्मूढचेताः । <br /> यच्छ«े्रेयः स्यान्निश्चितं ब्रूहि तन्मे शिष्यस्तेऽहं शाधि मां त्वां प्रपन्नम् ।। ७ ।। <br /> न हि प्रपश्यामि ममानुपद्याद्, यच्छोकमुच्छोषणमिन्द्रियाणाम् । <br /> अवाप्य भूमावसपत्नमृद्धं, राज्यं सुराणामपि चाधिपत्यम् ।।८।। <br /> अर्जुनले भने— हे कृष्ण, युद्ध भूमिका यी भीष्म र द्रोण, जुन पूजा योग्य छन्, लाई मैले बाण प्रतिप्रहार गर्न कसरी सक्छु ?४।। <br /> महानुभाव (भीष्म) र गुरूलाई नमारेर बरु भिक्षा माग्नु श्रेयस्कर छ । अर्थकामी गुरूहरूलाई मारेर सुख भोग्नु भनेको त उनकै रगतले मुछिएका भोग भोग्नु हो ।।५।। <br /> हामीलाई भिक्षा र युद्धमा कुन कार्य श्रेष्ठ छ ? यो थाहा छैन । अनि के पनि थाहा छैन भने हामीले उनीहरूलाई जित्छौं कि उनीहरूले हामीहरूलाई जित्छन् ? जसलाई मारेर हामी बा“च्न चाहन्नौं तिनै धृतराष्ट्रका सन्तान युद्धका लागि प्रमुख (अगाडि) भएर उभिएका छन् ।।६।। <br /> कृपणता दोषले मेरो स्वाभाविक ज्ञान नष्ट भयो । कर्तव्याकर्तव्य निर्णय गर्न सकिरहेको छैन । अतः तपाईसंग म सोध्छु– मेरो निम्ति जुन श्रेयकारक छ त्यो भन्नुहोस् । म तपाईको शिष्य भए“ । तपाईको शरणागत मलाई शिक्षा दिनुहोस् ।।७।। <br /> किनभने समस्त पृथ्वीको ऐश्वर्य भएको निष्कण्टक राज्य अथवा स्वर्गको इन्द्रपद पाए पनि इन्द्रियलाई सुकाउने मेरो यो तीव्र शोक हटाउने कुरा म केही देख्दिन“ ।।८।। ==सञ्जय उवाच== <br /> एवमुक्त्वा हृषीकेशं गुडाकेशः परन्तपः । <br /> न योत्स्य इति गोविन्दमुक्त्वा तूष्णीं बभूव ह ।। ९।। <br /> सञ्जयले (धृतराष्ट्रतर्फ सम्बोधित भएर) भने— परन्तप गुडाकेश (अर्जुन) ले श्रीकृष्णलाई यी कुराहरू भन्दै म युद्ध गर्दै गर्दिन“ भनी मौन भए ।।९।। <br /> तमुवाच हृषीकेशः प्रहसन्निव भारत । <br /> सेनयोरुभयोर्मध्ये विषीदन्तमिदं वचः ।।१०।। <br /> (सञ्जयले भने) <br /> हे महाराज, विषादमा परेका अर्जुनसंग दुवै सेनाको बीचमा श्रीकृष्णले मुसुक्क गर्दै यस प्रकार भन्नुभयो ।।१०।। ==श्रीभगवानुवाच== <br /> अशोच्यानन्वशोचस्त्वं प्रज्ञावादा“श्च भाषसे । <br /> गतासूनगतसू“श्च नानुशोचन्ति पण्डिताः ।।११।। <br /> न त्वेवाहं जातु नाशं न त्वं नेमे जनाधिपाः । <br /> न चैव न भविष्यामः सर्वे वयमतः परम् ।।१२।। <br /> देहिनोऽस्मिन्यथा देहे कौमारं यौवनं जरा । <br /> तथा देहान्तरप्राप्तिर्धीरस्तत्र न मुह्यति ।।१३।। <br /> मात्रास्पर्शास्तु कौन्तेय, शीतोष्णसुखदुःखदाः । <br /> आगमापायिनोऽनित्यास्तांस्तितिक्षस्व भारत ।। १४।। <br /> यं हि न व्यथन्त्येते पुरुषं पुरुषर्षभ । <br /> समदुःखसुखं धीरं सोऽमृतत्वाय कल्पते ।। १५।। <br /> श्रीभगवान्ले भन्नुभयो– <br /> तिमी शोक गर्न नपर्नेका लागि शोक गर्दैछौ तर कुरा भने पण्डितका जस्ता गरिरहेका छौ । गतासून् (जसको प्राण गयो) र अगतासून् (जसको प्राण गएको छैन) ती सबैका लागि पण्डितहरुले शोक गर्दैनन् ।।११।। <br /> कुनै समयमा म थिइन“, तिमी थिएनौं वा यी राजाहरू थिएनन् भन्ने कुरा होइन । (अनि) के नठान भने भविष्यमा पनि हाम्रो अस्तित्व हुने छैन ।।१२।। <br /> जसरी जीवात्माको यस शरीरमा कुमार, यौवन, वृद्धावस्था हुन्छ । अनि अर्काे देह प्राप्त हुन्छ । यस्तोमा धीर व्यक्ति मोहित हु“दैन ।।१३।। <br /> जाडोगर्मी, सुखदुख यी सब मात्रा र स्पर्शले जानिन्छन् । तर हे कौन्तेय, यी आउ“छन्, जान्छन् । त्यसैले अनित्य छन् । हे भरतवंशी (अर्जुन), तिनीहरूलाई सहन गर ।।१४।। <br /> हे पुरुषश्रेष्ठ, किनभने सुखदुख सम भएका जुन धीर पुरुषलाई विषय र इन्द्रियका संयोगहरुले विचलित पार्न सक्तैनन्, त्यसले अमरता पाउन सक्तछ ।।१५।। <br /> नासतो विद्यते भावो नाभावो विद्यते सतः। <br /> उभयोरपि दृष्टोऽन्तस्त्वनयोस्तत्वदर्शिभिः ।।१६।। <br /> अविनाशी तद्विद्धि येन सर्वमिदं ततम् । <br /> विनाशमव्ययस्यास्य न कश्चित्कर्तुमर्हति ।।१७।। <br /> अन्तवन्त इमे देहाः नित्यस्योक्ताः शरीरिणः । <br /> अनाशिनोऽप्रमेयस्य तस्माद्युध्यस्व भारत ।। १८।। <br /> य एनं वेत्ति हन्तारं यश्चैनं मन्यते हतम् । <br /> उभौ तौ न विजानीतो नायं हन्ति न हन्यते ।। १९।। <br /> न जायते म्रियते वा कदाचिन्नायं भूत्वा भविता वा न भूयः । <br /> अजो नित्यः शाश्वतोऽयं पुराणो न हन्यते हन्यमाने शरीरे ।। २०।। वेदाविनाशिनं नित्यं य एनमजमव्ययम् । <br /> कथं स पुरुषः पार्थ, कं घातयति हन्ति कम् ।।२१।। <br /> वासांसि जीर्णानि यथा विहाय, नवानि गृह्णाति नरोऽपरााणि । <br /> तथा शरीराणि विहाय जीर्णान्यन्यानि संयाति नवानि देही ।।२२।। <br /> नैनं छिन्दन्ति शस्त्राणि नैनं दहति पावकः । <br /> न चैनं क्लेद्य्न्त्यापो न शोषयति मारुतः ।।२३।। <br /> अच्छेद्योऽयमदाह्योेऽयमऽक्लेद्योऽशोष्य एव च । <br /> नित्यः सर्वगतःस्थाणुरचलोऽयं सनातनः ।।२४।। <br /> अव्यक्तोऽयमचिन्त्योऽयमविकार्योऽयमुच्यते । <br /> तस्मादेवं विदित्वैनं नानुशोचितुमर्हसि ।।२५।। <br /> असत् वस्तुको भाव (सत्ता) हुं“दैन, सत् वस्तुको अभाव हु“दैन । सत् असत् यी दुवैको (उभय) तŒव जान्नेले (मात्र यो कुरा) राम्ररी देखेका हुन्छन् ।।१६।। <br /> जसद्वारा यो समस्त विश्व व्याप्त छ, त्यसैलाई अविनाशी जान । यस अव्ययको नाश कसैले पनि गर्न सक्तैन ।।१७।। <br /> यी देहहरू नाशवान् छन् । (तर) यो नित्य, अविनाशी, अप्रमेय, (जुन छ, त्यसलाई) शरीरी भनिएको छ । त्यसकारण, हे भरतवंशी (अर्जुन), युद्ध गर ।।१८।। <br /> जसले यसलाई हत्या गर्छु भन्दछ र जसले यो मर्छ भनी बुझ्छ ती दुवैथरीले वास्तविक कुरा नजानेर हो । यसले कसैलाई मार्दा पनि मार्दैन र कसैले मारेर यो मर्दा पनि मर्दैन ।।१९।। <br /> न यसको जन्म हुन्छ, न मृत्यु । वा कदाचित् एक पटक भयो तर अब फेरि हु“दैन– त्यो पनि होइन । यो अज, नित्य, शाश्वत छ । पुराण छ, अर्थात्, जुनसुकै कुराभन्दा पुरानो हो । वृद्धि वा ह्रासरहित अर्थात् जन्म, अन्त, वा केवल एक पटक मात्र जन्म यी भाव विकारदेखि रहित छ । त्यसैले शरीरको नाश हु“दा यसको नाश हु“दैन ।।२०।। <br /> यसलाई अविनाशी, नित्य, अज तथा अव्यय जान । (त्यसो भए) हे पार्थ, त्यसले कसरी र कसलाई मार्ला वा मार्न लगाउला ?२१।। <br /> <br /> जसरी मनुष्यले जीर्ण, थोत्रो कपडा फालेर नयां लगाउ“छ, त्यसै गरी देहीले पनि भोगद्वारा पुरानो भएको शरीरलाई छोडेर नया“ं शरीर लिन्छ ।।२२।। <br /> यसलाई शस्त्रले काट्न सक्दैन (त्यसैले अच्छेद्य छ) । यो आगोले जलाउन सक्दैन (त्यसैले अदाह्य हो) । यसलाई पानीले भिजाउन सक्दैन (त्यसैले अक्लेद्य हो) । अनि यसलाई वायुले सुकाउन <br /> पनि सक्दैन (त्यसैले यो अशोष्य हो) । यो त नित्य, सर्वव्यापक, स्थाणु, अचल र सनातन छ । <br /> यो इन्द्रियले नजानिने, मन बुद्धिले पनि नभेट्टाइने, र कहिल्यै नबिग्रने छ । त्यस कारण यस (देही) लाई राम्ररी चिनेर तिमीले शोक गर्नु उचित छैन ।।२३–२५।। <br /> अथ चैनं नित्यजातं नित्यं वा मन्यसे मृतम् । <br /> तथापि त्वं महाबाहो नैवं शोचितुमर्हसि ।।२६।। <br /> जातस्य हि धु्रवो मृत्योध्र्रुवं जन्म मृतस्य च । <br /> तस्मादरिहार्येऽर्थे न त्वं शोचितुमर्हसि ।।२७।। <br /> अथवा (अब अर्को तरीकाले बुझ) यदि तिमीले यसलाई नित्य नमानेर शरीरका साथै जन्मने हुन्छ (शरीर मर्नासाथ सबै कुरा मर्छन्) भन्ठान्छौ भने पनि हे महाबाहो (वीर अर्जुन) तिमीले यतिविधि अफशोच गर्नु मुनासिब छैन । (किनभने) जुन कुरा उत्पत्ति हुन्छ, त्यो अवश्य नष्ट हुन्छ । जन्म पछि मृत्युको क्रम निश्चित छ । त्यसकारण यस्तो अपरिहार्य अर्थ (उपाय नभएको विषय) मा तिमीले शोक गर्नु हु“दैन ।।२६–२७।। <br /> अव्यक्तादीनि भूतानि व्यक्तमध्यानि भारत । <br /> अव्यक्तनिधनान्येव तत्र का परिदेवना ?२८।। <br /> आश्चर्यवत्पश्यति कश्चिदेनमाश्चर्यवद्वदति तथैव चान्यः । <br /> आश्चर्यवच्चैनमन्यः श्रृणोति श्रुत्वाप्येनं वेद न चैव कश्चित् ।। २९ ।। <br /> देही नित्यमवध्योऽयं देहे सर्वस्य भारत । <br /> तस्मात्सर्वाणि भूतानि न त्वं नशोचितुमर्हसि ।।३०।। <br /> स्वधर्ममपि चावेक्ष्य न विकम्पितुमर्हसि । <br /> धम्र्याद्धि युद्धाच्छ«ेयोद्रन्यत्क्षत्रियस्य न विद्यते ।।३१।। <br /> यदृच्छया चोपपन्नं स्वर्गद्वारमपावृतम् । <br /> सुखिनः क्षत्रियाः पार्थ लभन्ते युद्धमीदृशम् ।।३२।। <br /> अथ चेत्वमिमं धम्र्यं संग्रामं न करिष्यसि । <br /> ततः स्वधर्मं कीर्तिं च हित्वा पापमवाप्स्यसि ।।३३।। <br /> हे भरतवंशी (अर्जुन), समस्त भूतवर्ग पहिले अव्यक्त थिए, बीचमा प्रकट भएका छन् । नाश भएपछि फेरि अव्यक्त हुने छन् । अनि त्यस्तो कुरामा के को रुवाबासी ?२८।। <br /> कसैले यसलाई अचम्म मानेर हेर्छन् । कसैले अचम्म मानेर यसको बयान गर्छन् । अरु कसैले अचम्म मान्दै सुनेर बसेका हुन्छन् । कोही (त कस्ता हुन्छन् भने) यस विषयमा जति सुने पनि (कुरै) बुझ्दैनन् ।।२९।। <br /> हे भरतवंशी, (सुन) । समस्त प्राणीका देहमा रहेको देही अबध्य छ । त्यसकारण तिमीले कुनै प्राणीका निम्ति पनि शोक गर्नु योग्य (उचित) छैन ।।३०।। <br /> (तत्व दृष्टितिरको ख्याल नगरी) केवल स्वधर्मलाई मात्र लिने हो भने पनि तिमी आफ्नो कर्तव्य पथबाट विचलित हुनु ठीक छैन किनभने क्षत्रियका लागि धर्मयुद्धभन्दा कल्याणकारी अरु केही छैन ।।३१।। <br /> हे पार्थ, यादृच्छिक (आफैं प्राप्त हुन आएको), अपावृत्त (उद्घाटित) स्वर्गको ढोका जस्तो यस प्रकारको युद्ध भाग्यवान् क्षत्रियहरूले मात्र पाउ“छन् ।।३२।। <br /> यदि कदाचित तिमीले यो धर्मयुक्त युद्ध गरेनौ भने त्यसबाट स्वधर्म र कीर्ति दुवैलाई गुमाएर पापको भागी हुनेछौ ।।३३।। <br /> अकीर्ति चापि भूतानि कथयिष्यन्ति तेऽव्ययाम् । <br /> सम्भावितस्यचाकीर्तिर्मरणादतिरिच्यते ।।३४।। <br /> भयाद्रणादुपरतं मंस्यन्ते त्वां महारथाः । <br /> येषां च त्वं बहुमतो भूत्वा यास्यसि लाघवम् ।। ३५।। <br /> अवाच्यवादांश्च बहुन्वदिष्यन्ति तवाहिताः । <br /> निन्दन्तस्तव सामथ्र्यं ततो दुःखतरं नु किम् ।।३६।। <br /> हतो वा प्राप्स्यस्यसि स्वर्गं जित्वा वा भोक्ष्यसे महीम् । <br /> तस्मादुत्तिष्ठ कौन्तेय, युद्धाय कृतनिश्चय ।।३७।। <br /> सुखदुःखे समे कृत्वा लाभालाभौ जयाजयौ । <br /> ततो युद्धाय युज्यस्व नैवं पापमवाप्स्यसि ।।३८।। <br /> एषा तेऽभिहितासाङ्ख्ये बुद्धिर्याेगे त्विमां श्रृणु । <br /> बुद्धया युक्तो यया पार्थ धर्मबन्धं प्रहास्यसि ।।३९।। <br /> नेहाभिक्रम नाशोऽस्ति प्रत्यवायो न विद्यते । <br /> स्वल्पमप्यस्य धर्मस्य त्रायते महतो भयात् ।।४०।। <br /> (यति मात्र होइन अरु पनि अनिष्ट छ ।) लोकले चिरकालसम्म तिम्रो अपयश गाउने छ । सभ्य व्यक्तिका लागि अपयश मरणभन्दा पनि बढी (खराब) हो ।।३४।। <br /> (दुर्याेधन, कर्ण आदि) महारथीहरूले तिमीलाई डराएर युद्धबाट भागेको ठान्ने छन् । अघि जसले तिमीलाई ठूलो महŒव दिन्थे, उनीहरूले तिमीलाई तुच्छ ठान्ने छन् ।।३५।। <br /> तिम्रा शत्रुहरू तिम्रो सामथ्र्यलाई निन्दा गर्दै अनेकौं अवाच्य (भन्ने नहुने) वचनहरू बोल्ने छन् । त्यसभन्दा बढी दुख अरु के होला ?३६।। <br /> (तर युद्ध गर्दा के हुन्छ भने) युद्धमा मर्यौ भने स्वर्ग जाने छौ र विजयी भयौ भने पृथ्वीको राज्य प्राप्त हुने छ । त्यसैले हे कौन्तेय, उठ । युद्धलाई दृढ होउ । (धैर्य नगुमाउ ।)।।३७।। सुखदुख, लाभहानि, विजय पराजय सबैलाई एकै देखेर युद्ध गर । यसो गर्नाले तिमीलाई पाप लाग्ने छैन ।।३८।। <br /> अहिलेसम्म मैले तिमीलाई जुन बुद्धिको कुरा गरें त्यो साङ्ख्यको सिद्धान्तबाट भनें अब त्यही बुद्धिका विषयमा योगको सिद्धान्तबाट सुन । हे पार्थ, यस बुद्धि (विचार) ले युक्त भएपछि तिमी कर्मबन्धनलाई राम्ररी नष्ट गर्न सक्ने छौ ।।३९।। <br /> यसका. अभिक्रमको नाश हु“दैन । अनि पालन गर्दा प्रतिप्रभाव पनि हु“दैन । यस धर्मको अल्प परिपालनले पनि सबै डरलाग्दा भयबाट सुरक्षा प्रदान गर्छ ।।४०।। <br /> व्यवसायात्मिका बुद्धिरेकेह कुरुनन्दन । <br /> बहुशाखा ह्यनन्ताश्च बुद्धयोऽव्यवसायिनाम् ।।४१।। <br /> यामिमां पुष्पितां वाचं प्रवदन्त्यविपश्चितः । <br /> वेदवादरताः पार्थ नान्यदस्तीति वादिनः ।।४२।। <br /> कामात्मानः स्वर्गपरा जन्मकर्मफलप्रदाम् । <br /> क्रियावशेषबहुलां भोगैश्वर्यगतिं प्रति ।।४३।। <br /> भोगैश्वर्यप्रसक्तानां तयापहृतचेतसाम् । <br /> व्यवसायात्मिका बुद्धिः समाधौ न विधीयते ।।४४।। <br /> <br /> हे अर्जुन, यस कल्याण पथमा निश्चयात्मिका बुद्धि एउटै छ । निश्चय भावना नभएका व्यक्तिका बुद्धिहरू (वासनानुसार) अनन्त छन् ।।४१।। <br /> हे पार्थ, अल्पबुद्धि (अविपश्चितः), ज्ञानका कुरामा वादविवाद गर्न रुचाउने (वेदवाद रता), यस (आफूले जानेको) बाहेक अरु केही पनि छैन भन्ठान्ने, स्वर्गको कामना गर्ने, जन्म र कर्मका तथा भोग र <br /> ऐश्वर्यका फलमा आसक्त, अनेक प्रकारका क्रिया र कर्मकाण्डमा आसक्त यी फुलबुट्टा भरेर कुरा गर्नेहरू (पुष्पितां वाचं) कुरा गरेर मक्ख पार्नेहरू (अपहृतचेतसाम्) का कुराहरूले बुद्धि खण्डित हुनजान्छ । यसले गर्दा, समाधि (सफलता) प्राप्त हु“दैन ।।४२–४४।। <br /> त्रैगुण्यविषया वेदा निस्त्रैगुण्यो भवार्जुन । <br /> निद्र्वन्द्वो नित्यसत्वस्थो निर्याेगक्षेम आत्मवान् ।।४५।। <br /> यावानर्थ उदपाने सर्वतः सम्प्लुतोदके । <br /> तावान् सर्वेषु वेदेषु ब्राह्मणस्य विजानतः ।।४६।। <br /> कर्मण्येवाधिकारस्ते मा फलेषु कदाचन । <br /> मा कर्मफलहेतुर्भूर्मा ते सङ्गोऽस्त्वकर्मणि ।।४७।। <br /> योगस्थः कुरु कर्माणि सङ्गं त्यक्त्वा धनञ्जय । <br /> सिद्ध्यसिद्ध्योः समो भूत्वा समत्वं योग उच्यते ।।४८।। <br /> (उनीहरूका अनुसार) वेदका वर्णन तीन गुणका विषयमा अलमलिएका हुन्छन् । (तर) हे अर्जुन, निद्र्वन्द्व र सदा तŒवमा स्थित हुनु छ भने (तिमी) योगक्षेमका चिन्ताबाट मुक्त तथा आत्मनिष्ठ होउ ।।४५।। चारैतिरबाट पानी जम्मा भएको ठूलो तलाउ वा नदी मिलेपछि साना साना धारा कुवा“को केही प्रयोजन रह“दैन । त्यस्तै (ब्रह्मानन्द भेट्टाएको) ब्रह्मज्ञानीलाई ससाना आनन्दहरू निरर्थक हुन्छन् । ।।४६।। कर्म गर्नुमा तिम्रो अधिकार छ, फल छैन । त्यस कारण तिमी फलको इच्छाले कर्म गर्ने नहोऊ । फेरि फल पाईंदैन भने किन कर्म गर्नु भन्ने विचार पनि नलेउ ।।४७।। हे अर्जुन, योगमा स्थिर भएर, आसक्तिलाई छोडेर, कार्यको सिद्धि र असिद्धि दुवैमा हर्ष र शोकरहित भएर कर्म गर । यसरी समभाव राख्नुलाई समत्व योग भनिन्छ ।।४८।। दूरेण ह््यवरं कर्म बुद्धियोगाद्धनञ्जय । बुद्धौ शरणमन्विच्छ कृपणाः फलहेतवः ।।४९।। बुद्धियुक्तो जहातीह उभे सुकृतदुष्कृते । तस्माद्योगाय युज्यस्व योगः कर्मसु कौशलम् ।।५०।। कर्मजं बुद्धियुक्ता हि फलं त्यक्त्वा मनीषिणः । जन्मबन्धविनिर्मुक्ताः पदं गच्छन्त्यनामयम् ।।५१।। यदा ते मोहकलिलं बुद्धिव्र्यतितरिष्यति । तदा गन्तासि निर्वेदं श्रोतव्यस्य श्रुतस्य च ।।५२।। श्रुतिविप्रतिपन्ना ते यदा स्थास्यति निश्चला । समाधावचला बुद्धिस्तदा योगमवाप्स्यसि ।।५३।। (किनभने) हे धनञ्जय, समत्व बुद्धियोगभन्दा सकाम कर्म धेरै नै अवर (तल) छ । त्यसकारण तिमी समत्व बुद्धिको शरण लेऊ । फलको इच्छाले कर्म गर्नेहरू कृपण (सानो) विचारका हुन्छन् ।।४९।। समत्व बुद्धियुक्त कर्मयोगी संसारमा रहेर पनि पाप–पुण्य दुवैबाट अलग हुन्छ । त्यस कारण तिमी यही योग गर । योगले कर्ममा कुशलता प्रदान गर्छ ।।५०।। समत्व बुद्धियुक्त मनीषीहरू नै कर्मफललाई त्यागेर जन्मरूपी बन्धनबाट मुक्त भइ (दुखशोकादिरहित) अनन्त शान्तिमय पद पाउ“छन् ।।५१।। जब तिम्रो बुद्धिले मोहरूपी गहन कालुष्यलाई पार गर्नेछ अनि त्यस बेला सकाम विषयमा अघि सुनिसकेको र पछि सुन्नु पर्ने दुवैबाट विरक्त हुनेछौ ।।५२।। सकाम श्रुतिहरूका नाना तरहका वाक्यले विक्षिप्त भएको तिम्रो बुद्धि जब निश्चल भएर ब्रह्ममा स्थिर होला त्यस दशामा तिमीले योगको यथार्थ स्वरूप फेला पार्नेछौ ।।५३।। ==अर्जुन उवाच== स्थित प्रज्ञस्य का भाषा समाधिस्थस्य केशव । स्थितधीः किं प्रभाषेत किमासीत व्रजेत किम् ।।५४।। अर्जुनले सोधे– हे केशव समाधिमा स्थित भएको स्थित प्रज्ञ कसरी चिनिन्छ ? स्थिर बुद्धि व्यक्ति कसरी बोल्छ ? कसरी बस्छ ? कसरी हिंड्छ ?५४।। ==श्रीभगवानुवाच== प्रजहाति यदा कामान्सर्वान्पार्थ, मनोगतान् । आत्मन्येवात्मना तुष्टः स्थितप्रज्ञस्तदोच्यते ।।५५।। दुखेप्वनुद्विग्नमनाः सुखेषु विगतस्पृहः । वीतरागभयक्रोधः स्थितधीर्मुनिरूच्यते ।।५६।। यः सर्वत्रानभिस्नेहस्तत्तत्प्राप्य शुभाशुभम् । नाभिनन्दति न द्वेष्टि तस्य प्रज्ञा प्रतिष्ठिता ।।५७।। यदा संहरते चायं कूर्माेऽङ्गानिव सर्वशः । इन्द्रियाणीन्द्रियार्थेभ्यस्तस्य प्रज्ञा प्रतिष्ठिता ।।५८।। विषया विनिवर्तन्ते निराहारस्य देहिनः । रसवर्जं रसोùप्यस्य परं दृष्ट्वा निवर्तते ।।५९।। श्रीभगवान्ले भन्नु भयो– हे पार्थ, जुन अवस्थामा मनमा रहेका सम्पूर्ण कामनाहरूलाई त्यागेर आफू आफैंमा सन्तुष्ट रहन्छ, त्यस अवस्थालाई स्थितप्रज्ञ भनिन्छ ।।५५।। जसको मन दुखमा व्याकुल हु“दैन, सुखमा आसक्त हु“दैन र जो रीस, राग, भय प्रेम यी सबबाट छुटको छ, त्यसलाई स्थितप्रज्ञ मुनि भनिन्छ ।।५६।। जो कुनै विषयमा पनि आसक्त छैन, शुभ (अनुकूल) हु“ंदा हर्ष र अशुभ (प्रतिकूल) हु“दा दुख पनि मान्दैन त्यसको प्रज्ञा प्रतिष्ठित भयो भन्ने बुझिन्छ ।।५७।। कछुवाले जसरी आफ्ना सारा अङ्गहरू भित्र समेट्छ । त्यसै गरी स्थित प्रज्ञले आफ्ना इन्द्रियहरू इन्द्रियकै लागि राख्छ ।।५८।। निराहारी (इन्द्रियहरूद्वारा विषय ग्रहण नगर्ने) मानिसका विषयहरू त निवृत्त हुन जान्छन् (किनभने उसले ग्रहण नै गर्दैन) तर राग (भने) निवृत्त हु“दैन । आसक्ति रहिरहन्छ । स्थित प्रज्ञको विषय प्रतिको आसक्ति पनि परमतŒवको साक्षात्कार गरेर निवृत्त हुनजान्छ ।।५९।। यततो ह्यपि कौन्तेय पुरुषस्य विपश्चितः । इन्द्रियाणि प्रमाथीनि हरन्ति प्रसभं मन ः ।।६०।। तानि सर्वाणि संयम्य युक्त आसीत मत्परः । वशे हि यस्येन्द्रियाणि तस्य प्रज्ञा प्रतिष्ठिता ।।६१।। ध्यायतो विषयान्पुंसः सङ्गस्तेषूपजायते । सङ्गात्सञ्जायते कामः कामात्क्रोधोऽभिजायते ।।६२।। क्रोधाद्भवति सम्मोहः सम्मोहात्स्मृतिविभ्रमः । स्मृतिभ्रंशाद् बुद्धिनाशो बुद्धिनाशात्प्रणश्यति ।। ६३।। रागद्वेषवियुक्तैस्तु विषयानिन्द्रियैश्चरन् । आत्मवश्यैर्विधेयात्मा प्रसादमधिगच्छति ।।६४।। प्रसादे सर्वदुःखानां हानिरस्योपजायते । प्रसन्नचेतसो ह्याशु बुद्धिः पर्यवतिष्ठते ।।६५।। नास्ति बुद्धिरयुक्तस्य न चायुक्तस्य भावना । नचाभावयतः शान्तिरशान्तस्य कुतः सुखम् ।।६६।। इन्द्रियाणां हि चरतां यन्मनोऽनुविधीयते । तदस्य हरति प्रज्ञां वायुर्नावमिवाम्भसि ।।६७।। तस्माद्यस्य महाबाहो निगृहीतानि सर्वशः । इन्द्रियाणीन्द्रियार्थेभ्यस्तस्य प्रज्ञा प्रतिष्ठिता ।।६८।। हे कौन्तेय, प्रमथनशील (हु“डल्ने) स्वभावका इन्द्रियहरूले प्रयत्न गर्ने मेधावी मानिसको मनलाई पनि जबरजस्ती हरण गर्छन् । (त्यसैले) सम्पूर्ण इन्द्रियलाई संयत गरेर युक्त (समाहित चित्त) र समर्पणका साथै मेरा आश्रित (मत्पर) होउ । ( किनभने इन्द्रियहरू वशमा भए पछि बल्ल बुद्धि स्थिर हुन्छ । केवल संयम र निषेधबाट इन्द्रियहरू वशमा हु“दैनन् । यसका लागि समर्पणका साथै इष्ट चिन्तन अनिवार्य छ ।)।।६०–६१।। (यदि यसको अभाव छ भने त्यो मानिस पतनाभिमुख हुनजान्छ ।) विषयको चिन्तन गर्ने मानिसलाई सो विषयमा आसक्ति हुनजान्छ । आसक्तिबाट कामना (तृष्णा) हुन्छ । कामना पूर्तिमा व्यवधान आउना साथ (विच्छिन्न इच्छाले गर्दा) क्रोध उत्पन्न हुन्छ । क्रोधले सम्मोह (मूढता र अविवेक) उत्पन्न हुन्छ । अविवेकबाट स्मृति भ्रम हुन्छ । स्मृति भ्रम भएमा (योग परायण) बुद्धि नष्ट हुनजान्छ । बुद्धि नष्ट हुन गएमा (त्यो मानिस आफ्ना अर्थ, काम, धर्म र मोक्ष सबै पुरुषार्थ) सबैतिरबाट अयोग्य हुनपुग्छ ।।६२–६३।। आत्माको विधिलाई प्राप्त (अन्तःकरणलाई विधिपूर्वक नियन्त्रणमा राख्ने व्यक्ति) आसक्ति र द्वेषबाट रहित, वशमा गरिएका आफ्ना इन्द्रियहरूद्वारा विषयहरूमा विचरण गर्दै प्रसाद (स्वास्थ्य, प्रसन्नता र अन्तःकरणको निर्मलता) प्राप्त गर्छ । ( अनि उसका लागि केही पनि अशुभ भन्ने हु“दैन जसबाट त्यो जोगिन परोस्) ।।६४।। अन्तःकरणको प्रसन्नतासंग संयुक्त भएमा उसका सबै (दैहिक, दैविक, भौतिक) दुखको अभाव (नाश) हुनजान्छ । (किनभने) त्यस प्रसन्नचित्त (व्यक्ति) को बुद्धि तुरुन्तै सही स्थान (आत्मस्वरूप) मा राम्ररी (आकाश स्थिर भए जस्तै) स्थिर हुन जान्छ । (तर) अयुक्त (समाहित चित्त नभएको) मानिसका अन्तःकरणमा निष्काम कर्मयुक्त बुद्धि र भावना (आत्मज्ञानमा दृढनिष्ठा) हु“दैन । भावनारहित मानिसलाई शान्ति कहा“ र अशान्तलाई सुख (शाश्वतको उपलब्धि) कहा“ ? (तृष्णा हुञ्जेल सुखको गन्धमात्र पनि प्राप्त हु“दैन ।)।।६५–६६।। विषयहरूमा विचरण गरिरहेका इन्द्रियहरूमा जुन इन्द्रियसंग मन रहन्छ त्यस एउटै इन्द्रियले पनि त्यस अयुक्त मानिसको बुद्धिलाई त्यसै गरी हरण (नष्ट) गर्छ जसरी जलमा डुङ्गालाई वायुले (विस्तारै) हरण गरेर गन्तव्यबाट टाढा लैजान्छ ।।६७।। (त्यसैले) हे महाबाहु, जुन मानिसका इन्द्रियहरू शब्द, रूप आदि विषयबाट राम्ररी वशमा गरिएका हुन्छन् उसको बुद्धि प्रतिष्ठित (स्थिर) हुन जान्छ ।।६८।। या निशा सर्वभूतानां तस्यां जागर्ति संयमी । यस्यां जाग्रति भूतानि सा निशा पश्यतो मुनेः ।।६९।। आपूर्यमाणमचलप्रतिष्ठं, समुद्रमापः प्रविशन्ति यद्वत् । तद्वत्कामा यं प्रविशन्ति सर्वे, स शान्तिमाप्नोति न कामकामी ।।७०।। विहाय कामान्यः सर्वान्पुमा“श्चरति निःस्पृहः । निर्ममो निरहङ्कारः स शान्तिमधिगच्छति ।।७१।। एषा ब्राह्मी स्थितिः पार्थ नैनां प्राप्य विमुह्यति । स्थित्वास्यामन्तकालेद्रपि ब्रह्मनिर्वाणमृच्छति ।।७२।। (अरु) सबै प्राणीका लागि जुन निशा हो संयमी त्यसमा जाग्रत बस्छ । जसमा अरु प्राणी जाग्रत बस्छन्, त्यो महात्माका लागि निशा हो । (त्यो योगी संसारमा नै बस्छ तर संसारको प्रभाव त्यसमा पर्दैन) ।।६९।। जसरी सबैतिरबाट परिपूर्ण अचल प्रतिष्ठा भएको समुद्रमा नदीहरूको जलले त्यसमा कुनै विकार उत्पन्न नगरी ठूलो वेगका साथ समाहित हुनजान्छ । त्यसै गरी स्थितप्रज्ञ मानिसमा सारा विषयभोग अलिकति पनि विकार उत्पन्न नगरिकन उसमा समाहित हुन जान्छन् । यस्तो मानिसले परमशान्ति (मोक्ष) प्राप्त गर्छ । भोगको चाहना गर्नेले होइन ।।७०।। जुन मानिसले सम्पूर्ण कामना र भोगहरूलाई त्याग गरेर (केवल जीवन मात्रका लागि चेष्टा गर्छ) तथा जुन निर्मम (म र मेरो भावरहित तथा अहंकाररहित) एवं स्पृहा (अभिलाषा) रहित आचरण गर्छ त्यसले परमशान्ति प्राप्त गर्छ । (त्यसपछि केही पनि प्राप्त गर्न बा“की रहं“दैन)।।७१।। हे पार्थ, यसरी प्राप्त अवस्था नै ब्राह्मी अवस्था हो । यस्तो महापुरुष ब्रह्मनिष्ठामा स्थित भएर शरीरको अन्तकालमा पनि ब्रह्मनिर्वाण (ब्रह्मानन्द) लाई प्राप्त गर्छ ।।७२।। ॐ तत्सदिति श्रीमद्भगवद्गीतासूपनिषत्सु ब्रह्मविद्यायां योगशास्त्रे श्रीकृष्णार्जुनसंवादे साङ्ख्ययोगो नाम द्वितीयोऽध्यायः ।। यस प्रकार श्रीमदभगवदगीतारूपी उपनिषद् र ब्रहमविद्या तथा योग शास्त्रविषयक श्रीकृष्ण र अर्जुनको संवादमा साङ्ख्ययोग नाम गरेको दोस्रो अध्याय समाप्त भयो । ॐ तत् सत् । pqseoqqw6v5m9rjpegolybfy9ayr5ld मीडियाविकि:Gadget-wknightcore.js 8 3718 17111 7422 2021-01-30T14:06:34Z Ladsgroup 1103 Maintenance: Replacing legacy global variable ([[phab:T72470]]) javascript text/javascript // <source lang="javascript"> /* Whiteknights Core JavaScript Library to automate and simplify some common tasks, and provide an interface for use by other scripts. Including a number of AJAX-based functions for querying the server and posting edits. See [[User:Whiteknight/Gadgetscore]] for documentation. Developed by [[User:Whiteknight]]. Currently unmaintained. */ var wk = { _version: 2.81, testVersion: function(ver) { return ver && wk._version >= ver || true; }, _getNode: function(elem) { return elem && typeof elem == "string" && document.getElementById(elem) || elem; }, getDate: function() { var date = new Date(); return (date.getMonth() + 1) + "/" + date.getDate() + "/" + date.getFullYear(); }, getQueryHash: function() { var qs = new Object(), query = location.search.substring(1); if (query == "") return qs; var pairs = query.split("&"), x = pairs.length; while (x--) { var attrval = pairs[x].split("="); qs[attrval[0]] = attrval[1]; } return qs; }, _httpmethods: [ function() { return new XMLHttpRequest(); }, function() { return new ActiveXObject("msxml2.XMLHTTP"); }, function() { return new ActiveXObject("Microsoft.XMLHTTP"); } ], _httpmethod: null, _initclient: function() { for (var i = 0; i < wk._httpmethods.length; i++) { try { var method = wk._httpmethods[i]; var client = method(); if (client != null) { wk._httpmethod = method; } return client; } catch(e) { continue; } } return null; }, httpClient: function() { return (wk._httpmethod || wk._initclient()) && wk._httpmethod(); }, _encodeData: function(dat) { var p = new Array(); for (var name in dat) { var value = dat[name].toString(); var pair = encodeURIComponent(name).replace(/%20/g, "+") + "=" + encodeURIComponent(value).replace(/%20/g, "+"); p.push(pair); } return p.join("&"); }, loadPage: function(url, callback, type) { if (callback == null || url == null) { return false; } var client = wk.httpClient(); if (client == null) { return false; } client.onreadystatechange = function() { if (client.readyState != 4) return; if (type == "text/xml" && client.overrideMimeType) { callback(client.responseXML); } else if (client.status == 200) { callback(client.responseText); } else { callback(''); } } client.open("GET", url, true); if (type == "text/xml" && client.overrideMimeType) { client.overrideMimeType(type); } client.send(null); return true; }, loadWikiPage: function(page, callback) { page = page.replace(/ /g, "_"); return wk.loadPage(wk._URLBase + page, callback, "text/xml"); }, loadEditPage: function(page, callback) { return wk.loadPage(wk._editURL(page), callback, "text/xml"); }, loadWikiText: function(page, callback) { return wk.loadPage(wk._rawURL(page), callback, "text/x-wiki"); }, loadWikiTextSection: function(page, section, callback) { return wk.loadPage(wk._rawURL(page) + "&section=" + section, callback, "text/x-wiki"); }, _URLBase: "//en.wikibooks.org/w/index.php?title=", _rawURL: function(page) { return wk._URLBase + page.replace(/ /g, "_") + "&action=raw&ctype=text/x-wiki"; }, _editURL: function(page, section) { if (section == null) { return wk._URLBase + page.replace(/ /g, "_") + "&action=edit&printable=yes"; } else { return wk._URLBase + page.replace(/ /g, "_") + "&action=edit&printable=yes" + "&section=" + section; } }, _ensureXML: function(text) { if (text.getElementsByTagName) { return text; } var xmldom = new ActiveXObject("Microsoft.XMLDOM"); xmldom.async = false; xmldom.loadXML(text); return xmldom.documentElement; }, /* "opts" contains options pertinent to the edit: opts.section opts.minor opts.watch opts.filter opts.callback */ postEdit: function(page, text, summary, opts) { if (opts == null) opts = new Object(); var client = wk.httpClient(); client.onreadystatechange = function() { if (client.readyState != 4 || client.status != 200) { return; } if (client.overrideMimeType) { wk._postEdit2(client, client.responseXML, page, text, summary, opts); } else { wk._postEdit2(client, wk._ensureXML(client.responseText), page, text, summary, opts); } } var url = wk._editURL(page, (typeof opts.section != "undefined") ? (opts.section) : (null)); client.open("GET", url, true); if (client.overrideMimeType) { client.overrideMimeType("text/xml"); } client.send(null); }, _postEdit2: function(client, xml, page, text, summary, opts) { var input = xml.getElementsByTagName("input"); var data = new Array(); var pagetext = xml.getElementsByTagName("textarea")[0].value; var watch = null; data["wpTextbox1"] = (typeof text == "function") ? (text(pagetext)) : (text); data["wpRecreate"] = true; data["wpSummary"] = summary; if (typeof opts.minor != "undefined") data["wpMinoredit"] = "1"; data["wpSection"] = (typeof opts.section != "undefined") ? (opts.section) : (""); data["wpSave"] = "Save page"; for (var i = 0; i < input.length; i++) { var attribs = input[i].attributes; var name = ""; var value = ""; for (var j = 0; j < attribs.length; j++) { if (attribs[j].name == "name") { name = attribs[j].value; } else if (attribs[j].name == "value") { value = attribs[j].value; } } if (name == "wpStarttime") { data["wpStarttime"] = value; } else if (name == "wpEdittime") { data["wpEdittime"] = value; } else if (name == "wpEditToken") { data["wpEditToken"] = value; } else if (name == "wpWatchthis") { watch = value; } } if (typeof opts.watch == "undefined") { data["wpWatchthis"] = watch; } else if (opts.watch == true) { data["wpWatchthis"] = true; } var url = wk._URLBase + page.replace(/ /g, "_") + "&action=submit"; client.open("POST", url, true); client.setRequestHeader("Content-Type", "application/x-www-form-urlencoded"); client.onreadystatechange = function() { if (client.readyState != 4 || client.status != 200) { return; } if (opts.callback) { opts.callback(page, pagetext, data); } } client.send(wk._encodeData(data)); }, // Shows a basic edit window showEditWindow: function (xml, parent, text, summary) { if (parent == null) { parent = wk.makeElement('div'); } if (typeof xml.getElementById == "function") { var form = xml.getElementById('editform'); form = document.importNode(form, true); wk.spanText(parent, "").appendChild(form); } else { wk.spanText(parent, ""); var i = xml.indexOf("<form"); var j = xml.indexOf("</form>"); xml = xml.substring(i, j+7); wk.appendSpanText(parent, xml); } var ta = document.getElementById('wpTextbox1'); var sum = document.getElementById('wpSummary'); var time = document.getElementById('wpStarttime'); if (summary != null) { sum.value = summary; } if (typeof text == "string") { ta.value = text; } else if (typeof text == "function") { ta.value = text(ta.value); } return {form: form, text: ta, summary: sum, time: time, parent: parent}; }, // shows a small edit window with no descriptions or fancy tools. showEditWindowSmall: function (xml, parent, text, summary) { var editform = wk.showEditWindow(xml, parent, text, summary); editform.text.rows = 10; wk.spanText('editpage-copywarn', ''); wk.spanText('editpage-specialchars', ''); wk.spanText('specialchars', ''); return editform; }, // opens an edit page in a separate tab or window, with the given text and summary pre-loaded. showEditWindowExternal: function(page, text, summary) { var loadwin = function(win, newtext, newsummary) { var eb = win.document.getElementById('wpTextbox1'); if (typeof newtext == "string") { eb.value = newtext; } else if (typeof newtext == "function") { eb.value = newtext(eb.value); } if (newsummary != null) { win.document.getElementById('wpSummary').value = newsummary; } }; var w = window.open(wk._editURL(page)); if (w.attachEvent) { w.attachEvent("onload", function() { loadwin(w, text, summary); }); } else if (window.addEventListener) { w.addEventListener("load", function() { loadwin(w, text, summary) }, false); } else { w.document.addEventListener("load", function() { loadwin(w, out) }, false); } }, makeElement: function(type, attr, children) { var elem = document.createElement(type); if (attr) { for (var a in attr) { elem.setAttribute(a, attr[a]); } } if (children == null) { return elem; } else if (children instanceof Array) { for (var i = 0; i < children.length; i++) { var child = children[i]; if (typeof child == "string") { child = document.createTextNode(child); } elem.appendChild(child); } } else if (typeof children == "string") { elem.appendChild(document.createTextNode(children)); } else { elem.appendChild(children); } return elem; }, elementBuilder: function(type) { return function(attr, children) { return wk.makeElement(type, attr, children); } }, makeButton: function (name, value, onclick) { var elem = wk.makeElement("input", {type:"button", name:name, value:value}, null); elem.onclick = onclick; return elem; }, makeInput: function (name, value){ return wk.makeElement("input", {type:"text", name:name, value:value}, null); }, spanText: function(spanid, text) { var res = wk._getNode(spanid); if (res) res.innerHTML = ((text == null)?(""):(text)); return res; }, appendSpanText: function (spanid, text) { var res = wk._getNode(spanid); if (res) res.innerHTML = res.innerHTML + text; return res; }, appendChildren: function(parent, children) { var res = wk._getNode(parent); if (res == null) return; if (children instanceof Array) { for (var i = 0; i < children.length; i++) { if (typeof children[i] == 'string') { children[i] = document.createTextNode(children[i]); } res.appendChild(children[i]); } } else if (typeof children == 'string') { children[i] = document.createTextNode(children); } res.appendChild(children); }, spanEditor: function(spanid) { return function(text) { return wk.spanText(spanid, text); } }, wikiLink: function(pagename, link, action) { if (pagename == null) { pagename = "Main Page"; } if (link == null) { link = pagename; } var a = wk.makeElement("a"); if (action == null) { a.setAttribute("href", "/wiki/" + pagename.replace(/ /g, "_")); } else { a.setAttribute("href", "/w/index.php?title=" + pagename.replace(/ /g, "_") + "&" + action); } a.innerHTML = link; return a; }, wikiLinkText: function (pagename, link, action) { if (link == null) { link = pagename; } if (action == null) { return "<a href=\"/wiki/" + pagename.replace(/ /g, "_") + "\">" + link + "</a>"; } else { return "<a href=\"/w/index.php?title=" + pagename.replace(/ /g, "_") + "&" + action + "\">" + link + "</a>"; } }, toggleDisplay: function (elem, disp) { var res = wk._getNode(elem); if (res == null) return; if (disp != null) res.style.display = disp; else res.style.display = ((res.style.display == "none")?("block"):("none")); }, toggleDisable: function (elem, disa) { var res = wk._getNode(elem); if (res == null) return; if (disa != null) res.disabled = ((disa == true)?(true):(false)); else res.disabled = !res.disabled; }, getElementsByClass: function (c, type) { var elems = new Array(); if (type == null) type = "*"; var els = document.getElementsByTagName(type); var pattern = new RegExp("(^|\\s)" + c + "(\\s|$)"); for (i = 0, j = 0; i < els.length; i++) { if (pattern.test(els[i].className)) elems[j++] = els[i]; } return elems; }, testUserPermissions: function(level) { for (var i = 0; i < mw.config.get('wgUserGroups').length; i++) { if (mw.config.get('wgUserGroups')[i] == level) { return true; } } if (level == "administrator") { return wk.testUserPermissions("bureaucrat"); } return false; } }; // </source> hmdn0krixoezolhfhheyanxjj9n1bu6 मीडियाविकि:Gadget-wkcategorize.js 8 3719 15821 7423 2017-01-07T20:37:33Z Krenair 769 Maintenance: [[mw:RL/MGU]] / [[mw:RL/JD]] - addOnloadHook is deprecated javascript text/javascript var cg = { version: 2.06, require: 2.64, textspan: "WKCGSpan", editspan: "WKCGFormSpanEdit", statspan: "WKCGStatSpan", formspan: "WKCGFormSpan" } cg.tags = ""; cg.notes = ""; cg.subjects = new Array( ["opt", "Computing"], ["Software (general)", "Computer software"], ["Programming Language", "Programming language"], ["Business Software", "Computer software"], ["Computer Science", "Computer science"], ["Operating Systems", "Computer software"], ["Computer Graphics", "Computer science"], ["Information Technology", "Information technology"], ["Meta Languages", "Domain-specific languages"], ["opt", "Engineering"], ["Engineering (general)", "Engineering"], ["Electrical Engineering", "Electrical Engineering"], ["Computer Engineering", "Computer Engineering"], ["Elec / Comp Engineering", "Electrical Engineering|Computer Engineering"], ["Mechanical Engineering", "Mechanical Engineering"], ["Civil Engineering", "Civil Engineering"], ["Chemical Engineering", "Chemical Engineering"], ["opt", "Science and Technology"], ["Science (general)", "Science"], ["Physics", "Physics"], ["Medicine", "Health science"], ["Technology", "Technology"], ["Biology", "Biology"], ["Life Science", "Life Science"], ["Mathematics", "Mathematics"], ["Chemistry", "Chemistry"], ["Earth Sciences", "Earth Sciences"], ["Environmental Science", "Environmental Science"], ["opt", "Arts and Humanities"], ["Art", "Arts"], ["Music", "Music"], ["Architecture", "Architecture"], ["Education", "Education"], ["Languages", "Languages"], ["English and Literature", "Language and literature"], ["Philosophy", "Philosophy"], ["Psychology", "Social Sciences"], ["Religion", "Religion"], ["Geography", "Humanities"], ["opt", "Social sciences"], ["History (general)", "History"], ["History (usa)", "History"], ["Business and Economics", "Business and economics"], ["Law", "Law"], ["Social Science", "Social sciences"], ["Agriculture", "Social sciences"], ["Political Science", "Political Science"], ["Military Science", "Military science"], ["Naval Science", "Naval science"], ["opt", "Miscellaneous"], ["Games and Athletics", "Games and athletics"], ["How To", "How-tos"], ["Study Guides", "Study guides"], ["Help", "Help"], ["Misc", "Miscellaneous"] ); cg._form = null; cg.getForm = function() { if(cg._form == null) cg.createForm(); return cg._form; } cg.bookName = ""; cg.getBookName = function() { cg.bookName = cg._booknameB.value; return cg.bookName; } cg.makeOptgroup = function (parent, i) { for( ; i < cg.subjects.length; i++) { if(cg.subjects[i][0] == "opt") return i - 1; else { parent.appendChild(wk.makeElement("option", {value:i}, cg.subjects[i][0])); } } return i; } cg.makeSubjectSelect = function(num, multi) { var s = (num == null)?(1):(num); cg._subjectB = wk.makeElement("select", {id:"WKCGSubjectB", size:s, name:"WKCGSubjectB"}); if(multi) { cg._subjectB.multiple = true; } for(i = 0; i < cg.subjects.length; i++) { if(cg.subjects[i][0] == "opt") { var node = wk.makeElement("optgroup", {label:cg.subjects[i][1]}); i = cg.makeOptgroup(node, i + 1); cg._subjectB.appendChild(node); } else { var node = wk.makeElement("option", {value:i}, subjects[i][0]); cg._subjectB.appendChild(node); } } return cg._subjectB; } cg.writeCats = function (subject, bookname) { var temp = "{" + "{Subject|" + subject[1] + "}}\n"; if(bookname == "") temp += "{" + "{Alphabetical}}\n"; else temp += "{" + "{Alphabetical|" + bookname.substr(0, 1) + "}}"; return temp; } cg.createForm = function() { var div = wk.spanText(cg.formspan, ""); if(div == null) return; cg._displayB = wk.makeButton("WKCGDisplayB", "Display", cg.display); cg._editB = wk.makeButton("WKCGEditB", "Edit", cg.edit); cg._booknameB = wk.makeInput("WKCGBookNameB", "") cg._form = wk.makeElement("form", {name:"WKCGFormB", method:"GET"}, [ cg._booknameB, " ", cg.makeSubjectSelect(), wk.makeButton("WKCGCategorizeB", "Categorize", cg.categorize), " ", cg._displayB, cg._editB, wk.makeButton("WKCGClearB", "Clear", cg.clear) ]); wk.toggleDisable(cg._displayB, true); wk.toggleDisable(cg._editB, true); div.appendChild(cg._form); } if(typeof wk == 'object' && wk.testVersion(cg.require)) { $(cg.createForm); } cg.clear = function() { wk.toggleDisable(cg._displayB, true); wk.toggleDisable(cg._editB, true); wk.spanText(cg.textspan, ""); wk.spanText(cg.statspan, ""); } cg.categorize = function () { cg.clear(); cg.getBookName(); var form = cg.getForm(); var select = cg._subjectB; var index = select.options[select.selectedIndex].value; var subject = cg.subjects[index]; cg.tags = cg.writeCats(subject, cg.bookName); cg.notes = "<b>Notes:</b><br><ul>" + "<li>These are the templates necessary to categorize your book as being \"" + "<b>" + subject[0] + "</b>\""; cg.notes = cg.notes + "</ul>"; wk.toggleDisable(cg._displayB, false); wk.toggleDisable(cg._editB, false); wk.spanText(cg.statspan, "Created categories for [[" + ((cg.bookName == "")?("Unknown Book"):(wk.wikiLinkText(cg.bookName))) + "]]. Click <b>Display</b> to see the created category templates. " + "Click <b>Edit</b> to display an edit window and save changes."); } cg.display = function() { wk.spanText(cg.textspan, "<table width=\"100%\"><tr><td width=\"50%\" valign=\"top\">" + "<b>Categorization Templates:</b><br>" + "<pre>" + cg.tags + "</pre>" + "</td><td valign=\"top\">" + cg.notes + "</td></tr></table>"); if(cg.getBookName() == "") { wk.spanText(cg.statspan, "These are the categorization templates for your book. " + "Copy and Paste these templates into your book."); } else { wk.spanText(cg.statspan, "These are the categorization templates for [[" + wk.wikiLinkText(cg.bookName) + "]]. Copy and Paste these templates into your book, or click " + "<b>Edit</b> to display an edit window and save these changes."); } } cg.edit = function() { if(cg.getBookName() == "") { setSpanText(cg.statspan, "You must enter a valid book name to <b>Edit</b>"); return; } wk.spanText(cg.statspan, "Loading edit window..."); wk.loadEditPage(cg.bookName, function(xml) { var editform = wk.showEditWindow(xml, cg.textspan); var temp = editform.text.value; if(temp.length < 20) { wk.spanText(cg.statspan, "The page [[" + wk.wikiLinkText(cg.bookName) + "]] does not exist or is not a proper book table of contents (TOC). " + "You should only categorize proper book pages or " + "TOCs. Double-check the spelling of the title, if the page is supposed " + "to exist. If the book does not yet exist, create it first with Whiteknight's " + wk.wikiLinkText("User:Whiteknight/Book Designer Gadget", "Book Designer Gadget") + "."); wk.spanText(cg.textspan, ""); return; } editform.summary.value = cg.bookName + ": Autocategorizing using Whiteknight's Categorization Gadget"; temp = temp.replace(/\{\{cleanup-link\}\}\n*/gi, ""); temp = temp.replace(/\{\{(alphabetical|DDC|LOC|Shelf)([^\}])*\}\}/gi, ""); temp = temp.replace(/\{\{(software|programming language|business software|computer science|operating systems|computer graphics)\}\}/gi, ""); temp = temp.replace(/\n\n\n+/g, "\n\n"); editform.text.value = temp + "\n" + cg.tags; wk.spanText(cg.statspan, "You are editing the text for [[" + wk.wikiLinkText(cg.bookName) + "]]. The categorization templates have been appended to the end of the page. " + "Make sure that the text is correct, and then click <b>Save Page</b>." ); }); } cg.createForm2 = function() { var div = document.getElementById(cg.editspan); if(div == null) return; wk.toggleDisplay(div, "block"); cg.bookName = div.innerHTML; cg._booknameB = wk.makeElement("input", {type:"hidden", id:"WKCGBookNameB", value:cg.bookName}) cg._form = wk.makeElement("form", {name:"WKCGFormB", method:"GET"}, [ cg._booknameB, cg.makeSubjectSelect(), wk.makeButton("WKCGCategorizeB", "Categorize", cg.categorize2) ]); div.appendChild(cg._form); } if(typeof wk == "object" && wk.testVersion(cg.require)) { $(cg.createForm2); } cg.categorize2 = function() { cg.getBookName(); var select = cg._subjectB; var index = select.options[select.selectedIndex].value; tags = cg.writeCats(cg.subjects[index], cg.bookName); var editwin = document.getElementById("wpTextbox1"); if(editwin) { var temp = editwin.value; temp = temp.replace(/\{\{(Alphabetical|DDC|LOC|UDC|Shelf|Subject)([^\}])*\}\}/gi, ""); temp = temp.replace(/\{\{(software|programming language|business software|computer science|operating systems|computer graphics|engineering)\}\}/gi, ""); temp = temp.replace(/\n\n\n+/g, "\n\n"); editwin.value = temp + "\n" + tags; } } cg.returnAllSelected = function () { var subjects = cg._subjectB; var opts = new Array(); for(var i = 0; i < subjects.options.length; i++) { if(subjects.options[i].selected) { var index = subjects.options[i].value; opts.push(cg.subjects[index][1]); } } return opts; } cg.getItemIndex = function (item) { for(var i = 0; i < cg.subjects.length; i++) { if(cg.subjects[i][0] == 'opt') continue; if(cg.subjects[i][0] == item) return i; if(cg.subjects[i][1] == item) return i; } return 0; } cg.setItemSelected = function(value) { for(var i = 0; i < cg._subjectB.options.length; i++) { if(cg._subjectB.options[i].value == value) { cg._subjectB.options[i].selected = true; return i; } } return 0; } cg.setSelected = function(opts) { var subjects = cg._subjectB; var index = 0; for(var i = 0; i < opts.length; i++) { if(typeof opts[i] == 'string') { index = cg.getItemIndex(opts[i]); } else { index = opts[i]; } cg.setItemSelected(index); } } o78e3hlrkyv0flct08ln9f0v394nvx0 मीडियाविकि:Gadget-wkeditinsert.js 8 3720 17116 15823 2021-02-04T10:53:32Z Ladsgroup 1103 Maintenance: Replacing legacy global variable ([[phab:T72470]]) javascript text/javascript /* Edit Insert Gadget Maintained by User:Whiteknight Enables "insert links" to be specified, in wikitext, on the header of an edit page. clicking a link will automatically insert the specified text into the edit window. only works on edit pages. At the moment, is used to provide additional functionality to other editing gadgets. */ var ei = { span: "WKEISpan" }; ei.createLinks = function() { var allLinks = wk.getElementsByClass(ei.span, "span"); var text; var parts = new Array(); for(var i = 0; i < allLinks.length; i++) { wk.toggleDisplay(allLinks[i], "block"); text = allLinks[i].innerHTML; allLinks[i].innerHTML = "<a href=\"javascript:insertTags('', '{{" + text + "}}', '');\">{{" + text + "}}</a>"; } } if(mw.config.get('wgAction') == "edit" && typeof wk == 'object' && wk.testVersion(2.31)) { $(ei.createLinks); } 3stq3ptyet37lilzndkrzc3vvpefuay मीडियाविकि:Gadget-wkdesigner.js 8 3721 17153 15822 2021-02-07T02:20:13Z Ladsgroup 1103 Maintenance: Replacing legacy global variable ([[phab:T72470]]) javascript text/javascript //Visual Book designer (vbd) class <source lang="javascript"> var vbd = { // Version numbers _require: 2.81, version: 3.73, bookpageversion: 0.00, pageheadversion: 0.00, // default name of all new books: pageTree: null, defName: 'New Book', defpagename: 'New Page', defheadname: 'New Heading', newpagecnt: 1, newheadcnt: 1, //div IDs where the gadget is inserted into the page formspan: "WKVBDSpan", statspan: "WKVBDStatSpan", // Navigation templates and configuration parameters templates: new Array( ["Simple Header", 0, 0, "Simple header"], ["Page Nav Header", 1, 0, "Header with forward/back links"], ["Page Nav Header2", 1, 0, "Header with forward/back links (2)"], ["Page List Header", 0, 1, "Header with page list"], ["Page List Nav", 1, 1, "Header with page list and forward/back links"] ), template: 0, // Reading levels readingLevels: new Array( 'Pre-Reader', 'Beginner', 'Intermediate', 'Advanced', 'Professional' ), readingLevel: 2, // Prerequisite and corequisite books prerequisites: new Array(), corequisites: new Array(), // Subjects for categorization subjects: new Array(), // whether to include certain special pages in the book by default useresources: false, uselicensing: false, useintroduction: false, usecollectionpreface: true, // other options defaultinherit: false, defaultcollapse: false, commentsaspages: false, useexternaledit: false, // Drag-n-drop values lastClicked: null, offsetX: 0, offsetY: 0, startX: 0, startY: 0, box: null }; //Basic array management functions vbd.CopyArray = function(array) { return array.slice(0); } vbd.FindPageNameInArray = function (array, name) { for(var i = 0; i < array.length; i++) { if(array[i].pagename == name) return i; } return -1; } vbd.FindHeadNameInArray = function(array, name) { for(var i = 0; i < array.length; i++) { if(array[i].label == name) return i; } return -1; } //Make a checkbox that corresponds to a boolean flag in vbd vbd.makeOptionsCheckbox = function (field) { var cbox = wk.makeElement('input', {type: "checkbox"}); cbox.checked = vbd[field]; cbox.onclick = function () { vbd[field] = cbox.checked; } return cbox; } //Initialization functions. If the wk object is not found, the noinit method is called. Otherwise, the //initialize method is called to start the gadget. vbd.noinit = function() { wk.spanText(vbd.formspan, "Cannot load VBD. WKGadgetsCore is missing or is wrong version. " + "Please install WKGadgetsCore, or update it to version " + vbd._require + "."); } vbd.initialize = function () { vbd.pageTree = new BookPage(vbd.defName); vbd.status = wk.spanEditor(vbd.statspan); vbd.status("Use the outline tool below to create a new book"); var query = wk.getQueryHash(); if(typeof query["book"] == "undefined") { vbd.visual(); return; } vbd.status("Loading the outline for " + query["book"] + "..."); wk.loadWikiText(query["book"], function (text) { var start = text.indexOf('{{User:Whiteknight/SavedOutlineStart}}'); var end = text.indexOf('{{User:Whiteknight/SavedOutlineEnd}}'); if(start == -1 || end == -1) { vbd.visual(); return; } vbd.loadNodeTree(text.substring(start + 38, end)); vbd.status("Use the outline tool below to create a new book"); }); } if(typeof wk == 'object' && wk.testVersion(vbd._require)) { $(vbd.initialize); } else { $(vbd.noinit); } //rebuild the outline vbd.visual = function() { vbd.box = wk.spanText(vbd.formspan, ""); if(vbd.box == null) return; vbd.box.appendChild(vbd.pageTree.makeNode()); } //Clear the outline completely and create a new one vbd.clear = function() { vbd.pageTree = new BookPage(vbd.defName); vbd.subjects = new Array(); vbd.readingLevel = 2; vbd.newpagecnt = 1; vbd.newheadcnt = 1; vbd.visual(); } //Load a saved outline from a save page vbd.loadNodeTree = function (text) { vbd.clear(); var lastn = 0; var last = new Array(); last[0] = vbd.pageTree; var lines = text.split("\n"); for(i = 0; i < lines.length; i++) { lines[i] = lines[i].replace(/^[ \t]+/, ""); lines[i] = lines[i].replace(/[ \t]+$/, ""); lines[i] = lines[i].replace(/\r\n/g, ""); if(lines[i] == "") continue; if(lines[i].match(/^=/)) { //heading var levels = lines[i].match(/^=+/); var n = levels[0].length; var k = n - 1; var head = new PageHeading(lines[i].substr(n)); last[k].addHeading(head); last[k] = head; lastn = k; } else if(lines[i].match(/^\*+/)) { //subpage var stars = lines[i].match(/^\*+/); var n = stars[0].length; var k = n - 1; if(last[k] == null) { k = 0; } last[n] = new BookPage(lines[i].substr(n)); last[k].addSubpage(last[n]); lastn = n; } else if(lines[i].match(/^&/)) { //pagetext last[lastn].pagetext += lines[i].substr(1); } else if(lines[i].match(/^%/)) { //comment last[lastn].comments += lines[i].substr(1); } else { //main title vbd.pageTree.pagename = lines[i]; lastn = 0; } } vbd.pageTree.formspan.innerHTML = ""; vbd.visual(); vbd.pageTree.formspan.appendChild(document.createTextNode( 'Successfully loaded saved outline' )); } //Try to load in a saved collection vbd.loadNodeTreeCollection = function(text) { vbd.clear(); var last = vbd.pageTree; var lines = text.split("\n"); for(var i = 0; i < lines.length; i++) { if(lines[i].match(/^===/) || lines[i].match(/\[\[category:/i)) { continue; } else if(lines[i].match(/^==.+==/)) { vbd.pageTree.pagename = vbd.extractHeadingName(lines[i]); } else if(lines[i].match(/^;/)) { var head = new PageHeading(lines[i].substring(1)); last.addHeading(head); last = head; } else if(lines[i].match(/^:\[\[/)) { if(lines[i].match(/Resources/)) { vbd.useresources = true; continue; } if(lines[i].match(/Licensing/)) { vbd.uselicensing = true; continue; } if(lines[i].match(/Wikibooks:/)) { vbd.usecollectionpreface = true; continue; } var page = new BookPage(vbd.extractLinkPageName(lines[i], vbd.pageTree.pagename)); last.addSubpage(page); } } vbd.visual(); vbd.pageTree.formspan.innerHTML = 'Successfully loaded collection!'; } //take the wikitext of an arbitrary page and try to load a reasonable outline from it. vbd.loadNodeTreeTOC = function (text, title) { vbd.clear(); var lastn = 0; var last = new Array(); last[0] = vbd.pageTree; vbd.pageTree.pagename = title; var lines = text.split("\n"); for(i = 0; i < lines.length; i++) { lines[i] = lines[i].replace(/^[ \t]+/, ""); lines[i] = lines[i].replace(/[ \t]+$/, ""); lines[i] = lines[i].replace(/\r\n/g, ""); if(lines[i] == "") continue; if(lines[i].match(/^===.+===/)) { //heading var head = new PageHeading(vbd.extractHeadingName(lines[i])); last[0].addHeading(head); last[0] = head; } else if(lines[i].match(/^[\*\#]*\s*\[\[.+\]\]/)) { //subpage if(lines[i].match(/Resources/)) { vbd.useresources = true; continue; } if(lines[i].match(/Licensing/)) { vbd.uselicensing = true; continue; } if(lines[i].match(/Category:/i)) continue; var stars = lines[i].match(/^[\*\#]*/); var n = stars[0].length; if(n == 0) n = 1; var k = n - 1; if(last[k] == null) { k = 0; } last[n] = new BookPage(vbd.extractLinkPageName(lines[i], title)); last[k].addSubpage(last[n]); lastn = n; } } vbd.pageTree.formspan.innerHTML = ""; vbd.visual(); vbd.pageTree.formspan.appendChild(document.createTextNode( 'Successfully loaded outline from ' + title + ' TOC!' )); } //try to get the name of a level-3 heading vbd.extractHeadingName = function(line) { line = line.substring(3); line = line.substring(0, line.indexOf("===")); return line; } //Try to get the page name from a link. Very limited ability to deal with relative links vbd.extractLinkPageName = function(line, title) { line = line.substring(line.indexOf("[[") + 2); var end = line.indexOf("|"); if(end == -1) { end = line.indexOf("]]"); } line = line.substring(0, end) if(line.charAt(line.length - 1) == '/') line = line.substring(0, line.length - 1); if(line[0] == '/') line = title + line; for(end = line.indexOf("/") ; end != -1; end = line.indexOf("/")) { line = line.substring(end + 1); } return line; } //when saving an outline, find and remove an old save, if one is located on the page. vbd.killOldSaves = function(text) { var start = text.indexOf('{{User:Whiteknight/SavedOutlineStart}}'); var end = text.indexOf('{{User:Whiteknight/SavedOutlineEnd}}'); if(start == -1 || end == -1) return text; //no previous save var prefix = text.slice(0, start); var suffix = text.slice(end + 36); return prefix + suffix; } //force a page name to use appropriate capitalization vbd.forceCaps = function(title, isRoot) { if(isRoot) return vbd.forceTitleCaps(title); else return vbd.forceFirstCaps(title); } //determines if the word needs to be capitalized. Returns 1 if it should be, 0 otherwise. vbd.isRealWord = function (word) { var preps = new Array('the', 'in', 'of', 'for', 'to', 'is', 'a', 'an'); for(var i = 0; i < preps.length; i++) { if(word == preps[i]) return 0; } return 1; } //book names are forced to title caps vbd.forceTitleCaps = function(title) { title.replace("_", " "); var words = title.split(" "); for(var i = 0; i < words.length; i++) { if(words[i].length > 3 || i == 0 || vbd.isRealWord(words[i])) words[i] = words[i][0].toUpperCase() + words[i].slice(1); } title = words.join(" "); return title; } //page names are forced to have the first letter capitalized, but are not forced to have title-caps vbd.forceFirstCaps = function(title) { title.replace("_", " "); return title[0].toUpperCase() + title.slice(1); } //Create the wikitext of the selected navigation template vbd.makeTemplateText = function () { var template = vbd.templates[vbd.template]; var book = vbd.pageTree.pagename; var text = "{"+"{subst:User:Whiteknight/" + template[0] + "|" + ((template[1])?("book="):("")) + book; if(template[2] == 1) { text += "|" + ((template[1] == 1)?("list="):("")) + vbd.pageTree.makeTemplateLinks(); text += "[[" + book + "/Resources|Resources]] - " + "[[" + book + "/Licensing|Licensing]] - " + "[[Talk:" + book + "|Discuss]]"; } return text + "}}"; } // //class constructor for BookPage function BookPage(name) { if(name.match(/\s$/)) name = name.substring(0, name.length - 1); this.pagename = name; this.headings = new Array(); this.subpages = new Array(); this.formspan = wk.makeElement('div'); this.parent = null; //subpage parent, null if root this.parent2 = null; //heading parent, null if not in a heading. this.pagetext = ""; //initial text of a page this.comments = ""; //comment text which is in the outline only this.collapse = vbd.defaultcollapse; //flag to collapse part of the tree this.inherittext = vbd.defaultinherit; //flag to inherit text from parent this.box = null; } //add a new heading to the page BookPage.prototype.addHeading = function(heading) { heading.parent = this; this.headings.push(heading); } //add a new subpage to the page BookPage.prototype.addSubpage = function(subpage) { subpage.parent = this; this.subpages.push(subpage); } //create a special node for a page that is to be created but does not appear in the outline BookPage.prototype.makeSpecialPageNode = function(name) { // Create a node that thinks it's a subpage, but isn't included in the list of subpages of the parent. var node = new BookPage(name); node.parent = this; node.formspan = null; return node; } //Show a little animation when things are happening behind the scenes BookPage.prototype.makeLoadingNotice = function(text) { this.formspan.innerHTML = "<img src=\"//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/42/Loading.gif\"> <big>" + text + "...</big>" } //make an editor, according to the users preferences BookPage.prototype.makeEditInterface = function(page, deftext, defsummary) { if(vbd.useexternaledit) wk.showEditWindowExternal(page, deftext, defsummary); else { var self = this; this.makeLoadingNotice("Loading"); wk.loadEditPage(page, function (xml) { wk.showEditWindowSmall(xml, self.formspan, deftext, defsummary); self.closeButton(); }); } } //create the part of the outline for the page text and comments BookPage.prototype.getTextNode = function () { var self = this; var div = wk.makeElement('small', null, ((this.pagetext.length == 0)?('[click here to edit page text]'):(this.pagetext))); div.innerHTML = div.innerHTML + ((this.inherittext && !this.isRoot())?(' (inherited)'):("")) var cmts = wk.makeElement('small', {style:'color: #666666'}, ((this.comments.length == 0)?('[click here to edit comments]'):(this.comments))); div.onclick = function() { var edit = wk.makeElement('textarea', {rows:10}); edit.value = self.pagetext; self.formspan.innerHTML = 'Enter some text for the page:'; self.formspan.appendChild(edit); if(!self.isRoot()) { var inherit = wk.makeElement('input', {type:"checkbox"}); inherit.checked = self.inherittext; wk.appendChildren(self.formspan, [inherit, 'inherit text from parent?']); } self.formspan.appendChild(wk.makeButton('', 'Save', function() { if(!self.isRoot()) self.inherittext = inherit.checked; self.pagetext = edit.value; if(self.pagetext.match(/^\s*$/)) self.pagetext = ""; self.formspan.innerHTML = ""; vbd.visual(); })); self.closeButton(); edit.focus(); } div.style.cursor = "pointer"; cmts.onclick = function() { var edit = wk.makeElement('textarea', {rows:10}); edit.value = self.comments; self.formspan.innerHTML = 'Enter some comments:'; self.formspan.appendChild(edit); self.formspan.appendChild(wk.makeButton('', 'Save', function() { self.comments = edit.value; if(self.comments.match(/^\s*$/)) self.comments = ""; self.formspan.innerHTML = ""; vbd.visual(); })); self.closeButton(); edit.focus(); } cmts.style.cursor = "pointer"; return wk.makeElement('table', {width:"100%", style:"background-color: transparent"}, [ wk.makeElement('td', {width:"50%", style:"padding-left: 2em;"}, div), wk.makeElement('td', {style:"padding-left: 2em;"}, cmts) ]); } //remove a subpage BookPage.prototype.removeSubpage = function(subpage) { for(var i = 0; i < this.subpages.length; i++) { if(this.subpages[i] != subpage) continue; this.subpages.splice(i, 1); return; } } //remove a heading BookPage.prototype.removeHeading = function(heading) { for(var i = 0; i < this.headings.length; i++) { if(this.headings[i] != heading) continue; this.headings.splice(i, 1); return; } } //create a link to modify the list of headings. BookPage.prototype.makeHeadingsLink = function () { var link = wk.makeElement('a', null, ['Headings']); var self = this; link.onclick = function() { var text = ""; for(var i = 0; i < self.headings.length; i++) { text = text + self.headings[i].label + "\n"; } var old = vbd.CopyArray(self.headings); var edit = wk.makeElement('textarea', {rows:10, cols:50}); edit.value = text; self.formspan.innerHTML = ""; self.formspan.appendChild(document.createTextNode( 'Enter the names of all headings, one per line')); self.formspan.appendChild(edit); self.formspan.appendChild(wk.makeButton('', 'Save', function() { self.headings.length = 0; var pages = edit.value.split("\n"); for(var i = 0; i < pages.length; i++) { if(pages[i].match(/^\s*$/)) continue; var stat = vbd.FindHeadNameInArray(old, pages[i]); if(stat != -1) { self.addHeading(old[stat]); } else { self.addHeading(new PageHeading(vbd.forceFirstCaps(pages[i]))); } } self.formspan.innerHTML = ""; vbd.visual(); })); self.closeButton(); edit.focus(); } return(link); } //create a link to add a new subpage BookPage.prototype.makeSubpagesAddLink = function () { var link = wk.makeElement('a', null, [" [ + ]"]); var self = this; link.onclick = function () { self.addSubpage(new BookPage(vbd.defpagename + " " + vbd.newpagecnt)); vbd.newpagecnt++; vbd.visual(); } return link; } //create a link to add a new heading BookPage.prototype.makeHeadingsAddLink = function () { var link = wk.makeElement('a', null, [" [ + ]"]); var self = this; link.onclick = function () { self.addHeading(new PageHeading(vbd.defheadname + " " + vbd.newheadcnt)); vbd.newheadcnt++; vbd.visual(); } return link; } //make a list to modify the list of subpages BookPage.prototype.makeSubpagesLink = function () { var link = wk.makeElement('a', null, ['Subpages']); var self = this; link.onclick = function() { var text = ""; for(var i = 0; i < self.subpages.length; i++) { text = text + self.subpages[i].pagename + "\n"; } var old = vbd.CopyArray(self.subpages); var edit = wk.makeElement('textarea', {rows:10, cols:50}); edit.value = text; self.formspan.innerHTML = ""; self.formspan.appendChild(document.createTextNode('Enter subpages, one per line')); self.formspan.appendChild(edit); self.formspan.appendChild(wk.makeButton('', 'Save', function() { self.subpages.length = 0; var pages = edit.value.split("\n"); for(var i = 0; i < pages.length; i++) { if(pages[i].match(/^\s*$/)) continue; var stat = vbd.FindPageNameInArray(old, pages[i]); if(stat != -1) self.addSubpage(old[stat]); else self.addSubpage(new BookPage(vbd.forceFirstCaps(pages[i]))); } self.formspan.innerHTML = ""; vbd.visual(); })); self.closeButton(); edit.focus(); } return(link); } //display the title of the page BookPage.prototype.getTitleNode = function () { var self = this; var container = wk.makeElement('span'); var collapse = wk.makeElement('small', null, ((this.collapse == 0)?('[-] '):('[+] '))); collapse.style.cursor = "pointer"; collapse.onclick = function () { self.collapse = (self.collapse == 1)?(0):(1); vbd.visual(); } var span = wk.makeElement('big', {style:"font-weight: bold;"}, this.pagename); span.style.cursor = "pointer"; span.onclick = function() { var edit = wk.makeElement('input', {type:'text', value:(self.pagename), size:50}); self.formspan.innerHTML = ""; wk.appendChildren(self.formspan, ['Enter the new name: ', edit, wk.makeButton('', 'Rename', function() { self.formspan.innerHTML = "Renaming..."; var pagename = vbd.forceCaps(edit.value, self.isRoot()); if(self.isRoot()) wk.loadWikiText(pagename, function (text) { if(text.length != 0) self.formspan.innerHTML = "<b>Warning:</b> " + pagename + " already exists. Check it before saving over it."; else self.formspan.innerHTML = ""; }); else self.formspan.innerHTML = ""; self.pagename = pagename.replace("\n", ""); vbd.visual(); })]); if(!self.isRoot()) self.formspan.appendChild(wk.makeButton('', 'Delete', function () { if(confirm("delete page '" + self.pagename + "'?")) { if(self.parent2 == null) self.parent.removeSubpage(self); else self.parent2.removeSubpage(self); vbd.visual(); } })); self.closeButton(); } if(this.subpages.length != 0 || this.headings.length != 0) container.appendChild(collapse); container.appendChild(span); return(container); } //functions for dealing with recursion BookPage.prototype.isRoot = function () { return (this.parent == null)?(1):(0); } BookPage.prototype.getFullName = function() { if(this.isRoot()) return this.pagename; return this.parent.getFullName() + "/" + this.pagename; } BookPage.prototype.getDepth = function() { if(this.isRoot()) return 0; return this.parent.getDepth() + 1; } BookPage.prototype.getBookName = function () { if(this.isRoot()) return this.pagename; return this.parent.getBookName(); } //make wikitext of a page, using nested asterisks, as required BookPage.prototype.makeWikitextLinkStars = function (parent) { var depth = this.getDepth() - ((parent != null)?(parent.getDepth()):(0)); var stars = ""; for(var i = 0; i < depth; i++) { stars = stars + "*"; } var text = stars + "[[" + this.getFullName() + "|" + this.pagename + "]]\n"; text = text.replace(/\n/g, "") + "\n"; for(var i = 0; i < this.subpages.length; i++) { text += this.subpages[i].makeWikitextLinkStars(parent); } for(var i = 0; i < this.headings.length; i++) { text += this.headings[i].makeWikitextLinkStars(parent); } return text; } //make links for a subpage, as formattined for a template BookPage.prototype.makeTemplateLinks = function () { var text = "[[" + this.getFullName() + "|" + this.pagename + "]] - "; for(var i = 0; i < this.subpages.length; i++) { text += this.subpages[i].makeTemplateLinks() + " - "; } for(var i = 0; i < this.headings.length; i++) { text += this.headings[i].makeTemplateLinks(); } return text; } //make a link for a page without nested asterisks BookPage.prototype.makeWikitextLink = function () { return "*[[" + this.getFullName() + "|" + this.pagename + "]]"; } BookPage.prototype.getPageText = function() { if(!this.inherittext || this.isRoot()) return this.pagetext; return this.parent.getPageText() + "\n" + this.pagetext; } //make the wikitext of an entire page BookPage.prototype.makeWikitextPage = function () { var text = "{{" + this.getBookName() + "/Page}}\n\n"; for(var i = 0; i < this.subpages.length; i++) { text = text + this.subpages[i].makeWikitextLinkStars(this); } text += this.getPageText() + "\n"; for(var i = 0; i < this.headings.length; i++) { text = text + this.headings[i].makeWikitext(this) + "\n"; } text = text + "[[Category:" + this.getBookName() + "]]\n"; return text; } //make the wikitext for the special root page BookPage.prototype.makeWikitextRoot = function () { var text = "{{New book}}\n{{" + this.pagename + "/Page}}\n" + "{{Reading level|" + vbd.readingLevels[vbd.readingLevel] + "}}\n\n"; text += "== Preface ==\n" + this.pagetext + "\n"; text += "== Table of Contents ==\n\n"; if(vbd.useintroduction) text += "*[[" + this.pagename + "/Introduction|Introduction]]\n"; for(var i = 0; i < this.subpages.length; i++) { text += this.subpages[i].makeWikitextLinkStars(); } text += "\n"; for(var i = 0; i < this.headings.length; i++) { text += this.headings[i].makeWikitext() + "\n"; } text += "\n== Resources and Licensing ==\n\n"; if(vbd.useresources) text += "*[[" + this.pagename + "/Resources|Resources]]\n"; if(vbd.uselicensing) text += "*[[" + this.pagename + "/Licensing|Licensing]]\n"; text += "\n[[Category:" + this.getBookName() + "]]\n"; text += "{{Subject"; for(var i = 0; i < vbd.subjects.length; i++) { text += "|" + vbd.subjects[i]; } text += "}}\n{{Alphabetical|" + this.pagename.substr(0, 1) + "}}\n"; return text; } //make the print version text of the root page BookPage.prototype.makePrintVersionRoot = function() { var text = "{{Print version notice}}\n" + "__NOTOC__ __NOEDITSECTION__\n" + "<br style=\"page-break-after: always\">\n" + "{{:" + this.getBookName() + "/Cover}}\n" + "<br style=\"page-break-after: always\">\n\n"; if(vbd.useintroduction) text += "{{Print chapter heading|Introduction}}\n"; for(var x = 0; x < this.subpages.length; x++) { text += this.subpages[x].makePrintVersionText(); } for(var x = 0; x < this.headings.length; x++) { text += this.headings[x].makePrintVersionText(); } text = text + "{{Print unit page|Resources and Licensing}}\n\n"; if(vbd.useresources) text += "{{Print chapter heading|Resources}}\n" if(vbd.uselicensing) text += "{{Print chapter heading|Licensing}}\n"; text += "\n== License: GFDL ==\n\n{{:GFDL}}\n\n"; return text; } //make the print version text of a subpage BookPage.prototype.makePrintVersionText = function () { return "{{Print chapter heading|" + this.pagename + "}}\n" + "{{:" + this.getFullName() + "}}\n\n"; } //make the wikitext for any page BookPage.prototype.makeWikitextAll = function() { if(this.isRoot()) return this.makeWikitextRoot(); return this.makeWikitextPage(); } //make a link to view the wikitext of the current page BookPage.prototype.makeDisplayLink = function () { var link = wk.makeElement('a', null, ['Wikitext']); var self = this; link.onclick = function() { self.formspan.innerHTML = "<pre>" + self.makeWikitextAll() + "</pre>"; self.closeButton(); } return(link); } //make the collection text of a page BookPage.prototype.makeCollectionText = function (subt) { var text = ""; if(this.isRoot()) { if(subt == null || subt == "") subt = "A Book from English Wikibooks"; text = "== " + this.pagename + " ==\n=== " + subt + " ===\n"; if(vbd.usecollectionpreface) text += ":[[Wikibooks:Collections Preface]]\n"; if(vbd.useintroduction) text += ":[[" + this.pagename + "/Introduction|Introduction]]\n"; } else text = ":[[" + this.getFullName() + "|" + this.pagename + "]]\n"; for(var i = 0; i < this.subpages.length; i++) { text = text + this.subpages[i].makeCollectionText(); } for(var i = 0; i < this.headings.length; i++) { text = text + this.headings[i].makeCollectionText(); } if(this.isRoot()) { text += "\n;Resources and Licensing\n"; if(vbd.useresources) text += ":[[" + this.pagename + "/Resources|Resources]]\n"; if(vbd.uselicensing) text += ":[[" + this.pagename + "/Licensing|Licensing]]\n"; text += "\n[[Category:Collections]]\n"; } return text; } //make a button to close an open formspan BookPage.prototype.closeButton = function () { var self = this; this.formspan.appendChild(wk.makeButton('', 'Close', function() { self.formspan.innerHTML = ""; })); } //add all subpages of the current page to list BookPage.prototype.listAllSubpages = function(list) { if(this.subpages.length) { for(var i = this.subpages.length - 1; i >= 0; i--) { list = this.subpages[i].listAllSubpages(list); list.push(this.subpages[i]); } } if(this.headings.length) { for(var i = this.headings.length - 1; i >= 0; i--) { list = this.headings[i].listAllSubpages(list); } } return list; } //a link to create the book using AJAXy magic BookPage.prototype.makeAutomateLink = function () { var automate = wk.makeElement('a', null, ['Create']); var self = this; automate.onclick = function() { if(!wk.testUserPermissions("administrator")) { self.formspan.innerHTML = "<b>ERROR:</b> You must be an administrator to use this feature."; return; } wk.loadWikiText(self.pagename, function (text) { if(text.length != 0) self.formspan.innerHTML = "<b>ERROR:</b> The page " + self.pagename + " already exists. " + "This function cannot be used to overwrite existing pages."; else { var list = self.listAllSubpages(new Array()); if(vbd.useintroduction) list.push(self.makeSpecialPageNode("Introduction")); if(vbd.useresources) list.push(self.makeSpecialPageNode("Resources")); if(vbd.uselicensing) list.push(self.makeSpecialPageNode("Licensing")); if(confirm("WARNING: This operation will automatically create " + (list.length + 1) + " pages. " + "You are responsible for any edits made by this tool, and any pages that it creates. " + "Do you want to continue?")) self.automaticCreation(list); } }); } return automate; } //create a page using AJAXy magic BookPage.prototype.automaticCreation = function(list) { if(this.formspan) this.makeLoadingNotice("Creating"); else wk.appendChildren(this.parent.formspan, [wk.makeElement('br'), "Creating " + this.pagename + "..."]); var text = this.makeWikitextAll(); var self = this; wk.postEdit(this.getFullName(), text, "Automatic page creation", {callback: function() { if(self.formspan) { self.formspan.innerHTML = "<big>Done.</big> &mdash; "; self.formspan.appendChild(wk.wikiLink(self.getFullName(), "View")); } else { wk.appendChildren(vbd.pageTree.formspan, ["Done. - ", wk.wikiLink(self.getFullName(), "View")]); } if(list.length) { var next = list.pop(); next.automaticCreation(list); } }}); } //make a link to edit the text of the page BookPage.prototype.makeEditLink = function () { var link = wk.makeElement('a', null, ['Edit']); var self = this; link.onclick = function() { self.makeEditInterface(self.getFullName(), self.makeWikitextAll(), self.pagename + ": Created by Whiteknight's Visual Book Designer"); } return(link); } //prepare the text to save a subpage from the outline. // XXX: Eventually, should probably save the structures directly in JSON for easy loading. BookPage.prototype.makeSaveText = function () { var depth = this.getDepth(); var stars = ""; for(var i = 0; i < depth; i++) { stars = stars + "*"; } var text = stars + this.pagename + "\n"; if(this.pagetext.length != 0) { var pagetext = this.pagetext; pagetext.replace(/\n/g, "\n&"); text += "&" + this.pagetext + "\n"; } if(this.comments.length != 0) { var comments = this.comments; comments.replace(/\n/g, "\n%"); text += "%" + this.comments + "\n"; } for(var i = 0; i < this.subpages.length; i++) { text += this.subpages[i].makeSaveText(); } for(var i = 0; i < this.headings.length; i++) { text += this.headings[i].makeSaveText(); } return text; } //make a link to save the outline BookPage.prototype.makeSaveLink = function () { var link = wk.makeElement('a', null, ['Save']); var self = this; link.onclick = function() { var page = "User:" + mw.config.get('wgUserName') + "/" + self.pagename; var edit = wk.makeElement('input', {type:'text', value:page, size:50}); self.formspan.innerHTML = 'Enter the page name to save at: '; self.formspan.appendChild(edit); self.formspan.appendChild(wk.makeButton('', 'Save', function() { self.makeEditInterface(edit.value, function(t) { return vbd.killOldSaves(t) + "{{User:Whiteknight/SavedOutlineStart|" + wk.getDate() + "}}\n\n" + self.makeSaveText() + "\n\n{{User:Whiteknight/SavedOutlineEnd}}\n"; }, self.pagename + ": Saving Visual Book Designer Outline"); })); self.closeButton(); edit.focus(); } return(link); } //make a link to load a saved outline BookPage.prototype.makeLoadLink = function () { var link = wk.makeElement('a', null, ['Load']); var self = this; link.onclick = function() { var page = "User:" + mw.config.get('wgUserName') + "/" + self.pagename; var edit = wk.makeElement('input', {type:'text', value:page, size:50}); wk.appendChildren(self.formspan, ['Enter the page name to load from: ', edit, wk.makeButton('', 'Load', function() { page = edit.value; self.makeLoadingNotice("Loading"); wk.loadWikiText(page, function (text) { var start = text.indexOf('{{User:Whiteknight/SavedOutlineStart}}'); var end = text.indexOf('{{User:Whiteknight/SavedOutlineEnd}}'); if(start == -1 || end == -1) { self.formspan.innerHTML = ""; self.formspan.appendChild(wk.makeElement('font', {color:'#FF0000'}, [ 'Cannot load outline from ' + page ])); self.closeButton(); } else vbd.loadNodeTree(text.substring(start + 38, end)); }); })]); self.closeButton(); edit.focus(); } return(link); } //make a link to load the TOC from an existing book BookPage.prototype.makeLoadTOCLink = function () { var link = wk.makeElement('a', null, ['Load TOC']); var self = this; link.onclick = function() { var page = self.pagename; var edit = wk.makeElement('input', {type:'text', value:page, size:50}); self.formspan.innerHTML = 'Enter the name of the book to load: '; self.formspan.appendChild(edit); self.formspan.appendChild(wk.makeButton('', 'Load', function() { page = edit.value; wk.loadWikiText(page, function (text) { vbd.loadNodeTreeTOC(text, page); }); })); self.closeButton(); edit.focus(); } return(link); } BookPage.prototype.makeSaveCollectionLink = function (key) { var link = wk.makeElement('a', null, ['Save']); var self = this; link.onclick = function() { var page = ""; if(key == "personal") page = "User:" + mw.config.get('wgUserName') + "/Collections/" + self.pagename; else page = "Wikibooks:Collections/" + self.pagename; var subt = wk.makeElement('input', {type:'text', size:50}); var edit = wk.makeElement('input', {type:'text', value:page, size:50}); self.formspan.innerHTML = ""; wk.appendChildren(self.formspan, ["Enter a subtitle for the book: ", subt, wk.makeElement('br'), 'Enter the ' + key + ' collection name to save at: ', edit]); self.formspan.appendChild(wk.makeButton('', 'Save', function() { self.makeEditInterface(edit.value, self.makeCollectionText(subt.value), ": Saving " + key + " collection"); })); self.closeButton(); edit.focus(); } return(link); } BookPage.prototype.makeLoadCollectionLink = function (type) { var link = wk.makeElement('a', null, ['Load']); var self = this; link.onclick = function() { var page = ""; if(type == 'personal') page = "User:" + mw.config.get('wgUserName') + "/Collections/"; else page = "Wikibooks:Collections/"; var edit = wk.makeElement('input', {type:'text', size:50}); self.formspan.innerHTML = ""; wk.appendChildren(self.formspan, ["Enter the name of the " + type + " collection to load: ", edit, wk.makeButton('', 'Load', function () { wk.loadWikiText(page + edit.value, function (text) { vbd.loadNodeTreeCollection(text, page); }); }) ]); } return link; } //make the text for a heading template BookPage.prototype.makeTemplate = function () { var self = this; self.makeEditInterface("Template:" + this.pagename + "/Page", vbd.makeTemplateText(), self.pagename + ": Creating page head template"); } BookPage.prototype.makeFileLink = function() { var self = this; var disp = wk.makeElement('a', null, ['View']); disp.onclick = function () { self.formspan.innerHTML = "<b>Warning:</b> Print versions are deprecated. Please use <b>Collections</b> instead.<br>" + "<pre>" + self.makePrintVersionRoot().replace(/</g, "&lt;") + "</pre>"; self.closeButton(); } var saveprint = wk.makeElement('a', null, ['Save']); saveprint.onclick = function() { self.makeEditInterface(self.getFullName() + "/Print Version", self.makePrintVersionRoot(), self.pagename + ": Print version created by Whiteknight's Visual Book Designer"); } var link = wk.makeElement('a', null, ['File']); var self = this; link.onclick = function () { self.formspan.innerHTML = ""; //vbd.createDropMenu(self.formspan, [ wk.appendChildren(self.formspan, [ "Select whether you want to load or save this outline:", wk.makeElement('br'), 'Saved Outlines: ', self.makeSaveLink(), ' - ', self.makeLoadLink(), wk.makeElement('br'), 'Personal Collection: ', self.makeSaveCollectionLink('personal'), ' - ', self.makeLoadCollectionLink('personal'), wk.makeElement('br'), 'Public Collection: ', self.makeSaveCollectionLink('community'), ' - ', self.makeLoadCollectionLink('community'), wk.makeElement('br'), 'Existing Books: ', self.makeLoadTOCLink(), ' - ', self.makeAutomateLink(), wk.makeElement('br'), 'Print versions: ', disp, ' - ', saveprint, wk.makeElement('br'), ]); self.closeButton(); } return link; } //make additional links for the main page BookPage.prototype.makeRootMenu = function() { if(!this.isRoot()) { return document.createTextNode(' - '); } var box = wk.makeElement('span', null, [" - "]); var nav = wk.makeElement('a', null, ['Templates']); var self = this; nav.onclick = function () { self.formspan.innerHTML = ''; var temps = wk.makeElement('select', {size:"1"}); for(var i = 0; i < vbd.templates.length; i++) { temps.appendChild(wk.makeElement("option", {value:i}, vbd.templates[i][3])); } temps.onchange = function () { vbd.template = temps.selectedIndex; } temps.selectedIndex = vbd.template; var select = wk.makeElement('select', {size:"1"}); for(var i = 0; i < vbd.readingLevels.length; i++) { select.appendChild(wk.makeElement("option", {value:i}, vbd.readingLevels[i])); } select.selectedIndex = vbd.readingLevel; select.onchange = function () { vbd.readingLevel = select.selectedIndex; } wk.appendChildren(self.formspan, [wk.makeElement('br'), "Select a page navigation template (", wk.wikiLink("User:Whiteknight/Book_Foundry#Header_Templates", "Help"), "): ", temps, wk.makeButton('WKVBDMakeTemplate', 'Make Template', function () { self.makeTemplate() }), wk.makeElement('br'), "Select the book ", wk.wikiLink("Wikibooks:Reading Levels", "reading level"), ": ", select]); if(typeof cg == 'object') { var topics = cg.makeSubjectSelect(10, true); cg.setSelected(vbd.subjects); topics.onchange = function () { vbd.subjects.length = 0; vbd.subjects = cg.returnAllSelected(); } wk.appendChildren(self.formspan, [wk.makeElement('br'), 'Select major subjects for your book. ', 'Hold ctrl to select multiple entries.', wk.makeElement('br'), topics, wk.makeElement('br')]); } self.closeButton(); } var options = wk.makeElement('a', null, ['Options']); options.onclick = function () { self.formspan.innerHTML = ""; wk.appendChildren(self.formspan, [ vbd.makeOptionsCheckbox("defaultinherit"), "inherit page text by default", wk.makeElement('br'), vbd.makeOptionsCheckbox("defaultcollapse"), "collapse nodes by default", wk.makeElement('br'), vbd.makeOptionsCheckbox("useresources"), "add a resources page by default", wk.makeElement('br'), vbd.makeOptionsCheckbox("uselicensing"), "add a licensing page by default", wk.makeElement('br'), vbd.makeOptionsCheckbox("useintroduction"), "add an introduction page by default", wk.makeElement('br'), vbd.makeOptionsCheckbox("usecollectionpreface"), "add [[Wikibooks:Collections Preface]] to Collections by default", wk.makeElement('br'), vbd.makeOptionsCheckbox("commentsaspages"), "use page comments to create talk pages", wk.makeElement('br'), vbd.makeOptionsCheckbox("useexternaledit"), "make edits in an external tab or window", wk.makeElement('br') ]); self.closeButton(); } var clear = wk.makeElement('a', null, ['Clear']); clear.onclick = function () { if(!confirm('Clear this outline? You will lose any unsaved work.')) return; vbd.clear(); self.formspan.innerHTML = "outline cleared"; vbd.visual(); } wk.appendChildren(box, [ nav, ' - ', this.makeFileLink(), ' - ', options, ' - ', clear, ' - ', wk.makeElement('small', null, [" (Version " + vbd.version + ")"]), wk.makeElement('br') ]); return box; } //make a subpage node in the outline BookPage.prototype.makeNode = function() { this.box = wk.makeElement('div', null, [ this.getTitleNode(), this.makeRootMenu(), wk.makeElement('small', null, [ this.makeHeadingsLink(), this.makeHeadingsAddLink(), " - ", this.makeSubpagesLink(), this.makeSubpagesAddLink(), " - ", this.makeDisplayLink(), " - ", this.makeEditLink() ]) ]); this.box.style.position = "relative"; this.box.appendChild(wk.makeElement('br')); this.box.appendChild(this.getTextNode()); this.box.appendChild(this.formspan); this.box.style.padding = "5px"; this.box.style.marginBottom = "1em"; var container = wk.makeElement('div'); container.style.marginLeft = "2em"; if(this.collapse == 0) { for(var i = 0; i < this.subpages.length; i++) { if(this.subpages[i] == null) continue; var node = this.subpages[i].makeNode(); container.appendChild(node); } for(var i = 0; i < this.headings.length; i++) { container.appendChild(this.headings[i].makeNode()); container.appendChild(wk.makeElement('br')); } } container.style.borderLeft = "1px dashed #000000"; container.style.borderBottom = "1px dashed #000000"; this.box.appendChild(container); var self = this; // return(this.box); } function PageHeading(name) { if(name.match(/\s$/)) name = name.substring(0, name.length - 1); this.label = name; this.subpages = new Array(); this.text = ""; this.formspan = wk.makeElement('div'); this.parent = null; this.pagetext = ""; this.comments = ""; this.collapse = 0; this.box = null; } PageHeading.prototype.getTextNode = function () { var self = this; var div = wk.makeElement('small', {style: "padding-left: 2em;"}, ((this.pagetext.length == 0)?('[click here to edit heading text]'):(this.pagetext))); div.onclick = function() { var edit = wk.makeElement('textarea', {rows:10}); edit.value = self.pagetext; self.formspan.innerHTML = ""; self.formspan.appendChild(document.createTextNode('Enter some text for the page:')); self.formspan.appendChild(edit); self.formspan.appendChild(wk.makeButton('', 'Save', function() { self.pagetext = edit.value; if(self.pagetext.match(/^\s*$/)) self.pagetext = ""; self.formspan.innerHTML = ""; vbd.visual(); })); self.closeButton(); edit.focus(); } div.style.cursor = "pointer"; return div; } //make a link to modify the list of subpages PageHeading.prototype.makeSubpagesLinks = function () { var link = wk.makeElement('a', null, ['Subpages']); var self = this; link.onclick = function() { var text = ""; for(var i = 0; i < self.subpages.length; i++) { text = text + self.subpages[i].pagename + "\n"; } var old = vbd.CopyArray(self.subpages); var edit = wk.makeElement('textarea', {rows:10, cols:50}); edit.value = text; self.formspan.innerHTML = ""; self.formspan.appendChild(document.createTextNode( 'Enter the names of all subpages, one per line')); self.formspan.appendChild(edit); self.formspan.appendChild(wk.makeButton('', 'Save', function() { self.subpages.length = 0; var pages = edit.value.split("\n"); for(var i = 0; i < pages.length; i++) { if(pages[i].match(/^\s*$/)) continue; var stat = vbd.FindPageNameInArray(old, pages[i]); if(stat != -1) self.addSubpage(old[stat]); else self.addSubpage(new BookPage(vbd.forceFirstCaps(pages[i]))); } self.formspan.innerHTML = ""; vbd.visual(); })); self.closeButton(); edit.focus(); } var add = wk.makeElement('a', null, [' [ + ]']); add.onclick = function() { self.addSubpage(new BookPage(vbd.defpagename + " " + vbd.newpagecnt)); vbd.newpagecnt++; vbd.visual(); } return [link, add]; } //the name of the heading PageHeading.prototype.getTitleNode = function () { var container = wk.makeElement('span'); var collapse = wk.makeElement('small', null, ((this.collapse == 0)?('[-] '):('[+] '))); var span = wk.makeElement('big', null, this.label); span.style.cursor = "pointer"; var self = this; collapse.onclick = function () { self.collapse = (self.collapse == 1)?(0):(1); vbd.visual(); } span.onclick = function() { var edit = wk.makeElement('input', {type:'text', value:(self.label), size:50}); self.formspan.innerHTML = ""; self.formspan.appendChild(document.createTextNode('Enter the new name: ')); self.formspan.appendChild(edit); self.formspan.appendChild(wk.makeButton('', 'Rename', function() { self.formspan.innerHTML = "Renaming..."; var pagename = vbd.forceFirstCaps(edit.value); self.label = pagename.replace("\n", ""); self.formspan.innerHTML = ""; vbd.visual(); })); self.formspan.appendChild(wk.makeButton('', 'Delete', function () { if(confirm("delete heading '" + self.label + "'?")) { self.parent.removeHeading(self); vbd.visual(); } })); self.closeButton(); edit.focus(); } if(this.subpages.length != 0) container.appendChild(collapse); container.appendChild(span); return(container); } //get the depth of the page the heading is on PageHeading.prototype.getDepth = function () { return this.parent.getDepth(); } //make wikitext of pages under a heading, but not of the heading itself PageHeading.prototype.makeWikitextLinkStars = function (parent) { var text = ""; for(var i = 0; i < this.subpages.length; i++) { text = text + this.subpages[i].makeWikitextLinkStars(parent); } return text; } //make the links for the pages under a heading, as formatted for a template PageHeading.prototype.makeTemplateLinks = function () { var text = ""; for(var i = 0; i < this.subpages.length; i++) { text = text + this.subpages[i].makeTemplateLinks(); } return text; } //create a list of all subpages of the given heading and append them to list PageHeading.prototype.listAllSubpages = function(list) { if(this.subpages.length) { for(var i = this.subpages.length - 1; i >= 0; i--) { list = this.subpages[i].listAllSubpages(list); list.push(this.subpages[i]); } } return list; } //make the wikitext for a heading PageHeading.prototype.makeWikitext = function () { var text = ""; if(this.parent.isRoot()) text = "=== " + this.label + " ===\n\n"; else text = "== " + this.label + " ==\n\n"; text += this.pagetext + "\n"; for(var i = 0; i < this.subpages.length; i++) { text = text + this.subpages[i].makeWikitextLinkStars(this); } return text; } //create the print version text for this heading PageHeading.prototype.makePrintVersionText = function () { var text = "{{Print unit page|" + this.label + "|" + this.pagetext + "}}\n\n"; for(var x = 0; x < this.subpages.length; x++) { text = text + this.subpages[x].makePrintVersionText(); } return text; } //make the collection text for this heading PageHeading.prototype.makeCollectionText = function () { var text = ";" + this.label + "\n"; for(var i = 0; i < this.subpages.length; i++) { text = text + this.subpages[i].makeCollectionText(); } return text; } //create a close button PageHeading.prototype.closeButton = function () { var self = this; this.formspan.appendChild(wk.makeButton('', 'Close', function() { self.formspan.innerHTML = ""; })); } //prepare the text to save a heading from the outline PageHeading.prototype.makeSaveText = function () { var depth = this.getDepth(); var text = ""; for(var i = 0; i < depth; i++) { text += "="; } text += "=" + this.label + "\n"; if(this.pagetext.length != 0) { var pagetext = this.pagetext; pagetext.replace(/\n/g, "\n&"); text += "&" + pagetext + "\n"; } if(this.comments.length != 0) { var comments = this.comments; comments.replace(/\n/g, "\n%"); text += "%" + comments + "\n"; } for(var i = 0; i < this.subpages.length; i++) { text += this.subpages[i].makeSaveText(); } return text; } //make a heading node in the outline PageHeading.prototype.makeNode = function () { this.box = wk.makeElement('div', null, [ this.getTitleNode(), " - ", wk.makeElement('small', null, this.makeSubpagesLinks()), wk.makeElement('br'), this.getTextNode(), this.formspan ]); this.box.style.position = "relative"; this.box.style.padding = "5px"; var container = wk.makeElement('div'); container.style.marginLeft = "2em"; if(this.collapse == 0) { for(var i = 0; i < this.subpages.length; i++) { if(this.subpages[i] == null) continue; var node = this.subpages[i].makeNode(); container.appendChild(node); } } container.style.borderBottom = "1px dashed #AAAAAA"; container.style.borderLeft = "1px dashed #AAAAAA"; this.box.appendChild(container); var self = this; // return this.box; } //add a subpage to this heading PageHeading.prototype.addSubpage = function (subpage) { subpage.parent = this.parent; subpage.parent2 = this; this.subpages.push(subpage); } //add a new heading to the parent of this (headings cannot contain headings) PageHeading.prototype.addHeading = function (heading) { heading.parent = this.parent; this.parent.headings.push(heading); } //remove a subpage from this heading PageHeading.prototype.removeSubpage = function(subpage) { for(var i = 0; i < this.subpages.length; i++) { if(this.subpages[i] != subpage) continue; this.subpages.splice(i, 1); return; } } // </source> gnc5btez6nmygl8i839v8b7ucf73yga श्रेणी:आयोजना पृष्ठहरू 14 3723 7430 2016-02-29T11:11:20Z Devraj poudel 1655 खाली पृष्ठ तयार गर्ने wikitext text/x-wiki phoiac9h4m842xq45sp7s6u21eteeq1 चाणक्यनीति तृतीय अध्याय 0 3724 17361 17356 2022-09-27T13:48:44Z Tulsi 1668 Reverted 2 edits by [[Special:Contributions/27.34.59.222|27.34.59.222]] ([[User talk:27.34.59.222|talk]]): Unnecessary content ([[m:User:Xiplus/TwinkleGlobal|TG]]) wikitext text/x-wiki ==तृतीयोऽध्यायः== कस्य दोषः कुलेनास्ति व्याधिना के न पीडितः ।<br> व्यसनं के न संप्राप्तं कस्य सौख्यं निरन्तरम् ।।१।।<br> :कसको कुलमा दोष छैन रोगले को पीडित छैन ।कस्लाई कुनै परकारको नशा छैन र कस्लाई निरंतर सुख छ । <br> आचारः कुलमाख्याति देशमाख्याति भाषणम् ।<br> सम्भ्रमः स्नेहमाख्यातिवपुराख्याति भोजनम् ।।२।।<br> <br> सत्कुले योजयेत्कन्यां पुत्रं विद्यासु योजतेत् ।<br> व्यसने योजयेच्छत्रुं मित्रं धर्मे नियोजयेत् ।।३।।<br> <br> दुर्जनस्य च सर्पस्य वरं सर्पो न दुर्जनः ।<br> सर्पो दंशति काले तु दुर्जनस्तु पदे पदे ।।४।।<br> <br> एदतर्थं कुलोनानां नृपाः कुर्वन्ति संग्रहम् ।<br> आदिमध्यावसानेषु न स्यजन्ति च ते नृपम् ।।५।।<br> <br> प्रलये भिन्नमर्यादा भवन्ति किल सागराः ।<br> सागरा भेदमिच्छान्ति प्रलयेऽपि न साधवः ।।६।।<br> <br> मूर्खस्तु परिहर्त्तव्यः प्रत्यक्षो द्विपदः पशुः ।<br> भिद्यते वाक्यशूलेन अदृश्यं कण्टकं यथा ।।७।।<br> <br> रूपयौवनसम्पन्ना विशालकुलसम्भवाः ।<br> विद्याहीना न शोभन्ते निर्गन्धा इवकिशुकाः ।।८।।<br> <br> कोकिलानां स्वरो रूपं नारीरूपं पतिव्रतम् ।<br> विद्यारूपं कुरूपाणांक्षमा रूपं रपस्विनाम् ।।९।।<br> <br> त्यजेदेकं कुलस्यार्थे ग्रामस्यार्थे कुलं त्यजेत् ।<br> ग्रामं जनपदस्यार्थे आत्मार्थे पृथिवीं त्यजेत् ।।१०।।<br> <br> उद्योगे नास्ति दारिद्र्य जपतो नास्ति पातकम् ।<br> मौनेनकलहोनास्ति नास्ति जागरितो भयम् ।।११।।<br> <br> अतिरूपेण वै सीता अतिगर्वेणः रावणः ।<br> अतिदानाब्दलिर्बध्दो ह्यति सर्वत्र वर्जयेत् ।।१२।।<br> <br> कोऽतिभारः समर्थानां किं दूरं व्यवसायिनाम्।<br> को विदेशः सुविद्यानां कः परः प्रियवादिनाम् ।।१३।।<br> <br> एकेनापि सुवृक्षेण दह्यमानेन गन्धिना ।<br> वासितं तद्वनं सर्वं कुपुत्रेण कुलं यथा ।।१४।।<br> <br> एकेन शुष्कवृक्षेण दह्यमानेन वन्हिना ।<br> दह्यते तद्वनं सर्व कुपुत्रेण कुलं यथा ।।१५।।<br> <br> एकेनापि सुपुत्रेण विद्यायुक्तेन साधुना ।<br> आल्हादितं कुलं सर्वं यथा चन्द्रेण शर्वरी ।।१६।।<br> <br> किं जातैर्बहुभिः पुत्रैः शोकसन्तापकारकैः ।<br> वरमेकः कुलालम्बी यत्र विश्राम्यते कुलम् ।।१७।।<br> <br> लालयेत्पञ्चवर्षाणि दश वर्षाणि ताडयेत् ।<br> प्राप्ते तु षोडशे वर्षे पुत्रं मित्रवदाचरेत् ।।१८।।<br> <br> उपसर्गेऽन्यचक्रे च दुर्भिक्षे च भयावहे ।<br> असाधुजनसम्पर्के यः पलायति जीवति ।।१९।।<br> <br> धर्मार्थकाममोक्षेषु यस्यैकोऽपि न विद्यते ।<br> जन्मजन्मनि मर्त्येष मरणं तस्य केवलम् ।।२०।।<br> <br> मूर्खा यत्र न पुज्यन्ते धान्यं यत्र सुसञ्चितम् ।<br> दाम्पत्ये कलहो नास्ति तत्र श्रीः स्वयमागता ।।२१।।<br> <br> <br> <br> <br> <br> qklhv9qs2xmelot73l67k4eorlyz08i विकिपुस्तक:प्रबन्धक अधिकारको लागि निवेदन 4 3727 7569 7568 2016-03-06T18:32:16Z Devraj poudel 1655 /* प्रबन्धक पदको लागी आवश्यकताहरू */ wikitext text/x-wiki {{विशेषाधिकार शीर्षक}} [[चित्र:Wikibooks_administrator.png|200px|right|frameless]] '''[[विकिपुस्तक:प्रबन्धकहरू|प्रबन्धक]]''' अङ्ग्रेजीमा'' जसलाई ''एडमिन्स'' अथवा '''सिसप''' (सिस्टम चलाउने व्यक्ति) पनि भनिन्छ । विकिपुस्तकको त्यो सम्पादक सदस्य हो जसलाई विकिपुस्तक सिस्टमको केही जरूरी तथा प्रतिबन्धित टुल्स या विशेष आदेशहरूलाई काममा लिने अनुमति हुन्छ । जस्तै:- प्रबन्धक कुनै लेख अथवा पृष्ठलाई मेट्न सक्छन्, अन्य प्रयोगकर्ताहरूलाई प्रतिबन्धित गर्न सक्छन् । कुनै लेख तथा पृष्ठलाई रक्षित गर्न सक्छन् । आदि । ===प्रबन्धक पदको लागी आवश्यकताहरू=== {{archive box| * [[/२०१०-२०१६|२०१०-२०१६ सम्मका निवेदन]] |search=yes }} * विकिपुस्तकमा प्रबन्धक पद प्राप्त गर्नको लागी प्रयोगकर्ताहरूलाई निम्न चरणहरूको आवश्यक पर्दछ:- * विकिपुस्तकको बारेमा राम्रो जानकारी राख्नुका साथै पृष्ठहरूलाई सम्पादन, अनुप्रेषण, फाइल लोकेट, श्रेणीकरण, ढाँचाको प्रयोग इत्यादी काम गर्न दक्ष हुनु पर्ने छ । * विकिपुस्तकमा खाता खोलेर कम्तिमा पनि १०००+ लेख (स्वागत र वार्ता बाहेक)मा सम्पादन गरेको हुनुपर्ने छ । * नेपाली भाषाका साथै अन्य भाषाहरूको जानकार भएको व्यहोरा देखाउने ढाँचाहरू आफ्नो प्रयोगकर्ता पृष्ठमा राखेको हुनु पर्ने छ । * विकिपुस्तकमा खाता बनाएको कम्तिमा पनि १२ महिना पुगेको हुनु पर्ने छ । * योग्यता पुगेका सक्रिय प्रयोगकर्ताको कार्य दक्षता हेरी कुनै वर्तमान प्रबन्धकले समेत उसको नाम प्रबन्धक अधिकारको लागि प्रस्तावित गर्न सक्ने छ । * उपरोक्त योग्यताहरू पुगेको कुनै पनि सक्रिय प्रयोगकर्ताले प्रबन्धक अधिकारको लागि आफ्नो उम्मेदवारी फारम भरेर आवेदन गर्न सक्ने छ । * उपरोक्त आवेदन गर्ने आवेदकलाई प्रबन्धक बनाउने र नबनाउने बिषयमा अन्य प्रयोगकर्ताहरूले छलफलका साथै आवेदकको समर्थन अथवा बिरोध गर्ने छन् । * आवेदकले अन्य प्रयोगकर्ताहरूलाई आफुलाई समर्थन गर्न भनि गुहार्न पाउने छ । * आवेदकले प्रस्ताव गरेको कम्तीमा २१ दिन सम्म मतदान माथि छलफल/समर्थन/विरोध/प्रश्नोत्तर हुनेछ । * उपरोक्त कार्यहरू पुरा भएमा र आवेदकको पक्षमा धेरै जनाले समर्थन गरेमा [[विकिपुस्तक:प्रशासकहरू|प्रशासकले]] अथुवा स्टेवार्डले आवेदकलाई प्रबन्धक बनाउने छन् । ==यो पनि हेर्नुहोस्== ===प्रबन्धक पदको लागि निवेदनको प्रक्रिया=== ''ध्यान दिनुहोला: प्रबन्धक पदको लागि निवेदन गरिसके पश्चात २ हप्ता सम्म विकि समुदायको कुनै पनि प्रयोगकर्ताले तपाईसँग प्रश्न सोध्न सक्छ जसको उत्तर दिनु वा नदिनु तपाईँ माथि निर्भर गर्छ । तपाईको आवेदन सँगै मतदानको प्रक्रिया पनि सुरु हुनेछ । कृपया आवेदन गरिसके पश्चात ईमेल द्वारा वर्तमान प्रशासकहरूलाई सूचित गर्नुहोला तथा [[विकिपुस्तक:चौतारी]]मा आफ्नो आवेदनको सूचना दिनुहोला जसले अन्य प्रयोगकर्ता पनि तपाईको आवेदनको बारेमा जान्न सकोस र तपाईँको पक्ष/विपक्षमा मतदान गर्न सकोस्। ''वर्तमान समय : '''{{CURRENTTIME}}, {{CURRENTDAY}} {{CURRENTMONTHNAME}} {{CURRENTYEAR}}''' (युटिसी)'' निवेदन फारमको स्वरुप यस प्रकारको हुनु पर्नेछ: <pre> ==== प्रयोगकर्ता नाम ==== {{sr-request |status = <!--don't change this line--> |user name = }} (तपाईंको भनाई) ~~~~ '''समर्थन''' '''विरोध''' '''छलफल''' </pre> </pre> उदाहरण:XXXXले भर्दा भर्नु परे यसरी <pre> ==== XXXX ==== {{sr-request |status = <!--don't change this line--> |user name =XXXX }} (तपाईंको भनाई) ~~~~ '''समर्थन''' '''विरोध''' '''छलफल''' </pre> </pre> ax2ngf2kz5djt1y1tgxti9cm1vfrlzm ढाँचा:Discussion bottom 10 3728 7445 2016-03-03T05:36:24Z Devraj poudel 1655 :''उपरोक्त छलफललाई एक पूर्णलेखको रूपमा संरक्षित ग... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki :''उपरोक्त छलफललाई एक पूर्णलेखको रूपमा संरक्षित गरिएको छ । <span style="color:red">'''कृपया यसमा परिवर्तन नगर्नुहोला।'''</span> अगाडीको वार्तालापहरू यस पृष्ठको नयाँ विभागमा हुनु पर्ने हो ''।<!-- ढाँचा:Discussion bottom --></div> <noinclude> {{documentation}} </noinclude> r8262n54h9uuszisuje8m02f32fougo ढाँचा:Discussion top 10 3729 7446 2016-03-03T05:39:29Z Devraj poudel 1655 <div class="boilerplate metadata discussion-archived" style="background-color: #f5f3ef; overflow:auto; margin: 2em 0 0 0; padding... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <div class="boilerplate metadata discussion-archived" style="background-color: #f5f3ef; overflow:auto; margin: 2em 0 0 0; padding: 0 10px 0 10px; border: 1px solid #aaa"> :''यो छलफल समाप्त भइसकेको छ । {{red|'''कृपया यसलाई परिवर्तन नगर्नुहोला।'''}} अगाडीको वार्तालाप यस पृष्ठको नयाँ विभागहरूमा हुनु पर्ने हो ।'' {{{{{|safesubst:}}}#if:{{{1|{{{result|}}}}}}|''यसको संक्षिप्त परिणाम निम्न रह्यो:'' ::{{{1|{{{result}}}}}} ---- }} <!-- ढाँचा:Discussion top बाट--><noinclude> </div> {{documentation}} <!-- PLEASE ADD CATEGORIES AND INTERWIKIS TO THE /doc SUBPAGE, THANKS --> </noinclude> 8dort3jl20q857opz9wfehzz3vbqamx मम: 0 3730 11145 7453 2016-03-25T08:39:43Z Devraj poudel 1655 [[विकिपुस्तक:हटक्याट|हटक्याट]]द्वारा [[श्रेणी:पकवानहरू]] जोडियो wikitext text/x-wiki मःम तिब्बती खान्की हो । उहिल्यै व्यापारका लागि तिब्बत जाने नेवारी व्यापारीहरूले मःम नेपाल भित्र्याएको मानिन्छ । 'मोहमोः' भन्ने तिब्बती शब्दबाट अपभ्रंश हुँदै नेपालमा आइपुग्दा मःम बनेको हो । "तिब्बतमा यसलाई 'मोहमोः' भनिन्छ, जसको आकार नेपालमा पाइने मःमको भन्दा ठूलो हुन्छ | मःम व्यवसायीहरूका अनुसार, लाम्चो आकारकोलाई मःम र डल्लो आकारकोलाई मःमचा भन्न थालियो। नेवार समुदायको बाहुल्य रहेकाले मःमको पुच्छरमा चा जोडेर डल्लो मःम - जसलाई लोकल पनि भनिन्छ- मःमचा नाम दिएको हुनसक्ने अड्कल छ । ==बनाउने सामग्री== {{ठुटो}} ==बनाउने विधि== [[श्रेणी:पकवानहरू]] et3dkoh95rkogb5gc9t7h53my0ui0ag लघुसिद्धान्तकौमुदी 0 3731 17449 7455 2023-04-13T17:48:55Z WikiBayer 4816 wikitext text/x-wiki '''संकेत ''': '' लसक'' = लघुसिद्धान्तकौमुदी ''पा'' = पाणिनीय अष्टाध्यायी ---- <br /> लघुसिद्धान्तकौमुदी<br /> <br /> अथ संज्ञाप्रकरणम्<br /> <br /> '''हलन्त्यम्॥''' (लसक_१ = पा_१,३.३) <br /> उपदेशे ऽन्त्यं हलित्स्यात्। उपदेश आद्योच्चारणम्। सूत्रेष्वदृष्टं पदं सूत्रान्तरादनुवर्तनीयं सर्वत्र॥<br /> <br /> '''अदर्शनं लोपः॥''' (लसक_२ = पा_१,१.६०) <br /> प्रसक्तस्यादर्शनं लोपसंज्ञं स्यात्।<br /> <br /> '''तस्य लोपः॥''' (लसक_३ = पा_१,३.९) <br /> तस्येतो लोपः स्यात्। णादयो ऽणाद्यर्थाः।<br /> <br /> '''आदिरन्त्येन सहेता॥''' (लसक_४ = पा_१,१.७१) <br /> अन्त्येनेता सहति आदिर्मध्यगानां स्वस्य च संज्ञा स्यात् यथाणिति अ इ उ वर्णानां संज्ञा। एवमच् हल् अलित्यादयः॥<br /> <br /> '''ऊकालो ऽज्झ्रस्वदीर्घप्लुतः॥''' (लसक_५ = पा_१,२.२७) <br /> उश्च ऊश्च ऊ३श्च वः॑ वां कालो यस्य सो ऽच् क्रमाद् ह्रस्वदीर्घप्लुतसंज्ञः स्यात्। स प्रत्येकमुदात्तादि भेदेन त्रिधा।<br /> <br /> '''उच्चैरुदात्तः॥''' (लसक_६ = पा_१,२.२९) <br /> <br /> '''नीचैरनुदात्तः॥''' (लसक_७ = पा_१,२.३०) <br /> <br /> '''समाहारः स्वरतिः॥''' (लसक_८ = पा_१,२.३१) <br /> स नवविधो ऽपि प्रत्येकमनुनासिकत्वाननुनासिकत्वाभ्यां द्विधा॥<br /> <br /> '''मुखनासिकावचनो ऽनुनासिकः॥''' (लसक_९ = पा_१,२.८) <br /> मुखसहतिनासिकयोच्चार्यमाणो वर्णो ऽनुनासिकसंज्ञः स्यात्। तदित्थम् - अ इ उ ऋ एषां वर्णानां प्रत्येकमष्टादश भेदाः। ऌवर्णस्य द्वादश, तस्य दीर्घाभावात्। एचामपि द्वादश, तेषां ह्रस्वाभावात्॥<br /> <br /> '''तुल्यास्यप्रयत्नं सवर्णम्॥''' (लसक_१० = पा_१,१.८) <br /> ताल्वादिस्थानमाभ्यन्तरप्रयत्नश्चेत्येतद्द्वयं यस्य येन तुल्यं तन्मिथः सवर्णसंज्ञं स्यात्। <i>(ऋऌवर्णयोर्मिथः सावर्ण्यं वाच्यम्</i>)। अकुहविसर्जनीयानां कण्ठः। इचुयशानां तालु। ऋटुरषाणां मूर्धा। ऌतुलसानां दन्ताः। उपूपध्मानीयानामोष्ठौ। ञमङणनानां नासिका च। एदैतोः कण्ठ तालु। ओदौतोः कण्ठोष्टम्। वकारस्य दन्तोष्ठम्। जिह्वामूलीयस्य जिह्वामूलम्। नासिकानुस्वारस्य। <u>यत्नो द्विधा - आभ्यन्तरो बाह्यश्च</u>। <u>आद्यः पञ्चधा</u> - स्पृष्टेषत्स्पृष्टेषद्विवृतविवृतसंवृत भेदात्। तत्र स्पृष्टं प्रयतनं स्पर्शानाम्। ईषत्स्पृष्टमन्तःस्थानाम्। ईषद्विवृतमूष्मणाम्। विवृतं स्वराणाम्। ह्रस्वस्यावर्णस्य प्रयोगे संवृतम्। प्रक्रियादशायां तु विवृतमेव। <u>बाह्यप्रयत्नस्त्वेकादशधा</u> - विवारः संवारः श्वासो नादो घोषो ऽघोषो ऽल्पप्राणोमहाप्राण उदात्तो ऽनुदात्तः स्वरतिश्चेति। खरो विवाराः श्वासा अघोषाश्च। हशः संवारा नादा घोषाश्च। वर्गाणां प्रथमतृतीयपञ्चमा यणश्चाल्पप्राणाः। वर्गाणां द्वितीयचतुर्थौ शलश्च महाप्राणाः। कादयो मावसानाः स्पर्शाः। यणो ऽन्तःस्थाः। शल ऊष्माणः। अचः स्वराः। -क-ख इति कखाभ्यां प्रगर्धविसर्गसदृशो जिह्वामूलीयः। -प-फ इति पफाभ्यां प्रागर्धविसर्गसदृश उपध्मानीयः। अं अः इत्यचः परावनुस्वारविसर्गौ॥<br /> <br /> '''अणुदित्सवर्णस्य चाप्रत्ययः॥''' (लसक_११ = पा_१,१.६९) <br /> प्रतीयते विधीयत इति प्रत्ययः। अविधीयमानो ऽणुदिच्च सवर्णस्य संज्ञा स्यात्। अत्रैवाण् परेण णकारेण। कु चु टु तु पु एते उदितः। तदेवम् - अ इत्यष्टादशानां संज्ञा। तथेकारोकारौ। ऋकारस्त्रिंशतः। एवं ऌकारो ऽपि। एचो द्वादशानाम्। अनुनासिकाननुनासिकभेदेन यवला द्विधा॑ तेनाननुनासिकास्ते द्वयोर्द्वयोस्संज्ञा।<br /> <br /> '''परः संनिकर्षः संहता॥''' (लसक_१२ = पा_१,१.१०९) <br /> विर्णानामतिशयितः संनिधिः संहतासिंज्ञः स्यात्॥<br /> <br /> '''हलो ऽनन्तराः संयोगः॥''' (लसक_१३ = पा_१,१.७) <br /> अज्भिरव्यवहता हलिः संयोगसंज्ञाः स्युः॥<br /> <br /> '''सुप्तिङन्तं पदम्॥''' (लसक_१४ = पा_१,४.१४) <br /> सुबन्तं तिङन्तं च पदसंज्ञं स्यात्॥<br /> <br /> इति संज्ञाप्रकरणम्<br /> <br /> अथाच्सन्धिः<br /> <br /> '''इको यणचि॥''' (लसक_१५ = पा_६,१.७७) <br /> इकः स्थाने यण् स्यादचि संहितायां विषये। सुधी उपास्य इति स्थिते॥<br /> <br /> '''तस्मिन्निति निर्दिष्टे पूर्वस्य॥''' (लसक_१६ = पा_१,१.६६) <br /> सप्तमीनिर्देशेन विधीयमानं कार्यं वर्णान्तरेणाव्यवहतिस्य पूर्वस्य बोध्यम्॥<br /> <br /> '''स्थाने ऽन्तरतमः॥''' (लसक_१७ = पा_१,१.५०) <br /> प्रसङ्गे सति सदृशतम आदेशः स्यात्। सुध्य् उपास्य इति जाते॥<br /> <br /> '''अनचि च॥''' (लसक_१८ = पा_८,४.४७) <br /> अचः परस्य यरो द्वे वा स्तो न त्वचि। इति धकारस्य द्वित्वेन सुध्ध्य् उपास्य इति जाते॥<br /> <br /> '''झलां जश् झशि॥''' (लसक_१९ = पा_८,४.५३) <br /> स्पष्टम्। इति पूर्वधकारस्य दकारः॥<br /> <br /> '''संयोगान्तस्य लोपः॥''' (लसक_२० = पा_८,२.२३) <br /> संयोगान्तं यत्पदं तदन्तस्य लोपः स्यात्॥<br /> <br /> '''अलो ऽन्त्यस्य॥''' (लसक_२१ = पा_१,१.५२) <br /> षष्ठीनिर्दिष्टाऽन्त्यस्याल आदेशः स्यात्। इति यलोपे प्राप्ते<i> - (यणः प्रतिषेधो वाच्यः)</i>। सुद्ध्युपास्यः। मद्धरिः। धात्रशः। लाकृतिः॥<br /> <br /> '''एचो ऽयवायावः॥''' (लसक_२२ = पा_६,१.७८) <br /> एचः क्रमादय् अव् आय् आव् एते स्युरचि॥<br /> <br /> '''यथासंख्यमनुदेशः समानाम्॥''' (लसक_२३ = पा_१,३.१०) <br /> समसंबन्धी विधिर्यथासंख्यं स्यात्। हरये। विष्णवे। नायकः। पावकः॥<br /> <br /> '''वान्तो यि प्रत्यये॥''' (लसक_२४ = पा_६,१.७९) <br /> यकारादौ प्रत्यये परे ओदौतोरव् आव् एतौ स्तः। गव्यम्। नाव्यम्। (<i>अध्वपरमाणे चि</i>)। गव्यूतिः॥<br /> <br /> '''अदेङ् गुणः॥''' (लसक_२५ = पा_१,१.२) <br /> अत् एङ् च गुणसंज्ञः स्यात्॥<br /> <br /> '''तपरस्तत्कालस्य॥''' (लसक_२६ = पा_१,१.७०) <br /> तः परो यस्मात्स च तात्परश्चोच्चार्यमाणसमकालस्यैव संज्ञा स्यात्॥<br /> <br /> '''आद्गुणः॥''' (लसक_२७ = पा_६,१.८७) <br /> अवर्णादचि परे पूर्वपरयोरेको गुण आदेशः स्यात्। उपेन्द्रः। गङ्गोदकम्॥<br /> <br /> '''उपदेशे ऽजनुनासिक इत्॥''' (लसक_२८ = पा_१,३.२) <br /> उपदेशे ऽनुनासिको ऽजित्संज्ञः स्यात्। प्रतिज्ञानुनासिक्याः पाणिनीयाः। लण्सूत्रस्थावर्णेन सहोच्चार्यमाणो रेफो रलयोः संज्ञा॥<br /> <br /> '''उरण् रपरः॥''' (लसक_२९ = पा_१,१.५१) <br /> ऋ इति त्रिंशतः संज्ञेत्युक्तम्। तत्स्थाने यो ऽण् स रपरः सन्नेव प्रवर्तते। कृष्णर्द्धिः। तवल्कारः॥<br /> <br /> '''लोपः शाकल्यस्य॥''' (लसक_३० = पा_८,३.१९) <br /> अवर्णपूर्वयोः पदान्तयोर्यवयोर्लोपो वाशि परे॥<br /> <br /> '''पूर्वत्रासिद्धम्॥''' (लसक_३१ = पा_८,२.१) <br /> सपादसप्ताध्यायीं प्रति त्रिपाद्यसिद्धा, त्रिपाद्यामपि पूर्वं प्रति परं शास्त्रमसिद्धम्। हर इह, हरयिह। विष्ण इह, विष्णविह॥<br /> <br /> '''वृद्धिरादैच्॥''' (लसक_३२ = पा_१,१.१) <br /> आदैच्च वृद्धिसंज्ञः स्यात्॥<br /> <br /> '''वृद्धिरेचि॥''' (लसक_३३ = पा_६,१.८८) <br /> आदेचि परे वृद्धिरेकादेशः स्यात्। गुणापवादः। कृष्णैकत्वम्। गङ्गौघः। देवैश्वर्यम्। कृष्णौत्कण्ठ्यम्॥<br /> <br /> '''एत्येधत्यूठ्सु॥''' (लसक_३४ = पा_६,१.८९) <br /> अवर्णादेजाद्योरेत्येधत्योरूठि च परे वृद्धिरेकादेशः स्यात्। उपैति। उपैधते। प्रष्ठौहः। एजाद्योः किम् ? उपेतः। मा भवान्प्रेदिधत्। (<i>अक्षादूहन्यामुपिसंख्यानम्</i>)। अक्षौहणी सेना। (<i>प्रादूहोढोढ्येषैष्येषु</i>)। प्रौहः। प्रौढः। प्रौढिः। प्रैषः। प्रैष्यः। (<i>ऋते च तृतीयासमासे</i>)। सुखेन ऋतः सुखार्तः। तृतीयेति किम् ? परमर्तः। (<i>प्रवत्सतरकम्बलवसनार्णदशानामृणे</i>)। प्रार्णम्, वत्सतर्राणम्, इत्यादि॥<br /> <br /> '''उपसर्गाः क्रियायोगे॥''' (लसक_३५ = पा_१,४.५९) <br /> प्रादयः क्रियायोगे उपसर्गसंज्ञाः स्युः। प्र परा अप सम् अनु अव निस् निर दुस् दुर वि आङ् नि अधि अपि अति सु उत् अभि प्रति पर उपि - एते प्रादयः॥<br /> <br /> '''भूवादयो धातवः॥''' (लसक_३६ = पा_१,३.१) <br /> क्रियावाचिनो भ्वादयो धातुसंज्ञाः स्युः॥<br /> <br /> '''उपसर्गादृति धातौ॥''' (लसक_३७ = पा_६,१.९१) <br /> अवर्णान्तादुपसर्गाद्दकारादौ धातौ परे वृद्धिरेकादेशः स्यात्। प्रार्च्छति॥<br /> <br /> '''एङि पररूपम्॥''' (लसक_३८ = पा_६,१.९४) <br /> आदुपसर्गादेङादौ धातौ पररूपमेकादेशः स्यात्। प्रेजते। उपोषति॥<br /> <br /> '''अचो ऽन्त्यादि टि॥''' (लसक_३९ = पा_१,१.६४) <br /> अचां मध्ये यो ऽन्त्यः स आदिर्यस्य तट् टिसंज्ञं स्यात्। (<i>शकन्ध्वादिषु पररूपं वाच्यम्</i>)। <u>तच्च टेः</u>। शकन्धुः। कर्कन्धुः मनीषा। आकृतिगणो ऽयम्। मार्त्तण्डः॥<br /> <br /> '''ओमाङोश्च॥''' (लसक_४० = पा_६,१.९५) <br /> ओमि आङि चात्परे पररूपमेकादेशः स्यात्। शिवायोंं नमः। शिव एहि॥<br /> <br /> '''अन्तादिवच्च॥''' (लसक_४१ = पा_६,१.८५) <br /> यो ऽयमेकादेशः स पूर्वस्यान्तवत्परस्यादिवत्। शिवेहि॥<br /> <br /> '''अकः सवर्णे दीर्घः॥''' (लसक_४२ = पा_६,१.१०१) <br /> अकः सवर्णे ऽचि परे पूर्वपरयोर्दीर्घ एकादेशः स्यात्। दैत्यारः। श्रीशिः। विष्णूदयः। होतॄकारः॥<br /> <br /> '''एङः पदान्तादति॥''' (लसक_४३ = पा_६,१.१०९) <br /> पदान्तादेङोऽति परे पूर्वरूपमेकादेशः स्यात्। हरेऽव। विष्णो ऽव॥<br /> <br /> '''सर्वत्र विभाषाः गोः॥''' (लसक_४४ = पा_६,१.१२२) <br /> लोके वेदे चैङन्तस्य गोरति वा प्रकृतिभावः पदान्ते। गोअग्रम्, गो ऽग्रम्। एङन्तस्य किम् ? चित्रग्वग्रम्। पदान्ते किम्? गोः॥<br /> <br /> '''अनेकाल् शित्सर्वस्य॥''' (लसक_४५ = पा_१,१.५५) <br /> इति प्राप्ते॥<br /> <br /> '''ङिच्च॥''' (लसक_४६ = पा_१,१.५३) <br /> ङिदनेकालप्यन्त्यस्ययैव स्यात्॥<br /> <br /> '''अवङ् स्फोटायनस्य॥''' (लसक_४७ = पा_६,१.१३३) <br /> पदान्ते एङन्तस्य गोरवङ् वाचि। गवाग्रम्, गो ऽग्रम्। पदान्ते किम् ? गवि॥<br /> <br /> '''इन्द्रे च॥''' (लसक_४८ = पा_६,१.१२४) <br /> गोरवङ् स्यादिन्द्रे। गवेन्द्रः॥<br /> <br /> '''दूराद्धूते च॥''' (लसक_४९ = पा_८,२.८४) <br /> दूरात्सम्बोधने वाक्यस्य टेः प्लुतो वा॥<br /> <br /> '''प्लुतप्रगृह्या अचि नित्यम्॥''' (लसक_५० = पा_६,१.१२५) <br /> एते ऽचि प्रकृत्या स्युः। आगच्छ कृष्ण ३ अत्र गौश्चरति॥<br /> <br /> '''ईदूदेद् द्विवचनं प्रगृह्यम्॥''' (लसक_५१ = पा_१,१.११) <br /> ईदूदेदन्तं द्विवचनं प्रगृह्यं स्यात्। हरी एतौ। विष्णू इमौ। गङ्गे अमू॥<br /> <br /> '''अदसो मात्॥''' (लसक_५२ = पा_१,१.१२) <br /> अस्मात्परावीदूतौ प्रगृह्यौ स्तः। अमी ईशाः। रामकृष्णावमू आसाते। मात्किम् ? अमुके ऽत्र॥<br /> <br /> '''चादयो ऽसत्वे॥''' (लसक_५३ = पा_१,४.५७) <br /> अद्रव्यार्थाश्चादयो निपाताः स्युः॥<br /> <br /> '''प्रादयः॥''' (लसक_५४ = पा_१,४.५८) <br /> एते ऽपि तथा॥<br /> <br /> '''निपात एकाजनाङ्॥''' (लसक_५५ = पा_१,१.१४) <br /> एको ऽज् निपात आङ्वर्जः प्रगृह्यः स्यात्। इ इन्द्रः। उ उमेशः। ऽवाक्यस्मरणयोरङित्॑ आ एवं नु मन्यसे। आ एवं किल तत्। अन्यत्र ङित् ॑ आ ईषदुष्णम् ओष्णम्॥<br /> <br /> '''ओत्॥''' (लसक_५६ = पा_१,१.१५) <br /> ओदन्तो निपातः प्रगृह्यः स्यात्। अहो ईशाः॥<br /> <br /> '''सम्बुद्धौ शाकल्यस्येतावनार्षे॥''' (लसक_५७ = पा_१,१.१६) <br /> सम्बुद्धिनिमित्तक ओकारो वा प्रगृह्यो ऽवैदिके इतौ परे। विष्णो इति, विष्ण इति, विष्णविति॥<br /> <br /> '''मय उञो वो वा॥''' (लसक_५८ = पा_८,३.३३) <br /> मयः परस्य उञो वो वाचि। किम्वुक्तम्, किमु उक्तम्॥<br /> <br /> '''इको ऽसवर्णे शाकल्यस्य ह्रस्वश्च॥''' (लसक_५९ = पा_६,१.१२७) <br /> पदान्ता इको ह्रस्वा वा स्युरसवर्णे ऽचि। ह्रस्वविधिसामर्थ्यान्न स्वरसन्धिः। चक्रि अत्र, चक्रय्त्र। पदान्ता इति किम् ? गौर्यौ -.<br /> <br /> '''अचो रहाभ्यां द्वे॥''' (लसक_६० = पा_८,४.४६) <br /> अचः पराभ्यां रेफहकाराभ्यां परस्य यरो द्वे वा स्तः। गौर्य्यौ। (<i>न समासे</i>)। वाप्यश्वः॥<br /> <br /> '''ऋत्यकः॥''' (लसक_६१ = पा_६,१.१२८) <br /> ऋति परे पदान्ता अकः प्राग्वद्वा। ब्रह्म ऋषिः, ब्रह्मर्षिः। पदान्ताः किम् ? आर्छत्॥<br /> <br /> इत्यच्सन्धिः<br /> <br /> अथ हल् सन्धिः<br /> <br /> '''स्तोः श्चुना श्चुः॥''' (लसक_६२ = पा_८,४.४०) <br /> सकारतवर्गयोः शकारचवर्गाभ्यां योगे शकारचवर्गौ स्तः। रामश्शेते। रामश्चिनोति। सच्चित्। शार्ङ्गिञ्जय॥<br /> <br /> '''शात्॥''' (लसक_६३ = पा_८,४.४४) <br /> शात्परस्य तवर्गस्य चुत्वं न स्यात्। विश्नः। प्रश्नः॥<br /> <br /> '''ष्टुना ष्टुः॥''' (लसक_६४ = पा_८,४.४१) <br /> स्तोः ष्टुना योगे ष्टुः स्यात्। रामष्षष्ठः। रामष्टीकते। पेष्टा। तट्टीका। चक्रिण्ढौकसे॥<br /> <br /> '''न पदान्ताट्टोरनाम्॥''' (लसक_६५ = पा_८,४.४२) <br /> पदान्ताट्टवर्गात्परस्यानामः स्तोः ष्टुर्न स्यात्। षट् सन्तः। षट् ते। पदान्तात्किम् ? ईट्टे। टोः किम् ? सर्पिष्टमम्। (<i>अनाम्नवतिनगरीणामिति वाच्यम्</i>)। षण्णवतिः। षण्णगर्य्यः॥<br /> <br /> '''तोः षि॥''' (लसक_६६ = पा_८,४.४३) <br /> न ष्टुत्वम्। सन्षष्ठः॥<br /> <br /> '''झलां जशो ऽन्ते॥''' (लसक_६७ = पा_८,२.३९) <br /> पदान्ते झलां जशः स्युः। वागीशः॥<br /> <br /> <br /> '''यरो ऽनुनासिके ऽनुनासिको वा॥''' (लसक_६८ = पा_८,४.४५) <br /> यरः पदान्तस्यानुनासिके परे ऽनुनासिको वा स्यात्। एतन्मुरारिः, एतद् मुरारिः। (<i>प्रत्यये भाषायां नित्यम्</i>)। तन्मात्रम्।<br /> चिन्मयम्॥<br /> <br /> '''तोर्लि॥''' (लसक_६९ = पा_८,४.६०) <br /> तवर्गस्य लकारे परे परसवर्णः। तवर्गस्य लकारे परे परसवर्णः। तल्लयः। विद्वांल्लिखति। नस्यानुनासिको लः।<br /> <br /> '''उदः स्थास्तम्भोः पूर्वस्य॥''' (लसक_७० = पा_८,४.४१) <br /> उदः परयोः स्थास्तम्भोः पूर्वसवर्णः॥<br /> <br /> '''तस्मादित्युत्तरस्य॥''' (लसक_७१ = पा_१,१.६७) <br /> पञ्चमीनिर्देशेन क्रियमाणं कार्यं वर्णान्तरेणाव्यवहितस्य परस्य ज्ञेयम्॥<br /> <br /> '''आदेः परस्य॥''' (लसक_७२ = पा_१,१.५४) <br /> परस्य यद्विहितं तत्तस्यादेर्बोध्यम्। इति सस्य थः॥<br /> <br /> '''झरो झरि सवर्णे॥''' (लसक_७३ = पा_८,४.६५) <br /> हलः परस्य झरो वा लोपः सवर्णे झरि॥<br /> <br /> '''खरि च॥''' (लसक_७४ = पा_८,४.५५) <br /> खरि झलां चरः। इत्युदो दस्य तः। उत्थानम्। उत्तम्भनम्॥<br /> <br /> '''झयो हो ऽन्यतरस्याम्॥''' (लसक_७५ = पा_८,४.६२) <br /> झयः परस्य हस्य वा पूर्वसवर्णः। नादस्य घोषस्य संवारस्य महाप्राणस्य तादृशो वर्गचतुर्थः। वाग्घरिः, वाघरिः॥<br /> <br /> '''शश्छो ऽटि॥''' (लसक_७६ = पा_८,४.६३) <br /> झयः परस्य शस्य छो वाटि। तद् शिव इत्यत्र दस्य श्चुत्वेन जकारे कृते खरि चेति जकारस्य चकारः। तच्छिवः, तच्शिवः। (<i>छत्वममीति वाच्यम्</i>) तच्छ्लोकेन॥<br /> <br /> '''मो ऽनुस्वारः॥''' (लसक_७७ = पा_८,३.२३) <br /> मान्तस्य पदस्यानुस्वारो हलि। हरिं वन्दे॥<br /> <br /> '''नश्चापदान्तस्य झलि॥''' (लसक_७८ = पा_८,३.२४) <br /> नस्य मस्य चापदान्तस्य झल्यनुस्वारः। यशांसि। आक्रंस्यते। झलि किम् ? मन्यते॥<br /> <br /> '''अनुस्वारस्य ययि परसवर्णः॥''' (लसक_७९ = पा_८,४.५८) <br /> स्पष्टम्। शान्तः॥<br /> <br /> '''वा पदान्तस्य॥''' (लसक_८० = पा_८,४.५९) <br /> त्वङ्करोषि, त्वं करोषि॥<br /> <br /> '''मो राजि समः क्वौ॥''' (लसक_८१ = पा_८,३.२५) <br /> क्विबन्ते राजतौ परे समो मस्य म एव स्यात्। सम्राट्॥<br /> <br /> '''हे मपरे वा॥''' (लसक_८२ = पा_८,३.२६) <br /> मपरे हकारे परे मस्य मो वा। किम् ह्मलयति, किं ह्मलयति। (<i>यवलपरे यवला वा</i>)/ किंय्ह्यः, किं ह्यः। किंव्ह्वलयति, किं ह्वलयति। किंल् ह्लादयति, किं ह्लादयति॥<br /> <br /> '''नपरे नः॥''' (लसक_८३ = पा_८,३.२७) <br /> नपरे हकारे मस्य नो वा। किन् ह्नुते, किं ह्नुते॥<br /> <br /> '''आद्यन्तौ टकितौ॥''' (लसक_८४ = पा_१,१.४६) <br /> टित्कितौ यस्योक्तौ तस्य क्रमादाद्यन्तावयवौ स्तः॥<br /> <br /> '''ङ्णोः कुक्टुक् शरि॥''' (लसक_८५ = पा_८,३.२८) <br /> वा स्तः। (<i>चयो द्वितीयाः शरि पौष्करसादेरिति वाच्यम्</i>)। प्राङ्ख् षष्ठः, प्राङ्क्षष्ठः, प्राङ् षष्ठः। सुगण्ठ् षष्ठः सुगण्ट् षष्ठः, सुगण् षष्ठः॥<br /> <br /> '''डः सि धुट्॥''' (लसक_८६ = पा_८,३.२९) <br /> डात्परस्य सस्य धुड्वा। षट्त्सन्तः, षट् सन्तः॥<br /> <br /> '''नस्च॥''' (लसक_८७ = पा_८,३.३०) <br /> नान्तात्परस्य सस्य धुड्वा। सन्त्सः, सन्सः॥<br /> <br /> '''शि तुक्॥''' (लसक_८८ = पा_८,३.३१) <br /> पदान्तस्य नस्य शे परे तुग्वा। सञ्छम्भुः, सञ्च्छम्भुः, सञ्च्शम्भुः, सञ्शम्भुः॥<br /> <br /> '''ङमो ह्रस्वादचि ङमुण् नित्यम्॥''' (लसक_८९ = पा_८,३.३२) <br /> ह्रस्वात्परे यो ङम् तदन्तं यत्पदं तस्मात्परस्याचो ङमुट्। प्रत्यङ्ङात्मा। सुगण्णीशः। सन्नच्युतः॥<br /> <br /> '''समः सुटि॥''' (लसक_९० = पा_८,३.५) <br /> समो रुः सुटि॥<br /> <br /> '''अत्रानुनासिकः पूर्वस्य तुवा॥''' (लसक_९१ = पा_८,३.२) <br /> अत्र रुप्रकरणे रोः पूर्वस्यानुनासिको वा॥<br /> <br /> '''अनुनासिकात्परो ऽनुस्वारः॥''' (लसक_९२ = पा_८,३.४) <br /> अनुनासिकं विहाय रोः पूर्वस्मात्परो ऽनुस्वारागमः॥<br /> <br /> '''खरवसानयोर्विसर्जनीयः॥''' (लसक_९३ = पा_८,३.१५) <br /> खरि अवसाने च पदान्तसाय रेफस्य विसर्गः। <i>(संपुंकानां सो वक्तव्यः)</i>। संस्स्कर्ता, संस्स्कर्ता॥<br /> <br /> '''पुमः खय्यम्परे॥''' (लसक_९४ = पा_८,३.६) <br /> अम्परे खयि पुमो रुः। पुंस्कोकिलः, पुंस्कोकिलः॥<br /> <br /> '''नश्छव्यप्रशान्॥''' (लसक_९५ = पा_८,३.७) <br /> अम्परे छवि नान्तस्य पदस्यरुः॑ न तु प्रशान्शब्दस्य॥<br /> <br /> '''विसर्जनीयस्य सः॥''' (लसक_९६ = पा_८,३.३४) <br /> खरि। चक्रिंस्त्रायस्व, चक्रिंस्त्रायस्व। अप्रशान् किम् ? प्रशान्तनोति। पदस्येति किम् ? हन्ति॥<br /> <br /> '''नॄन् पे॥''' (लसक_९७ = पा_८,३.१०) <br /> नॄनित्यस्य रुर्वा पे॥<br /> <br /> '''कुप्वोः एक एपौ च॥''' (लसक_९८ = पा_८,३.३७) <br /> कवर्गे पवर्गे च विसर्गस्य एक एपौ स्तः, चाद्विसर्गः। नॄं पाहि, नॄंः पाहि, नॄंः पाहि। नॄन् पाहि॥<br /> <br /> '''तस्य परमाम्रेडितम्॥''' (लसक_९९ = पा_८,१.२) <br /> द्विरुक्तस्य परमाम्रेडितम् स्यात्॥<br /> <br /> '''कानाम्रेडिते॥''' (लसक_१०० = पा_८,३.१२) <br /> कान्नकारस्य रुः स्यादाम्रेडिते। कांस्कान्, कांस्कान्॥<br /> <br /> '''छे च॥''' (लसक_१०१ = पा_६,१.७३) <br /> ह्रस्वस्य छे तुक्। शिवच्छाया॥<br /> <br /> '''पदान्ताद्वा॥''' (लसक_१०२ = पा_६,१.७९) <br /> दीर्घात् पदान्तात् छे तुग्वा। लक्ष्मीच्छाया, लक्ष्मी छाया॥<br /> <br /> इति हल्सन्धिः।<br /> <br /> अथ विसर्गसन्धिः<br /> <br /> '''विसर्जनीयस्य सः॥''' (लसक_१०३ = पा_८,३.३४) <br /> खरि। विष्णुस्त्राता॥<br /> <br /> '''वा शरि॥''' (लसक_१०४ = पा_८,३.३६) <br /> शरि विसर्गस्य विसर्गो वा। हरिः शेते, हरिश्शेते॥<br /> <br /> '''समजुषो रुः॥''' (लसक_१०५ = पा_८,२.६६) <br /> पदान्तस्य सस्य सजुषश्च रुः स्यात्॥<br /> <br /> '''अतो रोरप्लुतादप्लुतादप्लुते॥''' (लसक_१०६ = पा_६,१.११३) <br /> अप्लुतादतः परस्य रोरुः स्यादप्लुते ऽति। शिवोर्ऽच्यः॥<br /> <br /> '''हशि च॥''' (लसक_१०७ = पा_६,१.११४) <br /> तथा। शिवो वन्द्यः॥<br /> <br /> '''भो भगो अघो अपूर्वस्य यो ऽशि॥''' (लसक_१०८ = पा_८,३.१७) <br /> एतत्पूर्वस्य रोर्यादेशो ऽशि। देवा इह, देवायिह। भोस् भगोस् अघोस् इति सान्ता निपाताः। तेषां रोर्यत्वे कृते॥<br /> <br /> '''हलि सर्वेषाम्॥''' (लसक_१०९ = पा_८,३.२२) <br /> भोभगोअघोअपूर्वस्य यस्य लोपः स्याद्धलि। भो देवाः। भगो नमस्ते। अघो याहि॥<br /> <br /> '''रो ऽसुपि॥''' (लसक_११० = पा_८,२.६९) <br /> अह्नो रेफादेशो न तु सुपि। अहरहः। अहर्गणः॥<br /> <br /> '''रो रि॥''' (लसक_१११ = पा_८,३.१४) <br /> रेफस्य रेफे परे लोपः॥<br /> <br /> '''ढ्रलोपे पूर्वस्य दीर्घो ऽणः॥''' (लसक_११२ = पा_६,३.१११) <br /> ढरेफयोर्लोपनिमित्तयोः पूर्वस्याणो दीर्घः। पुना रमते। हरी रम्यः। शम्भू राजते। अणः किम् ? तृढः। वृढः। मनस् रथ इत्यत्र रुत्वे कृते हशि चेत्युत्वे रोरीति लोपे च प्राप्ते॥<br /> <br /> '''विप्रतिषेधे परं कार्यम्॥''' (लसक_११३ = पा_१,४.२) <br /> तुल्यबलविरोधे परं कार्यं स्यात्। इति लोपे प्राप्ते। पूर्वत्रासिद्धमिति रोरीत्यस्यासिद्धत्वादुत्वमेव। मनोरथः॥<br /> <br /> '''एतत्तदोः सुलोपो ऽकोरनञ्समासे हलि॥''' (लसक_११४ = पा_६,१.१३२) <br /> अककारयोरेतत्तदोर्यः सुस्तस्य लोपो हलि न तु नञ्समासे। एष विष्णुः। स शम्भुः। अकोः किम् ? एषको रुद्रः। अनञ्समासे किम् ? असः शिवः। हलि किम् ? एषो ऽत्र॥<br /> <br /> '''सो ऽचि लोपे चेत्पादपूरणम्॥''' (लसक_११५ = पा_६,१.१३४) <br /> स इत्यस्य सोर्लोपः स्यादचि पादश्चेल्लोपे सत्येव पूर्य्येत। सेमामविड्ढि प्रभृतिम्। सैष दाशरथी रामः॥<br /> <br /> इति विसर्गसन्धिः॥<br /> इति पञ्चसन्धिप्रकरणम्।<br /> <br /> अथ षड्लिङ्गेषु अजन्तपुंल्लिङ्गाः<br /> <br /> '''अर्थवदधातुरप्रत्ययः प्रातिपदिकम्॥''' (लसक_११६ = पा_१,२.४५) <br /> धातुं प्रत्ययं प्रत्ययान्तं च वर्जयित्वा अर्थवच्छब्दस्वरूपं प्रातिपदिकसंज्ञं स्यात्॥<br /> <br /> '''कृत्तद्धितसमासाश्च॥''' (लसक_११७ = पा_१,२.४६) <br /> कृत्तद्धितान्तौ समासाश्च तथा स्युः॥<br /> <br /> '''स्वौजसमौट्छष्टाभ्याम्भिस्ङेभ्याम्भ्यस्ङसिभ्याम्भ्यस्ङसोसाम्ङ्योस्सुप् लसक_११८ = पा_४,१.२) <br /> सु औ जस् इति प्रथमा। अम् औट् शस् इति द्वितीया। टा भ्याम् भिस् इति तृतीया। ङे भ्याम् भ्यस् इति चतुर्थी। ङसि भ्याम् भ्यस् इति पञ्चमी। ङस् ओस् आम् इति षष्ठी। ङि ओस् सुप् इति सप्तमी॥<br /> <br /> '''ङ्याप्प्रातिपदिकात्॥''' (लसक_११९ = पा_४,१.१) <br /> <br /> '''प्रत्ययः॥''' (लसक_१२० = पा_३,१.१) <br /> <br /> '''परश्च॥''' (लसक_१२१ = पा_३,१.२) <br /> इत्यधिकृत्य। ङ्यन्तादाबन्तात्प्रातिपदिकाच्च परे स्वादयः प्रत्ययाः स्युः॥<br /> <br /> '''सुपः॥''' (लसक_१२२ = पा_१,४.१०३) <br /> सुपस्त्रीणि त्रीणि वचनान्येकश एकवचनद्विवचनबहुवचनसंज्ञानि स्युः॥<br /> <br /> '''द्व्येकयोर्द्विवचनैकवचने॥''' (लसक_१२३ = पा_१,४.२२) <br /> द्वित्वैकत्वयोरेते स्तः॥<br /> <br /> '''विरामो ऽवसानम्॥''' (लसक_१२४ = पा_१,४.११०) <br /> वर्णानामभावो ऽवसानसंज्ञः स्यात्। रुत्वविसर्गौ। '''रामः'''॥<br /> <br /> '''सरूपाणामेकशेष एकविभक्तौ॥''' (लसक_१२५ = पा_१,२.६४) <br /> एकविभक्तौ यानि सरूपाण्येव दृष्टानि तेषामेक एव शिष्यते॥<br /> <br /> '''प्रथमयोः पूर्वसवर्णः॥''' (लसक_१२६ = पा_६,१.१०२) <br /> अकः प्रथमाद्वितीययोरचि पूर्वसवर्णदीर्घ एकादेशः स्यात्। इति प्राप्ते॥<br /> <br /> '''नादिचि॥''' (लसक_१२७ = पा_६,१.१०४) <br /> आदिचि न पूर्वसवर्णदीर्घः। वृद्धिरेचि। रामौ॥<br /> <br /> '''बहुषु बहुवचनम्॥''' (लसक_१२८ = पा_१,४.२१) <br /> बहुत्वविवक्षायां बहुवचनं स्यात्॥<br /> <br /> '''चुटू॥''' (लसक_१२९ = पा_१,३.७) <br /> प्रत्ययाद्यौ चुटू इतौ स्तः॥<br /> <br /> '''विभक्तिश्च॥''' (लसक_१३० = पा_१,४.१०४) <br /> सुप्तिङौ विभक्तिसंज्ञौ स्तः॥<br /> <br /> '''न विभक्तौ तुस्माः॥''' (लसक_१३१ = पा_१,३.४) <br /> विभक्तिस्थास्तवर्गसमा नेतः। इति सस्य नेत्त्वम्। रामाः॥<br /> <br /> '''एकवचनं सम्बुद्धिः॥''' (लसक_१३२ = पा_२,३.४९) <br /> सम्बोधने प्रथमाया एकवचनं सम्बुद्धिसंज्ञं स्यात्॥<br /> <br /> '''यस्मात्प्रत्ययविधिस्तदादि प्रत्यये ऽङ्गम्॥''' (लसक_१३३ = पा_१,४.१३) <br /> यः प्रत्ययो यस्मात् क्रियते तदादिशब्दस्वरूपं तस्मिन्नङ्गं स्यात्॥<br /> <br /> '''एङ्ह्रस्वात्सम्बुद्धेः॥''' (लसक_१३४ = पा_६,१.६९) <br /> एङन्ताद्ध्रस्वान्ताच्चाङ्गाद्धल्लुप्यते सम्बुद्धेश्चेत्। हे राम। हे रामौ। हे रामाः॥<br /> <br /> '''अमि पूर्वः॥''' (लसक_१३५ = पा_६,१.१०७) <br /> अको ऽम्यचि पूर्वरूपमेकादेशः। रामम्। रामौ॥<br /> <br /> '''लशक्वतद्धिते॥''' (लसक_१३६ = पा_१,३.८) <br /> तद्धितवर्जप्रत्ययाद्या लशकवर्गा इतः स्युः॥<br /> <br /> '''तस्माच्छसो नः पुंसि॥''' (लसक_१३७ = पा_६,१.१०३) <br /> पूर्वसवर्णदीर्घात्परो यः शसः सस्तस्य नः स्यात्पुंसि॥<br /> <br /> '''अट्कुप्वाङ्नुम्व्यवाये ऽपि॥''' (लसक_१३८ = पा_८,४.२) <br /> अट् कवर्गः पवर्गः आङ् नुम् एतैर्व्यस्तैर्यथासंभवं मिलितैश्च व्यवधाने ऽपि रषाभ्यां परस्य नस्य णः समानपदे। इति प्राप्ते॥<br /> <br /> '''पदान्तस्य॥''' (लसक_१३९ = पा_८,४.३७) <br /> नस्य णो न। रामान्॥<br /> <br /> '''टाङसिङसामिनात्स्याः॥''' (लसक_१४० = पा_७,१.१२) <br /> अदन्ताट्टादीनामिनादयः स्युः। णत्वम्। रामेण॥<br /> <br /> '''सुपि च॥''' (लसक_१४१ = पा_७,३.१०२) <br /> यञादौ सुपि अतो ऽङ्गस्य दीर्घः। रामाभ्याम्॥<br /> <br /> '''अतो भिस ऐस्॥''' (लसक_१४२ = पा_७,१.९) <br /> अनेकाल्शित्सर्वस्य। रामैर्ः॥<br /> <br /> '''ङेयः॥''' (लसक_१४३ = पा_७,१.१३) <br /> अतो ऽङ्गात्परस्य ङेयदिशः॥<br /> <br /> '''स्थानिवदादेशो ऽनल्विधौ॥''' (लसक_१४४ = पा_१,१.५६) <br /> आदेशः स्थानिवत्स्यान्न तु स्थान्यलाश्रयविधौ। इति स्थानिवत्त्वात् सुपि चेति दीर्घः। रामाय। रामाभ्याम्॥<br /> <br /> '''बहुवचने झल्येत्॥''' (लसक_१४५ = पा_७,३.१०३) <br /> झलादौ बहुवचने सुप्यतो ऽङ्गस्यैकारः। रामेभ्यः। सुपि किम् ? पचध्वम्॥<br /> <br /> '''वावसाने॥''' (लसक_१४६ = पा_८,४.५६) <br /> अवसाने झलां चरो वा। रामात्, रामाद्। रामाभ्याम्। रामेभ्यः। रामस्य॥<br /> <br /> '''ओसि च॥''' (लसक_१४७ = पा_७,३.१०४) <br /> अतो ऽङ्गस्यैकारः। रामयोः॥<br /> <br /> '''ह्रस्वनद्यापो नुट्॥''' (लसक_१४८ = पा_७,१.५४) <br /> ह्रस्वान्तान्नद्यन्तादाबन्ताच्चाङ्गात्परस्यामो नुडागमः॥<br /> <br /> '''नामि॥''' (लसक_१४९ = पा_६,४.३) <br /> अजन्ताङ्गस्य दीर्घः। रामाणाम्। रामे। रामयोः। सुपि - एत्त्वे कृते॥<br /> <br /> '''आदेशप्रत्यययोः॥''' (लसक_१५० = पा_८,३.५९) <br /> इण्कुभ्यां परस्यापदान्तस्यादेशस्य प्रत्ययावयवस्य यः सस्तस्य मूर्धन्यादेशः। ईषद्विवृतस्य सस्य तादृश एव षः। रामेषु। एवं कृष्णादयो ऽप्यदन्ताः॥<br /> <br /> '''सर्वादीनि सर्वनामानि॥''' (लसक_१५१ = पा_१,१.२७) <br /> सर्व विश्व उभ उभय डतर डतम अन्य अन्यतर इतर त्वत् त्व नेम सम सिम। पूर्वपरावरदक्षिणोत्तरापराधराणि व्यवस्थायामसंज्ञायाम्। स्वमज्ञातिधनाख्यायाम्। अन्तरं बहिर्योगोपसंव्यानयोः। त्यद् तद् यद् एतद् इदम् अदस् एक द्वि युष्मद् अस्मद् भवतु किम्॥<br /> <br /> '''जसः शी॥''' (लसक_१५२ = पा_७,१.१७) <br /> अदन्तात्सर्वनाम्नो जसः शी स्यात्। अनेकाल्त्वात्सर्वादेशः। सर्वे॥<br /> <br /> '''सर्वनाम्नः स्मै॥''' (लसक_१५३ = पा_७,१.१४) <br /> अतः सर्वनाम्नो डेः स्मै। सर्वस्मै॥<br /> <br /> '''ङसिङ्योः स्मात्स्मिनौ॥''' (लसक_१५४ = पा_७,१.१५) <br /> अतः सर्वनाम्न एतयोरेतौ स्तः। सर्वस्मात्॥<br /> <br /> '''आमि सर्वनाम्नः सुट्॥''' (लसक_१५५ = पा_७,१.५२) <br /> अवर्णान्तात्परस्य सर्वनाम्नो विहितस्यामः सुडागमः। एत्वषत्वे। सर्वेषाम्। सर्वस्मिन्। शेषं रामवत्। एवं विश्वादयो ऽप्यदन्ताः॥ '''उभ'''शब्दो नित्यं द्विवचनान्तः। उभौ २। उभाभ्याम् ३। उभयोः २। तस्येह पाठो ऽकजर्थः। '''उभय'''शब्दस्य द्विवचनं नास्ति। उभयः। उभये। उभयम्। उभयान्। उभयेन। उभयैः। उभयस्मै। उभयेभ्यः। उभयस्मात्। उभयेभ्यः। उभयस्य। उभयेषाम्। उभयस्मिन्। उभयेषु॥ डतरडतमौ प्रत्ययौ, प्रत्ययग्रहणे तदन्तग्रहणमिति तदन्ता ग्राह्याः॥ नेम इत्यर्धे॥ समः सर्वपर्याय स्तुल्यपर्यायस्तु न, यथासंख्यमनुदेशः समानामिति ज्ञापकात्॥<br /> <br /> '''पूर्वपरावरदक्षिणोत्तरापराधराणि व्यवस्थायामसंज्ञायाम्॥''' (लसक_१५६ = पा_१,१.३४) <br /> एतेषां व्यवस्थायामसंज्ञायां च सर्वनामसंज्ञा गणसूत्रात्सर्वत्र या प्राप्ता सा जसि वा स्यात्। पूर्वे, पूर्वाः। असंज्ञायां किम् ? उत्तराः कुरवः। स्वाभिधेयापेक्षावधिनियमो व्यवस्था। व्यवस्थायां किम् ? दक्षिणा गाथकाः, कुशला इत्यर्थः॥<br /> <br /> '''स्वमज्ञातिधनाख्यायाम्॥''' (लसक_१५७ = पा_१,१.३५) <br /> ज्ञातिधनान्यवाचिनः स्वशब्दस्य प्राप्ता संज्ञा जसि वा। स्वे, स्वाः॑ आत्मीयाः, आत्मान इति वा। ज्ञातिधनवाचिनस्तु, स्वाः॑ ज्ञातयोर्ऽथा वा॥<br /> <br /> '''अन्तरं बहिर्योगोपसंव्यानयोः॥''' (लसक_१५८ = पा_१,४.३६) <br /> बाह्ये परिधानीये चार्थे ऽन्तरशब्दस्य प्राप्ता संज्ञा जसि वा। अन्तरे, अन्तरा वा गृहाः॑ बाह्या इत्यर्थः। अन्तरे, अन्तरा वा शाटकाः॑ परिधानीया इत्यर्थः॥<br /> <br /> '''पूर्वादिभ्यो नवभ्यो वा॥''' (लसक_१५९ = पा_७,१.१६) <br /> एभ्यो ङसिङ्योः स्मात्स्मिनौ वा स्तः। पूर्वस्मात्, पूर्वात्। पूर्वस्मिन्, पूर्वे। एवं परादीनाम्। शेषं सर्ववत्॥<br /> <br /> '''प्रथमचरमतयाल्पार्द्धकतिपयनेमाश्च॥''' (लसक_१६० = पा_१,१.३३) <br /> एते जसि उक्तसंज्ञा वा स्युः। प्रथमे, प्रथमाः॥ तयः प्रत्ययः। द्वितये, द्वितयाः। शेषं रामवत्॥ नेमे, नेमाः। शेषं सर्ववत्॥ (<i>तीयस्य ङित्सु वा</i>)। द्वितीयस्मै, द्वितीयायेत्यादि। एवं तृतीयः॥ '''निर्जरः'''॥<br /> <br /> '''जराया जरसन्यतरस्याम्॥''' (लसक_१६१ = पा_७,२.१०१) <br /> अजादौ विभक्तौ। (प.) <u>पदाङ्गाधिकारे तस्य च तदन्तस्य च</u>। (प.) <u>निर्दिश्यमानस्यादेशा भवन्ति</u>। (प.) <u>एकदेशविकृतमनन्यवत्</u>, इति जरशब्दस्य जरस्। निर्जरसौ। निर्जरस इत्यादि। पक्षे हलादौ च रामवत्॥ '''विश्वपाः'''॥<br /> <br /> '''दीर्घाज्जसि च॥''' (लसक_१६२ = पा_६,१.१०५) <br /> दीर्घाज्जसि इचि च परे पूर्वसवर्णदीर्घो न स्यात्। विश्वपौ। विश्वपाः। हे विश्वपाः। विश्वपाम्। विश्वपौ॥<br /> <br /> '''सुडनपुंसकस्य॥''' (लसक_१६३ = पा_१,१.४३) <br /> स्वादिपञ्चवचनानि सर्वनामस्थानसंज्ञानि स्युरक्लीबस्य॥<br /> <br /> '''स्वादिष्वसर्वनामस्थाने॥''' (लसक_१६४ = पा_१,४.१७) <br /> कप्प्रत्ययावधिषु स्वादिष्वसर्वनामस्थानेषु पूर्वं पदं स्यात्॥<br /> <br /> '''यचि भम्॥''' (लसक_१६५ = पा_१,४.१८) <br /> यादिष्वजादिषु च कप्प्रत्ययावधिषु स्वादिष्वसर्वनामस्थानेषु पूर्वं भसंज्ञं स्यात्॥<br /> <br /> '''आकडारादेका संज्ञा॥''' (लसक_१६६ = पा_१,४.१) <br /> इत ऊर्ध्वं कडाराः कर्मधारय इत्यतः प्रागेकस्यैकैव संज्ञा ज्ञेया। या परानवकाशा च॥<br /> <br /> '''आतो धातोः॥''' (लसक_१६७ = पा_६,४.१४०) <br /> आकारान्तो यो धातुस्तदन्तस्य भस्याङ्गस्य लोपः। अलो ऽन्त्यस्य। विश्वपः। विश्वपा। विश्वपाभ्यामित्यादि। एवं शङ्खध्मादयः। धातोः किम् ? हाहान्॥ '''हरिः'''। हरी॥<br /> <br /> '''जसि च॥''' (लसक_१६८ = पा_७,३.१०९) <br /> ह्रस्वान्तस्याङ्गस्य गुणः। हरयः॥<br /> <br /> '''ह्रस्वस्य गुणः॥''' (लसक_१६९ = पा_७,३.१०८) <br /> सम्बुद्धौ। हे हरे। हरिम्। हरी। हरीन्॥<br /> <br /> '''शेषो घ्यसखि॥''' (लसक_१७० = पा_१,४.७) <br /> शेष इति स्पष्टार्थम्। ह्रस्वौ याविदुतौ तदन्तं सखिवर्जं घिसंज्ञम्॥<br /> <br /> '''आङो नास्त्रियाम्॥''' (लसक_१७१ = पा_७,३.१२०) <br /> घेः परस्याङो ना स्यादस्त्रियाम्। आङिति टासंज्ञा। हरिणा। हरिभ्याम्। हरिभिः॥<br /> <br /> '''घेर्ङिति॥''' (लसक_१७२ = पा_७,३.१११) <br /> घिसंज्ञस्य ङिति सुपि गुणः। हरये। हरिभ्याम्। हरिभ्यः॥<br /> <br /> '''ङसिङसोश्च॥''' (लसक_१७३ = पा_६,१.११०) <br /> एङो ङसिङसोरति पूर्वरूपमेकादेशः। हरेः २। हर्योः २। हरीणाम्॥<br /> <br /> '''अच्च घेः॥''' (लसक_१७४ = पा_७,३.११९) <br /> इदुद्भ्यामुत्तरस्य ङेरौत्, घेरच्च। हरौ। हरिषु। एवं कव्यादयः॥<br /> <br /> '''अनङ् सौ॥''' (लसक_१७५ = पा_७,१.९३) <br /> सख्युरङ्गस्यानङादेशो ऽसम्बुद्धौ सौ॥<br /> <br /> '''अलो ऽन्त्यात्पूर्व उपधा॥''' (लसक_१७६ = पा_१,१.६५) <br /> अन्त्यादलः पूर्वो वर्ण उपधासंज्ञः॥<br /> <br /> '''सर्वनामस्थाने चासम्बुद्धौ॥''' (लसक_१७७ = पा_६,४.८) <br /> नान्तस्योपधाया दीर्घो ऽसम्बुद्धौ सर्वनामस्थाने॥<br /> <br /> '''अपृक्त एकाल् प्रत्ययः॥''' (लसक_१७८ = पा_१,२.४१) <br /> एकाल् प्रत्ययो यः सो ऽपृक्तसंज्ञः स्यात्॥<br /> <br /> '''हल्ङ्याब्भ्यो दीर्घात्सुतिस्यपृक्तं हल्॥''' (लसक_१७९ = पा_६,१.६८) <br /> हलन्तात्परं दीर्घौ यौ ङ्यापौ तदन्ताच्च परं सुतिसीत्येतदपृक्तं हल् लुप्यते॥<br /> <br /> '''नलोपः प्रातिपदिकान्तस्य॥''' (लसक_१८० = पा_८,२.७) <br /> प्रातिपदिकसंज्ञकं यत्पदं तदन्तस्य नस्य लोपः। सखा॥<br /> <br /> '''सख्युरसंबुद्धौ॥''' (लसक_१८१ = पा_७,१.९२) <br /> सख्युरङ्गात्परं संबुद्धिवर्जं सर्वनामस्थानं णिद्वत्स्यात्॥<br /> <br /> '''अचो ञ्णिति॥''' (लसक_१८२ = पा_७,२.११५) <br /> अजन्ताङ्गस्य वृद्धिर्ञिति णिति च परे। सखायौ। सखायः। हे सखे। सखायम्। सखायौ। सखीन्। सख्या। सख्ये॥<br /> <br /> '''ख्यत्यात्परस्य॥''' (लसक_१८३ = पा_६,१.११२) <br /> खितिशब्दाभ्यां खीतीशब्दाभ्यां कृतयणादेशाभ्यां परस्य ङसिङसोरत उः। सख्युः॥<br /> <br /> '''औत्॥''' (लसक_१८४ = पा_७,३.११८) <br /> इतः परस्य ङेरौत्। सख्यौ। शेषं हरिवत्॥<br /> <br /> '''पतिः समास एव॥''' (लसक_१८५ = पा_१,४.८) <br /> घिसंज्ञः। पत्युः २। पत्यौ। शेषं हरिवत्। समासे तु भूपतये। '''कति'''शब्दो नित्यं बहुवचनान्तः॥<br /> <br /> '''बहुगणवतुडति संख्या॥''' (लसक_१८६ = पा_१,१.२३) <br /> <br /> '''डति च॥''' (लसक_१८७ = पा_१,१.२५) <br /> डत्यन्ता संख्या षट्संज्ञा स्यात्॥<br /> <br /> '''षड्भ्यो लुक्॥''' (लसक_१८८ = पा_७,१.२२) <br /> जश्शसोः॥<br /> <br /> '''प्रत्ययस्य लुक्श्लुलुपः॥''' (लसक_१८९ = पा_१,१.६१) <br /> लुक्श्लुलुप्शब्दैः कृतं प्रत्ययादर्शनं क्रमात्तत्तत्संज्ञं स्यात्॥<br /> <br /> '''प्रत्ययलोपे प्रत्ययलक्षणम्॥''' (लसक_१९० = पा_१,१.६२) <br /> प्रत्यये लुप्ते तदाश्रितं कार्यं स्यात्। इति जसि चेति गुणे प्राप्ते॥<br /> <br /> '''न लुमताङ्गस्य॥''' (लसक_१९१ = पा_१,१.६३) <br /> लुमता शब्देन लुप्ते तन्निमित्तमङ्गकार्यं न स्यात्। कति २। कतिभिः। कतिभ्यः २। कतीनाम्। कतिषु। युष्मदस्मत्षट्संज्ञकास्त्रिषु सरूपाः॥ '''त्रि'''शब्दो नित्यं बहुवचनान्तः। त्रयः। त्रीन्। त्रिभिः। त्रिभ्यः २॥<br /> <br /> '''त्रेस्त्रयः॥''' (लसक_१९२ = पा_७,१.५३) <br /> त्रिशब्दस्य त्रयादेशः स्यादामि। त्रयाणाम्। त्रिषु। गौणत्वे ऽपि प्रियत्रयाणाम्॥<br /> <br /> '''त्यदादीनामः॥''' (लसक_१९३ = पा_७,२.१०२) <br /> एषामकारो विभक्तौ। (<i>द्विपर्य्यन्तानामेवे h4i5xw13f303iw0ffhy68ix2yobek1z भात 0 3732 7459 7458 2016-03-03T13:04:51Z Devraj poudel 1655 wikitext text/x-wiki '''भात''' [[w:चामल|चामल]]बाट बनाउने एउटा खाद्य परिकार हो ।यसलाई विश्वभर खानाको रुपमा प्रयोग गरिन्छ । ==बनाउन सामग्रीहरू== ==बनाउने विधि== {{Wikipedia}} sgauum2hqkwlsq9ag8xdsc5lgxc6svc विकिपुस्तक:विशेषाधिकार निवेदन 4 3733 7512 7497 2016-03-06T14:10:45Z Devraj poudel 1655 wikitext text/x-wiki {{विशेषाधिकार शीर्षक}} __NEWSECTIONLINK__ नेपाली विकिपुस्तकमा अनेक प्रयोगकर्ता-स्तर स्थापित छन् । जुन यसप्रकार रहेको छ :- {{Div col|cols=3}} *[[विकिपुस्तक:विकिपीडियनहरू|प्रयोगकर्ता]], *[[विकिपुस्तक:बोट|बोट समुह]], *[[विकिपुस्तक:प्रबन्धकहरू|प्रबन्धक]], *[[विकिपुस्तक:प्रशासकहरू|प्रशासक]], *[[विकिपुस्तक:खाता निर्माणकर्ताहरू|खाता निर्माणकर्ता]], *[[विकिपुस्तक:आईपी रोक माफी‎|आईपी रोक माफी]], *[[विकिपुस्तक:समिक्षकहरू|समिक्षक]] (Reviewer), *[[विकिपुस्तक:स्वनिर्धारित प्रयोगकर्ताहरू|स्व:निर्धारित प्रयोगकर्ता]] (Auto Confirmed), *[[विकिपुस्तक:स्वगस्तीगर्ने प्रयोगकर्ता|स्वगस्तीगर्ने प्रयोगकर्ता]] (Auto Patrolled), *[[विकिपुस्तक:प्रयोगकर्ता जाँच|प्रयोगकर्ता जाँच]] (CheckUser) {{Div col end}} यो परियोजना विभिन्न प्रयोगकर्ताहरुको विकिपुस्तकमा उपलब्ध रहेका केही सदस्य विशेषाधिकार प्रदान गर्नका लागि छन् । जसले उनीहरु आफ्नो विकि-कार्य कुशल तथा सुचारु रुपले गर्न सकोस । नेपाली विकिपुस्तकमा विशेष अधिकारहरू अन्तर्गत निम्न अधिकारहरू उपलब्ध छन् - *'''प्रशासक''': प्रशासकको समस्त अधिकार [[विकिपुस्तक:प्रयोगकर्ता अधिकार|यहाँ]] हेर्न सकिन्छ । *'''प्रबन्धक''': प्रबन्धकको समस्त अधिकार [[विकिपुस्तक:प्रयोगकर्ता अधिकार|यहाँ]] हेर्न सकिन्छ । *'''स्व:निर्धारित प्रयोगकर्ता (Auto patrolled)''' :यिनीहरु द्वारा अङ्कित गरिएको सम्पादन साँचो मानिन्छ । यिनीहरु विकिपुस्तकको विश्वसनीय प्रयोगकर्ता मानिन्छ । *'''समिक्षक (Reviewers)''' :यो अन्य प्रयोगकर्ताहरुको सम्पादन जाँचने अधिकार राख्दछन् । यिनीहरु द्वारा अङ्कित गरिएको सम्पादन साँचो मानिन्छ जसलाई प्रबन्धक तथा रोल्ब्याकर्सहरुले त्यस सम्पादनलाई फर्काउदैनन । *'''दर्ता भएका प्रयोगकर्ता''' :यो प्रयोगकर्ता विकिपुस्तकको ती दर्ता भएका प्रयोगकर्ता हुन् जसले अर्धसुरक्षित लेखहरुलाई सम्पादन गर्न सक्छन् । यो अधिकार दर्ता भएका प्रयोगकर्तालाई दश वटा सम्पादन अथवा चार दिन पछी स्वत: प्राप्त हुन्छ तर यदि कुनै प्रयोगकर्ताले यसको लागि अनुरोध गर्दछ भने त्यसलाई यस वर्गको सदस्य बनाउन सकिन्छ । यस प्रयोगकर्ताको समस्त अधिकार [[ विकिपुस्तक:स्वनिर्धारित प्रयोगकर्ताहरू|यहाँ]] हेर्न सकिन्छ । tixzner5ocf3cgeicu3y9rn6opwjk9e ढाँचा:Four Column 10 3734 7462 2016-03-03T15:57:56Z Devraj poudel 1655 <includeonly>{{Div col|cols=4}}</includeonly> <noinclude>==प्रयोग== <pre>{{Four Column}} *१ *२ *३ *४ *५ *... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <includeonly>{{Div col|cols=4}}</includeonly> <noinclude>==प्रयोग== <pre>{{Four Column}} *१ *२ *३ *४ *५ *६ *७ *८ </div></pre> {{Four Column}} *१ *२ *३ *४ *५ *६ *७ *८ </div></noinclude> demu6vw7jznqpqasztyhn7yjwr14v1n ढाँचा:Div col 10 3735 7463 2016-03-03T16:01:50Z Devraj poudel 1655 <includeonly><div class="{{#if:{{{colwidth|}}}|column-width|column-count column-count-{{{1|{{{cols|2}}}}}}}}" style="{{#if:{{{col... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <includeonly><div class="{{#if:{{{colwidth|}}}|column-width|column-count column-count-{{{1|{{{cols|2}}}}}}}}" style="{{#if:{{{colwidth|}}}|{{column-width|{{{colwidth}}}}}|{{column-count|{{{1|{{{cols|2}}}}}}}}}} {{#if:{{{rules|}}}|{{#ifeq:{{{rules}}}|yes|{{column-rule}}|{{column-rule|{{{rules}}}}}}}}} {{#ifeq:{{lc:{{{small|}}}}}|yes|font-size:90%;}} {{if||{{{style|}}}| {{{style}}}}}"></includeonly><noinclude> {{Documentation}} </noinclude> awtwrqgz35mgdu6u6vaccunmyf5w5co ढाँचा:Column-count 10 3736 7464 2016-03-03T16:05:30Z Devraj poudel 1655 <includeonly>column-count: {{{1|2}}}; -moz-column-count: {{{1|2}}}; -webkit-column-count: {{{1|2}}};</includeonly><noinclude> <!... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <includeonly>column-count: {{{1|2}}}; -moz-column-count: {{{1|2}}}; -webkit-column-count: {{{1|2}}};</includeonly><noinclude> <!-- ADD CATEGORIES AND INTERWIKIS TO THE /doc PAGE, NOT HERE, THANKS --> {{documentation}} </noinclude> abhspqn5f8y8sn6onmex5yjaiuhq3p1 ढाँचा:If 10 3737 7465 2016-03-03T16:07:18Z Devraj poudel 1655 {{{{{subst|}}}p{{{{{subst|}}}#ifeq:{{{1}}}|eq|1|2}}|{{{{{subst|}}}p{{{{{subst|}}}#ifeq:{{{2}}}|{{{3}}}|1|2}}|{{{4|}}}|{{{5|}}}}}|... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{{{{subst|}}}p{{{{{subst|}}}#ifeq:{{{1}}}|eq|1|2}}|{{{{{subst|}}}p{{{{{subst|}}}#ifeq:{{{2}}}|{{{3}}}|1|2}}|{{{4|}}}|{{{5|}}}}}|{{{{{subst|}}}p{{{{{subst|}}}#if{{{1}}}:{{{2}}}|1|2}}|{{{3}}}|{{{4|}}}}}}}<noinclude>{{documentation}}</noinclude> 3eiv2ueiwrdicd2t99djgr7ww9823dc ढाँचा:P2 10 3738 7466 2016-03-03T16:08:36Z Devraj poudel 1655 {{{1}}} को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{{1}}} cmn9dlq4osu63jqm4mfq9mfvdt3q6zw ढाँचा:Column-width 10 3739 7467 2016-03-03T16:13:37Z Devraj poudel 1655 <includeonly>-moz-column-width: {{{1|30em}}}; -webkit-column-width: {{{1|30em}}}; column-width: {{{1|30em}}};</includeonly><noinc... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <includeonly>-moz-column-width: {{{1|30em}}}; -webkit-column-width: {{{1|30em}}}; column-width: {{{1|30em}}};</includeonly><noinclude> {{documentation}} </noinclude> sum88q311kc02222mb4cgzbikcx7fqy ढाँचा:Div col end 10 3740 7468 2016-03-03T16:14:58Z Devraj poudel 1655 <includeonly></div></includeonly><noinclude> {{Documentation|Template:Div col/doc}} </noinclude> को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <includeonly></div></includeonly><noinclude> {{Documentation|Template:Div col/doc}} </noinclude> 6rokxfsahdtec2gb0rdg8etqqekkg5x ढाँचा:CSS3 multiple column layout 10 3741 7469 2016-03-03T16:16:16Z Devraj poudel 1655 {| class="wikitable" style="float:right; margin:0 0 1em 1em; text-align:center; font-size:90%;" |+ CSS3 multiple column layout<br... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {| class="wikitable" style="float:right; margin:0 0 1em 1em; text-align:center; font-size:90%;" |+ CSS3 multiple column layout<br />browser support ! Internet<br />Explorer !! Firefox !! Safari !! Chrome !! Opera |- | {{no|6}} || {{yes|3}} || {{yes|3}} || {{yes|&lt; 10}} || {{no|10}} |- | {{no|7}} || {{yes|4}} || {{yes|4}} || {{yes|11}} || {{yes|11}} |- | {{no|8}} || {{yes|5}} || {{yes|5}} || {{yes|12}} || {{yes|12}} |- | {{no|9}} || {{yes|6}} || || {{partial|13}} || {{yes|13}} |- | {{yes|10}} || {{yes|7}} || || {{yes|14}} || {{yes|14}} |- ! colspan="5" | {{small|Chrome 13 has display issues with <code>colwidth</code> parameter.}} |}<noinclude> {{documentation}}</noinclude> 40iqdyaa1b8gz0tnsmk3lfkur0michd ढाँचा:Div col/doc 10 3742 7470 2016-03-03T16:18:17Z Devraj poudel 1655 {{Documentation subpage}} <!-- PLEASE ADD CATEGORIES AND INTERWIKIS AT THE BOTTOM OF THIS PAGE. --> This template is used to make... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{Documentation subpage}} <!-- PLEASE ADD CATEGORIES AND INTERWIKIS AT THE BOTTOM OF THIS PAGE. --> This template is used to make a list into columns, with the option of specifying a smaller font. It has the advantage over other column templates (i.e. {{tl|col-begin}}) that it automatically breaks each column to an equal space, so you do not manually have to find the "half way" point on two columns, for instance. This template can create multiple columns in [[web browser]]s which support one of the following [[CSS]] properties: * ''column-count'' (for [[Cascading Style Sheets#CSS 3|CSS3]] compliant browsers; see [http://www.w3.org/TR/css3-multicol/ CSS3 module: Multi-column layout]) * ''-moz-column-count'' (for [[Mozilla application framework|Mozilla]]/[[Gecko (layout engine)|Gecko]] based browsers such as [[Firefox]]) * ''-webkit-column-count'' (for [[WebKit]] based browsers such as [[Safari (web browser)|Safari]] and [[Google Chrome]]) Multiple columns are generated by using [[Cascading Style Sheets|CSS3]], thus only browsers that properly support the multi-column property will show multiple columns. {{CSS3 multiple column layout}} === Usage === ; cols =: Specifies the number of columns. Defaults to 2 columns. ; colwidth =: Specifies the width of columns, and determines dynamically the number of columns based on screen width; more columns will be shown on wider displays. This overrides the <tt>cols=</tt> setting. ; small =: Specifies small font size (90%) if set to <tt>yes</tt>. ; style =: Specify any custom styling. === Examples === <pre>{{Div col}} * a * b * c * d * e * f * g * h {{Div col end}}</pre> ;Produces: {{Div col}} * a * b * c * d * e * f * g * h {{Div col end}} <pre>{{Div col|cols=3}} * a * b * c * d * e * f * g * h {{Div col end}}</pre> ;Produces: {{Div col|cols=3}} * a * b * c * d * e * f * g * h {{Div col end}} <pre>{{Div col|colwidth=10em}} * a * b * c * d * e * f * g * h {{Div col end}}</pre> ;Produces: {{div col|colwidth=10em}} * a * b * c * d * e * f * g * h {{Div col end}} <pre>{{Div col|small=yes}} * a * b * c * d * e * f * g * h {{Div col end}}</pre> ;Produces: {{Div col|small=yes}} * a * b * c * d * e * f * g * h {{Div col end}} === See also === * {{tl|multicol}} * {{tl|col-begin}} * {{tl|columns-list}} <includeonly> <!-- PLEASE ADD CATEGORIES AND INTERWIKIS BELOW THIS LINE, THANK YOU. --> [[Category:Table and column templates|{{PAGENAME}}]] {{#switch:{{PAGENAME}} |Div col = [[ca:Plantilla:Div col]][[es:Plantilla:Div col]][[hr:Predložak:Div col]][[id:Templat:Div col]][[it:Template:Div col]][[ja:Template:Div col]][[pt:Predefinição:Div col]][[sv:Mall:Kolumner]][[uk:Шаблон:Div col]][[vi:Tiêu bản:Div col]][[zh:Template:Div col]] |Div col end = [[hr:Predložak:Div col end]][[it:Template:Div col end]][[ja:Template:Div col end]][[pt:Predefinição:Div col fim]][[sv:Mall:Kolumner-slut]][[uk:Шаблон:Div col end]][[vi:Tiêu bản:Div col end]][[zh:Template:Div col end]] }} </includeonly> mr7w2hmjxzns2okn4ou6f0wxqpzjve5 विकिपुस्तक:प्रयोगकर्ता अधिकार 4 3743 7473 2016-03-03T16:23:53Z Devraj poudel 1655 {| class="wikitable" |- !स्वीकृत !पहिले देखि प्राप्त !अस्वीकृत !... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {| class="wikitable" |- !स्वीकृत !पहिले देखि प्राप्त !अस्वीकृत !रद्द !निर्भर गर्दछ !सिमित |- |bgcolor="#00FF00"|&nbsp; |bgcolor="#98FB98"|&nbsp; |bgcolor="#f0f0f0"|&nbsp; |bgcolor="red"|&nbsp; |bgcolor="yellow"|&nbsp; |bgcolor="#8080FF"|&nbsp; |- |} {| class="toccolours" style="font-size:90%; margin:0 auto; width:100%;" ! style="background:#ccccff" | {{navbar|User access levels|mini=1|nodiv=1}}<br>अनुमति<br>&nbsp; ! style="background:#ccccff" | प्रयोगकर्ता अधिकार ! style="background:#ccccff" | [[विशेष:BlockList|निषेधित प्रयोगकर्ता]] ! style="background:#ccccff" | बेनामी प्रयोगकर्ता ! style="background:#ccccff" | [[विकिपीडिया:खाता किन बनाउने?|प्रयोगकर्ता]] ! style="background:#ccccff" | [[विशेष:ListUsers|दर्ता भएका प्रयोगकर्ता]] ! style="background:#ccccff" | [[विकिपीडिया:बोटहरू|बोट प्रयोगकर्ता]] ! style="background:#ccccff" | [[विकिपीडिया:प्रबन्धकहरू|प्रबन्धक]] ! style="background:#ccccff" | [[विकिपीडिया:प्रशासकहरू|प्रशासक]] ! style="background:#ccccff" | स्टेवार्ड |- bgcolor=#f0f0f0 | लग हेर्ने | आफ्नो लग हेर्ने | style="background:red" | &nbsp; | style="background:#00FF00" | &nbsp; | style="background:#98FB98" | &nbsp; | style="background:#98FB98" | &nbsp; | style="background:#98FB98" | &nbsp; | style="background:#98FB98" | &nbsp; | style="background:#98FB98" | &nbsp; | &nbsp; |- bgcolor=#f0f0f0 | विस्तृत लग हेर्ने | विस्तृत लग हेर्ने | style="background:red" | &nbsp; | style="background:#00FF00" | &nbsp; | style="background:#98FB98" | &nbsp; | style="background:#98FB98" | &nbsp; | style="background:#98FB98" | &nbsp; | style="background:#00FF00" | &nbsp; | style="background:#98FB98" | &nbsp; | &nbsp; |- bgcolor=#f0f0f0 | परिवर्तनहरू फर्काउने | कुनै दिइएको दुर्व्यवहार फिल्टरद्वारा सबै परिवर्तनहरू फिर्ता | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | style="background:#00FF00" | &nbsp; | style="background:#98FB98" | &nbsp; | &nbsp; |-bgcolor=#f0f0f0 | एपीआई सीमाहरू | अनुरोध [[mw:API|एपीआई]] ५००० को श्रेणीमा प्रश्नहरुको सट्टा ५०० | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | style="background:#00FF00" | &nbsp; | style="background:#00FF00" | &nbsp; | style="background:#98FB98" | &nbsp; | &nbsp; |-bgcolor=#f0f0f0 | अर्द्ध सुरक्षित | अर्द्ध सुरक्षित पृष्ठहरू सम्पादन गर्ने | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | style="background:#00FF00" | | style="background:#00FF00" | &nbsp; | style="background:#00FF00" | &nbsp; | style="background:#98FB98"| | &nbsp; |-bgcolor=#f0f0f0 | स्वचालित रूपले अङ्कित | स्वचालित रूपले अङ्कित सबै गस्तीको रूपमा प्रयोगकर्ताद्वारा गरिएको सम्पादन | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | style="background:#00FF00" | &nbsp; | style="background:#00FF00" | &nbsp; | style="background:#98FB98" | &nbsp; | align=center style=background:#00FF00| [[:en:WP:Autoreviewer|स्व:समिक्षक]] | &nbsp; |-bgcolor=#f0f0f0 | ठुलो परिवर्तन | ५००० भन्दा बढी संसोधन भइसकेको पृष्ठलाई नष्ट गर्ने | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | style="background:#00FF00" | <center>[[meta:Steward|स्टिवर्ड]]</center> |-bgcolor=#f0f0f0 | रोक्ने | एउटा आइपी ठेगाना, प्रयोगकर्ता वा आइपीलाई रोक्ने | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | style="background:#00FF00" | &nbsp; | style="background:#98FB98"| | &nbsp; |-bgcolor=#f0f0f0 | बोर्ड चुनाव | चेक आइपी र बाहिर बोर्ड चुनावको समय मत रोक्का | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | style="text-align:center; background:#00FF00" | [[meta:Election officials|बोर्डसमिति मत]] |- bgcolor=#f0f0f0 | [[विकिपीडिया:बोटहरू|बोट]] | नयाँ परिवर्तनमा देखाउने आफ्नो सम्पादन बिना सम्पादन | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | style="background:#00FF00" | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; |- bgcolor=#f0f0f0 | [[Special: checkuser|प्रयोगकर्ता जाँचकर्ता]] | एउटा दर्ता भएको प्रयोगकर्ताद्वारा वा सबै आइपी ठेगानाद्वारा गरिएको सम्पादन हेर्ने | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | style="text-align:center; background:#00FF00" | [[meta:Checkuser#CheckUser status|चेक युजर]] |- bgcolor=#f0f0f0 | किताबहरुको पृष्ठ | समुदाय किताबहरूको पृष्ठको रुपमा सुरक्षित गर्ने | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | style="background:#00FF00" | &nbsp; | style="background:#98FB98" | &nbsp; | style="background:#98FB98" | &nbsp; | style="background:#98FB98" | &nbsp; | &nbsp; |- bgcolor=#f0f0f0 | खाता बनाउने | कुनै प्रयोगकर्ताको लागि नयाँ खाता खोल्ने | style="text-align:center; background:#FFFF00" | | style="background:#00FF00" | &nbsp; | style="background:#98FB98" | &nbsp; | style="background:#98FB98" | &nbsp; | style="background:#98FB98" | &nbsp; | style="background:#98FB98" | &nbsp; | style="background:#98FB98" | &nbsp; | &nbsp; |- bgcolor=#f0f0f0 | नयाँ पृष्ठ बनाउने | एउटा नयाँ पृष्ठ सुरू गर्ने | style="background:red" | &nbsp; | &nbsp; | style="background:#00FF00" | &nbsp; | style="background:#98FB98" | &nbsp; | style="background:#98FB98" | &nbsp; | style="background:#98FB98" | &nbsp; | style="background:#98FB98" | &nbsp; | &nbsp; |- bgcolor=#f0f0f0 | नयाँ वार्ता पृष्ठ बनाउने | एउटा नयाँ वार्ता पृष्ठ बनाउने | style="background:red" | &nbsp; | style="background:#00FF00" | &nbsp; | style="background:#00FF00" | &nbsp; | style="background:#98FB98" | &nbsp; | style="background:#98FB98" | &nbsp; | style="background:#98FB98" | &nbsp; | style="background:#98FB98" | &nbsp; | &nbsp; |- bgcolor=#f0f0f0 | मेटाउने वा हटाउने | ५००० भन्दा कम सम्पादन भएको पृष्ठ हटाउने | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | style="background:#00FF00" | &nbsp; | style="background:#98FB98"| | &nbsp; |- bgcolor=#f0f0f0 | मेटिएको इतिहास | मेटिएको पृष्ठको इतिहास हेर्ने वा [[Special:DeletedContributions|मेटिएको योगदान]] | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | style="background:#00FF00" | &nbsp; | style="background:#98FB98"| | &nbsp; |- bgcolor=#f0f0f0 | सम्पादन गर्ने | कुनै पनि असुरक्षित पृष्ठलाई सम्पादन गर्ने | style="background:red" | &nbsp; | style="background:#00FF00" | &nbsp; | style="background:#00FF00" | &nbsp; | style="background:#98FB98" | &nbsp; | style="background:#98FB98" | &nbsp; | style="background:#98FB98" | &nbsp; | style="background:#98FB98" | &nbsp; | &nbsp; |- bgcolor=#f0f0f0 | इन्टरफेस सम्पादन गर्ने | इन्टरफेस सम्पादन गर्ने [[:en:Wikipedia:MediaWiki namespace|इन्टरफेस]] | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | style="background:#00FF00" | &nbsp; | style="background:#98FB98"| | &nbsp; |- bgcolor=#f0f0f0 | वार्ता पृष्ठ सम्पादन | आफ्नो वार्ता पृष्ठ सम्पादन गर्ने | style="background:#FFFF00" |&nbsp; | style="background:#00FF00" |&nbsp; | style="background:#00FF00" |&nbsp; | style="background:#98FB98" |&nbsp; | style="background:#98FB98" |&nbsp; | style="background:#98FB98" | &nbsp; | style="background:#98FB98"| | &nbsp; |- bgcolor=#f0f0f0 | cssjs | .css सम्पादन गर्ने वा .js अर्को प्रयोगकर्ताको पृष्ठ सम्पादन गर्ने | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | style="background:#00FF00" | &nbsp; | style="background:#98FB98"| | &nbsp; |- bgcolor=#f0f0f0 | [[Special: oversight|पुनरावलोकन लुकाउने]] | पुनरावलोकन लुकाउने | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | style="text-align:center; background:#00FF00" | [[विशेष: Oversight|निरीक्षक]] |- bgcolor=#f0f0f0 | आयात | अन्य विकिपिडियाहरूबाट पेज आयात गर्ने | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | style="text-align:center; background:#00FF00"| &nbsp; | style="background:#98FB98" | &nbsp; | style="text-align:center; background:#00FF00" | [[:en:Wikipedia:IMPORTER|आयातकर्ता]] तथा [[:en:Wikipedia:IMPORTER|ट्रान्सविकि आयातकर्ता]] |- bgcolor=#f0f0f0 | अपलोड गर्ने | अपलोड गर्ने | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | style="text-align:center; background:#00FF00" | [[meta:help:import|आयात]] |- bgcolor=#f0f0f0 | ब्लक मुक्त आइपी | कुनै आइपी रेन्ज वा आइपी ब्लक भएपनि आफ्नो प्रयोगकर्ता खाता प्रभावित नहुने | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | style="background:#00FF00" | &nbsp; | style="background:#98FB98" | &nbsp; | style="text-align:center; background:#00FF00" | [[विकिपीडिया:IP block exemption|IP रोक माफीहरू]] |- bgcolor=#f0f0f0 | बोट प्रयोगकर्ता बनाउने | बोट प्रयोगकर्ता बनाउने वा हटाउने | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | style="background:#00FF00" | &nbsp; | &nbsp; |- bgcolor=#f0f0f0 | नयाँ प्रबन्धक बनाउने | नयाँ प्रबन्धक/प्रशासक बनाउने | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | style="background:#00FF00" | &nbsp; | &nbsp; |- bgcolor=#f0f0f0 | बोटको सम्पादन अंकित गर्ने | [[Special:Recentchanges|नयाँ परिवर्तनहरु]]मा बोटको सम्पादन लुकाउने | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | style="background:#00FF00" | &nbsp; | style="background:#00FF00" | &nbsp; | style="background:#98FB98" | &nbsp; | &nbsp; |- bgcolor=#f0f0f0 | सानो सम्पादन | सानो सम्पादनलाई "सा" ले देखाउने | &nbsp; | &nbsp; | style="background:#00FF00" | &nbsp; | style="background:#98FB98" | &nbsp; | style="background:#98FB98" | &nbsp; | style="background:#98FB98" | &nbsp; | style="background:#98FB98" | &nbsp; | &nbsp; |- bgcolor=#f0f0f0 | पृष्ठ परिवर्तन | पृष्ठको नाम परिवर्तन गर्ने | style="background:red" | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | style="background:#00FF00" | &nbsp; | style="background:#98FB98" | &nbsp; | style="background:#00FF00" | &nbsp; | style="background:#98FB98" | &nbsp; | &nbsp; |- bgcolor=#f0f0f0 | फाइल परिवर्तन | कुनै फाइललाई परिवर्तन गरेर नाम परिवर्तन गर्ने | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | style="background:#00FF00" | &nbsp; | style="background:#98FB98" | &nbsp; | &nbsp; |- bgcolor=#f0f0f0 | रूट प्रयोगकर्ता पृष्ठ हटाउने | रूट प्रयोगकर्ता पृष्ठ हटाउने | &nbsp; | &nbsp; | style="background:#00FF00" | &nbsp; | style="background:#98FB98" | &nbsp; | style="background:#98FB98" | &nbsp; | style="background:#00FF00" | &nbsp; | style="background:#98FB98" | &nbsp; | &nbsp; |- bgcolor=#f0f0f0 | सानो वार्ता नदेखाउने | कुनै प्रयोगकर्ताले सानो वार्ता खबर दिएमा त्यसको जानकारी नदिने | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | align=center style=background:#00FF00| &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; |- bgcolor=#f0f0f0 | दरको सीमा | दरको सीमाले प्रभावित नहुने | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | align=center style=background:#00FF00| &nbsp; | align=center style=background:#00FF00| &nbsp; | align=center style=background:#00FF00| &nbsp; | &nbsp; |- bgcolor=#f0f0f0 | भ्रमित खाताहरु | मिश्रित स्क्रिप्ट, भ्रमित र यसै किसिमको प्रयोगकर्ता नामको खाताको निर्माणलाई ब्लक गर्ने | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | align=center style=background:#00FF00| &nbsp; | align=center style=background:#00FF00| &nbsp; | style="text-align:center; background:#00FF00" | [[:en:Wikipedia:Request an account|खाता अनुरोध]] |- bgcolor=#f0f0f0 | [[:en:Wikipedia:oversight|निरीक्षण]] | दृश्य संशोधन गरिएको हो कि स्थायी रूपले लुकाइएको हो | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | style="text-align:center; background:#00FF00" | [[:en:Wikipedia:oversight|निरीक्षण]] |- bgcolor=#f0f0f0 | अवलोकन | यो बताउने कि उसले एउटा [[:ne:विशेष:NewPages|नयाँ पृष्ठ]]लाई जाँच गरिसकेको छ | style="background:red" | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | style="background:#00FF00" | &nbsp; | style="background:#98FB98" | &nbsp; | style="background:#98FB98" | &nbsp; | style="background:#98FB98" | &nbsp; | &nbsp; |- bgcolor=#f0f0f0 | सुरक्षा | कुनै पनि पृष्ठको सुरक्षा स्तर परिवर्तन गर्ने | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | style="background:#00FF00" | &nbsp; | style="background:#98FB98"| | &nbsp; |- bgcolor=#f0f0f0 | शुद्ध गर्ने | कुनै पनि पृष्ठलाई <code>&action=purge</code>जोडेर [[:en:Wikipedia:Purge|शुद्ध गर्ने]] | &nbsp; | style="background:#8080FF" | &nbsp; | style="background:#00FF00" | &nbsp; | style="background:#98FB98" | &nbsp; | style="background:#98FB98" | &nbsp; | style="background:#98FB98" | &nbsp; | style="background:#98FB98" | &nbsp; | &nbsp; |- bgcolor=#f0f0f0 | पढ्ने | पृष्ठ पढ्ने | style="background:#00FF00" | &nbsp; | style="background:#00FF00" | &nbsp; | style="background:#98FB98" | &nbsp; | style="background:#98FB98" | &nbsp; | style="background:#98FB98" | &nbsp; | style="background:#98FB98" | &nbsp; | style="background:#98FB98" | &nbsp; | &nbsp; |- bgcolor=#f0f0f0 | प्रयोगकर्ताको नाम परिवर्तन गर्ने | प्रयोगकर्ताको नाम परिवर्तन गर्ने | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | style="background:#00FF00" | &nbsp; | &nbsp; |- bgcolor=#f0f0f0 | पुन: अपलोड | कुनै पनि वर्तमान फाइललाई | style="background:red" | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | style="background:#00FF00" | &nbsp; | style="background:#98FB98" | &nbsp; | style="background:#00FF00" | &nbsp; | style="background:#98FB98" | &nbsp; | &nbsp; |- bgcolor=#f0f0f0 | कुनै पनि परिवर्तनलाई पल्टाउने | कुनै पनि परिवर्तनलाई पल्टाउने | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | style="background:#00FF00" | &nbsp; | style="background:#98FB98"| | style="text-align:center; background:#00FF00" | ([[m:Global_rollback|बिश्वब्यापी]]) [[:en:wikipedia:Non-administrator rollback|रोलव्याकर]] |- bgcolor=#f0f0f0 | ईमेल गर्ने | [[:en:Wikipedia:Emailing users|ईमेल गर्ने]] | style="text-align:center; background:#FFFF00" | | &nbsp; | style="background:#00FF00" | &nbsp; | style="background:#98FB98" | &nbsp; | style="background:#98FB98" | &nbsp; | style="background:#98FB98" | &nbsp; | style="background:#98FB98" | &nbsp; | &nbsp; |- bgcolor=#f0f0f0 | क्याप्चा हटाउने | क्याप्चाको माध्यमले गरिने सम्पादन बिना क्याप्चा प्रदर्शन गर्ने | &nbsp; | &nbsp; | style="background:#00FF00" | &nbsp; | style="background:#00FF00"| &nbsp; | style="background:#00FF00"| &nbsp; | style="background:#98FB98"| &nbsp; | style="background:#98FB98"| | &nbsp; |- bgcolor=#f0f0f0 | पुनर्निर्देशन लुकाउने | कुनै पृष्ठको पुनर्निर्देशन लिंक बनाए पछी | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | style="background:#00FF00" | &nbsp; | style="background:#00FF00" | &nbsp; | style="background:#98FB98"| | style="text-align:center; background:#00FF00" | [[m:Global rollback|बिश्वब्यापी रोलव्याकर]] |- bgcolor=#f0f0f0 | ओभरराइड | सुरक्षित शीर्षक सूची अधिलेखन नगर्ने | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | style="background:#00FF00" | &nbsp; | style="background:#00FF00" | &nbsp; | style="background:#98FB98"| | style="text-align:center; background:#00FF00" | [[WP:Request an account|खाता निर्माता]] |- bgcolor=#f0f0f0 | रद्द गर्ने | मेटिएको पृष्ठहरु तथा आवरणलाई जाँचेर पुनर्स्थापित गर्ने | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | style="background:#00FF00" | &nbsp; | style="background:#98FB98"| | &nbsp; |- bgcolor=#f0f0f0 | नदेखिने पृष्ठ | यस्तो पेज देखाउने जसलाई लुकाएर राखिएको छ | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | style="background:#00FF00" | &nbsp; | style="background:#98FB98"| | &nbsp; |- bgcolor=#f0f0f0 | अपलोड | एउटा मीडिया फाईल अपलोड गर्ने | style="background:red" | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | style="background:#00FF00" | &nbsp; | style="background:#98FB98" | &nbsp; | style="background:#00FF00" | &nbsp; | style="background:#98FB98" | &nbsp; | &nbsp; |- bgcolor=#f0f0f0 | प्रयोगकर्ता अधिकार परिवर्तन गर्ने | कुनै पनि प्रयोगकर्ताको प्रयोगकर्ता समूह परिवर्तन गर्ने | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | style="text-align:center; background:#8080FF" |<span style="white-space:nowrap;">+/&minus;&nbsp;रोलव्याकर,</span><br /><span style="white-space:nowrap;">+/&minus;&nbsp;[[विकिपीडिया:IP block exemption|IP रोक माफीहरु]],</span><br /><span style="white-space:nowrap;">+/&minus;&nbsp;खाता निर्माता</span><br /><span style="white-space:nowrap;">+/&minus;&nbsp;स्वत:समिक्षक</span><br /><span style="white-space:nowrap;">+/&minus;&nbsp;सम्पादित फिल्टर प्रबन्धक</span><br /><span style="white-space:nowrap;">+/&minus;&nbsp;स्थायी</span> | style="text-align:center; background:#8080FF" | +&nbsp;प्रशासक, +/&minus;प्रबन्धक, +/&minus;इन्टरफेस प्रबन्धक, +/&minus;पुनरीक्षक, <span style="white-space:nowrap;">+/&minus;&nbsp;बोट</span> | style="text-align:center; background:#00FF00" | [[meta:Steward|स्टीवर्ड]], [[Wikipedia:UAL#Founder|संस्थापक]] <br /><span style="white-space:nowrap;">+/&minus;&nbsp;अरु अन्य</span> |- bgcolor=#f0f0f0 | एपीआइ लेख्ने | एपीआइको प्रयोग गर्ने | style="background:red" | &nbsp; | style="background:#00FF00" | &nbsp; | style="background:#00FF00" | &nbsp; | style="background:#98FB98" | &nbsp; | style="background:#00FF00" | &nbsp; | style="background:#98FB98" | &nbsp; | style="background:#98FB98" | &nbsp; | &nbsp; |} <noinclude> </noinclude> [[श्रेणी:विकिपीडिया नीतिहरू]] [[श्रेणी:विकिपीडिया]] 9c5izecwusgebv6oki319eet31ug7xa ढाँचा:Documentation/template page 10 3744 11382 7474 2016-03-27T01:15:41Z Devraj poudel 1655 [[:w:ढाँचा:Documentation/template_page]] बाट १ संशोधन(हरू) wikitext text/x-wiki {{#switch: {{SUBPAGENAME}} | sandbox | testcases = {{BASEPAGENAME}} | #default = {{PAGENAME}} }}<noinclude>{{documentation|content= This subtemplate of {{tl|documentation}} is used to determine the template page name. }}</noinclude> fenc3r6oe2sito28b1d8xgyo9gpq5uf ढाँचा:No 10 3745 7475 2016-03-03T16:30:04Z Devraj poudel 1655 <noinclude>{| class="wikitable" |- |</noinclude>style="background:#ff9090; color:black; vertical-align: middle; text-align: {{{al... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <noinclude>{| class="wikitable" |- |</noinclude>style="background:#ff9090; color:black; vertical-align: middle; text-align: {{{align|center}}}; {{{style|}}}" class="table-no" | {{{1|विरोध}}}<noinclude> |} {{documentation}} </noinclude> doxfx4nupkbd0ewed9o3h3g3wd631wh ढाँचा:Yes 10 3746 7476 2016-03-03T16:30:55Z Devraj poudel 1655 <noinclude>{| class="wikitable" |- |</noinclude>style="background: #90ff90; color: black; vertical-align: middle; text-align: {{{... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <noinclude>{| class="wikitable" |- |</noinclude>style="background: #90ff90; color: black; vertical-align: middle; text-align: {{{align|center}}}; {{{style|}}}" class="table-yes"|{{{1|समर्थन}}}<noinclude> |} {{documentation}} </noinclude> 2oi38500tfkrr66azo5cwqanbwlfqkc ढाँचा:Small 10 3747 7477 2016-03-03T16:33:53Z Devraj poudel 1655 <span style="font-size:smaller; line-height:130%">{{{1}}}</span><noinclude> <!--Categories and interwikis go in the /doc sub-page... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <span style="font-size:smaller; line-height:130%">{{{1}}}</span><noinclude> <!--Categories and interwikis go in the /doc sub-page.--> {{Documentation}} </noinclude> qjis9z1zwlhw80mhwtc52ojaiu0pebd ढाँचा:Partial 10 3748 7478 2016-03-03T16:35:30Z Devraj poudel 1655 <noinclude>{| class="wikitable" |- |</noinclude>style="background: #FFD; color: black; vertical-align: middle; text-align: {{{ali... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <noinclude>{| class="wikitable" |- |</noinclude>style="background: #FFD; color: black; vertical-align: middle; text-align: {{{align|center}}}; {{{style|}}}" class="partial table-partial"|{{{1|Partial}}}<noinclude> |} {{Documentation|Template:Table cell templates/doc}} <!-- interwikis & categories --> [[ja:Template:Yes-No]] </noinclude> 4kg6bwzdjjnbnvnf7c14asiq159gisp ढकने 0 3749 17033 15965 2020-08-20T02:53:43Z 113.199.242.37 wikitext text/x-wiki '''ढकने''' चामलको एउटा विशेष प्रकारको खाद्य परिकार हो । ==बनाऊने सामग्री== {{ठुटो}} चामल, चीनी, दूध,धिउ ,काजु,किसमिस,नरिबल ,ल्वाङ/मरिच /सुकमेल/मेथि/जाइदानाको धुलो स्वदअनुसार । ==बनाउने विधि== चामललाई ढकने पकाउनु भन्दा झण्डै १ घण्टा पहिले भिजाउने । पकाउने बेलामा भिजाएको पानीलाई निथार्ने अर्थात् तर्याउने । [[श्रेणी:पकवानहरू]] cakv8shz81z9pz5i2b7jp5nmmcjw4al मीडियाविकि:Noarticletext 8 3751 8079 7491 2016-03-23T04:42:31Z Devraj poudel 1655 पृष्ठलाई '{{Noarticletext}}' संग हटाइदै wikitext text/x-wiki {{Noarticletext}} lp8r08ni8jzp1fumcaakzf72g62p5mt ढाँचा:विशेषाधिकार शीर्षक 10 3757 7521 7511 2016-03-06T15:03:28Z Devraj poudel 1655 wikitext text/x-wiki {{धागो |Onglet-1='''विशेषाधिकार निवेदन'''<br />(Main Page) |URL-1=विकिपुस्तक:विशेषाधिकार निवेदन |Onglet-2='''प्रशासक'''<br />(Bureaucrat) |URL-2=विकिपुस्तक:प्रशासक अधिकारको लागि निवेदन |Onglet-3='''प्रबन्धक'''<br />(Administrator) |URL-3=विकिपुस्तक:प्रबन्धक अधिकारको लागि निवेदन |Onglet-4='''बोट'''<br />(Bots) |URL-4=विकिपुस्तक:बोट/अनुमोदनको लागि अनुरोध |Onglet-5='''खाता निर्माता'''<br />(Account Creators) |URL-5=विकिपुस्तक:खाता निर्माणकर्ताको लागि निवेदन |Onglet-6='''आयातकर्ता'''<br />(Importer) |URL-6=विकिपुस्तक:आयातकर्ता प्रयोगकर्ताहरूको लागि निवेदन |Onglet-7='''अन्य प्रयोगकर्ता अधिकार'''<br />(Miscellaneous) |URL-7=विकिपुस्तक:अन्य प्रयोगकर्ता अधिकारहरूको लागि निवेदन |Onglet-8='''अस्थायी स्वीकृत निवेदनहरू'''<br />(Approved Temporary) |URL-8=विकिपुस्तक:विशेषाधिकार निवेदन/अस्थायी स्वीकृत निवेदनहरू | }} 04t58t099pq0r8br8mnxkh81fwp89m1 ढाँचा:धागो 10 3758 7502 2016-03-06T10:57:23Z Devraj poudel 1655 <includeonly><!-- --><table width="100%" cellspacing="0" cellpadding="0" valign="top" border="0" style="background-color: transp... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <includeonly><!-- --><table width="100%" cellspacing="0" cellpadding="0" valign="top" border="0" style="background-color: transparent;"><!-- --><tr><!-- -->{{#if:{{{Onglet-1|}}}|{{Onglet|URL={{{URL-1}}}|Onglet={{{Onglet-1}}}|{{{Onglet-1}}}|{{{Onglet-2}}}|{{{Onglet-3}}}|{{{Onglet-4}}}|{{{Onglet-5}}}|{{{Onglet-6}}}|{{{Onglet-7}}}|{{{Onglet-8}}}|{{{Onglet-9}}}|{{{Onglet-10}}}|arrondi={{{arrondi|}}}|bordure={{{bordure|}}}|fond onglets={{{fond onglets|}}}|fond cadre={{{fond cadre|}}}|alignement onglet={{{alignement onglet|}}}|preums=1}}}}<!-- -->{{#if:{{{Onglet-2|}}}|{{Onglet|URL={{{URL-2}}}|Onglet={{{Onglet-2}}}|{{{Onglet-1}}}|{{{Onglet-2}}}|{{{Onglet-3}}}|{{{Onglet-4}}}|{{{Onglet-5}}}|{{{Onglet-6}}}|{{{Onglet-7}}}|{{{Onglet-8}}}|{{{Onglet-9}}}|{{{Onglet-10}}}|arrondi={{{arrondi|}}}|bordure={{{bordure|}}}|fond onglets={{{fond onglets|}}}|fond cadre={{{fond cadre|}}}|alignement onglet={{{alignement onglet|}}}}}}}<!-- -->{{#if:{{{Onglet-3|}}}|{{Onglet|URL={{{URL-3}}}|Onglet={{{Onglet-3}}}|{{{Onglet-1}}}|{{{Onglet-2}}}|{{{Onglet-3}}}|{{{Onglet-4}}}|{{{Onglet-5}}}|{{{Onglet-6}}}|{{{Onglet-7}}}|{{{Onglet-8}}}|{{{Onglet-9}}}|{{{Onglet-10}}}|arrondi={{{arrondi|}}}|bordure={{{bordure|}}}|fond onglets={{{fond onglets|}}}|fond cadre={{{fond cadre|}}}|alignement onglet={{{alignement onglet|}}}}}}}<!-- -->{{#if:{{{Onglet-4|}}}|{{Onglet|URL={{{URL-4}}}|Onglet={{{Onglet-4}}}|{{{Onglet-1}}}|{{{Onglet-2}}}|{{{Onglet-3}}}|{{{Onglet-4}}}|{{{Onglet-5}}}|{{{Onglet-6}}}|{{{Onglet-7}}}|{{{Onglet-8}}}|{{{Onglet-9}}}|{{{Onglet-10}}}|arrondi={{{arrondi|}}}|bordure={{{bordure|}}}|fond onglets={{{fond onglets|}}}|fond cadre={{{fond cadre|}}}|alignement onglet={{{alignement onglet|}}}}}}}<!-- -->{{#if:{{{Onglet-5|}}}|{{Onglet|URL={{{URL-5}}}|Onglet={{{Onglet-5}}}|{{{Onglet-1}}}|{{{Onglet-2}}}|{{{Onglet-3}}}|{{{Onglet-4}}}|{{{Onglet-5}}}|{{{Onglet-6}}}|{{{Onglet-7}}}|{{{Onglet-8}}}|{{{Onglet-9}}}|{{{Onglet-10}}}|arrondi={{{arrondi|}}}|bordure={{{bordure|}}}|fond onglets={{{fond onglets|}}}|fond cadre={{{fond cadre|}}}|alignement onglet={{{alignement onglet|}}}}}}}<!-- -->{{#if:{{{Onglet-6|}}}|{{Onglet|URL={{{URL-6}}}|Onglet={{{Onglet-6}}}|{{{Onglet-1}}}|{{{Onglet-2}}}|{{{Onglet-3}}}|{{{Onglet-4}}}|{{{Onglet-5}}}|{{{Onglet-6}}}|{{{Onglet-7}}}|{{{Onglet-8}}}|{{{Onglet-9}}}|{{{Onglet-10}}}|arrondi={{{arrondi|}}}|bordure={{{bordure|}}}|fond onglets={{{fond onglets|}}}|fond cadre={{{fond cadre|}}}|alignement onglet={{{alignement onglet|}}}}}}}<!-- -->{{#if:{{{Onglet-7|}}}|{{Onglet|URL={{{URL-7}}}|Onglet={{{Onglet-7}}}|{{{Onglet-1}}}|{{{Onglet-2}}}|{{{Onglet-3}}}|{{{Onglet-4}}}|{{{Onglet-5}}}|{{{Onglet-6}}}|{{{Onglet-7}}}|{{{Onglet-8}}}|{{{Onglet-9}}}|{{{Onglet-10}}}|arrondi={{{arrondi|}}}|bordure={{{bordure|}}}|fond onglets={{{fond onglets|}}}|fond cadre={{{fond cadre|}}}|alignement onglet={{{alignement onglet|}}}}}}}<!-- -->{{#if:{{{Onglet-8|}}}|{{Onglet|URL={{{URL-8}}}|Onglet={{{Onglet-8}}}|{{{Onglet-1}}}|{{{Onglet-2}}}|{{{Onglet-3}}}|{{{Onglet-4}}}|{{{Onglet-5}}}|{{{Onglet-6}}}|{{{Onglet-7}}}|{{{Onglet-8}}}|{{{Onglet-9}}}|{{{Onglet-10}}}|arrondi={{{arrondi|}}}|bordure={{{bordure|}}}|fond onglets={{{fond onglets|}}}|fond cadre={{{fond cadre|}}}|alignement onglet={{{alignement onglet|}}}}}}}<!-- -->{{#if:{{{Onglet-9|}}}|{{Onglet|URL={{{URL-9}}}|Onglet={{{Onglet-9}}}|{{{Onglet-1}}}|{{{Onglet-2}}}|{{{Onglet-3}}}|{{{Onglet-4}}}|{{{Onglet-5}}}|{{{Onglet-6}}}|{{{Onglet-7}}}|{{{Onglet-8}}}|{{{Onglet-9}}}|{{{Onglet-10}}}|arrondi={{{arrondi|}}}|bordure={{{bordure|}}}|fond onglets={{{fond onglets|}}}|fond cadre={{{fond cadre|}}}|alignement onglet={{{alignement onglet|}}}}}}}<!-- -->{{#if:{{{Onglet-10|}}}|{{Onglet|URL={{{URL-10}}}|Onglet={{{Onglet-10}}}|{{{Onglet-1}}}|{{{Onglet-2}}}|{{{Onglet-3}}}|{{{Onglet-4}}}|{{{Onglet-5}}}|{{{Onglet-6}}}|{{{Onglet-7}}}|{{{Onglet-8}}}|{{{Onglet-9}}}|{{{Onglet-10}}}|arrondi={{{arrondi|}}}|bordure={{{bordure|}}}|fond onglets={{{fond onglets|}}}|fond cadre={{{fond cadre|}}}|alignement onglet={{{alignement onglet|}}}}}}}<!-- --></tr><!-- --></table><!-- --><div style="border:{{{bordure|solid 2px #A3B1BF}}}; padding: .5em 1em 1em 1em; border-top: none; background-color:{{{fond cadre|transparent}}}; color:#000"><!-- --><div style="padding:1ex; "><!-- --></includeonly><!-- --><noinclude> {{Documentation modèle}} {{Sommaire à droite}} ==En bref== ; But : Créer une interface à onglets, notamment pour les pages d'aide et les pages utilisateur.<br />'''''Ne pas utiliser dans l'espace encyclopédique.''''' ; Exemples : Voir ci-dessous<br />Utilisation grandeur nature : [[Projet:Traduction/*/Aide]], [[Utilisateur:Antaya]] ; Syntaxe : {{((}}{{PAGENAME}}|Onglet-1=Titre 1|URL-1=Page 1|Onglet-2=Titre 2|URL-2=page 2|…}}<br />''Texte de la page.''<br />{{((}}Fin des onglets|Onglet-1=Titre 1|URL-1=Page 1|Onglet-2=Titre 2|URL-2=Page 2|…}} ==Détails== * Le nombre maximum d'onglets est de 10. * Pour qu'au dernier onglet la page suivante ne soit pas la première vous pouvez définir <nowiki>{{{Onglet-Fin}}} et {{{URL-Fin}}}</nowiki>. * Il est possible de définir des paramètres optionnels suivants : ** <code>bordure=</code> : style de la bordure. ** <code>fond onglets=</code> : couleur de fond des onglets non sélectionnés. ** <code>fond cadre=</code> : couleur de fond de l'onglet sélectionné et du cadre. ** <code>arrondi=</code> : rayon de l'arrondi des coins supérieurs des onglets. ** <code>alignement onglet=</code> : alignement du titre de l'onglet (left/center/right). ==Exemples== ===Minimaliste=== ====Code==== <poem><code><nowiki>{{Début des onglets |Onglet-1=Début des onglets |URL-1=Modèle:Début des onglets |Onglet-2=Fin des onglets |URL-2=Modèle:Fin des onglets |Onglet-3=Onglet |URL-3=Modèle:Onglet |Onglet-4=Exemple |URL-4=Projet:Traduction/*/Aide/Demander une traduction }} Bla bla bla. {{Fin des onglets |Onglet-1=Début des onglets |URL-1=Modèle:Début des onglets |Onglet-2=Fin des onglets |URL-2=Modèle:Fin des onglets |Onglet-3=Onglet |URL-3=Modèle:Onglet |Onglet-4=Exemple |URL-4=Projet:Traduction/*/Aide/Demander une traduction }}</nowiki></code></poem> Résultat : {{ {{FULLPAGENAME}} |Onglet-1=Début des onglets |URL-1={{FULLPAGENAME}} |Onglet-2=Fin des onglets |URL-2=Modèle:Fin des onglets |Onglet-3=Onglet |URL-3=Modèle:Onglet |Onglet-4=Exemple |URL-4=Projet:Traduction/*/Aide/Demander une traduction }} Bla bla bla {{Fin des onglets |Onglet-1=Début des onglets |URL-1={{FULLPAGENAME}} |Onglet-2=Fin des onglets |URL-2=Modèle:Fin des onglets |Onglet-3=Onglet |URL-3=Modèle:Onglet |Onglet-4=Exemple |URL-4=Projet:Traduction/*/Aide/Demander une traduction }} ===Avec fioritures=== ====Code==== <poem><code><nowiki>{{Début des onglets |Onglet-1=Début des onglets |URL-1=Modèle:Début des onglets |Onglet-2=Fin des onglets |URL-2=Modèle:Fin des onglets |Onglet-3=Onglet |URL-3=Modèle:Onglet |Onglet-4=Exemple |URL-4=Projet:Traduction/*/Aide/Demander une traduction |bordure=2px solid #888888 |fond onglets=#aaaaaa |fond cadre=#EEEFFF |arrondi=5em |alignement onglet=left }} Bla bla bla. {{Fin des onglets |Onglet-1=Début des onglets |URL-1=Modèle:Début des onglets |Onglet-2=Fin des onglets |URL-2=Modèle:Fin des onglets |Onglet-3=Onglet |URL-3=Modèle:Onglet |Onglet-4=Exemple |URL-4=Projet:Traduction/*/Aide/Demander une traduction |Onglet-Fin=Revenir au projet traduction |URL-Fin=Projet:Traduction |bordure=2px solid #888888 |fond onglets=#aaaaaa |alignement onglet=left }}</nowiki></code></poem> ====Résultat==== {{ {{FULLPAGENAME}} |Onglet-1=Début des onglets |URL-1={{FULLPAGENAME}} |Onglet-2=Fin des onglets |URL-2=Modèle:Fin des onglets |Onglet-3=Onglet |URL-3=Modèle:Onglet |Onglet-4=Exemple |URL-4=Projet:Traduction/*/Aide/Demander une traduction |bordure=2px solid #888888 |fond onglets=#aaaaaa |fond cadre=#EEEFFF |arrondi=5em |alignement onglet=left }} Bla bla bla {{Fin des onglets |Onglet-1=Début des onglets |URL-1={{FULLPAGENAME}} |Onglet-2=Fin des onglets |URL-2=Modèle:Fin des onglets |Onglet-3=Onglet |URL-3=Modèle:Onglet |Onglet-4=Exemple |URL-4=Projet:Traduction/*/Aide/Demander une traduction |Onglet-Fin=Revenir au projet traduction |URL-Fin=Projet:Traduction |bordure=2px solid #888888 |fond onglets=#aaaaaa |arrondi=5em |alignement onglet=left }} ==Voir aussi== * {{m|Fin des onglets}} * {{m|Onglet}} (pour les programmeurs de modèle) * un format différent, légèrement plus discret : {{m|Début des onglets2}} [[Catégorie: Modèle cadre]] [[Catégorie: Modèle pour la navigation]] {{अनुवाद}} </noinclude> 3vogco90se21b36yjjuhmgrfs6w0b2g ढाँचा:Onglet 10 3759 7503 2016-03-06T10:59:08Z Devraj poudel 1655 <includeonly>{{#if:{{{preums|}}}||<td style="width: 2%; border-bottom: {{#if:{{{bordure|}}}|{{{bordure}}}|solid 2px #A3B1BF}}"></... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <includeonly>{{#if:{{{preums|}}}||<td style="width: 2%; border-bottom: {{#if:{{{bordure|}}}|{{{bordure}}}|solid 2px #A3B1BF}}"></td>}}<td style="text-align: {{#if:{{{alignement onglet|}}}|{{{alignement onglet}}}|center}}; {{#if:{{{arrondi|}}}|-moz-border-radius: {{{arrondi}}} {{{arrondi}}} 0 0; border-radius: {{{arrondi}}} {{{arrondi}}} 0 0;}} padding:0.3em; border: {{#if:{{{bordure|}}}|{{{bordure}}}|solid 2px #A3B1BF}}; font-size: 110%; {{#ifeq:{{FULLPAGENAME}}|{{{URL}}}|background-color: {{#if:{{{fond cadre|}}}|{{{fond cadre}}}|transparent}}; border-bottom: none; font-weight:bold; |background-color: {{#if:{{{fond onglets|}}}|{{{fond onglets}}}|#CEE0F2}}; }}" width="{{#expr:(100/{{Nombre de paramètres définis|{{{1}}}|{{{2}}}|{{{3}}}|{{{4}}}|{{{5}}}|{{{6}}}|{{{7}}}|{{{8}}}|{{{9}}}|{{{10}}}}})-2}}%">[[{{{URL}}}|{{{Onglet}}}]]</td></includeonly><noinclude> {{Documentation modèle}} ==En bref== ; But : Dessiner un onglet dans le modèle {{m|Début des onglets}}.<br>'''''Non destiné à être employé directement.''''' ; Syntaxe : {{((}}Onglet|URL=''page en cours''|Onglet=''onglet en cours''|''onglet 1''|''onglet 2''|…|paramètre 1=''valeur 1''}}. ; Paramètres optionnels : Les mêmes que pour {{m|début des onglets}}. ==Voir aussi== * {{m|Début des onglets}} * {{m|Fin des onglets}} [[Catégorie: Modèle de l'espace "Modèle"]] </noinclude> 438ynrfxk78bf9ky2wv8jj3588yw1jd ढाँचा:M 10 3760 7504 2016-03-06T11:01:44Z Devraj poudel 1655 ṃ<noinclude> (This template produces the above character.{{clarify}}) [[Category:Character templates]] </noinclude> को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki ṃ<noinclude> (This template produces the above character.{{clarify}}) [[Category:Character templates]] </noinclude> roi86ha5vp65kffs2r3wru9hwt1d25o ढाँचा:(( 10 3761 7505 2016-03-06T11:02:53Z Devraj poudel 1655 {{<noinclude> {{documentation}} </noinclude> को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{<noinclude> {{documentation}} </noinclude> 7ddca00qmssfls0dctzbj32xy1q28ir ढाँचा:Nombre de paramètres définis 10 3762 7506 2016-03-06T11:04:26Z Devraj poudel 1655 {{#expr: +{{#if:{{{1|}}}|1|0}} +{{#if:{{{2|}}}|1|0}} +{{#if:{{{3|}}}|1|0}} +{{#if:{{{4|}}}|1|0}} +{{#if:{{{5|}}}|1|0}} +{{#if:{{{... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{#expr: +{{#if:{{{1|}}}|1|0}} +{{#if:{{{2|}}}|1|0}} +{{#if:{{{3|}}}|1|0}} +{{#if:{{{4|}}}|1|0}} +{{#if:{{{5|}}}|1|0}} +{{#if:{{{6|}}}|1|0}} +{{#if:{{{7|}}}|1|0}} +{{#if:{{{8|}}}|1|0}} +{{#if:{{{9|}}}|1|0}} +{{#if:{{{10|}}}|1|0}} +{{#if:{{{11|}}}|1|0}} +{{#if:{{{12|}}}|1|0}} +{{#if:{{{13|}}}|1|0}} +{{#if:{{{14|}}}|1|0}} +{{#if:{{{15|}}}|1|0}} +{{#if:{{{16|}}}|1|0}} +{{#if:{{{17|}}}|1|0}} +{{#if:{{{18|}}}|1|0}} +{{#if:{{{19|}}}|1|0}} +{{#if:{{{20|}}}|1|0}} }} 14shms450xuaw03bopvf9eucpi5mmya ढाँचा:Fin des onglets 10 3763 7507 2016-03-06T11:06:30Z Devraj poudel 1655 <includeonly><!-- --></div><!-- --><div style="float:right; margin-top: 0.0em; margin-bottom:3px; background-color: {{{fond ongl... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <includeonly><!-- --></div><!-- --><div style="float:right; margin-top: 0.0em; margin-bottom:3px; background-color: {{{fond onglets|#cee0f2}}}; padding: .2em .6em; font-size: 130%; border: {{{bordure|1px solid #a3b1bf}}}; {{#if:{{{arrondi|}}}|-moz-border-radius: {{{arrondi}}} {{{arrondi}}} 0 0; border-radius: {{{arrondi}}} {{{arrondi}}} 0 0;}}"> अझै पढ्नुहोस : {{#switch:{{FULLPAGENAME}}| {{{URL-1}}}=[[{{{URL-2|{{{URL-Fin|{{{URL-1}}}}}}}}}|'''{{{Onglet-2|{{{Onglet-Fin|{{{Onglet-1}}}}}}}}}''']]| {{{URL-2}}}=[[{{{URL-3|{{{URL-Fin|{{{URL-1}}}}}}}}}|'''{{{Onglet-3|{{{Onglet-Fin|{{{Onglet-1}}}}}}}}}''']]| {{{URL-3}}}=[[{{{URL-4|{{{URL-Fin|{{{URL-1}}}}}}}}}|'''{{{Onglet-4|{{{Onglet-Fin|{{{Onglet-1}}}}}}}}}''']]| {{{URL-4}}}=[[{{{URL-5|{{{URL-Fin|{{{URL-1}}}}}}}}}|'''{{{Onglet-5|{{{Onglet-Fin|{{{Onglet-1}}}}}}}}}''']]| {{{URL-5}}}=[[{{{URL-6|{{{URL-Fin|{{{URL-1}}}}}}}}}|'''{{{Onglet-6|{{{Onglet-Fin|{{{Onglet-1}}}}}}}}}''']]| {{{URL-6}}}=[[{{{URL-7|{{{URL-Fin|{{{URL-1}}}}}}}}}|'''{{{Onglet-7|{{{Onglet-Fin|{{{Onglet-1}}}}}}}}}''']]| {{{URL-7}}}=[[{{{URL-8|{{{URL-Fin|{{{URL-1}}}}}}}}}|'''{{{Onglet-8|{{{Onglet-Fin|{{{Onglet-1}}}}}}}}}''']]| {{{URL-8}}}=[[{{{URL-9|{{{URL-Fin|{{{URL-1}}}}}}}}}|'''{{{Onglet-9|{{{Onglet-Fin|{{{Onglet-1}}}}}}}}}''']]| {{{URL-9}}}=[[{{{URL-10|{{{URL-Fin|{{{URL-1}}}}}}}}}|'''{{{Onglet-10|{{{Onglet-Fin|{{{Onglet-1}}}}}}}}}''']]| {{{URL-10}}}=[[{{{URL-Fin|{{{URL-1}}}}}}|'''{{{Onglet-Fin|{{{Onglet-1}}}}}}''']]| }}<span style="font-size: larger; font-weight: bold;">&rarr;</span><!-- --><div style="clear:both"></div></div></div><!-- --></includeonly><noinclude> {{Documentation modèle}} {{Sommaire à droite}} ==En bref== ; But : Créer une interface à onglets, notamment pour les pages d'aide et les pages utilisateur.<br />'''''Ne pas utiliser dans l'espace encyclopédique.''''' ; Exemples : [[Projet:Traduction/*/Aide]], [[Utilisateur:Antaya]]. ; Syntaxe : {{((}}Début des onglets|Onglet-1=Titre 1|URL-1=Page 1|Onglet-2=Titre 2|URL-2=page 2|…}}<br />''Texte de la page.''<br />{{((}}{{PAGENAME}}|Onglet-1=Titre 1|URL-1=Page 1|Onglet-2=Titre 2|URL-2=Page 2|…}} ==Détails== * Le nombre maximum d'onglets est de 10. * Pour qu'au dernier onglet la page suivante ne soit pas la première vous pouvez définir <nowiki>{{{Onglet-Fin}}} et {{{URL-Fin}}}</nowiki>. * Il est possible de définir des paramètres optionnels suivants : ** <code>bordure=</code> : style de la bordure. ** <code>fond onglets=</code> : couleur de fond.. ** <code>arrondi=</code> : rayon de l'arrondi des coins. ==Exemples== ===Minimuliste=== ====Code==== <poem><code><nowiki>{{Début des onglets |Onglet-1=Début des onglets |URL-1=Modèle:Début des onglets |Onglet-2=Fin des onglets |URL-2=Modèle:Fin des onglets |Onglet-3=Onglet |URL-3=Modèle:Onglet |Onglet-4=Exemple |URL-4=Projet:Traduction/*/Aide/Demander une traduction }} Bla bla bla. {{Fin des onglets |Onglet-1=Début des onglets |URL-1=Modèle:Début des onglets |Onglet-2=Fin des onglets |URL-2=Modèle:Fin des onglets |Onglet-3=Onglet |URL-3=Modèle:Onglet |Onglet-4=Exemple |URL-4=Projet:Traduction/*/Aide/Demander une traduction }}</nowiki></code></poem> Résultat : {{ Début des onglets |Onglet-1=Début des onglets |URL-1=Modèle:Début des onglets |Onglet-2=Fin des onglets |URL-2={{FULLPAGENAME}} |Onglet-3=Onglet |URL-3=Modèle:Onglet |Onglet-4=Exemple |URL-4=Projet:Traduction/*/Aide/Demander une traduction }} Bla bla bla {{ {{FULLPAGENAME}} |Onglet-1=Début des onglets |URL-1=Modèle:Début des onglets |Onglet-2=Fin des onglets |URL-2={{FULLPAGENAME}} |Onglet-3=Onglet |URL-3=Modèle:Onglet |Onglet-4=Exemple |URL-4=Projet:Traduction/*/Aide/Demander une traduction }} ===Avec fioritures=== ====Code==== <poem><code><nowiki>{{Début des onglets |Onglet-1=Début des onglets |URL-1=Modèle:Début des onglets |Onglet-2=Fin des onglets |URL-2=Modèle:Fin des onglets |Onglet-3=Onglet |URL-3=Modèle:Onglet |Onglet-4=Exemple |URL-4=Projet:Traduction/*/Aide/Demander une traduction |bordure=2px solid #888888 |fond onglets=#cccccc |fond cadre=#EEEFFF |arrondi=5em |alignement onglet=left }} Bla bla bla. {{Fin des onglets |Onglet-1=Début des onglets |URL-1=Modèle:Début des onglets |Onglet-2=Fin des onglets |URL-2=Modèle:Fin des onglets |Onglet-3=Onglet |URL-3=Modèle:Onglet |Onglet-4=Exemple |URL-4=Projet:Traduction/*/Aide/Demander une traduction |Onglet-Fin=Revenir au projet traduction |URL-Fin=Projet:Traduction |bordure=2px solid #888888 |fond onglets=#cccccc |alignement onglet=left }}</nowiki></code></poem> ====Résultat==== {{ Début des onglets |Onglet-1=Début des onglets |URL-1=Modèle:Début des onglets |Onglet-2=Fin des onglets |URL-2={{FULLPAGENAME}} |Onglet-3=Onglet |URL-3=Modèle:Onglet |Onglet-4=Exemple |URL-4=Projet:Traduction/*/Aide/Demander une traduction |bordure=2px solid #888888 |fond onglets=#cccccc |fond cadre=#EEEFFF |arrondi=5em |alignement onglet=left }} Bla bla bla {{ {{FULLPAGENAME}} |Onglet-1=Début des onglets |URL-1=Modèle:Début des onglets |Onglet-2=Fin des onglets |URL-2={{FULLPAGENAME}} |Onglet-3=Onglet |URL-3=Modèle:Onglet |Onglet-4=Exemple |URL-4=Projet:Traduction/*/Aide/Demander une traduction |Onglet-Fin=Revenir au projet traduction |URL-Fin=Projet:Traduction |bordure=2px solid #888888 |fond onglets=#cccccc |arrondi=5em |alignement onglet=left }} ==Voir aussi== * {{m|Début des onglets}} [[Catégorie: Modèle cadre]] [[Catégorie: Modèle pour la navigation]] </noinclude> ej2uzqjp0cw6n2ylhk3oyj6zb73hlur ढाँचा:Ambox 10 3764 7508 2016-03-06T11:13:43Z Devraj poudel 1655 {{#ifeq:{{{subst}}}|SUBST |{{#if:{{{name|}}} |{{Error|Template {{tlx|{{{name}}}}} has been incorrectly substituted.}} }}Cat... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{#ifeq:{{{subst}}}|SUBST |{{#if:{{{name|}}} |{{Error|Template {{tlx|{{{name}}}}} has been incorrectly substituted.}} }}[[Category:Pages with incorrectly substituted templates]] }}{{Ambox/{{#ifeq:{{{small}}}|left|small|core}} |type = {{{type|}}} |image = {{{image|}}} |smallimage = {{#if:{{{smallimage|}}}|{{{smallimage}}}|{{{image|}}}}} |imageright = {{{imageright|}}} |smallimageright = {{#if:{{{smallimageright|}}}|{{{smallimageright}}}|{{{imageright|}}}}} |class = ambox-{{#switch:{{{type|}}} |speedy = speedy |delete = delete |content = content |style = style |move = move |protection = protection |notice|#default = notice }} {{{class|}}} |style = {{{style|}}} |textstyle = {{{textstyle|}}} |smalltext = {{{smalltext|}}} |talk = {{#switch:{{{talk|¬}}} |¬ = <!-- No talk link used --> | = {{#ifeq:{{FULLROOTPAGENAME}}|Template:{{PAGENAME:{{{name}}}}}|#}} |#default = {{{talk}}} }} |issue = {{#switch:{{{sect|¬}}} |¬ = <!-- No section parameter used --> | = This article |This {{{sect}}} }} {{{issue<includeonly>|</includeonly>}}} {{{text|}}} |fix = {{{fix<includeonly>|</includeonly>}}} |date = {{#switch:{{{date|¬}}} |¬ = <!-- No date used --> | = {{#ifeq:{{FULLROOTPAGENAME}}|Template:{{PAGENAME:{{{name}}}}}|{{CURRENTMONTHNAME}} {{CURRENTYEAR}}}} |#default = {{{date}}} }} |info = {{{info|}}} }}{{Category handler |nocat={{{nocat|<noinclude>true</noinclude>}}} |main={{Ambox/category |cat={{{cat|{{{category|}}}}}} |all={{{all|}}} |date={{{date|}}} }}{{Ambox/category |cat={{{cat2|{{{category2|}}}}}} |all={{{all2|}}} |date={{{date|}}} }}{{Ambox/category |cat={{{cat3|{{{category3|}}}}}} |all={{{all3|}}} |date={{{date|}}} }} |template={{#switch:Template:{{{name|}}} |{{FULLPAGENAME}} = [[Category:Article message templates]]{{#ifexpr:{{#ifeq:{{{issue|¬}}}|¬|1|0}}+{{#ifeq:{{{fix|¬}}}|¬|1|0}}+{{#ifeq:{{{subst|¬}}}|¬|1|0}} |[[Category:Article message templates with missing parameters|{{#expr:{{#ifeq:{{{issue|¬}}}|¬|1|0}}+{{#ifeq:{{{fix|¬}}}|¬|1|0}}+{{#ifeq:{{{subst|¬}}}|¬|1|0}}}}]] }}{{#if:{{{category|}}}{{{category2|}}}{{{category3|}}} |[[Category:Article message templates with missing parameters|C]] }} |Template: = {{#ifeq:{{BASEPAGENAME}}|{{SUBPAGENAME}}|[[Category:Article message templates with missing parameters]]}} }} }}<noinclude> {{Documentation}} <!-- Add categories and interwikis to the /doc subpage, not here! --> </noinclude> srk9s1k6u5kvc0larvar60x5805f1qb ढाँचा:Ambox/core 10 3765 7509 2016-03-06T11:14:54Z Devraj poudel 1655 <table class="metadata plainlinks ambox {{{class|}}}" style="{{{style|}}}" role="presentation"> <tr>{{#switch:{{{image|}}} |blan... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <table class="metadata plainlinks ambox {{{class|}}}" style="{{{style|}}}" role="presentation"> <tr>{{#switch:{{{image|}}} |blank |none = <td class="mbox-empty-cell"></td> |#default = <td class="mbox-image"><div style="width: 52px;">{{#if:{{{image|}}} |{{{image}}} |[[File:{{#switch:{{{type|}}} |speedy = Ambox speedy deletion.png |delete = Ambox deletion.png |content = Ambox content.png |style = Edit-clear.svg |move = Ambox move.png |protection = Ambox protection.png |notice|#default = Ambox notice.png }}|40x40px|link=|alt=]] }}</div></td> }}<td class="mbox-text" style="{{{textstyle|}}}"><span class="mbox-text-span">{{{issue|}}}<span class="hide-when-compact"> {{#if:{{{talk|}}} |{{#ifexist:{{#ifeq:{{TALKPAGENAME:{{{talk}}}}}|{{FULLPAGENAME:{{{talk}}}}} |{{{talk}}} |{{TALKPAGENAME}} }} |&#32;Relevant discussion may be found on {{#ifeq:{{TALKPAGENAME:{{{talk}}}}}|{{FULLPAGENAME:{{{talk}}}}} |[[{{{talk}}}|{{FULLPAGENAME:{{{talk}}}}}]] |the [[{{TALKPAGENAME}}#{{{talk}}}|talk page]] }}. }} }} {{{fix|}}}</span>{{#if:{{{date|}}} |&#32;<small>''({{{date}}})''</small> }}<span class="hide-when-compact"> {{{info|}}}</span></span></td>{{#switch:{{{imageright|}}} |none = |= |#default = <td class="mbox-imageright"><div style="width: 52px;">{{{imageright}}}</div></td> }}</tr></table><noinclude> {{documentation}} <!-- Add categories and interwikis to the /doc subpage, not here! --> </noinclude> 477u5b9t7h3bfhvkct99t0q5v53x7my ढाँचा:Category handler 10 3766 7510 2016-03-06T11:15:54Z Devraj poudel 1655 {{#invoke:Category handler|main}}<noinclude> {{documentation}} <!-- Add categories to the /doc subpage, and interwikis to Wikidat... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{#invoke:Category handler|main}}<noinclude> {{documentation}} <!-- Add categories to the /doc subpage, and interwikis to Wikidata. --> </noinclude> og6fhyj2ssd4fmzpqzuodk12q3cms0z विकिपुस्तक:प्रशासक अधिकारको लागि निवेदन 4 3767 7577 7576 2016-03-08T08:01:35Z Devraj poudel 1655 /* प्रशासक पदको लागि निवेदनको प्रक्रिया */ wikitext text/x-wiki {{विशेषाधिकार शीर्षक}} [[File:Wikibooks bureaucrat.png|200px|right]] प्रशासक अथवा ब्यूरोक्रेट ती प्रयोगकर्ता समूह हुन् जसले प्रयोगकर्ताहरूको अधिकार समुह र नाम परिवर्तन गर्ने अधिकार प्राप्त हुन्छ । मूलतः प्रशासकसँग प्रबन्धकभन्दा तीन अधिकार अतिरिक्त हुन्छन- #प्रयोगकर्ताहरुको नाम परिवर्तन गर्ने #बोट, समिक्षक, अन्तरफलक प्रबन्धक, [[विकिपुस्तक:IP block exemption|दुरुपयोग हेर्ने सम्पादक]] र प्रबन्धक समूहमा कुनै सदस्यलाई हटाउने अथवा राख्ने #सक्रिय विकि समुदायको प्रयोगकर्ताहरु द्वारा बहुमतमा समर्थन (९०%) पाएमा कुनै सक्रिय प्रयोगकर्तालाई प्रशासक वा प्रबन्धक बनाउने #विकिपीडियाको अनुभवी प्रयोगकर्ताहरूको बहुमत तथा विकिनीतिहरुको अनुसार पदोन्नति गर्ने । ध्यान रहोस नेपाली विकिमा प्रशासकको अर्थ कुनै विशेष अधिकारी हैन तर यो अधिकार विकिका केहि अत्यन्त अनुभवी, सक्रिय, कुशल तथा विश्वसनीय प्रयोगकर्ताको सम्पूर्ण सक्रिय समाजको बहुमतीय समर्थन को आधारमा दिईने गरिन्छ । जसले विकि प्रणालीको सम्पुर्ण कार्य सुचारु रुपले चलिरहोस । त्यसैले यी अधिकारहरूको प्रयोगको लागि मात्र आफ्नो नामांकन कारण सहित दिनुहोला अथवा स्वीकार गर्नुहोला र स्पष्ट गर्नुहोला कि यी अधिकारहरूको प्रयोगले तपाई कुन प्रकारले विकिको भलाई गर्नुहुनेछ (यसले मतदातालाई तपाईको बारेमा सकारात्मक जानकारी मिल्नेछ)। ===आवश्यकताहरू=== यस अधिकारको प्राप्तिको लागि निम्न आवश्यकताहरू रहेका छन् - * लगभग ९०% बहुमतमा समर्थन (मत गणना गर्दा समय नयाँ, खेलौना तथा अवरोधित प्रयोगकर्ताहरूको मतलाई बहिष्कार पनि गर्न सकिन्छ अर्थात कम महत्व दिन सकिन्छ।) * समान्यत नामांकित प्रयोगकर्ता विकिमा सक्रिय हुनु पर्नेछ अर्थात लामो समयसम्म असक्रिय नहोस् । * निर्वाचनमा समस्त सक्रिय प्रयोगकर्ताहरू तथा प्रबन्धकको मत आवश्यक हुनेछ । (थोरमा थोर ५०% प्रबन्धक तथा ५०% वरिष्ठ प्रयोगकर्ता तथा स्व:निर्धारित प्रयोगकर्ताको ९०% समर्थनको जरुरी हुनेछ । (साथै नेपाली विकिमा सक्रिय प्रबन्धकहरूको, विशिष्ट प्रयोगकर्ता संख्या वृद्धि हुँदा यस प्रयोगकर्ता समर्थन संख्यालाई पनि त्यसै अनुपातमा बढाउन सकिन्छ ।) * प्रशासक निर्वाचनको लागि आफ्नो मत दिने अधिकार मात्रै अनुभवी प्रयोगकर्ताहरुको लागि हो । यस्तो प्रयोगकर्ता जो नेपाली विकिको कुनै पनि विशेष प्रयोगकर्ता समूहमा होस् तथा ५०० भन्दा अधिक सम्पादनको अनुभव बटुलेको होस् तथा नेपाली विकिमा सक्रिय होस्, यस निर्वाचनको लागि आफ्नो मत दिन सक्दछन । ===प्रशासक पदको लागि निवेदनको प्रक्रिया=== ''ध्यान दिनुहोला: प्रशासक पदको लागि निवेदन गरिसके पश्चात २ हप्ता सम्म विकि समुदायको कुनै पनि प्रयोगकर्ताले तपाईसँग प्रश्न सोध्न सक्छ जसको उत्तर दिनु वा नदिनु तपाई माथि निर्भर गर्छ । तपाईको आवेदन संगै मतदानको प्रक्रिया पनि सुरु हुनेछ । कृपया आवेदन गरिसके पश्चात ईमेल द्वारा वर्तमान प्रशासकहरूलाई सूचित गर्नुहोला तथा [[विकिपुस्तक:चौतारी]] मा आफ्नो आवेदनको सूचना दिनुहोला जसले अन्य प्रयोगकर्ता पनि तपाईको आवेदनको बारेमा जान्न सकोस र तपाईको पक्ष/विपक्षमा मतदान गर्न सकोस्। ''वर्तमान समय : '''{{CURRENTTIME}}, {{CURRENTDAY}} {{CURRENTMONTHNAME}} {{CURRENTYEAR}}''' (युटिसी)'' प्रशासक अधिकारको लागि निम्न आवेदन भर्नु होला । <pre> ==प्रशासक अधिकार निवेदन== ==== प्रयोगकर्ता नाम ==== {{sr-request |status = <!--don't change this line--> |user name = }} (तपाईंको भनाई) ~~~~ '''समर्थन''' '''विरोध''' '''छलफल''' </pre> </pre> उदाहरण:XXXXले भर्दा भर्नु परे यसरी <pre> ==== XXXX ==== {{sr-request |status = <!--don't change this line--> |user name =XXXX }} (तपाईंको भनाई) ~~~~ '''समर्थन''' '''विरोध''' '''छलफल''' </pre> </pre> ei8sjbe0qetnpq51ittquia69jqigsv विकिपुस्तक:खाता निर्माणकर्ताको लागि निवेदन 4 3768 7517 2016-03-06T14:53:37Z Devraj poudel 1655 {{विशेषाधिकार शीर्षक}} <pre> ==== प्रयोगकर्ता नाम ==== {{sr-reques... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{विशेषाधिकार शीर्षक}} <pre> ==== प्रयोगकर्ता नाम ==== {{sr-request |status = <!--don't change this line--> |user name = }} (तपाईंको भनाई) ~~~~ '''समर्थन''' '''विरोध''' '''छलफल''' </pre> </pre> उदाहरण:XXXXले भर्दा भर्नु परे यसरी <pre> ==== XXXX ==== {{sr-request |status = <!--don't change this line--> |user name =XXXX }} (तपाईंको भनाई) ~~~~ '''समर्थन''' '''विरोध''' '''छलफल''' </pre> </pre> 4zvqjg4vxe61kbqx56ttz1rz34618kc विकिपुस्तक:आइपि रोक माफी प्रयोगकर्ताहरूको लागि निवेदन 4 3769 7518 2016-03-06T14:53:59Z Devraj poudel 1655 {{विशेषाधिकार शीर्षक}} <pre> ==== प्रयोगकर्ता नाम ==== {{sr-reques... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{विशेषाधिकार शीर्षक}} <pre> ==== प्रयोगकर्ता नाम ==== {{sr-request |status = <!--don't change this line--> |user name = }} (तपाईंको भनाई) ~~~~ '''समर्थन''' '''विरोध''' '''छलफल''' </pre> </pre> उदाहरण:XXXXले भर्दा भर्नु परे यसरी <pre> ==== XXXX ==== {{sr-request |status = <!--don't change this line--> |user name =XXXX }} (तपाईंको भनाई) ~~~~ '''समर्थन''' '''विरोध''' '''छलफल''' </pre> </pre> 4zvqjg4vxe61kbqx56ttz1rz34618kc विकिपुस्तक:अन्य प्रयोगकर्ता अधिकारहरूको लागि निवेदन 4 3770 7519 2016-03-06T14:54:19Z Devraj poudel 1655 {{विशेषाधिकार शीर्षक}} <pre> ==== प्रयोगकर्ता नाम ==== {{sr-reques... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{विशेषाधिकार शीर्षक}} <pre> ==== प्रयोगकर्ता नाम ==== {{sr-request |status = <!--don't change this line--> |user name = }} (तपाईंको भनाई) ~~~~ '''समर्थन''' '''विरोध''' '''छलफल''' </pre> </pre> उदाहरण:XXXXले भर्दा भर्नु परे यसरी <pre> ==== XXXX ==== {{sr-request |status = <!--don't change this line--> |user name =XXXX }} (तपाईंको भनाई) ~~~~ '''समर्थन''' '''विरोध''' '''छलफल''' </pre> </pre> 4zvqjg4vxe61kbqx56ttz1rz34618kc विकिपुस्तक:विशेषाधिकार निवेदन/अस्थायी स्वीकृत निवेदनहरू 4 3771 7520 2016-03-06T14:54:43Z Devraj poudel 1655 {{विशेषाधिकार शीर्षक}} <pre> ==== प्रयोगकर्ता नाम ==== {{sr-reques... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{विशेषाधिकार शीर्षक}} <pre> ==== प्रयोगकर्ता नाम ==== {{sr-request |status = <!--don't change this line--> |user name = }} (तपाईंको भनाई) ~~~~ '''समर्थन''' '''विरोध''' '''छलफल''' </pre> </pre> उदाहरण:XXXXले भर्दा भर्नु परे यसरी <pre> ==== XXXX ==== {{sr-request |status = <!--don't change this line--> |user name =XXXX }} (तपाईंको भनाई) ~~~~ '''समर्थन''' '''विरोध''' '''छलफल''' </pre> </pre> 4zvqjg4vxe61kbqx56ttz1rz34618kc विकिपुस्तक:आयातकर्ता प्रयोगकर्ताहरूको लागि निवेदन 4 3772 7522 2016-03-06T15:06:21Z Devraj poudel 1655 {{विशेषाधिकार शीर्षक}} <pre> ==== प्रयोगकर्ता नाम ==== {{sr-reques... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{विशेषाधिकार शीर्षक}} <pre> ==== प्रयोगकर्ता नाम ==== {{sr-request |status = <!--don't change this line--> |user name = }} (तपाईंको भनाई) ~~~~ '''समर्थन''' '''विरोध''' '''छलफल''' </pre> </pre> उदाहरण:XXXXले भर्दा भर्नु परे यसरी <pre> ==== XXXX ==== {{sr-request |status = <!--don't change this line--> |user name =XXXX }} (तपाईंको भनाई) ~~~~ '''समर्थन''' '''विरोध''' '''छलफल''' </pre> </pre> 4zvqjg4vxe61kbqx56ttz1rz34618kc विकिपुस्तक:बोट/अनुमोदनको लागि अनुरोध 4 3773 7524 7523 2016-03-06T15:22:35Z Devraj poudel 1655 /* बोट */ wikitext text/x-wiki {{विशेषाधिकार शीर्षक}} ==बोट== '''बोट''' शब्द '''रोबोट'''बाट निकालिएको हो जो एउटा स्वचालित वा अर्धस्वचालित यन्त्र हुन्छन जुन [[विकिपुस्तक]]मा भएका लेखहरुलाई व्यवस्थित गर्ने अभिप्रायले काम गर्छन । यिनीहरु मानव प्रयोगकर्ताको रुपमा लेखहरुको निर्माण, विस्तार वा अन्य कार्यहरु गर्न सक्छन । बोट प्राय एउटा [[प्रोग्रामिङ्ग भाषा]]मा लिखित कोड हुन्छन जसले निश्चित कार्यहरुलाई सम्पन्न गर्छन । प्रायः प्रयोग हुने [[पाइथन प्रोग्रामिङ्ग भाषा|पाइथन]], [[पर्ल]], [[एप्पल स्क्रिप्ट]], [[डट नेट]] आदि छन् । बोट धेरै छरितोरुपमा सम्पादन गर्नमा सक्षम हुन्छन तथा यदि उनीहरु गलत तरिकाद्वारा निर्मित अथवा संचालित गरियो भने विकिपुस्तकमा क्षति पुर्याउन सक्छन । ===आवश्यकताहरू=== विकिपुस्तकमा बोट पद प्राप्त गर्नको लागी प्रयोगकर्ताहरूलाई निम्न चरणहरूको आवश्यक पर्दछ:- * विकिपुस्तकको बारेमा राम्रो जानकारी राख्नुका साथै पृष्ठहरूलाई सम्पादन, अनुप्रेषण, फाइल लोकेट, श्रेणीकरण, ढाँचाको प्रयोग इत्यादी काम गर्न दक्ष हुनु पर्ने छ । * नेपाली भाषाका साथै अन्य भाषाहरूको जानकार भएको व्यहोरा देखाउने ढाँचाहरू आफ्नो प्रयोगकर्ता पृष्ठमा राखेको हुनु पर्ने छ । * विकिपुस्तकमा खाता बनाएको कम्तिमा पनि ६ महिना पुगेको हुनु पर्ने छ । * उपरोक्त योग्यताहरू पुगेको कुनै पनि सक्रिय प्रयोगकर्ताले यहाँ आफ्नो उम्मेदवारी फारम भरेर आवेदन गर्न सक्ने छ । * उपरोक्त आवेदन गर्ने आवेदकलाई बोट बनाउने र नबनाउने बिषयमा अन्य प्रयोगकर्ताहरूले छलफलका साथै आवेदकको समर्थन अथवा बिरोध गर्ने छन् । * आवेदकले अन्य प्रयोगकर्ताहरूलाई आफुलाई समर्थन गर्न भनि गुहार्न पाउने छ । * उपरोक्त कार्यहरू पुरा भएमा र आवेदकको पक्षमा धेरै जनाले समर्थन गरेमा [[विकिपुस्तक:प्रशासकहरू|प्रशासकले]] आवेदकलाई बोट बनाउने छन् । ===बोट पदको लागि निवेदनको प्रक्रिया=== ''ध्यान दिनुहोला: बोट पदको लागि निवेदन गरिसके पश्चात २ हप्ता सम्म विकि समुदायको कुनै पनि प्रयोगकर्ताले तपाईसँग प्रश्न सोध्न सक्छ जसको उत्तर दिनु वा नदिनु तपाई माथि निर्भर गर्छ । तपाईको आवेदन संगै मतदानको प्रक्रिया पनि सुरु हुनेछ । कृपया आवेदन गरिसके पश्चात ईमेल द्वारा वर्तमान प्रशासकहरूलाई सूचित गर्नुहोला तथा [[विकिपुस्तक:चौतारी]] मा आफ्नो आवेदनको सूचना दिनुहोला जसले अन्य प्रयोगकर्ता पनि तपाईको आवेदनको बारेमा जान्न सकोस र तपाईको पक्ष/विपक्षमा मतदान गर्न सकोस्। ''वर्तमान समय : '''{{CURRENTTIME}}, {{CURRENTDAY}} {{CURRENTMONTHNAME}} {{CURRENTYEAR}}''' (युटिसी)'' निवेदन फारमको स्वरुप यस प्रकारको हुनु पर्नेछ: <pre> ==== प्रयोगकर्ता नाम ==== |status = <!--don't change this line--> |बोटको नाम '''Bot User''' = |उद्देश्य '''Purpose''' = |स्वचालित वा म्यानुवल सहायता '''Automatic or Manually Assisted''' = |सफ्टवेयर '''Software''' = |पहिले देखि बोट प्राप्त छ/छैन '''Already has bot flag on''' = (तपाईको भनाई) ~~~~ '''समर्थन''' '''विरोध''' '''छलफल''' </pre> </pre> उदाहरण:XXXXले भर्दा भर्नु परे यसरी <pre> ==== XXXX ==== |status = <!--don't change this line--> |बोटको नाम '''Bot User''' = XXXX |उद्देश्य '''Purpose''' = |स्वचालित वा म्यानुवल सहायता '''Automatic or Manually Assisted''' = |सफ्टवेयर '''Software''' = |पहिले देखि बोट प्राप्त छ/छैन '''Already has bot flag on''' = (तपाईंको भनाई) ~~~~ '''समर्थन''' '''विरोध''' '''छलफल''' </pre> </pre> [[श्रेणी:विकिपुस्तक]] [[श्रेणी:आयोजना]] [[श्रेणी:प्रयोगकर्ता अधिकार-स्तर]] fxzlev2vbopxa970rd66mrav4fvrwjs ढाँचा:Archive box 10 3774 7525 2016-03-06T15:26:57Z Devraj poudel 1655 {{archives | auto = {{{auto|no}}} | root = {{{root|}}} | links = {{{links|}}} | 1... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{archives | auto = {{{auto|no}}} | root = {{{root|}}} | links = {{{links|}}} | 1 = &#x20;{{{1|}}} | image = {{{image|Replacement filing cabinet.svg}}} | style = {{#if:{{{box-width|}}}|width:{{{box-width}}};}} {{{style|}}} | collapsible = {{{collapsible|}}} | collapsed = {{{collapsed|}}} | search = {{{search|no}}} | search-break = {{{search-break|}}} | search-width = {{{search-width|}}} | search-button-label = {{{button-label|}}} | index = {{{index|}}} | title = {{{title|[[:en:Help:Archiving a talk page|सबै लेख]]}}} | editbox = {{{editbox|no}}} | bot = {{{bot|}}} | age = {{{age|}}} | units = {{{units|days}}} | botnotesmall = {{{botnotesmall|}}} }}<noinclude> {{documentation}} <!-- PLEASE ADD CATEGORIES AND INTERWIKIS TO THE /doc SUBPAGE, THANKS --> </noinclude> 3qaabb3s8jlg53r81r0ga4h2pe56j4q ढाँचा:Archives 10 3775 7526 2016-03-06T15:28:00Z Devraj poudel 1655 <!-- Template:Archives begins -->{| class="{{talk other |tmbox tmbox-notice |ombox ombox-notice |demospace={{{demospace|}}}}} mbo... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <!-- Template:Archives begins -->{| class="{{talk other |tmbox tmbox-notice |ombox ombox-notice |demospace={{{demospace|}}}}} mbox-small {{#ifeq:{{{collapsed|}}}|yes|collapsible collapsed|{{#ifeq:{{{collapsible|}}}|yes|collapsible}}}}" style="text-align: center; {{#if:{{{box-width|}}}|width:{{{box-width}}};}} {{{style|}}}" |- ! {{Image|alt={{{alt|}}}{{#if:{{#ifeq:{{{link|::none::}}}|::none::|{{{alt|}}}}}||{{!}}link={{{link|}}}}}|{{{image|Replacement filing cabinet.svg}}}|{{{image-size|40px}}}|postfix=<br />}}{{{title|[[Help:Archiving a talk page|Archives]]}}} {{#if:{{{index|}}}|([[{{#rel2abs: {{{index}}} }}|Index]])}} |- | style="text-align:left;" | {{{list| {{#switch:{{{auto|¬}}} |no= |long={{Archive list long|{{#if:{{{root|}}}|root}}={{{root}}} }} |¬={{#ifexist:{{#rel2abs:{{{archivelist|./archivelist}}}}} |{{ {{#rel2abs:{{{archivelist|./archivelist}}} }} }} |{{Archive list long|{{#if:{{{root|}}}|root}}={{{root}}} }} }} |#default=<div style="text-align:center;">{{Archive list|{{#if:{{{root|}}}|root}}={{{root}}} }}</div>}} }}}{{{1|}}} |- {{#ifeq:{{{search|no}}}|no|| {{!}} {{#tag:inputbox| bgcolor=transparent type=fulltext prefix={{#if:{{{prefix|}}}|{{{prefix}}}|{{#if:{{{root|}}}|{{{root}}}|{{FULLPAGENAME}}}}/}} break={{#if:{{{search-break|}}}|{{{search-break}}}|no}} width={{#if:{{{search-width|}}}|{{{search-width}}}|22}} searchbuttonlabel={{#if:{{{search-button-label|}}}|{{{search-button-label}}}|खोज्ने}} }} {{!}}- }} {{#if:{{{bot|}}}{{{age|}}}|{{!}} {{#if: {{{age|}}}|{{#if:{{{botnotesmall|}}}|<small>}}Threads older than {{{age}}}{{#ifeq:{{{units|}}}|h||&nbsp;}}{{{units|days}}} {{#if:{{{minthreadszero|}}}|are|may be}}|This page is}} archived{{#if:{{{bot|}}}|&#32;by {{nowraplinks|[[User:{{{bot}}}|{{{bot}}}]]}}}}. {{!}}- }} {{#ifeq: {{{auto|}}}-{{{editbox|yes}}} | no-yes | {{!}} <small class="plainlinks">[{{fullurl:{{#rel2abs:{{{archivelist|./archivelist}}}}}|action=edit&preload=Template:Archives/Preload}} Edit this box]</small> {{!}}- }} |}{{#if:{{{box-width|}}}|[[Category:Archive boxes with unusual parameters|β{{PAGENAME}}]]}}<!-- Template:Archives ends --><noinclude> <!-- PLEASE ADD CATEGORIES AND INTERWIKIS TO THE /doc SUBPAGE, THANKS --> {{documentation}} </noinclude> lbz47ej8bfnqmltu0c8pl6z362hk9st ढाँचा:Archive list long 10 3776 7527 2016-03-06T15:30:41Z Devraj poudel 1655 {| cellpadding="0" width="100%" style="text-align: center; background-color: transparent;" {{#ifexist:{{#rel2abs:./Archive 1|{{{r... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {| cellpadding="0" width="100%" style="text-align: center; background-color: transparent;" {{#ifexist:{{#rel2abs:./Archive 1|{{{root|}}}}} | {{!}} [[{{#rel2abs:./Archive 1|{{{root|}}}}}|Archive 1]] {{!}} {{#ifexist:{{#rel2abs:./Archive 2|{{{root|}}}}} | [[{{#rel2abs:./Archive 2|{{{root|}}}}}|Archive 2]]}} {{!}} {{#ifexist:{{#rel2abs:./Archive 3|{{{root|}}}}} | [[{{#rel2abs:./Archive 3|{{{root|}}}}}|Archive 3]]}} {{!}}- }} {{#ifexist:{{#rel2abs:./Archive 4|{{{root|}}}}} | {{!}} [[{{#rel2abs:./Archive 4|{{{root|}}}}}|Archive 4]] {{!}} {{#ifexist:{{#rel2abs:./Archive 5|{{{root|}}}}} | [[{{#rel2abs:./Archive 5|{{{root|}}}}}|Archive 5]]}} {{!}} {{#ifexist:{{#rel2abs:./Archive 6|{{{root|}}}}} | [[{{#rel2abs:./Archive 6|{{{root|}}}}}|Archive 6]]}} {{!}}- }} {{#ifexist:{{#rel2abs:./Archive 7|{{{root|}}}}} | {{!}} [[{{#rel2abs:./Archive 7|{{{root|}}}}}|Archive 7]] {{!}} {{#ifexist:{{#rel2abs:./Archive 8|{{{root|}}}}} | [[{{#rel2abs:./Archive 8|{{{root|}}}}}|Archive 8]]}} {{!}} {{#ifexist:{{#rel2abs:./Archive 9|{{{root|}}}}} | [[{{#rel2abs:./Archive 9|{{{root|}}}}}|Archive 9]]}} {{!}}- }} {{#ifexist:{{#rel2abs:./Archive 10|{{{root|}}}}} | {{!}} [[{{#rel2abs:./Archive 10|{{{root|}}}}}|Archive 10]] {{!}} {{#ifexist:{{#rel2abs:./Archive 11|{{{root|}}}}} | [[{{#rel2abs:./Archive 11|{{{root|}}}}}|Archive 11]]}} {{!}} {{#ifexist:{{#rel2abs:./Archive 12|{{{root|}}}}} | [[{{#rel2abs:./Archive 12|{{{root|}}}}}|Archive 12]]}} {{!}}- }} {{#ifexist:{{#rel2abs:./Archive 13|{{{root|}}}}} | {{!}} [[{{#rel2abs:./Archive 13|{{{root|}}}}}|Archive 13]] {{!}} {{#ifexist:{{#rel2abs:./Archive 14|{{{root|}}}}} | [[{{#rel2abs:./Archive 14|{{{root|}}}}}|Archive 14]]}} {{!}} {{#ifexist:{{#rel2abs:./Archive 15|{{{root|}}}}} | [[{{#rel2abs:./Archive 15|{{{root|}}}}}|Archive 15]]}} {{!}}- }} {{#ifexist:{{#rel2abs:./Archive 16|{{{root|}}}}} | {{!}} [[{{#rel2abs:./Archive 16|{{{root|}}}}}|Archive 16]] {{!}} {{#ifexist:{{#rel2abs:./Archive 17|{{{root|}}}}} | [[{{#rel2abs:./Archive 17|{{{root|}}}}}|Archive 17]]}} {{!}} {{#ifexist:{{#rel2abs:./Archive 18|{{{root|}}}}} | [[{{#rel2abs:./Archive 18|{{{root|}}}}}|Archive 18]]}} {{!}}- }} {{#ifexist:{{#rel2abs:./Archive 19|{{{root|}}}}} | {{!}} [[{{#rel2abs:./Archive 19|{{{root|}}}}}|Archive 19]] {{!}} {{#ifexist:{{#rel2abs:./Archive 20|{{{root|}}}}} | [[{{#rel2abs:./Archive 20|{{{root|}}}}}|Archive 20]]}} {{!}} {{#ifexist:{{#rel2abs:./Archive 21|{{{root|}}}}} | [[{{#rel2abs:./Archive 21|{{{root|}}}}}|Archive 21]]}} {{!}}- }} {{#ifexist:{{#rel2abs:./Archive 22|{{{root|}}}}} | {{!}} [[{{#rel2abs:./Archive 22|{{{root|}}}}}|Archive 22]] {{!}} {{#ifexist:{{#rel2abs:./Archive 23|{{{root|}}}}} | [[{{#rel2abs:./Archive 23|{{{root|}}}}}|Archive 23]]}} {{!}} {{#ifexist:{{#rel2abs:./Archive 24|{{{root|}}}}} | [[{{#rel2abs:./Archive 24|{{{root|}}}}}|Archive 24]]}} {{!}}- }} {{#ifexist:{{#rel2abs:./Archive 25|{{{root|}}}}} | {{!}} [[{{#rel2abs:./Archive 25|{{{root|}}}}}|Archive 25]] {{!}} {{#ifexist:{{#rel2abs:./Archive 26|{{{root|}}}}} | [[{{#rel2abs:./Archive 26|{{{root|}}}}}|Archive 26]]}} {{!}} {{#ifexist:{{#rel2abs:./Archive 27|{{{root|}}}}} | [[{{#rel2abs:./Archive 27|{{{root|}}}}}|Archive 27]]}} {{!}}- }} {{#ifexist:{{#rel2abs:./Archive 28|{{{root|}}}}} | {{!}} [[{{#rel2abs:./Archive 28|{{{root|}}}}}|Archive 28]] {{!}} {{#ifexist:{{#rel2abs:./Archive 29|{{{root|}}}}} | [[{{#rel2abs:./Archive 29|{{{root|}}}}}|Archive 29]]}} {{!}} {{#ifexist:{{#rel2abs:./Archive 30|{{{root|}}}}} | [[{{#rel2abs:./Archive 30|{{{root|}}}}}|Archive 30]]}} {{!}}- }} {{#ifexist:{{#rel2abs:./Archive 31|{{{root|}}}}} | {{!}} [[{{#rel2abs:./Archive 31|{{{root|}}}}}|Archive 31]] {{!}} {{#ifexist:{{#rel2abs:./Archive 32|{{{root|}}}}} | [[{{#rel2abs:./Archive 32|{{{root|}}}}}|Archive 32]]}} {{!}} {{#ifexist:{{#rel2abs:./Archive 33|{{{root|}}}}} | [[{{#rel2abs:./Archive 33|{{{root|}}}}}|Archive 33]]}} {{!}}- }} {{#ifexist:{{#rel2abs:./Archive 34|{{{root|}}}}} | {{!}} [[{{#rel2abs:./Archive 34|{{{root|}}}}}|Archive 34]] {{!}} {{#ifexist:{{#rel2abs:./Archive 35|{{{root|}}}}} | [[{{#rel2abs:./Archive 35|{{{root|}}}}}|Archive 35]]}} {{!}} {{#ifexist:{{#rel2abs:./Archive 36|{{{root|}}}}} | [[{{#rel2abs:./Archive 36|{{{root|}}}}}|Archive 36]]}} {{!}}- }} |}<noinclude> {{documentation}} </noinclude> lbqjskaet7miyyxjogomb0tg22tmyeg ढाँचा:Str left 10 3777 7528 2016-03-06T15:33:29Z Devraj poudel 1655 <includeonly>{{ {{{|safesubst:}}}padleft:|{{{2|1}}}|{{{1}}}}}</includeonly><noinclude> {{documentation}} </noinclude> को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <includeonly>{{ {{{|safesubst:}}}padleft:|{{{2|1}}}|{{{1}}}}}</includeonly><noinclude> {{documentation}} </noinclude> 092jvh8fywjvwxvpmiau3qce59r4hoo ढाँचा:Archives/doc 10 3778 7529 2016-03-06T15:38:15Z Devraj poudel 1655 {{Documentation subpage}} <!-- EDIT TEMPLATE DOCUMENTATION BELOW THIS LINE --> {{intricate}} {{Caution|image=Symbol opinion vote.... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{Documentation subpage}} <!-- EDIT TEMPLATE DOCUMENTATION BELOW THIS LINE --> {{intricate}} {{Caution|image=Symbol opinion vote.svg|This template is called by [[Template:Archive box]]. Please ensure that any changes do not break the legacy functionality of archive box.}} The <code>{{tl|{{BASEPAGENAME}}}}</code> template may be used to add a box containing page links to archived discussions. It will automatically detect archived pages by default if they are named appropriately, eliminating the need to manually update the box each time a new archive page is created. === Usage === <pre> {{archives |archivelist= /archivelist |auto= <short|long|no> |index= /Archive index |search= <yes|no> |list= |collapsible= <yes|no> |collapsed= <yes|no> |style= |title= |image= |alt= |link= |bot= |age= }} </pre> ===Parameters=== ; archivelist: Specifies a link to a subpage, such as "/archivelist" that contains the archive list. See the "Archive list" and "Additional notes" sections below for further important details. ; auto= <short|long|no>: Specifies the format of the auto-generated archive list. If left unspecified, the default is "long"; any other word (except "no") will result in "short" and "no" disables auto-detection. ; index: Adds an "Index" link in the title to a specified subpage, such as "/Archive index" that should be the subject index page for all archived discussions. [[User:HBC Archive Indexerbot|HBC Archive Indexerbot]] can automatically generate such indexes. ; list: Inline list of archives. This is not needed if the pages are named "Archive 1", "Archive 2" and so on, in which case automatic archiving works, but can be used in addition to automatic archiving if additional pages with other names are available. ; collapsible : If ''yes'', makes the list [[Help:Collapsing|collapsible]]. ; collapsed : If ''yes'', makes the list collapsed. ; style : An arbitrary string of CSS can be applied to the box (use with care). ; title : An alternate title, defaults to a bolded "Archives". ; image : An alternate image to be used, defaults to "<code><nowiki>Replacement filing cabinet.svg</nowiki></code>". ; link : Link for the image. This normally defaults to empty, which means no link. However, if <code>alt</code> is nonempty, it defaults to the image's file page. ; alt : Alt text for the image, for visually impaired readers. See [[WP:ALT]]. This defaults to empty. If a nonempty value is specified for <code>link</code>, <code>alt</code> should be nonempty too, and should indicate what will happen if the user clicks on the image. ==== Search ==== ; search: If ''yes'', adds a search box to the template. ; root: Specify a different base than <code>{&#123;FULLPAGENAME}}/</code>. Use '''prefix''' if the additional of a trailing slash is not desired. ;search-break: ''Default'':no ;search-width: ''Default'':22 ;search-button-label: ''Default'': Search ==== Bot archive notice ==== ; bot : If specified, a note about automatic archiving will be shown. ; age : If specified, the archiving delay will be provided. === Archive list === By default (with no explicit parameters), the archive list presented in the box is determined automatically. If a subpage called "<code><nowiki>{{PAGENAME}}</nowiki>/archivelist</code>" exists, it will be used as the central content of the box. For an example, see [[Talk:Evolution]], which draws from [[Talk:Evolution/archivelist]]. If no archivelist subpage is detected, numbered archive subpages will be listed in long format. Such pages must be named as "/Archive #" because other naming styles will not be detected. If no subpages are found, the archivebox will contain only the "About" and "Edit" links, with the Edit link targeted at "<code><nowiki>{{PAGENAME}}</nowiki>/archivelist</code>", which can then be used to begin manually populating the list, if desired. If the "<code>auto</code>" parameter is specified, the "Edit" link is removed. The "<code>long</code>" auto format (the default) indicates "Archive 1", "Archive 2", and so on. The "<code>short</code>" auto format indicates only the archive number. See more examples below. If an archive list is specified, the name of the subpage is changed; otherwise, the behavior is the same. An archive list can also be passed in the first unnamed parameter avoiding the need for a subpage. Using "auto=no" will disable archive auto-detection. Manually specified archives will still be shown. === Additional notes === The "<code>auto</code>" and "<code>archivelist</code>" parameters are not intended to be used together. (Doing so removes the edit link, but will still use the specified archive list page if it exists.) The auto-generated archive list requires subpages to use the common naming convention. That is, "<nowiki>{{PAGENAME}}</nowiki>/Archive 1", "<nowiki>{{PAGENAME}}</nowiki>/Archive 2", and so on. The letter "A" must be capitalized, there must be a single space between the word "Archive" and the number, and there must be no leading zeros. If archive subpages do not conform to this convention, they can be [[Help:Moving a page|renamed]] to conform, or a manual list can be maintained. Specifying "<code>auto</code>" with any right-hand-side value other than "<code>long</code>" or "<code>no</code>" results in the short-format list; the use of "<code>short</code>" as the value just makes things more obvious to others. The short and long auto lists are generated by {{tl|archive list}} and {{tl|archive list long}}, respectively. They are limited to a maximum of 100 and 36 subpages, respectively. Beyond those limits, additional subpages will not be listed. In such cases, a manually generated archive list subpage would need to be created and maintained. === Examples === ; Default <code><nowiki>{{archives}}</nowiki></code> {{archives}} {{clear}} ; Short, index <code><nowiki>{{</nowiki>archives |auto= short |index= /Archive index <nowiki>}}</nowiki></code> {{archives |auto=short |index=/Archive index }} {{clear}} === See also === {{Warchivenav}} <includeonly> <!-- ADD CATEGORIES BELOW THIS LINE --> [[श्रेणी:Archival templates|{{PAGENAME}}]] [[श्रेणी:Talk header templates|{{PAGENAME}}]] <!-- ADD INTERWIKIS BELOW THIS LINE --> [[ia:Patrono:Archives]] [[ja:Template:Archives3]] [[simple:Template:Archives]] [[zh:Template:Archives]] [[fr:Template:Archives]] [[tr:Şablon:Arşiv]] </includeonly> i7qalumuoubxl7ra9nlhext8nj1iogf ढाँचा:,w 10 3779 7530 2016-03-06T15:44:14Z Devraj poudel 1655 <includeonly>&nbsp;<b>&middot;</b></span>&#32;<span style="white-space:nowrap;"></includeonly><noinclude> {{documentation}} <!--... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <includeonly>&nbsp;<b>&middot;</b></span>&#32;<span style="white-space:nowrap;"></includeonly><noinclude> {{documentation}} <!-- Add categories and interwikis to the /doc subpage, not here! --> </noinclude> nm6hndxfbhndpg8xsxdmjp9g2lioyu4 ढाँचा:Caution 10 3780 7532 7531 2016-03-06T15:47:03Z Devraj poudel 1655 wikitext text/x-wiki {{Mbox | name = Caution | small = {{{small|}}} | demospace = {{{demospace|}}} | type = style | image = {{#if:{{{image|}}} |[[File:{{{image}}}|40px|Caution|link={{{imagelink|}}}]] |[[File:Ambox warning yellow.svg|40px|Caution|link={{{imagelink|}}}]]}} | style = {{{style|}}} | text = {{{1}}} }}<noinclude>{{Documentation}}</noinclude> 25dz0curdfmy1hsdsta93aje71unis3 ढाँचा:Archive list 10 3781 7533 2016-03-06T15:48:37Z Devraj poudel 1655 <includeonly><!-- -->{{#ifexist:{{#rel2abs:./Archive 1|{{{root|}}}}}|<!-- -->{{#ifexist:{{#rel2abs:./Archive 26|{{{root|}}}}}|{{A... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <includeonly><!-- -->{{#ifexist:{{#rel2abs:./Archive 1|{{{root|}}}}}|<!-- -->{{#ifexist:{{#rel2abs:./Archive 26|{{{root|}}}}}|{{Archive list/display25|root={{{root|}}}|links={{#ifeq:{{{nobr|}}}|yes||{{{links|10}}}}}|nobr=yes|start=0}}<!-- -->{{#ifexist:{{#rel2abs:./Archive 51|{{{root|}}}}}|{{Archive list/display25|root={{{root|}}}|links={{#ifeq:{{{nobr|}}}|yes||{{{links|10}}}}}|nobr=yes|start=25}}<!-- -->{{#ifexist:{{#rel2abs:./Archive 76|{{{root|}}}}}|{{Archive list/display25|root={{{root|}}}|links={{#ifeq:{{{nobr|}}}|yes||{{{links|10}}}}}|nobr=yes|start=50}}<!-- -->{{#ifexist:{{#rel2abs:./Archive 101|{{{root|}}}}}|{{Archive list/display25|root={{{root|}}}|links={{#ifeq:{{{nobr|}}}|yes||{{{links|10}}}}}|nobr=yes|start=75}}<!-- -->{{#ifexist:{{#rel2abs:./Archive 126|{{{root|}}}}}|{{Archive list/display25|root={{{root|}}}|links={{#ifeq:{{{nobr|}}}|yes||{{{links|10}}}}}|nobr=yes|start=100}}<!-- -->{{#ifexist:{{#rel2abs:./Archive 151|{{{root|}}}}}|{{Archive list/display25|root={{{root|}}}|links={{#ifeq:{{{nobr|}}}|yes||{{{links|10}}}}}|nobr=yes|start=125}}<!-- -->{{#ifexist:{{#rel2abs:./Archive 176|{{{root|}}}}}|{{Archive list/display25|root={{{root|}}}|links={{#ifeq:{{{nobr|}}}|yes||{{{links|10}}}}}|nobr=yes|start=150}}<!-- -->{{#ifexist:{{#rel2abs:./Archive 201|{{{root|}}}}}|{{Archive list/display25|root={{{root|}}}|links={{#ifeq:{{{nobr|}}}|yes||{{{links|10}}}}}|nobr=yes|start=175}}|{{Archive list/check25|root={{{root|}}}|links={{#ifeq:{{{nobr|}}}|yes||{{{links|10}}}}}|nobr=yes|start=175}}}}|{{Archive list/check25|root={{{root|}}}|links={{#ifeq:{{{nobr|}}}|yes||{{{links|10}}}}}|nobr=yes|start=150}}}}|{{Archive list/check25|root={{{root|}}}|links={{#ifeq:{{{nobr|}}}|yes||{{{links|10}}}}}|nobr=yes|start=125}}}}|{{Archive list/check25|root={{{root|}}}|links={{#ifeq:{{{nobr|}}}|yes||{{{links|10}}}}}|nobr=yes|start=100}}}}|{{Archive list/check25|root={{{root|}}}|links={{#ifeq:{{{nobr|}}}|yes||{{{links|10}}}}}|nobr=yes|start=75}}}}|{{Archive list/check25|root={{{root|}}}|links={{#ifeq:{{{nobr|}}}|yes||{{{links|10}}}}}|nobr=yes|start=50}}}}|{{Archive list/check25|root={{{root|}}}|links={{#ifeq:{{{nobr|}}}|yes||{{{links|10}}}}}|nobr=yes|start=25}}}}|{{Archive list/check25|root={{{root|}}}|links={{#ifeq:{{{nobr|}}}|yes||{{{links|10}}}}}|nobr=yes|start=0}}}}|no archives yet ([[{{#rel2abs:./Archive 1|{{{root|}}}}}|create]])}}<!-- --></includeonly><noinclude> {{template doc}} </noinclude> t1qaeazeddxahkwn4j5chcubq12j0zp ढाँचा:Warchivenav 10 3782 7534 2016-03-06T15:49:54Z Devraj poudel 1655 {{Navbox |name = Warchivenav |title = Archiving templates |state = {{{state|autocollapse}}} |above = Help:Archiving a talk p... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{Navbox |name = Warchivenav |title = Archiving templates |state = {{{state|autocollapse}}} |above = [[Help:Archiving a talk page]] |group1 = Main articles |list1 = |group2 = Linking to archives<br />"Archive boxes" |list2 = {{nowrap begin}} {{tl|archives}} (simple but configurable){{,w}} {{tl|archive box}} (legacy){{,w}}{{tl|archive box collapsible}}{{,w}} {{tl|My talk archives}} {{nowrap end}} |group3 = Navigational templates<br /> "Header bars" |list3 = {{nowrap begin}} {{tl|Aan}} (automatic archive navigator, does not need parameter){{,w}} {{tl|Atn}} (navigate through sequential pages, does not need parameter){{,w}} {{tl|Talk archive navigation}} (combines {{tl|Talk archive}} and {{tl|atn}}){{,w}} {{tl|Archive nav}} (dynamic, needs parameter){{,w}} {{tl|Archive navigation}} (static, needs parameter,{{wrap}}&nbsp;use {{tl|Archive number}} to customize number){{,w}} {{tl|Month-year archive nav}} (navigation to the chronological archive pages of a year) {{nowrap end}} |group4 = Archive notice bars<br /> "Headers" |list4 = {{nowrap begin}} {{tl|Talk archive}} (basic){{,w}} {{tl|Talkarchivehist}} (with historical links){{,w}} {{tl|Topical talk archive}} (topical){{,w}} {{tl|Chronological talk archive}} (time based){{,w}} {{tl|Archiveme}} (to-do item){{,w}} {{tl|Archiving}} ("in progress" notice) {{nowrap end}} |group5 = Archive sections of page |list5 = {{nowrap begin}} {{tl|AfC-c}} (articles for creation - collapse){{,w}} {{tl|Archive top}}{{,w}} {{tl|Archive bottom}}{{,w}} {{tl|Hidden archive top}}{{,w}} {{tl|Collapse bottom}} {{nowrap end}} |group6 = Automated bot based archiving |list6 = {{nowrap begin}} MiszaBot: [[User:MiszaBot/Archive HowTo]]{{,w}} ClueBot: [[User:ClueBot III#How to archive your page]]{{,w}} HBC Archive Indexerbot: [[User:HBC_Archive_Indexerbot#Instructions]]{{,w}} {{tl|Auto archiving notice}} {{nowrap end}} |group7 = Non-talk pages |list7 = {{tl|Archivemainpage}}{{,}} {{tl|archive}} |group8 = Specifically user talk pages |list8 = {{tl|UserTalkArchive}}{{,w}} {{tl|UserTalkArchiveBox}} |below = ''See also:'' [[:Category:Archival templates]] }}<noinclude> {{documentation}} </noinclude> r0j40bbekgcnbbexs3zpesxnjueemah मोड्युल:Navbox 828 3783 7535 2016-03-06T15:52:54Z Devraj poudel 1655 -- -- This module implements {{Navbox}} -- local p = {} local navbar = require('Module:Navbar')._navbar local getArgs -- lazily... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो Scribunto text/plain -- -- This module implements {{Navbox}} -- local p = {} local navbar = require('Module:Navbar')._navbar local getArgs -- lazily initialized local args local tableRowAdded = false local border local listnums = {} local function trim(s) return (mw.ustring.gsub(s, "^%s*(.-)%s*$", "%1")) end local function addNewline(s) if s:match('^[*:;#]') or s:match('^{|') then return '\n' .. s ..'\n' else return s end end local function addTableRow(tbl) -- If any other rows have already been added, then we add a 2px gutter row. if tableRowAdded then tbl :tag('tr') :css('height', '2px') :tag('td') :attr('colspan',2) end tableRowAdded = true return tbl:tag('tr') end local function renderNavBar(titleCell) -- Depending on the presence of the navbar and/or show/hide link, we may need to add a spacer div on the left -- or right to keep the title centered. local spacerSide = nil if args.navbar == 'off' then -- No navbar, and client wants no spacer, i.e. wants the title to be shifted to the left. If there's -- also no show/hide link, then we need a spacer on the right to achieve the left shift. if args.state == 'plain' then spacerSide = 'right' end elseif args.navbar == 'plain' or (not args.name and mw.getCurrentFrame():getParent():getTitle():gsub('/sandbox$', '') == 'Template:Navbox') then -- No navbar. Need a spacer on the left to balance out the width of the show/hide link. if args.state ~= 'plain' then spacerSide = 'left' end else -- Will render navbar (or error message). If there's no show/hide link, need a spacer on the right -- to balance out the width of the navbar. if args.state == 'plain' then spacerSide = 'right' end titleCell:wikitext(navbar{ args.name, mini = 1, fontstyle = (args.basestyle or '') .. ';' .. (args.titlestyle or '') .. ';background:none transparent;border:none;' }) end -- Render the spacer div. if spacerSide then titleCell :tag('span') :css('float', spacerSide) :css('width', '6em') :wikitext('&nbsp;') end end -- -- Title row -- local function renderTitleRow(tbl) if not args.title then return end local titleRow = addTableRow(tbl) if args.titlegroup then titleRow :tag('th') :attr('scope', 'row') :addClass('navbox-group') :addClass(args.titlegroupclass) :cssText(args.basestyle) :cssText(args.groupstyle) :cssText(args.titlegroupstyle) :wikitext(args.titlegroup) end local titleCell = titleRow:tag('th'):attr('scope', 'col') if args.titlegroup then titleCell :css('border-left', '2px solid #fdfdfd') :css('width', '100%') end local titleColspan = 2 if args.imageleft then titleColspan = titleColspan + 1 end if args.image then titleColspan = titleColspan + 1 end if args.titlegroup then titleColspan = titleColspan - 1 end titleCell :cssText(args.basestyle) :cssText(args.titlestyle) :addClass('navbox-title') :attr('colspan', titleColspan) renderNavBar(titleCell) titleCell :tag('div') :addClass(args.titleclass) :css('font-size', '114%') :wikitext(addNewline(args.title)) end -- -- Above/Below rows -- local function getAboveBelowColspan() local ret = 2 if args.imageleft then ret = ret + 1 end if args.image then ret = ret + 1 end return ret end local function renderAboveRow(tbl) if not args.above then return end addTableRow(tbl) :tag('td') :addClass('navbox-abovebelow') :addClass(args.aboveclass) :cssText(args.basestyle) :cssText(args.abovestyle) :attr('colspan', getAboveBelowColspan()) :tag('div') :wikitext(addNewline(args.above)) end local function renderBelowRow(tbl) if not args.below then return end addTableRow(tbl) :tag('td') :addClass('navbox-abovebelow') :addClass(args.belowclass) :cssText(args.basestyle) :cssText(args.belowstyle) :attr('colspan', getAboveBelowColspan()) :tag('div') :wikitext(addNewline(args.below)) end -- -- List rows -- local function renderListRow(tbl, listnum) local row = addTableRow(tbl) if listnum == 1 and args.imageleft then row :tag('td') :addClass('navbox-image') :addClass(args.imageclass) :css('width', '0%') :css('padding', '0px 2px 0px 0px') :cssText(args.imageleftstyle) :attr('rowspan', 2 * #listnums - 1) :tag('div') :wikitext(addNewline(args.imageleft)) end if args['group' .. listnum] then local groupCell = row:tag('th') groupCell :attr('scope', 'row') :addClass('navbox-group') :addClass(args.groupclass) :cssText(args.basestyle) if args.groupwidth then groupCell:css('width', args.groupwidth) end groupCell :cssText(args.groupstyle) :cssText(args['group' .. listnum .. 'style']) :wikitext(args['group' .. listnum]) end local listCell = row:tag('td') if args['group' .. listnum] then listCell :css('text-align', 'left') :css('border-left-width', '2px') :css('border-left-style', 'solid') else listCell:attr('colspan', 2) end if not args.groupwidth then listCell:css('width', '100%') end local isOdd = (listnum % 2) == 1 local rowstyle = args.evenstyle if isOdd then rowstyle = args.oddstyle end local evenOdd if args.evenodd == 'swap' then if isOdd then evenOdd = 'even' else evenOdd = 'odd' end else if isOdd then evenOdd = args.evenodd or 'odd' else evenOdd = args.evenodd or 'even' end end listCell :css('padding', '0px') :cssText(args.liststyle) :cssText(rowstyle) :cssText(args['list' .. listnum .. 'style']) :addClass('navbox-list') :addClass('navbox-' .. evenOdd) :addClass(args.listclass) :tag('div') :css('padding', (listnum == 1 and args.list1padding) or args.listpadding or '0em 0.25em') :wikitext(addNewline(args['list' .. listnum])) if listnum == 1 and args.image then row :tag('td') :addClass('navbox-image') :addClass(args.imageclass) :css('width', '0%') :css('padding', '0px 0px 0px 2px') :cssText(args.imagestyle) :attr('rowspan', 2 * #listnums - 1) :tag('div') :wikitext(addNewline(args.image)) end end -- -- Tracking categories -- local function needsHorizontalLists() if border == 'child' or border == 'subgroup' or args.tracking == 'no' then return false end local listClasses = {'plainlist', 'hlist', 'hlist hnum', 'hlist hwrap', 'hlist vcard', 'vcard hlist', 'hlist vevent'} for i, cls in ipairs(listClasses) do if args.listclass == cls or args.bodyclass == cls then return false end end return true end local function hasBackgroundColors() return mw.ustring.match(args.titlestyle or '','background') or mw.ustring.match(args.groupstyle or '','background') or mw.ustring.match(args.basestyle or '','background') end local function isIllegible() local styleratio = require('Module:Color contrast')._styleratio for key, style in pairs(args) do if tostring(key):match("style$") then if styleratio{mw.text.unstripNoWiki(style)} < 4.5 then return true end end end return false end local function getTrackingCategories() local cats = {} if needsHorizontalLists() then table.insert(cats, 'Navigational boxes without horizontal lists') end if hasBackgroundColors() then table.insert(cats, 'Navboxes using background colours') end if isIllegible() then table.insert(cats, 'Potentially illegible navboxes') end return cats end local function renderTrackingCategories(builder) local title = mw.title.getCurrentTitle() if title.namespace ~= 10 then return end -- not in template space local subpage = title.subpageText if subpage == 'doc' or subpage == 'sandbox' or subpage == 'testcases' then return end for i, cat in ipairs(getTrackingCategories()) do builder:wikitext('[[Category:' .. cat .. ']]') end end -- -- Main navbox tables -- local function renderMainTable() local tbl = mw.html.create('table') :addClass('nowraplinks') :addClass(args.bodyclass) if args.title and (args.state ~= 'plain' and args.state ~= 'off') then tbl :addClass('collapsible') :addClass(args.state or 'autocollapse') end tbl:css('border-spacing', 0) if border == 'subgroup' or border == 'child' or border == 'none' then tbl :addClass('navbox-subgroup') :cssText(args.bodystyle) :cssText(args.style) else -- regular navobx - bodystyle and style will be applied to the wrapper table tbl :addClass('navbox-inner') :css('background', 'transparent') :css('color', 'inherit') end tbl:cssText(args.innerstyle) renderTitleRow(tbl) renderAboveRow(tbl) for i, listnum in ipairs(listnums) do renderListRow(tbl, listnum) end renderBelowRow(tbl) return tbl end function p._navbox(navboxArgs) args = navboxArgs for k, v in pairs(args) do local listnum = ('' .. k):match('^list(%d+)$') if listnum then table.insert(listnums, tonumber(listnum)) end end table.sort(listnums) border = trim(args.border or args[1] or '') -- render the main body of the navbox local tbl = renderMainTable() -- render the appropriate wrapper around the navbox, depending on the border param local res = mw.html.create() if border == 'none' then res:node(tbl) elseif border == 'subgroup' or border == 'child' then -- We assume that this navbox is being rendered in a list cell of a parent navbox, and is -- therefore inside a div with padding:0em 0.25em. We start with a </div> to avoid the -- padding being applied, and at the end add a <div> to balance out the parent's </div> res :wikitext('</div>') -- XXX: hack due to lack of unclosed support in mw.html. :node(tbl) :wikitext('<div>') -- XXX: hack due to lack of unclosed support in mw.html. else res :tag('table') :addClass('navbox') :css('border-spacing', 0) :cssText(args.bodystyle) :cssText(args.style) :tag('tr') :tag('td') :css('padding', '2px') :node(tbl) end renderTrackingCategories(res) return tostring(res) end function p.navbox(frame) if not getArgs then getArgs = require('Module:Arguments').getArgs end args = getArgs(frame, {wrappers = 'Template:Navbox'}) -- Read the arguments in the order they'll be output in, to make references number in the right order. local _ _ = args.title _ = args.above for i = 1, 20 do _ = args["group" .. tostring(i)] _ = args["list" .. tostring(i)] end _ = args.below return p._navbox(args) end return p 3dyarw6vanz71pn4xumxab8tmen8xhp मोड्युल:Navbar 828 3784 7536 2016-03-06T15:59:15Z Devraj poudel 1655 local p = {} local getArgs function p._navbar(args) local titleArg = 1 if args.collapsible then titleArg = 2 if not args... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो Scribunto text/plain local p = {} local getArgs function p._navbar(args) local titleArg = 1 if args.collapsible then titleArg = 2 if not args.plain then args.mini = 1 end if args.fontcolor then args.fontstyle = 'color:' .. args.fontcolor .. ';' end args.style = 'float:left; text-align:left; width:6em;' end local titleText = args[titleArg] or (':' .. mw.getCurrentFrame():getParent():getTitle()) local title = mw.title.new(mw.text.trim(titleText), 'Template'); if not title then error('Invalid title ' .. titleText) end local talkpage = title.talkPageTitle and title.talkPageTitle.fullText or ''; local div = mw.html.create():tag('div') div :addClass('plainlinks') :addClass('hlist') :addClass('navbar') :cssText(args.style) if args.mini then div:addClass('mini') end if not (args.mini or args.plain) then div :tag('span') :css('word-spacing', 0) :cssText(args.fontstyle) :wikitext(args.text or 'This box:') :wikitext(' ') end if args.brackets then div :tag('span') :css('margin-right', '-0.125em') :cssText(args.fontstyle) :wikitext('&#91;') :newline(); end local ul = div:tag('ul'); ul :tag('li') :addClass('nv-view') :wikitext('[[' .. title.fullText .. '|') :tag(args.mini and 'abbr' or 'span') :attr('title', 'View this template') :cssText(args.fontstyle) :wikitext(args.mini and 'v' or 'view') :done() :wikitext(']]') :done() :tag('li') :addClass('nv-talk') :wikitext('[[' .. talkpage .. '|') :tag(args.mini and 'abbr' or 'span') :attr('title', 'Discuss this template') :cssText(args.fontstyle) :wikitext(args.mini and 't' or 'talk') :done() :wikitext(']]'); if not args.noedit then ul :tag('li') :addClass('nv-edit') :wikitext('[' .. title:fullUrl('action=edit') .. ' ') :tag(args.mini and 'abbr' or 'span') :attr('title', 'Edit this template') :cssText(args.fontstyle) :wikitext(args.mini and 'e' or 'edit') :done() :wikitext(']'); end if args.brackets then div :tag('span') :css('margin-left', '-0.125em') :cssText(args.fontstyle) :wikitext('&#93;') :newline(); end if args.collapsible then div :done() :tag('span') :css('font-size', '110%') :cssText(args.fontstyle) :wikitext(args[1]) end return tostring(div:done()) end function p.navbar(frame) if not getArgs then getArgs = require('Module:Arguments').getArgs end return p._navbar(getArgs(frame)) end return p apzmy7cmwji35s1wt6iwhb6nnl1k3ni मोड्युल:Color contrast 828 3785 7537 2016-03-06T16:04:33Z Devraj poudel 1655 -- -- This module implements -- {{Color contrast ratio}} -- {{Greater color contrast ratio}} -- {{ColorToLum}} -- {{RGBColor... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो Scribunto text/plain -- -- This module implements -- {{Color contrast ratio}} -- {{Greater color contrast ratio}} -- {{ColorToLum}} -- {{RGBColorToLum}} -- local p = {} local HTMLcolor = mw.loadData( 'Module:Color contrast/colors' ) local function sRGB ( v ) if (v <= 0.03928) then v = v / 12.92 else v = math.pow((v+0.055)/1.055, 2.4) end return v end local function rgbdec2lum( R, G, B ) if ( 0 <= R and R < 256 and 0 <= G and G < 256 and 0 <= B and B < 256 ) then return 0.2126 * sRGB(R/255) + 0.7152 * sRGB(G/255) + 0.0722 * sRGB(B/255) else return '' end end local function hsl2lum( h, s, l ) if ( 0 <= h and h < 360 and 0 <= s and s <= 1 and 0 <= l and l <= 1 ) then local c = (1 - math.abs(2*l - 1))*s local x = c*(1 - math.abs( math.fmod(h/60, 2) - 1) ) local m = l - c/2 local r, g, b = m, m, m if( 0 <= h and h < 60 ) then r = r + c g = g + x elseif( 60 <= h and h < 120 ) then r = r + x g = g + c elseif( 120 <= h and h < 180 ) then g = g + c b = b + x elseif( 180 <= h and h < 240 ) then g = g + x b = b + c elseif( 240 <= h and h < 300 ) then r = r + x b = b + c elseif( 300 <= h and h < 360 ) then r = r + c b = b + x end return rgbdec2lum(255*r, 255*g, 255*b) else return '' end end local function color2lum( c ) if (c == nil) then return '' end -- whitespace c = c:match( '^%s*(.-)[%s;]*$' ) -- lowercase c = c:lower() -- first try to look it up local L = HTMLcolor[c] if (L ~= nil) then return L end -- convert from hsl if mw.ustring.match(c,'^hsl%([%s]*[0-9][0-9%.]*[%s]*,[%s]*[0-9][0-9%.]*%%[%s]*,[%s]*[0-9][0-9%.]*%%[%s]*%)$') then local h, s, l = mw.ustring.match(c,'^hsl%([%s]*([0-9][0-9%.]*)[%s]*,[%s]*([0-9][0-9%.]*)%%[%s]*,[%s]*([0-9][0-9%.]*)%%[%s]*%)$') return hsl2lum(tonumber(h), tonumber(s)/100, tonumber(l)/100) end -- convert from rgb if mw.ustring.match(c,'^rgb%([%s]*[0-9][0-9]*[%s]*,[%s]*[0-9][0-9]*[%s]*,[%s]*[0-9][0-9]*[%s]*%)$') then local R, G, B = mw.ustring.match(c,'^rgb%([%s]*([0-9][0-9]*)[%s]*,[%s]*([0-9][0-9]*)[%s]*,[%s]*([0-9][0-9]*)[%s]*%)$') return rgbdec2lum(tonumber(R), tonumber(G), tonumber(B)) end -- convert from rgb percent if mw.ustring.match(c,'^rgb%([%s]*[0-9][0-9%.]*%%[%s]*,[%s]*[0-9][0-9%.]*%%[%s]*,[%s]*[0-9][0-9%.]*%%[%s]*%)$') then local R, G, B = mw.ustring.match(c,'^rgb%([%s]*([0-9][0-9%.]*)%%[%s]*,[%s]*([0-9][0-9%.]*)%%[%s]*,[%s]*([0-9][0-9%.]*)%%[%s]*%)$') return rgbdec2lum(255*tonumber(R)/100, 255*tonumber(G)/100, 255*tonumber(B)/100) end -- remove leading # (if there is one) and whitespace c = mw.ustring.match(c, '^[%s#]*([a-f0-9]*)[%s]*$') -- split into rgb local cs = mw.text.split(c or '', '') if( #cs == 6 ) then local R = 16*tonumber('0x' .. cs[1]) + tonumber('0x' .. cs[2]) local G = 16*tonumber('0x' .. cs[3]) + tonumber('0x' .. cs[4]) local B = 16*tonumber('0x' .. cs[5]) + tonumber('0x' .. cs[6]) return rgbdec2lum(R, G, B) elseif ( #cs == 3 ) then local R = 16*tonumber('0x' .. cs[1]) + tonumber('0x' .. cs[1]) local G = 16*tonumber('0x' .. cs[2]) + tonumber('0x' .. cs[2]) local B = 16*tonumber('0x' .. cs[3]) + tonumber('0x' .. cs[3]) return rgbdec2lum(R, G, B) end -- failure, return blank return '' end function p._greatercontrast(args) local bias = tonumber(args['bias'] or '0') or 0 local v1 = color2lum(args[1] or '') local c2 = args[2] or '#FFFFFF' local v2 = color2lum(c2) local c3 = args[3] or '#000000' local v3 = color2lum(c3) local ratio1 = 0; local ratio2 = 0; if (type(v1) == 'number' and type(v2) == 'number') then ratio1 = (v2 + 0.05)/(v1 + 0.05) ratio1 = (ratio1 < 1) and 1/ratio1 or ratio1 end if (type(v1) == 'number' and type(v3) == 'number') then ratio2 = (v3 + 0.05)/(v1 + 0.05) ratio2 = (ratio2 < 1) and 1/ratio2 or ratio2 end return (ratio1 + bias > ratio2) and c2 or c3 end function p._ratio(args) local v1 = color2lum(args[1]) local v2 = color2lum(args[2]) if (type(v1) == 'number' and type(v2) == 'number') then -- v1 should be the brighter of the two. if v2 > v1 then v1, v2 = v2, v1 end return (v1 + 0.05)/(v2 + 0.05) else return args['error'] or '?' end end function p._styleratio(args) local style = (args[1] or ''):lower() local bg, fg = 'white', 'black' local lum_bg, lum_fg = 1, 0 if args[2] then local lum = color2lum(args[2]) if lum ~= '' then bg, lum_bg = args[2], lum end end if args[3] then local lum = color2lum(args[3]) if lum ~= '' then fg, lum_fg = args[3], lum end end local slist = mw.text.split(style or '', ';') for k = 1,#slist do s = slist[k] local k,v = s:match( '^[%s]*([^:]-):([^:]-)[%s;]*$' ) k = k or '' v = v or '' if (k:match('^[%s]*(background)[%s]*$') or k:match('^[%s]*(background%-color)[%s]*$')) then local lum = color2lum(v) if( lum ~= '' ) then bg, lum_bg = v, lum end elseif (k:match('^[%s]*(color)[%s]*$')) then local lum = color2lum(v) if( lum ~= '' ) then bg, lum_fg = v, lum end end end if lum_bg > lum_fg then return (lum_bg + 0.05)/(lum_fg + 0.05) else return (lum_fg + 0.05)/(lum_bg + 0.05) end end function p.lum(frame) return color2lum(frame.args[1] or frame:getParent().args[1]) end function p.ratio(frame) local args = frame.args[1] and frame.args or frame:getParent().args return p._ratio(args) end function p.styleratio(frame) local args = frame.args[1] and frame.args or frame:getParent().args return p._styleratio(args) end function p.greatercontrast(frame) local args = frame.args[1] and frame.args or frame:getParent().args return p._greatercontrast(args) end return p gocswq8zlev167ctdtcpva415vpor45 मोड्युल:Color contrast/colors 828 3786 7538 2016-03-06T16:09:58Z Devraj poudel 1655 return { aliceblue = 0.92880068253475, antiquewhite = 0.84646951707754, aqua = 0.7874, aqu... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो Scribunto text/plain return { aliceblue = 0.92880068253475, antiquewhite = 0.84646951707754, aqua = 0.7874, aquamarine = 0.8078549208338, azure = 0.97265264954166, beige = 0.8988459998705, bisque = 0.80732327372979, black = 0, blanchedalmond = 0.85084439608156, blue = 0.0722, blueviolet = 0.12622014321946, brown = 0.098224287876511, burlywood = 0.51559844533893, cadetblue = 0.29424681085422, chartreuse = 0.76032025902623, chocolate = 0.23898526114557, coral = 0.37017930872924, cornflowerblue = 0.30318641994179, cornsilk = 0.93562110372965, crimson = 0.16042199953026, cyan = 0.7874, darkblue = 0.018640801980939, darkcyan = 0.20329317839046, darkgoldenrod = 0.27264703559993, darkgray = 0.39675523072563, darkgreen = 0.091143429047575, darkgrey = 0.39675523072563, darkkhaki = 0.45747326349994, darkmagenta = 0.07353047651207, darkolivegreen = 0.12651920884889, darkorange = 0.40016167026524, darkorchid = 0.13413142174857, darkred = 0.054889674531132, darksalmon = 0.40541471563381, darkseagreen = 0.43789249325969, darkslateblue = 0.065792846227988, darkslategray = 0.067608151928044, darkslategrey = 0.067608151928044, darkturquoise = 0.4874606277449, darkviolet = 0.10999048339343, deeppink = 0.23866895828276, deepskyblue = 0.44481603395575, dimgray = 0.14126329114027, dimgrey = 0.14126329114027, dodgerblue = 0.27442536991456, firebrick = 0.10724525535015, floralwhite = 0.95922484825004, forestgreen = 0.18920812076002, fuchsia = 0.2848, gainsboro = 0.71569350050648, ghostwhite = 0.94311261886323, gold = 0.69860877428159, goldenrod = 0.41919977809569, gray = 0.2158605001139, green = 0.15438342968146, greenyellow = 0.80609472611453, grey = 0.2158605001139, honeydew = 0.96336535554782, hotpink = 0.34658438169715, indianred = 0.21406134963884, indigo = 0.03107561486337, ivory = 0.99071270600615, khaki = 0.77012343394121, lavender = 0.80318750514521, lavenderblush = 0.90172748631046, lawngreen = 0.73905893124963, lemonchiffon = 0.94038992245622, lightblue = 0.63709141280807, lightcoral = 0.35522120733135, lightcyan = 0.94587293494829, lightgoldenrodyellow = 0.93348351018297, lightgray = 0.65140563741982, lightgreen = 0.69091979956865, lightgrey = 0.65140563741982, lightpink = 0.58566152734898, lightsalmon = 0.4780675225206, lightseagreen = 0.35050145117042, lightskyblue = 0.56195637618331, lightslategray = 0.23830165007287, lightslategrey = 0.23830165007287, lightsteelblue = 0.53983888284666, lightyellow = 0.98161818392882, lime = 0.7152, limegreen = 0.44571042246098, linen = 0.88357340984379, magenta = 0.2848, maroon = 0.045891942324215, mediumaquamarine = 0.49389703310801, mediumblue = 0.044077780212328, mediumorchid = 0.21639251153773, mediumpurple = 0.22905858091648, mediumseagreen = 0.34393112338131, mediumslateblue = 0.20284629471622, mediumspringgreen = 0.70704308194184, mediumturquoise = 0.5133827926448, mediumvioletred = 0.14371899849357, midnightblue = 0.02071786635086, mintcream = 0.97834604947588, mistyrose = 0.82183047859185, moccasin = 0.80083000991567, navajowhite = 0.76519682342785, navy = 0.015585128108224, oldlace = 0.91900633405549, olive = 0.20027537200568, olivedrab = 0.22593150951929, orange = 0.4817026703631, orangered = 0.25516243753416, orchid = 0.31348806761439, palegoldenrod = 0.78792647887614, palegreen = 0.77936759006353, paleturquoise = 0.76436077921714, palevioletred = 0.28754994117889, papayawhip = 0.87797100199835, peachpuff = 0.74905589878251, peru = 0.30113074877936, pink = 0.63271070702466, plum = 0.45734221587969, powderblue = 0.68254586500605, purple = 0.061477070432439, rebeccapurple = 0.07492341159447, red = 0.2126, rosybrown = 0.32319457649407, royalblue = 0.16663210743188, saddlebrown = 0.097922285020521, salmon = 0.36977241527596, sandybrown = 0.46628543696283, seagreen = 0.19734199706275, seashell = 0.92737862206922, sienna = 0.13697631337098, silver = 0.52711512570581, skyblue = 0.55291668518184, slateblue = 0.14784278062136, slategray = 0.20896704076536, slategrey = 0.20896704076536, snow = 0.96533341834849, springgreen = 0.73052306068529, steelblue = 0.20562642207625, tan = 0.48237604163921, teal = 0.16996855778968, thistle = 0.56818401093733, tomato = 0.30638612719415, turquoise = 0.5895536427578, violet = 0.40315452986676, wheat = 0.74909702820482, white = 1, whitesmoke = 0.91309865179342, yellow = 0.9278, yellowgreen = 0.50762957208707, } chi69ar1btd4wp6xbk3uez6sfu0vipn ढाँचा:, 10 3787 16596 7539 2020-06-02T12:26:08Z Samuele2002 5002 wikitext text/x-wiki <includeonly><span style="font-weight:bold;">&nbsp;·</span> </includeonly><noinclude> {{template doc}} <!-- Add categories and interwikis to the /doc subpage, not here! --> </noinclude> 029zqc3opudnfh9kcdk9znmvidj9x97 ढाँचा:Center 10 3788 7540 2016-03-06T16:14:48Z Devraj poudel 1655 <includeonly><div class="center" style="width:auto; margin-left:auto; margin-right:auto;">{{{1}}}</div></includeonly><noinclude>... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <includeonly><div class="center" style="width:auto; margin-left:auto; margin-right:auto;">{{{1}}}</div></includeonly><noinclude> {{documentation}} </noinclude> r8s9w8vn8r3fvy2flb2r1jeme3g6j6b ढाँचा:Multicol 10 3789 7541 2016-03-06T16:17:23Z Devraj poudel 1655 <includeonly><div><!-- Do not remove this DIV: it prevents the Wiki code from inserting an extra linebreak above this table. -->... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <includeonly><div><!-- Do not remove this DIV: it prevents the Wiki code from inserting an extra linebreak above this table. --> {| width="{{{1|100%}}}" border="0" cellspacing="0" cellpadding="0" style="background-color:transparent;table-layout:fixed;" |- valign="top" |<div style="margin-right:{{{2|20px}}};"></includeonly><noinclude> {{template doc}} </noinclude> ofb8tkgbosixfy5slh2wn5ub4jppx6i ढाँचा:Multicol-break 10 3790 16592 7542 2020-06-02T12:24:58Z Samuele2002 5002 wikitext text/x-wiki <includeonly></div> |<div style="margin-right: {{{1|20px}}};"></includeonly><noinclude> {{Documentation|Template:Multicol/doc}} [[Category:Table and column templates]] </noinclude> m7x2r8dun1qv5oa2qo5zz57e17g3hkf ढाँचा:Multicol-end 10 3791 7543 2016-03-06T16:19:41Z Devraj poudel 1655 <includeonly></div> |}</div></includeonly><noinclude> {{Pp-template|small=yes}} {{Documentation|Template:Multicol/doc}} </noinclude> को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <includeonly></div> |}</div></includeonly><noinclude> {{Pp-template|small=yes}} {{Documentation|Template:Multicol/doc}} </noinclude> k7kkuzkdk8lmgkves163c3ayfik9pj7 ढाँचा:Notice 10 3792 7544 2016-03-06T16:20:54Z Devraj poudel 1655 {{Mbox | name = Notice | style = {{#if:{{{style|}}} |{{#if:{{{small|}}}||margin:inherit auto;width:80%;}} {{{style}}}... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{Mbox | name = Notice | style = {{#if:{{{style|}}} |{{#if:{{{small|}}}||margin:inherit auto;width:80%;}} {{{style}}} }} | textstyle = {{{textstyle|}}} | subst = <includeonly>{{subst:substcheck}}</includeonly> | demospace = {{{demospace|}}} | image = {{#if:{{{image|}}} |[[File:{{{image}}}|40px|Notice]]}} | small = {{{small|}}} | smallimage = {{#if:{{{image|}}} |[[File:{{{image}}}|30px|Notice]]}} | imageright = {{#if:{{{imageright|}}} |{{{imageright}}} |{{#if:{{{shortcut|{{{shortcut1|}}}}}} |{{Ombox/shortcut|{{{shortcut|{{{shortcut1|}}}}}}|{{{shortcut2|}}}|{{{shortcut3|}}}|{{{shortcut4|}}}|{{{shortcut5|}}}}}}} }} | text = {{#if:{{{header|{{{heading|{{{title|}}}}}}}}} |<div style="text-align:center;">'''{{{header|{{{heading|{{{title|}}}}}}}}}'''</div>}}<!-- -->{{{text|{{{content|{{{reason|{{{1}}}}}}}}}}}} }}<noinclude> {{Documentation}} </noinclude> 8mts41yot1uhamr91u4sdqf8uhz3aqr ढाँचा:Nowrap begin 10 3793 7545 2016-03-06T16:21:52Z Devraj poudel 1655 <includeonly><span style="white-space:nowrap"></includeonly><noinclude> {{pp-template|small=yes}} {{Documentation}} <!-- Add ca... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <includeonly><span style="white-space:nowrap"></includeonly><noinclude> {{pp-template|small=yes}} {{Documentation}} <!-- Add categories and interwikis to the /doc subpage, not here! --> </noinclude> 7eqxj28da1k94mip7fmhmrrhwl49u2u ढाँचा:Nowraplinks 10 3794 7546 2016-03-06T16:23:32Z Devraj poudel 1655 <includeonly><span class="nowraplinks">{{#if:{{{1|}}}|{{{1}}}</span>|}}</includeonly><noinclude> {{documentation}} <!-- Add categ... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <includeonly><span class="nowraplinks">{{#if:{{{1|}}}|{{{1}}}</span>|}}</includeonly><noinclude> {{documentation}} <!-- Add categories and interwikis to the /doc subpage, not here! --> </noinclude> iwdn4ti85jyweawo25l3qknt7hnt9ka ढाँचा:Para/doc 10 3795 7547 2016-03-06T16:26:25Z Devraj poudel 1655 {{Documentation subpage}} <!-- PLEASE ADD CATEGORIES AND INTERWIKIS AT THE BOTTOM OF THIS PAGE --> == Usage == This template is... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{Documentation subpage}} <!-- PLEASE ADD CATEGORIES AND INTERWIKIS AT THE BOTTOM OF THIS PAGE --> == Usage == This template is for giving examples of [[Wikipedia:Template messages|template]] parameter source code (useful in template documentation and talk page discussions of template code). It must have one or two parameters itself. The first is the name of the example parameter to display (this may be ''empty'', but it '''must''' be ''present''), and the second (optional) one is a value for the first example parameter, or (if the first {{tlx|para}} parameter is empty) an unnamed example parameter. ===Examples=== #&nbsp;&nbsp;{{tlx|para|name}} #:renders as #:{{para|name}} #&nbsp;&nbsp;{{tlx|para|title|&lt;var&gt;book title&lt;/var&gt;}} #:renders as #:{{para|title|<var>book title</var>}} #&nbsp;&nbsp;{{tlx|para|3=section|2=<span style="font-size: 1pt;">&nbsp;</span>}} #:renders as #:{{para||section}} #:(for unnamed parameters in the example code; note the empty first parameter in the {{tlx|para}} template) #&nbsp;&nbsp;{{tlx|para|&lt;var&gt;parameter&lt;/var&gt;|&lt;var&gt;value&lt;/var&gt;}} #:renders as #:{{para|<var>parameter</var>|<var>value</var>}} When using literal, pre-specified values, simply provide the value (appearance as in example 3). When illustrating hypothetical, variable or user-definable values, use <tt><nowiki><var>value</var></nowiki></tt> (appearance as in example 2), and the same should be done for non-literal, example parameters (as in example 4). == See also == * [[Template:Tlx]] &ndash; for providing examples of entire-template code with included parameters {{Tl-nav}} <includeonly> <!-- CATEGORIES AND INTERWIKIS HERE, THANKS --> {{DEFAULTSORT:{{PAGENAME}}}} [[Category:Typing-aid templates]] [[Category:Wikipedia formatting and function templates]] [[no:mal:Para]] </includeonly> rvjsb5kt9k8afl075l4jl5vyhu870s6 ढाँचा:Talk other 10 3796 7548 2016-03-06T16:29:54Z Devraj poudel 1655 {{#switch: <!--If no or empty "demospace" parameter then detect namespace--> {{#if:{{{demospace|}}} | {{lc: {{{demospace}}... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{#switch: <!--If no or empty "demospace" parameter then detect namespace--> {{#if:{{{demospace|}}} | {{lc: {{{demospace}}} }} <!--Use lower case "demospace"--> | {{#ifeq:{{NAMESPACE}}|{{TALKSPACE}} | talk | other }} }} | talk = {{{1|}}} | other | #default = {{{2|}}} }}<!--End switch--><noinclude> {{documentation}} <!-- Add categories and interwikis to the /doc subpage, not here! --> </noinclude> e22qd28qco7teosx5cmjmvg7wpllg97 मोड्युल:Documentation/config 828 3797 7549 2016-03-06T16:33:51Z Devraj poudel 1655 ---------------------------------------------------------------------------------------------------- -- --... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो Scribunto text/plain ---------------------------------------------------------------------------------------------------- -- -- Configuration for Module:Documentation -- -- Here you can set the values of the parameters and messages used in Module:Documentation to -- localise it to your wiki and your language. Unless specified otherwise, values given here -- should be string values. ---------------------------------------------------------------------------------------------------- local cfg = {} -- Do not edit this line. ---------------------------------------------------------------------------------------------------- -- Protection template configuration ---------------------------------------------------------------------------------------------------- -- cfg['protection-reason-edit'] -- The protection reason for edit-protected templates to pass to -- [[Module:Protection banner]]. cfg['protection-reason-edit'] = 'template' --[[ ---------------------------------------------------------------------------------------------------- -- Sandbox notice configuration -- -- On sandbox pages the module can display a template notifying users that the current page is a -- sandbox, and the location of test cases pages, etc. The module decides whether the page is a -- sandbox or not based on the value of cfg['sandbox-subpage']. The following settings configure the -- messages that the notices contains. ---------------------------------------------------------------------------------------------------- --]] -- cfg['sandbox-notice-image'] -- The image displayed in the sandbox notice. cfg['sandbox-notice-image'] = '[[Image:Sandbox.svg|50px|alt=|link=]]' --[[ -- cfg['sandbox-notice-pagetype-template'] -- cfg['sandbox-notice-pagetype-module'] -- cfg['sandbox-notice-pagetype-other'] -- The page type of the sandbox page. The message that is displayed depends on the current subject -- namespace. This message is used in either cfg['sandbox-notice-blurb'] or -- cfg['sandbox-notice-diff-blurb']. --]] cfg['sandbox-notice-pagetype-template'] = '[[Wikipedia:Template test cases|template sandbox]] page' cfg['sandbox-notice-pagetype-module'] = '[[Wikipedia:Template test cases|module sandbox]] page' cfg['sandbox-notice-pagetype-other'] = 'sandbox page' --[[ -- cfg['sandbox-notice-blurb'] -- cfg['sandbox-notice-diff-blurb'] -- cfg['sandbox-notice-diff-display'] -- Either cfg['sandbox-notice-blurb'] or cfg['sandbox-notice-diff-blurb'] is the opening sentence -- of the sandbox notice. The latter has a diff link, but the former does not. $1 is the page -- type, which is either cfg['sandbox-notice-pagetype-template'], -- cfg['sandbox-notice-pagetype-module'] or cfg['sandbox-notice-pagetype-other'] depending what -- namespace we are in. $2 is a link to the main template page, and $3 is a diff link between -- the sandbox and the main template. The display value of the diff link is set by -- cfg['sandbox-notice-compare-link-display']. --]] cfg['sandbox-notice-blurb'] = 'This is the $1 for $2.' cfg['sandbox-notice-diff-blurb'] = 'This is the $1 for $2 ($3).' cfg['sandbox-notice-compare-link-display'] = 'diff' --[[ -- cfg['sandbox-notice-testcases-blurb'] -- cfg['sandbox-notice-testcases-link-display'] -- cfg['sandbox-notice-testcases-run-blurb'] -- cfg['sandbox-notice-testcases-run-link-display'] -- cfg['sandbox-notice-testcases-blurb'] is a sentence notifying the user that there is a test cases page -- corresponding to this sandbox that they can edit. $1 is a link to the test cases page. -- cfg['sandbox-notice-testcases-link-display'] is the display value for that link. -- cfg['sandbox-notice-testcases-run-blurb'] is a sentence notifying the user that there is a test cases page -- corresponding to this sandbox that they can edit, along with a link to run it. $1 is a link to the test -- cases page, and $2 is a link to the page to run it. -- cfg['sandbox-notice-testcases-run-link-display'] is the display value for the link to run the test -- cases. --]] cfg['sandbox-notice-testcases-blurb'] = 'See also the companion subpage for $1.' cfg['sandbox-notice-testcases-link-display'] = 'test cases' cfg['sandbox-notice-testcases-run-blurb'] = 'See also the companion subpage for $1 ($2).' cfg['sandbox-notice-testcases-run-link-display'] = 'run' -- cfg['sandbox-category'] -- A category to add to all template sandboxes. cfg['sandbox-category'] = 'Template sandboxes' ---------------------------------------------------------------------------------------------------- -- Start box configuration ---------------------------------------------------------------------------------------------------- -- cfg['documentation-icon-wikitext'] -- The wikitext for the icon shown at the top of the template. cfg['documentation-icon-wikitext'] = '[[File:Test Template Info-Icon - Version (2).svg|50px|link=|alt=Documentation icon]]' -- cfg['template-namespace-heading'] -- The heading shown in the template namespace. cfg['template-namespace-heading'] = 'Template documentation' -- cfg['module-namespace-heading'] -- The heading shown in the module namespace. cfg['module-namespace-heading'] = 'Module documentation' -- cfg['file-namespace-heading'] -- The heading shown in the file namespace. cfg['file-namespace-heading'] = 'Summary' -- cfg['other-namespaces-heading'] -- The heading shown in other namespaces. cfg['other-namespaces-heading'] = 'Documentation' -- cfg['view-link-display'] -- The text to display for "view" links. cfg['view-link-display'] = 'view' -- cfg['edit-link-display'] -- The text to display for "edit" links. cfg['edit-link-display'] = 'edit' -- cfg['history-link-display'] -- The text to display for "history" links. cfg['history-link-display'] = 'history' -- cfg['purge-link-display'] -- The text to display for "purge" links. cfg['purge-link-display'] = 'purge' -- cfg['create-link-display'] -- The text to display for "create" links. cfg['create-link-display'] = 'create' ---------------------------------------------------------------------------------------------------- -- Link box (end box) configuration ---------------------------------------------------------------------------------------------------- -- cfg['transcluded-from-blurb'] -- Notice displayed when the docs are transcluded from another page. $1 is a wikilink to that page. cfg['transcluded-from-blurb'] = 'The above [[Wikipedia:Template documentation|documentation]] is [[Wikipedia:Transclusion|transcluded]] from $1.' --[[ -- cfg['create-module-doc-blurb'] -- Notice displayed in the module namespace when the documentation subpage does not exist. -- $1 is a link to create the documentation page with the preload cfg['module-preload'] and the -- display cfg['create-link-display']. --]] cfg['create-module-doc-blurb'] = 'You might want to $1 a documentation page for this [[Wikipedia:Lua|Scribunto module]].' ---------------------------------------------------------------------------------------------------- -- Experiment blurb configuration ---------------------------------------------------------------------------------------------------- --[[ -- cfg['experiment-blurb-template'] -- cfg['experiment-blurb-module'] -- The experiment blurb is the text inviting editors to experiment in sandbox and test cases pages. -- It is only shown in the template and module namespaces. With the default English settings, it -- might look like this: -- -- Editors can experiment in this template's sandbox (edit | diff) and testcases (edit) pages. -- -- In this example, "sandbox", "edit", "diff", "testcases", and "edit" would all be links. -- -- There are two versions, cfg['experiment-blurb-template'] and cfg['experiment-blurb-module'], depending -- on what namespace we are in. -- -- Parameters: -- -- $1 is a link to the sandbox page. If the sandbox exists, it is in the following format: -- -- cfg['sandbox-link-display'] (cfg['sandbox-edit-link-display'] | cfg['compare-link-display']) -- -- If the sandbox doesn't exist, it is in the format: -- -- cfg['sandbox-link-display'] (cfg['sandbox-create-link-display'] | cfg['mirror-link-display']) -- -- The link for cfg['sandbox-create-link-display'] link preloads the page with cfg['template-sandbox-preload'] -- or cfg['module-sandbox-preload'], depending on the current namespace. The link for cfg['mirror-link-display'] -- loads a default edit summary of cfg['mirror-edit-summary']. -- -- $2 is a link to the test cases page. If the test cases page exists, it is in the following format: -- -- cfg['testcases-link-display'] (cfg['testcases-edit-link-display']) -- -- If the test cases page doesn't exist, it is in the format: -- -- cfg['testcases-link-display'] (cfg['testcases-create-link-display']) -- -- If the test cases page doesn't exist, the link for cfg['testcases-create-link-display'] preloads the -- page with cfg['template-testcases-preload'] or cfg['module-testcases-preload'], depending on the current -- namespace. --]] cfg['experiment-blurb-template'] = "Editors can experiment in this template's $1 and $2 pages." cfg['experiment-blurb-module'] = "Editors can experiment in this module's $1 and $2 pages." ---------------------------------------------------------------------------------------------------- -- Sandbox link configuration ---------------------------------------------------------------------------------------------------- -- cfg['sandbox-subpage'] -- The name of the template subpage typically used for sandboxes. cfg['sandbox-subpage'] = 'sandbox' -- cfg['template-sandbox-preload'] -- Preload file for template sandbox pages. cfg['template-sandbox-preload'] = 'Template:Documentation/preload-sandbox' -- cfg['module-sandbox-preload'] -- Preload file for Lua module sandbox pages. cfg['module-sandbox-preload'] = 'Template:Documentation/preload-module-sandbox' -- cfg['sandbox-link-display'] -- The text to display for "sandbox" links. cfg['sandbox-link-display'] = 'sandbox' -- cfg['sandbox-edit-link-display'] -- The text to display for sandbox "edit" links. cfg['sandbox-edit-link-display'] = 'edit' -- cfg['sandbox-create-link-display'] -- The text to display for sandbox "create" links. cfg['sandbox-create-link-display'] = 'create' -- cfg['compare-link-display'] -- The text to display for "compare" links. cfg['compare-link-display'] = 'diff' -- cfg['mirror-edit-summary'] -- The default edit summary to use when a user clicks the "mirror" link. $1 is a wikilink to the -- template page. cfg['mirror-edit-summary'] = 'Create sandbox version of $1' -- cfg['mirror-link-display'] -- The text to display for "mirror" links. cfg['mirror-link-display'] = 'mirror' -- cfg['mirror-link-preload'] -- The page to preload when a user clicks the "mirror" link. cfg['mirror-link-preload'] = 'Template:Documentation/mirror' ---------------------------------------------------------------------------------------------------- -- Test cases link configuration ---------------------------------------------------------------------------------------------------- -- cfg['testcases-subpage'] -- The name of the template subpage typically used for test cases. cfg['testcases-subpage'] = 'testcases' -- cfg['template-testcases-preload'] -- Preload file for template test cases pages. cfg['template-testcases-preload'] = 'Template:Documentation/preload-testcases' -- cfg['module-testcases-preload'] -- Preload file for Lua module test cases pages. cfg['module-testcases-preload'] = 'Template:Documentation/preload-module-testcases' -- cfg['testcases-link-display'] -- The text to display for "testcases" links. cfg['testcases-link-display'] = 'testcases' -- cfg['testcases-edit-link-display'] -- The text to display for test cases "edit" links. cfg['testcases-edit-link-display'] = 'edit' -- cfg['testcases-create-link-display'] -- The text to display for test cases "create" links. cfg['testcases-create-link-display'] = 'create' ---------------------------------------------------------------------------------------------------- -- Add categories blurb configuration ---------------------------------------------------------------------------------------------------- --[[ -- cfg['add-categories-blurb'] -- Text to direct users to add categories to the /doc subpage. Not used if the "content" or -- "docname fed" arguments are set, as then it is not clear where to add the categories. $1 is a -- link to the /doc subpage with a display value of cfg['doc-link-display']. --]] cfg['add-categories-blurb'] = 'Please add categories to the $1 subpage.' -- cfg['doc-link-display'] -- The text to display when linking to the /doc subpage. cfg['doc-link-display'] = '/doc' ---------------------------------------------------------------------------------------------------- -- Subpages link configuration ---------------------------------------------------------------------------------------------------- --[[ -- cfg['subpages-blurb'] -- The "Subpages of this template" blurb. $1 is a link to the main template's subpages with a -- display value of cfg['subpages-link-display']. In the English version this blurb is simply -- the link followed by a period, and the link display provides the actual text. --]] cfg['subpages-blurb'] = '$1.' --[[ -- cfg['subpages-link-display'] -- The text to display for the "subpages of this page" link. $1 is cfg['template-pagetype'], -- cfg['module-pagetype'] or cfg['default-pagetype'], depending on whether the current page is in -- the template namespace, the module namespace, or another namespace. --]] cfg['subpages-link-display'] = 'Subpages of this $1' -- cfg['template-pagetype'] -- The pagetype to display for template pages. cfg['template-pagetype'] = 'template' -- cfg['module-pagetype'] -- The pagetype to display for Lua module pages. cfg['module-pagetype'] = 'module' -- cfg['default-pagetype'] -- The pagetype to display for pages other than templates or Lua modules. cfg['default-pagetype'] = 'page' ---------------------------------------------------------------------------------------------------- -- Doc link configuration ---------------------------------------------------------------------------------------------------- -- cfg['doc-subpage'] -- The name of the subpage typically used for documentation pages. cfg['doc-subpage'] = 'doc' -- cfg['file-docpage-preload'] -- Preload file for documentation page in the file namespace. cfg['file-docpage-preload'] = 'Template:Documentation/preload-filespace' -- cfg['docpage-preload'] -- Preload file for template documentation pages in all namespaces. cfg['docpage-preload'] = 'Template:Documentation/preload' -- cfg['module-preload'] -- Preload file for Lua module documentation pages. cfg['module-preload'] = 'Template:Documentation/preload-module-doc' ---------------------------------------------------------------------------------------------------- -- Print version configuration ---------------------------------------------------------------------------------------------------- -- cfg['print-subpage'] -- The name of the template subpage used for print versions. cfg['print-subpage'] = 'Print' -- cfg['print-link-display'] -- The text to display when linking to the /Print subpage. cfg['print-link-display'] = '/Print' -- cfg['print-blurb'] -- Text to display if a /Print subpage exists. $1 is a link to the subpage with a display value of cfg['print-link-display']. cfg['print-blurb'] = 'A [[Help:Books/for experts#Improving the book layout|print version]] of this template exists at $1.' .. ' If you make a change to this template, please update the print version as well.' -- cfg['display-print-category'] -- Set to true to enable output of cfg['print-category'] if a /Print subpage exists. -- This should be a boolean value (either true or false). cfg['display-print-category'] = true -- cfg['print-category'] -- Category to output if cfg['display-print-category'] is set to true, and a /Print subpage exists. cfg['print-category'] = 'Templates with print versions' ---------------------------------------------------------------------------------------------------- -- HTML and CSS configuration ---------------------------------------------------------------------------------------------------- -- cfg['main-div-id'] -- The "id" attribute of the main HTML "div" tag. cfg['main-div-id'] = 'template-documentation' -- cfg['main-div-classes'] -- The CSS classes added to the main HTML "div" tag. cfg['main-div-classes'] = 'template-documentation iezoomfix' -- cfg['start-box-linkclasses'] -- The CSS classes used for the [view][edit][history] or [create] links in the start box. cfg['start-box-linkclasses'] = 'mw-editsection-like plainlinks' -- cfg['start-box-link-id'] -- The HTML "id" attribute for the links in the start box. cfg['start-box-link-id'] = 'doc_editlinks' ---------------------------------------------------------------------------------------------------- -- {{fmbox}} template configuration ---------------------------------------------------------------------------------------------------- -- cfg['fmbox-id'] -- The id sent to the "id" parameter of the {{fmbox}} template. cfg['fmbox-id'] = 'documentation-meta-data' -- cfg['fmbox-style'] -- The value sent to the style parameter of {{fmbox}}. cfg['fmbox-style'] = 'background-color: #ecfcf4' -- cfg['fmbox-textstyle'] -- The value sent to the "textstyle parameter of {{fmbox}}. cfg['fmbox-textstyle'] = 'font-style: italic' ---------------------------------------------------------------------------------------------------- -- Tracking category configuration ---------------------------------------------------------------------------------------------------- -- cfg['display-strange-usage-category'] -- Set to true to enable output of cfg['strange-usage-category'] if the module is used on a /doc subpage -- or a /testcases subpage. This should be a boolean value (either true or false). cfg['display-strange-usage-category'] = true -- cfg['strange-usage-category'] -- Category to output if cfg['display-strange-usage-category'] is set to true and the module is used on a -- /doc subpage or a /testcases subpage. cfg['strange-usage-category'] = 'Wikipedia pages with strange ((documentation)) usage' --[[ ---------------------------------------------------------------------------------------------------- -- End configuration -- -- Don't edit anything below this line. ---------------------------------------------------------------------------------------------------- --]] return cfg 1ztsfch0eokvl8xnh8xp4fgmcqn0vsp ढाँचा:Archive box/doc 10 3798 7550 2016-03-06T16:37:46Z Devraj poudel 1655 {{Documentation subpage}} <!-- PLEASE ADD CATEGORIES AND INTERWIKIS AT THE BOTTOM OF THIS PAGE --> {{notice|This template is a l... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{Documentation subpage}} <!-- PLEASE ADD CATEGORIES AND INTERWIKIS AT THE BOTTOM OF THIS PAGE --> {{notice|This template is a legacy wrapper for {{tl|archives}}, which may have additional functionality over-and-above this template and generates the list of archives automatically by default.}} This template can be used to display archives of a page in a floating box. ===Usage=== Include the archive box on the talk page by adding: ====Basic syntax==== <pre>{{Archive box | [[/Archive <#>]] }}</pre> ====Full syntax==== <pre> {{Archive box | archivelist = /archivelist | auto = <short|long|yes|no> | index = /Archive index | links = <#> | search = <yes|no> | collapsible = <yes|no> | collapsed = <yes|no> | box-width = <#px or #em> | root = Wikipedia_talk:{{PAGENAME}}/Archive #}} | style = <CSS values> | title = <Alt. title> | image = [[File:Foo.png|35px]] | bot = <name of bot> | age = <#> (defaults to days) | [[/Archive <#>]], [[/Archive <#>]], [[/Archive <#>]], etc. }} </pre> Substitute <code>[[/Archive <#>]]</code> with the actual name(s) of the archive page(s) and make sure to add the forward slash <code> / </code>. How you present a list of archive pages is up to you. You can separate them with commas or format them as lists. You can also use [[WP:PIPE|<nowiki>[[</nowiki>WP:PIPE|piped links<nowiki>]]</nowiki>]], see the [[#Automatic links]] and [[#Examples]] sections below. ===Parameters=== ==== Placement ==== The box uses a style that makes it float to the right. In other words, it will be aligned to the right edge of the page and all content following it will flow around the box. (On some article and WikiProject talk pages, there is more than one right floating box. In that case, the edit links of the text sections next to those boxes often "bunch up". Use the {{tl|stack}} template to provide a solution for that problem.) ====Box width==== The box width can be set by using the <code>|box-width=</code> parameter: <pre>{{Archive box | box-width=13em | [[/Archive <#>]] }}</pre> <pre>{{Archive box | box-width=200px | [[/Archive <#>]] }}</pre> The standard width when this parameter is not used is 238px. ====Search==== A search bar which will search the archives of the current page can be added to the bottom of the box by using the <tt><nowiki>|search=yes</nowiki></tt> parameter. Other parameters can adjust the search bar. *<tt><nowiki>|root=</nowiki></tt> can be used to change the prefix of pages which are searched. The default is the current page name. ''Example: ''<tt><nowiki>|root=User talk:Example/Archives</nowiki></tt>'' will search in pages starting with User talk:Example/Archives.'' *<tt><nowiki>|search-width=</nowiki></tt> can be used to change the width of the text field, in characters. The default is 22, which fits the search bar with the default box width. ''Note: unlike ''<tt><nowiki>|box-width=</nowiki></tt>'', this is a bare number with no units.'' *<tt><nowiki>|search-break=yes</nowiki></tt> will insert a break between the search bar and search button. The default is ''no''. *<tt><nowiki>|button-label=</nowiki></tt> can be used to change the text on the search button. The default is ''Search''. <pre>{{Archive box | search=yes | [[/Archive <#>]] }}</pre> ====Image==== The image can be changed from the default using the {{para|image=}} parameter. For example: <pre>{{Archive box | image= [[Image:Crystal Clear app file-manager.png|35px]] | [[/Archive <#>]] }}</pre> =====Other icons===== If you wish to use something other than the default icon, there's a gallery of available icons at [[commons:Category:Archive icons]]. ====Style==== <pre.raw> <code><nowiki>{{</nowiki>Archive box | style= <var>CSS values</var> | [[/Archive <#>]] <nowiki>}}</nowiki></code> </pre> Examples: ;Talk page colors on non-talk pages:<code>background-color:#F8EABA; border-color:#C0C090;</code> ;Other page colors on talk pages:<code>background-color:#F9F9F9; border-color:#AAAAAA;</code> ;Font size unchanged:<code>font-size:1em;</code> ;Specific example, changing the background color to white : <tt><nowiki>{{archive box | auto=yes | style=background-color:#FFFFFF }}</nowiki></tt> ====Automatic links==== If all the archives of a talk page are named ''exactly'' <tt>/Archive 1</tt>, <tt>/Archive 2</tt> etc. (it will ''not'' work with e.g. <tt>/Archive1</tt>, <tt>/Archive 01</tt>, or subpages of a subpage, e.g. <tt>/Archives/Archive 1</tt>), you can use the <tt>auto</tt> parameter to display links to them all automatically. The list will update itself when new archives are added. If there are also named archives, you can manually add links to those as well. ;Using <code>|auto=yes</code>: The links to the archive pages will appear as simple numbers, separated with commas (1, 2, 3, ...). '''Note:''' Archives numbered past 100 will be ignored. <pre>{{archive box | auto=yes }}</pre> The optional ''root='', ''links='', and ''nobr='' parameters are passed to {{tl|archive list}} when '''auto=yes'''. The following will look for a user's talk-page archives named ''/Archives/Archive 1'', ''/Archives/Archive 2'', etc., and list up to 5 archives per line: <pre> {{archive box |auto= yes |root= User_Talk:{{PAGENAME}}/Archive <#> |links= 5 }}</pre> ;Using <code>|auto=long</code>: If there are no more than 36 archive pages, and you prefer a three-column output, use <code>|auto=long</code>. The links to the archive pages will appear as Archive 1, Archive 2, etc. The links will be put into lines with a line break after each third link, to create columns. (Re-arranging the columns, e.g. from top to bottom, is ''not'' possible with this parameter. However, manually added links can be arranged in columns with {{tl|multicol}}. See the [[#multicol|multicol example]] below.) <pre>{{archive box |auto=long }}</pre> The optional <code>|root=</code> parameter is passed to {{tl|archive list}} when <code>|auto=long</code>. The following will look for a user's talk-page archives named ''/Archives/Archive 1'', ''/Archives/Archive 2'', etc. <pre> {{archive box |auto= long |root= User_Talk:{{PAGENAME}}/Archive <#> }}</pre> ===Examples=== For actual examples of the use of this template, use the [[Special:Whatlinkshere/Template:Archive box|what links here]] link in the toolbox on the sidebar, near the top on the left side of this page (unless you are using an unconventional skin ... in which case you probably know what you are doing). {| align="center" style="background: transparent;" ! Wikitext !! Appearance |- |<pre>{{archive box|search=yes| [[/Archive 1]], [[/Archive 2]], [[/January 2008 - December 2008]] and [[/Deletion discussion]] }}</pre> |{{archive box|search=yes| [[/Archive 1]], [[/Archive 2]], [[/January 2008 - December 2008]] and [[/Deletion discussion]]}} |- |<pre>{{archive box| [[/Archive 1]]<br /> [[/Archive 2]]<br /> [[/January 2008 - December 2008]]<br /> [[/Deletion discussion]] }}</pre> |{{archive box| [[/Archive 1]]<br /> [[/Archive 2]]<br /> [[/January 2008 - December 2008]]<br /> [[/Deletion discussion]]}} |- |<pre>{{archive box| : [[/Archive 1]] : [[/Archive 2]] : [[/January 2008 - December 2008]] : [[/Deletion discussion]] }}</pre> |{{archive box| : [[/Archive 1]] : [[/Archive 2]] : [[/January 2008 - December 2008]] : [[/Deletion discussion]]}} |- |<pre>{{archive box|image=[[Image:File-manager.svg|35px]]| * [[/Archive 1|Archive 1]] * [[/Archive 2|Archive 2]] * [[/January 2008 - December 2008|January 2008 - December 2008]] * [[/Deletion discussion|Deletion discussion]] }}</pre> |{{archive box|image=[[Image:File-manager.svg|35px]]| * [[/Archive 1|Archive 1]] * [[/Archive 2|Archive 2]] * [[/January 2008 - December 2008|January 2008 - December 2008]] * [[/Deletion discussion|Deletion discussion]]}} |- |<pre>{{archive box|index=/Archive index|search=yes|bot=FooArchiveBot|age=90| # [[/Archive 1]] # [[/Archive 2]] # [[/January 2008 - December 2008]] # [[/Deletion discussion]] }}</pre> |{{archive box|index=/Archive index|search=yes|bot=FooArchiveBot|age=90| # [[/Archive 1]] # [[/Archive 2]] # [[/January 2008 - December 2008]] # [[/Deletion discussion]]}} |- |<pre>{{archive box|box-width=10em| * [[/Archive 1|Archive 1]] * [[/Archive 2|Archive 2]] * [[/January 2008 - December 2008|January 2008&nbsp;– December 2008]] }}</pre> |{{archive box|box-width=10em| * [[/Archive 1|Archive 1]] * [[/Archive 2|Archive 2]] * [[/January 2008 - December 2008|January 2008&nbsp;– December 2008]]}} |- id="multicol" |<pre>{{Archive box| {{multicol}} '''2007'''<br> [[/Archive1|1]]<br> [[/Archive2|2]]<br> [[/Archive3|3]]<br> [[/Archive4|4]]<br> [[/Archive5|5]]<br> {{multicol-break}} '''2008'''<br> [[/Archive6|6]]<br> [[/Archive7|7]]<br> [[/Archive8|8]]<br> [[/Archive9|9]]<br> [[/Archive10|10]]<br> [[/Archive11|11]]<br> {{multicol-break}} '''2009'''<br> [[/Archive12|12]]<br> [[/Archive13|13]]<br> {{multicol-end}} }}</pre> | {{Archive box| {{multicol}} '''2007'''<br> [[/Archive1|1]]<br> [[/Archive2|2]]<br> [[/Archive3|3]]<br> [[/Archive4|4]]<br> [[/Archive5|5]]<br> {{multicol-break}} '''2008'''<br> [[/Archive6|6]]<br> [[/Archive7|7]]<br> [[/Archive8|8]]<br> [[/Archive9|9]]<br> [[/Archive10|10]]<br> [[/Archive11|11]]<br> {{multicol-break}} '''2009'''<br> [[/Archive12|12]]<br> [[/Archive13|13]]<br> {{multicol-end}} }} |- |<pre>{{archive box|search=yes| {{Center|'''Sorted by date:'''}} :#[[/Archive1|August&ndash;October 2008]]: Discussion with User. :#[[/Archive2|August&ndash;November 2008]]: Discussion of rewrite. :[[/Subpage 1]], [[/Subpage 2|2]], [[/Subpage 3|3]] }}</pre> |{{archive box|search=yes| {{Center|'''Sorted by date:'''}} :#[[/Archive1|August&ndash;October 2008]]: Discussion with User. :#[[/Archive2|August&ndash;November 2008]]: Discussion of rewrite. :[[/Subpage 1]], [[/Subpage 2|2]], [[/Subpage 3|3]] }} |} ===Notes=== ====Talk header ==== Many talk pages already include the {{tl|Talk header}} template. By default, this template includes links to archive subpages assuming the archive subpages are numbered in the standard manner (Archive 1, Archive 2, etc.). If the {{tl|Talk header}} template ''is'' on a page, and archive subpages ''are'' named in the standard manner, then a separate archive box is likely unnecessary. On the other hand, a separate archive box can pipe links (i.e. to display the date range of the archive). If you decide to go ahead and use the archive box anyway, you can add <code>|noarchive=yes</code> to the Talk header to remove the redundant links to archives. ===See also=== * {{tl|archives}} * {{tl|archive box collapsible}} * {{tl|talk archive navigation}} * [[Help:Archiving a talk page]] {{Warchivenav}} <includeonly><!-- CATEGORIES AND INTERWIKIS HERE, THANKS --> [[श्रेणी:Archival templates|{{PAGENAME}}]] [[श्रेणी:Talk header templates|{{PAGENAME}}]] [[es:Plantilla:Caja archivos]] [[no:Mal:Arkiv]] [[simple:Template:Archive box]] </includeonly> pre.raw> 9bkz64z9tu4bcmuvgmzkbodxfkkmxd1 ढाँचा:Image/doc 10 3799 7551 2016-03-06T16:45:32Z Devraj poudel 1655 {{Documentation subpage}} <!-- PLEASE ADD CATEGORIES AND INTERWIKIS AT THE BOTTOM OF THIS PAGE --> This template can be used as a... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{Documentation subpage}} <!-- PLEASE ADD CATEGORIES AND INTERWIKIS AT THE BOTTOM OF THIS PAGE --> This template can be used as a wrapper to simplify the inclusion of an image in a template, where users may use several different forms of syntax. It is primarily of use in templates and should '''not''' be used in articles directly. === Usage === * <nowiki>{{Image | Example.svg | 20px}}</nowiki> → {{Image | Example.svg | 20px}} * <nowiki>{{Image | File:Example.svg | 20px}}</nowiki> → {{Image | File:Example.svg | 20px}} * <nowiki>{{Image | :File:Example.svg | 20px}}</nowiki> → {{Image | :File:Example.svg | 20px}} * <nowiki>{{Image | [[File:Example.svg|30px]] | 20px}}</nowiki> → {{Image | [[File:Example.svg|30px]] | 20px}} Note that additional parameters are (deliberately) ignored if full image syntax is passed in the first parameter. You can pass up to five parameters directly otherwise: * <nowiki>{{Image | Example.svg | 20px | thumb | none | Foo}}</nowiki> → {{Image | Example.svg | 20px | thumb | none | Foo}} You can also pass arbitrary parameters accepted by the [[WP:EIS|Image syntax]] if you separate them with {{tl|!}}. You may need to number them explicitly if they contain an equals sign "=": * <nowiki>{{Image | Example.svg | 2= 20px{{!}}link=Main Page}}</nowiki> → {{Image | Example.svg | 2= 20px{{!}}link=Main Page}} === See also === * {{tl|File title}} * {{tl|Linked}} * {{tl|px}} <includeonly> <!-- CATEGORIES AND INTERWIKIS HERE, THANKS --> [[Category:Wikipedia metatemplates]] [[el:Πρότυπο:Εικόνα]] [[en:Template:Image]] [[es:Plantilla:Imagen]] [[id:Templat:Image]] [[hi:साँचा:Image]] [[ia:Patrono:Image]] [[ja:Template:Image2]] [[km:ទំព័រគំរូ:Image]] [[mk:Шаблон:Слика]] [[sl:Predloga:Image]] [[sv:Mall:Bild]] [[tr:Şablon:Dosya]] [[tt:Калып:Рәсем]] [[vi:Bản mẫu:Image]] </includeonly> qzhlrtug3vcf5a9jhmkw6nz59jshrxs ढाँचा:File title/doc 10 3800 7552 2016-03-06T16:48:47Z Devraj poudel 1655 {{Documentation subpage}} <!-- PLEASE ADD CATEGORIES AND INTERWIKIS AT THE BOTTOM OF THIS PAGE --> This template can be used to c... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{Documentation subpage}} <!-- PLEASE ADD CATEGORIES AND INTERWIKIS AT THE BOTTOM OF THIS PAGE --> This template can be used to create proper file titles, both if the name space was omitted or supplied by the user. It is primarily of use in templates and should '''not''' be used in articles directly. This template can be substituted. === Usage === * "<nowiki>{{File title| Example.svg }}</nowiki>" → "<code>{{File title| Example.svg }}</code>" * "<nowiki>{{File title| File:Example.svg }}</nowiki>" → "<code>{{File title| File:Example.svg }}</code>" * "<nowiki>{{File title| :File:Example.svg }}</nowiki>" → "<code>{{File title| :File:Example.svg }}</code>" === To Do === This template could be expanded to a series of "Namespace title" templates, if needed (hopefully sharing the same code). === See also === * {{tl|Category title}} * {{tl|Transclude}} * {{tl|Image}} * {{tl|Linked}} <includeonly> <!-- CATEGORIES AND INTERWIKIS HERE, THANKS --> [[Category:Wikipedia metatemplates]] [[be:Шаблон:File title]] [[bn:টেমপ্লেট:File title]] [[cy:Nodyn:Teitl ffeil]] [[da:Skabelon:File title]] [[diq:Template:File title]] [[en:Template:File title]] [[es:Plantilla:Título de archivo]] [[ia:Patrono:File title]] [[ja:Template:File title]] [[km:ទំព័រគំរូ:File title]] [[ms:Templat:File title]] [[or:ଟେମ୍ପଲେଟ:File title]] [[ro:Format:File title]] [[si:සැකිල්ල:File title]] [[sl:Predloga:File title]] [[sv:Mall:Bildnamn]] [[tr:Şablon:File title]] [[uz:Andoza:File title]] </includeonly> 0t8f9p9j3pdvkh760xkggjbib7njlzs ढाँचा:Intricate 10 3801 7558 2016-03-06T17:31:03Z Devraj poudel 1655 पृष्ठ[[ढाँचा:Intricate template]]मा पठाइएको wikitext text/x-wiki #REDIRECT [[Template:Intricate template]] bxy6k9wl5xjknuuc9mblfjm9vftk97c ढाँचा:Wrap 10 3802 7559 2016-03-06T17:32:07Z Devraj poudel 1655 <includeonly></span> <span style="white-space:nowrap"></includeonly><noinclude> {{documentation}} <!-- Add categories and interw... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <includeonly></span> <span style="white-space:nowrap"></includeonly><noinclude> {{documentation}} <!-- Add categories and interwikis to the /doc subpage, not here! --> </noinclude> jkf16tohhd0oabv5zfg0zce6lwki4gp श्रेणी:प्रयोगकर्ता अधिकार-स्तर 14 3804 7619 7571 2016-03-12T06:42:51Z Biplab Anand 1630 [[विकिपुस्तक:हटक्याट|हटक्याट]]द्वारा [[श्रेणी:विकिपुस्तक]] जोडियो wikitext text/x-wiki [[श्रेणी:विकिपुस्तक]] oi0lotgdw4olap1ybeu9arfyar6qytl अर्थशास्त्रीय शोधको पारिभाषिक शब्दावली 0 3808 7584 7583 2016-03-09T03:29:43Z बाबु राम ज्ञवाली 2021 /* C */ wikitext text/x-wiki अर्थशास्त्रीय शोधको पारिभाषिक शब्दावली ==A== Action Research <br /> कार्यमूलक शोध <br /> त्यो प्रक्रिया जसले समस्याहरुको अध्ययन र क्रियाकलापमा निरन्तर निर्देशन र सुधार पदान गर्छ, त्यसलाई कार्यमूलक वा क्रियात्मक शोध भनिन्छ । <br /> Alpha Error<br /> अल्फा विभ्रम <br /> यदि शून्य प्राक्कल्पना सत्य हुन्छ तर परिकलनमा त्यो अस्वीकृत हुन गयो भने त्यसलाई अल्फा विभ्रम वा कोटि विभ्रम भनिन्छ । <br /> <br /> Applied research<br /> प्रायोगिक शोध<br /> समस्याहरुको समाधानका व्यावहारिक उपायमा केन्द्रित शोधलाई प्रायोगिक शोध भनिन्छ । ==B== Basic research<br /> <br />मौलिक शोध <br /> जुन शोधको उद्देश्य सिद्धान्त निर्माण वा संशोधन हुन्छ, त्यसलाई मौलिक शोध भनिन्छ । <br />Beta error<br /> बीटा विभ्रम <br /> यदि शून्य प्राक्कल्पना असत्य हुन्छ तर परिकलनमा त्यो स्वीकृत हुन गयो भने त्यसलाई बीटा विभ्रम वा द्वितीय कोटि विभ्रम भनिन्छ । ==C== Calculated value and Tabulated value<br /> परिकलित मान र तालिकामान<br /> सार्थकता परीक्षणमा निर्णय दिनु अघि प्रतिदर्शजको मान परिकलन गर्नु पर्छ । तालिकामा दिइएको (सामान्यतः ५ प्रतिशत वा १ प्रतिशत) सार्थकता स्तरमा तालिका मान पत्ता लगाइन्छ । यदि तालिका मान परिकलित मानभन्दा बढी छ भने शून्य परिकल्पना स्वीकार गरिन्छ अन्यथा शून्य परिकल्पना अस्वीकार गरिन्छ । <br />Case Study<br /> व्यक्ति अध्ययन<br /> कुनै एक शोध एकाईको अनुभवका तथ्याङ्क, वातावरण र यसको आपसी सम्बन्धको विस्तृत वर्णन गर्नुलाई केस स्टडी भनिन्छ । यो काल श्रेणी विश्लेषणात्मक प्रकृतिको अध्ययन हो अर्थात् निश्चित एकाईको लामो सम्म अध्ययन गर्नु पर्छ । <br />Census<br /> संगणना<br /> शोध अनुसन्धान क्षेत्रका प्रत्येक एकाईबारे विस्तृत सूचना एकत्र गर्नुलाई संगणना विधि भनिन्छ । <br />Central limit theorem<br /> केन्द्रीय सीमा साध्य <br /> प्रतिचयन वितरणको मध्यक र समष्टि मध्यक बराबर हुन्छ किनभने प्रतिचयन वितरण जहिले पनि सामान्य रुपमा वितरित भई यसले सामान्य वक्र रेखाको स्वरुप ग्रहण गर्दछ ।फलस्वरुप मध्यक मूल्य वितरणको मध्यमा केन्द्रित हुन जान्छ । यसलाई केन्द्रीय परिसीमा साध्य भनिन्छ । <br />Chi square test<br /> काई वर्ग परीक्षण<br /> यसलाई अप्राचलिक परीक्षण ९लयल(उबचबmभतचष्अ तभकत० पनि भनिन्छ । किनभने यो गुणात्मक विश्लेषण र यसको मध्यक वा प्रमाप विचलन गणना गर्न सकिंदैन । यस परीक्षणमा कुनै गुणको उपस्थिति र अनुपस्थिति सम्बन्धी परिकल्पना परीक्षण गरिन्छ । यसको नापको संकेत लागि ग्रीक अक्षर काई (X) प्रयोग गरिन्छ । <br />Condensation of data <br />तथ्याङ्क केन्द्रीकरण <br />तथ्याङ्कको प्रतिनिधि मूल्य वा औसत मूल्य प्राप्त गर्ने कामलाई तथ्याङ्क केन्द्रीकरण भनिन्छ । यसैलाई केन्द्रीय प्रवृत्तिको नाप पनि भनिन्छ । तथ्याङ्कशास्त्रमा यसका अनेक नापहरु हुन्छन् । <br />Confidence level <br />विश्वास्य स्तर <br />प्रतिदर्शजका वितरण अन्तर्गतको जति क्षेत्रफललाई विश्वासपूर्वक लिन सकिन्छ, त्यसलाई सार्थकता स्तर भनिन्छ । विश्वास्य स्तरले सार्थकता सतर निर्धारण गर्दछ । यदि ९५ प्रतिशत विश्वास्य स्तर लिइन्छ भने यसको अर्थ हो सार्थकता स्तर ५ प्रतिशत छ । विश्वास्य स्तर ९९ प्रतिशत भए सार्थकता स्तर १ प्रतिशत हुन्छ । <br />Correlation <br />सहसम्बन्ध <br />दुई (वा दुईभन्दा बढी) चलराशिहरु बीच सम्बन्धको मात्रा के कति प्रतिशत छ भनेर नाप गर्ने विधि नै सहसम्बन्ध हो । यसको मान नाप ० देखि १ सम्म हुन्छ । जहा“ १ भनेको शत प्रतिशत सम्बन्ध हो । शून्य भनेको सम्बन्धको पूर्णतया अभाव हो । यो सम्बन्ध धनात्मक वा ऋणात्मक हुनसक्छ । <br />Cross section <br />अनुप्रस्थ अध्ययन <br />जुन शोधमा ठूला प्रतिदर्श (साम्पल) वा सम्पूर्ण जनसंख्याको निश्चित समय बिन्दुमा अध्ययन गरिन्छ त्यसलाई अनुप्रस्थ क्षेत्र अध्ययन भनिन्छ । ==D== Data आकडा । शोधका लागि प्राप्त गरिने सूचना नै आकडा/तथ्याङ्क हो । यो गुणात्मक वा संख्यात्मक दुवै हुनसक्छ । Degrees of freedom-स्वातन्त्र्यांश । प्रतिदर्श संख्याभन्दा एक कम संख्यालाई स्वातन्त्र्यांश म ा भनिन्छ । टी परीक्षण र काई वर्ग परीक्षणमा प्रतिदर्श संख्याभन्दा एक कमको तालिका मानलाई परिकलित मानसंग तुलना गरिन्छ । ==E== Ethnography-इथ्नोग्राफी/नृजातीय शोध । समाजका विशेष वर्गको अध्ययन विश्लेषण गर्ने विधिलाई इथ्नोग्राफी वा नृजातीय शोध भनिन्छ । Experimental research-प्रयोगात्मक शोध । स्वतन्त्र चलराशि र आश्रित चलराशिबीचका सम्बन्धको वैज्ञानिक एवं नियन्त्रित अध्ययन गर्ने विधिलाई प्रयोगात्मक शोध भनिन्छ । यस शोधमा प्रयोगलाई बारम्बार दोहोर्याउन सकिन्छ । सामाजिक विज्ञानमा यो विधि जे एस मिलको एक चलराशि सिद्धान्तमा आधारित छ । Explanatory research- व्याख्यात्मक शोध । जुन शोधमा प्रत्येक चलराशिको विवरणात्मक जानकारी प्रस्तुत गरिन्छ, त्यसलाई व्याख्यात्मक शोध भनिन्छ । 99aahiemzdhn3qlkuedpza1q0a0gjbe चाणक्यनीति चतुर्थ अध्याय 0 3809 15843 8015 2017-03-01T13:52:32Z 220.225.40.26 /* चतुर्थोऽध्यायः */ wikitext text/x-wiki ==चतुर्थोऽध्यायः== आयुः कर्म च वित्तञ्च विद्या निधनमेव च ।<br> पञ्चैतानि हि सृज्यन्ते गर्भस्थस्यैव देहिनः ।।१।।<br> मनुष्यको जीवनमा सबै केहि पुर्व निर्धारित हुन्छ जस्तै आयु कति बाँच्छ के कार्य गर्छ ,धन सम्पत्ति कति हुन्छ कहिले मर्छ यी पाँच कुरा पहिले नै निर्धारित हुन्छ । <br> साधुभ्यस्ते निवर्तन्ते पुत्रामित्राणि बान्धवाः ।<br> ये च तैः सह गन्तारस्तध्दर्मात्सुकृतं कुलम् ।।२।।<br> <br> दर्शनाध्यानसंस्पर्शैर्मत्सी कूर्मी च पक्षिणी ।<br> शिशुपालयते नित्यं तथा सज्जनसड्गतिः ।।३।।<br> <br> यावत्स्वस्थो ह्ययं देहो यावन्मृत्युश्च दूरतः ।<br> तावदात्महितं कुर्यात् प्राणान्ते किं करिष्यति।।४।।<br> <br> कामधेनुगुण विद्या ह्यकाले फलदायिनी ।<br> प्रवासे मातृसदृशी विद्या गुप्तं धनं स्मृतम् ।।५।।<br> विद्या कामधेनु के समान गुणोंवाली है, बुरे समय में भी फल देनेवाली है, प्रवास काल में माँ के समान है तथा गुप्त धन है । <br> एकोऽपि गुणवान् पुत्रो निर्गुणैश्च शतैर्वरः ।<br> एकश्चन्द्रस्तमो हन्ति न च ताराः सहस्त्रशः ।।६।।<br> जिस प्रकार एक चाँद ही रात्रि के अन्धकार को दूर करता है, असंख्य तारे मिलकर भी रात्रि के गहन अन्धकार को दूर नहीं कर सकते, उसी प्रकार एक गुणी पुत्र ही अपने कुल का नाम रोशन करता है, उसे ऊंचा उठता है । सैकड़ों निकम्मे पुत्र मिलकर भी कुल की प्रतिष्ठा को ऊंचा नहीं उठा सकते । <br> मूर्खश्चिरायुर्जातोऽपि तस्माज्जातमृतो वरः ।<br> मृतः स चाऽल्पदुःखाय यावज्जीवं जडोदहेत् ।।७।।<br> मुर्ख पुत्र के चिरायु होने से मर जाना अच्छा है, क्योंकि ऐसे पुत्र के मरने पर एक ही बार दुःख होता है, जिन्दा रहने पर वह जीवन भर जलता रहता है । <br> कुग्रामवासः कुलहीनसेवा ।<br> कुभोजनं क्रोधमुखी च भार्या ।।<br> <br> पुत्रश्च मूर्खो विधवा च कन्या ।<br> विनाग्निमेते प्रदहन्ति कायम् ।।८।।<br> दुष्टों के गावं में रहना, कुलहीन की सेब, कुभोजन, कर्कशा पत्नी, मुर्ख पुत्र तथा विधवा पुत्री ये सब व्यक्ति को बिना आग के जला डालते हैं । <br> किं तया क्रियते धेन्वा या न दोग्ध्री न गर्भिणी ।<br> कोऽर्थः पुत्रेण जातेन यो न विद्वान्न भक्तिमान् ।।९।।<br> उस गाय से क्या करना, जो न दूध देती है और न गाभिन होती है । इसी तरह उस पुत्र के जन्म लेने से क्या लाभ, जो न विद्वान हो और न ईश्वर का भक्त हो <br> संसारतापदग्धानां त्रयो विश्रान्तेहेतवः ।<br> अपत्यं च कलत्रं च सतां सड्गतिरेव च ।।१०।।<br> सांसारिक ताप से जलते हुए लोगों को तीन ही चीजें आराम दे सकती हैं - सन्तान, पत्नी तथा सज्जनों की संगति | <br> सकृज्जल्पन्ति राजानः सकृज्जल्पन्ति पण्डिताः ।<br> सकृत्कन्याः प्रदीयन्ते त्रीण्येतानि सकृत्सकृत् ।।११।।<br> <br> एकाकिना तपो द्वाभ्यां पठनं गायनं त्रिभिः ।<br> चतुर्भिर्गमनं क्षेत्रं पंचभिर्बहुभी रणम् ।।१२।।<br> तप अकेले में करना उचित होता है, पढ़ने में दो, गाने मे तीन, जाते समय चार, खेत में पांच व्यक्ति तथा युद्ध में अनेक व्यक्ति होना चाहिए । <br> सा भार्या या शुचिर्दक्षा सा भार्या या पतिव्रता ।<br> सा भार्या या पतिप्रीता साभार्या सत्यवादिनो ।।१३।।<br> वही पत्नी है, जो पवित्र और कुशल हो । वही पत्नी है, जो पतिव्रता हो । वही पत्नी है, जिसे पति से प्रीति हो । वही पत्नी है, जो पति से सत्य बोले । <br> अपुत्रस्य गृहं शून्यं दिशः शुन्यास्त्वबांधवाः ।<br> मूर्खस्य हृदयं शून्यं सर्वशून्या दरिद्रता ।।१४।।<br> पुत्रहीन के लिए घर सूना हो जाता है, जिसके भाई न हों उसके लिए दिशाएं सूनी हो जाती हैं, मूर्ख का हृदय सूना होता है, किन्तु निर्धन के लिए सब कुछ सूना हो जाता है । <br> अनभ्यासे विषं शास्त्रमजीर्णे भोजनं विषम् ।<br> दरिद्रस्य विषं गोष्ठी वृध्दस्य तरुणी विषम् ।।१५।।<br> जिस प्रकार बढ़िया-से बढ़िया भोजन बदहजमी में लाभ करने के स्थान में हानि पहुँचता है और विष का काम करता है, उसी प्रकार निरन्तर अभ्यास न रखने से शास्त्रज्ञान भी मनुष्य के लिए घातक विष के समान हो जाता है । <br> त्यजेध्दर्म दयाहीनं विद्याहीनं गुरुं त्यजेत् ।<br> त्यजेत्क्रोधमुखीं भार्यान्निः स्नेहानबंधवांस्त्यजेत् ।।१६।।<br> धर्म में यदि दया न हो तो उसे त्याग देना चाहिए । विद्याहीन गुरु को, क्रोधी पत्नी को तथा स्नेहहीन बान्धवों को भी त्याग देना चाहिए । <br> अध्वा जरा मनुष्याणां वाजिनां बंधनं जरा ।<br> अमैथुनं जरा स्त्रीणां वस्त्राणामातपं जरा ।।१७।।<br> सतत भ्रमण करना व्यक्ति को बूढ़ा बना देता है। यदि घोड़े को हर समय बांध कर रखें तो वह बूढ़ा हो जाता है। यदि स्त्री उसके पति के साथ प्रणय नहीं करती हो तो बूढ़ी हो जाती है। धूप में रखने से कपड़े पुराने हो जाते हैं। <br> कःकालः कानि मित्राणि को देशः को व्ययागमौ ।<br> कस्याहं का च मेशक्तिरिति चिन्त्यं मुहुर्मुहुः ।।१८।।<br> कैसा समय है ? कौन मित्र है ? कैसा स्थान है ? आय-व्यय क्या है ? में किसकी और मेरी क्या शक्ति है ? इसे बार-बार सोचना चाहिए । <br> अग्निर्देवो द्विजातीनां मुनीनां हृदि दैवतम् ।<br> प्रतिमा त्वल्पबुध्दीनां सर्वत्र समदर्शिनाम् ।।१९।।<br> <br> <br> <br> <br> <br> 93m0w2a29fn2s8f58eimj81a2y6fe9x चाणक्यनीति पञ्चम अध्याय 0 3810 8016 7586 2016-03-21T16:51:42Z Devraj poudel 1655 Devraj poudel ले [[चाणक्यनीति/पञ्चम अध्याय]] मा पुनर्निर्देश नछोडि त्यसलाई [[चाणक्यनीति पञ्चम अध्याय]] मा... wikitext text/x-wiki ==पञ्चमोऽध्यायः== गुरुरग्निर्द्वि जातीनां वर्णानां ब्राह्मणो गुरुः ।<br> पतिरेव गुरुः स्त्रीणां सर्वस्याभ्यागतो गुरुः ।।१।।<br> ==अर्थ== ;ब्राह्मण,क्षत्रिय,वैश्यको गुरु इष्टदेव अग्नि हुन् भने ब्राह्मण सब्वी वर्णको गुरु हो । तर स्त्रीको गुरु पति मात्र हो तर जो अभ्यागत (अचानंक गृहस्थीको घरमा आउने कोइ व्यक्ति) सबै वर्ग स्त्री पुरुषको गुरु हो अर्थात् पुजनीय हो । <br> यथा चतुर्भिः कनकं पराक्ष्यते<br> निघर्षणं छेदनतापताडनैः ।<br> तथा चतुर्भिः पुरुषः परीक्ष्य़ते<br> त्यागेन शीलेन गुणेन कर्मणा ।।२।।<br> <br> तावद्भयेन भेतव्यं यावद् भयमनागतम् ।<br> आगतं तु भयं वीक्ष्यं प्रहर्तव्यमशंकया ।।३।।<br> <br> एकोदरसमुद् भूता एकनक्षत्रजातकाः ।<br> न भवन्ति समाः शीला यथा बदरिकण्टकाः ।।४।।<br> <br> निःस्पृहो नाधिकारी स्यान्नाकामो मण्डनप्रियः ।<br> नाऽविदग्धः प्रियंब्रूयात् स्पष्टवक्ता न वञ्चकः ।।५।।<br> <br> मूर्खाणां पण्डिता द्वेष्या अधनानां महाधनाः ।<br> वरांगना कुलस्त्रीणां सुभगानां च दुर्भगा ।।६।।<br> <br> आलस्योपगता विद्या परहस्तगतं धनम् ।<br> अल्पबीजं हतं क्षेत्रं हतं सैन्यमनायकम् ।।७।।<br> <br> अभ्यासाध्दार्यते विद्या कुलं शीलेन धार्यते ।<br> गुणेन ज्ञायते त्वार्यः कोपो नेत्रेण गम्यते ।।८।।<br> <br> वित्तेन रक्ष्यते धर्मो विद्या योगेन रक्ष्यते ।<br> मृदुना रक्ष्यते भूपः सत्स्त्रिया रक्ष्यते गृहम् ।।९।।<br> <br> अन्यथा वेदपाण्डित्यं शास्त्रमाचारमन्यथा ।<br> अन्यथा वदता शांतंलोकाःक्लिश्यन्ति चाऽन्यथा ।।१०।।<br> <br> दारिद्र्यनाशनं दान शीलं दुर्गतिनाशनम् ।<br> अज्ञाननाशिनी प्रज्ञा भावना भयनाशिनी ।।११।।<br> <br> नास्ति कामसमो व्याधिर्नास्ति मोहसमो रिपुः ।<br> नास्ति कोपसमो वहि नर्नास्ति ज्ञानात्परं सुखम् ।।१२।।<br> <br> जन्ममृत्युं हि यात्येको भुनक्त्येकं शुभाशुभम् ।<br> नरकेषु पतत्येक एको याति परां गतिम् ।।१३।।<br> <br> तृणं ब्रह्मविदः स्वर्गस्तृणं शूरस्य जीवितम् ।<br> जिताक्षस्य तृणं नारी निःस्पृहस्य तृणं जगत् ।।१४।।<br> <br> विद्या मित्रं प्रवासेषु भार्या मित्रं गृहेषु च ।<br> व्यधितस्यौषधं मित्रं धर्मो मित्रं मृतस्य च ।।१५।।<br> <br> वृथा वृष्टिस्समुद्रेषु वृथा तृप्तेषु भोजनम् ।<br> वृथा दानं धनाढ्येषु वृथा दीपोऽदीवाऽपि च ।।१६।।<br> <br> नास्ति मेघसमं तोयं नास्ति चात्मसमं बलम् ।<br> नास्तिचक्षुः समं तेजो नास्ति धान्यसमं प्रियम् ।।१७।।<br> <br> अधना धनमिच्छन्ति वाचं चैव चतुष्पदः ।<br> मानवाः स्वर्गमिच्छन्ति मोक्षमिच्छन्तिदेवताः ।।१८।।<br> <br> स्त्येन धार्यते पृथ्वी स्त्येन तपते रविः ।<br> स्त्येन वाति वायुश्च सर्वं सत्ये प्रतिष्ठितम् ।।१९।।<br> <br> चला लक्ष्मीश्चलाः प्राणश्चले जीवितमन्दिरे ।<br> चलाऽचले च संसारे धर्म एको हि निश्चलः ।।२०।।<br> <br> नराणां नापितो धूर्तः पक्षिणां चैव वायसः ।<br> चतुष्पदां श्रृगालस्तु स्त्रीणां धुर्ता च मालिनी ।।२१।।<br> <br> जनिता चोपनेता च यस्तु विद्यां प्रयच्छति ।<br> अन्नदाता भयत्राता पञ्चैते पितरः स्मृताः ।।२२।।<br> <br> राजपत्नी गुरोः पत्नी मित्र पत्नी तथैव च ।<br> पत्नी माता स्वमाता च पञ्चैता मातरः स्मृता ।।२३।।<br> <br> <br> <br> <br> <br> t0pz4r8eabazi9fw9awjdju9b1hbamn चाणक्यनीति षष्ठ अध्याय 0 3811 8017 7587 2016-03-21T16:52:26Z Devraj poudel 1655 Devraj poudel द्वारा [[चाणक्यनीति/षष्ठ अध्याय]] पृष्ठलाई [[चाणक्यनीति षष्ठ अध्याय]] मा सारियो: सही शीर्षक wikitext text/x-wiki ==षष्ठोऽध्यायः== श्रुत्वा धर्मं विजानाति श्रुत्वा त्यजति दुर्मतिम् ।<br> श्रुत्वा ज्ञानमवाप्नोति श्रुत्वा मोक्षमवाप्नुयात् ।।१।।<br> ==अर्थ== ;मनुष्यले शास्त्रकोनीति पूर्ण कुरा सुनेर धर्मलाई जान्दछ भने सत्संग पूर्ण कुरालाई सुनेर नै दुर्मतिलाई त्याग्दिन्छ राम्रो कुरा सुनेर नै ज्ञानी हुन्छ धर्म योग्य कुरा सुनेर नै मोक्ष्लाई प्राप्त गर्छ । <br> पक्षिणां काकचाण्डालः पशूनां चैव कुक्कुरः ।<br> मुनीनां पापी चाण्डालः सर्वचाण्डालनिन्दकः ।।२।।<br> <br> भस्मना शुध्यते कांस्यं ताम्रमम्लेन शुध्यति ।<br> रजसा शुध्यते नारि नदी वेगेन शुध्यति ।।३।।<br> <br> भ्रमन्संपूज्यते राजा भ्रमन्संपूज्यते द्विजः ।<br> भ्रमन्संपूज्यते योगी स्त्री भ्रमन्ती विनश्यति ।।४।।<br> <br> यस्यार्थास्तस्य मित्राणि यस्यर्थास्तस्य बांधवाः ।<br> यस्याथाः स पुमांल्लोके यस्यार्थाः सच पण्डितः ।।५।।<br> <br> तादृशी जायते बुध्दिर्व्यवसायोऽपि तादृशः ।<br> सहायास्तादृशा एव यादृशी भवितव्यता ।।६।।<br> <br> कालः पचति भूतानि कालः संहरते प्रजाः ।<br> कालः सुप्तेषु जागर्ति कालो हि दुरतिक्रमः ।।७।।<br> <br> नैव पश्यति जन्माधः कामान्धो नैव पश्यति ।<br> मदोन्मत्ता न पश्यन्ति अर्थी दोषं न पश्यति ।।८।।<br> <br> स्वयं कर्म करोत्यत्मा स्वयं तत्फलमश्नुते ।<br> स्वयं भ्रमति संसारे स्वयं तस्माद्विमुच्यते ।।९।।<br> <br> राजा राष्ट्रकृतं पापं राज्ञः पापं पुरोहितः ।<br> भर्ता च स्त्रीकृतं पापं शिष्यपापं गुरुस्तथा ।।१०।।<br> <br> ऋणकर्ता पिता शत्रुमाता च व्यभिचारिणी ।<br> भार्या रूपवती शत्रुः पुत्रः शत्रुरपण्डितः ।।११।।<br> <br> लुब्धमर्थेन गृहिणीयात् स्तब्धमञ्जलिकर्मणा ।<br> मूर्खं छन्दानुवृत्या च यथार्थत्वेन पण्डितम् ।।१२।।<br> <br> वरं न राज्यं न कुराजराज्यं<br> वरं न मित्रं न कुमित्रमित्रम् ।<br> वरं न शिष्यो न कुशिष्यशिष्यो<br> वरं न दारा न कुदारदाराः ।।१३।।<br> <br> कुराजराज्येन कुतः प्रजासुखं<br> कुमित्रमित्रेण कुतोऽभिनिर्वृतिः ।<br> कुदारदारैश्च कुतो गृहे रतिः<br> कुशिष्यमध्यापयतः कुतो यशः ।।१४।।<br> <br> सिंहादेकं वकादेकं शिक्षेच्चत्वारि कुक्कुटात् ।<br> वायसात्पञ्च शिक्षेच्चष्ट् शुनस्त्रीणिगर्दभात् ।।१५।।<br> <br> प्रभूतं कार्यमपि वा तन्नरः कर्तुमिच्छति ।<br> सर्वारम्भेण तत्कार्यं सिंहादेकं प्रचक्षते ।।१६।।<br> <br> इन्द्रियाणि च संयम्य वकवत् पण्डितो नरः ।<br> देशकालबलं ज्ञात्वा सर्वकार्याणि साधयेत् ।।१७।।<br> <br> प्रत्युत्थानञ्च युध्द्ञ्च संविभागञ्च बन्धुषु ।<br> स्वयमाक्रम्यभुक्तञ्चशिक्षेच्चत्वारिकुक्कुटात् ।।१८।।<br> <br> गूढमैथुनचारित्वं काले काले च संग्रहम् ।<br> अप्रमत्तमविश्वासं पञ्च शिक्षेच्च वायसात् ।।१९।।<br> <br> बह्वाशी स्वल्पसन्तुष्टः सनिद्रो लघुचेतनः ।<br> स्वामिभक्तश्च शूरश्च षडेतो श्वानतोगुणाः ।।२०।।<br> <br> सुश्रान्तोऽपि वहेत भारं शीतोष्णं न च पश्यति ।<br> सन्तुष्टश्चरते नित्यं त्रीणि शिक्षेच्च गर्दभात् ।।२१।।<br> <br> एतान् विंशतिगुणानाचरिष्यति मानवः ।<br> कार्यावस्थासु सर्वासु अजेयः स भविष्यति ।।२२।।<br> <br> <br> <br> <br> <br> 3hl8vpu6a9s6y5aach2ylabsjj74f4t चाणक्यनीति सप्तम अध्याय 0 3812 8019 7589 2016-03-21T16:53:42Z Devraj poudel 1655 Devraj poudel ले [[चाणक्यनीति/सप्तम अध्याय]] मा पुनर्निर्देश नछोडि त्यसलाई [[चाणक्यनीति सप्तम अध्याय]] मा... wikitext text/x-wiki ==सप्तमोऽध्यायः== अर्थनाशं मनस्तापं गृहिणीचरितानि च ।<br> नीचवाक्यं चाऽपमानं मतिमान्न प्रकाशयेत् ।।१।।<br> ==अर्थ== ;बुद्धिमान व्यक्तिले आफ्नो धनको नाश भएको दुश्चरित्र पत्नी भएको र कुनै व्यक्तिले ठगेको कुरा र अपशब्द्को प्रयोग गरेको कुरा गोप्य राख्छन । <br> धनधान्मप्रयोगेषु विद्यासंग्रहणेषु च ।<br> आहारे व्यवहारे च त्यक्तलज्जा सुखी भवेत् ।।२।।<br> <br> स्न्तोषामृततृप्तानां यत्सुखं शान्तिरेव च ।<br> न च तध्दनलुब्धानामितश्चेतश्च धावताम् ।।३।।<br> <br> सन्तोषस्त्रिषु कर्तव्यः स्वदारे भोजने धने ।<br> त्रिषु चैव न कर्त्तव्योऽध्ययने जपदानयोः ।।४।।<br> <br> विप्रयोर्विप्रह्नेश्च दम्पत्यॊः स्वामिभृत्ययोः ।<br> अन्तरेण न गन्तव्यं हलस्य वृषभस्म च ।।५।।<br> <br> पादाभ्यां न स्पृशेदग्नि गुरुं ब्राह्मणमेव च ।<br> नैव गां च कुमारीन न वृध्दं न शिशुं तथा ।।६।।<br> <br> हस्ती हस्तसहस्त्रेण शतहस्तेन वाजिनः ।<br> श्रृड्गिणी दशहस्तेन देशत्यागेन दुर्जनः ।।७।।<br> <br> हस्ती अंकुशमात्रेण बाजी हस्तेन ताड्यते ।<br> श्रृड्गि लकुटहस्ते न खड्गहस्तेन दुर्जनः ।।८।।<br> <br> तुष्यन्ति भोजने विप्रा मयूरा घनगर्जिते ।<br> साधवः परसम्पत्तौ खलाः परविपत्तिषु ।।९।।<br> <br> अनुलोमेन बलिनं प्रतिलोमेन दुर्जन्म् ।<br> आत्मतुल्यबलं शत्रुः विनयेन बलेन वा ।।१०।।<br> <br> बाहुवीर्य बलं राज्ञो ब्रह्मवित् बली ।<br> रूप-यौवन-माधुर्य स्त्रीणां बलमनुत्तमम् ।।११।।<br> <br> नाऽत्यन्तं सरलैर्भाव्यं गत्वा पश्य वन्स्थलीम् ।<br> छिद्यन्ते सरलास्तत्र कुब्जस्तिष्ठन्ति पादपाः ।।१२।।<br> <br> यत्रोदकस्तत्र वसन्ति हंसा-<br> स्तथव शुष्कं परिवर्जयन्ति ।<br> नहंतुल्येन नरेण भाव्यं<br> पुनस्त्यजन्तः पुनराश्र यन्तः ।।१३।।<br> <br> उपार्जितानां वित्तानां त्याग एव हि रक्षणम् ।<br> तडागोदरसंस्थानां परीस्त्र व इवाम्भसाम् ।।१४।।<br> <br> यस्यार्स्थास्तस्य मित्राणि यस्यार्स्थास्तस्य बान्धवाः ।<br> यस्यार्थाः स पुमाल्लोके यस्यार्थाः सचजीवति ।।१५।।<br> <br> स्वर्गस्थितानामहि जीवलोके<br> चत्वारि चिह्नानि वसन्ति देहे ।<br> दानप्रसंगो मधुरा च वाणी<br> देवार्चनं ब्राह्मणतर्पणं च ।।१६।।<br> <br> अत्यन्तकोपः कटुता च वाणी<br> दरिद्रता च स्वजनेषु वैरम् ।<br> नीचप्रसड्गः कुलहीनसेवा<br> चिह्नानि देहे नरकस्थितानाम् ।।१७।।<br> <br> गम्यते यदि मॄगन्द्रमन्दिरं<br> लभ्यते करिकपीलमौक्तिकम् ।<br> जम्बुकालयगते च प्राप्यते<br> वस्तुपुच्छखरचर्मखण्डनम् ।।१८।।<br> <br> श्वानपुच्छमिच व्यर्थ जीवितं विद्यया विना ।<br> न गुह्यगोपने शक्तं न च दंशनिवारणे ।।१९।।<br> <br> वाचा शौचं च मनसः शौचमिन्द्रियनिग्रहः ।<br> सर्वभूते दया शौचमेतच्छौचं परार्थिनाम् ।।२०।।<br> <br> पुष्पे गन्धतिले तैलं काष्ठे वह्नि पयो घृतम् ।<br> इक्षौ गुडं तथा देहे पश्याऽऽत्मानं विवेकतः ।।२१।।<br> <br> <br> <br> <br> <br> msb61j06g6y4ijbl31qjjp4oxip3xro चाणक्यनीति अष्टौ अध्याय 0 3813 15654 8020 2016-04-13T08:15:30Z Komal Prasad Pokharel 1182 /* अर्थ */ wikitext text/x-wiki ==अष्टमोऽध्यायः== अधमा धनमिइच्छन्ति धनं मानं च मध्यमाः ।<br> उत्तमा मानमिच्छन्ति मानो हि महतां धनम् ।।१।।<br> ==अर्थ== ; अधम व्यक्ति धनको इच्छा गर्छन भने मध्यम व्यक्तिहरू धन र मान दुवै चाहन्छन तर महान व्यक्तिहरू मान मात्र चाहन्छन किनकी मान नै सबै भन्दा ठुलो धन हो। <br> इक्षुरापः पयो मूलं ताम्बूलं फलमौषधम् ।<br> भक्षयित्वाऽपिकर्तव्याःस्नानदानादिकाःक्रियाः ।।२।।<br> <br> दीपो भक्षयते ध्वान्तं कज्जलं च प्रसूयते ।<br> यदन्नं भक्ष्यते नित्यं जायते तादृशी प्रजा ।।३।।<br> <br> वित्तंदेहि गुणान्वितेष मतिमन्नाऽन्यत्रदेहि क्वचित् ।<br> प्राप्तं वारिनिधेर्जलं घनमुचां माधुर्ययुक्तं सदा<br> जीवाः स्थावरजड्गमाश्च सकला संजीव्य भूमण्डलं ।<br> भूयः पश्यतदेवकोटिगुणितंगच्छस्वमम्भोनिधिम् ।।४।।<br> <br> चाण्डालानां सहस्त्रैश्च सूरिभिस्तत्त्वदर्शिभिः ।<br> एको हि यवनः प्रोक्तो न नीचो यवनात्परः ।।५।।<br> <br> तैलाभ्यड्गे चिताधूमे मैथुने क्षौरकर्मणि ।<br> तावद् भवति चाण्डालो यावत्स्नानं न चाचरेत् ।।६।।<br> <br> अजीर्णे भेषजं वारि जार्णे वारि बलप्रदम् ।<br> भोजने चाऽमृतं वारि भोजनान्ते विषप्रदम् ।।७।।<br> <br> हतं ज्ञानं क्रियाहीनं हतश्चाऽज्ञानतो नरः ।<br> हतं निर्नायकं सैन्यं स्त्रियो नष्टा ह्यभर्तृकाः ।।८।।<br> <br> वृध्द्काले मृता भार्या बन्धुहस्ते गतं धनम् ।<br> भाजनं च पराधीनं स्त्रिः पुँसां विडम्बनाः ।।९।।<br> <br> अग्निहोत्रं विना वेदाः न च दानं विना क्रियाः ।<br> न भावेनविना सिध्दिस्तस्माद्भावो हि कारणम् ।।१०।।<br> <br> न देवो विद्यते काष्ठे न पाषाणे न मृण्मये ।<br> भावे हि विद्यते देवस्तस्माद्भावो हि कारणम् ।।११।।<br> <br> काष्ठ-पाषाण-धातूनां कृत्वा भावेन सेवनम् ।<br> श्रध्दया च तया सिध्दिस्तस्य विष्णोः प्रसादतः ।।१२।।<br> <br> शान्तितुल्यं तपो नास्ति न सन्तोषात्परं सुखम् ।<br> न तृष्णया परो व्याधिर्न च धर्मो दया परः ।।१३।।<br> <br> क्रोधो वैवस्वतो राहा तृष्णा वैतरणी नदी ।<br> विद्या कामदुधा धेनुः सन्तोषो नन्दनंवनम् ।।१४।।<br> <br> गुणो भूषयते रूपं शीलं भूषयते कुलम् ।<br> सिध्दिर्भूषयते वद्यां भोगी भूषयते धनम् ।।१५।।<br> <br> निर्गुणस्य हतं रूपं दुःशीलस्य हतं कुलम् ।<br> असिध्दस्य हता विद्या अभोगेन हतं धनम् ।।१६।।<br> <br> शुध्दं भूमिगतं तोयं शुध्दा नारी पतिव्रता ।<br> शुचिः क्षेमकरोराजा संतोषी ब्राह्मणः शुचिः ।।१७।।<br> <br> असंतुष्टा द्विजा नष्टाः संतुष्टाश्च महीभृतः ।<br> सलज्जागणिकानष्टाः निर्लज्जाश्च कुलांगनाः ।।१८।।<br> <br> किं कुलेन विशालेन विद्याहीनेन देहिनाम् ।<br> दुष्कुलं चापि विदुषी देवैरपि हि पूज्यते ।।१९।।<br> <br> विद्वान् प्रशस्यते लोके विद्वान्सर्वत्र गौरवम् ।<br> विद्यया लभते सर्व विद्या सर्वत्र पूज्यते ।।२०।।<br> <br> रूपयौवनसंपन्ना विशालकुलसम्भवाः ।<br> विद्याहीना नशोभन्ते निर्गन्धा इवकिंशुकाः ।।२१।।<br> <br> मांसभक्षैः सुरापानैः मूर्खैश्चाऽक्षरवर्जितैः ।<br> पशुभि पुरुषाकारर्भाराक्रान्ताऽस्ति मेदिनी ।।२२।।<br> <br> अन्नहीना दहेद्राष्ट्रं मंत्रहीनश्च ऋत्विजः ।<br> यजमानं दानहीनो नास्ति यज्ञसमो रिपुः ।।२३।।<br> <br> <br> <br> <br> <br> owm6wi4nbu3zk9xwqjk8unm0g63vvkw मीडियाविकि:Sharedupload-desc-here 8 3824 7630 7625 2016-03-12T08:51:35Z Devraj poudel 1655 wikitext text/x-wiki {{imbox | type = notice | image = [[File:Commons-logo.svg|40px|विकिमीडिया कमन्सको लोगो|link=Commons:]] | style = width:70%; border: 2px solid #006398; align:center; | textstyle = font-size:110%; padding-top:1em; padding-bottom:1em; text-align:center; | text = यो फाइल [[Commons:Main Page|विकिमीडिया कमन्स]]देखि हो।त्यहाँ यसको '''[[Commons:File:{{PAGENAME}}|विवरण पृष्ठ]]''' निम्नोक्त छ ।<br/><small>कमन्स मुक्त लाइसेन्सहरूको अन्तर्गत उपलब्ध मीडिया फ़ाइलहरूको संग्रह हो। तपाई पनि यसमा [[Commons:Commons:स्वागतम्|मद्दत गर्न सक्नु हुन्छ ]]।</small> }} 3nuxw4ioispg5ao5m3q684nmqlqrin1 मीडियाविकि:Abusefilter-import-submit 8 3825 7614 2016-03-11T10:56:47Z Devraj poudel 1655 आँकडा ल्याउने को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki आँकडा ल्याउने bioytfxp0ln6t5813hxm93rlplvqli2 मीडियाविकि:Sp-contributions-footer 8 3828 7622 7621 2016-03-12T08:28:59Z Devraj poudel 1655 wikitext text/x-wiki {{fmbox | type = system | id = sp-contributions-footer | image = [[File:User-info.svg|40px|User info]] | textstyle = font-size: 90%; text-align:center; | text = [[User:{{{1|$1}}}|{{{1|$1}}}]]:&nbsp; <span style="white-space: nowrap;">[[Special:Prefixindex/User:{{{1|$1}}}/|उपपृष्ठ]] '''·'''</span> <span style="white-space: nowrap;">[{{fullurl:Special:ListUsers|limit=1&username={{urlencode:{{{1|$1}}}}}}} प्रयोगकर्ता अधिकार] '''·'''</span> <span style="white-space: nowrap;">[//tools.wmflabs.org/supercount/index.php?user={{urlencode:{{{1|$1}}}}}&project=ne.wikibooks सम्पादन संख्याहरू]'''·'''</span> <span style="white-space: nowrap;">[//tools.wmflabs.org/sigma/summary.py?name={{urlencode:{{{1|$1}}}}} सम्पादन साराम्श खोज्ने] '''·'''</span> <span style="white-space: nowrap;">[//tools.wmflabs.org/xtools/pages/index.php?name={{urlencode:{{{1|$1}}}}}&lang=ne&wiki=wikibooks&namespace=0&redirects=noredirects&uselang=ne लेख बनाउनु होस] '''·'''</span> <span style="white-space: nowrap;">[//tools.wmflabs.org/guc/index.php?user={{urlencode:{{{1|$1}}}}}&blocks=true वैश्विक योगदान] '''·'''</span> <span style="white-space: nowrap;">[[sulutil:{{{1|$1}}}|एस.यू.एल.]] / [[Special:CentralAuth/{{{1|$1}}}|खाताहरू]]</span> [[m:Special:CentralAuth/{{{1|$1}}}|(मेटा)]]</span> }} 65d7zwgha9enx5p5dofh9w9b7hbdelb ढाँचा:चौतारी/निर्देशन 10 3834 7687 7641 2016-03-15T17:10:40Z Biplab Anand 1630 wikitext text/x-wiki <div style="height: 100px; overflow: auto; <!-- padding: 1px; --> <!-- background: #F0DC82; --> margin-bottom: 8px;"> * यदि तपाईको प्रश्न विकिपुस्तकको बारेमा होइन भने [[विकिपुस्तक:रेफरन्स डेस्क|रेफरन्स डेस्क]]मा प्रयास गर्नुहोस्। * प्रबन्धकहरूलाई सूचना दिनु परेमा [[विकिपुस्तक:प्रबन्धक सूचनापाटी|प्रबन्धक सूचनापाटी]]को प्रयोग गरौँ। * कुनै विशेष लेखको बारेमा प्रश्न गर्नु परेमा "यो पृष्ठको बारेमा कुरा गरौँ" लिङ्कको उपयोग गरेर त्यस लेखको [[विकिपुस्तक:वार्ता पृष्ठ|वार्ता पृष्ठ]]मा जानुहोस् (अथवा परिवर्तन गर्नुहोस्)।<br /> * सर्वरको परिस्थिति हेर्नलाई [[m:Wikimedia servers|विकिमीडिया सर्वर (अङ्ग्रेजीमा)]]को पृष्ठ हेरौँ। * विकिपुस्तक विज्ञापनको साधन हैन। कृपया यसको उपयोग यस्तो कामको लागी नगरौँ। * जोडिएका सहायताका पृष्ठ: [[विकिपुस्तक:प्राय सोधिने प्रश्नहरू|प्राय सोधिने प्रश्नहरू]] - [[विकिपुस्तक:सहायता|सहयोग]] - [[विकिपुस्तक:वार्ता पृष्ठ|वार्ता पृष्ठ]] * कुनै लेखसँग सम्बन्धित वार्ता त्यो लेखको वार्ता पृष्ठमा गर्नुहोस्, यहाँ <nowiki>{{उचित पृष्ठ|सम्बन्धित लेख}}</nowiki>को जस्तै एक लिङ्क मात्र छोड्नुहोला।</div></div> c5u4xialjkgi22dcvrvc35xp7u75qz9 ढाँचा:नयाँखण्ड 10 3835 7642 2016-03-13T10:38:28Z Biplab Anand 1630 चौतारी wikitext text/x-wiki *यो {{PAGENAME}} पृष्ठमा आफ्नो नयाँ सन्देश छोड्न कृपया <span class= "plainlinks">[http://ne.wikibooks.org/w/index.php?title=विकिपुस्तक:चौतारी&action=edit&section=new यहाँ]</span> क्लिक गर्नुहोस्। 7bve83sn3f3ss74fh2mqm090bvh5zso ढाँचा:चौतारी/स्वागत 10 3836 17340 7643 2022-08-20T06:29:02Z Rschen7754 915 global bot policy, feel free to adjust location wikitext text/x-wiki {| style="clear:both; background:none; color:black;" |- | width="80%" style="padding:1em 1em 1em 1em; border:1px solid #dfdfdf; background-color:#FFFFE0" valign="top"| <!-- <span style="font-size:16pt">चौतारी</span><br /> --> [[File:Polarstern library hg.jpg|center|270px]] [[विकिपुस्तक:स्वागत/नव आगन्तुक|नव आगन्तुकहरूलाई यहाँ स्वागत छ]] विकिपुस्तक सहयोगात्मक लेखन र खुल्ला पाठ्यपुस्तकहरूको एक विकिमिडिया परियोजना हो । यो सबै विश्वमा छरिएर रहेका योगदानकर्ताहरूको योगदानबाट बन्दछ र सम्पादन गरिन्छ । </br> यहाँ विकिपुस्तकसँग सम्बन्धित प्रश्नहरू राख्न सकिने छ। जो कोही जानकार सम्पादकले यहाँ लेख बनाउन र भएका लेखहरूलाई सम्पादन गर्न सक्नेछ । नयाँ मत राख्नको लागि ''परिवर्तन'' ट्याबमा क्लिक गर्नुहोला । तर पहिले [[विकिपुस्तक:नीति तथा दिशानिर्देशहरू|नीति तथा दिशानिर्देशहरू]] पढ्नुहोस् ।:<div style="font-size:93%;border:none;margin: 0;padding:.1em;color:#000"> {{चौतारी/निर्देशन}} {{नयाँखण्ड}} * '''en:''' Requests for the [[m:bot|bot]] flag should be made on this page. This wiki uses the [[m:bot policy|standard bot policy]], and allows [[m:bot policy#Global_bots|global bots]] and [[m:bot policy#Automatic_approval|automatic approval of certain types of bots]]. Other bots should apply below, and then [[m:Steward requests/Bot status|request access]] from a steward if there is no objection. |} ---- 842gvqxdt5vl6oc46x2at7lt78ozgdr विकिपुस्तक:Village Pump 4 3837 7656 7655 2016-03-13T11:16:12Z BRPever 1839 पृष्ठ[[विकिपुस्तक:चौतारी]]मा पठाइएको wikitext text/x-wiki #REDIRECT [[विकिपुस्तक:चौतारी]] t0j1rht7w6xjfnn9v1abzea8mxdjj4l विकिपुस्तक:प्रबन्धक सूचनापाटी/हेडर 4 3839 7673 7660 2016-03-14T04:48:42Z Devraj poudel 1655 wikitext text/x-wiki {{Chat header |title = प्रबन्धक सूचनापाटी |description = [[विकिपुस्तक:प्रबन्धकहरू|प्रबन्धक]]को मदद्तको लागि यहाँ सन्देश राख्नुहोस् । * विशेषाधिकारको लागि [[विकिपुस्तक:विशेषाधिकार निवेदन|यहाँ]] हेर्नुहोस् । |new section = {{int:Lqt new thread}} |translations = |translate-caption = }} tc4rg9gg77l8lltnbxfeoiu1opsdskx ढाँचा:Chat header 10 3840 7676 7675 2016-03-14T04:57:21Z Devraj poudel 1655 wikitext text/x-wiki {{Box |lang = {{{lang|}}} |1= {{!}} <div style="padding: 1em 1.6em 1em;"><strong style="font-size: 220%; color: #484848">{{{title|विकिपुस्तक}}}</strong><br/><span style="color: #666;">{{{description|}}}</span></div> {{!}}{{#if:{{{translations|}}}|<div style="padding: 0em 1.6em 0em; text-align: right;">'''{{Translate|{{{translations}}}|{{{translate-caption|Translate this header box!}}} }}'''</div>}}<div class="plainlinks" style="padding: .4em 1.6em 1em; text-align: right;" >[{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|action=edit&section=new}} <span class="mw-ui-button mw-ui-progressive">{{{new section|{{int:Lqt new thread}}}}}</span>]</div> }} __NEWSECTIONLINK__ p7s2ohtnhetvomktk2wzc28a5xdstx5 ढाँचा:Box 10 3846 7669 2016-03-14T04:45:20Z Devraj poudel 1655 <onlyinclude>{| {{BoxStyle|lang={{{lang|}}}|border={{{border-color|{{{border|#999}}}}}}|background-color={{{background-color|whit... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <onlyinclude>{| {{BoxStyle|lang={{{lang|}}}|border={{{border-color|{{{border|#999}}}}}}|background-color={{{background-color|white}}}|style={{{style|}}}}} {{#if:{{{header|<noinclude>header</noinclude>}}}|{{!}}<div style="padding: 1em 1.6em 1em;"><strong style="font-size: 220%; color: #484848">{{{header}}}</strong></div>{{#if:{{{image|}}}|{{!!}}<div style="float: right;">[[File:{{{image}}}|{{{image-size|50}}}px|right]]</div>|}} {{!-}}|}} {{#if:{{{subheader|<noinclude>subheader</noinclude>}}}|{{!}}<div style="padding: 0.5em 1.6em 0.5em;"><strong style="font-size: 120%; color: #484848">{{{subheader}}}</strong></div> {{!-}}|}} {{#if:{{{description|<noinclude>description</noinclude>}}}|{{!}}<span style="color: #666;">{{{description}}}</span> {{!-}}|}} | {{{1|<noinclude>{{{1}}}</noinclude>}}}{{#if:{{{2|}}}| {{!}} {{{2}}} }}{{#if:{{{3|}}}| {{!}} {{{3}}} }}{{#if:{{{4|}}}| {{!}} {{{4}}} }}{{#if:{{{5|}}}| {{!}} {{{5}}} }}{{#if:{{{6|}}}| {{!}} {{{6}}} }}{{#if:{{{7|}}}| {{!}} {{{7}}} }}{{#if:{{{8|}}}| {{!}} {{{8}}} }}{{#if:{{{9|}}}| {{!}} {{{9}}} }}{{#if:{{{10|}}}| {{!}} {{{10}}} }} |}</onlyinclude> {{documentation}} 89xz8e54es2fn1ac2wp6mbjtxobn0iv ढाँचा:!- 10 3847 16593 7670 2020-06-02T12:25:20Z Samuele2002 5002 wikitext text/x-wiki |-<noinclude> {{documentation}} </noinclude> lctq4cl7fois0uokz6poz3mzwzj9row ढाँचा:BoxStyle 10 3848 7671 2016-03-14T04:47:07Z Devraj poudel 1655 style="box-shadow: 0 0 .2em {{{border-color|{{{border|#999}}}}}}; border-radius: .2em; margin: 0 0 2em 0; padding: 10px; width: 1... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki style="box-shadow: 0 0 .2em {{{border-color|{{{border|#999}}}}}}; border-radius: .2em; margin: 0 0 2em 0; padding: 10px; width: 100%; background-color:{{{background-color|white}}}; {{{style|{{{1|}}} }}}" {{#if:{{{lang|}}}|lang="{{{lang}}}"}} dir="{{Dir|{{{lang}}}}}" class="mw-content-{{Dir|{{{lang}}}"}}<noinclude> [[Category:Formatting and function templates]] </noinclude> pw9t29xuh054d5ilip52lrbrbgzltse ढाँचा:Dir 10 3849 7672 2016-03-14T04:47:36Z Devraj poudel 1655 {{#switch:{{{1|{{int:lang}}}}}|ar|arc|arz|bcc|ckb|bqi|dv|fa|fa-af|glk|ha|he|kk-arab|kk-cn|ks|ku-arab|mzn|pnb|prd|ps|sd|ug|ur|ydd|... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{#switch:{{{1|{{int:lang}}}}}|ar|arc|arz|bcc|ckb|bqi|dv|fa|fa-af|glk|ha|he|kk-arab|kk-cn|ks|ku-arab|mzn|pnb|prd|ps|sd|ug|ur|ydd|yi={{{2|rtl}}}|{{{3|ltr}}}}}<noinclude> {{documentation}} [[Category:Formatting and function templates]]</noinclude> n6o58airg8jrmgcrvsdu0r90elheifw विकिपुस्तक:प्रबन्धक सूचनापाटी 4 3850 7680 7678 2016-03-14T05:14:38Z Devraj poudel 1655 wikitext text/x-wiki {{Navigation bar}} {{/हेडर}} {{archive box| : [[/अभिलेख १|अभिलेख १]] }} [[श्रेणी:आयोजना पृष्ठहरू]] 31bbhh0ckegbvt0vv3fae6anawq8xdk ढाँचा:Navigation bar 10 3851 16600 16599 2020-06-02T12:30:16Z Samuele2002 5002 wikitext text/x-wiki __NOTOC__ {| style="width: 100%;" |- | style="vertical-align: top; background:#{{#ifeq:{{{1|}}}|1|BC3F3F|eee}}; border-top:2px #BC3F3F solid;" | <h4 style="text-align: center; font-weight: normal; line-height: 1.15; font-size: 150%; margin-bottom: 0.75em; color:#{{#ifeq:{{{1|}}}|1|fefefe|111}}; word-spacing: -1px; ">[[ विकिपुस्तक:प्रबन्धक सूचनापाटी|<span style="color:#{{#ifeq:{{{1|}}}|1|fefefe|111}}">प्रबन्धक सूचनापाटी</span>]]<br /><span style="font-size: 60%; ">Administrators' Noticeboard</span></h4> | style="vertical-align: top; background:#{{#ifeq:{{{1|}}}|2|F1AC0D|eee}}; border-top:2px #F1AC0D solid;" | <h4 style="text-align: center; font-weight: normal; line-height: 1.15; font-size: 150%; margin-bottom: 0.75em; color:#{{#ifeq:{{{1|}}}|2|fefefe|111}};">[[विकिपुस्तक:प्रशासक सूचनापाटी|<span style="color:#{{#ifeq:{{{1|}}}|2|fefefe|111}}">प्रशासक सूचनापाटी</span>]]<br /><span style="font-size: 60%; ">Bureaucrats' Noticeboard</span></h4> | style="vertical-align: top; background:#{{#ifeq:{{{1|}}}|3|004E64|eee}}; border-top:2px #004E64 solid;" | <h4 style="text-align: center; font-weight: normal; line-height: 1.15; font-size: 150%; margin-bottom: 0.75em; color:#{{#ifeq:{{{1|}}}|3|fefefe|111}};">[[विकिपुस्तक:विशेषाधिकार निवेदन|<span style="color:#{{#ifeq:{{{1|}}}|3|fefefe|111}}">विशेषाधिकार निवेदन</span>]]<br /><span style="font-size: 60%; ">Requests for rights</span></h4> | style="vertical-align: top; background:#{{#ifeq:{{{1|}}}|4|69C25F|eee}}; border-top:2px #69C25F solid;" | <h4 style="text-align: center; font-weight: normal; line-height: 1.15; font-size: 150%; margin-bottom: 0.75em; color:#{{#ifeq:{{{1|}}}|4|fefefe|111}};">[[विकिपुस्तक:टिप्पणीको लागि अनुरोध|<span style="color:#{{#ifeq:{{{1|}}}|4|fefefe|111}}">टिप्पणीको लागि <br/>अनुरोध</span>]]<br /><span style="font-size: 60%; ">Requests for comments</span></h4> | style="vertical-align: top; background:#{{#ifeq:{{{1|}}}|5|2471A0|eee}}; border-top:2px #2471A0 solid;" | <h4 style="text-align: center; font-weight: normal; line-height: 1.15; font-size: 150%; margin-bottom: 0.75em; color:#{{#ifeq:{{{1|}}}|5|fefefe|111}};">[[विकिपुस्तक:चौतारी|<span style="color:#{{#ifeq:{{{1|}}}|5|fefefe|111}}">चौतारी</span>]]<br /><span style="font-size: 60%; ">Discussion Page</span></h4> | style="vertical-align: top; background:#{{#ifeq:{{{1|}}}|6|1FB5B5|eee}}; border-top:2px #1FB5B5 solid;" | <h4 style="text-align: center; font-weight: normal; line-height: 1.15; font-size: 150%; margin-bottom: 0.75em; color:#{{#ifeq:{{{1|}}}|6|fefefe|111}};">[[विकिपुस्तक:पृष्ठ मेटाउनको लागि अनुरोध|<span style="color:#{{#ifeq:{{{1|}}}|6|fefefe|111}}">पृष्ठ मेटाउनको <br/>लागि अनुरोध</span>]]<br /><span style="font-size: 60%; ">Articles for deletion</span></h4> | style="vertical-align: top; background:#{{#ifeq:{{{1|}}}|7|7C8B73|eee}}; border-top:2px #7C8B73 solid;" | <h4 style="text-align: center; font-weight: normal; line-height: 1.15; font-size: 150%; margin-bottom: 0.75em; color:#{{#ifeq:{{{1|}}}|7|fefefe|111}};">[[विकिपुस्तक:पृष्ठ आयातको लागि अनुरोध|<span style="color:#{{#ifeq:{{{1|}}}|7|fefefe|111}}">आयातको <br/>लागि अनुरोध</span>]]<br /><span style="font-size: 60%; ">Requests for page importation</span></h4> |} irc5t2r0alwi9ryx19bd7pfq1g6q6m3 ढाँचा:विकिपुस्तक भाषाहरू 10 3852 7747 7746 2016-03-17T07:11:19Z Devraj poudel 1655 wikitext text/x-wiki {{Navbox |name = विकिपुस्तक भाषाहरू |title = विकिपुस्तक अन्य भाषा |titlestyle = background-color:#339999; |state = collapsed |list1= <div style="font-size:125%; padding-left:5px; margin-bottom: 0.5em; text-align: left"> ''' ''' <br> <div style="font-size:90%; padding-left:7px; margin-bottom: 1em; text-align: left"> |list2 = <div style="font-size:125%; padding-left:5px; margin-bottom: 0.5em; text-align: left"> ''' १०,००० +''' <br> <div style="font-size:90%; padding-left:7px; margin-bottom: 1em; text-align: left"> [[:de:|Deutsch]]{{*}}[[:en:|English]]{{*}}[[:fr:|Français]]{{*}}[[:hu:|Magyar]]{{*}}[[:ja:|日本語]] |list3 = <div style="font-size:125%; padding-left:5px; margin-bottom: 0.5em; text-align: left"> ''' १०,०० +''' <br> <div style="font-size:90%; padding-left:7px; margin-bottom: 1em; text-align: left"> [[:ar:|ﺍﻟﻌﺮﺑﻴﺔ]]{{*}}[[:az:|Azərbaycanca]] {{*}}[[:ca:|Català]]{{*}}[[:cs:|Čeština]]{{*}}[[:es:|Español]]{{*}}[[:fa:|ﻓﺎﺭﺳﯽ]]{{*}}[[:ko:|한국어]]{{*}}[[:hr:|Hrvatski]]{{*}}[[:id:|Bahasa Indonesia]]{{*}}[[:it:|Italiano]]{{*}}[[:he:עברית]]{{*}}[[:nl:|Nederlands]]{{*}}[[:no:|Norsk]]{{*}}[[:pl:|Polski]]{{*}}[[:pt:|Português]]{{*}}[[:ru:|Русский]]{{*}}[[:sh:|Shqip]]{{*}}[[:cs:|Српски / Srpski]]{{*}}[[:fi:Suomi]]{{*}}[[:sv:|Svenska]]{{*}}[[:th:|ภาษาไทย]]{{*}}[[:tr:|Türkçe]]{{*}}[[:ti:|Tiếng]]{{*}}[[:vi:|Việt]]{{*}}[[:zh:|中文]] |list4 = <div style="font-size:125%; padding-left:5px; margin-bottom: 0.5em; text-align: left"> ''' १०० +''' <br> <div style="font-size:90%; padding-left:7px; margin-bottom: 1em; text-align: left">[[:ang:|Ænglisc]]{{*}}[[:bg:|Български]]{{*}}[[:bn:|বাংলা]]{{*}}[[:cv:|Чӑвашла]]{{*}}[[:da:Dansk]]{{*}}[[:et:Eesti]]{{*}}[[:el:|Ελληνικά]]{{*}}[[:eo:|Esperanto]]{{*}}[[:eu:|Euskara]]{{*}}[[:gl:|Galego]]{{*}}[[:hy:|Հայերեն]]{{*}}[[:hi:|हिन्दी]]{{*}}[[:ia:|Interlingua]]{{*}}[[:is:|Íslenska ]]{{*}}[[:ka:|ქართული ]]{{*}}[[:km:|ភាសាខ្មែរ ]]{{*}}[[:la:|Latina ]]{{*}}[[:lt:|Lietuvių ]]{{*}}[[:li:|Limburgs]]{{*}}[[:mk:|Македонски]]{{*}}[[:ml:|മലയാളം]]{{*}} [[:mr:|मराठी]]{{*}}[[:ms:|Bahasa Melayu]]{{*}}[[:oc:|Occitan]]{{*}} [[:kk:|Қазақша/Qazaqşa/ﻗﺎﺯﺍﻗﺸﺎ]]{{*}}[[:ro:|Română]]{{*}}[[:sa:|संस्कृतम्]]{{*}}[[:si:|සිංහල]]{{*}}[[:simple:|Simple English]]{{*}}[[:sc:|Slovenčina]]{{*}}[[:sk:|Slovenščina]]{{*}}[[:tl:|Tagalog]]{{*}}[[:ta:|தமிழ்]]{{*}}[[:tt:|Татарча/Tatarça]]{{*}}[[:uk:|Українська]]{{*}}[[:ur:|ﺍﺭﺩﻭ]] }} 1x2ur1l79ttzrycbyg4tumqa6jz0f2a ढाँचा:Goodbook/List 10 3854 8131 7863 2016-03-24T04:52:37Z Devraj poudel 1655 wikitext text/x-wiki <includeonly>{{Goodbook/{{select parameter|n={{{n}}}</includeonly> | पुस्तक:दुर्गा सप्तसती | नेपाली भाषा व्याकरण | मेरो अमेरिका यात्रा <includeonly>}}}}</includeonly> mwclyi7cfa8jge9fih98b9xepqkck8o ढाँचा:Goodbook 10 3855 7955 7954 2016-03-20T17:22:47Z Devraj poudel 1655 wikitext text/x-wiki <includeonly> {{image|{{{कभर फोटो|Nuvola apps bookcase.svg}}}|{{px|{{{size|}}}|{{#ifeq:{{{edit|}}}|1|x110px|x190px}}}}|center|4=link={{{पुस्तकनाम}}}}} <div style="margin-top:10px;">{{{संक्षेपमा}}}</div> <div class="noprint" style="float:right; font-size:80%;">[[:{{file title|{{{कभर फोटो}}}}}|चित्र विवरण]]</div> {{#ifeq:{{{edit|}}}|||&nbsp;&nbsp;<small class="noprint plainlinks">[{{fullurl:Template:Goodbook/{{{title}}}|action=edit}} edit blurb]</small><br /><br />}}</includeonly>{{#ifeq:"{{FULLBOOKNAME}}"|"Template:Goodbook"|[[Category:Wikibooks featured-book templates/Goodbook|{{CHAPTERNAME}} ]]}}<noinclude>__NOTOC__ This template is used to show a blurb of a book, with associated cover image. The arguments are: . ;title=<TITLE>:Where <TITLE> is the title of the book ;cover=<COVERIMAGE>:Where <COVERIMAGE> is the name of the book's cover image, if any. ;desc=<DESCRIPTION>:Where <DESCRIPTION> is a short paragraph about the book, to be displayed alongside the cover image. ;size=<SIZE>:Where <SIZE> is the width/height of the book's cover image; defaults to 210px tall; specify for SVGs which don't scale with only the height specified (use a width that creates a thumbnail 210px tall) == New Goodbook == Create a new featured book by entering its name in the field below, then add it to the [[Template:Goodbook/List|list]] in alphabetical order, and then update the total at [[Main Page/Featured]]. <inputbox> type = create buttonlabel= एउटा विशेष पुस्तक बनाउने default = ढाँचा:Goodbook/ preload = Template:Goodbook/Blank editintro = Template:Goodbook/Editintro break = no width = 40 </inputbox> [[Category:Featured-book templates| ]] === Putting it in the list of all featured books === Add the title of the book to the [[Template:Goodbook/List|list]] in alphabetical order. === Putting it on the front page === Increment the total number of featured books at [[मुख्य पृष्ठ/पुस्तक]] by one. </noinclude> c18079o8kpe7t3z14eh2pf2rszh41b9 ढाँचा:Select parameter 10 3856 7758 2016-03-17T10:38:28Z BRPever 1839 {{padleft:{{{{{{n}}}<includeonly>|</includeonly>}}}}}<noinclude> {{documentation}} </noinclude> को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{padleft:{{{{{{n}}}<includeonly>|</includeonly>}}}}}<noinclude> {{documentation}} </noinclude> dfpl75zswennu7xy4v7xu4z7813h3gn ढाँचा:Select parameter/doc 10 3857 7759 2016-03-17T10:38:50Z BRPever 1839 {{Documentation subpage}} <!-- PLEASE ADD CATEGORIES AND INTERWIKIS AT THE BOTTOM OF THIS PAGE --> This simple template provides... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{Documentation subpage}} <!-- PLEASE ADD CATEGORIES AND INTERWIKIS AT THE BOTTOM OF THIS PAGE --> This simple template provides an alternative to using a [[mw:Help:Extension:ParserFunctions##switch|switch statement]]. Instead, it may be replaced by a call to this template. This allows the syntax to be simplified slightly by using unnamed parameters. === Usage === Instead of using the following: <pre>{{#switch:{{{n}}} |1=entry1 |2=entry2 |3=entry3 ... }}</pre> the following may be used: <pre>{{Select parameter|n={{{n}}} |entry1 |entry2 |entry3 ... }}</pre> The only named parameter {{{n}}} which is passed to this template should be a [[w:natural number|natural number]]. <includeonly> <!-- CATEGORIES AND INTERWIKIS HERE, THANKS --> [[Category:Utility templates|{{PAGENAME}}]] </includeonly> q7i2bobdlsmjc21u5rlnfna4xgrhrfv ढाँचा:Rand 10 3858 7802 7760 2016-03-18T04:16:05Z Devraj poudel 1655 पृष्ठ[[ढाँचा:Random number]]मा पठाइएको wikitext text/x-wiki #REDIRECT [[ढाँचा:Random number]] 5sfdxx2ldlfqph4hwomnab4h0cb3nzi ढाँचा:Random number/doc 10 3859 7840 7803 2016-03-19T08:20:40Z Devraj poudel 1655 wikitext text/x-wiki {{documentation subpage}} This template generates a [[w:pseudo-random|pseudo-random]] integer between 0 and ''count''-1. ; Usage<nowiki>:</nowiki> * <tt><nowiki>{{</nowiki>Rand<nowiki>|</nowiki></tt>''count''<tt><nowiki>|</nowiki></tt>''seed''<tt><nowiki>|</nowiki></tt>''prime''<tt><nowiki>}}</nowiki></tt> * All parameters are optional and have default values. They must be integers. * The default ''count'' is 100 (so by default, this template generates values between 0 and 99) and must be non-zero. * The default ''seed'' is <nowiki>{{#time:z}}</nowiki> and can be set to any other integer value (used to generate distinct values on the same page). * The default ''prime'' is 67 and should be a prime number above 17 (used to generate distinct values on the same page). ; Examples generating numbers between 0 and 999<nowiki>:</nowiki> * <tt><nowiki>{{Rand|1000}}</nowiki></tt> = {{Rand|1000}} * <tt><nowiki>{{Rand|1000|</nowiki>{{#time:xnz}}<nowiki>|67}}</nowiki></tt> = {{Rand|1000|{{#time:xnz}}|67}} (same as above) * <tt><nowiki>{{Rand|1000|</nowiki>{{#time:xnz}}<nowiki>|61}}</nowiki></tt> = {{Rand|1000|{{#time:xnz}}|61}} (this and others should all be different) * <tt><nowiki>{{Rand|1000|6}}</nowiki></tt> = {{Rand|1000|6}} * <tt><nowiki>{{Rand|1000|5}}</nowiki></tt> = {{Rand|1000|5}} * <tt><nowiki>{{Rand|1000|4}}</nowiki></tt> = {{Rand|1000|4}} * <tt><nowiki>{{Rand|1000|3}}</nowiki></tt> = {{Rand|1000|3}} * <tt><nowiki>{{Rand|1000|2}}</nowiki></tt> = {{Rand|1000|2}} * <tt><nowiki>{{Rand|1000|1}}</nowiki></tt> = {{Rand|1000|1}} * <tt><nowiki>{{Rand|1000|0}}</nowiki></tt> = {{Rand|1000|0}} * <tt><nowiki>{{Rand|1000|1|17}}</nowiki></tt> = {{Rand|1000|0|17}} (varying the prime number) * <tt><nowiki>{{Rand|1000|1|19}}</nowiki></tt> = {{Rand|1000|0|19}} * <tt><nowiki>{{Rand|1000|1|23}}</nowiki></tt> = {{Rand|1000|0|23}} * <tt><nowiki>{{Rand|1000|1|29}}</nowiki></tt> = {{Rand|1000|0|29}} * <tt><nowiki>{{Rand|1000|1|31}}</nowiki></tt> = {{Rand|1000|0|31}} * <tt><nowiki>{{Rand|1000|1|37}}</nowiki></tt> = {{Rand|1000|0|37}} * <tt><nowiki>{{Rand|1000|1|41}}</nowiki></tt> = {{Rand|1000|0|41}} * <tt><nowiki>{{Rand|1000|1|43}}</nowiki></tt> = {{Rand|1000|0|43}} * <tt><nowiki>{{Rand|1000|1|47}}</nowiki></tt> = {{Rand|1000|0|47}} * <tt><nowiki>{{Rand|1000|1|51}}</nowiki></tt> = {{Rand|1000|0|51}} * <tt><nowiki>{{Rand|1000|1|53}}</nowiki></tt> = {{Rand|1000|0|53}} * <tt><nowiki>{{Rand|1000|1|59}}</nowiki></tt> = {{Rand|1000|0|59}} * <tt><nowiki>{{Rand|1000|1|61}}</nowiki></tt> = {{Rand|1000|0|61}} * <tt><nowiki>{{Rand|1000|1|67}}</nowiki></tt> = {{Rand|1000|0|67}} * <tt><nowiki>{{Rand|1000|1|71}}</nowiki></tt> = {{Rand|1000|0|71}} * <tt><nowiki>{{Rand|1000|1|73}}</nowiki></tt> = {{Rand|1000|0|73}} * <tt><nowiki>{{Rand|1000|1|79}}</nowiki></tt> = {{Rand|1000|0|79}} ; Note<nowiki>:</nowiki> * Varying ''seed'' linearly generates numbers that generate a linear sequence on the same page, with equal cyclic steps; * Varying ''prime'' (provided that they are odd prime numbers) generates pseudo-random that have independent random distribution. * Note that when ''count'' is even (such as 100 by default, or 1000 in the examples above), the generated numbers (on the same page) are all odd or all even when you are varying the ''seed'' or ''prime'', unless half of the calls use an even ''seed'' and the others used an odd ''seed''. However, later invokations will still alternate odd and even numbers on output (this problem only occurs on the same page where multiple random numbers are invoked). * On the same page, multiple invokations of this template with the same parameters will generate the same output value, so it is possible to create multiple links related to the same article. <includeonly> [[Category:Mathematical function templates|{{PAGENAME}}]] </includeonly> 4fj0c5cd2xe1stewiq17cas2phypn5d ढाँचा:Mod 10 3860 7762 2016-03-17T10:54:03Z BRPever 1839 <includeonly>{{{{{subst|}}}#ifexpr:({{{2}}})=0|0|{{{{{subst|}}}#ifexpr:(({{{1}}})/({{{2}}}))=((({{{1}}})/({{{2}}}))round 0)|0|{{{... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <includeonly>{{{{{subst|}}}#ifexpr:({{{2}}})=0|0|{{{{{subst|}}}#ifexpr:(({{{1}}})/({{{2}}}))=((({{{1}}})/({{{2}}}))round 0)|0|{{{{{subst|}}}#ifexpr:(({{{1}}})/({{{2}}}))>0 and(({{{1}}})/({{{2}}}))<1|{{{{{subst|}}}#expr:{{{1}}}}}|{{{{{subst|}}}#expr:({{{1}}})-((((({{{1}}})/({{{2}}}))-0.5)round 0)*({{{2}}}))}}}}}}}}</includeonly><noinclude>{{Documentation}}</noinclude> cj2of487rvw2pktfxb91fp4n1i9mwgo ढाँचा:Goodbook/कनकाई प्रवाह 10 3861 7763 2016-03-17T10:58:51Z BRPever 1839 {{Goodbook|edit={{{edit|}}}|box={{{box|}}} |title=कनकाई प्रवाह |cover= |desc=साहित्यला... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{Goodbook|edit={{{edit|}}}|box={{{box|}}} |title=कनकाई प्रवाह |cover= |desc=साहित्यलाई भाषिक कला भनिन्छ । कला प्रकटीकरणका विभिन्न माध्यममध्ये भाषिक प्रस्तुतिका रूपमा साहित्य सिर्जिन्छ । व्यावहारिक अभिव्यक्तिमा पनि अनौपचारिक रूपमा कलात्मक प्रस्तुति हुन्छ । }} qs3e0jckh1hxhzz02y2yh337590j957 ढाँचा:Goodbook/नेपाली भाषा व्याकरण 10 3862 7969 7953 2016-03-21T01:47:27Z Devraj poudel 1655 wikitext text/x-wiki {{Goodbook|edit={{{edit|}}}|box={{{box|}}} | पुस्तकनाम =नेपाली भाषा व्याकरण | कभर फोटो = Nepali_language_Grammar.jpeg | संक्षेपमा = [[नेपाली भाषा व्याकरण]]मा संसारमा भएको जुनसुकै पनि वस्तुलाई जनाउने शब्दलाई नामपद भनिन्छ। अर्को शब्दमा भन्दा व्यक्ति, भाव, जाति, द्रव्य वा पदार्थ तथा समूहविशषलाई जनाउने शब्द नाम हुन् । नामपदलाई संज्ञा पनि भनिन्छ । व्यक्तिवाचक, जातिवाचक, समूहवाचक, द्रव्यवाचक र भाववाचक गरी नाम पाँच किसिमका हुन्छन् । व्यक्ति वा वस्तु (प्राणी, पदार्थ, गुण, ठाउँ, धर्म) बुझाउने शब्दलाई नाम भन्दछन् । }} qn98y2xy2tne934458vzzadug4fi4ba ढाँचा:Px 10 3863 7765 2016-03-17T11:02:24Z BRPever 1839 <includeonly>{{#if:{{{1|}}} | {{#iferror: {{#expr:{{{1|}}} > 0 }} | {{{1|}}} | {{{1|}}}px }} | {{#if:{{{2|}}} | {{#iferror: {{#... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <includeonly>{{#if:{{{1|}}} | {{#iferror: {{#expr:{{{1|}}} > 0 }} | {{{1|}}} | {{{1|}}}px }} | {{#if:{{{2|}}} | {{#iferror: {{#expr:{{{2|}}} > 0 }} | {{{2|}}} | {{{2|}}}px }} | {{#iferror: {{#expr:{{{3|}}} > 0 }} | {{{3|}}} | {{{3|}}}px }} }} }}</includeonly><noinclude> {{documentation}} <!-- Add categories and interwikis to the /doc subpage, not here! --> </noinclude> 6y4tzsbmr39k7axsek1k37c7ywg3y9p ढाँचा:Px/doc 10 3864 7766 2016-03-17T11:03:00Z BRPever 1839 {{Documentation subpage}} <!-- PLEASE ADD CATEGORIES AND INTERWIKIS AT THE BOTTOM OF THIS PAGE --> This is the {{tl|px}} meta-te... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{Documentation subpage}} <!-- PLEASE ADD CATEGORIES AND INTERWIKIS AT THE BOTTOM OF THIS PAGE --> This is the {{tl|px}} meta-template. It helps other templates, such as infoboxes, to take image size parameters in both of the forms "40" or "40px". It takes up to three parameters and returns the first one that has any content. That is, the first one that is defined (not null) and not empty. Thus a default value for the width of the image can be fed as the second or third parameter. === Usage === Here is what this template does. Code to the left, actual rendering to the right: :{{tlx|px|40}} = {{px|40}} :{{tlx|px|40px}} = {{px|40px}} And with an optional second or even third parameter to be used as a default value if the first or second parameter is empty or undefined: :{{tlx|px||50}} = {{px||50}} :{{tlx|px||50px}} = {{px||50px}} :{{tlx|px|||60}} = {{px|||60}} :{{tlx|px|||60px}} = {{px|||60px}} And here is how it can be used inside another template: :<code><nowiki>[[File:{{{image}}} | {{px|{{{size|}}}}} | {{{caption|}}} ]]</nowiki></code> :<code><nowiki>[[File:{{{image}}} | {{px|{{{size|}}}|250}} | {{{caption|}}} ]]</nowiki></code> :<code><nowiki>[[File:{{{image}}} | {{px| {{{size|}}} | {{{width|}}} | 250 }} | {{{caption|}}} ]]</nowiki></code> '''Note!''' The parameters to {{tl|px}} must use the pipe "|", like this: <code><nowiki>{{{width|}}}</nowiki></code>. Or else {{tl|px}} will be fed and return the string "<code><nowiki>{{{width}}}</nowiki></code>" if '''width''' was not defined. === Background === It used to be a bit tricky to handle empty but defined image size values in a template, since the MediaWiki pipetrick doesn't return the default value for empty parameters. That is, <code><nowiki>{{{width|250px}}}</nowiki></code> does not return "250px" if the template was called like this: <code><nowiki>{{template|width=}}</nowiki></code> The usual workaround was to do like this: :<code><nowiki>{{#if:{{{width|}}}|{{{width}}}|250px}}</nowiki></code> When at the same time handling the "pxpx" bug this became even more messy code: :<code><nowiki>[[File:{{{image}}} | {{#if:{{{width|}}}|{{px|{{{width}}}}}|250px}} ]]</nowiki></code> To simplify the coding, {{tl|px}} now allows for an optional default value to be defined allowing for the following: :<code><nowiki>[[File:{{{image}}} | {{px|{{{width|}}}|250}} ]]</nowiki></code> === Alternative approach === Instead of letting your template take say the parameters '''image''' and '''size''', you can build your template so it takes an image with full wiki notation. Like this: <pre> {{your template | image = [[File:Example.png|40px]] }} </pre> This approach is used with many templates, for instance the {{tl|ambox}} and {{tl|tmbox}}. This gives the users much more freedom in what they feed as the image parameter, and even allows such things as feeding two images at the same time. And it makes your template code much simpler. === Test examples === * {{tlx|px|40}} = {{px|40}} * {{tlx|px|40px}} = {{px|40px}} * {{tlx|px|40pxpx}} = {{px|40pxpx}} * {{tlx|px|junk}} = {{px|junk}} * {{tlx|px}} = {{px}} * {{tlx|px|}} = {{px|}} * {{tlx|px||}} = {{px||}} * {{tlx|px|||}} = {{px|||}} * {{tlx|px|40|50}} = {{px|40|50}} * {{tlx|px||50}} = {{px||50}} * {{tlx|px||50px}} = {{px||50px}} * {{tlx|px||50|60}} = {{px||50|60}} * {{tlx|px|||60}} = {{px|||60}} * {{tlx|px|||60px}} = {{px|||60px}} * {{tlx|px|frameless}} = {{px|frameless}} * {{tlx|px||frameless}} = {{px||frameless}} * {{tlx|px|40|frameless}} = {{px|40|frameless}} * {{tlx|px|frameless|40px}} = {{px|frameless|40px}} <code><nowiki>[[File:Example.png | thumb ]]</nowiki></code> = [[File:Example.png| thumb ]] <br style="clear:both;" /> <code><nowiki>[[File:Example.png | 50 | thumb ]]</nowiki></code> = [[File:Example.png| 50 | thumb ]] :Fails; MediaWiki does not understand "50" and just thinks it is an image caption. <br style="clear:both;" /> <code><nowiki>[[File:Example.png | 50px | thumb ]]</nowiki></code> = [[File:Example.png | 50px | thumb ]] <br style="clear:both;" /> <code><nowiki>[[File:Example.png | {{px|50}} | thumb ]]</nowiki></code> = [[File:Example.png | {{px|50}} | thumb ]] <br style="clear:both;" /> <code><nowiki>[[File:Example.png | {{px|50px}} | thumb ]]</nowiki></code> = [[File:Example.png | {{px|50px}} | thumb ]] <br style="clear:both;" /> <code><nowiki>[[File:Example.png | {{px|junk}} | thumb ]]</nowiki></code> = [[File:Example.png | {{px|junk}} | thumb ]] <br style="clear:both;" /> <code><nowiki>[[File:Example.png | {{px|}} | thumb ]]</nowiki></code> = [[File:Example.png | {{px|}} | thumb ]] <br style="clear:both;" /> <code><nowiki>[[File:Example.png | {{px}} | thumb ]]</nowiki></code> = [[File:Example.png | {{px}} | thumb ]] <br style="clear:both;" /> <code><nowiki>[[File:Example.png | {{px||50}} | thumb ]]</nowiki></code> = [[File:Example.png | {{px||50}} | thumb ]] :Giving the default width if the 1st parameter is empty. <br style="clear:both;" /> <code><nowiki>[[File:Example.png | {{px|{{{width|}}}|50}} | thumb ]]</nowiki></code> = [[File:Example.png | {{px|{{{width|}}}|50}} | thumb ]] <br style="clear:both;" /> <code><nowiki>[[File:Example.png | {{px|{{{width}}}|50}} | thumb ]]</nowiki></code> = [[File:Example.png | {{px|{{{width}}}|50}} | thumb ]] :Fails to use the default value of 50. Note the missing "|" in <nowiki>{{{width}}}</nowiki>. <br style="clear:both;" /> <code><nowiki>[[File:Example.png | {{px| {{{width|}}} | {{{size|}}} | 50 }} | thumb ]]</nowiki></code> = [[File:Example.png | {{px| {{{width|}}} | {{{size|}}} | 50 }} | thumb ]] <br style="clear:both;" /> <includeonly> <!-- ADD CATEGORIES AND INTERWIKIS BELOW THIS LINE --> [[Category:Metatemplates|{{PAGENAME}}]] </includeonly> 6yueffwxfeurwrwn6bzjee9c9l34w8b मोड्युल:Template 828 3865 7769 2016-03-17T11:09:23Z BRPever 1839 local template = {} function template.page(frame) local title, subst = frame.args[1] or frame:getParent().args[1] or ''... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो Scribunto text/plain local template = {} function template.page(frame) local title, subst = frame.args[1] or frame:getParent().args[1] or '' -- whether title is subst:page, safesubst:page, or page title = mw.ustring.gsub( title, '^%s*(s?a?f?e?subst):', function(what) if what == 'subst' or what == 'safesubst' then subst = what; return '' end end, 1 ) local success, page = pcall(function(title) return mw.title.new( title, 10 ) end, title or '' ) if not success or not page then return '' end if page.interwiki ~= "" then title = mw.ustring.sub( title, page.interwiki:len()+2 ) end if page.fragment ~= "" then title = mw.ustring:sub( title, 1, -page.fragment:len()-2 ) end if subst then subst = table.concat({ '[[Help:Templates#Substitution|', subst, ']]&#58;' }) end return table.concat({ subst or '', '[[:', page.fullText, '|', title, ']]'}) end function template.example(frame) local args, page, result = frame.args[1] and frame.args or frame:getParent().args, template.page(frame), {} if page == '' then return '' end for name, value in pairs( args ) do if type( name ) == 'string' then table.insert( result, table.concat({ '&#124;<tt>', name, '&#61;', value, '</tt>' }) ) elseif name ~= 1 then table.insert( result, table.concat({ '&#124;<tt>', value, '</tt>' }) ) end end return table.concat({ '{{', page, table.concat( result ), '}}' }) end return template odj1o1lw0uqgjt8rdvejdsphoj61f5u मुख्य पृष्ठ/पुस्तक 0 3866 12339 8041 2016-03-30T04:41:47Z Devraj poudel 1655 wikitext text/x-wiki <noinclude>This randomly chooses a [[Wikibooks:Featured books|featured book]] to display on the [[Main Page]]. [[ढाँचा:Goodbook|नयाँ बनाउने]] a new featured book, add it to the [[ढाँचा:Goodbook/List|सूची]] in alphabetical order, and then update the total on this page (<tt>X</tt> in {{tlx|Rand|X|Seed}}). [[Category:मुख्य पृष्ठ|विशेष]] ---- </noinclude><div style="text-align:center; margin-bottom:10px;">'''[[विकिपुस्तक:छानिएका पुस्तकहरू|सबै छानिएका पुस्तकहरू »]]</div> {{Goodbook/List|n={{#expr:{{Rand|3|2}} + 1}} }} lupljxwmx96emjepl06mmh5imexbgg8 ढाँचा:CHAPTERNAME 10 3867 7781 2016-03-17T15:18:05Z Devraj poudel 1655 {{#titleparts:{{{1|{{PAGENAME}}}}}|1|2}}<noinclude> {{documentation}}</noinclude> को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{#titleparts:{{{1|{{PAGENAME}}}}}|1|2}}<noinclude> {{documentation}}</noinclude> b51r5408wz8zf7bj7jv336iab5cbkdl ढाँचा:Random number 10 3868 8042 7845 2016-03-22T05:32:13Z Devraj poudel 1655 "[[ढाँचा:Random number]]" लाई सुरक्षित गरियो: महत्वपूर्ण पृष्ठ भएकोले ([सम्पादन गर्ने=नयाँ तथा दर्ता भएका प्... wikitext text/x-wiki <includeonly>{{Mod|(({{#time:xnU}}+({{{2|{{#time:xnz}}}}}))*({{{3|67}}})+({{NUMBEROFARTICLES:R}} mod ({{{3|67}}})))|{{{1|100}}}}}</includeonly><noinclude> {{documentation}} <!-- Please put all metadata in documentation page [[Template:Rand/doc]] --> </noinclude> ixtum7guubyfcbo0dxu4fae48rsepi4 ढाँचा:Goodbook/Blank 10 3869 7874 7784 2016-03-20T00:51:50Z Devraj poudel 1655 wikitext text/x-wiki {{Goodbook|edit=<includeonly>{{{edit</includeonly>|}}}|box=<includeonly>{{{box</includeonly>|}}} |पुस्तकनाम=<!-- the book's title; do not [[wikilink]] --> | कभर फोटो =<!-- the name of the image to use for the thumbnail --> | संक्षेपमा = <!-- describe the book; include a link to the book as well --> }} kq03k9ijy0xlk90apu2bpyrutvotpxg ढाँचा:Goodbook/Editintro 10 3870 7785 2016-03-17T16:48:08Z Devraj poudel 1655 <noinclude>[[Category:Template subpages|{{PAGENAME}}]]</noinclude>Be sure to add this book to the [[Template:Goodbook/List|list]]... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <noinclude>[[Category:Template subpages|{{PAGENAME}}]]</noinclude>Be sure to add this book to the [[Template:Goodbook/List|list]] and update [[Main Page/Featured|the total number]] when you're done! Don't include brackets around the book name. itmnwl7k1o10ey3u611nw9ji0hy69x4 ढाँचा:Goodbook/पुस्तक:दुर्गा सप्तसती 10 3871 7878 7877 2016-03-20T01:07:12Z Devraj poudel 1655 wikitext text/x-wiki {{Goodbook|edit={{{edit|}}}|box={{{box|}}} | पुस्तकनाम= पुस्तक:दुर्गा सप्तसती | कभर फोटो = Durga.jpg | संक्षेपमा = [[दुर्गा सप्तसती]] एक स्तोत्र पाठ हो जो संस्कृत भाषामा मन्त्रहरु र माता चण्डी (दुर्गा देवी) को चरित्र कथा रहेको छ। यसै गरी यो पूस्तकमा दुर्गा पूजा विधी होमन विधि आदी कुराहरु लेखिएको छ। }} 6z5myskgwlgf30esj8204levkl74nf1 श्रीमद्भगवद्गीता अष्टादश अध्याय 0 3872 16310 16309 2019-10-26T11:18:53Z 27.34.48.217 /* सञ्जय उवाच */ wikitext text/x-wiki == अध्याय १८ == <br/> श्रीमद्भगवद्गीता ==अर्जुन उवाच== सन्न्यासस्य महाबाहो तत्त्वमिच्छामि वेदितुम् । <br /> त्यागस्य च हृषीकेश पृथक्केशिनिषूदन ।।१।। <br /> अर्थ <br /> अर्जुनले भने– हे महाबाहु, हे हृषीकेश (अन्तर्यामी) , हे केशिनिसूदन (केशिनाम गरेका असुरको संहार गर्ने), मैले सन्न्यास र त्यागलाई यथार्थरुपमा पृथक् पृथक् जान्न चाहन्छु । <br /> व्याख्या <br /> अर्जुनले यस श्लोकमा तीनवटा सम्बोधन गरेका छन्, महाबाहो, हृषीकेश, र केशिनिसूदन । कुनै व्यक्तिले अर्कालाई यसरी एक साथ धेरै नामले सम्बोधन गर्नुको दुईअर्थ हुन सक्छ कि त उ सारै हडबडाएको छ कि उसमाथि असाध्य प्रेम उम्लिएर आएको छ । गीताको सुरुमा अर्जुन हडबडाएका, अनिश्चित र विषादग्रस्त थिए । तर विश्वरुपदर्शन पछि उनी केही शान्त भएका छन् । त्यसैले यी बढी सम्बोधन प्रेमका सूचक हुन् भन्न सकिन्छ । हडबडलाई समाप्त गर्ने एक मात्र आधार उनले कृष्णलाई देखेका छन् । यस कारण कृष्णमाथि ज्यादै प्रेम उत्पन्न भयो । अनि यस प्रेमवश धेरै नाम लिएका हुन् । ययस बाहेक धेरै नाम लिएर सम्बोधन गरिएको अध्याय विश्वरुप अध्याय हो । जहां कृष्णको विश्वरुप देखेर आत्तिएका थिए । अब त अर्जुन कर्म गर्न मनमनै तैयार भइसकेका छन् । तर उनलाई त्याग गर्ने कि सन्न्यास लिने ? अर्जुनलाई त्याग र सन्न्यास लाठे र लाठी जस्ता दुइ बिलकुल फरक विषय देखिएका छन् । यसमा फेरि अलमल भयो । ==श्री भगवानुवाच== काम्यानां कर्मणां न्यासं सन्न्यासं कवयो विदु ः । <br /> सर्वकर्मफलत्यागं प्राहुस्त्यागं विचक्षणा ः ।।२।। <br /> अर्थ <br /> विद्वान्हरुले काम्यकर्मको त्यागलाई सन्न्यास ठान्दछन् र अरु विचक्षण (विचारकुशल) ले सबै कर्मको फल त्याग गर्नुलाई त्याग भन्दछन् । <br /> व्याख्या <br /> कविको अर्थ केवल गद्य वा पद्यमा कविता लेख्ने साहित्यकार होइन । गीताकालमा कविको अर्थ थियो– विश्वको ज्ञान हुने व्यक्ति । ज्ञानको विश्वकोश, विद्वान् । शास्त्रीय ज्ञानको गहिराईसम्म पुगेको । त्यसैले शुक्रलाई कवि भनिन्छ । र उनलाई अमित प्रज्ञ महायशाः भनिएको छ । स्वयं भगवान् कृष्णले आफ्ना विभूतिहरु बताउंदा आफुलाई कविनां उशना कवि भन्नु भएको छ काम्य कर्म भनेका ती कर्महरु जुन कामना पूरा गर्ने उद्देश्यले गरिन्छ । यस्ता काम्य कर्मको त्यागलाई विद्वान्हरुले सन्न्यास भन्दछन् । स्वाभाविक हुने कर्म होइन । सामान्य हिंडडुल गर्नु स्वाभाविक कर्म हो तर कुनै गाडी समाउनका लागि गरिएको कर्म काम्य कर्म हो । <br /> सामान्य बोलीचालीमा पनि सन्न्यास र त्याग समानार्थी रुपमा प्रयोग हुन्छन् । नेपालमा दशनामी सम्प्रदायलाई सन्न्यासी भनिन्छ । उनीहरु आफुलाई शंकराचार्यका सम्प्रदायका अनुयायी र सन्न्यासीका वंशज बताउ“छन् । <br /> ऐतिहासिक युगका महानतम ऋषिमध्ये एक आचार्य शंकरका अनुसार, सन्न्यास दुइ प्रकारका हुन्छन– मुख्य र गौण । मुख्य सन्न्यास पनि दुइ प्रकारका हुन्छन् । एक ज्ञान लाभका लागि– विविदिषा र अर्को ज्ञान लाभ अनन्तर– विद्वत्सन्न्यास । गौण सन्न्यास तीन प्रकारको हुन्छ– सात्विक, राजस र तामस । ज्ञान लाभका लागि जुन विविदिषा सन्न्यास हो त्यो गेरुवा वस्त्रधारीका लागि विधान हो । श्रवण, मनन र निदिध्यासन यसको मुख्य साधन हो । यसमा केवल शरीर धारण गर्न जति कर्मको आवश्यकता पर्छ त्यति कर्म मात्रै गर्नु पर्छ । लोकसंग्रह आदि यसको गौण लक्ष्य हो । ज्ञानलाभ पछि स्वतः कर्मत्याग हुन गई भएको विद्वत् सन्न्यासलाई वास्तवमा सन्न्यास भनिन्छ । <br /> त्यसै गरी आश्रमको रुपमा पनि सन्न्यास एक अवस्था हुन्छ । प्राचीन ऋषिहरुले व्यक्तिको व्यक्तित्व विकासका लागि चार आश्रम ब्रह्मचर्य, गृहस्थ, वानप्रस्थ र सन्न्यास अनिवार्य मानेका छन् । प्रथम आश्रम ब्रह्मचर्य आश्रम अन्तर्गत व्यक्तिले गुरुको आश्रममा रहेर कठोर अनुशासन पालन गर्दै विद्याध्ययन गर्नु पर्दथ्यो । ब्रह्मचर्य समाप्त भए पछि गृहस्थ आश्रम प्रारम्भ हुन्छ । गृहस्थ आश्रमको आरम्भ २५ वर्षको उमेर पछि मानिएको छ । यस आश्रममा धर्मानुकूल उपायहरुद्वारा विवाह, जीविकोपार्जन, सन्तानको पालन, देव, पिता, अतिथि र आश्रितको यथायोग्य सत्कार गर्नु पर्छ । तेस्रो अवस्थालाई वानप्रस्थ र चौथोलाई सन्न्यास भनिएको छ । दुवै अवस्थामा शुद्धतापूर्वक जीवनयापलाई जोड दिइएको छ ।तर तेस्रो अवस्था जिम्मेवारी सन्तानलाई हस्तान्तरण गर्दै नियममा बस्ने अवस्था हो भने चौथो पूर्णतया जिम्मेवारीमुक्त शुद्धता साथ जीवनयापन गर्ने अवस्था हो । यसरी जीवनका चार विभाजनलाई संक्षिप्तमा निम्न्लिखित प्रकार व्यक्त गर्न सकिन्छ – <br /> १. जिज्ञासा र विकासको अवस्था, <br /> २. उद्योग र उपभोगको अवस्था, <br /> ३. ज्ञान, अनुभवको सामञ्जस्य अवस्था, <br /> ४. आत्म कल्याणको अवस्था । <br /> यी चार कुराहरुबाट मानव जीवन पूर्ण हुन्छ भन्ने वैदिक मान्यता रहिआएको छ । <br /> म्याक्समुलरले द लाइफ अफ् रामकृष्ण एन्ड हिज सेईंग्समा भनेका छन्– पहिलो र दोस्रो सबैले बुझ्छन् । तेस्रो र चौथो जीवन पवित्रता र त्यागका साथ बिताउने अवस्था हो तर त्यागपूर्ण जीवन अर्थात् सन्न्यास कस्तो हो यो हामी युरोपेलीलाई थाहा छैन । दुवै जीवनको मुख्य अन्तर के हो भने एउटामा वन बाहिर बस्ने हो जसमा परिवारसंग जीवन बिताउन सकिन्छ । केटाकेटीको रेखदेख हुनसक्छ । हवन पूजा हुनसक्छ । ती सबै कुरा जुन धर्मशास्त्रमा उल्लेख छन्, ती सबै काम गर्न सकिन्छ । अन्तिम जीवनमा एक्लै कसैको सहारा बिना बस्नु पर्छ । सबै कुरा छोडेर बस्नु पर्छ । सन्न्यासका बारेमा स्वामी विवेकानन्दले के भनेका छन् भने विश्वमा यो परम्परा हिन्दुहरुले सुरु गरेका हुन् । यो एक उत्कृष्ट परमपरा हो । <br /> वास्तवमा सन्न्यास भन्ने शब्दसंग संस्कृत साहित्य र परम्पराका अनुयायीले जति सजिलोसंग बुझ्न सक्छन् त्यति सजिलोसंग युरोपियनले बुझ्दैनन् । उनीहरुको भाषामा यसका लागि कुनै उचित शब्द पनि छैन । कोहीले उनीहरुलाई जंगलमा बस्ने पिछडिएको जाति भनेर पनि बुझ्न सक्छन् । ज्ञानको भण्डार र सबै सुख सयल जानेको भोगेको र त्यागेको भनेर बुझ्न कठिन मान्दछन् । उनीहरुले सुरुमा सन्न्यासीलाई जिप्सी जस्तो कुनै घुमन्ते जाति भनी बुझ्दथे । अलेक्जेन्डरको विवरण दिने इतिहासकारहरुले पनि सन्न्यासीहरुलाई वनमा बस्ने अनौठा व्यक्तिहरु भनेका छन् । युरोपियन समाजमा ब्रह्मचर्य, गृहस्थ, वानप्रस्थ, र सन्न्यास आश्रमको अन्तर पाईंदैन । सनातन वैदिक परम्परामा सामाजिक र गृहस्थभन्दा उच्च स्थानको सम्मान राख्ने यी व्यक्तिहरु युरोपियन दृष्टिकोणले असामाजिक मानिन्छन् । <br /> संस्कृतमा वानप्रस्थ र सन्न्यास अवस्थाहरुको अलग अलग नाम उल्लेख पाइन्छ तर दुवैको अन्तर के हो भने संसारको सामान्य त्याग वानप्रस्थ हो भने संसारिक तृष्णाको पूर्ण त्याग र सबै कृत्यहरुको परिसमाप्ति, मनमा कुनै चाहना नराख्नु र निश्चित वास स्थान नहुनु सन्न्यास हो । सन्न्यासीको अर्को नाम अवधूत पनि हो । जसको शाब्दिक अर्थ हुन्छ जसका सारा बन्धन समाप्त भए । <br /> सन्न्यासको प्रसंग बृहदारण्यक उपनिषदमा छ तर त्यस उपनिषदबाट वानप्रस्थ र सन्न्यासको अन्तर स्पष्ट हुंदैन । चारवटै आश्रमको अन्तर स्पष्ट गर्ने वाक्यांश जाबालोपनिषद, खण्ड ४ मा पाइन्छ, राजा जनकले सन्न्यास के हो र कसरी लिनु पर्छ भनी गरेको प्रश्नको उत्तरमा जसमा याज्ञवल्क्यले ब्रह्मचर्य, गृहस्थ, र वानप्रस्थ पछिका सन्न्यासको विवरण दिएका छन् । तुरीयातीतोपनिषदमा अवधूत मार्गको विवरण, नारदपरिव्राजकोपनिषदमा आतुर सन्न्यास लिने तरिका तथा सन्न्यासीले पालन गर्नु पर्ने नियमहरु बताइएको छ । आदि गुरु शंकराचार्यले आठ वर्षको उमेरमा आतुर सन्न्यास लिएका थिए । स्नान गर्न जांदा खोलामा उनलाई गोहीले समात्यो । आफु जीवित बस्ने आशा नभए पछि उनले आतुर सन्न्यास लिए । किनभने उनले के सुनेका थिए भने सन्न्यास नलिइकन मुक्ति हुंदैन । <br /> सन्न्यासी पनि सक्कली र नक्कली हुन सक्छन् । अझ नक्कली सन्न्यासीको चुरीफुरी धेरै हुने गर्छ । सक्कली र नक्कली सन्न्यासीमा त्यही फरक हुन्छ जुन असल मुद्रा र कमसल मुद्रामा हुन्छ । तर असल र कमसल दुवै मुद्रा चलनमा छन् भने स्वाभाविक रुपमा कमसलले असललाई चलन बाहिर गराइदिन्छ । शिवपुरी ब्ाँबाको बारेमा धेरैले मृत्यु पछि मात्र थाहा पाए । पाइलटबाबाले नेपालका साधुसंग योग सिकेको बताएका छन् । जसको बारेमा पाइलटबाबालाई थाहा छ, धेरै नेपालीलाई थाहा छैन । <br /> तर विचक्षण अर्थात् व्यवहारकुशल मानिसहरुले सबै कर्मको फल त्याग गर्नुलाई त्याग भन्दछन् । <br /> भनिन्छ, अकबरको दरबारका एक जना मन्त्री बीरबल पनि ज्यादै कुशल व्यक्ति थिए । <br /> एक दिन अकबरले बीरबललाई सोधे– बीरबल, म ठुलो कि तिम्रो भगवान् विष्णु ? <br /> बीरबलले तत्काल उत्तर दिए– यो पनि कुनै सोध्ने प्रश्न हो र सरकार ? हजुर नै ठूलो । <br /> अकबरले खुशी भएर भने– किन म ठुलो ? भगवान् विष्णुले गर्न नसक्ने मैले के गर्न सक्छु ? <br /> बीरबल– सरकारले मलाई देश निकाला गर्न सक्नुहुन्छ । भगवान् विष्णुले त्यो गर्न सक्नुहुन्न । <br /> यद्यपि सजाय“ धेरै दिनसक्ने शक्ति अकबरमा देखियो तर तीनलोकका मालिक विष्णुले देश निकाला कहां गर्ने ? सारा सृष्टि उनैको छ । बीरबल जस्तो व्यक्तिलाई व्यवहारकुशल भनिन्छ । <br /> त्याज्यं दोषवदित्येके कर्म प्राहुर्मनीषिण ः । <br /> यज्ञदानतपःकर्म न त्याज्यमिति चापरे ।।३।। <br /> कुनै मनीषीले के भन्दछन् भने कर्म जति सबै दोषयुक्त छन्, त्यसैले त्याग्नु पर्छ । र अन्यले के भन्दछन् भने होइन यज्ञ, दान, र तपको त्याग गर्नु हुंदैन । <br /> व्याख्या <br /> मनीषीको अर्थ हो जसले मनन गरेर बोल्छ । जसले बोले पछि दुर्जनहरु पनि शान्त हुनजान्छन् । विचार गरेर बोल्नेले कसैको पनि कुभलो बोल्दैन । त्यसैले त्यो माननीय पनि हुन्छ । रघुवंशमा भनेको छ– माननीयो मनीषिणाम्...। <br /> सबै कर्म दोषपूर्ण हुन्छन् । जसरी रोग निको पार्ने औषधिको दोषप्रभाव हुन्छ भन्दैमा त्यसको त्याग गर्नु हुंदैन त्यसै गरी यज्ञ, दान र तपलाई त्याग्नु हु“दैन । यो कुरा केही अन्यले भनेका छन् । यहा“ भगवान् कृष्णले आफ्नो नाम नलिइकन यज्ञ, दान, र तप त्याग गर्नु हु“दैन भन्नु भएको छ । यो कृष्णको विचक्षणताको उदाहरण हो । श्रीकृष्णले यज्ञ, दान, तप त्याग गर्ने कुराको समर्थन नगरेको स्पष्ट बताउनु भएको छ । यी दोषपूर्ण भए पनि गर्दै रहनु पर्छ । किनभने यिनै कर्मले व्यक्तिको आन्तरिक अनुभूति तिख्खर पार्छन् । यहा“निर स्मरणीय के छ भने छान्दोग्य उपनिषदमा केवल तीन कुराहरुलाई धर्मको आधार बताइएको छ– यज्ञ, अध्ययन, र दान । <br /> कबीरले भनेका छन्– ज्यों गु“गे ही को गुड अन्तरगत ही भावै । कुनै लाटोले गु“ड खायो । सारै मीठो लाग्यो । तर बताउने कसरी ? मुठी पारेर गालामा लगाउने ? तर के यसबाट अरुले त्यसलाई कति मीठो लाग्यो, कस्तो मीठो लाग्यो, बुझ्छन् ? केवल ईशारा वास्तविक अभिव्यक्ति होइन । बोलयो कि दोष हुन जान्छ । <br /> यहुदीहरु, जुन संसारका प्राचीनतम जाति मध्येको एक हो, मा एउटा अनौठो परम्परा छ । उनीहरुले ईश्वरका लागि प्रयोग हुने शब्द गड, जी ओ डी लाई पूरा लेख्दैनन् । उनीहरुले जी र डीको बीचको ओ लेख्दैनन् । यी दुवै शब्दलाई जोड्न बीचमा धर्को तान्छन् । उनीहरुको मान्यता के हो भने ईश्वर पूर्ण र दोषरहित छ । तर हामी अपूर्ण र दोषयुक्त छौं । त्यसैले हामीले प्रयोग गर्दा त्यसमा कुनै न कुनै दोष हुनजान्छ । दोषपूर्ण लेखेर आफ्नो अपूर्णताको स्वीकारोक्ति हो यो । <br /> निश्चयं शृणु मे तत्र त्यागे भरतसत्तम । <br /> त्यागो हि पुरुषव्याघ्र त्रिविधः सम्प्रकीर्तितः ।।४।। <br /> हे भरत श्रेष्ठ, सन्न्यास र त्याग यी दुवैमध्ये त्यागको बारेमा तिमी मेरो निश्चय सुन । हे पुरुषसिंह, त्याग तीन प्रकारको बताइएको छ । <br /> व्यँख्या <br /> त्यागको एउटा अर्थ हो बहादुर, वीर । जैन धर्मका अन्तिम तीर्थंकरलाई महावीर भनिन्छ । यसको अर्थ हो, सबै कुराको त्याग गरिसकेको । उनले शरीरका वस्त्र समेत सहज त्याग गरे । करपात्रीजीले खाने थालीको समेत त्याग गरे । हातमा थापेर खाना खाने । मस्तराम बाबाले खाना, वस्त्र सारा त्यागे । कसैसंग भिक्षान्न पनि नमाग्ने । कसैले ल्याइदिए खाने, नत्र हप्तौं दिनसम्म भोकै । यदि कुनै शिष्यले खानेकुरा मागेर ल्याइहाल्यो भने छुंदै छुन्नथे । वस्त्र पनि आफैं नलगाउने । शिष्य र भक्त संगै रहेछ भने ओढाई दिन्थ्यो, नत्र निर्वस्त्र । वस्त्र जहां खस्यो, खस्यो । छोड्यो, हिंड्यो । स्वामी रामतीर्थ कुनै पनि कुरा संग्रह गर्दैनथे । स्वामी रामकृष्णले पैसा छुंदैनथे । शिवपुरी बाबाले जन्मथलो, नातेदार धनसमपत्ति सर्वस्व त्याग गरे । न्यूनतममा जीवनयापन गरे । जबकि उनलाई भेट्न भारतका राष्ट्रपति समेत काठमाडौं आएका थिए । जोसमनी सन्त ज्ञानदिलदासले गाउ“ बस्ती त्याग गरेर वनको छेउमा डेरा बनाए । ब्रह्मज्ञानी क्षितिशचन्द्र र खप्तड बाबाले आफ्नो जन्मभूमि त्यागे । <br /> भगवान श्रीकृष्णले निश्चित समाधान दिइरहनु भएको छ– निश्चयं शृणु, निश्चितं मतम् । <br /> यज्ञदान तपः कर्म न त्याज्यं कार्यमेव तत् । <br /> यज्ञो दानं तपश्चैव पावनानि मनीषिणाम् ।।५।। <br /> एतान्यपि तु कर्माणि संगं त्यक्त्वा फलानि च । <br /> कर्तव्यानीति मे पार्थ, निश्चितं मतमुत्तम् ।।६।। <br /> अर्थ <br /> यज्ञ, दान तथा तपरुप कर्मलाई त्याग्नु उचित छैन (यी क्रिया अवश्य गर्नु पर्छ) किनभने यज्ञ, दान, र तपले मनीषिहरुलाई पवित्र बनाउंछन् । तर हे अर्जुन, यी कर्महरु पनि आसक्ति तथा फललाई त्यागेर गर्नु उचित हुन्छ । यस्तो मेरो निश्चित र उत्तम मत छ ।।५–६।। <br /> व्याख्या <br /> महात्मा गान्धी र विनोबाजीले यज्ञको अर्थ परोपकार लगाउ“छन् । मानव जातिका समस्याको हल यज्ञमा नै निर्भर छ । पं.श्रीराम शर्मा आचार्यका अनुसार यज्ञ शब्दका तीन अर्थ हुन्छन् पहिलो देव पूजा, दोस्रँे दान र तेस्रो सामूहिकपन । र यज्ञहरुको वास्तविक लाभ लिनु छ भने सार्वजनिक सहयोगद्वारा गराउनु नै सर्वोत्तम हुन्छ । महाभारत र रामायणको अध्ययनबाट के स्पष्ट हुन्छ भने त्यस कालमा यज्ञ गराउने दायिŒव राज्यको हुन्थ्यो । यसलाई आर्थिक वितरण, राजकीय सूचना सार्वजनिक गर्नु, नागरिक चेतना विस्तार, र राष्ट्रिय विषयहरुमा छलफलका लागि विद्वान्हरु संगको गोष्ठीका रुपमा प्रयोग गरिन्थ्यो । यस बाहेक ठूलो राजकीय उपलब्धि, राजाले सन्न्यास लिंदा वा राज्यारोहण गर्दा पनि यज्ञ हुने गर्थे । यद्यपि वर्तमान समयमा सार्वजनिक यज्ञ योगी नरहरिनाथले गराएको देखिन्छ तर पं. नारायण प्रसाद पोखरेलले समुदायको प्रयोग गरेर यज्ञ विधिबाट भौतिक विकासमा उल्लेखनीय काम गरेर यसको व्यापक प्रयोग गरे । उनले थोरै समयमा दुइ अरबभन्दा बढीको विकास निर्माण कार्य यज्ञ मार्फत् सञ्चालन गरेका हुन् । उनले वि.सं.२०५०को दशकमा पंं.पोखरेलको नेतृत्वमा नेपालमा यज्ञ मार्फत विद्यालय, अस्पताल, सडक, पुल, अनाथ आश्रम, वृद्धाश्रम इत्यादि आर्थिक, सामाजिक र कल्याणकारी कार्य भए । उनको अन्तिम तर अपूर्ण यज्ञ रुपन्देहीमा नै भएको थियो । जहा“ उनको रहस्यमय हत्या हुनपुग्यो । गीतामा यज्ञको महŒव विभिन्न स्थानमा व्याख्या गरिएको छ । तर यज्ञको बारेमा विस्तृत रुपमा अध्याय ३.९–१५मा व्याख्या गरिएको छ । <br /> गीताको उपलब्ध सबभन्दा पुरानो शांकरभाष्य, जुन आज भन्दा १२०० वर्ष अघि गरिएको हो, मा यज्ञको व्याख्या निम्नलिखित प्रकार गरिएको छ । <br /> नियत कर्म निःस्वार्थ भई पूरा गर्नु पर्दछ किनभने यज्ञ नै ईश्वर हो । उसका लागि कर्मफल र आसक्तिरहित भएर जुन कर्म गरिन्छ ती कर्म गर्नाले मनुष्य समुदाय कर्मबन्धनबाट मुक्त हुनजान्छ । सृष्टिको शुरुमा यज्ञ र प्रजालाई संगै उत्पन्न गरी जगतको रचयिता ब्रह्माले भन्नु भएको थियो– यस यज्ञ अर्थात् सामूहिक कृत्य र परस्पर सहयोगबाट तिमीहरुले उन्नति गर्नु । अनि तिमीहरुले चिताएको पनि पुग्ने छ । <br /> यस यज्ञबाट दैविक शक्तिहरुको पनि उन्नति हुनेछ । उनीहरु पानी वर्षाएर तिमीहरुको उन्नतिमा सहयोग गर्नेछन् । यसरी एकले अर्काको उन्नति गर्दै, यज्ञ भावनाद्वारा तिमीहरु सबैले ज्ञान प्राप्त गर्ने छौ । <br /> यज्ञद्वारा सन्तुष्ट भए पछि देवताहरुले दिएका स्त्री पुत्र आदि इच्छित भोग तिमीहरुलाई दिने छन् । देवता अर्थात् शक्तिहरु । सबै प्राकृतिक शक्ति अनुकूल नभइकन उन्नति गर्न सकिंदैन । आुधनिक विज्ञानले पनि गीतामा जस्तै आज मानसिक शक्तिलाई प्राकृतिक शक्तिको रुपमा स्वीकार गर्दछ । <br /> ती देवताहरुले दिएका भोग उनीहरुलाई सम्मान नदिइकन जसले केवल आफ्ना शरीरको तृप्तिका लागि मात्र कर्म गर्छ त्यो देवताको भाग खाने भएकोले चोर हो । <br /> मानव समुदायले प्रकृतिको सम्मान नगरीकन केवल आफ्ना आवश्यकता पूरा गर्न जथाभावी उत्पादन र उपभोग गरेकोले नै वर्तमान समयको भीषण वातावरणीय समस्या उत्पन्न भएको हो भन्नेमा सबै वातावरणविद् एक मत छन् । आजको वातावरण बिगार्नुमा, पशुपंक्षी लोप गराउनुमा, उर्वराशक्ति ह्रास गराउनुमा मानव समुदायले अरबौं खरबौं रुपैया“ खर्च गरेको छ । यो वातावरण सित्तैमा बिग्रेको होइन । तर के त्यत्तिकै लगानीमा पुनरुद्धार हुन सक्छ? <br /> प्राणीहरुको प्रत्यक्ष उत्पत्ति अन्नबाट हुन्छ किनभने उपभोग गरिएको अन्नबाट रगत र वीर्य बन्छ र प्राणी उत्पत्तिको आधार रगत र वीर्य नै हो । अन्नको उत्पत्तिको आधार वर्षा हो र वर्षाको आधार यज्ञ हो । यज्ञानुष्ठान विहित कर्मबाट उत्पन्न हुन्छ । कर्म समुदयलाई वेदबाट र वेद स्वयं परमात्मा हो भन्नेकुरामा ध्यान राख्नु पर्दछ । यसले के सिद्ध हुन्छ भने सर्वव्यापी परम अक्षर परमात्मा सदा यज्ञमा नै प्रतिष्ठित छ तसर्थ यज्ञ क्रिया सृष्टि चक्रको प्रतीक हो । अग्निमा विधिपूर्वक दिइएको आहुति सूर्यसंगै सम्बन्धित हुन जान्छ र सूर्यको आधारमा नै वर्षा हुन्छ । वर्षा भनेको अन्नको आधार हो र प्राणीहरुको जीवन अन्नमा नै भर पर्छ । <br /> क्रियारुप कर्म, वेदरुप ब्रह्मबाट उत्पत्ति भएको हो । वेदरुप ब्रह्म साक्ष्ाँत् परमात्मा नामक अक्षरबाट उत्पत्ति भएको छ । सबै अर्थहरुलाई प्रकाशित गर्ने भएकोले नै त्यो सर्वगत् हो । यज्ञ विधिमा वेदको प्रधानता भएकोले जसले त्यो गर्छ त्यो सर्वगत हुंदै सदा यज्ञमा प्रतिष्ठित हुन जान्छ । जुन मानिसले जगतको चक्र अनुसार कर्म गर्दैन त्यसको जीवन पापमय भएको हुन्छ । यस्तो केवल इन्द्रिय भोगमा लिप्त मानिस बांच्नु पनि व्यर्थ छ । तसर्थ अज्ञानी अधिकारीले कर्म अवश्य गर्नु पर्छ । अनात्म अधिकारी पुरुषलाई आत्मज्ञानको योग्यता प्राप्त हुनु अघि ज्ञान निष्ठा प्राप्त गर्न कर्मयोगको अनुष्ठान अवश्य गर्नु पर्दछ । शंकराचार्यका अनुसार, आत्मज्ञान प्राप्त गर्न यज्ञानुष्ठान अनिवार्य विधि हो । यो देवता र मनुष्यका बीचमा सम्बन्ध स्थापित गर्ने धार्मिक कृत्य पनि हो । <br /> यज्ञ आधुनिक विज्ञानको उद्गम बिन्दु पनि हो । आधुनिक विज्ञानको आधार गणित हो र गणितको प्रारम्भ यज्ञको आहुतिहरुबाट भएको हो । गणितको एक महत्वपूर्ण शाखा ज्यामितिको आविष्कार यज्ञवेदीबाट भएको हो । महान् वैज्ञानिक आइन्स्टाइनले स्पष्ट शब्दमा भनेका छन्– हामी वैदिक ऋषिमुनिहरु प्रति ऋणी छौं । किनभने उनीहरुले गणितको आविष्कार गरेका हुन् । गणितको प्रयोग बिना आजको भौतिक विज्ञानले उचाई प्राप्त गर्न सक्दैनथ्यो । सुप्रसिद्ध जीव वैज्ञानिक थोमस हग्बेनले भनेका छन्– वैदिक ऋषिहरुले विश्वलाई शून्य दिए जसले वर्तमान गणित विकसित हुनसक्यो । मनुस्मृतिमा भनिएको छ– सत्य युगमा तप, त्रेतामा ज्ञान, द्वापरमा ज्ञानको महत्त्व भए जस्तै कलियुगमा दानको महत्त्व छ । स्वामी अपूर्वानन्दका अनुसार, दान चार प्रकारका हुन्छन् <br /> १. ज्ञान दान <br /> २. विद्या दान <br /> ३. प्राण दान <br /> ४. अन्न दान <br /> यसमध्ये ज्ञान दान सर्वोत्कृष्ट दान हो । किनभने ज्ञाननै समाधानको अन्तिम साधन हो । यदि ज्ञानले कुनै समस्याको समाधान हुंदैन भने संसारमा कुनै पनि कुराले समाधान हुन सक्दैन । त्यसैले गीता ४.३८ मा भनिएको छ, न हि ज्ञानेन सदृशं पवित्रमिह विद्यते । <br /> निश्चित मत प्रस्तुत गर्नाले भगवान् कृष्णलाई महानतम गुरु भनिएको हो । <br /> नियतस्य तु सन्न्यासः कर्मणो नोपपद्यते । <br /> मोहात्तस्य परित्यागस्तामसः परिकीर्तितः ।।७।। <br /> अर्थ <br /> अनि, तोकिएका कर्मको त्याग, सन्न्यास, हुन सक्दैन । अविवेकीबाट हुने त्यस्तो परित्यागलाई तामस भनिएको छ ।।७।। <br /> व्याख्या <br /> शेरे आफ्नो बिरालोसंग दिक्क पर्यो । अब यसलाई घर नफर्कने गरी कतै छोडेर आउ“छु भन्दै झोलामा हालेर नजीकै जंगलमा छोडेर आयो । घर फर्केर आयो । ढोकामा त बिरालो बसिराखेको । <br /> खपि नसक्नु रिस उठ्यो । अर्को चोटि घनघोर जंगल भित्रै लिएर गयो । अनि बिरालोलाई छोडेर घर फर्किने बेलामा घरमा फोन गर्यो– मैया“, बिरालो घर आयो ? <br /> श्रीमती– अ“, आइपुग्यो । <br /> शेरेले रिसाएर भन्यो– त्यस अलच्छिना बिरालोलाई तुरुन्तै यहा“ पठाउ त । मैले बाटो बिराए“ । <br /> बिरालो भनेको हाम्रा सांसारिक इच्छाहरु हुन् । जुन त्याग गर्न खोज्यो झन् गहिरो गरी भित्र बस्छ । शेरेले झैं आफैं बाटो बिराइन्छ । <br /> सात्त्विक त्यागका विविध उदाहरण इतिहास र पुराणमा पाइन्छन् । महावीरले राजपाठ त्याग गरे । सिद्धार्थले १८ वर्षमा पत्नी यशोधरा र भर्खर जन्मेको पुत्र त्याग गरे । बुद्धत्व प्राप्त भए पछि जब बुद्ध कपिलवस्तु आए, बुद्धलाई दर्शन गर्न सबै आए तर यशोधरा आइनन् । बुद्ध नै सारिपुत्रलाई लिएर भेट्न गए । त्यहां यशोधराले बुद्धको पाउ स्पर्श गरिसके पछि एक गहन प्रश्न गरिन्– जुन सत्य तपाईंले निरञ्जना नदीको तटमा बोधिवृक्षको मुनि प्राप्त गर्नु भयो । के त्यो सत्य यहां छैन ? र यहां त्यसको बोध हुन सक्दैन? बुद्ध निरुत्तर भए । <br /> पछि आफैंले सहर्ष राहुललाई प्रव्रज्या लिन प्रेरित गरिन् । आफैंले पनि प्रव्रज्या मागिन् । यद्यपि बुद्धले नै यशोधरालाई प्रव्रज्या लिन अनेक आलटाल गरे । <br /> भनिन्छ, बुद्धले वनमा गरेका तपस्याहरु यशोधराले दरबारमा गरिन् । जब यशोधराले खबर सुनिन् कि बुद्धले एक छाक खान्छन् भुईंमा सुत्छन् र साधारण चीवर लगाउंछन् । उनले पनि दरबारमै बसी सोही अनुसरण गर्थिन् । यशोधराको जीवन त्यागको समुद्र छ । बिलकुल निस्वार्थ । <br /> रामका साथमा गएकी सीताको जीवनको त्याग बारे त कथा नै बनेको छ । तर लक्ष्मणकी प्रिया, उर्मिला, जसलाई वनमा जान पतिबाट अनुमति प्राप्त भएन । पतिको आज्ञा मानेर चौध वर्ष एक्लै जीवन बिताइन् । उनको जीवनको त्याग अद्भुत छ । ईश्वरभक्ति, आफ्नै मात्र होइन सौताने सासुहरुको निरन्तर सेवा । र निरन्तर लामो प्रतिक्षा । <br /> दुःखमित्येव यत्कर्म कायक्लेशभयात्त्यजेत् । <br /> स कृत्वा राजसं नैव नैव त्याग फलं लभेत् ।।८।। <br /> कार्यमित्येव यत्कर्म नियतं क्रियतेद्रर्जुन । <br /> सङ्गं त्यक्त्वा फलं चैव स त्यागः सात्विको मतः ।।९।। <br /> अर्थ <br /> कर्म गर्नु दुख छ भन्ठानेर शरीरलाई कष्ट हुन्छ भन्ने डरले जसले कर्मलाई त्याग गर्छ, उसले राजस त्याग गरेको छ । त्यस्तो त्याग गरेर पनि त्यागीले त्यागको फल पाउंदैन ।।८।। हे अर्जुन, कर्म गर्नै पर्दछ भन्ने यस्तो कर्तव्य बुद्धिले आसक्ति र फललाई त्यागेर जुन नियत कर्म गरिन्छ त्यस आसक्ति र फलको त्यागलाई सात्त्विक त्याग भनिन्छ ।।९।। <br /> व्याख्या <br /> स्वामी रामकृष्णले आफ्ना शिष्यहरुलाई भन्ने गर्थे– ईश्वर लाभ नहुञ्जेल सबै कर्म– यज्ञ, दान, तप, पूजा, विधि, ध्यान, स्नान, जप इत्यादि गर्दै रहु । उनले बडो सरल शब्दमा भनेका छन्– फल आएपछि फुल आफैं झर्छ । ईश्वर लाभ पछि कर्ममा आसक्ति आफैं हराउंछ । उनले आफ्ना हातले धनसम्पत्ति छुंदैनथे । स्वामी विवेकानन्दका अनुसार, एक पटक माता सारदाले केही पैसा रामकृष्णको ओच्छ्यानमा राखेर बिर्सिछन् । त्यस रात भरि रामकृष्ण छटपटीले निदाउन सकेनन् । त्यो पैसा त्यहांबाट हटाए पछि मात्र उनी निदाए । उनको त्याग यस्तो थियो । झुक्याएर पनि उनलाई कुनै सांसारिक वस्तुको प्रत्यक्ष अप्रत्यक्ष भोग गराउन सकिंदैनथ्यो । <br /> उपनिषदहरुमा त्यागका उच्चतम आदर्श प्रस्तुत गरिएका छन् । ईशा उपनिषदको पहिलो श्लोक तेन त्यक्तेन भुञ्जीथा... उसले मात्र वास्तविक भोग गर्छ, जसले त्याग गर्छ...भन्दै त्यागको महिमाबाट प्रारम्भ गरिएको छ । <br /> गीतालाई पनि उपनिषद् भनिन्छ । यसको हरेक अध्याय एउटा उपनिषद् हो । अठारौं अध्यायलाई मोक्षसन्न्यासयोग भनिएको छ । सन्न्यास नभई मोक्ष हु“दैन । मोक्ष अर्थात् मुक्ति । यस अध्यायमा सम्यक न्यास र मुक्तिको सम्बन्ध बताइएकोा छ । यस अध्यायमा भगवान् कृष्णले तीन प्रकारका त्याग बताउनु हुन्छ । तर व्याख्याको क्रम उल्टो छ । अन्य सबैको क्रम बताउ“दा सात्त्विक, राजस अनि तामस क्रमशः बताइएको छ । तर त्यागको सन्दर्भमा पहिला तामस, अनि राजस र अन्तमा सात्त्विक त्यागको व्याख्या गरिएको छ । यसबाट भगवान् कृष्णको त्यागलाई हेर्ने दृष्टिकोण व्यक्त हुन्छ । अर्को ध्यान दिनु पर्ने कुरा के भने सन्न्यासलाई सात्त्विक, राजस, र तामस भेद गरिएको छैन । यसबाट सन्न्यास प्रति भगवान श्रीकृष्णको स्वाभाविक आदर देखिन्छ । सन्न्यासको अर्थ हो सम्यक् न्यास । <br /> न द्वेष्ट्यकुशलं कर्म कुशले नानुषज्जते । <br /> त्यागी सत्त्वसमाविष्टो मेधावी छिन्नसंशयः ।।१०।। <br /> अर्थ <br /> अकुशल कर्मलाई जसले द्वेष गर्दैन र कुशल कर्ममा जो आसक्त हुंदैन, त्यस्तो शुद्ध, सत्त्वगुणयुक्त, संशयरहित र मेधावी नै (सच्चा) त्यागी हो । <br /> व्याख्या <br /> कुशलको अर्थ हो प्रसन्नता । कुशल मंगल छ ? भनेर सोध्नु भनेको खुशीसाथ हुनुहुन्छ भनेको हो । अकुशल भनेको प्रसन्नता नदिने भनेको हो । त्यसैले कुशल र अकुशल भनेको खुशी दिने र खुशी नदिने काम । जुन मानिस खुशी दिने वा बेखुशी दिने काममा आसक्त हुंदैन । आसक्तको अर्थ हो खुशी दिने कामले खुशी र बेखुशी दिने कामले दुखी हुंदैन । त्यो संशय, अनिश्चिता र द्विविधारहित हुन्छ । त्यो नै बुद्धिमान हो । वास्तविक कुरा बुझे पछि सबै अन्तर समाप्त हुन जान्छन् । संशयहरु छिन्न भिन्न हुन्छन् । ठूलो मानिस चकलेट पाएर खुशी हुंदैन । किनभने उसले यसको आसक्ति बेकार हो भन्ने बुझेको छ । जसले संसार बुझेको छ, उ यसमा आसक्त हुंदैन । त्यसैले आचार्य शंकरले भनेका हुन्, जगन्मिथ्या । जगत्लाई हामीले जस्तो देखेका छौं, शंकरले त्यस्तो देख्दैनन् । जापानमा वल्लो घरको पुतलीको पल्लो घरका पुतलीसंग विवाह हुंदा जन्ती बोलाउने र बाजा बजाउने चलन छ । घरका सारा बुढाबढी त्यस विवाहमा सरीक हुन्छन् । भोज हुन्छ । घरका सबै मानिसले उही अभिनय गर्छन् जुन युवायुवतीको विवाहमा हुन्छ । युवकयुवतीको विवाह बहुत ठुलो कुरा हो । तर वृद्धहरुका लागि त्यो पुतली खेल हो । के फरक छ र ? <br /> लोक व्यवहारलाई संगै लिएर जाने उदाहरण हामी भगवान् श्रीकृष्णको जीवनमा पाउंछौं । उनको प्रसन्नता वा अप्रसन्नता, हिंसा वा जीवनदान कुनैमा पनि संशयरहितता छ । आक्रोश वा खुशी छैन । प्रसन्न पनि हुन्छन्, दुखी पनि हुन्छन् तर त्यसमा आसक्ति छैन । न दुखमा, न सुखमा । एकनासको सामान्य अवस्था । <br /> न हि देहभृता शक्यं त्यक्तुं कर्माण्यशेषतः । <br /> यस्तु कर्मफलत्यागी स त्यागीत्यभिधीयते ।।११।। <br /> अर्थ <br /> (किनभने) शरीरधारीले सम्पूर्ण कर्मको त्याग गर्न सक्दैन । तर जसले कर्मफलको त्याग गर्छ, उ त्यागी हो, यस प्रकार बताइन्छ । <br /> व्याख्या <br /> मानिसले कुनै पनि क्रियाकलाप आफ्ना आवश्यकताको पूर्ति हेतु गर्छ । मानिसका आवश्यकता कति छन् ? आवश्यकता भनेको मानिसलाई चाहिने वस्तु र सेवाहरु । सबैलाई थाहा छ मानिसका आवश्यकता अनन्त छन् । त्यसैले अर्थशास्त्रमा यो शब्द कहिल्यै पनि एक वचनको रुपमा प्रयोग हुंदैन । त्यसमा दिनक्कै नयां नयां आवश्यकता थप भइ रहेका हुन्छन्, मृत्युपर्यन्त । मानिसका आर्थिक आवश्यकतालाई तीन भागमा विभाजन गर्न सकिन्छ– अनिवार्य, आरामदायक, र विलासिता । मानिसका अनेक सामाजिक र मनावैज्ञानिक आवश्यकता पनि हुन्छन् । जस्तै, स्नेह, सम्मान, सामाजिक रहनसहन, संस्कृति, भाषा, ज्ञान, र अस्तित्त्वको चाहना । मानिस सामाजिक प्राणी भएकोले उसले परिवारबाट, समाजबाट अनेक प्रकारका चाहना राख्छ । मानसिक क्षमता राख्ने प्राणी भएकोले उसका व्यक्तिगत मानसिक आवश्यकता पनि हुन्छन् । लक्ष्मी प्रसाद देवकोटालाई कसैले कविता नलेख यो अनावश्यक काम हो भने के होला ? लेख्नु उनको मानसिक आवश्यकता हो । कैयौं चित्रकारले चित्र कोरेर लुकाएर राखेका उदाहरण छन् । <br /> मानिसले विलासिता आवश्यकता पूरै त्याग गर्नसक्छ । आरामदायक आवश्यकता पनि एक हदसम्म त्याग गर्नसक्छ । तर अनिवार्य आवश्यकता त्याग गर्न सक्दैन । मानिसलाई भोक लाग्छ । उसलाई निद्रा लाग्छ, सुरक्षा चाहन्छ । मानिसले आनन्द चाहन्छ । यदि भौतिक आवश्यकता नै मानिसले त्याग गर्न सक्दैन भने सामाजिक, मनोवैज्ञानिक र मानसिक आवश्यकता त अझै सूक्ष्म हुन्छन् । त्यसैले भगवान् कृष्णले भन्नु हुन्छ– कर्म त्याग होइन, कर्मफल त्याग गर्नु पर्छ । <br /> अनिष्टमिष्टं मिश्रं च त्रिविधं कर्मणः फलम् । <br /> भवत्यत्यागिनां प्रेत्य न तु सन्न्यासिनां क्वचित् ।।१२।। <br /> अर्थ <br /> कर्मफलको त्याग नगर्ने मानिसलाई कर्मको शुभ, अशुभ, र मिश्रित गरी तीन प्रकारका फल प्राप्त हुन्छ । तर कर्मफल त्याग गर्ने सन्न्यासीलाई (यी तीनै प्रकारका फलमध्ये) केही पनि हुंदैन । <br /> व्याख्या <br /> जीवनको व्यवसायमा तीन प्रकारका परिणाम प्राप्त हुन्छन्– नाफा, नोक्सान, र मिश्रित अवस्था । यदि जीवनको व्यवसायमा हामीले थोरै परिश्रम गर्दा सोचे अनुरुप वा बढी हात पर्यो भने त्यसलाई वृद्धि वा नाफा वा राम्रो भयो भनिन्छ । तर सोचे विपरीतको फल प्राप्त हुन्छ भने त्यसलाई क्षय वा हानि वा उपलब्धि खोसिएको भनिन्छ । र तेस्रो फल हो दुवैको मिश्रण । दुवैको बराबर मिश्रण हानि (नाफा) रहितताको अवस्था हो । न उधोका लेना न माधोका देना । यसभन्दा कम वा बढीमा हानि वा नाफा हुन्छ । यी सबै अवस्था सामान्य मानिसका लागि हुन् । यस जन्मको नभए विगत जन्मको पनि कर्मफल भोग गर्नुपर्छ । तर शांकरभाष्यमा आचार्य लेख्छन्– सन्न्यासी पूर्णतया मुक्त हुन्छ । उसलाई असल, खराब वा मिश्रित कुनै प्रभाव पर्दैन । किन ? किनभने उसले हानि मात्र होइन नाफा पनि त्याग गरिसकेको हुन्छ । <br /> तर, जसले नाफाको आशा गर्दैन उसलाई हानिले के प्रभाव पार्न सक्ला ? <br /> पञ्चैतानि महाबाहो कारणानि निबोध मे । <br /> साङ्ख्ये कृतान्ते प्रोक्तानि सिद्धये सर्वकर्मणाम् ।।१३।। <br /> अर्थ <br /> हे महाबाहु, सम्पूर्ण कर्महरुको सिद्धिका लागि पा“च कारणहरु बताइएका छन्, सुन । यो कुरा सांख्य र कृतान्त दुवैले पुष्टि गर्छन् । ।।१३।। <br /> व्याख्या <br /> सांख्ये भनेको सांख्यशास्त्र वा सांख्य दर्शन हो । विद्वान्हरुले कृतान्तको अर्थ गर्छन् वेदान्त शास्त्र अर्थात् उपनिषद् दर्शन । यहा“ यो अर्थ पनि मिल्छ । तर सर्वसार उपनिषदमा वेदान्तको सम्बन्धमा शताब्दीका महान् वक्ता ओशो रजनीशको विश्लेषण छ– वेदको सही पर्याय हो विज्ञान, साइन्स । त्यसैले वेदान्तको अर्थ हो जहां ज्ञानको पनि अन्त हुन्छ । त्यो अवस्था जब ज्ञान पनि पछि छोडिन्छ, त्यो वेदान्त हो । वेद जुन साधनले जानिन्छ त्यो ब्रह्म हो र ब्रह्म जुन कुराले जानिन्छ त्यो वेदान्त हो । वेद नोईंग हो र वेदान्त बीईंग हो । ज्ञानी र ज्ञानातीतमा जुन अन्तर छ, त्यही अन्तर ज्ञानी र वेदान्तीमा हुन्छ । आचार्य शंकरले पनि वेदान्ती अवस्थालाई धर्माधर्म सबै त्याग गरेको भनेका छन् । <br /> अधिष्ठानं तथा कर्ता करणं च पृथग्विधम् । <br /> विविधाश्च पृथक्चेष्टा दैवं चैवात्र पञ्चमम् ।।१४।। <br /> शरीरवाङ्मनोभिर्यत्कर्म प्रारभते नर ः । <br /> न्याøयं वा विपरीतं वा पञ्चैते तस्य हेतव ः ।।१५।। <br /> तत्रैवं सति कर्तारमात्मानं केवलं तु यः । <br /> पश्यत्कृतबुद्धित्वान्न स पश्यति दुर्मति ः ।।१६।। <br /> अधिष्ठान (शरीर), कर्ता (मन), करण (इन्द्रिय), प्राणादि वायु (प्राण, अपान, समान, उदान, व्यान) यी चार (कुरा भए) र पांचौं दैव । विविध अनेक प्रकारका चेष्टाका लागि...। मानिसले मन, शरीर, र वाणीले उचित वा अनुचित जुन कर्म गर्दछ, त्यसका यी पांच हेतु (कारण) हुन्छन् तर यस्तो भए तापनि जुन अकृत (अशुद्ध) बुद्धि भएकोले त्यस, कर्मको, विषयमा केवल आफुलाई कर्ता देख्छ, त्यस मलिन बुद्धि मानिसले यथार्थ देख्दैन ।।१४–१६।। <br /> व्याख्या <br /> परिणामबाट कारण अनुमान गर्न रेवरेन्ड थोमस बेयजद्वारा गणितीय सिद्धान्त प्रतिपादन गरिएको छ । बेयजको के विश्वास थियो भने ईश्वरको चाहना मनुष्य मात्रको सुख र खुशी हो । यसलाई गणितीय रुपमा प्रमाणित गर्न उनले तथ्याङ्क संकलन गरे । उनले त्यसको विश्लेषणका विधि पनि निर्माण गरे । बेयजको यस विधिलाई प्रतिलोम प्रायिकता– इन्वर्स प्रोबेबिलिटी थियोरम पनि भनिन्छ । बेयजको त्यस साध्यबाट जुन परिणाम निस्क्यो संभवतः त्यो उनको विचार अनुसार उपयुक्त भएन । अनि उनले यसलाई प्रकाशित गर्न रुचि लिएनन् । उनको मृत्युका धेरै पछि पियरे साइमन लैप्लास भन्ने गणितज्ञले स्वतन्त्र रुपमा त्यस पाण्डुलिपिलाई पत्ता लगाएर त्यस विवरणलाई गणितीय सिद्धान्तको वर्तमान रुप दिए । <br /> हिन्दु शास्त्रकारहरुले बारम्बार कारण र परिणाम मात्र होइन परिणाम र कारण सम्बन्ध स्पष्ट गरेका छन् । कुनै घटना भर्खरका कारणको परिणाम मात्र नभएर जन्मौंजन्मका कारणको परिणाम पनि हुनसक्छ । सृष्टिमा घटित हुने घटनाको केवल एक मात्र कारण पनि हुंदैन । अनेकौं कारण हुन्छन् । यसलाई सप्ष्ट गर्न महाभारतमा अनेक उदाहरण छन् । कर्ण पर्वको उदाहरण प्रस्तुत छ । अर्जुनभन्दा बहादुर भइकन पनि कर्ण किन युद्धमा पराजित भयो ? भन्ने प्रश्नको उत्तरमा महाभारतमा कर्णको मृत्युको कारण केवल अर्जुन मात्र होइन भन्ने कुरा यस प्रकार बताइएको छ– <br /> १. आफैंले दिएको आश्वासन– <br />कुन्तीले कर्णलाई उसका जन्मको रहस्य महाभारत युद्धको पूर्व सन्ध्यामा अचानक बताइन्– बाबु, तिमी राधेय होइनौ । तिमी कौन्तेय हौ । ज्येष्ठ पाण्डव । कुमारी अवस्थामा सूर्य पुत्रको रुपमा जन्माएकाले मैले समाजमा कलंकित हुने भयले त्याग गर्नु पर्यो । भाईहरुसंग युद्ध नगर । यो सुनेर कर्ण दुखी भए । तर कुन्तीलाई भने– दुर्योधन मेरो मित्र हो । मैले उसलाई युद्धमा साथ दिने वचन दिइसकेको छु । तर मैले तपाईंलाई के आश्वासन दिन्छु भने तपाईंका पांच पाण्डव सुरक्षित रहनेछन् । मैले अर्जुनलाई मारें भने म समेत पांच जना र अर्जुनले मलाई मार्न सके भने म बाहेक पांच जना । तर म राधेय भएर हुर्कें अब राधेय भएरै मर्न चाहन्छु । <br /> २. गुरुको कोप– <br />कर्णले शस्त्र विद्या सिक्नका लागि गुरु द्रोण कहां गएर निवेदन गरे । द्रोणले राजपुत्रहरुलाई सिकाएको स्थानमा एक साधारण सूतपुत्र लिन अस्वीकार गरे । त्यस पछि उनी परशुरामजी कहां पुगे । कर्णले आफुलाई भृगुवंशीय ब्राह्मणको सन्तान बताएर धुनर्विद्या सिक्न थाले । एक दिन परशुरामको शिरलाई कर्णले काखमा राखेर गुरुको सेवा गरिरहेका थिए । यसै समयमा एउटा कीराले भयानक पीडा दिने गरी कर्णको गोडामा टोक्यो तर कर्णले गुरुको सुविधाका लागि सबै सहन गरे । गुरुलाई यो थाहा भयो । कर्णको पीडा सहन गर्ने यो क्षमता देखेर परशुरामलाई उसको जातिको विषयमा शंका भयो । उनले क्रोधित भएर भने– तं ब्राह्मण हुनै सक्दैनस । त“ क्षत्रिय हुनुपर्छ । सांचो कुरा भन त“ को होस् ? नत्र मैले त“लाई सराप दिन्छु । कर्णले डराएर भने– म सूतपुत्र राधेय हुं । तर मलाई रथ चलाउन रुचि छैन । मलाई हतियार चलाउनमा रुचि छ । त्यसैले मैले असत्य जानकारी दिएर शिक्षा लिएको हुं । परशुरामले भने– गुरुलाई झुक्क्याएर सिकेकोले त्यो ब्रह्मास्त्र विद्याले अन्तिम क्षणमा त“लाई साथ दिने छैन । <br /> ३. इन्द्रको भिक्षा– <br />सूर्यपुत्र कर्ण कवच कुण्डलसंगै जन्मेका थिए । यी दुवै कुराले कर्ण अजेय थिए । इन्द्रले अर्जुनको रक्षा गर्नका लागि भिक्षु वेशमा गई कर्णको सुरक्षा कवच र तेज बढाउने कुण्डल भिक्षा मागेका थिए । सूर्यले कर्णलाई छद्म वेशमा आएको इन्द्रलाई आफ्नो सुरक्षा कवच नदिन सावधान गरेका थिए । कर्णले सबै कुरा जान्दाजान्दै पनि माग्न आएकोलाई विमुख नफर्काउने आफ्नो नियम अनुसार, आफु असुरक्षित हुने गरी कवच र कुण्डल सहर्ष दान गरेका थिए । <br /> ४.शल्यद्वारा हतोत्साहन– <br />कर्णका सारथी तथा युधिष्ठिरका मामा शल्य (जुन माद्रीका भाई हुन्) थिए । उनलाई दुर्योधनले झुक्क्याएर आफ्नो पक्षमा मिलाएको थियो । तर उनले युधिष्ठिरलाई वचन दिएका थिए– भाञ्जा, तिमीहरुलाई अन्याय भएको जानेको छु । म तिमीहरुलाई साथ दिन आएको थिएं तर मलाई बाटोमा स्वागत सत्कार गरेर झुक्याइयो । तथापि मैले तिमीहरुको विजयका लागि नै चिन्तन गर्ने छु । उनले कर्णको सारथीको रुपमा रथ चलाउंदा कर्णलाई निरन्तर हतोत्साहित गर्दै भन्ने गर्थे– हे कर्ण तिमीले अन्यायको साथ दिइरहेका छौ । त्यसैले तिमी असफल हुने छौ । फलस्वरुप कर्ण उत्साहहीन हुंदै जान्थे । र उत्साहहीन योद्धाको जीत हु“दैन । <br /> ५.दैव इच्छा– <br />शास्त्रकारहरुले दैवका विभिन्न अर्थ गरेका छन्– धर्माधर्म, पूर्व संस्कार, अन्तस्करण वा अज्ञात शक्ति । वास्तवमा यी सबैको सामूहिक रुप नै दैव हो । यसलाई दैव इच्छा, अज्ञात कारण वा एक्स फ्याक्टर भन्न सकिन्छ । महाभारतकारका अनुसार, दैव इच्छा के थियो भने अर्जुन सुरक्षित होस् र कर्ण असुरक्षित होस् । <br />कर्णको द्वन्द्वपूर्ण मानसिक अवस्था, निष्ठा, र दानलाई आधार बनाएर लेखकहरुले सुन्दर सुन्दर कथाहरु रचना गरेका छन् । यसमा हिन्दीमा कर्ण की आत्मकथा र नेपालीमा द्वन्द्वको अवसान विशेष उल्लेखनीय छन् । <br /> यस्य नाहंकृतो भावो बुद्धिर्यस्य न लिप्यते । <br /> हत्वापि स इमा“ल्लोकान्न हन्ति न निबध्यते ।।१७।। <br /> ज्ञानं ज्ञेयं परिज्ञाता त्रिविधः कर्मचोदना । <br /> करणं कर्म कर्तेति त्रिविधः कर्मसंग्रहः ।।१८।। <br /> जसमा म कर्ता हुं, यस्तो भाव हु“दैन, र जसको बुद्धि शुभाशुभ कर्ममा लिप्त (एकोहोरिएको) हु“दैन, त्यो पुरुष, यी सब लोकलाई मारेर पनि वास्तवमा हत्या गर्दैन, बद्ध पनि हुंदैन । ज्ञान, ज्ञेय, र ज्ञाता यी तीन कर्मका प्रेरक हुन् । करण, कर्म, र कर्ता यी तीन कर्मका आश्रय (संग्रहकर्ता ) हुन् ।।१७–१८।। <br /> व्याख्या <br /> मनोविज्ञानको आधुनिक शाखा ज्ञानशास्त्र (काग्निटिभ साइन्स) गीताको यस श्लोकको विस्तार हो । यसमा सिकाई र त्यसलाई व्यवहारमा उतार्ने मानवीय मनोविज्ञानलाई विश्लेषण गरिएको छ । ज्ञान प्राप्त गर्ने तीन चरण र प्राप्त ज्ञानलाई क्रियात्मक रुप दिने तीन चरणका बारेमा वैज्ञानिक विशलेषण गरिएको छ । यसमा एक परिज्ञाता बाहेक सबै कुरा परिभाषित छन् । परिज्ञाता त्यो हो जसले सबै कुरा जान्दछ । (जसले सब कुरा जान्दछ, भन्ने मान्यताको द्वितीय श्रेणीको मान्यता के हुन्छ भने त्यसलाई जान्ने अर्को केही हुंदैन । त्यो अन्तिम हो, त्यसैले त्यो अपरिभााषित छ ।) तीन प्रकारका ज्ञान र तीन प्रकारका बुद्धि <br /> ज्ञानं कर्मं च कर्ता च त्रिधैव गुणभेदतः । <br /> प्रोच्यते गुणसङ्ख्याने यथावच्छृणु तान्यपि ।।१९।। <br /> गुणको संख्या गर्नेहरुले ज्ञान, कर्म, र कर्ता गुणका भेदले तीन प्रकारका बताउंछन् । त्यो पनि यथावत्, जस्तो छ त्यस्तै, मैले भन्छु, सुन ।।१९।। <br /> व्याख्या <br /> गुणको संख्या गर्नेहरु भनेको सांख्य शास्त्रकारहरु । यस शास्त्रमा सृष्टिको सम्पूर्ण विवरणलाई २४ वटा संख्याको रुपमा सबभन्दा पहिले प्रस्तुत गर्ने शास्त्र हो सांख्य शास्त्र । यसको कुनै मतले मूल प्रकृति र अन्य प्रकृतिको कुरा गर्छन् भने कुनैले पुरुषको रुपमा ईश्वरलाई पनि समावेश गर्छन् । सांख्यशास्त्रका प्रणेता अक्षपाद गौतम हुन् । उनलाई सांख्यकपिल (आलारकालाम?) पनि भनिन्छ । कपिलसांख्यको मत र बुद्धदर्शनको मत सारमा मिल्छ । गीतामा सांख्य मतका आधार बताइएका २५ तत्त्व निम्नलिखित छन्– <br /> क) १.मूल प्रकृति वा पुरुष, <br /> ख) २. बुद्धि, <br /> ग) ३. अहंकार, <br /> घ) पांच ज्ञानेन्द्रिय– ४.इन्द्रिय, ५.आंखा, ६.कान, ७.नाक, ८.जिब्रो, ९.छाला, <br /> ङ) पांच कर्मेन्द्रिय– १०.मुख, ११.हात, १२.खुट्टा, १३.जननेन्द्रिय (उपस्थ), १४.उत्सर्जन इन्द्रिय (गुदा), <br /> च) पांच ज्ञानेन्द्रियका पांच विषय, १५.रुप, १६.शब्द, १७.गन्ध, १८.रस, १९.स्पर्श, छ) २०. मन (यी सबै इन्द्रियभन्दा माथि), <br /> ज) पांच स्थूलभूत वा महाभूत वा तत्त्व– २१.भूमि, २२.आकाश, २३.वायु, २४.अग्नि, र २५.नीर । <br /> गीतामा प्रकृतिलाई जड तर सक्रिय मानिएको छ । पुरुषलाई साक्षी चेतन भनिएको छ । केवल विश्व ब्रह्माण्डको अध्यक्षता गर्ने भनिएको छ । तर जड प्रकृति र चेतन पुरुष दुवैको संयोग नभइ केही पनि हुन सक्दैन भन्ने मानिएको छ । यस अवधारणालाई आधुनिक विज्ञानको पदार्थ र ऊर्जा यी दुइ अवधारणाको व्याख्या गर्न प्रयोग गरिएको छ । भौतिक वैज्ञानिक ब्रायन डेभिड जोसेफ्सनका अनुसार– वेदान्त र सांख्यद्वारा नै क्वान्टम सिद्धान्त व्याख्या गर्न सकिन्छ । किनभने यी दुइ सिद्धँन्तले मात्र मस्तिष्क र विचारको नियम दिन्छन् । क्वान्टमको अर्थ यस्तो कुरा हो जुन आधा पदार्थ र आधा तरंग (ऊर्जा) हो । <br /> परमाणु वैज्ञानिक नील बोहरले परमाणु विज्ञानका गूढ रहस्य पत्ता लागउन उपनिषद अध्ययन गर्थे । उनले भनेका छन्– मलाई जब जब शंका लाग्छ । अरु समाधान पाईंदैन । अनि उपनिषद् खोलेर पढ्छु । <br /> सुप्रसिद्ध भौतिक शास्त्री ज्याक सर्फातीका अनुसार– सृष्टिको आधार स्पष्ट बुझाउन सांख्य बाहेक अरु कुनै सिद्धान्तले सक्दैन । <br /> गीतामा कुनै घटनाको कारण र परिणामको सम्बन्धको वैज्ञानिक व्याख्या छ । तर त्यसमा एउटा मान्यता के गरिएको छ भने एउटा अज्ञात तत्त्व अवश्य रहन्छ । जति धेरै कुरा जाने पनि एउटा कुरा फेरि पनि अज्ञात रहन जानेछ । जतिसुकै ठूलो वैज्ञानिक व्याख्या गरिए तापनि केही कमी रहन जान्छ । हिजोका वैज्ञानिक तथ्य आज त्रुटिपूर्ण भएका छन् । आज वैज्ञानिक भनिएको व्याख्या भविष्यमा यसै अज्ञात तत्त्वले गर्दा कुन रुपमा प्रस्तुत हुन जाने हो ? कसले भन्न सक्छ । त्यसैले आज असत्यीकरणको सिद्धान्तलाई दार्शनिकहरुले स्वीकार गर्छन् । भगवान् श्रीकृष्णको गीता व्याख्या आधुनिकतम विज्ञानको पनि व्याख्या हो । भविष्यका लागि पनि यसमा स्थान छ । <br /> सर्वभूतेषु येनैकं भावमव्ययमीक्ष्यते । <br /> अविभक्तं विभक्तेषु तज्ज्ञानं विद्धि मामकम् ।।२०।। <br /> पृथक्त्वेन तु यज्ज्ञानं नानाभावान्पृथग्विधान् । <br /> वेत्ति सर्वेषु भूतेषु तज्ज्ञानं विद्धि राजसम् ।।२१।। <br /> यत्तु कृत्स्नवदेकस्मिन्कार्ये सक्तमहैतुकम् । <br /> अतत्त्वार्थवदल्पं च तत्तामसमुदाहृतम् ।।२२।। <br /> जुन ज्ञानले सबै प्राणीहरुमा एक अविनाशी भावलाई अविभक्त (एक नास) छ भन्ने बुझिन्छ, त्यो ज्ञानलाई सात्त्विक जान ।।२०।। <br /> तर जुन ज्ञानले सबै प्राणीमा भिन्न भिन्न प्रकारका भाव अलग अलग छ भन्ने बुझिन्छ, त्यस ज्ञानलाई राजस बुझ ।।२१।। <br /> तर जुन ज्ञानले बिना कारण (अहैतुक), अयथार्थलाई यही सम्पूर्ण (कृत्स्न) हो भनेर एउटै (अल्प) कुरामा आसक्ति (ढिपी) गर्दछ । त्यो तामस ज्ञानको उदाहरण हो ।।२२।। <br /> नियतं संगरहितमरागद्वेषतः कृतम् । <br /> अफलप्रेप्सुना कर्म यत्तत्सात्विकमुच्यते ।।२३।। <br /> यत्तु कामेप्सुना कर्म साहंकारेण वा पुनः । <br /> क्रियते बुहलायासं तद्राजसमुदाहृतम्।।२४।। <br /> अनुबन्धं क्षयं हिंसामनवेक्ष्य च पौरुषम् । <br /> मोहादारम्भयते कर्म यत्तत्तामसमुच्यते ।।२५।। <br /> शास्त्रविधि अनुसार, आसक्तिरहित, फलको चाहना नगरिकन, रागद्वेष मुक्त भएर गरिएको कर्मलाई सात्त्विक भनिन्छ ।।२३।। <br /> जुन कर्म कामनायुक्त अर्थात् भोगको चाहनाले वा अहंकारसहित गरिन्छ । अनि त्यो परिश्रम साध्य (असहज) छ, भने त्यो राजस कर्मको उदाहरण हो ।।२४।। <br /> जुन कर्म परिणाममा बन्धनकारक (फंसाउने) र हानिकारक हुन्छ । हिंसा, र सामथ्र्य विचार नगरिकन केवल मोहवश आरम्भ गरिन्छ, त्यस कर्मलाई तामस भनिन्छ ।।२५।। <br /> मुक्तसंगोsनहंवादी धृत्युत्साहसमन्वितः । <br /> सिद्ध्यसिद्धयोर्निविकारः कर्ता सात्त्विक उच्यते ।।२६।। <br /> रागी कर्मफलप्रेप्सुर्लुब्धो हिंसात्मकोsशुचिः । <br /> हर्षशोकान्वितः कर्ता राजसः परिकीर्तितः।।२७।। <br /> अयुक्तः प्राकृतः स्तब्धः शठो नैष्कृतिकोsलसः । <br /> विषादी दीर्घसूत्री च कर्ता तामस उच्यते ।।२८।। <br /> आसक्तिबाट मुक्त, निरहंंकारी, धैर्यवान, उत्साही, कार्य सिद्ध हु“दा वा सिद्ध हुन नसक्दा निर्विकार रहने, र हर्ष शोक जस्ता कुराले अप्रभावित कर्तालाई सात्त्विक भनिन्छ ।।२६।। <br /> आसक्ति राख्ने, कर्मको फल प्रति उत्सुक, लोभी, हिंसात्मक (दुख दिने भाव), अशुद्धाचारी, हर्ष र शोकले छिटो प्रभावित हुने कर्ता राजस हुन्छ ।।२७।। <br /> ढंग नपुर्याइ काम गर्ने (अयुक्त), अटेरी (प्राकृत), ठाडो, मूर्ख, अरुले गरेको काम पनि बिगार्ने (नैष्कृतिक), अल्छी, हरेक कुरामा खोट देख्ने (विषादी), र दीर्घसूत्री (छिटो हुने कामलाई पनि ढिलो गर्ने) लाई तामस कर्ता भनिन्छ ।।२८।। <br /> व्याख्या <br /> राम्ररी विचार गरिएको कामको बारेमा भनिन्छ– वेल बिगन इज हाफ डन । तर त्यो कर्म जुन परिणाम विचार नगरिकन गरिन्छ । आफुले गरेको काममा हिंसाको भावना, प्रतिक्रिया छ छैन भनेर विचार गरिंदैन । यो काम सुरु त गरियो, निरन्तर गरेर यसलाई पार लगाउन सकिन्छ कि सकिंदैन भन्ने कुराको विचार गरिंदैन । केवल मोहवश यसरी गरिएको कर्म तामस हुन्छ । <br /> एउटा निकै चल्तीको किस्सा छ– जर्मनीले एउटा नयां धातु पत्ता लगायो । त्यसको रौं बराबर पातलो तार बनायो । अनि त्यसमा केही सुधारको आग्रह गर्दै अमेरिकालाई पठाएछ । उसको के विचार थियो भने यसमा अब केही सुधार गर्न सकिंदैन । <br /> तर अमेरिकाले त्यस तार भित्र प्वाल बनाएर तारलाई नली बनाइदिएछ । अमेरिकाको प्रविधि त्यो भन्दा उन्नत । <br /> अनि त्यसमा थप सुधार गर्ने भन्ने अनुरोध साथ जापान पठाइएछ । जापानले त्यसमा सुधार गर्ने केही ठाउं देखेनछ । तर त्यसमा यति कुरा थपेछ– मेड इन जापान । <br /> जापानी मोटर गाडी प्रसिद्ध छन् तर गाडीको आविष्कार जापानले गरेको होइन । यी सब केवल मेड इन जापान हुन् । <br /> कुनै कर्ता बसी बसी जय खोज्ने हुन्छन् । केही नगर्ने । तर काम भयो भने त्यसको सफलतामा सबभन्दा बढी आफ्नो योगदान देख्ने । उखानै छ– काम गर्ने बा“दर पगरी गुथ्ने ढेढु । यस्ताले काम बिग्रेकोमा जिम्मा लिन मान्दैनन् । बिग्रेमा सबै अर्काको थाप्लोमा । चोट पाउने बेलामा यिनीहरुले भ्यागुतोलाई तेर्साउंछन् । <br /> सिद्धबाबा भर्तृहरिले तीन प्रकारका कर्ता बताएका छन्– निम्नश्रेणीको कर्ताले काम सुरु गर्नै अल्छी गर्छ । एकछिन पछि गर्छु । भोलि गर्छु । पर्सि गर्छु । आज करै सो कल कर, कल करै सो परसों । इतनी जल्दी क्यों करता है जब जीना है बरसों । कहिल्यै तात्दैन । मध्यम कोटिको कर्ताले कर्म त सुरु गर्छ । सुरु गर्दा उसलाई बडो जांगर चल्छ तर एक छिन पछि सबै हराउंछ । अलिकति बाधा व्यवधान आइपर्यो भने बीचमा नै छोडिदिन्छ । एक छिन तात्छ, दुध उम्लिए जस्तो । तर उत्तम कोटिको कर्ताले अनेक बाधा आइपरे पनि कामलाई निरन्तरता दिन्छ । टुङ्गोमा नपुर्याइकन आराम लिन्न । विस्तारै तातेको दुध कुराउनी भए जस्तै । गण्डकी जस्तै निरन्तर त्यस बेलासम्म बगिरहन्छ जबसम्म समुद्र भेटिंदैन । उसले बाटो फेर्न सक्छ । कुनै ठाउंमा अलमलिन सक्छ । कुनै ठाउंमा केही कदम फर्केर पनि हिंड्न सक्छ तर निरन्तरता रहन्छ । उत्तम कोटिका कर्तालाई हेरेर नै वेदले भनेको छ– चरैवेति, चरैवेति । <br /> बुद्धेर्भेदं धुतेश्चैव गुणतस्त्रिविधं शृणु । <br /> प्रोच्यमानमशेषेण पृथक्त्वेन धनञ्जय ।।२९।। <br /> प्रवृत्तिं च निवृत्तिं च कार्याकार्ये भयाभये । <br /> बन्धं मोक्षं च यो वेत्ति बुद्धिः सा पार्थ सात्त्विकी ।।३०।। <br /> यया धर्मंमधर्मं च कार्यं चाकार्यमेव च । <br /> अयथावत्प्रजानाति बुद्धिः सा पार्थ राजसी ।।३१।। <br /> अधर्मं धर्ममिति या मन्यते तमसावृता । <br /> सर्वान्विपरीतान्विपरीतांश्च बुद्धिः सा पार्थ तामसी ।।३२।। <br /> हे धनञ्जय, बुद्धि, र धृति पनि गुण अनुसार तीन प्रकारका हुन्छन् । यी सबै, केही शेष नराखी, अलग अलग बताउंछु, सुन ।।२९।। <br /> हे पार्थ, जुन बुद्धिले प्रवृत्ति र निवृत्ति, कर्तव्य र अकर्तव्य, भय र अभय, तथा बन्धन र मोक्षलाई यथार्थ जान्दछ, त्यो बुद्धि सात्त्विकी हो ।।३०।। <br /> हे पार्थ, जुन बुद्धिले धर्म र अधर्म, कर्तव्य र अकर्तव्य त जान्दछ तर बिलकुल ठीक तरीकाले बुझ्दैन, त्यो बुद्धि राजसी हो ।।३१।। <br /> तमोगुणले घेरिएको जुन (बुद्धि) ले अधर्मलाई धर्म मान्दछ र सबै कुरा विपरीत बुझ्दछ, हे पार्थ, त्यो बुद्धि तामसी हुन्छ ।।३२।। <br /> धृत्या यया धारयते मनःप्राणेन्द्रियक्रियाः । <br /> योगनाव्यभिचारिण्या धृतिः सा पार्थ सात्विकी ।३३। <br /> यया तु धर्मकामार्थन्धृत्या धारयतेsर्जुन । <br /> प्रसंगेन फलाकांक्षी धृतिः सा पार्थ राजसी ।। ३४।। <br /> यया स्वप्नं भयं शोकं विषादं मदमेव च ।। <br /> न विमुञ्चति दुर्मेधा धृतिः सा पार्थ तामसी ।।३५।। <br /> जुन अव्यभिचारिणी (निश्चयात्मिका) धारणाले मन, प्राण र इन्द्रियका (उच्छृङ्खल) क्रियाहरु स्थिर हुन जान्छ, हे पार्थ, त्यो धृति (धारणा शक्ति) सात्त्विकी हुन्छ ।।३३।। <br /> हे अर्जुन, तर, जुन धारणाद्वारा अत्यन्त आसक्तिपूर्वक धर्म, अर्थ, र काम धारण गरिन्छ, त्यो धारणा शक्ति, हे पार्थ, राजसी हो ।।३४।। <br /> जुन धृतिद्वारा, खराब बुद्धि मानिस निद्रा, भय, शोक, विषाद, तथा मद (दुव्यर्सन) लाई छोड्दैन । हे पार्थ, त्यो धृति तामसी हो ।।३५।। <br /> व्याख्या <br /> एक परिवारमा तीन जना थिए । आमा, बाबु, र छोरो । गरीब थिए । दुखी थिए । त्यसैले केही प्राप्त गर्ने इच्छाले तीनवटैले तपस्या गरे । तपस्याबाट प्रसन्न भएर भगवान्ले प्रकट भएर भन्नु भएछ, तिमीले चाहेको प्रत्येकको एक इच्छा पूरा हुने छ । <br /> भगवान् अन्तध्र्यान भए पछि सुरुमा आमाले त्यस भनाईको परीक्षा गर्न आफु भर्खरकी सुन्दरी हुन पाउं भन्ने कामना गरिछ । नभन्दै तुरुन्तै षोडसी भइछ । आफु सुन्दर भएकी त्यो युवती घर बाहिर जान थाली । <br /> पुरुषले सोध्यो– कहा“ जान थालेको ? <br /> स्त्रीले भनी– म यति राम्री भएं । अब यो घर मेरो लायक रहेन । त्यसैले म यो घर छोडेर जान्छु । <br /> यति छिटै यस्तो परिवर्तन, पुरुषलाई रिस उठ्यो । भन्यो– सुंगुर्नी जस्ती...। <br /> पुरुषको इच्छा प्रकट भयो । तत्काल त्यो महिला सुंगुर भइ । <br /> छोरोले यो सबै हेरिरहेको थियो । वरदानको यो दुर्दशाले दुखी भइरहेको थियो । अब एउटा वरदान मात्र बांकी रह्यो । अनि निराश भएर आफ्नो वरदान प्रयोग गर्यो– मेरी आमा जस्तो अघि थिइन् त्यस्तै भइ जाउन् । <br /> पुनः सुंगुर झुत्री आमामा रुपान्तरित भयो । तीनवटा वरदान पाएर पनि यथावत । त्यसैले ज्ञानीहरुले सांसारिक कुरा नमाग भन्छन् । सांसारिक अर्थात् सांसारिक शक्ति देखाउने कुरा । वरदान पाए । तर निरर्थक गुमाए । यस्तो ज्ञान तामसिक हो । संसारमा तामसिक ज्ञान बढी प्रयोग भइरहेको छ । <br /> भर्खर एउटा समाचार प्रकाशित भएको थियो । केही दिन अघि चितवनमा एउटा बस एक्सीडेन्ट भयो । केही यात्रुहरुको मृत्यु भयो । कोही घाइते भए । जब पुलिसले घटनाको बारेमा पत्ता लगायो सबै आश्चर्यचकित भए । उसको गाडी मालिकसंग झगडा परेको रहेछ । त्यो रिस पोख्यो गाडी एक्सीडेन्ट गराएर । परिणाम भोगे यात्रुले । उनीहरुलाई ड्राइभर र मालिकको झगडाको बारेमा केही थाहा थिएन । <br /> ज्ञान, बुद्धि, धृति, कर्ता र कर्मको सूक्ष्म व्याख्याद्वारा यी श्लोकहरुमा काग्निटिभ साइन्स (ज्ञानशास्त्र) को गहन विश्लेषण गरिएको छ । त्यसैले गीता मनोविज्ञान हो । <br /> सुखं त्विदानीं त्रिविधं शृणु मे भरतर्षभ । <br /> अभ्यासाsमते यत्र दुःखान्तं च निगच्छति ।।३६।। <br /> यत्तदग्रे विषमिव परिणामेद्रमृतोपमम् । <br /> तत्सुखं सात्विकं प्रोक्तमात्मबुद्धिप्रसादजम् ।।३७।। <br /> विषयेन्द्रियसंयोगाद्यत्तदग्रेsमृतोपमम् । <br /> परिणामे विष्ममिव तत्सुखं राजसं स्मृतम् ।।३८।। <br /> यदग्रे चानुबन्धे च सुखं मोहनमात्मनः । <br /> निद्रालस्यप्रमादोत्थं तत्तामसमुदाहृतम् ।।३९।। <br /> हे भरतश्रेष्ठ, तर, सुख पनि तीन प्रकारका हुन्छन्, सुन । जुन सुखमा अभ्यास (असल काम) द्वारा रमेपछि दुखको अन्त हुन्छ । जुन सुख सुरुमा विषतुल्य लागे पनि परिणाममा अमृततुल्य हुन्छ । र त्यसैले त्यो बुद्धिको आन्तरिक प्रसन्नताबाट उत्पन्न भएको छ । त्यो सात्त्विक हुन्छ ।।३६,३७।। <br /> जुन सुख विषय र इन्द्रियको संयोगले गर्दा हुन्छ, त्यो सुख सुरुमा अमृततुल्य जस्तो लागे पनि परिणाममा विषतुल्य हुन्छ । त्यसलाई राजस सुख भनिन्छ ।।३८।। <br /> त्यो सुख, जसले सुरुमा तथा अनुबन्धमा (फ“सेपछि) आत्मालाई मोहित गराई निद्रा, आलस्य एवं प्रमाद गराउ“छ, त्यसलाई तामस भनिन्छ ।।३९।। <br /> व्याख्या <br /> निश्चित रुपमा मानिसको सुख आवश्यकता पूर्तिसंग सम्बन्धित हुन्छ । इच्छा, क्रियाकलाप, अनि सन्तुष्टि यही मानव सुखको क्रियाकलाप चक्र हो । इच्छा अपूर्ण रहनु दुखको कारण हो । इच्छा पूरा हुनु सुखको मूल्याङ्कन हो । अर्को शब्दमा जब इच्छा समाप्त हुन्छन् अनि मात्र सन्तुष्टि वा सुख प्राप्त हुन्छ । तर के इच्छा समाप्त हुन्छन् ? हुंदैनन् ? मानवीय जीवनको वास्तविक सत्य के हो भने इच्छा अनन्त हुन्छन् र त्यसको तुलनामा सन्तुष्टि नगण्य हुन्छ । गणितको सामान्य ज्ञान राख्नेलाई पनि के थाहा छ भने अनन्तमा अति नगण्य घटाउ“दा अनन्त नै बांकी रहन्छ । सारांश के हो भने अनन्त इच्छा हुनु र नगण्य मात्र सन्तुष्ट हुनु भनेको सुख नभए बराबर हो । अत्यन्त संक्षेपमा भन्दा, सन्तुष्टि र इच्छा दुवैको सह–अस्तित्व हुन सक्दैन । इच्छा र सन्तुष्टि संगै छन् भने त्यो विरोधाभासी अवस्था हो । सात्त्विक सुखमा केही दुख हुन सक्छ । यदि यस्तो दुख सुरुमा भयो भने त्यसलाई सामान्य रुपमा लिनु पर्छ । यो अवस्थालाई सुखको अवस्था नै मान्नु पर्छ । तर यी इच्छाहरु जन्मौं–जन्म पछ्याइ रहन्छन् । कबीरले भन्छन्– माया मरी न मन मरा, मर मर गया शरीर । आशा तृष्णा नमरी, यह कह गया कबीर ।। त्यसैले इच्छाहरु सन्तुलित राख्नु पर्छ । अन्यथा कहिल्यै सुख प्राप्त हु“दैन । <br /> सुखको सम्बन्ध इन्द्रियसंग हुन्छ । दृश्य हेरेर, संगीत सुनेर, खस्रो चिल्लो स्पर्शद्वारा, स्वाद जिब्रोद्वारा जानिन्छ । त्यो अनुभव पनि सात्त्विक भए मन र प्राणलाई सुख दिने हुन्छ । कहिलेकाहीं इन्द्रियको वास्तविक गुणलाई दबाएर असुखलाई मानिसले सुखमा रुपान्तरित गरिरहेको हुन्छ । उदाहरणका लागि बालकले पिरो खुर्सानी मनपराउंदैन । तर निरन्तर जिब्रोको स्वाद क्षमतालाई निमोठेर आफुलाई खुर्सानी नभए भान्सा नपस्ने बनाउनु राजस सुखको उदाहरण हो । जुन कुराले सुखको आभास मात्र दिन्छ, अर्थात् जुन सुख अनुभव गर्दा होश गुमाएको हुन्छ त्यो तामस हो । <br /> न तदस्ति पृथिव्यां वा दिवि देवेषु वा पुनः । <br /> सत्त्वं प्रकृतिजैर्मुक्तं यदेभिः स्यात्त्रिभिर्गुणैः ।।४०।। <br /> ब्राह्मणक्षत्रियविशां शूद्राणां च परन्तप । <br /> कर्माणि प्रविभक्तानि स्वभाव प्रभावैर्गुणै ः ।।४१।। <br /> शमो दमस्तपः शौचं क्षान्तिरार्जवमेव च । <br /> ज्ञानं विज्ञानमास्तिक्यं ब्रह्मकर्म स्वभावजम् ।।४२।। <br /> शौर्यं तेजो धृतिर्दाक्ष्यं युद्धे चाप्यपलायनम् । <br /> दानमीश्वरभावश्च क्षात्रं कर्म स्वभावजम् ।।४३। <br /> कृषि गौरक्ष्यवााणज्यं वैश्यकर्म स्वभावजम् । <br /> परिचर्यात्मकं कर्म शूद्रस्यापि स्वभावजम् ।।४४।। <br /> स्वे स्वे कर्मण्यभिरतः संसिद्धि लभते नरः । <br /> स्वकर्मनिरतः सिद्धिं यथा विन्दति तच्छृणु ।।४५।। <br /> प्रकृति तीन गुणहरुले युक्त हुन्छ । यी तीन गुणरहित कुनै पनि कुरा पृथिवी, आकाश वा देवताहरुमा पनि हुन सक्दैन ।।३९।। <br /> (त्यसैले) हे परन्तप, ब्राह्मण, क्षत्रिय, वैश्य, र शूद स्वभाव्र पनि यी विभक्त गुणहले प्रभावित हुन्छन् ।।४१।। <br /> शम (संयम), इन्द्रिय नियन्त्रण, तप (नियम पालनका लागि कष्ट सहनु), शुद्धता, शान्ति र सरलता, ज्ञान र विज्ञानमा आस्तिकता नै स्वाभाविक ब्रह्मकर्म हुन् ।।४२।। <br /> शूरवीरता, तेज, धारणा शक्ति, दक्षता, युद्धको सामना गर्नु, दान दिनु अनि ईश्वर भाव, यी सबै क्षत्रियका स्वाभाविक गुण हुन् ।।४३।। <br /> कृषि, पशुपालन, वाणिज्य यी वैश्यका स्वाभाविक कर्म हुन् भने परिचर्यात्मक कार्य शूद्र (सेवक) का स्वाभाविक कर्म हुन् ।।४४।। <br /> आआफ्ना कर्ममा राम्ररी लागेको मानिसले सिद्धि प्राप्त गर्छ । आफ्नो काममा लागेर नै सिद्धि कसरी प्राप्त गर्न सकिन्छ, त्यो सुन ।।४५।। <br /> व्याख्या <br /> वैदिक कालदेखि नै चिन्तकहरुले समाजको स्थिरता, उन्नति, र समन्वयका लागि वर्ण र आश्रमको अनुशासन र व्यवस्थालाई जरुरी मान्दछन् । किनभने यस व्यवस्थाबाट व्यक्ति र समाजले धर्म, अर्थ र कामको सन्तुलित प्राप्ति गर्छ । जसरी व्यक्तिको व्यक्तित्व विकासका लागि आश्रम व्यवस्था आवश्यक छ, त्यसैगरी, उनीहरुले सामाजिक कल्याणका लागि वर्ण व्यवस्थालाई जरुरी बताएका छन् । वर्णको अर्थ हो– रंग । वर्ण व्यवस्थाको सबभन्दा नजीकको समानान्तर शब्द वर्ग विभाजन (क्लास डिभिजन) नै हो । यसका सामाजिक, आर्थिक प्रभाव हुन्छन् । वर्ण विभाजन श्रम विभाजनमा आधारित छ । जसमा वंशानुक्रम र वातावरणको अदु्भुत समन्वय पाइन्छ । <br /> समाजको उन्नतिका लागि प्लेटोले कल्पना गरेको आदर्श समाजको विवरणमा समाजको तीन विभाजन पाइन्छ– उच्च वर्ग, मध्यम वर्ग र निम्न वर्ग । उच्च वर्गमा राजा, दार्शनिक र उच्च प्रशासक वर्ग, मध्यम वर्गमा सैनिक, रक्षक र सहायक वर्ग र निम्न वर्गमा कृषक, कारीगर र सेवक वर्ग राखिएको छ । <br /> मल्लकालमा नेपालले श्रम विभाजनबाट आर्थिक फाइदा पाएका ऐतिहासिक विवरण पाइन्छ । कुनै देशको अर्थव्यवस्था केही खास व्यक्ति र समुदायमा निर्भर हुन्छ । अर्थशास्त्रीहरु पनि के मान्दछन् भने उद्यमी वर्गको विकास नभइकन कुनै देशको आर्थिक विकास हुन सक्दैन । जापानमा सामुराइ, नेपालमा नेवार, भारतमा मारवाडी, अमेरिका र रुसमा यहुदी समुदाय त्यहा“को आर्थिक विकासको आधार हो । यो कुरा सबै देशका लागि सत्य छ । उनीहरुलाई पन्छाएर अर्थव्यवस्थाको व्याख्या गर्न सकिंदैन । <br /> वैदिक वाङ्मयको वर्णव्यवस्था अतीव निर्मल र पवित्रतम छ । त्यहां परस्पर भेदभाव, अवहेलना र घृणाको प्रवृत्ति पाईंदैन । एउटा परिवारका सदस्यहरुको सम्बन्धमा जस्तै ब्राह्मण, क्षत्रिय, वैश्य, र शूद्र यी चारै वर्णको एक अर्का प्रति घृणा, विद्वेष, असूया, अश्रद्धाको दृष्टि राख्ने चलन व्यवहारको कहीं कल्पना पनि छैन । चतुर्वर्णक समाज स्वच्छ, समुन्नत र गतिशील हुने कल्पना गरिएको छ । चारवटै वर्णलाई समाजरुपी गाडी चलाउने चार पाङ्ग्राको रुपमा कल्पना गरिएको छ । परस्पर आश्रित हुनुपर्ने स्थिति स्पष्ट रुपमा देखाइएको छ । वर्ण–व्यवस्था एक यस्तो व्यवस्था हो जसमा समाजको विशेषतालाई तिनीहरुको गुण र कार्यको आधारमा समान महत्त्व दिइएको छ । यसमा पेशागत विशिष्टताको आर्थिक विशेषता पाइन्छ तर यो ठूलो सानोको क्रम होइन । <br /> विभिन्न वर्णले पालना गर्नु पर्ने अलग–अलग नियमहरु बताइएको भए तापनि निम्नलिखित नौवटा नियम सबै वर्णले समानरुपले पालना गर्नु पर्ने व्यवस्था छ– कसै प्रति क्रोध भाव नराख्नु, कसै प्रति विश्वासघात नगर्नु, बाह्य–आन्तरिक पवित्रता राख्नु, सरल भाव राख्नु, आफ्नो पत्नीको गर्भबाट सन्तान उत्पन्न गर्नु, कसैसंग द्रोह नगर्नु, धनको उपभोग गर्दा बा“डफा“ड गरी उपभोग गर्नु, क्षमा भाव राख्नु र भरण पोषण योग्य व्यक्तिहरुको पालन गर्नु । यसमा दशौं कर्म पनि थपिएको छ तर त्यो केवल ब्राह्मणहरुका लागि अनिवार्य छ र त्यो हो निरन्तर अध्ययन अनुसन्धानमा लागि रहनु । यी दशवटा नियमहरु बाइबिलको टेन कमान्डमेन्टसंग मिल्छन् । <br /> यद्यपि अलग अलग वर्णलाई अलग अलग काम दिने दिने कुरा उल्लेख छ र यो उल्लेख सनातन परम्परा अनुसार गरिएको हो । तथापि त्यस बेला विभिन्न वर्णका मानिसहरुलाई एक अर्काको कार्य गर्न प्रतिबन्ध भने थिएन । यसको स्पष्ट उल्लेख महाभारत, शुक्रनीति र कौटिलीय अर्थशास्त्रमा पाइन्छ । ऋग्वेदमा त अझ स्पष्ट शब्दमा एक परिवारका चार जनाले चार प्रकारका काम गरेको कुरा उल्लेख छ । <br /> असुर गुरु शुक्रका अनुसार जुन राज्यमा मानिसहरुले स्वकर्म पालना गर्छन् । त्यो समाज चिरस्थायी रहन्छ । त्यसैले देशमा प्रचलित देश–धर्म, जाति–धर्म, कुल–धर्म, ऋषि मुनिहरु द्वारा बनाइएको धर्म, प्राचीन धर्म र नवीन धर्म, यी सबैको ज्ञान प्राप्त गरेर कल्याणकारी राज्यले यी सबैको रक्षा गर्नु पर्दछ । किनभने यसैबाट राज्य व्यवस्था र सामाजिक व्यवस्था दिगो रहन्छ, अन्यथा अराजकता र अशान्ति हुन्छ भन्ने शुक्रको मत रहेको छ । शुक्रनीति र पराशर स्मृतिमा भनिएको छ– वृत्तिका आधारमा सबैले अलग अलग कर्म गरे पनि कसैको पनि वृत्ति निन्दित हुंदैन अर्थात् सबै वर्ण बराबर सम्मानका अधिकारी छन् । <br /> विभिन्न वर्णका विभिन्न काम भए पनि सबै वर्ण एक अर्काको उन्नतिमा सहायक हुन्छन् भनिएको छ । आपसमा वैमनस्य भयो भने समाजमा ठूलो हानि हुन्छ भन्ने कुरा स्पष्ट बताइएको छ । यसबाट प्राचीन चिन्तकहरुले वर्णाश्रमको स्थापना समाजमा समन्वय, अन्तर्निर्भरता, र आर्थिक उत्पादनका लागि गरेको स्पष्ट हुन्छ । यहा“निर स्मरणीय के भने स्वयं कृष्णको वृत्ति गोपालन हो । प्राचीन समाजदार्शनिकहरुले अध्ययनको सुविधाका लागि यस्तो विभाजन गरेका हुन् । विद्यालाई आन्वीक्षिकी, त्रयी, वार्ता, दण्डनीति भनिएको छ । पुरुषार्थलाई अर्थ, काम, धर्म, मोक्षमा र प्राणीलाई अण्डज, उद्भिज, जरायुज, र स्वेदजमा विभाजन गरिएको छ । यो विभाजन प्राविधिक हो, मर्यादाक्रम होइन । <br /> खप्तड बाबाले धर्मविज्ञान पुस्तकमा स्पष्ट शब्दमा भनेका छन्– वर्ण व्यस्थालाई वंशानुक्रम र वातावरण दुवैका विशेषताहरुलाई समावेश गरिएको सामाजिक व्यवस्था हो । यो जातीय व्यवस्था होइन। आधुनिक चिकित्सा पद्धतिले समेत रक्तलाई र क्रोमोजोमलाई केवल चार भागमा नै विभाजन गर्दछ । <br /> कौटिलीय अर्थशास्त्रमा सामाजिक कल्याणलाई उच्च राख्नका लागि राज्यले समाजकोे यो व्यवस्थालाई बनाइराख्नु पर्दछ । स्वकर्म पालना गर्ने, गराउने राजाले यस लोक र परलोक दुवैमा आनन्द पाउ“छ । वर्ण र आश्रमको मर्यादा पालन गर्र्ने व्यवस्था कायम गरेर त्यसलाई पालन गर्ने, गराउने मानिस वेदमार्गबाट सुरक्षित भएर आनन्दसंग रहन्छ, कहिल्यै पदच्युत हु“दैन । कौटिलीय भनाई गीताकारको भनाईसंग मिल्छ । <br /> स्वे स्वे कर्मण्यभिरतः संसिद्धिं लभते नरः यो वाक्यांशले के स्पष्ट हुन्छ भने उच्चता र श्रेष्ठता प्राप्त गर्न सबै वर्ण स्वतन्त्र छन् । सानो ठूलो कोही छैन । <br /> व्यक्तिगत सुख र सामाजिक कल्याणमा अन्तर्निभरताको व्याख्या गरिएकोले गीताशास्त्र सामाजिक शास्त्र हो । <br /> यतः प्रवृत्तिर्भूतानां येन सर्वमिदं ततम् । <br /> स्वकर्मणा तमभ्यच्र्यं सिद्धिं विन्दति मानवः ।।४६।। <br /> जुन (परमेश्वर) बाट, प्राणीहरुको उत्पत्ति भएको छ, र जसले, यो समस्त विश्वमा व्याप्त छ, त्यसलाई आफ्ना स्वाभाविक कर्मले अर्चना गर्दै मानिसले सिद्धि प्राप्त गर्छ । <br /> व्याख्या <br /> स्वामी रामकृष्णले आफ्ना भक्तहरुलाई भन्ने गर्नु हुन्थ्यो– भगवान्ले सद्बुद्धि नदिइकन केही पनि प्राप्त हु“दैन । सद्बुद्धि दिने पनि उनै हुन् । तिमीहरुले के सोच्दा हौ भने तिमीले ध्यान गर्नाले, पूजा गर्नाले, चिन्तन गर्नाले भगवान् प्राप्त हुन्छन् । तिम्रो इच्छा शक्ति पनि उनैको देन हो । सबै कुरा उनैलाई छोडी देउ । त्यही भएर वेदमा भनिएको छ– पूर्णमदः पूर्णमिदं पूर्णात् पूर्णमुदच्यते...। रामकृष्णको भक्ति बडो अचम्मको थियो । उनले भन्थे– घुम्न जानु भनेको काली मन्दिरको परिक्रमा हो । खानु भनेको कालीलाई आहुति हो । एक दिन कालीलाई पशुबलि दिनेहरुलाई हेरेर उनी जोडले हांसे– हेर, हेर, कालीलाई, कालीले, कालीको बलि दिइरहेका छन् । <br /> श्रेयान्स्वधर्मो विगुणः परधर्मात्स्वनुष्ठितात् । <br /> स्वभावनियतं कर्म कुर्वन्नाप्नोति किल्विषम् ।।४७।। <br /> राम्ररी लिइएको अरुको धर्मभन्दा गुणरहित भए पनि आफ्नो धर्म श्रेष्ठ हुन्छ, स्वभाव नियत कर्म गर्दा किल्विष (त्रुटि, कमजोरी, दोष) हुंदैन । <br /> व्याख्या <br /> हिन्दु धर्मशास्त्रहरुले धर्म र सम्प्रदायमा थोरै अन्तर गरेका छन् । पूजा पद्धति भनेको सम्प्रदाय हो । तर धर्म भनेको आदर्श, अध्यात्म, व्यवस्था, कर्तव्य र पूजा पद्धति यी सबै हो । उदाहरणका लागि शैव, वैष्णव, शाक्त धर्मलाई समप्रदाय पनि भनिन्छ । तर वैदिक सनातन धर्मलाई सम्प्रदाय भनिंदैन । यस भित्र अनेक सम्प्रदाय छन् । रामकृष्ण मठबाट प्रकाशित पुस्तक अ प्राइमर टु हिन्दुइज्ममा डी एस शर्माले यी विषयहरुको सूक्ष्म अध्ययन गरेका छन् । यो पुस्तक नेपालीमा हिन्दु धर्मको क ख ग नामले गीता समुदयबाट प्रकाशित छ । <br /> हाल विश्वका तीन प्राचीन धर्म हिन्दु, यहुदी, र जोरोस्टर हुन् । यी धर्महरुले आफ्नो धर्मको प्रचार पनि गर्दैनन् र धर्मान्तरण पनि गराउ“दैनन् । यिनीहरुबाट निस्केका धर्महरुले धर्म प्रचार पनि गर्छन् र धर्मान्तरण पनि गराउ“छन् । यहुदीबाट दुइ प्रमुख धर्महरु निस्केका छन्, क्रिस्तान, र इसलाम । क्रिस्तानका दुइ मुख्य हांगा क्याथोलिक र प्रोटेस्टेन्ट छन् । इसलामका दुइ हांगा शिया र सुन्नी छन् । इसलाम धर्मको सुधारको रुपमा बहाई सम्प्रदायका सदस्यहरु पनि छन् । जोरोस्टर धर्मको अवशेषका रुपमा केही मानिसहरु अब ईरानमा छन् । ईरान नै जोरोस्टरको जन्मभूमि हो तर ईरानको जनसंख्या धर्मान्तरित भइ अब त्यहांको राजधर्म शिया इसलाम भए पछि यो धर्म त्यहां पिछडिएको छ । भारतमा भएको जोरोस्टर मतावलम्बीहरुको संख्या पनि निरन्तर घट्दो छ । अन्य धर्मावलम्बीसंग विवाह गर्नेहरुले आफ्नो परम्परा छोड्दै छन् भने जो आफ्नै संस्कृति परम्पराका पालक छन् उनीहरुको ढीलो विवाह, जीविकोपार्जनका समस्या जस्ता कारणले जन्मदरमा निरन्तर कमी आएको छ । जापान, चीन आदि पूर्वी देशहरुमा ताओ, शिन्तो, कम्फ्युशियस धार्मिक सम्प्रदाय प्रचलनमा छन् । <br /> हिन्दुबाट निस्केका धर्म सम्प्रदायहरुमा बौद्ध, जैन, सिख प्रमुख छन् । नेपालमा पहिले किरांत धर्मावलम्बीहरुले आफुलाई हिन्दु मानेका थिए । विगतका दुइवटा जनगणनाहरुमा उनीहरुले आफ्नो छुट्टै पहिचान देखाएका छन् । बोन मतावलम्बीहरु पनि आफुलाई छुट्टै प्रस्तुत गर्न चाहिरहेका छन् । फरक छ भने हिन्दुहरु अनेक देवदेवी, अनेक पूजा पद्धतिमा विश्वास गर्छन् । यसका अनेक प्रवत्र्तक छन् । सबै साना ठूला नदीहरु विशाल हिन्दु धर्ममा आएर मिल्छन् । हिन्दुहरुले आफु भित्र वैदिक, बौद्ध, जैन, सिख, किरात यी सबैको अनुभूति गर्छन् । हिन्दु दर्शन एक यस्तो दर्शन हो जसभित्र नास्तिक दर्शनलाई पनि सम्मानजनक स्थान छ । हिन्दु धर्मरुपी विशाल वृक्षका यी हांगाहरु हुन् । धेरै टाढा पुगेको हांगो आफ्नो मूलभन्दा फरक देखिन्छ । त्यही सम्बन्ध हिन्दु धर्म र अरु धर्ममा छ । यस विशालतालाई अनुभव गर्दै ओशो सिद्धार्थले भनेका थिए– नेपाल हिन्दु राष्ट्रको रुपमा पनि धर्म निरपेक्ष नै थियो । वेद निन्दकलाई नास्तिक मानेपनि गौतम बुद्धलाई अनार्य भनिंदैन । स्वयं बुद्धले पनि आफ्नो ज्ञानलाई सनातन धर्म (एस धम्मो सनन्तनो) भनेका छन् । हिन्दुहरुले बुद्धलाई मात्र होइन बुद्धकी आमाको पनि पूजा गर्छन् । <br /> हिन्दु सभ्यताको मूल भाषा संस्कृतमा अध्यात्म, दर्शन, ज्ञान र विज्ञानका क्षेत्रमा हजारौं ग्रन्थ उपलब्ध छन् । धर्मशास्त्र, र अर्थशास्त्र मात्र होइन कामशास्त्रका दर्जनौं उत्कृष्ट ग्रन्थ सनातन परम्पराका सम्पत्ति हुन् । तर हिन्दुहरुको पवित्रतम ग्रन्थ हो वेद । यो ज्ञानको प्राचीनतम सभ्यताको एक मात्र उपलब्ध अभिलेख हो । वेदमा भएका कुराहरु हजारौं वर्षसम्म मौखिक (श्रुति) परम्परामा चलिआएका थिए । यो ज्ञानको कति पुरानो अभिव्यक्ति हो भने यसको मूल पत्ता लगाउन गाह्रो छ । त्यसैले यसको नाम अपौरुषेय भयो । जसले यसलाई अनुभव गर्यो उसले अकृत्रिम अनुभवद्वारा नै प्रस्तुत गर्यो त्यसैले यसको रचयितालाई मन्त्रदृष्टा भनिन्छ । <br /> ऋग्वेदका मन्त्रहरुमा गार्गी, अपाला, घोषा, मैत्रेयी, लोपामुद्रा, कक्षिवती, यमी, इन्द्रायणी आदि ३० वटा ऋषिकाहरु (महिला मन्त्र रचयिताहरु) का मन्त्र पाइन्छन । वशिष्ठ, विश्वामित्र, भृगु, अगस्त्य, कण्व, गर्ग, अत्रि, गृत्समद आदि ४०० ऋषिहरुको नाम मन्त्रका साथ सुरक्षित छन् । तर हजारौं मन्त्रहरु लोप भइसकेका छन् । विश्वको सबै प्रमुख सभ्यताहरुका मूल कुराहरु वेदमा प्राप्त हुन्छन् । वेदका प्राथमिक ऋचा कम्तीमा १०,००० वर्ष अघि तयार भएको अनुमान छ । ऋग्वेदलाई संरासंको संस्था यूनेस्कोले वि.सं.२०६४ मा विश्व सांस्कृतिक सम्पदा सूची (मेमोरी अफ् द वल्र्ड रजिस्टर) मा वल्र्ड कल्चरल हेरिटेजको रुपमा सूचीकृत गरी यसलाई अन्तर्राष्ट्रिय मान्यता प्रदान गरिसकेको छ । वेदको वाजसनेयी परम्पराको हस्तलिखित ग्रन्थ नेपालमा सुरक्षित रहेका छन् । यसलाई ११ औं शताब्दीको मानिएको छ । यस भन्दा प्राचीन अभिलेख हालसम्म पाइएको छैन । यस बाहेक वाल्मीकि रामायण र आयुर्वेदको ग्रन्थ सुश्रुत संहिताको सबभन्दा प्राचीन हस्तलिपि समेत नेपालमा छ । हिन्दु शास्त्रका अनेकौं प्राचीन पाण्डुलिपि सुरक्षित राख्न सक्ने विश्वमा नेपाल मात्र भएको छ । यसको एक मात्र कारण यो देश हिन्दु राष्ट्र भएर हो भन्ने बाहेक अर्को कुनै तर्क देखिंदैन । आज विकास भएका धर्मशास्त्र, अर्थशास्त्र, कामशास्त्र, भाषाशास्त्र, समाजशास्त्र, विधिशास्त्र, आयुर्वेद, भौतिक विज्ञान र इञ्जिनीयरिंग विषयका आधारभूत अवधारणाहरु ऋग्वेदमा पाइन्छन् । <br /> कुनै बेला एशिया महाद्वीपको प्रंमुख सभ्यता र संस्कृति थियो हिन्दु सभ्यता । ईरान, ईराक मात्र होइन टर्कीको राजधानी अंकारासम्म आर्यधर्मको प्रतिष्ठा थियो । पुरातात्त्विक अवशेषहरुमा त्यहांका निवासीहरु आर्य सभ्यता र संस्कृतिका अनुयायी थिए भन्ने प्रमाणहरु फेला परेका छन् । अंकारामा पहिले हिटाइट र मिटानीज सभ्यताका दुइ शिलालेख प्राप्त भएका छन् । जसमा के उल्लेख छ भने विवाहका अवसरमा नव दम्पत्तिलाई आशीर्वाद प्रदान गर्न पांच देवताहरु– इन्द्र, वरुण, मित्र र अश्विनी कुमारहरुलाई आह्वान गरिन्थ्यो । आर्य देवताहरुको पूजा त्यस समस्त प्रदेश र एशिया माइनरमा हुने गरेका अन्य अनेकौं प्रमाणहरु भेटिएका छन् । <br /> कम्पूचियामा हिन्दु देवदेवीहरुका ठुल्ठूला मूर्ति र मन्दिरका अवशेषहरु पाइन्छन् । अफगानिस्तानमा शिव मन्दिरका अवशेष पाइन्छन् । पेशावरको पुरानो नाम पुरुषपुर र कन्दहार भनेको गान्धार हो । <br /> प्राचीनकालमा यो संस्कृति कति विकसित र उच्च थियो भन्ने कुराको अनुमान कुन कुराले पनि गर्न सकिन्छ भने तक्षशिला र नालन्दा जस्ता विश्वविद्यालयहरुमा संस्कृत भाषा तथा हिन्दु र बौद्ध दर्शन अध्ययन गर्न ग्रीस र चीनबाट वर्षेनी थुप्रै मेधावी विद्यार्थीहरु आउने गंर्थे । <br /> सबै धर्महरुको उत्पत्ति एशिया नै हो तर दक्षिण एशियामा हिन्दु, र बौद्ध, पूर्व एशियामा बौद्ध र इसलाम, र पश्चिम एशियामा इसलामको पूजा पद्धतिहरु लोकप्रिय भए भने युरोप र अमेरिका क्रिस्तानले बढी प्रभाव पार्यो । क्रिस्तानको प्रचार हुनु अघि युरोप र अमेरिकामा प्राचीन संस्कृतिहरु थिए । युरोप भर रोमन देवी देवताहरुको पूजा हुन्थ्यो । युरोपमा लगभग ५० प्रकारका संस्कृति थिए । धार्मिक प्रचारले गर्दा विश्वमा अनेक जनजातिगत संस्कृतिहरु लोप भएका छन् । अफ्रिका, अष्ट्रेलिया, ल्याटिन अमेरिका लगायतका कैयौं सभ्यताहरु हराइसकेका छन् । कोही हराउने क्रममा छन् । साथै केही नयां सभ्यताहरु पनि निर्माण भइरहेका छन् । क्रिस्तान र इसलाम धर्मका नयां सुधारिएका स्वरुपहरु विकसित भइरहेका छन् तर त्यसको संख्या अहिले ज्यादै कम छ । तर गीताका स्वधर्मको अर्थ हिन्दु धर्म होइन । गीता जुनसुकै धर्म सम्प्रदायका लागि पठनीय छ । यसमा समप्रदाय, जाति, वर्ण र लिंगको कुनै प्रतिबन्ध छैन । सबैले आआफ्नो योग्यता र रुचि अनुसार सामग्री प्राप्त गर्न सक्छन् । आजभन्दा ५५०० वर्ष अघि, जुन बेला गीता उपदेश भएको हो, त्यस बेला संसारमा अनेक प्रकारका धर्म सम्प्रदाय थिएनन् । गीताको स्वधर्म भनेको सहज कर्म हो । प्रत्येक व्यक्ति आआफ्ना गुण अनुसार फरक हुन्छ । उसको जुन गुण छ । जुन विशेषता छ । त्यही अनुसार काम गर्नु स्वधर्म भनिएको छ । बिलगेट्सले स्वधर्मका सम्बन्धमा भनेका छन्– मसंगै पढ्ने साथीहरु सबै पास भए । म फेल भएं । अहिले ती सबै साथी मेरो कम्पनीमा इञ्जीनियर छन् । उनलाई पढ्नमा रुचि थिएन । कम्प्युटरमा रुचि थियो । त्यसको विकास गरे । पढ्नमा जबरजस्ती गरेको भए के हुन्थ्यो ? बढीमा उनी त्यस्तै कुनै कम्पनीमा इञ्जीनियर हुन्थे । स्टीभ जब्सले पनि आफ्नो अध्ययन अगाडि बढाउन सकेनन् । उनले त सबैलाई एउटै सन्देश दिंदै हिंड्छन्– स्टे हङ्ग्री, स्टे फुलिस । <br /> मेरो एक जना मित्र जो अलि सोझो थियो सुरक्षा निकायमा भर्ती भयो । तर रिटायर्ड हुञ्जेलसम्म अलिकति पनि पदोन्नति प्राप्त गर्न सकेन । अर्धविक्षिप्त भएर रिटायर भयो । एक दिन भन्छ– मैले गलत पेशा रोजें । मनमा अशान्ति र असुरक्षाले गर्दा राम्रोसंग गर्न सकीनं । मैले शिक्षण पेशा रोज्नु पर्ने । कम्तीमा आनन्दको अनुभव त गर्थें । प्रत्येक व्यक्तिले यस्तो स्वधर्म बुझेर पेशा रोज्नु पर्छ । अन्यथा धन र मान जति राम्रो काम भए पनि अर्काको अभिनय गरे सरह हुन्छ । <br /> सहजं कर्म कौन्तेय सदोषमपि न त्यज्येत् । <br /> सर्वारम्भा हि दोषेण धूमेनाग्निरिवावृताः ।।४८।। <br /> हे कौन्तेय, दोषयुक्त हुंदा पनि सहज कर्म त्याग गर्नु हुंदैन । किनभने धुवांले आगो ढाके जस्तो सबै काममा केही न केही दोष भइहाल्छ । <br /> व्याख्या <br /> श्वेताम्बर तेरापन्थी जैन सन्तहरुले सेतो कपडाले मुख छोप्छन् । उनीहरु भन्छन्– सांस फेर्दा पनि हिंसा हुन सक्छ । सही कुरा पनि व्यक्त गर्दा दोषपूर्ण हुनसक्छ । सुन्दरता हेरेर र स्वाद चाखेर अनुभव गरिन्छ । यी दुवै कुरालाई अभिव्यक्त गरियो भने दोष हुन जान्छ । तर्कारी, अचार, र मिठाई चाख्नेले मीठो भयो भन्छ । तर प्रत्येकको मीठोपनलाई सही रुपमा केवल चाख्नेले मात्र अनुभव गर्न सक्छ । बोल्नेले जे बोले पनि सुन्नेले गर्दा अर्थमा दोष उत्पन्न हुन जान्छ । कुनै कविको कविताका अनेक अर्थ लगाउने हुन्छन् । अनेक व्याख्या हुन्छन् । कबीरले कविता रचे– <br /> गुरु गोविन्द दोउ खडे, काके लागुं पायं । <br /> बलिहारी गुरु आपने गाविन्द दियो बतायं । <br /> गुरु ठूलो कि गोविन्द यस कविताबाट स्पष्ट नै हुंदैन । अर्थ नाना थरी छन् । असली अर्थ त केवल त्यस कबीरलाई मात्र थाहा होला । अरुले बोलेको कुराको ठीक अर्थ के हो कसले त्यसको शत प्रतिशत वास्तविकता पत्ता लगाउने ? .... <br /> पति पत्नीले झगडा गरे । <br /> पति– हे भगवान्, यस जीवनबाट म दिक्क परिसकें । मलाई लैजाउ प्रभु । <br /> पत्नी– हे भगवान्, मेरो पतिलाईभन्दा पहिला तिमीले मैलाई लैजाउ । <br /> पति– हस् भगवान्, पहिला उसैको कुरा सुन्नुस् । <br /> सबैका स्वधर्म फरक हुन्छन् । सबै कर्म दोषपूर्ण हुन्छन् । <br /> गीताले स्पष्ट शब्दमा भनेको छ सहज कर्म नै स्वधर्म हो । त्यसैले यो व्यक्तिगत हुन्छ । तर पूजा पद्धति व्यक्तिगत होइन यो त जहिले पनि सामूहिक हुन्छ । <br /> असक्तबुद्धिः सर्वत्र जितात्मा विगतस्पृहः । <br /> नैष्कम्र्यसिद्धिं परमां सन्न्यासेनाधिगच्छति ।।४९।। <br /> सिद्धिं प्राप्तो यथा ब्रह्म तथाप्नोति निबोध मे । <br /> समासेनैव कौन्तेय निष्ठा ज्ञानस्य या परा ।।५०।। <br /> बुद्धया विशुद्धया युक्तो धृत्यात्मानं नियम्य च । <br /> शब्दादीन्विषयांस्त्यक्त्वा रागद्वेषौ व्युदस्य च ।।५१।। <br /> विविक्तसेवी लघ्वाशी यतवाक्कायमानसः । <br /> ध्यानयोगपरो नित्यं वैराग्यं समुपाश्रितः।।५२।। <br /> अहंकार बलं दर्पं कामं क्रोधं परिग्रहम् । <br /> विमुच्य निर्ममः शान्तो ब्रह्मभूयाय कल्पते ।।५३।। <br /> ब्रह्मभूतः प्रसन्नात्मा न शोचति न काङ्क्षति । <br /> समः सर्वेषु भूतेषु मद्भक्तिं लभते पराम् ।।५४।। <br /> सर्वत्र आसक्तिरहित बुद्धिभएको, मनलाई नियन्त्रणमा राख्ने, र तृष्णारहित (योगी) ले सन्न्यासद्वारा परम नैष्कम्र्यसिद्ध प्राप्त गर्छ ।।४९।। <br /> त्यस नैष्कम्र्यसिद्धिलाई प्राप्त गरेर मानिसले ब्रह्म–भावलाई कसरी प्राप्त गर्छ, हे कौन्तेय, त्यसलाई संक्षेपमा मबाट बुझ । (किनभने) यो ज्ञानको सर्वश्रेष्ठ अवस्था (परा–निष्ठा) हो ।।५०।। <br /> विशुद्ध बुद्धिले युक्त लघु आशी– थोरै (खाना, आराम, रहनसहन) ले पुग्ने, शब्दादि विषयको त्याग, सात्त्विक धृति भएको, अन्तःकरणलाई संयम गरेर मन, वचन, कर्मलाई वशमा राखेको, मनमा <br /> रागद्वेष नभएको, वैराग्यलाई आश्रय लिएको (अर्थात् कसैको सहारा नलिएको), अहंकार, हठ, घमण्ड, काम क्रोध, र परिग्रहलाई त्यागेर (निरन्तर ध्यानयोगका परायण रहने, ममतारहित), शान्त योगीले ब्रह्मभाव प्राप्त गर्छ ।।५१–५३।। <br /> ब्रह्ममा एकीभाव भएको, प्रसन्नचित्त योगीले (नष्टको) शोक गर्दैन, (अप्राप्तको) आकांक्षा गर्दैन । सबै प्राणीमा समभाव भएकोले उसले मेरो परा भक्ति प्राप्त गर्छ । <br /> व्याख्या <br /> ब्रह्मभूत भनेको ब्रह्मस्वरुप, ब्रह्मभाव प्राप्त योगी । यस भावका बारेमा गीतामा यस अघि पनि बताइएको छ । जे पाए पछि अरु केही चाहिंदैन । यस्तो अवस्था जब उसलाई ठुल्ठूला दुखले अलिकति पनि विचलित गर्न सक्दैन । अध्याय ६.२२ । स्वामी रामकृष्णले ब्रह्मभावको अवस्थालाई तुलना गर्दै भनेका छन्– आनन्द तीन प्रकारका हुन्छन्– विषयानन्द, भजनानन्द, र ब्रह्मानन्द । ब्रह्मानन्द प्राप्तलाई अन्य कुनै पनि आनन्द तुच्छ हुन्छ । उपनिषद्हरुमा यिनै कुराहरु बारम्बार भनिएको छ । <br /> भक्त्या मामभिजानाति यावान्यश्चास्मि तत्त्वतः । <br /> ततो मां तत्त्वतो ज्ञात्वा विशते तदनन्तरम् ।।५५।। <br /> भक्तिद्वारा मलाई, जेजस्तो छु, तत्त्वले जान्दछ, त्यस भक्तिद्वारा मलाई ठीक–ठीक जाने पछि ममा प्रवेश गर्छ । (विशका धेरै अर्थ हुन्छन्, यसका आधारमा प्रविश, निविश, इत्यादि शब्द बनेका छन् । सारांश के हो भने मेरो निरन्तर चिन्तन गर्दै म जस्तै हुन्छ ।) <br /> व्याख्या <br /> जे छु, जस्तो छु र जति छु यसलाई तत्त्वले जान्दछ । कसैले पा“च तत्त्व भन्दछन् । कसैले पच्चीस तत्त्व भन्दछन् । कसैले चौबीस तत्त्व भन्दछन् । पा“च तत्त्व अर्थात् भूमिको भ, गगनको ग, वायुको व अग्निको अ र नीर को न नै भगवान हो । यी पञ्च तत्त्वका साथमा ज्ञानेन्द्रिय, कर्मेन्द्रिय, विषय, मन, प्रकृति, पुरुष आदि २५ तत्त्वलाई तत्त्व भन्दछन् । तर भगवान् श्रीकृष्णका अनुसार केवल एक तत्त्व छ सुप्रीम तत्त्व । त्यो हो परमात्मा । त्यसबाट यी अरु तत्त्व उत्पन्न भए । त्यसलाई जे नाम दिए पनि हुन्छ । शून्य वा परम । भौतिक–शास्त्री र ब्रह्माण्ड विज्ञानका विशेषज्ञ स्टीफेन हकिङ्सले पनि शून्य तत्त्वबाट सबै उत्पत्ति भएको मान्दछन् । त्यो शून्य भनेको र उपनिषद्हरुमा भनिएको परमशून्य, आकाश पनि अटाउने, एउटै हो । <br /> तत्त्वले जान्नु भनेको के हो ? स्वामी रामकृष्ण, जसले सबै प्रकारका साधना गरेका थिए । उनले भनेका छन्– पूर्णज्ञान र पूर्णभक्ति एउटै हो । पराभक्तिले जुन अवस्था प्राप्त हुन्छ, पूर्णज्ञानको अवस्था पनि त्यही हो । त्यसैले तत्त्वज्ञान र आत्मज्ञानको निष्कर्ष एउटै हुन्छ । तत् भनेको परमात्मा, त्वं भनेको जीवात्मा । यी एउटै हुन् भनेर जान्नु । <br /> सर्वकर्माण्यपि सदा कुर्वाणो मद्व्यपाश्रय ः।। <br /> मत्प्रसादादवाप्नोति शाश्तं पदमव्ययम् ।।५६।। <br /> चेतसा सर्वकर्माणि मयि सन्न्यस्य मत्परः । <br /> बुद्धियोगमुपाश्रित्य मच्चितः सततं भव ।।५७।। <br /> ममा राम्ररी आश्रित हुनेलाई सारा कर्महरु गर्दै पनि मेरो कृपाले शाश्वत र अव्यय परमपद प्राप्त हुन्छ ।।५६।। <br /> (त्यसैले) सारा कर्म मनले ममा अर्पण गर्दै बुद्धि योगको आश्रित भइ मेरो चिन्तन र परायण गर्ने होउ ।।५७।। <br /> व्याख्या <br /> यी श्लोकहरु शरणागतिसंग सम्बन्धित छन् । स्वामी रँमसुखदासले एक मात्र साधना बताएका छन्– शरणागति । प्रतिक्षण ईश्वरको सम्झना । सबै उसलाई छोडिदिने हो भने अरु केही गर्नै पर्दैन । दुई प्रकारको शरणागति छन् । एक बा“दरको पाठो जस्तो । अर्को बिरालाको न्याउरो जस्तो । बा“दरका पाठापाठीले आफ्नो आमालाई कसेर समाएका हुन्छन् । अर्कोतिर न्याउरोले केही पनि गर्दैन । आंखा खुलेका पनि हुंदैनन् । आफैलाई पनि समाउन नसक्ने हुन्छ । नेपालीमा त्यसैले सारै लाचारलाई निन्याउरो भनिन्छ । न्याउरो सुतेर ङ्याउ“ङ्याउ“ रोइरहन्छ । उ रोएको सुनेपछि बिरालोलाई खपिनसक्नु हुन्छ र आएर समाउ“छ । भक्ति कि त बा“दरका पाठाको जस्तो गर्नु कि न्याउराको जस्तो । कि ईश्वरलाई नछोड्ने गरी समाउनु, कि केही नसमाउनु सबै उसैलाई छोडिदिनु । <br /> मच्चितः सर्वदुर्गाणि मत्प्रसादात्तरिष्यसि । <br /> अथ चेत्त्वमहंकारान्न श्रोष्यसि विनङ्क्ष्यसि ।।५८।। <br /> यदहङ्कारमाश्रित्य न योत्स्य इति मन्यसे । <br /> मिथ्यैष व्यवसायस्ते प्रकृतिस्त्वां नियोक्ष्यति ।।५९।। <br /> स्वभावजेन कौन्तेय निबद्धः स्वेन कर्मणा । <br /> कर्तुं नेच्छसि यन्मोहात्करिष्यवशोद्रपि तत् ।।६०।। <br /> ममा चित्त भएको तिमी मेरो प्रसादले सबै संकटहरु सजिलै पार हुनेछौ । र यदि अहंकारले मैले भनेको सुन्दैनौ भने विनष्ट हुनेछौ ।५८।। <br /> जुन अहंकारलाई लिएर मैले युद्ध गर्दिन, यस्तो निश्चय गर्छौ भने तिम्रो त्यो मान्यता मिथ्या हो । किनभने तिम्रो स्वभावले तिमीलाई युद्धमा नियोजित गर्नेछ ।।५९।। <br /> हे कौन्तेय, जुन कर्मलाई मोहका कारण गर्न चह“दैनौ, त्यसलाई पनि आफ्नो स्वभावले बांधिएर परवश भइ गर्नेछौ ।।६०।। <br /> ईश्वरः सर्वभूतानां हृद्देशेद्रर्जुन तिष्ठति । <br /> भ्रामयन्सर्वभूतानि यन्त्रारुढानि मायया ।।६१।। <br /> तमेव शरणं गच्छ सर्वभावेन भारत । <br /> तत्प्रसात्परां शान्तिं स्थानं प्राप्स्यसि शाश्वतम् ।।६२।। <br /> अर्जुन, शरीर यन्त्रमा आरुढ ईश्वर सारा प्राणीहरुलाई आफ्नो मायाले उनको कर्म अनुसार घुमाउ“दै सबै प्राणीहरुको हृदयमा बसेको छ ।।६१।। <br /> हे भारत, सबै प्रकारले त्यस परमेश्वरको शरणमा जाउ । त्यस परमात्माको कृपाले परम् शान्ति तथा शाश्वत स्थान प्राप्त गर्नेछौ ।।६२।। <br /> व्याख्या <br /> सन्त पुरुषहरुले गृहस्थलाई भन्ने गरेका छन्– एक हातले भगवान्को चरण समाई राख र एक हातले संसार समाइ राख । जुन बेला तिमीलाई संसारका कामले अलिकति फुर्सत हुन्छ, तुरुन्तै दुवै हातले परमात्माका चरण समाउ । यही हो अँध्यात्मिक गृहस्थका जीवनको सूत्र । पं नारायण प्रसाद पोखरेलले भजन गाउने गर्थे– कहिले नभुलौं, कहिले नभुलौं, हातमा काम मुखमा राम कहिले नभुलौं । <br /> इति ते ज्ञानमाख्यातं गुह्याद्गुह्यतरं मया । <br /> विमृश्यैतद्शेषेण यथेच्छसि तथा कुरु ।।६३।। <br /> यो गोप्यभन्दा पनि गोप्य ज्ञान मैले तिमीले भनें । यसलाई राम्ररी विचार गरेर जे ठीक लाग्छ, त्यही गर । <br /> व्याख्या <br /> एउटा उखान छ– उचालेको बाघले मृग मार्न सक्दैन । बाघलाई शिकार गर्न सिकाउन सकिन्छ तर मृगलाई मार्न उसैको पञ्जा समातेर हिर्काउने काम गर्न सकिन्न । उसले आफैं भित्रैबाट बल गर्नु पर्छ । चिकित्सकहरुले के मान्दछन् भने गर्भ बाहिर आउन स्वयं बालकले पनि पर्याप्त बल गर्नु पर्छ । माताको प्रयासले मात्र बालक बाहिर आउन सक्दैन । यी नियम सिकाइमा पनि लागू हुन्छन् । शिष्यलाई जति सुकै प्रशिक्षण दिए पनि शिष्य स्वयं आफैंले मेहनत गर्नु जरुरी हुन्छ । माउले बचेराका प्वांख केही ठूला भए पछि गु“डबाट घुचेटिदिन्छ । उसले आफ्ना बचेरालाई अत्याचार गरेको होइन । घुचेटेपछि बाध्य भएर बचेरोले उडन सिक्छ । उड्न सिकाउने तरिका यही मात्र हो । अब भगवान् कृष्णले अर्जुनलाई त्यही गर्न थाल्नु भएको छ । जे इच्छा लाग्छ त्यही गर । मैले भनेर होइन अब आफ्नै इच्छाले युद्ध गर्ने हो । आफ्नो कर्तव्य पूरा गर्ने हो । आदेश मान्ने होइन । <br /> बचेरोलाई खुल्ला आकाशमा नछोडिकन उसको व्यक्तित्व विकसित हुनसक्दैन । मानिसको खुल्ला आकाश भनेकै जीवनमा अज्ञातको जोखिम मोल्नु हो । <br /> आधुनिक चिन्तकहरुले यस कुरालाई स्टे हङ्ग्री, स्टे फुलिस, लिभ डेन्जेरसली जस्ता शब्दहरु प्रयोग गरेका छन् । <br /> परम वचन– शरणं व्रज <br /> सर्वगुह्यतमं भूयः शृुणु मे परमं वचः । <br /> इष्टोsसि मे दृढमिति ततो वक्ष्यामि ते हितम् ।।६४।। <br /> मन्मना भव मद्भक्तो मद्याजी मां नमस्कुरु । <br /> मामेवैष्यसि सत्यं ते प्रतिजाने प्रियोsसि मे ।।६५।। <br /> सर्वधर्मान्परित्यज्य मामेकं शरणं व्रज । <br /> अहं त्वा सर्व पापेभ्यो मोक्षयिष्यामि मा शुचः ।।६६।। <br /> यस्तो अति गोपनीय मेरा परम वचनलाई फेरि सुन । मेरो अतिशय प्रिय छौ, त्यसैले अति हितकारी कुरा तिमीलाई प्रदान गर्छु ।।६४।। <br /> मन्मना होउ । मलाई मन (ध्यान) देउ । मद् भक्त– मेरो भक्त बन । मद् याजी– मेरो यजन गर । मलाई प्रणाम गर (मनमा सम्मानको भाव राख) । अनि मलाई नै प्राप्त हुने छौ (मभित्र भएका ज्ञान प्राप्त गर्नेछौ)। तिमीलाई मैले के सत्य प्रतिज्ञा भनेको छु भने तिमी मलाई अति प्रिय छौ ।।६५।। <br /> सारा धर्म, कर्तव्य, कर्म, अधिकार, कर्तव्य, त्याग गरेर तिमी केवल एक मेरो शरणमा आउ । मैले नै सारा पापहरुबाट तिमीलाई मुक्त गरीदिने छु ।।६६।। <br /> व्याख्या <br /> परमं वचः अर्थात् सामान्य वचन होइन । अन्तिम र सबभन्दा महत्त्वपूर्ण । अहिलेसम्म जे भनें त्यसभन्दा निकै महत्त्वपूर्ण । आफ्नो सबभन्दा प्रियलाई अभिभावकले अन्तिममा समझाउने कुरा के हो ? त्यही, परम वचन । अभिभावकको अन्तिम भनाई हुन्छ– राम्रो तरीकाले त्यो काम सम्पन्न गर्नु । नसक्ने भएमा मलाई सोध्नु । मलाई भन्नु । <br /> गुरुसंग ज्ञान हासिल गर्नु छ, केही सिक्नु छ भने पेडागोजी जति सुकै वैज्ञानिक भए पनि काम लाग्दैन । हरेक शिष्यका लागि यो नै गोपनीय कुरा हो । यो मात्र महत्त्वपूर्ण कुरा हो । त्यो के भने गुरु प्रति पूर्ण समर्पण भाव हुनुपर्छ । गुरु प्रति श्रद्धाभाव छैन भने शिष्यले केही सिक्न सक्दैन । यही परम वचन हो । यसभन्दा अर्को परम वचन हुन सक्दैन । <br /> म तपाईंको शिष्य भएं, मलाई परम श्रेय बताउनुहोस (गीता ३.२) । र तपाईंका शरण परें मेरो उद्धार गर्नुहोस्– शाधि मां त्वां प्रपन्नम् (गीता २.७) भने पछि मात्र गीता सुरु भएको कुरालाई पनि यस सन्भर्दमा ध्यानमा राख्नु पर्छ । यदि कसैले म शिष्य भएं भन्छ भनेर स्वीकार गर्छ भने त्यसका लागि परम वचन हो यो । त्यो के भने मलाई पूर्ण समर्पण गर । यो नै गुह्य कुरा हो । यो गोप्य किन हो भने यसको मर्म त्यस बेलासम्म थाहा हु“दैन जबसम्म शिष्यले पूर्ण समर्पण गर्दैन । <br /> चिकित्सककहां पुगेर उसलाई जिम्मा लगाएमा बल्ल औषधिले काम गर्छ । गाडीमा चढे पछि चालकलाई जिम्मा लगाएपछि उसले धैर्यपूर्वक लक्ष्यमा पुर्याउंछ । गुरुलाई पूर्ण समर्पण गरेपछि बल्ल बोध हुन्छ । पूर्ण समर्पण बिना बोध हुंदैन । यो उपनिषदकारहरुको लामो शोध र अनुभवजन्य निष्कर्ष हो । <br /> त्यसैले ज्ञानार्थीहरुलाई सिकाइने पहिलो मन्त्र हो– <br /> गुरुब्र्रह्मा गुरुर्विष्णु गुरुदेव महेश्वर । <br /> गुरु साक्षात् परंब्रह्म तस्मै श्रीगुरुवै नमः ।। <br /> स्वामी विवेकानन्दले गीताका ज्ञानयोगको व्याख्या गर्दा भनेका छन्– गीतालाई संस्कृत धर्मग्रन्थहरुको चुडामणि भनिन्छ । यो वेदको भाष्य रुप हो । गीता अत्यन्त सम्मानित काव्य ग्रन्थ हो । यस ग्रन्थले हामीलाई प्रष्टसंग भन्छ– आध्यात्मिक संग्राममा विजयी हुनु छ। विजयी हुनै पर्छ, । भागेर काम बन्दैन । समस्त आध्यात्मिकता अंगाल्नु पर्छ । गीताको प्रत्येक अध्याय आध्यात्मिक उचाईका लागि भर्याङ् हो । र शरणागति यसको अन्तिम खुडकिलो । त्यस पछि लक्ष्य प्राप्त हुन्छ । ग्रन्थहरुमा श्रेष्ठतम हो गीता ग्रन्थ र यसको गुह्यतम र अन्तिम शिक्षा हो– शरणागति योग । गीताको राजयोग बारेमा सारा संसारलाई जानकारी दिने स्वामी विवेकानन्दको यसै हप्ता विश्वभर जन्मोत्सव मनाईंदै छ । भारतमा उनको जन्म दिन लाई युवा दिवसको रुपमा मनाइन्छ । किनभने यस युवाले आध्यातिमक क्रान्ति गरेका थिए । ३३ वर्षको उमेरमा उनले संसार छोडेका हुन् । तर उनले यति धेरै काम गरेका छन् जुन विगत २०० वर्षमा अलिकति मात्र अध्ययन हुन सकेको छ र अझै २०० वर्षका लागि जति पनि काम गर्न सकिन्छ । <br /> कोमल गीतामा उपर्युक्त श्लोकको अनुवाद निम्नलिखित प्रकारले गरिएको छ– <br /> फेरि रहस्य सबको मुख्य बात बताउ“छु । <br /> मेरो ज्यादै पियारा छौ, त्यसैले हित भन्दछु ।।६४।। <br /> ममा मन ममा भक्ति मेरै अर्चन बन्दन । <br /> गर मिल्छौ ममा प्यारा छौ, सा“चै भन्छु अर्जुन ।।६५।। <br /> सारा धर्महरु छोडी मेरै शरणमा पर । <br /> छुटाउ“ला सबै पाप, शोक छोड धनुर्धर ।।६६।। <br /> बाइबिलको प्रचार गर्नेहरुले ईसाको एउटा भनाईलाई आपप्नो सूत्र मानेर बिmस्तनहरुले विश्वमा आफ्ना धर्मको प्रचार गर्न सकेका हुन् । त्यो के हो भने उनी मनुष्य मात्रलाई पापमुक्त गर्न आएका हुन् । शोकमुक्त गर्न आएका हुन् । गीताको अन्तिम उपदेश नै त्यही हो– सारा धर्महरु छोडी मेरै शरणमा पर । छुटाउ“ला सबै पाप, शोक छोड धनुर्धर ।।६६।। <br /> सारा धर्म छोड्नु भनेको के हो ? भगवान् श्रीकृष्णको यो भनाइ हिन्दु वा यहुदी वा जोरोष्टर यस्ता कुरासंग सम्बन्धित छैन । श्रीकृष्णले भन्न खोज्नु भएको धर्म भनेको उ भित्रको ठूलोपन वा सानोपन हो । मलाई धेरै मान्छन् वा कसैले टेर्दैन । म ठूलो पदमा छु वा सानो पदमा छु । मैले धेरै जानेको छु वा मैले केही जान्दिनं । उसका व्यक्तिगत गुण, भावना, अहंकार इत्यादि । यी सब त्याग गरेर मैले केही सिक्नु छ यही एक मात्र कुरा मनमा राख्नु भनिएको हो । <br /> हिन्दु धर्मका समुद्धारक आदि गुरु शंकराचार्य, जसले यस संसारलाई ३२ वर्षमा छोडेका हुन्, यी युवा संन्यासीले ६६ औं श्लोकलाई उपदेशको रुपमा यसलाई अन्तिम श्लोक मानेका छन् । यस पछि उनले गीताको केन्द्रिय विषय वस्तु के हो ? यसको खोजीनीति गरेका छन् । कुनै ग्रन्थको अध्ययन पछि उपसंहारमा पाठकलाई के हात लाग्नु पर्छ ? स्वयं आचार्यले भाष्यबाट के निष्कर्ष प्राप्त गरे ? यस विषयमा विचार गरेका छन् । गीता उपदेशको निष्कर्ष ज्ञान हो कि कर्म ? कि दुवै ? अस्मिन् हि गीताशास्त्रे परं निःश्रेयस साधनं निश्चितं किं ज्ञानं किं कर्म वा आहोस्विद् उभयम् इति । यस विषयमा उनले केही शंका र त्यसको समाधानका तर्क प्रस्तुत गर्दै आत्म–ज्ञान नै गीता उपदेशको उद्देश्य हो भन्ने निष्कर्ष प्राप्त गरेका छन् । उनले प्रश्न गरेका छन्– किन शंका भयो ? <br /> अनि आफैं उत्तर दिएका छन्– किनभने जसलाई जानेर तिमी अमर हुने छौ । त्यस पछि तत्त्वले जानेर ममा प्रविष्ट हुनेछौ । तिम्रो कर्ममा मात्र अधिकार छ । तिमीले कर्म नै गर । यी भनाईले दुवै चाहिन्छ जस्तो पनि छ । त्यसैले कुन महत्त्वपूर्ण हो, त्यसको मीमांसा गर्नु जरुरी छ । <br /> प्राचीन तर्कशास्त्रमा गरिने यस प्रकारका प्रश्न उत्तरलाई पूर्व पक्ष र उत्तर पक्ष भनिन्छ । यो प्रश्न पनि आफैं गरिएको हो र तयसको समाधान पनि आफैंले पत्ता लगाइएको हो । <br /> शंकरले भनेका छन्– केवल आत्म–ज्ञान परम कल्याणको साधन हो । जतिसम्म भेद छ भन्ने लाग्छ त्यो मोक्ष प्राप्तिको समयान्तराल हो । यो भनेद समयको हो, ज्ञान र अज्ञानको होइन । <br /> आत्मामा क्रिया, कारक, र फल विषयक भेदबुद्धि अविद्याले गर्दा हुन्छ । कर्म मेरा हुन् । म त्यसको कर्ता । अमुक फलका लागि यो गरेको छु । यो अविद्या अनादिकालदेखि चलिआएको छ । म केवल अकर्ता, क्रियारहित र फलरहित आत्मा हुं । मबाट भिन्न अरु केही छैन । यस्तो आत्मविषयक ज्ञान उत्पन्न हुनासाथ कर्म प्रवृत्ति हेतु भेदबुद्धिको नाश हुन्छ । आचार्य शंकरको षटपदीमा उनका यस दर्शनको ज्ञान हुन्छ– <br /> सत्यापि भेदापगमे नाथ तवाहं न मामकीनस्त्वम् । <br /> सामुद्रो हि तरंगः क्वचन समुद्रो न तारंगः ।। <br /> (हे नाथ, तपार्इंं र मेरा बीचको भेद अपगत भयो अर्थात् तपार्इंं र म एउटै हो भन्ने ज्ञान भइसक्यो । तर पनि म तपार्इंको हु“, तपार्इं मेरो कदापि होइन । हुनत, समुद्र र तरंग एउटै हुन्छ तर पनि समुद्रको तरंग भनिन्छ, तरंगको समुद्र भनिंदैन अर्थात् तरंगले आफूलाई कहिल्यै पनि म समुद्र हु“ भन्न सक्दैन ।) <br /> प्रश्न– त्यसो भए, मोक्ष अकार्य छ भने त ज्ञान पनि व्यर्थ छ ? <br /> उत्तर– होइन, जसरी बत्तीको उज्यालोले रस्सीमा सर्पको भ्रान्ति हटाउ“छ, र अन्धकार नष्ट गर्छ । प्रकाशको फल भ्रान्ति विकल्प हटाएर वास्तविकता दर्शाउनु हो । आत्मज्ञान परम ज्ञान भएकाले त्यसको प्राप्तिका अगाडि अन्य ज्ञान तुच्छ हुन्छन् । <br /> प्रश्न– अनि, नित्यकर्म नगर्ने, केही पनि नगर्ने मुक्त हुन्छ ? पूर्वजन्मका फलको उपभोग कर्मको नाश हुनसक्दैन ? पूर्वजन्मका कर्म नित्यकर्म रुप हुन्छन भने त्यो भोगे पनिमोक्ष हुन्छ, त्यसो भए ? <br /> उत्तर– होइन । नित्यकर्म र काम्य कर्म पनि पूर्व जन्मको कृत्यको फल हो । आरुरुक्षका लागि गीतामा कर्तव्य कर्म बताइएको छ र आरुढका लागि उपशम । तीन प्रकारका भक्त हरु पनि उदार छन् तर ज्ञानी मेरै रुप हो भनिएको छ । उनीहरुलाई मैले बुद्धियोग दिन्छु इत्यादि भनेर ज्ञानलाई नै प्रधान बताइएको छ । <br /> प्रश्न– त्यसो भए सबै कर्म अविद्यामूलक हुन्छन् ? <br /> उत्तर– ब्रह्महत्यालाई निषिद्ध कर्म भनेको छ । नित्यकर्म शास्त्र प्रतिपादित छन् । तथापि अविद्यायुक्त छन् । किनभने ब्रह्महत्यामा जस्तै नित्य नैमित्तिक कर्ममा अविद्या र कामना हुनसक्छ । यस्ता प्रश्न उत्तरलाई वैदिककालीन वाद विवाद र निष्कर्षलाई पूर्व पक्ष र उत्तर पक्ष भनिन्छ । यी दुवै पक्ष त्यसबेला तर्क शास्त्र र शोध विधिका अनिवार्य अंग मानिन्थे । <br /> अबका तीनवटा श्लोकमा भगवान् कृष्णले आफ्ना उपदेशहरु उपसंहार गर्दै हुनुहुन्छ । <br /> गुह्यको अर्थ अरु कसैलाई बताउन नहुने भनेको होइन । गुह्य भनेको कुनै रहस्य भनेको पनि होइन । गुह्यको अर्थ हो आफ्नो सबभन्दा प्रिय व्यक्तिलाई बताउने कुरा । आफ्ना सबैभन्दा प्रियलाई, आफ्नो सबभन्दा निकटतमलाई जुन कुरा बताइन्छ त्यो । लुकाएर राख्ने भनेको होइन । श्रीकृष्णको भाव गोप्य हो । सबभन्दा सजिलो उपाय बताइएको हो । आचार्य शंकरले सारै मार्मिक तरिकाले यसको भाष्य गरेका छन् । यसलाई गीताको सर्वाधिक महत्त्वपूर्ण श्लोक मानेका छन् । उनले सर्वधर्मान्परित्यज्यको अर्थ सबै धर्माधर्मलाई त्याग गरेर केवल मेरो शरणमा आउ भन्ने अर्थ गरेका छन् । अधर्मको मात्र होइन धर्मको पनि त्याग गर्ने भनेका छन् । यस्ता कुराहरु नैतिकतावादीका लागि पाच्य हुंदैन । तर सत्य धर्म र अधर्म दुवैभन्दा पर छ भनेका छन् शंकरले । <br /> गीताको प्रतिपाद्य विषय ज्ञान हो कि कर्म ? यसको विस्तृत विवेचन श्लोक ६६ का आधारमा गरेका छन् । र गीताको अन्तिम लक्ष्य आत्म ज्ञान हो भन्ने निष्कर्ष प्राप्त गरेका छन् । विश्लेषणका लागि तर्कशास्त्रका विभिन्न विधि प्रयोग गरिएको छ । प्रश्नोत्तर तथा पूर्वपक्ष र उत्तरपक्षका विश्लेषण यथास्थान प्रयुक्त गरिएको देख्न सकिन्छ । उनले १० प्रकारका शंकाहरु प्रस्तुत गर्दै तिनीहरुको समाधान दिएका छन् । जसमा उनले गीताको उद्देश्य आत्मज्ञान हो भन्ने कुरा सिद्ध गरेका छन् । यो तर्क किन पनि सही छ भने कर्म गर्नका लागि पनि ज्ञान त चाहियो । मेशीनले जस्तो गरी कर्म गर्नुको पनि कुनै सार हुन्छ र ? <br /> इदं ते नातपस्काय नाभक्ताय कदाचन । <br /> न चाशुश्रूषे वाच्यं न च मां योsभ्यसूयति ।।६७।। <br /> यो (गीता उपदेश) कुनै पनि अवस्थामा तिमीले तपरहितलाई भन्नु हुंदैन । अभक्तलाई भन्नु हुंदैन । सुन्न अनिच्छुकलाई भन्नु हुंदैन । र जसले म प्रति दोषदृष्टि राख्छ, त्यस्तालाई भन्नु हुंदैन । <br /> व्याख्या <br /> गीता ग्रन्थ सबैले अध्ययन गर्न पाउ“छन् । यसमा उमेर, लिंग, वर्ण, जाति वा धर्म कुनै कुराको बन्देज छैन । आश्चर्यजनक कुरा के छ भने विश्वको हरेक धर्म सम्प्रदायका मानिसहरुले यसमा आफुलाई चाहिने सामग्री प्राप्त गर्न सक्छन् । गीताले कुनै मतलाई, कुनै दृष्टिकोणलाई घोचेको, होच्याएको कहीं छैन । बरु त्यसबेला सम्मका दर्शनहरुलाई समन्वय गरिएको छ । तर गीतालाई त्यसको मूल रुपमा अध्ययन गर्ने क्षमता विकास गर्नु पर्छ । अनुवादहरुमा मूल कुराहरु हराउन सक्छ । गीता कसलाई भन्न हुन्छ? जसले ध्यानपूर्वक सुन्छ । असल शिष्यलाई । असल शिष्य भनेको त्यो हो जसले गुरुले सिकाएको गर्छ । गुरुले सिकाएको गाउंदै हिंड्ने वा केवल गुरुको प्रशंसा मात्र गर्नेलाई असल शिष्य भनिंदैन । <br /> गीता अध्ययनका लागि पनि केही पूर्व मान्यताहरु राखिएको छ । यसलाई अध्ययन गर्ने तपस्वी हुनु पर्छ । तपको अर्थ हो गीतामा जे भनिएको छ सो कुरा ईमानदारीसाथ पालन गर्नु । सुन्ने मानिस भक्तिमय भावमा हुनु पर्छ । यसबाट केही ज्ञान प्राप्त गर्न सक्ने विश्वास पाठकको मनमा हुनु पर्छ । दोषदृष्टि भएकोा हुनुहुंदैन । सिपालु छ, केही ज्ञान पनि छ तर हरेक कुराको उल्टो अर्थ लगाउने क्षमता भएकाहरुलाई दोष दृष्टि भएका भनिन्छ । यस्ता कुतर्क गर्नेलाई गीता बुझाउन सकिंदैन । कर्मण्येव अधिकारस्ते मा फलेषु कदाचन भनेको काम गर्नु फलको आशा नगर्नु हो, त्यसैले दिनभरि काम गर्नेलाई सांझ ज्याला दिनु पर्दैन भन्ने अर्थ लगाउन पनि सकिन्छ । अथवा कुनै फलको इच्छाले होइन, कर्तव्य नै अधिकार हो त्यसैले कर्तव्य पूरा गर्नु पर्छ भन्न पनि सकिन्छ । अधिकार होइन कर्तव्य प्रमुख हो । <br /> गीता अध्यात्मशास्त्र हो । तथापि यसका उपदेशबाट लौकिक जीवनको पनि एक सूत्र प्राप्त हुन्छ । त्यो के हो भने यदि कुनैले रुचाउंदैन, त्यसकहां गएर केही भन्नु बिलकुल बेकार छ । नीति भन्छ– विषधर सर्पलाई दूध खान दिंदा खाली उसको विष मात्र वृद्धि हुन्छ । दुष्टलाई उपदेश दिनु प्रत्युत्पादक हुन्छ । पञ्चतन्त्रमा एउटा कथा छ । पानी परेपछि गौंथली गुंडमा सुरक्षित बसेको थियो । रुखमा बांदर रुझेर जाडोले थर्थर कामिरहेको थियो । बांदरको दुर्दशा देखेर गौंथलीलाई टीठ लाग्यो । गौंथलीले सम्झाउन थालेछ– तिम्रा त हात छन् । मभन्दा बाठो छौ । मैले बनाए जस्तो घर बनाए त रुझ्न पर्दैनथ्यो ? सजिाले गरी घर बनाउन सकिन्छ । झन् तिम्रा त हात पनि छन् । <br /> त्यो सुने पछि रिसाएर बांदरले भन्यो– मामुली चरी, अझ मलाई अर्ती सिकाउंछेस् । यति भनेर गौंथलीको गुंड भत्काइ दियो । <br /> दुष्टलाई उपदेशको त के कुरा याचना पनि निरर्थक हुन्छ । <br /> ईसपको कथा छ– एउटा भेडाको पाठो खोलामा पानी खा“दै थियो । एउटा ब्वा“सो छेउमा उभिएर पानी खान थालेछ । अनि पाठोलाई राता राता आ“खाले हेर्दै भनेछ– हेर्दैनस् मैले पानी खा“दै छु । पानी जुठो गराउ“छस् । <br /> पाठोको गल्ती त थिएन तर माफी माग्दै अलि तल गएर पानी खान थालेछ । <br /> ब्वा“सोले भन्यो– फेरि पानी फोहोर गरिस् । तेरा र मेरा बीचको यो पानी धमिलो किन गराइस् ? <br /> पाठोले भन्यो– होइन हजुर । यहा“ त तपाईंले कुचेको, जुठो बनाएको, र धमिलो पानी पो मसंग बगेर आएको छ र मैले त्यही पानी खांदै छु । <br /> ब्वा“सोले भन्यो– अझ बोल्छस् । त्यो फोहर पानी तैंले माथितिर पठाइरहेको छस् । <br /> यति भनेर पाठोलाई मारेर खायो । <br /> दोषदृष्टि भनेको ब्वा“सोको दृष्टि हो । त्यसैले यस्ता मानिसलाई गीता उपदेश गर्नु निरर्थक प्रयास हो । <br /> त्यसो भए कस्ता मानिसलाई गीता शास्त्र भन्न हुन्छ ? <br /> य इमं परमं गुह्यं मद्भक्तेष्वभिधास्यति । <br /> भक्तिं मयि परां कृत्वा मामेवैष्यत्संशयः।। ६८।। <br /> न च तस्मान्मनुष्येषु कश्चिन्मे प्रियकृत्तमः । <br /> भविता न च मे तस्मादन्य ः प्रियतरो भुवि ।।६९।। <br /> जसले यस परम गोपनीय विषय (कुराकानी) मेरा भक्तहरुलाई निष्कामपूर्वक भन्ने छ । उसले मेरो पराभक्ति प्राप्त गर्दै मलाई नै प्राप्त गर्नेछ । यसमा संशय छैन । र त्यसभन्दा मेरो प्रिय गर्ने (वर्तमानमा) अर्को कोही पनि मानिस छैन र भविष्यमा पनि पृथिवी भरि उभन्दा प्रिय अर्को हुने छैन ।।६८–६९।। <br /> व्यँख्या <br /> गुह्यको अर्थ हो केवल प्रिय व्यक्तिसंग, अन्तरंगसंग भन्ने कुरा । रहस्यपूर्ण वा अरु कसैलाई भन्न नहुने कुरा होइन । अर्जुन कृष्णका अन्तरंग मित्र र शिष्य दुवै थिए । <br /> श्रीकृष्ण जस्तो गुरुको गुरुता अर्जुन जस्ता शिष्यको शिष्यतामा भर पर्छ । श्रीकृष्णले दिएका उपदेश त कति छन् कति ? तर उनको प्रसिद्धि गीताबाट छ । किनभने अर्जुन जस्ता शिष्यले त्यो सुने । <br /> अर्जुनको वीरता पनि कति छ कति तर कुरुक्षेत्र युद्धको वीरताका अगाडि सबै गौण छन् किनभने उनले त्यो कृत्य गरेको शिष्यताको उच्चता प्राप्त गरे पछि हो । रामकृष्णको शिष्य स्वामी विवेकानन्द भए । स्वामी विवेकानन्दले कहिल्यै पनि आफुलाई विशेष ठानेनन् । मभित्र मेरा गुरु बोलिरहनु भएको छ भन्थे स्वामी विवेकानन्दको प्रसिद्धि उनकी शिष्या निवेदिता (मार्गरेट) मा आधारित छ । खप्तडबाबाको प्रसिद्धि राजा वीरेन्द्रको शिष्यतामा भएको हो । मार्शलको प्रसिद्धि पीगु, हिक्स र केन्सको शिष्यत्वबाट भएको हो । आइन्स्टीनको ओपहाइमरबाट <br /> अध्येष्यते च य इमं संवादमावयो ः । <br />ज्ञानयज्ञेन तेनाहमिष्टः स्यामिति मे मतिः ।।७०।। <br />श्रद्धावाननसूयश्च शृणुयादपि यो नरः । <br />सोSपि मुक्तः शुभांल्लोकान्प्राप्नुयात्पुण्यकर्मणाम् ।।७१।। <br />जसले हामी दुईको संवाद अध्ययन गर्ने छ उसले पनि ज्ञानयज्ञ गरेको हुनेछ र यस कृत्यद्वारा म इष्ट (पूजित) हुनेछु । यो मेरो मति (संकल्प) हो । जुन मनुष्यले श्रद्धायुक्त र अनसूय भइ श्रवण गर्छ, त्यो पनि मुक्त भएर, पुण्यकर्म युक्त भइ शुभ लोकहरुमा जानेछ ।।७०–७१।। <br /> व्याख्या <br />अध्यात्म ग्रन्थहरुको एउटा अनौठो परमपरा छ, त्यो के भने यसलाई मनन गरे हुन्छ । त्यसमा लेखेको कुरा जीवनमा उतार्नु सबभन्दा उत्तम हो । त्यसलाई ध्यानपूर्वक अध्ययन मनन गरे पनि हुन्छ । नबुझी नबुझी पाठ गरे पनि हुन्छ । तर ती व्यक्तिहरु जसले पढ्न जान्दैनन् उनीहरुले रातो कपडामा बेरेर श्रद्धापूर्वक स्वच्छ स्थानमा राख्छन् । जुन अवस्थामा पनि श्रद्धा सर्वाधिक महत्त्वपूर्ण छ । यस श्रद्धाले मानिसको भित्र रुपान्तरण हुन जान्छ । <br />ज्ञान मार्गमा प्रयास गर्ने व्यक्ति ज्यादै कम हुन्छन्, त्यसमध्ये सफल हुने झनै कम हुन्छन् । अन्टार्कटिकामा दुइ पटक गएर छ छ महिना बसोबास गरेर भारतको वैज्ञानिक अभियान दललाई सहयोग गर्ने नेपाली भुवनसिंह आफ्नो अनुभव सुनाउ“दै भन्ने गर्छन्– वि.सं.२०४३ मा अन्टार्कटिक महादेशको वैज्ञानिक अभियानमा जान लगभग २०० जना छनौट भए । यस पछि विभिन्न प्रकारका प्रशिक्षण पार गर्दै जा“दा सबै परीक्षणहरुमा उत्तीर्ण हुने २० जनामा म पनि परें । अन्टार्कटिकको माइनस ९० डिग्री सेल्सियसको चिसो । मानिस को त के कुरा पेंगुइन बाहेक अन्य प्राणी नपाइने ठाउं । आफ्ना प्रिय नातेदारसंग महिर्नौंंको सम्बन्धविहीनता । छ महिना उरण्ठ्याउलो दिन र छ महिनाको लामो पट्यार लाग्दो रात । एक नासको एकान्त । विश्व कै सुनसान स्थान । अनेक प्रकारका कल्पनाहरुले गर्दा मानिसहरु यस्ता काममा हात हाल्न डराउंछन् । यस भौतिक दुनिया“को यात्रामा शयौंमध्ये केही थोरैले प्रयास गर्छन् । प्रयास गर्नेमध्ये पनि सबैले सफलता प्राप्त गर्न सक्दैनन् । केवल लगनशीलले मात्र प्राप्त सफलता गर्नसक्छन् । <br />भगवान् श्रीकृष्णले भन्नु हुन्छ– यसरी मप्रति श्रद्धा राख्ने, लगनशील, सच्चा भक्त अवश्य सफल हुन्छ । किनभने सच्चा श्रद्धाले उसमा मप्रति स्वाभाविक प्रेम र विश्वास उत्पन्न गरीदिन्छ । यो विश्वास उत्पन्न नभइ शिष्यत्व उत्पन्न हुंदैन । शिष्यत्व उत्पन्न नभइ गुरुले भनेको कुनै पनि कुरा बुझिंदैन । शिष्यत्व नआइकन उपदेश दिनु केवल अरण्यरोदन हुन्छ । <br />कच्चिदेतच्छ«ुतं पार्थ त्वयैकाग्रेण चेतसा । <br />कच्चिदज्ञानसम्मोहः प्रनष्टते धनञ्जय ।।७२।। <br />हे पार्थ, के मैले भनेका यी कुरा ध्यानपूर्वक सुन्यौ ? हे धनञ्जय, के तिम्रो अज्ञानजनित मोह नष्ट भयो ? <br />व्याख्या <br />एक दयालु शिक्षकले आफ्ना शिष्यको शंका पूर्णतः समाधान भएको हेर्न चाहन्छ । त्यसैले भगवान् श्रीकृष्णले अन्तमा सोध्नु भएको छ– अर्जुन, मैले भनेका कुराहरु स्पष्ट भए कि भएनन् ? कि अब कुनै जिज्ञासा बांकी छ ? <br />यस अन्तिम भनाईले गीतालाई शिक्षा शास्त्रको उत्कृष्ट ग्रन्थ र भगवान् कृष्णलाई विश्वका महानतम शिक्षक प्रमाणित गर्दछ । <br /> ==अर्जुन उवाच== नष्टो मोहः स्मृतिर्लब्धा त्वत्प्रसादान्मयाच्युत । स्थितोद्रस्मि गतसन्देहः करिष्येवचनं तव ।।७३।। हे अच्युत, तपाईंका कृपा प्रसादले मोह नष्ट भयो । मैले स्मृति प्राप्त गरें । सन्देह गयो । म स्थिर भएं । तपाईंले जे भन्नु हुन्छ, त्यो गर्छु । व्याख्या कम्पयुटरको ज्ञान राख्नेलाई के थाहा छ भने त्यसको सूचना संकलन, विश्लेषण, समुचित गति, र काम गर्ने प्रक्रिया त्यसको मेमोरी– स्मृतिमा भर पर्छ । यदि मेमोरी क्षमता नै गडबड छ भने उसले कमाण्ड लिन मानदैनन् । लिइ हाल्यो भने त्यसलाई प्रोसेस गर्दैन । परिणाम प्रदान गर्दैन । दिए पनि गलत । मानिसको पनि सबभन्दा महत्त्वपूर्ण कुरा मस्तिष्क हो । सन्तुलित मस्तिष्क । उचित स्मृति राख्न सक्ने । त्यस पछि मानिसले ठीकलाई ठीक र बेठीकलाई बेठीक बुझ्न सक्छ । जब सम्म मानिसले ठीकलाई ठीक र बेठीकलाई बेठीक बुझ्दैन उसले हमेशा गलत काम गर्नेछ । वा केही गर्न सक्ने छैन । त्यही कुरा अर्जुनले स्पष्ट गरेका छन् । अच्युतको अर्थ हो, बिल्कुल ठीक– एब्सोलयुटली करेक्ट । अर्जुनलाई बल्ल के स्पष्ट भयो भने कृष्ण पो ठीक रहेछन् । अर्जुनलाई सुरुमा लागेको थियो– व्यावहारिक दृष्टिले हेर्दा, शास्त्र अनुसार विचार गर्दा, र ज्येतिष अनुसार शकुन हेर्दा केही पनि शुभ छैन । यसले के सिद्ध भइरहेको छ भने युद्ध गर्नु गलत छ । अनि उसको निष्कर्ष थियो– उनीहरुले नै राज्य गरुन् । मैले बरु मागेर खान्छु । तर अहिले अर्जुनलाई स्पष्ट भयो त्यो सबै निष्कर्ष दोषपूर्ण रहेछ । किनभने उसको मेमोरीले काम गर्यो । श्रीकृष्णले त सुरुमा नै भन्नु भएको थियो– अर्जुन, युद्ध गर्नु तिम्रो स्वभाव (धर्म) हो । भाग्नु कायरता हो । तिमीले शास्त्र अनुसार काम गरेका छैनौ । बहाना बनाउनका लागि शास्त्र पल्टाएर प्रमाणका लागि आफुलाई चाहिने चाहिने पाना खोजिरहेका छौ । अर्जुनका ती प्रमाण जिम्मेवारी लिनका लागि थिएनन् । भाग्नका लागि थिए– इस्केपिज्म । म आफ्नो कर्तव्यबाट विचलित भएं । म अलमलमा परें भन्ने वाक्यांशबाट सुरु भएको गीता मैले अब आफ्नो कर्तव्य बुझें, अब भाग्दिन, जिम्मेवारी लिएं भन्ने वाक्यांशमा समाप्त भयो । यसरी निश्चित लक्ष्य प्राप्त गरे पछि कृष्णले बोल्ने प्रयोजन रहेन । अब गीतामा सञ्जयले बोलेका केवल तीन श्लोक छन् । ==सञ्जय उवाच== इत्यहं वासुदेवस्य पार्थस्य च महात्मनः । संवादमिममश्रौषमद्भुतं रोमहर्षणम् ।।७४।। व्यासप्रसादाच्छु«तवानेतद्गुह्यमहं परम् । योगं योगेश्वरात्कृष्णात्साक्षात्कथयतः स्वयम् ।।७५।। यस प्रकार वासुदेव र महात्मा अर्जुनको यो अद्भुत रोमांचकारी संवादमा व्यासको कृपाले साक्षात् योगेश्वर कृष्णले भनेको यस परम गुह्य योगका सबै कुरा, मैले आफैं सुनें । व्याख्या कृष्णलाई अध्याय ११ मा एक पटक सञ्जयले र एक पटक अर्जुनले महात्मा भनेका छन् । यस श्लोकमा अर्जुनलाई महात्मन् भनिएको छ । कृष्णका १००० नाम महाभारतमा पाइन्छन् । यसमध्ये भगवान् श्रीकृष्णलाई गीतामा अच्युत, अनन्त, वासुदेव, योगेश्वर इत्यादि ३२ नामले र अर्जुनलाई भरत, पृथा, कौन्तेय आदि १८ विभिन्न नामले सम्बोधन गरिएको छ । अर्जुनलाई यहां महात्मा भनिएको छ । यो के कुराको संकेत हो भने ज्ञानको प्राप्ति नहु“दै अर्जुन महात्मा सम्बोधनको अधिकारी थिएनन् । तर जब अर्जुनले जब ज्ञान प्राप्त गरे अनि उनी महात्मा बने । अर्जुन मात्र होइन ज्ञान प्राप्त गरे पछि प्रत्येक व्यक्ति महात्मा बन्छ । जब आफ्नो वास्तविक रुप आत्माको जानकारी हुन्छ व्यक्ति महात्मा बन्छ । राजन्संस्मृत्य संस्मृत्य संवादमिममद्भुतम् । केशवार्जुनयोः पुण्यं हृष्यामि च मुहुर्मुहुः ।।७६।। तच्च संस्मृत्य संस्मृत्य रुपमत्यद्भुतं हरेः । विस्मयो मे महान् राजन्हृष्यामि च पुनः पुनः ।।७७।। हे राजन्, केशव र अर्जुनका यी कल्याणकारक र अद्भुत संवाद सम्झी सम्झी म बारम्बार हर्षित हुन्छु । श्रीहरिका यी अत्यन्त अद्भुत (विश्व) रुपलाई सम्झी सम्झी मलाई अति विस्मय हुन्छ । अनि हे राजन्, म बारम्बार हर्षित हुन्छु । व्याख्या पहिलो अध्यायको दोस्रो श्लोकमा सञ्जयले दुर्योेधनलाई एक पटक राजा भनी सम्बोधन गरेका थिए । यस श्लोकमा र अर्को श्लोकमा सञ्जयले धृतराष्ट्रलाई दुइ पटक राजन् भनेका छन् । धृतराष्ट्रले प्रश्न सोधेर गीता सुरु भएको थियो । जसको उत्तर दिन सञ्जयले प्रारम्भ गरेका थिए । जसरी र जहांबाट ग्रन्थ प्रारम्भ भयो, त्यसै गरी समाप्त गर्नु पर्दछ । समस्या प्रारम्भ भएपछि विश्लेषण हुन्छ र समाधान प्राप्त हुनासाथ त्यो समाप्त हुन्छ । सारांश के हो भने जहांबाट समस्या प्रारम्भ भएको थियो ग्रन्थ त्यहीं आएर समाप्त भएको छ । धृतराष्ट्र र सञ्जयको कुराकानीबाट प्रारम्भ भएको गीता त्यसै स्थानबाट समाप्त हु“दैछ । अब धृतराष्ट्र केवल श्रोता छन् । सञ्जयले कुरा टुङ्ग्याउ“दै छन् । महाभारत कथा अनुसार, कौरव र पाण्डवका बीच समझौता गराउन आएका कृष्णलाई दुर्योधनले अपमानपूर्वक पठाइदिए पछि व्यासले धृतराष्ट्रलाई आएर भेटे । भने, राजन्, कुरुवंशमा ठूलो विनाश हुनेवाला छ । यदि तिमीले चाहन्छौ भने मैले तिमीलाई दिव्यदृष्टि अर्थात् दूरदृष्टि दिन्छु । यसको प्रभावले तिमीले यहां बसेर कुरुक्षेत्रमा भएका सबै घटनाहरु प्रत्यक्ष देख्ने छौ । यति मात्र होइन, प्रत्येक योद्धाका मनमा भएका कुरा पनि देख्ने छौं, बुझ्न सक्ने छौ । धृतराष्ट्रले भने, म जन्मान्धले आजसम्म गतिलो केही देख्न पाइन । अब जीवनको अन्तिम समयमा आफ्नै कुलको संहार हेर्नका लागि मलाई दृष्टि किन चाहियो । तर युद्धको विवरण थाहा पाइराख्न यो दिव्यदृष्टि मेरो नया“ सचिवलाई दिनुहोस् । नया“ सचिव थिए सञ्जय । पाण्डवहरुलाई उनीहरुो जायज अधिकार दिनु पर्ने बारे विदुरका कुरा दरबारमा नसुनिए पछि उनले आफ्नो पदबाट राजीनामा दिएका थिए । र त्यस रिक्त पदमा सञ्जयलाई सचिव बनाइएको थियो । यसरी सञ्जय आकस्मिक रुपमा गीता शास्त्रको विवरण दिने व्यक्ति बन्न पुगेका थिए । यही कुरा उनले श्लोकमा भनेका छन् । व्यासको प्रसादले दिव्य दृष्टि प्राप्त गरें । कुरु क्षेत्र देखें । युद्धका घटना, गीताको उपदेश, र विश्वरुपको दृश्य देखेर म सम्झ“दै र रोमाञ्चित हुंदै गइरहेको छु । जसरी म्यारी गो राउण्डमा पहिलो पटक चढेको बालक त्यो घटना सम्झंदै आनन्दित पनि हुन्छ र जिरिङ् जिरिङ् पनि गर्छ, त्यही हालत सञ्जयको छ । हरिको अर्थ हो हरण गर्ने । जसले शुभ र अशुभ सबै हरण गरेर एक मात्र सत्यलाई बांकी राख्छ । त्यो हरि हो । त्यसैले यो संझेर विस्मय भइरहन्छ । यत्र योगेश्वरः कृष्णो यत्र पार्थो धनुर्धरः । तत्र श्रीर्विजयो भूतिर्धु्रवाः नीतिर्मतिर्ममः।।७८।। जम्मा श्लोक ७००।। जहां योगेश्वर कृष्ण हुनुहुन्छ । जहां धनुर्धर अर्जुन छन् त्यहां विजय, भूति, र नीति हुन्छ यस्तो मेरो अटल विश्वास छ । व्याख्या अब उनी धनुर्धर हुन् अर्थात् अब अर्जुनले हतियार समाते । यसको अर्थ के हो भने अब उनी जिम्मेवारी लिन तैयार छन् । भगवान् श्रीकृष्ण र अर्जुनको नाम यहां एउटै श्लोकमा एक साथ आयो । कर्तव्य र कर्तव्य परायण अब एकाकार भए । बाटो लक्ष्यमा पुग्यो । अर्जुन र कृष्ण एकै ठाउंमा छन् । दुवैको मानसिकता एक समान नभएसम्म गुरुले शिष्यलाई जुन विधिबाट शिक्षण दिए पनि सफल शिक्षण हुन सक्दैन । त्यसैले अर्जुनका १० वटा पर्यायवाचीमा एउटा नाम कृष्ण पनि हो । एक जना सन्तले यसलाई आत्मा र परमात्माको मिलनको रुपमा व्याख्या गरेका छन् । स्थिरता साथ ध्यान गर्नेले विजय प्राप्त गर्छ । मनको एकाग्रता नै सम्पूर्ण सफलताको आधार हो । यही ईश्वरीय विभूति हो यही संसारको नीति हो । ध्यान धनुष हो, गाण्डीव भनेको इन्द्रियको दृढता हो । अर्जुन आज पनि प्रत्येकका मनमा अनुराग भइ बसेका छन् । कृष्ण आज पनि सबैका हृदयमा विवेकरुपमा बास गर्नुहुन्छ । यदि अनुराग अन्तःकरणमुखी छ भने आत्मा र परमात्माको अन्तर रह“दैन । महात्माहरुले विजय प्राप्त गर्ने भनेको यही हो । <br /> ॐ तत्सदिति श्रीमद्भगवद्गीतासूपनिषत्सु ब्रह्मविद्यायां योगशास्त्रे श्रीकृष्णार्जुन संवादे मोक्षसन्न्यासयोगो नामाष्टादशोध्यायः । ==अध्याय १८ को सार–संक्षेप== विगतका सोह्रवटा अध्यायका उपदेश मनन गरिसके पछि पनि अर्जुनका मनमा शंका भइनै रह्यो । किनभने गीताको सन्न्यास र प्रचलित सन्न्यासमा उनले अन्तर देख्छन् । उनलाई के लाग्छ भने त्याग र सन्न्यास अर्कै अर्कै हो, एउटै होइन । यस शंकाको निवारण गर्दै भगवान्ले गीता ज्ञानको सार दिंदै हुनुहुन्छ । धेरै जसो कर्महरुमा कामना भरिएको हुन्छ । अनेक इच्छा पूरा गर्न मानिसले अनेकानेक उद्यम गर्नु पर्छ । यस्तो कर्म काम्य कर्म हो । अन्य आवश्यक र स्वाभाविक कर्म हुन्छन्् जस्तै, सा“स फेर्नु, देह रक्षाका लागि खानु, लुगा लगाउनु, ओढ्नु, ओच्छ्याउनु, सुत्नु इत्यादि । तेस्रो कर्म पारमार्थिक कर्म हो । यी मध्ये काम्य कर्मको त्याग गीताको गीताको सन्न्यास हो । र कर्ममात्रका फलको त्यागलाई गीताले त्याग भनेको हो । के भन्न सकिन्छ भने कर्ममात्रमा केही न केही दोष जरुर हुन्छन्, तर यज्ञार्थ अर्थात् परोपकारार्थ कर्मको त्याग विहित छैन । यज्ञभन्दा दान र तप पनि त्यसैमा पर्छन् । तर परमार्थमा आसक्ति, मोह हुनुहुंदैन । अन्यथा त्यसमा खराबी आउन सक्छ । मोहवश नियत कर्मको त्याग तामस त्याग हो । शारीरिक कष्टको डरले गरिएको त्याग राजस हो तर सेवा कार्यको भावनाले बिना फलेच्छाको त्याग सच्चा सात्विक त्याग हो । अतः यहां कर्ममात्रको त्याग होइन कर्तव्य–कर्मका फलको त्याग हो र अन्य अर्थात् काम्य कर्मको भने त्याग हो । यस्ता त्यागीलाई कुनै शंका हुंदैन । उसको भावना चोखो हुन्छ र उसले सुविधा असुविधाको ख्याल गर्दैन । जसले कर्म फलको त्याग गर्दैनन् उनलाई असल खराब फल भोग्नु पर्छ । तर फल त्यागी भने बन्धनमुक्त हुन्छ । कर्मको विषयमा मोह के हो? म कर्ता हु“ भन्ने अभिमान मिथ्या हो । कर्ममात्रका सिद्धिमा पा“च कारण हुन्छन्, स्थान, कर्ता, साधन, क्रिया, र यी बाहेकको अन्तिम दैव । यो बुझेर मानिसले आफ्नो अभिमानको त्याग गर्नु पर्छ । अहंता छोडेर जे गरे पनि कर्तालाई के भन्न सकिन्छ भने उसले गर्दागर्दै पनि केही गरेन । किनभने उसलाई कर्मले बा“ध्न सक्दैनन् । यस्ता निरभिमान, शून्यवत् भएका मानिसको विषयमा के भन्न सकिन्छ भने उसले मार्दैछ भने पनि मादैन । यसको अर्थ के होइन भने कुनै मानिसले शून्यवत् रहंदा पनि हिंसा गर्छ र अलिप्त रहन्छ । निरभिमानीलाई हिंसाको प्रयोजन नै के बांकी रह्यो ? कर्मको प्रेरणामा तीन कुरा हुन्छन् ज्ञान, ज्ञेय, र परिज्ञान, र उसका तीन अंग हुन्छन्– इन्द्रिय, क्रिया र कर्ता । जसले गर्छ उ ज्ञेय हो । जुन त्यसको विधि हो, त्यो ज्ञान हो र जान्नेवाला जो छ त्यो परिज्ञाता हो । यसरी प्रेरणा भएपछि कर्म हुन्छ । उसमा इन्द्रिय कारण हुन्छन् । जुन कुरा गर्ने हो त्यो क्रिया, र त्यसलाई जसले गर्छ । त्यो कर्ता हो । यसरी विचारबाट आचार हुन्छ । जसबाट हामीले प्राणी मात्रमा एउटै भाव देख्नुपर्छ अर्थात् सबै कुरा भिन्न–भिन्न लाग्छन् तर गहिराईमा जाँदा एउटै भासित हुन जान्छन् भने सात्त्विक ज्ञान हुन्छ । यसको विपरीत जुन भिन्नता देखिन्छ, त्यो अलग अलग छ भन्ने लाग्छ भने त्यो राजस ज्ञान हो । र जहाँ केही थाहा नै पाईंदैन, लाग्छ सबै बिना कारण र गडबड भइरहेछ भने त्यो तामस ज्ञान हो । ज्ञानको विभाग जस्तै कर्मका पनि विभाग छन् । जहां भोगको इच्छा छ तर राग–द्वेष छैन त्यो कर्म सात्त्विक हो । जहां भोगको इच्छा छ, जहां मैले गर्छु, त्यो अभिमान छ, र यसबाट जहां होहल्ला छ, त्यो राजस कर्म हो । जहां परिणाममा हानि वा हिंसाको, शक्तिको परवाह छैन, र जुन मोहवश गरिएको हुन्छ । त्यो तामस कर्म हो । कर्म जस्तै कर्ता पनि तीन प्रकारका हुन्छन् । जसलाई राग हु“दैन अहंकार छैन, तथापि जसमा दृढता छ, साहस छ, र जसलाई असल र खराब फलले हर्ष शोक हुंदैन, त्यो सात्त्विक कर्ता त्यो हो । राजस कर्तामा राग हुन्छ । लोभ हुन्छ । हिंसा हुन्छ । हर्ष र शोक त हुन्छ हुन्छ । र फेरि कर्मफलका इच्छाको त झन् के भन्नु ? र तामस– कर्ता अव्यवस्थित, दीर्घसूत्री, हठी, शठ, आलसी, संक्षेपमा संस्काररहित हुन्छ । बुद्धि, धृति र सुख पनि यसै गरी भिन्न भिन्न प्रकारका हुन्छन् । यो कुरा पनि जान्नु उचित हुन्छ । सात्त्विक बुद्धिले प्रवृत्ति–निवृत्ति, कार्य–अकार्य, भय–अभय, र बन्ध–मोक्ष आदिको जस्ताको तस्तै सही सही भेद गर्छ र जान्दछ । राजसी बुद्धिले भेद गर्न त खोज्छ तर गलत र विपरीत अनुमान गरिरहेको हुन्छ । र तामसी बुद्धिले धर्मलाई अधर्म मान्दछ । सबै उल्टो नै देख्छ । धृति अर्थात् धारणा– जे कुरा पनि ग्रहण गरेर उसमा लागि रहने शक्ति । यो शक्ति अल्पाधिक प्रमाणमा सबैसंग हुन्छ । यदि यो भएन भने जगत एक छिन पनि टिक्न सक्दैन । अब जसमा मन, प्राण र इन्द्रियका क्रियाहरुको समता छ, समानता छ , र एकनिष्ठा छ, त्यहां धृति सात्त्विकी हुन्छ र जसद्वारा मानिस धर्म, काम, र अर्थलाई आसक्तिपूर्वक धारण गर्छ, त्यो धृति राजसी हो । जुन धृतिले मानिसलाई निन्दा, भय, शोक, निराशा, मद आदि छोड्दैन । त्यो तामसी हो । सात्त्विक सुख त्यो हो जसमा दुखको अनुभव हुंदैन । आत्मा प्रसन्न रहन्छ । र सुरुमा विषतुल्य लागेपनि परिणाममा अमृततुल्य हुन्छ । विषयभोगमा त्यस्तो हुंदैन । सुरुमा मधुर लाग्छ तर पछि विषतुल्य हुनजान्छ, । त्यसैले त्यो राजस सुख हुन्छ । र केवल मूच्र्छा, आलस्य, निद्राको जुन अवस्था छ, त्यसलाई तामस सुख जान्नु पर्छ । यसरी सबै वस्तुका तीन भाग गर्न सकिन्छ । ब्राह्मणादि चारवर्ण यिनै तीन गुणका अल्पाधिक मात्राले गर्दा नै भएका हुन् । ब्राह्मणका कर्महरुमा शम, दम, तप, शौच, क्षमा, सरलता, ज्ञान, अनुभव, आस्तिकता हुनुपर्छ । क्षत्रियमा शौर्य, तेज, धृति, दक्षता, युद्धमा खुट्टा नकमाउनु, दान, राज्य चलाउने शक्ति हुनुपर्छ । खेती, गोरक्षा, र व्यापार वैश्य कर्म हो भने शूद्रको कर्म हो– सेवा । यसको के अर्थ होइन भने एउटाको गुण अर्कोमा हुंदैन, अथवा यी गुणलाई हासिल गर्ने हक अरुलाई छैन । के मात्र हो भने तत् तत् गुणहरुले वा कर्महरुले त्यो त्यो वर्ण चिनिन्छ । यदि हरेक वर्णका गुण कर्म चिन्न सकिन्छ भने परस्पर द्वेषभाव र स्पर्धा पनि रह“ंदैन । उचनीच र सानोठूलो भावनाको कुनै गुंजायश छैन । सबैले आआफ्ना स्वभाव अनुसार निष्काम भावले आआफ्ना ती ती कर्म गर्दै, उनीहरु सबै मोक्षका अधिकारी हुन्छन् । त्यसैले के भनिन्छ भने परधर्म जतिसुकै सरल लागे पनि स्वधर्म नै बेश । स्वभावजन्य कर्ममा पाप नहुने संभावना हुन्छ, किनभने उसैमा निष्कामताको पाबन्दी हुनसक्छ । अर्काको कर्म गर्ने इच्छामा नै कामना आउ“छ । बाँकी के भने जस्तो अग्नि मात्रमा धुवाँ हुन्छ, त्यसै गरी कर्ममात्रमा दोष हुन्छ नै । तर सहज प्राप्ति धने कर्मफलको इच्छा बिना हुन्छ । त्यसैले कर्मको दोष लाग्दैन । यस प्रकार स्वधर्मको पालन गर्दागर्दै जो शुद्ध हुन्छ । जसको मन वशमा आउँछ । जसले पाँच विषय छोड्यो, जसले रागद्वेषलाई जित्यो । जो एकान्तसेवी अर्थात् अन्तरध्यानी रहन सक्छ । जो अल्पाहार गरेर मन, वचन, कायालाई अंकुशमा राख्छ । ईश्वरको ध्यान जसलाई बराबर रहन्छ । जसले काम, क्रोध, अहंकार, परिग्रह, इत्यादि त्याग गर्यो । त्यो शान्त योगी ब्रह्मभाव प्राप्त गर्नका लागि योग्य हुन्छ । यस्तो मानिस सबै प्रति समभाव राख्ने हुन्छ । हर्ष, शोक गर्दैन । यस्तो भक्त ईश्वर तत्त्वको यथार्थ जान्दछ । ईश्वरमा लीन हुन्छ । यसप्रकार जसले भगवानको आश्रय लिएको छ । उसले अमृतपद प्राप्त गर्छ । त्यसैले भगवान्ले भन्नु हुन्छ– सबै कुरा मलाई अर्पण गर्दै ममा परायण होउ । र विवेक बुद्धिको आश्रय लिएर ममा चित्त नहट्ने गरी चित्त लगाउ । यसो गर्छौ भने सारा विडम्बनाहरुबाट मुक्त हुनेछौ । तर यदि कसैले अहंकार राखेर मेरो सुन्दैन भने त्यसले विनाशलाई प्राप्त हुनेछ । शय कुराको एक कुरा के हो भने सबै प्रपञ्चलाई त्यागेर मेरो शरण लेउ । अनि पापमुक्त हुन जानेछौ । जो तपस्वी छैन । जो भक्त छैन । जसलाई सुन्ने इच्छा छैन । र जुन मप्रति श्रद्धा राख्दैन । उसलाई यो ज्ञान नसुनाउनु । तर जसले यो गुह्यज्ञान मेरा भक्तलाई दिन्छ । मेरो भक्ति गर्नाले त्यो अवश्य मुक्त हुन्छ । अन्तमा संजयले धृतराष्ट्रलाई भन्छन्– जहाँ योगेश्वर कृष्ण छन् । जहां धनुर्धारी पार्थ छन् । त्यहां श्री छ । त्यहां विजय छ । त्यहां वैभव छ । अनि त्यहां अविचल नीति पनि हुन्छ । यहां कृष्णलाई योगेश्वर विशेषण दिइएको छ । यसबाट कृष्णको शाश्वत अर्थ र शुद्ध अनुभव ज्ञान गरिएको छ । र धनुर्धारी पार्थ भनेर के बताइएको छ भने जहां यस्ता अनुभवसिद्ध ज्ञानलाई अनुसरण गर्ने क्रिया छ, त्यहां परमनीति अवरोधिनी मनोकामना सिद्ध हुन्छ । (महात्मा गान्धीको गीता माताबाट) महाकवि देवकोटाले जीवनको अन्तिम समयमा श्रीकृष्ण उपदेशको महत्त्वलाई निम्नलिखित कवितामा बयान गरेका छन्– संसार रुपी सुख स्वर्ग भित्र, रमें रमाएं लिइ भित्र चित्र । सारा भयो त्यो मरुभूमि तुल्य, रात परे झैं अब बुझ्छु बल्ल । रहेछ संसार निशा समान, आएन ज्यूंदै रहंदा नि ज्ञान । आखिर श्रीकृष्ण रहेछ एक, न भक्ति भो, ज्ञान, न भो विवेक, ।। महामरुमा कण झैं म तातो, जलेर मर्दो बिनु आश लाटो । सुकी रहेको तरु झैं छु खाली, चिताग्नि तापी जल डाम्न फाली । संस्कार आफ्नो सब नै गुमाएं, म शून्यमा शून्य सरी बिलाएं । जन्में म यो स्वर्ग विषे पलाएं, आखिर मै खाक त्यसै बिलाएं ।। ==गीता पुष्पिका र यसको भावार्थ== संस्कृत ग्रन्थहरुमा अध्याय प्रारम्भ गर्दा अथ अमुक अध्याय तथा अन्त गर्दा इति अमुक अध्याय लेख्ने परम्परा रहेको छ । महाभारतको अध्यायका अन्तमा इति महाभारते अमुक पर्वाणि अमुक अध्यायः भनेर समाप्त गरिएको छ । तर गीतामा केही फरक छ । गीताका प्रत्येक अध्यायको अन्तमा लेखिएको वाक्यलाई पुष्पिका भनिन्छ । यसले त्यो अध्याय समाप्त भएको संकेत गर्छ । पुष्पिकामा गीताका चारवटा शीर्षकका साथै प्रत्येक अध्यायको सार तŒव वा शीर्षक उल्लेख गरिएको हुन्छ । विभिन्न प्रकाशनहरुमा पुष्पिकाको स्वरुप केही फरक पाइन्छ । उदाहरणहरु यस प्रकार छन् ===गीताप्रेस गोरखपुर=== गीताप्रेस गोरखपुरको जयदयाल गोयन्दकाको संकलन, जुन सर्वाधिक प्रचलनमा छ, मा प्रथम अध्यायको पुष्पिका यस प्रकार दिइएको छ – ॐ तत्सदिति श्रीमद्भगवद्गीतासूपनिषत्सु बह्मविद्यायां योगशास्त्रे श्रीकृष्णार्जुन संवादे अर्जुनविषादयोगो नाम प्रथमोऽध्यायः ।। (यस प्रकार श्रमिद्भगवद्गीतोपनिषद्मा ब्ह्मविद्या अन्तर्गतको योगशास्त्रमा श्रीकृष्ण र अर्जुन वार्तालापको अर्जुनविषादयोग नाम गरेको पहिलो अध्याय समाप्त भयो ।) स्वामी ईश्वरानन्दले पनि गीता तात्पर्यमा यसै पुष्पिकालाई प्रयोग गर्नु भएको छ । ===शांकरभाष्य संस्करण र रामकृष्ण मिशन संस्करण=== शांकरभाष्य संस्करणहरुमा दिइएको पुष्पिका यस प्रकार छ– इति श्रीमहाभारते शतसाहस्त्र्यां संहितायां वैयासिक्यां भीष्म पर्वाणि श्रीमद्भगवद्गीतासूपनिषत्सु बह्मविद्यायां योगशास्त्रे श्रीकृष्णार्जुन संवादे अर्जुनविषादयोगो नाम प्रथमोऽध्यायः ।।हरि ॐ तत्सत् ।। (यस प्रकार वेदव्यास रचित महाभारतको शतसहस्त्र– एक लाख संहिताको भीष्म पर्वमा श्रमिद्भगवद्गीतारुपी उपनिषद्मा ब्ह्मविद्या अन्तर्गतको योगशास्त्रमा श्रीकृष्ण र अर्जुन वार्तालापमध्ये अर्जुन विषाद योग नाम गरेको पहिलो अध्याय समाप्त भयो ।) रामकृष्ण मिशनको स्वामी अपूर्वानन्दले गरेको अनुवादमा यस पुष्पिकालाई प्रयोग गरिएको छ । ===कोमल गीता=== नेपालीको उपलब्ध पहिलो अनुवाद कोमल गीता मानिन्छ । यसमा दिइएको पुष्पिका निम्न्लिखित छ– इति श्रीमद्भगवद्गीतासूपनिषत्सु बह्मविद्यायां योगशास्त्रे श्रीकृष्णार्जुन संवादे अर्जुनविषादयोगो नाम प्रथमोऽध्यायः ।। पुष्पिकाको हरेक शब्द महत्त्वपूर्ण छ । ॐ ज्ञानको, वेदको आधार हो । तत्सदिति भने पछि आफुले ईश्वर समर्पणका लागि गरेको हरेक कृत्यमा रहेको कमी पूरा हुन्छ । विधिपूर्वक गरिएको कृत्य छ भने त्यसले पूर्णता प्राप्त गर्छ । यो कुरा गीताको अध्याय १७ को २३ औ श्लोकमा स्पष्ट रुपमा बताइएको छ । स्वयं श्रीभगवान्को मुखबाट निस्केको हुनाले भगवद्गीता भयो । यस ग्रन्थमा सारा उपनिषदको सार छ त्यसैले यो उपनिषद् पनि हो । ईश्वरीय तत्त्वको साक्षात्कार गराउने हुनाले यो ब्रह्म विद्या हो । यसको प्रत्येक अध्याय ईश्वरसंग योग गराउने विधिसंग सम्बन्धित छ । यो मुख्यतः कृष्ण र अर्जुनको कुराकानी भएर नै शास्त्ररुपमा निःसृत भएको हो, त्यसैले कृष्णार्जुन संवाद पनि हो । प्रत्येक अध्यायले गीताको मनन गर्नेलाई ईश्वरको तत्वसंग जोड्छ । त्यसैले प्रत्येक अध्याय एक योग हो । पहिलो अध्याय विषाद योग हो अर्थात् यसले अर्जुनको डिप्रेशनको बारेमा बताउ“छ । ईश्वरसंग योग हुनाको लागि यो एक प्राथमिक शर्त हो । विषाद नभइ ईश्वरको अनुभव हुंदैन । पुष्पिकामा गीताका चार नामहरु यस प्रकार बताइएको छ, गीता, सु उपनिषद, ब्रह्म विद्या, योग शास्त्र, कृष्णार्जुन संवाद । अर्जुन भनेको सेतो कृष्ण भनेको कालो तर अर्जुनको एक नाम कृष्ण पनि हो । त्यसैले सेतो र कालो एक अर्थमा एउटै पनि हो । सेतोले सबै रंग परावर्तित गर्छ भने कालोले सबै रंग शोषण गर्छ । यो दुवैको संवाद अर्थात् सेतो र कालो दुइको ठीक त्यस्तो संगम हो जसरी सेती गण्डकी र काली गण्डकीको संगम स्थल उत्तम तीर्थ बनेको हुन्छ । गीतोपनिषद् पनि त्यस्तै पवित्र तीर्थ हो । जहाँ डुबुल्की मार्नेहरुको सबै अज्ञान नाश हुन्छ । गंगा स्नानभन्दा पनि गीता स्नान अझ पवित्र किन पनि छ भने गंगाको गहिराईमा पुग्दा अपठ्यारो अनुभव हुन्छ । तर गीताको जति गहिराईमा गयो उति बढी आनन्द हुन्छ । ॐ शान्तिः ॐ शान्तिः ॐ शान्तिः 9sft9psb7yafk49me717guhv854j0yp ढाँचा:NUMBEROFBOOKS 10 3873 7797 2016-03-18T01:49:13Z Devraj poudel 1655 <includeonly>{{PAGESINCATEGORY:Books by subject/allbooks|pages}}</includeonly> <noinclude>{{documentation}}</noinclude> को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <includeonly>{{PAGESINCATEGORY:Books by subject/allbooks|pages}}</includeonly> <noinclude>{{documentation}}</noinclude> laf1nk4ef3vho04yrf772o20wmm4dp8 ढाँचा:Documentation subpage/doc 10 3874 7805 2016-03-18T07:55:35Z BRPever 1839 {{documentation subpage}} __NOTOC__ ==Usage== {{tl|documentation subpage}} '''OR''' {{tlx|documentation subpage|<nowiki></now... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{documentation subpage}} __NOTOC__ ==Usage== {{tl|documentation subpage}} '''OR''' {{tlx|documentation subpage|<nowiki>[[</nowiki><var>main page to link to</var><nowiki>]]</nowiki>}} ===Customization of text=== To manually change the text of the template, the "<code>text1=<var>your text here</var></code>" and/or "<code>text2=<var>your other text here</var></code>" parameters can be specified. "<code>text1=</code>" changes the automatic text on the first line to your own word(s). "<code>text2=</code>" changes the automatic text on the second line to your own word(s). If "<code>text1=</code>" parameter is specified without the "<code>text2=</code>" parameter, both the first and second line of text will be custom based on the text given in the "<code>text1=</code>" parameter. Example usage: {{tlx|documentation subpage|text1<nowiki>=</nowiki><var>custom first and second line text</var>}} {{tlx|documentation subpage|text2<nowiki>=</nowiki><var>custom second line text only</var>}} {{tlx|documentation subpage|text1<nowiki>=</nowiki><var>custom first line text</var>|text2<nowiki>=</nowiki><var>custom second line text</var>}} ==How it is displayed== This template should be placed at the top of "/doc" pages. It changes output depending on where it is viewed: * On a "/doc" page, it displays a box explaining template documentation and links to the template page. * On other pages (ie, pages transcluding the "/doc" page), the template will not show. The template page itself (which contains <code>{{tl|Documentation}}</code>) will automatically note that the documentation is transcluded from a subpage. ==Functions== In addition to the output message, the template categorizes pages to [[:Category:Template documentation]], [[:Category:User documentation]], or similar (named after the subject space), but only for documentation pages in namespaces with the subpage feature. It defaults the [[m:Help:Categories#Sort order|sort key]] to the page name without namespace (ie, "Foo" on "Template:Foo", so it would be sorted in categories under 'F'). {{Documentation/doc/see also}} <includeonly> <!-- categories and interwiki links --> [[Category:Template documentation| ]] [[Category:Template namespace templates|{{PAGENAME}}]] </includeonly> mypd8aatevcc6z9xkmlclnl9vvknyw8 ढाँचा:Documentation/doc/see also 10 3875 7806 2016-03-18T07:58:07Z BRPever 1839 <!-- This subpage is transcluded into several /doc subpages to identify the near relataves, far relatives and ancestors of the te... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <!-- This subpage is transcluded into several /doc subpages to identify the near relataves, far relatives and ancestors of the templates transcluding this subpage. Listing additional unrelated templates should be done at the bottom with section headers clearly stating the relationship between such additions and the templates transcluding this subpage. Thank you, [[User:ConradPino]] 00:50, 19 November 2007 (UTC). --> === &#123;&#123; Documentation &#125;&#125; family === *[[Template:Documentation]] **[[Template:Documentation/doc]] **[[Template:Documentation/doc/see also]] *[[Template:Documentation subpage]] <noinclude>[[Category:Template documentation|{{PAGENAME}}]]</noinclude> hs51xs7exm7g1uu5bwffg1l8jlp8e0k ढाँचा:Mod/doc 10 3876 7808 2016-03-18T08:06:28Z BRPever 1839 {{documentation subpage}} Implements the mathematical [[w:modulo|modulo]] operator. The returned result is always of the same sig... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{documentation subpage}} Implements the mathematical [[w:modulo|modulo]] operator. The returned result is always of the same sign as the ''modulus'' or nul, and its absolute value is lower than the absolute value of the ''modulus''. However, this template returns 0 if the ''modulus'' is nul (this template should never return a division by zero error). This template is '''not''' the same as the mod operator in the #expr [[m:Help:ParserFunctions|parser function]]. ; Usage<nowiki>:</nowiki> : <code><nowiki>{{</nowiki>mod|</code>''dividend''<code>|</code>''modulus''<code>}}</code> :: Computes the modulo dynamically. : <code><nowiki>{{</nowiki>subst:mod|</code>''dividend''<code>|</code>''modulus''<code>|subst=subst:}}</code> :: Substitute the template invokation by its computed value when saving an article wiki source. ; Examples with positive integer modulus<nowiki>:</nowiki> * <code><nowiki>{{mod|12|10}}</nowiki></code> = {{mod|12|10}}. * <code><nowiki>{{mod|10.1|10}}</nowiki></code> = {{mod|10.1|10}}. * <code><nowiki>{{mod|10|10}}</nowiki></code> = {{mod|10|10}}. * <code><nowiki>{{mod|2|10}}</nowiki></code> = {{mod|2|10}}. * <code><nowiki>{{mod|0|10}}</nowiki></code> = {{mod|0|10}}. * <code><nowiki>{{mod|-2|10}}</nowiki></code> = {{mod|-2|10}}. * <code><nowiki>{{mod|-10|10}}</nowiki></code> = {{mod|-10|10}}. * <code><nowiki>{{mod|-10.1|10}}</nowiki></code> = {{mod|-10.1|10}}. * <code><nowiki>{{mod|-12|10}}</nowiki></code> = {{mod|-12|10}}. ; Examples with negative integer modulus<nowiki>:</nowiki> * <code><nowiki>{{mod|12|-10}}</nowiki></code> = {{mod|12|-10}}. * <code><nowiki>{{mod|10.1|-10}}</nowiki></code> = {{mod|10.1|-10}}. * <code><nowiki>{{mod|10|-10}}</nowiki></code> = {{mod|10|-10}}. * <code><nowiki>{{mod|2|-10}}</nowiki></code> = {{mod|2|-10}}. * <code><nowiki>{{mod|0|-10}}</nowiki></code> = {{mod|0|-10}}. * <code><nowiki>{{mod|-2|-10}}</nowiki></code> = {{mod|-2|-10}}. * <code><nowiki>{{mod|-10|-10}}</nowiki></code> = {{mod|-10|-10}}. * <code><nowiki>{{mod|-10.1|-10}}</nowiki></code> = {{mod|-10.1|-10}}. * <code><nowiki>{{mod|-12|-10}}</nowiki></code> = {{mod|-12|-10}}. ; Examples with positive non integer modulus<nowiki>:</nowiki> * <code><nowiki>{{mod|21.5|10.5}}</nowiki></code> = {{mod|21.5|10.5}}. * <code><nowiki>{{mod|21.1|10.5}}</nowiki></code> = {{mod|21.1|10.5}}. * <code><nowiki>{{mod|21|10.5}}</nowiki></code> = {{mod|21|10.5}}. * <code><nowiki>{{mod|20.9|10.5}}</nowiki></code> = {{mod|20.9|10.5}}. * <code><nowiki>{{mod|11|10.5}}</nowiki></code> = {{mod|11|10.5}}. * <code><nowiki>{{mod|10.6|10.5}}</nowiki></code> = {{mod|10.6|10.5}}. * <code><nowiki>{{mod|10.5|10.5}}</nowiki></code> = {{mod|10.5|10.5}}. * <code><nowiki>{{mod|10.1|10.5}}</nowiki></code> = {{mod|10.1|10.5}}. * <code><nowiki>{{mod|10|10.5}}</nowiki></code> = {{mod|10|10.5}}. * <code><nowiki>{{mod|2|10.5}}</nowiki></code> = {{mod|2|10.5}}. * <code><nowiki>{{mod|0|10.5}}</nowiki></code> = {{mod|0|10.5}}. * <code><nowiki>{{mod|-2|10.5}}</nowiki></code> = {{mod|-2|10.5}}. * <code><nowiki>{{mod|-10|10.5}}</nowiki></code> = {{mod|-10|10.5}}. * <code><nowiki>{{mod|-10.1|10.5}}</nowiki></code> = {{mod|-10.1|10.5}}. * <code><nowiki>{{mod|-10.5|10.5}}</nowiki></code> = {{mod|-10.5|10.5}}. * <code><nowiki>{{mod|-10.6|10.5}}</nowiki></code> = {{mod|-10.6|10.5}}. * <code><nowiki>{{mod|-11|10.5}}</nowiki></code> = {{mod|-11|10.5}}. * <code><nowiki>{{mod|-20.9|10.5}}</nowiki></code> = {{mod|-20.9|10.5}}. * <code><nowiki>{{mod|-21|10.5}}</nowiki></code> = {{mod|-21|10.5}}. * <code><nowiki>{{mod|-21.1|10.5}}</nowiki></code> = {{mod|-21.1|10.5}}. * <code><nowiki>{{mod|-21.5|10.5}}</nowiki></code> = {{mod|-21.5|10.5}}. ; Examples with nul modulus<nowiki>:</nowiki> * <code><nowiki>{{mod|2|0}}</nowiki></code> = {{mod|2|0}}. * <code><nowiki>{{mod|0|0}}</nowiki></code> = {{mod|0|0}}. * <code><nowiki>{{mod|-2|0}}</nowiki></code> = {{mod|-2|0}}. <includeonly> [[Category:Mathematical function templates|{{PAGENAME}}]] </includeonly> m4m5f6rtt5f0pl22nk248t9rzyaepx4 ढाँचा:NUMBEROFBOOKS/doc 10 3877 7809 2016-03-18T08:08:43Z BRPever 1839 {{Documentation subpage}} <!-- PLEASE ADD CATEGORIES AND INTERWIKIS AT THE BOTTOM OF THIS PAGE --> Returns the number of ordinary... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{Documentation subpage}} <!-- PLEASE ADD CATEGORIES AND INTERWIKIS AT THE BOTTOM OF THIS PAGE --> Returns the number of ordinary pages in [[:Category:Books by subject/all books]] to determine the total number of books at Wikibooks. ===Usage=== *{{tl|NUMBEROFBOOKS}} gives {{NUMBEROFBOOKS}} *{{tl|NUMBEROFBOOKS:R}} gives {{NUMBEROFBOOKS:R}} <includeonly> <!-- CATEGORIES AND INTERWIKIS HERE, THANKS --> [[Category:Magic word templates|{{PAGENAME}}]] </includeonly> kejuvvnbngb2e3kesi2b6j4rswyd5s8 मोड्युल:Random 828 3878 7815 7814 2016-03-18T17:21:21Z Devraj poudel 1655 Scribunto text/plain -- This module contains a number of functions that make use of random numbers. local cfg = {} -------------------------------------------------------------------------------------- -- Configuration -------------------------------------------------------------------------------------- -- Set this to true if your wiki has a traffic rate of less than one edit every two minutes or so. -- This will prevent the same "random" number being generated many times in a row until a new edit is made -- to the wiki. This setting is only relevant if the |same= parameter is set. cfg.lowTraffic = false -- If cfg.lowTraffic is set to true, and the |same= parameter is set, this value is used for the refresh rate of the random seed. -- This is the number of seconds until the seed is changed. Getting this right is tricky. If you set it too high, the same number -- will be returned many times in a row. If you set it too low, you may get different random numbers appearing on the same page, -- particularly for pages that take many seconds to process. cfg.seedRefreshRate = 60 -------------------------------------------------------------------------------------- -- End configuration -------------------------------------------------------------------------------------- local p = {} -- For functions available from other Lua modules. local l = {} -- For functions not available from other Lua modules, but that need to be accessed using table keys. local yesno = require('Module:Yesno') local makeList = require('Module:List').makeList -------------------------------------------------------------------------------------- -- Helper functions -------------------------------------------------------------------------------------- local function raiseError(msg) -- This helps to generate a wikitext error. It is the calling function's responsibility as to how to include it in the output. return mw.ustring.format('<b class="error">[[Module:Random]] error: %s.</b>', msg) end -------------------------------------------------------------------------------------- -- random number function -------------------------------------------------------------------------------------- local function getBigRandom(l, u) -- Gets a random integer between l and u, and is not limited to RAND_MAX. local r = 0 local n = 2^math.random(30) -- Any power of 2. local limit = math.ceil(53 / (math.log(n) / math.log(2))) for i = 1, limit do r = r + math.random(0, n - 1) / (n^i) end return math.floor(r * (u - l + 1)) + l end function l.number(args) -- Gets a random number. first = tonumber(args[1]) second = tonumber(args[2]) -- This needs to use if statements as math.random won't accept explicit nil values as arguments. if first then if second then if first > second then -- Second number cannot be less than the first, or it causes an error. first, second = second, first end return getBigRandom(first, second) else return getBigRandom(1, first) end else return math.random() end end -------------------------------------------------------------------------------------- -- Date function -------------------------------------------------------------------------------------- function l.date(args) -- This function gets random dates, and takes timestamps as positional arguments. -- With no arguments specified, it outputs a random date in the current year. -- With two arguments specified, it outputs a random date between the timestamps. -- With one argument specified, the date is a random date between the unix epoch (1 Jan 1970) and the timestamp. -- The output can be formatted using the "format" argument, which works in the same way as the #time parser function. -- The default format is the standard Wikipedia timestamp. local lang = mw.language.getContentLanguage() local function getDate(format, ts) local success, date = pcall(lang.formatDate, lang, format, ts) if success then return date end end local function getUnixTimestamp(ts) local unixts = getDate('U', ts) if unixts then return tonumber(unixts) end end local t1 = args[1] local t2 = args[2] -- Find the start timestamp and the end timestamp. local startTimestamp, endTimestamp if not t1 then -- Find the first and last second in the current year. local currentYear = tonumber(getDate('Y')) local currentYearStartUnix = tonumber(getUnixTimestamp('1 Jan ' .. tostring(currentYear))) local currentYearEndUnix = tonumber(getUnixTimestamp('1 Jan ' .. tostring(currentYear + 1))) - 1 startTimestamp = '@' .. tostring(currentYearStartUnix) -- @ is used to denote Unix timestamps with lang:formatDate. endTimestamp = '@' .. tostring(currentYearEndUnix) elseif t1 and not t2 then startTimestamp = '@0' -- the Unix epoch, 1 January 1970 endTimestamp = t1 elseif t1 and t2 then startTimestamp = t1 endTimestamp = t2 end -- Get Unix timestamps and return errors for bad input (or for bugs in the underlying PHP library, of which there are unfortunately a few) local startTimestampUnix = getUnixTimestamp(startTimestamp) local endTimestampUnix = getUnixTimestamp(endTimestamp) if not startTimestampUnix then return raiseError('"' .. tostring(startTimestamp) .. '" was not recognised as a valid timestamp') elseif not endTimestampUnix then return raiseError('"' .. tostring(endTimestamp) .. '" was not recognised as a valid timestamp') elseif startTimestampUnix > endTimestampUnix then return raiseError('the start date must not be later than the end date (start date: "' .. startTimestamp .. '", end date: "' .. endTimestamp .. '")') end -- Get a random number between the two Unix timestamps and return it using the specified format. local randomTimestamp = getBigRandom(startTimestampUnix, endTimestampUnix) local dateFormat = args.format or 'H:i, d F Y (T)' local result = getDate(dateFormat, '@' .. tostring(randomTimestamp)) if result then return result else return raiseError('"' .. dateFormat .. '" is not a valid date format') end end -------------------------------------------------------------------------------------- -- List functions -------------------------------------------------------------------------------------- local function randomizeArray(t, limit) -- Randomizes an array. It works by iterating through the list backwards, each time swapping the entry -- "i" with a random entry. Courtesy of Xinhuan at http://forums.wowace.com/showthread.php?p=279756 -- If the limit parameter is set, the array is shortened to that many elements after being randomized. -- The lowest possible value is 0, and the highest possible is the length of the array. local len = #t for i = len, 2, -1 do local r = math.random(i) t[i], t[r] = t[r], t[i] end if limit and limit < len then local ret = {} for i, v in ipairs(t) do if i > limit then break end ret[i] = v end return ret else return t end end local function removeBlanks(t) -- Removes blank entries from an array so that it can be used with ipairs. local ret = {} for k, v in pairs(t) do if type(k) == 'number' then table.insert(ret, k) end end table.sort(ret) for i, v in ipairs(ret) do ret[i] = t[v] end return ret end local function makeSeparator(sep) if sep == 'space' then -- Include an easy way to use spaces as separators. return ' ' elseif sep == 'newline' then -- Ditto for newlines return '\n' elseif type(sep) == 'string' then -- If the separator is a recognised MediaWiki separator, use that. Otherwise use the value of sep if it is a string. local mwseparators = {'dot', 'pipe', 'comma', 'tpt-languages'} for _, mwsep in ipairs(mwseparators) do if sep == mwsep then return mw.message.new( sep .. '-separator' ):plain() end end return sep end end local function makeRandomList(args) local list = removeBlanks(args) list = randomizeArray(list, tonumber(args.limit)) return list end function l.item(args) -- Returns a random item from a numbered list. local list = removeBlanks(args) local len = #list if len >= 1 then return list[math.random(len)] end end function l.list(args) -- Randomizes a list and concatenates the result with a separator. local list = makeRandomList(args) local sep = makeSeparator(args.sep or args.separator) return table.concat(list, sep) end function l.text_list(args) -- Randomizes a list and concatenates the result, text-style. Accepts separator and conjunction arguments. local list = makeRandomList(args) local sep = makeSeparator(args.sep or args.separator) local conj = makeSeparator(args.conj or args.conjunction) return mw.text.listToText(list, sep, conj) end function l.array(args) -- Returns a Lua array, randomized. For use from other Lua modules. return randomizeArray(args.t, args.limit) end -------------------------------------------------------------------------------------- -- HTML list function -------------------------------------------------------------------------------------- function l.html_list(args, listType) -- Randomizes a list and turns it into an HTML list. Uses [[Module:List]]. listType = listType or 'bulleted' local listArgs = makeRandomList(args) -- Arguments for [[Module:List]]. for k, v in pairs(args) do if type(k) == 'string' then listArgs[k] = v end end return makeList(listType, listArgs) end -------------------------------------------------------------------------------------- -- The main function. Called from other Lua modules. -------------------------------------------------------------------------------------- function p.main(funcName, args, listType) -- Sets the seed for the random number generator and passes control over to the other functions. local same = yesno(args.same) if not same then -- Generates a different number every time the module is called, even from the same page. -- This is because of the variability of os.clock (the time in seconds that the Lua script has been running for). math.randomseed(mw.site.stats.edits + mw.site.stats.pages + os.time() + math.floor(os.clock() * 1000000000)) else if not cfg.lowTraffic then -- Make the seed as random as possible without using anything time-based. This means that the same random number -- will be generated for the same input from the same page - necessary behaviour for some wikicode templates that -- assume bad pseudo-random-number generation. local stats = mw.site.stats local views = stats.views or 0 -- This is not always available, so we need a backup. local seed = views + stats.pages + stats.articles + stats.files + stats.edits + stats.users + stats.activeUsers + stats.admins -- Make this as random as possible without using os.time() or os.clock() math.randomseed(seed) else -- Make the random seed change every n seconds, where n is set by cfg.seedRefreshRate. -- This is useful for low-traffic wikis where new edits may not happen very often. math.randomseed(math.floor(os.time() / cfg.seedRefreshRate)) end end if type(args) ~= 'table' then error('the second argument to p.main must be a table') end return l[funcName](args, listType) end -------------------------------------------------------------------------------------- -- Process arguments from #invoke -------------------------------------------------------------------------------------- local function makeWrapper(funcName, listType) -- This function provides a wrapper for argument-processing from #invoke. -- listType is only used with p.html_list, and is nil the rest of the time. return function (frame) -- If called via #invoke, use the args passed into the invoking template, or the args passed to #invoke if any exist. -- Otherwise assume args are being passed directly in from the debug console or from another Lua module. local origArgs if frame == mw.getCurrentFrame() then origArgs = frame:getParent().args for k, v in pairs(frame.args) do origArgs = frame.args break end else origArgs = frame end -- Trim whitespace and remove blank arguments. local args = {} for k, v in pairs(origArgs) do if type(v) == 'string' then v = mw.text.trim(v) end if v ~= '' then args[k] = v end end return p.main(funcName, args, listType) end end -- Process arguments for HTML list functions. local htmlListFuncs = { bulleted_list = 'bulleted', unbulleted_list = 'unbulleted', horizontal_list = 'horizontal', ordered_list = 'ordered', horizontal_ordered_list = 'horizontal_ordered' } for funcName, listType in pairs(htmlListFuncs) do p[funcName] = makeWrapper('html_list', listType) end -- Process arguments for other functions. local otherFuncs = {'number', 'date', 'item', 'list', 'text_list'} for _, funcName in ipairs(otherFuncs) do p[funcName] = makeWrapper(funcName) end return p rtq1ut3u5u9scz02njecg8x46orgvwm मोड्युल:Random/doc 828 3879 7816 2016-03-18T17:22:53Z Devraj poudel 1655 This module contains a number of functions that use random numbers. It can output random numbers, select a random item from a lis... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki This module contains a number of functions that use random numbers. It can output random numbers, select a random item from a list, and reorder lists randomly. The randomly reordered lists can be output inline, or as various types of ordered and unordered lists. The available functions are outlined in more detail below. == Number == The <code>number</code> function outputs a random number. &#123;{#invoke:random|number|''m''|''n''|same=''yes''}} The arguments <code>m</code> and <code>n</code> may be omitted, but if specified must be convertible to integers. * With no arguments, returns a real number in the range <math>[0,1)</math>. * With one argument, returns an integer in the range <math>[1,m]</math>. <code>''m''</code> must be positive. * With two arguments, returns an integer in the range <math>[m,n]</math>. <code>''m''</code> and <code>''n''</code> can be either positive or negative. If <code>''m''</code> is greater than <code>''n''</code>, returns an integer in the range <math>[n,m]</math> instead. * If the {{para|same}} parameter is set to "yes", "y", "true", or "1", the same random number is returned for each module call on a given page. '''Examples''' <small>({{purge|refresh|anchor=Number}})</small> * <code><nowiki>{{#invoke:random|number}}</nowiki></code> &rarr; {{#invoke:random|number}} * <code><nowiki>{{#invoke:random|number|100}}</nowiki></code> &rarr; {{#invoke:random|number|100}} * <code><nowiki>{{#invoke:random|number|-100|-50}}</nowiki></code> &rarr; {{#invoke:random|number|-100|-50}} * <code><nowiki>{{#invoke:random|number|100|same=yes}}</nowiki></code> &rarr; {{#invoke:random|number|100|same=yes}} * <code><nowiki>{{#invoke:random|number|100|same=yes}}</nowiki></code> &rarr; {{#invoke:random|number|100|same=yes}} <small>The documentation for this function is partly taken from the [[mw:Extension:Scribunto/Lua reference manual#math.random|Scribunto Lua reference manual]], which is in turn based on the [http://www.lua.org/manual/5.1/index.html Lua 5.1 Reference Manual], available under the [[MIT License]].</small> == Date == The <code>date</code> function outputs a random date. &#123;{#invoke:random|date|''timestamp1''|''timestamp2''|format=''date format''|same=''yes''}} * If no timestamp arguments are specified, the module outputs a random date in the current year. * If <code>''timestamp1''</code> and <code>''timestamp2''</code> are specified, the module outputs a random date between the two timestamps. <code>''timestamp1''</code> must be earlier than <code>''timestamp2''</code>. * If only <code>''timestamp1''</code>is specified, the module outputs a random date between the [[Unix epoch]] (1 Jan 1970) and the timestamp. <code>''timestamp1''</code> must not be earlier than 1 Jan 1970. * Formatting can be specified with the {{para|format}} parameter. The default formatting is "hh:mm, DD Month YYYY (UTC)" (the same as the default Wikipedia timestamp). * The timestamps and the {{para|format}} parameter accept values compatible with the [[mw:Help:Extension:ParserFunctions##time|#time parser function]]. Please see the #time documentation for the full range of possible input values and formatting options. * If the {{para|same}} parameter is set to "yes", "y", "true", or "1", the same date is returned for each module call on a given page. '''Examples''' <small>({{purge|refresh|anchor=Date}})</small> * <code><nowiki>{{#invoke:random|date}}</nowiki></code> &rarr; {{#invoke:random|date}} * <code><nowiki>{{#invoke:random|date|format=F j}}</nowiki></code> &rarr; {{#invoke:random|date|format=F j}} * <code><nowiki>{{#invoke:random|date|1 Jan 1980|31 Dec 1999}}</nowiki></code> &rarr; {{#invoke:random|date|1 Jan 1980|31 Dec 1999}} * <code><nowiki>{{#invoke:random|date|1st January 1500|1st January 3000|format=g:i a, l d M Y}}</nowiki></code> &rarr; {{#invoke:random|date|1st January 1500|1st January 3000|format=g:i a, l d M Y}} * <code><nowiki>{{#invoke:random|date|1970/06/01}}</nowiki></code> &rarr; {{#invoke:random|date|1970/06/01}} * <code><nowiki>{{#invoke:random|date|same=yes}}</nowiki></code> &rarr; {{#invoke:random|date|same=yes}} * <code><nowiki>{{#invoke:random|date|same=yes}}</nowiki></code> &rarr; {{#invoke:random|date|same=yes}} == Item == The <code>item</code> function outputs a random item from a list. &#123;{#invoke:random|item|''list item 1''|''list item 2''|''list item 3''|...|same=''yes''}} If the {{para|same}} parameter is set to "yes", "y", "true", or "1", the same item is returned for each module call on a given page. '''Example''' <small>({{purge|refresh|anchor=Item}})</small> * <code><nowiki>{{#invoke:random|item|egg|beans|sausage|bacon|spam}}</nowiki></code> &rarr; {{#invoke:random|item|egg|beans|sausage|bacon|spam}} * <code><nowiki>{{#invoke:random|item|egg|beans|sausage|bacon|spam|same=yes}}</nowiki></code> &rarr; {{#invoke:random|item|egg|beans|sausage|bacon|spam|same=yes}} * <code><nowiki>{{#invoke:random|item|egg|beans|sausage|bacon|spam|same=yes}}</nowiki></code> &rarr; {{#invoke:random|item|egg|beans|sausage|bacon|spam|same=yes}} == List == The <code>list</code> function outputs a list in a random order. &#123;{#invoke:random|list|''list item 1''|''list item 2''|''list item 3''|...|sep=''separator''|limit=''number of items to display''|same=''yes''}} '''Named parameters''' * {{para|sep}} or {{para|separator}} - an optional separator for the list items. Some values are special; see the table below. * {{para|limit}} - the maximum number of list items to display. The lowest possible is 0 and the highest possible is the length of the list. * {{para|same}} - if this is set to "yes", "y", "true", or "1", the list order is the same for each module call on a given page. {| class="wikitable" |+ Possible separator values |- ! Code !! Output |- | <code>dot</code> || {{int:dot-separator}} |- | <code>pipe</code> || {{int:pipe-separator}} |- | <code>comma</code> || {{int:comma-separator}} |- | <code>tpt-languages</code> || {{int:tpt-languages-separator}} |- | <code>space</code> || ''a space'' |- | <code>newline</code> || ''a newline character'' |- | ''any other value'' || ''other values are used without modification'' |} You cannot input spaces directly to the {{para|sep}} parameter due to limitations in MediaWiki's template syntax. However, it is possible to work around this by using [[HTML entities]]. You can use <code>&amp;#32;</code> to represent a normal space, and <code>&amp;nbsp;</code> to represent a [[non-breaking space]]. '''Examples''' <small>({{purge|refresh|anchor=List}})</small> * <code><nowiki>{{#invoke:random|list|egg|beans|sausage|bacon|spam}}</nowiki></code> &rarr; {{#invoke:random|list|egg|beans|sausage|bacon|spam}} * <code><nowiki>{{#invoke:random|list|egg|beans|sausage|bacon|spam|sep=dot}}</nowiki></code> &rarr; {{#invoke:random|list|egg|beans|sausage|bacon|spam|sep=dot}} * <code><nowiki>{{#invoke:random|list|egg|beans|sausage|bacon|spam|sep=space}}</nowiki></code> &rarr; {{#invoke:random|list|egg|beans|sausage|bacon|spam|sep=space}} * <code><nowiki>{{#invoke:random|list|egg|beans|sausage|bacon|spam|sep=;&amp;#32;}}</nowiki></code> &rarr; {{#invoke:random|list|egg|beans|sausage|bacon|spam|sep=;&#32;}} * <code><nowiki>{{#invoke:random|list|egg|beans|sausage|bacon|spam|sep=foo}}</nowiki></code> &rarr; {{#invoke:random|list|egg|beans|sausage|bacon|spam|sep=foo}} * <code><nowiki>{{#invoke:random|list|egg|beans|sausage|bacon|spam|limit=3}}</nowiki></code> &rarr; {{#invoke:random|list|egg|beans|sausage|bacon|spam|limit=3}} * <code><nowiki>{{#invoke:random|list|egg|beans|sausage|bacon|spam|same=yes}}</nowiki></code> &rarr; {{#invoke:random|list|egg|beans|sausage|bacon|spam|same=yes}} * <code><nowiki>{{#invoke:random|list|egg|beans|sausage|bacon|spam|same=yes}}</nowiki></code> &rarr; {{#invoke:random|list|egg|beans|sausage|bacon|spam|same=yes}} == Text list == The <code>text_list</code> function outputs a list in a random order, text-style. In other words, it is like the <code>list</code> function, but with a different separator before the last item. &#123;{#invoke:random|text_list|''list item 1''|''list item 2''|''list item 3''|...|sep=''separator''|conj=''conjunction''|limit=''number of items to display''|same=''yes''}} The separator can be specified with either the {{para|sep}} or {{para|separator}} parameters; its default value is "{{int:comma-separator}}". The conjunction can be specified with either the {{para|conj}} or {{para|conjunction}} parameters; its default value is " and ". The separator and the conjunction can be specified with the same values as the separator in the [[#List|list function]]. The maximum number of list items to display can be set with the {{para|limit}} parameter. The lowest possible is 0 and the highest possible is the length of the list. If the {{para|same}} parameter is set to "yes", "y", "true", or "1", the list order is the same for each module call on a given page. '''Examples''' <small>({{purge|refresh|anchor=Text list}})</small> * <code><nowiki>{{#invoke:random|text_list|egg|beans|sausage|bacon|spam}}</nowiki></code> &rarr; {{#invoke:random|text_list|egg|beans|sausage|bacon|spam}} * <code><nowiki>{{#invoke:random|text_list|egg|beans|sausage|bacon|spam|sep=;&amp;#32;}}</nowiki></code> &rarr; {{#invoke:random|text_list|egg|beans|sausage|bacon|spam|sep=;&#32;}} * <code><nowiki>{{#invoke:random|text_list|egg|beans|sausage|bacon|spam|sep=;&amp;#32;|conj=&amp;#32;or&amp;#32;}}</nowiki></code> &rarr; {{#invoke:random|text_list|egg|beans|sausage|bacon|spam|sep=;&#32;|conj=&#32;or&#32;}} * <code><nowiki>{{#invoke:random|text_list|egg|beans|sausage|bacon|spam|limit=3}}</nowiki></code> &rarr; {{#invoke:random|text_list|egg|beans|sausage|bacon|spam|limit=3}} * <code><nowiki>{{#invoke:random|text_list|egg|beans|sausage|bacon|spam|same=yes}}</nowiki></code> &rarr; {{#invoke:random|text_list|egg|beans|sausage|bacon|spam|same=yes}} * <code><nowiki>{{#invoke:random|text_list|egg|beans|sausage|bacon|spam|same=yes}}</nowiki></code> &rarr; {{#invoke:random|text_list|egg|beans|sausage|bacon|spam|same=yes}} == HTML lists == If you wish to output an HTML list in a random order, you can choose between five different functions: <code>bulleted_list</code>, <code>unbulleted_list</code>, <code>horizontal_list</code>, <code>ordered_list</code>, and <code>horizontal_ordered_list</code>. These functions all use [[Module:List]]. {| class="wikitable" |- ! Function name ! Produces ! Example code ! Example output <small>({{purge|refresh|anchor=HTML lists}})</small> |- | <code>bulleted_list</code> | Bulleted lists | <code><nowiki>{{#invoke:random|bulleted_list|egg|sausage|spam}}</nowiki></code> | {{#invoke:random|bulleted_list|egg|sausage|spam}} |- | <code>unbulleted_list</code> | Unbulleted lists | <code><nowiki>{{#invoke:random|unbulleted_list|egg|sausage|spam}}</nowiki></code> | {{#invoke:random|unbulleted_list|egg|sausage|spam}} |- | <code>horizontal_list</code> | Horizontal bulleted lists | <code><nowiki>{{#invoke:random|horizontal_list|egg|sausage|spam}}</nowiki></code> | {{#invoke:random|horizontal_list|egg|sausage|spam}} |- | <code>ordered_list</code> | Ordered lists (numbered lists and alphabetical lists) | <code><nowiki>{{#invoke:random|ordered_list|egg|sausage|spam}}</nowiki></code> | {{#invoke:random|ordered_list|egg|sausage|spam}} |- | <code>horizontal_ordered_list</code> | Horizontal ordered lists | <code><nowiki>{{#invoke:random|horizontal_ordered_list|egg|sausage|spam}}</nowiki></code> | {{#invoke:random|horizontal_ordered_list|egg|sausage|spam}} |} ; Basic usage &#123;{#invoke:random|''function''|''list item 1''|''list item 2''|''list item 3''|...|limit=''number of items to display''|same=''yes''}} ; All parameters {{pre2| <nowiki>{{</nowiki>#invoke:random<nowiki>|</nowiki>''function'' <nowiki>|</nowiki>''first item''<nowiki>|</nowiki>''second item''<nowiki>|</nowiki>''third item''<nowiki>|</nowiki>... <nowiki>|start = </nowiki>''start number for ordered lists'' <nowiki>|type = </nowiki>''type of marker for ordered lists'' <nowiki>|list_style_type = </nowiki>''type of marker for ordered lists (uses CSS)'' <nowiki>|class = </nowiki>''class'' <nowiki>|style = </nowiki>''style'' <nowiki>|list_style = </nowiki>''style for the list'' <nowiki>|item_style = </nowiki>''style for all list items'' <nowiki>|item_style1 = </nowiki>''style for the first list item''<nowiki> |item_style2 = </nowiki>''style for the second list item''<nowiki> |</nowiki>... <nowiki>|indent = </nowiki>''indent for horizontal lists'' <nowiki>}}</nowiki> }} The maximum number of list items to display can be set with the {{para|limit}} parameter. The lowest possible is 0 and the highest possible is the length of the list. If the {{para|same}} parameter is set to "yes", "y", "true", or "1", the list order is the same for each module call on a given page. Please see [[Module:List]] for a full explanation of the other parameters. 0agyu9uj6tbf40ufq74e7qa3tv5898o मोड्युल:List 828 3880 7817 2016-03-18T17:27:38Z Devraj poudel 1655 -- This module outputs different kinds of lists. At the moment, bulleted, -- unbulleted, horizontal, ordered, and horizontal orde... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो Scribunto text/plain -- This module outputs different kinds of lists. At the moment, bulleted, -- unbulleted, horizontal, ordered, and horizontal ordered lists are supported. local libUtil = require('libraryUtil') local checkType = libUtil.checkType local mTableTools = require('Module:TableTools') local p = {} local listTypes = { ['bulleted'] = true, ['unbulleted'] = true, ['horizontal'] = true, ['ordered'] = true, ['horizontal_ordered'] = true } function p.makeListData(listType, args) -- Constructs a data table to be passed to p.renderList. local data = {} -- Classes data.classes = {} if listType == 'horizontal' or listType == 'horizontal_ordered' then table.insert(data.classes, 'hlist') elseif listType == 'unbulleted' then table.insert(data.classes, 'plainlist') end table.insert(data.classes, args.class) -- Main div style data.style = args.style -- Indent for horizontal lists if listType == 'horizontal' or listType == 'horizontal_ordered' then local indent = tonumber(args.indent) indent = indent and indent * 1.6 or 0 if indent > 0 then data.marginLeft = indent .. 'em' end end -- List style types for ordered lists -- This could be "1, 2, 3", "a, b, c", or a number of others. The list style -- type is either set by the "type" attribute or the "list-style-type" CSS -- property. if listType == 'ordered' or listType == 'horizontal_ordered' then data.listStyleType = args.list_style_type or args['list-style-type'] data.type = args['type'] -- Detect invalid type attributes and attempt to convert them to -- list-style-type CSS properties. if data.type and not data.listStyleType and not tostring(data.type):find('^%s*[1AaIi]%s*$') then data.listStyleType = data.type data.type = nil end end -- List tag type if listType == 'ordered' or listType == 'horizontal_ordered' then data.listTag = 'ol' else data.listTag = 'ul' end -- Start number for ordered lists data.start = args.start if listType == 'horizontal_ordered' then -- Apply fix to get start numbers working with horizontal ordered lists. local startNum = tonumber(data.start) if startNum then data.counterReset = 'listitem ' .. tostring(startNum - 1) end end -- List style -- ul_style and ol_style are included for backwards compatibility. No -- distinction is made for ordered or unordered lists. data.listStyle = args.list_style -- List items -- li_style is included for backwards compatibility. item_style was included -- to be easier to understand for non-coders. data.itemStyle = args.item_style or args.li_style data.items = {} for i, num in ipairs(mTableTools.numKeys(args)) do local item = {} item.content = args[num] item.style = args['item' .. tostring(num) .. '_style'] or args['item_style' .. tostring(num)] item.value = args['item' .. tostring(num) .. '_value'] or args['item_value' .. tostring(num)] table.insert(data.items, item) end return data end function p.renderList(data) -- Renders the list HTML. -- Return the blank string if there are no list items. if type(data.items) ~= 'table' or #data.items < 1 then return '' end -- Render the main div tag. local root = mw.html.create('div') for i, class in ipairs(data.classes or {}) do root:addClass(class) end root:css{['margin-left'] = data.marginLeft} if data.style then root:cssText(data.style) end -- Render the list tag. local list = root:tag(data.listTag or 'ul') list :attr{start = data.start, type = data.type} :css{ ['counter-reset'] = data.counterReset, ['list-style-type'] = data.listStyleType } if data.listStyle then list:cssText(data.listStyle) end -- Render the list items for i, t in ipairs(data.items or {}) do local item = list:tag('li') if data.itemStyle then item:cssText(data.itemStyle) end if t.style then item:cssText(t.style) end item :attr{value = t.value} :wikitext(t.content) end return tostring(root) end function p.renderTrackingCategories(args) local isDeprecated = false -- Tracks deprecated parameters. for k, v in pairs(args) do k = tostring(k) if k:find('^item_style%d+$') or k:find('^item_value%d+$') then isDeprecated = true break end end local ret = '' if isDeprecated then ret = ret .. '[[Category:List templates with deprecated parameters]]' end return ret end function p.makeList(listType, args) if not listType or not listTypes[listType] then error(string.format( "bad argument #1 to 'makeList' ('%s' is not a valid list type)", tostring(listType) ), 2) end checkType('makeList', 2, args, 'table') local data = p.makeListData(listType, args) local list = p.renderList(data) local trackingCategories = p.renderTrackingCategories(args) return list .. trackingCategories end for listType in pairs(listTypes) do p[listType] = function (frame) local mArguments = require('Module:Arguments') local origArgs = mArguments.getArgs(frame) -- Copy all the arguments to a new table, for faster indexing. local args = {} for k, v in pairs(origArgs) do args[k] = v end return p.makeList(listType, args) end end return p gys728jf7k7k0tacxur7d4u3ykwd6zh मोड्युल:List/doc 828 3881 7818 2016-03-18T17:30:01Z Devraj poudel 1655 {{module rating|beta}} {{high-risk|170,000+}} This module outputs various kinds of lists. At present, it supports bulleted lists... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{module rating|beta}} {{high-risk|170,000+}} This module outputs various kinds of lists. At present, it supports bulleted lists, unbulleted lists, horizontal lists, ordered lists (numbered or alphabetical), and horizontal ordered lists. It allows for easy css styling of the list or of the individual list items. == Usage == ; Quick usage {{pre2|<nowiki>{{</nowiki>#invoke:list<nowiki>|</nowiki>''function''<nowiki>|</nowiki>''first item''<nowiki>|</nowiki>''second item''<nowiki>|</nowiki>''third item''<nowiki>|</nowiki>...<nowiki>}}</nowiki>}} ; All parameters {{pre2| <nowiki>{{</nowiki>#invoke:list<nowiki>|</nowiki>''function'' <nowiki>|</nowiki>''first item''<nowiki>|</nowiki>''second item''<nowiki>|</nowiki>''third item''<nowiki>|</nowiki>... <nowiki>|start = </nowiki>''start number for ordered lists'' <nowiki>|type = </nowiki>''type of numbering for ordered lists'' <nowiki>|list_style_type = </nowiki>''type of marker for ordered lists (uses CSS)'' <nowiki>|class = </nowiki>''class'' <nowiki>|style = </nowiki>''style'' <nowiki>|list_style = </nowiki>''style for the list'' <nowiki>|item_style = </nowiki>''style for all list items'' <nowiki>|item1_style = </nowiki>''style for the first list item''<nowiki> |item2_style = </nowiki>''style for the second list item''<nowiki> |</nowiki>... <nowiki>|item1_value = </nowiki>''value for the first list item''<nowiki> |item2_value = </nowiki>''value for the second list item''<nowiki> |</nowiki>... <nowiki>|indent = </nowiki>''indent for horizontal lists'' <nowiki>}}</nowiki> }} ; Arguments passed from parent template {{pre2|<nowiki>{{</nowiki>#invoke:list<nowiki>|</nowiki>''function''<nowiki>}}</nowiki>}} ; Functions {| class="wikitable" |- ! Function name ! Produces ! Example output ! Template using the function |- | <code>bulleted</code> | Bulleted lists | {{#invoke:list|bulleted|First item|Second item|Third item}} | {{tlx|bulleted list}} |- | <code>unbulleted</code> | Unbulleted lists | {{#invoke:list|unbulleted|First item|Second item|Third item}} | {{tlx|unbulleted list}} |- | <code>horizontal</code> | Horizontal bulleted lists | {{#invoke:list|horizontal|First item|Second item|Third item}} | {{tlx|hlist}} |- | <code>ordered</code> | Ordered lists (numbered lists and alphabetical lists) | {{#invoke:list|ordered|First item|Second item|Third item}} | {{tlx|ordered list}} |- | <code>horizontal_ordered</code> | Horizontal ordered lists | {{#invoke:list|horizontal_ordered|First item|Second item|Third item}} | |} == Parameters == * Positional parameters (<code>1</code>, <code>2</code>, <code>3</code>...) - these are the list items. If no list items are present, the module will output nothing. * <code>start</code> - sets the start item for ordered lists. This can be a start number for numbered lists, or a start letter for alphabetical lists. Horizontal ordered lists only support numbers. * <code>type</code> - the type of marker used in ordered lists. Possible values are "1" for numbers (the default), "A" for uppercase letters, "a" for lowercase letters, "I" for uppercase [[Roman numerals]], and "i" for lowercase Roman numerals. Not supported in horizontal ordered lists. See also the <code>list_style_type</code> parameter. * <code>list_style_type</code> - the type of marker used in ordered lists. This uses CSS styling, and has more types available than the <code>type</code> parameter, which uses an [[html attribute]]. Possible values are listed at [http://www.w3schools.com/cssref/pr_list-style-type.asp W3schools' list-style-type page]. Support may vary by browser. <code>list-style-type</code> is an alias for this parameter. * <code>class</code> - a custom class for the {{tag|div}} tags surrounding the list, e.g. <code>plainlinks</code>. * <code>style</code> - a custom css style for the {{tag|div}} tags surrounding the list, e.g. <code>font-size: 90%;</code>. * <code>list_style</code> - a custom css style for the list itself. The format is the same as for the {{para|style}} parameter. * <code>item_style</code> - a custom css style for all of the list items (the {{tag|li}} tags). The format is the same as for the {{para|style}} parameter. * <code>item1_style</code>, <code>item2_style</code>, <code>item3_style</code>... - custom css styles for each of the list items. The format is the same as for the {{para|style}} parameter. * <code>item1_value</code>, <code>item2_value</code>, <code>item3_value</code>... - custom value for the given list item. List items following the one given will increment from the specified value. The value should be a positive integer. (Note that this option only has an effect on ordered lists.) * <code>indent</code> - this parameter indents the list, for horizontal and horizontal ordered lists only. The value must be a number, e.g. <code>2</code>. The indent is calculated in [[Em (typography)|em]], and is 1.6 times the value specified. If no indent is specified, the default is zero. == Examples == ; Bulleted lists {| class="wikitable" ! Code !! Result |- | <code><nowiki>{{#invoke:list|bulleted|First item|Second item|Third item}}</nowiki></code> | {{#invoke:list|bulleted|First item|Second item|Third item}} |- | <code><nowiki>{{#invoke:list|bulleted|First item|Second item|Third item|item_style=color:blue;}}</nowiki></code> | {{#invoke:list|bulleted|First item|Second item|Third item|item_style=color:blue;}} |- | <code><nowiki>{{#invoke:list|bulleted|First item|Second item|Third item|item1_style=background-color:yellow;|item2_style=background-color:silver;}}</nowiki></code> | {{#invoke:list|bulleted|First item|Second item|Third item|item1_style=background-color:yellow;|item2_style=background-color:silver;}} |} ; Unbulleted lists {| class="wikitable" ! Code !! Result |- | <code><nowiki>{{#invoke:list|unbulleted|First item|Second item|Third item}}</nowiki></code> | {{#invoke:list|unbulleted|First item|Second item|Third item}} |- | <code><nowiki>{{#invoke:list|unbulleted|First item|Second item|Third item|item_style=color:blue;}}</nowiki></code> | {{#invoke:list|unbulleted|First item|Second item|Third item|item_style=color:blue;}} |- | <code><nowiki>{{#invoke:list|unbulleted|First item|Second item|Third item|item1_style=background-color:yellow;|item2_style=background-color:silver;}}</nowiki></code> | {{#invoke:list|unbulleted|First item|Second item|Third item|item1_style=background-color:yellow;|item2_style=background-color:silver;}} |} ; Horizontal lists {| class="wikitable" ! Code !! Result |- | <code><nowiki>{{#invoke:list|horizontal|First item|Second item|Third item}}</nowiki></code> | {{#invoke:list|horizontal|First item|Second item|Third item}} |- | <code><nowiki>{{#invoke:list|horizontal|First item|Second item|Third item|indent=2}}</nowiki></code> | {{#invoke:list|horizontal|First item|Second item|Third item|indent=2}} |} ; Unbulleted lists {| class="wikitable" ! Code !! Result |- | <code><nowiki>{{#invoke:list|unbulleted|First item|Second item|Third item}}</nowiki></code> | {{#invoke:list|unbulleted|First item|Second item|Third item}} |- | <code><nowiki>{{#invoke:list|unbulleted|First item|Second item|Third item|item_style=color:blue;}}</nowiki></code> | {{#invoke:list|unbulleted|First item|Second item|Third item|item_style=color:blue;}} |- | <code><nowiki>{{#invoke:list|unbulleted|First item|Second item|Third item|item1_style=background-color:yellow;|item2_style=background-color:silver;}}</nowiki></code> | {{#invoke:list|unbulleted|First item|Second item|Third item|item1_style=background-color:yellow;|item2_style=background-color:silver;}} |} ; Ordered lists {| class="wikitable" ! Code !! Result |- | <code><nowiki>{{#invoke:list|ordered|First item|Second item|Third item}}</nowiki></code> | {{#invoke:list|ordered|First item|Second item|Third item}} |- | <code><nowiki>{{#invoke:list|ordered|First item|Second item|Third item|start=3}}</nowiki></code> | {{#invoke:list|ordered|First item|Second item|Third item|start=3}} |- | <code><nowiki>{{#invoke:list|ordered|First item|Second item|Third item|type=i}</nowiki></code> | {{#invoke:list|ordered|First item|Second item|Third item|type=i}} |- | <code><nowiki>{{#invoke:list|ordered|First item|Second item|Third item|list_style_type=lower-greek}}</nowiki></code> | {{#invoke:list|ordered|First item|Second item|Third item|list_style_type=lower-greek}} |} ; Horizontal ordered lists {| class="wikitable" ! Code !! Result |- | <code><nowiki>{{#invoke:list|horizontal_ordered|First item|Second item|Third item}}</nowiki></code> | {{#invoke:list|horizontal_ordered|First item|Second item|Third item}} |- | <code><nowiki>{{#invoke:list|horizontal_ordered|First item|Second item|Third item|start=3}}</nowiki></code> | {{#invoke:list|horizontal_ordered|First item|Second item|Third item|start=3}} |- | <code><nowiki>{{#invoke:list|horizontal_ordered|First item|Second item|Third item|indent=2}}</nowiki></code> | {{#invoke:list|horizontal_ordered|First item|Second item|Third item|indent=2}} |} == Tracking/maintenance category == * [[:Category:List templates with deprecated parameters]] == See also == * [[Module:Separated entries]] <includeonly>{{#ifeq:{{SUBPAGENAME}}|sandbox | | <!-- Categories below this line, please; interwikis at Wikidata --> [[Category:Modules that add a tracking category]] }}</includeonly> /nowiki>''function'' izfh1ni6elqf3jr7zlmcmsm5dh1uddt मोड्युल:TableTools 828 3882 7819 2016-03-18T17:34:05Z Devraj poudel 1655 --[[ ------------------------------------------------------------------------------------ -- TableT... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो Scribunto text/plain --[[ ------------------------------------------------------------------------------------ -- TableTools -- -- -- -- This module includes a number of functions for dealing with Lua tables. -- -- It is a meta-module, meant to be called from other Lua modules, and should -- -- not be called directly from #invoke. -- ------------------------------------------------------------------------------------ --]] local libraryUtil = require('libraryUtil') local p = {} -- Define often-used variables and functions. local floor = math.floor local infinity = math.huge local checkType = libraryUtil.checkType --[[ ------------------------------------------------------------------------------------ -- isPositiveInteger -- -- This function returns true if the given value is a positive integer, and false -- if not. Although it doesn't operate on tables, it is included here as it is -- useful for determining whether a given table key is in the array part or the -- hash part of a table. ------------------------------------------------------------------------------------ --]] function p.isPositiveInteger(v) if type(v) == 'number' and v >= 1 and floor(v) == v and v < infinity then return true else return false end end --[[ ------------------------------------------------------------------------------------ -- isNan -- -- This function returns true if the given number is a NaN value, and false -- if not. Although it doesn't operate on tables, it is included here as it is -- useful for determining whether a value can be a valid table key. Lua will -- generate an error if a NaN is used as a table key. ------------------------------------------------------------------------------------ --]] function p.isNan(v) if type(v) == 'number' and tostring(v) == '-nan' then return true else return false end end --[[ ------------------------------------------------------------------------------------ -- shallowClone -- -- This returns a clone of a table. The value returned is a new table, but all -- subtables and functions are shared. Metamethods are respected, but the returned -- table will have no metatable of its own. ------------------------------------------------------------------------------------ --]] function p.shallowClone(t) local ret = {} for k, v in pairs(t) do ret[k] = v end return ret end --[[ ------------------------------------------------------------------------------------ -- removeDuplicates -- -- This removes duplicate values from an array. Non-positive-integer keys are -- ignored. The earliest value is kept, and all subsequent duplicate values are -- removed, but otherwise the array order is unchanged. ------------------------------------------------------------------------------------ --]] function p.removeDuplicates(t) checkType('removeDuplicates', 1, t, 'table') local isNan = p.isNan local ret, exists = {}, {} for i, v in ipairs(t) do if isNan(v) then -- NaNs can't be table keys, and they are also unique, so we don't need to check existence. ret[#ret + 1] = v else if not exists[v] then ret[#ret + 1] = v exists[v] = true end end end return ret end --[[ ------------------------------------------------------------------------------------ -- numKeys -- -- This takes a table and returns an array containing the numbers of any numerical -- keys that have non-nil values, sorted in numerical order. ------------------------------------------------------------------------------------ --]] function p.numKeys(t) checkType('numKeys', 1, t, 'table') local isPositiveInteger = p.isPositiveInteger local nums = {} for k, v in pairs(t) do if isPositiveInteger(k) then nums[#nums + 1] = k end end table.sort(nums) return nums end --[[ ------------------------------------------------------------------------------------ -- affixNums -- -- This takes a table and returns an array containing the numbers of keys with the -- specified prefix and suffix. For example, for the table -- {a1 = 'foo', a3 = 'bar', a6 = 'baz'} and the prefix "a", affixNums will -- return {1, 3, 6}. ------------------------------------------------------------------------------------ --]] function p.affixNums(t, prefix, suffix) checkType('affixNums', 1, t, 'table') checkType('affixNums', 2, prefix, 'string', true) checkType('affixNums', 3, suffix, 'string', true) local function cleanPattern(s) -- Cleans a pattern so that the magic characters ()%.[]*+-?^$ are interpreted literally. s = s:gsub('([%(%)%%%.%[%]%*%+%-%?%^%$])', '%%%1') return s end prefix = prefix or '' suffix = suffix or '' prefix = cleanPattern(prefix) suffix = cleanPattern(suffix) local pattern = '^' .. prefix .. '([1-9]%d*)' .. suffix .. '$' local nums = {} for k, v in pairs(t) do if type(k) == 'string' then local num = mw.ustring.match(k, pattern) if num then nums[#nums + 1] = tonumber(num) end end end table.sort(nums) return nums end --[[ ------------------------------------------------------------------------------------ -- numData -- -- Given a table with keys like ("foo1", "bar1", "foo2", "baz2"), returns a table -- of subtables in the format -- { [1] = {foo = 'text', bar = 'text'}, [2] = {foo = 'text', baz = 'text'} } -- Keys that don't end with an integer are stored in a subtable named "other". -- The compress option compresses the table so that it can be iterated over with -- ipairs. ------------------------------------------------------------------------------------ --]] function p.numData(t, compress) checkType('numData', 1, t, 'table') checkType('numData', 2, compress, 'boolean', true) local ret = {} for k, v in pairs(t) do local prefix, num = mw.ustring.match(tostring(k), '^([^0-9]*)([1-9][0-9]*)$') if num then num = tonumber(num) local subtable = ret[num] or {} if prefix == '' then -- Positional parameters match the blank string; put them at the start of the subtable instead. prefix = 1 end subtable[prefix] = v ret[num] = subtable else local subtable = ret.other or {} subtable[k] = v ret.other = subtable end end if compress then local other = ret.other ret = p.compressSparseArray(ret) ret.other = other end return ret end --[[ ------------------------------------------------------------------------------------ -- compressSparseArray -- -- This takes an array with one or more nil values, and removes the nil values -- while preserving the order, so that the array can be safely traversed with -- ipairs. ------------------------------------------------------------------------------------ --]] function p.compressSparseArray(t) checkType('compressSparseArray', 1, t, 'table') local ret = {} local nums = p.numKeys(t) for _, num in ipairs(nums) do ret[#ret + 1] = t[num] end return ret end --[[ ------------------------------------------------------------------------------------ -- sparseIpairs -- -- This is an iterator for sparse arrays. It can be used like ipairs, but can -- handle nil values. ------------------------------------------------------------------------------------ --]] function p.sparseIpairs(t) checkType('sparseIpairs', 1, t, 'table') local nums = p.numKeys(t) local i = 0 local lim = #nums return function () i = i + 1 if i <= lim then local key = nums[i] return key, t[key] else return nil, nil end end end --[[ ------------------------------------------------------------------------------------ -- size -- -- This returns the size of a key/value pair table. It will also work on arrays, -- but for arrays it is more efficient to use the # operator. ------------------------------------------------------------------------------------ --]] function p.size(t) checkType('size', 1, t, 'table') local i = 0 for k in pairs(t) do i = i + 1 end return i end return p k1omc17qij757n8hd68yihcqxo4biqi ढाँचा:Pre2 10 3883 7820 2016-03-19T01:00:48Z Devraj poudel 1655 <pre<includeonly></includeonly> style="{{#ifeq:{{{1}}}|scroll|overflow:auto; width:auto;{{{style|}}}">{{#switch:{{{2}}}|nowiki|nw... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <pre<includeonly></includeonly> style="{{#ifeq:{{{1}}}|scroll|overflow:auto; width:auto;{{{style|}}}">{{#switch:{{{2}}}|nowiki|nw={{#tag:nowiki|{{{3}}}}}|{{{2}}}}}|white-space:-moz-pre-wrap; white-space:-pre-wrap; white-space:-o-pre-wrap; white-space:pre-wrap; word-wrap:break-word;{{{style|}}}">{{#switch:{{{1}}}|nowiki|nw={{#tag:nowiki|{{{2}}}}}|{{{1}}}}} }}</pre><noinclude> {{Documentation}} <!-- PLEASE ADD CATEGORIES AND INTERWIKIS TO THE /doc SUBPAGE, THANKS --> </noinclude> 1s9ee253n1d71pxxct1jzy86r1mpzgy मोड्युल:Bananas 828 3884 7821 2016-03-19T02:42:41Z Devraj poudel 1655 -- For unit tests, see [[Module:Bananas/testcases]] local p = {} function p.hello() return "Hello, world!" end return p को साथमा पृष्ठ शृजना भयो Scribunto text/plain -- For unit tests, see [[Module:Bananas/testcases]] local p = {} function p.hello() return "Hello, world!" end return p 5pc1fe3s9ifpzmlkw8nr85fzrtz66yo ढाँचा:Template other/doc 10 3885 7823 2016-03-19T06:04:51Z BRPever 1839 {{documentation subpage}} <!-- PLEASE ADD CATEGORIES AND INTERWIKIS AT THE BOTTOM OF THIS PAGE --> This is the {{tl|template othe... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{documentation subpage}} <!-- PLEASE ADD CATEGORIES AND INTERWIKIS AT THE BOTTOM OF THIS PAGE --> This is the {{tl|template other}} meta-template. It helps other templates detect if they are on a "Template:" page or some "other" type of page. === Usage === This template usually takes two parameters, like this: <pre> {{template other | Template page text | Other pages text }} </pre> If the template is on a "Template:" page, it will return this: :{{template other | Template page text | Other pages text }} If the template is on any other page, it will return this: :{{template other | demospace=other | Template page text | Other pages text }} A typical usage case could be to make it so that a template only adds a category when not on a template page. Thus not adding the template itself and other templates that are built with it to the category. Like this: <pre> {{template other | | [[Category:Some maintenance category]] }} </pre> Note that in the example above the "template" parameter was left empty. === Demospace === For testing and demonstration purposes this template can take a parameter named '''demospace'''. * If it has the value '''template''' it returns the template page text. * It if has the value '''other''' or any other value such as the name of some other namespace it returns the other pages text. * If the parameter is empty or undefined, the actual page type determines the result. Like this: <pre> {{template other | Template page text | Other pages text | demospace = template }} </pre> No matter on what kind of page the code above is used it will return this: :{{template other | Template page text | Other pages text | demospace = template }} You can make it so your template also understands the '''demospace''' parameter. That means you can demonstrate the different appearances of your template in the documentation for your template. Then do like this: <pre> {{template other | Template page text | Other pages text | demospace = {{{demospace|}}} }} </pre> === Technical details === This template detects "Template talk:" pages as type '''other'''. This template works like {{tl|main talk other}}, for more examples and technical details see full documentation there. __NOTOC__ === See also === {{namespace detect see also}} <includeonly> <!-- CATEGORIES AND INTERWIKIS HERE, THANKS --> [[Category:Namespace manipulation templates|{{PAGENAME}}]] [[Category:Template namespace templates|{{PAGENAME}}]] </includeonly> rojol18r534v9ws0jrbxbqz5qk1uo04 ढाँचा:Fmbox/doc 10 3886 7825 2016-03-19T06:10:31Z BRPever 1839 {{Documentation subpage}} <!-- PLEASE ADD CATEGORIES AND INTERWIKIS AT THE BOTTOM OF THIS PAGE --> {{mbox templates}} This is th... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{Documentation subpage}} <!-- PLEASE ADD CATEGORIES AND INTERWIKIS AT THE BOTTOM OF THIS PAGE --> {{mbox templates}} This is the {{tl|fmbox}} or '''footer & header message box''' template. It can be used to build message boxes for system messages such as [[MediaWiki:Sp-contributions-footer-anon]]. It can also be used for footer and header boxes on user pages and for [[w:Wikipedia:Editnotice|editnotices]]. This template works similarly to {{tl|ambox}} and mostly uses the same parameters. The main differences are that this box is 100% wide and has different colour styles. === Usage === Simple usage example: <pre> {{fmbox | text = Some text.}} </pre> {{fmbox | text = Some text.}} Complex example: <pre> {{fmbox | type = editnotice | image = [[Image:Emblem-question-yellow.svg|40px]] | style = border: 1px solid #f4c430; | textstyle = color: red; font-weight: bold; font-style: italic; | text = The message body text. }} </pre> {{fmbox | type = editnotice | image = [[Image:Emblem-question-yellow.svg|40px]] | style = border: 1px solid #f4c430; | textstyle = color: red; font-weight: bold; font-style: italic; | text = The message body text. }} === Footer and header message box types === The following examples use different '''type''' parameters but use no image parameters thus they use the default images for each type. {{fmbox | type = warning | text = type=<u>warning</u> – System warning notices such as [[MediaWiki:Revision-info]] and [[MediaWiki:Protectedpagewarning]]. }} {{fmbox | type = editnotice | text = type=<u>editnotice</u> – Transparent background for [[Wikipedia:Editnotice|editnotices]]. }} {{fmbox | type = system | text = type=<u>system</u> – Light grey system message background (default). }} === Other images === The default images shown above are mostly for testing and demonstration. In most cases it is more appropriate to use a more specific image or no image at all. These examples use the '''image''' parameter to specify an image other than the default image. {{fmbox | image = [[Image:User-info.svg|40px]] | text = image = <nowiki>[[Image:User-info.svg|40px]]</nowiki> <br> This image is used for [[MediaWiki:Sp-contributions-footer]]. }} {{fmbox | image = [[Image:Commons-logo.svg|40x40px]] | text = image = <nowiki>[[Image:Commons-logo.svg|40x40px]]</nowiki> <br> Note the use of "40x40px" to also limit the height of the image. This image is used for [[MediaWiki:Sharedupload]]. }} === Special === Some other parameter combinations. {{fmbox | text = No image given ('''default''') }} {{fmbox | image = none | text = '''image=none''' – No image is used and the '''text''' uses the whole message box area. }} {{fmbox | image = [[Image:User-info.svg|40px]] | imageright = [[Image:Nuvola apps bookcase.svg|40px]] | text = image = <nowiki>[[Image:User-info.svg|40px]]</nowiki> <br> imageright = <nowiki>[[Image:Nuvola apps bookcase.svg|40px]]</nowiki> }} === Parameters === List of all parameters: <pre> {{fmbox | type = system / editnotice / warning | image = none / [[Image:Some image.svg|40px]] | imageright = [[Image:Some image.svg|40px]] | id = CSS id | class = CSS class names | style = CSS values | textstyle = CSS values | text = The message body text. }} </pre> '''type''' :If no '''type''' parameter is given the template defaults to type '''system'''. That means it gets a light grey background. '''image''' :'''No parameter''' = If no '''image''' parameter is given the template uses a default image. Which default image it uses depends on the '''type''' parameter. :'''An image''' = Should be an image with usual wiki notation. 40px - 50px width are usually about right depending on the image height to width ratio. (But the message box can handle images of any size.) For example: ::<code><nowiki>image = [[Image:User-info.svg|40px]]</nowiki></code> :'''none''' = Means that no image is used. '''imageright''' :'''No parameter''' = If no '''imageright''' parameter is given then no image is shown on the right side. :'''An image''' = Should be an image with usual wiki notation. 40px - 50px width are usually about right depending on the image height to width ratio. (But the message box can handle images of any size.) For example: ::<code><nowiki>imageright = [[Image:Nuvola apps bookcase.png|40px]]</nowiki></code> :'''Anything''' = Any other object that you want to show on the right side. '''id''' :Optional [[Cascading Style Sheets|CSS]] id used by the entire message box table. Without quotation marks <code>" "</code>. Mostly meant to be used to tag a message box with its name, to make it easy to detect the presence of the message from javascript. For instance [[MediaWiki:Sp-contributions-footer]] would use: ::<code>id = sp-contributions-footer</code> '''class''' :Optional [[Cascading Style Sheets|CSS]] class names used by the entire message box table. Without quotation marks <code>" "</code>. Mostly meant to be used to tag a message box with its name so it can be individually skinned. For instance [[MediaWiki:Sp-contributions-footer]] would use: ::<code>class = sp-contributions-footer</code> '''style''' :Optional [[Cascading Style Sheets|CSS]] values used by the entire message box table. Without quotation marks <code>" "</code> but with the ending semicolons <code>;</code>. For example: ::<code>style = margin-top: 1em;</code> '''textstyle''' :Optional [[Cascading Style Sheets|CSS]] values used by the text cell. For example: ::<code>textstyle = font-size: 90%; text-align: center;</code> '''text''' :The message body text. === Technical details === This template currently uses hard coded styles and class names. Later it will only use CSS classes making it easier to skin. (In the meantime it can be skinned by using the "<code>!important</code>" keyword.) If you need to make a box that is less than 100% wide, then do ''not'' use this box, instead use the {{tl|ombox}}. Since this box doesn't have the "1px empty image cell" code that makes it so the other mboxes get proper box flow in all browsers when less than 100% wide. If you need to use special characters in the text parameter then you need to escape them like this: <pre> {{fmbox | text = <div> Equal sign = and a start and end brace { } work fine as they are. But here is a pipe {{!}} and two end braces &lt;nowiki>}}&lt;/nowiki>. And now a pipe and end braces &lt;nowiki>|}}&lt;/nowiki>. </div> }} </pre> {{fmbox | text = <div> Equal sign = and a start and end brace { } work fine as they are. But here is a pipe {{!}} and two end braces <nowiki>}}</nowiki>. And now a pipe and end braces <nowiki>|}}</nowiki>. </div> }} Internally this meta-template uses HTML wikimarkup instead of wikimarkup for the table code. That is the usual way we make meta-templates since wikimarkup has several drawbacks. For instance it makes it harder to use [[m:Help:ParserFunctions|parser functions]] and some special characters in parameters. The default images for this meta-template are in png format instead of svg format. The main reason is that some older web browsers have trouble with the transparent background that MediaWiki renders for svg images. The png images here have hand optimised transparent background colour so they look good in all browsers. Note that svg icons only look somewhat bad in the old browsers, thus such hand optimisation is only worth the trouble for very widely used icons. '''Note to admins:''' MediaWiki does not parse and convert HTML wikimarkup in system messages the same way as it does for normal pages. This means for instance that <code>&lt;br></code> is not automatically converted to <code>&lt;br /></code> and missing <code>&lt;/td></code> and <code>&lt;/tr></code> tags are not automatically added. Thus see to that any HTML code you use in system messages are valid XHTML. That is, close all tags that you begin. However, regular wikimarkup works fine in most system messages. {{Mbox templates see also}} <includeonly> <!-- CATEGORIES AND INTERWIKIS HERE, THANKS --> [[Category:Metatemplates|{{PAGENAME}}]] [[et:Mall:Fmbox]] [[id:Templat:Fmbox]] [[it:Template:Fmbox]] [[ja:Template:Fmbox]] [[mk:Шаблон:Fmbox]] [[no:mal:Fmbox]] [[pt:Predefinição:Fmbox]] [[ro:Format:Meta-casetămas]] </includeonly> 5q498oms0j62qyzwx3ldcgt17t7x3rr मुख्य पृष्ठ/पकवान 0 3888 15524 8066 2016-04-04T03:54:39Z BRPever 1839 [[विकिपुस्तक:हटक्याट|हटक्याट]]द्वारा [[श्रेणी:मुख्य पृष्ठ]] जोडियो wikitext text/x-wiki <noinclude>This randomly chooses a featured recipe to display on the [[मुख्य पृष्ठ]]. [[ढाँचा:विशेष पकवान|Create]] a new featured recipe, add it to the [[ढाँचा:विशेष पकवान/सूची|सूची]] in alphabetical order, and then update the total on this page (<tt>X</tt> in {{tlx|Rand|X|Seed}}). ---- </noinclude><div style="text-align:center; margin-bottom:10px;">'''[[:Category:पकवानहरू|सबै पकवानहरू »]]</div> {{विशेष पकवान/सूची|n={{#expr:{{Rand|2|1}} + 1}}}} [[श्रेणी:मुख्य पृष्ठ]] rz7kq5rh40gvsehufqchpnl4gp4j7py ढाँचा:विशेष पकवान/सूची 10 3889 8059 7919 2016-03-22T09:08:26Z Devraj poudel 1655 wikitext text/x-wiki <noinclude>[[Category:पकवानहरू| ]]</noinclude><includeonly>{{विशेष पकवान/{{select parameter|n={{{n}}}</includeonly> | सेलरोटी | खिर <includeonly>}}}}</includeonly> f7bnuugm6i5s1x8qc05q5o0z5k6c4qb ढाँचा:विशेष पकवान 10 3890 8061 7994 2016-03-22T09:10:36Z Devraj poudel 1655 wikitext text/x-wiki <noinclude>Create a new featured recipe by entering its name in the field below without the <tt>Cookbook:</tt>, then add it to the [[Template:विशेष पकवान/सूची|list]] in alphabetical order, and then update the total at [[मुख्य पृष्ठ/पकवान]]. <inputbox> type = create buttonlabel= नयाँ पकवान राख्नु होस् default = ढाँचा:विशेष पकवान/ preload = Template:Featured recipe/Blank editintro = ढाँचा:विशेष पकवान/सम्पादन break = no width = 40 </inputbox> [[Category:निर्वाचित पकवान ढाँचा|निर्वाचित पकवान ढाँचा]]</noinclude><includeonly> {{image|{{{फोटो}}}|{{px|{{{size|}}}|x210px}}|center|4=link= {{{नाम}}}}} <div style="margin-top:10px;">{{{संक्षेपमा}}}</div> <div class="noprint" style="float:right; font-size:80%;">[[:{{file title|{{{फोटो}}}}}|चित्र विवरण]]</div> </includeonly> rq4y28lmx5jdbzbl6zzxbetyw7s4smj किरात पात्रो 0 3892 7914 7913 2016-03-20T08:30:31Z Devraj poudel 1655 wikitext text/x-wiki किरात पात्रो येले संबत्मा आधारित किरात पात्रो बनाउने तरिका निम्नि अनुसार छ । येले सम्बत्को पहिलो महिनाको १ गते संधै डिसेम्बर २१ तारिख हुन्छ । सन् २०१५ डिसेम्बर २१ तारिख येले सम्बत्को ५०७६ साल पहिलो महिनाको १ तारिख थियो । पहिलो र दोस्रो महिना ३०–३० दिनको हुन्छ । तेस्रो महिना २९ दिनको हुन्छ । अधिक बर्षको साल तेस्रो महिना पनि ३० दिनको हुन्छ । अधिक बर्ष भन्नाले ४ ले भाग खाने बर्ष भनेर बुझ्नु पर्दछ । चौथो देखि नबौं महिना सम्म ३१–३१ दिनको महिनाहरु हुन्छन् । त्यसै गरेर दशौं, एघारौं र बाह्रौं महिनाहरु ३०–३० दिनको हुन्छन् । यसो गर्दा चौथो महिनाको १ गते मार्च २० तारिख, सातौं महिनाको १ गते जुन २१ र दशौं महिनाको १ गते सेप्टेम्बर २२ तारिख पर्नु पर्दछ । यसरी जो कोहिले जहाँ भए पनि येले सम्बत्मा आधारित किरात पात्रो बनाई प्रयोग गर्न सक्दछ ।<ref>[https://plus.google.com/photos/112788476644324471956/albums/6250079491939684545/6250079485626327538 गूगल+]</ref> m2w4urt13hyjldm82pn40vkw8poiszy श्रेणी:पकवानहरू 14 3893 7851 2016-03-19T09:16:21Z Devraj poudel 1655 खाली पृष्ठ तयार गर्ने wikitext text/x-wiki phoiac9h4m842xq45sp7s6u21eteeq1 ढाँचा:Featured recipe/Blank 10 3894 7911 7871 2016-03-20T08:21:36Z Devraj poudel 1655 wikitext text/x-wiki {{विशेष पकवान |नाम =<!-- the recipe's title; do not [[wikilink]] or include "Cookbook:"--> | फोटो =<!-- the name of the image to use for the thumbnail --> | संक्षेपमा =<!-- describe the recipe; include a link to the recipe as well --> }}<noinclude>[[Category:Featured recipe templates|{{SUBPAGENAME}}]]</noinclude> pc9gjdvq4i2mvpdlfkm1mlpai2apvmt नेपाली भाषा व्याकरण 0 3895 17283 17050 2022-03-21T07:19:18Z 202.79.34.172 wikitext text/x-wiki {{/पृष्ठभूमि र विषय सूचि}} [[श्रेणी:भाषा]] [[श्रेणी:व्याकरण]] चली रहयाे fw3odnxdv6u02qxb19hgie2kcoy9wh6 श्रीमद्भगवद्गीता 0 3897 17472 17471 2023-05-20T13:50:15Z TenWhile6 5371 Undid edits by [[Special:Contribs/89.146.4.165|89.146.4.165]] ([[User talk:89.146.4.165|talk]]) to last version by Devraj poudel: reverting vandalism wikitext text/x-wiki {{:श्रीमद्भगवद्गीता पृष्ठभूमि}} <br> {{:श्रीमद्भगवद्गीता प्रथम अध्याय}} <br> {{:श्रीमद्भगवद्गीता द्वितीय अध्याय}}<br> {{:श्रीमद्भगवद्गीता अष्टादश अध्याय}}<br> {{/विशेष योगदानकर्ताहरू}} s8faposqsv76vh544j6tupo70di6j00 के तपाईँलाई थाह छ 0 3898 16167 15969 2018-09-17T15:31:23Z पर्वत सुबेदी 4717 wikitext text/x-wiki '''सामान्य ज्ञान''' {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|मर्ने बेलामा गीत गाउने चरा [[राजहाँस]] हो ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|[[दक्षिण एसिया]]कै पहिलो सामुदायिक [[रेडियो]] ''रेडियो सगरमाथा'' हो ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|[[दक्षिण एसिया]]मा नै [[राजनीति]]मा सबैभन्दा बढी [[महिला]] सहभागिता रहेको [[देश]] [[नेपाल]] हो ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|[[सगरमाथा]] मा विना [[अक्सिजन]] आरोहण गर्ने पहिलो व्यक्ति [[फु डोर्जे]] हो ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|संयुक्त्त राष्ट्र संघको स्थापना २४ अक्टोबर १९४५ मा भएको थियो ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|विश्वको सबैभन्दा अग्लो स्थानमा रहेको [[तिलिचो ताल]]को आकार अंग्रेजी अक्षर "Y" जस्तो छ ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|[[२०२२ फिफा विश्वकप]] [[कतार]]मा आयोजना हुँदैछ ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|[[भारतीय रेलवे]]को [[दार्जीलिङ]]मा चल्ने रेललाई खेलौना रेल (टोय ट्रेन) भनिन्छ ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|[[भिक्टोरिया क्रस]] पाउने पहिलो नेपाली [[कूलबीर थापा]] हुन् ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|[[रारा ताल]] नेपालको सवैभन्दा ठुलो ताल हो ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|[[खुम्बू हिमनदी]] नेपालको सबैभन्दा लामो हिमनदी हो । यो ७,६०० मिटर उचाईबाट शुरू भएर ४९०० मिटर सम्मको उचाईमा बग्दछ ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|[[काग]] यस्तो पंक्षी हो जसले आफ्नो चारो निश्चित ठाउँमा भण्डार गरेर राख्छ र आवश्यक परेको बेलामा खान्छ ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|नेपालको सबैभन्दा सुन्दर झरना [[रूप्से झरना]] म्याग्दी जिल्‍लामा पर्दछ ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|डा. फुहररले [[लुम्बिनी]]को उत्खनन् गरेपछि सन् १ डिसेम्बर १८९६ मा भगवान [[गौतम बुद्ध]]को जन्म [[लुम्बिनी]]मा भएको पत्ता लागेको थियो ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame| [[स्वयम्भू]]को पुरानो नाम '''पद्मकण्ठगिरी''' हो ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|सर्वप्रथम [[ओलम्पिक]] खेल [[ग्रीस]]मा ईसापूर्व ७७६मा भएको थियो ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|[[झिङ्गे माछा]]को [[रगत]] रङ्गहिन हुन्छ तर जब यो बाहिर आउँछ [[अक्सिजन]]ले यसलाई [[निलो]] बनाइदिन्छ ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|विश्वको सबैभन्दा लामो नदी [[नाइल नदी]]को लम्बाई ६६५० किलोमिटर छ ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|[[सिंगापुर]] ६४ वटा द्विपहरू मिलेको बनेको राष्ट्र हो र यो राष्ट्रको कुल क्षेत्रफल ७१६.१ वर्ग किलोमिटर छ ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|[[हवाई|हवाइयन]] वर्णमालामा जम्मा १२ वटा मात्र अक्षर छन ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|[[भारत]] र [[श्रीलंका]] बीच समुद्रमा चुनढुङ्गाले बनेको ४८ कि मि लामो पूललाई 'एडम्स ब्रीज' वा 'राम सेतु' भन्छन ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|[[मैथली भाषा]] विश्वमा बढि बोलिने भाषा मध्य २६ औं स्थानमा छ ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|[[उँट]]को दुध जम्दैन वा फाट्दैन ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|[[जुका]] सबैभन्दा बढी प्रजाति भएको जीव हो ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|सबैभन्दा अल्छी चरा [[ढुकुर]] हो ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|[[एनसेल|एनसेल मोबाइल सेवा]]बाट ''[[विकिपीडिया]] जिरो'' प्रयोग गरेमा पैंसा लाग्दैन ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|पछिल्लोपटक गरिएको गणनाअनुसार [[चितवन राष्ट्रिय निकुञ्ज]]मा ५०३ [[गैंडा|गैंडाहरू]] रहेका छन् ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|[[सुगौली सन्धि]]मा हस्ताक्षर गरेर [[नेपाल]]ले आफ्नो एक तिहाई भू-भाग [[ब्रिटिश भारत]] समक्ष गुमाउनु परेको थियो । त्यसै सन्धिबाट [[सिक्किम]] माथिको अधिकार पनि गुमाउनु पर्‍यो ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|संसारका ११ प्रतिशत मानिसहरूले वाँया हातको प्रयोग गर्दछन् ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|अंग्रेजी भाषामा सबैभन्दा बढी प्रयोग हुने अक्षर 'इ' हो भने सबैभन्दा कम प्रयोग हुने अक्षर 'क्यु' हो ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|सबै महाद्विपहरूको नामको शुरू तथा अन्त्य एउटै अंग्रेजी अक्षरबाट हुन्छ ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|सर्वप्रथम [[कफी]] [[इथियोपिया]]मा पत्ता लागेको थियो ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|बिक्रम सम्बत् २०५१ मा नेपालमा प्रथम पटक [[मिस नेपाल]] प्रतियोगि‍ता आयोजना भएको थियो ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|[[ल्याप्टप]]का आविश्कारक बिल मग्रिज हुन ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|सबैभन्दा बढी [[फिफा विश्वकप]] जित्ने राष्ट्र [[ब्राजिल]] हो ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|[[बिल गेट्स]] [[सन २०१३|हाल]] विश्वका सबै भन्दा धनी व्यक्ति हुन ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|[[स्वीडेन]]की किकी ह्याकन्सन पहिलो [[विश्वसुन्दरी प्रतियोगिता|विश्वसुन्दरी]] हुन ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|सबैभन्दा बढी फिफा बर्ष खेलाडी हुने व्यक्ति [[लियोनेल मेस्सी]] हुन ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|कोरियन गायक तथा संगितकार [[पार्क जि-साङ्ग]]ले गाएको गित [[गङ्नम स्टाइल]] युट्युबमा [[सन् २०१३]]मा सबैभन्दा बढि हेरिएको गित हो ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|विश्वकी पहिलो [[अश्लिल चलचित्र]] अभिनेत्री ''लुइस विल्ली'' हुन ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|चर्चित सामाजिक सञ्जाल [[फेसबुक]]को शुरुवात फेब्रुअरी २००४ मा भएको हो ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|विश्वको सबैभन्दा ठुलो जनावर [[निलो व्हेल]] हो ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|[[सिएनएन हिरो]] हुने पहिलो नेपाली [[अनुराधा कोइराला]] हुन ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|विश्वकी प्रथम महिला प्रधानमन्त्री [[सिरिमावो बन्दरानाइके]] हुन् । उनी श्रीलंकाकी प्रधानमन्त्री बनेकी थिइन् ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|विश्वको सबैभन्दा कम उमेरमा प्रधानमन्त्री हुने महिला पाकिस्तानकी [[बेनजिर भुट्टो]] २३ बर्षको उमेरमा प्रधानमन्त्री बनेकी थिइन् ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|विश्वको पहिलो महिला अन्तरिक्ष यात्री सोभियत संघकी [[भ्यालेन्तिना तेरेस्कोभा]] हुन् ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|नेपालको पहिलो विमान चालक महिला [[रक्षा राणा]] हुन् ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|[[सगरमाथा]] आरोहण गर्ने विश्वको पहिलो महिला [[जापान]]की [[जुन्को ताबेई]] हुन् भने नेपालको पहिलो सगरमाथा आरोहि महिला श्रीमती [[पासाङ ल्हामु शेर्पा]] हुन् ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|[[विश्वसुन्दरी प्रतियोगिता]] आयोजना गर्ने प्रचलन [[बेलायत]]बाट सुरू भएको हो ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|नेपालको पहिलो महिला सम्पादक [[साधना प्रधान]] र [[कुमारी कामाक्षादेवी]] हुन् ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|नायबी शासन चलाउने पहिलो महिला [[रानी राजेन्द्र लक्ष्मी]] हुन् ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|रेडियो नेपालकी पहिलो गायिका [[कोइलीदेवी]] हुन् भने पहिलो गीत रेकर्ड गराउने महिला [[मेलवा देवी]] हुन् ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|नेपालकी पहिलो महिला मन्त्री [[द्वारिका देवी ठकुरानी]] हुन् भने पहिलो महिला उपप्रधानमन्त्री [[शैलजा आचार्य]] हुन् ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|सर्वप्रथम [[मदन पुरस्कार]] पाउने महिला लेखिका [[पारिजात]] हुन् ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|विद्यावारिधि गर्ने पहिलो नेपाली महिला प्रभा बस्नेत हुन् भने नेपाली साहित्यमा विद्यावारिधि गर्ने पहिलो महिला [[बानिरा गिरी]] हुन् ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|प्यारासुटबाट हाम्फाल्ने पहिलो नेपाली महिला सुन्दरी श्रेष्ठ हुन् ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|[[नेपाल राष्ट्र बैंक]]का प्रथम गभर्नर [[हिमालय सम्शेर जबरा]] हुन् ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|नेपालमा सबैभन्दा पहिलो बैंकनोट विक्रम सम्बत २००२ सालमा प्रकाशन भएको थियो ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|नेपालको सबैभन्दा ठूलो ढोका [[नारायणहिटी दरवार]]को ढोका हो ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|विश्वकै सबैभन्दा ठूलो मरूभूमि [[सहारा मरूभूमि]] हो ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|नेपालमा ३९१५ गाविस तथा १३० नगरपालिका छन । ''(७२ नगरपालिका २०७१ बैशाख २६ गते थप गरिएको)'' }} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|विश्वको सबैभन्दा उचाईमा मुहान भएको नदी [[अरूण नदी]] हो ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|[[धरहरा]]को निर्माण प्रधानमन्त्री [[भीमसेन थापा]]ले वि.सं. १८८२मा गराएका हुन् ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|[[तिब्बत]]बाट सन् १९५९ देखि भारतमा शरण लिइरहेका [[दलाई लामा]]को आश्रम भारतको धर्मशालामा रहेको छ ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|नेपालमा पर्वतारोहणका लागि सबैभन्दा पहिले खुला गरिएको हिमाल [[अन्नपूर्ण हिमाल]] हो ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|[[काँडे भ्याकुर]] नेपालमा मात्र पाइने पंक्षी हो ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|[[कलियुग]] पौष कृष्ण औँसीबाट सुरु भएको मानिन्छ ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|[[गणेशमान सिंह]]को बाल्यकालको नाम हिराकाजी थियो ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|नेपालको भूकम्प नजाने शहर भनेर [[पनौती]] लाई चिनिन्छ ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|[[पशुपतिनाथ मन्दिर|श्रीपशुपतिनाथ]]लाई कार्तिक कृष्ण अष्टमीको दिन बुद्धको मुकुट पहिराइन्छ ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|नेपालको पहिलो प्रधानमन्त्रि भिमसेन थापा हुन्।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|[[नेपाल]]मा १८५ प्रकारका [[माछा]] पाइन्छन् ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|सप्तबुद्धमा कनकमुनी¸ शाक्यमुनी¸ शिखी विश्वभू¸ काश्यप, विपश्वी र ऋकुच्छन्द पर्दछन् ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|थर्ड पोल ([[:en:Third Pole|Third Pole]]) नामले [[सगरमाथा]]लाई चिनिन्छ ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|[[स्याऊ]] संसारमा सबैभन्दा धेरै उत्पादन हुने फल हो ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|[[हिम चितुवा]] ([[:en:Panthera Uncia|Panthera Uncia]]) नेपालको संरक्षित स्तनधारी वन्यजन्तु हो ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|[[सुगौली सन्धि ]] सन् १८१६ मार्च ३मा [[नेपाल]] र इष्ट इण्डिया कंपनी बीच भएको थियो ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|[[माछा]] संरक्षण केन्द्र [[पोखरा]]मा छ ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|[[गाई]]को ३२वटा दाँत हुन्छन् ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|[[भालु]]को ४२वटा दाँत हुन्छन् ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|[[स्विजरल्याण्ड]]मा प्रति वर्ष प्रति व्यक्ति १० किलो गर्न बराबरको चकलेट खान्छन् ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|हिमपहाडको ९०% भाग पानी भित्र हुने गर्दछ ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|[[अष्ट्रेलिया]]लाई पहिला नयाँ हल्याण्ड भनिन्थ्यो ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|मानिसको औसत मस्तिष्कमा करिब ७८% पानी हुन्छ ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|[[भ्यागुता]]ले आफ्नो [[आँखा]] खुला राखि खाना निल्न सक्दैन ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|हरेक दिन संसारको कुनै न कुनै देशमा विदा भएको हुन्छ ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|डटपेनको आविष्कारक जोन जे. लाउड हुन् ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|[[नेपाल टेलिकम]]ले प्रिपेड मोबाइल सेवा वि.सं. २०६४ असार २३ देखि प्रारम्भ गरेको हो ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|[[चिया]]मा टेनिस नामक विषालु क्षारिय तत्व हुन्छ ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|खुट्टामा जिव्रो हुने जीव [[पुतली]] हो ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|मानिसले सबैभन्दा छिटो गर्न सक्ने काम आँखा झिम्काउने कार्य हो ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|[[जिब्रो]]को भित्री भागले तीतो स्वाद थाहा पाउँछ ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|[[रुघा]] संसारकै सबैभन्दा बढी सर्ने रोग हो ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|डेविड फिलो र जेरी याङ्ग [[याहु]]का संस्थापकहरू हुन् ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|भेनेजुयलामा असंलग्न राष्ट्रको १७ सम्मेलन सन् २०१५ मा आयोजना हुँदैछ ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|[[अस्ट्रेलिया]]को निर्वाचनमा मत नखसालेमा ४ डलर जरिवाना तिर्नु पर्ने नियम छ ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|विचित्र नामको गुफा [[गुल्मी जिल्ला]]मा अवस्थित छ ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|[[नेपाल]]मा गद्य कविताको शुरुवात गर्नै साहित्यकार [[गोपाल प्रसाद रिमाल]] हुन् ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|[[जापान]] विश्वमा सबैभन्दा पुरानो राजतन्त्र भएको मूलुक हो ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|भगवान [[गौतम बुद्ध]]को मृत्यु पश्चात् बौद्ध धर्मको बारेमा लेखिएको पहिलो ग्रन्थ मूल सर्वास्ति विनय हो ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|[[नेपाल]]को [[चितवन]]मा अन्तराष्ट्रिय हात्ति पोलो खेल नियमित रुपमा हुने गर्दछ ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|[[माइक्रोसफ्ट कर्पोरेशन]] संसारकै सबैभन्दा ठूलो कम्प्युटर सफ्टवेयर उत्पादक कम्पनी हो ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|[[अल्वर्ट आइन्स्टाइन]]लाई [[इजरायल]] देशको राष्ट्रपति हुन आग्रह गरिएको थियो ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|चाल्र्स डार्बिनले प्राणी विकाशका सिद्धान्तलाई सबैभन्दा पहिले प्रामाणिक रुपमा व्याख्या गरेको मानिन्छ ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|[[पृथ्वी]]को गति भन्दा [[परमाणु]] घडी ०.९ सेकेन्डले चलाख हुन्छ ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|[[नेपाली]] नागरिकतामा अंग्रेजी भाषामा समेत वि.सं. २०६६ मंसीर १ देखी वितरण गर्न थालियो छ ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|फिलामेन्ट बत्तीको आयु १००० घण्टा हुन्छ ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|[[हवाईजहाज]] उड्दा प्रयोग गरिने ग्यास हिलियम हो ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|भारतीय संसद परिषदमा दुर्गा मल्ल (नेपाली व्यक्ति) को सालिक रहेको छ ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|जटापोखरी ताल [[सिन्धुपाल्चोक जिल्ला]]मा पर्दछ । }} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|[[नेपाल]]को सबैभन्दा होचो भाग मुसहरनिया ५९ मि. (धनुषा) हो ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|इतिहासका पिता भनि हेरोडोटसलाई भनिन्छ ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|[[क्यालकुलेटर]]का आविष्कारक [[पास्कल]] हुन् ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|घरमा हुने सामान्य कुराकानीमा ३० डेसिबल ध्वनी उत्पन्न हुन्छ ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|[[नेपाल]]को अन्तरिम संविधान, २०६३ वि.सं. २०६३ माघ १ जारी भयो ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|[[संयुक्त राष्ट्र संघ]]को महासभाको अध्यक्ष हुने पहिलो महिला विजया लक्ष्मी पण्डित (भारतीय) हुन् ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|विश्वमा सबैभन्दा बढी रेमिट्यान्स आउने मुलुक [[भारत]] हो ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|[[नेपाल]]को सम्मानार्थ नागरिकता पाउने पहिलो विदेशी [[सर एडमण्ड हिलारी]] हुन् ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|[[नेपाल]]को सवै भन्दा बढी पानी पार्नी ठाउँ [[लुम्ले]] हो।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|विश्वको सबैभन्दा बढी पानी पर्ने ठाँउ [[भारत]]को [[चेरापुञ्जी]] हो ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|विश्वमा सबैभन्दा पहिलो सुर्योदय [[न्युजिल्यान्ड]]मा हुन्छ ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|[[सुर्य]]बाट सबैभन्दा नजिकको [[ग्रह]] बुध हो भने सबैभन्दा टाढाको [[ग्रह]] बरूण हो ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|अन्नको राजा भनेर [[धान]]लाई चिनिन्छ ।}} {{के तपाईंलाई थाहा छ frame|[[नेपाली भाषा|नेपाली]] भाषाको नामांकन गर्ने व्याक्ती [[भानुभक्त आचार्य]] हुन् ।}} [[श्रेणी:विकिपुस्तक]] j5bt7ghmok556gdxfmjek9x8cpehrd5 ढाँचा:के तपाईंलाई थाहा छ frame 10 3899 7927 2016-03-20T13:50:09Z Devraj poudel 1655 *.. {{{1}}} को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki *.. {{{1}}} a7yc2c5ossqtgsa4doauyxyvx0n6qdr मीडियाविकि:Mypage/प्रयोगस्थल 8 3900 7929 7928 2016-03-20T14:11:37Z Devraj poudel 1655 wikitext text/x-wiki मेरो प्रयोगस्थल dln8lx2l3dn14phh8gl66vebq8znbux मीडियाविकि:Mysandbox 8 3901 7930 2016-03-20T14:13:56Z Devraj poudel 1655 मेरो प्रयोगस्थल को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki मेरो प्रयोगस्थल dln8lx2l3dn14phh8gl66vebq8znbux सामान्य ज्ञान 0 3902 17371 17342 2022-11-06T18:12:22Z CommonsDelinker 37 Removing [[:c:File:Emblem_of_Nepal_(2020).svg|Emblem_of_Nepal_(2020).svg]], it has been deleted from Commons by [[:c:User:Ellywa|Ellywa]] because: per [[:c:Commons:Deletion requests/File:Emblem of Nepal (2020).svg|]]. wikitext text/x-wiki '''सामान्य ज्ञान''' {{ठुटो}} ==विषय सूची== * [[के तपाईलाई थहाँ छ]] * [[सामान्य ज्ञान/विविध]] ==नेपालको सामान्यज्ञान== * [[सामान्य ज्ञान/नेपाली चलचित्र]] * [[सामान्य ज्ञान/नेपालको भौगोलिक अवस्थिति]] * [[सामान्य ज्ञान/नेपाली राजनीति]] * [[सामान्य ज्ञान/नेपालको सानो ठुलो]] * [[सामान्य ज्ञान/नेपालमा प्रथम]] * [[सामान्य ज्ञान/नेपालको विविध]] ==विश्वको सामान्यज्ञान== [[File:BlankMap-World.png|right|thumb|पृथ्वी]] * [[सामान्य ज्ञान/वैश्विक भौगोलिकअवस्थिति]] 6vc5gzn0os9b46afz9fifspyeoxf9xe बालपुस्तक:T173070नेपाली वर्णमाला 104 3903 15551 15081 2016-04-05T01:50:44Z Devraj poudel 1655 Devraj poudel द्वारा [[नेपाली वर्णमाला]] पृष्ठलाई [[बालपुस्तक:नेपाली वर्णमाला]] मा सारियो: नामस्पेस wikitext text/x-wiki [[file:Devnagari words.jpeg|right|200px]] '''नेपाली वर्णमाला''' बाल बालिकाको लागि उपयोगी एउटा बालपुस्तक हो । विकिपुस्तकमा तल उदाहरण सहित स्वर वर्ण र व्यन्जन वर्ण एक एक प्रस्तुत गरिएको छ । ==स्वर वर्णहरू== {| cellspacing="0" cellpadding="2" class="wikitable" style="margin: 0.5em 0; width: 100%;" |- style="background-color: #b0c4de; text-align: center;" ! style="width: 20%;" | वर्णहरू ! style="width: 20%;" | नाम ! style="width: 40%;" | चित्र |- | <div style="font-size:700%; border:none; margin:0; padding:.1em; color:#000;"> '''अ''' </div> | अनार | [[चित्र:Pomegranate03_edit.jpg|right|thumb|अनार]] |- |<div style="font-size:700%; border:none; margin:0; padding:.1em; color:#000;">'''आ'''</div> | आमा | [[File:A mothers love (14865176845).jpg |thumbnail|आमा]] |- |<div style="font-size:700%; border:none; margin:0; padding:.1em; color:#000;"> इ </div> | इन्द्र | [[File:Indra_deva.jpg|right|thumb|इन्द्र]] |- |<div style="font-size:700%; border:none; margin:0; padding:.1em; color:#000;"> ई </div> | ईश्वर | [[File:Harihara V&A.jpg|right|thumb|ईश्वर]] |- | <div style="font-size:700%; border:none; margin:0; padding:.1em; color:#000;">उ</div> | [[उखु]] | [[चित्र:Cut_sugarcane.jpg|right|thumb|उखु]] |- | <div style="font-size:700%; border:none; margin:0; padding:.1em; color:#000;">ऊ </div> |[[ ऊन ]] | [[चित्र:Wool.www.usda.gov.jpg|right|thumb|ऊन]] |- | <div style="font-size:700%; border:none; margin:0; padding:.1em; color:#000;">ए </div> | [[एकतारे]] | [[File:Ektara.JPG|right|thumb|एकतारे]] |- | <div style="font-size:700%; border:none; margin:0; padding:.1em; color:#000;">ऐ </div> | ऐना | [[File:Mirror baby.jpg|right|thumb|ऐना]] |- | <div style="font-size:700%; border:none; margin:0; padding:.1em; color:#000;">ओ </div> | ओखर |[[File:ओखर.JPG|right|thumb|ओखर]] |- | <div style="font-size:700%; border:none; margin:0; padding:.1em; color:#000;">औ </div> | औजार | [[File:Hand tools.jpg|right|thumb|औजार]] |- | <div style="font-size:700%; border:none; margin:0; padding:.1em; color:#000;">अं </div> | अंश | <div style="font-size:700%; border:none; margin:0; padding:.1em; color:#000;">अंश</div> |- | <div style="font-size:700%; border:none; margin:0; padding:.1em; color:#000;">अः </div> | अः | <div style="font-size:700%; border:none; margin:0; padding:.1em; color:#000;">अः </div> |} ==व्यन्जन अक्षरहरू== {| cellspacing="0" cellpadding="2" class="wikitable" style="margin: 0.5em 0; width: 100%;" |- style="background-color: #b0c4de; text-align: center;" ! style="width: 20%;" | वर्णहरू ! style="width: 20%;" | नाम ! style="width: 40%;" | चित्र |- |} {| cellspacing="0" cellpadding="2" class="wikitable" style="margin: 0.5em 0; width: 100%;" |- style="background-color: #b0c4de; text-align: center; |- | क | कमल | |- | ख | खरायो | |- | ग |गमला | |- |घ |घर | |- | ङ | | |- | च | चरा | |- |छ |छाता | |- | ज | जरायो | |- | झ | झरना | |- | ञ | | |- | ट |माटर | |- | ठ | ठटेउरों | |- | ड | डमरू | |- | ढ | ढक्कन | |- | ण | | |- | त | तरुल | |- | थ |थपडी | |- |द |दाउरा | |- | ध |धारा | |- | न |नङ | |- |प |पाटी | |- |फ |फलफूल | |- |ब | बुबा | |- | भ | भकारी | |- |म |म | |- |य |यमराज | |- | व |वकील |- |र |- |ल |लसुन |- |श |शस्त्र |- |ष |षटकोण |- |स |सीता |- | ह | हलो | |- |क्ष | क्षत्रि | |- |त्र | त्रिशूल | |- |ज्ञ | ज्ञानी | |} [[श्रेणी:बालपुस्तकहरू]] emzzd0pjykjkts8tbjm53oybswq83fv ढाँचा:विशेष पकवान/सेलरोटी 10 3904 15554 8002 2016-04-05T01:54:47Z Devraj poudel 1655 wikitext text/x-wiki {{विशेष पकवान |नाम =सेलरोटी <!-- the recipe's title; do not [[wikilink]] or include "Cookbook:"--> | फोटो = Sel Roti.jpg <!-- the name of the image to use for the thumbnail --> | संक्षेपमा =[[पाकपुस्तक:सेलरोटी|सेलरोटी]] चामलको पिठोबाट निर्मित नेपालमा पाईने एकप्रकारको खाद्य परिकार हो । यसलाई विशेष पर्व पूजा विवाह आदि धार्मिक कार्यमा पनि विशेष महत्व मानिन्छ । <!-- describe the recipe; include a link to the recipe as well --> }} 61xqw42fdo72vtuv3x46xav327sk35t सेलरोटी 0 3905 16570 7952 2020-06-02T10:18:18Z Samuele2002 5002 Changed redirect target from [[पकवान:सेलरोटी]] to [[पाकपुस्तक:सेलरोटी]] wikitext text/x-wiki #REDIRECT [[पाकपुस्तक:सेलरोटी]] ig1nvsmbtzn00yo46o5zno1oo2sut38 मुख्य पृष्ठ/बालपुस्तक 0 3906 15525 8043 2016-04-04T03:57:21Z BRPever 1839 [[विकिपुस्तक:हटक्याट|हटक्याट]]द्वारा [[श्रेणी:बालपुस्तकहरू]] जोडियो wikitext text/x-wiki <noinclude>This randomly chooses a featured Wikijunior book to display on the [[Main Page]]. [[Template:विशेष बालपुस्तक|नयाँ थप्ने]] a new featured Wikijunior book, add it to the [[ढाँचा:विशेष बालपुस्तक/सूचि |सूचि]] in alphabetical order, and then update the total on this page (<tt>X</tt> in {{tlx|Rand|X|Seed}}). [[Category:मुख्य पृष्ठ|बालपुस्तक]] [[श्रेणी:बालपुस्तकहरू]] ---- </noinclude><div style="text-align:center; margin-bottom:10px;">'''[[बालपुस्तक|सबै बालपुस्तकहरू»]]</div> {{विशेष बालपुस्तक/सूचि|n={{#expr:{{Rand|1|1}} + 1}}}} ggbqrj5kfjqc14sqeg2p85g1w7qgadh ढाँचा:विशेष बालपुस्तक 10 3907 7968 7966 2016-03-21T01:17:03Z Devraj poudel 1655 wikitext text/x-wiki <noinclude>Create a new featured Wikijunior book by entering its name in the field below without the <tt>Wikijunior:</tt>, then add it to the [[Template:Featured Wikijunior book/List|list]] in alphabetical order, and then update the total at [[मुख्य पृष्ठ/बालपुस्तक]]. <inputbox> type = create buttonlabel= नयाँ पुस्तक जोड्नु होस् default = ढाँचा:विशेष बालपुस्तक/ preload = ढाँचा:Featured wikijunior book/Blank editintro = Template:Featured Wikijunior book/Editintro break = no width = 40 </inputbox> [[Category:Featured wikijunior book templates| ]]</noinclude><includeonly> {{image|{{{फोटो}}}|{{px|{{{size|}}}|x210px}}|center|4=link= बालपुस्तक:{{{title}}}}} <div style="margin-top:10px;">{{{संक्षेपमा}}}</div> <div class="noprint" style="float:right; font-size:80%;">[[:{{file title|{{{फोटो}}}}}|चित्र विवरण]]</div> {{#ifeq:{{{edit|}}}|||&nbsp;&nbsp;<small class="noprint plainlinks">[{{fullurl:Template:विशेष बालपुस्तक/{{{title}}}|action=edit}} edit blurb]</small><br /><br />}} </includeonly> gliciikbcjhpy7co1a83h7ztnzseuz8 ढाँचा:विशेष बालपुस्तक/सूचि 10 3908 7960 7959 2016-03-20T17:51:53Z Devraj poudel 1655 wikitext text/x-wiki <noinclude>[[Category:Featured Wikijunior book templates| ]]</noinclude><includeonly>{{विशेष बालपुस्तक/{{select parameter|n={{{n}}}</includeonly> |नेपाली वर्णमाला <includeonly>}}}}</includeonly> jtqz9md420z618owohegdq2eof1nsrr ढाँचा:Featured wikijunior book/Blank 10 3909 7961 2016-03-20T18:02:37Z Devraj poudel 1655 {{विशेष बालपुस्तक |नाम =<!-- the recipe's title; do not [[wikilink]] or include "Cookbook:"-->... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{विशेष बालपुस्तक |नाम =<!-- the recipe's title; do not [[wikilink]] or include "Cookbook:"--> | फोटो =<!-- the name of the image to use for the thumbnail --> | संक्षेपमा =<!-- describe the recipe; include a link to the recipe as well --> }}<noinclude>[[Category:Featured recipe templates|{{SUBPAGENAME}}]]</noinclude> iphsxshb4fnpwam39tcfot65iu0go4n ढाँचा:विशेष बालपुस्तक/नेपाली वर्णमाला 10 3910 15686 7986 2016-05-03T02:01:16Z Devraj poudel 1655 wikitext text/x-wiki {{विशेष बालपुस्तक |नाम = नेपाली वर्णमाला <!-- the recipe's title; do not [[wikilink]] or include "Cookbook:"--> | फोटो = Devnagari_words.jpeg <!-- the name of the image to use for the thumbnail --> | संक्षेपमा =[[बालपुस्तक:नेपाली वर्णमाला|नेपाली वर्णमाला]] बाल बालिकाको लागि उपयोगी एउटा बालपुस्तक हो । <!-- describe the recipe; include a link to the recipe as well --> }} d5pidye6eok5mpfo3wh49h6tnybc81j बालपुस्तक 0 3911 17061 7971 2020-10-11T08:37:08Z Minorax 4893 fix [[Special:LintErrors/obsolete-tag]] wikitext text/x-wiki <div class="center">'''नेपाली विकिपुस्तकको एउटा परियोजना बालपुस्तकालयमा तपाईलाई स्वागत छ । '''</div> cc978dfypryxtuqscatgyu263zmk9h0 चाणक्यनीति नवौ अध्याय 0 3912 8021 7972 2016-03-21T16:55:15Z Devraj poudel 1655 Devraj poudel ले [[चाणक्यनीति/नवौ अध्याय]] मा पुनर्निर्देश नछोडि त्यसलाई [[चाणक्यनीति नवौ अध्याय]] मा सारे... wikitext text/x-wiki ==नवमोऽध्यायः== मुक्तिमिच्छासि चेत्तात ! विषयान् विषवत्त्यज ।<br> क्षमाऽऽर्जवं दया शौचं सत्यं पीयूषवत्पिब ।।१।।<br> <br> परस्परस्य मर्माणि ये भाषन्ते नराधमाः ।<br> त एव विलयं यान्ति वल्मीकोदरसर्पवत् ।।२।।<br> <br> गन्धः सुवर्णे फलभिक्षुदंडे-<br> नाऽकारि पुष्पं खलु चन्दनस्य ।<br> विद्वान् धनी भूपतिदीर्घजीवी<br> धातुः पुरा कोऽपि न बुध्दिदोऽभूत् ।।३।।<br> <br> सर्वौषधीनाममृतं प्रधानम्<br> सर्वेषु सौख्येष्वशनं प्रधानम् ।<br> सर्वेन्द्रियाणां नयनं प्रधानं<br> सर्वेषु गात्रेषु शिरः प्रधानम्।<br> ।।४।।<br> <br> दुतो न सञ्चरति खे न चलेच्च वार्ता ।<br> पुर्व न जल्पितमिदं न च सड्गमोऽस्ति ।<br> व्योम्नि स्थितं रविशाशग्रहणं प्रशस्तं<br> जानाति यो द्विजवरः सकथं न विद्वान् ।।५।।<br> <br> विद्यार्थी सेवकः पान्थः क्षुधार्तो भयकातरः ।<br> भाण्डारी प्रतिहारी च सप्त सुप्तान् प्रबोधयेत् ।।६।।<br> <br> अहिं नृपं च शार्दुलं बरटि बालकं तथा ।<br> परश्वानं च मूर्ख च सप्त सुप्तान्न बोधयेत् ।।७।।<br> <br> अर्थाधीताश्चयै र्वेदास्तथा शूद्रान्न भोजिनः ।<br> ते द्विजाः किं करिष्यन्ति निर्विषा इव पन्नगाः ।।८।।<br> <br> यस्मिन रुष्टे भयं नास्ति तुष्टे नैव धनागमः ।<br> निग्रहाऽनुग्रहोनास्ति स रुष्टः किं करिष्यति ।।९।।<br> <br> निविषेणापि सर्पेण कर्तव्या महती फणा ।<br> विषमस्तु न चाप्यस्तु घटाटोप भयंकरः ।।१०।।<br> <br> प्रारर्द्यूतप्रसंगेन मध्यान्हे स्त्रीप्रसंगतः ।<br> रात्रौ चौरप्रसंगेन कालो गच्छति धीमताम् ।।११।।<br> <br> स्वहस्तग्रथिता माला स्वहस्ताद घृष्टचन्दनम् ।<br> स्वहस्तलिखितं शक्रस्यापि श्रियं हरेत् ।।१२।।<br> <br> इक्षुदंडास्तिलाः शुद्राः कान्ता कांचनमोदिनी ।<br> चन्दनं दधि ताम्बूलं मर्दनं गुणवर्ध्दनम् ।।१३।।<br> <br> दरिद्रता धीरतया विराजते ।<br> कुवस्त्रता शुभ्रतया विराजते ।।<br> <br> कदन्नता चोष्णतया विराजते ।<br> कुरूपता शीलतया विराजते ।।१४।।<br> <br> <br> <br> <br> <br> 152b2aba7n6jxm8c7byck8jaxa2bhiw चाणक्यनीति दशौ अध्याय 0 3913 8022 7973 2016-03-21T16:55:53Z Devraj poudel 1655 Devraj poudel ले [[चाणक्यनीति/दशौ अध्याय]] मा पुनर्निर्देश नछोडि त्यसलाई [[चाणक्यनीति दशौ अध्याय]] मा सारे... wikitext text/x-wiki ==दशमोऽध्यायः== अथ वृध्द चाणक्यस्योत्तरार्ध्दम् ।<br> धनहीनो न हीनश्च धनिकः स सुनिश्चयः ।<br> विद्यारत्नेन हीनो यः स हीनः सर्ववस्तुषु ।।१।।<br> <br> दृष्टिपुतं न्यसेत्पादं वस्त्रपूतं पिबेज्जलम् ।<br> शास्त्रपूतं वदेद्वाक्यं मनःपूतं समाचरेत् ।।२।।<br> <br> सुखार्थी चेत्यजेद्विद्यां विद्यार्थी चेत्त्यजेत्सुखम् ।<br> सुखार्थीनः कुतो विद्या सुखं विद्यार्थिनः कुतः ।।३।।<br> <br> कवयः किं न पश्यन्ति कि न कुर्वन्ति योषितः ।<br> मद्यपाः किं न जल्पन्ति किंन खादन्ति वायसाः ।।४।।<br> <br> रंक करोति राजानं राजानं रंकमेवच ।<br> धनिनं निर्धनं चैव निर्धनं धनिनं विधिः ।।५।।<br> <br> लुब्धानां याचकः शत्रुमूर्खाणां बोधको रिपुः ।<br> जारस्त्रीणां पतिः शत्रुश्चौराणां चन्द्रमा रिपुः ।।६।।<br> <br> येषां न विद्या न तपो न दानं<br> न चापि शीलं न गुणो न धर्मः ।<br> ते मृत्युलोके भुवि भारभूता<br> मनुष्यरूपेण मृगाश्चरन्ति ।।७।।<br> <br> अन्तः सारविहीनानामुपदेशो न जायते ।<br> मलयाचलसंसर्गान्न वेणुश्चन्दनायते ।।८।।<br> <br> यस्य नास्ति स्वयं प्रज्ञा शास्त्रं तस्य करोति किम् ।<br> लोचनाभ्यां विहीनस्य दर्पणः किं करिष्यति ।।९।।<br> <br> दुर्जनं सज्जनं कर्तुमुपायो न हि भूतले ।<br> अपानं शतधा धौतं न श्रेष्ठमिन्द्रियं भवेत् ।।१०।।<br> <br> आप्तद्वेषाद्भवैन्मृत्युः परद्वेषाध्दनक्षयः ।<br> राजद्वेषाद्भवेन्नशो ब्रह्मद्वेषात्कुलक्षयः ।।११।।<br> <br> वरं वनं व्याघ्रगजेन्द्रसेवितं<br> द्रुमालयं पक्वफलाम्बुसेवनम् ।<br> तृणेषु शय्या शतजीर्णबल्कलं<br> न बन्धुमध्ये धनहीनजीवनम् ।।१२।।<br> <br> विप्रो वृक्षस्तस्य मूलं च सन्ध्या<br> वेदाः शाखा धर्मकर्माणि पत्रम् ।<br> तस्मात्‍ मूलं यत्नो रक्षणीयम्<br> छिन्ने मूले नैव शाखा न पत्रम् ।।१३।।<br> <br> माता च कमला देवी पिता देवो जनार्दनः ।<br> बान्धवा विष्णु भक्ताश्च स्वदेशे भुवनत्रयम् ।।१४।।<br> <br> एकवृक्षे समारूढा नानावर्णा बिहंगमाः ।<br> प्रभाते दिक्षु दशसु का तत्र परिवेदना ? ।।१५।।<br> <br> बुध्दिर्यस्य बलं तस्य निर्बुध्दैश्च कुतो बलम् ।<br> वने हस्ती मदोन्मत्तः शशकेन निपातितः ।।१६।।<br> <br> बुध्दिर्यस्य बलं तस्य निर्बुध्दैश्च कुतो बलम् ।<br> वने हस्ती मदोन्मत्तः शशकेन निपातितः ।।१६।।<br> <br> का चिन्ता मम जीवने यदि हरिविश्वन्भरो गीयते ।<br> नो चेदर्भकजीवनाय जननीस्तन्यं कथं निःसरेत् ।।<br> <br> इत्यालोच्य मुहुर्मुहुर्यदुपते लक्ष्मीपते केवलम् ।<br> त्वत्पदाम्बुजसेवनेन सततं कालो मया नीयते ।।१७।।<br> <br> गीर्वाणवाणीषु विशिष्टबुध्दि-<br> स्तथापि भाषान्तरलालुपोऽहम् ।<br> यथा सुधायाममरिषु सत्यां<br> स्वर्गड्गनानामधरासवे रुचिः ।।१८।।<br> <br> अनाद्दशगुणं पिस्टं पिस्टाद्दशगुणं पयः ।<br> पयसोऽष्टगुणं मांसं मांसाद्दशगुणं घृतम् ।।१९।।<br> <br> शाकेन रोगा वर्ध्दते पयसो वर्ध्दते तनुः ।<br> घृतेन वर्ध्दते वीर्यं मांसान्मासं प्रवर्ध्दते ।।२०।।<br> <br> <br> <br> <br> <br> sbdho2ehohpitm9sei5sjumhe4cb816 चाणक्यनीति एगारौ अध्याय 0 3914 8023 7974 2016-03-21T16:56:49Z Devraj poudel 1655 Devraj poudel ले [[चाणक्यनीति/एगारौ अध्याय]] मा पुनर्निर्देश नछोडि त्यसलाई [[चाणक्यनीति एगारौ अध्याय]] मा... wikitext text/x-wiki ==एकादशोऽध्यायः== दातृत्वं प्रियवक्तृत्वं धीरत्वमुचितज्ञता ।<br> अभ्यासेन न लभ्यन्ते चत्वारः सहजा गुणाः ।।१।।<br> <br> आत्मवर्गं परित्यज्य परवर्गं समाश्रयेत् ।<br> स्वयमेव लयं याति यथा राज्यमधर्मतः ।।२।।<br> <br> हस्ती स्थूलतनुः सचांकुशवशः कि हस्तिमात्रेकुंशः ।<br> दीपे प्रज्वलिते प्रणश्यति तमः किं दीपमात्रं तमः ।।<br> <br> वज्रेणापि हताः पतन्ति गिरयः किं वज्रमात्रन्नगाः ।<br> तेजो यस्य विराजते स बलवान्स्थूलेषुकः प्रत्ययः ।।३।।<br> <br> कलोदश सहस्त्राणि हरिस्त्यजति मेदिनीम् ।<br> तदर्ध्दं जान्हवीतोयं तदर्ध्दं ग्रामदेवताः ।।४।।<br> <br> गृहासक्तस्य नो विद्या न दया मांस भोजिनः ।<br> द्रव्यलुब्धस्य नो सत्यं स्त्रैणस्य न पवित्रता ।।५।।<br> <br> न दुर्जनः साधुदशामुपैति बहुप्रकारैरपि शिक्ष्यमाणः ।<br> आमूलसिक्तः पयसाघृतेन न निम्बवृक्षौमधुरत्वमेति ।।६।।<br> <br> अन्तर्गतमलौ दुष्टः तीर्थस्नानशतैरपि ।<br> न शुध्दयति यथा भाण्डं सुरदा दाहितं च यत् ।।७।।<br> <br> न वेत्ति तो यस्य गुण प्रकर्ष<br> स तं सदा निन्दति नाऽत्र चित्रम् ।<br> यथा किरती करिकुम्भलब्धां<br> मुक्तां परित्यज्य बिभर्ति गुञ्जाम् ।।८।।<br> <br> ये तु संवत्सरं पूर्ण नित्यं मौनेन भुंजते ।<br> युगकोटि सहस्त्रन्तु स्वर्गलोके महीयते ।।९।।<br> <br> कामं क्रोधं तथा लोभं स्वादुश्रृंगारकौतुकम् ।<br> अतिनिद्राऽतिसेवा च विद्यार्थी ह्यष्ट वर्जयेत् ।।१०।।<br> <br> अकृष्टफलमुलानि वनवासरितः सदा ।<br> कुरुतेऽहरहः श्राध्दमृषिर्विप्रः स उच्यते ।।११।।<br> <br> एकाहारेण सन्तुष्टः षट्कर्मनिरतः सदा ।<br> रीतुकालेऽभिगामी च स विप्रो द्विज उच्यते ।।१२।।<br> <br> लौकिके कर्मणि रतः पशूनां परिपालकः ।<br> वाणिज्यकृषिकर्ता यः स विप्रो वैश्य उच्यते ।।१३।।<br> <br> लाक्षादितैलनीलानां कौसुम्भमधुसर्पिषाम् ।<br> विक्रेता मद्यमांसानां स विप्रः शुद्र उच्यते ।।१४।।<br> <br> परकार्यविहन्ता च दाम्भिकः स्वार्थसाधकः ।<br> छली द्वेषी मृदुक्रूरो विप्रो मार्जार उच्यते ।।१५।।<br> <br> वापीकूपतडागानामारामसुरवेश्यनाम् ।<br> उच्छेदने निराशंकः स विप्रो म्लेच्छ उच्यते ।।१६।।<br> <br> देवद्रव्यं गुरुद्रव्यं परदाराभिमर्षणम् ।<br> निर्वाहः सर्वभूतेषु विप्रश्चाण्डाल उच्यते ।।१७।।<br> <br> देयं भोज्यधनं सुकृतिभिर्नो संचयस्तस्य व<br> श्रीकर्णस्य बलेश्च विक्रमपतेरद्यापि कीर्तिः स्थिता ।<br> अस्माकं मधुदानभोगरहितं नष्टं चिरात्सचितं<br> निर्वाणादिति नष्टपादयुगल घर्षन्यहो मक्षिकाः ।।१८।।<br> <br> <br> <br> <br> <br> kz8rgvik9pjdv2wredulm4jttsotoqv चाणक्यनीति बाह्रौ अध्याय 0 3915 8024 7975 2016-03-21T16:57:43Z Devraj poudel 1655 Devraj poudel ले [[चाणक्यनीति/बाह्रौ अध्याय]] मा पुनर्निर्देश नछोडि त्यसलाई [[चाणक्यनीति बाह्रौ अध्याय]] म... wikitext text/x-wiki ==द्वादशोऽध्यायः== सानन्दं सदनं सुतास्तु सधियः कांता प्रियालापिनी<br> इच्छापूर्तिधनं स्वयोषितिरतिः स्वाज्ञापराः सेवकाः<br> आतिथ्यं शिवपूजनं प्रतिदिनं मिष्टान्नपानं गृहे<br> साधोः सुड्गमुपासते च सततं धन्यो गृहस्थाश्रमः ।।१।।<br> <br> आर्तेषु विप्रेषु दयान्वितश्चे-<br> च्छ्रध्देण या स्वल्पमुपैति दानम् ।<br> अनन्तपारं समुपैति दानम् ।<br> यद्दीयते तन्न लभेद् द्विजेभ्यः ।।२।।<br> <br> दाक्षिण्यं स्वजने दया परजने शाठ्यं सदा दुर्जने<br> प्रीतिःसाधुजने स्मयः खलजने विद्वज्जने चार्जवम् ।<br> शौर्यं शत्रुजने क्षमा गुरुजने नारीजने धूर्तता<br> इत्थं ये पुरुषा कलासु कुशलास्तेष्वे लोकस्थितिः ।।३।।<br> <br> हस्तौ दानविवर्जितौ श्रुतिपुटौ सारस्वतद्रोहिणौ<br> नेत्रे साधुविलोकनेन रहिते पादौ न तीर्थं गतौ ।।<br> <br> अन्यायार्जितवित्त पूर्णमुदरं गर्वेण तुड्गं शिरो ।<br> रे रे जंबुक मुञ्चमुञ्च सहसा नीचं सुनिन्द्यं वपुः ।।४।।<br> <br> येषां श्रीमद्यशोदा सुतपदकमले नास्ति भक्तिर्नराणां<br> येषामाभीरकन्याप्रियगुणकथने नानुरक्ता रसज्ञा ।<br> येषां श्रीकृष्णलीलाललितरसकथा सादरौनैव कर्णौ<br> धिक्तांधिक्तांधिगेतांकथ यति सततं कीर्तनस्थोमॄदंगः ।।५।।<br> <br> पत्रं नैव यदा करीरविटपे दोषो वसन्तस्य किं<br> नोलूकोऽप्यवलोकते यदि दिवा सूर्यस्य किं दूषणं ।<br> वर्षा नैव पतन्ति चातकमुखे मेघस्य किं दूषणं ।<br> यत्पूर्व विधिना ललाटलिखितं तन्मार्जितुं कः क्षमः ।।६।।<br> <br> सत्सङ्गाद भवति हि साधुता खलानां ।<br> साधूनां न हि खलसंगतेः खलत्वम् ।।<br> <br> आमोदं कुसुमभवं मृदेव धत्ते<br> मृदगन्धं नहि कुसुमानि धारयन्ति ।।७।।<br> <br> साधूनां दर्शनं पुण्यं तीर्थीभूता हि साधवः ।<br> कालेन फलते तीर्थं सद्यः साधुसमागमः ।।८।।<br> <br> विप्राऽस्मिन्नगरे महान् कथयकस्तालद्रुमाणां गणः<br> को दाता रजको ददाति वसनं प्रातर्गृ हीत्वा निशि ।<br> को दक्षः परवित्तदारहरणे सर्वोऽपि दक्षो जनः<br> कस्माज्जीवसि हे सखे विष कृमिन्यायेन जीवाम्यहम् ।।९।।<br> <br> न विप्रपादोदकपंकजानि<br> न वेदशास्त्रध्वनिगर्जितानि ।<br> स्वाहास्वधाकारविवर्जितानि<br> श्मशानतुल्यानिगृहाणि तानि ।।१०।।<br> <br> सत्यं माता पिता ज्ञानं धर्मो भ्राता दया सखा<br> शांतिः पत्नी क्षमा पुत्रः षडेते ममबान्धवाः ।।११।।<br> <br> अनित्यानि शरिराणि विभवो नैव शाश्वतः ।<br> नित्यं सन्निहितो मृत्युः कर्तव्यो धर्मसंग्रहः ।।१२।।<br> <br> निमन्त्रणोत्सवा विप्रा गावो नवतृणोत्सवाः ।<br> पत्युत्साहयुता भार्या अहं कृष्ण ! रणोत्सवः ।।१३।।<br> <br> मातृवत्परदारेषु परद्रव्याणि लोष्ठवत् ।<br> आत्मवत्सर्वभूतानि यः पश्यति स पंडितः ।।१४।।<br> <br> धर्मे तत्परता मुखे मधुरता दाने समुत्साहता<br> मित्रेऽवंचकता गुरौ विनयता चित्तेऽतिगम्भीरता ।<br> आचारे शुचिता गुणे रसिकता शास्त्रेषु विज्ञातृता<br> रूपे सुन्दरता शिवे भजनता त्वय्यस्तिभी राघवः ।।१५।।<br> <br> काष्ठं कल्पतरुः सुमेरुरचलश्चिन्तामणिः प्रस्तरः<br> सूर्यस्तीव्रकरः शशीक्षयकरः क्षारोहि वारां निधिः ।<br> कामो नष्टतनुर्बलिदितिसुतो नित्यं पशुः कामगाः<br> नैस्तांस्ते तुलयामि भो रघुपते कस्योपमादीयते ।।१६।।<br> <br> विद्या मित्रं प्रवासे च भार्या मित्र गृहे च ।<br> व्याधिस्तस्यौषधं मित्रं धर्मा मित्रं मृतस्य च ।।१७।।<br> <br> विनयं राजपुत्रेभ्यः पंडितेभ्यः सुभाषितम् ।<br> अनृतं द्यूतकारेभ्यः स्त्रीभ्यः शिक्षेत कैतवम् ।।१८।।<br> <br> अनालोक्य व्ययं कर्ता अनाथः कलहप्रियः ।<br> आर्तः स्त्रीसर्वक्षेत्रेषु नरः शीघ्र विनश्यति ।।१९।।<br> <br> नाऽऽहारं चिन्तयेत्प्राज्ञो धर्ममेकं हि चिन्तयेत् ।<br> आहारो हि मनुष्याणां जन्मना सह जायते ।।२०।।<br> <br> धनधान्यप्रयोगेषु विद्यासंग्रहणे तथा ।<br> आहारे व्यवहारे च त्यक्तलज्जः सुखीभवेत् ।।२१।।<br> <br> जलबिन्दुनिपातेन क्रमशः पूर्यते घटः ।<br> स हेतु सर्वविद्यानां धर्मस्य च धनस्य च ।।२२।।<br> <br> वयसः परिणामेऽपि यः खलः खलः एव सः ।<br> सम्पक्वमपि माधुर्यं नापयातीन्द्रवारुणम् ।।२३।।<br> <br> <br> <br> <br> <br> odujiivui80ipoflsrxz6p41meyj1u9 चाणक्यनीति तेह्रौ अध्याय 0 3916 17570 8025 2024-04-10T16:39:00Z 2400:1A00:B070:4076:C5DD:61F7:7640:38DC wikitext text/x-wiki ==त्रयोदशोऽध्यायः== मुहूर्त्तं माप जीवेच्च नरः शुक्लेण कर्मणा ।<br> न कल्पमापि कष्टेन लोकद्वयविरोधिना ।।१।।<br> <br> गते शोको न कर्तव्यो भविष्यं नैव चिन्तयेत् ।<br> वर्तमानेन कालेन प्रवर्त्तन्ते विचक्षणाः ।।२।।<br> <br> स्वभावेन हि तुष्यन्ति देवाः सत्पुरुषाः पिता ।<br> ज्ञातयः स्नान-पानाभ्यां वाक्यदानेन पंडिताः ।।३।।<br> <br> आयुः कर्म च वित्तञ्च विद्या निधनमेव च ।<br> पञ्चैतानि च सृज्यन्ते गर्भस्थस्यैव देहिनः ।।४।।<br> <br> अहो वत ! विचित्राणि चरितानि महात्मनाम् ।<br> लक्ष्मी तृणाय मन्यन्ते तद्भारेण नमन्ति च ।।५।।<br> <br> यस्य स्नेहो भयं तस्य स्नेहो दुःखस्य भाजनम् ।<br> स्नेहमूलानि दुःखानि तानि त्यक्त्वा वसेत्सुखम् ।।६।।<br> <br> अनागतविधाता च प्रत्युत्पन्नमतिस्तथा ।<br> द्वावेतौ सुखमेधेते यद्भविष्यो विनश्यति ।।७।।<br> <br> राज्ञधर्मणि धर्मिष्ठाः पापे पापाः समे समाः ।<br> राजानमनुवर्तन्ते यथा राजा तथा प्रजाः ।।८।।<br> <br> जीवन्तं मृतवन्मन्ये देहिनं धर्मवर्जितम् ।<br> मृतो धर्मेण संयुक्तो दीर्घजीवी न संशयः ।।९।।<br> <br> धर्मार्थकाममोक्षाणां यस्यैकोऽपि न विद्यते ।<br> अजागलस्तनस्येव तस्य जन्म निरर्थकम् ।।१०।।<br> <br> दह्यमानाः सुतीव्रेण नीचाः परयशोऽग्निना ।<br> अशक्तास्तत्पदं गन्तुं ततो निन्दां प्रकुर्वते ।।११।।<br> <br> बन्धाय विषयासङ्गं मुक्त्यै निर्विषयं मनः ।<br> मन एव मनुष्याणां कारणं बन्धमोक्षयोः ।।१२।।<br> <br> देहाभिमानगलिते ज्ञानेन परमात्मनः ।<br> यत्र यत्र मनो याति तत्र तत्र समाधयः ।।१३।।<br> <br> ईप्सितं मनसः सर्वं कस्य सम्पद्यते सुखम् ।<br> दैवायत्तं यतः सर्वं तस्मात् सन्तोषमाश्रयेत् ।।१४।।<br> <br> यथा धेनुसहस्त्रेषु वत्सो गच्छति मातरम् ।<br> तथा यच्च कृतं कर्म कर्तारमनुगच्छाति ।।१५।।<br> <br> अनवस्थितकार्यस्य न जने न वने सुखम् ।<br> जनो दहति संसर्गाद्वनं सङ्गविवर्जनात् ।।१६।।<br> <br> यत् खनित्वा खनित्रेण भूतले वारि विन्दति ।<br> तथा गुरुगतां विद्या शुश्रुषुरधिगच्छति ।।१७।।<br> <br> कर्मायत्तं फलं पुंसां बुध्दिः कर्मानुसारिणी ।<br> तथाऽपि सुधियश्चार्या सुविचार्यैव कुर्वते ।।१८।।<br> <br> एकाक्षरप्रदातारं यो गुरुं नाऽभिवन्दते ।<br> श्वानयोनिशतं भुक्त्वा चाण्डालेष्वभिजायते ।।१९।।<br> <br> युगान्ते प्रचलेन्मेरुः कल्पान्ते सप्त सागराः ।<br> साधवः प्रतिपन्नार्थान्न चलन्ति कदाचन ।।२०।।<br> <br> पृथिव्यां त्रीणि रत्नानि अन्नमापः सुभाषितम् ।<br> मूढैः पाषाणखण्डॆषु रत्नसंख्या विधीयते ।।२१।।<br> <br> <br> <br> <br> <br> dn66rrss7ayq1fwl2fobrxwqr9etntt चाणक्यनीति चौदहौ अध्याय 0 3917 16326 8026 2019-12-16T05:15:02Z अल्पोनन्तकृष्णः 4947 wikitext text/x-wiki ==चतुर्दशोऽध्यायः== आत्मापराधवृक्षस्य फलान्येतानि देहिनाम् ।<br> दारिद्र्य-रोग-दुःखानि बन्धनव्यसनानि च ।।१।।<br> <br> पुनर्वित्तम्पुनर्मित्रं पुनर्भार्या पुनर्मही ।<br> एतत्सर्वं पुनर्लभ्यं न शरीरं पुनः पुनः ।।२।।<br> <br> बहुनां चैव सत्त्वानां समवायो रिपुञ्जयः ।<br> वर्षन्धाराधरो मेघस्तृणैरपि निवार्यते ।।३।।<br> <br> जलै तैलं खले गुह्यं पात्रे दानं मनागपि ।<br> प्राज्ञे शास्त्रं स्वयं याति विस्तारे वस्तुशक्तितः ।।४।।<br> <br> धर्माख्याने श्मशाने च रोगिणां या मतिर्भवेत् ।<br> सा सर्वदैव तिष्ठेच्चेत्को न मुच्येत बन्धनात् ।।५।।<br> <br> उत्पन्नपश्चात्तापस्य बुध्दिर्भवति यादृशी ।<br> तादृशी यदि पूर्वं स्यात्कस्य स्यान्न महोदयः ।।६।।<br> <br> दाने तपसि शौर्यं वा विज्ञाने विनये नये ।<br> विस्मयो न हि कर्तव्यो बहुरत्ना वसुन्धरा ।।७।।<br> <br> दूरस्थोऽपि न दूरस्थः यो यस्य मनसि स्थितः ।<br> यो यस्य हृदये नास्ति समीपस्थोऽपि दूरतः ।।८।।<br> <br> यस्माच्च प्रियमिच्छेतु तस्य ब्रूयात्सदा प्रियम् ।<br> व्याधो मृगवधं गन्तुं गीतं गायति सुस्वरम् ।।९।।<br> <br> अत्यासन्ना विनाशाय दूरस्था न फलप्रदाः ।<br> सेव्यतां मध्यभागेन राजविह्निगुरुस्त्रियः ।।१०।।<br> <br> अग्निरापः स्त्रियो मूर्खाः सर्पो राजकुलानि च ।<br> नित्यं यत्नेन सेव्यानि सद्यः प्राणहराणि षट् ।।११।।<br> <br> स जीवति गुणा यस्य यस्य धर्मः स जीवति ।<br> गुणधर्मविहीनस्य जीवितं निष्प्रयोजनम् ।।१२।।<br> <br> यदिच्छसि वशीकर्तुं जगदेकेन कर्मणा ।<br> पुरः पञ्चदशास्येभ्यो गां चरन्तीं निवारय ।।१३।।<br> <br> प्रस्तवासदृशं वाक्यं प्रभावसदृशं प्रियम् ।<br> आत्मशक्तिसमं कोपं यो जानाति स पण्डितः ।।१४।।<br> <br> एक एव पदार्थस्तु त्रिधा भवति वीक्षितः ।<br> कुणपंकामिनी मांसं योगिभिः कामिभिः श्वभिः ।।१५।।<br> <br> सुसिध्दमौषधं धर्मं गृहच्छिद्रं च मैथुनम् ।<br> कुभुक्तं कुश्रुतं चैव मतिमान्न प्रकाशयेत् ।।१६।।<br> <br> तावन्मौनेन नीयन्ते कोकिलैश्चैव वासराः ।<br> यावत्सर्वजनानन्ददायिनी वाक् प्रवर्तते ।।१७।।<br> <br> धर्मं धनं च धान्यं च गुरोर्वचनमौषधम् ।<br> सुगृहीतं च कर्त्तव्यमन्यथा तु न जीवति ।।१८।।<br> <br> त्यज दुर्जनसंसर्ग भज साधुसमागमम् ।<br> कुरु पुण्यमहोरात्रं स्मर नित्यमनित्यतः ।।१९।।<br> <br> <br> <br> <br> <br> iug3uhy0l5sqd4hgc3ecxax3qwazih1 चाणक्यनीति पन्द्रहौ अध्याय 0 3918 8027 7978 2016-03-21T17:00:04Z Devraj poudel 1655 Devraj poudel ले [[चाणक्यनीति/पन्द्रहौ अध्याय]] मा पुनर्निर्देश नछोडि त्यसलाई [[चाणक्यनीति पन्द्रहौ अध्य... wikitext text/x-wiki ==पञ्चदशोऽध्यायः== यस्य चितं द्रवीभूतं कृपया सर्वजन्तुषु ।<br> तस्य ज्ञानेन मोक्षेण किं जटाभस्मलेपनैः ।।१।।<br> <br> एकमेवाक्षरं यस्तु गुरुः शिष्यं प्रबोधयेत् ।<br> पृथिव्यां नास्ति तद्द्रव्यं यद् दत्त्वा चानृणी भवेत् ।।२।।<br> <br> खलानां कण्टकानां च द्विविधैव प्रतिक्रिया ।<br> उपानद् मुखभङ्गो वा दूरतैव विसर्जनम् ।।३।।<br> <br> कुचैलिनं दन्तमलोपधारिणां<br> बह्वाशिनंनिष्ठुरभाषिणां च ।<br> सूर्योदये वाऽस्तमिते शयानं<br> विमुञ्चति श्रीर्यदि चक्रपाणिः ।।४।।<br> <br> त्यजन्ति मित्राणि धनैर्विहीनं<br> दाराश्च भृत्याश्च सुहृज्जनाश्च ।<br> तं चार्थवन्तं पुनराश्रयन्ते ।<br> ह्यर्थो हि लोके पुरुषस्य बन्धुः ।।५।।<br> <br> अन्यायोपार्जितं द्रव्यं दश वर्षाणि तिष्ठति ।<br> प्राप्ते एकादशे वर्षे समूलं च विनश्यति ।।६।।<br> <br> अयुक्तं स्वामिनो युक्तं युक्तं नीचस्य दूषणम् ।<br> अमृतं राहवे मृत्युर्विषं शंकरभूषणम् ।।७।।<br> <br> तद्भोजनं यद् द्विजभुक्तशेषं<br> तत्सौहृदं यत्क्रियते परस्मिन् ।<br> सा प्राज्ञता या न करोति पापं<br> दम्भं विना यः क्रियते पापं<br> दम्भं विना यः क्रियते स धर्मः ।।८।।<br> <br> मणिर्लुण्ठति पादाग्रे काचः शिरसि धार्यते ।<br> क्रय विक्रयवेलायां काचः काचो मणिर्मणिः ।।९।।<br> <br> अनन्तंशास्त्रं बहुलाश्च विद्याः<br> अल्पं च कालो बहुविघ्नता च ।<br> यत्सारभूतं तदुपासनीयं,<br> हंसो यथा क्षीरमिवम्बुमध्यात् ।।१०।।<br> <br> दूरागतं पथि श्रान्तं वृथा च गृहमागतम् ।<br> अनर्चयित्वा यो भुङ्क्ते स वै चाण्डाल उच्यते ।।११।।<br> <br> पठन्ति चतुरो वेदान् धर्मशास्त्राण्यनेकशः ।<br> आत्मानं नैव जानन्ति दवी पाकरसं यथा ।।१२।।<br> <br> धन्या द्विजमयि नौका विपरीता भवार्णवे ।<br> तरन्त्यधोगताः सर्वे उपरिस्थाः पतन्त्यधः ।।१३।।<br> <br> अयममृतनिधानं नायकोऽप्यौषधीनां ।<br> अमृतमयशरीरः कान्तियुक्तोऽपि चन्द्रः ।।<br> <br> भवति विगतरश्मिर्मण्डलं प्राप्य भानोः ।<br> परसदननिविष्टः को लघुत्वं न याति ।।१४।।<br> <br> अलिरयं नलिनीदलमध्यगः<br> कमलिनीमकरन्दमदालसः ।<br> विधिवशात्परदेशमुपागतः<br> कुटजपुष्परसं बहु मन्यते ।।१५।।<br> <br> पीतः क्रुध्देन तातश्चरणतलहता वल्लभो येन रोषा-<br> दाबाल्याद्विप्रवर्यैः स्ववदनविवरे धार्यते वैरिणी में ।<br> गेहं मे छेदयन्ति प्रतिदिवसमुमाकान्तपूजानिमित्तं<br> तस्मात्खिन्नासदात्हंद्विजकुलनिलयं नाथ युक्तं त्यजामि ।।१६।।<br> <br> बंधनानि खलु सन्ति बहूनि प्रेमरज्जुकृतबन्धनमन्यत् ।<br> दारुभेदनिपुणोऽपिषण्डघ्निर्निष्क्रियोभवति पंकजकोशे ।।१७।।<br> <br> छिन्नोऽपि चंदनतरुर्न जहाति गन्धं<br> वृध्दोऽपि वारणपतिर्न जहाति लीलाम् ।<br> यंत्रार्पितो मधुरतां न जहाति चेक्षुः<br> क्षीणोऽपि न त्यजति शीलगुणान् कुलीनः ।।१८।।<br> <br> उर्व्यां कोऽपि महीधरो लघुतरो दोर्भ्यां धृतो लीलया<br> तेन त्वांदिवि भूतले च ससतं गोवर्धनी गीयसे ।<br> त्वां त्रैलोक्यधरं वहामि कुचयोरग्रेण तद् गण्यते<br> किंवा केशव भाषणेन बहुनापुण्यैर्यशो लभ्यते ।।१९।।<br> <br> sxcoyzra5a8u9z5spyalbat2oopnv6g चाणक्यनीति सम्पूर्ण 0 3925 8033 8031 2016-03-22T00:49:21Z Devraj poudel 1655 wikitext text/x-wiki {{:चाणक्यनीति प्रथम अध्याय}} {{:चाणक्यनीति द्वितीय अध्याय}} {{:चाणक्यनीति तृतीय अध्याय}} {{:चाणक्यनीति चतुर्थ अध्याय}} {{:चाणक्यनीति पञ्चम अध्याय}} {{:चाणक्यनीति षष्ठ अध्याय}} {{:चाणक्यनीति सप्तम अध्याय}} {{:चाणक्यनीति अष्टौ अध्याय}} {{:चाणक्यनीति नवौ अध्याय}} {{:चाणक्यनीति दशौ अध्याय}} {{:चाणक्यनीति एगारौ अध्याय}} {{:चाणक्यनीति बाह्रौ अध्याय}} {{:चाणक्यनीति तेह्रौ अध्याय}} {{:चाणक्यनीति चौदहौ अध्याय}} {{:चाणक्यनीति पन्द्रहौ अध्याय}} c0o73cjej9fpubruv6mo10af29r3cuq विकिपुस्तक:नयाँ पुस्तक 4 3926 15523 8034 2016-04-04T03:53:41Z BRPever 1839 [[विकिपुस्तक:हटक्याट|हटक्याट]]द्वारा [[श्रेणी:आयोजना पृष्ठहरू]] जोडियो wikitext text/x-wiki {| class="globegris"; style="width:100%; -moz-border-radius:10px; border-radius:5px; background:#f9f9f9; margin-top:1.2em; border:2px solid #ddd;" |- | [[File:Nuvola apps kword.svg|20px]] '''तल उपलब्ध कोष्ठमा तपाईले लेख्ने पुस्तकको शीर्षक लेखि नयाँ पुस्तक सुरु गर्नुहोसमा क्लीक गर्नु होस । *[[Special:PrefixIndex|सबै पुस्तक]]<br /> * *[[Special:PrefixIndex/ढाँचा:|सबै ढाँचा]]<br /> *[[Special:PrefixIndex/श्रेणी:|सबै श्रेणि]]<br /> <inputbox>type=search2 type=create buttonlabel= नयाँ पुस्तक सुरु गर्नुस् width=40 bgcolor=# preload=Template:Standard content for new page editintro=Template:Instructions default = break=no </inputbox> <center>[[विकिपुस्तक|<small>विकिपुस्तक</small>]] |} [[श्रेणी:आयोजना पृष्ठहरू]] amommgny57q56jb81s87gu9tavlqgyz ढिँडो 0 3927 11147 8047 2016-03-25T08:40:50Z Devraj poudel 1655 [[विकिपुस्तक:हटक्याट|हटक्याट]]द्वारा [[श्रेणी:पकवानहरू]] जोडियो wikitext text/x-wiki [[चित्र:Dhindo_by_Ganesh.jpeg|right|thumb|ढिँडो]] '''ढिँडो''' एक परम्परागत नेपाली खाना हो। यो [[w:मकै|मकै]], [[w:गहुँ|गंहू]] [[w:कोदो|कोदो]] वा [[w:फापर|फापर]]को [[w:पिठो|पिठो]]बाट बनाइन्छ। यो एक स्वास्थ्यबर्धक तथा सर्बसुलभ नेपाली परिकार हो। ==इतिहास== ==बनाउन आवश्यक सामग्री== {{ठुटो}} ==बनाउने विधि== ==बाह्य सामग्री== {{Wikipedia}} [[श्रेणी:पकवानहरू]] mc99nf2umvj7umkcqoy8c91gb6onvz3 खीर 0 3928 15719 8050 2016-06-29T18:43:35Z タチコマ robot 672 बोट: दोहोरो अनुप्रेषणलाई [[पाकपुस्तक:खिर]]मा ठिक गर्दै wikitext text/x-wiki #REDIRECT [[पाकपुस्तक:खिर]] 43e546nj7202q985dpjfpflr8x5aol5 ढाँचा:विशेष पकवान/खिर 10 3929 8058 2016-03-22T09:07:31Z Devraj poudel 1655 {{विशेष पकवान |नाम =खिर <!-- the recipe's title; do not [[wikilink]] or include "Cookbook:"--> |... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{विशेष पकवान |नाम =खिर <!-- the recipe's title; do not [[wikilink]] or include "Cookbook:"--> | फोटो = Kheer.jpg <!-- the name of the image to use for the thumbnail --> | संक्षेपमा = '''[[खिर]]''' दूधमा चामल हालेर तयार गरिने एक प्रकारको खाद्य परिकार हो ।यसको नेपाली समाजमा विशेष महत्व छ । <!-- describe the recipe; include a link to the recipe as well --> }} 0u2xq1wlsedq6q3gbvd7faw52l2q282 ढाँचा:Noarticletext 10 3930 8080 8078 2016-03-23T04:42:56Z Devraj poudel 1655 "[[ढाँचा:Noarticletext]]" लाई सुरक्षित गरियो ([सम्पादन गर्ने=नयाँ तथा दर्ता भएका प्रयोगकर्ताहरूलाई अनुमति... wikitext text/x-wiki <div class="plainlinks" id="noarticletext" style="padding: 7px; background-color: transparent; color: #000"> {{#if:{{NAMESPACE}}||<div class="infobox" id="sisterproject" style="width: 20em; font-size: 90%;float:right;padding: 0.5em; background:white;">विकिपुस्तक [[विशेष:SiteMatrix|बन्धु प्रकल्प]]मा '''{{PAGENAME}}'''का लागि खोज्नुहोस्: <span> [[Image:Wikipedia-logo-v2.svg|25px|alt=|link=]] [[w:Special:Search/{{PAGENAME}}| विकिपीडिया]] (एक स्वतन्त्र विश्वकोष) <br> [[File:Wiktprintable without text.svg|25px|alt=|link=]] [[wikt:Special:Search/{{PAGENAME}}|विकि-शब्दकोष]] (एक मुक्त शब्दकोष) <br> [[Image:Commons-logo.svg|25px|alt=|link=]] [[commons:Special:Search/{{PAGENAME}}|कमन्स]] (विकिमीडिया प्रकल्पको मीडिया फाइल भण्डार) <br> </div>}} <div style="background: #F9F9F9; margin-top: 1em; padding: 1em; border: 1px solid #ccc; border-right: 2px solid #ccc; border-bottom: 2px solid #ccc"><center>'''विकिपुस्तकमा ठीक यसै शीर्षकको अहिले कुनै पुस्तक छैन।'''</center> ---- * [[Image:Searchtool.svg|25px|alt=|link=]] '''[[{{ns:special}}:Search/{{PAGENAME}}|“{{PAGENAME}}”]]'''का लागि खोज्नुहोस्। * [[Image:Nuvola apps fonts.png|25px|alt=|link=]] जुन पुस्तकहरूको शीर्षक यस प्रत्ययका साथ शुरू हुन्छ तिनको [[{{ns:special}}:Prefixindex/{{FULLPAGENAME}}|तालिका]] हेर्नुहोस्। * [[Image:Nuvola apps ksig.png|25px|alt=|link=]] <span class="plainlinks">'''[{{SERVER}}{{localurl:{{NAMESPACE}}:{{PAGENAME}}|action=edit}} यस शीर्षकको नयाँ पुस्तक बनाउनुहोस्]'''</span> * [[Image:WP-TranslationProject TwoFlags.svg|25px|alt=|link=]] ''वैश्विक विकिपुस्तक पृष्ठ खोज'' द्वारा यस लेखलाई [//vs.aka-online.de/cgi-bin/globalwpsearch.pl?search={{PAGENAMEE}} अन्य भाषामा खोज्नुहोस्]। <div style="margin: 1em 2em 1em 3em; font-size: 90%;"> योगदान कर्ताहरूका लागि * यदि तपाईं हालमा यस पुस्तकलाई बनाउनु हुँदै हुनुहुन्थ्यो भने कृपया तपाईंले ब्राउजरको <span class="plainlinks">[{{SERVER}}{{localurl:{{NAMESPACE}}:{{PAGENAME}}|action=purge}} क्याश साफ]</span> गर्नुहोस्, वा केही क्षण पर्खेर, लेखलाई फेरि अघि बढाउनुहोस्। * शायद यो पृष्ठ मेटाइएको छ। यो हेर्नका लागि कृपया <span class="plainlinks">[{{fullurl:Special:Log|type=delete&page={{FULLPAGENAMEE}}}} यस पृष्ठको मेटाइएको इतिहास]</span> हेर्नुहोस्।</div></div></div> ashr8hvrelxblhufwb9tfgjgrx2bcx9 बालपुस्तक:हात्ती र खरायो 104 3931 17565 8084 2024-03-09T15:13:16Z 103.124.96.177 wikitext text/x-wiki [[File:Syrischer_Maler_von_1354_001.jpg|Right|thumb|हात्ति र खरायो]] '''{{PAGENAME}}''' हात्ती र खरायोको कथा एउटा उन्मत्त घमण्डी हात्तीलाई खरायोले बुद्धिले मारेको कथा हो । यस कथाबाट बल भन्दा बुद्धि ठुलो हो भन्ने ज्ञान मिल्छ भएको छ । ==कथा== ==सिख== 5n2gdafswibv3jpzvh23yijn9dyd4xs चित्र:KomalPrasadPokharel2068BS MeroAmericaYatra.gif 6 3932 8129 8112 2016-03-24T03:36:05Z BRPever 1839 [[विकिपुस्तक:हटक्याट|हटक्याट]]द्वारा [[श्रेणी:पुस्तकको बाहिरी कभर]] जोडियो wikitext text/x-wiki {{गैर-मुफ्त प्रयोग औचित्य |लेख = मेरो अमेरिका यात्रा |विवरण = बाहिरी कभर |स्रोत = http://pustakalaya.org/view.php?pid=Pustakalaya:6182 |प्रयोग्यभाग = |कम_रिजोलुशन = |उद्देश्य = मेरो अमेरिका यात्राको कभरको लागि |प्रतिस्थापन_योग्य = |अन्य_जानकारी = }} [[श्रेणी:पुस्तकको बाहिरी कभर]] pf478hceoglsoc2ncrr8s7p2ycjqmt4 ढाँचा:गैर-मुफ्त प्रयोग औचित्य 10 3933 8086 2016-03-23T05:33:38Z BRPever 1839 <table class="toccolours" style="width: 100%"> <tr><th colspan=2 style="background: #d8e0ff; text-align: center; vertical-align:... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <table class="toccolours" style="width: 100%"> <tr><th colspan=2 style="background: #d8e0ff; text-align: center; vertical-align: top; padding-right: 0.4em; width: 15%; font-size: 12pt">गैर मुक्त मिडीया जानकारी र [[:en:Wikipedia:Non-free use rationale guideline|प्रयोग औचित्य]] {{{Special_header|}}} {{#if:{{{Article|}}}|{{#ifexist:{{{Article}}}|for [[{{{Article}}}]] <includeonly>{{#ifeq:{{NAMESPACE}}|{{ns:file}}|}}</includeonly>|''– WARNING: <code>{{{Article}}}</code> does not appear to exist!''<div style="font-size:smaller">Check capitalization. Enter only the exact title of a ''single'' article with ''no'' <nowiki>[[link brackets]]</nowiki> or other formatting. It is also possible the indicated article was deleted.</div> <includeonly>{{#ifeq:{{NAMESPACE}}|{{ns:file}}|}}</includeonly>}}|''– लेखको नाम अनिवार्य छ'' <includeonly>{{#ifeq:{{NAMESPACE}}|{{ns:file}}|}}</includeonly>}}<noinclude><!-- --><div style="font-size:smaller">कृपया यो ढाँचा प्रयोग गर्नुपूर्व [[:en:Wikipedia:Non-free use rationale guideline|विकिपीडियाको उचित उपयोग निर्देशहरू पढ्नुहोस्]]।</div></noinclude></th></tr> <tr><th style="background: #ccf; text-align: right; padding-right: 0.4em; width: 15%">विवरण</th><td> {{{विवरण}}} </td></tr> <tr><th style="background: #ccf; text-align: right; padding-right: 0.4em">श्रोत</th><td> <noinclude>{{{स्रोत}}}</noinclude><includeonly>{{#if:{{{स्रोत|}}}|{{{स्रोत}}}| <span style="color:red">'''No source specified. Please edit this image description and provide a source.'''</span>}}</includeonly> </td></tr> <tr><th style="background: #ccf; text-align: right; padding-right: 0.4em">लेख</th><td> [[{{{लेख}}}]] </td></tr> <tr><th style="background: #ccf; text-align: right; padding-right: 0.4em; white-space: nowrap">[[Template:Non-free use rationale#note-portion|प्रयोग्यभाग]]</th><td> {{{प्रयोग्यभाग}}} </td></tr> <tr><th style="background: #ccf; text-align: right; padding-right: 0.4em; white-space: nowrap">[[Template:Non-free use rationale#note-resolution|कम रिजोलुशन?]]</th><td> {{{Resolution|{{{कम_रिजोलुशन|{{{कम रिजोलुशन}}}}}}}}} </td></tr> <tr><th style="background: #ccf; text-align: right; padding-right: 0.4em; white-space: nowrap">[[Template:Non-free use rationale#note-purpose|उद्देश्य]]</th><td> <noinclude>{{{उद्देश्य}}}</noinclude><includeonly>{{#if:{{{उद्देश्य|}}}|{{{उद्देश्य}}}|<span class="error">No purpose specified. Please edit this image description and provide a purpose.</span>}}</includeonly> </td></tr> <tr><th style="background: #ccf; text-align: right; padding-right: 0.4em; white-space: nowrap">[[Template:Non-free use rationale#note-replace|प्रतिस्थापन योग्य?]]</th><td> {{{प्रतिस्थापन_योग्य}}} {{#switch: {{{अन्य_जानकारी|{{{अन्य जानकारी|}}}}}} | - =# . # Significance. Non-free content is used only if its presence would significantly increase readers' understanding of the topic, and its omission would be detrimental to that understanding. Non-free media files are not used if they can be replaced by text that serves a similar function. | none = | <includeonly>=</includeonly> | #default = <tr><th style="background: #ccf; text-align: right; padding-right: 0.4em; white-space: nowrap">[[Template:Non-free use rationale#note-other|अन्य जानकारी]]</th><td> {{{अन्य_जानकारी|{{{अन्य जानकारी}}}}}}<noinclude> (optional)</noinclude> </td></tr>}} </table><includeonly>{{Non-free media}}</includeonly><noinclude> {{Documentation}} <!-- Add categories and inter-wikis to the /doc subpage, please, not here! --> </noinclude> jr026imo6uxh02pomus8y4grirb4hpz ढाँचा:गैर-मुफ्त प्रयोग औचित्य/doc 10 3934 8088 8087 2016-03-23T05:36:18Z BRPever 1839 wikitext text/x-wiki {{Documentation subpage}} <!-- EDIT TEMPLATE DOCUMENTATION BELOW THIS LINE --> __NOTOC__ == विवरण == This template facilitates creating a non-free or fair use media rationale with the necessary components. Please read [[Wikipedia:Non-free use rationale guideline]] before using this template. == प्रयोगहरू == To use the template, copy the empty template to an image or other media file (see [[Help:Files]]) where the content is regarded to be [[Wikipedia:Non-free content|non-free]], and fill in applicable fields (described below). <!-- Leave this usage template empty! There is an example in the next section --> <pre> {{Non-free use rationale | Description = | Source = | Article = | Portion = | Low resolution = | Purpose = | Replaceability = | Other information = }} </pre> ;<code>Description</code>: A description of the copyrighted material. '''Always include the copyright holder here.''' ;<code>Source</code>: Where you acquired the copyrighted material, or how you regenerated it. ;<code>Article</code>: The exact name of the Wikipedia article in which the media is to be used (unlinked, as the template will link automatically). ;<code id="note-portion">Portion</code>: How much copyrighted material is used? The amount used must not make the work as a whole less valuable to the copyright holder. ;<code id="note-resolution">Low resolution</code>: Is the material in a lower resolution that would be unlikely to impact the copyright owners ability to resell or otherwise profit from the work? For images, this would be strictly the [[image resolution|resolution]] (in pixels) of the picture used; for audio, this would be the [[bit rate]] and [[sampling (signal processing)|sample resolution]] used. [[Scalable Vector Graphics|SVG]] images do not technically have a resolution, so may be described using "SVG will be rendered at low resolutions". ;<code id="note-purpose">Purpose</code>: How does the media contribute significantly to the article(s) in which it is used? The use of the media must not interfere with the media's original purpose. ;<code id="note-replace">Replaceability</code>: Explain why sourced text or equivalent [[free content]] media (perhaps to be obtained or created) could not adequately convey the article subject. ;<code>Other information</code>: If applicable, provide any other information that justifies the current use of this non-free media. This variable is optional, and can be blank or removed. == उदहारण == <pre style="white-space:pre-wrap"> {{Non-free use rationale | Article = Strong Poison | Description = Book cover of ''[[Strong Poison]]''. | Source = Derived from a digital capture (photo/scan) of the book cover (creator of this digital version is irrelevant as the copyright in all equivalent images is still held by the same party). Copyright held by the publisher or the artist. Claimed as fair use regardless. | Portion = Book cover only, a small portion of the commercial product. | Low resolution = Yes | Purpose = The image serves as the primary means of visual identification of the subject (the book). It illustrates educational articles about the book from which the cover illustration was taken. | Replaceability = There is no free equivalent of this book cover, so the image cannot be replaced by a free image. | Other information = The use of the cover will not affect the value of the original work or limit the copyright holder's rights or ability to distribute the original. In particular, copies could not be used to make illegal copies of the book. }} </pre> {{Non-free use rationale | Article = Strong Poison | Description = Book cover of ''[[Strong Poison]]''. | Source = Derived from a digital capture (photo/scan) of the book cover (creator of this digital version is irrelevant as the copyright in all equivalent images is still held by the same party). Copyright held by the publisher or the artist. Claimed as fair use regardless. | Portion = Book cover only, a small portion of the commercial product. | Low resolution = Yes | Purpose = The image serves as the primary means of visual identification of the subject (the book). It illustrates educational articles about the book from which the cover illustration was taken. | Replaceability = There is no free equivalent of this book cover, so the image cannot be replaced by a free image. | Other information = The use of the cover will not affect the value of the original work or limit the copyright holder's rights or ability to distribute the original. In particular, copies could not be used to make illegal copies of the book. }} == यो पनि हेर्नुहोस् == * For more specific rationale templates, look in [[:Category:Non-free use rationale templates]]. * A different approach is to use {{tl|Non-free image data}} combined with {{tl|Non-free image rationale}}, which is less clumsy in situations where an image is used in multiple articles. * A derivation of this template, optimized for use on copyrighted logos, is {{tl|Non-free use rationale logo}}. * For free images, you may use {{tl|Information}}. <includeonly> <!-- ADD CATEGORIES BELOW THIS LINE --> [[Category:Non-free use rationale templates| ]] [[Category:Wikipedia image copyright templates]] <!-- ADD INTERWIKIS BELOW THIS LINE --> [[ar:قالب:Non-free use rationale]] [[mk:Шаблон:Објаснување за неслободна употреба]] [[tr:Şablon:Telifli kullanım gerekçesi]] </includeonly> 1dyjc05bg70j5yocvb63sq7admiw8jq पुस्तक:मेरो अमेरिका यात्रा 0 3935 8093 2016-03-23T05:43:56Z Devraj poudel 1655 Devraj poudel द्वारा [[पुस्तक:मेरो अमेरिका यात्रा]] पृष्ठलाई [[मेरो अमेरिका यात्रा]] मा सारियो: सही शीर्षक wikitext text/x-wiki #REDIRECT [[मेरो अमेरिका यात्रा]] 3dar6it5nmdtklhynajt9c4yrc28btg ढाँचा:Button 10 3936 8097 8096 2016-03-23T05:52:07Z BRPever 1839 wikitext text/x-wiki {{#if:{{{link|}}} | <div class="plainlinks"> [{{{link|}}} }}<span class="mw-ui-button {{ #switch: {{{color|}}} | verd = mw-ui-constructive | vermell = mw-ui-destructive | blau = mw-ui-primary | #default = mw-ui-neutral }}" role="button" aria-disabled="false"><span class="mw-ui-text">{{{text|{{{1|<noinclude>Button</noinclude>}}}}}}</span></span>{{#if:{{{link|}}}|] </div>}} bidardbn7mjkr4iq4p4hzhp9ubdl4mw ढाँचा:75% 10 3937 8099 8098 2016-03-23T05:56:07Z BRPever 1839 wikitext text/x-wiki [[file:75%.svg|12px|link=|Avançat]] ekkfyvr8xe046yhrdw9a2q9yvt4hyzv मेरो अमेरिका यात्रा सम्पूर्ण 0 3938 17265 17264 2022-02-21T03:23:39Z Komal Prasad Pokharel 1182 wikitext text/x-wiki ==पुस्तक== {{:भूमिका-मेरो अमेरिका यात्रा}} <br> {{:थाइ विमान र बैङ्कक उडान}} <br> {{:बैङ्कक–कोरिया यात्रा}} <br> {{:पन्द्रघन्टे हवाइ यात्रा : केही अनुचिन्तनहरू}} <br> {{:भर्जिनिया, म्याग्दी र १९३ औं भानुजयन्ती}} <br> {{:सुत्केरी व्यथा, पूर्वकल्पना र उत्तरआधुनिकता}} <br> {{:नातिको न्वारान बाजेको हैरान}}<br> {{:भूमिगत रेलयात्रा र बिचरा मूत्रथैली}}<br> {{:अमेरिकी बसयात्रा र उदेकलाग्दा कुराहरू}} <br> {{:अमेरिकी राजधानी : भिखमङ्गाको कहानी}} <br> {{:हलौइन पर्व, पाकेको फर्सी, चकलेट देउसी}} <br> {{:एस² आतङ्क र अमेरिकी प्रशासनको असफलता}}<br> {{:अमेरिका, चुनाबी संस्कृति, वास्तविक अनुभूति}}<br> {{:अत्याधुनिक चालक र उत्तरआधुनिक स मिल}} [[श्रेणी: छानिएका पुस्तकहरू]] kfnfifgd0j30wp8ir7vxr6gmltmk869 ढाँचा:50% 10 3939 8102 8101 2016-03-23T05:57:57Z BRPever 1839 wikitext text/x-wiki [[file:50%.svg|12px|link=|Madurant]] 713bk1mj66hy1gkqimhrx7dvrsvjan7 ढाँचा:25% 10 3940 8103 2016-03-23T05:58:12Z BRPever 1839 [[file:25%.svg|12px|link=|Començat]] को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki [[file:25%.svg|12px|link=|Començat]] dereviokrhboypeev6gf58k6cser1es ढाँचा:100% 10 3941 16606 8105 2020-06-08T11:33:47Z CommonsDelinker 37 Replacing 100%.svg with [[File:100_percent.svg]] (by [[:c:User:CommonsDelinker|CommonsDelinker]] because: redirect linked from other project). wikitext text/x-wiki [[file:100 percent.svg|12px|link=|Acabat]] 8zlfiwjy21vfqwesj7l25yixr87tzt0 ढाँचा:Non-free use rationale 10 3942 8113 2016-03-24T01:45:02Z Devraj poudel 1655 नेपाली विकिपीडियाबाट ल्याईएको wikitext text/x-wiki <table class="toccolours" style="width: 100%"> <tr><th colspan=2 style="background: #d8e0ff; text-align: center; vertical-align: top; padding-right: 0.4em; width: 15%; font-size: 12pt">गैर मुक्त मिडीया जानकारी र [[:en:Wikipedia:Non-free use rationale guideline|प्रयोग औचित्य]] {{{Special_header|}}} {{#if:{{{Article|}}}|{{#ifexist:{{{Article}}}|for [[{{{Article}}}]] <includeonly>{{#ifeq:{{NAMESPACE}}|{{ns:file}}|}}</includeonly>|''– WARNING: <code>{{{Article}}}</code> does not appear to exist!''<div style="font-size:smaller">Check capitalization. Enter only the exact title of a ''single'' article with ''no'' <nowiki>[[link brackets]]</nowiki> or other formatting. It is also possible the indicated article was deleted.</div> <includeonly>{{#ifeq:{{NAMESPACE}}|{{ns:file}}|}}</includeonly>}}|''– लेखको नाम अनिवार्य छ'' <includeonly>{{#ifeq:{{NAMESPACE}}|{{ns:file}}|}}</includeonly>}}<noinclude><!-- --><div style="font-size:smaller">कृपया यो ढाँचा प्रयोग गर्नुपूर्व [[:en:Wikipedia:Non-free use rationale guideline|विकिपीडियाको उचित उपयोग निर्देशहरू पढ्नुहोस्]]।</div></noinclude></th></tr> <tr><th style="background: #ccf; text-align: right; padding-right: 0.4em; width: 15%">विवरण</th><td> {{{विवरण}}} </td></tr> <tr><th style="background: #ccf; text-align: right; padding-right: 0.4em">श्रोत</th><td> <noinclude>{{{स्रोत}}}</noinclude><includeonly>{{#if:{{{स्रोत|}}}|{{{स्रोत}}}| <span style="color:red">'''No source specified. Please edit this image description and provide a source.'''</span>}}</includeonly> </td></tr> <tr><th style="background: #ccf; text-align: right; padding-right: 0.4em">लेख</th><td> [[{{{लेख}}}]] </td></tr> <tr><th style="background: #ccf; text-align: right; padding-right: 0.4em; white-space: nowrap">[[Template:Non-free use rationale#note-portion|प्रयोग्यभाग]]</th><td> {{{प्रयोग्यभाग}}} </td></tr> <tr><th style="background: #ccf; text-align: right; padding-right: 0.4em; white-space: nowrap">[[Template:Non-free use rationale#note-resolution|कम रिजोलुशन?]]</th><td> {{{Resolution|{{{कम_रिजोलुशन|{{{कम रिजोलुशन}}}}}}}}} </td></tr> <tr><th style="background: #ccf; text-align: right; padding-right: 0.4em; white-space: nowrap">[[Template:Non-free use rationale#note-purpose|उद्देश्य]]</th><td> <noinclude>{{{उद्देश्य}}}</noinclude><includeonly>{{#if:{{{उद्देश्य|}}}|{{{उद्देश्य}}}|<span class="error">No purpose specified. Please edit this image description and provide a purpose.</span>}}</includeonly> </td></tr> <tr><th style="background: #ccf; text-align: right; padding-right: 0.4em; white-space: nowrap">[[Template:Non-free use rationale#note-replace|प्रतिस्थापन योग्य?]]</th><td> {{{प्रतिस्थापन_योग्य}}} {{#switch: {{{अन्य_जानकारी|{{{अन्य जानकारी|}}}}}} | - =# . # Significance. Non-free content is used only if its presence would significantly increase readers' understanding of the topic, and its omission would be detrimental to that understanding. Non-free media files are not used if they can be replaced by text that serves a similar function. | none = | <includeonly>=</includeonly> | #default = <tr><th style="background: #ccf; text-align: right; padding-right: 0.4em; white-space: nowrap">[[Template:Non-free use rationale#note-other|अन्य जानकारी]]</th><td> {{{अन्य_जानकारी|{{{अन्य जानकारी}}}}}}<noinclude> (optional)</noinclude> </td></tr>}} </table><includeonly>{{Non-free media}}</includeonly><noinclude> {{Documentation}} <!-- Add categories and inter-wikis to the /doc subpage, please, not here! --> </noinclude> jr026imo6uxh02pomus8y4grirb4hpz ढाँचा:Non-free use rationale/doc 10 3943 16591 8114 2020-06-02T12:24:49Z Samuele2002 5002 wikitext text/x-wiki <noinclude></noinclude>{{Documentation subpage}} <!-- EDIT TEMPLATE DOCUMENTATION BELOW THIS LINE --> __NOTOC__ == Description == This template facilitates creating a non-free or fair use media rationale with the necessary components. Please read [[Wikipedia:Non-free use rationale guideline]] before using this template. == Usage == To use the template, copy the empty template to an image or other media file (see [[Help:Files]]) where the content is regarded to be [[Wikipedia:Non-free content|non-free]], and fill in applicable fields (described below). <!-- Leave this usage template empty! There is an example in the next section --> <pre> {{Non-free use rationale | Description = | Source = | Article = | Portion = | Low resolution = | Purpose = | Replaceability = | Other information = }} </pre> ;<code>Description</code>: A description of the copyrighted material. '''Always include the copyright holder here.''' ;<code>Source</code>: Where you acquired the copyrighted material, or how you regenerated it. ;<code>Article</code>: The exact name of the Wikipedia article in which the media is to be used (unlinked, as the template will link automatically). ;<code id="note-portion">Portion</code>: How much copyrighted material is used? The amount used must not make the work as a whole less valuable to the copyright holder. ;<code id="note-resolution">Low resolution</code>: Is the material in a lower resolution that would be unlikely to impact the copyright owners ability to resell or otherwise profit from the work? For images, this would be strictly the [[image resolution|resolution]] (in pixels) of the picture used; for audio, this would be the [[bit rate]] and [[sampling (signal processing)|sample resolution]] used. [[Scalable Vector Graphics|SVG]] images do not technically have a resolution, so may be described using "SVG will be rendered at low resolutions". ;<code id="note-purpose">Purpose</code>: How does the media contribute significantly to the article(s) in which it is used? The use of the media must not interfere with the media's original purpose. ;<code id="note-replace">Replaceability</code>: Explain why sourced text or equivalent [[free content]] media (perhaps to be obtained or created) could not adequately convey the article subject. ;<code>Other information</code>: If applicable, provide any other information that justifies the current use of this non-free media. This variable is optional, and can be blank or removed. == Example == <pre style="white-space:pre-wrap"> {{Non-free use rationale | Article = Strong Poison | Description = Book cover of ''[[Strong Poison]]''. | Source = Derived from a digital capture (photo/scan) of the book cover (creator of this digital version is irrelevant as the copyright in all equivalent images is still held by the same party). Copyright held by the publisher or the artist. Claimed as fair use regardless. | Portion = Book cover only, a small portion of the commercial product. | Low resolution = Yes | Purpose = The image serves as the primary means of visual identification of the subject (the book). It illustrates educational articles about the book from which the cover illustration was taken. | Replaceability = There is no free equivalent of this book cover, so the image cannot be replaced by a free image. | Other information = The use of the cover will not affect the value of the original work or limit the copyright holder's rights or ability to distribute the original. In particular, copies could not be used to make illegal copies of the book. }} </pre> {{Non-free use rationale | Article = Strong Poison | Description = Book cover of ''[[Strong Poison]]''. | Source = Derived from a digital capture (photo/scan) of the book cover (creator of this digital version is irrelevant as the copyright in all equivalent images is still held by the same party). Copyright held by the publisher or the artist. Claimed as fair use regardless. | Portion = Book cover only, a small portion of the commercial product. | Low resolution = Yes | Purpose = The image serves as the primary means of visual identification of the subject (the book). It illustrates educational articles about the book from which the cover illustration was taken. | Replaceability = There is no free equivalent of this book cover, so the image cannot be replaced by a free image. | Other information = The use of the cover will not affect the value of the original work or limit the copyright holder's rights or ability to distribute the original. In particular, copies could not be used to make illegal copies of the book. }} == See also == * For more specific rationale templates, look in [[:Category:Non-free use rationale templates]]. * A different approach is to use {{tl|Non-free image data}} combined with {{tl|Non-free image rationale}}, which is less clumsy in situations where an image is used in multiple articles. * A derivation of this template, optimized for use on copyrighted logos, is {{tl|Non-free use rationale logo}}. * For free images, you may use {{tl|Information}}. <includeonly> <!-- ADD CATEGORIES BELOW THIS LINE --> [[Category:Non-free use rationale templates| ]] [[Category:Wikipedia image copyright templates]] <!-- ADD INTERWIKIS BELOW THIS LINE --> [[ar:قالب:Non-free use rationale]] [[mk:Шаблон:Објаснување за неслободна употреба]] [[tr:Şablon:Telifli kullanım gerekçesi]] </includeonly> 4cd9sxki85oh3qdvidx85dwp5lrtgnw ढाँचा:Pp-semi-protected 10 3944 8115 2016-03-24T01:48:18Z Devraj poudel 1655 <noinclude>{{pp-template|small=yes}} </noinclude><includeonly>{{pp-meta |smalltext={{#ifeq:{{{small|no}}}|yes|<imagemap> Image:Pa... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <noinclude>{{pp-template|small=yes}} </noinclude><includeonly>{{pp-meta |smalltext={{#ifeq:{{{small|no}}}|yes|<imagemap> Image:Padlock-silver-medium.svg|20px default [[Wikipedia:Protection policy|यो पृष्ट सम्पादनको निम्ति अर्ध-सुरक्षित छ ।]] desc none </imagemap>|}} |demospace={{{demospace|}}} |image=[[Image:Padlock-silver-medium.svg|45px| ]] |text=''' नयाँ या अपंजीकृत प्रयोगकर्ताद्वारा यस {{#ifeq:{{NAMESPACE}}|{{ns:0}}|article|page}} को सम्पादन वर्तमानमा (फिलहाल) [[Wikipedia:Semi-protection policy|निषेध]] छ । {{#if:{{{expiry|}}}|&#32;until {{#time:[[F j]], [[Y]]|{{{expiry}}}}} <small>(UTC)</small>}}{{#if:{{{reason|}}}|<nowiki> </nowiki>because<nowiki> </nowiki>}}{{lcfirst:{{{reason|}}}}}.''' {{howtoeditsemi}} |categories={{{categories|[[Category:Semi-protected|{{PAGENAME}}]]{{#ifexpr:{{#if:{{{expiry|}}}|{{#time:U|today}}>{{#time:U|{{{expiry}}}}}|0}}|[[Category:Protected pages with expiry expired|{{PAGENAME}}]]}}}}}}}</includeonly><noinclude> {{pp-semi-protected|categories=no|demospace=main|reason=of a reason}} ---- * {{tlx|{{lc:{{PAGENAME}}}}}} सामान्य ढाँचाकोनिम्ति प्रयोग गर्नुहोस् । * Use {{tlx|{{lc:{{PAGENAME}}}}|reason&#61;text}} for applying a specific reason * Use {{tlx|{{lc:{{PAGENAME}}}}|expiry&#61;{{#time:F j, Y|+1 month}}}} for a specific expiration date * Use {{tlx|{{lc:{{PAGENAME}}}}|small&#61;yes}} for just an icon at the top * Use {{tlx|{{lc:{{PAGENAME}}}}|expiry&#61;<nowiki>{{subst:#time:F j, Y|+7 days}}</nowiki>}} for a specific expiration time period कृपया ध्यान दिनुहोस्, कि ''(UTC)'' समय स्वतः जोडिन्छ ।. This template is not to be used as a bluff. '''''Only use it on SEMI-PROTECTED pages.''''' Please note that only [[Wikipedia:Administrators|administrators]] can protect pages. {{protection templates}} {{in category|Semi-protected|Protected pages with expiry expired}} [[Category:Protection templates|{{PAGENAME}}]] </noinclude> f2103q3ejakgcfje8pppbc1x2u930yg ढाँचा:Non-free logo 10 3945 8122 8121 2016-03-24T02:02:59Z Devraj poudel 1655 [[:w:ढाँचा:Non-free_logo]] बाट ६ संशोधन(हरू) wikitext text/x-wiki <!-- Fair use tag, based on Template:Image-license-fairuse --> <div class="boilerplate" style="margin:0.5em auto; width:80%; clear:both; background-color:#f7f8ff; border:2px solid #8888aa; padding:4px; font-size:85%; min-height:64px; vertical-align:center" id="imageLicense"> <div style="float:left" id="imageLicenseIcon">[[Image:Red copyright.svg|64px|Copyrighted]]</div> <div style="text-align:left; margin-left:68px" id="imageLicenseText"> यो कुनै सङ्घ वा संस्था, कार्यक्रम वा वस्तुको छाप हो र प्रतिलिपि (Copyright) र/वा ट्रेडमार्क (Trademark) ले सुरक्षित छ । यस चित्र, छवि वा कलाकृतिको कम रेजोल्युसनको प्रयोग उक्त संस्था, कार्यक्रम वा वस्तुलाई प्रतिनिधित्व गर्नका लागि वा चिनाउन लागि विकिपीडिया जस्ता गैरनाफामूलक सर्भरमा जानकारीका लागि प्रयोग गरिएमा न्याययुक्त मानिनेछ भन्ने विश्वास लिई राखिएको छ । यस छापको व्यवसायिक वा व्यापारिक प्रयोग अवैध मानिनेछ र उक्त प्रयोगले प्रतिलिपि अधिकार उल्लङ्घन गर्नेछ । कृपया हेर्नुहोस्: [[:en:Wikipedia:Non-free content|गैर मुक्त सामग्री]] तथा [[:en:Wikipedia:Logos|लोगोहरू]] । '''यस छापको प्रयोग विकिपीडिया वा लेखकको कार्यलाई प्रतिनिधित्व गर्नेछैन र सम्पूर्ण रूपले जानकारीका लागि मात्र राखिएको व्यहोरा पुष्टि गरिन्छ ।''' </div> </div> {{Non-free media}} [[Category:सबै गैर मुक्त लोगो|<noinclude> </noinclude>{{PAGENAME}}]] <noinclude>[[Category:Non-free image copyright tags|{{PAGENAME}}]]</noinclude> crp8ajzglkrz7sk496n5fhnldirlvu1 ढाँचा:Goodbook/मेरो अमेरिका यात्रा 10 3946 12340 8130 2016-03-30T04:46:02Z Devraj poudel 1655 wikitext text/x-wiki {{Goodbook|edit={{{edit|}}}|box={{{box|}}} |पुस्तकनाम= मेरो अमेरिका यात्रा <!-- the book's title; do not [[wikilink]] --> | कभर फोटो = KomalPrasadPokharel2068BS_MeroAmericaYatra.gif <!-- the name of the image to use for the thumbnail --> | संक्षेपमा =[[मेरो अमेरिका यात्रा]] लेखले अमेरिका यात्रा भ्रमणलाई एउटा अलग अनुभव र व्यंग्यात्मक शैली संग लेखिएको पुस्तक हो । <!-- describe the book; include a link to the book as well --> }} 2en1q1ouyy3mn4595my8912gm5zpibl पदवर्ग 0 3947 15526 8133 2016-04-04T04:01:45Z Devraj poudel 1655 [[विकिपुस्तक:हटक्याट|हटक्याट]]द्वारा [[श्रेणी:नेपाली भाषा व्याकरण]] जोडियो wikitext text/x-wiki एक वा एकभन्दा बढी अक्षर मिलेर बनेको र स्वतन्त्र रूपमा प्रयोग हुन सक्ने अर्थ युक्त भाषिक एकाईलाई शब्द भनिन्छ । रमा, राम, विद्यालय, म , ऊ , तिमी, ठुलो , हिजो , पनि, नि, र , ओहो ! आदि शब्द हुन् । यसैलाई पद भनिन्छ । [[श्रेणी:नेपाली भाषा व्याकरण]] nlibsbrp06n9qrmziendi4vf3a95fyi सम्पूर्ण नेपाली भाषा व्याकरण 0 3948 17469 17468 2023-05-01T14:52:53Z LR0725 6092 Restored revision 16193 by [[Special:Contributions/XXBlackburnXx|XXBlackburnXx]] ([[User talk:XXBlackburnXx|talk]]) (TwinkleGlobal) wikitext text/x-wiki {{:नामपद}} {{:सर्वनाम}} {{:विशेषण}} {{:काल}} {{:वाच्य }} {{:पदवर्ग}} {{:अनुकरणात्मक शब्द}} {{:निपात}} [[श्रेणी:व्याकरण]] [[श्रेणी:भाषा]] [[श्रेणी:छानिएका पुस्तकहरू]] t5w2ns959o9wgdl1754z4vh4nojrpkf मीडियाविकि:Loginprompt 8 3949 8142 2016-03-24T05:44:09Z Devraj poudel 1655 {{SITENAME}}मा प्रवेश गर्न कूकिज चल्न पाउने व्यवस्था हु... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{SITENAME}}मा प्रवेश गर्न कूकिज चल्न पाउने व्यवस्था हुनै पर्छ। bw4njgtt2r1398ccztwbnu0kgi3lqiv ढाँचा:Refbegin 10 3952 11125 11124 2016-03-24T15:29:36Z Devraj poudel 1655 [[:w:ढाँचा:Refbegin]] बाट ३ संशोधन(हरू): नेपाली विकिपीडिया देखि मीडियाविकि:Common.css आयात गर्दै wikitext text/x-wiki <includeonly><div class="refbegin <!-- -->{{#if: {{{normalfont|}}} | refbegin-100 }} <!-- -->{{#if: {{{1|}}} | {{#iferror: {{#ifexpr: {{{1|1}}} > 1 }} | references-column-width | references-column-count references-column-count-{{{1}}} }} | {{#if: {{{colwidth|}}} | references-column-width }} }}" style="<!-- -->{{#if: {{{1|}}} | {{#iferror: {{#ifexpr: {{{1|1}}} > 1 }} | {{column-width|{{{1}}}}} | {{column-count|{{{1}}}}} }} | {{#if: {{{colwidth|}}} | {{column-width|{{{colwidth}}}}} }} }}"><!-- -->{{#if: {{{indent|}}} | <dl style="text-indent: -{{{indentsize|3.2}}}em;">}}</includeonly><noinclude> </noinclude> 273hkx5zutjnldpf4oxlvxr4cshgmdz मीडियाविकि:Gadget-UTCLiveClock 8 3953 11126 2016-03-24T15:41:24Z Devraj poudel 1655 यस ग्याजेटको प्रयोगद्वारा विकी प्रयोगकर्ताले आ... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki यस ग्याजेटको प्रयोगद्वारा विकी प्रयोगकर्ताले आफ्नो माथिल्लो टुलबारमा व्यक्तिगत कम्प्युटर अनुसार समय प्राप्त गर्न सक्नेछन् 5rls09d3uc0wqrdghren9cv70p8ruse मीडियाविकि:Gadget-CommentsInLocalTime 8 3954 11127 2016-03-24T15:44:33Z Devraj poudel 1655 [[w:अन्तर्राष्ट्रिय प्रमाणिक समय|युटिसी]] आधारित स... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki [[w:अन्तर्राष्ट्रिय प्रमाणिक समय|युटिसी]] आधारित समय र तारेख स्थानीय समयलाई सापेक्ष गर्ने, आफ्नो स्थानीय समयअनुसार जस्तै कुनै प्रयोगकर्ताले आफ्नो हस्ताक्षरमा प्रयोग गर्ने गर्छन era1ubzznrh44y0c65p72a35y5b6ai0 मीडियाविकि:Gadget-CommentsInLocalTime.js 8 3955 11134 11133 2016-03-24T15:51:05Z Devraj poudel 1655 [[:w:मीडियाविकि:Gadget-CommentsInLocalTime.js]] बाट ४ संशोधन(हरू) javascript text/javascript /* COMMENTS IN LOCAL TIME Description: Changes [[Coordinated Universal Time|UTC]]-based times and dates, such as those used in signatures, to be relative to local time. Documentation: [[Wikipedia:Comments in Local Time]] Link: [[User:Gary King/comments in local time.js]] */ if (typeof(unsafeWindow) != 'undefined') { var console = unsafeWindow.console; mw = unsafeWindow.mw; } $(commentsInLocalTime); var language; function commentsInLocalTime() { /* Language LOCALIZING THIS SCRIPT To localize this script, change the terms below, to the RIGHT of the colons, to the correct term used in that language. For example, in the French language, 'Today' : 'Today', would be 'Today' : 'Aujourd’hui', */ language = { // relative terms 'Today' : 'आज', 'Yesterday' : 'हिजो', 'Tomorrow' : 'भोली',//needs differentiation 'last' : 'पछिल्लो', 'this' : 'यस', // days of the week 'Sunday' : 'आइतबार', 'Monday' : 'सोमबार', 'Tuesday' : 'मंगलबार', 'Wednesday' : 'बुधबार', 'Thursday' : 'बिहीबार', 'Friday' : 'शुक्रबार', 'Saturday' : 'शनिबार', // months of the year 'January' : 'जनवरी', 'February' : 'फेब्रुअरी', 'March' : 'मार्च', 'April' : 'अप्रिल', 'May' : 'मे', 'June' : 'जुन', 'July' : 'जुलाई', 'August' : 'अगस्ट', 'September' : 'सेप्टेम्बर', 'October' : 'अक्टोबर', 'November' : 'नोभेम्बर', 'December' : 'डिसेम्बर', // difference words 'ago' : 'पहिले', 'from now' : 'from now', // date phrases 'year' : 'वर्ष', 'years' : 'वर्ष', 'month' : 'महिना', 'months' : 'महिना', 'day' : 'दिन', 'days' : 'दिन' }; /* Settings */ if (typeof(LocalComments) == 'undefined') LocalComments = {}; if (typeof(LocalComments.dateDifference) == 'undefined') LocalComments.dateDifference = true; if (typeof(LocalComments.dropDays) == 'undefined') LocalComments.dropDays = 0; if (typeof(LocalComments.dropMonths) == 'undefined') LocalComments.dropMonths = 0; if (typeof(LocalComments.dateFormat) == 'undefined') { // Deprecated: LocalizeConfig if (typeof(LocalizeConfig) != 'undefined' && typeof(LocalizeConfig.dateFormat) != 'undefined' && LocalizeConfig.dateFormat != '') LocalComments.dateFormat = LocalizeConfig.dateFormat; else LocalComments.dateFormat = 'dmy'; } if (typeof(LocalComments.dayOfWeek) == 'undefined') LocalComments.dayOfWeek = true; if (typeof(LocalComments.timeFirst) == 'undefined') LocalComments.timeFirst = true; if (typeof(LocalComments.twentyFourHours) == 'undefined') LocalComments.twentyFourHours = false; /* End Settings */ if (mw.config.get('wgCanonicalNamespace') == '' || mw.config.get('wgCanonicalNamespace') == 'MediaWiki' || mw.config.get('wgCanonicalNamespace') == 'Special' || mw.config.get('wgAction') == 'history') return false; var topContainer; if ($('#wikiPreview').length) topContainer = $('#wikiPreview'); else if ($('#mw-content-text').length && mw.config.get('wgAction') == 'view') topContainer = $('#mw-content-text'); else if ($('#bodyContent').length && mw.config.get('wgAction') == 'view') topContainer = $('#bodyContent'); else topContainer = false; if (topContainer && topContainer.length) replaceText(topContainer, /(\d\d):(\d\d), (\d{1,2}) ([ं-्]+) (\d{4}) \(UTC\)/); } function addLeadingZero(number) { if (number < 10) number = '0' + number; return number; } function adjustTime(originalTimestamp, search) { var time = originalTimestamp.match(search); var oldHour = time[1], oldMinute = time[2], oldDay = time[3], oldMonth = time[4], oldYear = time[5]; var today = new Date(), yesterday = new Date(), tomorrow = new Date(); yesterday.setDate(yesterday.getDate() - 1); tomorrow.setDate(tomorrow.getDate() + 1); // set the date entered var time = new Date(); time.setUTCFullYear(oldYear, convertMonthToNumber(oldMonth), oldDay); time.setUTCHours(oldHour); time.setUTCMinutes(oldMinute); // determine the time offset var utcOffset = -1 * time.getTimezoneOffset() / 60; if (utcOffset >= 0) utcOffset = '+' + utcOffset; else utcOffset = '−' + Math.abs(utcOffset); // set the date bits to output var year = time.getFullYear(); var month = addLeadingZero(time.getMonth() + 1); var day = time.getDate(); var hour = parseInt(time.getHours()); var minute = addLeadingZero(time.getMinutes()); // output am or pm depending on the date var ampm = ''; if (LocalComments.twentyFourHours) hour = addLeadingZero(hour); else { ampm = ' am'; if (hour > 11) ampm = ' pm'; if (hour > 12) hour -= 12; if (hour == '00') hour = 12; } // return 'today' or 'yesterday' if that is the case if (year == today.getFullYear() && month == addLeadingZero(today.getMonth() + 1) && day == today.getDate()) var date = language['Today']; else if (year == yesterday.getFullYear() && month == addLeadingZero(yesterday.getMonth() + 1) && day == yesterday.getDate()) var date = language['Yesterday']; else if (year == tomorrow.getFullYear() && month == addLeadingZero(tomorrow.getMonth() + 1) && day == tomorrow.getDate()) var date = language['Tomorrow']; else { // calculate day of week var dayNames = new Array(language['Sunday'], language['Monday'], language['Tuesday'], language['Wednesday'], language['Thursday'], language['Friday'], language['Saturday']); var dayOfTheWeek = dayNames[time.getDay()]; var descriptiveDifference = ''; var last = ''; if (LocalComments.dateDifference) { // calculate time difference from today var millisecondsAgo = today.getTime() - time.getTime(); var daysAgo = Math.abs(Math.round(millisecondsAgo / 1000 / 60 / 60 / 24)); var differenceWord = '', last = ''; if (millisecondsAgo >= 0) { differenceWord = language['ago']; if (daysAgo <= 7) last = language['last'] + ' '; } else { differenceWord = language['from now']; if (daysAgo <= 7) last = language['this'] + ' '; } // This method of computing the years & months is not exact. // However, it's better than the previous method that used // 1 January + delta days. That was usually quite off because // it mapped the second delta month to February, which has only 28 days. // This method is usually not more than one day off. var monthsAgo = Math.floor(daysAgo / 365 * 12); // close enough var totalMonthsAgo = monthsAgo; var yearsAgo = Math.floor(monthsAgo / 12); if (monthsAgo < LocalComments.dropMonths) yearsAgo = 0; else if (LocalComments.dropMonths > 0) monthsAgo = 0; else monthsAgo = monthsAgo - yearsAgo * 12; if (daysAgo < LocalComments.dropDays) { monthsAgo = 0; yearsAgo = 0; } else if (LocalComments.dropDays > 0) daysAgo = 0; else daysAgo = daysAgo - Math.floor(totalMonthsAgo * 365 / 12); var descriptiveParts = []; if (yearsAgo > 0) { var fmtYears = yearsAgo + ' ' + pluralize(language['year'], yearsAgo, language['years']); descriptiveParts.push(fmtYears); } if (monthsAgo > 0) { var fmtMonths = monthsAgo + ' ' + pluralize(language['month'], monthsAgo, language['months']); descriptiveParts.push(fmtMonths); } if (daysAgo > 0) { var fmtDays = daysAgo + ' ' + pluralize(language['day'], daysAgo, language['days']); descriptiveParts.push(fmtDays); } descriptiveDifference = ' (' + descriptiveParts.join(', ') + ' ' + differenceWord + ')'; } // format the date according to user preferences var formattedDate = '', monthName = convertNumberToMonth(time.getMonth()); switch (LocalComments.dateFormat.toLowerCase()) { case 'dmy': formattedDate = day + ' ' + monthName + ' ' + year; break; case 'mdy': formattedDate = monthName + ' ' + day + ', ' + year; break; default: formattedDate = year + '-' + month + '-' + addLeadingZero(day); } var formattedDayOfTheWeek = ''; if (LocalComments.dayOfWeek) formattedDayOfTheWeek = ', ' + last + dayOfTheWeek; var date = formattedDate + formattedDayOfTheWeek + descriptiveDifference; } var finalTime = hour + ':' + minute + ampm; if (LocalComments.timeFirst) var returnDate = finalTime + ', ' + date + ' (UTC' + utcOffset + ')'; else var returnDate = date + ', ' + finalTime + ' (UTC' + utcOffset + ')'; return [returnDate, time]; } function convertMonthToNumber(month) { var monthArray = new Array(language['January'], language['February'], language['March'], language['April'], language['May'], language['June'], language['July'], language['August'], language['September'], language['October'], language['November'], language['December']); return monthArray.indexOf(month); } function convertNumberToMonth(number) { var month = new Array(language['January'], language['February'], language['March'], language['April'], language['May'], language['June'], language['July'], language['August'], language['September'], language['October'], language['November'], language['December']); return month[number]; } function pluralize(term, count, plural) { if (plural == null) plural = term + 's'; return (count == 1 ? term : plural); } function replaceText(node, search) { if (!node.length) return false; if (node[0].nodeType == 3) { var value = node[0].nodeValue; var matches = value.match(search); if (matches != null) { for (match = 0; match < matches.length; match++) { if (afterMatch != null && length != null) var position = afterMatch.search(search) + beforeMatch.length + length; else var position = value.search(search); var length = matches[match].toString().length; var beforeMatch = value.substring(0, position); var afterMatch = value.substring(position + length); var timeArray = adjustTime(matches[match].toString(), search); var span = $('<span class="localcomments" style="font-size: 95%; white-space: nowrap;" timestamp="' + timeArray[1].getTime() + '" title="' + matches[match] + '">' + timeArray[0] + '</span>'); node.replaceWith(span); span.before($('<span class="before-localcomments"></span>').text(beforeMatch)); span.after($('<span class="after-localcomments"></span>').text(afterMatch)); break; } } } else { var children = []; var child = node.contents().eq(0); while (child.length) { children.push(child); child = $(child[0].nextSibling); } for (var child = 0; child < children.length; child++) { replaceText(children[child], search); } } } ip8ohd4g784mzr2q9o0yudsi08m6ziw मीडियाविकि:Monobook.js 8 3957 11141 11140 2016-03-25T03:25:19Z Devraj poudel 1655 [[:w:मीडियाविकि:Monobook.js]] बाट १ संशोधन(हरू): नेपाली विकिपीडियाबाट मीडियाविकि:Monobook.js javascript text/javascript /* Any JavaScript here will be loaded for users using the MonoBook skin */ /** * Topbar content fix with sitenotice and CentralNotice * * Description: This fixes the location of topbar content (e.g., featured * content star) when the sitenotice or CentralNotice is active. * Maintainers: [[User:TheDJ]], [[User:MZMcBride]] */ // Not in IE6, only when editing/previewing a page if ( ( navigator.userAgent.indexOf( 'MSIE 6' ) == -1 ) && (mw.config.get( 'wgAction' ) == 'submit' || mw.config.get( 'wgAction' ) == 'view' ) ) { jQuery( function( $ ) { var $cNote = $( '#centralNotice' ); // If there is no dismissible sitenotice and no expanded centralnotice: if ( !$( '#mw-dismissible-notice' ).length && !( $cNote.length && $cNote.hasClass('expanded') ) ) { return; } // Otherwise: mw.util.addCSS( '#bodyContent { position: relative; } .topicon { position: absolute; top: -2em !important; } ' + '#coordinates { position: absolute; top: 1px !important; }' ); } ); } rnotcag3gnureb6lihq8t9k5ucfpeky मीडियाविकि:Copyright 8 3961 11156 2016-03-26T06:40:39Z Devraj poudel 1655 सामग्री $1 अनुसार उपलब्ध छ, खुलाइएको अवस्था बाहेक... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki सामग्री $1 अनुसार उपलब्ध छ, खुलाइएको अवस्था बाहेकको हकमा । 7377qu3veja8noclysby5ttk2545sb0 मीडियाविकि:Mobile-frontend-enable-images 8 3962 11158 2016-03-26T06:51:10Z Devraj poudel 1655 मोबाइल साइट सक्रिय गर्ने को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki मोबाइल साइट सक्रिय गर्ने fo4z5aiwsrfuy8jjw2b6tc3cumhwp3q मीडियाविकि:Mobile-frontend-footer-more 8 3963 11159 2016-03-26T06:52:22Z Devraj poudel 1655 थप को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki थप 81w8mszxx0t6u7f46wqcvqeq1xy73sg मीडियाविकि:Mobile-frontend-language 8 3964 11160 2016-03-26T06:54:05Z Devraj poudel 1655 भाषा को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki भाषा et47omnkvq5lx3nkmwkkuhlym7gjpvt मीडियाविकि:Mobile-frontend-view 8 3965 11161 2016-03-26T06:54:58Z Devraj poudel 1655 मोबाइल अवलोकन को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki मोबाइल अवलोकन lt7mnhmuddne2cg0uflj0e5nr4q7ucs मीडियाविकि:Group-steward-member 8 3966 11175 2016-03-26T15:17:46Z Devraj poudel 1655 {{GENDER:$1| स्टेवार्ड }} को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{GENDER:$1| स्टेवार्ड }} 0prq3oq44diabtq0a1x1ykgehpvb26h मीडियाविकि:Group-steward 8 3967 11176 2016-03-26T15:18:50Z Devraj poudel 1655 स्टेवार्डहरू को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki स्टेवार्डहरू lem5qvz1408lsmejwu19ggk147v6xuo मीडियाविकि:Group-accountcreator-member 8 3969 11178 2016-03-26T15:27:13Z Devraj poudel 1655 {{GENDER:$1|खाता निर्माणकर्ता}} को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {{GENDER:$1|खाता निर्माणकर्ता}} mpo0740t53dyw1gaw42hcgioejv9izl मीडियाविकि:Group-accountcreator 8 3970 11179 2016-03-26T15:28:15Z Devraj poudel 1655 खाता निर्माणकर्ताहरू को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki खाता निर्माणकर्ताहरू rgtvjdyn4p6ek423a1s8l2fii14r85k ढाँचा:Columns-list 10 3972 11533 11182 2016-03-27T01:51:16Z Devraj poudel 1655 wikitext text/x-wiki <includeonly><div {{#if: {{{colwidth|}}}| style="{{column-width|{{{colwidth}}}}}" | {{#if: {{{1|}}}| style="{{column-count|{{{1}}}}}" }} }}>{{{2|{{{1|}}} }}}</div></includeonly><noinclude>{{Documentation}}</noinclude> tkmnuozbal5r3okahkrsz3z89hyr5lv ढाँचा:Documentation/docspace 10 3973 11361 11360 2016-03-27T01:15:39Z Devraj poudel 1655 [[:w:ढाँचा:Documentation/docspace]] बाट १ संशोधन(हरू) wikitext text/x-wiki {{#switch: {{SUBJECTSPACE}} | {{ns:0}} | {{ns:File}} | {{ns:MediaWiki}} | {{ns:Category}} = {{TALKSPACE}} | #default = {{SUBJECTSPACE}} }}<noinclude> {{documentation|content= This subtemplate of {{tl|documentation}} is used to determine the namespace of the documentation page. }}</noinclude> 7f8iymss9sr4v7f4t5pza1arwjogrv3 ढाँचा:Documentation/end box 10 3974 16581 11367 2020-06-02T10:35:31Z Samuele2002 5002 wikitext text/x-wiki <noinclude><div></noinclude><div style="clear: both;"></div><!--So right or left floating items don't stick out of the doc box.--> </div><!--End of green doc box--><!-- Link box below for the doc meta-data: -->{{#if: <!--Check if we should show the link box--> {{#ifeq: {{{link box|}}} | off | | {{{doc exist|yes}}}{{ #switch: {{SUBJECTSPACE}} | {{ns:User}} | {{ns:Template}} = yes }} }} | {{fmbox | id = documentation-meta-data | image = none | style = background-color: #ecfcf4; | textstyle = font-style: italic; | text = {{#if: {{{link box|}}} | {{{link box}}} <!--Use custom link box content--> | {{#if: {{{doc exist|yes}}} | <!--/doc exists, link to it--> माथि दिएका [[Wikipedia:Template documentation|निर्देशनहरू]] [[{{{docpage|{{FULLPAGENAME}}/doc}}}]]बाट [[Wikipedia:Transclusion|लिइएका]] हुन्।<small style="font-style: normal">([{{fullurl:{{{docpage|{{FULLPAGENAME}}/doc}}}|action=edit}} सम्पादन] &#124; [{{fullurl:{{{docpage|{{FULLPAGENAME}}/doc}}}|action=history}} इतिहास])</small> <br> }}<!-- Add links to /sandbox and /testcases when appropriate: -->{{#switch: {{SUBJECTSPACE}} | {{ns:User}} | {{ns:Template}} = सम्पादकले यस ढाँचाको प्रयोग आफ्नो प्रयोगस्थल वा पृष्ठमा गर्न सक्छन। {{ #ifexist: {{{sandbox| {{FULLPAGENAME}}/sandbox }}} | [[{{{sandbox| {{FULLPAGENAME}}/sandbox }}}|sandbox]] <small style="font-style: normal">([{{fullurl: {{{sandbox| {{FULLPAGENAME}}/sandbox }}} | action=edit }} edit] {{!}} [{{fullurl:Special:ComparePages | page1={{urlencode:{{{template page|{{FULLPAGENAME}}}}}}}&page2={{urlencode:{{{sandbox|{{FULLPAGENAME}}/sandbox}}}}}}} diff])</small> | sandbox <small style="font-style: normal">([{{fullurl: {{{sandbox| {{FULLPAGENAME}}/sandbox }}} | action=edit&preload=Template:Documentation/preload-sandbox }} create])</small> }} and {{ #ifexist: {{{testcases| {{FULLPAGENAME}}/testcases }}} | [[{{{testcases| {{FULLPAGENAME}}/testcases }}}|testcases]] <small style="font-style: normal">([{{fullurl: {{{testcases| {{FULLPAGENAME}}/testcases }}} | action=edit }} edit])</small> | testcases <small style="font-style: normal">([{{fullurl: {{{testcases| {{FULLPAGENAME}}/testcases }}} | action=edit&preload=Template:Documentation/preload-testcases }} create])</small> }} pages. <br> }}<!-- Show the cats and interwiki text, but not if "content" fed or "docname fed" since then it is unclear where to add the cats and interwikis. -->{{#if: {{{content|}}} {{{docname fed|}}} | | कृपया [[{{{docpage|{{FULLPAGENAME}}/doc}}}|/doc]] उपपृष्ठमा श्रेणी वा अन्य विकिपेडियाका पृष्ठहरूसँग जोड्नुहोला। }}<!-- Show the "Subpages" link: -->{{#switch: {{SUBJECTSPACE}} | {{ns:File}} = <!--Don't show it--> | {{ns:Template}} = &#32;[[Special:PrefixIndex/{{{template page|{{FULLPAGENAME}}}}}/|यस ढाँचाका उपपृष्ठहरू]]। | #default = &#32;[[Special:PrefixIndex/{{{template page|{{FULLPAGENAME}}}}}/|Subpages of this page]]. }} }}{{#ifexist:{{FULLPAGENAME}}/Print |</br>A [[Help:Books/for experts#Improving the book layout|print version]] of this template exists at [[/Print]]. If you make a change to this template, please update the print version as well.[[Category:Templates with print versions]] }} }} }}<!--End link box--><!-- Detect and report strange usage: -->{{#if: <!--Check if {{documentation}} is transcluded on a /doc or /testcases page--> {{#switch: {{SUBPAGENAME}} | doc | testcases = strange }} <!--More checks can be added here, just return anything to make the surrounding if-case trigger--> | <includeonly>[[Category:Wikipedia pages with strange ((documentation)) usage|{{main other|Main:}}{{FULLPAGENAME}}]]<!-- Sort on namespace --></includeonly> }}<noinclude> </noinclude> b1td2ifbnygcokz0mv7qs02io54abmb ढाँचा:Documentation/end box2 10 3975 16582 11371 2020-06-02T10:35:47Z Samuele2002 5002 wikitext text/x-wiki {{documentation/end box | preload = {{{preload|}}} <!--Allow custom preloads--> | content = {{{content|}}} | link box = {{{link box|}}} <!--So "link box=off" works--> | docpage = {{#if: {{{1|}}} | {{{1|}}} | {{{docspace|{{NAMESPACE}}}}}:{{{template page|{{PAGENAME}}}}}/doc }} | doc exist = {{#ifexist: {{#if: {{{1|}}} | {{{1|}}} <!--Other docname fed--> | {{{docspace|{{NAMESPACE}}}}}:{{{template page|{{PAGENAME}}}}}/doc }} | yes }} | docname fed = {{#if: {{{1|}}} | yes }} | sandbox = {{{docspace|{{NAMESPACE}}}}}:{{{template page|{{PAGENAME}}}}}/sandbox | testcases = {{{docspace|{{NAMESPACE}}}}}:{{{template page|{{PAGENAME}}}}}/testcases | template page = {{NAMESPACE}}:{{{template page|{{PAGENAME}}}}} }}<noinclude> <!-- Add categories and interwikis to the /doc subpage, not here! --> </noinclude> sfe0ppdpxp1nwfzhpym4jwdtmgpph1p ढाँचा:Documentation/start box 10 3976 11376 11375 2016-03-27T01:15:40Z Devraj poudel 1655 [[:w:ढाँचा:Documentation/start_box]] बाट ४ संशोधन(हरू) wikitext text/x-wiki <!-- Start of green doc box --><div id="template-documentation" class="template-documentation iezoomfix"><!-- Add the heading at the top of the doc box: -->{{#ifeq: {{{heading|¬}}} | <!--Defined but empty--> | <!--"heading=", do nothing--> | <div style="padding-bottom: 3px; border-bottom: 1px solid #aaa; margin-bottom: 1ex;"><span style="{{#if: {{{heading-style|}}} | {{{heading-style|}}} | {{#ifeq: {{SUBJECTSPACE}} | {{ns:Template}} | font-weight: bold; font-size: 125% | font-size: 150% }} }}">{{#switch: {{{heading|¬}}} | ¬ = <!--"heading" not defined in this or previous level--> {{#switch: {{SUBJECTSPACE}} | {{ns:Template}} = [[File:Template-info.png|50px|link=|alt=प्रलेखन प्रतिक]] ढाँचा प्रलेखन | {{ns:Module}} = [[File:Template-info.png|50px|link=|alt=प्रलेखन प्रतिक]] मोड्युल प्रलेखन | {{ns:File}} = Summary | #default = Documentation }} | #default = <!--"heading" has data or is empty but defined--> {{{heading|}}} }}</span>{{ #if: {{{content|}}} | | <!--Add the [view][edit][history][purge] or [create] links--> <span class="mw-editsection plainlinks" id="doc_editlinks">{{ #if: {{{doc exist|yes}}} | &#91;[[{{{docpage|{{FULLPAGENAME}}/doc}}}|हेर्ने]]&#93; [[{{fullurl:{{{docpage|{{FULLPAGENAME}}/doc}}}|action=edit}} सम्पादन]] [[{{fullurl:{{{docpage|{{FULLPAGENAME}}/doc}}}|action=history}} इतिहास]] [{{purge|पर्ज}}] | <!--/doc doesn't exist--> [[{{fullurl:{{{docpage|{{FULLPAGENAME}}/doc}}}| action=edit&preload={{ #if: {{{preload|}}} | {{urlencode:{{{preload}}}}} | {{#ifeq: {{SUBJECTSPACE}} | {{ns:File}} | Template:Documentation/preload-filespace | Template:Documentation/preload }} }} }} create]] }}</span> }}</div> }}<noinclude><!-- close the div --></div> <!-- Add categories and interwikis to the /doc subpage, not here! --> </noinclude> 5za71kkakrx9nbpgs9uf4unnkwt0son ढाँचा:Documentation/start box2 10 3977 16583 11380 2020-06-02T10:36:00Z Samuele2002 5002 wikitext text/x-wiki {{documentation/start box | preload = {{{preload|}}} <!--Allow custom preloads--> | heading = {{{heading|¬}}} <!--Empty but defined means no header--> | heading-style = {{{heading-style|}}} | content = {{{content|}}} | docpage = {{#if: {{{1|}}} | {{{1|}}} | {{{docspace|{{NAMESPACE}}}}}:{{{template page|{{PAGENAME}}}}}/doc }} | doc exist = {{#ifexist: {{#if: {{{1|}}} | {{{1|}}} <!--Other docname fed--> | {{{docspace|{{NAMESPACE}}}}}:{{{template page|{{PAGENAME}}}}}/doc }} | yes }} }}<noinclude> <!-- Add categories and interwikis to the /doc subpage, not here! --> </noinclude> t5j6y918odlsx0iuls0qgi6wbl050q3 मोड्युल:Documentation 828 3978 11527 11526 2016-03-27T01:22:18Z Devraj poudel 1655 [[:w:Module:Documentation]] बाट १२२ संशोधन(हरू) Scribunto text/plain -- This module implements {{documentation}}. -- Get required modules. local getArgs = require('Module:Arguments').getArgs local messageBox = require('Module:Message box') -- Get the config table. local cfg = mw.loadData('Module:Documentation/config') local p = {} -- Often-used functions. local ugsub = mw.ustring.gsub ---------------------------------------------------------------------------- -- Helper functions -- -- These are defined as local functions, but are made available in the p -- table for testing purposes. ---------------------------------------------------------------------------- local function message(cfgKey, valArray, expectType) --[[ -- Gets a message from the cfg table and formats it if appropriate. -- The function raises an error if the value from the cfg table is not -- of the type expectType. The default type for expectType is 'string'. -- If the table valArray is present, strings such as $1, $2 etc. in the -- message are substituted with values from the table keys [1], [2] etc. -- For example, if the message "foo-message" had the value 'Foo $2 bar $1.', -- message('foo-message', {'baz', 'qux'}) would return "Foo qux bar baz." --]] local msg = cfg[cfgKey] expectType = expectType or 'string' if type(msg) ~= expectType then error('message: type error in message cfg.' .. cfgKey .. ' (' .. expectType .. ' expected, got ' .. type(msg) .. ')', 2) end if not valArray then return msg end local function getMessageVal(match) match = tonumber(match) return valArray[match] or error('message: no value found for key $' .. match .. ' in message cfg.' .. cfgKey, 4) end local ret = ugsub(msg, '$([1-9][0-9]*)', getMessageVal) return ret end p.message = message local function makeWikilink(page, display) if display then return mw.ustring.format('[[%s|%s]]', page, display) else return mw.ustring.format('[[%s]]', page) end end p.makeWikilink = makeWikilink local function makeCategoryLink(cat, sort) local catns = mw.site.namespaces[14].name return makeWikilink(catns .. ':' .. cat, sort) end p.makeCategoryLink = makeCategoryLink local function makeUrlLink(url, display) return mw.ustring.format('[%s %s]', url, display) end p.makeUrlLink = makeUrlLink local function makeToolbar(...) local ret = {} local lim = select('#', ...) if lim < 1 then return nil end for i = 1, lim do ret[#ret + 1] = select(i, ...) end return '<small style="font-style: normal;">(' .. table.concat(ret, ' &#124; ') .. ')</small>' end p.makeToolbar = makeToolbar ---------------------------------------------------------------------------- -- Argument processing ---------------------------------------------------------------------------- local function makeInvokeFunc(funcName) return function (frame) local args = getArgs(frame, { valueFunc = function (key, value) if type(value) == 'string' then value = value:match('^%s*(.-)%s*$') -- Remove whitespace. if key == 'heading' or value ~= '' then return value else return nil end else return value end end }) return p[funcName](args) end end ---------------------------------------------------------------------------- -- Main function ---------------------------------------------------------------------------- p.main = makeInvokeFunc('_main') function p._main(args) --[[ -- This function defines logic flow for the module. -- @args - table of arguments passed by the user -- -- Messages: -- 'main-div-id' --> 'template-documentation' -- 'main-div-classes' --> 'template-documentation iezoomfix' --]] local env = p.getEnvironment(args) local root = mw.html.create() root :wikitext(p.protectionTemplate(env)) :wikitext(p.sandboxNotice(args, env)) -- This div tag is from {{documentation/start box}}, but moving it here -- so that we don't have to worry about unclosed tags. :tag('div') :attr('id', message('main-div-id')) :addClass(message('main-div-classes')) :newline() :wikitext(p._startBox(args, env)) :wikitext(p._content(args, env)) :tag('div') :css('clear', 'both') -- So right or left floating items don't stick out of the doc box. :newline() :done() :done() :wikitext(p._endBox(args, env)) :wikitext(p.addTrackingCategories(env)) return tostring(root) end ---------------------------------------------------------------------------- -- Environment settings ---------------------------------------------------------------------------- function p.getEnvironment(args) --[[ -- Returns a table with information about the environment, including title objects and other namespace- or -- path-related data. -- @args - table of arguments passed by the user -- -- Title objects include: -- env.title - the page we are making documentation for (usually the current title) -- env.templateTitle - the template (or module, file, etc.) -- env.docTitle - the /doc subpage. -- env.sandboxTitle - the /sandbox subpage. -- env.testcasesTitle - the /testcases subpage. -- env.printTitle - the print version of the template, located at the /Print subpage. -- -- Data includes: -- env.protectionLevels - the protection levels table of the title object. -- env.subjectSpace - the number of the title's subject namespace. -- env.docSpace - the number of the namespace the title puts its documentation in. -- env.docpageBase - the text of the base page of the /doc, /sandbox and /testcases pages, with namespace. -- env.compareUrl - URL of the Special:ComparePages page comparing the sandbox with the template. -- -- All table lookups are passed through pcall so that errors are caught. If an error occurs, the value -- returned will be nil. --]] local env, envFuncs = {}, {} -- Set up the metatable. If triggered we call the corresponding function in the envFuncs table. The value -- returned by that function is memoized in the env table so that we don't call any of the functions -- more than once. (Nils won't be memoized.) setmetatable(env, { __index = function (t, key) local envFunc = envFuncs[key] if envFunc then local success, val = pcall(envFunc) if success then env[key] = val -- Memoise the value. return val end end return nil end }) function envFuncs.title() -- The title object for the current page, or a test page passed with args.page. local title local titleArg = args.page if titleArg then title = mw.title.new(titleArg) else title = mw.title.getCurrentTitle() end return title end function envFuncs.templateTitle() --[[ -- The template (or module, etc.) title object. -- Messages: -- 'sandbox-subpage' --> 'sandbox' -- 'testcases-subpage' --> 'testcases' --]] local subjectSpace = env.subjectSpace local title = env.title local subpage = title.subpageText if subpage == message('sandbox-subpage') or subpage == message('testcases-subpage') then return mw.title.makeTitle(subjectSpace, title.baseText) else return mw.title.makeTitle(subjectSpace, title.text) end end function envFuncs.docTitle() --[[ -- Title object of the /doc subpage. -- Messages: -- 'doc-subpage' --> 'doc' --]] local title = env.title local docname = args[1] -- User-specified doc page. local docpage if docname then docpage = docname else docpage = env.docpageBase .. '/' .. message('doc-subpage') end return mw.title.new(docpage) end function envFuncs.sandboxTitle() --[[ -- Title object for the /sandbox subpage. -- Messages: -- 'sandbox-subpage' --> 'sandbox' --]] return mw.title.new(env.docpageBase .. '/' .. message('sandbox-subpage')) end function envFuncs.testcasesTitle() --[[ -- Title object for the /testcases subpage. -- Messages: -- 'testcases-subpage' --> 'testcases' --]] return mw.title.new(env.docpageBase .. '/' .. message('testcases-subpage')) end function envFuncs.printTitle() --[[ -- Title object for the /Print subpage. -- Messages: -- 'print-subpage' --> 'Print' --]] return env.templateTitle:subPageTitle(message('print-subpage')) end function envFuncs.protectionLevels() -- The protection levels table of the title object. return env.title.protectionLevels end function envFuncs.subjectSpace() -- The subject namespace number. return mw.site.namespaces[env.title.namespace].subject.id end function envFuncs.docSpace() -- The documentation namespace number. For most namespaces this is the same as the -- subject namespace. However, pages in the Article, File, MediaWiki or Category -- namespaces must have their /doc, /sandbox and /testcases pages in talk space. local subjectSpace = env.subjectSpace if subjectSpace == 0 or subjectSpace == 6 or subjectSpace == 8 or subjectSpace == 14 then return subjectSpace + 1 else return subjectSpace end end function envFuncs.docpageBase() -- The base page of the /doc, /sandbox, and /testcases subpages. -- For some namespaces this is the talk page, rather than the template page. local templateTitle = env.templateTitle local docSpace = env.docSpace local docSpaceText = mw.site.namespaces[docSpace].name -- Assemble the link. docSpace is never the main namespace, so we can hardcode the colon. return docSpaceText .. ':' .. templateTitle.text end function envFuncs.compareUrl() -- Diff link between the sandbox and the main template using [[Special:ComparePages]]. local templateTitle = env.templateTitle local sandboxTitle = env.sandboxTitle if templateTitle.exists and sandboxTitle.exists then local compareUrl = mw.uri.fullUrl( 'Special:ComparePages', {page1 = templateTitle.prefixedText, page2 = sandboxTitle.prefixedText} ) return tostring(compareUrl) else return nil end end return env end ---------------------------------------------------------------------------- -- Auxiliary templates ---------------------------------------------------------------------------- function p.sandboxNotice(args, env) --[=[ -- Generates a sandbox notice for display above sandbox pages. -- @args - a table of arguments passed by the user -- @env - environment table containing title objects, etc., generated with p.getEnvironment -- -- Messages: -- 'sandbox-notice-image' --> '[[Image:Sandbox.svg|50px|alt=|link=]]' -- 'sandbox-notice-blurb' --> 'This is the $1 for $2.' -- 'sandbox-notice-diff-blurb' --> 'This is the $1 for $2 ($3).' -- 'sandbox-notice-pagetype-template' --> '[[Wikipedia:Template test cases|template sandbox]] page' -- 'sandbox-notice-pagetype-module' --> '[[Wikipedia:Template test cases|module sandbox]] page' -- 'sandbox-notice-pagetype-other' --> 'sandbox page' -- 'sandbox-notice-compare-link-display' --> 'diff' -- 'sandbox-notice-testcases-blurb' --> 'See also the companion subpage for $1.' -- 'sandbox-notice-testcases-link-display' --> 'test cases' -- 'sandbox-category' --> 'Template sandboxes' --]=] local title = env.title local sandboxTitle = env.sandboxTitle local templateTitle = env.templateTitle local subjectSpace = env.subjectSpace if not (subjectSpace and title and sandboxTitle and templateTitle and mw.title.equals(title, sandboxTitle)) then return nil end -- Build the table of arguments to pass to {{ombox}}. We need just two fields, "image" and "text". local omargs = {} omargs.image = message('sandbox-notice-image') -- Get the text. We start with the opening blurb, which is something like -- "This is the template sandbox for [[Template:Foo]] (diff)." local text = '' local frame = mw.getCurrentFrame() local isPreviewing = frame:preprocess('{{REVISIONID}}') == '' -- True if the page is being previewed. local pagetype if subjectSpace == 10 then pagetype = message('sandbox-notice-pagetype-template') elseif subjectSpace == 828 then pagetype = message('sandbox-notice-pagetype-module') else pagetype = message('sandbox-notice-pagetype-other') end local templateLink = makeWikilink(templateTitle.prefixedText) local compareUrl = env.compareUrl if isPreviewing or not compareUrl then text = text .. message('sandbox-notice-blurb', {pagetype, templateLink}) else local compareDisplay = message('sandbox-notice-compare-link-display') local compareLink = makeUrlLink(compareUrl, compareDisplay) text = text .. message('sandbox-notice-diff-blurb', {pagetype, templateLink, compareLink}) end -- Get the test cases page blurb if the page exists. This is something like -- "See also the companion subpage for [[Template:Foo/testcases|test cases]]." local testcasesTitle = env.testcasesTitle if testcasesTitle and testcasesTitle.exists then if testcasesTitle.namespace == mw.site.namespaces.Module.id then local testcasesLinkDisplay = message('sandbox-notice-testcases-link-display') local testcasesRunLinkDisplay = message('sandbox-notice-testcases-run-link-display') local testcasesLink = makeWikilink(testcasesTitle.prefixedText, testcasesLinkDisplay) local testcasesRunLink = makeWikilink(testcasesTitle.talkPageTitle.prefixedText, testcasesRunLinkDisplay) text = text .. '<br />' .. message('sandbox-notice-testcases-run-blurb', {testcasesLink, testcasesRunLink}) else local testcasesLinkDisplay = message('sandbox-notice-testcases-link-display') local testcasesLink = makeWikilink(testcasesTitle.prefixedText, testcasesLinkDisplay) text = text .. '<br />' .. message('sandbox-notice-testcases-blurb', {testcasesLink}) end end -- Add the sandbox to the sandbox category. text = text .. makeCategoryLink(message('sandbox-category')) omargs.text = text local ret = '<div style="clear: both;"></div>' ret = ret .. messageBox.main('ombox', omargs) return ret end function p.protectionTemplate(env) -- Generates the padlock icon in the top right. -- @env - environment table containing title objects, etc., generated with p.getEnvironment -- Messages: -- 'protection-template' --> 'pp-template' -- 'protection-template-args' --> {docusage = 'yes'} local protectionLevels, mProtectionBanner local title = env.title if title.namespace ~= 10 and title.namespace ~= 828 then -- Don't display the protection template if we are not in the template or module namespaces. return nil end protectionLevels = env.protectionLevels if not protectionLevels then return nil end local editProt = protectionLevels.edit and protectionLevels.edit[1] local moveProt = protectionLevels.move and protectionLevels.move[1] if editProt then -- The page is edit-protected. mProtectionBanner = require('Module:Protection banner') local reason = message('protection-reason-edit') return mProtectionBanner._main{reason, small = true} elseif moveProt and moveProt ~= 'autoconfirmed' then -- The page is move-protected but not edit-protected. Exclude move -- protection with the level "autoconfirmed", as this is equivalent to -- no move protection at all. mProtectionBanner = require('Module:Protection banner') return mProtectionBanner._main{action = 'move', small = true} else return nil end end ---------------------------------------------------------------------------- -- Start box ---------------------------------------------------------------------------- p.startBox = makeInvokeFunc('_startBox') function p._startBox(args, env) --[[ -- This function generates the start box. -- @args - a table of arguments passed by the user -- @env - environment table containing title objects, etc., generated with p.getEnvironment -- -- The actual work is done by p.makeStartBoxLinksData and p.renderStartBoxLinks which make -- the [view] [edit] [history] [purge] links, and by p.makeStartBoxData and p.renderStartBox -- which generate the box HTML. --]] env = env or p.getEnvironment(args) local links local content = args.content if not content then -- No need to include the links if the documentation is on the template page itself. local linksData = p.makeStartBoxLinksData(args, env) if linksData then links = p.renderStartBoxLinks(linksData) end end -- Generate the start box html. local data = p.makeStartBoxData(args, env, links) if data then return p.renderStartBox(data) else -- User specified no heading. return nil end end function p.makeStartBoxLinksData(args, env) --[[ -- Does initial processing of data to make the [view] [edit] [history] [purge] links. -- @args - a table of arguments passed by the user -- @env - environment table containing title objects, etc., generated with p.getEnvironment -- -- Messages: -- 'view-link-display' --> 'view' -- 'edit-link-display' --> 'edit' -- 'history-link-display' --> 'history' -- 'purge-link-display' --> 'purge' -- 'file-docpage-preload' --> 'Template:Documentation/preload-filespace' -- 'module-preload' --> 'Template:Documentation/preload-module-doc' -- 'docpage-preload' --> 'Template:Documentation/preload' -- 'create-link-display' --> 'create' --]] local subjectSpace = env.subjectSpace local title = env.title local docTitle = env.docTitle if not title or not docTitle then return nil end local data = {} data.title = title data.docTitle = docTitle -- View, display, edit, and purge links if /doc exists. data.viewLinkDisplay = message('view-link-display') data.editLinkDisplay = message('edit-link-display') data.historyLinkDisplay = message('history-link-display') data.purgeLinkDisplay = message('purge-link-display') -- Create link if /doc doesn't exist. local preload = args.preload if not preload then if subjectSpace == 6 then -- File namespace preload = message('file-docpage-preload') elseif subjectSpace == 828 then -- Module namespace preload = message('module-preload') else preload = message('docpage-preload') end end data.preload = preload data.createLinkDisplay = message('create-link-display') return data end function p.renderStartBoxLinks(data) --[[ -- Generates the [view][edit][history][purge] or [create] links from the data table. -- @data - a table of data generated by p.makeStartBoxLinksData --]] local function escapeBrackets(s) -- Escapes square brackets with HTML entities. s = s:gsub('%[', '&#91;') -- Replace square brackets with HTML entities. s = s:gsub('%]', '&#93;') return s end local ret local docTitle = data.docTitle local title = data.title if docTitle.exists then local viewLink = makeWikilink(docTitle.prefixedText, data.viewLinkDisplay) local editLink = makeUrlLink(docTitle:fullUrl{action = 'edit'}, data.editLinkDisplay) local historyLink = makeUrlLink(docTitle:fullUrl{action = 'history'}, data.historyLinkDisplay) local purgeLink = makeUrlLink(title:fullUrl{action = 'purge'}, data.purgeLinkDisplay) ret = '[%s] [%s] [%s] [%s]' ret = escapeBrackets(ret) ret = mw.ustring.format(ret, viewLink, editLink, historyLink, purgeLink) else local createLink = makeUrlLink(docTitle:fullUrl{action = 'edit', preload = data.preload}, data.createLinkDisplay) ret = '[%s]' ret = escapeBrackets(ret) ret = mw.ustring.format(ret, createLink) end return ret end function p.makeStartBoxData(args, env, links) --[=[ -- Does initial processing of data to pass to the start-box render function, p.renderStartBox. -- @args - a table of arguments passed by the user -- @env - environment table containing title objects, etc., generated with p.getEnvironment -- @links - a string containing the [view][edit][history][purge] links - could be nil if there's an error. -- -- Messages: -- 'documentation-icon-wikitext' --> '[[File:Test Template Info-Icon - Version (2).svg|50px|link=|alt=Documentation icon]]' -- 'template-namespace-heading' --> 'Template documentation' -- 'module-namespace-heading' --> 'Module documentation' -- 'file-namespace-heading' --> 'Summary' -- 'other-namespaces-heading' --> 'Documentation' -- 'start-box-linkclasses' --> 'mw-editsection-like plainlinks' -- 'start-box-link-id' --> 'doc_editlinks' -- 'testcases-create-link-display' --> 'create' --]=] local subjectSpace = env.subjectSpace if not subjectSpace then -- Default to an "other namespaces" namespace, so that we get at least some output -- if an error occurs. subjectSpace = 2 end local data = {} -- Heading local heading = args.heading -- Blank values are not removed. if heading == '' then -- Don't display the start box if the heading arg is defined but blank. return nil end if heading then data.heading = heading elseif subjectSpace == 10 then -- Template namespace data.heading = message('documentation-icon-wikitext') .. ' ' .. message('template-namespace-heading') elseif subjectSpace == 828 then -- Module namespace data.heading = message('documentation-icon-wikitext') .. ' ' .. message('module-namespace-heading') elseif subjectSpace == 6 then -- File namespace data.heading = message('file-namespace-heading') else data.heading = message('other-namespaces-heading') end -- Heading CSS local headingStyle = args['heading-style'] if headingStyle then data.headingStyleText = headingStyle elseif subjectSpace == 10 then -- We are in the template or template talk namespaces. data.headingFontWeight = 'bold' data.headingFontSize = '125%' else data.headingFontSize = '150%' end -- Data for the [view][edit][history][purge] or [create] links. if links then data.linksClass = message('start-box-linkclasses') data.linksId = message('start-box-link-id') data.links = links end return data end function p.renderStartBox(data) -- Renders the start box html. -- @data - a table of data generated by p.makeStartBoxData. local sbox = mw.html.create('div') sbox :css('padding-bottom', '3px') :css('border-bottom', '1px solid #aaa') :css('margin-bottom', '1ex') :newline() :tag('span') :cssText(data.headingStyleText) :css('font-weight', data.headingFontWeight) :css('font-size', data.headingFontSize) :wikitext(data.heading) local links = data.links if links then sbox:tag('span') :addClass(data.linksClass) :attr('id', data.linksId) :wikitext(links) end return tostring(sbox) end ---------------------------------------------------------------------------- -- Documentation content ---------------------------------------------------------------------------- p.content = makeInvokeFunc('_content') function p._content(args, env) -- Displays the documentation contents -- @args - a table of arguments passed by the user -- @env - environment table containing title objects, etc., generated with p.getEnvironment env = env or p.getEnvironment(args) local docTitle = env.docTitle local content = args.content if not content and docTitle and docTitle.exists then content = args._content or mw.getCurrentFrame():expandTemplate{title = docTitle.prefixedText} end -- The line breaks below are necessary so that "=== Headings ===" at the start and end -- of docs are interpreted correctly. return '\n' .. (content or '') .. '\n' end p.contentTitle = makeInvokeFunc('_contentTitle') function p._contentTitle(args, env) env = env or p.getEnvironment(args) local docTitle = env.docTitle if not args.content and docTitle and docTitle.exists then return docTitle.prefixedText else return '' end end ---------------------------------------------------------------------------- -- End box ---------------------------------------------------------------------------- p.endBox = makeInvokeFunc('_endBox') function p._endBox(args, env) --[=[ -- This function generates the end box (also known as the link box). -- @args - a table of arguments passed by the user -- @env - environment table containing title objects, etc., generated with p.getEnvironment -- -- Messages: -- 'fmbox-id' --> 'documentation-meta-data' -- 'fmbox-style' --> 'background-color: #ecfcf4' -- 'fmbox-textstyle' --> 'font-style: italic' -- -- The HTML is generated by the {{fmbox}} template, courtesy of [[Module:Message box]]. --]=] -- Get environment data. env = env or p.getEnvironment(args) local subjectSpace = env.subjectSpace local docTitle = env.docTitle if not subjectSpace or not docTitle then return nil end -- Check whether we should output the end box at all. Add the end -- box by default if the documentation exists or if we are in the -- user, module or template namespaces. local linkBox = args['link box'] if linkBox == 'off' or not ( docTitle.exists or subjectSpace == 2 or subjectSpace == 828 or subjectSpace == 10 ) then return nil end -- Assemble the arguments for {{fmbox}}. local fmargs = {} fmargs.id = message('fmbox-id') -- Sets 'documentation-meta-data' fmargs.image = 'none' fmargs.style = message('fmbox-style') -- Sets 'background-color: #ecfcf4' fmargs.textstyle = message('fmbox-textstyle') -- 'font-style: italic;' -- Assemble the fmbox text field. local text = '' if linkBox then text = text .. linkBox else text = text .. (p.makeDocPageBlurb(args, env) or '') -- "This documentation is transcluded from [[Foo]]." if subjectSpace == 2 or subjectSpace == 10 or subjectSpace == 828 then -- We are in the user, template or module namespaces. -- Add sandbox and testcases links. -- "Editors can experiment in this template's sandbox and testcases pages." text = text .. (p.makeExperimentBlurb(args, env) or '') text = text .. '<br />' if not args.content and not args[1] then -- "Please add categories to the /doc subpage." -- Don't show this message with inline docs or with an explicitly specified doc page, -- as then it is unclear where to add the categories. text = text .. (p.makeCategoriesBlurb(args, env) or '') end text = text .. ' ' .. (p.makeSubpagesBlurb(args, env) or '') --"Subpages of this template" local printBlurb = p.makePrintBlurb(args, env) -- Two-line blurb about print versions of templates. if printBlurb then text = text .. '<br />' .. printBlurb end end end fmargs.text = text return messageBox.main('fmbox', fmargs) end function p.makeDocPageBlurb(args, env) --[=[ -- Makes the blurb "This documentation is transcluded from [[Template:Foo]] (edit, history)". -- @args - a table of arguments passed by the user -- @env - environment table containing title objects, etc., generated with p.getEnvironment -- -- Messages: -- 'edit-link-display' --> 'edit' -- 'history-link-display' --> 'history' -- 'transcluded-from-blurb' --> -- 'The above [[Wikipedia:Template documentation|documentation]] -- is [[Wikipedia:Transclusion|transcluded]] from $1.' -- 'module-preload' --> 'Template:Documentation/preload-module-doc' -- 'create-link-display' --> 'create' -- 'create-module-doc-blurb' --> -- 'You might want to $1 a documentation page for this [[Wikipedia:Lua|Scribunto module]].' --]=] local docTitle = env.docTitle if not docTitle then return nil end local ret if docTitle.exists then -- /doc exists; link to it. local docLink = makeWikilink(docTitle.prefixedText) local editUrl = docTitle:fullUrl{action = 'edit'} local editDisplay = message('edit-link-display') local editLink = makeUrlLink(editUrl, editDisplay) local historyUrl = docTitle:fullUrl{action = 'history'} local historyDisplay = message('history-link-display') local historyLink = makeUrlLink(historyUrl, historyDisplay) ret = message('transcluded-from-blurb', {docLink}) .. ' ' .. makeToolbar(editLink, historyLink) .. '<br />' elseif env.subjectSpace == 828 then -- /doc does not exist; ask to create it. local createUrl = docTitle:fullUrl{action = 'edit', preload = message('module-preload')} local createDisplay = message('create-link-display') local createLink = makeUrlLink(createUrl, createDisplay) ret = message('create-module-doc-blurb', {createLink}) .. '<br />' end return ret end function p.makeExperimentBlurb(args, env) --[[ -- Renders the text "Editors can experiment in this template's sandbox (edit | diff) and testcases (edit) pages." -- @args - a table of arguments passed by the user -- @env - environment table containing title objects, etc., generated with p.getEnvironment -- -- Messages: -- 'sandbox-link-display' --> 'sandbox' -- 'sandbox-edit-link-display' --> 'edit' -- 'compare-link-display' --> 'diff' -- 'module-sandbox-preload' --> 'Template:Documentation/preload-module-sandbox' -- 'template-sandbox-preload' --> 'Template:Documentation/preload-sandbox' -- 'sandbox-create-link-display' --> 'create' -- 'mirror-edit-summary' --> 'Create sandbox version of $1' -- 'mirror-link-display' --> 'mirror' -- 'mirror-link-preload' --> 'Template:Documentation/mirror' -- 'sandbox-link-display' --> 'sandbox' -- 'testcases-link-display' --> 'testcases' -- 'testcases-edit-link-display'--> 'edit' -- 'template-sandbox-preload' --> 'Template:Documentation/preload-sandbox' -- 'testcases-create-link-display' --> 'create' -- 'testcases-link-display' --> 'testcases' -- 'testcases-edit-link-display' --> 'edit' -- 'module-testcases-preload' --> 'Template:Documentation/preload-module-testcases' -- 'template-testcases-preload' --> 'Template:Documentation/preload-testcases' -- 'experiment-blurb-module' --> 'Editors can experiment in this module's $1 and $2 pages.' -- 'experiment-blurb-template' --> 'Editors can experiment in this template's $1 and $2 pages.' --]] local subjectSpace = env.subjectSpace local templateTitle = env.templateTitle local sandboxTitle = env.sandboxTitle local testcasesTitle = env.testcasesTitle local templatePage = templateTitle.prefixedText if not subjectSpace or not templateTitle or not sandboxTitle or not testcasesTitle then return nil end -- Make links. local sandboxLinks, testcasesLinks if sandboxTitle.exists then local sandboxPage = sandboxTitle.prefixedText local sandboxDisplay = message('sandbox-link-display') local sandboxLink = makeWikilink(sandboxPage, sandboxDisplay) local sandboxEditUrl = sandboxTitle:fullUrl{action = 'edit'} local sandboxEditDisplay = message('sandbox-edit-link-display') local sandboxEditLink = makeUrlLink(sandboxEditUrl, sandboxEditDisplay) local compareUrl = env.compareUrl local compareLink if compareUrl then local compareDisplay = message('compare-link-display') compareLink = makeUrlLink(compareUrl, compareDisplay) end sandboxLinks = sandboxLink .. ' ' .. makeToolbar(sandboxEditLink, compareLink) else local sandboxPreload if subjectSpace == 828 then sandboxPreload = message('module-sandbox-preload') else sandboxPreload = message('template-sandbox-preload') end local sandboxCreateUrl = sandboxTitle:fullUrl{action = 'edit', preload = sandboxPreload} local sandboxCreateDisplay = message('sandbox-create-link-display') local sandboxCreateLink = makeUrlLink(sandboxCreateUrl, sandboxCreateDisplay) local mirrorSummary = message('mirror-edit-summary', {makeWikilink(templatePage)}) local mirrorPreload = message('mirror-link-preload') local mirrorUrl = sandboxTitle:fullUrl{action = 'edit', preload = mirrorPreload, summary = mirrorSummary} local mirrorDisplay = message('mirror-link-display') local mirrorLink = makeUrlLink(mirrorUrl, mirrorDisplay) sandboxLinks = message('sandbox-link-display') .. ' ' .. makeToolbar(sandboxCreateLink, mirrorLink) end if testcasesTitle.exists then local testcasesPage = testcasesTitle.prefixedText local testcasesDisplay = message('testcases-link-display') local testcasesLink = makeWikilink(testcasesPage, testcasesDisplay) local testcasesEditUrl = testcasesTitle:fullUrl{action = 'edit'} local testcasesEditDisplay = message('testcases-edit-link-display') local testcasesEditLink = makeUrlLink(testcasesEditUrl, testcasesEditDisplay) testcasesLinks = testcasesLink .. ' ' .. makeToolbar(testcasesEditLink) else local testcasesPreload if subjectSpace == 828 then testcasesPreload = message('module-testcases-preload') else testcasesPreload = message('template-testcases-preload') end local testcasesCreateUrl = testcasesTitle:fullUrl{action = 'edit', preload = testcasesPreload} local testcasesCreateDisplay = message('testcases-create-link-display') local testcasesCreateLink = makeUrlLink(testcasesCreateUrl, testcasesCreateDisplay) testcasesLinks = message('testcases-link-display') .. ' ' .. makeToolbar(testcasesCreateLink) end local messageName if subjectSpace == 828 then messageName = 'experiment-blurb-module' else messageName = 'experiment-blurb-template' end return message(messageName, {sandboxLinks, testcasesLinks}) end function p.makeCategoriesBlurb(args, env) --[[ -- Generates the text "Please add categories to the /doc subpage." -- @args - a table of arguments passed by the user -- @env - environment table containing title objects, etc., generated with p.getEnvironment -- Messages: -- 'doc-link-display' --> '/doc' -- 'add-categories-blurb' --> 'Please add categories to the $1 subpage.' --]] local docTitle = env.docTitle if not docTitle then return nil end local docPathLink = makeWikilink(docTitle.prefixedText, message('doc-link-display')) return message('add-categories-blurb', {docPathLink}) end function p.makeSubpagesBlurb(args, env) --[[ -- Generates the "Subpages of this template" link. -- @args - a table of arguments passed by the user -- @env - environment table containing title objects, etc., generated with p.getEnvironment -- Messages: -- 'template-pagetype' --> 'template' -- 'module-pagetype' --> 'module' -- 'default-pagetype' --> 'page' -- 'subpages-link-display' --> 'Subpages of this $1' --]] local subjectSpace = env.subjectSpace local templateTitle = env.templateTitle if not subjectSpace or not templateTitle then return nil end local pagetype if subjectSpace == 10 then pagetype = message('template-pagetype') elseif subjectSpace == 828 then pagetype = message('module-pagetype') else pagetype = message('default-pagetype') end local subpagesLink = makeWikilink( 'Special:PrefixIndex/' .. templateTitle.prefixedText .. '/', message('subpages-link-display', {pagetype}) ) return message('subpages-blurb', {subpagesLink}) end function p.makePrintBlurb(args, env) --[=[ -- Generates the blurb displayed when there is a print version of the template available. -- @args - a table of arguments passed by the user -- @env - environment table containing title objects, etc., generated with p.getEnvironment -- -- Messages: -- 'print-link-display' --> '/Print' -- 'print-blurb' --> 'A [[Help:Books/for experts#Improving the book layout|print version]]' -- .. ' of this template exists at $1.' -- .. ' If you make a change to this template, please update the print version as well.' -- 'display-print-category' --> true -- 'print-category' --> 'Templates with print versions' --]=] local printTitle = env.printTitle if not printTitle then return nil end local ret if printTitle.exists then local printLink = makeWikilink(printTitle.prefixedText, message('print-link-display')) ret = message('print-blurb', {printLink}) local displayPrintCategory = message('display-print-category', nil, 'boolean') if displayPrintCategory then ret = ret .. makeCategoryLink(message('print-category')) end end return ret end ---------------------------------------------------------------------------- -- Tracking categories ---------------------------------------------------------------------------- function p.addTrackingCategories(env) --[[ -- Check if {{documentation}} is transcluded on a /doc or /testcases page. -- @env - environment table containing title objects, etc., generated with p.getEnvironment -- Messages: -- 'display-strange-usage-category' --> true -- 'doc-subpage' --> 'doc' -- 'testcases-subpage' --> 'testcases' -- 'strange-usage-category' --> 'Wikipedia pages with strange ((documentation)) usage' -- -- /testcases pages in the module namespace are not categorised, as they may have -- {{documentation}} transcluded automatically. --]] local title = env.title local subjectSpace = env.subjectSpace if not title or not subjectSpace then return nil end local subpage = title.subpageText local ret = '' if message('display-strange-usage-category', nil, 'boolean') and ( subpage == message('doc-subpage') or subjectSpace ~= 828 and subpage == message('testcases-subpage') ) then ret = ret .. makeCategoryLink(message('strange-usage-category')) end return ret end return p 342v25ffrakr5t4l1famk3m0mgo7and ढाँचा:Documentation/doc 10 3979 11532 11531 2016-03-27T01:49:20Z Devraj poudel 1655 [[:w:ढाँचा:Documentation/doc]] बाट ३ संशोधन(हरू) wikitext text/x-wiki {{documentation subpage}}<includeonly>{{pp-semi-template|small=yes}}{{intricate template}}</includeonly> <!-- PLEASE ADD CATEGORIES AND INTERWIKIS AT THE BOTTOM OF THIS PAGE --> __NOTOC__ This template automatically displays a documentation box like you are seeing now, of which the content is transcluded from another page. It is intended for pages which are [[Wikipedia:Transclusion|transcluded]] in other pages, i.e. templates, whether in the template namespace or not. == Usage == === Normal /doc === &lt;noinclude&gt;&#123;&#123;{{{template-name|Documentation}}}&#125;&#125;&lt;/noinclude&gt; === Any /doc page === &lt;noinclude&gt;&#123;&#123;{{{template-name|Documentation}}}|Template:any page/doc&#125;&#125;&lt;/noinclude&gt; === In-line content === &lt;noinclude&gt;&#123;&#123;{{{template-name|Documentation}}}|content=This is documentation.&#125;&#125;&lt;/noinclude&gt; === In-line content with [view][edit] links === &lt;noinclude&gt;&#123;&#123;{{{template-name|Documentation}}} |1 = Template:any page/doc |content =&#123;&#123;Template:any page/doc|parameters}} }}&lt;/noinclude> === Best practice === This code should be added at the bottom of the template code, with no extra space before "<code>&lt;noinclude></code>" (which would cause extra space on pages where the template is used). The parameter can be used as shown above to transclude an arbitrary documentation page. Categories and interwiki links that apply to the template itself should be added to the documentation page, inside <code>&lt;includeonly> &lt;/includeonly></code> tags. For more complex cases, see [[Wikipedia:Template documentation‎#Categories and interwiki links]]. If the documentation page contains includeonly or noinclude tags as part of the documentation, replace the "<" with "&amp;lt;". === Customizing display === Overrides exist to customize the output in special cases: * <code>{&#123;documentation| '''heading''' = ...}}</code> − change the text of the "documentation" heading. If this is set to blank, the entire heading line (including the first [edit] link) will also disappear. == Functions == If the documentation page doesn't exist, the "edit" link includes a [[mw:Manual:Creating pages with preloaded text|preload]] parameter so that clicking it will pre-fill the edit form with the basic documentation page format. == Rationale == Use of this template allows templates to be [[Wikipedia:Protection policy|protected]] where necessary, while allowing anyone to edit the documentation, categories, and interwiki links. == See also == {{ Documentation/doc/see also }} <includeonly><!-- CATEGORIES AND INTERWIKIS HERE, THANKS --> [[Category:Template documentation| ]] [[Category:Wikipedia formatting templates|Template documentation]] [[Category:Templates using ParserFunctions|{{PAGENAME}}]] [[ca:Plantilla:Ús de la plantilla]] [[da:Skabelon:Dokumentation]] [[de:Vorlage:Dokumentation]] [[dsb:Pśedłoga:Dokumentacija]] [[eo:Ŝablono:Dok]] [[fa:الگو:توضیحات]] [[fr:Modèle:Documentation modèle]] [[hsb:Předłoha:Doc]] [[hu:Sablon:Sablondokumentáció]] [[ja:Template:Documentation]] [[ko:틀:틀 설명문서]] [[nl:Sjabloon:Sjabdoc]] [[pl:Szablon:Dokumentacja]] [[ru:Шаблон:Doc]] [[sl:Predloga:Dokumentacija]] [[uk:Шаблон:Doc]] [[zh:Template:Documentation]] </includeonly> amnxf83ail31vpx83rybirdheo4jgxu ढाँचा:Columns-list/doc 10 3980 11598 11597 2016-03-27T01:52:59Z Devraj poudel 1655 [[:w:en:Template:Columns-list/doc]] बाट ६४ संशोधन(हरू) wikitext text/x-wiki {{Documentation subpage}} {{Update|documentation|date=October 2015}} <!-- PLEASE ADD CATEGORIES AT THE END OF THIS PAGE --> {{Tsh|cmn|collist|col-list}} This template is intended to be used in a list in the article itself, rather than in a navigation template like [[Template:Navbox]]. Based on [[Template:Reflist]], but different in that the text to be displayed is manually created rather than a list of references. == Usage == <nowiki>{{</nowiki>columns-list|''number of columns''| ''Text (usually a list)'' <nowiki>}}</nowiki> Alternatively, the width of each column may be specified using <nowiki>{{</nowiki>columns-list|colwidth=''width''| ''Text (usually a list)'' <nowiki>}}</nowiki> Here, ''width'' specifies the width of the columns, and determines dynamically the number of columns based on screen width; more columns will be shown on wider displays. This overrides the cols= setting. This template uses [[CSS|CSS3]] multiple column layout and is not supported by all [[WWW|Web]] [[Web browser|browsers]]. {{CSS3 multiple column layout}} === Examples === Here is an example : <source lang=text>{{columns-list|2| * [[George Washington]] * [[John Adams]] * [[Thomas Jefferson]] * [[James Madison]] * [[James Monroe]] }}</source> which would render as {{clear}}<!-- just in case {{CSS3 multiple column layout}} pokes down this far --> {{columns-list|2| * [[George Washington]] * [[John Adams]] * [[Thomas Jefferson]] * [[James Madison]] * [[James Monroe]] }} Here is another example : <source lang=text>{{columns-list|colwidth=15em| * [[George Washington]] * [[John Adams]] * [[Thomas Jefferson]] * [[James Madison]] * [[James Monroe]] }}</source> which would render as {{columns-list|colwidth=15em| * [[George Washington]] * [[John Adams]] * [[Thomas Jefferson]] * [[James Madison]] * [[James Monroe]] }} [[CSS]] styles can also be added after the number of columns. For example : <source lang=text>{{columns-list|2|style=width: 400px; font-style: italic;| * [[All About Lily Chou-Chou]] * [[April Story]] * [[Hana and Alice|Hana & Alice]] * [[Hōtai Club]] * [[The Kon Ichikawa Story]] * [[Love Letter (1995 film)|Love Letter]] * [[New York, I Love You]] * [[Picnic (1996 film)|Picnic]] * [[Rainbow Song]] * [[Swallowtail (film)|Swallowtail]] }}</source> which would render as {{columns-list|2|style=width: 400px; font-style: italic;| * [[All About Lily Chou-Chou]] * [[April Story]] * [[Hana and Alice|Hana & Alice]] * [[Hōtai Club]] * [[The Kon Ichikawa Story]] * [[Love Letter (1995 film)|Love Letter]] * [[New York, I Love You]] * [[Picnic (1996 film)|Picnic]] * [[Rainbow Song]] * [[Swallowtail (film)|Swallowtail]] }} If the number of columns is omitted, one column is used. == Redirects == * {{tl|cmn}} * {{tl|collist}} * {{tl|col-list}} * {{tl|Columnslist}} == See also == {{Column-generating template families}} == References == {{reflist}} <includeonly> {{#ifeq:{{SUBPAGENAME}}|sandbox | | <!-- Categories below this line, please; interwikis at Wikidata --> [[Category:Table and column templates]] }} </includeonly> o1g4q4konojsh8xhbtgi19x0r638qym ढाँचा:Pp-semi-template 10 3981 11604 11603 2016-03-27T03:31:44Z Devraj poudel 1655 [[:w:ढाँचा:Pp-semi-template]] बाट ४ संशोधन(हरू) wikitext text/x-wiki <includeonly>{{pp-meta |type={{#switch:{{{demolevel|{{#ifeq:{{PROTECTIONLEVEL:edit}}-{{PROTECTIONLEVEL:move}}|-sysop|move|{{PROTECTIONLEVEL:edit}}}}}}} |semi |autoconfirmed=semi |administrator |full |sysop=indef |move=move |#default=indef<!--fallback value-->}} |small={{{small|yes}}} |demospace={{{demospace|}}} |demolevel={{#ifeq:{{PAGENAME}}/{{NAMESPACE}}|{{SUBPAGENAME}}/{{ns:Template}}|{{{demolevel|undefined}}}|{{#ifeq:{{lc:{{SUBPAGENAME}}}}|sandbox|sysop|{{{demolevel|undefined}}}}}}} |expiry=<!--not applicable--> |dispute=no |icon-text=This {{#ifeq:{{NAMESPACE}}|{{ns:6}}|image, included in a high-risk template or message,|high-risk template}} is indefinitely {{#switch:{{{demolevel|{{#ifeq:{{PROTECTIONLEVEL:edit}}-{{PROTECTIONLEVEL:move}}|-sysop|move|{{PROTECTIONLEVEL:edit}}}}}}} |semi |autoconfirmed=semi-protected from editing |move=move-protected |administrator |full |sysop |#default=<!--fallback value-->protected from editing}} to prevent vandalism. |reason-text=This {{#switch:{{NAMESPACE}} |{{ns:image}}=image, used in one or more [[Wikipedia:High-risk templates|high-risk templates]]{{#switch:{{{demolevel|{{PROTECTIONLEVEL:edit}}}}} |semi |autoconfirmed= |administrator |full |sysop=<nowiki> </nowiki>and/or [[Special:Allmessages|system messages]], |#default=<!--fallback value-->}} |#default=[[Wikipedia:High-risk templates|high-risk template]] }} has been [[Wikipedia:This page is protected|{{#switch:{{{demolevel|{{#ifeq:{{PROTECTIONLEVEL:edit}}-{{PROTECTIONLEVEL:move}}|-sysop|move|{{PROTECTIONLEVEL:edit}}}}}}} |semi |autoconfirmed=semi- |move=move- |administrator |full |sysop<!--uses default--> |#default=<!--fallback value-->}}protected]]{{#ifeq:{{PROTECTIONLEVEL:edit}}-{{PROTECTIONLEVEL:move}}|-sysop||<nowiki> </nowiki>from editing}} to prevent [[Wikipedia:Vandalism|vandalism]]. {{#switch:{{{demolevel|{{PROTECTIONLEVEL:edit}}}}} |semi |autoconfirmed= |administrator |full |sysop<!--uses default--> |#default={{#switch:{{NAMESPACE}}|{{ns:image}}=<br /><small>'''Do not move this image''' to [[commons:|Wikimedia Commons]].</small>}}}} |categories={{{categories|{{#ifeq:{{NAMESPACE}}|{{ns:10}}|{{#switch:{{{demolevel|{{#ifeq:{{PROTECTIONLEVEL:edit}}-{{PROTECTIONLEVEL:move}}|-sysop|move|{{PROTECTIONLEVEL:edit}}}}}}} |semi |autoconfirmed=[[Category:Wikipedia semi-protected templates|{{PAGENAME}}]]{{#ifeq:{{PROTECTIONLEVEL:move}}|sysop|[[Category:Wikipedia move-protected templates|{{PAGENAME}}]]}} |move=[[Category:Wikipedia move-protected templates|{{PAGENAME}}]] |administrator |full |sysop<!--uses default--> |#default=[[Category:Wikipedia protected templates|{{PAGENAME}}]]<!--fallback value-->}}}}{{#ifeq:{{NAMESPACE}}|{{ns:6}}|[[Category:{{#switch:{{{demolevel|{{PROTECTIONLEVEL:edit}}}}} |semi |autoconfirmed=Semi-protected |administrator |full |sysop<!--uses default--> |#default=Protected<!--fallback value-->}} images|{{PAGENAME}}]]}}}}}}}</includeonly><noinclude> {{pp-template|categories=no}} <!-- Show the small version --> {{pp-template|small=no}} <!-- Show the large version --> {{Documentation}} <!-- Add categories and interwikis to the /doc subpage, not here! --> [[en:Template:Pp-semi-template]] </noinclude> j44a4r5fdg8f5epuqmbm9dzjt4wtf5l ढाँचा:Update 10 3982 11608 11607 2016-03-27T04:45:05Z Devraj poudel 1655 [[:w:ढाँचा:Update]] बाट २ संशोधन(हरू) wikitext text/x-wiki {{mbox | type = content | image = [[Image:Ambox outdated serious.svg|44x40px]] | text = {{#if:{{{1|}}}|Parts of this {{{type|article}}} (those related to {{{1|}}}) '''may no longer be up to date|यो {{{type|लेख}}}लाई '''नवीनीकरण गर्न आवश्यक छ}}'''. कृपया यस {{{type|लेखलाई}}} सुधार ग‍री नयाँ परिवर्तन भएका सूचनाहरु/घटनाहरु थप्न अनुरोध गरिन्छ, लेखलाई पूर्णरुपमा नवीनीकरण गरेपछि यो टेम्प्लेटलाई हटाउन अनुरोध गरिन्छ {{#ifexist: {{TALKPAGENAME}} | अरु जानकारीको निम्ति कृपा गरी [[{{TALKPAGENAME}}|वार्तालाप पृष्ठमा]] हेर्नुहोला}} ।{{#if:{{{date|}}}|<small>''({{{date}}})''</small>}} {{{{{subst|}}}#if:{{{2|}}}|<br /><small>Last update: {{{2}}}</small>}} }}{{DMCA|||Wikipedia articles in need of updating}}<noinclude>{{Documentation}}<!-- Add categories and inter-wikis to the /doc subpage, not here! --></noinclude> oe9tsl6s336y4huypogvaavs0ciwjiz ढाँचा:DMCA 10 3983 11611 11610 2016-03-27T04:45:56Z Devraj poudel 1655 [[:w:ढाँचा:DMCA]] बाट २ संशोधन(हरू) wikitext text/x-wiki {{Dated maintenance category |onlyarticles=yes |1={{{1|}}} |2={{{2|}}} |3={{{3|}}} |4={{{4|}}} |5={{{5|}}} }}<noinclude> {{documentation|Template:Dated maintenance category/doc}} </noinclude> cl1tba6o83bu6hpmnvwvbcse6qwofoo मीडियाविकि:Semiprotectedpagewarning 8 3984 11633 11613 2016-03-27T05:58:37Z Devraj poudel 1655 wikitext text/x-wiki {{#ifeq: $1 | protect | <!-- Fully protected --> {{fmbox | id = mw-protectedpagetext | type = system | image = none | style = border-style:none; | text = {{mbox|type=protection|textstyle=font-weight:bold;font-size:130%;|text=यो पृष्ठ अहिले सम्पादनबाट [[:w:Wikipedia:Protection policy#Full protection|सुरक्षित]] छ र यसलाई [[विकिपुस्तक:प्रबन्धकहरू|प्रवन्धकहरू]]द्वारा मात्रै सम्पादित गर्न सकिन्छ ।}} {{#ifexist: {{FULLPAGENAME}}| <table style="margin-top:1em; background:none;"> <tr><td style="width:50%; vertical-align:top;"> <div style="width:80%; vertical-align:top; background:transparent;"> <div style="position:relative; height:25px; left:1.3em; top:4px;"><h2 style="border-bottom:0; font-size:130%; font-weight:bold; padding:.15em">यो पृष्ठ सुरक्षित किन छ?</h2></div> <ul> <li> हुनत अधिकांश विकिपुस्तक लेख कुनै पनि प्रयोगकर्ताद्वारा सम्पादित गर्न सकिन्छ, तै पनि कयों पटक [[:en:Wikipedia:Protection policy#Semi-protection|अर्ध-सुरक्षा]] केही लोकप्रिय लेखहरूलाई [[:en:Wikipedia:Vandalism|विध्वंस तथा बर्बरता]]बाट बचाउनका लागि आवश्यक हुन्छ ।</li> <li> यसलाई सुरक्षित गरिनुका कारण [{{fullurl:Special:Log|type=protect&page={{FULLPAGENAMEE}}}} सुरक्षा लग] मा हेर्न सकिन्छ । यदि सुरक्षा लगमा पर्याप्त जानकारी छैन भने, पृष्ठलाई सुरक्षित गरे पछी [{{fullurl:Special:Log|type=move&page={{FULLPAGENAMEE}}}} सारिएको] हुन सक्छ ।</li></ul> </td><td style="width:50%; vertical-align:top;"> <div style="position:relative; height:25px; left:1.3em; top:4px;"><h2 style="border-bottom:0; font-size:130%; font-weight:bold; padding:.15em">म के गर्न सक्छु?</h2></div><ul>{{#ifeq: {{FULLPAGENAME}} | Main Page | <li>यदि तपाईको खाता विकिपीडियामा छैन भने नयाँ खाता बनाउनुहोला</li><li>परीक्षण र सम्पादन गर्नका लागी [[:ne:विकिपीडिया:SANDBOX|प्रयोगस्थल]] हेर्नुहोला</li><li>सम्पादनको सम्बन्धमा अधिक ज्ञानका लागी [[:en:WP:TUTORIAL|ट्यूटोरियल]] हेर्नुहोला</li><li>[[:en:Wikipedia:Main Page/Errors|मुख्यपृष्ठमा त्रुटिहरू सुझाउनुहोला]]</li>| {{#ifeq: {{NAMESPACE}} | Template | {{#switch: {{#ifexist: {{FULLPAGENAME}}/doc | doc }}{{#ifexist: {{FULLPAGENAME}}/sandbox | sandbox }} | doc = <li> यस ढाँचाको एउटा [[:w:Wikipedia:Template documentation|दस्तावेज]] पृष्ठ छ – [[{{FULLPAGENAME}}/doc]] – जसको सम्पादन मुक्त रूपले गर्न सकिन्छ ।</li> | sandbox = <li> यस ढाँचाको एउटा [[:w:Wikipedia:Template test cases|प्रयोगस्थल]] पृष्ठ छ – [[{{FULLPAGENAME}}/sandbox]] – जसको सम्पादन मुक्त रूपले गर्न सकिन्छ । </li> | docsandbox = <li> यस ढाँचाको एउटा [[:w:Wikipedia:Template documentation|दस्तावेज]] पृष्ठ – [[{{FULLPAGENAME}}/doc]] – र एउटा [[:w:Wikipedia:Template test cases|प्रयोगस्थल]] पृष्ठ हो – [[{{FULLPAGENAME}}/sandbox]] – यो दुवैको सम्पादन मुक्त रूपले गर्न सकिन्छ । </li> }} }} {{#ifexist: {{FULLPAGENAME}} | {{#ifeq: {{NAMESPACE}} | {{TALKSPACE}} | | {{#if:{{TALKPAGENAME}}|<li> यस पृष्ठको [[{{TALKPAGENAME}}|चर्चा]] अन्य व्यक्ति सँग गर्नुहोस ।</li>}} <li> सारिएको-सुरक्षित पृष्ठहरूको लागी, [[:w:Wikipedia:requested moves|निवेदित सारिएको]] हेर्नुहोला।</li> }} }} <li> इस पृष्ठ के [[:w:Wikipedia:Requests for page protection#Current requests for unprotection|सुरक्षा मुक्ति का निवेदन]] करें। </li> {{#if:{{TALKPAGENAME}}|<li>यदि तपाईले कुनै किसीमको त्रुटि हेर्नुभएको छ वा कुनै साधारण परिवर्तनको सल्लाह छ भने, तल दिइएको लिङ्कमा सम्पादन निवेदन गरेर अगाडी को निर्देशनहरूको पालना गर्नुहोला । जसले गर्दा कुनै [[विकिपीडिया:प्रवन्धकहरू|प्रवन्धक]] तपाईको लागि सम्पादन गर्न सकोस । कृपया पहिले [[{{TALKPAGENAMEE}}|लेखको वार्ता पृष्ठ]]लाई हेर्नुहोला, कि कतै यसको चर्चा पहिले देखि नै प्रगतिमा त छैन? </li> <center>[{{fullurl:{{TALKPAGENAME}}|action=edit&preload=Template:Editprotected/preload&editintro=Template:Editprotected/editintro&preloadtitle={{urlencode:Edit request from {{REVISIONUSER}}, {{#time:j F Y}}}}&section=new}} सम्पादन निवेदन गर्नुहोस]</center>}} }} </ul> </td></tr> </table> | &nbsp; }} }} | <!-- Semi-protected --> {{fmbox | id = mw-semiprotectedpagetext | type = system | image = none | style = border-style:none; | text = {{mbox|type=protection|textstyle=font-weight:bold;font-size:130%;|text=यो पृष्ठलाई अहिले सम्पादनबाट अर्ध-सुरक्षित राखिएको छ र यसको सम्पादन स्व:निर्धारित [[:en:Wikipedia:Why create an account?|दर्ता भएका प्रयोगकर्ता]] द्वारा मात्रै गर्न सकिन्छ ।}} <table style="margin-top:1em; background:none;"> <tr><td style="width:50%; vertical-align:top;"> <div style="width:80%; vertical-align:top; background:transparent;"> <div style="position:relative; height:25px; left:1.3em; top:4px;"><h2 style="border-bottom:0; font-size:130%; font-weight:bold; padding:.15em">यो पृष्ठ सुरक्षित किन छ?</h2></div> <ul> <li> हुनत अधिकांश विकिपीडिया लेख कुनै पनि प्रयोगकर्ताद्वारा सम्पादित गर्न सकिन्छ, तै पनि कयों पटक [[:en:Wikipedia:Protection policy#Semi-protection|अर्ध-सुरक्षा]] केही लोकप्रिय लेखहरूलाई [[:en:Wikipedia:Vandalism|विध्वंस तथा बर्बरता]]बाट बचाउनका लागि आवश्यक हुन्छ ।</li> <li> यसलाई सुरक्षित गरिनुका कारण [{{fullurl:Special:Log|type=protect&page={{FULLPAGENAMEE}}}} सुरक्षा लग] मा हेर्न सकिन्छ । यदि सुरक्षा लगमा पर्याप्त जानकारी छैन भने, पृष्ठलाई सुरक्षित गरे पछी [{{fullurl:Special:Log|type=move&page={{FULLPAGENAMEE}}}} सारिएको] हुन सक्छ । </li></ul> </td><td style="width:50%; vertical-align:top;"> <div style="position:relative; height:25px; left:1.3em; top:4px;"><h2 style="border-bottom:0; font-size:130%; font-weight:bold; padding:.15em">म के गर्न सक्छु?</h2></div><ul><li> यदि तपाईको प्रयोगकर्ता खाता छ भने पहिले [[Special:UserLogin|प्रवेश गर्नुहोला]]। यदि तपाईको प्रयोगकर्ता खाता छैन भने, तपाई [{{fullurl:Special:UserLogin|type=signup}} खाता खोल्न] सक्नुहुन्छ र [[:en:Wikipedia:User access levels#Autoconfirmed users|चार दिन तथा १० सम्पादन]] पश्चात, तपाई अर्ध-सुरक्षित पृष्ठहरूलाई सम्पादित गर्न सक्नुहुनेछ ।</li> {{#ifexist: {{FULLPAGENAME}} | {{#ifeq: {{NAMESPACE}} | {{TALKSPACE}} | | <li>पृष्ठलाई [[:en:Wikipedia:Requests for page protection#Current requests for unprotection|असुरक्षित गर्नका लागी निवेदन]] गर्नुहोस ।</li> <li>यदि तपाईले कुनै किसीमको त्रुटि हेर्नुभएको छ वा कुनै साधारण परिवर्तनको सल्लाह छ भने, तल दिइएको लिङ्कमा सम्पादन निवेदन गरेर अगाडी को निर्देशनहरूको पालना गर्नुहोला । जसले गर्दा कुनै [[:en:Wikipedia:User access levels#Autoconfirmed users|स्थापित प्रयोगकर्ता]] ले तपाईको लागि सम्पादन गर्न सकोस । कृपया पहिले [[{{TALKPAGENAMEE}}|लेखको वार्ता पृष्ठ]]लाई हेर्नुहोला, कि कतै यसको चर्चा पहिले देखि नै प्रगतिमा त छैन?</li> }} }} <center> [{{fullurl:{{TALKPAGENAME}}|action=edit&preload=Template:Editsemiprotected/preload&editintro=Template:Editsemiprotected/editintro&preloadtitle=Edit%20request%20from%20{{currentuser}},%20{{CURRENTDAY}}%20{{monthname|{{CURRENTMONTH}}}}%20{{CURRENTYEAR}}&section=new}} सम्पादन निवेदन गर्नुहोस] </center> </ul> </td></tr> </table> }} }}{{editnotice load | notice action = view }} 9589dmj4qvxew8qmtytlesj3w1hibv7 ढाँचा:Currentuser 10 3985 11615 11614 2016-03-27T05:50:57Z Devraj poudel 1655 [[:w:ढाँचा:Currentuser]] बाट १ संशोधन(हरू): नेपाली विकिपीडियाबाट मीडियाविकि:Semiprotectedpagewarning आयात गर्दै wikitext text/x-wiki <includeonly>{{</includeonly><includeonly>subst:</includeonly><includeonly>REVISIONUSER}}</includeonly><noinclude>{{doc}}</noinclude> 0fgomn9zeotnollupk96m1z0p54d8sz ढाँचा:Doc 10 3986 11618 11617 2016-03-27T05:52:20Z Devraj poudel 1655 [[:w:ढाँचा:Doc]] बाट २ संशोधन(हरू) wikitext text/x-wiki #REDIRECT [[Template:Documentation]]{{R from template shortcut}} [[Category:Template documentation]] [[Category:Wikipedia formatting and function templates]] l7r50psvjqj94qtngkmu6pp4z1obq5k ढाँचा:Monthname 10 3987 16578 11620 2020-06-02T10:34:07Z Samuele2002 5002 wikitext text/x-wiki <includeonly>{{#if:{{{1|}}}|{{#switch:{{MONTHNUMBER|{{{1}}}}}|1=जनवरी|2=फेब्रुअरी|3=मार्च|4=अप्रिल|5=मे|6=जुन|7=जुलाई|8=अगस्ट|9=सेप्टेम्बर|10=अक्टोबर|11=नोभेम्बर|12=डिसेम्बर|Incorrect required parameter 1=''month''!}}|Missing required parameter 1=''month''!}}</includeonly><noinclude> {{Documentation}} <!-- Add categories and interwikis to the /doc subpage, not here! --> </noinclude> bznp9xmkfjihox1a1nbuqvqac8v65nx ढाँचा:Editnotice load 10 3988 11624 11623 2016-03-27T05:54:08Z Devraj poudel 1655 [[:w:ढाँचा:Editnotice_load]] बाट ३ संशोधन(हरू) wikitext text/x-wiki {{#if: {{Editnotice load/content | notice action = {{{notice action|}}} }} | <!-- We unfortunately have to call /content twice so that the editnotice-area and clear elements are only output if there is at least one actual edit notice. This ensures the software can determine whether or not a page has edit notices (for the API, WikiEditor, VisualEditor and others). And to ensure MediaWiki:Editnotice-notext gets shown when appropiate. --><div id="editnotice-area" class="editnotice-area" style="clear: both; width: 100%;">{{Editnotice load/content | notice action = {{{notice action|}}} }}<div style="clear: both;"></div></div> }}<noinclude> {{documentation}} <!-- Add categories and interwikis to the /doc subpage, not here! --> </noinclude> ffr9w5ajr1q86sf10t9lqbkimx9e7ks ढाँचा:Editnotice load/content 10 3989 11627 11626 2016-03-27T05:54:46Z Devraj poudel 1655 [[:w:ढाँचा:Editnotice_load/content]] बाट २ संशोधन(हरू) wikitext text/x-wiki <!-- Beware: The /content subpage MUST NOT output ANY content or HTML unless one ore more edit notices exist so that MediaWiki can determine whether or not to show MediaWiki:Editnotice-notext. Otherwise this will incorrectly cause the software to think the page has an edit notice when in fact it doesn't. --> <!-- Namespace notice: -->{{#ifeq: {{{notice action|}}} | view | <!--"Viewing the source" of a protected page, don't show namespace notice--> | {{#ifexist: Template:Editnotices/Namespace/{{#if:{{NAMESPACE}}|{{NAMESPACE}}|Main}} | {{#if: {{Template:Editnotices/Namespace/{{#if:{{NAMESPACE}}|{{NAMESPACE}}|Main}}}} | <div class="editnotice-namespace" style="width: 100%;"> {{Template:Editnotices/Namespace/{{#if:{{NAMESPACE}}|{{NAMESPACE}}|Main}}}} </div> }} }} }}<!-- Group and page notice: -->{{editnotice load/core | notice action = {{{notice action|}}} | group allowed = {{ns has subpages}} <!--"yes" or empty string--> | groupnotice = Template:Editnotices/Group/{{FULLROOTPAGENAME}} | pagenotice = <!--If on a user or user talk rootpage, then use /Editnotice, else use normal protected notice--> {{#ifeq: {{SUBJECTSPACE}}#{{PAGENAME}} | {{ns:User}}#{{BASEPAGENAME}} | {{FULLPAGENAME}}/Editnotice | Template:Editnotices/Page/{{FULLPAGENAME}} }} | userpage = <!--If on a user or user talk rootpage, then "yes", else empty string--> {{#ifeq: {{SUBJECTSPACE}}#{{PAGENAME}} | {{ns:User}}#{{BASEPAGENAME}} | yes }} | ownuserpage = <!--If on the user's own user or user talk rootpage, then "yes", else empty string. {{REVISIONUSER}} returns current user when in system messages. --> {{#ifeq: {{SUBJECTSPACE}}#{{PAGENAME}} | {{ns:User}}#{{REVISIONUSER}} | yes }} }} mron7in5yo9ruuashkenee9zrj5p3it ढाँचा:Editnotice load/core 10 3990 11632 11631 2016-03-27T05:55:10Z Devraj poudel 1655 [[:w:ढाँचा:Editnotice_load/core]] बाट ४ संशोधन(हरू) wikitext text/x-wiki {{#switch: {{#if: {{{group allowed|}}} | {{#ifexist: {{{groupnotice|}}} | {{#switch: {{ {{{groupnotice|}}} | notice action={{{notice action|}}} }} | - | = <!--Notice is blank or only contains "-", don't use it--> | #default = group }} }} }}{{#ifexist: {{{pagenotice|}}} | {{#switch: {{ {{{pagenotice|}}} | notice action={{{notice action|}}} }} | - | = <!--Notice is blank or only contains "-", don't use it--> | #default = page }} }} | group = <!--We have a group notice, but no page notice--> <div class="editnotice-link" style="clear: both; float: right; margin: 0px 0.8em; padding: 0; line-height: 1em;"> <small>[[{{{groupnotice|}}}|Group notice]] <span class="editnotice-redlink {{#if: {{{ownuserpage|}}} || sysop-show accountcreator-show templateeditor-show }}" style="{{#if: {{{ownuserpage|}}} || display: none; }}">&nbsp; [[{{{pagenotice|}}}|Page notice]]</span></small> </div> <div class="editnotice-group" style="clear: both; width: 100%;"> {{ {{{groupnotice|}}} | notice action={{{notice action|}}} }} </div> | page = <!--We have a page notice, but no group notice--> <div class="editnotice-link" style="clear: both; float: right; margin: 0px 0.8em; padding: 0; line-height: 1em;"> <small>{{#if: {{{group allowed|}}} | <span class="editnotice-redlink sysop-show accountcreator-show templateeditor-show" style="display: none;">[[{{{groupnotice|}}}|Group notice]] &nbsp;</span> }} [[{{{pagenotice|}}}|Page notice]]</small> </div> <div {{#if: {{{userpage|}}} | id="editnotice-ns-{{NAMESPACEID}}" }} class="editnotice-page" style="clear: both; width: 100%;"> {{ {{{pagenotice|}}} | notice action={{{notice action|}}} }} </div> | grouppage = <!--We have both a group notice and a page notice--> <div class="editnotice-link" style="clear: both; float: right; margin: 0px 0.8em; padding: 0; line-height: 1em;"> <small>[[{{{groupnotice|}}}|Group notice]]</small> </div> <div class="editnotice-group" style="clear: both; width: 100%;"> {{ {{{groupnotice|}}} | notice action={{{notice action|}}} }} </div> <div class="editnotice-link" style="clear: both; float: right; margin: 0px 0.8em; padding: 0; line-height: 1em;"> <small>[[{{{pagenotice|}}}|Page notice]]</small> </div> <div {{#if: {{{userpage|}}} | id="editnotice-ns-{{NAMESPACEID}}" }} class="editnotice-page" style="clear: both; width: 100%;"> {{ {{{pagenotice|}}} | notice action={{{notice action|}}} }} </div> | #default = <!-- See [[Template:Editnotice_load/notext]] and [[MediaWiki:Editnotice-notext]] for the display of the red link. This must remain empty. --> }}<noinclude> {{documentation}} <!-- Add categories and interwikis to the /doc subpage, not here! --> </noinclude> azntqr0bmeuonq9sukz9dy1rv44ash0 ढाँचा:परिमार्जित परिवाहक 10 3991 11643 11638 2016-03-27T07:51:27Z Devraj poudel 1655 "[[ढाँचा:परिमार्जित परिवाहक]]" लाई सुरक्षित गरियो: महत्वपूर्ण पृष्ठ भएकोले ([सम्पादन गर्ने=प्रबन्... wikitext text/x-wiki {| id="toc" style="margin:auto; width:100%;" |अंक र विशेष | | | |'''[[Special:Allpages/ॐ|ॐ]]''' | |'''[[Special:Allpages/०|०]]''' | |'''[[Special:Allpages/१|१]]''' | |'''[[Special:Allpages/२|२]]''' | |'''[[Special:Allpages/३|३]]''' | |'''[[Special:Allpages/४|४]]''' | |'''[[Special:Allpages/५|५]]''' | |'''[[Special:Allpages/६|६]]''' | |'''[[Special:Allpages/७|७]]''' | |'''[[Special:Allpages/८|८]]''' | |'''[[Special:Allpages/९|९]]''' | |'''[[Special:Allpages/ऄ|ऄ]]''' | |- |&nbsp; |'''[[Special:Allpages/अ्|अ्]]''' |'''[[Special:Allpages/अ|अ]]''' |'''[[Special:Allpages/आ|आ]]''' |'''[[Special:Allpages/इ|इ]]''' |'''[[Special:Allpages/ई|ई]]''' |'''[[Special:Allpages/उ|उ]]''' |'''[[Special:Allpages/ऊ|ऊ]]''' |'''[[Special:Allpages/ऋ|ऋ]]''' |'''[[Special:Allpages/ॠ|ॠ]]''' |'''[[Special:Allpages/ऌ|ऌ]]''' |'''[[Special:Allpages/ॡ|ॡ]]''' |'''[[Special:Allpages/ए|ए]]''' |'''[[Special:Allpages/ऐ|ऐ]]''' |'''[[Special:Allpages/ओ|ओ]]''' |'''[[Special:Allpages/औ|औ]]''' |'''[[Special:Allpages/अं|अं]]''' |'''[[Special:Allpages/अः|अः]]''' |'''[[Special:Allpages/अँ|अँ]]''' |'''[[Special:Allpages/ऑ|ऑ]]''' |'''[[Special:Allpages/ऒ|ऒ]]''' |'''[[Special:Allpages/ऍ|ऍ]]''' |'''[[Special:Allpages/ऎ|ऎ]]''' |'''[[Special:Allpages/अ़|अ़]]''' |'''[[Special:Allpages/अ॑|अ॑]]''' |'''[[Special:Allpages/अ॒|अ॒]]''' |'''[[Special:Allpages/अ॓|अ॓]]''' |'''[[Special:Allpages/अ॔|अ॔]]''' |'''[[Special:Allpages/अऽ|अऽ]]''' |- |- {{quickindexnav|क}} |- {{quickindexnav|ख}} |- {{quickindexnav|ग}} |- {{quickindexnav|घ}} |- {{quickindexnav|ङ}} |- {{quickindexnav|च}} |- {{quickindexnav|छ}} |- {{quickindexnav|ज}} |- {{quickindexnav|झ}} |- {{quickindexnav|ञ}} |- {{quickindexnav|ट}} |- {{quickindexnav|ठ}} |- {{quickindexnav|ड}} |- {{quickindexnav|ढ}} |- {{quickindexnav|ण}} |- {{quickindexnav|त}} |- {{quickindexnav|थ}} |- {{quickindexnav|द}} |- {{quickindexnav|ध}} |- {{quickindexnav|न}} |- {{quickindexnav|प}} |- {{quickindexnav|फ}} |- {{quickindexnav|ब}} |- {{quickindexnav|भ}} |- {{quickindexnav|म}} |- {{quickindexnav|य}} |- {{quickindexnav|र}} |- {{quickindexnav|ल}} |- {{quickindexnav|ळ}} |- {{quickindexnav|व}} |- {{quickindexnav|श}} |- {{quickindexnav|ष}} |- {{quickindexnav|स}} |- {{quickindexnav|ह}} |- {{quickindexnav|क्ष}} |- {{quickindexnav|त्र}} |- {{quickindexnav|ज्ञ}} |- |} ou6p5yt89ip03mzxqgwjojbw7vi87oh ढाँचा:Quickindexnav 10 3992 11642 11641 2016-03-27T06:04:05Z Devraj poudel 1655 [[:w:ढाँचा:Quickindexnav]] बाट ३ संशोधन(हरू) wikitext text/x-wiki |'''[[Special:Allpages/{{{1}}}|{{{1}}}]]''' |[[Special:Allpages/{{{1}}}्|{{{1}}}्]] |[[Special:Allpages/{{{1}}}|{{{1}}}]] |[[Special:Allpages/{{{1}}}ा|{{{1}}}ा]] |[[Special:Allpages/{{{1}}}ि|{{{1}}}ि]] |[[Special:Allpages/{{{1}}}ी|{{{1}}}ी]] |[[Special:Allpages/{{{1}}}ु|{{{1}}}ु]] |[[Special:Allpages/{{{1}}}ू|{{{1}}}ू]] |[[Special:Allpages/{{{1}}}ृ|{{{1}}}ृ]] |[[Special:Allpages/{{{1}}}ॄ|{{{1}}}ॄ]] |[[Special:Allpages/{{{1}}}ॢ|{{{1}}}ॢ]] |[[Special:Allpages/{{{1}}}ॣ|{{{1}}}ॣ]] |[[Special:Allpages/{{{1}}}े|{{{1}}}े]] |[[Special:Allpages/{{{1}}}ै|{{{1}}}ै]] |[[Special:Allpages/{{{1}}}ो|{{{1}}}ो]] |[[Special:Allpages/{{{1}}}ौ|{{{1}}}ौ]] |[[Special:Allpages/{{{1}}}ं|{{{1}}}ं]] |[[Special:Allpages/{{{1}}}ः|{{{1}}}ः]] |[[Special:Allpages/{{{1}}}ँ|{{{1}}}ँ]] |[[Special:Allpages/{{{1}}}ं|{{{1}}}ं]] |[[Special:Allpages/{{{1}}}|{{{1}}}]] |[[Special:Allpages/{{{1}}}ॆ|{{{1}}}ॆ]] |[[Special:Allpages/{{{1}}}ॊ|{{{1}}}ॊ]] |[[Special:Allpages/{{{1}}}़|{{{1}}}़]] |[[Special:Allpages/{{{1}}}॑|{{{1}}}॑]] |[[Special:Allpages/{{{1}}}॒|{{{1}}}॒]] |[[Special:Allpages/{{{1}}}॓|{{{1}}}॓]] |[[Special:Allpages/{{{1}}}॔|{{{1}}}॔]] |[[Special:Allpages/{{{1}}}ऽ|{{{1}}}ऽ]] hgocplb94wbffs352scv75vt13l3ua6 मीडियाविकि:Group-sysop.css 8 3993 11647 11646 2016-03-27T17:27:51Z Devraj poudel 1655 [[:w:मीडियाविकि:Group-sysop.css]] बाट २ संशोधन(हरू) css text/css /* Protected pages have text area in light red, to prevent accidental editing by admins who didn't notice the header */ .mw-textarea-protected, .ns-8 textarea { background-color: #FFF3F3; } /* Show group-specific content with class="sysop-show". This is hidden for others via [[Mediawiki:Common.css]]*/ div.sysop-show, p.sysop-show { display: block !important; } span.sysop-show, small.sysop-show { display: inline !important; } table.sysop-show { display: table !important; } li.sysop-show{ display: list-item !important; } /*Legacy coding. Should be removed when its use has stopped.*/ /* Show group-specific content with class="eliminator-show". This is hidden for others via [[Mediawiki:Common.css]] */ div.eliminator-show, p.eliminator-show { display: block !important; } span.eliminator-show, small.eliminator-show { display: inline !important; } table.eliminator-show { display: table !important; } li.eliminator-show{ display: list-item !important; } jpkg46mn7wyucduj21z70jdg05axn46 मीडियाविकि:Localtime 8 3994 11648 2016-03-27T17:34:28Z Devraj poudel 1655 स्थानीय समय को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki स्थानीय समय osgt81ff4y26z9jegmr278enjm8f2rw ढाँचा:Commons 10 3995 11660 11659 2016-03-28T00:39:56Z Devraj poudel 1655 [[:w:ढाँचा:Commons]] बाट ११ संशोधन(हरू) wikitext text/x-wiki {{sister | position = {{{position|}}} | project = commons | text = [[विकिमिडिया कमन्स]]मा अरु धेरै सामग्रीहरू छन्: '''''{{sec link auto| commons | {{{1| Special:Search/{{PAGENAME}} }}} | {{{2| {{{1| {{PAGENAME}} }}} }}} }}''''' }}<noinclude> {{documentation}} <!-- Add categories and interwikis to the /doc subpage, not here! --> [[Category:भातृ परियोजना ढाँचा]] [[lbe:Шаблон:Commonscat]] </noinclude> bnbookzsaa61d5xtjbl5annudiz3nkw ढाँचा:Sister 10 3996 11663 11662 2016-03-28T00:40:24Z Devraj poudel 1655 [[:w:ढाँचा:Sister]] बाट २ संशोधन(हरू) wikitext text/x-wiki #REDIRECT [[ढाँचा:Sister project]] ddxokfoalahj5l1bmpfktxvpi2gmvm7 ढाँचा:Sister project 10 3997 11666 11665 2016-03-28T00:40:50Z Devraj poudel 1655 [[:w:ढाँचा:Sister_project]] बाट २ संशोधन(हरू) wikitext text/x-wiki {{Side box | metadata=no | position = {{{position|}}} | image = {{#switch: {{{image|}}} | none = <!-- "image=none", do nothing --> | = <!-- No image fed, select an image --> [[Image:{{#switch: {{lc: {{{project|}}} }} | commons = Commons-logo.svg | meta|metawiki|m = Wikimedia Community Logo.svg | wikibooks|wbk|wb|b = Wikibooks-logo-en-noslogan.svg | wikidata|data = Wikidata-logo.svg | wikiquote|quote|wqt|q = Wikiquote-logo.svg | wikipedia|wp|w = Wikipedia-logo-v2.svg | wikisource|source|ws|s = Wikisource-logo.svg | wiktionary|wkt|wdy|d = Wiktionary-logo.svg | wikinews|news|wnw|n = Wikinews-logo.svg | wikispecies|species = Wikispecies-logo.svg | wikiversity|wvy|v = Wikiversity-logo.svg | wikivoyage|voyage|voy = Wikivoyage-Logo-v3-icon.svg | mediawiki|mw = Mediawiki.png | outreachwiki|outreach = Wikimedia Outreach.png | incubator = Incubator-notext.svg | #default = Wikimedia-logo.svg }}|40x40px|link=|alt= ]] | #default = {{{image|}}} }} | text = {{{text}}} | below = {{{below|}}} | imageright = {{{imageright|}}} | class = plainlinks }}<noinclude>{{Documentation}}<!-- Add categories and interwikis to the /doc subpage, not here! --></noinclude> 8wxsoeq8mdfqyv1fvcrkr8m225lt08b ढाँचा:Side box 10 3998 16585 11668 2020-06-02T10:56:03Z Samuele2002 5002 wikitext text/x-wiki <table class="metadata mbox-small{{#ifeq:{{lc:{{{position|}}}}}|left|-left}} {{{class|}}}" style="border:1px solid #aaa; background-color:#f9f9f9; {{{style|}}}"> <tr> {{#switch:{{{image|}}} |<!--BLANK-->|none={{td}} |#default=<td class="mbox-image">{{{image}}}</td> }} <td class="mbox-text" style="{{{textstyle|}}}"> {{{text}}} </td> {{#if:{{{imageright|}}} | <td class="mbox-imageright">{{{imageright}}}</td> }} </tr> {{#if:{{{below|}}} | <tr><td colspan={{#if:{{{imageright|}}}|3|2}} class="mbox-text" style="{{{textstyle|}}}"> {{{below}}} </td></tr> }} </table><noinclude> {{Documentation}} <!-- Add categories and interwikis to the /doc subpage, not here! --> </noinclude> 562y96458fpm4ks5zxt7whsxyoi57s7 ढाँचा:Td 10 3999 16587 11670 2020-06-02T10:56:50Z Samuele2002 5002 wikitext text/x-wiki <includeonly><td style="width:1px;"></td></includeonly><noinclude> {{documentation}} </noinclude> 8ktsobh849h1dxgjakqi5s2mwx7l3iz ढाँचा:Commonscat 10 4000 16595 11680 2020-06-02T12:25:40Z Samuele2002 5002 wikitext text/x-wiki {{commons | position = {{{position|}}} | :Category:{{{1|{{PAGENAME}}}}}|{{{2|{{{1|{{PAGENAME}}}}}}}} }}<noinclude> {{documentation}} <!-- Add categories and interwikis to the /doc subpage, not here! --> <noinclude>[[da:Skabelon:Commonscat]] </noinclude> fetwtwciyzss177zrdwc9477r5juz0r ढाँचा:Userboxtop 10 4001 11687 11686 2016-03-28T01:03:22Z Devraj poudel 1655 [[:w:ढाँचा:Userboxtop]] बाट ६ संशोधन(हरू) wikitext text/x-wiki {|class="userboxes" style="margin-left: {{{left|1}}}em;; margin-bottom: 0.5em; width: 248px; border: {{{bordercolor|#99B3FF}}} solid 1px; background-color: {{{backgroundcolor|#FFFFFF}}}; color: {{{textcolor|#000000}}}; float: {{{2|{{{align|right}}}}}}; {{{extra-css|}}}" |<div style="text-align: center; font-size: 120%; font-weight: bold;">{{{1|{{{toptext|[[विकिपीडिया:प्रयोगकर्ताबाकसहरू|प्रयोगकर्ताबाकसहरू]]}}}}}}</div><noinclude> |} <!-- PLEASE DO NOT ADD DOCUMENTATION/CATEGORIES/INTERWIKIS HERE --> {{Template doc}} <!-- MAKE ADDITIONS TO THE /doc SUBPAGE INSTEAD, THANKS --> </noinclude> bojv3aj3p2ebsf7bfp6k7oopyryoodx ढाँचा:Userboxbreak 10 4002 11689 11688 2016-03-28T01:05:19Z Devraj poudel 1655 [[:w:ढाँचा:Userboxbreak]] बाट १ संशोधन(हरू) wikitext text/x-wiki <noinclude>{{userboxtop}}</noinclude> |- | <div style="text-align: center; font-size: 120%; font-weight: bold;">{{{1|{{{toptext|[[Wikipedia:Userboxes|<hr />]]}}}}}}</div> |- |<noinclude> {{userboxbottom}} {{Documentation}} </noinclude> kqmd58ejfw10jix0ge7jmyjcd7an2nb ढाँचा:Userboxbottom 10 4003 11691 11690 2016-03-28T01:05:44Z Devraj poudel 1655 [[:w:ढाँचा:Userboxbottom]] बाट १ संशोधन(हरू) wikitext text/x-wiki <includeonly>|}</includeonly><noinclude> {{documentation}} </noinclude> etvr1dix8054kr1xr047lvyxd8q8zeh विकिपुस्तक:स्वशिक्षा/शीर्षकपङ्कति 4 4004 11703 2016-03-28T01:55:29Z Devraj poudel 1655 {| width="100%" cellspacing="0" cellpadding="0" valign="top" border="0" | <!--Tab1--> | style="padding:0 .3em; background-color:A... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki {| width="100%" cellspacing="0" cellpadding="0" valign="top" border="0" | <!--Tab1--> | style="padding:0 .3em; background-color:AliceBlue; border:solid 1px #99B3FF; text-align:center; font-weight:bold; border-bottom: 0; -moz-border-radius-topleft:5px; -moz-border-radius-topright:5px;" width="12%" |[[विकिपुस्तक:स्वशिक्षा|परिचय]] | style="border-bottom:1px solid #99B3FF" width="2%" | &nbsp; <!--Tab2--> | style="padding:0 .3em; background-color:#E0E8FF; border:solid 1px #99B3FF; text-align:center; -moz-border-radius-topleft:5px; -moz-border-radius-topright:5px;" width="9%" |[[विकिपुस्तक:स्वशिक्षा/सम्पादन|'''सम्पादन''']] | style="border-bottom:1px solid #99B3FF" width="2%" | &nbsp; <!--Tab3--> | style="padding:0 .3em; background-color:#E0E8FF; border:solid 1px #99B3FF; text-align:center; -moz-border-radius-topleft:5px; -moz-border-radius-topright:5px;" width="9%" | [[विकिपुस्तक:स्वशिक्षा/रूपरंग|'''रूपरंग''']] | style="border-bottom:1px solid #99B3FF" width="2%" | &nbsp; <!--Tab4--> | style="padding:0 .3em; background-color:#E0E8FF; border:solid 1px #99B3FF; text-align:center; -moz-border-radius-topleft:5px; -moz-border-radius-topright:5px;" width="9%" | [[विकिपुस्तक:स्वशिक्षा/विकिपुस्तक जोड|विकिपुस्तक&nbsp;जोड]] | style="border-bottom:1px solid #99B3FF" width="2%" | &nbsp; <!--Tab5--> | style="padding:0 .3em; background-color:#E0E8FF; border:solid 1px #99B3FF; text-align:center; -moz-border-radius-topleft:5px; -moz-border-radius-topright:5px;" width="9%" |[[विकिपुस्तक:स्वशिक्षा/सन्दर्भ|'''सन्दर्भ'''&nbsp;'''र'''&nbsp;'''स्रोत''']] | style="border-bottom:1px solid #99B3FF" width="2%" | &nbsp; <!--Tab6--> | style="padding:0 .3em; background-color:#E0E8FF; border:solid 1px #99B3FF; text-align:center; -moz-border-radius-topleft:5px; -moz-border-radius-topright:5px;" width="9%" | [[विकिपुस्तक:स्वशिक्षा/वार्तालाप पृष्ठ|'''वार्तालाप'''&nbsp;'''पृष्ठ''']] | style="border-bottom:1px solid #99B3FF" width="2%" | &nbsp; <!--Tab7--> | style="padding:0 .3em; background-color:#E0E8FF; border:solid 1px #99B3FF; text-align:center; -moz-border-radius-topleft:5px; -moz-border-radius-topright:5px;" width="9%" | [[विकिपुस्तक:स्वशिक्षा/ध्यान राख्नुहोस्|'''ध्यान'''&nbsp;'''राख्नुहोस्''']] | style="border-bottom:1px solid #99B3FF" width="2%" | &nbsp; <!--Tab8--> | style="padding:0 .3em; background-color:#E0E8FF; border:solid 1px #99B3FF; text-align:center; -moz-border-radius-topleft:5px; -moz-border-radius-topright:5px;" width="9%" | [[विकिपुस्तक:स्वशिक्षा/पंजीकरण|'''पंजीकरण''']] | style="border-bottom:1px solid #99B3FF" width="2%" | &nbsp; <!--Tab9--> | style="padding:0 .3em; background-color:#E0E8FF; border:solid 1px #99B3FF; text-align:center; -moz-border-radius-topleft:5px; -moz-border-radius-topright:5px;" width="9%" | [[विकिपुस्तक:स्वशिक्षा/जाँदा-जाँदै|'''जाँदा'''&nbsp;'''जाँदै''']] <!--fim--> |} <!---------------------------------end tabs--------------------------------> <div style="background-color:AliceBlue; padding:.5em 1em 1em 1em; border:solid 1px #99B3FF; border-top:none; -moz-border-radius-bottomleft:5px; -moz-border-radius-bottomright:5px;"><noinclude> <!--------------------------------------------------------------------------------------------------> <!-- Info goes here --> <!------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------> </div></noinclude> 7jwuupcofwhphxmppu44nlooolife1m विकिपुस्तक:स्वशिक्षा 4 4005 15557 12187 2016-04-05T02:10:57Z Devraj poudel 1655 [[विकिपुस्तक:हटक्याट|हटक्याट]]द्वारा [[श्रेणी:आयोजना पृष्ठहरू]] जोडियो wikitext text/x-wiki {{सहयोग}} {{/शीर्षकपङ्कति}} [[श्रेणी:आयोजना पृष्ठहरू]] 40stg722lt7pbv9tff4y1v48nl62z6k ढाँचा:Pp-protected 10 4006 11767 11766 2016-03-28T03:01:28Z Devraj poudel 1655 [[:w:en:Template:Pp-protected]] बाट ६० संशोधन(हरू) wikitext text/x-wiki #REDIRECT [[Template:Pp]] [[Category:Top icon protection templates]] dozigcs1b5fk5ztwerdzndbrt3ubcc3 ढाँचा:Pp 10 4007 11773 11772 2016-03-28T03:02:03Z Devraj poudel 1655 [[:w:en:Template:Pp]] बाट ५ संशोधन(हरू) wikitext text/x-wiki {{#invoke:Protection banner|main}}<noinclude> {{documentation}} </noinclude> 8rt1snyv5yit3jnuzrbl00negaj27e5 ढाँचा:•w 10 4008 16594 11775 2020-06-02T12:25:30Z Samuele2002 5002 wikitext text/x-wiki <includeonly>&nbsp;<b>·</b></span> <span style="white-space:nowrap"></includeonly><noinclude> {{documentation}} <!-- Add categories and interwikis to the /doc subpage, not here! --> </noinclude> 8117q59kwnw8an3mrmofwsfmne3x4wh ढाँचा:·w 10 4009 11777 11776 2016-03-28T03:04:47Z Devraj poudel 1655 [[:w:ढाँचा:·w]] बाट १ संशोधन(हरू) wikitext text/x-wiki &nbsp;<b>·</b></span> <span style="white-space:nowrap"><noinclude> {{documentation}} </noinclude> ps135rp1jccinvvfwjn6osglg3f7kzi मोड्युल:Protection banner 828 4010 12010 12009 2016-03-28T03:07:23Z Devraj poudel 1655 [[:w:Module:Protection_banner]] बाट २३२ संशोधन(हरू) Scribunto text/plain -- This module implements {{pp-meta}} and its daughter templates such as -- {{pp-dispute}}, {{pp-vandalism}} and {{pp-sock}}. -- Initialise necessary modules. require('Module:No globals') local makeFileLink = require('Module:File link')._main local effectiveProtectionLevel = require('Module:Effective protection level')._main local effectiveProtectionExpiry = require('Module:Effective protection expiry')._main local yesno = require('Module:Yesno') -- Lazily initialise modules and objects we don't always need. local getArgs, makeMessageBox, lang -- Set constants. local CONFIG_MODULE = 'Module:Protection banner/config' -------------------------------------------------------------------------------- -- Helper functions -------------------------------------------------------------------------------- local function makeCategoryLink(cat, sort) local nsText = mw.site.namespaces[14].name if cat and sort then return string.format( '[[%s:%s|%s]]', nsText, cat, sort ) elseif cat then return string.format( '[[%s:%s]]', nsText, cat ) else return '' end end -- Validation function for the expiry and the protection date local function validateDate(dateString, dateType) lang = lang or mw.language.getContentLanguage() local success, result = pcall(lang.formatDate, lang, 'U', dateString) if success then result = tonumber(result) if result then return result end end error(string.format( 'invalid %s ("%s")', dateType, tostring(dateString) ), 4) end local function makeFullUrl(page, query, display) return string.format( '[%s %s]', tostring(mw.uri.fullUrl(page, query)), display ) end local function toTableEnd(t, pos) -- Sends the value at position pos to the end of array t, and shifts the -- other items down accordingly. return table.insert(t, table.remove(t, pos)) end local function walkHierarchy(hierarchy, start) local toWalk, retval = {[start] = true}, {} while true do -- Can't use pairs() since we're adding and removing things as we're iterating local k = next(toWalk) -- This always gets the "first" key if k == nil then break end toWalk[k] = nil retval[k] = true for _,v in ipairs(hierarchy[k]) do if not retval[v] then toWalk[v] = true end end end return retval end -------------------------------------------------------------------------------- -- Protection class -------------------------------------------------------------------------------- local Protection = {} Protection.__index = Protection Protection.supportedActions = { edit = true, move = true, autoreview = true, upload = true } Protection.bannerConfigFields = { 'text', 'explanation', 'tooltip', 'alt', 'link', 'image' } function Protection.new(args, cfg, title) local obj = {} obj._cfg = cfg obj.title = title or mw.title.getCurrentTitle() -- Set action if not args.action then obj.action = 'edit' elseif Protection.supportedActions[args.action] then obj.action = args.action else error(string.format( 'invalid action ("%s")', tostring(args.action) ), 3) end -- Set level obj.level = args.demolevel or effectiveProtectionLevel(obj.action, obj.title) if not obj.level or (obj.action == 'move' and obj.level == 'autoconfirmed') then -- Users need to be autoconfirmed to move pages anyway, so treat -- semi-move-protected pages as unprotected. obj.level = '*' end -- Set expiry local effectiveExpiry = effectiveProtectionExpiry(obj.action, obj.title) if effectiveExpiry == 'infinity' then obj.expiry = 'indef' elseif effectiveExpiry ~= 'unknown' then obj.expiry = validateDate(effectiveExpiry, 'expiry date') elseif args.expiry then if cfg.indefStrings[args.expiry] then obj.expiry = 'indef' elseif type(args.expiry) == 'number' then obj.expiry = args.expiry else obj.expiry = validateDate(args.expiry, 'expiry date') end end -- Set reason if args[1] then obj.reason = mw.ustring.lower(args[1]) if obj.reason:find('|') then error('reasons cannot contain the pipe character ("|")', 3) end end -- Set protection date if args.date then obj.protectionDate = validateDate(args.date, 'protection date') end -- Set banner config do obj.bannerConfig = {} local configTables = {} if cfg.banners[obj.action] then configTables[#configTables + 1] = cfg.banners[obj.action][obj.reason] end if cfg.defaultBanners[obj.action] then configTables[#configTables + 1] = cfg.defaultBanners[obj.action][obj.level] configTables[#configTables + 1] = cfg.defaultBanners[obj.action].default end configTables[#configTables + 1] = cfg.masterBanner for i, field in ipairs(Protection.bannerConfigFields) do for j, t in ipairs(configTables) do if t[field] then obj.bannerConfig[field] = t[field] break end end end end return setmetatable(obj, Protection) end function Protection:isProtected() return self.level ~= '*' end function Protection:isTemporary() return type(self.expiry) == 'number' end function Protection:makeProtectionCategory() local cfg = self._cfg local title = self.title -- Exit if the page is not protected. if not self:isProtected() then return '' end -- Get the expiry key fragment. local expiryFragment if self.expiry == 'indef' then expiryFragment = self.expiry elseif type(self.expiry) == 'number' then expiryFragment = 'temp' end -- Get the namespace key fragment. local namespaceFragment do namespaceFragment = cfg.categoryNamespaceKeys[title.namespace] if not namespaceFragment and title.namespace % 2 == 1 then namespaceFragment = 'talk' end end -- Define the order that key fragments are tested in. This is done with an -- array of tables containing the value to be tested, along with its -- position in the cfg.protectionCategories table. local order = { {val = expiryFragment, keypos = 1}, {val = namespaceFragment, keypos = 2}, {val = self.reason, keypos = 3}, {val = self.level, keypos = 4}, {val = self.action, keypos = 5} } --[[ -- The old protection templates used an ad-hoc protection category system, -- with some templates prioritising namespaces in their categories, and -- others prioritising the protection reason. To emulate this in this module -- we use the config table cfg.reasonsWithNamespacePriority to set the -- reasons for which namespaces have priority over protection reason. -- If we are dealing with one of those reasons, move the namespace table to -- the end of the order table, i.e. give it highest priority. If not, the -- reason should have highest priority, so move that to the end of the table -- instead. --]] if self.reason and cfg.reasonsWithNamespacePriority[self.reason] then -- table.insert(order, 3, table.remove(order, 2)) toTableEnd(order, 2) else toTableEnd(order, 3) end --[[ -- Define the attempt order. Inactive subtables (subtables with nil "value" -- fields) are moved to the end, where they will later be given the key -- "all". This is to cut down on the number of table lookups in -- cfg.protectionCategories, which grows exponentially with the number of -- non-nil keys. We keep track of the number of active subtables with the -- noActive parameter. --]] local noActive, attemptOrder do local active, inactive = {}, {} for i, t in ipairs(order) do if t.val then active[#active + 1] = t else inactive[#inactive + 1] = t end end noActive = #active attemptOrder = active for i, t in ipairs(inactive) do attemptOrder[#attemptOrder + 1] = t end end --[[ -- Check increasingly generic key combinations until we find a match. If a -- specific category exists for the combination of key fragments we are -- given, that match will be found first. If not, we keep trying different -- key fragment combinations until we match using the key -- "all-all-all-all-all". -- -- To generate the keys, we index the key subtables using a binary matrix -- with indexes i and j. j is only calculated up to the number of active -- subtables. For example, if there were three active subtables, the matrix -- would look like this, with 0 corresponding to the key fragment "all", and -- 1 corresponding to other key fragments. -- -- j 1 2 3 -- i -- 1 1 1 1 -- 2 0 1 1 -- 3 1 0 1 -- 4 0 0 1 -- 5 1 1 0 -- 6 0 1 0 -- 7 1 0 0 -- 8 0 0 0 -- -- Values of j higher than the number of active subtables are set -- to the string "all". -- -- A key for cfg.protectionCategories is constructed for each value of i. -- The position of the value in the key is determined by the keypos field in -- each subtable. --]] local cats = cfg.protectionCategories for i = 1, 2^noActive do local key = {} for j, t in ipairs(attemptOrder) do if j > noActive then key[t.keypos] = 'all' else local quotient = i / 2 ^ (j - 1) quotient = math.ceil(quotient) if quotient % 2 == 1 then key[t.keypos] = t.val else key[t.keypos] = 'all' end end end key = table.concat(key, '|') local attempt = cats[key] if attempt then return makeCategoryLink(attempt, title.text) end end return '' end function Protection:needsExpiry() local cfg = self._cfg local actionNeedsCheck = cfg.expiryCheckActions[self.action] return not self.expiry and ( actionNeedsCheck or ( actionNeedsCheck == nil and self.reason -- the old {{pp-protected}} didn't check for expiry and not cfg.reasonsWithoutExpiryCheck[self.reason] ) ) end function Protection:isIncorrect() local expiry = self.expiry return not self:isProtected() or type(expiry) == 'number' and expiry < os.time() end function Protection:isTemplateProtectedNonTemplate() local action, namespace = self.action, self.title.namespace return self.level == 'templateeditor' and ( (action ~= 'edit' and action ~= 'move') or (namespace ~= 10 and namespace ~= 828) ) end function Protection:makeCategoryLinks() local msg = self._cfg.msg local ret = { self:makeProtectionCategory() } if self:needsExpiry() then ret[#ret + 1] = makeCategoryLink( msg['tracking-category-expiry'], self.title.text ) end if self:isIncorrect() then ret[#ret + 1] = makeCategoryLink( msg['tracking-category-incorrect'], self.title.text ) end if self:isTemplateProtectedNonTemplate() then ret[#ret + 1] = makeCategoryLink( msg['tracking-category-template'], self.title.text ) end return table.concat(ret) end -------------------------------------------------------------------------------- -- Blurb class -------------------------------------------------------------------------------- local Blurb = {} Blurb.__index = Blurb Blurb.bannerTextFields = { text = true, explanation = true, tooltip = true, alt = true, link = true } function Blurb.new(protectionObj, args, cfg) return setmetatable({ _cfg = cfg, _protectionObj = protectionObj, _args = args }, Blurb) end -- Private methods -- function Blurb:_formatDate(num) -- Formats a Unix timestamp into dd Month, YYYY format. lang = lang or mw.language.getContentLanguage() local success, date = pcall( lang.formatDate, lang, self._cfg.msg['expiry-date-format'] or 'j F Y', '@' .. tostring(num) ) if success then return date end end function Blurb:_getExpandedMessage(msgKey) return self:_substituteParameters(self._cfg.msg[msgKey]) end function Blurb:_substituteParameters(msg) if not self._params then local parameterFuncs = {} parameterFuncs.CURRENTVERSION = self._makeCurrentVersionParameter parameterFuncs.EDITREQUEST = self._makeEditRequestParameter parameterFuncs.EXPIRY = self._makeExpiryParameter parameterFuncs.EXPLANATIONBLURB = self._makeExplanationBlurbParameter parameterFuncs.IMAGELINK = self._makeImageLinkParameter parameterFuncs.INTROBLURB = self._makeIntroBlurbParameter parameterFuncs.INTROFRAGMENT = self._makeIntroFragmentParameter parameterFuncs.PAGETYPE = self._makePagetypeParameter parameterFuncs.PROTECTIONBLURB = self._makeProtectionBlurbParameter parameterFuncs.PROTECTIONDATE = self._makeProtectionDateParameter parameterFuncs.PROTECTIONLEVEL = self._makeProtectionLevelParameter parameterFuncs.PROTECTIONLOG = self._makeProtectionLogParameter parameterFuncs.TALKPAGE = self._makeTalkPageParameter parameterFuncs.TOOLTIPBLURB = self._makeTooltipBlurbParameter parameterFuncs.TOOLTIPFRAGMENT = self._makeTooltipFragmentParameter parameterFuncs.VANDAL = self._makeVandalTemplateParameter self._params = setmetatable({}, { __index = function (t, k) local param if parameterFuncs[k] then param = parameterFuncs[k](self) end param = param or '' t[k] = param return param end }) end msg = msg:gsub('${(%u+)}', self._params) return msg end function Blurb:_makeCurrentVersionParameter() -- A link to the page history or the move log, depending on the kind of -- protection. local pagename = self._protectionObj.title.prefixedText if self._protectionObj.action == 'move' then -- We need the move log link. return makeFullUrl( 'Special:Log', {type = 'move', page = pagename}, self:_getExpandedMessage('current-version-move-display') ) else -- We need the history link. return makeFullUrl( pagename, {action = 'history'}, self:_getExpandedMessage('current-version-edit-display') ) end end function Blurb:_makeEditRequestParameter() local mEditRequest = require('Module:Submit an edit request') local action = self._protectionObj.action local level = self._protectionObj.level -- Get the edit request type. local requestType if action == 'edit' then if level == 'autoconfirmed' then requestType = 'semi' elseif level == 'templateeditor' then requestType = 'template' end end requestType = requestType or 'full' -- Get the display value. local display = self:_getExpandedMessage('edit-request-display') return mEditRequest._link{type = requestType, display = display} end function Blurb:_makeExpiryParameter() local expiry = self._protectionObj.expiry if type(expiry) == 'number' then return self:_formatDate(expiry) else return expiry end end function Blurb:_makeExplanationBlurbParameter() -- Cover special cases first. if self._protectionObj.title.namespace == 8 then -- MediaWiki namespace return self:_getExpandedMessage('explanation-blurb-nounprotect') end -- Get explanation blurb table keys local action = self._protectionObj.action local level = self._protectionObj.level local talkKey = self._protectionObj.title.isTalkPage and 'talk' or 'subject' -- Find the message in the explanation blurb table and substitute any -- parameters. local explanations = self._cfg.explanationBlurbs local msg if explanations[action][level] and explanations[action][level][talkKey] then msg = explanations[action][level][talkKey] elseif explanations[action][level] and explanations[action][level].default then msg = explanations[action][level].default elseif explanations[action].default and explanations[action].default[talkKey] then msg = explanations[action].default[talkKey] elseif explanations[action].default and explanations[action].default.default then msg = explanations[action].default.default else error(string.format( 'could not find explanation blurb for action "%s", level "%s" and talk key "%s"', action, level, talkKey ), 8) end return self:_substituteParameters(msg) end function Blurb:_makeImageLinkParameter() local imageLinks = self._cfg.imageLinks local action = self._protectionObj.action local level = self._protectionObj.level local msg if imageLinks[action][level] then msg = imageLinks[action][level] elseif imageLinks[action].default then msg = imageLinks[action].default else msg = imageLinks.edit.default end return self:_substituteParameters(msg) end function Blurb:_makeIntroBlurbParameter() if self._protectionObj:isTemporary() then return self:_getExpandedMessage('intro-blurb-expiry') else return self:_getExpandedMessage('intro-blurb-noexpiry') end end function Blurb:_makeIntroFragmentParameter() if self._protectionObj:isTemporary() then return self:_getExpandedMessage('intro-fragment-expiry') else return self:_getExpandedMessage('intro-fragment-noexpiry') end end function Blurb:_makePagetypeParameter() local pagetypes = self._cfg.pagetypes return pagetypes[self._protectionObj.title.namespace] or pagetypes.default or error('no default pagetype defined', 8) end function Blurb:_makeProtectionBlurbParameter() local protectionBlurbs = self._cfg.protectionBlurbs local action = self._protectionObj.action local level = self._protectionObj.level local msg if protectionBlurbs[action][level] then msg = protectionBlurbs[action][level] elseif protectionBlurbs[action].default then msg = protectionBlurbs[action].default elseif protectionBlurbs.edit.default then msg = protectionBlurbs.edit.default else error('no protection blurb defined for protectionBlurbs.edit.default', 8) end return self:_substituteParameters(msg) end function Blurb:_makeProtectionDateParameter() local protectionDate = self._protectionObj.protectionDate if type(protectionDate) == 'number' then return self:_formatDate(protectionDate) else return protectionDate end end function Blurb:_makeProtectionLevelParameter() local protectionLevels = self._cfg.protectionLevels local action = self._protectionObj.action local level = self._protectionObj.level local msg if protectionLevels[action][level] then msg = protectionLevels[action][level] elseif protectionLevels[action].default then msg = protectionLevels[action].default elseif protectionLevels.edit.default then msg = protectionLevels.edit.default else error('no protection level defined for protectionLevels.edit.default', 8) end return self:_substituteParameters(msg) end function Blurb:_makeProtectionLogParameter() local pagename = self._protectionObj.title.prefixedText if self._protectionObj.action == 'autoreview' then -- We need the pending changes log. return makeFullUrl( 'Special:Log', {type = 'stable', page = pagename}, self:_getExpandedMessage('pc-log-display') ) else -- We need the protection log. return makeFullUrl( 'Special:Log', {type = 'protect', page = pagename}, self:_getExpandedMessage('protection-log-display') ) end end function Blurb:_makeTalkPageParameter() return string.format( '[[%s:%s#%s|%s]]', mw.site.namespaces[self._protectionObj.title.namespace].talk.name, self._protectionObj.title.text, self._args.section or 'top', self:_getExpandedMessage('talk-page-link-display') ) end function Blurb:_makeTooltipBlurbParameter() if self._protectionObj:isTemporary() then return self:_getExpandedMessage('tooltip-blurb-expiry') else return self:_getExpandedMessage('tooltip-blurb-noexpiry') end end function Blurb:_makeTooltipFragmentParameter() if self._protectionObj:isTemporary() then return self:_getExpandedMessage('tooltip-fragment-expiry') else return self:_getExpandedMessage('tooltip-fragment-noexpiry') end end function Blurb:_makeVandalTemplateParameter() return require('Module:Vandal-m')._main{ self._args.user or self._protectionObj.title.baseText } end -- Public methods -- function Blurb:makeBannerText(key) -- Validate input. if not key or not Blurb.bannerTextFields[key] then error(string.format( '"%s" is not a valid banner config field', tostring(key) ), 2) end -- Generate the text. local msg = self._protectionObj.bannerConfig[key] if type(msg) == 'string' then return self:_substituteParameters(msg) elseif type(msg) == 'function' then msg = msg(self._protectionObj, self._args) if type(msg) ~= 'string' then error(string.format( 'bad output from banner config function with key "%s"' .. ' (expected string, got %s)', tostring(key), type(msg) ), 4) end return self:_substituteParameters(msg) end end -------------------------------------------------------------------------------- -- BannerTemplate class -------------------------------------------------------------------------------- local BannerTemplate = {} BannerTemplate.__index = BannerTemplate function BannerTemplate.new(protectionObj, cfg) local obj = {} obj._cfg = cfg -- Set the image filename. local imageFilename = protectionObj.bannerConfig.image if imageFilename then obj._imageFilename = imageFilename else -- If an image filename isn't specified explicitly in the banner config, -- generate it from the protection status and the namespace. local action = protectionObj.action local level = protectionObj.level local namespace = protectionObj.title.namespace local reason = protectionObj.reason -- Deal with special cases first. if ( namespace == 10 or namespace == 828 or reason and obj._cfg.indefImageReasons[reason] ) and action == 'edit' and level == 'sysop' and not protectionObj:isTemporary() then -- Fully protected modules and templates get the special red "indef" -- padlock. obj._imageFilename = obj._cfg.msg['image-filename-indef'] else -- Deal with regular protection types. local images = obj._cfg.images if images[action] then if images[action][level] then obj._imageFilename = images[action][level] elseif images[action].default then obj._imageFilename = images[action].default end end end end return setmetatable(obj, BannerTemplate) end function BannerTemplate:setImageWidth(width) self._imageWidth = width end function BannerTemplate:setImageTooltip(tooltip) self._imageCaption = tooltip end function BannerTemplate:renderImage() local filename = self._imageFilename or self._cfg.msg['image-filename-default'] or 'Transparent.gif' return makeFileLink{ file = filename, size = (self._imageWidth or 20) .. 'px', alt = self._imageAlt, link = self._imageLink, caption = self._imageCaption } end -------------------------------------------------------------------------------- -- Banner class -------------------------------------------------------------------------------- local Banner = setmetatable({}, BannerTemplate) Banner.__index = Banner function Banner.new(protectionObj, blurbObj, cfg) local obj = BannerTemplate.new(protectionObj, cfg) -- This doesn't need the blurb. obj:setImageWidth(40) obj:setImageTooltip(blurbObj:makeBannerText('alt')) -- Large banners use the alt text for the tooltip. obj._reasonText = blurbObj:makeBannerText('text') obj._explanationText = blurbObj:makeBannerText('explanation') obj._page = protectionObj.title.prefixedText -- Only makes a difference in testing. return setmetatable(obj, Banner) end function Banner:__tostring() -- Renders the banner. makeMessageBox = makeMessageBox or require('Module:Message box').main local reasonText = self._reasonText or error('no reason text set', 2) local explanationText = self._explanationText local mbargs = { page = self._page, type = 'protection', image = self:renderImage(), text = string.format( "'''%s'''%s", reasonText, explanationText and '<br />' .. explanationText or '' ) } return makeMessageBox('mbox', mbargs) end -------------------------------------------------------------------------------- -- Padlock class -------------------------------------------------------------------------------- local Padlock = setmetatable({}, BannerTemplate) Padlock.__index = Padlock function Padlock.new(protectionObj, blurbObj, cfg) local obj = BannerTemplate.new(protectionObj, cfg) -- This doesn't need the blurb. obj:setImageWidth(20) obj:setImageTooltip(blurbObj:makeBannerText('tooltip')) obj._imageAlt = blurbObj:makeBannerText('alt') obj._imageLink = blurbObj:makeBannerText('link') obj._indicatorName = cfg.padlockIndicatorNames[protectionObj.action] or cfg.padlockIndicatorNames.default or 'pp-default' return setmetatable(obj, Padlock) end function Padlock:__tostring() local frame = mw.getCurrentFrame() -- The nowiki tag helps prevent whitespace at the top of articles. local nowiki = frame:extensionTag{name = 'nowiki'} local indicator = frame:extensionTag{ name = 'indicator', args = {name = self._indicatorName}, content = self:renderImage() } return nowiki .. indicator end -------------------------------------------------------------------------------- -- Exports -------------------------------------------------------------------------------- local p = {} function p._exportClasses() -- This is used for testing purposes. return { Protection = Protection, Blurb = Blurb, BannerTemplate = BannerTemplate, Banner = Banner, Padlock = Padlock, } end function p._main(args, cfg, title) args = args or {} cfg = cfg or require(CONFIG_MODULE) local protectionObj = Protection.new(args, cfg, title) local ret = {} -- If a page's edit protection is equally or more restrictive than its -- protection from some other action, then don't bother displaying anything -- for the other action (except categories). if protectionObj.action == 'edit' or args.demolevel or not walkHierarchy( cfg.hierarchy, protectionObj.level )[effectiveProtectionLevel('edit', protectionObj.title)] then -- Initialise the blurb object local blurbObj = Blurb.new(protectionObj, args, cfg) -- Render the banner if protectionObj:isProtected() then ret[#ret + 1] = tostring( (yesno(args.small) and Padlock or Banner) .new(protectionObj, blurbObj, cfg) ) end end -- Render the categories if yesno(args.category) ~= false then ret[#ret + 1] = protectionObj:makeCategoryLinks() end return table.concat(ret) end function p.main(frame, cfg) cfg = cfg or require(CONFIG_MODULE) -- Find default args, if any. local parent = frame.getParent and frame:getParent() local defaultArgs = parent and cfg.wrappers[parent:getTitle():gsub('/sandbox$', '')] -- Find user args, and use the parent frame if we are being called from a -- wrapper template. getArgs = getArgs or require('Module:Arguments').getArgs local userArgs = getArgs(frame, { parentOnly = defaultArgs, frameOnly = not defaultArgs }) -- Build the args table. User-specified args overwrite default args. local args = {} for k, v in pairs(defaultArgs or {}) do args[k] = v end for k, v in pairs(userArgs) do args[k] = v end return p._main(args, cfg) end return p slrmrbbswex243d342o7ux4dwfl6ev8 मोड्युल:File link 828 4011 12034 12033 2016-03-28T03:09:04Z Devraj poudel 1655 [[:w:Module:File_link]] बाट २३ संशोधन(हरू) Scribunto text/plain -- This module provides a library for formatting file wikilinks. local yesno = require('Module:Yesno') local checkType = require('libraryUtil').checkType local p = {} function p._main(args) checkType('_main', 1, args, 'table') -- This is basically libraryUtil.checkTypeForNamedArg, but we are rolling our -- own function to get the right error level. local function checkArg(key, val, level) if type(val) ~= 'string' then error(string.format( "type error in '%s' parameter of '_main' (expected string, got %s)", key, type(val) ), level) end end local ret = {} -- Adds a positional parameter to the buffer. local function addPositional(key) local val = args[key] if not val then return nil end checkArg(key, val, 4) ret[#ret + 1] = val end -- Adds a named parameter to the buffer. We assume that the parameter name -- is the same as the argument key. local function addNamed(key) local val = args[key] if not val then return nil end checkArg(key, val, 4) ret[#ret + 1] = key .. '=' .. val end -- Filename checkArg('file', args.file, 3) ret[#ret + 1] = 'File:' .. args.file -- Format if args.format then checkArg('format', args.format) if args.formatfile then checkArg('formatfile', args.formatfile) ret[#ret + 1] = args.format .. '=' .. args.formatfile else ret[#ret + 1] = args.format end end -- Border if yesno(args.border) then ret[#ret + 1] = 'border' end addPositional('location') addPositional('alignment') addPositional('size') addNamed('upright') addNamed('link') addNamed('alt') addNamed('page') addNamed('class') addNamed('lang') addNamed('start') addNamed('end') addNamed('thumbtime') addPositional('caption') return string.format('[[%s]]', table.concat(ret, '|')) end function p.main(frame) local origArgs = require('Module:Arguments').getArgs(frame, { wrappers = 'Template:File link' }) if not origArgs.file then error("'file' parameter missing from [[Template:File link]]", 0) end -- Copy the arguments that were passed to a new table to avoid looking up -- every possible parameter in the frame object. local args = {} for k, v in pairs(origArgs) do -- Make _BLANK a special argument to add a blank parameter. For use in -- conditional templates etc. it is useful for blank arguments to be -- ignored, but we still need a way to specify them so that we can do -- things like [[File:Example.png|link=]]. if v == '_BLANK' then v = '' end args[k] = v end return p._main(args) end return p bzc22v133v9z5yc4aisazripn6l94p8 मोड्युल:Effective protection level 828 4012 12061 12060 2016-03-28T03:10:27Z Devraj poudel 1655 [[:w:Module:Effective_protection_level]] बाट २६ संशोधन(हरू) Scribunto text/plain local p = {} -- Returns the permission required to perform a given action on a given title. -- If no title is specified, the title of the page being displayed is used. function p._main(action, pagename) local title if type(pagename) == 'table' and pagename.prefixedText then title = pagename elseif pagename then title = mw.title.new(pagename) else title = mw.title.getCurrentTitle() end pagename = title.prefixedText if action == 'autoreview' then local level = mw.ext.FlaggedRevs.getStabilitySettings(title) level = level and level.autoreview if level == 'review' then return 'reviewer' elseif level ~= '' then return level else return nil -- not '*'. a page not being PC-protected is distinct from it being PC-protected with anyone able to review. also not '', as that would mean PC-protected but nobody can review end elseif action ~= 'edit' and action ~= 'move' and action ~= 'create' and action ~= 'upload' then error( 'First parameter must be one of edit, move, create, upload, autoreview', 2 ) end if title.namespace == 8 then -- MediaWiki namespace return 'sysop' elseif title.namespace == 2 and title.isSubpage and ( title.contentModel == 'javascript' or title.contentModel == 'css' ) then -- user JS or CSS page return 'sysop' end local level = title.protectionLevels[action] and title.protectionLevels[action][1] if level == 'sysop' or level == 'editprotected' then return 'sysop' elseif title.cascadingProtection.restrictions[action] and title.cascadingProtection.restrictions[action][1] then -- used by a cascading-protected page return 'sysop' elseif level == 'templateeditor' then return 'templateeditor' elseif action == 'move' then local blacklistentry = mw.ext.TitleBlacklist.test('edit', pagename) -- Testing action edit is correct, since this is for the source page. The target page name gets tested with action move. if blacklistentry and not blacklistentry.params.autoconfirmed then return 'templateeditor' elseif title.namespace == 6 then return 'filemover' else return 'autoconfirmed' end end local blacklistentry = mw.ext.TitleBlacklist.test(action, pagename) if blacklistentry then return blacklistentry.params.autoconfirmed and 'autoconfirmed' or 'templateeditor' elseif level == 'editsemiprotected' then -- create-semiprotected pages return this for some reason return 'autoconfirmed' elseif level then return level elseif action == 'upload' then return 'autoconfirmed' elseif action == 'create' and title.namespace % 2 == 0 and title.namespace ~= 118 then -- You need to be registered, but not autoconfirmed, to create non-talk pages other than drafts return 'user' else return '*' end end setmetatable(p, { __index = function(t, k) return function(frame) return t._main(k, frame.args[1]) end end }) return p 6369yhtzss3k7k7dem5qafi0idi2xhr मोड्युल:Effective protection expiry 828 4013 12072 12071 2016-03-28T03:11:33Z Devraj poudel 1655 [[:w:Module:Effective_protection_expiry]] बाट १० संशोधन(हरू) Scribunto text/plain local p = {} -- Returns the expiry of a restriction of an action on a given title, or unknown if it cannot be known. -- If no title is specified, the title of the page being displayed is used. function p._main(action, pagename) local title if type(pagename) == 'table' and pagename.prefixedText then title = pagename elseif pagename then title = mw.title.new(pagename) else title = mw.title.getCurrentTitle() end pagename = title.prefixedText if action == 'autoreview' then return 'unknown' elseif action ~= 'edit' and action ~= 'move' and action ~= 'create' and action ~= 'upload' then error( 'First parameter must be one of edit, move, create, upload, autoreview', 2 ) end local rawExpiry = mw.getCurrentFrame():callParserFunction('PROTECTIONEXPIRY', action, pagename) if rawExpiry == 'infinity' then return 'infinity' elseif rawExpiry == '' then return 'unknown' else local year = mw.ustring.sub( rawExpiry, 1, 4 ) local month = mw.ustring.sub( rawExpiry, 5, 6 ) local day = mw.ustring.sub( rawExpiry, 7, 8 ) return year .. '-' .. month .. '-' .. day end end setmetatable(p, { __index = function(t, k) return function(frame) return t._main(k, frame.args[1]) end end }) return p rv7wgtq41hom9jbry0t1k9873xy5fi6 मोड्युल:Protection banner/config 828 4014 12178 12177 2016-03-28T03:12:27Z Devraj poudel 1655 [[:w:Module:Protection_banner/config]] बाट १०५ संशोधन(हरू) Scribunto text/plain -- This module provides configuration data for [[Module:Protection banner]]. return { -------------------------------------------------------------------------------- -- -- BANNER DATA -- -------------------------------------------------------------------------------- --[[ -- Banner data consists of six fields: -- * text - the main protection text that appears at the top of protection -- banners. -- * explanation - the text that appears below the main protection text, used -- to explain the details of the protection. -- * tooltip - the tooltip text you see when you move the mouse over a small -- padlock icon. -- * link - the page that the small padlock icon links to. -- * alt - the alt text for the small padlock icon. This is also used as tooltip -- text for the large protection banners. -- * image - the padlock image used in both protection banners and small padlock -- icons. -- -- The module checks in three separate tables to find a value for each field. -- First it checks the banners table, which has values specific to the reason -- for the page being protected. Then the module checks the defaultBanners -- table, which has values specific to each protection level. Finally, the -- module checks the masterBanner table, which holds data for protection -- templates to use if no data has been found in the previous two tables. -- -- The values in the banner data can take parameters. These are specified -- using ${TEXTLIKETHIS} (a dollar sign preceding a parameter name -- enclosed in curly braces). -- -- Available parameters: -- -- ${CURRENTVERSION} - a link to the page history or the move log, with the -- display message "current-version-edit-display" or -- "current-version-move-display". -- -- ${EDITREQUEST} - a link to create an edit request for the current page. -- -- ${EXPIRY} - the protection expiry date in the format DD Month YYYY. If -- protection is indefinite or is not set, this is the blank string. -- -- ${EXPLANATIONBLURB} - an explanation blurb, e.g. "Please discuss any changes -- on the talk page; you may submit a request to ask an administrator to make -- an edit if it is minor or supported by consensus." -- -- ${IMAGELINK} - a link to set the image to, depending on the protection -- action and protection level. -- -- ${INTROBLURB} - the PROTECTIONBLURB parameter, plus the expiry if an expiry -- is set. E.g. "Editing of this page by new or unregistered users is currently -- disabled until dd Month YYYY." -- -- ${INTROFRAGMENT} - the same as ${INTROBLURB}, but without final punctuation -- so that it can be used in run-on sentences. -- -- ${PAGETYPE} - the type of the page, e.g. "article" or "template". -- Defined in the cfg.pagetypes table. -- -- ${PROTECTIONBLURB} - a blurb explaining the protection level of the page, e.g. -- "Editing of this page by new or unregistered users is currently disabled" -- -- ${PROTECTIONDATE} - the protection date, if it has been supplied to the -- template. -- -- ${PROTECTIONLEVEL} - the protection level, e.g. "fully protected" or -- "semi-protected". -- -- ${PROTECTIONLOG} - a link to the protection log or the pending changes log, -- depending on the protection action. -- -- ${TALKPAGE} - a link to the talk page. If a section is specified, links -- straight to that talk page section. -- -- ${TOOLTIPBLURB} - uses the PAGETYPE, PROTECTIONTYPE and EXPIRY parameters to -- create a blurb like "This template is semi-protected", or "This article is -- move-protected until DD Month YYYY". -- -- ${VANDAL} - links for the specified username (or the root page name) -- using Module:Vandal-m. -- -- Functions -- -- For advanced users, it is possible to use Lua functions instead of strings -- in the banner config tables. Using functions gives flexibility that is not -- possible just by using parameters. Functions take two arguments, the -- protection object and the template arguments, and they must output a string. -- -- For example: -- -- text = function (protectionObj, args) -- if protectionObj.level == 'autoconfirmed' then -- return 'foo' -- else -- return 'bar' -- end -- end -- -- Some protection object properties and methods that may be useful: -- protectionObj.action - the protection action -- protectionObj.level - the protection level -- protectionObj.reason - the protection reason -- protectionObj.expiry - the expiry. Nil if unset, the string "indef" if set -- to indefinite, and the protection time in unix time if temporary. -- protectionObj.protectionDate - the protection date in unix time, or nil if -- unspecified. -- protectionObj.bannerConfig - the banner config found by the module. Beware -- of editing the config field used by the function, as it could create an -- infinite loop. -- protectionObj:isProtected - returns a boolean showing whether the page is -- protected. -- protectionObj:isTemporary - returns a boolean showing whether the expiry is -- temporary. -- protectionObj:isIncorrect - returns a boolean showing whether the protection -- template is incorrect. --]] -- The master banner data, used if no values have been found in banners or -- defaultBanners. masterBanner = { text = '${INTROBLURB}', explanation = '${EXPLANATIONBLURB}', tooltip = '${TOOLTIPBLURB}', link = '${IMAGELINK}', alt = 'Page ${PROTECTIONLEVEL}' }, -- The default banner data. This holds banner data for different protection -- levels. -- *required* - this table needs edit, move, autoreview and upload subtables. defaultBanners = { edit = {}, move = {}, autoreview = { autoconfirmed = { alt = 'Page protected with pending changes level 1', tooltip = 'All edits by unregistered and new users are subject to review', image = 'Padlock-silver-light.svg' }, default = { alt = 'Page protected with pending changes level 2', tooltip = 'All edits by users who are not reviewers or administrators are' .. ' subject to review', } }, upload = {} }, -- The banner data. This holds banner data for different protection reasons. -- In fact, the reasons specified in this table control which reasons are -- valid inputs to the first positional parameter. -- -- There is also a non-standard "description" field that can be used for items -- in this table. This is a description of the protection reason for use in the -- module documentation. -- -- *required* - this table needs edit, move, autoreview and upload subtables. banners = { edit = { blp = { description = 'For pages protected to promote compliance with the' .. ' [[Wikipedia:Biographies of living persons' .. '|biographies of living persons]] policy.', text = '${INTROFRAGMENT} to promote compliance with' .. ' [[Wikipedia:Biographies of living persons' .. "|Wikipedia's&nbsp;policy on&nbsp;the&nbsp;biographies" .. ' of&nbsp;living&nbsp;people]].', tooltip = '${TOOLTIPFRAGMENT} to promote compliance with the policy on' .. ' biographies of living people', }, dmca = { description = 'For pages protected by the Wikimedia Foundation' .. ' due to Digital Millennium Copyright Act takedown requests.', explanation = function (protectionObj, args) local ret = 'Pursuant to a rights owner notice under the Digital' .. ' Millennium Copyright Act (DMCA) regarding some content' .. ' in this article, the Wikimedia Foundation acted under' .. ' applicable law and took down and restricted the content' .. ' in question.' if args.notice then ret = ret .. ' A copy of the received notice can be found here: ' .. args.notice .. '.' end ret = ret .. ' For more information, including websites discussing' .. ' how to file a counter-notice, please see' .. " [[Wikipedia:Office actions]] and the article's ${TALKPAGE}." .. "'''Do not remove this template from the article until the" .. " restrictions are withdrawn'''." return ret end, image = 'Padlock-black.svg', }, dispute = { description = 'For pages protected due to editing disputes.', text = function (protectionObj, args) -- Find the value of "disputes". local display = 'disputes' local disputes if args.section then disputes = string.format( '[[%s:%s#%s|%s]]', mw.site.namespaces[protectionObj.title.namespace].talk.name, protectionObj.title.text, args.section, display ) else disputes = display end -- Make the blurb, depending on the expiry. local msg if type(protectionObj.expiry) == 'number' then msg = '${INTROFRAGMENT} or until editing %s have been resolved.' else msg = '${INTROFRAGMENT} until editing %s have been resolved.' end return string.format(msg, disputes) end, explanation = "This protection is '''not''' an endorsement of the" .. ' ${CURRENTVERSION}. ${EXPLANATIONBLURB}', tooltip = '${TOOLTIPFRAGMENT} due to editing disputes', }, mainpage = { description = 'For pages protected for being displayed on the [[Main Page]].', text = 'This file is currently' .. ' [[Wikipedia:This page is protected|protected]] from' .. ' editing because it is currently or will soon be displayed' .. ' on the [[Main Page]].', explanation = 'Images on the Main Page are protected due to their high' .. ' visibility. Please discuss any necessary changes on the ${TALKPAGE}.' .. '<br /><span style="font-size:90%;">' .. "'''Administrators:''' Once this image is definitely off the Main Page," .. ' please unprotect this file, or reduce to semi-protection,' .. ' as appropriate.</span>', }, office = { description = 'For pages protected by the Wikimedia Foundation.', text = function (protectionObj, args) local ret = 'This ${PAGETYPE} is currently under the' .. ' scrutiny of the' .. ' [[Wikipedia:Office actions|Wikimedia Foundation Office]]' .. ' and is protected.' if protectionObj.protectionDate then ret = ret .. ' It has been protected since ${PROTECTIONDATE}.' end return ret end, explanation = "If you can edit this page, please discuss all changes and" .. " additions on the ${TALKPAGE} first. '''Do not remove protection from this" .. " page unless you are authorized by the Wikimedia Foundation to do" .. " so.'''", image = 'Padlock-black.svg', }, reset = { description = 'For pages protected by the Wikimedia Foundation and' .. ' "reset" to a bare-bones version.', text = 'This ${PAGETYPE} is currently under the' .. ' scrutiny of the' .. ' [[Wikipedia:Office actions|Wikimedia Foundation Office]]' .. ' and is protected.', explanation = function (protectionObj, args) local ret = '' if protectionObj.protectionDate then ret = ret .. 'On ${PROTECTIONDATE} this ${PAGETYPE} was' else ret = ret .. 'This ${PAGETYPE} has been' end ret = ret .. ' reduced to a' .. ' simplified, "bare bones" version so that it may be completely' .. ' rewritten to ensure it meets the policies of' .. ' [[WP:NPOV|Neutral Point of View]] and [[WP:V|Verifiability]].' .. ' Standard Wikipedia policies will apply to its rewriting—which' .. ' will eventually be open to all editors—and will be strictly' .. ' enforced. The ${PAGETYPE} has been ${PROTECTIONLEVEL} while' .. ' it is being rebuilt.\n\n' .. 'Any insertion of material directly from' .. ' pre-protection revisions of the ${PAGETYPE} will be removed, as' .. ' will any material added to the ${PAGETYPE} that is not properly' .. ' sourced. The associated talk page(s) were also cleared on the' .. " same date.\n\n" .. "If you can edit this page, please discuss all changes and" .. " additions on the ${TALKPAGE} first. '''Do not override" .. " this action, and do not remove protection from this page," .. " unless you are authorized by the Wikimedia Foundation" .. " to do so. No editor may remove this notice.'''" return ret end, image = 'Padlock-black.svg', }, sock = { description = 'For pages protected due to' .. ' [[Wikipedia:Sock puppetry|sock puppetry]].', text = '${INTROFRAGMENT} to prevent [[Wikipedia:Sock puppetry|sock puppets]] of' .. ' [[Wikipedia:Blocking policy|blocked]] or' .. ' [[Wikipedia:Banning policy|banned users]]' .. ' from editing it.', tooltip = '${TOOLTIPFRAGMENT} to prevent sock puppets of blocked or banned users from' .. ' editing it', }, template = { description = 'For [[Wikipedia:High-risk templates|high-risk]]' .. ' templates and Lua modules.', text = 'This is a permanently [[Help:Protection|protected]] ${PAGETYPE},' .. ' as it is [[Wikipedia:High-risk templates|high-risk]].', explanation = 'Please discuss any changes on the ${TALKPAGE}; you may' .. ' ${EDITREQUEST} to ask an' .. ' [[Wikipedia:Administrators|administrator]] or' .. ' [[Wikipedia:Template editor|template editor]] to make an edit if' .. ' it is [[Help:Minor edit#When to mark an edit as a minor edit' .. '|uncontroversial]] or supported by' .. ' [[Wikipedia:Consensus|consensus]]. You can also' .. ' [[Wikipedia:Requests for page protection|request]] that the page be' .. ' unprotected.', tooltip = 'This high-risk ${PAGETYPE} is permanently ${PROTECTIONLEVEL}' .. ' to prevent vandalism', alt = 'Permanently protected ${PAGETYPE}', }, usertalk = { description = 'For pages protected against disruptive edits by a' .. ' particular user.', text = '${INTROFRAGMENT} to prevent ${VANDAL} from using it to make disruptive edits,' .. ' such as abusing the' .. ' &#123;&#123;[[Template:unblock|unblock]]&#125;&#125; template.', explanation = 'If you cannot edit this user talk page and you need to' .. ' make a change or leave a message, you can' .. ' [[Wikipedia:Requests for page protection' .. '#Current requests for edits to a protected page' .. '|request an edit]],' .. ' [[Wikipedia:Requests for page protection' .. '#Current requests for reduction in protection level' .. '|request unprotection]],' .. ' [[Special:Userlogin|log in]],' .. ' or [[Special:UserLogin/signup|create an account]].', }, vandalism = { description = 'For pages protected against' .. ' [[Wikipedia:Vandalism|vandalism]].', text = '${INTROFRAGMENT} due to [[Wikipedia:Vandalism|vandalism]].', explanation = function (protectionObj, args) local ret = '' if protectionObj.level == 'sysop' then ret = ret .. "This protection is '''not''' an endorsement of the" .. ' ${CURRENTVERSION}. ' end return ret .. '${EXPLANATIONBLURB}' end, tooltip = '${TOOLTIPFRAGMENT} due to vandalism', } }, move = { dispute = { description = 'For pages protected against page moves due to' .. ' disputes over the page title.', explanation = "This protection is '''not''' an endorsement of the" .. ' ${CURRENTVERSION}. ${EXPLANATIONBLURB}', image = 'Padlock-olive.svg' }, vandalism = { description = 'For pages protected against' .. ' [[Wikipedia:Vandalism#Page-move vandalism' .. ' |page-move vandalism]].' } }, autoreview = {}, upload = {} }, -------------------------------------------------------------------------------- -- -- GENERAL DATA TABLES -- -------------------------------------------------------------------------------- -------------------------------------------------------------------------------- -- Protection blurbs -------------------------------------------------------------------------------- -- This table produces the protection blurbs available with the -- ${PROTECTIONBLURB} parameter. It is sorted by protection action and -- protection level, and is checked by the module in the following order: -- 1. page's protection action, page's protection level -- 2. page's protection action, default protection level -- 3. "edit" protection action, default protection level -- -- It is possible to use banner parameters inside this table. -- *required* - this table needs edit, move, autoreview and upload subtables. protectionBlurbs = { edit = { default = 'This ${PAGETYPE} is currently [[Help:Protection|' .. 'protected]] from editing', autoconfirmed = 'Editing of this ${PAGETYPE} by [[Wikipedia:User access' .. ' levels#New users|new]] or [[Wikipedia:User access levels#Unregistered' .. ' users|unregistered]] users is currently [[Help:Protection|disabled]]' }, move = { default = 'This ${PAGETYPE} is currently [[Help:Protection|protected]]' .. ' from [[Help:Moving a page|page moves]]' }, autoreview = { autoconfirmed = 'All edits made to this ${PAGETYPE} by' .. ' [[Wikipedia:User access levels#New users|new]] or' .. ' [[Wikipedia:User access levels#Unregistered users|unregistered]]' .. ' users are currently' .. ' [[Wikipedia:Pending changes|subject to review]]', default = 'All edits made to this ${PAGETYPE} by users who are not' .. ' [[Wikipedia:Reviewing|reviewers]] or' .. ' [[Wikipedia:Administrators|administrators]] are currently' .. ' [[Wikipedia:Pending changes|subject to review]]' }, upload = { default = 'Uploading new versions of this ${PAGETYPE} is currently disabled' } }, -------------------------------------------------------------------------------- -- Explanation blurbs -------------------------------------------------------------------------------- -- This table produces the explanation blurbs available with the -- ${EXPLANATIONBLURB} parameter. It is sorted by protection action, -- protection level, and whether the page is a talk page or not. If the page is -- a talk page it will have a talk key of "talk"; otherwise it will have a talk -- key of "subject". The table is checked in the following order: -- 1. page's protection action, page's protection level, page's talk key -- 2. page's protection action, page's protection level, default talk key -- 3. page's protection action, default protection level, page's talk key -- 4. page's protection action, default protection level, default talk key -- -- It is possible to use banner parameters inside this table. -- *required* - this table needs edit, move, autoreview and upload subtables. explanationBlurbs = { edit = { autoconfirmed = { subject = 'See the [[Wikipedia:Protection policy|' .. 'protection policy]] and ${PROTECTIONLOG} for more details. If you' .. ' cannot edit this ${PAGETYPE} and you wish to make a change, you can' .. ' ${EDITREQUEST}, discuss changes on the ${TALKPAGE},' .. ' [[Wikipedia:Requests for page protection' .. '#Current requests for reduction in protection level' .. '|request unprotection]], [[Special:Userlogin|log in]], or' .. ' [[Special:UserLogin/signup|create an account]].', default = 'See the [[Wikipedia:Protection policy|' .. 'protection policy]] and ${PROTECTIONLOG} for more details. If you' .. ' cannot edit this ${PAGETYPE} and you wish to make a change, you can' .. ' [[Wikipedia:Requests for page protection' .. '#Current requests for reduction in protection level' .. '|request unprotection]], [[Special:Userlogin|log in]], or' .. ' [[Special:UserLogin/signup|create an account]].', }, default = { subject = 'See the [[Wikipedia:Protection policy|' .. 'protection policy]] and ${PROTECTIONLOG} for more details.' .. ' Please discuss any changes on the ${TALKPAGE}; you' .. ' may ${EDITREQUEST} to ask an' .. ' [[Wikipedia:Administrators|administrator]] to make an edit if it' .. ' is [[Help:Minor edit#When to mark an edit as a minor edit' .. '|uncontroversial]] or supported by [[Wikipedia:Consensus' .. '|consensus]]. You may also [[Wikipedia:Requests for' .. ' page protection#Current requests for reduction in protection level' .. '|request]] that this page be unprotected.', default = 'See the [[Wikipedia:Protection policy|' .. 'protection policy]] and ${PROTECTIONLOG} for more details.' .. ' You may [[Wikipedia:Requests for page' .. ' protection#Current requests for edits to a protected page|request an' .. ' edit]] to this page, or [[Wikipedia:Requests for' .. ' page protection#Current requests for reduction in protection level' .. '|ask]] for it to be unprotected.' } }, move = { default = { subject = 'See the [[Wikipedia:Protection policy|' .. 'protection policy]] and ${PROTECTIONLOG} for more details.' .. ' The page may still be edited but cannot be moved' .. ' until unprotected. Please discuss any suggested moves on the' .. ' ${TALKPAGE} or at [[Wikipedia:Requested moves]]. You can also' .. ' [[Wikipedia:Requests for page protection|request]] that the page be' .. ' unprotected.', default = 'See the [[Wikipedia:Protection policy|' .. 'protection policy]] and ${PROTECTIONLOG} for more details.' .. ' The page may still be edited but cannot be moved' .. ' until unprotected. Please discuss any suggested moves at' .. ' [[Wikipedia:Requested moves]]. You can also' .. ' [[Wikipedia:Requests for page protection|request]] that the page be' .. ' unprotected.' } }, autoreview = { default = { reviewer = 'See the [[Wikipedia:Protection policy|' .. 'protection policy]] and ${PROTECTIONLOG} for more details.' .. ' Edits to this ${PAGETYPE} will not be visible to readers' .. ' until they are accepted by a reviewer or an administrator.' .. ' To avoid the need for your edits to be reviewed, you may' .. ' [[Wikipedia:Requests for page protection' .. '#Current requests for reduction in protection level' .. '|request unprotection]]. Experienced editors may also' .. ' request the [[Wikipedia:Reviewing|reviewer user right]].', default = 'See the [[Wikipedia:Protection policy|' .. 'protection policy]] and ${PROTECTIONLOG} for more details.' .. ' Edits to this ${PAGETYPE} by new and unregistered users' .. ' will not be visible to readers until they are accepted by' .. ' a reviewer. To avoid the need for your edits to be' .. ' reviewed, you may' .. ' [[Wikipedia:Requests for page protection' .. '#Current requests for reduction in protection level' .. '|request unprotection]], [[Special:Userlogin|log in]], or' .. ' [[Special:UserLogin/signup|create an account]].' }, }, upload = { default = { default = 'See the [[Wikipedia:Protection policy|' .. 'protection policy]] and ${PROTECTIONLOG} for more details.' .. ' The page may still be edited but new versions of the file' .. ' cannot be uploaded until it is unprotected. You can' .. ' request that a new version be uploaded by using a' .. ' [[Wikipedia:Edit requests|protected edit request]], or you' .. ' can [[Wikipedia:Requests for page protection|request]]' .. ' that the file be unprotected.' } } }, -------------------------------------------------------------------------------- -- Protection levels -------------------------------------------------------------------------------- -- This table provides the data for the ${PROTECTIONLEVEL} parameter, which -- produces a short label for different protection levels. It is sorted by -- protection action and protection level, and is checked in the following -- order: -- 1. page's protection action, page's protection level -- 2. page's protection action, default protection level -- 3. "edit" protection action, default protection level -- -- It is possible to use banner parameters inside this table. -- *required* - this table needs edit, move, autoreview and upload subtables. protectionLevels = { edit = { default = 'protected', templateeditor = 'template-protected', autoconfirmed = 'semi-protected', }, move = { default = 'move-protected' }, autoreview = { }, upload = { default = 'upload-protected' } }, -------------------------------------------------------------------------------- -- Images -------------------------------------------------------------------------------- -- This table lists different padlock images for each protection action and -- protection level. It is used if an image is not specified in any of the -- banner data tables, and if the page does not satisfy the conditions for using -- the ['image-filename-indef'] image. It is checked in the following order: -- 1. page's protection action, page's protection level -- 2. page's protection action, default protection level images = { edit = { default = 'Padlock.svg', templateeditor = 'Padlock-pink.svg', autoconfirmed = 'Padlock-silver.svg' }, move = { default = 'Padlock-olive.svg', }, autoreview = { autoconfirmed = 'Padlock-silver-light.svg', default = 'Padlock-orange.svg' }, upload = { default = 'Padlock-purple.svg' } }, -- Pages with a reason specified in this table will show the special "indef" -- padlock, defined in the 'image-filename-indef' message, if no expiry is set. indefImageReasons = { template = true }, -------------------------------------------------------------------------------- -- Image links -------------------------------------------------------------------------------- -- This table provides the data for the ${IMAGELINK} parameter, which gets -- the image link for small padlock icons based on the page's protection action -- and protection level. It is checked in the following order: -- 1. page's protection action, page's protection level -- 2. page's protection action, default protection level -- 3. "edit" protection action, default protection level -- -- It is possible to use banner parameters inside this table. -- *required* - this table needs edit, move, autoreview and upload subtables. imageLinks = { edit = { default = 'Wikipedia:Protection policy#full', templateeditor = 'Wikipedia:Protection policy#template', autoconfirmed = 'Wikipedia:Protection policy#semi' }, move = { default = 'Wikipedia:Protection policy#move' }, autoreview = { autoconfirmed = 'Wikipedia:Protection policy#pc1', reviewer = 'Wikipedia:Protection policy#pc2' }, upload = { default = 'Wikipedia:Protection policy#upload' } }, -------------------------------------------------------------------------------- -- Padlock indicator names -------------------------------------------------------------------------------- -- This table provides the "name" attribute for the <indicator> extension tag -- with which small padlock icons are generated. All indicator tags on a page -- are displayed in alphabetical order based on this attribute, and with -- indicator tags with duplicate names, the last tag on the page wins. -- The attribute is chosen based on the protection action; table keys must be a -- protection action name or the string "default". padlockIndicatorNames = { autoreview = 'pp-autoreview', default = 'pp-default' }, -------------------------------------------------------------------------------- -- Protection categories -------------------------------------------------------------------------------- --[[ -- The protection categories are stored in the protectionCategories table. -- Keys to this table are made up of the following strings: -- -- 1. the expiry date -- 2. the namespace -- 3. the protection reason (e.g. "dispute" or "vandalism") -- 4. the protection level (e.g. "sysop" or "autoconfirmed") -- 5. the action (e.g. "edit" or "move") -- -- When the module looks up a category in the table, first it will will check to -- see a key exists that corresponds to all five parameters. For example, a -- user page semi-protected from vandalism for two weeks would have the key -- "temp-user-vandalism-autoconfirmed-edit". If no match is found, the module -- changes the first part of the key to "all" and checks the table again. It -- keeps checking increasingly generic key combinations until it finds the -- field, or until it reaches the key "all-all-all-all-all". -- -- The module uses a binary matrix to determine the order in which to search. -- This is best demonstrated by a table. In this table, the "0" values -- represent "all", and the "1" values represent the original data (e.g. -- "indef" or "file" or "vandalism"). -- -- expiry namespace reason level action -- order -- 1 1 1 1 1 1 -- 2 0 1 1 1 1 -- 3 1 0 1 1 1 -- 4 0 0 1 1 1 -- 5 1 1 0 1 1 -- 6 0 1 0 1 1 -- 7 1 0 0 1 1 -- 8 0 0 0 1 1 -- 9 1 1 1 0 1 -- 10 0 1 1 0 1 -- 11 1 0 1 0 1 -- 12 0 0 1 0 1 -- 13 1 1 0 0 1 -- 14 0 1 0 0 1 -- 15 1 0 0 0 1 -- 16 0 0 0 0 1 -- 17 1 1 1 1 0 -- 18 0 1 1 1 0 -- 19 1 0 1 1 0 -- 20 0 0 1 1 0 -- 21 1 1 0 1 0 -- 22 0 1 0 1 0 -- 23 1 0 0 1 0 -- 24 0 0 0 1 0 -- 25 1 1 1 0 0 -- 26 0 1 1 0 0 -- 27 1 0 1 0 0 -- 28 0 0 1 0 0 -- 29 1 1 0 0 0 -- 30 0 1 0 0 0 -- 31 1 0 0 0 0 -- 32 0 0 0 0 0 -- -- In this scheme the action has the highest priority, as it is the last -- to change, and the expiry has the least priority, as it changes the most. -- The priorities of the expiry, the protection level and the action are -- fixed, but the priorities of the reason and the namespace can be swapped -- through the use of the cfg.bannerDataNamespaceHasPriority table. --]] -- If the reason specified to the template is listed in this table, -- namespace data will take priority over reason data in the protectionCategories -- table. reasonsWithNamespacePriority = { vandalism = true, }, -- The string to use as a namespace key for the protectionCategories table for each -- namespace number. categoryNamespaceKeys = { [ 2] = 'user', [ 3] = 'user', [ 4] = 'project', [ 6] = 'file', [ 8] = 'mediawiki', [ 10] = 'template', [ 12] = 'project', [ 14] = 'category', [100] = 'portal', [828] = 'module', }, protectionCategories = { ['all|all|all|all|all'] = 'Wikipedia protected pages', ['all|all|office|all|all'] = 'Wikipedia Office-protected pages', ['all|all|reset|all|all'] = 'Wikipedia Office-protected pages', ['all|all|dmca|all|all'] = 'Wikipedia Office-protected pages', ['all|all|mainpage|all|all'] = 'Protected main page images', ['all|template|all|all|edit'] = 'Wikipedia fully-protected templates', ['all|all|all|autoconfirmed|edit'] = 'Wikipedia semi-protected pages', ['indef|all|all|autoconfirmed|edit'] = 'Wikipedia indefinitely semi-protected pages', ['all|all|blp|autoconfirmed|edit'] = 'Wikipedia indefinitely semi-protected biographies of living people', ['temp|all|blp|autoconfirmed|edit'] = 'Wikipedia temporarily semi-protected biographies of living people', ['all|all|dispute|autoconfirmed|edit'] = 'Wikipedia pages semi-protected due to dispute', ['all|all|sock|autoconfirmed|edit'] = 'Wikipedia pages semi-protected from banned users', ['all|all|vandalism|autoconfirmed|edit'] = 'Wikipedia pages semi-protected against vandalism', ['all|category|all|autoconfirmed|edit'] = 'Wikipedia semi-protected categories', ['all|file|all|autoconfirmed|edit'] = 'Semi-protected images', ['all|portal|all|autoconfirmed|edit'] = 'Semi-protected portals', ['all|project|all|autoconfirmed|edit'] = 'Semi-protected project pages', ['all|talk|all|autoconfirmed|edit'] = 'Semi-protected talk pages', ['all|template|all|autoconfirmed|edit'] = 'Wikipedia semi-protected templates', ['all|user|all|autoconfirmed|edit'] = 'Wikipedia semi-protected user and user talk pages', ['all|template|all|templateeditor|edit'] = 'Wikipedia template-protected templates', ['all|all|blp|sysop|edit'] = 'Wikipedia indefinitely protected biographies of living people', ['temp|all|blp|sysop|edit'] = 'Wikipedia temporarily protected biographies of living people', ['all|all|dispute|sysop|edit'] = 'Wikipedia pages protected due to dispute', ['all|all|sock|sysop|edit'] = 'Wikipedia pages protected from banned users', ['all|all|vandalism|sysop|edit'] = 'Wikipedia pages protected against vandalism', ['all|category|all|sysop|edit'] = 'Wikipedia protected categories', ['all|file|all|sysop|edit'] = 'Protected images', ['all|project|all|sysop|edit'] = 'Protected project pages', ['all|talk|all|sysop|edit'] = 'Protected talk pages', ['all|template|all|sysop|edit'] = 'Wikipedia fully-protected templates', ['all|user|all|sysop|edit'] = 'Wikipedia protected user and user talk pages', ['all|module|all|all|edit'] = 'Wikipedia fully-protected modules', ['all|module|all|templateeditor|edit'] = 'Wikipedia template-protected modules', ['all|module|all|autoconfirmed|edit'] = 'Wikipedia semi-protected modules', ['all|all|all|sysop|move'] = 'Wikipedia move-protected pages', ['indef|all|all|sysop|move'] = 'Wikipedia indefinitely move-protected pages', ['all|all|dispute|sysop|move'] = 'Wikipedia pages move-protected due to dispute', ['all|all|vandalism|sysop|move'] = 'Wikipedia pages move-protected due to vandalism', ['all|portal|all|sysop|move'] = 'Wikipedia move-protected portals', ['all|portal|all|sysop|move'] = 'Wikipedia move-protected portals', ['all|project|all|sysop|move'] = 'Wikipedia move-protected project pages', ['all|talk|all|sysop|move'] = 'Wikipedia move-protected talk pages', ['all|template|all|sysop|move'] = 'Wikipedia move-protected templates', ['all|user|all|sysop|move'] = 'Wikipedia move-protected user and user talk pages', ['all|all|all|autoconfirmed|autoreview'] = 'Wikipedia pending changes protected pages (level 1)', ['all|all|all|reviewer|autoreview'] = 'Wikipedia pending changes protected pages (level 2)', ['all|file|all|all|upload'] = 'Wikipedia upload-protected files', }, -------------------------------------------------------------------------------- -- Expiry category config -------------------------------------------------------------------------------- -- This table configures the expiry category behaviour for each protection -- action. -- * If set to true, setting that action will always categorise the page if -- an expiry parameter is not set. -- * If set to false, setting that action will never categorise the page. -- * If set to nil, the module will categorise the page if: -- 1) an expiry parameter is not set, and -- 2) a reason is provided, and -- 3) the specified reason is not blacklisted in the reasonsWithoutExpiryCheck -- table. expiryCheckActions = { edit = nil, move = false, autoreview = true, upload = false }, reasonsWithoutExpiryCheck = { blp = true, template = true, }, -------------------------------------------------------------------------------- -- Pagetypes -------------------------------------------------------------------------------- -- This table produces the page types available with the ${PAGETYPE} parameter. -- Keys are namespace numbers, or the string "default" for the default value. pagetypes = { [0] = 'article', [6] = 'file', [10] = 'template', [14] = 'category', [828] = 'module', default = 'page' }, -------------------------------------------------------------------------------- -- Strings marking indefinite protection -------------------------------------------------------------------------------- -- This table contains values passed to the expiry parameter that mean the page -- is protected indefinitely. indefStrings = { ['indef'] = true, ['indefinite'] = true, ['indefinitely'] = true, ['infinite'] = true, }, -------------------------------------------------------------------------------- -- Group hierarchy -------------------------------------------------------------------------------- -- This table maps each group to all groups that have a superset of the original -- group's page editing permissions. hierarchy = { sysop = {}, reviewer = {'sysop'}, filemover = {'sysop'}, templateeditor = {'sysop'}, autoconfirmed = {'reviewer', 'filemover', 'templateeditor'}, user = {'autoconfirmed'}, ['*'] = {'user'} }, -------------------------------------------------------------------------------- -- Wrapper templates and their default arguments -------------------------------------------------------------------------------- -- This table contains wrapper templates used with the module, and their -- default arguments. Templates specified in this table should contain the -- following invocation, and no other template content: -- -- {{#invoke:Protection banner|main}} -- -- If other content is desired, it can be added between -- <noinclude>...</noinclude> tags. -- -- When a user calls one of these wrapper templates, they will use the -- default arguments automatically. However, users can override any of the -- arguments. wrappers = { ['Template:Pp'] = {}, ['Template:Pp-blp'] = {'blp'}, -- we don't need Template:Pp-create ['Template:Pp-dispute'] = {'dispute'}, ['Template:Pp-main-page'] = {'mainpage'}, ['Template:Pp-move'] = {action = 'move'}, ['Template:Pp-move-dispute'] = {'dispute', action = 'move'}, -- we don't need Template:Pp-move-indef ['Template:Pp-move-vandalism'] = {'vandalism', action = 'move'}, ['Template:Pp-office'] = {'office'}, ['Template:Pp-office-dmca'] = {'dmca'}, ['Template:Pp-pc1'] = {action = 'autoreview', small = true}, ['Template:Pp-pc2'] = {action = 'autoreview', small = true}, ['Template:Pp-reset'] = {'reset'}, ['Template:Pp-semi-indef'] = {expiry = 'indef', small = true}, ['Template:Pp-sock'] = {'sock'}, ['Template:Pp-template'] = {'template', small = true}, ['Template:Pp-upload'] = {action = 'upload'}, ['Template:Pp-usertalk'] = {'usertalk'}, ['Template:Pp-vandalism'] = {'vandalism'}, }, -------------------------------------------------------------------------------- -- -- MESSAGES -- -------------------------------------------------------------------------------- msg = { -------------------------------------------------------------------------------- -- Intro blurb and intro fragment -------------------------------------------------------------------------------- -- These messages specify what is produced by the ${INTROBLURB} and -- ${INTROFRAGMENT} parameters. If the protection is temporary they use the -- intro-blurb-expiry or intro-fragment-expiry, and if not they use -- intro-blurb-noexpiry or intro-fragment-noexpiry. -- It is possible to use banner parameters in these messages. ['intro-blurb-expiry'] = '${PROTECTIONBLURB} until ${EXPIRY}.', ['intro-blurb-noexpiry'] = '${PROTECTIONBLURB}.', ['intro-fragment-expiry'] = '${PROTECTIONBLURB} until ${EXPIRY},', ['intro-fragment-noexpiry'] = '${PROTECTIONBLURB}', -------------------------------------------------------------------------------- -- Tooltip blurb -------------------------------------------------------------------------------- -- These messages specify what is produced by the ${TOOLTIPBLURB} parameter. -- If the protection is temporary the tooltip-blurb-expiry message is used, and -- if not the tooltip-blurb-noexpiry message is used. -- It is possible to use banner parameters in these messages. ['tooltip-blurb-expiry'] = 'This ${PAGETYPE} is ${PROTECTIONLEVEL} until ${EXPIRY}.', ['tooltip-blurb-noexpiry'] = 'This ${PAGETYPE} is ${PROTECTIONLEVEL}.', ['tooltip-fragment-expiry'] = 'This ${PAGETYPE} is ${PROTECTIONLEVEL} until ${EXPIRY},', ['tooltip-fragment-noexpiry'] = 'This ${PAGETYPE} is ${PROTECTIONLEVEL}', -------------------------------------------------------------------------------- -- Special explanation blurb -------------------------------------------------------------------------------- -- An explanation blurb for pages that cannot be unprotected, e.g. for pages -- in the MediaWiki namespace. -- It is possible to use banner parameters in this message. ['explanation-blurb-nounprotect'] = 'See the [[Wikipedia:Protection policy|' .. 'protection policy]] and ${PROTECTIONLOG} for more details.' .. ' Please discuss any changes on the ${TALKPAGE}; you' .. ' may ${EDITREQUEST} to ask an' .. ' [[Wikipedia:Administrators|administrator]] to make an edit if it' .. ' is [[Help:Minor edit#When to mark an edit as a minor edit' .. '|uncontroversial]] or supported by [[Wikipedia:Consensus' .. '|consensus]].', -------------------------------------------------------------------------------- -- Protection log display values -------------------------------------------------------------------------------- -- These messages determine the display values for the protection log link -- or the pending changes log link produced by the ${PROTECTIONLOG} parameter. -- It is possible to use banner parameters in these messages. ['protection-log-display'] = 'protection log', ['pc-log-display'] = 'pending changes log', -------------------------------------------------------------------------------- -- Current version display values -------------------------------------------------------------------------------- -- These messages determine the display values for the page history link -- or the move log link produced by the ${CURRENTVERSION} parameter. -- It is possible to use banner parameters in these messages. ['current-version-move-display'] = 'current title', ['current-version-edit-display'] = 'current version', -------------------------------------------------------------------------------- -- Talk page -------------------------------------------------------------------------------- -- This message determines the display value of the talk page link produced -- with the ${TALKPAGE} parameter. -- It is possible to use banner parameters in this message. ['talk-page-link-display'] = 'talk page', -------------------------------------------------------------------------------- -- Edit requests -------------------------------------------------------------------------------- -- This message determines the display value of the edit request link produced -- with the ${EDITREQUEST} parameter. -- It is possible to use banner parameters in this message. ['edit-request-display'] = 'submit an edit request', -------------------------------------------------------------------------------- -- Expiry date format -------------------------------------------------------------------------------- -- This is the format for the blurb expiry date. It should be valid input for -- the first parameter of the #time parser function. ['expiry-date-format'] = 'F j, Y', -------------------------------------------------------------------------------- -- Tracking categories -------------------------------------------------------------------------------- -- These messages determine which tracking categories the module outputs. ['tracking-category-incorrect'] = 'Wikipedia pages with incorrect protection templates', ['tracking-category-expiry'] = 'Wikipedia protected pages without expiry', ['tracking-category-template'] = 'Wikipedia template-protected pages other than templates and modules', -------------------------------------------------------------------------------- -- Images -------------------------------------------------------------------------------- -- These are images that are not defined by their protection action and protection level. ['image-filename-indef'] = 'Padlock.svg', ['image-filename-default'] = 'Transparent.gif', -------------------------------------------------------------------------------- -- End messages -------------------------------------------------------------------------------- } -------------------------------------------------------------------------------- -- End configuration -------------------------------------------------------------------------------- } h1cbzwoamg7rj82qrd5tij7lbempfqk ढाँचा:सहयोग 10 4015 12186 12185 2016-03-28T09:25:12Z Devraj poudel 1655 wikitext text/x-wiki <center>'''{{PAGENAME}} पृष्ठ अपूर्ण अथवा विकिको कार्य शैली अनुरूप नहुन सक्छ । यदि तपाईलाई यसको बारेमा जानकारी भए पूर्ण गरेर सहयोग गर्न सक्नु हुन्छ'''</center> 9frffkmnhc1bzipqmul6ir4lx9omcj7 मद्दत:सहायता 12 4016 12671 12669 2016-04-02T03:55:09Z BRPever 1839 wikitext text/x-wiki {{सहयोग}} __NOTOC__ __NOEDITSECTION__ <div style="width:100%; margin-top:-3px; margin-bottom:0.5em; text-align:center; font-size:98%; vertical-align:bottom; padding:3px"> <big>[[विकिपुस्तक:स्वागत|विकिपुस्तकमा स्वागत छ!]]</big><br /> {{nowrap begin}}[[विकिपुस्तक:विकिपुस्तक के हो ?|विकिपुस्तक के हो?]]{{·w}} [[मद्दत:प्राय सोधिने प्रश्नहरू|प्राय सोधिने प्रश्न]]{{·w}} [[मद्दत:शब्दावली|शब्दावली पढ्ने]]{{·w}} [[विकिपुस्तक:नीति तथा निर्देशहरू|नीति निर्देश]]{{nowrap end}} </div> <div style="text-align:center;"> <inputbox> type=search width=32 namespaces=विकिपुस्तक**,मद्दत** searchbuttonlabel=खोज्ने break=no </inputbox> </div> {{clear}} <!-- FIRST COLUMN --> <div style="width:33.3%; float:left; margin:0em; padding:0em;"> <div style="border:2px solid #dfdfdf; background-color:#bacef8; padding:1em; margin-right:5px; -moz-border-radius:15px; border-radius:15px;"> [[File:Postscript-viewer.svg|20px|right|link=|alt=]] ===[[मद्दत:अन्वेषण|अन्वेषण]]=== {{nowrap begin}}[[मद्दत:पृष्ठहरू|पृष्ठहरू]]{{•w}} [[मद्दत:ट्रयाकिङ परिवर्तनहरू|ट्रयाकिङ परिवर्तनहरू]]{{•w}} [[मद्दत:खाता प्रबन्धन|खाता प्रबन्धन]]{{nowrap end}} </div> </div> <!-- SECOND COLUMN --> <div style="width:33.3%; float:left; margin:0em; padding:0em;"> <div style="border:2px solid #dfdfdf; background-color:#b1e3b2; padding:1em; margin-right:5px; -moz-border-radius:15px; border-radius:15px;"> [[File:Nuvola apps bookcase.svg|20px|right|link=|alt=]] === [[मद्दत:योगदान|योगदान]] र [[मद्दत:सम्पादन|सम्पादन]] === {{nowrap begin}}[[मद्दत:श्रेणीहरू|श्रेणीहरू]]{{•w}} [[मद्दत:फाइलहरू|फाइलहरू]]{{•w}} [[मद्दत:टेबलहरू|टेबलहरू]]{{•w}} [[मद्दत:ढाँचाहरू|ढाँचाहरू]]{{•w}} [[मद्दत:Variables|Variables]]{{•w}} [[मद्दत:सूत्रहरू|सूत्रहरू]]{{•w}} [[मद्दत:Quizzes|Quizzes]]{{•w}} [[मद्दत:Local manuals of style|Style guide]]{{•w}} [[मद्दत:Collections|संग्रहहरू]]{{•w}} [[मद्दत:Importing|आयात]]{{nowrap end}} </div> </div> <!-- THIRD COLUMN --> <div style="width:33.3%; float:left; margin:0em; padding:0em;"> <div style="border:2px solid #dfdfdf; background-color:#eedae3; padding:1em; -moz-border-radius:15px; border-radius:15px;"> === यो पनि हेर्नुस्=== {{nowrap begin}}[[en.Using Wikibooks|विकिपुस्तक प्रयोग]]{{•w}} [[en.Editing Wikitext|सम्पादन विकिटेक्स्ट]]{{•w}} [[विशेष:मद्दत|सम्पूर्ण मद्दत पृष्ठहरू]]{{nowrap end}} </div> </div> {{clear}} {{pp-protected|small=yes}} [[श्रेणी:सहायता पृष्ठहरू]] [[ar:ويكي الكتب:مساعدة]] [[ca:Viquillibres:Ajuda]] [[da:Wikibooks:Hjælp]] [[de:Wikibooks:Hilfe]] [[en:Wikibooks:Help]] [[es:Wikilibros:Ayuda]] [[eo:Helpo:Enhavo]] [[fa:راهنما:فهرست]] [[fr:Aide:Accueil]] [[hy:Օգնություն]] [[id:Bantuan:Isi]] [[it:Aiuto:Aiuto]] [[he:ויקיספר:עזרה]] [[ko:위키책:도움말]] [[lt:Pagalba:Turinys]] [[ms:Bantuan:Kandungan]] [[mn:Викиномын:Тусламж]] [[nl:Wikibooks:Help]] [[ja:ヘルプ:目次]] [[pl:Pomoc]] [[pt:Ajuda:Conteúdos]] [[ru:Викиучебник:Справка]] [[vi:Trợ giúp:Mục lục]] [[tr:Yardım:İçindekiler]] [[zh:Help:目录]] 7qoe134ax87ms5wov4u8t8ocjn69y4e ढाँचा:User नेपाली नागरिक 10 4017 12208 12207 2016-03-29T06:07:03Z Devraj poudel 1655 [[:w:ढाँचा:User_नेपाली_नागरिक]] बाट १४ संशोधन(हरू) wikitext text/x-wiki {{userbox | border-c = Blue | id = [[File:Flag of Nepal.svg|40px|जय नेपाल]] | id-c = white | info = यो [[:category:User नेपाली नागरिक|प्रयोगकर्ता]] [[नेपाल|नेपालको नागरिक]] हुनुहुन्छ । | info-c = red | info-op = text-align:center; }}<noinclude> [[category:User नेपाली नागरिक|{{PAGENAME}}]] [[category:User नेपाली नागरिक|{{PAGENAME}}]] a30bwh8q4p0i4dlwfzmff46g7zt9viw ढाँचा:User non-smoker 10 4018 12222 12221 2016-03-29T06:07:19Z Devraj poudel 1655 [[:w:ढाँचा:User_non-smoker]] बाट १३ संशोधन(हरू) wikitext text/x-wiki {{userbox | border-c = {{{border-color|{{{1|#000}}}}}} | info-c = {{{info-background|{{{2|#3b3b38}}}}}} | id-c = {{{logo-background|{{{1|#fff}}}}}} | id-fc = {{{logo-color|#000}}} | id-s = | id = '''{{{logo|{{{3|[[Image:No smoking symbol.svg|40px]]}}}}}}''' | info-fc = {{{info-color|#fff}}} | info-lh = | info-s = {{{info-size|8}}} | info = यो प्रयोगकर्ता '''[[धूम्रपान]]''' गर्नुहुन्न । | nocat = {{{nocat|}}} | usercategory = }}<noinclude>[[Category:Health-related user templates|smoking]] [[ka:თარგი:მომხ არ ეწევა]] </noinclude> azxy2nytucxw66y0l84p39orbih17o3 ढाँचा:User शुद्ध शाकाहारी 10 4019 12230 12229 2016-03-29T06:07:57Z Devraj poudel 1655 [[:w:ढाँचा:User_शुद्ध_शाकाहारी]] बाट ७ संशोधन(हरू) wikitext text/x-wiki {{userbox | border-c = #CC0018 | id = [[File:Soy-whey-protein-diet.jpg|70 px]] | id-c = white | info = यो प्रयोगकर्ता [[:en:vegeterian|शुद्ध शाकाहारी]] भोजन सेवन गर्नुहुन्छ । | info-c = #8DF523 | info-op = text-align:center; }}<noinclude> 5b95ub6irbk3luj8biak5b56ydi1sqa ढाँचा:User पुरुष 10 4020 12232 12231 2016-03-29T06:08:57Z Devraj poudel 1655 [[:w:ढाँचा:User_पुरुष]] बाट १ संशोधन(हरू) wikitext text/x-wiki #REDIRECT [[ढाँचा:प्रयोगकर्ता पुरुष]] 2vxnliibqvt8jnkm7gysqixwmz19sri ढाँचा:User Facebook 10 4021 12237 12236 2016-03-29T06:10:00Z Devraj poudel 1655 [[:w:ढाँचा:User_Facebook]] बाट ४ संशोधन(हरू) wikitext text/x-wiki {{userbox | border-c = {{{border-color|{{{1|#000}}}}}} | info-c = {{{info-background|{{{2|#C489FA}}}}}} | id-c = {{{logo-background|{{{1|#fff}}}}}} | id-fc = {{{logo-color|#000}}} | id-s = | id = '''{{{logo|{{{3|[[Image:F icon.svg|45px]]}}}}}}''' | info-fc = {{{info-color|#fff}}} | info-lh = | info-s = {{{info-size|8}}} | info = यो प्रयोगकर्ताको '''<span style="color:#FFF;">[[फेसबुक]]</span>''' प्रोफाइल छ । | nocat = {{{nocat|}}} | usercategory = }} m38j8o92jlu0jsngjfq93kzgmnpk5op ढाँचा:प्रयोगकर्ता पुरुष 10 4022 12244 12243 2016-03-29T06:11:59Z Devraj poudel 1655 [[:w:ढाँचा:प्रयोगकर्ता_पुरुष]] बाट ६ संशोधन(हरू) wikitext text/x-wiki {{ userbox | border-c = #4169E1 | info-fc = #000000 | info-c = #87CEFA | id-c = white | id = [[File:Male Icon.svg|45px]] | info = यो प्रयोगकर्ता '''[[पुरुष]]''' हुनुहुन्छ । }}<noinclude> {{-}} 7tb2mtm0ogwxqfba4ub479fbyc46c94 ढाँचा:User Twitter 10 4023 12264 12248 2016-03-29T06:15:19Z Devraj poudel 1655 wikitext text/x-wiki {{userbox | border-c = {{{border-color|{{{1|#000}}}}}} | info-c = {{{info-background|{{{2|#C489FA}}}}}} | id-c = {{{logo-background|{{{1|#fff}}}}}} | id-fc = {{{logo-color|#000}}} | id-s = | id = '''{{{logo|{{{3|[[Image:Twitter.png |45px]]}}}}}}''' | info-fc = {{{info-color|#fff}}} | info-lh = | info-s = {{{info-size|8}}} | info = यो प्रयोगकर्ताको '''<span style="color:#FFF;"> [https://twitter.com/{{Trim|{{{1|{{{id}}}}}}}} Twitter] </span>''' प्रोफाइल छ । | nocat = {{{nocat|}}} | usercategory = }} <noinclude> {{documentation}} </noinclude> szztbklci6q4viatbolboqdz8h0u7xf ढाँचा:User गूगल+ 10 4024 17169 12250 2021-03-27T07:12:46Z CommonsDelinker 37 Replacing Google_plus.svg with [[File:Google_plus_(2011-2015).svg]] (by [[:c:User:CommonsDelinker|CommonsDelinker]] because: [[:c:COM:FR|File renamed]]: [[:c:COM:FR#FR2|Criterion 2]] (meaningless or ambiguous name) · Google). wikitext text/x-wiki {{userbox | border-c = yellow | id = [[File:Google plus (2011-2015).svg|50 px]] | id-c = white | info = यो प्रयोगकर्ताको [[गूगल+]] प्रोफाइल छ । | info-c = #87CEFA | info-op = text-align:center; }}<noinclude> ht9hpag9pe2eoatghkfmdl22a7egvsb ढाँचा:User opera 10 4025 12263 12262 2016-03-29T06:12:52Z Devraj poudel 1655 [[:w:ढाँचा:User_opera]] बाट १२ संशोधन(हरू) wikitext text/x-wiki {{userbox | float = left | border-c = #6ef7a7 | border-s = 1 | id = [[File:Opera browser logo 2013.png|40px|ओपेरा]] | id-c = #6493ED | id-fc = #000000 | id-s = | id-p = 1px | id-lh = | id-op = | id-w = 45px | id-h = 45px | info = यो प्रयोगकर्ता '''[[विकिपीडिया]]''' सम्पादनको लागि '''[[ओपेरा सफ्टवेयर]]''' प्रयोग गर्नुहुन्छ। | info-c = #9370DB | info-fc = #000000 | info-s = 8 | info-p = 4px | info-lh = 1.25em }} <noinclude>[[Category:User Opera|{{PAGENAME}}]]</noinclude> p5supgmt26pezueoywf0srlc6cb1h2y ढाँचा:Trim 10 4026 12266 12265 2016-03-29T06:15:51Z Devraj poudel 1655 [[:w:ढाँचा:Trim]] बाट १ संशोधन(हरू) wikitext text/x-wiki <includeonly>{{ {{{|safesubst:}}}#if:1|{{{1|}}}}}</includeonly><noinclude> {{Documentation}} </noinclude> f1m69e7h2ljrqwgu7ht6y3nequi5iri ढाँचा:User ne 10 4027 12279 12278 2016-03-29T06:21:03Z Devraj poudel 1655 [[:w:ढाँचा:User_ne]] बाट ११ संशोधन(हरू) wikitext text/x-wiki <div style="width:238px;float:center;border:solid red 2px;margin:1px;"> {| cellspacing="0" style="width:238px;background:#c5fcdc;" |- | style="width:60px;height:45px;background:#6ef7a7;text-align:center;font-size:14pt;" | '''[[नेपाली भाषा|NE]]''' | style="font-size:8pt;padding:4pt;line-height:1.25em;" | यो प्रयोगकर्ता '''[[:Category:User ne|नेपाली]]''' भाषाको '''[[:Category:User ne|जानकार]]''' हुनुहुन्छ।<br/> [[Category:User ne|{{PAGENAME}}]][[Category:User ne|{{PAGENAME}}]] |}</div> 7iwzmzfgexg3mahpjusyyxwe58khzuf ढाँचा:User education-3 10 4028 12299 12298 2016-03-29T06:21:48Z Devraj poudel 1655 [[:w:ढाँचा:User_education-3]] बाट १९ संशोधन(हरू) wikitext text/x-wiki <table cellspacing= "0" style= "width:238px; background:#6ef7a7;"><tr> <td style= "width:45px; height:45px; background:#4169E1; text- align:center; font- size:14pt;"> '''[[Image:Ezra_Cornell's_first_book.jpg|50px]]''' <td style= "font- size:8pt; padding; 4pt; line- height:1.25em;"> यो प्रयोगकर्ताले '''[[:category:User education-3|उच्च]]''' स्तरीय [[शिक्षा]] हासिल गर्नुभएको छ । </td></tr></table> <noinclude>[[category:User education|{{PAGENAME}}]][[category:User education-3|{{PAGENAME}}]]</noinclude> 8b7mzb3z88upk4cqc2bgg4e55pzv1it ढाँचा:User education-2 10 4029 12311 12310 2016-03-29T06:21:58Z Devraj poudel 1655 [[:w:ढाँचा:User_education-2]] बाट ११ संशोधन(हरू) wikitext text/x-wiki <div style= "flot:right; borer:solid#6ef7a7;1px; margin:1px;"> {| cellspacing= "0" style= "width:250px; background:#6ef7a7;" |- | style= "width:50px; background:#4169E1; text-aligan:center; font- size:14pt;" | '''[[Image:Ezra_Cornell's_first_book.jpg|50px]]''' | | style= "font- size:8pt; padding:4pt; line- height:1.25em;" | प्रयोगकर्ताले '''[[:category:User education-2|माध्यमिक स्तरको]]''' शिक्षा [[शिक्षा|हासील गर्नु]] भएको छ। [[category:User education|{{PAGENAME}}]] [[category:User education-2|{{PAGENAME}}]] |}</div> 1wk0s5rh1n7rm8igegs4xtdb9qzyycq ढाँचा:User education-1 10 4030 12324 12323 2016-03-29T06:22:15Z Devraj poudel 1655 [[:w:ढाँचा:User_education-1]] बाट १२ संशोधन(हरू) wikitext text/x-wiki <div style="float:left;border:solid #6ef7a7 1px;margin:1px;"> {| cellspacing="0" style="width:238px;background:#c5fcdc;" |- | style="width:45px;height:45px;background:#6ef7a7;text-align:center;font-size:14pt;" | '''[[Image:Ezra_Cornell's_first_book.jpg|50px]]''' | style="font-size:8pt;padding:4pt;line-height:1.25em;" | '''यो प्रयोगकर्ताले '''[[:category:User education-1|सामान्य]]''' स्तरको [[शिक्षा]] हासिल गर्नुभएको छ ।'''<br/> [[Category:User education|{{PAGENAME}}]][[Category:User education-1|{{PAGENAME}}]] |}</div> mqy8x4it06zbovt22zovx13x00u91s5 ढाँचा:Languages 10 4031 12327 12326 2016-03-29T06:25:34Z Devraj poudel 1655 [[:w:ढाँचा:Languages]] बाट १ संशोधन(हरू) wikitext text/x-wiki {{Navbox |name = Languages |navbar = plain |title = [[{{{1}}}{{{langvoid| language}}}]] |list1 = <div> [[Wikipedia:Babel|Babel]]: [[Template:User {{{2}}}-0|0]] &#124; [[Template:User {{{2}}}-1|1]] &#124; [[Template:User {{{2}}}-2|2]] &#124; [[Template:User {{{2}}}-3|3]] &#124; [[Template:User {{{2}}}-4|4]] &#124; [[Template:User {{{2}}}|N]] &#124; [[Template:User {{{2}}}-5|5]] </div> }}<includeonly> {{{catvoid|[[Category:User templates {{{catalt|{{{2}}}}}}|{{{sections|}}}{{#switch:{{PAGENAME}} |User {{{2}}}-0 = {{{#|0}}} |User {{{2}}}-1 = {{{#|1}}} |User {{{2}}}-2 = {{{#|2}}} |User {{{2}}}-3 = {{{#|3}}} |User {{{2}}}-4 = {{{#|4}}} |User {{{2}}} = {{{#|N}}} |User {{{2}}}-N = {{{#|N}}} |User {{{2}}}-5 = {{{#|5}}} |#default = {{{#| }}} }}]] }}}</includeonly><noinclude> {{Documentation}} </noinclude> ibuqhwwehuligeaelshrog4q5rtridx श्रेणी:बालपुस्तकहरू 14 4033 12350 2016-03-31T05:21:48Z 36.253.255.62 [[श्रेणी:पुस्तकहरू]] को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki [[श्रेणी:पुस्तकहरू]] 0wvfcc445b5q5veq5lvx1hzjh2qau9c विकिपुस्तक:बारेमा 4 4034 12356 2016-04-01T01:24:41Z Devraj poudel 1655 Devraj poudel द्वारा [[विकिपुस्तक:बारेमा]] पृष्ठलाई [[विकिपुस्तक:विकिपुस्तकको बारेमा]] मा सारियो: सही wikitext text/x-wiki #REDIRECT [[विकिपुस्तक:विकिपुस्तकको बारेमा]] 44lqnp7dsexrzbdz9paukqgmvv4g9nu मीडियाविकि:Centralauth-not-owner-text 8 4035 12357 2016-04-01T03:42:41Z Devraj poudel 1655 प्रयोगकर्ता "$1" लाई स्वतः $2 मा रहेको खाता "$1" कै भनेर... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki प्रयोगकर्ता "$1" लाई स्वतः $2 मा रहेको खाता "$1" कै भनेर तोकियो। यदि यो तपाईको हो भने, तपाईले त्यस खाताको मुख्य प्रवेशशब्द टाइप गरेर सजिलै लग-इन एकिकरण प्रक्रियालाई समाप्त गर्न सक्नुहुन्छ। bj491667xhzboo9hbqklcap795gctfj ढाँचा:Recipesummary 10 4036 12380 2016-04-01T09:50:35Z Biplab Anand 1630 +soft redirect wikitext text/x-wiki #REDIRECT [[Template:Recipe summary]] o6tjexd8ylm5kriyd937ui0roaf197k ढाँचा:Recipe summary 10 4037 12383 12382 2016-04-01T10:22:03Z Biplab Anand 1630 +tweak wikitext text/x-wiki <includeonly> {{Infobox |name = |bodystyle = background-color: #FFFFDD; min-width: 300px |title = |titlestyle = |above = {{{Name|{{{name|{{PAGENAME}}}}}}}} {{#if:{{{rating|}}}|<br/>{{Red|The ''rating'' parameter for this template is deprecated; use the ''difficulty'' parameter instead}}|}} |abovestyle = background-color: #DDDDBB |imagestyle = |captionstyle = |image = {{{Image|{{{image|{{{5| }}}}}}}}} {{#if:{{{Image|{{{image|{{{5|}}}}}}}}}| {{#if:{{{Noincludecat|{{{noincludecat|}}}}}}||}} }} |caption = |image2 = |caption2 = |headerstyle = |labelstyle = |datastyle = |header1 = |label1 = श्रेणी |data1 = {{ #if: {{{Category|{{{category|{{{1|}}}}}}}}}|[[:Category:{{{Category|{{{category|{{{1}}}}}}}}}|{{{Category|{{{category|{{{1}}}}}}}}}]] }} |header2 = |label2 = खाने व्यक्ति |data2 = {{{Servings|{{{servings|{{{2|}}}}}}}}} |header3 = |label3 = उर्जा |data3 = {{{Energy|{{{energy|{{{6|}}}}}}}}} |header4 = |label4 = समय |data4 = {{{Time|{{{time|{{{3|}}}}}}}}} |header5 = |label5 = कठिनाई |data5 = {{#if:{{{Difficulty|{{{difficulty|{{{4|}}}}}}}}}|<span class="metadata">[[File:{{{Difficulty|{{{difficulty|{{{4}}}}}}}}}o5dots.svg|{{#switch:{{{Difficulty|{{{difficulty|{{{4|}}}}}}}}}|1=Very Easy|2=Easy|3=Medium|4=Difficult|5=Very Difficult}}]]</span>{{#if:{{{Noincludecat|{{{noincludecat|}}}}}}||{{#if:{{{Difficulty|{{{difficulty|{{{4|}}}}}}}}}|}}}}}} |label6 = टिप्पणी |data6 = {{{Note|{{{note|{{{7|}}}}}}}}} |belowstyle = |below = }}{{ #if: {{{Servings|{{{servings|{{{2|}}}}}}}}}||{{{Noincludecat|{{{noincludecat|[[Category:Recipes without servings|{{PAGENAME}}]]}}}}}} }}{{ #if: {{{Time|{{{time|{{{3|}}}}}}}}}||{{{Noincludecat|{{{noincludecat|[[Category:Recipes without cooking time|{{PAGENAME}}]]}}}}}} }}</includeonly><noinclude>{{documentation}}</noinclude> dsvg089utydu1uxor9bktpyo6wp7051 ढाँचा:Recipe summary/doc 10 4038 12385 2016-04-01T10:23:30Z Biplab Anand 1630 +doc (copied form enwikibooks) wikitext text/x-wiki {{documentation subpage}}__NOTOC__ ==प्रयोग== <pre>{{recipe summary | category = | servings = | time = | difficulty = <!-- Should if provided contain a number between 1 and 5 --> | image = | energy = | note = }}</pre> * All parameters to the <nowiki>{{recipesummary}}</nowiki> template are '''optional'''. * The "Category" tries to resolve to an actual category, but does ''not'' include the recipe in that category. * Difficulty is between 1 and 5 inclusive * The difficulty includes the recipe in one of the following categories: **[[:Category:Very Easy recipes]] **[[:Category:Easy recipes]] **[[:Category:Medium Difficulty recipes]] **[[:Category:Difficult recipes]] **[[:Category:Very Difficult recipes]] == Examples == === Named parameters, All values === <pre>{{recipe summary | category = Dessert recipes | servings = 1-2 | time = 30 minutes | difficulty = 3 | image = [[Image:Hamburger_sandwich.jpg|300px]] | energy = 100 Cal (400 kJ) | note = Requires specific tools }}</pre> {{recipe summary | category = Dessert recipes | servings = 1-2 | time = 30 minutes | difficulty = 3 | image = [[Image:Hamburger_sandwich.jpg|300px]] | energy = 100 Cal (400 kJ) | note = Requires specific tools | noincludecat = Don't include this page in the category -- Don't use this for a real recipe! }} <br style="clear:both;" /> === Positional parameters, All values === <code><nowiki>{{recipe summary|Dessert recipes|1-2|40 minutes|3|[[Image:Hamburger_sandwich.jpg|300px]]|100 Cal (400 kJ)|Requires specific tools}}</nowiki></code> Note that some parameters should not have any newlines or spaces around them when using positional parameters as it will break the template. {{recipe summary|Dessert recipes|1-2|40 minutes|3|[[Image:Hamburger_sandwich.jpg|300px]]|100 Cal (400 kJ)|Requires specific tools|noincludecat=Don't include this page in the category -- Don't use this for a real recipe!}} <br style="clear:both;" /> === Named parameters, Partial values === <pre>{{recipe summary | category = Dessert recipes | servings = 1-2 | time = 30 minutes | image = [[Image:Hamburger_sandwich.jpg|300px]] }}</pre> {{recipe summary | category = Dessert recipes | servings = 1-2 | time = 30 minutes | image = [[Image:Hamburger_sandwich.jpg|300px]] | noincludecat=Don't include this page in a category -- Don't use this for a real recipe! }} <br style="clear:both;" /> === Positional parameters, Partial values, Subsequent positional parameters === <pre>{{recipe summary|Dessert recipes|1-2|30 minutes||[[Image:Hamburger_sandwich.jpg|300px]]||}}</nowiki></pre> {{recipe summary|Dessert recipes|1-2|30 minutes||[[Image:Hamburger_sandwich.jpg|300px]]||noincludecat=Don't include this page in a category -- Don't use this for a real recipe!}} <br style="clear:both;" /> === Positional parameters, Partial values, No subsequent parameters === If you do not need later positional parameters, you can omit the "|"s. <pre>{{recipe summary|Dessert recipes|1-2|30 minutes}}</pre> {{recipe summary|Dessert recipes|1-2|30 minutes|noincludecat=Don't include this page in a category -- Don't use this for a real recipe!}} <br style="clear:both;" /> === Positional parameters, Partial values, Named subsequent parameters === As above, if you do not need later positional parameters, you can omit the "|"s. You may wish to include these via named parameters for clarity or brevity: <pre>{{recipe summary|Dessert recipes|1-2|30 minutes|image=[[Image:Hamburger_sandwich.jpg|300px]]}}</pre> {{recipe summary|Dessert recipes|1-2|30 minutes|image=[[Image:Hamburger_sandwich.jpg|300px]]|noincludecat=Don't include this page in a category -- Don't use this for a real recipe!}} {{clear}} == See also == * {{tl|recipe}} <includeonly> <!-- CATEGORIES AND INTERWIKIS HERE --> [[Category:Cookbook templates|{{PAGENAME}}]] [[hy:Կաղապար:Բաղադրատոմս]] [[ka:თარგი:რეცეპტის აღწერა]] [[ko:틀:요리 정보]] [[ru:Шаблон:Рецепт]] </includeonly> g84zilyc4zxzdvleg7ma5nwpff4sh4h मीडियाविकि:Common.css 8 4039 17286 15981 2022-04-07T02:45:30Z Krinkle 346 Maintenance: [[mw:RL/MGU]] - "/static/current" is deprecated ([[phab:T302465|T302465]]) css text/css /* Common CSS for all skins */ /* Larger conditions-area in AbuseFilter for some */ #wpFilterRules { min-height: 250px; } /* Larger notes-area in AbuseFilter for some */ #wpFilterNotes { min-height: 150px; } /* Style for "notices" */ .notice { text-align: justify; margin: 1em; padding: 0.2em; } #disambig { border-top: 3px double #ccc; border-bottom: 3px double #ccc; } #spoiler { border-top: 2px solid #ddd; border-bottom: 2px solid #ddd; } /* Add arrows to toggle-blocks for collapsible elements */ .mw-collapsible-toggle-expanded.mw-collapsible-arrowtoggle, .mw-collapsible-toggle-expanded .mw-collapsible-arrowtoggle { padding-left: 20px !important; background-image: url('//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/10/MediaWiki_Vector_skin_action_arrow.png'); background-repeat: no-repeat; background-position: left center; } .mw-collapsible-toggle-collapsed.mw-collapsible-arrowtoggle, .mw-collapsible-toggle-collapsed .mw-collapsible-arrowtoggle { padding-left: 20px !important; background-image: url('//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/41/MediaWiki_Vector_skin_right_arrow.png'); background-repeat: no-repeat; background-position: left center; } /* deprecated - use "messagebox standard-talk" */ .Talk-Notice { border: 1px solid #c0c090; background: #f8eaba; margin-bottom: 3px; width: 80%; border-spacing: 3px; margin-left: auto; margin-right: auto; } /* Make template background appear correctly on all browsers */ .Talk-Notice td { background: inherit; } /* Metadata */ table.metadata { border: 1px solid #aaa; display: none; speak: none; } /* Class for links with loudspeaker icon next to them */ .audiolink a { background: url("//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f7/Loudspeaker.png") center left no-repeat !important; padding-left: 16px !important; padding-right: 0 !important; } /* Make sure that "external references" from templates like [[Template:Ref]] do not get URL expansion, not even when printed. The anchor itself has class "external autonumber" and the url expansion is inserted when printing (see [http://commons.wikimedia.org/w/skins/common/commonPrint.css]) using the ":after" pseudo-element. */ .plainlinksneverexpand a { background: none !important; padding: 0 !important; } .plainlinksneverexpand a.external.text:after, .plainlinksneverexpand a.external.autonumber:after, .nourlexpansion a.external.text:after, .nourlexpansion a.external.autonumber:after { display: none !important; } /* When this would make a red link, hide it. For links where #ifexist cannot be used due to high number of requests. See [[meta:Help:Page_existence]] */ .hidden-redlink a.new { display: none; speak: none; } .client-js .noscript { display: none; } /* Infobox templates */ .infobox { border: 1px solid #aaa; background: #f9f9f9; color: black; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 1em; padding: 0.2em; float: right; clear: right; } .infobox td, .infobox th { vertical-align: middle; } .infobox caption { font-size: larger; margin-left: inherit; } .infobox.bordered { border-collapse: collapse; } .infobox.bordered td, .infobox.bordered th { border: 1px solid #aaa; } .infobox.bordered .borderless td, .infobox.bordered .borderless th { border: 0 solid #aaa; } .infobox.sisterproject { width: 20em; font-size: 90%; } .archive-box { border: 1px solid #aaf; background: #f2f2f9; color: #000; margin-bottom: 0.5em; margin-left: 1em; padding: 0.2em; float: right; clear: right; text-align: center; } /** * Customisation of the interface */ /* Put a checker background at the image description page only visible if the image has transparent background */ /* You may want to clear the gallery background for the main namespace on other projects as galleries are used in articles */ #file img, .filehistory a img, .gallerybox .thumb img, .com-checker img{ background: url("//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/5d/Checker-16x16.png") repeat; } /* Allow checkered background to be disabled by using <gallery class="nochecker"></gallery> */ .nochecker .gallerybox .thumb img { background: white; } /* Moved upload link from toolbox into the MediaWiki:Sidebar thus suppressing the old duplicate */ #p-tb #t-upload { display: none; } /* Removes underlines from links */ .nounderlines a { text-decoration: none; } /* Makes the text of the "save" button bold */ #wpSave { font-weight: bold; } /* Make sure the license dropdown of the upload form doesn't extend beyond the browser's window, even if there are some long license descriptions. (If that happens, the description box *also* goes beyond the right edge of the window.) */ #wpLicense { width: 100%; overflow: hidden; } /* Give the upload form a little breathing space. */ #upload * td { padding-bottom: 8px; } #mw-upload-table * td { padding-bottom: 8px; } /* Show a border for warning messages on Special:Upload */ #wpDestFile-warning { padding-bottom: 0; } #wpDestFile-warning ul { margin-left: 0; border: 1px solid #f00; padding: 1.5em; } /* Styling for Abuse Filter tags */ .mw-tag-markers { font-style:italic; font-size:90%; } /* Override rules that make edit link asymmetrical on talk pages and new section link skinnier than the rest */ #p-cactions #ca-addsection a { padding-left: 0.8em; padding-right: 0.8em; } #p-cactions #ca-edit a { padding-left: 0.8em; padding-right: 0.8em; } /* Something nice for lists in RTL languages */ div.RTL * ul { margin-right: 10px; display: table; } div.RTL * ol { margin-right: 10px; display: table; } /* Special:Search styles */ .mw-search-results li{ padding: 0.25em 1em; border-bottom: 1px solid #d3daed; background: #f6f8fc; } .mw-search-results li:nth-child(odd) { background: #f6f8fc; } .mw-search-results li:nth-child(even) { background: #fcfcfc; } .mw-search-results table { background: transparent; } /* Main pages */ /* Hide title and "Nominate for deletion" button when viewing the main page (but not when editing it or viewing the talk page). * The "mw-mainpage" class is for all localised main pages in [[MediaWiki:MainPages.js]]. */ /* Optimise for "Main Page" because the scripts don't apply until after page load so it flashes briefly. * Support IE6: ".page" must go after ".action" as IE6 only supports one class per element and uses the last one. If reversed, the rule will hide headings on all pages. */ .action-view.page-Main_Page #firstHeading, .mw-mainpage #firstHeading, .mw-mainpage #t-ajaxquickdelete, .mw-mainpage #localNotice, .mw-mainpage #siteSub, .mw-mainpage #catlinks { display: none; } #mainpage-potd a img { width: 100%!important; -ms-interpolation-mode: bicubic; height: auto!important; max-width: 600px!important; } /* Do not show page title, subline text or content sub at [[Commons:The Commoner]] */ .page-Commons_The_Commoner #firstHeading, .page-Commons_The_Commoner #siteSub, .page-Commons_The_Commoner #contentSub { display: none !important; } /* wikitable is now in core. Untill prettytable is fully replaced, define it here */ /* See also: http://commons.wikimedia.org/w/resources/src/mediawiki.legacy/shared.css */ /* prettytable class for skinning normal tables */ table.prettytable { margin: 1em 1em 1em 0; background: #f9f9f9; border: 1px #aaa solid; border-collapse: collapse; } .prettytable th, .prettytable td { border: 1px #aaa solid; padding: 0.2em; } .prettytable th { background: #f2f2f2; text-align: center; } .prettytable caption { font-weight: bold; } /** * hiddenStructure * @deprecated */ .hiddenStructure, .hiddenStructure- { display: none; speak: none; } /* Template:DELheader */ .delh { background: #f3f9ff; margin: 0 auto; padding: 0 10px; border: 1px solid #aaa; margin-top: 7px; } /* Support for Template:IPA, Template:Unicode and Template:Polytonic. The inherit declaration resets the font for all browsers except MSIE6. The empty comment must remain. */ .IPA { font-family: Chrysanthi Unicode, Doulos SIL, Gentium, GentiumAlt, Code2000, TITUS Cyberbit Basic, DejaVu Sans, Bitstream Vera Sans, Bitstream Cyberbit, Arial Unicode MS, Lucida Sans Unicode, Hiragino Kaku Gothic Pro, Matrix Unicode; font-family /**/:inherit; } .Unicode { font-family: TITUS Cyberbit Basic, Code2000, Doulos SIL, Chrysanthi Unicode, Bitstream Cyberbit, Bitstream CyberBase, Bitstream Vera, Thryomanes, Gentium, GentiumAlt, Visual Geez Unicode, Lucida Grande, Arial Unicode MS, Microsoft Sans Serif, Lucida Sans Unicode; font-family /**/:inherit; } .polytonic { font-family: Athena, Gentium, Palatino Linotype, Arial Unicode MS, Lucida Sans Unicode, Lucida Grande, Code2000; font-family /**/:inherit; } /* Necessary for displaying text in the upper right edge. (Used in [[Template:Shortcut]].) */ #content span.coordinates a.external.text:after, #content span.coordinates a.external.autonumber:after { content: ""; } #content div.coordinates a.external.text:after, #content div.coordinates a.external.autonumber:after { content: ""; } #shortcut { display: none; } /** * Style for horizontal lists (separator following item). * @source mediawiki.org/wiki/Snippets/Horizontal_lists * @revision 6 (2014-05-09) * @author [[User:Edokter]] */ .hlist dl, .hlist ol, .hlist ul { margin: 0; padding: 0; } /* Display list items inline */ .hlist dd, .hlist dt, .hlist li { margin: 0; display: inline; } /* Display nested lists inline */ .hlist.inline, .hlist.inline dl, .hlist.inline ol, .hlist.inline ul, .hlist dl dl, .hlist dl ol, .hlist dl ul, .hlist ol dl, .hlist ol ol, .hlist ol ul, .hlist ul dl, .hlist ul ol, .hlist ul ul { display: inline; } /* Hide empty list items */ .hlist .mw-empty-li { display: none; } /* Generate interpuncts */ .hlist dt:after { content: ": "; } .hlist dd:after, .hlist li:after { content: " · "; font-weight: bold; } .hlist dd:last-child:after, .hlist dt:last-child:after, .hlist li:last-child:after { content: none; } /* For IE8 */ .hlist dd.hlist-last-child:after, .hlist dt.hlist-last-child:after, .hlist li.hlist-last-child:after { content: none; } /* Add parentheses around nested lists */ .hlist dd dd:first-child:before, .hlist dd dt:first-child:before, .hlist dd li:first-child:before, .hlist dt dd:first-child:before, .hlist dt dt:first-child:before, .hlist dt li:first-child:before, .hlist li dd:first-child:before, .hlist li dt:first-child:before, .hlist li li:first-child:before { content: " ("; font-weight: normal; } .hlist dd dd:last-child:after, .hlist dd dt:last-child:after, .hlist dd li:last-child:after, .hlist dt dd:last-child:after, .hlist dt dt:last-child:after, .hlist dt li:last-child:after, .hlist li dd:last-child:after, .hlist li dt:last-child:after, .hlist li li:last-child:after { content: ") "; font-weight: normal; } /* For IE8 */ .hlist dd dd.hlist-last-child:after, .hlist dd dt.hlist-last-child:after, .hlist dd li.hlist-last-child:after, .hlist dt dd.hlist-last-child:after, .hlist dt dt.hlist-last-child:after, .hlist dt li.hlist-last-child:after, .hlist li dd.hlist-last-child:after, .hlist li dt.hlist-last-child:after, .hlist li li.hlist-last-child:after { content: ") "; font-weight: normal; } /* Put ordinals in front of ordered list items */ .hlist ol { counter-reset: listitem; } .hlist ol > li { counter-increment: listitem; } .hlist ol > li:before { content: " " counter(listitem) " "; white-space: nowrap; } .hlist dd ol > li:first-child:before, .hlist dt ol > li:first-child:before, .hlist li ol > li:first-child:before { content: " (" counter(listitem) " "; } /* END of HLISTs */ /* Unbulleted lists */ .plainlist ul { line-height: inherit; list-style: none none; margin: 0; } .plainlist ul li { margin-bottom: 0; } /* Default style for navigation boxes */ .navbox { /* Navbox container style */ border: 1px solid #aaa; width: 100%; margin: auto; clear: both; font-size: 88%; text-align: center; padding: 1px; } .navbox-inner, .navbox-subgroup { width: 100%; } .navbox-group, .navbox-title, .navbox-abovebelow { padding: 0.25em 1em; /* Title, group and above/below styles */ line-height: 1.5em; text-align: center; } th.navbox-group { /* Group style */ white-space: nowrap; /* @noflip */ text-align: right; } .navbox, .navbox-subgroup { background: #fdfdfd; /* Background color */ } .navbox-list { line-height: 1.8em; border-color: #fdfdfd; /* Must match background color */ } .navbox th, .navbox-title { background: #ccccff; /* Level 1 color */ } .navbox-abovebelow, th.navbox-group, .navbox-subgroup .navbox-title { background: #ddddff; /* Level 2 color */ } .navbox-subgroup .navbox-group, .navbox-subgroup .navbox-abovebelow { background: #e6e6ff; /* Level 3 color */ } .navbox-even { background: #f7f7f7; /* Even row striping */ } .navbox-odd { background: transparent; /* Odd row striping */ } table.navbox + table.navbox { /* Single pixel border between adjacent navboxes */ margin-top: -1px; /* (doesn't work for IE6, but that's okay) */ } .navbox .hlist td dl, .navbox .hlist td ol, .navbox .hlist td ul, .navbox td.hlist dl, .navbox td.hlist ol, .navbox td.hlist ul { padding: 0.125em 0; /* Adjust hlist padding in navboxes */ } ol + table.navbox, ul + table.navbox { margin-top: 0.5em; /* Prevent lists from clinging to navboxes */ } /* Default styling for Navbar template */ .navbar { display: inline; font-size: 88%; font-weight: normal; } .navbar ul { display: inline; white-space: nowrap; } .navbar li { word-spacing: -0.125em; } .navbar.mini li span { font-variant: small-caps; } /* Navbar styling when nested in infobox and navbox */ .infobox .navbar { font-size: 100%; } .navbox .navbar { display: block; font-size: 100%; } .navbox-title .navbar { /* intentionally is flipped */ float: left; /* intentionally is flipped */ text-align: left; /* intentionally is flipped */ margin-right: 0.5em; width: 6em; } /* Put on gallery_details the same styles as on gallery */ table.gallery_details { border: 1px solid #ccc; margin: 2px; padding: 2px; background: #fff; } table.gallery_details tr { vertical-align: top; } table.gallery_details td { vertical-align: top; background: #f9f9f9; border: 2px solid #fff; } /* Small font-size for hidden categories, per [[Commons:Village_pump/Archive/2010Mar#Hidden_categories:_change_the_default_setting_for_logged-in_users]] */ #mw-hidden-catlinks { font-size: 87% !important; } /* To color the mention "updated since my last visit" in the history */ span.updatedmarker { color: #000; background: #99D642; } /* Geographical coordinates defaults. See [[Template:Coord/link]] for how these are used. The classes "geo", "longitude", and "latitude" are used by the [[Geo microformat]]. */ .geo-default, .geo-dms, .geo-dec { display: inline; } .geo-nondefault, .geo-multi-punct { display: none; } .longitude, .latitude { white-space: nowrap; } /* Fix link color in jQuery dialogs */ .ui-dialog a { color: #0645AD!important; } /* Class for template content that should be shown locally, even if JS is disabled, but should not be visible on file pages shown on other sites. Use with style="display:none". Interacts with collapsible divs (see above). */ div.show-on-commons { display: block !important; } /* Allow limiting of which header levels are shown in a TOC; <div class="toclimit-3">, for instance, will limit to showing ==headings== and ===headings=== but no further (as long as there are no =headings= on the page, which there shouldn't be according to the MoS). */ .toclimit-2 .toclevel-1 ul, .toclimit-3 .toclevel-2 ul, .toclimit-4 .toclevel-3 ul, .toclimit-5 .toclevel-4 ul, .toclimit-6 .toclevel-5 ul, .toclimit-7 .toclevel-6 ul { display: none } /* Redirects in categories, on [[Special:Allpages]], and [[Special:Prefixindex]] */ .redirect-in-category, .allpagesredirect a { color: gray; } /* Hide deletion-instructions headers inside closed deletion requests (redundant) */ .delh .massdeletionrequest-header { display: none; } /* Note that image has annotations at Commons; visible only on other projects. See http://commons.wikimedia.org/w/index.php?title=Template_talk:ImageNote&oldid=55319045 */ .annotationboxforwikipedia { display: none; } /* Message box templates */ .messagebox { border: 1px solid #aaa; background: #f9f9f9; width: 80%; margin: 0 auto 1em; padding: 0.2em; text-align: justify; } .messagebox.merge { border: 1px solid #cf9fff; background: #f5edf5; text-align: center; } .messagebox.cleanup { border: 1px solid #9f9fff; background: #efefff; text-align: center; } .messagebox.standard-talk { border: 1px solid #c0c090; background: #f8eaba; } /* Cell sizes for ambox/tmbox/imbox/cmbox/ombox/fmbox/dmbox message boxes */ th.mbox-text, td.mbox-text { /* The message body cell(s) */ border: none; padding: 0.25em 0.9em; /* 0.9em left/right */ width: 100%; /* Make all mboxes the same width regardless of text length */ } td.mbox-image { /* The left image cell */ border: none; padding: 2px 0 2px 0.9em; /* 0.9em left, 0px right */ text-align: center; } td.mbox-imageright { /* The right image cell */ border: none; padding: 2px 0.9em 2px 0; /* 0px left, 0.9em right */ text-align: center; } td.mbox-empty-cell { /* An empty narrow cell */ border: none; padding: 0; width: 1px; } /* Article message box styles */ table.ambox { margin: 0 10%; /* 10% = Will not overlap with other elements */ border: 1px solid #aaa; border-left: 10px solid #1e90ff; /* Default "notice" blue */ background: #fbfbfb; } table.ambox + table.ambox { /* Single border between stacked boxes. */ margin-top: -1px; } .ambox th.mbox-text, .ambox td.mbox-text { /* The message body cell(s) */ padding: 0.25em 0.5em; /* 0.5em left/right */ } .ambox td.mbox-image { /* The left image cell */ padding: 2px 0 2px 0.5em; /* 0.5em left, 0px right */ } .ambox td.mbox-imageright { /* The right image cell */ padding: 2px 0.5em 2px 0; /* 0px left, 0.5em right */ } table.ambox-notice { border-left: 10px solid #1e90ff; /* Blue */ } table.ambox-speedy { border-left: 10px solid #b22222; /* Red */ background: #fee; /* Pink */ } table.ambox-delete { border-left: 10px solid #b22222; /* Red */ } table.ambox-content { border-left: 10px solid #f28500; /* Orange */ } table.ambox-style { border-left: 10px solid #f4c430; /* Yellow */ } table.ambox-move { border-left: 10px solid #9932cc; /* Purple */ } table.ambox-protection { border-left: 10px solid #bba; /* Gray-gold */ } /* Image message box styles */ table.imbox { margin: 4px 10%; border-collapse: collapse; border: 3px solid #1e90ff; /* Default "notice" blue */ background: #fbfbfb; } .imbox .mbox-text .imbox { /* For imboxes inside imbox-text cells. */ margin: 0 -0.5em; /* 0.9 - 0.5 = 0.4em left/right. */ } .mbox-inside .imbox { /* For imboxes inside other templates. */ margin: 4px; } table.imbox-notice { border: 3px solid #1e90ff; /* Blue */ } table.imbox-speedy { border: 3px solid #b22222; /* Red */ background: #fee; /* Pink */ } table.imbox-delete { border: 3px solid #b22222; /* Red */ } table.imbox-content { border: 3px solid #f28500; /* Orange */ } table.imbox-style { border: 3px solid #f4c430; /* Yellow */ } table.imbox-move { border: 3px solid #9932cc; /* Purple */ } table.imbox-protection { border: 3px solid #bba; /* Gray-gold */ } table.imbox-license { border: 3px solid #88a; /* Dark gray */ background: #f7f8ff; /* Light gray */ } table.imbox-featured { border: 3px solid #cba135; /* Brown-gold */ } /* Category message box styles */ table.cmbox { margin: 3px 10%; border-collapse: collapse; border: 1px solid #aaa; background: #DFE8FF; /* Default "notice" blue */ } table.cmbox-notice { background: #D8E8FF; /* Blue */ } table.cmbox-speedy { margin-top: 4px; margin-bottom: 4px; border: 4px solid #b22222; /* Red */ background: #FFDBDB; /* Pink */ } table.cmbox-delete { background: #FFDBDB; /* Red */ } table.cmbox-content { background: #FFE7CE; /* Orange */ } table.cmbox-style { background: #FFF9DB; /* Yellow */ } table.cmbox-move { background: #E4D8FF; /* Purple */ } table.cmbox-protection { background: #EFEFE1; /* Gray-gold */ } /* Other pages message box styles */ table.ombox { margin: 4px 10%; border-collapse: collapse; border: 1px solid #aaa; /* Default "notice" gray */ background: #f9f9f9; } table.ombox-notice { border: 1px solid #aaa; /* Gray */ } table.ombox-speedy { border: 2px solid #b22222; /* Red */ background: #fee; /* Pink */ } table.ombox-delete { border: 2px solid #b22222; /* Red */ } table.ombox-content { border: 1px solid #f28500; /* Orange */ } table.ombox-style { border: 1px solid #f4c430; /* Yellow */ } table.ombox-move { border: 1px solid #9932cc; /* Purple */ } table.ombox-protection { border: 2px solid #bba; /* Gray-gold */ } /* Talk page message box styles */ table.tmbox { margin: 4px 10%; border-collapse: collapse; border: 1px solid #c0c090; /* Default "notice" gray-brown */ background: #f8eaba; } .mediawiki .mbox-inside .tmbox { /* For tmboxes inside other templates. The "mediawiki" */ margin: 2px 0; /* class ensures that this declaration overrides other */ width: 100%; /* For Safari and Opera */ /* styles (including mbox-small above) */ } .mbox-inside .tmbox.mbox-small { /* "small" tmboxes should not be small when */ line-height: 1.5em; /* also "nested", so reset styles that are */ font-size: 100%; /* set in "mbox-small" above. */ } table.tmbox-speedy { border: 2px solid #b22222; /* Red */ background: #fee; /* Pink */ } table.tmbox-delete { border: 2px solid #b22222; /* Red */ } table.tmbox-content { border: 2px solid #f28500; /* Orange */ } table.tmbox-style { border: 2px solid #f4c430; /* Yellow */ } table.tmbox-move { border: 2px solid #9932cc; /* Purple */ } table.tmbox-protection, table.tmbox-notice { border: 1px solid #c0c090; /* Gray-brown */ } /* Footer and header message box styles */ table.fmbox { clear: both; margin: 0.2em 0; width: 100%; border: 1px solid #aaa; background: #f9f9f9; /* Default "system" gray */ } table.fmbox-system { background: #f9f9f9; } table.fmbox-warning { border: 1px solid #bb7070; /* Dark pink */ background: #ffdbdb; /* Pink */ } table.fmbox-editnotice { background: transparent; } /* Div based "warning" style fmbox messages. */ div.mw-warning-with-logexcerpt, div.mw-lag-warn-high, div.mw-cascadeprotectedwarning, #mw-protect-cascadeon { clear: both; margin: 0.2em 0; border: 1px solid #bb7070; background: #ffdbdb; padding: 0.25em 0.9em; } /* Div based "system" style fmbox messages. Used in [[MediaWiki:Readonly lag]]. */ div.mw-lag-warn-normal, div.fmbox-system { clear: both; margin: 0.2em 0; border: 1px solid #aaa; background: #f9f9f9; padding: 0.25em 0.9em; } /* These mbox-small classes must be placed after all other ambox/tmbox/ombox etc classes. "body.mediawiki" is so they override "table.ambox + table.ambox" above. */ body.mediawiki table.mbox-small { /* For the "small=yes" option. */ clear: right; float: right; margin: 4px 0 4px 1em; width: 238px; font-size: 88%; line-height: 1.25em; } body.mediawiki table.mbox-small-left { /* For the "small=left" option. */ margin: 4px 1em 4px 0; width: 238px; border-collapse: collapse; font-size: 88%; line-height: 1.25em; } #catlinks li { padding:0 .3em; margin:0; } #catlinks li:first-child { padding-left:0; } /* Babel */ /* @noflip */ table.mw-babel-wrapper { margin:0; margin-bottom:0.5em; margin-left: 1em; background-color: transparent; width:250px; border-spacing:2px; } .mw-babel-notabox { margin-left: auto; margin-right: auto; width: 238px; } .mw-babel-box-level-N { display: none; } div.mw-babel-box table th { font-family: sans-serif; text-align:center; } div.mw-babel-box table td a { font-weight: bold; } div.mw-babel-box-N { border:solid #6EF7A7 1px; } div.mw-babel-box-4 { border:solid #77E0E8 1px; } div.mw-babel-box-3 { border:solid #99B3FF 1px; } div.mw-babel-box-2 { border:solid #BCB9EF 1px; } div.mw-babel-box-1 { border:solid #E0C0E0 1px; } div.mw-babel-box-0 { border:solid #FFBBBB 1px; } div.mw-babel-box-N table { background-color: #C5FCDC; } div.mw-babel-box-4 table { background-color: #D0F8FF; } div.mw-babel-box-3 table { background-color: #E0E8FF; } div.mw-babel-box-2 table { background-color: #E9E5F9; } div.mw-babel-box-1 table { background-color: #F3E0F3; } div.mw-babel-box-0 table { background-color: #FFEEEE; } div.mw-babel-box-N table th { background-color: #6EF7A7; } div.mw-babel-box-4 table th { background-color: #77E0E8; } div.mw-babel-box-3 table th { background-color: #99B3FF; } div.mw-babel-box-2 table th { background-color: #BCB9EF; } div.mw-babel-box-1 table th { background-color: #E0C0E0; } div.mw-babel-box-0 table th { background-color: #FFBBBB; } /* Highlight clicked reference in blue to help navigation */ ol.references li:target, sup.reference:target, span.citation:target { background-color: #DEF; } /* Styling the parameter fields in [[Template:Information]] and related templates also here (besides on [[MediaWiki:Filepage.css]]) to ensure proper preview on other pages than those in the file namespace */ .fileinfo-paramfield { background: #ccf; /* @noflip */ text-align: right; /* @noflip */ padding-right: 0.4em; width: 15%; font-weight: bold; } /* Allow users to edit the orange on the main page in their personal CSS files */ .bg-orange { background:#fad67d; } /* Partially support HTML5 bdi tag on old browsers that don't support it and reassign its default value on modern browsers, needed for better i18n even on old browsers isolation on signature-talk will resolve mix of RTL/LTR on RTL UI*/ bdi, .signature-talk { unicode-bidi: embed; /* fallback, it is not completely same but will work on most cases */ unicode-bidi: -webkit-isolate; unicode-bidi: -moz-isolate; unicode-bidi: isolate; } /* NS GWToolset (light grey) */ .ns-490 #content { background-color: #f4f4f4; } .ns-490 div.thumb { border-color: #f4f4f4; } /* Turn off some irrelevant MediaWiki help page links */ .mw-special-Upload #mw-indicator-mw-helplink { display:none; } h0h7b152e26uelfrnd0gulrbt39imyq विकिपुस्तक:स्वागत/नव आगन्तुक 4 4040 12667 12663 2016-04-02T03:48:07Z BRPever 1839 [[विकिपुस्तक:हटक्याट|हटक्याट]]द्वारा [[श्रेणी:आयोजना पृष्ठहरू]] जोडियो wikitext text/x-wiki '''स्वागतम्''' तपाईँलाई विकि पूस्तकालयमा स्वागत छ। विकिपुस्तक बहुभाषी वेबमा आधारित स्वतन्त्र र खुला पाठ्यपुस्तकहरुको नि:शुल्क पुस्तकालय हो । तपाईँ यहाँ नयाँ किताबहरु लेख्न सक्नु हुन्छ। पुराना लेखहरुलाई बढाउन सक्नु हुन्छ। हामीलाई आशा छ तपाईँ पक्कै पनि [[विकिपुस्तक]] सम्पादन रेखदेख कार्यलाई आफ्नो कर्तव्य सम्झेर रमाउनु हुने छ । विकिपूस्तकालय एक खुल्ला पूस्तकालय हो। हाल सम्म यो विकि पूस्तकालयमा {{NUMBEROFARTICLES}} पृष्ठहरू रहेका छन् । जसलाई तपाईँ [[विकिपुस्तक:नीति तथा दिशानिर्देशहरू ]] अनुसार सम्पादन गर्न सक्नु हुन्छ। हाल यो विकिपूस्तमा {{NUMBEROFACTIVEUSERS}} जना [[special:ActiveUsers|प्रयोगकर्तारू]] सक्रीय छन्। ==विकिपुस्तक भ्रमण == ==तपाई पनि जुट्नुहोस== ==यो पनि हेर्ने== {{wikipedia|wikibooks}} [[श्रेणी:आयोजना पृष्ठहरू]] mf8mvz1l5kl6nxh2emt3y3qug4xcfb2 विकिपुस्तक 0 4041 12661 2016-04-01T15:36:13Z Devraj poudel 1655 Devraj poudel द्वारा [[विकिपुस्तक]] पृष्ठलाई [[विकिपुस्तक:विकिपुस्तक के हो ?]] मा सारियो: सही शीर्षक wikitext text/x-wiki #REDIRECT [[विकिपुस्तक:विकिपुस्तक के हो ?]] 3fnhaumyrua2w5lbzkzfxaiolv838y3 मीडियाविकि:Common.js 8 4044 16422 15078 2020-04-11T20:26:15Z Krinkle 346 Maintenance: [[mw:RL/MGU]] - Removed redundant module javascript text/javascript /** * Keep code in MediaWiki:Common.js to a minimum as it is unconditionally * loaded for all users on every wiki page. If possible create a gadget that is * enabled by default instead of adding it here (since gadgets are fully * optimized ResourceLoader modules with possibility to add dependencies etc.) * * Since Common.js isn't a gadget, there is no place to declare its * dependencies, so we have to lazy load them with mw.loader.using on demand and * then execute the rest in the callback. In most cases these dependencies will * be loaded (or loading) already and the callback will not be delayed. In case a * dependency hasn't arrived yet it'll make sure those are loaded before this. */ /* global mw, $, importStylesheet, importScript */ /* jshint strict:false, browser:true */ mw.loader.using( ['mediawiki.util', 'jquery.client'] ).done( function () { /* Begin of mw.loader.using callback */ /** * Main Page layout fixes * * Description: Adds an additional link to the complete list of languages available. * Maintainers: [[User:AzaToth]], [[User:R. Koot]], [[User:Alex Smotrov]] */ if ( mw.config.get( 'wgPageName' ) === 'Main_Page' || mw.config.get( 'wgPageName' ) === 'Talk:Main_Page' ) { $( function () { mw.util.addPortletLink( 'p-lang', '//meta.wikimedia.org/wiki/List_of_Wikipedias', 'Complete list', 'interwiki-completelist', 'Complete list of Wikipedias' ); } ); } /** * Redirect User:Name/skin.js and skin.css to the current skin's pages * (unless the 'skin' page really exists) * @source: http://www.mediawiki.org/wiki/Snippets/Redirect_skin.js * @rev: 2 */ if ( mw.config.get( 'wgArticleId' ) === 0 && mw.config.get( 'wgNamespaceNumber' ) === 2 ) { var titleParts = mw.config.get( 'wgPageName' ).split( '/' ); /* Make sure there was a part before and after the slash and that the latter is 'skin.js' or 'skin.css' */ if ( titleParts.length == 2 ) { var userSkinPage = titleParts.shift() + '/' + mw.config.get( 'skin' ); if ( titleParts.slice( -1 ) == 'skin.js' ) { window.location.href = mw.util.getUrl( userSkinPage + '.js' ); } else if ( titleParts.slice( -1 ) == 'skin.css' ) { window.location.href = mw.util.getUrl( userSkinPage + '.css' ); } } } /** * Map addPortletLink to mw.util * @deprecated: Use mw.util.addPortletLink instead. */ mw.log.deprecate( window, 'addPortletLink', mw.util.addPortletLink, 'Use mw.util.addPortletLink instead' ); /** * Extract a URL parameter from the current URL * @deprecated: Use mw.util.getParamValue with proper escaping */ mw.log.deprecate( window, 'getURLParamValue', mw.util.getParamValue, 'Use mw.util.getParamValue instead' ); /** * Test if an element has a certain class * @deprecated: Use $(element).hasClass() instead. */ mw.log.deprecate( window, 'hasClass', function ( element, className ) { return $( element ).hasClass( className ); }, 'Use jQuery.hasClass() instead' ); /** * @source www.mediawiki.org/wiki/Snippets/Load_JS_and_CSS_by_URL * @rev 6 */ var extraCSS = mw.util.getParamValue( 'withCSS' ), extraJS = mw.util.getParamValue( 'withJS' ); if ( extraCSS ) { if ( extraCSS.match( /^MediaWiki:[^&<>=%#]*\.css$/ ) ) { importStylesheet( extraCSS ); } else { mw.notify( 'Only pages from the MediaWiki namespace are allowed.', { title: 'Invalid withCSS value' } ); } } if ( extraJS ) { if ( extraJS.match( /^MediaWiki:[^&<>=%#]*\.js$/ ) ) { importScript( extraJS ); } else { mw.notify( 'Only pages from the MediaWiki namespace are allowed.', { title: 'Invalid withJS value' } ); } } /** * Import more specific scripts if necessary */ if ( mw.config.get( 'wgAction' ) === 'edit' || mw.config.get( 'wgAction' ) === 'submit' || mw.config.get( 'wgCanonicalSpecialPageName' ) === 'Upload' ) { /* scripts specific to editing pages */ importScript( 'MediaWiki:Common.js/edit.js' ); } else if ( mw.config.get( 'wgCanonicalSpecialPageName' ) === 'Watchlist' ) { /* watchlist scripts */ importScript( 'MediaWiki:Common.js/watchlist.js' ); } if ( mw.config.get( 'wgNamespaceNumber' ) === 6 ) { /* file description page scripts */ importScript( 'MediaWiki:Common.js/file.js' ); } /** * Helper script for .hlist class in Common.css * Add pseudo-selector class to last-child list items in IE8 * @source mediawiki.org/wiki/Snippets/Horizontal_lists * @revision 6 (2014-08-23) * @author [[User:Edokter]] */ ( function ( mw, $ ) { var profile = $.client.profile(); if ( profile.name === 'msie' && profile.versionNumber === 8 ) { mw.hook( 'wikipage.content' ).add( function ( $content ) { $content.find( '.hlist' ).find( 'dd:last-child, dt:last-child, li:last-child' ) .addClass( 'hlist-last-child' ); } ); } }( mediaWiki, jQuery ) ); /** * Fix for Windows XP Unicode font rendering */ if ( navigator.appVersion.search(/windows nt 5/i) !== -1 ) { mw.util.addCSS( '.IPA { font-family: "Lucida Sans Unicode", "Arial Unicode MS"; } ' + '.Unicode { font-family: "Arial Unicode MS", "Lucida Sans Unicode"; } ' ); } /** * WikiMiniAtlas * * Description: WikiMiniAtlas is a popup click and drag world map. * This script causes all of our coordinate links to display the WikiMiniAtlas popup button. * The script itself is located on meta because it is used by many projects. * See [[Meta:WikiMiniAtlas]] for more information. * Maintainers: [[User:Dschwen]] */ ( function () { var require_wikiminiatlas = false; var coord_filter = /geohack/; $( function () { $( 'a.external.text' ).each( function( key, link ) { if ( link.href && coord_filter.exec( link.href ) ) { require_wikiminiatlas = true; // break from loop return false; } } ); if ( $( 'div.kmldata' ).length ) { require_wikiminiatlas = true; } if ( require_wikiminiatlas ) { mw.loader.load( '//meta.wikimedia.org/w/index.php?title=MediaWiki:Wikiminiatlas.js&action=raw&ctype=text/javascript' ); } } ); } )(); /** * Collapsible tables * * Allows tables to be collapsed, showing only the header. See [[Wikipedia:NavFrame]]. * * @version 2.0.3 (2014-03-14) * @source https://www.mediawiki.org/wiki/MediaWiki:Gadget-collapsibleTables.js * @author [[User:R. Koot]] * @author [[User:Krinkle]] * @deprecated Since MediaWiki 1.20: Use class="mw-collapsible" instead which * is supported in MediaWiki core. */ var autoCollapse = 2; var collapseCaption = 'hide'; var expandCaption = 'show'; var tableIndex = 0; function collapseTable( tableIndex ) { var Button = document.getElementById( 'collapseButton' + tableIndex ); var Table = document.getElementById( 'collapsibleTable' + tableIndex ); if ( !Table || !Button ) { return false; } var Rows = Table.rows; var i; if ( Button.firstChild.data === collapseCaption ) { for ( i = 1; i < Rows.length; i++ ) { Rows[i].style.display = 'none'; } Button.firstChild.data = expandCaption; } else { for ( i = 1; i < Rows.length; i++ ) { Rows[i].style.display = Rows[0].style.display; } Button.firstChild.data = collapseCaption; } } function createClickHandler( tableIndex ) { return function ( e ) { e.preventDefault(); collapseTable( tableIndex ); }; } function createCollapseButtons( $content ) { var NavigationBoxes = {}; var $Tables = $content.find( 'table' ); var i; $Tables.each( function( i, table ) { if ( $(table).hasClass( 'collapsible' ) ) { /* only add button and increment count if there is a header row to work with */ var HeaderRow = table.getElementsByTagName( 'tr' )[0]; if ( !HeaderRow ) { return; } var Header = table.getElementsByTagName( 'th' )[0]; if ( !Header ) { return; } NavigationBoxes[ tableIndex ] = table; table.setAttribute( 'id', 'collapsibleTable' + tableIndex ); var Button = document.createElement( 'span' ); var ButtonLink = document.createElement( 'a' ); var ButtonText = document.createTextNode( collapseCaption ); // Styles are declared in [[MediaWiki:Common.css]] Button.className = 'collapseButton'; ButtonLink.style.color = Header.style.color; ButtonLink.setAttribute( 'id', 'collapseButton' + tableIndex ); ButtonLink.setAttribute( 'href', '#' ); $( ButtonLink ).on( 'click', createClickHandler( tableIndex ) ); ButtonLink.appendChild( ButtonText ); Button.appendChild( document.createTextNode( '[' ) ); Button.appendChild( ButtonLink ); Button.appendChild( document.createTextNode( ']' ) ); Header.insertBefore( Button, Header.firstChild ); tableIndex++; } } ); for ( i = 0; i < tableIndex; i++ ) { if ( $( NavigationBoxes[i] ).hasClass( 'collapsed' ) || ( tableIndex >= autoCollapse && $( NavigationBoxes[i] ).hasClass( 'autocollapse' ) ) ) { collapseTable( i ); } else if ( $( NavigationBoxes[i] ).hasClass ( 'innercollapse' ) ) { var element = NavigationBoxes[i]; while ((element = element.parentNode)) { if ( $( element ).hasClass( 'outercollapse' ) ) { collapseTable ( i ); break; } } } } } mw.hook( 'wikipage.content' ).add( createCollapseButtons ); /** * Dynamic Navigation Bars (experimental) * * Description: See [[Wikipedia:NavFrame]]. * Maintainers: UNMAINTAINED */ /* set up the words in your language */ var NavigationBarHide = '[' + collapseCaption + ']'; var NavigationBarShow = '[' + expandCaption + ']'; var indexNavigationBar = 0; /** * Shows and hides content and picture (if available) of navigation bars * Parameters: * indexNavigationBar: the index of navigation bar to be toggled **/ window.toggleNavigationBar = function ( indexNavigationBar, event ) { var NavToggle = document.getElementById( 'NavToggle' + indexNavigationBar ); var NavFrame = document.getElementById( 'NavFrame' + indexNavigationBar ); var NavChild; if ( !NavFrame || !NavToggle ) { return false; } /* if shown now */ if ( NavToggle.firstChild.data === NavigationBarHide ) { for ( NavChild = NavFrame.firstChild; NavChild != null; NavChild = NavChild.nextSibling ) { if ( $( NavChild ).hasClass( 'NavContent' ) || $( NavChild ).hasClass( 'NavPic' ) ) { NavChild.style.display = 'none'; } } NavToggle.firstChild.data = NavigationBarShow; /* if hidden now */ } else if ( NavToggle.firstChild.data === NavigationBarShow ) { for ( NavChild = NavFrame.firstChild; NavChild != null; NavChild = NavChild.nextSibling ) { if ( $( NavChild ).hasClass( 'NavContent' ) || $( NavChild ).hasClass( 'NavPic' ) ) { NavChild.style.display = 'block'; } } NavToggle.firstChild.data = NavigationBarHide; } event.preventDefault(); }; /* adds show/hide-button to navigation bars */ function createNavigationBarToggleButton( $content ) { var NavChild; /* iterate over all < div >-elements */ var $divs = $content.find( 'div' ); $divs.each( function ( i, NavFrame ) { /* if found a navigation bar */ if ( $( NavFrame ).hasClass( 'NavFrame' ) ) { indexNavigationBar++; var NavToggle = document.createElement( 'a' ); NavToggle.className = 'NavToggle'; NavToggle.setAttribute( 'id', 'NavToggle' + indexNavigationBar ); NavToggle.setAttribute( 'href', '#' ); $( NavToggle ).on( 'click', $.proxy( window.toggleNavigationBar, window, indexNavigationBar ) ); var isCollapsed = $( NavFrame ).hasClass( 'collapsed' ); /** * Check if any children are already hidden. This loop is here for backwards compatibility: * the old way of making NavFrames start out collapsed was to manually add style="display:none" * to all the NavPic/NavContent elements. Since this was bad for accessibility (no way to make * the content visible without JavaScript support), the new recommended way is to add the class * "collapsed" to the NavFrame itself, just like with collapsible tables. */ for ( NavChild = NavFrame.firstChild; NavChild != null && !isCollapsed; NavChild = NavChild.nextSibling ) { if ( $( NavChild ).hasClass( 'NavPic' ) || $( NavChild ).hasClass( 'NavContent' ) ) { if ( NavChild.style.display === 'none' ) { isCollapsed = true; } } } if ( isCollapsed ) { for ( NavChild = NavFrame.firstChild; NavChild != null; NavChild = NavChild.nextSibling ) { if ( $( NavChild ).hasClass( 'NavPic' ) || $( NavChild ).hasClass( 'NavContent' ) ) { NavChild.style.display = 'none'; } } } var NavToggleText = document.createTextNode( isCollapsed ? NavigationBarShow : NavigationBarHide ); NavToggle.appendChild( NavToggleText ); /* Find the NavHead and attach the toggle link (Must be this complicated because Moz's firstChild handling is borked) */ for( var j = 0; j < NavFrame.childNodes.length; j++ ) { if ( $( NavFrame.childNodes[j] ).hasClass( 'NavHead' ) ) { NavToggle.style.color = NavFrame.childNodes[j].style.color; NavFrame.childNodes[j].appendChild( NavToggle ); } } NavFrame.setAttribute( 'id', 'NavFrame' + indexNavigationBar ); } } ); } mw.hook( 'wikipage.content' ).add( createNavigationBarToggleButton ); /** * Uploadwizard_newusers * Switches in a message for non-autoconfirmed users at [[Wikipedia:Upload]] * * Maintainers: [[User:Krimpet]] */ function uploadwizard_newusers() { if ( mw.config.get( 'wgNamespaceNumber' ) === 4 && mw.config.get( 'wgTitle' ) === 'Upload' && mw.config.get( 'wgAction' ) === 'view' ) { var oldDiv = document.getElementById( 'autoconfirmedusers' ), newDiv = document.getElementById( 'newusers' ); if ( oldDiv && newDiv ) { var userGroups = mw.config.get( 'wgUserGroups' ); if ( userGroups ) { for ( var i = 0; i < userGroups.length; i++ ) { if ( userGroups[i] === 'autoconfirmed' ) { oldDiv.style.display = 'block'; newDiv.style.display = 'none'; return; } } } oldDiv.style.display = 'none'; newDiv.style.display = 'block'; return; } } } $(uploadwizard_newusers); /** * Magic editintros **************************************************** * * Description: Adds editintros on disambiguation pages and BLP pages. * Maintainers: [[User:RockMFR]] */ function addEditIntro( name ) { $( '.mw-editsection, #ca-edit' ).find( 'a' ).each( function ( i, el ) { el.href = $( this ).attr( 'href' ) + '&editintro=' + name; } ); } if ( mw.config.get( 'wgNamespaceNumber' ) === 0 ) { $( function () { if ( document.getElementById( 'disambigbox' ) ) { addEditIntro( 'Template:Disambig_editintro' ); } } ); $( function () { var cats = mw.config.get('wgCategories'); if ( !cats ) { return; } if ( $.inArray( 'Living people', cats ) !== -1 || $.inArray( 'Possibly living people', cats ) !== -1 ) { addEditIntro( 'Template:BLP_editintro' ); } } ); } /* End of mw.loader.using callback */ } ); /* DO NOT ADD CODE BELOW THIS LINE */ 73x9gl2r213toivkf56jtxjx4ped8ws श्रेणी:पुस्तकहरू 14 4045 15082 2016-04-02T10:56:01Z Devraj poudel 1655 [[श्रेणी:बालपुस्तकहरू‎]] को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki [[श्रेणी:बालपुस्तकहरू‎]] 8vceo9r20ynr028r7oztzkyvdh1kct3 ढाँचा:Familytree/start 10 4046 15121 15120 2016-04-03T05:40:32Z Devraj poudel 1655 [[:w:hi:साँचा:Familytree/start]] बाट २७ संशोधन(हरू) wikitext text/x-wiki <table cellspacing="0" cellpadding="0" border="0" style="{{{style|}}}"><noinclude> See the documentation on [[Template:Familytree]] [[Category:वंशावली साँचे]] </noinclude> 43ru8l1h6in043hthxwe1t8bk23lnkl ढाँचा:Familytree 10 4047 15126 15124 2016-04-03T07:40:15Z Devraj poudel 1655 [[:w:hi:साँचा:Familytree]] बाट १ संशोधन(हरू) wikitext text/x-wiki #REDIRECT [[Template:Family tree]] 6vk399864ut7cs6czpsgisfvjzvq014 ढाँचा:Family tree 10 4048 15237 15236 2016-04-03T07:41:06Z Devraj poudel 1655 [[:w:en:Template:Family_tree]] बाट ११० संशोधन(हरू) wikitext text/x-wiki <includeonly>{{family tree/step2 |boxstyle={{{boxstyle|}}} |border={{{border|2}}} |row1 ""=<td rowspan="2" colspan="2"></td> |row2 ""= |row1 " "=<td rowspan="2" colspan="2"><div style="width:2em;height:2em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td> |row2 " "= |row1 "0"=<td rowspan="2" colspan="2"><div style="width:2em;height:2em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td> |row2 "0"= |row1 "-"=<td colspan="2" style="border-bottom:1px solid black"><div style="width:2em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td> |row2 "-"=<td colspan="2"><div style="width:2em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td> |row1 "!"=<td rowspan="2" style="border-right:1px solid black"><div style="width:1em;height:2em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td><td rowspan="2"><div style="width:1em;height:2em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td> |row2 "!"= |row1 ","=<td><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td><td style="border-bottom:1px solid black"><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td> |row2 ","=<td style="border-right:1px solid black"><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td><td><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td> |row1 "v"=<td colspan="2" style="border-bottom:1px solid black"><div style="width:2em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td>| row2 "v"=<td style="border-right:1px solid black"><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td><td><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td>| row1 "."=<td style="border-bottom:1px solid black"><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td><td rowspan="2"><div style="width:1em;height:2em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td>| row2 "."=<td style="border-right:1px solid black"><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td>| row1 ")"=<td rowspan="2" style="border-right:1px solid black"><div style="width:1em;height:2em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td><td style="border-bottom:1px solid black"><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td>| row2 ")"=<td><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td>| row1 "+"=<td style="border-right:1px solid black;border-bottom:1px solid black"><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td><td style="border-bottom:1px solid black"><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td>| row2 "+"=<td style="border-right:1px solid black"><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td><td><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td>| row1 "("=<td style="border-right:1px solid black;border-bottom:1px solid black"><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td><td rowspan="2"><div style="width:1em;height:2em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td>| row2 "("=<td style="border-right:1px solid black"><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td>| row1 "`"=<td style="border-right:1px solid black"><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td><td style="border-bottom:1px solid black"><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td>| row2 "`"=<td colspan="2"><div style="width:2em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td>| row1 "^"=<td style="border-right:1px solid black;border-bottom:1px solid black"><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td><td style="border-bottom:1px solid black"><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td>| row2 "^"=<td colspan="2"><div style="width:2em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td>| row1 "'"=<td style="border-right:1px solid black;border-bottom:1px solid black"><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td><td><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td>| row2 "'"=<td colspan="2"><div style="width:2em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td>| row1 "~"=<td colspan="2" style="border-bottom:1px dashed black"><div style="width:2em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td>| row2 "~"=<td colspan="2"><div style="width:2em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td>| row1 ":"=<td rowspan="2" style="border-right:1px dashed black"><div style="width:1em;height:2em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td><td rowspan="2"><div style="width:1em;height:2em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td>| row2 ":"=| row1 "F"=<td><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td><td style="border-bottom:1px dashed black"><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td>| row2 "F"=<td style="border-right:1px dashed black"><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td><td><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td>| row1 "V"=<td colspan="2" style="border-bottom:1px dashed black"><div style="width:2em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td>| row2 "V"=<td style="border-right:1px dashed black"><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td><td><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td>| row1 "7"=<td style="border-bottom:1px dashed black"><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td><td rowspan="2"><div style="width:1em;height:2em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td>| row2 "7"=<td style="border-right:1px dashed black"><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td>| row1 "D"=<td rowspan="2" style="border-right:1px dashed black"><div style="width:1em;height:2em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td><td style="border-bottom:1px dashed black"><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td>| row2 "D"=<td><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td>| row1 "%"=<td style="border-right:1px dashed black;border-bottom:1px dashed black"><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td><td style="border-bottom:1px dashed black"><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td>| row2 "%"=<td style="border-right:1px dashed black"><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td><td><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td>| row1 "C"=<td style="border-right:1px dashed black;border-bottom:1px dashed black"><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td><td rowspan="2"><div style="width:1em;height:2em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td>| row2 "C"=<td style="border-right:1px dashed black"><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td>| row1 "L"=<td style="border-right:1px dashed black"><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td><td style="border-bottom:1px dashed black"><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td>| row2 "L"=<td colspan="2"><div style="width:2em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td>| row1 "A"=<td style="border-right:1px dashed black;border-bottom:1px dashed black"><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td><td style="border-bottom:1px dashed black"><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td>| row2 "A"=<td colspan="2"><div style="width:2em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td>| row1 "J"=<td style="border-right:1px dashed black;border-bottom:1px dashed black"><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td><td><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td>| row2 "J"=<td colspan="2"><div style="width:2em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td>| row1 "r"=<td><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td><td style="border-bottom:1px dashed black"><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td>| row2 "r"=<td style="border-right:1px solid black"><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td><td><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td>| row1 "y"=<td colspan="2" style="border-bottom:1px dashed black"><div style="width:2em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td>| row2 "y"=<td style="border-right:1px solid black"><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td><td><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td>| row1 "n"=<td style="border-bottom:1px dashed black"><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td><td rowspan="2"><div style="width:1em;height:2em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td>| row2 "n"=<td style="border-right:1px solid black"><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td>| row1 "]"=<td rowspan="2" style="border-right:1px solid black"><div style="width:1em;height:2em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td><td style="border-bottom:1px dashed black"><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td>| row2 "]"=<td><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td>| row1 "#"=<td style="border-right:1px solid black;border-bottom:1px dashed black"><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td><td style="border-bottom:1px dashed black"><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td>| row2 "#"=<td style="border-right:1px solid black"><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td><td><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td>| row1 "["=<td style="border-right:1px solid black;border-bottom:1px dashed black"><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td><td rowspan="2"><div style="width:1em;height:2em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td>| row2 "["=<td style="border-right:1px solid black"><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td>| row1 "c"=<td style="border-right:1px solid black"><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td><td style="border-bottom:1px dashed black"><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td>| row2 "c"=<td colspan="2"><div style="width:2em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td>| row1 "h"=<td style="border-right:1px solid black"><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td><td><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td>| row2 "h"=<td colspan="2" style="border-top:1px dashed black"><div style="width:2em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td>| row1 "j"=<td style="border-right:1px solid black;border-bottom:1px dashed black"><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td><td><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td>| row2 "j"=<td colspan="2"><div style="width:2em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td>| row1 "p"=<td><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td><td style="border-bottom:1px solid black"><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td>| row2 "p"=<td style="border-right:1px dashed black"><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td><td><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td>| row1 "u"=<td colspan="2" style="border-bottom:1px solid black"><div style="width:2em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td>| row2 "u"=<td style="border-right:1px dashed black"><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td><td><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td>| row1 "q"=<td style="border-bottom:1px solid black"><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td><td rowspan="2"><div style="width:1em;height:2em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td>| row2 "q"=<td style="border-right:1px dashed black"><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td>| row1 "}"=<td rowspan="2" style="border-right:1px dashed black"><div style="width:1em;height:2em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td><td style="border-bottom:1px solid black"><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td>| row2 "}"=<td><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td>| row1 "E"=<td rowspan="2" style="border-right:1px dashed black"><div style="width:1em;height:2em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td><td style="border-bottom:1px solid black"><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td>| row2 "E"=<td><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td>| row1 "*"=<td style="border-right:1px dashed black;border-bottom:1px solid black"><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td><td style="border-bottom:1px solid black"><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td>| row2 "*"=<td style="border-right:1px dashed black"><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td><td><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td>| row1 "{"=<td style="border-right:1px dashed black;border-bottom:1px solid black"><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td><td rowspan="2"><div style="width:1em;height:2em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td>| row2 "{"=<td style="border-right:1px dashed black"><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td>| row1 "3"=<td style="border-right:1px dashed black;border-bottom:1px solid black"><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td><td rowspan="2"><div style="width:1em;height:2em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td>| row2 "3"=<td style="border-right:1px dashed black"><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td>| row1 "b"=<td style="border-right:1px dashed black"><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td><td style="border-bottom:1px solid black"><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td>| row2 "b"=<td colspan="2"><div style="width:2em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td>| row1 "t"=<td style="border-right:1px dashed black;border-bottom:1px solid black"><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td><td style="border-bottom:1px solid black"><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td>| row2 "t"=<td colspan="2"><div style="width:2em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td>| row1 "d"=<td style="border-right:1px dashed black;border-bottom:1px solid black"><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td><td><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td>| row2 "d"=<td colspan="2"><div style="width:2em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td>| row1 "T"=<td style="border-bottom:1px dashed black"><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td><td style="border-bottom:1px solid black"><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td>| row2 "T"=<td style="border-right:1px dashed black"><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td><td><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td>| row1 "U"=<td style="border-right:1px dashed black;border-bottom:1px dashed black"><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td><td style="border-bottom:1px solid black"><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td>| row2 "U"=<td colspan="2"><div style="width:2em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td>| row1 "G"=<td style="border-right:1px dashed black"><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td><td style="border-bottom:1px dashed black"><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td>| row2 "G"=<td style="border-right:1px solid black"><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td><td><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td>| row1 "X"=<td style="border-right:1px dashed black;border-bottom:1px dashed black"><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td><td style="border-bottom:1px solid black"><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td>| row2 "X"=<td style="border-right:1px dashed black"><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td><td><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td>| row1 "K"=<td style="border-right:1px dashed black;border-bottom:1px dashed black"><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td><td rowspan="2"><div style="width:1em;height:2em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td>| row2 "K"=<td style="border-right:1px solid black"><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td>| row1 "k"=<td style="border-right:1px solid black;border-bottom:1px dashed black"><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td><td rowspan="2"><div style="width:1em;height:2em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td>| row2 "k"=<td style="border-right:1px dashed black"><div style="width:1em;height:1em"><span style="font:1px/1px serif">&nbsp;</span></div></td>| key_1="{{{1|}}}"|tst_1_{{{1|a}}}{{{1|b}}}=undef|text_1={{{{{{1}}}}}}|boxstyle_1={{{boxstyle_{{{1}}}|}}}| key_2="{{{2|}}}"|tst_2_{{{2|a}}}{{{2|b}}}=undef|text_2={{{{{{2}}}}}}|boxstyle_2={{{boxstyle_{{{2}}}|}}}| key_3="{{{3|}}}"|tst_3_{{{3|a}}}{{{3|b}}}=undef|text_3={{{{{{3}}}}}}|boxstyle_3={{{boxstyle_{{{3}}}|}}}| key_4="{{{4|}}}"|tst_4_{{{4|a}}}{{{4|b}}}=undef|text_4={{{{{{4}}}}}}|boxstyle_4={{{boxstyle_{{{4}}}|}}}| key_5="{{{5|}}}"|tst_5_{{{5|a}}}{{{5|b}}}=undef|text_5={{{{{{5}}}}}}|boxstyle_5={{{boxstyle_{{{5}}}|}}}| key_6="{{{6|}}}"|tst_6_{{{6|a}}}{{{6|b}}}=undef|text_6={{{{{{6}}}}}}|boxstyle_6={{{boxstyle_{{{6}}}|}}}| key_7="{{{7|}}}"|tst_7_{{{7|a}}}{{{7|b}}}=undef|text_7={{{{{{7}}}}}}|boxstyle_7={{{boxstyle_{{{7}}}|}}}| key_8="{{{8|}}}"|tst_8_{{{8|a}}}{{{8|b}}}=undef|text_8={{{{{{8}}}}}}|boxstyle_8={{{boxstyle_{{{8}}}|}}}| key_9="{{{9|}}}"|tst_9_{{{9|a}}}{{{9|b}}}=undef|text_9={{{{{{9}}}}}}|boxstyle_9={{{boxstyle_{{{9}}}|}}}| key_10="{{{10|}}}"|tst_10_{{{10|a}}}{{{10|b}}}=undef|text_10={{{{{{10}}}}}}|boxstyle_10={{{boxstyle_{{{10}}}|}}}| key_11="{{{11|}}}"|tst_11_{{{11|a}}}{{{11|b}}}=undef|text_11={{{{{{11}}}}}}|boxstyle_11={{{boxstyle_{{{11}}}|}}}| key_12="{{{12|}}}"|tst_12_{{{12|a}}}{{{12|b}}}=undef|text_12={{{{{{12}}}}}}|boxstyle_12={{{boxstyle_{{{12}}}|}}}| key_13="{{{13|}}}"|tst_13_{{{13|a}}}{{{13|b}}}=undef|text_13={{{{{{13}}}}}}|boxstyle_13={{{boxstyle_{{{13}}}|}}}| key_14="{{{14|}}}"|tst_14_{{{14|a}}}{{{14|b}}}=undef|text_14={{{{{{14}}}}}}|boxstyle_14={{{boxstyle_{{{14}}}|}}}| key_15="{{{15|}}}"|tst_15_{{{15|a}}}{{{15|b}}}=undef|text_15={{{{{{15}}}}}}|boxstyle_15={{{boxstyle_{{{15}}}|}}}| key_16="{{{16|}}}"|tst_16_{{{16|a}}}{{{16|b}}}=undef|text_16={{{{{{16}}}}}}|boxstyle_16={{{boxstyle_{{{16}}}|}}}| key_17="{{{17|}}}"|tst_17_{{{17|a}}}{{{17|b}}}=undef|text_17={{{{{{17}}}}}}|boxstyle_17={{{boxstyle_{{{17}}}|}}}| key_18="{{{18|}}}"|tst_18_{{{18|a}}}{{{18|b}}}=undef|text_18={{{{{{18}}}}}}|boxstyle_18={{{boxstyle_{{{18}}}|}}}| key_19="{{{19|}}}"|tst_19_{{{19|a}}}{{{19|b}}}=undef|text_19={{{{{{19}}}}}}|boxstyle_19={{{boxstyle_{{{19}}}|}}}| key_20="{{{20|}}}"|tst_20_{{{20|a}}}{{{20|b}}}=undef|text_20={{{{{{20}}}}}}|boxstyle_20={{{boxstyle_{{{20}}}|}}}| key_21="{{{21|}}}"|tst_21_{{{21|a}}}{{{21|b}}}=undef|text_21={{{{{{21}}}}}}|boxstyle_21={{{boxstyle_{{{21}}}|}}}| key_22="{{{22|}}}"|tst_22_{{{22|a}}}{{{22|b}}}=undef|text_22={{{{{{22}}}}}}|boxstyle_22={{{boxstyle_{{{22}}}|}}}| key_23="{{{23|}}}"|tst_23_{{{23|a}}}{{{23|b}}}=undef|text_23={{{{{{23}}}}}}|boxstyle_23={{{boxstyle_{{{23}}}|}}}| key_24="{{{24|}}}"|tst_24_{{{24|a}}}{{{24|b}}}=undef|text_24={{{{{{24}}}}}}|boxstyle_24={{{boxstyle_{{{24}}}|}}}| key_25="{{{25|}}}"|tst_25_{{{25|a}}}{{{25|b}}}=undef|text_25={{{{{{25}}}}}}|boxstyle_25={{{boxstyle_{{{25}}}|}}}| key_26="{{{26|}}}"|tst_26_{{{26|a}}}{{{26|b}}}=undef|text_26={{{{{{26}}}}}}|boxstyle_26={{{boxstyle_{{{26}}}|}}}| key_27="{{{27|}}}"|tst_27_{{{27|a}}}{{{27|b}}}=undef|text_27={{{{{{27}}}}}}|boxstyle_27={{{boxstyle_{{{27}}}|}}}| key_28="{{{28|}}}"|tst_28_{{{28|a}}}{{{28|b}}}=undef|text_28={{{{{{28}}}}}}|boxstyle_28={{{boxstyle_{{{28}}}|}}}| key_29="{{{29|}}}"|tst_29_{{{29|a}}}{{{29|b}}}=undef|text_29={{{{{{29}}}}}}|boxstyle_29={{{boxstyle_{{{29}}}|}}}| key_30="{{{30|}}}"|tst_30_{{{30|a}}}{{{30|b}}}=undef|text_30={{{{{{30}}}}}}|boxstyle_30={{{boxstyle_{{{30}}}|}}}| key_31="{{{31|}}}"|tst_31_{{{31|a}}}{{{31|b}}}=undef|text_31={{{{{{31}}}}}}|boxstyle_31={{{boxstyle_{{{31}}}|}}}| key_32="{{{32|}}}"|tst_32_{{{32|a}}}{{{32|b}}}=undef|text_32={{{{{{32}}}}}}|boxstyle_32={{{boxstyle_{{{32}}}|}}}| key_33="{{{33|}}}"|tst_33_{{{33|a}}}{{{33|b}}}=undef|text_33={{{{{{33}}}}}}|boxstyle_33={{{boxstyle_{{{33}}}|}}}| key_34="{{{34|}}}"|tst_34_{{{34|a}}}{{{34|b}}}=undef|text_34={{{{{{34}}}}}}|boxstyle_34={{{boxstyle_{{{34}}}|}}}| key_35="{{{35|}}}"|tst_35_{{{35|a}}}{{{35|b}}}=undef|text_35={{{{{{35}}}}}}|boxstyle_35={{{boxstyle_{{{35}}}|}}}| key_36="{{{36|}}}"|tst_36_{{{36|a}}}{{{36|b}}}=undef|text_36={{{{{{36}}}}}}|boxstyle_36={{{boxstyle_{{{36}}}|}}}| key_37="{{{37|}}}"|tst_37_{{{37|a}}}{{{37|b}}}=undef|text_37={{{{{{37}}}}}}|boxstyle_37={{{boxstyle_{{{37}}}|}}}| key_38="{{{38|}}}"|tst_38_{{{38|a}}}{{{38|b}}}=undef|text_38={{{{{{38}}}}}}|boxstyle_38={{{boxstyle_{{{38}}}|}}}| key_39="{{{39|}}}"|tst_39_{{{39|a}}}{{{39|b}}}=undef|text_39={{{{{{39}}}}}}|boxstyle_39={{{boxstyle_{{{39}}}|}}}| key_40="{{{40|}}}"|tst_40_{{{40|a}}}{{{40|b}}}=undef|text_40={{{{{{40}}}}}}|boxstyle_40={{{boxstyle_{{{40}}}|}}}| key_41="{{{41|}}}"|tst_41_{{{41|a}}}{{{41|b}}}=undef|text_41={{{{{{41}}}}}}|boxstyle_41={{{boxstyle_{{{41}}}|}}}| key_42="{{{42|}}}"|tst_42_{{{42|a}}}{{{42|b}}}=undef|text_42={{{{{{42}}}}}}|boxstyle_42={{{boxstyle_{{{42}}}|}}}| key_43="{{{43|}}}"|tst_43_{{{43|a}}}{{{43|b}}}=undef|text_43={{{{{{43}}}}}}|boxstyle_43={{{boxstyle_{{{43}}}|}}}| key_44="{{{44|}}}"|tst_44_{{{44|a}}}{{{44|b}}}=undef|text_44={{{{{{44}}}}}}|boxstyle_44={{{boxstyle_{{{44}}}|}}}| key_45="{{{45|}}}"|tst_45_{{{45|a}}}{{{45|b}}}=undef|text_45={{{{{{45}}}}}}|boxstyle_45={{{boxstyle_{{{45}}}|}}}| key_46="{{{46|}}}"|tst_46_{{{46|a}}}{{{46|b}}}=undef|text_46={{{{{{46}}}}}}|boxstyle_46={{{boxstyle_{{{46}}}|}}}| key_47="{{{47|}}}"|tst_47_{{{47|a}}}{{{47|b}}}=undef|text_47={{{{{{47}}}}}}|boxstyle_47={{{boxstyle_{{{47}}}|}}}| key_48="{{{48|}}}"|tst_48_{{{48|a}}}{{{48|b}}}=undef|text_48={{{{{{48}}}}}}|boxstyle_48={{{boxstyle_{{{48}}}|}}}| key_49="{{{49|}}}"|tst_49_{{{49|a}}}{{{49|b}}}=undef|text_49={{{{{{49}}}}}}|boxstyle_49={{{boxstyle_{{{49}}}|}}}| key_50="{{{50|}}}"|tst_50_{{{50|a}}}{{{50|b}}}=undef|text_50={{{{{{50}}}}}}|boxstyle_50={{{boxstyle_{{{50}}}|}}}| key_51="{{{51|}}}"|tst_51_{{{51|a}}}{{{51|b}}}=undef|text_51={{{{{{51}}}}}}|boxstyle_51={{{boxstyle_{{{51}}}|}}}| key_52="{{{52|}}}"|tst_52_{{{52|a}}}{{{52|b}}}=undef|text_52={{{{{{52}}}}}}|boxstyle_52={{{boxstyle_{{{52}}}|}}}| key_53="{{{53|}}}"|tst_53_{{{53|a}}}{{{53|b}}}=undef|text_53={{{{{{53}}}}}}|boxstyle_53={{{boxstyle_{{{53}}}|}}}| key_54="{{{54|}}}"|tst_54_{{{54|a}}}{{{54|b}}}=undef|text_54={{{{{{54}}}}}}|boxstyle_54={{{boxstyle_{{{54}}}|}}}| key_55="{{{55|}}}"|tst_55_{{{55|a}}}{{{55|b}}}=undef|text_55={{{{{{55}}}}}}|boxstyle_55={{{boxstyle_{{{55}}}|}}}| key_56="{{{56|}}}"|tst_56_{{{56|a}}}{{{56|b}}}=undef|text_56={{{{{{56}}}}}}|boxstyle_56={{{boxstyle_{{{56}}}|}}}| key_57="{{{57|}}}"|tst_57_{{{57|a}}}{{{57|b}}}=undef|text_57={{{{{{57}}}}}}|boxstyle_57={{{boxstyle_{{{57}}}|}}}| key_58="{{{58|}}}"|tst_58_{{{58|a}}}{{{58|b}}}=undef|text_58={{{{{{58}}}}}}|boxstyle_58={{{boxstyle_{{{58}}}|}}}| key_59="{{{59|}}}"|tst_59_{{{59|a}}}{{{59|b}}}=undef|text_59={{{{{{59}}}}}}|boxstyle_59={{{boxstyle_{{{59}}}|}}}| key_60="{{{60|}}}"|tst_60_{{{60|a}}}{{{60|b}}}=undef|text_60={{{{{{60}}}}}}|boxstyle_60={{{boxstyle_{{{60}}}|}}}| key_61="{{{61|}}}"|tst_61_{{{61|a}}}{{{61|b}}}=undef|text_61={{{{{{61}}}}}}|boxstyle_61={{{boxstyle_{{{61}}}|}}}| key_62="{{{62|}}}"|tst_62_{{{62|a}}}{{{62|b}}}=undef|text_62={{{{{{62}}}}}}|boxstyle_62={{{boxstyle_{{{62}}}|}}}| key_63="{{{63|}}}"|tst_63_{{{63|a}}}{{{63|b}}}=undef|text_63={{{{{{63}}}}}}|boxstyle_63={{{boxstyle_{{{63}}}|}}}| key_64="{{{64|}}}"|tst_64_{{{64|a}}}{{{64|b}}}=undef|text_64={{{{{{64}}}}}}|boxstyle_64={{{boxstyle_{{{64}}}|}}}| key_65="{{{65|}}}"|tst_65_{{{65|a}}}{{{65|b}}}=undef|text_65={{{{{{65}}}}}}|boxstyle_65={{{boxstyle_{{{65}}}|}}}| key_66="{{{66|}}}"|tst_66_{{{66|a}}}{{{66|b}}}=undef|text_66={{{{{{66}}}}}}|boxstyle_66={{{boxstyle_{{{66}}}|}}}| key_67="{{{67|}}}"|tst_67_{{{67|a}}}{{{67|b}}}=undef|text_67={{{{{{67}}}}}}|boxstyle_67={{{boxstyle_{{{67}}}|}}}| key_68="{{{68|}}}"|tst_68_{{{68|a}}}{{{68|b}}}=undef|text_68={{{{{{68}}}}}}|boxstyle_68={{{boxstyle_{{{68}}}|}}}| key_69="{{{69|}}}"|tst_69_{{{69|a}}}{{{69|b}}}=undef|text_69={{{{{{69}}}}}}|boxstyle_69={{{boxstyle_{{{69}}}|}}}| key_70="{{{70|}}}"|tst_70_{{{70|a}}}{{{70|b}}}=undef|text_70={{{{{{70}}}}}}|boxstyle_70={{{boxstyle_{{{70}}}|}}}| key_71="{{{71|}}}"|tst_71_{{{71|a}}}{{{71|b}}}=undef|text_71={{{{{{71}}}}}}|boxstyle_71={{{boxstyle_{{{71}}}|}}}| key_72="{{{72|}}}"|tst_72_{{{72|a}}}{{{72|b}}}=undef|text_72={{{{{{72}}}}}}|boxstyle_72={{{boxstyle_{{{72}}}|}}}| key_73="{{{73|}}}"|tst_73_{{{73|a}}}{{{73|b}}}=undef|text_73={{{{{{73}}}}}}|boxstyle_73={{{boxstyle_{{{73}}}|}}}| key_74="{{{74|}}}"|tst_74_{{{74|a}}}{{{74|b}}}=undef|text_74={{{{{{74}}}}}}|boxstyle_74={{{boxstyle_{{{74}}}|}}}| key_75="{{{75|}}}"|tst_75_{{{75|a}}}{{{75|b}}}=undef|text_75={{{{{{75}}}}}}|boxstyle_75={{{boxstyle_{{{75}}}|}}}| key_76="{{{76|}}}"|tst_76_{{{76|a}}}{{{76|b}}}=undef|text_76={{{{{{76}}}}}}|boxstyle_76={{{boxstyle_{{{76}}}|}}}| key_77="{{{77|}}}"|tst_77_{{{77|a}}}{{{77|b}}}=undef|text_77={{{{{{77}}}}}}|boxstyle_77={{{boxstyle_{{{77}}}|}}}| key_78="{{{78|}}}"|tst_78_{{{78|a}}}{{{78|b}}}=undef|text_78={{{{{{78}}}}}}|boxstyle_78={{{boxstyle_{{{78}}}|}}}| key_79="{{{79|}}}"|tst_79_{{{79|a}}}{{{79|b}}}=undef|text_79={{{{{{79}}}}}}|boxstyle_79={{{boxstyle_{{{79}}}|}}}| key_80="{{{80|}}}"|tst_80_{{{80|a}}}{{{80|b}}}=undef|text_80={{{{{{80}}}}}}|boxstyle_80={{{boxstyle_{{{80}}}|}}}| undef=}}</includeonly><noinclude> {{Documentation}} <!-- Add categories and interwikis to the /doc subpage, not here! --> </noinclude> gqa8z130um39rdhukbhp8zp3hz3oslq ढाँचा:Familytree/end 10 4049 15242 15241 2016-04-03T07:42:32Z Devraj poudel 1655 [[:w:en:Template:Familytree/end]] बाट ४ संशोधन(हरू) wikitext text/x-wiki #REDIRECT [[Template:Family tree/end]] 92sjueqgodnt5ium9y1j4se4ugfok8t ढाँचा:Family tree/end 10 4050 15278 15277 2016-04-03T07:43:52Z Devraj poudel 1655 [[:w:en:Template:Family_tree/end]] बाट ३५ संशोधन(हरू) wikitext text/x-wiki </table><noinclude> See documentation at [[Template:Family tree]] [[Category:Genealogy formatting templates|{{PAGENAME}}]] </noinclude> 2u04pv3eg8jfql2q32zc36tuw5f3xqn ढाँचा:Family tree/step2 10 4051 15324 15323 2016-04-03T07:44:58Z Devraj poudel 1655 [[:w:en:Template:Family_tree/step2]] बाट ४५ संशोधन(हरू) wikitext text/x-wiki <tr style="height: 1px; text-align: center;">{{{{{{tst_1_ab}}}|{{{row1 {{{key_1}}}|<td colspan="6" rowspan="2" style="border: {{{border|2}}}px solid black; padding: 0.2em; {{{boxstyle|}}}; {{{boxstyle_1|}}}">{{{text_1}}}</td>}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_2_ab}}}|{{{row1 {{{key_2}}}|<td colspan="6" rowspan="2" style="border: {{{border|2}}}px solid black; padding: 0.2em; {{{boxstyle|}}}; {{{boxstyle_2|}}}">{{{text_2}}}</td>}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_3_ab}}}|{{{row1 {{{key_3}}}|<td colspan="6" rowspan="2" style="border: {{{border|2}}}px solid black; padding: 0.2em; {{{boxstyle|}}}; {{{boxstyle_3|}}}">{{{text_3}}}</td>}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_4_ab}}}|{{{row1 {{{key_4}}}|<td colspan="6" rowspan="2" style="border: {{{border|2}}}px solid black; padding: 0.2em; {{{boxstyle|}}}; {{{boxstyle_4|}}}">{{{text_4}}}</td>}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_5_ab}}}|{{{row1 {{{key_5}}}|<td colspan="6" rowspan="2" style="border: {{{border|2}}}px solid black; padding: 0.2em; {{{boxstyle|}}}; {{{boxstyle_5|}}}">{{{text_5}}}</td>}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_6_ab}}}|{{{row1 {{{key_6}}}|<td colspan="6" rowspan="2" style="border: {{{border|2}}}px solid black; padding: 0.2em; {{{boxstyle|}}}; {{{boxstyle_6|}}}">{{{text_6}}}</td>}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_7_ab}}}|{{{row1 {{{key_7}}}|<td colspan="6" rowspan="2" style="border: {{{border|2}}}px solid black; padding: 0.2em; {{{boxstyle|}}}; {{{boxstyle_7|}}}">{{{text_7}}}</td>}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_8_ab}}}|{{{row1 {{{key_8}}}|<td colspan="6" rowspan="2" style="border: {{{border|2}}}px solid black; padding: 0.2em; {{{boxstyle|}}}; {{{boxstyle_8|}}}">{{{text_8}}}</td>}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_9_ab}}}|{{{row1 {{{key_9}}}|<td colspan="6" rowspan="2" style="border: {{{border|2}}}px solid black; padding: 0.2em; {{{boxstyle|}}}; {{{boxstyle_9|}}}">{{{text_9}}}</td>}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_10_ab}}}|{{{row1 {{{key_10}}}|<td colspan="6" rowspan="2" style="border: {{{border|2}}}px solid black; padding: 0.2em; {{{boxstyle|}}}; {{{boxstyle_10|}}}">{{{text_10}}}</td>}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_11_ab}}}|{{{row1 {{{key_11}}}|<td colspan="6" rowspan="2" style="border: {{{border|2}}}px solid black; padding: 0.2em; {{{boxstyle|}}}; {{{boxstyle_11|}}}">{{{text_11}}}</td>}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_12_ab}}}|{{{row1 {{{key_12}}}|<td colspan="6" rowspan="2" style="border: {{{border|2}}}px solid black; padding: 0.2em; {{{boxstyle|}}}; {{{boxstyle_12|}}}">{{{text_12}}}</td>}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_13_ab}}}|{{{row1 {{{key_13}}}|<td colspan="6" rowspan="2" style="border: {{{border|2}}}px solid black; padding: 0.2em; {{{boxstyle|}}}; {{{boxstyle_13|}}}">{{{text_13}}}</td>}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_14_ab}}}|{{{row1 {{{key_14}}}|<td colspan="6" rowspan="2" style="border: {{{border|2}}}px solid black; padding: 0.2em; {{{boxstyle|}}}; {{{boxstyle_14|}}}">{{{text_14}}}</td>}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_15_ab}}}|{{{row1 {{{key_15}}}|<td colspan="6" rowspan="2" style="border: {{{border|2}}}px solid black; padding: 0.2em; {{{boxstyle|}}}; {{{boxstyle_15|}}}">{{{text_15}}}</td>}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_16_ab}}}|{{{row1 {{{key_16}}}|<td colspan="6" rowspan="2" style="border: {{{border|2}}}px solid black; padding: 0.2em; {{{boxstyle|}}}; {{{boxstyle_16|}}}">{{{text_16}}}</td>}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_17_ab}}}|{{{row1 {{{key_17}}}|<td colspan="6" rowspan="2" style="border: {{{border|2}}}px solid black; padding: 0.2em; {{{boxstyle|}}}; {{{boxstyle_17|}}}">{{{text_17}}}</td>}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_18_ab}}}|{{{row1 {{{key_18}}}|<td colspan="6" rowspan="2" style="border: {{{border|2}}}px solid black; padding: 0.2em; {{{boxstyle|}}}; {{{boxstyle_18|}}}">{{{text_18}}}</td>}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_19_ab}}}|{{{row1 {{{key_19}}}|<td colspan="6" rowspan="2" style="border: {{{border|2}}}px solid black; padding: 0.2em; {{{boxstyle|}}}; {{{boxstyle_19|}}}">{{{text_19}}}</td>}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_20_ab}}}|{{{row1 {{{key_20}}}|<td colspan="6" rowspan="2" style="border: {{{border|2}}}px solid black; padding: 0.2em; {{{boxstyle|}}}; {{{boxstyle_20|}}}">{{{text_20}}}</td>}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_21_ab}}}|{{{row1 {{{key_21}}}|<td colspan="6" rowspan="2" style="border: {{{border|2}}}px solid black; padding: 0.2em; {{{boxstyle|}}}; {{{boxstyle_21|}}}">{{{text_21}}}</td>}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_22_ab}}}|{{{row1 {{{key_22}}}|<td colspan="6" rowspan="2" style="border: {{{border|2}}}px solid black; padding: 0.2em; {{{boxstyle|}}}; {{{boxstyle_22|}}}">{{{text_22}}}</td>}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_23_ab}}}|{{{row1 {{{key_23}}}|<td colspan="6" rowspan="2" style="border: {{{border|2}}}px solid black; padding: 0.2em; {{{boxstyle|}}}; {{{boxstyle_23|}}}">{{{text_23}}}</td>}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_24_ab}}}|{{{row1 {{{key_24}}}|<td colspan="6" rowspan="2" style="border: {{{border|2}}}px solid black; padding: 0.2em; {{{boxstyle|}}}; {{{boxstyle_24|}}}">{{{text_24}}}</td>}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_25_ab}}}|{{{row1 {{{key_25}}}|<td colspan="6" rowspan="2" style="border: {{{border|2}}}px solid black; padding: 0.2em; {{{boxstyle|}}}; {{{boxstyle_25|}}}">{{{text_25}}}</td>}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_26_ab}}}|{{{row1 {{{key_26}}}|<td colspan="6" rowspan="2" style="border: {{{border|2}}}px solid black; padding: 0.2em; {{{boxstyle|}}}; {{{boxstyle_26|}}}">{{{text_26}}}</td>}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_27_ab}}}|{{{row1 {{{key_27}}}|<td colspan="6" rowspan="2" style="border: {{{border|2}}}px solid black; padding: 0.2em; {{{boxstyle|}}}; {{{boxstyle_27|}}}">{{{text_27}}}</td>}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_28_ab}}}|{{{row1 {{{key_28}}}|<td colspan="6" rowspan="2" style="border: {{{border|2}}}px solid black; padding: 0.2em; {{{boxstyle|}}}; {{{boxstyle_28|}}}">{{{text_28}}}</td>}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_29_ab}}}|{{{row1 {{{key_29}}}|<td colspan="6" rowspan="2" style="border: {{{border|2}}}px solid black; padding: 0.2em; {{{boxstyle|}}}; {{{boxstyle_29|}}}">{{{text_29}}}</td>}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_30_ab}}}|{{{row1 {{{key_30}}}|<td colspan="6" rowspan="2" style="border: {{{border|2}}}px solid black; padding: 0.2em; {{{boxstyle|}}}; {{{boxstyle_30|}}}">{{{text_30}}}</td>}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_31_ab}}}|{{{row1 {{{key_31}}}|<td colspan="6" rowspan="2" style="border: {{{border|2}}}px solid black; padding: 0.2em; {{{boxstyle|}}}; {{{boxstyle_31|}}}">{{{text_31}}}</td>}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_32_ab}}}|{{{row1 {{{key_32}}}|<td colspan="6" rowspan="2" style="border: {{{border|2}}}px solid black; padding: 0.2em; {{{boxstyle|}}}; {{{boxstyle_32|}}}">{{{text_32}}}</td>}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_33_ab}}}|{{{row1 {{{key_33}}}|<td colspan="6" rowspan="2" style="border: {{{border|2}}}px solid black; padding: 0.2em; {{{boxstyle|}}}; {{{boxstyle_33|}}}">{{{text_33}}}</td>}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_34_ab}}}|{{{row1 {{{key_34}}}|<td colspan="6" rowspan="2" style="border: {{{border|2}}}px solid black; padding: 0.2em; {{{boxstyle|}}}; {{{boxstyle_34|}}}">{{{text_34}}}</td>}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_35_ab}}}|{{{row1 {{{key_35}}}|<td colspan="6" rowspan="2" style="border: {{{border|2}}}px solid black; padding: 0.2em; {{{boxstyle|}}}; {{{boxstyle_35|}}}">{{{text_35}}}</td>}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_36_ab}}}|{{{row1 {{{key_36}}}|<td colspan="6" rowspan="2" style="border: {{{border|2}}}px solid black; padding: 0.2em; {{{boxstyle|}}}; {{{boxstyle_36|}}}">{{{text_36}}}</td>}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_37_ab}}}|{{{row1 {{{key_37}}}|<td colspan="6" rowspan="2" style="border: {{{border|2}}}px solid black; padding: 0.2em; {{{boxstyle|}}}; {{{boxstyle_37|}}}">{{{text_37}}}</td>}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_38_ab}}}|{{{row1 {{{key_38}}}|<td colspan="6" rowspan="2" style="border: {{{border|2}}}px solid black; padding: 0.2em; {{{boxstyle|}}}; {{{boxstyle_38|}}}">{{{text_38}}}</td>}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_39_ab}}}|{{{row1 {{{key_39}}}|<td colspan="6" rowspan="2" style="border: {{{border|2}}}px solid black; padding: 0.2em; {{{boxstyle|}}}; {{{boxstyle_39|}}}">{{{text_39}}}</td>}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_40_ab}}}|{{{row1 {{{key_40}}}|<td colspan="6" rowspan="2" style="border: {{{border|2}}}px solid black; padding: 0.2em; {{{boxstyle|}}}; {{{boxstyle_40|}}}">{{{text_40}}}</td>}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_41_ab}}}|{{{row1 {{{key_41}}}|<td colspan="6" rowspan="2" style="border: {{{border|2}}}px solid black; padding: 0.2em; {{{boxstyle|}}}; {{{boxstyle_41|}}}">{{{text_41}}}</td>}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_42_ab}}}|{{{row1 {{{key_42}}}|<td colspan="6" rowspan="2" style="border: {{{border|2}}}px solid black; padding: 0.2em; {{{boxstyle|}}}; {{{boxstyle_42|}}}">{{{text_42}}}</td>}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_43_ab}}}|{{{row1 {{{key_43}}}|<td colspan="6" rowspan="2" style="border: {{{border|2}}}px solid black; padding: 0.2em; {{{boxstyle|}}}; {{{boxstyle_43|}}}">{{{text_43}}}</td>}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_44_ab}}}|{{{row1 {{{key_44}}}|<td colspan="6" rowspan="2" style="border: {{{border|2}}}px solid black; padding: 0.2em; {{{boxstyle|}}}; {{{boxstyle_44|}}}">{{{text_44}}}</td>}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_45_ab}}}|{{{row1 {{{key_45}}}|<td colspan="6" rowspan="2" style="border: {{{border|2}}}px solid black; padding: 0.2em; {{{boxstyle|}}}; {{{boxstyle_45|}}}">{{{text_45}}}</td>}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_46_ab}}}|{{{row1 {{{key_46}}}|<td colspan="6" rowspan="2" style="border: {{{border|2}}}px solid black; padding: 0.2em; {{{boxstyle|}}}; {{{boxstyle_46|}}}">{{{text_46}}}</td>}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_47_ab}}}|{{{row1 {{{key_47}}}|<td colspan="6" rowspan="2" style="border: {{{border|2}}}px solid black; padding: 0.2em; {{{boxstyle|}}}; {{{boxstyle_47|}}}">{{{text_47}}}</td>}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_48_ab}}}|{{{row1 {{{key_48}}}|<td colspan="6" rowspan="2" style="border: {{{border|2}}}px solid black; padding: 0.2em; {{{boxstyle|}}}; {{{boxstyle_48|}}}">{{{text_48}}}</td>}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_49_ab}}}|{{{row1 {{{key_49}}}|<td colspan="6" rowspan="2" style="border: {{{border|2}}}px solid black; padding: 0.2em; {{{boxstyle|}}}; {{{boxstyle_49|}}}">{{{text_49}}}</td>}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_50_ab}}}|{{{row1 {{{key_50}}}|<td colspan="6" rowspan="2" style="border: {{{border|2}}}px solid black; padding: 0.2em; {{{boxstyle|}}}; {{{boxstyle_50|}}}">{{{text_50}}}</td>}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_51_ab}}}|{{{row1 {{{key_51}}}|<td colspan="6" rowspan="2" style="border: {{{border|2}}}px solid black; padding: 0.2em; {{{boxstyle|}}}; {{{boxstyle_51|}}}">{{{text_51}}}</td>}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_52_ab}}}|{{{row1 {{{key_52}}}|<td colspan="6" rowspan="2" style="border: {{{border|2}}}px solid black; padding: 0.2em; {{{boxstyle|}}}; {{{boxstyle_52|}}}">{{{text_52}}}</td>}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_53_ab}}}|{{{row1 {{{key_53}}}|<td colspan="6" rowspan="2" style="border: {{{border|2}}}px solid black; padding: 0.2em; {{{boxstyle|}}}; {{{boxstyle_53|}}}">{{{text_53}}}</td>}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_54_ab}}}|{{{row1 {{{key_54}}}|<td colspan="6" rowspan="2" style="border: {{{border|2}}}px solid black; padding: 0.2em; {{{boxstyle|}}}; {{{boxstyle_54|}}}">{{{text_54}}}</td>}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_55_ab}}}|{{{row1 {{{key_55}}}|<td colspan="6" rowspan="2" style="border: {{{border|2}}}px solid black; padding: 0.2em; {{{boxstyle|}}}; {{{boxstyle_55|}}}">{{{text_55}}}</td>}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_56_ab}}}|{{{row1 {{{key_56}}}|<td colspan="6" rowspan="2" style="border: {{{border|2}}}px solid black; padding: 0.2em; {{{boxstyle|}}}; {{{boxstyle_56|}}}">{{{text_56}}}</td>}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_57_ab}}}|{{{row1 {{{key_57}}}|<td colspan="6" rowspan="2" style="border: {{{border|2}}}px solid black; padding: 0.2em; {{{boxstyle|}}}; {{{boxstyle_57|}}}">{{{text_57}}}</td>}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_58_ab}}}|{{{row1 {{{key_58}}}|<td colspan="6" rowspan="2" style="border: {{{border|2}}}px solid black; padding: 0.2em; {{{boxstyle|}}}; {{{boxstyle_58|}}}">{{{text_58}}}</td>}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_59_ab}}}|{{{row1 {{{key_59}}}|<td colspan="6" rowspan="2" style="border: {{{border|2}}}px solid black; padding: 0.2em; {{{boxstyle|}}}; {{{boxstyle_59|}}}">{{{text_59}}}</td>}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_60_ab}}}|{{{row1 {{{key_60}}}|<td colspan="6" rowspan="2" style="border: {{{border|2}}}px solid black; padding: 0.2em; {{{boxstyle|}}}; {{{boxstyle_60|}}}">{{{text_60}}}</td>}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_61_ab}}}|{{{row1 {{{key_61}}}|<td colspan="6" rowspan="2" style="border: {{{border|2}}}px solid black; padding: 0.2em; {{{boxstyle|}}}; {{{boxstyle_61|}}}">{{{text_61}}}</td>}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_62_ab}}}|{{{row1 {{{key_62}}}|<td colspan="6" rowspan="2" style="border: {{{border|2}}}px solid black; padding: 0.2em; {{{boxstyle|}}}; {{{boxstyle_62|}}}">{{{text_62}}}</td>}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_63_ab}}}|{{{row1 {{{key_63}}}|<td colspan="6" rowspan="2" style="border: {{{border|2}}}px solid black; padding: 0.2em; {{{boxstyle|}}}; {{{boxstyle_63|}}}">{{{text_63}}}</td>}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_64_ab}}}|{{{row1 {{{key_64}}}|<td colspan="6" rowspan="2" style="border: {{{border|2}}}px solid black; padding: 0.2em; {{{boxstyle|}}}; {{{boxstyle_64|}}}">{{{text_64}}}</td>}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_65_ab}}}|{{{row1 {{{key_65}}}|<td colspan="6" rowspan="2" style="border: {{{border|2}}}px solid black; padding: 0.2em; {{{boxstyle|}}}; {{{boxstyle_65|}}}">{{{text_65}}}</td>}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_66_ab}}}|{{{row1 {{{key_66}}}|<td colspan="6" rowspan="2" style="border: {{{border|2}}}px solid black; padding: 0.2em; {{{boxstyle|}}}; {{{boxstyle_66|}}}">{{{text_66}}}</td>}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_67_ab}}}|{{{row1 {{{key_67}}}|<td colspan="6" rowspan="2" style="border: {{{border|2}}}px solid black; padding: 0.2em; {{{boxstyle|}}}; {{{boxstyle_67|}}}">{{{text_67}}}</td>}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_68_ab}}}|{{{row1 {{{key_68}}}|<td colspan="6" rowspan="2" style="border: {{{border|2}}}px solid black; padding: 0.2em; {{{boxstyle|}}}; {{{boxstyle_68|}}}">{{{text_68}}}</td>}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_69_ab}}}|{{{row1 {{{key_69}}}|<td colspan="6" rowspan="2" style="border: {{{border|2}}}px solid black; padding: 0.2em; {{{boxstyle|}}}; {{{boxstyle_69|}}}">{{{text_69}}}</td>}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_70_ab}}}|{{{row1 {{{key_70}}}|<td colspan="6" rowspan="2" style="border: {{{border|2}}}px solid black; padding: 0.2em; {{{boxstyle|}}}; {{{boxstyle_70|}}}">{{{text_70}}}</td>}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_71_ab}}}|{{{row1 {{{key_71}}}|<td colspan="6" rowspan="2" style="border: {{{border|2}}}px solid black; padding: 0.2em; {{{boxstyle|}}}; {{{boxstyle_71|}}}">{{{text_71}}}</td>}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_72_ab}}}|{{{row1 {{{key_72}}}|<td colspan="6" rowspan="2" style="border: {{{border|2}}}px solid black; padding: 0.2em; {{{boxstyle|}}}; {{{boxstyle_72|}}}">{{{text_72}}}</td>}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_73_ab}}}|{{{row1 {{{key_73}}}|<td colspan="6" rowspan="2" style="border: {{{border|2}}}px solid black; padding: 0.2em; {{{boxstyle|}}}; {{{boxstyle_73|}}}">{{{text_73}}}</td>}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_74_ab}}}|{{{row1 {{{key_74}}}|<td colspan="6" rowspan="2" style="border: {{{border|2}}}px solid black; padding: 0.2em; {{{boxstyle|}}}; {{{boxstyle_74|}}}">{{{text_74}}}</td>}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_75_ab}}}|{{{row1 {{{key_75}}}|<td colspan="6" rowspan="2" style="border: {{{border|2}}}px solid black; padding: 0.2em; {{{boxstyle|}}}; {{{boxstyle_75|}}}">{{{text_75}}}</td>}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_76_ab}}}|{{{row1 {{{key_76}}}|<td colspan="6" rowspan="2" style="border: {{{border|2}}}px solid black; padding: 0.2em; {{{boxstyle|}}}; {{{boxstyle_76|}}}">{{{text_76}}}</td>}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_77_ab}}}|{{{row1 {{{key_77}}}|<td colspan="6" rowspan="2" style="border: {{{border|2}}}px solid black; padding: 0.2em; {{{boxstyle|}}}; {{{boxstyle_77|}}}">{{{text_77}}}</td>}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_78_ab}}}|{{{row1 {{{key_78}}}|<td colspan="6" rowspan="2" style="border: {{{border|2}}}px solid black; padding: 0.2em; {{{boxstyle|}}}; {{{boxstyle_78|}}}">{{{text_78}}}</td>}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_79_ab}}}|{{{row1 {{{key_79}}}|<td colspan="6" rowspan="2" style="border: {{{border|2}}}px solid black; padding: 0.2em; {{{boxstyle|}}}; {{{boxstyle_79|}}}">{{{text_79}}}</td>}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_80_ab}}}|{{{row1 {{{key_80}}}|<td colspan="6" rowspan="2" style="border: {{{border|2}}}px solid black; padding: 0.2em; {{{boxstyle|}}}; {{{boxstyle_80|}}}">{{{text_80}}}</td>}}}}}}<!-- --></tr><tr style="height: 1px; text-align: center;"><!-- -->{{{{{{tst_1_ab}}}|{{{row2 {{{key_1}}}|}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_2_ab}}}|{{{row2 {{{key_2}}}|}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_3_ab}}}|{{{row2 {{{key_3}}}|}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_4_ab}}}|{{{row2 {{{key_4}}}|}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_5_ab}}}|{{{row2 {{{key_5}}}|}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_6_ab}}}|{{{row2 {{{key_6}}}|}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_7_ab}}}|{{{row2 {{{key_7}}}|}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_8_ab}}}|{{{row2 {{{key_8}}}|}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_9_ab}}}|{{{row2 {{{key_9}}}|}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_10_ab}}}|{{{row2 {{{key_10}}}|}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_11_ab}}}|{{{row2 {{{key_11}}}|}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_12_ab}}}|{{{row2 {{{key_12}}}|}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_13_ab}}}|{{{row2 {{{key_13}}}|}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_14_ab}}}|{{{row2 {{{key_14}}}|}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_15_ab}}}|{{{row2 {{{key_15}}}|}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_16_ab}}}|{{{row2 {{{key_16}}}|}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_17_ab}}}|{{{row2 {{{key_17}}}|}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_18_ab}}}|{{{row2 {{{key_18}}}|}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_19_ab}}}|{{{row2 {{{key_19}}}|}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_20_ab}}}|{{{row2 {{{key_20}}}|}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_21_ab}}}|{{{row2 {{{key_21}}}|}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_22_ab}}}|{{{row2 {{{key_22}}}|}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_23_ab}}}|{{{row2 {{{key_23}}}|}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_24_ab}}}|{{{row2 {{{key_24}}}|}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_25_ab}}}|{{{row2 {{{key_25}}}|}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_26_ab}}}|{{{row2 {{{key_26}}}|}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_27_ab}}}|{{{row2 {{{key_27}}}|}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_28_ab}}}|{{{row2 {{{key_28}}}|}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_29_ab}}}|{{{row2 {{{key_29}}}|}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_30_ab}}}|{{{row2 {{{key_30}}}|}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_31_ab}}}|{{{row2 {{{key_31}}}|}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_32_ab}}}|{{{row2 {{{key_32}}}|}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_33_ab}}}|{{{row2 {{{key_33}}}|}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_34_ab}}}|{{{row2 {{{key_34}}}|}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_35_ab}}}|{{{row2 {{{key_35}}}|}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_36_ab}}}|{{{row2 {{{key_36}}}|}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_37_ab}}}|{{{row2 {{{key_37}}}|}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_38_ab}}}|{{{row2 {{{key_38}}}|}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_39_ab}}}|{{{row2 {{{key_39}}}|}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_40_ab}}}|{{{row2 {{{key_40}}}|}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_41_ab}}}|{{{row2 {{{key_41}}}|}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_42_ab}}}|{{{row2 {{{key_42}}}|}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_43_ab}}}|{{{row2 {{{key_43}}}|}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_44_ab}}}|{{{row2 {{{key_44}}}|}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_45_ab}}}|{{{row2 {{{key_45}}}|}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_46_ab}}}|{{{row2 {{{key_46}}}|}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_47_ab}}}|{{{row2 {{{key_47}}}|}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_48_ab}}}|{{{row2 {{{key_48}}}|}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_49_ab}}}|{{{row2 {{{key_49}}}|}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_50_ab}}}|{{{row2 {{{key_50}}}|}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_51_ab}}}|{{{row2 {{{key_51}}}|}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_52_ab}}}|{{{row2 {{{key_52}}}|}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_53_ab}}}|{{{row2 {{{key_53}}}|}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_54_ab}}}|{{{row2 {{{key_54}}}|}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_55_ab}}}|{{{row2 {{{key_55}}}|}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_56_ab}}}|{{{row2 {{{key_56}}}|}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_57_ab}}}|{{{row2 {{{key_57}}}|}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_58_ab}}}|{{{row2 {{{key_58}}}|}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_59_ab}}}|{{{row2 {{{key_59}}}|}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_60_ab}}}|{{{row2 {{{key_60}}}|}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_61_ab}}}|{{{row2 {{{key_61}}}|}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_62_ab}}}|{{{row2 {{{key_62}}}|}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_63_ab}}}|{{{row2 {{{key_63}}}|}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_64_ab}}}|{{{row2 {{{key_64}}}|}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_65_ab}}}|{{{row2 {{{key_65}}}|}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_66_ab}}}|{{{row2 {{{key_66}}}|}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_67_ab}}}|{{{row2 {{{key_67}}}|}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_68_ab}}}|{{{row2 {{{key_68}}}|}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_69_ab}}}|{{{row2 {{{key_69}}}|}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_70_ab}}}|{{{row2 {{{key_70}}}|}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_71_ab}}}|{{{row2 {{{key_71}}}|}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_72_ab}}}|{{{row2 {{{key_72}}}|}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_73_ab}}}|{{{row2 {{{key_73}}}|}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_74_ab}}}|{{{row2 {{{key_74}}}|}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_75_ab}}}|{{{row2 {{{key_75}}}|}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_76_ab}}}|{{{row2 {{{key_76}}}|}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_77_ab}}}|{{{row2 {{{key_77}}}|}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_78_ab}}}|{{{row2 {{{key_78}}}|}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_79_ab}}}|{{{row2 {{{key_79}}}|}}}}}}<!-- -->{{{{{{tst_80_ab}}}|{{{row2 {{{key_80}}}|}}}}}}<!-- --></tr><noinclude> </table> {{documentation|content= See documentation at [[Template:Family tree]] }} [[Category:Genealogy formatting templates|{{PAGENAME}}]] </noinclude> 095w6pgx54u5rjhwm0cnmc6of2vb9af ढाँचा:Family tree/doc 10 4052 15439 15438 2016-04-04T02:38:13Z Devraj poudel 1655 [[:w:en:Template:Family_tree/doc]] बाट ११३ संशोधन(हरू) wikitext text/x-wiki <includeonly>{{Deprecated template|Family tree|Chart|date=October 2013|note=The new template provides all the features of the old one and more. Its usage is very similar but there are minor differences. For help with migration see [[Template:Chart#Migration_from_familytree|Template:Chart#Migration from familytree]].}} {{Intricate template}}{{Documentation subpage}}</includeonly> <noinclude>{{Documentation subpage}}</noinclude> <!---PLEASE ADD METADATA TO THE <includeonly> SECTION AT THE BOTTOM OF THIS PAGE EDIT TEMPLATE DOCUMENTATION BELOW THIS LINE---> {{ombox | image = [[File:Edit-copy purple-wikit.svg|40px]] | type = move | text = When editing extremely large diagram with Family tree it is possible that you would be unable to submit the content due to [[Wikipedia:template limits]]. In that case please consider migrating your diagram to {{tl|Chart}} which generates lower preprocessor node count. }} This is a template for rendering simple [[family tree]]s consisting of boxes and connecting lines based on an [[ASCII art]]-like syntax. The trees are displayed as [[HTML]] tables using [[Cascading Style Sheets|CSS]] attributes, and may contain arbitrary [[wiki markup]] within the boxes. ==Example usage== This code: <pre style="overflow:auto;"> {{family tree/start |summary=I have a brother Joe and a little sister: my mom married my dad, and my dad's parents were Grandma and Grandpa; they had another child, Aunt Daisy.}} {{family tree | | | | GMa |~|y|~| GPa | | GMa=Gladys|GPa=Sydney}} {{family tree | | | | | | | |)|-|-|-|.| }} {{family tree | | | MOM |y| DAD | |DAISY| MOM=Mom|DAD=Dad|DAISY=[[Aunt Daisy]]}} {{family tree | |,|-|-|-|+|-|-|-|.| | | }} {{family tree | JOE | | ME | | SIS | | | JOE=My brother Joe|ME='''Me!'''|SIS=My little sister}} {{family tree/end}} </pre> Produces this: {{family tree/start |summary=I have a brother Joe and a little sister: my mom married my dad, and my dad's parents were Grandma and Grandpa; they had another child, Aunt Daisy.}} {{family tree | | | | GMa |~|y|~| GPa | | GMa=Gladys|GPa=Sydney}} {{family tree | | | | | | | |)|-|-|-|.| }} {{family tree | | | MOM |y| DAD | |DAISY| MOM=Mom|DAD=Dad|DAISY=[[Aunt Daisy]]}} {{family tree | |,|-|-|-|+|-|-|-|.| | | }} {{family tree | JOE | | ME | | SIS | | | JOE=My brother Joe|ME='''Me!'''|SIS=My little sister}} {{family tree/end}} == Parameters == The {{para|summary|<var>text</var>}} parameter of the {{tl|family tree/start}} template should be used to describe the overall layout of the tree. This summary is for [[Wikipedia:Accessibility|accessibility]]: it is read aloud to visually impaired readers who use [[screen reader]]s, and is invisible to sighted readers. The {{tl|family tree}} template produces one row in a family tree table. The template accepts up to 80 unnamed parameters describing the contents of the table. Each parameter specifies a '''tile''' or a '''box'''. * '''Tiles''' are line drawing symbols consisting of horizontal and vertical lines and various corners and crossings thereof. Tiles are specified using single-character symbols that more or less approximate the shape of the tile in appearance. A special case of a tile is the '''empty tile''', specified by a single space character. A table of supported tiles is given below. {|style="float:left;margin-left:1em" |+ '''Solid lines:''' |- | {{big|<code>,</code>}} ||style="border:1px solid gray"| {{family tree/start}}{{family tree|,}}{{family tree/end}} | {{big|<code>v</code>}} ||style="border:1px solid gray"| {{family tree/start}}{{family tree|v}}{{family tree/end}} | {{big|<code>.</code>}} ||style="border:1px solid gray"| {{family tree/start}}{{family tree|.}}{{family tree/end}} |- | {{big|<code>)</code>}} ||style="border:1px solid gray"| {{family tree/start}}{{family tree|)}}{{family tree/end}} | {{big|<code>+</code>}} ||style="border:1px solid gray"| {{family tree/start}}{{family tree|+}}{{family tree/end}} | {{big|<code>(</code>}} ||style="border:1px solid gray"| {{family tree/start}}{{family tree|(}}{{family tree/end}} |- | {{big|<code>`</code>}} ||style="border:1px solid gray"| {{family tree/start}}{{family tree|`}}{{family tree/end}} | {{big|<code>^</code>}} ||style="border:1px solid gray"| {{family tree/start}}{{family tree|^}}{{family tree/end}} | {{big|<code>'</code>}} ||style="border:1px solid gray"| {{family tree/start}}{{family tree|'}}{{family tree/end}} |- | {{big|<code>-</code>}} ||style="border:1px solid gray"| {{family tree/start}}{{family tree|-}}{{family tree/end}} | {{big|<code>!</code>}} ||style="border:1px solid gray"| {{family tree/start}}{{family tree|!}}{{family tree/end}} | {{big|<code> </code>}} ||style="border:1px solid gray"| {{family tree/start}}{{family tree| }}{{family tree/end}} |} {| style="float:left;margin-left:1em" |+ '''Dashed lines:''' |- | {{big|<code>F</code>}} ||style="border:1px solid gray"| {{family tree/start}}{{family tree|F}}{{family tree/end}} | {{big|<code>V</code>}} ||style="border:1px solid gray"| {{familytree/start}}{{familytree|V}}{{familytree/end}} | {{big|<code>7</code>}} ||style="border:1px solid gray"| {{familytree/start}}{{familytree|7}}{{familytree/end}} |- | {{big|<code>D</code>}} ||style="border:1px solid gray"| {{familytree/start}}{{familytree|D}}{{familytree/end}} | {{big|<code>%</code>}} ||style="border:1px solid gray"| {{familytree/start}}{{familytree|%}}{{familytree/end}} | {{big|<code>C</code>}} ||style="border:1px solid gray"| {{familytree/start}}{{familytree|C}}{{familytree/end}} |- | {{big|<code>L</code>}} ||style="border: 1px solid gray"| {{familytree/start}}{{familytree|L}}{{familytree/end}} | {{big|<code>A</code>}} ||style="border: 1px solid gray"| {{familytree/start}}{{familytree|A}}{{familytree/end}} | {{big|<code>J</code>}} ||style="border: 1px solid gray"| {{familytree/start}}{{familytree|J}}{{familytree/end}} |- | {{big|<code>~</code>}} ||style="border:1px solid gray"| {{familytree/start}}{{familytree|~}}{{familytree/end}} | {{big|<code>:</code>}} ||style="border:1px solid gray"| {{familytree/start}}{{familytree|:}}{{familytree/end}} | {{big|<code> </code>}} ||style="border:1px solid gray"| {{familytree/start}}{{familytree| }}{{familytree/end}} |} {|style="float:left;margin-left:1em" |+ '''Mixed (1):''' |- | {{big|<code>r</code>}} ||style="border:1px solid gray"| {{familytree/start}}{{familytree|r}}{{familytree/end}} | {{big|<code>y</code>}} ||style="border:1px solid gray"| {{familytree/start}}{{familytree|y}}{{familytree/end}} | {{big|<code>n</code>}} ||style="border:1px solid gray"| {{familytree/start}}{{familytree|n}}{{familytree/end}} |- | {{big|<code>]</code>}} ||style="border:1px solid gray"| {{familytree/start}}{{familytree|]}}{{familytree/end}} | {{big|<code>#</code>}} ||style="border:1px solid gray"| {{familytree/start}}{{familytree|#}}{{familytree/end}} | {{big|<code>[</code>}} ||style="border:1px solid gray"| {{familytree/start}}{{familytree|[}}{{familytree/end}} |- | {{big|<code>c</code>}} ||style="border:1px solid gray"| {{familytree/start}}{{familytree|c}}{{familytree/end}} | {{big|<code>h</code>}} ||style="border:1px solid gray"| {{familytree/start}}{{familytree|h}}{{familytree/end}} | {{big|<code>j</code>}} ||style="border:1px solid gray"| {{familytree/start}}{{familytree|j}}{{familytree/end}} |- | {{big|<code>~</code>}} ||style="border:1px solid gray"| {{familytree/start}}{{familytree|~}}{{familytree/end}} | {{big|<code>!</code>}} ||style="border:1px solid gray"| {{familytree/start}}{{familytree|!}}{{familytree/end}} | {{big|<code> </code>}} ||style="border:1px solid gray"| {{familytree/start}}{{familytree| }}{{familytree/end}} |} {|style="float:left;margin-left:1em" |+ '''Mixed (2):''' |- | {{big|<code>p</code>}} ||style="border:1px solid gray"| {{familytree/start}}{{familytree|p}}{{familytree/end}} | {{big|<code>u</code>}} ||style="border:1px solid gray"| {{familytree/start}}{{familytree|u}}{{familytree/end}} | {{big|<code>q</code>}} ||style="border:1px solid gray"| {{familytree/start}}{{familytree|q}}{{familytree/end}} |- | {{big|<code>E</code>}} ||style="border:1px solid gray"| {{familytree/start}}{{familytree|E|}}{{familytree/end}} | {{big|<code>*</code>}} ||style="border:1px solid gray"| {{familytree/start}}{{familytree|*}}{{familytree/end}} | {{big|<code>3</code>}} ||style="border:1px solid gray"| {{familytree/start}}{{familytree|3|}}{{familytree/end}} |- | {{big|<code>b</code>}} ||style="border:1px solid gray"| {{familytree/start}}{{familytree|b}}{{familytree/end}} | {{big|<code>t</code>}} ||style="border:1px solid gray"| {{familytree/start}}{{familytree|t|}}{{familytree/end}} | {{big|<code>d</code>}} ||style="border:1px solid gray"| {{familytree/start}}{{familytree|d}}{{familytree/end}} |- | {{big|<code>-</code>}} ||style="border:1px solid gray"| {{familytree/start}}{{familytree|-}}{{familytree/end}} | {{big|<code>:</code>}} ||style="border:1px solid gray"| {{familytree/start}}{{familytree|:}}{{familytree/end}} | {{big|<code> </code>}} ||style="border:1px solid gray"| {{familytree/start}}{{familytree| }}{{familytree/end}} |} {|style="float:left;margin-left:1em" |+ '''Misc.:'''<!-- this subset is an insufficient set or questionable: --> |- | || | {{big|<code>T</code>}} ||style="border:1px solid gray"| {{familytree/start}}{{familytree|T}}{{familytree/end}} |- | {{big|<code>G</code>}} ||style="border:1px solid gray"| {{familytree/start}}{{familytree|G}}{{familytree/end}} | {{big|<code>X</code>}} ||style="border:1px solid gray"| {{familytree/start}}{{familytree|X}}{{familytree/end}} | {{big|<code>K</code>}} ||style="border:1px solid gray"| {{familytree/start}}{{familytree|K}}{{familytree/end}} | {{big|<code>k</code>}} ||style="border:1px solid gray"| {{familytree/start}}{{familytree|k}}{{familytree/end}} |- | || | {{big|<code>U</code>}} ||style="border:1px solid gray"| {{familytree/start}}{{familytree|U}}{{familytree/end}} |} <br clear="left" /> * '''Boxes''' can contain arbitrary [[wiki markup]]. The contents of boxes are specified using additional named parameters appended to the template call. Each box is '''three tiles wide''' and normally has a 2 pixels wide black border. Boxes can have any name that is a valid template parameter name, although single character names should be avoided to prevent conflicts with tile symbols. ==Style attributes== The appearance of the boxes may be controlled by the optional template parameters ''border'' and ''boxstyle''. The former sets the width of the box border in pixels, while the latter can be used to append arbitrary [[Cascading Style Sheets|CSS]] declarations directly to the box style attributes. For example, the following code: <pre style="overflow:auto;"> {{familytree/start |summary=Box 1 married to Box 2, with children Box 3 and Box 4}} {{familytree|border=0|boxstyle=background:#dfd;| | FOO |y| BAR | |FOO=Box 1|BAR=Box 2}} {{familytree|border=0|boxstyle=background:#dfd;| | |,|-|^|-|.| | }} {{familytree|border=0|boxstyle=background:#dfd;| | FOO | | BAR | |FOO=Box 3|BAR=Box 4}} {{familytree/end}} </pre> produces a result like this: {{familytree/start |summary=Box 1 married to Box 2, with children Box 3 and Box 4}} {{familytree|border=0|boxstyle=background:#dfd;| | FOO |y| BAR | |FOO=Box 1|BAR=Box 2}} {{familytree|border=0|boxstyle=background:#dfd;| | |,|-|^|-|.| | }} {{familytree|border=0|boxstyle=background:#dfd;| | FOO | | BAR | |FOO=Box 3|BAR=Box 4}} {{familytree/end}} Style attributes can even be set for individual boxes, as in the example below: <pre style="overflow:auto;"> {{familytree/start |White box with three children Red box, Green box, Blue box, all married to each other}} {{familytree| | | | |WHITE| | | | |WHITE=White box |boxstyle_WHITE = background-color: #fff; }} {{familytree| |,|-|-|'|!|`|-|-|.| }} {{familytree|RED |~|GREEN|~|BLUE |RED=Red box|GREEN=Green box|BLUE=Blue box |boxstyle_RED = background-color: #faa; |boxstyle_GREEN = background-color: #afa; |boxstyle_BLUE = background-color: #aaf; }} {{familytree/end}} </pre> which produces the output: {{familytree/start |White box with three children Red box, Green box, Blue box, all married to each other}} {{familytree| | | | |WHITE| | | | |WHITE=White box |boxstyle_WHITE = background-color: #fff; }} {{familytree| |,|-|-|'|!|`|-|-|.| }} {{familytree|RED |~|GREEN|~|BLUE |RED=Red box|GREEN=Green box|BLUE=Blue box |boxstyle_RED =background-color: #faa; |boxstyle_GREEN=background-color: #afa; |boxstyle_BLUE =background-color: #aaf; }} {{familytree/end}} '''NOTE:''' When specifying style attributes for individual named boxes, make sure the box names are aligned to the '''left''' side of area reserved for them in the template call (as in "<code>|RED&nbsp;&nbsp;|</code>" instead of "<code>|&nbsp;RED&nbsp;|</code>" in the example above). Otherwise the template will end up looking for a style parameter with spaces in its name. The {{tl|familytree/start}} template also accepts an optional {{para|style}} parameter that can be used to set CSS styles for the entire diagram, and an optional {{para|align}} parameter to set the chart alignment. == See also == * {{tl|chart}}, which supports more complex family trees. * [[User:GregU/familytree.js|familytree.js]], a tool aiding the creation or updating of diagrams using these templates. * [[Wikipedia:Family trees]] for other methods. * {{cl|Family tree templates}} <includeonly>{{#ifeq:{{SUBPAGENAME}}|sandbox | |[[Category:Genealogy formatting templates]]}}</includeonly> cce0oi5w9gt4rs9dalukwc5mxfadu4i ढाँचा:Family tree/start 10 4053 15493 15492 2016-04-04T02:40:51Z Devraj poudel 1655 [[:w:en:Template:Family_tree/start]] बाट ५३ संशोधन(हरू) wikitext text/x-wiki {{#if: {{{title|}}}|<div style="text-align: center; margin: 1em 0em;"><strong>{{{title}}}</strong></div>|}} <table style="border-spacing: 0; {{#switch: {{{align|}}} |left = float: left; |right = float: right; |center = margin: 0 auto; |#default = }} {{{style|}}}" title="{{{summary|}}}"><noinclude> {{Documentation}} </noinclude> i5h660ztu6c3q8h3wjez05p1cmgsktj ढाँचा:Big 10 4054 15522 15521 2016-04-04T02:42:14Z Devraj poudel 1655 [[:w:en:Template:Big]] बाट २८ संशोधन(हरू) wikitext text/x-wiki <span style="font-size: 120%;">{{{1}}}</span><noinclude> {{Documentation}} <!-- Please add categories to the /doc subpage; interwikis go to Wikidata, thank you. --> </noinclude> h2e0f82fasmre1wg7mmooho2xrnyw8f श्रेणी:नेपाली भाषा व्याकरण 14 4055 15535 2016-04-04T04:04:59Z Devraj poudel 1655 [[श्रेणी:व्याकरण]] को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki [[श्रेणी:व्याकरण]] 44zd9hkks6hesxy26mrb192uihlfqtp ढाँचा:Is book 10 4056 15541 2016-04-04T04:21:42Z Devraj poudel 1655 <includeonly>{{#ifeq:{{#titleparts:{{FULLPAGENAME}}}}|{{#titleparts:{{FULLPAGENAME}}|1}}|{{{book|{{{1|}}}}}}|{{{page|{{{2|}}}}}}}... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <includeonly>{{#ifeq:{{#titleparts:{{FULLPAGENAME}}}}|{{#titleparts:{{FULLPAGENAME}}|1}}|{{{book|{{{1|}}}}}}|{{{page|{{{2|}}}}}}}}</includeonly><noinclude> Is this a book or a page? [[Category:Utility templates|{{PAGENAME}}]] </noinclude> 55ye9l44xuxo6jp80uqjxqst8yozdo2 ढाँचा:Tracked 10 4057 15542 2016-04-04T10:37:42Z Biplab Anand 1630 copied from newiki wikitext text/x-wiki <div style="float: {{{float|right}}}; clear: {{{float|right}}}; border:1px solid #999; {{border-radius|0.5em}} background-color:#eee; {{linear-gradient|top|#ddd,#eee}} font-size:85%; text-align:center; padding:0.5em; margin-left:1em; margin-bottom:1em; width: 12em;" class="plainlinks {{#if:{{{1|}}}|mw-trackedTemplate}}">स्थिति हेर्नुहोस {{#ifeq: {{padleft:|1| {{{1|T}}} }} | T |[[phabricator:|फ्याब्रिकेटर]]मा [[mw:Special:MyLanguage/Phabricator|(?)]]<br />{{#if:{{{1|}}}|'''[[phabricator:{{{1}}}|<span class="trakfab-{{{1}}}">Task {{{1}}}</span>]]'''}} {{#switch:{{lc:{{{2|}}}}} |resolved=<span style="color: green; font-weight: bold;text-transform: uppercase;">Resolved</span> |invalid=<span style="color: black; font-weight: bold;text-transform: uppercase;">Invalid</span> |duplicate=<span style="color: black; font-weight: bold;text-transform: uppercase;">Duplicate</span> |declined=<span style="color: black; font-weight: bold;text-transform: uppercase;">Declined</span> |stalled=<span style="color: black; font-weight: bold;text-transform: uppercase;">Stalled</span> |open=<span style="color: black; font-weight: bold;text-transform: uppercase;">Open</span> }} |[//bugzilla.wikimedia.org/ Bugzilla]<br />{{#if:{{{1|}}}|'''[[bugzilla:{{{1}}}|<span class="trakbug-{{{1}}}">Bug {{{1}}}</span>]]'''}} {{#switch:{{lc:{{{2|}}}}} |fixed=<span style="color: green; font-weight: bold; text-transform: uppercase;">Resolved fixed</span> |wontfix=<span style="color: black; font-weight: bold; text-transform: uppercase;">Resolved "won't fix"</span> |invalid=<span style="color: black; font-weight: bold; text-transform: uppercase;">Resolved invalid</span> |later=<span style="color: black; font-weight: bold; text-transform: uppercase;">Resolved "later"</span> |duplicate=<span style="color: black; font-weight: bold; text-transform: uppercase;">Resolved duplicate</span> |critical=<span style="color: red; font-weight: bold; font-size: 1.5em; text-transform: uppercase;">Critical</span> }} }}</div><noinclude> {{documentation}} </noinclude> qmewpgqkyuwv6as05sxtzlp747qmdcz मीडियाविकि:Gadget-LocalLiveClock.js 8 4058 15549 2016-04-05T01:26:30Z Devraj poudel 1655 mw.loader.load( '//www.mediawiki.org/w/index.php?title=MediaWiki:Gadget-LocalLiveClock.js&action=raw&ctype=text/javascript&smaxag... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो javascript text/javascript mw.loader.load( '//www.mediawiki.org/w/index.php?title=MediaWiki:Gadget-LocalLiveClock.js&action=raw&ctype=text/javascript&smaxage=21600&maxage=86400' ); bnv97jgkp7wccyhykmfuezrbdhx3t0s मीडियाविकि:Gadget-LocalLiveClock 8 4059 15550 2016-04-05T01:35:31Z Devraj poudel 1655 यस ग्याजेटको प्रयोगद्वारा विकी प्रयोगकर्ताले आ... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki यस ग्याजेटको प्रयोगद्वारा विकी प्रयोगकर्ताले आफ्नो माथिल्लो टुलबारमा व्यक्तिगत कम्प्युटर अनुसार स्थानीय समय प्राप्त गर्न सक्नेछन् 9vrlsv8wm83wo9f5tmgurvvxxfk2k1p ढाँचा:Newarticletext 10 4061 15895 15894 2017-04-18T16:57:32Z Devraj poudel 1655 wikitext text/x-wiki {{#switch:{{NAMESPACE}} | = {{fmbox |type=editnotice |image= |text=विकिपुस्तकमा'''{{PAGENAME}}''' शीर्षकको पुस्तक बनेको छैन। यो लेख तलको बाकसमा लेख्नुहोस्, '''तर''' पहिला निम्न कुराहरुमाथि ध्यान दिनुहोस्: <table style="background:#F5FFFA; align:center" cellpadding="1" cellspacing="1"><tr> * [[के तपाई विकिपुस्तकमा नयाँ हो]] ? [[हाम्रो सहायता पृष्ठ]] हेर्नुहोस् । हाम्रो साजा चौतरीमा प्रश्न गर्न सक्नु हुन्छ अथवा [[विकिपुस्तक:प्रयोगस्थल|प्रयोगशाला]]मा स्वयं अभ्यास गर्नुहोस् । * [[मद्दत:योगदान|नयाँ पुस्तक सृजना गर्नुहोस्]]? [[विकिपुस्तक:विकिपुस्तक|विकिपुस्तक के हो]]? हाम्रो लेखन शैली र मा हाम्रो नामकरण [[विकिपुस्तक:नीति|नीति]] । *के तपाई हाम्रो बहिनी परियोजनाहरुबाट काम प्रयोग गर्न चाहनुहुन्छ ? हामीलाई तपाईंको सल्लाह सुजाबको लागि [[विकिपीडीया:चौतारी|सन्देश छोड्नुहोस्]]। '''</tr> </table> <br/> <table bgcolor="#FFE4E1" border="1"><tr> <td>यदि यी सबै प्रश्नहरुको उत्तर '''हो अथवा ठीक''' हो भनें तपाईं यस विषयको पुस्तक बनाउन सक्नुहुन्छ</td> </tr></table> यदि तपाईंलाई पुस्तक लेख्ने सम्बन्धित कुनै प्रकारको सहायता चाहिन्छ भनें [[विकिपुस्तक:चौतारी| हामीसित सम्पर्क गर्नुहोस्]]। }} | प्रयोगकर्ता = '''{{PAGENAME}}'''को {{SITENAME}}मा प्रयोगकर्ता पृष्ठ बनाइएको छैन।</li> | प्रयोगकर्ता वार्ता = '''{{PAGENAME}}''' पृष्ठ {{SITENAME}}मा बनाइएको छैन। यदि तपाईं यस प्रयोगकर्तालाई कुनै सन्देश दिन चाहनु हुन्छ भनें तलको बाकसमा आफ्नो सन्देश छोड्नुहोस्।</li> |विकिपुस्तक= '''{{PAGENAME}}''' परियोजना पृष्ठ {{SITENAME}}मा बनाइएको छैन। {{Red|यदि तपाईं नयाँ पञ्जीकृत प्रयोगकर्ता हुनुहुन्छ भनें यस पृष्ठको सम्पादन नगर्नुहोस्}} किनभनें परियोजना पृष्ठ केवल वरिष्ठ प्रयोगकर्ताहरुलाई बनाउने अनुमति छ। यदि तपाईं यस पृष्ठमा केही लेखुहुन्छ भनें यो पृष्ठ {{Red|चाँड़ै मेटिनेछ}}।<ul> |विकिपुस्तक वार्ता = '''{{PAGENAME}}''' पृष्ठ {{SITENAME}}मा बनाइएको छैन। यदि तपाईं यहाँ कुनै विषयसित सम्बन्धित चर्चाको आरम्भ गर्नका लागि आउनुभएको हो भनें आफ्नो चर्चा आरम्भ गर्नुहोस्। | चित्र =<ul> | चित्र वार्ता = '''{{PAGENAME}}''' वार्ता पृष्ठ {{SITENAME}}मा बनाइएको छैन। यदि तपाईं यहाँ यस चित्रसित सम्बन्धित कुनै चर्चा आरम्भ गर्नका लागि आउनुभएको हो भनें आफ्नो चर्चा आरम्भ गर्नुहोस्। <ul> |मीडियाविकि = '''{{PAGENAME}}''' पृष्ठ {{SITENAME}}मा बनाइएको छैन।<ul> |मीडियाविकि वार्ता = '''{{PAGENAME}}''' वार्ता पृष्ठ {{SITENAME}}मा बनाइएको छैन। यदि तपाईं यहाँ यस अन्तरफलकसित सम्बन्धित चर्चा आरम्भ गर्नका लागि आउनुभएको हो भनें आफ्नो चर्चा आरम्भ गर्नुहोस्। <ul> |ढाँचा= '''{{PAGENAME}}''' ढाँचा {{SITENAME}}मा बनाइएको छैन। यदि तपाईं नयाँ ढाँचा बनाउन चाहनु हुन्छ भनें तल बाकसमा सम्पादन गर्नुहोस्। तपाईं अन्य विकिपुस्तक परियोजनाहरुमा रहेका समान ढाँचाहरुलाई यहाँ आयात गर्न सक्नुहुन्छ, परन्तु ध्यान राख्नुहोस् कि तपाईंले [[विकिपुस्तक:अन्य विकिमीडिया परियोजनाहरुबाट सामग्री लिने|विकिपुस्तकको अन्य विकिमीडिया परियोजनाहरुबाट सामग्री]] लिने कार्यशैलीको पालन गर्नु पर्नेछ।<ul> |ढाँचा वार्ता = '''{{PAGENAME}}''' वार्ता पृष्ठ {{SITENAME}}मा बनाइएको छैन। यदि तपाईं यहाँ यस ढाँचासितसम्बन्धित चर्चा आरम्भ गर्नका लागि आउनुभएको हो भनें आफ्नो चर्चा आफ्नो चर्चा आरम्भ गर्नुहोस्।<ul> | प्रवेशद्वार = <ul> | प्रवेशद्वार वार्ता = '''{{PAGENAME}}''' वार्ता पृष्ठ {{SITENAME}} मा बनाइएको छैन। यदि तपाईं यहाँ यस प्रवेशद्वारसित सम्बन्धित चर्चा आरम्भ गर्नका लागि आउनुभएको हो भनें आफ्नो चर्चा आरम्भ गर्नुहोस्। <ul> | सहायता = <ul> | सहायता वार्ता = '''{{PAGENAME}}''' वार्ता पृष्ठ विकिपुस्तकमा बनाइएको छैन। यदि तपाईं यहाँ यस '''सहायता पृष्ठ'''सित सम्बन्धित चर्चा आरम्भ गर्नका लागि आउनुभएको हो भनें आफ्नो चर्चा आरम्भ गर्नुहोस्। <ul> | '''{{PAGENAME}}''' पृष्ठ विकिपुस्तकमा बनाइएको छैन। <ul> }} aq47ozkhrnemwd0a8xusrchkv7i23tc नेपालको संविधान २०७२ 0 4062 15898 15897 2017-04-20T07:35:08Z Devraj poudel 1655 wikitext text/x-wiki [[File:Constitution_of_Nepal.jpg|200px|right]]'''नेपालको संविधान''' नेपालको विद्यमान संविधान हो। यो जनताका प्रतिनिधिले पारित गरेको पहिलो र नेपालको सातौं संविधान हो। यो संविधान नेपालको संविधानसभाले बनाएको हो। संविधान सभाको दोश्रो निर्वाचनबाट निर्वाचित संविधान सभाले २०७२ साल भदौ ३० गते यो संविधान २ तिहाई भन्दा बढी मतले पारित गरेको हो। साथै नेपालकै इतिहासमा जनता माझ गएर मस्यौदा तयार गरिएको यो पहिलो र विश्वको सबैभन्दा पछिल्लो संविधान हो । तराई भागका केही जिल्लाहरूमा यसविरूद्द आवाज उठाइए पनि यो संविधान नब्बे प्रतिशतभन्दा बढीको बहुमतमा राष्ट्रपतिबाट घोषणा गरिएको हो। यस संविधानमा ३५ भाग ३०८ वटा धारा र ९ वटा अनुसूचीहरू रहेका छन्। संविधानले नेपाललाई पहिलो पटक धर्म निरपेक्ष राज्य घोषित गरेको छ। {{विकिपीडिया}} * '''[[नेपालको सम्विधान २०७२ प्रस्तावना|प्रस्तावना]]''' ==भागहरू== # [[नेपालको संविधान २०७२/भाग–१ प्रारम्भिक]] # [[नेपालको संविधान २०७२/भाग–२ नागरिकता]] # [[नेपालको संविधान २०७२/भाग–३ मौलिक हक र कर्तव्य]] # [[नेपालको संविधान २०७२/भाग–४ राज्यका निर्देशक सिद्धान्त, नीति तथा दायित्व]] # [[नेपालको संविधान २०७२/भाग–५ राज्यको संरचना र राज्य शक्तिको बाँडफाँड]] # [[नेपालको संविधान २०७२/भाग–६ राष्ट्रपति र उपराष्ट्रपति]] # [[नेपालको संविधान २०७२/भाग–७ संघीय कार्यपालिका]] # [[नेपालको संविधान २०७२/भाग–८ संघीय व्यवस्थापिका]] # [[नेपालको संविधान २०७२/भाग–९ संघीय व्यवस्थापन कार्यविधि]] # [[नेपालको संविधान २०७२/भाग–१० संघीय आर्थिक कार्यप्रणालि]] # [[नेपालको संविधान २०७२/भाग–११ न्यायपालिका]] # [[नेपालको संविधान २०७२/भाग–१२ महान्यायाधिवक्ता]] # [[नेपालको संविधान २०७२/भाग–१३ प्रादेशिक कार्यपालिका]] # [[नेपालको संविधान २०७२/भाग- १४ प्रदेश व्यवस्थापिका]] # [[नेपालको संविधान २०७२/भाग–१५ प्रादेशक व्वस्थापन कार्यविधि]] # [[नेपालको संविधान २०७२/भाग–१६ प्रादेशिक आर्थिक कार्यप्रणाली]] # [[नेपालको संविधान २०७२/भाग–१७ स्थानीय कार्यपालिका]] # [[नेपालको संविधान २०७२/भाग–१८ स्थानीय व्यवस्थापिका]] # [[नेपालको संविधान २०७२/भाग–१९ स्थानीय आर्थिक कार्यप्रणाली]] # [[नेपालको संविधान २०७२/भाग–२० संघ, प्रदेश र स्थानीय तह वीच अन्तरसम्बन्ध]] # [[नेपालको संविधान २०७२/भाग–२१ अख्तियार दुरुपयोग अनुसन्धान आयोग]] # [[नेपालको संविधान २०७२/भाग–२२ महालेखा परीक्षक]] # [[नेपालको संविधान २०७२/भाग–२३ संघीय लोक सेवा आयोग]] # [[नेपालको संविधान २०७२/भाग–२४ निर्वाचन आयोग]] # [[नेपालको संविधान २०७२/भाग–२५ राष्ट्रिय मानव अधिकार आयोग]] # [[नेपालको संविधान २०७२/भाग–२६ राष्ट्रिय प्राकृतिक स्रोत तथा वित्तीय आयोग]] # [[नेपालको संविधान २०७२/भाग–२७ अन्य आयोगहरू]] # [[नेपालको संविधान २०७२/भाग–२८ राष्ट्रिय सुरक्षा सम्बन्धी व्यवस्था]] # [[नेपालको संविधान २०७२/भाग–२९ राजनीतिक दल सम्बन्धी व्यवस्था]] # [[नेपालको संविधान २०७२/भाग–३० संकटकालीन अधिकार]] # [[नेपालको संविधान २०७२/भाग–३१ संविधान संशोधन]] # [[नेपालको संविधान २०७२/भाग–३२ विविध]] # [[नेपालको संविधान २०७२/भाग–३३ संक्रमणकालीन व्यवस्था]] # [[नेपालको संविधान २०७२/भाग–३४ परिभाषा र व्याख्या]] # [[नेपालको संविधान २०७२/भाग–३५ संक्षिप्त नाम, प्रारम्भ र खारेजी]] [[श्रेणी:राजनीति]] [[श्रेणी:नेपालको संविधान]] [[श्रेणी:कानून]] hqh4qz92boo6octy1t88msupukbrt9p नेपालको सम्विधान २०७२ 0 4063 15563 2016-04-05T06:48:13Z Biplab Anand 1630 बिप्लब आनन्द द्वारा [[नेपालको सम्विधान २०७२]] पृष्ठलाई [[नेपालको संविधान २०७२]] मा सारियो: सही शीर... wikitext text/x-wiki #REDIRECT [[नेपालको संविधान २०७२]] 96h06opy0e67djg7bh86ufhzj4h7e2l कारक र विभक्ति 0 4064 17467 15576 2023-04-27T11:45:08Z 103.163.182.250 भाइले बिरालोलाई लठ्ठीले पिट्यो wikitext text/x-wiki वाक्यमा क्रियापदसित सिधा सम्बन्ध राख्ने नामिक (नाम सर्वनाम विशेषण ) शब्दका रूपहरूलाई कारक भनिन्छ । '''रामले भात खायो यहाँ राम र भात कारक हुन् ।'''भाइले बिरालोलाई लठ्ठीले पिट्यो श्रेणी:नेपाली भाषा व्याकरण]] [[श्रेणी:व्याकरण]] [[श्रेणी:नेपाली व्याकरण]] 921kg009eus5aojgc0eg6aj6xmmdooq ढाँचा:User sandbox 10 4065 15618 15617 2016-04-06T14:27:34Z Devraj poudel 1655 wikitext text/x-wiki {{user other | 1 = {{Ombox |type = notice |image = [[File:Essay.svg|50px|link=]] |text = <div><!-- -->{{#if:{{{list|}}}|यो|यो}} प्रयोगकर्ता:'''[[{{NAMESPACE}}:{{{1|{{ROOTPAGENAME}}}}}|{{{1|{{ROOTPAGENAME}}}}}]]'''को प्रयोगस्थल हो । <!-- -->प्रयोगकर्ता प्रयोगस्थल [[:en:Wikipedia:User pages|प्रयोगकर्ता पृष्ठ]]को उपपृष्ठ हो । <!-- -->यो प्रयोगकर्ताद्वारा पृष्ठ निर्माणको लागि अभ्यास गरिने स्थल हो तर '''विश्वकोषको लेख होइन्''' । <!-- -->{{#ifeq: {{{plain|}}} | all | <!--blank--> | <small>[{{fullurl:Special:MyPage/प्रयोगस्थल|action=edit&preload=Template:User_sandbox/preload}} यहाँ] आफ्नै प्रयोगस्थल निर्माण वा सम्पादन गर्नुहोस् ।</small> }}<!-- -->{{#if: {{{list|}}} | <p>This user's sandboxes: {{{list}}}</p> }}<!-- -->{{#if: {{{plain|}}} | <!--blank--> | <p><!-- -->अन्य प्रयोगस्थलहरू : <!-- -->[[विकिपुस्तक:प्रयोगस्थल|मुख्य प्रयोगस्थल]] &#x7c; <!-- -->[[:en:Wikipedia:Tutorial/Editing/sandbox|सिकाउने प्रयोगस्थल १]], <!-- -->[[:en:Wikipedia:Tutorial/Formatting/sandbox|२]], <!-- -->[[:en:Wikipedia:Tutorial/Wikipedia links/sandbox|३]], <!-- -->[[:en:Wikipedia:Tutorial/Citing sources/sandbox|४]], <!-- -->[[:en:Wikipedia:Tutorial/Keep in mind/sandbox|५]] {{!}} <!-- -->[[Template:Template sandbox|ढाँचा प्रयोगस्थल]]<!-- --></p> }}<!-- --></div><!-- -->{{#if: {{{selectskin|}}} | <div style="font-size:x-small; text-align:center;">{{selectskin}}</div> }}<!-- -->{{#ifeq: {{{afc|}}} | no | <!-- blank --> | {{#if: {{{plain|}}} | <!-- blank --> | <hr />{{#invoke:AFC submission catcheck|submitted | This draft has been submitted and is currently awaiting review. | Writing an article and ready to request its creation? {{#if: {{REVISIONID}}<noinclude>0</noinclude> | <span class="afc-draft-submit-button">{{Clickable button 2|Submit your draft for review!|url={{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|action=edit&section=new&preload=Template:AFC_submission/Subst&editintro=Template:AFC_submission/Subst/Editintro}}|class=mw-ui-progressive|style=line-height: 1.9em; padding: 0 1.6em 0 1.6em}}</span> | Save your work by pressing the "Save page" button below, and a button will appear here allowing you to submit your draft for review. }} }} }} }}<!-- -->{{#ifeq:{{{noindex|yes}}}|yes| __NOINDEX__ }} }} | 2 = {{draft other|1= |2= {{error|This sandbox is in the {{#if:{{NAMESPACE}}|{{NAMESPACE}}|article}} namespace. Either [[Special:MovePage/{{FULLPAGENAME}}|move]] this page into your [[WP:Userpages|userspace]], or remove the {{tp|User sandbox}} template.}}|demospace = {{{demospace|}}} }}<includeonly>[[Category:Non-userspace pages using User sandbox]]</includeonly> | demospace = {{{demospace|<noinclude>user</noinclude>}}} }}<noinclude> {{documentation}} <!-- Categories go on the /doc subpage, and interwikis go in Wikidata. --> </noinclude> naml519kuqx6kgm1kizrskz5nc90wmk ढाँचा:User other 10 4066 15602 15601 2016-04-06T04:39:48Z Devraj poudel 1655 [[:w:ढाँचा:User_other]] बाट १ संशोधन(हरू) wikitext text/x-wiki {{#switch: <!--If no or empty "demospace" parameter then detect namespace--> {{#if:{{{demospace|}}} | {{lc: {{{demospace}}} }} <!--Use lower case "demospace"--> | {{#ifeq:{{NAMESPACE}}|{{ns:User}} | user | other }} }} | user = {{{1|}}} | other | #default = {{{2|}}} }}<!--End switch--><noinclude> {{documentation}} <!-- Add categories and interwikis to the /doc subpage, not here! --> </noinclude> sp41goodrevog1opvdjjf3951ofz05b ढाँचा:User sandbox/preload 10 4067 15609 15608 2016-04-06T04:43:24Z Devraj poudel 1655 [[:w:en:Template:User_sandbox/preload]] बाट ६ संशोधन(हरू) wikitext text/x-wiki {{User sandbox}} <!-- EDIT BELOW THIS LINE --> mugr7rpe9q5bi44liea4h7fpss193l2 ढाँचा:Draft other 10 4068 15611 15610 2016-04-06T04:43:49Z Devraj poudel 1655 [[:w:en:Template:Draft_other]] बाट १ संशोधन(हरू) wikitext text/x-wiki {{#switch: <!--If no or empty "demospace" parameter then detect namespace--> {{#if:{{{demospace|}}} | {{lc: {{{demospace}}} }} <!--Use lower case "demospace"--> | {{#ifeq:{{NAMESPACE}}|{{ns:Draft}} | draft | other }} }} | draft = {{{1|}}} | other | #default = {{{2|}}} }}<!--End switch--><noinclude> {{documentation}} <!-- Add categories and interwikis to the /doc subpage, not here! --> </noinclude> s4f1amv3329yybq9lf7541ph3elneh0 मोड्युल:AFC submission catcheck 828 4069 15621 15620 2016-04-06T14:30:01Z Devraj poudel 1655 [[:w:Module:AFC_submission_catcheck]] बाट २ संशोधन(हरू) Scribunto text/plain local p = {} local function removeFalsePositives(str) if not str then return '' end return mw.ustring.gsub(mw.ustring.gsub(str, "<!--.--->", ""), "<nowiki>.-</nowiki>", "") end function p.checkforcats(frame) local t = mw.title.getCurrentTitle() tc = t:getContent() if tc == nil then return "" end tc = removeFalsePositives(mw.ustring.gsub(tc,"%[%[Category:Articles created via the Article Wizard%]%]","")) if mw.ustring.match(tc, "%[%[%s-[Cc]ategory:" ) == nil then return "" else return "[[Category:AfC submissions with categories]]" end end function p.submitted(frame) if mw.ustring.find(removeFalsePositives(mw.title.getCurrentTitle():getContent()), '{{AFC submission||', 1, true) then return frame.args[1] else return frame.args[2] end end return p s4t78eronlkuhlmfj0281o1359hlm3e ढाँचा:Clickable button 2 10 4070 15623 15622 2016-04-06T14:31:47Z Devraj poudel 1655 [[:w:ढाँचा:Clickable_button_2]] बाट १ संशोधन(हरू) wikitext text/x-wiki <span class="plainlinks">[{{#if:{{{url|}}} |{{{url}}} |[{{{1|}}}{{!}} }}<span class="{{#switch:{{lc:{{{class|}}}}}|ui-button-green|ui-button-blue|ui-button-red=submit ui-button ui-widget ui-state-default ui-corner-all ui-button-text-only ui-button-text|#default=mw-ui-button}} {{{class|}}}" role="button" aria-disabled="false" style="{{#ifeq:{{FULLPAGENAME:{{{1}}}}}|{{FULLPAGENAME}}|cursor: default; {{#switch:{{{class|}}} | ui-button-blue | mw-ui-progressive = background-color: #2962CB; | ui-button-green | mw-ui-constructive = background-color: #008B6D; | ui-button-red | mw-ui-destructive = background-color: #A6170F; | #default = background-color: #CCC; color: #666; }}}} {{{style|}}}">{{#if:{{{url|}}} |{{#if:{{{1|}}} |{{{1}}} |{{{url}}} }}</span>|{{#if:{{{2|}}}|{{{2|}}}|{{{1|}}}}}</span>] }}]</span>{{#switch:{{lc:{{{class}}}}}|ui-button-green|ui-button-blue|ui-button-red=[[Category:Pages using old style ui-button-color]]|#default=}}<noinclude> {{Documentation}} </noinclude> 5en9nr20d163r4q1bghidrf31rfs81l मीडियाविकि:Shorturl-desc 8 4071 15624 2016-04-06T15:00:02Z Devraj poudel 1655 सबै पृष्ठ सामग्रीहरूको लागि Special:ShortUrl|छोटो अनुप्रे... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki सबै पृष्ठ सामग्रीहरूको लागि [[Special:ShortUrl|छोटो अनुप्रेषित युआरयलहरू]]: 0d5affohm589x61fmmg8n8666ojtdzs मीडियाविकि:Newusermessage-editor 8 4072 15627 2016-04-08T02:42:40Z Devraj poudel 1655 नयाँ प्रयोगकर्ता स्वागत सन्देश को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki नयाँ प्रयोगकर्ता स्वागत सन्देश a5lfgdjnf4csxxsyr9wxok0vlza3ge5 मीडियाविकि:Newusermessage-desc 8 4073 15628 2016-04-08T02:46:02Z Devraj poudel 1655 नयाँ प्रयोगर्कताहरूको वार्ता पृष्ठमा एउटा स्वा... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki नयाँ प्रयोगर्कताहरूको वार्ता पृष्ठमा एउटा स्वागत सन्देश दिन्छ ar9wsxwvoptpnbg1bp5xiaa3xx30kfe मीडियाविकि:Newusermessage-template 8 4074 15629 2016-04-08T02:47:13Z Devraj poudel 1655 ढाँचा:नमस्ते को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki ढाँचा:नमस्ते nt4zjqcgsddqee2ggoq2fctzmjz8mwq पाकपुस्तक:सेलरोटी 102 4076 16235 16230 2019-03-25T06:00:07Z Biplab Anand 1630 /* बनाउने विधि */ wikitext text/x-wiki {{recipe summary | category = गुलियो पकवानहरू | servings = ६ | time = ३०-६० मिनेट | difficulty = 3<!-- Should if provided contain a number between 1 and 5 --> | image = [[Image:Sel_Roti.jpg|300px]] | energy = १५००-२१०० केजे (३५८-५०२ किक्या) प्रति व्यक्ति | note = }} '''सेलरोटी''' चामलको पिठोबाट निर्मित एउटा नेपालमा पाइने एउटा खाद्य परिकार हो। यसलाई तिहार विशेष पर्व पूजा विवाह धार्मिक कार्यमा विशेष महत्व मानिन्छ। ==सामग्रीहरू== * ताइचिनी * चामलको पिठो १ किलो ==बनाउने विधि== चामलको पिठोमा घीउ, चिनी र दूध राखेर १० मिनेट माड्ने । अब पानी मिसाएर बाक्लो लेदो बनाउने । अब एउटा ताईमा वा कराईमा तेल तताउने । यो रोटी पकाउँदा आगोको आँच अलि बढी हुनुपर्छ । तपाईँको सजिलो अनुसार कचौरा, सोली, हातले सेलको आकार दिएर दुवैतर्फ राम्रोसँग पाक्ने गरी पकाउने । सेल पकाउँदा कसैकसैले आकार राम्रो बनाउनको लागि कराईमा बाक्लो कचौरा पनि राख्ने गर्दछन् । यसरी कचौरा राख्दा सेलको आकार बिग्रिँदैन <ref>[http://commanderpost.com/index.php?option=newsDetail&newsId=11958&catId=9 कमान्डर पोष्ट डटकम]</ref> ==सन्दर्भ सामग्रीहरू== {{reflist}} {{विकिपीडिया}} [[श्रेणी:पकवानहरू|गुलियो पकवानहरू]] btp79wsxbn74rak6rfi2ezvnfd6ka6t खिर 0 4077 15646 2016-04-12T08:03:50Z Devraj poudel 1655 Devraj poudel द्वारा [[खिर]] पृष्ठलाई [[पाकपुस्तक:खिर]] मा सारियो: सही wikitext text/x-wiki #REDIRECT [[पाकपुस्तक:खिर]] 43e546nj7202q985dpjfpflr8x5aol5 ढाँचा:इतिहासमा आज/नेपाली मिति/२०७३ 10 4079 15836 15799 2017-01-25T11:56:55Z Biplab Anand 1630 सुधार wikitext text/x-wiki {{इतिहासमा आज/मिति |१३ अप्रिल = १ बैशाख |१४ अप्रिल = २ बैशाख |१५ अप्रिल = ३ बैशाख |१६ अप्रिल = ४ बैशाख |१७ अप्रिल = ५ बैशाख |१८ अप्रिल = ६ बैशाख |१९ अप्रिल = ७ बैशाख |२० अप्रिल = ८ बैशाख |२१ अप्रिल = ९ बैशाख |२२ अप्रिल = १० बैशाख |२३ अप्रिल = ११ बैशाख |२४ अप्रिल = १२ बैशाख |२५ अप्रिल = १३ बैशाख |२६ अप्रिल = १४ बैशाख |२७ अप्रिल = १५ बैशाख |२८ अप्रिल = १६ बैशाख |२९ अप्रिल = १७ बैशाख |३० अप्रिल = १८ बैशाख <!-- मे महिना --> |१ मे = १९ बैशाख |२ मे = २० बैशाख |३ मे = २१ बैशाख |४ मे = २२ बैशाख |५ मे = २३ बैशाख |६ मे = २४ बैशाख |७ मे = २५ बैशाख |८ मे = २६ बैशाख |९ मे = २७ बैशाख |१० मे = २८ बैशाख |११ मे = २९ बैशाख |१२ मे = ३० बैशाख |१३ मे = ३१ बैशाख |१४ मे = १ जेष्ठ |१५ मे = २ जेष्ठ |१६ मे = ३ जेष्ठ |१७ मे = ४ जेष्ठ |१८ मे = ५ जेष्ठ |१९ मे = ६ जेष्ठ |२० मे = ७ जेष्ठ |२१ मे = ८ जेष्ठ |२२ मे = ९ जेष्ठ |२३ मे = १० जेष्ठ |२४ मे = ११ जेष्ठ |२५ मे = १२ जेष्ठ |२६ मे = १३ जेष्ठ |२७ मे = १४ जेष्ठ |२८ मे = १५ जेष्ठ |२९ मे = १६ जेष्ठ |३० मे = १७ जेष्ठ |३१ मे = १८ जेष्ठ <!-- जुन महिना --> |१ जुन = १९ जेष्ठ |२ जुन = २० जेष्ठ |३ जुन = २१ जेष्ठ |४ जुन = २२ जेष्ठ |५ जुन = २३ जेष्ठ |६ जुन = २४ जेष्ठ |७ जुन = २५ जेष्ठ |८ जुन = २६ जेष्ठ |९ जुन = २७ जेष्ठ |१० जुन = २८ जेष्ठ |११ जुन = २९ जेष्ठ |१२ जुन = ३० जेष्ठ |१३ जुन = ३१ जेष्ठ |१४ जुन = ३२ जेष्ठ |१५ जुन = १ आषाढ |१६ जुन = २ आषाढ |१७ जुन = ३ आषाढ |१८ जुन = ४ आषाढ |१९ जुन = ५ आषाढ |२० जुन = ६ आषाढ |२१ जुन = ७ आषाढ |२२ जुन = ८ आषाढ |२३ जुन = ९ आषाढ |२४ जुन = १० आषाढ |२५ जुन = ११ आषाढ |२६ जुन = १२ आषाढ |२७ जुन = १३ आषाढ |२८ जुन = १४ आषाढ |२९ जुन = १५ आषाढ |३० जुन = १६ आषाढ <!-- जुलाई महिना --> |१ जुलाई = १७ आषाढ |२ जुलाई = १८ आषाढ |३ जुलाई = १९ आषाढ |४ जुलाई = २० आषाढ |५ जुलाई = २१ आषाढ |६ जुलाई = २२ आषाढ |७ जुलाई = २३ आषाढ |८ जुलाई = २४ आषाढ |९ जुलाई = २५ आषाढ |१० जुलाई = २६ आषाढ |११ जुलाई = २७ आषाढ |१२ जुलाई = २८ आषाढ |१३ जुलाई = २९ आषाढ |१४ जुलाई = ३० आषाढ |१५ जुलाई = ३१ आषाढ |१६ जुलाई = ०१ श्रावण |१७ जुलाई = ०२ श्रावण |१८ जुलाई = ०३ श्रावण |१९ जुलाई = ०४ श्रावण |२० जुलाई = ०५ श्रावण |२१ जुलाई = ०६ श्रावण |२२ जुलाई = ०७ श्रावण |२३ जुलाई = ०८ श्रावण |२४ जुलाई = ०९ श्रावण |२५ जुलाई = १० श्रावण |२६ जुलाई = ११ श्रावण |२७ जुलाई = १२ श्रावण |२८ जुलाई = १३ श्रावण |२९ जुलाई = १४ श्रावण |३० जुलाई = १५ श्रावण |३१ जुलाई = १६ श्रावण <!-- अगस्त महिना --> | १ अगस्त = १७ श्रावण | २ अगस्त = १८, श्रावण | ३ अगस्त = १९, श्रावण | ४ अगस्त = २०, श्रावण | ५ अगस्त = २१, श्रावण | ६ अगस्त = २२, श्रावण | ७ अगस्त = २३, श्रावण | ८ अगस्त = २४, श्रावण | ९ अगस्त = २५, श्रावण | १० अगस्त = २६, श्रावण | ११ अगस्त = २७, श्रावण | १२ अगस्त = २८, श्रावण | १३ अगस्त = २९, श्रावण | १४ अगस्त = ३०, श्रावण | १५ अगस्त = ३१, श्रावण | १६ अगस्त = ३२, श्रावण | १७ अगस्त = १, भदौ | १८ अगस्त = २, भदौ | १९ अगस्त = ३, भदौ | २० अगस्त = ४, भदौ | २१ अगस्त = ५, भदौ | २२ अगस्त = ६, भदौ | २३ अगस्त = ७, भदौ | २४ अगस्त = ८, भदौ | २५ अगस्त = ९, भदौ | २६ अगस्त = १०, भदौ | २७ अगस्त = ११, भदौ | २८ अगस्त = १२, भदौ | २९ अगस्त = १३, भदौ | ३० अगस्त = १४, भदौ | ३१ अगस्त = १५, भदौ <!-- सेप्टेम्बर महिना --> | १ सेप्टेम्बर = १६, भदौ | २ सेप्टेम्बर = १७, भदौ | ३ सेप्टेम्बर = १८, भदौ | ४ सेप्टेम्बर = १९, भदौ | ५ सेप्टेम्बर = २०, भदौ | ६ सेप्टेम्बर = २१, भदौ | ७ सेप्टेम्बर = २२, भदौ | ८ सेप्टेम्बर = २३, भदौ | ९ सेप्टेम्बर = २४, भदौ | १० सेप्टेम्बर = २५, भदौ | ११ सेप्टेम्बर = २६, भदौ | १२ सेप्टेम्बर = २७, भदौ | १३ सेप्टेम्बर = २८, भदौ | १४ सेप्टेम्बर = २९, भदौ | १५ सेप्टेम्बर = ३०, भदौ | १६ सेप्टेम्बर = ३१, भदौ | १७ सेप्टेम्बर = १, असोज | नेपाल = नेपाल | १८ सेप्टेम्बर = २, असोज | १९ सेप्टेम्बर = ३, असोज | २० सेप्टेम्बर = ४, असोज | २१ सेप्टेम्बर = ५, असोज | २२ सेप्टेम्बर = ६, असोज | २३ सेप्टेम्बर = ७, असोज | २४ सेप्टेम्बर = ८, असोज | २५ सेप्टेम्बर = ९, असोज | २६ सेप्टेम्बर = १०, असोज | २७ सेप्टेम्बर = ११, असोज | २८ सेप्टेम्बर = १२, असोज | २९ सेप्टेम्बर = १३, असोज | ३० सेप्टेम्बर = १४, असोज | ३१ सेप्टेम्बर = १५, असोज <!-- अक्टोबर महिना --> | १ अक्टोबर = १५, असोज | २ अक्टोबर = १६, असोज | ३ अक्टोबर = १७, असोज | ४ अक्टोबर = १८, असोज | ५ अक्टोबर = १९, असोज | ६ अक्टोबर = २०, असोज | ७ अक्टोबर = २१, असोज | ८ अक्टोबर = २२, असोज | ९ अक्टोबर = २३, असोज | १० अक्टोबर = २४, असोज | ११ अक्टोबर = २५, असोज | १२ अक्टोबर = २६, असोज | १३ अक्टोबर = २७, असोज | १४ अक्टोबर = २८, असोज | १५ अक्टोबर = २९, असोज | १६ अक्टोबर = ३०, असोज | १७ अक्टोबर = १ कार्तिक | १८ अक्टोबर = २ कार्तिक | १९ अक्टोबर = ३ कार्तिक | २० अक्टोबर = ४ कार्तिक | २१ अक्टोबर = ५ कार्तिक | २२ अक्टोबर = ६ कार्तिक | २३ अक्टोबर = ७ कार्तिक | २४ अक्टोबर = ८ कार्तिक | २५ अक्टोबर = ९ कार्तिक | २६ अक्टोबर = १० कार्तिक | २७ अक्टोबर = ११ कार्तिक | २८ अक्टोबर = १२ कार्तिक | २९ अक्टोबर = १३ कार्तिक | ३० अक्टोबर = १४ कार्तिक | ३१ अक्टोबर = १५ कार्तिक <!-- नोभेम्बर महिना --> | १ नोभेम्बर = १५ कार्तिक | २ नोभेम्बर = १६ कार्तिक | ३ नोभेम्बर = १७ कार्तिक | ४ नोभेम्बर = १८ कार्तिक | ५ नोभेम्बर = १९ कार्तिक | ६ नोभेम्बर = २० कार्तिक | ७ नोभेम्बर = २१ कार्तिक | ८ नोभेम्बर = २२ कार्तिक | ९ नोभेम्बर = २३ कार्तिक | १० नोभेम्बर = २४ कार्तिक | ११ नोभेम्बर = २५ कार्तिक | १२ नोभेम्बर = २६ कार्तिक | १३ नोभेम्बर = २७ कार्तिक | १४ नोभेम्बर = २८ कार्तिक | १५ नोभेम्बर = २९ कार्तिक | १६ नोभेम्बर = ३० कार्तिक | १७ नोभेम्बर = १ मंसिर | १८ नोभेम्बर = ३ मंसिर | १९ नोभेम्बर = ४ मंसिर | २० नोभेम्बर = ५ मंसिर | २१ नोभेम्बर = ६ मंसिर | २२ नोभेम्बर = ७ मंसिर | २३ नोभेम्बर = ८ मंसिर | २४ नोभेम्बर = ९ मंसिर | २५ नोभेम्बर = १० मंसिर | २६ नोभेम्बर = ११ मंसिर | २७ नोभेम्बर = १२ मंसिर | २८ नोभेम्बर = १३ मंसिर | २९ नोभेम्बर = १४ मंसिर | ३० नोभेम्बर = १५ मंसिर <!-- डिसेम्बर महिना --> | १ डिसेम्बर = १६ मंसिर | २ डिसेम्बर = १७ मंसिर | ३ डिसेम्बर = १८ मंसिर | ४ डिसेम्बर = १९ मंसिर | ५ डिसेम्बर = २० मंसिर | ६ डिसेम्बर = २१ मंसिर | ७ डिसेम्बर = २२ मंसिर | ८ डिसेम्बर = २३ मंसिर | ९ डिसेम्बर = २४ मंसिर | १० डिसेम्बर = २५ मंसिर | ११ डिसेम्बर = २६ मंसिर | १२ डिसेम्बर = २७ मंसिर | १३ डिसेम्बर = २८ मंसिर | १४ डिसेम्बर = २९ मंसिर | १५ डिसेम्बर = ३० मंसिर | १६ डिसेम्बर = १ पौष | १७ डिसेम्बर = २ पौष | १८ डिसेम्बर = ३ पौष | १९ डिसेम्बर = ४ पौष | २० डिसेम्बर = ५ पौष | २१ डिसेम्बर = ६ पौष | २२ डिसेम्बर = ७ पौष | २३ डिसेम्बर = ८ पौष | २४ डिसेम्बर = ९ पौष | २५ डिसेम्बर = १० पौष | २६ डिसेम्बर = ११ पौष | २७ डिसेम्बर = १२ पौष | २८ डिसेम्बर = १३ पौष | २९ डिसेम्बर = १४ पौष | ३० डिसेम्बर = १५ पौष | ३१ डिसेम्बर = १६ पौष <!-- जनवरी महिना --> | १ जनवरी = १७ पौष | २ जनवरी = १८ पौष | ३ जनवरी = १९ पौष | ४ जनवरी = २० पौष | ५ जनवरी = २१ पौष | ६ जनवरी = २२ पौष | ७ जनवरी = २३ पौष | ८ जनवरी = २४ पौष | ९ जनवरी = २५ पौष | १० जनवरी = २६ पौष | ११ जनवरी = २७ पौष | १२ जनवरी = २८ पौष | १३ जनवरी = २९ पौष | १४ जनवरी = १ माघ | १५ जनवरी = २ माघ | १६ जनवरी = ३ माघ | १७ जनवरी = ४ माघ | १८ जनवरी = ५ माघ | १९ जनवरी = ६ माघ | २० जनवरी = ७ माघ | २१ जनवरी = ८ माघ | २२ जनवरी = ९ माघ | २३ जनवरी = १० माघ | २४ जनवरी = ११ माघ | २५ जनवरी = १२ माघ | २६ जनवरी = १३ माघ | २७ जनवरी = १४ माघ | २८ जनवरी = १५ माघ | २९ जनवरी = १६ माघ | ३० जनवरी = १७ माघ | ३१ जनवरी = १८ माघ <!-- फेब्रुअरी महिना --> | १, फेब्रुअरी = १९ माघ | २, फेब्रुअरी = २० माघ | ३, फेब्रुअरी = २१ माघ | ४, फेब्रुअरी = २२ माघ | ५, फेब्रुअरी = २३ माघ | ६, फेब्रुअरी = २४ माघ | ७, फेब्रुअरी = २५ माघ | ८, फेब्रुअरी = २६ माघ | ९, फेब्रुअरी = २७ माघ | १०, फेब्रुअरी = २८ माघ | ११, फेब्रुअरी = २९ माघ | १२, फेब्रुअरी = १ फाल्गुण | १३, फेब्रुअरी = २ फाल्गुण | १४, फेब्रुअरी = ३ फाल्गुण | १५, फेब्रुअरी = ४ फाल्गुण | १६, फेब्रुअरी = ५ फाल्गुण | १७, फेब्रुअरी = ६ फाल्गुण | १८, फेब्रुअरी = ७ फाल्गुण | १९, फेब्रुअरी = ८ फाल्गुण | २०, फेब्रुअरी = ८ फाल्गुण | २१, फेब्रुअरी = ९ फाल्गुण | २२, फेब्रुअरी = १० फाल्गुण | २३, फेब्रुअरी = ११ फाल्गुण | २४, फेब्रुअरी = १२ फाल्गुण | २५, फेब्रुअरी = १३ फाल्गुण | २६, फेब्रुअरी = १४ फाल्गुण | २७, फेब्रुअरी = १५ फाल्गुण | २८, फेब्रुअरी = १६ फाल्गुण | २९, फेब्रुअरी = १७ फाल्गुण <!-- मार्च महिना --> | १ मार्च = १८ फाल्गुण | २ मार्च = १९ फाल्गुण | ३ मार्च = २० फाल्गुण | ४ मार्च = २१ फाल्गुण | ५ मार्च = २२ फाल्गुण | ६ मार्च = २३ फाल्गुण | ७ मार्च = २४ फाल्गुण | ८ मार्च = २५ फाल्गुण | ९ मार्च = २६ फाल्गुण | १० मार्च = २७ फाल्गुण | ११ मार्च = २८ फाल्गुण | १२ मार्च = २९ फाल्गुण | १३ मार्च = ०१ चैत्र | १४ मार्च = ०२ चैत्र | १५ मार्च = ०३ चैत्र | १६ मार्च = ०४ चैत्र | १७ मार्च = ०५ चैत्र | १८ मार्च = ०६ चैत्र | १९ मार्च = ०७ चैत्र | २० मार्च = ०८ चैत्र | २१ मार्च = ०९ चैत्र | २२ मार्च = १० चैत्र | २३ मार्च = ११ चैत्र | २४ मार्च = १२ चैत्र | २५ मार्च = १३ चैत्र | २६ मार्च = १४ चैत्र | २७ मार्च = १५ चैत्र | २८ मार्च = १६ चैत्र | २९ मार्च = १७ चैत्र | ३० मार्च = १८ चैत्र | ३१ मार्च = १९ चैत्र <!-- अप्रिल महिना --> | १ अप्रिल = १९ चैत्र | २ अप्रिल = २० चैत्र | ३ अप्रिल = २१ चैत्र | ४ अप्रिल = २२ चैत्र | ५ अप्रिल = २३ चैत्र | ६ अप्रिल = २४ चैत्र | ७ अप्रिल = २५ चैत्र | ८ अप्रिल = २६ चैत्र | ९ अप्रिल = २७ चैत्र | १० अप्रिल = २८ चैत्र | ११ अप्रिल = २९ चैत्र | १२ अप्रिल = ३० चैत्र }} o28tilnaw43gjsytfoq5dabqj2pwrch मीडियाविकि:Gadget-purgetab.js 8 4080 15670 15669 2016-04-13T15:45:22Z Devraj poudel 1655 [[:w:मीडियाविकि:Gadget-purgetab.js]] बाट ४ संशोधन(हरू): मीडियाविकि:Gadget-purgetab.js newiki javascript text/javascript /** * Add "Purge" content action link. * * Dependencies: mediawiki.util * * @source www.mediawiki.org/wiki/Snippets/Purge_action * @revision 2015-02-10 */ $( function () { if ( !$( '#ca-purge' ).length && mw.config.get( 'wgIsArticle' ) ) { mw.util.addPortletLink( 'p-cactions', mw.util.getUrl( null, { action: 'purge' } ), mw.config.get( 'skin' ) === 'vector' ? 'क्यास खाली गर्नुहोस्' : '*', 'ca-purge', 'यस पृष्ठको सर्भर क्यास खाली गर्नुहोस्', '*' ); } } ); 2qpgmrd3y388z6ba9h9g6ywkeeumygt मीडियाविकि:Editpage.js 8 4081 15677 15676 2016-04-13T16:02:40Z Devraj poudel 1655 [[:w:मीडियाविकि:Editpage.js]] बाट २ संशोधन(हरू) javascript text/javascript // <nowiki> // dynamically load Commons-style Edittools function createEdittoolsLink(){ // get div.mw-editTools var box = document.getElementById('wpTextbox1'); while( box && box.className != 'mw-editTools' ) box = box.nextSibling; if( !box ) return; // create a link var lnk = document.createElement('a'); lnk.href = 'javascript:loadCommonsTools()'; lnk.title = 'Load Commons-style Edittools'; lnk.id = 'loadCommonsEdittoos'; lnk.appendChild(document.createTextNode('[load edittools]')); lnk.style.cssText = 'float:right'; box.appendChild(lnk); } function loadCommonsTools(){ importScript('MediaWiki:Scripts/Edittools1.js'); var lnk = document.getElementById('loadCommonsEdittoos'); if( lnk ) lnk.parentNode.removeChild(lnk); } $( createEdittoolsLink ); // </nowiki> qugttmibd321ox60i7k46bw19fbv305 रविकृत रामायण 0 4082 15679 2016-04-17T12:14:11Z बाबु राम ज्ञवाली 2021 '''रविकृत रामायण''' ==अथ बालकाण्ड रामायण प्रारम्भ== ।... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki '''रविकृत रामायण''' ==अथ बालकाण्ड रामायण प्रारम्भ== ।।रिटक।। न ंझेर पो तो, राम संझेछ छ तो ।। <br /> * रामको लिनु नाम अरु छैन काम । * पृथ्वीलाई भारी के जन्मला पापी । * जय हरे राम जय हरे राम जय गोविन्द गोपाल । * चारै दिनको जिन्दगी बित्दा दौडेर आउंछ काल ।। * भारी भयो र्पथवीलाई रावणका पापले । * रुन गइन् विष्णु संग दुखीका स्वभावले ।।१।। * दया भयो दशरथजीका कोखीमा जन्मूंला । * जन्म लिनिन् जनकदेखि सीताजी भनूंला ।।२।। * सीता मेरी सुन्दरीको रुप बनी जाल । * आफैं आउला इन्द्रजित राउन्नको काल ।।३।। * दशरथलाई पुत्र नहुंदा गुरु वशिष्ठले । * हुमेर अग्नि गर्भवती रानी खीरका भोगले ।।४।। नसंझेर०।। * कैकेयीलाई पुत्र जन्मे भरत भन्ने नाम । * सुमित्रालाई लक्ष्मण चतुर कौशल्यालाई राम ।।५।। * जब परशयो पृथ्वीमा नारायणको पाउ । * मनुष्यलाई दर्शन दिन जन्मे चुतर्बाहु ।।६।। * नाम कर्म ब्रतबन्ध वशिष्ठले गरे । * शास्त्रहरु सब पढेर सकी धुनर्धारी भए ।।७।। * हातमा धनू कांधमा ठोक्रो नारिमा लिए कैंडा । * घोरेल मृग तित्रा मारे एउटो मारे गैंडा ।।८।। नसंझेर०।। * विश्वामित्र लिन आए जनकपुरमा जाने । * ताडकादि राक्षस मारी सुबाहुलाई हाने ।।९।। * गौतम ऋषिकी अहिल्या पत्नी इन्द्रले गरे भोग । * गौतमजीले सराप दिए हजार योनिको रोग ।।१०।। * अहिल्या तिमी अविचारिनी म बिनु तिम्रो रहर । * आफ्नू अर्काको विचार नगर्ने भइगए तिमी पत्थर ।।११।। * जुन दिन होला रामको औतार स्वर्गमा जान जाती । * गौतमजीले हुकूम भयो रामले दिए लाती ।।१२ नसंझेर०।। aszvanql0cmym4v9on2a12y131tjydn मन्दाक्रान्ता छन्द 0 4092 16614 15723 2020-06-27T16:26:04Z 2400:1A00:B050:871B:6DF3:D70:14E6:E84 wikitext text/x-wiki म भ न त त गु SSS SII III SSI SSI SS डाँडाकाँडा चहुर हरिया देखिए पालुवाले बाेकी ल्यायाे बकुल वनकाे बास मीठाे हवाले -माधव घिमिरे [[श्रेणी:छन्दहरू]] 8ojhrrxwb0n8wum13tdsq9sumipm959 अर्थिंग के हो ? 0 4112 16199 16198 2018-12-17T02:23:31Z Vermont 4722 [[Special:Contributions/Ab.Bartob|Ab.Bartob]] ([[User talk:Ab.Bartob|वार्तालाप]])द्वारा [[User:Indra bahadur shrestha|Indra bahadur shrestha]]द्वारा गरिएको पछिल्लो संशोधनतर्फ उल्टाइएका सम्पादनहरू wikitext text/x-wiki earthing:- अर्थिंग:- विधुतको प्रयोग गर्दा करेन्ट नलागोस भनि अपनाएको एक प्रक्रियालाई अर्थिंग भनिन्छ । अर्थिंग कुनै पनि विधुतीय सामानको वडीमा लगाईएको हुन्छ। यदि कुनै पनि विधुतीय सामान बिग्रिएर या कुनै किसिम बाट सामानको वडीमा करेन्ट बहेमा उक्त करेन्ट सिधै जमिन तिर जाने गरि मिलाईएको प्रक्रियालाई नै अर्थिंग भनिन्छ । यदि घरमा अर्थिंग गरिएको छ भने हामीलाई करेन्ट लागि हाल्दैन र हामी बच्न सक्छौ । कुनै पनि विधुतीय सामानको तारमा भएको तिन वटा पिन मद्धे जुन तेस्रो पिन अर्थिंगमा लगाईएको पिन हो जुन सिधै जमिन संग जोडिएको हुन्छ । अर्थिंग गर्दा जमिनमा ५,६ फित जति गहिरो खाडल बनाईनछ । उक्त खाडलमा तामाको प्लेट रखि प्लेट संग राम्ररी जोडिने गरि रड राख्ने या कस्ने , त्यस पछी कोइला र नुन राखिन्छ ( नुन र कोइला राख्नाले अर्थिंग प्लेटलाई चिसो वा ओसिलो बनाई राख्छ र अर्थिंग ले राम्रोसँग काम गरि रहने हुन्छ)। रडमा राम्रो संग अर्थिंग तार जोडी घरमा प्रयोग गरिने बत्तीको मेन पावेर बक्समा लैजाने र अर्थिन्ग्को लाईनमा जडान गरिदिने । 1dzha61pgfspdy3uf7jh8tobuz16vny भानुभक्तको रामायण/बालकाण्ड 0 4114 17314 17313 2022-07-08T10:00:42Z 113.199.255.140 wikitext text/x-wiki एक् दिन् नारद सत्यलोक् पुगि गया, लोक्को गरूँ हित् भनी। ब्रह्मा ताहिं थिया पर्या चरणमा, खूसी गराया पनी॥ क्या सोध्छौ तिमि सोध भन्छु म भनी ,मर्जी भयेथ्यो जसै। ब्रह्माको करुणा बुझेर ऋषिले बिन्ती गर्या यो तसै॥1॥ हे ब्रह्मा जति हुन् शुभाशुभ सबै ,सूनी रह्याँछू कछू। बाँकी छैन तथापि सुन्न अहिले, इच्छा म यो गर्दछू॥ आऊला जब यो कली बखतमा ,प्राणी दुराचार् भई। गन्र्या छन् सब पाप् अनेक् तरहका ,निच्का मतीमा गई॥2॥ साँचो बात गरैन कोहि अरुकै ,गर्नन् त निन्दा पनी। अर्काको धन खानलाइ अभिलाष् ,गर्नन् असल् हो भनी॥ कोही जन् त परस्त्रिमा रत हुनन् ,कोही त हिंसा महाँ। देहैलाइ त आत्म जानि रहनन् ,नास्तिक् पशू झैं तहाँ॥3॥ काम्का चाकर झैं भयेर रहनन् ,स्त्रीलाइ द्यौता सरी। मान्नन् पितृ र मातृलाई बुझि खुप् ,शत्रू सरीका गरी॥ ब्राह्मण् भै कन वेद बेचि रहनन् ,कोही पढुन् ता पनी। धन् ठूलो छ पनी भन्या सहज धन् ,आर्जन् गरौंला भनी॥4॥ जाती धर्म रह्वैन क्षत्रिहरुमा ,जो छन् इ नीचाहरू। शूद्रादी त तपस्वि होइ रहनन् ,ब्राह्मण् सरीका बरू॥ स्त्री धेर् भ्रष्ट हुनन् पती र ससुरा ,को द्रोह ठूलो गरी। यस्ता नष्ट कसोरि मुक्त त हुनन् ,संसारसागर् तरी॥5॥ यो चिन्ता मनमा भयो र अहिले ,सोधूँ उपायै भनी। आयाको छु दयानिधान कसरी ,तर्नन् सहज् ई पनी॥ यस्तालाइ उपाय तर्न सजिलो ,कुन् हो उ आज्ञा गरी। मेरो चित्त बुझाइ बक्सनुहवस् ,क्याले इ जान्छन् तरी॥6॥ नारद्ले दुनियाँउपर् गरि दया ,बिन्ती गर्या यो जसै। ब्रह्माजी पनि खूप् प्रसन्न हुनुभो ,मर्जी भयो यो तसै॥ हे नारद् सब पाप हर्न कन ता ,रामायणैले सरी। आर्को मुख्य उपाय छैन सबको ,हित् यै छ अमृत् सरी॥7॥ शम्भू देखि सुनेर तत्त्व सब यो ,गान् पार्वती गर्दछिन्। राम्को नाम अपार जानि बहुतै ,आनन्दमा पर्दछिन्॥ जस्ले गान् कन गर्दछन् त ति सहज् ,संसार पार् तर्दछन्। कालैको पनि ताप् हुँदैन भय सब् ,तिन्का सहज् टर्दछन्॥8॥ यो सब् शास्त्रविषे बडो छ रघुनाथ् ,को रुप् जनाई दिन्या। जो छन् सब् इ पुराण्हरू इ सबमा ,यै मुख्य जानी लिन्या॥ गर्छन् कीर्तन सुन्दछन् पनि भन्या ,यो पाउँछन् फल् भनी। तिन्को पुण्य बखान गर्न त सबै ,सक्तीन मैले पनी॥9॥ सून्याथ्याँ शिव देखि यस्कि महिमा ,एक् श्लोक पढुन् ता पनी। भक्तीले यदि यो पढ्यो पनि भन्या ,पाप् छुट्तछन् सब् भनी॥ जो एक् चित्त गरेर पाठ खुसि भै ,गर्छन् सदा यै भन्या। जीवन्मुक्त तिनै त हुन् नर भई ,ईश्वर् सरीका बन्या॥10॥ पूजा पुस्तकको गर्या पनि त फल् ,एक् अश्वमेध्का सरी। पाऊँछन् सुनियो कहीं पनि भन्या ,पाप् छुट्तछन् तेस् घरी॥ जो ता पुस्तकका नजिक् गइ नमस्कारै फगत् गर्दछन्। तेस्ता जन् सब देवता पुजि हुन्या ,फल् भोगमा पर्दछन्॥11॥ चारै वेद पढेर शास्त्रहरुको ,व्याख्यान गर्दा पनी। पाईदैन उ फल् त पाउँछ सहज् ,पुस्तक् दिनाले पनी॥ भक्तीले कहिं भक्तका घर गई ,एकादशीमा कह्या। चौबिस् पल्ट पुरश्चरण् गरि हुन्या गायत्रिका फल् भया॥12॥ जस्ले राम्नवमी उपासि खुसिले जाग्रन् समेतै गरी। यो रामायण पाठ् गरोस् कि त सुनोस् तन् मन् यसैमा धरी॥ तेस्ले तीर्थ पिछे तुलापुरुषदान् सूर्य्यै ग्रहण्मा गर्यो। यस्मा संशय छैन जान्नु सबले आनन्दमा त्यो पर्यो॥13॥ रामायण् कन गाउन्या पुरुषको आज्ञा त इन्द्रै पनी॥ मान्छन् श्रीरघुनाथका प्रिय इ हुन् मान्न्या इनै हुन् भनी॥ रोज् रोज् यस् कन पाठ् गरेर जनले सत्कर्म गर्छन् जती। कोटी गुण् फल बढ्ति मिल्छ सबको घट्तैन तिन्का रती॥14॥ यस्मा राम् हृदयै छ पाप् हरि लिन्या क्वै ब्रह्मघाती पनी। शुद्धात्मा बनि जान्छ तिन् दिन पढ्या गर्छन् कृपा राम् धनी॥ रोज् रोज् तीन पटक् अगाडि हनुमान् राखेर पाठ् गर्छ जो। जस्तो भोग् कन गर्न खोज्दछ उ भोग् सम्पूर्ण पाऊँछ सो॥15॥ जो यो पाठ् तुलसी पिपल् वरि परी गर्छन् प्रदक्षिण् गरी। तिन्का पाप् सब जन्मका जति त छन् छुट्छन् ति तेसै घरी॥ तेस्मा रामगिता छ झन् अति ठुलो जस्को महात्म्यै पनी। सब् जान्न्या शिव मात्र छन् अरु त को जान्न्या छ यस्तो भनी॥16॥ आधा पार्वति जान्दछिन् म त सबै चौथाइ पो जान्दछू। गीता पाठ गरेर नाश नहुन्या पाप् छैन यो मान्दछू॥ राम्ले वेद मथन् गरीकन झिक्या गीता र अमृत् सरी। लक्ष्मण्लाइ दिया यही पढि लिया जाइन्छ संसार् तरी॥17॥ मार्छू निश्चय कार्तवीर्य भनि खुप् ठूलो इरादा गरी। पढ्थ्या श्रीशिव थ्यैं गया परशुराम् दिन् दिन् चरण्मा परी॥ पढ्थिन् पार्वति राम्गीता तहिं सुनी पाठ् गर्न लागी गया। राम्गीता तहिं देखि पाठ् गरि लिया नारायणै ती भया॥18॥ मैह्ना दिन् यहि राम्गिता पढि लिया सब् ब्रह्महत्याहरू। छुट्छन् ता अरु छुट्तछन् सकल पाप् भन्न्या बखान् क्या गरू॥ शालग्राम् तुलसी पिपल् कि त बडा संन्यासी थ्यैं जो गई। राम्गीता कन पाठ् गर्यो पनि भन्या ठूलो महात्मा भई॥19॥ जुन् फल् छन् मुखले भनी नसकिन्या सो फल् ति भोग् गर्दछन्। कोही श्राद्ध विषे पढुन् त तिनका पितृ़ सबै तर्दछन्॥ पैल्हे खूप नियम् गरी दशमिमा एकादशीमा पनी। आसन् बाँधि अगस्ति वृक्ष मनि पाठ् गर्छू म गीता भनी॥20॥ राम्गीता उपवास् गरी कन बहुत् आदर् गरी पढ्छ जो। तेस्लाई त न भन्नु मानिस भनी रामै सरीको छ त्यो॥ दान् ध्यान् तीर्थ कदापि केहि न गरी यै रामगीता पढी। बस्छन् जो ति अनन्तका पदविमा जान्छन् सहज् पार् तरी॥21॥ धेरै बात गरेर हुन्छ अब क्या रामायणै हो जबर्। पाप् हर्ना कन छैन केहि बुझियो येसै सरीको अबर्॥ जो छन् तन्त्र पुराण् श्रुति स्मृति इ ता सोह्रै कलामा पनी। पुग्दैनन् त बखान् कहाँ तक गरूँ यो फरि ठूलो भनी॥22॥ जो रामायणको महात्म्य विधिले नारद्जिलाई कह्या। जुन् सूनी कन चित्तले बुझि लिंदा नारद् पनी खुस् भया॥ पाठ् गर्छन् कि त सुन्दछन् यति भन्या यो येति सुन्दा पनि। जान्छन् सब् उहि विष्णुका पुरिमहाँ खुप् पूज्य सब्का बनी॥23॥ कैलाश्मा भगवान् सदाशिव थिया ध्यान्मा बहुत् मन् दिई। वाम् काख्मा बहुतै पियारि हितकी श्री पार्वतीजी लिई॥ एक् दिन् पार्वतिले तहीं शिवजी थ्यैं सोधिन् चरण्मा परी। आफू ता सब जान्दथिन् तर दया सम्पूर्ण लोक्मा गरी॥24॥ हे नाथ् बिन्ति म गर्दछू हजुरमा राम् हुन् जगत्का पती। राम् देखी अरु कोहि छैन जनका संसार तन्र्या गती। जस्मा भक्ति गर्यो भन्या अति गभिर् संसार सागर्महाँ। नौका झैं तरि जान्छ झट्पट गरी तेस् नर्कि देहै तहाँ॥25॥ यस्ता राम् कन लोकमा जनहरू एक् ईश्वरै मान्दछन्। कोही तत्त्व न पाइ मूर्खहरु ता मानिस् सरी जान्दछन्॥ क्या भन्छन् ति कि राम ईश्वर भया शोक् क्यान तिन्ले गर्या। सीता रावणले जसै हरि दियो ठूलै विपत्मा पर्या॥26॥ ईश्वरलाइ त शोक् हुँदैन र भनूँ हूँदैन अज्ञान् पनी। इन्मा यो सब देखियो त कसरी जान्नू इ ईश्वर् भनी॥ लोक् यस्तो पनि भन्छ कोहि भगवान् यस्मा विचार् खुप् गरी। जस्तो हो सब यो बताउनुहवस् सन्देह मेरो हरी॥27॥ यस्तो प्रश्न सुन्या र पार्वतिजिको खूसी पनी खूप् भया। राम् यस्ता प्रभु हुन् भनेर शिवले सब् तत्त्व ताहीं कह्या॥ सून्यौ पार्वति राम् अनादि परमेश्वर् हुन् ति आकाश् सरी। सब् ढाकी कन बस्तछन् अघि विराट् सम्पूर्ण सृष्टी गरी॥28॥ जस्तै चुम्बकका नजिक् परि गया नाच्छन् इ लोहा पनी। तस्तै जस् कन पाइ नाच्तछ जगत् नाना प्रकारको बनी॥ यस्तो तत्त्व न जानि मानिस सरी राम्लाइ जो गर्दछन्। संसार्का इ अनन्त ताप्हरू तिनैलाई सदा पर्दछन्॥29॥ बादल्ले अरु ढाक्छ ढाक्छ अरू क्या श्रीसूर्य्यलाई पनी। लोक् ता भन्छ उठ्यो र बादल ठुलो सब् सूर्य्य ढाक्यो भनी॥ तस्तै तत्त्व न जानि बोल्छ जन जो सो भन्छ मानिस् पनी। योगी ज्ञानि त चिन्दछन् इ रघुनाथ् त्रैलोक्यका नाथ् भनी॥30॥ जस्लाई रिङटा छ भन्छ उ फगत् घुम्छन् उ पर्वत् भनी। घुम्दैनन् इ त घुम्छ तेहि रिङटा जान्दैन कोही पनी॥ अज्ञान् रुप् रिङटा हुन्या जनहरू भन्छन् ति मानिस् पनी। राम् ता हुन् परमेश्वरै सकल यस् चौधै भुवन्का धनी॥31॥ सूर्य्यैमा पनि अन्धकार् छ कहिं क्या तस्तै छ राम्मा पनी। शोक् अज्ञान् रति छैन जान्नु सबले आत्मा इनै हुन् भनी॥ आर्को गोप्य रहस्य भन्छु सुन यो संवाद् सितारामको। भूभार् हर्न त को थियो जब हर्या छिन्छान् भयो कामको॥32॥ भूमीको सब भार् हरेर रघुनाथ् राज् गर्न लाग्या जसै। देख्या श्रीहनुमानलाइ र दया आयो प्रभूका तसै॥ सीतालाइ हुकुम् तहीं दिनु भयो सीते हनूमान् बडा। हाम्रा भक्त भया इ तत्त्व लिनका खातिर् यहाँ छन् खडा॥33॥ इन्लाई तिमि तत्त्व देउ भनि यो हूकुम् भयेथ्यो जसै। सीताले हनुमानलाइ दिनु भो जुन् तत्त्व हो सो तसै॥ आर्को तत्त्व त केहि छैन हनुमान् कुन् आज आर्को कहूँ। राम् हुन् ब्रह्म इनैकि शक्ति बलिई माया भन्याकी म हूँ॥34॥ राम्को सन्िनधि पाइ गर्छु सबको सृष्टी र पालन् पनी। आरोप् राम विषे गरिन्छ सब यो गर्न्या इनै हुन् भनी॥ यस् निर्मल् रघुवंशमा प्रभुजिले जो जन्म याहीं लिया। विश्वामित्र निमित्त यज्ञहरुमा राखी दया मन् दिया॥35॥ जो पाप् गौतमपत्निका हरि दिया जो भाँचि दीया धनू। जो मैलाइ बिहा गर्या सब कुरा यस्ता कहाँ तक् भनू॥ जो ता गर्व हर्या ति विर् परशुराम्को जो अयोध्या बस्या। बार्है वर्ष बिहा गर्या पछि बसी जो ता वनैमा पस्या॥36॥ यस्ता काम् जति काम् भया ति सब काम् गर्न्या म हूँ ता पनि। भन्छन् लोक त रामलाइ सबका कर्ता इनै हुन् भनी॥ अन्तर्यामि अनादि साक्षि त ति हुन् कर्ता कहाँ ती थिया। मेरा गूण लिंदा त लोकहरुले कर्ता भनी पो दिया॥37॥ येती ताहिं सिताजिबाट उपदेश् पाई सक्याथ्या जसै। आफै राम् प्रभुले पनी दिनु भयो फेर् तत्त्वको ज्ञान् तसै॥ यस्तो हुन्छ परात्म आत्म यहि हो यो हो अनात्मा भनी। आत्मा और परात्मलाइ बुझदा पाइन्छ मुक्ती पनी॥38॥ आत्माको र परात्मको छ कति फेर् त्यो एक जानी लिनू। जुन् जुन् चीज अनात्म हुन् उ त झुटा जानेर छाडी दिनू॥ आत्माको र परात्मको गरि विचार् एक् तत्त्व जान्यो जसै। अज्ञान् सब् छुटि जान्छ ती पुरुषको मै तुल्य हुन्छन् तसै॥39॥ यो मेरो हृदयै त हो प्रिय छ यो खुप् गुप्त राख्नू पनी। तत्त्वज्ञान् भनि यै कहिन्छ बुझिल्यौ सून्यौ हनुमन् भनी॥ तत्त्वज्ञान् हनुमानलाइ रघुनाथ्ले यै दिनू भो तहाँ। सोही ज्ञान् तिमि थ्यैं कही कन सक्याँ सम्पूर्ण मैले यहाँ॥40॥ सून्यौ पार्वति रामको हृदय यो जो जो त पाठ् गर्दछन्। जो छन् जन्म सहस्रका सकल पाप् तिन्का सबै टर्दछन्॥ जातीभ्रष्ट अधम् हवस् त पनि लौ यस्लाई खुप् पाठ् गरी। राम्को ध्यान् पनि गर्छ पो पनि भन्या त्यो जान्छ संसार् तरी॥41॥ सूनिन् पार्वतिले अपार महिमा यो रामजीको जसै। फेर् विस्तार् गरि सुन्नलाइ मन भी तो पार्वतीको तसै॥ बिन्ती फेर् शिव थ्यैं गरिन् पनि तहाँ हे नाथ् सबै रामको। लीला सुन्न मलाइ मन् हुन गयो येही बुझ्याँ कामको॥42॥ सूनोस् रामलिला भनेर म उपर् माया बहूतै धरी। सब् लीलाहरु फेर् बताउनु हवस् जो छन् ति विस्तार् गरी॥ यो प्रेम् पार्वतिको सुन्या र शिवले खुप् प्रेम राखिन् भनी। जो जो हुन् सब राम्चरित्र शिवले ताहाँ बताया पनी॥43॥ ई भूमी कन रावणादि विरले भारी बनाई दिया। भारी भै ति रुँदै गइन् उहिं जहाँ ब्रह्मा बस्याका थिया॥ पापी धेर् भइ भार् भयो म कन ता यो भार छूटोस् भनी। आयाँ आज दयानिधान् चरणमा यो बिन्ति पारिन् पनी॥44॥ यस्तो बिन्ति सुनी दया पनि उठ्यो ती भूमि माथी तहाँ। दौडी क्षीर समुद्रका तिर गया विष्णू रहन्थ्या जहाँ॥ इन्द्रादीहरु साथमा लिइ स्तुती ताहाँ गर्याथ्या जसै। सर्वात्मा भगवान् प्रसन्न हुनु भै दर्शन् दिनू भो तसै॥45॥ देख्या सुन्दर रुप् जसै प्रभुजिको ब्रह्मा चरण्मा पर्या। भक्तीले स्तुति खुप् गरेर खुसि भै हात् जोरि बिन्ती गर्या। हे नाथ् रावण दुष्ट भै सकल लोक्लाई विपत्ती दियो। इन्द्रादीहरुको त तेज् सहजमा खैंचेर तेस्ले लियो॥46॥ यस्लाई अब मारि बक्सनु हवस् मानिस् सरीका बनी। मानिस् देखि मर्यास् भनी त वरदान दीई रह्याँछू पनी॥ ब्रह्माको यति बिन्ति सूनि भगवान्को यो हुकुम् भो पनी। रावण्लाइ म मारुँला सहजमा मानिस् सरीको बनी॥47॥ माया मेरि सिता भयेर रहनिन् छोरी जनक्की भई। छोरो भै कन जन्मुला म दशरथ्जीका घरैमा गई॥ सीतालाइ लियेर पूर्ण गरुँला बिन्ती म तिम्रो भनी। अन्तर्धान् भगवान् तहीं हुनु भयो त्रैलोक्यका नाथ् हरि॥48॥ अन्तर्धान् भगवान् जसै हुनु भयो इन्द्रादिलाई पनी। ब्रह्माले खुसि भै अह्राउनु भयो भूलोक जाऊ भनी॥ मानिस् भै भगवान् जती त रहनन् तेस् पृथ्वितल्मा गई। वानर् भै कन सब् तिमी पनि रह्या साहाय जस्ता भई॥49॥ ब्रह्माजी पनि सत्यलोक् गइ गया येती अह्राई वरी। इन्द्रादी पनि वानरै भइ रह्या सब् पृथ्विलोक्मा झरी॥ यै बिच्मा दशरथ् बडा विर थिया राजा अयोध्या महाँ। तिन्को वृद्ध उमेर् भयो त पनि एक् छोरा भयेनन् तहाँ॥50॥ ताप्ले पूर्ण भई गुरू सित गया सोध्या उपायै पनी। हे सर्वज्ञ मुने कसो गरि हुनन् छोरा मलाई भनी॥ यस् काम्ले फल मिल्छ यो भनि सबै जान्न्या वशिष्ठै थिया। यस्तो बिन्ति सुनी वशिष्ठ गुरुले युक्ती बताई दिया॥51॥ हुन्छन् पुत्र अवश्य जल्दि महाराज् एक् यज्ञ ऐल्हे गर्या। शान्ताका पति ऋष्यश्रृङ्ग ऋषि छन् ती डाक्नु ऐल्हे पर्या॥ ती हामी बसि यज्ञ एक् हजुरका खातिर् गरौंला जसैं। चार् छोरा अति विर् हुनन् हजुरका सब् ताप छुट्नन् तसै॥52॥ यस्तो अर्ति वशिष्ठको जब सुन्या राजा बहुत् खुस् भया। शान्ताका पतिलाइ डाकि कन खुप् याग् गर्न लागी गया॥ ऋष्यैश्रृङ्ग वशिष्ठ दूइ ऋषिले होम् गर्न लाग्या जसै। पायस्को थलिया लिई कन तहाँ आया ति अग्नी तसै॥53॥ यस् पायस् कन आज लेउ भगवान् छोरा हुन्या छन् भनी। राजालाइ दिया र पायस तहाँ लूक्या ति अग्नी पनी॥ राजा खूसि भई दुवै ति ऋषिका कोमल् चरण्मा परी। कौशल्या र ति केकयी कन दिया पायस् दुवै भाग् गरी॥54॥ खानू बाँकि थियो तसै बखतमा आइन् सुमित्रा पनी। कौशल्या र ति केकयी सित भनिन् ख्वै भाग मेरो भनी॥ दूवैले दुइ भाग देखि झिकि भाग् तिन्को पुर्याई दिया। तिन् रानी मिलि तेहि पायस तहाँ सम्पूर्ण खाई लिया॥55॥ तीनै रानी ति गर्भिणी पनि भया तेज् देवताका सरी। देखीयो सब रानिका सकल लोक् खूसी भया तेस् घरी॥ कौशल्या जननी गराइ भगवान् श्रीराम पैदा भया। देखिन् श्रीप्रभुको चतुर्भुज स्वरुप् सब् माइका ताप् गया॥56॥ हात् जोरी बहुतै स्तुती पनि गरिन् ईश्वर् इनै हुन् भनी। जान्याँ नाथ हजूरलाइ सबका आत्मा स्वरूपी भनी॥ यो ब्रह्माण्ड पनी सहज् उदरमा लीन्या त आफै थियौ। मेरा आज उदर् विषे बसि यहाँ यो जन्म ऐल्हे लियौ॥57॥ देख्याँ भक्त उपर् दया हजुरको हे नाथ् शरण्मा पर्याँ। यै मूर्ती प्रभुको सदा मन महाँ झल्कोस् पुकारा गर्याँ॥ यस्तो दिव्य शरिर् लुकाइ कन बेस् बालक् स्वरुप्का बनी। दर्शन् देउ मलाइ हेर्छु भगवन् फेर् बाललीला पनी॥58॥ तेही बालकमूर्तिलाइ म यहाँ आलिङ्गनादी गरी। सब् पाप् नष्ट गराउँला र करुणा होला र जाँला तरी॥ यो बिन्ती महतारिको सुनि हुकुम् यो भो प्रभुको तहाँ। मातर् जुन् छ हजूरको हित कुरो होवस् सबै थोक् यहाँ॥59॥ दूवै स्त्री पुरुषै भई अघि ठुलो मेरो तपस्या गर्यौ। तीमीलाइ म पुत्र पाउँ भनी खुप् इच्छा यसैमा धर्यौ॥ हूँला पुत्र भनेर वर् पनि दियाँ सोही कुराले यहाँ। तिम्रो पुत्र भयेर जन्मन गयाँ व्यर्थै म गथ्र्या कहाँ॥60॥ कौशल्या सित बात् पनी यति गरि बालक् सरीका बनी। चेष्टा बालककै लिया प्रभुजिले खुप् रून लाग्या पनी॥ थाहा भो दशरथ्जिलाइ र गया दर्शन् गर्याथ्या जसै। देख्तैमा परिपूर्ण मन् हुन गयो आनन्द पाया तसै॥61॥ तत्क्षण्मा तहिं जातकर्म पनि भो सब् काम् गुरूले गर्या। कैकेयी तिर ता भरत् हुन गया आनन्दमा सब् पर्या॥ जम्ल्याहा दुइ पुत्र पाउँदि भइन् ताहाँ सुमित्रा पनी। जेठा लक्ष्मण ता भया ति दुइमा शत्रुघ्न कान्छा बनी॥62॥ तिन् रानी तिर चार पुत्र सुकुमार् जन्मी सक्याथ्या जसै। भूमी रत्न सुवर्ण वस्त्रहरुका भारी भया दान् तसै॥ कौशल्यासुतको वशिष्ठ गुरुले नाम् राम भन्नू भनी। राख्या केकयिपुत्रको भरत नाम् जम्ल्याहको नाम् पनी॥63॥ जेठाको शुभ नाम लक्ष्मण गरी जुन् चाहिं कान्छा थिया। तिन्को नाम् पनि काम माफिक असल् शत्रुघ्न राखी दिया॥ लक्ष्मण् राम् सित खेल्दछन् भरत थ्यैं शत्रुघ्न खेल्दा भया। पायस्कै अनुसारले हुन गयो प्रीती त बढ्दै गया॥64॥ बालक्काल् बिति गै गयो प्रभुजिको सब् बाललीला गरी। चारैको व्रतबन्ध भो पढि सक्या सब् शास्त्र खुप् क्षोद् गरी॥ खेल्या क्यै दिनमा सिकार वनमा साँचा सिकारी बनी। राज्काज् गर्नु जती थियो सकल त्यो राज्काज् चलाया पनी॥65॥ राम् हुन् परात्मा ति कहाँ विकारी। यस् लोकमा छन् नररूपधारी॥ काम् गर्न लाग्या ति नरै सरीका। लीला अपार् छन् भगवान् हरीका॥66॥ राम् नारायण हुन् भनैर मनले जान्या र भेट्छू भनी। विश्वामित्र ऋषी बहुत् खुसि हुँदै आया अयोध्या पनी॥ देख्या श्री दशरथ्जिले र बहुतै आदर् ऋषीको गरी। सोध्या काम् किन आज आउनु भयो भन्दै बहुत् प्रेम धरी॥67॥ आदर्पूर्वकका सुन्या प्रिय वचन् यस्ता ऋषीले जसै। आफ्नू दर्द जउन् थियो मन महाँ सोही बताया तसै॥ हे राजन् सब पर्व पर्वहरुमा ईश्वर् विषे मन् धरी। गर्छू होम्हरु कर्म तेस् बखतमा आयेर होम् नाश् गरी॥68॥ मारिच्ले र सुबाहुले बहुत दिक् गर्छन् र पाप् हुन् भनी। दूवैलाइ मराउना कन उठ्यो रिस् आज मेरो पनी॥ सोही बिन्ति गरूँ भनेर अहिले आयाँ हजुर्मा यहाँ। जेठा पुत्र मलाइ बक्सनु हवस् लैजान्छु ऐल्हे तहाँ॥69॥ लक्ष्मण् साथ् गरि रामलाइ अधिराज् ऐल्हे हजुर्ले दिया। मारिच्लाइ सुबाहुलाइ सहजै मान्र्या इनैले थिया॥ यस्मा अर्ति वशिष्ठको लिनु हवस् दीना नदीना महाँ। भन्छन् दीनु त बक्सनू पनि हवस् यै काम आयाँ यहाँ॥70॥ विश्वामित्रजिको सुन्या वचन यो राजा सकस्मा पर्या। दीऊँ की त न दीऊँ येहि मनमा चिन्ता बहूतै गर्या॥ सोध्या ताहिं वशिष्ठ थ्यैं पनि गुरो यस्तो पर्यो क्या गरू। कल्याण् हुन्छ कसो गरेर अहिले अर्ती मिलोस् एक् बरू॥71॥ राम्लाई म नदेखि बाँच्छु कसरी एक् यै कठिन् भो अनी। इन्लाई नदिया सराप् पनि दिनन् की लाग्छ यस्तो पनी॥ यस्मा श्रेय यसो छ यो गर भनी पाऊँछु आज्ञा जसो। सोही काम म गर्दछू हित हुन्या कुन् पाठ् छ गर्नू कसो॥72॥ यो बिन्ती दशरथ्जिको जब सुन्या ताहीं गुरूले पनी। राम्को गुह्य कुरो सबै भनि दिया यस्ता इ राम् हुन् भनी॥ हे राजन् तिमि ता इ राम अहिले हुन् पुत्र मेरा भनी। भन्छौ पुत्र त हुन् तथापि इनि हुन् चौधै भुवन्का धनी॥73॥ भूभार् हर्न निमित्त आज भगवान् यस् पृथ्वितल्मा झर्या। कौशल्या तिर जन्मनू पनि थियो सो सत्य ऐल्हे गर्या॥ कौशल्या दशरथ् दुवै तिमि अघी कश्यप् अदीती थियौ। ईश्वर्लाइ म पुत्र पाउँ भनि तप् गर्दै समाधी लियौ॥74॥ खूसी भै वरदान् दिया प्रभुजिले छोरो म हूँला भनी। सोही सत्य गराउना कन यहाँ जन्म्या परात्मा पनी॥ शेष् हुन् लक्ष्मण शङ्ख हुन् भरतजी शत्रुघ्न चक्रावतार्। हुन् को जान्दछ तत्त्व यो बुझ तिमी लीला प्रभूकी अपार्॥75॥ मुल् शक्ती प्रभुकी अनन्त गुणकी सो दिव्य मूर्ती बनी। छोरी भै ति बस्याकि छन् जनककी सीता छ नाऊँ पनी॥ सीता राम् दुइको विवाहविधिले संयोग् गराऊँ भनी। विश्वामित्रजिका भयो र मनमा आई रह्याछन् पनी॥76॥ दीन्यै योग्य म मान्दछू भनि गुरूले अर्ति दीया जसै। खुसी भै दशरथ्जिले पनि दिया लक्ष्मण् सहित् राम् तसै॥ राम् लक्ष्मण् कन पाउँदा ऋषि पनी अत्यन्त खूसी भया। आशिर्वाद् दशरथ्जिलाइ दिइ राम् लक्ष्मण् लिई ती गया॥77॥ केही दुर् गइ रामलाइ ऋषिले विद्या सिकाई दिया। जुन् विद्या पढि भोक् थकाइ कहिले लाग्दैन यस्ता थिया॥ गङ्गाका तिरमा बडो वन थियो पूग्या जसै ती तहाँ। विश्वामित्रजीले कह्या प्रभुजि थ्यैं राम् ताडका छे यहाँ॥78॥ त्यो हो राक्षसि कामरूपि छ बहुत् लोक्लाइ बाधा पनी। गर्छे यस् कन मारि बक्सनु हवस् यो पापिनी हो भनी॥ विश्वामित्रजिका वचन्कन सुनी श्रीरामजीले पनी। टङ्कार् खुप् धनुको गर्या सुनि यहाँ त्यो जल्दि आवस् भनी॥79॥ त्यो टङ्कार् सुनि ताडका पनि तहाँ दौडेर आई जसै। हान्या बाण् प्रभुले गड्यो हृदयमा त्यो बाण् मरी त्यो तसै॥ यक्षी थी अघिकी सराप् परि तहाँ तेस्ती भयाकी थिई। राम्ले मारि दिंदा त स्राप् पनि टर्यो फेर् यक्षिको रुप् लिई॥80॥ श्री राम्चन्द्रजिका वरीपरि घुमी प्रेम्ले नमस्कार् गरी। स्वर्गैमा गइ रामका वचनले बेस् एक् विमान्मा चढी॥ विश्वामित्र ऋषी बहुत् खुसि भया यो कार्य देख्या जसै। जो सब् शास्त्ररहस्य हो सब दिया ती रामलाई तसै॥81॥ कामाश्रम् रमणीय थल् तहिं थियो एक् रात् तहाँ वास् गरी। फेर् सिद्धाश्रममा गया रघुपती सब्लाइ मङ्गल् गरी॥ तेस् सिद्धाश्रममा अनेक् ऋषि थिया पूजा सबैले गर्या। मारिच् फेक्न सुबाहु मार्न कन राम् ताहाँ अगाडी सर्या॥82॥ विश्वामित्रजिलाइ भन्नु पनि भो मारिच् सुबाहू कहाँ। बस्छन् यज्ञ ठुलो गरी लिनु भया ती आउँथ्या की यहाँ॥ भेटै आज भयेन मार्नु कसरी यो मर्जि सून्या जसै। विश्वामित्र ऋषी अरू ऋषि लिई होम् गर्न लाग्या तसै॥83॥ दिन् मध्याह्न भयो तसै बखतमा आया ति राक्षस् पनी। मन्र्या काल् कन चाल् न पाइ अघि झैं होम् नाश् गरौंला भनी॥ काहीं हाड खसाउँछन् कहिं रगत् यस्तै प्रकार्ले गरी। आया ती जब यज्ञमा प्रभुजिले हान्या अगाडी सरी॥84॥ मारिच्लाइ त बाणले जलधिका तिर्मा पुर्याई दिया। अग्नीबाण धरी सुबाहु कन ता भस्मै गराई दिया॥ तिन्का फौज् पनि ताहिं लक्ष्मणजिले मारी सक्याथ्या जसै। खूसी भै कन पुष्पवृष्टि गरियो सब् देवताले तसै॥85॥ विश्वामित्र बहुत् प्रसन्न हुनु भै राम्लाइ काख्मा लिया। भोजन् गर्न निमित्त राम् कन तहाँ मीठा फलादी दिया॥ तिन् दिन् ताहिं मुकाम् गर्या प्रभुजिले वार्ता कथाको गरी। चौथा दिन् ऋषिले गर्या विनति एक् राम्का अगाडी सरी॥86॥ हे राम् जाउँ जनक्जिका पुरि महाँ राजा जनक् छन् बडा। गर्नन् आदर भक्तिले हजुरका साम्ने हुन्या छन् खडा॥ ताहाँ एक शिवको धनुष् पनि छ बेस् देखीयला त्यो पनी। यो बिन्ती ऋषिको सुनेर रघुनाथ् खूसी भया बेस् भनी॥87॥ विश्वामित्र र भाइ लक्ष्मण लिई श्रीराम् हिंड्याथ्या जसै। आश्रम् गौतमको पर्यो नजरमा गङ्गाकिनार्मा तसै॥ आश्रम्का नजिकै असल् फल सहित् फुल्को बघैंचा थियो। जन्तू नाम् त थियेन कोहि त पनी संभार्विनै त्यो जियो॥88॥ मालुम् राम्कन क्या कहीं कमि थियो जो ता जगत्का धनी। सोध्या तै पनि यो असल् छ किन यो रित्तै बघैंचा भनी॥ विश्वामित्र थिया सबै गुणनिपुण् विस्तार् सुनाया पनी। गौतम्को अघि बस्ति हो अब भन्या छैनन् यहाँ क्वै पनी॥89॥ भार्या गौतमकी समान गुणकी भक्तै अहल्या थिइन्। ब्रह्माकी ति त पुत्रि हुन् गुणि हुँदा सब् खुस् गराई लिइन्॥ गौतम् कार्य निमित्त दुर् जब गया रुप् गौतमैको सरी। धारी गौतमपत्निका नजिकमा इन्द्रै अगाडी सरी॥90॥ आई भोग विलास् गरेर खुसि भै फर्की गयाथ्या जसै। देख्या गौतमलाई गौतमजिले आश्चर्य मान्या तसै॥ आफ्नू रूप दुरुस्त देखि कन खुप् गौतम् रिसाया पनी। सोध्या होस् तँ कउन् बता नतर ता हेर् भस्म गर्छू भनी॥91॥ ब्राह्मण् इन्द्र म हूँ भनेर डरले बिन्ती गर्याथ्या जसै। गौतम्ले पनि रीसमा परि दिया यस्तो सराप् पो तसै॥ योनीमा अति लुब्ध आज भइछस् यत्रो बडो भै पनी। तेरा येहि शरीरमा अब हुनन् हज्जार योनी भनी॥92॥ दीया येति सराप् र इन्द्र पनि फेर् आफ्ना स्थलैमा गया। पत्नीलाइ सराप् दियेर ऋषिले पत्थर् बनाईदिया॥ जन्तू कुछ् नहुनन् यहाँ अब उपर् पत्थर् भई तैं रह्यास्। जैले ता रघुनाथ् चरण् धरि दिनन् तैले तँ मुक्तै भयास्॥93॥ यस्तो सत्य सराप् पर्यो र पतिको ताहीं अहल्या पनी। पृथ्वीमा गिरि गै गइन् अचल एक् पत्थर् स्वरुप्की बनी॥ पादस्पर्श ति खोज्दथिन् हजुरको पाप् मुक्त होला भनी। तिन्लाई करुणा गरी हजुरले कुल्ची दिन्या हो भनी॥94॥ यस्तो बिन्ति सुन्या जसै ति ऋषिका श्रीराम् तुरुन्तै गया। देख्या पत्थर एक् ठूलो र रघुनाथ्ले कुल्चि दींदा भया॥ सुन्दर् मूर्ति भइ खडा भइ गइन् ताहाँ अहल्या पनी। श्रीराम्चन्द्रजिले प्रणाम् पनि गर्या ई ब्राह्मणी हुन् भनी॥95॥ देखिन् श्री रघुनाथलाइ र तहाँ खुशी अहल्या भइन्। पूजा स्तूति गरेर राम् सित बिदा मागी पती थ्यैं गइन्॥ ताहाँ देखि चल्या र जल्दि रघुनाथ् गङ्गाजिका तिर् झर्या। तर्नाको प्रभुले जसै मन गर्या माझी चरण्मा पर्या॥96॥ ख्वामित् ई दुइ पाउको अति असल् धूलो जसै ता पर्यो। पत्थर् हो त पनी मनुष्य सरिको सुन्दर् स्वरूपै धर्यो॥ तस्तै पाठ यहाँ भयो पनि भन्या डुङ्गा स्वरुप् धर्दछन्। डुङ्गाले पनि रुप् धर्या यदि भन्या हाम्रा जहान् मर्दछन्॥97॥ तस्मात् पाउ पखालि वारि तिरमा हाम्रा सिरोपर् धर्यौ। येती बात गर्यौ भने त तिमि ता गङ्गाजिका पार् तर्यौ॥ यस्तो बिन्ति सुनी तहाँ प्रभुजिले पाऊ अगाडी दिया। माझीले जलले पखालि उहि जल् आफ्ना सिरोपर् लिया॥98॥ यस्ता रित् सित नाउमा चढि सहज् गङ्गाजिका पार् गया। श्याम्सुन्दर् रघुनाथ् बहुत् खुसि हुँदै दाखिल् जनकपुर् भया॥ विश्वामित्र ऋषी बहुत् खुसि हुँदै दूई कुमार् साथ् गरी। आया यस् पुरिमा भनी जब सुन्या दौड्या जनक् तेस् घरी॥99॥ पूग्या प्रश्न गर्या सबै कुशलको पाऊ महाँ सिर् धरी। देख्या सुन्दर राज्कुमार् जनकले पूज्या ति ईश्वर् सरी॥ पक्का गर्न निमित्त फेर् जनकले सोध्या ऋषी थ्यैं पनी। जान्या जान्न त चित्तले त भगवान् विष्णू इनै हुन् भनी॥100॥ ब्रह्मन् पुत्र इ हुन् कउन् पुरुषका विस्तार् हवस् बेस् गरी। क्लेश्को लेश न राखि यस् बखतमा मेरो लग्या मन् हरी॥ विश्वामित्रजिले सुन्या विनति यो राजा जनक्को जसै। यस्ता हुन् इ भनेर सब् ति ऋषिले विस्तार् बताया तसै॥101॥ हे राजन् दशरथ्जिका इ सुत हुन् नाम् राम लक्ष्मण् भनी। भन्छन् मानिसले गरी न सकिन्या गर्छन् पराक्रम पनी॥ मारिच्लाइ सुबाहुलाइ अरु ता को जित्न सक्न्या थिया। राम्ले मारिचलाइ फेंकि सहजै सूबाहु मारी दिया॥102॥ पत्थर् भै कति वर्ष सम्म रहँदी गौतम्कि नारी थिइन्। पाऊले तहिं कुल्चँदा उठि गइन् जस्ता कि तस्ती भइन्॥ याहाँ एक् शिवको धनू छ भनि यो सूनेर आया यहाँ। देख्नाको मतलब् छ आज त यहाँ राखी रह्याछौ कहाँ॥103॥ चाँडो आज नजर् गराउ भनि यो विस्तार् गर्याथ्या जसै। मन्त्रीलाइ हुकुम् दिया जनकले लौ ल्याउ भन्न्या तसै॥ यै बिच्मा ऋषि थ्यैं भन्या जनकले राम्ले उचालुन् धनू। सीता छोरि म दिन्छु राम् कन गरुन् बीहा बहुत् क्या भनू॥104॥ साँचा वाणि सुन्या र सोहि रितका बात्चित् गर्याथ्या जसै। पाँच् हज्जार् विरले उचालि बलले ल्याया धनूषै तसै॥ ताहाँ श्री रघुनाथ् उठेर नजिकै सोही धनू थ्यैं गया। वाम् हात्मा सहजै उचालि धनु त्यो राम्ले त लींदा भया॥105॥ ताँदो जल्दि चढाइ खैंचनु भयो ताहाँ धनुष्कै जसै। दूई टूक भई गिर्यो उ धनु ता खूसी भया सब् तसै॥ हर्षै हर्ष भयो तसै बखतमा सारा जनक्पुर् भरी। आदर् खुप् प्रभुको गर्या जनकले आलिङ्गनादी गरी॥106॥ सीताजी पनि रामका सिर उपर् माला कनक्को धरी। छम् छम् पाउ गरी फिरिन् घर महाँ मङ्गल् भयो तेस् घरी॥ मालिक् हुन् दशरथ् खबर् दिनु पर्यो ती छन् अयोध्या महाँ। जाउन् पत्र लियेर मानिसहरू चाँडो ति आउन् यहाँ॥107॥ यस्तो बिन्ति जनक्जिले पनि गर्या लेखेर विस्तार् दिया। विस्तार्पत्र लियेर दुत्हरु पनी जल्दी अयोध्या गया॥ यो विस्तार सुन्या जसै ति नृपले आनन्दमा ती पर्या॥ सब्ले जानु पर्यो जनक्पुर महाँ भन्न्या हुकुम् यो गर्या॥108॥ जम्मा लस्कर भै गयो क्षण महाँ जल्दी जनक्पुर् पुग्यो। क्या वर्णन् भिडको गरूँ तस बखत् खाली अयोध्या भयो॥ यस्ता रित् सित सब् गया जति थिया सेना जनक्पुर् महाँ। दाखिल् भो दशरथ्जिका हुकुमले हर्षै बढ्यो खूप् तहाँ॥109॥ ताहाँ श्री दशरथ्जिको जनकले आदर् बहूतै गर्या। लक्ष्मण्ले सँग राम् पनी तहिं पिताजीका चरण्मा पर्या॥ बस्नालाइ हवेलि सुन्दर जनक्जीले खटाया जहाँ। खूसी भै दशरथ् पनी गइ बस्या तेसै हवेली महाँ॥110॥ सुन्दर् लग्न खटन् गर्या जनकले मङ्गल् सहर्मा चल्या। नाच् कीर्तन् सितका प्रकाश् कन हुन्या रात्मा चिराक् खूप् बल्या॥ जो मण्डप् छ विवाहको तस उपर् झुम्का हिराका झुल्या। मूँगा मोति जुहार् जनक्पुर महाँ घर् घर् सबैका झुल्या॥111॥ यस्तै रित् गरि सब् विवाहविधिले चारै जना भाइको। हर्षैले परिपूर्ण मन् हुन गयो सीताजिका माइको॥ राम् लक्ष्मण् दुइलाइ ता जनकले आफ्ना ति छोरी दिया। भाईका त भरत्जिलाइ र ति विर् शत्रुघ्नलाई दिया॥112॥ सीता पत्नि भइन् रमापतिकि ता लक्ष्मण्जिकी उर्मिला। पत्नी हुन् श्रुतकीर्ति ता भरतकी शत्रुघ्नकी माण्डवी॥ जस्तै आफू थिया अनन्त गुणका चौधै भुवन्का धनी। आभ्यन्तर्मनले विचार गरदा तस्तै ति पत्नी पनी॥113॥ विश्वामित्र वशिष्ठ दूइ ऋषि थ्यैं यस्ती सिता हुन् भनी। उत्पत्ती अघिको सबै जनकले विस्तार् बताया पनी॥ जान्थौं भूमि पवित्र गर्न भनि एक् क्वै यज्ञ गर्दा महाँ। जोत्तामा त सिताजि निस्कन गइन् आश्चर्य मान्याँ तहाँ॥114॥ पाल्याँ छोरि भनेर नाम् पनि असल् सीताजि राखी दियाँ। गर्थिन् बालकमा अनेक् तरहका लीला म खूसी थियाँ॥ राम् नाम्ले दशरथ्जिका सुत भई खेल्छन् अयोध्या महाँ। तिम्री पुत्रि सिता उनै प्रभुजिकी माया ति आइन् यहाँ॥115॥ यो लीला छ बुझी सिता कन तिनै राम्लाइ दीया भनी। नारद्जी उठि गै गया उहि सुनी याद् भो मलाई पनी॥ कुन् पाठ्ले अब रामलाइ म सिता पारूँ विचार् यो गर्याँ। थीयो यो शिवको धनुष् यहिं यसैमा यो प्रतिज्ञा गर्याँ॥116॥ ताँदो यस् धनुको चढाउन जउन् विर्ले त सक्ला यहाँ। सीता छोरि दिन्याछु तेस् कन फिका होवैन यस् बात महाँ॥ जानुन् सब् विरले भनी कन गर्याँ यस्तो प्रतिज्ञा जसै। यो सूनी कन देशका विरहरू आया तुरुन्तै तसै॥117॥ को सक्थ्यो धनु त्यो उठाउन विना श्रीराम् अगाडी सरी। हिक्मत् हारि सबै घरै फिरि गया दर्शन् धनूको गरी॥ राम्ले पूर्ण गराइ बक्सनु भयो मेरो प्रतिज्ञा पनी। यो चीन्ह्याँ पनि सब् कृपा चरणले गर्दा भयाको भनी॥118॥ विश्वामित्रजि थ्यैं पनी जनकले बिन्ती अगाडी सरी। सीतानाथ् रघुनाथको स्तुति गर्या आनन्दमा ती परी॥ दाईजो सय कोटि दौलत सहित् बेस् बेस् अयुत् रथ् दिया। घोडा ता सय लाख् दिया छ सय ता खुप् मत्त हात्ती थिया॥119॥ पैदल् लस्कर एक लाख् र सय तिन् केटी दियाथ्या जसै। पूजा फेरि वशिष्ठको पनि गर्या भारी डबल्ले तसै॥ पूजा ताहिं भरत्जिको पनि भयो लक्ष्मण्हरूको पनी। इच्छा भो रघुनाथको अब फिरौं जाऊँ अयोध्या भनी॥120॥ जानाको मतलब् बुझी जनकजी राम्का चरणमा पर्या। खूसी मन् सबको गराइ बहुतै बीदा जनक्ले गर्या॥ सीताजी महतारिका अघि गई आलिङ्गनादी गरी। लागिन् रून र सोहि सूनि सबका आँसू खस्या बर्बरी॥121॥ सीताजी कन अर्ति यो पनि दिया सासू ससूरा सरी। अर्को छैन बडो यही बुझि गर्या तिन्को टहल् बेस् गरी॥ स्त्रीको धर्म पतिव्रता हुनु ठुलो जानेर हूनू भनी। अर्ती येति दिया र तेस् बखतमा बीदा भया ती पनि॥122॥ यै बिच्मा नगरा बज्या प्रभुजिका भेरी मृदङ्गा पनी। स्वर्गैमा पनि हर्ष भो प्रभु गया फेरी अयोध्या भनी॥ राम्को लस्कर बाह्र कोस् जनकपुर् देखी जसै ता गयो। शङ्का चित्त महाँ बडो भय दिन्या उल्का बहूतै भयो॥123॥ यस् पृथ्वीतलका ति क्षत्रिहरुको ठूलो विनाशै गरी। आया तेस् बिचमा तहीं परशुराम् उल्का भयो जुन् घरी॥ पृथ्वी कम्प भइन् तसै बखतमा हाहा सबैमा परी। राजाका मनमा विचार् यहि पर्यो छोरा बचुन् क्या गरी॥124॥ यस्तो चञ्चल चित्तले परशुराम्का पाउतल्मा पर्या। मेरा पुत्र बचुन् प्रभो परशुराम् भन्न्या इ बिन्ती गर्या॥ यस्तो बिन्ति पनी अनादर गरी कालाग्नि जस्ता भया। राम्को गर्व हरूँ भनी परशुराम् राम्कै अगाडी गया॥125॥ कस्को पुत्र तँ होस् बता म कन रे जाबो पुरानू धनू। भाँच्दैमा अति गर्व भी तँ कन ता धेरै कुरा क्या भनू॥ यो ता हो हरिको धनू विर भया ताँदो यसैमा चढा। भन्दै खुप् रिसले रह्या परशुराम् राम्कै अगाडी खडा॥126॥ ताँदो आज चढाउँछस् त यसमा सङ्ग्राम् तँ थ्यैं गर्दछू। सक्तैनस् तब हेर् म राख्दिन सबैको प्राण् सहज् हर्दछू॥ यस्ता क्रूर वचन् गरी परशुराम् कालाग्नि झैं रूप् धर्या। पृथ्वी कम्प गराइ लोकहरुको सम्पूर्ण सातो हर्या॥127॥ यस्तो क्रूर वचन् सुनेर रघुनाथ् क्रोध्ले अगाडी सरी। खोसी लीनु भयो धनुष् परशुराम्को त्यो बलैले गरी॥ ताँदो जल्दि चढाइ बाण् पनि तहाँ लीनु भयेथ्यो जसै। ठूलो बल् रघुनाथको बुझि सबै खूसी भयो लोक् तसै॥128॥ हूकुम् श्री रघुनाथको परशुराम्लाई भयो यो तहाँ। तारो आज बताउ हान्छु अहिले ब्रह्मन् म हानू कहाँ॥ चाँडो उत्तर देउ यस् बखतमा यस्लाइ लौ हान् भनी। तारो क्यै न दिया त काट्छु अहिले तिम्रा इ गोडा पनी॥129॥ हूकुम् येति गरेर तेज् परशुराम्को खैंचनू भो जसै। चीन्ह्या श्रीरघुनाथलाइ अघिको वृत्तान्त सम्झ्या तसै॥ बिन्ती येति तहाँ गर्या पनि हरे चिन्ह्याँ जगन्नाथ् भनी। जस्को अंश मिल्यो र केहि भगवन् यस्तो भयाँ मै पनी॥130॥ पापी भो अति कार्तवीर्य अब ता यस्लाइ मार्छू भनी। बालक् पो म थियाँ गर्याँ हजुरको ठूलो तपस्या पनी॥ यस्तो वर् खुसि भै मलाइ दिनु भो शक्ती समेत्को गरी। इच्छा पूर्ण हुन्याछ जाउ अब ता क्यै शक्ति मेरो लिई॥131॥ पैल्हे मार र कार्तवीर्य कन फेर् सब् क्षत्रिको नाश् पनी। एक्काईस बखत् गर्या प्रभुजिको हूकुम् छ यस्तै भनी॥ क्षत्रीशून्य भयाकि पृथ्वि तिमिले कश्यप्जिलाई दिया। येती कर्म गरी सकेर अघिको सेखी पुर्याई लिया॥132॥ त्रेतामा अवतार् लिन्याछु नरमा राम् नाम् जगत्मा धरी। भेट् होला तिमि थ्यैं उही बखतमा यो शक्ति फेरी हरी॥ ताहाँ देखि तपै गरेर रहनू ब्रह्मैजिका दिन् भरी। येती अर्ति मलाइ दी कन गया बैकुण्ठधाम्मा हरी॥133॥ मैले काम् पनि सो सबै गरि सक्याँ राम्लाइ भेट्याँ पनी। मेरो शक्ति हजूरले हरि लिंदा चीन्ह्याँ प्रभू हुन् भनी॥ मेरो जन्म सफल् भयो सहजमा पायाँ परात्मा पनी। बूझ्याँ तत्त्व सबै पनी हजुरको पात्रै कृपाको बनी॥134॥ जो छन् भक्त हजूरका ति सँगको सत्सङ्ग मेरो हवस्। यो भक्ती दृढ भै प्रभो हजुरका येही चरण्मा रहोस्॥ येती बिन्ति तहाँ गरी सकल पाप् पुण्यै समर्पण् गर्या। इच्छित् वर् प्रभुले दिंदा परशुराम् आनन्दमा ती पर्या॥135॥ ताहीं श्री रघुनाथका वरिपरी घूमी नमस्कार् गरी। मर्जीले ति गया महेन्द्र गिरिमा मन् राम् चरण्मा धरी॥ देख्या तेज् दशरथ्जिले र सुतको हर्षाश्रुधारा धरी। प्रेम्का सागरमा तहीं डुबि गया आलिङ्गनादी गरी॥136॥ येती काम् गरी राम् गया सहजमा पूग्या अयोध्या महाँ। सीतालाइ लियेर राज्य सुख भोग् राम्ले गर्या क्यै तहाँ॥ क्यै दिन् भानिज हुन् भरत् कन यहीं ल्याऊँ घरैमा भनी। भानिज्लाइ लिना निमित्त खुसिले आया युधाजित् पनी॥137॥ बीदा श्री दशरथ्जिले पनि दिया बीदा मिलेथ्यो जसै। एक् शत्रुघ्न लिई भरत्जि त गया मामा कहाँ पो तसै॥ आया राम बिहा गरेर पुरिमा जस्सै उठेथ्यो खबर्। सारा रैयतको प्रसन्न मन भो हुन्थ्यो खुसी क्या अबर्॥138॥ सीताराम् अघि तप् गरिन् र त यहाँ छोरा बुहारी भया। कौशल्या कन ता मिल्यो अदितिको शोभा सबै ताप् गया॥ सीताराम् पनि लोकमा सकलको आनन्दमङ्गल् गरी। चेष्टा मानिसको गरी कन रह्या त्रैलोक्यका नाथ् हरी॥139॥ इति श्रीबालकाण्ड॥ fet9gwjnai57jhp93u39i8f0c8kzq1z भानुभक्तको रामायण/अयोध्याकाण्ड 0 4115 15808 2016-12-10T09:45:54Z अनुनाद सिंह 4083 एकान्त स्थलमा सितापति थिया सीता हजुर्मा रही। ह... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki एकान्त स्थलमा सितापति थिया सीता हजुर्मा रही। हात्मा चामर ली प्रभू कन तहाँ हाँक्थिन् समीप्मा गई॥ आकाश्मार्ग गरी बहुत् खुसि हुँदै नारद्जि ताहीं गया। नारद्जी कन दण्डवत् गरि तहाँ राम्जी बहुत् खुस् भया॥1॥ संसारी म थियाँ बडो हुन गयाँ दर्शन् मिलेथ्यो जसै। यो भाग्योदय हो बुझ्याँ पनि यहाँ दर्शन् मिल्याको उसै॥ मैले गर्नुछ काम् कउन् हजुरको चाँडो उ आज्ञा हवस्। त्यो काम् सिद्ध गराउँला हजुरको आनन्द मन्मा रहोस्॥2॥ यस्ता बात् प्रभुका सुनी कन जवाफ् सोही बमोजिम् दिया। नारद्ले बहुतै गर्या स्तुति तहाँ राम्लाइ मन्मा लिया॥ बिन्ती गर्नु कुरो थियो मन विषे बिन्ती गर्या त्यो पनी। ब्रह्माको विनती लिई हजुरमा आई रह्याँछू भनी॥3॥ भूको भार म दुष्ट मारि हरुँला जान्छू अयोध्या महाँ। भन्न्या येति वचन् गरी कन हजुर् पाल्नू भयेथ्यो यहाँ॥ यस्तो हो तर गादि दीन दशरथ् राजाजिका मन् भयो। ख्वामित्ले अब राज्यमा भुलिदिया भार् हर्नु काम् ता रह्यो॥4॥ नारद्का इ वचन् सुनी खुसि भई उत्तर् प्रभूले पनी। जल्दी बक्सनु भो म राज्य न गरी भोली म जान्छू भनी॥ ख्वामित्का इ वचन् सुनेर बहुतै नारद्जि खूसी भया। तिन् फेरा प्रभुको प्रदक्षिण गरी आकाश्गतीले गया॥5॥ सन्तोष्ले दशरथ्जिका मन विषे आनन्दमङ्गल् भयो। राम्लाई अब राज्य द्यूँ भनि उसै मन् यस् लहड्मा गयो॥ यस्तो मन् हुन गो र डाकि गुरु थ्यैं यस्तो हुकुम् भो पनी। भोली राज्य म दिन्छु पुत्र कन सब् सामग्रि ल्याऊ भनी॥6॥ मन्त्री डाकि हुकुम् भयो सँग रह्या जो जो कहन्छन् गुरु। सो सो चिज् झटपट् तयार् गर अवर् सब् काम छोड्नू बरु॥ मन्त्रीले पनि यो हुकुम् सुनि तहाँ साथै गुरूका रह्या। चाहिन्छन् जति चिज् ति खोज्न गुरुले खोलेर सब् चिज् कह्या॥7॥ मन्त्रीलाइ अह्राइ राघवजिका साथ्मा वशिष्ठै गया। पैल्है श्री रघुनाथले गुरु भनी सम्मान गर्दा भया॥ हे त्रैलोक्यपते गुरू हुन त हूँ तिम्रो म क्या हूँ गुरू। इन्का हुन् इ गुरू भनेर इ सबै भन्छन् भनुन् लौ बरू॥8॥ तिम्रो दर्शन पाउँला भनि यहाँ प्रोहित् भयाकै म हूँ। गुह्यै खुल्छ भनेर डर् हुन गयो धेरै कुरा क्या कहूँ॥ खोल्न्या छैन म गुह्य चुप्प रहुँला सब् जान्दछू ता पनी। जानी जानि म बिन्ति गर्न अहिले आयाँ हजुर्मा पनी॥9॥ भोली हुन्छ तिलक् हजुर् कन यहाँ सामग्रि जम्मा भयो। पृथ्वीमा सुकला हवस् हजुरको सब् शास्त्रले भन्छ यो॥ सब् इन्द्रीय जितेर आज उपवास् गर्नू सिताले सँगै। आज्ञा पाउँ म जान्छु काम् छ बहुतै सब् काम् विचार्छू म गै॥10॥ यस्तो बिन्ति गरी वशिष्ठ गुरु फेर् जस्सै गयाथ्या पनी। राम्ले लक्ष्मणथ्यैं भन्या म तिमिलाइ काम् गर्न द्यूँला भनी॥ छैनन् भाइ भरत् पनी त तिनका खातिर् छ मेरी दया। कौशल्या सुनि खुस् हुनिन् भनी त जो सम्चार् बताउँदै गया॥11॥ राजाले त खतम् गर्या दिन भनी क्या गर्दछिन् कैकयी। यस्मा विघ्न कदापि पर्न नदिउन् लक्ष्मी र दुर्गा भई॥ कौशल्या पनि यो विचार् गरि तहाँ गर्थिन् पुजा देविको। द्यौताका मनमा भन्या ठहरियो काम् विघ्न गर्नू निको॥12॥ वाणी गै तिमि विघ्न पारि कन आउ ती मन्थरा कैकयी। द्वी स्त्रीका घटमा पसेर तिमिले काम् सिद्ध लाऊ गई॥ द्यौताका इ वचन् सुनेर झटपट् तेस् मन्थरामा पसिन्। कैकेयी कन खुप् भुलाउन भनी फेर् कैकयीमा पसिन्॥13॥ वाणीका वशमा पर्याकि छँदि ती जाहाँ थिइन् कैकयी। काम् बित्ला भनि चट्पटाइ तहिं झट् त्यो मन्थरा गै गई॥ नाना छल् गरि ठिक्क पारि कन सब् वृत्तान्त विस्तार् भनी। द्वी वर् छन् तिमि मागि ल्यौ भनि ठुलो सूचन् गरी यो पनी॥14॥ वाणीले ति भुलाइयाकि छँदि लौ भन्दी भइन् कैकयी। राम्लाई वनवास् भरत् कन रजाइँ माग्छू म चाँडो गरी॥ द्वी वर्ले जब काम सिद्ध गरुँला द्यूँला सये गाउँ भनिन्। बीदा दी घर मन्थरा कन फिराइ रिस् गर्न लाग्दी भइन्॥15॥ सुन्दर् वस्त्र निकालि फालि कपडा मैला शरिर्मा धरिन्। आभूषण् कन फ्याँकि खूप रिसले खाली जमिन्मा परिन्॥ सज्जन् बेस् सुमती पनी कुमतिका सङ्ले त बिग्री गयो। भन्छन् जो दुनियाँ उ लक्षण यहाँ ठिक् कैकयीमा भयो॥16॥ कैकेयी सित बस्नलाइ खुशिले राजा गयाथ्या जसै। देख्यानन् र तहाँ कता गइ भनी चाकर्नि सोध्या तसै॥ क्रोधागार विषे भयाकि त बुझ्यौं कारण् छ कुन् कत्ति यो। बूझ्याको पनि छैन गै हजुरले बुझ्नू हवस् क्यान हो॥17॥ केटीका इ वचन् सुनी कन डराइ राजा नजिक्मा गया। कैकेयी कन क्यान यो रित गर्यौ बात् खोल भन्दा भया॥ जो भन्छू म पुर्याउँला भनि शपथ् खाँदा जसै बात् गरिन्। राजा वृक्ष सरी गिर्या पृथिविमा यस्मा बहुन् जिद् गरिन्॥18॥ राम्लाई वनवास् भरत् कन रजाइँ देऊ भनी जिद् गरी। द्वी वर्ले यहि द्यौ दिंदौन त भन्या बाँच्नू त मुर्दा सरी॥ भोली येति कुरा भयेन त भन्या मन्र्याछु विष् खाइ म ता। भन्न्या येति कुरा सुनी फिरि गिर्या राजा जमिन्मा यता॥19॥ त्यो रात् वर्ष समान् व्यतित् हुन गयो राजा ति मूर्छा भया। सब् सामग्री तयार् गरीकन बिहान् मन्त्री हजुरमा गया॥ देख्या चाल् र महाविचार् हुन गयो सोध्या पर्यो क्या भनी। विस्तार पाइ सुमन्त्र राम् लिन गया आया तहाँ राम् पनी॥20॥ राजालाइ त दुःख सुक्ख हुनको कारण् तिमी छौ भनी। वन्मा गै तिमी राज्य द्यौ भरतलाइ भन्दी भइन् यो पनी॥ यस्ता बात् सुनि बात् गर्या प्रभुजिले सुन्छ्यौ कि माइ कैकयी। राजा खूसि रहुन् म जान्छु वनमा के काम् छ घर्मा रही॥21॥ गाह्रो कत्ति नमानि जान्छु वनमा राजा त बोलुन् भनी। बोल्याको प्रभुको वचन् सुनि तहाँ बोल्छन् ति राजा पनी॥ हे राम्चन्द्र मलाइ आज तिमीले बाँधेर राज्यै गरी। झुट्टा दैखि बचाउ पाप् तिमि कनै लाग्दैन यस्तो गरी॥22॥ राजा येति भन्या र फेर् पनि विलाप् खुप् गर्न लाग्दा भया। राजाको बुझियो र आशय तहाँ राम्चन्द्र माइ थ्यैं गया॥ कौशल्या पनि भक्तिले हरिजिका ध्यान्मा रह्याकी थिइन्। राम्जीलाइ न देखि कत्ति न छुटाइ ताना प्रभूमा दिइन्॥23॥ सुमित्राले भन्दा पछि पलक माइका खुलि गयो। प्रभूलाइ देख्ता अधिक मन सन्तोष् पनि भयो॥ खुसीले काख्मा ली कन जब भनिन् खाउ कछु भनी। सुनी राम्ज्यू भन्छन् अब त कति खाँला नि म पनी॥24॥ गयो खान्या वेला म कन त मिल्यो राज्य वनको। भरत्ले राज् पाया यहिं बसि गरुन् राज्य जनको॥ बिदा बक्स्या जावस् खुसि सित म जान्याछु वनमा। म चाँडै फिन्र्याछू विरह न हवस् कत्ति मनमा॥25॥ वचन् सुन्दा मूर्च्छा परि कन उठ्याकी छँदि तहाँ। भनिन् कौशल्याले अब म तिमिलाइ छोड्दछु कहाँ॥ भन्या राजाले ता तर म तिमिलाइ रोक्दछु यहाँ। कि साथै लैजाऊ म कन तिमि जान्छौ अब जहाँ॥26॥ तिमीलाइ बीदा दी म कसरि यहाँ दुःख सहुँला। बरू प्राणै त्यागी यमपुरि महाँ जाइ रहुँला॥ विलाप् कौशल्याको यति सुनि दयाले भरि भयो। तहाँ लक्ष्मण्को मन् तब अरु उपर् रिस् हुन गयो॥27॥ नजर् दी राम्ज्यूमा अरु सित उठ्याको रिस बढाइ। गर्या बिन्ती राम् थ्यैं अब भरत थ्यैं गर्दछु लडाइ॥ हजुर्को राज् हन्र्या जति जति त छन् मार्छु सबलाइ। पितै बाँध्छू पैल्हे भनि कन भन्या क्या छ अरुलाइ॥28॥ चढ्या जावस् गादी सकल रिपुको नाश् म गरुँला। यसै काम्ले माइका सकल मनको शोक हरुँला॥ सुन्या लक्ष्मण्जीका इ वचन जसै राम् खुसि भया। बुझाया विस्तार्ले पनि तहिं ठुलो ली कन दया॥29॥ सुन्यौ भाइ संसार्मा शरिर अति कच्चा छ जनको। शरिर् कच्चा जानी नगर तिमि रिस् कत्ति मनको॥ सबै भोग् चञ्चल छन् बिजुलि सरि एक् छिन् न रहन्या। विचार् यस्तो राखी सहु तिमि बडो हुन्छ सहन्या॥30॥ भ्याग्तो खाँ भनि खोज्छ डाँस् मुख विषे साँप्ले धर्याको पनी। तस्तै भोग् गरुँला भनेर मनले भन्छन् दुनीयाँ पनी॥ क्याको रस् छ यहाँ विचार मनले काल्सर्पको मुख् परी। क्या होला वन जाउँला इ सबलाइ आनन्द राखुन् हरी॥31॥ देश् देश्का बाटुलिन्छन् बुझ तिमि मनले बाटका पाटि माहाँ। बात्चित् गर्दै रहन्छन् खुसि सित मनले बन्धु झैं राति ताहाँ॥ प्रातः काल् भो जसै ता उठिकन ति सबै दस् दिशा लागि जान्छन्। बन्धूको सङ्ग यस्तै बुझि कन गुणिले दुःखसुख् एक मान्छन्॥32॥ छाया तुल्य छ लक्ष्मि यौवन भन्या भेलै सरीको भनी। भन्छन् स्त्रीसुखलाइ स्वप्न सरिको साँचो कुरा हो भनी॥ यस्तै जानि पनी मनुष्यहरु सब् संसारमा भुल्दछन्। भुल्नैका वशले अनेक् फजितिले संसारि भै डुल्दछन्॥33॥ जुन् यस् देह निमित्त यो रिस गर्यौ चिन्छौ कि कस्तो छ यो। हाड् मासू र रगत् नसा यति कुरा जम्मा भई बन्छ यो॥ विष्ठा हुन्छ कि भस्म हुन्छ पछि तक् बाँच्तैन यो ता कसै। यस्का खातिर घात् गर्यौ पनि भन्या पाप्मात्र लाग्ला उसै॥34॥ क्रोधै हो यमराज सर्व जनको वैतर्नि भन्नू पनी। तृष्णा हो भनि यो बुझेर तिमिले कैल्हे नबिस्र्या पनी॥ सन्तोष् लाइ बुझि कामधेनु सरिको सन्तोष मन्ले रहू। रिस् गर्नु बढिया त छैन वनमा जानू असल् हो सहू॥35॥ यस्तै हो सुन कर्मका वश हुँदा बस्तैन एक् ठाम् रही। कस्तै कोहि हवस् अवश्य करले जानू छ जाहाँ गई॥ कर्मैको फल भोग गर्छ दुनियाँ यै चित्तमा लेउ भाइ। आमैले यहि बात् बुझीकन बिदा दीनू हवस् हामिलाइ॥36॥ यो बिन्ती गरि पाउमा जब पर्या बीदा दिई मन् बुझाइ। आँसू थाम्न कठिन् भयो र बहुतै रोइन् शरीरै रुझाइ॥ आशीर्वाद वचन् समेत् मिलिगयो ताहाँ बिदा रामलाइ। लक्ष्मण्ले पनि साथ जान्छु म भनी बिन्ती गर्या जानलाइ॥37॥ लक्ष्मण्लाइ हिंड लौ भन्या र रघुनाथ् सीता भयामा गया। सीतालाइ तिमि ता घरै बस भनी पैल्हे त भन्दा भया॥ पङ्खा छत्र चमर् रहित् प्रभु कनै देख्ता त शङ्कित् भइन्। क्या कारण् हुनगो भनीकन सिता हात् जोरि साम्ने भइन्॥38॥ शङ्कित् जानकिलाइ देखि प्रभुले तीमी घरैमा यहाँ। सासूको टहलै गरी कन रहू वर्षै त चौधै महाँ॥ पीताको वचनै लिई सिर उपर् जान्छू म वन्मा प्रिये। चौधै वर्ष बिताइ जल्दि म यहाँ फिन्र्या छु निश्चै श्रिये॥39॥ यस्ता बात् प्रभुका सुनी कन तहाँ सीताजि मूर्छा परिन्। पैल्हे ज्योतिषिको कुरो सब कही छोड्दीन सेवा भनिन्॥ सीताका यति बात् सुन्या र खुसि भै साथै सिताजी लिया। ब्राह्मण् खूसि सदा रहुन् भनि तहाँ दौलत् बहूतै दिया॥40॥ कौशल्याजि जहाँ थिइन् तहिं गई लक्ष्मण्जिले बिन्ति लाइ। माता मेरि पिछा भइन् भनि तहाँ सुम्प्या सुमित्राजिलाइ॥ येति काम् गरि रामका हुकुमले लक्ष्मण् तयारी भया। सीता लक्ष्मण साथमा लि रघुनाथ् राजा भयामा गया॥41॥ बीदा हून पिताजि थ्यैं जब सिता लक्ष्मण् लि राम्ज्यू गया। यस्तो देखि असह्य भो र दुनियाँ सब् शोक गर्दा भया॥ सीताराम् कन दुःख यो हुन गयो कैकेयि दुष्टै भई। सीता आज कसोरि दुःख सहनिन् घोर् जङ्गलैमा गई॥42॥ यो अन्याय भयो यहाँ त न बसौं जाऔं प्रभूका सँगै। राम्लाइ छोडि यहाँ कसो गरि बसौं बूझेन मन् ता न गै॥ यस्ता बात् गरि लोकले त बहुतै शोक् गर्न लाग्या भनी। सब् विस्तार् गरि वामदेव ऋषिले सब्लाइ बुझाया पनी॥43॥ हे लोक् हो अति गर्दछौ तिमि त शोक् यो शोक ता छाडि द्यौ। साक्षात् विष्णु इ हुन् भनेर मनले श्री रामलाइ जानि ल्यौ॥ पृथ्वीको सब भार् हरेर रघुनाथ् फिर्छन् इ जान्छन् कहाँ। साँचा हुन् इ कुरा अवश्य तिमिले खेद् कीन मान्यौ यहाँ॥44॥ यस् बात्ले ऋषिले मनुष्यहरुको खुप् मन् बुझाई दिया। पौंच्या राम् पनि कैकयी र दशरथ् जाहाँ बस्याका थिया॥ हे मातर् वन जानलाइ अब ता आयौं जना तिन् चली। बीदा जान मिलोस् म जान्छु वनमा रिस् राग् रतीभर् न ली॥45॥ आज्ञा जान मिलोस् पिताजिकि पनी जान्छू सदा खुस् म छू। दुख् पाउनन् कि भनी पिताजिकन शोक् मन्मा न लागोस् कछू॥ कैकेयी यति बात् सुनी खुसि भई बस्तर् पुराना दिइन्। लाया श्री रघुनाथले ति कपडा सीताजिले ता लिइन्॥46॥ यस्ता वस्तर म लाउँ आज कसरी भन्न्या मनैमा धरी। लज्जाले रघुनाथका मुख विषे हेरिन् कटाक्षै गरी॥ श्रीराम्ले मुटुरा गरी ति कपडा हात्मा जसै ता लिया। त्यो देखी कन राजपत्निहरु सब् रोया तहाँ जो थिया॥47॥ दुष्टे आज सिताजिलाइ किन यो वस्तर् पुराना दियौ। यस् काम्ले जति छन् यहाँ इ सबको प्राण् खैचि ऐल्हे लियौ॥ कैकेयी सित बात् वशिष्ठ गुरुले येती गर्याथ्या जसै। बीदा भै रघुनाथ् चढ्या रथ विषे सम्पूर्ण रोया तसै॥48॥ सीताराम् वनमा चल्या रथ चढी लक्ष्मण् गया साथमा। वृक्षैका तलमा रह्या रघुपती घर् छोडि तेस् रातमा॥ सुन्दर् एक् तमसा नदी तहिं थिइन् तिन्का दुवै तिर् भरी। आयो लस्कर राम्जिका सँग बस्यो खाली अयोध्या गरी॥49॥ फिर्नन् ता रघुनाथ् सँगै फिरियला जानन् चलौंला सँगे। राम्लाइ छोडि यहाँ कसो गरि बसौं काहाँ बसौंला न गै॥ यस्तो सुर् प्रभुले बुझी कन तहाँ युक्ती गर्या छल्नको। प्रातःकाल भयो उठेर झटपट् मन्सुब् गर्या चल्नको॥50॥ फर्की फेरि सहर् गया झइँ गरी बाटो छली राम् गया। फर्क्याछन् रघुनाथ् भनेर दुनियाँ सम्पूर्ण फिर्दा भया॥ यस् रित्ले दुनियाँ फिराइ सहरै श्री राम् वनैमा गया। गङ्गाका तिरमा पुगेर अब ता रथ् थाम भन्दा भया॥51॥ सुन्दर् वृक्ष थियो ठुलो तिर विषे एक् शिंशपाको तहाँ। दोस्रो वास् रघुनाथको तहिं भयो त्यै वृक्षका तल् महाँ॥ फल् फुल् ली कन भेट्नलाई गुहजी आया बडा हर्षले। निर्मल् देह भयो तसै बखतमा श्रीरामका स्पर्शले॥52॥ मेरो आज पवित्र घर् पनि हवस् ख्वामित् गर्याँ बिन्ति यो। सेवक् हूँ करुणानिधान् मकन होस् माया र मर्जी छ जो॥ यो बिन्ती सुनि भन्दछन् प्रभु तहाँ सून्यौ सखे आज ता। वन्मा जान चल्याँ म जान्न घरमा याहीं रहन्छू म ता॥53॥ कौनै फल्फुल खानु छैन अरुले केही दिउन् ता पनी। भन्न्या यो मनमा छ थाम्छु मनको आफ्नू प्रतिज्ञा भनी॥ मेरै हौ तिमि राज्य जो छ उ पनी मेरै छ भन्दा भया। बर्को दूद घसी जटा मुकुट झैं पारेर बाँद्धा भया॥54॥ जल्पान् मात्र गरी सिता र रघुनाथ् कुश्का शयन्मा गया। लक्ष्मण्का सँगमा रही गुह पनी रात् भर् खडा भै रह्या॥ सीताराम फगत् कुशासन विषे देख्या सुत्याको तहाँ। साह्रै ग्लानि भयो बहुत् गुहजिको शोक् बढन् गो मन् महाँ॥55॥ भन्छन् लक्ष्मण्लाइ भाइ फजिती खुप् कैकयीले दिइन्। राजालाइ वशमा गरेर बहुतै हुर्मत् प्रभूको लिइन्॥ लक्ष्मण् बात् सुनि भन्दछन् गुहजिका दिल् भित्र ठंडा गरी। लाग्या सुन्न पनी तहाँ गुहजिले तन् मन् वचन् सब् धरी॥56॥ दाता को छ यहाँ इ दुःख सुखको फल् मिल्छ सब् कर्मको। दिन्छन् भन्नु कुबुद्धि हो न भन यो नाश् हुन्छ सब् धर्मको॥ कर्ता हूँ पनि भन्नु छैन अभिमान् जन्ले न गर्नू कहीं। कर्मैको फल भोग मिल्छ तिमिले यो बुझ्नु जाहीं तहीं॥57॥ धीरा भै रहनू विपत्ति सहनू कस्तै परुन् ता पनी। कैल्हे मोह विषे न पर्नु जनले माया छ संसार् भनी॥ यस्तै बात् सुनि रात् बित्यो गुहजिका राम्का नजिक्मा रही। गङ्गा तर्न हुकुम् भयो प्रभुजिको ताहाँ उज्यालो भई॥58॥ फिर्दामा म पुजा अवश्य गरुँला सामग्रि ठूलो गरी। गङ्गे आज म जान्छु घोर वनमा केवल् नमस्कार् गरी॥ यस्तो बिन्ति गरी सितापतिजिका साथै चलिन् पार् तरी। आज्ञाले घरमा फिर्या गुह पनी भक्ती मनैमा धरी॥59॥ गङ्गा पार् तरि मिर्ग मारि पकुवा तारेर खाया तहाँ। तेस्रो वास् रघुनाथको तहिं भयो एक् वृक्षका तल् महाँ॥ चौथो वास् रघुनाथको हुन गयो आश्रम् भरद्वाजको। राम्ज्यूको ऋषिले गर्या स्तुति तहाँ सुर् जानि काम्काजको॥60॥ पाँचौ दिन् ऋषिका कुमार् सँग लिया बाटो बताउन् भनी। राम्ज्यूलाइ यमुनाजि तारि ति कुमार् साँझ्मा त फर्क्या पनि॥ सीताराम् पनि चित्रकुट् पुगि गया वाल्मीकि बस्थ्या जहाँ। वाल्मीकी कन दण्डवत् गरि बहुत् आनन्द मान्या तहाँ॥61॥ वाल्मीकी कन भन्दछन् रघुपती क्यै दिन् रहन्छू यहाँ। कुन् जग्गा बढिया छ सब् तरहले होला सुबिस्ता कहाँ॥ सून्या वाल्मिकिले मनुष्य सरि भै राम्ले गर्याका कुरा। सोही माफिक बिन्ति बात् पनि गर्या वाल्मीकि छन् झन् पुरा॥62॥ जान्दैनन् महिमा बडा ऋषि पनी जस्का त एक् नामको। यस्ता हौ रघुनाथ् हजूर् कन यहाँ क्या काम् असल् ठामको॥ सज्जन्का हृदयै छ घर् हजुरको अच्छा बहुत् फेर् कहाँ। विस्तार् एक् सुनि बक्सनू पनि हवस् बिन्ती म गर्छू यहाँ॥63॥ व्याधा हूँ अधिको म सप्तऋषिका निर्मल् कृपाले गरी। वाल्मीकी भनि नाम् चल्यो जब जप्याँ राम्नाम उल्टा गरी॥ उल्टै नाम कि ता छ यस्ति महिमा विस्तार धेर् क्या कहूँ। गङ्गाका र इ चित्रकूट गिरिका बिच्का जगामा रहू॥64॥ वाल्मीकि ऋषिका वचन् सुनि बहुत् खुस् भै जगन्नाथ् गया। गङ्गाका र ति चित्रकूट गिरिका बिच् पारि बस्ता भया॥ गङ्गा देखि सुमन्त्र फर्कि दशरथ् जाहाँ बस्याका थिया। ताहाँ जल्दि गयेर जो छ समचार् बिल्कुल् सुनाई दिया॥65॥ बर्को दूद घसी जटा मुकुट झैं बाँध्या दुवै भाइले। फिर् लौ जा भनि यो हुकुम् तहिं दिया राम्ले सिता माइले॥ गङ्गा पार् रघुनाथ् गया नजरले हेर्दा कठिन् भो तहाँ। छोड्याँ देख्न जसै रुँदै रथ लिई दौडेर आयाँ यहाँ॥66॥ सेवा बिन्ति गरेस् भनी हुकुम भो लक्ष्मण् सितारामको। हाम्रो शोक् रति भर् कदापि न गरुन् हूँदैन शोक् कामको॥ यस्ता बात् गरि राम् गया भनि सबै बिस्तार् सुनाया जसै। कौशल्या दशरथ्जिलाइ रिसले वाग्बाण् बजारिन् तसै॥67॥ वाक्शर्ले अति ताप् भयो र दशरथ् भन्छन् मलाई कती। भन्छ्यौ मर्न बखत् यसै हुन गयो छाड्यो शरिर्ले गती॥ ऐल्हे मर्छु सराप् पनी छ तिमिले खुप् पुत्रशोक्ले गरी। जस्तै हामि मर्यौं उसै गरि मर्या ठूलो विपत्ती परी॥68॥ येती एक तपस्विले अघि सराप् जो दी गयाथ्या मरी। तिन्का तेहि सरापको फल मिल्यो ठिक् आज उस्तै परी॥ सब् विस्तार सरापको कहि सकी हा राम सीता गरी। प्राणै त्याग् दशरथ्जिले जब गर्या खल्बल् पर्यो तेस् घरी॥69॥ प्रातःकाल भयो वशिष्ठ गुरु झट् मन्त्री लि दरबार् गया। तेल्मा ती दशरथ्जिलाई धरि फेर् छोरा झिकाई लिया॥ चाँडै आउनको वशिष्ठ गुरुको आज्ञा छ भन्न्या सुनी। दूतैका सँग लागि भाइ कन ली आया भरत्जी पनि॥70॥ कैकेयी सित भेट् भयो भरतको सोध्या पिता छन् कहाँ। सब् वृत्तान्त गरी भरत् कन त सब् विस्तार् सुनाइन् तहाँ॥ सून्या शोक् मनमा पर्यो भरतका साह्रै रिसाया पनी। पापी हौ तिमि कुम्भिपाक् नरकमा भोग् गर्न जाउली भनी॥71॥ कैकेयी कन गालि दी कन तहाँ दुःखी बहूतै भया। कौशल्याजि जहाँ थिइन् तहिं रुँदै धाउँदै भरत्जी गया॥ हे मातर् मनमा कदापि न परोस् मत् छैन मेरो रती। पाप् लागोस् कछु मत् भया गुरुजिलाइ काटेर मार्या जति॥72॥ बिन्ती यो गरि दुःखमा परि विलाप् गर्थ्या भरत्जी तहाँ। मन्त्रीवर्ग समेत् वशिष्ठ गुरुजी पाँच्या नजिक्मा तहाँ॥ देख्या शोक भरत्जिको र गुरुले पीता बित्याछन् भनी। शोक् गर्नु बढिया त छैन किन शोक् गर्छौ महाराज् भनी॥73॥ नाना तत्त्व कही तहाँ भरतको सब् शोक् गुरूले हर्या। सब् आज्ञा गुरुको लिई भरतले काम्काज् पिताको गर्या॥ राजाको किरिया जसै गरि सक्या दान्को असङ्ख्यै गरी। तेस् बिच्मा मनले विचार् भरतले राख्या बहुत् शोक् गरी॥74॥ माता मेरि त राक्षसी सरि भइन् इन्का नजिक्मा यहाँ। बस्नू योग्य अवश्य छैन अब ता जान्छू प्रभू छन् जहाँ॥ यस्तो चित्त थियो तहाँ भरतको इन्को छ यो मन् भनी। मालुम् ता गुरुमा थियो तर पनी भन्छन् उचित् हो भनी॥75॥ बाबाको छ हुकुम् यहाँ भरतले राज् गर्नु राम्ले गई। चौधै वर्ष तलक् बसुन् वन विषे मानो मुनीश्वर् भई॥ सीताराम् यहि बातले वन गया याहाँ हजुर्ले पनी। गादी चढ्नु हवस् हुकुम् दिनु हवस् यो राज्य मेरो भनी॥76॥ यस्तो बिन्ति गरी वशिष्ठ गुरु चुप् जस्सै रह्याथ्या तहाँ। उत्तर् जल्दि दिया तहाँ भरतले क्या गर्छु यो राज् यहाँ॥ कीर्तीमा अपकीर्ति पारि कसरी राज् गर्नु याहाँ बसी। दाज्यूको टहलै गरी सँग रह्या लक्ष्मण् रह्याछन् जसी॥77॥ गया जाहाँ सीतापति म पनि जान्छू अब तहाँ। फगत् एक् कैकेयी यहिं बसि रहुन् छोड्दछु यहाँ॥ फलाहारी हुन्छू सिर भरि जटा धारि वनमा। म भोली जान्याछू हिंडि कन विचार् यै छ मनमा॥78॥ प्रभूको गादी हो प्रभु कन फिरायेर घरमा। म गादी सुम्पन्छू किन म गरुँला राज्य करमा॥ भरत्का यस्ता बात् सुनि कन सबै खुस् अति भया। भरत् भोली बेरै उठि कन सबेरै हिंडि गया॥79॥ सबै माता भ्राता गुरु सहित सब् फौज पनि ली। फगत् सीताराम्का चरणतलमा चित्त पनि दी॥ भरत् गंगा पौंच्या गुहजि कन शङ्का हुन गयो। ठुलो लस्कर् देख्या न बुझि कन तार्नै डर भयो॥80॥ लडौंला नाउ खैंची भरत कपटी हुन् यदि भन्या। भनी मन् भै लस्कर्हरु कन तयार् हौ पनि भन्या॥ ठुलो भित्री मत्लब् गरि कन गये बुझ्दछु भनी। तहाँ भेटी राखी नजर तिर हेर्या कछु पनी॥81॥ जसै देख्या आँसू गह भरि धरी शोक् पनि गरी। कहाँ मिल्छन् सीतापति म कन भन्दा घरि घरी॥ जसै सिर् पाऊमा गरि ति गुहले ढोग् पनि दिया। भरत्ले अङ्कैमाल् गरुँ भनि उठाई कन लिया॥82॥ भरत्जीले सोध्या गुह सित सिताका पति यहाँ। सुत्याको स्थल् कुन् हो म कन कहु जान्छु अब तहाँ॥ गया विस्तार् पाई रघुपति सुत्याका शयनमा। भरत्ले खेद् मान्या कुशशयन देखेर मनमा॥83॥ अहो मेरा खातिर् वन वन सिताजी पति सँगै। कुशासन्मा सुत्छिन् न त यसरि सुत्थिन् अघि कतै॥ अहो धिक्कार् मेरी जनमजननी कैकयि भइन्। इनैले गर्दैमा पति सँग सिताजी वन गइन्॥84॥ कहाँ छन् सीतानाथ् कति पर गया भेट्तछु कहाँ। छ केही मालुम् ता म कन कहु जान्छू अब तहाँ॥ बताया जाहाँ छन् भनि ति गुहले राम् कन पनी। गुहैका सम्चार्ले खुसि पनि भया भेट्तछु भनी॥85॥ सब् विस्तार बताइ ताहिं गुहले गंगाजि तारी दिया। ताहाँ देखि भरत् चली पुगि गया जाहाँ भरद्वाज् थिया॥ एक् दिन् ताहिं मुकाम् गर्या भरतले सम्मान् ऋषीले गर्या। बिल्कुल् सैन्य जती थिया भरतका मेज्मानिले छक् पर्या॥86॥ भोली बेर सबेर लस्कर लिई बीदा ऋषी थ्यैं भया। कैल्हे पुग्दछु चित्रकूट गिरिमा भन्दै भरत्जी गया॥ खुस् भै लस्कर चित्रकूट गिरिका पौंच्या नजिक्मा जसै। खोज्या ताहिं भरत्जिले अघि गई डेरा प्रभूको तसै॥87॥ डेरा देखी भरत्जी तहिं नजिक गया पाउका छाप देख्या। श्रीराम्का पाउका छाप् चिह्नि कन खुसिले माथले ताहिं टेक्या॥ भन्छन् धन्न्यै रह्याँछू सहज न मिलन्या पाउका छाप देख्याँ। ब्रह्माजीले न पाउनू छ त पनि सहजै माथले आज टेक्याँ॥88॥ यस्तो बोल्दै प्रभूका चरणधुलि विषे भक्तिले लट्पटींदै। कैल्हे पुग्छू कहाँ छन् भनि कन मनले दस् दिशा दृष्टि दींदै॥ जाँदा ताहीं भरत्ले प्रभुजि कन जसै नेत्रले देख्न पाया। ख्वामित्लाइ आज पायाँ भनि कन खुसिले पाउमा पर्न धाया॥89॥ देख्या पाऊ पर्याको गह भरि बहँदा अश्रुधारा धर्याको। सब् राज्यै तृण् बरोबर् गरि कन बहुतै आफुमा मन् गर्याको॥ यस्तो देखी कृपाले भरत कन तहाँ काखमा राखि लीया। यस्तो मन् हो भरत्को बुझि रघुपतिले खुप् कृपादृष्टि दीया॥90॥ श्री सीतापति माइका चरणमा राख्या र सिर् फेर् पिता। काहाँ छन् किन आज देख्तिन यहाँ क्या गर्दछन् छन् कता॥ भन्दै खोजि गर्या पिता कन तहाँ श्री रामजीले जसै। सब् विस्तार वशिष्ठले भनि दिंदा शोक् गर्न लाग्या तसै॥91॥ गंगास्नान गरी तिलाञ्जलि दिया फेर् पिण्डदानै पनी॥ फल् फुल्ले रघुनाथले तहिं दिया पाउन् पिताले भनी॥ तेस् दिन्मा उपवास् गर्या जब बित्यो रात् फेरि गंगा गया। गंगास्नान् गरि फेर् फिरेर मढिमा आयेर बस्ता भया॥92॥ तहाँ सीताराम्का चरणतलमा सिर् पनि धरी। अयोध्यै लैजान्छु भनि कन ठुलो मन्सुब गरी॥ भरत् बिन्ती गर्छन् किन रघुपते आज वनमा। हजुर्ले आयाको म कन अति ताप् हुन्छ मनमा॥93॥ ख्वामित् हजुर्को म त दास पो हूँ। यो राज्य गर्ना कन योग्य को हूँ॥ यो गादि ता याहिं हजुरको हो। मैले त सेवा गरि बस्नु पो हो॥94॥ छोरा हुनन् यज्ञ बहुत् गरीनन्। सम्पूर्ण लोक्को पनि ताप् हरीनन्॥ तब् पो ति छोरा सित राज्य छाडी। जानू असल् हो त छँदै छ झाडी॥95॥ वेला त यो होइन जान वन्मा। मेरा त यै निश्चय हुन्छ मन्मा॥ जाऔं घरै फर्कि सधाइ जावस्। मेरी इ माता सित रिस् न आवस्॥96॥ यस्ता प्रकारले गरि बिन्ति गर्दै। आँखा भरी आँसु बहूत धर्दै॥ रोया भरत्ले जब पाउमा गै। बोल्या प्रभूले पनि खूसि मन् भै॥97॥ हे भाइ गर्छौ किन आज जिद्दी। फिर्नू असल् छैन र काम् न सिद्धी॥ जान्छू म वन्मा तिमि फर्कि जाऊ। यस् राज्यको काम् तिमिले चलाऊ॥98॥ राम्ले वनै गै मुनिभेष धर्नू। याहीं भरत्ले बसि राज्य गर्नू॥ भन्न्या पिताको जब सुन्न पायाँ। आज्ञा उसैले वन जान आयाँ॥99॥ ई बात् भरत्ले जब सुन्न पाया। फेरी चरण्मा परि बिन्ति लाया। हे नाथ् पिता हुन् मतिहिन् भयाका। स्त्रीका त साह्रै वशमा पर्याका॥100॥ उन्ले भन्याथ्या पनि राज्य छाडी। जानू असल् होइन आज झाडी॥ ख्वामित् बहुत् बिन्ति छ फर्कि जाऊँ। फर्कन्न भन्न्या त जवाफ् न पाऊँ॥101॥ यस्तो भरत्ले जब जिद्दि लीया। उत्तर् प्रभूले पनि फेरि दीया॥ फर्कन्न भैय्या तिमि फर्कि जाऊ। पिताजिलाई पनि दोष् न लाऊ॥102॥ खुप् सत्यवादी त पिताजि थीया। साँचै हुनाले वरदान दीया॥ सो पूर्ण गर्ना कन जान्छु वन्मा। साँचो कुरा हो बुझि लेउ मन्मा॥103॥ उत्तर् प्रभूको सुनि दुःख मान्या। फेरी चरण्मा परि बिन्ति लाया॥ फिर्नू हवस् ख्वामित बिन्ति गर्छु। यस् दण्डकारण्य विषे म जान्छु॥104॥ यस्ता वचन् सूनि भरत्जिलाई। फेरि हुकुम् भो तिमि फर्क भाई॥ यो राज्य साट्या पनि हुन्छ झूटो। हे भाइ गर्छौ किन आज भूटो॥105॥ हुकुम् यस्तो सूनी भरत पनि राम्का चरणमा। परी बिन्ती गर्छन् म त रघुपते छू शरणमा॥ चरण् बाहिक् एक् छिन् रहन पनि ताप् हुन्छ मनमा। न फर्क्या ख्वामित्का पछि पछि म ता जान्छु वनमा॥106॥ न ता फर्की जान्या न त म कन लान्या वन पनी। भन्या मर्छू ख्वामित् अब अरु कुरो केहि न भनी॥ भनी आसन् बाँधी जब मरणमा निश्चय धर्या। खुसी भै श्री रामले पनि अति दयालू मन गर्या॥107॥ दिया सूचन् राम्ले गुरु कन बुझाऊ तिमि भनी। गुरूले एकान्तै लगि कन भरत्जी कन पनी॥ बुझाया बात् खोली कन सुन इ जो हुन् रघपति। जगन्नाथ् साक्षात् हुन् त्रिभुवनपतीका अधिपति॥108॥ अघी ब्रह्माजीले सकल भुमिको भार् हर भनी। स्तुती गर्दा खुस् भै सुन म हरुँला भार् पनि भनी॥ भन्याको हूनाले उहि वचन पालन् गरुँ भनी। प्रभू जान्छन् वन्मा पछि त सुन फिर्छन् घर पनी॥109॥ प्रभूकै इच्छा हो नतर कसरी कैकयि पनी। वनै जाउन् भन्थिन् प्रभु कन रती तुल्य न गनी॥ कुरो यस्तो जानी न गर तिमि यो आग्रह यहाँ। भूमीको भार् टारी कन पछि त जान्छन् प्रभु कहाँ॥110॥ रावण् मारि उतारि भारि भुमिको फिर्छन् जगन्नाथ् भनी। यस्ता हुन् रघुनाथ् भनेर गुरुले खोलेर गुह्यै पनी॥ सब् विस्तार गरी दिया र गुरुका वाणी सुनी खुस् भया। फर्क्यानन् रघुनाथ भनी मन बुझ्यो राम्का नजिक्मा गया॥111॥ हे नाथ् तत्त्व सुन्याँ म फिर्छु अब ता जान्छू अयोध्या महाँ। पूजा गर्न दिनू हवस् हजुरका एक् जोर् खराऊ यहाँ॥ यस्तो बिन्ति गरी प्रणाम् वरिपरी घुम्दै भरत्ले गर्या। आफ्ना साफि खराउ दी प्रभुजिले सब् ताप् भरत्को हर्या॥112॥ फेरी बिन्ति गर्या तहाँ भरतले लौ फिर्दछू फिर्न ता। चौधे वर्ष समाप्ति पारि न फिर्या मन्र्याछु साँचै म ता॥ यो बिन्ती सुनि लौ भनी भरतका साम्ने हुकुम् भो तहाँ। कैकेयी रघुनाथका चरणमा रूँदै परिन् खूप् तहाँ॥113॥ हे नाथ् दुर्बुद्धि आई अति फजिति दियाँ राज्यको घात् गराई। मायाले मोह पार्दा मन पनि भुलि गै मेरि बुद्धी हराई॥ क्यारूँ नाथ् आज रुन्छू विपति परि गयो आज यो चेत पायाँ। कठ्पुतली झैं नवाउँछिन् त्रिभुवनपति सब् धन्य छन् तिम्रि माया॥114॥ मेरो माया छ छोरा जन धनहरुमा यो सबै खैंचि देउ। दुर्बुद्धी हो पछी ता शरण परि भनी खुप् कृपा राखि लेऊ॥ कैकेयी येहि पाठ्ले स्तुति गरि हरिका पाउमा सीर धारिन्। हे नाथ् आई शरण्मा परि भनि करुणा राख यो बिन्ति पारिन्॥115॥ हाँसी सीतापतीले पनि अभय दिया जो भनायाँ भन्यौ सो। दोष् तिम्रो छैन यस्मा बुझ तिमि मनले मेरि इच्छा त हो यो॥ मन्मा सन्तोष पाउ म कन दिन दिनै सम्झँदै दिन् बिताऊ। छुट्नन् सब् कर्म तिम्रा रतिभर मनमा शोक् न राखेर जाऊ॥116॥ कैकेयी करुणा बुझी खुसि भई बीदा प्रभु थ्यैं भइन्। श्री राम्का चरणारविन्द मनले भज्दै अयोध्या गइन्॥ सब् लस्कर्हरु ली भरत् पनि बिदा भै फेर् अयोध्या गया। सब् लस्कर्हरुलाइ राखि घरमा आफू फरक् भै रह्या॥117॥ नन्दीग्राम्मा सर्याका भुमिशयन गरी रोज् फलाहार् गर्याका। एक् गट्ठा सब् जटाको गरि कन ति खराउ गादि माथी धर्याका॥ गर्थ्या सब् राज्यको काम् त पनि सब कुरा गादिमा बिन्ति गर्दै। यस्तै रित्ले बिताया दिन भरतजिले राममा चित्त धर्दै॥118॥ केही दिन् चित्रकुट्मा बसि कन रघुनाथ् वाल्मिकी थ्यैं बिदा भै। जान्छू वन्मा म फिर्छू भनि कन खुसिले अत्रिका आश्रमै गै॥ अत्रीका पाउमा सिर् धरि कन म त हूँ राम् भनी नाम् बताया। श्रीराम्का वाणि सुन्दा मन अति खुसि भै अत्रिले हर्ष पाया॥119॥ पूजा सीतपतीको गरि कन ऋषिले पाउमा बिन्ति लाया। वृद्धा छिन् पत्नि मेरी सकल विषयमा एक् रती छैन माया॥ भीत्रै छन् आज दर्शन् दिन मढुलि विषे भीत्र सीताजि जाउन्। सीताजीलाइ पाइ अब त ति बुढिले जन्मको सार पाउन्॥120॥ अत्रीको बिन्ति सूनी हुकुम पनि दिया लौ सिते भीत्र जाऊ। अत्रीकी पत्नि भेटी कन अब तिमिले जल्दि फर्केर आऊ॥ आफ्ना नाथ्को हुकुम् यो सुनि कन खुसि भै भीत्र सीताजि जाई। भेटिन् वृद्धा बहुत् भै कन बसि रहन्या अत्रिकी पत्निलाई॥121॥ सीताले पाउमा सिर् धरि कन बहुतै प्रेम् बुढीमा बढाइन्। जोर् जोर् कुण्डल् र सारी दिइ कन बुढिले अंगराग् फेर् चढाइन्॥ यस्ले शोभा निरन्तर दृढ पनि रहला यो पनि बिन्ति लाइन्। सीताजी लाइ आशिष् दिइ ति अनसुयाले बहुत् हर्ष पाइन्॥122॥ सीता र लक्ष्मण सहित् गरि रामलाई। भोजन् म दिन्छु भनि खुप् सित चिज् बनाई॥ भोजन् गराइ रघुनाथकि जानि माया। ताहाँ सपत्नि भइ रामकि कीर्ति गाया॥123॥ fob34nz908jqdqvtys7goah6r42mq0h भानुभक्तको रामायण/अरण्यकाण्ड 0 4116 15809 2016-12-10T09:47:44Z अनुनाद सिंह 4083 अत्रीका आश्रमैमा बसि रघुपतिले प्रेमले दिन् बित... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki अत्रीका आश्रमैमा बसि रघुपतिले प्रेमले दिन् बिताई। दोस्रा दिन्मा सबेरै उठि कन वनमा जान मन्सुब् चिताई॥ अत्रीजीका नजिक्मा गइ कन अब ता जान्छु बीदा म पाऊँ। रस्ता यो जाति होला भनिकन कहन्या एक् अगूवा म पाऊँ॥1॥ सीताराम्को हुकुम् यो सुनि कन ऋषिले भन्दछन् क्या पठाऊँ। सब्को रस्ता त देख्न्या यहिं हजुर भन्या कुन् अगूवा पठाऊँ॥ चिन्छू लीला हजुर्को तर पनि अगुवा याहिं अस्सल् खटाई। यै मर्जी पूर्ण गर्ना कन पनि अगुवा आज दिन्छू पठाई॥2॥ अत्रीले बिन्ति येति गरि कन अगुवा शिष्य धेरै खटाया। केही रस्ता त आफैं पनि पछि पछि गै रामलाई पठाया॥ एक् कोस् तक् पौंचदामा बडि नदि बहँदी नाउले तर्नु पन्र्या। मिल्थिन् त्यो तारि फर्क्या मढितिर ऋषिका शिष्य सब् फिर्नु पन्र्या॥3॥ सीताराम् वनमा पुग्या वन थियो साह्रै खजित्को तहाँ। बाघ् भालू अरु दुष्ट राक्षसहरू डुल्छन् निरन्तर जहाँ॥ ताहीं पौंचि हुकुम् भयो प्रभुजिको भाई तयारी भई। सीताका म अगाडि हिंड्छु तिमिले हिंड्नू पछाडी रही॥4॥ यस्ता बात् गरि राम लक्ष्मण तहाँ हिंड्थ्या तयारी भई। एक् सुन्दर् वनमा तलाउ मिलि गो ठूलो छ कोस् वन् गई॥ ठण्डा जल् तहिं पान् गरेर रघुनाथ् छाया बस्याथ्या जसै। आयो ताहिं विराध राक्षस ठुलो डर् दीन लाग्यो तसै॥5॥ को हौ स्त्री पनि साथमा छ किन यो आयौ बडा वन् महाँ। कस्तो सुर् मनमा छ फेर् अब उपर् जानू छ इच्छा कहाँ॥ मैले सुन्दर गाँस् बनाउन असल् मान्याँ र सोध्याँ यहाँ। सब् नाम् काम समेत् बताउ तिमिले जुन् काम् छ जान्छौ जहाँ॥6॥ राक्षस्का इ वचन् सुनी प्रभुजिले नाम् काम् बताया सबै। बाँच्नै मन् छ भन्या सिता र हतियार् छोडेर जाऊ उसै॥ यस्तो बोलि सिताजिलाइ लिन सुर् बाँधेर राक्षस् जसै। दौडेथ्यो रघुनाथले पनि ति हात् दूवै गिराया तसै॥7॥ जस्सै हात गिर्या तसै त रिसले खाँ रामलाई भनी। दौडन्थ्यो मुख बाइ फेर् प्रभुजिले काट्या ति गोडा पनी॥ हात् गोडा न हुँदा त सर्प सरिको पस्र््यो भुमीमा जसै। हात् गोडा सब काटिया त पनि फेर् घस्रेर आयो तसै॥8॥ घस्री घस्रि उ सर्दथ्यो प्रभुजिले काट्या तहाँ सिर् पनी। विद्याधर्गण हो छुटोस् अब सराप् जावस् परम्धाम् भनी॥ राक्षस्देह मर्यो सराप् पनि टर्यो विद्याधरै फेर् भयो। श्री राम्को स्तुति खुप् गरेर खुसि भै फेर् स्वर्ग लोक्मा गयो॥9॥ जस्सै स्वर्ग विराध् गयो प्रभुजिले रस्ता वनैको लिया। पालन् गर्छु म योगिको अब भनी मन्मा दया खुप् लिया॥ ध्यान् गर्दै शरभङ्गजी वन महाँ जाहाँ बस्याका थिया। ताहीं श्री रघुनाथजी खुसि हुँदै पौंचेर दर्शन् दिया॥10॥ ताहाँ श्री शरभङ्गले प्रभुजिमा तन् मन् वचन् सब् धरी। आफ्नू कर्म जती थियो तहिं तती सम्पूर्ण अर्पण् गरी॥ अस्सल् ताहिं चिता बनाइ हरिको दर्शन् नजर्ले गरी। ताहाँ देहदहन् गरी चलिगया संसार सागर् तरी॥11॥ मुक्ती श्री शरभङ्गको जब भयो तस्सै मुनीश्वर्हरू। आया भेट्न भनी बहुत् खुसि भई वन्मा थिया जो अरू॥ हात् जोरी स्तुति खुप् गर्या ति ऋषिले ख्वामित् इनै हुन् भनी। कोमल् चित्त गरी तहाँ नजरले हेर्या प्रभूले पनी॥12॥ बिन्ती सब् ऋषिले गर्या हजुरमा हाम्री विपत्ती पनी। देख्या पूर्ण दया हून्या थिइ बहुत् आपत् रह्याछन् भनी॥ जाऊँ सब् ऋषिका मढी मढि विषे वाहीं गई यो दया। होला चित्त विषे भनी ति ऋषिले भन्दा प्रभूजी गया॥13॥ देख्या तेस् वनमा अनेक् पृथिविमा खप्पर् र सोध्या तहाँ। कस्का खप्पर हुन् अनेक् नजरले देख्छू मर्याका यहाँ॥ श्री सीतापतिका वचन् सुनि तहाँ बिन्ती ऋषीले गर्या। ई सिर् हुन् ऋषिका यहाँ छल परी धेरै ऋषीश्वर् मर्या॥14॥ राक्षस्का छलले बहुत् ऋषि मर्या भन्न्या कुरा यो सुनी। ताहाँ सब् ऋषिलाइ राखि सबका साम्ने प्रतिज्ञा पनी॥ सब् राक्षस्हरुको म नष्ट गरुँला भन्न्या प्रभूले गर्या। खूसी मन् हुन गो र ताहिं ऋषि ता आनन्दमा सब् पर्या॥15॥ केही वर्ष बिताइ ताहिं हरिले सब् योगिको ताप् हर्या। माया फेरि सुतीक्ष्णका उपर भै प्रस्थान् प्रभूले गर्या॥ जाहाँ भक्त सुतीक्ष्ण छन् तहिं गई दर्शन् प्रभूले दिया। पूजा पूर्ण गरी सुतीक्ष्ण ऋषिले राम्लाइ मन्मा लिया॥16॥ सायुज्यै मुक्ित मिल्ला तिमि कन सुन यो देह जैले त छुट्ला। भन्न्या आज्ञा प्रभूको सुनि कन अब ता कर्मको पाश टुट्ला॥ भन्न्या यो मन् ऋषीको हुन गइ बहुतै चित्तमा हर्ष पाया। सीताराम्ले अगस्ती सित गइ कछु दिन् बस्न मन्ले चिताया॥17॥ प्रभूका साथैमा पछि पछि सुतीक्ष्णै पनि गया। अगस्तीका भाई सित पुगि त एक् रात् प्रभु रह्या॥ ति अग्नीजिह्वा खूप् खुसि पनि भया ईश्वर भनी। चिह्नी ताहाँ तिन्ले विधि सित गर्या पूजन पनी॥18॥ तहाँ देखी सीतापति उठि सबेरै चलि गया। अगस्ती काहाँ छन् भनी खबर ली दाखिल भया॥ अगस्तीले खुस् भै स्तुति गरि बहुत् मन् पनि धर्या। विराट् रुप्ले वर्णन् गरि कन त पूजा पनि गर्या॥19॥ सुन्दर् धनू र तरवार् सँग बाण् धर्याका। ठोक्रा त जोडि अघि इन्द्रजिले धर्याका॥ ताहीं थिया सब दिया रघुनाथलाई। बिन्ती गर्या सकल भार् हर आज जाई॥20॥ आठ् कोसमा असल पञ्चवटी भन्याको। आश्रम् असल् छ रमणीय बहुत् बन्याको॥ ताहीं बसेर कछु दिन् तिमिले बिताऊ। सब् साधु माथि करुणा तहिं गै चिताऊ॥21॥ यस्तो अगस्ति ऋषिको उपदेश पाई। श्री राम् तयार् पनि भया तहिं जानलाई॥ मालुम् थियो त पनि जुन् ऋषिले बताया। सो मार्ग जान कन पाउ उतै चलाया॥22॥ जान्थ्या प्रभू अलिकती पर केहि जाई। जङ्गल् विषे अधिक वृद्ध जटायुलाई॥ देख्या र राक्षस भनी कन मार्नलाई। माग्या धनू प्रभुजिले र लिला जनाई॥23॥ मान्र्या कुरा सुनि जटायु बहुत् डराई। राजाजिको प्रिय सखा हुँ भनी कराई॥ गन्र्याछु हित् यहिं बसी म सिताजिलाई। कल्याण् मिलोस् हजुर देखि बहुत् मलाई॥24॥ श्री रामले पनि तहाँ अति खूसि मन्ले। आनन्द निर्भय दिया पछि फेरि तिन्ले॥ ख्वामित् शरण् छु भनि खुप् सित बिन्ति लाया। श्री राम् तहाँ पछि त पञ्चवटी त आया॥25॥ डेरा पर्यो प्रभुजिको तहिं बीच वन्मा। एकान्त देखि कन हर्ष भयो र मन्मा॥ आनन्दपूर्वक रह्या रघुनाथ ताहीं। आर्को त आश्रम नजीक थियेन काहीं॥26॥ एकान्त देखि कन लक्ष्मणले चरण्मा। बिन्ती गर्या रघुपते म त छू शरण्मा॥ ज्ञान् कुन् कहिन्छ भनि कुन् त कहिन्छ विज्ञान्। जान्दीन केहि म विषे त ठुलो छ अज्ञान्॥27॥ आज्ञा हवस् सकल तत्त्व म सुन्न पाऊँ। जान्न्या पुरुष् अरु छ को र कता म जाऊँ॥ यो बिन्ति लक्ष्मणजिको सुनि हर्ष पाया। लक्ष्मण्जिलाइ सब तत्त्व तहीं बताया॥28॥ यै ज्ञान् कहिन्छ सुन येहि कहिन्छ विज्ञान्। यो रित् गरी कन बस्या हुँदि छुट्छ अज्ञान्॥ खोलेर येहि रितले प्रभुले बताया। लक्ष्मण्जिले पनि तहिं सब तत्त्व पाया॥29॥ यै बीचमा नजिक शूर्पणखा त आई। देख्या तहाँ प्रभुजिले पनि दुष्टलाई॥ कन्दर्पका वश परी प्रभुका नजिक् गै। सोधी तहाँ प्रभुजिलाइ बहूत खुस् भै॥30॥ नाम् सब् कह्या प्रभुजिले जब नाम सूनी। ऐल्हे म भज्दछु पती भनि येति गूनी॥ बिन्ती गरी म कन पत्नि बनाइ लेऊ। कन्दर्पको कठिन ताप छुटाइ देऊ॥31॥ यस्तो वचन् सुनि सिता कन हाँसि हेरी। उत्तर् दिया प्रभुजिले घरमै छ मेरी॥ सौता बुझी कन न भज् तँ पती मलाई। भाई छ खालि बरु भज् पति भाइलाई॥32॥ साँचो भन्या भनि त लक्ष्मणका नजिक् गै। आयाँ म पत्नि हुन येति भनेर खुस् भै॥ सून्या वचन् सकल लक्ष्मण्ले र ताहाँ। दास् हूँ म ता म सित कुन् सुख मिल्छ याहाँ॥33॥ जा वाहिं मालिक उ हुन् उहिं बस्नु अच्छा। बुद्धी रहेनछ बहुत् रहिछस् तँ कच्चा॥ यस्ता वचन् सुनि र शूर्पणखा रिसाई। सीताजिलाइ अब खाँ भनि फर्कि धाई॥34॥ भार् हर्न बीज् प्रभुजिले तहिं रोप्न आँट्या। लक्ष्मणजिलाइ भनि नाक र कान् कटाया॥ आज्ञा लि लक्ष्मणजिले पनि काटि दीया। भागी डराइ कन भाइ जहाँ त थीया॥35॥ विस्तार् गरी त्रिशिर दूषण खर् भन्याका। राक्षस् पनी सुनि ति अग्नि सरी बन्याका॥ आया जहाँ प्रभु थिया तहिं तीन भाई। लस्कर् समेत् अधिक जल्दि कदम् बढाई॥36॥ राक्षस् भनी प्रभुजिले तहिं चाल पाया। लक्षमण्जिलाइ तहिं काम् प्रभुले अह्राया॥ हे भाइ आज तिमिले इ सिताजिलाई। गूफा विषे लगि बसी रहु जल्दि जाई॥37॥ एक् बात् न बोलि कन जल्दि उठेर जाऊ। सङ्ग्रामको बखत भो अब बेर् न लाऊ॥ मार्छू म दुष्ट कन तेज् अधिकै जनाई। चौधै हजार् कन सहज् टुकरा बनाई॥38॥ यस्तो हुकुम् हुन गयो र सिताजिलाई। लक्षमण्जिले सँग लिई कन जल्दि जाई। गूफा विषे बसि रह्या रघुनाथ् तयारी। चाँडै भया धनु र बाण्हरु ठिक्क पारी॥39॥ आया खर त्रिशिर दूषण तीन भाई। लस्कर् समेत् सँग लिई कन रिस् चढाई॥ ठाकुर्जिका उपर बाणकि वृष्टि पार्या। ठाकुर्जिले पनि ति बाण् सब काटि टार्या॥40॥ तिन्का ति सर्व हतियार्हरू काटि टारी। सम्पूर्ण राक्षसहरू कन जल्दि मारी॥ काट्या खर त्रिशिर दूषणलाइ ताहाँ। सम्पूर्ण राक्षस सक्या घरि चार माहाँ॥41॥ मार्या खर त्रिशिर दूषणलाइ जस्सै। सीता र लक्ष्मण पनी प्रभु सीत तस्सै॥ आया डराइ कन शूर्पणखा त भागी। रावण् जहाँ छ उहिं जाँ भनि जान लागी॥42॥ रावण् जहाँ छ उहिं पौंचि विलाप गर्दै। सब् भाइ बन्धुहरुका मनलाइ हर्दै। देख्यो तहाँ बहिनिलाइ त नाक् गयाकी। त्यो फेरि बुच्चि पनि कान न भै रह्याकी॥43॥ माया भयो बहिनि माथि र झट्ट ऊठ्यो। विस्तार सोध्न नजिकै पनि जल्दि छूट्यो॥ हे बैन्हि कुन् पुरुष हो भन नाक काट्न्या। खूपै रहेछ सहजै पनि मर्न आँट्न्या॥44॥ जस्ले त नाक् सित इ कान् आज काट्यो। हे बैन्हि जान सुन त्यो अब मर्न आँट्यो॥ यस्ता वचन् सुनि र नाम समेत् बताई। सीता र लक्ष्मण सहित् रघुनाथलाई॥45॥ तिन् छन् पराक्रमि ति पञ्चवटी बस्याका। ठोक्रा भिरी कन धनू पनि खुप् कस्याका॥ गर्छू विचार मनले त म येहि मान्छू। सब् भस्म यो गरि दिनन् कि भनेर ठान्छू॥46॥ आई रह्याँछु म त खुप् सित मन् डराई। फिर्छन् ति सर्व ऋषिलाइ त खुस् गराई॥ आश्चर्य मानि कन दौडि म याहिं आयाँ। विस्तार् पनी हजुरमा सब बिन्ति लायाँ॥47॥ सीताजिलाइ अति सुन्दर मानि ताहाँ। ल्याऊँ टपक्क टिपि सुन्दरिलाइ याहाँ॥ भन्ना निमित्त अति चित्त धरी गयाकी। पायाँ विपत् नकटि बुच्चि समेत् भयाकी॥48॥ ल्याऊ समर्थ छ भन्या तिमि आज जाऊ। साम्ने त हर्न छ कठिन् तिमि मन् न लाऊ॥ एक् युक्तिले छल गरी कन हर्नु पर्ला। साम्ने कदापि न गया तहिं देह मर्ला॥49॥ तेस्ले बहूत भयमा परि बात् गर्याको। लस्कर् समेत् त्रिशिर दूषण खर् मर्याको॥ सून्यो र बैन्हि कन खातिर खूप दीयो। एकान्तमा गइ लहड् पनि खूप लीयो॥50॥ सामान्य मानिस भया कसरी ति मार्या। लस्कर् खर त्रिशिर दूषण छुट्टि पार्या॥ सामान्य होइन इ ता परमेश्वरै हुन्। नाहीं त भाइहरुका अघि टिक्तथ्यो कुन्॥51॥ ईश्वर् भया हुँदि कसै पनि मार्दछन् ती। सामान्य हो पनि भन्या हरुँला सिताजी॥ ईश्वर् भया हुँदि विरोध् गरि खुस् हुन्याछन्। रीसै हुन्या छ भजुँला त म माथि ता झन्॥52॥ येती विचार् गरि तर्यो र समुद्र पारी। मारिच् जहाँ छ ऋषिका सरि रूप धारी॥ पुग्यो तहाँ र रथ राखि नजिक् गयाको। विस्तार् गर्यो खरहरू सब नाश् भयाको॥53॥ यस्तो पर्यो म कन आज सहाय देऊ। सुन्दर् ठुलो मृगस्वरुप् तिमि आज लेऊ॥ राम्चन्द्रलाइ छलि दुर् तिमिले गराया। सीता जसै म हरुँला तब फर्कि आया॥54॥ मारीचले यति हुकुम् जब ताहिं सून्यो। तेस्तो हुकुम् सुनि तहाँ मन भीत्र गून्यो॥ बिन्ती गर्यो सकल तेज् प्रभुको जनाई। ख्वामित् भनेर मनले जय खुब् चिताई॥55॥ कस्ले गर्यो र उपदेश् तिमि आज आई। सीता म हर्छु मृग हो तँ भन्यौ मलाई॥ त्यै शत्रु हो तिमि तसै कन मार ताहाँ। कूलै समेत् क्षय गराउन खोज्छ याहाँ॥56॥ को सक्छ जित्न र ठुलो तिमि सूर गर्छौ। यो सुर् लिया कुल समेत् तिमि आज मर्छौ॥ एक् बाणले म कन चार् सय कोस सार्या। बालक् थिया त पनि भस्म सुबाहु पार्या॥57॥ आज्काल् गयाँ वन विषे मृगरूप धारी। एक् बाणले यहिं पनी त दिया पछारी॥ छाद्दै रगत् अति डरायर भागि आयाँ। जावैन भन्छु अब खुप् सित चेत पायाँ॥58॥ तस्मात् तिमी पनि विरोध् मति यो न लेऊ। सीता म हर्छु भनि आग्रह छाडि देऊ॥ सब् नष्ट हुन्छ तिमीले मति यस्ति लीया। देख्यौ खर त्रिशिर दूषण मारि दीया॥59॥ हीतै कहन्छ भनि यो तिमि जानि लेऊ। आर्को कहन्छु म गुठिल् तिमि चित्त देऊ॥ ई ता अनन्त अधिनाथ् परमेश्वरै हुन्। ब्रह्माजिले पनि भजिन्छ सदा पुरुष् जुन्॥60॥ नारद्जिका वचन सूनि म आज भन्छू। ख्वामित् म ता हित चिताइ सदा रहन्छू॥ लौ मार रावण भनी वरदान माग्या। ब्रह्माजिले र उहि सुर् प्रभु गर्न लाग्या॥61॥ जाऊ घरै बसि रहू मति यो न लेऊ। ईश्वर् बुझेर उहि माफिक चित्त देऊ॥ जो गर्दछन् प्रभु गरुन् छ लिला उनैको। लाग्दैन जोर् प्रभु विषे अरुका कुनैको॥62॥ मारीचले जब त बात् यति सब् बतायो। झन् बात् सुनी बुझि त खुप् सित चित्त लायो॥ मारीचलाइ अनि रावण भन्छ हेरी। सीता म हर्छु मृग भै कन जाउ फेरी॥63॥ ईश्वर् त हुन् यदि भन्या ति अवश्य मार्छन्। सामान्य हुन् यदि भन्या ति अवश्य हार्छन्॥ ईश्वर् भया पनि असल् छ अवश्य तर्छू। सामान्य हुन् त म सिता सँग भोग गर्छू॥64॥ जाऊ अवश्य म सिताजि हरेर लिन्छू। बोल्यौ यहाँ कछु भन्या त म काटि दिन्छू॥ यस्तो हुकुम् गरि तहाँ जब बीच पार्यो। मारीचले पनि तसै जिय आस मार्यो॥65॥ आखिर् मर्याँ म हरि देखि मर्या त तर्छू। यस् दुष्ट देखि मरिया त नरक् म पर्छू॥ यस्तो विचार् गरि तहाँ मृगरूप धारी। हूकुम् सिरोपर धरी कन भो तयारी॥66॥ दौड्यो लिला पनि चरित्र विचित्र गर्दै। सीताजिका नजिक गै कन ताहिं फिर्दै॥ सीतजिलाइ गरुँ मोह भनेर दाग्यो। लीला गरी कन वरी परि चर्न लाग्यो॥67॥ छल् हो भनी प्रभुजिले पनि चाल पाया। एकान्तमा गइ सिता कन काम् अह्राया॥ सीते अदृश्य भइ लौ बस अग्नि माहाँ। छाया सिता पनि बनायर छोड याहाँ॥68॥ एक् भिक्षुको रुप लि रावण आज आई। हन्र्या छ दुष्ट तिमीलाइ स्वरुप् छपाई॥ चाँडो अवश्य तिमिले पनि रुप् छपाऊ। एक् वर्ष सम्म छपि दिन् तिमिले बिताऊ॥69॥ यस्तो हुकुम् सुनि अदृश्य सरूपधारी। छाया सिता पनि दुरुस्त गरिन् तयारी॥ सीता छपी कन रहिन् जब अग्नि माहाँ। छाया सिता सँग बस्या रघुनाथ ताहाँ॥70॥ छायासिताजि अति चित्र विचित्र मानी। खेलाउँ तेस मृगलाइ भनेर ठानी॥ बिन्ती गरिन् रघुपते मृग आज देऊ। खेलाउँछू अधिक जाति छ पक्रि लेऊ॥71॥ इच्छा थियो प्रभुजिको पनि बिन्ति सूनी। जानू असल् छ भनि यो मन भित्र गूनी॥ हात्मा धनू लि मृगका पछि आफु धाया। लक्ष्मण्जिलाइ बस तीमि भनी अह्राया॥72॥ लक्ष्मण् रह्या तहिं सिता सित चौकिदारी। मारीचलाइ प्रभुले पनि खुप् लघारी॥ मार्या तहाँ जब त दिक् बहुतै गरायो। हे भाइ लक्ष्मण मर्याँ भनि छल् करायो॥73॥ छल्का वचन् सुनि सिताजि बहुत् डराइन्। लक्ष्मण्जिलाइ तिमि जाउ भनी अह्राइन्॥ लक्ष्मण्जिले हुकुम यो सुनि बिन्ति पार्या। हे माइ जो मृग थियो प्रभुले त मार्या॥74॥ तेस्तो कहाँ मृग थियो मृगरूपधारी। मारीच राक्षस थियो र त आज मारी॥ ठाकुर्जिले तहिं गिराइ दिंदा करायो। हे भाइ लक्ष्मण मर्याँ भनि छल् गरायो॥75॥ ज्योतिस्वरुप् तहिं भयो र मिल्यो हरीमा। आश्चर्य भो सकललाइ तसै घरीमा॥ यस् दुष्टले पनि त यो गति आज पायो। भन्न्या बुझेर सब जन् कन हर्ष आयो॥76॥ लक्ष्मण्जिका वचन सूनि सिता रिसाइन्। आँसू बहुत् नजर देखि पनी खसाइन्॥ बोलिन् अवाच्य पनि लक्ष्मणलाइ ताहाँ। भज्ली मलाइ भनि भन्छ कि आज याहाँ॥77॥ राम् देखि बाहिक अवर् त भजैन मैले। तिम्रै अगाडि यहिं छोड्दछु देह ऐले॥ तिम्रो त चित्त अति दुष्ट रहेछ जान्याँ। काम् देखि आज तिमिलाइ अति शत्रु मान्याँ॥78॥ यस्ता वचन् सुनि ति लक्ष्मणजी रिसाया। बोलिन् अवाच्य भनि भित्र मनै चिताया॥ धिक् चण्डि येति भनि खुप् सित चट्पटाया। वन्देविलाइ रखवारि तहीं खटाया॥79॥ सीताजिलाइ तहिं छोडि उठी गयाका। दूरै हुँदा नजर देखि फरक् भयाका॥ देख्यो र रावण सिता सित जल्दि आयो। सन्न्यासिको स्वरुप ली कन रुप् छपायो॥80॥ सन्न्यासि हुन् भनि बहुत् गरि भक्ित लाइन्। पूजा प्रणाम् पनि गरी कन हर्ष पाइन्॥ बिन्ती गरिन् बस गुरो प्रभु फर्कि आई। गर्नन् बहुत् प्रिय हजुर् कन चित्त लाई॥81॥ यस्ता वचन् सुनि सिता तिर दृष्टि दींदो। को हो पती बुझुँ भनी कन गुह्य लींदो॥ सोध्यो सिता सित पती पनि जो छ को हो। नाम् काम् समेत् तिमि बताउ न आज जो हो॥82॥ सीताजिले पनि भनिन् सब जो छ नाम् काम्। सन्न्यासि जानि कन कत्ति न पारि छल् छाम्॥ सोधिन् तहाँ म पनि नाम्हरु सुन्न्न पाऊँ। कुन् हो बताउ तिमिले पनि नाम ठाऊँ॥83॥ यस्ता वचन् सुनि सिता कन हर्न आँटी। नाम् काम् तहाँ सब कह्यो रति भर् न ढाँटी॥ बोल्यो अवाच्य पति मानि मलाइ लेऊ। राम्चन्द्रलाई तिमिले अब छाडि देऊ॥84॥ यस्ता वचन् सुनि अलिक् मनले डराइन्। बात्ले त दुष्ट कन तृण् सरिको गराइन्॥ हे दुष्ट रावण अवश्य तँ आज मर्लास्। ऐले जसै प्रभुजिका अघि याहिं पर्लास्॥85॥ यस्ता वचन् सुनि रिसायर जल्दि ऊठ्यो। धार्यो स्वरुप् र अब हर्छु भनेर छूट्यो॥ बिस् बाहु दस् मुख शरिर् पनि शुद्ध कालो। देखाइ सब् कन तरास् मन भीत्र हाल्यो॥86॥ सीताजीलाइ मन्ले चिह्िन कन मनमा मातृवत् बुद्धि गर्दो। हात्ले मैले छुँदामा अनुचित छ भनी स्पर्श केही न गर्दो॥ आफ्ना नङ् सब् जमिन्मा धसि कन जमिनै जल्दि हात्ले उठायो। सीताजीलाइ रथ्मा धरिकन दगुर्यो राम देखी छुटायो॥87॥ हा राम् लक्ष्मण यत्ति मात्र मुखले बोलेर साह्रै रुँदी। तन् मन् रामविषे धरेर बहुतै विह्वल् निरन्तर् हुँदी॥ देख्या ताहिं जटायुले र उडि गै रथ् चूर्ण पारी दिया। घोडा चूर्ण गराइ फेर् धनु समेत् टुक् टुक् गराई दिया॥88॥ रावण् झन् वीर थियो अति झपट गरी हातमा खड्ग लीयो। काट्यो दूवै पखेटा रिस सित र तहाँ भूमिमा पारि दीयो॥ बाधा पाई जटायू पृथिवितल गिर्या फेरि रथ्को तयारी। जल्दी पार्यो र सीता लिइ कन पुगि गो दुष्ट ता सिन्धु पारी॥89॥ आकाश्मा जब ऋष्यमूक गिरिका ऊप्र पुगीथिन् जसै। आफ्ना सब् गहना फुकालि बलियो पोको बनाइन् तसै॥ राम् लक्ष्मण् कन यो दिउन् भनि तहाँ पोकै खसालिन् पनी। सुग्रिव्ले त गुफा विषे धरि लिया कस्ले खसाल्यो भनी॥90॥ सीताजीलाइ लङ्का लगि कन मनमा मातृवत् बुद्धि गर्दो। भित्री जुन् हो बघैंचा तहिं असल अशोक् वृक्षका नीच धर्दो॥ सेवा खुप् गर्न लाग्यो तर पनि मनमा माइले दुःख पाइन्। हाराम् हा राम् जगन्नाथ् यहि वचन गरी राममा चित्त लाइन्॥91॥ मारीच् मारेर फिर्थ्या प्रभु पनि वनमा देखिया ताहिं भाई। राम्ले ताहीं विचार्या मन मन इ कुरा भाइ पुग्नै न पाई॥ माया सीता बन्याकी अलिकति पनि याद् छैन ई भाइलाई। साँचै सीता इनै हुन् भनि कन मनले भन्दछन् चाल् नपाई॥92॥ यो बात् बोल्दिन गुह्य राख्छु म पनी मानुन् सिता हुन् भनी। सीता निश्चय हुन् भन्या त रिसले लड्नन् रिपू थ्यैं पनी॥ यस्तो निश्चय मन् भयो प्रभुजिको लक्ष्मण् पुग्या झट् तहाँ। सोध्या श्री रघुनाथले किन सिता छोडेर आयौ यहाँ॥93॥ लक्ष्मण्ले पनि यो हुकुम् सुनि तहाँ बिन्ती गर्या क्या गरूँ। जो दुर्वाच्य गरिन् सबै भनुँ भन्या सक्तीन मैले बरू॥ मारिच्का छलका वचन् सुनि बहुत् दुर्वाच्य बोलिन् जसै। संझायाँ भरसक् अनेक् तरहले लागेन बिन्ती कसै॥94॥ फेर् उत्तर् प्रभुले दिया अनुचितै हो यो गर्यौ ता पनी। छोड्नू कत्ति थियेन दुर्वचनले स्त्री हो भनी ता पनी॥ येती बात् गरि राम आश्रम विषे जल्दी कदम् ली गया। देख्यानन् र सिताजिलाइ बहुतै शोक् गर्न लाग्दा भया॥95॥ की राक्षस्हरुले हर्या कि वनमा की दुष्टले पेट् भर्या। एक् थोक् क्या त भयो अवश्य म गयाँ कुन् दुष्टका खेल् पर्या॥ वन्देवीहरुलाइ मालुम भया विस्तार् बताऊ यहाँ। सीता मेरि पियारि देख्तिन म ता जान्छू सिता छन् जहाँ॥96॥ यस्ता रित् सित सोधि सोधि रघुनाथ् ज्ञानै स्वरूपी पनी। जस्तो मानिस गर्छ सोहि रितले हा मेरि सीता भनी॥ फिर्थ्या तेस् वनमा बडा विरहले सोध्या न पाई उसै। यै बिच्मा वनमा त रथ् र धनुका देख्या अनेक टुक् तसै॥97॥ भन्छन् लक्ष्मणलाइ भाइ तिमिले देख्यौ यहाँको कुचाल्। अर्को आइ जिती लियेछ बिचमा मैले त देख्याँ कुचाल्॥ येती बात् गरि राम् अलिक् पर गया देख्छन् त पल्टी रही। चिह्नैलाइ कठिन् जटायु कन ता दूवै पखेटा गई॥98॥ अज्ञान् कत्ति थियेन ता पनि तहाँ लीला नरैको गरी। चिह्न्याको न नचिह्न्यै गरेर भगवान् भन्छन् अगाडी सरी॥ हे भाई धनु देउ दुष्ट मिलि गो मार्छू म बाणै धरी। खान्या येहि रहेछ हेरि बुझियो पल्टेछ खुप् पेट् भरी॥99॥ सून्या बात् र जटायुले पनि हवाल् वृत्तांत बिन्ती गर्या। सूनी पूर्ण दया भयो नजिक गै छाम्या र सब् ताप् हर्या॥ सीताको समचार् खबर् कहि तहाँ साम्ने जटायू पर्या। स्नान् दाहा गरि मांसपिण्डहरु दी क्रीया प्रभूले गर्या॥100॥ सायुज्यै मुक्ति पाई स्तुति पनि बहुतै भक्ति रखेर लाई। पौंच्या धाम्मा जटायू प्रभु पनि नरको ठिक्क लीला जनाई॥ वन् वन्मा फिर्न लाग्या विरह गरि गरी सोद्धछन् जाहिं ताहीं। दोस्रा देख्न्या मिल्यानन् सकल वन ढुँढ्या एक् पनी काहिं नाहीं॥101॥ छातीमा मुख् भयाको सिर पनि न हुँदा नाम् कबन्धै रह्याको। चार् चार् कोस्सम्म पुग्न्या दुइ अति बलिया दीर्घ बाहू भयाको॥ राक्षस् थीयो तहाँ एक् बसि बसि कन सब् हातले खैंचि खान्या। तेसैका बाहु बिच्मा रघुपति पुगिया रोकियो मार्ग जान्या॥102॥ राक्षस्ले घेरियाको बुझि कन रघनाथ् भन्दछन् भाइलाई। हे लक्ष्मण् आज देख्यौ अब बिच परियो निल्छ की हामिलाई॥ ठाकुर्जीका वचन् ई सुनि कन विनती ताहिं लक्ष्मण्जि गर्छन्। हे नाथ् क्या डर् छ यस्को दुइ भइ दुइ हात् काटिद्यूँ याहिं मर्छन्॥103॥ येती बात् गरि हात् दुवै सहजमा काटी खसाल्या जसै। राक्षस्ले पनि हात् गिर्या जब तहाँ आश्चर्य मान्यो तसै॥ सोध्यो आज म वीरका पनि सहज् हातै खसाल्यौ यहाँ। को हौ क्या मनमा लियेर वनमा डुल्छौ छ जानू कहाँ॥104॥ उत्तर् श्रीरघुनाथले पनि दिया हाँसेर विस्तार् गरी। सून्यो राम भनी तहाँ र मनले चिह्न्यो इनै हुन् हरी॥ ठाकुर्जी कन चिह्िनी खुस् अधिक भै विस्तार आफ्नू गर्यो। हे नाथ् आज चिह्न्याँ हजुर्कन यहाँ पायाँ र सब् ताप् टर्यो॥105॥ ब्रह्मा देखि अवश्य पाइ वरदान् गन्धर्व हूँ ता पनी। राम्रो छू भनि गर्व भो र ऋषि ता साह्रै नराम्रा भनी॥ हाँस्याँ केहि र अष्टवक्र ऋषिले राक्षस् भयेस् लौ भनी। पैले स्राप गरी दिया पछि त फेर् मुक्ती बताया पनी॥106॥ राक्षस् भै कन फिर्दथ्याँ म रिसले सिर् इन्द्रजीले हर्या। ब्रह्माको वरदान् थियो र म जियाँ इन्द्रादि सब् छक् पर्या॥ सीरै गै पनि यो जियो अब कसो गर्ला भनी खुप् दया। आयो इन्द्रजिका र खान कन मुख् छाती विषे दी गया॥107॥ चार् चार् कोस तलक् समाउन भनी लामा त हातै दिया। सो हात् आज गिराइ बक्सनु भयो याहीं तलक् ई थिया॥ जस्तो मुक्ति ति अष्टवक्र ऋषिले पैल्हे बताया यहीं। तेस्तो ठिक्क भयो इ हात् गिरि गया मुक्ती त पायाँ यहीं॥108॥ क्या बात् धन्य रहेंछु आज म प्रभो आस्रा गर्याथ्याँ जती। रातोदिन् रटना थियो चरणको भै गो शरण्को गती॥ खाडल् खुप् गहिरो खनेर उसमा यो देह मेरो धरी। पोली भस्म गराइ बक्सनु हवस् जान्छू म संसार् तरी॥109॥ सीता पाउनको उपाय विनती गन्र्याछु साँचो गरी। भन्न्या यो विनती सुन्या र हरिले पोली दिया खाग् गरी॥ सुन्दर् शुद्ध स्वरूप् धर्यो प्रभुजिले खुस् भै दिया वर् पनी। भक्तीले बहुतै गर्यो स्तुति र त्यो पौंच्यो परम्धाम् पनी॥110॥ हे नाथ् सीताजि मिल्निन् अब तिमि शबरी छन् जहाँ ताहिं जाऊ। साह्रै भक्ती छ तिम्रा चरणकमलको ताप तिन्का छुटाऊ॥ येती बिन्ती जगन्नाथ् सित गरि जब धाम् त्यो गयो राम फेरी। आश्रम्मा पौंचि दर्शन् शबरि कन दिया खुप् कृपा राखि हेरी॥111॥ आसन् देखि उठेर जल्दि शबरी राम्का चरण्मा परिन्। सक्भरको बहुतै पुजा गरि तहाँ हात् जोरि बिन्ती गरिन्॥ हे नाथ् हिन् कुलकी स्त्रिजाति म गरीब् जान्दीन तिम्रो स्तुति। आधार् मात्र फगत् छ यै चरणमा यस्तै छ मेरो गति॥112॥ विस्तार् सब् गुरु देखि सूनि गुरुका आज्ञा मनैमा लिई। कैल्हे देख्छु हजूरलाइ भनि खुप् तन् मन् हजूर्मा दिई॥ पूजा नित्य हजूरको गरि यहाँ ख्वामित् बस्याकी थियाँ। हे नाथ् आज दया भयो हजुरको प्रत्यक्ष देखी लियाँ॥113॥ क्याले आज बहुत् प्रसन्न हुनु भो कुन् कर्म मैले गर्याँ। योगीका मनले न भेटि सकिन्या मैले त दर्शन् गर्याँ॥ यस्तो बिन्ति सुनी दया बहुत भो हेतू प्रभूले कह्या। उच्निच् स्त्री र पुरुष् विचार्दिन म ता खुस् हुन्छु भक्ती भया॥114॥ नौ साधन् कि त भक्ित छन् ति नवमा पैल्हे त सत्संग हो। पैल्हे साधन पो भयो पनि भन्या बाँकी रह्याका ति जो॥ आठ् साधन्हरु हुन् ति ता क्रमसितै मिल्छन् असल् सङ्गले। सत्को सङ्ग भया सबै बनि गयो क्या हुन्छ कुन् सङ्गले॥115॥ सत्को सङ् भै रह्याकी दिन दिन म उपर् भक्ित ठूलो भयाकी। सज्जन्को सङ्ग पाई कन सब गुणमा पार पौंची गयाकी॥ देख्याँ मैले र दर्शन् दिन भनि खुसिले आज आफैं म आई। दीयाँ दर्शन् र पायौ तिमि अधम भया पाउँथ्यौ क्या मलाई॥116॥ मुक्ती भो आज तिम्रो अब फजिति छुट्या खूसि भै आज जाऊ। मेरी सीता कहाँ छन् कछु खबर भया त्यो पनी सब् बताऊ॥ हूकुम् जस्सै सुनीथिन् तब तहिं बिनती गर्दछिन् क्या बताऊँ। सर्वव्यापी हजुर्ले बुझि त नसकिन्या एक् रती छैन ठाऊँ॥117॥ साँचो बिन्ती गर्याँ यो तर पनि नरको आज यो रूप धारी। आज्ञा भो ता म बिन्ती पनि हजुर विषे गर्दछू काल् विचारी॥ सीता लङ्का विषे छन् अब त हजुरले भेट सुग्रीवलाई। बक्स्या जावस् ति गर्नन् जति जति सब काम् बिल्कुलै पारलाई॥118॥ पम्पा भन्नू तलाऊ पनि नजिक हुन्या ऋष्यमुक् पर्वतैका। टाकूरैमा ति बस्छन् अति फजिति सही दिन् बिताई सँधैंका॥ बालीको डर् हुनाले तहिं बहुत बस्या बालि जाँदैन ताहाँ। बालीलाई न जानू भनि कन छ सराप् सब् गर्याँ बिन्ति याहाँ॥119॥ सुग्रिव् सीत मित्यारि गर्नु सब काम् हून्या छ सीता पनी। मिल्निन् आज म देह खाग् गरि यहीं पोल्छू नजिक्मै भनी॥ बिन्ती पारि चिता विषे पसि शरीर् यो जो छ सब् खाग् गरिन्। ठाकुर्को अति भक्ितले ति शबरी संसारसागर् तरिन्॥120॥ क्या दुर्लभ् रघुनाथ् खुसी हुन गया जात्की अधम् भै पनी। श्रीराम्का अघि देह छाडि कन पार् पौंचिन् सहज् तै पनी॥ ब्राह्मण् भै कन भक्ित गर्दछ भन्या उस्का त झन् क्या कुरा। जो कोही पनि भक्ित भो भनि भन्या योगी ति हुन्छन् पुरा॥121॥ हे लोक् हो रघुनाथका चरणको भक्ती छ मुक्ती दिन्या। यो जानी कन कामधेनु सरिका राम् हुन् मनैमा लिन्या॥ क्या गर्छौ अरु मन्त्रतन्त्रहरुले छोडेर सब् राममा। तन् मन् लाइ अवश्य जान मनले सार् मिल्छ यै काममा॥122॥ sagvm4xl8rgbjbek7umtpxp5o16n83d भानुभक्तको रामायण/किष्किन्धाकाण्ड 0 4117 15810 2016-12-10T09:48:27Z अनुनाद सिंह 4083 जस्सै मुक्त भई गइन् ति शबरी सब् बात् सुनी राम् प... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki जस्सै मुक्त भई गइन् ति शबरी सब् बात् सुनी राम् पनी। जान्छू आज म ऋष्यमूक गिरिमा सुग्रीव भेट्छू भनी॥ जान्थ्या कोस् भरिको तलाउ मिलिगो पम्पा भन्याको पनी। चीह्न्या श्री रघुनाथले शबरिले यै हो भन्याको भनी॥1॥ माछा कच्छप चल्दछन् कमलको सब् गिर्छ केसर् तहाँ। केसर्ले जब छोपियो पनि भन्या देखिन्छ जल् पो कहाँ॥ नीला लाल सफेद् कमल् पनि अनेक् रङ्का भयाका तहाँ। बोल्छन् हंस चकोर सारसहरू लाटाक्वस्यारा जहाँ॥2॥ जस्तो निर्मल हुन्छ सन्तहरुको मन् सोहि माफीक जल्। निर्मल् देखि बहुत् प्रसन्न मन भो लाग्यो र साह्रै असल्॥ थोडा जल् पनि पान् गरी सकल वन् हेर्थ्या जगन्नाथ् तहाँ। देख्या सुग्रिवले डरायर नजर् लाया प्रभू छन् जहाँ॥3॥ बालीको छल हो भन्या बुझि तहाँ हात्ले इसारा दिया। ओरै कोहि रहेछ सज्जन भन्या हेरेर हाँसी लिया॥ ब्राह्मण्को लडिका बनेर हनुमान् जाऊ ति को हुन् कहाँ। जान्छन् क्या मनमा छ सब् वरिपरी हेरेर डुल्छन् तहाँ॥4॥ सुग्रिव्ले हनुमानलाइ जब यो हूकुम् दिया जा भनी। ब्राह्मण्का लडिका बनेर हनुमान् राम्का हजुर्मा पनी॥ पौंची पाठ् सित बिन्ति पारि सब काम् सोध्या प्रभूको जसै। विस्तार् नाम र कामको प्रभुजिले खुस् भै बताया तसै॥5॥ सुग्रिव्को हनुमानले पनि तहाँ विस्तार बिन्ती गर्या। बोकूँ श्री रघुनाथलाइ भनि फेर् आफ्नू स्वरुप् झट् धर्या॥ राम् लक्ष्मण् कन बोकि जल्दि हनुमान् सुग्रीवका पासमा। पौंचाऊँ रघुनाथलाइ भनि खुप् कूद्या ति आकाशमा॥6॥ जल्दी पर्वतका उपर् पुगि गया छाया विषे राम् रह्या। सुग्रिव्लाइ खबर् दिना कन तहाँ जल्दी हनूमान् गया॥ विस्तार् पायर आइ सुग्रिवजिले दर्शन् प्रभूको गर्या। हाँगा कोमल भाँचि आसन दिया आनन्दसागर् पर्या॥7॥ आसन् सुग्रिवलाइ लक्ष्मणजिले दीया हनूमानले। लक्ष्मण्जी कन बस्न आसन दिया ताहीं ठुला शानले॥ सब् वृत्तान्त बताइ लक्ष्मणजिले विस्तार् सुनाया जसै। सीता जुन् गहना खसालि गइथिन् हाजिर् गराया तसै॥8॥ हा राम् लक्ष्मण येति मात्र मुखले बोलेर आकाशमा। जान्थिन् सब् गहना फुकालि कन ता हाम्रा यसै वासमा॥ गिन्र्या पाठ् सित पो खसालि ति गइन् चिह्नीन याहीं थियाँ। कस्का हुन् यहिं चीह्िनबक्सनु हवस् यै हो हजूर्मा दियाँ॥9॥ येती बिन्ति गरी दिया ति गहना देख्या प्रभूले पनी। चीह्न्या सब् गहना र शोक् बहुत भो हा मेरि सीता भनी॥ रोया छाति विषे धर्या र गहना नाना विलाप्ले जसै। लक्ष्मण् सुग्रिवले तहाँ प्रभुजिको दिल् खुस् गराया तसै॥10॥ हे राम् रावणलाइ मारि सहजै सीताजिलाई यहाँ। हाजिर् हामि गराउँला हजुरमा त्यो दुष्ट जाला कहाँ॥ येति बिन्ति तहाँ ति सुग्रिवजिले राम्का हजुर्मा गर्या। बोल्या श्री हनुमानले पनि तहाँ अग्नी र साक्षी धर्या॥11॥ अग्नी साक्षि धरेर सुग्रिवजिले राम् थ्यैं मित्यारी गरी। बाहाँ जोरि सखा भई नजिकमा सुग्रिव् बस्या तेस् घरी॥ सुग्रिव्ले तहिं बिन्ति बात् पनि गर्या हे नाथ् फजीती सही। बालीका डरले बहुत् दिन बित्या एसै जगामा रही॥12॥ याहाँ बाली त आउँदैन छ सराप् मातङ्गजीको र यो। पायाँ बस्न नहीं भन्या म कन ता कस्ले बचाऊँदथ्यो॥ बालीको बल बिन्ति गर्छु अहिले जस् देखि सब् डर्दछन्। कस्तै वीर हउन् लड्या पनि भन्या लड्न्या सबै मर्दछन्॥13॥ ठूलो विर् मयपुत्र राक्षस थियो मायावि ता नाम् थियो। बाली सीत लडाञि गर्न भनि त्यो आयो र हाँक् खुप् दियो॥ बालीले पनि दौडि गै कन तहाँ हान्यो मुठीले जसै। बाधा पाइ डराइ भागि ऊ गयो लाग्यो पछाडी तसै॥14॥ बालीका पछि लागि मै पनि गयाँ राक्षस् गुफामा गयो। ढोकामा त मलाइ राखि रिसले फेर् भित्र जाँदो भयो॥ मैन्हा दिन् बिति गै गयो त पनि त्यो फर्केन बाली जसै। साह्रै दिक् म थियाँ कसो गरुँ भनी आयो रगत् पो तसै॥15॥ लौ बाली त मरेछ हेरि रगतै आयो गुफा देखि ता। मैलाई पनि फर्कि मार्छ रिसले गूफा थुनी जाँ म ता॥ यस्तो बुद्धि भयो र पत्थर ठुलो ल्यायाँ र गूफा थुन्याँ। फर्की आउन मन् गर्या पनि सहज् निस्की न सक्नू हुन्या॥16॥ यस्ता पाठ् सित खुप् थुन्याँ र म फिर्याँ बाली मर्या लौ भनी। विस्तार् सर्व सुनाउँदा म कन ता राजा बनाया पनी॥ राजा भै कन राज्य भोग् पनि गर्याँ क्यै दिन् पछी बालि ता। राक्षस् मारि फिरेर दाखिल भयो रीसाइ मै माथि ता॥17॥ उस् दिन् देखि डराइ याहिं म रह्याँ मेरी त पत्नी पनी। बल्जफ्ती सित भोग गर्छ गरुँ क्या पुग्दैन जोर् तै पनी॥ याहीं आउन सक् भये यहिं पनी आयेर मान्र्या थियो। पाप्को क्या डर मान्छ त्यो र बलले जस्ले बुहारी लियो॥18॥ साह्रै दुःखि भयेर सुग्रिवजिले बिन्ती गर्याको सुनी। सुग्रिव्का अब दुःख हर्दछु भनी अन्तःकरण्ले गुनी॥ खातिर् श्री प्रभुले गर्या सुन सखे त्यो बालि मारी यहाँ। तिम्रो राज्य गराउँला अब उपर् जोर् चल्छ तेस्को कहाँ॥19॥ यस्तो सत्य वचन् सुन्या प्रभुजिको शङ्का पर्यो तै पनी। सक्छन् क्या तब बालि मार्न कन ता ठूलो छ बाली भनी॥ बालीलाइ बहूत विर् बुझि तहाँ राम्का अगाडी सरी। बालीको अघिको पराक्रम कह्या बिल्कूल विस्तार् गरी॥20॥ एक् दिन् दुन्दुभि नाम राक्षस ठुलो आयो र हाँक् खुप् दियो। बालीले सहजै निमोठि कन सिर् छुट्ट्याइ हात्मा लियो॥ सोही फ्याँकि दिंदा यहाँ गिरि गयो चार् कोस् जगामा जसै। छीटा पर्न गयो बहुत् रगतको ऋ़षी रिसाया तसै॥21॥ बालीलाइ सराप् दिया अब यहाँ आइस् भन्या तैं पनी। सिर् जुद्दा भइ पृथ्विमा गिरि गयास् जस्तै गिर्यो यो पनी॥ यो मालुम् त मलाइ सब् अघि थियो सो जानि याहीं रह्याँ। उस्लाई पनि यो छ याद् तब म तेस् विर् देखि बाँच्तो भयाँ॥22॥ सोही सिर् अझ तक् छ पर्वत सरी यो फ्याँक्न सक्नू भया। बाली मार्न समर्थ ताहिं चिह्नुला मेरा त सेखी गया॥ ई बात् सुग्रिवका सुनी झलक द्यूँ इन्लाइ भन्न्या भयो। फ्याँक्या सिर् तहिं पाउका अँगुलिले चालीस कोस् तक् गयो॥23॥ देख्या सुग्रिवले तथापि मनमा शङ्का त फेरी रह्यो। सक्छन् क्या तब बालि मार्न कन ता ठूलो छ भन्न्या भयो॥ सात् ताल् वृक्ष इ छन् इ एक शरले छेड्छन् त मार्छन् भनी। सुग्रिव्का मनमा भयो र इ कुरा सब् थोक् सुनाया पनी॥24॥ हे नाथ् बिन्ति म गर्दछू अरु पनी यस्तो छ बाली भनी। येही सिर् कन फ्याँकि मात्र मनले मानेन विश्वास् पनी॥ बालीले यही ताल वृक्ष कन ता बूटै बराबर् गनी। हल्लायेर खसालि दिन्छ जति छन् सम्पूर्ण पत्ता पनी॥25॥ ई ताल् वृक्ष पनी यहाँ हजुरले एक् बाण ऐल्हे धरी। सब्मा छिद्र गराइ बक्सनु हवस् बुझ्न्या छ मन् खुप् गरी॥ येती बिन्ति तहाँ ति सुग्रिवजिले राम् थ्यैं जसै ता गर्या। राम्जीले पनि लौ भनेर खुसिले हात्मा धनूबाण् लिया॥26॥ बाण् फ्याँक्या प्रभुले र वेग् सित गयो सात्ताल भेदन् गरी। पर्वत् भूमि समेत् विदारि पर गो साम्ने त सब् साफ् गरी॥ ठोक्रैमा फिरि आइ बाण् जब पर्यो सुग्रीवजी छक् पर्या। साक्षात् श्रीपति हुन् भनी चिह्िन तहाँ राम्को स्तुती खूप् गर्या॥27॥ हे नाथ् बल्ल चिह्न्याँ अहो सकलका आत्मा जगन्नाथ् भनी। माया देखि फरक् भयो अब त मन् लाग्दैन माया पनी॥ क्या गर्छू अब पुत्र दार धनले सम्पूर्ण ई दुर् हउन्। मेरा सब् दस इन्द्रियै हजुरका सेवा टहल्मा रहुन्॥28॥ यै पाठ्ले जब ता गर्या स्तुति तहाँ सुग्रीवले सो सुनी। यो ज्ञान् आज म द्यूँ भनी प्रभुजिले अन्तःकरण्ले गुनी॥ मायाले अनि मोह पारि रघुनाथ् हाँस्या र बोल्या जसै। सुग्रिव् मोह भया वचन् सुनि तहाँ ऊ ज्ञान बिस्र्या तसै॥29॥ हे सुग्रीव सखे मलाइ दुनियाँ भन्नन् मित्यारी गरी। कुन् चिज् सुग्रिवलाइ दी कन गया आपत्ति तिन्का हरी॥ यो लोक्को अपवाद् म मेट्छु अब ता बाली छ ऐल्हे जहाँ। ताहाँ गै कन हाँक देउ तिमिले त्यो बालि मार्छू यहाँ॥30॥ ऐल्हे राज्य गराउँछू भनि तहाँ राम्को हुकुम् भो जसै। सुग्रिव् खूसि भयेर बालि कन खुप् हाँक्या वचन्ले तसै॥ किष्किन्धापुरिका नजीक वनमा आयेर हाँक् खुप् गरी। सुग्रिव् ता जब ता चल्या बुझि खबर् बाली छुट्या घरी॥31॥ बाली सुग्रीवको लडाञि पनि भो सुग्रीव एक् क्षण् लड्या। सक्थ्या सुग्रिवले कहाँ सहजमा बाली विरैले धर्या॥ बाण् छाडी कन बालिलाइ अब ता मार्नन् प्रभूले भनी। एक् क्षण् ता यहि आसले टिकि गया घुस्सा दिंदामा पनी॥32॥ बाली सुग्रिवको दुरुस्त अनुहार् एक् देखि राम्ले जसै। बाण् थाम्या टिकि सक्नु मुस्किल भई सुग्रीव भाग्या तसै॥ पौंच्या श्रीरघुनाथका हजुरमा काम्दै र छाद्दै रगत्। बल् तोडी कन बालिले हरि लिया एक् देह पौंच्या फगत्॥33॥ सुग्रीव्ले तहिं बिन्ति खुप् सित गर्या हे नाथ् मलाई यहाँ। मार्नैको यदि मन् छ पो पनि भन्या जोर् चल्छ मेरो कहाँ॥ आफैंले यहिं मारि बक्सनु हवस् ख्वामित् हजूर्ले पनी। शत्रूलाइ लगाइ मार्न त उचित् हो क्या सखा हो भनी॥34॥ सुग्रीव्का इ वचन् सुनी गह भरी आँसू प्रभूले धर्या। सुग्रीवजी कन अङ्कमाल गरि खुप् खातिर् प्रभूले गर्या॥ हे सुग्रीव सखे दुरुस्त अनुहार् एक् देखि शङ्का भयो। मर्नन् मित्र भनेर पो डर हुँदा बाँचेर बाली गयो॥35॥ चिह्नू देह विषे धरेर अहिले जाऊ र हाँक् देउ फेर्। बालीलाइ म मारि दिन्छु सहजै लाग्वैन ऐल्हे त बेर्॥ यस्ता बात् गरि खुप् शपथ् पनि गरी सुग्रीवको मन् भरी। आज्ञा लक्ष्मणलाइ बक्सनु भयो फुल् ल्याउ माला धरी॥36॥ सो माला पहिराइ भाइ तिमिले जल्दी पठाऊ तहाँ। हाँक् दीउन् अब बालिलाइ अहिले मार्छू म छोड्छू कहाँ॥ लक्ष्मण्ले पनि यो हुकुम् सुनि तहाँ माला लगाई दिया। त्यो माला पहिरेर सुग्रिव गया बाली जहाँ विर् थिया॥37॥ बालीलाइ सुनाइ हाँक् बहुत दी सुग्रिव् बस्याथ्या जसै। बालीले पनि शब्द सुग्रिवजिको सून्या र ऊठ्या तसै॥ आश्चर्यै मनमा भयो अघि भन्या ऊठ्यो पछी रिस् पनी। मुक्का ख्वाइ लघारियो त पनि फेर् फर्क्यो भगूवा बनी॥38॥ बालीले पनि फेर् कछाड् कसि तयार् भै जान लाग्या जसै। ताराले त न जाउ यस् बखतमा भन्दै समातिन् तसै॥ कोही वीर् बलवान् सहाय मिलि पो सुग्रीव आया यहाँ। साहायै न भया त येहि घडिमा सुग्रीव फिर्थ्या कहाँ॥39॥ ताराका इ वचन् सुनेर बलवान् वीर् बालि बोल्छन् तहाँ। हे प्यारी न डराउ को छ म सरी विर् आज दोस्रो यहाँ॥ सुग्रिव्लाइ सहज् सहाय सहितै मारेर फिन्र्या म छू। विर् हूँ हाँक दिंदा कसो गरि बसूँ शङ्का न मान्या कछू॥40॥ बालीका इ वचन् सुनी कन तहाँ ताराजिले फेर् पनी। भन्छिन् नाथ् कछु सूनि बक्सनु हवस् क्या भन्दछे यो भनी॥ बिन्ती गर्छु म हित् कुरो हजुरमा साक्षात् अयोध्यापती। श्री राम्चन्द्र सहाय छन् अब तहाँ चल्दैन जोर् एक् रती॥41॥ सुग्रिव् सीत मित्यारि लाइ रघुनाथ्ज्यूले पिछामा लिया। बाली मारि म राज्य आज दिउँला भन्न्या वचन् यो दिया॥ भन्न्या बात् अरुमा हुँदा वन महाँ सूनेर अङ्गद् यहाँ। आई सब् इ कुरा मलाइ अघि नै भन्थ्यो न जाऊ तहाँ॥42॥ सुग्रिव् सीत विरोध् न राख तिमीले जाऊ र ल्याऊ यहाँ। यो राज् सुग्रिवलाइ देउ अब ता जित् छैन तिम्रो तहाँ॥ श्री राम्का दुइ पाउमा पर तिमी गर्नन् प्रभूले दया। साँचा हुन् इ कुरा बुझी लिनु हवस् भोग् गर्न इच्छा भया॥43॥ येती बिन्ति गरेर पाउ दुइमा पक्रेर रोइन् जसै। तारालाइ बुझाउना कन तहाँ फेर् बालि बोल्या तसै॥ हे प्यारी न डराउ कत्ति रघुनाथ् साक्षात् रमाका पती। नारायण् भनि चिन्दछू म पनि सो नाथ् हुन् जगत्का पति॥44॥ ताहाँ छन् रघुनाथ् भन्या चरणमा पन्र्याछु चाँडै तसै। सुग्रीवै छ फगत् भन्या सहजमा मान्र्याछु छोड्छू कसै॥ सुग्रीव् कुन् बलियो छ पाजि भगुवा त्यो लड्न मन्सुब् लिन्या। तेस् पाजी कन डाकि आज कसरी यो राज्य मैले दिन्या॥45॥ v तस्मात् शोक् न गरी बसी रहु तिमी जान्छू म ताहाँ भनी। लड्नैलाइ कछाड् कसी कन तयार् भै बालि दौड्या पनी॥ बाली सुग्रिव दूइ भाइ रिसले फेर् लड्न लाग्या जसै। रुख्को आड गरी तहाँ प्रभुजिले एक् बाण छोड्या तसै॥46॥ बाण् बज्र्यो जब बालिका हृदयमा सर्वाङ्ग बाधा गरी। पृथ्वी कम्प गराइ झट् तहिं गिर्या बाली त मूर्छा परी॥ मूर्छा दूइ घडी पर्या पछि अलिक् चैतन्य आयो जसै। देख्या श्री रघुनाथलाइ खुसि भै साम्ने बस्याका तसै॥47॥ भन्छन् श्रीरघुनाथलाइ रघुनाथ् तिम्रो बिराम् क्या गर्याँ। धर्मै छोडि लुकेर आज तिमिले मार्यौ म ऐल्हे मर्याँ॥ यो क्या क्षत्रियधर्म हो लुकि लुकी विर् बाण छोड्छन् कहीं। क्षत्री भै कन धर्म छोडि लडन्या एक् आज देख्याँ यहीं॥48॥ साम्ने भै कन बाण छोडि तिमिले मार्थ्यौ त खुप् यश् थियो। सुग्रिव् हो कति साख् म हुँ कति कुसाख् हा दैव क्या मन् दियो॥ सीता रावणले हर्यो भनि बहुत् सन्ताप मन्ले गरी। सुग्रिव्लाइ सहाय ली म कन ता लूकेर चोर् झैं गरी॥49॥ मार्यौ यो अति चुक् भयो गरुँ कसो बाँच्थ्याँ त याहीं बसी। रावण्लाइ कुलै समेत् सहजमा झिक्थ्याँ म पाता कसी॥ लङ्कापूरि समेत् पनी म बलले झिक्थ्याँ सहज्मा यहीं। पाजी रावणलाइ मार्न तिमिले क्या जानु पर्थ्यो उहीं॥50॥ चोरी मारि लिंदा न यश् हुन गयो मासू न खानू भयो। धर्मात्मा तिमि पापि झैं हुन गयौ ज्यान् व्यर्थ मेरो गयो॥ बालीका इ वचन् सुनेर रघुनाथ् भन्छन् तँ बोल्छस् कति। बाली हूँ भनि गर्व गर् त पनि हेर् साँच्चै तँ होस् दुर्मति॥51॥ पाप्को डर् रति भर् न राखि तइँले खुस् भै बुहारी हरिस्। सोही पाप् अहिले प्रकट् हुन गयो तेस् पापले पो मरिस्॥ धर्मस्थापन गर्नलाइ त यहाँ औतार मैले लियाँ। धर्मै जानि अधर्म ठानि अहिले तैंलाइ मारी दियाँ॥52॥ श्री राम्का इ वचन् सुनी प्रभु भनी जानी चरण्मा पर्या। वानर् हूँ रघुनाथ् क्षमा गर भनी हात् जोरि बिन्ती गर्या॥ नामोच्चारणले फगत् सहजमा संसारसागर् तरी। ख्वामित् जान्छु हजूरमा अब भन्या मैले त दर्शन् गरी॥53॥ पायाँ मर्न म भाग्यको कति बखान् मेरो म ऐल्हे गरूँ। को पाऊँछ हजूरलाइ भगवान् मन्र्या बखत्मा अरू॥ मेरो ता गति यै थियो मिलि गयो जान्छू परम्धाम् म ता। अङ्गद् माथि दया रहोस् हजुरको हाजिर् छ सेवक् उ ता॥54॥ मेरा छाति महाँ छ बाण् हजुरको यो खैंचि छोई दिया। शीतल् देह हुने थियो सहजमा प्राण् आज जान्या थिया॥ बालीका इ वचन् सुनी प्रभुजिले बाण् झीकि छूँदा भया। ठाकुर्का अघि देह छोडि खुसि भै बाली परम्धाम् गया॥55॥ बालीका सँगमा थिया जति तहाँ वानर् ति भागी गया। ताराजी सित गै वहाँ सब हवाल् विस्तार गर्दा भया॥ राम्जीले लुकि बाण छोडि सहजै बाली त मारी दिया। सुग्रिव् मन्त्रि समेत् बहुत् खुशि भई राम्कै हजुर्मा थिया॥56॥ यो राज् अङ्गदलाइ बक्सनु हवस् ढोका सहर्को थुनी। बस्छौं जल्दि हुकुम् हवस् हजुरको क्या हुन्छ धेरै गुनी॥ येती बिन्ति गर्या र वानरहरू जल्दी तयारी भया। हूकुम् माफिक काम गर्न भनि सब् वानर् खडा भै रह्या॥57॥ बालीको परलोक् भयो भनि खबर् सूनिन् र तारा रुँदै। हा नाथ् आज कता गयौ भनि बहुत् विह्वल् निरन्तर हुँदै॥ क्या गर्छू अब पुत्र राज्य धनले भन्दै ति तारा जहाँ। बालीको परलोक् भयो उहि जगा सोधेर पौंचिन् तहाँ॥58॥ बालीका दुइ पाउ पक्रि बहुतै रूँदी विलाप् खुप् गरी। भन्छिन् श्रीरघुनाथलाइ रघुनाथ् फेर् बाण ऐल्हे धरी॥ मारी देउ मलाइ जान्छु म पनी मेरा पतीका सँगै। खोज्छन् स्वर्ग विषे मलाइ पतिले काहाँ म बस्छू न गै॥59॥ पत्नी सीत वियोग् हुँदा यति विलाप् हूँदा रह्याछन् भनी। मालुम् सब् त तहीं छ फेर् म भनु क्या पर्दैन भन्नू पनी॥ पत्नीदान् गरि पुण्य हुन्छ जति सो मिल्न्या छ पुण्यै पनी। तस्मात् आज अवश्य हान शरले जावस् पती थ्यैं भनी॥60॥ येती बात् अगि राम सीत गरि फेर् सुग्रिव्जिलाई पनी। भन्छिन् लौ गर राज्य आज खुसिले मित्ले दियाको भनी॥ ताराका इ वचन् सुनी कन बहुत् आयो प्रभूमा दया। तारालाइ बुझाउना कन तहाँ एक् तत्त्व भन्दा भया॥61॥ हे ताराजि विचार् न राखि तिमिले शोकै कती गर्दछ्यौ। यो मेरो पति हो भनेर न बुझी व्यर्थै शरिर् हर्दछ्यौ॥ जीवै हो पति भन्दछ्यौ पनि भन्या मर्दैन जीव् ता कहीं। देहै हो पनि भन्दछ्यो त किन शोक् गर्छ्यौ छ ऊ ता यहीं॥62॥ श्रीराम्का इ वचन् सुनी कन तहाँ ताराजि चुप् भै रहिन्। जुन् सन्देह पर्यो वहाँ मन महाँ सो मात्र सोद्धी भइन्॥ हे नाथ् मर्जि भयो सुन्याँ सब कुरा बुझ्दैन मन् तै पनी। सन्देहै मनमा रह्यो म कन ता को गर्छ यो भोग् भनी॥63॥ देहै गर्दछ भोग् भनू पनि भन्या जड् पो छ यो देह ता। ईश्वर् हो उहि गर्छ भोग् भनु भन्याँ सक्तीन भन्नै म ता॥ साह्रै मोह भयाँ म ता हजुरका एकै वचन्ले गरी। माया राखि बुझाइ बक्सनु हवस् अज्ञान मेरो हरी॥64॥ ताराका इ वचन् सुनी कन बहुत् माया मनैमा धरी। तत्त्वज्ञान् सब ताहिं बक्सनु भयो खोलेर विस्तार् गरी॥ हे ताराजि न रोउ आज मनले संसार् छ झूटो भनी। झूटो कुन् रितले छ यो भनि भन्या भन्छू म विस्तार् पनी॥65॥ म ता नित्यै पो हूँ यहि शरिरमा लागि म गयाँ। शरिर् मर्दा आफै मइँ मरि गया झैं पनि भयाँ॥ अहो अज्ञान् मेरो भनि कन जहाँ तक् त मनमा। लिंदैनन् ताहाँ तक् फजिति पनि छन् यै जनमहाँ॥66॥ स्फटिक् जस्तो जीव् हो शरिरहरु लाहा बुझि लिनू॥ स्फटिक् लाहाका सङ् धरि कन त दृष्टान्त छ दिनू॥ लहाका सङ् बस्ता स्फटिक म छु लाल् भन्छ जसरी। शरिर् मर्दा मर्छू म पनि भनि जिव् भन्छ तसरी॥67॥ स्फटिक्ले रातो छू भनि कन सुहावस् त उ पनी। सुहावस् यस् जिव्ले शरिर सँगमा मर्छु म भनी॥ न ता जिव् मन्र्या हो शरिर सँग लागेर जनको। न रातो हून्या हो स्फटिक सब खेल् जान मनको॥68॥ मनैका खेल्ले जिव् शरिर मइँ हूँ भन्दछ भनी। जहाँ तक् जान्दैनन् फजिति तहिं तक् मिल्दछ पनी॥ मनैको खेल् हो यो भनी कन त जान्न्या तरि गया। न जान्न्या जिव् जो हुन् उति त सब फन्दा परि गया॥69॥ शरिर् मैं हूँ मेरै धन जनहरू हुन् भनि जसै। पर्यो मन्का खेल्मा तब फजिति मिल्छन् बुझ यसै॥ विना सत्का सङ्ले विन गुरु कृपाले इ फजिती। अवश्यै छुट्तैनन् सकल मनका खेल नजिती॥70॥ म नित्यै आत्मा हूँ शरिरहरू हुन् चार घरिका। विचार्मा टिक्तैनन् विषय पनि छन् स्वप्न सरिका॥ भनी जान्न्या जन्ले दृढ गरि लिया भक्ितरसले। न बिस्र्या यी मैले यति कहिदियाँ प्रीतिवशले॥71॥ उस् जन्ममा अधिक भक्ति गर्यौ र ऐल्हे। दर्शन् दियाँ नतर झट्ट म मिल्छु कैल्हे॥ मेरो स्वरुप् र इ वचन् अब सम्िझ लीया। छुट्नन् ति दुःख तिमिलाइ जती त थीया॥72॥ लेखै हवैन अब कर्म पनी गरीन्या। रस्ता कह्याँ भवसमुद्र सहज् तरीन्या॥ मेरो स्वरुप् र इ वचन् जति सम्झि लिन्छन्। सब् कर्मपाश् ति सहजै सित काटि दिन्छन्॥73॥ यस्ता वचन् प्रभुजिका सुनि खूसि मन्ले। छोडिन् जती छ अभिमान् पनि ताहिं तिन्ले॥ सुग्रीवको पनि गयो अभिमान ताहाँ। राम्को कृपा हुन गया पछि टिक्छ काहाँ॥74॥ हूकुम् भयो प्रभुजिको तहिं मित्रलाई। हे मित्र सुग्रिव जराउ इ बालिलाई॥ क्रीया गरी कन शरिर् गर शुद्ध ऐल्हे। सब् काम छोडि कन यै गर आज पैल्हे॥75॥ हूकुम् भयो र तब बालि लगी जलाया। क्रीया गरी सकि ति सुग्रिव ताहिं आया॥ अर्पण् गरी सकल राज् प्रभुका चरण्मा। सेवक् बनी कन म बस्छु भनी शरण्मा॥76॥ सुग्रिव्लाइ हुकुम् भयो प्रभुजिको जो हौ तिमी सो म हूँ। जाऊ आज र गादिमा बस म ता याहीं वनैमा रहूँ॥ गाऊँमा घरमा बस्वैन म भनी मेरो प्रतिज्ञा छ यो। जानन् लक्ष्मण ता सँगै घर पनी भाई गया भै गयो॥77॥ वर्षाकाल् बिति सक्छ यो जब तसै सीताजिको खोज् गर्या। येती मर्जि दिया र सुग्रिव बहुत् आनन्दसागर् पर्या॥ लक्ष्मण्जी पनि रामका हुकुमले सुग्रीवका साथ् गया। सुग्रिव् गादि विषे बस्या पछि फिरी दाखिल् प्रभू थ्यैं भया॥78॥ राम्ले ताहिं थियो प्रवर्षण गिरी तेस्का शिखर्मा चढी। देख्या सुन्दर एक् गुफा स्फटिकको ताहीं गराया मढी॥ फल्फूल ताहिं खचित् थियो नजिकमै थीयो तलाऊ पनी। देख्या मन् खुसि भो तहाँ प्रभुजिको बस्न्यै जगा हो भनी॥79॥ वर्षाकाल तलक् रह्या प्रभु तहाँ पर्थ्यो बखत्मा झरी। जन्तू पुष्ट थिया सबै ति वनका खायेर घाँस् पेट् भरी॥ बस्थ्या श्रीरघुनाथका वरिपरी खुप् ध्यान् प्रभूमा धरी। ध्यान् जन्तूहरुको विचार् गरि तहाँ खूसी रहन्थ्या हरी॥80॥ लक्ष्मण्ले तहिं बिन्ति एक् दिन गर्या हे नाथ् पुजाको विधान्। पाऊँ सुन्न हुकुम् हवस् खुसि भई कुन् हो करूणानिधान्॥ ब्रह्मा व्यास् अरु नारदादिहरु सब् भन्छन् पुजाले सरी। अर्को तर्न उपाय छैन जनको खुस् छन् पुजैमा हरी॥81॥ यस्तो सूनि गयो र मन् चरणमा सोध्याँ पुजाको विधान्। साँचो तत्त्व बताउन्या हजुर झैं को छन् दयाका निधान्। यस्ता लक्ष्मणका वचन् सुनि तहाँ पूजा विधी हो जती। सब् संक्षेप् रितले कह्या प्रभुजिले लक्ष्मण् भया खुस् अती॥82॥ वर्षाकाल् यहि रीतले तहिं बित्यो वार्ता कथाको गरी। सम्झ्या झट्ट सिताजिलाइ र विलाप् फेर् गर्न लाग्या हरी॥ किष्किन्धापुरिमा यसै बिच महाँ मन्त्री हनूमानले। सुग्रिव् सीत सिताजि खोज् गर भनी बिन्ती गर्या ज्ञानले॥83॥ हे राजन् रघुनाथले त उपकार् ठूलो हजुर्को गरी। यो राज् बक्सनु भो हजुर् कन ठुलो विर् बालिलाई हरी॥ सो बिस्र्या झइँ मान्दछू हजुरले सीताजिको खोज् खबर्। गन्र्या हो अब ता बखत् पनि भयो सब् काम छोडी अबर्॥84॥ यादै छैन हजूरलाइ त सिता खोज् गर्नु पर्ला भनी। बालीको गति जुन् भयो उहि गती होला हजुर्को पनी॥ यो बिन्ती हनुमानको सुनि तहाँ साँचो भन्याको भनी। सुग्रिव्ले तहिं झट् हुकुम् पनि दिया लस्कर् पठाऊ भनी॥85॥ दस् हज्जार् विर गै इ सात द्विपका वानर् जती छन् सबै। खोजी आज खबर् दिउन् र सब विर् जम्मा हउन् झट् अबै॥ जो आवैन हुकुम् बदर् गरि यहाँ यै पन्ध्र दिन् भित्रमा। तेस्को प्राण् म लिन्याछु निश्चय बुझुन् मानुन् सबै चित्तमा॥86॥ यस्तो सुग्रिवको हुकुम् हुन गयो सोही बमोजिम् गरी। दस् हज्जार् विरको खटन् पनि गर्या लागेन बेर् एक् घरी॥ दस् हज्जार् विर दस् दिशा तिर छिटी खुस् भै हनूमान् रह्या। ती विर् दस् तिर गै खबर् दिइ अनेक् सेना बटुल्दा भया॥87॥ लाग्या गर्न विलाप् अनेक् तरहले लीला गरी राम् उसै। भन्छन् छन् ति सिता कहाँ अझ पनी लागेन पत्ता कसै॥ याहाँ छन् ति सिता भनी कन खबर् पाऊँ त जाऊँ तहाँ। ल्याऊँ अम्रित झैँ सिता कन यहाँ पाऊँ खबर् पो कहाँ॥88॥ हे भाई सुन जो छ आज इ सिता हन्र्या म तेस्को सबै। कूलै भस्म गराउन्या छु करुणा राख्वैन उस्मा कबै॥ येती बात् तहिं भाइ सीत गरि फेर् सीताजिका शोक् धरी। लाग्या गर्न विलाप् अनेक् तरहले त्रैलोक्यका नाथ् हरी॥89॥ हे सीते कसरी म देखि पर भै बस्छ्यौ तिमी छौ कहाँ। प्राणै थाम्न कठिन् भयो म विनु ता आपत् भया हुन् तहाँ॥ तिम्रो भेट न पाउँदा म कन ता ई चन्द्र सूर्यै बन्या। तिम्रो ता गरुँ क्या बखान् तिमि त झन् छ्यौ दुष्टका पास् भन्या॥90॥ सुग्रिव् आज कृतघ्न झैं हुन गया आयो शरत्काल् पनी। सुर्तै छैन सिताजिलाइ अझ तक् खोज् गर्नु पर्ला भनी॥ मार्छू सुग्रिव दुष्टलाइ पनि फेर् बाली सरीको गरी। लक्ष्मण्ले प्रभुका वचन् सुनि गर्या बिन्ती अगाडी सरी॥91॥ हे नाथ् आज मलाइ बक्सनु हवस् हूकुम् म मार्छू गई। लक्ष्मण्का इ वचन् सुनेर रघुनाथ् अत्यन्त खूसी भई॥ भन्छन् भाइ न मार आज बहुतै हप्काउ जाऊ तहाँ। मारी हाल्न त योग्य छैन तर खुप् चेताइ आऊ यहाँ॥92॥ हूकुम् यो प्रभुको सुनी कन तहाँ लक्ष्मण्जि जल्दी गया। सीतानाथ् नरको लिला गरि विलाप् खुप् गर्न लाग्दा भया॥ किष्किन्धापुरि पौंचि लक्ष्मणजिले टङ्कार् धनूको गर्या। पत्थर् वृक्ष उठाइ वानरहरू कोही अगाडी पर्या॥93॥ सब् वानर् कन नष्ट गर्दछु भनी लक्ष्मण्जिले बाण् धर्या। अङ्गद् आइ उठाइ वानरहरू जल्दी चरण्मा पर्या॥ अङ्गद् सीत बहुत् प्रसन्न भइ झट् ताहाँ अह्राया पनी। जाऊ देउ खबर् अगाडि तिमिले लक्ष्मण्जि आया भनी॥94॥ अङ्गद् गै कन त्यो खबर् जब दिया सुग्रीवलाई तहाँ। जल्दी सुग्रिवले हुकुम् पनि दिया लौ जाउ ल्याऊ यहाँ॥ अङ्गद्लाइ सँगै लियेर हनुमान् चाँडै चरण्मा परी। लक्ष्मण्लाइ बुझाइ ल्याउ तिमिले सब् रीस शान्ती गरी॥95॥ यस्तो सुग्रिवो वचन् सुनि तहाँ सोही बमोजिम् गरी। पाऊमा परि बाहुमा धरि लिया ल्याया बहुत् खुस् गरी॥ हूकुम् सुग्रिवको सुनी कन तहाँ ताराजि चाँडै गइन्। लक्ष्मण्लाइ बुझाइ खुस् गरुँ भनी खुप् बिन्ति गर्दी भइन्॥96॥ लक्ष्मण् सुग्रिवको भयो जब त भेट् सुग्रिव् चरण्मा पर्या। लक्ष्मण्ले पनि ताहिं सुग्रिवजिको सातो कुराले हर्या॥ बाली झैं हुन मन् छ की भनि जसै लक्ष्मण्जिले बात् गर्या। लक्ष्मण्लाइ बुझाउना कन तहाँ जल्दी हनूमान् सर्या॥97॥ लक्ष्मण्जी पनि कामले बुझि गया बात्चित् खुसीका गरी। फिर्नाको मतलब् गर्या प्रभु थिया जाहाँ जगन्नाथ् हरी॥ लक्ष्मण्का सँग लागि सैन्य पनि ली सुग्रीव खुस् भै गया। जाहाँ श्रीरघुनाथ् थिया तहिं सबै दाखिल् क्षणैमा भया॥98॥ देख्या श्रीरघुनाथलाइ र परै रथ् देखि उत्रेर फेर्। लक्ष्मण् सुग्रिव पाउमा परि गया लागेन एक् छीन बेर्॥ राम्ले सुग्रिवलाइ मित्र भनि खुप् आलिङ्गनादी गरी। सोधपुछ् गर्नु भयो बहुत् खुसि हुँदै आफैं अगाडी सरी॥99॥ लाग्या सुग्रिव बिन्ति गर्न रघुनाथ् मैले त सेना पनी। ल्यायाँ विर्हरु छन् अनेक् तरहका छन् इन्द्र तुल्यै पनी॥ ई सब् ख्वामितका निमित्त खुसि भै प्राणै दिन्या छन् जसो। हूकुम् हुन्छ हवस् यहाँ हजुरको गर्छन् ति ऐल्हे तसो॥100॥ खूसी भै रघुनाथको हुकुम भो हर्षाश्रुधारा परी। हे सुग्रिव सखे इ वानरहरू जाउन् दिशा दस् भरी॥ जाहाँ छन् ति सिता तहीं पुगि खबर् ल्याउन् भनी रामको। हूकुम् पाइ पठाइ वानरहरू उर्दी दिया कामको॥101॥ जाऊ विर्हरु सब् दिसा दस विषे सीताजि मिल्छिन् कहाँ। पत्ता लाइ सिताजिको खबर ली सब् वीर आऊ यहाँ॥ मैन्हा दीन बिताइ एक् रति खबर् केही न पाई त जो। ढिल् गर्ला तसलाइ ता म सहजै मान्र्या छु मन्र्या छ त्यो॥102॥ यस्तो जल्दि हुकुम् गरी अरु दिशा वानर् पठाया अबर्। दक्षिण् तीर त खुप् बडा विरहरू छानी पठाया जबर्॥ अङ्गद्लाइ र जाम्बवान् र हनुमान् विर् नल् सुषेण् फेर् शरभ्। मैन्द द्वीविद आठ् पठाइ प्रभुका पास्मा रह्या एक् फगत्॥103॥ हूकुम् पाइ इ आठ विर्हरु पनी झट् जान लाग्या जसै। हात्मा औंठि लियेर एक् हुकुम भो राम्चन्द्रजीको तसै॥ जाऊ काम् पनि साधि आउ हनुमान् ली जाउ औंठी पनी। मेरो नाम् यहि औंठिमा छ र दियाँ सीताजि चिन्लिन् भनी॥104॥ यो काम् सिद्ध गराउन्या त तिमि छौ तिम्रो छ यो बल् भनी। चीन्ह्याँको छु तबै त भन्छु म शुभै हून्या छ रस्ता पनी॥ येती श्रीरघुनाथको पनि हुकुम् पाया र औंठी लिया। खूसी भै हनुमानले प्रभुजिमा सम्पूर्ण तन् मन् दिया॥105॥ अङ्गद् विर् हनुमान्हरू हुकुमले दक्षिण् दिशामा गया। सर्वत्र पृथिवी ढुँडी ढुँडि सबै घुम्दै ति जाँदा भया॥ एक् दिन् विन्ध्यगिरी विषे वन महाँ देख्या र राक्षस् जसै। रावण् हो कि भनी मुठी मुठि कसी मार्या कसैले तसै॥106॥ रावण् होइन यो त जाउँ भनि फेर् अर्का वनैमा गई। ढुँढ्थ्या प्यास बढ्यो र जल् पनि ढुँडी हिंड्थ्या ति आकुल् भई॥ गुफा देखि त प्वाँख् चिसा गरि गरी हाँस् निस्कँदा देखि तेस्। गूफा भित्र पस्या सबै विरहरू देख्या बहुत् बस्ति बेस्॥107॥ ठण्डा जल् सितका तलाउ पनि धेर् सब् वृक्ष फल् फुल् भरी। घर् छन् धेर् घरमा छ चिज् पनि अनेक् हीरा जवाहेर् धरी॥ गुल्जार् देख्नु भन्या मनुष्यहरु ता एक् देख्नु नाहीं कहीं। एक् योगीनि स्वयम्प्रभा कन जहाँ ध्यान् गर्दि देख्या तहीं॥108॥ सोधिन् योगिनिले प्रणाम् तब गर्या कुन् काम आयौ यहाँ। क्या मन्सुब् छ बताउ फेर् अब उपर् जानू छ इच्छा कहाँ॥ यस्ता योगिनिका वचन् सुनि तहाँ बोल्या हनूमानले। आयौं आज यहाँ सबै यति जना केवल् जलै खानले॥109॥ काम् यै हो यहि काम गर्नु छ भनी विस्तार् सुनाया जसै। साह्रै खुस् हनुमानका वचनले हूँदी भइन् ती तसै॥ बोलिन् फल्फुल खाउ जल् पनि पिई फर्केर आऊ यहाँ। मेरो नाम बताइ आज त म ता जान्छू प्रभू छन् जहाँ॥110॥ यस्ता योगिनिका वचन् सुनि गया जल्पान् गरी फेर् पनी। आया योगिनीले गरिन् सब कुरा राम्का इ दुत् हुन् भनी॥ हेमाकी सखि हूँ सखी गइ गइन् उन्का वचन्ले यहाँ। धेरै वर्ष बसी प्रभू भजि लिंदा ऐल्हे कृतार्थै भयाँ॥111॥ भन्थिन् राम् अवतार् हुन्याछ हरिको हन्र्या छ रावण् सिता। खोज्न्या वानर आउनन् तहिं तलक् याहीं रहू तीमि ता॥ वानर्को रघुनाथको गरि पूजा यै ब्रह्मलोक् आउली। जान्छू आज म ता तिमी बसि रहू क्यै काल् पछी आउली॥112॥ यस्तो अर्ति दिई गइन् सङिनिज्यू जुन् ब्रह्मलोक् हो वहाँ। नाच्तैमा शिव खुस् हुँदा अघि दिया यो स्थान बस्ती यहाँ॥ पुत्री हुन् उ त विश्वकर्मकि म हूँ गन्धर्वकन्या सबै। विस्तार् आज कह्याँ म जान्छु खुसि भै जाहाँ प्रभू छन् अबै॥113॥ आँखा चिम्ल पुर्याइ दिन्छु सहजै रस्ता विषे क्षण् महाँ। जाऊ तीमिहरू पनी भनि सहज् पौंचाइ रस्ता महाँ॥ श्रीराम्चन्द्रजि थ्यैं ति योगिनि गइन् वानर् पुग्या रस्तिमा। पौंचिन् योगिनि रामको कुटि जहाँ थीयो उसै बस्तिमा॥114॥ राम्को स्तूति गरिन् र वर् दिनु भयो जाऊ र बद्री महाँ। मेरो ध्यान् गरि यो बिताउ र शरिर् पाउली परम्धाम् तहाँ॥ जो तिम्रा मनमा छ त्यो सब पुगोस् यस्तो त वर् ली गइन्। बद्रीमा गइ रामका वचनले संसार तर्दी भइन्॥115॥ सीता खोज्न भनेर वानरहरू फिर्थ्या सबै वन् महाँ। सीतालाइ न पाउँदै बिति गयो धेर् काल एक् दिन् तहाँ॥ अङ्गद्ले अति शोक् गर्या अब सहज् मार्छन् सबैको गयो। प्यारो प्राण गरौं कसो अब मर्यौं बाँच्नू यहीं तक् भयो॥116॥ सुग्रिव्ले त मलाइ मार्नु छ सहज् पाया निहूँ यो पनी। मार्छन् निश्चय शत्रु जानि अहिले यो शत्रुको बिज् भनी॥ केवल् रामकृपा हुँदा अघि बच्याँ ऐल्हे त राम्ले पनी। दिन्छन् निश्चय मार्नलाइ मतलब् खोजेन सीता भनी॥117॥ अङ्गद्का इ वचन सुनी कन तहाँ क्वै बिन्ति यो पार्दछन्। हे साहेप यहीं बसौं यहिं बस्या कुन् पाठले मार्दछन्॥ अङ्गद्का अरु वानरादिहरुका सून्या र कूरा तहाँ। बोल्या श्रीहनुमानले किन बहुत् छोटा गर्यौ बात् यहाँ॥118॥ सुग्रिव्का प्रिय छौ अवश्य भगवान् राम्चन्द्रजीका पनी। साँचो भन्छु म बेस् कुरो हजुरमा यस्तो छ कारण् भनी॥ भूभार् हर्न भनेर राम अवतार् आदीपुरुष्को भयो। कस्को सक् छ सिताजि ह्रर्न नहिं ता इच्छा प्रभूकै छ यो॥119॥ मानिस्को अवतार् भयो प्रभुजिको सेवक् त वानर् भई। गर्छौ सेवन भक्तिले प्रभुजिका केवल् हुकुम्मा रही॥ जान्याछौं पछि धाममा पनि सँगै यो जान मन्ले यहाँ। क्या गर्छौ मनमा कुतर्क हरिको रिस् छैन कस्सै महाँ॥120॥ यस्ता बात् हनुमानका सुनि बुझ्या अङ्गद् र खूसी भई। विन्ध्याचल् गिरिका कुनाकुनि समेत् सम्पूर्ण खोज्दै गई॥ पौंच्या क्षारसमुद्रका तिर महाँ पर्वत् थियो एक् तहाँ। तेस्को नाम महेन्द्र हो नजिकमा देखिन्छ सागर् जहाँ॥121॥ पृथ्वीमा न मिलिन् सिता न जलमा जान्या छ बाटो कतै। खोजौं जाउँ भन्या सक्यौं पृथिवि सब् पायौंन सीता कसै॥ फर्कौ जाउँ भन्या पनी अब सहज् मार्छन् त चाहीं यहीं। मर्नू आज निको भनेर तिरमा बन्दर् बस्या सब् तहीं॥122॥ सम्पाती अति वृद्ध गृद्ध वनमा थीया ति निस्क्या जसै। हेर्या दृष्टि फिराइ तेस् तिर महाँ देख्या ति वानर् तसै॥ बोल्या वाक्य पनी म भर्छु अब पेट् पायाँ अहारा भनी। अङ्गद् विर्हरुले सुन्या र इ वचन् साह्रै डराया पनी॥123॥ लाग्या भन्न सबै ति वानरहरू आयेछ हाम्रो त काल्। मछौं आज अवश्य मार्छ यसले यो गृद्धको हेर चाल्॥ क्या बात् भाग्य जटायुको प्रभुजिको प्यारो हुन्या काम् गरी। ठाकुर्लाइ रिझाइ पार् पनि गया संसारसागर् तरी॥124॥ व्यर्थै हामि त गृद्धका मुख विषे सब् पर्न आयौं यहाँ। येती वानरका वचन् सुनि तसै सम्पाति बोल्या तहाँ॥ हे विर् हो न डराउ आज तिमिले प्यारो सुनायौ कुरा। मेरै भाइ जटायु हो कहु खबर् तेस्को त सप्पै कुरा॥125॥ अङ्गद् विर्हरुलाइ निर्भय दिई येती भन्याथ्या जसै। सब् वृत्तान्त बताइ अङ्गदजिले विस्तार् सुनाया तसै॥ सम्पाती तहिं भन्दछन् म कन लौ लैजाउ सागर् महाँ। दिन्छू आज जटायुलाइ जलदान् चाँडो म ऐल्हे तहाँ॥126॥ सीताको म बताउँला सब खबर् स्नान् अञ्जलीदान् गरी। ई बात सूनि उचालि झट् लगि दिया सम्पातिले स्नान् गरी॥ दीया अञ्जलिदान् जसै फिरि उहीं ल्यायेर राखी दिया। सम्पाती खुसि भै सबै कहि दिया आपत्ति देख्तै थिया॥127॥ हे विर् हो म त गृद्ध हूँ र म सिता देख्छू नजर्ले पनी। याहीं छन् यहि भेष् छ येति सँग छन् यस्तो छ चाला भनी॥ भन्छू सब् तिमिलाइ चार सय कोस् जो कुद्न सक्छौ यहाँ। सो लङ्का पनि पुग्दछौ उति कुद्या पौंचिन्छ लङ्का महाँ॥128॥ लङ्कामा ति सिताजि छन् तहिं गया मिल्छिन् सिताजी जहाँ। गाह्रो चार् सय कोस कुद्न छ तहीं जाऊ न जाऊ तहाँ॥ रावण्ले लगि भित्रि गुप्ति वनमा राख्याकि छन् बेस् गरी। पौंची भेट् गर जान सक्छ तिमिमा को यो समुद्रै तरी॥129॥ अश्शोक्का वन भित्र वृक्ष छ असल् एक् शिंशपाको तहीं। सीता छन् तहीं भेट् हुन्या छ तहिं लौ जाऊ गयो काल् यहीं॥ क्यारूँ रावणलाइ मार्न म सहज् मान्र्या थियाँ हो र को। साक्षात् सूर्यजिका कठोर् किरणले प्वाँखै डढ्या सब् र पो॥130॥ जाऊ चार् सय कोस कुद्न सकन्या कुन् विर् छ सागर् महाँ। सीताको समचार् खबर् बुझि सहज् फर्केर आऊ यहाँ॥ यो सम्चार बताइ फेर् खुसि भई आफ्नू हवाल् सब् कह्या। जुन् रित्ले अघि प्वाँख् डढ्या र विपती पाई अनेक् ताप् सह्या॥131॥ सम्पाती र जटायु भाइ दुइ हूँ हाम्रो कती बल् भनी। बल् जान्ना कन दूइ भाइ उडि गै श्रीसूर्यबिम्बै मनी॥ पुग्दामा ति जटायुले त अपि ताप् मान्या र छोप्याँ जसै। बाँच्या भाइ जटायु क्यारुँ म गिर्याँ मेरा डढ्या प्वाँख् तसै॥132॥ उच्चा देखि गिर्याँ म विन्ध्यगिरिमा तिन् दिन् त मूर्छा भयाँ। ब्यूत्याँथ्याँ जब चन्द्रमा मुनि मिल्या तिन्का नजिक्मा गयाँ॥ सोध्या ती ऋषिले र सब् जब भन्याँ आफ्ना विपत्को गती। मेरो चित् बुझाउना कन भन्या सब् दुःख हुन्छन् जती॥133॥ यस्तो हुन्छ विपत्ति गर्भ रहँदा यो हुन्छ यौवन् महाँ। यस्तो हुन्छ बुढो हुँदा त भनु क्या थाहै छ सब् मन् महाँ॥ जाहाँ देह बन्यो र दुःख छ भनी पर्दैन भन्नू पनी। जाहाँ देह छ ताहिं दुःख छ चिह्न्या साँचो कुरा हो भनी॥134॥ तस्मात् दुःख न मान देह छ त रोग् दुःखै छ दुःखै सही। श्रीराम्को अवतार् हुन्या बखत तक् यस्सै जगामा रही॥ केही काल बिताउ राम अवतार् होला र सीता पनी। हर्ला रावणले र तेस् बखतमा सीताजि खोज्नै भनी॥135॥ विर् बानर्हरु आउनन् ति सँग् भेट् होला उ वेला महाँ। सीताको समचार् जसै त कहुला प्वाँख् उम्रनन् फेर् तहाँ॥ भन्थ्या सोहि कुरा सबै पुगि गया हेर् प्वाँख उम्र््या भनी। प्वाँख् देखाइ बिदा भई उडि गया जाऊ तिमी लौ भनी॥136॥ अङ्गद् वीर्हरू खुस् भया अब मिलिन् सीता भनी सब् जसै। लाग्या गम्न समुद्रलाइ र गमन् गर्नै न सक्नू कसै॥ फेरी ताप् मनमा पर्यो र अति शोक् अङ्गद्जि गर्दा भया। अङ्गद्लाइ बुझाउना कन अघी श्रीजाम्बवान्जी सर्या॥137॥ साहेप् शोक् रति भर् कदापि न हवस् जाउन् हनुमान् भनी। अङ्गद्लाइ बुझाइ झट्ट हनुमान्जीका नजिक्मा पनी॥ पौंची बेस् स्तुति गर्दछन् किन यहाँ चुप्चाप् भई दुर् रह्यौ। राम्का काम निमित्त मात्र हनुमन् यो जन्म लींदा भयौ॥138॥ क्या वर्णन् बलको गरौं जब तिमी जन्म्यौ उसै फल् भनी। पाक्याको फल ठानि सूर्य कन ता हात्ले म टिप्छू भनी॥ आकाश्मा जब ता कुद्यौ दुइ हजार् कोस् तक् पुगी फेर् झर्यौ। यस्ता बालकमै थियौ किन यहाँ कोस् चार् सयैमा डर्यौ॥139॥ सून्या सब् हनुमानले स्तुति तहाँ जो जाम्बवान्ले गर्या। साह्रै खुस् हनुमान् भया र खुसिले खुप् गर्जना पो गर्या॥ पर्वत्तुल्य बडो स्वरूप् धरि वचन् बोल्या म सागर् तरी। लङ्का भस्म गराइ रावण समेत् सब् सैन्य चूर्णै गरी॥140॥ सीता ली कन आउँछू कि रिसले झुण्ड्यायि रावण् पनी। ज्यूँदै दाखिल गर्छु राम्चरणमा खूनी हजुर्को भनी॥ की ता छन् ति सिता यहाँ भनि खबर् मात्रै सिताको लिई। फिर्छू श्रीरघुनाथका चरणमा तन् मन् वचन् सब् दिई॥141॥ श्रीराम्का चरणाविन्द मनमा धर्दा र उठ्दा जसै। बोल्या श्री हनुमानले यति कुरा श्री जाम्बवान्ले तसै॥ भन्छन् श्री हनुमानलाइ हनुमन् भेट् मात्र ऐल्है गरी। फर्की आउ सिताजिको खबर ली एक्लै न लड्न्या गरी॥142॥ ख्वामित्का सँग लागि गै कन पछी सक्भर् लडौला भनी। भन्दा खूसि भई बिदा भइ लिया झट् कुद्न मन्सुब् पनी॥ लाल् मुख् पीत शरीर् गरी गिरि उपर् जल्दी हनूमान् गया। सब् प्राणीहरुले तहाँ ति हनुमान्जीलाइ हेर्दा भया॥143॥ c5ra63z6n5p63n1ka5eofpp2rw6d0bo भानुभक्तको रामायण/सुन्दरकाण्ड 0 4118 15811 2016-12-10T09:49:07Z अनुनाद सिंह 4083 तर्छू क्षार समुद्र आज सहजै भन्न्या इरादा धरी। श... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki तर्छू क्षार समुद्र आज सहजै भन्न्या इरादा धरी। श्रीराम्का चरणारविन्द मनले अत्यन्त चिन्तन् गरी॥ भन्छन् विर्हरुलाइ ताहिं हनुमान् हे वीर हो पार् तरी। सीताजी कन भेट्दछू म अहिले जान्छू बडो वेग् धरी॥1॥ पापी जन् पनि रामका स्मरणले संसार पार् तर्छ ता। राम्कै काम निमित्त औंठि सँगली जान्छू दुतै हूँ म ता॥ क्या डर् क्षार समुद्र तर्न सहजै पौंचन्छु लङ्का भनी। चारै पाउ जमिन् विषे धसि कुद्या हेर्दै तमासा पनि॥2॥ दक्षिण् तरफ् मुख गरी कन कुद्न बस्ता। ऊपर् नजर दि अघिका दुइ पाउ धस्ता॥ सोझो गराइ कन घाँटि कुद्या जसै ता। वायू सरी हुन गया हनुमान् तसै ता॥3॥ आकाश्मार्ग गरी कुदेर हनुमान् उड्थ्या ति आकाशमा। सीताजी कन भेटि फर्कि कन फेर् राम्चन्द्रका पासमा॥ पुग्न्या अक्कल बल् छ छैन इनको बूझौं सबै बल् भनी। इन्द्रादीहरुले खटाइ सुरसा जल्दी पठाया पनी॥4॥ जल्दी गै सुरसा अघिल्तिर बसिन् साम्ने हनूमानका। क्या भन्छन् हनुमान् भनेर खुसि भै कूरा गरिन् खानका॥ भोकी धेर् दिनकी म खोजि हिंडथ्याँ क्या खाँ अहारा भनी। पायाँ बल्ल यहाँ मिल्यौ तिमि त एक् साह्रै भयाँ खुस् पनी॥5॥ आऊ लौ पस मूखमा भनि तसै बोल्या हनुमान् तसै। भन्छन् आज सिता न भेटि कन ता पस्तीन मुख्मा कसै॥ सीता भेटि म फर्कुला र रघुनाथ्ज्यूका हजुर्मा गई। विस्तार् बिन्ति गरेर आइ पसुँला तिम्रो अहारा भई॥6॥ यस्ता बात् सुनि भन्दछिन् ति सुरसा मेरा मुखैमा पसी। निस्की जाउ नहीं भन्या म बलले पक्रेर दाह्रा धसी॥ मार्छू येति भनिन् र लौ तब यहाँ मुख बाउ चाँडो भनी। चार् कोस्को त शरीर् गरी कन बस्या आफू हनूमान् पनी॥7॥ चार् कोस्का हनुमान देखि सुरसा बिस् कोसको मुख् गरिन्। चालिस् कोस् हनुमान् भया र असि कोस् मुख् फेरि जल्दी धरिन्॥ जल्दी फेर् हनुमानले छबिस कोस्को रुप् गराई बस्या। फेर् दूई सय कोस् मुखै जब गरिन् अँगुष्ठ झैं भै पस्या॥8॥ निस्क्या जल्दि र भन्दछन् ति हनुमान् हे देवि मुख्मा पसी। निस्क्याँ जान्छु म ता अवश्य अब ता बन्दैन काम् ता बसी॥ अक्कल् बल् सितका वचन् जब सुनिन् यस्ता हनूमानका। आफ्नू सत्य कुरो तसै सब कहिन् छाडिन् कुरा खानका॥9॥ सक्छौ काम् तिमि साधि आउ हनुमन् यो बल् छ तिम्रो भनी। चीह्न्याँ भन्छु म इन्द्रका हजुरमा तिम्रो पराक्रम् पनी॥ बल् बुझ्नै भनि इन्द्रका हुकुमले आया कि ता हूँ भनी। खुस् भै स्वर्ग विषे गइन् ति सुरसा कूद्या हनूमान् पनी॥10॥ जस्ले सागर नाम् धर्या म कन सो राजा सगर् जो गया। तिन्का वंश महाँ विभूषणसरी श्रीराम राजा भया॥ तिन्का काम निमित्त आज हनुमान् जान्छन् इ लङ्का महाँ। मैनाक् पर्वत् निस्क जाउ तिमि गै विश्रामू गराऊ तहाँ॥11॥ थाक्या हुन् हनुमान् बिसाइ फल फुल् खाउन् र जाउन् भनी। भन्दा सागरका वचन् सुनि तहाँ निस्क्या ति मैनाक् पनी॥ आर्को एक मनुष्यको स्वरुप ली हात् जोरि बिन्ती गर्या। आई फल्फुल खाइ जाउ हनुमन् भन्दै अगाडी सर्या॥12॥ आज्ञा सागरको हुँदा चरणमा आयाँ म ऐल्हे भनी। मैनाक्ले यति बिन्ति बात् जब गर्या बोल्या हनूमान् पनी॥ राम्को काम् न गरी बसेर कसरी खान्छू म जान्छू यसै। हात्ले छुन्छु म लौ भनेर खुसि भै छोयेर कूद्या तसै॥13॥ केही दुर् हनुमान् पुग्या पछि तहाँ एक् सिंहिका राक्षसी। छाया पक्रि उ जन्तु खैंचि बलले खान्थी जलैमा बसी॥ छाया पक्रि उ तान्न लागि हनुमान्ज्यूको गती बन्द भो। कस्ले बन्द गर्यो गती भनि दिशा दस्मा तसै दृष्टि गो॥14॥ देख्या तल्तिर दृष्टि दी कन तहाँ जस्सै नजर्मा परी। एकै चोट् दुइ लात् दिया र सहजै घुस्रुक्क ताहीं मरी॥ ताहाँ देखि कुदी गया र हनुमान् पौंच्या जसै तीरमा। लङ्कापूरि तहाँ त्रिकूट गिरिका देख्या उपर् सीरमा॥15॥ वरि परि तहिं तीरैमा पनी वृक्ष फल् फुल्। भरि छ जउन वन्मा गर्दछन् पक्षिले गुल्॥ भ्रमरहरु लताका फूलमा हल्लि हल्ली॥ घुनुनु घुनुनु गर्दै हिंद्दछन् बल्लि बल्ली॥16॥ नजर वरि परीको जो छ शोभा नजर् भो। त्रिकुट गिरि उपर्का पूरिमा फेर् नजर् गो॥ वरि परि परखाल् छन् बीच बिच्मा छ खावा। सहज त अरुले ता गर्न को सक्छ दावा॥17॥ अति तखत पर्याको खुप् अगम् देखि लङ्का। यहि घडि पसि जाँकी राति जाँ येति शङ्का॥ गरि कन ठहराया याहिं बस्छू र राती। सहज सित म जाँला जान ता राति जाती॥18॥ तहिं बसि यति गम्ले बाँकि दिन् सब् बिताई। दिन बिति जब रात् भो जान पाऊ चलाई॥ स्वरुप पनि ति सानू ली पस्याथ्या जसै ता। दगुरि नजिक आइन् लङ्किनी पो तसै ता॥19॥ को हो आज मलाइ केहि न गनी यो भित्र जान्या भनी। चोरै हो भनि लात् उठाइ रिसले एक् चोट् त हानिन् पनी॥ जल्दी वाम मुठी उठाइ सहजै ठोक्ता जमिन्मा परिन्। छाद्दै ताहिं रगत् गिराइ झटपट् ऊठेर बिन्ती गरिन्॥20॥ लङ्कापूरि त हुन् ति राक्षसि भई बस्थिन् सदा द्वारमा। जानिन् श्रीहनुमान् भनेर जब चोट् पाइन् चलिन् सारमा॥ लङ्कीनी हुँ मलाइ ता जिति गियौ यस्ले सक्यो राज् गरी। रावण्को त मरण् हुन्या बखत भो आयो मरण्को घरी॥21॥ ब्रह्माजी अघि भन्दथ्या प्रभुजिको हून्या छ रामावतार्। हर्ला रावणले सिता र रघुनाथ् सुग्रीव थ्यैं मित्रचार्॥ गर्नन् सुग्रिवले पनी दसदिशा सीताजिको खोज् खबर्। गर्नालाइ पठाउनन् विरहरू छानेर खुप् खुप् जबर्॥22॥ तिन्मा एक् विर आउला र तिमिले लात् मारि द्यौली जसै। हान्ला वाम मुठी उठाइ रगतै छाद्दै गिरौली तसै॥ रावण्को तहिं सम्म आयु छ भनी भन्थ्या र सो बात् सुनी। ब्रह्माको वचनै प्रमाण् गरि भन्याँ त्यो मर्छ रावण् पनी॥23॥ जाऊ भेट सिताजिलाइ ति अगम् भीत्री बघैंचा महाँ। अश्शोक्का वनमा छ वृक्ष बढिया एक् शिंशपाको तहाँ॥ ताहीं छन् प्रभुकी प्रिया वरि परी छन् राक्षसीगण् पनी। भेटी गै रघुनाथ थ्यैं भन तिमी यस्ता विपत् छन् भनी॥24॥ धन्यै भयाँ म अहिले प्रभुको स्मरण् भो। संसारको भय छ जो उ त आज दुर् भो॥ जस्तो मिल्यो म कन सङ्ग र भक्ति ऐल्हे। यस्तै रहोस् यहि म पाउँ न बिर्सु कैल्हे॥25॥ जस्सै श्रीहनुमान् पुग्या सहजमा लङ्का समुद्रै तरी। तस्सै जानकिको फुर्यो नजर वाम् हातै समेत् खुप् गरी॥ रावण्को पनि वाम हात् नजर वाम् फूर्यो रघूनाथको। दक्षिण् अङ्ग फुर्यो तसै बखतमा खुस् मन् भयो नाथको॥26॥ सानू रूप लिई पसी सब सहर् हेर्दै विचार् खुप् गरी। रावण्को दरबार् विशेष् गरि ढुँड्या चोटा र कोठा गरी॥ पायानन् र कता म जाँ भनि तहाँ मन्मा विचार् भो जसै। सम्झ्या लङ्किनिका वचन् र ति गया अश्शोक वन्मा तसै॥27॥ जो जो वृक्ष त इन्द्रका नगरिमा सो सो त सब् छन् तहीं। रत्नैका सिंढि साफ् असल् जल पनी यस्ता तलाऊ कहीं॥ फल्फूल्ले अति भार् भयेर रुखका सब्का ति हाँगा पनी। लच्क्याका भ्रमरा र पंछि बहुतै रुख्मा बस्याका पनी॥28॥ बिच् बिच्मा सुनका हबेलि पनि छन् उच्चा मणीको छ थाम्। जस्मा छन् कति गर्नु वर्णन जहाँ हेर्यो तहाँ पक्कि काम्॥ यस्तो सुन्दर वन् नजर् गरि सबै डुल्दै हनूमान् गया। देख्या सुन्दर शिंशपा र खुसि भै ताहीं ति दाखिल् भया॥29॥ अधिक गभिर छाया सूर्यको ताप् न पस्न्या। उपर अति पर्हेला बेस् चरा मात्र बस्न्या॥ वरि परि पनि नाना राक्षसीको छ घेरा। रुख मनि तहिं सीता देखिइन् फेद नेरा॥30॥ भोकी मैलि निन्याउरी न त कपाल् कोर्याकि सब् केश् उसै। लट्टा मात्र गर्याकि खालि भुमिमा रूँदै बस्याकी यसै॥ राम् राम् राम् यति मात्र बोलि रहँदी देख्या र साना भई। पात्का अन्तरमा लुक्या ति हनुमान् रुख्का उपर्मा गई॥31॥ भन्छन् श्री हनुमान् तहाँ मन मनै ऐल्हे कृतार्थै भयाँ। जो सीता कन देखि आज खुसिले सीता समिप्मा रह्याँ॥ साध्याँ काम् पनि रामको भनि तहाँ खूसी भयाथ्या जसै। अन्तः पूर महाँ भयो र खलबल् त्यो शब्द सून्या तसै॥32॥ क्याको शब्द भयो भनेर हनुमान् लूक्या ति झन् पातमा। आयो रावण जल्दि ताहिं नजिकै सब् स्त्री लिई साथमा॥ कैल्हे मर्छु म राम देखि अझ तक् सीता हर्याँ ता पनी। आयेनन् रघुनाथ् भनेर रहँदा देखेछ स्वप्ना पनी॥33॥ राम्को दुत् अति वीर वानर अशोक् वन् भित्र आई पसी। सीताजी कन देखिन्या गरि तहीं पात् भित्र लूकी बसी॥ हेर्दो सुर् सब कामको खुसि भई स्वप्ना मिलेथ्यो जसै। साँचै हो कि भनेर दौडि कन झट् आयो नजिक्मा तसै॥34॥ साँचै पो यदि हो भन्या असल भो दुर्वाच्य बोल्छू जसै। सीतालाइ यसो सुनेर रिसले जाला र भन्ला तसै॥ मेरा दुष्ट वचन् सुनेर रघुनाथ् आयेर मार्नन् भनी। यस्तो निश्चय मन् गरी नजिक गै दुर्वाच्य बोल्यो पनी॥35॥ सीताजी पनि दुष्टलाइ नजिकै देखी अधोमुख् गरिन्। श्रीराम्का चरणाविन्द मनले अन्तःकरण्मा धरिन्॥ चुप् लागी जननी रहिन् जब तहाँ सो देखि रावण् पनी। लाग्यो भन्न मलाइ देखि किन है लायौ अधोमुख् भनी॥36॥ राम् मेरा पति हुन् भनेर तिमि पो भन्छ्यौ उ भन्छन् कहाँ। मेरी हो यदि भन्दथ्या पनि भन्या आऊनु पर्थ्यो यहाँ॥ माया छैन तिमी उपर् न बुझि क्या शोक् मात्र गर्छ्यौ उसै। यौवन् व्यर्थ गयो विचार किन यो यौवन् अफाल्छ्यौ यसै॥37॥ यौवन् व्यर्थ न फाल व्यर्थ मनमा शोक् गर्दछ्यौ यो कती। मैलाई पति मान आज तिमिले हुन्छू म तिम्रो पती॥ मेरी पत्नि भयौ भन्या त सबकी मालिक् हुन्याछौ म ता। साह्रै प्रेम् गरि राखुँला बुझ अधिक् बैगूनी छन् राम ता॥38॥ मानी मूर्ख कृतघ्न मानुष महाँ साह्रै अधम् जो त छन्। शक्तीका पनि कम् उ राम् पनि यहाँ आऊन् क्या सक्तछन्॥ तस्मात् छोड न राख राम्तिर बहुत् यस्तो भनेथ्यो जसै। लाल् लाल् नेत्र गराइ पूर्ण रिसले बोलिन् सीताजी तसै॥39॥ पाजी रावण बोल्दछस् कति बहुत् दुर्वाच्य बक् बक् गरी। राघव् देखि डराइ छल्न भनि एक् सन्न्यासिको रुप् धरी॥ जस्तै यज्ञ विषे हवी कुकुरले हर्छन् उसै चालले। राम् लक्ष्मण् न हुँदा हरिस् तँ बुझिले मर्लास् यसै कालले॥40॥ सागर् शोषि कि साँघुलाइ रघुनाथ् आयेर घेरा दिई। तेरो वंश विनाश् गरेर पछि फेर् प्राण् खैंचि तेरो लिई॥ लैजानन् रघुनाथ् मलाइ भनि झट् दीइन् जवाफ् यो जसै। लाल् लाल् नेत्र गराइ खड्ग पनि ली काट्नै तयार् भो तसै॥41॥ मन्दोदरी विनति गर्न अगाडि सर्दी। यो खड्ग टारुँ कसरी भनि चित्त धर्दी॥ पाऊ परी कन बहुत् गरि बिन्ति लाइन्। सब् रिस् शमन् पनि गरायर खड्ग टारिन्॥42॥ हूकुम् रावणले तहाँ यति दियो हे राक्षसी ई सिता। मैन्हा दूइ यसै बसुन् तब उपर् मेरा शयन्मा कि ता॥ बस्निन् बस्तिन पो पनी भनि भन्या काटेर टुक् टुक् गरी। तर्कारी भुटुवा बनाउनु असल् मीठा मसाला धरी॥43॥ मासू खाइ म छोडुँला अझ पनी चेताउ येती भनी। रावण् फर्कि गयो ति राक्षसिहरू एक् मुख् भया फेर् अनी॥ एक् भन्छे किन व्यर्थ रौवन सक्यौ रावण् गराऊ पती। दोस्री क्या भनि उठ्तछे कि कतिवार् भन्छेस् तँ थाक्छेस् कती॥44॥ काट्नै पर्छ न काटि हुन्न भनि बात् गर्दै थिई अर्कि ता। हात्मा ली तरवार दौडि पनि गै भन्दै म काट्छू सिता॥ अर्की घोर् मुख बाइ डर् दिन नजिक् धाई सिता थ्यैं जसै। बूढी राक्षसि एक् थिई र त्रिजटा तेस्ले हटाई तसै॥45॥ लागी भन्न अभागि दुष्टहरु हो क्या दुष्टको झैं मती। गर्छौ छोड विरोध् न राख गर खुप् सीताजिको ता स्तुती॥ पाऊमा पर दण्डवत् गर सबै मालिक् इनै हुन् भनी। मेरा आज वचन् लियौ भनि भन्या खुप् हीत होला पनी॥46॥ स्वप्नाको सुन भन्छु लक्षण यहाँ श्रीराम् सिताका पती। ऐरावत् उपरै चढेर सँगमा भाई लिई विर् अती॥ याहाँ आइ रिसाइ भस्म सब यो लङ्कै गराई दिया। रावण् मारि सिता लियेर सँगमा पर्वत् उपर् पो थिया॥47॥ रावण् गोमय कुण्डमा कुल समेत् खुप् तेल मर्दन् गरी। बुड्थ्यो सब् मुड आफना उनि उसै मुड्को त माला धरी॥ श्रीराम्का नजिकै विभीषण थिया भक्ती प्रभूको गरी। गर्थ्या खूप टहल् बहुत् खुसि हुँदै तन् मन् वचन् एक् गरी॥48॥ राम्ले रावणलाइ आज सहजै मार्छन् कुलै साफ् गरी। रावण्को अब वृद्धि छैन यसको आयो मरण्को घरी॥ राम्का भक्त विभीषणै अब उपर् बस्नन् यहाँ राज् गरी। जस्तो हुन्छ हुकुम् सितापतिजिको सोही सिरोपर् धरी॥49॥ जस्तो स्वप्न भयो उ सब् भनि सक्याँ येती भनी चुप् जसै। लागीथी त्रिजटा ति बात् सुनि डर्या सब् राक्षसीगण् तसै॥ निद्राका वशमा सबै परि गया सीता बहुतै रुँदी। आधार् कोहि न पाउँदी अधिक ताप् मानेर निष्फल् हुँदी॥50॥ भोकी शोक् गरि भन्दछिन् अब यहाँ ऐल्हे कसोरी मरूँ। इन्का हात परेर मर्नु ननिको आफै म मर्छू बरू॥ ताप्ले पूर्ण हुँदी उपाय अरु थोक् केही न जान्दी कबै। मन्मा स्वस्थ न पाउँदी विरहले देख्ती अँध्यारो सबै॥51॥ राम्मा चित्त दियेर मर्नु बढिया मानेर सीता तहाँ। झुन्डीन्या मतलब् लिई खडि भइन् पक्रेर हाँगा महाँ॥ राक्षस्का बिचमा बसी जिउनु धिक् मर्नू निको मर्दछू। चुल्ठो लामु छ झुण्डिना कन यहाँ डोरी त यै गर्दछू॥52॥ यस्तो निश्चय सुर् गरी कन सिता झुन्डीन आँटिन् जसै। काम् बित्ला भनि सानु बोलि झटपट् बोल्या हनूमान् तसै॥ भारत्वर्ष विषे मणी मुकुट झैं नाम् ता अयोध्या भनी। ठूलो एक सहर् थियो मणिमयी सुन्दर् बन्याको पनी॥53॥ इक्ष्वाकूका कुलैमा अति बलि दशरथ् विर् महाराज् रह्याछन्। तिन्का तिन् रानिमद्धे गुणिगुणि अति विर् चार छोरा भयाछन्॥ जेठा राम्जी ति चार्मा उहिं पछि त भरत्जी र लक्ष्मण् इ तीनै। भन्दा शत्रुघ्न कान्छा सकल गुणमहाँ कम्ति छैनन् इ कूनै॥54॥ जेठा राम पिताजिका हुकुमले सब् राज्य छोडी दिई। वन्मा बस्न चल्या बहुत् खुसि भई सीता र लक्ष्मण् लिई॥ एक् दिन् पञ्चवटी गया प्रभु तहीं डेरा प्रभूको पर्यो। रावण्ले अति छल् गरी कन तहाँ सीताजिलाई हर्यो॥55॥ राम् लक्ष्मण् नहुँदा सिता पनि तहाँ चोरी जसै ता हर्यो। चोरी आज सिता हर्यो भनि बहुत् खेद् रामलाई पर्यो॥ जान्थ्या खोजि सिताजिलाइ वनमा फेला जटायू पर्या। तिन् माथी करुणा भयो प्रभुजिको ताहीं जटायू तर्या॥56॥ भेट् सुग्रिव् सित भो पछी प्रभुजिको लाया मित्यारी पनी। बाली मारि रजाञि बक्सनु भयो मित् हुन् इ मेरा भनी॥ विर् विर् वानर छानि सुग्रिवजिले सीताजि खोज्नै भनी। हूकुम् बक्सनु भो र विर्हरु गया सीताजि खोज्नै पनी॥57॥ तिन्मा एक् विर ता म हूँ म त यहीं आयाँ समुद्रै तरी। सम्पाती सित भेट् हुँदा खबर भै उन्का वचन्ले गरी॥ लङ्का दाखिल भै गयाँ छिन महाँ राम्का प्रताप्ले गरी। फुत्क्याँ लङ्किनी देखि निर्भय भई अश्शोक वन्मा परी॥58॥ देख्याँ सुन्दर वाटिका वरिपरी रुख् बेस् लताले गरी। बेह्र्याका चहुँ ओर रत्न सरिका फल् फुल् फल्याको भरी॥ देख्याँ आज सिताजिलाइ र यहाँ आनन्द पायाँ भनी। येती बिन्ति गरेर चुप् भइ रह्या ताहाँ हनूमान् पनी॥59॥ सीताजिले जब इ बात् क्रमले सुनीथिन्। आश्चर्य भै कन वरीपरि हेरि एक् छिन्॥ कोही नदेखि ति सिता अरुलाइ ताहाँ। भन्छिन् कुरा इ कहन्या जन को छ याहाँ॥60॥ भ्रम् हो भनू पनि भन्या सब चेत् छ मेरा। स्वप्ना कसो गरि भनू निद छैन मेरा॥ जो हो इ बात कहन्या उ अगाडि आई। अम्रित् वचन् ति सब आज भनोस् मलाई॥61॥ सीताजिका यति वचन् जब सुन्न पाया। सानू स्वरुप् लि हनुमान्जि अगाडि आया॥ दर्शन् प्रणाम् पनि गर्या र सिताजिलाई। ताहिं खडा भइ रह्या अति हर्ष पाई॥62॥ लाल् मुख पीत शरिर् शरिर् पनि अधिक् सानू भङेरा सरी। धार्याका हनुमान देखि मनले आफैं ति शङ्का परी॥ रावण्को छल हो कि यो भनि तहाँ लाइन् अधोमुख् जसै। शङ्का भो अब माइलाइ भनि झट् बोल्या हनूमान् तसै॥63॥ हे माता म त दास हूँ हजुरको राम्का हुकुम्ले गरी। आयाको छु हजूरका खबरमा गम्भिर् समुद्रै तरी॥ राजा सुग्रिवको म मन्त्रि पनि हूँ वायू पिता हुन् भनी। येती बिन्ति गरेर चुप् भइ रह्या क्या हुन्छ मर्जी भनी॥64॥ सीताजी पनि भन्दछिन् कसरि यो जानू म मानिस् पनी। वानर् सीत मित्यारि लाउँछ कतै क्या हुन् कुराको जनी॥ येती बोलि सिताजि चुप् भइ रहिन् साँचो न मानी जसै। फेर् वृत्तान्त गरी सुनाइ सब बात् औँठी दिया पो तसै॥65॥ औंठी दी कन फेर् प्रणाम् पनि गरी जस्सै हनूमान् बस्या। देखिन् औंठि जसै तसै बखतमा हर्षाश्रुधारा खस्या॥ बर् बर् आँसु खसाउँदै प्रभुजिको औंठी सिरोपर् धरिन्। साह्रै खुस् हनुमान् उपर् भइ तहाँ प्राण् झैं पियारो गरिन्॥66॥ हित गरि हनुमान्जीलाइ भन्छिन् ति माता। म कन तिमि भयौ खुप् प्राणका आज दाता॥ तिमि सित रघुनाथ्ले खूप विश्वास मान्या। तब म सित पठाया येहि काम्ले त जान्याँ॥67॥ अब त तिमि हनूमान् जल्दि गै रामलाई। भन विपति पर्याकि देखि हाल्यौ मलाई॥ जति गरि म उपर् श्रीरामको हुन्छ माया। तति गरि तिमिले खुप् युक्तिले बिन्ति लाया॥68॥ जिन् तिन् शरीर महिना दुइ ता म धर्छू। ताहाँ पछी त तिमि निश्चय जान मर्छू॥ खान्या छ दुष्ट तरकारि बनाइ येही। छैनन् यहाँ अरु सहाय मलाइ कोही॥69॥ तस्मात् अवश्य इ दुई महिना न जाई। सुग्रिव् समेत् सकल सैन्य लियेर आई॥ यस् दुष्टलाइ सब वंश समेत मारुन्। यो दुःखसागर पर्या कि मलाइ तारुन्॥70॥ सिप सित गरि बिन्ती खुप् दयालू बनाया। जति छ फजिति मेरा यो सबै थोक् जनाया॥ यति विनति गर्या लौ पाउला धर्म धेरै। सकल भनि सक्याँ बात् क्या भनू बेरबेरै॥71॥ बिन्ती श्रीहनुमानले पनि गर्या माता म सेवक् त हूँ। ख्वामित्का इ विपत् सबै म कहुँला धेर् बात् यहाँ क्या कहूँ॥ राम् लक्ष्मण् दुइ भाइ सुग्रिव समेत् वानर्कि सेना लिई। वंशै रावणको विनाश् गरि दिनन् घेरा सहर्मा दिई॥72॥ ख्वामित्लाइ लियेर फेर रघुनाथ् जानन् अयोध्या महाँ। आवैनन् रघुनाथ् भनेर मनमा शङ्कै न लागोस् यहाँ॥ यो बिन्ती सुनि भन्दछिन् तहिं सिता राम्चन्द्रजी क्या गरी। सेना ली कन आउनन् अति गभिर् यस्तो समुद्रै तरी॥73॥ जननि कन बुझाया यो हुकुम् सूनि ताहाँ। मइछु प्रभुजिको दास् बोकुँला पीठ माहाँ॥ रघुपति दुइ भाईलाइ क्या दुःख पर्छन्। सकल अरु र सुग्रिव् कूदि आफै ति तर्छन्॥74॥ जननि म त बिदा झट् पाउँ मर्जी त सून्याँ। अब त उहिं गया पो हुन्छ काम् जल्दि हून्या॥ जउन चिज दिंदामा राम विश्वास मान्छन्। उहि चिज पनि पाऊँ जान्छु दिन् मात्र जान्छन्॥75॥ यति सुनि अघि देखी केशपाश्मा धर्याको। मणि झिकि दिइ हालिन् रामका मन् पर्याको॥ मणि दिइ फिरि भन्छिन् चित्रकुट्मा भयाको। शरण परि नजर् दी काग बाँची गयाको॥76॥ एक् दिन हे हनुमन् म चित्रकुटमा राम्का नजिक्मा थियाँ। मेरा काख महाँ सुत्या र रघुनाथ् हात्को तकीया दियाँ॥ मेरा लाल् दुइ पाउ देखि कन काग् आयो र ठूँग्यो जसै। मेरा इ दुइ पाउ देखि बहुतै आयो रगत् पो तसै॥77॥ ऊठी श्रीरघुनाथको नजर भो वाहीं थियो काग् पनी। फ्याँक्या एक् तृण ली तहाँ प्रभुजिले यो काग मार्छू भनी॥ त्यो काग् चौध भुवन् डुल्यो त पनि एक् पायेन आधार् जसै। फेरी आइ शरण् परी नजर दी बाँची गयो काग् तसै॥78॥ मेरा आज शरण् पर्यो भनि दया आयो उ काग्मा पनी। मै माथी त दया कसो हुन गयो भन्थिन् भन्या यो पनी॥ हात् जोरी कन बिन्ति फेरि हनुमान् विर् गर्न लाग्या तहाँ। याहाँ छन् भनि यो खबर् न भइ पो आऊन ढिल् भो यहाँ॥79॥ रावण्ले हरि ली गयो भनि खबर् हुन्थ्यो त बाँच्थ्यो कहाँ। आज् तक् रावणको कुलै प्रभुजिले सब् भस्म गर्थ्या यहाँ॥ देख्छू रूप त सानु मानु भङिरा जत्रो कसोरी लडी। राक्षस् नाश् तिमि गर्दछौ तिमि ठुला हुन्छौ स्वरुप्की बढी॥80॥ तिम्रो रुप् अति सानु देख्छु अरु ता कत्रा हुनन् झन् भनी। संझन्छू मनले र गुम्छु मनमा आश्चर्य मान्छू पनी॥ यस्तो मर्जि सिताजिको सुनि तहाँ पर्वत् सरीका भया। मेरू तुल्य स्वरुप् गरेर हनुमान् साम्ने खडा भै रह्या॥81॥ जब त ति हनुमान्को रुप् ठुलो देखि लीइन्। खुसि भइ तहिं बीदा माइले जल्दि दीइन्॥ अब त तिमी हनूमन् धृष्ट चाला छिपाऊ। इनिहरु सब देख्छन् कूदि फेर् जाइ जाऊ॥82॥ यति सुनि हनुमान्ले फेरि बिन्ती लगाया। सहज सित म जान्थ्याँ येति फल् खान पाया॥ वरिपरि फल फुल् छन् मर्जि मात्रै म पाऊँ। हुकुम बिनु कसोरी आज आफैं म खाऊँ॥83॥ यति विनति गर्याथ्या खानको मर्जि पाई। खुसि भइ फल खाई माइ थ्यैं जल्दि आई॥ चरण परि बिदा भै क्यै गया दुर् जसै ता। अलिकति कछु काम् फेर् गर्न आँट्या तसै ता॥84॥ आफ्नै मन् मन भन्दछन् ति हनुमान् जुन् वीर दुत् भै गई। जत्ती ख्वामितको हुकुम् छ उतिमा मात्रै चनाखो भई॥ उत्ती काम् गरि फिर्छ पो पनि भन्या त्यो दुत् अधम् हो भनी। भन्छन् सब् दुनियाँ त भेटिकन जाँ कस्तो छ रावण् पनी॥85॥ यति गमि ति बघैंचा फेंक्न मनसुब् चलाई। खुसि भइ ति महाविर् जल्दि फेर् फर्कि आई॥ सकल वन उखेल्दै चौकि सम्पूर्ण मार्या। फगत जननि बस्न्या एक् सिसौ शेष पार्या॥86॥ जब त वन विनास्या राक्षसी जल्दि आई। पुगि नजिक सिताका सोधि सीताजिलाई॥ भन न तिमि सिताजी विर् क्व हो क्यान आयो। अति असल बघैंचा मासि मैदान् बनायो॥87॥ यति सुनि तहिं सीता भन्दछिन् क्या म जानू। विपत परि रह्याकी छू म ता चानुमानू॥ तिमि बुझ न सबै बात् हो क्व हो क्यान आयो। अति असल बघैंचा क्यान मैदान् बनायो॥88॥ सकल छल त हो यो राक्षसै गर्छ माया। जब त यति भनीथिन् राक्षसी सब् डराया॥ कहन भनि गया सब् रावणैका हजुर्मा। पुगि कहन ति लाग्या वन् गयो जो बिसुर्मा॥89॥ ऐल्हे हे महराज् अधीक बलियो आयो र वानर् यहाँ। सीताजी सँग केहि बात्चित गरी कूद्यो बघैंचा महाँ॥ सब् ती रुख् सहजै उखेलि कन साफ् मैदान् बनाई दियो। चौकी पूर्ण गरी हवेलि पनि सब् नासी बस्याको थियो॥90॥ आयौं हामि त बिन्ति गर्न भनि यो बिन्ती गर्याथ्या जसै। सून्यो जल्दि उठेर पक्रन भनी लस्कर् पठायो तसै॥ हूकुम् पायर लाख लस्कर गयो पक्रेर ल्याऊँ भनी। एक् लाख् लस्करलाइ देखि हनुमान् अत्यन्त गर्ज्या पनी॥91॥ त्यो शब्दै सुनि मोह लस्कर भयो छोड्यो हतीयार् पनी। सब् मार्या हनुमानले क्षण महाँ ई हुन् भुसूना भनी॥ लोहस्तम्भ उठाइ साफ् सब गर्या सम्चार् पुगेथ्यो जसै। रावण् खूप रिसाइ फेर् पनि ठुलो सेना पठायो तसै॥92॥ सेनाका पति पाँच् गया हुकुमले ठूलै थियो ता पनी। त्यो सेना पनि साफ् तहाँ गरि दिया उस्तै भुसूना गनी॥ फेर् मन्त्रीसुत सात् गया हुकुमले खुप् भारि लस्कर् लिई। लोहस्तम्भ उठाइ साफ् फिरि गर्या सब्लाइ ठक्कर् दिई॥93॥ सात् मन्त्रीसुतलाइ सैन्य सहितै मारी सक्याथ्या जसै। कान्छो रावणपुत्र अक्षयकुमार् पो लड्न आयो तसै॥ भारी फौज लियेर त्यो पुतलि झैं आई जसै ता पर्यो। आकाश्मा कुदि लोहदण्ड सिरमा ठोक्या सहज्मा मर्यो॥94॥ पैल्हे अक्षकुमार मारि अरु सब् सेना समेत् नाश् गर्या। आउँदैमा तहिं बत्तिका पुतलि झैं हूँदै अनेक् विर् मर्या॥ सब् राक्षस्हरुलाइ मारि सकि फेर् आऊँछ कुन् विर् भनी। लोहस्तम्भ लिई खडा भइ रह्या ताहाँ हनूमान् पनी॥95॥ जब त अति पियारो पुत्र कान्छो मर्याको। खबर कहन आयो फौज् समेत् नाश् गर्याको॥ तब त अधिक ताप् भै भन्छ रावण् रिसाई। अब त गइ म आफैं मार्दछू तेसलाई॥96॥ की मार्छू कि त बाँधि ल्याउँछू यहाँ तेरा नजिक्मा भनी। रावण्ले यति इन्द्रजित् सित भन्यो तेस् इन्द्रजित्ले पनी॥ हात् जोरीकन बिन्ति गर्छ म छँदै आफैं हजुर्ले तहाँ। जानू पर्छ कतै म गै सहजमा ल्याऊँछु बाँधी यहाँ॥97॥ येती बिन्ति गरी चढ्यो रथमहाँ क्यै फौज् पनी साथ् लिई। आयो श्रीहनुमान् भया तिर गयो साम्ने मुहाडा दिई॥ देख्या श्रीहनुमानले पनि र खुप् गर्ज्या ति साम्ने भई। लोहस्तम्भ लिई कुदी कन उपर् आकाश बिच्मा गई॥98॥ लोहस्तम्भ उचालि घुम्न बिचमा लाग्या गरुड् झैं जसै। पाँच् बाण् छोडि लगाइ आठ् अनि थपी फेरी लगायो तसै॥ बाण् लाग्या भनि इन्द्रजित् खुसि भई गर्ज्यो जसै ता तहाँ। घोडा सुत् रथ चूर्ण पारि हनुमान् कूद्या ति आकाश् महाँ॥99॥ फेर् आर्का रथमा चढेर अब ता बाँध्छू म ऐल्हे भनी। फ्याँक्यो जल्दि र ब्रह्मपाश् ति हनुमान्जीलाइ बाँध्यो पनी॥ बाँधी श्रीहनुमानलाइ सँग ली फर्क्यो र दर्बार् गयो। बाँध्याका हनुमान देखि सहरै सम्पूर्ण खूसी भयो॥100॥ जुन् राम्को चरणै स्मरण् गरि सहज् अज्ञान पाश् नाश् गरी। वैकुण्ठै सब पुग्दछन् भनि भन्या तेस् ब्रह्मपाश्मा परी॥ बाँधिन्थ्या हनुमान् कहाँ तर पनी बन्धन् पर्या झैं भया। रावण् भेटि त जाँ भनेर हनुमान् चुप्चाप लागी गया॥101॥ जस्सै इन्द्रजितै गयो र हनुमान्जीलाइ बाँधी तहाँ। पर्केथ्यो घर जाँ भनी तब तहीं आयेर रस्ता महाँ॥ रिस् फेर्या पुरवासिले पनि मुठी ऊठाइ हान्दा भया। रिस् फेर्छन् भुसुना भनेर हनुमान् चुप्चाप लागी गया॥102॥ पैल्हे ता ब्रह्मपाश्मा परि कन क्षण भर् बाँधिनू काम थीयो। ब्रह्माको वाक्य साँचो गरि कन पछि ता पाशले छाडि दीयो॥ बन्धन् देखी त खुस्क्या तर पनि हनुमान् भेट्न मन्सुब् धर्याका। पौंच्या रावण् छ जाहाँ खुसि भइ अरु ता मान्दछन् कर् पर्याका॥103॥ रावण् विर् पनि मन्त्रिवर्ग सँग ली भारी सभामा थियो। पौंच्यो ताहिं र इन्द्रजित् ति हनुमान्जीलाइ सुम्पी दियो॥ हात् जोरी विनती गर्यो अति हरिप् वानर् छ सेना पनी। धेरै नाश गरेछ आज मइ गै ल्यायाँ खुनी हो भनी॥104॥ जो गर्नू अब पर्छ मन्त्रि सँगको सल्लाह बात्चित् गरी। यस्को आज ठिकान् लगाउनु हवस् मन्मा विचार् खुप् गरी॥ येती बिन्ति सुन्यो र इन्द्रजितका हेर्यो नजर्ले पनी। लाग्यो सोध्न प्रहस्तलाइ किन यो आयेछ लौ सोध् भनी॥105॥ अस्सल्मा पनि क्या भनू अति असल् मेरो बघैंचा पनी। नास्यो विर् पनि नाश् गर्यो म कन ता मानू भुसूनू गनी॥ हूकुम् यो सुनि त्यो प्रहस्त हनुमान्जीका अगाडी गई। लाग्यो सोध्न सबै कुरा पनि बहुत् आधार दीन्या भई॥106॥ यै बिच्मा न डराइ रावण उपर् साम्ने नजर् दी तहाँ। बोल्या श्री हनुमानले तँ बुझिले काम्ले त आयाँ यहाँ॥ भार्या जस्कि हरिस् उनै जगतनाथ् राम्को म दास् हूँ मती। तेरो नष्ट भयो र अर्ति दिन यो आयाँ न ले यो मती॥107॥ आया राम मतङ्ग पर्वत विषे लक्ष्मण् सहित् भै जसै। लाया सुग्रिवले मित्यारि खुसि भै राम्चन्द्रजी थ्यैं तसै॥ बाली मारि रजाइँ बक्सनु भयो सुग्रीव राजा भया। सीता खोज्न हुकुम् हुँदा विरहरू फेर् दस् दिशामा गया॥108॥ एक् विर् ता मइ हूँ हुकुम् सिर उपर् लीयेर आयाँ यहाँ। पायाँ देख्न सिताजिलाइ दुत हूँ राम्को छलिन्थ्याँ कहाँ॥ वानर् हूँ र उखेलि साफ् गरि दियाँ तेरो बघैंचा पनी। आया मार्न मलाइ जो अघि सरी उन्लाइ मार्याँ पनी॥109॥ यो इन्द्रजित् गइ यसै बिचमा मलाई। बाँधेर ल्याइ कन आज दियो तँलाई॥ बन्धन् पर्यो भनि न ठान् त दियाँ जनाई। खूला छू अर्ति पनि दिन्छु म सुन् तँलाई॥110॥ लोक्को गती सब विचार् गरि आज तैंले। यो राक्षसी मति न ले हित भन्छु मैले॥ ब्राह्मण् तँ होस् ऋषि पुलस्त्यजिको त नाती। राक्षस् कसो गरि तँ होस् बुझिले न भाँती॥111॥ आत्मा स्वरूप उ त झन् छ स्वरूप काहाँ। जाती र वर्ण लिइ भन्न सकिन्छ याहाँ॥ सो आत्म रूप भनि नित्य विचार गर्नू। आनन्दमा रहुँ भन्या मति येहि धर्नू॥112॥ जो यो लोक विषे प्रपञ्च छ सबै जान् स्वप्न जस्तो भनी। सूतुन्ज्याल् सपना छ सत्य उठि ता लाग्दैन साँचो पनी॥ तस्तै ज्ञान् त भयो भन्या त्रिभुवनै एक् देख्छ आत्मा फगत्। अज्ञान् रुप् निदमा पर्यो पनि भन्या देखिन्छ नाना जगत्॥113॥ आत्मा सत्य म हूँ भनेर बुझिले यस् देहलाई पनी। झूटो जान् पृथिवी र जल्हरु मिली झुट्टै बन्याको भनी॥ तर्लास् यो मनमा लिइस् पनि भन्या तान्र्या उनै विष्णु छन्। जो हो विष्णु उ राम हुन् शरण पर् रिस् उठ्छ तेरा त झन्॥114॥ यस्तो मूर्खपना तँ छोड् लियर जा सीता शरण्मा तँ पर्। खुस् हूनन् रघुनाथ् शरण् परि गया यो दुष्ट चाला न गर्॥ राम्को भक्ति गरैन ता कसरि यो संसार तर्ला उसै। पर्ला जन्मनु मर्नु यै फजितिमा छुट्तैन यो ताप् कसै॥115॥ यो जानी कन भक्ति गर् शरण पर् राम्का हजुर्मा गई। आफ्नू आत्म नरक् विषे न लइजा यस्तो त जान्न्या भई॥ सीताराम् सितको विरोध् गरि तँ हेर् गिर्लास् नरक्मा परी। फेर् उत्तीर्ण हुनू कठिन् छ बुझिले अर्ती दियाँ यो पनी॥116॥ यस्ता बात् हनुमानका जब सुन्यो रावण् रिसायो तहाँ। लाल् लाल् नेत्र गराइ भन्छ रिसले सूनाइ साभा महाँ॥ मेरो डर् रति भर् न राखि बहुतै क्या बोल्दछस् रे यहाँ। राम् लक्ष्मण् दुइ भाइलाइ सहजै मार्छू म छोड्छू कहाँ॥117॥ सुग्रिव्लाई तँलाइ मार्छू पछि फेर् मार्छू सिताजी पनी। राम् लक्ष्मण् सित क्या डराउँछु र की मार्नन् मलाई भनी॥ तिन्का वानर सैन्यको पनि विनाश् गन्र्या छु येती जसै। बोल्यो रावणले इ बात् सुनि तहाँ बोल्या हनूमान् तसै॥118॥ यसरि किन बहूतै गर्दछस् सेखि धेरै। प्रभु कन त परै राख् जोरि छैनस् तँ मेरै॥ अघि सरुँ त तँ जस्ता कोटि रावण् म मारूँ। हुकुम त न भयाको मार्न पो आज क्यारूँ॥119॥ यस्ता बात् हनुमानका सुनि तहाँ रावण् रिसायो अती। साँचा हुन् इ कुरा हुँदा कन त हो लिन्थ्यो कहाँ दुर्मती॥ यो वानर् कन काटि टुक् गर भनी यस्तो हुकुम् पो दियो। हात्मा बेस् हतियार् लिई अघि सर्यो जुन् विर् नजिक्मा थियो॥120॥ यस् बिच्मा त विभीषणै अघि सरी हात् जोरि बिन्ती गर्या। दुत् हो यो महराज् कुरा पनि वहाँ लैजान्छ को यो मर्या॥ चिह्नू केहि लगाइ छोड् दिनु हवस् जावस् र विस्तार् गरोस्। येसै वानरका कुरा सुनि यहाँ आउन् ति सङ्ग्राम परोस्॥121॥ साँचो भन्यो भनि बुझी कपडा मगायो। तेल् घीउले मुछि पुछर् भरि बेर्न लायो॥ हूकुम् दियो अब जलायर बाँधि लेऊ। सारा सहर् पनि घुमायर छाडि देऊ॥122॥ जावस् ठुटो पुछर ली कन फर्कि वाहीं। पुच्छर् डढी न सकि छोडनु छैन काहीं॥ यस्तो हुकुम् जब दियो तब बाँधि लीया। आगो पनी पुछर तीर लगाइ दीया॥123॥ बाँध्याका हनुमान् लियेर खुसि भै भेरी अगाडी फुकी। लाग्या घुम्न सहर् ति राक्षसहरू चोर् हो भनी खुप् भुकी॥ चुप् लागी हनुमान् पनी खुरु खुरू गम् हेरि हिंड्दै गया। ढोका पश्चिममा पुगी सहरको ताहीं ति साना भया॥124॥ बन्धन् देखि त खुस्कि सूक्ष्म रुपले पर्वत् सरीका भया। ठूलो स्तम्भ उठाइ राक्षस अनेक् मार्या र कुद्दै गया॥ बल्दो लामु पुछर् लियेर घर घर् कुद्दै सहर्मा डुली। पोल्या सब् सहरै छुटेन कहिं घर् बाँकी कतै एक् भुली॥125॥ लाग्यो बल्न सहर् जल्या र सब घर् सब् बन्द रस्ता भई। भागी जान न पाउँदा हुँदि अनेक् राक्षस् अटाली गई॥ फाल् हाली कन अग्निमा परि मर्या यो चाल् सहर्मा भयो। पोल्यानन् घर एक् विभीषणजिको त्यो मात्र बाँकी रह्यो॥126॥ येती काम गरी सकी पुछरको आगो निभाऊँ भनी। कूदी जल्दि समुद्रमा पुगि पुछर् चोभी निभाया पनी॥ अग्नीले पनि मित्रपुत्र भनि ताप् केही गर्यानन् तहाँ। सीताको पनि प्रार्थना हुन गयो डढ्थ्या हनूमान् कहाँ॥127॥ राम्का फगत् स्मरणले पनि दुःख छुट्छन्। आध्यात्मिकादि सब ताप् पनि जल्दि टुट्छन्॥ साक्षात् उनै प्रभुजिका दुत भै गयाका। डढ्थ्या कहाँ ति हनुमान् अति हित् भयाका॥128॥ फिन्र्या मन्सुब ली बिदा हुन सिताजी थ्यैं हनूमान् गया। बीदा खूसि भयेर बक्सनु हवस् जान्छू म भन्दै भया॥ आऊँछन् रघुनाथ् अवश्य भनि यो बिन्ती गर्याथ्या जसै। साह्रै शोक् मनमा धरी कन सिता क्यै भन्न लागिन् तसै॥129॥ तिमि कन नजिकैमा देखि खुप् खूसि हुन्थ्याँ। घडि घडि रघुनाथ्का मिष्ट वार्ता म सुन्थ्याँ॥ अब कसरि म यस्ता दुःखले प्राण धर्छू। तिमि पनि फिरि जान्या फेरि ताप्मा म पर्छू॥130॥ सीताका इ वचन् सुनेर झटपट् हात् जोरि बिन्ती गर्या। यस्तो शोक् अब छोडि बक्सनु हवस् आपत्ति साह्रै भया॥ ऐल्हे दाखिल गर्छु राम्चरणमा बोकी हुकुम् लौ हवस्। धेरै शोक् किन गर्नु हुन्छ मनमा यो शोक् दुरैमा रहोस्॥131॥ सीताजी पनि भन्दछिन् म त न जाँ जाऊ तिमी मात्र गै। विस्तार् बिन्ति गरेर जल्दि रघुनाथ् लीयेर आऊ सँगै॥ राम् आई कन दुष्टलाइ सहजै मारी मलाई सँगै। लैजानन् रघुनाथ् त कीर्ति रहला क्या हुन्छ येसै म गै॥132॥ सीताको जब यो हुकुम् हुन गयो बीदा हनूमान् भया। तिन् बेर् जल्दि परिक्रमा गरि प्रणाम् गर्दा छँदा ती गया॥ पर्वत् माथि चढेर रुप् पनि ठुलो पर्वत् सरीको धर्या। आकाश्मार्ग लिई कुदेर खुशिले खुप् शब्द ठूलो गर्या॥133॥ सून्या शब्द ति अङ्गदादिहरुले बोल्या परस्पर् पनी। शब्दैले बुझियो अवश्य सहजै भेटेर आया भनी॥ यस्ता बात् तिरमा बसेर सब विर् गर्दै थिया खुस् भई। पौंच्या श्रीहनुमान् तहीं तिर महाँ आनन्द खूसी रही॥134॥ भेट् भो अङ्गद विर्हरू सित तहाँ विस्तार् कुरा सब् गर्या। अङ्गद् विर्हरु खुस् भई पुछरमा पक्रेर चुम्बन् गर्या॥ नाच्या कोहि खुसी भयेर यहि रित् गर्दै ति राम् थ्यैं गया। सुग्रिव्को मधुवन् मिल्यो नजिकमा साह्रै खुसी ती भया॥135॥ बिन्ती अङ्गद थ्यैं गर्या पनि तहाँ खाऊँ इ फल् फुल् भनी। अङ्गद्ले पनि खाउ जाइ हनुमान्जीका प्रसाद्ले भनी॥ दीया मर्जि र खाउँ फल् फुल भनी वानर् गयाथ्या जसै। चौकी वानर जो थिया सब तहाँ आया र रोक्या तसै॥136॥ रोक्न्या वानरलाइ लात् दिइ पिया मीठो मधूरस् तहाँ। यो चुग्ली दधिवक्त्रले लिइ गया सुग्रीवजी छन् जहाँ॥ सब् विस्तार् दधिमूखले जब गर्या लूट्या मधूवन् भनी। लुट्पिट्को सम्चार् सुन्या र पनि रिस् ऊठेन कत्ती पनी॥137॥ भेट्याछन् बुझियो सिता कन न ता लुट्थ्या मधूवन् कहाँ। ई बात् सुग्रिव गर्दथ्या प्रभुजिले सून्या र सोध्या तहाँ॥ सीताको पनि नाम् लियेर तिमिले क्या बोल्दछौ बात् भनी॥ सोधी बक्सनु भो र सुग्रिवजिले बिन्ती गर्या बात् पनी॥138॥ हे नाथ् श्रीमधुवन् थियो अति असल् मेरो बघैंचा तहाँ। ऐल्हे ता हनुमान्हरू बलजफत् आयेर एक् क्षण् महाँ॥ लूट्याछन् मधुरस् अनेक् तरहका चौकी कुट्याछन् पनी। आया आज फिराद गर्न मधुवन् लूट्या र कूट्या भनी॥139॥ सोही बात म गर्दछू रघुपते इन्ले सिताजी पनी। भेट्याछन् तब पो लुट्या र मधुवन् रोक्ता कुट्याको भनी॥ यो बिन्ती गरि जल्दि सुग्रिवजिले ती चौकिलाई तहाँ। दीया हूकुम जल्दि फर्कि कन गै चाँडै पठाऊ यहाँ॥140॥ आउन् श्रीहनुमान्हरू अब यहीं चाँडो भनी यो जसै। दीया निर्भय दी हुकुम् उहि बखत् फर्क्या र दौड्या तसै॥ मामा सुग्रिवका गया र दधिमुख् हूकुम् सुनाई दिया। खूसी भै हनुमान्हरू पनि गया जाहाँ रघूनाथ् थिया॥141॥ राम् सुग्रीव् कन दण्डवत् गरि लिया साम्ने जमिन्मा परी। सब् विस्तार् हनुमानले तहिं गर्या वृत्तान्त एक् एक् गरी॥ भेट्याँ आज सिताजिलाइ रघुनाथ् लङ्कापुरीमा गई। जस्सै देखि लियाँ सिता कन तसै सानू स्वरुप्को भई॥142॥ पात्का अन्तरमा लुकी जननिका साम्ने नजिक्मा रह्याँ। जो वृत्तान्त थियो सबै हजुरको त्यै सूक्ष्म रुप्ले कह्याँ॥ भोकी दुब्लि हजूर दूर रहँदा संझेर साह्रै रुँदी। राम् राम् बोल्दि अनाथ् भई कन बहुत् विह्वल् निरन्तर् हुँदी॥143॥ अश्शोक्का वनमा सिसौ पनि छ एक् त्यै वृक्षका बीचमा। झुन्डीन्या मतलब् लिई खडि भइन् सूनिन् उसै बीचमा॥ यो वृत्तान्त सुनी हुकुम् पनि भयो को होस् तँ बोल्छस् कहाँ। क्या लूकी कन बोल्दछस् अब न लुक् आईज साम्ने महाँ॥144॥ पायाँ येहि हुकुम् जसै जननिको वानर्स्वरुप्ले गयाँ। को होस् भन् भनि सोधि बक्सनु भयो फेर् बिन्ति गर्दो भयाँ॥ फेर् वृत्तान्त गरी सक्याँ हजुरको औंठी दियाँथ्याँ जसै। बर् बर् आँसु खसालनू पनि भयो विश्वास लाग्यो तसै॥145॥ आफ्नू दुःख हवाल् सबै कहनु भो यस्ता विपत् छन् भनी। आऊँछन् रघुनाथ् भनेर बहुतै मैले बुझायाँ पनी॥ आज्ञा भो रघुनाथका हजुरमा सब् दुःख मेरो कही। लङ्कामा प्रभुको सवारि तिमिले चाँडो गराऊ गई॥146॥ बात्चित् गरी जब यता तिर फिर्न लाग्याँ। विश्वास पार्न जननी सित चीज माग्याँ॥ चूडामणी दिनु भयो सिरमा रह्याको। काग्को कुरो कहनु भो अघि जो भयाको॥147॥ लक्ष्मण्लाइ अवाच्य बात् भनि बहुत् बोल्याँ कछू ता पनी। त्यो रिस् लक्ष्मण्ले कदापि न लिउन् येसो भनीथिन् भनी॥ हात् जोरी कन बिन्ति खुप् गरि दिया येत्ती हुकुम् भो जसै। सब् वृत्तान्त सुनी बिदा पनि भयाँ फर्केर आयाँ तसै॥148॥ माई सीत बिदा भई जब फिर्याँ मन्मा लहड् यो गयो। रावण्लाइ नभेटि जाँ म कसरी भन्न्या विचार् यो भयो॥ भेटी रावणलाइ अर्ति पनि दी फिर्नू असल् हो भनी। फर्की ध्वस्त गर्याँ अशोक वनको मार्याँ अनेक् विर् पनी॥149॥ कान्छो रावणपुत्र अक्षयकुमार् मार्याँ र रावण् जहाँ। थीयो ताहिं गयाँ भन्याँ हित वचन् टेरेन केही तहाँ॥ गर्थ्यो बक्बक बात् अनेक् तरहका मैले भुसूनै गनी। रावण् कै अघि खाग् गरी सकि दियाँ पोलेर लङ्का पनी॥150॥ येती कर्म गरी यहाँ हजुरमा आयाँ म ऐल्हे भनी। येती बिन्ति गरी खडा भइ रह्या ताहाँ ति सेवक् पनी॥ श्रीराम्ले पनि काखमा लिनु भयो सर्वस्व दिन्छू भनी। बात्ले चित्त बुझाइ बक्सनु भयो सर्वस्व यै हो भनी॥151॥ मैले खुस् भइ काख् दियाँ पनि भन्या फेर् दीनु बाँकी रती। केही चिज् रहँदैन सब् मिलि गयो यो बात् बताऊँ कती॥ काख्मा राखि हुकुम् भयो यति जसै खूसी हनूमान् भया। आनन्दाश्रु गिराइ भक्तिरसले हाजिर् हजुर्मा रह्या॥152॥ धन्य हुन् इ हनुमान् इ सरीको। कोही छैन अरु भक्त हरीको॥ भक्ति खुप् गरि त काख् पनि पाया। लोकमा अधिक धन्य कहाया॥153॥ जस्को पुजा तुलसिपत्र चढाइ गर्छन्। उस्ता पनी त भवसागर पार तर्छन्॥ ई ता उनै प्रभुजिका दुत हुन् त काहाँ। सक्नू छ वर्णन गरी इनको त याहाँ॥154॥ fzj0tivbzvribbbkgdaoa3l2dq1dbac भानुभक्तको रामायण/युद्धकाण्ड 0 4119 15812 2016-12-10T09:50:31Z अनुनाद सिंह 4083 लङ्कापुरी सकल खाग् गरि सैन्य मारी। फेरी समुद्र... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki लङ्कापुरी सकल खाग् गरि सैन्य मारी। फेरी समुद्र सहजै तरि आइ वारी॥ सीताजिको जब सबै समचार् बताया। श्रीरामले ति हनुमान् कन खुप् सह्राया॥1॥ भन्छन् श्रीरघुनाथ् अहो इ हनुमान्ले खुप् ठुलो काम् गर्या। एक्लै गै कन रावणादि विरको सेखी इनैले हर्या॥ यत्रो क्षार समुद्र कूदि कन फेर् खाग् गर्नु लङ्का अनी। को सक्ला सब डर्दछन् इ जति छन् इन्द्रादि द्यौता पनी॥2॥ सुग्रिव्का सब मन्त्रिमा इ सरि को होला न कोही भयो। छोरो रावणको निभाइ कन ता साम्ने उसैका गयो॥ सेवक्ले जति गर्नु पर्छ तति सब् सेवा इनैले गर्या। सीताको समचार् बतायर यहाँ हाम्रो ठुलो ताप् हर्या॥3॥ विर् हुन् ई हनुमान् र कूदि कन गै कूदेर आया यहाँ। यो सागर् कसरी तरी म अहिले पौंचन्छु लङ्का महाँ॥ गैह्रो क्षार समुद्र यो छ बिचमा जल्मा अनेक् जन्तु छन्। त्यो सागर् कसरी तरिन्छ भनि खुप् आत्तिन्छ मेरो त मन्॥4॥ रावण्लाइ कसोरि मारुँ कसरी तारूँ म फौज् यो भनी। चिन्ता हुन्छ कसोरि पाउँछु अहो मेरी पियारी पनी॥ राघव्का इ वचन् सुनी कन तहाँ सुग्रिव् अगाडी सरी। गर्छन् बिन्ति हजूरमा रघुपते क्या हुन्छ चिन्ता गरी॥5॥ यो फौज् वानरको ठुलो छ बलियो लड्न्या छ घूँडा धसी। अग्नीमा पनि पस्नु पर्दछ भन्या पस्न्या छ कम्मर् कसी॥ सागर् तर्न उपाय मात्र त हवस् यो फौज् त जावस् तरी। रावण् मार्न कठिन् छ क्या सहजमा मारिन्छ येसै घरी॥6॥ मेरा चित्त महाँ त यो छ रघुनाथ् साम्ने हजुर्मा परी। लड्न्या विर् कहिं छैन बिन्ति गरियो सारा तिनै लोक् भरी॥ हाम्रो निश्चय जित् हुन्या छ बढिया देखिन्छ लक्षण् पनी। माछौं राक्षसलाइ आज सहजै साना भुसूना गनी॥7॥ सुग्रिव्का इ वचन् सुनी हुकुम भो श्री रामजीको तहाँ। जुन् पाठले तरिइन्छ सो गरियला कस्तो छ लङ्का महाँ॥ लङ्काको अकबाल् सुनौं त पहिले कस्तो छ तेस्को तखत्। सब् बूझी कन पो गया जितियला यै हो विचार्को बखत्॥8॥ ठाकुर्का इ वचन् सुनेर हनुमान् ताहाँ अगाडी सरी। भक्तीले गरि अञ्जली पनि बहुत् नूहेर सिर्मा धरी॥ गर्छन् बिन्ति जगत्पते रघुपते लङ्कापुरी सुन्दरी। देखिन्छे जति देख्तछन् ति सबको लिन्छे सबै मन् हरी॥9॥ त्रीकुट् पर्वत्का उपर् छ सुनको पर्खाल छ चारों तरफ्। थामै छन् मणिका जउन् घर महाँ देखिन्छ तिन्को हरफ्॥ एक् खावा त समुद्र भो अरु नजिक् अर्को खन्याको पनी। पर्खाल्का नजिकै छ बेस् वरिपरी वैरी न आउन् भनी॥10॥ घर पनि सुन कै छन् गल्लि जो छन् सुनैका। मणिजडित हुनाले झन् असल् छन् कुनैका॥ घुमि घुमि कन हेर्याँ सब् बघैंचा तलाऊ। सहज सित कसैको केहि लाग्दैन दाऊ॥11॥ ढोका छन् चार् सहर्का तहिं विरहरुको फौज् छ ठूलो बस्याको। जो ताहाँ पस्न जाला उ सित तहिं लडी मर्न कम्मर् कस्याको॥ एक् अर्बुद् पूर्व ढोका तिर अति बलवान् जङ्गि पाले बस्याका। राक्षस् छन् हात्ति घोडा रथ अरु खजना ली खडा भै रह्याका॥12॥ ढोका पीछे यसै रित् सित खडि पहरा छन् सदा नित्य ताहाँ। येती जम्मा छ फौज् सब् भनि कन त खबर् पाइ सक्नू छ काहाँ॥ यस्तो मज्बूतिको फौज् छ त पनि उहि फौज् ध्वस्त चौथाइ पार्याँ। लङ्का पोलेर सब् खाग् गरि कन सहजै वैरिको सेखि झार्याँ॥13॥ यहिं ढिल किन ख्वामित् जाउँ सागर् छ जाहाँ। कछु ढिल तहिं होला तर्नु पन्र्या छ ताहाँ॥ यति विनति हनूमान्ले गर्याथ्या जसै ता। हुकुम पनि ति सुग्रिव्लाइ भै गो तसै ता॥14॥ हे सुग्रीव सखे असल् विजय यो मूहूर्त ऐल्हे पर्यो। येस् सायेत महाँ मूहूर्त न चुकी जस्ले त साइत् गर्यो॥ तेस्ले जित्छ अवश्य यै बखतमा सायेत् इ फौज्ले गरुन्। मेरो दक्षिण नेत्र फुर्छ बढिया लक्षण् छ धिर् मन् धरुन्॥15॥ रावण्लाइ कुलै समेत् क्षय गरी ल्याइन्छ सीता पनी। वानर्को जति फौज् छ सब् अब चलोस् लियेर लङ्का भनी॥ लक्ष्मण् अङ्गदमा चढुन् दुइ जना हामी हनूमान् महाँ। सुग्रिव्लाइ यती हुकुम् पनि गर्या प्रस्थान् प्रभूले तहाँ॥16॥ राम् सुग्रिव् हनुमान् महाँ चढि चल्या लक्ष्मण्जि अङ्गद्महाँ। वानर्को सब फौज् चल्यो पृथिवी सब् छोपेर हिंड्दा तहाँ॥ चाहींदैन रसत् सबै विरहरू खान्छन् फलैफुल् फगत्। गर्जन्छन् सब विर्हरू तसबखत् सब् काम्न लाग्यो जगत्॥17॥ रात्दिन् फौज चल्यो टिकेन बिचमा कोही कतै एक् घरी। विन्ध्याचल् कन नाघि फेरि मलयाचल् नाघि यस्तै गरी॥ पौंच्या क्षार समुद्रका तिर महाँ डेरा प्रभूको पर्यो। वानर्को त्यति फौजले खचित भै सारा किनारा भर्यो॥18॥ वानर्को सब फौज् तहाँ हुकुमले तिर्मा जसै ता बस्यो। सागर् तर्न उपाय केहि न हुँदा मन्मा ठुलै ताप् पस्यो॥ भन्छन् विर्हरु यो कसो गरि तरौं साह्रै कठिन् भो यहाँ। यो सागर् न तरी त जान न हुन्या हींडेर लङ्का महाँ॥19॥ सब् राक्षस् कन मार्दथ्यौं यहि बखत् सागर् तरी पार् गया। आपस्मा यति बात् परस्पर गरी जम्मा प्रभू थ्यैं भया॥ सीताजी कन संझि संझि रघुनाथ् ज्ञानस्वरूपी पनी। लाग्या गर्न विलाप् अनेक् तरहले सीते कहाँ छौ भनी॥20॥ राम्को नाम फगत् लिन्या कन पनी सब् दुःख ताप् टर्दछन्। आफैं श्रीरघुनाथलाइ पनि क्या सन्ताप् कतै पर्दछन्॥ सच्चित् रुप् परिपूर्ण अद्वितिय एक् आत्मा स्वरूपी पनी। गर्छन् मानुष भै लिला पनि अनेक् सूखी र दुःखी बनी॥21॥ कुदि कुदि सब लङ्का पोलि फेर् पुत्र मारी। बहुत विरहरूको सैन्य खुप् ध्वस्त पारी॥ गरि कन सब भेट्घाट् फेर् हनूमान् फिर्याको। सुनि कन तहिं रावण् भै गयो नुर् गिर्याको॥22॥ उहि वखत महाँ त्यो मन्त्रणा गर्नलाई। सब विर कन ताहाँ डाक्न जल्दी पठाई॥ वरि परि सब राखी मन्त्रि थ्यैं भन्न लाग्यो। कसरि सहज उम्की त्यो हनूमान भाग्यो॥23॥ अब त जसरि मेरो हुन्छ सो हित् चिताऊ। बुझि कन सबले एक् मन्त्रणा लौ बताऊ॥ तिमि सब कन नाघी काम सिद्ध्याइ भाग्यो। म कन त हनुमान्का कामले लाज लाग्यो॥24॥ यति हुकुम सुनी सब् घोचिया झैं ति जाग्या। अघि सरि सरि बिन्ती सेखिका गर्न लाग्या॥ किन बहुत हजुर्को तेहि राम् देखि शङ्का। कसरि सहज जित्ला रामले आज लङ्का॥25॥ कति विनति गरौं धेर् इन्द्रजित् पुत्र जस्को। छ त कसरि ति जित्छन् पुग्छ जोर् आज कस्को। फगत हजुरका एक् पुत्रले इन्द्र जीत्या। यहि बुझि अरु दिग्पाल्का समेत् सेखि बीत्या॥26॥ अधिपति मय हुन् सब् दैत्यका सो डरैले। खुरु खुरु यहिं आई छोरि सुम्प्या करैले॥ अरु अब कहिं छन् क्या विर् हजूरै सरीका। सब विर वश मै छन् ई तिनै लोक् भरीका॥27॥ अलिकति हनुमान्ले जो यहाँ वीर मार्यो। कुदि कुदि सब लङ्का पोलि जो ध्वस्त पार्यो॥ उ त फगत यसैले गर्न क्या सक्छ भन्दा। चुकि दिइ गरि हाल्यो फेरिको क्या छ धन्दा॥28॥ हुकुम दिनु हवस् लौ दस् दिशा वीर जाऊँ। जति जति अघि सर्छन् मारि तिन्लाइ आऊँ॥ सकल पृथिविमाका वानरै छुट्टि गर्छौ। सकल हजुरको ताप् एक् क्षणैमा त हर्छौ॥29॥ येती गर्व गरी सबै ति विरले बिन्ती गर्याको सुनी। मेरो मत् पनि बिन्ति गर्दछु भनी आफ्ना मनैले गुनी॥ गर्छन् बिन्ति ति कुम्भकर्ण विरले हे नाथ् लियौ क्या मती। सीता क्यान् हर्यौ चुक्यौ तिमि यहाँ कुन् हुन्छ तिम्रो गती॥30॥ श्रीराम्चन्द्रजिले अवश्य अघि नै देख्थ्या त एक्वाण् धरी। तिम्रो प्राण लिन्या थिया तहिं कहाँ बाँच्थ्यौ तिमी एक् घरी॥ सीता चोरि हर्यौ र पो तिमि बच्यौ को टिक्छ साम्ने परी। तेस्को फल् अब पाउँछौ अब भन्या मार्छन् कुलै साफ् गरी॥31॥ राम् जो हुन् प्रभु हुन् अनन्त अधिनाथ् चौधै भुवन्का धनी। लक्ष्मी हुन् जगदम्बिका इ इनकी पत्नी सिताजी पनी॥ सब् राक्षस्हरु नाश् गराउन यहाँ सीता तिमीले हर्यौ। साँचा हुन् इ कुरा अवश्य तिमिले आफ्नै बहुत् नाश् गर्यौ॥32॥ जुन् काम् गर्नु उचित् थियेन उहि काम् ऐल्हे गर्यौ ता पनी। सब् हाम्रा भरले गर्यौ अधिक विर् छन् भाइ छोरा भनी॥ लड्छौं निश्चय भाइवर्ग पनि सब् हामी जती छौं यहाँ। स्वस्थै भै रहनू हवस् हजुरले शोक् गर्नु पर्ला कहाँ॥33॥ तेस् कुम्भकर्ण विरले सब यो भन्याको। श्रीरामलाइ परमेश्वरमा गन्याको॥ सून्यो र इन्द्रजित भन्छ हुकुम् म पाऊँ। सेना समेत् सहज राम् कन मारि आऊँ॥34॥ यस्तै तहाँ विरहरू सब बिन्ति पार्थ्या। केवल् गफै गरि मुखै तरवार मार्थ्या॥ श्रीरामभक्त ति विभीषण ताहिं आई। बिन्ती गर्या बहुत हित् मनले चिताई॥35॥ श्रीरामजी सित विरोध् किन हो गर्याको। सीताजिलाइ तिमिले किन हो हर्याको॥ श्रीरामचन्द्र कन सक्तछ जित्न कस्ले। मार्या खर त्रिशिर दूषण वीर जस्ले॥36॥ ठूला भन्नु इ कुम्भकर्ण विर हुन् क्या चल्छ इन्को पनी। सेखी गर्दछ इन्द्रजित् न बुझि यो राम्लाइ मार्छू भनी॥ सेखी गर्नु जती छ सब् यहिं गरुन् को टिक्छ साम्ने परी। सब् राक्षस्हरु नाश् हुनन् जब तहाँ चेत्नन् चुक्याको घरी॥37॥ सीताजी ग्रह तुल्य भै कन सबै खाग् गर्न आँटिन् यहाँ। यो प्राणान्त बखत् भयो अझ पनी चेत् छैन चेत् गो कहाँ॥ बाँच्नाको यदि मन् छ पो त महराज् श्रीरामजी थ्यैं गई। सीता सुम्पि दिनू यही बखतमा सोझो र साम्ने भई॥38॥ श्रीराम्चन्द्रजि फौज् लिई कन यहाँ आई न लड्दै गया। आयो आज शरण् पर्यो भनि बहुत् गर्नन् प्रभूले दया॥ चाँडै आज सिताजि सुम्पनु हवस् सीताजि लङ्का रही। बाँची सक्नु कदापि छैन अरु थ्यैं काहीं शरण्मा गई॥39॥ हित् अम्रित् सरिको विभीषणजिको सून्यो वचन् यो जसै। लिन्थ्यो त्यो इ कुरा कहाँ अधिक झन् रावण् रिसायो तसै॥ लाग्यो भन्न रिसाइ आज सुन यो शत्रू सरीको भयो। मेरा शत्रु ति रामचन्द्र सित खुप् प्रित् बस्न यस्को गयो॥40॥ आफ्नू ज्ञाति बढ्यो भन्या अरु सबै ज्ञाती गिरोस् यो भनी। भन्छन् निश्चय भन्दथ्या उहि छटा यस्ले जनायो पनी॥ ऐल्हे मारि दिन्या थियाँ अरु भया भाई भयो क्या गरू। राक्षस्का कुलमा अधम् यहि भयो धिक्कार दिन्छू बरू॥41॥ मेरा आज नजीकमा रहनको लायेक् तँ छैनस् भनी। धिक्कार् हो तँ अधम् भइस् भनि बहुत् धिक्कार दीयो पनी॥ धिक्कार्को यति बात् सुन्या र झटपट् श्रीराममा मन् दिई। आकाश्मा झटपट् कुदी कन गया चार् मन्त्रि साथ्मा लिई॥42॥ लाग्या रावणलाइ भन्न महराज् हीतै भन्याँ ता पनी। धिक्कार् पो तिमिले गर्यौ न बुझि झन् शत्रू त हो यो भनी॥ दाज्यू हौ पितुतुल्य छौ यति सही ऐल्हे फरक् लौ भयाँ। खूसी भै तिमि राज् गर्या म त उनै राम्का शरण्मा गयाँ॥43॥ काली हुन् जगदम्बिका भगवती सीताजि राम् काल हुन्। भूभार् हर्न निमित्त यो छ अवतार् बाँच्न्या छ पापी कउन्॥ श्रीराम्को मतलब् छ मार्न तब पो फिर्दैन तिम्रो मती। काल् रुप् श्रीरघुनाथको अरु यहाँ को बुझ्न सक्छन् गती॥44॥ सब् राक्षस्कुलको हुन्या छ अब नाश् छोड्छन् प्रभूले कहाँ। तिम्रो नाश् कसरी म देखुँ म त लौ जान्छू प्रभू छन् जहाँ॥ खूसी भै चिरकाल तक् गर यहाँ राज् खुप् चिरायू भया। येती बिन्ति गरी विभीषण सबै छा़डेर राम् थ्यैं गया॥45॥ चार् मन्त्री सँग ली विभीषण गया श्रीरामका पासमा। वाहाँ जान डराइ सम्मुख भया टाढै ति आकाशमा॥ हे नाथ् आज शरण् पर्याँ चरणमा आयाँ म सेवक् भनी। उच्चा शब्द गरी गर्या विनति खुप् वृत्तान्त आफ्नू पनी॥46॥ हे राम् रावण कुम्भकर्ण विरको भाई विभीषण् म हूँ। रावण् आज अधम् भयो हजुरमा विस्तार् कहाँ तक् कहूँ॥ सीता क्यान हर्यौ फिराउ भनि खुप् हीतै भन्या ता पनी। झन् धिक्कार् गरि खड्ग ली कन उठ्यो काट्छू तँलाई भनी॥47॥ यस्तो रावणले गर्यो र रघुनाथ् आयाँ हजुर्मा म ता। संसार् पार् सहजै उतार्छ जसले सो छोडि जानू कता॥ यस्तो बिन्ति सुन्या विभीषणजिको सुग्रीवजीले जसै। रावण् कै छल झैं बुझ्या र झट्पट् बिन्ती गर्या यो तसै॥48॥ विश्वास् न मान्नु रघुनाथ् इ त दुष्ट पो हुन्। गर्नन् इ औसर पर्या हुँदि जीयमा खुन्॥ मर्जी हवस् इ सब पक्डि निभाइ हालुम्। भाई म हूँ पनि भन्यो उ छँदै छ मालुम्॥49॥ विश्वास् कत्ति न मानि बक्सनु हवस् सब् दुष्ट पो हुन् इ ता। रावण् कै यदि भाइ हो त किन ढिल् मारौं न भन्छू म ता॥ जैले पर्दछ छिद्र उस् बखतमा मार्नन् इ दागा गरी। मार्नालाइ हुकुम् हवस् सहजमा मारिन्छ येसै घरी॥50॥ मेरो मत् विनती गर्याँ हजुरको क्या मत् छ ख्वामित् भनी। सुग्रिव्को विनती सुनेर रघुनाथ् हाँसेर बोल्या पनी॥ हे सुग्रीव सखे म आँटु त सबै लोक् ध्वस्त ऐल्हे गरी। फेर् सृष्टी क्षणमा गरूँ सहजमा लाग्वैन एक् काल् घरी॥51॥ तस्मात् भक्त बुझेर निर्भय दियाँ आउन् ति ल्याऊ यहाँ। उस् माथी पनि शत्रुदल् यदि भया मार्थ्या म छोड्थ्याँ कहाँ॥ शत्रूका इ त ओरि हुन् तर पनी आया शरण्मा यहाँ। मेरा आज शरण् पर्या पनि भन्या तिन्लाइ छोड्छू कहाँ॥52॥ एकै बखत् पनि शरण् भनि जो मलाई। संझेर पर्दछ शरण् त म तेसलाई॥ लिन्छू शरण् यदि उ शत्रु हवस् दयैले। मेरो व्रतै छ यहि छोड्छु कसोरि ऐले॥53॥ श्रीराम्चन्द्रजिको हुकुम् यति हुँदा ल्याया विभीषण् पनी। पौंचाया रघुनाथका हजुरमा ल्याई इनै हुन् भनी॥ श्रीराम्चन्द्रजिको विभीषणजिले पाया र दर्शन् तहाँ। खुप् साष्टाङ्ग गरी प्रणाम् पनि गर्या पस्रेर पृथ्वी महाँ॥54॥ दर्शन् श्रीरघुनाथको जब मिल्यो खूसी विभीषण् भया। जो ती दुःख थिये विभीषणजिका ताहीं तुरुन्तै गया॥ सर्वात्मा रघुनाथको स्तुति गर्या ईश्वर् इनै हुन् भनी। सर्वात्मा रघुनाथ् स्तुती सुनि बहुत् खूसी हुनू भो पनी॥55॥ क्या माग्छौ वर माग दिन्छु म भनी हूकुम् भयेथ्यो जसै। भक्ती मात्र थियो वहाँ मन महाँ त्यो भक्ति माग्या तसै॥ हे नाथ् भक्ति रहोस् सदा हजुरमा कैले न बिग्रोस् मती। छोटै मान्छु म भक्ति देखि अरु चिज् यस् सृष्टिमा छन् जती॥56॥ तस्मात् कर्मविनाश गर्न कन एक् ध्यान् मात्र तिम्रो हवस्। येतीले म कृतार्थ छू विषयसुख् सम्पूर्ण दूरै रहोस्॥ केवल् भक्ति मिल्या प्रसन्न छु भनी बिन्ती गर्याथ्या जसै। होला लौ तिमिलाइ भक्ति भनि त्यो दीनू भयो वर् तसै॥57॥ जस्ले यो तिमिले गर्यौ स्तुति जती मेरो यती पाठ् गरोस्। तेस्लाई यति वर् म दिन्छु सहजै संसारसागर् तरोस्॥ येती भक्त विभीषणै सित हुकुम् भो फेरि लङ्का महाँ। राज् दिन्छू अहिले भनी कन लहड् आयो र मन्मा तहाँ॥58॥ भाई लक्ष्मणलाइ मर्जि पनि भो हे भाइ लङ्का महाँ। राज् गर्नन् पछि ता पनी म अभिषेक् दिनू छ दिन्छू यहाँ॥ ल्याऊ जल् तिमि जाउ सागर भनी हूकुम् भयेथ्यो जसै। दौडी सागरमा गई क्षण महाँ ल्याई दिया जल् तसै॥59॥ राजा भै तिमिले रहू अब उपर् लङ्कापुरीको भनी। श्रीराम्चन्द्रजिले विभीषण उपर् दीया अभीषेक् पनी॥ लङ्काका अधिराज् विभीषण हुँदा सुग्रिव्हरू खुस् भया। ताहीं सुग्रिवजी विभीषणजिका साम्ने नजिक्मा गया॥60॥ खूसी भै कन अङ्कमाल् पनि गरी सुग्रीव भन्छन् तहाँ। सेवक् हौं सब रामका तर तिमी छौ मुख्य सब्मा यहाँ॥ यस् रावण् कन मार्नलाइ महराज् साहाय देऊ भनी। सुग्रिव्ले यति बात् गर्या जब तहाँ बोल्या विभीषण् पनी॥61॥ हे सुग्रिव् महराज् सहाय दिनको क्या शक्ति मेरो यहाँ। तिन्लोक्का अधिनाथ् परात्म रघुनाथ् आफैं खडा छन् जहाँ॥ दास् हूँ श्रीरघुनाथको म गरुँला सेवा त भर्सक् गरी। यस्तै बात्चित गर्दथ्या दुत तहीं आयो अगाडी सरी॥62॥ रावण्को शुक दूत त्यो अघि सरी सुग्रीव साम्ने भई। वाहीं जान त डर् भयो र डरले आकाश बिच्मा रही॥ लाग्यो सुग्रिवलाइ भन्न महराज् सुग्रिव् खराबी भयो। राम् लक्ष्मण् सितको मिलाप् मसितको वैरी हुन्या मन् गयो॥63॥ भाई हो मितको जनाउनु असल् सम्झा तँ जा लौ भनी। हूकुम् रावणको भयो र अहिले याहाँ म आयाँ पनी॥ तस्मात् रावणको हुकुम् सुन तिमी क्या काम आयौ यहाँ। सब् लस्कर् लिइ फर्किजाउ तिमिले फेर् राजधानी महाँ॥64॥ लङ्का यो जिति सक्नु छैन अहिले इन्द्रादिले ता पनी। वानर् पो तिमि हौ त क्या गरुँ कुरा यो स्थान् जितौला भनी॥ सीता जो अहिले हर्याँ त मइले श्रीरामकी पो हर्याँ। भाई हौ मितका विरोध् न गर यो तिम्रो विराम् क्या गर्याँ॥65॥ मेरै भाइ समान हौ भनि बहुत् हित् जानि अर्ती दियाँ। जो गर्छौ तर फर्कि जाउ म त हित् गर्दैछु गर्दै थियाँ॥ यस्तो रावणको हुकुम् छ महराज् येति भनेथ्यो जसै। पक्र्या वानरले त खैंचि कन खुप् हान्या मुठीले तसै॥66॥ वानर्ले बहुतै फजित् जब गर्या हे राम् मर्याँ लौ भनी। श्रीराम्चन्द्र सुनुन् भनेर शुकले साह्रै करायो पनी॥ दुत् हूँ मार्न उचित् त होइन प्रभो बिन्ती गरेथ्यो जसै। कुट्नू छैन भनी हुकुम् हुन गयो सून्या र छोड्या तसै॥67॥ वानर् देखि छुट्यो जसै उहि बखत् कूदेर आकाश् गयो। क्या उत्तर् दिनु हुन्छ पाउँ म जवाफ् जान्छू म भन्दो भयो॥ यस्को सुग्रिवले जवाफ् तहिं दिया मित्दाज्यु होस् तापनी। बाली झैं गरि मारुँला अधम होस् भन्दीन दाज्यू पनी॥68॥ श्रीराम्चन्द्रजिकी सिता हरि कहाँ उम्केर जालास् उसै। यस्तै रावण थ्यैं भन्यास् भनि भन्या सुग्रीवजीले तसै॥ यस्तो सुग्रिवले जवाफ् जब दिया राम्को हुकुम् भो तहाँ। पक्डुन् वानरले न छोड अहिले क्यै दिन् रहोस् यो यहाँ॥69॥ श्रीराम्चन्द्रजिको हुकुम् यति हुँदा त्यो शूक बन्धन् पर्यो। यस् भन्दा अघि आइ शार्दुल फिर्यो विस्तार् यसैले गर्यो॥ विस्तार् शार्दुल देखि रामबलको सून्यो र रावण् पनी। चिन्तामा परि गै गयो अति ठुलो आयेछ लस्कर् भनी॥70॥ यै बिच्मा रघुनाथ् रिसाउनु भयो आयेन सागर् भनी। लाल् लाल् नेत्र गराइ लक्ष्मणजिका साम्ने हुकुम् भो पनी॥ हे भाई तिमि हामिलाइ यसले सामान्य मानिस् गनी। भेटै आज गरेन हेर तिमिले यस्को तमासा भनी॥71॥ सागर्शोषण गर्नलाइ धनु ली बाम् खैंचनू भो जसै। कामिन् भूमि पनी भयङ्कर स्वरुप् राम्लाइ देख्ती तसै॥ चार् कोस् तक् त समुद्रको जल पुग्यो दस् दिक् अँध्यारा भया। जो जन्तू जलमा थिया ति पनि ता सब् खल्बलाई गया॥72॥ यस्तो देखि डराइ सागर तहाँ सुन्दर् स्वरुप् एक् धरी। भेटी खातिरलाइ रत्नहरु बेस् लीयेर झट्पट् गरी॥ श्रीराम्चन्द्रजिका गया शरणमा भेटी अगाडी धरी। पाऊमा परि दण्डवत् पनि गर्या सब् सेखि सान् दुर् गरी॥73॥ हात् जोरी स्तुति बिन्ति धिर् गरि गर्या हे नाथ् म हूँ जड् यसै। सीतानाथ् प्रभुलाइ जानु कसरी क्यै चेत् न पाई उसै॥ चेत् ऐले प्रभुले दिंदा हजुरमा आई शरण्मा पर्याँ। रस्ता दिन्छु दया रहोस् म छु अनाथ् हात् जोरि बिन्ती गर्याँ॥74॥ सागर्का इ वचन् सुनी हुकुम भो साँचो भन्यौ ता पनी। बाण्को थान् त खटाउना कन पर्यो यस्लाइ लौ हान् भनी॥ मेरो बाण् त अवश्य काम न गरी फिर्दैन ऐल्हे यसै। ज्यान् राख्छौ त अवश्य देउ बदला टर्दैन यो बाण् कसै॥75॥ श्रीराम्चन्द्रजिको हुकुम् यति सुनी हात् जोरि बिन्ती गर्या। पापी छन् द्रुमकुल्यमा अहिर हुन् उत्तर् दिशामा पर्या॥ ठाकुर्का यहि बाणले जति ति छन् पापी सबै नाश् गरोस्। यस् काम्ले म अनाथ् गरिब् हजुरका दास्को सबै ताप् हरोस्॥76॥ यति विनति गर्याको सूनि खुप् हर्ष मानी। सकल हरि दिनू भो तेहि बाण् जल्दि हानी॥ रिस सित गइ बाण्ले पापिको नाश् गराई। सकि कन फिरि ठोक्रैमा पर्यो बाण आई॥77॥ यै बिच्मा ति समुद्रले चरणमा पस्रेर बिन्ती गर्या। कीर्ति खुप् रहन्याछ सेतु बलियो हालेर लस्कर् तर्या॥ सेतू बाँधनमा समर्थ नल छन् इन्ले त वर्दान् पनी। पायाको छ इ विश्वकर्मसुत हुन् बाँधुन् इ सेतू भनी॥78॥ येती बिन्ती गरेर पाउ परि फेर् सागर् अदृश्यै भया। सागर्को विनती सुनी नल पनी राम्का हजुर्मा गया॥ हूकुम् भो नललाइ सेतु तिमिले चाँडै बनाऊ भनी। लस्कर् साथ लिया र जल्दि नलले सेतू बनाया पनी॥79॥ खुसि भइ नलले सब् वीरको तेज् जगाई। वरि परि जति छन् सब् वृक्ष पर्वत् मगाई॥ अघि सरि कन सेतू बाँध्न लाग्या जसै ता। शिव भनि रघुनाथ्ले मूर्ति थाप्या तसै ता॥80॥ रामेश्वर् भनि नाम् चलोस् अब उपर् सङ्कल्प याहाँ लिई। गङ्गाजल् लिन काशि गै कन उ जल् ल्याई नुहाई दिई॥ फ्याँक्ला कामरु त्यो समुद्रजलमा जस्ले बगोस् यो भनी। त्यो जन् मुक्त हवस् भनेर रघुनाथ्को यो हुकुम् भो पनी॥81॥ बाँध्या सेतु छपन्न कोस पहिले दिन् दोसरा दिन् असी। कोस् चौरासि सक्या तृतीय दिनमा कम्मर् सबैले कसी॥ कोस् अट्ठासि सक्या चतुर्थ दिनमा बाँकी बयानब्य कोस्। पाँचौं दीन महाँ सक्या नजर भो निस्केन एक् काँहि दोष्॥82॥ तेही मार्ग गरेर फौज् सब तर्यो ढाक्यो त्रिकुट् पर्वतै। टापू ढाकि दियो रहेन बिचमा खाली भन्याको कतै। भाईलाइ चढाइ अङ्गद महाँ आफू हनूमान् महाँ। चढ्नू भो रघुनाथ् र जानु पनि भो थीयो जगा उच् जहाँ॥83॥ ताहीं गै कन त्यो विचित्र नगरी लङ्कै नजर् भो जसै। त्यो रावण् पनि कौसिमा गइ तमास् हेर्थ्यो नजर् भो तसै॥ यै बिच्मा शुकलाइ छोडि दिनु भो दौडेर त्यो शुक् गयो। रावण् सीत तुरुन्त गै कन सबै विस्तार गर्दो भयो॥84॥ ऐल्हे हे महराज् गयाँ हजुरको हूकुम् हुनाले तहाँ। बाँध्या वानरले पर्याँ सकसमा आऊँ कसोरी यहाँ॥ ऐल्हे पो रघुनाथका हुकुमले छोडी दिया जा भनी। बाँच्या बल्ल भनेर हर्ष सित खुप् दौडेर आयाँ पनी॥85॥ आयो फौज् रघुनाथको अति ठुलो याहीं समुद्रै तरी। जीती सक्नु कठिन् हुन्या छ बलले ऐल्हे लडाई गरी॥ सीताजी लगि रामका शरणमा की आज पर्नू हवस्। लड्नै मन् छ भन्या तुरुन्त अब लौ सङ्ग्राम गर्नू हवस्॥86॥ राम्को एक् समचार् म भन्दछु हरिस् सीता कउन् मत् लिई। सङ्ग्राम् गर्न अगाडि सर् बखत भो साम्ने मुहूँडा दिई॥ भोली ध्वस्त गराउँछू अघि खबर् दीयाँ उचित् हो भनी। हाँकी भन्छू तँलाइ छोडिन यसै मैले न मारी पनी॥87॥ रावण्लाइ सुनाउनू यति थियो हे शुक् सुनाई दियास्। तैं जान्छस् त पठाउँ को अरु तहाँ तैंले मनैमा लियास्॥ यस्तो श्रीरघुनाथको हुकुम भो भन्नू समाचार् भनी। साँचो बिन्ति गरी सक्याँ उ समचार् मैले हजुर्मा पनी॥88॥ मेरो बुद्धि म बिन्ति गर्छु अहिले राम् हुन् जगत्का पती। जीती सक्नु कदापि छैन अरुले क्या भो हजुर्को मती॥ सीता आज लगेर सुम्पनु हवस् राम्का चरण्मा परी। बाँच्न्या येति उपाय देख्छु नहिं ता आयो मरण्को घरी॥89॥ यो बिन्ती शुकले गर्यो र सुनि खुप् रावण् रिसायो तहाँ। लाग्यो भन्न मलाइ पाजि शुक यो अर्ती दिन्या भो यहाँ॥ औरै कोहि भया त निश्चय यहीं मारी दिन्या पो थियाँ। यस्का गुण् अघिका थिया र गुणले बाँचिस् बिदा जा दियाँ॥90॥ रावण्ले शुकलाइ जा भनि तहाँ बीदा जसै ता दियो। त्यो शुक् ब्राह्मण हो अघी पछि सराप् पर्दा तहाँ त्यो थियो॥ राक्षस् हूनु सराप् पनी तहिं छुट्यो बीदा तुरुन्तै भयो। रावण् देखि बिदा भयो र पछि ता शुक् ब्राह्मणै भै गयो॥91॥ ब्राह्मण् हुन् घरमा थिया शुक ऋषी एक् दिन् अगस्ती गया। भोजन् दिन्छु अगस्तिलाइ म भनी निम्ता ति गर्दा भया॥ स्नान्पानी गरि आउँछू तब भनी हींड्या अगस्ती जसै। आयो राक्षस वज्रदंष्ट्र रिसले पायो र अन्तर् तसै॥92॥ जस्तो रुप् छ अगस्तिको उहि स्वरुप् धार्यो र बोल्यो पनी। मासू खान मलाइ देउ तिमिले इच्छा छ मेरो भनी॥ यस्तो छल् पहिले गर्यो र पछि फेर् खान्या बखत्मा पनी। मासू मानिसको लगी मिसि दियो ठिक् शुक् कि पत्नी बनी॥93॥ भाग् देख्ता ति अगस्तिका रिस उठ्यो दीया सरापै पनी। मासू मानिसको दिइस् तँ त भयास् राक्षस् अवश्यै भनी॥ शुक्ले बिन्ति गर्या खबर् हुन गयो यो छल् पर्याको जसै। चाँडै छुट्टि हुन्या अगस्ति ऋषिले वेला बताया तसै॥94॥ हे शुक् राम् अवतार् हुन्या छ बस लौ रावण् कहाँ गै तहीं। राम्को दर्शन पाउला तहीं सराप् छुट्ला न जाऊ कहीं॥ यस्तो अर्ति अगस्तिको सुनि उसै माफिक् गर्याका थिया। राम्का दर्शनले सराप् छुटि गयो फेर् वृत्ति आफ्नै लिया॥95॥ रावण्की महतारिको पनि पिता हूँ हित् म भन्छू भनी। रावण्का नजिकै गई कन भन्यो हित् माल्यवान्ले पनी॥ राम् नारायण हुन् सिता पनि उनै लक्ष्मी पनी ज्ञानले। सीता सुम्पिदि हाल राख मनमा पूजा गरी ध्यानले॥96॥ उल्का हुन्छ अनेक् अनेक् सहरमा उत्सव् भन्याको रती। काँहीं छैन बताउँ यो म महराज् याहाँ हजुर्मा कती॥ तस्मात् बिन्ति छ यो बहुत् हजुरमा हित् जानि लीनू हवस्। सीतानाथ् कन ईश्वरै बुझि सिता सुम्पेर दीनू हवस्॥97॥ यो बिन्ती सुनि माल्यवान् सित बहुत् रावण् रिसायो तहाँ। लाग्यो भन्न रिसाइ आज तिमि क्या बोल्छौ बुढा भै यहाँ॥ क्याले राम् परमेश्वरै भनि भन्यौ मानिस् त हुन् ती पनी। लिन्छन् वानरको सहाय कसरी जानू त ईश्वर् भनी॥98॥ तिम्रा बात् सुनि चित्त पोल्छ तिमि ता जाऊ घरैमा भनी। मन्त्रीवर्ग लगाइ साथ घरमा जल्दी पठायो पनी॥ रावण् उच्च अटालिमा बसि कती आया बडा विर् भनी। हेर्दै लड्न खतम् गरी कन हुकुम् दिन्थ्यो लडुन् विर् भनी॥99॥ देख्नू भो रघुनाथले र तहिं बाण् छोडी दिनू भो जसै। तेस् बाण्ले दस छत्र दस् मुकुट सब् काटी खसाल्यो तसै॥ आफ्ना छत्र र दस् मुकुट् जब गिर्या लाज् मानि रावण् पनी। ओर्ल्यो जल्दि अटालि देखि र गयो हान्नन् इ फेरी भनी॥100॥ दर्बार् भित्र पसी हुकुम् पनि दियो लौ लड्न जाऊ भनी। निस्क्या लड्न भनी प्रहस्तहरु विर् छोपेर भूमी पनी॥ राँगा उँट् गदहा र सिंहहरुमा विर् विर् सवारी भया। नाना शस्त्र र अस्त्र ली कन अनेक् विर् लड्न जल्दी गया॥101॥ चार्ढोका तिर बाट निस्कि कन फौज् साम्ने भयेथ्यो जसै। वानर्ले नजिकै गई कन जगा घेरी लिया सब् तसै॥ रावण्को सब फौज निस्कन तहाँ पायेन ठाऊँ पनी। गर्जन्छन् सब वीर वानरहरू राम्चन्द्र जित्छन् भनी॥102॥ यस्तै रित् सित घेरि हान्न पनि सब् लाग्या ति वानर्हरू। राक्षस्को पनि फौज् हटेन डरले प्राण त्यज्न लाग्यो बरू॥ सङ्ग्राम् यस् रितले जसै हुन गयो ताहाँ ति वानर् भन्या। श्रीराम्को करुणाकटाक्ष हुन गो अत्यन्त योद्धा बन्या॥103॥ राक्षस् तर्फ भन्या घट्यो बल सबै ठूला ठुला विर् मर्या। मार्या वानरले ति राक्षस सबै चौथाइ बाँकी गर्या॥ आफ्नू फौज् सब नष्ट देखि कन विर् साह्रै लडाकी सुरो। आयो इन्द्रजितै म लड्दछु भनी सर्वास्त्रमाको पुरो॥104॥ वानर्का सब फौजलाइ हतियार् छाडेर मर्दन् गर्यो। श्रीराम्ले पनि ब्रह्मपाश् अति ठुलो जान्नै र मान्नै पर्यो॥ एक् छिन् चप् रहनू भयो र रघुनाथ् फेरी तयारी भई। ऐले मार्दछु मेघनाद् कन भनी साम्ने उसैका गई॥105॥ माग्नू भो धनु देउ लक्ष्मण भनी श्रीरामजीले जसै। मार्छन् की भनि मेघनाद डरले फर्केर भाग्यो तसै॥ भाग्दामा प्रभुजी मुसुक्क मनले हाँसेर भन्छन् अनी। यो बच्चा पनि जोरि खोज्न म कनै चाहन्छ कच्चा भनी॥106॥ पृथिवितल गिर्याका विर् बचाऊनलाई। हुकुम प्रभुजिको भो विर् हनूमानलाई॥ ढिल न गर हनूमन् क्षीर सागर् छ जाऊ। तहिं छ अगम पर्वत् द्रोण लीयेर आऊ॥107॥ बखति तहिं छ तेही ख्वाइ यो फौज् बचाऊ। यति गरि शुभ कीर्ति दस् दिशामा नचाऊ॥ हुकुम सुनी तुरुन्तै द्रोण लीयेर आया। पृथिवि तल गिर्याका वीरलाई बचाया॥108॥ यति गरि हनुमान्ले कीर्तिले लोक छाया। फिरि लगि उहि पर्वत् द्रोण राखेर आया॥ जब त बखति पाई होस भो वानरैका। तब त भइ खुसालु नाच्न लाग्या सबै ता॥109॥ लाग्यो वानरसैन्य गर्जन यसै बिच्मा र रावण् तहाँ। लाग्यो भन्न मलाइ मार्न बलवान् यो शत्रु आयो यहाँ॥ जाऊ लौ अतिकाय विर्हरु तहाँ खुप् लड्न कम्मर् कस्या। मान्र्या छू तिमिलाइ निश्चय न गै याहीं घरैमा बस्या॥110॥ हूकुम् यो अतिकाय वीरहरुले सून्या र कम्मर् कसी। पौंच्या वानर सैन्य मार्न हतियार् छोड्या अगाडी बसी॥ वानर्ले पनि वृक्ष पर्वत मुठी दाह्रा नखैले गरी। रावण्का बलको विनाश् गरि दिया ताहाँ अगाडी सरी॥111॥ मार्नू भो रघुनाथले कति तहाँ सुग्रीवजीले कती। अङ्गद् श्रीहनुमान लक्ष्मण इनै विर्ले गिराया कती॥ श्रीराम्को करुणाकटाक्ष हुन गै वानर् बलीया भया। राक्षस्मा करुणा भयेन र तहाँ राक्षस् मरी गै गया॥112॥ सर्वेश्वर् सर्वरूपी प्रभु कन यसरी लड्न पो क्यान पर्थ्यो। वाग्बाण् एक् छोडि दीया पनि त ति रिपुको नाश् उसैले त गर्थ्यो॥ मायाले सच्चिदात्मा नर भइ नरका शुद्ध लीलादि गर्छन्। जुन् लीलाले त पापी अधम पतितका पाप सन्ताप हर्छन्॥113॥ रावण्ले अतिकाय वीरहरुका फौज् मारियाको जसै। सून्यो दुःख पर्यो र पूर्ण रिसले खुप् लड्न आँट्यो तसै॥ सुन्दर् एक् रथमा चढ्यो र हतियार् शस्त्रास्त्र सब् थोक् लिई। लङ्कारक्षण गर्नु इन्द्रजितले भन्न्या हुकुम् यो दिई॥114॥ केही फौज् पनि साथमा लिइ गयो श्रीरामजी छन् जहाँ। रोक्या वानरसैन्यले र रिसले मार्यो अनेक् विर् तहाँ॥ सुग्रीवादि बडा बडा जति थिया विर् विर् तिनैले पनी। जीती सक्नु भयेन सब् कन जित्यो पार्यो जमिन्मा पनी॥115॥ देख्यो विभीषणजिलाइ गदा लियाका। श्रीरामका चरणमा दृढ मन् दियाका॥ झन् मुख्य शत्रु त यहीं छ भनेर ठान्यो। साह्रै रिसाइ कन शक्ति उठाइ हान्यो॥116॥ आयो शक्ति तहाँ विभीषणजिको प्राण् खैंचन्या सुर् गरी। लक्ष्मण्ले तहिं झट् बचाउनु भयो आफू अगाडी सरी॥ शक्ती लक्ष्मणलाइ बज्रन गयो लक्ष्मण्जि मूर्छा पर्या। मूर्छा पर्नु कहाँ थियो प्रभुजिले चेष्टा नरैको गर्या॥117॥ लक्ष्मण्लाइ उठाउना कन तहाँ दौडेर रावण् गयो। सक्थ्यो रावणले उठाउन कहाँ आश्चर्य मान्दो भयो॥ लक्ष्मण्लाइ उठाउन्या बखतमा देख्या उठ्यो रिस् पनी। यै बिच्मा हनुमान् गया नजिकमा रावण् गिराऊँ भनी॥118॥ हान्या वज्र समानको र मुठिले बज्र्यो मुठी त्यो जसै। रावण् हो बलवान् तथापि रगतै छाद्दै गिर्यो पो तसै॥ लक्ष्मण् श्रीहनुमान देखि खुसि भै साह्रै हलूका भया। लक्ष्मण्लाइ उठाइ जल्दि हनुमान् राम्चन्द्रजी थ्यैं गया॥119॥ लक्ष्मण् नारायणै हुन् भनि बुझि डर भै शक्तिले छाडि दीयो। रावण् मूर्छा पर्याको पनि उठि उ बखत् फेर् धनुर्बाण लीयो॥ सीतानाथ् श्रीजगन्नाथ् प्रभु पनि हनुमान् वीरका पीठ माहाँ। चढ्नू भो लड्न मन्सुब् गरिकन लिनु भो फेर् धनुर्बाण ताहाँ॥120॥ टङ्कार् खुप् धनुको गरी हुकुम भो उम्केर जालास् कहाँ। तेरा बन्धु निभाइ यो रण महाँ मार्छू तँलाई यहाँ॥ रावण्ले इ वचन् सुन्यो र बिजवाफ् भै रिस् मनैमा लियो। हान्यो श्रीहनुमानलाइ शरले घाऊ लगाई दियो॥121॥ घाऊ श्रीहनुमानका शरिरमा देख्नू भयेथ्यो जसै। साह्रै रिस् उठि काल रुद्र सरिका ठाकुर् हुनू भो तसै॥ घोडा रथ् ध्वज सूत शस्त्र धनु सब् छत्रै पताकै पनी। काटी रावणलाइ हान्नु पनि भो मूर्छा परोस् यो भनी॥122॥ लाग्यो बाण् रघुनाथको र तहिं त्यो मूर्छा तुरुन्तै पर्यो। हातैमा धनु थाम्न शक्ति न हुँदा हात् देखि भैंमा झर्यो॥ यै बिच्मा सिरको किरीट शरले काटी खसाली दिया। रावण्का सब सेखि सान् प्रभुजिले खैंचेर ताहीं लिया॥123॥ बाधा रावणलाइ खुप् सित भयो बीदा प्रभूले पनी। ऐल्हे जा घरमा भनी दिनु भयो भोली लडौंला भनी॥ सेखी सान् रति भर् तहाँ न रहँदा रावण् मर्या झैं भयो। लाज् मानी कन लड्न शक्ति न हुँदा फर्केर लङ्का गयो॥124॥ लक्ष्मण् मूर्छित झैं भया र रघुनाथ् शोक् गर्न लाग्या हरी। जस्तो मानिस गर्छ सोहि रितका चेष्टा अनेकै गरी॥ लक्ष्मण्लाइ बचाउ फेरि हनुमान् ली आउ औषध् भनी। हूकुम् यो रघुनाथको तहिं हुँदा दौड्या हनूमान् पनी॥125॥ औषध् लीन गया जसै त हनुमान् चाल् पाइ रावण् पनी। रात्रीमा उठि कालनेमि सित गो क्यै विघ्न पारूँ भनी॥ राजा रावणलाइ रात्रि बिचमा देख्यो अकस्मात् जसै। सम्मान् खुप् गरि ताहिं हाजिर रह्यो त्यो कालनेमी तसै॥126॥ मैले क्या गरुँ कीन आउनु भयो यो राति एक्लै यहाँ। यो बिन्ती सुनि कालनेमि सित सब् विस्तार् बतायो तहाँ॥ यस्तो भो सुन कालनेमि अहिले लक्ष्मण् गिर्याका थिया। तिन्लाई पनि फेर् बचाउन ठुलो राम्चन्द्रले सुर् लिया॥127॥ औषध् लीन भनेर आज हनुमान् द्रोणाचलैमा गयो। औषध् ल्याउन विघ्न पार तिमिले लौ जाउ बेला भयो॥ मायाले मुनि वेष् धरेर हनुमान्लाई भुलाऊ गई। सक्न्या छौ तिमिले भुलाउन ठुला योगी सरीका भई॥128॥ यस्तो रावणले हुकुम् जब दियो लौ विघ्न गर् जा भनी। राम् ईश्वर् बुझि कालनेमि विरले क्यै बिन्ति पार्यो पनी॥ येती हित् बुझि बिन्ति गर्छु अधिराज् हीतै भन्यो यो भनी। मेरो बिन्ती सधाइ बक्सनु हवस् होला ठुलो हित् पनी॥129॥ ज्यान्को आस् पनि कत्ति छैन अधिराज् दीन्यै छु यो ज्यान् पनी। जीतीन्या तर छैन जान इ त हुन् चौधै भुवन्का धनी॥ भाई बन्धु मराइ बाँचि कन पो क्या सोख् छ राजा भई। ईश्वर् हुन् पर रामका शरणमा ऐल्हे तुरुन्तै गई॥130॥ सीता सुम्पि दि हाल राज्य पनि यो देऊ विभीषण् गरुन्। खूसी भै कन आज देखि रघुनाथ् तिम्रा विपत्ती हरुन्॥ जाऊ लौ वनमा र लेउ मनमा आत्मै विचार्को मती। मायाले त भुलाउँछिन् जगत्मा यस्तै छ तिन्को गती॥131॥ आत्मा चिन्न अवश्य पर्च महराज् एकाग्र भै ध्यान् गरी। आत्मा चिन्न समर्थ होइ न सक्या राम् भज्नु एक् मन् गरी॥ कौस्तुभ् हार किरीट केयुर अनेक् भूषण् शरिर्मा धरी। आफ्ना यै हृदयारविन्द बिचमा राखेर खुप् ध्यान् गरी॥132॥ सीताराम् कन भज्नु पर्छ अधिराज् राम् हुन् जगत्का पती। ईश्वर् जानि अवश्य छोड तिमिले यस्तो विरोध्को मती॥ येती बिन्ति गरेर चुप् भइ रह्यो त्यो कालनेमी तहाँ। अम्रित् तुल्य वचन् सुन्यो त पनी त्यो लिन्थ्यो अधम्ले कहाँ॥133॥ रावण्ले त रिसाइ तेस् कन तहाँ झन् मार्न मन्सुब् धर्यो। मान्र्यै मन् बुझि कालनेमि विरले फेर् बिन्ति ताहाँ गर्यो॥ यस्तो क्यान रिसानि हुन्छ अधिराज् ऐल्हे तहाँ मै गई। सर्कार्को सब काम बन्दछ भन्या जान्छू तयारी भई॥134॥ येती बिन्ति गरेर तेहि बिचमा ऊठेर दौड्यो पनी। लाग्यो गर्न उपाय फेरि हनुमान् फिर्नै न पाउन् भनी॥ रस्तामा गइ एक् तपोवन असल् तेस्ले तयारी गर्यो। मायाले फुलका र फल् सहितका वृक्षादिले वन् भर्यो॥135॥ एक् आश्रम् पनि कल्पना तहिं गर्यो आफू मुनीश्वर् बनी। तेसै आश्रममा बस्यो म हनुमान्लाई छलूँला भनी॥ तेस्का शिष्य अनेक् थिया वरिपरी ताहीं हनूमान् गया। क्या देख्याँ अघि आश्रमै पनि यहाँ थीयेन भन्दा भया॥136॥ कस्को आश्रम हो बुझी जल पिई जाँला म जल्दी भनी। बुझ्नै खातिर तेहि आश्रम विषे पौंच्या हनूमान् पनी॥ योगी झैं भइ कालनेमि शिवको पूजा विधान्ले गरी। कुन् रित्ले हनुमानलाइ ठगुँला भन्न्या इरादा धरी॥137॥ थीयो आश्रम भित्र दर्शन गरूँ भन्न्या इरादा धर्या। योगेश्वर् बुझि भक्ति राखि हनुमान्ज्यूले नमस्कार् गर्या॥ दुत् हूँ श्रीरघुनाथको म हनुमान् भन्छन् मलाई पनी। औषध् ल्याउनको हुकुम् प्रभुजिको हूँदा म आयाँ भनी॥138॥ सब् वृत्तान्त गर्या र जल् पिउनको इच्छा बहूतै थियो। खोज्या जल् हनुमानले र खुसि भै तेस्ले तहाँ जल् दियो॥ आऊ फल् फुल खाउ पीउ हनुमान् ठण्डा छ यो जल् पनी। साह्रै हत्पत गर्नु छैन तिमिले कैल्हे म जाँला भनी॥139॥ योगी हूँ सब जान्दछू म अहिले राम्ले नजर् खुप् गरी। लक्ष्मण्लाइ बचाइ बक्सनु भयो सम्पूर्ण बाधा हरी॥ वानर्को पनि फौज् खडा सब भयो येती भनेथ्यो जसै। तिर्खा मेटिइन्या न देखि जलले बोल्या हनूमान् तसै॥140॥ तिर्खा ज्यादि छ जल् कमी छ यतिले मेट्तैन तिर्खा पनी। धेरै जल् छ कहाँ बताउनु हवस् वाहाँ म खाँला भनी॥ सून्यो श्रीहनुमानका र इ वचन् क्वै एक् तलाऊ थियो। त्यो देखाउनलाइ एक अगुवा शिष्यै पठाई दियो॥141॥ ऐल्हे जाउ र जल् पियेर हनुमन् फर्केर आऊ यहाँ। केही मन्त्र म दिन्छु त्यो सुनि गया मिल्न्या छ औषध् तहाँ॥ सून्या श्रीहनुमानले र इ वचन् बेस् हो हवस् लौ भनी। पौंच्या जल्दि तलाउमा र हनुमान् विर्ले पिया जल् पनी॥142॥ ताहाँ तेहि तलाउ भित्र मकरी क्वै एक् बस्याकी थिई। खैंची श्रीहनुमानलाइ निलुँला भन्न्या ठुलो सुर् लिई। च्यापू च्याति पछारि ताहिं मकरीलाई निभाया जसै। स्त्रीको सुन्दर रूप् बन्यो र विनती त्यो गर्न लागी तसै॥143॥ स्वर्गैमा म त अप्सरा अघि थियाँ नाम् धान्यमाली थियो। ब्राह्मण्का त सरापले मकरिको रुप् यो बनाई दियो॥ तेसै रुप् कन मारि बक्सनु हुँदा आपत्ति मेरी गई। जान्छू स्वर्ग विषे म फेरि हनुमन् जस्ता कि तस्ती भई॥144॥ अर्को बिन्ति म गर्छु अर्ति सरिको त्यो हो हजुर्को खुनी। जस्लाई मुनि भन्नु हुन्छ हनुमन् थीयो कहाँ त्यो मुनी॥ औषध् लीन गयेछ आज हनुमान् लौ विघ्न गर् जा भनी। रावण्ले उपदेश् दियो र बलवान् त्यो कालनेमी पनी॥145॥ विघ्नै गर्न भनेर आइ अहिले त्यो चाल तेस्ले गर्यो। तेस्लाई तहिं मार औषधि पनी ली जाउ बेला पर्यो॥ यो बिन्ती गरि इन्द्रका हजुरमा त्यो धान्यमाली गई। आश्रम्मा हनुमान् फिर्या उहि बखत् केही न जान्न्या भई॥146॥ देख्यो श्रीहनुमानलाइ नजिकै आई पुग्याका जसै। मेरो काम् अब सिद्ध गर्दछु भनी त्यो बोल्न लाग्यो तसै॥ ऐल्हे दिन्छु म सिद्ध मन्त्र हनुमन् यो मन्त्र लेऊ पनी। देऊ लौ गुरुदक्षिणा पनि ठुला मेरा गुरू हौ भनी॥147॥ छल्छाम्का इ वचन् सुन्या र हनुमान् विर्का उठ्यो रिस् पनी। हान्या मुड्कि उठाइ तेहि बीचमा लौ दक्षिणा ले भनी॥ पायो चोट् तहिं मुड्किको र मुनिवेष् तेस्को तुरुन्तै गयो। जस्तो राक्षसको स्वरुप् अघि थियो सोही स्वरुप्को भयो॥148॥ माया राक्षसका अनेक् तरहका त्यो गर्न लाग्यो जसै। हान्या मुड्कि उठाइ फेरि सिरमा ताहीं मर्यो त्यो तसै॥ येती कर्म गरेर जल्दि हनुमान् द्रोणाचलैमा गया। पर्वत् बोकि तुरुन्त फर्कि सहजै दाखिल् प्रभू थ्यैं भया॥149॥ खूसी खुप् रघुनाथ् तहाँ हुनु भयो औषध् सुषेण्ले गर्या। बाधा लक्ष्मणका सबै जति थिया त्यै औषधीले हर्या॥ रावण् माथि दगा धरेर सहजै लक्ष्मण् उठ्याथ्या जसै। बाँच्या भाइ दया गर्यौ र हनुमन् भन्न्या हुकुम् भो तसै॥150॥ सङ्ग्राम्को मतलब् गरेर हनुमान् साम्ने हुनू भो तहाँ। वानर्को पनि फौज् सबै अघि सर्यो ऊ झन् रहन्थ्यो कहाँ॥ जस्तै सर्प गिराउँछन् गरुडले सोही तमासा गरी। रावण्लाइ गिराइ बक्सनु हुँदा गीरेर मूर्छा परी॥151॥ ऊठी दुःख बहूत पाइ मनले हारी गयाको थियो। श्रीराम्चन्द्रजिको प्रचण्ड बल सब् बूझी लहड् खुप् लियो॥ बेस् सिंहासनमा बसी सकल विर् राखी सभी खुप् गरी। लाग्यो भन्न म मर्छु हेर विर हो राम्का अगाडी परी॥152॥ राम् नारायण हुन् अवश्य बुझियो चौधै भुवन्का धनी। मानिस्को अवतार् लिया प्रभुजिले मार्छन् मलाई पनी॥ मानिस् देखि त मर्न पर्छ मइले ब्रह्माजिको वर् छ यो। मानिस् भै रघुनाथ् सर्या अघि भन्या काल् टार्न सक्न्या छ को॥153॥ राजा विर् अनरण्य सूर्यकुलमा क्वै एक् महात्मा थिया। मैले व्यर्थ विरोध् गर्याँ र उ बखत् तिन्ले सराप् पो दिया॥ मेरा वंश महाँ अवश्य अवतार् नारायणैले लिनन्। तेरो राक्षसवंश मारि सहजै तैंलाइ मारी दिनन्॥154॥ दीया येति सराप् र तेस् बखतमा राजा बिती पो गया। सोही पूर्ण गराउना कन यहाँ श्रीराम् तयारी भया॥ आया श्रीरघुनाथ् मलाइ अहिले मार्नै इरादा धरी। मार्छन् निश्चय आज मर्छु सहजै राम्का अगाडी परी॥155॥ भाई मूर्ख छ कुम्भकर्ण अझ तक् यस्तो पर्यो ता पनी। सूतेको छ उठाइ ल्याउ अहिले चाँडो हुकुम् भो भनी॥ हूकुम् पाइ बडा बडा विर गया ल्याऔं उठाई भनी। पौंची जल्दि उठाइ झट् हजुरमा ल्याई पुर्याया पनी॥156॥ पाऊमा परि कुम्भकर्ण बलावान् साम्ने बसेथ्यो जसै। रावण्ले पनि दिन् वचन् गरि सबै विस्तार् सुनायो तसै॥ हे भाई सुन कुम्भकर्ण अहिले आपत् मलाई पर्या। छोरा नाति समेत् बडा विरहरू ऐल्हे बहूतै मर्या॥157॥ प्राण्को अन्त्य हुन्या बखत् भइ गयो बाँच्न्या उपायै कहू। राम् शत्रू बलवान् बुझिन्छ तिमि लौ साह्रै चनाखा रहू॥ गम्भिर् येहि समुद्रमा पनि सहज् साँघू लगाई तर्या। वानर्का सब फौज् समेत् तरि यहाँ धेर् वीरको नाश् गर्या॥158॥ वानर् देख्छु म विर् अनेक् तरहका सूरा लडाकी बडा। हाम्रा लस्करमा अनेक् विर मर्या वानर् सबै छन् खडा॥ तिन्को नाश् गरि सक्नु देख्तिन यहाँ कौनै उपाई गरी। नाश् तिन्को तिमिले गराउ अहिले चाँडो अगाडी सरी॥159॥ रावण्ले इ वचन् विलाप सरिका बोली सकेथ्यो जसै। हाँस्यो खुप् सित कुम्भकर्ण र तहाँ बिन्ती गर्यो साफ् तसै॥ मैले क्या गरुँ बिन्ति आज अधिराज् पैल्हे गर्याथ्याँ पनी। राम् नारायण हुन् सिता प्रभुजिकी हुन् योगमाया भनी॥160॥ मेरो बिन्ति सधेन उस् बखतमा झन् खुप् रिसानी भयो। तेसैको फल हो अवश्य अधिराज् जो मन्त्रिको ज्यान् गयो॥ एक् दिन् पर्वतका उपर् शिखरमा थीयाँ म रात्री महाँ। नारद्जी कन मध्य रात्रि बिचमा देख्याँ अकस्मात् तहाँ॥161॥ सोध्याँ आउनु भो हजुर् किन यहाँ जानू छ काहाँ भनी। मेरो बिन्ति सुनेर सब् ति ऋषिले विस्तार् बताया पनी॥ विस्तार् लौ सुन कुम्भकर्ण अहिले जीतेर सब् लोक् लियो। इन्द्रादीहरुलाइ दुःख तिमिले अत्यन्त साह्रै दियौ॥162॥ सब् इन्द्रादि ति विष्णुका हजुरमा पौंची शरण्मा पर्या। यस् रावण् कन मारि देउ भगवन् भन्न्या त बिन्ती गर्या॥ ब्रह्माको वरदान् छ मर्नु तइँले मानीस देखी भनी। मानिस् भै कन मारि बक्सनु हवस् मन्र्या छ रावण् पनी॥163॥ येती बिन्ति गरेर देवगण सब् पाऊ पर्याथ्या जसै। सोही रित् सित् मारुँला भनि हुकुम् श्रीविष्णुको भो तसै॥ सोही बात् परिपूर्ण गर्न रघुनाथ् ऐल्हे तयारी भया। मान्र्यैछन् तिमिलाइ निश्चय भनी ऊठेर नारद् गया॥164॥ तस्मात् अवश्य रघुनाथ् कन देव जानी। ई वैरि हुन् भनि यहाँ रति भर् न मानी॥ यो वैरभाव तिमिले अब छोडि देऊ। भक्ती गरी कन भजन् गरि आज लेऊ॥165॥ भक्ती मुख्य छ सर्व साधन महाँ भक्ति छ सब् ज्ञान् दिन्या। भक्तीले सब मुक्त हुन्छ दुनियाँ यो नित्य जानी लिन्या॥ भक्तीहिन् भइ कर्म गर्दछ भन्या यो निष्फलै हो भनी। जानी श्रीरघुनाथका चराणमा भक्ती लगाऊ पनी॥166॥ हज्जारन् अवतार छन् प्रभुजिका रामावतार्ले सरी। आर्को छैन भजन् गर्यो भनि भन्या जस्का भजन्ले गरी॥ जाला दुःख कतै न पाइ सहजै संसारसागर् तरी। सोही ठाम् पुगि जान्छ पूर्ण रुपले जाहाँ रहन्छन् हरी॥167॥ जो रामचन्द्र तिर रात् दिन चित्त धर्छन्। राम् कै चरित्र पढि खुप् सित मग्न पर्छन्॥ तिन्का ति कर्मवशका सब पाप छुट्छन्। वैकण्ठका सकल सौख्य तिनै त लुट्छन्॥168॥ सून्यो बिन्ति र कुम्भकर्ण विरको साह्रै रिसायो पनी। लाग्यो भन्न तँलाइ डाकिन यहाँ ज्ञान् सुन्न देलास् भनी॥ जस्तो भन्छु म सोहि गर्नु छ भन्या गर् युद्ध साम्ने सरी। सुत्नाको मतलब् छ पो पनि भन्या जा सुत् पलङ्मा परी॥169॥ रावण्का इ वचन् सुनेर अहिले साह्रै रिसाया भनी। क्यै उत्तर् न गरी उठी कन गयो खुप् लड्न आँट्यो पनी॥ पर्खाल् नाघि गयो र लड्न कन सुर् बाँधी करायो जसै। कालै तुल्य बुझेर वानरहरू साह्रै डराया तसै॥170॥ विर् विर् वानरलाइ पक्डि मुखमा हाल्दै र निल्दै गयो। प्वाँख् लागी कन पर्वतै उडि तहाँ आई गया झैं भयो॥ सक्थ्यो कुन् अघि टिक्न तेस् बखतमा तेस्का अगाडी परी। वानर्को सब फौज् तहाँ हटि गयो साह्रै सकस्मा परी॥171॥ दाज्यू भनी तहिं विभीषण भेट्न आया। पाऊ परी कन बहुत् गरि बिन्ति लाया॥ कान्छो विभीषण म हूँ करुणा म पाऊँ। लङ्का महाँ म कन बस्न मिलेन ठाऊँ॥172॥ सीता न राख घरमा तिमि सुम्पि देऊ। राम्चन्द्रलाइ परमेश्वर जानि लेऊ॥ बिन्ती गर्याँ यति र लात् पनि मारि लीया। निक्लेर जा भनि मलाइ निकालि दीया॥173॥ चार् मन्त्रि साथ लिइ निक्लि म याहिं आयाँ। श्रीरामका शरणमा परि बिन्ति लायाँ॥ ठूलो दया गरि लिया प्रभुले मलाई। आज्काल् खुसी छु रघुनाथ् सित बस्न पाई॥174॥ बिन्ती विभीषणजिको जब सूनि लीयो। भाई चिन्ही कन खुसी भइ काख लीयो॥ भाई चिरञ्जिवि रह्या तिमि दैव जानी। राम्चन्द्रको गर भजन् अति हर्ष मानी॥175॥ खुप् भक्त छन् बुझि लिया तिमि भाइलाई। भन्थ्या चिन्हेर अघि नारदले मलाई॥ साँचै भयो ति ऋषिले जति हो भन्याको। प्रत्यक्ष देख्छु तिमि भक्त बडा बन्याको॥176॥ भाई विभीषण परै रहु जल्दि जाऊ। सङ्ग्रामका बखतमा नजिकै न आऊ॥ यस्ता वचन् सुनि बिदा भइ फर्कि आया। थामी न सक्नु भइ आँसु पनी खसाया॥177॥ बीदा भै जब ता विभीषण फिर्या यो फौज् गिरायो भनी। लाग्यो घुम्न र कुम्भकर्ण विरले धेर् फौज् गिराऊँ भनी॥ वानर्को सब फौजलाइ बलले थिच्तै र मिच्तै गयो। कुन् सक्थ्यो अघि टिक्न तेस् बखतमा खुप् ध्वस्त गर्दो भयो॥178॥ मुद्गर् हात लियेर येहि रितले त्यो घुम्न लाग्यो जसै। फौज्को नाश् बहुतै गर्यो र रघुनाथ् साह्रै रिसाया तसै॥ वायव्यास्त्र उठाइ मुद्गर समेत् हातै खसाल्छू भनी। हान्या श्रीरघुनाथले र सहजै काटी खसाल्या पनी॥179॥ गीर्यो हात् जब कुम्भकर्ण विरको मुद्गर् सहित्को तहाँ। ठूलो शब्द गरेर फेरि रिसले धायो प्रभू छन् जहाँ॥ साल्को वृक्ष उखेलि हान्न भनि त्यो आयो नजिक्मा जसै। तेही हात् पनि काटि बक्सनु भयो वानर् भया खुस् तसै॥180॥ हातै गिर्या जब दुवै तब खुप् करायो। साह्रै रिसाइ रघुनाथ् तिर दौडि आयो॥ फेर् अर्धचन्द्र सरिका दुइ बाण लीया। गोडै पनी सहज काटि खसालि दीया॥181॥ हात् पाउ केहि न हुँदा अति दुःख पायो। मुख् बाइ राम् कन निलूँ भनि घस्रि आयो॥ राम्चन्द्रले पनि मुखै भरि बाण हान्या। त्यो देखि फौजहरुले अति हर्ष मान्या॥182॥ यै रित् गरेर अघि बाट थला बसाया। फेर् हानि ऐन्द्रशरले त सिरै खसाया। ढोका थुन्यो सहरको सिरले त ताहाँ। गिंड् उफ्रि गै कन पर्यो र समुद्र माहाँ॥183॥ ग्राहादि जन्तु मिचि नाश् बहुतै गरायो। इन्द्रादि देवगणका पनि ताप् हरायो॥ खुप् पुष्पवृष्टि रघुनाथ उपर् खसाया। राम्लाइ भेट्न भनि नारद ताहिं आया॥184॥ नारद्ले स्तुति खुप् गर्या प्रभुजिको नारायणे हुन् भनी। भोली देखि हुन्या कुरा जति थिया सो सब् बताया पनी॥ हे नाथ् विर् यहि कुम्भकर्ण विर हो यो विर् सहज्मा गयो। खूपै विर् अब इन्द्रजित् छ उसको लौ भोलि वेला भयो॥185॥ भोली मर्दछ इन्द्रजित् पनि यहाँ लक्ष्मण् जिका हात् परी। आफैं मार्नु हुन्या छ रावण भन्या पर्सी लडाई गरी॥ देख्न्यै छन् मुनिदेवसिद्धगणले त्यो सब् तमासा भनी। नारद् ताहिँ बिदा भई गइ तया त्यो ब्रह्मलोक्मा पनी॥186॥ रावण्ले पनि कुम्भकर्ण त मर्यो भन्न्या सुनेथ्यो जसै। साह्रै दुःख परी विलाप् पनि गरी मूर्छा पर्यो खुप् तसै॥ रावण्लाइ बुझाउन कन अघी त्यो इन्द्रजित् विर् सर्यो। जल्दी बिन्ति गर्यो खडै छु म छँदै कुन् ताप् हजुर्मा पर्यो॥187॥ शत्रूको भय आज कत्ति न रहोस् ई शत्रु मै मारुँला। सब् शत्रूहरु मारि ताप् हजुरको चाँडै सहज् टारुँला॥ होम् गर्छू म निकुम्भिला स्थल महाँ ऐल्हे तुरुन्तै गई। होम् सम्पूर्ण गर्या मलाइ अहिले अग्नी प्रसन्नै भई॥188॥ दीन्याछन् हतियार् तिनै लिइ गई सङ्ग्राम गर्छू जसै। कुन् साम्ने भइ टिक्छ तेस् बखतमा सब् ध्वस्त हुन्छन् तसै॥ येती बिन्ति गर्यो र होम् गरुँ भनी ऊठेर जल्दी गयो। भक्ती राखि निकुम्भिला स्थल महाँ होम् गर्न लाग्दो भयो॥189॥ सून्या त्यो समचार् विभीषणजिले होम् गर्न लाग्यो भनी। सो विस्तार् रघुनाथका हजुरमा गै बिन्ति पार्या पनी॥ ऐल्हे हे रघुनाथ इन्द्रजितले होम् गर्न लाग्यो भनी। सून्याँ यो सुनि बिन्ति गर्न अहिले आयाँ हजुर्मा पनी॥190॥ होम्को विघ्न त गर्नु पर्छ अधिराज् होम् सिद्ध पार्यो भन्या। राक्षस्गण् जिति सक्नु छैन कहिले ई सब् अजेयै बन्या॥ लक्ष्मण्लाइ मलाइ बक्सनु हवस् हूकुम् म जान्छू तहाँ। मार्छन् लक्ष्मणले अवश्य अहिले त्यो बाँच्न सक्ला कहाँ॥191॥ येती बिन्ति सुनी हुकुम् हुन गयो मै जान्छु मार्छू भनी। फेरी बिन्ति विभीषणै सरि गर्या यस्तो छ यो विर् भनी॥ खाँदै कत्ति न खाइ कत्ति न सुती रात् दिन् नियम् खुप् गरी। जस्को बर्त छ बाह्र वर्ष उ पुरुष् तेरा अगाडी सरी॥192॥ तेरो प्राण लिन्याछ यो छ वरदान् यस्तो हुनाले गरी। मारी सक्नु कदापि छैन अहिले कोही अगाडी सरी॥ रात् दिन् कत्ति नखाइ कत्ति न सुती तेस्तो रह्याका यहाँ। लक्ष्मण् छन् अब लौ हुकुम् दिनु हवस् तेस्लाइ मारुन् तहाँ॥193॥ ईश्वर् तिमी ह्वौ रघुनाथ् इ भाई। लक्ष्मण् त शेष् हुन् करुणा जनाई॥ भूभार हर्ना कन जन्म लीयौ। यो रुप् भजन् गर्न बनाइ दीयौ॥194॥ साँचो बिन्ति गर्यौ म जान्दछु सबै यो विर् छ यस्तो भनी। हिंड्दै देखि न खाइ कत्ति न सुती लक्ष्मण् रह्याका पनी॥ जानीजानि म चुप् रह्याँ किन भन्या लाग्न्यै छ यो काम् पनी। उत्तर् येति तहाँ विभीषणजिका साम्ने हुकुम् भो पनी॥195॥ लक्ष्मण्लाइ पनी हुकुम् तहिं भयो भाई तयारी भया। केही फौज् पनि साथमा लिइ तहाँ ऐल्हे तुरुन्तै गया॥ चाँडै प्राण् लिइ हाल इन्द्रजितको जान्छन् विभीषण् पनी। सब्को छिद्र बताउनन् बखतमा यस्तो छ याहाँ भनी॥196॥ हूकुम् यो रघुनाथको सुनि धनू लीई तयारी भया। राम्का पाउ समाइ लक्ष्मण तहाँ क्ये बोल्न लागी गया॥ मेरा बाण् अब इन्द्रजित विरका प्राण्लाइ जल्दी हरी। पाताल् भोगवती महाँ पुगि तहाँ निर्मल् हुनन् स्नान् गरी॥197॥ येती बिन्ति गरी घुमी वरिपरी लक्ष्मण् चरण्मा पर्या। बीदा भै रघुनाथका हुकुमले साइत् तुरुन्तै गर्या॥ केही फौज् लिइ जाम्बवान् र हनुमान् अङ्गद् इ साथ्मा गया। पौंच्या जल्दि र इन्द्रजीत विरका फौज्लाइ देख्ता भया॥198॥ हूकुम् सिरोपर धरी कन जल्दि पौंची। लक्ष्मण् अघी जब सर्या धनुलाइ खैंची॥ लस्कर्हरू पनि अगाडि सरेर धाया। ताहाँ विभीषण अघी सरि बिन्ति लाया॥199॥ कालो मण्डल देखिइन्छ अघि जो त्यो फौज हो वीरको। टुक् टुक् पारि गिराइ बक्सनु हवस् सब् वीरका सिरको॥ ऐल्हे जल्दि न हानि बक्सनु भया होम् सिद्ध गन्र्या छ यो॥ होम्को सिद्ध गर्यो भन्या हुँदि कसै जीती न सक्नू छ यो॥200॥ तेस् फौज्लाइ गिराइ बक्सनु भया त्यो इन्द्रजित् विर् पनी। होम् छोडी कन लड्न आउँछ यहाँ त्यो फौज् गिरायो भनी॥ येही युक्ति तहाँ विभीषणजिले बिन्ती गर्याथ्या जसै। लक्ष्मण्ले पनि सैन्य माथि शरको वृष्टी गराया तसै॥201॥ वानर्ले पनि वृक्ष पर्वत शिला फौज् माथि फेंक्या जसै। राक्षस्को पनि फौज् अघी सरि सरी खुप् लड्न लाग्यो तसै॥ लक्ष्मण्ले शरले अनेक् तरहले मार्या र नास्यो भनी। साह्रै क्रोध गरेर इन्द्रजित विर् होम् छोडि आयो पनी॥202॥ पक्का बेस् रथमा चढी धनु लिइ साम्ने अगाडी सरी। लाग्यो लक्ष्मणलाइ भन्न अब हेर् मेरा अगाडी परी॥ आँटिस् मर्न भन्यो र ताहिं नजिकै थीया विभीषण् पनी। तिन्लाई पनि खुप् भन्यो तँ कुलको शत्रू अधम् होस् भनी॥203॥ येती भन्यो र रिसले रथमा बस्याको। सब्लाइ जित्न भनि कम्मर खुप् कस्याको॥ केही न टेरि अरु वानरलाइ हेला। साह्रै गराइ कन भन्छ परे इ फेला॥204॥ प्राण् बाण हानि सबको म हरेर लिन्छू। तिम्रो शरिर् पृथिविमा म गिराइ दिन्छू॥ यस्ता वचन् सुनि ति लक्ष्मणजी रिसाया। हान्या र बाण् तहिं तुरुन्त थला बसाया॥205॥ मूर्छा पर्यो दुइ घरी र जुरुक्क ऊठ्यो। लाल् लाल् नजर् गरि रिसाइ अगाडि छूट्यो॥ मेरो पराक्रम रती न बुझेर पैल्हे। हानिस् पराक्रम तँ लौ बुझिले न ऐल्हे॥206॥ येती भन्यो र मनले अति वीर मानी। लक्ष्मण्जिलाइ तहिं सात् शर जल्दि हानी॥ दस् बाणले त हनुमान् विरलाइ हान्यो। झन् मुख्य शत्रु त विभीषणलाइ मान्यो॥207॥ हान्यो फेर् सय शर् विभीषण उपर् येती गरेथ्यो जसै। हान्या लक्ष्मणले कवच् शरिरको काटी दिया पो तसै॥ हज्जार् शर् कन हानि लक्ष्मणजिका गाथ्का कवच्को पनी। टुक् पारेर गिराउँदो तहिं भयो मेरो गिरायो भनी॥208॥ लक्ष्मण्ले पनि फेरि पाँच शरले घोडा र रथ् सुत् धनू। काटी बक्सनु भो उसै बखतमा आर्को उठायो धनू॥ फेर् तेसै धनुलाइ काटि दिनु भो तिन् बाणले फेर् धनू। लीयो लक्ष्मणलाइ धेर शरले हान्यो छिटो क्या भनू॥209॥ बाणैले गरि सब् भर्यो दस दिशा वानर् सकस्मा पर्या। लक्ष्मण्ले पनि इन्द्रजीत विरको प्राण् लीन मन्सुब् धर्या॥ जुन् इन्द्रास्त्र थियो उही धनु महाँ लाई अगाडी सर्या। चिन्तन् श्रीरघुनाथको गरि तहाँ जल्दी प्रतिज्ञा गर्या॥210॥ धर्मात्मा यदि सत्य दाशरथि छन् हुन् नाथ् जगत्का धनी। साँचै ता अब इन्द्रजित् यहिं मरोस् येसै शरैले भनी॥ छोड्या बाण र इन्द्रजीत विरको सीरै खसाया जसै। इन्द्रादीहरु पुष्पवृष्टि खुसि भै खुप् गर्न लाग्या तसै॥211॥ हर्षैले नगरा बज्या पृथिविको जुन् भारि हो त्यो गयो। हर्षैले जयशब्दको ध्वनि पनी ताहाँ बहूतै भयो॥ लक्ष्मण्ले पनि शङ्खको ध्वनि र खुप् टङ्कार् धनूको गर्या। वानर्ले बहुतै गर्या स्तुति तहाँ आनन्दमा सब् पर्या॥212॥ लक्ष्मण्जी सब फौज् लियेर रघुनाथ्ज्यूका हजुर्मा गया। पाऊमा परि दण्डवत् गरि तहाँ सब् बिन्ती गर्दा भया॥ खूसी खुप् हुनु भो सुनेर रघुनाथ् हूकुम् भयो बेस् गर्यौ। मार्यौ इन्द्रजितै त आज तिमिले सब् शत्रुको मुल् हर्यौ॥213॥ मेरो शत्रु अवश्य छैन अब विर् जुन् वीर हो सो गयो। यस् रावण् कन मार्नलाइ सजिलो यै वीर जाँदा भयो॥ ऐल्हे युद्ध हुँदा म मार्छु सहजै भन्न्या हुकुम् यो भयो। रावण् विर् पनि सब् सुन्यो र समचार् मूर्छा परी गैगयो॥214॥ मूर्छा देखि उठी विलाप् अति गरी फौज् लड्न पेल्यो पनी। हात्मा एक् तरवार् लियेर रिसले सीता म काट्छू भनी॥ दौड्यो त्यो र सुपाश्र्व मन्त्रि नजिकै थीयो अगाडी सर्यो। स्त्रीघात् गर्नु अवश्य छैन महराज् यो जल्दि बिन्ती गर्यो॥215॥ सूपाश्र्वको बिन्ति सुन्यो र ताहाँ। फर्क्यो फरक्कै दरबार माहाँ॥ शोक्ले बहुत् मूर्ख समान भै गो। फेरी सभा गर्छु भनेर गै गो॥216॥ सब् मन्त्रिले सँग बसेर विचार गर्दा। हीतै हुन्या ठहरियो र अगाडि सर्दा। जो बाँकि राक्षस थिया सब साथ लीयो। खुप् लड्नलाइ रघुनाथ् तिर चित्त दीयो॥217॥ त्यो अग्निमा सहल झैं जब पर्न आयो। सक्थ्यो कहाँ अधिक ठक्कर फेरि पायो॥ धेर् विर् मर्या हृदयमा पनि बाण लाग्यो। टिक्नै तहाँ न सकि जल्दि फिरेर भाग्यो॥218॥ सम्झ्यो गुरू कन विपत्ति पर्यो र ताहाँ। चाँडै गुरू सित गई सिर पाउ माहाँ॥ राखी गर्यो विनति दुःख बहूत पायाँ। यै दुःखको विनति गर्न त आज आयाँ॥219॥ हे नाथ् हजुर् गुरु भई पनि दुःख पन्र्या। क्या भो मलाइ कसरी अब चित्त धन्र्या॥ यस् रामले सकल बन्धु र पुत्र मार्यो। सूरा अनेक् विरहरू पनि छुट्टि पार्यो॥220॥ रावण्को विनती सुन्या र गुरुले पायेछ आपत् भनी। गर्ना सम्म गरोस् भनेर उपदेश् दीया गुरूले पनी॥ हे रावण् सुन मन्त्र दिन्छु अब गै होम् गर्नु खुप् ध्यान् धरी। होम् सम्पूर्ण गर्यौ भन्या त हतियार् मिल्नन् तिनैले गरी॥221॥ जित्न्या छौ सब वीरलाइ भनि यो आज्ञा गुरूको जसै। पायेथ्यो खुसि भै उठी घर गई होम् गर्न आँट्यो तसै॥ पाताल् तुल्य गुफा खनी तहीं बस्यो होम् गर्नलाई पनी। ढोका बन्द गर्यो सबै सहरको कोही न आउन् भनी॥222॥ लूक्यो रावण येहि रित् सित र खुप् होम् गर्न लाग्यो तहाँ। लूक्यो रावण ता पनी तर धुवाँ लूकी रहन्थ्यो कहाँ॥ देख्या तेहि धुवाँ विभीषणजिले होम् गर्न लाग्यो भनी। पायाँ भेद् भनि रामका हजुरमा गै बिन्ति पार्या पनी॥223॥ लाग्यो रावण होम गर्न महराज् होम् सिद्ध पार्यो भन्या। साँचो बिन्ति म गर्दछू हजुरमा ई सब् अजेयै बन्या॥ हूकुम् वानरलाइ बक्सनु हवस् विर् विर् अगाडी सरी। जल्दी गै कन यज्ञ नाश् गरि दिउन् हूकुम् सिरोपर् धरी॥224॥ बिन्ती येति गर्या विभीषणजिले हूकुम् प्रभूको भयो। अङ्गद् विर् हनुमान् दुवै इ खटिया दस् कोटिको फौज् गयो॥ पर्खाल् नाघि गया र तेस् सहरमा दर्बार् पुग्याथ्या जसै। चौकी रावणका थिया जति तहाँ तिन्लाइ मार्या तसै॥225॥ रानी हुन् सरमा विभीषणजिकी लङ्कै सहर्मा थिइन्। रावण् लूकि रहेछ ताहिं छ भनी तिन्ले इसारा दिइन्॥ गूफाका मुखमा त पत्थर ठुलो लायेर पक्का गरी। होम् गर्थ्यो तहिं भित्र रावण उहीं पौंच्या ठुलो वेग् गरी॥226॥ त्यो पत्थर् कन लात्ति अङ्गदजिले दीया धुलै भै खस्यो। होम्को विघ्न गराउना कन तहाँ क्यै फौज भीत्रै पस्यो॥ रावण् येति हुँदा पनी दृढ भई ध्यान् गर्न लाग्यो जसै। विर् विर् वानरले अनेक् तरहले त्यो यज्ञ नास्या तसै॥227॥ रावण्ले तहिं होम गर्न भनि एक् सूरो लियाको पनी। खोस्या श्रीहनुमानले र रिसले हान्या उठोस् यो भनी। ध्यानैमा दृढ मन् गरी अचल भै रावण् बसेथ्यो जसै। ल्याया अङ्गदले त खैंचि नजिकै मन्दोदरी पो तसै॥228॥ ती मन्दोदरिलाइ रावण नजिक् पौंचाइ हुर्मत् लिया। चोलो खोलि अफालि फेरि कटिको सारी खसाली दिया॥ लायाका गहना समेत् शरिरका वस्त्रै अफाल्या जसै। रूँदै रावणका नजीक रहँदी बिन्ती गरिन् यो तसै॥229॥ हे नाथ् आज कता गयो हजुरको लज्जा अनाथ् क्या गरूँ। पत्नीका इ विलाप् सुनी जिउनु धिक् मर्नू निको हो बरू॥ येती बिन्ति गरिन् र पुत्र कन खुप् संझेर लागिन् रुनै। आर्को कोहि थियेन ताहिं तिनका साहाय हून्या कुनै॥230॥ भर्ताले पनि बाँचुला भनि यहाँ लज्जै समेत् त्याग् गर्या। तेरो ज्यान् अघि गै गयो गरुँ कसो ऐल्हे विपत्ती पर्या॥ ती मन्दोदरि रानिको अति विलाप् साम्ने सुनेथ्यो जसै। ऊठ्यो खड्ग लियेर अङ्गदजिका हान्यो कटीमा तसै॥231॥ होम्को नाश गराइ अङ्गदहरू दौडेर राम् थ्यैं गया। ती मन्दोदरि रानि रावण इनैका बात् तहाँ खुप् भया॥ लाग्यो रावण भन्न रानि अहिले बाँच्नू असल् हो भनी। बाँच्नै खातिर ता म चुप् भइ रह्याँ येती हुँदामा पनी॥232॥ बाँचे देखि त देखिइन्छ सब थोक् यस्तो बुझी ज्ञानले। यो शोक् दुर् गरि हाल हुन्छ अब क्या यस्ता असत् ध्यान्ले॥ अज्ञानै छ भुलाउन्या शरिरमा यो देह मै हूँ भनी। त्यै अज्ञान् बलवान् भयो भनि भन्या फैलिन्छ संसार् पनी॥233॥ आत्मज्ञान स्वरुप् बुझेर मनले अज्ञानको नाश् गरी। स्वस्थै भै रहु शोक् न मान तिमिले क्या हुन्छ यो शोक् गरी॥ हे मन्दोदरि मार्छु राम् कन सहज् सङ्ग्राम ठूलो गरी। रामैले यदि मार्दछन् त पनि बेस् जान्या छु संसार् तरी॥234॥ सङ्ग्राम्मा मरि गै गयाँ पनि भन्या मार्नू र सीता यहाँ। अग्नीमा तिमिले प्रवेश् तब गरी आया म जान्छू जहाँ॥ रावण्का इ वचन् सुनेर अति ताप् मान्दी ति मन्दोदरी। साँचो बिन्ति म गर्छु आज महराज् भन्दै अगाडी सरी॥235॥ बिन्ती रावण थ्यैं गरिन् पनि तहाँ राम् हुन् जगन्नाथ् हरी। जीती सक्नु कदापि छैन अरुले कस्तै लडाई गरी॥ वैवस्वत् मनुलाइ मत्स्यरुपले जस्ले त रक्षा गर्यो। फेरी कूर्म भयेर मन्दर पनी जस्ले पिठैमा धर्यो॥236॥ प्राण् खैंचेर लिया वराहरुपले जस्ले हिरण्याक्षको। बाँची कोहि फिरेन लड्दछु भनी साम्ने गयाको छ जो॥ ठूलो दैत्य थियो हिरण्यकशिपू मार्या नृसिंहै भई। राज्यै खैंचि लिया छलेर बलिको वामन् स्वरुप्ले गई॥237॥ थीया क्षत्रिय पृथ्विमा परशुराम् भै नाश् सबैको गर्या। तिम्रो प्राण् लिनलाइ आज पनि नाथ् राम भै अगाडी सर्या॥ सीता हर्नु थियेन हेलन गरी सीताजि हर्नू भयो। यै काम्ले इ विपत् पर्या हजुरमा ज्यान् इन्द्रजित्को गयो॥238॥ सीता सुम्पनु पर्छ आज अधिराज् राम्चन्द्रजी थ्यैं गई। लङ्कामा पनि राज् विभीषण गरुन् राम्कै पियारा भई॥ सब् छोडी कन आज जाउँ वनमा येती भनीथिन् जसै। रावण्ले पनि ई वचन् सुनी जवाफ् खुप् दीन लाग्यो तसै॥239॥ हे मन्दोदरि इन्द्रजित् पनि मर्यो ठूला ठुला विर् मर्या। कुम्भैकर्ण मर्यो अनेक् अरु पनी सङ्ग्राममा विर् पर्या॥ येती सम्म भया पछी कसरि फेर् लत्रेर पाऊ परू। शत्रू थ्यैं गइ लत्रि बाँच्नु न निको प्राण आज जावस् बरू॥240॥ विष्णू हुन् रघुनाथ् सिता पनि इनै लक्ष्मी भनी जान्दछू। जानी जानि सिता हर्याँ त म उसै क्या आज डर् मान्दछू॥ राम्का हात परी मरूँ भनि त हेर् सीताजिलाई हर्याँ। राम्का हात परी मर्याँ पनी भन्या संसार् सहज्मा तर्याँ॥241॥ फेरी तुरुन्त रघुनाथ् सित लड्न जान्छू। मार्नन् मलाइ रघुनाथ् तब खूसि मान्छू॥ संसारका सकल ताप्हरुलाइ तोडी। जान्याछु पारि तिमिलाइ त वारि छोडी॥242॥ राग्द्वेष्का भेल चल्छन् भँवरि सरि इ युग् घुम्दछन् बीच माहाँ। पुत्रादी मत्स्य झैं छन् रिस पनि वडवानल् सरीको छ ताहाँ॥ कामैको जाल् छ ठूलो छ त पनि चलियो तेहि जाल्लाइ फारी। संसार्सागर् सहज्मा तरि कन हरि थ्यैं बस्न जान्याछु पारी॥243॥ मन्दोदरी सित यती भनी लड्नलाई। कम्मर् कसेर बलियो रथ यक् मगाई॥ रथ्मा चढेर रघुनाथ् सित जान आयो। राम्चन्द्रको सकल वानरफौज् डरायो॥244॥ त्यो रावण् रणभूमिमा जब पुग्यो साम्ने हनूमान् गया। मूर्छा पारि गिराउँ यस् कन भनी एक् मुड्कि हान्दा भया॥ छातीमा जब मुड्कि बज्रन गयो खुप् वज्र तुल्यै गरी। घूँडा टेकि गिर्यो पनी दुइ घडी मूर्छा तुरुन्तै परी॥245॥ मूर्छा देखि उठ्यो र रावण तहाँ स्याबास् तँ होस् विर् भनी। ठूला विर् हनुमानलाइ बुझि खुप् साह्रै सह्रायो पनी॥ रावण्ले हनुमानको सह्रनि खुप् ताहाँ गरेथ्यो जसै। रावण्का सब सेखि तोड्न हनुमान् विर् बोल्न लाग्या तसै॥246॥ हे रावण् किन गर्दछस् सह्रनि यो धिक्कार् म मान्छू बरू। मेरो मुड्कि पर्या पछी पनि बचिस् बोल्छस् यहाँ क्या गरू॥ एक् चोट् हान् तँ पनी मलाइ म पनि फेर् हान्छु छाती महाँ। एक् मुड्की अब हानुला तँ न मरी उम्केर जालास् कहाँ॥247॥ ई बात् श्रीहनुमानले जब गर्या बेसै भन्यो हो भनी। एक् चोट् श्रीहनुमानका हृदयमा ताकेर हान्यो पनी॥ फेरी श्रीहनुमान् सर्या अघि तहाँ मुड्की उठाई जसै। रावण् टिक्न सकेन एक् क्षण पनी अन्यत्र भाग्यो तसै॥248॥ रावण्का सँग चार् जना विर थिया मन्त्री लडाकी पनी। ई चार् विर् कन चार् जना अघि सरी ऐल्हे निभाऊँ भनी॥ अङ्गद् श्रीहनुमान नील नल ई चार् वीर कूदी गया। रावण्का सँगका ति चार् विर सहज् मारेर फिर्दा भया॥249॥ ती चार् जना जब मर्या तब झन् रिसायो। राम्का उपर् अघि सरी कन बाण् खसायो॥ बाक्ला बुँदै सरि ति शर् जब खस्न आया। खुप् वानरादि विरले पनि दुःख पाया॥250॥ यो चाल् वानरको बुझी रघुपती साम्ने अगाडी सरी। लाग्या लड्न तहाँ अनेक् तरहले त्रैलोक्यका नाथ् हरी॥ त्यो रावण् रथमा थियो रघुपती खाली जमिन्मा थिया। राम्का खातिर इन्द्रले अति असल् एक् रथ् पठाई दिया॥251॥ जल्दी मातलि सारथी रथ लिई राम्का हजुर्मा गया। हात् जोरी कन रामका हजुरमा क्यै बिन्ति गर्दा भया॥ हे नाथ् रथ् लिइ इन्द्रका हुकुमले आयाँ खडा छू पनी। यै रथ्मा चढि बक्सियोस् हजुरले बेस् बिन्ति पार्यो भनी॥252॥ यो बिन्ती गरि मातली अघि सर्या ख्वामित् सितानाथ् पनी। तेस् रथ्लाइ परिक्रमा गरि चढ्या चढ्नै उचित् हो भनी॥ ताहाँ देखि त मच्चियो अधिक झन् सङ्ग्राम् निरन्तर गरी। जुन् बाण् रावणले त छोड्छ उहि बाण् काट्छन् रमानाथ् हरी॥253॥ यस्ता रित् सित शस्त्र अस्त्र सब थोक् काट्या प्रभूले जसै। रावण्ले पनि राक्षसास्त्र लिइ खुप् फेर् हान्न लाग्यो तसै॥ रावण् हान्दछ बाण् जती जति तहाँ सब् सर्प रुप् भै खस्या। हान्या बाण् रघुनाथले पनि र ती बाण् ता गरुड् भै खस्या॥254॥ काट्या सर्प पनी सबै गरुडले पक्रेर टुक् टुक् गरी। तेस् बिच्मा शरवृष्टि खुप् सित गर्यो राम्का अगाडी सरी॥ धक्का केही दियो प्रभू कन तहाँ फेरी गिराऊँ भनी। हान्यो मातलिलाइ बाण् र पछि फेर् केतू खसाल्यो पनी॥255॥ घोडैलाइ पनी अनेक शरले खुप् हान्न लाग्यो जसै। आश्चर्यै भइ देवपीतृऋषिगण् खेद् मान्न लाग्या तसै॥ लीलाले रघुनाथ् पनी जब तहाँ दुःखी सरीका भया। वानर्को सब फौज् विभीषण समेत् साह्रै डराई गया॥256॥ बिस् बाहू दस सिर् भयङ्कर स्वरुप् मैनाक् सरीको भई। लड्थ्यो रावण रामका हजुरमा साम्ने नजीकै गई॥ ऊठ्यो रिस् प्रभूको र तेहि बिचमा कालाग्नि जस्ता बनी। रावण्का दस सिर् गिराउन लिया जल्दी धनुर्बाण् पनी॥257॥ कालाग्नी सरिका भयङ्कर स्वरुप् राम्को बनेथ्यो जसै। कामिन् पृथ्वि पनी भयङ्कर स्वरुप् देखिन् र राम्को तसै॥ रावण्का पनि चित्तमा भय पर्यो उल्का बहूतै भया। क्या गर्छन् प्रभुले यहाँ भनि तहाँ सब् लोक् डराई गया॥258॥ आकाश्मा बसि हेर्दथ्या जति थिया सब् देवतागण् पनी। कस्ता रित् सित मर्छ रावण यहाँ हेरौं तमासा भनी॥ राम्को रावणको परस्पर तहाँ खुप् युद्ध ठूलो भयो। रात्रीको दिनको प्रकाश् न भइ काल् धेर् युद्ध हूँदा गयो॥259॥ रावण्को सिर काट्नलाइ जब बाण् फेंक्या प्रभूले तहाँ। तालैका फल झैं गिर्या त पनि सिर् गीरेन पृथ्वी महाँ॥ एकोत्तर सय सिर् गिर्या जति गिरुन् सब् बन्न लाग्या जसै। क्या भो आज भनी प्रभू कन पनी आश्चर्य लाग्यो तसै॥260॥ ठूला दैत्य बडा बडा विर पनी जुन् बाणले मारिया। सोही बाण् पनि आज रावण उपर् ताकेर खुप् मारिया॥ काट्छन् सिर् पनि बाणले र दस सिर् भैंमा खसाल्छन् पनी। फेर् ज्यूँका तिउँ सिर् हुन्या गरु कसो क्या भो यहाँको जनी॥261॥ यो चिन्ता रघुनाथका जब पर्यो साम्ने विभीषण् गया। यो हेतू छ भनेर हेतु जति हो सब् बिन्ति गर्दा भया॥ ब्रह्माको वरदान् छ सिर् खसि गया फेर् उम्रनन् सिर् भनी॥ फेर् अम्रित् पनि नाभिमा छ तब यो मर्दैन काट्या पनी॥262॥ त्यो अम्रित् सब सोसि बक्सनु हवस् सब् सुक्छ अम्रित् जसै। चाँडै त्यो मरि जान्छ तेस् बखतमा उठ्तैन फेरी कसै॥ हात् जोरेर जसै विभीषणजिले यो गुह्य खोली दिया। ठाकुर्ले पनि अग्निबाण झट्पट् हानेर सोसी लिया॥263॥ त्यो अम्रित् जब सोसि बक्सनु भयो यो दिन्छ अर्ती भनी। रिस्ले शक्ति लिई विभीषण उपर् ताकेर हान्यो पनी॥ राम्ले शक्ति र सिर् दसै छिनि दिया फेर् एक सिर्को भई। नाना शस्त्र लियेर खुप् सित लड्यो राम्का अगाडी गई॥264॥ तेस् बिच्मा पनि मातली अघि सरी हात् जोरि बिन्ती गर्या। हे नाथ् रावण लड्छ यो अझ भन्या फेर् शस्त्र हान्नै पर्या॥ ब्रह्मास्त्रै अब छोडि बक्सनु हवस् खुप् मर्म तोड्न्या गरी। मान्र्या युक्ति त एक् यही छ नहिं ता मर्दैन काट्या पनी॥265॥ बिन्ती मातलिको सुनी प्रभुजिले एक् बाण् तुरुन्तै लिया। जस्मा अग्नि र वायु सूर्य्य इ समेत् लोक्पाल् बस्याका थिया॥ मन्त्री वेदविधानले र धनुमा त्यो बाण् लगाया जसै। प्राणीलाइ पनी बहुत् भय भयो खुप् भूमि कामिन् पनी॥266॥ रावण्को तहिं छाति ताकि कन बाण् छोड्या मरोस् यो भनी। तेस् बाण्ले त जहाँ सहज् मरि गयो घूमेर लोट्यो पनी॥ बाँकी राक्षस जो थिया ति पनि सब् दौडेर भागी गया। जित् भो श्री रघुनाथको भनि तहाँ सम्पूर्ण खूसी भया॥267॥ तेस् बिच्मा नगरा बज्या प्रभु उपर् खुप् पुष्पवृष्टी भयो। नाच्या अप्सरगण् ऋषी खुसि भया सम्पूर्णको ताप् गयो॥ रावण्को पनि देह देखि तहिं तेज् निस्क्यो र सूर्य्यै सरी। श्रीराम्चन्द्रजिमा मिली पनि गयो संसारसागर् तरी॥268॥ विष्णूद्वेषि परस्त्रिमा रत हुन्या यो ब्रह्मघाती पनी। श्रीराम्चन्द्रजिमा मिल्यो कसरि यो आश्चर्य लाग्यो भनी॥ गर्थ्या बात् सब देवतागणहरू नारद्जि ताहीं गया। जेले रावण राममा मिलि गयो त्यो ताँहि भन्दा भया॥269॥ साँचो भन्छु म आज देवगण हो यस्ले बहुत् ध्यान् गर्यो। सीतानाथ् प्रभुको र यो तब सहज् संसारसागर् तर्यो॥ भक्तीले भयले अवर् तरहले कौनै प्रकार्ले गरी। ध्यान् सीतापतिको गर्यो पनि भन्या जाइन्छ संसार् तरी॥270॥ रावण् मारि धनू उतारि करको एक् शर् लिलाले गरी। चारौं तर्फ घुमाउँदा शरिरमा धेर् बाणको खत् धरी॥ कोटी सूर्य्य सरी त तेज् छ जसका यस्ता जगन्नाथ् हरी। हाम्रा दुःख पनी सबै हरि दिउन् सम्पूर्ण पाप् नाश् गरी॥271॥ रावण् मारि उतारि भारि भुमिको सुग्रिव् विभीषण्हरू। लक्ष्मण् अङ्गद जाम्बवान् र हनुमान् जो जो थिया विर् अरू॥ ती सब्लाइ हुकुम् भयो प्रभुजिको तिम्रै कृपाले गरी। मार्यां रावणलाइ कीर्ति रहला तिम्रो तिनै लोक् भरी॥272॥ रावण्का सब रानि आयर विलाप् खुप् गर्न लाग्या तहाँ। पृथ्वीमा लडि खुप् विभीषण पनी रोया रहन्थ्या कहाँ॥ बीत्या दाज्यु भनी विभीषण पनी खुप् रून लाग्या जसै। लक्ष्मण्लाइ हुकुम् भयो प्रभुजिको संझाउ भन्न्या तसै॥273॥ दाज्यूको किरिया गरुन् सब हरुन् ती रानिको शोक् पनी। हूकुम् येति मिल्यो र लक्ष्मण गया जल्दी बुझाऊँ भनी॥ लाग्या भन्न अहो विभीषण तिमी क्या यो न जान्न्या सरी। लाग्यौ गर्न विलाप् अनेक् तरहले खाली जमिन्मा परी॥274॥ तिम्रो यो अघि जन्ममा कउन हो ऐल्हे त दाज्यू भयो। फेरी क्या हुनलाइ रावण यहाँ छोडेर काहाँ गयो॥ जम्मा भै कन बालुवा जसरि फेर् फिर्छन् र गङ्गा महाँ। यस्तै रित् सित फिर्दछन् इ दुनियाँ क्वै छैन आफ्नू यहाँ॥275॥ अज्ञान्को मति यो न लेउ तिमिले झूटो जगत् हो भनी। जानी श्रीरघुनाथका चरणमा खुप् ध्यान् लगाऊ पनी॥ प्रारब्धै बलवान् बुझेर सब यो राज्यादि गर्दै रहू। जो पर्छन् परि आउन्या सब कुरा नीका न नीका सहू॥276॥ दाज्यूको गरि हाल आज तिमिले क्रीया विधान्ले गरी। रुन्छन् रानिहरू बुझाउ अहिले चाँडै अगाडी सरी॥ यस्तै ठाकुरको हुकुम् छ भनि बेस् रित्ले बुझाया जसै। विस्तार् लक्ष्मण्को सुन्या र झट्पट् ऊठ्या विभीषण् तसै॥277॥ बिन्ती गर्न भनी जहाँ प्रभु थिया ताहाँ तुरुन्तै गया। हात् जोरी कन रामका हजुरमा क्यै बिन्ति गर्दा भया॥ हे नाथ् मर्जि भयो कबुल् गरि लियाँ आज्ञा सिरोपर् धरी। बिन्ती गर्छु तथापि सत्य भगवन् एक् भारि शङ्का परी॥278॥ यो क्रूर हो प्रभु परस्त्रि पनी त हन्र्या। यस्को क्रिया कसरि योग्य भनेर गन्र्या॥ बिन्ती गर्या यति विभीषणले र ताहाँ। खूसी भई हुकुम भो उहि बीच माहाँ॥279॥ बाचुन्ज्याल् रिस हुन्छ शत्रु सितको ऐल्हे मरी यो गयो। यस्को रिस् अब गर्नु छैन अब ता मेरो त रिस् दुर् भयो॥ रुन्छन् रानिहरू बुझाउ गर लौ क्रीया विधान्ले गरी। पैल्हे यै न गरी हुँदैन तिमिले यै हो क्रियाको घरी॥280॥ हूकुम् येति सुन्या जसै प्रभुजिको योग्यै हुकुम् भो भनी। रानीलाइ बुझाउना कन गया चाँडै विभीषण् पनी॥ रानीलाइ बुझाइ सब् गरि सक्या क्रीया विधान्ले गरी। रानी सब् घरमा पठायर गया जाहाँ थिया राम् हरी॥281॥ खूसी खुप् रघुनाथ् पनी हुनु भयो सम्पूर्ण खूसी भया। बीदा भै कन मातली पनि तहाँ फेर् इन्द्र थ्यैं गै गया॥ लक्ष्मण्लाइ हुकुम् दिया प्रभुजिले पैल्हे दियाँ ता पनी। गादीमा लगि फेर् विभीषण उपर् ऐल्हे तिमीले पनी॥282॥ देऊ लौ अभिषेक् भनी प्रभुजिको हूकुम् भयेथ्यो जसै। लक्ष्मण्ले पनि गादि माथि लगि फेर् दीया अभीषेक् तसै॥ गादि माथि बसाइ साथ लिइ फेर् राम्चन्द्रजी थ्यैं गया। लक्ष्मण्ले रघुनाथका हजुरमा सब् बिन्ति गर्दा भया॥283॥ तेस् बिच्मा रघुनाथ् प्रसन्न हुनु भो पूग्यो प्रतिज्ञा भनी। सुग्रिव्लाइ पनी सह्राउनु भयो तिम्रो कृपा हो भनी॥ ऐल्हे हे हनुमन् विभीषणजिका मत्ले सिता थ्यैं गई। सब् सम्चार बताउ जाउ अहिले सूनुन् बहुत् खुस् भई॥284॥ जो भन्छिन् ति कुरा बताउन यहाँ फेर् जल्दि आऊ भनी। हूकुम् हून गयो विभीषणजिका मत्ले हनूमान् पनी॥ सीता थ्यैं हनुमान् पुग्या रुख मनी सीता बस्याकी थिइन्। पाऊमा हनुमान् पर्या जननिले चुप् भै नजर् खुप् दिइन्॥285॥ चीह्निन् ई हनुमान हुन् भनि र खुप् खूसी भईथिन् जसै। विस्तार् बिन्ति गर्या सबै जननि थ्यैं श्रीरामजीको तसै॥ झन् खूसी जननी भइन् खुसि हुँदै क्यै बोल्न लागिन् तहाँ। क्या दीन्या तिमिलाइ चीज हनुमन् खूसी गरायौ यहाँ॥286॥ तिम्रो यै प्रिय वाक्य तुल्य त अनेक् रत्नादिका हार् पनी। लाग्दैनन् अरु चीज देखि ती ठुलो यो चिज् दिन्या हो भनी॥ झट् बिन्ती हनुमानले पनि गर्या श्रीराम् जगत्का पती। खूसी खुप् हुनुहुन्छ ता खुसि म छू चाहिन्न दौलत् रती॥287॥ यो बिन्ती सुनि खूस भै कन तहाँ येती अह्राइन् पनी। राम्को दर्शन गर्छु बिन्ति गर गै भेट् गर्न खोज्छिन् भनी॥ सीताका इ वचन् सुनेर हनुमान् राम्का हजुर्मा गया। दर्शन्को मतलब् थियो जननिको सो बिन्ति गर्दा भया॥288॥ यो बिन्ती हनुमानले हजुरमा ताहाँ गर्याथ्या जसै। मर्जी भो प्रभुको विभीषणजिको साथ् लागि आया तसै॥ जाऊ ल्याउ सिताजिलाइ तिमिले सब् देह निर्मल् गरी। आउन् भेट्न सिता अनेक् तरहका भूषण् शरिर्मा धरी॥289॥ हूकुम्ले हनुमानलाइ सँगमा लीई विभीषण् गया। जल्दी स्नान गराउना कन तहाँ खुप् यत्न गर्दा भया॥ पैल्हे स्नान गराइ शुद्ध कपडा पैह्राइ भूषण् पनी। दीया सुन्दर जुन् थिया खुसि हुँदै पैह्रुन् सिताजी भनी॥290॥ डोली माथि सिता चढाइ खुसि भै हींड्या विभीषण् जसै। दर्शन् गर्न भनेर वानरहरू आयेर घेर्या तसै॥ चौकी गर्न भनेर डोलि नजिकै जो ता रह्याका थिया। सब् वानर्हरुलाइ तेस् बखतमा तिन्ले हटाई दिया॥291॥ कोलाहल् अधिकै भयो प्रभुजिले सून्या नजर् भो पनी। हूकुम् भो रघुनाथको किन तहाँ वानर् हटाया भनी॥ आमा जानि ति हेर्दछन् सब जना हेरुन् ति वानर्हरू। डोलीमा किन चढ्दछिन् अब सिता पैदल् ति आउन् बरू॥292॥ सूनिन् ख्वामितको हुकुम् र जननी जल्दी जमिन्मा झरिन्। पाऊ पर्छु भनेर खुप् खुसि हुँदै साम्ने अगाडी सरिन्॥ काम्को सिद्ध गराउना कन सिता माया लियाकी थिइन्। काम् हो रावण मार्नको कुल समेत् त्यो सिद्ध पारी दिइन्॥293॥ अग्नीमा अघि राखियाकि कन फेर् लीन्या तहाँ सुर् गरी। दोष् दीया रघुनाथले किन यहाँ आयौ नजीकै भनी॥ आर्काका घरमा बस्याकि भनी यो दोषै दिनू भो जसै। लक्ष्मण्लाइ हुकुम् दिइन् जननिले विश्वास खातिर् तसै॥294॥ हे लक्ष्मण् तिमि अग्नि बाल अहिले ताहीं प्रवेश् गर्दछू। साँचै छू त म बाँचुला झुठि भया ऐल्हे तहीं मर्दछू॥ हूकुम् लक्ष्मणले तहाँ जननिको सून्या र राम्को पनी। मत् पाई कन अग्नि खुप् गरि ठुलो बाली दिया बेस् भनी॥295॥ सीताजी पनि खुप् प्रदक्षिण गरिन् राम्को र भक्ती गरी। अग्नीका नजिकै खडा पनि भइन् केही अगाडी सरी॥ द्यौता ब्राह्मण संझि राम्चरणको ध्यान् भीत्र मन्मा धरिन्। सब्का साक्षि भनेर अग्नि सित हात् जोरी पुकारा गरिन्॥296॥ जस्ता रित् सित रामका चरणमा ध्यान्मा रह्याकी म छू। तस्तै रित् सित अग्नि शीतल हउन् तापै न लागोस् कछू॥ बोलिन् येति र अग्निमा पसि गइन् ताहाँ सिताजी जसै। सब्का ताप् मनमा भयो विरहका बात् गर्न लाग्या तसै॥297॥ सीता अग्नि विषे जहाँ त पसिथिन् इन्द्रादि लोक्पाल्हरू। ब्रह्मा रुद्र समेत् सबै तहिं गया जो देवता छन् अरू॥ जम्मा भै रघुनाथको स्तुति गर्या सब् देवगण्ले पनी। ब्रह्माले पनि खुप् गर्या स्तुति तहाँ मालिक् इनै हुन् भनी॥298॥ अग्नीले पनि बिन्ति खुप् सित गर्या राम्का चरण्मा परी। भूषण् वस्त्र अनेक् धर्याकि जननी सीता अगाडी धरी॥ सीताजी कन आज सम्म त यहीं राखी दियाको थियाँ। काम्को सिद्ध भयो लिनू अब हवस् सीता हजुर्मा दियाँ॥299॥ अग्नीले पनि बिन्ति बात् गरि तहाँ सीता जसै ता दिया। खूसी मन् रघुनाथको हुन गयो सीताजिलाई लिया॥ सीताजी कन काखमा लिइ तहाँ ठाकुर् बस्याथ्या जसै। भक्तीले स्तुति इन्द्रले पनि गर्या खूसी भया सब् तसै॥300॥ फेर् बिन्ती शिवले खुसी भइ गर्या राम्का हजुर्मा तहाँ। सीतानाथ् म त आउन्याछु पछि फेर् वाहीं अयोध्या महाँ॥ ऐल्हे ई दशरथ् पिता हजुरका मिल्ला कि दर्शन् भनी। आया दर्शन आज बक्सनु हवस् ख्वामित् प्रभूले पनी॥301॥ यो बिन्ती शिवको सुनेर दशरथ्जीका हजुर्मा गई। पाऊमा सिर राखि बक्सनु भयो अत्यन्त खूसी भई॥ आलिङ्गन् दशरथ्जिले पनि गर्या तार्यौ मलाई भनी। बीदा भै दशरथ् खुसी भइ गया फेर् स्वर्गलोक्मा पनी॥302॥ वानर्को जति फौज् मर्यो रण हुँदा ती सब् बचाऊँ भनी। अम्रित् वृष्टि गराउना कन हुकुम् भो इन्द्रलाई पनी॥ हूकुम् पाइ ति इन्द्रले पनि तहाँ अम्रित् गिराया जसै। वानर्को सब फौज् खडा पनि भयो राम्का कृपाले तसै॥303॥ बिन्ती ताहिं गर्या विभीषणजिले राम्का चरण्मा परी। मङ्गल्स्नान् गरि बक्सियोस् हजुरले यो स्नानको हो घरी॥ मङ्गल्स्नान् गरि वस्त्र भूषण धरी राज् आज याहीं हवस्। सेवक् हूँ करुणानिधान् हजुरको प्रीति म माथी रहोस्॥304॥ बिन्ती सूनि हुकुम् भयो हुन त हो जान्या त हो स्नान् गरी। क्यारू आज घरै छ भाइ त भरत् मै झैं जटाजुट् धरी॥ त्यो भाई पर राखि आज म यहाँ कुन् रीतले स्नान् गरू। सुग्रीव् वीर्हरु छन् इ देउ तिमिले इन्लाइ खिल्लत् बरू॥305॥ हूकुम् येति हुँदा विभीषणजिले रत्नादि वृष्टी गर्या। जस्ले जुन् चिज खोज्छ सो चिज दिई सब् फौजको ताप् हर्या॥ सब् फौज्लाइ बिदा पनी दिनु भयो राम्ले कृपा खुप् गरी। फौज् वानर्हरुको पनी तरि गयो आनन्दमा खुप् परी॥306॥ काम् सब् सिद्ध भयो यहाँ किन बसूँ जान्छू अयोध्या भनी। सीता लक्ष्मण साथमा लिइ चढ्या श्रीराम् विमान्मा पनी॥ सुग्रिव् अङ्गदजी विभीषण समेत् राम्का हजुर्मा थिया। तिन्लाई पनि जाउ राज् गर भनी बीदा प्रभूले दिया॥307॥ ती सब्ले तहिं बिन्ति खुप् सित गर्या जान्छौं अयोध्यै भनी। सब्को आग्रह देखि खूसि हुनु भो ताहाँ रमानाथ् पनी॥ पुष्पक्मा चढ आज आउ तब लौ भन्न्या हुकुम् भो जसै। सुग्रिव् श्रीहनुमान अङ्गद चढ्या पुष्पक् विमान्मा तसै॥308॥ आफ्ना मन्त्रि लिई विभीषण पनी तेसै विमान्मा बस्या। सेना सुग्रिवका पनी हुकुमले सम्पूर्ण ताहीं बस्या॥ सीतानाथहरू सबै बसि रही शोभा अधिक् गर्दथ्या। सो शोभाकन वानरादि विरले झन् भारि मज्जा गर्या॥309॥ सेना समेत् सब विमान उपर् चढाई। हूकुम् दिया प्रभुजिले जब जानलाई॥ आकाशमार्ग गरि जान विमान धायो। शोभा अपूर्व रघुनाथ चढ्या र पायो॥310॥ दौड्यो पुष्प विमान् जसै हुकुमले आकाश बिच्मा पसी। पृथ्वीको पनि याद् सबै हुन गयो तेसै विमान्मा बसी॥ जुन् जुन् काम जहाँ जहाँ अघि भया याहाँ गर्याँ यो भनी। सीतालाइ नजर् गराउनु भयो खुस् भै प्रभूले पनी॥311॥ यो लङ्कापुरि हो अगम् छ बलले को जान सक्छन् अरू। त्यो भूमि रणभूमि हो तहिं मर्या ठूला ठुला विर्हरू॥ ताहीं रावण कुम्भकर्ण त मर्या भारी लडाई गरी। लक्ष्मण्ले तहिं इन्द्रजित् कन जित्या साम्ने अगाडी सरी॥312॥ सागर्मा पनि हेर सेतु बलियो बाँध्याँ र सागर् तर्याँ। रामेश्वर् भनि नाम राखि शिवको स्थापन् किनार्मा गर्याँ॥ चार् मन्त्री सँग ली विभीषण तहीं आई शरण्मा पर्या। किष्किन्धा यहि हो यसै नगरिमा सुग्रीव राजा भया॥313॥ वार्ता येति गर्या सिता सित र फेर् तारा झिकाऊ भनी। सुग्रीव्लाइ हुकुम् भयो प्रभुजिको तारा झिकाया पनी॥ तारा रानिहरू समेत् चढि सक्या ताहाँ विमान्मा जसै। सीतालाइ नजर् गराउनु भयो बाली गिर्याको तसै॥314॥ सीते हेर अगाडि पञ्चवटि बेस् राक्षस् तहाँ धेर् मर्या। त्यो आश्रम् पनि हो अगस्ति ऋषिको जस्ले कृपा खुप् गर्या॥ तेसै पल्तिरको सुतीक्ष्ण ऋषिको धेरै ऋषी छन् जहाँ। त्यो हो पर्वत चित्रकूट् भरतले भेट् नै गयाथ्या जहाँ॥315॥ जो आश्रम् जमुनाजिका छ तिरमा ताहाँ भरद्वाज छन्। गङ्गा हुन् इ अगाडिकी नजरले देख्तै खुसी हुन्छ मन्॥ जो देख्छ्यौ अझ छन् परै सरयु हुन् ती हुन् अयोध्यापुरी। पूरीलाइ गर प्रणाम तिमिले भक्ती गरी नीहुरी॥316॥ सीताजी कन येही रित् सित सबै खोलेर विस्तार् गरी। भारद्वाज् कन गै प्रणाम् पनि गर्या जल्दी जमिन्मा झरी॥ हात् जोरी कन सोध्नु भो जब यहाँ सब् जन् कुशल् छन् भनी। वृद्धै हुन् महतारिको छ गति क्या ज्यूँदै ति छन् की भनी॥317॥ क्याबात् भाइ भनी भरत् पनि भया सब्का उपर् काम् गरी। चौधै वर्ष रह्या व्रती भइ ति ता चिन्तन् ममाथी गरी॥ भारद्वाज् ऋषिले पनी सब कुशल् थीया बताई दिया। हे नाथ् छन् कुशलै सबै भरतका मात्रै विपत्ती थिया॥318॥ हजुर पर हुनाले रोज् फलै मात्र खान्छन्। हजुर सरि खराऊ गादिमा राखि मान्छन्॥ सिर भरि छ जटाजुट् वल्कलै छन् धर्याका। फगत हजुरमा छन् प्राण अर्पण् गर्याका॥319॥ सब् जान्दछू हजुरले पनि ता गर्याको। राक्षस् विनाश गरि भार् भुमिको हर्याको॥ त्यो सब् प्रसाद् हजुरको सब तत्त्व जान्याँ। जो ब्रह्म हो उ त हजुर् कन आज मान्याँ॥320॥ लीला गरी हजुरले अवतार् गर्याको। ब्रह्मादि देवगणका पनि ताप् हर्याको॥ जो ई चरित्र कन खुस् भइ गान गर्छन्। संसार्समुद्र सहजै पनि आज तर्छन्॥321॥ ब्रह्माजिका वचनले यहि रूप धारी। भार् हर्नु भो सकल रावणलाइ मारी॥ सब् लोकको हित हुन्या अरु काम् गरीनन्। चौधै भुवन् हजुरका यशले भरीनन्॥322॥ मेरो आज पवित्र घर् पनि हवस् एक् रात् यहाँ राज् गरी। भोली जानु असल् हुन्या छ पुरिमा बिन्ती छ पाऊ परी॥ भारद्वाज् ऋषिले यती हजुरमा बिन्ती गर्या राज् भयो। सम्मान् सैन्य समेत् गर्या र ऋषिले सम्पूर्णको ताप् गयो॥323॥ हूकुम् भो हनुमानलाइ हनुमान् लौ श्रृङ्गवेर्मा गई। मेरा खुप् प्रिय छन् सखा गुह तहाँ तिन् थ्यैं समाचार् कही॥ नन्दीग्राम् गइ भाइलाइ गरि भेट् श्रीराम आया भनी। मेरो लक्ष्मणको सिताजि हरुको सम्चार् बताऊ पनी॥324॥ मैले काम जती गर्याँ भरत थ्यैं सम्पूर्ण विस्तार् गरी। वाहाँको समचार् लिई कन फिर्या सन्ताप् सबैको हरी॥ हूकुम् यो हनुमानले जब सुन्या मानिस् सरीका बनी। जल्दी गै गुहलाइ सब् कहि दिया आया सिताराम् भनी॥325॥ फेर् जल्दी सरयू तरी कन गया देख्या अयोध्या पनी। नन्दीग्राम् जब देखियो तहिं गया जान्या उहीं हो भनी॥ वैलाई रहँदा जउन् तरहले फुल् सुक्छ फुस्रो भई। तस्तै रैयतिको दशा नजर भो साह्रै करूणा गई॥326॥ देख्या तहाँ भरतलाइ जटा धर्याका। श्रीरामका चरण चिन्तन खुप् गर्याका॥ राम्का खराउ कन मालिक जानि मानी। हूकुम् दिंदा पनि त सेवक आफु जानी॥327॥ सब् गेरुवा पहिरि मन्त्रि पनी बस्याका। राम्को भजन् तिर त कम्मर खुप् कस्याका॥ देख्या भरत् कन र खुस् भइ हात जो़डी। बिन्ती गर्या भरतका सब ताप तोडी॥328॥ जस्को चिन्तन गर्नु हुन्छ महराज् सो नाथ् सिताराम् पनी। आई पुग्नु भयो मलाइ अघि जा भेट् भाइलाई भनी॥ हूकुम् भो रघुनाथको र म यहाँ आयाँ हुकुम्ले गरी। सीता लक्ष्मणले सहित् कुशल छन् त्रैलोक्यका नाथ् हरी॥329॥ येती विर्हरु साथ छन् भनि कुशल् विस्तार् सुनाया जसै। खूसी भै कन अङ्कमाल् पनि गर्या ताहीं भरत्ले तसै॥ राम्को सुग्रिवको कहाँ हुन गयो भेट् सब् बताऊ भनी। सोध्या ताहिं भरत्जिले र हनुमान्ले सब् बताया पनी॥330॥ सुग्रिव् सीत मित्यारी गर्नु पनि भो साहाय सुग्रिव् भया। लङ्कामा रहिछिन् सिता र रघुनाथ्ज्यूका सँगै ती गया॥ सीता रावणले हरेछ र बहुत् दुःखी सरीका भई। सीताजी कन खोजि खोजि रघुनाथ् फेर् ऋष्यमुक्मा गई॥331॥ लङ्कामा गइ भारि युद्ध गरियो सब् रावणादी गिर्या। लङ्काका अधिराज् विभीषण गरी श्रीराम् अयोध्या फिर्या॥ सब् विस्तार् हनुमान देखि रघुनाथ्ज्यूको सुन्याथ्या जसै। भाईलाइ हुकुम् दिया नगरिको संस्कार खातिर् तसै॥332॥ हे शत्रुघ्न गराउ सब् नगरिको संस्कार् अगाडी सरी। सब् देवालयमा पूजा अब गरुन् नाना विधान्ले गरी॥ सुत् वैतालिक बन्दिजन्हरु समेत् निस्कुन् ति कस्बीहरू। सब् जाउन् रघुनाथका हजुरमा जो जो यहाँ छन् अरू॥333॥ भारी फौज लियेर मन्त्रिहरुले सब् राजपत्नी लिया। ब्राह्मण्लाइ अगाडि लायर हिंडुन् सब्लाइ उर्दी दिया॥ हूकुम् येती दिया तहाँ भरतले हूकुम् बमोजिम् गरी। हात्मा भेटि लियेर लस्कर चल्यो खुप् हर्ष भो तेस् घरी॥334॥ श्रीराम्चन्द्रजिका खराउ सिरमा राखी तयारी भया। भाई साथ लिई भरत् प्रभुजि थ्यैं हींडेर पैदल् गया॥ आयो श्रीरघुनाथको पनि विमान् चन्द्रै सरीको बनी। देखाया हनुमानले प्रभुजिको तेही विमान् हो भनी॥335॥ देख्या श्रीरघुनाथको जब विमान् कीर्तन् सबैले गर्या। घोडामा रथमा जती विर थिया ती सब् जमिन्मा झर्या॥ पृथ्वीमा न झरी उनै प्रभुजिको दर्शन् मिलेथ्यो जसै। टाढै बाट गर्या प्रणाम् भरतले खुप् हर्ष मान्या तसै॥336॥ भाईलाइ विमानमा लिनु भयो ताहीं जमिन्मा झरी। फेरी जल्दि पर्या भरत् चरणमा साष्टाङ्ग सेवा गरी॥ काखैमा पनि राखि बक्सनु भयो राम्ले भरत् खुस् भया। सीताजी कन दण्डवत् गरुँ भनी साम्ने अगाडी गया॥337॥ ख्वामित् हूँ म भरत् पर्याँ चरणमा यस्तो पुकारा गरी। सीताका पनि पाउमा परि गया आनन्दसागर् परी॥ लक्ष्मण्लाइ पनी प्रणाम् तहिं गर्या काम्ले बडा छन् भनी। आलिङ्गन् गरि सुग्रिवादि विरको दिल् खुस् गराया पनी॥338॥ सुग्रीवादि जती त वानर थिया ती मानिसै झैं भई। सोध्या प्रश्न कुशल् सबै भरतको आफ्नू कुशल् सब् कही॥ मर्जी सुग्रिवलाइ तेस् बखतमा यस्तो भरत्को भयो। याहीं बाट दया भयो प्रभुजिका सब् शत्रुको ज्यान् गयो॥339॥ चारै भाइ थियौं अगाडि अहिले पाचौं हुनू भो यहाँ। भाईका झइँ यो सहाय न भया राक्षस् जितिन्थ्या कहाँ॥ यस्ता प्रेम् सित बात् गर्या भरतले सुग्रीवजी थ्यैं गई। श्रीराम्चन्द्रजिका पर्या चरणमा शत्रुघ्न खूसी भई॥340॥ लक्ष्मण्जी कन दण्डवत् गरि सिताज्यूका चरण्मा पर्या। सेवक् हूँ करुणानिधान् हजुरको यो ताहिं बिन्ती गर्या॥ श्रीराम्चन्द्रजिका खराउ राखी गयाका थिया। वेला भो भनि पाउमा भरतले ताहीं लगाई दिया॥341॥ हात् जोरी विनती गर्या पनि तहाँ नासो लियाको थियाँ। यो गादी लिइ बक्सियोस् हजुरले मैले हजुर्मा दियाँ॥ सब् कोष्मा पनि अन्नको र धनको दस् खण्ड बढ्ता गरी। राख्याको छु दयानिधान् हजुरका सेवा विषे मन् धरी॥342॥ यो बिन्ती खुसिले तहाँ भरतले साम्ने गर्याथ्या जसै। देख्या भक्ति भरत्जिको खुसि भई सम्पूर्ण रोया तसै॥ नन्दीग्राम् पुगि उत्रि बक्सनु भयो ठाकुर् जमिन्मा पनी। पुष्पक्लाइ बिदा पनी दिनु भयो कूवेर थ्यैं जा भनी॥343॥ ताहाँ श्रीरघुनाथ् वशिष्ठ गुरुका पाऊ नमस्कार् गरी। याहाँ राज् गरि बक्सियोस् भनि असल् आसन् अगाडी धरी॥ आसन्मा गुरुलाइ राखि नजिकै आसन् विषे राज् भयो। पाया दर्शन रामको र सबका सम्पूर्ण सन्ताप् गयो॥344॥ कैकेयी र भरत् मिलेर रघुनाथ्ज्यूका चरण्मा परी। हात् जोरी कन राज्य अर्पण गर्या बिन्ती बहूतै गरी॥ जस्ले एक कटाक्षले सहज यो ब्रह्माण्ड सब् हर्दछन्। जो ऐश्वर्य छ इन्द्रको उ पनि एक् क्षण्मा तयार् गर्दछन्॥345॥ यस्ता शुद्ध अनन्त पूर्ण सुख रुप् ब्रह्मस्वरुप्ले पनी। क्या राज् गर्नु थियो तथापि लिनु भो खूसी हउन् ई भनी॥ पैल्हे स्नान् भरतादिले जब गर्या क्षौर्ले जटा साफ् गरी। स्नान् सीतापतिको पछी तहिं भयो तेस्तै प्रकार्ले गरी॥346॥ माला चन्दन वस्त्र येहि पहिरी आसन् विषे राज् भयो। राम्को स्नान् र सिताजिको तहिं सँगै हूँदा सबै ताप् गयो॥ सीताराम् रथमा सवार् हुनु भयो सुग्रिव् विभीषण्हरू। हात्तीमा रथमा सवार् हुन गया घोडै महाँ क्वै अरू॥347॥ राम्का सारथि ता भरत् हुन गया सेवा म गर्छू भनी। सेतो छत्र लिया बहुत् खुसि हुँदै शत्रुघ्नजीले पनी॥ पङ्खा लक्ष्मणले लिया प्रभुजिको सुग्रीवले ता चवँर्। आर्को चामर एक् विभीषणजिले खूसी भया सब् अवर्॥348॥ मानिस्ले त बखान् कहाँ तक गरौं सब् देवताले पनी। राम्को कीर्तन खुप् गर्या र सुनियो मीठो मधूरध्वनी॥ भेरी शङ्ख मृदङ्ग आदि नगडा खुप् बज्न लाग्या पनी। श्रीराम्को पनि कुच् भयो रथ चढी जाऊँ अयोध्या भनी॥349॥ श्रीराम्को पुरिमा प्रवेश् जब भयो सब् पौरवासी पनी। निस्क्या बालक वृद्ध दर्शन गरौं हेरौं तमासा भनी॥ देख्या श्रीरघुनाथलाइ रथमा थीया पिताम्बर् धरी। श्याम्सुन्दर् छ शरिर् किरीट सिरमा भूषण् शरिर्मा धरी॥350॥ लाल् छन् नेत्र विशाल खुप् हृदय बेस् बेस् मोतिका हार छन्। शोभा चन्दन पुष्पको छ पनि बेस् देख्तै भयो खूसि मन्॥ सून्या स्त्रीहरुले पनी सहरमा आया सिताराम् भनी। सब्को चञ्चल चित्त भो र बहुतै हेरौं सिताराम् भनी॥351॥ छोड्या काम् घरको चढ्या गृह उपर् सब् स्त्री अटाली गई। लावा पुष्प गिराउँदै प्रभुजिको दर्शन् गर्या खूसि भै॥ राम्को मोहनमूर्तिमा जब नजर् सब् स्त्रीहरूका पर्या। खूसी भै कन अङ्कमाल मनले सब् स्त्रीहरूले गर्या॥352॥ ईषत् हास्य गरी प्रजा कन नजर् दींदै रमानाथ् पनी। दर्बार् पौंचनु भो जहाँ त दशरथ् बस्थ्या उहीं जाँ भनी॥ कौशल्याहरुलाइ योग्य रितले ताहाँ नमस्कार् गरी। सुग्रिव्को पनि वास् खटाउनु भयो साह्रै पियारो गरी॥353॥ सुग्रिव्जी कन राख भाइ तिमिले पैल्हे म बस्थ्याँ जहाँ। सब्लाई तिमिले खटाउ बढिया घर् बस्नलाई यहाँ॥ हूकुम् येति हुँदा तहाँ भरतले सोही बमोजिम् गर्या। सब्को वास खटन् भयो सब तहाँ आनन्दसागर् पर्या॥354॥ आफैं श्रीरघुनाथ् हुकुम् अब गरुन् यो मन् भरत्ले गरी। सुग्रिव्लाइ अह्राउनु पनि भयो खुस् भै अगाडी सरी॥ हे सुग्रीव खटाउनू अब पर्यो विर् विर् विचार् खुप् गरी। चारौं तर्फ गई समुद्र पुगि जल् ल्याउन् कलश्मा भरी॥355॥ श्रीराम्चन्द्रजिलाइ राज्य अभिषेक् गन्र्या बखत् भो भनी। मर्जी भो र भरत्जिको उहि बखत् ल्याई दिया जल् पनी॥ जल् लीना कन जाम्बवान् र हनुमान् अङ्गद् सुषेण् चार् गया। पौंच्या जल्दि समुद्रमा सहज जल् लीयेर दाखिल् भया॥356॥ त्यो जल् साथ लिई वशिष्ठ गुरुका साम्ने भरत्जी गया। यो हो चार समुद्रको जल भनी यो बिन्ति गर्दा भया॥ फेर् बिन्ती कर जोरि खुप् सित गर्या यै जल् हजुर्ले छरी। श्रीराम्चन्द्रजिलाइ राज्यअभिषेक् दीनू हवस् यस् घरी॥357॥ यस्तो बिन्ति सुनी वशिष्ठ गुरुले बेस् बिन्ति गर्छौ भनी। श्रीराम्चन्द्रजिलाइ राखनु भयो सिंहासनैमा पनी॥ गौतम् वाल्मिकि वामदेव इ समेत् जावालि ताहीं थिया। ती सब्ले सँग भै वशिष्ठ गुरुले जल्दी अभीषेक् दिया॥358॥ कन्या ब्राह्मणले पनी तुलसिदल् हालेर कुश्ले असल्। मन्त्रैपूर्वक खूसि भै कन छर्या राम्का उपर् शुद्ध जल्॥ सेतो छत्र लिया तहाँ प्रभुजिको शत्रुघ्नजीले गई। सुग्रिव्ले र तहाँ विभीषणजिले हाँक्या चमर् खुस् भई॥359॥ माला काञ्चन वायुले पनि दिया हार् इन्द्रजीले पनी। नाना रत्न खचित् गरायर दिया पैह्रुन् सिताराम् भनी॥ गाऊँछन् तहिं देवका गणहरू सब् अप्सरा नाच्तछन्। बर्ष्यो खुप् सित पुष्पवृष्टि नगरा बज्दा भयो खूसि मन्॥360॥ गम्भीर् श्याम शरिर् किरीट् छ सिरमा माला पिताम्बर् धरी। कोटी काम समान सुन्दर स्वरुप् वाम् तर्फ सीता धरी॥ सिंहासन् बसि सब् प्रजा तिर नजर् दीनू भयेथ्यो जसै। दर्शन् गर्न भनेर पार्वति समेत् आया सदाशिव् तसै॥361॥ डिम् डिम् शब्द भयो तहाँ डमरुको नन्दी र भृङ्गी पनी। ताल् वेताल्हरु नाच्न लागि त गया आया सदाशिव् भनी॥ शम्भूका पछि देवगण् सब तहाँ आयेर हाजिर् भया। श्रीराम्को स्तुति खुप् गरेर खुसि भै सब् जल्दि फर्की गया॥362॥ बाजा खुप् शब्द गर्छन् स्तुति गरि ऋषिगण् देवगण् पाउ पर्छन्। बर्षन्छन् पुष्पवृष्टी प्रभु उपर अनेक् प्राणिले सौख्य गर्छन्॥ सिंहासन्मा विराज्मान् सकल गुणनिधान् राम् हुनू भो जसै ता। सीता लक्ष्मण् सँगै छन् प्रभुकन हुन गो पूर्ण शोभा तसै ता॥363॥ राजा श्रीरघुनाथ् हुँदा पृथिविमा शस्यादि खूपै बढ्यो। थीयानन् अति गन्ध जौन फुलमा तिन्मा सुगन्धी बढ्यो॥ धेनूदान् वृषदान् गर्या प्रभुजिले तिस्कोटि सुन्दान् गरी। वस्त्राभूषण रत्नदान् पनि गर्या दारिद्र्य सब्को हरी॥364॥ दान्ले ब्राह्मण खुस् गराइ रघुनाथ् सुग्रीवलाई पनी। माला सूर्य समानको दिनु भयो दीनू उचित् हो भनी॥ मर्याद् खुप् गरि बाजुबन्ध दिनु भो अङ्गद्जिलाई पनी। ताहीं एक अमूल्य हार् दिनु भयो सीताजिलाई पनी॥365॥ सीताले हनुमानलाइ दिन सुर् बाँधेर हात्मा लिइन्। कस्तो हुन्छ हुकुम् भनी कन नजर् ख्वामित् तरफ् खुप् दिइन्॥ जस्लाई दिन मन् छ देउ भनि यो हूकुम् भयेथ्यो जसै। प्यारा श्रीहनुमान् थिया तहिं दिइन् त्यो हार् सिताले तसै॥366॥ झन् दर्जा हनुमानको तहिं चढ्यो फेरी प्रभूले पनी। क्या माग्छौ वरदान माग तिमिले दिन्छू म त्यो वर् भनी॥ हूकुम् बक्सनु भो तहाँ र हनुमान् खुस् भै अगाडी सर्या। जो माग्नू मनमा थियो हजुरमा हात् जोरि बिन्ती गर्या॥367॥ ख्वामित् नाम हजूरको जब तलक् लीनन् जगत्मा बडा। ताहीं सम्म शरीर् रहोस् हजुरका नाम् सुन्नलाई खडा॥ ख्वामित् नाम हजूरका स्मरणमा आनन्द जो पाउँछू। त्यो आनन्द कतै मिलेन महराज् तेही न छूटोस् कछू॥368॥ यो बिन्ती सुनि लौ भनी हुकुम भै फेरी कृपा भो पनी। बित्ला कल्प र यो बित्या पछि भन्या मुक्तै हुन्याछौ भनी॥ हूकुम् यो रघुनाथको हुन गयो फेर् जानकीले पनी। जो जो हुन् सुख भोग् सबै वश रहुन् तिम्रा हनूमान् भनी॥369॥ आशीर्वाद् यति बक्सनू जब भयो बीदा हनूमान् भया। आनन्दाश्रु गिराइ तप् गरुँ भनी हीमालयैमा गया॥ फेर् ठाकुर् गुहका अगाडि गइ यो हूकुम् कृपाले गर्या। जाऊ लौ घर मै बसी रहु फगत् मन् मात्र मैमा धर्या॥370॥ यो प्रारब्ध ठुलो छ भोग न गरी टर्दैन कस्तै गरी। हून्यैछो तिमि मुक्तदेह पछि ता संसार् सहज्मा तरी॥ हूकुम् यो गरि मुख्य भक्त गुहका साम्ने अगाडी सरी। आलिङ्गन् दिइ भूषणादि दिनु भो राज्यै समेत् थप् गरी॥371॥ तत्त्व ज्ञान् पनि बक्सनू तहिं भयो आनन्दसागर् परी। बीदा भै गुहजी गया घर महाँ मन् राम्चरण्मा धरी॥ यस्तै रित् सित सब् बिदा तहिं हुँदै सुग्रिव् विभीषण् गया। लक्ष्मण् सेवक छन् सदा हजुरमा राम् राज्य गर्दा भया॥372॥ आत्मारुप् सब कर्मका अधिपती निर्मल् अकर्ता पनी। कर्ता भै कन लोकलाइ उपदेश् गन्र्या उचित् हो भनी॥ गर्ना लायक अश्वमेधहरु जो ठूला ठुला यज्ञ हुन्। ती सब् यज्ञ पनी गर्या प्रभुजिले बाँकी रहन्थ्यो कउन्॥373॥ राजा राम् भइ बक्सनू जब भयो प्राणी प्रजा खुस् भया। जो पर्थ्या अघि ताप् अनेक् तरहका ती सब् प्रजाका गया॥ गर्दैनन् विधवा विलाप् मुलुकमा लाग्दैन रोग् व्याध् पनी। सब् डाकू दबिया परेन कहिं ताप् यो चिज् हरायो भनी॥374॥ बूढो बाँचि मरेन बालक कहीं यस्तो मुलुक्मा भयो। छोरो झैं गरि पालि बक्सनु हुँदा सब् ताप् प्रजाको गयो॥ गर्छन् राघवको भजन् जनहरू बर्षन्छ मेघ् कालमा। वर्णाश्रम् सब धर्म छन् दिन बित्या सब्का सुखै चालमा॥375॥ अयुत वर्ष त राज् प्रभुको भयो। सकल ताप् दुनियाँहरुको गयो॥ शिवजिले यति पार्वति थ्यैं कह्या। सकल पाप् छुटि जान्छ सुनी रह्या॥376॥ श्रीरामका यति कथा कन जो कहन्छन्। सब् थोकले ति परिपूर्ण भई रहन्छन्॥ धन् पुत्र राज्यहरु कम्ति हुँदैन केही। पाप् हर्नलाइ पनि मुख्य छ धर्म येही॥377॥ जन्मन्छन् तर मर्दछन् पनि सबै जस्का त छोराहरू। तेस्ता स्त्रीहरुले भने यति सुन्या बाँच्छन् पछीका अरू॥ वन्ध्या स्त्री पनि पाउँछे सुत असल् गर्छन् कृपा राम् धनी। आधिव्याधि अनेक दुःख भय ताप् पर्दैन कैल्हे पनी॥378॥ श्रीरामको यति कथा जतिले त सुन्छन्। सब् देवता ति सँग खुप् सित खूसि हुन्छन्। जो विघ्न हुन् ति पनि नष्ट भयेर जान्छन्। सम्पूर्ण जन् पनि तिनै कन आइ मान्छन्॥379॥ आधिव्याध् दुख छुट्तछन् अरु उपर् धन् धान्य सन्तान् पनी। बढ्छन् इष्ट कुटुम्ब मित्रहरुका मान्न्या ति हुन्छन् भनी॥ यस्ताको त बखान् कहाँ तक गरौं यो मन् प्रभूमा धरी। गर्छन् रामभजन् त मुक्ति पनि भै जान्छन् ति संसार् तरी॥380॥ शम्भूले सब वेदमन्थन गर्या श्रीरामका नाम् सरी। अर्को तत्त्व मिलेन केहि र लिया साह्रै पियारो गरी॥ सोही तत्त्व त पार्वती कन दिया अध्यात्म रुप्ले गरी। जस्ले प्रेम् गरि सुन्छ यो सहज त्यो उत्रन्छ संसार् तरी॥381॥ r4npyytk2o6cw0680o4xmi0x8bkkoyi भानुभक्तको रामायण/उत्तरकाण्ड 0 4120 15813 2016-12-10T09:51:14Z अनुनाद सिंह 4083 शम्भूका मुख देखि राज्य अभिषेक् राम्को सुनीथिन्... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki शम्भूका मुख देखि राज्य अभिषेक् राम्को सुनीथिन् जसै। सोधिन् पार्वतिले सदाशिवजि थ्यैं लीला पछीका तसै॥ पृथ्वीमा कति वर्ष राज् हुन् गयो लीला तहाँ कुन् भया। कस्ता रित् सित राज्य छोडि रघुनाथ् वैकुण्ठधाम्मा गया॥1॥ शम्भो श्रीरघुनाथका जति त छन् लीला कृपाले गरी। आज्ञा आज हवस् म सुन्छु भगवन् बिन्ती छ पाऊ परी॥ यो बिन्ती जब शम्भुका चरणमा श्रीपार्वतीले गरिन्। सब् लीला प्रभुका कह्या शिवजिले खुप् हर्षमा ती परिन्॥2॥ रावण् मारि उतारि भारि भुमिको राम् राज्य गर्छन् भनी। जानी एक् दिन ता गया ऋषि अनेक् भेटौं सीताराम् भनी॥ दुर्वासा भृगु अङ्गिरा इ पनि छन् कश्यप् र वाम्देव भया। विश्वामित्र असित् र कण्व सहितै सप्तर्षि अत्री गया॥3॥ सब् शिष्यै सहितै अगस्तिजि गया द्वार्मा पुग्याथ्या जसै। हाजिर् जल्दि पठाइ मर्जि भइ सब् पौंच्या हजुर्मा तसै॥ पूजा सब् ऋषिको गर्या प्रभुजिले सब् लाइ आसन् दिया। खूसी सब् ऋषिगण् भया हजुरमा जो जो गयाका थिया॥4॥ पैल्हे प्रश्न गर्या तहाँ कुशलको राम्ले र आदर् गरी। सोध्या सब् ऋषिले पनी कुशलको विस्तार् बडो प्रेम् गरी॥ बिन्ती सब् ऋषिले गर्या हजुरमा ख्वामित् ठूलो काम् भयो। पृथ्वीको अति भार इन्द्रजित हो भार् तेहि जाँदा गयो॥5॥ विर् हुन् रावण कुम्भकर्ण त पनी यो इन्द्रजित् झन् जबर्। विर् हो त्यो पनि मारि बक्सनु भयो को जित्न सक्थ्यो अबर्॥ लङ्कामा इनि दुष्टको मरण भो साँचा विभीषण् थिया। पाया राज्य कनक् झई र खुसिले चाकर् सदाका भया॥6॥ जो दक्षिणा अभयको अघि हो दियाको। सो पूर्ण गर्न कन दुष्ट हरी लियाको॥ देख्यौं कृतार्थ हुनु भो रघुनाथ ऐल्हे। मर्थ्या इ राक्षसहरू अरु देखि कैल्हे॥7॥ यो बिन्ती ऋषिको सुन्या प्रभुजिले आश्चर्य मान्या पनी। क्याले रावण देखि झन् अति ठुलो भो इन्द्रजित् विर् भनी॥ सोध्या सब् ऋषिका अगाडि र तहाँ साम्ने अगस्ती थिया। यस्तो हो तब विर् सुन्यौ भनि सबै विस्तार् बताई दिया॥8॥ ब्रह्माका सुत हुन् पुलस्त्य तपका खातिर् सुमेरू गया। राजर्षी तृणबिन्दुका नचिगमा आश्रम् ति गर्दा भया॥ तप् गर्थ्या तहिं देवपुत्रिहरु सब् आयेर खुप् गान् गरी। नाच्थ्या हास्यकला अनेक् तरहका गर्दै नजर्मा परी॥9॥ तप्को विध्न हुन्या पुलस्त्य ऋषिले बूझ्या बडा धिर् थिया। जुन् स्त्री देख्छु म गर्भिणी उहि हवस् भन्न्या सराप् पो दिया॥ भाग्या सब् तृणबिन्दुपुत्रि त सुनी साम्ने नजीक्मा गइन्। देख्ता ताहिं पुलस्त्यले र ति उसै झट् गर्भिणी पो भइन्॥10॥ कामिन् खुप् डरले पिता सित गइन् जान्या पिताले पनी। छोरी गर्भिणि भै छ आज ऋषिका साँचा वचन्ले भनी॥ जानी छोरि पुलस्त्यजी कन दिया जल्दी नजिक्मा गई। ती कन्या ति पुलस्त्यले पनि लिया अत्यन्त खूसी भई॥11॥ तिन्का पुत्र त विश्रवा हुन गया खुप् ब्रह्म जान्न्या मुनी। भारद्वाज् ऋषिले तिनै कन दिया छोरी बडा गुण् सुनी॥ तिन्का पुत्र कुबेर् भया गुण निधान् तिन्ले तपस्या गरी। ब्रह्मालाइ रिझाउँदा ति धनका मालिक् भया तेस् घरी॥12॥ मालिक् दौलतको गरायर गरुन् यस्मा सयल् खुप् भनी। ब्रह्माले तहिं फेरि पुष्पक विमान् तिन्लाइ दीया पनी॥ तेसै माथि चढी पिता सित गई तप्को सबै फल् कह्या। सब् पायाँ तर वास् त पाइन कता जाऊँ म भन्दा भया॥13॥ सून्या बिन्ति कुबेरको र खुसि भै ती विश्रवाले पनी। लङ्का खालि थियो र तेहि दिनु भो लौ राज्य गर् जा भनी॥ लङ्कामा अघि राज्य राक्षसहरू गर्थ्या बडा विर् थिया। तिन्कै खातिर विश्वकर्म खुसि भै लङ्का बनाई दिया॥14॥ आज्काल् राक्षस विष्णुले जिति लिंदा भागेर पातालमा। लुक्ना खातिर गै गया र सहरै खाली छ यस् कालमा॥ आज्ञा येति दिया कुबेर् कन तहाँ ती विश्रवाले जसै। लङ्कामा ति कुबेर् गई कन बस्या राज् गर्न लाग्या तसै॥15॥ एक् दिन् कैकसि छोरि ली कन ठुलो राक्षस् सुमाली पनी। डुल्थ्यो यस् पृथिवी विषे सब घुमी हेरूँ तमासा भनी॥ पाताल् बाट सयल् गरूँ भनि यहाँ आयेर डुल्दा तहाँ। पुष्पक् माथि चढेर खुप् सित सयल् गर्थ्या कुबेर्जी जहाँ॥16॥ लाग्यो दृष्टि सुमालिको र मनले मान्यो बडा हुन् भनी। यस्ता विर् कुलमा कसो गरि हुनन् यस्तो चितायो पनी॥ लाग्यो कैकसिलाइ भन्न अहिले पुत्री यती काल् गयो। कोही वर् पनि आउँदैन गरुँ क्या यौवन् त तिम्रो भयो॥17॥ तस्मात् आज त विश्रवा ऋषिजि थ्यैं जाऊ र साम्ने गई। हात् जोरी ऋतुदान माग तिमिले दासी चरण्की भई॥ यस्ता पुत्र हुनन् अवश्य इ उनैका पुत्र हुन् विर् भनी। छोरीलाइ त विश्रवा सित तहाँ तेस्ले पठायो पनी॥18॥ जल्दी कैकसि विश्रवा सित गई साम्ने खडा भै रहिन्। पृथ्वी तर्फ नजर् दिई चरणले लेख्ती जमिन्मा भइन्॥ चेष्टा कैकसिको नजर् गरि तहाँ ती विश्रवाले पनी। कन्या कस्कि तँ होस् बता किन यहाँ आइस् अगाडी भनी॥19॥ सोध्या कैकसिलाइ लाज् हुन गयो लाज्का सकस्मा परिन्। ध्यानैले सब जानि बक्सनु हवस् यस्तो त बिन्ती गरिन्॥ सून्या बिन्ति र झट् विचार् पनि गर्या मालुम् भयो सब् जसै। छोरा पाउन आइछस् भनि तहाँ बोल्या ऋषीले तसै॥20॥ वेला दारुण पारि आज ऋतुदान् मागिस् म दिन्छू पनी। दोटा पुत्र हुनन् भयङ्कर स्वरुप् वेला सरीका भनी॥ भारी बात् गरि दान् दिया र ऋतुको ती बात् जसै ता सुनिन्। कुन् रित्ले अब पाउँ पुत्र बढिया यस्तो बहूतै गुनिन्॥21॥ बिन्ती कैकसिले गरिन् उहि बखत् ख्वामित् पती भै पनी। तेस्ता पुत्र बुझाउँला म कसरी यो मन् कठिन् भो भनी॥ सून्या बिन्ति तहाँ दया पनि उठ्यो ती विश्रवाको पनी। तेस्रो पुत्र हुन्या छ राम्चरणको दास् बुद्धिमान् खुप् भनी॥22॥ पत्नी कैकसिलाइ येति ऋषिले दीया कृपा खुप् गरी। खूसी कैकसि भै गइन् ऋषि रह्या ध्यान्मा बहुत् मन् धरी॥ जन्म्यो रावण पूर्ण गर्भ जब भो सिर् दस् भुजा बीस् धरी। उल्का आदि भया अनेक् तरहका कामिन् भुमी खुप् गरी॥23॥ रावण्का पछि कुम्भकर्ण अति विर् जन्म्यो उसैका मनी। जन्मी शूर्पणखा पछी गुणनिधान् जम्न्या विभीषण् पनी॥ शान्तात्मा बढिया विभीषण भया बस्थ्या ति शास्त्रै सुनी। दुष्टात्मा अति कुम्भकर्ण हुन गो डूलेर खान्थ्यो मुनी॥24॥ बैन्ही शूर्पणखा भई जगतमा दुष्टात्म भै डुल्दथी। नक्कट्टी भइ गै पछी हजुरका तेज्ले कहाँ बाँच्तथी॥ रावण्को त बखान् कहाँ तक गरौं सब् लोकको रोग् सरी। लाग्यो रावण बढन् रोज् भय दिंदै तिन् लोक् वशैमा गरी॥25॥ सर्वान्तर्यामि साक्षी हृदय हृदयमा आत्मरुप्ले रह्ययाका। निर्मल् सर्वज्ञ पूर्णै प्रभु पनि नरको रूप ऐल्हे भयाका॥ सोध्नू भो आज लीला गरि कन त सबै रावणादीहरूको। विस्तार् बिन्ती म गर्छू अरु पनि भगवन् तेज् हर्या जो अरूको॥26॥ ब्रह्म स्वरुप् प्रभु भनेर हजूरलाई। जानेर डुल्छु म अनुग्रह केहि पाई॥ यस्तो अगस्ति ऋषिले जब बिन्ति लाया। साँचो कुरो प्रभुजिले ऋषि थ्यैं बताया॥27॥ माया छ यो सब जगत् भनि नित्य जानी। आनन्द यस् विषयमा रति भर् न मानी॥ मेरो भजन् गरि रहोस् सब पाप हन्र्या। येही उपाय छ सहज् सित पार तन्र्या॥28॥ एक् दिन् पुष्पकमा चढी कन कुबेर् आया पिता थ्यैं जसै। देखिन् कैकसिले र पुत्र सित गै क्यै भन्न लागिन् तसै॥ देख्यौ पुत्र कुबेरलाइ तिमिले सब् द्रव्यका छन् धनी। गर्छन् पुष्पकमा सयल् खुसि हुँदै तेजस्वि देख्तै पनी॥29॥ जस्तो यत्न गरेर हुन्छ तिमिले सो यत्न ऐल्हे गरी। सब्को मालिक भै सयल् गर अनेक् यस्तै इनैले सरी॥ रावण्ले इ वचन् सुनी जननिकै साम्ने प्रतिज्ञा गर्यो। हे मातर् म बडै भयेर रहुँला क्या आज चिन्ता पर्यो॥30॥ यस्तो बात् तहिं कैकसी सित गरी तप् गर्न रावण् गयो। गोकर्णेश्वरमा गई दृढ भई तप् गर्न लाग्दो भयो॥ रावण्का सँग कुम्भकर्ण विभीषण् भाई दुवै ती गया। ईश्वर्लाइ गरौ प्रसन्न भनि खुप् तिन्ले पनी मन् दिया॥31॥ तप् गर्दा हुँदि कुम्भकर्ण विरको ताहाँ अयुत् वर्ष गो। टेकी एक चरण् विभीषणजिको पाँचै हजार् मात्र भो॥ रावण्को त बखान् कहाँ तक गरौं ठूलो तपस्या गर्यो। खुप् एकाग्र भयेर रोज् प्रभुजिका ध्यान्मा बहुत् मन् धर्यो॥32॥ दस् हज्जार् जब दिव्य वर्ष बिति गो एक् सिर् तसै होम् गरी। यस्तै रीत् सित नौ त सिर् पनि हुम्यो भक्ती प्रभूमा धरी॥ नौ सिर् होम् गरि सिर् दसै पनि तहाँ दीनै तयार् भो जसै। ब्रह्मा आइ हटाइ वर् दिन तयार् हूनू भयो पो तसै॥33॥ हे रावण् वर माग दिन्छु अहिले इच्छा बमोजिम् भनी। ब्रह्मा बाट दया भयो र खुशि भै माग्यो तहाँ वर् पनी॥ हे नाथ् वर् त अमर् म पाउँ न मरूँ क्वै वीर देखी कसै। मानिस्को त डरै म मान्दिन रती मेरा सदा छन् वशै॥34॥ ब्रह्माले पनि लौ भनेर वरदान् माग्यै बमोजिम् दिया। काट्याका पनि सिर् तयार् गरि दिया जस्तै अगाडी थिया॥ ब्रह्माजी तहिं फेर् विभीषणजिका साम्ने नजिक्मा गया। इच्छा क्या मनमा छ माँग उहि वर् दिन्छू म भन्दा भया॥35॥ माग्या वर् खुसि भै विभीषणजिले हे नाथ् निरन्तर् मती। धर्मै तर्फ रहोस् अधर्म तिर ता कैल्हे न लागोस् रती॥ ब्रह्माले अधिकै दया गरि दिया होला तँलाई भनी। मागेनन् त पनी तहाँ गरि दिया कल्पान्त आयू पनी॥36॥ फेर् कुम्भकर्ण विरका अघि जल्दि आई। आज्ञा भयो अब त दिन्छू म वर् तँलाई॥ क्या माग्दछस् भनि दया हुन गो जसै ता। जिह्वा विषे गयर वाणि बसिन् तसै ता॥37॥ वाणीले जब मोह खुप् सित भयो घत्को विघत्को पनी। थाहा केहि भयेन तेस् कन तहाँ यस्तो म मागूँ भनी॥ माग्यो मूढ भयेर येहि वरदान् निद्रा छ मैन्हा परोस्। एक् दिन् मात्र मलाइ खानपिनका खातीर निद्रा टरोस्॥38॥ यस्तो वाक्य सुनेर तेहि वरदान् दीया प्रभूले जसै। सून्या त्यो वरदान देवगणले खूसी भया सब् तसै॥ जिह्वा देखि सरस्वती जब गइन् खेद् तेस् बखत्मा पर्यो। इच्छा ईश्वरकै रहेछ बलवान् भन्न्या विचार् यो गर्यो॥39॥ बाबू कैकसिको सुमालि खूसि भो पायो र यो सब् खबर्। आयो जल्दि तहाँ प्रहस्तहरु धेर् सङ्मा थिया विर् जबर्॥ रावण्का अघि गै भन्यो खुशि हुँदै हे पुत्र खुप् काम् गर्यौ। विष्णूको अघि डर् थियो अब गयो सन्ताप् तिमीले हर्यौ॥40॥ लङ्कामा अघि राज्य राक्षसहरू गर्थ्या बडा खुस् थिया। विष्णूले गइ छिन्नभिन्न गरि सब् राक्षस् धपाई दिया॥ क्यारौं जोर् न पुगेर भागि कन सब् पाताल् गयाका थियौं। तिम्रो आज सहाय पाइ कन पो आई बताई दियौं॥41॥ आज्काल् राज्य कुबेरको छ तिमिले मागी बलात्कार् गरी। जुन् पाठ्ले गरि हुन्छ लेउ अहिले स्थान् छैन लङ्का सरी॥ राजाको त हुँदैन बन्धु सितको बन्धुत्व धर्मै पनी। यो सन्देह न मान कत्ति कसरी लङ्का म लीऊँ भनी॥42॥ यस्तो बिन्ति सुमालिको सुनि भन्यो लङ्का कसोरी हरूँ। दाज्यू हुन् पितृ तुल्य छन् तहिं बसुन् अन्तै बसूँला बरू॥ यस्तो रावणको वचन् सुनि तहाँ साम्ने प्रहस्तै सर्यो। रावण्को मन फेर् फिराउन बहुत् सिप् लाइ बिन्ती गर्यो॥43॥ हे नाथ् कश्यपपुत्र हुन् इ जति छन् द्यौता र राक्षस्हरू। लड्थ्या ती पनि ता भन्या त अरुको बिन्ती कहाँ तक् गरू॥ तस्मात् आज कुबेर छन् त पनि सो लङ्का लिन्या हो भनी। हात् जोरी विनती गर्यो र सुनि त्यो बिन्ती त मान्यो पनी॥44॥ बेसै बिन्ति गरिस् भनी उहि बखत् दौडी त्रिकुट्मा गयो। छोड्यो दूत प्रहस्तलाइ र कुबेर् लाई निकास्तो भयो॥ बाबूको मतलब् बुझी कन कुबेर् छोडेर कैलाश् गया। तप् गर्दा शिव खुस् गराइ शिव थ्यैं बिन्ती ति गर्दा भया॥45॥ इच्छा माफिकको बनाउन कुशल् जो विश्वकर्मा थिया। तिन्ले बेस् अलकापुरी पनि कुबेर्लाई बनाई दिया॥ दिक्पाल् भै ति कुबेर् रह्या शिवजिले तिन्मा दया खुप् गर्या। शम्भूको करुणा हुँदा त अरु झन् आनन्दसागर् पर्या॥46॥ रावण् राक्षस सब् लियेर खुसि भै लङ्का सहर्मा बस्यो। तप्को जोर् बलवान् जित्यो सब जगत् सन्ताप् सबैमा पस्यो॥ विद्युज्जिह्व ठुलो निशाचर थियो तेस्लाइ बैन्ही दियो। ती मन्दोदरिलाइ आइ मयले दीयो र तेस्ले लियो॥47॥ ती मन्दोदरिलाइ दी कन दियो शक्ती अमोघ् खुस् भई। बीहा भो पछि कुम्भकर्ण विरको प्रल्हादकुल्मा गई॥ शैलुष् नाम हुन्या बहूत बलवान् गन्धर्वराज् क्वै थिया। तिन्की छोरि थिइन् विभीषण बडा जानेर छोरी दिया॥48॥ जन्म्यो रावणलाइ पुत्र बलवान् जो जन्मदैका घरी। लाग्यो रून त शब्द भो अति ठुलो खुप् गर्जन्या मेघ् सरी॥ मेघ् झैं शब्द गर्यो भनेर तहिं नाम् तेस्को रह्यो मेघनाद्। यस्को बल् यति सम्मको छ भनि यो लागेन त्यस्को त साँध्॥49॥ निद्राले पनि कुम्भकर्ण कन खुप् पक्ड्यो सकस्मा पर्यो। हे नाथ् सुत्छु म ठाउँ पाउँ भनि यो हात् जोरि बिन्ती गर्यो॥ तेस् बिच्मा तहिं सुत्नलाइ बढिया गूफा तयारी गर्यो। ताहीं गै कन कुम्भकर्ण विरको खुप् मस्त निद्रा पर्यो॥50॥ ब्रह्माको सब देव दैत्यहरुको जो श्री थियो सब् हरी। लाग्यो रावण नाश् गराउन अनेक् रङ्का उपद्रव् गरी॥ पाया थाह कुबेरले र किन यो गर्छस् उपद्रव् न गर्। भन्ना खातिर दुत् पठाउनु भयो बोलाक् चतूरो जबर्॥51॥ दुत् गै बिन्ति गर्यो त झन् बिखुसि भै ऊठ्यो ठुलो रिस् गरी। जल्दी गै ति कुबेरको जिति लग्यो पुष्पक् विमानै हरी॥ कूबेर्लाइ जिती यमै पनि जित्यो जीत्यो वरूणै पनी। पौंच्यो स्वर्ग विषे पनी खुसि हुँदै फेर् इन्द्र जित्छु भनी॥52॥ एक् ठक्कर् लडि इन्द्रले त सहजै पक्डेर पाता कस्या। हुर्मत् रावणको गयो खुसि भई सम्पूर्ण देव्ता बस्या॥ यो थाहा भइ मेघनाद रिसले आयो अगाडी सरी। जीत्यो इन्द्रजिलाइ तेस् बखतमा भारी लडाई गरी॥53॥ रावण्लाइ फुकाइ इन्द्र कन ली फर्केर लङ्का गयो। जीत्यो इन्द्र र इन्द्रजित् भनि ठुलो नाम् ताहिं देखी भयो॥ ब्रह्मालाइ खबर् भयो र फुनका खातीर दौडी गया। धेरै वर् दिइ मेघनाद् कन खुसी गर्दै फुकाउँदा भया॥54॥ ब्रह्मा इन्द्रजिलाइ फोइ कन फेर् जानू भयो धाममा। लाग्यो रावण फेर् जगत् जितुँ भनी सङ्ग्रामका काममा॥ कैलाश् पर्वत यो ठुलो छ गह्रुँको होला कहाँ तक् भनी। कैलाश् हात महाँ लियेर सहजै एक् दिन् त तौल्यो पनी॥55॥ नन्दीश्वर् कन रिस् उठ्यो र रिसले दीया सरापै पनी। मानिस् वानर शत्रु भै कन सहज् मारुन् तँलाई भनी॥ ताहाँ देखि त कार्तवीर्य सित गो सङ्ग्राम खातिर् जसै। पुग्थ्यो तिन् सित जोर् कहाँ सहजमा पाता कस्या पो तसै॥56॥ मेरो नाति भनी पुलस्त्य ऋषिले आयेर बिन्ती गरी। बन्धन् देखि फुकाइ बक्सनु हुँदा लाज् भै फिर्यो तेस् घरी॥ फेरी रावण बालि जित्छु भनी गो साथ्मा अनेक् विर् गया। बालीले पनि पक्रि तेस् कन तहाँ खुप् काखि चेप्ता भया॥57॥ काखीमा मिचि चार् समुद्र घुमि फेर् छोडी दियाथ्या जसै। मैत्री गर्छु भनी मित्यारि गरि खुप् लाज् मानि फर्क्यो तसै॥ ई बाहेक् अरु विर् सबै वश गर्यो तिन् लोक् विषे छन् जती। यस्ता विर्हरु मारि बक्सनु भयो बिन्ती गरूँ यो कती॥58॥ नारायण् हुनुहुन्छ विष्णु भगवान् सब् यो चराचर् पनी। जो देखिन्छ कहिन्छ शास्त्रहरुले नारायणै हो भनी॥ ख्वामित्का अघि नाभिमा कमल भो ब्रह्माजि ताहीं भया। वाणीले सँग अग्नि ता हजुरको मुख् देखि निक्ली गया॥59॥ बाहू देखि त लोकपाल् हुन गया ई चन्द्र सूर्यै पनी। आँखा देखि भया दिशाहरु भन्या कान् देखि शब्दै भनी॥ सब्को प्राण तयार् भयो हजुरका प्राण् देखि मुख्यै भई। नासा देखि त वैद्य अश्िवनिकुमार् वेदाङ्गमा पार् गई॥60॥ जङ्घा जानु उरू जघन् यति शरिर् देखी भुवर्लोक्हरू। कोखा देखि त चार् समुद्र हुन गो वर्णन् कहाँ तक् गरू॥ निस्क्या स्तन् दुइ देखि इन्द्र र वरुण् दूवै दिशाका पती। रेतै देखि त बालखिल्यहरु सब् निस्क्या तपस्वी अती॥61॥ धर्माधर्म विवेकका इ यमराज् ती लिङ्ग देखी भया। मृत्यू ता गुद देखि रुद्र त हजुर्का रीस देखी भया॥ हाड् देखी जति पर्वतादिहरु छन् केश् देखि सब् मेघ् पनी। जो छन् औषधि रोम देखि ति भया नख् देखि सब् स्वर् पनी॥62॥ विश्वात्मा हुनुहुन्छ नाथ् पुरुष रुप् माया त शक्ती लिन्या। खूसी भै कन देवता कन सदा अम्रित् पियाई दिन्या॥ ख्वामित्कै त छ सृष्टि सब् जति छ यो संसार् चराचर् धरी। बाँच्याको पनि देखिइन्छ भगवन् आधार् हजुर्कै गरी॥63॥ जस्तै दूद विषे रहन्छ भरिपुर् घीऊ उही रित् गरी। सब् चिज्मा हजुरै पसी रहनु भो सर्वान्तरात्मा हरी॥ हुन्छन् सूर्य्यहरू प्रकाश् हजुरकै तेज्ले हजुर् सब् धनी। ख्वामित्लाइ त नाथ् प्रकाश गरि दिन्या छैनन् अरू क्वै पनी॥64॥ ज्ञानी जन्हरु देख्तछन् सकल रुप् अज्ञानि अन्धा सरी। देख्तैनन् प्रभुलाइ मूढ हुन गै घुम्छन् विपत्मा परी॥ योगी भै कन वेदशीर्षहरुले खोज्छन् त देख्छन् पनी। यस्ता रित् सित यो चराचर विषे श्रीराम् रह्याछन् भनी॥65॥ बक्बात् गर्याँ प्रभु हजुर् सित रिस् न मानी। रक्षा हवस् प्रभु अनुग्रहपात्र जानी॥ चिन्मात्र अद्वितिय नित्य हजूरलाई। भज्छू निरन्तर टहल् गरि हर्ष पाई॥66॥ बाली सुग्रिव इन्द्रसूर्य्यसुत हुन् भन्न्या सुन्याको त छू। कस्ता रित् सित जन्म भो इ दुइको विस्तार् समेत् खोज्दछू॥ विस्तार् सुन्न म पाउँ सब् भनि हुकुम् राम्को भयेथ्यो जसै। विस्तार् खूसि भई अगस्ति ऋषिले बिन्ती गर्या सब् तसै॥67॥ ब्रह्मा चार् सय कोसको गरि सभा सूमेरु माथी थिया। ईश्वर्लाइ रिझाउना कन तहाँ खुप् योगमा मन् दिया॥ योग्मा चित्त बढ्यो र भक्ति रसले आँसू खसाया जसै। आँसूको तहिं वीर वानर बन्यो आश्चर्य मान्या तसै॥68॥ ब्रह्माका मनमा दया पनि उठ्यो बोल्या वचन्ले पनी। मेरा नित्य नजीकमा रह यहाँ कल्याण होला भनी॥ ब्रह्माका इ वचन् सुनेर खुसि भै वाहीं नजिक्मा रह्यो। फल् फुल् खायर तेहि पर्वत विषे त्यो नित्य डुल्दो भयो॥69॥ लाग्यो पानि पियास् र कूप नजिकै देख्यो र पौंच्यो तहाँ। आफ्ना छाइ विषे नजर् परि गयो त्यो कूप हेर्दा महाँ॥ आर्कै विर् सरि मानि तेहि कुपमा कूदी पसेथ्यो जसै। अर्को कोइ न देखि फेरि झटपट् उफ्रेर निस्क्यो तसै॥70॥ निस्क्यो बाहिर कूप देखि त असल् स्त्रीको स्वरुप् पो बनी। लाग्यो खेद् मनमा कसो गरि भयाँ स्त्रीको स्वरुप्को भनी॥ देख्या इन्द्रजिले र तेहि बिचमा तिन्मा बहुत् मन् भयो। पक्र्या इन्द्रजिले र वीर्य त गिरी सब् बाल देश्मा गयो॥71॥ तेही वीर्य त एक् कुमार् हुन गयो बाल्मा गिर्याको पनी। बालै देखि भयो भनी कन रह्यो नाम् बालि विर् भो भनी॥ माला काञ्चनिपुत्र जानि बढिया एक् इन्द्रजीले दिया। बाबूको करुणा बुझेर खुसि भै त्यो बालि विर्ले लिया॥72॥ तेस् बिच्मा तहिं सूर्य्य आयर नजर् लाया तसै स्त्री महाँ। सूर्य्यैका पनि वीर्य्यपात् हुन गयो ग्रीवा विषे पो तहाँ॥ तेही बिज् पनि बेस् कुमार् जब बन्यो ग्रीवा विषे एक् जसै। ग्रीवा देखि भयो भनेर तिनको सुग्रीव नाम् भो तसै॥73॥ सूर्य्यैले पनि पुत्रलाइ बलवान् साहाय दिन्छू भनी। विर् मध्ये बलवान् थिया र हनुमान्ज्यूलाइ दीया पनी॥ सुग्रिव्का सँगमा रह्या ति हनुमान् श्रीसूर्य्य धाम्मा गया। बाली सुग्रिव दूइ पुत्र सहजै ती वानरीका भया॥74॥ बाली सुग्रिव दूइ पुत्र सँगमा ली सुत्न खातिर् गइन्। प्रातःकाल विषे त फेरि अघि झैं ती स्त्री पुरूषै भइन्॥ स्त्रीरुप् भै कन बाली सुग्रिव दुवै जन्म्या इ पूरुष् भया। ब्रह्मालाइ गरूँ प्रणाम् भनि दुवै छोरा सँगै ली गया॥75॥ ब्रह्मालाइ खबर् भयो र खुसि मन् तिन्को गराया पनी। किष्किन्धापुरि दीन मन्सुब भयो आश्रित् अनाथ् हो भनी॥ थीयो एक् तहिं देवदूत बलवान् हाजिर् र मर्जी पनी। ब्रह्माको हुन गो लगेर गरि दे यस्लाइ राजा भनी॥76॥ किष्किन्धापुरिमा लगी तिलक दे खुप् राज्य सोख्मा परोस्। सात् द्विप्मा जति वानरादिहरु छन् तिन्मा हुकुम् यो गरोस्॥ इश् नारायण भारि हर्न भुमिको राम्चन्द्र हूनन् जसै। तीनैलाइ सहाय दीन कन ता तत्पर् हवस् यो तसै॥77॥ किष्किन्धापुरिमा लगी तिलक दे भन्न्या हुकुम् भो भनी। तेस् ऋक्षाधिपलाइ लैगि कन झट् राजा बनायो पनी॥ त्यो ऋक्षाधिपका ति पुत्र दुइ हुन् बाली र सुग्रिव् भनी। सब् विस्तार गरी सक्याँ हजुरमा मालुम् थियो ता पनी॥78॥ किष्किन्धा तहिं देखि वानरकि भै सुग्रिव्हरू छन् तहाँ। सर्वेश्वर् हुनुहुन्छ ता हजुरमा क्या धेर् बताऊँ यहाँ॥ नित्यानन्द चिदात्मनाथ् हजुरले लीलास्वरुप् यो धरी। ब्रह्माजी कन खुस् गराउनु भयो सम्पूर्ण भूभार् हरी॥79॥ बाली र सुग्रिव दुवै कन धर्म जानी। कीर्तन् गरोस् त गुण जन्म सबै बखानी॥ सम्बन्ध केहि रघुनाथ् सित पर्न जाई। पाप् छुट्छ धर्म पनि बढ्दछ तेसलाई॥80॥ वर्णन् ता यति कर्मले हजुरको हूँदैनथ्यो ता पनी। वर्णन् गर्छ जगत् यहाँ कि रघुनाथ् सब् ताप् हरौंला भनी॥ आर्को आज कथा कहन्छु रघुनाथ् सीताजिलाई पनी। रावण्ले हरि लै गयो त यहि हो तेस्को इरादा भनी॥81॥ रावण्को र सनत्कुमार ऋषिको एक् दिन् भयो भेट् कहीं। सोध्यो रावणले परी चरणमा क्यै बात् ऋषी थ्यैं तहीं॥ ब्रह्मन् को बलवान् छ देवहरुमा आधार कस्को गरी। जित्छन् सब् रिपुलाइ देवगणले साम्ने अगाडी सरी॥82॥ कस्को पूजन गर्दछन् द्विजहरू जो योगि हुन् सो पनी। कस्को ध्यान् कन गर्दछन् सहजमा संसार् तरौंला भनी॥ यस्को निश्चय कत्ति पाइन अनेक् कस्तै विचार्दा पनी। ठूलो कुन् छ बताइ बक्सनु हवस् येही छ ठूलो भनी॥83॥ सून्या प्रश्न सनत्कुमार ऋषिले यस्ता डबल्को जसै। जान्या रावणको र आशय उसै माफिक् बताया तसै॥ सून्यौ रावण एक् हरी सरि ठुलो मिल्दैन आर्को कबै। द्यौताका सब दानवादिहरुका आधार् इनै हुन् सबै॥84॥ जस्ले नाभि कमल् विषे त भगवान् ब्रह्माजि पैदा गरी। ती द्वारा जगतै बनाउनु भयो ठूला तिनै हुन् हरी॥ इन्द्रादीहरु जित्तछन् रिपु सबै आधार् हरीकै गरी। ध्यान्ले योगिहरू तिनै कन भजी जान्छन् सहज् पार् तरी॥85॥ रावण्ले इ वचन् सुन्यो र ऋषिका बिन्ती गर्यो फेर् तहाँ। विष्णूले जति मार्दछन् रण महाँ ती बस्न जान्छन् कहाँ॥ दोस्रो प्रश्न सुन्या तहाँ ति ऋषिले यस्ता प्रकार्को जसै। उत्तर् फेरि दिया कृपा गरि तहाँ तेस्लाइ तिन्ले तसै॥86॥ द्यौताले जति मार्दछन् ति त अनेक् स्वर्गादिको भोग् गरी। कालान्तर् पछि जन्म हुन्छ तिनको पृथ्वीतलैमा झरी॥ जस्लाई हरि मार्दछन् उ त तसै जान्छन् तुरुन्तै अनी। मुक्तै भै कन बस्छ जन्म तसको हूँदैन कैले पनी॥87॥ यस्ता सत्य वचन् सुनी मन बुझ्यो रावण् भयो खुस् पनी। सङ्ग्राम् श्रीहरि थ्यैं गरी तहिं मरी मुक्तै म हुन्छू भनी॥ यस्तो सुर् मनमा जसै दृढ गर्यो जान्या ऋषीले पनी। खूसी भै ति सनत्कुमार ऋषिले आशीष दीया पनी॥88॥ हे रावण् सुन वत्स जो छ मनमा स्वाभीष्टसिद्धी सबै। तिम्रो लौ परिपूर्ण हुन्छ मनमा शङ्का नमान्या कबै॥ रुप् जस्तो हरिको छ भन्छु अहिले यस्ता हरी छन् भनी। स्थावर् जङ्गम सूर्य्य चन्द्र पृथिवी शेष् दैत्य दानव् पनी॥89॥ ई रुप् हुन् हरिका अनेक् तरहका यो रुप् विराट् रूप हो। पीताम्बर् घनश्याम् त सूक्ष्म रुप हो देख्नू कृपैले छ यो॥ यो रुप् देखन मन्सुवा छ त हुनन् इक्ष्वाकु कुल्मा हरी। छोरा हुन् दशरथ्जिका भनि जगत् भन्नन् ति राम् नाम् गरी॥90॥ सीता लक्ष्मण साथमा लिइ पिताजीका हुकुम्ले गरी। जानन् दण्डक वन् महाँ भजि लिया चीन्ह्या तिनै हुन् हरी॥ यो विस्तार सनत्कुमार ऋषिका मुख् देखि जस्सै सुन्यो। चीन्ह्यो ख्वामितलाइ तेस् बखतमा तेस्ले र यस्तो गुन्यो॥91॥ श्रीराम्चन्द्र सितै विरोध् गरि तिनैका हात देखी मरी। संसार्सागर पार् तरेर सहजै जान्छू जहाँ छन् हरी॥ यस्ता आशयले सिता कन हर्यो रावण् त हो बुद्धिमान्। लक्ष्मी हुन् इ सिता भनी कन चिन्ह्यो मान्थ्यो कहाँ हो अजान्॥92॥ जो यो कथा कन खुसी भइ पाठ गर्छन्। सुन्छन् कहीं कहिं सुनायर पाप हर्छन्॥ खुप् आयु बढ्छ तिनको अति सौख्य हुन्छन्। धन्लाभ हुन्छ बहुतै तब नित्य सुन्छन्॥93॥ एक् दिन् नारदजी डुली सकल लोक् आया नजिक्मा जसै। देख्यो रावणले र पाउ परि एक् बिन्ती गर्यो पो तसै॥ हे सर्वज्ञ मुने लडाकि बलिया विर् छन् कहाँ सो कही। पाऊ लाग्नु हवस् गर्यो विनति यो खुप् लड्न इच्छा भई॥94॥ रावण्का इ वचन् सुनेर मुनिले मन्ले विचार् खुप् गरी। भन्छन् को भनु छैन वीर अरु ता ताहाँ तिमीले सरी॥ तिम्रो मन्सुब पूर्ण गर्न सकन्या विर् श्वेतद्विप्मा गया। मिल्छन् जाउ तहीं नजाउ कहिं लौ खुप् लड्न मन्सुब् भया॥95॥ जो विष्णुका पूजन नित्य गर्छन्। जो विष्णुका बाहुलि देखि मर्छन्॥ तेस्ता महात्मा तहिं बस्न जान्छन्। त्रैलोक्यका विर् त ति तुच्छ मान्छन्॥96॥ नारद्का इ वचन् सुनी कन त झट् पुष्पक् विमान्मा चढी। श्वेतद्विप् पनि पुग्दछू भनि चल्यो रावण् त तेसै घडी॥ श्वेतद्वीप नजिक् पुग्या पछि विमान् पुष्पक् न चल्न्या भयो। ओर्ल्यो पुष्पक देखि हिक्मति थियो पैदल् दुगुर्दै गयो॥97॥ श्वेतद्वीप पुगी प्रवेश् गरुँ भनी मन्सुब् गरेथ्यो जसै। धाया सुन्दरि नारि घेरि चहुँ ओर् आश्चर्य मान्यो तसै॥ आर्कीले पनि देखि पक्रि कन सब् वृत्तान्त सोद्धी भई। आर्कीले अझ आर्किले धरि लिंदा चेत्यो वहाँ पो गई॥98॥ उम्क्यो स्त्रीहरु देखि बल्ल र बहुत् आश्चर्य मान्यो पनी। मर्छू मै पनि विष्णु देखि र यहीं आयेर बस्छू भनी॥ जल्दी मर्न निमित्त खुप् छल गरी सीताजिलाई हर्यो। लङ्कामा लगि मातृवत् जननिको सेवा पनी खुप् गर्यो॥99॥ राम् नाम्ले परमेश्वरै हुनुभयो मालुम् छ सब्को गती। क्या बिन्ती गरुँ धेर् हजुर् त सबका साक्षी जगत्का पती॥ मेरो येहि चरित्र गायर रहोस् यो लोक संसार् भनी। गर्नू हुन्छ यहाँ अनेक् तरहका संसारि लीला पनी॥100॥ येही रित् सित रामको स्तुति गरी खुस् भै अगस्ती गया। संसारी सरि भै अनेक् विषय भोग् श्रीराम गर्दा भया॥ फर्क्यो पुष्प विमान् कुबेर् सित गई राम्कै हजुर्मा गयो। फर्क्या नाथ् म कुबेरका हुकुमले यो बिन्ति गर्दो भयो॥101॥ पैल्हे रावणले जिती कन लियो सेवा उसैको गरिस्। ऐल्हे श्रीरघुनाथले जिति लिंदा उन्का अधिन्मा परिस्॥ खुप् यो योग्य भयो अझै पनि तँ जा सेवा प्रभूकै गरी। आऊनू तइँले यहाँ जब त राम् वैकुण्ठ जान्छन् हरी॥102॥ हूकुम् येती कुबेरले पनि गर्या ख्वामित् पुग्याथ्याँ जसै। मञ्जुर् सोहि हुकुम् गरी कन फिर्याँ खुस् भै हजुर्मा तसै॥ पुष्पक्को विनती सुनेर रघुनाथ्जीको हुकुम् भो पनी। ऐल्हे जा तँ म सम्झुँला त उ बखत् चाँडो तँ आयास् भनी॥103॥ पुष्पक्लाइ बिदा दिया र रघुनाथ्ले राज्यको भोग् गर्या। जस्का राज्य महाँ बुढा पछि रही बाला न कैल्हे मर्या॥ यस्तो राज् प्रभुले गर्या सकलका आनन्दमै काल् गयो। श्रीराम्का तहिं राज्यमा पनि ठुलो आश्चर्य एक् दिन् भयो॥104॥ ब्राह्मण्को लडिका मरेछ र पिता रूँदा रह्याछन् कहीं। देख्या श्रीरघुनाथले तब विचार् राख्या प्रभूले तहीं॥ क्याले यो विधि भो भनी कन विचार् गर्दा भयो याद् जसै। तप् गर्थ्यो तहिं शूद्र जङ्गल विषे उस्लाइ मार्या तसै॥105॥ तप् गर्दा जब शूद्र मारि दिनु भो ऊठ्यो लडीको पनी। ब्राह्मण् खूसि भया गयो परमधाम् त्यो शूद्र चाहीं पनी॥ यस्तै रित् सित पालना गरि लिंगा दुःखी भयेनन् कहीं। कोटी लिङ्ग पनी स्थल स्थल विषे थाप्या प्रभूले तहीं॥106॥ संसार्को सुख भोग् गराउनु भयो सीताजिलाई पनी। येहि गायर लोक् तरुन् भनि भन्या स्थापन् कथाको पनी॥ सीता मात्र थिइन् प्रिया प्रभुजिकी राजर्षिको चाल् धरी। शिक्षा खातिर गादिमा बसि अनेक् राज्का अनेक् काम् गरी॥107॥ दस् हज्जार् जब वर्ष राज् गरि बित्या काल् ता यसै बिच् महाँ। सीताले रघुनाथका चरणमा बिन्ती गरिन् एक् तहाँ॥ ख्वामित् नित्य हजूरका चरणकी दासी म हूँ ता पनी। पर्छन् आयर पाउमा म सित खुप् ब्रह्मादि द्यौता पनी॥108॥ गर्छन् बिन्ति हजुर् अघी गइ दिया आफैं प्रभू राम् पनी। पाऊ लाग्नु हुन्याछ युक्ति यहि हो वैकुण्ठ जान्या भनी॥ भन्छन् बिन्ति गर्याँ हजुर् सित सबै ब्रह्मादिको मत् पनी। जस्तो गर्न उचीत हो उहि हवस् ख्वामित् जनायाँ भनी॥109॥ सीताले विनती गरिन् र रघुनाथ्ज्यूको हुकुम् भो तहाँ। बेस् भन्छन् अब गर्नु पर्दछ यसो वैकुण्ठ जाँदा महाँ॥ लोक्को एक् अपवाद् लगायर तिमीलाई बडा वन् महाँ। लैगी त्याग् पनि गर्छु जानु तिमिले वाल्मीकि आश्रम् जहाँ॥110॥ ऐल्हे गर्भ छ जन्मनन् दुइ कुमार् विर् विर् तिमीले पनी। लोक्को यो अपवाद मेट्छु अब ता पस्छू म नीया भनी॥ याहीं आयर लोकका बिच महाँ न्यायै पसौली जसै। फाट्निन् धर्ति र ताहिं बाट तिमिले वैकुण्ठ जानू तसै॥111॥ यस् रित्ले तिमि जाउली जब अघी क्यै काल् बसी मै पनी। आऊँला किन बस्तछू कहि सक्याँ यै सुर् छ मेरो भनी॥ जानाको यहि सूर निश्चय गरी श्रीराम् सभामा गया। हाम्रा यश् अपयश् कसो छ दुनियामा येहि सोद्धा भया॥112॥ सब्ले बिन्ति पनी गर्या हजुरमा बोल्छन् यशै यश् भनी। एकाले पछि क्या भन्यो कि महराज् एक् सुन्छु अप्यश् भनी॥ रावण्ले वनमा हरी घर लगी क्यै दिन् त राख्यो पनी। यस्ती हुन् इ सिता उनै कन घरै ल्याया छ चोखी भनी॥113॥ यस्ती स्त्री पनि चोखि हो भनि यहाँ राजै त राख्छन् भन्या। चोखी कुन् रहली यहाँ अब उपर् सम्पूर्ण वेश्यै बन्या॥ भन्छन् अप्यश येहि मात्र भनि यो बिन्ती गरेथ्यो जसै। लक्ष्मण्जी कन डाकि ल्याउन हुकुम् दीया प्रभूले तसै॥114॥ हूकुम्ले रघुनाथका हजुरमा लक्ष्मण् पुग्याथ्या जसै। सुन्नैलाइ कठिन् हुन्या अति कठोर् हूकुम् भयो पो तसै॥ हे भाई इ सिताजिलाइ अहिले त्याग् गर्नु मैले पर्यो। चोखी जानि लिंदा त दुर्यश बहुत् लोक्ले मलाई गर्यो॥115॥ सीतालाइ चढाइ जल्दि रथमा वाल्मीकिआश्रम् जहाँ। जो ताहीं नजिकै गयेर वनमा छाडेर आऊ यहाँ॥ उत्तर् केहि गर्यौ भन्या त तिमिले मार्यौ म ऐल्हे मर्याँ। भाई भोलि बिहान लानु वनमा हूकुम् त यै हो गर्याँ॥116॥ लक्ष्मण्ले जब यो हुकुम् कन सुन्या ठूला सकस्मा परी। प्रातःकाल महा उठ्या र बढिया एक् रथ् तयारी गरी॥ सीतालाइ चढाइ लैगि वनमा छोडेर आया पनी। लागिन् गर्न विलाप् सिताजि वनमा छोड्या मलाई भनी॥117॥ रुन्थिन् वाल्मिकिशिष्यले सुनि कह्या वाल्मीकिजी थ्यैं गई। सून्या वाल्मिकिले र पूजन गर्या सीताजिको याद् भई॥ ल्याया आश्रममा र लोकजननी सीता इनै हुन् भनी। स्त्रीजन्लाइ लगाइ खुप् सित गर्या सेवा सिताको पनी॥118॥ ती विप्रपत्निहरुले पनि लक्ष्मि जानी। पूजा सिता कन गर्या अति भाग्य मानी॥ सीतापती पनि विरक्त भयेर सुख् भोग्। छोडी मुनी सरि भया मनले लिया योग्॥119॥ लीला मेरि भनी सुनी कन तरुन् ई लोक् संसार् भनी। लोकैका हितका निमित्त भगवान् मानिस् स्वरुप्का बनी॥ लीला गर्नु भयो र वृद्धहरुले जो गर्दथ्या सो गरी। सत्कामै गरि दिन् बिताउनु भयो बाधा सबैका हरी॥120॥ साथ्मा लक्ष्मणजी थिया प्रभुजि थ्यैं कुन् हो ठुलो विष् भनी। सोध्या लक्ष्मणले र सब् कहनु भो विस्तार् प्रभूले पनी॥ ब्रह्मस्वै विष हो भनी नृगजिको विस्तार् सुन्याथ्या जसै। बूझ्यो चित्त र फेरि लक्ष्मणजिले क्यै सोध्न लाग्या तसै॥121॥ हे नाथ् ज्ञान स्वरूप देहहरुका आत्मा अधिन् भै पनी। भूभार् हर्नु भयो अनेक् तरहका यस् आकृतीका बनी॥ लीला हो इ त आत्मरूपि भगवान् भक्तै फगत् जान्दछन्। यो लीला त दयानिमित्त हुन गो यस्तो पनि मान्दछन्॥122॥ यस्ता मालिक जानि पाउ तलमा ख्वामित् पर्याको म छू। संसार् रूपि गभिर् समुद्र सहजै कुन् पाठले तर्दछू॥ सोही युक्ति बताइ बक्सनु हवस् जुन् पाठले यो तरी। पुग्न्याछू पछि धाममा सहजमा आनन्दको भोग् गरी॥123॥ लक्ष्मण्का इ वचन् सुनेर रघुनाथ् मूखै हँसीलो गरी। आफ्ना भक्त ति भाइ लक्ष्मणजिका सम्पूर्ण सन्ताप् हरी॥ तत्त्व ज्ञान पनी तहीं दिनु भयो जुन्लाइ वेद्ले पनी। भन्छन् लोक्हरुलाइ तर्न सजिलो साँघू छ येही भनी॥124॥ ई वर्णाश्रमका क्रिया जति त छन् तिन्लाइ पैल्हे गरी। दस् इन्द्रीय र मन् जितेर गुरुका साम्ने अगाडी परी॥ आत्मज्ञान मिलोस् भनेर गुरुको सेवा निरन्तर् गर्या। आत्मज्ञान् पनि मिल्छ येहि रितले संसार् कतीले तर्या॥125॥ फल् इच्छा गरि कर्म गर्छ यदि ता फेर् देह यस्तै लिई। त्यो फल् भोग् पनि गर्छ गर्छ अरु फेर् कर्मै बहुत् मन् दिई॥ तेस्को फेर् पनि बन्छ देह करले येसै जगत्मा परी। यस्तै रित् सित घुम्छ त्यो भुवनमा अत्यन्त चक्रै सरी॥126॥ अज्ञाने छ घुमाउन्या सकलको शत्रू सरीको यहाँ। ज्ञानैले गरि नष्ट हुन्छ पनि सो लीनू यही मन् महाँ॥ अज्ञान्को र इ कर्मको छ कति फेर् तस्मात् क्रियाले गरी। अज्ञान् नष्ट हुँदैन छैन अरु थोक् ऊपाय यै ज्ञान् सरी॥127॥ अज्ञान् नष्ट हवस् न राग् न त छुटोस् अज्ञानका कर्मले। कर्मै गर्छ त घुम्छ यै जगतमा त्यै कर्मका धर्मले॥ तस्मात् ज्ञान विचार गर्नु जनले ज्ञान्ले कती पार् भया। ज्ञान् छाडी कन कर्मले जनहरू संसार पार् को गया॥128॥ विद्यालाइ सहाय कर्म छ ठुलो भन्छन् इ वेद्ले पनी। तस्मात् कर्म अवश्य गर्नु जनले साहाय होला भनी॥ क्वै येसो पनि भन्दछन् त ति भनुन् साहाय कोही रती। विद्यालाइ त चाहिंदैन बुझ यो विस्तार् बताऊँ कती॥129॥ हुन्छन् कर्म त देह देहहरुमा पूरा अभीमान् भई। विद्या हुन्छ त जो छ तेहि अभिमान् देहादिमाको गई॥ विद्याको र इ कर्मको त छ विरोध् साहाय हुन्थ्यो कहाँ। विद्यै एक् छ समर्थ मुक्ति दिनमा यै जान्नु सब्ले यहाँ॥130॥ बाजीका श्रुति तैत्तिरीय कहिन्या श्रूतीहरूले पनी। भन्छन् येहि कुरा सहाय अरुको खोज्दैन विद्या भनी॥ तस्मात् कर्म विरोधी जानि जनले सब् कर्म छाडी दिनू। विद्यै मात्र ठुलो बुझेर यसमा यो मन् लगाई लिनू॥131॥ जो यो तत्त्वमसी छ वाक्य यसको वाक्यार्थ जानी लिनू। यस्मा तिन् पद छन् ति तीन पदका तात्पर्यमा मन् दिनू॥ तत्का अर्थ परात्म हुन् ति पदमा त्वं भन्नु जीवात्म हो। इन्को ऐक्य बुझाउन्या असि छ पद् रात् दिन् विचार् गर्नु यो॥132॥ मायाले त बन्यो शरीर सब यो आखिर् छ मन्र्या पनी। देख्नू पञ्च महाभुतै छ सबमा यस्ता प्रकार्को बनी॥ संसार्को सुख दुःख साधन स्वरुप् देखिन्छ जो देह यो। स्थूलोपाधि भनी कहिन्छ सबले यो नाम् यसैको त हो॥133॥ दस् इन्द्रीय र मन् अपञ्चिकृत भुत् यो सोह्र जम्मा छ जो। स्थूलोपाधि भनी कहिन्छ सबको मुल् भोग साधन् छ यो॥ येसै स्थूल उपाधि भित्र छ सदा इन्को वियोग् भो जसै। स्थूलोपाधि गलेर जान्छ सबको टिक्तैन एक् क्षण् कसै॥134॥ जीव् ता मुक्त छ शुद्ध निर्मल फटिक् जस्तो उपाधी गरी। सो निर्मल् पनि हुन्छ सङ्गगुणले उस्तै उपाधी सरी॥ ईनै दूइ उपाधि देखि बुझि खुप् होला फरक् जिव् जसै। तस्सै मुक्त हुन्या छ छैन नहिं ता आर्को उपायै कसै॥135॥ राताका सँगमा रह्या स्फटिक ठिक् देखिन्छ रातै सरी। तस्तै आत्म पनी उपाधि सँग भै हुन्छन् उपाधी सरी॥ आत्मामा छ उपाधि केहि न फटिक्मा क्यै छ रातो कतै। झुट्टै मात्र छ यो झलक् यहि विचार् खुप् राख्नु जत्ता ततै॥136॥ जाग्रत् स्वप्न सुषुप्ति वृत्ति तिन छन् यस् बुद्धिका ई पनी। झूट्टै देखि लिइन्छ नित्य सुखरुप् यस् ब्रह्मरुप्मा भनी॥ जानी वृत्तिनिरोध् गरेर जनले यो आत्म जानी लिनू। आत्मा भीत्र उपाधिलाइ त झुटा जानेर छाडी दिनू॥137॥ आत्मा हो सुख रूप दुःख रुपको संसार् छ उस्मा कहाँ। अज्ञान्ले गरि मात्र सत्य रुपले झल्कन्छ आत्मा महाँ॥ ज्ञान्ले लिन् पनि हुन्छ डोरि कन साँप् बुझ्नू छ जस्तो फगत्। तस्तै ईश्वरमा अनेक् तरहको देखिन्छ यस्तो जगत्॥138॥ अध्यास् हुन्छ चिदात्ममा इ सबको जो छन् अहङ्कारका। इच्छादी पनि बुद्धि धर्म बुझनू छैनन् कुनै सारका॥ आत्मा साक्षि छ यो पृथक् इ सबमा सब्मा घुस्याको पनी। जस्तै घुस्तछ अग्नि लोहहरुमा तस्तै प्रकार्को बनी॥139॥ यै आत्मा कन चिह्न पर्छ गुरुका वेद्का वचन्ले गरी। आत्मालाइ चिह्न्यो भन्या बुझि लिनू त्यो मुक्त भो तेस् घरी॥ तस्मात् आत्मविचार गर्नु जनले यस् रूपका हुन् भनी। अज्ञान् नष्ट गराउना कन अवर् छैनन् उपाई पनी॥140॥ आत्मा यस् रितले चिह्निन्छ पहिले एकान्तमा गै बसोस्। दस् इन्द्रीय जितेर मन् पनि जिती आत्मैविचार्मा परोस्॥ जानोस् जो छ जगत् प्रकाश् सकल यो हो आत्मसत्ता भनी। येही तत्त्व बुझी त पूर्ण रुपको होइन्छ आफू पनी॥141॥ ओङ्कार् वाचक हो सबै जगतको अज्ञान् अवस्था महाँ। ज्ञानोत्तर् हुन सक्छ वाचक कहाँ लिन् हुन्छ आत्मै महाँ॥ आत्मामा जब लिन् भया अ उ म तिन् विश्वादि साक्षीसहित्। आत्मै मात्र रहन्छ तेस् बखतमा निर्मल् उपाधीरहित्॥142॥ सोही आत्म म हूँ भनी दृढ भयो ज्ञान्का विचार्ले जसै। जीवन्मुक्त भनी कहिन्छ जन त्यो पर्दैन ताप्मा कसै॥ सब् इन्द्रीयशमन् गरेर बलवान् कामादिको नाश् गरी। अभ्यास् गर्नु समाधिमा त सहजै देखिन्छु साम्ने हरी॥143॥ येही पूर्ण अनन्त आत्मरुपको ध्यान् नित्य गर्दै रहोस्। जो प्रारब्ध छ सो बुझेर बलियो ई दुःख सुख् सब् सहोस्॥ येही रित् सित दिन् बिताउँछ भन्या यो देह छुट्ला जसै। संसार्का सब दुःख छाडि कन त्यो लिन् हुन्छ मैमा तसै॥144॥ आदीमा न त अन्त्यमा न बिचमा यो देहधारी बनी। पूर्णानन्द हुँदैन जान्नु सबले यो सत्य बात् हो भनी॥ तस्मात् यो विधि छोडि गर्नु जनले आत्मैविचार् खुप् गरी। त्यो मैमा मिलि जान्छ जल् जलधिमा पौंचेर मील्या सरी॥145॥ आत्मै मात्र छ सत्य यो सब जगत् झूटै छ झूटो पनी। डोरी सर्प बुझ्या सरी बिबुझमा देखिन्छ साँचो भनी॥ जान्नू जानिइयेन यो भनि भन्या मेरा चरण्मा परी। सेवा गर्नु र जान्दछन् नतर ता टर्दैन कस्तै गरी॥146॥ वेद्को सार रहस्य यो सब कह्याँ जो यो विचार् गर्दछन्। कोटी जन्म सहस्रका सकल पाप् तिन्का सहज् टर्दछन्॥ तस्मात् भाइ विचार यो सब जगत् झूटो चटक् झैं भनी। मैमा भक्ति सदा लगायर रहू आनन्द रूपी बनी॥147॥ मेरो येहि सगुण् स्वरूप् कन खुसी मानी भजन् वा गरुन्। वा निर्गुण् परिपूर्ण आत्म रुपमा लैगेर यो मन् धरुन्॥ ती दूवै मइ तुल्य हुन् ति मइ हुन् ती मै सरीका बनी। गर्छन् सब् भुवनै पवित्र तिनले कुल्ची दिंदामा पनी॥148॥ श्रद्धा भत्ति रहोस् गुरूचरणमा मेरा वचन्मा पनी। यस्लाई श्रुतिसार् बुझी कन पढोस् मुल् तत्त्व यै हो भनी॥ यस्ता रित् सित यो पढ्यो पनि भन्या अज्ञानको नाश् गरी। मेरै रुप् बनि जान्छ जान्छ सहजै संसारसागर् तरी॥149॥ एक् दिन् श्रीयमुनाजिका तिर महाँ बस्न्या मुनीश्वर्हरू। भार्गव्मा च्यवनै थिया इ सँगमा बस्न्या थिया जो अरू॥ आया श्रीरघुनाथका हजुरमा आपत्ति छुट्नन् भनी। आदर् खुप् रघुनाथ बाट रहँदा खुस् भो ऋषीगण् पनी॥150॥ सेवक् ब्राह्मणको म हूँ अति कृपा गर्नू भयो धन्य हो। सेवक्लाइ अह्राइ बक्सनु हवस् कुन् काम् छ इच्छा छ जो॥ सेवक् हूँ सब सिद्ध गर्छु भनि यो राम्को हुकुम् भो जसै। आपत् बिन्ति गर्या तहाँ च्यवनले राम्का हजुर्मा तसै॥151॥ हे नाथ् क्वै मधु नाम दैत्य शिवका प्यारा महात्मा थिया। तिन्लाई शिवले त्रिशुल् पनि अमोघ् खूसी हुँदामा दिया॥ रावण्की बहिनी थि कुम्भिनसि एक् बीहा गर्याको थियो। जन्म्यो पुत्र त लोककण्टक सबै चाल् राक्षसैको लियो॥152॥ तेस्को नाम लवण् छ राक्षसि छ चाल् तेस्ले त्रिशुल् त्यै लिई। आपद् सब् ऋषिलाइ गर्छ रघुनाथ् बाधा अनेकन् दिई॥ यो आपत्ति छुटोस् भनी हजुरमा आयौं भन्याथ्या जसै। तेस्को ताप न मान्नु मार्छु अहिले यस्तो हुकुम् भो तसै॥153॥ यै बिच्मा सब भाइलाइ रघुनाथ्ले सोध्नु भो को गई। मार्छौ कण्टक तेस् लवण् कन ऋषीका प्राणदाता भई॥ हात् जोरी विनती गर्या भरतले ख्वामित् म जान्छू भनी। ताहीं फेर् विनती गर्या अति उचित् शत्रुघ्नजीले पनी॥154॥ लक्ष्मण्ले पनि काम् गर्या अगि बडा साथै हजुर्मा गई। दुःखै भोग भरत्जिले पनि गर्या योगी सरीका भई। ख्वामित् आज हुकुम् भया त खूसि भै जान्छू म ऐल्हे तहाँ। राम् ठाकुर् बहुतै खुसी हुनु भयो यो बिन्ति सुन्दा महाँ॥155॥ यस्तो हूकुम भो बहुत् खुसि भई शत्रुघ्नलाई तहाँ। गादी आज म दिन्छु राज् पछि गर्या पूरी बनाई तहाँ॥ पैल्हे जल्दि त मारि हाल लवणै लै जाउ यो बाण् भनी। बाण्मा मुख्य जउन् थियो उहि झिकी दीनू भयो बाण् पनी॥156॥ अर्ती क्या दिनु भो कि भाइ शिवको त्रिशुल् छ तेस्का घरै। पूजा नित्य गरेर जान्छ वनमा आहार खातिर् परै॥ तेस्ले त्यो शिवको त्रिशुल् लिन भनी जानै न पावस् घरै। फिर्दामा तहिं लड्नु हान्नु यहि शर् मर्ला र गिर्ला परै॥157॥ पायो त्यो शिवको त्रिशुल् लिन भन्या तेसै त्रिशुल्ले गरी। सब्को नष्ट गराउन्या छ यहि सुर् राख्नू विचार् खुप् गरी॥ यो मार्या पछि तेस् मधूवन महाँ एक् बेस् बनाऊ सहर्। जस्मा बस्न मिलोस् भनी सकलले खुप् बस्न मानुन् रहर्॥158॥ तेस्को नाम् मथुरा हुन्या छ नगरी त्यै राजधानी गरी। राज् गर्नू तिमिले अनेक् तरहका सब्का विपत्ती हरी॥ एक्लै गै अघि मार राक्षस पछी आऊँछ सेना पनी। तिस् चालीस हजार राज् गर तहाँ राम्ले दिया राज् भनी॥159॥ आशीर्वाद् दिइ साथ जाउ ऋषिका भन्न्या हुकुम् भो जसै। हूकुम् माफिक काम् गर्या सँग गई शत्रुघ्नजीले तसै॥ राक्षस् मार्नु भयो तुरुन्त र तहीं पूरी मथूरा बनी। हूकुम् माफिक राज् गर्या तहिं बसी शत्रुघ्नजीले पनी॥160॥ सीताका पनि दूइ पुत्र सुकुमार् जम्ल्याह पैदा भया। वाल्मीकी ऋषिले ति पुत्र दुइको नाम्कर्म गर्दा भया॥ जेठाको कुश नाम् धर्या लव भनी जुन् चाहिं कान्छा थिया। तिन्को नाम धर्या क्रमै सित अनेक् शास्त्रै पढाई दिया॥161॥ वेलैमा व्रतबन्ध कर्म पनि भो वेदार्थ जानुन् भनी। लाग्या वेद् पनि पढ्न शास्त्रहरूको तात्पर्य जान्या पनी॥ उत्तम् निर्मल वंश सूर्य्य बिचमा पैदा भयाका थिया। यो अभ्यास थियेन भन्नु त उसै फुस्रा कुरा पो थिया॥162॥ वाल्मीकिले सकल रामचरित्रलाई। गान् कर्न काव्यरितले कविता बनाई॥ गान् गर्दथ्या खुसि भयेर पढाइ दीया। त्यो गाउँदा त्रिभुवनै वश पारि लीया॥163॥ जम्ल्याहा दुइ भाइ सुन्दर कुमार् हात्मा सितारा लिई। पूरा सुर् सित गाउँथ्या दुइ जना ताल् सुर् मिलाई दिई॥ खुस् हुन्थ्या ऋषिगण् सबै ति वनका सूनेर तेस् गानले। प्यारो खुप् सित गर्दथ्या ति दुइको ठूला भनी मानले॥164॥ यै रीतले रामचरित्र गाई। सम्पूर्णको मन् पनि खुस् गराई॥ वाल्मीकि कै आश्रममा रहन्थ्या। गर्थ्या सधैं वाल्मिकि जो त भन्थ्या॥165॥ यै बिच्मा सब अश्वमेध्हरू गरी राम्ले अनेक् दान् दिया। सीताजी वनमा थिइन् र सुनकी सीता बनाई लिया॥ ब्रह्मर्षी र बडा बडा पृथिविका राजाहरू सो पनी। ब्राह्मण् क्षत्रिय वैश्य सब् तहिं पुग्या हेरौं तमासा भनी॥166॥ वाल्मीकी ऋषिका सँगै ति कुशलव् हिंड्थ्या ति जान्थ्या जहाँ। पाया फुर्सत सोध्नको र कुशले सोध्या कुरा क्यै तहाँ॥ हे सर्वज्ञ गुरो कउन् तरहले बन्धन् विषे पर्दछन्। कुन् पाठ्ले सब बन्धनै पनि सहज् तोडेर पार् तर्दछन्॥167॥ बाँधिन्छन् यहि रीतले यति गर्या संसार तर्छन् भनी। यस्तो तत्त्व बताइ बक्सनुहवस् जानू म मूढो पनी॥ यस्तो प्रश्न सुन्या जसै ति कुशको ती वाल्मिकीले पनी। यस्को तत्त्व बुझाइ बक्सनु भयो बाँधिन्छ यस्ले भनी॥168॥ यस् जिव्ले बिहकै विचार न गरी मन्त्री अहङ्कार् लिंदा। मन्त्रीले जति आफुमा गुण थिया जिव्मा मिलाई दिंदा॥ मन्त्रीका वशमा परेर यहि जिव् मै हूँ अहङ्कार् भनी। लाग्यो भन्न भन्या गर्यो विषयमा बाँधिन्छ यो जिव् पनी॥169॥ जो छन् सत्व र रज् तम त्रिगुण ई रुप् हुन् अहङ्कारका। ई तीनै मनले विचार् गरि लिंदा छैनन् कुनै सारका॥ इच्छा सत्व विषे धर्यो पनि भन्या ऐश्वर्य भोग्छन् पनी। संसार् कै व्यवहार बढ्छ रजले स्त्री पुत्र मेरा भनी॥170॥ जो ता छन् तम गूणमा खुसि हुन्या तेस्ता त कीरा भई। फिर्छन् नित्य विपत्तिमा सुख सयेल् मिल्दैन काहीं गई॥ जो ता तिन् गुणलाइ तुच्छ बुझि खुप् आत्मैविचार् गर्दछन्। सब् बन्धन्हरुलाइ तोडि सहजै संसार् तिनै तर्दछन्॥171॥ तस्मात् अहङ्कार् कन तुच्छ मानी। आत्मा म हूँ पूर्ण भनेर जानी॥ आत्मैविचार्मा तिमि चित्त देऊ। साँचो भन्याँ यो तिमि जानि लेऊ॥172॥ वाल्मीकि देखी यति तत्त्व पाई। ज्ञान् भै गयो ती कुश वीरलाई॥ मुक्तै थिया नित्य तथापि याहाँ। गर्दै रह्या कार्य त लोक माहाँ॥173॥ एक् दिन् वाल्मिकिले त अर्ति दिनु भो हे पुत्र हो गाउँछौ। तिम्रो गान् सुनि खूसि हुन्छ दुनियाँ अत्यन्त यश् पाउँछौ। श्रीराम्का पनि गान सुन्न कन मन् आयेर गाऊ भनी। लाया गाउन यो भन्या दुइ जना मीलेर गाया पनी॥174॥ गान्ले खुस् भइ केहि बक्सिस भया बक्सिस् भयाका जती। चिज् छन् सब् तृण झैं गरेर तिमिले केही न लीया रती॥ अर्ती वाल्मिकि देखि पाइ कुशलव् अत्यन्त खूसी भई। लाग्या गाउन दूइ भाइ ऋषिका साम्ने अगाडी गई॥175॥ सून्या तेहि अपूर्व गान् र रघुनाथ्ज्यूका पनी मन् गयो। मेरो मन् पनि गानले हरि लिया को हुन् इ भन्न्या भयो॥ साम्ने डाकि म सुन्छु फेरि यहि गान् भन्न्या इरादा धरी। राजन् पण्डित वृद्ध जन्हरु बहुत् राखी सभा खुप् गरी॥176॥ गान् सुन्छू अब डाक याहिं ति कुमार् आउन् सभामा भनी। हूकुम् भो र हुकूमले दुइ कुमार् आया सभामा पनी॥ देख्या मूर्ति कुमारका र सबले आश्चर्य मान्या पनी। कस्का हुन् इ कुमार् कसो गरि भया रामै सरीका भनी॥177॥ रामैका सरि वस्त्र भूषण भया राम्चन्द्र कुन् हुन् भनी। चिह्नैलाइ कठिन् हुन्या छ यहि बात् सब् बोल्न लाग्या पनी॥ लाग्या गाउन भाइ दूइ जब ता गान्धर्व सुर्ले गरी। गान् सुन्दा बहुतै खुसी हुनु भयो त्रैलोक्यका नाथ् हरी॥178॥ हूकुम् ताहिं भरत्जिलाइ दिनु भो लौ देउ खिल्लत् भनी। दस् हज्जार् रुपिया लगी कन दिया जल्दी भरत्ले पनी॥ दस् हज्जार् रुपिया दिया त पनि त्यो सब् तृण् सरीको गरी। जाहाँ वाल्मिकिजी थिया उहिं गया धन् छोडि तेसै घरी॥179॥ जान्या श्रीरघुनाथले इ त सिताजीका कुमार् हुन् भनी। त्यै बिच्मा प्रभुले हुकुम् दिनु भयो शत्रुघ्नलाई पनी॥ हे भाई तिमि जाउ जल्दि अहिले वाल्मीकिजी छन् जहाँ। सीताजी र ति वाल्मिकी कन लिई दौडेर आऊ यहाँ॥180॥ सीतालाइ नियाँ म दिन्छु अहिले सीताजि नीयाँ पसुन्। आफ्नू दोष अफालि निर्मल भई खुस् भै सिताजी बसुन्॥ हूकुम् श्रीरघुनाथको यति हुँदा शत्रुघ्न जल्दी गया। वाल्मीकि ऋषिका परी चरणमा सब् बिन्ति गर्दा भया॥181॥ सून्या बिन्ति र जुन् त आशय थियो राम्को उ जानी लिया। पस्लिन् भोलि निया सिता भनि तहाँ उत्तर् तुरुन्तै दिया॥ उत्तर् वाल्मिकि देखि पाइ कन ती शत्रुघ्न फर्की गया। श्रीराम्चन्द्रजिका पुगी हजुरमा त्यो बिन्ति गर्दा भया॥182॥ सुन्नू भो जब उत्तरा ति ऋषिको ताहाँ प्रभूले पनी। पस्छिन् भोलि सिता निया भनि हुकुम् भो लोक जानुन् भनी॥ हूकुम् येति सुन्या र लोक पनि सब् हेरौं तमासा भनी। ब्राह्मण् क्षत्रिय वैश्य शूद्र जति छन् आया महर्षी पनी॥183॥ आया वाल्मिकि ताहिं तेहि बिचमा सीताजिलाई लिई। सीताजी पनि यज्ञमा पुगि गइन् श्रीराममा मन् दिई॥ सीताजी कन देखि लोकहरु सब् बेस् भो बहुत् बेस् भनी। लाग्या बोल्न तहाँ तसै बखतमा ती वाल्मिकीजी पनी॥184॥ श्रीराम्जी सित बिन्ति गर्दछु भनी राम्का अगाडी सर्या। सीताजी अति शुद्ध छन् भनि बहुत् बिन्ती हजुर्मा गर्या॥ छोरे हुन् कुशलव् पनी हजुरका बिन्ती कहाँ तक् गरू। क्यै शङ्का मनमा रह्या हजुरमा गर्छू शपथ् मै बरू॥185॥ बोल्याँ केहि झुटो भन्या हजुरमा बोल्यो झुटो बात् भनी। निष्फल् आज गरुन् प्रभू जति थियो मेरो तपस्या पनी॥ सून्या वाल्मिकिको शपथ् र रघुनाथ्ज्यूका हुकुम् यो भयो। मेरा संशय छैन कत्ति मनमा साँचो शपथ् हुन्छ यो॥186॥ लङ्कामा पनि एक् निया अघि दिंदा जीतिन् र सीता लियाँ। ऐल्हे पो अपवाद् गर्या र जनले सो मेट्न छाडी दियाँ॥ अर्काले अपवाद् गर्यो भनि उसै साँचै सिता त्याग् गर्याँ। तस्तै भो त पनी रिसानि न हवस् यस्मा क्षमापन् गर्या॥187॥ मेरै पुत्र त हुन् दुवै इ कुशलव् जम्ल्याह पैदा भया। सीताजी पनि शुद्ध छन् सब बुझ्याँ सन्देह मेरा गया॥ हूकुम् यो रघुनाथको हुन गयो हूकुम् भयो ता पनी। सीताजी ते तयार् भइन् तब बखत् पस्छू म नीया भनी॥188॥ ब्रह्मादीहरु लोकपाल्हरु सबै आया सिता छन् जहाँ। ब्रह्मादीहरुका अगाडि ति सिता क्यै बोल्न लागिन् तहाँ॥ जस्तो भक्ति छ रामका चरणमा मेरा उ जानी लिउन्। साँची छू त मलाइ जान अहिले बाटो भुमीले दिउन्॥189॥ यस्ता वाणि सिताजिको पृथिविले सूनी अकीथिन् जसै। बेस् सिंहासन एक् तयार् गरि सिताजीलाइ राखिन् तसै॥ त्यै सिंहासनमा बसी जननिले औदास्य मन्मा लिइन्। सीताजी कन जानलाइ बढिया बाटो भुमीले दिइन्॥190॥ यस् रित्ले जननी सिता जब गइन् खुप् मोह लोक्मा पर्या। इन्द्रादीहरुले त खुप् खुसि हुँदै बेस् पुष्पवृष्टी गर्या॥ सीताको तहिं शोक् गर्या प्रभुजिले संसारी जस्ता भई। ब्रह्मादीहरुले बुझाउनु भयो साम्ने अगाडी गई॥191॥ बूझी बक्सनु भो र शोक् पर गरी बाँकी रह्याका थिया। सब् सम्पूर्ण गरेर दान् दिनु भयो ब्राह्मण् तहीं सब् थिया॥ जो ता यज्ञ महाँ थिया जनहरू धन्ले ति पूर्णै भया। बीदा बक्सनु भो र देसि जति हुन् बीदा हुँदै सब् गया॥192॥ सीताजी सितको वियोग् जब भयो श्रीराम् विरक्तै भया। यज्ञस्थान् कन छोडि पुत्र सँग ली जल्दी अयोध्या गया॥ कौशल्या जननी पनी खुसि भइन् श्रीराम आया भनी। लक्षण् अन्त्य निहारि ज्ञानकि कथा चर्चा गरिन् बेस् भनी॥193॥ कौशल्या रामलाई त्रिभुवनपतिका नाथ् रमानाथ जानी। कुन् पाठ्ले बन्ध छुट्ला भनि कन मनमा खुप् ठुलो दुःख मानी॥ आइन् पाऊ परिन् फेर् विनति पनि गरिन् रामजीका चरण्मा। कुन् पाठले बन्ध छुट्छन् यति म कन कहू आज आया शरण्मा॥194॥ यस्तो बिन्ती सुनी खुप् खुसि पनि हुनु भो बन्ध छुट्न्या उपाई। सब् भन्दा येहि ठूलो भनि कहनु भयो भक्तियोग् माइलाई॥ भक्तीयोग्मा पनी जो त्रिगुणरहितकी भक्ति छन् सोहि गर्नू। गङ्गाजीका प्रवाहा सरि गरि यस मन्लाइ मै माथि धर्नू॥195॥ मै माथी चित्त धन्र्या जनहरु सहजै भक्तिमान् होइ जान्छन्। चार् छन् मुक्ती ति चारै कन पनि तलका तृण् सरीका ति मान्छन्॥ मैमाथी चित्त धन्र्या भनि कन बुझि ल्यौ साधना गर्न माहाँ। तेस्को वर्णन् म गर्छू अब सब बुझिल्यौ सब् खुलस्ता छ याहाँ॥196॥ इच्छा काहिं न राखनू विषयमा सब् धर्म थाम्नू पनी। सत्काम् गर्नु विचार राख्नु मनमा हिंसा घटीया भनी॥ मेरो दर्शन गर्नु खुप् स्तुति पुजा गर्नू स्मरण् खुप् गरी। पाऊमा परि दण्डवत् गरि लिनू जाइन्छ यस्ले तरी॥197॥ सब् प्राणीहरुमा म छू यति विचार् राख्नू असङ्गी भई। साँचो बोल्नु बडा मिल्या चरणमा पर्नू तुरुन्तै गई॥ गर्नू दुःखि उपर् दया सम भया तिन्मा त मैत्री पनी। सेवा गर्नु यमादिको पनि असल् बाटा इनै हुन् भनी॥198॥ वेदान्तै कन सुन्नु गर्नु खुसि भै कीर्तन् सदा नामको। सज्जन्ले सतसङ्ग गर्नु दिन दिन् सोझो भई कामको॥ मेरो देह भनाउन्या अति ठुलो छोड्नू अहङ्कार् पनी। यो मन् शुद्ध गराइ बुझ्नु जति छन् सब् धर्म मेरा पनी॥199॥ जस्तै गन्ध रहन्छ फूलहरुमा फुल्मा रह्याको पनी। वायूका वशमा परी कन उडी आऊँछ नाक्मा पनी॥ त्यस्तै योग विषे दियो मन भन्या त्यै योगवायू पनी। गन्धै झैं गरि मन् उडायर सहज् ल्याऊँछ मैमा पनी॥200॥ सर्वात्मा म छु जो त येति नबुझी पूजा सनक् गर्दछन्। ती देखी खुस हुन्न कत्ति ति गरुन् व्यर्थै शरिर् हर्दछन्॥ पूजा गर्नु त तेहि हो उ न गर्या तिन्ले पुजा कुन् गर्या। मृत्यूको भय हुन्छ तिन् कन सदा संसारमा ती पर्या॥201॥ सर्वात्मा म छु येति जानि सब जिव्लाई नमस्कार् गरुन्। जीवात्मा परमात्म एक् बुझि सदा अन्तःकरण्मा धरुन्॥ मातर् मार्ग त तर्नलाइ सजिलो यै हो छ यस्तै गरी। संसार्का कति पार् गया सहजमा संसारसागर् तरी॥202॥ याहाँलाइ त झन् सहज् छ म त हूँ पुत्रै र पुत्रै भनी। संझी मात्र दिनू हवस् यति गर्या छुट्नन् इ बन्धन् पनी॥ कौशल्या रघुनाथको यति हुकुम् सूनिन् र मुक्तै भइन्। कैकेयी पनि देह छोडि दशरथ्जीका हजुर्मा गइन्॥203॥ तस्तै सुमित्रा दशरथ्कि रानी। संसारको सोख् पनि सर्व जानी॥ प्रारब्धका बन्धनलाइ तोडी। पौंचिन् पती थ्यैं यहिं देह छोडी॥204॥ पापात्मा अति दुष्ट शत्रु सबका तिन् कोटि गन्धर्व छन्। ई सब्लाई मराउनू अब पर्यो बढ्नन् न मार्या त झन्॥ यस् सुर्ले रघुनाथका हजुरमा एक् दिन् युधाजित् गया। पार्या बिन्ति भरत् गई हुकुमले गन्धर्व मार्दा भया॥205॥ पूरी एक् तहिं पुष्करावति बनी पुष्कर् त राजा भया॥ आर्की तक्षशिला पुरी बनि तहाँ राज् तक्ष गर्दा भया॥ छोरा पुष्कर तक्षलाइ तिमिले राज् गर्नु याहीं भनी। फर्की श्रीरघुनाथका हजुरमा पौंच्या भरत्जी पनी॥206॥ लक्ष्मण्लाइ पनी हुकुम् तहिं भयो भाई तिमीले पनी। छोरालाइ लगेर पश्चिम मुलुक्मा राज्य देऊ भनी॥ पश्चिम्मा अति दुष्ट भिल्लहरु छन् तिन्लाइ संहार् गरी। दूई पूरि बनाउनू पनि तहाँ रत्नादि दौलत् भरी॥207॥ राजा अङ्गद चित्रकेतु इ दुवैलाई बनाया तहाँ। छोरालाइ रजाइँ दी कन तिमी आया तुरुन्तै यहाँ॥ हूकुम् श्रीरघुनाथको यति हुँदा लक्ष्मण् तुरुन्तै गया। जो जो हुन् अति दुष्ट भिल्लहरु सब् तिन्लाइ मार्दा भया॥208॥ पूरी दूइ बनाइ लक्ष्मणजिले ताहीं रजाई दिया। छोरालाइ र जल्दि लक्ष्मण गया जाहाँ रघूनाथ् थिया॥ एक् दिन् काल् ऋषि झैं भयेर रघुनाथ्ज्यूलाइ भेट्नू भनी। आया श्रीरघुनाथ्जिका पुरि महाँ चिन्दैन कोही पनी॥209॥ पौंच्या द्वार तलक् जसै प्रभुजिका चौकी त लक्ष्मण् थिया। द्वार्मा एक् ऋषि छन् खडा भनि गई हाजिर् पुर्याई दिया॥ हाजिर् सूनि हुकुम् भयो प्रभुजिको ल्याऊ तुरुन्तै भनी। लक्ष्मण्ले पनि जल्दि गै हजुरमा ल्याया इनै हुन् भनी॥210॥ पौंच्या श्रीरघुनाथका हजुरमा काल् विप्ररुप्ले जसै। त्वं वर्धस्व भनेर आशिष दिया श्रीरामलाई तसै॥ सत्कार् श्रीरघुनाथले पनि गर्या पैले कुशल्क्षेम् गरी। तिन्को आशय बुझ्नलाइ हरिले सोध्या अगाडी सरी॥211॥ कुन् काम गर्नू छ र जल्दि आई। भेट् गर्नु भो आज यहाँ मलाई॥ हूकुम् प्रभूको जब येति पाया। ती काल्पुरुषले पनि बिन्ति लाया॥212॥ हे नाथ् चरण्मा अहिले म पर्छू। एकान्त बक्स्या हुँदि बिन्ति गर्छू॥ मेरा कुरा कोहि न सुन्न पाउन्। सुन्नन् त मारी दिनु दूर जाउन्॥213॥ ती काल्पुरुष्को यति बिन्ति सूनी। बेसै इ भन्छन् भनि भीत्र गूनी। हुकुम् भयो लक्ष्मणलाइ ताहाँ। कोही न आउन् अब भीत्र याहाँ॥214॥ क्वै आउनन् भीत्र त मर्न जानन्। अत्यन्त गोता बिहकै ति खानन्॥ एकान्त तक् कोहि यहाँ न आउन्। यो उर्दि सब्ले तिमि देखि पाउन्॥215॥ सून्या हुकुम् येति र काल बोल्या। आफ्नू सबै आशय ताहिं खोल्या॥ हे नाथ् म हूँ काल् सबलाइ हन्र्या। मालुम् छ यो सब् किन बिन्ति गन्र्या॥216॥ ब्रह्माजिको बिन्ति लियेर आयाँ। खुप् भाग्यले दर्शन आज पायाँ॥ ब्रह्माजिको बिन्ति म आज गर्छू। होला हुकुम् जो उहि सीर धर्छू॥217॥ सृष्टी देखि अगाडि पूर्ण रुपले आत्मा स्वरुप् एक् थियौ। नारायण् जलशायि रूप त पछी यै सृष्टि खातिर् लियौ॥ ख्वामित्का तहिं नाभिका कमलमा एक्लै म पैदा भयाँ। सृष्टी गर्न हुकुम् हुँदा हुकुमले लोक्सृष्टि गर्दै गयाँ॥218॥ जस्ले दुःख दिया प्रजा कन तिनैलाई म मारूँ भनी। युग् युग्मा अवतार् समेत् लिनु भयो यस्तै अगाडी पनी॥ ऐले यो अवतार् पनी पृथिवि कै भार् हर्न खातिर् धरी। भूको भार् पनि टारि बक्सनु भयो सब् दुष्ट संहार् गरी॥219॥ एघारै म हजार वर्ष रहुँला जाँदा हुकुम् जो भयो। सोही वर्ष गणीतले गनि लिंदा एघार हज्जार् गयो॥ बस्नैको अरु मन् छ पो त भगवन् इच्छा हजुर्को हवस्। याहाँ आउन मन् भया बखत भो लौ जल्दि पाल्नू हवस्॥220॥ ब्रह्माको विनति सुनेर रघुनाथ् हाँसी तिनै कालका। साम्ने बात्चित गर्नु भो पनि बहुत् सब् जान कै चालका॥ दुर्वासा यहि बीचमा तहिं गया राम्लाइ भेट्छू भनी। लक्ष्मण् द्वार महाँ थिया र ऋषिले तिन्लाइ भेट्या पनी॥221॥ लक्ष्मण्लाइ तहाँ भन्या त ऋषिले हाजिर् गराऊ भनी। लक्ष्मण्लाइ कठिन् भयो कठिनले बिन्ती लगाया पनी॥ भीत्रै जान हुँदैन जाउँ कसरी विस्तार् कहाँ तक् गरू। जुन् काम् खातिर आज आउनु भयो सो पूर्ण गर्छू बरू॥222॥ लक्ष्मण्ले यति ती मुनी कन तसै बिन्ती गर्याथा जसै। दुर्वासा ऋषि हुन् बडा त पनि खुप् रीसाइ बोल्या तसै॥ लै जाऊ अझ रामका चरणमा वाहीं शरण् पर्दछू। लै जान्नौ त मलाइ भित्र त कुलैको भस्म झन् गर्दछू॥223॥ सून्या येति वचन् र लक्ष्मणजिले मन्मा विचार् यो गर्या। कुल्को नाश् न हवस् कुशल् सब रहुन् क्या हुन्छ मै एक् मर्या॥ ऐल्हे भीत्र त जान निश्चय पर्यो यस्तो विचार् खुप् गरी। लक्ष्मण् भित्र गया जहाँ प्रभु थिया त्रैलोक्यका नाथ् हरी॥224॥ द्वार्मा हाजिर छन् ऋषी भनि तहाँ बिन्ती गर्याथ्या जसै। ती काल्लाइ बिदा गरेर रघुनाथ् बाहीर आया तसै॥ दुर्वासा सित भेट् भयो जब तहाँ राम्ले नमस्कार् गरी। सोध्नू भो ऋषिलाइ आउनु भयो कस्तो इरादा धरी॥225॥ इच्छा भोजनमा थियो ति ऋषिको सो बिन्ति गर्दा भया। भोजन् बक्सनु भो र भोजन गरी ऋ़षी खुसी भै गया॥ यै बीच्मा तहिं संझि बक्सनु भयो राम्ले प्रतिज्ञा पनी। लक्ष्मण्लाइ कसोरि मारुँ अहिले यै हो विपत्ती भनी॥226॥ सन्ताप् श्रीरघुनाथका जब पर्यो लक्ष्मण् चरण्मा पर्या। मारी दीनु हवस् मलाइ भगवन् यो ताहिं बिन्ती गर्या॥ ठूलो भन्नु छ धर्म हो उहि रहोस् बिन्ती गर्या यो जसै। यस्को निश्चय गर्नलाइ हुन गो ठूलो सभा एक् तसै॥227॥ सब्ले बिन्ति गर्या बुझी हजुरमा त्याग् मात्र गर्नू हवस्। मारी हाल्नु त योग्य छैन अधिराज् ज्यान् आज इन्को रहोस्॥ ज्यान् हर्नू र वियोग गर्नु इ बराबर् हुन् भन्याथ्या जसै। लक्ष्मण्लाइ पनी बिदा दिनु भयो श्रीरामजीले तसै॥228॥ लक्ष्मण्जी सरयू गया तस बखत् राम्का चरण्मा परी। प्राणायाम् तिरमा गरी कन गया जाहाँ रहन्थ्या हरी॥ यस् रित्ले नरलोक छोडि कन ती लक्ष्मण् जसै ता गया। भेट्ना खातिर शेषका हजुरमा ब्रह्मादि जम्मा भया॥229॥ लक्ष्मण्जी सितको वियोग् जब भयो दुःखी सरीका बनी। साह्रै दिक्क भयेर मन्त्रिहरु थ्यैं यस्तो हुकुम् भो पनी॥ जान्छू लक्ष्मण छन् जता म त उता यो राज् भरत्ले गरुन्। राजा भै कन जो प्रजाहरु इ छन् इन्का सबै ताप् हरुन्॥230॥ जस्सै येति हुकुम् सुन्या भरतले मूर्छित् सरीका भई। यस्तो बिन्ति गर्या तहाँ भरतले राम्का हजुर्मा गई॥ बस्थ्याँ ख्वमितलाइ छोडि म कहाँ तिन् लोक बक्स्या पनी। छोरै छन् अधिराज् प्रभो हजुरका राज्का इनै हुन् धनी॥231॥ जेठा पुत्र हजूरका इ कुश विर् राज् कोशलामा गरुन्। उत्तर्मा बसि राज् गरी इ लवले सम्पूर्णका ताप् हरुन्॥ दूई भाइ चलाउँछन् इ जति छन् सब् राज्यको काम् यहाँ। दुत् जाउन् मथुरा विषे किन उसै शत्रुघ्न बस्छन् तहाँ॥232॥ सूनुन् लक्ष्मणको पनी ति सम्चार् पौंच्या परम्धाम् भनी। साथै जान हजूरका चरणमा दौडेर आउन् पनी॥ यस्तो बिन्ति हजूरमा भरतले गर्दा प्रजाले पनी। पाया थाह र ताप् भयो मन महाँ जानन् कि छोडी भनी॥233॥ बिन्ती एक वशिष्ठले तहिं गर्या लान्छन् कि छोड्छन् भनी। रुन्छन् सब् दुनियाँ यहाँ हजुरको पाउन् प्रसाद् ई पनी॥ सुन्नू भो तहिं यो वशिष्ठ ऋषिले बिन्ती गर्याको जसै। ठाकुर्का पनि खुप् दया हुन गयो ती सब् प्रजामा तसै॥234॥ इच्छा क्या छ बताउ पूर्ण गरुँला भन्न्या हुकुम् भो पनी। सब्ले बिन्ति गर्या प्रभू सित तहाँ सब् साथ जान्छौं भनी॥ इच्छा पूर्ण हवस् भनी हुकुम भो सब् ती प्रजा खुस् भया। उत्तर् कोशलमा दुवै ति कुश लव् राज् गर्न खातिर् गया॥235॥ केही दुत् मथुरा तरफ् प्रभुजिले जल्दी पठाई दिया। दुत् पौंच्या रघुनाथका हुकुमले शत्रुघ्न जाहाँ थिया॥ दुत् देखी समचार् सुन्या प्रभुजिको शत्रुघ्नजीले जसै। छोरालाइ रजाइँ दी प्रभुजि थ्यैं ती जान आँट्या तसै॥236॥ जेठा पुत्र सुबाहुलाइ मथुराजी राजधानी दिया। युप्लाई विदिशा दिया र ति गया जाहाँ रघूनाथ् थिया॥ जल्दी गै कन पाउमा परि तहाँ यो बिन्ति लाया पनी। साथै जान भनेर आज रघुनाथ् आयाँ हजुर्मा भनी॥237॥ लौ मध्याह्न हुँदा तयार् भइ रह्या यस्तो हुकुम् भो तहाँ। आया राक्षस ऋक्ष वानरहरू सब् येति सुन्दा महाँ॥ जान्छौं आज सँगै प्रभो हजुरमा यै बिन्ति सब्ले गर्या। सुग्रिव्जी पनि बिन्ति गर्न रघुनाथ्जीका अगाडी सर्या॥238॥ अङ्गद्लाइ रजाइँ दीकन यहाँ जाँला म साथै भनी। आयाको छु दयानिधान् हजुरमा यो बिन्ति लाया पनी॥ सुग्रिव्को अरुको ति ऋक्षहरुको बिन्ती सुनेथे जसै। प्यारा भक्त जहाँ विभीषण थिया ताहाँ गया राम् तसै॥239॥ ताहीं गै कन यो हुकुम् पनि भयो बस्नू तिमीले यहीं। प्रारब्धै बलवान् छ जान सबका छुट्तैन सो ता कहीं॥ जाहाँ सम्म रहन्छ भूमि तहिं तक् राज् गर्नु याहीं बसी। शिक्षा गर्नु सबै प्रजा कन बहुत् अन्यायिलाइ कसी॥240॥ यस्को उत्तर छैन चुप् रहु भनी हूकुम् भयेथ्यो जसै। तेसै ठाउँ महाँ तुरुन्त हनुमान्जीलाइ देख्या तसै॥ हूकुम् भो हनुमानलाइ हनुमन् चीरञ्जिवी भै रह्या। मेरो जुन् छ हुकुम् उ गर्न सब दिन् अत्यन्त तत्पर् भया॥241॥ बुद्धीमान् तहिं जाम्बवान् पनि थिया जाँला म साथै भनी। तिन्लाई पनि यो हुकुम् हुन गयो बस्नू तिमीले पनी॥ द्वाप्रमा कछु युद्ध गर्नु तिमि थ्यैं पन्र्या छ सोही गरी। स्वर्गैमा तिमि जाउला पछि भन्या ऐल्हे त यस्तै परी॥242॥ यस्ता रित् सित जो अह्राउनु थियो सो सब् अह्राई वरी। सब् प्राणीहरु साथमा हिंड भनी हूकुम् भयो तेस् घरी॥243॥ आफ्ना पुरोहित् ति वशिष्ठलाई। हूकुम् भयो मङ्गल गर्नलाई॥ मङ्गल् अनेकै ऋषिले गराया। राम् स्वर्ग जाना कन निस्कि आया॥244॥ सीताजिले रुप् अघिको छपाइन्। लक्ष्मी भई वाम् तिर बस्न आइन्॥ दक्षिण् तरफ् भूमि बसिन् हरीका। सब् ताँहि आया भुवनै भरीका॥245॥ शस्त्रास्त्र सब् ती पनि रूप धर्दै। हिंड्दा तहाँ मङ्गल शब्द गर्दै॥ गायत्रि चार् वेद् सब ताहिं आया। रुप् धारि मङ्गल् यश शब्द गाया॥246॥ जो ता अयोध्यापुरवासि थीया। तिन्ले सँगै सब् परिवार् लीया॥ बालो बुढो कोहि रहेन ताहाँ। सब्को गयो मन् उहि राम माहाँ॥247॥ सुग्रिव्हरू वानर मुख्य आया। सब् पाप छूट्या भनि हर्ष पाया॥ जो लोक् थियो राम् सित जान गै गो। गुल्जार् अयोध्या पनि शून्य भै गो॥248॥ छोड्या शहर् क्यै गइ भूमि माहाँ। देख्या प्रभूले सरयू र ताहाँ॥ आफ्ना विराट् रुप् कन संझि लीया। आफैं त सब्का पनि नाथ थीया॥249॥ ब्रह्मा ऋषी देव र सिद्ध आया। आकाश् विमान्ले भरि छुट्टि छाया॥ श्रीराम् उपर् खुप् सित पुष्पवृष्टि। सब् गर्न लाग्या उहिं लाइ दृष्टि॥250॥ गाऊँछन् कहिं नाच्तछन् प्रभुजि कै यश् मात्र कीर्तन् गरी। यै बिच्मा रघुनाथ् पस्या सरयुमा सब्का अगाडी सरी॥ ब्रह्माको पनि ताहिं औसर पर्यो हात् जोरि बिन्ती गर्या। सब्को ताप् अब गै गयो सकल लोक् आनन्दसागर् पर्या॥251॥ ख्वामित्ले अब विष्णुको रुप लिने वेला भयेथ्यो भनी। पार्या बिन्ति र होइ बक्सनु भयो श्रीराम् चतुर्भुज् पनी॥ जो शत्रुघ्न भरत् थिया दुइ जना ती शङ्ख चक्रै बनी। ख्वामित्का तहिं बाहुमा बसि गया बस्न्या यहीं हो भनी॥252॥ ब्रह्माण्डै सब देवगण् खुसि भया यो रूप देख्या जसै। ब्रह्मालाइ हुकुम् गर्या प्रभुजिले सब् प्राणि खातिर् तसै॥ हे ब्रह्मन् जति जन् थिया सहरमा सब् साथ जान्छौं भनी। आया सब् परिवार् लियेर सँगमा लाग्या पछाडी पनी॥253॥ इन्लाई शुभलोक देउ तिमिले सत्लोकमा वास् गरुन्। आफ्ना सब् परिवारले सँग रही आनन्दमा ई परुन्॥ ब्रह्माले प्रभुको हुकुम् यति सुनी हूकुम् सिरोपर् लिया। सब्लाई सुख भोग गर्न कन एक् लोकै खटाई दिया॥254॥ ती लोक्ले पनि खुस् भयेर सरयूमा स्नान् सबैले गर्या। जुन् सान्तानिक लोक हो उहिं पुगी आनन्दका भै गया॥ सुग्रिव् सूर्य्य विषे गई मिलि गया अंशै हुनाले गरी। भूभार् यै रितले हरेर रघुनाथ् वैकुण्ठ पौंच्या हरी॥255॥ येती मात्र कह्या सदाशिवजिले ती पार्वती थ्यैं पनी। जस्ले यस् कन पाठ गर्छ मनले अत्यन्त ठूलो भनी॥ तिन्का जन्म सहस्रका जति त छन् पाप् भस्म हुन्छन् भनी। सब् षड् शास्त्र बताउँछन् पढि लिया तर्छन् दुनीयाँ पनी॥256॥ शम्भूले पार्वती थ्यैं खुसि भइ बहुतै प्रेमपूर्वक् कह्याको। संसार् पार् तर्नलाइ सब कन सजिलो साँघु झैं भै रह्याको॥ जानी यस्लाइ जो ता जनहरु बहुतै प्रेमले पाठ गर्छन्। संसार्का सौख्य सब् भोग् गरि कन दुनियाँ सब् सहज् पार तर्छन्॥257॥ epn6o2np1a4wbe38fwje39o7o4m6w9g श्रीमद्भगवद्गीता तृतीय अध्याय 0 4122 15818 2017-01-04T01:41:14Z 202.70.67.56 new chapter wikitext text/x-wiki ==अध्याय ३== =अर्जुन उवाच= <br /> ज्यायसी चेत्कमर्णस्ते मता बुद्धिर्जनार्दन । <br /> तत्किं कर्मणि घोरे मां नियोजयसि केशव ।। १।। <br /> व्यामिश्रेणेव वाक्येन बुद्धिं मोहयसीव मे । <br /> तदेकं वद निश्चित्य येन श्रेयोद्रहमाप्नुयाम्।।२।। =श्रीभगवानुवाच= <br /> लोकेद्रस्मिन्द्विविधा निष्ठा पुरा प्रोक्त मानघ । <br /> ज्ञानयोगेन साङ्ख्येन कर्मयोगेन योगिनाम्।।३।। <br /> नकर्मणामनरम्भान्नैष्कम्र्यं पुरुषोद्रश्नुते ।।४।। <br /> न हि कश्चित् क्षणमपि जातु तिष्ठत्यकर्मकृत् । <br /> कार्यते ह्यवशः कर्म सर्वः प्रकृतिजैर्गुणै ।।५।। <br /> कर्मेन्द्रियाणि संयम्य य आस्ते मनसा स्मरन् । <br /> इन्द्रियार्थान्विमूढाात्मा मिथ्याचारः स उच्यते ।।६।। <br /> यस्त्विन्द्रियाणि मनसा नियम्यारभतेद्रर्जुन । <br /> कर्मेन्द्रियैः कर्मयोगमसक्त ः स विशिष्यते ।।७।। <br /> नियतं कुरु कर्म त्वं ज्यायो ह्यकर्मणः । <br /> शरीरयात्रापि च ते न प्रसिद्ध्येदकर्मणः ।।८।। <br /> यज्ञार्थातत्कर्मणोद्रन्यत्र लोकोद्रयं कर्मबन्धन ः । <br /> तदर्थं कर्म कौन्तेय मुक्तसङ्गः समाचर ।।९।। <br /> सहयज्ञाः प्रजाः सृष्ट्वा पुरोवाच प्रजापति । <br /> अनेन प्रसविष्यध्वमेष वोद्रस्त्विष्टकामधुक् ।।१०।। <br /> देवान्भावयतानेन ते देवा भावयन्तु वः । <br /> परस्परं भावयन्तः श्रेयः परमवाप्स्यथ ।।११।। <br /> इष्टान्भोगान्हि वो देवा दास्यन्ते यज्ञभाविताः । <br /> तैर्दत्तानप्रदायैभ्यो यो भुङ्ते स्तेन एव सः ।।१२।। <br /> यत्रशिष्टाशिनः सन्तो मुच्यन्ते सर्वकिल्बिषै ः । <br /> भुञ्जते ते त्वघं पापा य ेपचन्त्यात्मकारणात् ।।१३।। <br /> अन्नाद्भवन्ति भूतानि पर्जन्याद्न्नसंभवः । <br /> यज्ञाद्भवति पर्जन्यो यज्ञः कर्मसमुद्भवः।।१४।। <br /> कर्म ब्रह्मोद्भवं विद्धि ब्रह्माषरसमुद्भवम् । <br /> तस्मात्सर्वगतं ब्रह्म नित्यं यज्ञे प्रतिष्ठितम् ।।१५।। <br /> एवं प्रवर्तितं चक्रं नानुवर्तयतीह यः । <br /> अघायुरिन्द्रियारामो मोघं पार्थ स जीवति ।।१६।। <br /> यस्त्वात्मरतिरेव स्यादात्मतृप्तश्च मानवः । <br /> आत्मन्यैव च सन्तुष्स्तस्य कार्यं न विद्यते ।।१७।। <br /> नैव तस्य कृतेनार्थो नाकृतेनेह कश्चन । <br /> न चास्य सर्वभूतेषु कश्चिदर्थव्यपाश्रयः।।१८।। <br /> तस्मादसक्तः सततं कार्यं कर्म समाचर । <br /> असक्तो ह्याचरन्कर्म परमाप्नोति पूरुषः ।।१९।। <br /> कर्मणैव हि संसिद्धिमास्थिता जकादय ः । <br /> लोकसङ्ग्रहमेवापि सम्पश्यकर्तुमर्हसि ।।२०।। <br /> यद्यदाचरति श्रेष्ठस्तत्तदेवेतरो जनः । <br /> स यत्प्रमाणं कुरुते लोकस्तदनुवर्तते ।।२१।। <br /> न मे पार्थास्ति कर्तव्यं त्रिषु लोकेषु किञ्चन । <br /> नानवाप्तमवाप्तव्यं वर्त एव च कर्मणि ।।२२।। <br /> यदि ह्यहं न वर्तेयं जातु कर्मण्यतन्द्रितः । <br /> मम वत्र्मानुवर्तन्ते मनुष्याः पार्थ सर्वशः ।।२३।। <br /> उत्सीदेयुरिमे लोका न कुर्यां कर्म चेदहम् । <br /> सङ्करस्य च कर्ता स्यामुपहन्यामिमाः प्रजाः।।२४।। <br /> सक्ताः कर्मण्यविद्वांसो यथा कुर्वन्ति भारत । <br /> कुर्याद्विद्वांसक्तश्चिकिर्षुर्लोकसङ्ग्रहम् ।।२५।। <br /> न बुद्धिभेदं जनयेदज्ञानां कर्मसंङ्गिनाम् । <br /> जोषयेत्सर्वकर्माणि विद्वान्युक्तः समाचरन्।।२६।। <br /> प्रकृतmे क्रियमाणानि गुणैः कर्माणि सर्वशः । <br /> अहङ्कारविमूढाात्मा कर्ताहमिति मन्यते ।।२७।। <br /> तत्त्वत्तिु महाबाहो गुणकर्मविभागयो ः । <br /> गुणा गुणेषु वर्तन्त इति मत्वा न सज्जते ।। २८।। <br /> प्रकृतेर्गुणसम्मूढाः सज्जन्ते गुण कर्मषु । <br /> तानकृत्स्नविदो म्न्दान्कृत्स्नविन्न विचलयेत् ।।२९।। <br /> मयि सर्वाणि कर्माणि सन्न्यस्याध्यात्मचेतसा । <br /> निराशीर्निर्ममो भूत्वा युध्यस्व विगतज्वरः ।।३०।। <br /> ये मे मतमिदं त्यिमनुतिष्ठन्ति मानवाः । <br /> श्रद्धावन्तोद्रनुसूयन्तो मुच्यन्ते ते द्रपि कर्मभिः ।।३१।। <br /> ये त्वेदभ्यसूयन्तो नानुतिष्ठन्ति मे मतम् । <br /> सर्वज्ञानविमूढांस्तान्विद्धि नष्टानचेतसः ।।३२।। <br /> सदृशं चेष्टते स्वस्याः प्रकृतेज्र्ञानवानपि । <br /> प्रकृतिं यान्ति भूतानि निग्रहः किं करिष्यति ।।३३।। <br /> इन्द्रियस्येन्द्रियस्यार्थे रागद्वेषौ व्यवस्थितौ । <br /> तयोर्न वशमागच्छेत्तौ ह्यस्य परिपन्थिनौ ।।३४।। <br /> श्रेयान्सवधर्मो विगुणः परधर्मात्स्वनुसष्ठतात् । <br /> स्वधर्मे निधनं श्रेयः परधर्मो भयावहः ।।३५।। =अर्जुन उवाच= <br /> अथ केन प्रयुक्तो द्रयं पापं चरति पुरुषः । <br /> अनिच्छन्नपि वाष्र्णेय बलादिव नियाजितः ।।३६।। <br /> =श्रीभगवानुवाच= <br /> काम एष क्रोध एष रजोगुणसद्भवः । <br /> महाशनो महापाप्मा विद्ध्येनमिह वैरिणम् ।।३७।। <br /> धूमेनाव्रियते वह्निर्यथादर्शो मलेन च । <br /> यथोल्बेनावृत्तो गर्भस्तथा तेनेदमावृतम् ।। ३८।। <br /> आवृतं ज्ञानमेतेन ज्ञानिनो नित्यवैरिणा ।ह ह्येनं <br /> कामरुपेण कौन्तेय दुष्पूरेढानलेन च ।।३९।। <br /> इन्द्रियाणि मनो बुद्धिरस्याधिष्ठानमुच्यते । <br /> एतैर्विमोहयत्येष ज्ञानमावृत्य देहिनम् ।।४०।। <br /> तस्मात्त्वमिन्द्रियाण्यादौ नियम्य भरतर्षभ । <br /> पाप्मानं प्रजहि ह्येनं ज्ञानविज्ञाननाशनम् ।।४१।। <br /> इन्द्रियाणि पराण्याहुरिन्द्रियेभ्यः परं मनः । <br /> मनसस्तु परा बुद्धिर्यो बुद्धेः परतस्तु स ः ।।४२।। <br /> एवं बुद्धे परं बुद्ध्वा संस्तभ्यात्मानमात्मना । <br /> जहि शत्रुं महाबाहो कामरुपं दुरासदम्।।४३।। <br /> =ॐ तत्सदिति श्रीमद्भगवद्गतिासूपनिषत्सु ब्रहमविद्यायां योगशास्त्रे श्रीकृष्णार्जुनसंवादे कर्मयोगो नाम तृतीयो अध्यायः ।।= jtbyp2i88e1khoinlubtj3voz52g7yk श्रीमद्भगवद्गीता एकादश अध्याय 0 4123 16299 16298 2019-09-14T01:51:37Z 27.34.48.99 /* श्रीभगवान उवाच */ wikitext text/x-wiki ==अर्जुन उवाच== <br /> मदनुग्रहाय परमं गुह्यमध्यामसञ्ज्ञितम् । <br /> यत्त्वयोक्तं वचस्तेन मोहोयं विगतो मम।।१।। <br /> अर्जुनले भने ममाथि अनुग्रह स्वरुप गुह्य अध्यात्म ज्ञान प्रदान गर्नु भयो । त्यस (तपाईंले भन्नु भएका) वचनले मेरो मोह गयो ।।१।। <br /> भवाप्ययौ हि भूतानां श्रुतौ विस्तरशो मया । <br /> त्वत्तः कमलपत्राक्ष माहात्म्यमपि चव्ययम्।।२।। <br /> किनभने हे कमलनयन, मैले प्राणीको उत्पत्ति प्रलय तपाईंबाट सविस्तार सुनें । तपाईंको अव्यय (अविनाशी) स्वरुप पनि बुझें, सुनें । <br /> एवमेतद्यथात्थ त्वमात्मानं परमेश्वर । <br /> द्रष्टुमिच्छामि ते रुपमैश्वरं पुरुषोत्तम।।३।। <br /> हे परमेश्वर, तपाईंले आफ्नो बारेमा जे जति भन्नु भयो, त्यो एतत एव (जस्तो भन्नु भयो ठीक त्यस्तै) हो । (यसकुरामा म विश्वस्त छु ।) त्यसैले हे पुरुषोत्तम, तपाईंको त्यो ऐश्वर्य रुप हेर्न इच्छुक छु । <br /> मन्यसे यदि तच्छक्यं मया द्रष्टुमिति प्रभो । <br /> योगेश्वर ततो मे त्वं दर्शयात्मानमव्ययम् ।।४।। <br /> हे प्रभो, यदि तपाईंले मलाई त्यो (रुप) हेर्न योग्य ठान्नु हुन्छ भने, हे योगेश्वर, आफ्नो त्यो अव्यय रुप देखाउनु होस् । ==श्रीभगवानुवाच== <br /> पश्य मे पार्थ रुपाणि शतशोद्रथ सहस्रशः । <br /> नाविधिानि दिव्यानि नानावर्णाकृतीनि च ।। ५।। <br /> भगवानले भन्नु भयो हे पार्थ, तिमी मेरा नाना प्रकारका तथा नाना वर्ण र आकृति भएका सयकडौं वा हजारौं दिव्य रुप हेर । <br /> पश्यात्यिान्वसून्रुद्रान्श्विनौ मरुतस्तथा । <br /> बहून्यदृष्टपूर्वाणि मश्याश्चर्याणि भारत ।।६।। <br /> हे भरतवंशी (अर्जुन), सबै सूर्य (१२ सूर्य), सबै वसु (आठ) सबै रुद्र (११), अश्विनी कुमार (दुई), तथा वायुहरु (४९), लाई हेर । आसम्म तिमीले नदेखेका आश्चर्य पनि हेर । <br /> इहैस्थं जगतकृत्स्नं पश्याद्य सचराचरम् । <br /> मम देहे गुडाकेश यच्चान्यद्द्रष्टुमिच्छिसि ।।७।। <br /> हे गुडाकेश, (आलस्यहीन) अर्जुन, मेरो शरीर स्थित सम्पूर्ण चराचर, केही बांकी नराखीकन छन्, हेर । त्यो मात्र होइन जगत्मा अन्यान्य जे जे छ (जे परिवर्तन भइरहेका छन्) ती पनि हेर । न तु मां शक्यसे द्रष्टुमनेनैव स्वचक्षुषा । <br /> दिव्यं ददामि ते चक्षु पश्य मे योगमैश्वरम् ।।८।। <br /> तर, तिमीले अफ्ना चक्षुले मलाई, मेरो स्वरुप, देख्न सक्दैनौ । तिमीलाई दिव्य दृष्टि दिन्छु । त्यसबाट योग को ऐश्वर्य (अघटित घटन सामथर्य) लाई हेर । ==सञ्जय उवाच== एवमुक्त्वा ततो राजन्महायोगेश्वरो हरि ः। <br /> दर्शयामास पार्थाय परमं रुपमैश्वरम् ।।९।। <br /> सञ्जयले भने– हे राजन्, महायोगेश्वर हरिले यति भनिसकेपछि पार्थलाई आफ्नो परम ईश्वरीय स्वरुप देखाउनु भयो । <br /> अनेकवक्त्रमनेकानयनमद्भुतदर्शनम्, <br /> अनेक दिव्याभराणं दिव्यानेकोद्यतायुधम् ।।१०।। <br /> दिव्यमाल्याम्बरधरं दिव्ययन्धानुलेपनम्, <br /> सर्वाश्चर्यमयं देवमनन्तं विश्वतोमुखम् ।।११।। <br /> अनेक मुहार (मुख) अनेक आंखा, अनेक अद्भुत दृश्य, अनेक दिव्य आभूषण, अनेक दिव्य आयुध, दिव्य माला, दिव्य वस्त्र, दिव्य चन्दन लगाइएका, सम्पूर्ण आश्चर्यजनक वस्तुले पूर्ण, प्रकाशमान, अनन्त, एवं सर्वतोमुख (जतातते मुख मात्र) थियो । <br /> दिवि सूर्य सहस्रस्य भवेद्युगपदुत्थिता । <br /> यदि भाः सादृशी सा स्याद्भासस्तस्य महात्मनः ।।१२।। <br /> कदाचित् आकाशमा हजारौं सूर्य एकैपटक उदाए भने जति तेज हुन्छ, त्यस तेजले पनि यस महात्मस्वरुपको तेजलाई के भेट्ला ? <br /> तत्रैकस्थं जगत्कृत्स्नं प्रविभक्तमनेकधा । <br /> अपश्यद्देवदेवस्य शरीरे पाण्डवस्तदा ।।१३।। <br /> त्यसबेला पाण्डव अर्जुनले अनेक प्रकारका अलग अलग जगत्लाई त्यस विराट शरीरमा (एकै स्थानमा) देखे । <br /> ततः स विस्मयाविष्टो हृष्टरोमा धनञ्जय । <br /> प्रणम्य शिरसा देवं कृताञ्जलिरभाषत ।।१४।। <br /> अनि धनञ्जय (अर्जुन) विस्मयाविष्ट बने । शरीरमा रोमांच भयो । हात जोडेर सिर झुकाई प्रणाम गर्दै भन्न थाले...। ==अर्जुन उवाच== पश्यामि देवांस्तव देवदेहे, <br /> सर्वांस्तथा भूतविशेषसंघान् । <br /> ब्रह्माणमीशं कमलासनस्थ, <br /> मृषींश्च सर्वानुरंगांश्च दिव्यान् ।।१५।। <br /> अर्जुनले भने– हे देव, तपाईंका देह भरि सबै देवदेवीहरु, प्राणीका सबै समुदायहरु, कमलमा बसेका सृष्टिकर्ता ब्रह्मा, ईश (महादेव), सबै ऋषि, तथा दिव्य नागलाई देखिरहेछु । अनेक बाहूदरवक्त्रनेत्रं, पश्यामि त्वां सर्वतोद्रनन्त रुपम् । <br /> नान्तं न मध्यं न पुनस्तवादिं, <br /> पश्यामि विश्वेश्वर विश्वरुप ।।१६।। <br /> हे विश्वेश्वर, अनेकौं हात, उदर (पेट) र नेत्र भएका तपाईंलाई चारैतिर अनगन्ती रुपहरुमा देखिरहेको छु । हे विश्वरुप, (यस अनगन्ती रुपभित्र) तपाईंको आदि, मध्य र अन्त कहीं फेलापार्दिन । <br /> किरीटिनं गदिनं चक्रिणं च, <br /> तेजोराशिं सर्वतो दीप्तिमन्तम् । <br /> पश्यामि त्वां दुर्निरीक्ष्यं <br /> समन्ताद्दीप्तानलार्कमप्रमेयम् ।।१७।। <br /> (शिरमा) मुकुट, (हातमा) गदा र चक्र धारण गर्नु भएका सबैतिरबाट तेज प्रकाशको पुञ्जले गर्दा हेर्न नसकिने बलेको अग्नि र सूर्यको जसतै तेजस्वी तथा अप्रमेय (परमात्मा) तपाईंलाई मात्र म सर्वत्र देख्छु । <br /> त्वमक्षरं परमं वेदितव्यं, <br /> त्वमस्य विश्वस्य परं निधानम् । <br /> त्वमव्ययः शाश्वतधर्मगोप्ता, <br /> सनातनस्त्वं पुरुषो मतो मे ।।१८।। <br /> तपाईं नै अक्षर (नाश नहुने), तपाईं नै वेदतव्य (जान्न योग्य), तपाईं नै संसारको श्रेष्ठतम आश्रयस्थल, तपाईं अव्यय शाश्वत धर्मको अमर रक्षक, तथा तपाईं नै सनातन पुरुष हुनुहुन्छ । यस्तो मेरो मत छ । <br /> अनादिमध्यान्तमनन्तवीर्यं, <br /> मननन्तबाहुं शशिसूर्यनेत्रम् । <br /> पश्यामि त्वां दीप्तहुताशवक्त्रं, <br /> स्वतेजसा विश्वमिदं तपन्तम् ।।१९।। <br /> आदि, मध्य, र अन्त नभएको अनगन्ती हात, चन्द्रसूर्य नेत्र भएको, बलेको अग्नि जस्तो अनुहार, आफ्नै तेजले विश्वलाई तप्त गर्ने तपाईं लाई म देखिरहेको छु । <br /> द्यावापृथिवीव्योरिदमन्तरं हि, <br /> व्याप्तं त्वयैकेन दिशश्च सर्वाः । <br /> दृष्ट्वाद्भुतं रुपमुग्रं तवेदं, <br /> लोकत्रयं प्रव्यथितं महात्मन् ।।२०।। <br /> हे महात्मन्, द्यावा (स्वर्ग वा आकाश र पृथिवीको अन्तराल (सारा वातावरण) स्थान र सबै (दश) दिशाहरुलाई एक्लै तपाईद्वारा व्याप्त भएको छ । तपाईंको यस अद्भुत र उग्ररुपलाई देखेर तीन लोक (को प्राणी समुदाय) व्याकुल भइरहेको छ । <br /> अमी हि त्वां सुरसंघा विशन्ति, <br /> केचिद्भतिा प्राञ्जलयो गृणन्ति । <br /> स्वस्तीत्युक्त्वा महर्षिसिद्धसंघाः, <br /> स्तुवन्ति त्वा स्तुतिभिः पुष्कलाभिः।।२१।। <br /> ती देवताहरु धमाधम तपाईंमा प्रवेश गरिरहेका छन् तथा डराएका कोही दुई हात जोडेर गृणन्ति– स्तुति गरिरहेछन् । महर्षि र सिद्धका संघहरुले स्वस्ति इत्यादि भन्दै अनेकौं (पुष्कलाभि) स्तुति गरिरहेका छन् । <br /> रुद्रादित्या वसवो ये च साध्या, <br /> विश्द्रश्विनौ मरुतश्चोष्मपाश्च । <br /> गन्धर्व यक्षासुरसिद्धसंघा, <br /> वीक्षन्ते त्वा“ विस्मिताश्चैव सर्वे ।।२२।। <br /> रुद्रहरु, आदित्यहरु, वसुहरु, साध्यहरु, विश्वेदेव, अश्विनीकुमार, वायुहरु, ऊष्मपा, गन्धर्व, यक्ष, राक्षस, र सिद्धका समुदायहरु, सबका सब चकित भएर तपाईंलाई हेरिहेका छन् । <br /> रुपं महत्ते बहुवक्त्रंनेत्रं, <br /> महाबाहो बहुबाहुरुपादम् । <br /> बहूदरं बहुदंष्ट्रा करालं, <br /> दृष्ट्वा लोकाः प्रव्यथितास्तथाहम् ।।२३।। <br /> हे महाबाहू, अनगन्ती मुख, अनगन्ती आंखा, अनगन्ती हात र (अनगन्ती) गोडा, अनगन्ती पेट भएको तथा अनगन्ती विकराल दन्त भएका तपाईंको विशाल रुपलाई देखेर (जसरी) सारा लोक भयले व्याकुल छ, त्यसै गरी म पनि (व्याकुल भएको) छु । अर्थात् भयभीत छु । <br /> नभः स्पर्शं दीप्तमनेकवर्णं, <br /> व्यात्ताननं दीप्तविशालनेत्रम् । <br /> दृष्ट्वा हि त्वां प्रव्यथितान्तरात्मा, <br /> धृतिं न विन्दामि शमं च विष्णो ।। २४।। <br /> हे विष्णो, गगनचुम्बी प्रकाशमान अगणित रङ्गका मुख बाएर आ“ गरिएका, विशाल प्रज्जवलित नेत्रयुक्त, तपाईंलाई देखेर मेरो मन भयले व्याकुल भएको छ । धैर्य, र शान्ति पाएको छैन । <br /> दष्ट्राकरालानि च ते मुखानि, दृष्टैव कालानल सन्निभानि <br /> दिशो न जाने न लभे च शर्म, प्रसीद देवेश जगन्निवास ।।२५।। <br /> विकरालदन्त र प्रलयकालीन अग्निको रा“को जस्तो तपाईंको मुख देखेर मलाई दिशाहरु ज्ञान भएन (रिंगटा लागिरहेछ) । सुख शान्ति छैन । हे देवेश, हे जगन्निवास प्रसन्न हुनु होस् । <br /> अमी च त्वां धृतराष्ट्रस्य पुत्राः, <br /> सर्वे सहैवावनिपालसंघै । <br /> भीष्मो द्रोणः सूतपुत्रस्तथासौ, <br /> सहास्मदीयैरपि योधमुख्यै ः ।।२६।। <br /> वक्त्राणि ते त्वरमाणा विशन्ति, <br /> दंष्ट्राकरालानि भयानकानि । <br /> केचिद्विलग्ना दशनान्तरेषु, <br /> संदृश्यन्ते चूर्णितैरुत्तमांगै ः।।२७।। <br /> (युद्धमा भएका) राजाहरुका संघ समूहका साथै धृतराष्ट्रका पुत्रहरु तपाईंका मुखमा ( गइरहेका छन्।) । पितामह भीष्म, आचार्य द्रोण, सूतपुत्र कर्ण, अनि (हाम्रा पक्षका पनि) मुख्य योद्धाहरु तपाईंका मुखमा धडाधड तीव्रगतिले प्रवेश गरिरहेका छन् । कोही कोही योद्धाहरु धुलोपीठो कचाकुचुक परेर दा“तका अन्तरमा अड्रकिएका छन् ।।२६,२७।। <br /> यथा नदीनां बहवो अम्बुवेगाः, <br /> समुद्रमेवाभिमुखा द्रवन्ति । <br /> तथा तवामि नरलोकवीरा, <br /> विशन्ति वक्त्राण्यभिविज्वलन्ति ।।२८।। <br /> जसरी नदीका प्रवाह तीव्ररुपमा समुद्रमा गएर मिसिन्छन्, त्यसै गरी सारा योद्धा बगेर तपाईंमा विलीन भइरहेका छन् । <br /> यथा प्रदीप्तं ज्वलनं पतंगा, <br /> विशन्ति नाशाय समृद्धवेगाः । <br /> तथैव नाशाय विशन्ति लोका <br /> स्तवापि वक्त्राणि मृद्धवेगाः ।।२९।। <br /> जस्तै पुतलीहरु बलेको अग्निमा मर्नलाई वेगले फालहाल्छन् त्यस्तै यिनी तपाईंको मुखमा मर्नलाई दौडेर पस्न आउंछन् । <br /> लेलिह्यसे असमानः समन्ता <br /> ल्लोकान्समग्रान्वदनैज्र्वलद्भिः । <br /> तेजोभिरापूर्य जगत्समग्रं, <br /> भासस्तवोग्रा प्रतपन्ति विष्णो ।।३०।। <br /> हे भगवन धप धप बलिरहेका मुखहरुद्वारा चारैतिरबाट सबैलाई गास हालेर स्वाद लिनु भएको छ । तपाईंका उग्र कान्तिहरुद्वारा आफ्ना तेजले समस्त विश्वलाई व्याप्त गरेर तीव्र ताप गराइरहेका छन् । <br /> आख्याहि मे को भानुग्ररुपो, <br /> नमोद्रस्तु ते देववर प्रसीद । <br /> विज्ञातुमिच्छामि भवन्तमाद्यं, <br /> न हि प्रजानामि तव प्रकृतिम् ।। ३१।। <br /> हे उग्ररुप तपाई को हुनुहुन्छ । बताउनुहोस । तपाईंलाई नमस्कार छ । हे देवश्रेष्ठ, प्रसन्न हुनुहोस । आदि पुरुष तपाईंलाई म जान्न चहन्छु । तपाईंको प्रवृत्ति के त्यो थाहा भएन ? ==श्री भगवान उवाच== कालोsस्मि लोकक्षयकत्प्रवृद्धो, लोकान्समाहर्तुमिह प्रवृत्तः । <br>ऋतेsपि त्वां न भविष्यन्ति सर्वे, ये sवस्थिताः प्रत्यनीकेषु योधाः ।। ३२।। <br>म लोकलाई क्षय गर्नका लागि प्रवृद्ध भएको काल हूं । सबैलाई नाश गर्न आएको हूं । तिमी नभए पनि शत्रु सैन्य का योद्धा गण कुनै बांकी रहने छैनन् । <br>तस्मात्त्वमुत्तिष्ठ यशो लभस्व, जित्वा शत्रून् भुङ्क्ष्व राज्यं समृद्धम् । <br>मयैवैते निहताः पूर्वमेव, निमित्त मात्रं भव सव्यसाचिन् ।।३३।। <br>त्यसकारण तिमी उठ विजयको जस लेउ । शत्रुलाई जितेर ऐश्वर्यपूर्ण राज्यलाई भोग । मैले नै पहिले यिनीहरुलाई मारिसकेको छु । हे अर्जुन तिमी केवल निमित्त मात्र बन । <br>द्रोणं च भीष्मं च जयद्रथं च, कर्णं तथान्यान्पि योधवीरान् । <br>मया हतांस्त्वं जहि मा व्यथिष्ठा, युध्यस्व जेतासि रणे सपत्नान् ।।३४।। <br>द्रोण, भीष्म, जयद्रथ, कर्ण तथा अरु पनि जो जो लडाका वीरहरु छन् ती सबैलाई मैले मारिसकेको छु । उनैलाई तिमी मार, शोक नगर । युद्ध गर । समरक्षेत्रमा विजयी हुनेछौ । ==सञ्जय उवाच== एतच्छ्रुत्वा वचनं केशवस्य, कृताञ्जलिर्वेपमानः किरीटी । <br> नमस्कृत्वा भूय एवाह कृष्णं, सगद्गदं भीतभीतः प्रणम्य ।।३५।। <br> सञ्जयले भने– (भगवानका) यस्ता वचन सुनेर दुई हात जोडेका वेपमान (थर्थर भएका) किरीटी (अर्जुन) ले श्रीकृष्णलाई निहुरेर नमस्कार गर्दै डराइ–डराइ (भयको अतिरेकले उत्पन्न अस्पष्ट) गद्गद् स्वरमा यसरी भने...। ==अर्जुन उवाच== <br /> स्थाने हृषीकेश तव प्रकीत्र्या, <br /> जगत्प्रहृष्यत्यनुरज्यते च । <br /> रक्षांसि भीतानि दिशो द्रवन्ति, <br /> सर्वे नमस्यन्ति च सिद्धसङ्घाः ।।३६।। <br /> कस्माच्च ते न नमेरन्महात्मन्, <br /> गरीयसे ब्रह्मणोप्यादिकत्र्रे । <br /> अनन्त देवेश जगन्निवास, <br /> त्वमक्षरं सदसतत्परं यत् ।।३७।। <br /> त्वमादिदेवः पुरुषः पुराण <br /> स्त्वमस्य विश्वस्य परं निधानम् । <br /> वेत्तासि वेद्यं च परं च धाम, <br /> त्वया ततं विश्वमनन्तरुप ।।३८।। <br /> वायुर्यमोद्रग्नि वरुण शशांकः, <br /> प्रजापतिस्त्वं प्रपितामहश्च । <br /> नमो नमस्तेद्रस्तु सहस्रकृत्वः, <br /> पुनश्च भूयोद्रपि नमो नमस्ते ।।३९।। <br /> नमः पुरस्तादथ पृष्ठतस्ते, <br /> नमोद्स्तुsते सर्वत एव सर्व । <br /> अनन्तवीर्यामितविक्रमस्त्वं, <br /> सर्वं समाप्नोषि ततोद्रसि सर्व ः ।।४०।। <br /> सखेति मत्वा प्रसभं यदुक्तं, <br /> हे कृष्ण हे यादव हे सखेति । <br /> अजानता महिमानं तवेदं, <br /> मया प्रमादात्प्रणयेन वापि ।।४१।। <br /> यच्चावहासार्थमसत्कृतोद्रसि, <br /> विहार शयायासनभोजनेषु । <br /> एकोद्रथवाप्यच्युत तत्समक्षं, <br /> तत्क्षामये त्वामहमप्रमेयम् ।।४२।। <br /> पितासि लोकस्य चराचरस्य, <br /> त्वमस्य पूज्यश्च गुरुर्गरीयान् । <br /> न त्वत्समोद्रस्त्यभ्यधिकः कुतोद्रन्यो, <br /> लोकत्रयेद्रप्यप्रतिमप्रभाव ।।४३।। <br /> तस्मात्प्रणम्य प्रणिधाय कायं, <br /> प्रसादये त्वामहमीशमीड्यम् । <br /> पितेव पुत्रस्य सखेव सख्युः, <br /> प्रियः प्रियायार्हसि देव सोढुम् ।।४४।। <br /> अदृष्टपूर्वम् हृषितोद्रस्मि दृष्ट्वा, <br /> भयेन च प्रव्यथितं मनो मे । <br /> तदेव दर्शय देवरुपं, <br /> पश्सीद देवेश जगन्निवास ।।४५।। <br /> किरीटिनं गदिनं चक्रहस्त <br /> मिच्छामि त्वां द्रष्टुमहं तथैव । <br /> तेनैव रुपेण चतुर्भुजेन, <br /> सहस्रबाहो भव विश्वमूर्ते ।।४६।। <br />हे हृषीकेश, सबै जगत् तपाईं को गुण कीर्तनले प्रसन्न हुन्छ, र त्यसैमा अनुरक्त पनि हुन्छ । राक्षसहरु तपाईंका डरले दश दिशामा भाग्छन् । सिद्धका संघहरु तपाईंलाई नमस्कार गर्छन् । यो कुरा स्थान (जति जस्तो हुनु पर्ने हो त्यही भइरहेको) छ ।।३६।। <br />हे महात्मन, तपाईं ब्रह्माभन्दा पनि ठूला उनका पनि आदि कर्ता हुनुहुन्छ । त्यसैले तिनीहरु तपाईंलाई नमस्कार किन नगरुन् ? हे अनन्त, हे देवेश, हे जगन्निवास, सत् र असत् तपाईं नै हुनुहुन्छ । यी दुईदेखि परको जुन अक्षर ब्रह्म हो त्यो पनि तपाईं नै हो ।।३७।। <br />तपाई ंआदिदेव, पुराण पुरुष, विश्वका अन्तिम आधार, ज्ञाता, ज्ञेय, तथा परम धाम (श्रेष्ठ स्थान) हुनुहुन्छ । हे अनन्तरुप, तपाईंद्वारा विश्व व्याप्त छ ।।३८।। <br />वायु, यम, अग्नि, वरुण, ब्रह्मा तथा ब्रह्माका पनि पिता तपाईं नै हो । तपाईंलाई सहस्र नमस्कार छ । त्यसपछि पनि नमस्कार छ ।।३९।। <br />हे विश्वरुप, तपाईंलाई अगाडिबाट, पछाडिबाट वरिपरि (दाया“बाया“) सबैतिरबाट नमस्कार छ । हे अनन्तवीर्य, तपाईंले आफ्नो अमित शक्तिले निखिल ब्रह्माण्डलाई राम्ररी आप्त गर्नु भएको छ । त्यसैले, तपाईंलाई सर्वरुप भनिन्छ ।।४०।। <br />हे अच्युत, तपाईंको यस्तो प्रभावलाई नजानेर अज्ञानवश (सर्वसाधारण जस्तै ठानेर) साथी ठान्दै मैले प्रमाद वा प्रेम भावले हे कृष्ण, हे यादव, हे साथी इत्यादि भनेर जेजस्तो अटेरी (समानताको) सम्बोधन गरें तथा (संगै) खा“दा, हिंड्दा, डुल्दा, सुत्दा, उठ्दा, एकान्तमा वा हासपरिहासका लागि अरुका अगाडि तपाईंको जो असत्कार गरें, त्यसको निम्ति तपाईंसंग क्षमा माग्दछु ।।४१,४२।। <br />तपाईं यस चराचर जगत्का पिता, गरिमामय र पूजनीय गुरु हुन्छ । हे अप्रतिम प्रभाव भएका (परमात्मा), तीन लोकमा तपाईं बराबर नै कोही छैन (भने) तपाईं भन्दा बढ्ता अर्को के होला ?४३।। <br />त्यसकारण हे देव, मैले राम्ररी साष्टाङ्ग प्रणाम गर्दै स्तुतियोग्य तपाईं ईश्वरलाई प्रसन्न हुनुहोस् भनेर प्रार्थना गर्दछु । जस्तै पिताद्वारा पुत्रका, साथीद्वारा साथीका, पतिद्वारा प्रियतमा पत्नीका (अज्ञानवश भएका अपराधलाई सहन गर्छन् । त्यसै गरी तपाईंद्वारा मेरा अपराध) सहन योग्य छन् ।।४४।। <br />अघि नदेखेको तपाईंको यस आश्चर्यजनक स्वरुप देखेर म हर्षित भइरहेको छु । मेरो मन भयले व्याकुल पनि भइरहेको छ । (त्यसैले तपाईं) आफ्नो त्यस देवरुपलाई नै देखाउसनुहोस् । हे देवेश, हे जगन्निवास (ममाथि) प्रसन्न हुनुहोस् ।।४५।। <br />मैले त्यही किरीट धारण गर्नु भएको, गदा र चक्र हातमा लिनुभएको तपाईंलाई देख्न चाहन्छु । त्यसैले हे विश्वमूर्ते, हे सहस्रबाहो, त्यही चतुर्भुज रुपका भइजानुहोस् ।।४६।। ==श्रीभगवान् उवाच== मया प्रसन्नेन तवार्जुनेदं, रुपं परं दर्शितमात्मयोगात् । <br> तेजोमयं विश्वमनन्तमाद्यं,यन्मे त्वदन्येन न दृष्टपूर्वं ।।४७।। <br> श्रीभगवानले भन्नु भयो– हे अर्जुन, मैले प्रसन्न भएर आफ्ना अफ्नो योग शक्तिद्वारा तेजोमय, अनन्त, आद्य, विश्वरुप तिमीलाई देखाएं, यसलाई तिमी बाहेक अरु कसैलाई पनि देखाएको थिइन । ईश्वर दर्शन मानवीय साधनाको अन्तिम लक्ष्य होइन । यो केवल एक मार्ग हो, जसमा अगाडि बढ्ने काम बांकी रहन्छ । प्रत्यक्ष ज्ञानलाई पूर्णता दिन पनि बांकी रहन्छ । खाना देखिपछि चख्ने काम बांकी रहन्छ । <br> न वेदयज्ञाध्ययनैर्न दानैर्न च क्रियाभिर्न तपोभिरुग्रै ः । <br> एवं रुपः शक्य अहं नृलोके, द्रष्टुं त्वदन्येन कुरुप्रवीर ।।४८।। <br> हे कुरुवंशका श्रेष्ठ वीर, वेद, यज्ञ, अध्ययन, दान, क्रिया, वा उग्र तपस्या कुनैले पनि मनुष्यलोकमा तिमी बाहेक अरुले मेरो यो रुप देख्न पाएको छैन । <br> मा ते व्यथा मा च विमूढ भावा, दृष्ट्वा रुपं घोरमीदृङ्ममेदम् । <br> व्यपेतभीः प्रीतमनाः पुनस्त्वं, तदेव मे रुपमिदं प्रपश्य ।।४९।। <br> मेरो यो डरलाग्दो रुप देखेर तिमी व्यथित नहोउ, विमूढ पनि नबन, निडर र प्रीतमना भइ मेरो त्यही रुप हेर । ==सञ्जय उवाच== इत्यर्जुनं वासुदेवास्तथोक्त्वा, स्वकं रुपं दर्शयामास भूयः । <br> आश्वासयामास च भीतमेनं,भूत्वा पुनः सौम्य वपुर्महात्मा ।।५०।। <br> सञ्जयले भने– श्रीकृष्णले अर्जुनलाई यस्तो भनेर आफ्नो (सौम्य) रुपलाई देखाउनु भयो । अनि सौम्य रुप महात्मा कृष्णले डराएको त्यस (अर्जुन) लाई आश्वासन पनि दिनु भयो । ==अर्जुन उवाच== दृष्ट्वेदं मानुषं रुपं तव सौम्यं जनार्दन । <br /> इदानीमस्मि संवृत्तः सचेता ः प्रकृतिं गतः ।।५१।। <br /> अर्जुनले भने– हे जनार्दन, तपाईंको सौम्य मानवीय रुप (अद्भुतबाट रुपान्तरित भएको) देखेर सचेत (सामान्य) र स्वाभाविक (प्रकृतिस्थ) भए“ । ==श्रीभगवान उवाच== सुदुर्दर्शमिदं रुपं दृष्ट्वानसि यन्मम । <br /> देवा अप्यस्य रुपस्य नित्यं दर्शनकाङ्क्षिणः ।। ५२।। <br /> श्रीभगवानले भन्नु भयो– मेरो जुन यो रुप (तिमीले) देखेका थियौ, त्यो दुर्लभ छ र देवताहरु पनि त्यस रुपको दर्शनका आकांक्षी हुन्छन् । <br /> नाहं वेदैर्न तपसा न दानेन न चेज्यया । <br /> शक्य एवंविधो द्रष्टुं दृष्टवानसि मां यथा ।।५३।। <br /> जस्तो तिमीले मलाई देख्यौ, यस्तो रुपलाई वेदाध्ययन (ज्ञान), तपस्या, दान, यज्ञ कुनै विधाले पनि देख्न सकिंदैन । <br /> भक्त््या त्वनन्यया शक्य अहमेवंविधोद्रर्जुन । <br /> ज्ञातुं द्रष्टुं च तत्त्वेन प्रवेष्टुं च परन्तपः ।।५४।। <br /> तर हे परन्तप, अनन्य भक्तिले भने मलाई तत्त्वले जान्न र देख्न सकिन्छ । मलाई प्राप्त (प्रवेश) गर्न पनि सकिन्छ । <br /> मत्कर्मकृन्मतपरमो मद्भक्तः संगवर्जित ः। <br /> निर्वैरः सर्व भूतेषु यः स मामेति पाण्डवः ।।५५।। <br /> हे पाण्डव, मेरो निमित्त कर्म गर्ने, ममा परायण हुने, आसक्तिरहित हुने, सबै प्राणीहरुमा निर्वैर भाव राख्नेले मलाई प्राप्त गर्छ । <br /> ॐ तत्सदिति श्रीमद्भगवद्गीतासूपनिषत्सु ब्रह्मविद्यायां योगशास्त्रे श्रीकृष्णर्जुनसंवादे विश्वरुपदर्शनयोगो नामैकादशोsध्याय ः।। rvhytwhc5ms8oz3o9tiiepvvnij45v6 नेपालको संविधान २०७२/भाग–२ नागरिकता 0 4126 15901 15900 2017-04-20T07:38:10Z Devraj poudel 1655 [[विकिपुस्तक:हटक्याट|हटक्याट]]द्वारा [[श्रेणी:नेपालको संविधान]] जोडियो wikitext text/x-wiki ===भाग–२ नागरिकता=== (१०) नागरिकताबाट बञ्चित नगरिने <br> (११) नेपाली नागरिक ठहर्ने <br> (१२) वंशीय आधार तथा लैङ्गिक पहिचान सहितको नागरिकता <br> (१३) नागरिकता प्राप्ति, पुनः प्राप्ति र समाप्ति <br> (१४) गैर आवासिय नागरिकता प्राप्त गर्न सकिने <br> (१५) नेपाली नागरिक <br> [[श्रेणी:राजनीति]] [[श्रेणी:कानून]] [[श्रेणी:नेपालको संविधान]] s2h9bkoy4r7yaurh08eboumpdmr36wm नेपालका पार्टीहरु 0 4127 15878 2017-03-27T02:34:56Z 113.199.217.225 नेपालका पार्टीहरु शब्दचित्रमा लोकतान्त्रिक सा... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki नेपालका पार्टीहरु शब्दचित्रमा लोकतान्त्रिक साम्यवादीसत्ता नोटः “वर्गीय या राज्य” दुवैसत्तामा संस्थागत एकरुपताः– (क) प्रत्येक निकायहरुका संयोजकहरु, आफू मातहतका निकायभन्दा एक निकाय माथिल्लो “परिषद् वा मण्डल”को प्रतिनिधि पात्र हुनेछन् । (ख) प्रत्येक परिषद्का संयोजक (पात्र) हरुलाई मातहतका “वर्गीय कार्यकर्ता” द्वारा र प्रत्येक मण्डलका संयोजक (पात्र) हरुलाई मातहतका “जनता जनार्दन” द्वारा “सापेक्ष” प्रक्रियागत “नियुक्त वा पदमुक्त” (नव निर्वाचन या प्रत्याह्वान) निम्ति “सदा–सर्वदा” लोकतान्त्रिक सार्वभौमिकता खुल्ला हुनेछ, तर “निरपेक्ष” संस्था चाहिं आवधिक रहनेछ । दुवै सत्ताका हर “तह र तप्का” क्रमशः केन्द्रसम्म केवल “पद्धति र प्रणाली” अर्थात् “अधिनायकी विधि” मुताबिक संस्थागत स्वायत्तताद्वारा मात्र सच्चा “लोकतान्त्रिक साम्यवादी मार्ग” प्रसस्त हुन्छ । स्वशासित संस्था–विधि अधिनायकीकता वर्गीय सत्ता राज्यसत्ता केन्द्रीय प्रतिनिधि परिषद् जिल्ला प्रतिनिधि परिषद् न.÷गा. प्रतिनिधि परिषद् वडा÷इकाइ प्रतिनिधि परिषद् केन्द्रीय प्रतिनिधि मण्डल जिल्ला प्रतिनिधि मण्डल न.÷गा. प्रतिनिधि मण्डल वडा÷इकाइ प्रतिनिधि मण्डल ९९.९९% ं ५०% ६६.६६% सारांश राष्ट्र, राष्ट्रियता, लोकतन्त्र, जनसर्वोच्चता आदि÷इत्यादि तमामका साझा ढुकढुकीमाथि एकल हुकुमी हाबी...! केवल हाँस्यास्पद अतिरिक्त खेदप्रद यथार्थ–इतिहासले पुष्टि गरिसकेको छ । त्यसैगरी सम्पूर्ण जनवर्गीय संघ÷सांगठनिक सत्तादेखि सिङ्गो राज्यसत्तासम्म एकल ठालुवादी स्वेच्छिकता बडो दुःखद मात्र न कि हृदय विदारक–जगजाहेर छ । आम–तमाम मानवीयता तथा समग्र सार्वभौमिकताप्रति व्यक्तिगत ज्यादति नै निरंकुशता पूरक अधिनायकी प्रवृत्ति स्वयंसिद्ध तथ्यझैं छर्लङ्ग छ । राज्यका साझा “स्रोत–साधन एवं विधि–विधान” मा पनि गतानुगत मनोमान वा तथाकथित निर्वाचनद्वारा आवधिक प्रत्यायोजन–दुवै पुरातन प्रचलन हुन् । “सत्ता र शक्ति” प्राप्ति निम्ति “अनन्त निरपेक्षता या आवधिक सापेक्षता” नै मूलतः जघन्य खतरा उपज क्रुर “हत्या, हिंसा, भ्रष्ट र आतंक” आदि÷इत्यादि सामाजिक “विकृति र विसंगति” कारक तर लोकतन्त्रका प्रमुख बाधक तत्वहरू हुन् भने केवल संयोजकीय संस्था मात्र सबै–सबैका “अस्तित्व तथा अपनत्व” का अपरिहार्यता हो । यावत् सामाजिक “विकृति र विसंगति” अलावा क्रुर “हत्या, हिंसा, आतंक र भ्रष्ट” का कारक “अध्यक्षात्मक अधिनायकवाद (प्रेसिडेन्टल डिक्टेटर) र आवधिक निरपेक्षवाद (पेरियोडिकल लेजिस्लेटर)” कै अमूर्त जडता हो, भने “दिगो शान्ति, पूर्ण स्वतन्त्रता, सिंगो समृद्धि र शाश्वत सार्वभौमिकता” का साधक, केवल संस्थागत “संयोजक मण्डल पद्धति (कोअर्डिनेटर सर्कल सिस्टम) र दोहोरो निर्वाचन प्रणाली (रिभर्टिबल इलेक्सन सिस्टम)” मात्र “लोकतान्त्रिक साम्यवाद” का मूर्त सूत्र हुन् । यथार्थवाद (लोकतन्त्रिक साम्यवाद) १ २ आम–तमाम जनार्दनप्रति समर्पण ! सिंगो नेपाल र सबै नेपालीको साझा एवं सर्वोच्च सभा नै व्यवस्थापिका सभा हो । पूर्ण सार्वभौम जनप्रतिनिधि सभाहरूमध्ये केन्द्रीय विधानसभा÷संसद् अर्थात् “लोकसभा मण्डल” नै आम मानवीयता तथा सिंगो राष्ट्रियता प्रतीक वैधानिक सभा हो । दार्शनिक एवं बौद्धिक प्रतिनिधि–पात्रहरूमार्फत् पूर्ण समानता तथा शाश्वत सार्वभौमिकता खातिर प्रत्यायोजित प्राधिकारको एकमुष्टता हो, सर्वोच्च लोकसभा । इतिहासको समीक्षा गर्दै भविष्यको मार्गदर्शननिम्ति महान् विचार तत्वहरूको संयोजन नै जनमत संकलन अर्थात निर्वाचन हो । व्यष्टिगत विचार तत्वहरूको समष्टिगत एकत्व खातिर वैधानिकरणको प्रथम चरण निर्वाचन हो भने प्रतिनिधि–पात्रहरू त्यसका साधन हुन् र जनमत संकलनचाहिँ संस्थागत प्रयोजननिम्ति प्राधिकार मात्र हुन् । “एक पात्र, एक मत” द्वारा प्रत्यायोजित प्राधिकार अर्थात् व्यष्टिगत विचार तत्वहरूको समष्टिगत एकत्व नै साझा संस्था अर्थात व्यवस्थापिका÷विधायिका सभा हो भने संयोजकीय संस्थागत एकरूपताचाहिँ अधिनायकी विधा हो । तर, पुनश्चः प्रतिनिधि–पात्रहरूद्वारा अमुक ठालु अर्थात् कार्यकारी मन्त्रीप्रति एकमुष्ट प्राधिकार प्रत्यायोजन गर्नु÷गराउनु पूर्ण अवैधानिक हो । तथाकथित “पति÷अध्यक्ष÷मन्त्री÷प्रधानमन्त्री” अर्थात् अमुक व्यक्तिलाई शासक वा नवशासकमा रूपान्तरण या पुरानै ठालु अनुमोदन गर्ने÷गराउने प्रचलन आपराधिक व्यापारीकरण हो । विश्व उत्कृष्ट संविधान अपितु कार्यान्वयनमा एकल मनोमानी रहन्छ भने स्वतः “निरंकुश वा अधिनायकवादी वा सर्वसत्तावादी” हावी हुन्छ । संस्थागत स्वायत्तता इतर भौतिक वा बौद्धिक बाहुल्यताद्वारा व्यक्तिगत जीत–हार समाजवाद होइन, “ठालुवाद” हो । “बुलेट या ब्यालेट” द्वारा (निरपेक्ष आवधिक वा सापेक्ष अनन्त) सर्वथा जित्नेहरूले हार्नेहरूप्रति रवैया फगत प्रजातन्त्र हो । त्यसैगरी, “दलीय केन्द्रीयता” को अर्थ अमुक अध्यक्ष–पात्रप्रति एकमुष्ट प्राधिकार प्रत्यायोजन गरी÷गराई सर्वसत्तावादी अभ्यास मात्र होइन कि संस्थागत स्वायत्तता अर्थात् “जनवादी केन्द्रीयता” हो भने लोकतान्त्रिक प्रक्रियाको सारांश संयोजकीय एकरूपता हो । निर्वाचन व्यक्तिगत जीत–हार होइन कि संस्थागत सवाल हो, समाजवादी सवाल हो, नीति र सिद्धान्तको सवाल हो भने वर्गीय पक्षधरताको सापेक्षताचाहिँ “पूर्ण समानुपातिक–जननिर्वाचित संस्था” हो । जनवादी केन्द्रीयता वर्गीय पक्षधरता हो । पुनश्चः वर्गीय “पक्ष र प्रतिपक्ष” दुवै “सत्य र असत्य” को अंश पनि हो । वर्गीय संयोजन अर्थात् वर्गीय फ्युजनको सूत्रः हो, जो समग्रतामा लोकतन्त्रको सुन्दर पक्ष हो । त्यसैगरी, अन्य “पक्ष र प्रतिपक्ष” दुवैका संस्थागत प्रक्रियाद्वारा संयोजकीय एकमुष्टता नै समानताको पूर्वाधार हो । देश, काल, परिस्थिति तथा भौतिक एवं बौद्धिक वस्तुस्थिति मुताबिक लोकतान्त्रिक साम्यवाद, प्रजातान्त्रिक समाजवाद, समाजवादी समाजवाद, साम्यवादी समाजवाद आदि सापेक्ष पक्ष हो भने लोकतान्त्रिक प्रक्रियाचाहिँ निरपेक्ष पक्ष हो । लोकतन्त्र थपिदिँदा सबै समाजवाद सच्चा समाजवाद अर्थात् जनवाद बन्छ भने लोकतन्त्र झिकिदिँदा सबै समाजवाद फगत समाजवाद अर्थात् “दलाल ठालुवाद” बन्छ । तसर्थ, संस्थागत सापेक्षता नै साझा राष्ट्रियता हो र जनवादी व्यवस्था हो भने जनवाद मात्र समाजवाद हो र लोकतन्त्र स्वतः जनवादको अभिन्न अंग हो । जनप्रतिनिधिमूलक राज्य व्यवस्थामा, जन्मसिद्ध मौलिक अधिकारसहित व्यक्तिगत “प्रतिभा र परिश्रम“ निजी स्वामित्व तर राज्यका साझा “स्रोत–साधन एवं विधि–विधान” चाहिँ सामूहिक स्वामित्वका सवाल हो र त्यो शाश्वत तुल्याउने विज्ञान नै जनवाद अर्थात् सच्चा समाजवादी सवाल हुन् । राष्ट्रियता, सार्वभौमिकता, समानता, मानवीयता आदि साझा सवालमा “संस्थागत ५ ६ ३ ४ स्वायत्तता” अर्थात् लोकतान्त्रिक प्रक्रियाबिना न विधि–विधान बन्छ, न त वैधानिकता नै प्राप्त गर्छ । नामधारी पक्ष र प्रतिपक्ष ठालु–ठालु आपसी अनर्गल सौदाबाजी केवल “दलाल ठालुवादी” चरित्र हुन् भने संस्थागत निरन्तर प्रक्रिया मात्र जीवन्त लोकतन्त्र हो । व्यक्ति–व्यक्ति आपसी छद्मभेषी सहमति न कि शाश्वत उन्मुख विधि र पद्धति ( सिस्टम) को सवाल हो । लोककै साझा सवाल हो, लोकतन्त्र । समाजवादी आन्तरिक प्रसंग खोतल्दा, पौराणिक दासता र उग्र सामन्त तथा अनेकन् अवसरवादी प्रपोगन्डा सर्वविदितै छ । वर्गीय समाजवादी एजेन्डा इतर अनेकन् जात–जति, धर्म–संस्कृति, लिंग–क्षेत्र इत्यादि केवल फुटाऊ र शासन गर्ने पौराणिक औजार हुन्, गद्दार ठालुवाद । पुरातन कथित समाजवादी दुई धारमध्ये एक धार जो “प्रजातन्त्रिक समाजवाद” अन्तर्गत “राष्ट्रिय–पुँजी” यथास्थितिमै रहन्छ (स्टेबल नेसनल क्यापिटल) अर्थात् सामन्तीकै पेवा र उसैको भक्ति गाथा गाउँछ र अर्को धार जो “अधिनायकवादी साम्यवाद” अन्तर्गत “राष्ट्रिय–पुँजी” नै एकपक्षीय मनोमालिन्यताद्वारा कब्जा गर्ने (मोनोपोली नेसनल क्यापिटल अन डिक्टेटर) षड्यन्त्र रचिन्छ । प्रथम धार— फगत समाजवाद र द्वितीय धार— भ्रामक समाजवाद तर अवसरवादी पराकाष्ठा र आन्दोलनका झूटा नारा भन्ने स्वतः प्रमाणित छ । मूलतः दुवै व्यक्तिपरस्त परिपाटी अमूर्त र जडसूत्रः मात्र हुन् । तेस्रो धार— जो “लोकतान्त्रिक साम्यवाद” अन्तर्गत राष्ट्रको “साझा–पुँजी” (नेसनल कमन प्रोपर्टी) र “साझा–विधि” (कमन इन्स्टिच्युसन) व्यवहारतः पुष्टि नै जनवाद अर्थात् सच्चा समाजवादी समाजवाद हो । राष्ट्रिय राज्यको साझा “स्रोत–साधन” माथि सामूहिक स्वामित्व (कमन ओनरसिप) आर्थिक लोकतन्त्र हो । यसैगरी, राज्यको साझा “विधि–विधान” (कमन इन्स्टिच्युसन) माथि पृथक स्वत्व (सेल्फ सेन्टर्ड) सहित सामूहिक अपनत्व (कमन एफिनिटी) चाहिँ राजनीतिक लोकतन्त्र हो । राष्ट्रिय आयको “समान–वितरण” (इक्वायल डिस्ट्रिब्युसन अफ नेसनल इन्कम) खातिर व्यक्तिगत स्वेच्छिकता इतर केवल विज्ञानवत् “पद्धति र प्रणाली” र त्यसैगरी, राष्ट्रिय राज्यको साझा “विधि–विधान” माथि “सामूहिक अपनत्व” खातिर व्यक्तिगत रवैया इतर केवल विज्ञानवत् “पद्धति र प्रणाली” मुताबिक निर्मित “स्वशासित संयोजकीय संस्था” नै लोकतान्त्रिक साम्यवादको प्रतीक हो । तर, “न त आर्थिक या त राजनीतिक” लोकतान्त्रिक समाजशास्त्रीय विज्ञानमुताबिक प्रमाण...!!! अपितु तथा कथित शाब्दिक भ्रम स्वतः फगत समाजवाद अर्थात् केवल दलाल ठालुवाद मात्र हुन् । शास्त्रीय सिद्धान्तः मानवीय समाज सकाम कर्महरूको योगफल हो, कर्मयोगीहरूको समष्टि हो । सकाम कर्मयोगीहरूको वियोजन समग्र समाजवादकै विघटन हो । निष्काम कर्म स्वतः सकाम कर्मको विपरीत हो । सकाम कर्महरूको पराकाष्ठा नै समाजवादको उत्कर्ष हो भने निष्काम कर्महरूको पराकाष्ठाचाहिँ समाजवादको अपकर्ष हो । त्यसैगरी, निष्काम कर्ममा फलको अपेक्षा अज्ञानता हो भने सकाम कर्ममा “निस्वार्थ तथा निष्पक्षता” का अपेक्षा पटमूर्खता हो । स्वभावतः समाजशास्त्र नै सापेक्ष सवाल हो, तर समाजशास्त्रीय विधिचाहिँ निरपेक्ष सवाल हो, निर्मम सवाल हो । विधिवत् निर्ममताका पराकाष्ठा नै विधि अधिनायकीकता हो भने स्वेच्छिकताका पराकाष्ठाचाहिँ निरंकुशता, सर्वसत्ता, अधिनायकवाद आदि र इत्यादि एकल रवैया हो । सकाम कर्मको पराकाष्ठा नै नित्य भौतिक प्राप्तिको उत्कर्ष हो भने भौतिक प्राप्तिको पराकाष्ठाचाहिँ समाजवादको उत्कर्ष हो र त्यही उत्कर्षको वैज्ञानिक व्यवस्थापन गर्ने विज्ञान नै निरपेक्ष “विधि–विधान” हो । नित्य पात्र–पात्र अन्तरनिहित सापेक्षताकै पराकाष्ठा नियन्त्रण खातिर अनित्य निरपेक्षता अर्थात् विधि अधिनायकीकता नै शाश्वत सत्य उन्मुख समाजवाद हो । त्यही अनित्य शाश्वत सत्यको प्रतीक नै “स्वशासित संयोजकीय संस्था” हो, “लोकतान्त्रिक साम्यवाद” हो । इन्द्रियजन्य जीवनरस नै सकाम कर्मको कारक हो भने, निष्काम कर्म निरस मुढचाहिँ फगत आस्तिक जडता हो । सचेत इन्द्रिय जीवनरस उपज अनमोल “विवेक, चिन्तन, दर्शन, प्रेमदेखि अहोरात्र परिश्रम” आदि सकाम कर्महरूको पराकाष्ठा नै समाजवादी समष्टि हो । सकाम कर्मकै पराकाष्ठा नै “शान्ति, समृद्धि, स्वतन्त्रता, सृष्टि, सिर्जना...” इत्यादि “भौतिक एवं अभौतिक” समष्टि हो । मूर्त रूपमा भौतिक सापेक्ष अपितु अमूर्त रूपमा अभौतिक निरपेक्ष अर्थात् “दृश्य या अदृश्य” समाजवादी आयाम हुन्, कटु यथार्थ हुन् । “भौतिक एवं अभौतिक” समष्टि नै समाजवादको सार हो । समग्रतामा “भौतिक एवं अभौतिक” तत्वमाथि व्यक्तिगत “स्वत्व र अपनत्व” कै पराकाष्ठा व्यवस्थापन गर्ने शास्त्र समाजवाद हो । अर्थात् व्यष्टिगत विचार तत्वहरूको समष्टिगत एकत्व खातिर मानवीय “अधिकार र कर्तव्य” व्यवस्थापन गर्ने शास्त्र समाजवाद हो । जसका निम्ति अमुक पात्रका एकल रवैया इतर स्वतः “स्वशासित संयोजकीय संस्था” को अपरिहार्यता रहन्छ । तसर्थ, सच्चा समाजवादी “रूप र सार” दुवैको विज्ञानवत् व्यवस्थापन गर्ने एक मात्र शास्त्र “लोकतान्त्रिक–साम्यवाद” हो । तर, अनेकन अवसरवाद अलावा द्वन्दात्मक भौतिकवादी जडता समाजवादी दर्शन होइन कि दुःखद् घटनाक्रमको गन्थन हो, समाधान होइन कि व्यवधान हो, जीवन्त “जीवन र जगत” को विज्ञानवत् व्यवस्थापन होइन कि निर्जीवतुल्य “पुँजी र शक्ति” कै बाहुल्य हो, फटाहा प्रजातान्त्रिक समाजवादी जो जित्नेले मात्र बँच्ने अधिकारको व्याख्या तथा निर्विवाद गुण्डाराजकै पृष्ठपोषक हुन् । आम समर्पित “स्वशासित संयोजकीय संस्था” अतिरिक्त “अल्पसंख्यक एवं पिछडा वर्ग” प्रति अनिवार्य अग्राधिकारसहित आरक्षणको व्यवस्थाद्वारा समाजवादी सम्पूर्णता प्राप्त हुन्छ । तर, जसको शक्ति, उही–राजाको भक्ति अर्थात प्राकृतिक न्यायिक सिद्धान्त अर्थात् मच्छेन्याय जो जंगली “बाघ–स्याल” जनावर बराबर आपसी “जित–हार” नै समाजवाद ठान्ने कथित “प्रजातान्त्रिक समाजवाद” उग्र अवसरवाद हो भने अधिनायकवादी साम्यवाद स्वतः सर्वसत्तावादी पराकाष्ठा हो । जसको शक्ति उसैको भक्ति वा वर्गीय पक्षधरता अर्थात सोलोडोलो वर्गीयमुक्ति अर्थात् भौतिक समृद्धिमात्र समाजवादी समष्टि होइन । यिनै दुई “जंगली जडता र सर्वसत्तावादी पराकाष्ठा” नै सामाजिक अपराधको सीमाङ्क हो । त्यसैगरी, सम्पूर्णतामा आदर्शवादी समाजको परिकल्पना पनि केवल दिवास्वप्न हो र धार्मिक जडसूत्रवादी पातकीद्वारा धर्मको व्यापार गरी मानवीय समाजमा नरसंहार समेत समवादका नाममा कलंक मात्र हो । भौतिक आवश्यकता अतिरिक्त इन्द्रियजन्य आकांक्षा र मानवीय मनभित्रका भावना, संवेदना एवं विवेकशील चिन्तन र दर्शन आदि “नित्य वा अनित्य” आदर्शहरू समाजवादकै अन्तर्य हुन् । अध्यात्मवादको पराकाष्ठा, मनद्वारा इन्द्रियहरूको नियन्त्रण गरी परम ब्रह्ममै आत्मा–समाधि आदि समाजवादको प्रवद्र्धन होइन कि विसर्जन हो भने “बुलेट वा ब्यालेट” द्वारा अन्ततः अमुक पात्रलाई सत्ता हस्तान्तरणचाहिँ आम तमामकै सर्वस्वहरण हो । सच्चा समाजवादी समाजवादमा, धर्मदेखि अमुक व्यक्ति गौण तर “आम–जीवन र जगत् तथा समाजवादी संघ–संस्था” प्रधान हुन्छन् । तथाकथित “शक्ति या शक्तिशाली” व्यक्तिलाई विज्ञानवत् “पद्धति र प्रणाली” मुताबिक सत्ताच्यूत गर्ने र शान्तिपूर्ण शैलीबाट आम समर्पित संस्था निर्माण गर्ने औजार नै यथार्थ समाजवाद हो । हो, लोकतान्त्रिक साम्यवादमा समृद्धि गौण हो, तर सार्वभौमिकता प्रधान हो । सार्वभौमिकता नै स्वतन्त्रता हो, स्वत्व हो, अपनत्व हो, अस्तित्त्व हो, शान्ति, समानता, मानवीयता इत्यादि र इत्यादि... सम्पूर्णता हो । समाजशास्त्रीय विज्ञान अन्तर्गत सार्वभौमिकता नै समष्टि हो, अनमोल विधा हो । तर, अमुक पात्रप्रति अनमोल सार्वभौमिकता सुम्पनु अर्थात् प्राधिकार प्रत्यायोजन गराउनु सम्पूर्ण लुटाउनु हो । हो, यस युगका सर्वोच्च चेतनशील “मानव–जाति” सबै ९ १० ७ ८ स्वतन्त्र भई बाँच्न चाहन्छन् । स्वाधीनता चाहन्छन्, जीवन्त–जीवन चाहन्छन्, समग्र मानवीयताका शिखर चुम्न चाहन्छन् । तर, त्यही स्वाधीनताका लागि जुन कुनै मूल्य चुकाउनदेखि “मर्न र मार्न” पनि तयार हुन्छन् । समाजवाद ! अमुक ठालुको शाब्दिक महासागर होइन, फगत भाषणबाजीका हावादारी महल होइन, किन्तु लिने–दिने भौतिक वस्तु होइन, अपितु शास्त्रीय नीति हो, सिद्धान्त हो, दर्शन हो, साझा पथ–प्रदर्शन हो, सामाजिक चेतनाको कसीभित्र यथार्थ अनुभूति हो । सामूहिक विवेकको भावनात्मक जीवनसँग समानताको सूत्र प्रमाणित गर्ने शास्त्र नै वैज्ञानिक समाजवाद हो, जनवाद हो । जब–जब वैज्ञानिक समाजवाद इतर फगत बकवास सुरु हुन्छ, जब “लिने र दिने” को प्रसंग पैदा हुन्छ, तब स्वतः “मालिक र दास” जन्मन्छ, निरंकुश... अधिनायकवाद... सर्वसत्तावाद... अनेकन अवसरवादी गिद्दे चण्डालहरूको खेलो सुरु हुन्छ, क्रमशः सिंगो समाज “शासक र शासित” मा विभाजित हुन्छ । शासकीय अभीष्ट पालेका “भ्रष्ट र ज्यानमारा” ठालुद्वारा अनेकन औजार आयात गर्छन्, युगौं पुरानो भूत जगाउँछन्... दुनियाँलाई तर्साउँछन् र दुःख दिन्छन् !!! त्यही भूत समाधि गरी संस्थागत “विधि र पद्धति” स्थापित गर्नु मात्र जनवादी कार्यभार हो । तसर्थ, “नांगो स्वतन्त्रता तथा व्यक्तिगत सत्ता” दुवैको नियन्त्रण एवं विधिवत् अधिनायकीकरण खातिर “संस्थागत लोकतान्त्रिक विज्ञान” को नाम नै “लोकतान्त्रिक साम्यवादी” दर्शन हो । जनताको जन्मसिद्ध मौलिक अधिकारसहित व्यक्तिगत “प्रतिभा–परिश्रम” एवं “उद्योग–उपार्जन” निजी स्वामित्व तर राज्यको साझा “स्रोत–साधन” एवं “विधि–विधान” चाहिँ सामूहिक स्वामित्वका सवाल हुन् । अतः निजी स्वामित्व जो व्यक्तिगत “आय–आर्जन एवं चल–अचल” धनमाथि अति उच्च प्रगतिशील कर अर्थात् प्रतिफलद्वारा समानता खातिर “न्यूनतम र अधिकतम” पुँजी र परिश्रमको मापदण्ड मानवीय ढंगमा कार्यान्वयन गर्ने मूर्त विज्ञान नै सच्चा समाजवादी दर्शन हुन् । तर, दार्शनिक विज्ञानइतर अमुक ठालुको निजी बखान एवं अमूर्त शाब्दिक गन्थन बेकार हुन् । भ्रष्ट व्यापारिक धन्दा सञ्चालक “प्रजातान्त्रिक समाजवादी” हरूका व्याख्या त बेकार छ, त्यसै गरी आयातीत वितन्डामध्ये द्वन्द्वात्मक भौतिकवादी प्रा.लि. अर्थात् फगत माक्र्सवादी समेत आतंकवादको जडसूत्र स्पष्ट छ । यथास्थितिवादी र अवसरवादी अभ्यास अतिरिक्त उग्र “भ्रष्टाचारी र आतंककारी” भुमरीमै नेपाल र नेपालीको तीन शताब्दी बाँडिचुँडी हसुरियो । यसरी ठालु–ठालु आपसी विभाजन र संयोजन (फ्युजन) द्वारा जनताको जिउ–धन हसुरिए र हसुरिरहेका छन् । चेतनाभन्दा वस्तु पहिला र वस्तु प्रधानता ठान्ने निर्मम जडता उपज अनमोल “जीवन र जगत” गौण अपितु वस्तु सार्वभौम एवं वस्तुको मूल्य, अतिरिक्त मूल्य... पुँजीगत “नाफा र घाटा” कै लेखाजोखा नै समाजवादी बोध पुरातन मात्र होइन कि पटमूर्ख चिन्तन हुन्, व्यष्टिगत वस्तुको व्याख्या अन्तर्गत वस्तुको उत्पादन सम्बन्ध र पुरातन साधनसँगै पुरानै व्यवस्थापन अलावा मानव अन्तर्मन एवं सर्वोच्च चिन्तन र मानव जीवन केवल औद्योगिक औजार समान ठान्नु निरपेक्ष शून्यवादी दर्शन तर सापेक्ष भौतिकवादी ज्ञान हो । समष्टिगत समाजवादी विज्ञान भने पटक्कै होइन । सत्ता अनि सत्ता र सत्ताकै मात्र अपेक्षा र व्याख्या तर विधि र प्रक्रियाका शून्यता तथा अनभिज्ञता उपर्युक्त दुवै ठालुवाद केवल सर्वसत्तावाद मात्र हो, आपराधिक व्यापार मात्र हो । सारतः “बुलेट या ब्यालेट” द्वारा अन्ततः अमुक–पात्रकै एकल रवैया स्वतः भ्रामक समाजवाद मात्र होइन कि खतरनाक ठालुवाद हो । धार्मिक महाराजा वा फगत अगुवा अर्थात् समाजवादी “चिन्तन र दर्शन” रहित “ठालु वा नेता” हरू नै आम मानवीयताप्रति जघन्य खतरा तत्व हुन् । तसर्थः ती र त्यस्ता लठैत ठालुहरूलाई “जस–अपजस” का बिल्ला भिराउनु अर्थात् शासक या नवशासक तुल्याउनु आफू र आफ्नो अतिरिक्त देश र दुनियाँको सर्वस्व लुटाउनु हो । जुन कुनै समाजवादको वाधक ठालुवाद अर्थात् “अध्यक्षीय अधिनायकवाद” जो एकाधिकारवादकै अवशेष हो, आम अपराधको पुरातन औजार हो, “जहाँनिया–महाराजा” कै दीक्षित मानसिकता उपज सो “अध्यक्षीय अधिनायकवाद” द्वारा व्यक्तिगत “तोक–आदेश–हुकुम–हस्ताक्षर” अलावा सिंगो सभा गठनदेखि विघटन एवं आह्वानदेखि नियमित सभा सञ्चालन अतिरिक्त सम्पूर्ण आबद्धहरूको शाश्वत सार्वभौम... क्रमशः लोकतान्त्रिक प्रक्रियाको समेत बाधक तर असमानता र सर्वसत्तावादको भने सर्वथा साधक बन्छ । तसर्थ, “निरपेक्ष अध्यात्मवाद या सापेक्ष भौतिकवाद” दुवै अतिवाद सच्चा समाजवादनिम्ति खतरनाक हो । जनप्रतिनिधिमूलक राज्य व्यवस्थामा समेत सम्पूर्ण अपराधको जडसूत्र अध्यक्ष–पात्र बनेको हुन्छ भने सम्पूर्ण समाधान खातिर “अध्यक्ष–पात्र” लाई जबर्जस्त संयोजक तुल्याउनुपर्छ । स्पष्ट छ, सत्ता होइन कि अमुक ठालुको एकल शासकी अभीष्ट समाप्त पार्नु जनवादी काँग्रेस नेपाल (जकाँने) को प्रमुख कार्यभार रहेको छ । सवाल खास जनवाद हो र जनवाद नै सच्चा समाजवाद हो । जनवादी समाजवाद आम मानवीय सवाल हो, सबै मानिस बराबरी कसरी भन्ने सवाल हो । जनताको जन्मसिद्ध मौलिक अधिकारको संरक्षण तथा कर्तव्य पालनाका बाध्यकारी आचारसंहितासहित राज्यको साझा “स्रोत–साधन एवं विधि–विधान” संस्थागत कार्यान्वयन गर्ने र गराउने विज्ञान मात्र समाजशास्त्र हो । स्पष्ट छ, सबै–सबै बराबरी खातिर अमुक व्यक्तिको मनखुसीविपरीत विज्ञानवत् “पद्धति र प्रणाली” मुताबिक पारदर्शी लोकतान्त्रिक प्रक्रिया अनिवार्य रहन्छ । तर, सामन्तवादमा सामन्तवादी नाइके, पुँजीवादमा पुँजीपति नाइके... सर्वहाराको सर्वहारा नै नाइके विभिन्न वर्गको नाइके–नाइके आपसी भलाकुसारी अर्थात् नीच भागबन्डे सहमति र विमति... फगत समाजवाद अनि जघन्य अपराध हँुदै हो । दुनियाँले आ–आफ्ना धर्म मान्दा धार्मिक ठेकेदारले खिचडी पकाउनु, जनताले जनवादी आन्दोलन गर्दा ठालुले जुँगा मुसार्नु, मान्छे–मान्छे बराबर खातिर अनेकन क्रान्ति र प्रतिक्रान्ति एवं हजारौं–हजारले रगत बगाउँदादेखि सहादत प्राप्त गर्दा वा सिंगो राष्ट्र नै ध्वस्त या विश्वयुद्धसम्मको कारक ठालुवाद ! यो त समाजवाद होइन कि स्वतः अपराध मात्र हो । ठालु–ठालु आपसी रमिता र तिनै–उनै अपराधीहरूका “भोज–भान्सा” कै मुकदर्शक मात्र न कि “आबद्ध एवं सम्बद्ध” सबैका पूर्ण सार्वभौमिकता आजको आवश्यकता हो । सिद्धान्ततः राजनीतिक लोकतन्त्र अतिरिक्त व्यवहारतः आर्थिक लोकतन्त्र खातिर अमुक ठालुका “भ्रामक शब्द र अतिरञ्जित नारा” विपरीत समाजशास्त्रीय विज्ञानमुताबिक विज्ञानसंगत आर्थिक प्रमाणको अध्ययन एवं अनुसन्धान गर्नु समेत “वर्गीय जन र आम जनार्दन” का सामूहिक कार्यभार हुन् । तर, सबैका साझा “स्वशासित संयोजकीय संस्था” हो भन्ने जानी–बुझी अमुक ठालुप्रति नै प्राधिकार प्रत्यायोजन गर्ने र गराउने “दास कार्यकर्ता तथा निरीह जनता” दुवै “कि त पाल्तु भरौटे नत्र चरम अवसरवादी धुन्धुकारी” हुनुपर्छ, जो स्वतः आत्मघाती अपराधी हो । आजका जनप्रतिनिधि शासक न कि जनताको सेवक हुन्, राष्ट्रको साझा नोकर हुन्, निसर्त वैधानिकताका औजार हुन्, तर विकास–निर्माणदेखि विधि–विधान दाता या जस र अपजसका स्वैच्छिक भागिदार भने कदापि होइनन् । तर, “अनेकन अपराध र एकल अहंकार” द्वारा ग्रस्त ठालुहरूका स्वेच्छिकताप्रति बाधक हुने हुँदा ती र त्यस्ता नियति “विधि र पद्धति” को कट्टर विरोधी हुन्छन् । तसर्थ, छदम्भेषी ठालुहरूद्वारा भित्र–बाहिर दुवैतर्फ आतंकको बीजारोपण गरिएको हुन्छ, द्वैध चरित्रको सीमांकन अर्थात् “हत्या, हिंसा, भ्रष्ट र आतंक” कै ठूलो अंकद्वारा “ठुला–नेता” ठान्ने क्रुर बिल्लाका नीच अभीष्ट सर्वव्यापी छ । प्रमाणतः अनेकन “जात–जाति, क्षेत्र–लिंग, भाषा–भाषी, धर्म–संस्कृति... आपसी द्वन्द्व सिर्जना गर्छ । तर, समानतावादी सूत्रप्रति सदासर्वदा प्रहार गरिएको हुन्छ । खास जनवाद अर्थात् सच्चा समाजवाद प्राप्ति निम्ति आम आन्दोलनका उल्टो १३ १४ ११ १२ यात्रा न कि केवल दुई–चार बाधक पात्रप्रति प्रहार जरुरी हुन्छ । अदृश्य मिसनरूपी शक्ति केन्द्रबाट प्रायोजित छदम्भेषी ठालुवाद जव सार्वभौम प्रक्रियाद्वारा समाप्त हुन्छ, तब “वर्गीय क्रमशः राष्ट्रिय” मुद्दाहरू सहजै समाधान हुन्छन् । भण्डारखाल, कोतपर्व, क्रमशः २०६२÷०६३ देखि निरन्तर वर्तमानसम्मका ज्यानमारा राजा–महाराजा र भ्रष्ट वीरबल मन्त्रीहरूको व्यक्तिगत ज्यादतीकै कारण नेपाल र नेपालीको दुर्गति भएको हो । अतः ती र त्यस्ता क्रुर किलो सेरा टुदेखि ढाडमा टेकेर टाउकोमा ठोक्ने मनमुटुको विकल्प हो, लोकतन्त्र । मुठ्ठीभर “पति, प्रधान अर्थात अध्यक्ष” ठालुहरूद्वारा खतोखत भ्रष्ट र ज्यानमाराहरूलाई “माफी, मुलतबी... उन्मुक्ति” दिने फगत “अकबर र वीरबल” का एकल स्वेच्छिकताको निर्विकल्प विकल्प हो, लोकतन्त्र । दलाल र सामन्तहरूले हार्ने तर आम तमाम गरी खाने वर्गहरूले जित्ने अन्ततः वर्गविहीनताको सूत्रः नै लोकतन्त्र हो । संस्थागत १००% को निर्विकल्प विकल्प ६६.६६%+ को समेत वैकल्पिक मार्ग ५०%+ तर अमुक पात्रप्रति सोलोडोलो प्राधिकार न कि निरन्तर संयोजकीय प्रक्रियाद्वारा क्रमिक शाश्वत उन्मुखता हो, लोकतन्त्र । अतः दलाल ठालुहरूका केवल अमूर्त शब्द मात्र न कि व्यवहारतः राज्यका “स्रोत–साधन” एवं “विधि–विधान” समान वितरण अर्थात कार्यान्वयन गर्ने अत्याधुनिक शास्त्र नै “विज्ञानवत् लोकतान्त्रिक साम्यवाद” हो । सबैको साझा राष्ट्रिय सम्पत्तिमाथि अमुक पात्रहरूका मनोमानी विपरीत विज्ञानवत् “पद्धति र प्रणाली” मुताबिक आमसमर्पित खातिर जननिर्वाचित “लोकसभा मण्डल” र “प्रतिनिधि परिषद्” मात्र पूर्ण सार्वभौम तुल्याउने शास्त्र हो, लोकतन्त्र । सत्ता न कि मूलतः पौराणिक “अध्यक्षीय अधिनायकवाद (प्रेसिडेन्टल डिक्टेटर) र आवधिक निरपेक्षवाद (पेरिओडिकल लेजिस्लेटर)” ध्वस्त गरी, विज्ञानवत् “संयोजक मण्डल पद्धति (कोअर्डिनेटर सर्कल सिस्टम) र दोहोरो निर्वाचन प्रणाली ( रिभर्टिबल इलेक्सन सिस्टम)” कार्यान्वयन गर्नु÷गराउनु मात्र सच्चा जनवादी मार्ग हो । स्मरण रहोस्, साझा राष्ट्रियता, जनतन्त्र र जनजीविकादेखि स्वतन्त्रता, समानता आदि÷इत्यादि मूलतः आम मानवीयता खातिर सम्पूर्णता नै शाश्वत सार्वभौमिकता हो । तर, “वर्गीय वा राज्य” सत्तामा संस्थागत “मत” समर्पण इतर अमुक पात्रलाई शासक वा नवशासकमा रूपान्तरण या पुरानै ठालु अनुमोदन गर्ने कर्मकाण्डी अधिवेशन वा भष्मासुरे महाधिवेशन वा तजविजी मनोनयन वा अनर्गल पुँजी र शक्तिद्वारा निर्धारित आम निर्वाचन आदि÷इत्यादि केवल मुठ्ठीभर जित्ने ठालुहरूले हार्नेहरूमाथि निरन्तर रजाइँ गर्ने प्रोपगन्डा मात्र हो । “बुलेट या ब्यालेट” द्वारा अमुक पात्रलाई “आवधिक या अनन्त” “शासक वा नवशासक” मै रूपान्तरण या पुरानै ठालु “अनुमोदन वा मनोनयन”...गर्नु÷गराउनु निर्वाचन न कि आपराधिक व्यापारीकरण हुन् । न्यूनतम वाध्यकारी आचारसंहिता अर्थात “लोकतान्त्रिक मूल्य र मान्यता” अर्थात् संस्थागत “विधि र प्रक्रिया” इतर चाहे मन्त्री÷पुलिस÷सैनिक÷ न्यायाधीशका... एकल स्वेच्छिकता र त्यसैगरी पारदर्शी अनुगमन इतर कर्मचारी प्रशासनका “शासकीय–अहम्ता” द्वारा उच्च मानवीयता तथा राष्ट्रियता प्रायः असम्भव छ । सत्तामा आसीन पात्रलाई “बर्खास्त या नवनियुक्त” खातिर वाहियात आन्दोलनको सास्ती, ज्यानमारा क्रान्ति र प्रतिक्रान्तिदेखि देश र दुनियाँमारा नाकाबन्दी क्रमशः एकल अभीष्ट उपज विश्वयुद्धसम्मका जघन्य खतरा सर्वविदितै छ । जसको मूल कारण विज्ञानसंगत समाजवादी दर्शन एवं “नीति, सिद्धान्त, संगठन, विचार र कार्यक्रम” संस्थागत इतर व्यक्तिगत निर्देशनकै उपज हुन् । “बुलेट वा ब्यालेट” द्वारा एक पात्रप्रति प्राधिकार प्रत्यायोजन गर्ने÷गराउने पौराणिक प्रचलनको अनुसरण आपराधीकरण हो । त्यसैगरी विधि र पद्धति इतर नेता–नेता आपसी भलाकुसारी गरी बसी हसुर्ने फगत ठालुहरूका चतुर व्यापारिक प्रोपगन्डा केवल ज्यानमारा धन्दा हुन् । ठालु–ठालु आपसी सौदावाजीकै नीच कूटनीतिअन्तर्गत नेपालको संविधान–२०७२ को भाग–३२ को धारा–२७६ अन्तर्गत स्पष्ट उल्लिखित “माफी” (राष्ट्रपतिले कुनै पनि अदालत, न्यायिक वा अर्धन्यायिक वा प्रशासनिक निकायले गरेको सजायलाई मुल्तबी, परिवर्तन वा कम गर्न सक्नेछन्) भन्ने शब्दले खर्बाैं खर्चेर लिखित संविधान नै बेकामको सिद्ध तुल्याई “पौराणिक संसदीय व्यवस्था” केवल “भ्रष्ट र ज्यानमारा” दलाल ठालु र सामन्त पुँजीपतिकै मात्र पेवा ! स्वयंसिद्ध छ । अन्तमा, यस युगका जनता–जनार्दनहरूका युगौंदेखिको वैज्ञानिक “पद्धति र प्रणाली” को अपेक्षामाथि कुठाराघात नहोस्, वीरबल ठालुहरूले दिनदहाडै मान्छे मार्ने स्वेच्छिक आदेश र परमादेशको अन्त्य होस् भन्नका खातिर सबैको साझा “लोकसभा–मण्डल” समक्ष “लोकतान्त्रिक–साम्यवादी” दर्शन एवं निम्न जनवादी माग र प्रतिबद्धताहरूको बारेमा स्पष्टीकरण गर्न आधिकारिक अवसर प्राप्त होस् भन्ने, बोधार्थनिम्ति खुल्लापत्रमार्फत् सार्वजनिकीकरण समेत गरिएको जानकारी गराउँछौं । मातहत “संस्थागत स्वायत्तता” लागु गरियोस् । (३) सिंगो राष्ट्र, लोकतन्त्र, मानव अधिकार, प्रेस स्वतन्त्रता तथा जन्मसिद्ध मौलिक अधिकारसहित पूर्व निर्धारित तिथिमितिमा आवधिक निर्वाचन आदि अपरिवर्तनीय विधा कायम गरी राज्यसत्ताका प्रमुख सातै निकायमा अमुक पात्रका एकल रवैया इतर “जीवित संविधान एवं ऐन र कानुन” प्रतीक दैनिक–नियमित अनिवार्य उपस्थित “लोकसभा–मण्डल” मात्र “सर्वोच्च एवं पूर्ण सार्वभौम” तर “सेना, प्रहरी र निजामती प्रशासन” मा चाहिँ अनिवार्य मर्यादा अर्थात् योग्यताक्रम कायम गरिने संवैधानिक व्यवस्था गरियोस् । (४) जल, जमीन, जंगल र वायुमण्डल–राष्ट्रियकरण गरियोस् । (५) शिक्षा, स्वास्थ्य, रोजगार र न्याय–सार्वजनिकीकरण गरियोस् । (६) सेवाको आधारमा दुगुना सुविधा बन्द गरी उमेरका आधारमा निवृत्तिभरण एवं बेरोजगारनिम्ति अनिवार्य भत्ता तथा वृद्ध र असक्तप्रति विशेष सेवा–सुविधाको व्यवस्था गरियोस् । (७) आर्थिक समानता र समग्र मानवीय समृद्धि खातिर पवित्र श्रमशक्तिको सम्मान एवं अति उच्च मूल्याङ्कन गरी गरिखाने वर्ग उत्साहित तर बसिखाने वर्ग निरुत्साहित क्रमशः बसिखाने वर्ग समेत गरिखाने वर्गमै रूपान्तरित हुने सूत्रः जो सच्चा समाजवादी मार्गप्रशस्त निमित्त मुठीभर सामन्तद्वारा कब्जा गरिएका फगत लालपुर्जा खारेजी गरी प्रयोजन हेरी आवधिक करारनामा गरियोस् । साथै, राज्यका साझा “स्रोत–साधन एवं विधि–विधान” सामूहिक स्वामित्व तर व्यक्तिगत “प्रतिभा र परिश्रम एवं आर्थिक–उपार्जन” नितान्त निजी स्वामित्वमाथि यथोचित् उच्च प्रगतिशील कर अर्थात प्रतिफलद्वारा राष्ट्रिय भक्तिभाव अभिवृद्धि गरी पुँजी शुद्धीकरण खातिर मुद्रा नवीकरण एवं बैंक तथा वित्तीय संस्थाहरू समेत राष्ट्रियकरण गरियोस् । (८) चरम खर्चिला कालकोठरीमा वाहियात “शारीरिक एवं मानसिक” यातनाबाट उग्र आपराधिक प्रवृत्तिको बढोत्तरीविपरीत सामाजिक अपराधी÷गुण्डागर्दी प्रवृत्तिलाई उत्पादनशील उद्योग–कलकारखाना, अपरिवर्तनीय मागहरूः– (१) आधुनिक लोकतान्त्रिक “पद्धति र प्रणाली” मुताबिक “पूर्ण समानुपातिक स्वशासित संयोजकीय संस्था” मातहतका हरेक स्थानीय “तह र तप्का” एवंरीत केन्द्रसम्म विज्ञानसंगत “संयोजक–मण्डल” शासन प्रणाली लागु गरियोस् । (२) पूर्ण सार्वभौम एवं सर्वोच्च “लोकसभा–मण्डल” मातहत सर्वोच्च “विज्ञ र विशेषज्ञ–मण्डल” क्रमशः सर्वोच्च “न्यायालय मण्डल”, सर्वोच्च “कार्यालय–मण्डल”, सर्वोच्च “सञ्चार–मण्डल”, सर्वोच्च “राष्ट्रिय सुरक्षा–मण्डल” र सर्वोच्च “नागरिक अनुगमन–मण्डल” नामकरण पश्चात् राज्यसत्ताका सातवटै प्रमुख निकायहरू एवंरीत प्रत्येक जिल्लाका स्थानीय “तह र तप्का” हरूमा समेत व्यक्तिगत “तोक, आदेश, हुकुम, हस्ताक्षर” इतर “स्वशासित संयोजकीय संस्था” १७ १८ १५ १६ खोला–नाला, पुलपुलेसा, ढल, शौचालय आदि श्रम शिविरहरूको अत्याधुनिक व्यवस्था गरी मृत्युदण्डभन्दा उपल्लो सजायअन्तर्गत आपराधिक प्रवृत्ति हेरी “आजीवन वा आवधिक” कडा परिश्रमका उपार्जनहरू पीडितप्रति समर्पण गरियोस् । साथै, हजारौंका “हत्या, बेपत्ता, भ्रष्ट र आतंक” अतिरिक्त बलात्कार, लुटपाट, धनमाल बरामद, फगत इन्काउन्टर आदि÷इत्यादिदेखि सामाजिक “विकृति र विसंगति” का प्रमुख कारक “बलात् ठालुवाद र प्रहरी प्रशासनका लठैत अहंकार” लाई आधुनिकीकरण अर्थात नियन्त्रण एवं पारदर्शीकरण खातिर “सर्वोच्च नागरिक अनुगमन मण्डल वा नागरिक समाज वा सञ्चार जगत् वा स्थानीय जनप्रतिनिधि” मध्ये सके सबै नत्र कुनै एक एवं क्षेत्रगत प्राज्ञिक प्रबुद्ध वर्ग अनिवार्य सम्मिलितसँगै पक्राउ पुर्जी या खानतलासी अनुमतिसहित सर्वप्रथम मातहतका अदालतमा सकुशल हाजिरीपश्चात् मात्र अनुसन्धान गर्ने÷गराउने संवैधानिक व्यवस्था गरियोस् । नोट १ ः राज्यसत्ता ः हर स्थानीय “तह र तप्का” (इकाई÷वडा, ग्रामपालिका÷नगरपालिका, जिल्ला...) एवंरीत केन्द्रसम्म वैज्ञानिक “पद्धति र प्रणाली” मुताबिक “स्वशासित संयोजकीय संस्था” हरूका सांगठनिक संरचना निम्नानुसार निर्माण गर्नुपर्छ । क) इकाई÷वडा प्रतिनिधि मण्डल ः मातहतका जनता जनार्दनद्वारा प्रत्यक्ष निर्वाचित जम्मा ११ प्रतिनिधि–पात्रहरू तथा मातहतकै प्रतिनिधि मण्डलद्वारा निर्वाचित–१ प्रतिनिधि–पात्र सीमान्तकृत गरी जम्मा १२ प्रतिनिधि–पात्रहरूमध्येबाट माथिल्लो प्रतिनिधि मण्डल खातिर पदोन्नित जम्मा १ प्रतिनिधि–पात्र सोही प्रतिनिधि मण्डलको प्रतिनिधि–पात्रहरूमध्येबाट निर्वाचित गरी कूल ११ प्रतिनिधि–पात्रहरूबाट “पद्धति र प्रणाली” मुताबिक सार्वभौम “प्रतिनिधि–मण्डल” नियमित सञ्चालन... ख) ग्रा.÷न. प्रतिनिधि मण्डल ः प्रत्येक इकाई÷वडा प्रतिनिधि मण्डलबाट निर्वा्चित १–१ प्रतिनिधि–पात्र गरी जम्मा ९ प्रतिनिधि–पात्रहरू तथा मातहतकै प्रतिनिधि मण्डलद्वारा निर्वाचित–१ प्रतिनिधि–पात्र सीमान्तकृत गरी जम्मा १० प्रतिनिधि–पात्रहरूमध्येबाट माथिल्लो प्रतिनिधि मण्डल खातिर पदोन्नित जम्मा १ प्रतिनिधि पात्र सोही प्रतिनिधि मण्डलको प्रतिनिधि–पात्रहरूमध्येबाट निर्वाचित गरी कुल ९ प्रतिनिधि–पात्रहरूबाट “पद्धति र प्रणाली” मुताबिक सार्वभौम “प्रतिनिधि–मण्डल” नियमित सञ्चालन... ग) जिल्ला प्रतिनिधि मण्डल ः प्रत्येक ग्रा.÷न. प्रतिनिधि मण्डलबाट निर्वाचित १–१ प्रतिनिधि–पात्र गरी जम्मा ३९ प्रतिनिधि–पात्रहरू तथा मातहतकै प्रतिनिधि मण्डलद्वारा निर्वाचित–१ प्रतिनिधि–पात्र सीमान्तकृत गरी जम्मा ४० प्रतिनिधि–पात्रहरूमध्येबाट माथिल्लो प्रतिनिधि मण्डल खातिर पदोन्नित जम्मा १ प्रतिनिधि–पात्र सोही प्रतिनिधि मण्डलको प्रतिनिधि–पात्रहरूमध्येबाट निर्वाचित पश्चात कूल ३९ प्रतिनिधि–पात्रहरूबाट “पद्धति र प्रणाली” मुताबिक सार्वभौम “प्रतिनिधि–मण्डल” नियमित सञ्चालन... घ) केन्द्रीय प्रतिनिधि मण्डल अर्थात् सर्वोच्च लोकसभा मण्डल ः प्रत्येक निर्वाचन क्षेत्रबाट “पूर्ण समानुपातिक निर्वाचन प्रणाली” मुताबिक १–१ प्रतिनिधि–पात्र गरी जम्मा ७५ह३.२२५ प्रतिनिधि–पात्रहरू+ “अर्ध समानुपातिक निर्वाचन प्रणाली” मुताबिक प्रत्येक जिल्ला प्रतिनिधि मण्डलबाट पदोन्नित १–१ प्रतिनिधि–पात्र आमन्त्रित गरी जम्मा ७५ समेत कूल ३०१ प्रतिनिधि–पात्रहरूबाट “पद्धति र प्रणाली” मुताबिक सार्वभौम “प्रतिनिधि–मण्डल” नियमित संञ्चालन... नोट २ ः वर्गीय सत्ता ः हर स्थानीय “तह र तप्का” (इकाई÷वडा, ग्रा.÷न., जिल्ला...) एवंरीत केन्द्रसम्म विज्ञावत् “पद्धति र प्रणाली” मुताबिक “स्वशासित संयोजकीय संस्था” हरूका सांगठनिक संरचना निर्माण गर्न सम्पूर्ण जनवर्गीय संघ÷संगठनहरूप्रति निम्न सुझावहरूसमेत प्रस्तुत गरिएको छ । क) इकाई÷वडा प्रतिनिधि परिषद् ः मातहतका वर्गीय आबद्ध अर्थात् दलीय कार्यकर्ताद्वारा प्रत्यक्ष निर्वाचित जम्मा ११ प्रतिनिधि–पात्रहरू तथा मातहतकै प्रतिनिधि परिषद्द्वारा निर्वाचित–१ प्रतिनिधि–पात्र सीमान्तकृत समेत गरी जम्मा १२ प्रतिनिधि–पात्रहरूमध्येबाट माथिल्लो प्रतिनिधि परिषद खातिर पदोन्नित जम्मा १ प्रतिनिधि–पात्र सोही प्रतिनिधि परिषद्को प्रतिनिधि–पात्रहरूमध्येबाट निर्वाचितपश्चात् कुल ११ प्रतिनिधि–पात्रहरूबाट “पद्धति र प्रणाली” मुताबिक सार्वभौम “प्रतिनिधि–परिषद्” नियमित सञ्चालन... ख) ग्रा.÷न. प्रतिनिधि परिषद् ः प्रत्येक इकाई÷वडा प्रतिनिधि परिषद्बाट निर्वाचित १–१ प्रतिनिधि–पात्र गरी जम्मा ९ प्रतिनिधि–पात्रहरू तथा मातहतकै प्रतिनिधि परिषद्द्वारा निर्वाचित–१ प्रतिनिधि–पात्र सीमान्तकृत समेत गरी जम्मा १० प्रतिनिधि–पात्रहरूमध्येबाट माथिल्लो प्रतिनिधि परिषद् खातिर पदोन्नित जम्मा १ प्रतिनिधि–पात्र सोही प्रतिनिधि परिषद्को प्रतिनिधि–पात्रहरूमध्येबाट निर्वाचितपश्चात् कुल ९ प्रतिनिधि–पात्रहरूबाट “पद्धति र प्रणाली” मुताबिक सार्वभौम “प्रतिनिधि–परिषद्” नियमित सञ्चालन... ग) जिल्ला प्रतिनिधि परिषद् ः प्रत्येक ग्रा.÷न. प्रतिनिधि परिषद्बाट निर्वाचित १–१ प्रतिनिधि–पात्र गरी जम्मा ३९ प्रतिनिधि–पात्रहरू तथा मातहतकै प्रतिनिधि परिषद्द्वारा निर्वाचित–१, प्रतिनिधि–पात्र सीमान्तकृत समेत गरी जम्मा ४० प्रतिनिधि–पात्रहरूमध्येबाट माथिल्लो प्रतिनिधि परिषद् खातिर जम्मा १ प्रतिनिधि–पात्र सोही प्रतिनिधि परिषद्को प्रतिनिधि–पात्रहरूमध्येबाट निर्वाचितपश्चात् कुल ३९ प्रतिनिधि पात्रहरूबाट “पद्धति र प्रणाली” मुताबिक सार्वभौम “प्रतिनिधि–परिषद्” नियमित सञ्चालन... घ) केन्द्रीय प्रतिनिधि परिषद् ः प्रत्येक जिल्ला प्रतिनिधि परिषद्बाट निर्वाचित १–१ प्रतिनिधि–पात्र गरी जम्मा ७५ प्रतिनिधि–पात्रहरू तथा मातहतकै प्रतिनिधि परिषद्द्वारा निर्वाचित–१ प्रतिनिधि–पात्र सीमान्तकृत समेत गरी कुल ७६ प्रतिनिधि–पात्रहरूबाट “पद्धति र प्रणाली” मुताबिक सार्वभौम “प्रतिनिधि–परिषद्” नियमित सञ्चालन... नोट ३ ः राज्यको पुनर्संरचना गर्दा न्यूनतम इकाई÷वडा÷ग्रा.पा.÷नगर रहेको “मनाङ” र अधिकतम रहेको “सप्तरी” जिल्लाको औसत ३९ ग्राम÷नगर र ९ वडाको अनुमानित भूगोल र जनसंख्या हेरी समानुपातिक व्यवस्था गर्न सकिन्छ । भूगोल, जनसंख्या तथा प्राकृतिक स्रोत साधन आदि बाहुल्यता÷आवश्यकता हेरी न्यायोचित व्यवस्था समेत सर्वोच्च एवं पूर्ण सार्वभौम लोकसभा–मण्डलले निर्धारण गर्नेछ । जनप्रतिनिधिमूलक राज्यसत्ताका हर स्थानीय इकाई÷वडाहरूमा जनप्रतिनिधि–मण्डलका पात्रहरूको प्रत्यक्ष निर्वाचन तर पदेन शासक न कि केवल “प्रतिनिधि–पात्र” हरूका संयोजकीय प्रक्रियाद्वारा संस्थागत स्वायत्तताले पूर्ण समानता तथा पारदर्शिता कायम हुन्छ । केन्द्रीय लोकसभा मण्डलको निर्वाचन चाहिँ पूर्ण समानुपातिक निर्वाचन प्रणाली तर पदेन शासक न कि केवल “प्रतिनिधि–पात्र” हरूका संयोजकीय प्रक्रियाद्वारा संस्थागत स्वायत्तताले पूर्ण समानता तथा पारदर्शिता कायम हुन्छ । स्थानीय इकाई÷वडाहरूमा यदि संयोजकद्वारा अन्यथा मातहतका प्रतिनिधि–पात्रहरूले र यदि २१ २२ १९ २० प्रतिनिधि–पात्रहरूले अन्यथा मातहतका जनता जनार्दनले अविलम्ब प्रक्रियागत रूपमा फिर्तादेखि नवनियुक्त गर्न पूर्ण सार्वभौम हुन्छन् र हुनुपर्छ । त्यसैगरी, मातहतका अन्य संयोजकहरूले यदि अन्यथामा मातहतका प्रतिनिधि–पात्रहरूद्वारा प्रक्रियागत प्रत्याह्वान गरी आम “आबद्ध वा सम्बद्ध” प्रति समर्पण गर्नुपर्छ, गरिरहनुपर्छ । यसरी सबै जनप्रतिनिधि शासक न कि स्वतः सेवकमा रूपान्तरण हुँदा “भ्रष्ट, आतंक, हत्या, हिंसा” समूल नष्ट हुन्छ र शान्ति, समृद्धि, स्वतन्त्रता, अग्रगमन आदि÷इत्यादि समग्रतामा विधि अधिनायकी अर्थात् “लोकतान्त्रिक साम्यवादी मार्ग” प्रशस्त हुन्छ । नोट ४ ः सिंगो राष्ट्र, मानव अधिकार, लोकतन्त्र, प्रेस स्वतन्त्रता, पूर्व निर्धारित तिथिमितिमा आवधिक निर्वाचन र जन्मसिद्ध मौलिक अधिकार आदि अपरिवर्तनीय विधा इतर “मानव–जाति” बराबरी खातिर जिउँदो ज्वलन्त तथा सार्वभौम एवं सर्वोच्च “मण्डल वा परिषद्” हरू वैज्ञानिक “प्रणाली र पद्धति” मुताबिक नियमित सञ्चालन हुन्छन् र हुनुपर्छ । जब जनवर्गीय संघ÷संगठन अर्थात “प्रतिनिधि परिषद्” सार्वभौम हुन्छन्, तब राज्यसत्ता अर्थात “प्रतिनिधि–मण्डल” मा सार्वभौमिकता स्वतः संक्रमित हुन्छ । अतः “वर्गीय र राज्य” दुवै सत्ताका हर स्थानीय “तह र तप्का” क्रमशः केन्द्रसम्म सर्वप्रथम “अध्यक्ष–शासक” लाई जबर्जस्त “संयोजक–सेवक” मा रूपान्तरण गर्नुपर्छ, गर्नैपर्छ । प्रत्येक “तह र तप्का” का जनप्रतिनिधि मण्डलहरू पूर्ण स्वायत्त तर सर्वोच्च लोकसभा मण्डलद्वारा निर्धारित मापदण्ड अन्तर्गत रही स्थानीय स्वायत्त शासन नियमावली मुताबिक सेना, प्रहरी र प्रशासन एवं स्थानीय स्रोत साधनको व्यवस्थापन गर्न पूर्ण सार्वभौम हुनेछन् र हुनुपर्छ । पुरातन संवैधानिक परिषद्, आयोग, अख्तियार दुरुपयोग अनुसन्धान आदि व्यक्तिगत हालीमुहाली उद्यत पौराणिक संरचनाहरू ध्वस्त गरी विधि अधिनायकी “पद्धति र प्रणाली” मुताबिक वैज्ञानिक पुनर्संरचना गर्नुपर्छ । त्यसैगरी, प्रत्येक “तह र तप्का” का जनप्रतिनिधि परिषद्हरू केन्द्रीय प्रतिनिधि परिषद्द्वारा निर्धारित मापदण्ड अर्थात् लोकतान्त्रिक मूल्य र मान्यता अन्तर्गत रही स्थानीय स्वायत्तता अर्थात् पूर्ण सार्वभौमसत्ता सम्पन्नताका प्रतीक “पद्धति र प्रणाली” मुताबिक कार्यसम्पादन समितिहरू चयन हुन्छन् र हुनुपर्छ । जनप्रतिनिधिमूलक संघ÷संस्था अर्थात् जनप्रतिनिधिमूलक राज्यव्यवस्था पूर्ण सार्वभौम तर विभागीय प्रमुख मातहतका सेना, प्रहरी, निजामती प्रशासनहरूमा अनिवार्य मर्यादाक्रम अर्थात् योग्यताक्रम र न्यायालय मण्डलको आन्तरिक कार्यालय सञ्चालनमा चाहिँ मर्यादाक्रम तर प्रधानन्यायाधीश पदवी खारेजी गरी वरिष्ठतम् न्यायाधीशको संयोजकत्वमा सर्वोच्च संयोजकीय “न्यायालय–मण्डल” मातहतका पुनरावेदन, जिल्ला आदि न्यायालयहरूमा स्वतन्त्र न्याय सम्पादनमा चाहिँ पूर्ण सार्वभौम हुन्छ र हुनुपर्छ । तर, न्यायमूर्तिद्वारा चुस्त, दुरुस्त र पूर्ण निःशुल्क तथा शीघ्रातिशीघ्र न्याय सम्पादनमा यदि अन्यथा पुनरावेदनले संयुक्त इजलास र सर्वोच्चले पूर्ण इजलासद्वारा समेत यदि अन्यथा सर्वोच्च लोकसभा मण्डलसमक्ष रु. १ सहित खुल्ला इजलासनिमित्त बिन्तीपत्र सदासर्वदा आम सर्वसाधारणका लागि समेत उपलब्ध हुनुपर्छ, हुनैपर्छ । सर्वोच्च लोकसभा मण्डलका पात्रहरूको विरुद्ध मुद्दा दायर हुन सक्छ, तर सर्वोच्च लोकसभा–मण्डलको संस्थागत “सूचना, सन्देश, आदेश, निर्देशन” चाहिँ अन्तिम परमादेश हुनेछ । अविश्वास, अभियोग, महाअभियोग आदि सदासर्वदा सबै कार्यकारी पात्र र न्यायाधीशविरुद्ध समेत खुल्लमखुल्ला रहनेछ र रहनुपर्छ । नोट ५ ः व्यक्तिगत स्वेच्छिकताद्वारा क्षणभरमै “देश र दुनियाँ” नै ध्वस्त हुन सक्छ र भइरहेको छ । तसर्थ, एकल स्वेच्छिकतापरक “अध्यक्षात्मक अधिनायकवाद र आवधिक निरपेक्षवाद” उपज “वर्गीय वा राज्य” दुवै सत्तामा “निरंकुशता वा सर्वसत्तावादी” हावी भयो ! अर्थात् छद्मभेषी ठालुले “भ्रष्ट र आतंक” मच्चायो भनेर मात्र चिच्याउनुको के अर्थ ? उर्फ ठालुहरूमै प्राधिकार प्रत्यायोजन गरी÷गराई शासक वा नवशासकमा रूपान्तरण वा पुरानै ठालुहरूलाई अनुमोदन न कि अनमोल सार्वभौम मार्ग प्रशस्तखातिर संकलित वर्गीय जनमत हो, निर्वाचन । व्यक्ति–व्यक्ति आपसी जीतहार ठालुवाद हो भने वर्गीय दलहरू आपसी संस्थागत जीतहार मात्र समाजवाद हो । फगत व्यक्तिगत जीतहार न कि सापेक्ष समाजवाद खातिर समानुपातिक संस्थाहरूका निरपेक्ष प्रक्रिया हो, लोकतन्त्र । सदासर्वदा जित्नेहरूद्वारा हार्नेहरूमाथिको रवैया केवल पौराणिक “प्रजा–तन्त्र” हो, जो भ्रामक लोकतन्त्र हो । जुनै कुनै सर्वसत्तावादी वा अधिनायकवादी व्यक्तिगत ज्यादती अर्थात् “अकबर–महाराजा वा वीरबल–मन्त्री” हरूका फगत शासकीय अहम्ता सदासदाका निमित्त समाप्तिका खातिर एक पात्रको विकल्प अर्का पात्र... को विकल्प पात्र, पात्र, पात्रकै निरन्तरता मात्र होइन कि विधिवत् अधिनायकीमार्ग अपरिहार्यता रहन्छ । तसर्थ, “तेरो–मेरो रहित विधि र विधान, राज्यका साझा स्रोत साधनमा समान” नै समाजवादी न्यूनतम सर्तहरू हुन् । दलाल ठालुवाद अपराध हो भने, तेरो–मेरोरहित संस्कार फगत समाजवाद हो, शून्यवाद हो, जोगीवाद हो । जन्मसिद्ध मौलिक अधिकारसहित व्यक्तिगत “प्रतिभा र परिश्रम एवं उधोग–उपार्जन” निजी स्वामित्वका सवाल हुन् भने, राज्यका “स्रोत–साधन र विधि–विधान” हरूचाहिँ साझा स्वामित्वका सवाल हुन् । “परिश्रम र प्रतिभा” न कि व्यक्तिगत बलबुताद्वारा लुटिएका तथा हस्तान्तरण गरी थोपरिएका “पुँजी र शक्ति” सँग अनर्गल प्रतिस्पर्धामा समानताका अपेक्षा महामूर्खता मात्र हो भने, क्षतिपूर्तिका भूलभूलैयादेखि सुकुम्बासी आदि शब्दहरूसमेत खेदप्रद प्रसंग हुन् । राजनीतिकर्मीको बहानाबाजी गरी बसी हसुर्ने हजारांै–हजार फगत “नेता र कार्यकर्ता” द्वारा उडाइएका धन–दौलत तथा “ठालुका–राज्यसत्ता” द्वारा असुलिएका दोब्बर भन्सार, अनेकन करदेखि सेवाशुल्क र भाडा–ठेक्का आदि÷इत्यादि कमिसन–भ्रष्ट र बम–बारुद तथा गोली–गठ्ठामा खर्चिएका अथाह पुँजी यदि राष्ट्रिय विकास ढुकुटी...!!! यो धर्ती अहोरात्र स्वर्गसरी बन्न सक्छ । तसर्थ, जहानिया राणा, घरानिया शाह, पञ्चायती प्रजातन्त्र, एक दलीय केन्द्रीयता, दलीय भागबन्डा आदि एकल रवैयाकै अवशेष अध्यक्षात्मक अहम्ता ध्वस्त गर्नैपर्छ भन्ने जनवादी काँग्रेस नेपाल पार्टीको मान्यता रहेको छ । किनकि राष्ट्र, राष्ट्रियता, लोकतन्त्र, जनसर्वोच्चता, समानता तथा सम्पूर्ण जनवर्गीय संघ र सांगठनिक सत्तादेखि सिंगो राज्यसत्ता अलावा समग्र सार्वभौमिकता एवं आम मानवीयता एक अमुक ठालुका पेवा ! कदापि हुनै सक्दैन । त्यसैगरी सबैको साझा “जल, जमिन, जंगल र वायुमण्डल” आदि बाजेबराजुदेखि नातिपनातिसम्म “हस्तान्तरण वा बिक्री वितरण” गरी धनी बन्ने परम्परा नै सामन्तवादी प्रवृत्तिको जडसूत्रः हो । “भौतिक एवं बौद्धिक” बाहुल्यताद्वारा निर्धारित एकाधिकार अपराध हो, राष्ट्रघात हो भने, व्यष्टिगत देश, काल, परिस्थिति, वस्तुस्थितिहरूको समष्टिगत सार अर्थात् “भौतिक एवं बौद्धिक” समष्टि नै समाजवादी सापेक्षता हो । कथित हैसियत भएका पात्रहरूले जथाभावी “बुकुरा–बुकुरी” निर्माण गरी भाडा असुल्ने अनि बसी हसुर्ने न कि भूमि एवं प्राकृतिक स्रोत साधनको उच्चतम सदुपयोग निम्ति कृषि, औद्योगिक, शैक्षिक, आवास... इत्यादि प्रयोजन मुताबिक राज्यले अनन्त लालपुर्जा वितरण नगरी कामको प्रयोजन हेरी आवधिक करारनामा गरिनुपर्छ, तब मात्र सच्चा समाजवादको बाधक “डनराज एवं धनराज” स्वतः समाप्त हुन्छ । सेना, प्रहरी, प्रशासन र न्यायालयमा भए गरेका अनियमितता र खर्चिला तौरतरिकालाई मितव्ययी र अत्याधुनिक गरी न्यूनतम संख्या तथा ब्यारेकमा बन्धक सेना र प्रहरीका शक्ति कामयावी तुल्याई महँगी घटाउनुपर्छ र अहोरात्र देश विकासमा खटाउनुपर्छ एवं स्वस्थ युवा पुस्तालाई सैनिक तालिम समेत अनिवार्य छ । खतोखत् “भ्रष्ट र ज्यानमारा” हरूलाई माफी, मुल्तबी, उन्मुक्तिदाता तथा सिंगो सभा गठनदेखि विघटनसम्मका असीमित अधिकार प्राप्त तथाकथित राष्ट्रको पति, प्रधान, वीरबल–मन्त्री, मन्त्री र प्रधानन्यायाधीश अर्थात अध्यक्ष ठालुका एकल स्वेच्छिकतालाई अन्त्य खातिर सर्वोच्च “लोकसभा–मण्डल” मार्फत् निर्वाचित एक–पात्र राष्ट्र प्रमुख लगायत राज्यसत्ताका सातै प्रमुख अंगहरू सर्वोच्च “लोकसभा–मण्डल” मातहत रहन्छ र रहनुपर्छ । पञ्चायती “प्रजा–तन्त्र” का दीक्षित मानसिकता उपज एक ठालुद्वारा समग्र प्रहरी प्रशासन कब्जा, अर्का ठालुद्वारा राष्ट्रिय ढुकुटी स्वाहा !... शिक्षा, स्वास्थ्य, रोजगार र न्याय आदि÷इत्यादिदेखि सरुवा, बढुवा, गुण्डा, ठेक्का, सन्धि–सम्झौता... सर्वत्र एकल रवैया इतर सर्वोच्च लोकसभा–मण्डलसमक्ष सर्वोच्च “विज्ञ र विशेषज्ञ–मण्डल” द्वारा प्रस्तुत मस्यौदा÷विधेयक तथा विभागीय प्रमुखमार्फत् गरिएका मागदाबीमाथि विस्तृत छलफल अन्तरक्रिया गरी पारितपश्चात् शीघ्रातिशीघ्र विभागीय प्रमुख (सेना, प्रहरी, प्रशासन र न्यायालय–स्थायी अंग) द्वारा हुबहु कार्यान्वयनमा यदि अन्यथा सर्वोच्च लोकसभा मण्डलबाट विधिवत अधिनायकी प्रक्रियाले पदमुक्त वा नवनियुक्त या जघन्य कारबाही हुन्छ, हुनुपर्छ । जसको अनुगमन र नियन्त्रणमा समेत व्यक्तिगत रवैया इतर स्थानीय “तह र तप्का” हरूका संस्थागत “प्रतिनिधि–मण्डल र प्रतिनिधि–परिषद्” द्वारा सामूहिक रूपमा पारदर्शी गर्नुपर्छ । विश्व उत्कृष्ट संविधान तथापि कार्यान्वयनमा एकल मनोमानी एवं कार्यान्वयनपश्चात् अनुमोदन गर्ने मन्त्रिपरिषद्का पुरातन प्रचलन केवल मृत्युपश्चात् उपचार बराबर हुन् । मुठ्ठीभर ठालुहरूका फगत सहमति वा विमतिमा तजबिजी कानुनदेखि आपसी नीच सौदाबाजी समूल नष्ट गरी “विधिको–शासन” स्थापित खातिर विज्ञानवत् “पद्धति र प्रणाली” अनिवार्य छ । विज्ञानवत् “पद्धति र प्रणाली” मुताबिक जनवर्गीय संघ÷सांगठानिक सत्ता र सिंगो राज्यसत्ता पूर्ण सार्वभौम हुन्छ र हुनैपर्छ । जब–जब आन्तरिक दलाली तथा बाह्य हस्तक्षेपकारी ठालुवादी चरित्र सार्वभौम मार्गद्वारा समाप्त हुन्छ, जब–जब संयुक्त राष्ट्रसंघीय शक्तिमा एकाधिकार तथा वासिङ्टन डिसी केन्द्रीकृत मुद्रा विनिमय दरमा समान हुन्छ, जब–जब “जल, जमीन, जंगल र वायुमण्डल” राष्ट्रियकरण हुन्छ, जब–जब “शिक्षा, स्वास्थ्य, रोजगार र न्याय” चुस्त, दुरुस्त एवं पूर्ण निःशुल्क हुन्छ, जब–जब युगौंदेखि लुटेर वा हस्तान्तरण गरेर थोपरिएका वा भौतिक बाहुल्यताकै आधारमा सिर्जित असमानताका खाडलहरू पुरिन्छन्, जब–जब आफ्ना लागि आफंैले काम र काम अनुसार दामद्वारा सृष्टि, सिर्जना तथा समग्रतामा अग्रगमन एवं राष्ट्रिय पहिचान बन्छ... तब मात्र मानवीय मार्ग खुल्छ । तसर्थ, एकमात्र निर्विकल्प विकल्प “लोकतान्त्रिक साम्यवादी–राज्य व्यवस्था” अविलम्ब लागु गरियोस् भन्ने शान्तिपूर्ण अपिल गर्दै यदि अन्यथा, राष्ट्रव्यापी रूपमा “यत्र–तत्र–सर्वत्र” अमुक “अध्यक्ष–शासक” हरूलाई जबर्जस्त अपदस्त गर्न बाध्य हुने व्यहोरा समेत यसै “कार्यक्रमिक माग–पत्र” मार्फत् अवगत गराउन चाहन्छौं । अन्ततः हर स्थानीय “तह र तप्का” एवंरीत केन्द्रसम्म “आफ्नो मत आफैंलाई सार्वभौमसत्ता सबैलाई” अर्थात् “स्वशासित संयोजकीय संस्था” अर्थात् “लोकतान्त्रिक साम्यवादी राज्यसत्ता” कायम गर्न÷गराउन आम सम्बद्ध “जनार्दन–जनता तथा वर्गीय–कार्यकर्ता” प्रति समेत हार्दिक अपिल गर्दछौं । (लोकतान्त्रिक साम्यवादको सारांशः वर्गीय आवद्ध क्रमशः आम सम्बद्धप्रति समर्पित जननिर्वाचित “स्वशासित संयोजकीय संस्था” हो ।) (१) ८ बुँदे अपरिवर्तनीय मागहरू अविलम्ब पूरा गरिनेछ । (२) राष्ट्रिय सफासुग्घर अभियानलाई निरन्तर राष्ट्रव्यापी गरिनेछ । साथै, सफा तथा सुन्दर राष्ट्र निम्ति सफा यातायातका साधन एवं धुलो÷मैलो पम्पिङ गर्ने अत्याधुनिक मेशीन अतिरिक्त नीजि र सार्वजनिक स्थल सफा आचारसंहिता लागु गरिनेछ । (३) “वर्गीय एवं राज्य” सत्ताका हरेक स्थानीय “तह र तप्का” क्रमशः केन्द्रसम्म “व्यक्तिको शासन” अन्त्य गरी “विधिवत्–विधान” कायम खातिर तथाकथित “राष्ट्रको पति÷प्रधानमन्त्री÷मन्त्री र सभापति÷अध्यक्ष–शासक” लाई जबर्जस्ती “संयोजक–सेवक” तुल्याई सर्वत्र “स्वशासित संयोजकीय संस्था” निर्माण गरिनेछ । (४) केन्द्र, जिल्ला र स्थानीय निकायमा विभिन्न रोजगार केन्द्रहरु स्थापना गरी बेरोजगार सबै आवेदक नागरिकलाई योग्यता मुताबिक प्रतिघण्टाका दरले चौबिसै घण्टा रोजगार प्रदान गरिनेछ । (५) सेवाका आधारमा दुगुना सुविधा अविलम्ब बन्द गरी उमेरका आधारमा सबै नागरिकलाई निवृत्तिभरणको व्यवस्था गरिनेछ । (६) अति उच्च मेसिनरी अर्थात् अटोप्रविधि जडानमा तीव्रता तथा अनुत्पादक मानवीय श्रम कटौतीमा प्राथमिकता र दैनिक आठ घन्टाका दरले राष्ट्रसेवा २० वर्षसम्म र निवृत्ति चाहिँ ५० वर्ष अवधि कायम गरी सबै नागरिकलाई बराबरी निवृत्तिभरण नीति लागु गरिनेछ । (७) “पूर्ण समानुपातिक” जननिर्वाचित संस्थाका स्वतन्त्र मतदानमा बाधा व्यवधान खडा गर्ने र अमुक ठालुलाई सत्तारोहण गराउन आम वितण्डा मच्चाउने साथै ठालुको जुठो–पुठो हसुरी ठालुकै भजन गाउने तर “तमाम जनार्दन एवं आफैं स्वयं” आफ्नै अस्तित्व समाप्त पार्ने जिउँदा मूर्दा जो भाडाका खेतालाहरूलाई जघन्य भौतिक कारबाही गरिनेछ । (८) अनुमति इतर अवैध हतियार २४ घन्टाभित्र राज्यका निकायहरूमा अनिवार्य बुझाउन निर्देशन जारी गरिनेछ । तर, यदि अन्यथा मृत्युदण्डभन्दा उपल्ला सजायको व्यवस्था गरी हत्या, हिंसा, आतंक, भ्रष्ट, लुटपाट, बलात्कार, चोरी, ठगी, डन, गुण्डागर्दी आदि सामाजिक विकृति र विसंगति समूल नष्ट खातिर स्थानीय जनप्रतिनिधि र नागरिक समाज एवं आम सञ्चार सम्मिलित अपराधी खोजतलास कार्यक्रम अन्तर्गत राष्ट्रव्यापी घरदैलो अभियान तुरुन्त अघि बढाइनेछ । साथै, अपराधको जडसूत्रका रूपमा रहेका जुवा÷तास घर र क्यासिनो÷डिस्को बन्द गरी नेपालीहरुलाई पाँच तारे होटेलमा खर्चिला भोजभतेर र राजनीतिक पार्टीको कार्यक्रम गर्न÷गराउन पूर्ण निषेध गरिनेछ । (९) वहालवाला “सेना प्रमुख, प्रहरी प्रमुख र राष्ट्र प्रमुख” हरूको सुरक्षाइतर सेवानिवृत्त अमुक पात्रको घर र कोठा या परिवार र व्यक्तिगत सेवा र सुविधामा खटाइएका राष्ट्र सेवक “सैनिक र पुलिस” अविलम्ब ब्यारेकमै फिर्ता गरी आम “शान्ति–सुरक्षा” नीति तत्काल लागु गरिनेछ । त्यसैगरी, सार्वजनिक संघ र संस्थाइतर एक–पात्रको सुरक्षार्थ अर्को पात्र सुरक्षामा रखौटे राख्ने दासता अन्त्य गरिनेछ र वहालमा रहेका “सेना र प्रहरी” प्रमुख तथा सहायक प्रमुखलाई “आन्तरिक वा वाह्य” राजनीतिक या धार्मिक भेटघाटको अवसर दिइने छैन । साथै, कुनै पनि पुरस्कार÷पदक तथा मानक–उपहारहरू राज्यको नियम विपरीत स्वैच्छिक रूपमा लिन र दिन अनुमति दिइने छैन । त्यसैगरी, सेना र प्रहरी प्रमुखलाई आन्तरिक गोप्य राष्ट्रिय प्रसंग आमसञ्चार र पुस्तक÷पत्रिकाहरूमा प्रकाशनको अनुमति समेत प्रदान गरिने छैन । त्यसैगरी राज्यको कुनै पनि विभागको प्रमुख कार्यकारी लगायत संघ÷संस्थागत विधायक हुने अवसरबाट अंगीकृत नागरिकहरूलाई वञ्चित गरिनेछ । (१०) लिखित संविधानद्वारा निर्देशित नीति र नियमावली मुताबिक जनवादी काँग्रेस नेपाल पार्टीको ”लोकतान्त्रिक साम्यवादी“ कार्यक्रमिक घोषणा–पत्र २३ २४ २५ २६ २७ २८ २९ ३० नियमित विभागीय कार्यसञ्चालन एवं विधिको शासन हुबहु पालनका अलावा आकस्मिक “सेना र प्रहरी” परिचालन गर्न विभागीय प्रमुखहरूलाई सर्वोच्च “लोकसभा–मण्डल” को दैनिक संस्थागत २४ घन्टे लिखित अनुमति बिना साझा “सत्ता र शक्ति” को दुरुपयोग गरेमा २४ घन्टाभित्र निलम्बन गरी मृत्युदण्ड भन्दा उपल्ला सजाय दिइनेछ । (११) एक व्यक्ति वा समूहद्वारा अर्को व्यक्ति वा समूहप्रति कुनै पनि भौतिक आक्रमण गरी÷गराई मानवीय क्षतिको के कुरा अति साना चोट वा एक थोपा रगत चुहिएमा समेत प्रमाणित दोषीलाई मृत्युदण्ड भन्दा उपल्ला सजाय दिइनेछ । साथै, “शारीरिक या मानसिक” अपांग तुल्याएमा क्षतिपूर्तिसहित उपचार तथा सोही पीडक निज पीडितको सेवक÷नोकर राखिनेछ । तर भ्रष्ट मन्त्रीसँग चाँजो–पाँजो तथा नीच पुलिससँग मिलेमतो गरी पीडितको मुद्दा नै दर्ता हुन नदिने वा प्रधानमन्त्री ठालुको खेतलो महान्यायाधीवक्ता भनाउँदो नकच्चरोद्वारा मुद्दा नै फिर्ता गर्ने पुरातन प्रचलनको अन्त्य गरिनेछ । (१२) राष्ट्रसेवक सेना र प्रहरी तथा निजामती कर्मचारी एवं खुल्ला रोजगार युवा÷युवती र स्वैच्छिक स्वयंसेवक सम्मिलित राष्ट्रिय विकास दल निर्माण गरी युद्ध स्तरमै विकास र निर्माण अभियान तत्काल थालनी गरिनेछ । साथै, गोर्खाभर्ती तत्काल बन्द र वैदेशिक सन्धि र सम्झौता पुनर्लेखन गरिनेछ । संयुक्त राष्ट्रसंघको रोहवर र जनताको जनसहभागितामा सिंगो देशको चारै किल्ला घेराबन्दी गरी राष्ट्रिय शान्ति र सुरक्षा खातिर पञ्चशील सिद्धान्त अवलम्बन गरिनेछ । (१३) शिक्षा, स्वास्थ्य, रोजगार र न्यायिक क्षेत्रमा प्रचलित विश्वव्यापी मानव अधिकारको मापदण्ड अनुसरण गरिनेछ । (१४) आम सुरक्षा नीति अन्तर्गत, आतंकवादी गतिविधि एवं सामाजिक विकृति र विसंगति नियन्त्रण क्रमशः उन्मुलन खातिर अत्याधुनिक सुरक्षा प्रविधि तथा प्रत्येक नागरिकहरूको जिउ–धनको पूर्ण सुरक्षासहित सेन्सरसिप परिचय–पत्र नम्बर र मोबाइल कन्ट्रोल अटो वैज्ञानिक प्रणाली जडान गरिनेछ । साथै, इन्टरनेट र फोन सेवा निःशुल्क गरी दैनिक एक पटक प्रहरी कन्ट्रोल १०० मा ठीक छु (ओके) समाचार टेलिफोन वा एसएमएसमार्फत् जानकारी लिन र दिन हरेक नागरिकका लागि अनिवार्य गरिनेछ । (१५) सर्वोच्च एवं पूर्ण सार्वभौम “लोकसभा–मण्डल” मातहतका राष्ट्र प्रमुखद्वारा ओहदाको प्रमाण–पत्र र औपचारिक भेटघाट अलावा कुनै पनि कानुनी दोषी अर्थात् संविधानतः अपराधीलाई माफी÷मुल्तबी÷उन्मुक्ति आदि प्रदान गर्ने कथित महाराजा बराबर आलंकारिक अवसर दिइने छैन र व्यक्तिगत “तोक–आदेश–हुकुम–हस्ताक्षर” द्वारा ठेक्का–पट्टा, सन्धि–सम्झौता, पदमुक्त–रोजगार, सरुवा–बढुवा, दलाली–गुण्डा आदि आम विकृति र विसंगतिको प्रमुख कारक पुरातन वीरबल अर्थात् तथाकथित मन्त्रीका स्वविवेकी अधिकार तथा वर्गीय ठालुका ह्विपको आज्ञापालक सभासद् प्रथा अविलम्ब अन्त्य गरी केवल “स्वशासित संयोजकीय संस्थागत अर्थात् सर्वोच्च लोकसभा मण्डल” मातहत प्रक्रियागत निर्णय गरिनेछ । (१६) असमानताको जडसूत्रः विद्यालय र अस्पतालहरूमा एकद्वार प्रणाली अन्तर्गत निजी र सार्वजनिक दुवै समायोजन गरिनेछ । साथै विश्व उत्कृष्ट “प्रविधि र प्राविधिक तथा साधन र सामग्री” आयात गरी खुल्ला दूर शिक्षा प्रणालीमार्फत् शैक्षिक एकरूपतासँगै खर्चिला र झन्झटिला पुरानो अनुत्पादक शिक्षा प्रणाली खारेजी गरिनेछ । साथै, बाल अनुशासन एवं बाल मनोविज्ञान पठन–पाठन अन्तर्गत बालकक्षा (वर्ष ५–१० सम्म) ५ वर्ष प्रत्यक्ष विशेष अभ्यास तर प्रत्यक्ष अभ्यास गर्न अनिवार्य नभएमा एकमुष्ट दूर शिक्षाद्वारा युवाकक्षा (वर्ष १०–२० सम्म) १० वर्ष अनिवार्य अध्ययन एवं विधागत निःशुल्क उच्च शिक्षा अध्ययन÷अध्यापन केन्द्रहरू स्थापना गरिनेछ । (१७) निःशुल्क शिक्षा तथा स्वास्थ्य कार्यक्रम अन्तर्गत २०–२५ वर्ष उमेर भित्रमा ५ वर्षमध्ये ४ वर्ष विषयगत विद्यावारिधि अवधि र बाँकी १ वर्ष सबै स्वस्थ “युवा–युवती” हरूलाई अनिवार्य सैनिक स्वयंसेवक तालिम दिलाइनेछ । साथै, २५ वर्षभन्दा माथिका सबै विधागत प्रथम छात्र–छात्रा अर्थात् अद्वितीय युवा–युवती सम्मिलित वैज्ञानिक अध्ययन अनुसन्धान एवं उक्त कार्यमा प्रोत्साहन गर्ने नीति तत्काल अवलम्बन गरी यथोचित् उच्च बजेट निकासा गरिनेछ । (१८) अद्वितीय विद्वान् अपहरण गर्ने योजना अन्तर्गत “वैदेशिक छात्रवृत्ति” र “आन्तरिक राजनीति” तथा कथित कोटा प्रणाली तत्काल खारेजी गरी दलाल “ठालु–ठालु” आपसी निर्लज्ज भागबण्डा गरिने “पुलिस, न्यायाधीश, आयोग, अख्तियार, डाक्टर, इन्जिनियर, शिक्षक” आदि÷इत्यादि... सर्वत्र खुल्ला एवं पूर्ण पारदर्शी प्रतिस्पर्धा निम्ति एकद्वार प्रणाली अन्र्तगत लोकसेवा आयोगमा वैज्ञानिक “पद्धति र प्रणाली” जडान गरिनेछ । (१९) २५ वर्षभन्दा माथिका युवा र युवतीलाई योग्यता अनुसार रोजगारीको (काज, करार वा अस्थायी) अवसर प्रदान गर्दा, सिंगो राज्यसत्तामा स्थानीय स्वायत्ततासहित स्थानीय जनप्रतिनिधि र नागरिक समाजको रोहवरमा स्थानीय स्तरमै पारदर्शी अन्तर्वार्ता तथा निःशुल्क तालिम प्रशिक्षण एवं स्रोत–साधन प्रदान गरिनेछ र सहज स्वरोजगार निम्ति बिना धितो रु. १० लाखसम्म सहज ऋण तर उद्योग र उपार्जन या श्रमप्रति तत्परता नभएका नागरिकका हकमा राज्यबाट कुनै पनि सुविधा प्रदान गरिने छैन । साथै, गाँस, बास, कपास, शिक्षा, स्वास्थ्य र रोजगार आदि न्यूनतम मानवीय आवश्यकता राज्यकै तर्फबाट उपलब्ध गरिनेछ तर असक्त र वृद्ध इतर ऐच्छिक श्रम प्रति तत्परता भने अनिवार्य हुनेछ । (२०) उर्वर तर कमजोर भूमिमा निर्मित अव्यवस्थित एवं असुरक्षित बुकुरा–बुकुरी ध्वस्त गरी व्यवस्थित एकीकृत आवास क्षेत्र अन्तर्गत आधुनिक सुविधा सम्पन्न साथै विशाल तर पूर्ण सुरक्षित भवन निर्माण आचार संहिता कडाईका साथ लागु गरिनेछ । साथै, राष्ट्रको सम्पूर्ण “भूमि र भवन” वैज्ञानिक वर्गीकरण गरी प्रयोजन मुताबिक आवधिक रुपमा वितरण गरिनेछ । (२१) मृत पुँजी जो वाहियात “सुन, चाँदी, हिरा र मोती” आदि अविलम्ब राष्ट्रियकरण गरी केवल बैकिङ प्रयोजन निम्ति मात्र अनुमति प्रदान गरिनेछ तर निजी व्यापार÷व्यवसाय तथा गरगहना र व्यक्तिगत प्रयोजन अवैध गरिनेछ । तस्करी र मृत पुँजीको चलखेल गरी अनुत्पादक अथाह धन थोपर्ने अन्य काला व्यावसायिक धन्दा समेत तुरुन्त बन्द गरिनेछ । (२२) एक श्रीमान् र एक श्रीमती–एक घरबार साथै एक छोरा र एक छोरी सुखी परिवार तथा माता र पिता सम्मिलित सुन्दर परिवार नीति लागु गरी सुन्दर परिवारलाई थप हौसला र सम्मान एवं भत्ता र सुविधा प्रदान गरिनेछ । साथै, प्रजनन् पूर्ण सार्वभौम एवं स्वतन्त्रता तथा विश्वव्यापी मानवअधिकारको स्थापित मापदण्ड र आचारसंहिता अविलम्ब लागु गरिनेछ । (२३) एक घरबारलाई १÷१ कार, मोटरसाइकल÷स्कुटर÷साइकल, त्यसैगरी एक परिवार २÷२ कार, मोटर साइकल÷स्कुटर÷साइकल, त्यसैगरी सुन्दर परिवारलाई ३÷३ कार, मोटर साइकल÷स्कुटर÷साइकल तर बाँकी सबै यातायातका साधन आम प्रयोजन निम्ति राष्ट्रियकरण गरिनेछ । उपरोक्त निजी बाहेक सम्पूर्ण “सडक र हवाई” यातायात आम मानव जीवनसँग प्रत्यक्ष सरोकार रहेको हुँदा, सम्पूर्ण यातायातलाई सुव्यवस्थित खातिर “प्राधिकरण या संस्थान” नियमावली मुताबिक केवल संस्थागत रूपमा मात्र सञ्चालन गर्न अनुमति प्रदान गरिनेछ । निजी र सार्वजनिक सवारी साधनको छुट्टै कानुन तर शववाहन र एम्बुलेन्स चाहिँ राज्यकै तर्फबाट पूर्ण निःशुल्क सेवा प्रदान गर्न समुदायमै हस्तान्तरण गरिनेछ । सडक वा हवाई सबै सार्वजनिक यातायातका साधनहरूमा २५ वर्षभन्दा मुनि र ६० वर्षभन्दा माथिका सबै स्वदेशी मानिसहरूलाई ५०% मिनाहा तथा ३१ ३२ ३३ ३४ व्यावसायिक नाफाको अनुपातमा यातायात लगायत सबै नाफामूलक व्यवसायहरूमा प्रगतिशील कर लगाइनेछ । तर उद्योग र व्यवसाय अलावा निजी घरायसी प्रयोजन निम्ति महँगा जेनेरेटर, फ्रिजदेखि मेसिन, ल्यापटप, टेलिभिजन आदि एक पात्र एक सञ्चार तथा रु. १ लाखभन्दा माथि मूल्यका १÷१ थान अतिरिक्त मेसिन÷औजार मात्र सञ्चित गर्न अनुमति दिइनेछ । (२४) तीन महिना भित्र भुक्तानी लिइसक्नुपर्ने गरी प्रत्येक नेपाली नागरिकलाई १÷१ लाख रुपियाँ निजी घरायसी खर्च निःशुल्क उपलब्ध गराई सोहि समय अवधि भित्र नागरिकको चल÷अचल सम्पत्ति गरी जम्मा १÷१ करोडभन्दा माथिको सम्पत्ति राष्ट्रियकरणसँगै नयाँ मुद्रा प्रचलनमा ल्याइनेछ । तर तीन महिना भित्र दाबी नगरिएको चल÷अचल सम्पत्ति स्वतः राष्ट्रियकरण गरिनेछ । (२५) कथित साहुजी अर्थात् फगत घरबेटीद्वारा असुलिएका स्वैच्छिक अर्थात अनियन्त्रित घर, कोठा, जग्गा, सटर... भाडा अविलम्ब मिनाहा गरी राज्य नियन्त्रित (बिजुली, पानी, यातायात, सफासुग्घर... आदि सुविधा हेरी) अत्यन्त “न्यून भाडादरमाथि प्रगतिशील कर” पुनश्चः साझा राष्ट्रोन्नतिनिम्ति पूर्ण पारदर्शी गरिनेछ । (२६) सुगम र दुर्गमको न्यायोचित मूल्यांकन गरी एक पात्र–एक कोठा भान्छासहित र एक घरपरिवारलाई त्यसको दुगुना र एक सुखी परिवारलाई एक फ्ल्याट या चारकोठे घर र सुन्दर परिवारलाई त्यही अनुपातमा स्थानीय निकायमै ग्राम÷नगर÷महानगर कार्यालयमार्फत् अनुगमन गरी न्यून शुल्कमा आवास उपलब्ध गराउन उल्लिखित मापदण्डभन्दा बढी घर र कोठा भोगचलन गर्न अनुमति दिइने छैन । धनीपुर्जा भएका तथा भोग÷चलन गरिरहेका नागरिकको हकमा सोही स्थानमा राष्ट्रिय जनसंख्याको अनुपातमा “भूमि र भवन” करारनामा गरी प्रदान तर सो भन्दा बढी राष्ट्रियकरण गरिनेछ । (२७) ५% जनसंख्याभन्दा कम सामन्तद्वारा कब्जा गरिएको साझा राष्ट्रिय सम्पत्ति “जल, जमिन, जंगल र वायुमण्डल” पुनः निजका दरसन्तान निम्ति मात्र हस्तान्तरण गरी आम जनता “गरिब÷निर्धन एवं परजीवी÷सुकुम्बासी” तुल्याउने दलाल सामन्तवादी प्रचलन पूर्ण निर्मूल खातिर राष्ट्रिय पुँजी क्रमशः राष्ट्रियकरण गरिनेछ । मुलतः “भूमि र भवन” पुस्तौं–पुस्तासम्म “हस्तान्तरण वा बिक्री–वितरण” गरी बसी हसुर्ने मृत–समाजवाद र सामन्ती–संस्कारको अन्त्येष्टि खातिर “आवधिक वा जीवनकाल” भरिका लागि मात्र नागरिक करारनामा गरी गरिखाने जीवन्त–समाजवाद अर्थात् सच्चा–जनवादको सुरुआत निम्ति फगत लालपुर्जा तुरुन्त खारेजी गरिनेछ । (२८) क्रान्तिकारी भुमिसुधार मापदण्ड मुताबिक “नागरिक आवश्यकता र उपयोगिता” भन्दा अतिरिक्त “भूमि र भवन” निरन्तर राष्ट्रियकरणपश्चात् पुनः प्रयोजन अर्थात् उद्योग–उपार्जनको अनुपातमा समान वितरण गरिनेछ, गरिरहने छ । यसरी, पौराणिक शैलीमा २–४ पाथी खेतीपाती र २–४ पशुपन्छी पाली जेनतेन गुजारावादी तथा “कोही कथित सुकुम्बासी त कोही फगत भूमिपति” मा वर्गीकरण गर्ने सामन्ती प्रचलनको अन्त्येष्टिसँगै आम औद्योगिकीकरण गरिनेछ । (२९) प्रत्येक आर्थिक वर्ष ५% को दरले मात्र वृद्धि गर्ने गरी प्रथम जनवादी आर्थिक वर्षबाट दुर्गम गाविसहरूमा १०० कोठाभाडाको शून्य घरभाडा कर, सुगम गाविसहरूमा १५० कोठाभाडाको २५% घरभाडा कर, नगरपालिकाहरूमा २०० कोठाभाडाको ४०% घरभाडा कर, उप–महानगरपालिकाहरूमा २५० कोठाभाडाको ५०% घरभाडा कर र महानगरपालिकाहरूमा ३०० कोठाभाडाको ७५% घरभाडा कर लिने व्यवस्था गरिनेछ । कोठाको क्षेत्रफल १०ह१२ तथा सोही अनुपातमा घर÷सटरको भाडा र कर तर न्यूनतम घरभाडा लिने÷दिने मापदण्ड तथा सेवा सुविधासमेत अनिवार्य हुनेछ । स्मरण रहोस्, भूमि राज्यको हुनेछ र भवन चाहिँ पात्रको जीवनकालभरिका लागि मात्र आवधिक करारनामा गरिनेछ र आधिकारिक व्यक्तिको “तोक–आदेश–हुकुम–हस्ताक्षर” इतर विधिवत् प्रक्रिया अर्थात् लोकतान्त्रिक मूल्य र मान्यता मुताबिक “स्वशासित संयोजकीय संस्था” अर्थात् “न्यायालय–मण्डल” को संस्थागत वाध्यकारी आचार संहिताद्वारा न्यायाधीशका एकल स्वेच्छिकता समेत समूल अन्त्य गरिनेछ । साथै विज्ञानवत् प्रमाण खातिर पारदर्शी प्रविधि जडान गरिनेछ । (३६) राज्यसत्तामा “सैनिक र पुलिस” का एकल स्वेच्छिकता नियन्त्रण खातिर सर्वप्रथम “वीरबल–मन्त्री” पदवी खारेजी गरी सर्वोच्च एवं पूर्ण सार्वभौम “लोकसभा–मण्डल” मातहतका विभागीय प्रमुखमार्फत् अनिवार्य मर्यादाक्रम अर्थात् योग्यताक्रम कायम गरिनेछ । अनिवार्य पक्राउ पुर्जीसहित सञ्चार जगत् सम्मिलित एवं स्थानीय जनप्रतिनिधिसँगै नागरिक समाजको रोहवरमा मात्र धन÷दौलत बरामद तर आरोपित पात्रलाई स्वैच्छिक केरकार या गोप्य हस्ताक्षर प्रतिबन्ध गरी वैज्ञानिक प्रविधिसहित प्राज्ञिक अनुसन्धानद्वारा सत्य÷तथ्य सम्पूर्ण पारदर्शी गरिनेछ । जनतामा अनेकन आक्रोश र प्रतिशोधको भावनाको बीजारोपण एवं अधिकांश सामाजिक अपराधको जडसूत्र अतिरिक्त हजारौंको हत्या र बेपत्ताको कारक लठैत वीरबल ठालुको एकल आदेशकै उपज हो । अपराधी प्रमाणित पूर्व आरोपितप्रति वाहियात शारीरिक अलावा मानसिक यातना अतिरिक्त सिङ्गो राष्ट्र समेत आतंकित तुल्याउने सशस्त्र अहंकार भित्रका निरीह मानवीयतालाई सम्बन्धित अदालतमै सकुशल नै हाजिरीपश्चात् अदालतकै निर्देशन मुताबिक मात्र “पुलिस वा सैनिक” को जिम्मा वा थुनामा राखिने या आपराधिक प्रवृत्ति हेरी आजीवन वा आवधिक श्रमशिविरमा राखी उत्पादकत्व पीडितप्रति समर्पित गरिनेछ । (३७) बैंक तथा वित्तीय संस्थाहरूमा थोपरिएका अथाह मृत पुँजी तत्काल राष्ट्रिय विकास कोष ढुकुटी तुल्याउनुका साथै विश्व बैंक लगायत मित्र राष्ट्रहरूबाट पर्याप्त ऋण सहयोग संकलन गरी आमूल परिवर्तनकारी आर्थिक आन्दोलन अहोरात्र चौतर्फी अघि देहावसानपश्चात् स्वतः राज्यको साझा सम्पत्ति हुनेछ । (३०) स्थानीय उद्योग÷उपार्जन एवं कृषि÷पशुपालन अभियानसँगै प्रविधि÷प्राविधिक र सम्पूर्ण सामग्रीसहित अथाह अनुदान प्रदान गरिनेछ भने, जडिबुटी प्रशोधन, खनिज उत्खनन् र व्यापक पर्यटन प्रवद्र्धनसँगै जल, जमीन, जंगल र वायुमण्डलको पूर्ण सदुपयोग र संरक्षण गरिनेछ । (३१) राष्ट्रिय पहिचान÷राष्ट्रिय गौरवका उद्योग उपार्जनमा वैदेशिक लगानी बन्द गरी नागरिक लगानी कोष तथा साझेदारी सार्वजनिक संस्था मातहत तमाम नागरिकका लागि बराबरी नाफा कमाउने व्यवस्था गरिनेछ । (३२) बजारमा एकरूपता खातिर भौगोलिक विविधता र असमानता हेरी क्षतिपूर्तिसहित ढुवानी खर्चको व्यवस्थासँगै विज्ञानवत् पारदर्शी साझा सहकारी संस्थामार्फत् एकै स्थानमा अनेक उपभोक्ता सामग्री सुपथ बिक्रीवितरण गरी थोक र खुद्रा मूल्यमा समानता कायम गरिनेछ । तर दैनिक उपभोग्य वस्तु एवं आम जीवनसँग सम्बन्धित सामग्रीहरू अति सञ्चिति या कालोबजारी गरेमा धन÷माल जफत गरी कडा कारबाही गरिनेछ । (३३) न्यायको व्यापारी–व्यवसायी र दलाली जो जघन्य अपराधी र आपराधिक प्रवृत्ति निर्मूल गरी राज्यकै तर्फबाट वैज्ञानिक प्रविधि जडान एवं चुस्त–दुरुस्त तथा पूर्ण निःशुल्क न्याय सम्पादन प्रणाली संस्थागत गरिनेछ । (३४) विगतमा भए गरेका जघन्य अपराध र आपराधिक प्रवृत्तिलाई मुट्ठीभर दलाल ठालुका न्याय–प्रशासनद्वारा दिइएको माफी र मुल्तबी र उन्मुक्तिका पराकाष्ठा नजीर बनेको दण्डहीनता विरुद्ध पुनः न्यायिक सत्य–तथ्य अध्ययन र अनुसन्धान गरी प्रमाणित अपराध र अपराधीलाई सार्वजनिकसँगै कानुनी उपचार गरिनेछ । (३५) पौराणिक जंगली प्राकृतिक न्यायिक सिद्धान्त अर्थात “जसको शक्ति उसैको भक्ति” उद्यत “वीरबल–मन्त्री” को व्यक्तिगत ३५ ३६ ३७ ३८ बढाइनेछ । (३८) जनवादी सत्ताप्राप्तिपश्चात् तुरुन्त तर जम्मा एकपटक बैंक तथा वित्तीय संस्थाबाट व्यक्तिगत वा संस्थागत रूपमा लिएको सम्पूर्ण ऋण–ब्याज मिनाहा गरिनेछ । तर “उत्पादनमा लगानी र बैंकमा जमानी” इतर व्यक्तिगत (१ लाख) वा व्यावसायिक (१० लाख) प्रयोजन निम्ति अनुमतिभन्दा माथि घरायसी मुद्रा सञ्चिति गरेमा सम्पूर्ण सम्पति जफत गरी कडा कारबाही गरिनेछ । (३९) बैंक एवं वित्तीय संस्थाहरूमा मुद्रा विनिमय आचारसंहिता कडाईका साथ लागु गरी “व्यक्तिगत वा संस्थागत” दुवै तथ्यांक राखी “विनिमय, खर्च र सञ्चय” गरिएको प्रमाण मुताबिक वर्तमानका लागि एक नागरिकको एकमुष्ट चल र अचल सञ्चित पुँजी १÷१ करोडभन्दा बढी अनावश्यक एवं अवैध घोषणा गरिनेछ । (४०) वैदेशिक दुतावासहरूको निरीक्षण र वैज्ञानिकीकरणसँगै निरन्तर अनुगमन तथा धार्मिक “गुम्बा, मस्जिद, चर्च, मन्दिर र गुठी” आदिद्वारा कब्जा गरिएका तथा प्रदान गरिएका अथाह “भूमि र भवन” न्यूनीकरण एवं शरणार्थीहरूको यथोचित् व्यवस्थापन गरिनेछ । (४१) सबै भाषा राष्ट्रिय भाषा र सबै जाति मानव जाति तथा सवै मानिस बराबरी नीति अवलम्बन गरी भेदभाव र छुत–अछुत पूर्ण उन्मुलन एवं आन्तरिक माध्यम भाषा नेपाली भाषा र अन्तर्राष्ट्रिय माध्यम भाषा अंग्रेजी भाषा तुरुन्त लागु गरिनेछ । (४२) दीर्घकालीन कुलो–नहर निर्माणसँगै तत्कालीन विद्युत् पम्पिङ–सिँचाई प्रविधिद्वारा कृषिक्रान्ति गरी सिंगो राष्ट्र हराभरा तुल्याइनेछ । विद्युत् र टेलिफोनका खम्बा तथा ढल–खानेपानी लगायत खतरनाक ग्यास पाइप र तारहरू जमिन मुनि व्यवस्थित गरिनेछ । (४३) स्वदेशी लगानी र नागरिकलाई प्राथमिकता साथै वैदेशिक कम्पनीप्रति अतिरिक्त करसहित औद्योगिक लगानी अनुमति प्रदान गरिनेछ तर विगतका दलाल पात्र “कथित राजा÷महाराजा, प्रधानमन्त्री÷मन्त्री” द्वारा एकमुष्ट वैदेशिक कम्पनीलाई बेचिएको उद्योग एवं प्राधिकरणहरू अवैधानिक घोषणा गरी अविलम्ब राष्ट्रियकरण गरिनेछ । (४४) व्यक्तिगत स्वार्थ पूर्ति निम्ति अमुक ठालुहरूद्वारा जनता–जनार्दन आपसी युद्ध तथा विखन्डन आदि वितण्डता सिर्जना गर्ने पुरातन सूत्र “अध्यक्षीय अधिनायकवाद र आवधिक निरपेक्षवाद” समूल नष्ट गरी विज्ञानवत् “संयोजक मण्डल पद्धति र दोहोरो निर्वाचन प्रणाली” मुताबिक केवल संस्थागत “विधि–विधान” एवं अखण्ड राष्ट्रिय संविधान अपरिवर्तनीय गरिनेछ । (४५) सम्पूर्ण प्राकृतिक “स्रोत–साधन” हरूको संरक्षण गर्दै “खाद्य सिता र आर्थिक सुका” अनावश्यक खेर नफाल्न सचेतना अभियान गरिनेछ । साथै, जुनै–कुनै धार्मिक वा साँस्कृतिक जबर्जस्त खर्च र सार्वजनिक होहल्ला न्यूनीकरण गरिनेछ । (४६) सम्पूर्ण “खोला र नदी” हरू यथोचित् स्थानमा तटबन्ध निर्माण गरी भूमि संरक्षण एवं विद्युत् उत्पादनसँगै सुन्दर पर्यटन करिडोर र माछापालन तथा सहर र बस्तीहरूमा शीतलतासँगै पानी जहाज र डुंगा सञ्चालन अतिरिक्त सिँचाई अभियान युद्धस्तरमै अघि बढाइनेछ । (४७) जुनै–कुनै पात्र वा संघ÷संस्थाबाट आमबन्द या सार्वजनिक “तोड–फोड–हत्या–हिंसा” गर्न पूर्ण प्रतिबन्ध गरिनेछ, तर शान्तिपूर्ण धर्ना÷जुलुस गर्दा गिरफ्तार वा सेना÷प्रहरी धरपकड चाहिँ कहीँ–कतै गरिने छैन । साथै, सार्वजनिक यातायात नियम उल्लंघन लगायत सार्वजनिक सवालमा कहीँ–कतै बाधा–व्यवधान एवं धन–जनको क्षति गरे र गराएमा मृत्युदण्डभन्दा उपल्ला सजायको व्यवस्था गरिनेछ । (४८) सम्पूर्ण आम सञ्चारले दैनिक सुरु र अन्त्यमा अनिवार्य राष्ट्रिय गान गाउनुपर्ने तथा दैनिक एक कार्यक्रममा शिक्षा वा जनचेतनामूलक प्रसारण गर्न अनिवार्य गरिनेछ । तर, समाजमा नकारात्मक असर पर्ने प्रसारण वर्जित हुनेछ । खानी हुन्, चाहे जे हुन् तर ती र त्यस्ता अशक्त पात्रहरूको अग्राधिकार जनवादी सरोकार हुन् । तसर्थ, सर्वत्र वृद्ध–वृद्धा र युवा–युवती स्वयंसेवक क्लबहरू गठन गरी क्लबलाई ज्ञान र मनोरञ्जन एवं आवश्यक सबै समानसँगै “एक अशक्त पात्र एक सेवक” नीति लागु गरिनेछ । साथै विशुद्ध “समाज–सेवा” कार्यक्रम अभियान सञ्चालन गर्न प्रोत्साहन÷अनुदान प्रदान गरिनेछ । (५४) जनवादी काँग्रेस नेपाल पार्टीद्वारा कुनै पनि “हत्या, हिंसा, बन्ध, तोडफोड” आदि आतंक गरिने छैन, तर त्यस्ता उच्छृंखल गतिविधि गर्ने व्यक्ति वा समूहलाई भने छाडिने छैन । (५५) नागरिकको “राष्ट्रिय परिचय–पत्रमा उल्लिखित अनुशासित अंक, अध्ययनको प्रमाण–पत्र र औद्योगिक विवरण, बौद्धिक पुँजी” आदि आधारमा आवश्यक लगानी गर्न बैंक तथा वित्तीय संस्थाहरूलाई सिफारिस एवं अनुमति प्रदान गर्नेछ । (५६) जनशक्ति दुरुपयोग र महँगो उपभोग दुवै नियन्त्रण खातिर घर–घरमा उही प्रवृत्ति अर्थात रासन र तरकारी पसल अर्थात् कोठे–नाङले खुद्रा व्यापार–व्यवसायलाई विशाल व्यवसायमा रूपान्तरण गर्ने स्वरोजगार नीति मुताबिक तुरुन्त सुलभ ऋण उपलब्ध गरिनेछ । (५७) संरक्षक अर्थात् अभिभावकविहीन नाबालक तथा असक्त र वृद्धहरूको जन्मसिद्ध मौलिक अधिकारसहित मानवीय आवश्यकता तुरुन्त पूरा गरिनेछ । साथै, सभ्य, स्वस्थ, समृद्ध र उन्नत समाज निर्माण खातिर साप्ताहिक बिदाको बिहानै टोल–छिमेक सफासुग्घर अनिवार्यसँगै पौष्टिक आहार लगायत अन्य तालिम–प्रशिक्षणहरू निःशुल्क प्रदान गरिनेछ । तर राष्ट्रिय महत्वका विशेष अवसर तथा चाडपर्व इतर अनावश्यक विदा दिइनेछैन । (५८) अनियन्त्रित सामाजिक विकृति र विसंगति नियन्त्रण गरी प्राकृतिक मानवीय आवश्यकता र स्वतन्त्रता परिपूर्ति खातिर व्यवस्थित व्यावसायिक सहवास केन्द्रहरूलाई अनुमति प्रदान गरिनेछ । साथै, उद्योग र कारखानाहरूमा सम्मानित श्रमिक तर घर र कोठामा हुने “श्रम र यौन” शोषण उन्मूलन खातिर दैनिक÷मासिक पारिश्रमिकमा अतिउच्च (४९) भन्सार, जहाज, सडक यातायात तथा हुन्डी, कार्गोमार्फत् हुने तस्करी र अन्य अनर्गल कालोबजारी नियन्त्रण खातिर विशेष निरीक्षणसँगै आधुनिक प्रविधि जडान एवं वैदेशिक पर्यटन प्रवद्र्धन गर्न पर्यटकलाई विशेष सेवा÷सुविधा तथा शान्ति÷सुरक्षा निम्ति बृहत् पर्यटन योजनासँगै सबै वर्ष पर्यटन–वर्ष घोषणा गरिनेछ । साथै साझा राष्ट्रियता तथा राष्ट्रिय सम्पदाको सरोकार राख्ने उद्योग र व्यापार तुरुन्त राष्ट्रियकरण र निजी वा साझेदारी नाफामूलक व्यवसायहरूमा नाफाका आधारमा ५०% भन्दा उच्च प्रगतिशील कर लगाइनेछ । (५०) मोसाक–फोन्सेका तथा ट्याक्स हेभन अर्थात पानामा–पेपर आदि करछली गरिएका सम्पत्ति एवं वैदेशिक बैंकहरूमा लुकाई राखेका अथाह पुँजी “अन्तर्राष्ट्रिय मुद्राकोष तथा बैंक र सरकार” आपसी सहकार्यद्वारा तुरुन्त फिर्ता गरी राष्ट्रिय विकास कोष ढुकुटी निर्माण गरिनेछ । साथै, अपराधीलाई कडा कारबाही गरिनेछ । (५१) प्राकृतिक स्रोत÷साधन “जल–जमीन–जंगल–वायुमण्डल” आदि निजी “प्रतिभा र परिश्रम” का उपज न कि निःसन्देह राष्ट्रिय सवाल हुन्, साझा स्वामित्वका सवाल हुन् । निजी “प्रतिभा र परिश्रम एवं उद्योग र उपार्जन” जनताको जन्मसिद्ध मौलिक अधिकार आदि पूर्ण सुरक्षित तर उपेक्षित सामाजिक र धार्मिक, नश्ल र अनुहार, भाषा र भू–भाग इत्यादि सम्पूर्ण विभेद अन्त्य गरी “मान्छे–मान्छे” बराबरी नीति कडाइका साथ लागु गरिनेछ । (५२) जवर्जस्त करनी गर्ने पातकी तथा चेली–बेटीको खरिद÷बिक्री गर्ने÷गराउने प्रमाणित दोषीलाई तुरुन्तै मृत्युदण्डभन्दा उपल्लो सजाय अन्तर्गत विशेष श्रम शिविरमा आजीवन ढल र शौचालय सफा गर्ने कडा श्रम साथै अनुमति इतर घरायसी कामदार राख्ने सामन्तीको सम्पूर्ण सम्पत्ति जफत गरिनेछ । (५३) वृद्ध–वृद्धाहरू सर्वसम्मानित अलावा ज्ञानका भकारी पनि हुन्, त्यसैगरि सबै अपांग तथा दृष्टिविहीन समेत चिन्तन र दर्शनका ३९ ४० ४१ ४२ दर कायम गरि प्रहरीमा गोप्य जानकारीका लागि सम्पर्क केन्द्र स्थापना गरिनेछ । प्रदर्शन गर्ने÷गराउने–दुवै पक्षलाई जघन्य कारवाही गरिनेछ भने, निम्ता गरिएका आफन्त तथा मलामी चाहिँ अनिवार्य तर ऐच्छिक समवेदना÷स्मृतिसभासँगै अन्य शुभकार्यमा मितव्ययी जनवादी शैली अवलम्बन गरिनेछ । (६३) राष्ट्रिय पुँजी तथा युवा शक्ति पलायन तुल्याउने कारणसहित (जीवनदाता माता–पिताको अकल्पनीय दुःख...! शैक्षिक संघसंस्थाको अथाहा खर्च...!! तर वैरीको सेवा...!!!...!!! उपलब्धि कागजी खोष्टा...???) समाधान खातिर अभियानसँगै केही समयका लागि वैदेशिक रोजगार विभाग खारेजी र अध्ययन एवं पर्यटन अनुमतिमा कडाइ साथै नागरिकलाई राहदानी बिक्री गर्ने नियतिमा विशेष कटौती गरिनेछ । (६४) सामाजिक वर्ग तथा आम मानवीयताका विशुद्ध मानवीय साझा सवाल खातिर शान्तिपूर्ण आवाज बुलन्द गर्ने दार्शनिक “संयोजक–सेवक” प्रति हार्दिक सम्मान र राज्यकै तर्फबाट उचित सेवा÷सुविधा तर जात–जाति, धर्म–संस्कृति, लिंग–भूगोल आदि सामाजिक वितन्डा तथा विखण्डनकारी भँडुवा अर्थात् “गुण्डा–नेता” जो स्वयं “अध्यक्ष–शासक” घोषणा गर्छ भने, जघन्य कारबाही गरिनेछ । (६५) आम समानता इतर अनर्गल अर्थात् फगत अग्राधिकारको माग गर्ने पात्रलाई जघन्य कारबाही र संघ÷संस्थाहरूलाई समेत प्रतिबन्ध लगाइनेछ । तर, मानवीय न्यूनतम मापदण्ड तथा पवित्र श्रमिकको कानुनसंगत सेवा÷सुविधा प्रदान नगर्ने रोजगारदाता अविलम्ब कडा सजायको भागेदार हुनेछ । (६६) रोजगार लगायत सम्पूर्ण अधिकारमा नर÷नारी बराबरी अतिरिक्त भेषभुषामा समेत एकरूपताका निम्ति झन्झटिला तथा असजिला पोसाक विस्थापन गर्ने स्वतन्त्रता तर जुनसुकै शालीन र शिष्ट पहिरनको अनुसरण गर्न प्रोत्साहन साथै सबै पोसाक सम्मानित पोसाक घोषणा गरिनेछ । (६७) जोखिमयुक्त सडक–यात्रा र विदेशी इन्धन–खर्च कमी गर्दै क्रमशः विस्थापन तर जमिनमुनि आधुनिक मेट्रो र सस्तो र सुलभ हवाई सेवा विस्तार तथा डाँडा–डाँडाका सुन्दरतादेखि हिमालको फेदीसम्म सीधा केबलकारद्वारा पर्यटक आकर्षण एवं रोप वे ढुवानी गरी उर्वर भूमि र प्रकृति संरक्षण गर्ने नीति अवलम्बन गरिनेछ । तर अति व्यस्त बजार र साँघुरा गल्लीहरूमा यातायातका साधनलाई प्रवेश निषेध गरी पैदल यात्री निम्ति मात्र अनुमति प्रदान गरिनेछ । साथै, जीवन बिमा जन्मसिद्ध मौलिक अधिकार समान सबै नागरिक र नाबालकले समेत प्राप्त गर्नेछन् । (६८) ठूला र साना विकास–निर्माणको वर्गीकरण गरी ठूला राज्यकै तर्फबाट र साना स्थानीय सरकार र जनप्रतिनिधि तथा जनसहभागिताबाट नै पारदर्शी रूपमा सम्पन्न गर्ने प्रणालीद्वारा व्यक्तिगत नाफा थोपर्ने र भौतिक कमजोरसँगै गुण्डागर्दी–दलाली प्रथाको अन्त्य गरी टिकाउ, आकर्षक र प्रबल भौतिक संरचना निर्माण गर्ने नीति अवलम्बन गरिनेछ । (६९) विदेशी मदिरा तथा अन्य लागुपदार्थ पूर्ण नियन्त्रण गरी निश्चित क्षेत्रमा केवल स्वदेशी उत्पादनको बिक्री–वितरण गर्न र डाक्टरको सिफारिसमा “मानसिक तथा शारीरिक पीडा” द्वारा ग्रस्त नागरिकका निम्ति मात्र तोकिएको अवधिसम्म स्वदेशी “गाँजा–चरेस” आदि नशालु पदार्थ सेवन गर्न अनुमति दिइनेछ । (७०) अमुक वीरबल–मन्त्री र वर्गीय अध्यक्ष ठालुका तोक–आदेशद्वारा लगाइएका झुट्टा मुद्दा तथा फगत धरौटी र कथित न्यायमूर्ति अनि काला पोसाकधारीको दलाली चुक्ता गर्न नसकी काल–कोठरीमा कोचिएका बिचरा “ज्यामी–भरिया एवं गरिब–निमुखा” हरूको निष्पक्ष छानबिन गरी (लागुऔषध, हतियार आदि झुट्टा आरोपी प्रथा उन्मूलन) क्षतिपूर्तिसहित आममाफी तर ती र त्यस्ता प्रमाणित दुष्ट पीडकलाई सर्वस्वहरणसहित आजीवन श्रमशिविरमा राखिनेछ । (७१) सशस्त्र हतियारधारी पात्र र समूहप्रति आक्रमण एवं प्रत्याक्रमण स्वाभाविक हुनेछ तर निशस्त्र जनताप्रति यदि गोली वा अन्य कुनै हतियार प्रहार गरी मानव हत्या तथा दुःख र यातना दिए वा दिलाएमा विशेष क्षतिपूर्तिसहित “आदेश दिने र प्रहार गर्ने” दुवै सेना र प्रहरीलाई नीच श्रम शिविरमा कोचिने छ । साथै, सैनिक र प्रहरी व्यारेकभित्र चेन अफ कमाण्डको नाममा सिपाही÷जवानप्रति हुने ज्यादती तथा अपारदर्शी गतिविधिको अनुगमन एवं वैज्ञानिक व्यवस्थापन गरिनेछ । (७२) आणविक बम वा क्षेप्यास्त्र तथा रोबोट या ड्रोन आदि आक्रामक एवं जीवन र जगत्प्रति हानिकारक ज्यादती अविलम्ब बन्द गरी सिर्जनशील कार्यमा संस्थागत रूपमा वैज्ञानिक परीक्षण र प्रयोग गर्न पाउने अनुमति केवल राज्यसत्ताका संघ–संस्थाहरूलाई मात्र प्रदान गरिनेछ । (७३) यमराजको घर बराबर पौराणिक प्रहरी हिरासत तथा पागलखाना बराबर कारागारमा व्यापक सुधार साथै शासक ठान्ने पुलिसको व्यवहारमा आमुल परिवर्तन निम्ति जनताको सेवक अतिरिक्त राष्ट्रको नोकर तर मालिक मन्त्री अलावा जनता जनार्दन... क्रमशः सशस्त्र गोपनीयता पारदर्शी गर्दै पुलिस र नागरिक “शासक र शासित” न कि अपराध विरुद्धको सहयात्री भएको हुँदा, पीडितको सेवा खातिर विशेष तालिम–प्रशिक्षण एवं सचेतना अभियानसँगै “सेवाग्राही जनार्दन र सेवक प्रहरीजन” आपसी हातेमालो कार्यक्रम सञ्चालन गरिनेछ । (७४) जनप्रतिनिधिमूलक राज्य व्यवस्थामा आम मानवीयताको अचुक अस्त्र नै शाश्वत सार्वभौमिकता हो । उक्त सार्वभौम सूत्र मुताबिक सम्पूर्ण वर्गीय संघ÷संगठन पूर्ण सार्वभौम तुल्याई वर्गीय सत्ता क्रमशः सिंगो राज्य सत्तामा अधिनायकवादी, सर्वसत्तावादी र आतंकवादी गतिविधिदेखि सम्पूर्ण अवसरवादी संरचना भताभुंग बनाइनेछ र यत्र–तत्र सर्वत्र शाश्वत सार्वभौम मार्ग प्रशस्त गरी÷गराई विज्ञानवत “संयोजक मण्डल पद्धति र दोहोरो निर्वाचन प्रणाली” स्थापित (५९) चलचित्र, नाटक, संवाद, वादविवाद आदि आम सञ्चार र दार्शनिक सन्देशहरूका सकारात्मक सामग्री मात्र प्रसारण गर्न अनुमति दिइनेछ । तर भ्रमक तथा अतिरञ्जित शब्द, बम–बारुदका आतंक एवं खर्चिला तौरतरिका वर्जित गरिनेछ । (६०) भौतिक या बौद्धिक सबै श्रमिकहरूको आर्थिक हैसियत बराबरी खातिर अमुक पात्रको सेवाइतर राज्यको काम र काम अनुसार अति उच्च दाम निम्ति प्रोत्साहन गरिनेछ । (६१) ८० वर्ष उमेरपश्चात् मात्र नागरिकले स्वयं कष्टकर जीवन अनुभूत गरी देहत्यागको स्वैच्छिक माग गरेमा चिकित्सकको सिफारिसमा मात्र सो अधिकार प्रदान गरिनेछ । (६२) धर्म परिवर्तन गर्न प्रलोभन वा धर्मको नाममा आन्दोलन या खर्चिला सभा÷सम्मेलन एवं आम सञ्चारमा प्रायोजन आदि धार्मिक राजनीति बन्द गरी “सर्वधर्म समभाव तथा धार्मिक स्वतन्त्रता र निजी आस्था व्यक्तिको नितान्त मौलिक अधिकार” सहित “हिन्दू राष्ट्र नेपाल” कायमै राखिनेछ (सबै धर्मावलम्बीहरूप्रति सहिष्णु, सदभाव, सदाचार एवं उच्च नैतिक मूल्य र मान्यता तथा असीम ज्ञानको भण्डार अतिरिक्त राष्ट्रिय जनसंख्याको समेत झन्डै शतप्रतिशत अभिमत र विश्व सम्पदासूचीमा एक मात्र हिन्दू राष्ट्र भएको हुनाले) । अपितु, समूहगत होहल्ला र भीडभाडकर्ता अमुक धार्मिक नेता या अमुक महाराजाहरूद्वारा शासकीय अभीष्ट पालेर आम वितण्डा अर्थात धार्मिक युद्ध सिर्जना गरेमा वा कथित दैवी अवतारी घोषणा गरी नागरिकलाई पाउ पर्न लगाएमा समेत निजलाई महाअपराधी घोषणा गरी सर्वस्वहरणसहित मृत्युदण्डभन्दा उपल्ला सजाय दिइनेछ । भौतिक प्रकृति तथा जीवित मानव सेवा नै मानव धर्म अलावा वाहियात पीडादायी एवं फगत तिकडमबाजी गरी खर्चिला किरिया÷कर्मकाण्ड र कथित धार्मिक पुराण÷पण्डित्याइँ आदि पाखण्ड ४३ ४४ ४५ ४६ गरिनेछ । यसरी वर्गीय अध्यक्ष ठालुको “ह्विप र हुकुम” अन्त्य गरी स्थानीय तह र तप्का क्रमशः केन्द्रसम्म संयोजकीय सार्वभौम प्रक्रिया अनिवार्य गरी प्रत्यक्ष लोकतन्त्र स्थापित गरिनेछ । (७५) सिंगो राष्ट्र, लोकतन्त्र, मानव अधिकार, प्रेस स्वतन्त्रता तथा जन्मसिद्ध मौलिक अधिकार र पूर्व निर्धारित तिथिमितिमा आवधिक निर्वाचन आदि अपरिवर्तनीय विधा तर दैनिक नियमित अनिवार्य उपस्थित “जिउँदो–ज्वलन्त” तथा सार्वभौम एवं सर्वोच्च “लोकसभा–मण्डल” को संस्थागत प्रक्रियाद्वारा राज्यका “नियम र कानुन” हरू परिवर्तन भइरहन सक्ने हुँदा, राज्यकै तर्फबाट निःशुल्क वितरित सञ्चार अर्थात् मोबाइलको सिमकार्डमार्फत् सुसूचित गरिनेछ । “खर्चिला तथा आतंक” सिर्जना गर्ने कथित अधिवेशन, महाधिवेशन लगायत आम निर्वाचन समेत शान्तिपूर्ण एवं मितव्ययी अतिरिक्त पूर्ण पारदर्शी खातिर इ–भोटिङ र टेलिफोन भोटिङ गर्ने वैज्ञानिक प्रविधि जडान गरिनेछ । साथै, संस्थागत जनअभिमत निरन्तर लिने र लोकसभा मण्डलसमक्ष प्रस्तावित सबै नागरिक अभिमत समेत विधान मस्यौदाको रूपमा ग्रहण गरिनेछ । (७६) विश्वव्यापी राष्ट्रवादी नीति मुताबिक राष्ट्रिय आवश्यकता पूर्ति नभएका प्राकृतिक “स्रोत–साधन एवं उद्योग–उपार्जन” आदि निर्यात प्रतिबन्धसँगै राष्ट्रिय हित प्रतिकूल “सन्धि–सम्झौता” खारेजी गर्न “जनता–जनार्दन” पूर्ण सार्वभौम हुन्छन् र सार्वभौम सिद्धान्त मुताबिक “जीवन्त–जनमत” खातिर आधुनिक “वैज्ञानिक–प्रविधि” तथा “मोबाइल–सञ्चार” मार्फत् प्रमाणित “जनमत संग्रह” द्वारा “दलाल–ठालु” का एकल स्वेच्छिकतामा गरिएका सबै राष्ट्रघाती सन्धिहरू अविलम्ब रद्द गरिनेछ । (७७) “वर्गीय र राज्य” सत्ता अलावा सवै सार्वजनिक संघ÷संस्थाका नीति–नियम निर्माणदेखि कार्य सञ्चालनमा समेत “पद्धति र प्रणाली” मुताबिक “स्वशासित संयोजकीय संस्था” मातहत केवल विधिवत् रूपमा सम्पादन गरिनेछ । (७८) राष्ट्रिय राज्यका सार्वजनिक सवालमा आम सुझाव संकलन गरी संस्थागत अनुमोदन निम्ति केन्द्रीय “प्रतिनिधि–परिषद्” द्वारा पारितपश्चात् आमसमर्पण गरिनेछ तर सबै बुँदाहरू केन्द्रीय “प्रतिनिधि–मण्डल” द्वारा पारितपश्चात् मात्र कार्यान्वयन गरिनेछ । साथै, सर्वोच्च “लोकसभा–मण्डल” को केवल संस्थागत प्रक्रियाभन्दा माथि अन्तिम निर्णयकर्ता जनता–जनार्दन भएको हुँदा, राष्ट्रिय जघन्य मुद्दादेखि संकटकालीन सबै फैसला जनमत संग्रहबाट चुस्त–दुरुस्त एवं पारदर्शी गर्ने वैज्ञानिक व्यवस्था गरिनेछ, सोही जनअभिमत नै अन्तिम निर्णय हुनेछ । (७९) साधारणतः दैनिक र नियमित कार्यसम्पादन गर्दा, “आयोग, अख्तियार, अनुसन्धान, अदालत र सरकार” आदि राज्यसत्ताका सबै प्रमुख निकायहरूले “स्वशासित संयोजकीय स्वायत्तता” प्राप्त गर्नेछन्, तर अन्ततः सबै विभागीय प्रमुख लगायत “प्रहरी प्रमुख, सेना प्रमुख तथा राष्ट्र प्रमुख” र सम्पूर्ण संघ–संस्थाहरू सर्वोच्च एवं पूर्ण सार्वभौम “लोकसभा–मण्डल” द्वारा नियन्त्रित तथा निर्देशित हुनेछन् । (८०) खेल जगत्को सर्वांगीण विकास खातिर सम्पूर्ण सामग्री र आधुनिक मैदान एवं विशेष तालिम–प्रशिक्षण लगायत उच्च भत्ता–सुविधा प्रदान गरिनेछ । (८१) खाद्य पदार्थहरुमा प्रशस्त पौष्टिक मात्रा तथा उल्लिखित मात्रामा यथार्थता एवं नियमित बजार अनुगमनमा निरन्तरता दिइनेछ । (८२) “भूमि र भवन” मूलतः अनुत्पादक दलालीकरण गर्ने परम्परागत प्रचलनमा निहित अर्थतन्त्र समूल नष्ट खातीर हावापानी, माटो तथा अन्य भौगोलिक अध्ययन अनुसन्धान गरी आवास, उद्योग, कृषि आदि प्रयोजन हेरी आवधिक अनुमतिसँगै वैज्ञानिक व्यवस्थापन गरिनेछ । (८३) नागरिकको काम, कर्तव्य र अधिकार सहित स्वअधिकार एवं पराधिकारको सम्मानखातिर नैतिक शिक्षा प्रत्येक पाठ्यक्रममा अनिवार्य गरिनेछ । (८४) प्राङ्गरिक कृषि उत्पादन प्रणालीमा प्राथमिकता तर रसायनिक मल प्रयोगमा न्यूनता निम्ति अतिरिक्त कर क्रमशः रसायनिक मल प्रयोग गरिएको खाद्य पदार्थ माथि प्रतिबन्ध लगाइनेछ । साथै, आयुर्वेदिक चिकित्सालाई प्रोत्साहन दिइनेछ । (८५) सौर्य उर्जाको अध्ययन, वायु उर्जा, विभिन्न रासायनिक एवं प्राकृतिक तथा खनिज उत्खनन्, वैज्ञानिक परीक्षण आदि केन्द्रहरुको स्थापनासँगै वैज्ञानिक पात्र र प्रविधि आयात तथा त्यसको निम्ति वृहत राष्ट्रिय विकास ढुकुटी निर्माण गरिनेछ । (८६) राष्ट्रको साझा संघ÷संस्थाहरुको संरक्षण एवं राष्ट्रिय भक्तिभावको प्रबद्र्धन तथा वैदेशिक नियोग साथै स्वदेशमा रहेका विदेशी कुटनितीज्ञहरुको गतिविधिमा विशेष अनुगमन÷निरीक्षण गरिनेछ । (८७) जनप्रतिनिधि परिषद्को सार्वभौम प्रक्रियाद्वारा क्रमिक केन्द्रसम्म प्रस्तावित थप मस्यौदाहरु केन्द्रीय प्रतिनिधि परिषद्द्वारा पारित पश्चात कार्यक्रमिक घोषणापत्रमा उल्लेख गरिदै लगिनेछ । साथै, थपघट समेत गर्न सकिनेछ । (८८) राज्यद्वारा आवधिक अनुमति इतर जुनै कुनै संघसंस्था वा अमूक पात्रलाई पुनः प्राधिकार प्रत्यायोजन गरि÷गराइ “भूमि र भवन” भोग चलन गर्न र गराउन वा भाडा असुल्न अनुमति दिइनेछैन । (८९) जनवादी कार्यक्रम कार्यन्वयन निम्ति सर्वप्रथम आम आह्वान गरी “भूमि र भवन” राष्ट्रियकरण खातिर अमुक पात्रलाई “कुत, अधिया, ठेक्का... भाडा” नबुझ्न÷नबुझाउन अपिल गरिनेछ । (९०) जनवादी शासन स्थापना निम्ति सर्वप्रथम हर स्थानीय तह र तप्का क्रमशः केन्द्रसम्म “वर्गीय तथा राज्य” सत्तामा संस्थागत सार्वभौम प्रक्रियाइतर अमुक अध्यक्ष पात्रको फगत तोक, आदेश, हुकुम, हस्ताक्षर नमान्न आम आह्वान एवं अपिल गरिनेछ । साथै, अटेरी गर्ने “अध्यक्ष–शासक” लाई भौतिक कारवाही गर्न थालिनेछ । (९१) जुनै कुनै अपराधीलाई मृत्युदण्ड दिइनेछैन । तर गुण र दोषको आधारमा १००% सिमाङ्कको ५०%ं र ५०% – गणना गर्दै आम माफीको व्यवस्था समेत गरिनेछ । सो अधिकार सर्वोच्च लोकसभालाई मात्र हुनेछ । (९२) स्वतन्त्र प्रतिस्पर्धा खातिर विगतमा भएगरेका अन्याय र अत्याचारको निष्पक्ष छानवीन गरी “राजनीतिक, आर्थिक, न्यायिक, सामाजिक, संस्कृति... लैङ्गिक” आदि सवालमा यथोचित क्षतिपूर्ति प्रदान गरिनेछ । सिफारिस गरिएका विभागीय मस्यौदाको अन्तिम छिनोफानो समेत सर्वोच्च लोकसभा मण्डलले गर्नेछ । (९३) समृद्ध, शान्त तथा सभ्य समाज निर्माण खातिर आम सुझाव संकलन गरी सर्वोच्च एवं पूर्ण सार्वभौम लोकसभा मण्डलद्वारा अविलम्ब अनुमोदन गरिगराइ सिघ्रातिशिघ्र कार्यान्वयन गरिनेछ । (९४) “निजी, सरकारी र साझेदारी” नीति अवलम्बन गरी सिघ्र आर्थिक समृद्धिको निम्ति मार्ग प्रशस्त गरिनेछ । (९५) देश÷विदेशभरि छरिएका तथा रोजगारीका समस्याले भौतारिएका सबै नेपाली नागरिकलाई स्वशासन तथा स्वायत्तताको मौलिक सूत्रमा एकताबद्ध हुन अपिल गर्दै, लगातार पाँच वर्षसम्म विदेशीएका वा वैदेशिक रोजगारमा या वैदेशिक सेना÷प्रहरीमा रही लगातार पाँच वर्ष राष्ट्र सेवा नगरेका नागरिकको नागरिकताको प्रमाणपत्र रद्ध गरिनेछ । सो अवधि जनवादी सत्ता प्राप्त पश्चात गणना गरिनेछ । (९६) कर्मचारी तन्त्रमा रहेको व्यापक भ्रष्ट तथा शासकीय दम्भ उन्मूलन निम्ति विशेष तालिम प्रशिक्षण एवं चुस्त, दुरुस्त तथा पारदर्शी खातिर संस्थागत “पद्धति र प्रणाली” सहित मानवीय श्रमशक्तिमा व्यापक कटौती गर्दै, अत्याधुनिक अटो प्रविधि जडान गरिनेछ । साथै, निजमती, कर्मचारी, सेना, प्रहरी तथा शिक्षक÷प्राध्यापक, डाक्टर, इन्जिनियर लगायत सबै राष्ट्रसेवकहरुलाई लोकसेवा आयोगको एकद्वार प्रणाली अन्र्तगत एकरुपता एवं कार्यदक्षतामा प्राथमिकतासँगै पुनश्चः अपवादका निरंकुशता तथा बेलाबखतका अधिनायकीकता इतर विश्व ब्रह्माण्डभरिका समग्र राजनीतिशास्त्रकै उद्गमस्थल केवल साम्यवादी विरासत नै हो । राजनीतिको सैद्धान्तिक आलोकमा प्रतिविम्बित सांगठनिक मेरुदण्डमा प्राण सार्वभौम प्रक्रियाले निर्धारण गर्छ । जनप्रतिनिधिमुलक राज्य व्यवस्थामा मात्र अभ्यस्त सापेक्ष संस्थागत पक्षधरता अन्ततः अमूक पात्र विपरीत आमसमर्पित विधिवत् निरपेक्षता नै लोकतान्त्रिक प्रक्रिया हो । विधिवत् अधिनायकीकता अर्थात साझा संयोजकीय संस्था तथा वर्गीय पक्षधरता आपसी जीवन्त अन्तर संघर्षद्वारा (लोकतान्त्रिक प्रक्रिया) प्राप्त समानान्तर सार्वभौमिकताले मात्र आम मानवियताको अंक निर्धारण गर्छ । तसर्थ, समाजवादी मूल्य र मान्यता तथा न्यूनतम बाध्यकारी आचारसंहिताका विज्ञानवत् सूत्र अवलम्बन नगरिंदा राजनीतिक क्षेत्रमै मात्र उग्र व्यस्तताबाट राष्ट्र, राष्ट्रियता र समाजका विविध विधागत विद्वान–विदुषीसँगै बलवान प्रखर पाखुरी अतिरिक्त सञ्चारका सारथी, जो जलनफलन दीपज्योति आदि÷इत्यादि, ती अनगिन्ती पाना–पत्रकार तथा ध्वनि–अनुहार लगायत साझा शान्ति, समृद्धि, अग्रगमन एवं तमाम् प्रगतिपथका सर्वोच्च सगरमाथाहरू टुलुटुलु मूकदर्शक बन्न विवश छन् । सिङ्गो सृष्टिलाई सृजनाले सिँगार्दै कल्पनाका स्वर्गहरू छरपष्ट पार्ने अहम् अभिलाषा सिद्धिका महान विधा, त्यो लोकतान्त्रिक साझा मार्ग, साँच्चै पवित्र अझै ज्ञान, विज्ञान र प्रविधिका साधनबाट सिद्ध गर्नु सर्वसाधकहरूका अपरिहार्यता बनेको छ; आधुनिक राजनीतिशास्त्र । मृत्युमाथिकै विजय यात्रा मनाउँदै सन्निबद्ध जीवन र जगतलाई अनन्तता प्रदत्त खुला आकाश र पातालको जन्म कुण्डलीदेखि मानव अन्तर्मन छिचोल्दै, समानतावादी श्री विज्ञान र प्रविधिले बडेमानका विमान उडायो, लमतन्न छुकछुके गुडायो, ग्रह उपग्रहहरूमा पनि धुमधाम मच्चायो, आधुनिक विज्ञानले विज्ञानसंगत चमत्कारी “पद्धति र प्रणालीवत्” लाखौंलाख मानव उपयोगी प्रकृयाहरू प्रमाणित ग¥यो । तर राजनीतिशास्त्रलाई शास्त्रसंगत “पद्धति र प्रणाली” मुताबिक प्रकृयागत अर्थात् विज्ञानसंगत व्याख्या अलावा आद्योपान्त मुर्कट्टा द्वन्द्व एवं रीत विश्वयुद्धसम्मका हृदय विदारक क्रुर अभ्यास किन गरायो ? समस्त राजनीतिशास्त्रका अवैज्ञानिकता केवल राजनीतिक विज्ञानकै दुर्वलता कि मुठ्ठीभर व्यक्तिका नीच अभीष्ट ? जसका उपज गतानुगत अनगिन्ती विकृति र विसंगतिद्वारा दूरदराजका गाउँ र बेँसीदेखि मूलसडकका जनता आपसी अनाहक द्वन्द्व–फाटो अलावा हत्या, हिंसासम्मका कारक तत्व जो व्यक्तिवादी वितण्डाले सृजित आतंकका ज्यादतीको अचुक औषधि निम्ति अनवरत प्रतीक्षारत भोका–नाङ्गा तथा निहत्था जनता र समग्र मानवीयताका पक्षपाती “विद्वान एवं विदुषी” प्रति पक्कै पनि आज भयङ्कर चुनौती तेर्सिएको छ । यस शताब्दीको जनप्रतिनिधिमुलक राज्यव्यवस्थामा २–४ व्यक्तिकै बखान वा दैनिक जीवनयापनका आख्यान विपरीत लोकतान्त्रिक साम्यवादी विधि–विधानलाई विज्ञानसंगत अकाट्य तथ्यहरू प्रमाणित गरी करोडौं पवित्र आत्महरूका साधुवाद र आभारबाट स्वयं हर्षविभोर हुन आग्रह गर्दा पक्कै अतिशयोक्ति नहोला ! राज्य सञ्चालनको “राजा–नीति” निर्माण गर्नु सबैको साझा अस्तित्व र अपनत्वको सवाल नै हो, फेरि राजनीतिशास्त्र आफैमा एक विज्ञानकै जेठो सन्तति पनि हुँदै हो । प्रश्नहरूको लर्को आम प्रबुद्धवर्गप्रति नै सोझिएका छन् । राष्ट्र, राष्ट्रियता, लोकतन्त्र, जनसर्वोच्चता आदि÷इत्यादि, सम्पूर्ण जनवर्गीय संघ÷सांगठनिक सत्तादेखि सिंगो राज्यसत्ता कदापि व्यक्तिका निजी पेवा हुन सक्तैनन् । त्यसैगरी, “वर्गीय अलावा तमाम–आम जनार्दनका सार्वभौमिकता तथा सिंगो मानवीयता” पनि गतानुगत ती नै अभिजात ठूला–ठालुका आपसी द्वन्द्व वा कथित सहमति वा विमतिका आतंक वा जनप्रतिनिधिहरु आपसी सौदाबाजीका वितण्डा, अतिरिक्त व्यक्तिगत विजय यात्रालाई न त लोकतन्त्र भन्न सकिन्छ, या त विधि मान्न सकिन्छ । अर्थात, लोकतन्त्र न केवल ओंठे आदर्श हो, न त गतानुगत जडसूत्र । विज्ञानसंगत लोकतान्त्रिक दायरामा “लोकतन्त्रवादी मूल्य र मान्यता तथा लोकन्त्रवादी बाध्यकारी न्यूनतम आचारसंहिता” सहित प्रत्येक व्यक्ति संस्थागत सार्वभौम प्रकृयाका एक अभिन्न तत्व मात्र हो । लोकतान्त्रिक मानवजाति न त शासक र शासितमा विभाजित हुन्छन्, या त नवशासकमै रुपान्तरित । विधिवत् “पद्धति र प्रणाली” (क्थकतझ) मात्र स्वीकारिन्छन्, तर पौराणिक पूरक “मुखिया... जिम्मावाल” आदि, एकल हालीमुहाली उद्यत घन्टाउकेहरू (ऋजष्भातबष्ल) दुत्कारिन्छन् । सारतः “व्यक्ति वा व्यष्टि (विचार तत्व) र संस्था वा समष्टि (सामूहिक अपनत्व) आपसी” जीवन्त अन्तद्र्वन्द्वबाट समाजवादी दर्शनको जन्म हुन्छ । संस्थागत एकरुपताले मात्र वर्गविहीनताका न्यूनतम पूर्वाधार निर्माण हुन्छ । व्यष्टिगत पक्षधरता तथा समष्टिगत सर्वसमावेशिताका संयोजकीय स्वायत्तता अर्थात संस्थागत एकरुपताको बाध्यताले मात्र लोकतान्त्रिक साम्यवादी मार्गको जन्म हुन्छ । प्रथमतः सापेक्ष संस्थागत (वर्गीय पक्षधरता) पारदर्शीता क्रमशः निरपेक्ष (अधिनायकी विधा) उन्मुख यथार्थवादी साझा मार्ग (समष्टिगत संयोजकीय संस्था) मात्र आधुनिक लोकतन्त्र हुन्छ । तसर्थ, व्यक्तिपरस्त बहुलवाद र व्यक्ति अधिनायकी साम्यवाद दुवै भ्रामक खेती हो, भने विधि अधिनायकी “पद्धति र प्रणाली” (लोकतान्त्रिक साम्यवाद) मात्र आम जनार्दनका साझा सम्पत्ति हो । दर्शनशास्त्रको मुहान “अध्यात्मवाद र भौतिकवाद” का शाखा सन्तति क्रमशः प्रकृतिवाद, आदर्शवाद र प्रयोजनवादको समष्टिगत सार जो शाश्वत “यथार्थवाद” इतर व्यष्टिगत (ब्गतय(अचबअथ) सापेक्षवाद, प्रत्यक्षतः निरंकुशता वा दलीय केन्द्रीयता या परोक्षतः दलीय भागवण्डा, सबै व्यक्तिपरस्त परिपाटी अन्ततः समाजवादी सामूहिकताका जनवादी लोकतन्त्र (ल्भध(मझयअचबअथ) विपरीत केवल व्यक्ति केन्द्रित बकवास मात्र हो । शान्ति, समृद्धि, स्वतन्त्रता, सच्चा जनसर्वोच्चता तथा समग्र प्रगति न त कुनै अमूक व्यक्तिले दिएर दिइन्छ, या त दिन्छन् नै । न त व्यक्तिनिष्ठ नीच निरीहताबाट अब कोही वशीभूत हुन्छ । राज्यका साझा “ढुकुटी र विधि” मनमर्जी “हसुर्ने र बाँड्ने” कुनै अमूक पात्रसँग “आशा र भरोसा” गर्दै, निःस्वार्थ कर्म गरियोस् भन्ने अपेक्षाहरू चाहे “अध्यात्मवाद या भौतिकवाद”, दुवै आदर्श विपरीत विचरा विवेकी बबुरा हुन् । तथापि, राज्यका साझा “स्रोत–साधन एवं विधि–विधान” माथि व्यक्तिगत ज्यादतीका ज्वलन्त प्रमाणहरू इत्यादि÷इत्यादि, प्रत्यक्षतः (सेना, प्रहरी, प्रशासन, न्यायालय र सरकार–प्रमुख पा“च व्यक्ति) सत्ताकै कब्जा नै मात्र (व्यक्तिगत तोक–आदेश–हुकुम–हस्ताक्षर) आ–आफ्ना अहम् अभीष्ट ठान्ने (स्वघोषित माननीय... सम्माननीय) व्यक्तिपरस्त परिपाटीमा ठालुवादी स्वेच्छिकता जगजाहेर छ । राष्ट्र, राष्ट्रियता, सन्धि–सम्झौता, सरुवा–बढुवा, शान्ति–सुरक्षा, ४९ ५० ४७ ४८ मूल संविधानको मर्म र भावना मुताबिक कानुन तथा निर्देशिका÷नियमावली समेत सर्वोच्च लोकसभा मण्डलद्वारा अनुमोदित पश्चात मात्र कार्यान्वयन गरिनेछ । (९७) राष्ट्रिय ध्वजा बाहक हवाइजहाज तथा सडक यातायात लगायत प्रत्येक घर÷पसलहरुमा राष्ट्रिय झण्डा स्पष्ट देख्नेगरी राख्न अनिवार्य गरिनेछ । (९८) सीमित तलब÷भत्ता अलावा संसद् विकास कोष वा सभासद्को व्यक्तिगत आदेश÷तोक कुनै पनि सेना÷प्रहरी या राष्ट्रसेवक कर्मचारीहरुले मान्न बाध्य हुनेछैनन् । तर सो कार्य गरे÷गराएमा जघन्य कारवाही गरिनेछ । साथै, राज्यसत्तामा कार्यरत प्रत्येक तह र तप्काका प्रतिनिधि मण्डलका पात्रहरुलाई न्यूनतम सेवा÷सुविधा प्रदान गरिनेछ । (९९) वैधानिक प्रक्रिया पुरा नगरी सचिव र प्रमुख जिल्ला अधिकारी वा कथित मन्त्रीको मनखुशीमा वितरण गरिएको अंग्रीकृत नागरिकताको प्रमाणपत्र विशेष छानविन गरी, दोषीलाई जघन्य कारवाही सहित नागरिकताको प्रमाणपत्र खारेजी गरिनेछ । (१००) सम्पूर्ण मठ मन्दिरहरुमा पशुपन्छीको बलिप्रथा पूर्ण प्रतिबन्ध गरिनेछ । (१०१) जनवादी कार्यक्रमिक १०० प्रतिबद्धता १००% पूरा गरिनेछ । विविध आयोग–वैदेशिक नियोग, रोजगार, न्याय... एवं रीत संवैधानिक परिषद् लगायत, जनतन्त्र र आम जनजीविकाको सबै सार्वजनिक सवालहरू, सीमित व्यक्तिको पेवा बनेको छ । विविध समय कालखण्डमा अनेकन् मूर्दाशान्ति, अधिक्रान्ति, क्रान्ति र प्रतिक्रान्तिका दर्दनाक ज्वालाहरू सृजनाकर्ता मुठ्ठीभर पुरातनपन्थी, शासकी चिन्तनद्वारा नै सर्वथा सिङ्गो सत्ताको “गठन या विघटन”... तर सदा आम जनार्दनका सार्वभौम लोकतान्त्रिक प्रक्रिया अवरुद्ध...! के कारण ? राज्यका साझा “स्रोत–साधन र विधि–विधान” व्यक्तिले वितरण...! के कारण ? एक अमूक व्यक्तिका नियुक्ति वा बर्खास्तीमा, आम सर्वसाधारणलाई सर्वदा सास्ती ! के कारण ? नं. (क) मुताबिकः– पारिवारिक स्वेच्छाचारी कथित राजा–रजौटा वा महाराजाका हुकुमी अनुसरणका ह्वीपद्वारा, दलीय केन्द्रीयता अर्थात कथित बादशाह, जो एकल हालीमुहाली उद्धत (ब्गतय–अचबअथ) व्यक्तिवादमाथि जलपी भ्रामक आवरणहरू क्रमशः फगत “गणपति वा अध्यक्ष” का अधिनायकीकता नै समाजवादी सामूहिकताको प्रमुख बाधक तत्व हो । वर्गीय अतिरिक्त राष्ट्रिय सरोकारका साझा सवालहरू सबै घुमाउरा चतुर शैलीद्वारा निजी मामला तुल्याइ, विधि र प्रक्रियाहरू पनि सीमित व्यक्तिकै पेवा बनेको सर्वविदितै छ । त्यही व्यक्ति परस्त परिपाटी, जो पुरातनकै गर्भबाट नै गणतन्त्रको जन्म त हुन्छ, तर गणतन्त्र पुनश्चः कथित गणपतिका दीक्षित अहम्ताबाट निर्मित सांगठनिक संरचना उपज (व्यक्तिगत “तोक, आदेश, हुकुम, हस्ताक्षर”) ह्वीपमै सीमित गतानुगत अभ्यास हुन्छन् । नं. (ख) मुताबिकः– एकल हालीमुहालीको बाध्यात्मक वैकल्पिक मार्गचित्र प्रत्यक्षतः तथाकथित मनोनयन, अधिवेशन, महाधिवेशन वा आमनिर्वाचनका (म्झय(अचबअथ) आवधिक प्रपञ्च रचिन्छ । अन्ततः एकल मनोमालिन्यताको अन्तिम अस्त्र भागबण्डामै सीमित नीच धन्दा, बडो विचित्रको देखावटी “कानुनी प्रक्रिया” तथापि परोक्षतः पुरानो “निरंकुशता वा अधिनायकीकता” कै अनुसरण हुन्छन् । आवधिक “व्यक्ति–व्यक्ति” मै समर्पित विधि–विधान (म्भमष्अबतभम भिनष्कबितष्यल) नै खास समाजवादी सामूहिकताको दोस्रो बाधक तत्व हो । औधि उत्कृष्ट विधि–विधान वा नीति निर्माण भए तापनि संस्थागत प्रक्रिया इतर कार्यान्वयनमा व्यक्तिकै मनमर्जीले गर्दा, पौराणिक किंवदन्ती चरितार्थ हुँदैछन् ... कानुन दैवले जानुन् ! उपरोक्त दुवै ठालुवादी परिपाटी (इष्निबचअजथ) केवल पुरातन सर्वसत्तावादी जड सूत्र सर्वविदितै छ । दुवैभित्र बडो जकडिएर “निरंकुशता वा अधिनायकीकता” को अहम् अंश लुकेको हुन्छ । नं (क) मुताबिक अनन्तता (क्ष्लाष्लष्तथ) र नं. (ख) मुताबिक आवधिक (एभचष्यमष्अब)ि शासकि अभीष्ट खातिर एकल हालीमुहालीकै रणनीति अन्तर्गत सिङ्गो राज्यसत्तादेखि सम्पूर्ण जनवर्गीय संघ÷सांगठनिक सत्तासम्म व्यक्तिकै “आय–आर्जन वा पैतृक धन सीमित” तुल्याउने षड्यन्त्रका निरन्तरता कायम रहन्छ । सीमितका निजी स्वार्थ सिद्धिमा विगतको ज्यादतीलाई वर्तमानका छिनाझपटीले ढाकछोप गर्दै, आगत अझै अशान्तिका कुटिलताकै कुसंस्कारबाट विक्षिप्त समाजवादी (सिद्धान्त) कोमल मनमुटुहरू छिया–छिया तथा अङ्गप्रत्यङ्ग (संगठन) हरू समेत भताभुङ्ग पार्ने, कठोर दुष्टता (ठालुवादी चरित्र) लाई चेतनशील पुकारभन्दा अचेत मुर्कट्टा एवं नीच धुन्धुकारी उपाधि पो उचित होला कि ... ? “स्वास्थ्य, शिक्षा, रोजगार र न्याय” मात्र चुस्त, दुरुस्त एवं पूर्ण निःशुल्क निम्ति न्यूनतम रकम खर्चिदैमा स्वस्थ मानवीय प्रतिस्पर्धाले सुमङ्गल समाजवाद प्रवर्धन हुन सक्छ । त्यसैगरी राष्ट्रिय पूँजीलाई जीवन्त तुल्याई बसीखाने वर्ग निरुत्साहित तर गरीखाने वर्ग उत्साहित क्रमशः बसीखाने वर्ग समेत गरीखानेमा नै रुपान्तरित हुने सूत्र; सर्वप्रथम श्रमको अति उच्च मूल्याङ्कनसँगै प्रगतिशील कर (प्रतिफल) द्वारा समान अवसर (राष्ट्र विकास) प्रदानबाट मात्र शीघ्रातिशीघ्र मानवीय मार्गचित्र कोर्न सकिन्छ । एकाङ्गी दमनकारी नीच नीति उपज, सुरक्षाका बहानाबाजीबाट निरन्तर अर्बौ–खर्बौ धनराशि खर्चिंदा स्वभावतः अभाव र तनावले सृजित “हत्या, हिंसा, द्वन्द्व र आतंक” कारक “व्यक्तिपरस्त व्यावसायिक प्रा.लि.” द्वारा, सदा–सर्वदा करोडौं मानवीयताप्रतिकै धावा, दुःखद् तर कटु यथार्थ हो । त्यही व्यक्तिवादको गर्भबाट (कथित गणपति या अध्यक्ष) जबरजस्त रुपमा केवल “पद्धति र प्रणाली” मुताबिक मात्र लोकतान्त्रिक साम्यवादको प्रादुर्भाव हुन्छ । तसर्थ, “अध्यक्षात्मक अधिनायकवाद (एचभकष्मभलतब िम्ष्अतबतयच) र आवधिक निरपेक्षवाद (एभचष्यमष्अब िीभनष्कबितयच)” को शीघ्र अन्त्येष्टि नै जनवादी (ल्भध म्झयअचबअथ) सर्त हुन आउँछ । जनप्रतिनिधिमूलक राज्य व्यवस्थामा, जननिर्वाचित एक अमूक पात्र स्वयम्सेवक मात्र बन्न सक्छन्, तर स्वयंसिद्ध शासक होइनन् । नीति वा विधि निर्माण निम्ति केवल साधन हुन्, राष्ट्रका साझा नोकर हुन् । राजनीतिशास्त्र प्रथमतः वर्गीय पक्षधरता तथापि अन्ततः आम समर्पणकै सार्वजनिक विधा हो । मुख्य सवाल, लोकतान्त्रिक सार्वभौमिकता (सम्पूर्ण जनवर्गीय संघ÷सांगठनिक सत्ता र सिंगो राज्यसत्ता) को नै हो । व्यष्टिगत सापेक्षतः मानव सभ्यताका वस्तुपरकताले सिर्जित “वर्गीय आबद्धता र राष्ट्रिय जनता” दुवै सत्तामा द्वन्द्वात्मक भौतिकवाद उद्यत विधा मात्र बनेको छ, समग्र राजनीतिशास्त्र । अपितु समष्टिगत सारतः ज्ञान, विज्ञान, प्रकृति, इश्वर अलावा समग्र “जीवन र जगत” का “भौतिक एवं आध्यात्मिक” यथार्थ “चिन्तन तथा विश्लेषण” का सार संश्लेषणको सिङ्गो स्वरुप (कम्युन) हो, साम्यवादी दर्शन । सवाल खास, हर स्थानीय तह र तप्कामा संस्थागत स्वायत्तता (पूर्ण समानुपातिक–संयोजकीय संस्था) क्रमशः “केन्द्रीय प्रतिनिधि परिषद्” एवं रीत शाश्वत सार्वभौमिकता प्रतीक “संयोजकीय संसद मण्डल” आपसी जीवन्त अन्तद्र्वन्द्वका प्रक्रियागत पारदर्शीता हो, जनवादी लोकतन्त्र । मूलतः राज्यका साझा “स्रोत–साधन र विधि–विधान” को समान वितरण अर्थात कार्यान्वयन निम्ति नाप तौलका “ढक–तराजु” जस्ता समाजवादी मूल्य र मान्यता तथा बाध्यकारी न्यूनतम आचारसंहिता सहितका तथ्यपरक एवं विज्ञानवत् संस्था मात्र हो, लोकतन्त्र । खास प्रसङ्ग शाश्वत सत्यताका (१००%) अन्यथा अधिनायकी विधिवत् प्रक्रियाका (६६.६६%+) वैकल्पिक बाध्यतामासम्म पनि (५०%+) केवल संस्थागत “पद्धति र प्रणाली” मुताबिक स्वायत्त संस्था मात्र आवधिक (एभचष्यमष्अब)ि तर व्यक्तिगत (संयोजक) दायरामा समयसीमा रहित (च्भअबिि) खातिर हर स्थानीय “तह र तप्का एवं रीत केन्द्रसम्म” स्वयं “जनार्दन जनता र वर्गीय कार्यकर्ता” द्वारा नै पदमुक्त वा नवनियुक्त हुने, विज्ञानवत सार्वभौमसत्ता सम्पन्नताका प्रक्रिया मात्र हो, लोकतन्त्र । अतः सर्वमान्य तथा सर्वोच्च “लोकसभा मण्डल” अर्थात “संयोजकीय संसद मण्डल” मातहतका सर्वोच्च “विज्ञ र विशेषज्ञ–मण्डल”, सर्वोच्च “न्यायालय मण्डल”, सर्वोच्च “कार्यालय मण्डल”, सर्वोच्च “सञ्चार मण्डल”, सर्वोच्च “राष्ट्रिय सुरक्षा मण्डल” र सर्वोच्च “नागरिक अनुगमन मण्डल” मा समेत निम्न ५१ ५२ ५३ ५४ क) अध्यक्षात्मक अधिनायकवाद (एचभकष्मभलतब िमष्अतबतयच) – एकल हालीमुहाली ख) आवधिक निरपेक्षवाद (एभचष्यमष्अब िभिनष्कबितयच) – व्यक्तिपरस्त परिपाटी ैव्यक्तिप्रधान सम्पूर्ण सामाजिक अपराधको कारक निम्न दुइ पौराणिक जडसूत्र रहेको छ । बोधार्थः नितान्त निजी, नाफामुलक मामला इतर प्रत्येक सार्वजनिक संघ÷संगठनहरुमा “एकल ठालुवाद” को अन्त्येष्टि नै सरल साम्यवादी सूत्र हो । ः समानता प्राप्तिको अचुक तर अति सरल सूत्र कुनै एक अमूक पात्र मात्र महामहिम बन्न नदिए पुग्छ । (ध्जभचभ तजभचभ ष्क लय ूऋजष्भातबष्लू कष्mउथि तय गलमभचकतबलमस तजबत ष्क चभब िूऋयmmगलष्कmू) ः “सत्य र असत्य” को छिनोफानोमा “पक्ष र विपक्ष” का स्वतन्त्र अभिमत केवल संयोजकीय संस्थागत (पूर्ण समानुपातिक संस्था) प्रक्रियाइतर व्यक्तिगत अभीष्टका “हुकुम वा ह्वीप” नै सच्चा जनसर्वोच्चता वा जनवादी शासनका प्रमुख बाधक तत्व हुन् । ः एकल हालीमुहाली विपरीत, विज्ञानसंगत “पद्धति र प्रणाली” नै अधिनायकी विधि वा सबैको साझा सम्पत्ति हो । ९ऋय(यचमष्लबतष्यल या अयmmयल ायच अयmmयलस ष्क अयmmगलष्कm।० विज्ञानवत ”पद्धति र प्रणाली“ द्वारा नबाँधिएका ”नेता“ कि त गुण्डा नत्र ज्यानमारा... “आतंककारी र भ्रष्टचारी” तथा “गुण्डागर्दी र व्यभिचारी” रहित मानवीय विश्व ब्रह्माण्ड तब मात्र चरितार्थ हुन्छ; जब (यत्र–तत्र–सर्वत्र) “सम्पूर्ण वर्गीय संघ÷संगठनदेखि राष्ट्रसंघसम्म” व्यक्तिगत हालीमुहाली इतर, केवल “पद्धति र प्रणाली” मुताबिक साझा संस्था बन्दछ । तर, सदियौंदेखि निरन्तर वर्तमानसम्म प्रजातन्त्रकै पुच्छर चपाउँदै, “राष्ट्र र राष्ट्रियता” को बकवास आरती जप्दै, जनसर्वोच्चता नै कङ्गाल तुल्याउने, गतानुगत पाखण्डी “अकवर र वीरबल” का कथाहरू मात्र कण्ठस्थ गर्ने, ह्वीपका भजनमण्डलीद्वारा निजी विजययात्रा कुर्लदैमा “भष्ट र आतंक” रहित “समृद्ध तथा शान्त” मानवीय समाज बन्दैन । राजनीतिक वैतर्नी तरिदैन, “राज–नेता” पनि कदाचित होइदैन । आम समर्पित “साझा तथा सच्चा” जनप्रतिनिधिरुपी पवित्र माला पहिरन, अन्ततः जनमहासागरमै नडुबी सुखै छैन । जनार्दनकै स्वराज निम्ति “लोकतन्त्र=वर्गीय कार्यकर्ता तथा राष्ट्रिय जनता दुवैका शाश्वत सार्वभौमिकता” हो, सूत्रः “संयोजक मण्डल पद्धति र दोहोरो निर्वाचन प्रणाली” मात्र हो, र सो नकार्ने न त कोही कसैलाई अधिकार रहन्छ, या त अन्य कुनै विकल्प नै हुन्छ । पुरातन पूरक व्यक्तिपरस्त परिपाटीमा “सिङ्गो राष्ट्रिय ढुकुटी र सर्वमानवीय जिन्दगी” जम्मा पाँच व्यक्तिका मनोमानीमा (सेना प्रमुख, प्रहरी प्रमुख, प्रशासन प्रमुख, न्यायालय प्रमुख र सरकार प्रमुख) सुम्पने, मुठ्ठीभर भजनमण्डलीका निजी स्वार्थसिद्धिका साधन न कि, विधिको विज्ञान बन्न सकोस्... यस शताब्दीको “संयोजकीय संसद मण्डलीय पद्धति” भन्ने दर्शनमा मात्र केन्द्रित छ, यो हाते पुस्तिका । “सिङ्गो ढुकुटी र सर्वजिन्दगी” हसुर्ने, सत्तावासी मनमर्जी अलावा आंशिक तथापि “स्वेच्छिक वितरण वा शिलान्यास–समुद्घाटन” गर्दैमा, माननीय–सम्माननीय... पुजनीय कसरी ? न पैतृक धन, न त स्वआय–आर्जन ! अमूक व्यक्तिका “गुणगान तथा भजन” के कारण ? चाहे अद्वितीय विद्वानद्वारा गरिएका वलिदानबाट सृजित साँवा–ब्याजहरू, यदि आम समर्पण इतर आफू र आफ्नै सन्ततिमा मात्रै खर्चिन्छन्, भने तमामले निजको जय–जयगान के कारण ? ब्राह्मण हुँदैमा वा शास्त्री गर्दैमा, निजको पाउमा दण्डवत के कारण ? सामन्ती साहुजीको अकुत सम्पत्ति या अमूक पात्रले विद्यावारिधी गर्दैमा शासक वा नवशासकमा रुपान्तरण के कारण ? अमूक व्यक्तिहरुलाई सत्तारुपी श्रीपेच पहि¥याउने र तिनै शक्तिशाली व्यक्तिका मनोमानी विरुद्ध फेरि आन्दोलन पुनः आन्दोलन... आन्दोलन नै आन्दोलन के कारण ? आन्दोलन मात्र गरिरहनुपर्ने कारक तत्व, जो पौराणिक व्यक्तिपरस्त परिपाटीको अन्त्येष्टि गरी संस्थागत विधि र पद्धति कसरी ? सार्वजनिक संघ÷संस्था वा वर्गीय पक्षधरता–दुवैमा संस्थागत स्वायत्तता अलावा व्यक्तिगत मनोमालिन्यता (कथित अध्यक्ष÷प्रमुख÷कुलपति÷गणपति÷पति÷प्रधान... मन्त्री÷न्यायाधीश÷ आयुक्त÷महान्यायाधिवक्ता...) निम्ति मरिहत्ते गर्ने व्यक्ति साझा प्रतिनिधि कसरी ? माउ खाने माकुरा एवं बच्चा खाने बारुलाहरूका आ–आफ्ना पुर्खा तथा भावी सन्ततिको त के कुरा ! दुनियास“ग तिनका के नाता–सम्बन्ध रहला ? स्वयं आफैंले प्राप्त नगरेको “लोकतान्त्रिक सार्वभौमिकता” तमाम–आम जनार्दनका घर–आँगनमै प्रदान गर्छौ, भन्ने हाँस्यास्पद अभिव्यक्ति मात्र वितरण गर्ने निरीह “कार्यकर्ता तथा सभासद” का “भ्रामक एवं अमूर्त” नाराद्वारा जेनतेन संकलित जनअभिमत पुनः मुठ्ठीभर “अकवरका अवशेष वीरबल–मन्त्री” प्रति सुम्पिदा (डेडिकेट), सबैका समान हक–अधिकारको त के कुरा ! साझा विधि–विधानका संस्थागत अनुमोदन प्रक्रियासम्ममा पनि प्रमुख बाधक तत्वका रुपमा तिनै कथित... ठूलाबडा नै काँडा बन्नेछन् । सारतः शासन, अमूक मानिसका स्वेच्छिकता विपरीत विधिवत अधिनायकीकता शाश्वत तुल्याउने सूत्र नै संस्थागत सार्वभौमिकता हो, भने अकवरका अवशेष वीरबलहरु नै “भ्रष्ट र आतंक” को जडसूत्र हो । विभिन्न समय कालकखण्डका महान् जनक्रान्ति र जनयुद्धमा क) संयोजक मण्डल पद्धति ९ऋययचमष्लबतयच ऋष्चअभि क्थकतझ० – आम समर्पण ख) दोहोरो निर्वाचन प्रणाली (च्भखभचतष्दभि भ्भिअतष्यल क्थकतझ) – प्रत्याह्वान ैविधिप्रधान ५५ ५६ ५७ ५८ होमिएका वीर–वीरङ्गनाका वलिदानी हसुर्ने, एकल स्वैच्छिकता अन्त्यगरी सिंगो राष्ट्रको पूजा तथा सर्वजनार्दनका सेवा–सुविधा निमित्त खर्चिएका अथाह ढुकुटी (सेना–प्रहरी एवं न्यायालय–प्रशासन...) सबैको साझा सम्पत्ति कसरी ? सवाल संस्थागत “पद्धति र प्रणाली” इतर, व्यक्तिगत (कथित राजा÷महाराजा÷अध्यक्ष÷प्रमुख÷ गणपति÷कुलपति÷ पति÷प्रधान... मन्त्री÷न्यायाधीश÷ आयुक्त÷महान्यायाधिवक्ता...) हुकुम का अवशेष ह्वीपको अन्त्येष्टि हो । विभत्स “अधिनायकीकता या निरंकुशता” द्वारा जनार्दनका सार्वभौमिकता तथा सर्व मानवीयताप्रति सदा–सर्वदा खतराको अन्त्येष्टि हो । सवाल खास “विधि र पद्धति” संस्थागत गर्नु हो । सवाल “यान्त्रिक (आध्यात्मिक वा भौतिक) जडता वा बुर्जुवा प्रजातन्त्र” आदि÷इत्यादि, व्यक्तिपरस्त परिपाटीको अभीष्ट हो । अध्यक्षात्मक अधिनायकवाद र आवधिक निरपेक्षवाद भित्र, न आन्तरिक लोकतन्त्र, न त विशिष्ट राष्ट्रियताका अभ्यास हुन्छ । तसर्थ, “भ्रष्ट एवं आतंक” का वितण्डा सिर्जनाकर्ता, एकाङ्गी चरित्र नङ्ग्याउनुछ, पङ्गु तुल्याउनु छ । त्यसैगरी “जनवादी लोकतन्त्र” (संयोजकीय संस्था) का आम अपेक्षा निर्विकल्प तुल्याउनुछ । पुरातन पूरक सांगठनिक ढाँचाका तथाकथित जनवादी केन्द्रीयता (अधिनायकवादी औपचारिकता) विपरीत सच्चा समाजवादी महासागरका हर तह र तप्कामा “वर्गीय स्वायत्तता एवं रीत संस्थागत एकरुपता” (समाजवादी व्यवहारिकता) द्वारा मात्र पूर्ण समानता तथा शाश्वत सार्वभौमिकताको अपरिहार्यता–व्यवहारतः पुष्टि गर्नुछ । दार्शनिक “पद्धति र प्रणाली” इतर “नेता” कि त गुण्डा नत्र ज्यानमारा प्रमाण्ति गर्नुछ । २२ औं शताब्दी वरिपरि, ठालुवादी ज्यादतीको समाप्तिसँगै जनवादी पार्टी गठन प्रक्रिया तथा सञ्चालनका तौरतरिकामा चुस्तता, दुरुस्तता र वैज्ञानिकता दुई लोकतान्त्रिक साम्यवादी सूत्रः अपरिहार्य रहन्छ । ५९ ६० “लोकतान्त्रिक साम्यवादी” क्रान्तिले विजय हासिल गर्ने शुभसंकेतहरु विश्वभरि जुर्मुराएको जगजाहेर छ । ठालुवादको समाप्ति र जनवाद प्राप्तिनिम्ति विज्ञानवत् “पद्धति र प्रणाली” मात्र अति सरल तर अचुक सूत्रः कटु यथार्थ हो । सिद्धान्त विहीनता, आंशिकता, अपव्याख्या, जड्ता कारक केवल स्वार्थपरक अहंकार मात्र, स्वयंसिद्ध छ । अहंकारवादी हुकुमीशैली उपज स्वयं ठालु त ठिङ्गो भयो–भयो, तर समग्र समाजवादी महासागर नै धमिलियो । परिणामतः “मूर्दाशान्ति, यथास्थितिवादी, सामन्ती, भ्रष्टचारी, दलाली...” हरुको नीच खेती मौलायो । चरम अवसरवादका पराकाष्ठा कथित “प्रजातान्त्रिक समाजवादी” अर्थात पश्चगमनकारीकै हालीमुहाली भयो । २२ औं शताब्दीको पूर्वार्धका मानवीय मूल्य र मान्यता तथा यथार्थवादी आदर्शका वैचारिक एवं सैद्धान्तिक स्वतन्त्रतासहित, स्वैच्छिक आबद्धता तथा लोकतान्त्रिक प्रक्रियाद्वारा आधुनिक राजनीतिक संगठन निर्माण गर्नपर्दछ । राजनीतिशास्त्र प्रथमतः वर्गीय पक्षधरता अन्ततः आम समर्पणका साझा विधा कसरी सम्भव छ ? भन्ने सवालमा आबद्ध आपसी सामूहिक सौदाबाजीमा साझा “अस्तित्व र अपनतत्व” सहित पारदर्शी संस्था खातिर “अध्ययन र अनुसन्धान” को विज्ञान बन्नेछ, सिंगो संगठन । अमूर्त “मौखिक वा लिखित” मूलतः कपोलकल्पित र भ्रामक तथा अतिरञ्जित निजी आदर्शलाई यथार्थपरक मूर्त प्रक्रियाद्वारा अपदस्त निम्ति न्यूनतम बाध्यकारी आचारसंहिताको अपरिहार्यता रहन्छ । सैद्धान्तिक आलोकमा मूर्झाएका “सापेक्ष वा निरपेक्ष” मीमांसाका दुवै जड्ताद्वारा सिंगो समाजवाद त ओरालो लाग्छ, अपितु अनर्गल अहंताका पराकाष्ठाले स्वयं ठालुको अन्त्येष्टि चाहिं पक्कापक्की छ । तसर्थ, वैज्ञानिक समाजवाद अपरिहार्य छ । “सत्ता र शक्ति” प्राप्ति न कि सबै–सबै व्यक्तिभन्दा माथि “पद्धति र प्रणाली” मुताबिक अधिनायकी विधि कसरी ? भन्ने आमसवाल नै सामूहिक चुनौती हुनेछ । सापेक्ष सत्य अर्थात व्यष्टिगत अंश अथवा सामाजिक अवयवहरुका समष्टिगत एकमुष्ठता अर्थात संस्थागत एकरुपता नै विधिवत निरपेक्षता हो । अतः सापेक्ष सत्य (व्यष्टिगत–ज्ञान, विज्ञान, बोध, विचार... रिलेटिभिटी) अंश हो, भने निरपेक्ष सत्य ( समष्टिगत–विधि, नीति, मूल्य, मान्यता...एब्सोल्यूट) संयोजकीय संस्था चाहिं “लोकतान्त्रिक साम्यवादी” सार हो । तसर्थ, व्यष्टिगत “बोध, विचार, आचारण र व्यवहार” हरू सापेक्ष तर “समष्टिगत संयोजकीय संस्था मात्र निरपेक्ष” हो । प्रत्येक संयोजकीय संस्था अधिनायकी विधा र प्रत्येक आवद्धता चाहिँ सार्वभौमसत्ता सम्पन्नताका प्रतिक विचार तत्व हुन् । संस्थागत एकरुपता एवंरीत वर्गविहीन समाजवादी मार्ग प्रशस्त गर्ने विधा “लोकतान्त्रिक साम्यवादी” दर्शन हो । हर स्थानीय तह र तप्का क्रमशः केन्द्रसम्म “संयोजकीय स्वायत्तताद्वारा जनवादी विकेन्द्रीयता तथा संस्थागत एकरुपताद्वारा समानता” तर एकल स्वेच्छिकता अपदस्त खातिर अमूक पात्र (संयोजक) समयसीमा रहित निम्ति, प्रत्याह्वान प्रक्रिया सदा–सर्वदा खुला हुनेछ । १. केन्द्रीय प्रतिनिधि परिषद् गठन प्रक्रिया ः– यथार्थवादी सैद्धान्तिक आदर्श, जो विज्ञानवत सूत्र “पद्धति र प्रणाली” मुताबिक उपस्थित भेलाले कम्तीमा पनि १५१ जनाभन्दा बढीको केन्द्रीय प्रतिनिधि परिषद् गठन गरी, सो केन्द्रीय प्रतिनिधि परिषद्का प्रतिनिधिहरूमध्येबाट, एक केन्द्रीय संयोजक र एक सह–संयोजक चयन गरी, सोही केन्द्रीय प्रतिनिधि परिषद्का प्रतिनिधिहरू मध्येबाट (संयोजक र सह–संयोजक बाहेक) एक–एक जना गरी, ७५ वटै जिल्लाहरुमा संयोजक र सह–संयोजकहरू चयन समेत, पूर्ण लोकतान्त्रिक प्रक्रियाबाट गर्नुपर्दछ । २. जिल्ला प्रतिनिधि परिषद् गठन प्रक्रियाः– यथार्थवादी सैद्धान्तिक आदर्श, जो विज्ञानवत् सूत्र “पद्धति र प्रणाली” मुताबिक प्रत्येक जिल्ला संयोजकहरूका संयोजकत्वमा भेला डाकी, सो भेलाले कम्तीमा पनि १०१ जनाभन्दा बढीको जिल्ला प्रतिनिधि परिषद् गठन गरी (जिल्ला संयोजक र सह–संयोजक बाहेक) जिल्ला प्रतिनिधि परिषद्का प्रतिनिधिहरूमध्येबाट एक–एक जना गरी, प्रत्येक नगर÷गा.वि.स. संयोजक र सह–संयोजकहरूका चयन समेत, पूर्ण लोकतान्त्रिक प्रक्रियाबाट गर्नुपर्दछ । ३. न.÷गा. प्रतिनिधि परिषद् गठन प्रक्रियाः– यथार्थवादी सैद्धान्तिक आदर्श, जो विज्ञानवत् सूत्र “पद्धति र प्रणाली” मुताबिक प्रत्येक न.÷गा. संयोजकहरूका संयोजकत्वमा भेला डाकी, सो भेलाले कम्तीमा पनि ५१ जना भन्दा बढीको न.÷गा. प्रतिनिधि परिषद् गठन गरी (न.÷गा. संयोजक र सह–संयोजक बाहेक) न.÷गा. प्रतिनिधिहरू मध्येबाट एक–एक जना गरी, प्रत्येक वडा÷इकाइ संयोजक र सह–संयोजकहरूका चयन समेत, पूर्ण लोकतान्त्रिक प्रक्रियाबाट गर्नुपर्दछ । ४. वडा÷इकाइ प्रतिनिधि परिषद् गठन प्रक्रिया ः– यथार्थवादी सैद्धान्तिक आदर्श, जो विज्ञानवत् सूत्र “पद्धति र प्रणाली” मुताबिक प्रत्येक वडा÷इकाइ संयोजकहरूका संयोजकत्वमा भेला डाकी, सो भेलाले कम्तीमा पनि ११ जना भन्दा बढीको वडा÷इकाइ प्रतिनिधि परिषद् गठन समेत पूर्ण लोकतान्त्रिक प्रक्रियाबाट गर्नुपर्दछ । नोट नं. १ः जीवित कानुन र संविधानप्रतीक विज्ञानवत “पद्धति र प्रणाली” मुताबिक संयोजकीय संस्थामात्र आवधिक तर “यत्र–तत्र–सर्वत्र” केवल लोकतान्त्रिक प्रक्रिया नै सर्वोच्च आत्मसात गरी, सोही अनुसार पार्टीका जीवन्त “नीति–नियम एवं विधि–विधान” निर्धारण हुनेछन् । नोट नं. २ः नियमित अतिरिक्त आकस्मिक बैठकको आह्वान, संयोजकले सचिवमार्फत गर्नेछन् । पार्टीको “विधि–विधान एवं नीति–नियम” तथा सैद्धान्तिक प्रशिक्षण संयोजकले दिनेछन् । संयोजकको अनुपस्थितिमा, सह–संयोजकले संयोजकको कार्यभार सम्हाल्नेछन् । तर व्यक्तिगत स्वेच्छिकता विपरीत केवल संयोजकीय सचिवालयगत हस्ताक्षरित पत्र मात्र अधिनायिकी विधा हुनेछ । नोट नं. ३ः प्रत्येक परिषद् मातहतका “संयोजक र सह–संयोजक” हरु क्रमिक उपल्ला निकायहरुका कार्यकारी परिषद्को पदेन प्रतिनिधि हुनेछन् । नोट नं. ४ः खर्चिला तिकडमबाजीका तथाकथित अधिवेशन, महाधिवेशन, सभा, सम्मेलन र उग्रआन्दोलन विपरीत सरल एवं शान्तिपूर्ण तथा अतिमितव्ययी संचारका प्रविधि (इ–भोटिङ, एस्एम्एस्, भ्वाइस्मेल, एम्एम्एस्, भिडियो, इन्टरनेट...) द्वारा “नियमित अभिमत र आवधिक जनमत” संकलन गरिनेछ । नोट नं. ५ः आफ्नै देशको “राष्ट्रियता र अखण्डता” झल्कने गरी, पार्टीको झण्डाको चारै कुनामा, सोही देशको झण्डाको सांकेतिक चिन्ह तथा सिंगो देशको नक्सा पनि पार्टीको झण्डाको बीचमा एवं लोगो र छापमा समेत, राष्ट्रप्रेमको संकेत राख्न सुझाव गरिन्छ; तर “पद्धति र प्रणाली” चाहिँ अनिवार्य हुनेछ । जनवादी पार्टीको लक्ष्य, उद्देश्य तथा कार्यदिशा–सारांश १. समाजमा विद्यमान चरम असमानता तथा हत्या, हिंसा, आतंक र भ्रष्ट आदि÷इत्यादि, सामाजिक विकृति र विसंगतिको कारकतत्व केवल पौराणिक व्यक्तिपरस्त (ठालुवादी) परिपाटीको अन्त्येष्टि गरी, सामूहिकताका साम्यवादी मार्ग प्रशस्त तथा संकटग्रस्त मानवीयताको संरक्षण एवं सम्बद्र्धनसहित दिगो शान्ति र समृद्धि स्थापित खातिर... ६१ ६२ २. राज्यका साझा “स्रोत–साधन एवं विधि–विधान” मा एकल स्वेच्छिकताको समूल अन्त्य गरी, सत्ता प्राप्ति अलावा विधिवत् विधान शीघ्र संस्थागत कार्यान्वयन खातिर... ३. शासक र शासितमा विभाजित विभेदकारी ज्यादतिकारक नाफामुलक फोहोरी राजनीतिमा उद्धत “एकदलीय केन्द्रीयता तथा बहुदलीय भागबण्डा” जस्ता नीच चरित्र निर्मूल गरी, समग्र राजनीतिशास्त्रलाई नै वैज्ञानिक ढंगमा परिभाषित एवं सेवामा आम समर्पित खातिर... ४. व्यक्तिका धाक, धम्की, आग्रह, पूर्वाग्रह, निगाह अलावा एक–एक अमूकपात्र प्रति नै मात्र आसक्तिजस्ता निरीह मानवीयता तथा त्रसित मनस्थितिबाट पूर्ण मुक्त गरी, स्वाभिमानी र स्वतन्त्र एवं कर्तव्यनिष्ठ सामाजिक चरित्र निर्माण निम्ति सर्वप्रथम अमूक ठालुवादी अहम्ता ध्वस्त खातिर... ५. भाषणवाजी, नाराबाजी इत्यादि, भ्रामक बगवासका कृत्रिमता समूल नष्ट गरी, व्यावहारिक जनसर्वोच्चता अर्थात श्रमिकवर्गको अग्राधिकार सहित, यथार्थवादी विधि अधिनायकी “पद्धति र प्रणाली” स्थापित खातिर... ६. पलायनवादी, दलाली, अल्छी तथा राष्ट्रघाती एवं सामन्ती प्रवृत्ति र श्रमशोषण आदि समूल उन्मुलन गरी, पुजनीय श्रमको अतिउच्च मूल्याङ्कनद्वारा राष्ट्र निर्माण खातिर... ७. पुरातन अकवरका अवशेष मुठ्ठीभर वीरबलहरुमा सीमित, “विधि तथा समृद्धि” सर्वत्र विनियोजन एवं संस्थागत कार्यन्वयनद्वारा महारोगकै रुपमा कर्मचारीतन्त्रमा फैलिएको भ्रष्टचारी, कमिसनखोरी, अनुत्तरदायी प्रवृत्ति, ठालुका चाकडी र चाप्लुसीका नीच निरिहता तथा शासकी शैलीका अहमता समुल नष्ट गरी जनउत्तरदायी एवं सेवाप्रदायी कर्मचारी त्यसैगरी स्वभिमानी मानवजाति र सून्य भ्रष्टचारी खातिर... ८. लोकतन्त्रको अध्ययन, अनुसन्धान एवं विज्ञानवत व्याख्या र विश्लेषण तथा संस्थागत कार्यन्वयनद्वारा अथाह राष्ट्रिय पुँजी र बौद्धिक शक्ति संरक्षण र सम्बद्र्धन गरी शीघ्रातिशीघ्र आमूल परिवर्तन (¥याडिकल चेन्ज) खातिर... ६३ ६४ ६५ नोटः क. पार्टीका सम्पूर्ण जनवर्गीय संगठनहरूको गठन एवं कार्यसम्पादन पूर्ण लोकतान्त्रिक प्रक्रिया अनुसार संयोजकीय संस्थागत उद्घोष हुनेछ । ख. पार्टीको कार्यसम्पादन परिषद् (विधागत विज्ञ र विशेषज्ञ मण्डल) का पदाधिकारीहरूद्वारा प्रस्तावित “नीति–नियम एवं विधि–विधान” हरू सम्बन्धित परिषद्को पूर्णलोकतान्त्रिक प्रक्रियाबाट पारित पश्चात्, हस्ताक्षरित श्वेतपत्र मात्र केवल संयोजकीय सचिवालयगत “आदेश–निर्देशन–सूचना–सन्देश” हरू संयोजकद्वारा अविलम्ब सार्वजनिकरण हुनेछन् । ग. सबै निकायहरूका संयोजक र सह–संयोजकहरूको निर्णायक मताधिकार हुनेछ । संयोजकले संस्थागत निर्णयहरुमा कमा र थोप्लोसम्म पनि परिवर्तन गर्न पाउनेछैनन् । घ. प्रत्येक निकायहरूका संयोजकहरूले पार्टीका “नीति, सिद्धान्त, विचार, कार्यक्रम” एवं माथिल्ला निकायहरुका संस्थागत निर्देशनहरू प्रस्तुत गर्नेछन् । तर आन्तरिक लोकतन्त्रमा प्रत्येक व्यक्ति अभिन्न अंग एवं संस्थागत प्रक्रियानिम्ति पूर्णसार्वभौम हुनेछन् । ङ. पार्टीको प्रत्येक निकायहरू मातहतका प्रतिनिधिहरू तथा मातहतका आम पार्टी सदस्यहरु समेतबाट प्रक्रियागत प्रत्याह्वान निमित्त अमूक (संयोजक) पात्र समय सीमारहित (सुनसुकै बेला फिर्ता) खातिर सदा–सर्वदा नै पूर्णलोकतान्त्रिक सार्वभौमिकता (प्रत्याह्वान) खुला तर संस्थागत कार्यकारी पद मात्र आवधिक रहनेछ । च. सम्पूर्ण पात्रको “अपनत्व र अस्तित्व” संस्थागत (सामूहिक) रुपमा अन्तरनिहित रहनेछ, भने व्यक्तिगत बर्चस्व स्वतः पूर्ण निषेधित हुनेछ । (शन्ति, समृद्धि, अग्रगमन र सनातन ! आफूद्वारा, आफ्ना लागि, आफैले शासन !!) ६६ लोकतान्त्रिक साम्यवादका न्यूनतम पूर्वाधार १. एकसदनात्मक सभासद्÷सांसद् मण्डलका वयोवृद्ध (महिला) जनप्रतिनिधिको संयोजकत्वमा प्रथम बैठकबाट नै “संयोजक मण्डल पद्धति र दोहोरो निर्वाचन प्रणाली” मुताबिक व्यक्तिगत मनमर्जी विपरीत विधि अधिनायकी राज्य व्यवस्था खातिर सर्वोच्च एवं पूर्ण सार्वभौम “लोकसभा मण्डल” अर्थात “संयोजकीय संसद मण्डल” का संयोजक र सह–संयोजकको निर्वाचन गरी, अनिवार्य दैनिक र नियमित तथा संस्थागत प्रक्रिया स्थापित गर्ने । त्यसैगरी एक सदनात्मक प्रान्तीय र स्थानीय स्वायत्त शासनको संवैधानिक व्यवस्था गर्ने । २. सिंगो “संयोजकीय संसद् मण्डल” समक्ष संयोजक र सह–संयोजकले जनता र राष्ट्रको नाममा शपथपश्चात सम्पूर्ण सभासद्÷सांसद्हरुले संयोजकमार्फत जनता र राष्ट्रको नाममा शपथ लिने । ३. जीवित संविधान र ऐन÷कानुन प्रतीक सर्वोच्च एवं पूर्ण सार्वभौम “संयोजकीय संसद् मण्डल” द्वारा निर्वाचित तथा सोही मातहतका राष्ट्र प्रमुख र सहायक राष्ट्र प्रमुखले लिखित संविधान मात्रका (सिंगो राष्ट्र, लोकतन्त्र वा विधिको शासन, मानवअधिकार, पूर्व निर्धारित मितिमा आवधिक निर्वाचन र प्रेस स्वतन्त्रता... अपरिवर्तनीय) पूर्ण “पालक र संरक्षक” का हैसियतमा मात्र “संयोजकीय संसद् मण्डल” समक्ष राष्ट्र र जनताका नाममा संयोजकमार्फत शपथ लिने । ४. सर्वोच्च “संयोजकीय संसद् मण्डल” द्वारा (केन्द्रीय, प्रान्तीय, स्थानीय...) प्रत्येक विधागत वृहत “विज्ञ र विषेशज्ञ” मण्डल (व्यक्ति केन्द्रित... कथित राष्ट्रपति, मन्त्री मण्डल, संवैधानिक परिषद्, महान्यायाधिवक्ता÷आयुक्त, आयोग, नियोग... रद्द गर्ने) चयनपश्चात, वृहत “विज्ञ र विशेषज्ञ मण्डल” ले सिंगो “संयोजकीय संसद् मण्डल” समक्ष राष्ट्र र जनताका नाममा संयोजकमार्फत शपथ लिने । ५. दैनिक÷नियमित अनिवार्य उपस्थित जिउँदो ज्वलन्त तथा पूर्ण सार्वभौम एवं सर्वोच्च “संयोजकीय संसद् मण्डल” समक्ष वृहत “विज्ञ र विशेषज्ञ मण्डल” द्वारा प्रस्तुत “विधि–विधान” एवं “नीति र कार्यक्रम” का मस्यौदामाथि वृहत अन्तरक्रिया गरी, प्रत्येक धाराहरू अनुमोदनपश्चात स–सम्मान “संयोजकीय संसद् मण्डल” वहिर्गमन हुने । सिङ्गो सभाका वैधानिक प्रक्रियाद्वारा उक्त हस्ताक्षरित स्वेतपत्रमा उल्लिखित विधिअधिनायकी लालमोहर सर्वोच्च “संयोजकीय संसद् मण्डल” का संयोजकमार्फत सम्बन्धित निकायहरूका प्रमूख÷संयोजकहरुप्रति शिघ्र कार्यान्वयन निम्ति (कार्यकारी परिषद् वा कार्यकारी मण्डल) हुबहु नीति... नियमहरु अविलम्ब सम्प्रेषण÷निर्देशन प्रदान गर्ने । ६. सिंगो सभाबाट हस्ताक्षरित अधिनायकी विधि हुबहु सम्प्रेषण÷निर्देशनमा यदि संयोजकले अन्यथामा, सर्वोच्च “संयोजकीय संसद मण्डल” द्वारा अविलम्ब “पद्धति र प्रणाली” मुताबिक “अपदस्त वा नवनियुक्त वा मृत्युदण्ड” भन्दा उपल्लो सजायको व्यवस्था गर्ने । ७. सर्वोच्च “संयोजकीय संसद् मण्डल” को समयावधि भित्र नै अर्को आवधिक आम निर्वाचनको मिति घोषणाका निम्ति “पद्धति र प्रणाली” मुताबिक अध्यक्ष मण्डलको चयन गरी, सोही संयोजकीय मण्डल कार्यकारी रही, विज्ञानवत् निर्वाचन आवधिक गर्न निर्वाचन आयोग प्रति निर्देशन दिने । ८. सर्वोच्च “संयोजकीय संसद् मण्डल” बाहेक, राज्यसत्ताका (सेना, प्रहरी, प्रशासन, न्यायालय... वृहत विज्ञ र विशेषज्ञ मण्डल विभिन्न... आयोग÷नियोग, परिषद्...) सम्पूर्ण सार्वजनिक निकायहरूको वृहत “नागरिक अनुगमन परिषद्” द्वारा निरीक्षण÷अनुगमन गरी, यथार्थ प्रतिवेदन सर्वोच्च “संयोजकीय संसद् मण्डल” समक्ष तर केवल संयोजकीय सचिवालयगत कार्यान्वयन निम्ति हर तह र तप्काका संयोजक मार्फत समय तालिकावत् अनिवार्य समर्पण गर्ने । निवेदन ६७ ६८ ६९ ७० लोकतान्त्रिक साम्यवादको (स्वयं आफ्नो) आलोचना लोकतान्त्रिक साम्यवादी राज्य व्यवस्थामा “असमानता तथा अपूर्णता” का एक मात्र आशंका पौराणिक “हुकुम या ह्वीप” अलावा कर्मकाण्डी प्रजातन्त्र मूलतः अमूक ठालुलाई आवधिक अधिकार प्रत्यायोजन गरी÷गराइ “शासक वा नवशासक” मै रुपान्तरण (कथित पति÷प्रमुख÷प्रधान... मन्त्री) गर्ने मूकदर्शक सांसद्÷सभासद्हरुको खुला खरीद÷बिक्रीका निरन्तरता मात्र हो । एक अमूकपात्र भन्दा स्वतः “संयोजक संसद मण्डल” मा अधिक “पारदर्शिता र जवाफदेहिता” त हुन्छ, तर आवधिक निर्वाचनको नियमित तालिका र सभासद् आचारसंहिता तथा सेवा सुविधाका सीमित मापदण्ड पूर्वनिर्धारण गर्नुपर्ने हुन्छ । जित्नेहरुका लागि मात्र मोज तर हार्नेहरुका लागि बिजोग तुल्याउने बहुमतीय “पक्ष र विपक्ष” को विकल्प अनिवार्य छ । ५०%+ का साधारण प्रक्रिया क्रमशः ६६.६६%+ अधिनायकी विधा एवं रीत संयोजकीय संस्थागत एकरुपताद्वारा लगभग सर्वसमावेशिता हुन्छ । तर “अल्पसंख्यक एवं पिछडावर्ग” प्रति अनिवार्य पूर्णसमानुपातिक अर्थात “मत–आनुपातिक” अधिकार वा आरक्षण तथा अग्राधिकारको विशेष व्यवस्था गर्नुपर्छ । अन्ततः वर्गीय कार्यकर्ता र जनार्दन जनता दुवैका–संघर्ष, सार्वभौमिकता निम्ति केन्द्रित हुनुपर्छ । प्रथमतः लोकतान्त्रिक प्रक्रियाद्वारा मात्र सार्वभौम मार्ग प्रशस्त हुन्छ । सम्पूर्ण जनवर्गीय संघ÷संगठन एवं सिंगो राज्यसत्ता–दुवैमा, व्यक्तिगत स्वेच्छिकता विपरीत संस्थागत एकरुपता निम्ति सार्वभौम लोकतान्त्रिक प्रक्रियाको अपरिहार्यता रहन्छ । वर्गीय कार्यकर्ता तथा राष्ट्रिय जनता–दुवैका सार्वभौम संस्था निम्ति संस्थागत “पद्धति र प्रणाली” कै अपरिहार्यता रहन्छ । सार्वभौमिकता नै सारतः “वर्गीय कार्यकर्ता र जनार्दन जनता”–दुवैका सम्पूर्णता हो । स्मरण रहोस्, निजी स्वार्थसिद्धिका बकवास तथा अमूर्त “शब्दै–शब्द” को थुप्रो मात्र न कि साझा “विधि–विधान निर्माण एवं समान कार्यान्वयन” को मूर्त विज्ञानवत् सूत्र प्रमाणित गर्ने साधन हो, राजनीतिशास्त्र । “अधिनायकीकता तथा निरंकुशता” द्योतक व्यक्तिपरस्त परिपाटीको ज्यादती अन्त्येष्टि गरी सबै “वर्ग र क्षेत्र” अतिरिक्त “समग्र जनता र सिंगो राष्ट्र” एवं आम–तमाम् मानवीयताका निम्ति साझा “संयोजकीय संसद् मण्डलीय” शासन व्यवस्था–आजको अपरिहार्यता हो । हर स्थानीय तह र तप्कामा (इकाई÷वडा, गाउँ÷नगर, जिल्ला क्रमशः... केन्द्र) वर्गीय स्वायत्तता एवं रीत केन्द्रीय राज्यसत्ता (संयोजकीय संसद् मण्डल) सम्म अमुक पात्रको स्वेच्छिकता इतर संयोजकीय सामूहिकता (स्वशासित संयोजकीय संस्था) द्वारा साझा संस्थागत एकरुपताको शाश्वत सार्वभौम सूत्रः केवल “संयोजक मण्डल पद्धति र दोहोरो निर्वाचन प्रणाली” मुताबिक मात्र लोकतान्त्रिक साम्यवादी मार्गप्रशस्त हुने हुँदार्, ००.०१% सामन्त (बसीखाने वर्ग) विरुद्ध ९९.९९% श्रमिकवर्ग (गरीखाने वर्ग) गोलबद्धै सम्पूर्ण क्रान्तिकारी कम्युनहरूप्रति अविलम्ब प्रक्रियागत आबद्ध हुन समेत हार्दिक अनुरोध छ । तेरो – मेरो रहित “विधि र विधान” राज्यका साझा “स्रोत–साधन” मा समान जो जससँग सम्बन्धित छ १. हुकुमी अवशेषका कर्मकाण्डी प्रजातन्त्र तथा दीक्षित मानसिकताका “दलीय केन्द्रीयता र निर्लज्ज भागबण्डा” विपरीत “जनवादी विकेन्द्रीयता” खातिर “न्यूनतम् बाध्यकारी आचारसंहिता तथा लोकतान्त्रिक मूल्य र मान्यता” के हो त ? नीति–नियम र लगाम बिनाको “हावादारी संयन्त्र” मात्र हो त राजनीतिशास्त्र ? २. “सत्ता र शक्ति” का आसत्तिले मात्र रुष्ट शासकी अहम्ता अपदस्त गरी, समस्त राजनीतिशास्त्रका शास्त्रीय काम, कर्तव्य र अधिकार मूलतः राज्यका साझा “स्रोत–साधन एवं विधि–विधान” को समान वितरण यानेकि कार्यान्वयनमा चुस्त र दुरुस्त निमित्त विज्ञानवत् समाजवादी दार्शनिक आदर्श के हो त ? ३. समष्टिगत संस्थाका शाश्वत उन्मुख प्रक्रियाद्वारा अधिनायकी “विधि–विधान र नीति–नियम” का निरपेक्षताप्रति व्यष्टिगत “बोध, विचार, आचार र व्यवहार” का पराकाष्ठा, “अनर्गल वितण्डा र सतही पक्षधरता” जस्ता गतानुगत पाखण्ड अतिरिक्त सामन्ती प्रवृत्ति, कर्मकाण्डी प्रजातन्त्रवादी, दलाली, चाप्लुसी, अनिर्णयको बन्दी, मुर्दा शान्ति आदि केवल स्वार्थी र प्रतिक्रियावादी चरित्रका अमूर्त नारा विपरीत मूर्त साम्यवादी कार्यदिशा के हो त ? ४. वर्गीय कार्यकर्ता तथा जनार्दन जनताहरू सदा–सर्वदा अधिकार प्रत्यायोजनका साधन बनी केवल आन्दोलनका उपभोक्ता...! सीमित तुल्याउने व्यक्तिवादी वितण्डा उपज यावत् सामाजिक “विकृति र विसंगति” का कारक तर लोकतन्त्रका बाधक जो “पौराणिक स्वेच्छाचारी (एचभकष्मभलतब िम्ष्अतबतयच) तथा आवधिक ठेकेदारी (एभचष्यमष्अब िीभनष्कबितयच)” प्रथाको विकल्प के छ त ? ५. ठालुवादी स्वेच्छिकता तथा ठालु–ठालु आपसी भागबण्डे द्वन्द्वद्वारा सृजित क्रुर “हत्या, हिंसा, भ्रष्ट र आतंक” को अन्त गरी, आम समर्पित अधिनायकी विधि कसरी ? राष्ट्र, राष्ट्रियता, समानता, शान्ति, स्वतन्त्रता, सार्वभौमसत्ता सम्पन्नता, जनसर्वोच्चता आदि मूलतः लोकतान्त्रिक मानवीयता कसरी सम्भव छ त ? ६. “भ्रष्ट पूँजी र उग्रशक्ति” का आपराधिक गतिविधि तथा खर्चिला तिकडमबाजीद्वारा भ्रमितपारी लुटिएका बहुमूल्य जनमत केवल अमूक ठालुमै प्रत्यायोजन गरी÷गराई शासकमा रुपान्तरण ...! क्रमिक आवधिक हस्तान्तरणका विकल्पमा पुनः अर्का ठालुकै आगमन...! के हो त जनप्रतिनिधिमुलक राज्य व्यवस्थाको प्रमाण ? अधिवेशन, महाधिवेशन, मनोनयन, आम निर्वाचन आदि÷इत्यादि जे जसरी संकलित जनमतद्वारा स्वयं देवत्वकरण गर्ने माध्यम कि “विधि–विधान एवं नीति–निर्माण” का साधन ? के हो त लोकतान्त्रिकरण ? ७. पुरातन अकवर (कथित राजा–महाराजा) हरुका अवशेष वीरबल (तथाकथित अध्यक्ष÷गणपति÷कुलपति÷प्रमुख÷पति, प्रधान...मन्त्री÷ न्यायाधीश÷ आयुक्त÷ महान्यायाधिवक्ता...) हरुका एकल स्वेच्छाचारिता नै “हत्या, हिंसा, भ्रष्ट र आतंक” का कारक तर लोकतन्त्रका बाधक तत्वहरू हुन् । अतः दिगो शान्ति, पूर्ण स्वतन्त्रता, सिंगो समृद्धि एवं तमाम अग्रगमन आदि समग्र प्रगति न त अमूक ठालुले दिएर दिइन्छ, या त दिन्छन् नै, वा अमूक ठालुप्रति आसक्ति रही निःस्वार्थ कर्म गरियोस् भन्ने अपेक्षाहरू महामूर्खता अलावा स्वयं परनिर्भरताको पराकाष्ठा होइन र ? ८. तसर्थ, ठालुवादी अमूर्त भाषणबाजीका (डिक्लामेसन) बकवास वाकपटुता अलावा कामयावी मूर्त साम्यवादी सूत्र के हो त ? १. लोकतान्त्रिक शासन व्यवस्थाका पर्यायवाची, हुकुमी व्यक्ति कि अधिनायकी विधि ? २. विधिवत् अधिनायकीकरण निम्ति एकल निर्देशन कि संस्थागत समर्पण ? ३. संस्थागत पारदर्शीकरण निम्ति “पद्धति र प्रणाली” कि अमूक ठालुका मनमर्जी ? “भ्रष्टाचारी र आतंककारी” गतिविधिमा मुकदर्शी तर मृत्युपछि पनि वातावरण प्रदूषितका विषादि प्रदान गर्ने अख्तियारी, अदालती, सैनिकी, प्रहरी... का जीवन्त नाटकीशैली विपरीत जीवनोपयोगी तथा पूर्वऔषधि कसरी ? ४. राज्यका साझा “स्रोत–साधन एवं विधि–विधान” को मनखुशी वितरण÷कार्यान्वयन कि संस्थागत पारदर्शीकरण ? स्वतः प्रष्ट छ, भ्रष्ट, आतंक, हत्या र हिंसाको श्री गणेश त्यहींबाट हुन्छ, जब मुठ्ठीभरका रवैया साझा राष्ट्रिय सम्पत्तिमा चल्छ । शिक्षा, स्वास्थ्य, रोजगार र न्याय लगायत आम जनजीविका तथा सिंगो राष्ट्रियता, शान्ति, सुरक्षा... समग्र “राष्ट्रिय धनदेखि करोडौंका जीवन” माथि बलात् ठालुवादी मनमर्जी ? ५. प्रत्यक्ष निर्वाचित जनप्रतिनिधिहरूका संस्थागत पारदर्शीकरणमा मात्र जनउत्तरदायी बाध्यता कि परोक्ष निर्वाचित, कथित पदोन्नित, मनोनित... तथाकथित गणपति÷अध्यक्ष÷कुलपति÷पति÷प्रमुख÷प्रधान... मन्त्री÷ न्यायाधीश÷आयुक्त÷ महान्यायाधिवक्ता ? सिंगो सभा?अमूक पात्र ? ६. अथाह राष्ट्रिय धन र हजारौंका बलिदानद्वारा निर्मित अर्थात जननिर्वाचित सर्वोच्च एवं सार्वभौम संस्था (लोकसभा मण्डल) समेत सदा अस्तव्यस्त अलावा अमूक ठालुद्वारा निर्देशित, नियन्त्रित, गठन, विघटन ! के हो त सार्वभौम ? सिंगो सभा ठूलो कि, ठिङ्गोठालु ठूलो ? ७. लोकतान्त्रिक मानवजाति न “शासक र शासित” मा विभाजित हुन्छन्, न त नवशासकमै रुपान्तरित । कथित मुखिया÷जिम्मावाल (चिफ्टन) हरू दुत्कारिन्छन्, तर केवल विधि अधिनायकी प्रक्रिया (सिस्टम) मात्र स्वीकारिन्छन् । तसर्थ, केको शासकी अहम्ता ? ८. “आतंककारी ज्यानमारा (जनघाती) र भ्रष्टचारी गरिबमारा (राष्ट्रघाती)” आपसी सौदावाजीका छद्मभेषी “सहमति र विमति” पनि विधि ? सिंगो राज्यसत्ताका सबै संयन्त्रहरूमा व्यक्ति–व्यक्तिद्वारा कब्जा विपरीत अधिनायकी विधि कसरी ? पौराणिक शासकप्रति प्रश्न ....................... केन्द्रीय संयोजक (इच्छुक÷शुभेच्छुक महानुभावहरूले हुबहु प्रतिलिपि पुनप्र्रकाशन गरी बिक्री÷वितरण गर्न सक्नुहुनेछ ।) ज्गmबल क्ष्लतभचलबतष्यलब िःयखझभलत ९ज्क्ष्ः० यथार्थवाद – जिन्दावाद ! लोकतान्त्रिक साम्यवाद – जिन्दावाद !! जनवादी काँग्रेस, नेपाल – जिन्दावाद !!! क्रान्तिकारी जय नेपाल । सर्वे भवन्तु सुखिनः सर्वे सन्तु निरामय । सर्वे भद्राणि पश्यन्तु मा कश्चित् दुःखभाग् भवेत् ।। प –५० ं% २५% ००.०१% ब अ म भ ा न ज व द ष् १. संघ÷सांगठनिक सत्ता (क) पुरातन जनवर्गीय संघ÷संगठन (व्यक्तिगत पेवा) २. राज्य सत्ता (क) पुरातन राज्यसत्ता (निरंकुशता)र् सम्पूर्ण जनवर्गीय संघ÷सांगठनिक सत्ता एवं सिंगो राज्यसत्ता दुवैमा दुइ लोकतान्त्रिक साम्यवादी सूत्र क्रमशः “संयोजक मण्डल पद्धति ९ऋययचमष्लबतयच ऋष्चअभि क्थकतझ० र दोहोरो निर्वाचन प्रणाली ९च्भखभचतष्दभि भ्भिअतष्यल क्थकतझ०” संयोजन (ँगकष्यल) गर्दा मात्र विधि अधिनायकी राज्यव्यवस्थाको जन्म हुन्छ । अतयव, सार्वभौम प्रक्रियाको प्रमाण खोज्नु मानवीय अधिकार र कर्तव्यको पालना अलावा चेतनशीलताको नमूना हो ।ै (ख) सार्वभौम जनवर्गीय संघ÷संगठन (संस्थागत एकरुपता) (ख) आधुनिक राज्यसत्ता (विधि अधिनायकीकता) प –५० ं% ७५% ९९.९९% २५% ००.०१% ब अ म भ ा न ज व द ष् प –५० ं% २५% ००.०१% ब अ म भ ा न ज व द ष् प –५० ं% ७५% ९९.९९% २५% ००.०१% ब अ म भ ा न ज व द ष् ६६.६६% ६६.६६% ७१ ७२ ७३ ७४ सिद्धान्ततः साझा लक्ष्य, उद्देश्य, आवश्यकता र शर्तहरुद्वारा निर्मित पारदर्शी संस्था नै समाजवादी राज्य व्यवस्थाका शर्त हुन् भने आश्चर्य, कौतुहलता र जिज्ञासाको समाधान गर्ने शास्त्र मात्र दार्शनिक विधा हुन् । मुलतः समानता, विधि र प्रक्रिया तथा अग्रगामी मार्ग प्रमाणित गर्ने शास्त्र चाहिं राजनीतिक विधा हुन् । परम्परागत राज्य सत्तामा, “सेना, प्रहरी, प्रशासन, न्यायलय र सरकार” गरि प्रमुख पाँच केन्द्रका प्रमुख पाँच ठालुहरुसँग नाता जोडिएका “भ्रष्ट र ज्यानमारा” ठालुहरु आपसी नीच भागबण्डा तथा सरुवा, बढुवा, गुण्डा र ठेक्का... मात्र हो त राजनीतिशास्त्र ? त्यसका अतिरिक्त विरोधी “वर्ग र पात्र” सँग बदलानिम्ति सोही प्रमुख पाँच पुरातन संयन्त्र तथा तिनै ठालुहरुद्वारा अधिनस्थ तर फगत आयोग, अख्तियार... संवैधानिक परिषद् साथै वर्गीय सत्तासमेत कब्जा मात्र नेता भनौदा ठालुहरुको अभिष्ट हो त ? विज्ञानवत “पद्धति र प्रणाली” इतर “नेता” ! भनौदा ठालुहरु फगत गुण्डा मात्र हुन् । तर पद्धति (सिस्टम) निर्माण गर्ने महान दार्शनिक भने जनताका सेवक र राष्ट्रका साझा नोकर अतिरिक्त पुजनीय पात्र हुन् । जनवादी कार्यक्रमिक घोषणा–पत्र कार्यान्वयन गराऔं ! सबै नेपाली सुखी र शान्त तथा समृद्ध एवं करोडपति बनौं !! साझा शान्ति तथा समग्र समृद्धि निम्ति व्यवहारतः कोसेढु•ा सावित हुन केही समय त लाग्ला ,तर आम–तमाम एवं सम्पूर्ण जनवर्गीय संघ÷संगठनहरू चाहिँ शीघ्रातिशीघ्र पूर्ण सार्वभौम हुनेछन् भन्ने अपेक्षा सहित दृढ विश्वासका साथ “ठोकुवा” गर्दै यो हातेपुस्तिका आमजनार्दनप्रति समर्पित छ । लोकतान्त्रिक साम्यवादको सूत्र (नेपाली, हिन्दी र अंग्रेजी भाषामा) 483srtavuwylp8x9rwtp5sa2u9cxz78 राजनीतिक दल 0 4128 15879 2017-03-27T02:39:27Z 113.199.217.225 शब्दचित्रमा लोकतान्त्रिक साम्यवादीसत्ता नोटः... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki शब्दचित्रमा लोकतान्त्रिक साम्यवादीसत्ता नोटः “वर्गीय या राज्य” दुवैसत्तामा संस्थागत एकरुपताः– (क) प्रत्येक निकायहरुका संयोजकहरु, आफू मातहतका निकायभन्दा एक निकाय माथिल्लो “परिषद् वा मण्डल”को प्रतिनिधि पात्र हुनेछन् । (ख) प्रत्येक परिषद्का संयोजक (पात्र) हरुलाई मातहतका “वर्गीय कार्यकर्ता” द्वारा र प्रत्येक मण्डलका संयोजक (पात्र) हरुलाई मातहतका “जनता जनार्दन” द्वारा “सापेक्ष” प्रक्रियागत “नियुक्त वा पदमुक्त” (नव निर्वाचन या प्रत्याह्वान) निम्ति “सदा–सर्वदा” लोकतान्त्रिक सार्वभौमिकता खुल्ला हुनेछ, तर “निरपेक्ष” संस्था चाहिं आवधिक रहनेछ । दुवै सत्ताका हर “तह र तप्का” क्रमशः केन्द्रसम्म केवल “पद्धति र प्रणाली” अर्थात् “अधिनायकी विधि” मुताबिक संस्थागत स्वायत्तताद्वारा मात्र सच्चा “लोकतान्त्रिक साम्यवादी मार्ग” प्रसस्त हुन्छ । स्वशासित संस्था–विधि अधिनायकीकता वर्गीय सत्ता राज्यसत्ता केन्द्रीय प्रतिनिधि परिषद् जिल्ला प्रतिनिधि परिषद् न.÷गा. प्रतिनिधि परिषद् वडा÷इकाइ प्रतिनिधि परिषद् केन्द्रीय प्रतिनिधि मण्डल जिल्ला प्रतिनिधि मण्डल न.÷गा. प्रतिनिधि मण्डल वडा÷इकाइ प्रतिनिधि मण्डल ९९.९९% ं ५०% ६६.६६% सारांश राष्ट्र, राष्ट्रियता, लोकतन्त्र, जनसर्वोच्चता आदि÷इत्यादि तमामका साझा ढुकढुकीमाथि एकल हुकुमी हाबी...! केवल हाँस्यास्पद अतिरिक्त खेदप्रद यथार्थ–इतिहासले पुष्टि गरिसकेको छ । त्यसैगरी सम्पूर्ण जनवर्गीय संघ÷सांगठनिक सत्तादेखि सिङ्गो राज्यसत्तासम्म एकल ठालुवादी स्वेच्छिकता बडो दुःखद मात्र न कि हृदय विदारक–जगजाहेर छ । आम–तमाम मानवीयता तथा समग्र सार्वभौमिकताप्रति व्यक्तिगत ज्यादति नै निरंकुशता पूरक अधिनायकी प्रवृत्ति स्वयंसिद्ध तथ्यझैं छर्लङ्ग छ । राज्यका साझा “स्रोत–साधन एवं विधि–विधान” मा पनि गतानुगत मनोमान वा तथाकथित निर्वाचनद्वारा आवधिक प्रत्यायोजन–दुवै पुरातन प्रचलन हुन् । “सत्ता र शक्ति” प्राप्ति निम्ति “अनन्त निरपेक्षता या आवधिक सापेक्षता” नै मूलतः जघन्य खतरा उपज क्रुर “हत्या, हिंसा, भ्रष्ट र आतंक” आदि÷इत्यादि सामाजिक “विकृति र विसंगति” कारक तर लोकतन्त्रका प्रमुख बाधक तत्वहरू हुन् भने केवल संयोजकीय संस्था मात्र सबै–सबैका “अस्तित्व तथा अपनत्व” का अपरिहार्यता हो । यावत् सामाजिक “विकृति र विसंगति” अलावा क्रुर “हत्या, हिंसा, आतंक र भ्रष्ट” का कारक “अध्यक्षात्मक अधिनायकवाद (प्रेसिडेन्टल डिक्टेटर) र आवधिक निरपेक्षवाद (पेरियोडिकल लेजिस्लेटर)” कै अमूर्त जडता हो, भने “दिगो शान्ति, पूर्ण स्वतन्त्रता, सिंगो समृद्धि र शाश्वत सार्वभौमिकता” का साधक, केवल संस्थागत “संयोजक मण्डल पद्धति (कोअर्डिनेटर सर्कल सिस्टम) र दोहोरो निर्वाचन प्रणाली (रिभर्टिबल इलेक्सन सिस्टम)” मात्र “लोकतान्त्रिक साम्यवाद” का मूर्त सूत्र हुन् । यथार्थवाद (लोकतन्त्रिक साम्यवाद) १ २ आम–तमाम जनार्दनप्रति समर्पण ! सिंगो नेपाल र सबै नेपालीको साझा एवं सर्वोच्च सभा नै व्यवस्थापिका सभा हो । पूर्ण सार्वभौम जनप्रतिनिधि सभाहरूमध्ये केन्द्रीय विधानसभा÷संसद् अर्थात् “लोकसभा मण्डल” नै आम मानवीयता तथा सिंगो राष्ट्रियता प्रतीक वैधानिक सभा हो । दार्शनिक एवं बौद्धिक प्रतिनिधि–पात्रहरूमार्फत् पूर्ण समानता तथा शाश्वत सार्वभौमिकता खातिर प्रत्यायोजित प्राधिकारको एकमुष्टता हो, सर्वोच्च लोकसभा । इतिहासको समीक्षा गर्दै भविष्यको मार्गदर्शननिम्ति महान् विचार तत्वहरूको संयोजन नै जनमत संकलन अर्थात निर्वाचन हो । व्यष्टिगत विचार तत्वहरूको समष्टिगत एकत्व खातिर वैधानिकरणको प्रथम चरण निर्वाचन हो भने प्रतिनिधि–पात्रहरू त्यसका साधन हुन् र जनमत संकलनचाहिँ संस्थागत प्रयोजननिम्ति प्राधिकार मात्र हुन् । “एक पात्र, एक मत” द्वारा प्रत्यायोजित प्राधिकार अर्थात् व्यष्टिगत विचार तत्वहरूको समष्टिगत एकत्व नै साझा संस्था अर्थात व्यवस्थापिका÷विधायिका सभा हो भने संयोजकीय संस्थागत एकरूपताचाहिँ अधिनायकी विधा हो । तर, पुनश्चः प्रतिनिधि–पात्रहरूद्वारा अमुक ठालु अर्थात् कार्यकारी मन्त्रीप्रति एकमुष्ट प्राधिकार प्रत्यायोजन गर्नु÷गराउनु पूर्ण अवैधानिक हो । तथाकथित “पति÷अध्यक्ष÷मन्त्री÷प्रधानमन्त्री” अर्थात् अमुक व्यक्तिलाई शासक वा नवशासकमा रूपान्तरण या पुरानै ठालु अनुमोदन गर्ने÷गराउने प्रचलन आपराधिक व्यापारीकरण हो । विश्व उत्कृष्ट संविधान अपितु कार्यान्वयनमा एकल मनोमानी रहन्छ भने स्वतः “निरंकुश वा अधिनायकवादी वा सर्वसत्तावादी” हावी हुन्छ । संस्थागत स्वायत्तता इतर भौतिक वा बौद्धिक बाहुल्यताद्वारा व्यक्तिगत जीत–हार समाजवाद होइन, “ठालुवाद” हो । “बुलेट या ब्यालेट” द्वारा (निरपेक्ष आवधिक वा सापेक्ष अनन्त) सर्वथा जित्नेहरूले हार्नेहरूप्रति रवैया फगत प्रजातन्त्र हो । त्यसैगरी, “दलीय केन्द्रीयता” को अर्थ अमुक अध्यक्ष–पात्रप्रति एकमुष्ट प्राधिकार प्रत्यायोजन गरी÷गराई सर्वसत्तावादी अभ्यास मात्र होइन कि संस्थागत स्वायत्तता अर्थात् “जनवादी केन्द्रीयता” हो भने लोकतान्त्रिक प्रक्रियाको सारांश संयोजकीय एकरूपता हो । निर्वाचन व्यक्तिगत जीत–हार होइन कि संस्थागत सवाल हो, समाजवादी सवाल हो, नीति र सिद्धान्तको सवाल हो भने वर्गीय पक्षधरताको सापेक्षताचाहिँ “पूर्ण समानुपातिक–जननिर्वाचित संस्था” हो । जनवादी केन्द्रीयता वर्गीय पक्षधरता हो । पुनश्चः वर्गीय “पक्ष र प्रतिपक्ष” दुवै “सत्य र असत्य” को अंश पनि हो । वर्गीय संयोजन अर्थात् वर्गीय फ्युजनको सूत्रः हो, जो समग्रतामा लोकतन्त्रको सुन्दर पक्ष हो । त्यसैगरी, अन्य “पक्ष र प्रतिपक्ष” दुवैका संस्थागत प्रक्रियाद्वारा संयोजकीय एकमुष्टता नै समानताको पूर्वाधार हो । देश, काल, परिस्थिति तथा भौतिक एवं बौद्धिक वस्तुस्थिति मुताबिक लोकतान्त्रिक साम्यवाद, प्रजातान्त्रिक समाजवाद, समाजवादी समाजवाद, साम्यवादी समाजवाद आदि सापेक्ष पक्ष हो भने लोकतान्त्रिक प्रक्रियाचाहिँ निरपेक्ष पक्ष हो । लोकतन्त्र थपिदिँदा सबै समाजवाद सच्चा समाजवाद अर्थात् जनवाद बन्छ भने लोकतन्त्र झिकिदिँदा सबै समाजवाद फगत समाजवाद अर्थात् “दलाल ठालुवाद” बन्छ । तसर्थ, संस्थागत सापेक्षता नै साझा राष्ट्रियता हो र जनवादी व्यवस्था हो भने जनवाद मात्र समाजवाद हो र लोकतन्त्र स्वतः जनवादको अभिन्न अंग हो । जनप्रतिनिधिमूलक राज्य व्यवस्थामा, जन्मसिद्ध मौलिक अधिकारसहित व्यक्तिगत “प्रतिभा र परिश्रम“ निजी स्वामित्व तर राज्यका साझा “स्रोत–साधन एवं विधि–विधान” चाहिँ सामूहिक स्वामित्वका सवाल हो र त्यो शाश्वत तुल्याउने विज्ञान नै जनवाद अर्थात् सच्चा समाजवादी सवाल हुन् । राष्ट्रियता, सार्वभौमिकता, समानता, मानवीयता आदि साझा सवालमा “संस्थागत ५ ६ ३ ४ स्वायत्तता” अर्थात् लोकतान्त्रिक प्रक्रियाबिना न विधि–विधान बन्छ, न त वैधानिकता नै प्राप्त गर्छ । नामधारी पक्ष र प्रतिपक्ष ठालु–ठालु आपसी अनर्गल सौदाबाजी केवल “दलाल ठालुवादी” चरित्र हुन् भने संस्थागत निरन्तर प्रक्रिया मात्र जीवन्त लोकतन्त्र हो । व्यक्ति–व्यक्ति आपसी छद्मभेषी सहमति न कि शाश्वत उन्मुख विधि र पद्धति ( सिस्टम) को सवाल हो । लोककै साझा सवाल हो, लोकतन्त्र । समाजवादी आन्तरिक प्रसंग खोतल्दा, पौराणिक दासता र उग्र सामन्त तथा अनेकन् अवसरवादी प्रपोगन्डा सर्वविदितै छ । वर्गीय समाजवादी एजेन्डा इतर अनेकन् जात–जति, धर्म–संस्कृति, लिंग–क्षेत्र इत्यादि केवल फुटाऊ र शासन गर्ने पौराणिक औजार हुन्, गद्दार ठालुवाद । पुरातन कथित समाजवादी दुई धारमध्ये एक धार जो “प्रजातन्त्रिक समाजवाद” अन्तर्गत “राष्ट्रिय–पुँजी” यथास्थितिमै रहन्छ (स्टेबल नेसनल क्यापिटल) अर्थात् सामन्तीकै पेवा र उसैको भक्ति गाथा गाउँछ र अर्को धार जो “अधिनायकवादी साम्यवाद” अन्तर्गत “राष्ट्रिय–पुँजी” नै एकपक्षीय मनोमालिन्यताद्वारा कब्जा गर्ने (मोनोपोली नेसनल क्यापिटल अन डिक्टेटर) षड्यन्त्र रचिन्छ । प्रथम धार— फगत समाजवाद र द्वितीय धार— भ्रामक समाजवाद तर अवसरवादी पराकाष्ठा र आन्दोलनका झूटा नारा भन्ने स्वतः प्रमाणित छ । मूलतः दुवै व्यक्तिपरस्त परिपाटी अमूर्त र जडसूत्रः मात्र हुन् । तेस्रो धार— जो “लोकतान्त्रिक साम्यवाद” अन्तर्गत राष्ट्रको “साझा–पुँजी” (नेसनल कमन प्रोपर्टी) र “साझा–विधि” (कमन इन्स्टिच्युसन) व्यवहारतः पुष्टि नै जनवाद अर्थात् सच्चा समाजवादी समाजवाद हो । राष्ट्रिय राज्यको साझा “स्रोत–साधन” माथि सामूहिक स्वामित्व (कमन ओनरसिप) आर्थिक लोकतन्त्र हो । यसैगरी, राज्यको साझा “विधि–विधान” (कमन इन्स्टिच्युसन) माथि पृथक स्वत्व (सेल्फ सेन्टर्ड) सहित सामूहिक अपनत्व (कमन एफिनिटी) चाहिँ राजनीतिक लोकतन्त्र हो । राष्ट्रिय आयको “समान–वितरण” (इक्वायल डिस्ट्रिब्युसन अफ नेसनल इन्कम) खातिर व्यक्तिगत स्वेच्छिकता इतर केवल विज्ञानवत् “पद्धति र प्रणाली” र त्यसैगरी, राष्ट्रिय राज्यको साझा “विधि–विधान” माथि “सामूहिक अपनत्व” खातिर व्यक्तिगत रवैया इतर केवल विज्ञानवत् “पद्धति र प्रणाली” मुताबिक निर्मित “स्वशासित संयोजकीय संस्था” नै लोकतान्त्रिक साम्यवादको प्रतीक हो । तर, “न त आर्थिक या त राजनीतिक” लोकतान्त्रिक समाजशास्त्रीय विज्ञानमुताबिक प्रमाण...!!! अपितु तथा कथित शाब्दिक भ्रम स्वतः फगत समाजवाद अर्थात् केवल दलाल ठालुवाद मात्र हुन् । शास्त्रीय सिद्धान्तः मानवीय समाज सकाम कर्महरूको योगफल हो, कर्मयोगीहरूको समष्टि हो । सकाम कर्मयोगीहरूको वियोजन समग्र समाजवादकै विघटन हो । निष्काम कर्म स्वतः सकाम कर्मको विपरीत हो । सकाम कर्महरूको पराकाष्ठा नै समाजवादको उत्कर्ष हो भने निष्काम कर्महरूको पराकाष्ठाचाहिँ समाजवादको अपकर्ष हो । त्यसैगरी, निष्काम कर्ममा फलको अपेक्षा अज्ञानता हो भने सकाम कर्ममा “निस्वार्थ तथा निष्पक्षता” का अपेक्षा पटमूर्खता हो । स्वभावतः समाजशास्त्र नै सापेक्ष सवाल हो, तर समाजशास्त्रीय विधिचाहिँ निरपेक्ष सवाल हो, निर्मम सवाल हो । विधिवत् निर्ममताका पराकाष्ठा नै विधि अधिनायकीकता हो भने स्वेच्छिकताका पराकाष्ठाचाहिँ निरंकुशता, सर्वसत्ता, अधिनायकवाद आदि र इत्यादि एकल रवैया हो । सकाम कर्मको पराकाष्ठा नै नित्य भौतिक प्राप्तिको उत्कर्ष हो भने भौतिक प्राप्तिको पराकाष्ठाचाहिँ समाजवादको उत्कर्ष हो र त्यही उत्कर्षको वैज्ञानिक व्यवस्थापन गर्ने विज्ञान नै निरपेक्ष “विधि–विधान” हो । नित्य पात्र–पात्र अन्तरनिहित सापेक्षताकै पराकाष्ठा नियन्त्रण खातिर अनित्य निरपेक्षता अर्थात् विधि अधिनायकीकता नै शाश्वत सत्य उन्मुख समाजवाद हो । त्यही अनित्य शाश्वत सत्यको प्रतीक नै “स्वशासित संयोजकीय संस्था” हो, “लोकतान्त्रिक साम्यवाद” हो । इन्द्रियजन्य जीवनरस नै सकाम कर्मको कारक हो भने, निष्काम कर्म निरस मुढचाहिँ फगत आस्तिक जडता हो । सचेत इन्द्रिय जीवनरस उपज अनमोल “विवेक, चिन्तन, दर्शन, प्रेमदेखि अहोरात्र परिश्रम” आदि सकाम कर्महरूको पराकाष्ठा नै समाजवादी समष्टि हो । सकाम कर्मकै पराकाष्ठा नै “शान्ति, समृद्धि, स्वतन्त्रता, सृष्टि, सिर्जना...” इत्यादि “भौतिक एवं अभौतिक” समष्टि हो । मूर्त रूपमा भौतिक सापेक्ष अपितु अमूर्त रूपमा अभौतिक निरपेक्ष अर्थात् “दृश्य या अदृश्य” समाजवादी आयाम हुन्, कटु यथार्थ हुन् । “भौतिक एवं अभौतिक” समष्टि नै समाजवादको सार हो । समग्रतामा “भौतिक एवं अभौतिक” तत्वमाथि व्यक्तिगत “स्वत्व र अपनत्व” कै पराकाष्ठा व्यवस्थापन गर्ने शास्त्र समाजवाद हो । अर्थात् व्यष्टिगत विचार तत्वहरूको समष्टिगत एकत्व खातिर मानवीय “अधिकार र कर्तव्य” व्यवस्थापन गर्ने शास्त्र समाजवाद हो । जसका निम्ति अमुक पात्रका एकल रवैया इतर स्वतः “स्वशासित संयोजकीय संस्था” को अपरिहार्यता रहन्छ । तसर्थ, सच्चा समाजवादी “रूप र सार” दुवैको विज्ञानवत् व्यवस्थापन गर्ने एक मात्र शास्त्र “लोकतान्त्रिक–साम्यवाद” हो । तर, अनेकन अवसरवाद अलावा द्वन्दात्मक भौतिकवादी जडता समाजवादी दर्शन होइन कि दुःखद् घटनाक्रमको गन्थन हो, समाधान होइन कि व्यवधान हो, जीवन्त “जीवन र जगत” को विज्ञानवत् व्यवस्थापन होइन कि निर्जीवतुल्य “पुँजी र शक्ति” कै बाहुल्य हो, फटाहा प्रजातान्त्रिक समाजवादी जो जित्नेले मात्र बँच्ने अधिकारको व्याख्या तथा निर्विवाद गुण्डाराजकै पृष्ठपोषक हुन् । आम समर्पित “स्वशासित संयोजकीय संस्था” अतिरिक्त “अल्पसंख्यक एवं पिछडा वर्ग” प्रति अनिवार्य अग्राधिकारसहित आरक्षणको व्यवस्थाद्वारा समाजवादी सम्पूर्णता प्राप्त हुन्छ । तर, जसको शक्ति, उही–राजाको भक्ति अर्थात प्राकृतिक न्यायिक सिद्धान्त अर्थात् मच्छेन्याय जो जंगली “बाघ–स्याल” जनावर बराबर आपसी “जित–हार” नै समाजवाद ठान्ने कथित “प्रजातान्त्रिक समाजवाद” उग्र अवसरवाद हो भने अधिनायकवादी साम्यवाद स्वतः सर्वसत्तावादी पराकाष्ठा हो । जसको शक्ति उसैको भक्ति वा वर्गीय पक्षधरता अर्थात सोलोडोलो वर्गीयमुक्ति अर्थात् भौतिक समृद्धिमात्र समाजवादी समष्टि होइन । यिनै दुई “जंगली जडता र सर्वसत्तावादी पराकाष्ठा” नै सामाजिक अपराधको सीमाङ्क हो । त्यसैगरी, सम्पूर्णतामा आदर्शवादी समाजको परिकल्पना पनि केवल दिवास्वप्न हो र धार्मिक जडसूत्रवादी पातकीद्वारा धर्मको व्यापार गरी मानवीय समाजमा नरसंहार समेत समवादका नाममा कलंक मात्र हो । भौतिक आवश्यकता अतिरिक्त इन्द्रियजन्य आकांक्षा र मानवीय मनभित्रका भावना, संवेदना एवं विवेकशील चिन्तन र दर्शन आदि “नित्य वा अनित्य” आदर्शहरू समाजवादकै अन्तर्य हुन् । अध्यात्मवादको पराकाष्ठा, मनद्वारा इन्द्रियहरूको नियन्त्रण गरी परम ब्रह्ममै आत्मा–समाधि आदि समाजवादको प्रवद्र्धन होइन कि विसर्जन हो भने “बुलेट वा ब्यालेट” द्वारा अन्ततः अमुक पात्रलाई सत्ता हस्तान्तरणचाहिँ आम तमामकै सर्वस्वहरण हो । सच्चा समाजवादी समाजवादमा, धर्मदेखि अमुक व्यक्ति गौण तर “आम–जीवन र जगत् तथा समाजवादी संघ–संस्था” प्रधान हुन्छन् । तथाकथित “शक्ति या शक्तिशाली” व्यक्तिलाई विज्ञानवत् “पद्धति र प्रणाली” मुताबिक सत्ताच्यूत गर्ने र शान्तिपूर्ण शैलीबाट आम समर्पित संस्था निर्माण गर्ने औजार नै यथार्थ समाजवाद हो । हो, लोकतान्त्रिक साम्यवादमा समृद्धि गौण हो, तर सार्वभौमिकता प्रधान हो । सार्वभौमिकता नै स्वतन्त्रता हो, स्वत्व हो, अपनत्व हो, अस्तित्त्व हो, शान्ति, समानता, मानवीयता इत्यादि र इत्यादि... सम्पूर्णता हो । समाजशास्त्रीय विज्ञान अन्तर्गत सार्वभौमिकता नै समष्टि हो, अनमोल विधा हो । तर, अमुक पात्रप्रति अनमोल सार्वभौमिकता सुम्पनु अर्थात् प्राधिकार प्रत्यायोजन गराउनु सम्पूर्ण लुटाउनु हो । हो, यस युगका सर्वोच्च चेतनशील “मानव–जाति” सबै ९ १० ७ ८ स्वतन्त्र भई बाँच्न चाहन्छन् । स्वाधीनता चाहन्छन्, जीवन्त–जीवन चाहन्छन्, समग्र मानवीयताका शिखर चुम्न चाहन्छन् । तर, त्यही स्वाधीनताका लागि जुन कुनै मूल्य चुकाउनदेखि “मर्न र मार्न” पनि तयार हुन्छन् । समाजवाद ! अमुक ठालुको शाब्दिक महासागर होइन, फगत भाषणबाजीका हावादारी महल होइन, किन्तु लिने–दिने भौतिक वस्तु होइन, अपितु शास्त्रीय नीति हो, सिद्धान्त हो, दर्शन हो, साझा पथ–प्रदर्शन हो, सामाजिक चेतनाको कसीभित्र यथार्थ अनुभूति हो । सामूहिक विवेकको भावनात्मक जीवनसँग समानताको सूत्र प्रमाणित गर्ने शास्त्र नै वैज्ञानिक समाजवाद हो, जनवाद हो । जब–जब वैज्ञानिक समाजवाद इतर फगत बकवास सुरु हुन्छ, जब “लिने र दिने” को प्रसंग पैदा हुन्छ, तब स्वतः “मालिक र दास” जन्मन्छ, निरंकुश... अधिनायकवाद... सर्वसत्तावाद... अनेकन अवसरवादी गिद्दे चण्डालहरूको खेलो सुरु हुन्छ, क्रमशः सिंगो समाज “शासक र शासित” मा विभाजित हुन्छ । शासकीय अभीष्ट पालेका “भ्रष्ट र ज्यानमारा” ठालुद्वारा अनेकन औजार आयात गर्छन्, युगौं पुरानो भूत जगाउँछन्... दुनियाँलाई तर्साउँछन् र दुःख दिन्छन् !!! त्यही भूत समाधि गरी संस्थागत “विधि र पद्धति” स्थापित गर्नु मात्र जनवादी कार्यभार हो । तसर्थ, “नांगो स्वतन्त्रता तथा व्यक्तिगत सत्ता” दुवैको नियन्त्रण एवं विधिवत् अधिनायकीकरण खातिर “संस्थागत लोकतान्त्रिक विज्ञान” को नाम नै “लोकतान्त्रिक साम्यवादी” दर्शन हो । जनताको जन्मसिद्ध मौलिक अधिकारसहित व्यक्तिगत “प्रतिभा–परिश्रम” एवं “उद्योग–उपार्जन” निजी स्वामित्व तर राज्यको साझा “स्रोत–साधन” एवं “विधि–विधान” चाहिँ सामूहिक स्वामित्वका सवाल हुन् । अतः निजी स्वामित्व जो व्यक्तिगत “आय–आर्जन एवं चल–अचल” धनमाथि अति उच्च प्रगतिशील कर अर्थात् प्रतिफलद्वारा समानता खातिर “न्यूनतम र अधिकतम” पुँजी र परिश्रमको मापदण्ड मानवीय ढंगमा कार्यान्वयन गर्ने मूर्त विज्ञान नै सच्चा समाजवादी दर्शन हुन् । तर, दार्शनिक विज्ञानइतर अमुक ठालुको निजी बखान एवं अमूर्त शाब्दिक गन्थन बेकार हुन् । भ्रष्ट व्यापारिक धन्दा सञ्चालक “प्रजातान्त्रिक समाजवादी” हरूका व्याख्या त बेकार छ, त्यसै गरी आयातीत वितन्डामध्ये द्वन्द्वात्मक भौतिकवादी प्रा.लि. अर्थात् फगत माक्र्सवादी समेत आतंकवादको जडसूत्र स्पष्ट छ । यथास्थितिवादी र अवसरवादी अभ्यास अतिरिक्त उग्र “भ्रष्टाचारी र आतंककारी” भुमरीमै नेपाल र नेपालीको तीन शताब्दी बाँडिचुँडी हसुरियो । यसरी ठालु–ठालु आपसी विभाजन र संयोजन (फ्युजन) द्वारा जनताको जिउ–धन हसुरिए र हसुरिरहेका छन् । चेतनाभन्दा वस्तु पहिला र वस्तु प्रधानता ठान्ने निर्मम जडता उपज अनमोल “जीवन र जगत” गौण अपितु वस्तु सार्वभौम एवं वस्तुको मूल्य, अतिरिक्त मूल्य... पुँजीगत “नाफा र घाटा” कै लेखाजोखा नै समाजवादी बोध पुरातन मात्र होइन कि पटमूर्ख चिन्तन हुन्, व्यष्टिगत वस्तुको व्याख्या अन्तर्गत वस्तुको उत्पादन सम्बन्ध र पुरातन साधनसँगै पुरानै व्यवस्थापन अलावा मानव अन्तर्मन एवं सर्वोच्च चिन्तन र मानव जीवन केवल औद्योगिक औजार समान ठान्नु निरपेक्ष शून्यवादी दर्शन तर सापेक्ष भौतिकवादी ज्ञान हो । समष्टिगत समाजवादी विज्ञान भने पटक्कै होइन । सत्ता अनि सत्ता र सत्ताकै मात्र अपेक्षा र व्याख्या तर विधि र प्रक्रियाका शून्यता तथा अनभिज्ञता उपर्युक्त दुवै ठालुवाद केवल सर्वसत्तावाद मात्र हो, आपराधिक व्यापार मात्र हो । सारतः “बुलेट या ब्यालेट” द्वारा अन्ततः अमुक–पात्रकै एकल रवैया स्वतः भ्रामक समाजवाद मात्र होइन कि खतरनाक ठालुवाद हो । धार्मिक महाराजा वा फगत अगुवा अर्थात् समाजवादी “चिन्तन र दर्शन” रहित “ठालु वा नेता” हरू नै आम मानवीयताप्रति जघन्य खतरा तत्व हुन् । तसर्थः ती र त्यस्ता लठैत ठालुहरूलाई “जस–अपजस” का बिल्ला भिराउनु अर्थात् शासक या नवशासक तुल्याउनु आफू र आफ्नो अतिरिक्त देश र दुनियाँको सर्वस्व लुटाउनु हो । जुन कुनै समाजवादको वाधक ठालुवाद अर्थात् “अध्यक्षीय अधिनायकवाद” जो एकाधिकारवादकै अवशेष हो, आम अपराधको पुरातन औजार हो, “जहाँनिया–महाराजा” कै दीक्षित मानसिकता उपज सो “अध्यक्षीय अधिनायकवाद” द्वारा व्यक्तिगत “तोक–आदेश–हुकुम–हस्ताक्षर” अलावा सिंगो सभा गठनदेखि विघटन एवं आह्वानदेखि नियमित सभा सञ्चालन अतिरिक्त सम्पूर्ण आबद्धहरूको शाश्वत सार्वभौम... क्रमशः लोकतान्त्रिक प्रक्रियाको समेत बाधक तर असमानता र सर्वसत्तावादको भने सर्वथा साधक बन्छ । तसर्थ, “निरपेक्ष अध्यात्मवाद या सापेक्ष भौतिकवाद” दुवै अतिवाद सच्चा समाजवादनिम्ति खतरनाक हो । जनप्रतिनिधिमूलक राज्य व्यवस्थामा समेत सम्पूर्ण अपराधको जडसूत्र अध्यक्ष–पात्र बनेको हुन्छ भने सम्पूर्ण समाधान खातिर “अध्यक्ष–पात्र” लाई जबर्जस्त संयोजक तुल्याउनुपर्छ । स्पष्ट छ, सत्ता होइन कि अमुक ठालुको एकल शासकी अभीष्ट समाप्त पार्नु जनवादी काँग्रेस नेपाल (जकाँने) को प्रमुख कार्यभार रहेको छ । सवाल खास जनवाद हो र जनवाद नै सच्चा समाजवाद हो । जनवादी समाजवाद आम मानवीय सवाल हो, सबै मानिस बराबरी कसरी भन्ने सवाल हो । जनताको जन्मसिद्ध मौलिक अधिकारको संरक्षण तथा कर्तव्य पालनाका बाध्यकारी आचारसंहितासहित राज्यको साझा “स्रोत–साधन एवं विधि–विधान” संस्थागत कार्यान्वयन गर्ने र गराउने विज्ञान मात्र समाजशास्त्र हो । स्पष्ट छ, सबै–सबै बराबरी खातिर अमुक व्यक्तिको मनखुसीविपरीत विज्ञानवत् “पद्धति र प्रणाली” मुताबिक पारदर्शी लोकतान्त्रिक प्रक्रिया अनिवार्य रहन्छ । तर, सामन्तवादमा सामन्तवादी नाइके, पुँजीवादमा पुँजीपति नाइके... सर्वहाराको सर्वहारा नै नाइके विभिन्न वर्गको नाइके–नाइके आपसी भलाकुसारी अर्थात् नीच भागबन्डे सहमति र विमति... फगत समाजवाद अनि जघन्य अपराध हँुदै हो । दुनियाँले आ–आफ्ना धर्म मान्दा धार्मिक ठेकेदारले खिचडी पकाउनु, जनताले जनवादी आन्दोलन गर्दा ठालुले जुँगा मुसार्नु, मान्छे–मान्छे बराबर खातिर अनेकन क्रान्ति र प्रतिक्रान्ति एवं हजारौं–हजारले रगत बगाउँदादेखि सहादत प्राप्त गर्दा वा सिंगो राष्ट्र नै ध्वस्त या विश्वयुद्धसम्मको कारक ठालुवाद ! यो त समाजवाद होइन कि स्वतः अपराध मात्र हो । ठालु–ठालु आपसी रमिता र तिनै–उनै अपराधीहरूका “भोज–भान्सा” कै मुकदर्शक मात्र न कि “आबद्ध एवं सम्बद्ध” सबैका पूर्ण सार्वभौमिकता आजको आवश्यकता हो । सिद्धान्ततः राजनीतिक लोकतन्त्र अतिरिक्त व्यवहारतः आर्थिक लोकतन्त्र खातिर अमुक ठालुका “भ्रामक शब्द र अतिरञ्जित नारा” विपरीत समाजशास्त्रीय विज्ञानमुताबिक विज्ञानसंगत आर्थिक प्रमाणको अध्ययन एवं अनुसन्धान गर्नु समेत “वर्गीय जन र आम जनार्दन” का सामूहिक कार्यभार हुन् । तर, सबैका साझा “स्वशासित संयोजकीय संस्था” हो भन्ने जानी–बुझी अमुक ठालुप्रति नै प्राधिकार प्रत्यायोजन गर्ने र गराउने “दास कार्यकर्ता तथा निरीह जनता” दुवै “कि त पाल्तु भरौटे नत्र चरम अवसरवादी धुन्धुकारी” हुनुपर्छ, जो स्वतः आत्मघाती अपराधी हो । आजका जनप्रतिनिधि शासक न कि जनताको सेवक हुन्, राष्ट्रको साझा नोकर हुन्, निसर्त वैधानिकताका औजार हुन्, तर विकास–निर्माणदेखि विधि–विधान दाता या जस र अपजसका स्वैच्छिक भागिदार भने कदापि होइनन् । तर, “अनेकन अपराध र एकल अहंकार” द्वारा ग्रस्त ठालुहरूका स्वेच्छिकताप्रति बाधक हुने हुँदा ती र त्यस्ता नियति “विधि र पद्धति” को कट्टर विरोधी हुन्छन् । तसर्थ, छदम्भेषी ठालुहरूद्वारा भित्र–बाहिर दुवैतर्फ आतंकको बीजारोपण गरिएको हुन्छ, द्वैध चरित्रको सीमांकन अर्थात् “हत्या, हिंसा, भ्रष्ट र आतंक” कै ठूलो अंकद्वारा “ठुला–नेता” ठान्ने क्रुर बिल्लाका नीच अभीष्ट सर्वव्यापी छ । प्रमाणतः अनेकन “जात–जाति, क्षेत्र–लिंग, भाषा–भाषी, धर्म–संस्कृति... आपसी द्वन्द्व सिर्जना गर्छ । तर, समानतावादी सूत्रप्रति सदासर्वदा प्रहार गरिएको हुन्छ । खास जनवाद अर्थात् सच्चा समाजवाद प्राप्ति निम्ति आम आन्दोलनका उल्टो १३ १४ ११ १२ यात्रा न कि केवल दुई–चार बाधक पात्रप्रति प्रहार जरुरी हुन्छ । अदृश्य मिसनरूपी शक्ति केन्द्रबाट प्रायोजित छदम्भेषी ठालुवाद जव सार्वभौम प्रक्रियाद्वारा समाप्त हुन्छ, तब “वर्गीय क्रमशः राष्ट्रिय” मुद्दाहरू सहजै समाधान हुन्छन् । भण्डारखाल, कोतपर्व, क्रमशः २०६२÷०६३ देखि निरन्तर वर्तमानसम्मका ज्यानमारा राजा–महाराजा र भ्रष्ट वीरबल मन्त्रीहरूको व्यक्तिगत ज्यादतीकै कारण नेपाल र नेपालीको दुर्गति भएको हो । अतः ती र त्यस्ता क्रुर किलो सेरा टुदेखि ढाडमा टेकेर टाउकोमा ठोक्ने मनमुटुको विकल्प हो, लोकतन्त्र । मुठ्ठीभर “पति, प्रधान अर्थात अध्यक्ष” ठालुहरूद्वारा खतोखत भ्रष्ट र ज्यानमाराहरूलाई “माफी, मुलतबी... उन्मुक्ति” दिने फगत “अकबर र वीरबल” का एकल स्वेच्छिकताको निर्विकल्प विकल्प हो, लोकतन्त्र । दलाल र सामन्तहरूले हार्ने तर आम तमाम गरी खाने वर्गहरूले जित्ने अन्ततः वर्गविहीनताको सूत्रः नै लोकतन्त्र हो । संस्थागत १००% को निर्विकल्प विकल्प ६६.६६%+ को समेत वैकल्पिक मार्ग ५०%+ तर अमुक पात्रप्रति सोलोडोलो प्राधिकार न कि निरन्तर संयोजकीय प्रक्रियाद्वारा क्रमिक शाश्वत उन्मुखता हो, लोकतन्त्र । अतः दलाल ठालुहरूका केवल अमूर्त शब्द मात्र न कि व्यवहारतः राज्यका “स्रोत–साधन” एवं “विधि–विधान” समान वितरण अर्थात कार्यान्वयन गर्ने अत्याधुनिक शास्त्र नै “विज्ञानवत् लोकतान्त्रिक साम्यवाद” हो । सबैको साझा राष्ट्रिय सम्पत्तिमाथि अमुक पात्रहरूका मनोमानी विपरीत विज्ञानवत् “पद्धति र प्रणाली” मुताबिक आमसमर्पित खातिर जननिर्वाचित “लोकसभा मण्डल” र “प्रतिनिधि परिषद्” मात्र पूर्ण सार्वभौम तुल्याउने शास्त्र हो, लोकतन्त्र । सत्ता न कि मूलतः पौराणिक “अध्यक्षीय अधिनायकवाद (प्रेसिडेन्टल डिक्टेटर) र आवधिक निरपेक्षवाद (पेरिओडिकल लेजिस्लेटर)” ध्वस्त गरी, विज्ञानवत् “संयोजक मण्डल पद्धति (कोअर्डिनेटर सर्कल सिस्टम) र दोहोरो निर्वाचन प्रणाली ( रिभर्टिबल इलेक्सन सिस्टम)” कार्यान्वयन गर्नु÷गराउनु मात्र सच्चा जनवादी मार्ग हो । स्मरण रहोस्, साझा राष्ट्रियता, जनतन्त्र र जनजीविकादेखि स्वतन्त्रता, समानता आदि÷इत्यादि मूलतः आम मानवीयता खातिर सम्पूर्णता नै शाश्वत सार्वभौमिकता हो । तर, “वर्गीय वा राज्य” सत्तामा संस्थागत “मत” समर्पण इतर अमुक पात्रलाई शासक वा नवशासकमा रूपान्तरण या पुरानै ठालु अनुमोदन गर्ने कर्मकाण्डी अधिवेशन वा भष्मासुरे महाधिवेशन वा तजविजी मनोनयन वा अनर्गल पुँजी र शक्तिद्वारा निर्धारित आम निर्वाचन आदि÷इत्यादि केवल मुठ्ठीभर जित्ने ठालुहरूले हार्नेहरूमाथि निरन्तर रजाइँ गर्ने प्रोपगन्डा मात्र हो । “बुलेट या ब्यालेट” द्वारा अमुक पात्रलाई “आवधिक या अनन्त” “शासक वा नवशासक” मै रूपान्तरण या पुरानै ठालु “अनुमोदन वा मनोनयन”...गर्नु÷गराउनु निर्वाचन न कि आपराधिक व्यापारीकरण हुन् । न्यूनतम वाध्यकारी आचारसंहिता अर्थात “लोकतान्त्रिक मूल्य र मान्यता” अर्थात् संस्थागत “विधि र प्रक्रिया” इतर चाहे मन्त्री÷पुलिस÷सैनिक÷ न्यायाधीशका... एकल स्वेच्छिकता र त्यसैगरी पारदर्शी अनुगमन इतर कर्मचारी प्रशासनका “शासकीय–अहम्ता” द्वारा उच्च मानवीयता तथा राष्ट्रियता प्रायः असम्भव छ । सत्तामा आसीन पात्रलाई “बर्खास्त या नवनियुक्त” खातिर वाहियात आन्दोलनको सास्ती, ज्यानमारा क्रान्ति र प्रतिक्रान्तिदेखि देश र दुनियाँमारा नाकाबन्दी क्रमशः एकल अभीष्ट उपज विश्वयुद्धसम्मका जघन्य खतरा सर्वविदितै छ । जसको मूल कारण विज्ञानसंगत समाजवादी दर्शन एवं “नीति, सिद्धान्त, संगठन, विचार र कार्यक्रम” संस्थागत इतर व्यक्तिगत निर्देशनकै उपज हुन् । “बुलेट वा ब्यालेट” द्वारा एक पात्रप्रति प्राधिकार प्रत्यायोजन गर्ने÷गराउने पौराणिक प्रचलनको अनुसरण आपराधीकरण हो । त्यसैगरी विधि र पद्धति इतर नेता–नेता आपसी भलाकुसारी गरी बसी हसुर्ने फगत ठालुहरूका चतुर व्यापारिक प्रोपगन्डा केवल ज्यानमारा धन्दा हुन् । ठालु–ठालु आपसी सौदावाजीकै नीच कूटनीतिअन्तर्गत नेपालको संविधान–२०७२ को भाग–३२ को धारा–२७६ अन्तर्गत स्पष्ट उल्लिखित “माफी” (राष्ट्रपतिले कुनै पनि अदालत, न्यायिक वा अर्धन्यायिक वा प्रशासनिक निकायले गरेको सजायलाई मुल्तबी, परिवर्तन वा कम गर्न सक्नेछन्) भन्ने शब्दले खर्बाैं खर्चेर लिखित संविधान नै बेकामको सिद्ध तुल्याई “पौराणिक संसदीय व्यवस्था” केवल “भ्रष्ट र ज्यानमारा” दलाल ठालु र सामन्त पुँजीपतिकै मात्र पेवा ! स्वयंसिद्ध छ । अन्तमा, यस युगका जनता–जनार्दनहरूका युगौंदेखिको वैज्ञानिक “पद्धति र प्रणाली” को अपेक्षामाथि कुठाराघात नहोस्, वीरबल ठालुहरूले दिनदहाडै मान्छे मार्ने स्वेच्छिक आदेश र परमादेशको अन्त्य होस् भन्नका खातिर सबैको साझा “लोकसभा–मण्डल” समक्ष “लोकतान्त्रिक–साम्यवादी” दर्शन एवं निम्न जनवादी माग र प्रतिबद्धताहरूको बारेमा स्पष्टीकरण गर्न आधिकारिक अवसर प्राप्त होस् भन्ने, बोधार्थनिम्ति खुल्लापत्रमार्फत् सार्वजनिकीकरण समेत गरिएको जानकारी गराउँछौं । मातहत “संस्थागत स्वायत्तता” लागु गरियोस् । (३) सिंगो राष्ट्र, लोकतन्त्र, मानव अधिकार, प्रेस स्वतन्त्रता तथा जन्मसिद्ध मौलिक अधिकारसहित पूर्व निर्धारित तिथिमितिमा आवधिक निर्वाचन आदि अपरिवर्तनीय विधा कायम गरी राज्यसत्ताका प्रमुख सातै निकायमा अमुक पात्रका एकल रवैया इतर “जीवित संविधान एवं ऐन र कानुन” प्रतीक दैनिक–नियमित अनिवार्य उपस्थित “लोकसभा–मण्डल” मात्र “सर्वोच्च एवं पूर्ण सार्वभौम” तर “सेना, प्रहरी र निजामती प्रशासन” मा चाहिँ अनिवार्य मर्यादा अर्थात् योग्यताक्रम कायम गरिने संवैधानिक व्यवस्था गरियोस् । (४) जल, जमीन, जंगल र वायुमण्डल–राष्ट्रियकरण गरियोस् । (५) शिक्षा, स्वास्थ्य, रोजगार र न्याय–सार्वजनिकीकरण गरियोस् । (६) सेवाको आधारमा दुगुना सुविधा बन्द गरी उमेरका आधारमा निवृत्तिभरण एवं बेरोजगारनिम्ति अनिवार्य भत्ता तथा वृद्ध र असक्तप्रति विशेष सेवा–सुविधाको व्यवस्था गरियोस् । (७) आर्थिक समानता र समग्र मानवीय समृद्धि खातिर पवित्र श्रमशक्तिको सम्मान एवं अति उच्च मूल्याङ्कन गरी गरिखाने वर्ग उत्साहित तर बसिखाने वर्ग निरुत्साहित क्रमशः बसिखाने वर्ग समेत गरिखाने वर्गमै रूपान्तरित हुने सूत्रः जो सच्चा समाजवादी मार्गप्रशस्त निमित्त मुठीभर सामन्तद्वारा कब्जा गरिएका फगत लालपुर्जा खारेजी गरी प्रयोजन हेरी आवधिक करारनामा गरियोस् । साथै, राज्यका साझा “स्रोत–साधन एवं विधि–विधान” सामूहिक स्वामित्व तर व्यक्तिगत “प्रतिभा र परिश्रम एवं आर्थिक–उपार्जन” नितान्त निजी स्वामित्वमाथि यथोचित् उच्च प्रगतिशील कर अर्थात प्रतिफलद्वारा राष्ट्रिय भक्तिभाव अभिवृद्धि गरी पुँजी शुद्धीकरण खातिर मुद्रा नवीकरण एवं बैंक तथा वित्तीय संस्थाहरू समेत राष्ट्रियकरण गरियोस् । (८) चरम खर्चिला कालकोठरीमा वाहियात “शारीरिक एवं मानसिक” यातनाबाट उग्र आपराधिक प्रवृत्तिको बढोत्तरीविपरीत सामाजिक अपराधी÷गुण्डागर्दी प्रवृत्तिलाई उत्पादनशील उद्योग–कलकारखाना, अपरिवर्तनीय मागहरूः– (१) आधुनिक लोकतान्त्रिक “पद्धति र प्रणाली” मुताबिक “पूर्ण समानुपातिक स्वशासित संयोजकीय संस्था” मातहतका हरेक स्थानीय “तह र तप्का” एवंरीत केन्द्रसम्म विज्ञानसंगत “संयोजक–मण्डल” शासन प्रणाली लागु गरियोस् । (२) पूर्ण सार्वभौम एवं सर्वोच्च “लोकसभा–मण्डल” मातहत सर्वोच्च “विज्ञ र विशेषज्ञ–मण्डल” क्रमशः सर्वोच्च “न्यायालय मण्डल”, सर्वोच्च “कार्यालय–मण्डल”, सर्वोच्च “सञ्चार–मण्डल”, सर्वोच्च “राष्ट्रिय सुरक्षा–मण्डल” र सर्वोच्च “नागरिक अनुगमन–मण्डल” नामकरण पश्चात् राज्यसत्ताका सातवटै प्रमुख निकायहरू एवंरीत प्रत्येक जिल्लाका स्थानीय “तह र तप्का” हरूमा समेत व्यक्तिगत “तोक, आदेश, हुकुम, हस्ताक्षर” इतर “स्वशासित संयोजकीय संस्था” १७ १८ १५ १६ खोला–नाला, पुलपुलेसा, ढल, शौचालय आदि श्रम शिविरहरूको अत्याधुनिक व्यवस्था गरी मृत्युदण्डभन्दा उपल्लो सजायअन्तर्गत आपराधिक प्रवृत्ति हेरी “आजीवन वा आवधिक” कडा परिश्रमका उपार्जनहरू पीडितप्रति समर्पण गरियोस् । साथै, हजारौंका “हत्या, बेपत्ता, भ्रष्ट र आतंक” अतिरिक्त बलात्कार, लुटपाट, धनमाल बरामद, फगत इन्काउन्टर आदि÷इत्यादिदेखि सामाजिक “विकृति र विसंगति” का प्रमुख कारक “बलात् ठालुवाद र प्रहरी प्रशासनका लठैत अहंकार” लाई आधुनिकीकरण अर्थात नियन्त्रण एवं पारदर्शीकरण खातिर “सर्वोच्च नागरिक अनुगमन मण्डल वा नागरिक समाज वा सञ्चार जगत् वा स्थानीय जनप्रतिनिधि” मध्ये सके सबै नत्र कुनै एक एवं क्षेत्रगत प्राज्ञिक प्रबुद्ध वर्ग अनिवार्य सम्मिलितसँगै पक्राउ पुर्जी या खानतलासी अनुमतिसहित सर्वप्रथम मातहतका अदालतमा सकुशल हाजिरीपश्चात् मात्र अनुसन्धान गर्ने÷गराउने संवैधानिक व्यवस्था गरियोस् । नोट १ ः राज्यसत्ता ः हर स्थानीय “तह र तप्का” (इकाई÷वडा, ग्रामपालिका÷नगरपालिका, जिल्ला...) एवंरीत केन्द्रसम्म वैज्ञानिक “पद्धति र प्रणाली” मुताबिक “स्वशासित संयोजकीय संस्था” हरूका सांगठनिक संरचना निम्नानुसार निर्माण गर्नुपर्छ । क) इकाई÷वडा प्रतिनिधि मण्डल ः मातहतका जनता जनार्दनद्वारा प्रत्यक्ष निर्वाचित जम्मा ११ प्रतिनिधि–पात्रहरू तथा मातहतकै प्रतिनिधि मण्डलद्वारा निर्वाचित–१ प्रतिनिधि–पात्र सीमान्तकृत गरी जम्मा १२ प्रतिनिधि–पात्रहरूमध्येबाट माथिल्लो प्रतिनिधि मण्डल खातिर पदोन्नित जम्मा १ प्रतिनिधि–पात्र सोही प्रतिनिधि मण्डलको प्रतिनिधि–पात्रहरूमध्येबाट निर्वाचित गरी कूल ११ प्रतिनिधि–पात्रहरूबाट “पद्धति र प्रणाली” मुताबिक सार्वभौम “प्रतिनिधि–मण्डल” नियमित सञ्चालन... ख) ग्रा.÷न. प्रतिनिधि मण्डल ः प्रत्येक इकाई÷वडा प्रतिनिधि मण्डलबाट निर्वा्चित १–१ प्रतिनिधि–पात्र गरी जम्मा ९ प्रतिनिधि–पात्रहरू तथा मातहतकै प्रतिनिधि मण्डलद्वारा निर्वाचित–१ प्रतिनिधि–पात्र सीमान्तकृत गरी जम्मा १० प्रतिनिधि–पात्रहरूमध्येबाट माथिल्लो प्रतिनिधि मण्डल खातिर पदोन्नित जम्मा १ प्रतिनिधि पात्र सोही प्रतिनिधि मण्डलको प्रतिनिधि–पात्रहरूमध्येबाट निर्वाचित गरी कुल ९ प्रतिनिधि–पात्रहरूबाट “पद्धति र प्रणाली” मुताबिक सार्वभौम “प्रतिनिधि–मण्डल” नियमित सञ्चालन... ग) जिल्ला प्रतिनिधि मण्डल ः प्रत्येक ग्रा.÷न. प्रतिनिधि मण्डलबाट निर्वाचित १–१ प्रतिनिधि–पात्र गरी जम्मा ३९ प्रतिनिधि–पात्रहरू तथा मातहतकै प्रतिनिधि मण्डलद्वारा निर्वाचित–१ प्रतिनिधि–पात्र सीमान्तकृत गरी जम्मा ४० प्रतिनिधि–पात्रहरूमध्येबाट माथिल्लो प्रतिनिधि मण्डल खातिर पदोन्नित जम्मा १ प्रतिनिधि–पात्र सोही प्रतिनिधि मण्डलको प्रतिनिधि–पात्रहरूमध्येबाट निर्वाचित पश्चात कूल ३९ प्रतिनिधि–पात्रहरूबाट “पद्धति र प्रणाली” मुताबिक सार्वभौम “प्रतिनिधि–मण्डल” नियमित सञ्चालन... घ) केन्द्रीय प्रतिनिधि मण्डल अर्थात् सर्वोच्च लोकसभा मण्डल ः प्रत्येक निर्वाचन क्षेत्रबाट “पूर्ण समानुपातिक निर्वाचन प्रणाली” मुताबिक १–१ प्रतिनिधि–पात्र गरी जम्मा ७५ह३.२२५ प्रतिनिधि–पात्रहरू+ “अर्ध समानुपातिक निर्वाचन प्रणाली” मुताबिक प्रत्येक जिल्ला प्रतिनिधि मण्डलबाट पदोन्नित १–१ प्रतिनिधि–पात्र आमन्त्रित गरी जम्मा ७५ समेत कूल ३०१ प्रतिनिधि–पात्रहरूबाट “पद्धति र प्रणाली” मुताबिक सार्वभौम “प्रतिनिधि–मण्डल” नियमित संञ्चालन... नोट २ ः वर्गीय सत्ता ः हर स्थानीय “तह र तप्का” (इकाई÷वडा, ग्रा.÷न., जिल्ला...) एवंरीत केन्द्रसम्म विज्ञावत् “पद्धति र प्रणाली” मुताबिक “स्वशासित संयोजकीय संस्था” हरूका सांगठनिक संरचना निर्माण गर्न सम्पूर्ण जनवर्गीय संघ÷संगठनहरूप्रति निम्न सुझावहरूसमेत प्रस्तुत गरिएको छ । क) इकाई÷वडा प्रतिनिधि परिषद् ः मातहतका वर्गीय आबद्ध अर्थात् दलीय कार्यकर्ताद्वारा प्रत्यक्ष निर्वाचित जम्मा ११ प्रतिनिधि–पात्रहरू तथा मातहतकै प्रतिनिधि परिषद्द्वारा निर्वाचित–१ प्रतिनिधि–पात्र सीमान्तकृत समेत गरी जम्मा १२ प्रतिनिधि–पात्रहरूमध्येबाट माथिल्लो प्रतिनिधि परिषद खातिर पदोन्नित जम्मा १ प्रतिनिधि–पात्र सोही प्रतिनिधि परिषद्को प्रतिनिधि–पात्रहरूमध्येबाट निर्वाचितपश्चात् कुल ११ प्रतिनिधि–पात्रहरूबाट “पद्धति र प्रणाली” मुताबिक सार्वभौम “प्रतिनिधि–परिषद्” नियमित सञ्चालन... ख) ग्रा.÷न. प्रतिनिधि परिषद् ः प्रत्येक इकाई÷वडा प्रतिनिधि परिषद्बाट निर्वाचित १–१ प्रतिनिधि–पात्र गरी जम्मा ९ प्रतिनिधि–पात्रहरू तथा मातहतकै प्रतिनिधि परिषद्द्वारा निर्वाचित–१ प्रतिनिधि–पात्र सीमान्तकृत समेत गरी जम्मा १० प्रतिनिधि–पात्रहरूमध्येबाट माथिल्लो प्रतिनिधि परिषद् खातिर पदोन्नित जम्मा १ प्रतिनिधि–पात्र सोही प्रतिनिधि परिषद्को प्रतिनिधि–पात्रहरूमध्येबाट निर्वाचितपश्चात् कुल ९ प्रतिनिधि–पात्रहरूबाट “पद्धति र प्रणाली” मुताबिक सार्वभौम “प्रतिनिधि–परिषद्” नियमित सञ्चालन... ग) जिल्ला प्रतिनिधि परिषद् ः प्रत्येक ग्रा.÷न. प्रतिनिधि परिषद्बाट निर्वाचित १–१ प्रतिनिधि–पात्र गरी जम्मा ३९ प्रतिनिधि–पात्रहरू तथा मातहतकै प्रतिनिधि परिषद्द्वारा निर्वाचित–१, प्रतिनिधि–पात्र सीमान्तकृत समेत गरी जम्मा ४० प्रतिनिधि–पात्रहरूमध्येबाट माथिल्लो प्रतिनिधि परिषद् खातिर जम्मा १ प्रतिनिधि–पात्र सोही प्रतिनिधि परिषद्को प्रतिनिधि–पात्रहरूमध्येबाट निर्वाचितपश्चात् कुल ३९ प्रतिनिधि पात्रहरूबाट “पद्धति र प्रणाली” मुताबिक सार्वभौम “प्रतिनिधि–परिषद्” नियमित सञ्चालन... घ) केन्द्रीय प्रतिनिधि परिषद् ः प्रत्येक जिल्ला प्रतिनिधि परिषद्बाट निर्वाचित १–१ प्रतिनिधि–पात्र गरी जम्मा ७५ प्रतिनिधि–पात्रहरू तथा मातहतकै प्रतिनिधि परिषद्द्वारा निर्वाचित–१ प्रतिनिधि–पात्र सीमान्तकृत समेत गरी कुल ७६ प्रतिनिधि–पात्रहरूबाट “पद्धति र प्रणाली” मुताबिक सार्वभौम “प्रतिनिधि–परिषद्” नियमित सञ्चालन... नोट ३ ः राज्यको पुनर्संरचना गर्दा न्यूनतम इकाई÷वडा÷ग्रा.पा.÷नगर रहेको “मनाङ” र अधिकतम रहेको “सप्तरी” जिल्लाको औसत ३९ ग्राम÷नगर र ९ वडाको अनुमानित भूगोल र जनसंख्या हेरी समानुपातिक व्यवस्था गर्न सकिन्छ । भूगोल, जनसंख्या तथा प्राकृतिक स्रोत साधन आदि बाहुल्यता÷आवश्यकता हेरी न्यायोचित व्यवस्था समेत सर्वोच्च एवं पूर्ण सार्वभौम लोकसभा–मण्डलले निर्धारण गर्नेछ । जनप्रतिनिधिमूलक राज्यसत्ताका हर स्थानीय इकाई÷वडाहरूमा जनप्रतिनिधि–मण्डलका पात्रहरूको प्रत्यक्ष निर्वाचन तर पदेन शासक न कि केवल “प्रतिनिधि–पात्र” हरूका संयोजकीय प्रक्रियाद्वारा संस्थागत स्वायत्तताले पूर्ण समानता तथा पारदर्शिता कायम हुन्छ । केन्द्रीय लोकसभा मण्डलको निर्वाचन चाहिँ पूर्ण समानुपातिक निर्वाचन प्रणाली तर पदेन शासक न कि केवल “प्रतिनिधि–पात्र” हरूका संयोजकीय प्रक्रियाद्वारा संस्थागत स्वायत्तताले पूर्ण समानता तथा पारदर्शिता कायम हुन्छ । स्थानीय इकाई÷वडाहरूमा यदि संयोजकद्वारा अन्यथा मातहतका प्रतिनिधि–पात्रहरूले र यदि २१ २२ १९ २० प्रतिनिधि–पात्रहरूले अन्यथा मातहतका जनता जनार्दनले अविलम्ब प्रक्रियागत रूपमा फिर्तादेखि नवनियुक्त गर्न पूर्ण सार्वभौम हुन्छन् र हुनुपर्छ । त्यसैगरी, मातहतका अन्य संयोजकहरूले यदि अन्यथामा मातहतका प्रतिनिधि–पात्रहरूद्वारा प्रक्रियागत प्रत्याह्वान गरी आम “आबद्ध वा सम्बद्ध” प्रति समर्पण गर्नुपर्छ, गरिरहनुपर्छ । यसरी सबै जनप्रतिनिधि शासक न कि स्वतः सेवकमा रूपान्तरण हुँदा “भ्रष्ट, आतंक, हत्या, हिंसा” समूल नष्ट हुन्छ र शान्ति, समृद्धि, स्वतन्त्रता, अग्रगमन आदि÷इत्यादि समग्रतामा विधि अधिनायकी अर्थात् “लोकतान्त्रिक साम्यवादी मार्ग” प्रशस्त हुन्छ । नोट ४ ः सिंगो राष्ट्र, मानव अधिकार, लोकतन्त्र, प्रेस स्वतन्त्रता, पूर्व निर्धारित तिथिमितिमा आवधिक निर्वाचन र जन्मसिद्ध मौलिक अधिकार आदि अपरिवर्तनीय विधा इतर “मानव–जाति” बराबरी खातिर जिउँदो ज्वलन्त तथा सार्वभौम एवं सर्वोच्च “मण्डल वा परिषद्” हरू वैज्ञानिक “प्रणाली र पद्धति” मुताबिक नियमित सञ्चालन हुन्छन् र हुनुपर्छ । जब जनवर्गीय संघ÷संगठन अर्थात “प्रतिनिधि परिषद्” सार्वभौम हुन्छन्, तब राज्यसत्ता अर्थात “प्रतिनिधि–मण्डल” मा सार्वभौमिकता स्वतः संक्रमित हुन्छ । अतः “वर्गीय र राज्य” दुवै सत्ताका हर स्थानीय “तह र तप्का” क्रमशः केन्द्रसम्म सर्वप्रथम “अध्यक्ष–शासक” लाई जबर्जस्त “संयोजक–सेवक” मा रूपान्तरण गर्नुपर्छ, गर्नैपर्छ । प्रत्येक “तह र तप्का” का जनप्रतिनिधि मण्डलहरू पूर्ण स्वायत्त तर सर्वोच्च लोकसभा मण्डलद्वारा निर्धारित मापदण्ड अन्तर्गत रही स्थानीय स्वायत्त शासन नियमावली मुताबिक सेना, प्रहरी र प्रशासन एवं स्थानीय स्रोत साधनको व्यवस्थापन गर्न पूर्ण सार्वभौम हुनेछन् र हुनुपर्छ । पुरातन संवैधानिक परिषद्, आयोग, अख्तियार दुरुपयोग अनुसन्धान आदि व्यक्तिगत हालीमुहाली उद्यत पौराणिक संरचनाहरू ध्वस्त गरी विधि अधिनायकी “पद्धति र प्रणाली” मुताबिक वैज्ञानिक पुनर्संरचना गर्नुपर्छ । त्यसैगरी, प्रत्येक “तह र तप्का” का जनप्रतिनिधि परिषद्हरू केन्द्रीय प्रतिनिधि परिषद्द्वारा निर्धारित मापदण्ड अर्थात् लोकतान्त्रिक मूल्य र मान्यता अन्तर्गत रही स्थानीय स्वायत्तता अर्थात् पूर्ण सार्वभौमसत्ता सम्पन्नताका प्रतीक “पद्धति र प्रणाली” मुताबिक कार्यसम्पादन समितिहरू चयन हुन्छन् र हुनुपर्छ । जनप्रतिनिधिमूलक संघ÷संस्था अर्थात् जनप्रतिनिधिमूलक राज्यव्यवस्था पूर्ण सार्वभौम तर विभागीय प्रमुख मातहतका सेना, प्रहरी, निजामती प्रशासनहरूमा अनिवार्य मर्यादाक्रम अर्थात् योग्यताक्रम र न्यायालय मण्डलको आन्तरिक कार्यालय सञ्चालनमा चाहिँ मर्यादाक्रम तर प्रधानन्यायाधीश पदवी खारेजी गरी वरिष्ठतम् न्यायाधीशको संयोजकत्वमा सर्वोच्च संयोजकीय “न्यायालय–मण्डल” मातहतका पुनरावेदन, जिल्ला आदि न्यायालयहरूमा स्वतन्त्र न्याय सम्पादनमा चाहिँ पूर्ण सार्वभौम हुन्छ र हुनुपर्छ । तर, न्यायमूर्तिद्वारा चुस्त, दुरुस्त र पूर्ण निःशुल्क तथा शीघ्रातिशीघ्र न्याय सम्पादनमा यदि अन्यथा पुनरावेदनले संयुक्त इजलास र सर्वोच्चले पूर्ण इजलासद्वारा समेत यदि अन्यथा सर्वोच्च लोकसभा मण्डलसमक्ष रु. १ सहित खुल्ला इजलासनिमित्त बिन्तीपत्र सदासर्वदा आम सर्वसाधारणका लागि समेत उपलब्ध हुनुपर्छ, हुनैपर्छ । सर्वोच्च लोकसभा मण्डलका पात्रहरूको विरुद्ध मुद्दा दायर हुन सक्छ, तर सर्वोच्च लोकसभा–मण्डलको संस्थागत “सूचना, सन्देश, आदेश, निर्देशन” चाहिँ अन्तिम परमादेश हुनेछ । अविश्वास, अभियोग, महाअभियोग आदि सदासर्वदा सबै कार्यकारी पात्र र न्यायाधीशविरुद्ध समेत खुल्लमखुल्ला रहनेछ र रहनुपर्छ । नोट ५ ः व्यक्तिगत स्वेच्छिकताद्वारा क्षणभरमै “देश र दुनियाँ” नै ध्वस्त हुन सक्छ र भइरहेको छ । तसर्थ, एकल स्वेच्छिकतापरक “अध्यक्षात्मक अधिनायकवाद र आवधिक निरपेक्षवाद” उपज “वर्गीय वा राज्य” दुवै सत्तामा “निरंकुशता वा सर्वसत्तावादी” हावी भयो ! अर्थात् छद्मभेषी ठालुले “भ्रष्ट र आतंक” मच्चायो भनेर मात्र चिच्याउनुको के अर्थ ? उर्फ ठालुहरूमै प्राधिकार प्रत्यायोजन गरी÷गराई शासक वा नवशासकमा रूपान्तरण वा पुरानै ठालुहरूलाई अनुमोदन न कि अनमोल सार्वभौम मार्ग प्रशस्तखातिर संकलित वर्गीय जनमत हो, निर्वाचन । व्यक्ति–व्यक्ति आपसी जीतहार ठालुवाद हो भने वर्गीय दलहरू आपसी संस्थागत जीतहार मात्र समाजवाद हो । फगत व्यक्तिगत जीतहार न कि सापेक्ष समाजवाद खातिर समानुपातिक संस्थाहरूका निरपेक्ष प्रक्रिया हो, लोकतन्त्र । सदासर्वदा जित्नेहरूद्वारा हार्नेहरूमाथिको रवैया केवल पौराणिक “प्रजा–तन्त्र” हो, जो भ्रामक लोकतन्त्र हो । जुनै कुनै सर्वसत्तावादी वा अधिनायकवादी व्यक्तिगत ज्यादती अर्थात् “अकबर–महाराजा वा वीरबल–मन्त्री” हरूका फगत शासकीय अहम्ता सदासदाका निमित्त समाप्तिका खातिर एक पात्रको विकल्प अर्का पात्र... को विकल्प पात्र, पात्र, पात्रकै निरन्तरता मात्र होइन कि विधिवत् अधिनायकीमार्ग अपरिहार्यता रहन्छ । तसर्थ, “तेरो–मेरो रहित विधि र विधान, राज्यका साझा स्रोत साधनमा समान” नै समाजवादी न्यूनतम सर्तहरू हुन् । दलाल ठालुवाद अपराध हो भने, तेरो–मेरोरहित संस्कार फगत समाजवाद हो, शून्यवाद हो, जोगीवाद हो । जन्मसिद्ध मौलिक अधिकारसहित व्यक्तिगत “प्रतिभा र परिश्रम एवं उधोग–उपार्जन” निजी स्वामित्वका सवाल हुन् भने, राज्यका “स्रोत–साधन र विधि–विधान” हरूचाहिँ साझा स्वामित्वका सवाल हुन् । “परिश्रम र प्रतिभा” न कि व्यक्तिगत बलबुताद्वारा लुटिएका तथा हस्तान्तरण गरी थोपरिएका “पुँजी र शक्ति” सँग अनर्गल प्रतिस्पर्धामा समानताका अपेक्षा महामूर्खता मात्र हो भने, क्षतिपूर्तिका भूलभूलैयादेखि सुकुम्बासी आदि शब्दहरूसमेत खेदप्रद प्रसंग हुन् । राजनीतिकर्मीको बहानाबाजी गरी बसी हसुर्ने हजारांै–हजार फगत “नेता र कार्यकर्ता” द्वारा उडाइएका धन–दौलत तथा “ठालुका–राज्यसत्ता” द्वारा असुलिएका दोब्बर भन्सार, अनेकन करदेखि सेवाशुल्क र भाडा–ठेक्का आदि÷इत्यादि कमिसन–भ्रष्ट र बम–बारुद तथा गोली–गठ्ठामा खर्चिएका अथाह पुँजी यदि राष्ट्रिय विकास ढुकुटी...!!! यो धर्ती अहोरात्र स्वर्गसरी बन्न सक्छ । तसर्थ, जहानिया राणा, घरानिया शाह, पञ्चायती प्रजातन्त्र, एक दलीय केन्द्रीयता, दलीय भागबन्डा आदि एकल रवैयाकै अवशेष अध्यक्षात्मक अहम्ता ध्वस्त गर्नैपर्छ भन्ने जनवादी काँग्रेस नेपाल पार्टीको मान्यता रहेको छ । किनकि राष्ट्र, राष्ट्रियता, लोकतन्त्र, जनसर्वोच्चता, समानता तथा सम्पूर्ण जनवर्गीय संघ र सांगठनिक सत्तादेखि सिंगो राज्यसत्ता अलावा समग्र सार्वभौमिकता एवं आम मानवीयता एक अमुक ठालुका पेवा ! कदापि हुनै सक्दैन । त्यसैगरी सबैको साझा “जल, जमिन, जंगल र वायुमण्डल” आदि बाजेबराजुदेखि नातिपनातिसम्म “हस्तान्तरण वा बिक्री वितरण” गरी धनी बन्ने परम्परा नै सामन्तवादी प्रवृत्तिको जडसूत्रः हो । “भौतिक एवं बौद्धिक” बाहुल्यताद्वारा निर्धारित एकाधिकार अपराध हो, राष्ट्रघात हो भने, व्यष्टिगत देश, काल, परिस्थिति, वस्तुस्थितिहरूको समष्टिगत सार अर्थात् “भौतिक एवं बौद्धिक” समष्टि नै समाजवादी सापेक्षता हो । कथित हैसियत भएका पात्रहरूले जथाभावी “बुकुरा–बुकुरी” निर्माण गरी भाडा असुल्ने अनि बसी हसुर्ने न कि भूमि एवं प्राकृतिक स्रोत साधनको उच्चतम सदुपयोग निम्ति कृषि, औद्योगिक, शैक्षिक, आवास... इत्यादि प्रयोजन मुताबिक राज्यले अनन्त लालपुर्जा वितरण नगरी कामको प्रयोजन हेरी आवधिक करारनामा गरिनुपर्छ, तब मात्र सच्चा समाजवादको बाधक “डनराज एवं धनराज” स्वतः समाप्त हुन्छ । सेना, प्रहरी, प्रशासन र न्यायालयमा भए गरेका अनियमितता र खर्चिला तौरतरिकालाई मितव्ययी र अत्याधुनिक गरी न्यूनतम संख्या तथा ब्यारेकमा बन्धक सेना र प्रहरीका शक्ति कामयावी तुल्याई महँगी घटाउनुपर्छ र अहोरात्र देश विकासमा खटाउनुपर्छ एवं स्वस्थ युवा पुस्तालाई सैनिक तालिम समेत अनिवार्य छ । खतोखत् “भ्रष्ट र ज्यानमारा” हरूलाई माफी, मुल्तबी, उन्मुक्तिदाता तथा सिंगो सभा गठनदेखि विघटनसम्मका असीमित अधिकार प्राप्त तथाकथित राष्ट्रको पति, प्रधान, वीरबल–मन्त्री, मन्त्री र प्रधानन्यायाधीश अर्थात अध्यक्ष ठालुका एकल स्वेच्छिकतालाई अन्त्य खातिर सर्वोच्च “लोकसभा–मण्डल” मार्फत् निर्वाचित एक–पात्र राष्ट्र प्रमुख लगायत राज्यसत्ताका सातै प्रमुख अंगहरू सर्वोच्च “लोकसभा–मण्डल” मातहत रहन्छ र रहनुपर्छ । पञ्चायती “प्रजा–तन्त्र” का दीक्षित मानसिकता उपज एक ठालुद्वारा समग्र प्रहरी प्रशासन कब्जा, अर्का ठालुद्वारा राष्ट्रिय ढुकुटी स्वाहा !... शिक्षा, स्वास्थ्य, रोजगार र न्याय आदि÷इत्यादिदेखि सरुवा, बढुवा, गुण्डा, ठेक्का, सन्धि–सम्झौता... सर्वत्र एकल रवैया इतर सर्वोच्च लोकसभा–मण्डलसमक्ष सर्वोच्च “विज्ञ र विशेषज्ञ–मण्डल” द्वारा प्रस्तुत मस्यौदा÷विधेयक तथा विभागीय प्रमुखमार्फत् गरिएका मागदाबीमाथि विस्तृत छलफल अन्तरक्रिया गरी पारितपश्चात् शीघ्रातिशीघ्र विभागीय प्रमुख (सेना, प्रहरी, प्रशासन र न्यायालय–स्थायी अंग) द्वारा हुबहु कार्यान्वयनमा यदि अन्यथा सर्वोच्च लोकसभा मण्डलबाट विधिवत अधिनायकी प्रक्रियाले पदमुक्त वा नवनियुक्त या जघन्य कारबाही हुन्छ, हुनुपर्छ । जसको अनुगमन र नियन्त्रणमा समेत व्यक्तिगत रवैया इतर स्थानीय “तह र तप्का” हरूका संस्थागत “प्रतिनिधि–मण्डल र प्रतिनिधि–परिषद्” द्वारा सामूहिक रूपमा पारदर्शी गर्नुपर्छ । विश्व उत्कृष्ट संविधान तथापि कार्यान्वयनमा एकल मनोमानी एवं कार्यान्वयनपश्चात् अनुमोदन गर्ने मन्त्रिपरिषद्का पुरातन प्रचलन केवल मृत्युपश्चात् उपचार बराबर हुन् । मुठ्ठीभर ठालुहरूका फगत सहमति वा विमतिमा तजबिजी कानुनदेखि आपसी नीच सौदाबाजी समूल नष्ट गरी “विधिको–शासन” स्थापित खातिर विज्ञानवत् “पद्धति र प्रणाली” अनिवार्य छ । विज्ञानवत् “पद्धति र प्रणाली” मुताबिक जनवर्गीय संघ÷सांगठानिक सत्ता र सिंगो राज्यसत्ता पूर्ण सार्वभौम हुन्छ र हुनैपर्छ । जब–जब आन्तरिक दलाली तथा बाह्य हस्तक्षेपकारी ठालुवादी चरित्र सार्वभौम मार्गद्वारा समाप्त हुन्छ, जब–जब संयुक्त राष्ट्रसंघीय शक्तिमा एकाधिकार तथा वासिङ्टन डिसी केन्द्रीकृत मुद्रा विनिमय दरमा समान हुन्छ, जब–जब “जल, जमीन, जंगल र वायुमण्डल” राष्ट्रियकरण हुन्छ, जब–जब “शिक्षा, स्वास्थ्य, रोजगार र न्याय” चुस्त, दुरुस्त एवं पूर्ण निःशुल्क हुन्छ, जब–जब युगौंदेखि लुटेर वा हस्तान्तरण गरेर थोपरिएका वा भौतिक बाहुल्यताकै आधारमा सिर्जित असमानताका खाडलहरू पुरिन्छन्, जब–जब आफ्ना लागि आफंैले काम र काम अनुसार दामद्वारा सृष्टि, सिर्जना तथा समग्रतामा अग्रगमन एवं राष्ट्रिय पहिचान बन्छ... तब मात्र मानवीय मार्ग खुल्छ । तसर्थ, एकमात्र निर्विकल्प विकल्प “लोकतान्त्रिक साम्यवादी–राज्य व्यवस्था” अविलम्ब लागु गरियोस् भन्ने शान्तिपूर्ण अपिल गर्दै यदि अन्यथा, राष्ट्रव्यापी रूपमा “यत्र–तत्र–सर्वत्र” अमुक “अध्यक्ष–शासक” हरूलाई जबर्जस्त अपदस्त गर्न बाध्य हुने व्यहोरा समेत यसै “कार्यक्रमिक माग–पत्र” मार्फत् अवगत गराउन चाहन्छौं । अन्ततः हर स्थानीय “तह र तप्का” एवंरीत केन्द्रसम्म “आफ्नो मत आफैंलाई सार्वभौमसत्ता सबैलाई” अर्थात् “स्वशासित संयोजकीय संस्था” अर्थात् “लोकतान्त्रिक साम्यवादी राज्यसत्ता” कायम गर्न÷गराउन आम सम्बद्ध “जनार्दन–जनता तथा वर्गीय–कार्यकर्ता” प्रति समेत हार्दिक अपिल गर्दछौं । (लोकतान्त्रिक साम्यवादको सारांशः वर्गीय आवद्ध क्रमशः आम सम्बद्धप्रति समर्पित जननिर्वाचित “स्वशासित संयोजकीय संस्था” हो ।) (१) ८ बुँदे अपरिवर्तनीय मागहरू अविलम्ब पूरा गरिनेछ । (२) राष्ट्रिय सफासुग्घर अभियानलाई निरन्तर राष्ट्रव्यापी गरिनेछ । साथै, सफा तथा सुन्दर राष्ट्र निम्ति सफा यातायातका साधन एवं धुलो÷मैलो पम्पिङ गर्ने अत्याधुनिक मेशीन अतिरिक्त नीजि र सार्वजनिक स्थल सफा आचारसंहिता लागु गरिनेछ । (३) “वर्गीय एवं राज्य” सत्ताका हरेक स्थानीय “तह र तप्का” क्रमशः केन्द्रसम्म “व्यक्तिको शासन” अन्त्य गरी “विधिवत्–विधान” कायम खातिर तथाकथित “राष्ट्रको पति÷प्रधानमन्त्री÷मन्त्री र सभापति÷अध्यक्ष–शासक” लाई जबर्जस्ती “संयोजक–सेवक” तुल्याई सर्वत्र “स्वशासित संयोजकीय संस्था” निर्माण गरिनेछ । (४) केन्द्र, जिल्ला र स्थानीय निकायमा विभिन्न रोजगार केन्द्रहरु स्थापना गरी बेरोजगार सबै आवेदक नागरिकलाई योग्यता मुताबिक प्रतिघण्टाका दरले चौबिसै घण्टा रोजगार प्रदान गरिनेछ । (५) सेवाका आधारमा दुगुना सुविधा अविलम्ब बन्द गरी उमेरका आधारमा सबै नागरिकलाई निवृत्तिभरणको व्यवस्था गरिनेछ । (६) अति उच्च मेसिनरी अर्थात् अटोप्रविधि जडानमा तीव्रता तथा अनुत्पादक मानवीय श्रम कटौतीमा प्राथमिकता र दैनिक आठ घन्टाका दरले राष्ट्रसेवा २० वर्षसम्म र निवृत्ति चाहिँ ५० वर्ष अवधि कायम गरी सबै नागरिकलाई बराबरी निवृत्तिभरण नीति लागु गरिनेछ । (७) “पूर्ण समानुपातिक” जननिर्वाचित संस्थाका स्वतन्त्र मतदानमा बाधा व्यवधान खडा गर्ने र अमुक ठालुलाई सत्तारोहण गराउन आम वितण्डा मच्चाउने साथै ठालुको जुठो–पुठो हसुरी ठालुकै भजन गाउने तर “तमाम जनार्दन एवं आफैं स्वयं” आफ्नै अस्तित्व समाप्त पार्ने जिउँदा मूर्दा जो भाडाका खेतालाहरूलाई जघन्य भौतिक कारबाही गरिनेछ । (८) अनुमति इतर अवैध हतियार २४ घन्टाभित्र राज्यका निकायहरूमा अनिवार्य बुझाउन निर्देशन जारी गरिनेछ । तर, यदि अन्यथा मृत्युदण्डभन्दा उपल्ला सजायको व्यवस्था गरी हत्या, हिंसा, आतंक, भ्रष्ट, लुटपाट, बलात्कार, चोरी, ठगी, डन, गुण्डागर्दी आदि सामाजिक विकृति र विसंगति समूल नष्ट खातिर स्थानीय जनप्रतिनिधि र नागरिक समाज एवं आम सञ्चार सम्मिलित अपराधी खोजतलास कार्यक्रम अन्तर्गत राष्ट्रव्यापी घरदैलो अभियान तुरुन्त अघि बढाइनेछ । साथै, अपराधको जडसूत्रका रूपमा रहेका जुवा÷तास घर र क्यासिनो÷डिस्को बन्द गरी नेपालीहरुलाई पाँच तारे होटेलमा खर्चिला भोजभतेर र राजनीतिक पार्टीको कार्यक्रम गर्न÷गराउन पूर्ण निषेध गरिनेछ । (९) वहालवाला “सेना प्रमुख, प्रहरी प्रमुख र राष्ट्र प्रमुख” हरूको सुरक्षाइतर सेवानिवृत्त अमुक पात्रको घर र कोठा या परिवार र व्यक्तिगत सेवा र सुविधामा खटाइएका राष्ट्र सेवक “सैनिक र पुलिस” अविलम्ब ब्यारेकमै फिर्ता गरी आम “शान्ति–सुरक्षा” नीति तत्काल लागु गरिनेछ । त्यसैगरी, सार्वजनिक संघ र संस्थाइतर एक–पात्रको सुरक्षार्थ अर्को पात्र सुरक्षामा रखौटे राख्ने दासता अन्त्य गरिनेछ र वहालमा रहेका “सेना र प्रहरी” प्रमुख तथा सहायक प्रमुखलाई “आन्तरिक वा वाह्य” राजनीतिक या धार्मिक भेटघाटको अवसर दिइने छैन । साथै, कुनै पनि पुरस्कार÷पदक तथा मानक–उपहारहरू राज्यको नियम विपरीत स्वैच्छिक रूपमा लिन र दिन अनुमति दिइने छैन । त्यसैगरी, सेना र प्रहरी प्रमुखलाई आन्तरिक गोप्य राष्ट्रिय प्रसंग आमसञ्चार र पुस्तक÷पत्रिकाहरूमा प्रकाशनको अनुमति समेत प्रदान गरिने छैन । त्यसैगरी राज्यको कुनै पनि विभागको प्रमुख कार्यकारी लगायत संघ÷संस्थागत विधायक हुने अवसरबाट अंगीकृत नागरिकहरूलाई वञ्चित गरिनेछ । (१०) लिखित संविधानद्वारा निर्देशित नीति र नियमावली मुताबिक जनवादी काँग्रेस नेपाल पार्टीको ”लोकतान्त्रिक साम्यवादी“ कार्यक्रमिक घोषणा–पत्र २३ २४ २५ २६ २७ २८ २९ ३० नियमित विभागीय कार्यसञ्चालन एवं विधिको शासन हुबहु पालनका अलावा आकस्मिक “सेना र प्रहरी” परिचालन गर्न विभागीय प्रमुखहरूलाई सर्वोच्च “लोकसभा–मण्डल” को दैनिक संस्थागत २४ घन्टे लिखित अनुमति बिना साझा “सत्ता र शक्ति” को दुरुपयोग गरेमा २४ घन्टाभित्र निलम्बन गरी मृत्युदण्ड भन्दा उपल्ला सजाय दिइनेछ । (११) एक व्यक्ति वा समूहद्वारा अर्को व्यक्ति वा समूहप्रति कुनै पनि भौतिक आक्रमण गरी÷गराई मानवीय क्षतिको के कुरा अति साना चोट वा एक थोपा रगत चुहिएमा समेत प्रमाणित दोषीलाई मृत्युदण्ड भन्दा उपल्ला सजाय दिइनेछ । साथै, “शारीरिक या मानसिक” अपांग तुल्याएमा क्षतिपूर्तिसहित उपचार तथा सोही पीडक निज पीडितको सेवक÷नोकर राखिनेछ । तर भ्रष्ट मन्त्रीसँग चाँजो–पाँजो तथा नीच पुलिससँग मिलेमतो गरी पीडितको मुद्दा नै दर्ता हुन नदिने वा प्रधानमन्त्री ठालुको खेतलो महान्यायाधीवक्ता भनाउँदो नकच्चरोद्वारा मुद्दा नै फिर्ता गर्ने पुरातन प्रचलनको अन्त्य गरिनेछ । (१२) राष्ट्रसेवक सेना र प्रहरी तथा निजामती कर्मचारी एवं खुल्ला रोजगार युवा÷युवती र स्वैच्छिक स्वयंसेवक सम्मिलित राष्ट्रिय विकास दल निर्माण गरी युद्ध स्तरमै विकास र निर्माण अभियान तत्काल थालनी गरिनेछ । साथै, गोर्खाभर्ती तत्काल बन्द र वैदेशिक सन्धि र सम्झौता पुनर्लेखन गरिनेछ । संयुक्त राष्ट्रसंघको रोहवर र जनताको जनसहभागितामा सिंगो देशको चारै किल्ला घेराबन्दी गरी राष्ट्रिय शान्ति र सुरक्षा खातिर पञ्चशील सिद्धान्त अवलम्बन गरिनेछ । (१३) शिक्षा, स्वास्थ्य, रोजगार र न्यायिक क्षेत्रमा प्रचलित विश्वव्यापी मानव अधिकारको मापदण्ड अनुसरण गरिनेछ । (१४) आम सुरक्षा नीति अन्तर्गत, आतंकवादी गतिविधि एवं सामाजिक विकृति र विसंगति नियन्त्रण क्रमशः उन्मुलन खातिर अत्याधुनिक सुरक्षा प्रविधि तथा प्रत्येक नागरिकहरूको जिउ–धनको पूर्ण सुरक्षासहित सेन्सरसिप परिचय–पत्र नम्बर र मोबाइल कन्ट्रोल अटो वैज्ञानिक प्रणाली जडान गरिनेछ । साथै, इन्टरनेट र फोन सेवा निःशुल्क गरी दैनिक एक पटक प्रहरी कन्ट्रोल १०० मा ठीक छु (ओके) समाचार टेलिफोन वा एसएमएसमार्फत् जानकारी लिन र दिन हरेक नागरिकका लागि अनिवार्य गरिनेछ । (१५) सर्वोच्च एवं पूर्ण सार्वभौम “लोकसभा–मण्डल” मातहतका राष्ट्र प्रमुखद्वारा ओहदाको प्रमाण–पत्र र औपचारिक भेटघाट अलावा कुनै पनि कानुनी दोषी अर्थात् संविधानतः अपराधीलाई माफी÷मुल्तबी÷उन्मुक्ति आदि प्रदान गर्ने कथित महाराजा बराबर आलंकारिक अवसर दिइने छैन र व्यक्तिगत “तोक–आदेश–हुकुम–हस्ताक्षर” द्वारा ठेक्का–पट्टा, सन्धि–सम्झौता, पदमुक्त–रोजगार, सरुवा–बढुवा, दलाली–गुण्डा आदि आम विकृति र विसंगतिको प्रमुख कारक पुरातन वीरबल अर्थात् तथाकथित मन्त्रीका स्वविवेकी अधिकार तथा वर्गीय ठालुका ह्विपको आज्ञापालक सभासद् प्रथा अविलम्ब अन्त्य गरी केवल “स्वशासित संयोजकीय संस्थागत अर्थात् सर्वोच्च लोकसभा मण्डल” मातहत प्रक्रियागत निर्णय गरिनेछ । (१६) असमानताको जडसूत्रः विद्यालय र अस्पतालहरूमा एकद्वार प्रणाली अन्तर्गत निजी र सार्वजनिक दुवै समायोजन गरिनेछ । साथै विश्व उत्कृष्ट “प्रविधि र प्राविधिक तथा साधन र सामग्री” आयात गरी खुल्ला दूर शिक्षा प्रणालीमार्फत् शैक्षिक एकरूपतासँगै खर्चिला र झन्झटिला पुरानो अनुत्पादक शिक्षा प्रणाली खारेजी गरिनेछ । साथै, बाल अनुशासन एवं बाल मनोविज्ञान पठन–पाठन अन्तर्गत बालकक्षा (वर्ष ५–१० सम्म) ५ वर्ष प्रत्यक्ष विशेष अभ्यास तर प्रत्यक्ष अभ्यास गर्न अनिवार्य नभएमा एकमुष्ट दूर शिक्षाद्वारा युवाकक्षा (वर्ष १०–२० सम्म) १० वर्ष अनिवार्य अध्ययन एवं विधागत निःशुल्क उच्च शिक्षा अध्ययन÷अध्यापन केन्द्रहरू स्थापना गरिनेछ । (१७) निःशुल्क शिक्षा तथा स्वास्थ्य कार्यक्रम अन्तर्गत २०–२५ वर्ष उमेर भित्रमा ५ वर्षमध्ये ४ वर्ष विषयगत विद्यावारिधि अवधि र बाँकी १ वर्ष सबै स्वस्थ “युवा–युवती” हरूलाई अनिवार्य सैनिक स्वयंसेवक तालिम दिलाइनेछ । साथै, २५ वर्षभन्दा माथिका सबै विधागत प्रथम छात्र–छात्रा अर्थात् अद्वितीय युवा–युवती सम्मिलित वैज्ञानिक अध्ययन अनुसन्धान एवं उक्त कार्यमा प्रोत्साहन गर्ने नीति तत्काल अवलम्बन गरी यथोचित् उच्च बजेट निकासा गरिनेछ । (१८) अद्वितीय विद्वान् अपहरण गर्ने योजना अन्तर्गत “वैदेशिक छात्रवृत्ति” र “आन्तरिक राजनीति” तथा कथित कोटा प्रणाली तत्काल खारेजी गरी दलाल “ठालु–ठालु” आपसी निर्लज्ज भागबण्डा गरिने “पुलिस, न्यायाधीश, आयोग, अख्तियार, डाक्टर, इन्जिनियर, शिक्षक” आदि÷इत्यादि... सर्वत्र खुल्ला एवं पूर्ण पारदर्शी प्रतिस्पर्धा निम्ति एकद्वार प्रणाली अन्र्तगत लोकसेवा आयोगमा वैज्ञानिक “पद्धति र प्रणाली” जडान गरिनेछ । (१९) २५ वर्षभन्दा माथिका युवा र युवतीलाई योग्यता अनुसार रोजगारीको (काज, करार वा अस्थायी) अवसर प्रदान गर्दा, सिंगो राज्यसत्तामा स्थानीय स्वायत्ततासहित स्थानीय जनप्रतिनिधि र नागरिक समाजको रोहवरमा स्थानीय स्तरमै पारदर्शी अन्तर्वार्ता तथा निःशुल्क तालिम प्रशिक्षण एवं स्रोत–साधन प्रदान गरिनेछ र सहज स्वरोजगार निम्ति बिना धितो रु. १० लाखसम्म सहज ऋण तर उद्योग र उपार्जन या श्रमप्रति तत्परता नभएका नागरिकका हकमा राज्यबाट कुनै पनि सुविधा प्रदान गरिने छैन । साथै, गाँस, बास, कपास, शिक्षा, स्वास्थ्य र रोजगार आदि न्यूनतम मानवीय आवश्यकता राज्यकै तर्फबाट उपलब्ध गरिनेछ तर असक्त र वृद्ध इतर ऐच्छिक श्रम प्रति तत्परता भने अनिवार्य हुनेछ । (२०) उर्वर तर कमजोर भूमिमा निर्मित अव्यवस्थित एवं असुरक्षित बुकुरा–बुकुरी ध्वस्त गरी व्यवस्थित एकीकृत आवास क्षेत्र अन्तर्गत आधुनिक सुविधा सम्पन्न साथै विशाल तर पूर्ण सुरक्षित भवन निर्माण आचार संहिता कडाईका साथ लागु गरिनेछ । साथै, राष्ट्रको सम्पूर्ण “भूमि र भवन” वैज्ञानिक वर्गीकरण गरी प्रयोजन मुताबिक आवधिक रुपमा वितरण गरिनेछ । (२१) मृत पुँजी जो वाहियात “सुन, चाँदी, हिरा र मोती” आदि अविलम्ब राष्ट्रियकरण गरी केवल बैकिङ प्रयोजन निम्ति मात्र अनुमति प्रदान गरिनेछ तर निजी व्यापार÷व्यवसाय तथा गरगहना र व्यक्तिगत प्रयोजन अवैध गरिनेछ । तस्करी र मृत पुँजीको चलखेल गरी अनुत्पादक अथाह धन थोपर्ने अन्य काला व्यावसायिक धन्दा समेत तुरुन्त बन्द गरिनेछ । (२२) एक श्रीमान् र एक श्रीमती–एक घरबार साथै एक छोरा र एक छोरी सुखी परिवार तथा माता र पिता सम्मिलित सुन्दर परिवार नीति लागु गरी सुन्दर परिवारलाई थप हौसला र सम्मान एवं भत्ता र सुविधा प्रदान गरिनेछ । साथै, प्रजनन् पूर्ण सार्वभौम एवं स्वतन्त्रता तथा विश्वव्यापी मानवअधिकारको स्थापित मापदण्ड र आचारसंहिता अविलम्ब लागु गरिनेछ । (२३) एक घरबारलाई १÷१ कार, मोटरसाइकल÷स्कुटर÷साइकल, त्यसैगरी एक परिवार २÷२ कार, मोटर साइकल÷स्कुटर÷साइकल, त्यसैगरी सुन्दर परिवारलाई ३÷३ कार, मोटर साइकल÷स्कुटर÷साइकल तर बाँकी सबै यातायातका साधन आम प्रयोजन निम्ति राष्ट्रियकरण गरिनेछ । उपरोक्त निजी बाहेक सम्पूर्ण “सडक र हवाई” यातायात आम मानव जीवनसँग प्रत्यक्ष सरोकार रहेको हुँदा, सम्पूर्ण यातायातलाई सुव्यवस्थित खातिर “प्राधिकरण या संस्थान” नियमावली मुताबिक केवल संस्थागत रूपमा मात्र सञ्चालन गर्न अनुमति प्रदान गरिनेछ । निजी र सार्वजनिक सवारी साधनको छुट्टै कानुन तर शववाहन र एम्बुलेन्स चाहिँ राज्यकै तर्फबाट पूर्ण निःशुल्क सेवा प्रदान गर्न समुदायमै हस्तान्तरण गरिनेछ । सडक वा हवाई सबै सार्वजनिक यातायातका साधनहरूमा २५ वर्षभन्दा मुनि र ६० वर्षभन्दा माथिका सबै स्वदेशी मानिसहरूलाई ५०% मिनाहा तथा ३१ ३२ ३३ ३४ व्यावसायिक नाफाको अनुपातमा यातायात लगायत सबै नाफामूलक व्यवसायहरूमा प्रगतिशील कर लगाइनेछ । तर उद्योग र व्यवसाय अलावा निजी घरायसी प्रयोजन निम्ति महँगा जेनेरेटर, फ्रिजदेखि मेसिन, ल्यापटप, टेलिभिजन आदि एक पात्र एक सञ्चार तथा रु. १ लाखभन्दा माथि मूल्यका १÷१ थान अतिरिक्त मेसिन÷औजार मात्र सञ्चित गर्न अनुमति दिइनेछ । (२४) तीन महिना भित्र भुक्तानी लिइसक्नुपर्ने गरी प्रत्येक नेपाली नागरिकलाई १÷१ लाख रुपियाँ निजी घरायसी खर्च निःशुल्क उपलब्ध गराई सोहि समय अवधि भित्र नागरिकको चल÷अचल सम्पत्ति गरी जम्मा १÷१ करोडभन्दा माथिको सम्पत्ति राष्ट्रियकरणसँगै नयाँ मुद्रा प्रचलनमा ल्याइनेछ । तर तीन महिना भित्र दाबी नगरिएको चल÷अचल सम्पत्ति स्वतः राष्ट्रियकरण गरिनेछ । (२५) कथित साहुजी अर्थात् फगत घरबेटीद्वारा असुलिएका स्वैच्छिक अर्थात अनियन्त्रित घर, कोठा, जग्गा, सटर... भाडा अविलम्ब मिनाहा गरी राज्य नियन्त्रित (बिजुली, पानी, यातायात, सफासुग्घर... आदि सुविधा हेरी) अत्यन्त “न्यून भाडादरमाथि प्रगतिशील कर” पुनश्चः साझा राष्ट्रोन्नतिनिम्ति पूर्ण पारदर्शी गरिनेछ । (२६) सुगम र दुर्गमको न्यायोचित मूल्यांकन गरी एक पात्र–एक कोठा भान्छासहित र एक घरपरिवारलाई त्यसको दुगुना र एक सुखी परिवारलाई एक फ्ल्याट या चारकोठे घर र सुन्दर परिवारलाई त्यही अनुपातमा स्थानीय निकायमै ग्राम÷नगर÷महानगर कार्यालयमार्फत् अनुगमन गरी न्यून शुल्कमा आवास उपलब्ध गराउन उल्लिखित मापदण्डभन्दा बढी घर र कोठा भोगचलन गर्न अनुमति दिइने छैन । धनीपुर्जा भएका तथा भोग÷चलन गरिरहेका नागरिकको हकमा सोही स्थानमा राष्ट्रिय जनसंख्याको अनुपातमा “भूमि र भवन” करारनामा गरी प्रदान तर सो भन्दा बढी राष्ट्रियकरण गरिनेछ । (२७) ५% जनसंख्याभन्दा कम सामन्तद्वारा कब्जा गरिएको साझा राष्ट्रिय सम्पत्ति “जल, जमिन, जंगल र वायुमण्डल” पुनः निजका दरसन्तान निम्ति मात्र हस्तान्तरण गरी आम जनता “गरिब÷निर्धन एवं परजीवी÷सुकुम्बासी” तुल्याउने दलाल सामन्तवादी प्रचलन पूर्ण निर्मूल खातिर राष्ट्रिय पुँजी क्रमशः राष्ट्रियकरण गरिनेछ । मुलतः “भूमि र भवन” पुस्तौं–पुस्तासम्म “हस्तान्तरण वा बिक्री–वितरण” गरी बसी हसुर्ने मृत–समाजवाद र सामन्ती–संस्कारको अन्त्येष्टि खातिर “आवधिक वा जीवनकाल” भरिका लागि मात्र नागरिक करारनामा गरी गरिखाने जीवन्त–समाजवाद अर्थात् सच्चा–जनवादको सुरुआत निम्ति फगत लालपुर्जा तुरुन्त खारेजी गरिनेछ । (२८) क्रान्तिकारी भुमिसुधार मापदण्ड मुताबिक “नागरिक आवश्यकता र उपयोगिता” भन्दा अतिरिक्त “भूमि र भवन” निरन्तर राष्ट्रियकरणपश्चात् पुनः प्रयोजन अर्थात् उद्योग–उपार्जनको अनुपातमा समान वितरण गरिनेछ, गरिरहने छ । यसरी, पौराणिक शैलीमा २–४ पाथी खेतीपाती र २–४ पशुपन्छी पाली जेनतेन गुजारावादी तथा “कोही कथित सुकुम्बासी त कोही फगत भूमिपति” मा वर्गीकरण गर्ने सामन्ती प्रचलनको अन्त्येष्टिसँगै आम औद्योगिकीकरण गरिनेछ । (२९) प्रत्येक आर्थिक वर्ष ५% को दरले मात्र वृद्धि गर्ने गरी प्रथम जनवादी आर्थिक वर्षबाट दुर्गम गाविसहरूमा १०० कोठाभाडाको शून्य घरभाडा कर, सुगम गाविसहरूमा १५० कोठाभाडाको २५% घरभाडा कर, नगरपालिकाहरूमा २०० कोठाभाडाको ४०% घरभाडा कर, उप–महानगरपालिकाहरूमा २५० कोठाभाडाको ५०% घरभाडा कर र महानगरपालिकाहरूमा ३०० कोठाभाडाको ७५% घरभाडा कर लिने व्यवस्था गरिनेछ । कोठाको क्षेत्रफल १०ह१२ तथा सोही अनुपातमा घर÷सटरको भाडा र कर तर न्यूनतम घरभाडा लिने÷दिने मापदण्ड तथा सेवा सुविधासमेत अनिवार्य हुनेछ । स्मरण रहोस्, भूमि राज्यको हुनेछ र भवन चाहिँ पात्रको जीवनकालभरिका लागि मात्र आवधिक करारनामा गरिनेछ र आधिकारिक व्यक्तिको “तोक–आदेश–हुकुम–हस्ताक्षर” इतर विधिवत् प्रक्रिया अर्थात् लोकतान्त्रिक मूल्य र मान्यता मुताबिक “स्वशासित संयोजकीय संस्था” अर्थात् “न्यायालय–मण्डल” को संस्थागत वाध्यकारी आचार संहिताद्वारा न्यायाधीशका एकल स्वेच्छिकता समेत समूल अन्त्य गरिनेछ । साथै विज्ञानवत् प्रमाण खातिर पारदर्शी प्रविधि जडान गरिनेछ । (३६) राज्यसत्तामा “सैनिक र पुलिस” का एकल स्वेच्छिकता नियन्त्रण खातिर सर्वप्रथम “वीरबल–मन्त्री” पदवी खारेजी गरी सर्वोच्च एवं पूर्ण सार्वभौम “लोकसभा–मण्डल” मातहतका विभागीय प्रमुखमार्फत् अनिवार्य मर्यादाक्रम अर्थात् योग्यताक्रम कायम गरिनेछ । अनिवार्य पक्राउ पुर्जीसहित सञ्चार जगत् सम्मिलित एवं स्थानीय जनप्रतिनिधिसँगै नागरिक समाजको रोहवरमा मात्र धन÷दौलत बरामद तर आरोपित पात्रलाई स्वैच्छिक केरकार या गोप्य हस्ताक्षर प्रतिबन्ध गरी वैज्ञानिक प्रविधिसहित प्राज्ञिक अनुसन्धानद्वारा सत्य÷तथ्य सम्पूर्ण पारदर्शी गरिनेछ । जनतामा अनेकन आक्रोश र प्रतिशोधको भावनाको बीजारोपण एवं अधिकांश सामाजिक अपराधको जडसूत्र अतिरिक्त हजारौंको हत्या र बेपत्ताको कारक लठैत वीरबल ठालुको एकल आदेशकै उपज हो । अपराधी प्रमाणित पूर्व आरोपितप्रति वाहियात शारीरिक अलावा मानसिक यातना अतिरिक्त सिङ्गो राष्ट्र समेत आतंकित तुल्याउने सशस्त्र अहंकार भित्रका निरीह मानवीयतालाई सम्बन्धित अदालतमै सकुशल नै हाजिरीपश्चात् अदालतकै निर्देशन मुताबिक मात्र “पुलिस वा सैनिक” को जिम्मा वा थुनामा राखिने या आपराधिक प्रवृत्ति हेरी आजीवन वा आवधिक श्रमशिविरमा राखी उत्पादकत्व पीडितप्रति समर्पित गरिनेछ । (३७) बैंक तथा वित्तीय संस्थाहरूमा थोपरिएका अथाह मृत पुँजी तत्काल राष्ट्रिय विकास कोष ढुकुटी तुल्याउनुका साथै विश्व बैंक लगायत मित्र राष्ट्रहरूबाट पर्याप्त ऋण सहयोग संकलन गरी आमूल परिवर्तनकारी आर्थिक आन्दोलन अहोरात्र चौतर्फी अघि देहावसानपश्चात् स्वतः राज्यको साझा सम्पत्ति हुनेछ । (३०) स्थानीय उद्योग÷उपार्जन एवं कृषि÷पशुपालन अभियानसँगै प्रविधि÷प्राविधिक र सम्पूर्ण सामग्रीसहित अथाह अनुदान प्रदान गरिनेछ भने, जडिबुटी प्रशोधन, खनिज उत्खनन् र व्यापक पर्यटन प्रवद्र्धनसँगै जल, जमीन, जंगल र वायुमण्डलको पूर्ण सदुपयोग र संरक्षण गरिनेछ । (३१) राष्ट्रिय पहिचान÷राष्ट्रिय गौरवका उद्योग उपार्जनमा वैदेशिक लगानी बन्द गरी नागरिक लगानी कोष तथा साझेदारी सार्वजनिक संस्था मातहत तमाम नागरिकका लागि बराबरी नाफा कमाउने व्यवस्था गरिनेछ । (३२) बजारमा एकरूपता खातिर भौगोलिक विविधता र असमानता हेरी क्षतिपूर्तिसहित ढुवानी खर्चको व्यवस्थासँगै विज्ञानवत् पारदर्शी साझा सहकारी संस्थामार्फत् एकै स्थानमा अनेक उपभोक्ता सामग्री सुपथ बिक्रीवितरण गरी थोक र खुद्रा मूल्यमा समानता कायम गरिनेछ । तर दैनिक उपभोग्य वस्तु एवं आम जीवनसँग सम्बन्धित सामग्रीहरू अति सञ्चिति या कालोबजारी गरेमा धन÷माल जफत गरी कडा कारबाही गरिनेछ । (३३) न्यायको व्यापारी–व्यवसायी र दलाली जो जघन्य अपराधी र आपराधिक प्रवृत्ति निर्मूल गरी राज्यकै तर्फबाट वैज्ञानिक प्रविधि जडान एवं चुस्त–दुरुस्त तथा पूर्ण निःशुल्क न्याय सम्पादन प्रणाली संस्थागत गरिनेछ । (३४) विगतमा भए गरेका जघन्य अपराध र आपराधिक प्रवृत्तिलाई मुट्ठीभर दलाल ठालुका न्याय–प्रशासनद्वारा दिइएको माफी र मुल्तबी र उन्मुक्तिका पराकाष्ठा नजीर बनेको दण्डहीनता विरुद्ध पुनः न्यायिक सत्य–तथ्य अध्ययन र अनुसन्धान गरी प्रमाणित अपराध र अपराधीलाई सार्वजनिकसँगै कानुनी उपचार गरिनेछ । (३५) पौराणिक जंगली प्राकृतिक न्यायिक सिद्धान्त अर्थात “जसको शक्ति उसैको भक्ति” उद्यत “वीरबल–मन्त्री” को व्यक्तिगत ३५ ३६ ३७ ३८ बढाइनेछ । (३८) जनवादी सत्ताप्राप्तिपश्चात् तुरुन्त तर जम्मा एकपटक बैंक तथा वित्तीय संस्थाबाट व्यक्तिगत वा संस्थागत रूपमा लिएको सम्पूर्ण ऋण–ब्याज मिनाहा गरिनेछ । तर “उत्पादनमा लगानी र बैंकमा जमानी” इतर व्यक्तिगत (१ लाख) वा व्यावसायिक (१० लाख) प्रयोजन निम्ति अनुमतिभन्दा माथि घरायसी मुद्रा सञ्चिति गरेमा सम्पूर्ण सम्पति जफत गरी कडा कारबाही गरिनेछ । (३९) बैंक एवं वित्तीय संस्थाहरूमा मुद्रा विनिमय आचारसंहिता कडाईका साथ लागु गरी “व्यक्तिगत वा संस्थागत” दुवै तथ्यांक राखी “विनिमय, खर्च र सञ्चय” गरिएको प्रमाण मुताबिक वर्तमानका लागि एक नागरिकको एकमुष्ट चल र अचल सञ्चित पुँजी १÷१ करोडभन्दा बढी अनावश्यक एवं अवैध घोषणा गरिनेछ । (४०) वैदेशिक दुतावासहरूको निरीक्षण र वैज्ञानिकीकरणसँगै निरन्तर अनुगमन तथा धार्मिक “गुम्बा, मस्जिद, चर्च, मन्दिर र गुठी” आदिद्वारा कब्जा गरिएका तथा प्रदान गरिएका अथाह “भूमि र भवन” न्यूनीकरण एवं शरणार्थीहरूको यथोचित् व्यवस्थापन गरिनेछ । (४१) सबै भाषा राष्ट्रिय भाषा र सबै जाति मानव जाति तथा सवै मानिस बराबरी नीति अवलम्बन गरी भेदभाव र छुत–अछुत पूर्ण उन्मुलन एवं आन्तरिक माध्यम भाषा नेपाली भाषा र अन्तर्राष्ट्रिय माध्यम भाषा अंग्रेजी भाषा तुरुन्त लागु गरिनेछ । (४२) दीर्घकालीन कुलो–नहर निर्माणसँगै तत्कालीन विद्युत् पम्पिङ–सिँचाई प्रविधिद्वारा कृषिक्रान्ति गरी सिंगो राष्ट्र हराभरा तुल्याइनेछ । विद्युत् र टेलिफोनका खम्बा तथा ढल–खानेपानी लगायत खतरनाक ग्यास पाइप र तारहरू जमिन मुनि व्यवस्थित गरिनेछ । (४३) स्वदेशी लगानी र नागरिकलाई प्राथमिकता साथै वैदेशिक कम्पनीप्रति अतिरिक्त करसहित औद्योगिक लगानी अनुमति प्रदान गरिनेछ तर विगतका दलाल पात्र “कथित राजा÷महाराजा, प्रधानमन्त्री÷मन्त्री” द्वारा एकमुष्ट वैदेशिक कम्पनीलाई बेचिएको उद्योग एवं प्राधिकरणहरू अवैधानिक घोषणा गरी अविलम्ब राष्ट्रियकरण गरिनेछ । (४४) व्यक्तिगत स्वार्थ पूर्ति निम्ति अमुक ठालुहरूद्वारा जनता–जनार्दन आपसी युद्ध तथा विखन्डन आदि वितण्डता सिर्जना गर्ने पुरातन सूत्र “अध्यक्षीय अधिनायकवाद र आवधिक निरपेक्षवाद” समूल नष्ट गरी विज्ञानवत् “संयोजक मण्डल पद्धति र दोहोरो निर्वाचन प्रणाली” मुताबिक केवल संस्थागत “विधि–विधान” एवं अखण्ड राष्ट्रिय संविधान अपरिवर्तनीय गरिनेछ । (४५) सम्पूर्ण प्राकृतिक “स्रोत–साधन” हरूको संरक्षण गर्दै “खाद्य सिता र आर्थिक सुका” अनावश्यक खेर नफाल्न सचेतना अभियान गरिनेछ । साथै, जुनै–कुनै धार्मिक वा साँस्कृतिक जबर्जस्त खर्च र सार्वजनिक होहल्ला न्यूनीकरण गरिनेछ । (४६) सम्पूर्ण “खोला र नदी” हरू यथोचित् स्थानमा तटबन्ध निर्माण गरी भूमि संरक्षण एवं विद्युत् उत्पादनसँगै सुन्दर पर्यटन करिडोर र माछापालन तथा सहर र बस्तीहरूमा शीतलतासँगै पानी जहाज र डुंगा सञ्चालन अतिरिक्त सिँचाई अभियान युद्धस्तरमै अघि बढाइनेछ । (४७) जुनै–कुनै पात्र वा संघ÷संस्थाबाट आमबन्द या सार्वजनिक “तोड–फोड–हत्या–हिंसा” गर्न पूर्ण प्रतिबन्ध गरिनेछ, तर शान्तिपूर्ण धर्ना÷जुलुस गर्दा गिरफ्तार वा सेना÷प्रहरी धरपकड चाहिँ कहीँ–कतै गरिने छैन । साथै, सार्वजनिक यातायात नियम उल्लंघन लगायत सार्वजनिक सवालमा कहीँ–कतै बाधा–व्यवधान एवं धन–जनको क्षति गरे र गराएमा मृत्युदण्डभन्दा उपल्ला सजायको व्यवस्था गरिनेछ । (४८) सम्पूर्ण आम सञ्चारले दैनिक सुरु र अन्त्यमा अनिवार्य राष्ट्रिय गान गाउनुपर्ने तथा दैनिक एक कार्यक्रममा शिक्षा वा जनचेतनामूलक प्रसारण गर्न अनिवार्य गरिनेछ । तर, समाजमा नकारात्मक असर पर्ने प्रसारण वर्जित हुनेछ । खानी हुन्, चाहे जे हुन् तर ती र त्यस्ता अशक्त पात्रहरूको अग्राधिकार जनवादी सरोकार हुन् । तसर्थ, सर्वत्र वृद्ध–वृद्धा र युवा–युवती स्वयंसेवक क्लबहरू गठन गरी क्लबलाई ज्ञान र मनोरञ्जन एवं आवश्यक सबै समानसँगै “एक अशक्त पात्र एक सेवक” नीति लागु गरिनेछ । साथै विशुद्ध “समाज–सेवा” कार्यक्रम अभियान सञ्चालन गर्न प्रोत्साहन÷अनुदान प्रदान गरिनेछ । (५४) जनवादी काँग्रेस नेपाल पार्टीद्वारा कुनै पनि “हत्या, हिंसा, बन्ध, तोडफोड” आदि आतंक गरिने छैन, तर त्यस्ता उच्छृंखल गतिविधि गर्ने व्यक्ति वा समूहलाई भने छाडिने छैन । (५५) नागरिकको “राष्ट्रिय परिचय–पत्रमा उल्लिखित अनुशासित अंक, अध्ययनको प्रमाण–पत्र र औद्योगिक विवरण, बौद्धिक पुँजी” आदि आधारमा आवश्यक लगानी गर्न बैंक तथा वित्तीय संस्थाहरूलाई सिफारिस एवं अनुमति प्रदान गर्नेछ । (५६) जनशक्ति दुरुपयोग र महँगो उपभोग दुवै नियन्त्रण खातिर घर–घरमा उही प्रवृत्ति अर्थात रासन र तरकारी पसल अर्थात् कोठे–नाङले खुद्रा व्यापार–व्यवसायलाई विशाल व्यवसायमा रूपान्तरण गर्ने स्वरोजगार नीति मुताबिक तुरुन्त सुलभ ऋण उपलब्ध गरिनेछ । (५७) संरक्षक अर्थात् अभिभावकविहीन नाबालक तथा असक्त र वृद्धहरूको जन्मसिद्ध मौलिक अधिकारसहित मानवीय आवश्यकता तुरुन्त पूरा गरिनेछ । साथै, सभ्य, स्वस्थ, समृद्ध र उन्नत समाज निर्माण खातिर साप्ताहिक बिदाको बिहानै टोल–छिमेक सफासुग्घर अनिवार्यसँगै पौष्टिक आहार लगायत अन्य तालिम–प्रशिक्षणहरू निःशुल्क प्रदान गरिनेछ । तर राष्ट्रिय महत्वका विशेष अवसर तथा चाडपर्व इतर अनावश्यक विदा दिइनेछैन । (५८) अनियन्त्रित सामाजिक विकृति र विसंगति नियन्त्रण गरी प्राकृतिक मानवीय आवश्यकता र स्वतन्त्रता परिपूर्ति खातिर व्यवस्थित व्यावसायिक सहवास केन्द्रहरूलाई अनुमति प्रदान गरिनेछ । साथै, उद्योग र कारखानाहरूमा सम्मानित श्रमिक तर घर र कोठामा हुने “श्रम र यौन” शोषण उन्मूलन खातिर दैनिक÷मासिक पारिश्रमिकमा अतिउच्च (४९) भन्सार, जहाज, सडक यातायात तथा हुन्डी, कार्गोमार्फत् हुने तस्करी र अन्य अनर्गल कालोबजारी नियन्त्रण खातिर विशेष निरीक्षणसँगै आधुनिक प्रविधि जडान एवं वैदेशिक पर्यटन प्रवद्र्धन गर्न पर्यटकलाई विशेष सेवा÷सुविधा तथा शान्ति÷सुरक्षा निम्ति बृहत् पर्यटन योजनासँगै सबै वर्ष पर्यटन–वर्ष घोषणा गरिनेछ । साथै साझा राष्ट्रियता तथा राष्ट्रिय सम्पदाको सरोकार राख्ने उद्योग र व्यापार तुरुन्त राष्ट्रियकरण र निजी वा साझेदारी नाफामूलक व्यवसायहरूमा नाफाका आधारमा ५०% भन्दा उच्च प्रगतिशील कर लगाइनेछ । (५०) मोसाक–फोन्सेका तथा ट्याक्स हेभन अर्थात पानामा–पेपर आदि करछली गरिएका सम्पत्ति एवं वैदेशिक बैंकहरूमा लुकाई राखेका अथाह पुँजी “अन्तर्राष्ट्रिय मुद्राकोष तथा बैंक र सरकार” आपसी सहकार्यद्वारा तुरुन्त फिर्ता गरी राष्ट्रिय विकास कोष ढुकुटी निर्माण गरिनेछ । साथै, अपराधीलाई कडा कारबाही गरिनेछ । (५१) प्राकृतिक स्रोत÷साधन “जल–जमीन–जंगल–वायुमण्डल” आदि निजी “प्रतिभा र परिश्रम” का उपज न कि निःसन्देह राष्ट्रिय सवाल हुन्, साझा स्वामित्वका सवाल हुन् । निजी “प्रतिभा र परिश्रम एवं उद्योग र उपार्जन” जनताको जन्मसिद्ध मौलिक अधिकार आदि पूर्ण सुरक्षित तर उपेक्षित सामाजिक र धार्मिक, नश्ल र अनुहार, भाषा र भू–भाग इत्यादि सम्पूर्ण विभेद अन्त्य गरी “मान्छे–मान्छे” बराबरी नीति कडाइका साथ लागु गरिनेछ । (५२) जवर्जस्त करनी गर्ने पातकी तथा चेली–बेटीको खरिद÷बिक्री गर्ने÷गराउने प्रमाणित दोषीलाई तुरुन्तै मृत्युदण्डभन्दा उपल्लो सजाय अन्तर्गत विशेष श्रम शिविरमा आजीवन ढल र शौचालय सफा गर्ने कडा श्रम साथै अनुमति इतर घरायसी कामदार राख्ने सामन्तीको सम्पूर्ण सम्पत्ति जफत गरिनेछ । (५३) वृद्ध–वृद्धाहरू सर्वसम्मानित अलावा ज्ञानका भकारी पनि हुन्, त्यसैगरि सबै अपांग तथा दृष्टिविहीन समेत चिन्तन र दर्शनका ३९ ४० ४१ ४२ दर कायम गरि प्रहरीमा गोप्य जानकारीका लागि सम्पर्क केन्द्र स्थापना गरिनेछ । प्रदर्शन गर्ने÷गराउने–दुवै पक्षलाई जघन्य कारवाही गरिनेछ भने, निम्ता गरिएका आफन्त तथा मलामी चाहिँ अनिवार्य तर ऐच्छिक समवेदना÷स्मृतिसभासँगै अन्य शुभकार्यमा मितव्ययी जनवादी शैली अवलम्बन गरिनेछ । (६३) राष्ट्रिय पुँजी तथा युवा शक्ति पलायन तुल्याउने कारणसहित (जीवनदाता माता–पिताको अकल्पनीय दुःख...! शैक्षिक संघसंस्थाको अथाहा खर्च...!! तर वैरीको सेवा...!!!...!!! उपलब्धि कागजी खोष्टा...???) समाधान खातिर अभियानसँगै केही समयका लागि वैदेशिक रोजगार विभाग खारेजी र अध्ययन एवं पर्यटन अनुमतिमा कडाइ साथै नागरिकलाई राहदानी बिक्री गर्ने नियतिमा विशेष कटौती गरिनेछ । (६४) सामाजिक वर्ग तथा आम मानवीयताका विशुद्ध मानवीय साझा सवाल खातिर शान्तिपूर्ण आवाज बुलन्द गर्ने दार्शनिक “संयोजक–सेवक” प्रति हार्दिक सम्मान र राज्यकै तर्फबाट उचित सेवा÷सुविधा तर जात–जाति, धर्म–संस्कृति, लिंग–भूगोल आदि सामाजिक वितन्डा तथा विखण्डनकारी भँडुवा अर्थात् “गुण्डा–नेता” जो स्वयं “अध्यक्ष–शासक” घोषणा गर्छ भने, जघन्य कारबाही गरिनेछ । (६५) आम समानता इतर अनर्गल अर्थात् फगत अग्राधिकारको माग गर्ने पात्रलाई जघन्य कारबाही र संघ÷संस्थाहरूलाई समेत प्रतिबन्ध लगाइनेछ । तर, मानवीय न्यूनतम मापदण्ड तथा पवित्र श्रमिकको कानुनसंगत सेवा÷सुविधा प्रदान नगर्ने रोजगारदाता अविलम्ब कडा सजायको भागेदार हुनेछ । (६६) रोजगार लगायत सम्पूर्ण अधिकारमा नर÷नारी बराबरी अतिरिक्त भेषभुषामा समेत एकरूपताका निम्ति झन्झटिला तथा असजिला पोसाक विस्थापन गर्ने स्वतन्त्रता तर जुनसुकै शालीन र शिष्ट पहिरनको अनुसरण गर्न प्रोत्साहन साथै सबै पोसाक सम्मानित पोसाक घोषणा गरिनेछ । (६७) जोखिमयुक्त सडक–यात्रा र विदेशी इन्धन–खर्च कमी गर्दै क्रमशः विस्थापन तर जमिनमुनि आधुनिक मेट्रो र सस्तो र सुलभ हवाई सेवा विस्तार तथा डाँडा–डाँडाका सुन्दरतादेखि हिमालको फेदीसम्म सीधा केबलकारद्वारा पर्यटक आकर्षण एवं रोप वे ढुवानी गरी उर्वर भूमि र प्रकृति संरक्षण गर्ने नीति अवलम्बन गरिनेछ । तर अति व्यस्त बजार र साँघुरा गल्लीहरूमा यातायातका साधनलाई प्रवेश निषेध गरी पैदल यात्री निम्ति मात्र अनुमति प्रदान गरिनेछ । साथै, जीवन बिमा जन्मसिद्ध मौलिक अधिकार समान सबै नागरिक र नाबालकले समेत प्राप्त गर्नेछन् । (६८) ठूला र साना विकास–निर्माणको वर्गीकरण गरी ठूला राज्यकै तर्फबाट र साना स्थानीय सरकार र जनप्रतिनिधि तथा जनसहभागिताबाट नै पारदर्शी रूपमा सम्पन्न गर्ने प्रणालीद्वारा व्यक्तिगत नाफा थोपर्ने र भौतिक कमजोरसँगै गुण्डागर्दी–दलाली प्रथाको अन्त्य गरी टिकाउ, आकर्षक र प्रबल भौतिक संरचना निर्माण गर्ने नीति अवलम्बन गरिनेछ । (६९) विदेशी मदिरा तथा अन्य लागुपदार्थ पूर्ण नियन्त्रण गरी निश्चित क्षेत्रमा केवल स्वदेशी उत्पादनको बिक्री–वितरण गर्न र डाक्टरको सिफारिसमा “मानसिक तथा शारीरिक पीडा” द्वारा ग्रस्त नागरिकका निम्ति मात्र तोकिएको अवधिसम्म स्वदेशी “गाँजा–चरेस” आदि नशालु पदार्थ सेवन गर्न अनुमति दिइनेछ । (७०) अमुक वीरबल–मन्त्री र वर्गीय अध्यक्ष ठालुका तोक–आदेशद्वारा लगाइएका झुट्टा मुद्दा तथा फगत धरौटी र कथित न्यायमूर्ति अनि काला पोसाकधारीको दलाली चुक्ता गर्न नसकी काल–कोठरीमा कोचिएका बिचरा “ज्यामी–भरिया एवं गरिब–निमुखा” हरूको निष्पक्ष छानबिन गरी (लागुऔषध, हतियार आदि झुट्टा आरोपी प्रथा उन्मूलन) क्षतिपूर्तिसहित आममाफी तर ती र त्यस्ता प्रमाणित दुष्ट पीडकलाई सर्वस्वहरणसहित आजीवन श्रमशिविरमा राखिनेछ । (७१) सशस्त्र हतियारधारी पात्र र समूहप्रति आक्रमण एवं प्रत्याक्रमण स्वाभाविक हुनेछ तर निशस्त्र जनताप्रति यदि गोली वा अन्य कुनै हतियार प्रहार गरी मानव हत्या तथा दुःख र यातना दिए वा दिलाएमा विशेष क्षतिपूर्तिसहित “आदेश दिने र प्रहार गर्ने” दुवै सेना र प्रहरीलाई नीच श्रम शिविरमा कोचिने छ । साथै, सैनिक र प्रहरी व्यारेकभित्र चेन अफ कमाण्डको नाममा सिपाही÷जवानप्रति हुने ज्यादती तथा अपारदर्शी गतिविधिको अनुगमन एवं वैज्ञानिक व्यवस्थापन गरिनेछ । (७२) आणविक बम वा क्षेप्यास्त्र तथा रोबोट या ड्रोन आदि आक्रामक एवं जीवन र जगत्प्रति हानिकारक ज्यादती अविलम्ब बन्द गरी सिर्जनशील कार्यमा संस्थागत रूपमा वैज्ञानिक परीक्षण र प्रयोग गर्न पाउने अनुमति केवल राज्यसत्ताका संघ–संस्थाहरूलाई मात्र प्रदान गरिनेछ । (७३) यमराजको घर बराबर पौराणिक प्रहरी हिरासत तथा पागलखाना बराबर कारागारमा व्यापक सुधार साथै शासक ठान्ने पुलिसको व्यवहारमा आमुल परिवर्तन निम्ति जनताको सेवक अतिरिक्त राष्ट्रको नोकर तर मालिक मन्त्री अलावा जनता जनार्दन... क्रमशः सशस्त्र गोपनीयता पारदर्शी गर्दै पुलिस र नागरिक “शासक र शासित” न कि अपराध विरुद्धको सहयात्री भएको हुँदा, पीडितको सेवा खातिर विशेष तालिम–प्रशिक्षण एवं सचेतना अभियानसँगै “सेवाग्राही जनार्दन र सेवक प्रहरीजन” आपसी हातेमालो कार्यक्रम सञ्चालन गरिनेछ । (७४) जनप्रतिनिधिमूलक राज्य व्यवस्थामा आम मानवीयताको अचुक अस्त्र नै शाश्वत सार्वभौमिकता हो । उक्त सार्वभौम सूत्र मुताबिक सम्पूर्ण वर्गीय संघ÷संगठन पूर्ण सार्वभौम तुल्याई वर्गीय सत्ता क्रमशः सिंगो राज्य सत्तामा अधिनायकवादी, सर्वसत्तावादी र आतंकवादी गतिविधिदेखि सम्पूर्ण अवसरवादी संरचना भताभुंग बनाइनेछ र यत्र–तत्र सर्वत्र शाश्वत सार्वभौम मार्ग प्रशस्त गरी÷गराई विज्ञानवत “संयोजक मण्डल पद्धति र दोहोरो निर्वाचन प्रणाली” स्थापित (५९) चलचित्र, नाटक, संवाद, वादविवाद आदि आम सञ्चार र दार्शनिक सन्देशहरूका सकारात्मक सामग्री मात्र प्रसारण गर्न अनुमति दिइनेछ । तर भ्रमक तथा अतिरञ्जित शब्द, बम–बारुदका आतंक एवं खर्चिला तौरतरिका वर्जित गरिनेछ । (६०) भौतिक या बौद्धिक सबै श्रमिकहरूको आर्थिक हैसियत बराबरी खातिर अमुक पात्रको सेवाइतर राज्यको काम र काम अनुसार अति उच्च दाम निम्ति प्रोत्साहन गरिनेछ । (६१) ८० वर्ष उमेरपश्चात् मात्र नागरिकले स्वयं कष्टकर जीवन अनुभूत गरी देहत्यागको स्वैच्छिक माग गरेमा चिकित्सकको सिफारिसमा मात्र सो अधिकार प्रदान गरिनेछ । (६२) धर्म परिवर्तन गर्न प्रलोभन वा धर्मको नाममा आन्दोलन या खर्चिला सभा÷सम्मेलन एवं आम सञ्चारमा प्रायोजन आदि धार्मिक राजनीति बन्द गरी “सर्वधर्म समभाव तथा धार्मिक स्वतन्त्रता र निजी आस्था व्यक्तिको नितान्त मौलिक अधिकार” सहित “हिन्दू राष्ट्र नेपाल” कायमै राखिनेछ (सबै धर्मावलम्बीहरूप्रति सहिष्णु, सदभाव, सदाचार एवं उच्च नैतिक मूल्य र मान्यता तथा असीम ज्ञानको भण्डार अतिरिक्त राष्ट्रिय जनसंख्याको समेत झन्डै शतप्रतिशत अभिमत र विश्व सम्पदासूचीमा एक मात्र हिन्दू राष्ट्र भएको हुनाले) । अपितु, समूहगत होहल्ला र भीडभाडकर्ता अमुक धार्मिक नेता या अमुक महाराजाहरूद्वारा शासकीय अभीष्ट पालेर आम वितण्डा अर्थात धार्मिक युद्ध सिर्जना गरेमा वा कथित दैवी अवतारी घोषणा गरी नागरिकलाई पाउ पर्न लगाएमा समेत निजलाई महाअपराधी घोषणा गरी सर्वस्वहरणसहित मृत्युदण्डभन्दा उपल्ला सजाय दिइनेछ । भौतिक प्रकृति तथा जीवित मानव सेवा नै मानव धर्म अलावा वाहियात पीडादायी एवं फगत तिकडमबाजी गरी खर्चिला किरिया÷कर्मकाण्ड र कथित धार्मिक पुराण÷पण्डित्याइँ आदि पाखण्ड ४३ ४४ ४५ ४६ गरिनेछ । यसरी वर्गीय अध्यक्ष ठालुको “ह्विप र हुकुम” अन्त्य गरी स्थानीय तह र तप्का क्रमशः केन्द्रसम्म संयोजकीय सार्वभौम प्रक्रिया अनिवार्य गरी प्रत्यक्ष लोकतन्त्र स्थापित गरिनेछ । (७५) सिंगो राष्ट्र, लोकतन्त्र, मानव अधिकार, प्रेस स्वतन्त्रता तथा जन्मसिद्ध मौलिक अधिकार र पूर्व निर्धारित तिथिमितिमा आवधिक निर्वाचन आदि अपरिवर्तनीय विधा तर दैनिक नियमित अनिवार्य उपस्थित “जिउँदो–ज्वलन्त” तथा सार्वभौम एवं सर्वोच्च “लोकसभा–मण्डल” को संस्थागत प्रक्रियाद्वारा राज्यका “नियम र कानुन” हरू परिवर्तन भइरहन सक्ने हुँदा, राज्यकै तर्फबाट निःशुल्क वितरित सञ्चार अर्थात् मोबाइलको सिमकार्डमार्फत् सुसूचित गरिनेछ । “खर्चिला तथा आतंक” सिर्जना गर्ने कथित अधिवेशन, महाधिवेशन लगायत आम निर्वाचन समेत शान्तिपूर्ण एवं मितव्ययी अतिरिक्त पूर्ण पारदर्शी खातिर इ–भोटिङ र टेलिफोन भोटिङ गर्ने वैज्ञानिक प्रविधि जडान गरिनेछ । साथै, संस्थागत जनअभिमत निरन्तर लिने र लोकसभा मण्डलसमक्ष प्रस्तावित सबै नागरिक अभिमत समेत विधान मस्यौदाको रूपमा ग्रहण गरिनेछ । (७६) विश्वव्यापी राष्ट्रवादी नीति मुताबिक राष्ट्रिय आवश्यकता पूर्ति नभएका प्राकृतिक “स्रोत–साधन एवं उद्योग–उपार्जन” आदि निर्यात प्रतिबन्धसँगै राष्ट्रिय हित प्रतिकूल “सन्धि–सम्झौता” खारेजी गर्न “जनता–जनार्दन” पूर्ण सार्वभौम हुन्छन् र सार्वभौम सिद्धान्त मुताबिक “जीवन्त–जनमत” खातिर आधुनिक “वैज्ञानिक–प्रविधि” तथा “मोबाइल–सञ्चार” मार्फत् प्रमाणित “जनमत संग्रह” द्वारा “दलाल–ठालु” का एकल स्वेच्छिकतामा गरिएका सबै राष्ट्रघाती सन्धिहरू अविलम्ब रद्द गरिनेछ । (७७) “वर्गीय र राज्य” सत्ता अलावा सवै सार्वजनिक संघ÷संस्थाका नीति–नियम निर्माणदेखि कार्य सञ्चालनमा समेत “पद्धति र प्रणाली” मुताबिक “स्वशासित संयोजकीय संस्था” मातहत केवल विधिवत् रूपमा सम्पादन गरिनेछ । (७८) राष्ट्रिय राज्यका सार्वजनिक सवालमा आम सुझाव संकलन गरी संस्थागत अनुमोदन निम्ति केन्द्रीय “प्रतिनिधि–परिषद्” द्वारा पारितपश्चात् आमसमर्पण गरिनेछ तर सबै बुँदाहरू केन्द्रीय “प्रतिनिधि–मण्डल” द्वारा पारितपश्चात् मात्र कार्यान्वयन गरिनेछ । साथै, सर्वोच्च “लोकसभा–मण्डल” को केवल संस्थागत प्रक्रियाभन्दा माथि अन्तिम निर्णयकर्ता जनता–जनार्दन भएको हुँदा, राष्ट्रिय जघन्य मुद्दादेखि संकटकालीन सबै फैसला जनमत संग्रहबाट चुस्त–दुरुस्त एवं पारदर्शी गर्ने वैज्ञानिक व्यवस्था गरिनेछ, सोही जनअभिमत नै अन्तिम निर्णय हुनेछ । (७९) साधारणतः दैनिक र नियमित कार्यसम्पादन गर्दा, “आयोग, अख्तियार, अनुसन्धान, अदालत र सरकार” आदि राज्यसत्ताका सबै प्रमुख निकायहरूले “स्वशासित संयोजकीय स्वायत्तता” प्राप्त गर्नेछन्, तर अन्ततः सबै विभागीय प्रमुख लगायत “प्रहरी प्रमुख, सेना प्रमुख तथा राष्ट्र प्रमुख” र सम्पूर्ण संघ–संस्थाहरू सर्वोच्च एवं पूर्ण सार्वभौम “लोकसभा–मण्डल” द्वारा नियन्त्रित तथा निर्देशित हुनेछन् । (८०) खेल जगत्को सर्वांगीण विकास खातिर सम्पूर्ण सामग्री र आधुनिक मैदान एवं विशेष तालिम–प्रशिक्षण लगायत उच्च भत्ता–सुविधा प्रदान गरिनेछ । (८१) खाद्य पदार्थहरुमा प्रशस्त पौष्टिक मात्रा तथा उल्लिखित मात्रामा यथार्थता एवं नियमित बजार अनुगमनमा निरन्तरता दिइनेछ । (८२) “भूमि र भवन” मूलतः अनुत्पादक दलालीकरण गर्ने परम्परागत प्रचलनमा निहित अर्थतन्त्र समूल नष्ट खातीर हावापानी, माटो तथा अन्य भौगोलिक अध्ययन अनुसन्धान गरी आवास, उद्योग, कृषि आदि प्रयोजन हेरी आवधिक अनुमतिसँगै वैज्ञानिक व्यवस्थापन गरिनेछ । (८३) नागरिकको काम, कर्तव्य र अधिकार सहित स्वअधिकार एवं पराधिकारको सम्मानखातिर नैतिक शिक्षा प्रत्येक पाठ्यक्रममा अनिवार्य गरिनेछ । (८४) प्राङ्गरिक कृषि उत्पादन प्रणालीमा प्राथमिकता तर रसायनिक मल प्रयोगमा न्यूनता निम्ति अतिरिक्त कर क्रमशः रसायनिक मल प्रयोग गरिएको खाद्य पदार्थ माथि प्रतिबन्ध लगाइनेछ । साथै, आयुर्वेदिक चिकित्सालाई प्रोत्साहन दिइनेछ । (८५) सौर्य उर्जाको अध्ययन, वायु उर्जा, विभिन्न रासायनिक एवं प्राकृतिक तथा खनिज उत्खनन्, वैज्ञानिक परीक्षण आदि केन्द्रहरुको स्थापनासँगै वैज्ञानिक पात्र र प्रविधि आयात तथा त्यसको निम्ति वृहत राष्ट्रिय विकास ढुकुटी निर्माण गरिनेछ । (८६) राष्ट्रको साझा संघ÷संस्थाहरुको संरक्षण एवं राष्ट्रिय भक्तिभावको प्रबद्र्धन तथा वैदेशिक नियोग साथै स्वदेशमा रहेका विदेशी कुटनितीज्ञहरुको गतिविधिमा विशेष अनुगमन÷निरीक्षण गरिनेछ । (८७) जनप्रतिनिधि परिषद्को सार्वभौम प्रक्रियाद्वारा क्रमिक केन्द्रसम्म प्रस्तावित थप मस्यौदाहरु केन्द्रीय प्रतिनिधि परिषद्द्वारा पारित पश्चात कार्यक्रमिक घोषणापत्रमा उल्लेख गरिदै लगिनेछ । साथै, थपघट समेत गर्न सकिनेछ । (८८) राज्यद्वारा आवधिक अनुमति इतर जुनै कुनै संघसंस्था वा अमूक पात्रलाई पुनः प्राधिकार प्रत्यायोजन गरि÷गराइ “भूमि र भवन” भोग चलन गर्न र गराउन वा भाडा असुल्न अनुमति दिइनेछैन । (८९) जनवादी कार्यक्रम कार्यन्वयन निम्ति सर्वप्रथम आम आह्वान गरी “भूमि र भवन” राष्ट्रियकरण खातिर अमुक पात्रलाई “कुत, अधिया, ठेक्का... भाडा” नबुझ्न÷नबुझाउन अपिल गरिनेछ । (९०) जनवादी शासन स्थापना निम्ति सर्वप्रथम हर स्थानीय तह र तप्का क्रमशः केन्द्रसम्म “वर्गीय तथा राज्य” सत्तामा संस्थागत सार्वभौम प्रक्रियाइतर अमुक अध्यक्ष पात्रको फगत तोक, आदेश, हुकुम, हस्ताक्षर नमान्न आम आह्वान एवं अपिल गरिनेछ । साथै, अटेरी गर्ने “अध्यक्ष–शासक” लाई भौतिक कारवाही गर्न थालिनेछ । (९१) जुनै कुनै अपराधीलाई मृत्युदण्ड दिइनेछैन । तर गुण र दोषको आधारमा १००% सिमाङ्कको ५०%ं र ५०% – गणना गर्दै आम माफीको व्यवस्था समेत गरिनेछ । सो अधिकार सर्वोच्च लोकसभालाई मात्र हुनेछ । (९२) स्वतन्त्र प्रतिस्पर्धा खातिर विगतमा भएगरेका अन्याय र अत्याचारको निष्पक्ष छानवीन गरी “राजनीतिक, आर्थिक, न्यायिक, सामाजिक, संस्कृति... लैङ्गिक” आदि सवालमा यथोचित क्षतिपूर्ति प्रदान गरिनेछ । सिफारिस गरिएका विभागीय मस्यौदाको अन्तिम छिनोफानो समेत सर्वोच्च लोकसभा मण्डलले गर्नेछ । (९३) समृद्ध, शान्त तथा सभ्य समाज निर्माण खातिर आम सुझाव संकलन गरी सर्वोच्च एवं पूर्ण सार्वभौम लोकसभा मण्डलद्वारा अविलम्ब अनुमोदन गरिगराइ सिघ्रातिशिघ्र कार्यान्वयन गरिनेछ । (९४) “निजी, सरकारी र साझेदारी” नीति अवलम्बन गरी सिघ्र आर्थिक समृद्धिको निम्ति मार्ग प्रशस्त गरिनेछ । (९५) देश÷विदेशभरि छरिएका तथा रोजगारीका समस्याले भौतारिएका सबै नेपाली नागरिकलाई स्वशासन तथा स्वायत्तताको मौलिक सूत्रमा एकताबद्ध हुन अपिल गर्दै, लगातार पाँच वर्षसम्म विदेशीएका वा वैदेशिक रोजगारमा या वैदेशिक सेना÷प्रहरीमा रही लगातार पाँच वर्ष राष्ट्र सेवा नगरेका नागरिकको नागरिकताको प्रमाणपत्र रद्ध गरिनेछ । सो अवधि जनवादी सत्ता प्राप्त पश्चात गणना गरिनेछ । (९६) कर्मचारी तन्त्रमा रहेको व्यापक भ्रष्ट तथा शासकीय दम्भ उन्मूलन निम्ति विशेष तालिम प्रशिक्षण एवं चुस्त, दुरुस्त तथा पारदर्शी खातिर संस्थागत “पद्धति र प्रणाली” सहित मानवीय श्रमशक्तिमा व्यापक कटौती गर्दै, अत्याधुनिक अटो प्रविधि जडान गरिनेछ । साथै, निजमती, कर्मचारी, सेना, प्रहरी तथा शिक्षक÷प्राध्यापक, डाक्टर, इन्जिनियर लगायत सबै राष्ट्रसेवकहरुलाई लोकसेवा आयोगको एकद्वार प्रणाली अन्र्तगत एकरुपता एवं कार्यदक्षतामा प्राथमिकतासँगै पुनश्चः अपवादका निरंकुशता तथा बेलाबखतका अधिनायकीकता इतर विश्व ब्रह्माण्डभरिका समग्र राजनीतिशास्त्रकै उद्गमस्थल केवल साम्यवादी विरासत नै हो । राजनीतिको सैद्धान्तिक आलोकमा प्रतिविम्बित सांगठनिक मेरुदण्डमा प्राण सार्वभौम प्रक्रियाले निर्धारण गर्छ । जनप्रतिनिधिमुलक राज्य व्यवस्थामा मात्र अभ्यस्त सापेक्ष संस्थागत पक्षधरता अन्ततः अमूक पात्र विपरीत आमसमर्पित विधिवत् निरपेक्षता नै लोकतान्त्रिक प्रक्रिया हो । विधिवत् अधिनायकीकता अर्थात साझा संयोजकीय संस्था तथा वर्गीय पक्षधरता आपसी जीवन्त अन्तर संघर्षद्वारा (लोकतान्त्रिक प्रक्रिया) प्राप्त समानान्तर सार्वभौमिकताले मात्र आम मानवियताको अंक निर्धारण गर्छ । तसर्थ, समाजवादी मूल्य र मान्यता तथा न्यूनतम बाध्यकारी आचारसंहिताका विज्ञानवत् सूत्र अवलम्बन नगरिंदा राजनीतिक क्षेत्रमै मात्र उग्र व्यस्तताबाट राष्ट्र, राष्ट्रियता र समाजका विविध विधागत विद्वान–विदुषीसँगै बलवान प्रखर पाखुरी अतिरिक्त सञ्चारका सारथी, जो जलनफलन दीपज्योति आदि÷इत्यादि, ती अनगिन्ती पाना–पत्रकार तथा ध्वनि–अनुहार लगायत साझा शान्ति, समृद्धि, अग्रगमन एवं तमाम् प्रगतिपथका सर्वोच्च सगरमाथाहरू टुलुटुलु मूकदर्शक बन्न विवश छन् । सिङ्गो सृष्टिलाई सृजनाले सिँगार्दै कल्पनाका स्वर्गहरू छरपष्ट पार्ने अहम् अभिलाषा सिद्धिका महान विधा, त्यो लोकतान्त्रिक साझा मार्ग, साँच्चै पवित्र अझै ज्ञान, विज्ञान र प्रविधिका साधनबाट सिद्ध गर्नु सर्वसाधकहरूका अपरिहार्यता बनेको छ; आधुनिक राजनीतिशास्त्र । मृत्युमाथिकै विजय यात्रा मनाउँदै सन्निबद्ध जीवन र जगतलाई अनन्तता प्रदत्त खुला आकाश र पातालको जन्म कुण्डलीदेखि मानव अन्तर्मन छिचोल्दै, समानतावादी श्री विज्ञान र प्रविधिले बडेमानका विमान उडायो, लमतन्न छुकछुके गुडायो, ग्रह उपग्रहहरूमा पनि धुमधाम मच्चायो, आधुनिक विज्ञानले विज्ञानसंगत चमत्कारी “पद्धति र प्रणालीवत्” लाखौंलाख मानव उपयोगी प्रकृयाहरू प्रमाणित ग¥यो । तर राजनीतिशास्त्रलाई शास्त्रसंगत “पद्धति र प्रणाली” मुताबिक प्रकृयागत अर्थात् विज्ञानसंगत व्याख्या अलावा आद्योपान्त मुर्कट्टा द्वन्द्व एवं रीत विश्वयुद्धसम्मका हृदय विदारक क्रुर अभ्यास किन गरायो ? समस्त राजनीतिशास्त्रका अवैज्ञानिकता केवल राजनीतिक विज्ञानकै दुर्वलता कि मुठ्ठीभर व्यक्तिका नीच अभीष्ट ? जसका उपज गतानुगत अनगिन्ती विकृति र विसंगतिद्वारा दूरदराजका गाउँ र बेँसीदेखि मूलसडकका जनता आपसी अनाहक द्वन्द्व–फाटो अलावा हत्या, हिंसासम्मका कारक तत्व जो व्यक्तिवादी वितण्डाले सृजित आतंकका ज्यादतीको अचुक औषधि निम्ति अनवरत प्रतीक्षारत भोका–नाङ्गा तथा निहत्था जनता र समग्र मानवीयताका पक्षपाती “विद्वान एवं विदुषी” प्रति पक्कै पनि आज भयङ्कर चुनौती तेर्सिएको छ । यस शताब्दीको जनप्रतिनिधिमुलक राज्यव्यवस्थामा २–४ व्यक्तिकै बखान वा दैनिक जीवनयापनका आख्यान विपरीत लोकतान्त्रिक साम्यवादी विधि–विधानलाई विज्ञानसंगत अकाट्य तथ्यहरू प्रमाणित गरी करोडौं पवित्र आत्महरूका साधुवाद र आभारबाट स्वयं हर्षविभोर हुन आग्रह गर्दा पक्कै अतिशयोक्ति नहोला ! राज्य सञ्चालनको “राजा–नीति” निर्माण गर्नु सबैको साझा अस्तित्व र अपनत्वको सवाल नै हो, फेरि राजनीतिशास्त्र आफैमा एक विज्ञानकै जेठो सन्तति पनि हुँदै हो । प्रश्नहरूको लर्को आम प्रबुद्धवर्गप्रति नै सोझिएका छन् । राष्ट्र, राष्ट्रियता, लोकतन्त्र, जनसर्वोच्चता आदि÷इत्यादि, सम्पूर्ण जनवर्गीय संघ÷सांगठनिक सत्तादेखि सिंगो राज्यसत्ता कदापि व्यक्तिका निजी पेवा हुन सक्तैनन् । त्यसैगरी, “वर्गीय अलावा तमाम–आम जनार्दनका सार्वभौमिकता तथा सिंगो मानवीयता” पनि गतानुगत ती नै अभिजात ठूला–ठालुका आपसी द्वन्द्व वा कथित सहमति वा विमतिका आतंक वा जनप्रतिनिधिहरु आपसी सौदाबाजीका वितण्डा, अतिरिक्त व्यक्तिगत विजय यात्रालाई न त लोकतन्त्र भन्न सकिन्छ, या त विधि मान्न सकिन्छ । अर्थात, लोकतन्त्र न केवल ओंठे आदर्श हो, न त गतानुगत जडसूत्र । विज्ञानसंगत लोकतान्त्रिक दायरामा “लोकतन्त्रवादी मूल्य र मान्यता तथा लोकन्त्रवादी बाध्यकारी न्यूनतम आचारसंहिता” सहित प्रत्येक व्यक्ति संस्थागत सार्वभौम प्रकृयाका एक अभिन्न तत्व मात्र हो । लोकतान्त्रिक मानवजाति न त शासक र शासितमा विभाजित हुन्छन्, या त नवशासकमै रुपान्तरित । विधिवत् “पद्धति र प्रणाली” (क्थकतझ) मात्र स्वीकारिन्छन्, तर पौराणिक पूरक “मुखिया... जिम्मावाल” आदि, एकल हालीमुहाली उद्यत घन्टाउकेहरू (ऋजष्भातबष्ल) दुत्कारिन्छन् । सारतः “व्यक्ति वा व्यष्टि (विचार तत्व) र संस्था वा समष्टि (सामूहिक अपनत्व) आपसी” जीवन्त अन्तद्र्वन्द्वबाट समाजवादी दर्शनको जन्म हुन्छ । संस्थागत एकरुपताले मात्र वर्गविहीनताका न्यूनतम पूर्वाधार निर्माण हुन्छ । व्यष्टिगत पक्षधरता तथा समष्टिगत सर्वसमावेशिताका संयोजकीय स्वायत्तता अर्थात संस्थागत एकरुपताको बाध्यताले मात्र लोकतान्त्रिक साम्यवादी मार्गको जन्म हुन्छ । प्रथमतः सापेक्ष संस्थागत (वर्गीय पक्षधरता) पारदर्शीता क्रमशः निरपेक्ष (अधिनायकी विधा) उन्मुख यथार्थवादी साझा मार्ग (समष्टिगत संयोजकीय संस्था) मात्र आधुनिक लोकतन्त्र हुन्छ । तसर्थ, व्यक्तिपरस्त बहुलवाद र व्यक्ति अधिनायकी साम्यवाद दुवै भ्रामक खेती हो, भने विधि अधिनायकी “पद्धति र प्रणाली” (लोकतान्त्रिक साम्यवाद) मात्र आम जनार्दनका साझा सम्पत्ति हो । दर्शनशास्त्रको मुहान “अध्यात्मवाद र भौतिकवाद” का शाखा सन्तति क्रमशः प्रकृतिवाद, आदर्शवाद र प्रयोजनवादको समष्टिगत सार जो शाश्वत “यथार्थवाद” इतर व्यष्टिगत (ब्गतय(अचबअथ) सापेक्षवाद, प्रत्यक्षतः निरंकुशता वा दलीय केन्द्रीयता या परोक्षतः दलीय भागवण्डा, सबै व्यक्तिपरस्त परिपाटी अन्ततः समाजवादी सामूहिकताका जनवादी लोकतन्त्र (ल्भध(मझयअचबअथ) विपरीत केवल व्यक्ति केन्द्रित बकवास मात्र हो । शान्ति, समृद्धि, स्वतन्त्रता, सच्चा जनसर्वोच्चता तथा समग्र प्रगति न त कुनै अमूक व्यक्तिले दिएर दिइन्छ, या त दिन्छन् नै । न त व्यक्तिनिष्ठ नीच निरीहताबाट अब कोही वशीभूत हुन्छ । राज्यका साझा “ढुकुटी र विधि” मनमर्जी “हसुर्ने र बाँड्ने” कुनै अमूक पात्रसँग “आशा र भरोसा” गर्दै, निःस्वार्थ कर्म गरियोस् भन्ने अपेक्षाहरू चाहे “अध्यात्मवाद या भौतिकवाद”, दुवै आदर्श विपरीत विचरा विवेकी बबुरा हुन् । तथापि, राज्यका साझा “स्रोत–साधन एवं विधि–विधान” माथि व्यक्तिगत ज्यादतीका ज्वलन्त प्रमाणहरू इत्यादि÷इत्यादि, प्रत्यक्षतः (सेना, प्रहरी, प्रशासन, न्यायालय र सरकार–प्रमुख पा“च व्यक्ति) सत्ताकै कब्जा नै मात्र (व्यक्तिगत तोक–आदेश–हुकुम–हस्ताक्षर) आ–आफ्ना अहम् अभीष्ट ठान्ने (स्वघोषित माननीय... सम्माननीय) व्यक्तिपरस्त परिपाटीमा ठालुवादी स्वेच्छिकता जगजाहेर छ । राष्ट्र, राष्ट्रियता, सन्धि–सम्झौता, सरुवा–बढुवा, शान्ति–सुरक्षा, ४९ ५० ४७ ४८ मूल संविधानको मर्म र भावना मुताबिक कानुन तथा निर्देशिका÷नियमावली समेत सर्वोच्च लोकसभा मण्डलद्वारा अनुमोदित पश्चात मात्र कार्यान्वयन गरिनेछ । (९७) राष्ट्रिय ध्वजा बाहक हवाइजहाज तथा सडक यातायात लगायत प्रत्येक घर÷पसलहरुमा राष्ट्रिय झण्डा स्पष्ट देख्नेगरी राख्न अनिवार्य गरिनेछ । (९८) सीमित तलब÷भत्ता अलावा संसद् विकास कोष वा सभासद्को व्यक्तिगत आदेश÷तोक कुनै पनि सेना÷प्रहरी या राष्ट्रसेवक कर्मचारीहरुले मान्न बाध्य हुनेछैनन् । तर सो कार्य गरे÷गराएमा जघन्य कारवाही गरिनेछ । साथै, राज्यसत्तामा कार्यरत प्रत्येक तह र तप्काका प्रतिनिधि मण्डलका पात्रहरुलाई न्यूनतम सेवा÷सुविधा प्रदान गरिनेछ । (९९) वैधानिक प्रक्रिया पुरा नगरी सचिव र प्रमुख जिल्ला अधिकारी वा कथित मन्त्रीको मनखुशीमा वितरण गरिएको अंग्रीकृत नागरिकताको प्रमाणपत्र विशेष छानविन गरी, दोषीलाई जघन्य कारवाही सहित नागरिकताको प्रमाणपत्र खारेजी गरिनेछ । (१००) सम्पूर्ण मठ मन्दिरहरुमा पशुपन्छीको बलिप्रथा पूर्ण प्रतिबन्ध गरिनेछ । (१०१) जनवादी कार्यक्रमिक १०० प्रतिबद्धता १००% पूरा गरिनेछ । विविध आयोग–वैदेशिक नियोग, रोजगार, न्याय... एवं रीत संवैधानिक परिषद् लगायत, जनतन्त्र र आम जनजीविकाको सबै सार्वजनिक सवालहरू, सीमित व्यक्तिको पेवा बनेको छ । विविध समय कालखण्डमा अनेकन् मूर्दाशान्ति, अधिक्रान्ति, क्रान्ति र प्रतिक्रान्तिका दर्दनाक ज्वालाहरू सृजनाकर्ता मुठ्ठीभर पुरातनपन्थी, शासकी चिन्तनद्वारा नै सर्वथा सिङ्गो सत्ताको “गठन या विघटन”... तर सदा आम जनार्दनका सार्वभौम लोकतान्त्रिक प्रक्रिया अवरुद्ध...! के कारण ? राज्यका साझा “स्रोत–साधन र विधि–विधान” व्यक्तिले वितरण...! के कारण ? एक अमूक व्यक्तिका नियुक्ति वा बर्खास्तीमा, आम सर्वसाधारणलाई सर्वदा सास्ती ! के कारण ? नं. (क) मुताबिकः– पारिवारिक स्वेच्छाचारी कथित राजा–रजौटा वा महाराजाका हुकुमी अनुसरणका ह्वीपद्वारा, दलीय केन्द्रीयता अर्थात कथित बादशाह, जो एकल हालीमुहाली उद्धत (ब्गतय–अचबअथ) व्यक्तिवादमाथि जलपी भ्रामक आवरणहरू क्रमशः फगत “गणपति वा अध्यक्ष” का अधिनायकीकता नै समाजवादी सामूहिकताको प्रमुख बाधक तत्व हो । वर्गीय अतिरिक्त राष्ट्रिय सरोकारका साझा सवालहरू सबै घुमाउरा चतुर शैलीद्वारा निजी मामला तुल्याइ, विधि र प्रक्रियाहरू पनि सीमित व्यक्तिकै पेवा बनेको सर्वविदितै छ । त्यही व्यक्ति परस्त परिपाटी, जो पुरातनकै गर्भबाट नै गणतन्त्रको जन्म त हुन्छ, तर गणतन्त्र पुनश्चः कथित गणपतिका दीक्षित अहम्ताबाट निर्मित सांगठनिक संरचना उपज (व्यक्तिगत “तोक, आदेश, हुकुम, हस्ताक्षर”) ह्वीपमै सीमित गतानुगत अभ्यास हुन्छन् । नं. (ख) मुताबिकः– एकल हालीमुहालीको बाध्यात्मक वैकल्पिक मार्गचित्र प्रत्यक्षतः तथाकथित मनोनयन, अधिवेशन, महाधिवेशन वा आमनिर्वाचनका (म्झय(अचबअथ) आवधिक प्रपञ्च रचिन्छ । अन्ततः एकल मनोमालिन्यताको अन्तिम अस्त्र भागबण्डामै सीमित नीच धन्दा, बडो विचित्रको देखावटी “कानुनी प्रक्रिया” तथापि परोक्षतः पुरानो “निरंकुशता वा अधिनायकीकता” कै अनुसरण हुन्छन् । आवधिक “व्यक्ति–व्यक्ति” मै समर्पित विधि–विधान (म्भमष्अबतभम भिनष्कबितष्यल) नै खास समाजवादी सामूहिकताको दोस्रो बाधक तत्व हो । औधि उत्कृष्ट विधि–विधान वा नीति निर्माण भए तापनि संस्थागत प्रक्रिया इतर कार्यान्वयनमा व्यक्तिकै मनमर्जीले गर्दा, पौराणिक किंवदन्ती चरितार्थ हुँदैछन् ... कानुन दैवले जानुन् ! उपरोक्त दुवै ठालुवादी परिपाटी (इष्निबचअजथ) केवल पुरातन सर्वसत्तावादी जड सूत्र सर्वविदितै छ । दुवैभित्र बडो जकडिएर “निरंकुशता वा अधिनायकीकता” को अहम् अंश लुकेको हुन्छ । नं (क) मुताबिक अनन्तता (क्ष्लाष्लष्तथ) र नं. (ख) मुताबिक आवधिक (एभचष्यमष्अब)ि शासकि अभीष्ट खातिर एकल हालीमुहालीकै रणनीति अन्तर्गत सिङ्गो राज्यसत्तादेखि सम्पूर्ण जनवर्गीय संघ÷सांगठनिक सत्तासम्म व्यक्तिकै “आय–आर्जन वा पैतृक धन सीमित” तुल्याउने षड्यन्त्रका निरन्तरता कायम रहन्छ । सीमितका निजी स्वार्थ सिद्धिमा विगतको ज्यादतीलाई वर्तमानका छिनाझपटीले ढाकछोप गर्दै, आगत अझै अशान्तिका कुटिलताकै कुसंस्कारबाट विक्षिप्त समाजवादी (सिद्धान्त) कोमल मनमुटुहरू छिया–छिया तथा अङ्गप्रत्यङ्ग (संगठन) हरू समेत भताभुङ्ग पार्ने, कठोर दुष्टता (ठालुवादी चरित्र) लाई चेतनशील पुकारभन्दा अचेत मुर्कट्टा एवं नीच धुन्धुकारी उपाधि पो उचित होला कि ... ? “स्वास्थ्य, शिक्षा, रोजगार र न्याय” मात्र चुस्त, दुरुस्त एवं पूर्ण निःशुल्क निम्ति न्यूनतम रकम खर्चिदैमा स्वस्थ मानवीय प्रतिस्पर्धाले सुमङ्गल समाजवाद प्रवर्धन हुन सक्छ । त्यसैगरी राष्ट्रिय पूँजीलाई जीवन्त तुल्याई बसीखाने वर्ग निरुत्साहित तर गरीखाने वर्ग उत्साहित क्रमशः बसीखाने वर्ग समेत गरीखानेमा नै रुपान्तरित हुने सूत्र; सर्वप्रथम श्रमको अति उच्च मूल्याङ्कनसँगै प्रगतिशील कर (प्रतिफल) द्वारा समान अवसर (राष्ट्र विकास) प्रदानबाट मात्र शीघ्रातिशीघ्र मानवीय मार्गचित्र कोर्न सकिन्छ । एकाङ्गी दमनकारी नीच नीति उपज, सुरक्षाका बहानाबाजीबाट निरन्तर अर्बौ–खर्बौ धनराशि खर्चिंदा स्वभावतः अभाव र तनावले सृजित “हत्या, हिंसा, द्वन्द्व र आतंक” कारक “व्यक्तिपरस्त व्यावसायिक प्रा.लि.” द्वारा, सदा–सर्वदा करोडौं मानवीयताप्रतिकै धावा, दुःखद् तर कटु यथार्थ हो । त्यही व्यक्तिवादको गर्भबाट (कथित गणपति या अध्यक्ष) जबरजस्त रुपमा केवल “पद्धति र प्रणाली” मुताबिक मात्र लोकतान्त्रिक साम्यवादको प्रादुर्भाव हुन्छ । तसर्थ, “अध्यक्षात्मक अधिनायकवाद (एचभकष्मभलतब िम्ष्अतबतयच) र आवधिक निरपेक्षवाद (एभचष्यमष्अब िीभनष्कबितयच)” को शीघ्र अन्त्येष्टि नै जनवादी (ल्भध म्झयअचबअथ) सर्त हुन आउँछ । जनप्रतिनिधिमूलक राज्य व्यवस्थामा, जननिर्वाचित एक अमूक पात्र स्वयम्सेवक मात्र बन्न सक्छन्, तर स्वयंसिद्ध शासक होइनन् । नीति वा विधि निर्माण निम्ति केवल साधन हुन्, राष्ट्रका साझा नोकर हुन् । राजनीतिशास्त्र प्रथमतः वर्गीय पक्षधरता तथापि अन्ततः आम समर्पणकै सार्वजनिक विधा हो । मुख्य सवाल, लोकतान्त्रिक सार्वभौमिकता (सम्पूर्ण जनवर्गीय संघ÷सांगठनिक सत्ता र सिंगो राज्यसत्ता) को नै हो । व्यष्टिगत सापेक्षतः मानव सभ्यताका वस्तुपरकताले सिर्जित “वर्गीय आबद्धता र राष्ट्रिय जनता” दुवै सत्तामा द्वन्द्वात्मक भौतिकवाद उद्यत विधा मात्र बनेको छ, समग्र राजनीतिशास्त्र । अपितु समष्टिगत सारतः ज्ञान, विज्ञान, प्रकृति, इश्वर अलावा समग्र “जीवन र जगत” का “भौतिक एवं आध्यात्मिक” यथार्थ “चिन्तन तथा विश्लेषण” का सार संश्लेषणको सिङ्गो स्वरुप (कम्युन) हो, साम्यवादी दर्शन । सवाल खास, हर स्थानीय तह र तप्कामा संस्थागत स्वायत्तता (पूर्ण समानुपातिक–संयोजकीय संस्था) क्रमशः “केन्द्रीय प्रतिनिधि परिषद्” एवं रीत शाश्वत सार्वभौमिकता प्रतीक “संयोजकीय संसद मण्डल” आपसी जीवन्त अन्तद्र्वन्द्वका प्रक्रियागत पारदर्शीता हो, जनवादी लोकतन्त्र । मूलतः राज्यका साझा “स्रोत–साधन र विधि–विधान” को समान वितरण अर्थात कार्यान्वयन निम्ति नाप तौलका “ढक–तराजु” जस्ता समाजवादी मूल्य र मान्यता तथा बाध्यकारी न्यूनतम आचारसंहिता सहितका तथ्यपरक एवं विज्ञानवत् संस्था मात्र हो, लोकतन्त्र । खास प्रसङ्ग शाश्वत सत्यताका (१००%) अन्यथा अधिनायकी विधिवत् प्रक्रियाका (६६.६६%+) वैकल्पिक बाध्यतामासम्म पनि (५०%+) केवल संस्थागत “पद्धति र प्रणाली” मुताबिक स्वायत्त संस्था मात्र आवधिक (एभचष्यमष्अब)ि तर व्यक्तिगत (संयोजक) दायरामा समयसीमा रहित (च्भअबिि) खातिर हर स्थानीय “तह र तप्का एवं रीत केन्द्रसम्म” स्वयं “जनार्दन जनता र वर्गीय कार्यकर्ता” द्वारा नै पदमुक्त वा नवनियुक्त हुने, विज्ञानवत सार्वभौमसत्ता सम्पन्नताका प्रक्रिया मात्र हो, लोकतन्त्र । अतः सर्वमान्य तथा सर्वोच्च “लोकसभा मण्डल” अर्थात “संयोजकीय संसद मण्डल” मातहतका सर्वोच्च “विज्ञ र विशेषज्ञ–मण्डल”, सर्वोच्च “न्यायालय मण्डल”, सर्वोच्च “कार्यालय मण्डल”, सर्वोच्च “सञ्चार मण्डल”, सर्वोच्च “राष्ट्रिय सुरक्षा मण्डल” र सर्वोच्च “नागरिक अनुगमन मण्डल” मा समेत निम्न ५१ ५२ ५३ ५४ क) अध्यक्षात्मक अधिनायकवाद (एचभकष्मभलतब िमष्अतबतयच) – एकल हालीमुहाली ख) आवधिक निरपेक्षवाद (एभचष्यमष्अब िभिनष्कबितयच) – व्यक्तिपरस्त परिपाटी ैव्यक्तिप्रधान सम्पूर्ण सामाजिक अपराधको कारक निम्न दुइ पौराणिक जडसूत्र रहेको छ । बोधार्थः नितान्त निजी, नाफामुलक मामला इतर प्रत्येक सार्वजनिक संघ÷संगठनहरुमा “एकल ठालुवाद” को अन्त्येष्टि नै सरल साम्यवादी सूत्र हो । ः समानता प्राप्तिको अचुक तर अति सरल सूत्र कुनै एक अमूक पात्र मात्र महामहिम बन्न नदिए पुग्छ । (ध्जभचभ तजभचभ ष्क लय ूऋजष्भातबष्लू कष्mउथि तय गलमभचकतबलमस तजबत ष्क चभब िूऋयmmगलष्कmू) ः “सत्य र असत्य” को छिनोफानोमा “पक्ष र विपक्ष” का स्वतन्त्र अभिमत केवल संयोजकीय संस्थागत (पूर्ण समानुपातिक संस्था) प्रक्रियाइतर व्यक्तिगत अभीष्टका “हुकुम वा ह्वीप” नै सच्चा जनसर्वोच्चता वा जनवादी शासनका प्रमुख बाधक तत्व हुन् । ः एकल हालीमुहाली विपरीत, विज्ञानसंगत “पद्धति र प्रणाली” नै अधिनायकी विधि वा सबैको साझा सम्पत्ति हो । ९ऋय(यचमष्लबतष्यल या अयmmयल ायच अयmmयलस ष्क अयmmगलष्कm।० विज्ञानवत ”पद्धति र प्रणाली“ द्वारा नबाँधिएका ”नेता“ कि त गुण्डा नत्र ज्यानमारा... “आतंककारी र भ्रष्टचारी” तथा “गुण्डागर्दी र व्यभिचारी” रहित मानवीय विश्व ब्रह्माण्ड तब मात्र चरितार्थ हुन्छ; जब (यत्र–तत्र–सर्वत्र) “सम्पूर्ण वर्गीय संघ÷संगठनदेखि राष्ट्रसंघसम्म” व्यक्तिगत हालीमुहाली इतर, केवल “पद्धति र प्रणाली” मुताबिक साझा संस्था बन्दछ । तर, सदियौंदेखि निरन्तर वर्तमानसम्म प्रजातन्त्रकै पुच्छर चपाउँदै, “राष्ट्र र राष्ट्रियता” को बकवास आरती जप्दै, जनसर्वोच्चता नै कङ्गाल तुल्याउने, गतानुगत पाखण्डी “अकवर र वीरबल” का कथाहरू मात्र कण्ठस्थ गर्ने, ह्वीपका भजनमण्डलीद्वारा निजी विजययात्रा कुर्लदैमा “भष्ट र आतंक” रहित “समृद्ध तथा शान्त” मानवीय समाज बन्दैन । राजनीतिक वैतर्नी तरिदैन, “राज–नेता” पनि कदाचित होइदैन । आम समर्पित “साझा तथा सच्चा” जनप्रतिनिधिरुपी पवित्र माला पहिरन, अन्ततः जनमहासागरमै नडुबी सुखै छैन । जनार्दनकै स्वराज निम्ति “लोकतन्त्र=वर्गीय कार्यकर्ता तथा राष्ट्रिय जनता दुवैका शाश्वत सार्वभौमिकता” हो, सूत्रः “संयोजक मण्डल पद्धति र दोहोरो निर्वाचन प्रणाली” मात्र हो, र सो नकार्ने न त कोही कसैलाई अधिकार रहन्छ, या त अन्य कुनै विकल्प नै हुन्छ । पुरातन पूरक व्यक्तिपरस्त परिपाटीमा “सिङ्गो राष्ट्रिय ढुकुटी र सर्वमानवीय जिन्दगी” जम्मा पाँच व्यक्तिका मनोमानीमा (सेना प्रमुख, प्रहरी प्रमुख, प्रशासन प्रमुख, न्यायालय प्रमुख र सरकार प्रमुख) सुम्पने, मुठ्ठीभर भजनमण्डलीका निजी स्वार्थसिद्धिका साधन न कि, विधिको विज्ञान बन्न सकोस्... यस शताब्दीको “संयोजकीय संसद मण्डलीय पद्धति” भन्ने दर्शनमा मात्र केन्द्रित छ, यो हाते पुस्तिका । “सिङ्गो ढुकुटी र सर्वजिन्दगी” हसुर्ने, सत्तावासी मनमर्जी अलावा आंशिक तथापि “स्वेच्छिक वितरण वा शिलान्यास–समुद्घाटन” गर्दैमा, माननीय–सम्माननीय... पुजनीय कसरी ? न पैतृक धन, न त स्वआय–आर्जन ! अमूक व्यक्तिका “गुणगान तथा भजन” के कारण ? चाहे अद्वितीय विद्वानद्वारा गरिएका वलिदानबाट सृजित साँवा–ब्याजहरू, यदि आम समर्पण इतर आफू र आफ्नै सन्ततिमा मात्रै खर्चिन्छन्, भने तमामले निजको जय–जयगान के कारण ? ब्राह्मण हुँदैमा वा शास्त्री गर्दैमा, निजको पाउमा दण्डवत के कारण ? सामन्ती साहुजीको अकुत सम्पत्ति या अमूक पात्रले विद्यावारिधी गर्दैमा शासक वा नवशासकमा रुपान्तरण के कारण ? अमूक व्यक्तिहरुलाई सत्तारुपी श्रीपेच पहि¥याउने र तिनै शक्तिशाली व्यक्तिका मनोमानी विरुद्ध फेरि आन्दोलन पुनः आन्दोलन... आन्दोलन नै आन्दोलन के कारण ? आन्दोलन मात्र गरिरहनुपर्ने कारक तत्व, जो पौराणिक व्यक्तिपरस्त परिपाटीको अन्त्येष्टि गरी संस्थागत विधि र पद्धति कसरी ? सार्वजनिक संघ÷संस्था वा वर्गीय पक्षधरता–दुवैमा संस्थागत स्वायत्तता अलावा व्यक्तिगत मनोमालिन्यता (कथित अध्यक्ष÷प्रमुख÷कुलपति÷गणपति÷पति÷प्रधान... मन्त्री÷न्यायाधीश÷ आयुक्त÷महान्यायाधिवक्ता...) निम्ति मरिहत्ते गर्ने व्यक्ति साझा प्रतिनिधि कसरी ? माउ खाने माकुरा एवं बच्चा खाने बारुलाहरूका आ–आफ्ना पुर्खा तथा भावी सन्ततिको त के कुरा ! दुनियास“ग तिनका के नाता–सम्बन्ध रहला ? स्वयं आफैंले प्राप्त नगरेको “लोकतान्त्रिक सार्वभौमिकता” तमाम–आम जनार्दनका घर–आँगनमै प्रदान गर्छौ, भन्ने हाँस्यास्पद अभिव्यक्ति मात्र वितरण गर्ने निरीह “कार्यकर्ता तथा सभासद” का “भ्रामक एवं अमूर्त” नाराद्वारा जेनतेन संकलित जनअभिमत पुनः मुठ्ठीभर “अकवरका अवशेष वीरबल–मन्त्री” प्रति सुम्पिदा (डेडिकेट), सबैका समान हक–अधिकारको त के कुरा ! साझा विधि–विधानका संस्थागत अनुमोदन प्रक्रियासम्ममा पनि प्रमुख बाधक तत्वका रुपमा तिनै कथित... ठूलाबडा नै काँडा बन्नेछन् । सारतः शासन, अमूक मानिसका स्वेच्छिकता विपरीत विधिवत अधिनायकीकता शाश्वत तुल्याउने सूत्र नै संस्थागत सार्वभौमिकता हो, भने अकवरका अवशेष वीरबलहरु नै “भ्रष्ट र आतंक” को जडसूत्र हो । विभिन्न समय कालकखण्डका महान् जनक्रान्ति र जनयुद्धमा क) संयोजक मण्डल पद्धति ९ऋययचमष्लबतयच ऋष्चअभि क्थकतझ० – आम समर्पण ख) दोहोरो निर्वाचन प्रणाली (च्भखभचतष्दभि भ्भिअतष्यल क्थकतझ) – प्रत्याह्वान ैविधिप्रधान ५५ ५६ ५७ ५८ होमिएका वीर–वीरङ्गनाका वलिदानी हसुर्ने, एकल स्वैच्छिकता अन्त्यगरी सिंगो राष्ट्रको पूजा तथा सर्वजनार्दनका सेवा–सुविधा निमित्त खर्चिएका अथाह ढुकुटी (सेना–प्रहरी एवं न्यायालय–प्रशासन...) सबैको साझा सम्पत्ति कसरी ? सवाल संस्थागत “पद्धति र प्रणाली” इतर, व्यक्तिगत (कथित राजा÷महाराजा÷अध्यक्ष÷प्रमुख÷ गणपति÷कुलपति÷ पति÷प्रधान... मन्त्री÷न्यायाधीश÷ आयुक्त÷महान्यायाधिवक्ता...) हुकुम का अवशेष ह्वीपको अन्त्येष्टि हो । विभत्स “अधिनायकीकता या निरंकुशता” द्वारा जनार्दनका सार्वभौमिकता तथा सर्व मानवीयताप्रति सदा–सर्वदा खतराको अन्त्येष्टि हो । सवाल खास “विधि र पद्धति” संस्थागत गर्नु हो । सवाल “यान्त्रिक (आध्यात्मिक वा भौतिक) जडता वा बुर्जुवा प्रजातन्त्र” आदि÷इत्यादि, व्यक्तिपरस्त परिपाटीको अभीष्ट हो । अध्यक्षात्मक अधिनायकवाद र आवधिक निरपेक्षवाद भित्र, न आन्तरिक लोकतन्त्र, न त विशिष्ट राष्ट्रियताका अभ्यास हुन्छ । तसर्थ, “भ्रष्ट एवं आतंक” का वितण्डा सिर्जनाकर्ता, एकाङ्गी चरित्र नङ्ग्याउनुछ, पङ्गु तुल्याउनु छ । त्यसैगरी “जनवादी लोकतन्त्र” (संयोजकीय संस्था) का आम अपेक्षा निर्विकल्प तुल्याउनुछ । पुरातन पूरक सांगठनिक ढाँचाका तथाकथित जनवादी केन्द्रीयता (अधिनायकवादी औपचारिकता) विपरीत सच्चा समाजवादी महासागरका हर तह र तप्कामा “वर्गीय स्वायत्तता एवं रीत संस्थागत एकरुपता” (समाजवादी व्यवहारिकता) द्वारा मात्र पूर्ण समानता तथा शाश्वत सार्वभौमिकताको अपरिहार्यता–व्यवहारतः पुष्टि गर्नुछ । दार्शनिक “पद्धति र प्रणाली” इतर “नेता” कि त गुण्डा नत्र ज्यानमारा प्रमाण्ति गर्नुछ । २२ औं शताब्दी वरिपरि, ठालुवादी ज्यादतीको समाप्तिसँगै जनवादी पार्टी गठन प्रक्रिया तथा सञ्चालनका तौरतरिकामा चुस्तता, दुरुस्तता र वैज्ञानिकता दुई लोकतान्त्रिक साम्यवादी सूत्रः अपरिहार्य रहन्छ । ५९ ६० “लोकतान्त्रिक साम्यवादी” क्रान्तिले विजय हासिल गर्ने शुभसंकेतहरु विश्वभरि जुर्मुराएको जगजाहेर छ । ठालुवादको समाप्ति र जनवाद प्राप्तिनिम्ति विज्ञानवत् “पद्धति र प्रणाली” मात्र अति सरल तर अचुक सूत्रः कटु यथार्थ हो । सिद्धान्त विहीनता, आंशिकता, अपव्याख्या, जड्ता कारक केवल स्वार्थपरक अहंकार मात्र, स्वयंसिद्ध छ । अहंकारवादी हुकुमीशैली उपज स्वयं ठालु त ठिङ्गो भयो–भयो, तर समग्र समाजवादी महासागर नै धमिलियो । परिणामतः “मूर्दाशान्ति, यथास्थितिवादी, सामन्ती, भ्रष्टचारी, दलाली...” हरुको नीच खेती मौलायो । चरम अवसरवादका पराकाष्ठा कथित “प्रजातान्त्रिक समाजवादी” अर्थात पश्चगमनकारीकै हालीमुहाली भयो । २२ औं शताब्दीको पूर्वार्धका मानवीय मूल्य र मान्यता तथा यथार्थवादी आदर्शका वैचारिक एवं सैद्धान्तिक स्वतन्त्रतासहित, स्वैच्छिक आबद्धता तथा लोकतान्त्रिक प्रक्रियाद्वारा आधुनिक राजनीतिक संगठन निर्माण गर्नपर्दछ । राजनीतिशास्त्र प्रथमतः वर्गीय पक्षधरता अन्ततः आम समर्पणका साझा विधा कसरी सम्भव छ ? भन्ने सवालमा आबद्ध आपसी सामूहिक सौदाबाजीमा साझा “अस्तित्व र अपनतत्व” सहित पारदर्शी संस्था खातिर “अध्ययन र अनुसन्धान” को विज्ञान बन्नेछ, सिंगो संगठन । अमूर्त “मौखिक वा लिखित” मूलतः कपोलकल्पित र भ्रामक तथा अतिरञ्जित निजी आदर्शलाई यथार्थपरक मूर्त प्रक्रियाद्वारा अपदस्त निम्ति न्यूनतम बाध्यकारी आचारसंहिताको अपरिहार्यता रहन्छ । सैद्धान्तिक आलोकमा मूर्झाएका “सापेक्ष वा निरपेक्ष” मीमांसाका दुवै जड्ताद्वारा सिंगो समाजवाद त ओरालो लाग्छ, अपितु अनर्गल अहंताका पराकाष्ठाले स्वयं ठालुको अन्त्येष्टि चाहिं पक्कापक्की छ । तसर्थ, वैज्ञानिक समाजवाद अपरिहार्य छ । “सत्ता र शक्ति” प्राप्ति न कि सबै–सबै व्यक्तिभन्दा माथि “पद्धति र प्रणाली” मुताबिक अधिनायकी विधि कसरी ? भन्ने आमसवाल नै सामूहिक चुनौती हुनेछ । सापेक्ष सत्य अर्थात व्यष्टिगत अंश अथवा सामाजिक अवयवहरुका समष्टिगत एकमुष्ठता अर्थात संस्थागत एकरुपता नै विधिवत निरपेक्षता हो । अतः सापेक्ष सत्य (व्यष्टिगत–ज्ञान, विज्ञान, बोध, विचार... रिलेटिभिटी) अंश हो, भने निरपेक्ष सत्य ( समष्टिगत–विधि, नीति, मूल्य, मान्यता...एब्सोल्यूट) संयोजकीय संस्था चाहिं “लोकतान्त्रिक साम्यवादी” सार हो । तसर्थ, व्यष्टिगत “बोध, विचार, आचारण र व्यवहार” हरू सापेक्ष तर “समष्टिगत संयोजकीय संस्था मात्र निरपेक्ष” हो । प्रत्येक संयोजकीय संस्था अधिनायकी विधा र प्रत्येक आवद्धता चाहिँ सार्वभौमसत्ता सम्पन्नताका प्रतिक विचार तत्व हुन् । संस्थागत एकरुपता एवंरीत वर्गविहीन समाजवादी मार्ग प्रशस्त गर्ने विधा “लोकतान्त्रिक साम्यवादी” दर्शन हो । हर स्थानीय तह र तप्का क्रमशः केन्द्रसम्म “संयोजकीय स्वायत्तताद्वारा जनवादी विकेन्द्रीयता तथा संस्थागत एकरुपताद्वारा समानता” तर एकल स्वेच्छिकता अपदस्त खातिर अमूक पात्र (संयोजक) समयसीमा रहित निम्ति, प्रत्याह्वान प्रक्रिया सदा–सर्वदा खुला हुनेछ । १. केन्द्रीय प्रतिनिधि परिषद् गठन प्रक्रिया ः– यथार्थवादी सैद्धान्तिक आदर्श, जो विज्ञानवत सूत्र “पद्धति र प्रणाली” मुताबिक उपस्थित भेलाले कम्तीमा पनि १५१ जनाभन्दा बढीको केन्द्रीय प्रतिनिधि परिषद् गठन गरी, सो केन्द्रीय प्रतिनिधि परिषद्का प्रतिनिधिहरूमध्येबाट, एक केन्द्रीय संयोजक र एक सह–संयोजक चयन गरी, सोही केन्द्रीय प्रतिनिधि परिषद्का प्रतिनिधिहरू मध्येबाट (संयोजक र सह–संयोजक बाहेक) एक–एक जना गरी, ७५ वटै जिल्लाहरुमा संयोजक र सह–संयोजकहरू चयन समेत, पूर्ण लोकतान्त्रिक प्रक्रियाबाट गर्नुपर्दछ । २. जिल्ला प्रतिनिधि परिषद् गठन प्रक्रियाः– यथार्थवादी सैद्धान्तिक आदर्श, जो विज्ञानवत् सूत्र “पद्धति र प्रणाली” मुताबिक प्रत्येक जिल्ला संयोजकहरूका संयोजकत्वमा भेला डाकी, सो भेलाले कम्तीमा पनि १०१ जनाभन्दा बढीको जिल्ला प्रतिनिधि परिषद् गठन गरी (जिल्ला संयोजक र सह–संयोजक बाहेक) जिल्ला प्रतिनिधि परिषद्का प्रतिनिधिहरूमध्येबाट एक–एक जना गरी, प्रत्येक नगर÷गा.वि.स. संयोजक र सह–संयोजकहरूका चयन समेत, पूर्ण लोकतान्त्रिक प्रक्रियाबाट गर्नुपर्दछ । ३. न.÷गा. प्रतिनिधि परिषद् गठन प्रक्रियाः– यथार्थवादी सैद्धान्तिक आदर्श, जो विज्ञानवत् सूत्र “पद्धति र प्रणाली” मुताबिक प्रत्येक न.÷गा. संयोजकहरूका संयोजकत्वमा भेला डाकी, सो भेलाले कम्तीमा पनि ५१ जना भन्दा बढीको न.÷गा. प्रतिनिधि परिषद् गठन गरी (न.÷गा. संयोजक र सह–संयोजक बाहेक) न.÷गा. प्रतिनिधिहरू मध्येबाट एक–एक जना गरी, प्रत्येक वडा÷इकाइ संयोजक र सह–संयोजकहरूका चयन समेत, पूर्ण लोकतान्त्रिक प्रक्रियाबाट गर्नुपर्दछ । ४. वडा÷इकाइ प्रतिनिधि परिषद् गठन प्रक्रिया ः– यथार्थवादी सैद्धान्तिक आदर्श, जो विज्ञानवत् सूत्र “पद्धति र प्रणाली” मुताबिक प्रत्येक वडा÷इकाइ संयोजकहरूका संयोजकत्वमा भेला डाकी, सो भेलाले कम्तीमा पनि ११ जना भन्दा बढीको वडा÷इकाइ प्रतिनिधि परिषद् गठन समेत पूर्ण लोकतान्त्रिक प्रक्रियाबाट गर्नुपर्दछ । नोट नं. १ः जीवित कानुन र संविधानप्रतीक विज्ञानवत “पद्धति र प्रणाली” मुताबिक संयोजकीय संस्थामात्र आवधिक तर “यत्र–तत्र–सर्वत्र” केवल लोकतान्त्रिक प्रक्रिया नै सर्वोच्च आत्मसात गरी, सोही अनुसार पार्टीका जीवन्त “नीति–नियम एवं विधि–विधान” निर्धारण हुनेछन् । नोट नं. २ः नियमित अतिरिक्त आकस्मिक बैठकको आह्वान, संयोजकले सचिवमार्फत गर्नेछन् । पार्टीको “विधि–विधान एवं नीति–नियम” तथा सैद्धान्तिक प्रशिक्षण संयोजकले दिनेछन् । संयोजकको अनुपस्थितिमा, सह–संयोजकले संयोजकको कार्यभार सम्हाल्नेछन् । तर व्यक्तिगत स्वेच्छिकता विपरीत केवल संयोजकीय सचिवालयगत हस्ताक्षरित पत्र मात्र अधिनायिकी विधा हुनेछ । नोट नं. ३ः प्रत्येक परिषद् मातहतका “संयोजक र सह–संयोजक” हरु क्रमिक उपल्ला निकायहरुका कार्यकारी परिषद्को पदेन प्रतिनिधि हुनेछन् । नोट नं. ४ः खर्चिला तिकडमबाजीका तथाकथित अधिवेशन, महाधिवेशन, सभा, सम्मेलन र उग्रआन्दोलन विपरीत सरल एवं शान्तिपूर्ण तथा अतिमितव्ययी संचारका प्रविधि (इ–भोटिङ, एस्एम्एस्, भ्वाइस्मेल, एम्एम्एस्, भिडियो, इन्टरनेट...) द्वारा “नियमित अभिमत र आवधिक जनमत” संकलन गरिनेछ । नोट नं. ५ः आफ्नै देशको “राष्ट्रियता र अखण्डता” झल्कने गरी, पार्टीको झण्डाको चारै कुनामा, सोही देशको झण्डाको सांकेतिक चिन्ह तथा सिंगो देशको नक्सा पनि पार्टीको झण्डाको बीचमा एवं लोगो र छापमा समेत, राष्ट्रप्रेमको संकेत राख्न सुझाव गरिन्छ; तर “पद्धति र प्रणाली” चाहिँ अनिवार्य हुनेछ । जनवादी पार्टीको लक्ष्य, उद्देश्य तथा कार्यदिशा–सारांश १. समाजमा विद्यमान चरम असमानता तथा हत्या, हिंसा, आतंक र भ्रष्ट आदि÷इत्यादि, सामाजिक विकृति र विसंगतिको कारकतत्व केवल पौराणिक व्यक्तिपरस्त (ठालुवादी) परिपाटीको अन्त्येष्टि गरी, सामूहिकताका साम्यवादी मार्ग प्रशस्त तथा संकटग्रस्त मानवीयताको संरक्षण एवं सम्बद्र्धनसहित दिगो शान्ति र समृद्धि स्थापित खातिर... ६१ ६२ २. राज्यका साझा “स्रोत–साधन एवं विधि–विधान” मा एकल स्वेच्छिकताको समूल अन्त्य गरी, सत्ता प्राप्ति अलावा विधिवत् विधान शीघ्र संस्थागत कार्यान्वयन खातिर... ३. शासक र शासितमा विभाजित विभेदकारी ज्यादतिकारक नाफामुलक फोहोरी राजनीतिमा उद्धत “एकदलीय केन्द्रीयता तथा बहुदलीय भागबण्डा” जस्ता नीच चरित्र निर्मूल गरी, समग्र राजनीतिशास्त्रलाई नै वैज्ञानिक ढंगमा परिभाषित एवं सेवामा आम समर्पित खातिर... ४. व्यक्तिका धाक, धम्की, आग्रह, पूर्वाग्रह, निगाह अलावा एक–एक अमूकपात्र प्रति नै मात्र आसक्तिजस्ता निरीह मानवीयता तथा त्रसित मनस्थितिबाट पूर्ण मुक्त गरी, स्वाभिमानी र स्वतन्त्र एवं कर्तव्यनिष्ठ सामाजिक चरित्र निर्माण निम्ति सर्वप्रथम अमूक ठालुवादी अहम्ता ध्वस्त खातिर... ५. भाषणवाजी, नाराबाजी इत्यादि, भ्रामक बगवासका कृत्रिमता समूल नष्ट गरी, व्यावहारिक जनसर्वोच्चता अर्थात श्रमिकवर्गको अग्राधिकार सहित, यथार्थवादी विधि अधिनायकी “पद्धति र प्रणाली” स्थापित खातिर... ६. पलायनवादी, दलाली, अल्छी तथा राष्ट्रघाती एवं सामन्ती प्रवृत्ति र श्रमशोषण आदि समूल उन्मुलन गरी, पुजनीय श्रमको अतिउच्च मूल्याङ्कनद्वारा राष्ट्र निर्माण खातिर... ७. पुरातन अकवरका अवशेष मुठ्ठीभर वीरबलहरुमा सीमित, “विधि तथा समृद्धि” सर्वत्र विनियोजन एवं संस्थागत कार्यन्वयनद्वारा महारोगकै रुपमा कर्मचारीतन्त्रमा फैलिएको भ्रष्टचारी, कमिसनखोरी, अनुत्तरदायी प्रवृत्ति, ठालुका चाकडी र चाप्लुसीका नीच निरिहता तथा शासकी शैलीका अहमता समुल नष्ट गरी जनउत्तरदायी एवं सेवाप्रदायी कर्मचारी त्यसैगरी स्वभिमानी मानवजाति र सून्य भ्रष्टचारी खातिर... ८. लोकतन्त्रको अध्ययन, अनुसन्धान एवं विज्ञानवत व्याख्या र विश्लेषण तथा संस्थागत कार्यन्वयनद्वारा अथाह राष्ट्रिय पुँजी र बौद्धिक शक्ति संरक्षण र सम्बद्र्धन गरी शीघ्रातिशीघ्र आमूल परिवर्तन (¥याडिकल चेन्ज) खातिर... ६३ ६४ ६५ नोटः क. पार्टीका सम्पूर्ण जनवर्गीय संगठनहरूको गठन एवं कार्यसम्पादन पूर्ण लोकतान्त्रिक प्रक्रिया अनुसार संयोजकीय संस्थागत उद्घोष हुनेछ । ख. पार्टीको कार्यसम्पादन परिषद् (विधागत विज्ञ र विशेषज्ञ मण्डल) का पदाधिकारीहरूद्वारा प्रस्तावित “नीति–नियम एवं विधि–विधान” हरू सम्बन्धित परिषद्को पूर्णलोकतान्त्रिक प्रक्रियाबाट पारित पश्चात्, हस्ताक्षरित श्वेतपत्र मात्र केवल संयोजकीय सचिवालयगत “आदेश–निर्देशन–सूचना–सन्देश” हरू संयोजकद्वारा अविलम्ब सार्वजनिकरण हुनेछन् । ग. सबै निकायहरूका संयोजक र सह–संयोजकहरूको निर्णायक मताधिकार हुनेछ । संयोजकले संस्थागत निर्णयहरुमा कमा र थोप्लोसम्म पनि परिवर्तन गर्न पाउनेछैनन् । घ. प्रत्येक निकायहरूका संयोजकहरूले पार्टीका “नीति, सिद्धान्त, विचार, कार्यक्रम” एवं माथिल्ला निकायहरुका संस्थागत निर्देशनहरू प्रस्तुत गर्नेछन् । तर आन्तरिक लोकतन्त्रमा प्रत्येक व्यक्ति अभिन्न अंग एवं संस्थागत प्रक्रियानिम्ति पूर्णसार्वभौम हुनेछन् । ङ. पार्टीको प्रत्येक निकायहरू मातहतका प्रतिनिधिहरू तथा मातहतका आम पार्टी सदस्यहरु समेतबाट प्रक्रियागत प्रत्याह्वान निमित्त अमूक (संयोजक) पात्र समय सीमारहित (सुनसुकै बेला फिर्ता) खातिर सदा–सर्वदा नै पूर्णलोकतान्त्रिक सार्वभौमिकता (प्रत्याह्वान) खुला तर संस्थागत कार्यकारी पद मात्र आवधिक रहनेछ । च. सम्पूर्ण पात्रको “अपनत्व र अस्तित्व” संस्थागत (सामूहिक) रुपमा अन्तरनिहित रहनेछ, भने व्यक्तिगत बर्चस्व स्वतः पूर्ण निषेधित हुनेछ । (शन्ति, समृद्धि, अग्रगमन र सनातन ! आफूद्वारा, आफ्ना लागि, आफैले शासन !!) ६६ लोकतान्त्रिक साम्यवादका न्यूनतम पूर्वाधार १. एकसदनात्मक सभासद्÷सांसद् मण्डलका वयोवृद्ध (महिला) जनप्रतिनिधिको संयोजकत्वमा प्रथम बैठकबाट नै “संयोजक मण्डल पद्धति र दोहोरो निर्वाचन प्रणाली” मुताबिक व्यक्तिगत मनमर्जी विपरीत विधि अधिनायकी राज्य व्यवस्था खातिर सर्वोच्च एवं पूर्ण सार्वभौम “लोकसभा मण्डल” अर्थात “संयोजकीय संसद मण्डल” का संयोजक र सह–संयोजकको निर्वाचन गरी, अनिवार्य दैनिक र नियमित तथा संस्थागत प्रक्रिया स्थापित गर्ने । त्यसैगरी एक सदनात्मक प्रान्तीय र स्थानीय स्वायत्त शासनको संवैधानिक व्यवस्था गर्ने । २. सिंगो “संयोजकीय संसद् मण्डल” समक्ष संयोजक र सह–संयोजकले जनता र राष्ट्रको नाममा शपथपश्चात सम्पूर्ण सभासद्÷सांसद्हरुले संयोजकमार्फत जनता र राष्ट्रको नाममा शपथ लिने । ३. जीवित संविधान र ऐन÷कानुन प्रतीक सर्वोच्च एवं पूर्ण सार्वभौम “संयोजकीय संसद् मण्डल” द्वारा निर्वाचित तथा सोही मातहतका राष्ट्र प्रमुख र सहायक राष्ट्र प्रमुखले लिखित संविधान मात्रका (सिंगो राष्ट्र, लोकतन्त्र वा विधिको शासन, मानवअधिकार, पूर्व निर्धारित मितिमा आवधिक निर्वाचन र प्रेस स्वतन्त्रता... अपरिवर्तनीय) पूर्ण “पालक र संरक्षक” का हैसियतमा मात्र “संयोजकीय संसद् मण्डल” समक्ष राष्ट्र र जनताका नाममा संयोजकमार्फत शपथ लिने । ४. सर्वोच्च “संयोजकीय संसद् मण्डल” द्वारा (केन्द्रीय, प्रान्तीय, स्थानीय...) प्रत्येक विधागत वृहत “विज्ञ र विषेशज्ञ” मण्डल (व्यक्ति केन्द्रित... कथित राष्ट्रपति, मन्त्री मण्डल, संवैधानिक परिषद्, महान्यायाधिवक्ता÷आयुक्त, आयोग, नियोग... रद्द गर्ने) चयनपश्चात, वृहत “विज्ञ र विशेषज्ञ मण्डल” ले सिंगो “संयोजकीय संसद् मण्डल” समक्ष राष्ट्र र जनताका नाममा संयोजकमार्फत शपथ लिने । ५. दैनिक÷नियमित अनिवार्य उपस्थित जिउँदो ज्वलन्त तथा पूर्ण सार्वभौम एवं सर्वोच्च “संयोजकीय संसद् मण्डल” समक्ष वृहत “विज्ञ र विशेषज्ञ मण्डल” द्वारा प्रस्तुत “विधि–विधान” एवं “नीति र कार्यक्रम” का मस्यौदामाथि वृहत अन्तरक्रिया गरी, प्रत्येक धाराहरू अनुमोदनपश्चात स–सम्मान “संयोजकीय संसद् मण्डल” वहिर्गमन हुने । सिङ्गो सभाका वैधानिक प्रक्रियाद्वारा उक्त हस्ताक्षरित स्वेतपत्रमा उल्लिखित विधिअधिनायकी लालमोहर सर्वोच्च “संयोजकीय संसद् मण्डल” का संयोजकमार्फत सम्बन्धित निकायहरूका प्रमूख÷संयोजकहरुप्रति शिघ्र कार्यान्वयन निम्ति (कार्यकारी परिषद् वा कार्यकारी मण्डल) हुबहु नीति... नियमहरु अविलम्ब सम्प्रेषण÷निर्देशन प्रदान गर्ने । ६. सिंगो सभाबाट हस्ताक्षरित अधिनायकी विधि हुबहु सम्प्रेषण÷निर्देशनमा यदि संयोजकले अन्यथामा, सर्वोच्च “संयोजकीय संसद मण्डल” द्वारा अविलम्ब “पद्धति र प्रणाली” मुताबिक “अपदस्त वा नवनियुक्त वा मृत्युदण्ड” भन्दा उपल्लो सजायको व्यवस्था गर्ने । ७. सर्वोच्च “संयोजकीय संसद् मण्डल” को समयावधि भित्र नै अर्को आवधिक आम निर्वाचनको मिति घोषणाका निम्ति “पद्धति र प्रणाली” मुताबिक अध्यक्ष मण्डलको चयन गरी, सोही संयोजकीय मण्डल कार्यकारी रही, विज्ञानवत् निर्वाचन आवधिक गर्न निर्वाचन आयोग प्रति निर्देशन दिने । ८. सर्वोच्च “संयोजकीय संसद् मण्डल” बाहेक, राज्यसत्ताका (सेना, प्रहरी, प्रशासन, न्यायालय... वृहत विज्ञ र विशेषज्ञ मण्डल विभिन्न... आयोग÷नियोग, परिषद्...) सम्पूर्ण सार्वजनिक निकायहरूको वृहत “नागरिक अनुगमन परिषद्” द्वारा निरीक्षण÷अनुगमन गरी, यथार्थ प्रतिवेदन सर्वोच्च “संयोजकीय संसद् मण्डल” समक्ष तर केवल संयोजकीय सचिवालयगत कार्यान्वयन निम्ति हर तह र तप्काका संयोजक मार्फत समय तालिकावत् अनिवार्य समर्पण गर्ने । निवेदन ६७ ६८ ६९ ७० लोकतान्त्रिक साम्यवादको (स्वयं आफ्नो) आलोचना लोकतान्त्रिक साम्यवादी राज्य व्यवस्थामा “असमानता तथा अपूर्णता” का एक मात्र आशंका पौराणिक “हुकुम या ह्वीप” अलावा कर्मकाण्डी प्रजातन्त्र मूलतः अमूक ठालुलाई आवधिक अधिकार प्रत्यायोजन गरी÷गराइ “शासक वा नवशासक” मै रुपान्तरण (कथित पति÷प्रमुख÷प्रधान... मन्त्री) गर्ने मूकदर्शक सांसद्÷सभासद्हरुको खुला खरीद÷बिक्रीका निरन्तरता मात्र हो । एक अमूकपात्र भन्दा स्वतः “संयोजक संसद मण्डल” मा अधिक “पारदर्शिता र जवाफदेहिता” त हुन्छ, तर आवधिक निर्वाचनको नियमित तालिका र सभासद् आचारसंहिता तथा सेवा सुविधाका सीमित मापदण्ड पूर्वनिर्धारण गर्नुपर्ने हुन्छ । जित्नेहरुका लागि मात्र मोज तर हार्नेहरुका लागि बिजोग तुल्याउने बहुमतीय “पक्ष र विपक्ष” को विकल्प अनिवार्य छ । ५०%+ का साधारण प्रक्रिया क्रमशः ६६.६६%+ अधिनायकी विधा एवं रीत संयोजकीय संस्थागत एकरुपताद्वारा लगभग सर्वसमावेशिता हुन्छ । तर “अल्पसंख्यक एवं पिछडावर्ग” प्रति अनिवार्य पूर्णसमानुपातिक अर्थात “मत–आनुपातिक” अधिकार वा आरक्षण तथा अग्राधिकारको विशेष व्यवस्था गर्नुपर्छ । अन्ततः वर्गीय कार्यकर्ता र जनार्दन जनता दुवैका–संघर्ष, सार्वभौमिकता निम्ति केन्द्रित हुनुपर्छ । प्रथमतः लोकतान्त्रिक प्रक्रियाद्वारा मात्र सार्वभौम मार्ग प्रशस्त हुन्छ । सम्पूर्ण जनवर्गीय संघ÷संगठन एवं सिंगो राज्यसत्ता–दुवैमा, व्यक्तिगत स्वेच्छिकता विपरीत संस्थागत एकरुपता निम्ति सार्वभौम लोकतान्त्रिक प्रक्रियाको अपरिहार्यता रहन्छ । वर्गीय कार्यकर्ता तथा राष्ट्रिय जनता–दुवैका सार्वभौम संस्था निम्ति संस्थागत “पद्धति र प्रणाली” कै अपरिहार्यता रहन्छ । सार्वभौमिकता नै सारतः “वर्गीय कार्यकर्ता र जनार्दन जनता”–दुवैका सम्पूर्णता हो । स्मरण रहोस्, निजी स्वार्थसिद्धिका बकवास तथा अमूर्त “शब्दै–शब्द” को थुप्रो मात्र न कि साझा “विधि–विधान निर्माण एवं समान कार्यान्वयन” को मूर्त विज्ञानवत् सूत्र प्रमाणित गर्ने साधन हो, राजनीतिशास्त्र । “अधिनायकीकता तथा निरंकुशता” द्योतक व्यक्तिपरस्त परिपाटीको ज्यादती अन्त्येष्टि गरी सबै “वर्ग र क्षेत्र” अतिरिक्त “समग्र जनता र सिंगो राष्ट्र” एवं आम–तमाम् मानवीयताका निम्ति साझा “संयोजकीय संसद् मण्डलीय” शासन व्यवस्था–आजको अपरिहार्यता हो । हर स्थानीय तह र तप्कामा (इकाई÷वडा, गाउँ÷नगर, जिल्ला क्रमशः... केन्द्र) वर्गीय स्वायत्तता एवं रीत केन्द्रीय राज्यसत्ता (संयोजकीय संसद् मण्डल) सम्म अमुक पात्रको स्वेच्छिकता इतर संयोजकीय सामूहिकता (स्वशासित संयोजकीय संस्था) द्वारा साझा संस्थागत एकरुपताको शाश्वत सार्वभौम सूत्रः केवल “संयोजक मण्डल पद्धति र दोहोरो निर्वाचन प्रणाली” मुताबिक मात्र लोकतान्त्रिक साम्यवादी मार्गप्रशस्त हुने हुँदार्, ००.०१% सामन्त (बसीखाने वर्ग) विरुद्ध ९९.९९% श्रमिकवर्ग (गरीखाने वर्ग) गोलबद्धै सम्पूर्ण क्रान्तिकारी कम्युनहरूप्रति अविलम्ब प्रक्रियागत आबद्ध हुन समेत हार्दिक अनुरोध छ । तेरो – मेरो रहित “विधि र विधान” राज्यका साझा “स्रोत–साधन” मा समान जो जससँग सम्बन्धित छ १. हुकुमी अवशेषका कर्मकाण्डी प्रजातन्त्र तथा दीक्षित मानसिकताका “दलीय केन्द्रीयता र निर्लज्ज भागबण्डा” विपरीत “जनवादी विकेन्द्रीयता” खातिर “न्यूनतम् बाध्यकारी आचारसंहिता तथा लोकतान्त्रिक मूल्य र मान्यता” के हो त ? नीति–नियम र लगाम बिनाको “हावादारी संयन्त्र” मात्र हो त राजनीतिशास्त्र ? २. “सत्ता र शक्ति” का आसत्तिले मात्र रुष्ट शासकी अहम्ता अपदस्त गरी, समस्त राजनीतिशास्त्रका शास्त्रीय काम, कर्तव्य र अधिकार मूलतः राज्यका साझा “स्रोत–साधन एवं विधि–विधान” को समान वितरण यानेकि कार्यान्वयनमा चुस्त र दुरुस्त निमित्त विज्ञानवत् समाजवादी दार्शनिक आदर्श के हो त ? ३. समष्टिगत संस्थाका शाश्वत उन्मुख प्रक्रियाद्वारा अधिनायकी “विधि–विधान र नीति–नियम” का निरपेक्षताप्रति व्यष्टिगत “बोध, विचार, आचार र व्यवहार” का पराकाष्ठा, “अनर्गल वितण्डा र सतही पक्षधरता” जस्ता गतानुगत पाखण्ड अतिरिक्त सामन्ती प्रवृत्ति, कर्मकाण्डी प्रजातन्त्रवादी, दलाली, चाप्लुसी, अनिर्णयको बन्दी, मुर्दा शान्ति आदि केवल स्वार्थी र प्रतिक्रियावादी चरित्रका अमूर्त नारा विपरीत मूर्त साम्यवादी कार्यदिशा के हो त ? ४. वर्गीय कार्यकर्ता तथा जनार्दन जनताहरू सदा–सर्वदा अधिकार प्रत्यायोजनका साधन बनी केवल आन्दोलनका उपभोक्ता...! सीमित तुल्याउने व्यक्तिवादी वितण्डा उपज यावत् सामाजिक “विकृति र विसंगति” का कारक तर लोकतन्त्रका बाधक जो “पौराणिक स्वेच्छाचारी (एचभकष्मभलतब िम्ष्अतबतयच) तथा आवधिक ठेकेदारी (एभचष्यमष्अब िीभनष्कबितयच)” प्रथाको विकल्प के छ त ? ५. ठालुवादी स्वेच्छिकता तथा ठालु–ठालु आपसी भागबण्डे द्वन्द्वद्वारा सृजित क्रुर “हत्या, हिंसा, भ्रष्ट र आतंक” को अन्त गरी, आम समर्पित अधिनायकी विधि कसरी ? राष्ट्र, राष्ट्रियता, समानता, शान्ति, स्वतन्त्रता, सार्वभौमसत्ता सम्पन्नता, जनसर्वोच्चता आदि मूलतः लोकतान्त्रिक मानवीयता कसरी सम्भव छ त ? ६. “भ्रष्ट पूँजी र उग्रशक्ति” का आपराधिक गतिविधि तथा खर्चिला तिकडमबाजीद्वारा भ्रमितपारी लुटिएका बहुमूल्य जनमत केवल अमूक ठालुमै प्रत्यायोजन गरी÷गराई शासकमा रुपान्तरण ...! क्रमिक आवधिक हस्तान्तरणका विकल्पमा पुनः अर्का ठालुकै आगमन...! के हो त जनप्रतिनिधिमुलक राज्य व्यवस्थाको प्रमाण ? अधिवेशन, महाधिवेशन, मनोनयन, आम निर्वाचन आदि÷इत्यादि जे जसरी संकलित जनमतद्वारा स्वयं देवत्वकरण गर्ने माध्यम कि “विधि–विधान एवं नीति–निर्माण” का साधन ? के हो त लोकतान्त्रिकरण ? ७. पुरातन अकवर (कथित राजा–महाराजा) हरुका अवशेष वीरबल (तथाकथित अध्यक्ष÷गणपति÷कुलपति÷प्रमुख÷पति, प्रधान...मन्त्री÷ न्यायाधीश÷ आयुक्त÷ महान्यायाधिवक्ता...) हरुका एकल स्वेच्छाचारिता नै “हत्या, हिंसा, भ्रष्ट र आतंक” का कारक तर लोकतन्त्रका बाधक तत्वहरू हुन् । अतः दिगो शान्ति, पूर्ण स्वतन्त्रता, सिंगो समृद्धि एवं तमाम अग्रगमन आदि समग्र प्रगति न त अमूक ठालुले दिएर दिइन्छ, या त दिन्छन् नै, वा अमूक ठालुप्रति आसक्ति रही निःस्वार्थ कर्म गरियोस् भन्ने अपेक्षाहरू महामूर्खता अलावा स्वयं परनिर्भरताको पराकाष्ठा होइन र ? ८. तसर्थ, ठालुवादी अमूर्त भाषणबाजीका (डिक्लामेसन) बकवास वाकपटुता अलावा कामयावी मूर्त साम्यवादी सूत्र के हो त ? १. लोकतान्त्रिक शासन व्यवस्थाका पर्यायवाची, हुकुमी व्यक्ति कि अधिनायकी विधि ? २. विधिवत् अधिनायकीकरण निम्ति एकल निर्देशन कि संस्थागत समर्पण ? ३. संस्थागत पारदर्शीकरण निम्ति “पद्धति र प्रणाली” कि अमूक ठालुका मनमर्जी ? “भ्रष्टाचारी र आतंककारी” गतिविधिमा मुकदर्शी तर मृत्युपछि पनि वातावरण प्रदूषितका विषादि प्रदान गर्ने अख्तियारी, अदालती, सैनिकी, प्रहरी... का जीवन्त नाटकीशैली विपरीत जीवनोपयोगी तथा पूर्वऔषधि कसरी ? ४. राज्यका साझा “स्रोत–साधन एवं विधि–विधान” को मनखुशी वितरण÷कार्यान्वयन कि संस्थागत पारदर्शीकरण ? स्वतः प्रष्ट छ, भ्रष्ट, आतंक, हत्या र हिंसाको श्री गणेश त्यहींबाट हुन्छ, जब मुठ्ठीभरका रवैया साझा राष्ट्रिय सम्पत्तिमा चल्छ । शिक्षा, स्वास्थ्य, रोजगार र न्याय लगायत आम जनजीविका तथा सिंगो राष्ट्रियता, शान्ति, सुरक्षा... समग्र “राष्ट्रिय धनदेखि करोडौंका जीवन” माथि बलात् ठालुवादी मनमर्जी ? ५. प्रत्यक्ष निर्वाचित जनप्रतिनिधिहरूका संस्थागत पारदर्शीकरणमा मात्र जनउत्तरदायी बाध्यता कि परोक्ष निर्वाचित, कथित पदोन्नित, मनोनित... तथाकथित गणपति÷अध्यक्ष÷कुलपति÷पति÷प्रमुख÷प्रधान... मन्त्री÷ न्यायाधीश÷आयुक्त÷ महान्यायाधिवक्ता ? सिंगो सभा?अमूक पात्र ? ६. अथाह राष्ट्रिय धन र हजारौंका बलिदानद्वारा निर्मित अर्थात जननिर्वाचित सर्वोच्च एवं सार्वभौम संस्था (लोकसभा मण्डल) समेत सदा अस्तव्यस्त अलावा अमूक ठालुद्वारा निर्देशित, नियन्त्रित, गठन, विघटन ! के हो त सार्वभौम ? सिंगो सभा ठूलो कि, ठिङ्गोठालु ठूलो ? ७. लोकतान्त्रिक मानवजाति न “शासक र शासित” मा विभाजित हुन्छन्, न त नवशासकमै रुपान्तरित । कथित मुखिया÷जिम्मावाल (चिफ्टन) हरू दुत्कारिन्छन्, तर केवल विधि अधिनायकी प्रक्रिया (सिस्टम) मात्र स्वीकारिन्छन् । तसर्थ, केको शासकी अहम्ता ? ८. “आतंककारी ज्यानमारा (जनघाती) र भ्रष्टचारी गरिबमारा (राष्ट्रघाती)” आपसी सौदावाजीका छद्मभेषी “सहमति र विमति” पनि विधि ? सिंगो राज्यसत्ताका सबै संयन्त्रहरूमा व्यक्ति–व्यक्तिद्वारा कब्जा विपरीत अधिनायकी विधि कसरी ? पौराणिक शासकप्रति प्रश्न ....................... केन्द्रीय संयोजक (इच्छुक÷शुभेच्छुक महानुभावहरूले हुबहु प्रतिलिपि पुनप्र्रकाशन गरी बिक्री÷वितरण गर्न सक्नुहुनेछ ।) ज्गmबल क्ष्लतभचलबतष्यलब िःयखझभलत ९ज्क्ष्ः० यथार्थवाद – जिन्दावाद ! लोकतान्त्रिक साम्यवाद – जिन्दावाद !! जनवादी काँग्रेस, नेपाल – जिन्दावाद !!! क्रान्तिकारी जय नेपाल । सर्वे भवन्तु सुखिनः सर्वे सन्तु निरामय । सर्वे भद्राणि पश्यन्तु मा कश्चित् दुःखभाग् भवेत् ।। प –५० ं% २५% ००.०१% ब अ म भ ा न ज व द ष् १. संघ÷सांगठनिक सत्ता (क) पुरातन जनवर्गीय संघ÷संगठन (व्यक्तिगत पेवा) २. राज्य सत्ता (क) पुरातन राज्यसत्ता (निरंकुशता)र् सम्पूर्ण जनवर्गीय संघ÷सांगठनिक सत्ता एवं सिंगो राज्यसत्ता दुवैमा दुइ लोकतान्त्रिक साम्यवादी सूत्र क्रमशः “संयोजक मण्डल पद्धति ९ऋययचमष्लबतयच ऋष्चअभि क्थकतझ० र दोहोरो निर्वाचन प्रणाली ९च्भखभचतष्दभि भ्भिअतष्यल क्थकतझ०” संयोजन (ँगकष्यल) गर्दा मात्र विधि अधिनायकी राज्यव्यवस्थाको जन्म हुन्छ । अतयव, सार्वभौम प्रक्रियाको प्रमाण खोज्नु मानवीय अधिकार र कर्तव्यको पालना अलावा चेतनशीलताको नमूना हो ।ै (ख) सार्वभौम जनवर्गीय संघ÷संगठन (संस्थागत एकरुपता) (ख) आधुनिक राज्यसत्ता (विधि अधिनायकीकता) प –५० ं% ७५% ९९.९९% २५% ००.०१% ब अ म भ ा न ज व द ष् प –५० ं% २५% ००.०१% ब अ म भ ा न ज व द ष् प –५० ं% ७५% ९९.९९% २५% ००.०१% ब अ म भ ा न ज व द ष् ६६.६६% ६६.६६% ७१ ७२ ७३ ७४ सिद्धान्ततः साझा लक्ष्य, उद्देश्य, आवश्यकता र शर्तहरुद्वारा निर्मित पारदर्शी संस्था नै समाजवादी राज्य व्यवस्थाका शर्त हुन् भने आश्चर्य, कौतुहलता र जिज्ञासाको समाधान गर्ने शास्त्र मात्र दार्शनिक विधा हुन् । मुलतः समानता, विधि र प्रक्रिया तथा अग्रगामी मार्ग प्रमाणित गर्ने शास्त्र चाहिं राजनीतिक विधा हुन् । परम्परागत राज्य सत्तामा, “सेना, प्रहरी, प्रशासन, न्यायलय र सरकार” गरि प्रमुख पाँच केन्द्रका प्रमुख पाँच ठालुहरुसँग नाता जोडिएका “भ्रष्ट र ज्यानमारा” ठालुहरु आपसी नीच भागबण्डा तथा सरुवा, बढुवा, गुण्डा र ठेक्का... मात्र हो त राजनीतिशास्त्र ? त्यसका अतिरिक्त विरोधी “वर्ग र पात्र” सँग बदलानिम्ति सोही प्रमुख पाँच पुरातन संयन्त्र तथा तिनै ठालुहरुद्वारा अधिनस्थ तर फगत आयोग, अख्तियार... संवैधानिक परिषद् साथै वर्गीय सत्तासमेत कब्जा मात्र नेता भनौदा ठालुहरुको अभिष्ट हो त ? विज्ञानवत “पद्धति र प्रणाली” इतर “नेता” ! भनौदा ठालुहरु फगत गुण्डा मात्र हुन् । तर पद्धति (सिस्टम) निर्माण गर्ने महान दार्शनिक भने जनताका सेवक र राष्ट्रका साझा नोकर अतिरिक्त पुजनीय पात्र हुन् । जनवादी कार्यक्रमिक घोषणा–पत्र कार्यान्वयन गराऔं ! सबै नेपाली सुखी र शान्त तथा समृद्ध एवं करोडपति बनौं !! साझा शान्ति तथा समग्र समृद्धि निम्ति व्यवहारतः कोसेढु•ा सावित हुन केही समय त लाग्ला ,तर आम–तमाम एवं सम्पूर्ण जनवर्गीय संघ÷संगठनहरू चाहिँ शीघ्रातिशीघ्र पूर्ण सार्वभौम हुनेछन् भन्ने अपेक्षा सहित दृढ विश्वासका साथ “ठोकुवा” गर्दै यो हातेपुस्तिका आमजनार्दनप्रति समर्पित छ । लोकतान्त्रिक साम्यवादको सूत्र (नेपाली, हिन्दी र अंग्रेजी भाषामा) gut1uq7cdm7f8oflcf1gp1kzcijugdu नेपालको संविधान २०७२/भाग–१ प्रारम्भिक 0 4129 15892 15887 2017-04-18T15:06:28Z Devraj poudel 1655 Devraj poudel द्वारा [[भाग–१ प्रारम्भिक]] पृष्ठलाई [[नेपालको संविधान २०७२/भाग–१ प्रारम्भिक]] मा सारियो: सही wikitext text/x-wiki ===भाग–१ प्रारम्भिक=== (१) संविधान मूल कानून<br> (२ )सर्वभौमसत्ता र राज्यकीयसत्ता <br> (३) राष्ट्र<br> (४) नेपाल राज्य<br> (५) राष्ट्रीय हित<br> (६) राष्ट्र भाषा<br> (७) सरकारी कामकाजको भाषा<br> (८) राष्ट्रीय झण्डा<br> (९) राष्ट्रीय गान इत्यादि ==स्रोत== <ref>[http://parliament.gov.np/document.ph?id=24 http://parliament.gov.np/document.php?id=24 प्रारम्भिक]</ref> pweznvimkfsxa3nex490jwulyxv7cle भाग–२ नागरिकता 0 4130 15890 2017-04-18T14:39:01Z Devraj poudel 1655 Devraj poudel द्वारा [[भाग–२ नागरिकता]] पृष्ठलाई [[नेपालको संविधान २०७२/भाग–२ नागरिकता]] मा सारियो: सही wikitext text/x-wiki #REDIRECT [[नेपालको संविधान २०७२/भाग–२ नागरिकता]] ehv2ni0b7csvkw91w0twdhhdwxremfa भाग–१ प्रारम्भिक 0 4131 15893 2017-04-18T15:06:28Z Devraj poudel 1655 Devraj poudel द्वारा [[भाग–१ प्रारम्भिक]] पृष्ठलाई [[नेपालको संविधान २०७२/भाग–१ प्रारम्भिक]] मा सारियो: सही wikitext text/x-wiki #REDIRECT [[नेपालको संविधान २०७२/भाग–१ प्रारम्भिक]] ovg4h1dag9gwukuktm7rgsi3z7smtpy श्रीमद्भगवद्गीता चतुर्थ अध्याय 0 4132 17211 15903 2021-08-28T13:49:06Z Minorax 4893 wikitext text/x-wiki श्रीभगवान उवाच <br /> <br />इमं विवस्वते योगं ंप्रोक्तवानहमव्ययम् । <br />विवस्वान्मनवे प्राह मनुरिक्ष्वाकवेब्रवीत ।।१ <br />मैले यो (सत्य, ज्ञान) अविनाशी योगलाई सूर्यलाई भनेको थिएं । सूर्यले मनुलाई र मनुले इक्ष्वाकुलाई भने । <br />एवं परम्पराप्राप्तमिमं राजर्षयो विदुः । <br />स कालेनेह महता योगो नष्टः परन्तपः ।। <br />हे परन्तप, यसरी परम्पराबाट प्राप्त योगलाई राजर्षिहरुले जाने । त्यो योग धेरै समय यस लोकमा लोप भयो । <br />स एवायं मया तेsद्य योगः प्रोक्तः पुरातन ः । <br />भक्तोsसि मे सखा चेति रहस्यं ह्येतदुत्तमम् ।।३।। <br />मेरो मक्त र सखा हौ त्यसैले त्यही यो पुरातन योग आज मैले तिमीलाई भनें । किनभने यो ज्यादै उत्तम रहस्य हो । <br /> <br />अर्जुन उवाच <br />अपरं भवतो जन्म परं जन्म विवस्वत ः । <br />कथमेतद्विजानीयां त्वमादौ प्रोक्तवानिति ।।४ <br />तपार्यंको जन्म अपर हो र सूर्यको जन्म पर (पुरानो) हो । तपाईंले आदिमा यो योग भन्नु भएको थियो यस प्रकारको कुरा कसरी बुझ्नु ? <br />श्रीभगवानुवाच <br />बहूनि व्यतीतानि जन्मानि तव चार्जुन । <br />तान्यहं वेद सर्वाणि न त्वं वेत्थ परन्तप ।। <br />हे परन्तप अर्जुन तिम्रो र मेरा अनेकानेक जन्म भएका छन् । मैले ती सबै जानेको छु तर तिमीले जान्दैनौ । <br />अजोsद्रपि सन्नव्ययात्मा भूतानामीश्वरोsपि सन् । <br />प्रकृति स्वामधिष्ठाय सम्भवात्ममायया ।। ६ <br />अजन्मा र अविनाशी भएता पनि समस्त प्राणीको ईश्वर भैकन पनि आफ्नो प्रकृतिलाई अधीन गरेर आफ्नै योगमायाले प्रकट हुने गर्छु । <br />यदा यदा हि धर्मस्य ग्लानिर्भवति भारत । <br />अभ्युत्थानमधर्मस्य तदात्मानं सृजाम्यहम् ।।७ <br />हे भारत, जुन जुन बेला धर्मको ग्लानि हुन्छ र अधर्मको अभ्युत्थान हुन्छ त्यस त्यस समय म आफूलाई सिर्जना गर्छु । र प्रकट गर्छु । <br />परित्राणाय साधूनां विनाशाय च दुष्कताम् । <br />धर्मसंस्थापनार्थाय सम्भवामि युगे युगे ।।८ <br />सज्जनहरुको परित्राण, उद्धार गर्न, दुष्कृत्यहरुको विनाश गर्न र धर्म संस्थापना गर्न युग युगमा प्रकट हुने गर्छु । म सम्भव छु । <br />जन्म कर्म च मे दिव्यमेवं यो वेत्ति तत्त्वतः । <br />त्यक्त्वा देहं पुनर्जन्म नैति मामेति सो द्रर्जुन ।।९ <br />हे अर्जुन, मेरो जन्म र कर्म दिव्य छ भन्ने कुरा जसले तत्त्वतः, यथार्थमा, बुझेको छ, त्यसले देह त्यागेपछि पुनः जन्म लिनु पर्दैन बरु मलाई प्राप्त गर्छ । <br />वीतराग भयक्रोधा मन्मया मामुपाश्रिताः ।।१० <br />बहवो ज्ञानतपसा पूता मद्भावमागताः ।। <br />राग, भय, क्रोधबाट पार पुगेको ईश्वरमय (ममा अवस्थित) भइ म ईश्वरमा पूर्णतः आश्रित अनेकौं ज्ञानतपले पवित्र भएका मेरो भावलाई प्राप्त भएका छन् । <br />ये यथा मां प्रपद्यन्ते तांस्तथैव भजाम्यहम् । <br />मम वत्र्मानुवर्तन्ते मनुष्याः पार्थ सर्वशः ।। ११ <br />हे पार्थ, जसले मलाई जसरी भजन गर्छ मैले उसलाई त्यसै गरी भज्छु, व्यवहार गर्छु । किनभने मानिसहरुले सबै प्रकारले मेरो मार्गके अनुसरण गर्छन् । <br />काङ्क्षन्तः कर्मणां सिद्धिं यजन्त इह देवता । <br />क्षिप्रं हि मानुषे लोके सिद्धिर्भवति कर्मजा ।।१२ <br />यस मनुष्यलोकमा कर्मको सिद्धिको आकांक्षा राख्नेहरु देवताको पूजन गर्छन् । किनभने कर्मजा सिद्धि तुरुन्तै प्राप्त हुने गर्छ । <br />चातुवण्र्यं मया सृष्टं गुणकर्मविभागशः । <br />तस्य कर्तारमपि मां विद्ध्यकर्तारमव्ययम् ।।१३ <br />मैले सिर्जना गरेको चार वर्ण गुण कर्म विभागपूर्वक हो । तर त्यसको कर्ता भए तापनि मलाई अकर्ता जान । <br />न मां कमाृणि लिम्पन्ति न मे कर्मफले स्पृहा । <br />इति मां योsभिजानाति कर्मभिर्न स बध्यते ।।१४ <br />कर्मका फलमा मेरो स्पृहा छैन । मलाई कर्मले लिप्त गर्दैनन् । यस प्रकार जसले मलाई तत्त्वले जान्दछ त्यो कर्मबन्धनमा पर्दैन । <br />एवं ज्ञात्वा कृतं कर्म पूर्वैरपि मुमुक्षुभिः । <br />कुरु कर्मैव तस्मात्त्वं पूर्वैः पूर्वतरं कृतम् ।।१५ <br />मुमुक्षु पुर्खाहरुले यसै कुराको जानकारी पाएर नै कर्म गरेका हुन् । त्यसैले तिमीले पनि पुर्खाहरुले गरे झैं कर्म गरेका हुन् । <br />किं कर्म किमकर्मेति कवयोsप्यत्र मोहिताः । <br />तत्ते कर्म प्रवक्ष्यामि यज्ज्ञात्वा मोक्ष्यसेsशुभात् ।।१६ <br />कर्म के हो? अकर्म के हो ? यस कुरामा यहां त बुद्धिमान पनि मोहित छन् । त्यस कर्मको कुरालाई मैले राम्ररी बताउ“छु । जसलाई जानेर तिमी अशुभ कुराबाट मुक्त हुनेछौ । <br />कर्मणो ह्यपि बोद्धव्यं बोद्धव्यं च विकर्मणः । <br />कर्मणाश्च बोद्धव्यं गहना कर्मणो गतिः ।।१७ <br />कर्म (फलासक्ति सहितको काम) जान्नु पर्छ । यसको विपरीत पनि जान्नु पर्छ । र अकर्म (फलासक्ति त्यागेर गरेको कर्म ) पनि जान्नु पर्छ । फलको आशा राखेर गरेको त्याग पनि कर्म हो । <br />कर्मण्य कर्म यः पश्येदकर्मणि च कर्म यः । <br />स बुद्धिमान्मुष्येषु स युक्तः कृत्स्नकर्मकृत् ।।१८ <br />जसले कर्ममा अकर्म देख्छ अनि अकर्ममा कर्म देख्छ त्यो मानिस बुद्धिमान्, त्यो योगी र सबै कर्म गर्नेवाला हो । <br />यस्य सर्वे समारम्भा कामसंकल्प वर्जिताः । <br />ज्ञानाग्नि दग्धकर्माणं तमाहुः पण्तिं बुधाः ।। <br />जसको सम्पूर्ण आरम्भ बिना कामना र संकल्प हुन्छन् । कर्म ज्ञान अग्निले दग्ध भएका छन् त्यसलाई बुद्धिमानले पण्डित भनिन्छ । <br />त्यक्त्वा कर्मफलासंगं नित्यतृप्तो निराश्रय ः । <br />कमैण्यभिप्रवृत्तोsपि नैव किञ्चित करोति सः ।।२० <br />कर्मफलमा आसक्ति त्याग गरेर संसारको आश्रयरहित छ र नित्यतृप्त छ । उसले राम्ररी कर्ममा प्रवृत्त भइकन पनि वास्तवमा केही पनि गर्दैन । <br />निराशीर्यचित्तात्मा त्यक्तसर्वपरिग्रहः । <br />शारीरं केवलं कर्म कुर्वन्नाप्नोति किल्बिषम् ।।२१ <br />जसको अन्तःकरण र इन्द्रियसहति शरीर नियन्त्रित छ, सबै परिग्रह त्याग गरेको छ , आशारहित र केवल शरीर सम्बन्धी कर्म गर्दा पनि त्यसलाई किल्बिष हु.दैन । <br />यदृच्छालाभसन्तुष्टो द्वन्द्वातीतो विमत्सरः । <br />समः सिद्धावसिद्धौ च कृत्वापि न निबध्यते ।।२२ <br />यादृच्छिक प्राप्त भएको मा जो सन्तुष्ट रहनछ, जसमा ईष्र्याको सर्वथा अभाव छ, सबै द्वन्द्वहरुबाट अतति छ, सिद्धि र असिद्धिमा सम छ, यस्तो कमृयोगीले केही गर्दागर्दै पनि त्यस कर्ममा बांधिदैन । <br />गतसंगस्य मुक्तस्य ज्ञानावस्थितचेतसः । <br />यज्ञायाचरतः कर्म समग्रं प्रविलीयते ।।२३ <br />जसको आसक्ति अब छैन, जो मुक्त छ, चेतना जसको ज्ञानमा अवस्थित छ, केवल यज्ञका लागि मात्र आचरण गर्ने यस्तो मानिसका सबै कर्म विलीन हुनजान्छन् । <br />ब्रह्मार्पण ब्रह्म हविर्बब्रह्माग्नौ ब्रह्मणा हुतम् । <br />ब्रह्मैव तेन गन्तव्यं ब्रह्मकर्मसमाधिना ।।२४।। <br />जुन यज्ञमा सु्रवा आदिको अर्पण ब्रह्म हो । हवि पनि ब्रह्म हो । ब्रह्मरुप कर्ताद्वारा ब्रह्मरुप अग्निमा आहुति रुप क्रिया पनि ब्रह्म हो । त्यस ब्रह्म कर्म रुपी यज्ञद्वारा प्राप्त गन्तव्य ब्रह्म (समाधि) हो । <br />दैवमेवापरे यज्ञं योगिनः पर्युपासते । <br />ब्रह्माग्नावपरे यज्ञं यज्ञेनैवोपजुह्वति ।।२५ <br />अरु केही योगी दैव यज्ञको राम्ररी उपासना गर्छन् । अरु केही ब्रह्म (परब्रह्म परमात्मारुप अग्निमा) यज्ञद्वारा आत्मरुप यज्ञको अवन गर्छन् । <br />श्रोत्रादीनीन्द्रयाण्यन्ये संयमाग्निषु जुह्वति । <br />शब्दादीन्विषयानन्य इन्द्रियाग्निषु जुह्वति ।।२६ <br />अन्यले श्रोत्रआदि समस्त इन्द्रियलाई संयमरुप अग्निमा हवन गर्छन् । अन्यले शब्दादि विषयहरुलाई (इन्द्रियद्वारा ग्रहण गरेपनि) इन्द्रियरुप अग्निमा हवन गर्छन् । <br />सर्वाणीन्द्रियकर्माणि प्राणकर्माणि चापरे । <br />आत्मसंयमयोगाग्नौ जुह्वति ज्ञानदििपते ।।२७ <br />अरु केहीले सर्ब इन्द्रियका कर्म र प्राणका कर्म ज्ञानको दीपकमा आत्मसंयमित अग्निमा हवन गर्छन् । अरु केहीले द्रव्य यज्ञ, तप यज्ञ, योग यज्ञ, र अरु केहीले संशितव्रत लिने यति र स्वाध्याय ज्ञानयज्ञ गर्ने (ज्ञानी) पनि छन् । <br />अपाने जुह्वति प्राणे प्राणेsपानं तथापरे । <br />प्राणापनगतिरुद्ध्वा प्राणायामपरायणाः ।। <br />अपरे नियताहाराः प्राणापानपरायणाः । <br />सर्वेsप्येते यज्ञविदो यज्ञक्षपितकल्पषा ः ।।२९–३० <br />अरु केही अपान वायुमा प्राणवायुलाई हवन गर्छन् । त्यसै गरी प्राणवायुमा अपानवायु र अरु केही नियमित आहार गर्नेले प्राणायाम परायण भएर प्राण र अपानको गति रोकेर प्राणलाई प्राणमा नै हवन गर्छन् । यी सबै यज्ञद्वारा पापको नाश गर्ने यज्ञविद् हुन् । <br />यज्ञशिष्टामृतभुजो यान्ति ब्रह्म सनातनम् । <br />नायं लोको sस्त्यंयज्ञस्य कुतोsन्यः कुरुसत्तम ।।३१ <br />हे कुरुश्रेष्ठ, यज्ञले बचेका अमृततुल्य भोजन गर्ने सनातन परब्रह्म परमात्मालाई प्राप्त हुन्छन् र यज्ञरहितका लागि यो मनुष्यलोक पनि छैन र अन्य लोकका के कुरा? एवं बहुविधा यज्ञा वितता ब्रह्मणो मुखे । <br />कर्मजान्विद्धि तान्सर्वानेवं ज्ञात्वा विमोक्ष्यसे ।।३२ <br />यस प्रकार धेरै प्रकारका यज्ञ ब्रह्मको मुखमा विस्तारले गरिएको छ । ती सबैको कर्मजा जान । यस प्रकार तत्त्वले जानेर तिमी मुक्त हुनेछ । <br />श्रेयान्द्रव्यमयाद्यज्ञाज्ज्ञानयज्ञः परन्तपः । <br />सर्वं कर्माखिलं पार्थ ज्ञाने परिसमाप्यते ।।३३ <br />हे परन्तप द्रव्यमय यज्ञभन्दा ज्ञानयज्ञ श्रेष्ठ छ, यावन्मात्र सर्व कर्म ज्ञानमा समाप्त हुन्छन् । <br />तद्विद्धि प्रणिपातेन परिप्रश्नेन सेवया । <br />उपदेक्ष्यन्ति ते ज्ञानं ज्ञानिनस्तत्त्वदर्शिनः ।।३४ <br />त्यस (तत्त्वदर्शी) लाई बुझ, राम्ररी प्रणाम गर, सेवा गर, राम्ररी प्रश्न गर, उनी तत्त्वदर्शी ज्ञानीले तिमीलाई तत्त्वज्ञानको उपदेश गर्ने छन् । <br />यज्ज्ञात्वा न पुनर्मोहमेवं यास्यसि पाण्डव । <br />येन भूतान्यशेषेणsद्रक्ष्यस्यात्मन्यथो मयि ।।३५ <br />जसलाई जानेर फेरि यस प्रकारको मोहलाई प्राप्त हुने छैनौ । हे पाण्डव, यस ज्ञानद्वारा सबै प्राणीलाई अशेष भावले आफ्नैमा र पछि मलाई (परमात्मा) देख्नेछौ । <br />अपि चेदसि पापेभ्यः सर्वेभ्यः पापकृत्तम ः । <br />सर्वं ज्ञानप्लवेनैव वृजिनं सन्तरिष्यसि ।।३६ <br />यदि सबै पापीहरु भन्दा पनि पापकृत् छ भने ज्ञानरुपी डुंगाबाट नै सबै वृजि (पापसमुद्र) तर्नेछौ । <br />यथैधांसि समिद्धो sग्निर्भस्मसात्कुरुते sर्जुन । <br />ज्ञानाग्निः सर्वकर्माणि भस्मसात्कुरुते ।।३७ <br />हे अर्जुन, जसरी अगिलने समिधालाई भस्मसात् गर्छ त्यसै गरी ज्ञानरुपी अगिलने सबै कर्महरुलाई भस्म गरीदिन्छ । <br />न हि ज्ञानेन सदृशं पवित्रमिह विद्यते । <br />तत्स्वयं योगसंसिद्धः कालेनात्मनि विन्दति ।। <br />यस संसारमा ज्ञान बराबर पवित्र अर्को केही पनि छैन । त्यसलाई योगसंसिद्ध पुरुषले धेरै समय लगाएर आफैं प्राप्त गर्छ । <br />अज्ञश्चाश्रद्धधानाश्च संशयात्मा विनश्यति । <br />नायं लोकोsस्ति न परो न सुखं संशयात्मनः ।।४० <br />अज्ञानी र श्रद्धाविहीन संशयीहरु नाश हुन जान्छन् । संशयीहरुका लागि न यो लोक छ, न परालोक छ, न सुख छ । <br />योगसन्न्यस्तकर्माणं ज्ञानसञ्छिन्नसंशयम् । <br />आत्मवन्तं न कर्माणि निबध्नन्ति धनञ्जय ।।४१ <br />हेधनञ्जय योग सन्न्यस्त कर्म गरेर जसका संशय ज्ञानले छिन्नभिन्न गरिदिएका छन् । आत्मवन्त (आफूलाई नियन्त्रण गरेको) मानिसलार्य कर्मले बांधेका हुंदैनन् । <br />तस्माद्ज्ञानसम्भूतं हृत्स्थं ज्ञानासिनात्मनः । <br />छित्वैनं संशयं योगमातिष्ठोत्तिष्ठ भारत ।।४२ ।। <br />हे भारत, त्यसैले हृदयमा स्थित अज्ञान जनित आफ्नो संशयलाई ज्ञानरुप तरवारले काटेर योगमा स्थित होउ र उठ (युद्ध गर) । <br />'''ॐ तत्सदिति श्रीमद्भगवद्गीतासूपनिषत्सु ब्रह्मविद्यायां योगशास्त्रे श्रीकृष्णार्जुनसंवादे ज्ञानकर्मसन्न्यासयोगो नाम चतुर्थोद्ध्याSय ः।।''' '''यस प्रकार श्रीमद्भगवद्गीतारुपी उपनिषद्, ब्रह्मविद्या, योगशास्त्र, एवं श्रीकृष्ण र अर्जुन वार्तालापमा ज्ञानकर्मसन्न्यास नाम गरेको चौथो अध्याय समाप्त भयो ।''' jjedowxnkmm1268qp501nx7f3f4okq9 श्रीमद्भगवद्गीता त्रयोदश अध्याय 0 4133 15905 2017-05-05T14:18:34Z 202.70.67.56 chap 13 wikitext text/x-wiki <br /> '''श्रीभगवानुवाच''' <br /> इदं शरीर. कौन्तेय क्षेत्रमित्यभिधीयते । <br /> एतद्यो वेत्ति तं प्राहु षेत्रज्ञ इति तद्विदः ।।१ <br /> हे कौन्तेय यो शरीर क्षेत्र हो र यसका बारेमा जसले जान्दछ त्यसलाई विद्वानहरुले क्षेत्रज्ञ भन्दछन् । <br /> क्षेत्रज्ञं चापि मां विद्धि सर्वषेत्रुषु भारत । <br /> क्षेत्रषेत्रयोज्र्ञानं यत्तजज्ञानं मतं मम ।।२ <br /> हे भारत, सबै क्षेत्रहरुमा क्षृत्रज्ञ पनि पनि मलाई बुझ र क्षृत्रक्षृत्रज्ञलाई जसले ज्ञान राख्छ त्यो नै ज्ञान हो यो मेरो मत छ । <br /> तत्क्षेत्रं यच्च यादृक्च यद्विकारी यतश्च यत् । <br /> स च यो यत्प्रभावश्च तत्समासेन मे शृणु ।। <br /> यो क्षेत्र जे छ, जस्तो छ र जुन विकारयुक्त छ र जुन कारणले छ र त्यो (क्षेत्रज्ञ) जुन र जस्तो प्रभावयुक्त छ त्यो सबै सारपूर्वक सुन, म भन्छु । <br /> ऋषिभिर्बहुधा गतिं छन्दोभिर्विविधै पृथक । <br /> ब्रह्मसूत्रपदैश्चैव हेतुमद्भिर्विनिश्चितैः ।।४ <br /> ऋषिहरुद्वारा बहुधा गाइएको छ र विविध वेदमन्त्रहरुद्वारा पृथक पृथक भनिएको छ र राम्ररी निश्चित गरिएको युक्तिपूर्वक ब्रह्मसूत्रका पदहरुद्वारा पनि संकेत गरिएको छ। <br /> महान्यहंकारो बुद्धिरव्यक्तमेव च । <br /> इन्द्रियाणि दशैकं च पञ्च चेन्द्रियगोचरा ः ।।५ <br /> (पांच) महाभुत, अहंकार, बुद्धि र अव्यक्त (मूल प्रकृति) पनि तथा दश इन्द्रिय र एक (मन) तथा इन्द्रियका विषय, शब्द, स्पर्श, रुप, रस, गन्ध । <br /> इच्छा द्वेषः सुखं दःखं संघात्श्चेतना धृतिः । <br /> एतत्क्षेत्रं समासेन सविकारमुदाहृतम् ।।६ <br /> इच्छा, द्वेष, सुख, दुख, संघात (स्थूल पिण्ड), चेतना, धृति, विकारसहित यो क्षेत्र समासपूर्वक उदाहरण दिइएको छ । <br /> अमानित्वमदम्भितमहिंसा शान्तिरार्जवम् । <br /> आचार्योपासनं शौचं स्थैयृमात्मविनिग्रहः।। <br /> इन्द्रियार्थेषु वैराग्यमनहंकार एव च । <br /> जन्ममृयुजारव्याधिदुःख दोषनुदर्शनम् ।।८ <br /> असत्ति,रनभिष्वंग पुत्रदारगृहादिषु । <br /> नित्यं च समचित्तत्वमिष्टानिष्टोपपत्तिषु ।।९ <br /> मयि चानन्ययोगेन भक्तिरव्यभिचारिणी । <br /> विवित्तदेशसेवित्वमरितर्जनसंसदि ।।१० <br /> अध्यात्मज्ञाननित्यत्वं तत्त्वज्ञानार्थदर्शनम् । <br /> एतञ्ज्ञानमिति प्रोक्तमज्ञान. यदतोद्रन्यथा ।।११ <br /> श्रैष्ठताको अभिमान नहुनु, ढोंगी आचरण नगर्नु (सरलता), अहिंसा, क्ष्ँमाभाव, आर्जव (सादगी मनवाणीको) आचार्यको उपासना (सेवा), शुद्धता, स्थिरता (अन्तःकरणको अचञ्च्लता), आफ्नो (शरीर र इन्द्रियको) निग्रह, यसलोक र परलोकका सम्पूर्ण भोगमा वैराग्य (अनासक्ति) अहंकारको अभाव, जन्म, मृत्यु, जरा र रोग आदिमा दुख र दोषको दर्शन गरिरहनु, मलाई अनन्य योगद्वारा अव्यभिचारिणी भक्ति र एकान्त र शुद्ध स्थानमा समय बिताउनु, मानिस (विषयासक्त) को भीडभाडलाई रुचाउने स्वभाव नहुनु, अध्यात्मज्ञानमा नित्य स्थिति र तत्त्वज्ञका ेअर्थमा हेर्नु यो सबैज्ञान हो । यस बाहेक अरु सबै अज्ञान हो यस्तो भनिएको छ । <br /> ज्ञेयं यत्तत्प्रवक्ष्यामि यजज्ञात्वामृतमश्नुते । <br /> अनादिमत्परं ब्रह्म न सत्तनासदुच्यते ।।१२ <br /> जो ज्ञेय (जान्नु पर्ने) छ र जसलाई जानेर अमृत (परमानन्द) प्राप्त हुन्छ त्यसलाई बताउंछु । त्यो अनादियुक्त, परमब्रह्म सत् पनि भनिंदैन र असत् पनि भनिंदैन । <br /> सर्वतः पाणिपादं तत्सर्वतो द्रक्षिशिरोमखम् । <br /> सर्वतmश्रुतिमल्लिोके सर्वमावृत्य तिष्ठति ।।१३ <br /> त्यो सबै तिर हात गोडा भएको (विश्वरुप) सबै तिर आंखा, सिर र मुख भएको, सबैतिर कान भएको छ । त्यो संसारमा सबैतिर व्याप्त रहेको छ । <br /> सर्वेन्द्रियगुणाभासं सर्वेन्द्रियविवर्जितम् । <br /> असक्तं सर्वभृच्चैव निर्गुणं गुाभोक्तृ च ।। <br /> सबै इन्द्रियका विषयलाई जानेको छ तर इन्द्रिय रहित छ, आसक्ति रहित छ, सबको धारण पोषण गर्छ, निर्गुण छ र गुणको भोक्त छ । <br /> बहिरन्तश्च भूतानामचरमेव च । <br /> सूक्ष्मत्वात्तदविज्ञेयं दूरस्थं चान्तिके च तत् ।।१५ <br /> चराचर सबै प्राणीको बाहिर छ भित्र छ, चल छ , अचल छ, र त्यो सूक्ष्म भएकोले जान्न नसकिने छ । त्यो अति समीप छ र अति टाढा छ । <br /> अविभक्तं च भुतेषु विभक्तमिव च स्थितम्र । <br /> भूतभर्तृ च तजज्ञेयं ग्रसिष्णु प्रभविष्णु च ।। <br /> यो अविभक्त छ र पनि प्राणीहरुमा विभक्त जस्तै भएर स्थित छ, त्यो ज्ञेय (परमात्मा) प्राणीहरुको भरण पोषण गर्ने, संहार गर्ने, र उत्पन्न गर्ने छ । <br /> ज्योतिषामपि तज्जयोतिस्तमसm परमुच्यते । <br /> ज्ञानं ज्ञेयं ज्ञानगम्यं हृदि सर्वस्य विष्ठितम् ।।१७ <br /> त्यो ज्योतिको पनि ज्योति तमसभन्दा अत्यन्त पर छ । ज्ञान, ज्ञेय, ज्ञानगम्य छ र सबैका हृदयमा अवस्थित छ । <br /> इतिक्षेत्रं तथा ज्ञानं ज्ञेयं चोक्तं समासतः । <br /> मद्भक्त एतद्विज्ञाय मद्भावायोपपद्यते ।। <br /> यो क्षेत्र तथा ज्ञान र ज्ञेयलाई समासत ः यहांसम्म भनें । यसलाई जानेर मेरो भक्त मेरो भावलाई प्राप्त हुन्छ । <br /> प्रकृतिं पुरुषं चैव विद्ध्यनाद िउभावपि । <br /> विकारांश्च गुणांश्चैव विद्धि प्रकृतिसम्भवान् ।।१९ <br /> प्रकृति र पुरुष दुवैलाई तिमीले अनादि जान र रागद्वेष आदि विकार र तीन गुण पनि प्रकृतिबाट उत्पन्न छन् भन्ने जान । <br /> कार्यकरणकतृत्वे हेतुः प्रकृतिरुच्यते । <br /> पुरुष सुखदुःखानां भोक्तृत्वे हेतुरुच्यते ।।२० <br /> कार्य र कारणको कर्ता हेतु प्रकृति भनिन्छ । पुरुष (जीवात्मा) सुखदुखको भोक्तापनमा हेतु (कारण) भनिन्छ । <br /> पुरुषः प्रकृतिस्थो हि भुङ्क्ते प्रकृतिजान्गुणान् । <br /> कारणं गुणसंगोद्रस्य सदसद्योनिजन्मसु ।।२१ <br /> प्रकृतिस्थ पुरुष नै प्रकृतिका तीन गुणलाई भोग्छ । गुणको संग नै यस जीवात्माको असल र खराब योनिमा जन्म लिने कारण बन्दछ । <br /> उपद्रष्टानुमन्ता च भर्ता भोक्ता महेश्वरः । <br /> परमात्मेति चापयुक्तो देहे द्रस्मिन् पुरुषm परः ।। <br /> यस देह भित्र रहेको पुरुष (आत्मा) नै उपद्रष्टा (साक्षी) उचित सम्मति दिने, भर्ता (भरणपोषण गर्ने) भोक्ता, ईश्वरको पनि ईश्वर र परमात्मा हो भनिन्छ । <br /> य एव वेत्ति पुरुषं प्रकृतिं च गुणैः सह । <br /> सर्वथा वर्तमानो द्रपि न स भूयो द्रभिजायते ।। <br /> यस प्रकार पुरुष र गुण सहित प्रकृतिलाई जुन मानिसले तत्त्वले जान्दछ त्यो सबै प्रकारले वर्तमान (काम गर्दा पनि) फेरि जन्म लिंदैन । <br /> ध्यानेनात्मनि पश्यन्ति केचिदात्मानत्मना । <br /> अन्ये सांख्येन योगेन कर्मयोगेन चापरे ।।२४ <br /> कैयौं मानिसले आफुभित्र ध्यानले परमात्मालाई देख्छन् अन्य केहीले ज्ञानद्वारा देख्छन् र अरुले कर्मयोगद्वारा । <br /> अन्ये त्वेवमाजानन्तः श्रुत्वान्येभ्य उपासते । <br /> तेsपि चातिरन्त्येव मृत्युं श्रुतिपरायणाः ।। <br /> तर अरु केही (यस्ता छन्) ले यसरी जान्न सक्दैनन् उनहिरुले तत्त्वज्ञानीहरुको कुरा सुनेर उपासना गर्छन् । यस्ता श्रुतिपरायण (ध्यानले सुन्ने) ले मृत्यु तर्छन् (मुक्त हुन्छन्) । <br /> यावत्सञ्जायते किञ्चित्सत्त्वं स्थावरजंगमम् । <br /> क्षेत्रक्षेत्रज्ञसंयोगात्तद्विद्धि भरतर्षभः ।। २६ <br /> हे अर्जुन् यावत् स्थावर जंगम वस्तु किञ्चित पनि उत्पन्न हुन्छ त्यो क्षेत्रक्षेत्रज्ञको संयोगले नै हो भन्ने जान । <br /> समं सर्वेषु भूतेषु तिष्ठन्तं परमेश्वरम् । <br /> विनश्यत्स्वविनश्यन्तं यः पश्यति स पश्यति ।। <br /> जुन मानिसले सम्पूर्ण नाशवान प्राणीहरुमा अविनाशी परमात्मालाई एकनाले अवस्थित देख्छ उसले यथार्थ देख्छ । <br /> समं पश्यन्हि सर्वत्र समवस्थितमीश्वरम् । <br /> न हिनस्त्यात्मनात्मानं ततो याति परां गतिम् ।।२८ <br /> किनभने सबैमा एकनासले स्थित ईश्वरले सम हेरर आफै.ले आफैंलाई नष्ट गर्दैन । यही परम गति प्राप्ति हुनु हो । <br /> प्रकृत्यैव च कर्माािण क्रियमाणानि सर्वशः । <br /> यः पश्यति तथात्मानमकर्तारं स पश्यति ।।२९ <br /> जुन पुरुष सम्पूर्ण कर्महरुलाई सबै प्रकारले प्रकृतिद्वारा नै क्रियान्वयन भएको देख्छ र आत्मालाई अकर्ता देख्छ उसैले यथार्थ देख्छ । <br /> यदा भूतपृथग्भावमेकस्थमनुपश्यति । <br /> तत एव च विस्तारं ब्रह्म सम्पद्यते तदा ।।३० <br /> जुन बेला प्राणीको पृथकत्वलाई एउटै परमात्मरुपमा स्थित र त्यसबाट नै विस्तार भएको देख्छ । त्यसैबेला ब्रह्मको प्राप्ति हुन्छ । <br /> अनादित्वान्निर्गुणत्वात्परमात्मायमव्ययः । <br /> शरीरस्थो द्रपि कौन्तेय न करोति न लिप्यते ।। <br /> कौन्तेय, अनादि भएकोले निर्गुण भएकोले यो अविनाशी परमात्मा शरीस्थ भैकन पनि केही गर्दा पनि गर्दैन, लिप्त पनि हुंदैन । <br /> यथा सर्वगतं सौक्ष्म्यादाकाशं नोपलिप्यते । <br /> सर्वत्रावस्थितो देहे तथात्मा नोपलिप्यते ।।३२ <br /> जसरी सर्वत्र व्याप्त आकाश सूक्ष्म भएकोले लिप्त हुंदैन त्यसैगरी देहमा अवस्थित आत्मा (निर्गुण भएकोले) लिप्त हुंदैन । <br /> यथा प्रकाशत्येकः कृत्स्नं लोकमिमं रविः । <br /> क्षेत्रं क्षेत्री तथा कृत्स्नं प्रकाशयति भारत ।। <br /> ह भारत, जसरी एउटै सूर्यले सम्पूर्ण ब्रह्माण्डलाई प्रकाशित गर्छ त्यसै गरी एउटै क्षेत्रीले सम्पूर्ण क्षेत्रलाई प्रकाशित गर्छ । <br /> क्षेत्रक्षेत्रज्ञयोरेवमन्तरं ज्ञानचक्षुषा । <br /> भूतप्रकृतिमोषं च ये विदुर्यान्ति ते परम् ।।३४ <br /> यस प्रकार क्षेत्र र क्षेत्रज्ञको भेदलाई तथा भूत प्रकृतिम ोक्ष मानिसहरु ज्ञान चक्षुले यस कुरालाई तत्त्वले जान्दछन् उनीहरु परमगति प्राप्त गर्छन् । <br /> ॐ तत्सत् इति श्रीमद्भगवद्गीतासूपनिषत्सु बह्मविद्यायां योगशास्त्रे श्रीकृष्णार्जुन संवादे क्षेत्रक्षेत्रज्ञविभागयोगो नाम त्रयोदशोऽध्यायः।। 3ed9czkqvvufpefyi6a9mqyb55jui2g श्रीमद्भगवद्गीता पञ्चम अध्याय 0 4135 15915 2017-05-26T11:49:52Z 202.70.67.55 geeta capter 5 wikitext text/x-wiki ==अर्जुन उवाच== <br /> सन्न्यासं कर्मणां कृष्ण पुनर्योगं च शंससि । <br /> यच्छ«ेय एतयोरेकं तन्मे ब्रूहि सुनिश्चितम् ।।१ <br /> हे कृष्ण, कहिले कर्म सन्न्यासको र कहिले कर्मयोगको प्रशंसा गर्नु हुन्छ । यी दुईमध्ये कुनै एक त्यो भनीदिनु होस् जुन सुनिश्चित होस् । ==श्रीभगवानुवाच== <br /> सन्न्यासः कर्मयोगश्च निःश्रेयसकरावुभौ । <br /> तयोस्तु कर्मसन्न्यासात्कर्मयोगो विशिष्यते ।। २ <br /> कर्मसन्न्यास र कर्मयोग दुवै कल्याणकारी छन् । तर यी दुईमध्ये कर्मसन्न्यासभन्दा कर्मयोग विशिष्ट छ । <br /> ज्ञेयः स नित्यसन्न्यासी यो नद्वेष्टि न काङ्क्षति । <br /> निद्र्वन्द्वो हि महाबाहो सुखं बन्धात्प्रमुच्यते ।।३ <br /> हे महाबाहो, जुन पुरुष न द्वेष गर्छ न आशा गर्छ त्यस कर्मयोगीलाई कर्म सन्न्यासी नै जान्नु पर्छ किनभने निद्र्वन्द्व सुखपूर्वक बन्धनबाट मुक्त हुनजान्छ । <br /> साङ्ख्ययोगौ पृथग्बालाः प्रवदन्ति न पण्डिताः । <br /> एकमप्यास्थितः सम्यगुभयोर्विन्दते फलम् ।।४ <br /> सांख्य (सन्न्यास) र कर्मयोगलाई केटाकेटीले पृथक देख्दछन् । पण्डितजनले होइन । यी मध्ये कुनै एकमा सम्यक् स्थितले दुवैको फल प्राप्त गर्छ । <br /> यत्साङ्ख्यै ः प्राप्यते स्थानं तद्योगैरपि गम्भयते । <br /> एकं साङ्ख्यं च योगं च यः पश्यति स पश्यति ।। ५ <br /> सांख्य (ज्ञानी) द्वारा जुन स्थान प्राप्त गरिन्छ, कर्मयोगी पनि सोही स्थानमा पुग्छ । जुन मानिस ज्ञानयोग र कर्मयोगलाई एउटै देख्छ त्यसैले यथार्थ देख्छ । <br /> सन्न्यासस्तु महाबाहो दुःखमाप्तुमयोगतः । <br /> योगयुक्रो मुनिर्बह्म नचिरेणाधिगच्छति ।।६ <br /> तर हे महाबाहु, कमृयोग बिना सन्न्यास प्राप्त हुनु कठिन छ । योगयुक्त मुनिलाई शीघ्र नै ब्रह्म प्राप्त हुनजान्छ । <br /> योगयुक्तो विशुद्धात्मा विजितात्मा जितेन्द्रियः । <br /> सर्वभूतात्मभूतात्मा कुर्वन्नपि न लिप्यते ।।७ <br /> जो मानिस जितेन्द्रिय छ, जो मानिसको मन आफ्नो वशमा छ र सम्पूर्ण भूतप्राणीको आत्मा अर्थात् परमात्मा नै जसको आत्मा छ यस्तो <br /> कर्मयोगीले गर्दागर्दै पनि लिप्त हुंदैन अर्थात् गरेको ठहरिंदैन । <br /> नैव किञ्चित्करोमीति युक्तो मन्येत तत्त्ववित् । <br /> पश्यञ्शृण्वन्स्पर्शञ्जिघ्रन्नश्न्गच्छन्स्वपञ्स्वसन् । <br /> इन्द्रियाणीन्द्रियार्थेषु वर्तन्त इति धारयन् ।।९ <br /> यस्तो तत्त्ववित् सांख्ययोगीले हेर्दा, सुन्दा, संघ्दै गर्दा, भोजन गर्दा, हिंड्दा, सुत्दा, सांसफेर्दा, बोल्दा, त्याग गर्दा, ग्रहण गर्दा, आंखा खोल्दा, वा बन्दगर्दा पनि सबै इन्द्रिय आआफ्ना अर्थमा व्यवहार गरिरहेका छन्, यसरी बुझेर नै कस्तो मान्यता गरोस् भने केह िपनि गरेको छैन । <br /> ब्रह्मण्याधाय कर्माणि संगं त्यक्त्वा करोति यः । <br /> लिप्यते न स पापेन पद्मपत्रमिवाम्भसा ।।१० <br /> कायेन मनसा बुद्धया केवलैरिन्द्रियैरपि । <br /> योगिनः कर्म कुर्वन्ति संगं त्यक्त्वात्मशुद्धये ।।११ <br /> कर्मयोगीले केवल इन्द्रिय, मन, बुद्धि, शरीरद्वारा पनि आसक्ति र घमण्डलाई त्यागेर आत्मशुद्धिका लागि कर्म गर्छन् । <br /> युक्तः कर्मफलत्यक्त्वा शान्तिमाप्नोति नैष्ठिकीम् । <br /> अयुक्तः कामकारेण फले सक्तो निबध्यते ।।१२ <br /> कर्मयोगीले कर्मको फल त्याग गरेर भगवत्प्रापित रुप शान्तिलाई प्राप्त गर्छ । अयुक्त (सकाम) मानिस कामनाको प्रेरणाले फलमा आसक्त भएर बन्धनमा पर्छ । <br /> सर्वकर्माणि मनसा सन्न्यस्यास्ते सुखं वशी । <br /> नवद्वारे पुरे देही नैव कुर्वन्न कारयन् ।।१३ <br /> अन्तःकरणलाई वशमा राख्ने मानिस नौवटा द्वार भएको घरमा सबै कर्मलाई मनले त्यागेर सुखले बस्छ, न केही गर्छ र न गराउंछ । (गर्ने, गराउने बन्धनमा पर्छन्) <br /> न कर्तृत्वं न कर्माणि लोकस्य सृजति प्रभुः । <br /> न कर्मफलसंयोगं स्वभावस्तु प्रवर्तते ।। १४ <br /> परमात्माले कर्तृत्व र कर्म, र कर्मफल संयोग केही सिर्जना गर्नु हुन्न । बरु यी सबै स्वाभाविक रुपमा प्रवर्तन हुन्छ । <br /> नादत्ते कस्यचित्पापं न चैव सुकृतं विभुः । <br /> अज्ञानेनावृतं ज्ञानं तेन मुह्यन्ति जन्तवः ।। १५ <br /> विभु, परमेश्वरले कसैको पुण्य कर्म पन लिनुहुन्न र पापकर्म पनि । अज्ञानद्वारा ज्ञान ढाकिएकोले मानिसहरु मोहित भइरहेका छन् । <br /> ज्ञानेन तु तदज्ञानं येषां नाशितमात्मनः । <br /> तेषामादित्यवज्ज्ञानं प्रकाशयति तत्परम् ।।१६ <br /> तर जसको त्यो अज्ञान आत्माको ज्ञानद्वारा नष्ट भएको छ, उनीहरुको त्यो ज्ञान सूर्यवत् त्यस परमपरमात्मालाई प्रकाशित गर्दछ । <br /> तद्बुद्धयस्तदात्मानस्तन्निषस्तत्परायणाः । <br /> गच्छन्त्यपुनरावृत्तिं ज्ञाननिर्धूतकल्मषा ः ।।१७ <br /> जसको मन तद्रुप भएको छ, जसो बुद्धि तद्रुप भएको छ र जसको निष्ठा त्यसै (परमात्मा) मा छ, त्यसको परायण भएको मानिस ज्ञानद्वारा पाप रहति हुन गइ अपुनरावृत्ति अर्थात् परमगतिलाई प्राप्त गर्छ । <br /> विद्याविनयसम्पन्ने ब्राह्मणै गवि हस्तिनि । <br /> शुनि चैव स्वपाके च पण्डिता समदर्शिनः ।।१८ <br /> विद्या विनयले सम्पन्न ब्राह्मणमा, गाईमा, हात्तीमा, कुकुरमा र चण्डालमा समदर्शी हुनेलाई पण्डित (ज्ञानी) भनिन्छ । <br /> इहेव तैर्जितः सर्गो येषां साम्ये स्थितं मनः । <br /> निर्दोषं हि समं ब्रह्म तस्माद्ब्रह्मणि ते स्थिताः ।।१९ <br /> जसको मन समभावमा स्थित छ उनीहरुले यस अवस्थामा नै सम्पूर्ण संसार जितेको छ (संसार मुक्त छन्) किनभने परब्रह्म निर्दोष सम छन् त्यसैले ब्रह्ममा स्थित छन् । <br /> न प्रहृष्येत्प्रियं प्राप्य नोद्विजेत्प्राप्य चाप्रियम् । <br /> स्थिरबुद्धिरसम्मूढो ब्रह्मविद्ब्रहमणि स्थितः ।।२० <br /> (इन्द्रियको) प्रियलाई प्राप्त गरेर हर्षित हु“दैन र अप्रियलाई प्राप्त गरेर उद्विग्न हु“दैन, स्थिरबुद्धि संशयरहित ब्रह्मवित् ब्रह्म (सच्चिदानन्दघन परब्रह्म परमात्मा) मा स्थित हुन्छ । <br /> बाह्यस्पर्शेष्वसक्तात्मा विन्दत्यात्मनि यत्सुखम् । <br /> स ब्रह्मयोगयुक्तात्मा सुखमक्षयमश्नुते ।।२१ <br /> बाह्य विषयमा आसक्तिरहित अन्तःकरणको (साधक) आत्मामा स्थित जुन सुख छ त्यसलाई प्राप्त गर्छ । त्यो मानिस ब्रह्ममा युक्त भएकोले अक्षय आनन्दको अनुभव गर्छ । <br /> ये हि संस्पर्शजा भोगा दुःखयोनय एव ते । <br /> आद्यन्तवन्त कौन्तेय न तेषु रमते बुधः ।।२२ <br /> बहिर्विषयका भोग दुखकारण छन् ठूला । <br /> आउने नाशिने यिनमा कुन विद्वान रमाउला ? <br /> जुन इन्द्रिय संयोगको स्पर्शले प्रापत हुने भोग तिनीहरु नै दुखको कारण हो । त्यसैले आदि र अन्तवत् (अनित्य) छन् । हे कौन्तेय, बुद्धिमान पुरुष तिनीहरुमा रमाउंदैन । <br /> शक्नोतिहैव यः सोढुं प्राक्शरीरविमोक्षणात् । <br /> कामक्रोधोद्भवं वेगं स युक्तः सुखी नरः ।। २३ <br /> जो मानिस यस शरीरको नाश हुनु अघि नै कामक्रोधले उत्पन्न वेगलाई सहन गर्न समर्थ हुन्छ, त्यो नै योगी हो र त्यो नै सुखी हो । <br /> योsद्न्तःसुखो द्रन्तरारामस्तथान्तज्र्योतिरेव यः । <br /> स योगी ब्रह्मनिर्वाणं ब्रह्मभूतोद्रधिगच्छति ।। २४ <br /> जो मानिस अन्तरात्मामा नै सुखी छ, अन्तरात्मामै रमाउंछ तथा जो आत्मामा ज्योति (ज्ञान) वाला छ त्यो ब्रह्मभुत (ब्रह्मका साथ एकीभाव) भएको योगी (सांख्ययोगी)ले ब्रहम निर्वाण (परम शान्ति) प्राप्त गर्छ । <br /> लभन्ते ब्रह्मनिर्वाणमृषयः क्षीणकल्मषा ः । <br /> छिन्नद्वैधा यतात्मानः सर्वभूतहिते रताः ।। २५ <br /> जसका सबै पाप नष्ट भएका छन् , जसका सबै संशयहरु छिन्नभिन्न भएका छन्, जो सबै प्राणीको कल्याणमा लागिपरेको छ, जसले आफूलाई जितेको छ, यसतो ऋषि (ब्रह्मवेत्ता) ले ब्रह्म निर्वाण प्राप्त गर्छ । <br /> कामक्रोधवियुक्तानां यतीनां यतचेतसाम् । <br /> अभितो ब्रह्म निर्वाणं वर्तते विदितात्मनाम् ।। २६ <br /> कामक्रोधबाट मुक्त भउका स्थिर चित्त, आत्मसाक्षात्कार गरेका यति (वीतरागी, ज्ञानी) चारैतिर ब्रह्मनिर्वाणले परिपूर्ण हुन्छ । <br /> स्पर्शान्कृत्वा बहिर्बाह्यांचषुश्चैवान्तरे भु्रवौ ः । <br /> प्राणापानौ समौ कृत्वा नासाभ्यन्तरचारिणौ ।। २७ <br /> यतेन्द्रियमनोबुद्धिर्मुनिर्मोक्षपरायणः । <br /> वितेच्छाभयक्रोधौ यः सदा मुक्त एव सः ।। २८ <br /> बाहिरका विषय भोगलाई बाहिरै निकालेर तथा नेत्रहरुको दृष्टि भृकुटीको मध्यमा स्थित गराएर नासिकामा विचरण गर्ने, प्राण र अपानवायुलाई सम गरेर जसले इन्द्रियालाई नियन्त्रणमा राखेको छ यस्तो मोक्षको आश्रय लिने मुनि (परमेश्वरको मात्र मनन गर्ने) जसका सबै इच्छा, भय, र क्रोध विगत (समाप्त) भएका छन् त्यो सदा मुक्त हुन्छ । <br /> भोक्तारं यज्ञतपसां सर्वलोकमहेश्वरम् । <br /> सुहृदं सर्वभूतानां ज्ञात्वा मां शान्तिमृच्छति ।। २९ <br /> मलाई सबै यज्ञ र तपहरुलाई भोग्ने सबै लोकको महेश्वर तथा सबै भूत प्राणीहरुको सुहृद् (स्वार्थरहति दयालु, प्रेमी) तत्त्वले जानेर शान्तिमा पुग्छ । <big>ॐ तत्सदिति श्रीमद्भगवद्गीतासूपनिषत्सु ब्रह्मविद्यायां योगशास्त्रे श्रीकृष्णार्जुनसंवादे कर्मसन्न्यासयोगो नाम पञ्चमो द्रध्यायः ।। </big> e7h3vfglbhye83usw3ygt750zkywirt श्रीमद्भगवद्गीता सप्तम अध्याय 0 4136 15916 2017-05-26T12:05:14Z 202.70.67.55 new chapter wikitext text/x-wiki ==श्रीभगवानुवाच== <br /> मय्यासक्तमनाः पार्थ योगं युञ्जन्मदाश्रयः । <br />असंशयं समग्रं मां यथा ज्ञास्यसि तच्छृणु ।।१ <br />हे पार्थ, ममा अतिशय प्रेम राख्ने, मेरो आश्रय भएका योगमा लागेको तिमीले समग्रमा जसरी मलाई संशयरहित तरिकाले जान्ने छौ त्यो पनि सुन । <br />ज्ञानंतेद्रहं विज्ञानमिदं वक्ष्याम्यशेषतः । <br />यज्ज्ञतात्वा नेह भूयोद्रन्यज्ज्ञातव्यवशिष्यते ।।२ <br />मैले तेरालागि विज्ञानसहितको यो ज्ञान केही बांकी नराखी भन्छु । जसलाई जानेर फेरि यस संसारमा ज्ञातव्य अरु केही शेष रहने छैन । <br />मनुष्याणां सहस्रेषु कश्चिद्यतति सिद्धये । <br />यततामपि सिद्धानां कश्चिन्मां वेत्ति तत्त्वतः ।।३ <br />हजारौं मानसिहरुमा कोही एकले मेरो प्राप्तिका लागि प्रयास गर्छ । प्रयास गर्ने योगीहरुमध्ये कोही एकले मलाई यथार्थ जान्दछ । <br />भूमिरापो द्रनलोवायुः खं मनो बद्धिरेव च । <br />अहंकार इतीयं मे भिन्ना प्रकृतिष्टधा ।।४ <br />अपरेयमितस्त्वन्यां प्रकृतिं विद्धि मे पराम् । <br />जीवभूतां महाबाहो ययेदं धार्यते जगत् ।। ५ <br />भूमि, जल, वायु, आकाश, मन, बुद्धि र अहंकार यो भिन्नै आठ प्रकारको मेरो अपरा प्रकृति हो । यसबाट भिन्न परा प्रकृति लाई पनि जान जसबाट यो सम्पूर्ण जगत् धानिएको छ । <br />एतद्योनीनि भूतानि सर्वाणित्युपधारय । <br />अहं कत्स्नस्य जगतः प्रभव प्रलयस्तथा ।। ६ <br />यस्तो धारणा के बुझ भने भूत प्राणी यी दुवै प्रकृतिबाट उत्पन्न हुन्छन् । म सम्पूर्ण जगत्को प्रभव तथा प्रलय हू“ । <br />मत्तः परतरं नान्यत्किञ्चिदस्ति धनञ्जय । <br />मयि सर्वमिदं प्रोतं सूत्रे मणिगणा इव ।।७ <br />हे धनञ्जय, मभन्दा पर भिन्न अर्को कुनै पनि कारण छैन । यो सम्पूर्ण जगत् मणिहरुका भित्र धागो जस्तै मबाट बुनिएको (अडिएको) छ । <br />रसो द्रहमप्सु कौन्तेय प्रभास्मि शशिसूर्ययोः । <br />प्रणवः सर्ववेदषु शब्दः खे पौरुषं नृषु ।।८ <br />हे कौन्तेय, म जलमा रस, सूर्य चन्द्रमामा प्रभा, सबैवेदमा प्रणव (ओंकार) आका्मा शब्द र पुरुषको पुरुषत्व हूं । <br />पुण्यो गन्धः पृथिवयां च तेजश्चास्मि विभावसौ । <br />जीवनं सर्वभूतेषु तपश्चासिम तपस्विषु ।।९ <br />पृथ्वीमा पवित्र गन्ध र अग्निमा तेज हूं । तथा सबै भूतप्राणीहरुको जीवन हूं । तपस्वीहरुमा तप हूं । <br />बीजं मां सर्वभूतानां विद्धि पार्थ सनातनम् । <br />बुद्धिबुद्र्धिमतामस्मि तेजस्तेजस्वितामहम् ।।१० <br />हे पार्थ, सम्पूर्ण भूतप्राणीहरुको सनातन बीज मलाई नै जान । म नै बुद्धिमानहरुको बुद्धि हूं । तेजस्वीहरुको तेज हंू । <br />बलं बलवतां चाहं कामरागविवर्जितम् । <br />धर्माविरुद्धो भूतेषु कामोद्रस्मि भरतर्षभ ।।११ <br />हे भरतश्रेष्ठ, बलवान्हरुको यस्तो सामथ्र्य हूं जुन काम तथा रागरहित हुन्छ । म धर्मको अविरुद्ध काम हूं । <br />ये चैव सात्त्विका भावा राजसास्तामसाश्च ये । <br />मत्त एवेति तान्विद्धि न त्वहं तेषु ते मयि ।।१२।। <br />जेजति सात्त्वि, राजस र तामस भावहरु छन् तिनीहरु मबाट नै हुन्छन् तर म तिनीहरुमा छैन, तिनीहरु पनि ममा छैन । <br />त्रिभिर्गुणमयैर्भावैरेभिः सर्वमिदं जगत् । <br />मोहितं नाभिजानाति मामेभ्यः परमव्ययम् ।।१३ <br />गुण (त्रिगुण) मयी यी तनि प्रकारका भावले सबै जगत् मोहति भइरहन्छ, त्यसैले यी तीन गुणभन्दा पर रहेको म अविनाशीलाई राम्ररी जान्दैन । <br />दैवीह्येषा गुणमयी मम माया दुरत्यया । <br />मामेव ये प्रपद्यन्ते मायामेतां तरन्ति ते ।।१४ <br />यो दैवी त्रिगुणमयी मेरो माया अति दुस्तर छ तर जुन पुरुषले मलाई नै भज्छन् । उनीहरुले यस मायालाई उल्लंघन गर्दछन् । <br />न मां दुष्कृतिनो मूढाः प्रपद्यन्ते नराधमाः । <br />माययापहृतज्ञाना आसुरं भावमाश्रिताः ।।१५ <br />मायाद्वारा जसको ज्ञान अपहरण भएको छ, यस्ता आसुर स्वभाव धारण गर्ने नराधम, दूािष्त कर्म गर्ने नीच मूढहरुले मलाई भजन गर्दैनन् । <br />चतुर्विधा भजन्ते मां जनाः सुकृतिनोद्रर्जुन । <br />आर्तो जिज्ञासुरर्थार्थी ज्ञानी च भरतर्षभ ।।१६ <br />हे भरतर्षभ, चार प्रकारका भक्त– आर्त, जिज्ञासु, अर्थार्थी र ज्ञानीले मेरो भजन गर्ने उत्तम कर्म गर्छन् । <br />तेषां ज्ञानी नित्युयुक्र एक भक्तिर्विशिष्यते । <br />प्रियो हि ज्ञानिनो द्रत्यर्थमहं स च मम प्रिय ः।।१७ <br />उनमा नित्य युक्त अनन्य भक्ति राख्ने ज्ञानी भने विशिष्ट छ । किनभने ज्ञानीलाई म प्रिय छु र ज्ञानी मलाई प्रिय छ । <br />उदाराः सर्व एवैते ज्ञानी त्वात्मैव मे मतम् । <br />आस्थितः स हि युक्तात्मा मामेवानुत्तमां गतिम् ।।१८ <br />यी सबै उदार छन् तर ज्ञानी त मेरो आत्मा हो यस्तो मेरो मत छ । किनभने उ मेरो युक्तात्मा र अति उत्तम गति मा स्थित छ । <br />बहूनां जन्मनामन्ते ज्ञानवान्मां प्रपद्यते । <br />वासुदेवः सर्वमिति स महात्मा सुदुर्लभः ।।१९ <br />अनेक जन्मका अनन्तर जुन ज्ञानीले सबैकुरा वासुदेव नै सबै कुरा हो यसरी मेरो शरणमा जो पर्छ त्यो महात्मा अति दुर्लभ छ । <br />कामैस्तैस्तैर्हृतज्ञानाः प्रपद्यन्ते द्रन्यदेवताः । <br />तं तं निममास्थाय प्रकृत्या नियताः स्वया ।।२० <br />विभिन्न भोगका कामनाद्वारा जसको ज्ञान हरण भएको छ । आफ्नो स्वभावले नियत ती ती नियममा स्थित भएर अन्य देवताहरुको शरणमा पर्छन् । <br />यो यो यां यां तनुं भक्तः श्रद्धयार्चितुमिच्छाति । <br />तस्य तस्याचलां श्रद्धां तामेव विदधाम्यहम् ।।२१ <br />जुन जुन भक्तले जुन जुन देवताको स्वरुपलाई श्रद्धाले अर्चन गर्ने इच्छा गर्छ । त्यस त्यस श्रद्धालाई मैले उसै देवतामा स्थिर गरीदिन्छु । <br />स तया श्रद्धया युक्तस्तस्याराधनमीहते । <br />लभते च ततः कामान्मयैव विहितान्हि तान् ।।२२ <br />त्यो त्यस श्रद्धाले युक्त भएरसोही देवताको आराधना गर्छ र त्यस देवताले मद्वारा नै विधान गरेका ती इच्छित भोग (काम) निश्चि रुपमा प्राप्त गर्छ । <br />अन्तवत्तु फलं तेषां तद्भवत्यल्पमेधसाम् । <br />देवान्देवयजो यान्ति मद्भक्ता यान्ति मामपि ।। २३ <br />तर ती अलपबुद्धिको त्यो फल नाशवान् छ । देवताहरुको यजन गर्नेले देवता प्राप्त गर्छन् भने मेरा भक्तले मलाई प्राप्त गर्छन् । <br />अव्यक्तं व्यक्तिमापन्नं मन्यन्ते मामबुद्धयः । <br />परं भावमजानन्तो ममाव्ययमनुत्तमम् ।। २४ <br />बुद्धिहीन पुरुष मेरा अनुत्तम परम भावलाई नजान्दा पनि अव्यक्त मलाई व्यक्ति भाव प्राप्त मान्दछन् । <br />नाहं प्रकाशः सर्वस्य योगमायासमावृत्तः । <br />मूढोद्रयं नाभिजानाति लोको मामजमव्ययम् ।। २५ <br />योगमायाको आवरणमा मसबैलाई देखापर्दैन । त्यसैले अज्ञानी जनसमुदाय जन्मरहित अविनाशी म परमेश्वरलाई राम्ररी जान्दैनन् । <br />वेदाहं समतीतानि वर्तमानानि चार्जुन । <br />भविष्याणि च भूतानि मां तु वेद न कश्चन ।। २६ <br />हे अर्जुन, अतीतमा भएका र वर्तमानमा स्थित र भविष्यमा हुने सबै भूतप्राणीलाई मैले जान्दछु । तर मलाई कसैलाई जान्दैन । <br />इच्छाद्वेषसमुत्थेन द्वन्द्वमोहेन भारत । <br />सर्वभूतानि सम्मोहं सर्गे यान्ति परन्त ।। २७ <br />हे भारत, हे परन्तप, संसारमा इच्छाद्वेषले उत्पन्न द्वन्द्व भावले मोहित सबै प्राणी मोहित भइरहेका छन् । अर्थात अज्ञानतालाई प्राप्त भइरहेका छन् । <br />येषां त्वन्तगतं पापं जनानां पुण्यकर्मणाम् । <br />ते द्वन्द्वमोहनिर्मुक्ता भजन्ते मां दृढव्रता ः ।। २८ <br />तर पुण्य कर्म गर्ने जुन मानिसको पाप नष्ट भएको छ उनीहरु द्वन्द्वले उत्पन्न मोहबाट मुक्त दृढनिश्चयी भक्तले मलाई भजन गर्छन् । <br />जरामरणमोक्षाय मामाश्रित्य यतन्ति ये । <br />ते ब्रह्म तद्विदुः कृत्स्नमध्यात्मं कर्म चाखिलम् ।। २९ <br />जो मेरो शरण भएर जरा र मरणबाट मुक्त हुनका लागि यत्न गर्छन् उनीहरुले सम्पूर्ण कर्म, सम्पूर्ण अध्यात्म र ब्रह्मलाई जान्दछन् । <br />साभिधूताधिदैवं मां साधियज्ञं च ये विदुः । <br />प्रयाणकाले द्रपि च मां ते विदुर्युक्त चेतसः ।।३० <br /><big>जुन मानिस अधिभूतसहति अधिदैव तथा अधियज्ञसहित मलाई प्रयाणकालमा पनि जान्दछन् उनी युक्त चेतना भएका मानिसले मलाई नै जान्दछन् । अर्थात् प्राप्त हुन्छन् ।</big> ॐ तत्सदिति श्रीमद्भगवद्गीतासूपनिषत्सु ब्रह्मविद्यायां योगशास्त्रे श्रीकृष्णार्जुनसंवादे ज्ञानविज्ञानयोगो नाम सप्तमोद्रध्यायः ।।<big>ठूलो अक्षर</big> 5hl6scvv17og6vlmkflaex2c10vin6f श्रीमद्भगवद्गीता षष्ठ अध्याय 0 4150 15939 15938 2017-06-13T13:59:58Z 202.70.67.56 /* श्रीभगवानुवाच */ wikitext text/x-wiki ==श्रीभगवानुवाच== <br>अनाश्रितः कर्मफलं कार्यं कर्म करोति यः । <br>स सन्न्यासी च योगी च न निरग्निर्न चाक्रियः ।।१ ।। <br>भगवानले भन्नु हुन्छ कर्मफलको आश्रयरहित (कर्म गर्ने बेलामा कुनै कामना नराखी) जसले योग्य तरिकाले काम गर्छ, त्यो नै सन्न्यासी हो । केवल अग्निलाई त्याग गर्ने वा मात्र क्रियालाई त्याग्ने मानिस न सन्नयासी हो न योगी । <br>यं सन्न्यासमिति प्राहुर्योगं तं विद्धि पाण्डव । <br>न ह्यसन्न्यस्तसङ्कल्पो योगी भवति कश्चन ।। २ ।। <br>हे पाण्डव, जसलाई सन्न्यास यस्तो भनिन्छ, त्यसैलाई तिमी योग जान । किनभने संकल्पहरुको त्याग नगरीकन कुनै पनि पुरुष योगी हु“दैन । <br>आरुरुक्षोर्मुनेर्योगं कर्म कारणमुच्यते । <br>योगारुढस्य तस्यैव शमः कारणमुच्यते ।। ३ ।। <br>योगमा आरुढ हुन चाहने मननशील पुरुषको लागि योगको प्राप्तिमा कर्म गर्नु नै कारण हो र योगको अनुष्ठान गर्दा गर्दै जब त्यो परिणाम दिने अवस्थामा आउंछ त्यस योगारुढताको कारण सम्पूर्ण संकल्पनको त्याग कारण बन्दछ । <br>यदा हि नेन्द्रियार्थेषु न कर्मस्वनुषज्जते । <br>सर्व संकल्पसन्न्यासी योगारुढस्तदोच्यते ।।४ ।। <br>जुन समयमा मानिस इन्द्रिय भोगमा अथवा कमहरु कुनै पनि आसक्त हु“दैन, त्यस समयमा त्यस सन्न्यासीलाई बै संकल्पको अभाव हुन्छ, त्यही सन्न्यासी हो र त्यही योगारुढता हो । <br>उद्धरेदात्मनात्मानं नात्मानमवसादयेत् । <br>आत्मैव ह्यात्मनो बन्धुरात्मैव रिपुरात्मनः ।।५ ।। <br>मानिसले आफैंले आफ्नो उद्धार गर्नु पर्छ । आफूलाई अधोगतिमा पुर्याउनु हुंदैन । आफू नै आफ्नो मित्र हो र आफैं नै आफ्नो शत्रु । <br>बन्धुरात्मात्मनस्तस्य येनात्मैवात्मना जितः । <br>अनात्मनस्तु शत्रुत्वे वर्तेतात्मैव शत्रुवत् ।। ६ ।। <br>त्यो आफ्नो मित्र हो जसले आफ्ना इन्द्रिय जितेको छ । जसले आफ्नो मन र इन्द्रिय जित्न सक्दैन, उही आफ्नो शत्रु हो । <br>जितात्मानः प्रशान्तस्य परमात्मा समाहितः । <br>शाीतोष्णसुखदुःखेषु तथा मानापमानयोः ।।७ ।। <br>जाडो गर्मी, दुख सुख र मान अपमानमा जसको अन्तःकरणका वृत्तिहरु राम्ररी शान्त छन्, यस्तो स्वाधीन आत्मा भएको पुरषमा परमात्मा सदैव सम्यक रुपमा स्थित रहन्छ, कहिले पनि अलग हुंदैन । <br>ज्ञानविज्ञानतृप्तात्मा कूटसथो विजितेन्द्रियः । <br>युक्त इत्युच्यते योगी समलोष्टाश्मकाञ्चन ।। ८ ।। <br>जसको अन्तःकरण ज्ञानविज्ञानबाट तृप्त छ, जसको स्थिति अचल, स्थिर र विकाररहित छ जसले इन्द्रियहरुलाई विशेषरुपबाट जितिसकेको छ, जसको दृष्टिमा मट्याङ्ग्रो, ढुंगा, र सुवर्ण एकसमान छ, त्यस्तो योगीलाई युक्त (भगवत्प्राप्त भनिन्छ । <br>सुहृन्मित्रार्युदासीनमध्यस्थद्वेष्यबन्धुषु । <br>साधुष्वपि च पापेषु समबुद्धिर्विशिष्यते ।।९ ।। <br>(यस्तो) मानिस सुहृद् (हृदयबाट सहायता गर्ने), मित्र, उदासीन, द्वेषी, बन्धुहरु, धर्मात्माहरु, तथा पापीहरुमा समान दृष्टि भएको योगयुक्त पुरुष अति श्रेष्ठ हो । <br>योगी युञ्जीत सततमात्मानं रहसि स्थितः । <br>एकाकी यतचित्तात्मा निराशीरपरिग्रह ः ।।१० ।। <br>(चित्तलाईवशमा राख्न प्रयत्नरत योगीले) मन, इन्द्रिय, र शरीरलाई वशमा राखेर, वासना, र संग्रहरहित भएर एकान्त स्थानमा एक्लै बसेर चित्तलाई (आत्मोपलब्धि गराउने) योग क्रियामा लगाओस् । (यस्तो योगीको आसन कस्तो हुनु पर्छ, यस बारे आउने श्लोकमा बताइएको छ) । <br>शुचौ देशे प्रतिष्ठाप्य स्थिरमासनमात्मनः । <br>नात्युछि«तं नातिनीचं चैलाजिन कुशोत्तरम् ।।११।। <br>शुद्ध (पवित्र) स्थानमा कुश, मृगछाला, र वस्त्रलाई एउटामाथि अर्को मिलाएर राखेको आसन अग्लो, होंचो, (बिझाउने वा असजिलो) त्यससंगको जमीनभन्दा अलिकतिमात्र फरक धेरै अग्लो वा खाडल परेको नहोस्, आसन स्थिर होस् । <br>तत्रैकाग्रं मनः कृत्वा यतचित्तेन्द्रियक्रियः । <br>उपविश्यासने युञ्ज्याद्योगमात्मविशद्धये ।।१२ ।। <br>त्यस आसनमा बसेर मनलाई एकाग्र गरेर चित्त र इन्द्रियहरुका क्रियालाई वशमा राख्दै <br>अन्तःकरणको शुद्धिका लागि योगाभ्यास गर्नु पर्छ । <br>समं कायशिरोग्रीवं धारयन्नचलं स्थिरः । <br>सम्प्रेक्ष्य नासिकाग्रं स्वं दिशश्चानवलोकन ।। १३ ।। <br>शरीर, गर्दन र सिरलाई सीधा र अचल राखेर नाकको अग्रभागमा दृष्टि केन्द्रित गर्नु पर्छ दाया“ बाया“ हेर्ने चञ्चलता नहोस् । <br>प्रशान्तात्मा विगतभीर्ब्रह्मचारिव्रतस्थितः । <br>मनः संयम्य मच्चित्तो युक्त आसीत मत्परः ।। १४ ।। <br>ब्रह्मचर्य व्रतमा स्थित भएर भयरहित र राम्रो ढंगले शान्त अन्तःकरणको मनलाई संयत राख्दै मसंग लागेको चित्तले युक्त मेरो परायण भएर स्थित होउ । <br>युञ्जन्नेवं सदात्मानं योगी नियतमानसः । <br>शान्तिं निर्वाणपरमां मत्संस्थामधिगच्छिति ।। १५ <br>यस प्रकार आफूलाई निरन्तर त्यसै चिन्तनमा लगाउ“दै, संयत मन भएको योगी म भित्र स्थितिरुपी पराकाष्ठा भएको शान्तिलाई प्राप्त गर्दछ । <br>नात्यश्नतस्तु योगोद्रस्ति न चैकान्तमनश्नतः । <br>नचाति स्प्नशीलस्य जाग्रतो नैव चार्जुन ।। १६ ।। <br>हे अर्जुन, यस्तो योग धेरै खाने वा भोकै बस्ने, धेरै सुत्ने वा जागा रहने यस्तो कुनै पनि अति <br>गर्नेलाई सिद्ध ह“ुंदैन । <br>युक्ताहारविहारस्य युक्तचेष्टस्य कर्मसु । <br>युक्तस्वप्नावबोधस्य योगो भवति दुःखहा ।।१७ <br>दुखको नाशक यस्तो योग उचित आहार विहार, कर्ममा उपयुक्त चेष्टा, र उचित शयन र जागरण गर्नेहरुको मात्र सिद्ध हुन्छ । <br>यदा विनियतं चित्तमात्मन्येवावतिष्ठते । <br>निःस्पृह सर्वकामेभ्यो युक्त इत्युच्यते तदा ।। १८।। <br>यस प्रकार योगको अभ्यासबाट विशेषरुपले वशमा गरिएको चित्त जुन समयमा परमात्मामा राम्ररी स्थिर हुनजान्छ, विलीन जस्तो हुन जान्छ, त्यस समयमा सम्पूर्ण कामनाहरुबाट रहित पुरुषलाई योगयुक्र भनिन्छ । <br>यथा दीपो निवातस्थो नेङ्गते सोपमा स्मृता । <br>योगिनो यतचित्तस्य युञ्जतो योगमात्मनः ।। १९ ।। <br>जसरी निवात स्थानमा दीप (बत्ती) चलदैन । सोही उपमा परमात्माको योग (ध्यान) मा लागेका योगीका स्थिरचित्तको त्यही अवस्था भनिन्छ । <br>यत्रोपरमते चित्तं निरुद्धं योगसेवया । <br>यत्र चैवात्मनात्मानं पश्यन्नात्मनि तुष्यति ।। २० ।। <br>योगको अभ्यासले निरुद्ध चित्त जुन अवस्थामा उपराम हुन्छ र जुन अवस्थामा (शुद्धबुद्धि भएपछि) आफूमा परमात्मा देख्छ र आफैंमा सन्तुष्ट हुन्छ– <br>सुखमात्यन्तिकं यत्तद्बुद्धिग्राहयमतीन्द्रियम् । <br>वेत्ति यत्र न चैवायं स्थितश्चलति तत्त्वतः ।। २१ ।। <br>इन्द्रियहरुबाट अतीत बुद्धिग्राह्य (शुद्ध भएको सूक्ष्म बुद्धिबाट ग्राह्य) जो अनन्त छ, त्यसलाई जुन अवस्थामा अनुभव गर्छ, र जुन अवस्थामा स्थित यो योगी तत्त्वतः परमात्माको यथार्थरुपबाट) विचलित हुंदैन– <br>यं लब्ध्वा चापरं लाभं मन्यते नाधिकं ततः । <br>यस्मिन्स्थितो न दुःखेन गुरुणापि विचाल्यते ।। २२ <br>जुन लाभ (प्रतिफल) प्राप्त गरेर त्यसभन्दा बढी अर्को केही छैन भन्ने मान्दछ अनि जुन अवस्थामा स्थित योगी ठूलै दुखले पनि विचलित हुंदैन– <br>तं विद्याद्दुःखसंयोगवियोगं योगसञ्ज्ञितम् । <br>स निश्चयेन योक्तव्यो योगाद्रनिर्विण्णचेतसा ।। २३ ।। <br>दुखरुप संसारको संयोगबाट अलग छ, जसलाई योग भनिन्छ त्यसलाई जान्नु पर्छ त्यो योगमा अनिर्विण्ण (दिक्क नमानेको) चित्तले निश्चयपूर्वक युक्त हुनुपर्दछ । <br>संकल्पप्रभवान्कामांस्त्यक्त्वा सर्वानशेषतः । <br>मनसैवेन्द्रियग्रामं विनियम्य समन्ततः ।। २४ ।। <br>संकल्प (मानसिक दृढता) को प्रभावले सबै कामनाहरुलाई अशेषरुपमा त्यागेर मनसा इन्द्रिय समुदायलाई सबैतिरबाट नियमित गराएर– <br>शनैः शनैरुपरमेद्बुद्धया धृतिगृहीतया । <br>आत्मसंस्थं मनः कृत्वा न किञ्चिदपि चिन्तयेत् ।। २५ ।। <br>विस्तारै विस्तारै उपरति प्राप्त गर्दै धैर्ययुक्त बुद्धिद्वारा मनलाई आत्मा(परमात्मा) मा स्थिर गरेर अरु केही पनि चिन्तन गर्नु हुंदैन । <br>यतो यतो निश्चरति मनश्चञ्चलमस्थिरम् । <br>ततस्ततो नियम्यैतदात्मन्येव वशं नयेत् ।। २६ <br>यो अस्थिरत मन जता जता विचलित हुन्छ त्यता त्यताबाट नियममा ल्याएर (हटाएर) आत्मा( परमात्मा) तिर वशमा ल्याउनु पर्छ । <br>प्रशान्त मनसं ह्येनं योगिनं सुखमुत्तमम् । <br>उपैति शान्तरजसं ब्रह्मभूतकल्मषम् ।। २७ <br>किनभने जसको मन राम्ररी शान्त भएको छ, जो कल्मष(पाप)रहित छ, जसको रजोगुण शान्त भएको छ, यस्ता ब्रह्मभूत योगीले उत्तम आनन्द प्राप्त गर्छ । <br>युञ्जन्नेवं सदात्मानं योगी विगतकल्मषः । <br>सुखने ब्रह्मसंस्पर्शमत्यन्तं सुखमश्नुते ।। २८ <br>कल्मष समाप्त भएको योगीले यसरी सधैं आत्मालाई (परमात्मामा) युक्त गर्दै सुखपूर्वक ब्रह्मलाई स्पर्श गरेको अनन्त सुख प्राप्त गर्छ । <br>सर्वभूतस्थमात्मानं सर्वभूतानि चात्मनि । <br>ईक्षते योगयुक्तात्मा सर्वत्र समदर्शनः ।। २९ <br>योगले युक्त र सर्वत्र समदर्शी योगीले आफूलाई सबै भूतप्राणीमा र सम्पूर्ण भूतप्राणीलाई आफूमा देख्दछ । <br>यो मां पश्यति सर्वत्र सर्वं च मयि पश्यति । <br>तस्याहं न प्रणश्यामि स च मे न प्रणश्यति ।। ३० <br>जसले मलाई सर्वत्र देख्छ र सबै भूतप्राणीलाई ममा देख्दछ, उसका लागि म नष्ट (अदृश्य) छैन र मेरालागि उ नष्ट (अदृश्य) छैन । <br>सर्वभूतस्थितं यो मां भजत्येकत्वमास्थितः । <br>सर्वथा वर्तमानोद्रपि स योगी मयि वर्तते ।। ३१ <br>जुन मानिसले एकत्वभावमा स्थित भएर सारा भूतप्राणीमा स्थित मलाई भजन गर्छ, त्यस योगीले सबै प्रकार व्यवहार गर्दागर्दै पनि मलाई व्यवहार गरेको हुन्छ । <br>आत्मौपम्येन सर्वत्र समं पश्यति यो द्रर्जुन । <br>सुखं वा यदि वा दुःखं स योगी परमो मतः ।। ३२ <br>हे अर्जुन, जुन योगीले आफू जस्तै सबै भूतप्राणीलाई देख्छ र सुख वा दुखमा सम छ त्यो परम श्रेष्ठ हुन्छ । ==अर्जुन उवाच== <br>योsयं योगस्त्वया साम्येन मधुसूदन । <br>एतस्याहं न पश्यामि चञ्चलत्वात्स्थितिं स्थिराम् ।। ३३ <br>हे मधुसूदन, यो जुन योग तपाईंले समभावले बताउनु भयो । मन चञ्चल हुनाले मैले यसको निरन्तरको स्थिरतालाई देख्दिन । <br>चञ्चलं हि मनः कृष्ण प्रमाथि बलवद्दृढम् । <br>तस्याहं निग्रहं मन्ये वायोरिव सुदुष्करम् ।। ३४ <br>किनभने हे कृष्ण, मन बडो चञ्चल छ, प्रमथन छ, दृढ छ, बलवान् छ, उसलाई वशमा (निग्रह) गर्नु वायुलाई बांध्नु जस्तै दुष्कर मान्दछु । ==श्रीभगवानुवाच== <br>असंशयं महाबाहो मनो दुर्निग्रहं चलम् । <br>अभ्यासेन तु कौन्तेय वैराग्येण च गृह्यते ।। ३५ <br>हे महाबाहो, निःसन्देह, मन चलायमान छ, वशमा ल्याउन कठिन छ, तर हे कौन्तेय अभ्यास र वैराग्यले विस्तारै रत्याउन (पालतू बनाउन) सकिन्छ । <br>असंयतात्मना योगो दुष्प्राप इति मे मतिः । <br>वश्यात्मना तु यतता शक्योsवाप्तुमुपायतः ।।३६ <br>असंयमीहरुका लागि भने योग दुष्प्राप्य छ । मन संयमीहरुका लागि यत्नद्वारा उपाय गरेर प्राप्त हुनु सहज छ । यस्तो मेरो मत छ । ==अर्जुन उवाच== <br>अयतिः श्रद्धयोपेतो योगाच्चलितमानसः । <br>अप्राप्य योगसंसिद्धिं कां गति कृष्ण गच्छति ।।३७ <br>हे कृष्ण, जसले श्रद्धा गर्छ तर संयमी छैन, त्यसैले मन योगबाट विचलित हुन गएको छ, <br>यस्ताले योगको सिद्धि प्राप्त नगरेर कुन गति प्राप्त गर्छ । <br>कच्चिन्नोभयविभ्रष्टश्छिन्नाभ्रमिव नश्यति । <br>अप्रतिष्ठो महाबाहो विमूढो ब्रह्मणः पथि ।। ३८ <br>हे महाबाहो, कदाचित्, त्यो ब्रह्मको पथिक विमूढ र आश्रयरहित मानिस छिन्न भिन्न बादल झैं दुवैतिरबाट भ्रष्ट भएर नष्ट हुने त होइन ? <br>एतन्मे संशय. कृष्ण छेत्तुमर्हस्यशेषतः । <br>त्वदन्यः संशयस्यास्य छेत्ता न ह्युपपद्यते ।।३९ <br>हे कृष्ण, मेरो यस संशयलाई सम्पूर्ण रुपमा छेदन गर्नका लागि तपाईं नै योग्य हुनुहुन्छ । किनभने तपाईं बाहेक मेरो यो संशयलाई समाप्त गर्ने अर्को कोही हुनै सक्दैन । ==श्रीभगवानुवाच== <br>पार्थ नैवेह नामुत्र विनाशस्तस्य विद्यते । <br>न हि कल्याणकृत्कश्चिद्दुर्गतिं तात गच्छति ।। ४० <br>हे पार्थ, त्यसको न यस लोकमा विनाश छ, न परलोकमा । किनभने हे प्रिय (अर्जुन) कल्याणको काम गर्ने कुनै पनि मानिसले दुर्गति प्राप्त गर्दैन । <br>प्राप्य पुण्यकृतां लोकानुषित्वा शाश्वतीः समाः । <br>शुचीनां श्रीमतां गेहे योगभ्रष्टोद्रभिजायते ।। ४१ <br>योगभ्रष्टमानिस पुण्यवान लोक प्राप्त गरेर धेरै समयसम्म त्यहां वास गरेर फेरि शुद्ध आचरणयुक्त श्रीमान्हरुका घरमा राम्ररी जन्म लिन्छ । <br>अथवा योगिनामेव कुले भवति धीमताम् । <br>एतद्धि दुर्लभतरं लोके जन्म यदीदृशम् ।। ४२ <br>अथवा ज्ञानवान योगीका कुलमा नै कस्तो जन्म लिन्छ भने जुन जन्म लोकमा दुर्लभतर हुन्छ । <br>तत्र तं बुद्धिसंयोगं लभते पौर्वदेहिकम् । <br>यतते च ततो भूयः संसिद्धौ कुरुनन्दन ।। ४३ <br>त्यहां पूर्वदेहको बुद्धिका संयोग (समत्व बुद्धिका संस्कार) सजिलै प्राप्त गर्छ । अनि हे कुरुनन्दन उसको प्रभावले फेरि योगको सिद्धिका लागि यत्न गर्छ । <br>पूर्वाभ्यासेन तेनैव ह्रियते ह्यवशोsपि सः । <br>जिज्ञासुरपि योगस्य शब्दब्रह्मातिवर्तते ।। ४४ <br>त्यो (श्रेष्ठ घरमा जन्म लिने योगभ्रष्ट) अवश भएर पूर्वका अभ्यासले नै निःसन्देह (ईश्वरतर्फ) आकर्षित गरिन्छ । र समत्व बुद्धि रुप योगको जिज्ञासु पनि शब्द ब्रह्म (वेदमा भनिएका सकाम कर्म) उल्लंघन गरीदिन्छ । <br>प्रयत्नाद्यतमानस्तु योगी संशुद्ध किल्विषः । <br>अनेक जन्मसंसिद्धस्ततो याति परां गतिम् ।।४५ <br>तर प्रयत्नपूवृक अभ्यास गर्ने योगी अनेक जन्मका संस्कारले यसै जन्ममा संसि भएर सम्पूर्ण <br>पापरहित भैकन त्यसपछि परमगतिलाई प्राप्त गर्छ । <br>तपस्विभ्योsधिको योगी ज्ञानिभ्योsपि मतोsधिकः । <br>कर्मिभ्यश्चाधिको योगी तसमाद्योगी भवार्जुन ।। ४६ <br>योगी तपस्वीभन्दा श्रेष्ठ छ, (आत्म कल्याणका लागि प्रयासरत) ज्ञानीभन्दा श्रेष्ठ छ र सकाम कर्म गर्नेहरुभन्दा पनि श्रेष्ठ छ । त्यसैले हे अर्जुन तिमी योगी बन । <br>योगिनामपि सर्वेषां मद्गतेनान्तरात्मना । <br>श्रद्धावान्भजते यो मां स मे युक्ततमो मतः ।। ४७ <br>सबै योगीहरुमा पनि जुन श्रद्धावान् योगी ममा अन्तरात्माले लागेको छ, मेरो भजन गर्छ, त्यो योगी मलाई परम श्रेष्ठ मान्य छ । <br><big>ॐ तत्सदिति श्रीमद्भगवद्गीतासूपनिषत्सु ब्रह्मविद्यायां योगशास्त्रे श्रीकृष्णार्जुनसंवादे आत्मसंयमयोगो नाम षष्ठोsध्यायः ।।</big> lrvrwz5q3thgroiulc1sbxirrtnx4p3 श्रीमद्भगवद्गीता चतुर्दश अध्याय 0 4151 15935 2017-06-13T02:29:52Z 202.70.67.54 new chapter wikitext text/x-wiki ==श्रीभगवानुवाच== <br>परं भूयः प्रवक्ष्यामि ज्ञानानां ज्ञानमुत्तमम् । <br>यज्ज्ञात्वा मुनयः सर्वे परां सिद्धिमितो गताः ।।१ ।। <br>ज्ञानहरुमा पनि उत्तम ज्ञानलाई म फेरि (तिम्रालागि) भन्छु (यस अघि पनि भनिसकेको छु) । जसलाई जानेर सबै मुनिजन यस संसारबाट मुक्त भएर परम सिद्धि प्राप्त गर्छन् । (अर्थात् अर्को केही जान्न बांकी रहदैन। ) <br>इदं ज्ञानमुपाश्रित्य मम साधम्र्यमागताः । <br>सर्गेsपि नोपजायन्ते प्रलये न व्यथन्ति च ।।२ ।। <br>यस ज्ञानलाई आश्रय गरेर मेरो स्वरुपलाई प्राप्त गरेका सर्गको सुरुमा उत्पन्न हुंदैन । र प्रलयकालमा पनि व्याकुल हुंदैन । <br>मम योनिर्महद्ब्रह्म तस्मिन्गर्भं दधाम्यहम् । <br>सम्भवः सर्वभूतानां ततो भवति भारत ।।३ ।। <br>हे भारत, मेरो महत् ब्रह्म (मूलप्रकृति) योनि हो । म त्यसमा गर्भ दिन्छु त्यस जड चेतनको संयोगले सबै भूतको उत्पत्ति सम्भव हुन्छ । <br>सर्वयोनिषु कौन्तेय मूर्तयः सम्भवन्ति याः । <br>तासां ब्रह्म महद्योनिरहं बीजप्रदः पिता ।। ४ ।। <br>हे कौन्तेय, सबै प्रकारका योनिको रुपमा जति मूर्ति (शरीर) उत्पन्न हुन्छ । महत् ब्रह्म (प्रकृति) ती सबैको गर्भधारण गर्ने माता हो । म बीजदिने पिता हुं । <br>सत्त्वं रजस्तम इति गुणाः प्रकृतिसम्भवाः । <br>निबध्नन्ति महाबाहो देहे देहिनमव्ययम् ।।५ ।। <br>हे महाबाहु, सत्त्व, रज र तम गुणहरु प्रकृतिबाट उत्पन्न भएका तीन गुणहरु नै यस अविनाशी जीवात्मालाई शरीरमा बांधिदिन्छन् । <br>तत्र सत्त्वं निर्मलत्वात्प्रकाशकमनामयम् । <br>सुखसंगेन बध्नाति ज्ञानसंगेन चानघ ।। <br>हे निष्पाप, तीमध्ये सत्त्व गुण स्वच्छ, विकाररहित कहिन्छ । यसले सुखको साथले ज्ञानसंग बांधिदिन्छ । <br>रजो रागात्मकं विद्धि तृष्णासंगसमुद्भवम् । <br>तन्निबध्नाति कौन्तेय कर्मसंगेन देहनिम् ।।७ ।। <br>हे कौन्तेय, रजोगुण रागात्मक हुन्छ, तृष्णा र आसक्ति उत्पन्न गर्छ भन्ने बुझ । यसले देही (जीवात्मा) लाई कर्म र त्यसका फलको आसक्तिमा बांध्छ । <br>तमस्त्वज्ञानजं विद्धि मोहनं सर्वदेहिनाम् । <br>प्रमादालस्यनिद्राभिस्तन्निबध्नाति भारत ।।८।। <br>हे भारत, तमोगुण अज्ञानले उत्पन्न, प्रमाद, आलस्य र निद्रामा बांधिदिन्छ र देहाभिमानिहरुलाई मोहित गर्छ । <br>सत्त्वं सुखे सञ्जयति रजः कर्मणि भारत । <br>ज्ञानमावृत्य तु तमः प्रमादे सञ्जयत्युत ।।९।। <br>हे भारत, सत्त्वगुणले सुखमा लगाउंछ, रजोगुणले कर्ममा र तमोगुणले ज्ञानलाई ढाकेर प्रमादमा लगाउंछ । <br>रजस्तमश्चाभिभूय सत्त्वं भवति भारत । <br>रजः सत्त्वं तमश्चैव तम: सत्तवं रजस्तथा ।। १० ।। <br>हे भारत, रजोगुण र तमोगुणलाई उछिनेर सत्त्वगुण अनि सत्त्वगुण र तमोगुणलाई उछिनेर रजोगुण र सत्त्वगुण र रजोगुणलाई उछिनेर तमोगुण हुने गर्छ । <br>सर्वद्वारेषु देहेsस्मिन्प्रकाश उपजायते । <br>ज्ञानं यदा तदा विद्याद्विवृद्धं सत्त्वमित्युत ।।११ ।। <br>जहिले यस देहका सबै द्वार (इन्द्रिय र अन्तःकरण) मा प्रकाश र ज्ञान उत्पन्न हुन्छ, त्यसबेला सत्त्वगुण विशेष बढेको छ भन्ने जान्नु । <br>लोभः प्रवृत्तरारम्भः कर्मणामशमः स्पृहा । <br>रजस्येतानि जायन्ते विवृद्धे भरतर्षभ ।।१२।। <br>हे भरतर्षभ, जुनबेला रजोगुण बढछ लोभको प्रवृत्ति र कर्मको (क्रियाशीलता), अशम(अशान्ति) र स्पृहा उत्पन्न हुन्छन् । <br>अप्रकाशो अप्रवृत्तिश्चप्रमादो मोह एव च । <br>तमस्येतनि जायन्ते विवृद्धे कुरुनन्दन ।।१३।। <br>हे कुरुनन्दन, तमोगुण बढ्दा अप्रकाश, अप्रवृत्ति र प्रमाद र मोह यिनै उत्पन्न हुन्छन् । <br>यदा सत्त्वे प्रवृद्धे तु प्रलयं याति देहभृत् । <br>तदोत्तमविदां लोकानमलान्प्रतिपद्यते ।। १४।। <br>जुन बेला देहधारी सत्त्वगुणको वृद्धिमा मृत्युलाई प्राप्त हुन्छ त्यसबेला उत्तम कर्म गर्नेहरको निर्मल लोक प्राप्त गर्छन् । <br>रजसि प्रलयं गत्वा कर्मसंगिषु जायते । <br>तथा प्रलीनस्तमसि मूढयोनिषु जायते ।। १५ ।। <br>रजोगुण बढ्दा मृत्यु भएमा कर्मको आसक्ति भएका मानिसहरुमा जन्म हुन्छ तथा तमोगुण बढ्दा मृत्यु हुने मूढयोनि जन्म लिन्छ । <br>कर्मणि सुकृतस्याहुः सात्विकं निर्मलंफलम् । <br>रजसस्तु फलं दुःखमज्ञानं तमसः फलम् ।। १६ ।। <br>श्रेष्ठ कर्मको फल सात्त्विक र निर्मल हुन्छ भनिन्छ तर रजस कर्मको फल दुख र तामस कर्मको फल अज्ञान हो । <br>सत्त्वात्सञ्जायते ज्ञानं रजसो लोभ एव च । <br>प्रमामोहौ तमसो भवतोsज्ञानमेव च ।। १७ ।। <br>सत्त्वगुणबाट ज्ञान उत्पन्न हुन्छ । रजोगुणबाट लोभ उत्पन्न हुन्छ र तमोगुणबाट प्रमाद, मोह, र आलस्य (अज्ञान) नै उत्पन्न हुन्छ । <br>उध्र्वं गच्छन्ति सत्त्वस्था मध्ये तिष्ठन्ति राजसाः । <br>जघन्यगुणवृत्तिस्था अधो गच्छन्ति तामसा ः ।। १८ ।। <br>सत्त्वगुणमा स्थित उच्चगुण (लोक) प्राप्त गर्छन्, जघन्य गुण भएका तमोगुणी नीच योनि प्राप्त गर्छन् । राजस गुणका मध्यस्थानमा प्राप्त गर्छन् । <br>नान्य गुणेभ्यः कर्तारं यदा द्रष्टानुपश्यति । <br>गुणेभ्यश्च परं वेत्ति मद्भावं सोद्रधिगच्छति ।।१९ ।। <br>जुन बेला द्रष्टा (साक्षी भाव प्राप्त मानिस) तीन गुणबाहेक अन्यलाई कर्ता देख्दैन र तीन गुणभन्दा परको (ईश्वर) लाई चिन्छ त्यसले मेरो स्वरुप प्राप्त गर्छ । <br>गुणानेतानतीत्य त्रीन्देही देहसमुद्भवान् । <br>जन्ममृत्युजरादुःखैर्विमुक्तोsमृतमश्नुते ।। २० ।। <br>देही शरीरको उत्पत्तिको कारणरुप यी तीन गुणहरुबाट अतीत भइ जन्म, मृत्यु, जरा, दुखबाट विमुक्त भइ अमृतत्व प्राप्त गर्छ । =अर्जुन उवाच= <br>कैर्लिंगैस्त्रीन्गुणानेतानतीतो भवति प्रभो । <br>किमाचार: कथं चैतांसत्रन्गिुणानतिवर्तते ।। २१ ।। <br>हे प्रभु, यी तीन गुणबाट अतीतका लक्षण के के हुन्छन् र कसरी आचरण गर्छ र कुन उपायले यी गुणहरुबाट अतीत हुन सकिन्छ । =श्रीभगवानुवाच= <br>प्रकाशं च प्रवृत्तिं च मोहमेव च पाण्डव । <br>न द्वेष्टि सम्प्रवृत्तानि न निवृत्तानि कांक्षति ।।२२ <br>उदासीनवदासीनो गुणैर्यो न विचालयते । <br>गुणा वर्तन्त इत्येव योsवतिष्ठति नेङ्गते ।। २३ ।। <br>हे पाण्डव, प्रकाश (सत्त्वगुणको परिणाम), प्रवृत्ति (रजोगुणले उत्पन्न) मोह (तमोगुणको कारण उत्पन्न) प्रवृत्ति हुंदा पनि द्वेष गर्दैन, निवृत्तिको अवस्थामा आकांक्षा गर्दैन । जसले उदासीनवत् रहेर गुणहरुद्वारा विचलित हुंदैन र गुण नै गुण व्यवहार गरेका छन् यस प्रकार बुझ्छन उनी स्थिररहन्छन् र विचलित हुंदेनन् । <br>समदुःखसखः स्वस्थः समलोष्टाश्मकाञ्चनः । <br>तुल्यप्रियाप्रियो धीरस्तुल्यनिन्दात्मसंस्तुतिः ।। २४ ।। <br>स्वस्थ, सुखदुखमा एक समान, माटो, ढुंगा र सुनमा समान भाव धीर प्रिय र अप्रियमा एक समान निन्दा स्तुतिमा एक समान... <br>मानापमानयोस्तुल्यस्तुल्यो मित्रारिपक्षयोः । <br>सर्वारम्भपरित्यागी गुणातीतः स उच्यते ।। २५ ।। <br>मान अपमानमा एकनास, मित्र र अरिपक्षमा सम, सबै आरम्भको परित्यागी त्यस मानिसलाई गुणातीत भनिन्छ। <br>मां योsव्यभिचारेण भक्तियोगेन सेवते । <br>स गुणान्समतीत्यैतान्ब्रह्मभूयाय कल्पते ।। २६ ।। <br>जसले अव्यभिचारिणी भक्तियोगद्वारा नित्य मेरो सेवा गर्छन् त्योपनि यिनी तीनै गुणबाट राम्ररी अतीत भएर ब्रहम प्राप्तिका लागि योग्य बन्छ । <br>ब्रह्मणो हि प्रतिष्ठाहममृतस्याव्ययसय च । <br>शाश्वतस्य च धर्मस्य सुखस्यैकान्तिकस्य च ।। २७ ।। <br>त्यस अविनाशी ब्रह्मको र अमृतत्त्वको, र नित्य शाश्वत धर्मको र अखण्ड एकरस आत्यन्तिक आनन्दको आश्रय म नै हूं । त्यस अविनाशी ब्रह्मको (जसमा गुणातीत भावले मानिस प्रवेश गर्छ) अमृतको, शाश्वत धर्मको र त्यस अखण्ड एकरस आनन्दको म नै आश्रय हूं । <br><big>ॐ तत्सत् इति श्रीमद्भगवद्गीतासूपनिषत्सु बह्मविद्यायां योगशास्त्रे श्रीकृष्णार्जुन संवादे गुणत्रयविभागयोगो नाम चतुर्दशोऽध्यायः।।</big> shu0f02afx6u65w41iynfoqb5wo3bg2 श्रीमद्भगवद्गीता सप्तदश अध्याय 0 4152 15936 2017-06-13T02:43:18Z 202.70.67.54 new chapter wikitext text/x-wiki =अर्जुन उवाच= <br>ये शास्त्रविधिमुत्सृव्य यजन्ते श्रद्धयान्विता ः । <br>तेषां निष्ठा तु का कृष्ण सत्त्वमहो रजस्तमः ।।१।। <br>हे कृष्ण जुन मानिसले श्रद्धायुक्त भइकन पनि शास्त्रविधिलाई त्यागेर (जानी जानी) यजन पूजन गर्छ, तिनीहरुको निष्ठा सात्विकी, राजसी, तामसी कस्तो हुन्छ ? =श्रीभगवानुवाच= <br>त्रिविधा भवति श्रद्धा देहिनां सा स्वभावजा । <br>सात्त्विकी, राजसी चैव तामसी चेति तां शृणु ।।२।। <br>देहधारीहरुको त्यो (शास्त्रविधिरहित) स्वभावजा श्रद्धा सात्त्विकी, राजसी, तमसी यसरी तीन प्रकारको हुन्छ । तिनीहरुको बारेमा सुन । <br>सत्त्वानुरुपा सर्वस्य श्रद्धा भवति भारत । <br>श्रद्धामयोsयं पुरुषो यो यच्छ«द्धः स एव सः ।। <br>हे भारत, सबै मानिसहरुको श्रद्धा उनका अन्तःकरण अनुरुप हुन्छ । यो पुरुष श्रद्धामय छ । जो जस्तो श्रद्धावाला छ उ त्यस्तै हुन्छ । <br>यजन्ते सात्त्विका देवान्यक्षराक्षांसि राजसाः । <br>प्रेतान्भूतगणांश्चान्ये यजन्ते तामसा जनाः ।।४।। <br>सात्त्विकहरुले देवदेवीको पूजा गर्छन्, राजसले यक्ष र राक्षस र तामसले प्रेत पूजा गर्छन् । <br>अशास्त्रविहितं घोरं तप्यन्ते ये तपो जनाः । <br>दम्भाहङ्कारसंयुक्ता कामरागबलान्विताः ।। ५ ।। <br>जुन मानिस शास्त्रविधिरहित (आफैंले कल्पित) घोर तप गर्छन्, दम्भ र अहंकारयुक्त काम, विषयासक्ति र बलको अभिमानले युक्त छन् । <br>कर्शयन्तः शरीरस्थं भूतग्राममचेतसः । <br>मां चैवान्तःशरीरस्थं तान्विद्ध्यासुरनिश्चयान् ।। ६ ।। <br>शरीर स्थित भूतसमुदाय र अन्तःकरणमा स्थित म (परमात्मा) लाई पनि कृश गराउंछन्, ती अज्ञानीलाई आसुर हुन भनी निश्चित बुझ । <br>आहारस्त्वपि सर्वस्व त्रिविधो भवति प्रियः । <br>यज्ञस्तपस्तथा दानं तेषां भेदमिमं शृणु ः ।।७ <br>यज्ञ, तप र दान जस्तै भोजन पनि सबैलाई ( आफ्नो स्वभाव अनुसार) तीन प्रकारको प्रिय लाग्छ । ती सबैको यो भेदलाई सुन । <br>्आयु सत्त्वबलारोग्यसुखप्रीतिविर्वधनाः । <br>रस्याः स्निग्धाः स्थिरा हृद्या आहाराः सात्त्विकप्रियाः ।।८ <br>आयु बल,बुद्धि, आरोग्य, सुख र प्रिित बढाउने सतोगुणी रस,युक्त, मधुर चिल्लोप, स्थायीबल दिने, मनलाई रुचिक आहार सात्त्विकलाई मनपर्छन् । <br>कटवम्ललवणात्युष्णतीक्ष्णरुक्षविदाहिनः । <br>आहाराः राजस्येष्टा दुःखशोकामयप्रदाः।। ९।। <br>नमिठो, परपराउने, नुनिलो, अति तातो, तिखो, रुखो, पोल्ने, दुख शोक, आमय(रोग) दिने आहार राजसलाई मनपर्छ । <br>यातयामं गतरसं पूति पर्युषितं च यत् । <br>उच्छिष्टमपि चामेध्यं भोजनं तामसप्रियं ।।१० <br>समय गएको (बासी वा अस्वाभाविक तरीकाले पकाएको) रस सुकेको, दुर्गन्धयुक्र, बचेको, कुकुर, बिरालो, गाई, मानिसको जुठो, अमेध्य (मासु, अण्डा, मुर्दा, रजवीर्यबाट उत्पन्न) पनि तामसलाई मनपर्छ । <br>अफलाकांक्षीभिर्यज्ञो विधिदृष्टो य इज्यते । <br>यष्टव्यमेवेति मनः समाधाय स सात्त्विकः ।।११ <br>शास्त्रविधि अनुरुप यज्ञ एक कर्तव्य हो, यो कुरा मनमा राखेर फलाकांक्षा नराखी गरिने यज्ञ सात्त्विकी हो । <br>अभिसन्धाय तु फलं दम्भार्थमपि चैव यत् । <br>इज्यते भरतश्रेष्ठ तं यज्ञ विधि राजसम् ।।१२ <br>तर हे भरतश्रेष्ठ, दम्भाचरणका लागि र फललाई ध्यानमा राखेर जुन यज्ञ गरिन्छ त्यो राजस यज्ञ हो । <br>विधिहीनमसृष्टान्नं मन्त्रहीनमदक्षिणम् । <br>श्रद्धाविरहितं यज्ञं तामसं परिचक्षते ।।१३ <br>शास्त्रविधिहीन, श्रद्धा नभएको, अन्नदान, वेदमन्त्र, र दक्षिणारहित यज्ञ तामसी हो। <br>देवद्विजगुरुप्राज्ञपूजनं शौचमार्जवम् । <br>ब्रह्मचर्यमहिंसा च शारीरं तप उच्यते ।।१४ <br>देव, द्विज,गुरु,प्राज्ञ,को पूजन शरीर मनको पवित्रता, सादगीपन, शरीर, मनर वाणीको ब्रह्मचर्य, र अहिंसा शरीरको तप हो । <br>अनुद्वेगकरं वाक्यं सत्यं प्रियहितं च यत् । <br>स्वाध्यायाभ्यसनं चैव वाङ्मयं तप उच्यते ।।१५ <br>अनुद्वेगकारी वाक्य, प्रिय र हितकारक, र सत्यभाषण तथा स्वाध्यायको अभ्यास नै वाणीको तप हो । <br>मनः प्रसादः सौम्यत्वं मौनमात्मविनिग्रहः । <br>भावसंशुद्धिरित्येतत्तपो मानसमुच्यते ।।१६ <br>मनको प्रसन्नता, शान्त, मौन, आत्मविनिग्रह, शुद्ध भाव, यी सबै मानसिक तप हुन् । <br>श्रद्धया परया तप्तं तपस्तत्रिविधं नरैः । <br>अफलाकांक्षीभिर्युक्तै सात्त्विकं परिचक्षते ।।१७ <br>फलको आशा न राखी युक्त मानिसले परम श्रद्धापूर्वक त्यस तीन प्रकारका तपलाई सात्त्विक भनिन्छ । <br>सत्कारमानपूजार्थं तपो दम्भेन चैन यत् । <br>क्रियते तदिह प्रोक्तं राजसं चलमधु्रवम् ।। १८ <br>जुन तप सत्कार, मान, पूजा इत्यादि स्स्वार्थका लागि वा पाखण्डपूर्वक गरिन्छ, त्यो अनिश्चित क्षणिक फल (चल) को राजस यज्ञ हुन्छ । <br>मूढग्राहेणात्मनो यत्पीडया क्रियते तपः । <br>परस्योत्सादनार्थं वा तत्तामसमुदाहृतम् ।।१९ <br>जुन तप मूर्खतापुर्वक हठले,मन, वाणी, र शरीरको पीडासहित वा अरुको अनिष्टका लागि गरिन्छ, त्यो तप तामस हुन्छ । <br>दातव्यमिति यद्दानं दीयतेद्रनुपकारिणे । <br>देशे काले च पात्रे च तद्दानं सात्त्विकं स्मृतम् ।।२० <br>दिनु (मेरो) कर्तव्य हो यसरी जुन दान देश, काल र पात्र लाई बिना प्रतिउपकारको भावनाले, दिइन्छ त्यो दान सात्त्विक हुन्छ । <br>यत्तु प्रत्युपकारार्थं फलमुद्दिश्य वा पुनः । <br>दीयते च परिक्लिष्टं तद्दानं राजसं स्मृतम् ।।२१ <br>तर जुन दिंदा गाह्रो मानी मा िर प्रति उपकारको भावनाले वा फलको उद्देश्य राखिन्छ अनि दिइन्छ त्यो राजस दान हो । <br>अदेशकाले यद्दानमपात्रेभ्यश्च दीयते । <br>असत्कृतमवज्ञातं तत्तामसमदाहृतम् ।।२२ <br>जुन दान हेलांपूर्वक, तिरस्कारपूर्वक अयोग्य देश र कालमा र अपात्रलाई दिइन्छ, त्यो तामसको उदाहरण हो । <br>ॐ तत्सदिति निर्देशो ब्रह्मणस्त्रिविध स्मृतः । <br>ब्राह्मणास्तेन वेदाश्च यज्ञश्च विहिताः पुरा ।।२३।। <br>ॐ, तत्, र सत् यति तीन प्रकारको नामले ब्रह्मको स्मृति हुन्छ । यस ॐ ्द्वारा नै अतीतमा ब्राह्मण, वेद, र यज्ञ निर्माण भएका हुन् । <br>तस्मादोमित्युदाहृत्य यज्ञदानतपक्रियाः । <br>प्रवर्तन्ते विधानोक्ताः सततं ब्रह्मवादिनाम् ।।२४ <br>त्यसैले ब्रह्मवादीले शास्त्र विधानोक्त यज्ञदानतपक्रिया अविच्छिन्न ओम् यस को उच्चारण गरेर सुरु गर्नु पर्छ । <br>तदित्यनभिसन्धाय फलं यज्ञतपःक्रियाः । <br>दानक्रियाश्च विविधा: क्रियन्ते मोक्षकांक्षिभिः ।।२५ <br>तत् यस प्रकारको फलको चाहना नराखी विविध प्रकारका यज्ञ, तप, र दान क्रिया मुमुक्षुहरुद्वारा गरिन्छन् । <br>सदभावे साधुभावे च सदित्येतत्प्रयुज्यते । <br>प्रशस्ते कमृणि तथा सच्छब्दः पार्थ युजयते ।२६ <br>सत् यस्तो यो सत्यभाव र सज्जन भावमा प्रयोग गरिन्छ । तथा हे पार्थ विवाह आदि प्रशस्त (मांगलिक कार्यमा पनि सत्को प्रयोग गरिन्छ । <br>यज्ञे तपसि दाने चस्थितिः सदिति चोच्यते । <br>कर्म चैव तदर्थीयं सदित्येवाभिधीयते ।।२७ <br>तथा यज्ञ, तप, र दान मा जे गरिन्छ( स्थिति) त्यसलाई पनि सत् भनिन्छ ।तथा त्यस (परमात्मा) कालागि गरिएको कर्म निश्चियपूर्वक सत् यसरी भनिन्छ । <br>अश्रद्धया हुतं दत्तं तपस्तपतं कृतं च यत् । <br>असदित्युच्यते पार्थ न च तत्प्रेत्य नो इह ।।२८ <br>हे अर्जुन बिना श्रद्धा गरिउको हवन दिएको दान र गरिएको तप र अन्य जे गरिन्छ त्यो सबै असत् यसप्रकार भनिन्छ । त्यसैले यसलोकमा वा परलोकमा लाभदायक छैन । <br><big>ॐ तत्सदिति श्रीमद्भगवद्गतिासूपनिषत्सु ब्रह्मविद्यायां योगशास्त्रे श्रीकृष्णर्जुनसंवादे श्रद्धात्रयविभागयोगो नाम सप्तदशोsध्याय ।</big> 8phkmbgn6xcxanph2lpoo5qjjocn7k6 श्रीमद्भगवद्गीता अष्ट अध्याय 0 4154 15944 15943 2017-06-19T00:15:04Z 202.70.67.53 /* अर्जुन उवाच */ wikitext text/x-wiki ==अर्जुन उवाच== <br>किं तद्ब्रहम किमध्यात्म किं कर्म पुरुषोत्तम । <br>अभिधूतं च किं प्रोक्रमधिदैवं किमुच्यते ।। १ <br>अधियज्ञ कथं कोद्रत्र देहे द्रस्मिन्मधुसूदन । <br>प्रयाणकाले च कथं ज्ञेयाद्रसि नियतात्मभिः ।।२ <br>हे पुरुषोत्तम, त्यो ब्रह्म के हो ? अध्यात्म के हो ? कर्म के हो , अभिधूत कसलाई भनिएको हो ? र अधिदैव कसलाई भनिएको हो ? हे मधुसूदन, यहां अधियज्ञ को हो ? यस शरीरमा कसरी छ ? र युक्तचित्त भएकाहरुलृ अन्तसमयमा कसरी जान्न सक्छन् ? ==श्रीभगवानुवाच== <br>अक्षरं ब्रह्म परमं स्वभावो द्रध्यात्ममुच्यते । <br>भूतभावोद्भवकरो विसर्गः कर्मसञ्ज्ञितः ।।३ <br>परम अक्षर ब्रह्म हो । स्वभाव (आफ्नो स्वरुप) लाई अध्यात्म भनिन्छ । भूतको भावलाई उत्पन्न गर्ने विसर्ग (त्याग) लाई कर्म नामले जानिन्छ । <br>अभिधूतं क्षरो भावः पुरुषश्चाधिदैवतम् । <br>अधियज्ञो द्रमेवात्र देहे देहभृतां वर ।। <br>क्षर भाव (उत्पत्ति विनाश हुने सबै पदार्थ) अभिधूत हुन् । पुरुष (हिरण्यमय पुरुष) अधिदैव हो । हे देहधारीहरुमा श्रेष्ठ, यहां यस शरीरमा म (वासुदेव) नै अधियज्ञ हूं । <br>अन्तकाले च मामेव स्मरन्मुक्त्वा कलेवरम् । <br>यः प्रयाति स मद्भावं याति नास्त्यत्र संशयः ।।५ <br>अन्तकालमा जसले मलाई नै स्मरण गर्दै शरीर त्याग गर्छ , त्यो मेरै साक्षात् स्वरुपलाई प्राप्त गर्छ । यसमा कुनै संशय छेन । <br>यं यं वापि स्मरन्भावं त्यजत्यन्ते कलेवरम् । <br>तं तमेवैति कौन्तेय सदा तदभावभावितः ।।६ <br>हे कौन्तेय, अन्तकालमा जुन जुन भावको स्मरण गर्दै शरीर त्याग गर्छ, त्यो त्यो नै प्राप्त गर्छ । किनभने सोही भावले भावित भएको हुन्छ । <br>तस्मात्सर्वेषु कालेषु मानुसमर युध्य च । <br>मय्यर्पितमनोबुद्धिर्मामेवैष्यसंशयम् ।।७ <br>त्यसैले सबै कालमा मेरो स्मरण गर अनि युद्ध गर । ममा अर्पण गरेको मन बुद्धिले युक्त भएर तिमीले मलाई प्राप्त गर्ने छौ । <br>अभ्यासयोगयुक्तेन चेतसा नान्यगामिना । <br>परमं पुरुषं दिव्यं याति पार्थानुचिन्तनम् ।।८ <br>हे पार्थ, अभ्यासयोगले युक्त अन्य कतै नजाने चित्तले चिन्तन गर्दै पर दिव्य पुरुष (परमेश्वर)को प्राप्ति हुन्छ । <br>कविं पुराणमनुशासितारमणेरणीयांसमनुस्मरेद्य । <br>सर्वस्य धातारमचिन्त्यरुपमादित्यवर्णं तमसः परस्तात् ।। <br>जो पुरुष कवि (सर्वज्ञ) पुरानो (अनादि) सबलाई अनुशासनमा राख्ने, सूक्ष्म अणुभन्दा पनि सूक्ष्म छ । सबलाई धारण गर्छ । अचिन्त्यरुप छ । आदित्य जस्तो तेज छ। तमसभन्दा धेरै पर परमात्माको स्मरण गर्छ । <br>प्रयाणकाले मनसाचलेन, भक्त्यायुक्रो योगबलेन चैव । <br>भ्रुवोर्मध्ये प्राणमावेश्य सम्यक् स तं परं पुरुषमुपैति दिव्यम् ।।१० <br>त्यो भक्तियुक्त मानिसले योगबलले भृकुटिको बीचमा प्राणलाई राम्ररी आवेशित गरेर अनि निश्चल मनले स्मरण गर्दै त्यस दिव्यरुप परम पुरुष परमात्मालाई नै प्राप्त गर्छ । <br>यदक्षरं वेदविदो वदन्ति विशन्ति यद्यतयो वीतरागाः । <br>यदच्छन्तो ब्रह्मचर्यं चरन्ति तत्ते पदं सङ्ग्रहेण प्रवक्ष्ये ।।११ <br>वेदवित् (वेदजान्ने) ले जस (परमपद) लाई अविनाशी भन्दछन्, वीतरागी यति (सन्न्यासी) जसमा प्रवेश गर्छन् र जुन परमपद चाहने (ब्रह्मचारी)ले ब्रह्मचर्य आचरण गर्छन्, त्यस परमपदलाई संक्षेपमा भन्दैछु । <br>सर्वद्वाराणि संयम्य मनो हृदि निरुध्य च । <br>मूध्र्याधात्मन: प्राणमास्थितो योगधारणाम् ।। १२ <br>ओमित्येकाक्षरं ब्रह्म व्याहरन्मानुसमरन् । <br>यः प्रयाति त्यजन्देहं स याति परमां गतिम् ।।१३ <br>सबै (इन्दियका द्वार) संयम गरेर तथा मनलाई हृद्देशमा निरोध गरेर प्राणलाई मस्तकमा स्थापित गरेर परमात्म सम्बन्धी योगधारणामा स्थित भएर जसले ओम् यस एकाक्षर रुप ब्रह्मको उच्चारण गर्दै मेरो स्मरण गर्दै देहलाई त्याग गरेर जान्छ । उसले परम गति प्राप्त गर्छ । <br>अनन्यचेताः सततं यो मां समरति नित्यशः । <br>तस्याहं सुलभः पार्थ नित्ययुक्तसय योगिनः ।।१४ <br>हे पार्थ, जसले अनन्यचित्त भएर नित्य निरन्तर मलाई स्मरण गर्छ परमात्मामा युक्त त्यस योगीका लागि म सुलभ छु । <br>मामुपेत्य पुनर्जन्म दुःखालयमशाश्वतम् । <br>नाप्नुवन्ति महात्मानः संसिद्धिं परमां गतिम् ।।१५ <br>परम सिद्धि प्राप्त महात्माजनले मलाई प्राप्त गरेर क्षणभंगुर र दुखालय यस पुनर्जन्मलाई प्राप्त गर्दैनन् । <br>आब्रह्मभुवनाल्लोकाः पुनरावर्तिनो द्रर्जुन । <br>मामुपेत्य तु कौन्तेय पुनर्जन्म न विद्यते ।।१६ <br>हे अर्जुन, ब्रह्मलोक पर्यन्त सबै लोकहरु पुनरावर्ती छन् तर हे कौन्तेय, मलाई प्राप्त गरेपछि पुनर्जन्म हुंदैन । <br>सहस्रयुगपर्यन्तमहर्यद्ब्रह्मणो विदुः । <br>रात्रिं युगसहस्रान्तां तेर द्रहोरात्रविदो जनाः ।।१७ <br>ब्रह्माको एक दिन एक हजार युगको हुन्छ र एक रात एक हजार युगको हुन्छ भन्ने कुरा जसले जान्दछन् उनीहरु अहोरात्रका ज्ञाता हुन् । <br>अव्यक्ताद्व्यक्तय: सर्वाः प्रभवन्त्यहरागमे । <br>रात्र्यागमे प्रलीयन्ते तत्रैवाव्यक्त सञ्ज्ञके ।।१८ <br>सबै चराचर भूतप्राणी (ब्रह्माको) दिनको सुरु हुंदा अव्यक्तबाट उत्पन्न हुन्छन् र (ब्रह्माको) रात्रि सुरु हुंदा त्यसै अव्यक्त भनिएकोमा प्रवेश गर्छन् । <br>भूतग्रामः स एवायं भूत्वा भूत्वा प्रलीयते । <br>रात्र्यागमे द्रवशः पार्थ प्रभवत्यहरागमे ।। १९ <br>हे पार्थ, त्यो भूत समुदाय नै यसमा (बारम्बार) उत्पन्न भइ प्रकृतिको वशमा रात्रि आगमन हुंदा लीन हुनजान्छ । र दिनको सुरुमा पुन उत्पन्न हुन्छ । <br>परस्तस्मात्तु भावोद्रन्योद्रव्यक्तोद्रव्यक्तात्सनातनः । <br>यः स सर्वेषु भूतेषु नश्यत्सु न विनश्यति ।। २० <br>तर त्यस अव्यक्तभन्दा पर अझ अर्को अव्यक्त छ जुन सनातन अव्यक्त भाव हो । त्यो सबै कुरा नष्ट हुंदा पनि नष्ट हुंदैन । <br>अव्यक्तोsक्षर इत्युक्तस्तमाहुः परमां गतिम् । <br>यं प्राप्य न निवर्तन्ते तद्धाम परमां गतिम् ।। २१ <br>(यसलाई) अव्यक्त अक्षर भनिन्छ । त्यसै (अव्यक्तभाव) लाई परम गति भनिन्छ । जसलाई प्राप्त गरेर फर्केर आउंदैन त्यो मेरो परम धाम हो । <br>पुरुषः स परः पार्थ भक्त्या लभ्यस्त्वनन्यया । <br>यस्यान्तःस्थानि भूतानि येन सर्वमिदं ततम् ।। २२ <br>हे पार्थ, जुन परमात्मा अन्तर्गत सबै भूत प्राणी छन् । जसबाट यो समस्त जगत् छ, त्यो (परमपुरुष) अनन्य भक्तिले प्राप्त हुन्छ । <br>यत्र काले त्वनावृत्तिमावृत्ति चैव योगिनः । <br>प्रयाताः यान्ति तं कालं वक्ष्यामि भरतर्षभः ।। २३ <br>हे भरतर्षभ, जुन कालमा शरीर त्याग गरेका योगीजन फेरि नफर्कने अनि जुन कालमा फर्कने गति प्राप्त गर्छन् त्यस कालको बारेमा पनि भन्छु । <br>अग्निज्र्याेतिरहः शुक्लः षण्मासा उत्तरायणम् ।। <br>तत्र प्रयाता गच्छन्ति ब्रह्म बह्मविदो जनाः ।। <br>ज्योतिर्मय अग्नि देवता दिनको अभिमानी देवता हुन् यी शुक्ल पक्षका देवता हुन् र उत्तरायणका छ महिनाकाका देवता हुन् । यस मार्गबाट मरेर जाने ब्रह्मवित् योगी जनले ब्रह्मलाई प्राप्त गर्छन् । <br>धूमो रात्रिस्तथा कृष्णः षण्मासा दक्षिणाण्नम् । <br>तत्र चान्द्रमसं ज्योतिर्योगी प्राप्य निवर्तन्ते ।। २५ <br>धूवांका देवता रात्रिका अभिमानी देवता हुन् तथा कृष्ण पक्षका देवता हुन् र दक्षिणायनका छ महिनाका देवता हुन् त्यस मार्गबाट जाने योगी चन्द्रमाको ज्योतिलाई प्राप्त गर्छ र फर्केर आउंछ । <br>शुक्लकृष्णे गती ह्येते जतः शाश्वते मतेः। <br>एकया यात्यनावृत्तिमन्ययावर्तते पुनः ।। २६ <br>जगतका यी दुई प्रकारका शुक्ल र कृष्ण (देवयान र पितृयान) मार्ग शाश्वत मानिएका छन् । एउटाबाट गएको फेरि आउंदैन (परम गति प्राप्त गर्छ) अर्को मार्गबाट गएको फेरि फर्किन्छ । <br>नैते सृती पार्थ जानन्यागी मुह्यति कश्चन । <br>तसमात्सर्वेषु कालेषु योगयुक्तो भवार्जुन ।। २७ <br>हे पार्थ यी दुई मार्गलाई तत्त्वले जानेर कोही पनि योगी मोहति हुंदैन । त्यसैले हे अर्जुन तिमी पनि सबै कालमा समबुद्धि रुप योगले युक्त होउ । अर्थात् निरन्तर मलाई प्राप्त गर्ने प्रयत्न गर । <br>वेदेषु यज्ञेषु तपःसु चैव, दानेषु यत्पुण्य फलं प्रदिष्टम् । <br>अत्येति तत्सर्वमिदं विदित्वा योगी परं स्थानमुपैति चाद्यम् ।। २८ <br>योगी जन यस रहस्य (आठ प्रश्नका उत्तर) लाई जानेर वेद (परमात्मा साक्षात्) जानेर ,यज्ञ गरेर,तपद्वारा र दान गरेर जुन पुण्यफल प्राप्त हुन्छ भनिएको छ, ती सबैलाई नै उल्लंघन गरेर सनातन परम पद प्राप्त गर्छ । <br><big>ॐ तत्सदिति श्रीमद्भगवद्गीतासूपनिषत्सु ब्रह्मविद्यायां योगशास्त्रे श्रीकृष्णार्जुनसंवादे अक्षरब्रह्योगो नाम अष्टमोद्रध्यायः ।।ठूलो अक्षर</big> dqub83r9xsy1deed1m249hs82lalaga श्रीमद्भगवद्गीता षोडश अध्याय 0 4155 17391 17390 2023-01-02T11:16:01Z Belbasesuraj 4033 /* श्रीभगवानुवाच */ wikitext text/x-wiki ==श्रीभगवानुवाच== '''<br>अभयं सत्त्वसंशुद्धिज्र्ञानयोगव्यवस्थितः ।''' '''<br>दानं दमश्च यज्ञश्च स्वाध्यायस्तप आर्जवम् ।।१।।''' <br>अभय, सत्त्व संशुद्धि, ज्ञान र योगमा स्थिति, दान, इन्द्रियदमन, यज्ञ, स्वाध्याय, तप, र आर्जवता,... । '''<br>अहिंसा सत्यमक्रोधस्त्यागः शान्तिरपैशुनम् । '''<br>दया भूतष्वलोलुप्त्वं मार्दवं ह्रीरचापलनम् ।। २।।''' <br>अहिंसा, सत्य, अक्रोध, त्याग, शान्ति, कसैको निन्दा नगर्नु, सबै प्राणीमा दया राख्नु, अलोलुपता, कोमलता, विनम्रता, अचपलता,... । '''<br>तेजः क्षमा धृति शौचमद्रोहो नातिमानिता । '''<br>भवन्ति सम्पदं दैवीमभिजातस्य भारत ।।३।।''' <br>तेज, क्षमा, धृति, शुद्धता, अद्रोह, आफूलाई पूज्यको अभिमानको अभाव, यी दैवी सम्पदाका लक्षण हुन् । '''<br>दम्भो दर्पोsभिमानश्च क्रोधः पारुष्यमेव च । '''<br>अज्ञानं चाभिजातस्य पार्थ सम्पदमासुरिम् ।।४।।''' <br>दम्भ, दर्प, अभिमान, क्रोध, रुखोपन, अज्ञान यी यस्ता गुण हुन जुन आसुरी सम्पदा लिएर जन्मिएका मानिसका लक्षण हुन् । '''<br>दैवी सम्पद्विमोक्षाय निबन्धायासुरी मता । '''<br>मा शुचः सम्पदं दैवीमभिजातो द्रसि पाण्डव ।।५।।''' <br>दैवी सम्पदा मुक्तिकारी र आसुरी सम्पदा बन्धनकारी मानिन्छ । त्यसैले हे पाण्डव, चिन्ता नगर, (किनभने तिमीले) दैवी सम्पदा लिएर जन्मिएका छौ । '''<br>द्वौ भूतसर्गौ लोकेsस्मिन्दैव आसुर एव च । '''<br>दैवो विस्तरशः प्रोक्त आसुरं पार्थ मे शृणु ।।६।।''' <br>हे पार्थ, यस लोकमा मानिस (भूतप्राणी) यी दुई प्रकारका हुन्छन् । दैवी प्रकृति र आसुरी प्रकृतिको । त्यसमा दैवी प्रकृतिलाई विस्तारपूर्वक भनियो । अब आसुरी पनि भन्छु सुन । '''<br>प्रवृत्तिं च निवृत्तिं च जना न विदुरासुराः । '''<br>न शौचं नापि चाचारो न सत्यं तुषु विद्यते ।।७।।''' <br>आसुरी स्वभावका मानिस प्रवृत्ति र निवृत्ति, पनि जान्दैनन् । तिनीहरुमा बाहरी भित्री शुद्धता पनि हुंदैन, न श्रेष्ठ आचरण छ तथा न सत्यभाषण नै छ । '''<br>असत्यमप्रतिष्ठं ते जगदाहुरनीश्वरम् । '''<br>अपरस्परसम्भूतं किमन्यत्कामहैतुकम् ।।८।।''' <br>ती आसुरी प्रवृत्तिकाले के भन्दछन् भने जगत् अप्रतिष्ठित (आश्रयरहित) र असत्य छ । बिना ईश्वर एक पछि अर्को गरी इच्छामात्रले (कामभावले) उत्पन्न भएको छ । अन्य के हो नत्र? '''<br>एतां दृष्टिमवष्टभ्य नष्टात्मानोsलपबुद्धयः । '''<br>प्रभवन्त्युग्रकर्माणः क्षयाय जगतो sहिताः ।।९।।''' <br>यस्तो दृष्टिकोण अवलम्बन गरेर जसको आत्मस्वभाव नष्ट भएको छ, जसको बुद्धि मन्द भएको छ, अहित र उग्र कर्मलाई उद्धत यस्ता जगतकाृ नाशका लागि मात्र हुन्छन् । '''<br>काममाश्रित्य दुष्पूरं दम्भमानमदान्विताः । '''<br>मोहाद्गृहीत्वासद्ग्राहान्प्रवर्तन्तेsशुचिव्रताः।।१०।।''' <br>दम्भ, मान, मदले चुर (भरिएका), कामनाहरुको आश्रय लिएर मोह असत्य असत्य सिद्धान्त ग्रहण गरेर अशुचिव्रत धारण गर्दै व्यवहार गर्छन् । '''<br>चिन्तामपरिमेयां च प्रलयान्तामुपाश्रिताः । '''<br>कामोपभोगपरमा एतावदिति निश्चिताः।।११।।''' <br>कहिल्यै समाप्त नहुने (मृत्युपर्यन्त रहने) चिन्ताहरुको आश्रय लिने कामना र भोगलाई परमपुरुषार्थ ठान्ने र यति मात्र सुख छ भनी निश्चित गरेर बसेका हुन्छन् । '''<br>आशापाशशतैर्बद्धा कामक्रोध परायणा ः। '''<br>कामभोगार्थमन्यायेनार्थ सञ्चयान् ।।१२।।''' <br>शयौं प्रकारका आशा पाशले बांधिएका काम क्रोध परायण, काम भोगका लागि अन्यायपूर्वक अर्थ सञ्चयको इच्छा (प्रयास) गरिरहन्छन् । '''<br>इदमद्य मया लब्धमिमं प्राप्स्ये मनोरथम् । '''<br>इदमसतीदमपि मे भविष्यति पुनर्धनम् ।।१३।।''' <br>मैले आज यो पाएं र अब यस मनोरथलाई पूरा गर्नेछु । मसंग यति धन छ, र फेरि भविष्यमा यति हुनेछ । '''<br>असौ मया हतः शत्रुर्हनिष्ये चापरानपि । '''<br>ईश्वरोsहंमहं भोगी सिद्धोsहं बलावन्सुखी ।।१४।।''' <br>यो (बलियो) शत्रु चाहिं सिद्ध्याएं, अर्काथरी पनि सिद्ध्यादिनेछ, म ईश्वर (मालिक) हू“ । ऐश्वर्य भोग्छु, मैले चाहेको प्राप्त गरें, बलवानछु सुखी छु । '''<br>आढ्यो sभिजनवानस्मि कोद्रन्योद्रस्ति सदृशो मया । '''<br>यक्ष्ये दास्यामि मोदिष्य इत्यज्ञानविमोहिता ः।।१५।।''' '''<br>अनेकचित्तविभ्रान्ता मोहजालसमावृतः। '''<br>प्रसक्ताः कामभोगेषु पतन्ति नरकेsशुचौ ।।१६।।''' <br>आढ्य (निकै धनी) , अभिजात (सातपुस्ते शुद्ध) हूं । म जस्तो अर्को को छ? मैले यज्ञ गर्छु, दान गर्छु, आमोद प्रमोद गर्छु, यस प्रकारका अज्ञानले मोहित रहन्छन् तथा अनेक प्रकारका भ्रमित चित्त मोहजालले घेरिएका र काम भोगमा आसक्त (असुर) महान् अपवित्र नरकमा खस्छन् । '''<br>आत्मसम्भाविताः स्तब्धा धनमानमदान्विताः । '''<br>यजन्ते नायज्ञस्ते दम्भेनाविधिपूवृकम् ।।१७।।''' <br>आफूलाई श्रेष्ठ ठान्ने (विनयरहित) ठड्यौरा, धन र मानले मत्त भएका नाममात्रका यज्ञद्वारा दम्भले अविधिपूर्वक यज्ञ गर्छन् । '''<br>अहंकारं बलं दर्पं कामं क्रोधं च संश्रिताः । '''<br>मामात्मपरदेहेषु प्रद्विष्यन्तेsभ्यसूयकाः ।।१८।।''' <br>अहंकार बल, दर्प, काम, क्रोधका आश्रित, र निकै असूयभाव राख्ने, आफ्नो र अर्काको शरीरमा स्थित् म (ईश्वर) लाई द्वेष गर्छन् । <br>तानहं द्विषतः क्रूरान्संसारेषु नराधमान् । <br>क्षिपाम्यजस्रशुभानासुरीष्वेव योनिषु ।।१९।। <br>यस्ता उनी द्वेष गर्ने, अशुभ आचरण गर्ने, क्रूर कर्म गर्ने, नराधमलाई मैले संसारमा लगातार आसुरी योनिमा नै खसाल्छु । <br>आसुरीं योनिमापन्ना मूढा जन्मनि जन्मनि । <br>मामप्राप्यैव कौन्तेय ततो यान्त्यधमां गतिम् ।। २०।। <br>हे कौन्तेय, ती मूढजन मलाई प्राप्त गर्दैनन् र जन्मौंजन्म आसुरी जन्म प्राप्त भइरहन्छन् । अनि त्यसभन्दा पनि अधम गति प्राप्त गर्छन् । <br>त्रिविधं नरकस्येदं द्वारे नाशनमात्मनः । <br>कामः क्रोधस्तथा लोभस्तस्मादेतत्त्रयं त्यजेत् ।। २१।। <br>काम, क्रोध, र लोभ यी तीन नरकका द्वार हुन् । यिनले आत्म (आफ्नो) नाश गराउंछन् । त्यसैले य तिनीलाई त्याग गर्नु पर्छ । <br>एतैर्विमुक्तः कौन्तेय तमोद्वारैत्रिभिर्नरः । <br>आचरत्यात्मनः श्रेयस्ततो याति परां गतिम् ।। २२।। <br>हे कौन्तेय, यी तीन नरकका द्वारबाट मुक्त पुरुष आआफ्नो कल्याणका लागि आचरण गर्छ, त्यसैले परम गति प्राप्त गर्छ । <br>यः शास्त्रविधिमुत्सृज्य वर्तते कामकारतः । <br>न स सिद्धमवाप्नोति न सुखं न परां गतिम् ।। २३।। <br>जसले शास्त्रविधिको त्याग गरेर आफ्नो मनोमानी आचरण गर्छ, त्यसले सिद्धि पनि प्राप्त गर्दैन्, र परम गति पनि परम गति प्राप्त गर्दैन । सुख पनि पाउंदैन । <br>तस्माच्छास्त्रं प्रमाणं ते कार्याकार्यव्यवस्थितौ । <br>ज्ञात्वा शास्त्रविधानोक्तं कमृ कतुृमिहार्हसि ।। २४।। <br>त्यसैले तिमीलाई शास्त्र प्रमाण नै कर्तव्य र अकर्तव्यको व्यवस्था हो । यस्तो जानेर कर्मयोग शास्त्र नै गर्ने तिम्रो योग्यता हो । <br><big>ॐ तत्सदिति श्रीमद्भगवद्गीतासूपनिषत्सु ब्रह्मविद्यायां योगशास्त्रे श्रीकृष्णार्जुनसंवादे दैवासुसम्पद्विभागयोगोनाम षोडषोsध्यायः ।।</big> q9ou3kwmeqhdqo0kfbgenea6do6uwdy श्रीमद्भगवद्गीता नव अध्याय 0 4156 15948 2017-06-19T05:28:09Z 202.70.67.54 nine wikitext text/x-wiki ==श्रीभगवानुवाच== <br>इदं तु ते गुह्यतमं प्रवक्ष्यामनसूयवे । <br>ज्ञानं विज्ञान सहित. यजज्ञात्त्वा मोक्ष्यसेsशुभात् ।।१।। <br>तिमीले (मप्रति) दोष्दृष्टि राख्दैनौ, त्यसैले यस (ज्ञान) परमगुह्य विज्ञानसहितको ज्ञानलाई भन्छु । यसलाई जानेर अशुभहरुबाट मुक्त हुनेछौ । <br>राजविद्या राजगुह्यं पवित्रमिदमुत्तमम् । <br>प्रत्याक्षावगमं धर्म्यं सुसुखं कर्तुमव्ययम् ।।२ <br>(ज्ञानविज्ञाननसहितको) यो ज्ञान गोपनीयहरुको राजा, अति पवित्र, अति उत्तम, प्रत्यक्ष फल प्रदान गर्ने,धर्मयुक्त व्यवहार गर्दा अतिशय सुख दिने र अविनाशी छ । <br>अश्रद्दधाना पुरुषा धर्मस्यास्य परन्तप । <br>अप्राप्य मां निवर्तन्ते मृत्युसंसारवत्र्मनि ।।३ <br>हे परन्तप, यस धर्मप्रति अश्रद्धा राख्नेहरु मलाई प्राप्त नगरेर मृत्युसंसारको मार्गमा भ्रमण गरिरहन्छन् । <br>मया ततमिदं सर्वं जगदव्यक्तमूर्तिना । <br>मत्स्थानि सर्वभूतानि न चाहं तेष्ववस्थितः ।।४ <br>म निराकार परमात्माद्वारा यो सब जगत् परिपूर्ण छ । र सबै भूतप्राणी मभित्र स्थित छन् । तर म तिनीमा छैन । <br>न च मत्स्थानि भूतानि पश्य मे योगमैश्वर्यम् । <br>भूतभृन्न च भूतस्थो ममात्मा भूतभावनः ।।५ <br>ती सबै भूत प्राणी ममा स्थित छैनन् तर मेरो ईश्वरीय योगशक्तिलाई हेर भूतप्राणीलाई धारण गर्ने र उत्पन्न गर्ने मोर आत्मा (वास्तवमा) भूतहरुमा स्थित छैन । <br>यथाकाशस्थितो नित्यं ः सर्वत्रगो महान् । <br>तथा सर्वाणि भूतानि मत्स्थानीत्युपधारय ।।६ <br>जसरी सर्वत्र विचरण गर्ने महान् वायु सदा आकाशमा नै स्थित छ त्यसै गरी सबै भूतप्राणी ममा स्थित छन् । यस प्रकार बुझ । <br>सर्वभूतानि कौन्तेय प्रकृतिं यान्ति मामिकाम् । <br>कल्पक्षये पुनस्तानि कल्पादौ विसृजाम्यहम् ।।७।। <br>हे कौन्तेय, कल्प समाप्त हुंदा सबै भूतप्राण िमेरौ प्रकृतिलाई प्राप्त हुन्छन् । कल्पका सुरुमा तिनीलाई मैले फेरि सिर्जना गर्छु । <br>प्रकृतिं स्वामवष्टभ्य विसृजामि पुनः पुनः । <br>भूतग्राममिमं कृत्स्नमवशं प्रकृतेर्वशात् ।। <br>आफ्नो प्रकृतिको सहारा लिएर प्रकृतिको वशमा परेका यी सम्पूर्ण भूतग्रामलाई मैले बारम्बार सिर्जना गर्छु । <br>न च मां तानि कर्माणि निबध्नन्ति धनञ्जय । <br>उदासीनवदासीनमसक्तं तेषु कर्मसु ।।९ ।। <br>हे धनञ्जय, ती कर्महरुमा आसक्तिरहित र उदासीवत् स्थित म (परमात्मा) लाई ती कर्महरुले बन्धनमा पार्दैनन् । <br>मयाध्यक्षेण प्रकृतिः सूयते सचराचरम् । <br>हेतुनानेन कौन्तेय जगद्विपरिवर्तते ।।१० ।। <br>हे कौन्तेय, मेरो अध्यक्षतामा प्रकृति चरचरसहित सबलाई सिर्जना गर्छ । यस हेतु नै यो संसार चक्र परिवर्तन भइरहन्छ । <br>अवजानन्ति मां मूढा मानुषीं तनुमाश्रितम् । <br>परं भावमजानन्तो मम भूतमहेश्वरम् ।।११ ।। <br>मेरो परम भावलाई न जान्ने मूढ (अविवेकी) मानिसहरुको शरीर धारण गर्ने म सम्पूर्ण भूतप्राणीको महान ईश्वरलाई अवहेलना गर्दछन् । <br>मोघाशा मोघकर्माणो मोघज्ञाना विचेतसः । <br>राक्षसीमासुरीं चैव प्रकृतिं मोहनीं श्रिताः।।१२।। <br>व्यर्थ आशा, व्यर्थ कर्म, व्यर्थ ज्ञान भएका विक्षिप्त चित्त राक्षसी, आसुरी र मोहिनी प्रकृतिलाई नै आश्रय लिन्छन् । <br>महात्मानस्तु मां पार्थ दैवीं प्रकृतिमाश्रिता ः । <br>भजन्त्यनन्यमनसो ज्ञात्वा भूतादिमव्ययम् ।।१३ ।। <br>तर हे पार्थ, दैवी प्रकृति आश्रित महात्माजन मलाई भूतप्राणीको आदिकारण र अविनाशी बुझेर अनन्य मनले निरन्तर भजन गर्छन् । <br>सततं कीर्तयन्तो मां यतन्तश्च दृढव्रताः । <br>नमस्यन्तश्च मां भक्त्या नित्ययुक्ता उपासते ।।१४।। <br>दृढ निश्चयभएका भक्त निरन्तर मेरो नाम कीर्तन गर्दै तथा मेरो प्राप्तिका लागि यत्न गर्दै मलार्य नमस्कार गर्दै नित्य युक्त भएर भक्तिपूर्वक मेरो उपासना गर्छन् । <br>ज्ञानयज्ञेन चाप्यन्ये यजन्तो मामुपासते । <br>एकत्वेन पृथक्त्वेन बहुधा विश्वतोमुखम् ।।१५ ।। <br>अरुले मलाई ज्ञानयज्ञद्वारा पनि अभेद भावले यजन गर्छन् । अनि अनेक प्रकारले विश्वतोमुख परमात्माको भेदभावले उपासना गर्छन् । <br>अहं क्रतुरहं यज्ञः स्वधाहमहमौषधम् । <br>मन्त्रोsहमहमेवाज्यमहमग्निरहं हुतम् ।।१६।। <br>क्रतु म नै हूं । यसैगरी यज्ञ, स्वधा (पितृतर्पण), हवनसामग्री, मन्त्र, आज्य, अग्नि, हवन क्रिया सबै म नै हूं । <br>पिताहमस्य जगतो माता धाता पितामहः । <br>वेद्यं पवित्रमोङ्कार ऋक्साम यजुरेव च ।।१७।। <br>यस जगतको धाता, पिता, माता, पितामह म नै हूं । जान्नु पर्ने पवित्र ओंकार, ऋग्वेद, सामवेद, र यजुर्वेद पनि म नै हूं । <br>गतिर्भर्ता प्रभुः साक्षी निवासः शरणं सुहत् । <br>प्रभवः प्रलयः स्थानं निधानं बीजमव्ययम् ।।१८ ।। <br>प्राप्त हुने योग्य धाम (गति), भर्ता, मालिक, साक्षी, अन्तिम निवास, अन्तिम शरण, सुहृत्, उत्पत्ति र प्रलय, निधान बीज (प्रलयमा पनि सुरक्षित) पनि म नै हूं । <br>तपाम्यमहमहं वर्षं निगृह्णाम्युत्सृजामि च । <br>अमृतं चैव मृत्युश्च सदसच्चाहमर्जुन ।।१९ ।। <br>मैले तापदिन्छु (सूर्य बनेर), वर्षालाई आकर्षण गर्छु र वर्षात् गराउंछु । हे अर्जुन, म नै अमृत र मृत्यु हूं । सत् र असत् पनि म नै हूं । <br>त्रैविद्या मां सोमपाः पूतपापा, यज्ञैरिष्ट्वा स्वर्गतिं प्रार्थयन्ते । <br>ते पुण्यमासाद्य सुरेन्द्रलोमश्नन्ति दिव्यान्दिवि देव भोगान् ।।२० ।। <br>तीन वेदअनुसार कर्म गर्ने, सोम पान गर्ने पापरहित मलाई यज्ञद्वारा पुजेर स्वर्ग (सुख) चाहन्छ, तिनीहरुले आआफ्ना पुण्य अनुरुप स्वर्गलोक प्राप्त गरेर देवताहरुले भोग गर्ने दिव्य भोग प्राप्त गर्छन् । <br>ते तं भुक्त्वा स्वर्गलोकं विशालं, क्षीणे पुण्ये मर्त्यलोकं विशन्ति । <br>एवं त्रयीधर्ममनुप्रपन्ना, गतागतं कामकामा लभन्ते ।।२१ ।। <br>उनीहरु स्वर्गलोकका विशाल पुण्य भोग गरेर तीन क्षीण भए पछि मृत्युलोक प्रवेश गर्छन् । यसरी तीनवेदमा भनिएका सकाम कर्मको आश्रय लिने र भोगको कामना गर्नेहरु आवत जावत मात्र प्राप्त गर्छन् । <br>अनन्याश्चिन्तयन्तो मां ये जनाः पर्युपासते । <br>तेषां नित्याभियुक्तानां योगक्षेमं वहाम्यहम् ।।२२ ।। <br>अनन्य भावले भजन गर्ने जुन मानिसहरुले मेरो चिन्तन गर्दै राम्ररी उपासना गर्छन् तिनीहरुसंग राम्रर िजोडिन्छु (युक्त हुनजान्छु) र तिनीहरुको योग क्षेमको वहन मैले गर्छु । <br>येsप्यन्यदेवता भक्ता यजन्ते श्रद्धयान्विताः । <br>ते sपि मामेव कौन्तेय यजन्त्यविधिपूर्वकम् ।। २३ ।। <br>हे कौन्तेय अन्य देवताहरुलाई श्रद्धाले युक्त भई यजन गर्नेहरुले पनि अविधिपूर्वक नै भए पनि मलाई नै अविधिपूर्वक यजन गर्छन् । <br>अहं हि सर्वयज्ञानां भोक्ता च प्रभुरेव च । <br>न तु मामभिजानन्ति तत्त्वेनातश्च्यवन्ति ते ।। २४ ।। <br>किनभने सम्पूर्ण यज्ञको भोक्ता र स्वामी पनि म नै हूं । तर उनीहरुले मलाई तत्त्वले जान्दैनन्, त्यसैले पुनर्जन्म (च्यवन्ति) मा खस्छन् । <br>यान्ति देवव्रता देवान्पितृन्यान्ति पितृव्रताः । <br>भूतानि यान्ति भूतेज्या यान्ति मद्याजिनोsपि माम् ।।२५ ।। <br>देवताहरुलाई पूजन गर्ने देवताहरलाई प्राप्त हुन्छन् । पितृपूजकले पितर्लाई प्राप्त गर्छन् । भूतप्राणीलाई पूजन गर्नेले भूत प्राणीलाई प्राप्त हुन्छन् । <br>पत्रं पुष्पं फलं तोयं यो मे भक्त्या प्रयच्छति । <br>तदहं भक्त्युपहृतमश्नामि प्रयतात्मनः ।। २६ ।। <br>जसले भक्तिपूर्वक फूल, फल, पात, जल आदि अर्पण गर्छ त्यस प्रयतात्मनले भक्तिपूवृक अर्पण गरिएको त्यो (सबै) मैले प्राप्त गर्छु (खान्छु) । <br>यत्करोषि यदश्नासि यज्जुहोषि ददासि यत् । <br>यत्तपस्यसि कौन्तेय तत्कुरुष्व पदर्पणम् ।। २७ ।। <br>हे अर्जुन, जे गर्छौ, जे खान्छौ, जे हवन गर्छौ, जे दान गर्छौ जुन तप गर्छौ त्यो सबै मलाई अर्पण गर्दै जाउ । <br>शुभाशुभफलैरेवं मोक्ष्यसे कर्मबन्धनै ः । <br>सन्न्यासयोगयुक्तात्मा विमुक्तो मामुपेष्यसि ।। २८ ।। <br>यस प्रकार सन्न्यास योग ले युक्त मन भएका शुभ र अशुभ फलरुप कर्मबन्धनबाट मुक्त भएर मेरो नजीकमा आउने छौ (प्राप्त हुने छौ) । <br>समोsहं सर्वभूतेषु न मे द्वेष्योsस्ति न प्रियः । <br>ये भजन्ति तु मां भक्त्या मयि ते तेषु चाप्यहम् ।।२९ ।। <br>म सबै भूतप्राणीहरुमा समभावले व्याप्त छु । मेरो न कुनै प्रिय छ न कोही अप्रिय छ । तर जसले मलाई प्रेमले भज गर्छन् उनीहरु ममा छन् र म पनि तिनीमा छु <br>अपि चेत्सुदुराचारो भजते मानन्यभाक् । <br>साधुरेव स मन्तव्यः सम्यग्व्यवसितो हि सः ।। ३०।। <br>यदि कोही अतिशय दुराचारी (सुदुराचारी) ले पनि अनन्य भावले मलाई भजन गर्छ भने त्यो साधु नै मान्ने योग्य छ । किनभने त्यो सम्यक् निश्चययुक्त छ । <br>क्षिप्रं भवति धर्मात्मा शश्वच्छान्तिं निगच्छति । <br>कौन्तेय प्रति जानीहि न मे भक्तः प्रणश्यति ।।३१।। <br>अनि उ शीघ्र नै धर्मात्मा हुनजान्छ र शाश्वत शान्ति प्राप्त गर्छ । हे कौन्तेय, फेरि पनि बुझ, मेरो भक्त नाश हुंदैन । <br>मां हि पार्थ व्यपाश्रित्य ये sपि स्युः पापयोनयः । <br>स्त्रियो वैश्यस्तथा शूद्रास्तेsपि यान्ति परां गतिम् ।।३२।। <br>हे पार्थ, स्त्री, वैश्य, शूद्र, र पापयोनि जो कोही नै किन नहोस् तिनीहरुमा पनि मेरो पूर्ण आश्रय भएपछि परम गति प्राप्त गर्छन् । <br>किं पुनर्ब्राह्मणाः पुण्याः भक्ता राजर्षयस्तथा । <br>अनित्यमसुखं लोकमिमं प्राप्य भजस्व माम् ।। ३३।। <br>अनि त, पुण्यवान् ब्राह्मण तथा राजर्षिको के कुरा गर्नु ? (अर्थात् उनीहरुको परमगति झनै निश्चित छ) त्यसैले असुन र अनित्य यस लोकमा मेरो भजन गर । <br>मन्मना भव भद्भक्तो मद्याजि मां नमस्कुरु । <br>मामेवैष्यसि युक्त्वैवमात्मानं मत्परायणः ।।३४।। <br>मन्मना होउ । मलाई मन (ध्यान) देउ । मद् भक्त– मेरो भक्त बन । मद् याजी– मेरो यजन गर । मलाई प्रणाम गर (मनमा सम्मानको भाव राख) । मेरो परायण होउ । आफूलाई ममा युक्त गर । अनि मलाई नै प्राप्त हुने छौ । <br><big>ॐ तत्सदिति श्रीमद्भगवद्गीतासूपनिषत्सु ब्रह्मविद्यायां योगशास्त्रे श्रीकृष्णार्जुनसंवादे राजविद्याराजगुह्ययोगो नाम नवमोsध्यायः ।।ठूलो अक्षर</big> 4wwcfieqorvmumfmlywfw5f73luo0wh श्रीमद्भगवद्गीता द्वादश अध्याय 0 4157 15949 2017-06-19T05:47:28Z 202.70.67.54 chap 12 wikitext text/x-wiki ==अर्जुन उवाच== <br>एवं सततयुक्ता ये भक्तास्त्वां पर्युपासते । <br>ये चाप्यक्षरमव्यक्तं तेषां के योगवित्तमाः ।।१ ।। <br>तपाईंको (भजन कीर्तनमा लागिरहने) निरन्तर युक्त छन् र अर्का थरी जसले अविनाशी अव्यक्त निराकार ब्रह्मको नै राम्ररी उपासना गर्छन् । तिनीहरु(उपासक) मध्ये योग वित्तमा (उत्तम योग वेत्ता) को हो ? ==श्रीभगवानुवाच== <br>मय्यावेश्य मनो ये मां नित्ययुक्ता उपासते । <br>श्रद्धया परायोपेतास्ते मे युक्ततमा मताः ।।२।। <br>ममा मनलाई एकाग्र गरेर निरन्तर ममायुक्त (निरन्तर भक्तिमा लागेका) ती भक्तजन अति <br>श्रेष्ठ श्रद्धाले युक्त भएर मलाई उपासना गर्छन् उनी उत्तम योगी हुन् भन्ने मेरो मत छ । <br>ये त्वक्षरमनिर्देश्यमव्यक्तं पर्युपासते । <br>सर्वत्रगमचिन्त्यं च कूटस्थमचलं धु्रवम् ।। ३ ।। <br>सन्नियम्येन्द्रियग्रामं सर्वत्र समबुद्धयः । <br>ते प्राप्नुवन्ति मामेव सर्वभूतहिते रताः।।४।। <br>तर जसले इन्द्रियग्रामलाई राम्ररी वशमा गरेर मनबुद्धिभन्दा पर सर्वव्यापी अकथनीय स्वरुप र सदा एकनास रहने अटल अचल निराकार अविनाशीको राम्रर िउपासना गर्छन् उनी सबै भूतप्राणीको हितमा व्यस्त र सबवृत्र समबुद्धिभएा योगीले पनिमलाई नै प्राप्त गर्छन् । <br>क्लेशोsधिकतरतेषामव्यक्तासक्तचेतसाम् । <br>अव्यक्ता हि गतिर्दुःखं देहविद्भरवाप्यते ।।५ ।। v<br>तिनीहरु जो अव्यक्त निराकार ब्रह्ममा आसक्ति राख्छन्, लाई बढी क्लेश हुन्छ किनभने देहाभिमानीहरुद्वारा अव्यक्त विषयक गति दुखपूर्वक प्राप्त गरिन्छ । <br>ये त ुसर्वाणि कर्माणि मयि सन्न्यस्य मत्पराः । <br>अनन्येनैव योगेन मां ध्यायन्त उपासते ।।६ ।। <br>तर जुन मेरो परायण छन् सबै कर्महरुलाईममा समर्पण गरेर म (सगुण) लाई नै अनन्य भक्तियोगबाट ध्यानद्वारा उपासना गर्छन् । <br>तेषमहं समुद्धर्ता मृत्युसंसारसागरात् । <br>सभवामि नचिरात्पार्थ मय्यावेशित चेतसाम् ।।७।। <br>हे पार्थ, तिनीहरु ममा चित्त लगाउने भक्तहरुको मैले संसार सागरबाट तुरुन्तै समुद्धार गरीदिन्छु । <br>मय्येव मन आधत्स्व मयि बुद्धिं निवेशय । <br>निवसिष्यसि मय्येव अत उध्र्वं न संशयः ।।८।। <br>ममा मन लगाउ, ममा बुद्धि लगाउ, त्यस पछि मलाई नै प्राप्त हुनेछौ । यसमा रत्तिभर शंका छेन । <br>अथ चित्तं समाधातुं न शक्नोषि मयि स्थिरम् । <br>अभ्यासयोगेन ततो मामिच्छपतु. धनञ्जय ।।९।। <br>यदि तिमीले मनलाई ममा स्थिर गराउन सक्दैनौ भने हे धन१जय, अभ्यायोगद्वारा मलाई प्राप्त गर्ने इच्छा गर । <br>अभ्यासे sप्यसमर्थोसि मत्कर्मपरमो भव । <br>मदर्थमपि कर्माणि कुर्वन्सिद्धिमवाप्स्यसि ।।१०।। <br>यस अभ्यासमा पनि समर्थ छेनौ भने सबै कर्म मेरा लागि गर्ने व्रत लेउ । मेरालागि कर्महरु गर्दा पनि सिद्धि प्राप्त हुनेछ । <br>अर्थतदप्यशक्तोsसि कर्तुं मद्योगमाश्रितः । <br>सर्वकर्मफलत्यागं ततः कुरु यतात्मवान् ।।११।। <br>यदि मसंग योग (मेरो प्राप्ति) को आश्रित भएर यी सबै साधन गर्न असमर्थ छौ भने मन बुद्धि <br>आदिमा विजय प्राप्त गरेर सर्वकर्मफल त्याग गर । <br>श्रेयो हि ज्ञानभ्यासाज्ज्ञानाद्ध्यानं विशिष्यते । <br>ध्यानात्कर्मफलत्यागस्तयागाच्छान्तिरनन्तरम् ।।१२।। <br>अभ्यासभन्दा ज्ञान श्रेय श्रेष्ठ छ, ज्ञानबाट ध्यान श्रेष्ठ छ, ध्यानभन्दा पनि कर्मफल त्याग श्रेष्ठ छ । किनभने त्यागगरे पछि तत्काल परमशान्ति प्राप्त हुन्छ । <br>अद्वेष्टा सर्वभूतानां मैत्रः करुण एव च । <br>निर्ममो निरहंकार समदुखसुख क्षमी ।।१३।। <br>सन्तुष्टः सततं योगी यतात्मा दृढ निश्चयः । <br>मय्यर्पित मनोबुद्धिर्यो मद्भक्तः स मे प्रियः ।।१४।। <br>जसले सबै प्राणीहरुमा द्वेष भाव रहित मित्रतापूर्ण र करुणापूर्ण ममतारहित अहंकार रहित सुखदुखमा सम, क्षमावान, सन्तुष्ट, मनइन्द्रियलाई संयत राखेको, दृढ निश्चयी र मनबुद्धि ईश्वरमा अर्पण गरेको छ भने यस्तो योगी मेरो भक्त मलाई प्रिय छ । <br>यस्मान्नोद्वितजे लोको लोकान्नोद्विजते च यः । <br>हर्षामर्षभयोद्वेगैर्मुक्तो यः स च मम प्रियः ।।१५।। <br>जसप्रति लोक उद्वेग प्राप्त हुंदैन र जो लोकप्रति उद्वेग भाव राख्दैन, जो हर्ष, अमर्ष, भय र उद्वेगबाट मुक्त छ भने त्यो भक्त मलाई प्रिय छ । <br>अनपेक्ष ः शुचिर्दक्ष उदासीनो गतव्यथ ः। <br>सर्वारम्भपरित्यागी यो मद्भक्तः समे प्रियः ।।१६।। <br>जो अपेक्षारहित, शुद्ध, दक्ष, उदासीन, व्यथाबाट मुक्त छ त्यो सर्वारम्भ परित्यागी मेरो भक्त मलाई प्रिय छ । <br>यो न हृष्यति न द्वेष्टि न शोचति न कांक्षति । <br>शुभाशुभपरित्यागी भक्तिमान्यः स मे प्रियः ।।१७।। <br>न हर्षित हुन्छ,न द्वेष गर्छ, न शोक गर्छ, न आकांक्षा गर्छ, जो शुभ अशुभ त्याग गरिसकेको छ, यस्तो भक्तिमान व्यक्ति मलाई प्रिय छ । <br>समःशत्रौ च मित्रे छ तथा मानापमानयो ः । <br>शीतोष्णसुखदुखेषु समः संगविवर्जितः ।।१८ <br>जो शत्रु, मित्र, मान अपमानमा एक नाश छ, सर्दी गर्मी दुख सुखमा सम छ । सबै प्रकारका आसक्ति पत्यिाग गरिसकेको छ... । <br>तुल्य निन्दास्तुतिर्मौनी सन्तुष्टो येन केनचित् । <br>अनिकेतः स्थिरमतिर्भक्तिमान्मे प्रियो नरः ।। <br>निन्दा स्तुतिमा एक समानछ, मननशील छ, सामान्य जीवन निर्वाहबाट सन्तुष्ट छ, अनिकेत छ , स्थिर बुद्धि छ, यस्ते भक्तिमा मानिस मलाई प्रिय छ । <br>ये तु धम्र्यामृतमिदंयथोक्तं पर्युमासते । <br>श्रद्दधाना मत्परमा भक्तास्तेद्रतीव मे प्रियाः ।।२० <br>तर जुन श्रद्धावान मानिस मेरो परायण भइ यहां भनिएका धर्म मय अमृतलाई राम्ररी उपासना गर्छन् उनीहरु मलाई अति प्रिय छन् । <br>ॐ तत्सदिति श्रीमद्भगवद्गीतासूपनिषत्सु ब्रह्मविद्यायां योगशास्त्रे श्रीकृष्णार्जुनसंवादे भक्तियोगोे नाम द्वादशोऽध्यायः ।। rd4qcrydj51t876440yaiksrbeo86rq श्रीमद्भगवद्गीता पञ्चदश अध्याय 0 4158 15951 15950 2017-06-19T09:07:08Z 202.70.67.57 /* श्रीभगवानुवाच */ wikitext text/x-wiki ==श्रीभगवानुवाच== <br> उर्ध्वमूलमधःसाखमश्वत्थं प्राहुरव्ययम् । <br> छन्दांसि यस्य पर्णानि यस्तं वेद स वेदवित् ।। <br> उर्ध्वमूल भएको तलपट्टि तना र हांगा फिंजारिएको (उल्टो वृक्षरुप) यो (संसार) अश्वत्थ वृक्ष अविनाशी भनिन्छ । छन्द (मन्त्र वा पात) यसका पात हुन् । जसले यो कुरा बुझ्छ त्यो नै वेदवित् हो । <br> अधश्चोर्ध्व प्रसृतास्य शाखा <br> गुणप्रवृद्धा विषय प्रवाला । <br> अधश्च मूलान्यनुसन्तानि <br> कर्मानुबन्धीनि मनुष्यलोके ।। <br> त्यस (संसार वृक्ष) का बढेका तीन गुण विषयहरु प्रवाल (मुना) (देव, मनुष्य, आदि योनिरुप) हांगा तल माथि सर्वत्र फैलिएको छ । मनुष्यलोकमा कर्म अनुसार बन्धन भएका जरा पनि तल माथि व्याप्त छन् । <br> नरुपमस्येह तथोपलभ्यते <br> नान्तो न चादिर्न च सम्प्तिष्ठा । <br> अश्त्थमेनं सुविरुढमूल <br> मसंगशस्त्रेण दृढेन छित्वा ।। ३ <br> यस संसार वृक्षको स्वरुप यहां त्यस्तो पाइन्न् । न यसको आदि छ न अन्त छ न यो राम्ररी प्रतिष्ठित छ । यस बलियो जरा भएको अश्वत्थ वृक्षलाई वैराग्य रुपी शस्त्रले दृढतापूर्वक काटेर <br> ततः पदं तत्परिमार्गितव्यं <br> यस्मिन्गता न निवर्तन्ति भूयः । <br> तमेव चाद्यं पुरुषं प्रपद्ये <br> यतः प्रवृत्ति प्रसृता पुराणी ।। <br> त्यस पछि त्यो परमपद (परमेश्वर) लाई राम्ररी जान्नु पर्छ जसमा गएकाहरु फेरि फर्किंदैनन् । र जुनबाट पुरातन (संसारवृक्षको) प्रवृत्ति विस्तार भएको छ । त्यसै आदि पुरुषको शरणमा पर्छु (भन्नु पर्छ) । <br> निर्मानमोहा जितसंगदोषा <br> अध्यात्मनित्या विनिवृत्तकामाः । <br> द्वन्द्वैर्विमुक्ताः सुखदुःखसञ्ज्ञै <br> र्गच्छन्त्यमूढाः पदमव्ययं तत् ।। <br> जसको मान र मोह नष्ट भएको छ, आसक्तिरुपी दोषलाई जितेको छ, नित्य अध्यात्ममा लागेको छ, काम पूर्णतया निवृत्त भएको छ । त्यस अविनाशी परमपदमा जान्छ । <br> न तद्भासयते सूर्यो न शशांको न पावकः। <br> यद्गत्वा न निवर्तन्ते तद्धाम परमं मम ।।६ ।। <br> जसलाई प्राप्त गरेर फर्केर आउंदैनन्, त्यहां सूर्यले प्रकाशित गर्दैन, चन्द्रमा र अग्नि नै मेरो परमधाम हो । <br> ममैवांशो जीवलोके जीवभूतः सनातनः । <br> मनःषष्ठानीन्द्रियाणि प्रकृतिस्थानि कर्षति ।। ७।। <br> जीवलोक (शरीर) मा यो सनातन जीवभूत (आत्मा) मेरो नै अंश हो । प्रकृतिमा स्थित मन र पांच इन्द्रिय यी छलाई आकर्षित गर्छ । <br> शरीरं यदवाप्नोति यच्चाप्युत्त्रामतीश्वरः । <br> गृहीत्वैतानि संयाति वायुर्गन्धानिवाशयात् ।।८ ।। <br> वायुले गन्धको स्थानबाट लिएको गन्ध झैं ईश्वर (देहको मालिक) पनि जुन शरीर त्याग गर्छ त्यसबाट यी छलाई ग्रहण गरेर फेरि अर्का शरीरमा जान्छ । <br> श्रोत्रं चषुः स्पर्शनं च रसनं घ्राणमेव च । <br> अधिष्ठाय मनश्चायं विषयानुपसेवते ।।९ ।। <br> यो जीवात्माले कान, आंखा, छाला, जिब्रो, नाक, र मनको आश्रय लिएर विषयहरुको सेवन गर्छ । <br> उत्क्रामन्तं वापि भुञ्जानं वा गुणान्वितम् । <br> विमूढा नानुपशयन्ति पशयन्ति ज्ञानचक्षुषः।।१० ।। <br> शरीर छोडेर जानेको वा शरीरमा स्थित वा विषयहरुको भोग गर्दा तीत गुणले युक्त त्यसलाई अज्ञानीजनले जान्दैनन् केवल ज्ञान चक्षुले मात्र जान्न सकिन्छ । <br> यतन्तो योगिनश्चैनं पश्यन्त्यात्मन्यवस्थितम् । <br> यतन्तोद्रप्यकृतात्मानो चैनं पश्यन्तयचेतसः ।। ११ ।। <br> यत्न गर्ने योगी पनि आफुमा अवस्थित यसलाई जान्दछन् र आफूलाई शुद्ध नपारेकाले अज्ञानीले यत्न गरे पनि देख्न सक्दैनन् । <br> यदादित्यगतं तेजो जगद्भासयतेद्रखिलम् । <br> यच्चन्द्रमसि यच्चाग्नौ तत्तेजो विद्धि मामकम् ।। १२ ।। <br> सूर्यमा अवस्थित जुन तेजले सम्पूर्ण जगतलाई प्रकाशित गर्छ र जुन तेज चन्द्रमा, अग्निमा स्थित छ, त्यो मेरो हो भन्ने बुझ । <br> गामाविश्य च भूतानि धारयाम्हमोजसा । <br> पुष्णामि चौषधीः सर्वाः सोमो भूत्वा रसात्मकः ।। १३ ।। <br> मैले नै पृथवीमा प्रवेश गरेर आफ्नो ओजले सबै प्राणीलाई धारण गर्छु र अमृतरसरुप सोम बनेर सबै अन्न, वनस्पतिलाई पोष दिन्छु । <br> अहं वैश्वानरो भूत्वा प्राणिनां देहमाश्रितः । <br> प्राणापानसमायुक्तः पचाम्यन्नं चतुर्विधम् ।। <br> म वैश्वानर बनेर प्राणी हरुको देहमा स्थित प्राण र अपानवायु संयुक्त वैश्वानर बनेर चार प्रकारका अन्न पचाउंछु । <br> सर्वस्य चाहं हृदि सन्निविष्टो <br> मक्त स्मृतिज्र्ञानमपोहनं च । <br> वेदैश्च सवैरहमेव वेद्यो <br> वेदान्तकृतवेदविदेव चाहम् ।।१५ <br> म नै सबै प्राणीहरुको हृदयमा सन्न्हिित छु स्मृति, ज्ञान, र अपोहन (विचारद्वारा बुद्धिको संशय, विपर्यय आदि दोष हटाउने उपाय) पनि मबाट नै हुन्छ । अनि सबै वेदद्वारा म नै वेद्य र <br> वेदान्तकर्ता र वेदवित् पनि म नै हूं । द्वाविमौ पुरुषौ लोके क्षरश्चाक्षर एव च । <br> क्षरः सर्वाणि भूतानि कूटस्थोद्रक्षर उच्यते ।।१६ <br> यस संसारमा नाशवान र अविनाशी पनि यी दुई प्रकारका पुरुष छन् सबै प्राणी (शरीर) हरु नाशवान र कूटस्थ अविनाशी भनिन्छ । <br> उत्तमः पुरुषस्त्वयन्यः परमात्मेत्युदाहृतः । <br> यो लोकत्रयमाविश्य विभत्र्यव्यय ईश्वर ।। १७ ।। <br> उत्तम पुरुष अन्य (पुरुष) हो जुन तीन लोकमा आविष्ट भएर धारण पोषण गर्छ । अव्यय ईश्वर परमात्मा यस प्रकार उदाहरण दिइन्छ । <br> यस्मात्क्षरमतीतो द्रहमक्षरादपि चोत्तमः । <br> अतो द्रस्मि लोके वेदे च प्रथितः पुरुषोत्तमः ।। १८ ।। <br> यसबाट म नाशवान् (बाट) अतीत भएकोले अविनाशी (अश्वत्थको बीज) हूं । उत्तम छु । त्यसैले यस लोकमा र वेदमा पुरुषोत्तम नामले प्रसिद्ध छु । <br> यो मामेवसम्मूढो जानाति पुरुषोत्तमम् । <br> ससर्वविद्भजति मां सर्वभावेन भारत ।। १९ ।। <br> हे भारत, जुन ज्ञानी पुरुषले मलाई यस प्रकार पुरुषोत्तम जान्दछ उसले सर्वज्ञ पुरुष सबै प्रकारले निरन्तर म वासुदेवलाई भजन गर्छ । <br> इति गुह्तमं शास्त्रमिदमुक्तं मयानघ । <br> एतद्बुद्ध्वा बुद्धिमान्स्यात्कृतकृत्यश्च भारत ।।२० <br> हे निष्पाप भारत, यस प्रकार यो गुह्यतम शास्त्र म द्वारा भनिएको छ । यसलाई तत्त्वले जानेर बुद्धिमान (समत्त्व बुद्धियुक्त) र कृतार्थ हुन जान्छ । <br> <big>ॐ तत्सत् इति श्रीमद्भगवद्गीतासूपनिषत्सु बह्मविद्यायां योगशास्त्रे श्रीकृष्णार्जुन संवादे पुरुषोत्तमयोगो नाम पञ्चदशोऽध्यायः।।</big> 696krthvuc9t9pe0gsn219gaxt6jjrt के तपाईलाई थहाँ छ 0 4166 16598 15968 2020-06-02T12:28:13Z Samuele2002 5002 Changed redirect target from [[के तपाईलाई थाह छ]] to [[के तपाईँलाई थाह छ]] wikitext text/x-wiki #REDIRECT [[के तपाईँलाई थाह छ]] 9fnrf17imukp7cmvldw6vzbazefkayd के तपाईलाई थाह छ 0 4167 15970 2017-08-31T13:13:24Z सरोज कुमार ढकाल 358 सरोज कुमार ढकाल द्वारा [[के तपाईलाई थाह छ]] पृष्ठलाई [[के तपाईँलाई थाह छ]] मा सारियो: हिज्जे विन्यास wikitext text/x-wiki #REDIRECT [[के तपाईँलाई थाह छ]] 9fnrf17imukp7cmvldw6vzbazefkayd काल र पक्ष 0 4172 15980 15979 2017-11-24T03:42:46Z किंशुका 4222 wikitext text/x-wiki व्याकरणमा काल भन्नाले क्रियापदले बुझाएकाे समय भन्ने बुझिन्छ । वक्ताले बाेल्ने क्रममा कुन समयकाे कुरा भनिरहेकाे छ भन्ने कुरा क्रियापदकाे अवस्थाले जानकारी गराउँदछ । वक्ताले बितेकाे समयकाे , तत्कालकाे अथवा अाउने समयकाे कस्ताे कुरा गर्दै छ भन्ने कुरा नै व्याकणमा कालका रूपमा अध्ययन गरिन्छ । काल तीन प्रकारका छन् ती हुन् ः १. भूत काल २. वर्तमान काल ३. भविष्यत् काल 9acp7ixr0fgoe71r8x6u7kku4p385nu ढाँचा:इतिहासमा आज/नेपाली मिति/२०७४ 10 4178 15995 2018-01-21T13:03:56Z Pitambar Bhattarai 1757 ढाँचा wikitext text/x-wiki {{इतिहासमा आज/मिति |१४ अप्रिल = १ बैशाख |१५ अप्रिल = २ बैशाख |१६ अप्रिल = ३ बैशाख |१७ अप्रिल = ४ बैशाख |१८ अप्रिल = ५ बैशाख |१९ अप्रिल = ६ बैशाख |२० अप्रिल = ७ बैशाख |२१ अप्रिल = ८ बैशाख |२२ अप्रिल = ९ बैशाख |२३ अप्रिल = १० बैशाख |२४ अप्रिल = ११ बैशाख |२५ अप्रिल = १२ बैशाख |२६ अप्रिल = १३ बैशाख |२७ अप्रिल = १४ बैशाख |२८ अप्रिल = १५ बैशाख |२९ अप्रिल = १६ बैशाख |३० अप्रिल = १७ बैशाख <!-- मे महिना --> |१ मे = १८ बैशाख |२ मे = १९ बैशाख |३ मे = २० बैशाख |४ मे = २१ बैशाख |५ मे = २२ बैशाख |६ मे = २३ बैशाख |७ मे = २४ बैशाख |८ मे = २५ बैशाख |९ मे = २६ बैशाख |१० मे = २७ बैशाख |११ मे = २८ बैशाख |१२ मे = २९ बैशाख |१३ मे = ३० बैशाख |१४ मे = ३१ बैशाख |१५ मे = १ जेष्ठ |१६ मे = २ जेष्ठ |१७ मे = ३ जेष्ठ |१८ मे = ४ जेष्ठ |१९ मे = ५ जेष्ठ |२० मे = ६ जेष्ठ |२१ मे = ७ जेष्ठ |२२ मे = ८ जेष्ठ |२३ मे = ९ जेष्ठ |२४ मे = ११ जेष्ठ |२५ मे = १२ जेष्ठ |२६ मे = १३ जेष्ठ |२७ मे = १४ जेष्ठ |२८ मे = १५ जेष्ठ |२९ मे = १६ जेष्ठ |३० मे = १७ जेष्ठ |३१ मे = १८ जेष्ठ <!-- जुन महिना --> |१ जुन = १९ जेष्ठ |२ जुन = २० जेष्ठ |३ जुन = २१ जेष्ठ |४ जुन = २२ जेष्ठ |५ जुन = २३ जेष्ठ |६ जुन = २४ जेष्ठ |७ जुन = २५ जेष्ठ |८ जुन = २६ जेष्ठ |९ जुन = २७ जेष्ठ |१० जुन = २८ जेष्ठ |११ जुन = २९ जेष्ठ |१२ जुन = ३० जेष्ठ |१३ जुन = ३१ जेष्ठ |१४ जुन = ३२ जेष्ठ |१५ जुन = १ आषाढ |१६ जुन = २ आषाढ |१७ जुन = ३ आषाढ |१८ जुन = ४ आषाढ |१९ जुन = ५ आषाढ |२० जुन = ६ आषाढ |२१ जुन = ७ आषाढ |२२ जुन = ८ आषाढ |२३ जुन = ९ आषाढ |२४ जुन = १० आषाढ |२५ जुन = ११ आषाढ |२६ जुन = १२ आषाढ |२७ जुन = १३ आषाढ |२८ जुन = १४ आषाढ |२९ जुन = १५ आषाढ |३० जुन = १६ आषाढ <!-- जुलाई महिना --> |१ जुलाई = १७ आषाढ |२ जुलाई = १८ आषाढ |३ जुलाई = १९ आषाढ |४ जुलाई = २० आषाढ |५ जुलाई = २१ आषाढ |६ जुलाई = २२ आषाढ |७ जुलाई = २३ आषाढ |८ जुलाई = २४ आषाढ |९ जुलाई = २५ आषाढ |१० जुलाई = २६ आषाढ |११ जुलाई = २७ आषाढ |१२ जुलाई = २८ आषाढ |१३ जुलाई = २९ आषाढ |१४ जुलाई = ३० आषाढ |१५ जुलाई = ३१ आषाढ |१६ जुलाई = ०१ श्रावण |१७ जुलाई = ०२ श्रावण |१८ जुलाई = ०३ श्रावण |१९ जुलाई = ०४ श्रावण |२० जुलाई = ०५ श्रावण |२१ जुलाई = ०६ श्रावण |२२ जुलाई = ०७ श्रावण |२३ जुलाई = ०८ श्रावण |२४ जुलाई = ०९ श्रावण |२५ जुलाई = १० श्रावण |२६ जुलाई = ११ श्रावण |२७ जुलाई = १२ श्रावण |२८ जुलाई = १३ श्रावण |२९ जुलाई = १४ श्रावण |३० जुलाई = १५ श्रावण |३१ जुलाई = १६ श्रावण <!-- अगस्त महिना --> | १ अगस्त = १७ श्रावण | २ अगस्त = १८, श्रावण | ३ अगस्त = १९, श्रावण | ४ अगस्त = २०, श्रावण | ५ अगस्त = २१, श्रावण | ६ अगस्त = २२, श्रावण | ७ अगस्त = २३, श्रावण | ८ अगस्त = २४, श्रावण | ९ अगस्त = २५, श्रावण | १० अगस्त = २६, श्रावण | ११ अगस्त = २७, श्रावण | १२ अगस्त = २८, श्रावण | १३ अगस्त = २९, श्रावण | १४ अगस्त = ३०, श्रावण | १५ अगस्त = ३१, श्रावण | १६ अगस्त = ३२, श्रावण | १७ अगस्त = १, भदौ | १८ अगस्त = २, भदौ | १९ अगस्त = ३, भदौ | २० अगस्त = ४, भदौ | २१ अगस्त = ५, भदौ | २२ अगस्त = ६, भदौ | २३ अगस्त = ७, भदौ | २४ अगस्त = ८, भदौ | २५ अगस्त = ९, भदौ | २६ अगस्त = १०, भदौ | २७ अगस्त = ११, भदौ | २८ अगस्त = १२, भदौ | २९ अगस्त = १३, भदौ | ३० अगस्त = १४, भदौ | ३१ अगस्त = १५, भदौ <!-- सेप्टेम्बर महिना --> | १ सेप्टेम्बर = १६, भदौ | २ सेप्टेम्बर = १७, भदौ | ३ सेप्टेम्बर = १८, भदौ | ४ सेप्टेम्बर = १९, भदौ | ५ सेप्टेम्बर = २०, भदौ | ६ सेप्टेम्बर = २१, भदौ | ७ सेप्टेम्बर = २२, भदौ | ८ सेप्टेम्बर = २३, भदौ | ९ सेप्टेम्बर = २४, भदौ | १० सेप्टेम्बर = २५, भदौ | ११ सेप्टेम्बर = २६, भदौ | १२ सेप्टेम्बर = २७, भदौ | १३ सेप्टेम्बर = २८, भदौ | १४ सेप्टेम्बर = २९, भदौ | १५ सेप्टेम्बर = ३०, भदौ | १६ सेप्टेम्बर = ३१, भदौ | १७ सेप्टेम्बर = १, असोज | नेपाल = नेपाल | १८ सेप्टेम्बर = २, असोज | १९ सेप्टेम्बर = ३, असोज | २० सेप्टेम्बर = ४, असोज | २१ सेप्टेम्बर = ५, असोज | २२ सेप्टेम्बर = ६, असोज | २३ सेप्टेम्बर = ७, असोज | २४ सेप्टेम्बर = ८, असोज | २५ सेप्टेम्बर = ९, असोज | २६ सेप्टेम्बर = १०, असोज | २७ सेप्टेम्बर = ११, असोज | २८ सेप्टेम्बर = १२, असोज | २९ सेप्टेम्बर = १३, असोज | ३० सेप्टेम्बर = १४, असोज | ३१ सेप्टेम्बर = १५, असोज <!-- अक्टोबर महिना --> | १ अक्टोबर = १५, असोज | २ अक्टोबर = १६, असोज | ३ अक्टोबर = १७, असोज | ४ अक्टोबर = १८, असोज | ५ अक्टोबर = १९, असोज | ६ अक्टोबर = २०, असोज | ७ अक्टोबर = २१, असोज | ८ अक्टोबर = २२, असोज | ९ अक्टोबर = २३, असोज | १० अक्टोबर = २४, असोज | ११ अक्टोबर = २५, असोज | १२ अक्टोबर = २६, असोज | १३ अक्टोबर = २७, असोज | १४ अक्टोबर = २८, असोज | १५ अक्टोबर = २९, असोज | १६ अक्टोबर = ३०, असोज | १७ अक्टोबर = १ कार्तिक | १८ अक्टोबर = २ कार्तिक | १९ अक्टोबर = ३ कार्तिक | २० अक्टोबर = ४ कार्तिक | २१ अक्टोबर = ५ कार्तिक | २२ अक्टोबर = ६ कार्तिक | २३ अक्टोबर = ७ कार्तिक | २४ अक्टोबर = ८ कार्तिक | २५ अक्टोबर = ९ कार्तिक | २६ अक्टोबर = १० कार्तिक | २७ अक्टोबर = ११ कार्तिक | २८ अक्टोबर = १२ कार्तिक | २९ अक्टोबर = १३ कार्तिक | ३० अक्टोबर = १४ कार्तिक | ३१ अक्टोबर = १५ कार्तिक <!-- नोभेम्बर महिना --> | १ नोभेम्बर = १५ कार्तिक | २ नोभेम्बर = १६ कार्तिक | ३ नोभेम्बर = १७ कार्तिक | ४ नोभेम्बर = १८ कार्तिक | ५ नोभेम्बर = १९ कार्तिक | ६ नोभेम्बर = २० कार्तिक | ७ नोभेम्बर = २१ कार्तिक | ८ नोभेम्बर = २२ कार्तिक | ९ नोभेम्बर = २३ कार्तिक | १० नोभेम्बर = २४ कार्तिक | ११ नोभेम्बर = २५ कार्तिक | १२ नोभेम्बर = २६ कार्तिक | १३ नोभेम्बर = २७ कार्तिक | १४ नोभेम्बर = २८ कार्तिक | १५ नोभेम्बर = २९ कार्तिक | १६ नोभेम्बर = ३० कार्तिक | १७ नोभेम्बर = १ मंसिर | १८ नोभेम्बर = ३ मंसिर | १९ नोभेम्बर = ४ मंसिर | २० नोभेम्बर = ५ मंसिर | २१ नोभेम्बर = ६ मंसिर | २२ नोभेम्बर = ७ मंसिर | २३ नोभेम्बर = ८ मंसिर | २४ नोभेम्बर = ९ मंसिर | २५ नोभेम्बर = १० मंसिर | २६ नोभेम्बर = ११ मंसिर | २७ नोभेम्बर = १२ मंसिर | २८ नोभेम्बर = १३ मंसिर | २९ नोभेम्बर = १४ मंसिर | ३० नोभेम्बर = १५ मंसिर <!-- डिसेम्बर महिना --> | १ डिसेम्बर = १६ मंसिर | २ डिसेम्बर = १७ मंसिर | ३ डिसेम्बर = १८ मंसिर | ४ डिसेम्बर = १९ मंसिर | ५ डिसेम्बर = २० मंसिर | ६ डिसेम्बर = २१ मंसिर | ७ डिसेम्बर = २२ मंसिर | ८ डिसेम्बर = २३ मंसिर | ९ डिसेम्बर = २४ मंसिर | १० डिसेम्बर = २५ मंसिर | ११ डिसेम्बर = २६ मंसिर | १२ डिसेम्बर = २७ मंसिर | १३ डिसेम्बर = २८ मंसिर | १४ डिसेम्बर = २९ मंसिर | १५ डिसेम्बर = ३० मंसिर | १६ डिसेम्बर = १ पौष | १७ डिसेम्बर = २ पौष | १८ डिसेम्बर = ३ पौष | १९ डिसेम्बर = ४ पौष | २० डिसेम्बर = ५ पौष | २१ डिसेम्बर = ६ पौष | २२ डिसेम्बर = ७ पौष | २३ डिसेम्बर = ८ पौष | २४ डिसेम्बर = ९ पौष | २५ डिसेम्बर = १० पौष | २६ डिसेम्बर = ११ पौष | २७ डिसेम्बर = १२ पौष | २८ डिसेम्बर = १३ पौष | २९ डिसेम्बर = १४ पौष | ३० डिसेम्बर = १५ पौष | ३१ डिसेम्बर = १६ पौष <!-- जनवरी महिना --> | १ जनवरी = १७ पौष | २ जनवरी = १८ पौष | ३ जनवरी = १९ पौष | ४ जनवरी = २० पौष | ५ जनवरी = २१ पौष | ६ जनवरी = २२ पौष | ७ जनवरी = २३ पौष | ८ जनवरी = २४ पौष | ९ जनवरी = २५ पौष | १० जनवरी = २६ पौष | ११ जनवरी = २७ पौष | १२ जनवरी = २८ पौष | १३ जनवरी = २९ पौष | १४ जनवरी = ३० पौष | १५ जनवरी = १ माघ | १६ जनवरी = २ माघ | १७ जनवरी = ३ माघ | १८ जनवरी = ४ माघ | १९ जनवरी = ५ माघ | २० जनवरी = ६ माघ | २१ जनवरी = ७ माघ | २२ जनवरी = ८ माघ | २३ जनवरी = ९ माघ | २४ जनवरी = १० माघ | २५ जनवरी = ११ माघ | २६ जनवरी = १२ माघ | २७ जनवरी = १३ माघ | २८ जनवरी = १४ माघ | २९ जनवरी = १५ माघ | ३० जनवरी = १६ माघ | ३१ जनवरी = १७ माघ <!-- फेब्रुअरी महिना --> | १ फेब्रुअरी = १८ माघ | २ फेब्रुअरी = १९ माघ | ३ फेब्रुअरी = २० माघ | ४ फेब्रुअरी = २१ माघ | ५ फेब्रुअरी = २२ माघ | ६ फेब्रुअरी = २३ माघ | ७ फेब्रुअरी = २४ माघ | ८ फेब्रुअरी = २५ माघ | ९ फेब्रुअरी = २६ माघ | १० फेब्रुअरी = २७ माघ | ११ फेब्रुअरी = २८ माघ | १२ फेब्रुअरी = २९ माघ | १३ फेब्रुअरी = १ फाल्गुण | १४ फेब्रुअरी = २ फाल्गुण | १५ फेब्रुअरी = ३ फाल्गुण | १६ फेब्रुअरी = ४ फाल्गुण | १७ फेब्रुअरी = ५ फाल्गुण | १८ फेब्रुअरी = ६ फाल्गुण | १९ फेब्रुअरी = ७ फाल्गुण | २० फेब्रुअरी = ८ फाल्गुण | २१ फेब्रुअरी = ९ फाल्गुण | २२ फेब्रुअरी = १० फाल्गुण | २३ फेब्रुअरी = ११ फाल्गुण | २४ फेब्रुअरी = १२ फाल्गुण | २५ फेब्रुअरी = १३ फाल्गुण | २६ फेब्रुअरी = १४ फाल्गुण | २७ फेब्रुअरी = १५ फाल्गुण | २८ फेब्रुअरी = १६ फाल्गुण <!-- मार्च महिना --> | १ मार्च = १७ फाल्गुण | २ मार्च = १८ फाल्गुण | ३ मार्च = १९ फाल्गुण | ४ मार्च = २० फाल्गुण | ५ मार्च = २१ फाल्गुण | ६ मार्च = २२ फाल्गुण | ७ मार्च = २३ फाल्गुण | ८ मार्च = २४ फाल्गुण | ९ मार्च = २५ फाल्गुण | १० मार्च = २६ फाल्गुण | ११ मार्च = २७ फाल्गुण | १२ मार्च = २८ फाल्गुण | १३ मार्च = २९ फाल्गुण | १४ मार्च = ३० फाल्गुण | १५ मार्च = १ चैत्र | १६ मार्च = २ चैत्र | १७ मार्च = ३ चैत्र | १८ मार्च = ४ चैत्र | १९ मार्च = ५ चैत्र | २० मार्च = ६ चैत्र | २१ मार्च = ७ चैत्र | २२ मार्च = ८ चैत्र | २३ मार्च = ९ चैत्र | २४ मार्च = १० चैत्र | २५ मार्च = ११ चैत्र | २६ मार्च = १२ चैत्र | २७ मार्च = १३ चैत्र | २८ मार्च = १४ चैत्र | २९ मार्च = १५ चैत्र | ३० मार्च = १६ चैत्र | ३१ मार्च = १७ चैत्र <!-- अप्रिल महिना --> | १ अप्रिल = १८ चैत्र | २ अप्रिल = १९ चैत्र | ३ अप्रिल = २० चैत्र | ४ अप्रिल = २१ चैत्र | ५ अप्रिल = २२ चैत्र | ६ अप्रिल = २३ चैत्र | ७ अप्रिल = २४ चैत्र | ८ अप्रिल = २५ चैत्र | ९ अप्रिल = २६ चैत्र | १० अप्रिल = २७ चैत्र | ११ अप्रिल = २८ चैत्र | १२ अप्रिल = २९ चैत्र | १३ अप्रिल = ३० चैत्र }} 8znauwqckvmvkz6ybdgay7rvitb4e8c होली 0 4182 16002 2018-01-30T10:55:15Z Devraj poudel 1655 '''गहिरिताल''' *रचो रचो हिमान्जल ब्याऊँ ॐ । ॐ । गौरा क... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki '''गहिरिताल''' *रचो रचो हिमान्जल ब्याऊँ ॐ । ॐ । गौरा को ब्याउन शिव चले । *कौन दिशाको माडा उँ । २ *कौन दिशाको ब्याउँ — ॐ गौराको ब्याउन................ *पश्चिम दिशाको माडाउँ । २ *उत्तर दिशाको ब्याउँ — ॐ गौराको ब्याउन............. *कौन तिथिको वरत –२ *कौन तिथिको ब्याँउँ ॐ गौराको ब्याँउन....... *एकादशि को वरत २ *दुवादशी को ब्याँउँ ॐ गौराको ब्याउन....... == ताल धुमाल== *मत् जाहो पिया होली, आय रही, मत जाहो पिया होली आय रही । *आयो बशंत सवि बन फुले । *ऐसि नयाँ ऋतु आँय रहि ।। मत् जाहो....... *मोर चकोर पपिया बोले । *कोयल सयु(स्वर) सुनाय रहे ।। मत् जाहो ....... *जिनके पिया परदेश वसंत है । *उनकि नारी सोच रही ।। मत् जाहो ...... *जिनके पिया नित धरपर बैठे । *उनकि नारी रंग रहि मत जाहो .... *आवो गोरी खेलौं होली । *रंग मे धुम उडाय रही ।। मत जाहो ...... *जो । जो । तान मरे मुरली पर । *सो । सो तान सुनाय रहि – मत जाहो .... == सुन्दर बर राम सलौना है–सुन्दर बर राम सलौना है== *कौन पुरीको जन्म तुहारो (तुम्हारो) । *कौन राजा का छौना है – सुन्दर वर..... *अवधपुरीको जन्म हमारो । *राजा दशरथका छौना हौ – सुन्दर वर.... *कौन के कोखि जनम लियो है । *कौनले दुध पिलाया है – सुन्दरु वर..... *कौशिल्या कोखि जन्म हमारौ । *सोमित्रा दुध पिलाया है – सुन्दर वर .... *काँहि के कारण जन्म तुम्हारो । *कौन पुरीमे जाना है – सुन्दर वर.. *रावण मारन जन्म हमारो । *जनक पुरीमे जाना है – सुन्दर वर ... == भुज दशरथ नन्दन जनक लली—२ == *दशरथ पुत्र प्रकट भए है । *राजा जनक कि भइ है लली – भजु... *सिता स्वयम्वर यज्ञ रचो है । *बात चलि है धनुष कि वलि – भजु... *कठिन धनुष है शिव शंकर को । *कठिन धनुष को खण्ड वलि – भजु... *सव देशनके भुपति आए । *राजा जनक के द्धार वली– भजु.. *विश्वामित्र जनक पुर आए । *संग लिए रघुनाथ वलि, –भजु *वाँया करसे धनुष उठाए । *कठिन धनुष को खण्ड वलि – भजु.... *सब देश के भुपती जोथे । *धनुष न तोडी लजाय वलि– भजु ... ==गहिरी== *क— दीपक ज्योती वदन वरसो सिय सुन्दर चन्द्र सुरज लाए । *ख— वर पाए – वर पाए रघुनाथ हरे । सीता परमेश्वर – वर पाए *धन्य धन्य सीता भाग्य तुमारो । *रघुवरजैसे पतिपाए – सीतापरमेश्र वरपाए र *धन्य धन्य सीता भाग्य तुमारो । *दशरथजैसे सशुरपाए –सीता परेमेश्वर पाए । *धन्य धन्य सीता भाग्य तुमारो *कौशिल्याजैसी सासुपाए – सीतापरमेश्वर पाए *धन्य धन्य सीता भाग्य तुमारो *अयोध्याजैसी पुरीपाए –सीता परमेश्वर पाए । *धन्य धन्य सीता भाग्य तुमारो *लक्ष्मणजैसे देवर पाए –सीता परमेश्पर पाए । *धन्य धन्य सीता भाग्य तुमारो । *सुग्रीवजैसे मितपाए – सीता परमेश्वर पाए । *धन्य धन्य सीता भाग्य तुमारो । *हनिमन्तजैसे दुतपाए– सीता परमेश्वर पाए । ijgwx4p8zluw96cz4e4y7rkrt9fp8mr बालपुस्तक:नेपाली वर्णमाला 104 4247 17440 17428 2023-03-28T11:30:41Z Bikash4957 5858 wikitext text/x-wiki Before You start learning Nepali Language remember this, IT IS ALL SOUNDS. All the letter represents sounds, so a nepali word is combination of various sounds. There are either long sounds or short sounds. The short sounds are called ह्रस्व (Hraswa) and long sounds are दिर्घ(Dirgha). '''Vowel (स्वर वर्ण)''' *अ आ इ ई उ ऊ ए ऐ ओ औ अं अः ऋ a aa i ii u uu e aii au am/an aha ri [[File:Nepali-barnamala-vowel.webp|thumb|Nepali barnamala vowel]] '''Consonant (व्यञ्जन)''' [[File:Nepali-barnamala-image.webp|thumb|Nepali-barnamala-image]] *क ख ग घ ङ ka kha ga gha nga *च छ ज झ ञ cha chha ja jha yna *ट ठ ड ढ ण Ta Tha Da Dha Ana *त थ द ध न ta tha da dha na *प फ ब भ म pa fa ba bha ma *य र ल व श ष स ह क्ष त्र ज्ञ ya ra la wa sha SHA sa ha kshya tra Gyna ''(DID YOU NOTICE ALL THE LAST LETTERS ARE "NASAL" in voice)'' mck9buablm09k37om6gnggt4g8rmeay शिव महिम्नस्तोत्र 0 4252 16196 2018-12-02T03:44:46Z Devraj poudel 1655 == '''स्तोत्र (मूलापाठ)''' == शिवमहिम्नस्तोत्र मा ४३ श्... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki == '''स्तोत्र (मूलापाठ)''' == शिवमहिम्नस्तोत्र मा ४३ श्लोक छन् '''पुष्पदन्त उवाच -''' महिम्नः पारं ते परमविदुषो यद्यसदृशी। स्तुतिर्ब्रह्मादीनामपि तदवसन्नास्त्वयि गिरः।। अथाऽवाच्यः सर्वः स्वमतिपरिणामावधि गृणन्। ममाप्येष स्तोत्रे हर निरपवादः परिकरः।। १।। अतीतः पंथानं तव च महिमा वांमनसयोः। अतद्व्यावृत्त्या यं चकितमभिधत्ते श्रुतिरपि।। स कस्य स्तोतव्यः कतिविधगुणः कस्य विषयः। पदे त्वर्वाचीने पतति न मनः कस्य न वचः।। २।। मधुस्फीता वाचः परमममृतं निर्मितवतः। तव ब्रह्मन् किं वागपि सुरगुरोर्विस्मयपदम्।। मम त्वेतां वाणीं गुणकथनपुण्येन भवतः। पुनामीत्यर्थेऽस्मिन् पुरमथन बुद्धिर्व्यवसिता।। ३।। तवैश्वर्यं यत्तज्जगदुदयरक्षाप्रलयकृत्। त्रयीवस्तु व्यस्तं तिस्रुषु गुणभिन्नासु तनुषु।। अभव्यानामस्मिन् वरद रमणीयामरमणीं। विहन्तुं व्याक्रोशीं विदधत इहैके जडधियः।। ४।। किमीहः किंकायः स खलु किमुपायस्त्रिभुवनं। किमाधारो धाता सृजति किमुपादान इति च।। अतर्क्यैश्वर्ये त्वय्यनवसर दुःस्थो हतधियः। कुतर्कोऽयं कांश्चित् मुखरयति मोहाय जगतः।। ५।। अजन्मानो लोकाः किमवयववन्तोऽपि जगतां। अधिष्ठातारं किं भवविधिरनादृत्य भवति।। अनीशो वा कुर्याद् भुवनजनने कः परिकरो। यतो मन्दास्त्वां प्रत्यमरवर संशेरत इमे।। ६।। त्रयी सांख्यं योगः पशुपतिमतं वैष्णवमिति। प्रभिन्ने प्रस्थाने परमिदमदः पथ्यमिति च।। रुचीनां वैचित्र्यादृजुकुटिल नानापथजुषां। नृणामेको गम्यस्त्वमसि पयसामर्णव इव।। ७।। महोक्षः खट्वांगं परशुरजिनं भस्म फणिनः। कपालं चेतीयत्तव वरद तन्त्रोपकरणम्।। सुरास्तां तामृद्धिं दधति तु भवद्भूप्रणिहितां। न हि स्वात्मारामं विष यमृगतृष्णा भ्रमयति।। ८।। ध्रुवं कश्चित् सर्वं सकलमपरस्त्वध्रुवमिदं। परो ध्रौव्याऽध्रौव्ये जगति गदति व्यस्तविषये।। समस्तेऽप्येतस्मिन् पुरमथन तैर्विस्मित इव। स्तुवन् जिह्रेमि त्वां न खलु ननु धृष्टा मुखरता।। ९।। तवैश्वर्यं यत्नाद् यदुपरि विरिंचिर्हरिरधः। परिच्छेतुं यातावनिलमनलस्कन्धवपुषः।। ततो भक्तिश्रद्धा-भरगुरु-गृणद्भ्यां गिरिश यत्। स्वयं तस्थे ताभ्यां तव किमनुवृत्तिर्न फलति।। १०।। अयत्नादापाद्य त्रिभुवनमवैरव्यतिकरं। दशास्यो यद्बाहूनभृत-रणकण्डू-परवशान्।। शिरःपद्मश्रेणी-रचितचरणाम्भोरुह-बलेः। स्थिरायास्त्वद्भक्तेस्त्रिपुरहर विस्फूर्जितमिदम्।। ११।। अमुष्य त्वत्सेवा-समधिगतसारं भुजवनं। बलात् कैलासेऽपि त्वदधिवसतौ विक्रमयतः।। अलभ्यापातालेऽप्यलसचलितांगुष्ठशिरसि। प्रतिष्ठा त्वय्यासीद् ध्रुवमुपचितो मुह्यति खलः।। १२।। यदृद्धिं सुत्राम्णो वरद परमोच्चैरपि सतीं। अधश्चक्रे बाणः परिजनविधेयत्रिभुवनः।। न तच्चित्रं तस्मिन् वरिवसितरि त्वच्चरणयोः। न कस्याप्युन्नत्यै भवति शिरसस्त्वय्यवनतिः।। १३।। अकाण्ड-ब्रह्माण्ड-क्षयचकित-देवासुरकृपा- विधेयस्याऽऽसीद् यस्त्रिनयन विषं संहृतवतः।। स कल्माषः कण्ठे तव न कुरुते न श्रियमहो। विकारोऽपि श्लाघ्यो भुवन-भय-भंग-व्यसनिनः।। १४।। असिद्धार्था नैव क्वचिदपि सदेवासुरनरे। निवर्तन्ते नित्यं जगति जयिनो यस्य विशिखाः।। स पश्यन्नीश त्वामितरसुरसाधारणमभूत्। स्मरः स्मर्तव्यात्मा न हि वशिषु पथ्यः परिभवः।। १५।। मही पादाघाताद् व्रजति सहसा संशयपदं। पदं विष्णोर्भ्राम्यद् भुज-परिघ-रुग्ण-ग्रह-गणम्।। मुहुर्द्यौर्दौस्थ्यं यात्यनिभृत-जटा-ताडित-तटा। जगद्रक्षायै त्वं नटसि ननु वामैव विभुता।। १६।। वियद्व्यापी तारा-गण-गुणित-फेनोद्गम-रुचिः। प्रवाहो वारां यः पृषतलघुदृष्टः शिरसि ते।। जगद्द्वीपाकारं जलधिवलयं तेन कृतमिति। अनेनैवोन्नेयं धृतमहिम दिव्यं तव वपुः।। १७।। रथः क्षोणी यन्ता शतधृतिरगेन्द्रो धनुरथो। रथांगे चन्द्रार्कौ रथ-चरण-पाणिः शर इति।। दिधक्षोस्ते कोऽयं त्रिपुरतृणमाडम्बर विधिः। विधेयैः क्रीडन्त्यो न खलु परतन्त्राः प्रभुधियः।। १८।। हरिस्ते साहस्रं कमल बलिमाधाय पदयोः। यदेकोने तस्मिन् निजमुदहरन्नेत्रकमलम्।। गतो भक्त्युद्रेकः परिणतिमसौ चक्रवपुषः। त्रयाणां रक्षायै त्रिपुरहर जागर्ति जगताम्।। १९।। क्रतौ सुप्ते जाग्रत् त्वमसि फलयोगे क्रतुमतां। क्व कर्म प्रध्वस्तं फलति पुरुषाराधनमृते।। अतस्त्वां सम्प्रेक्ष्य क्रतुषु फलदान-प्रतिभुवं। श्रुतौ श्रद्धां बध्वा दृढपरिकरः कर्मसु जनः।। २०।। क्रियादक्षो दक्षः क्रतुपतिरधीशस्तनुभृतां। ऋषीणामार्त्विज्यं शरणद सदस्याः सुर-गणाः।। क्रतुभ्रंशस्त्वत्तः क्रतुफल-विधान-व्यसनिनः। ध्रुवं कर्तुं श्रद्धा विधुरमभिचाराय हि मखाः।। २१।। प्रजानाथं नाथ प्रसभमभिकं स्वां दुहितरं। गतं रोहिद् भूतां रिरमयिषुमृष्यस्य वपुषा।। धनुष्पाणेर्यातं दिवमपि सपत्राकृतममु। त्रसन्तं तेऽद्यापि त्यजति न मृगव्याधरभसः।। २२।। स्वलावण्याशंसा धृतधनुषमह्नाय तृणवत्। पुरः प्लुष्टं दृष्ट्वा पुरमथन पुष्पायुधमपि।। यदि स्त्रैणं देवी यमनिरत-देहार्ध-घटनात्। अवैति त्वामद्धा बत वरद मुग्धा युवतयः।। २३।। श्मशानेष्वाक्रीडा स्मरहर पिशाचाः सहचराः। चिता-भस्मालेपः स्रगपि नृकरोटी-परिकरः।। अमंगल्यं शीलं तव भवतु नामैवमखिलं। तथापि स्मर्तॄणां वरद परमं मंगलमसि।। २४।। मनः प्रत्यक् चित्ते सविधमविधायात्त-मरुतः। प्रहृष्यद्रोमाणः प्रमद-सलिलोत्संगति-दृशः।। यदालोक्याह्लादं ह्रद इव निमज्यामृतमये। दधत्यन्तस्तत्त्वं किमपि यमिनस्तत् किल भवान्।। २५।। त्वमर्कस्त्वं सोमस्त्वमसि पवनस्त्वं हुतवहः। त्वमापस्त्वं व्योम त्वमु धरणिरात्मा त्वमिति च।। परिच्छिन्नामेवं त्वयि परिणता बिभ्रति गिरं। न विद्मस्तत्तत्त्वं वयमिह तु यत् त्वं न भवसि।। २६।। त्रयीं तिस्रो वृत्तीस्त्रिभुवनमथो त्रीनपि सुरान्। अकाराद्यैर्वर्णैस्त्रिभिरभिदधत् तीर्णविकृति।। तुरीयं ते धाम ध्वनिभिरवरुन्धानमणुभिः। समस्त-व्यस्तं त्वां शरणद गृणात्योमिति पदम्।। २७।। भवः शर्वो रुद्रः पशुपतिरथोग्रः सहमहान्। तथा भीमेशानाविति यदभिधानाष्टकमिदम्।। अमुष्मिन् प्रत्येकं प्रविचरति देव श्रुतिरपि। प्रियायास्मैधाम्ने प्रणिहित-नमस्योऽस्मि भवते।। २८।। नमो नेदिष्ठाय प्रियदव दविष्ठाय च नमः। नमः क्षोदिष्ठाय स्मरहर महिष्ठाय च नमः।। नमो वर्षिष्ठाय त्रिनयन यविष्ठाय च नमः। नमः सर्वस्मै ते तदिदमतिसर्वाय च नमः।। २९।। बहुल-रजसे विश्वोत्पत्तौ, भवाय नमो नमः। प्रबल-तमसे तत् संहारे, हराय नमो नमः।। जन-सुखकृते सत्त्वोद्रिक्तौ, मृडाय नमो नमः। प्रमहसि पदे निस्त्रैगुण्ये, शिवाय नमो नमः।। ३०।। कृश-परिणति-चेतः क्लेशवश्यं क्व चेदं। क्व च तव गुण-सीमोल्लंघिनी शश्वदृद्धिः।। इति चकितममन्दीकृत्य मां भक्तिराधाद्। वरद चरणयोस्ते वाक्य-पुष्पोपहारम्।। ३१।। असित-गिरि-समं स्यात् कज्जलं सिन्धु-पात्रे। सुर-तरुवर-शाखा लेखनी पत्रमुर्वी।। लिखति यदि गृहीत्वा शारदा सर्वकालं। तदपि तव गुणानामीश पारं न याति।। ३२।। असुर-सुर-मुनीन्द्रैरर्चितस्येन्दु-मौलेः। ग्रथित-गुणमहिम्नो निर्गुणस्येश्वरस्य।। सकल-गण-वरिष्ठः पुष्पदन्ताभिधानः। रुचिरमलघुवृत्तैः स्तोत्रमेतच्चकार।। ३३।। अहरहरनवद्यं धूर्जटेः स्तोत्रमेतत्। पठति परमभक्त्या शुद्ध-चित्तः पुमान् यः।। स भवति शिवलोके रुद्रतुल्यस्तथाऽत्र। प्रचुरतर-धनायुः पुत्रवान् कीर्तिमांश्च।। ३४।। महेशान्नापरो देवो महिम्नो नापरा स्तुतिः। अघोरान्नापरो मन्त्रो नास्ति तत्त्वं गुरोः परम्।। ३५।। दीक्षा दानं तपस्तीर्थं ज्ञानं यागादिकाः क्रियाः। महिम्नस्तव पाठस्य कलां नार्हन्ति षोडशीम्।। ३६।। कुसुमदशन-नामा सर्व-गन्धर्व-राजः। शशिधरवर-मौलेर्देवदेवस्य दासः।। स खलु निज-महिम्नो भ्रष्ट एवास्य रोषात्। स्तवनमिदमकार्षीद् दिव्य-दिव्यं महिम्नः।। ३७।। सुरगुरुमभिपूज्य स्वर्ग-मोक्षैक-हेतुं। पठति यदि मनुष्यः प्रांजलिर्नान्य-चेताः।। व्रजति शिव-समीपं किन्नरैः स्तूयमानः। स्तवनमिदममोघं पुष्पदन्तप्रणीतम्।। ३८।। आसमाप्तमिदं स्तोत्रं पुण्यं गन्धर्व-भाषितम्। अनौपम्यं मनोहारि सर्वमीश्वरवर्णनम्।। ३९।। इत्येषा वाङ्मयी पूजा श्रीमच्छंकर-पादयोः। अर्पिता तेन देवेशः प्रीयतां में सदाशिवः।। ४०।। तव तत्त्वं न जानामि कीदृशोऽसि महेश्वर। यादृशोऽसि महादेव तादृशाय नमो नमः।। ४१।। एककालं द्विकालं वा त्रिकालं यः पठेन्नरः। सर्वपाप-विनिर्मुक्तः शिव लोके महीयते।। ४२।। श्री पुष्पदन्त-मुख-पंकज-निर्गतेन। स्तोत्रेण किल्बिष-हरेण हर-प्रियेण।। कण्ठस्थितेन पठितेन समाहितेन। सुप्रीणितो भवति भूतपतिर्महेशः।। ४३।। '''''।। इति श्री पुष्पदन्त विरचितं शिवमहिम्नः स्तोत्रं सम्पूर्णम्।।''''' [[श्रेणी:हिन्दू धर्म]] ji791xrmawnk7pt703ebrmeumaiolz2 एक सर्को माया 0 4261 16285 16273 2019-08-02T13:35:05Z Bhupendra Shrestha 4815 /* मेरो अमेरिका यात्रा */ wikitext text/x-wiki '''एक सर्को माया''' {{saved_book | setting-papersize = A4 | setting-showtoc = 1 | setting-columns = 2 }} == मेरो अमेरिका यात्रा == {{पुस्तक विवरण | पुस्तकको नाम = '''एक सर्को माया''' | लेखक = जिएस पौडेल | प्रकाशक = बुलबुल प्रकाशन | प्रकाशन मिति = वि.सं. २०७५ वैशाख १९ | कभर चित्र = | ISBN No = }} ==सबै एकै पृष्ठमा हेर्ने== [[एक सर्को माया सम्पूर्ण]] ==सबै एकै अडियोमा सुन्ने== [[श्रेणी:उपन्यास]] gce706sphph734n98q0c2wj2twvefj6 एक सर्को माया सम्पूर्ण 0 4262 16274 2019-05-19T04:05:25Z Bhupendra Shrestha 4815 हामी मर्दा कोही नरोए पनि ती खोला, जङ्गल र फाँटहरू... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki हामी मर्दा कोही नरोए पनि ती खोला, जङ्गल र फाँटहरू रुनेछन् । हाम्रो मलामी कोही नगए पनि, बाल्खादेखि नै हामी हिँडेको बाटेले हामीलाई बोकेर मसान घाटसम्म लैजानेछ, हाम्रो चिता तिनै हामीले खेलेका बौलाहा खोलाका ढुङ्गाहरूले सजाउनेछन् । सिसौघारीका सिसौका दाउरा र पहाडी वनका सालका मुढा आफैँ आएर हाम्रो चिता बन्नेछन् अनि नाकेडाँडोबाट बिहानै झुल्किने घामले आगो लगाएर दागबत्ती दिनेछ । जाऊँ फूलमाया, आफ्नै गाउँ जाऊँ । मलाई अन्त कतै गएर बस्न सकुलाँजस्तो नै लाग्दैन ।” प्रतिक्रिया दिनुहोस चिन बुझ्न सजिलो पुस्तक ‘नि हाउ ! नमस्ते !’ काठमाडौं, जेठ १६ – लामो समयदेखि रेडियो पत्रकारितामा संलग्न पत्रकार लक्ष्मी लम्सालको समसामयिक लेख तथा यात्रा संस्मरण समेटिएको पुस्तक ‘नि हाउ ! नमस्ते !’सार्वजनिक भएको छ । सिन्डिकेटको जात्रा खोरभित्र भेडा–बाख्रा घचेटेको जस्तै तन्नेरी र तरुनीले अँचेटेको जस्तै – ठेलम्ठेल, पेलम्पेल गराएर यात्रा कतिञ्जेल चल्ने होला यस्तो गाईजात्रा । ग्रेटवालको बहादुर आरोही चीनको ग्रेटवाल अर्थात् लामो पर्खालबारे एउटा भनाइ छ– ‘चीन पुगेर लामो पर्खाल आरोहण गर्न चुक्ने मानिस बहादुर होइन, कायर हो ।’ राष्ट्रकविको स्वास्थ्यमा सुधार काठमाडौं, जेठ १२ – राष्ट्रकवि माधवप्रसाद घिमिरेको स्वास्थ्यमा सुधार आएको छ । ‘जन्मजातै ‘टाइमिङ’ को ज्ञान भए संगीत सिकेर निखारिन सकिन्छ’ संगीतकार संघको विधानमा पुराना वा चलेका गीतको कभर भर्जन निकाल्नु अगाडि सम्बन्धित स्रष्टासँग अनुमति लिनुपर्छ । अन्यथा कानुन अनुसार कारवाही भोग्न तयार हुनुपर्यो । सबै हेर्नुहोस सम्बन्धित सामग्रीहरु एक सर्को माया जेठको महिनामा सिँगाने घोलदेखि माथिको फाँटका ब्याडमा हरिया टुसाहरू पलाइसकेका थिए भने सिँगाने घोलदेखि तलतिरको फाँटमा मकैका बोटहरू सुत्ला च्याप्न आतुर थिए । रातमा टहटह जुन लागिरहेको थियो । आकाशमा बादलका थुम्काहरू जूनको प्रकाशमा देखिँदै थिए । दिनभरिको कामले थाकेकी आमा र खेलेर थाकेकी दिदी एकअर्कालाई च्यापेर निदाइरहेका थिए । हजुरआमा पनि निदाइरहनुभएको थियो । बा भने घरपछाडि ढिकमाथिको करेसामा बसेर राति अबेरसम्म गाँजा तानिरहेका थिए । पर सिँगाने घोल नजिकैको खेतबाट झुम्लुङ–झुम्लुङ गर्दै कोही घोलको छेवैछेउ पूर्वतिर हिँडिरहेको थियो । त्यो आकृति मुरीफाँटको बीचमा रहेको आँपको रूखतिर जाँदै थियो । पहिले त बालाई चोर हो कि भन्ने शङ्का लाग्यो तर त्यो आकृति आँपको रूखतिर लम्किँदै गर्दा बिस्तारै बाको मनमा चिसो पस्दै गयो । त्यो मुरीफाँटको आँपको रूखमा झुण्डिएर धेरैले आत्महत्या गरिसकेका थिए । आत्महत्याका लागि बदनाम भएको त्यो रूखतिर लम्किरहेको आकृतिले बालाई जिरिङ्ग बनायो, उनी उठेर मुरीफाँटतिर दगुरे । आँपको रूखमा पुग्ने बेलामा बाले त्यो आकृतिलाई भेट्टाए । “फूलमाया !” बा आत्तिए, फूलमायाले हातमा एउटा नाइलनको डोरी समातेकी थिइन् । उनले पछाडिबाट आएको बाको आवाज त सुनिनन् तर पाइला नरोकीकन अगाडि बढिरहिन् । बाले दगुर्दै गएर फूलमायाको हात समातेर अत्तालिँदै भने— “यो के हो फूलमाया ?” फूलमाया एकाएक जोडले घ्वाँघ्वाँ गरेर रुन थालिन् । उनको रुवाइ सुनेर एक हुल डाङ्ग्रे चराहरू होहल्ला गर्दै आँपको रूखबाट उडे । फूलमायाको रुवाइ रोकिएन । आफूले समातेको नाडीलाई दह्रो पार्दै बाले उनलाई त्यही रूखको फेदमा बसाए अनि उनको अर्को हातको डोरी आफूले लिए । धेरैबेरसम्म फूलमाया रोइरहिन् । बिस्तारै उनको रुवाइ हिक्क–हिक्कमा बदलियो । बाले भने— “बौलाउन आँट्यौ कि क्या हो ? के पाप गर्याै र झुण्डिएर मर्नपर्ने ?” फूलमाया केही बोलिनन्, हिक्कहिक्क गर्दै बसिरहिन् । सिँगाने घोलबाट झ्याउँकिरी कराएको आवाज आइरहेको थियो । हिक्कहिक्कसँगै छरपस्ट झरिरहेका आँसुका ढिकाहरू पुछ्दै फूलमाया बोलिन्— “नछुनी रोकिएको, दुई महिना भयो ।” उनी आफ्नो चिउँडो कमाउँदै रुन थालिन् । बाको मनमा बौलाहा खोलामा आउने बर्खे बाढीजस्तै बाढी आयो । त्यो बाढीले पहाडी जङ्गलबाट ढुङ्गा र मुढा लडाउँदै ल्याएजस्तै के–के ल्यायो ल्यायो ! तैपनि आफूलाई सम्हाल्दै फूलमायाको मुखतिर हेरेर बाले भने— “मर्नु पनि समस्याको समाधान हुन्छ र ? अरू उपाए खोजाैँला नि !” बाको कुरा सुनेर फूलमाया मौन रहिन् । बा पनि केही बेर मौन रहे । एक छिनपछि घाँटीमा अड्किरहेको सानो हिक्कहिक्कसँगै फूलमायाले भनिन्— “हजुरले गर्भ तुहाउने कुरा गर्या हो भने भैगो कुरा नअर्नुस् ! मर्नु र मार्नुमा कुनै अन्तर छैन, बरु म मर्न नै चाहन्छु ।” बा फूलमायाको कुरा सुनेर केही बोल्न सकेनन् । फूलमायाको रुवाइ जारी नै थियो । फूलमाया रुँदारुँदै थाकिछिन्, उनी बाको काँधमा आड लागेर त्यत्तिकै निदाइन् । बिहान तीन बजेतिर फूलमायालाई फकाएर बाले घर फर्काए । दुवैको मनमा समाज र परिवारको डरले पहिरो खसिरहेको थियो । रात बित्यो, दिन हुँदै हप्ता र महिना पनि बित्यो । असारे झरी सुरु भयो । मकैका घोगाहरूमा दूध पस्न थाल्यो, फूलमायाको तल्लो पेट पनि दिन–परदिन बढ्दै गयो । समय घर्किंदै थियो, बा दिनलाई लम्ब्याउन चाहन्थे, घामलाई टक्क रोक्न चाहन्थे ता कि उनले केही सोच्न सकुन् ! कुनै उपाय निकाल्न सकुन् ! तर समय कसको बसमा हुन्छ र ! एकरात करेसाको ढिकमा घन्टौँ टोलाएर बा अबेर घर फर्किए । दिदी आमाको काखमा निदाइ रहेकी थिइन्, आमा पनि निदाइ सक्नुभएको थियो । बाले एकपटक दिदीको निधारमा गहिरो चुम्बन गरे अनि एकछिन उनको गाला मुसारे । बाको मन क्वाँक्वाँ रोइरहेको थियो तर आँखामा आँसु थिएन । एक छिनपछि बा बिछ्यौनाको तल गएर आमाको गोडानेर घुँडा टेक्दै बसे । आमा मस्त निदाइरहनुभएको थियो । बाले एकपटक आमाको गोडा आफ्नो हातले छोए, सायद उनले मनमनै माफी मागे होलान् ! त्यतिबेला उनको आँखाबाट आँसु बर्सिएछ । एक छिनपछि तल झरेर बा हजुरआमालाई हेर्दै टोलाएछन् ! हजुरआमा बूढो खोकी खोक्दै कोल्टे फर्किनुभयो तर बिउँझिनुभएन । त्यसपछि बा एउटा झोला बोकेर घरबाट निस्किए । रात ढल्किएपछि गाउँबाट निस्किएर बा र फूलमाया केउरानी बजार पुगे । उज्यालो भुइँमा नखसी त्यहाँबाट महेन्द्र राजमार्ग हुँदै उनीहरू पूर्वतिर पैदलै हिँड्न थाले । बाटोमा मोटर फाट्टफुट्ट मात्र चलेका थिए । मुकुन्दे खोला, झरे खोला र बेल्डिया खोला तरेर बेल्डिया बजार पुग्दा बिहानको चार बजेको हुँदो हो । असारको मिर्मिरेमा बजार निदाइ रहेकै थियो तर चिया पसलकी एउटी बज्यै भने बिउँझिसकेकी रहिछिन् । पेटिकोटमाथि गम्सा बाँधेर कुचो लगाउँदै गरेकी बजैले मेरा बा र फूलमायालाई एकाबिहानै राजमार्गमा हिँड्दै आएको देखेर नजिकै गएर हेरिन् । नौलो अनुहार देखेर उनले जिज्ञासा राखिन्— “काँ जान लाउनुभो यति ब्यान्नै ? काँबाट आउनुभो ?” बाले भने— “केउरानीतिरबाट आएका, गाँजापुर जान हिँडेका हौँ ।” “यति ब्यानै त सिख्रौली घाट खुल्दैन, घाम नलाएसम्म बोटेहरू आउँदैनन् । च्या खाने भए पकाइदिम्ला क्यारे !” बाले एकपटक फूलमायाको मुखतिर हेरे अनि बजैतिर हेरेर भने— “हुन्च, पकाउनु ।” बज्यै भित्र पसेर चोलो र धोती लगाएर आइन् । बा र फूलमाया बाहिर उभिइरहेकै थिए । उनी चुलोमा दाउरा सजेर आगो बाल्न थालिन् । सिल्टेको दिउरीमा चियाको पानी बसाल्दै गर्दा बजैले सोधिन्— “के थरी पर्नुभो बाबु ?” बाले भने— “ढकाल” “पहाड घर काँ नि ?” “म्याग्दी ।” “म्याग्दी काँ ?” “ताकुम ।” “कैले झर्नुभो मधेस ?” “बा झर्नुभएको, म त यतै जन्मेको ।” “ए हो र ! अनि नानी ?” “उनी मेरी जहान ।” बजैले फूलमायालाई हेर्दै सोधिन्— “माइती काँ नि नानीको ?” फूलमायाले बालाई पुलुक्क हेरिन्, बाले नै जवाफ दिए— “गाँजापुर ।” “ए ससुराली पो जान लाग्नुभा’को ?” “हजुर ।” “गाँजापुरतिर पनि बाहुनहरू थुप्रै भा छन् रे अचेल त !” “हजुर ।” “च्या त पाक्नै आँटो, चना पनि भुटिदिम् कि ?” “हुन्छ भुटिदिनु न ।” “उसो भए भित्रै बस्नुहोस्, म बना’र ल्याम्चु ।” भित्र खाटको छेउमा एउटा सिमलको काठले बनाएको टेबल थियो । बा भित्र पस्न थाले, फूलमायाले धक मानिन् । बाले फूलमायाको हात समाएर तान्दै भित्र लगे । धकाउँदै–धकाउँदै फूलमाया भित्र पसिन् । चिया र चनाको पाँच रुपैयाँ तिरेर बा र फूलमाया बेल्डियाबाट तल झरे । बेल्डिया बजार आँखा मिच्दै थियो । राजामार्ग तल थारू बस्तीका अल्छी भालेहरू भर्खर बास्दै थिए । नयाँ बाहुन बस्ती हुँदै उनीहरू नारायणीको तीरतिर झरे । कैलाश आश्रमको सालघारीनेर पुग्दा बिहानको घाम जन्मियो । बा र फूलमाया कैलाश आश्रमको महादेव मन्दिरमा गए । कलिलो घाम र महादेवलाई साक्षी राखेर बाले आफ्नो दायाँहातको बूढी र चोरी औँलाले मूर्तिको अबिर च्यापेर फूलमायाको सिउँदो भरिदिए । त्यसरी मन्दिरमा बिहानै विवाह सम्पन्न गरेर बा र फूलमाया सिख्रौली घाट पुग्दा पनि बोटे आएका थिएनन् । सायद, पहाडतिर मुसलधारे पानी परिरहेको थियो होला ! नारायणीको पानी धमिलो थियो । बा पारि निकुञ्जको सिसौघारीतिर हेरिरहेका थिए, फूलमाया धमिलो पानी हेरेर टोलाइरहेकी थिइन् । एक छिनपछि एउटा हातमा बहना र अर्को हातमा प्लास्टिकको सानो ग्यालिन बोकेर दुईजना बोटेहरू सुनवर्षाको फाँट हुँदै घाट आए । उनीहरू दुवैले कन्धनीमा लगाँैटी घुसारेर सानो फुर्कोले आफ्नो गोप्य अङ्ग छोपेका थिए अनि टाउकोमा सानो गम्सा बाँधेका थिए । उनीरूको शरीरमा त्यसबाहेक अरू कुनै लुगा थिएनन् । घामले डढेर उनीहरूको जिउ भेलीजस्तै कालो भएको थियो । घाटको ढिकमा बसिरहेका बा र फूलमायालाई हेर्दै केही नबोली ढिकतल झरेर उनीहरू एकआपसमा कुरा गर्न थाले । उनीहरू थारू रहेछन् । जर्किनबाट पानी निकालेर एक–एक गिलास पिए अनि किनारामा घोप्ट्याएर राखिएको डुङ्गा सुल्ट्याएर धकेल्दै लगेर उनीहरूले नारायणीको पानीमा हेले । एकजना डुङ्गामा चढे, अर्काेले एक हातले डुङ्गा समातेर बा र फूलमायातिर हेरेर सोधे— “बाबु नानी पारि जाने हो ?” बा र फूलमाया नाउतिर जाँदै गर्दा एकजना गाइने दाइ पनि छोरो लिएर हयास्ङफस्याङ गर्दै आइपुगे । बोटे दाइहरूले बहना खियाउन थाले स्वार्रस्वार्र, छप्ल्याङ–छप्ल्याङ ! माैसम सफा भए पनि दक्षिणतिरको आकाशमा भने कालो बादलका थुम्काहरू देखिएका थिए । पारिको निकुञ्ज र वारिको सुनवर्षा दुवै आकर्षक देखिएका थिए । एक हुल डाङ्ग्रेको बथान निकुञ्जबाट उडेर वारि आँउँदै थिए, बा र फूलमाया भने पारि जाँदैथिए । उनीहरूको मनमा एकसाथ हजार कुरा खेलिरहेका हुदाँ हुन् ! गाइने दाइ नाउमै सारङ्गी निकालेर रेट्न थाले, छोरो पनि सुर मिलाउन थाल्यो— “ए बरै ! नारायणी बगिरहेकै थियो, डुङ्गा चलिरहेकै थियो अनि सारङ्गी पनि बजिरहेकै थियो तर बा र फूलमाया केही बोलेका थिएनन् । पारि पुगेर डुङ्गाबाट उत्रिनेबित्तिकै बोटे दाइतिर हेरेर फूलमाया बोलिन्— “दाजै, घाट कहिले बन्द हुन्छ ?” बर्खामा नारायणी उर्लिएपछि घाट चल्दो रहेनछ, यो कुरा फूलमायालाई पहिले नै थाहा रहेछ । बोटेदाइले भने— “त्यो बीचको मजुवा नडुबेसम्म हामी डुङ्गा चलाउँछ, आज डुब्यो भने भोलिबाट बन्द गर्छ ।” डुङ्गाबाट निस्कँदै गर्दा बानी परेको बाको नाकले थाहा पायो, पारि बोटे दाइहरूले पिएको त पानी नभएर ठर्रा पो रहेछ । बोटे दाइहरूसँग बिदा भएर चारैजना यात्री सिसौघारीको पैदल बाटो हुँदै गाँजापुरतिर लागे । गाँजापुर पुगेपछि गाइने दाइ र उनको छोरा पनि बिदा भएर बाटो लागे । उनीहरू सत्य घटनामा आधारित लोकगाथा गाएर सुनाउँछन्, धेरैलाई रुवाउँछन्, गाउँ घुम्छन्, केही अन्न पात र पैसा बटुल्छन्, धेरैका जीवनका घटनाहरू सुन्छन् र मन छुने घटनालाई सारङ्गीको धुनमा उन्छन् । उनीहरूले मेरा बा र आमाको कहानी पनि थाहा पाएका भए पक्कै गाउँथे ! फूलमायाको मीतदाइ गोरे तामाङको घरमा बस्ने योजना थियो । बा फूलमायाको पछिपछि गोरे तामाङको घरतिर लागे । फूलमायाकी मीतभाउजू सुत्केरी भएर माइत गएकी रहिछन् । जेठी छोरी जुना दस वर्षकी भएपछि मात्रै उनीहरूको दोस्रो सन्तान भएको रहेछ । बर्खे बिदा भएकाले जुना पनि मामाघर गएकी रहिछ । घरमा गोरे तामाङ एक्लै थिए । मीतबहिनीलाई कुनै अपरिचित मान्छेसँग देखेर गोरे तामाङ छक्क परे तर उनले केही सोधेनन्, किनकि फूलमायाको सिउँदो बोलिरहेको थियो । गोरे तामाङले बातिर हेरेर भने— “लु तँ चिन्ता नगर् ज्वाइँ, तेरो मीतदाइ छँदै छ नि !” गोरे तामाङको कुराले बालाई ठूलो राहत मिल्यो । दिउँसो त्यो दक्षिणी आकाशको कालो बादल बर्खे झरी बोकेर आयो । खाना खाएर खाटमा पल्टिएका बा, झरीको आवाजले उठे । एकाएक दिउँसै अँध्यारो भएर आयो । पानी बढ्दै जान थाल्यो । हेर्दाहेर्दै झरी मुसलधारे वर्षा बन्यो । साँझपख वर्षा सिमसिम झरीमा परिणत भयो तर रोकिएन । सायद, त्यो सातदिने झरी थियो ! खाना खाएर राति बा र फूलमाया फट्टाले बारेको सानो कोठामा रहेको एउटा सिमलको खाटमा बिस्तरा लगाएर पल्टिए । बाहिर झरी झरिरहेकै थियो, गाँजापुरमा बिजुली बलेको थिएन, त्यसो त बाको गाउँमा पनि थिएन । ढिब्रीको उज्यालोमा बाको छातीमा टाउको राखेर फूलमाया पल्टिरहेकी थिइन्, बा सिरानीमाथि पनि हातको सिरानी बिछ्याएर कतै टोलाइरहेका थिए । बाहिर पानी दर्किरहेकै थियो । बर्खे झरीसँगै खेत जोत्ने, मकै भाँच्ने र धान रोप्ने कामको चटारो सुरु हुनेवाला थियो । मानो रोपेर मुरी फलाउने त्यो समयमा बाको घरमा गोरु नार्ने कुनै मर्द थिएन । बिचरा ! तीन पुस्ताका तीन निरीह महिलाले के गर्लान्, कसरी हातमुख जोर्लान् ? बिहान घरमा बालाई नदेख्दा आमाले के गर्लिन्, कहाँ खोज्लिन् ? हजुरआमा पनि भौतारिनुहोला ! दिदी पनि बा, बा भन्लिन् ! उठ्नेबित्तिकै बाले पिएको चियाको थिउरो खान खोज्लिन् ! बालाई नदेख्दा रोलिन् पनि । अर्काे दिन पक्कै बा र फूलमाया भागेको हल्ला गाउँभरि फैलिनेछ । बेल्डियामा चिया पिलाएकी बज्यैले पनि साँचो कुरा थाहा पाउने छिन् । गाउँमा पक्कै खबर पुग्नेछ ।” होमेले कमिनी भगायो” भनेर गाउँलेहरू ढोल पिट्न थाल्नेछन् । बाको नाम लिएर बाहुनहरू थुक्नेछन् । त्यो सबै सुन्दा र देख्दा आमाको मनमा के बित्ला ! हजुरआमालाई दमको बिमार छ, त्यहाँमाथि त्यस्तो खबरले उहाँको के हविगत होला ! भक्कानिएर मूर्छा नै पर्नुहोला । आमा र हजुरआमाले त मुटुमा ढुङ्गा राखेर जसोतसो मन बुझाउलान् तर छोरी त नाबालक छिन््, कसरी बुझ्लिन् ? बा खोई भनेर हजार पटक सोध्लिन् ! गोठका हलगोरुले पनि आफ्नो हली खोज्लान् ! खेतले पनि खोज्ला ! आकाशमा कालो बादल मडारिए जसरी नै बाको मनमा यस्तै कुराहरू मडारिइरहे । एक्कासि बादल मडारिएपछि मुसलधारे पानी परेजस्तै बाको आँखाबाट पनि आँसु बर्सिन थाल्यो । बा त्यो रातभरि नै रोइरहे, फूलमाया पनि हाँस्न सकिनन् । बिहान भयो । न बर्खेझरी थामिएको छ न त घाम नै लाग्न सकेको छ । भिजेको जमिन र बाको मन, दुवै ओभाउने छाँटकाँट देखिएन । दिन बित्यो, रात बित्यो फेरि अर्काे बिहान उदायो तर न झरी रोकियो न त बाको मन नै स्थिर भयो । गाँजापुरमा रोपाइँ सुरु भयो । गोरे तामाङ बाउसे गर्न मेला गए । फूलमाया चुलोमा आगो फुकेर केही पकाउन लागिन् । बा पिँढीको खाटमा बसेर आकाशबाट परेको पानी हेर्दै टोलाइरहेका थिए । आँगनमा पानीका फोका उठ्दै फुट्दै गरिरहेका थिए, बालाई पनि पानीको फोकाजसरी नै प्वाट्ट फुटूँ लाग्यो तर फूलमाया र उनको पेटको कोपिलालाई सम्झेर त्यो सोच मनबाटै हटाए । जिन्दगी त्याग्न पनि कहाँ सजिलो रहेछ र ! बा दिदीलाई सम्झिएर झस्किए । सायद, साउँको भन्दा ब्याजको माया बढी भनेको त्यही होला ! फूलमायाको गर्भको बच्चाले र दिदीको मायाले बालाई रोक्यो नत्र बा नारायणीका माछाको चारो बनिसक्थे । बिस्तारै बाको मनमा आमा, हजुरआमा, स्वामीको चौतारो, चुवाडी, बर्सेनि गर्भवती भइरहने खेत, सिसौघारी, सिँगाने घोल, बौलाहा खोलो सबै आउन थाले । जे–जे उनको जीवनसँग जोडिएका थिए ती सबै एक–एक गरी आउन थाले अनि सबैले उनलाई बोलाउन थाले । बाले फेरि समाज, रीतिथिति, परम्परा, धर्म, संस्कार र सामाजिक चालचलन सम्झिए, जुन उनले तोडेर हिँडेका थिए । जातीय विभेदको पर्खाल सम्झिए, जुन उनले भत्काएका थिए । उनको बाँकी जीवनको यात्रा त्यति सजिलो थिएन । खै के सोचेर मान्छेहरुले जिन्दगीलाई दुई दिनको चोला भनेका होलान् ! सायद ती भन्नेहरुले दुःखको पहाड उठाएर कहिल्यै हिंडेनन् होला, व्यथाको भेलमा कहिल्यै बगेनन् होला, पीडाको भूमरीमा कहिल्यै डुबेनन् हाृला, झरीसंगै आँसु भएर कहिल्यै खसेनन् होला, बाले कुनै पाइलामा पनि सहजता देखेनन् । उनी खरको बलेसीबाट खसिरहेको पानीलाई हेर्छन् अनि घर सम्झिन्छन्, फेरि फूलमायालाई हेर्छन्, उनको गर्भको बच्चा सम्झिन्छन् । दिदी सम्झिन्छन्, आमा सम्झिन्छन्, हजुरआमा सम्झिन्छन् अनि आँसु झार्न थाल्छन् । एक हप्तापछि झरी थामियो । गोरे तामाङ पनि घरै थिए । घाम भने लागेको थिएन, आकाशको कालो बादल पनि हटेको थिएन । साँझ पर्न लागेको थियो । बा र गोरे तामाङ जङ्गल नजिकैको पानी भर्ने कुवादेखि थोरै मास्तिर सालको रूखमुनि सालकै ठुटोमा बसिरहेका थिए । खल्तीबाट बाँसको चिलिम निकालेर बाले जिम्वाल हजुरबालेजस्तै भुसा सल्काएर धुवाँ पुत्ताए । एकछिन त के तान्दै छ भनेर गोरे तामाङले चालै पाएनन् । चाल पाएपछि भने बातिर हेर्दै बोले— “लु, ज्वाइँ तैँले भाङ पनि खान्छस् ? यो राम्रो भएना है, नुखा यस्तो कुरो, बरु छ्याङ खा न ज्वाइँ, तुँलाई ठीक गर्छ ।” बाले कुनै प्रतिकृया दिएनन्, तानिरहे । गोरे तामाङले फेरि भने— “घरकै जाँड हो ज्वाइँ, खान्छस् ? पार्दिम ?” बा फेरि पनि केही बोलेनन् । एक छिनपछि फेरि गोरे तमाङ नै बोले— “लु नुखाने भा नुखा तर यो पनि नुखा ज्वाइँ, मुनको पीडा यसले ठीक गर्दैन । तेरो दुःख म बुझ्छु तर दुःख फाल्ने अरू थोक पनि छ ।” बा टोलाइरहेका थिए, केही बोलेका थिएनन् । एक छिनमा पानी पर्न थाल्यो, फेरि पनि गोरे तामाङ नै बोले— “लु लु पानी पो प¥यो त, हिँड् जाऊँ ज्वाइँ ।” त्यतिबेला भने बा बोले— “दाइ हजुर जानुहोस्, म पछि आउचु ।” सायद, गोरे तामाङले मेरा बाको हाल बुझे, उनी जान तयार भए र जाँदाजाँदै भने— “ज्वाइँ, खाँट्टी घरै पालेको भाले छ, तैँले खान्छस् भने मारिदिन्छु ।” बाले केही जवाफ फर्काएनन् तर गोरे तामाङ केही बुझेझैँ गरी मुन्टो हल्लाउँदै हिँडे । अलि पर पुगेर उनले फेरि भने— “आइहाल् है ज्वाइँ, धेरै रुझे बिरामी हुन्छ ।” गोरे तामाङ गए तर पानी गएन । बाको मन त पहिले नै भिजिरहेकै थियो, त्यो पानीले ओभानो तन पनि भिजायो । चिलिममा बचेको भुसाको आगो पनि निभ्यो । सालका पातहरू पानीलाई गाली गर्न थाले । पानी बग्न थाल्यो तर बाको मनको पिर बगाएन । बा भिजिरहे, सोचिरहे । अँध्यारो हुन लागिसक्दा पनि नफर्किएपछि भोर्लाको पातले सापेर बनाएको सेखु ओढेर फूलमाया बालाई लिन पुगिन् । बा सोचाइकै तन्द्रामा हराइरहेका थिए । चुलामा भालेको मासु र भात पाकेको रहेछ । बा जैसी बाहुनका छोरा, उनले कुखुराको मासु कहिल्यै खाएका थिएनन् । फूलमायाले भनिन्— “दाइले जिद्दी गर्नुभो, मैले त हजुरलाई चल्दैन भनेकी थेँ ।” बाले के सोचे कुन्नि “खाना पस्क, म खान्छु” भने । बाको कुरा सुनेर फलमायाले आश्चार्यभावमा हेरिन् तर केही भनिनन् । उनले गोरे तामाङ र बाका लागि भालेको मासु र भात पस्किइन् । घरधन्दा सकिएपछि फूलमाया कोठामा गएर तन्ना मिलाउँदै थिइन्, बा पनि कोठामा पसे । बाहिर झरी थामिएको थियो । बाले खाटको छेउमा उभिएर तन्ना मिलाउँदै गरेकी फूलमायातिर हेर्दै भने— “भोलि गाउँ फर्किंने हो, कपडा मिलाइराखे ।” बाको कुरा सुनेर फूलमाया टक्क रोकिइन् अनि बाको आँखामा हेरिन् । उनी बाको नजिकै गइन् र बालाई खाटमा बसाइन् अनि आफू पनि बाकै छेउमा बसेर भनिन्— “गाउँ फर्किंदा हामीलाई मार्दैनन् र ?” बाको अनुहार गम्भीर तर शान्त देखिएको थियो । मानौँ, हजारौँ ज्वारभाटा र सुनामीलाई आफूभित्रै लुकाएर शान्त छ समुन्द्र । बाले भने— “म त्यै गाउँमा जन्मिएँ, हुर्किएँ । तँ पनि त्यहीँ जन्मिस्, हुर्किस् । जस्ता भा पनि तिनै गाउँलेहरूसँग यत्रो जिन्दगी बित्यो । त्यै कुवा र चुवाडीको पानी पियौँ, त्यही मुरीफाँटको अन्नले पेट भर्याैँ। त्यो बाल्खादेखि नै खेलेको सिसौघारी, पहाडी जङ्गल, बौलाहा खोलो, चौतारो र आफ्ना आफन्ती ती सबैलाई चटक्कै माया मार्नु भनेको मर्नुसरह नै त हो । मारेछन् भने पनि तिनीहरूकै काखमा मरौँला ! बोल्दाबोल्दै बाका आँखाको तलाउ भरिएर गालामा बग्न थाल्यो । फूलमायाले गालामा बगेको तातो आँसुला k62e2qolrxrrkikz0h7o0ayhwb78ozv सजिलो कोमलगीता 0 4278 16348 16347 2020-03-28T09:02:36Z 113.199.248.192 wikitext text/x-wiki कृति : सजिलो कोमल-गीता <br> विधा : श्रीमद्भगवद्गीता पद्यानुवाद <br> अनुवादक : कोमलप्रसाद पोखरेल <br> कनकाई नगरपालिका–३, सुरुङ्गा, झापा <br> ०२३–५५०१५७, ९८४४६६५४४४ <br> प्रकाशिकाद्वय : पुण्यप्रभा कट्टेल (अमेरिका) <br> पुष्पादेवी प्रसाई (काठमाडौं) <br> प्रकाशन : वि.सं. २०७५ <br> सर्वािधकार : लेखकमा <br> ISBN NO : 978-9937-0-5403-4 <br> मूल्य : कडा आवरण रु. ५५०।– <br> : नरम आवरण रु. ४५०।– <br> मुद्रण : बुद्ध अफसेट प्रेस, बिर्तामोड ९८४२६५६३८३, ९८४२७१०२३३ 8i2ei3mcegtuxam6fl3og1fuxn1fh5l सजिलाे कोमलगीता (समछन्दानुवाद) 0 4281 17060 16541 2020-10-11T03:57:44Z Komal Prasad Pokharel 1182 /* प्रथमाेध्याय */ wikitext text/x-wiki सजिलो कोमलगीता <br> कृति : सजिलो कोमल–गीता विधा : श्रीमद्भगवद्गीता पद्यानुवाद <br> अनुवादक : कोमलप्रसाद पोखरेल <br> कनकाई नगरपालिका–३, सुरुङ्गा, झापा ०२३–५५०१५७, ९८४४६६५४४४ <br> प्रकाशिकाद्वय : पुण्यप्रभा कट्टेल (अमेरिका) <br> पुष्पादेवी प्रसाई (काठमाडौं) प्रकाशन : वि.सं. २०७५ <br> सर्वाधिकार : लेखकमा <br> ISBN NO : 978-9937-0-5403-4 <br> मूल्य : कडा आवरण रु. ५५०।– नरम आवरण रु. ४५०।– <br> मुद्रण : बुद्ध अफसेट प्रेस, बिर्तामोड ९८४२६५६३८३, ९८४२७१०२३३ == श्रीमद्भगवद्गीता == <br> == सजिलो काेमलगीता == <br> ===प्रथमाेध्याय=== <br> धृतराष्ट्र उवाच <br> '''धर्मक्षेत्रे कुरुक्षेत्रे समवेता युयुत्सवः''' <br> '''मामकाः पाण्डवाश्चैव किमकुर्वत संजय (१)''' <br> धृतराष्ट्रले भने <br> धर्मभूमि कुरुक्षेत्र पुगेर लड्न उत्सुक, <br> छोरा र भतिजा केके गर्दैछन् भन सञ्जय ! <br> <br> सञ्जय उवाच <br> '''दृष्टा तु पाण्डवानीकं व्यूढं दुर्योधनस्तदा''' । <br> '''आचार्यमुपसंगम्य राजा वचनमब्रवीत् (२)''' <br> सञ्जयले भने <br> पाण्डुका पुत्रको सैन्य–मोर्चा देखी सुयोधन <br> गएर द्रोणका सामू, हे राजन् ! के भने सुन । <br> <br> '''पश्यैतां पाण्डुपुत्राणामाचार्य महतीं चमूम्''' । <br> '''व्यूढां द्रुपदपुत्रेण तव शिष्येण धीमता''' (३) <br> हेर्नुहोस् गुरुका शिष्य विद्वान् द्रुपदपुत्रल <br> विशाल पाण्डवी सेना हाँकेको छ कमालले । <br> <br> '''अत्र शूरा महेष्वासा भीमार्जुनसमा युधि''' । <br> '''युयुधानो विराटश्च द्रुपदश्च महारथः (४) <br> भीम अर्जुनझैं धेरै युद्धमा शूरवीर छन् <br> यज्ञसेन, महायोद्धा युयुधान, विराट छन् । <br> <br> '''धृष्टकेतुश्चेकितानः काशिराजश्च वीर्यवान्''' । <br> '''पुरुजित्कुन्तिभोजश्च शैब्यश्च नरपुङ्गवः''' (५) <br> धृष्टकेतु, चेकितान, काशीराज पराक्रमी; <br> पुरुजित् र कुन्तिभोज शैब्य छन् नर अग्रणी । <br> यज्ञसेन = द्रुपदको अर्काे नाम, <br> युयुधान .= कृष्णका सारथी सात्यकिको अर्काे नाम । <br> <br> '''युधामन्युश्च विक्रान्त उत्तमौजाश्च वीर्यवान्''' । <br> '''सौभद्रो द्रौपदेयाश्च सर्व एव महारथाः''' (६) <br> उत्तमौजा ठुला वीर, युधामन्यु बडा बली''', <br> सौभद्र, द्रौपदीपुत्र सबै नै छन् महारथी । <br> युधामन्यु = पाञ्चाल नरेश । <br> उत्तमौजा = युधामन्युका भाइ । <br> सौभद्र = सुभद्रनका पुत्र । <br> <br> '''अस्माकं तु विशिष्टा ये तान्निबोध द्विजोत्तम''' । <br> '''नायका मम सैन्यस्य सञ्ज्ञार्थं तान्ब्रवीमि ते''' (७) <br> हाम्रा योद्धा बडा वीर, चिन्नुहोस् द्विज उत्तम ! <br> सेनानायक जो जो छन् ज्ञानका निम्ति भन्छु म । <br> <br> '''भवान्भीष्मश्च कर्णश्च कृपश्च समितिञ्जयः''' । <br> '''अश्वत्थामा विकर्णश्च सौमदत्तिस्तथैव च''' (८) <br> भीष्म, कर्ण, कृपाचार्य, अश्वत्थामा, विकर्णको <br> जित हुन्छ, तपाईं र भूरिश्रवा समेतको । <br> विकर्ण = दुर्याेधनको भाइ । <br> भूरिश्रवा = सोमदत्तका छोरा । <br> <br> '''अन्ये च बहवः शूरा मदर्थे त्यक्तजीविताः''' । <br> '''नानाशस्त्रप्रहरणाः सर्वे युद्धविशारदाः''' (९) <br> मेरा निम्ति सबै वीर गर्छन् जीवन अर्पण, <br> अनेक शस्त्रका ज्ञाता सबै छन् युद्ध चेतन । <br> <br> '''अपर्याप्तंं तदस्माकं बलं भीष्माभिरक्षितम्''' । <br> '''पर्याप्तं त्विदमेतेषां बलं भीमाभिरक्षितम्''' (१०) <br> भीष्मरक्षित यो हाम्रो सेनाबल असीम छ <br> भीमरक्षित त्यो सेना उनको देख्छु सीमित । <br> <br> '''अयनेषु च सर्वेषु यथाभागमवस्थिताः''' । <br> '''भीष्ममेवाभिरक्षन्तु भवन्तः सर्व एव हि''' (११) <br> सबै मोर्चाहरूभित्र आआफ्ना स्थानमा रही, <br> सुरक्षा भीष्मको गर्नू सबै योद्धाहरू मिली । <br> <br> '''तस्य सञ्जनयन्हर्षं कुरुवृद्धः पितामहः''' । <br> '''सिंहनादं विनद्योच्चैः शंखं दध्मौ प्रतापवान्''' (१२) <br> त्यो दुर्याेधनमा हर्ष उत्पन्न गर्न भीष्मले, <br> सिंहगर्जनले शङ्ख फुके अत्युच्च सोरले । <br> <br> '''ततः शङ्खाश्च भेर्यश्च पणवानकगोमुखाः''' । <br> '''सहसैवाभ्यहन्यन्त स शब्दस्तुमुलोऽभवत्''' (१३) <br> धेरै शङ्ख तथा ढोल, नगरा, सिङ, मादल <br> एकैसाथ बजे, शब्द निकालेर भयङ्कर ! <br> <br> '''ततः श्वेतैर्हयैर्युक्ते महति स्यन्दने स्थितौ''' । <br> '''माधवः पाण्डवश्चैव दिव्यौ शङ्खौ प्रदध्मतुः''' (१४) <br> त्यस्पछि श्वेत घोडाका उत्कृष्ट रथमा बसी, <br> कृष्ण, अर्जुनले दिव्य बजाए शङ्ख बेसरी । <br> <br> '''पाञ्चजन्यं हृषीकेशो देवदत्तं धनञ्जयः''' । <br> '''पौण्ड्रं दध्मौ महाशङ्ख भीमकर्मा वृकोदरः''' (१५) <br> पाञ्चजन्य तथा पाैण्ड्र, देवदत्तादि नामका, <br> क्रमैसँग बजे शङ्ख कृष्ण, भीम र पार्थका । <br> <br> '''अनन्तविजयं राजा कुन्तीपुत्रो युधिष्ठिरः''' । <br> '''नकुलः सहदेवश्च सुघोषमणिपुष्पकौ ''' (१६) <br> घन्काए धर्मले आफ्नो अनन्तविजय–स्वन, <br> माद्रेयले फुके शङ्ख सुघोष, मणिपुष्पक । <br> स्वन = ध्वनि । <br> माद्रेय = माद्रीका (दुई) छोरा । <br> <br> '''काश्यश्च परमेष्वासः शिखण्डी च महारथः''' । <br> '''धृष्टद्युम्नो विराटश्च सात्यकिश्चापराजितः''' (१७) <br> काशीराज धनुश्रेष्ठ, शिखण्डी, जो महारथी, <br> धृष्टद्युम्न विराट् त्यस्तै अर्का अजित सात्यकि, <br> <br> '''द्रुपदो द्रौपदेयाश्च सर्वशः पृथिवीपते''' । <br> '''सौभद्रश्च महाबाहुः शङ्खान्दध्मुः पृथक्पृथक्''' (१८) <br> द्रुपद द्रौपदीपुत्र सुभद्रापुत्रले अनि <br> हे राजन् ! अन्य साराले घन्काए शङ्खको ध्वनि । <br> <br> '''स घोषो धार्तराष्ट्राणां हृदयानि व्यदारयत्''' । <br> '''नभश्च पृथिवीं चैव तुमुलो व्यनुनादयन्''' (१९) <br> ध्वनिले नभ पृथ्वीमा गर्याे गुञ्जन भीषण, <br> त्यसले मुटुमा ढ्याङ्ग्रो बज्यो कौरव-पक्षमा । <br> <br> '''अथ व्यवस्थितान्दृष्ट्वा धार्तराष्ट्रान् कपिध्वजः''' । <br> '''प्रवृत्ते शस्त्रसम्पाते धनुरुद्यम्य पाण्डवः''' (२०) <br> '''हृषीकेशं तदा वाक्यमिदमाह महीपते''' । <br> वाण हान्न उठाएर लागेथे जब अर्जुन, <br> सेनाका व्यूहमा देखे कौरवादि सबै जन । <br> श्रीकृष्णसँग, हे राजन् ! भने अर्जुनले तब <br> <br> अर्जुन उवाच <br> '''सेनयोरुभयोर्मध्ये रथं स्थापय मेऽच्युत''' (२१) <br> अर्जुनले भने <br> दुइटै सैन्यका बीच राख यो रथ अच्युत ! <br> <br> '''यावदेतान्निरीक्षेऽहं योद्धुकामानवस्थितान्''' । <br> '''कैर्मया सह योद्धव्यमस्मिन् रणसमुद्यमे''' (२२) <br> म हेरूँ, युद्धको इच्छा गर्ने, यो रणभूमिमा, <br> कोको छन्, लड्नुपर्ने हो मैले कोसँग युद्धमा । <br> <br> '''योत्स्यमानानवेक्षेऽहं य एतेऽत्र समागताः''' । <br> '''धार्तराष्ट्रस्य दुर्बुद्धेर्युद्धे प्रियचिकीर्षवः''' (२३) <br> दुर्योधन मतिभ्रष्ट पक्षमा लड्न उत्सुक, <br> हेर्छु योद्धाहरू को को आएका छन् यहाँ सब । <br> <br> सञ्जय उवाच <br> '''एवमुक्तो हृषीकेशो गुडाकेशेन भारत''' । <br> '''सेनयोरुभयोर्मध्ये स्थापयित्वा रथोत्तमम्''' (२४) <br> सञ्जयले भने <br> सुनी अजुर्नका वाणी, हे राजन् कृष्णले तब <br> दुइटै बलकाबीच राखे उत्तम सो रथ । <br> <br> '''भीष्मद्रोणप्रमुखतः सर्वेषां च महीक्षिताम्''' । <br> '''उवाच पार्थ पश्यैतान् समवेतान् कुरूनिति''' (२५) <br> भीष्मद्रोण तथा भूप सामुमा विश्वका सब, <br> भने श्रीकृष्णले, पार्थ ! हेर, एकत्र कौरव । <br> <br> '''तत्रापश्यत्स्थितान्पार्थः पितृनथ पितामहान्''' । <br> '''आचार्यान्मातुलान्भ्रातृन्पुत्रान्पौत्रान्सखींस्तथा '''(२६) <br> किरीटिले त्यहाँ देखे सेनाबिच दुवैतिर <br> बाबु तथा बुढाबाबु, मामा, गुरु र पुत्रक, <br> <br> '''श्वशुरान्सुहृदश्चैव सेनयोरुभयोरपि''' । <br> नाति र ससुरा, भ्राता, साथी र शुभचिन्तक । <br> <br> '''तान्समीक्ष्य स कौन्तेयः सर्वान्बन्धूनवस्थितान्''' (२७) <br> '''कृपया परयाविष्टो विषीदन्निदमब्रवीत्''' <br> देखी त्यहाँ सबै बन्धु-वर्ग आदि उपस्थित । २७ <br> चिन्ता र करुणा व्यक्त गर्दै बोले पृथासुत । <br> <br> अर्जुन उवाच <br> '''दृष्ट्वेमं स्वजनं कृष्ण युयुत्सुं समुपस्थितम्''' (२८) <br> '''सीदन्ति मम गात्राणि मुखं च परिशुष्यति''' । <br> '''वेपथुश्च शरीरे में रोमहर्षश्च जायते''' (२९) <br> अर्जुनले भने <br> लड्ने इच्छा गरी मेरा आफ्ना मान्छे उपस्थित–।।२८।। <br> देखी देहाङ्ग गल्दैछन् सुक्तैछ मुख केशव ! <br> जिरिङ्ङ गर्छ यो आङ, शरीर पनि काम्दछ ।।२९।। <br> <br> '''गाण्डीवं स्रंसते हस्तात्वक्चैव परिदह्यते''' । <br> '''न च शक्नोम्यवस्थातुं भ्रमतीव च मे मनः''' (३०) <br> गाण्डीव पनि खस्तैछ, छाला पोल्दैछ यो क्षण । <br> घुम्दैछ मन यो मेरो उभिनै पनि सक्दिन, <br> <br> '''निमित्तानि च पश्यामि विपरीतानि केशव''' <br>'' '''न च श्रेयोऽनुपश्यामि हत्वा स्वजनमाहवे''' (३१) <br> विपरीत म देख्तैछु लक्षणादि जनार्दन ! <br> कल्याण पनि देखिन्न मारी आफ्ना सखाजन । <br> <br> न काङ्क्षे विजयं कृष्ण न च राज्यं सुखानि च । <br> किं नो राज्येन गोविन्द किं भोगैर्जीवितेन वा (३२) <br> जित नै न त चाहन्छु न राज्य प्राप्तिको सुख, <br> बाँचेर राज्यको भोग केका निमित्त केशव ! <br> <br> '''येषामर्थे काङक्षितं नो राज्यं भोगाः सुखानि च''' । <br> '''त इमेऽवस्थिता युद्धे प्राणांस्त्यक्त्वा धनानि च''' (३३) <br> जसका लागि चाहिन्छ राज्य, भोग तथा सुख, <br> तिनै छन् युद्ध-आसक्त त्यागी प्राण धनादिक । <br> <br> '''आचार्याः पितरः पुत्रास्तथैव च पितामहाः''' ।। <br> '''मातुलाः श्वशुराः पौत्राः श्यालाः सम्न्धिनस्तथा''' (३४) <br> गुरु, बाबु तथा छोरा, मेरा आफ्नै पितामह, <br> मामा र ससुरा नाति साला सम्बन्धका सब, <br> <br> '''एतान्न हन्तुमिच्छामि घ्नतोऽपि मधुसूदन''' । <br> '''अपि त्रैलोक्यराज्यस्य हेतोः किं नु महीकृते''' (३५) <br> मरूँ बरु, यिनीलाई मार्न चाहन्न केशव, <br> पृथ्वीको के कुरा गर्ने, लिन्न त्रैलोक्य–वैभव । <br> <br> '''निहत्य धार्तराष्ट्रान्न का प्रीतिः स्याज्जनार्दन''' । <br> '''पापमेवाश्रयेदस्मान् हत्वैतानाततायिनः''' (३६) <br> सारा कौरव मार्नाले के खुसी लाग्छ केशव ! <br> आततायीहरू मार्दा पाप लाग्दछ झन् अब । <br> <br> '''तस्मान्नार्हा वयं हन्तुं धार्तराष्ट्रान्स्वबान्धवान्''' । <br> '''स्वजनं हि कथं हत्वा सुखिनः स्याम माधव''' (३७) <br> हामी अयोग्य छौं मार्न कौरवादि स्वबान्धव <br> मारी आफन्त के हामी सुखी हुन्छौं र माधव ! <br> <br> '''यद्यप्येते न पश्यन्ति लोभोपहतचेतसः''' । <br> '''कुलक्षयकृतं दोषं मित्रद्रोहे च पातकम्''' (३८) <br> कुल–नाश तथा मित्र–द्रोहमा दोष, पाप छ, <br> तथापि प्रष्ट देख्तैनन् लोभी चित्त हुने सब । <br> <br> '''कथं न ज्ञेयमस्माभिः पापादस्मान्निवर्तितुम्''' । <br> '''कुलक्षयकृतं दोषं प्रपश्यद्भिर्जनार्दन''' (३९) <br> कुलको नाशमा ठूलो दोष देख्छौं जनार्दन ! <br> नसोच्नु किन हामीले ! सो पापबाट जोगिन । <br> <br> '''कुलक्षये प्रणश्यन्ति कुलधर्माः सनातनाः''' । <br> '''धर्मे नष्टे कुलं कृत्स्नमधर्मोऽभिभवत्युत''' (४०) <br> कुलक्षय हुँदा नाश हुन्छन् धर्म सनातन <br> धर्मका नाशले बढ्छन् अधर्मी कुल–नाशक । <br> <br> '''अधर्माभिभवात्कृष्ण प्रदुष्यन्ति कुलस्त्रियः''' । <br> '''स्त्रीषु दुष्टासु वार्ष्णेय जायते वर्णसङ्करः''' (४१) <br> बढ्दा अधर्म हे कृष्ण ! कुलका स्त्री प्रदूषित– <br> बन्दछन् र तिनैबाट जन्मन्छन् वर्णसङ्कर । <br> वर्णसङ्कर = ठिमाहा, अवैध सन्तान । <br> <br> '''सङ्करो नरकायैव कुलघ्नानां कुलस्य च''' । <br> '''पतन्ति पितरो ह्येषां लुप्तपिण्डोदकक्रियाः''' (४२) <br> ठिमाहा, कुलघातीका कुलपितृहरू सब, <br> पिण्ड–पानी भई लोप झर्छन् नरकमा तब । <br> <br> '''दोषैरेतैः कुलघ्नानां वर्णसङ्करकारकैः''' । <br> '''उत्साद्यन्ते जातिधर्माः कुलधर्माश्च शाश्वताः''' (४३) <br> दोषले कुलघातीका जन्मन्छन् वर्णसङ्कर, <br> नासिन्छन् कुलका धर्म, जातिधर्म परम्परा । <br> <br> '''उत्सन्नकुलधर्माणां मनुष्याणां जनार्दन''' । <br> '''नरकेऽनियतं वासो भवतीत्यनुशुश्रुम''' (४४) <br> मान्छेका कुलको धर्म भयो नष्ट भने, तब <br> तिनको नर्कमा बास हुन्छ, सुन्छु म केशव ! <br> <br> '''अहो बत महत्पापं कर्तुं व्यवसिता वयम्''' । <br> '''यद्राज्यसुखलोभेन हन्तुं स्वजनमुद्यताः''' (४५) <br> अहो ! हामी ठुलो पाप गर्न छौं सब उत्सुक, <br> राज्यको सुख–तृष्णाले छौं बन्धु मार्न उद्यत । <br> <br> '''यदि मामप्रतीकारमशस्त्रं शस्त्रपाणयः''' । <br> '''धार्तराष्ट्रा रणे हन्युस्तन्मे क्षेमतरं भवेत्''' (४६) <br> अविरोधी र निस्शस्त्र-सँग शस्त्रास्त्र धारण– <br> गर्ने कौरवले मारून् मलाई, बरु श्रेय छ । <br> <br> सञ्जय उवाच <br> '''एवमुक्त्वार्जुनः सङ्ख्ये रथोपस्थ उपाविशत्''' । <br> '''विसृज्य सशरं चापं शोकसंविग्नमानसः''' (४७) <br> सञ्जयले भने <br> यसो भनेर रणमा शोकविह्वल अर्जुन <br> बसे धनुर्वाण त्यागी आफ्नो रथ समीपमा । <br> <br> हरिः ॐ तत्सदिति श्रीमद्भगवद्गीतासूपनिषत्सु ब्रह्मविद्यायां योगशास्त्रे श्रीकृष्णार्जुनसंवादे अर्जुनविषादयोगो नाम प्रथमोऽध्यायः । हरिः ॐ तत् सत् । <br> <br === द्वितीयोध्यायः === (साङ्ख्ययोग) <br> '''सञ्जय उवाच''' <br> '''तं तथा कृपयाविष्टमश्रुपूर्णाकुलेक्षणम्''' । <br> '''विषीदन्तमिदं वाक्यमुवाच मधुसूदनः''' (१) <br> सञ्जयले भने <br> दयामिश्रित आँखाले आँसु वर्षा गरी रुन- <br> लागेका शोक-कर्तामा भन्न लागे जनार्दन । <br> <br> '''श्रीभगवानुवाच''' <br> '''कुतस्त्वा कश्मलमिदं विषमे समुपस्थितम्''' । <br> '''अनार्यजुष्टमस्वर्ग्यमकीर्तिकरमर्जुन''' (२) <br> भगवान्ले भने <br> बडाको हैन यो काम, मिल्दैन यश, स्वर्ग त्यो <br> विषम स्थितिमा मैलो तिमीमा कसरी पस्यो ! <br> <br> '''क्लैब्यं मा स्म गमः पार्थ नैततत्वय्युपपद्यते''' । <br> '''क्षुद्रं हृदयदौर्बल्यं त्यक्त्वोत्तिष्ठ परन्तप''' (३) <br> नपुंसक हुने कार्य शोभा दिन्न पृथासुत ! <br> तुच्छ दुर्बलता त्यागी उठ हे शत्रु–नाशक ! <br> <br> '''अर्जुन उवाच''' <br> '''कथं भीष्ममहं सङ्ख्ये द्रोणं च मधुसूदन''' । <br> '''इषुभिः प्रतियोत्स्यामि पूजार्हावरिसूदन''' (४) <br> अर्जुनले भने <br> युद्धमा कसरी वाण चलाऊँ भीष्मद्रोणमा <br> दुवै नै योग्य छन् पूजा गर्न हे मधुसूदन ! <br> <br> '''गुरूनहत्वा हि महानुभावा'''– <br> '''ञ्छ्रेयो भोक्तुं भैक्ष्यमपीह लोके''' । <br> '''हत्वार्थकामांस्तु गुरूनिहैव''' <br> '''भुञ्जीय भोगान् रुधिरप्रदिग्धान्''' (५) <br> शिक्षा दिने यी गुरुवर्ग मार्नु– <br> भन्दा ठुलो ठान्दछु भिक्षु बन्नु । <br> हत्या गरेका गुरु-रक्तबाट <br> हुन्छन् सबै भोगविलास व्यर्थ । <br> <br> '''न चैतद्विद्मः कतरन्नो गरीयो'''– <br> '''यद्वा जयेम यदि वा नो जयेयुः''' । <br> '''यानेव हत्वा न जिजीविषाम'''– <br> '''स्तेऽवस्थिताः प्रमुखे धार्तराष्ट्राः''' (६) <br> लड्ने नलड्ने कुन हुन्छ राम्रो ! <br> जित्छन् उनै, हुन्छ कि जीत हाम्रो ! <br> मारेर बाँच्ने पनि छैन इच्छा <br> अगाडि छन् कौरव मुख्य योद्धा । <br> <br> '''कार्पण्यदोषोपहतस्वभावः''' <br> '''पृच्छामि त्वां धर्मसम्मूढचेताः''' । <br> '''यच्छ्रेयः स्यान्निश्चितं ब्रूहि तन्मे''' <br> '''शिष्यस्तेऽहं शाधि मां त्वां प्रपन्नम्''' (७) <br> दुर्बुद्धिले दुर्बल चित्तयुक्त <br> भएर सोद्धैछु म मोहग्रस्त । <br> जो श्रेय हो निश्चित सो बताऊ, <br> म शिष्य हुँ ज्ञान र साथ पाऊँ । <br> <br> '''न हि प्रपश्यामि ममापनुद्यात्'''– <br> '''यच्छोकमुच्छोषणमिन्द्रियाणाम्''' । <br> '''अवाप्य भूमावसपत्नमृद्धं''' <br> '''राज्यं सुराणामपि चाधिपत्यम्''' (८) <br> पाए पनि स्वर्ग, सुरेन्द्रराज्य, <br> सम्पूर्ण भूमण्डल आधिपत्य । <br> उपाय क्यै देख्दिन शोक टार्ने, <br> मेरा सबै इन्द्रिय शुष्क पार्ने । <br> शुष्क = सुखा । <br> <br> '''सञ्जय उवाच''' <br> '''एवमुक्त्वा हृषीकेशं गुडाकेशः परन्तप''' । <br> '''न योत्स्य इतिगोविन्दमुक्त्वा तूष्णीं बभूव ह''' (९) <br> सञ्जयले भने <br> हे राजन् ! कृष्णमा यस्ता कुरा भन्दै पृथासुत <br> युद्ध गर्दिन गोविन्द ! भनी चुप भए तब । <br> <br> '''तमुवाच हृषीकेशः प्रहसन्निव भारत''' । <br> '''सेनयोरुभयोर्मध्ये विषीदन्तमिदं वचः''' (१०) <br> दुईटै शैन्यका बीच रहेका शोक-विह्वल, <br> पार्थलाई भने हाँस्दै देवकीसुतले, नृप ! <br> <br> '''श्रीभगवानुवाच''' <br> '''अशोच्यानन्वशोचस्त्वं प्रज्ञावादांश्च भाषसे''' । <br> '''गतासूनगतासूंश्च नानुशोचन्ति पण्डिताः''' (११) <br> भगवान्ले भने <br> कुरा पण्डितका गर्छाै, शोक गर्छाै अयोग्यमा, <br> कुनै व्यक्ति मरोस् बाँचोस्, पर्दैनन् विज्ञ शोकमा । <br> <br> '''न त्वेवाहं जातु नासं न त्वं नेमे जनाधिपाः''' । <br> '''न चैव न भविष्यामः सर्वे वयमतः परम्''' (१२) <br> म तिमी सब राजा यी अघिल्लो जन्ममा पनि– <br> थियौं, सब हुने नै छौं पछिल्लो जन्ममा पनि । <br> <br> '''देहिनोऽस्मिन्यथा देहे कौमारं यौवनं जरा''' । <br> '''तथा देहान्तरप्राप्तिर्धीरस्तत्र न मुह्यति''' (१३) <br> जस्तै बाल, युवा, वृद्ध अवस्था हुन्छ देहमा, <br> मर्छ, हुन्छ पुनर्जन्म, ज्ञानी अल्झिन्न मोहमा । <br> <br> '''मात्रास्पर्शास्तु कौन्तेय शीतोष्णसुखदुःखदाः''' । <br> '''आगमापायिनोऽनित्यास्तांस्तितिक्षस्व भारत''' (१४) <br> सुख-दु:ख, चिसाे-तातो छन् अनित्य र प्राकृत, <br> जाने र आउने गर्छन्, सहनै पर्छ, भारत ! <br> <br> '''यं हि न व्यथयन्त्येते पुरुषं पुरुषर्षभ''' । <br> '''समदुःखसुखं धीरं सोऽमृतत्वाय कल्पते''' (१५) <br> सुखमा दु:खमा एक भाव राख्दछ जो नर, <br> बुझ हे पुरुषश्रेष्ठ ! त्यसैले मुक्ति पाउँछ । <br> <br> '''नासतो विद्यते भावो नाभावो विद्यते सतः''' । <br> '''उभयोरपि दृष्टोऽन्तस्त्वनयोस्तत्त्वदर्शिभिः''' (१६) <br> अस्तित्व जसको छैन, त्यो छँदैछैन निश्चय, <br> तत्त्ववेत्ताहरू भन्छन् आत्मा नासिन्न सत्य छ । <br> <br> '''अविनाशि तु तद्विद्धि येन सर्वमिदं ततम्''' । <br> '''विनाशमव्ययस्यास्य न कश्चित्कर्तुमर्हति''' (१७) <br> प्राणीका देहमा व्याप्त आत्मा नासिन्न, सत्य छ, <br> यसलाई नाश गर्न सक्ने व्यक्तित्व को छ र ! <br> <br> '''अन्तवन्त इमे देहा नित्यस्योक्ताः शरीरिणः''' । <br> '''अनाशिनो›प्रमेयस्य तस्माद्युध्यस्व भारत''' (१८) <br> आत्मा नासिन्न, नापिन्न, तर भौतिक देह त <br> नाश हुन्छ, त्यसैले नै लड लाै अब भारत । <br> <br> '''य एनं वेत्ति हन्तारं यश्चैनं मन्यते हतम्''' । <br> '''उभौ तौ न विजानीतो नायं हन्ति न हन्यते''' (१९) <br> यो आत्मा मारिने, मार्ने संझने मूढ हुन् नर, <br> किन कि नित्य यो आत्मा न मारिन्छ न मार्दछ । <br> <br> '''न जायते म्रियते वा कदाचि''' <br> '''न्नायं भूत्वा भविता वा न भूयः''' । <br> '''अजो नित्यः शाश्वतोऽयं पुराणो''' <br> '''न हन्यते हन्यमाने शरीरे''' (२०) <br> न लिन्छ यो जन्म, न मृत्यु हुन्छ, <br> न यो थियो वा न त यो हुनेछ । <br> हो यो पुरानो र अजन्म, नित्य, <br> मर्दैन आत्मा, तर देह मर्छ । <br> <br> '''वेदाविनाशिनं नित्यं य एनमजमव्ययम्''' । <br> '''कथं स पुरुषः पार्थ कं घातयति हन्ति कम्''' (२१) <br> भन्छन् ज्ञानी अजन्मा यो आत्मा अक्षय, नित्य छ, <br> कसले कसरी मार्छ ! को मारिन्छ ! पृथासुत ! <br> <br> '''वासांसि जीर्णानि यथा विहाय''' <br> '''नवानि गृह्णाति नरोऽपराणि''' । <br> '''तथा शरीराणि विहाय जीर्णा'''– <br> '''न्यन्यानि संयाति नवानि देही''' (२२) <br> जस्तै फुकालेर लुगा पुराना <br>- मान्छेहरू लाउँदछन् नवीन । <br> त्यस्तै पुरानो तन झट्ट त्यागी <br> अर्को नयाँ धारण गर्छ देही । <br> देही = जीवात्मा । तन = शरीर <br> <br> '''नैनं छिन्दन्ति शस्त्राणि नैनं दहति पावकः''' । <br> '''न चैनं क्लेदयन्त्यापो न शोषयति मारुतः''' (२३) <br> न त काट्दछ शस्त्रैले न आगाले डढाउँछ, <br> न भिजाउँछ पानीले न हावाले सुकाउँछ ।। <br> <br> '''अच्छेद्योऽयमदाह्योऽयमक्लेद्योऽशोष्य एव च''' । <br> '''नित्यः सर्वगतः स्थाणुरचलोऽयं सनातनः''' (२४) <br> न डढ्छ, न त छेडिन्छ, न भिज्छ न त सुक्दछ, <br> यो सदा सर्वव्यापी छ, नचली स्थिर बस्तछ । <br> <br> '''अव्यक्तोऽयमचिन्त्योऽयमविकार्योऽयमुच्यते''' । <br> '''तस्मादेवं विदित्वैनं नानुशोचितुमर्हसि''' (२५) <br> स्वच्छ निर्मल यो आत्माबारे भन्न र चिन्तन– <br> गर्नै सकिन्न हे तात छोड यो शोक गन्थन ।। <br> <br> '''अथ चैनं नित्यजातं नित्यं वा मन्यसे मृतम्''' । <br> '''तथापि त्वं महाबाहो नैवं शोचितुमर्हसि''' (२६) <br> मान्छे यो जन्मने नित्य र मर्ने पनि नित्य हो <br> भन्ने ठान्छौ भने पार्थ ! शोक गर्न अयोग्य छौ । <br> <br> '''जातस्य हि ध्रुवो मृत्युर्ध्रुवं जन्म मृतस्य च''' । <br> '''तस्मादपरिहार्येऽर्थे न त्वं शोचितुमर्हसि''' (२७) <br> सत्य हो जन्मने मर्छ मर्ने जन्मिन्छ निश्चय, <br> अनिवार्य क्रियामाथि शोक गर्नु अयोग्य छ ।। <br> <br> '''अव्यक्तादीनि भूतानि व्यक्तमध्यानि भारत''' । <br> '''अव्यक्तनिधनान्येव तत्र का परिदेवना''' (२८) <br> यो अदृश्य थियो पैले, मृत्युपश्चात् अदृश्य छ <br> बिचमा मात्र देखिन्छ किन यो शोक भारत ! <br> <br> '''आश्चर्यवत्पश्यति कश्चिदेन''' <br> '''माश्चर्यवद्वदति तथैव चान्यः''' । <br> '''आश्चर्यवच्चैनमन्यः शृणोति''' <br> '''श्रुत्वाप्येनं वेद न चैव कश्चित्''' (२९) <br> आश्चर्यले हेर्दछ विज्ञ कोही, <br> आश्चर्यले वर्णन गर्छ कोही । <br> आश्चर्यले सुन्दछ अन्य कोही, <br> बुझ्दैन सुन्दा पनि ठ्याम्म कोही । <br> <br> '''देही नित्यमवध्योऽयं देहे सर्वस्य भारत''' । <br> '''तस्मात्सर्वाणि भूतानि न त्वं शोचितुमर्हसि'''(३०) <br> देहमा स्थित आत्मा यो मारिन्न बुझ अर्जुन ! <br> त्यसकारण प्राणीको शोक त्याग यसै क्षण । <br> <br> '''स्वधर्ममपि चावेक्ष्य न विकम्पितुमर्हसि''' । <br> '''धर्म्याद्धि युद्धाच्छ्रेयोऽन्यत्क्षत्रियस्य न विद्यते'''(३१) <br> हे अर्जुन तिमी क्षत्री हुनाले धर्म पालन– <br> गर लौ यसबाहेक छैन क्यै अन्य साधन । <br> <br> '''यदृच्छया चोपपन्नां स्वर्गद्वारमपावृतम्'''। <br> '''सुखिनः क्षत्रियाः पार्थ लभन्ते युद्धमीदृशम्'''(३२) <br> त्यो क्षत्री भाग्यमानी हो र सुखी हो, पृथासुत ! <br> जसले युद्धको मौका पाएर स्वर्ग भोग्दछ । <br> <br> '''अथ चेत्त्वमिमं धर्म्यं सङ्ग्रामं न करिष्यसि'''। <br> '''ततः स्वधर्मं कीर्तिं च हित्वा पापमवाप्स्यसि'''(३३) <br> परन्तु धर्मको युद्ध लडेनौ अहिले भने <br> कीर्ति स्वधर्म त्यागेर अधर्मी बन्दछौ तिमी । <br> <br> '''अकीर्तिं चापि भूतानि कथयिष्यन्ति तेऽव्ययाम्'''। <br> '''सम्भावितस्य चाकीर्तिर्मरणादतिरिच्यते'''(३४) <br> अपकीर्ति सधैं तिम्रो गाउँनेछन् मनुष्यले, <br> मान्छेका निम्ति यो कार्य मर्नुभन्दा ठुलो छ है । <br> <br> ''' भयाद्रणादुपरतं मंस्यन्ते त्वां महारथाः''' । <br> '''येषां च त्वं बहुमतो भूत्वा यास्यसि लाघवम्''' (३५) <br> जो जो योद्धाहरूबाट सम्मानित थियौ अघि <br> डरपोक तथा तुच्छ मानिनेछौ तिमी पछि । <br> <br> '''अवाच्यवादांश्च बहून् वदिष्यन्ति तवाहिताः''' । <br> '''निन्दन्तस्तव सामर्थ्यं ततो दुःखतरं नु किम्'''(३६) <br> तिम्रो सामर्थ्यको निन्दा गर्नेछन् कटु वाक्यले, <br> यो भन्दा दुःखदायी त हुन सक्दछ अन्य के ! <br> <br> '''हतो वा प्राप्स्यसि स्वर्गं जित्वा वा भोक्ष्यसे महीम्''' । <br> '''तस्मादुत्तिष्ठ कौन्तेय युद्धाय कृतनिश्चयः''' (३७) <br> मरेमा पाउँछौ स्वर्ग, जितेमा भोग्दछौ मही <br> त्यसैले उठ कुन्तीका पुत्र लड्न खडा भई । <br> <br> '''सुखदुःखे समे कृत्वा लाभालाभौ जयाजयौ''' । <br> '''ततो युद्धाय युज्यस्व नैवं पापमवाप्स्यसि'''(३८) <br> सुख–दुःख तथा लाभ-हानी, जित र हारको <br> त्यागी विचार, लड्दामा पाप लाग्दैन मारको । <br> <br> '''एषा तेऽभिहिता साङ्ख्ये बुद्धिर्योगे त्विमां श्रृणु''' । <br> '''बुद्ध्या युक्तो यया पार्थ कर्मबन्धं प्रहास्यसि'''(३९) <br> साङ्ख्यमा भनियो पार्थ ! सुन लौ ज्ञानयोगमा, <br> ज्ञानीलाई त सक्तैन कर्म-बन्धनले छुन । <br> <br> '''नेहाभिक्रमनाशोऽस्ति प्रत्यवातो न विद्यते''' । <br> '''स्वल्पमप्यस्य धर्मस्य त्रायते महतो भयात्''' (४०) <br> हुँदैन नाश प्रारम्भ, पार्थ ! दोष हुदैन क्यै <br> निष्काम कर्म थोरैले ठूलो भय लगार्छ है । <br> प्रारम्भ = धर्मको आरम्भ । <br> <br> '''व्यवसायात्मिका बुद्धिरेकेह कुरुनन्दन''' । <br> '''बहुशाखा ह्यनन्ताश्च बुद्धयोऽव्यवसायिनाम्''' (४१) <br> निस्काम कर्मयोगीको एकै हुन्छ प्रयोजन, <br> अज्ञानीहरुको बुद्धि बाँडिन्छ कुरुनन्दन ! <br> <br> '''यामिमां पुष्पितां वाचं प्रवदन्त्यविपश्चितः''' । <br> '''वेदवादरताः पार्थ नान्यदस्तीति वादिनः''' (४२) <br> '''कामात्मानः स्वर्गपरा जन्मकर्मफलप्रदाम्''' । <br> '''क्रियाविशेषबहुलां भोगैश्वर्यगतिं प्रति''' (४३) <br> अज्ञानी फलको आशा राख्छन् वेदोक्त कर्ममा, <br> कामना राख्दछन् स्वर्ग-प्राप्ति र उच्च जन्ममा । <br> भन्छन् इन्द्रियको तृप्ति, ऐश्वर्यमय जीवन- <br> भन्दा ठुलो कुनै छैन यिनै हुन् अति उत्तम । <br> <br> '''भोगैश्वर्यप्रसक्तानां तयापहृतचेतसाम्''' । <br> '''व्यवसायात्मिका बुद्धिः समाधौ न विधीयते''' (४४) <br> भोग ऐश्वर्य आसक्त मोहग्रस्त हुने जति– <br> सबैको बुद्धि एकाग्र बन्दैन भगवान्प्रति । <br> <br> '''त्रैगुण्यविषया वेदा निस्त्रैगुण्यो भवार्जुन''' । <br> '''निर्द्वन्द्वो नित्यसत्त्वस्थो निर्योगक्षेम आत्मवान्''' (४५) <br> वेदमा गुण छन् तीन, यी नाघ्नुपर्छ अर्जुन ! <br> हर्षशोकादिले हीन, बन आत्मपरायण । <br> <br> '''यावानर्थ उदपाने सर्वतः सम्प्लुतोदके''' । <br> '''तावान्सर्वेषु वेदेषु ब्राह्मणस्य विजानतः''' (४६) <br> पोखरी पूर्ण भेटेमा कुवाको के प्रयोजन ! <br> शास्त्रज्ञाता भए आफैं वेदको के प्रयोजन ! <br> <br> '''कर्मण्येवाधिकारस्ते मा फलेषु कदाचन''' । <br> '''मा कर्मफलहेतुर्भूर्मा ते ङ्गोऽस्त्वकर्मणि''' (४७) <br> प्रभुत्व कर्ममा हुन्छ, हुदैन फल पाउन, <br> नबन्नू फल-आसक्त, नभन्नू कर्म गर्दिन । <br> <br> '''योगस्थः कुरु कर्माणि सङ्गं त्यक्त्वा धनञ्जय''' । <br> '''सिद्ध्यसिद्ध्योः समो भूत्वा समत्वं योग उच्यते''' (४८) <br> गर योगी भई कर्म सङ्ग त्यागी धनञ्जय ! <br> सिद्धि असिद्धिमा एक हुनु नै योग हो बुझ । <br> <br> '''दूरेण ह्यवरं कर्म बुद्धियोगाद्धनञ्जय''' । <br> '''बुद्धौ शरणमन्विच्छ कृपणाः फलहेतवः''' (४९) <br> सकाम फलको आशा गर्ने कृपण हुन् बुझ, <br> तिनदेखि रही टाढा ईशका पाउमा पर । <br> <br> '''बुद्धियुक्तो जहातीह उभे सुकृतदुष्कृते''' । <br> '''तस्माद्योगाय युज्यस्व योगः कर्मसु कौशलम्''' (५०) <br> बुद्धिका योगले डढ्छन् पापपुण्यहरू सब । <br> त्यसैले योगमा लाग यही हो कर्म-कौशल । <br> <br> '''कर्मजं बुद्धियुक्ता हि फलं त्यक्त्वा मनीषिणः''' । <br> '''जन्मबन्धविनिर्मुक्ताः पदं गच्छन्त्यनामयम्''' (५१) <br> समत्व बुद्धिले गर्दा ऋषि, भक्तहरू सब, <br> सकाम फल त्यागेर पुग्छन् ईश-परम्पद । <br> <br> '''यदा ते मोहकलिलं बुद्धिर्व्यतितरिष्यति''' । <br> '''तदा गन्तासि निर्वेदं श्रोतव्यस्य श्रुतस्य च'''(५२) <br> मोहले जब ढाकेको बुद्धि त्यो पार तर्दछ, <br> सुनेका, सुनिने भोग हुन्छन् विरक्त तत्क्षण । <br> <br> '''श्रुतिविप्रतिपन्ना ते यदा स्थास्यति निश्चला''' । <br> '''समाधावचला बुद्धिस्तदा योगमवाप्स्यसि''' (५३) <br> जब वेदादिद्वारा त्यो मन बन्दैन चञ्चल <br> तब बुद्धि समाधिस्थ हुन्छ, पुग्छौ परम्पद । <br> <br> '''अर्जुन उवाच''' <br> '''स्थित प्रज्ञस्य का भाषा समाधिस्थस्य केशव''' ! <br> '''स्थितधीः किं प्रभाषेत किमासीत व्रजेत किम्'''(५४) <br> अर्जुनले भने <br> अध्यात्मलीनको कस्तो हुन्छ लक्षण केशव ! <br> उसले कसरी भाषा बोल्छ, बस्छ, र हिंड्दछ ? <br> <br> '''श्रीभगवानुवाच''' <br> '''प्रजहाति यदा कामान् सर्वान्पार्थ मनोगतान्'''। <br> '''आत्मन्येवात्मना तुष्टः स्थितप्रज्ञस्तदोच्यते''' (५५) <br> भगवान्ले भने <br> डढाएर सबै इच्छा, कामना मनभित्रका <br> आत्म-सन्तुष्टिले पार्थ ! पुग्छ त्यो स्थितप्रज्ञमा । <br> <br> '''दुःखेष्वनुद्विग्नमनाः सुखेषु विगतस्पृहः''' । <br> '''वीतरागभयक्रोधः स्थितधीर्मुनिरुच्यते'''(५६) <br> बन्दैन दुःखमा दुःखी, गर्दैन सुख चाहना, <br> भय क्रोधादिले मुक्त, हो ज्ञानी मुनि उत्तम । <br> <br> '''यः सर्वत्रानभिस्नेहस्तत्तत्प्राप्य शुभाशुभम्''' । <br> '''नाभिनंन्दति न द्वेष्टि तस्य प्रज्ञा प्रतिष्ठिता'''(५७) <br> न शुभ प्राप्तिमा हाँस्ने न ता अशुभमा रुने <br> बुद्धिमान् पूर्ण ज्ञानी हो स्थिर बुद्धि सदा हुने । <br> <br> '''यदा संहरते चायं कूर्मोऽङ्गानीव सर्वशः''' । <br> '''इन्द्रियाणीन्द्रियार्थेभ्यस्तस्य प्रज्ञा प्रतिष्ठिता'''(५८) <br> जसरी कछुवा आफ्नो सबै अङ्ग लुकाउँछ, <br> इन्द्रियादि लुकाएमा चेतना स्थिर बन्दछ । <br> <br> '''विषया विनिवर्तन्ते निराहारस्य देहिनः''' । <br> '''रसवर्जं रसोऽप्यस्य परं दृष्टवा निवर्तते''' (५९) <br> भोगेच्छाशून्य देहीमा विषयादि हटे पनि <br> रहन्छ राग, योगीमा रहन्नन् वासना कुनै । <br> <br> '''यततो ह्यपि कौन्तेय पुरुषस्य विपश्चितः''' । <br> '''इन्द्रियाणि प्रमाथीनि हरन्ति प्रसभं मनः''' (६०) <br> वशमा राख्न जो खोज्छ विषयेन्द्रिय अर्जुन ! <br> बलपूर्वक तानेर मन हर्दछ तत्क्षण । <br> <br> '''तानि सर्वाणि संयम्य युक्त आसीत मत्परः''' । <br> '''वशे हि यस्येन्द्रियाणि तस्य प्रज्ञा प्रतिष्ठिता''' (६१) <br> ममाथि संझना राखे बुद्धि हुन्छ प्रतिष्ठित <br> बुद्धिले वशमा राख्छ इन्द्रियादिहरू सब । <br> <br> '''ध्यायतो विषयान्पुंसः सङ्गस्तेषूपजायते''' । <br> '''सङ्गासञ्जायते कामः कामात्क्रोधोऽभिजायते''' (६२) <br> विषयेन्द्रियको ध्यान-द्वारा आसक्ति बढ्दछ, <br> इच्छा आसक्तिले बढ्छ, इच्छाले क्रोध बढ्दछ । <br> <br> '''क्रोधाद्भवति सम्मोहः सम्मोहात्स्मृतिविभ्रमः''' । <br> '''स्मृतिभ्रंशाद् बुद्धिनाशो बुद्धिनाशात्प्रणश्यति''' (६३) <br> क्रोधले हुन्छ सम्मोह त्यसले स्मृति नास्दछ, <br> स्मृति नास हुँदा बुद्धि नासिन्छ, के रहन्छ र ! <br> <br> '''रागद्वेषवियुक्तैस्तु विषयानिन्द्रियैश्चरन्''' । <br> '''आत्मवश्यैर्विधेयात्मा प्रसादमधिगच्छति''' (६४) <br> रागद्वेषादिले मुक्त भई इन्द्रिय संंयम- <br> गरी वश गरे चित्त, ईश भेटिन्छ निश्चय । <br> <br> '''प्रसादे सर्वदुःखानां हानिरस्योपजायते''' । <br> '''प्रसन्नचेतसो ह्याशु बुद्धिः पर्यवतिष्ठते''' (६५) <br> चित्त प्रसन्नले सारा दुःख नासिन्छ तत्क्षण, <br> स्थिर बन्दछ यो बुद्धि, चाँडै ईश्वर भेट्दछ । <br> <br> '''नास्ति बुद्धिरयुक्तस्य न चायुक्तस्य भावना''' । <br> '''न चाभावयतः शान्तिरशान्तस्य कुतः सुखम्''' (६६) <br> बुद्धि र भावना हुन्न त्यसमा, जो अयुक्त छ, <br> हुन्न अयुक्तमा शान्ति, अनि हुन्छ कहाँ सुख ! <br> भावना = आध्यात्मिक चिन्तन । <br> <br> '''इन्द्रियाणां हि चरतां यन्मनोऽनुविधीयते''' । <br> '''तदस्य हरति प्रज्ञां वायुर्नावमिवाम्भसि''' (६७) <br> दश इन्द्रियमा एक मन यो पछि लाग्दछ- <br> भने पवनले नाउ जस्तै बुद्धि भगाउँछ । <br> <br> '''तस्माद्यस्य महाबाहो निगृहीतानि सर्वशः''' । <br> '''इन्द्रियाणीन्द्रियार्थेभ्यस्तस्य प्रज्ञा प्रतिष्ठिता''' (६८) <br> सारा इन्द्रियका इच्छा वासना छुट्दछन् जब, <br> स्थिर बन्दछ मान्छेको आफ्नो बुद्धि पृथासुत ! <br> <br> '''या निशा सर्वभूतानां तस्यां जागर्ति संयमी''' । <br> '''यस्यां जाग्रति भूतानि सा निशा पश्यतो मुनेः''' (६९) <br> प्राणी समस्तको रात ज्ञानीको दिन बन्दछ, <br> प्राणीको दिन ज्ञानीले औँसीको रात ठान्दछ । <br> <br> '''आपूर्यमाणमचलप्रतिष्ठं''' <br> '''समुद्रमापः प्रविशन्ति यद्वत्''' । <br> '''तद्वत्कामा यं प्रविशन्ति सर्वे''' <br> '''स शान्तिमाप्नोति न कामकामी''' (७०) <br> जस्तै भरी निश्चल सिन्धुभित्र <br> पस्छन् नदी शान्त भई सुटुक्क । <br> निष्काममा काम सशान्त पस्छन्, <br> सकाममा दु:ख दिएर बस्छन् । <br> <br> '''विहाय कामान्यः सर्वान्पुमांश्चरति निःस्पृहः''' । <br> '''निर्ममो निरहंकारः स शान्तिमधिगच्छति''' (७१) <br> अहंकार तथा इच्छा ममता कामना सब <br> त्याग्ने मनुष्यले शान्ति सजिलै प्राप्त गर्दछ । <br> <br> '''एषा ब्राह्मी स्थितिः पार्थ नैनां प्राप्य विमुह्यति''' । <br> '''स्थित्वास्यामन्तकालेऽपि ब्रह्मनिर्वाणमृच्छति''' (७२) <br> अध्यात्म मार्गमा हिंड्दा कोही बन्दैन मोहित, <br> पार्थ ! यस्तो भए ब्रह्म अन्तमा पनि मिल्दछ । <br> <br> ॐ तत्सदिति श्रीमद्भगवद्गीतासूपनिषत्सु ब्रह्मविद्यायां योगशास्त्रे श्रीकृष्णार्जुनसंवादे साङ्ख्ययोगो नाम द्वितीयोऽध्यायः । हरिः ॐ तत् सत् ।। <br> [[श्रेणी: श्रीमद्भगवद्गीता]] <br> [[तृतीयोध्यायः]] <br> [[चतुर्थोध्यायः]] <br> [[पञ्चमोध्यायः]] <br> [[षष्ठोध्यायः]] <br> [[सप्तमोध्यायः]] <br> [[अष्टमोध्यायः]] <br> [[नवमोध्यायः]] <br> [[दशमोध्यायः]] <br> [[एकादशोध्यायः]] <br> [[द्वादशोध्यायः]] <br> [[त्रयोदशोध्यायः]] <br> [[चतुर्दशोध्यायः]] <br> [[पञ्चदशोध्यायः]] <br> [[षोडशोध्यायः]] <br> [[सप्तदशोध्यायः]] <br> [[अष्टादशोध्यायः]] <br> <br> [[गीताध्यानम्]] <br> [[गीतामाहात्म्यम्]] <br> [[सजिलो कोमलगीता/भूमिका]] <br> [[सजिलो कोमलगीता/भूमिका २]] <br> [[सजिलो कोमलगीता/भूमिका ३]] <br> [[सजिलो कोमलगीता/प्रकाशकीय]] <br> [[सजिलो कोमलगीता/अनुवादकीय]] <br> aj5pkrs20admd40mzqe6k67o50n9qkp सजिलाे काेमलगीता 0 4282 16358 2020-04-02T08:59:56Z Komal Prasad Pokharel 1182 Komal Prasad Pokharel द्वारा [[सजिलाे काेमलगीता]] पृष्ठलाई [[वार्तालाप:सजिलाे काेमलगीता]] मा सारियो: मैले प्रवेशबिना सम्पादन गरेकाे हुनाले wikitext text/x-wiki #REDIRECT [[वार्तालाप:सजिलाे काेमलगीता]] 5nt7wf131h595cbomwc4exwkzmn9yns तृतीयाेध्याय 0 4284 16421 16420 2020-04-11T08:20:21Z Komal Prasad Pokharel 1182 /* कर्मयोग */ wikitext text/x-wiki {{delete&nbsp;file}} {{delete&nbsp;file}}===कर्मयोग=== <br> '''अर्जुन उवाच''' <br> '''ज्यायसी चेत्कर्मणस्ते मता बुद्धिर्जनार्दन''' । <br> '''तत्किं कर्मणि घोरे मां नियोजयसि केशव''' (१) <br> अर्जुनले भने <br> निष्काम कर्मभन्दा त ज्ञान मार्ग छ उत्तम– <br> भने यो युद्ध आगामा ठेल्छौ किन जनार्दन ! <br> <br> ''' व्यामिश्रेणेव वाक्येन बुद्धिं मोहयसीव मे''' । <br> ''' तदेकं वद निश्चित्य येन श्रेयोऽहमाप्नुयाम्''' (२) <br> अनेकार्थी शब्दबाट नपार बुद्धि मोहित <br> श्रेयस्कर छ जो एक भन साँचो, कृपा गर । <br> <br> ''' श्रीभगवानुवाच''' <br> ''' लोकेऽस्मिन्द्विविधा निष्ठा पुरा प्रोक्ता मयानघ'''। <br> ''' ज्ञानयोगेन साङ्ख्यानां कर्मयोगेन योगिनाम्''' (३) <br> भगवान्ले भने <br> लोकमा दुइटा मार्ग बताएँ अघि अर्जुन ! <br> ज्ञानमार्ग छ ज्ञानीको, योगीको कर्ममार्ग छ । <br> <br> ''' न कर्मणामनारंभान्नैष्कर्म्यं पुरुषोऽश्नुते''' । <br> ''' न च सन्न्यसनादेव सिद्धिं समधिगच्छति''' (४) <br> कर्म त्यागेर निष्कर्मी बन्न सक्तैन मानिस, <br> न सन्यासी भई मान्छे सिद्धिमा पुग्न सक्दछ । <br> <br> ''' न हि कश्चित्क्षणमपि जातु तिष्ठत्यकर्मकृत्''' । <br> ''' कार्यते ह्यवशः कर्म सर्वः प्रकृतिजैर्गुणैः''' (५) <br> कुनै क्षण बिनाकर्म बस्न सक्दैन मानिस, <br> सर्गका गुणले कर्म गर्न वाध्य गराउछ । <br> सर्ग = प्रकृति । <br> <br> ''' कर्मेन्द्रियाणि संयम्य य आस्ते मनसा स्मरन्'''। <br> ''' इन्द्रियार्थान्विमूढात्मा मिथ्याचारः स उच्यते''' (६) <br> बसमा राख्दछन् कोही कर्मेन्द्रियहरू, तर <br> संझन्छन् मनले, हुन् ती मिथ्याचारी तथा जड । <br> <br> ''' यस्त्विन्द्रियाणि मनसा नियम्यारभतेऽर्जुन'''। <br> '''कर्मेन्द्रियैः कर्मयोगमसक्तः स विशिष्यते''' (७) <br> अनासक्त कर्मयोगी बनी इन्द्रिय निग्रह- <br> गर्न उद्यत जो हुन्छ त्यो हो उत्तम अर्जुन । <br> <br> '''नियतं कुरु कर्म त्वं कर्म ज्यायो ह्यकर्मणः''' । <br> '''शरीरयात्रापि च ते न प्रसिद्ध्येदकर्मणः''' (८) <br> नियमस्थ भई कर्म गर, यो श्रेष्ठ कार्य छ, <br> नत्र जीवनको यात्रा तिम्रो बन्दछ निष्फल । <br> <br> '''यज्ञार्थात्कर्मणोऽन्यत्र लोकोऽयं कर्मबन्धनः''' । <br> '''तदर्थं कर्म कौन्तेय मुक्तसङ्गः समाचर''' (९) <br> यज्ञादि कर्मबाहेक अन्यमा हुन्छ बन्धन, <br> अनासक्त भई यज्ञ-कर्ममा लाग अर्जुन ! <br> <br> '''सहयज्ञाः प्रजाः सृष्टा पुरोवाच प्रजापतिः'''। <br> '''अनेन प्रसविष्यध्वमेष वोऽस्त्विष्टकामधुक्''' (१०) <br> ब्रह्माबाट भयो सृष्टि देव, मानिस, यज्ञको, <br> सबैलाई भने यज्ञ गर, यो कामधेनु हो । <br> <br> ''' देवान्भावयतानेन ते देवा भावयन्तु वः''' । <br> '''परस्परं भावयन्तः श्रेयः परमवाप्स्यथ''' (११) <br> यज्ञले देव तृप्तिन्छन्, देवताबाट मानिस, <br> परस्पर भए तृप्ति उच्च कल्याण मिल्दछ । <br> <br> ''' इष्टान्भोगान्हि वो देवा दास्यन्ते यज्ञभाविताः''' । <br> '''तैर्दत्तानप्रदायैभ्यो यो भुंक्ते स्तेन एव सः''' (१२) <br> यज्ञको भाग पाएर दिन्छन् देव यथोचित <br> भोग मात्र गरे, पक्का तिमी चोर भयौ बुझ । <br> <br> ''' यज्ञशिष्टाशिनः सन्तो मुच्यन्ते सर्वकिल्बिषैः''' । <br> '''भुञ्जते ते त्वघं पापा ये पचन्त्यात्मकारणात्''' (१३) <br> खानाले यज्ञको शेष निष्पाप बन्दछन् जन, <br> खान मात्र पकाएमा खाइन्छ पाप-भोजन । <br> <br> '''अन्नाद्भवन्ति भूतानि पर्जन्यादन्नसम्भवः'''। <br> '''यज्ञाद्भवति पर्जन्यो यज्ञः कर्मसमुद्भवः''' (१४) <br> अन्नले बन्दछन् प्राणी, वर्षाले अन्न बन्दछ । <br> कर्मले यज्ञ सम्पन्न भई वर्षा गराउँछ । <br> <br> '''कर्म ब्रह्मोद्भवं विद्धि ब्रह्माक्षरसमुद्भवम्''' । <br> '''तस्मात्सर्वगतं ब्रह्म नित्यं यज्ञे प्रतिष्ठितम्''' (१५) <br> वेदनिर्मित हो कर्म र वेद शब्दब्रह्म हो, <br> त्यसैले सर्वव्यापी यो ब्रह्मस्वरूप यज्ञ हो । <br> <br> '''एवं प्रवर्तितं चक्रं नानुवर्तयतीह यः''' । <br> '''अघायुरिन्द्रियारामो मोघं पार्थ स जीवति''' (१६) <br> वेदस्थापित यो चक्र मानी चल्दैन जो नर, <br> देह-इन्द्रियमा रम्दै पापी-जीवन बाँच्दछ । <br> <br> ''' यस्त्वात्मरतिरेव स्यादात्मतृप्तश्च मानवः''' । <br> '''आत्मन्येव च सन्तुष्टस्तस्य कार्यं न विद्यते''' (१७) <br> जो मान्छे आत्म-आनन्द, संतुष्ट अनि तृप्त छ, <br> उसका लागि कर्तव्य-कर्म के नै रहन्छ र ! <br> <br> '''नैव तस्य कृतेनार्थो नाकृतेनेह कश्चन''' । <br> '''न चास्य सर्वभूतेषु कश्चिदर्थव्यपाश्रयः''' (१८) <br> कर्तव्य र अकर्तव्य छुट्टिन्न उसको कुनै, <br> न आश्रित कसैमाथि बन्नुपर्छ कहीँ कतै । <br> <br> '''तस्मादसक्तः सततं कार्यं कर्म समाचर''' । <br> '''असक्तो ह्याचरन्कर्म परमाप्नोति पुरुषः''' (१९) <br> फल आशा र आसक्ति त्यागी कर्म निरन्तर- <br> गर, यो कार्यले प्राप्त हुन्छ ईश-परम्पद । <br> <br> ''' कर्मणैव हि संसिद्धिमास्थिता जनकादयः''' । <br> '''लोकसंग्रहमेवापि सम्पश्यन्कर्तुमर्हसि''' (२०) <br> कर्तव्य-कर्मले सिद्धि पाएथे जनकादिले, <br> विश्वको हितका लागि गर कर्म विचारले । <br> <br> यद्यदाचरति श्रेष्ठस्तत्तदेवेतरो जनः । <br> स यत्प्रमाणं कुरुते लोकस्तदनुवर्तते (२१) <br> जेजे गर्छन् ठुला मान्छे अरुले गर्दछन् उही <br> प्रमाण बन्छ त्यो कार्य, गर्छ संसारले त्यही । <br> <br> न मे पार्थास्ति कर्तव्यं त्रिषु लोकेषु किञ्चन । <br> नानवाप्तमवाप्तव्यं वर्त एव च कर्मणि (२२) <br> बाँकी छैन स्व-कर्तव्य पार्थ मेरो त्रिलोकमा, <br> अभाव, चाहना छैन , गर्छु कर्म तथापि म । <br> <br> यदि ह्यहं न वर्तेयं जातु कर्मण्यतन्द्रितः । <br> मम वर्त्मानुवर्तन्ते मनुष्याः पार्थ सर्वशः (२३) <br> सावधान भई कर्म नगरूँ म भने तब, <br> मेरै मार्ग समातेर गर्दैनन् कर्म मानव । <br> <br> उत्सीदेयुरिमे लोका न कुर्यां कर्म चेदहम् । <br> सङ्करस्य च कर्ता स्यामुपहन्यामिमाः प्रजाः (२४) <br> मैले छोडें भने कर्म, भ्रष्ट बन्छन् सबै नर, <br> प्रजा-घातक बन्नेछु वर्णसङ्कंर-कारक । <br> <br> सक्ताः कर्मण्यविद्वांसो यथा कुर्वन्ति भारत । <br> कुर्याद्विद्वांस्तथासक्तश्चिकीर्षुर्लोकसंग्रहम् (२५) <br> गर्छन् कर्म फलेच्छाले अज्ञानी, तर विज्ञले <br> गरून् कर्म अनासक्त, विश्व-कल्याण भावले । <br> <br> न बुद्धिभेदं जनयेदज्ञानां कर्मसङ्गिनाम् । <br> जोषयेत्सर्वकर्माणि विद्वान्युक्तः समाचरन् (२६) <br> फलेच्छा कर्ममा राख्ने अज्ञानी जनमा भ्रम– <br> नपारी विज्ञले आफैं कर्म गर्नू सिकाउन । <br> <br> प्रकृतेः क्रियमाणानि गुणैः कर्माणि सर्वशः । <br> अहंकारविमूढात्मा कर्ताहमिति मन्यते (२७) <br> सर्गका गुणद्वारा नै कर्म सम्पन्न बन्दछन्, <br> अहंको मोहले मूर्ख कर्ता हुँ भनिठान्दछन् । <br> <br> तत्त्ववित्तु महाबाहो गुणकर्मविभागयोः । <br> गुणा गुणेषु वर्तन्त इति मत्वा न सज्जते (२८) <br> गुणकर्म दुवै बुझ्ने ज्ञानी पुरुष अर्जुन ! <br> अनासक्त भई भन्छन् रहन्छन् गुणमै गुण । <br> <br> प्रकृतेर्गुणसम्मूढाः सज्जन्ते गुणकर्मसु, <br> तानकृत्स्नविदो मन्दान्कृत्स्नविन्न विचालयेत् (२९) <br> वृत्तिका गुणले मान्छे बन्छन् आसक्त कर्ममा, <br> नचलाउनु ज्ञानीले त्यस्ता आसक्तिको मन । <br> <br> मयि सर्वाणि कर्माणि सन्न्यस्याध्यात्मचेतसा । <br> निराशीर्निर्ममो भूत्वा युध्यस्व विगतज्वरः (३०) <br> कर्तव्य-कर्म जेजे छन् समर्पित गरी ममा, <br> आशा अहं र सन्ताप छाडेर लाग युद्धमा । <br> <br> ये मे मतमिदं नित्यमनुतिष्ठन्ति मानवाः । <br> श्रद्धावन्तोऽनसूयन्तो मुच्यन्ते तेऽपि कर्मभिः (३१) <br> जो मेरा मतमा नित्य श्रद्धापूर्वक लाग्दछन्, <br> कर्मबन्धन तोडेर ती सबै मुक्त बन्दछन् । <br> <br> ये त्वेतदभ्यसूयन्तो नानुतिष्ठन्ति मे मतम् । <br> सर्वज्ञानविमूढांस्तान्विद्धि नष्टानचेतसः (३२) <br> जो मेरो मत मान्दैनन्, रिसमा राख्दछन् मन, <br> ती हुन् सबै ज्ञान-हीन, नष्ट-भ्रष्ट, मतिभ्रम । <br> <br> सदृशं चेष्टते स्वस्याः प्रकृतेर्ज्ञानवानपि । <br> प्रकृतिं यान्ति भूतानि निग्रहः किं करिष्यति (३३) <br> स्वभाव-वशमा मान्छे परी लाग्दछ कर्ममा <br> ज्ञानी पनि त्यसै गर्छन् भने हठ यहाँ किन ! <br> <br> इन्द्रियस्येन्द्रियस्यार्थे रागद्वेषौ व्यवस्थितौ । <br> तयोर्न वशमागच्छेत्तौ ह्यस्य परिपन्थिनौ (३४) <br> रागद्वेष छिपेका छन् आफ्नै इन्द्रियमा, अतः- <br> नपर्नू वशमा, रोक्छन् सुमार्ग यिनले स्वतः । <br> <br> श्रेयान्स्वधर्मो विगुणः परधर्मात्स्वनुष्ठितात् । <br> स्वधर्मे निधनं श्रेयः परधर्मो भयावहः (३५) <br> परधर्म गुनीभन्दा स्वधर्म बैगुनी भलो, <br> मर्नु स्वधर्ममा श्रेय, विधर्म विकराल हो । <br> <br> अर्जुन उवाच <br> अथ केन प्रयुक्तोऽयं पापं चरति पुरुषः । <br> अनिच्छन्नपि वार्ष्णेय बलादिव नियोजितः (३६) <br> अर्जुनले भने <br> कोबाट प्रेरणा पाई मान्छेले पाप गर्दछ ! <br> कि जबर्जस्ति लाइन्छ पापमा, देवकीसुत ! <br> <br> श्रीभगवानुवाच <br> काम एष क्रोध एष रजोगुणसमुद्भवः । <br> महाशनो महापाप्मा विद्ध्येनमिह वैरिणम् (३७) <br> भगवान्ले भने <br> हुन् रजोगुण उत्पन्न क्रोध औ कामना, दुवै, <br> अतृप्त, खन्चुवा जान, पापी हुन् शत्रुवत् सधैं । <br> <br> धूमेनाव्रियते वह्निर्यथादर्शो मलेन च । <br> यथोल्बेनावृतो गर्भस्तथा तेनेदमावृतम् (३८) <br> धुवाँ र रजले अग्नि र ऐना ढाकिएसरी <br> कामनाले छोप्छ ज्ञान, पेटले गर्भझैं गरी । <br> <br> आवृतं ज्ञानमेतेन ज्ञानिनो नित्यवैरिणा । <br> कामरूपेण कौन्तेय दुष्पूरेणानलेन च (३९) <br> सन्तुष्ट नहुने आगो-समान काम-शत्रुले- <br> ज्ञानीको ज्ञान, कौन्तेय ! ढाकेको छ यहाँ सबै । <br> <br> इन्द्रियाणि मनो बुद्धिरस्याधिष्ठानमुच्यते । <br> एतैर्विमोहयत्येष ज्ञानमावृत्य देहिनम् (४०) <br> यसका वास हुन् चित्त, बुद्धि औ पाँच इन्द्रिय, <br> यिनैले ज्ञान ढाकेर बन्छ यो जीव मोहित । <br> <br> तस्मात्त्वमिन्द्रियाण्यादौ नियम्य भरतर्षभ । <br> पाप्मानं प्रजहि ह्येनं ज्ञानविज्ञाननाशनम् (४१) <br> त्यसैले पहिले आफ्ना गरी इन्द्रिय निग्रह, <br> ज्ञान-विज्ञान मास्ने यो, पापी मार पृथासुत ! <br> <br> इन्द्रियाणि पराण्याहुरिन्द्रियेभ्यः परं मनः । <br> मनसस्तु परा बुद्धिर्यो बुद्धेः परतस्तु सः (४२) <br> देहमा इन्द्रिय श्रेष्ठ सोभन्दा मन श्रेष्ठ हो, <br> मनभन्दा बुद्धि श्रेष्ठ, शुद्धात्मा सर्वश्रेष्ठ हो । <br> <br> एवं बुद्धेः परं बुद्धवा संस्तभ्यात्मानमात्मना । <br> जहि शत्रुं महाबाहो कामरूपं दुरासदम् (४३) <br> त्यसैले हे महाबाहो ! आत्मा नै सर्वश्रेष्ठ हो, <br> मन स्थिर गरी नाश गर, दुर्जय कामको । <br> <br> ॐ तत्सदिति श्रीमद्भगवद्गीतासूपनिषत्सु ब्रह्मविद्यायां योगशास्त्रे श्रीकृष्णार्जुनसंवादे कर्मयोगो नाम तृतीयोऽध्यायः।। हरिः ॐ तत् सत् । ewcsaoptak22ct538uwvv4j2msv1vgo तृतीयोध्यायः 0 4285 17231 17230 2021-11-15T08:53:43Z Komal Prasad Pokharel 1182 /* कर्मयोग */ wikitext text/x-wiki ===कर्मयोग=== <br> '''अर्जुन उवाच''' <br> '''ज्यायसी चेत्कर्मणस्ते मता बुद्धिर्जनार्दन''' । <br> '''तत्किं कर्मणि घोरे मां नियोजयसि केशव''' (१) <br> अर्जुनले भने <br> निष्काम कर्मभन्दा त ज्ञान मार्ग छ उत्तम– <br> भने यो युद्ध आगामा ठेल्छौ किन जनार्दन ! <br> <br> ''' व्यामिश्रेणेव वाक्येन बुद्धिं मोहयसीव मे''' । <br> ''' तदेकं वद निश्चित्य येन श्रेयोऽहमाप्नुयाम्''' (२) <br> अनेकार्थी शब्दबाट नपार बुद्धि मोहित <br> श्रेयस्कर छ जो एक भन साँचो, कृपा गर । <br> <br> ''' श्रीभगवानुवाच''' <br> ''' लोकेऽस्मिन्द्विविधा निष्ठा पुरा प्रोक्ता मयानघ'''। <br> ''' ज्ञानयोगेन साङ्ख्यानां कर्मयोगेन योगिनाम्''' (३) <br> भगवान्ले भने <br> लोकमा दुइटा मार्ग बताएँ अघि अर्जुन ! <br> ज्ञानमार्ग छ ज्ञानीको, योगीको कर्ममार्ग छ । <br> <br> ''' न कर्मणामनारंभान्नैष्कर्म्यं पुरुषोऽश्नुते''' । <br> ''' न च सन्न्यसनादेव सिद्धिं समधिगच्छति''' (४) <br> कर्म त्यागेर निष्कर्मी बन्न सक्तैन मानिस, <br> न सन्यासी भई मान्छे सिद्धिमा पुग्न सक्दछ । <br> <br> ''' न हि कश्चित्क्षणमपि जातु तिष्ठत्यकर्मकृत्''' । <br> ''' कार्यते ह्यवशः कर्म सर्वः प्रकृतिजैर्गुणैः''' (५) <br> कुनै क्षण बिनाकर्म बस्न सक्दैन मानिस, <br> सर्गका गुणले कर्म गर्न वाध्य गराउछ । <br> सर्ग = प्रकृति । <br> <br> ''' कर्मेन्द्रियाणि संयम्य य आस्ते मनसा स्मरन्'''। <br> ''' इन्द्रियार्थान्विमूढात्मा मिथ्याचारः स उच्यते''' (६) <br> बसमा राख्दछन् कोही कर्मेन्द्रियहरू, तर <br> संझन्छन् मनले, हुन् ती मिथ्याचारी तथा जड । <br> <br> ''' यस्त्विन्द्रियाणि मनसा नियम्यारभतेऽर्जुन'''। <br> '''कर्मेन्द्रियैः कर्मयोगमसक्तः स विशिष्यते''' (७) <br> अनासक्त कर्मयोगी बनी इन्द्रिय निग्रह- <br> गर्न उद्यत जो हुन्छ त्यो हो उत्तम अर्जुन । <br> <br> '''नियतं कुरु कर्म त्वं कर्म ज्यायो ह्यकर्मणः''' । <br> '''शरीरयात्रापि च ते न प्रसिद्ध्येदकर्मणः''' (८) <br> नियमस्थ भई कर्म गर, यो श्रेष्ठ कार्य छ, <br> नत्र जीवनको यात्रा तिम्रो बन्दछ निष्फल । <br> <br> '''यज्ञार्थात्कर्मणोऽन्यत्र लोकोऽयं कर्मबन्धनः''' । <br> '''तदर्थं कर्म कौन्तेय मुक्तसङ्गः समाचर''' (९) <br> यज्ञादि कर्मबाहेक अन्यमा हुन्छ बन्धन, <br> अनासक्त भई यज्ञ-कर्ममा लाग अर्जुन ! <br> <br> '''सहयज्ञाः प्रजाः सृष्टा पुरोवाच प्रजापतिः'''। <br> '''अनेन प्रसविष्यध्वमेष वोऽस्त्विष्टकामधुक्''' (१०) <br> ब्रह्माबाट भयो सृष्टि देव, मानिस, यज्ञको, <br> सबैलाई भने यज्ञ गर, यो कामधेनु हो । <br> <br> ''' देवान्भावयतानेन ते देवा भावयन्तु वः''' । <br> '''परस्परं भावयन्तः श्रेयः परमवाप्स्यथ''' (११) <br> यज्ञले देव तृप्तिन्छन्, देवताबाट मानिस, <br> परस्पर भए तृप्ति उच्च कल्याण मिल्दछ । <br> <br> ''' इष्टान्भोगान्हि वो देवा दास्यन्ते यज्ञभाविताः''' । <br> '''तैर्दत्तानप्रदायैभ्यो यो भुंक्ते स्तेन एव सः''' (१२) <br> यज्ञको भाग पाएर दिन्छन् देव यथोचित <br> भोग मात्र गरे, पक्का तिमी चोर भयौ बुझ । <br> <br> ''' यज्ञशिष्टाशिनः सन्तो मुच्यन्ते सर्वकिल्बिषैः''' । <br> '''भुञ्जते ते त्वघं पापा ये पचन्त्यात्मकारणात्''' (१३) <br> खानाले यज्ञको शेष निष्पाप बन्दछन् जन, <br> खान मात्र पकाएमा खाइन्छ पाप-भोजन । <br> <br> '''अन्नाद्भवन्ति भूतानि पर्जन्यादन्नसम्भवः'''। <br> '''यज्ञाद्भवति पर्जन्यो यज्ञः कर्मसमुद्भवः''' (१४) <br> अन्नले बन्दछन् प्राणी, वर्षाले अन्न बन्दछ । <br> कर्मले यज्ञ सम्पन्न भई वर्षा गराउँछ । <br> <br> '''कर्म ब्रह्मोद्भवं विद्धि ब्रह्माक्षरसमुद्भवम्''' । <br> '''तस्मात्सर्वगतं ब्रह्म नित्यं यज्ञे प्रतिष्ठितम्''' (१५) <br> वेदनिर्मित हो कर्म र वेद शब्दब्रह्म हो, <br> त्यसैले सर्वव्यापी यो ब्रह्मस्वरूप यज्ञ हो । <br> <br> '''एवं प्रवर्तितं चक्रं नानुवर्तयतीह यः''' । <br> '''अघायुरिन्द्रियारामो मोघं पार्थ स जीवति''' (१६) <br> वेदस्थापित यो चक्र मानी चल्दैन जो नर, <br> देह-इन्द्रियमा रम्दै पापी-जीवन बाँच्दछ । <br> <br> ''' यस्त्वात्मरतिरेव स्यादात्मतृप्तश्च मानवः''' । <br> '''आत्मन्येव च सन्तुष्टस्तस्य कार्यं न विद्यते''' (१७) <br> जो मान्छे आत्म-आनन्द, संतुष्ट अनि तृप्त छ, <br> उसका लागि कर्तव्य-कर्म के नै रहन्छ र ! <br> <br> '''नैव तस्य कृतेनार्थो नाकृतेनेह कश्चन''' । <br> '''न चास्य सर्वभूतेषु कश्चिदर्थव्यपाश्रयः''' (१८) <br> कर्तव्य र अकर्तव्य छुट्टिन्न उसको कुनै, <br> न आश्रित कसैमाथि बन्नुपर्छ कहीँ कतै । <br> <br> '''तस्मादसक्तः सततं कार्यं कर्म समाचर''' । <br> '''असक्तो ह्याचरन्कर्म परमाप्नोति पुरुषः''' (१९) <br> फल आशा र आसक्ति त्यागी कर्म निरन्तर- <br> गर, यो कार्यले प्राप्त हुन्छ ईश-परम्पद । <br> <br> ''' '''कर्मणैव हि संसिद्धिमास्थिता जनकादयः''' । <br> '''लोकसंग्रहमेवापि सम्पश्यन्कर्तुमर्हसि''' (२०) <br> कर्तव्य-कर्मले सिद्धि पाएथे जनकादिले, <br> विश्वको हितका लागि गर कर्म विचारले । <br> <br> '''यद्यदाचरति श्रेष्ठस्तत्तदेवेतरो जनः''' । <br> '''स यत्प्रमाणं कुरुते लोकस्तदनुवर्तते''' (२१) <br> जेजे गर्छन् ठुला मान्छे अरुले गर्दछन् उही <br> प्रमाण बन्छ त्यो कार्य, गर्छ संसारले त्यही । <br> <br> '''न मे पार्थास्ति कर्तव्यं त्रिषु लोकेषु किञ्चन''' । <br> '''नानवाप्तमवाप्तव्यं वर्त एव च कर्मणि''' (२२) <br> बाँकी छैन स्व-कर्तव्य पार्थ मेरो त्रिलोकमा, <br> अभाव, चाहना छैन , गर्छु कर्म तथापि म । <br> <br> '''यदि ह्यहं न वर्तेयं जातु कर्मण्यतन्द्रितः''' । <br> '''मम वर्त्मानुवर्तन्ते मनुष्याः पार्थ सर्वशः' (२३) <br> सावधान भई कर्म नगरूँ म भने तब, <br> मेरै मार्ग समातेर गर्दैनन् कर्म मानव । <br> <br> '''उत्सीदेयुरिमे लोका न कुर्यां कर्म चेदहम '''<br> '''सङ्करस्य च कर्ता स्यामुपहन्यामिमाः प्रजाः''' (२४) <br> मैले छोडें भने कर्म, भ्रष्ट बन्छन् सबै नर, <br> प्रजा-घातक बन्नेछु वर्णसङ्कंर-कारक । <br> <br> '''सक्ताः कर्मण्यविद्वांसो यथा कुर्वन्ति भारत ।''' <br> '''कुर्याद्विद्वांस्तथासक्तश्चिकीर्षुर्लोकसंग्रहम्''' (२५) <br> गर्छन् कर्म फलेच्छाले अज्ञानी, तर विज्ञले <br> गरून् कर्म अनासक्त, विश्व-कल्याण भावले । <br> <br> '''न बुद्धिभेदं जनयेदज्ञानां कर्मसङ्गिनाम् ।''' <br> '''जोषयेत्सर्वकर्माणि विद्वान्युक्तः समाचरन् (२६) '''<br> फलेच्छा कर्ममा राख्ने अज्ञानी जनमा भ्रम– <br> नपारी विज्ञले आफैं कर्म गर्नू सिकाउन । <br> <br> '''प्रकृतेः क्रियमाणानि गुणैः कर्माणि सर्वशः । '''<br> '''अहंकारविमूढात्मा कर्ताहमिति मन्यते (२७) '''<br> सर्गका गुणद्वारा नै कर्म सम्पन्न बन्दछन्, <br> अहंको मोहले मूर्ख कर्ता हुँ भनिठान्दछन् । <br> <br> '''तत्त्ववित्तु महाबाहो गुणकर्मविभागयोः । '''<br> '''गुणा गुणेषु वर्तन्त इति मत्वा न सज्जते (२८) '''<br> गुणकर्म दुवै बुझ्ने ज्ञानी पुरुष अर्जुन ! <br> अनासक्त भई भन्छन् रहन्छन् गुणमै गुण । <br> <br> '''प्रकृतेर्गुणसम्मूढाः सज्जन्ते गुणकर्मसु, '''<br> '''तानकृत्स्नविदो मन्दान्कृत्स्नविन्न विचालयेत् (२९) <br> वृत्तिका गुणले मान्छे बन्छन् आसक्त कर्ममा, '''<br> नचलाउनु ज्ञानीले त्यस्ता आसक्तिको मन । <br> <br> '''मयि सर्वाणि कर्माणि सन्न्यस्याध्यात्मचेतसा । '''<br> '''निराशीर्निर्ममो भूत्वा युध्यस्व विगतज्वरः (३०) '''<br> कर्तव्य-कर्म जेजे छन् समर्पित गरी ममा, <br> आशा अहं र सन्ताप छाडेर लाग युद्धमा । <br> <br> ये मे मतमिदं नित्यमनुतिष्ठन्ति मानवाः । <br> श्रद्धावन्तोऽनसूयन्तो मुच्यन्ते तेऽपि कर्मभिः (३१) <br> जो मेरा मतमा नित्य श्रद्धापूर्वक लाग्दछन्, <br> कर्मबन्धन तोडेर ती सबै मुक्त बन्दछन् । <br> <br> ये त्वेतदभ्यसूयन्तो नानुतिष्ठन्ति मे मतम् । <br> सर्वज्ञानविमूढांस्तान्विद्धि नष्टानचेतसः (३२) <br> जो मेरो मत मान्दैनन्, रिसमा राख्दछन् मन, <br> ती हुन् सबै ज्ञान-हीन, नष्ट-भ्रष्ट, मतिभ्रम । <br> <br> सदृशं चेष्टते स्वस्याः प्रकृतेर्ज्ञानवानपि । <br> प्रकृतिं यान्ति भूतानि निग्रहः किं करिष्यति (३३) <br> स्वभाव-वशमा मान्छे परी लाग्दछ कर्ममा <br> ज्ञानी पनि त्यसै गर्छन् भने हठ यहाँ किन ! <br> <br> इन्द्रियस्येन्द्रियस्यार्थे रागद्वेषौ व्यवस्थितौ । <br> तयोर्न वशमागच्छेत्तौ ह्यस्य परिपन्थिनौ (३४) <br> रागद्वेष छिपेका छन् आफ्नै इन्द्रियमा, अतः- <br> नपर्नू वशमा, रोक्छन् सुमार्ग यिनले स्वतः । <br> <br> श्रेयान्स्वधर्मो विगुणः परधर्मात्स्वनुष्ठितात् । <br> स्वधर्मे निधनं श्रेयः परधर्मो भयावहः (३५) <br> परधर्म गुनीभन्दा स्वधर्म बैगुनी भलो, <br> मर्नु स्वधर्ममा श्रेय, विधर्म विकराल हो । <br> <br> अर्जुन उवाच <br> अथ केन प्रयुक्तोऽयं पापं चरति पुरुषः । <br> अनिच्छन्नपि वार्ष्णेय बलादिव नियोजितः (३६) <br> अर्जुनले भने <br> कोबाट प्रेरणा पाई मान्छेले पाप गर्दछ ! <br> कि जबर्जस्ति लाइन्छ पापमा, देवकीसुत ! <br> <br> श्रीभगवानुवाच <br> काम एष क्रोध एष रजोगुणसमुद्भवः । <br> महाशनो महापाप्मा विद्ध्येनमिह वैरिणम् (३७) <br> भगवान्ले भने <br> हुन् रजोगुण उत्पन्न क्रोध औ कामना, दुवै, <br> अतृप्त, खन्चुवा जान, पापी हुन् शत्रुवत् सधैं । <br> <br> धूमेनाव्रियते वह्निर्यथादर्शो मलेन च । <br> यथोल्बेनावृतो गर्भस्तथा तेनेदमावृतम् (३८) <br> धुवाँ र रजले अग्नि र ऐना ढाकिएसरी <br> कामनाले छोप्छ ज्ञान, पेटले गर्भझैं गरी । <br> <br> आवृतं ज्ञानमेतेन ज्ञानिनो नित्यवैरिणा । <br> कामरूपेण कौन्तेय दुष्पूरेणानलेन च (३९) <br> सन्तुष्ट नहुने आगो-समान काम-शत्रुले- <br> ज्ञानीको ज्ञान, कौन्तेय ! ढाकेको छ यहाँ सबै । <br> <br> इन्द्रियाणि मनो बुद्धिरस्याधिष्ठानमुच्यते । <br> एतैर्विमोहयत्येष ज्ञानमावृत्य देहिनम् (४०) <br> यसका वास हुन् चित्त, बुद्धि औ पाँच इन्द्रिय, <br> यिनैले ज्ञान ढाकेर बन्छ यो जीव मोहित । <br> <br> तस्मात्त्वमिन्द्रियाण्यादौ नियम्य भरतर्षभ । <br> पाप्मानं प्रजहि ह्येनं ज्ञानविज्ञाननाशनम् (४१) <br> त्यसैले पहिले आफ्ना गरी इन्द्रिय निग्रह, <br> ज्ञान-विज्ञान मास्ने यो, पापी मार पृथासुत ! <br> <br> इन्द्रियाणि पराण्याहुरिन्द्रियेभ्यः परं मनः । <br> मनसस्तु परा बुद्धिर्यो बुद्धेः परतस्तु सः (४२) <br> देहमा इन्द्रिय श्रेष्ठ सोभन्दा मन श्रेष्ठ हो, <br> मनभन्दा बुद्धि श्रेष्ठ, शुद्धात्मा सर्वश्रेष्ठ हो । <br> <br> एवं बुद्धेः परं बुद्धवा संस्तभ्यात्मानमात्मना । <br> जहि शत्रुं महाबाहो कामरूपं दुरासदम्''' (४३) <br> त्यसैले हे महाबाहो ! आत्मा नै सर्वश्रेष्ठ हो, <br> मन स्थिर गरी नाश गर, दुर्जय कामको । <br> <br> ॐ तत्सदिति श्रीमद्भगवद्गीतासूपनिषत्सु ब्रह्मविद्यायां योगशास्त्रे श्रीकृष्णार्जुनसंवादे कर्मयोगो नाम तृतीयोऽध्यायः।। हरिः ॐ तत् सत् । <br> nz74ywmqi6myl8paays4udshiv4ka6i चतुर्थोध्यायः 0 4286 16419 16418 2020-04-11T08:13:25Z Komal Prasad Pokharel 1182 /* ज्ञानकर्मसन्यासयोग */ wikitext text/x-wiki ===ज्ञानकर्मसन्यासयोग=== <br> श्रीभगवानुवाच <br> इमं विवस्वते योगं प्रोक्तवानहमव्ययम् । <br> विवस्वान्मनवे प्राह मनुरिक्ष्वाकवेऽब्रवीत् (१) <br> भगवान्ले भने <br> मबाट सूर्यले योग सिके र मनुमा भने, <br> मनुले पनि सो शिक्षा राजा इक्ष्वाकुमा दिए। <br> <br> एवं परम्पराप्राप्तमिमं राजर्षयो विदुः । <br> स कालेनेह महता योगो नष्टः परन्तप (२) <br> राजर्षिहरुले जाने परम्परित योग यो, <br> धेरै काल बिते-पश्चात्, पार्थ ! नष्ट स्वयं भयो । <br> <br> स एवायं मया तेऽद्य योगः प्रोक्तः पुरातनः । <br> भक्तोऽसि मे सखा चेति रहस्यं ह्येतदुत्तमम् (३) <br> त्यसैले नै भनें आज मैले योग पुरातन- <br> रहस्य, भक्त ठानेर, साथी मानेर उत्तम । <br> <br> अर्जुन उवाच <br> अपरं भवतो जन्म परं जन्म विवस्वतः । <br> कथमेतद्विजानीयां त्वमादौ प्रोक्तवानिति (४) <br> अर्जुनले भने <br> पहिले जन्मिए सूर्य अहिले जन्मियौ तिमी, <br> कसरी सृष्टिका बेला उपदेष्टा भयौ अनि ! <br> <br> श्रीभगवानुवाच <br> बहूनि मे व्यतीतानि जन्मानि तव चार्जुन । <br> तान्यहं वेद सर्वाणि न त्वं वेत्थ परन्तप (५) <br> भगवान्ले भने <br> बिते तिम्रा तथा मेरा अनेकौं जन्म अर्जुन ! <br> म संझन्छु सबै जन्म, सम्झन्नौ हे धनञ्जय ! <br> <br> अजोऽपि सन्नव्ययात्मा भूतानामीश्वरोऽपि सन् । <br> प्रकृतिं स्वामधिष्ठाय सम्भवाम्यात्ममायया (६) <br> अजन्मा अविनाशी हुँ, प्राणीको ईश नै तर, <br> प्रकृति वशमा राखी मायाले जन्म लिन्छु म । <br> <br> यदा यदा हि धर्मस्य ग्लानिर्भवति भारत । <br> अभ्युत्थानमधर्मस्य तदात्मानं सृजाम्यहम् (७) <br> जहिले जहिले धर्म नासिन्छ, पाप बढ्दछ, <br> धर्म रक्षा गर्न आफैं जन्म लिन्छु म, भारत ! <br> <br> परित्राणाय साधूनां विनाशाय च दुष्कृताम् । <br> धर्मसंस्थापनार्थाय सम्भवामि युगे युगे (८) <br> गर्न सज्जनको रक्षा, विनाश गर्न दुष्टको, <br> युगैपिछे म जन्मन्छु स्थापना गर्न धर्मको । <br> <br> जन्म कर्म च मे दिव्यमेवं यो वेत्ति तत्वतः । <br> त्यक्त्वा देहं पुनर्जन्म नैति मामेति सोऽर्जुन (९) <br> दिव्य जन्म-क्रिया मेरो जसले पूर्ण जान्दछ, <br> मृत्युपछि पुनर्जन्म हुन्न, मैंसँग मिल्दछ । <br> क्रिया = कर्म । <br> <br> वीतरागभय क्रोधा मन्मया मामुपाश्रिताः । <br> बहवो ज्ञानतपसा पूता मद्भावमागताः (१०) <br> अनुराग, भय, क्रोध त्याग्ने मेरा उपासक <br> धेरैले तप-प्रज्ञाले पाए मेरो परम्पद । <br> <br> ये यथा मां प्रपद्यन्ते तांस्तथैव भजाम्यहम् । <br> मम वर्त्मानुवर्तन्ते मनुष्याः पार्थ सर्वशः (११) <br> भावानुसार जे भज्छन् फल दिन्छु त्यही म त <br> मेरा पछि सबै मान्छे हिंड्दछन्, हे पृथासुत ! <br> <br> काङ्क्षन्तः कर्मणां सिद्धिं यजन्त इह देवताः । <br> क्षिप्रं हि मानुषे लोके सिद्धिर्भवति कर्मजा (१२) <br> कर्मको सिद्धिका लागि गर्छन् पूजन देवको <br> मनुष्यलोकमा चाँडै फल मिल्दछ कर्मको । <br> <br> चातुर्वण्र्यंं मया सृष्टं गुणकर्मविभागशः । <br> तस्य कर्तारमपि मां विद्ध्यकर्तारमव्ययम् (१३) <br> चार वर्ण गरें सृष्टि गुणकर्मानुसारले <br> त्यस्को कर्ता स्वयं मैं हुँ, अकर्ता हुँ ननासिने । <br> <br> न मां कर्माणि लिम्पन्ति न मे कर्मफले स्पृहा । <br> इति मां योऽभिजानाति कर्मभिर्न स बध्यते (१४) <br> मभित्र फल आसक्ति, मभित्र कर्मबन्धन– <br> हुदैन, यो बुझे पश्चात् बाधिन्न कर्मले जन । <br> <br> एवं ज्ञात्वा कृतं कर्म पूर्वैरपि मुमुक्षुभिः । <br> कुरु कर्मैव तस्मात्वं पूर्वैः पूर्वतरं कृतम् (१५) <br> यस्तो जानेर कर्तव्य गर्दथे अघिका मुनि, <br> तिनकै पछि लागेर गर कर्म तिमी पनि । <br> <br> किं कर्म किमकर्मेति कवयोऽप्यत्र मोहिताः । <br> तत्ते कर्म प्रवक्ष्यामि यज्ज्ञात्वा मोक्ष्यसेऽशुभात्। (१६) <br> बुद्धिमान् पनि जान्दैनन् के हो कर्म ! अकर्म के ! <br> त्यो म भन्दछु, जो जाने कर्मबन्धन छुटछ है । <br> <br> कर्मणो ह्यपि बोद्धव्यं बोद्धव्यं च विकर्मणः । <br> अकर्मणश्च बोद्धव्यं गहना कर्मणो गतिः (१७) <br> कर्म के हो जान्नुपर्छ, जान्नुपर्छ विकर्म के ! <br> छ गूढ कर्मको बाटो, जान्नुपर्छ अकर्म के ! <br> <br> कर्मण्यकर्म यः पश्येदकर्मणि च कर्म यः । <br> स बुद्धिमान्मनुष्येषु स युक्तः कृत्स्नकर्मकृत् (१८) <br> अकर्ममा कर्म देख्छ, कर्मभित्र अकर्म जो, <br> सो, ज्ञानी नरमध्येमा कर्म-योगी मनुष्य हो । <br> <br> यस्य सर्वे समारम्भाः कामसंकल्पवर्जिताः । <br> ज्ञानाग्निदग्धकर्माणं तमाहुः पंडितं बुधाः (१९) <br> जसले फलको आशा नराखी कर्म गर्दछ, <br> ज्ञानाग्निमा डढी कर्म सो ज्ञानी कहलाउँछ । <br> <br> त्यक्त्वा कर्मफलासङ्गं नित्यतृप्तो निराश्रयः । <br> कर्मण्यभिप्रवृत्तोऽपि नैव किञ्चित्करोति सः (२०) <br> स्वकर्म फल त्यागेर सन्तोषी नित्य बन्छ जो, <br> कर्ममा व्यस्त रहने अकर्मी नर हुन्छ त्यो । <br> <br> निराशीर्यतचित्तात्मा त्यक्तसर्वपरिग्रहः । <br> शारीरं केवलं कर्म कुर्वन्नाप्नोति किल्बिषम् (२१) <br> अनासक्त, तथा चित्त-स्थिर, स्वामित्व-त्यागले <br> देह-निर्वाहको कर्म गर्ने निष्पाप हुन्छ है । <br> <br> यदृच्छालाभसंतुष्टो द्वन्द्वातीतो विमत्सरः । <br> समः सिद्धावसिद्धौ च कृत्वापि न निबध्यते (२२) <br> छ आफ्नो आयमा तुष्ट, रिस-द्वन्द्वबिना छ जो, <br> हानी र लाभमा एकै देख्छ, निर्बन्ध हुन्छ त्यो । <br> <br> गतसङ्गस्य मुक्तस्य ज्ञानावस्थितचेतसः । <br> यज्ञायाचरतः कर्म समग्रं प्रविलीयते (२३) <br> स्थिर चित्त छ प्रज्ञामा, अनासक्त र मुक्त छ, <br> यज्ञ गर्छ भने नाश बन्छन् कर्महरू सब । <br> <br> ब्रह्मार्पणं ब्रह्म हविर्ब्रह्माग्नौ ब्रह्मणा हुतम् । <br> ब्रह्मैव तेन गन्तव्यं ब्रह्मकर्मसमाधिना (२४) <br> सुरो ब्रह्म, चरु ब्रह्म, घिउ, ब्राह्मण ब्रह्म हुन्, <br> गरिने कर्म हो ब्रह्म, कर्ता, फलादि ब्रह्म हुन् । <br> <br> दैवमेवापरे यज्ञं योगिनः पर्युपासते । <br> ब्रह्माग्नावपरे यज्ञं यज्ञेनैवोपजुह्वति (२५) <br> यज्ञले गर्दछन् कोही देवताको उपासना, <br> कोही ब्रह्माग्निमा गर्छन् ध्यान-यज्ञ उपासना । <br> <br> श्रोत्रादीनीन्द्रियाण्यन्ये संयमाग्निषु जुह्वति । <br> शब्दादीन्विषयानन्य इन्द्रियाग्निषु जुह्वति (२६) <br> कोही संयम-आगामा ज्ञान-इन्द्रिय होम्दछन् <br> कोही इन्द्रिय-आगामा विषयेन्द्रिय होम्दछन् । <br> <br> सर्वाणीन्द्रियकर्माणि प्राणकर्माणि चापरे । <br> आत्मसंयमयोगाग्नौ जुह्वति ज्ञानदीपिते (२७) <br> कोही इन्द्रियका कर्म, प्राणकर्महरू सब, <br> आत्मसंयम-आगामा होम्छन् ज्ञान-प्रकाशित । <br> <br> द्रव्ययज्ञास्तपोयज्ञा योगयज्ञास्तथापरे । <br> स्वाध्यायज्ञानयज्ञाश्च यतयः संशितव्रताः (२८) <br> गर्छन् संपत्तिले यज्ञ , तपले, योगले कुनै, <br> गर्छन् स्वाध्यायले यज्ञ ज्ञानले, व्रतले कुनै । <br> <br> अपाने जुह्वति प्राणं प्राणेऽपानं तथापरे । <br> प्राणापानगती रुद्ध्वा प्राणायामपरायणाः (२९) <br> होम्छन् अपानमा प्राण, अपान प्राणमा कुनै, <br> दुवैको गति रोकेर समाधि लाउँछन् कुनै, <br> <br> अपरे नियताहाराः प्राणान्प्राणेषु जुह्वति । <br> सर्वेऽप्येते यज्ञविदो यज्ञक्षपितकल्मषाः (३०) <br> प्राणमा प्राण नै होम्छन् निराहार बसी कुनै, <br> यी योगी यज्ञका ज्ञाता निष्पाप बन्दछन् सबै । <br> <br> यज्ञशिष्टामृतभुजो यान्ति ब्रह्म सनातनम् । <br> नायं लोकोऽस्त्ययज्ञस्य कुतोऽन्यः कुरुसत्तम (३१) <br> खाएर यज्ञको शेष पुग्छन् ब्रह्म सनातन, <br> जो गर्दैन यहाँ यज्ञ सो दुःखी बन्छ अर्जुन ! <br> <br> एवं बहुविधा यज्ञा वितता ब्रह्मणो मुखे । <br> कर्मजान्विद्धि तान्सर्वानेवं ज्ञात्वा विमोक्ष्यसे (३२) <br> यसरी वेदवाणीमा धेरै यज्ञ बताइए, <br> कर्म हो तिनको स्रोत, यो जानी मुक्त बन्नु है । <br> <br> श्रेयान्द्रव्यमयाद्यज्ञाज्ज्ञानयज्ञः परन्तप । <br> सर्वं कर्माखिलं पार्थ ज्ञाने परिसमाप्यते (३३) <br> पैसाको यज्ञभन्दा त ज्ञानयज्ञ विशाल छ, <br> सबै कर्म यहाँ पार्थ, ज्ञानमा पूर्ण बन्दछ । <br> <br> तद्विद्धि प्रणिपातेन परिप्रश्नेन सेवया । <br> उपदेक्ष्यन्ति ते ज्ञानं ज्ञानिनस्तत्वदर्शिनः (३४) <br> पाउमा दण्डवत् सेवा गरी प्रश्न गरेपछि, <br> तत्त्वदर्शी र ज्ञानीले दिन्छन् ज्ञान सरासरि । <br> <br> यज्ज्ञात्वा न पुनर्मोहमेवं यास्यसि पाण्डव । <br> येन भुतान्यशेषेण द्रक्ष्यस्यात्मन्यथो मयि (३५) <br> सो तत्त्वज्ञान जान्नाले मोह हुन्न पृथासुत ! <br> प्राणीहरू तिमीभित्र र ममा देख्दछौ सब । <br> <br> अपि चेदसि पापेभ्यः सर्वेभ्यः पापकृत्तमः । <br> सर्वं ज्ञानप्लवेनैव वृजिनं सन्तरिष्यसि (३६) <br> अरू पापीहरूभन्दा धेरै पाप गरे पनि, <br> ज्ञान नाउ चढी पाप–समुद्र तर्दछौ तिमी । <br> <br> यथैधांसि समिद्धोऽग्निर्भस्मसात्कुरुतेऽर्जुन <br> ज्ञानाग्निः सर्वकर्माणि भस्मसात्कुरुते तथा (३७) <br> अग्निले जसरी पार्थ ! समिधा भस्म गर्दछ, <br> ज्ञानाग्निले सबै कर्म त्यसरी भस्म पार्दछ । <br> <br> न हि ज्ञानेन सदृशं पवित्रमिह विद्यते । <br> तत्स्वयं योगसंसिद्धः कालेनात्मनि विन्दति (३८) <br> ज्ञानझैं विश्वमा केही पवित्र छैन निश्चय, <br> योगको पूर्णतापश्चात् आत्माले बोध गर्दछ । <br> <br> श्रद्धावाँल्लभते ज्ञानं तत्परः संयतेन्द्रियः । <br> ज्ञानं लब्धवा परां शान्तिमचिरेणाधिगच्छति (३९) <br> जितेन्द्रिय र श्रद्धावान् व्यक्तिले ज्ञान पाउँछ <br> ज्ञान प्राप्त हुनासाथ तुरुन्त शान्ति मिल्दछ । <br> <br> अज्ञश्चाश्रद्दधानश्च संशयात्मा विनश्यति । <br> नायं लोकोऽस्ति न परो न सुखं संशयात्मनः (४०) <br> अज्ञानी, संशयी, श्रद्धा नहुने नष्ट बन्दछन्, <br> यस्ता सन्दिग्ध मान्छेले सर्वत्र दुःख पाउँछन् । <br> <br> योगसन्न्यस्तकर्माणं ज्ञानसञ्छिन्न संशयम् । <br> आत्मवन्तं न कर्माणि निबध्नन्ति धनञ्जय (४१) <br> फलको आस गर्दैन, ज्ञानी, संशयहीन छ- <br> भने स्व-कर्म डोरीले बाध्न सक्दैन पाण्डव ! <br> <br> तस्मादज्ञानसम्भूतं हृत्स्थं ज्ञानासिनात्मनः । <br> छित्वैनं संशयं योगमातिष्ठोत्तिष्ठ भारत (४२) <br> मनको अन्ध-अज्ञानबाट उत्पन्न संशय- <br> काटी ज्ञानास्त्रले योग समाई उठ भारत ! <br> <br> ॐ तत्सदिति श्रीमद्भगवद्गीतासूपनिषत्सु ब्रह्मविद्यायां योगशास्त्रे श्रीकृष्णार्जुनसंवादे ज्ञानकर्मसन्न्यासयोगो नाम चतुर्थोऽध्यायः । हरिः ॐ तत् सत् । <br> <br> poes5mdvoxn30vdkoza4vww725zvbb4 पञ्चमोध्यायः 0 4287 16427 16426 2020-04-12T07:24:10Z Komal Prasad Pokharel 1182 /* कर्मसन्यासयोग */ wikitext text/x-wiki ===कर्मसन्यासयोग=== <br> अर्जुन उवाच <br> संन्यासं कर्मणां कृष्ण पुनर्योगं च शंससि । <br> यच्छ्रेय एतयोरेकं तन्मे ब्रूहि सुनिश्चितम् (१) <br> अर्जुनले भने <br> कहिले कर्म-सन्यास, कहिले कर्म-योगको, <br> प्रशंसा गर्दछौ, कृष्ण ! भन लौ कुन श्रेष्ठ हो । <br> <br> श्रीभगवानुवाच <br> संन्यासः कर्मयोगश्च निःश्रेयसकरावुभौ । <br> तयोस्तु कर्मसंन्यासात्कर्मयोगो विशिष्यते (२) <br> भगवान्ले भने <br> कर्मयोग तथा साङ्ख्य दुवै नै श्रेष्ठ हुन्, तर <br> दुईमा तुलना गर्दा कर्मयोग विशिष्ट छ । <br> <br> ज्ञेयः स नित्यसंन्यासी यो न द्वेष्टि न काङ्क्षति, <br> निर्द्वन्द्वो हि महाबाहो सुखं बन्धात्प्रमुच्यते (३) <br> इच्छा, द्वेषादिले मुक्त भए संन्यस्त हो स्वतः <br> जो छ निर्द्वन्द सो व्यक्ति, पार्थ ! बन्धन मुक्त छ । <br> <br> सांख्ययोगौ पृथग्बालाः प्रवदन्ति न पण्डिताः । <br> एकमप्यास्थितः सम्यगुभयोर्विन्दते फलम् (४) <br> अल्पज्ञले मात्र भिन्न देख्छन् साङ्ख्य र कर्ममा <br> दुवैको फल मिल्नेछ राखे विश्वास एकमा । <br> <br> यत्साङ्ख्यैः प्राप्यते स्थानं तद्यौगैरपि गम्यते । <br> एकं साङ्ख्यंं च योगं च यः पश्यति स पश्यति (५) <br> साङ्ख्यले पाइने स्थान पाइन्छ योगले पनि, <br> साङ्ख्य, योग दुवै एक देख्नेले देख्छ जे पनि । <br> <br> सन्न्यासस्तु महाबाहो दुःखमाप्तुमयोगतः । <br> योगयुक्तो मुनिर्ब्रह्म नचिरेणाधिगच्छति (६) <br> कर्म-योगबिना हुन्छ सन्यास दुःखको जड <br> निष्काम कर्मयोगी त ब्रह्ममा शीघ्र मिल्दछ । <br> <br> योगयुक्तो विशुद्धात्मा विजितात्मा जितेन्द्रियः <br> सर्वभूतात्मभूतात्मा कुर्वन्नपि न लिप्यते (७) <br> आत्मा-इन्द्रिय जित्ने र सम्पूर्ण जीवमा सम- <br> देख्ने त्यो कर्म-संन्यासी लिप्त बन्दैन कर्ममा । <br> <br> नैव किञ्चित्करोमीति युक्तो मन्येत तत्त्ववित् । <br> पश्यञ्श्रृण्वन्स्पृशञ्जिघ्रन्नश्नन्गच्छन्स्वपंश्वसन् (८) <br> प्रलपन्विसृजन्गृह्णन्नुन्मिषन्निमिषन्नपि । <br> इन्द्रियाणीन्द्रियार्थेषु वर्तन्त इति धारयन् (९) <br> <br> हेर्दा, सुन्दा, छुँदा, खाँदा, हिंड्दा, सुँघ्दा र श्वासमा, <br> सुत्दा, बोल्दा, लिंदा, छोड्दा, आँखा खोल्दा र चिम्ममा <br> गर्छन् इन्द्रियले आफ्ना नित्य-कार्य निरन्तर- <br> भनेर तत्त्व जान्नेले कर्ता अर्कै छ ठान्दछ । <br> <br> ब्रह्मण्याधाय कर्माणि सङ्गं त्यक्त्वा करोति यः <br> लिप्यते न स पापेन पद्मपत्रमिवाम्भसा (१०) <br> फलाशा नलिई ब्रह्म सम्झी कर्म गरे यदि, <br> छुँदैन पापले पद्म-पत्रको जलझैं गरी । <br> <br> कायेन मनसा बुद्धया केवलैरिन्द्रियैरपि । <br> योगिनः कर्म कुर्वन्ति सङ्गं त्यक्त्वात्मशुद्धये (११) <br> शरीर मन बुद्धिले तथा इन्द्रियले पनि <br> आत्माको शुद्धिमा कर्म निष्काम गर्दछन् मुनि । <br> <br> युक्तः कर्मफलं त्यक्त्वा शान्तिमाप्नोति नैष्ठिकीम् । <br> अयुक्तः कामकारेण फले सक्तो निबध्यते (१२) <br> कर्मको फल त्याग्नाले योगीले शान्ति भेट्दछ, <br> फलासक्त र भोगीले कडा बन्धन झेल्दछ । <br> <br> सर्वकर्माणि मनसा संन्यस्यास्ते सुखं वशी । <br> नवद्वारे पुरे देही नैव कुर्वन्न कारयन् (१३) <br> मनद्वारा सबै कर्म योगीले वश गर्दछ, <br> नौ ढोके देहमा कर्म न गर्छ, न गराउँछ । <br> <br> न कर्तृत्वं न कर्माणि लोकस्य सृजति प्रभुः । <br> न कर्मफलसंयोगं स्वभावस्तु प्रवर्तते (१४) <br> कर्ता, कर्म दुवै सृष्टि गर्दैनन् प्रभु ईशले, <br> कर्ममा फल-सम्बन्ध छैन, चल्छ स्वभावले । <br> <br> नादत्ते कस्यचित्पापं न चैव सुकृतं विभुः । <br> अज्ञानेनावृतं ज्ञानं तेन मुह्यन्ति जन्तवः (१५) <br> पाप, धर्म दुवैलाई गर्दैनन् प्रभु स्वीकृत, <br> ढाक्छ अज्ञानले ज्ञान मोहमा पर्दछन् नर । <br> <br> ज्ञानेन तु तदज्ञानं येषां नाशितमात्मनः । <br> तेषामादित्यवज्ज्ञानं प्रकाशयति तत्परम् (१६) <br> ज्ञानले जब अज्ञान मान्छेको नष्ट बन्दछ, <br> सूर्य प्रकाशझैं ज्ञान झल्झलाकार बन्दछ । <br> <br> तद्बुद्धयस्तदात्मानस्तन्निष्ठास्तत्परायणाः । <br> गच्छन्त्यपुनरावृत्तिं ज्ञाननिर्धूतकल्मषाः (१७) <br> मन बुद्धि तथा निष्ठा र भक्ति प्रभुमा हुने <br> ज्ञानी, निष्पाप मान्छेको पुनर्जन्म हुँदैन है । <br> <br> विद्याविनयसम्पन्ने ब्राह्मणे गवि हस्तिनि । <br> शुनि चैव श्वपाके च पण्डिताः समदर्शिनः (१८) <br> विद्वान्, ब्राह्मण, गौ, हात्ती तथा चाण्डाल, कुक्कुर- <br> समान देख्ने मान्छे नै बन्छ पण्डित वास्तव । <br> <br> इहैव तैर्जितः सर्गो येषां साम्ये स्थितं मनः । <br> निर्दोषं हि समं ब्रह्म तस्माद् ब्रह्मणि ते स्थिताः (१९) <br> चित्त स्थिर हुनेले नै संसार सब जित्दछ <br> ब्रह्मझैं हुन्छ निर्दाेष तब त्यो ब्रह्म बन्दछ । <br> <br> न प्रहृष्येत्प्रियं प्राप्य नोद्विजेत्प्राप्य चाप्रियम् । <br> स्थिरबुद्धिरसम्मूढो ब्रह्मविद् ब्रह्मणि स्थितः (२०) <br> राम्रो पाएर हाँस्दैन नराम्रोमा रुँदैन जो, <br> मोह-शून्य, स्थिर-प्रज्ञा, ब्रह्मज्ञ ब्रह्म बन्छ त्यो । <br> प्रज्ञा = बुद्धि । <br> <br> बाह्यस्पर्शेष्वसक्तात्मा विन्दत्यात्मनि यत्सुखम् । <br> स ब्रह्मयोगयुक्तात्मा सुखमक्षयमश्नुते (२१) <br> तत्त्वज्ञ आत्ममै रम्छ, नभाेगी सुख इन्द्रिय, <br> सो परब्रह्म आत्माले सुख नै सुख भोग्दछ । <br> <br> ये हि संस्पर्शजा भोगा दुःखयोनय एव ते । <br> आद्यन्तवन्तः कौन्तेय न तेषु रमते बुधः (२२) <br> विषयेन्द्रियको भोग दुःखकारक बन्दछ, <br> त्यसैले तत्त्वका ज्ञाता चाहन्नन् पार्थ ! यो सुख । <br> <br> शक्नोतीहैव यः सोढुं प्राक्शरीरविमोक्षणात् । <br> कामक्रोधोद्भवं वेगं स युक्तः स सुखी नरः (२३) <br> काम-क्रोधादिको वेग मर्नुपूर्व सहन्छ जो, <br> सच्चा योगी त्यही नै हो सुखमा नित्य रम्छ त्यो । <br> <br> योऽन्तः सुखोऽन्तरारामस्तथान्तर्ज्याेतिरेव यः । <br> स योगी ब्रह्मनिर्वाणं ब्रह्मभूतोऽधिगच्छति (२४) <br> आत्मामा सुख-आराम, आत्मामै ज्योति बल्दछ- <br> भने त्यो ब्रह्मवत् योगी नै परब्रह्म बन्दछ । <br> <br> लभन्ते ब्रह्मनिर्वाणमृषयः क्षीणकल्मषाः । <br> छिन्नद्वैधा यतात्मानः सर्वभूतहिते रताः (२५) <br> सन्देहहीन, निष्पाप, मन ईश्वरमा हुने, <br> प्राणीको हित गर्ने त्यो ऋषि हो ब्रह्म पाउँने । <br> <br> कामक्रोधवियुक्तानां यतीनां यतचेतसाम् । <br> अभितो ब्रह्मनिर्वाणं वर्तते विदितात्मनाम् (२६) <br> कामक्रोधादिले हीन, ब्रह्म चिन्ने जितेन्द्रिय, <br> मनीषी जनका हुन्छन् परब्रह्म सबैतिर । <br> <br> स्पर्शान्कृत्वा बहिर्बाह्यांश्चक्षुश्चैवान्तरे भ्रुवोः । <br> प्राणापानौ समौ कृत्वा नासाभ्यन्तरचारिणौ (२७) <br> ललाटमा दिई दृष्टि नसम्झी बाह्य इन्द्रिय, <br> बराबर गरी प्राण-अपान नाकका बिच, <br> <br> यतेन्द्रियमनोबुद्धिर्मुनिर्मोक्षपरायणः । <br> विगतेच्छाभयक्रोधो यः सदा मुक्त एव सः (२८) <br> चित्त, इन्द्रिय, बुद्धि यी जित्ने मुक्तिपरायण, <br> साधु हो, जसमा इच्छा भय-क्रोधादि शून्य छ । <br> <br> भोक्तारं यज्ञतपसां सर्वलोकमहेश्वरम् । <br> सुहृदं सर्वभूतानां ज्ञात्वा मां शान्तिमृच्छति (२९) <br> तपयज्ञादिको भोक्ता म हुँ लोक-महेश्वर <br> मित्र हुँ सब प्राणीको, यो जाने शान्ति पाउँछ । <br> <br> ॐ तत्सदिति श्रीमद्भगवद्गीतासूपनिषत्सु ब्रह्मविद्यायां योगशास्त्रे श्रीकृष्णार्जुनसंवादे कर्मसंन्यासयोगो नाम पञ्चमोऽध्यायः । हरिः ॐ तत् सत् ।। e12tnlbkmep4v6hie5lcfkaup4g7dde षष्ठोध्यायः 0 4288 16433 16432 2020-04-13T07:30:43Z Komal Prasad Pokharel 1182 /* आत्मसंयमयोगः */ wikitext text/x-wiki ===आत्मसंयमयोगः=== <br> श्रीभगवानुवाच । <br> अनाश्रितः कर्मफलं कार्यं कर्म करोति यः । <br> स संन्यासी च योगी च न निरग्निर्न चाक्रियः (१) <br> भगवान्ले भने <br> हुन्छ योगी र सन्यासी निष्काम कर्म गर्छ जो, <br> हाेम कर्मादि त्याग्दैमा सन्यासी, मुनि हुन्न त्यो । <br> <br> यं संन्यासमिति प्राहुर्योगं तं विद्धि पाण्डव । <br> न ह्यसंन्यस्तसङ्कल्पो योगी भवति कश्चन (२) <br> भन्छन् संन्यासलाई नै योग, यो बुझ अर्जुन, <br> अभिलाषा नत्यागेमा योगी हुन्न कुनै जन । <br> <br> आरुरुक्षोर्मुनेर्योगं कर्म कारणमुच्यते । <br> योगारूढस्य तस्यैव शमः कारणमुच्यते (३) <br> योग प्रारम्भका लागि कर्म हो मुख्य कारण, <br> योगीका लागि सङ्कल्प-त्याग हो श्रेष्ठ कारण । <br> <br> यदा हि नेन्द्रियार्थेषु न कर्मस्वनुषज्जते । <br> सर्वसङ्कल्पसंन्यासी योगारूढस्तदोच्यते (४) <br> विषयेन्द्रियको भोग, र कर्म फलमा कुनै <br> हुन्न आसक्त जो, सोही योगमा स्थित बन्छ है । <br> <br> उद्धरेदात्मनात्मानं नात्मानमवसादयेत् । <br> आत्मैव ह्यात्मनो बन्धुरात्मैव रिपुरात्मनः (५) <br> आफ्नो उद्धार आफैंले गर, रोक अधोगति, <br> आफू नै हाे स्वयं आफ्नाे बन्धु-शत्रु दुवै थरी । <br> <br> बन्धुरात्मात्मनस्तस्य येनात्मैवात्मना जितः । <br> अनात्मनस्तु शत्रुत्वे वर्तेतात्मैव शत्रुवत् (६) <br> आफु नै बन्धु हो आफ्नो आफैंले नैं जित्यो भने, <br> आफुले नजिते आफैं आफ्नो शत्रुसरी हुने । <br> <br> जितात्मनः प्रशान्तस्य परमात्मा समाहितः । <br> शीतोष्णसुखदुःखेषु तथा मानापमानयोः (७) <br> जाडो-गर्मी, चिसो–तातो, अपमान र मानमा <br> सम-शान्त रही आत्मा जित्ने पुग्दछ धाममा । <br> <br> ज्ञानविज्ञानतृप्तात्मा कूटस्थो विजितेन्द्रियः । <br> युक्त इत्युच्यते योगी समलोष्टाश्मकाञ्चनः (८) <br> ज्ञानादिले तृप्त आत्मा, निर्विकार, जितेन्द्रिय, <br> योगीका लागि एकै हो माटो, सुन, शिला सब । <br> <br> सुहृन्मित्रार्युदासीनमध्यस्थद्वेष्यबन्धुषु । <br> साधुष्वपि च पापेषु समबुद्धिर्विशिष्यते (९) <br> हितैषी, मित्र, मध्यस्थ तथा शत्रु र बान्धव, <br> धर्मी, पापी एक देख्ने बुद्धि अति विशिष्ट छ । <br> <br> योगी युञ्जीत सततमात्मानं रहसि स्थितः । <br> एकाकी यतचित्तात्मा निराशीरपरिग्रहः (१०) <br> जोहो र आस गर्दैन मन-इन्द्रिय जित्दछ, <br> एकान्त स्थानमा बस्छ भने आनन्द पाउँछ । <br> <br>शुचौ देशे प्रतिष्ठाप्य स्थिरमासनमात्मनः । <br> नात्युच्छ्रितं नातिनीचं चैलाजिनकुशोत्तरम् ११ <br> न होचो न त अग्लो नै वस्त्र, चर्म, कुशासन <br> शुद्ध भूमी चुनी, राखी त्यसमा स्थिर-आसन, <br> <br> तत्रैकाग्रं मनः कृत्वा यतचित्तेन्द्रियक्रियः । <br> उपविश्यासने युञ्ज्याद्योगमात्मविशुद्धये । (१२) <br> गरी एकाग्र मनले चित्त-इन्द्रिय निग्रह, <br> अन्तस्करण शुद्धिका निमित्त योगमा जुट । <br> <br> समं कायशिरोग्रीवं धारयन्नचलं स्थिरः । <br> सम्प्रेक्ष्य नासिकाग्रं स्वं दिशश्चानवलोकयन् (१३) <br> शिर, घाँटी तथा देह सीधा पारी नहल्लिई, <br> कुनै दिशा नहेरेर दृष्टि नासाग्रमा गरी । <br> <br> प्रशान्तात्मा विगतभीर्ब्रह्मचारिव्रते स्थितः । <br> मनः संयम्य मच्चित्तो युक्त आसीत मत्परः (१४) <br> आत्मा शान्त गरी, त्यागी भय, ब्रह्मव्रती बनी, <br> रोकी मन ममा पूर्ण चित्त-वृत्ति ममैं गरी । <br> <br> युञ्जन्नेवं सदात्मानं योगी नियतमानसः । <br> शान्तिं निर्वाणपरमां मत्संस्थामधिगच्छति (१५) <br> योगीले यसरी चित्त रोकी मैंमा लगाउँछ- <br> भने निर्वाणको शान्ति उसले प्राप्त गर्दछ । <br> <br> नात्यश्नतस्तु योगोऽस्ति न चैकान्तमनश्नतः । <br> न चातिस्वप्नशीलस्य जाग्रतो नैव चार्जुन (१६) <br> न योग हो बढी खानु, न भोकै बस्नु योग हो, <br> न योग हो बढी सुत्नु, न जागै बस्नु योग हो । <br> <br> युक्ताहारविहारस्य युक्तचेष्टस्य कर्मसु । <br> युक्तस्वप्नावबोधस्य योगो भवति दुःखहा (१७) <br> दिनचर्या तथा कर्म, खानपान यथोचित, <br> सुत्ने-जाग्ने यथायोग्य, योग हो दुःख नाशक । <br> <br> यदा विनियतं चित्तमात्मन्येवावतिष्ठते । <br> निःस्पृहः सर्वकामेभ्यो युक्त इत्युच्यते तदा (१८) <br> वसीभूत भई चित्त आत्मामै जब रम्दछ, <br> काम-शून्य भई योग-युक्त बन्दछ त्यो तब । <br> <br> यथा दीपो निवातस्थो नेङ्गते सोपमा स्मृता । <br> योगिनो यतचित्तस्य युञ्जतो योगमात्मनः (१९) <br> जस्तै हावाबिना बत्ती नहल्ली स्थिर बन्दछ, <br> त्यस्तै दृढमना योगी योगमा स्थिर बन्दछ । <br> <br> यत्रोपरमते चित्तं निरुद्धं योगसेवया । <br> यत्र चैवात्मनात्मानं पश्यन्नात्मनि तुष्यति (२०) <br> योगाधीन भई चित्त जसको मुस्कुराउँछ, <br> आफुले आफुलाई नै हेरी आफैं रमाउँछ । <br> <br> सुखमात्यन्तिकं यत्तद् बुद्धिग्राह्यमतीन्द्रियम् । <br> वेत्ति यत्र न चैवायं स्थितश्चलति तत्त्वतः (२१) <br> परमानन्द द्रष्टा हो बुद्धि, इन्द्रिय हाेइन, <br> यो महाज्ञानले योगी स्वयं बन्दछ निश्चल । <br> <br> यं लब्ध्वा चापरं लाभं मन्यते नाधिकं ततः । <br> यस्मिन्स्थितो न दुःखेन गुरुणापि विचाल्यते (२२) <br> पाएको लाभबाहेक चाहँदैन अरू कुनै, <br> यस्तालाई सताउन्न विशाल दुःखले पनि । <br> <br> तं विद्याद् दुःखसंयोगवियोगं योगसंज्ञितम् । <br> स निश्चयेन योक्तव्यो योगोऽनिर्विण्णचेतसा (२३) <br> योगयुक्त त्यही हो जो भव-दुःख विमुक्त छ, <br> उत्साही चित्तले योग त्यसैले गर्छ निश्चय । <br> <br> सङ्कल्पप्रभवान्कामांस्त्यक्त्वा सर्वानशेषतः । <br> मनसैवेन्द्रियग्रामं विनियम्य समन्ततः (२४) <br> सङ्कल्पबाट उब्जेका त्यागेर कामना सब, <br> मनले इन्द्रियद्वार गरी बन्द सबैतिर । <br> <br> शनैः शनैरुपरमेद् बुद्ध्या धृतिगृहीतया । <br> आत्मसंस्थं मनः कृत्वा न किञ्चिदपि चिन्तयेत् (२५) <br> क्रमैसँग समाधिस्थ बनोस्, बुद्धि प्रशान्त होस् <br> राखेर चित्त आत्मामा केही पनि नसंझियोस् । <br> <br> यतो यतो निश्चरति मनश्चञ्चलमस्थिरम् । <br> ततस्ततो नियम्यैतदात्मन्येव वशं नयेत् (२६) <br> जहाँजहाँ डुली घुम्छ मन चञ्चल अस्थिर <br> रोकी त्यहाँ त्यहाँ चित्तलाई वश स्वयं गर । <br> <br> प्रशान्तमनसं ह्येनं योगिनं सुखमुत्तमम् । <br> उपैति शान्तरजसं ब्रह्मभूतमकल्मषम् (२७) <br> निष्पाप, मनमा शान्ति तथा शान्त रजोगुण- <br> भएको ब्रह्म-योगीले भेट्छ आनन्द उत्तम । <br> <br> युञ्जन्नेवं सदात्मानं योगी विगतकल्मषः । <br> सुखेन ब्रह्मसंस्पर्शमत्यन्तं सुखमश्नुते (२८) <br> निष्पाप, मुनिले जोडी आफ्नो आत्मा र ईश्वर, <br> सुखले भगवत्प्राप्तिरूप आनन्द पाउँछ । <br> <br> सर्वभूतस्थमात्मानं सर्वभूतानि चात्मनि । <br> ईक्षते योगयुक्तात्मा सर्वत्र समदर्शनः (२९) <br> योगात्मा यतिले राख्छ सर्वत्र सम-भावना, <br> देख्छ जीवात्ममा आफु, आफैंमा विश्व-जीवन । <br> <br> यो मां पश्यति सर्वत्र सर्वं च मयि पश्यति । <br> तस्याहं न प्रणश्यामि स च मे न प्रणश्यति (३०) <br> मलाई देख्छ सर्वत्र, मभित्र सब देख्दछ- <br> भने म अनि सो भक्त हुन्नौं दृष्टि अगोचर । <br> <br> सर्वभूतस्थितं यो मां भजत्येकत्वमास्थितः । <br> सर्वथा वर्तमानोऽपि स योगी मयि वर्तते (३१) <br> मलाई सब प्राणीमा स्थित जानेर भज्छ जो, <br> सबै किसिमले योगी मभित्रै स्थिर बन्छ त्यो । <br> <br> आत्मौपम्येन सर्वत्र समं पश्यति योऽर्जुन । <br> सुखं वा यदि वा दुःखं स योगी परमो मतः (३२) <br> आफैंसमान सर्वत्र सुख दुःख बराबर– <br> देख्ने योगीश मानिन्छ परमश्रेष्ठ अर्जुन ! <br> <br> अर्जुन उवाच <br> योऽयं योगस्त्वया प्रोक्तः साम्येन मधुसूदन । <br> एतस्याहं न पश्यामि चञ्चलत्वात्स्थितिं स्थिराम् (३३) <br> अर्जुनले भने <br> समता भावले योग भन्यौ हे मधुसूदन ! <br> चञ्चले चित्तले गर्दा चिरस्थायी म देख्दिन । <br> <br> चञ्चलं हि मनः कृष्ण प्रमाथि बलवद् दृढम् । <br> तस्याहं निग्रहं मन्ये वायोरिव सुदुष्करम् (३४) <br> चन्चले मन यो कृष्ण ! बलियो, दृढ, दूषित- <br> हुनाले रोक्नका लागि हावाजस्तै कठोर छ । <br> <br> श्रीभगवानुवाच । <br> असंशयं महाबाहो मनो दुर्निग्रहं चलम् । <br> अभ्यासेन तु कौन्तेय वैराग्येण च गृह्यते (३५) <br> भगवान्ले भने <br> सजिलै वशमा हुन्न चन्चले चित्त अर्जुन ! <br> सक्छन् अभ्यास-वैराग्य मिलेर तह लाउन । <br> <br> असंयतात्मना योगो दुष्प्राप इति मे मतिः । <br> वश्यात्मना तु यतता शक्योऽवाप्तुमुपायतः (३६) <br> मन यो वशमा छैन भने योग छ दुर्लभ, <br> वशमा सो भए प्राप्त गर्न सक्दछ साधक । <br> <br> अर्जुन उवाच । <br> अयतिः श्रद्धयोपेतो योगाच्चलितमानसः । <br> अप्राप्य योगसंसिद्धिं कां गतिं कृष्ण गच्छति (३७) <br> श्रद्धापूर्वक लागेर योगमा चित्त-चञ्चल- <br> हुने असिद्ध योगीको गति के हुन्छ केशव ! <br> <br> कच्चिन्नोभयविभ्रष्टश्छिन्नाभ्रमिव नश्यति । <br> अप्रतिष्ठो महाबाहो विमूढो ब्रह्मणः पथि (३८) <br> निराश्रय तथा ब्रह्म-प्राप्तिमा जो छ मोहित, <br> छिन्न बादलझैं कृष्ण ! के त्यो नष्ट हुदैन र ! <br> <br> एतन्मे संशयं कृष्ण छेत्तुमर्हस्यशेषतः । <br> त्वदन्यः संशयस्यास्य छेत्ता न ह्युपपद्यते (३९) <br> मेरा संशयको नाश अरू को गर्न सक्दछ ! <br> तिमीबाहेक हे कृष्ण ! छैन संशय-नाशक <br> <br> श्रीभगवानुवाच । <br> पार्थ नैवेह नामुत्र विनाशस्तस्य विद्यते । <br> न हि कल्याणकृत्कश्चिद् दुर्गतिं तात गच्छति (४०) <br> भगवान्ले भने <br> न यहाँ, न वहाँ नाश, उसको हुन्छ अर्जुन ! <br> कसैको दुर्गति ठ्याम्मै हुन्न ईश्वर-पाउन । <br> <br> प्राप्य पुण्यकृतां लोकानुषित्वा शाश्वतीः समाः । <br> शुचीनां श्रीमतां गेहे योगभ्रष्टोऽभिजायते (४१) <br> धेरै समय भोगेर स्वर्गादि पुण्यलोकमा, <br> जन्मन्छ योगले भ्रष्ट शुद्ध मानव देहमा । <br> <br> अथवा योगिनामेव कुले भवति धीमताम् । <br> एतद्धि दुर्लभतरं लोके जन्म यदीदृशम् (४२) <br> अथवा प्राज्ञ योगीका-कुलमैं जन्म मिल्दछ, <br> यस्तो जन्म त धर्तीमा मानिन्छ अति दुर्लभ <br> <br> तत्र तं बुद्धिसंयोगं लभते पौर्वदेहिकम् । <br> यतते च ततो भूयः संसिद्धौ कुरुनन्दन (४३) <br> बुद्धि-संयोगले फेरि पूर्वको योग-साधना- <br> प्राप्त हुन्छ, तथा सिद्धि अझै मिल्दछ अर्जुन ! <br> <br> पूर्वाभ्यासेन तेनैव ह्रियते ह्यवशोऽपि सः । <br> जिज्ञासुरपि योगस्य शब्दब्रह्मातिवर्तते (४४) <br> पूर्व अभ्यासले तान्छ पराधीन भए पनि, <br> योग-जिज्ञासु मान्दैन वेद-कर्महरू कुनै । <br> <br> प्रयत्नाद्यतमानस्तु योगी संशुद्धकिल्बिषः । <br> अनेकजन्मसंसिद्धस्ततो याति परां गतिम् (४५) <br> प्रयत्नरत सो योगी निष्पाप, शुद्ध बन्दछ <br> अनेक जन्म-सिद्धिले अत्युच्च गति पाउँछ । <br> अत्युच्च = अति उच्च । <br> <br> तपस्विभ्योऽधिको योगी ज्ञानिभ्योऽपि मतोऽधिकः । <br> कर्मिभ्यश्चाधिको योगी तस्माद्योगी भवार्जुन (४६) <br> ज्ञानीमा र तपस्वीमा, कर्मठे जनमा पनि, <br> योगी नै श्रेष्ठ हो पार्थ ! बन योगी तिमी पनि । <br> <br> योगिनामपि सर्वेषां मद्गतेनान्तरात्मना । <br> श्रद्धावान्भजते यो मां स मे युक्ततमो मतः (४७) <br> सबै योगीहरूमध्ये मलाई अन्तरात्मले <br> श्रद्धापूर्वक भज्ने नै हो मेरो भक्त-नायिके । <br> <br> ॐ तत्सदिति श्रीमद्भगवद्गीतासूपनिषत्सु ब्रह्मविद्यायां योगशास्त्रे श्रीकृष्णार्जुनसंवादे आत्मसंयम योगो नाम षष्ठोऽध्यायः । ६ । हरिः ओं तत्सत् । tq8fwai3kpwmuyk8roogps6xuexibp7 सप्तमोध्यायः 0 4289 16436 16435 2020-04-13T08:26:41Z Komal Prasad Pokharel 1182 /* ज्ञानविज्ञानयोग */ wikitext text/x-wiki ===ज्ञानविज्ञानयोग=== <br> श्रीभगवानुवाच <br> मय्यासक्तमनाः पार्थ योगं युञ्जन्मदाश्रयः । <br> असंशयं समग्रं मां यथा ज्ञास्यसि तच्छृणु (१) <br> श्रीभगवान्ले भने <br> मेरै आश्रयमा योग गरी मैमा दिई मन, <br> बिना संशय सम्पूर्ण मलाई जान्न लौ सुन । <br> <br> ज्ञानं तेऽहं सविज्ञानमिदं वक्ष्याम्यशेषतः । <br> यज्ज्ञात्वा नेह भूयोऽन्यज्ज्ञातव्यमवशिष्यते (२) <br> विज्ञानसँगको ज्ञान बताउँछु समग्र नै, <br> यो जानेर यहाँ फेरि जान्न बाँकी रहन्न क्यै । <br> <br> मनुष्याणां सहस्रेषु कश्चिद्यतति सिद्धये । <br> यततामपि सिद्धानां कश्चिन्मां वेत्ति तत्वतः (३) <br> हजारौं नरमा कोही सिद्धिको यत्न गर्दछ, <br> कसैले तिनमध्येमा मेरो तत्त्वार्थ जान्दछ । <br> <br> भूमिरापोऽनलो वायुः खं मनो बुद्धिरेव च । <br> अहङ्कार इतीयं मे भिन्ना प्रकृतिरष्टधा (४) <br> भू, पानी, वायु, आकाश, अग्नि, बुद्धि तथा मन, <br> अहङ्कार गरी आठ मेरा प्रकृति छन् सुन । <br> <br> अपरेयमितस्त्वन्यां प्रकृतिं विद्धि मे पराम् । <br> जीवभूतां महाबाहो ययेदं धार्यते जगत् (५) <br> अपरा जड हुन् आठ, अर्की चेतन हुन् परा, <br> विश्व-धारण गर्दैछिन् परा प्रकृतिले सदा । <br> <br> एतद्योनीनि भूतानि सर्वाणीत्युपधारय । <br> अहं कृत्स्नस्य जगत: प्रभव: प्रलयस्तथा ।।६।। <br> दुई प्रकृतिद्वारा नै हुन्छ उत्पन्न लोकको <br> म नैं हुँ विश्वको सृष्टि-कर्ता, स्थिति र नाशको । <br> दुई प्रकृति = परा र अपरा । <br> <br> मत्तः परतरं नान्यत्किञ्चिदस्ति धनञ्जय । <br> मयि सर्वमिदं प्रोतं सूत्रे मणिगणा इव (७) <br> कुनै अर्को मबाहेक छैन कारण अर्जुन ! <br> धागामा मणिझैं विश्व उनिएको ममा सब । <br> <br> रसोऽहमप्सु कौन्तेय प्रभास्मि शशिसूर्ययोः । <br> प्रणवः सर्ववेदेषु शब्दः खे पौरुषं नृषु (८) <br> पानीमा रस अौ सूर्य-चन्द्रमा म प्रकाश हुँ, <br> वेदमा ओम् ‘ख’मा शब्द, मान्छेमा पुरुषत्व हुँ । <br> ख = आकाश । <br> <br> पुण्यो गन्धः पृथिव्यां च तेजश्चास्मि विभावसौ । <br> जीवनं सर्वभूतेषु तपश्चास्मि तपस्विषु (९) <br> पवित्र गन्ध पृथ्वीमा र आगामा म तेज हुँ, <br> आयु हुँ सब प्राणीमा, तपस्या यतिमा म हुँ । <br> यति = तपस्वी । <br> <br> बीजं मां सर्वभूतानां विद्धि पार्थ सनातनम् । <br> बुद्धिर्बुद्धिमतामस्मि तेजस्तेजस्विनामहम् (१०) <br> बुझ प्राणी सबैको म, पार्थ ! शाश्वत बीज हुँ, <br> बुद्धिमान् व्यक्तिको बुद्धि, तेजस्वीको म तेज हुँ । <br> शाश्वत = सनातन । <br> <br> बलं बलवतां चाहं कामरागविवर्जितम् । <br> धर्माविरुद्धो भूतेषु कामोऽस्मि भरतर्षभ (११) <br> म हुँ आसक्तिले हीन बलिया त्यक्तिको बल, <br> धर्मसम्मत प्राणीको कामना हुँ धनन्जय ! <br> <br> ये चैव सात्त्विका भावा राजसास्तामसाश्चये । <br> मत्त एवेति तान्विद्धि न त्वहं तेषु ते मयि (१२) <br> रज, सत्त्व, तमो भाव मेरै उपज हुन् सब, <br> तिनीहरू ममा छैनन्, तिनमा पनि छैन म । <br> <br> त्रिभिर्गुणमयैर्भावैरेभिः सर्वमिदं जगत् । <br> मोहितं नाभिजानाति मामेभ्यः परमव्ययम् (१३) <br> यिनै त्रि-गुणको भावद्वारा विश्व छ मोहित, <br> अविनाशी, गुणातीत हुँ म, चिन्दैन मानिस । <br> <br> दैवी ह्येषा गुणमयी मम माया दुरत्यया । <br> मामेव ये प्रपद्यन्ते मायामेतां तरन्ति ते (१४) <br> यो दैवी गुणकी माया मेरी सारै छ दुस्तर, <br> मलाई जसले भज्छ माया-सागर तर्दछ । <br> <br> न मां दुष्कृतिनो मूढाः प्रपद्यन्ते नराधमाः । <br> माययापहृतज्ञाना आसुरं भावमाश्रिताः (१५) <br> आसुरी भावका, मूढ, ज्ञान-हीन, नराधम, <br> नीच, दूषितले मेरो गर्दैनन् नाम कीर्तन । <br> <br> चतुर्विधा भजन्ते मां जनाः सुकृतिनोऽर्जुन । <br> आर्तो जिज्ञासुरर्थार्थी ज्ञानी च भरतर्षभ (१६) <br> धनार्थी, पीडित, ज्ञानी, जान्न इच्छुक, अर्जुन ! <br> यी चार कर्मकर्ता हुन्, गर्छन् भजन कीर्तन । <br> <br> तेषां ज्ञानी नित्ययुक्त एकभक्तिर्विशिष्यते । <br> प्रियो हि ज्ञानिनोऽत्यर्थमहं स च मम प्रियः (१७) <br> तीमध्ये नित्य ज्ञानीमा पाइन्छ भाव उत्तम, <br> त्यसैले हुन्छ ऊ प्यारो, म हुन्छु उसको प्रिय । <br> <br> उदाराः सर्व एवैते ज्ञानी त्वात्मैव मे मतम् । <br> आस्थितः स हि युक्तात्मा मामेवानुत्तमां गतिम् (१८) <br> उदार हुन् सबै किन्तु, ज्ञानी मेरै स्वरूप हो, <br> मन-बुद्धि ममा धर्ने त्यो मेरो श्रेष्ठ भक्त हो । <br> <br> बहूनां जन्मनामन्ते ज्ञानवान्मां प्रपद्यते । <br> वासुदेवः सर्वमिति स महात्मा सुदुर्लभः (१९) <br> अनेकौं जन्म भोगेर ज्ञानी मैंसँग मिल्दछ, <br> श्रीकृष्ण सबमा देख्ने त्यो महात्मा छ दुर्लभ । <br> <br> कामैस्तैस्तैर्हृतज्ञानाः प्रपद्यन्तेऽन्यदेवताः । <br> तं तं नियममास्थाय प्रकृत्या नियताः स्वया (२०) <br> आआफ्ना भोग-इच्छाले स्व-ज्ञान नासिएपछि, <br> आफ्नै स्वभावले लाग्छन् आआफ्नै देवका पछि । <br> <br> यो यो यां यां तनुं भक्तः श्रद्धयार्चितुमिच्छति । <br> तस्य तस्याचलां श्रद्धां तामेव विदधाम्यहम् (२१) <br> सकामी भक्त जसले पुज्छन् देवहरू जुन, <br> तिनैमा उनको श्रद्धालाई सुस्थिर गर्छु म । <br> <br> स तया श्रद्धया युक्तस्तस्याराधनमीहते । <br> लभते च ततः कामान्मयैव विहितान्हि तान् (२२) <br> कसैले पूर्ण श्रद्धाले अन्य देव पुजे पनि, <br> मबाटै त्यसले सारा कामना प्राप्त गर्छ नै । <br> <br> अन्तवत्तु फलं तेषां तद्भवत्यल्पमेधसाम् । <br> देवान्देवयजो यान्ति मद्भक्ता यान्ति मामपि (२३) <br> ती अल्पबुद्धिवालाका नाश हुन्छन् सबै फल, <br> मिल्छन् भक्त ममा मेरा, देवमा देव–पूजक । <br> <br> अव्यक्तं व्यक्तिमापन्नं मन्यन्ते मामबुद्धयः । <br> परं भावमजानन्तो ममाव्ययमनुत्तमम् (२४) <br> अविनाशी, सर्वश्रेष्ठ मेरो यो भाव प्राकृत, <br> अव्यक्तमा व्यक्ति ठान्छन् बुद्धिले हीन मानिस । <br> अव्यक्त = नदेखिने, निर्गुण । <br> <br> नाहं प्रकाशः सर्वस्य योगमायासमावृतः । <br> मूढोऽयं नाभिजानाति लोको मामजमव्ययम् (२५) <br> ढाकेर योगमायाले देखिन्न म कसैसँग, <br> अविनाशी अजन्मा हुँ, लोक जान्दैन, मूढ छ । <br> <br> वेदाहं समतीतानि वर्तमानानि चार्जुन । <br> भविष्याणि च भूतानि मां तु वेद न कश्चन (२६) <br> के के भयो, के हुँदैछ, के हुनेछ भविष्यमा, <br> म जान्दछु सबै, किन्तु, म अज्ञात छु अर्जुन ! <br> <br> इच्छाद्वेषसमुत्थेन द्वन्द्वमोहेन भारत । <br> सर्वभूतानि सम्मोहं सर्गे यान्ति परन्तप (२७) <br> इच्छा र द्वेषका सृष्टि सुखदुःखादि द्वन्द्वका- <br> मोहले जीव जन्मन्छन् र मर्छन् हे परन्तप ! <br> <br> येषां त्वन्तगतं पापं जनानां पुण्यकर्मणाम् । <br> ते द्वन्द्वमोहनिर्मुक्ता भजन्ते मां दृढव्रताः (२८) <br> जो निष्पाप बनेका छन् पुण्यकर्म प्रभावले, <br> द्वन्द्व, मोहबिना भज्छन् मलाई दृढ-भावले । <br> <br> जरामरणमोक्षाय मामाश्रित्य यतन्ति ये । <br> ते ब्रह्म तद्विदुः कृत्स्नमध्यात्मं कर्म चाखिलम् (२९) <br> गर्छन् प्रयत्न जो जन्म–मृत्यु रोग छुटाउन, <br> तिनै हुन् ब्रह्म, अध्यात्म, कर्म जान्ने सुधी जन । <br> <br> साधिभूताधिदैवं मां साधियज्ञं च ये विदुः । <br> प्रयाणकालेऽपि च मां ते विदुर्युक्तचेतसः (३०) <br> मलाई देवता, यज्ञ र संसार-नियन्त्रक- <br> भनेर जसले चिन्छन् अन्त्यमा चिन्दछन् स्वतः । <br> अन्त्यमा = मर्ने बेलामा । <br> <br> ॐ तत्सदिति श्रीमद्भगवद्गीतासूपनिषत्सु ब्रह्मविद्यायां योगशास्त्रे श्रीकृष्णार्जुनसंवादे ज्ञानविज्ञान योगो नाम सप्तमोऽध्यायः । if25o1gli46dpbpdlrr8tts7hby7054 अष्टमोध्यायः 0 4290 16440 16439 2020-04-14T07:33:18Z Komal Prasad Pokharel 1182 /* अक्षरब्रह्मयोग */ wikitext text/x-wiki ===अक्षरब्रह्मयोग=== <br> अर्जुन उवाच <br> किं तद्ब्रह्म किमध्यात्मं किं कर्म पुरुषोत्तम । <br> अधिभूतं च किं प्रोक्तमधिदैवं किमुच्यते (१) <br> अर्जुनले भने <br> के हो ब्रह्म र अध्यात्म, अधिभूत र कर्म के ? <br> बताऊ हे नरश्रेष्ठ ! प्रस्ट हो अधिदैव के ? <br> <br> अधियज्ञः कथं कोऽत्र देहेऽस्मिन्मधुसूदन । <br> प्रयाणकाले च कथं ज्ञेयोऽसि नियतात्मभिः (२) <br> अधियज्ञ यहाँ के हो, देहमा बस्छ के गरी <br> अन्त्यमा योगयुक्तात्मा संझन्छन् कसरी, हरि ! <br> <br> श्रीभगवानुवाच <br> अक्षरं ब्रह्म परमं स्वभावोऽध्यात्ममुच्यते । <br> भूतभावोद्भवकरो विसर्गः कर्मसंज्ञितः (३) <br> श्रीभगवान्ले भने <br> ननासिने पर-ब्रह्म, अध्यात्म स्व-स्वभाव हो <br> प्राणीको भाव उत्पन्न गर्ने त्याग स्व-कर्म हो । <br> <br> अधिभूतं क्षरो भावः पुरुषश्चाधिदैवतम् । <br> अधियज्ञोऽहमेवात्र देहे देहभृतां वर (४) <br> अधिदैवत ब्रह्मा हुन्, अधिभूत चराचर, <br> अन्तर्यामी म आफैं हुँ अधियज्ञ पृथासुत ! <br> <br> अन्तकाले च मामेव स्मरन्मुक्त्वा कलेवरम् । <br> <br> यः प्रयाति स मद्भावं याति नास्त्यत्र संशयः (५) <br> जसले अन्तमा मेरै स्मृतिमा देह छोड्दछ, <br> मेरै स्वरूप त्यो हुन्छ, यसमा छैन संशय । <br> <br> यं यं वापि स्मरन्भावं त्यजन्त्यन्ते कलेवरम् । <br> तं तमेवैति कौन्तेय सदा तद्भावभावितः (६) <br> जे जस्तो भावना राखी अन्त्यमा देह छोड्दछ, <br> स्मृतिमा जे छ उसको ऊ त्यस्तै हुन्छ, पाण्डव ! <br> <br> तस्मात्सर्वेषु कालेषु मामनुस्मर युद्ध्य च । <br> मय्यर्पितमनोबुद्धिर्मामेवैष्यस्यसंशयम् (७) <br> निरन्तर मलाई नै संझ, संग्राममा जुट, <br> मन बुद्धि ममा अर्प, भेट्छौ मैंलाई निश्चय । <br> <br> अभ्यासयोगयुक्तेन चेतसा नान्यगामिना । <br> परमं पुरुषं दिव्यं याति पार्थानुचिन्तयन् (८) <br> योगाभ्यास गरी एक चित्तले ध्यान गर्दछ- <br> भने पार्थ ! परब्रह्म त्यसैले प्राप्त गर्दछ । <br> <br> कविं पुराणमनुशासितार– <br> मणोरणीयांसमनुस्मरेद्यः । <br> सर्वस्य धातारमचिन्त्यरूप– <br> मादित्यवर्णं तमसः परस्तात् (९) <br> सर्वज्ञ प्राचीन जगत् नियन्ता, <br> अत्यन्त सूक्ष्म प्रभु विश्वस्रष्टा, <br> तथा निराकार अचिन्त्य शोभा, <br> अज्ञानभन्दा परका उज्याला । <br> <br> प्रयाण काले मनसाचलेन <br> भक्त्या युक्तो योगबलेन चैव । <br> भ्रुवोर्मध्ये प्राणमावेश्य सम्यक् <br> स तं परं पुरुषमुपैति दिव्यम् (१०) <br> जो अन्तमा योग र भक्तिसाथ <br> भ्रू-मध्यमा प्राण लगेर राख्छ, <br> नचल्मलाई मन, दिव्य रूप- <br> संझ्यो भने भेट्दछ ईश-तत्त्व । <br> <br> यदक्षरं वेदविदो वदन्ति <br> विशन्ति यद्यतयो वीतरागाः । <br> यदिच्छन्तो ब्रह्मचर्यं चरन्ति <br> तत्ते पदं संग्रहेण प्रवक्ष्ये (११) <br> वेदज्ञले अक्षर ब्रह्म भन्छन्, <br> जहाँ गई सन्त प्रवेश गर्छन् । <br> इच्छा गरी ब्रह्मचारी बनेर- <br> रम्छन्, त्यही सार म भन्छु हेर । <br> <br> सर्वद्वाराणि संयम्य मनो हृदि निरुध्य च । <br> मूर्ध्न्याधायात्मनः प्राणमास्थितो योगधारणाम् (१२) <br> इन्द्रियद्वार रोकेर मनलाई गरी स्थिर, <br> मूर्धामा प्राण राखेर योगमा स्थित बन्दछ । <br> <br> ओमित्येकाक्षरं ब्रह्म व्याहरन्मामनुस्मरन् । <br> यः प्रयाति त्यजन्देहं स याति परमां गतिम् (१३) <br> जप्दै अक्षर अोम् ब्रह्म मलाई संझना गरी <br> मर्ने मानिसले भेट्छ सबैभन्दा उचो गति । <br> <br> अनन्यचेताः सततं यो मां स्मरति नित्यशः । <br> तस्याहं सुलभः पार्थ नित्ययुक्तस्य योगिनः (१४) <br> एकचित्त भई नित्य जो मेरो स्मृति गर्दछ, <br> सो नित्य-भक्त योगीले मैंलाई प्राप्त गर्दछ । <br> <br> मामुपेत्य पुनर्जन्म दुःखालयमशाश्वतम् । <br> नाप्नुवन्ति महात्मानः संसिद्धिं परमां गताः (१५) <br> मेरा भक्तहरू फेरि जन्मन्नन् भव-दु:खमा, <br> पुग्छन् सिद्धि हुनासाथ मेरा परमधाममा । <br> <br> आब्रह्मभुवनाल्लोकाः पुनरावर्तिनोऽर्जुन । <br> मामुपेत्य तु कौन्तेय पुनर्जन्म न विद्यते (१६) <br> यो सारा लोक जन्मन्छ मरेपछि, पृथासुत ! <br> मेरा भक्तहरूको त हुन्न जन्म द्वितीयक । <br> द्वितीयक = दोस्रो <br> <br> सहस्रयुगपर्यन्तमहर्यद्ब्रह्मणो विदुः । <br> रात्रिं युगसहस्रान्तां तेऽहोरात्रविदो जनाः (१७) <br> पृथक् पृथक् दिवा रात्रि सहस्र चौकडी युग <br> ब्रह्माको हो अहोरात्र, जान्दछन् तत्त्व-बुज्रुक । <br> <br> अव्यक्ताद्व्यक्तयः सर्वाः प्रभवन्त्यहरागमे । <br> रात्र्यागमे प्रलीयन्ते तत्रैवाव्यक्तसंज्ञके (१८) <br> अव्यक्तबाट जन्मन्छन् बिहानै व्यक्त-जीवन, <br> अव्यक्तमैं लीन हुन्छन् साँझमा व्यक्त-जीवन । <br> <br> भूतग्रामः स एवायं भूत्वा भूत्वा प्रलीयते । <br> रात्र्यागमेऽवशः पार्थ प्रभवत्यहरागमे (१९) <br> बारंबार सबै जीव लीन, उत्पन्न, बन्दछन्, <br> ब्रह्माका साँझमा लीन बनी प्रातः उदाउँछन् । <br> <br> परस्तस्मात्तु भावोऽन्योऽव्यक्तोऽव्यक्तात्सनातनः । <br> यः स सर्वेषु भूतेषु नश्यत्सु न विनश्यति (२०) <br> अव्यक्त ब्रह्मबाहेक अर्का अव्यक्त, शाश्वत- <br> हुन् परब्रह्म नासिन्नन्, नाश हुन्छन् चराचर । <br> <br> अव्यक्तोऽक्षर इत्युक्तस्तमाहुः परमां गतिम् । <br> यं प्राप्य न निवर्तन्ते तद्धाम परमं मम (२१) <br> जो छ अक्षर, अव्यक्त सोही नै हो परंपद, <br> जहाँ पुगेर फिर्दैनन्, हो मेरो धाम निर्मल । <br> अव्यक्त = व्यक्त गर्न नसकिने, नदेखिने । <br> <br> पुरुषः स परः पार्थ भक्त्या लभ्यस्त्वनन्यया । <br> यस्यान्तः स्थानि भूतानि येन सर्वमिदं ततम् (२२) <br> अनन्य भक्तिले ब्रह्म प्राप्त हुन्छ, पृथासुत, <br> ब्रह्ममा जीव छन् सारा, जीवमा ब्रह्म व्याप्त छ ।। <br> <br> यत्र काले त्वनावृत्तिमावृत्तिं चैव योगिनः । <br> प्रयाता यान्ति तं कालं वक्ष्यामि भरतर्षभ (२३) <br> कस्तो बेला मरे योगी जन्म लिन्छन् पृथासुत ! <br> कस्तो बेला मरे जन्म लिंदैनन्, सुन भन्छु म । <br> <br> अग्निर्ज्योतिरहः शुक्लः षण्मासा उत्तरायणम् । <br> तत्र प्रयाता गच्छन्ति ब्रह्म ब्रह्मविदो जनाः (२४) <br> सूर्याग्नि-ज्योति अाै शुक्ल-पक्ष र उत्तरायण- <br> कालमा देह त्याग्नेले ब्रह्म भेट्दछ तत्क्षण । <br> <br> धूमो रात्रिस्तथा कृष्ण षण्मासा दक्षिणायनम् । <br> तत्र चान्द्रमसं ज्योतिर्योगी प्राप्य निवर्तते (२५) <br> धुवाँ, रात्रि तथा कृष्ण-पक्ष अाै दक्षिणायन, <br> चन्द्रको ज्योतिमा मर्ने योगी फिर्दछ जन्ममा । <br> <br> शुक्ल कृष्णे गती ह्येते जगतः शाश्वते मते । <br> एकया यात्यनावृत्ति मन्ययावर्तते पुनः (२६) <br> उज्याला र अँध्यारा यी जगत् शाश्वत मार्ग छन् <br> उज्यालाबाट फर्किन्नन्, अँध्याराबाट फिर्दछन् । <br> <br> नैते सृती पार्थ जानन्योगी मुह्यति कश्चन । <br> तस्मात्सर्वेषु कालेषु योगयुक्तो भवार्जुन (२७) <br> जान्दछन् यी कुरा योगी, पर्दैनन् मोहमा तर, <br> त्यसैले सर्वदा होऊ योगयुक्त धनुर्धर ! <br> <br> वेदेषु यज्ञेषु तपःसु चैव <br> दानेषु यत्पुण्यफलं प्रदिष्टम् । <br> अत्येति तत्सर्वमिदं विदित्वा <br> योगी परं स्थानमुपैति चाद्यम् (२८) <br> वेदादिमा, यज्ञ-तप क्रियामा, <br> दानादिमा प्राप्त फलादि सारा <br> गरेर उल्लङ्घन तुच्छ सम्झी <br> सोझै ममा पुग्दछ सिद्ध योगी । <br> <br> ॐ तत्सदिति श्री मद्भगवद्गीतासूपनिषत्सु ब्रह्मविद्यायां योगशास्त्रे श्री कृष्णार्जुनसंवादे अक्षरब्रह्म योगो नामाष्टमोऽध्यायः । ८ । हरिः ॐ तत् सत् । npy1pyyjxvkmn367gx449u8zi8wpu5q नवमोध्यायः 0 4291 16445 16444 2020-04-14T08:16:12Z Komal Prasad Pokharel 1182 /* राजविद्याराजगुह्ययोग */ wikitext text/x-wiki ===राजविद्याराजगुह्ययोग=== <br> श्रीभगवानुवाच <br> इदं तु ते गुह्यतमं प्रवक्ष्याम्यनसूयवे । <br> ज्ञानं विज्ञानसहितं यज्ज्ञात्वा मोक्ष्यसेऽशुभात् (१) <br> भगवान्ले भने <br> विज्ञानयुक्त यो ज्ञान, हे निर्दाेषी ! म भन्दछु <br> जो जानेपछि यो दुःख-रूपी संसार तर्दछौ । <br> <br> राजविद्या राजगुह्यं पवित्रमिदमुत्तम् । <br> प्रत्यक्षावगमं धर्म्यं सुसुखं कर्तुमव्ययम् (२) <br> विद्या र गुह्यको राजा, शुचि, श्रेष्ठ, ननासिने, <br> सधर्म, फलदाता र सजिलैसँग पाइने । <br> <br> अश्रद्दधानाः पुरुषा धर्मस्यास्य परन्तप । <br> अप्राप्य मां निवर्तन्ते मृत्युसंसारवर्त्मनि (३) <br> श्रद्धाविहीन जोजो छन् हे पार्थ ! यस धर्ममा <br> म भेटिन्न र फर्कन्छन् मृत्यु-संसार मार्गमा <br> <br> मया ततमिदं सर्वं जगदव्यक्तमूर्तिना । <br> मत्स्थानि सर्वभूतानि न चाहं तेष्ववस्थितः (४) <br> ढाकिएको छ यो विश्व मेरो अव्यक्त रूपले, <br> मभित्र छन् सवै जीव म छैन तिनमा कतै । <br> <br> न च मत्स्थानि भूतानि पश्य मे योगमैश्वरम् । <br> भूतभृन्न च भूतस्थो ममात्मा भूतभावनः (५) <br> स्थित छैनन् ममा प्राणी, हेर यो योग-ऐश्वर, <br> प्राणीको नाथ, स्रष्टा हुँ, रहन्न तिनमा म त । <br> <br> यथाकाशस्थितो नित्यं वायुः सर्वत्रगो महान् । <br> तथा सर्वाणि भूतानि मत्स्थानीत्युपधारय (६) <br> जस्तै आकाशको वायु त्यहीं सर्वत्र चल्दछ, <br> त्यस्तै प्राणीहरू सारा मभित्रै छन् भनी बुझ । <br> <br> सर्वभूतानि कौन्तेय प्रकृतिं यान्ति मामिकाम् । <br> कल्पक्षये पुनस्तानि कल्पादौ विसृजाम्यहम् (७) <br> हुन्छन् प्रकृतिमा लीन प्राणी कल्पान्तमा सब, <br> कल्पको आदिमा फेरि सृष्टि गर्छु धनञ्जय ! <br> <br> प्रकृतिं स्वामवष्टभ्य विसृजामि पुनः पुनः । <br> भूतग्राममिमं कृत्स्नमवशं प्रकृतेर्वशात् (८) <br> सर्गका वशका सारा यी पराधीन जीवन, <br> यसकै वशमा राखी सृष्टि गर्छु पुनःपुनः । <br> यसकै = प्रकृतिकै । <br> <br> न च मां तानि कर्माणि निबध्नन्ति धनञ्जय । <br> उदासीनवदासीनमसक्तं तेषु कर्मसु (९) <br> उदासीन, अनासक्त कर्ममा छु सदैव म, <br> त्यसैले कर्म-डोरीले म बाँधिन्न धनञ्जय ! <br> <br> मयाध्यक्षेण प्रकृतिः सूयते सचराचरं । <br> हेतुनानेन कौन्तेय जगद्विपरिवर्तते (१०) <br> मेरो अध्यक्षतामा नै प्रकृतिले चराचर, <br> गर्छे सृष्टि तथा नाश, चक्रझैं विश्व घुम्दछ । <br> <br> अवजानन्ति मां मूढा मानुषीं तनुमाश्रितम् । <br> परं भावमजानन्तो मम भूतमहेश्वरम् (११) <br> प्राणीको ईश हुँ, मेरो जान्दैनन् भाव मानिस <br> मलाई नरझैं ठानी अवज्ञा गर्दछन् शठ । <br> <br> मोघाशा मोघकर्माणो मोघज्ञाना विचेतसः । <br> राक्षसीमासुरीं चैव प्रकृतिं मोहिनीं श्रिताः (१२) <br> व्यर्थ आशा, क्रिया, बोध हुने नर बिचेतमा <br> आसुरी, राक्षसी-वृत्ति मोहले गर्छ धारण । <br> <br> महात्मानस्तु मां पार्थ दैवीं प्रकृतिमाश्रिताः । <br> भजन्त्यनन्यमनसो ज्ञात्वा भूतादिमव्यम् (१३) <br> दैवी प्रकृतिका ज्ञानी मेरो शरण पर्दछन्, <br> अविनाशी जीव-स्रोत जानी भजन गर्दछन् । <br> <br> सततं कीर्तयन्तो मां यतन्तश्च दृढ़व्रताः । <br> नमस्यन्तश्च मां भक्त्या नित्ययुक्ता उपासते (१४) <br> दृढ सङ्कल्पले मेरो गर्छन् भजन कीर्तन, <br> भक्तिले गर्दछन् नित्य प्रणाम र उपासना । <br> <br> ज्ञानयज्ञेन चाप्यन्ये यजन्तो मामुपासते । <br> एकत्वेन पृथक्त्वेन बहुधा विश्वतोमुखम् (१५) <br> ज्ञान-यज्ञादिले कोही द्वैत, अद्वैत भावमा- <br> गर्छन् कोही विराट् रूप संझी मेरो उपासना । <br> <br> अहं क्रतुरहं यज्ञः स्वधाहमहमौषधम् । <br> मंत्रोऽहमहमेवाज्यमहमग्निरहं हुतम् (१६) <br> कर्मकाण्ड म हुँ, स्वाहा, स्वधा र औषधी म हुँ, <br> घिउ, मन्त्र, तथा अग्नि आहूति यज्ञको म हुँ । <br> <br> पिताहमस्य जगतो माता धाता पितामहः । <br> वेद्यं पवित्रमोङ्कार ऋक्साम यजुरेव च (१७) <br> पितामह, पिता, माता म हुँ यो विश्व-धारक, <br> ऋक्, साम र यजुर्वेद, ओंकार प्रणवाक्षर । <br> धारक = धारण गर्ने । <br> <br> गतिर्भता प्रभुः साक्षी निवासः शरणं सुहृत् । <br> प्रभवः प्रलयः स्थानं निधानं बीजमव्ययम् (१८) <br> लक्ष्य, पालक, साक्षी हुँ, प्रभु, धाम, सखा,लय <br> सृष्टि-संहार, विश्राम-स्थान हुँ बीज-अक्षर । <br> <br> तपाम्यहमहं वर्षं निगृह्णाम्युत्सृजामि च । <br> अमृतं चैव मृत्युश्च सदसच्चाहमर्जुन (१९) <br> जल वाफ बनाएर रोक्छु, वर्षा गराउँछु, <br> अविनाशी, असत्, सत् र मृत्यु, पार्थ ! स्वयं म हुँ । <br> <br> त्रैविद्या मां सोमपाः पूतपापा <br> यज्ञैरिष्ट्वा स्वर्गतिं प्रार्थयन्ते । <br> ते पुण्यमासाद्य सुरेन्द्रलोक– <br> मश्नन्ति दिव्यान्दिवि देवभोगान् (२०) <br> आज्ञा मान्छन् वेदको, सोम लिन्छन्, <br> मेरो पूजा गर्दछन् पाप धुन्छन् । <br> आफ्ना राम्रा पुण्यले स्वर्ग जान्छन्, <br> दिव्यात्माझैं स्वर्गको भोग गर्छन् । <br> <br> ते तं भुक्त्वा स्वर्गलोकं विशालं <br> क्षीणे पुण्ये मर्त्यलोकं विशन्ति । <br> एवं त्रयीधर्ममनुप्रपन्ना <br> गतागतं कामकामा लभन्ते (२१) <br> भोग्छन् पैले उच्च त्यो स्वर्गलोक, <br> फिर्छन् पुण्य क्षीण भै मर्त्यलोक । <br> यस्तो गर्दै वेद मान्ने मनुष्य- <br> पर्छन् मर्ने-जन्मने चक्रभित्र । <br> <br> अनन्याश्चिन्तयन्तो मां ये जनाः पर्युपासते । <br> तेषां नित्याभियुक्तानां योगक्षेमं वहाम्यहम् (२२) <br> अनन्य भावले मेरो गर्छन् भजन जो नर <br> भक्तिमा लीन त्यस्ताको गर्दिन्छु सबथोक म । <br> <br> येऽप्यन्यदेवता भक्ता यजन्ते श्रद्धयान्विताः । <br> तेऽपि मामेव कौन्तेय यजन्त्यविधिपूर्वकम् (२३) <br> श्रद्धापूर्वक जो भक्त पुज्दछन् अन्य दैवत, <br> ती सबैले मलाई नै पुज्दछन् विधिबेगर । <br> <br> अहं हि सर्वयज्ञानां भोक्ता च प्रभुरेव च । <br> न तु मामभिजानन्ति तत्त्वेनातश्च्यवन्ति ते (२४) <br> समस्त यज्ञको स्वामी, भोगकर्ता स्वयं हुँ म, <br> स्वरूप तत्त्व यो मेरो नचिनी गिर्दछन् तल । <br> <br> यान्ति देवव्रता देवान्पितृन्यान्ति पितृव्रताः । <br> भूतानि यान्ति भूतेज्या यान्ति मद्याजिनोऽपि माम् (२५) <br> देवमा देवका भक्त, पितृका भक्त पितृमा, <br> भूतका भूतमा, मेरा भक्त मिल्छन् स्वयं ममा । <br> <br> पत्रं पुष्पं फलं तोयं यो मे भक्त्या प्रयच्छति । <br> तदहं भक्त्युपहृतमश्नामि प्रयतात्मनः (२६) <br> फल-फूल, सुधा, पात भक्तले जे दिए पनि, <br> त्यसको दान स्वीकार म गर्दछु खुसी बनी । <br> <br> यत्करोषि यदश्नासि यज्जुहोषि ददासि यत् । <br> यत्तपस्यसि कौन्तेय तत्कुरुष्व मदर्पणम् (२७) <br> जे गर्छाै, जे तिमी खान्छौ, होम, दान तथा तप <br> जेजे गर्छौ मलाई नै गर अर्पण भारत ! <br> <br> शुभाशुभफलैरेवं मोक्ष्यसे कर्मबंधनैः । <br> सन्न्यासयोगयुक्तात्मा विमुक्तो मामुपैष्यसि (२८) <br> यसरी फल त्यागेमा कर्म-डोरी चुँडाउँछौ, <br> योग-संलग्न संन्यासी भई मैंसँग मिल्दछौ । <br> <br> समोऽहं सर्वभूतेषु न मे द्वेष्योऽस्ति न प्रियः । <br> ये भजन्ति तु मां भक्त्या मयि ते तेषु चाप्यहम् २९ <br> म समान छु प्राणीमा न छ शत्रु, न मित्र नै <br>, भक्तमा म छु जो भज्छन्, मभित्र भक्त छन् तिनै । <br> <br> अपि चेत्सुदुराचारो भजते मामनन्यभाक् । <br> साधुरेव स मन्तव्यः सम्यग्व्यवसितो हि सः (३०) <br> जघन्य अपराधी होस्, तर निश्चल भक्त छ- <br> भने त्यो पूर्ण-सङ्कल्प साधु मानिन्छ निश्चय । <br> <br> क्षिप्रं भवति धर्मात्मा शश्वच्छान्तिं निगच्छति । <br> कौन्तेय प्रतिजानीहि न मे भक्तः प्रणश्यति (३१) <br> चाँडै बन्दछ धर्मात्मा, चाँडै नै शान्ति पाउँछ, <br> जान कौन्तेय ! त्यो मेरो भक्त नासिन्न निश्चय । <br> <br> मां हि पार्थ व्यपाश्रित्य येऽपि स्यु: पापयोनयः । <br> स्त्रियो वैश्यास्तथा शूद्रास्तेऽपि यान्ति परां गतिम् (३२) <br> वैश्य, शूद्र तथा स्त्री र पापयोनिहरू सब <br> मेरा शरणमा आए पाउँने छन् परंपद । <br> <br> किं पुनर्ब्राह्मणाः पुण्या भक्ता राजर्षयस्तथा । <br> अनित्यमसुखं लोकमिमं प्राप्य भजस्व माम् (३३) <br> साधु-ब्राह्मण, राजर्षि-भक्तको के कुरा तब, <br> अनित्य, दुःख-संसार जानेर वन्दना गर । <br> <br> मन्मना भव मद्भक्तो मद्याजी मां नमस्कुरु । <br> मामेवैष्यसि युक्त्वैवमात्मानं मत्परायणः (३४) <br> ममा मन दिई मेरै श्रद्धा, नमन, पूजन <br> पूर्ण तल्लीनका साथ गरे प्राप्त हुनेछु म । <br> <br> ॐ तत्सदिति श्रीमद्भगवद्गीतासूपनिषत्सु ब्रह्मविद्यायां योगशास्त्रे श्री कृष्णार्जुनसंवादे राजविद्या राजगुह्ययोगो नाम नवमोऽध्यायः । हरिः ॐ तत् सत् ।। o1ss2om69ojp8gs9aaj657i92paanxa दशमोध्यायः 0 4292 16451 16450 2020-04-15T09:30:53Z Komal Prasad Pokharel 1182 /* विभूतियोग */ wikitext text/x-wiki ===विभूतियोग=== <br> श्रीभगवानुवाच <br> भूय एव महाबाहो श्रृणु मे परमं वचः । <br> यत्तेऽहं प्रीयमाणाय वक्ष्यामि हितकाम्यया (१) <br> भगवान्ले भने <br> हे अर्जुन ! कुरा मेरा अति उत्तम छन् सुन, <br> मानी प्रिय तिमीलाई हितका निम्ति भन्छु म । <br> <br> न मे विदुः सुरगणाः प्रभवं न महर्षयः । <br> अहमादिर्हि देवानां महर्षीणां च सर्वशः (२) <br> मेरो प्रभाव जान्दैनन् महर्षि देवताहरू, <br> तिनैको आदि स्रष्टा म, मेरा सृष्टि तिनीहरू । <br> <br> यो मामजमनादिं च वेत्ति लोकमहेश्वरम् । <br> असम्मूढः स मत्र्येषु सर्वपापैः प्रमुच्यते (३) <br> मलाई जसले बुझ्छ अनादि, अज, ईश्वर <br> मर्त्यमा त्यस ज्ञानीको सम्पूर्ण पाप छुट्दछ । <br> <br> बुद्धिर्ज्ञानमसम्मोहः क्षमा सत्यं दमः शमः । <br> सुखं दुःखं भवोऽभावो भयं चाभयमेव च (४) <br> बुद्धि, ज्ञान, अमूर्खत्व, क्षमा, संयम, सत्यता, <br> जन्ममृत्यु तथा दु:ख-सुख अौ भय- निर्भय । <br> <br> अहिंसा समता तुष्टिस्तपो दानं यशोऽयशः । <br> भवन्ति भावा भूतानां मत्त एव पृथग्विधाः (५) <br> अहिंसा, तप, संतुष्टि, दान, दुःख तथा सुख, <br> जस अब्जसका भाव हुन्छन् मैंबाट उद्भव । <br> <br> महर्षयः सप्त पूर्वे चत्वारो मनवस्तथा । <br> मद्भावा मानसा जाता येषां लोक इमाः प्रजाः (६) <br> हुन् मेरै मनका सृष्टि सप्तर्षि, सनकादिक <br> तथा मनु, यिनैद्वारा फैलिए लोकमा जन । <br> <br> एतां विभूतिं योगं च मम यो वेत्ति तत्त्वतः । <br> सोऽविकम्पेन योगेन युज्यते नात्र संशयः (७) <br> ऐश्वर्य, योग यो मेरो तत्त्वले बुझ्छ जो नर, <br> स्थिरचित्त भई मेरो भक्तिमा लाग्छ निश्चय । <br> <br> अहं सर्वस्य प्रभवो मत्तः सर्वं प्रवर्तते । <br> इति मत्वा भजन्ते मां बुधा भावसमन्विताः (८) <br> स्रष्टा हुँ सबको विश्व मबाटै नित्य चल्दछ <br> यो जानी भज्दछन् ज्ञानी भक्ति अौ भावपूर्वक । <br> <br> मच्चित्ता मद्गतप्राणा बोधयन्तः परस्परम् । <br> कथयन्तश्च मां नित्यं तुष्यन्ति च रमन्ति च (९) <br> ममा दिन्छन् मन–प्राण, साट्छन् ज्ञान परस्पर, <br> मेरै भजनमा रम्छन् खुशी हुन्छन् निरन्तर । <br> <br> तेषां सततयुक्तानां भजतां प्रीतिपूर्वकम् । <br> ददामि बुद्धियोगं तं येन मामुपयान्ति ते (१०) <br> जो सदैव मलाई नै भज्दछन् प्रेमपूर्वक, <br> बुद्धि दिन्छु, त्यसैद्वारा मलाई भेट्दछन् तब । <br> <br> तेषामेवानुकम्पार्थमहमज्ञानजं तमः । <br> नाशयाम्यात्मभावस्थो ज्ञानदीपेन भास्वता (११) <br> ती भक्तमा कृपा राखी भित्री अज्ञान, कल्मष <br> ज्ञानको दीप बालेर नाश गर्छु धनञ्जय ! <br> कल्मष = मैलो । <br> <br> अर्जुन उवाच <br> परं ब्रह्म परं धाम पवित्रं परमं भवान् । <br> पुरुषं शाश्वतं दिव्यमादिदेवमजं विभुम् (१२) <br> अर्जुनले भने <br> परब्रह्म परं धाम विशुद्ध नित्य हौ तिमी, <br> आदिदेव, अजन्मा र दिव्य व्यापक छौ तिमी ! <br> <br> आहुस्त्वामृषयः सर्वे देवर्षिर्नारदस्तथा । <br> असितो देवलो व्यासः स्वयं चैव ब्रवीषि मे (१३) <br> भन्छन् नारद देवर्षि, भन्छन् ऋषिहरू सब, <br> भन्छाै तिमी तथा व्यास, भन्छन् असित, देवल । <br> <br> सर्वमेतदृतं मन्ये यन्मां वदसि केशव । <br> न हि ते भगवन्व्यक्तिं विदुर्देवा न दानवाः (१४) <br> जेजे भन्छौ सबै सत्य कुरा मान्दछु केशव ! <br> तिम्रो स्वरूप जान्दैनन् कुनै देव र दानव । <br> <br> स्वयमेवात्मनात्मानं वेत्थ त्वं पुरुषोत्तम । <br> भूतभावन भूतेश देवदेव जगत्पते (१५) <br> प्राणी–सर्जक, स्वामी हौ देवेश, जगदीश्वर ! <br> आफुले आफुलाई नै जान्दछौ परमेश्वर ! <br> <br> वक्तुमर्हस्यशेषेण दिव्या ह्यात्मविभूतयः । <br> याभिर्विभूतिभिर्लोकानिमांस्त्वं व्याप्य तिष्ठसि (१६) <br> भन्न सक्छौ तिमी मात्र आफ्ना ती दिव्य ऐश्वर, <br> तिनै ऐश्वर्यले व्याप्त तिमी छौ लोकमा स्थित । <br> <br> कथं विद्यामहं योगिंस्त्वां सदा परिचिन्तन् । <br> केषु केषु च भावेषु चिन्त्योऽसि भगवन्मया (१७) <br> चिनिन्छौ कसरी कृष्ण ! नित्य चिन्तनले अनि <br> के कस्तो भावले संझे जानिन्छौ भगवान् तिमी ! <br> <br> विस्तरेणात्मनो योगं विभूतिं च जनार्दन । <br> भूयः कथय तृप्तिर्हि श्रृण्वतो नास्ति मेऽमृतम् (१८) <br> आफ्नो योग र ऐश्वर्य सविस्तार, जनार्दन ! <br> भन फेरि, अघाइन्न सुन्दा यी वचनामृत । <br> <br> श्रीभगवानुवाच <br> हन्त ते कथयिष्यामि दिव्या ह्यात्मविभूतयः । <br> प्राधान्यतः कुरुश्रेष्ठ नास्त्यन्तो विस्तरस्य मे (१९) <br> भगवान्ले भने <br> दिव्य ऐश्वर्य यी मेरा बारेमा अब भन्छु म <br> छैन विस्तारको सीमा पार्थ ! मुख्यतया सुन । <br> <br> अहमात्मा गुडाकेश सर्वभूताशयस्थितः । <br> अहमादिश्च मध्यं च भूतानामन्त एव च (२०) <br> आत्मा हुँ सब प्राणीका भित्री हृदयमा स्थित, <br> म नै हुँ जीवको आदि, मध्य, अन्त, पृथासुत ! <br> <br> आदित्यानामहं विष्णुर्ज्योतिषां रविरंशुमान् । <br> मरीचिर्मरुतामस्मि नक्षत्राणामहं शशी (२१) <br> आदित्यमा म हुँ विष्णु, ज्योतिमा सविता म हुँ <br> मरीचि वायुमध्येमा, चन्द्र नक्षत्रमा म हुँ । <br> <br> वेदानां सामवेदोऽस्मि देवानामस्मि वासवः । <br> इंद्रियाणां मनश्चास्मि भूतानामस्मि चेतना (२२) <br> वेदमा हुँ सामवेद, देवतामा म इन्द्र हुँ <br> हुँ म इन्द्रियमा चित्त प्राणीमा चेतना म हुँ । <br> <br> रुद्राणां शङ्करश्चास्मि वित्तेशो यक्षरक्षसाम् । <br> वसूनां पावकश्चास्मि मेरुः शिखरिणामहम् (२३) <br> हुँ रुद्रहरुमा शम्भु, धनीमा म कुबेर हुँ, <br> हुँ आठ वसुमा अग्नि, मेरु पर्वतमा म हुँ । <br> <br> पुरोधसां च मुख्यं मां विद्धि पार्थ बृहस्पतिम् । <br> सेनानीनामहं स्कन्दः सरसामस्मि सागरः (२४) <br> हुँ पुरोहितमा मुख्य बृहस्पति भनी बुझ, <br> सेनानायकमा स्कन्द, तलाउमा हुँ सागर । <br> <br> महर्षीणां भृगुरहं गिरामस्म्येकमक्षरम् । <br> यज्ञानां जपयज्ञोऽस्मि स्थावराणां हिमालयः (२५) <br> ओं अक्षर हुँ वाणीमा, महर्षिगणमा भृगु, <br> हिमाल स्थिर बस्नेमा, यज्ञमा जप यज्ञ हुँ । <br> <br> अश्वत्थः सर्ववृक्षाणां देवर्षीणां च नारदः । <br> गन्धर्वाणां चित्ररथः सिद्धानां कपिलो मुनिः (२६) <br> वृक्षमा म हुँ अश्वत्थ, देवर्षिमा म नारद, <br> गन्धर्वमा चित्ररथ तथा कपिल सिद्धमा । <br> अश्वत्थ = पिपल । <br> <br> उच्चैःश्रवसमश्वानां विद्धि माममृतोद्भवम् । <br> ऐरावतं गजेन्द्राणां नराणां च नराधिपम् (२७) <br> घोडामा अमृतोत्पन्न हुँ म उच्चैश्रवा बुझ, <br> हुँ ऐरावत हात्तीमा, मनुष्यहरुमा नृप । <br> <br> आयुधानामहं वज्रं धेनूनामस्मि कामधुक् । <br> प्रजनश्चास्मि कन्दर्पः सर्पाणामस्मि वासुकिः (२८) <br> म शस्त्र–अस्त्रमा वज्र, गाईमा कामधेनु हुँ <br> प्रजा-प्रजनमा काम, नागमा वासुकि म हुँ । <br> काम = कामदेव <br> <br> अनन्तश्चास्मि नागानां वरुणो यादसामहम् । <br> पितृणामर्यमा चास्मि यमः संयमतामहम् (२९) <br> अनन्त नागमध्येमा पानीमा म जलेश हुँ, <br> संयमीमा स्वयं काल, पितृमा अर्यमा म हुँ । <br> जलेश = वरुण । <br> <br> प्रह्लादश्चास्मि दैत्यानां कालः कलयतामहम् । <br> मृगाणां च मृगेन्द्रोऽहं वैनतेयश्च पक्षिणाम् (३०) <br> प्रह्लाद दैत्य मध्येमा, बेला गणकमा हुँ म, <br> हुँ म नै पशुमा सिंह, पक्षीमा विनतासुत । <br> विनतासुत =. गरुड । गणक = गन्ती गर्ने । <br> <br> पवनः पवतामस्मि रामः शस्त्रभृतामहम् । <br> झषाणां मकरश्चास्मि स्रोतसामस्मि जाह्नवी (३१) <br> हुँ हावा शुद्ध गर्नेमा, राम शस्त्रास्त्र विज्ञमा, <br> समस्त नदमा गङ्गा, गोही माछा प्रजातिमा । <br> <br> सर्गाणामादिरन्तश्च मध्यं चैवाहमर्जुन । <br> अध्यात्मविद्या विद्यानां वादः प्रवदतामहम् (३२) <br> म सृष्टिहरुमा आदि, मध्य, अन्त हुँ पाण्डव ! <br> विद्यामा ब्रह्मविद्या हुँ, तर्कमा सत्य निर्णय । <br> <br> अक्षराणामकारोऽस्मि द्वंद्वः सामासिकस्य च । <br> अहमेवाक्षयः कालो धाताहं विश्वतोमुखः (३३) <br> समासमा म हुँ द्वन्द्व, सारा अक्षरमा अ हुँ, <br> मैं हुँ ननासिने काल, धाता विराट्-स्वरूप हुँ । <br> <br> मृत्युः सर्वहरश्चाहमुद्भवश्च भविष्यताम् । <br> कीर्तिःश्रीर्वाक्च नारीणां स्मृतिर्मेधा धृतिः क्षमा (३४) <br> मृत्यु मैं हुँ सबै हर्ने, मैं हुँ उत्पत्ति-कारण <br> स्त्रीकाे बाेली र ऐश्वर्य, धैर्य, कीर्ति, मति, क्षमा । <br> क्षमा = सहनशीलता । <br> <br> बृहत्साम तथा साम्नां गायत्री छन्दसामहम् । <br> मासानां मार्गशीर्षोऽहमृतूनां कुसुमाकरः (३५) <br> साममा हुँ बृहत्साम, गायत्री छन्दमा म हुँ, <br> महिनाहरुमा मार्ग, ऋतुमा म वसन्त हुँ । <br> साम = सामवेद । बृहत्साम = सामवेदभित्रको एक गीति स्तोत्र । <br> <br> द्यूतं छलयतामस्मि तेजस्तेजस्विनामहम् । <br> जयोऽस्मि व्यवसायोऽस्मि सत्त्वं सत्त्ववतामहम् (३६) <br> जुवा हुँ छलकर्तामा, तेजस्वीमा म तेज हुँ, <br> जय, उद्योग आफैं हुँ, सत्यवान्को म सत्य हुँ । <br> <br> वृष्णीनां वासुदेवोऽस्मि पाण्डवानां धनञ्जयः । <br> मुनीनामप्यहं व्यासः कवीनामुशना कविः (३७) <br> म हुँ पाण्डवमा पार्थ, वृष्णीमा वासुदेव हुँ <br> व्यास हुँ मुनिमध्येमा, कविमा गुरु शुक्र हुँ । <br> <br> दण्डो दमयतामस्मि नीतिरस्मि जिगीषताम् । <br> मौनं चैवास्मि गुह्यानां ज्ञानं ज्ञानवतामहम् (३८) <br> जित्न इच्छुकको नीति, शास्ति दमन–प्यारको <br> म ज्ञानीहरुको ज्ञान, मौन हुँ म रहस्यको । <br> <br> यच्चापि सर्वभूतानां बीजं तदहमर्जुन । <br> न तदस्ति विना यत्स्यान्मया भूतं चराचरम् (३९) <br> विश्वका सब प्राणीको बीज मै हुँ पृथासुत ! <br> मबिनाको छँदैछैन यावत् विश्व चराचर । <br> <br> नान्तोऽस्ति मम दिव्यानां विभूतीनां परन्तप । <br> एष तूद्देशतः प्रोक्तो विभूतेर्विस्तरो मया (४०) <br> दिव्य ऐश्वर्य यी मेरा छन् अनन्त, परन्तप ! <br> तिम्रा लागि भनेँ मैले संक्षिप्त दिव्य ऐश्वर । <br> <br> यद्यद्विभूतिमत्सत्त्वं श्रीमदूर्जितमेव वा । <br> तत्तदेवावगच्छ त्वं मम तेजोंऽशसम्भवम् (४१) <br> जोजो ऐश्वर्यले युक्त छन् कान्ति, शक्तिले पनि <br> संझना गर ती मेरै तेजांशयुक्त छन् भनी । <br> <br> अथवा बहुनैतेन किं ज्ञातेन तवार्जुन । <br> विष्टभ्याहमिदं कृत्स्नमेकांशेन स्थितो जगत् (४२) <br> अथवा धेर जानेर के पो हुन्छ पृथासुत ! <br> एकांशले जगद्भित्र रहेकोछु सबैतिर । <br> <br> ॐ तत्सदिति श्रीमद्भगवद्गीतासूपनिषत्सु ब्रह्मविद्यायांयोगशास्त्रे श्रीकृष्णार्जुनसंवादे विभूतियोगो नाम दशमोऽध्यायः । हरिः ॐ तत् सत् c9iwaxyi3mou2q2q1xoshzy60zuaqwc एकादशोध्यायः 0 4295 16463 16462 2020-04-17T09:41:44Z Komal Prasad Pokharel 1182 /* विश्वरूपदर्शनयोग */ wikitext text/x-wiki ===विश्वरूपदर्शनयोग=== <br> अर्जुन उवाच <br> मदनुग्रहाय परमं गुह्यमध्यात्मसञ्ज्ञितम् । <br> यत्त्वयोक्तं वचस्तेन मोहोऽयं विगतो मम (१) <br> अर्जुनले भने <br> अनुग्रह गरी गोप्य उच्च अध्यात्म ज्ञान जो, <br> तिमीबाट सुनेँ, यस्ले मेरो मोह सबै गयो । <br> <br> भवाप्ययौ हि भूतानां श्रुतौ विस्तरशो मया । <br> त्वतः कमलपत्राक्ष माहात्म्यमपि चाव्ययम् (२) <br> विस्तारले तिमीबाट सृष्टि, स्थिति तथा लय <br> सुने हे पद्मपत्राक्ष ! तिम्रो माहात्म्य अक्षय । <br> <br> एवमेतद्यथात्थ त्वमात्मानं परमेश्वर । <br> द्रष्टुमिच्छामि ते रूपमैश्वरं पुरुषोत्तम (३) <br> जे जस्तो भन्दछौ कृष्ण ! आफूबारे, यथार्थ छ, <br> परन्तु, हेर्न चाहन्छु तिम्रो त्यो रूप ऐश्वर.। <br> <br> मन्यसे यदि तच्छक्यं मया द्रष्टुमिति प्रभो । <br> योगेश्वर ततो मे त्वं दर्शयात्मानमव्ययम् (४) <br> ठान्दछौ, यदि त्यो रूप सकिन्छ हेर्न, केशव– <br> भने, कृपा गरी तिम्रो देखाऊ रूप अव्यय ! <br> <br> श्रीभगवानुवाच <br> पश्य मे पार्थ रूपाणि शतशोऽथ सहस्रशः । <br> नानाविधानि दिव्यानि नानावर्णाकृतीनि च (५) <br> भगवान्ले भने <br> विभिन्न दिव्य, आकार, वर्ण आदि अनेकन, <br> सयौं तथा हजारौं यी स्वरूप हेर अर्जुन ! <br> <br> पश्यादित्यान्वसून्रुद्रानश्विनौ मरुतस्तथा । <br> बहून्यदृष्टपूर्वाणि पश्याश्चर्याणि भारत (६) <br> हे पार्थ ! वसु, आदित्य, हावा, रुद्र र अश्विनि, <br> हेर आश्चर्यलेयुक्त नदेखेका कुरा तिमी । <br> <br> इहैकस्थं जगत्कृत्स्नं पश्याद्य सचराचरम् । <br> मम देहे गुडाकेश यच्चान्यद्द्रष्टुमिच्छसि (७) <br> मेरा शरीरमा हेर्न जेजे इच्छा छ अर्जुन ! <br> यो एकै स्थानमा हेर सारा विश्व चराचर, <br> <br> न तु मां शक्यसे द्रष्टुमनेनैव स्वचक्षुषा । <br> दिव्यं ददामि ते चक्षुः पश्य मे योगमैश्वरम् (८) <br> मलाई देख्न सक्दैनौ यी तिम्रा चर्म–चक्षुले <br> म दिव्य–दृष्टि नै दिन्छु, हेर ऐश्वर–योगले । <br> <br> सञ्जय उवाच <br> एवमुक्त्वा ततो राजन्महायोगेश्वरो हरिः । <br> दर्शयामास पार्थाय परमं रूपमैश्वरम् (९) <br> सञ्जयले भने <br> यति भनेर योगेश कृष्णजीले त्यहाँ, नृप ! <br> देखाए पार्थलाई सो विश्वरूप अलौकिक । <br> <br> अनेकवक्त्रनयनमनेकाद्भुतदर्शनम् । <br> अनेकदिव्याभरणं दिव्यानेकोद्यतायुधम् (१०) <br> अनेक मुख, आँखा छन्, दृश्य लाग्दछ अद्भुत, <br> शरीरमा अनेकौं छन् गहना, दिव्य आयुध । <br> <br> दिव्यमाल्याम्बरधरं दिव्यगन्धानुलेपनम् । <br> सर्वाश्चर्यमयं देवमनन्तं विश्वतोमुखम् (११) <br> दिव्य माला तथा वस्त्र–युक्त चन्दन–लेपले <br> अचम्म देखिने देव अनन्त विश्वरूप हे ! <br> <br> दिवि सूर्यसहस्रस्य भवेद्युगपदुत्थिता । <br> यदि भाः सदृशी सा स्याद्भासस्तस्य महात्मनः (१२) <br> एकै पटक लागेका हजारौं सूर्यको प्रभा, <br> प्रभुका ज्योतिसामुन्ने न्यून देखिन्छ सर्वदा । <br> <br> तत्रैकस्थं जगत्कृत्स्नं प्रविभक्तमनेकधा । <br> अपश्यद्देवदेवस्य शरीरे पाण्डवस्तदा (१३) <br> सबै ब्रह्माण्डका सारा देवता कृष्ण–देहमा, <br> एउटै स्थानमा देखे पाण्डुका पुत्रले त्यहाँ । <br> <br> ततः स विस्मयाविष्टो हृष्टरोमा धनञ्जयः । <br> प्रणम्य शिरसा देवं कृताञ्जलिरभाषत (१४) <br> अति विस्मयका साथ रोमाञ्चित भईकन, <br> ढोगेर शिरले, हात-जोडी बोले धनञ्जय । <br> <br> पश्यामि देवांस्तव देव देहे <br> सर्वांस्तथा भूतविशेषसङ्घान् । <br> ब्रह्माणमीशं कमलासनस्थ– <br> मृषींश्च सर्वानुरगांश्च दिव्यान् (१५) <br> म देवता देख्दछु देहभित्र <br> तथा सबै जीवहरू विचित्र, <br> श्रीरुद्र, पद्माशन ब्रह्मदेव <br> देख्दैछु ऋष्यादि र दिव्य सर्प । <br> <br> अनेकबाहूदरवक्त्रनेत्रं <br> पश्यामि त्वां सर्वतोऽनन्तरूपम् । <br> नान्तं न मध्यं न पुनस्तवादिं <br> पश्यामि विश्वेश्वर विश्वरूप (१६) <br> अनेक आँखा, मुख पेट हात, <br> देखिन्छ चारैतिर रूप मात्र । <br> न देख्छु प्रारम्भ न मध्य, अन्त <br> विशाल विश्वेश्वर ! छौ अनन्त । <br> <br> किरीटिनं गदिनं चक्रिणं च <br> तेजोराशिं सर्वतो दीप्तिमन्तम् । <br> पश्यामि त्वां दुर्निरीक्ष्यं समन्ता– <br> द्दीप्तानलार्कद्युतिमप्रमेयम् (१७) <br> कौमोदकी चक्र किरीटिधारी <br> सर्वत्र तेजोमय पुञ्ज भारी । <br> छ अग्निको ज्योति र सूर्य ताप <br> तथापि देख्दैछु म कष्टसाथ । <br> <br> त्वमक्षरं परमं वेदितव्यं <br> त्वमस्य विश्वस्य परं निधानम् । <br> त्वमव्ययः शाश्वतधर्मगोप्ता <br> सनातनस्त्वं पुरुषो मतो मे (१८) <br> प्रभो तिमी अक्षर, ज्ञानगम्य, <br> यो विश्वका आश्रय छौ सुरम्य । <br> ननासिने, नित्य, र धर्मपाल, <br> म ठान्छु, हाै शाश्वत सर्वकाल । <br> <br> अनादिमध्यान्तमनन्तवीर्य– <br> मनन्तबाहुं शशिसूर्यनेत्रम् । <br> पश्यामि त्वां दीप्तहुताशवक्त्रं <br> स्वतेजसा विश्वमिदं तपन्तम् (१९) <br> न आदि देखिन्छ न मध्य अन्त <br> आँखा शशी-सूर्य, अनन्त हात । <br> म देख्छु तिम्रा मुखमा छ आगो, <br> यो विश्व नै दन्दनि बल्न लाग्यो । <br> <br> द्यावापृथिव्योरिदमन्तरं हि <br> व्याप्तं त्वयैकेन दिशश्च सर्वाः । <br> दृष्ट्वाद्भुतं रूपमुग्रं तवेदं <br> लोकत्रयं प्रव्यथितं महात्मन् (२०) <br> आकाश पृथ्वीबिच यत्रतत्र, <br> ढाक्यौ तिमीले सब दिग्दिगन्त । <br> देखेर यो अद्भुत उग्र रूप, <br> थरर्र काम्यो डरले त्रिलोक । <br> <br> अमी हि त्वां सुरसङ्घा विशन्ति <br> केचिद्भीताः प्राञ्जलयो गृणन्ति । <br> स्वस्तीत्युक्त्वा महर्षिसिद्धसङ्घाः <br> स्तुवन्ति त्वां स्तुतिभिः पुष्कलाभिः (२१) <br> पस्छन् मुखैमा सुरसंघ स्वात्त, <br> जोड्छन कुनैले भयभीत हात, <br> गर्छन् महर्षि स्तुति, सिद्ध स्वस्ति– <br> भन्छन् तथा गाउँदछन् सुकीर्ति, <br> <br> रुद्रादित्या वसवो ये च साध्या <br> विश्वेऽश्विनौ मरुतश्चोष्मपाश्च । <br> गंधर्वयक्षासुरसिद्धसङ्घा <br> वीक्षन्ते त्वां विस्मिताश्चैव सर्वे (२२) <br> आदित्य, आठै वसु, साध्य, रुद्र <br> गन्धर्व, दैत्यादि र यक्ष, सिद्ध, <br> मरुत् तथा अश्विनि, पितृ–देव । <br> त्यो रूप हेर्छन् सब ट्वाल्लिएर । <br> <br> रूपं महत्ते बहुवक्त्रनेत्रं <br> महाबाहो बहुबाहूरुपादम् । <br> बहूदरं बहुदंष्ट्राकरालं <br> दृष्ट्वा लोकाः प्रव्यथितास्तथाहम् (२३) <br> अनेक गोडा, मुख, हात, नेत्र, <br> र पेट, दाह्रा विकराल, जाँघ । <br> इत्यादिले युक्त स्वरूप देख्ता <br> छ लोक उद्विग्न, म के बचौंला ! <br> <br> नभःस्पृशं दीप्तमनेकवर्णं <br> व्यात्ताननं दीप्तविशालनेत्रम् । <br> दृष्टवा हि त्वां प्रव्यथितान्तरात्मा <br> धृतिं न विन्दामि शमं च विष्णो (२४) <br> आकाश चुम्ने झलमल्ल रूप, <br> आँखा ठुला छन्, मुख झन् ठूलो छ । <br> देखेर यस्तो, भयले विचेत- <br> भएँ, हट्यो शान्ति र धैर्य कृष्ण ! <br> <br> दंष्ट्राकरालानि च ते मुखानि् <br> दृष्ट्वैव कालानलसन्निभानि । <br> दिशो न जाने न लभे च शर्म <br> प्रसीद देवेश जगन्निवास (२५) <br> कालाग्निझैं बल्दछ अग्नि घोर, <br> टल्किन्छ दाह्रा मुखभित्र धेर । <br> दिशा कुनै जान्दिन, छैन हर्ष, <br> प्रसन्न होऊ न जगन्निवास ! <br> <br> अमी च त्वां धृतराष्ट्रस्य पुत्राः <br> सर्वे सहैवावनिपालसंघैः । <br> भीष्मो द्रोणः सूतपुत्रस्तथासौ <br> सहास्मदीयैरपि योधमुख्यैः (२६) <br> जेठाबाका पुत्र दुर्योधनादि, <br> साथै पस्छन् भूमिका भूप आदि । <br> भीष्म, द्रोणाचार्य कर्णादि धेर, <br> पस्छन् हाम्रा पक्षका युद्धवीर । <br> <br> वक्त्राणि ते त्वरमाणा विशन्ति <br> दंष्ट्राकरालानि भयानकानि । <br> केचिद्विलग्ना दशनान्तरेषु <br> सन्दृश्यन्ते चूर्णितैरुत्तमाङ्गै (२७) <br> दाह्रा तिम्रा देखिंदै छन् कराल <br> पस्छन् सारा वीरयोद्धा हजार । <br> कोही-कोही टाउका धुल्लिएर <br> अड्केका छन् दाँतमा च्यापिएर । <br> <br> यथा नदीनां बहवोऽम्बुवेगाः <br> समुद्रमेवाभिमुखा द्रवन्ति । <br> तथा तवामी नरलोकवीरा <br> विशन्ति वक्त्राण्यभिविज्वलन्ति (२८) <br> जस्तै नदीका जलवेग धारा <br> जान्छन् समुद्रैतिर भेट्न सारा, <br> त्यस्तै अनेकौं नरलोक श्रेष्ठ- <br> पस्छन् बलेका मुखभित्र स्वाट्ट । <br> <br> यथा प्रदीप्तं ज्वलनं पतङ्गा <br> विशन्ति नाशाय समृद्धवेगाः । <br> तथैव नाशाय विशन्ति लोका– <br> स्तवापि वक्त्राणि समृद्धवेगाः (२९) <br> जस्तै बलेको अनल–प्रवेश– <br> गरेर नासिन्छ स्वयं पतङ्ग, <br> त्यस्तै स्वयं नासिन लोक सारा, <br> सवेग बन्छन् मुखको अहारा । <br> <br> लेलिह्यसे ग्रसमानः समन्ता– <br> ल्लोकान्समग्रान्वदनैज्र्वलद्भिः । <br> तेजोभिरापूर्य जगत्समग्रं <br> भासस्तवोग्राः प्रतपन्ति विष्णो (३०) <br> निल्छौ बलेको मुखभित्र विश्व <br> र स्वाद लिन्छौ मुखमा समस्त । <br> तिम्रो प्रभा झल्मल तेजले त <br> ब्रह्माण्ड हे, कृष्ण ! डढाउँदैछ । <br> <br> आख्याहि मे को भवानुग्ररूपो <br> नमोऽस्तु ते देववर प्रसीद । <br> विज्ञातुमिच्छामि भवन्तमाद्यं <br> न हि प्रजानामि तव प्रवृत्तिम् (३१) <br> को हौ बताऊ, विकराल–वर्ण ! <br> प्रणाम मेरो छ बन प्रसन्न ! <br> चाहन्छु जान्न प्रभु आदि–देव, <br> स्वभाव तिम्रो रति छैन बोध <br> <br> श्रीभगवानुवाच <br> कालोऽस्मि लोकक्षयकृत्प्रवृद्धो <br> लोकान्समाहर्तुमिह प्रवृत्तः । <br> ऋतेऽपि त्वां न भविष्यन्ति सर्वे <br> येऽवस्थिताः प्रत्यनीकेषु योधाः (३२) <br> भगवान्ले भने <br> हुँ काल लोक क्षयमा पसेको, <br> यो लोक-संहारक भै बसेको । <br> तिमी बाँचे पनि मर्छन् सबै यी <br> या पक्षका हुन् अथवा विपक्षी । <br> <br> तस्मात्त्वमुक्तिष्ठ यशो लभस्व <br> जित्वा शत्रून्भुङ्क्ष्व राज्यं समृद्धम् । <br> मयैवैते निहताः पूर्वमेव <br> निमित्तमात्रं भव सव्यसाचिन् (३३) <br> उठेर चाँडै, गर कीर्तिलाभ, <br> वैरी जिती भोग समृद्ध राज्य । <br> मबाट सारा सकिए सिनित्त, <br> हे सव्यसाची बनिद्यौ निमित्त ! <br> <br> द्रोणं च भीष्मं च जयद्रथं च <br> कर्णं तथान्यानपि योधवीरान् । <br> मया हतांस्त्वं जहि मा व्यथिष्ठा <br> युध्यस्व जेतासि रणे सपत्नान् (३४) <br> जयद्रथ, द्रोण र कर्ण, भीष्म <br> तथा अनेकौं अरु युद्ध-वीर । <br> मरे मद्वारा, भय त्याग, मार <br> जित्छौ लडे शत्रु, हुदैन हार । <br> <br> सञ्जय उवाच <br> एतच्छ्रुवा वचनं केशवस्य <br> कृतांजलिर्वेपमानः किरीटी । <br> नमस्कृत्वा भूय एवाह कृष्णं <br> सगद्गदं भीतभीतः प्रणम्य (३५) <br> सञ्जयले भने <br> यस्ता वाणी कृष्णजीका सुनेर, <br> काम्दै काम्दै हात जोडी नुहेर, <br> दोहोर्याई वन्दना कृष्णलाई– <br> गर्दै, भन्छन् पार्थ सारै डराई । <br> <br> अर्जुन उवाच <br> स्थाने हृषीकेश तव प्रकीर्त्या <br> जगत्प्रहृष्यत्यनुरज्यते च । <br> रक्षांसि भीतानि दिशो द्रवन्ति <br> सर्वे नमस्यन्ति च सिद्धसङ्घाः (३६) <br> अर्जुनले भने <br> हे कृष्ण तिम्रो गुण गान गाई <br> सारा जगत् तुष्ट छ हर्ष छायी । <br> भाग्छन् नहेरी भयभीत दैत्य, <br> प्रणाम गर्छन् सब सिद्ध–मर्त्य । <br> <br> कस्माच्च ते न नमेरन्महात्मन् <br> गरीयसे ब्रह्मणोऽप्यादिकर्त्रे । <br> अनन्त देवेश जगन्निवास <br> त्वमक्षरं सदसत्तत्परं यत् (३७) <br> ब्रह्मा-पिता हौ गुरुज्ञान दाता, <br> गर्दैन को वन्दन ! हे महात्मा ! <br> अनन्त देवेश जगन्निवास ! <br> अक्षय्य छौ, सत् र असत्, अपार । <br> <br> त्वमादिदेवः पुरुषः पुराण– <br> स्त्वमस्य विश्वस्य परं निधानम् । <br> वेत्तासि वेद्यं च परं च धाम <br> त्वया ततं विश्वमनन्तरूप (३८) <br> तिमी पुरानो नर आदिदेव, <br> यो विश्वका हौ प्रभु मूल फेद । <br> ज्ञाता परंधाम र ज्ञानगम्य <br> छौ व्याप्त सर्वत्र असीम रम्य । <br> <br> वायुर्यमोऽग्निर्वरुणः शशाङ्कः <br> प्रजापतिस्त्वं प्रपितामहश्च । <br> नमो नमस्तेऽस्तु सहस्रकृत्वः <br> पुनश्च भूयोऽपि नमो नमस्ते (३९) <br> आगो र हावा, यम, चन्द्रदेव, <br> ब्रह्मा–पिता, दक्ष तथा जलेश । <br> लेऊ नमस्कार हजार बार, <br> प्रणाम अर्पन्छु म बारबार । <br> जलेश = वरुण । <br> <br> नमः पुरस्तादथ पृष्ठतस्ते <br> नमोऽस्तु ते सर्वत एव सर्व । <br> अनन्तवीर्यामितविक्रमस्त्वं <br> सर्वं समाप्नोषि ततोऽसि सर्वः (४०) <br> अगाडि ढोग्दैछु तथा पछाडि, <br> प्रणाम गर्दैछु म वारिपारि । <br> अनन्त ऊर्जा प्रभु नै स्वयं हौ, <br> यो विश्वमा व्याप्त प्रभो ! तिमी छौ । <br> <br> सखेति मत्वा प्रसभं यदुक्तं <br> हे कृष्ण हे यादव हे सखेति । <br> अजानता महिमानं तवेदं <br> मया प्रमादात्प्रणयेन वापि (४१) <br> प्रभाव तिम्रो नबुझी, नजानी, <br> ठानेर साथी हठ शब्द हानी । <br> कि प्रेमले हो, कि त मूर्खताले <br> भने सखा ! यादव ! कृष्ण काले ! <br> <br> यच्चावहासार्थमसत्कृतोऽसि <br> विहारशय्यासनभोजनेषु । <br> एकोऽथवाप्यच्युत तत्समक्षं <br> तत्क्षामये त्वामहमप्रमेयम् (४२) <br> सुत्दा र खाँदा र विहार गर्दा, <br> एक्लै हुँदा वा अरुमाझ पर्दा, <br> हँसी मजामा अपमान मैले– <br> गरें, क्षमा माग्दछु कृष्ण ! ऐले । <br> <br> पितासि लोकस्य चराचरस्य <br> त्वमस्य पूज्यश्च गुरुर्गरीयान् । <br> न त्वत्समोऽस्त्यभ्यधिकः कुतोऽन्यो <br> लोकत्रयेऽप्यप्रतिमप्रभाव (४३) <br> यो विश्वको एक पिता तिमी हौ, <br> संसारको पूज्य गुरु स्वयं हौ । <br> तिमीसरी छैन त्रिलोकभित्र– <br> भने कहाँ खोज्नु घनिष्ठ मित्र <br> <br> तस्मात्प्रणम्य प्रणिधाय कायं <br> प्रसादये त्वामहमीशमीड्यम् ।l <br> पितेव पुत्रस्य सखेव सख्युः <br> प्रियः प्रियायार्हसि देव सोढुम् (४४) <br> छौ वन्द्य श्रीकृष्ण ! प्रसन्न पार्न <br> अष्टाङ्गले गर्दछु म प्रणाम । <br> सखा–सखाझैं, सुतको पिताझैं, <br> सहू सबै दोष प्रिय–प्रियाझैं । <br> <br> अदृष्टपूर्वं हृषितोऽस्मि दृष्ट्वा <br> भयेन च प्रव्यथितं मनो मे । <br> तदेव मे दर्शय देवरूपं <br> प्रसीद देवेश जगन्निवास (४५) <br> देखी नयाँ रूप खुसी भएँ म, <br> सन्त्रासले व्यग्र स्वयं बने म । <br> भएर सन्तुष्ट जगन्निवास ! <br> देखाइदेऊ अब देवरूप । <br> <br> किरीटिनं गदिनं चक्रहस्त– <br> मिच्छामि त्वां द्रष्टुमहं तथैव । <br> तेनैव रूपेण चतुर्भुजेन <br> सहस्रबाहो भव विश्वमूर्ते (४६) <br> हजार–हाते प्रभु विश्वरूप ! <br> गदा र चक्रादि किरीटयुक्त । <br> उही भुजा चार स्वरूप तिम्रो, <br> म देख्न चाहन्छु, त्यही छ राम्रो । <br> <br> श्रीभगवानुवाच <br> मया प्रसन्नेन तवार्जुनेदं <br> रूपं परं दर्शितमात्मयोगात् । <br> तेजोमयं विश्वमनन्तमाद्यं <br> यन्मे त्वदन्येन न दृष्टपूर्वम् (४७) <br> भगवान्ले भने <br> कृपा गरें अर्जुन ! योगद्वारा <br> अनन्त तेजोमय विश्व सारा <br> देख्यौ विराट् रूप स्वयं तिमीले <br> नदेखिएको अघि यो कसैले । <br> <br> न वेदयज्ञाध्ययनैर्न दानै– <br> र्न च क्रियाभिर्न तपोभिरुग्रैः । <br> एवं रूपः शक्य अहं नृलोके <br> द्रष्टुं त्वदन्येन कुरुप्रवीर (४८) <br> यज्ञादि गर्दा अनि वेद पढ्दा <br> तथा क्रिया, दान, तपादि गर्दा <br> सकिन्न यो देख्न नृलोकभित्र <br> तिमीबिना, हे कुरुवंश–वीर । <br> <br> मा ते व्यथा मा च विमूढभावो <br> दृष्ट्वा रूपं घोरमीदृङ्ममेदम् । <br> व्यपेतभीः प्रीतमनाः पुनस्त्वं <br> तदेव मे रूपमिदं प्रपश्य (४९) <br> देखी यस्तो घोर वा भीम रूप <br> देऊ त्यागी व्यग्रता, मूढभाव <br> छाडी चिन्ता प्रेममा चित्त लाई <br> सोही मेरो रूप लौ हेर भाइ ! <br> <br> इत्यर्जुनं वासुदेवस्तथोक्त्वा <br> स्वकं रूपं दर्शयामास भूयः । <br> आश्वासयामास च भीतमेनं <br> भूत्वा पुनः सौम्यवपुर्महात्मा (५०) <br> यस्ता वाणी पार्थलाई भनेर <br> देखाए श्रीकृष्णले विष्णुरूप । <br> थुम्थुम्याए पार्थ ठानेर त्रस्त, <br> आए आफ्नै रूपमा फेरि कृष्ण । <br> <br> अर्जुन उवाच <br> दृष्ट्वेदं मानुषं रूपं तव सौम्यं जनार्दन । <br> इदानीमस्मि संवृत्तः सचेताः प्रकृतिं गतः (५१) <br> अर्जुनले भने <br> मनुष्य रूप यो शान्त तिम्रो देखेर केशव ! <br> स्थिरचित्त भयो, आएँ पुरानै स्थितिमा अब । <br> <br> श्रीभगवानुवाच <br> सुदुर्दर्शमिदं रूपं दृष्टवानसि यन्मम । <br> देवा अप्यस्य रूपस्य नित्यं दर्शनकाङ्क्षिणः (५२) <br> भगवान्ले भने <br> अति दुर्लभ यो मेरो देख्यौ स्वरूप अर्जुन ! <br> देवता पनि चाहन्छन् यसैको नित्य दर्शन । <br> <br> नाहं वेदैर्न तपसा न दानेन न चेज्यया । <br> शक्य एवं विधो द्रष्टुं दृष्टवानसि मां यथा (५३) <br> यस प्रकार जो मेरो देख्यौ रूप यहाँ, तर <br> वेद, दान, तपस्या र यज्ञले छैन संभव । <br> <br> भक्त्या त्वनन्यया शक्य अहमेवंविधोऽर्जुन । <br> ज्ञातुं द्रष्टुं च तत्वेन प्रवेष्टुं च परन्तप (५४) <br> अनन्य भक्तिले मात्र यसरी, हे परन्तप ! <br> जान्न, देख्न, तथा भित्र पस्न पाइन्छ अर्जुन ! <br> <br> मत्कर्मकृन्मत्परमो मद्भक्तः सङ्गवर्जितः । <br> निर्वैरः सर्वभूतेषु यः स मामेति पाण्डव (५५) <br> अनासक्त र श्रद्धालु, मेरै भजनमा रत, <br> प्राणीमा जो छ निर्वैर, स‍ो मैंमा मिल्छ पाण्डव ! <br> <br> ॐ तत्सदिति श्रीमद्भगवद्गीतासूपनिषत्सु ब्रह्मविद्यायांयोगशास्त्रे श्रीकृष्णार्जुनसंवादे विश्वरूपदर्शनयोगो नामैकादशोऽध्यायः । हरिः ॐ तत् सत् nwg4by7g55oudvuj2yv7w8cwxqnaqlu विकिपीडीया:चौतारी 0 4296 16465 16464 2020-04-18T05:41:28Z Sudan Bhattarai Upadhaya 4998 नेपाली उखान टुक्काहरु wikitext text/x-wiki हाम्रो राम्रो नेपाली, मिठो नेपाली केही प्रचलित नेपाली उखान टुक्काहरु, भाग- १। मिती:- ३ वैशाख २०७७ तदनुसार 15 April, 2020 (अष्टमी, वैशाख कृष्णपक्ष) सुदन भट्टराई उपाध्याय द्वारा संकलित। १. आफु ताक्छ मूडो, बन्चरो ताक्छ घुँडो‌ अर्थात आफूले एउटा कुरा आँटदा् अर्कै हुनु। २. एक पन्थ दुई काज अर्थात एक प्रयत्नबाट दुइटा लाभ। ३. धोबीको कुकुर घरको न घाटको अर्थात ठाँउ-ठेगाना नभएको - कहीको पनि नहुनु। ४. लाटो देशमा गाँडो तन्नेरी अर्थात नजान्नेको माझमा अलिअलि जान्ने। ५. अकबरी सुनलाई कसी लाउनु पर्दैन अर्थात राम्रो वस्तुलाई सिगांरिरहने आवश्यकता छैन। ६. अगुल्टोले हानेको कुकुर बिजुलीदेखि तर्सिन्छ भनेको अर्थ एक चोटि चोट पाएको मान्छे सधैँ डराउँछ। ७. अड्कोपड्को तेलको धूप अर्थ चाहिने कुरो नपाउँदा त्यस्तै अरु कुराले काम चलाउनु। ८. आकासको फल आँखा तरी मर अर्थात असम्भव कुरामा हात हाल्नु। ९. अचानाको चोट खुकुरीले जान्दैनवा खुकुरीको मार अचानाले बिर्सदैन भनेको भोग्नेले मात्र थाहा पाँउछ। १०. आफू नमरी स्वर्ग देखिन्न तात्पर्य सास्ती नभोगी सुख पाइन्न। ११. आलु खाएर पेडाको धाक अर्थात केही नभए पनि फोस्रो रवाफ देखाउनु वा काम एउटा कुरा एउटा गर्नु। १२. इन्द्रको अगाडि स्वर्गको बयान अर्थात धेरै जान्नेको सामु नजान्नेको बयान महत्वहीन हुन्छ। १३. इलमीका भागमा माछा र मासु भनेको अर्थ इलम गर्नेलाई सुख हुन्छ। १४. उम्केको माछो ठूलो, तात्पर्य आफूले भेटन नसकेको बस्तु बेस होला भन्ने तर्कना। १५. एक थुकी सुकी, हजार थुकी नदी, को अर्थ धेरै जना मिलेर गरेको काम सफल हुन्छ। १६.एक हातमा चुल्ठो एक हातमा टुप्पी, अर्थ लोग्नेस्वास्नीका बीचमा ठूलो झगडा। १७. एक हातले ताली बज्दैन, तात्पर्य एकोहोरो कुनै काम हुन्न। १८. अोरालो लागेको मृगलाई बाच्छोले खेदछ, को अर्थ तल परेकालाई सबैले हेप्छन्। १९. औंलो दिंदा हातनै तान्ने, को अर्थ, एक थोक दिएपछि पनि अझ सबै लिँउ भन्ने मानसिकता। २०. कहिले सासू त कहिले बुहारीकोपालो, भन्नुको अर्थ, मौका सबैको आँउछ। साभार ग्रन्थकार:- पुष्करशमशेर ज. ब. राणा द्वारा राम्रो नेपाली, मिठो को “नेपाली उखान टुक्काहरु” बाटा Sudan Bhattarai Upadhaya [[प्रयोगकर्ता:Sudan Bhattarai Upadhaya|Sudan Bhattarai Upadhaya]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:Sudan Bhattarai Upadhaya|कुरा गर्ने]]) ०५:४१, १८ अप्रिल २०२० (नेपालको प्रमाणिक समय) 131sp4xpf3kj2u8sflplna7vjnskmp3 द्वादशोध्यायः 0 4297 16471 16470 2020-04-18T10:00:24Z Komal Prasad Pokharel 1182 /* भक्तियोग */ wikitext text/x-wiki ===भक्तियोग=== <br> अर्जुन उवाच <br> एवं सततयुक्ता ये भक्तास्त्वां पर्युपासते । <br> ये चाप्यक्षरमव्यक्तं तेषां के योगवित्तमाः (१) <br> अर्जुनले भने <br> कोही सगुण छन् भक्त, कोही छन् भक्त निर्गुण, <br> यी दुई सिद्धयोगीमा मानिन्छ कुन उत्तम ? <br> <br> श्रीभगवानुवाच <br> मय्यावेश्य मनो ये मां नित्ययुक्ता उपासते । <br> श्रद्धया परयोपेतास्ते मे युक्ततमा मताः (२) <br> भगवान्ले भने <br> ममा चित्त दिई नित्य श्रद्धाद्वारा उपासना- <br> जोजो गर्छन् तिनै मेरा मानिन्छन् भक्त उत्तम । <br> <br> ये त्वक्षरमनिर्देश्यमव्यक्तं पर्युपासते । <br> सर्वत्रगमचिन्त्यं च कूटस्थमचलं ध्रुवम् (३) <br> सन्नियम्येन्द्रियग्रामं सर्वत्र समबुद्धयः । <br> ते प्राप्नुवन्ति मामेव सर्वभूतहिते रताः (४) <br> इन्द्रियादि जिती बुद्धि-चित्तभन्दा अझै पर- <br> रहेको वर्णनातीत रूप एक रसात्मक, <br> अविनाशी, निराकार तथा निश्चल ब्रह्मको <br> ध्यान-कीर्तन जो गर्छ त्यो मेरो प्रिय भक्त हो । <br> <br> क्लेशोऽधिकतरस्तेषामव्यक्तासक्तचेतसाम् । <br> अव्यक्ता हि गतिर्दुःखं देहवद्भिरवाप्यते (५) <br> निराकार ब्रह्म प्राप्ति सारै नै दुःखपूर्ण छ, <br> कर्ताभाव रहेसम्म अप्राप्य बन्छ ईश्वर । <br> <br> ये तु सर्वाणि कर्माणि मयि सन्न्यस्य मत्पराः । <br> अनन्येनैव योगेन मां ध्यायन्त उपासते (६) <br> मेरा भक्तहरू सारा कर्म सुम्पी सबै ममा, <br> अनन्य योगले मेरै गर्दछन् ध्यान, कीर्तन । <br> <br> तेषामहं समुद्धर्ता मृत्युसंसारसागरात् । <br> भवामि नचिरात्पार्थ मय्यावेशितचेतसाम् (७) <br> ममा चित्त दिई भज्ने भक्तलाई धनञ्जय ! <br> शीघ्र नै पार तार्नेछु मुत्युसंसार सागर, <br> <br> मय्येव मन आधत्स्व मयि बुद्धिं निवेशय । <br> निवसिष्यसि मय्येव अत ऊर्ध्वं न संशयः (८) <br> देऊ मन ममा, बुद्धि पनि मैमा गर स्थिर <br> त्यसो भए तिमी बस्छौ मभित्र, छैन संशय । <br> <br> अथ चित्तं समाधातुं न शक्नोषि मयि स्थिरम् । <br> अभ्यासयोगेन ततो मामिच्छाप्तुं धनञ्जय (९) <br> चित्तवृत्ति ममा राख्न सक्दैनौ यदि पाण्डव ! <br> अभ्यास-योगले मेरो प्राप्तिको कामना गर । <br> <br> अभ्यासेऽप्यसमर्थोऽसि मत्कर्मपरमो भव । <br> मदर्थमपि कर्माणि कुर्वन्सिद्धिमवाप्स्यसि (१०) <br> अभ्यास गर्न सक्तैनौ भने मेरा निमित्तमा <br> गरे सत्कर्म, सक्नेछौ सजिलै सिद्धि पाउन । <br> <br> अथैतदप्यशक्तोऽसि कर्तुं मद्योगमाश्रितः । <br> सर्वकर्मफलत्यागं ततः कुरु यतात्मवान् (११) <br> यो पनि गर्न सक्दैनौ भने मैंमाथि आश्रित– <br> भई, कर्मफल त्यागी, गर संयम इन्द्रिय । <br> <br> श्रेयो हि ज्ञानमभ्यासाज्ज्ञानाद्ध्यानं विशिष्यते । <br> ध्यानात्कर्मफलत्यागस्त्यागाच्छान्तिरनन्तरम् (१२) <br> शीलभन्दा ज्ञान श्रेष्ठ, सोभन्दा ध्यान श्रेष्ठ छ, <br> सोभन्दा श्रेष्ठ निष्काम-कर्मले शान्ति मिल्दछ । <br> शील = अभ्यास । <br> <br> अद्वेष्टा सर्वभूतानां मैत्रः करुण एव च । <br> निर्ममो निरहङ्कारः समदुःखसुखः क्षमी (१३) <br> प्राणीमाथि दया गर्छ, मित्रझैं छ, अवैर छ, <br> ममत्व र अहंशून्य, सुख–दुःख समान छ, <br> <br> संतुष्टः सततं योगी यतात्मा दृढ़निश्चयः <br> मय्यर्पितमनोबुद्धिर्यो मद्भक्तः स मे प्रियः (१४) <br> दृढनिश्चय, सन्तुष्ट, सर्वदा छ जितेन्द्रिय, <br> मनबुद्धि ममा राख्ने प्यारो भक्त ठहर्दछ । <br> <br> यस्मान्नोद्विजते लोको लोकान्नोद्विजते च यः । <br> हर्षामर्षभयोद्वेगैर्मुक्तो यः स च मे प्रियः (१५) <br> दिंदैन लोकमा पीडा, स्वयं पीडित हुन्न जो, <br> हर्षावेश, भय, द्वेष नहुने प्रिय भक्त हो । <br> हर्ष + आवेश = हर्षावेश । <br> <br> अनपेक्षः शुचिर्दक्ष उदासीनो गतव्यथः । <br> सर्वारम्भपरित्यागी यो मद्भक्तः स मे प्रियः (१६) <br> इच्छा, व्यथा दुवै शून्य, निश्चिन्त, शुद्ध, सक्षम <br> तथा कर्म-फल त्यागी प्यारो भक्त ठहर्दछ । <br> <br> यो न हृष्यति न द्वेष्टि न शोचति न काङ्क्षति । <br> शुभाशुभपरित्यागी भक्तिमान्यः स मे प्रियः (१७) <br> रिस, हर्ष तथा शोक, इच्छा, फल शुभाशुभ- <br> जो त्याग गर्छ, त्यो मेरो प्यारो भक्त ठहर्दछ । <br> <br> समः शत्रौ च मित्रे च तथा मानापमानयोः । <br> शीतोष्णसुखदुःखेषु समः सङ्गविवर्जितः (१८) <br> सम शत्रु र साथीमा, अमान-मानमा सम, <br> सुख-दुःख, चिसो-तातो, निन्दा र स्तुतिमा सम । <br> <br> तुल्यनिन्दास्तुतिर्मौनी सन्तुष्टो येन केनचित् । <br> अनिकेतः स्थिरमतिर्भक्तिमान्मे प्रियो नरः (१९) <br> मौनता, पूर्णसन्तुष्टि, अनासक्त, मति स्थिर- <br> वैरागी भक्त अत्यन्त मलाई प्रिय लाग्दछ । <br> <br> ये तु धर्म्यामृतमिदं यथोक्तं पर्युपासते । <br> श्रद्दधाना मत्परमा भक्तास्तेऽतीव मे प्रियाः (२०) <br> धर्म-अमृत श्रद्धाले जसले पान गर्दछन् <br> ती सबै नै अति प्यारा मेरा परम भक्त हुन् । <br> <br> ॐ तत्सदिति श्रीमद्भगवद्गीतासूपनिषत्सु ब्रह्मविद्यायांयोगशास्त्रे श्रीकृष्णार्जुनसंवादे भक्तियोगो नाम द्वादशोऽध्यायः । १२ । cu0akojgf3spjpgtst90komppi55hzl त्रयोदशोध्यायः 0 4298 16476 16474 2020-04-20T07:38:10Z Komal Prasad Pokharel 1182 /* क्षेत्रक्षेत्रज्ञविभागयोग */ wikitext text/x-wiki ===क्षेत्रक्षेत्रज्ञविभागयोग=== <br> श्रीभगवानुवाच <br> इदं शरीरं कौन्तेय क्षेत्रमित्यभिधीयते । <br> एतद्यो वेत्ति तं प्राहुः क्षेत्रज्ञ इति तद्विदः (१) <br> भगवान्ले भने <br> चिनिन्छ देह यो क्षेत्र–नामले हे पृथासुत ! <br> क्षेत्रज्ञ भन्दछन् देह–ज्ञातालाई विवेचक । <br> <br> क्षेत्रज्ञं चापि मां विद्धि सर्वक्षेत्रेषु भारत । <br> क्षेत्रक्षेत्रज्ञयोर्ज्ञानं यत्तज्ज्ञानं मतं मम (२) <br> सम्पूर्ण क्षेत्रमा मै हुँ क्षेत्रज्ञ, जान भारत ! <br> क्षेत्र–क्षेत्रज्ञको ज्ञान नै सच्चा ज्ञान हो, बुझ । <br> <br> तत्क्षेत्रं यच्च यादृक्च यद्विकारि यतश्च यत् । <br> स च यो यत्प्रभावश्च तत्समासेन मे श्रृणु (३) <br> क्षेत्र त्याे जे छ, जस्तो छ, जे छन् विकार, कारण, <br> क्षेत्रज्ञ–गरिमा के छ, भन्छु संक्षेपमा, सुन । <br> <br> ऋषिभिर्बहुधा गीतं छन्दोभिर्विविधैः पृथक् । <br> ब्रह्मसूत्रपदैश्चैव हेतुमद्भिर्विनिश्चितैः (४) <br> धेरै किसिमले गाए ऋषिले अनि वेदले, <br> सुनिश्चित गरी ब्रह्म–सूत्रका पदले भने । <br> <br> महाभूतान्यहङ्कारो बुद्धिरव्यक्तमेव च । <br> इन्द्रियाणि दशैकं च पञ्च चेन्द्रियगोचराः (५) <br> महाभूत, अहङ्कार, बुद्धि, प्रकृति छन् सँग, <br> तन्मात्रा पाँच छन् साथै मन एक, दशेन्द्रिय । <br> महाभूत = पृथ्वी, जल, तेज, वायु, आकाश । <br> तन्मात्रा = गन्ध, रस, रूप, स्पर्श, शब्द । <br> <br> इच्छा द्वेषः सुखं दुःखं सङ्घातश्चेतना धृतिः । <br> एतत्क्षेत्रं समासेन सविकारमुदाहृतम् (६) <br> इच्छा, दुःख–सुख, द्वेष, शरीर, धैर्य, चेतना <br> विकारयुक्त हन् क्षेत्र भनें संक्षेपले यहाँ । <br> <br> अमानित्वमदम्भित्वमहिंसा क्षान्तिरार्जवम् । <br> आचार्योपासनं शौचं स्थैर्यमात्मविनिग्रहः (७) <br> अमानी र क्षमा, सोझो, अहिंसा, दम्भहीनता <br> गुरुसेवा तथा धीर, शौच, इन्द्रिय-जेयता । <br> जेयता =. जित्नेकाम । <br> <br> इन्द्रियार्थेषु वैराग्यमनहङ्कार एव च । <br> जन्ममृत्युजराव्याधिदुःखदोषानुदर्शनम् (८) <br> जन्म, मृत्यु, जरा, रोग, दुःखमा दोष देख्दछ, <br> विषयेन्द्रिय वैराग्य र अहङ्कार–शून्य छ । <br> <br> असक्तिरनभिष्वङ्गः पुत्रदारगृहादिषु । <br> नित्यं च समचित्तत्वमिष्टानिष्टोपपत्तिषु (९) <br> अनासक्त, सुत, स्त्री र गृहमा मम–हीनता, <br> प्रिय–अप्रियको प्राप्ति दुवैमा एकरूपता । <br> <br> मयि चानन्ययोगेन भक्तिरव्यभिचारिणी । <br> विविक्तदेशसेवित्वमरतिर्जनसंसदि (१०) <br> पतिव्रत बनी मेरै अनन्य भक्तिमा स्थित, <br> सुरम्य देशमा वास, कुसङ्गीको असङ्गत । <br> <br> अध्यात्मज्ञाननित्यत्वं तत्वज्ञानार्थदर्शनम् <br> एतज्ज्ञानमिति प्रोक्तमज्ञानं यदतोऽन्यथा (११) <br> तत्त्वज्ञान र अध्यात्म–ज्ञानको पूर्ण दर्शन– <br> गर्नु नै ज्ञान हो, बाँकी अज्ञान मात्र हुन् सब । <br> <br> ज्ञेयं यत्तत्प्रवक्ष्यामि यज्ज्ञात्वामृतमश्नुते । <br> अनादिमत्परं ब्रह्म न सत्तन्नासदुच्यते (१२) <br> जान्नयोग्य तथा जान्दा खान अमृत पाइने, <br> सो अनादि परब्रह्म न सत् हो न असत् कुनै । <br> <br> सर्वतः पाणिपादं तत्सर्वतोऽक्षिशिरोमुखम् । <br> सर्वतः श्रुतिमल्लोके सर्वमावृत्य तिष्ठति (१३) <br> शिर छन्, हातगोडा छन्, आँखा, मुख सबैतिर <br> सुन्ने कान पनि त्यस्तै विश्व ढाकेर व्याप्त छ । <br> <br> सर्वेन्द्रियगुणाभासं सर्वेन्द्रियविवर्जितम् । <br> असक्तं सर्वभृच्चैव निर्गुणं गुणभोक्तृ च (१४) <br> सबै इन्द्रियले हीन, त्यसका नै प्रकाशक, <br> विश्व पाल्ने अनासक्त, निर्गुणी गुण-योजक । <br> योजक = भोग गर्ने । अनासक्त =. आसक्ति रहित । <br> <br> बहिरन्तश्च भूतानामचरं चरमेव च । <br> सूक्ष्मत्वात्तदविज्ञेयं दूरस्थं चान्तिके च तत् (१५) <br> भित्रबाहिर यो व्याप्त छ चराचर जीवमा, <br> अति सूक्ष्म छ देखिन्न, छ टाढा र समीपमा । <br> <br> अविभक्तं च भूतेषु विभक्तमिव च स्थितम् । <br> भूतभर्तृ च तज्ज्ञेयं ग्रसिष्णु प्रभविष्णु च (१६) <br> अखण्ड नभजस्तै छ, तर खण्ड छ जीवमा <br> विष्णु, शङ्कर, ब्रह्मा छन् स्थिति, संहार, सृष्टिमा । <br> नभ = आकाश । <br> <br> ज्योतिषामपि तज्ज्योतिस्तमसः परमुच्यते । <br> ज्ञानं ज्ञेयं ज्ञानगम्यं हृदि सर्वस्य विष्ठितम् (१७) <br> ज्योतिको पनि हो ज्योति, मायाभन्दा छ यो पर, <br> तत्त्वले जानिने ज्ञान सबैका चित्तभित्र छ । <br> <br> इति क्षेत्रं तथा ज्ञानं ज्ञेयं चोक्तं समासतः । <br> मद्भक्त एतद्विज्ञाय मद्भावायोपपद्यते (१८) <br> संक्षेपमा क्षेत्र, ज्ञान, जान्न–योग्य यिनै त हुन् <br> यस्तो जानी भक्त मेरा मेरै स्वरूप बन्दछन् । <br> <br> संक्षेपले भने क्षेत्र, ज्ञान औ ज्ञेयका कुरा- <br> बुझेर तत्त्वले, मेरा भक्त मिल्छन् स्वयम् ममा । <br> <br> प्रकृतिं पुरुषं चैव विद्ध्यनादी उभावपि । <br> विकारांश्च गुणांश्चैव विद्धि प्रकृतिसम्भवान् (१९) <br> दुवै प्रकृति, जीवात्मा हुन् अनादी भनी बुझ, <br> विकार, गुणकी आमा मेरी प्रकृति हुन् सुझ । <br> विकार =. राग, द्वेष आदि <br> <br> कार्यकारणकर्तृत्वे हेतुः प्रकृतिरुच्यते । <br> पुरुषः सुखदुःखानां भोक्तृत्वे हेतुरुच्यते (२०) <br> कार्य, कारण, कर्तामा सर्ग नै बन्छ कारण, <br> सुख-दुःखादि भोक्तामा जीवात्मा हुन्छ कारण । <br> सर्ग = प्रकृति । कारण = (बुद्धि, अहङ्कार, मन तथा श्रोत्र, त्वचा, <br> रसना, नेत्र, घ्राण एवं वाक्, हस्त, पाद, उपस्थ र गुदा) । <br> कार्य = आकाश, वायु, जल, अग्नि,पृथ्वी तथा शब्द, स्पर्श, रूप, रस <br> र गन्ध । <br> <br> पुरुषः प्रकृतिस्थो हि भुङ्क्ते प्रकृतिजान्गुणान् । <br> कारणं गुणसंगोऽस्य सदसद्योनिजन्मसु (२१) <br> रही प्रकृतिमैं भोग्छ जीवात्मा सर्गका गुण, <br> गुण-सङ्गतले हुन्छ सत्, असत् योनि-सम्भव । <br> सर्ग =. प्रकृति । योनि = जुनी । <br> <br> उपद्रष्टानुमन्ता च भर्ता भोक्ता महेश्वरः । <br> परमात्मेति चाप्युक्तो देहेऽस्मिन्पुरुषः परः (२२) <br> भर्ता, भोक्ता, महा–ईश, साक्षी, पथ–प्रदर्शक, <br> शरीरस्थित आत्मा नै हो सच्चा परमेश्वर । <br> <br> य एवं वेत्ति पुरुषं प्रकृतिं च गुणैः सह । <br> सर्वथा वर्तमानोऽपि न स भूयोऽभिजायते (२३) <br> तत्त्वले गुणका साथ माया–पुरुष बुझ्छ जो, <br> कर्तव्य–कर्ममा लागे पनि जन्मिन्न फेरि त्यो । <br> <br> ध्यानेनात्मनि पश्यन्ति केचिदात्मानमात्मना । <br> अन्ये साङ्ख्येन योगेन कर्मयोगेन चापरे (२४) <br> देख्दछन् चित्तमा कोही परमेश्वर ध्यानले, <br> देख्दछन् ज्ञानले कोही, कोही चैं कर्मयोगले । <br> <br> अन्ये त्वेवमजानन्तः श्रुत्वान्येभ्य उपासते । <br> तेऽपि चातितरन्त्येव मृत्युं श्रुतिपरायणाः (२५) <br> कुनै आफू नजानेर सुनी अर्चन गर्दछन्, <br> सुन्नमा पोख्त ती मान्छे मृत्यु–संसार तर्दछन् । <br> <br> यावत्सञ्जायते किञ्चित्सत्त्वं स्थावरजङ्गमम् । <br> क्षेत्रक्षेत्रज्ञसंयोगात्तद्विद्धि भरतर्षभ (२६) <br> विश्वमा जे जति प्राणी, सारा स्थावरजङ्गम । <br> क्षेत्र–क्षेत्रज्ञ संयोगबाट हुन्छन् धनञ्जय । <br> क्षेत्र =. जड प्रकृति, क्षेत्रज्ञ =. चेतन प्रकृति र पुरुष <br> <br> समं सर्वेषु भूतेषु तिष्ठन्तं परमेश्वरम् । <br> विनश्यत्स्वविनश्यन्तं यः पश्यति स पश्यति (२७) <br> नाशवान् सब प्राणीमा एकत्व भावले स्थित <br> अविनाशी ईश देख्ने मान्छेले देख्छ वास्तव । <br> <br> समं पश्यन्हि सर्वत्र समवस्थितमीश्वरम् । <br> न हिनस्त्यात्मनात्मानं ततो याति परां गतिम् (२८) <br> समस्त जीवमा व्याप्त देख्छ जाे परमेश्वर, <br> आत्मा मार्दैन आफैंले भने सद्गति पाउँछ । <br> <br> प्रकृत्यैव च कर्माणि क्रियमाणानि सर्वशः । <br> यः पश्यति तथात्मानमकर्तारं स पश्यति (२९) <br> हुन्छन् प्रकृतिबाटै यी कर्म-कार्यहरू सब, <br> कर्ता होइन यो आत्मा भन्नेले सब देख्दछ । <br> <br> यदा भूतपृथग्भावमेकस्थमनुपश्यति । <br> तत एव च विस्तारं ब्रह्म सम्पद्यते तदा (३० <br> समस्त जीवको भाव देख्छ एकल ईशमा, <br> ईशमै देख्छ विस्तार भने त्यो मिल्छ ब्रह्ममा । <br> <br> अनादित्वान्निर्गुणत्वात्परमात्मायमव्ययः । <br> शरीरस्थोऽपि कौन्तेय न करोति न लिप्यते (३१) <br> अनादि औ निराकार हुनाले ध्रुव–ईश्वर <br> छ पार्थ ! तनमा, किन्तु छैन लिप्त र सक्रिय, । <br> <br> यथा सर्वगतं सौक्ष्म्यादाकाशं नोपलिप्यते <br> सर्वत्रावस्थितो देहे तथात्मा नोपलिप्यते (३२) <br> जसरी व्याप्त आकाश अति सूक्ष्म, अलिप्त छ, <br> त्यस्तै यो देहमा व्याप्त आत्मा पनि अलिप्त छ । <br> अलिप्त .= नटाँसिएको, अनासक्त । <br> <br> यथा प्रकाशयत्येकः कृत्स्नं लोकमिमं रविः । <br> क्षेत्रं क्षेत्री तथा कृत्स्नं प्रकाशयति भारत (३३) <br> एउटै सूर्यले विश्व पार्छ उज्वल, भारत ! <br> त्यस्तै नै एक आत्माले पार्छ क्षेत्र प्रकाशित । <br> <br> क्षेत्रक्षेत्रज्ञयोरेवमन्तरं ज्ञानचक्षुषा । <br> भूतप्रकृतिमोक्षं च ये विदुर्यान्ति ते परम् (३४) <br> भव–बन्धनको मुक्ति, देह–ईश्वर अन्तर <br> देख्छ जो ज्ञान आँखाले सो स्वयं ब्रह्म बन्दछ । <br> <br> ॐ तत्सदिति श्रीमद्भगवद्गीतासूपनिषत्सु ब्रह्मविद्यायांयोगशास्त्रे श्रीकृष्णार्जुनसंवादे क्षेत्रक्षेत्रज्ञविभागयोगो नाम त्रयोदशोऽध्यायः । हरिः ॐ तत् सत् । 3ckwyar1wftju643zky7nvoj01zdzuv केही प्रचलित नेपाली उखान टुक्काहरु, भाग- २ 0 4299 17490 17367 2023-07-20T14:19:16Z 110.44.125.171 Answer wikitext text/x-wiki हाम्रो राम्रो नेपाली, मिठो नेपाली केही प्रचलित नेपाली उखान टुक्काहरु, भाग- २ मिती:- ४ वैशाख २०७७ तदनुसार १६ अप्रिल २०२० सुदन भट्टराई उपाध्याय द्वारा संकलित। १. काग कराउँदै छ, पिना सुक्दै छ, अर्थात भन्ने भन्दै गर्छन, आफ्नो काम छोडनु हुन्न । २. कानो गोरुलाई औंसी न पुर्णे,अर्थात दृष्टि नभए राम्रो नराम्रो केही थाहा हुन्न। ३. कुकूरको पुच्छर बार्ह वष्र ढुङ्ग्रोमा हाले पनि बङ्गा को बाङ्गै, अर्थात नसुध्रिने मान्छेलाई जे गरे पनि हुन्न। ४. कालो अक्षर भैँसी बराबर, अर्थात लेखपढ गर्न नजान्नु। ५. कुरो र कुलो जता लग्यो उतै जान्छ, अर्थात कुरा र प्रसङ्ग जतातिर पनि मोडन सकिने हुन्छ। ६. खाने पिउने रामे, चोट पाउने पामे भनेको अर्थ बिराम गर्ने एउटा, सजाय पाउने अर्को। ७. खाने मुखलाई जुङ्गाँले छेक्दैन, अर्थ काम गर्न चाहनेलाई कुनै बाधाले रोक्न सक्दैन । ८. गाई मारी गधा पोस्नु, अर्थात असललाई छोडेर नजातिलाई खुवाउनु। ९. घिउ केमा पोखियो? भागैमा, भनेको ------- पर्ने ठाउँमा पर्नु, उचित ठाउँमा पर्नु । १०. घाँटी हेरी हाड निल्नु, तात्पर्य अवस्था हेरी काम गर्नु। ११. घोडा चढने लड्छ, अर्थात काम गर्दा बिग्रन पनि सक्छ। १२. चटपटे साँढेका तीन ठाँउमा डाम, अर्थात धेरै मातिंदाखेरि दुख: पाईन्छ । १३. चिप्ला मुखको धमिलो पेट, भनेको अर्थ मुखले एक थोक भनी कामले अर्को थोक गर्नु। १४. छन गेडी सबै मेरी छैनन् गेडी सबै टेढी, तात्पर्य आफुँसङ्ग भए सबै आफन्त र नभए सबै बिराना। १५. जति जोगी आए कानै चिरिएका, को अर्थ सबै उस्तै, काम नदिने। १६. जुन गोरुको सिङ छैन उसको नाम तीखे, अर्थ गुण र योग्यता बिनानै लायकी ठान्नु। १७. जहाँ स्त्री उहीं श्री , तात्पर्य आइमाई भएको ठाँउमा सह हुन्छ। १८.जुन थालमा खानु त्यही थालमा चुठ्नु, को अर्थ गुणको बदला अवगुण गर्नु वा कृतघ्न नबन्नु । १९. जोईको जुङाँ, पोइ न पोते, सातु न सोप्र्याक,कोसा खाँदै सुसेल्दै को अर्थ, कुनै काममा पनि नमिल्नु। २०. जोगिको घरमा संन्यासी पाहुना, भन्नुको अर्थ, जो सित छैन उसैकहाँ माग्न आउने। साभार ग्रन्थकार:- पुष्करशमशेर ज. ब. राणा द्वारा राम्रो नेपाली, मिठो को “नेपाली उखान टुक्काहरु” ऽऽऽऽ 4jyojmdcv3q3u3azpo7iu0a7r528h4g चतुर्दशोध्यायः 0 4300 16480 16479 2020-04-20T08:35:14Z Komal Prasad Pokharel 1182 /* गुणत्रयविभागयोग */ wikitext text/x-wiki ===गुणत्रयविभागयोग=== <br> श्रीभगवानुवाच <br> परं भूयः प्रवक्ष्यामि ज्ञानानं मानमुत्तमम् । <br> यज्ज्ञात्वा मुनयः सर्वे परां सिद्धिमितो गताः (१) <br> भगवान्ले भने <br> समस्त ज्ञानमा श्रेष्ठ-ज्ञान फेरि म भन्छु, जे- <br> जानी मुक्त भए योगी, उच्च सिद्धत्वमा पुगे । <br> <br> इदं ज्ञानमुपाश्रित्य मम साधर्म्यमागताः । <br> सर्गेऽपि नोपजायन्ते प्रलये न व्यथन्ति च (२) <br> गरी धारण यो ज्ञान मजस्तै बन्न सक्दछन्, <br> सृष्टिमा न त जन्मन्छन्, लयमा न त मर्दछन् । <br> <br> मम योनिर्महद्ब्रह्म तस्मिन्गर्भं दधाम्यहम् । <br> सम्भवः सर्वभूतानां ततो भवति भारत (३) <br> मूलप्रकृति हो योनि, गर्भ स्थापित गर्छु म, <br> उत्पत्ति सब प्राणीको तब हुन्छ पृथासुत ! <br> <br> सर्वयोनिषु कौन्तेय मूर्तयः सम्भवन्ति याः । <br> तासां ब्रह्म महद्योनिरहं बीजप्रदः पिता (४) <br> सम्पूर्ण योनिमा जन्म लिने ती जीव मात्रका <br> माता प्रकृति हुन् मूल, हुँ म बीज दिने पिता । <br> <br> सत्त्वं रजस्तम इति गुणाः प्रकृतिसम्भवाः । <br> निबध्नन्ति महाबाहो देहे देहिनमव्ययम् (५) <br> उत्पन्न प्रकृतिद्वारा सत्त्वादि गुणले तब <br> बाँध्छन् अक्षय जीवात्मा देहभित्र पृथासुत ! <br> <br> तत्र सत्त्वं निर्मलत्वात्प्रकाशकमनामयम् । <br> सुखसङ्गेन बध्नाति ज्ञानसङ्गेन चानघ (६) <br> सत्त्व हो गुणमा स्वच्छ, निर्विकार, प्रकाशक, <br> सुख अौ ज्ञानका सङ्गद्वारा बाँधिन्छ पाण्डव ! <br> <br> रजो रागात्मकं विद्धि तृष्णासङ्गसमुद्भवम् । <br> तन्निबध्नाति कौन्तेय कर्मसङ्गेन देहिनम् (७) <br> कामना, लोभको मूल-स्रोत हो यो रजोगुण, <br> कर्मासक्त बनाएर बाँध्छ देही पृथासुत ! <br> <br> तमस्त्वज्ञानजं विद्धि मोहनं सर्वदेहिनाम् । <br> प्रमादालस्यनिद्राभिस्तन्निबध्नाति भारत (८) <br> देह सर्वस्व हो ठान्ने तम अज्ञानको सुत, <br> निद्रा, आलस्य, उन्मादद्वारा बाँधिन्छ, भारत ! <br> <br> सत्त्वं सुखे सञ्जयति रजः कर्मणि भारत । <br> ज्ञानमावृत्य तु तमः प्रमादे सञ्जयत्युत (९) <br> सत्त्वले सुखमा तान्छ, रजले तान्छ कर्ममा <br> ज्ञान ढाकेर तमले तान्छ पार्थ, प्रमादमा । <br> प्रमाद =. बहुलठ्ठीपन <br> <br> रजस्तमश्चाभिभूय सत्त्वं भवति भारत । <br> रजः सत्त्वं तमश्चैव तमः सत्त्वं रजस्तथा (१०) <br> रज-सत्व घटे अन्ध, तम-सत्त्व घटे रज । <br> रज-अन्ध घटे सत्त्व गुण बढ्दछ भारत, <br> अन्ध = तमोगुण । <br> <br> सर्वद्वारेषु देहेऽस्मिन्प्रकाश उपजायते । <br> ज्ञानं यदा तदा विद्याद्विवृद्धं सत्त्वमित्युत (११) <br> देहका सब ढोकामा प्रकाश जब पर्दछ, <br> त्यो बेला सत्त्वको सीमा अधिकाधिक बढ्दछ । <br> प्रकाश = ज्ञानको प्रकाश <br> <br> लोभः प्रवृत्तिरारम्भः कर्मणामशमः स्पृहा । <br> रजस्येतानि जायन्ते विवृद्धे भरतर्षभ (१२) <br> चेष्टा, लोभ र आकांक्षा, कर्मारम्भ र वासना, <br> रजोगुण बढे बढ्छन् यस्ता प्रवृत्ति अर्जुन । <br> <br> अप्रकाशोऽप्रवृत्तिश्च प्रमादो मोह एव च । <br> तमस्येतानि जायन्ते विवृद्धे कुरुनन्दन (१३) <br> अहं, मोह, कुचेष्टा र दुष्प्रवृत्तिहरू सब, <br> तम वृद्धि हुँदा आफैं बढ्दछन् हे पृथासुत ! <br> <br> यदा सत्त्वे प्रवृद्धे तु प्रलयं याति देहभृत् । <br> तदोत्तमविदां लोकानमलान्प्रतिपद्यते (१४) <br> सत्त्वको वृद्धिमा देह जसले त्याग गर्दछ, <br> स्वर्गलोकादिको स्थान त्यसले प्राप्त गर्दछ । <br> <br> रजसि प्रलयं गत्वा कर्मसङ्गिषु जायते । <br> तथा प्रलीनस्तमसि मूढयोनिषु जायते (१५) <br> कर्मठे नर जन्मन्छ रज धेरै हुँदा मरे, <br> जन्मन्छ नीच योनीमा तम वृद्धि हुँदा गए । <br> कर्मठे = कर्मामा आसक्ति भएको व्यक्ति । <br> <br> कर्मणः सुकृतस्याहुः सात्त्विकं निर्मलं फलम् । <br> रजसस्तु फलं दुःखमज्ञानं तमसः फलम् (१६) <br> सत्कर्म सत्त्व हो, दिन्छ यसले फल सात्त्विक, <br> रजको फल हो दुःख, अज्ञान तमको फल । <br> <br> सत्त्वात्सञ्जायते ज्ञानं रजसो लोभ एव च । <br> प्रमादमोहौ तमसो भवतोऽज्ञानमेव च (१७) <br> सत्त्वमा ज्ञान बर्सन्छन्, रजमा लोभ-लालस, <br> जन्मन्छन् तममा मोह, कुचेष्टा, मूर्खता सब । <br> <br> ऊर्ध्वं गच्छन्ति सत्त्वस्था मध्ये तिष्ठन्ति राजसाः <br> जघन्यगुणवृत्तिस्था अधो गच्छन्ति तामसाः (१८) <br> जान्छन् सत्त्वगुणी माथि, बस्छन् राजस बीचमा, <br> तामसी गुणका मान्छे झर्दछन् यमलोकमा । <br> <br> नान्यं गुणेभ्यः कर्तारं यदा द्रष्टानुपश्यति । <br> गुणेभ्यश्च परं वेत्ति मद्भावं सोऽधिगच्छति (१९) <br> गुण सत्त्वादि बाहेक कर्ता देख्दैन जो नर, <br> गुणभन्दा म टाढा छु भन्ने मैंसँग मिल्दछ । <br> <br> गुणानेतानतीत्य त्रीन्देही देहसमुद्भवान् । <br> जन्ममृत्युजरादुःखैर्विमुक्तोऽमृतमश्नुते (२०) <br> नाघ्छ जो गुण सत्त्वादि, देह-उत्पत्ति कारक, <br> जन्म, मृत्यु, जरा-मुक्त भई अमर बन्दछ । <br> जरा = बुढ्याइँ । <br> <br> अर्जुन उवाच <br> कैर्लिङ्गैस्त्रीन्गुणानेतानतीतो भवति प्रभो । <br> किमाचारः कथं चैतांस्त्रीन्गुणानतिवर्तते (२१) <br> अर्जुनले भने <br> गुण नाघेर बस्नेक‍ो के हो लक्षण हे हरि ! <br> आचार तिनको के हो, बन्छन् त्यस्तो कसोगरी ! <br> <br> श्रीभगवानुवाच <br> प्रकाशं च प्रवृत्तिं च मोहमेव च पाण्डव । <br> न द्वेष्टि सम्प्रवृत्तानि न निवृत्तानि काङ्क्षति (२२) <br> भगवान्ले भने <br> प्रकाश, माेह, आसक्ति जस्ता भाव पृथासुत ! <br> पाएमा न घृणा गर्छ, नपाए न त खोज्दछ । <br> <br> उदासीनवदासीनो गुणैर्यो न विचाल्यते । <br> गुणा वर्तन्त इत्येव योऽवतिष्ठति नेङ्गते (२३) <br> साक्षीसमान गुणले पार्न सक्तैन पीडित, <br> गुण नै गुणमा रम्छ, जानेमा बन्छ सुस्थिर । <br> <br> समदुःखसुखः स्वस्थः समलोष्टाश्मकाञ्चनः । <br> तुल्यप्रियाप्रियो धीरस्तुल्यनिन्दात्मसंस्तुतिः (२४) <br> सुख-दुःख तथा माटो, ढुङ्गा, स्वर्ण, प्रियाप्रिय, <br> निन्दा र स्तुतिमा एक-भाव देख्दछ पण्डित । <br> प्रियाप्रिय = प्रिय र अप्रिय । पण्डित = ज्ञानी । <br> <br> मानापमानयोस्तुल्यस्तुल्यो मित्रारिपक्षयोः । <br> सर्वारम्भपरित्यागी गुणातीतः स उच्यते (२५) <br> शत्रु-मित्र तथा मान-अपमान बराबर <br> देख्ने कर्तापन त्यागी नै गुणातीत बन्दछ । <br> <br> मां च योऽव्यभिचारेण भक्तियोगेन सेवते । <br> स गुणान्समतीत्येतान्ब्रह्मभूयाय कल्पते (२६) <br> एकस्वामी योगद्वारा जो मेरो भक्ति गर्दछ, <br> त्यसले गुणलाई नै नाघेर ब्रह्म भेट्दछ । <br> एकस्वामी = पतिव्रत <br>। <br> ब्रह्मणो हि प्रतिष्ठाहममृतस्याव्ययस्य च । <br> शाश्वतस्य च धर्मस्य सुखस्यैकान्तिकस्य च ।। (२७) <br> किनकि त्यो परब्रह्म, अक्षय्य, अजरामर, <br> स्थायी धर्म र एकान्त-सुखको म हुँ आश्रय । <br> <br> ॐ तत्सदिति श्रीमद्भगवद्गीतासूपनिषत्सु ब्रह्मविद्यायांयोगशास्त्रे श्रीकृष्णार्जुनसंवादे गुणत्रयविभागयोगो नामचतुर्दशोऽध्यायः । हरिः ॐ तत् सत् gmqvnu5yssnmhh0pr56nyywmp425n44 पञ्चदशोध्यायः 0 4301 16484 16483 2020-04-21T09:27:01Z Komal Prasad Pokharel 1182 /* पुरुषोत्तमयोग */ wikitext text/x-wiki ===पुरुषोत्तमयोग=== <br> श्रीभगवानुवाच <br> ऊर्ध्वमूलमधः शाखमश्वत्थं प्राहुरव्ययम् । <br> छन्दांसि यस्य पर्णानि यस्तं वेद स वेदवित् (१) <br> भगवान्ले भने <br> उँभो फेद, उँधो हाँगा हुने पिपल अक्षय- <br> वृक्षका पात हुन् छन्द, यो बुझे वेद बुझ्दछ । <br> <br> अधश्चोर्ध्वं प्रसृतास्तस्य शाखा <br> गुणप्रवृद्धा विषयप्रवालाः । <br> अधश्च मूलान्यनुसन्ततानि <br> कर्मानुबन्धीनि मनुष्यलोके (२) <br> फैली रहेका तलमाथि हाँगा, <br> मुनाहरू छन् गुणले बढेका । <br> कुनै कुनै मूल उँधो झरेका- <br> छन्, कर्मको बन्धनमा परेका । <br> उँधो = मनुष्यलोक । <br> <br> न रूपमस्येह तथोपलभ्यते <br> नान्तो न चादिर्न च सम्प्रतिष्ठा । <br> अश्वत्थमेनं सुविरूढमूल– <br> मसङ्गशस्त्रेण दृढेन छित्त्वा (३) <br> न रूप केही उपलब्ध हुन्छ, <br> न आदि, अन्त, स्थिरता कुनै छ । <br> वैराग्यरूपी गतिलो खुँडाले <br> अश्वत्थ फेदैसँग ढाल्न सक्छे । <br> अश्वत्थ = पिपलको रुख <br> <br> ततः पदं तत्परिमार्गितव्यं <br> यस्मिन्गता न निवर्तन्ति भूयः । <br> तमेव चाद्यं पुरुषं प्रपद्ये <br> यतः प्रवृत्तिः प्रसृता पुराणी (४) <br> बुझी, गरोस् त्यो प्रभुमार्ग खोजी, <br> जहाँ पुगी आगति हुन्न फेरि । <br> जो विश्व–उत्पत्ति, प्रसार गर्छ <br> सो ब्रह्मको आश्रय रोज्नु पर्छ । <br> आगति = आगमन । आश्रय = शरण <br> <br> निर्मानमोहा जितसङ्गदोषा– <br> अध्यात्मनित्या विनिवृत्तकामाः । <br> द्वन्द्वैर्विमुक्ताः सुखदुःखसंज्ञै– <br> र्गच्छन्त्यमूढाः पदमव्ययं तत् १५(५) <br> निर्मूल छन् सङ्गत, मोह, मान, <br> अध्यात्ममा चित्त छ, छैन काम । <br> स्वच्छन्द छन् जो सुख-दु:खबाट, <br> भेट्छन् तिनैले प्रभु दीननाथ । <br> काम = कामना । <br> <br> न तद्भासयते सूर्यो न शशाङ्को न पावकः । <br> यद्गत्वा न निवर्तन्ते तद्धाम परमं मम (६ <br> न छ आदित्यको ज्योति, न अग्नि, न त चन्द्रको, <br> जहाँ गएर फर्कन्नन् त्यो मेरो उच्च धाम हो । <br> आदित्य = सूर्य । <br> <br> श्रीभगवानुवाच <br> ममैवांशो जीवलोके जीवभूतः सनातनः । <br> मनः षष्ठानीन्द्रियाणि प्रकृतिस्थानि कर्षति (७) <br> भगवान्ले भने <br> जीवात्मा देहको मेरै नै हो अंश सनातन, <br> आत्माले प्रकृतिद्वारा मन, इन्द्रिय तान्दछ । <br> <br> शरीरं यदवाप्नोति यच्चाप्युत्क्रामतीश्वरः । <br> गृहीत्वैतानि संयाति वायुर्गन्धानिवाशयात् (८) <br> अघिल्लो देह–संस्कार अर्कोमा सार्छ ईश्वर, <br> वायुले जसरी गन्ध स्थानान्तरण गर्दछ । <br> <br> श्रोत्रं चक्षुः स्पर्शनं च रसनं घ्राणमेव च । <br> अधिष्ठाय मनश्चायं विषयानुपसेवते (९) <br> छाला, कान तथा आँखा, जिब्रो मन र नाकको- <br> लिई आश्रय जीवात्मा विषयादिक भोग्छ यो । <br> <br> उत्क्रामन्तं स्थितं वापि भुञ्जानं वा गुणान्वितम् । <br> विमूढा नानुपश्यन्ति पश्यन्ति ज्ञानचक्षुषः (१०) <br> मर्दा, बाँच्दा, भोग गर्दा, गुणाधीन हुँदा पनि, <br> मूर्खले देख्न सक्तैनन्, देख्दछन् ज्ञानवान् मुनि । <br> गुणाधीन = गुणका अधीन । <br> <br> यतन्तो योगिनश्चैनं पश्यन्त्यात्मन्यवस्थितम् । <br> यतन्तोऽप्यकृतात्मानो नैनं पश्यन्त्यचेतसः (११) <br> प्रयत्नकर्ता योगीले देख्छन् आत्मस्थ ईश्वर, <br> गरून् प्रयत्न अज्ञानी देख्दैनन् परमेश्वर । <br> आत्मस्थ = आत्मामा रहेको । <br> <br> यदादित्यगतं तेजो जगद्भासयतेऽखिलम् । <br> यच्चन्द्रमसि यच्चाग्नौ तत्तेजो विद्धि मामकम् (१२) <br> मेरै हो सूर्यको तेज, गर्छ विश्व प्रकाशित, <br> चन्द्रको, अग्निको तेज मेरैे तेज भनी बुझ । <br> <br> गामाविश्य च भूतानि धारयाम्यहमोजसा । <br> पुष्णामि चौषधीः सर्वाः सोमो भूत्वा रसात्मकः (१३) <br> पृथ्वीभित्र पसी सारा प्राणी गर्दछु धारण, <br> रसचन्द्र बनी यावत् औषधी गर्छु पोषण । <br> <br> अहं वैश्वानरो भूत्वा प्राणिनां देहमाश्रितः । <br> प्राणापानसमायुक्तः पचाम्यन्नं चतुर्विधम् (१४) <br> प्राणीका देहको प्राण–अपानयुक्त पावक <br> बनी पचाउने गर्छु अन्न चार प्रकारका । <br> पावक = अग्नि <br> चार प्रकारका अन्न : भक्ष्य (चपाइने), <br> भोज्य (निलिने), लेह्य (चाटिने), चोष्य (चुसिने) । <br> <br> सर्वस्य चाहं हृदि सन्निविष्टो– <br> मत्तः स्मृतिर्ज्ञानमपोहनं च । <br> वेदैश्च सर्वैरहमेव वेद्यो– <br> वेदान्तकृद्वेदविदेव चाहम् (१५) <br> प्राणीहरूका मनमा छु नित्य, <br> मबाट मिल्छन् स्मृति, ज्ञान, तर्क । <br> वेदान्त कर्ता, श्रुतिविज्ञ मै हुँ, <br> वेदादिले वेद्य पनि स्वयं छु । <br> श्रुतिविज्ञ = वेद जान्ने । वेद्य = जानिने । <br> <br> द्वाविमौ पुरुषौ लोके क्षरश्चाक्षर एव च । <br> क्षरः सर्वाणि भूतानि कूटस्थोऽक्षर उच्यते (१६) <br> विश्वमा छन् दुई वस्तु नासिने र ननासिने <br> नाश हुन्छन् सबै प्राणी, जीवात्मा छ ननासिने । <br> <br> उत्तमः पुरुषस्त्वन्यः परमात्मेत्युदाहृतः । <br> यो लोकत्रयमाविश्य बिभर्त्यव्यय ईश्वरः (१७) <br> पुरुषोत्तम अर्कै छ, परमात्मा भनिन्छ जो, <br> त्रिलोकमा बसी रक्षा गर्छ अव्यय ईश त्यो । <br> अव्यय = अविनाशी । <br> <br> यस्मात्क्षरमतीतोऽहमक्षरादपि चोत्तमः । <br> अतोऽस्मि लोके वेदे च प्रथितः पुरुषोत्तमः (१८) <br> क्षयभन्दा म टाढा छु, अक्षय्यदेखि उत्तम <br> लोकमा, वेदमा मैं हुँ प्रसिद्ध पुरुषोत्तम । <br> क्षय = नाशवान् । अक्षय्य = अविनाशी । <br> <br> यो मामेवमसम्मूढो जानाति पुरुषोत्तमम् । <br> स सर्वविद्भजति मां सर्वभावेन भारत (१९) <br> मलाई जुन ज्ञानीले पुरुषोत्तम मान्दछन् <br> त्यस्ता सर्वज्ञले पार्थ ! मेरै भजन गर्दछन् । <br> सर्वज्ञ = सबैथोक जान्ने । <br> <br> इति गुह्यतमं शास्त्रमिदमुक्तं मयानघ । <br> एतद्बुद्ध्वा बुद्धिमान्स्यात्कृतकृत्यश्च भारत (२०) <br> अत्यन्त गोप्य यो शास्त्र भने, निष्पाप पाण्डव ! <br> कृतार्थ, बुद्धिमान् हुन्छ यो जानेपछि भारत ! <br> <br> ॐ तत्सदिति श्रीमद्भगवद्गीतासूपनिषत्सु ब्रह्मविद्यायां योगशास्त्रे श्रीकृष्णार्जुन संवादे पुरुषोत्तमयोगो नाम पञ्चदशोsध्याय: । हरिः ॐ तत् सत् ।। 3eu67bn645f0tctov4o6lengqxwr70i षोडशोध्यायः 0 4302 16488 16487 2020-04-22T05:41:07Z Komal Prasad Pokharel 1182 /* देवासुरसम्पद्विभागयोग */ wikitext text/x-wiki ===देवासुरसम्पद्विभागयोग=== <br> श्रीभगवानुवाच <br> अभयं सत्त्वसंशुद्धिज्ञानयोगव्यवस्थितिः । <br> दानं दमश्च यज्ञश्च स्वाध्यायस्तप आर्जवम् (१) <br> निर्भय, ज्ञानमा पूर्ण, चित्तमा अति स्वच्छता, <br> दम, दान, तथा यज्ञ, तप, स्वाध्याय, साधुता, <br> <br> अहिंसा सत्यमक्रोधस्त्यागः शान्तिरपैशुनम् । <br> दया भूतेष्वलोलुप्त्वं मार्दवं ह्रीरचापलम् (२) <br> अहिंसा, सत्य, अक्रोध, त्याग, शान्ति र उच्चता, <br> निर्लोभी, स्थिर, लज्जालु, दया, कोमल भावना, <br> <br> तेजः क्षमा धृतिः शौचमद्रोहोनातिमानिता । <br> भवन्ति सम्पदं दैवीमभिजातस्य भारत (३) <br> तेज, धैर्य, क्षमा, शौच, अद्रोह, मान-शून्यता, <br> दैवी सम्पदले युक्त नरका हुन् विशेषता । <br> <br> दम्भो दर्पोऽभिमानश्च क्रोधः पारुष्यमेव च । <br> अज्ञानं चाभिजातस्य पार्थ सम्पदमासुरीम् (४) <br> घमण्ड, रिस, अज्ञान, क्रूरता र अहंपना, <br> आसुरी नरमा हुन्छन्, उक्त दुर्गुण, अर्जुन ! <br> <br> दैवी सम्पद्विमोक्षाय निबन्धायासुरी मता । <br> मा शुचः सम्पदंं दैवीमभिजातोऽसि पाण्डव (५) <br> दैवी लक्षणले मुक्ति दिन्छ, बाँध्दछ आसुरी, <br> छौ दैवी गुणका पार्थ, नगर्नू शोक यस्तरी । <br> <br> द्वौ भूतसर्गौ लोकेऽस्मिन्दैव आसुर एव च । <br> दैवो विस्तरशः प्रोक्त आसुरं पार्थ में श्रृणु (६) <br> विश्वमा आसुरी, दैवी गुणले युक्त छन् नर, <br> भनें विस्तारले दैवी, पार्थ ! लौ आसुरी सुन । <br> <br> प्रवृत्तिं च निवृत्तिं च जना न विदुरासुराः । <br> न शौचं नापि चाचारो न सत्यं तेषु विद्यते (७) <br> गर्ने के हो, नगर्ने के जान्दैनन् आसुरी नर, <br> न शुद्धता, न आचार, न सत् हुन्छ तिनीसँग । <br> <br> असत्यमप्रतिष्ठं ते जगदाहुरनीश्वरम् । <br> अपरस्परसम्भूतं किमन्यत्कामहैतुकम् (८) <br> असत्य र निराधार जगत् हो, छैन ईश्वर- <br> भन्दछन् काम–इच्छा हो सृष्टिको मूल कारक । <br> <br> एतां दृष्टिमवष्टभ्य नष्टात्मानोऽल्पबुद्धयः । <br> प्रभवन्त्युग्रकर्माणः क्षयाय जगतोऽहिताः (९) <br> दृष्टि यस्तो हुने आत्म–ज्ञानहीन र आसुरी- <br> मूढले गर्दछन् काम विश्व नै नासिने गरी । <br> <br> काममाश्रित्य दुष्पूरं दम्भमानमदान्विताः । <br> मोहाद्गृहीत्वासद्ग्राहान्प्रवर्तन्तेऽशुचिव्रताः (१०) <br> नपुग्ने कामना राखी मद, दम्भ र मोहले <br> मिथ्याचार गरी हिंड्छन् अशुद्ध–चित्तका सबै । <br> मद = अज्ञान, अहङ्कार । दम्भ = घमण्ड । <br> <br> चिन्तामपरिमेयां च प्रलयान्तामुपाश्रिताः । <br> कामोपभोगपरमा एतावदिति निश्चिताः (११) <br> मुत्युपर्यन्तका सारा चिन्ताको भक्ति गर्दछन्, <br> मात्र इन्द्रियको तृप्ति उनका लक्ष्य बन्दछन् । <br> <br> आशापाशशतैर्बद्धाः कामक्रोधपरायणाः । <br> ईहन्ते कामभोगार्थमन्यायेनार्थसञ्चयान् (१२) <br> आशाका सय पासामा फँसेका काम–नोकर <br> गर्दछन् भोगका निम्ति अवैध धन सञ्चय । <br> <br> इदमद्य मया लब्धमिमं प्राप्स्ये मनोरथम् । <br> इदमस्तीदमपि मे भविष्यति पुनर्धनम् (१३) <br> जति प्राप्त गरें मैंले, अब झन् त्यति पाउँछु, <br> अहिले यति जम्मा छ, पछि धेरै कमाउँछु । <br> <br> असौ मया हतः शत्रुर्हनिष्ये चापरानपि । <br> ईश्वरोऽहमहं भोगी सिद्धोऽहं बलवान्सुखी (१४) <br> मद्वारा मारियो शत्रु, हत्या गर्छु अरू पनि, <br> हुँ ईश्वर, तथा सिद्ध, भोगी र बलवान्, सुखी । <br> <br> आढ्योऽभिजनवानस्मि कोऽन्योऽस्ति सदृशो मया । <br> यक्ष्ये दास्यामि मोदिष्य इत्यज्ञानविमोहिताः (१५) <br> धनी, कुटुम्बवाला हुँ, मतुल्य अरु को छ र ! <br> गर्छु मैं यज्ञ–दानादि भन्ने अज्ञान–मोहित, <br> <br> अनेकचित्तविभ्रान्ता मोहजालसमावृताः । <br> प्रसक्ताः कामभोगेषु पतन्ति नरकेऽशुचौ (१६) <br> भ्रान्तिले चित्त बिग्रेका फँसेका मोहजालमा, <br> खस्तछन् भोग-आसक्त यम-लोक अशुद्धमा । <br> <br> आत्मसम्भाविताः स्तब्धा धनमानमदान्विताः । <br> यजन्ते नामयज्ञैस्ते दम्भेनाविधिपूर्वकम् (१७) <br> आफैंलाई श्रेष्ठ मान्ने मातेका धन–मानले <br> गर्दछन् नामको यज्ञ विधि छोडेर दम्भले । <br> <br> अहङ्कारं बलं दर्पं कामं क्रोधं च संश्रिताः । <br> मामात्मपरदेहेषु प्रद्विषन्तोऽभ्यसूयकाः (१८) <br> काम–क्रोध, अहङ्कार, घमण्ड, बलका भर– <br> पर्ने निन्दकले गर्छन् म सर्बेश्वरको रिस । <br> <br> तानहं द्विषतः क्रूरान्संसारेषु नराधमाम् । <br> क्षिपाम्यजस्रमशुभानासुरीष्वेव योनिषु (१९) <br> रिसाहा र दयाहीन, पापाचार, नराधम– <br> मान्छे असुरयोनीमा धकेलिन्छन् पुन:पुन: । <br> <br> आसुरीं योनिमापन्ना मूढा जन्मनि जन्मनि । <br> मामप्राप्यैव कौन्तेय ततो यान्त्यधमां गतिम् (२०) <br> आसुरी याेनि पाएका मूढले किहल्यै पनि <br> मलाई, पार्थ ! भेट्तैनन्, पाउँछन् नीचको गति । <br> <br> त्रिविधं नरकस्येदं द्वारं नाशनमात्मनः । <br> कामः क्रोधस्तथा लोभस्तस्मादेतत्रयं त्यजेत् (२१) <br> काम, क्रोध तथा लोभ ढोका हुन् यम-लोकका <br> आत्म–नाशक छन्, त्याग गर्नु पर्दछ सर्वदा । <br> <br> एतैर्विमुक्तः कौन्तेय तमोद्वारैस्त्रिभिर्नरः । <br> आचरत्यात्मनः श्रेयस्ततो याति परां गतिम् (२२) <br> पार्थ ! यो तमको ढोका-बाट जो मुक्त बन्दछ, <br> आत्म–कल्याणमा लागी त्यसले मुक्ति पाउँछ । <br> <br> यः शास्त्रविधिमुत्सृज्य वर्तते कामकारतः । <br> न स सिद्धिमवाप्नोति न सुखं न परां गतिम् (२३) <br> जो शास्त्रविधि छोडेर स्वेच्छाले कर्म गर्दछ, <br> न सिद्धि, न त आनन्द, न परंगति पाउँछ । <br> <br> तस्माच्छास्त्रं प्रमाणं ते कार्याकार्यव्यवस्थितौ । <br> ज्ञात्वा शास्त्रविधानोक्तं कर्म कर्तुमिहार्हसि (२४ <br> शास्त्र प्रमाण हो, कार्य-अकार्य छ व्यवस्थित, <br> त्यसैले शास्त्र जानेर कर्म नै गर्नुपर्दछ । <br> <br> ॐ तत्सदिति श्रीमद्भगवद्गीतासूपनिषत्सु ब्रह्मविद्यायां योगशास्त्रे श्रीकृष्णार्जुनसंवादे देवासुरसम्पद्विभागयोगो नाम षोडशोऽध्यायः ।। हरिः ॐ तत् सत् ।। q1g0sg6ynjczqepes08ns8mcqc8gt56 सप्तदशोध्यायः 0 4303 16494 16493 2020-04-22T06:12:37Z Komal Prasad Pokharel 1182 /* श्रद्धात्रयविभागयोग */ wikitext text/x-wiki ===श्रद्धात्रयविभागयोग=== <br> अर्जुन उवाच <br> ये शास्त्रविधिमुत्सृज्य यजन्ते श्रद्धयान्विताः । <br> तेषां निष्ठा तु का कृष्ण सत्त्वमाहो रजस्तमः (१) <br> अर्जुनले भने <br> जो शास्त्रविधि छाडेर श्रद्धाले देव पुज्दछन् <br> गुण सत्त्वादिमध्येमा कुनमा कृष्ण ! पर्दछन् ! <br> <br> श्रीभगवानुवाच <br> त्रिविधा भवति श्रद्धा देहिनां सा स्वभावजा । <br> सात्त्विकी राजसी चैव तामसी चेति तां श्रृणु (२) <br> भगवान्ले भने <br> तिन प्रकारका श्रद्धा हुन्छन् नर–स्वभावमा <br> सात्त्विकी, राजसी, तेस्रो तामसी छ निकृष्टमा । <br> <br> सत्त्वानुरूपा सर्वस्य श्रद्धा भवति भारत । <br> श्रद्धामयोऽयं पुरुषो यो यच्छ्रद्धः स एव सः (३) <br> भावानुसारको श्रद्धा सबैमा हुन्छ भारत ! <br> जस्तो छ उसको श्रद्धा त्यस्तै नै हुन्छ मानिस । <br> <br> यजन्ते सात्त्विका देवान्यक्षरक्षांसि राजसाः । <br> प्रेतान्भूतगणांश्चान्ये यजन्ते तामसा जनाः (४) <br> सात्त्विकी देवता पुज्छन्, राजसी यक्ष–राक्षस, <br> भूतप्रेतादिको पूजा गर्छन् तामस मानिस । <br> <br> अशास्त्रविहितं घोरं तप्यन्ते ये तपो जनाः । <br> दम्भाहङ्कारसंयुक्ताः कामरागबलान्विताः (५) <br> शास्त्रको विधि छोडेर जो गर्छन् तप दारुण, <br> बन्छन् जो काम आसक्त, लिन्छन् दम्भ, अहंपना । <br> <br> कर्शयन्तः शरीरस्थं भूतग्राममचेतसः । <br> मां चैवान्तःशरीरस्थं तान्विद्ध्यासुरनिश्चयान् (६) <br> देहको तत्त्व जीवात्मा, म कृष्णप्रति नै पनि <br> दुःख–कष्ट दिने जो छन् बुझ आसुर हुन् भनी <br> <br> आहारस्त्वपि सर्वस्य त्रिविधो भवति प्रियः । <br> यज्ञस्तपस्तथा दानं तेषां भेदमिमं श्रृणु (७) <br> तिन प्रकारका हुन्छन् सबका प्रिय भोजन– <br> तप, यज्ञ तथा दान पनि छन् त्यति नै, सुन । <br> <br> आयुः सत्त्वबलारोग्यसुखप्रीतिविवर्धनाः । <br> रस्याः स्निग्धाः स्थिरा हृद्या आहाराः सात्त्विकप्रियाः (८) <br> आयु, ज्ञान, बल, प्रीति, सुख, स्वास्थ्यादि वर्धक <br> रसिला, स्नेहिला, मीठा खाद्य हुन् सात्त्विक–प्रिय । <br> <br> कट्वम्ललवणात्युष्णतीक्ष्णरूक्षविदाहिनः । <br> आहारा राजसस्येष्टा दुःखशोकामयप्रदाः (९) <br> अमिलो, नुनिलो, तातो, पिरो, सुख्खा र चट्पटे, <br> राजसीप्रिय हुन्, शोक, रोग, दुःख बढाउने । <br> <br> यातयामं गतरसं पूति पर्युषितं च यत् । <br> उच्छिष्टमपि चामेध्यं भोजनं तामसप्रियम् (१०) <br> अर्धपाक, जुठो, बासी, सुख्खा, दुर्गन्ध, दूषित, <br> अशुद्ध खाद्य मानिन्छन् तामसी नरका प्रिय । <br> अफलाकाङ्क्षिभिर्यज्ञो विधिदृष्टो य इज्यते । <br> यष्टव्यमेवेति मनः समाधाय स सात्त्विकः (११) <br> फल-आशाबिना, संझी कर्तव्य, विधिपूर्वक- <br> गरिने यज्ञयागादि बन्दछन् शुद्ध सात्विक । <br> <br> अभिसन्धाय तु फलं दम्भार्थमपि चैव यत् । <br> इज्यते भरतश्रेष्ठ तं यज्ञं विद्धि राजसम् (१२) <br> फल-इच्छा तथा दम्भ चित्तमा स्थापना गरी <br> गरिने यज्ञलाई नै भन्दछन्, पार्थ ! राजसी । <br> <br> विधिहीनमसृष्टान्नं मन्त्रहीनमदक्षिणम् । <br> श्रद्धाविरहितं यज्ञं तामसं परिचक्षते ।। (१३) <br> बिना विधि, बिना मन्त्र, बिना अन्न र दक्षिणा, <br> बिना श्रद्धा गरे यज्ञ बन्छ त्यो तामसी क्रिया । <br> <br> देवद्विजगुरुप्राज्ञपूजनं शौचमार्जवम् । <br> ब्रह्मचर्यमहिंसा च शारीरं तप उच्यते (१४) <br> देव-द्विज-गुरु-ज्ञानी-पूजा, सरल, स्वच्छता, <br> अहिंसा, ब्रह्मचर्यादि कहिन्छन् तप देहका । <br> <br> अनुद्वेगकरं वाक्यं सत्यं प्रियहितं च यत् । <br> स्वाध्यायाभ्यसनं चैव वाङ्मयं तप उच्यते (१५) <br> वाणी हित-कर, प्यारो, साँचो, कष्ट–निवारक, <br> शास्त्र-अभ्यास हुन् हाम्रा बोली-वचनका तप । <br> <br> मनः प्रसादः सौम्यत्वं मौनमात्मविनिग्रहः । <br> भावसंशुद्धिरित्येतत्तपो मानसमुच्यते (१६) <br> चित्त–प्रसन्नता, मौन, साधुता, आत्म–संयम, <br> अन्तस्करणको शुद्धि आदि हुन् मनका तप । <br> <br> श्रद्धया परया तप्तं तपस्तत्त्रिविधं नरैः । <br> अफलाकाङक्षिभिर्युक्तैः सात्त्विकं परिचक्षते (१७) <br> फल-आशाबिना, श्रद्धा र भक्ति मनले गरी, <br> तपिने माथिका तीन कहिन्छन् तप सात्विकी । <br> माथिका तीन = शरीर, वचन र मनले गरिने तपस्या । <br> <br> सत्कारमानपूजार्थं तपो दम्भेन चैव यत् । <br> क्रियते तदिह प्रोक्तं राजसं चलमध्रुवम् (१८) <br> सत्कार, मान, पूजाका निमित्त गरिने तप, <br> अनित्य, दम्भलेयुक्त राजसी तप बन्दछ । <br> <br> मूढग्राहेणात्मनो यत्पीडया क्रियते तपः । <br> परस्योत्सादनार्थं वा तत्तामसमुदाहृतम् (१९) <br> आफू वा परपीडाका निमित्त मूर्खतावश– <br> गरिने तपलाई नै भनिन्छ तामसी तप । <br> <br> दातव्यमिति यद्दानं दीयतेऽनुपकारिणे । <br> देशे काले च पात्रे च तद्दानं सात्त्विकं स्मृतम् (२०) <br> कर्तव्य ठानी निस्वार्थ देश, काल र पात्रता <br> हेरेर दिइने दान मानिएको छ सात्त्विक । <br> <br> यत्तु प्रत्युपकारार्थं फलमुद्दिश्य वा पुनः । <br> दीयते च परिक्लिष्टं तद्दानं राजसं स्मृतम् (२१) <br> राखेर फलको आशा उपकार निमित्तक <br> अनिच्छाले दिए, हुन्छ दान त्यो बुझ राजस । <br> <br> अदेशकाले यद्दानमपात्रेभ्यश्च दीयते । <br> असत्कृतमवज्ञातं तत्तामसमुदाहृतम् (२२) <br> हेला,घमण्डले युक्त, देश काल र पात्रता- <br> नहेरी दिइने दान मानिएको छ तामस । <br> <br> ॐ तत्सदिति निर्देशो ब्रह्मणस्त्रिविधः स्मृतः । <br> ब्राह्मणास्तेन वेदाश्च यज्ञाश्च विहिताः पुरा (२३) <br> निर्दिष्ट ब्रह्मले ॐ र तत्, सत् यी तीन नामले, <br> वेद, ब्राह्मण, यज्ञादि सृष्टि–प्रारम्भमैं रचे । <br> <br> तस्मादोमित्युदाहृत्य यज्ञदानतपः क्रियाः । <br> प्रवर्तन्ते विधानोक्तः सततं ब्रह्मवादिनाम् (२४) <br> त्यसैले ब्रह्मवादीका शास्त्रोक्त यज्ञ, दान र <br> तप क्रियादि आरम्भ हुन्छन् ॐ बाट नित्यशः । <br> <br> तदित्यनभिसन्दाय फलं यज्ञतपःक्रियाः । <br> दानक्रियाश्चविविधाः क्रियन्ते मोक्षकाङ्क्षिभिः (२५) <br> फलाशा नलिई मोक्ष इच्छा गर्ने मनुष्यले <br> तत् उच्चारणले गर्छन् यज्ञ, दान, तप सबै । <br> <br> सद्भावे साधुभावे च सदित्येतत्प्रयुज्यते । <br> प्रशस्ते कर्मणि तथा सच्छब्दः पार्थ युज्यते (२६) <br> प्रयुक्त हुन्छ सत् शब्द सद्भाव, साधु–भावमा, <br> उत्कृष्ट कर्ममा पार्थ ! सत् आउँछ प्रयोगमा । <br> <br> यज्ञे तपसि दाने च स्थितिः सदिति चोच्यते । <br> कर्म चैव तदर्थीयं सदित्यवाभिधीयते (२७) <br> बोलिन्छ शब्द सत् दान, तप, यज्ञादि कर्ममा <br> भनिन्छ शब्द सत् ईश–प्रीतिका शुभ कार्यमा । <br> <br> अश्रद्धया हुतं दत्तं तपस्तप्तं कृतं च यत् । <br> असदित्युच्यते पार्थ न च तत्प्रेत्य नो इह (२८) <br> श्रद्धाबिना यज्ञ, दान, तप आदि पृथासुत ! <br> हुन्छन् भने असत् हुन् ती सर्वत्र हानि–कारक । <br> <br> ॐ तत्सदिति श्रीमद्भगवद्गीतासूपनिषत्सु ब्रह्मविद्यायां योगशास्त्रे श्रीकृष्णार्जुनसंवादे श्रद्धात्रयविभागयोगो नाम सप्तदशोऽध्यायः । हरिः ॐ तत् सत् ।। 8o1hs1n6szk1qu305hv14ddrid7ytp0 अष्टादशोध्यायः 0 4304 16502 16501 2020-04-23T07:27:42Z Komal Prasad Pokharel 1182 /* मोक्ष-सन्यासयोग */ wikitext text/x-wiki ===मोक्ष-सन्यासयोग=== <br> अर्जुन उवाच <br> सन्न्यासस्य महाबाहो तत्त्वमिच्छामि वेदितुम् । <br> त्यागस्य च हृषीकेश पृथक्केशिनिषूदन (१) <br> अर्जुनले भने <br> महाबाहु ! हृषीकेश ! केशि–नाशक ! ब्रह्म सत् ! <br> जान्ने इच्छा छ सन्न्यास–त्यागबारे पृथक् पृथक् . <br> <br> श्रीभगवानुवाच <br> काम्यानां कर्मणा न्यासं सन्न्यासं कवयो विदुः । <br> सर्वकर्मफलत्यागं प्राहुस्त्यागं विचक्षणाः (२) <br> श्रीभगवान्ले भने <br> प्राज्ञ भन्छन् काम्यकर्म त्याग्नु सन्न्यास हो भनी <br> फलाशा-त्याग्नु हो त्याग भन्छन् अर्काथरी सुधी । <br> सुधी = विद्वान् । <br> <br> त्याज्यं दोषवदित्येके कर्म प्राहुर्मनीषिणः । <br> यज्ञदानतपःकर्म न त्याज्यमिति चापरे (३) <br> कुनै भन्छन् कर्मभित्र छ दोष, त्याग्नु पर्दछ, <br> यज्ञ, दान, तप त्याग्नु हुन्न, भन्छन् कुनै बुध । <br> <br> निश्चयं श्रृणु में तत्र त्यागे भरतसत्तम । <br> त्यागो हि पुरुषव्याघ्र त्रिविधः सम्प्रकीर्तितः (४) <br> त्यागसम्बन्धमा मेरो सुन निर्णय भारत ! <br> तीन प्रकारका त्याग हुन्छन् हे श्रेष्ठ मानव ! <br> <br> यज्ञदानतपःकर्म न त्याज्यं कार्यमेव तत् । <br> यज्ञो दानं तपश्चैव पावनानि मनीषिणाम् (५) <br> तप, यज्ञ तथा दान त्याग्नुहुन्न, सुकर्म हुन्, <br> यज्ञ, दान, तपस्याले मनीषी शुद्ध बन्दछन् । <br> <br> एतान्यपि तु कर्माणि सङ्गं त्यक्त्वा फलानि च । <br> कर्तव्यानीति में पार्थ निश्चितं मतमुत्तमम् (६) <br> गर्नुपर्छ यिनै कर्म फल आसक्ति बेगर, <br> यो मेरो मत हो, पार्थ ! म आफैंबाट निश्चित । <br> <br> नियतस्य तु सन्न्यासः कर्मणो नोपपद्यते । <br> मोहात्तस्य परित्यागस्तामसः परिकीर्तितः (७) <br> नित्यकर्म परित्याग गर्नु धेरै अयोग्य छ, <br> अज्ञानवस त्यागेमा तामसी त्याग बन्दछ । <br> <br> दुःखमित्येव यत्कर्म कायक्लेशभयात्त्यजेत् । <br> स कृत्वा राजसं त्यागं नैव त्यागफलं लभेत् (८) <br> दुःख–कष्टादिको त्रास संझेर कर्म त्याग्दछ– <br> भने त्यो राजसी त्याग सर्वथा हुन्छ निष्फल । <br> <br> कार्यमित्येव यत्कर्म नियतं क्रियतेऽर्जुन । <br> सङ्गं त्यक्त्वा फलं चैव स त्यागः सात्त्विको मतः (९) <br> कर्तव्य हो कर्म गर्नु भन्ने ठानी पृथासुत ! <br> आसक्ति र फल–त्याग गर्नु हो त्याग सात्त्विक । <br> <br> न द्वेष्ट्यकुशलं कर्म कुशले नानुषज्जते । <br> त्यागी सत्त्वसमाविष्टो मेधावी छिन्नसंशयः (१०) <br> छैन सत्कर्म-आसक्ति र निन्दा नीच कर्मको– <br> भने त्यो सात्त्विकी त्यागी प्राज्ञ, संशयहीन हो । <br> <br> न हि देहभृता शक्यं त्यक्तुं कर्माण्यशेषतः । <br> यस्तु कर्मफलत्यागी स त्यागीत्यभिधीयते (११) <br> देहीबाट सबै कर्म-त्यागको छैन सम्भव <br> त्यसैले हो त्यही त्यागी, त्याग्छ जो कर्मको फल । <br> <br> अनिष्टमिष्टं मिश्रं च त्रिविधं कर्मणः फलम् । <br> भवत्यत्यागिनां प्रेत्य न तु सन्न्यासिनां क्वचित् (१२) <br> शुभाशुभ तथा मिश्र तिन छन् कर्मका फल, <br> त्यागीले फल भोग्दैनन्, अत्यागी भोग्दछन् फल । <br> शुभाशुभ = शुभ, अशुभ । <br> <br> पञ्चैतानि महाबाहो कारणानि निबोध मे । <br> साङ्ख्ये कृतान्ते प्रोक्तानि सिद्धये सर्वकर्मणाम् (१३) <br> समस्त कर्म-सिद्धिका निमित्त पाँच कारण– <br> छन् साङ्ख्य शास्त्रमा सोही मबाट सुन अर्जुन ! <br> <br> अधिष्ठानं तथा कर्ता करणं च पृथग्विधम् । <br> विविधाश्च पृथक्चेष्टा दैवं चैवात्र पञ्चमम् (१४) <br> देह आधार हो, जीव कर्ता, करण इन्द्रिय <br> र चेष्टा तिनका, पाचौं दैव नै बन्छ कारण । <br> <br> शरीरवाङ्मनोभिर्यत्कर्म प्रारभते नरः । <br> न्याय्यं वा विपरीतं वा पञ्चैते तस्य हेतवः (१५) <br> कर्म, कुकर्म जे गर्छन् मन, वाणी र देहले <br> मुख्य कारणको पाठ खेल्दछन् उक्त पाँचले । <br> उक्त पाँच = देह, जीव, इन्द्रियहरू, शारीरिक चेष्टा र दैव । <br> <br> तत्रैवं सति कर्तारमात्मानं केवलं तु यः । <br> पश्यत्यकृतबुद्धित्वान्न स पश्यति दुर्मतिः (१६) <br> आफ्नो विशुद्ध आत्मा नै कर्ता हो भन्छ जो नर, <br> यथार्थ देख्न सक्तैन त्यस दुर्मतिले, तर । <br> <br> यस्य नाहङ्कृतो भावो बुद्धिर्यस्य न लिप्यते । <br> हत्वापि स इमाँल्लोकान्न हन्ति न निबध्यते (१७) <br> जसमा न अहंभाव, न बुद्धि कर्मबद्ध छ, <br> लोकहत्या गरोस् किन्तु न बाँधिन्छ न मार्दछ । <br> न बाँधिन्छ = न (कर्ममा) बाँधिंन्छ । <br> <br> ज्ञानं ज्ञेयं परिज्ञाता त्रिविधा कर्मचोदना । <br> करणं कर्म कर्तेति त्रिविधः कर्म-सङ्ग्रहः (१८) <br> ज्ञान अौ जानिने, जान्ने तिन हुन् कर्म–प्रेरक, <br> क्रिया, करण, कर्ता यी तिन हुन् कर्म-सङ्ग्रह । <br> करण = साधन, द्रव्य आदि, क्रिया (कर्म) = यज्ञादि कर्म । <br> कर्ता = यज्ञकर्ता । <br> <br> ज्ञानं कर्म च कर्ता च त्रिधैव गुणभेदतः । <br> प्रोच्यते गुणसङ्ख्याने यथावच्छृणु तान्यपि (१९) <br> गुणका भेदले ज्ञान, कर्म, कर्ता गरी तिन <br> साङ्ख्यमा भनिएजस्तै म भन्दछु तिमी सुन । <br> <br> सर्वभूतेषु येनैकं भावमव्ययमीक्षते । <br> अविभक्तं विभक्तेषु तज्ज्ञानं विद्धि सात्त्विकम् (२०) <br> विभक्त सब प्राणीमा अविभाजित, शाश्वत– <br> स्वरूप देखिने ज्ञान नै हो, वास्तव सात्त्विक । <br> <br> पृथक्त्वेन तु यज्ज्ञानं नानाभावान्पृथग्विधान् । <br> वेत्ति सर्वेषु भूतेषु तज्ज्ञानं विद्धि राजसम् (२१) <br> विभिन्न भावमा देख्छ जीवमाथि विभिन्नता- <br> भने सो ज्ञानलाई नै भन्दछन्, बुझ, राजस । <br> <br> यत्तु कृत्स्नवदेकस्मिन्कार्ये सक्तमहैतुकम् । <br> अतत्त्वार्थवदल्पंच तत्तामसमुदाहृतम् (२२) <br> शरीर मात्र हो पूर्ण भन्ने आसक्ति भावको, <br> युक्ति र तत्वले हीन, अल्प तामस ज्ञान हो । <br> <br> नियतं सङ्गरहितमरागद्वेषतः कृतम् । <br> अफलप्रेप्सुना कर्म यत्तत्सात्त्विकमुच्यते (२३) <br> शास्त्रयुक्त, अनासक्ति र घृणा, प्रेमशून्य छ– <br> भने त्यो कर्मलाई नै भनिन्छ कर्म सात्त्विक । <br> <br> यत्तु कामेप्सुना कर्म साहङ्कारेण वा पुनः । <br> क्रियते बहुलायासं तद्राजसमुदाहृतम् (२४) <br> भोगको कामना राखी अहंको भावना लिई <br> श्रमले गरिने कर्म बन्दछन् सब राजसी । <br> <br> अनुबन्धं क्षयं हिंसामनवेक्ष्य च पौरुषम् । <br> मोहादारभ्यते कर्म यत्तत्तामसमुच्यते (२५) <br> विचार नगरी हिंसा, हानी, सामर्थ्य, अन्तको, <br> मोहले गरिने कर्म स्वत: तामस हुन्छ त्यो । <br> <br> मुक्तसङ्गोऽनहंवादी धृत्युत्साहसमन्वितः । <br> सिद्ध्यसिद्ध्योर्निर्विकारः कर्ता सात्त्विक उच्यते (२६) <br> छैन सङ्ग-अहं, सिद्धि–असिद्धि एक भाव छ, <br> धैर्य, उत्साहले युक्त कर्ता मानिन्छ सात्त्विक । <br> <br> रागी कर्मफलप्रेप्सुर्लुब्धो हिंसात्मकोऽशुचिः । <br> हर्षशोकान्वितः कर्ता राजसः परिकीर्तितः (२७) <br> फल–इच्छुक, आसक्त, लोभी, अशुद्ध, हिंस्रक, <br> हर्ष, शोकादिले युक्त कर्ता मानिन्छ राजस । <br> <br> अयुक्तः प्राकृतः स्तब्धः शठोनैष्कृतिकोऽलसः । <br> विषादी दीर्घसूत्री च कर्ता तामस उच्यते (२८) <br> अररो, मूर्ख, अल्छी र खिन्न, लोसे तथा ठग, <br> अयोग्य, ग्राम्य-गुणको कर्ता मानिन्छ तामस । <br> <br> बुद्धेर्भेदं धृतेश्चैव गुणतस्त्रिविधं श्रृणु । <br> प्रोच्यमानमशेषेण पृथक्त्वेन धनञ्जय (२९) <br> बुद्धि अौ धैर्यका भेद गुणानुसार छन् तिन <br> सम्पूर्ण रूपमा बेग्लाबेग्लै पार्थ ! तिमी सुन । <br> <br> प्रवृत्तिं च निवृत्तिं च कार्याकार्ये भयाभये । <br> बन्धं मोक्षं च या वेति बुद्धिः सा पार्थ सात्त्विकी (३०) <br> कार्य-अकार्य, संन्यास-गृहस्थ, भय-निर्भय, <br> मोक्ष-बन्धनको ज्ञाता बुद्धि हो पार्थ सात्विक । <br> <br> यया धर्ममधर्मं च कार्यं चाकार्यमेव च । <br> अयथावत्प्रजानाति बुद्धिः सा पार्थ राजसी (३१) <br> कर्तव्य र अकर्तव्य, धर्म-पाप सबै बुझी, <br> छुट्याउन नसक्ने त्यो बुद्धि हो पार्थ, राजसी । <br> <br> अधर्मं धर्ममिति या मन्यते तमसावृता । <br> सर्वार्थान्विपरीतांश्च बुद्धिः सा पार्थ तामसी (३२) <br> अधर्म पनि धर्मै हो भनी अज्ञानतावश, <br> विपरीतार्थ गर्ने त्यो बुद्धि हो पार्थ तामस । <br> <br> धृत्या यया धारयते मनःप्राणेन्द्रियक्रियाः । <br> योगेनाव्यभिचारिण्या धृतिः सा पार्थ सात्त्विकी (३३) <br> अनन्य योगले चित्त तथा प्राण र इन्द्रिय, <br> आफ्नो अधीनमा राख्ने धृति हो पार्थ सात्त्विक । <br> <br> यया तु धर्मकामार्थान् धृत्या धारयतेऽर्जुन । <br> प्रसङ्गेन फलाकाङ्क्षी धृतिः सा पार्थ राजसी (३४) <br> सङ्ग, आसक्तिले धर्म, अर्थ, कामादि धारण– <br> गर्ने त्यो धृतिलाई नै भन्छन् राजस अर्जुन ! <br> <br> यया स्वप्नं भयं शोकं विषादं मदमेव च । <br> न विमुञ्चति दुर्मेधा धृतिः सा पार्थ तामसी (३५) <br> चिन्ता, दु:ख र सन्त्रास, निद्रा, उन्माद, यी सब <br> नछोड्ने मूढको पार्थ ! तामसी धृति हो बुझ । <br> उन्माद = पागलपन । <br> <br> सुखं त्विदानीं त्रिविधं श्रृणु मे भरतर्षभ । <br> अभ्यासाद्रमते यत्र दुःखान्तं च निगच्छति (३६) <br> सुखका तीन छन् भेद, मबाट सुन अर्जुन ! <br> जो योगाभ्यासमा रम्छ, हुन्छ दुःख समापन । <br> <br> यत्तदग्रे विषमिव परिणामेऽमृतोपमम् <br> तत्सुखं सात्त्विकं प्रोक्तमात्मबुद्धिप्रसादजम् (३७) <br> सुरुमा विषझैं हुन्छ, अन्तमा स्वर्गको रस, <br> प्रसन्न बुद्धिको सृष्टि, मानिन्छ सात्त्विकी सुख । <br> <br> विषयेन्द्रियसंयोगाद्यत्तदग्रेऽमृतोपमम्, <br> परिणामे विषमिव तत्सुखं राजसं स्मृतम् (३८) <br> विषयेन्द्रिय–आनन्द प्रारम्भमा सुधासरी <br> अन्तमा विषझैं हुन्छ, त्यही हो सुख राजसी । <br> <br> यदग्रे चानुबन्धे च सुखं मोहनमात्मनः। <br> निद्रालस्यप्रमादोत्थं तत्तामसमुदाहृतम् (३९) <br> सुरु र अन्तमा जीव पार्ने लठ्ठ र मोहित, <br> निद्रा, आलस्य, मदले पाइने सुख तामस । <br> <br> न तदस्ति पृथिव्यां वा दिवि देवेषु वा पुनः । <br> सत्त्वं प्रकृतिजैर्मुक्तं यदेभिःस्यात्त्रिभिर्गुणैः (४०) <br> प्रकृतिस्थ सबै सत्त्व, रज, तामस बाहिर, <br> छैनन् कुनै पनि प्राणी पृथ्वी वा स्वर्गमा स्थित । <br> <br> ब्राह्मणक्षत्रियविशां शूद्राणां च परन्तप । <br> कर्माणि प्रविभक्तानि स्वभावप्रभवैर्गुणैः (४१) <br> द्विज, क्षत्री तथा वैश्य, शूद्रको कर्म पाण्डव ! <br> स्वभावबाट उत्पन्न गुणद्वारा विभक्त छ । <br> <br> शमो दमस्तपः शौचं क्षान्तिरार्जवमेव च । <br> ज्ञानं विज्ञानमास्तिक्यं ब्रह्मकर्म स्वभावजम् (४२) <br> तपस्या, शुद्धता, शान्ति, ज्ञान–विज्ञान, संयम, <br> सोझोपना र आस्तिक्य ब्रह्मकर्म स्वभाव हुन् । <br> <br> शौर्यं तेजो धृतिर्दाक्ष्यं युद्धे चाप्यपलायनम् । <br> दानमीश्वरभावश्च क्षात्रं कर्म स्वभावजम् (४३) <br> वीरता, धीरता, तेज, युद्धमा स्थिर, दक्षता, <br> दान, ईश्वर–श्रद्धा हुन् क्षत्री–कर्म स्वभावका । <br> <br> कृषिगौरक्ष्यवाणिज्यं वैश्यकर्म स्वभावजम् । <br> परिचर्यात्मकं कर्म शूद्रस्यापि स्वभावजम् (४४) <br> गौरक्षा, कृषि, व्यापार-कर्म वैश्य–स्वभावका, <br> तथा सेवा र सत्कार-कर्म शूद्र–स्वभावका । <br> <br> स्वे स्वे कर्मण्यभिरतः संसिद्धिं लभते नरः । <br> स्वकर्मनिरतः सिद्धिं यथा विन्दति तच्छृणु (४५) <br> आ–आफ्ना कर्ममा लाग्ने मान्छेले सिद्धि पाउँछ, <br> त्यस्ता मानिसले सिद्धि पाउने विधि लौ सुन । <br> <br> यतः प्रवृत्तिर्भूतानां येन सर्वमिदं ततम् । <br> स्वकर्मणा तमभ्यर्च्य सिद्धिं विन्दति मानवः (४६) <br> जसले यो गर्यो सृष्टि, र उसैबाट व्याप्त छ, <br> कर्मले त्यसकै पूजा गरेमा सिद्धि पाउँछ । <br> <br> श्रेयान्स्वधर्मो विगुणः परधर्मात्स्वनुष्ठितात् । <br> स्वभावनियतं कर्म कुर्वन्नाप्नोति किल्बिषम् (४७) <br> परधर्म गुणीभन्दा स्वधर्म निर्गुणी भलो, <br> गरे स्वभावको कर्म पापभागी हुँदैन त्यो । <br> <br> सहजं कर्म कौन्तेय सदोषमपि न त्यजेत् । <br> सर्वारम्भा हि दोषेण धूमेनाग्निरिवावृताः (४८) <br> धुवाँले अग्नि ढाकेझैं दोषले कर्म ढाक्दछ, <br> दोषै होस् किन्तु हे पार्थ ! नछोडोस् कर्म प्राकृत <br> प्राकृत = सहज । <br> <br> असक्तबुद्धिः सर्वत्र जितात्मा विगतस्पृहः । <br> नैष्कर्म्यसिद्धिं परमां सन्न्यासेनाधिगच्छति (४९) <br> आत्मा जित्ने र निर्लोभी, अनासक्त छ चेतन– <br> भने त्यो साङ्ख्य–योगीले सिद्धि नैष्कर्म्य पाउँछ । <br> <br> सिद्धिं प्राप्तो यथा ब्रह्म तथाप्नोति निबोध मे । <br> समासेनैव कौन्तेय निष्ठा ज्ञानस्य या परा (५०) <br> सिद्धि प्राप्त गरेपश्चात् ब्रह्म मिल्ने कुरा सुन, <br> स्वज्ञानको ऊच्च निष्ठा पार्थ ! सङ्क्षेपमा बुझ । <br> <br> बुद्ध्या विशुद्धया युक्तो धृत्यात्मानं नियम्य च । <br> शब्दादीन्विषयांस्त्यक्त्वा रागद्वेषौ व्युदस्य च । (५१) <br> विशुद्ध बुद्धिले युक्त, धीरता, आत्मसंयम, <br> रागद्वेष र शब्दादि विषय त्याग्न सक्षम, <br> <br> विविक्तसेवी लघ्वाशी यतवाक्कायमानस । <br> ध्यानयोगपरो नित्यं वैराग्यं समुपाश्रितः (५२) <br> स्वल्प-भोजन, एकान्त-प्रेमी, वाणी तथा मन- <br> नियन्त्रित गरी, योग, ध्यान, वैराग्य धारण । <br> <br> अहङ्कारं बलं दर्पं कामं क्रोधं परिग्रहम् । <br> विमुच्य निर्ममः शान्तो ब्रह्मभूयाय कल्पते (५३) <br> काम, क्रोध, अहङ्कार, घमण्ड, ममता, बल, <br> लोभ त्याग्ने, सदा शान्त मान्छेले ब्रह्म भेट्दछ । <br> <br> ब्रह्मभूतः प्रसन्नात्मा न शोचति न काङ्क्षति । <br> समः सर्वेषु भूतेषु मद्भक्तिं लभते पराम् (५४) <br> जो इच्छा, शोक गर्दैन, प्रशन्न, ब्रह्मरूप छ, <br> एकै देख्छ सबै जीव, सच्चा भक्त ठहर्दछ । <br> <br> भक्त्या मामभिजानाति यावान्यश्चास्मि तत्त्वतः । <br> ततो मां तत्त्वतो ज्ञात्वा विशते तदनन्तरम् (५५) <br> मलाई चिन्छ निष्ठाले, म को हुँ, कति व्याप्त छु– <br> भनेर तत्त्वले जानी मैमा प्रवेश गर्दछ । <br> <br> सर्वकर्माण्यपि सदा कुर्वाणो मद्व्यपाश्रयः । <br> मत्प्रसादादवाप्नोति शाश्वतं पदमव्ययम् (५६) <br> समस्त कर्म जो गर्छ भई मेरै परायण, <br> मेरै प्रसादले भेट्छ पद नित्य र अव्यय । <br> <br> चेतसा सर्वकर्माणि मयि सन्न्यस्य मत्परः । <br> बुद्धियोगमुपाश्रित्य मच्चित्तः सततं भव (५७) <br> चित्तद्वारा सबै कर्म सुम्पी मैमा दृढव्रत– <br> भएर बुद्धिको योगद्वारा चित्त ममा धर । <br> <br> मच्चित्तः सर्वदुर्गाणि मत्प्रसादात्तरिष्यसि । <br> अथ चेत्वमहाङ्कारान्न श्रोष्यसि विनङ्क्षसि (५८) <br> ममा चित्त दिई मेरै कृपाले दुःख तर्दछौ, <br> अहंले यदि सुन्दैनौ भने त तल झर्दछौ । <br> <br> यदहङ्कारमाश्रित्य न योत्स्य इति मन्यसे । <br> मिथ्यैष व्यवसायस्ते प्रकृतिस्त्वां नियोक्ष्यति (५९) <br> अहंका आडमा युद्ध नगर्ने भन्दछौ जब, <br> मिथ्या हो यो, प्रकृतिले कर्म गर्न लगाउँछ । <br> <br> स्वभावजेन कौन्तेय निबद्धः स्वेन कर्मणा । <br> कर्तुं नेच्छसि यन्मोहात्करिष्यस्यवशोऽपि तत् (६०) <br> कौन्तेय ! बाँधिएका छौ स्व–स्वाभाविक कर्मले, <br> जे तिमी गर्न चाहन्नौ सोही नै गर्दछौ भरे । <br> <br> ईश्वरः सर्वभूतानां हृद्देशेऽजुर्न तिष्ठति । <br> भ्रामयन्सर्वभूतानि यन्त्रारुढानि मायया (६१) <br> पार्थ, सम्पूर्ण प्राणीका चित्तमा ईश बस्दछन्, <br> यन्त्र–देह चढी माया–द्वारा जीव घुमाउँछन् । <br> <br> तमेव शरणं गच्छ सर्वभावेन भारत । <br> तत्प्रसादात्परां शान्तिं स्थानं प्राप्स्यसि शाश्वतम् (६२) <br> सम्पूर्ण भावले पार्थ ! जाऊ शरण ईशको, <br> ईश–प्रसादले शान्ति र नित्य धाम पाउँछौ । <br> <br> इति ते ज्ञानमाख्यातं गुह्याद्गुह्यतरं मया । <br> विमृश्यैतदशेषेण यथेच्छसि तथा कुरु (६३) <br> मद्वारा भनियो ज्यादै गोपनीय कुरा अब <br> सच्चिन्तन गरी, जस्तो इच्छा गर्छौ त्यसै गर । <br> <br> सर्वगुह्यतमं भूतः श्रृणु मे परमं वचः । <br> इष्टोऽसि मे दृढमिति ततो वक्ष्यामि ते हितम् (६४) <br> सबैभन्दा गोपनीय धेरै राम्रो कुरा अझ, <br> अन्त्यन्त प्रिय छौ, तिम्रै हितमा भन्छु लौ सुन । <br> <br> मन्मना भव मद्भक्तो मद्याजी मां नमस्कुरु । <br> मामेवैष्यसि सत्यं ते प्रतिजाने प्रियोऽसि मे (६५) <br> गर प्रणाम मनले बन भक्त, उपासक, <br> मलाई भेट्दछौ, सत्य प्रतिज्ञा गर्दछु प्रिय ! <br> <br> सर्वधर्मान्परित्यज्य मामेकं शरणं व्रज । <br> अहं त्वा सर्वपापेभ्यो मोक्षयिष्यामि मा शुचः (६६) <br> सबै धर्महरू त्यागी मेरा शरणमा पर, <br> छुटाउँछु सबै तिम्रा पाप, निश्चिन्तले बस । <br> <br> गीता-माहात्म्य <br> इदं ते नातपस्काय नाभक्ताय कदाचन । <br> न चाशुश्रूषवे वाच्यं न च मां योऽभ्यसूयति (६७) <br> अभक्त, अतपस्वीका निम्ति यो ज्ञान हैन है, <br> जो दोष देख्छ, सुन्दैन त्यसलाई नभन्नु है । <br> <br> य इमं परमं गुह्यं मद्भक्तेष्वभिधास्यति । <br> भक्तिं मयि परां कृत्वा मामेवैष्यत्यसंशयः (६८) <br> जसले भक्तलाई यो गुह्य ज्ञान सिकाउँछ, <br> सन्देह छैन ऊ मेरा धाममा बस्न पाउँछ । <br> <br> न च तस्मान्मनुष्येषु कश्चिन्मे प्रियकृत्तमः । <br> भविता न च मे तस्मादन्यः प्रियतरो भुवि (६९) <br> सो भक्तझैं यहाँ कोही न त प्यारो मनुष्य छ, <br> न त श्रेष्ठ कुनै अर्को पृथ्वीमा प्रिय मिल्दछ । <br> <br> अध्येष्यते च य इमं धर्म्यंसंवादमावयोः । <br> ज्ञानयज्ञेन तेनाहमिष्टः स्यामिति मे मतिः (७०) <br> हाम्रो यो धर्म संवाद, जो अध्ययन गर्दछ, <br> सो ज्ञानयज्ञद्वारा म हुनेछु अति पूजित । <br> <br> श्रद्धावाननसूयश्च श्रृणुयादपि यो नरः । <br> सोऽपि मुक्तः शुभाँल्लोकान्प्राप्नुयात्पुण्यकर्मणा (७१) <br> दोषदृष्टि नराखेर श्रद्धाले सुन्छ यो भने, <br> निष्पाप पुण्यकर्मीका लोकमा पुग्छ सो पनि । <br> <br> कच्चिदेतच्छ्रुतं पार्थ त्वयैकाग्रेण चेतसा । <br> कच्चिदज्ञानसम्मोहः प्रनष्टस्ते धनञ्जय (७२) <br> के एक–चित्तले गीता गर्याै श्रवण ! अर्जुन ! <br> अज्ञान–मोहको नाश भयो के हे धनञ्जय ! <br> <br> अर्जुन उवाच <br> नष्टो मोहः स्मृतिर्लब्धा त्वप्रसादान्मयाच्युत । <br> स्थितोऽस्मि गतसंदेहः करिष्ये वचनं तव (७३) <br> अर्जुनले भने <br> तिम्रा प्रसादले आयो स्मृति, मोह गयो, प्रभु ! <br> स्थिर छु, छैन सन्देह, तिम्रा वचन मान्दछु । <br> <br> सञ्जय उवाच <br> इत्यहं वासुदेवस्य पार्थस्य च महात्मनः । <br> संवादमिममश्रौषमद्भुतं रोमहर्षणम् (७४) <br> सञ्जयले भने <br> देवकीसुत श्रीकृष्ण र महात्मा पृथासुत- <br> संवाद यो सुनेँ मैंले रोमाञ्चक र अद्भुत । <br> <br> व्यासप्रसादाच्छ्रुतवानेतद्गुह्यमहं परम् । <br> योगं योगेश्वरात्कृष्णात्साक्षात्कथयतः स्वयम् (७५) <br> व्यासजीका कृपाद्वारा अत्यन्त गोप्य योग यो, <br> साक्षात् योगेश श्रीकृष्णबाट ज्ञात सबै भयो । <br> <br> राजन्संस्मृत्य संस्मृत्य संवादमिममद्भुतम् । <br> केशवार्जुनयोः पुण्यं हृष्यामि च मुहुर्मुहुः (७६) <br> कृष्ण–अर्जुन संवाद रहस्ययुक्त पुण्य जो, <br> धेरै पटक संझेर, राजन् ! हर्षित हुन्छ यो । <br> <br> तच्च संस्मृत्य संस्मृत्य रूपमत्यद्भुतं हरेः । <br> विस्मयो मे महान्राजन्हृष्यामि च पुनः पुनः (७७) <br> संझी-संझी विराट्रूप कृष्णको अति अद्भुत, <br> राजन् ! आश्चर्यले हुन्छु वारंवार म हर्षित । <br> <br> यत्र योगेश्वरः कृष्णो यत्र पार्थो धनुर्धरः । <br> तत्र श्रीर्विजयो भूतिर्ध्रुवा नीतिर्मतिर्मम (७८) <br> जहाँ योगेश श्रीकृष्ण, जहाँ पार्थ धनुर्धर <br> त्यहाँ विजय, लक्ष्मी र नीति अटल देख्छु म । <br> <br> ॐ तत्सदिति श्रीमद्भगवद्गीतासूपनिषत्सु ब्रह्मविद्यायां योगशास्त्रे श्रीकृष्णार्जुनसंवादे मोक्षसन्न्यासयोगो नामाष्टादशोऽध्यायः। १८ । हरिः ॐ तत् सत् श्रीकृष्ण-चरणार्पणमस्तु । s8akr2qdk8reeyc9pcvscc0xbtpgko4 गीताध्यानम् 0 4305 16504 2020-04-24T06:53:28Z Komal Prasad Pokharel 1182 <big>ॐ</big> <br> पार्थाय प्रतिबोधितां भगवता नारायणेन स्व... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <big>ॐ</big> <br> पार्थाय प्रतिबोधितां भगवता नारायणेन स्वयम् <br> व्यासेन ग्रथितां पुराणमुनिना मध्ये महाभारते <br> अद्वैतामृतवर्षिणीं भगवतीमष्टादशाध्यायिनी- <br> मम्ब त्वामनुसन्दधामि भगवद्गगीते भवद्वेषिणीम् ।१। <br> श्रीकृष्ण प्रभुले पृथातनयमा शिक्षा दिए जे जति, <br> ठूलो भारतभित्र व्यास मुनिले लेखेर राखे त्यति । <br> वर्षा अंमृत गर्दछ्यौ भगवती सम्पूर्ण अध्यायले, <br> अामा ! पढ्छु सधैं प्रसन्न बन है ! आराधना ध्यानले ।१। <br> <br> नमोऽस्तु ते व्यास विशालबुद्धे <br> फुल्लारविन्दायतपत्रनेत्र, <br> येन त्वया भारततैलपूर्णः <br> प्रज्वालितो ज्ञानमयः प्रदीपः ।२। <br> हाली महाभारत-रूप तेल <br> झलल्ल बाल्यो जसले प्रदीप । <br> ती ज्ञान-खानी र सरोज-नेत्र, <br> श्रीव्यासमा गर्दछु ढोग नित्य ।२। <br> <br> प्रपन्नपारिजाताय तोत्रवेत्रैकपाणये, <br> ज्ञानमुद्राय कृष्णाय गीतामृतदुहे नमः ।३। <br> हातमा बेतको लौरो, भक्त-कल्यतरु प्रभु, <br> गीता अंमृतका ग्वाला, कृष्णमा ढोग गर्दछु ।३। <br> <br> वसुदेवसुतं देवं कंसचाणूरमर्दनं, <br> देवकी परमानन्दं कृष्णं वन्दे जगद्गुरूम् ।४। <br> आनन्द देवकीका हुन्, सुपुत्र वसुदेवका, <br> चाणूर-कंसका शत्रु कृष्णमा गर्छु वन्दना ।४। <br> <br> भीष्मद्रोणतटा जयद्रथजला गान्धारनीलोत्पला, <br> शल्यग्राहवती कृपेण वहनी कर्णेन वेलाकुला । <br> अश्वत्थामविकर्णघोरमकरा दुर्योधनावर्तिनी <br> सोत्तीर्णा खलु पाण्डवै रणनदी कैवर्तकः केशवः ।५। <br> भीष्मद्रोण किनार, सिन्धनृप हुन् पानी, कृपा धार हुन्, <br> शल्य ग्राह र कर्ण छाल, शकुनी गाढा निलो पद्म हुन् । <br> गोहीरूप विकर्ण–द्रौणि, भुँमरीरूपी छ दुर्योधन, <br> साँच्चै पाण्डवले तरे रणनदी, माझी थिए केशव ।५। <br> सिन्धनृप = जयद्रथ । द्रौणी = अश्वत्थामा <br> <br> पाराशर्यवचः सरोजममलं गीतार्थगन्धोत्कटं <br> नानाख्यानककेसरं हरिकथा सम्बोधनाबोधितम् । <br> लोके सज्जनषट्पदैरहरहः पेपीयमानं मुदा <br> भूयाद् भारतपंकजं कलिमलप्रध्वंसिनः श्रेयसे ।६। <br> गीता-अर्थ सुगन्ध हो, कमल हो श्रीव्यासका शब्दको, <br> आख्यानादि सुगन्ध हो, हरि-कथा हो फूल विज्ञानको, <br> सारा सज्जन विश्वका भ्रमर हुन् हाँसेर प्यूँछन् रस, <br> होओस् भारत–पद्म पाप–क्षयको, कल्याणको कारक ।६। <br> भारत = महाभारत <br> <br> मूकं करोति वाचालं पङ्गुं लङ्घयते गिरीम्, <br> यत्कृपा तमहं वन्दे परमानन्दमाधवम् ।७। <br> नबोल्ने बन्छ बोलैया, लङ्गडो नाघ्छ पर्वत, <br> कृपादृष्टि दिने कृष्ण प्रभुमा गर्छु बन्दन ।७। <br> <br> शान्ताकारंभुजगशयनं पद्मनाभं सुरेशं <br> विश्वाधारं गगनसदृशं मेघवर्णं शुभाङ्गम् । <br> लक्ष्मीकान्तं कमलनयनं योगिभिर्ध्यानगम्यम्, <br> वन्दे विष्णूं भवभयहरं सर्वलोकैकनाथम् ।८। <br> शान्त, स्वामी, भुजग-डसना, नाइटामा छ पद्म, <br> थाम्छौ विश्व प्रभु गगन हौ, मेघजस्तै छ अङ्ग । <br> श्रीका स्वामी कमल-नयन ! ध्यानले सक्छ भेट्न, <br> हर्ने हाम्रा भवभय सबै ल‍ोकनाथ ! प्रणाम ।८। <br> भुजग = सर्प । <br> <br> यं ब्रह्मा वरुणेन्द्ररुद्रमरुतः स्तुन्वन्तिदिव्यै: स्तवै- <br> र्वेदैः साङ्गपदक्रमोपनिषदैर्गायन्ति यं सामगाः <br> ध्यानावस्थिततद्गतेन मनसा पश्यन्ति यं योगिनो <br> यस्यान्तं नविदुः सुरासुरगणाः देवाय तस्मै नमः ।९। <br> ब्रह्मा, इन्द्र, जलेश, वायु, शिवले, गर्छन् सुरम्य स्तुति, <br> सारा वेदहरू तथा उपनिषद् सङ्गीत भर्छन् कति । <br> गर्छन् चित्त दिएर ध्यान जसको ब्रह्मज्ञ विद्वान् यति <br> जान्दैनन् सुरदैत्य अन्त जसको ती देवतामा नति ।९। <br> <br> 1g328rfhjbr3ykv3hkr8jracgw58ppm गीतामाहात्म्यम् 0 4306 16507 16506 2020-04-24T07:11:40Z Komal Prasad Pokharel 1182 wikitext text/x-wiki गीता शस्त्रमिदं पुण्यं यः पठेत् प्रयतः पुमान् । <br> विष्णोः पदमवाप्नोति भयः शोकादि वर्जितः । <br> पवित्र, पुण्यको खानी गीता पढ्दछ जो नर, <br> भय-शोक हटी साक्षात् विष्णुको धाम पाउँछ ।१। <br> <br> गीताध्ययनशीलस्य प्राणायामपरस्य च, <br> नैव सन्ति हि पापानि पूर्वजन्मकृतानि च ।२। <br> एकाग्र भावले गीता जो अध्ययन गर्दछ, <br> अघिका सब दुष्कर्म नासिई मुक्त बन्दछ ।२। <br> <br> मलनिर्मोचनं पुंसां जलस्नानं दिने दिने, <br> सकृद्गीताम्भसिस्नानं संसारमलनाशनम् ।३। <br> देहको मल नासिन्छ दिनैदिन नुहाउँदा, <br> भव–मैलो पखालिन्छ गीताभित्र डुबुल्किंदा ।३। <br> <br> गीता सुगीता कर्तव्या किमन्यैः शास्त्रविस्तरैः, <br> या स्वयं पद्मनाभस्य मुखपद्माद्विनिः सृता ।४। <br> गीता असल गीता हो, के हुन्छ अन्य शास्त्रले ! <br> बताएको छ श्रीकृष्ण स्वयंका मुख-पद्मले ।४। <br> <br> भारतामृतसर्वस्वं विष्णोर्वक्त्राद्विनिः सृतम् <br> गीता गङ्गोदकं पीत्वा पुनर्जन्म न विद्यते ।५। <br> महाभारत पीयूष, कृष्णका मुखको रस, <br> गीता-गङ्गा पिए टर्छ अर्को जन्म हुने डर ।५। <br> <br> सर्वोपनिषदो गावो दोग्धा गोपालनन्दनः । <br> पार्थो वत्सः सुधीर्भोक्ता दुग्धं गीतामृतं महत् ।६। <br> गाई उपनिषद्, कृष्ण ग्वाला, बाछो धनुर्धर <br>, उपभोक्ता सुधी, गीता-सुधा हो दुध वास्तव ।६। <br> <br> एकं शास्त्रं देवकीपुत्रगीत- <br> मेको देवो देवकीपुत्र एव । <br> एको मन्त्रस्तस्य नामानि यानि, <br> कर्माप्येकं तस्य देवस्य सेवा ।७। <br> गीता मात्रै शास्त्र मानिन्छ एक, <br> विश्वात्मा श्रीकृष्ण हुन् देव एक । <br> गायत्रीझैं मन्त्र हो कृष्ण एक, <br> सेवा नै हो कृष्णको, कर्म एक । <br> <br> गेयं गीतानामसहस्त्रं <br> ध्येयं श्रीपतिरूपमजस्त्रम् । <br> नेयं सज्जनसंगे चित्तं <br> देयं दीनजनाय च वित्तम् ।८। <br> भज्नू गीता, नाम-सहस्र, <br> बन्नू श्रीधर ध्यान प्रवृत्त । <br> बाड्नू दीन-दुखीमा वित्त, <br> लानू सज्जन-सङ्गत चित्त ।८। <br> वित्त . सम्पत्ति । <br> <br> c98oi3kj4jdngakzssb5bmj2wd4nxj4 सजिलो कोमलगीता/भूमिका 0 4307 16519 16518 2020-04-25T07:22:27Z Komal Prasad Pokharel 1182 /* यो पनि यज्ञ हो */ wikitext text/x-wiki ===यो पनि यज्ञ हो=== <br> कृष्णस्तु भगवान् स्वयम् (श्रीमद्भागवत १।३।२८) । श्रीमद्भगवद्गीता साक्षात् भगवान् कृष्णका मुखारविन्दबाट निस्केको, सम्पूर्ण उपनिषद्हरूको सार भएको, प्रस्थानत्रयी (श्रुति, स्मृति र न्यायप्रस्थान) <br> मध्ये स्मृतिप्रस्थान मानिएको, सर्वशास्त्रमयी, प्रमाणपरक, अद्वैतामृत वर्षा गर्ने, अद्वैततात्मज्ञान गराउने मोक्षपरक शास्त्र हो । <br> <br> अध्यात्मक्षेत्रका प्रायः सबै र अन्यक्षेत्रका पनि चिन्तकहरू श्रीमद्भगवद्गीतासँग परिचित छन् । भनिन्छ, व्याकरण, कोश र प्रशस्त प्रकाशित साहित्यिक कृतिहरू भएका विश्वका प्रायः सबै साहित्यिक <br> अध्यात्मक्षेत्रका प्रायः सबै र अन्यक्षेत्रका पनि चिन्तकहरू श्रीमद्भगवद्गीतासँग परिचित छन् । भनिन्छ, व्याकरण, कोश र प्रशस्त प्रकाशित साहित्यिक कृतिहरू भएका विश्वका प्रायः सबै साहित्यिक <br> भाषामा गीताको अनुवाद गरिएको छ र ती भाषा–भाषीले गीताको आध्यात्मिक रसपान गरेका छन् । गीता भन्ना साथै श्रीमद्भगवद्गीता भन्ने बुझिन्छ । हुन त रामगीता, अष्टावक्रगीता, अवधूत गीता, <br> शिवगीता, ब्रह्मगीता, देवीगीता, यमगीता, गर्भगीता आदि सयौं गीता छन् तर श्रीमद्भगवद्गीता लोकप्रसिद्ध, लोकप्रिय र लोकलाई अत्यन्त लाभान्वित गराउने असाधारण दार्शनिक, आध्यात्मिक, <br> धार्मिक, सार्वकालिक, सार्वभौम ग्रन्थ हो, शास्त्र हो । शास्त्र भन्नाले वेद अनुकूल ग्रन्थविशेष भन्ने बुझिन्छ । हामी अवैदिकलाई शास्त्र मान्दैनौं । भाषामा गीताको अनुवाद गरिएको छ र ती भाषा– <br> भाषीले गीताको आध्यात्मिक रसपान गरेका छन् । गीता भन्ना साथै श्रीमद्भगवद्गीता भन्ने बुझिन्छ । हुन त रामगीता, अष्टावक्रगीता, अवधूत गीता, शिवगीता, ब्रह्मगीता, देवीगीता, यमगीता, <br> गर्भगीता आदि सयौं गीता छन् तर श्रीमद्भगवद्गीता लोकप्रसिद्ध, लोकप्रिय र लोकलाई अत्यन्त लाभान्वित गराउने असाधारण दार्शनिक, आध्यात्मिक, धार्मिक, सार्वकालिक, सार्वभौम ग्रन्थ हो, शास्त्र हो <br> । शास्त्र भन्नाले वेद अनुकूल ग्रन्थविशेष भन्ने बुझिन्छ । हामी अवैदिकलाई शास्त्र मान्दैनौं । <br> <br> आफ्ना विभूतिहरूको परिचय दिने क्रममा अध्यात्मविद्या विद्यानाम् (गीता १०।३२) अर्थात् विद्याहरूमा म अध्यात्म विद्या हुँ । यो भगवान् श्रीकृष्णको महान् वाणी हो । <br> <br> श्रीकृष्णको उपर्युक्त महान् वाणीले के शिक्षा दिएको छ भने गीता अध्यात्मविद्या हो, आत्मविद्या हो, ब्रह्मविद्या हो, मधुविद्या हो । यो अद्वैतात्म ज्ञान गराएर मुक्त बनाउने मोक्षविद्या पनि हो <br> । गीता सर्वशास्त्रमयी किन हो भने यसमा कर्मयोग छ, भक्तियोग छ, ज्ञनयोग छ, वैराग्ययोग छ, त्यागयोग छ, संन्यासयोग छ, आत्मयोग, अध्यात्मयोग छ । संक्षेपमा भन्ने हो भो गीता <br> योगशास्त्र हो । प्रत्येक अध्यायको अन्त्यमा दिइएको पुष्पिका वाक्यले अठार ओटा योग स्पष्टसंग उल्लेख गरेका छन् र भगवान् वेदव्यासलेश्रीकृष्ण परमात्मालाई साक्षात् योगेश्वर मान्नु भएको छ । <br> <br> गीता उपनिषद्को सार सर्वस्व हो । कुनै श्लोक त उपनिषद्का मन्त्र नै उद्धरण गरे सरह छन् । गीताले अद्वैत वेदान्तलाई प्रतिपादन गरेर अद्वैतात्मज्ञान दिलाएको छ अर्जुनलाई । अद्वैतामृतवर्षिणी <br> शब्द आएको छ गीताको महात्म्यमा ।गीता योगशास्त्र त हो नै प्रत्येक अध्यायमा योगशास्त्रे भनिएको हुनाले योग (जीवात्मा र परमात्माको मिलन) नै गीताको प्रतिपाद्य विषय हो । यो धर्मशास्त्र <br> पनि हो । धर्मबाट च्युत हुन लागेका अर्जुनलाई स्व–धर्माचरण गर्न प्रेरणा दिने र धर्ममा प्रवृत्त गराएरै छोड्ने भएकाले यो सैद्धान्तिक मात्र नभएर व्यावहारिक धर्मशास्त्र पनि हो । यो कर्मशास्त्र र <br> कर्तव्यशास्त्र पनि भयो । जन्मदेखि मृत्युसम्म अनि परलोकसम्मका प्रसङ्ग आएकाले यो जीवन बाच्ने कला सिकाउने, चारित्रिक उच्चतामा पुर्याउने, आफ्नो नैतिक मूल्य र मान्यतामा मर्यादित <br> रूपमा स्थापित गराएर एउटा आदर्श जीवन बाच्न सिकाउने भएकाले यो त कल्पवृक्ष हो, मनचिन्ते झोली हो, कामधेनु हो । जे चितायो त्यही पाइन्छ गीतामा । <br> <br> आध्यात्मिक जगत्का प्रायः सबै जसो विद्वान्, तार्किक, चिन्तक, दार्शनिकहरूले गीताको चिन्तन, अनुशीलन, अनुसन्धान गरेर, वाणीले बोलेर, प्रवचन गरेर, कलमले लेखेर आ–आफ्नो धारणा, <br> दृष्टिकोण, मान्यता, सिद्धान्त, दर्शन, विश्वास, श्रद्धा आदिलाई अभिव्यक्त गरेका छन् । हाम्रा पूर्वाचार्यहरूमध्ये सबभन्दा प्रामाणिक हुन् आद्य जगद्गुरु भाष्यकार भगवद्पाद श्रीशङ्कराचार्य । उहाँको <br> गीता भाष्यलाई परवर्ती विद्वान्हरूले प्रामाणिक आधार मानेका छन् । <br> हाम्रो राष्ट्रभाषा नेपालीमा आजसम्म झन्डै शताधिक अनुवाद र व्यख्या, विवरण, टीका आदि प्रकाशित भइसकेका छन् – आकार–प्रकारमा साना ठूला गरेर । भगवान् श्रीकृष्णले ७०० श्लोकमा सम्पूर्ण <br> शास्त्रको सार–संग्रह उद्घाटन गर्नुभएको गीता सातलाखभन्दा पनि बढी श्लोकले व्याख्या गरिसकेका होलान् । अझै गीताको अनन्त अनुवाद, अनन्त व्याख्या, अनन्त टीका, अनन्त भाष्य गर्न <br> सकिन्छ । <br> <br> यसै क्रममा श्रीमद्भगवद्गीताको समछन्दको पद्यानुवादनवीन कोमलगीतालिएर एक दिन बिहान कोमलप्रसाद पोखरेल स्वाध्याय परिवार तफाल्हों, भैरवस्थान, ललितपुर आउनुभयो प्रा. लालानाथ <br> सुवेदीजीका साथमा । हाम्रो दैनिक स्वाध्याय सकिएपछि चिनाजानी, कुशल–मङ्गलपूर्वकको भलाकुसारी पश्चात् पोखरेलजीले नवीन कोमलगीताको पाण्डुलिपि मेरा हातमा राखिदिएर भूमिकाका लागि <br> आग्रह गर्नुभयो । मैले अत्यन्त हर्षित भई, आफ्नो सौभाग्य ठानेर स्वीकार गरें । <br> <br> पढ्दै गएँ । राम्रो लाग्यो । असाध्य राम्रो लाग्यो । भाव, भक्ति उसै (राम्रो), अनुवाद गर्ने उत्साह राम्रो, समय मिलाउन सक्नु कति हो कति राम्रो । विचार, बुद्धि, क्षमता अति नै राम्रो । यो पनि <br> यज्ञ हो स्वाध्याय यज्ञ, ज्ञान यज्ञ । अनुवादकलाई नमन गर्दछु । मेरा सहधर्मी, सहकर्मी हुनुहुँदो रहेछ । समान उद्देश्य लिएर यो उत्तर वयमा अध्यात्म साधनामा लागेका मित्र हुनुहुँदो रहेछ <br> कोमलप्रसाद पोखरेल । <br> <br> प्रस्तुत गीता कोमलगीता जस्तै–जस्तै भए पनि यो आफ्नै पाराको छ । अधिकारी र पोखरेल थर र गोत्रमा भिन्नता र नाममा समानता भए जस्तै अनुवादमा पनि केही भिन्नता र केही समानता <br> पाइन्छ ।त्यसै गरी उद्देश्यमा, तŒवमा र प्रतिपाद्य विषयमा समानता तथा रचनामार शब्द–संयोजनमा भिन्नता । <br> <br> मैले गीताका विषयमा आफ्ना धेरै निबन्ध लेखेको छु, निबन्धहरूमा उल्लेख गरेको छु, र मेरी अर्धाङ्गिनी श्रीमती मीनाकुमारी (गायत्री) रिसालले गरेको गद्यानुवादमा धेरै सघाएको छु । अतः म <br> गीताको धेरै नजिक छु । धेरै पटक गीताको व्याख्या गरिसकेको हुनाले गीता त मेरो आत्मा हो, सर्वस्व हो । वि.सं.२०१० देखि आज (२०७५) सम्म नित्य पाठ गर्दैछु । अतः प्रस्तुत पद्यानुवाद <br> असाध्य मिठो लाग्यो । <br> अनुवादक पोखरेलको समछन्दको प्रस्तुत नेपाली पद्यानुवादले यस विशाल गीता–मन्दिरमा अर्को एउटा इँटा थप्ने पवित्र काम गरेको छ । नेपाली आध्यात्मिक क्षेत्र अझ आलोकित भएको छ । <br> अनुवादकलाई धेरै धेरै धन्यवाद, साधुवाद । <br> <br> सेवा गर्ने सौभाग्य पाएँ, धन्य भएको छु ।पोखरेलजीको आध्यात्मिक, शारीरिक सुस्वास्थ्यको लागि परब्रह्म परमात्मा श्रीकृष्णका पाउमा प्रार्थना गर्दछु । <br> <br> प्रस्तुत ग्रन्थबाट : <br> जो सदैव मलाई नै भज्दछन् प्रेमपूर्वक, <br> बुद्धि दिन्छु, त्यसैद्वारा मलाई भेट्तछन् तब । <br> ती भक्तमा कृपा राखी भित्री अज्ञान, कल्मष, <br> ज्ञानको दीप बालेर नाश गर्छु धनञ्जय ! <br> (नवीन कोमल–गीता १०।१०–११) <br> शिवमस्तु <br> <br> प्रा.शिवगोपाल रिसाल <br> शिवमन्दिर <br> शान्तिकुना, ललितपुर ५ <br> २०७५।२।११ <br> <br> gqxfxpcd76rhxdy86cjc5y6kuzu94cw सजिलो कोमलगीता/भूमिका २ 0 4308 16527 16524 2020-04-26T07:31:14Z Komal Prasad Pokharel 1182 /* मन्तव्य */ wikitext text/x-wiki ===मन्तव्य=== <br> शिक्षा तथा साहित्यसेवी कोमलप्रसाद पोखरेलद्वारा अनूदित नवीन कोमलगीता पुस्तक प्रकाशित हुन लागेकोमा मलाई अत्यन्त खुशी लागेको छ । अनुवादकीय गुणले पर्याप्त मात्रामा युक्त भएकाले यस <br> कृतिले नेपाली धार्मिक साहित्यमा आफ्नो सशक्त उपस्थितिगराउन सामथ्र्य राख्दछ । यस्तो महत्त्वपूर्ण अनूदित ग्रन्थ तयार गरी प्रकाशमा ल्याउनुभएकोमा म अनुवादक पोखरेलप्रति साधुवाद ज्ञापन <br> गर्दछु । <br> <br> गीता सुगीता कर्तव्या किमन्यैः शास्त्रविस्तरैः यति उक्तिले नै गीताको महिमा झल्कन्छ । एकलाख श्लोक भएको विशालकाय महाभारत ग्रन्थको सार नै गीता हो भन्दा फरक पर्दैन । संसारका <br> अधिकांश भाषामा गीताको अनुवाद र व्याख्या भएको छ । संस्कृतबाट भाषान्तर गरिएका ग्रन्थमा गीताको सङ्ख्या सबभन्दा बढी छ । नेपालीमा हालसम्म सैकडौं अनुवाद गरिएका छन् । गद्य वा <br> पद्यमा गरिएका नेपाली अनुवादमा भावानुवाद र छायानुवाद दुवै विधिका अनुवाद समच्छन्दमा वा स्वतन्त्र शैलीमा गरिएका छन् । तिन मध्ये कोमलनाथ अधिकारीको कोमलगीता निकै सफल र चर्चित <br> कृति हो । यस शृङ्खलामा श्रीकोमलप्रसाद पोखरेलको समच्छन्दी नवीन कोमलगीता अत्यन्त सुन्दर अनुवाद हो जसलाई वर्तमान कोमलगीताभने पनि अत्युक्ति ठहरिंदैन । <br> <br> प्रस्तुत नवीन कोमलगीता अनेक दृष्टिले उल्लेख्य र विशिष्ट छ । यसको अनूदित रचनाले मौलिक काव्यकृतिको छनक दिन्छ । संस्कृत नबु¤नेका लागि यसको शैली खुबै रुचिकर छ । केवल नेपाली <br> अनुवाद पढेर मात्र पनि यसमा [[श्रीमद्भगवद्गीता]]को आस्वाद सजिलै पाउन सकिन्छ । मैले आद्योपान्त सर्सर्ति पढें । कतै पनि अस्वाभाविकता पाइँन । गीताका पचासौं अनूदित कृति पढ्दा यसलाई <br> उछिन्न सक्ने मैले पाइँन । <br> <br> अनुवादकला सरल छैन, कठिन छ । हजारौं साल पहिले अर्कै परिवेशमा अरुकै भाषा र शैलीमा लेखिएको कृति समय, सन्दर्भ, भाषा,शैलीमा मूल मर्म नछाडी रूपान्तरण गर्नु चानचुने काम होइन । <br> तर कोमलजीले मूल भाव र मर्मलाई नछाडी जस्ताको तस्तै अनुवाद गरेर सरल र सरस नेपालीमा छन्दोबद्ध रूपमा प्रस्तुत गर्नुभएको छ । त्यसैले यो अनुवाद नेपाली पाठकलाई चाख–लाग्दो हुनेछ <br> भन्ने म विश्वास गर्दछु । हेरौं १।२ नमुना : <br> मूल संस्कृत – <br> न काङ्क्षे विजयं कृष्ण न च राज्यं सुखानि च । <br> किं नो राज्येन गोविन्द किं भोगैर्जीवितेन वा ।। <br> नेपाली अनुवाद – <br> जीत नै न त चाहन्छु, न राज्य–प्राप्तिको सुख, <br> बाँचेर राज्यको भोग केका निमित्त केशव ! १।३२ <br> अर्को उदाहरण <br> संस्कृत – <br> आश्चर्यवत् पश्यति कश्चिदेन– <br> माश्चर्यवद्वदति तथैव चान्यः । <br> आश्चर्यवच्चैनमन्यः शृणोति, <br> श्रुत्वाप्येनं वेद न चैव कश्चित् ।। <br> नेपाली : <br> आश्चर्यले हेर्दछ विज्ञ कोही, <br> आश्चर्यले वर्णन गर्छ कोही । <br> आश्चर्यले सुन्दछ अन्य कोही, <br> बुझ्दैन सुन्दा पनि ठ्याम्म कोही । २।२९ <br> गीताले हरेक समस्याको समाधान दिन्छ । दर्शन, इतिहास, संस्कृति, साहित्य र जीवनको समग्र कला यसमा पाइन्छ । <br> <br> जीवनलाई कुन मोड दिने र गन्तव्यसम्म कसरी पुग्ने भन्ने शिक्षा र सन्देश गीताले दिन्छ । अनुवाद र व्याख्या गरे पनि यसले नवीनता दिन छाड्दैन । यो शाश्वत रचना हो । कोमलप्रसादजीले निकै <br> रोचक र आकर्षक शैलीमा अनुवाद गरेर प्रस्तुत कृति नेपाली समाजलाई दिनुभएको छ । यसको अध्ययन, मनन र अनुशीलन गरेर जीवनलाई धन्य बनाउन म सबैसँग आग्रह गर्दछु । अन्तमा यसको <br> लेखन र प्रकाशनमा संलग्न सबैप्रति धन्यवाद जनाउँदै प्रकाशनको पूर्ण सफलताको कामना गर्दछु । <br> तस्माच्छास्त्रं प्रमाणं ते कार्याकार्यव्यवस्थितौ । <br> ज्ञात्वा शास्त्रविधानोक्तं कर्म कर्तुमिहार्हसि ।। <br> प्रमाण शास्त्र हो, कार्य–अकार्य छ व्यवस्थित । <br> त्यसैले शास्त्र जानेर कर्मादि गर्नु पर्दछ ।। १६।२४ <br> प्रा.डा.माधवप्रसाद भट्टराई <br> अध्यक्ष <br> राष्ट्रिय धर्मसभा, नेपाल <br> अनामनगर, काठमाडौं <br> मिति २०७५।३।५ <br> <br> [[सजिलो कोमलगीता/भूमिका ३]] <br> 4z8l1j7c8u1dwsu6vx07fkfw85s1hqt सजिलो कोमलगीता/भूमिका ३ 0 4309 17312 17311 2022-07-06T11:35:15Z 113.199.236.176 wikitext text/x-wiki ===सर्वश्रेष्ठ पाथेय गीताको नवीन अनुवाद=== <br> <br> विश्वका दुई सयभन्दा धेरै भाषामा श्रीमद्भगवद्गीताको अनुवाद भएको पाइन्छ । यो ग्रन्थ यद्यपि आकारमा लघु छ तथापि यसको उपादेयता चाहिँ बृहत् छ, हात्तीको आँखाजस्तो । अर्थात् यो मानव मात्रलाई आ–आफ्नो जीवनपद्धति सिकाउने गुरुग्रन्थ हो, त्यसैले यसका परिप्रेक्ष्यलाई हृदयङ्गम गरेर विश्वका अनेक भाषामा यसको भाषान्तरण (अनुवाद) भएको हुनुपर्छ । त्यसो त हाम्रा वैदिक वाङ्मयले विश्वलाई नै नेतृत्व गरिआएका छन् । यसै हेतुलाई दिग्दर्शन गरेर हाम्रा पूर्वज मनीषीहरूले यसो भन्ने गरेका हुन् <br> एतद्देशप्रसूतस्य सकासादग्रजन्मनः । <br> स्वं स्वं चरित्रं शिक्षेरन् पृथिव्यां सर्वमानवाः । <br> अर्थात् यस आर्यावर्त हिमवत्खण्डका पवित्र भूमिबाट सहस्रौं ऋषि–ऋषिकाको चरित्र, आहार–विहार, सदाचारजस्ता मानवीय व्यवहार देखेर, बुझेर पृथिवीका मानवले आ–आफ्ना चरित्र निर्माण गर्दै आएका छन् । उपर्युक्त उच्च कोटिको सूक्तिबाट स्पष्ट भएको छ हाम्रा वेद, पुराण, रामायण, उपनिषद्, स्मृति–शास्त्रहरूले जाति, धर्मभन्दा माथि उठेर मानव मात्रका हितका निम्ति सर्वोच्च मूल्य स्थापित गरेका छन् । यसै परिप्रेक्ष्यमा महर्षि वेदव्यासले वेदको वर्गीकरण गर्नुका साथै महाभारत र पुराणहरूको रचना गरेका हुन् । पृथक् ग्रन्थका रूपमा विद्यमान श्रीमद्भगवद्गीता उनै महर्षि वेदव्यास–रचित महाभारत ग्रन्थबाट निकालिएको हो । गीतामा वेद तथा उपनिषद्हरूको सार खिचेर राखिएको छ र यसलाई एउटी गाईका रूपमा मानवीकरण गरिएको छ । यिनै गाईबाट प्राप्त दुधरूपी अमृत पान गराउने महान् उद्देश्य राखेर वेदव्यासले कृष्णलाई दुहुने गोठालो, अर्जुनलाई दूध पघार्ने बाछो, जिज्ञासु भक्तजनलाई दूध पान गर्ने व्यक्ति बनाएका छन् । यसमा ज्ञातव्य के छ भने वैदिक धर्मसंस्कृति प्राचीन कालमा विश्वव्यापी थियो । वैदिक सूक्तले भन्छ – सा प्रथमा संस्कृतिर्विश्ववारा (त्यो पहिलो संस्कृति विश्वव्यापी थियो ) । त्यो सनातन संस्कृति नै थियो, जो आज पनि हिमालयदेखि दक्षिण, हिन्दमहासागरदेखि उत्तर, भूमध्यसागरदेखि पूर्व र पूर्वी सागर (इन्डोनेसिया)देखि पश्चिमको भूमिमा रहेको छ । <br> <br> श्रीमद्भगवद्गीतासंस्कृत भाषामा रचना गरिएको देववाणी हुनाले कलियुग वा आधुनिक समयमा यो देवभाषा बुझ्ने मानिसको संख्या अल्प–अल्प हुँदै गएकाले र यो अत्यन्त पठनीय एवं मननीय ग्रन्थ भएकाले विश्वका अधिकांश भाषाभाषीले आ–आफ्ना भाषामा अनुवाद गरी अध्ययन मनन गर्दै आएका छन् । सर्वप्रथम श्रीकृष्णबाट यो शिक्षा पाएर अर्जुनले महाभारतको युद्ध जितेका हुन् । वास्तवमा मानव मात्रले बुझ्नुपर्ने र लिनुपर्ने शिक्षा गीतामा अनन्त छन् । यो शिक्षाको महासागर नै हो । आफ्नो शत्रु पनि आफैं हो, मित्र पनि आफैं हो, आफ्नो उद्धार आफैंले गर्नुपर्छ, आत्मा अजर–अमर छ भन्ने र ब्रह्म–तŒव, कर्मयोग र स्थितप्रज्ञताका विषयमाश्रीकृष्णलेदिएका अनेकौं महŒवपूर्ण शिक्षाद्वारा अर्जुन कल्मषरहित भएका हुन् । अर्जुनलाई निमित्त बनाएर मानव मात्रका लागि अमूल्य मार्गनिर्देश गरिएको यस गीताज्ञानबाट मानवले कल्मषरहित बन्न सिक्नु पर्ने कुरा आजको आवश्यकता हो । <br> <br> मानव जीवन पद्धति वा मानव संहिताको महत्तम मूल्यलाई हृदयङ्गम गरी नेपालीको मात्र नभएर मानव मात्रको कल्याणका निमित्तलोक्को गरूँ हित् भनी भन्दै भानुभक्तले रामायणको रचना गरेजस्तै प्रतिभाका धनी आत्रेय गोत्रोत्पन्न कवि कोमलप्रसाद पोखरेलले पनि श्रीमद्भगवद्गीताको नेपाली भाषामा कवितामय छायानुवाद गरी सार्वजनिक गर्न लाग्नुभएको छ । प्रशस्त चिन्तन र मनन नगरी अनुवाद कलामा कुशलता प्राप्त गर्न सकिदैन । अतः अनुवादकीय परिभाषालाई आत्मसात् गदै केही तत्सम शब्दका अर्थ र केही झर्रा वा ठेट नेपाली शब्दसमेतको प्रयोगद्वारा सरल र सुबोधगम्य भाषामा अर्थ छर्लङ्ग हुनेगरी अनुवाद गर्नुभएको छ । यस्ता परोपकारी भावनाले ओतप्रोत व्यक्ति–व्यक्तित्वबाट मात्र यस प्रकारका ठुला काम हुने गर्छन् । समाजलाई असत्यबाट सत्यतिर, अन्धकारबाट उज्यालोतिर, मृत्युबाट अमरतातिर डो¥याउने एक मात्र ग्रन्थ गीता हो । यसैको अनुवाद गर्नुभएको छ पोखरेलले । यथोचित समयमा यथोचित कार्य सम्पादन गर्नु र निरन्तर गरिरहनु नै पुरुषार्थ हो । यस दूरदर्शिताका लागि कवि पोखरेल धन्यवादका पात्र हुनुहुन्छ । विशेषतः आजका युवावर्ग आफ्ना धार्मिक–आध्यात्मिक चिन्तन, मननबाट टाढा, आपैंmलाई नचिन्ने (म को हुँ, ? म के हुँ, ? म कहाँको हुँ ?) आदिलाई पर्गेल्न नसक्ने अवस्थामा पुगेका क्षणमा प्रकाशित हुन लागेको गीताको प्रस्तुत नवीन अनुवादले अवश्य नै मूल बाटामा, मूल धारमा फर्काउने छ । <br> <br> यसै प्रसङ्गमा मलाई अत्यन्त घत लाग्ने श्रीमद्भगवद्गीताको निम्नलिखित श्लोक र मलाई मन परेको नेपाली अनुवाद यस प्रकार छन् : <br> मूल संस्कृत <br> अनुद्वेगकरं वाक्यं सत्यं प्रियहितं च यत् । <br> स्वाध्यायाभ्यसनं चैव वाङ्मयं तप उच्यते ।। (१७÷१५) <br> नेपाली अनुवाद <br> वाणी हितकर, प्यारो, साँचो, कष्ठ–निवारक, <br> शास्त्र अभ्यास हुन् हाम्रा बोलीवचनका तप । <br> अन्त्यमा, यस प्रकारको वाङ्मय तपस्याको फलका रूपमा प्रकाशित हुन लागेको प्रस्तुत नवीन कोमलगीताका माध्यमबाट स्वधर्म र कर्मयोगका अमरशिक्षाको मूलभूत सत्यको उद्घाटन गर्दै निःश्रेयसिद्धिरूपी सर्वश्रेष्ठ पाथेय प्रदान गर्नुहुने कवि कोमलप्रसाद पोखरेललाई यस्तै अरु पनि शुभ लेखनीय पुरुषार्थ गर्ने उत्प्रेरणा जाग्दै गरोस् । हृदयतः साधुवाद । <br> आचार्य रोहिणीविलास लुइटेल <br> कालीस्थान, शनिश्चरे, झापा <br> <br> ccw4jl38wefuec07ssu3xwfnzegvajn सजिलो कोमलगीता/प्रकाशकीय 0 4310 16540 16539 2020-04-27T08:50:28Z Komal Prasad Pokharel 1182 /* प्रकाशकीय */ wikitext text/x-wiki ===प्रकाशकीय=== <br> हाम्रो पूर्वीय सनातन धर्म–ग्रन्थहरूमध्ये श्रीमद्भगवद्गीता एक अत्यन्त तेजस्वी निर्मल हीरा हो । यो उपनिषद्, दर्शन र अध्यात्मको त्रिवेणी हो । गीताले एकातिर ब्रह्माण्डको पूर्ण ज्ञान प्रदान गरेको छ <br> भने अर्कातिरआत्म विद्याको गूढ़ तथा पवित्रतम रहस्यलाई संक्षिप्तरूपमा स्पष्ट पारेको छ र सोही रहस्यद्वारा मानव मात्रलाई आध्यात्मिक पूर्णावस्थातिर जाने मार्ग प्रशस्त गरेको छ । त्यति मात्र <br> होइन भक्ति र ज्ञानलाई शास्त्रोक्त व्यवहारका साथ संंयोग गराउने र सोही संयोगद्वारा यस संसारका दुःखी मनुष्यलाई शांन्ति दिएर निष्काम कर्म गर्न सिकाउने एक मात्र अत्युŒाम ग्रन्थ पनि <br> भगवद्गीता नै हो । संसारका कुनै साहित्यमा पनि यस किसिमको बालबोध–ग्रन्थ प्राप्य छैन । केवल काव्यका दृष्टिबाट यसको अध्ययन गरेका खण्डमा पनि यो ग्रन्थ उत्तम काव्यमा गनिन्छ, किनभने <br> यसमा आत्मज्ञान–सम्बन्धी अनेक गूढ सिद्धान्त प्रतिपादित छन् र यी सिद्धान्त बालक तथा वृद्ध दुवैका निमित्त अति उपयोगी, पठनीय र मननीय मानिन्छन् । यो ग्रन्थ सनातन एवं शाश्वत वैदिक <br> धर्मको सार हुनुका साथै साक्षात् भगवान् कृष्णका श्रीमुखबाट निस्किएको ज्ञानमा मुछिएको भक्तिरसामृत हो, त्यसैले यस कामधेनु–ग्रन्थका योग्यताको समग्र वर्णन गर्नु सूर्यलाई हत्केलाले छेल्नु बराबर हो । <br> । यस ग्रन्थमा परमात्मासम्म पुग्ने आन्तरिक मार्गमा यात्रा गर्न इच्छुक सबै किसिमका वर्ग, जाति, लिङ्ग एवं सम्प्रदायमा आबद्ध साधकहरूलाई एउटै सोझो सरल मार्ग देखाइएको छ । यसलाई विश्वका <br> सबै प्रकारका हिन्दूवैदिक सम्प्रदायका अनुयायीहरू र शुद्धसनातन धर्मावलम्बीहरूले लगभग पाँच हजार वर्षदेखि अखण्डरूपमा सर्वोपरि प्रामाणिक गुरु–ग्रन्थ मान्दै आएका छन् । यसबाट गीताको गरिमा <br> र महत्ता, उपादेयता एवंप्रभाव के कति रहेछ भन्ने कुरा थाहा पाउन सकिन्छ । <br> <br> अन्तमायस्तो गरिमा र महत्ता बोकेको अमूल्य गीता–ग्रन्थको नेपाली सम–छन्दमा अनुवाद गरी परिशिष्ट खण्डमा प्रत्येक अध्यायको नेपाली र अंग्रेजीमा सारांश समेत राखेर आध्यात्मिक जगत्मा <br> नवीन कोमलगीता प्रदान गर्नुहुने पिता कोमलप्रसाद पोखरेलप्रति अन्तर्हृदयदेखि नमन गर्दछौं । प्रस्तुत अमूल्य ग्रन्थ प्रकाशन गर्ने सौभाग्य पाएर हामी कृतकृत्य भएका छौं । यसका लागि कवि तथा <br> अनुवादक पिताश्रीप्रति आभार व्यक्त गर्दै पिताको सुस्वास्थ्य एवं दीर्घ–जीवनको कामना गर्दछौंं । <br> जय भगवद्गीते !!! <br> प्रकाशक <br> गोपीचन्द्र+पुण्यप्रभा पोखरेल (कट्टेल) <br> सम्प्रति उडब्रिज, भर्जिनिया (अमेरिका) <br> लक्ष्मीप्रसाद+पुष्पादेवी पोखरेल (प्रसाइ) <br> काठमाडाैं <br> <br> hywcr8lqg4keyvdhiqy077gtug0pez4 सजिलो कोमलगीता/अनुवादकीय 0 4311 16547 16546 2020-04-27T09:34:10Z Komal Prasad Pokharel 1182 /* नम्रनिवेदन */ wikitext text/x-wiki ===नम्रनिवेदन=== <br> सबै धर्महरू त्यागी मेरा शरणमा पर, <br> मुक्त गर्छु सबै पापबाट निश्चिन्तले बस । (गीता १८।६६)<br> <br> परमात्मा श्रीकृष्णको उपर्युक्त महान्वाणी रगीगा सुगीता कर्तव्या किमन्यैः शास्त्रविस्तरैःभन्ने सदुक्तिलाई शिरोपर गरी धेरै अघिदेखि श्रीमद्भगवद्गीताको पद्यानुवाद गर्नेचाहना हुँदाहुँदै पनि परमात्माकी <br> बलवती मायाको छायाले यो सतहत्तर वर्षको उमेरसम्म ढाकिरहेको रहेछ । मनको लगाब अध्यात्मतिर भएपनि कलमले नेपाली साहित्यका कथा, कविता, निबन्धलाई नै रुचाउँदै रहेछ । २०७३ असार १२ <br> गते अकस्मात् अर्धाङ्गिनी धर्माको नश्वर देह–मन्दिर ढलेरउनको आत्मा परमात्मतŒवमा रूपान्तरित भएपछि मात्र उनले बेलाबखत भन्ने गरेका अध्यात्मतिर पनि कलम चलोस् न जस्ता वाक्यहरू स्मृति <br> पटमा टल्किए, यसलाई बिउँझाएर कलम समाउन लगाए । धर्माको वार्षिकपछि छोरी पुण्यप्रभाले अमेरिका जान कर गरेर यसलाई अमेरिकातिर लगिन् । अमेरिका बसाइको त्यहीं पाँच महिनाको अवधिमा <br> <br> योनवीन कोमलगीता तयार भयो । नतमस्तक छ यो कलमी धर्मा र उनका अमूल्य सुझावहरूप्रति । समय र स्थान मिलाइदिने छोरी पुण्यप्रभा र ज्वाइँ गोपीचन्द्र कट्टेलप्रति धन्यवादसहित शुभ <br> आशीर्वाद । <br> गीता गङ्गासागर हो । ससाना खोल्सामा पौडिन सिक्तै गरेको सिकारुलाई महासागरमा डुबुल्किमार्ने सामथ्र्य कहाँ पो हुन्थ्यो र ! तर परमात्माको दिव्य दृष्टि प¥यो भने जस्तै असम्भव पनि सम्भव <br> हुँदोरहेछ । <br> नालं द्विजत्वं देवत्वमृषित्वं वासुरात्मजाः <br> प्रीणनाय मुकुन्दस्य न वृतं न बहुज्ञता,(श्रीमद्भागवत ७।७।५१) <br> मूकं करोति वाचालं पङ्गूं लङ्घयते गिरीम् <br> यत्कृपातमहं वन्दे परमानन्द माधवम् । <br> (नबोल्ने बन्छ वाचाल लङ्गडो नाघ्छ पर्वत, <br> कृपादृष्टि दिने कृष्ण प्रभुमा गर्छु बन्दन ) । <br> भन्ने उपर्युक्त सदुक्तिको स्मरण गर्दै भगवत्सहारामा यथाशक्ति, जानी–नजानीयस गङ्गासागरमा पौडने प्रयत्नको फल हो यो । यसका वास्तविक प्रेरक श्रद्धेय विद्वान् मनीषी कोमलनाथ अधिकारी <br> (१९५०–२०२३), मेरा प्रातःस्मरणीय बाआमारामनाथ पोखरेल (१०७०–२०५७) र मीनरूपा पोखरेल (१९८०–२०३६)श्रद्धापूर्वक दण्डवत् प्रणाम गर्दछु । योमलमी सानो छँदा बा छन्द मिलाएर <br> कोमलगीतापढ्नुहुन्थ्यो र आमा एक मनले ध्यान दिएर सुन्नुहुन्थ्यो ।श्रद्धेय प्रेरकहरूप्रति श्रद्धाभक्तिपूर्वक आभ्यन्तरिक नमन गर्नु आफ्नो कर्तव्य ठानेको छ यसले । <br> <br> गीता जीवन सम्बन्धी शास्त्र हो । जीवनलाई चिन्ता र तनावबाट मुक्त गरी साधकलाई आनन्दपूर्वक जीवन बिताउन यसले शिक्षा प्रदान गर्दछ । दैहिक र मानसिक कर्मद्वारा जीवनलाई सुखी <br> बनाउनका साथसाथ परमात्मासँग मेल गराउने जस्ता आश्चर्यजनक कार्य गरेर देखाएको छ । त्यसैले गीता जीवन जिउने एउटा सुन्दर कला पनि हो भन्न पाउँदा यो कलमी गौरवान्वित बनेको छ । <br> अझ भनौं गीता साधारण कर्मलाई परमात्मासँग साक्षात्कार गराउने सरल साधन हो र यसको उद्देश्य कर्मलाई परमात्मातŒवसँग योग गराउनु हो । यसले कर्मयोगमा चमत्कार देखाएको छ । <br> कर्मण्येवाधिकारस्ते मा फलेषु कदाचन (२।४७) कोकर्मवैज्ञानिक यन्त्रबाट कर्मयोगको शल्यक्रिया गरेरयसले कर्मलार्ईपरिश्रम र फल दुई भागमा विभाजन गरी साधकका थालमा परिश्रमपस्किनसिकाएको <br> छ, र सम्बन्धित साधकलाईश्रमको तल्लीनतामा स्वर्गीय आनन्द प्राप्त गर्न सकिने महत्त्वपूर्ण कुरा पनि सिकाएको छ । त्यसैगरीकर्मको फल चाहिं परमात्माका पाउमा समर्पण गर्यो भने साधकले <br> फलाशाको दुःख झेल्नु पर्दैन भन्ने पनि सिकाइको छ । फलको ध्यानबाट छुटकारा पाउनु भनेको साधकका यावत् तनाव र चिन्ता समाप्त हुनु हो । यसरी यसले दुःख–सुखको अभिभारा भगवान्मा <br> सुम्पिएर मनुष्य मात्रलाई आनन्दित बनाउने कार्य गरेको छ । <br> <br> गीताले मनुष्यलाई सम्पूर्ण प्राणीको हितमा कर्म गर्नपनि सिकाएको छ, किनभने पाचौं अध्यायको पच्चिसौं श्लोकमा र बाह्रौं अध्यायको चौथो श्लोकमागरी दुईदुई पटक सर्वभूतहिते रताःभन्ने श्लोकांश <br> आएको छ । पाँचौं अध्यायमा प्रयुक्त श्लोकांशको आशय सम्पूर्ण प्राणीहरूका हितमा प्रीतिको भाव राख्ने साधक निर्गुण ब्रह्ममा पुग्दछ भन्ने हो भने बाह्रौं अध्यायमा प्रयुक्त श्लोकांशको आशय सम्पूर्ण <br> प्राणीहरूका हितमा प्रीतिको भावना राख्ने साधकले म (सगुण परमात्मा) लाई प्राप्त गर्दछ भन्ने हो ।यसको अर्को तात्पर्य के पनि हो भने अर्काका हितमा प्रेम हुनेबित्तिकै सुगमतापूर्वक आफ्नो सुख र <br> आरामको त्याग हुन्छ । आफ्नो सुख र आरामलाई त्याग्नु भनेको जड वस्तुको परित्याग गर्नु हो । यसरी जडताको त्याग गरेपछि साधकले आफ्नो इच्छानुसार निर्गुण या सगुणअथवा दुवै ब्रह्म प्राप्त <br> गर्न सक्छ । <br> <br> अनादिकालदेखि देहसँग प्रयोग हुँदै आएको अहम्लाई सर्वथा त्याग गर्नका लागि सम्पूर्ण प्राणीका हितमा प्रेम हुनु परम आवश्यक छ । प्राणीहरूका हितमा प्रेम भयो भने अहम् सजिलै छुट्न सक्छ र <br> अहम् छुटेपछि आफ्नो स्वरूपको अनुभव हुन्छ । त्यसपछि बन्धनको कुनै सम्भावना रहँदैन । साधकले प्राणी मात्रका हितका लागि के कति कार्य गर्छ, उनीहरूलार्ई के कति चिज दिन्छभन्ने कुराको <br> नापतौल हुँदैन, किनभने कार्य र पदार्थ सीमित हुन्छ ।कार्यहरूको पनि आरम्भ र अन्त हुन्छ तथा पदार्थहरूको पनि संयोग र वियोग हुन्छ, तर सम्पूर्ण प्राणीप्रति गरिने हितको भाव असीमित हुन्छ । <br> असीम भावबाट नै असीम परमात्मतŒवप्राप्त हुन्छ । गीताअमूल्य उपदेशहरूको खानी हो । यस खानीबाट निकालिएका केही महत्त्वपूर्ण उपदेशहरू : <br> <br> १. आत्मा अजर–अमर छ । न यसले कसैलाई मार्छ न यो कसैद्वारा मारिन्छ । <br> २. आत्मा न कहिल्यै जन्मन्छ न कहिल्यै मर्दछ । शरीर नाश भए पनि यसको नाश हुँदैन । <br> ३. तिमी आफुलाई भगवान्मा समर्पित गर । यो नै सबैभन्दा उत्तम सहारा हो । जुन मानिस यो गीतासँग परिचित छ ऊ भय, चिन्ता, शोकबाट सदासदाका लागि मुक्त हुन्छ । <br> ४. जसरी मानिस आफ्ना पुराना लुगा फुकालेर नयाँ लुगा लगाउँछ, त्यसरी नै जीवले मृत्युपछि पुरानो शरीर छाडेर नयाँ शरीर धारण गर्दछ । <br> ५. यस आत्मालाई न शस्त्रलेकाट्न सक्छ, न आगाले डढाउन सक्छ, न पानीले भिजाउन सक्छ, न हावाले नै सुकाउन सक्छ । <br> ५. जन्म लिनेको मृत्यु निश्चित छ, मर्नेको पनि जन्म निश्चित छ । अतः यस्तो निश्चित र अटल विषयमा शोक गर्नु उचित छैन । <br> ७. सुखदुःख, लाभहानि, जितहार आदिको चिन्ता नगरेर मनुष्यले आफ्नो शक्तिअनुसार कर्तव्यकर्म गर्नुपर्छ । यस किसिमको भावबाट कर्म गर्नाले मानिसलाई पाप लाग्दैन । <br> ८. तिम्रो के गयो र तिमी रुन्छौ ? तिमीले के ल्याएका थियौ, जो तिमीबाट गुम्यो ? तिमीले के रचना गरेका थियौ रअहिले त्यो नाश भयो ? तिमीले केही पनि लिएर आएका थिएनौ । जे <br> लिएका छौ यहींबाट लिएका छौ । जे दिएका छौ यहीं दिएका छौ। <br> ९. केवल कर्म गर्नु मात्र मनुष्यका वशमा छ, कर्मफलमा छैन । यसकारण तिमी कर्मफलको आसक्तिमा पनि न फसर कर्मको त्याग पनि नगर । <br> १०. दुःखबाट जसको मन दुःखित हुँदैन, जसलाई सुखको चाहना पनि हुँदैन र जसको मनमा राग, भय र क्रोध समाप्त भएको छ, त्यस्तो मुनि आत्मज्ञानी मानिन्छ । <br> ११. श्रेष्ठ मनुष्यले जस्तो आचरण गर्छ, अरु (सामान्य) मानिसले पनि उसकै जस्तो आचरण गर्छन् । (नेताले जे जस्तो प्रमाण दिन्छ, जनसमुदायले त्यसैलाई मान्छन् । अगाडि हिंड्ने केरी <br> भेडो भड्खालामा प¥यो भने पछि हिंड्ने सबै भेडा भड्खालामा पर्छन्) । <br> <br> गीता छन्दको गाना अर्थात् गीत भएकाले छन्द मिलाएर पढ्ने पाठकलाई यसले आनन्द प्रदान गर्दछ । पढ्दा बुझिन्छ पनि । पद्यमा पढ्न बानी नभएका पाठकका निमित्त गद्यको पनि आवश्यकता <br> पर्छ । सो कुरालाई मध्यनजर गरी परिशिष्ट (क) मा प्रत्येक अध्यायको सारांशनेपाली गद्यमा राखिएको छ । त्यसैगरी मातृभाषा अंग्रेजी हुने र अंगे्रजी जान्ने पाठक, विशेष गरी विद्यार्थीवर्गका <br> लागि प्रत्येक अध्यायको अंग्रेजी–सारांश परिशिष्ट (ख) मा राखिएको छ भने परिशिष्ट (ग) मा यसले अनुवाद गरेका केही स्तुतिहरू प्रस्तुतगरिएका छन् । <br> गीतानुवाद गर्नु एउटा महत्त्वपूर्ण कर्म हो भन्ने ठानेरयसलेआफ्नो अधिकारका रूपमा लिएको छ । कर्मण्येवाधिकारस्ते मा फलेषु कदाचन (२।४७) भन्ने कृष्णको महान्वाणीलाई शिरोपर गरी कर्म मात्र <br> आफ्ना भागमा र यसको फल चाहिं भगवच्चरणारविन्दमा समर्पित गरएिको छ। यो तोते बोलीले पाठकलाईबिञ्चित् मात्र पनि संतुष्टि प्रदान गर्न सक्यो भने अनुवादकले आफुलाई धन्य संझनेछ, <br> भाग्यशाली संझनेछ र त्यसैलाई भगवत्कृपा मान्नेछ । <br> <br> अन्तमा यस नवीनकोमल–गीताको पाण्डुलिपि अध्ययन गरी भूमिका लेखी अमूल्यसहयोग गर्नुहुने विशिष्ट विद्वान्त्रय प्रा.शिवगोपाल रिसाल (ललितपुर), प्रा.डा.माधवप्रसाद भट्टराई, (काठमाडौं) र <br> आचार्य रोहिण्ीविलाश लुइटेल (झापा)प्रति यो अनुवादक हृदयतः नमन एवं आभार प्रकट गर्दछ । त्यस्तै भूमिका लेखनको संयोग जुटाई सहयोग गर्नुहुने प्रा.लालानाथ सुवेदी (काठमाडौं) र त्रिफला <br> राष्ट्रिय पुस्तकालयका अध्यक्ष प्रेमप्रकाश पोखरेल (झापा) धन्यवादका पात्र हुनुहुन्छ । साथै यस कार्यमा सहयोगीको भूमिका निर्वाह गर्ने मेरा छोरी–ज्वाइँ पुष्पा लक्ष्मीप्रसादलाई धन्यवाद एवं शुभ <br> आशीर्वाद ।गीताको अनुवाद कार्यमा कत्ति पनि बाधा नपुर्याई सहयोग गर्ने छोराबुहारी तीर्थ+राधा, गणेश+दीपा, नातिनी अनिता, नाति अजित, अभिजित, आराधना, अभिषेक र अमृतसमेत सबैको <br> ध्यान गीतामृत पान गर्नतिर पनि लागोस् भनी ईश्वरसँग प्रार्थना गर्दछु । साथै ध्यानपूर्वक मुद्रणसम्बन्धी कार्यको अभिभारा बहन गर्ने नरेन्द्र+कमला पराजुलीप्रति हार्दिक धन्यवाद व्यक्त गर्दछु । <br> विनीत <br> कोमलप्रसाद पोखरेल <br> कोजाग्रत पूर्णिमा २०७५ <br> <br> tcux97j3wfz9szi38bk2txosjtymyfp श्रीमद्भगवद्गीता दशौ अध्याय 0 4316 17036 2020-08-30T06:05:58Z 27.34.48.52 chap 10 wikitext text/x-wiki अध्याय १० == अध्याय १० विभूति योग== ===श्रीभगवान् उवाच=== <br>भूय एव महाबाहो शृणु मे परमं वचः । <br>यत्तेऽहं प्रीयमाणाय वक्ष्यामि हितकाम्यया ।।१।। <br>हे महाबाहो फेरि पनि मेरो परम वचनलाई सुन, तिमीलाई मैले अतिशय प्रेम गर्ने हुनाले यो मैले तिमीहलाई भन्दैछु । <br>न मे विदुः सुरगणाः प्रभवं न महर्षयः । <br>अहमादिर्हि देवानां महर्षीणां च सर्वशः ।।२।। <br>मेरो प्रभव न देवताहरु जान्दछन् न महर्षिहरुले । किनभने सबै प्रकारले देवता र महर्षिहरुको आदिकारण पनि मै हूं । <br>यो मामजमनादिं च वेत्ति लोकमहेश्वरम् । <br>असम्मूढः स मर्त्येषु सर्वपापैः प्रमुच्यते ।।३।। <br>जसले मलाई अजन्मा, अनादि र सबै लोकको महा ईश्वर भनी तत्त्वले जान्दछ त्यो मनुष्यहरुमा ज्ञानवान् हो । सबै पापले मुक्त हुनजान्छ । <br>बुद्धिर्ज्ञानसम्मोहः क्षमा सत्यं दमः शमः । <br>सुखं दुःखं भवोऽभावो भयं चाभयमेव च ।।४।। <br>अहिंसा समता तुष्टिस्तपो दानं यशोऽयशः । <br>भवन्ति भावा भूतानां मत्त एव पृथग्विधा ।।५।। <br>बुद्धि, यथार्थ ज्ञान, असम्मूढता, क्षमा, सत्य, इन्द्रिय दमन, मनको निग्रह, तथा सुख दुख उत्पत्ति, प्रलय, भय र अभय, अहिंसा र समता, सन्तोष, तप, दान यश, अयश प्राणीहरुको नाना भाव मबाट नै हुन्छन् । <br>महर्षयः सप्त पूर्वे चत्वारो मनवस्तथा । <br>मद्भावा मानसा जाता येषां लोक इमा प्रजाः ।।६।। <br>सात महर्षि, उनीभन्दा पहिलेका चार (सनकादि) तथा मनुहरु (चौध) यी सबै मेरो भाव र संकल्पबाट उत्पन्न भएका हुन् । यिनीहरुको लोक नै यो प्रजा हो । <br>एतां विभूतिं योगं च मम यो वेत्ति तत्त्वतः । <br>सोऽविकम्पेन योगेन युज्यते नात्र संशयः ।।७ <br>जसले मेरो यस विभूति र योगशक्तिलाई तत्त्वतः जान्दछ त्यो निश्चल भक्तियोगले युक्त हुन्छ यसमा कुनै संशय छैन । <br>अहं सर्वस्य प्रभवो मत्तः सर्वं प्रवर्तते । <br>इति मत्वा भजन्ते मां बुधा भावसमन्विताः।।८ ।। <br>म सम्पूर्ण जगत्को उत्पत्तिको कारण हो । मबाट नै सबै जगत्ले चेष्टा गर्छ यस प्रकार बुझेर श्रद्धाभाव समन्वित बुद्धिमान (भक्त) मलाई भजद्छन । <br>मच्चित्ता मद्गतप्राणा बोधयन्तः परस्परम् । <br>कथयन्तश्च मां नित्यं तुष्यन्ति च रमन्ति छ ।।९ ।। <br>ममा चित्त भएका, मलाई प्राणसरह मान्ने (भक्त) एक आपसमा यो जानकारी गराउंदै, यिनै कुरा गर्दै र निरन्तर सन्तुष्ट हुन्छन् र ममा नै रमाउंछन् । <br>तेषां सततयुक्तानां भजतां प्रीतिपूर्वकम् । <br>ददामि बुद्धियोगं तं येन मामुपयान्ति ते ।।१० ।। <br>उनी सतत ममा युक्त प्रीतिपूर्वक भजनगर्ने भक्तलाई यस्तो बुद्धि (योग) दिन्छु जसबाट उनीहरुले मेरो उपासना गर्छन् । <br>तेषामेवानुम्पार्थमहमज्ञानजं तमः । <br>नाशयाम्यात्मभावस्थो ज्ञानदीपेन भास्वता ।।११ ।। <br>उनी प्रति अनुग्रह गर्नका लागि आत्मभाव (उनी भित्र) स्थित मैले नै अज्ञानजनित अन्धकारलाई प्रकाशमय ज्ञानदीपद्वारा नष्ट गरीदिन्छु । ===अर्जुन उवाच=== <br>परं ब्रह्म परं धाम पवित्रं परमं भवान् । <br>रुषं शाश्वतं दिव्यमादिदेवमजं विभुम् ।। १२ ।। <br>आहुस्त्वामृषयः सर्वे देवर्षिर्नारदस्तथा । <br>असितो देवलो व्यासः स्वयं चैव ब्रवीषि मे ।।१३ ।। <br>तपाईं परम ब्रह्म, परम धाम र परम पवित्र हुनुहुन्छ । तपाईंलाई सबै ऋषिगण शाश्वत दिव्य पुरुष आदिदेव अजन्मा सर्वव्यापी भन्दछन् । देवर्षि नारद असित, देवल तथा व्यासले पनि यही भन्छन् । र स्वयं तपाईं आफैंले पनि मलाई यही भन्नुहुन्छ । <br>सर्वमेतदृतं मन्ये यन्मां वदसि केशव । <br>न हि ते भगवन् व्यक्तिं विदुर्देवा न दानवाः ।। १४।। <br>हे केशव, जे कुरा तपाईंले मलाई भन्नु भएको छ ती सबै लाई मैले सत्य मानेको छु । हे भगवन्, तपाईंको व्यक्तित्व (लीला) लाई देवता वा दानव कसैले पनि जान्दैनन् । <br>स्वयमेवात्मनात्मानं वेत्थ त्वं पुरुषोत्तम । <br>भूतभावन भूतेश देवदेव जगत्पते ।।१५।। <br>भूतभावन (भूतलाई उत्पन्न गर्ने) हे प्राणीका ईश, देवका पनि देव जगतका मालिक हे पुरुषोत्तम तपाईं आफैले आफूलाई जान्नु हुन्छ । <br>वक्तुमर्हस्यशेषेण दिव्या ह्यात्मविभूतयः । <br>याभिर्विभूतिभिर्लोकानिमांस्त्वं व्याप्य तिष्ठसि ।।१६।। <br>जुन जुन विभूतिहरुद्वारा यी लोकमा व्याप्त गरेर स्थित हुनुहुन्छ । तपाईं नै आफ्ना दिव्य विभूति बांकी नै नराखी भन्नमा समर्थ हुनुहुन्छ । <br>कथं विद्यामहं योगिंस्त्वां सदा परिचिन्तयन् । <br>केषु केषु च भावेषु चिन्त्योऽसि भगवन्मया ।।१७ ।। <br>हे योगेश्वर, मैले निरन्तर चिन्तन गर्दै तपाईंलाई कसरी चिन्न सक्छु । अनि हे भगवान् मेरा कुन कुन भावद्वारा तपाईं चिन्त्य हुनुहुन्छ । <br>विस्तरेणात्मनो योगं विभूतिं च जनार्दन । <br>भूयः कथय तृप्तिर्हि शृण्वतो नास्ति मेऽमृतम् ।।१८ ।। <br>हे जनार्दन, आफ्नै योग शक्ति र विभूतिलाई फेरि सविस्तार भन्नुहोस् किनभने अमृतमय यी वचन सुनेर म तृप्त नै हुनसकिरहेको छैन ।=== ===श्रीभगवानुवाच=== <br>हन्त ते कथयिष्यामि दिव्या ह्यात्मविभूतयः । <br>प्राधान्यत कुरुश्रेष्ठ नास्त्यन्तो विस्तरस्य मे ।।१९।। <br>हे कुरुश्रेष्ठ, मेरो विभूतिहरुको विस्तार अनन्त छ । त्यसैले अब मैले दिव्य विभूतिहरु मध्ये मुख्य मुख्य तिम्रो जानकारीका लागि भन्छु । <br>अहमात्मा गुडाकेश सर्वभूताशयस्थितः । <br>अहमादिश्च मध्यं च भूतानामन्त एव च ।।२० ।। <br>हे गुडाकेश, म सबै भूतप्राणीका हृदयमा स्थित आत्मा हूं । तथा सबै भूतप्राणीको आदि, मध्य र अन्त पनि म नै हूं । <br>आदित्यानामहं विष्णुर्ज्योतिषां रविरंशुमान् । <br>मरीचिर्ममरुतामस्मि नक्षत्राणामहं शशी ।।२१ ।। <br>आदित्यहरुमा म विष्णु, ज्योतिहरुमा किरणहरुलेयुक्त सूर्य हूं । मरुतहरुमा म मरीचि र नक्षत्रहरुमा म चन्द्रमा हुं । <br>वेदानां सामवेदोऽस्मि देवानामस्मि वासवः । <br>इन्द्रियाणां मनश्चास्मि भूतानामस्मि चेतना ।।२२ ।। <br>वेदहरुमा सामवेद, देवताहरुमा इन्द्र, इन्द्रियहरुमा मन, र भूतप्राणीहरुमा चेतना हूं । <br>रुद्राणां शंकरश्चास्मि वित्तेशो यक्षरक्षसाम् । <br>वसूनां पावकश्चास्मि मेरुः शिखरिणामहम्।। २३ ।। <br>रुद्रहरुमा शंकर, यक्ष र राक्षसहरुमा वित्तको स्वामी, वसुहरुमा पावक र शिखरहरुमा सुमेरु पर्वत हूं । <br>पुराधसां च मुख्यं मां विद्धि पार्थ बृहस्पतिम् । <br>सेनानीनामहं स्कन्दः सरसामस्मि सागरः ।।२४।। <br>पुरोहितहरुमा मुख्य बृहस्पति मलाई बुझ, सेनानीहरुमा स्कन्द र जलाशयहरुमा सागर हूं । <br>महर्षीणां भृगुरहं गिरामस्म्येकमक्षरम् । <br>यज्ञानां जपयज्ञोक्स्मि स्थावराणां हिमालयः ।।<br>२५।। <br>महर्षिहरुमा म भृगु, वाणीमा एक अक्षर (ओंकार), यज्ञहरुमा जपयज्ञ, स्थावरहरुमा हिमालय हूं । <br>अश्वत्थ सर्ववृक्षाणां देवर्षीणां च नारदः । <br>गन्धर्वाणां चित्ररथः सिद्धानां कपिलो मुनिः ।।२६।। <br>वृक्षहरुमा पीपलको वृक्ष, देवर्षिहरुमा नारद, गन्धर्वहरुमा चित्ररथ, र सिद्धहरुमा कपिलमुनि हूं । <br>उच्चैःश्रवसमश्वानां विद्धि माममृतोद्भवम् । <br>ऐरावतं गजेन्द्राणां नराणां च नराधिपम् ।।२७।। <br>अश्वहरुमा उच्चैःश्रवा नाम गरेको अमृतबाट उत्पन्न, हात्तीहरुमा ऐरावत मानिसहरुमा नराधिप मलाई जान । <br>आयुधानामहं वज्र धेनूनामस्मि कामधुक् । <br>प्रजनश्चास्मि कन्दर्पः सर्पाणामस्मि वासुकिः ।।२८।। <br>आयुधहरुमा वज्र, गाईहरुमा कामधेनु, प्रजननका लागि कामदेव, र सर्पहरुमा वासुकि मै हूं । <br>अनन्तश्चास्मि नागानां वरुणो यादसामहम् । <br>पितृणामर्यमा चास्मि यमः संयतामहम् ।।२९।। <br>नागहरुमा अनन्त (शेष) नाग, जलचरको अधिपति वरुण, पितृहरुमा अर्यमा, र संयमकर्ताहरमा यमराज म नै हूं । <br>प्रह्लादश्चास्मि दैत्यानां कालः कलयतामहम् । <br>मृगाणां च मृगेन्द्रोऽहं वेनतेयश्च पक्षिणाम् ।।३० ।। <br>दैत्यहरुमा म प्रह्लाद, गणनागर्नेहरुमा काल (समय), पशुहरुमा सिंह, र पक्षीहरुमा वैनतेय (गरुड) म नै हूं । <br>पवनः पवतामस्मि रामः शस्त्रभृतामहम् । <br>झषाणां मकरश्चास्मि स्रोतसामस्मि जाह्नवी ।।३१।। <br>पवित्र गर्नेहरुमा म वायु, शस्त्रधारीहरुमा राम, झषाणां (माछाहरु) मा मकर (गोही), र नदिका मुहानहरुमा गंगा हूं । <br>सर्गाणामादिरन्तश्च मध्यं चैवाहमर्जुन । <br>अध्यात्मविद्या विद्यानां वादः प्रवदतामहम् ।।३२।। <br>हे अर्जुन, सृष्टिको आदि, मध्य र अन्त म नै हूँ । विद्याहरुमा अध्यात्मविद्या हूँ । विवाद समाधानमा वाद म हूँ । <br>अक्षराणामकारोऽस्मि द्वन्द्वः समासिकस्य च । vअहमेवाक्षयः कालो धाताहं विश्वतोमुखः ।। ३३ ।। <br>म अक्षरहरुमा अकार हूं । समासमा द्वन्द्व हूं । अक्षय काल विश्वतोमुख धाता म नै हूं । <br>मृत्युः सर्वहरश्चाहमुद्भवश्च भविष्यताम् । <br>कीर्तिः श्रीर्वाक्च नारीणां स्मृतिर्मेधा धृतिः क्षमा ।।३४ ।। <br>म सबैको नाश गर्ने मृत्यु र भविष्यमा उत्पत्तिको हेतु हूं । स्त्रीहरुमा कीर्ति, श्री, वाक्, स्मृति, मेधा, धृति, र क्षमा हूं । <br>बृहत्साम तथा साम्नां गायत्री छन्दसामहम् । <br>मासानां मार्गशीर्षोऽहमृतूनां कुसुमाकरः ।।३५ ।। <br>तथा गायन गर्ने योग्य श्रुतिहरुमा म बृहत्साम, छन्दहरुमा गायत्री, महिनाहरुमा मंसिर, ऋतुहरुमा वसन्त हूं । <br>द्यूतं छलयतामस्मि तेजस्तेजस्विनामहम् । <br>जयोऽस्मि व्यवसायो ऽस्मि सत्त्वं सत्त्वतामहम् ।।३६ ।। <br>म छल गर्नेहरुमा जुआ, तेजस्वी मानिसहरुको तेज, विजय प्राप्त गर्नेहरुको जय, निश्चय गर्नेहरुको व्यवसाय (निश्चय) र सात्त्विक मानिसहरुको सात्त्विक भाव हूं । <br>वृष्णीनां वासुदेवोऽस्मि पाण्डवानां धनञ्जयः । <br>मुनीनामप्यहं व्यासः कवीनामुशना कविः ।। ३७ ।। <br>वृष्णिवंशमा वासुदेव, पाण्डवहरुमा धनञ्जय, मुनिहरुमा वेदव्यास, कविहरुमा शुक्राचार्य पनि म हूं । <br>दण्डोदमयतामस्मि नीतिरस्मि जिगीषताम् । <br>मौनं चैवास्मि गुह्यानां ज्ञानं ज्ञानवतामहम् ।। ३८।। <br>दमन गर्नेहरुको दण्ड, जित्ने इच्छा (महत्त्वाकांक्षी) मा नीति, गुह्यहरुमा मौन, ज्ञानवान को (तत्त्व) ज्ञान म नै हूं । <br>यच्चापि सर्वभूतानां बीजं तदहमर्जुन । <br>न तदस्ति विना यत्स्यान्मया भूतं चराचरम् ।।३९ ।। <br>अनि हे अर्जुन, सबै भूतको उत्पत्तिको कारण (बीज) पनि म नै हूं । चराचर र भूतप्राणीमा म नभएको केही पनि छैन । <br>नान्तोऽस्ति मम दिव्यानां विभूतीनां परन्तपः । <br>एष तूद्देशतः प्रोक्तो विभूतेर्विस्तरो मया ।।४० ।। <br>हे परन्तप, मेरा दिव्य विभूतिहरुको अन्त छैन । यो सबै मैले तिम्रा लागि संक्षेपमा भनेको हूं । <br>यद्ययद्विभूतिमत्सत्त्वं श्रीमदूर्जितमेव वा । <br>तत्तदेवावगच्छ त्वं मम तेजोंऽशसम्भवम् ।।४१ ।। <br>जुन जुन कुरा विभूतियुक्त छ, कान्तियुक्त छ, ऊर्जायुक्त रुपमा उपस्थित छ त्यो सबै मेरो तेजको अंशबाट नै सम्भव भएको हो, भन्ने जान । <br>अथवा बहुनैतेन किं ज्ञातेन तवार्जुन । <br>विष्टभ्याहमिदं कृत्स्नमेकांशेन स्थितो जगत् ।। ४२ ।। <br>अथवा हे अर्जुन, यो धेरै कुरा जानेर के गर्छौ मैले यो सम्पूर्ण जगत्लाई आफ्नो एक अंशले मात्र धारण गरीदिएको छु । <br><big>ॐ तत्सदिति श्रीमद्भगवद्गीतासूपनिषत्सु ब्रह्मविद्यायां योगशास्त्रे श्रीकृष्णार्जुनसंवादे विभूतियोगोनाम दशमोऽध्यायः ।</big> </big><br>यस प्रकार श्रीमद्भगवद्गीता उपनिषद् यस ब्रह्मविद्यारुपी योग शास्त्रमा श्रीकृष्ण र अर्जुन संवादको विभूतियोग नाम गरेको अध्याय १० समाप्त भयो ।</big> mqxe3s1866a08ilxvagqli8fluuz8mb विकिपुस्तक:कार्ड सूची कार्यालय 4 4317 17047 17040 2020-09-10T11:59:02Z CapricornxPisces 5064 wikitext text/x-wiki __NOEDITSECTION__ विकिपुस्तकमा [[:Category:Books with PDF version|{{PAGESINCATEGORY:Books with PDF version}}]] पिडिएफको रूपमा डाउनलोड गर्न सकिने [[:Category:Book categories|{{formatnum:{{NUMBEROFBOOKS}}}}]] पुस्तकहरूको सङ्ग्रहबाट [[Special:Statistics|{{NUMBEROFARTICLES}}]] लेखहरू प्रकाशित भएका छन् । {| border="0" cellspacing="0" cellpadding="0" style="padding:0px; margin:0px; width:100%" | |- | colspan="3" | {{रोबक्स|theme=15|title=विकिपुस्तकमा उपलब्ध सामग्रीहरूको निर्देशिका|icon=Wikibooks-logo.svg|iconwidth=70px}} यहाँ विकिपुस्तकमा प्रकाशित सबै पुस्तकहरू उपलब्ध छन् । नयाँ पुस्तकहरूको सम्बन्धमा [[विकिपुस्तक:पठन कक्ष|पठन कक्ष]]मा उल्लेख गरिनेछ । हालै प्रकाशित पुस्तकहरूलाई [[विकिपुस्तक:कार्ड सूची स्रोत|कार्ड सूची स्रोत]]मा वर्गीकृत गर्नुपर्छ । [[विकिपुस्तक स्ट्याक्स/विभाग|यहाँ]] सबै पुस्तकहरूलाई विषयको आधारमा विभिन्न विभागमा विभाजित गरिएको छ । {{रोबक्स/बन्द}} |- <!-- ------------------------------------------ --> | style="width:33%; vertical-align:top;" | {{रोबक्स|theme=3|title=[[विकिपुस्तक स्ट्याक्स/विभाग|विषयको आधारमा]]}} <div style="height:400px; overflow:auto;">{{CategoryList|{{PAGENAME:{{BOOKCATEGORY|Wikibooks Stacks}}}}/Departments|namespace=Main}}</div> {{रोबक्स/बन्द}} <!-- ------------------------------------------ --> | style="width:33%; vertical-align:top;" | {{रोबक्स|theme=3|title=[[:Category:Books by completion status|पूर्णताको स्थितिको आधारमा]]}} <div style="height:400px; overflow:auto;">{{#categorytree:Books by completion status|mode=pages|hideroot}}</div> {{रोबक्स/बन्द}} <!-- ------------------------------------------ --> | style="width:33%; vertical-align:top;" | {{रोबक्स|theme=3|title=[[Wikibooks:Reading Levels|पढ्ने स्तरको आधारमा]]}} <div style="height:400px; overflow:auto;">{{#categorytree:Books by reading level|hideroot|mode=pages}}</div> {{रोबक्स/बन्द}} |- | colspan="3" style="text-align:center;" | {{रोबक्स|theme=3|title=[[Wikibooks:Alphabetical classification|अक्षरको आधारमा]]}} {{रोबक्स/बन्द}} |} [[श्रेणी:सूचीकरण|{{PAGENAME}}]] 4lovlf3nknuyl3fdsp8k2gnkisfjyy3 ढाँचा:Robox/Close 10 4318 17041 2020-09-10T11:28:51Z CapricornxPisces 5064 पृष्ठ[[ढाँचा:रोबक्स/बन्द]]मा पठाइएको wikitext text/x-wiki #REDIRECT [[ढाँचा:रोबक्स/बन्द]] 9zt5rxp45hc2y9ske32gmlz7zm66bk9 ढाँचा:रोबक्स/बन्द 10 4319 17042 2020-09-10T11:31:48Z CapricornxPisces 5064 <includeonly></div> |}</includeonly><noinclude>उक्त ढाँचा {{tl|Robox}} ढाँचालाई बन्द... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <includeonly></div> |}</includeonly><noinclude>उक्त ढाँचा {{tl|Robox}} ढाँचालाई बन्द गर्नको लागि प्रयोग गरिन्छ । [[श्रेणी:Template namespace templates|{{PAGENAME}}]]</noinclude> 20ccdsrpjern5depfgfekm73chdyf46 ढाँचा:रोबक्स 10 4320 17044 2020-09-10T11:34:49Z CapricornxPisces 5064 <includeonly>{| cellspacing="2" cellpadding="0" style="margin:0em 0em 0em 0em; width:{{{width|100%}}}; {{#ifeq:{{{height|100%}}}|... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki <includeonly>{| cellspacing="2" cellpadding="0" style="margin:0em 0em 0em 0em; width:{{{width|100%}}}; {{#ifeq:{{{height|100%}}}|none||height:{{{height|100%}}}}};" | style="width:100%; {{#ifeq:{{{height|100%}}}|none||height:100%;}} vertical-align:top; border:1px solid {{Robox/C2|{{{theme|1}}}}}; background-color:{{Robox/C1|{{{theme|1}}}}};" | {{#ifeq:{{{icon|default}}}|default||[[File:{{{icon|Wikibooks-logo.svg}}}|{{{iconwidth|32px}}}|right|link=]]}} <div style="border-bottom:1px solid {{Robox/C2|{{{theme|1}}}}}; background-color:{{Robox/C3|{{{theme|1}}}}}; padding:0.2em 0.9em 0.2em 0.5em; font-size:120%; font-weight:bold;">{{{title|Title}}}</div><div style="padding:0.25em 0.5em 0.2em 0.5em;"></includeonly><noinclude>{{documentation}}</noinclude> 4jg89wqoim1plhr4w3urej6u64sajsq ढाँचा:रोबक्स/doc 10 4321 17046 17045 2020-09-10T11:56:39Z CapricornxPisces 5064 wikitext text/x-wiki {{Documentation subpage}} <!-- PLEASE ADD CATEGORIES AND INTERWIKIS AT THE BOTTOM OF THIS PAGE --> यो एउटा विशेष प्रकारको बाकस हो जसको माथिल्लो दाहिने भागमा झुन्डिने आइकन राख्न सकिन्छ । यो आइकनको आकार बढाएपनि शीर्ष बाकसको आकारमा परिवर्तन हुँदैन । शीर्षक लेख्ने ठाउँ खाली छोडेमा शीर्ष बाकस खुम्चेर सानो फिता जस्तो देखिन्छ । {| cellspacing="2" cellpadding="0" style="margin:0em 0em 0em 0em; width:{{{width|100%}}}; {{#ifeq:{{{height|100%}}}|none||height:{{{height|100%}}}}};" | style="width:100%; {{#ifeq:{{{height|100%}}}|none||height:100%;}} vertical-align:top; border:1px solid {{Robox/C2|{{{theme|1}}}}}; background-color:{{Robox/C1|{{{theme|1}}}}};" | {{#ifeq:{{{icon|default}}}|default||[[File:{{{icon|Wikibooks-logo.svg}}}|{{{iconwidth|32px}}}|right|link=]]}} <div style="border-bottom:1px solid {{Robox/C2|{{{theme|1}}}}}; background-color:{{Robox/C3|{{{theme|1}}}}}; padding:0.2em 0.9em 0.2em 0.5em; font-size:120%; font-weight:bold;">{{{title|शीर्षक}}}</div><div style="padding:0.25em 0.5em 0.2em 0.5em;"> ''परिमिति:'' * ''theme'': विषयवस्तुको निर्धारण गर्न राखिएको अङ्क । * ''title'': बाकसको शीर्षक । * ''width'': बाकसको चौडाइ, पूर्वनिर्धारित रूपमा चौडाइ १००% हुन्छ । * ''height'': बाकसको उचाइ, पूर्वनिर्धारित रूपमा चौडाइ १००% हुन्छ । * ''icon'': आइकनको नाम । * ''iconwidth'': आइकनको आकार, पूर्वनिर्धारित रूपमा आइकनको आकार ३२ पिक्सल हुन्छ । "px" समावेश गर्नुपर्छ । ''सामग्री राखिसकेपछि <nowiki>{{Robox/Close}}</nowiki> को प्रयोग गर्न नबिर्सिनुहोला ।'' {{Robox/Close}} ===उदाहरण=== ====पहिलो विषय: ट्यान (पूर्वनिर्धारित)==== निम्न कोड <pre>{{robox|title=शीर्षक}} पूर्वनिर्धारित बाकसमा लेखिएको पाठ {{Robox/Close}}</pre> ले निम्न बाकसको निर्माण गर्छ {{robox|title=शीर्षक}} पूर्वनिर्धारित बाकसमा लेखिएको पाठ {{Robox/Close}} ====दोस्रो विषय: मध्यम हरियो==== निम्न कोड <pre>{{Robox|theme=2|title=शीर्षक}} दोस्रो विषयबाट बनाइएको बाकसमा लेखिएको पाठ {{Robox/Close}}</pre> ले निम्न बाकसको निर्माण गर्छ {{Robox|theme=2|title=शीर्षक}} दोस्रो विषयबाट बनाइएको बाकसमा लेखिएको पाठ {{Robox/Close}} === Themes === {| style="width:100%;" |{{Robox|theme=1|title=पहिलो विषय}} ''यहाँ लेख्नुहोस् ।'' {{Robox/Close}} |{{Robox|theme=2|title=दोस्रो विषय}} ''यहाँ लेख्नुहोस् ।'' {{Robox/Close}} |{{Robox|theme=3|title=तेस्रो विषय}} ''यहाँ लेख्नुहोस् ।'' {{Robox/Close}} |{{Robox|theme=4|title=चौथो विषय}} ''यहाँ लेख्नुहोस् ।'' {{Robox/Close}} |{{Robox|theme=5|title=पाँचौँ विषय}} ''यहाँ लेख्नुहोस् ।'' {{Robox/Close}} |- |{{Robox|theme=6|title=छैटौँ विषय}} ''यहाँ लेख्नुहोस् ।'' {{Robox/Close}} |{{Robox|theme=7|title=सातौँ विषय}} ''यहाँ लेख्नुहोस् ।'' {{Robox/Close}} |{{Robox|theme=8|title=आठौँ विषय}} ''यहाँ लेख्नुहोस् ।'' {{Robox/Close}} |{{Robox|theme=9|title=नवौँ विषय}} ''यहाँ लेख्नुहोस् ।'' {{Robox/Close}} |{{Robox|theme=10|title=दशौँ विषय}} ''यहाँ लेख्नुहोस् ।'' {{Robox/Close}} |- |{{Robox|theme=11|title=एघारौँ विषय}} ''यहाँ लेख्नुहोस् ।'' {{Robox/Close}} |{{Robox|theme=12|title=बाह्रौँ विषय}} ''यहाँ लेख्नुहोस् ।'' {{Robox/Close}} |{{Robox|theme=13|title=तेह्रौँ विषय}} ''यहाँ लेख्नुहोस् ।'' {{Robox/Close}} |{{Robox|theme=14|title=चौधौँ विषय}} ''यहाँ लेख्नुहोस् ।'' {{Robox/Close}} |{{Robox|theme=15|title=पन्ध्रौँ विषय}} ''यहाँ लेख्नुहोस् ।'' {{Robox/Close}} |}__NOTOC__ <includeonly> <!-- CATEGORIES AND INTERWIKIS HERE, THANKS --> </includeonly> h8bh8j2hbtgxyhzo6rf5o0olmvtm6cz यौन अभिमुखिकरण, लैङ्गिक पहिचान र यौन विशेषता 0 4340 17099 17098 2021-01-02T06:16:02Z यलक्वंदा 5055 /* आधारभूत बुझाई */ wikitext text/x-wiki यो पुस्तक मार्फत् तपाइँले '''यौन अभिमुखिकरण, लैङ्गिक पहिचान र यौन विशेषता''' (यौभिकयौता) बारेमा सिक्न सक्नुहुनेछ । ==आधारभूत बुझाई== [[चित्र:Genderbread Person v4 POSTER 18x26.pdf|200px|thumb|left|जेण्डर ब्रेड तस्वीर]] यो तस्वीर जेण्डर ब्रेड तस्वीर भनिन्छ । यो तस्वीरले यौन अभिमुखिकरण, लैङ्गिक पहिचान र यौन विशेषतालाई खण्डकृत ढङ्गले बुझ्न मद्दत गर्छ । यस तस्वीरमा देखाइएको व्यक्तिको खुट्टाको बीच भागमा 'यौन' लेखिएको छ । यसले यौन विशेषतालाई जनाउन खोजेको हो । यस अर्थात् व्यक्तिको यौनाङ्गबाट छुटिने भिन्नतालाई यौन विशेषता भनिन्छ । त्यसै गरी 'लैङ्गिक पहिचान'लाई व्यक्तिको मस्तिष्कमा देखाइएको छ । लैङ्गिक पहिचान भन्नाले हरेक व्यक्तिको भित्री मन वा अन्तरात्माबाट लैङ्गिकता सम्बन्धी आएको व्यक्तिगत अनुभूती र अनुभव एवं भित्री मनबाट आएको आन्तरिक बोध र नीजले त्यसलाई गर्ने प्रस्तुतीकरण तथा आफ्नो लैङ्गिकता चिनाउन प्रयोग गर्ने शब्दवाली हो । त्यसै गरी व्यक्तिको छातीमा मन देखाएर 'यौन अभिमुखिकरण' जनाइएको छ । यसले मनपराउनुलाई जनाउन खोजेको हो । कुनै व्यक्तिले कुन लैङ्गिकताको अरु व्यक्ति तर्फ यौन तथा प्रणयात्मक आकर्षण महसुस गर्दछ भन्ने उसको यौन अभिमुखिकरण हो । ==यौन अभिमुखिकरण== प्रत्येक व्यक्तिले कुन लैङ्गिकताका अरु व्यक्ति तर्फ महसुस गर्ने आकर्षण (यौन तथा प्रणयात्मक) उसको यौन अभिमुखिकरण हो । यसलाई '''यौन झुकाव''' पनि भनिन्छ । ==लैङ्गिक पहिचान== लैङ्गिक पहिचान भन्नाले हरेक व्यक्तिको भित्री मन वा अन्तरात्माबाट लैङ्गिकता सम्बन्धी आएको व्यक्तिगत अनुभूती र अनुभव हो । प्रत्येक व्यक्तिको आफ्नो लैङ्गिकता सम्बन्धि आन्तरिक बोध हुन्छ जसलाई लैङ्गिक पहिचान भनिन्छ । ==यौन विशेषता== प्रत्येक व्यक्तिको यौन तथा प्रजनन अङ्गबाट छुट्टिने भिन्नतलाई यौन विशेषता भनिन्छ । [[श्रेणी:यौभिकयौता]] 2n8av80xbaj4896giux3otbhltzmkad विषय:Computer programming 106 4343 17165 17164 2021-03-02T07:49:52Z नारायण प्रसाद रिजाल 5269 wikitext text/x-wiki '''''Computer programming is the process of designing and building an executable computer program to accomplish a specific computing result or to perform a specific task. Programming involves tasks such as: analysis, generating algorithms, profiling algorithms' accuracy and resource consumption, and the implementation of algorithms in a chosen programming language (commonly referred to as coding).[1][2] The source code of a program is written in one or more languages that are intelligible to programmers, rather than machine code, which is directly executed by the central processing unit. The purpose of programming is to find a sequence of instructions that will automate the performance of a task (which can be as complex as an operating system) on a computer, often for solving a given problem. Proficient programming thus often requires expertise in several different subjects, including knowledge of the application domain, specialized algorithms, and formal logic. Tasks accompanying and related to programming include: testing, debugging, source code maintenance, implementation of build systems, and management of derived artifacts, such as the machine code of computer programs. These might be considered part of the programming process, but often the term software development is used for this larger process with the term programming, implementation, or coding reserved for the actual writing of code. Software engineering combines engineering techniques with software development practices. Reverse engineering is a related process used by designers, analysts and programmers to understand and re-create/re-implement''' ''Programmable devices have existed for centuries. As early as the 9th century, a programmable music sequencer was invented by the Persian Banu Musa brothers, who described an automated mechanical flute player in the Book of Ingenious Devices.[4][5] In 1206, the Arab engineer Al-Jazari invented a programmable drum machine where a musical mechanical automaton could be made to play different rhythms and drum patterns, via pegs and cams.[6][7] In 1801, the Jacquard loom could produce entirely different weaves by changing the "program" – a series of pasteboard cards with holes punched in them. Code-breaking algorithms have also existed for centuries. In the 9th century, the Arab mathematician Al-Kindi described a cryptographic algorithm for deciphering encrypted code, in A Manuscript on Deciphering Cryptographic Messages. He gave the first description of cryptanalysis by frequency analysis, the earliest code-breaking algorithm.[8] The first computer program is generally dated to 1843, when mathematician Ada Lovelace published an algorithm to calculate a sequence of Bernoulli numbers, intended to be carried out by Charles Babbage's Analytical Engine.[9] Data and instructions were once stored on external punched cards, which were kept in order and arranged in program decks. In the 1880s Herman Hollerith invented the concept of storing data in machine-readable form.[10] Later a control panel (plugboard) added to his 1906 Type I Tabulator allowed it to be programmed for different jobs, and by the late 1940s, unit record equipment such as the IBM 602 and IBM 604, were programmed by control panels in a similar way, as were the first electronic computers. However, with the concept of the stored-program computer introduced in 1949, both programs and data were stored and manipulated in the same way in computer memory.[citation needed] Machine language Machine code was the language of early programs, written in the instruction set of the particular machine, often in binary notation. Assembly languages were soon developed that let the programmer specify instruction in a text format, (e.g., ADD X, TOTAL), with abbreviations for each operation code and meaningful names for specifying addresses. However, because an assembly language is little more than a different notation for a machine language, any two machines with different instruction sets also have different assembly languages. Wired control panel for an IBM 402 Accounting Machine. Compiler languages High-level languages made the process of developing a program simpler and more understandable, and less bound to the underlying hardware. FORTRAN, the first widely used high-level language to have a functional implementation, came out in 1957[11] and many other languages were soon developed—in particular, COBOL aimed at commercial data processing, and Lisp for computer research. These compiled languages allow the programmer to write programs in terms that are syntactically richer, and more capable of abstracting the code, making it targetable to varying machine instruction sets via compilation declarations and heuristics. The first compiler for a programming language was developed by Grace Hopper.[12] When Hopper went to work on UNIVAC in 1949, she brought the idea of using compilers with her.[13][14] Compilers harness the power of computers to make programming easier[11] by allowing programmers to specify calculations by entering a formula using infix notation (e.g., Y = X*2 + 5*X + 9) for example. FORTRAN, the first widely used high-level language to have a functional implementation which permitted the abstraction of reusable blocks of code, came out in 1957[11] and many other languages were soon developed—in particular, COBOL aimed at commercial data processing, and Lisp for computer research. In 1951 Frances E. Holberton developed the first sort-merge generator, which ran on the UNIVAC I.[15] Another woman working at UNIVAC, Adele Mildred Koss, developed a program that was a precursor to report generators.[15] The idea for the creation of COBOL started in 1959 when Mary K. Hawes, who worked for the Burroughs Corporation, set up a meeting to discuss creating a common business language.[16] She invited six people, including Grace Hopper.[16] Hopper was involved in developing COBOL as a business language and creating "self-documenting" programming.[17][18] Hopper's contribution to COBOL was based on her programming language, called FLOW-MATIC.[14] In 1961, Jean E. Sammet developed FORMAC and also published Programming Languages: History and Fundamentals, which went on to be a standard work on programming languages.[16][19] Source code entry Programs were mostly still entered using punched cards or paper tape. See Computer programming in the punch card era. By the late 1960s, data storage devices and computer terminals became inexpensive enough that programs could be created by typing directly into the computers. Frances Holberton created a code to allow keyboard inputs while she worked at UNIVAC.[20] Text editors were developed that allowed changes and corrections to be made much more easily than with punched cards. Sister Mary Kenneth Keller worked on developing the programming language BASIC while she was a graduate student at Dartmouth in the 1960s.[21] One of the first object-oriented programming languages, Smalltalk, was developed by seven programmers, including Adele Goldberg, in the 1970s.[22] Modern programming Quality requirements Whatever the approach to development may be, the final program must satisfy some fundamental properties. The following properties are among the most important:[23] [24] Reliability: how often the results of a program are correct. This depends on conceptual correctness of algorithms, and minimization of programming mistakes, such as mistakes in resource management (e.g., buffer overflows and race conditions) and logic errors (such as division by zero or off-by-one errors). Robustness: how well a program anticipates problems due to errors (not bugs). This includes situations such as incorrect, inappropriate or corrupt data, unavailability of needed resources such as memory, operating system services, and network connections, user error, and unexpected power outages. Usability: the ergonomics of a program: the ease with which a person can use the program for its intended purpose or in some cases even unanticipated purposes. Such issues can make or break its success even regardless of other issues. This involves a wide range of textual, graphical, and sometimes hardware elements that improve the clarity, intuitiveness, cohesiveness and completeness of a program's user interface. Portability: the range of computer hardware and operating system platforms on which the source code of a program can be compiled/interpreted and run. This depends on differences in the programming facilities provided by the different platforms, including hardware and operating system resources, expected behavior of the hardware and operating system, and availability of platform-specific compilers (and sometimes libraries) for the language of the source code. Maintainability: the ease with which a program can be modified by its present or future developers in order to make improvements or customizations, fix bugs and security holes, or adapt it to new environments. Good practices[25] during initial development make the difference in this regard. This quality may not be directly apparent to the end user but it can significantly affect the fate of a program over the long term. Efficiency/performance: Measure of system resources a program consumes (processor time, memory space, slow devices such as disks, network bandwidth and to some extent even user interaction): the less, the better. This also includes careful management of resources, for example cleaning up temporary files and eliminating memory leaks. This is often discussed under the shadow of a chosen programming language. Although the language certainly affects performance, even slower languages, such as Python, can execute programs instantly from a human perspective. Speed, resource usage, and performance are important for programs that bottleneck the system, but efficient use of programmer time is also important and is related to cost: more hardware may be cheaper. Readability of source code In computer programming, readability refers to the ease with which a human reader can comprehend the purpose, control flow, and operation of source code. It affects the aspects of quality above, including portability, usability and most importantly maintainability. Readability is important because programmers spend the majority of their time reading, trying to understand and modifying existing source code, rather than writing new source code. Unreadable code often leads to bugs, inefficiencies, and duplicated code. A study[26] found that a few simple readability transformations made code shorter and drastically reduced the time to understand it. Following a consistent programming style often helps readability. However, readability is more than just programming style. Many factors, having little or nothing to do with the ability of the computer to efficiently compile and execute the code, contribute to readability.[27] Some of these factors include: Different indent styles (whitespace) Comments Decomposition Naming conventions for objects (such as variables, classes, procedures, etc.) The presentation aspects of this (such as indents, line breaks, color highlighting, and so on) are often handled by the source code editor, but the content aspects reflect the programmer's talent and skills. Various visual programming languages have also been developed with the intent to resolve readability concerns by adopting non-traditional approaches to code structure and display. Integrated development environments (IDEs) aim to integrate all such help. Techniques like Code refactoring can enhance readability. Algorithmic complexity The academic field and the engineering practice of computer programming are both largely concerned with discovering and implementing the most efficient algorithms for a given class of problem. For this purpose, algorithms are classified into orders using so-called Big O notation, which expresses resource use, such as execution time or memory consumption, in terms of the size of an input. Expert programmers are familiar with a variety of well-established algorithms and their respective complexities and use this knowledge to choose algorithms that are best suited to the circumstances. Chess algorithms as an example "Programming a Computer for Playing Chess" was a 1950 paper that evaluated a "minimax" algorithm that is part of the history of algorithmic complexity; a course on IBM's Deep Blue (chess computer) is part of the computer science curriculum at Stanford University.[28] Methodologies The first step in most formal software development processes is requirements analysis, followed by testing to determine value modeling, implementation, and failure elimination (debugging). There exist a lot of differing approaches for each of those tasks. One approach popular for requirements analysis is Use Case analysis. Many programmers use forms of Agile software development where the various stages of formal software development are more integrated together into short cycles that take a few weeks rather than years. There are many approaches to the Software development process. Popular modeling techniques include Object-Oriented Analysis and Design (OOAD) and Model-Driven Architecture (MDA). The Unified Modeling Language (UML) is a notation used for both the OOAD and MDA. A similar technique used for database design is Entity-Relationship Modeling (ER Modeling). Implementation techniques include imperative languages (object-oriented or procedural), functional languages, and logic languages. Measuring language usage Main article: Measuring programming language popularity It is very difficult to determine what are the most popular modern programming languages. Methods of measuring programming language popularity include: counting the number of job advertisements that mention the language,[29] the number of books sold and courses teaching the language (this overestimates the importance of newer languages), and estimates of the number of existing lines of code written in the language (this underestimates the number of users of business languages such as COBOL). Some languages are very popular for particular kinds of applications, while some languages are regularly used to write many different kinds of applications. For example, COBOL is still strong in corporate data centers[30] often on large mainframe computers, Fortran in engineering applications, scripting languages in Web development, and C in embedded software. Many applications use a mix of several languages in their construction and use. New languages are generally designed around the syntax of a prior language with new functionality added, (for example C++ adds object-orientation to C, and Java adds memory management and bytecode to C++, but as a result, loses efficiency and the ability for low-level manipulation). Debugging The first known actual bug causing a problem in a computer was a moth, trapped inside a Harvard mainframe, recorded in a log book entry dated September 9, 1947.[31] "Bug" was already a common term for a software defect when this bug was found. Main article: Debugging Debugging is a very important task in the software development process since having defects in a program can have significant consequences for its users. Some languages are more prone to some kinds of faults because their specification does not require compilers to perform as much checking as other languages. Use of a static code analysis tool can help detect some possible problems. Normally the first step in debugging is to attempt to reproduce the problem. This can be a non-trivial task, for example as with parallel processes or some unusual software bugs. Also, specific user environment and usage history can make it difficult to reproduce the problem. After the bug is reproduced, the input of the program may need to be simplified to make it easier to debug. For example, when a bug in a compiler can make it crash when parsing some large source file, a simplification of the test case that results in only few lines from the original source file can be sufficient to reproduce the same crash. Trial-and-error/divide-and-conquer is needed: the programmer will try to remove some parts of the original test case and check if the problem still exists. When debugging the problem in a GUI, the programmer can try to skip some user interaction from the original problem description and check if remaining actions are sufficient for bugs to appear. Scripting and breakpointing is also part of this process. Debugging is often done with IDEs like Eclipse, Visual Studio, Xcode, Kdevelop, NetBeans and Code::Blocks. Standalone debuggers like GDB are also used, and these often provide less of a visual environment, usually using a command line. Some text editors such as Emacs allow GDB to be invoked through them, to provide a visual environment. Programming languages Main articles: Programming language and List of programming languages Different programming languages support different styles of programming (called programming paradigms). The choice of language used is subject to many considerations, such as company policy, suitability to task, availability of third-party packages, or individual preference. Ideally, the programming language best suited for the task at hand will be selected. Trade-offs from this ideal involve finding enough programmers who know the language to build a team, the availability of compilers for that language, and the efficiency with which programs written in a given language execute. Languages form an approximate spectrum from "low-level" to "high-level"; "low-level" languages are typically more machine-oriented and faster to execute, whereas "high-level" languages are more abstract and easier to use but execute less quickly. It is usually easier to code in "high-level" languages than in "low-level" ones. Allen Downey, in his book How To Think Like A Computer Scientist, writes: The details look different in different languages, but a few basic instructions appear in just about every language: Input: Gather data from the keyboard, a file, or some other device. Output: Display data on the screen or send data to a file or other device. Arithmetic: Perform basic arithmetical operations like addition and multiplication. Conditional Execution: Check for certain conditions and execute the appropriate sequence of statements. Repetition: Perform some action repeatedly, usually with some variation. Many computer languages provide a mechanism to call functions provided by shared libraries. Provided the functions in a library follow the appropriate run-time conventions (e.g., method of passing arguments), then these functions may be written in any other language. Programmers Main article: Programmer See also: Software developer and Software engineer Computer programmers are those who write computer software. Their jobs usually involve: Coding Debugging Documentation Integration Maintenance Requirements analysis Software architecture Software testing Specification See also icon Computer programming portal Main article: Outline of computer programming ACCU Association for Computing Machinery Computer networking Hello world program Institution of Analysts and Programmers National Coding Week System programming Computer programming in the punched card era The Art of Computer Programming Women in computing Timeline of women in computing apy111r0mcs90j3ykgni15lazbleldq कला र बनाउने लुनी ट्युनहरू: कार्यमा फिर्ता 0 4347 17178 2021-05-14T14:27:25Z 5.77.85.237 कला र बनाउने लुनी ट्युनहरू: कार्यमा फिर्ता (अङ्ग्... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki कला र बनाउने लुनी ट्युनहरू: कार्यमा फिर्ता (अङ्ग्रेजी: The Art and Making of Looney Tunes: Back in Action) written by Jerry Beck, preface by Joe Dante & foreword by Steve Martin. 1jfm0jwezfsl2tspzidrrvk1qngboda विषय:Philosophy 106 4366 17292 2022-05-09T15:33:24Z Damodar sapkota 817 दर्शन संस्कृत तत्सम शब्द हो । यो दृश् धातुमा ल्युट(अन) प्रत्यय लागेर बनेको शब्द हो जसको अर्थ हेर्नु भन्ने हुन्छ । यसको अंग्रेजी समानार्थी शब्द फिलोसफी हो । फिलोसफी... को साथमा पृष्ठ शृजना भयो wikitext text/x-wiki दर्शन संस्कृत तत्सम शब्द हो । यो दृश् धातुमा ल्युट(अन) प्रत्यय लागेर बनेको शब्द हो जसको अर्थ हेर्नु भन्ने हुन्छ । यसको अंग्रेजी समानार्थी शब्द फिलोसफी हो । फिलोसफीको अर्थ ज्ञानप्रतिको प्रेम भन्ने हुन्छ । 1tw65sltlegd1k6fc1s1kmha6bxfia8 श्रीमद्भगवद्गीता गीता महात्म्य 0 4384 17326 2022-07-26T10:07:38Z 2400:1A00:BB20:F05:8D25:42E6:D918:9F3A महात्म्य wikitext text/x-wiki == गीता महात्म्य == गीता पाठ सुरु गर्दा र समाप्त गर्दा निम्नििखत महात्म्य पाठ गर्नु राम्रो मानिन्छ । <br> पार्थाय प्रतिबोधितां भगवता नारायणेन स्वयं <br> व्यासेन ग्रथितां पुराणमुनिना मध्ये महाभारतम्, <br> अद्वैतामृतवर्षिणीं भगवतीमष्टाध्यायिनी <br> मम्ब त्वामनुसन्दधामि भगवद्गीते भवद्वेषीणिम् ।।१।। <br> नमोऽस्तुते व्यास विशालबुद्धे फुल्लार विन्दायत पत्र नेत्र। <br> येन त्वया भारततैलपूर्णः प्रज्वालितोज्ञानमयः प्रदीपः।।२।। <br> प्रपन्नपारिजाताय तोत्त्रवेत्त्रैकपाणये । <br> ज्ञानमुद्राय कृष्णाय गीतामृतदुहे नमः।।३ ।। <br> सर्वोपनिषदो गावो दोग्धा गोपालनन्दनः । <br> पार्थो वत्सः सुधीर्भोक्ता दुग्धं गीतामृतं महत् ।।४। <br> वसुदेवसुतं देवं कंसचाणूरमर्दनम् । <br> देवकी परमानन्दं कृष्णं वन्दे जगद्गुरुम्।।५।। <br> भीष्मद्रोणतटा जयद्रथ जला गान्धार नीलोत्पला। <br> शल्य ग्राहवती कृपेण वहनी कर्णेन वेलाकुला ।। <br> अश्वत्थामविकर्ण घोर मकरा दुर्योधनावर्तिनी । <br> सोत्तीर्णा खलु पाण्डवै रणनदी कैवर्तकः केशवः ।।६।। <br> पाराशर्यवचः सरोजममलं गीतार्थगन्धोत्कटम्। <br> नानाख्यानककेसरं हरिकथा सम्बोधनाबोधितम्। <br> लोके सज्जन षट्पदैरहरह पेपीयमानं मुदा, <br> भूयाद्भारतपङ्कजं कलिमल प्रध्वंसि नः श्रेयसे ।। ७ ।। <br> मूकं करोति वाचालं, पङ्गुं लंघयते गिरिम् । <br> यत्कृपा तमहं वन्दे, परमानन्द माधवम् ।।८।। <br> एकं शास्त्रं देवकीपुत्र गीत– <br> मेको देवो देवकी पुत्र एव । <br> एकोमन्त्रस्तस्यनामानि यानि <br> कर्माप्यैकं तस्य देवस्यसेवा।।९।। <br> यं ब्रह्मावरुणेन्द्र रुद्रमरुतः <br> स्तुन्वन्तु दिव्यैस्तवै , <br> वेदैसाङ्गपद क्रमोपनिषदैः <br> गायन्ति यमसामगाः । <br> ध्यानावस्थित तद्गतेन मनसा <br> पश्यन्ति यं योगिनो, <br> यस्यान्तं न विदुः सुरासुरगणा <br> देवाय तस्मै नमः ।।१०।। p8lqh8iw8u9mvs6j8bvzbc2zxbt0fkx विकिपुस्तक:Bot policy 4 4392 17339 2022-08-20T06:17:21Z Rschen7754 915 पृष्ठ[[विकिपुस्तक:चौतारी]]मा पठाइएको wikitext text/x-wiki #REDIRECT [[विकिपुस्तक:चौतारी]] t0j1rht7w6xjfnn9v1abzea8mxdjj4l प्रेरणार्थक 0 4416 17407 2023-01-22T04:46:01Z SusBlud 5842 प्रेरणार्थक वाक्य : कुनै पनि काम आफूले नगरेर अन्यबाट काम गर्न लगाउने अथवा काम कसैबाट प्रेरित भएर भएको हो भन्ने अर्थ बुझाउन गरिएको वाक्य, क्रियापद वा अन्य शब्दमा गरिने परिवर्तनलाई प्रेरणार्थक वाक्य भनिन्छ | प्रेरणार्थक क्रियाले कर्ताबाट कार्य नभई उसले अरूलाई कार्य गर्नका लागि प्रेरित गरेको कुरा स्पष्ट देखाएको हुन्छ | यस्तो वाक्यमा प्रेरणात्मक धातुबाट बनेका क्रियापदको प्रयोग हुन्छ | wikitext text/x-wiki वाक्यमा प्रेरक र प्रेरितबिच सम्बन्ध स्थापना गरी [[अभिप्रेरित|प्रेरणा दिने]] गर्ने क्रियालाई प्रेरणार्थक भनिन्छ। प्रेरणार्थक वाक्यमा कर्ताले स्वयं कार्य नगरी अरु कसैलाई कार्य गर्न प्रेरित गर्छ। यहाँ प्रेरक कर्ता माध्यम र प्रेरित कर्ता कार्य सम्पादक बन्दछ। '''अप्रेरणार्थक''' '''प्रेरणार्थक''' (क) छाेराे सुत्याे। (ख) आमाले छाेरालाई सुताउनुभयो। प्रेरणार्थक वाक्यका आधारभूत घटक यस प्रकार छन्: '''सूत्र''' : प्रेरणार्थक वाक्य = प्रेरक कर्ता + प्रेरित कर्ता(कर्म) + प्रेरणार्थक क्रियापद यसरी प्रेरणार्थक क्रियापदद्वारा कुनै कार्य गर्न अभिप्रेरित गर्ने प्रेरक-प्रेरित सम्बन्ध स्थापित वाक्यलाइ प्रेरणार्थक वाक्य भनिन्छ। जस्तै :- (१)तिमी भाइलाई नचाउँछ्यौ | (२)म विपिनलाई निकै काम गराउँछु | (३)सरूले रचनालाई हँसाइन् | (४)शिक्षकले विद्यार्थीहरूलाई व्याकरण पढाए | माथिका उदाहरणहरूमा प्रेरणार्थकको रचना यसरी गरिएको छ : '''प्रेरक कर्ता''' ''' प्रेरित कर्ता (कर्म)''' '''प्रेरणार्थक क्रियापद''' '''धातुको संरचना''' तिमी भाइ नचाउँछ्यौ नचाउ (नाच् + आउ) म विपिन गराउँछु गराउ (गर् + आउ) सरू रचना हँसाइन् हसाउ (हास् + आउ) शिक्षक विद्यार्थीहरू पढाए पढाउ (पढ् + आउ) gh9l47xdjwp40x4nv4rgvdgl38zw1jp गरुड पुराण 0 4427 17431 2023-03-08T04:38:57Z 124.41.243.125 "गरूड पुराण वैष्णव सम्प्रदायसित सम्बन्धित छ र सनातन धर्ममा मृत्युपछि सद्गति प्रदान गर्ने मानिन्छ। यसकारण सनातन हिन्दू धर्ममा मृत्युपछि गरुड पुराण श्रवणको प्रा..." सँग पृष्ठ सिर्जना गरियो wikitext text/x-wiki गरूड पुराण वैष्णव सम्प्रदायसित सम्बन्धित छ र सनातन धर्ममा मृत्युपछि सद्गति प्रदान गर्ने मानिन्छ। यसकारण सनातन हिन्दू धर्ममा मृत्युपछि गरुड पुराण श्रवणको प्रावधान छ। यस पुराणका अधिष्ठातृ देव भगवान् विष्णु हुन। यसमा भक्ति, ज्ञान, वैराग्य, सदाचार, निष्काम कर्मको महिमाका साथ यज्ञ, दान, तप तीर्थ आदि शुभ कर्ममा सर्व साधारणलाई प्रवृत्तगर्नका निम्ति अनेक लौकिक र पारलौकिक फलको वर्णन गरिएकोछ। यसका अतिरिक्त यसमा आयुर्वेद, नीतिसार आदि विषयका वर्णनको साथ मृत जीवको अन्तिम समयमा गरिने कृत्यको विस्तारसित निरूपण गरिएकोछ। आत्मज्ञानको विवेचन पनि यसको मुख्य विषय हो। [१] अठारह पुराणमा गरुडमहापुराणको आफ्नो अलग्गै विशेष महत्त्व छ। यसका अधिष्ठातृदेव भगवान् विष्णु हुन। अतः यो वैष्णव पुराण हो। गरूड पुराणमा विष्णु-भक्तिको विस्तारसित वर्णन छ। भगवान विष्णु्का चौबीस अवतारको वर्णन ठीक त्यसै गरी प्रकार यहाँ प्राप्त हुन्छ, जस प्रकार 'श्रीमद्भागवत'मा उपलब्ध हुन्छ। आरम्भमा मनु्देखि सृष्टिको उत्पत्ति, ध्रुव चरित्र र बारह आदित्यको कथा प्राप्त हुन्छ। यसका उपरान्त सूर्य र चन्द्र ग्रहका मन्त्र, शिव-पार्वती मन्त्र, इन्द्रसित सम्बन्धित मन्त्र, सरस्वतीको मन्त्र र नौ शक्तिका विषयमा विस्तारसित बताइएकोछ। यसका अतिरिक्त यस पुराणमा श्राद्ध-तर्पण, मुक्तिको उपाय तथा जीवको गतिको विस्तृत वर्णन मिल्छ। विस्तार 'गरूड पुराण'मा उन्नाइस हजार श्लोक छ्न, किन्तु वर्तमान समयमा कुल सात हजार श्लोक मात्र उपलब्ध छन्। यस पुराणलाई भागमा राखेर हेर्नुपर्छ। पहिलो भागमा विष्णु भक्ति र उपासनाको विधिको उल्लेख छ तथा मृत्यु उपरान्त प्राय: 'गरूड पुराण' श्रवणको प्रावधान छ। दोस्रो भागमा प्रेत कल्पका विस्तारसित वर्णन गरिएकोछ विभिन्न नरकमा जीव पर्ने वृत्तान्त छ। यसमा मरेपछि मनुष्यको के गति हुन्छ, उसको कुन प्रकारको योनिमा जन्म हुन्छ, प्रेत योनि्देखि मुक्त कसरी पाइन्छ, श्राद्ध र पितृ कर्म कुन तरहले गर्नुपर्छ तथा नरकको दारूण दुखदेखि कसरी मोक्ष प्राप्त गर्नसकिन्छ आदि्को विस्तारपूर्वक वर्णन प्राप्त हुन्छ। कथा एवं वर्ण्य विषय महर्षि कश्यपका पुत्र पक्षीराज गरुडलाई भगवान् विष्णुको वाहन भनिएकोछ। एक पल्ट गरुडले भगवान विष्णुसित मृत्युपछि प्राणीको स्थिति, जीवको यमलोक-यात्रा, विभिन्न कर्मसित प्राप्त हुने नरक, योनी तथा पापीको दुर्गतिसित सम्बन्धित अनेक गूढ एवं रहस्ययुक्त प्रश्न सोधिए। त्यस समय भगवान् विष्णुले गरुडको जिज्ञासा शान्त गर्दै ज्ञानमय उपदेश दिएकाथिए, त्यसै उपदेशको यस पुराणमा विस्तृत विवेचन गरिएकोछ। गरुडको माध्यमले नै भगवान विष्णुको मुखबाट मृत्युको उपरान्तका गूढ तथा परम कल्याणकारी वचन प्रकट भनिएकोछ, यसकारण यस पुराणलाई ‘गरुड पुराण’ भनिएकोछ। श्री विष्णु द्वारा प्रतिपादित योपुराण मुख्यतः वैष्णव पुराण हो। यस पुराणलाई 'मुख्य गारुडी विद्या' पनि भनिन्छ। यस पुराण्को ज्ञान सर्वप्रथम ब्रह्माजीले महर्षि वेद व्यासलाई प्रदान गरेका थिए। तत्पश्चात् व्यासजीले अपने शिष्य सूतजीलाई तथा सूतजीले नैमिषारण्यमा शौनकादि ऋषि-मुनिलाई प्रदान गरेकाथिए। यस पुराणमा सबभन्दा पहिला पुराणलाई आरम्भ गर्ने प्रश्न गरिएकोछ, फेरि संक्षेपसित सृष्टि्को वर्णन छ। यसपछि सूर्य आदिको पूजा, पूजाको विधि, दीक्षा विधि, श्राद्ध पूजा नवव्यूहको पूजा विधि, वैष्णव-पंजर, योगाध्याय, विष्णुसहस्त्रनाम कोर्तन, विष्णु ध्यान, सूर्य पूजा, मृत्युंजय पूजा, माला मन्त्र , शिवार्चा गोपालपूजा, त्रैलोक्यमोहन, श्रीधर पूजा, विष्णु-अर्चा पञ्चतत्व-अर्चा, चक्रार्चा, देवपूजा, न्यास आदि संध्या उपासना दुर्गार्चन, सुरार्चन, महेश्वर पूजा, पवित्रोपण पूजन, मूर्ति-ध्यान, वास्तुमान प्रासाद लक्षण, सर्वदेव-प्रतिष्ठा पृथक-पूजा-विधि, अष्टांगयोग, दानधर्म, प्रायश्चित-विधि, द्वीपेश्वर र नरक्को वर्णन, सूर्यव्यूह, ज्योतिष, सामुद्रिकशास्त्र, स्वरज्ञान, नूतन-रत्न-परीक्षा, तीर्थ-महात्म्य, गयाधामको महात्म्य, मन्वन्तर वर्णन, पितृको उपाख्यान, वर्णधर्म, द्रव्यशुद्धि समर्पण, श्राद्धकर्म, विनायकपूजा, ग्रहयज्ञ आश्रम, जननाशौच, प्रेतशुद्धि, नीतिशास्त्र, व्रतकथायें, सूर्यवंश, सोमवंश, श्रीहरि-अवतार-कथा, रामायण, हरिवंश, भारताख्यान, आयुर्वेदनिदान चिकित्सा द्रव्यगुण निरूपण, रोगनाशाक विष्णुकवच, गरुणकवच, त्रैपुर-मन्त्र, प्रश्नचूणामणि, अश्वायुर्वेदकीर्तन, औषधिका नामको कोर्तन, व्याकरणको ऊहापोह, छन्दशास्त्र, सदाचार, स्नानविधि, तर्पण, बलिवैश्वदेव, संध्या, पार्णवकर्म, नित्यश्राद्ध, सपिण्डन, धर्मसार, पापको प्रायश्चित, प्रतिसंक्रम, युगधर्म, कर्मफल योगशास्त्र विष्णुभक्ति श्रीहरिलाई नमस्कार गरेको फल, विष्णुमहिमा, नृसिंहस्तोत्र, विष्णवर्चनस्तोत्र, वेदान्त र सांख्य का सिद्धान्त, ब्रह्मज्ञान, आत्मानन्द, गीतासार आदि का वर्णन छ। egoe1u3lrpvl6w7g9th0y1rkwpwdhqc लिङ्ग, वचन, पुरुष र आदर 0 4454 17491 2023-08-16T22:12:50Z 2402:1980:82F2:5919:0:0:0:1 "उभयलिङ्ग" सँग पृष्ठ सिर्जना गरियो wikitext text/x-wiki उभयलिङ्ग aapezsbv6nqza2vo3zw3vc28xdso1wg सरल स्पेनी 0 4463 17523 17522 2023-09-08T15:46:12Z Learnerktm 1420 wikitext text/x-wiki <center>'''यो पुस्तिका स्पेनी भाषा सिक्ने इच्छुकहरूका निम्ति तयार पारिदैँछ।'''</center> <center><big><big><big><big><big><big><h2 style="color: red;">सरल<br>स्पेनी</h2></big></big></big></big></big></big></center> [[File:Barcelona - Arc de Triomf (2).JPG|500px|center|alt= Arc de Triomf, Barcelona, Catalana, Spain]] <br/><center><big><big><big><big>[[/विषय सुची|पुस्तिकामा प्रवेश गर्नुहोस्...]]</big></big></big></big></center><br/> 4g6cbr77vehypa96fgw1eep4sxwj40d सरल स्पेनी/विषय सुची 0 4465 17536 17525 2023-10-24T16:43:29Z Learnerktm 1420 /* पाठ */ wikitext text/x-wiki == पाठ == # [[सरल स्पेनी/पाठ १|पाठ १]] # [[सरल स्पेनी/पाठ २|पाठ २]] # [[सरल स्पेनी/पाठ ३|पाठ ३]] # [[सरल स्पेनी/पाठ ४|पाठ ४]] # [[सरल स्पेनी/पाठ ५|पाठ ५]] # [[सरल स्पेनी/पाठ ६|पाठ ६]] # [[सरल स्पेनी/पाठ ७|पाठ ७]] # [[सरल स्पेनी/पाठ ८|पाठ ८]] # [[सरल स्पेनी/पाठ ९|पाठ ९]] # [[सरल स्पेनी/पाठ १०|पाठ १०]] # [[सरल स्पेनी/पाठ ११|पाठ ११]] # [[सरल स्पेनी/पाठ १२|पाठ १२]] == थप == शब्दकोश व्याकरण == अन्य सामग्री == 7rr1sud1o5o4yjs2dcwe2ptzyacxmfd सरल स्पेनी/पाठ १ 0 4468 17537 2023-10-24T16:51:40Z Learnerktm 1420 "<div style="margin:0 85px; padding:1ex; background-color:#D5FD87; color:#069; border:1px solid #069; font-size:230%; text-align:center;">पाठ १ः &nbsp; मेरो नाम</div>" सँग पृष्ठ सिर्जना गरियो wikitext text/x-wiki <div style="margin:0 85px; padding:1ex; background-color:#D5FD87; color:#069; border:1px solid #069; font-size:230%; text-align:center;">पाठ १ः &nbsp; मेरो नाम</div> lvpgsv13glrj64wdor3podr34j1h3r6 सामान्य ज्ञान/वैश्विक भौगोलिकअवस्थिति 0 4471 17549 17548 2023-12-20T02:04:30Z उज्वल ढकाल 6268 wikitext text/x-wiki १.विश्वकाे सबैभन्दा अग्लाे पठार कुन हाे ? >.तिब्बतको पामिर पठार । २.एसियाकाे निलाे मुटु भनेर कुन ताललाई चिनिन्छ ? >.बैकाल ताल pu4z86ocym3e93c6y0a1rj5wls3g484 ढाँचा:Root page 10 4475 17572 2024-04-16T12:32:24Z Nexovia 6258 "{{#switch:{{NAMESPACE}} |Subject |Template={{#invoke:TScope|override|Root subject/core|subject={{PAGENAME}}<noinclude>|featuredbooks=*</noinclude>}} |#default={{#switch:{{{1}}} |mode={{{2|header}}} |description={{{description}}} |header={{#invoke:TScope|override|Root subject/core|subject={{PAGENAME:{{PAGENAME}}}}}} |#default=/Books by subject/ }}}}<noinclude> {{documentation}}</noinclude>" सँग पृष्ठ सिर्जना गरियो wikitext text/x-wiki {{#switch:{{NAMESPACE}} |Subject |Template={{#invoke:TScope|override|Root subject/core|subject={{PAGENAME}}<noinclude>|featuredbooks=*</noinclude>}} |#default={{#switch:{{{1}}} |mode={{{2|header}}} |description={{{description}}} |header={{#invoke:TScope|override|Root subject/core|subject={{PAGENAME:{{PAGENAME}}}}}} |#default=/Books by subject/ }}}}<noinclude> {{documentation}}</noinclude> 4tektwawjllrixgzm1noren0tv72n9f ढाँचा:Root subject/core2 10 4476 17573 2024-04-16T12:34:05Z Nexovia 6258 "<includeonly><span style="font-size:90%;">&lt; [[Subject:Books by subject|Books by subject]]</span> {| cellspacing="0" cellpadding="0" style="margin:0 0 4px 0; width:100%;" | style="width:100%; vertical-align:top; border:1px solid {{Robox/C2|{{{theme}}}}}; background-color:{{Robox/C1|{{{theme}}}}};" | [[File:{{{icon}}}|{{{iconwidth}}}|right|link=]] <div style="border-bottom:1px solid {{Robox/C2|{{{theme}}}}}; background-colo..." सँग पृष्ठ सिर्जना गरियो wikitext text/x-wiki <includeonly><span style="font-size:90%;">&lt; [[Subject:Books by subject|Books by subject]]</span> {| cellspacing="0" cellpadding="0" style="margin:0 0 4px 0; width:100%;" | style="width:100%; vertical-align:top; border:1px solid {{Robox/C2|{{{theme}}}}}; background-color:{{Robox/C1|{{{theme}}}}};" | [[File:{{{icon}}}|{{{iconwidth}}}|right|link=]] <div style="border-bottom:1px solid {{Robox/C2|{{{theme}}}}}; background-color:{{Robox/C3|{{{theme}}}}}; padding:0.2em 0.9em 0.2em 0.5em; font-size:120%; font-weight:bold; text-transform: capitalize;">{{{subject}}}</div><div style="padding:0.2em 0.5em 0.2em 0.5em;"> {{{description}}}</div> |} {| cellspacing="0" cellpadding="0" style="width:100%; margin:0em; border:1px solid {{Robox/C2|{{{theme2}}}}}; background-color:{{Robox/C1|{{{theme2}}}}};" |- style="vertical-align:middle; height:1%;" | style="border-right:1px solid {{Robox/C2|{{{theme2}}}}};" | [[File:Chart_organisation.svg‎|24px|right|link=]] <div style="padding:0.2em 0.9em 0.2em 0.5em; border-bottom:1px solid {{Robox/C2|{{{theme2}}}}}; background-color:{{Robox/C3|{{{theme2}}}}}; font-size:110%; font-weight:bold;">Subsections</div> | [[File:Star*.svg|26px|right|link=]] <div style="padding:0.2em 0.9em 0.2em 0.5em; border-bottom:1px solid {{Robox/C2|{{{theme2}}}}}; background-color:{{Robox/C3|{{{theme2}}}}}; font-size:110%; font-weight:bold;">Featured Books</div> |- style="vertical-align:top; height:1%;" | style="padding:0em 0.5em 0.2em 0.5em; border-right:1px solid {{Robox/C2|{{{theme2}}}}}; width:50%;" | {{CategoryList|cat=Subject:{{{subject}}}|namespace=Subject}} | style="vertical-align:top; height:1%; padding:0em 0.5em 0.2em 0.5em; width:50%;" | {{#if:{{{featuredbooks|}}}|{{{featuredbooks}}}|{{DPL|cat1={{{allbooks|Subject:{{{subject}}}}}}|cat2=Featured books|namespace={{{namespace}}}}}}} |}{{#ifeq:{{NAMESPACE}}|Subject|{{#ifexist:Category:Subject:{{{subject}}}||[[Category:Attention needed (allbooks)]]{{Allbooks category/button|1=Category:Subject:{{{subject}}}|2=action=edit&editintro=Template:Allbooks_category/editintro_subject_category&preload=Template:Allbooks_category/preload_subject_category&summary=create|3=create subject category}}}}[[Category:Subject:Books by subject]][[Category:Subject|{{{subject}}}]]{{pp-protected|small=yes}}{{#if:{{{allbooks}}}|{{#if:{{parsable|{{Category:{{{allbooks}}}}}}}| |This subject page's associated allbooks category isn't formatted correctly. {{Allbooks category/button|1=Category:{{{allbooks}}}|2=action=edit&editintro=Template:Subjects/editintro_format&summary=noinclude|3=edit allbooks category}}[[Category:Attention needed (allbooks)]]}} |This subject page does not yet have an associated allbooks category. {{Allbooks category/button|1=Category:Subject:{{{subject}}}/all books|2=action=edit&editintro=Template:Allbooks_category/editintro_allbooks&preload=Template:Allbooks_category/preload_allbooks&summary=create|3=create allbooks category}}[[Category:Attention needed (allbooks)]]}}}}</includeonly><noinclude> {{documentation}}</noinclude> oryr0vlbxdnpohizr7k77bwc7jk73rz ढाँचा:Root subject/core 10 4477 17574 2024-04-16T12:34:29Z Nexovia 6258 "{{Root subject/core2 |subject={{{subject<noinclude>|(subject)</noinclude>}}} |description={{{description}}} |featuredbooks={{{featuredbooks|<noinclude>*</noinclude>}}} |allbooks={{#ifexist:Category:Subject:{{{subject}}}/all books|Subject:{{{subject}}}/all books|}} |namespace={{{namespace|main}}} |stablepages={{#ifeq:{{lc:{{{namespace}}}}}|wikijunior|only}} |theme={{{theme|15}}} |theme2={{{theme2|3}}} |icon={{{icon|Wikibooks-l..." सँग पृष्ठ सिर्जना गरियो wikitext text/x-wiki {{Root subject/core2 |subject={{{subject<noinclude>|(subject)</noinclude>}}} |description={{{description}}} |featuredbooks={{{featuredbooks|<noinclude>*</noinclude>}}} |allbooks={{#ifexist:Category:Subject:{{{subject}}}/all books|Subject:{{{subject}}}/all books|}} |namespace={{{namespace|main}}} |stablepages={{#ifeq:{{lc:{{{namespace}}}}}|wikijunior|only}} |theme={{{theme|15}}} |theme2={{{theme2|3}}} |icon={{{icon|Wikibooks-logo.svg}}} |iconwidth={{{iconwidth|45px}}} }}<noinclude> {{documentation}}</noinclude> 6ybb0mirdyd2kxzlj4m2vjcoh3h4vjm विषय:Books by subject 106 4478 17575 2024-04-16T12:40:04Z Nexovia 6258 "<noinclude>{| border="0" cellspacing="0" cellpadding="0" style="padding:0px; margin:0px; width:100%" | |- | colspan="3" | {{Robox|theme=15|title=विषय अनुसार पुस्तकहरू|icon=Wikibooks-logo.svg|iconwidth=70px}} यी प्रकारका आधारमा पुस्तकहरू वर्गीकरण गर्नका लागि शीर्ष-स्तरका विष..." सँग पृष्ठ सिर्जना गरियो wikitext text/x-wiki <noinclude>{| border="0" cellspacing="0" cellpadding="0" style="padding:0px; margin:0px; width:100%" | |- | colspan="3" | {{Robox|theme=15|title=विषय अनुसार पुस्तकहरू|icon=Wikibooks-logo.svg|iconwidth=70px}} यी प्रकारका आधारमा पुस्तकहरू वर्गीकरण गर्नका लागि शीर्ष-स्तरका विषयहरू हुन्। दोस्रो-स्तरका विषयहरू प्रत्येक प्रमुख विषय अन्तर्गत तल देखाइएको छ। तिनीहरूमध्ये केही तल उपविभागहरू पनि छन्। अन्वेषण गर्न स्वतन्त्र महसुस गर्नुहोस्! {{Robox/Close}} |- <!-- ------------------------------------------ --> | style="width:33%; vertical-align:top;" | {{Robox|theme=3|title=[[Subject:Computing|कम्प्युटिङ]]|icon=Gnome-computer.svg}} <div style="height:17em; overflow:auto;">{{CategoryList|Subject:Computing|namespace=Subject}}</div> {{Robox/Close}} {{Robox|theme=3|title=[[Subject:Mathematics|गणित]]|icon=Arithmetic symbols.svg}} <div style="height:22em; overflow:auto;">{{CategoryList|Subject:Mathematics|namespace=Subject}}</div> {{Robox/Close}} {{Robox|theme=3|title=[[Subject:Engineering|इन्जिनियरिङ]]|icon=Icon tools and star.svg}} <div style="height:19em; overflow:auto;">{{CategoryList|Subject:Engineering|namespace=Subject}}</div> {{Robox/Close}} {{Robox|theme=3|title=[[Subject:Wikijunior|Wikijunior]]|icon=Wikibooks-logo.svg}} <div style="height:12em; overflow:auto;">{{CategoryList|Subject:Wikijunior|namespace=Subject}}</div> {{Robox/Close}} <!-- ------------------------------------------ --> | style="width:33%; vertical-align:top;" | {{Robox|theme=3|title=[[Subject:Humanities|Humanities]]|icon=System-users.svg}} <div style="height:17em; overflow:auto;">{{CategoryList|Subject:Humanities|namespace=Subject}}</div> {{Robox/Close}} {{Robox|theme=3|title=[[Subject:Social sciences|Social sciences]]|icon=Social sciences.svg}} <div style="height:22em; overflow:auto;">{{CategoryList|Subject:Social sciences|namespace=Subject}}</div> {{Robox/Close}} {{Robox|theme=3|title=[[Subject:Standard curricula|Standard curricula]]|icon=Nuvola apps edu miscellaneous (no words).svg}} <div style="height:19em; overflow:auto;">{{CategoryList|Subject:Standard curricula|namespace=Subject}}</div> {{Robox/Close}} {{Robox|theme=3|title=[[Subject:Help|Help]]|icon=Wikibooks-logo.svg}} <div style="height:12em; overflow:auto;">{{CategoryList|Subject:Help|namespace=Subject}}</div> {{Robox/Close}} <!-- ------------------------------------------ --> | style="width:33%; vertical-align:top;" | {{Robox|theme=3|title=[[Subject:Science|Science]]|icon=Nuvola apps kalzium.svg}} <div style="height:17em; overflow:auto;">{{CategoryList|Subject:Science|namespace=Subject}}</div> {{Robox/Close}} {{Robox|theme=3|title=[[Subject:Languages|Languages]]|icon=Nuvola apps edu languages.svg}} <div style="height:22em; overflow:auto;">{{CategoryList|Subject:Languages|namespace=Subject}}</div> {{Robox/Close}} {{Robox|theme=3|title=[[Subject:Miscellaneous|Miscellaneous]]|icon=P star.svg}} <div style="height:19em; overflow:auto;">{{CategoryList|Subject:Miscellaneous|namespace=Subject}}</div> {{Robox/Close}} |} <!-- CATEGORIES AND INTERWIKIS HERE --> [[Category:Subject]] [[ja:Wikibooks:蔵書一覧]] [[ko:위키책:주제별 위키책]] [[vi:Chủ đề:Sách theo chủ đề]] [[ta:பாடம்:அனைத்து பாடங்கள்]] </noinclude><includeonly>//</includeonly> rb9wd4b0ie5fy63vidjety7n46qoq4a ढाँचा:Root subject 10 4479 17576 2024-04-16T12:43:26Z Nexovia 6258 "{{#switch:{{NAMESPACE}} |Subject |Template={{#invoke:TScope|override|Root subject/core|subject={{PAGENAME}}<noinclude>|featuredbooks=*</noinclude>}} |#default={{#switch:{{{1}}} |mode={{{2|header}}} |description={{{description}}} |header={{#invoke:TScope|override|Root subject/core|subject={{PAGENAME:{{PAGENAME}}}}}} |#default=/Books by subject/ }}}}<noinclude> {{documentation}}</noinclude>" सँग पृष्ठ सिर्जना गरियो wikitext text/x-wiki {{#switch:{{NAMESPACE}} |Subject |Template={{#invoke:TScope|override|Root subject/core|subject={{PAGENAME}}<noinclude>|featuredbooks=*</noinclude>}} |#default={{#switch:{{{1}}} |mode={{{2|header}}} |description={{{description}}} |header={{#invoke:TScope|override|Root subject/core|subject={{PAGENAME:{{PAGENAME}}}}}} |#default=/Books by subject/ }}}}<noinclude> {{documentation}}</noinclude> 4tektwawjllrixgzm1noren0tv72n9f